Exekuce a konkurz v ekonomickém život

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management Vedlejší specializace: Obchodní podnikání

Název diplomové práce:

Exekuce a konkurz v ekonomickém život

Vypracovala: Zde ka Št rbová Vedoucí diplomové práce: Doc.Ing. František Drozen, Csc.

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Exekuce a konkurz v ekonomickém život “ jsem vypracovala samostatn . Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.

Zde ka Št rbová

V Praze dne 8.5.2007

………………

Osnova Úvod....................................................................................................................................... - 1 1.Vývoj exeku ního a konkurzního práva ............................................................................. - 3 1.1 Pohled na exeku ní a konkurzní právo z hlediska historie.......................................... - 3 2.Charakteristika konkursu a exekuce ................................................................................... - 5 2.1 Charakteristika konkurzu podle stávajícího zákona o konkurzu a vyrovnání ............ - 5 2.2 Charakteristika nového zákona o úpadku a jeho ešení............................................... - 7 2.3 Charakteristika exekuce............................................................................................... - 9 3. Správce konkurzní podstaty versus exekutor................................................................... - 12 3.1 Správce podstaty ........................................................................................................ - 12 3.2 Exekutor..................................................................................................................... - 15 4.Pr b h konkurzního a exeku ního ízení.......................................................................... - 17 4.1 Konkurzní ízení ........................................................................................................ - 17 4.2 Konkurzní ízení podle nového zákona ..................................................................... - 23 4.3 Exeku ní ízení .......................................................................................................... - 24 5. Empirická data o konkurzech a exekucích ...................................................................... - 29 5.1 Po et prohlášených konkurz .................................................................................... - 29 5.2 Vývoj po tu exekucí .................................................................................................. - 30 6. Exekuto i a etika .............................................................................................................. - 33 7. Konkurz a exekuce ve vybraných zemích sv ta .............................................................. - 35 7.1 Americký bankrot ...................................................................................................... - 35 7.2 N mecké právo konkurzní ......................................................................................... - 36 7.3 Soudní exekuto i v Ma arsku ................................................................................... - 37 7.4 Soudní exekuto i v Rumunsku................................................................................... - 38 8. Od zákoníku k reálnému životu ....................................................................................... - 40 8.1 Historie spole nosti Setuza a.s................................................................................... - 41 8.1.1 Vznik Setuzy....................................................................................................... - 41 8.2 Sou asný vývoj .......................................................................................................... - 42 8.2.1 Nemethova pohledávka...................................................................................... - 45 8.2.2 Vývoj událostí od roku 2002 až do sou asnosti ................................................. - 46 8.2.3 Situace Setuzy v sou asnosti .............................................................................. - 51 8.2.4 Možné zp soby ešení problematické situace ve spole nosti Setuza ................. - 52 -

8.2.5 Kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr................................................................... - 56 8.2.6 P ehled nejd ležit jších událostí v ústecké Setuze............................................. - 57 9. P íklad pr b hu exeku ního ízení v reálném život ....................................................... - 59 Záv r .................................................................................................................................... - 66 Seznam použité literatury .................................................................................................... - 67 P íloha 1.Usnesení o na ízení exekuce proti povinné spole nosti Setuza a.s.............. - 69 -

Úvod B hem studia na Vysoké škole ekonomické prochází poslucha celou adu p edm t , které jsou povinné a zárove má možnost vybírat z plejády takzvaných volitelných p edm t . P ed pom rn složitý úkol se student dostává v období, kdy si musí vybrat téma diplomové práce. V tšina student volí podle složitosti vypisovaných témat a n kte í se domlouvají s pedagogy na své vlastní práci. P i výb ru této diplomové práce jsem byla siln ovlivn na práv volitelným p edm tem, který vypsala Katedra obchodního podnikání a komer ních komunikací, to je p edm tem OP_325, který vedl Ing. M. Novák Csc.. Jeho výklad a vedení cvi ení m zaujal natolik, že jsem se rozhodla zpracovat svoji diplomovou práci na téma Exekuce a konkurz v ekonomickém život . Domnívám se, že již název mé práce je velmi aktuální o v noviná ských periodikách i odborném tisku. Tém

emž sv d í

lánky

každý den m žeme

íst o

problematice konkurz a exekucí zejména ze zorného úhlu kritiky exekutor a správc konkurzní podstaty. Rovn ž se diskutuje oprávn nost t chto exekucí a konkurz , odm ny exekutor a správc konkurzní podstaty a v neposlední ad i výklad a složitost sou asné legislativy. Cílem mé práce je popsat vývoj exekucí a konkurz

obecn a majorita mé práce je

zasv cena analýze exekuce známého p ípadu Setuza a.s.. Dopl kem této analýzy je ukázka fiktivního p ípadu, jehož p edm tem je konkrétní postup exekutora. V souladu s cílem práce

lením jednotlivé kapitoly a subkapitoly. První kapitola je

zam ena na historii konkurzu a exekuce. Obsahem druhé kapitoly je charakteristika konkurzu a exekuce. T etí kapitola pojednává o osobách správce konkurzní podstaty a exekutora. Je zde kladen d raz na innosti obou profesí i s jejich právy a povinnostmi. Zvláštní pozornost je také v nována odm nám jak exekutor

tak správc

konkurzní

podstaty a postavení v itelských orgán v konkurzním ízení. tvrtá kapitola obsahuje všechny aspekty pr b hu konkurzního a exeku ního ízení, kde u konkurzního ízení je kladen d raz na rozdíl stávajícího zákona o konkurzu a vyrovnání a rovn ž nového insolven ního zákona, který nahradí sou asnou právní normu. Pátá kapitola se týká statistických dat o po tu konkurz a exekucí v jednotlivých letech. Hlavní náplní šesté kapitoly je ešení otázky etiky u profese exekutor , která je v dnešní dob velice

-1-

aktuální a v pop edí zájmu široké ve ejnosti. Sedmá kapitola se v nuje vybraným zemím sv ta a rozdíl m v pr b hu exeku ního a konkurzního ízení. Osmá kapitola je uvedena pod názvem „Od zákoníku k reálnému životu“. Tato ást se zabývá velice medializovanou kauzou týkající se Setuzy a.s., která je v sou asné dob v exekuci. V jednotlivých subkapitolách se snažím popsat jak historii vzniku tohoto podniku, tak vývoj po roce 1989, který je pro tento podnik zásadní a také p í iny, které vedly k probíhající exekuci. Rovn ž zde analyzuji možné zp soby

ešení této

problematické situace, ve které se strategický podnik Setuza a.s. ocitl. Devátá kapitola zachycuje pr b h fiktivního exeku ního p ípadu s d razem na popis inností exekutora, které jsou nutné k vy ešení a ukon ení exeku ního ízení. V záv ru mé diplomové práce hodnotím, jak se mi poda ilo naplnit její zám r.

-2-

1.Vývoj exeku ního a konkurzního práva 1.1 Pohled na exeku ní a konkurzní právo z hlediska historie Zmínky o vývoji exeku ního práva m žeme zaznamenat samoz ejm již v právu ímském, v t etí desce Zákona dvanácti desek, kde se doslova píše: „ T m, kte í uznali dluh a byli ádn odsouzeni, budiž dáno zákonných 30 dn . Teprve poté budiž vložena ruka. A ho vede p ed soud. Nesplní-li rozsudek a nezaru í- li se nikdo za n j na soud , a ho odvede sebou, spoutá ho bu provazem nebo okovy o váze 15 liber, ne t žšími, nebo, pokud bude chtít leh ími. Jestliže chce, a žije ze svého. Pokud nežije ze svého, a ten, kdo ho drží v poutech, mu dává den libru mouky. Pokud chce, a dává více. T etího trnového dne a rozsekají na ásti. Usekou- li si více i mén , a jim to neškodí."1 Zde je velice dob e vid t, že již sta í ímané m li zkušenosti s neplati i dluh . Tuto situaci ešili formou personální exekuce s tím, že dlužník odpovídal za dluh svou vlastní osobou. V itel mohl dlužníka skute n uv znit a to na 60 dn , kdy ho musel i živit. Pokud ani po této dob dlužník sv j dluh neuhradil, stal se otrokem v itele, který si s ním mohl naložit, jak uznal za vhodné. Velkým zlomovým datem byl pro dlužníky rok 17 p ed n.l., kdy byl vydán Juliúv zákon, který v sob zakotvil odvrácení osobní exekuce a povolil postoupení celého majetku v iteli. Tímto se osobní exekuce p evedla na majetkovou s tím, že se majetek nezpen žoval, ale celý se p enechával v iteli. V této dob se m žeme navíc krom exekuce setkat i s vyhlašováním konkurzu. A to tak, že byli všichni dlužníkovi v itelé ve ejnou vyhláškou vyzýváni, aby se o své pohledávky p ihlásili. Okamžikem, kdy byl konkurz vyhlášen, osoba dlužníka se stala takzvanou osobou bezectnou. V itelé, kte í se o své pohledávky p ihlásili, zvolili ze svého st edu správce konkurzní podstaty a ten m l za úkol ve ve ejné dražb majetek prodat tomu, kdo nabídl nejvyšší cenu. Tímto m žeme exekuci a konkurz v té dob považovat za d sledky nespln ní rozsudku.

1

Škrejpek, M.: Texty ke studiu ímského práva. Praha , Orac 2001. ISBN 8086199320, str.33

-3-

Ve st edov ku se exekuce na majetek vyzna ovala zejména svou formálností a složitostí. Novým znakem je, že se za al majetek rozlišovat na movitý a nemovitý. Exeku ní ízení m lo šest až sedm stup

.

Významné období nastalo za vlády císa e Josefa II, který vydal obecný soudní ád a ovlivnil jím vývoj soudních i exeku ních ízení na dalších desítek let. V roce 1873 bylo zavedeno tzv. upomínkové ízení, které umož ovalo žadatelovi bez slyšení odp rce vydat platební rozkaz, aby odp rce zaplatil dluh do 14 dn , nebo vydal zastupitelnou movitost. Co se tý e konkurzu je dobré zmínit za vlády Josefa II. Josefínský konkurzní ád, který byl vydán v roce 1791. Další normou byl konkurzní ád z roku 1868. D ležitým mezníkem, zejména pro náš národ, byl rok 1918, kdy vznikla

eskoslovenská

republika. V této dob nastal ur itý dualismus práva rakouského a uherského. Z toho d vodu posléze republika procházela unifika ními právními procesy, které sledovaly spíše právo rakouské. Roku 1931 byl vydán konkurzní, vyrovnávací a odp r í ád, který byl považován za kvalitní normu a m l platnost až do roku 1950. Po tomto roce díky politickým zm nám a p echodu na hospodá ství socialistické, byl zákon zrušen, aniž by byl

nahrazen jinou právní normou. Plánované hospodá ství již institut jako konkurz

nepot ebovalo. Obdobn to dopadlo i s exekucí, kdy ovšem v ob anském soudním ádu z roku 1950 byla obsažena tzv. exeku ní likvidace, kdy mohl být prodán veškerý majetek dlužníka. Návrat t chto institut m žeme zaznamenat až po roce 1991 kdy byl vydán zákon . 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. Tento zákon byl zatím k datu 1.2. 2006 novelizován 26krát. Co se tý e institutu exekuce zm ny se projevily také až v roce 1991 kdy byla vydána novela Ob anského soudního ádu. Ovšem nejd ležit jším datem byl rok 2001, kdy byl vydán zákon .120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exeku ní innosti, který je také nazýván exeku ní ád. Tento zákon prošel 8 novelami.2

2

Schelleová, I.: Exeku ní ízení. Praha, Eurolex Bohemia 2005. ISBN 8086861465, str. 17-21

-4-

2.Charakteristika konkursu a exekuce 2.1 Charakteristika konkurzu podle stávajícího zákona o konkurzu a vyrovnání Slovo konkurz pochází z latinského výrazu „concursum creditorium“, což znamená soub h v itel . Je vid t, že ú elem zákona o konkurzu a vyrovnání je uspo ádání majetkových pom r dlužníka, který je v úpadku. Cílem konkurzu a vyrovnání je dosažení pom rného uspokojení v itel

z majetku, tvo ícího konkurzní podstatu. Jde hlavn

o dosažení

maximálního zpen žení majetku konkurzní podstaty a následné uspokojení v itel . etné novelizace, kterými tento zákon prošel, m žeme sledovat další podstatný cíl konkurzu, a to je reorganizace podniku dlužníka p i sou asném uspokojení pohledávek v itel . V emž m žeme vid t snahu o to, aby podnik na který je vyhlášen konkurz, nebyl nutn zlikvidován. Podmínkou, která vede k prohlášení konkurzu, je aby byl dlužník v úpadku. Je nutné si definovat, co to znamená být v úpadku. Rozlišujeme dv formy stavu být v úpadku, a to je: 1. neschopnost plnit splatné závazky neboli insolvence 2. p edlužení Nutnou podmínkou obou dvou stav

je existence více v itel . Pojmy platební

neschopnosti a p edlužení budu dále konkretizovat. Úpadek dlužníka z d vodu neschopnosti pln ní splatných závazk , p edstavuje p ípad, kdy dlužník není schopen více v itel m splnit své závazky. Za dlužníkovu neschopnost plnit své splatné závazky po delší dobu považujeme takové p ípady, kdy dlužník neplní své závazky po dobu delší 6 m síc . Takže pokud dlužník nesplní své závazky po dobu nejmén šesti m síc , dá se to považovat za „delší dobu“. O p edlužení m žeme mluvit v tom p ípad , pokud dlužník má více v itel a jestliže jsou splatné závazky dlužníka vyšší než jeho majetek. Do ocen ní majetku je možné zahrnout i o ekávaný výnos z pokra ující podnikatelské innosti. Zde je velice d ležité si definovat, co se podle Obchodního zákoníku za majetek považuje. „Je to obchodní majetek podnikatele- fyzické osoby, který pat í podnikateli a slouží nebo je ur en k jeho podnikání a dále majetek sloužící k osobní pot eb , který pat í do výlu ného vlastnictví dlužníka fyzické osoby nebo

-5-

jeho podílového spoluvlastnictví. U právnické osoby se považuje za obchodní majetek veškerý majetek.“ Zákon o konkurzu a vyrovnání nám neur uje, kdo se m že stát úpadcem. Takže bereme v potaz, že úpadcem mohou být fyzické tak i právnické osoby. Ovšem m žeme zde nalézt omezení v tom, že konkurz nem že být uvalen na územní samosprávní celek, dále na ve ejné neziskové ústavní zdravotnické za ízení, jiné právnické osoby z ízené zákonem, jestliže stát p evzal její dluhy nebo se za n zaru il. V tomto p ípad se má na mysli nap . NB, St edisko cenných papír ,

eské dráhy a další. Dále konkurz nelze prohlásit na

majetek politické strany nebo politického hnutí v dob ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sn movny, Senátu nebo zastupitelstev. Konkurz také nelze vyhlásit u dlužníka, který je právnickou i fyzickou osobou, kde jeho hlavní p edm t innosti je zem d lská prvovýroba v období od 1. dubna do 30. zá í.3 Takto lze charakterizovat konkurz podle zákona . 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. Je ale z ejmé, že tento zákon se vyzna uje mnoha nedostatky, které souvisí zejména s tím, že konkurzní ízení se táhne neúm rn dlouhou dobu. V n kterých p ípadech se jedná i o n kolik let. Dalším významným nedostatkem je, že v itelé nemají moc velkou šanci pr b h konkurzního ízení ovliv ovat. Ovšem hlavní a tou nejv tší chybou tohoto zákona p edstavuje situace, že úpadek dlužníka ešený konkurzem vede k rozprodání majetku dlužníka, a tím v tšinou také k jeho likvidaci a zániku firmy. Z t chto a mnoho dalších d vod nepružnosti stávající zákonné normy byl vytvo en nový zákon . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení tzv. insolven ní zákon, který nabude ú innosti od 1.7.2007. Tento nový zákon nahradí stávající neflexibilní právní normu o konkurzu a vyrovnání, která má platnost do 30.6.2007. Vzhledem k tomu, že nový insolven ní zákon nabude platnosti již zanedlouho, ráda bych ho zde také charakterizovala a podrobn ji popsala.

3

Ba inová, D., Hótová, R., Olšar, L.: Konkurzní ízení v praxi z pohledu v itele i úpadce. Praha, Grada

Publishing 2006. ISBN 8024709090, str. 13-24

-6-

2.2 Charakteristika nového zákona o úpadku a jeho ešení Hlavní náplní tohoto nového zákona je úprava ešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním

ízením, n kterým ze stanovených zp sob

tak, aby došlo k uspo ádání

majetkových vztah k osobám dot ených dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu pom rnému uspokojení dlužníkových v itel . Dále zákon zavádí pojem oddlužení dlužníka. Nov je definován p ípad, kdy je dlužník v úpadku, který se liší od starého stávajícího zákona. Dlužník je v úpadku pokud má: 1.

více v itel

2.

závazky po dobu delší 30 dn po lh t splatnosti

3. tyto závazky není schopen plnit (což v podstat znamená platební neschopnost) Odlišnost od stávajícího zákona o konkurzu a vyrovnání( dále jen ZKV), také spo ívá ve vymezení asové lh ty nesplácení závazku. Má se za to, že dlužník není schopen plnit své pen žité závazky když: 1. zastavil platby podstatné ásti svých pen žitých závazk nebo 2. je neplní po dobu delší 3 m síc po lh t splatnosti nebo 3. není možné dosáhnout uspokojení n které ze splatných pen žitých pohledávek v i dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí nebo 4. nesplnil povinnost p edložit seznamy. Je d ležité zmínit spole ný rys, který z stal stejný a to je , že dlužník je v úpadku, pokud je p edlužen. Toto je stejn upraveno jak v ZKV tak v novém insolven ním zákon . Nyní bych popsala to podstatné, co je na tomto zákon jiné a to je zp sob ešení úpadku, který insolven ní zákon upravuje. Za možný zp sob ešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolven ním ízení m žeme p edpokládat: 1. konkurz 2. reorganizace 3. oddlužení 4. zvláštní zp soby ešení úpadku, které tento zákon stanoví pro ur ité subjekty nebo ur ité druhy p ípad

-7-

M žeme si tedy povšimnout zcela nového prvku v ešení úpadku, a to je reorganizace. Reorganizací se podle zákona rozumí postupné uspokojování pohledávek v itel

pi

zachování provozu dlužníkova podniku, zajišt né opat eními k ozdrav ní hospoda ení tohoto podniku podle soudem schváleného reorganiza ního plánu s pr b žnou kontrolou jeho pln ní ze strany v itel . Nesmíme ovšem opomenout zásadní podmínku a to je, že reorganizace se týká podnik , které mají ú etní obrat za poslední ú etní období p edcházející insolven nímu návrhu alespo 100 000 000 K nebo zam stnávají více než 100 zam stnanc . Toto se dá obejít tak, že dlužník nejpozd ji do 15 dn po rozhodnutí o úpadku p edloží insolven nímu soudu reorganiza ní plán schválený alespo

polovinou všech zajišt ných v itel

a alespo

polovinou všech nezajišt ných v itel . Dále je nutné vysv tlit pojem insolven ní soud, který jsem výše zmínila. Jedná se o soud, který vydává rozhodnutí, a který navíc vykonává dohledovou innost nad postupem a inností ostatních procesních subjekt , za které považujeme: dlužníka, v itele, insolven ního správce, státní zastupitelství a likvidátora dlužníka.4 Zmín ná reorganizace by na rozdíl od ZKV m la vést k zachování podniku a k postupnému splácení dluh , což je velice pozitivní prvek. Ovšem výše zmín ná nutná podmínka o dosažení ur itého obratu

i po tu zam stnanc

nám signalizuje, že

reorganizování mohou využít p evážn velké firmy. V tomto smyslu op t není brán ohled na malé a st ední podnikatele, kte í

reorganizaci využít nemohou díky zmín ným

podmínkám. Dalším novým prvkem, jak ešit úpadek, který zákon zavádí je oddlužení. Oddlužení se týká dlužník , kte í nejsou podnikateli a platí pro n stejné podmínky o úpadku, které jsem zmínila výše. Tito dlužníci mohou navrhnout insolven nímu soudu ešení jejich dluhu pomocí oddlužení. Ú astníkem oddlužení se stává soud, dlužník, v itelé a insolven ní správce. S tím že, insolven ního správce ustanovuje soud. V itelé mají v procesu v itelské orgány jako jsou: v itelská sch ze, výbor a zástupce v itel . Výbor v itel nebude tvo it až tak astý nástroj, protože se jedná o situaci, kdy je zapot ebí více než 50 v itel . Návrh na povolení oddlužení m že podat dlužník spolu s insolven ním návrhem. Návrh na povolení oddlužení musí obsahovat: ozna ení dlužníka, údaje o o ekávaných p íjmech v následujících 5 letech a údaje o p íjmech dlužníka za poslední 3 roky. Je nutno 4

zákon . 182/2006 Sb., §3-6

-8-

dále doložit seznam majetku a seznam závazk , listiny dokládající p íjem za poslední 3 roky a souhlas nezajišt ného v itele, který se na tom s dlužníkem dohodl s tím, že hodnota pln ní, které p i oddlužení obdrží, bude nižší než 30% jeho pohledávky. Oddlužení se provádí dv ma zp soby a to: Zpen žením majetkové podstaty. V tomto p ípad se postupuje podobn jako u zpen žení majetkové podstaty konkurzu. Druhý zp sob tvo í oddlužení pln ním splátkového kalendá e, kdy je dlužník povinen 5 let m sí n splácet nezajišt ným v itel m ze svých p íjm stanovenou ástku. V pr b hu pln ní splátkového kalendá e je dlužník povinen pracovat, pop ípad

nesmí odmítat

možnost obstarat si p íjem, stane-li se nezam stnaným. Zárove musí zpen žit d dictví i dary, které v pr b hu 5 let získá, nahlašovat zm nu bydlišt a zam stnání insolven nímu správci, nechat nahlížet správce do da ových p iznání a nep ijímat další závazky. Proces oddlužení kon í návrhem dlužníka na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, které nebyly uhrazeny, a jeho následným schválením soudem. V p ípad , že v itel m uhradí mén než 30 % jejich pohledávek, musí dlužník prokázat, že to nebylo v d sledku jeho zavin ní a že p ípadný konkurz, který by na n j byl býval vyhlášen, by jim byl nezajistil vyšší pln ní.5 Toto se zdá být jako docela dobrý prost edek k vymáhání dluh , ale jde o to, jak se budou dlužníci stavit k splátkovému kalendá i a jeho pln ní. To ovšem ukáže realita, až za ne tento nový zákon platit, jak moc bude proti dlužník m ú inný.

2.3 Charakteristika exekuce Nyní bych ráda popsala další nástroj boje proti dlužník m a tím je institut exekuce. V dnešní dob , kdy se lidé stále více zadlužují a hlavn si zvykli na nesplácení svých dluh , je exekuce velice ú inným nástrojem, jak pro v itele jejich dluhy vymoci. Zavedením zákona o soudních exekutorech a exeku ní innosti v roce 2001 se velice zrychlilo a zpružnilo vymáhání dluh jak od nepodnikatel , tak od osob podnikajících, tak aby to nutn nevedlo k jejich likvidaci. V tom spo ívá hlavní výhoda exekuce, která se nesnaží podnikatele zni it, ale je to pouze ú inný nástroj k vymáhání dluh .

5

zákon . 182/2006 Sb., §399-418

-9-

Hlavní a podstatný rozdíl oproti konkurzu spo ívá v tom, že exekuce je vedena ve vztahu v dnešní praxi jedním v itelem, kdežto konkurz ke skupin v itel . Dalším zásadním rozdílem mezi konkurzem a exekucí je, že v itel, který se rozhodne podat návrh na konkurz, nepot ebuje vykonatelné soudní rozhodnutí, které je u exekuce nutné. V p ípad exekucí podle exeku ního ádu má navrhovatel-v itel možnost pomocí exekutora velice rychle zjistit, zda dlužník disponuje bu

pen žními prost edky i v cmi movitými nebo

nemovitými. A tak v celku krátkém ase ví, do jaké míry bude nebo nebude jeho pohledávka uspokojena. Jak jsem se již zmínila, p edpokladem pro na ízení exekuce jsou exeku ní tituly. Z toho plyne, že oprávn ný m že podat návrh na na ízení exekuce až tehdy, kdy dlužník nesplní dobrovoln

to, co mu ukládá exeku ní titul. Dobrovolným pln ním se zde rozumí

nap íklad situace, kdy soud vynesl rozsudek, který je v právní moci a ve výroku rozsudku je dlužníkovi stanovena povinnost zaplatit dluh do t í dn v iteli. Toto v tšinou dlužník ovšem nesplní, to znamená, že dobrovoln nesplní sv j závazek a je možno p istoupit k exekuci.6 Exeku ními tituly mohou být: •

Již zmín né vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud p iznává právo nebo zavazuje k povinnosti

•

Vykonatelný rozhod í nález

•

Notá ský zápis se svolením k vykonatelnosti - velice dobrý instrument pro v itele, který se aplikuje již u uzav ení smlouvy, ze které plyne spln ní závazku v budoucnu. Tímto se dá velice dob e obejít následné získání exeku ního titulu v podob rozhodnutí soudu. Ovšem ne každý si myslí, když nap íklad uzavírá smlouvu, že bude mít se svým obchodním partnerem v budoucnu problémy s hrazením závazk , které mu smlouva ukládá.

•

Exekutorský zápis – p edstavuje obdobu notá ského zápisu

•

Vykonatelné rozhodnutí orgánu ve ejné správy v etn platebních vým r

•

Vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatk ve v cech nemocenského pojišt ní a sociálního zabezpe ení

6

Novotný, P.: Exeku ní ád : praktická p íru ka pro v itele. Praha, Grada Publishing 2001. ISBN

8024701111, str.30

- 10 -

•

Jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon p ipouští zákon

Jestliže jsme v postavení v itele a máme v ruce exeku ní titul, který je pravomocný a vykonatelný, m žeme pak podat návrh na na ízení exekuce a zahájit tak tím exeku ní ízení. Návrh na na ízení exekuce podává oprávn ný, nesplní- li povinný to, co mu ukládá exeku ní titul. Nutné je, aby v návrhu byl ozna en exekutor, takže je pot eba si vybrat konkrétního exekutora a napsat ho do návrhu. Dále musí obsahovat ozna ení soudu, jména , p íjmení a bydlišt ú astník , exeku ní titul. Velice podstatná a d ležitá náležitost je napsání povinnosti, která má být exekucí vymožena. K návrhu je nutné p iložit originál i ú edn ov enou kopii exeku ního titulu. Jestliže návrh spl uje všechny požadavky stanovené zákonem, soud usnesením na ídí exekuci a jejím provedením pov í exekutora do 15 dn . Soud na ídí exekuci, aniž by stanovil, jakým zp sobem má být provedena. A tím je zahájeno exeku ní ízení.7 Za ú astníky exeku ního ízení považujeme oprávn ného a povinného. Zde je velice dob e vid t priorita exeku ních ízení, která tkví v rychlosti rozhodnutí soudu, který musí p i spln ní všech stanovených podmínek rozhodnout do 15 dn . Což následn umož uje exekutorovi rychle jednat ve zjiš ování majetkových pom r

dlužníka a

zajiš ování pen žitého pln ní.

7

Novotný, P.: Exeku ní ád : praktická p íru ka pro v itele. Praha, Grada Publishing 2001. ISBN 8024701111, str. 30-32

- 11 -

3. Správce konkurzní podstaty versus exekutor 3.1 Správce podstaty Správce konkurzní podstaty se vybírá ze seznamu správc , který vede p íslušný soud. Funkci správce konkurzní podstaty m že vykonávat pouze osoba, která je zp sobilá k právním úkon m, má p im enou odbornou zp sobilost a se zápisem souhlasí. Do seznamu se zapisují: •

Advokáti, kte í mají sídlo v obvodu p íslušného soudu a notá i, jmenovaní do notá ského ú adu v obvodu p íslušného soudu

•

Jiné vhodné fyzické osoby - zákon nestanovuje pro výkon funkce speciální kritéria

•

Ve ejné obchodní spole nosti

Správce konkurzní podstaty není ú astníkem konkurzního ízení. P edstavuje osobu zú astn nou. Má jako zvláštní procesní subjekt samostatné postavení jak v i úpadci, tak v i v itel m.8

Práva a povinnosti správce Správce je povinen p i výkonu funkce postupovat s odbornou pé í a také odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Správce je povinen uzav ít smlouvu o pojišt ní odpov dnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce. Stane-li se správcem ve ejná obchodní spole nost odpovídají za škodu zp sobenou v souvislosti s výkonem funkce správce její spole níci spole n a nerozdíln . Soud m že správci uložit po ádkovou pokutu až do výše 100 000 K , neplní- li správce své povinnosti. Správce m že být soudem zprošt n funkce z d ležitých d vod

na návrh n kterého

z ú astník . Správce je povinen zachovávat ml enlivost o skute nostech, o nichž

se

dozv d l p i výkonu své funkce a i po jejím skon ení. Správci neplynou z jeho funkce pouze povinnosti, ale také ur itá práva a to zejména nárok na odm nu a na náhradu hotových výdaj . Je- li plátcem dan , zvyšuje se odm na o ástku odpovídající dani. Vyú tování provádí správce v kone né zpráv . Odm na správce je tvo ena sou tem dvou složek : 8

Ba inová, D., Hótová, R., Olšar, L.: Konkurzní ízení v praxi z pohledu v itele i úpadce. Praha, Grada Publishing 2006. ISBN 8024709090, str. 27

- 12 -

1. Odm na z ástky které bylo dosaženo zpen žením konkurzní podstaty do 300 000 K

45 000 K

z p ebývající ástky až do 10 000 000 K

15%

z p ebývající ástky až do 50 000 000 K

10%

z p ebývající ástky až do 100 000 000 K

1%

z p ebývající ástky Nad 250 000 000 K

0,5%

2. Odm na ur ená z po tu konkurzních v itel Za každého v itele obdrží správce 500 K , nejmén však 5 000 K . Ovšem nejvíce m že správce obdržet 1 500 000 K .9 Orgány ve ejné správy, finan ní ú ady, orgány evidující motorová vozidla, notá i, banky, pošty a jiné instituce mají povinnost poskytnout správci na jeho písemnou žádost sou innost. Tato sou innost spo ívá v tom, že tyto orgány poskytují údaje o majetku dlužníka a údaje další nutné pro výkon správy. Na druhé stran správce p i této žádosti o sou innost musí doložit, že byl ustanoven správcem.

innost správce Správce je oprávn n nakládat s majetkem podstaty a vyhotovuje soupis podstaty, ten spravuje, dopl uje, informuje osoby. Správce se souhlasem v itelského výboru inní opat ení pot ebná k zajišt ní dalšího provozování podniku dlužníka. Správce sestavuje seznam p ihlášených pohledávek, kde uvede, které uznává a které popírá a zárove je i p ezkoumává. Jestliže to vyžaduje situace, m že být ustanoven pro pomoc správci zvláštního správce.

9

Vyhláška . 476/1991 Sb., §6-8

- 13 -

V itelské orgány Zde bych se ješt ráda pozastavila u subjektu v itel , kte í do konkurzního ízení vstupují jednotliv

i ve stavu konkurzních orgán . Pokud soud pot ebuje zjistit stanoviska

n kterých v itel p i konkurzním ízení, svolá soud sch zi konkurzních v itel . Konání sch ze musí být oznámeno. Hlasovat mohou jen ti v itelé, jejichž pohledávka byla zjišt na. Pokud se po et konkurzních v itel p ehoupne p es 50, je jejich povinností ustanovit v itelský výbor, který má nejmén 3 a nejvýše 9 len . leny výboru mohou být jen konkurzní v itelé, kte í jsou zvoleni a potvrdí je soud. V itelský výbor pak volí ze svého st edu p edsedu a místop edsedu, kte í dohlíží jak správce funguje. Schvalují správnost výdaj

správce a náklad

spojených s udržováním konkurzní podstaty.

V itelský výbor se schází z vlastní iniciativy a má své velké opodstatn ní, které spo ívá v kontrole innosti správce a chrání tak tím spole ný zájem v itel .10 Je op t nutné uvést jaké nastanou zm ny s p icházejícím insolven ním zákonem. První rozdíl, který je nejvíce viditelný je ten, že zákon zm nil název na správce insolven ního. Hlavní odlišnost spo ívá v tom, že správci jsou zapsáni na insolven ním seznamu, který vede a spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Také se nov klade d raz na vzd lání insolven ních správc , kdy je požadováno vysokoškolské vzd lání a je možnost odvolat insolven ního správce bez udání d vodu. Toto p esn v sou asném ZKV není zakotveno. Významnou a velice d ležitou zm nu m žeme spat ovat na stran v itel a to v tom sm ru, že byla posílena

jejich pozice. V insolven ním zákon

má v itelský výbor

nejmén 3 nejvíce však 7 len a má za úkol chránit zájmy v itel . V itelský výbor : •

Dohlíží na innost insolven ního správce

•

Poskytuje insolven nímu správci podporu p i jeho innosti

•

Ud luje insolven nímu správci nebo dlužníku souhlas k uzavírání smluv o úv rovém financování

•

Schvaluje pr b žn výši a správnost hotových výdaj správce a náklad spojených s udržováním správou majetkové podstaty

10

•

M že nahlížet do dlužníkova ú etnictví

•

M že rozhodnout o ov ení ádné ú etní uzáv rky nebo mimo ádné auditorem

Zákon .328/1991 Sb., §8-14

- 14 -

•

M že nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolven ní správce 11

Výhodou p edevším je, že v itel se zapojuje do ízení již od po átku. Ješt významn jší v c p edstavuje p ímý vliv v itel na výb r zp sobu ešení dlužníkova úpadku.

3.2 Exekutor Povinnosti exekutora Soudním exekutorem m že být pouze fyzická osoba, ob an

eské republiky, který má

plnou zp sobilost k právním úkon m, získal plné vysokoškolské vzd lání na právnické fakult vysoké školy se sídlem v eské republice. Dále ob an, který je bezúhonný, vykonal alespo t íletou exekutorskou praxi a navíc složil exekutorskou zkoušku. Tyto všechny p edpoklady jsou daleko náro n jší a p ísn jší než u správce konkurzní podstaty, který nemusí skládat zkoušky a také nejsou omezeni tím, že musí mít pouze právnické vzd lání. I když si myslím, že p i výkonu exeku ní innosti, je toto vzd lání nejvhodn jší. Další rozdílná podmínka je, že exekutor m že být pouze ten, kdo složil slib do rukou ministra spravedlnosti a uzav el smlouvu o odpov dnosti za škodu, která by mohla být zp sobena provád ním exeku ní innosti. Exekutor ídí innost exeku ního ú adu a navíc disponuje pr kazem exekutora, razítkem a pe etidlem. Exekutor m že mít své zam stnance, kterými mohou být exekutorský koncipient, exekutorský kandidát a další zam stnanci exekutora. Exekutorský koncipient je zam stnanec exekutora, který je zapsaný v seznamu koncipient u exekutorské komory, musí mít rovn ž vysokoškolské právnické vzd lání a defacto se p ipravuje na innost samotného exekutora. Exekutorský kandidát je také zam stnancem exekutora s tím rozdílem, že má už alespo t íletou exekutorskou praxi a složil exekutorskou zkoušku. Exekutor je oprávn n zam stnávat i další zam stnance, kde už není uložen zákonem požadavek na vzd lání i praxi, ale m že je pov it pouze jednoduchými úkony, které souvisí s exeku ní inností. Další a to spole nou vlastností s konkurzními správci je zachovávání ml enlivosti, kdy exekutor je povinen zachovávat ml enlivost o všech skute nostech, které se dozv d l p i provád ní exeku ní innosti. Ovšem exekutor nemá povinnost ml enlivosti v i svým 11

Zákon . 128/2006 Sb., §56-65

- 15 -

zam stnanc m, které pov uje provedením jednotlivých úkon podle zákona, poté je tato osoba sama povinna ml enlivost zachovávat. K efektivnímu provád ní exeku ní

innosti pot ebuje exekutor mnoho informací o

dlužníkovi, které získává na základ tzv. sou innosti t etích osob, kdy je soudní exekutor státem ur enou a zplnomocn nou osobou k nucenému výkonu rozhodnutí.12 To znamená, že má právo na základ písemné žádosti požadovat informace o povinném u orgán státní správy, orgán

samosprávy, Burzy cenných papír , bank, katastrálních ú ad , orgán

správy sociálního zabezpe ení, pošt, pojiš oven, provozovatel

telekomunika ních

spole ností, dopravc , zasilatel a dalších.

Odm na exekutora Náklady exekuce p estavují odm nu exekutora, náhradu hotových výdaj , náhrada za ztrátu asu, náhrada za doru ování písemností a je-li exekutor plátcem dan z p idané hodnoty , pak zahrnujeme p ípadn i tuto da . Náklady exekuce hradí povinný. Základem pro ur ení odm ny za provedení exekuce ukládající zaplacení pen žité ástky výše vymoženého pln ní. Odm na za provedení exekuce ukládající zaplacení pen žité ástky iní: Do 3 000 000

15%

Z p ebývající ástky Až do 40 000 000 K základu

10%

Z p ebývající ástky Až do 50 000 000 K základu

5%

Z p ebývající ástky Až do 250 000 000 K základu

1%

P i emž ástka nad 250 000 000 K se do základu nezapo ítává a nejmenší odm na iní 3000 K .

12

Novotný, P.: Exeku ní ád : praktická p íru ka pro v itele. Praha, Grada Publishing 2001. ISBN 8024701111, str 23-28

- 16 -

4. Pr b h konkurzního a exeku ního ízení Tato ást obsahuje hlavní a ty nejd ležit jší kroky, ve kterých ízení konkurzní i exeku ní probíhají. Je nutno podotknout, že jsou ob

ízení od sebe odlišné. Nebudu tu do úplných

podrobností popisovat všechny aspekty, nebo by to bylo velice zdlouhavé a i pro tená e t žkopádné a nesrozumitelné. Zmíním zde v ci, které jsou nejd ležit jší a pro pr b h ízení je nutné je znát.

4.1 Konkurzní ízení Základem, který je podstatný pro vyhlášení konkurzu je existence toho, že dlužník je v úpadku, kdy se jedná o již výše vysv tlené dv možnosti, a to je insolvence i p edlužení. Jestliže je spln na jedna z t chto dvou podmínek, nastává situace, kdy je možno podat návrh na prohlášení konkurzu a tím po íná vlastní konkurzní ízení. Návrh na podání konkurzu m že podat jak dlužník, tak jakýkoliv v itel. Pokud návrh podává v itel, musí návrh obsahovat doložení, že má v itel splatnou pohledávku u dlužníka. Pokud návrh podává sám dlužník musí doložit k návrhu a uvést v n m okolnosti dosv d ující úpadek a je povinen p ipojit seznam majetku a závazk s uvedením svých dlužník a v itel . Dlužník má ale v této situaci možnost využít jedné výhody a to je navrhnutí ochranné lh ty do 15 dn od doru ení návrhu na prohlášení konkurzu soudem, když tento návrh podal v itel nebo osoba jiná než dlužník. Ochranná lh ta trvá t i m síce, kdy soud m že tuto lh tu poté prodloužit ješt o další t i m síce. Po dobu trvání této lh ty v itelé nemohou v i dlužníkovi vymáhat uspokojení svých pohledávek. Dlužníkovy právní úkony, kterými by byly zkracovány zájmy v itel , jsou v i v itel m neú inné. Hlavní inností dlužníka b hem této ochranné lh ty má být usilování o p ekonání úpadku. Takže svým zp sobem dává soud dlužníkovi ješt šanci na p eklenutí potíží a odvrácení konkurzu, i když tato doba si myslím je p íliš krátká na to, aby se to n komu zda ilo a byl dostate n motivován firmu zachránit. Ochranná lh ta skon í uplynutím této doby a vydáním prohlášení o konkurzu a nebo povolením vyrovnání. Zde je d ležité zmínit povinnost navrhovatele, která spo ívá v zaplacení zálohy na náklady konkurzu až do ástky 50 000 K a to i opakovan . Takže na tuto situaci se musí

- 17 -

navrhovatel, který chce podat návrh na konkurz p ipravit a po ítat s tím, že bude mít ze za átku výdaje. Pokud by navrhoval ástku nezaplatil, soud m že ízení zastavit. Jestliže má návrh všechny náležitosti, které ur uje ZKV a dlužník je v úpadku, soud konkurz prohlásí do 10 pracovních dn

od doru ení úplného návrhu na prohlášení

konkurzu. Soud tímto rozhodnutím, které je ve form usnesení musí stanovit správce konkurzní podstaty. Toto usnesení o prohlášení konkurzu dále musí obsahovat jméno a bydlišt úpadce, jméno a bydlišt správce konkurzní podstaty, výzvu, aby v itelé p ihlásili v datu stanoveném soudem své splatné pohledávky (tato lh ta nesmí být kratší 30 dn a delší t í m síc ). Toto usnesení se doru í ú astník m ízení, správci, p íslušným da ovým orgán m a ú adu práce. Je nutné, aby toto usnesení bylo vyv šeno na ú ední desce soudu. Soud toto ohlásí obchodnímu rejst íku, který provede zápis o konkurzu, dále provede ohlášení katastru nemovitostí, který eviduje nemovitosti dlužníka. Po této fázi, kterou bychom mohli považovat spíše jako p ípravnou již nastává fáze samotného konkurzního ízení. Ú inky prohlášení konkurzu nastávají již zmín ným vyv šením usnesení o prohlášení na desce u soudu. Mezi n m žeme zahrnout zejména oprávn ní nakládat s podstatou, které p echází na správce a právní úkony úpadce týkající se majetku jsou v i konkurzním v itel m neú inné.

ízení, která se týkají majetku, který spadá do konkurzní podstaty

nebo která mají být uspokojena z tohoto majetku se p erušují a mohou být na ízena pouze na návrh správce. Pokud je na dlužníka prohlášen konkurz, nelze provád t výkon rozhodnutí -exekuci- postihující majetek dlužníka pat ící do podstaty. Zde lze vid t, že exeku ní ízení, které podrobn popíši v další ásti, nelze vést soub žn s konkurzním ízením. Pokud u dlužníka probíhá exekuce na jeho majetek, kterou vede exekutor a v itelé nebo dlužník se rozhodnou podat návrh na konkurz a soud to potvrdí, exekuce tímto krokem kon í a vše z exekutora p echází na správce konkurzní podstaty. Za další ú inky lze považovat to, že zanikají úpadcovy p íkazy, zapo tení na majetek podstaty není p ípustný, zanikají v cná b emena zat žující majetek pat ící do podstaty, která vznikla za nápadn nevýhodných podmínek v posledních dvou m sících, zaniká spole né jm ní úpadce a jeho manžela. Mnohokrát jsem zde zmínila slovo konkurzní podstata, kterou je nutné podrobn charakterizovat. Za konkurzní podstatu považujeme majetek podléhající konkurzu, který tvo í konkurzní podstatu. Konkurz se týká majetku, který pat il dlužníkovi v den

- 18 -

prohlášení konkurzu a kterého nabyl za konkurzu. Za tento majetek považujeme i mzdu nebo jiné p íjmy.13 Dlužník, v našem p ípad již úpadce je povinen neprodlen sestavit a odevzdat seznam svého majetku a závazk s uvedením svých dlužník , v itel a jejich adres správci. Dále musí p edložit své ú etnictví a poskytnout správci pot ebná vysv tlení. Je nutné, aby tento sestavený seznam byl dlužníkem podepsán a aby v n m dlužník prohlásil, že seznam je správný a úplný. Tato listina musí být p edložen správci nejdéle do 30 dn od prohlášení konkurzu. Pokud se takto nestane má soud právo úpadci na ídit usnesením, aby tuto povinnost splnil v dodate né lh t . Další krok spo ívá v tom, že správce provede soupis podstaty s pomocí seznamu, který úpadce zpracoval. Soupis m žeme považovat za listinu, díky které je správce oprávn n zpen žit sepsaný majetek. Do tohoto soupisu je možno zapsat práva , v ci i jiné majetkové hodnoty, které sice úpadci nenáleží, ale mají být zpen ženy. S položkami zapsanými do soupisu má právo nakládat už jen správce. Jestliže n jaká osoba používá v c, která náleží do podstaty a dozví se o tom, že je úpadce v konkurzu, m la by neprodlen toto ohlásit správci a umožnit mu následné zpen žení. Dále musí správce nebo úpadce ocenit v ci zapsané na soupis. V itelský výbor m že požadovat, aby bylo ocen ní provedeno znalcem. Pokud je v konkurzním ízení podnik, do soupisu je podnik zapisován jako soubor. Zde je nutné podotknout, že prohlášením konkurzu nemusí innost podniku kon it. O ukon ení innosti podniku rozhoduje po vyjád ení v itelského výboru, který m že doporu it i ne, soud. Jestliže není rozhodnuto o ukon ení innosti podniku, je možné v jeho innosti pokra ovat se souhlasem v itelského výboru a dokonce je možno uzav ít smlouvu o úv ru za ú elem financování vývozu. Velice d ležitý krok spo ívá v tom, že v itelé by m li svoje pohledávky p ihlásit, aby pak následn mohlo dojít k jejich p ípadnému vypo ádání. V itelé p ihlásí pohledávky ve lh t , která je jim stanovena v usnesení o prohlášení konkurzu. Spolu s p ihlášením musí v itelé doložit listiny, ze kterých vyplývá, že pohledávka skute n vznikla v i úpadci. Pokud je pohledávka neúplná, správce požádá v itele, aby do 15 dn doložil pot ebné dokumenty týkající se uznání pohledávky. Když soud obdrží p ihlášky od v itel , doru í následovn tyto p ihlášky v etn p íloh správci. Poté správce musí p ezkoumat a sestavit seznam pohledávek, které uznává a které neuznává a také uvést d vod pro takto iní. 13

Zákon . 328/91 Sb., §4-6

- 19 -

Jestliže je nutno p ezkoumat n které pohledávky, na izuje soud v této p íležitosti p ezkumné jednání, které slouží k vyjasn ní pravosti výše, stejn tak i po adí p ihlášených pohledávek14. Pokud je toto všechno spln no, m žeme p istoupit ke zpen žování majetku. Myslím si, že tato fáze spolu s oce ováním konkurzní podstaty je velice náro ná a složitá. Jediným možným postupem spln ní pohledávek v itel je zpen žení podstaty, nepen žní pln ní není možné, nebo by nebylo možné zajistit rovnost uspokojování v itel . Základní povinností správce je jeho efektivní práce. To znamená konat tak, aby zpen žení bylo nejp ínosn jší pro v itele.15 Majetkovou podstatu lze zpen žit t emi zp soby a to : •

Ve ejnou dražbou v cí a hodnot, které jsou ocenitelné pen zi

•

Soudním výkonem rozhodnutí podle OS .

•

Prodejem mimo dražbu

Ve ejná dražba se ídí zákonem .26/2000 Sb., o ve ejných dražbách. Tato dražba je provád na dražebníkem, kterého navrhne správce. Dalším vyjmenovaným možným zp sobem je prodej mimo dražbu, který lze považovat za prodej p ímý, který je uskute n n se souhlasem soudu mimo dražbu. Zde je možno prodávat v ci i pod odhadní cenu . Zpen žení v cí na základ soudního výkonu rozhodnutí provádí soud sám, kde správce je v postavení dlužníka.16 Zákon žádný ze zp sob vysloven nenakazuje, takže je na úvaze správce, který zp sob uzná za nejvhodn jší a nejefektivn jší. Dá se

íci, že asi nej ast jším zp sobem

zpen žování podstaty je prodej mimo dražbu.17 Dále je velice nutné dohlédnout na to, aby pen žité pohledávky, které má úpadce v i jiným subjekt m byly správcem uplatn ny a vymáhány ve prosp ch podstaty. Správce pr b žn podává soudu a v itelskému výboru zprávy o zpen žování majetku. Jestliže je završen proces jak zpen žení majetku, tak zjišt ní všech nárok v itel , nastává pro správce okamžik, kdy je povinen vystavit kone nou zprávu, kde zú tuje své odm ny a výdaje, které vznikly v souvislosti s konkurzním 14 15 16 17

ízením. Tato zpráva musí být

Zákon . 328/91 Sb.,§ 20-21 Ba inová, D.: Konkurz v otázkách a odpov dích. Praha, ASPI Publishing 2004. ISBN 8073570432, str. 19 Zákon . 328/91 Sb., §27 Ba inová, D.: Konkurz v otázkách a odpov dích. Praha, ASPI Publishing 2004. ISBN 8073570432, str. 20

- 20 -

p ezkoumána soudem a po slyšení správce jsou odstran ny p ípadné chyby i nejasnosti. Také se uv domí jak úpadce tak i v itelé.18 Poté soud pošle kone nou zprávu správci, úpadci a v itel m a vyv sí je na ú ední desce. Nejpodstatn jším rozhodnutím soudu v konkurzním ízení je rozvrhové usnesení, které je vydáno po právní moci usnesení o schválení kone né zprávy a vyú tování odm ny a výdaj správce. Toto usnesení je vydáno na základ návrhu správce, ve kterém je uveden upravený seznam p ihlášek a je v n m uvedeno do jaké míry budou pohledávky uspokojeny a kolik bude na pohledávky vyplaceno. Je d ležité si uv domit, že eský zákon vymezuje r zné druhy v itel a na základ rozd lení t chto v itel se posléze uspokojují pohledávky. •

V itelé s právem na odd lené uspokojení

•

V itelé s pohledávkami za podstatou

•

V itelé s pracovními nároky

•

V itelé s jinými nároky

•

Pohledávky první t ídy

•

Pohledávky druhé t ídy

Odd lené pohledávky tvo í takové pohledávky, které byly zajišt ny zástavním právem, omezením p evodu nemovitosti nebo postoupením pohledávky. Tito v itelé mají nárok, aby jejich pohledávka byla uspokojena zpen žením v ci, jimiž byla zajišt na. Dá se íci, že tato skupina v itel

je velice významná a podstatná, nebo jejich pohledávky jsou

uspokojovány p ednostn zpen žením v ci, na které mají zástavní právo. Pro po adí uspokojení t chto v itel

je podstatné datum zapsání zástavního práva do katastru

nemovitostí. Dalším významným jevem je, že se tito v itelé uspokojí do výše 70% výt žku na n p ipadajících a t ch zbývajících 30% se uspokojuje z rozvrhu.19 Za pohledávky za podstatou se považují nap . hotové výdaje a odm na správce, náklady spojené s udržováním a správou podstaty a další. Tyto pohledávky jsou specifické tím, že vznikly v pr b hu konkurzního ízení a lze je uspokojit kdykoliv v pr b hu ízení. Pohledávky vzniklé z pracovních nárok

jsou nap . mzdové nároky úpadcových

zam stnanc , odm ny z dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r a další. Za tyto

18 19

Zákon . 328/91 Sb., §29 Zákon . 328/91 Sb., §28

- 21 -

nároky jsou považovány ty, které vznikly t i roky p ed prohlášením konkurzu. Tyto pracovní pohledávky se spolu s pohledávkami za podstatou uspokojují nejd íve. Za pohledávky první t ídy lze považovat nároky úpadcových zam stnanc , které vznikly za poslední t i roky. Pohledávky druhé t ídy tvo í všechny ostatní pohledávky. Uspokojení pohledávek jde v následujícím po adí. Nejprve se uspokojí pohledávky za podstatou a pracovní nároky a pak se postupuje podle za azení jednotlivých pohledávek do t íd. Zde p ipadá 30% na první t ídu ze zpen žené podstaty a 70% na druhou t ídu. Jestliže nastane situace, kdy není možné uspokojit všechny pohledávky spadající do jedné t ídy, dojde k pom rnému uspokojení t chto pohledávek a neuspokojené pohledávky se za adí do t ídy druhé. Dojde-li k situaci, že rozvrhové usnesení je spln no, konkurzní ízení jde do své záv re né fáze, za kterou lze považovat zrušení konkurzu. Toto je významná situace i pro správce, který má povinnost uzav ít ú etní knihy a sestavit ú etní záv rku. Když toto správce splní, jeho funkce tím zaniká. M žeme ale brát v potaz i další situace, kdy je konkurz zrušen. Pat í sem situace, kdy je zjišt no, že neexistují p edpoklady pro konkurz, dále konkurz m že být zrušen na návrh úpadce, pokud s tím souhlasí všichni v itelé a také když se zjistí, že majetek úpadce neposta uje ani na úhradu náklad konkurzu a na základ toho, že dojde k fúzi úpadce. A jestliže dojde k nucenému vyrovnání, soud tímto konkurz také zrušuje. Zrušením konkurzu p estávají platit ú inky, které nastaly p i prohlášení konkurzu jako oprávn ní nakládat s majetkem a další vyjmenované v § 14 ZKV.20 Konkurzní ízení ovšem m že být ukon eno ješt jedním dalším zp sobem, a to je nucené vyrovnání. Nucené vyrovnání je možné v p ípad , kdy není ješt

vydáno rozvrhové

usnesení a úpadce tak m že navrhnout nucené vyrovnání, ale až po p ezkumném jednání. Podmínkou nutnou pro toto vyrovnání je, aby úpadce sám navrhl, jak bude vyrovnání vypadat. Úpadce zde m že využít vyrovnaní emisí nových akcií, nebo je možné vyrovnat i nepen žní formou, nap íklad ástí aktiv, které nesouvisejí s podnikatelskou inností úpadce. Toto vše je ovšem podmín no tím, že úpadce musí mít poctivý zám r. Jestliže soud rozhodne, že nucené vyrovnání je p ípustné, na ídí usnesením jednání o nuceném vyrovnání, na které se dostaví úpadce, správce, všichni doposud neuspokojeni konkurzní v itelé i v itelský výbor. Aby mohlo dojít k nucenému vyrovnání, musí s tím souhlasit v tšina konkurzních v itel . Poté soud vydá usnesení o nuceném vyrovnání a to je 20

Zákon . 328/91 Sb., §31-32, §44

- 22 -

vyv šeno na ú ední desce soudu. V den kdy nabude usnesení právní moci, soud usnesení úpadci vrátí právo nakládat s majetkem pat ícím do podstaty a z úpadce se stává správce.

4.2 Konkurzní ízení podle nového zákona Jak už jsem uvedla výše, nový zákon nám p inese mnoho zm n a to zejména v ešení subjektu, který je v úpadku v podob reorganizace. Mezi novým a starým zákonem je hlavní rozdíl v po áte ní fázi. Zejména než je vyhlášen konkurz, protože zde je posuzován dlužník, který je v úpadku a dle nového zákona má více možností jak tuto situaci ešit, aby tedy nutn nevedla k zániku podnikaní. Myslím si, že nový zákon je ve své podstat daleko propracovan jší a obsáhlejší, a tak se tu o hlavních zm nách, které nás ekají, zmíním. První zásadní odlišností je po átek ízení, které nenazýváme konkurzním ízením, protože dlužník, který je v úpadku se dostává do insolven ního ízení a teprve v dalších fázích tohoto ízení je rozhodnuto, zda se úpadek bude ešit konkurzem

i jinou formou.

Charakteristikou insolven ního zákona jsem se zabývala výše i tím, jak je nov definovaný úpadek a jeho ešení. Dále budu blíže popisovat spíše v ci odlišné. Insolven ní ízení je zahájeno na základ návrhu, který m že být podán bu dlužníkem a nebo v itelem a jde-li o hrozící úpadek m že podat návrh jen dlužník. V návrhu musí být uvedena skute nost, která doloží úpadek dlužníka. Toto je jev, který se v ZKV nevyskytoval. Další nová v c je, že se zahájení insolven ního ízení oznámí vyhláškou do 2 hodin poté, kdy soud obdržel insolven ní návrh. Po vydání vyhlášky musí soud neprodlen tuto skute nost oznámit nap . finan ním ú ad m, celním ú ad m, ú ad m práce a jiným institucím. 21 Tato první fáze je velice odlišná od ZKV, nebo je spole ná pro všechny zp soby ešení úpadku. Vyvrcholením této fáze je vydání rozhodnutí o tom jestli existuje úpadek dlužníka. Pokud se prokáže, že je dlužník opravdu v úpadku, p istoupí se k fázi jakou formou jeho úpadek ešit.22 Další novinkou je institut moratoria, který by se dal p irovnat principu ochranné lh ty dlužníka ve starém zákon . Moratorium slouží k zajišt ní ochrany dlužníka, kterého se insolven ní ízení týká. Tato lh ta m že být stanovena po spln ní všech povinností na

21 22

Zákon . 182/2006 Sb., § 98 Schelleová, I.: Insolven ní zákon. Praha, Eurounion, 2006. ISBN 807317054X, str. 89

- 23 -

dobu nejdéle 3 m síc , kdy se podnikatel m že pokusit o p ekonání úpadku vlastními schopnostmi.23 Jestliže je insolven ní ízení zahájeno a soud rozhodl, že je dlužník v úpadku, znamená to pro dlužníka, že nesmí nakládat s majetkovou podstatou insolven ního ízení. Když je rozhodnuto, že je dlužník v úpadku a je zahájeno insolven ní ízení, musí soud p istoupit k tomu, jak bude tento úpadek ešen. Ve své podstat jde o spojení rozhodnutí o úpadku s jiným rozhodnutím a je možno to ešit t emi zp soby: •

Spojení rozhodnutí o úpadku s rozhodnutím o konkurzu, jestli že není možná reorganizace ani oddlužení

•

Podání spolu s insolven ním návrhem obsahujícím ešení úpadku reorganizací, reorganiza ní plán p ijatý všemi v iteli

•

Podání spolu s insolventním návrhem návrh na povolení oddlužení24

Tato koncepce je nová p edevším tím, že na zp sobu ešení dlužníkova úpadku by se m li podílet i v itelé, kte í mohou pomocí sch ze rozhodnout, jak by m l dlužník sv j úpadek ešit. Zp soby ešení úpadku jsem již definovala výše. Co se tý e samotného konkurzu, je zde jedna hlavní zm na v tom, že p ed samotným prohlášením konkurzu probíhá insolven ní ízení a tím se konkurz stává jedním ze zp sob , jak ešit úpadek. To je rozdíl oproti ZKV, protože zde pojem konkurz znamenal ucelené a samostatné ízení. Konkurz je v tomto zákon velice podobný p edešlému. Podstatnou zm nou, která se zde objevila je zapojení v itel , kte í mohou i rozhodovat nap íklad o zp sobu zpen žení majetkové podstaty.25

4.3 Exeku ní ízení Po áte ní fáze exeku ního

ízení za íná v den, kdy byl podán oprávn ným návrh

exekutorovi i soudu. Exeku ní ízení nelze jiným zp soben zahájit. Náležitosti návrhu jsem již zmínila v kapitole charakteristika exekuce. Jakmile soud obdrží návrh, musí do 15 dn rozhodnout usnesením o na ízení exekuce a pov í provedením konkrétního exekutora. Soud nestanovuje jakým zp sobem má být exekuce ešena toto je jíž na samém uvážení exekutora, který disponuje mnoha prost edky, jak exekuci provést. Poté usnesení musí být 23 24 25

Schelleová, I.: Insolven ní zákon. Praha, Eurounion, 2006. ISBN 807317054X, , str. 106 Zákon . 182/2006 Sb., §148 Zákon . 182/2006 Sb., §286

- 24 -

doru eno oprávn nému a povinnému. Proti usnesení o na ízení exekuce se m že dlužník odvolat, ale nesmí namítat jiné skute nosti než ty, které jsou podstatné pro exeku ní ízení. Když dlužník obdrží usnesení o na ízení exekuce nesmí se svým majetkem nakládat, v etn nemovitostí a také s majetkem, který pat í do spole ného jm ní manžel , krom b žné obchodní innosti, uspokojování základních životních pot eb a udržování a správy majetku.26 Jakmile exekutor obdrží zmín né usnesení za ne posuzovat, jakým zp sobem by m la být exekuce provedena. Je pouze na uvážení exekutora, který zp sob ešení exekuce je nejlepší a soudní exekutor vydá exeku ní p íkaz ohledn majetku, který má být exekucí postižen. Tento p íkaz v sob nese ú inky na ízení výkonu rozhodnutí podle ob anského soudního ádu. Velice d ležitá a podstatná v c je to, že proti exeku nímu p íkazu není p ípustný opravný prost edek. Majetek, který je postižen exeku ním p íkazem nesmí v žádném p ípad dlužník p evést na n koho jiného, i s ním nakládat jiným zp sobem. Tyto aspekty hrají v exekuci klí ovou roli, protože umož ují exekutorovi rychlé jednání bez zbyte ných odklad , aby nehrozilo, že dlužník s majetkem jakkoliv naloží.27 Co pomáhá exekutorovi nejvíce v jeho innosti je takzvaná sou innost t etích osob, kterou jsem již d íve vysv tlila. To znamená, že jakmile je exekutorovi doru eno usnesení, on v tomto okamžiku využívá této sou innosti pro zjiš ování majetkových a finan ních pom r dlužníka. To znamená, že zjiš uje, zda má povinný vedeny ú ty u bank, kde je zam stnán, zda pobírá n jaké dávky, jaké nemovitosti vlastní, zda vlastní dopravní prost edky atd. Cílem je zjistit, co nejvíce informací o majetku povinného, na jehož základ je vydán exeku ní p íkaz. Velice pozitivním prvkem je to, že exekutor m že provád t najednou n kolik zp sob exekuce, což urychluje a zpruž uje vymožení dlužné ástky. Mezi zp soby, kterým m že exekutor exekuci provést pat í: •

Exekuce srážkami ze mzdy a jiných p íjm

Srážky se provád jí z isté mzdy, kterou vypo teme tak, že od mzdy ode teme zálohu na da z p íjmu fyzických osob, pojistné na sociální zabezpe ení a pojistné na zdravotní pojišt ní. Povinnému nesmí být sražena ze mzdy takzvaná základní ástka, která se ur uje na ízením vlády

eské republiky. Z isté mzdy, která zbude po ode tení základní ástky,

m že exekutor srazit jednu t etinu na uspokojení pohledávky v itele. Plátci mzdy musí 26

Zákon . 120/2001 Sb, § 44 Novotný, P.: Exeku ní ád: praktická p íru ka pro v itele. Praha, Grada Publishing 2001. ISBN 8024701111, str. 35 27

- 25 -

exekutor doru it také výkon rozhodnutí, podle kterého pak následn zam stnavatel srážky provádí. •

Exekuce p ikázáním pohledávky z ú tu u pen žního ústavu

Mezi ú ty povinného, které lze postihnout exekucí pat í b žné ú ty, vkladové ú ty nebo jiné ú ty bez ohledu na m nu. Jestliže exekutor zjistí, že povinný má u bankovního ústavu založen ú et, vydá exeku ní p íkaz, který doru uje, jak povinnému, oprávn nému tak hlavn i bance. Banka dnem, kdy p íkaz obdrží musí zablokovat ú et povinného v rozsahu dlužné ástky, která je uvedena v exeku ním p íkazu. S prost edky, které dlužnou ástku p evyšují, m že dlužník voln nakládat. Stejné pravidlo platí i pro banku, která nesmí se zablokovanými pen zi nijak nakládat. Banka musí dlužné pen žní prost edky rezervovat po dobu šesti m síc . Když banka od exekutora obdrží oznámení, že exeku ní p íkaz nabyl právní moci, m že tyto finan ní prost edky vyplatit oprávn nému. •

Exekuce p ikázáním jiných pen žitých pohledávek

Zde jde o to, že musí existovat pohledávka povinného v i ostatním subjekt m, což znamená dlužníka povinného, tzv. poddlužníka. Nej ast ji se jedná o pohledávky z obchodního styku, z kupních smluv, z nájm a jiné. Pokud nastane takováto situace, že dlužník má pohledávku u poddlužníka, m že pak vydat exeku ní p íkaz na jinou pen žitou pohledávku. Je ale d ležité, aby poddlužník nem l jiné dluhy a nebylo u n j v tomto smyslu vedeno soudní ízení.28 •

Exekuce postižením jiných majetkových práv

Sem lze zahrnout podíl povinného jako spole níka nebo komanditisty ve spole nosti nebo postižení lenských práv a povinností povinného jako lena v družstvu.29 Exekutor má však v tomto p ípad právo exekuovat i patenty, pr myslové vzory, ochranné známky a licence. Exekutor sepíše soupis všech t chto listin, odebere tyto listiny a následn je zpen ží prodejem.30 •

Exekuce p íkazem prodeje movitých v cí

Exekutor má právo na základ p íkazu provést soupis movitých v cí v míst bydlišt povinného. Exekutor v byt (sídle povinného) nebo na jiném míst , kde má povinný své 28

Novotný, P.: Exeku ní ád: praktická p íru ka pro v itele. Praha, Grada Publishing 2001. ISBN 8024701111, str.53- 68 29 Zákon . 120/2001 Sb., §63 30 Zákon . 120/2001 Sb., §64

- 26 -

v ci je sepíše, aby mohlo dojít k jejich prodeji v takovém rozsahu, aby bylo možno pohledávku oprávn ného uspokojit. Exekutor m že v jednoduchých p ípadech sestavit sám odhad ceny v cí a uvést je do soupisu. Movité v ci, které tvo í p íslušenství nemovitostí exekutor nesmí do soupisu zahrnout. V ci, které exekutor sepíše musí také zajistit a p evzít do úschovy. V dob úschovy jsou sepsané v ci stále majetkem povinného, avšak toto kon í dnem prodeje t chto v cí ve dražb . Nejnižší podání je ve výši jedné t etiny odhadní ceny. Exekutor ud lí p íklep tomu, kdo nabídne nejvyšší podání. Dražba kon í tím okamžikem, kdy výt žek uspokojí všechny oprávn né. Dražbu movitých v cí je možno provést v míst soupisu v cí, i v sídle exekutorského ú adu. •

Exekuce p íkazem prodeje nemovitých v cí

První velice podstatnou podmínkou je to, že exekutor na základ sou innosti t etích osob musí zjistit, zda povinný v bec n jakou nemovitost vlastní. V kladném p ípad je již možnost vydat p íkaz na prodej nemovitosti. Kdy se p íkaz vztahuje nejen k samotné nemovitosti ale i k jejím sou ástem a p íslušenstvím, což platí i o movitých v cech, které jsou p íslušenstvím nemovitosti. Dále exekutor ustanoví znalce, který ocení nemovitost i její p íslušenství, jednotlivá práva a závady obvyklou cenou podle zákona o oce ování majetku. Podle výsledku ocen ní se ur í cena nemovitosti a jeho p íslušenství, cena jednotlivých práv a závad a výsledná cena. Pokud má exekutor výslednou cenu, m že vydat dražební vyhlášku. V tomto usnesení o na ízení dražebního jednání by m lo být obsaženo as a místo dražebního jednání, ozna ení nemovitosti, výsledná cena, výše nejnižšího podání, výše jistoty a zp sob jeho zaplacení, práva a závady spojené s nemovitostí. Po vydání dražební vyhlášky musí exekutor na ídit dražbu nejpozd ji do 30 dn . Nejnižší podání se stanovuje ve výši dvou t etin výsledné ceny. Jistota se stanovuje maximáln ve výši t í tvrtin nejnižšího podání. Lze ji hradit bu v hotovosti p ímo exekutorovi nebo bez hotovostn

na exekutor v ú et, a to maximáln

až do zahájení dražby. P ihlášky

pohledávek se mohou uplat ovat nejpozd ji do za átku dražby. Dražební vyhláška musí být doru ena oprávn nému, povinnému, manželu povinného, osobám o kterých je známo, že mají k nemovitosti p edkupní právo, finan nímu ú adu a obecnímu ú adu, v jejichž obvodu nemovitost leží a p íslušnému katastrálnímu ú adu. Dražbu smí vést pouze exekutor, kdy úkony ve kterých se nerozhoduje mohou provád t zam stnanci exekutora. P ed samotnou dražbou se koná prezentace zájemc , kdy se na

- 27 -

listinu dražitel musí zapsat jejich osobní údaje a ov í se jejich totožnost a ud lí se jim dražební ísla. P ed samotnou dražbou dražitelé také musí složit dražební jistinu, a to bu v hotovosti p ímo na míst dražby exekutorovi, i složením na jeho bankovní ú et. Poté ve stanoveném ase probíhá dražba, která za íná výzvou, aby dražitelé inili svá podaní. P íklep lze ud lit jen tomu, kdo u iní nejvyšší podání a proti tomuto podání nesmí mít ostatní dražitelé námitky, na což se licitátor ostatních ptá. Dražitel m, kte í obdrží p íklep, se doru uje usnesení o p íklepu, kde je stanovené do jaké lh ty musí doplatit ástku do nejvyššího podání. Dražitel m, kterým nebyl ud len p íklep, se po skon ení dražby jistiny vrátí. Exekutor rovn ž p ed dražbou stanoví minimální p íhoz v p ípad , že by se dražitelé p etahovali, ten v tšinou tvo í 10 tisíc korun. Po skon ení dražby exekutor vydá usnesení o ud lení p íklepu, které se doru uje oprávn nému, povinnému a vydražiteli . Po skon ení dražby se všechny dokumenty s tím spojené p edávají soudu, který rozhodne, jak a komu budou peníze ud leny.31 •

Exekuce prodejem podniku

K této exekuci m že exekutor p istoupit až poté co zjistí, že podnik je ve vlastnictví povinného celém nebo

áste ném. Exekutor ustanovuje správce podniku exeku ním

p íkazem. P i zpen žení podniku o rozvrhovaných ástkách nerozhoduje exekutor, ale soud rozvrhovým usnesením. Podnik se oce uje cenami obvyklými.32 Jak je vid t, exekutor disponuje mnoha možnostmi, jak dlužnou ástku oprávn nému vymoci. Nejjednodušším zp sobem se zdá být exekuce srážkou ze mzdy a exekuce bankovního ú tu, ovšem v dnešní dob , kdy se lidé stále více zadlužují je mnohdy velice obtížné u povinných v bec n jaký majetek objevit, ba dokonce dohledat, kde se povinní zdržují, což velice st žuje exekutorovi jeho práci.

31

Novotný, P.: Exeku ní ád : praktická p íru ka pro v itele. Praha, Grada Publishing 2001. ISBN 8024701111, str.83-100 32 Zákon . 120/2001 Sb., §70

- 28 -

5. Empirická data o konkurzech a exekucích 5.1 Po et prohlášených konkurz Na úvod této kapitoly bych cht la podotknout, že statistických dat týkajících se po tu konkurz není mnoho. Zdá se, že širokou ve ejnost, ale i p íslušné resorty se o tuto problematiku nezajímají. V tomto vidím velkou mezeru, protože je d ležité v d t, jak fungují eské firmy. Tento nedostatek by m l být ur it do budoucna odstran n. Data, které zde uvedu vypracovala agentura Coface Czech Credit Management Services, která tyto údaje prezentovala prost ednictvím internetu. Graf 1.

Zdroj: http://www.coface.cz/download/news/060905_TZ_konkurzy_1H_2006.html

Z tohoto grafu je dob e vid t, jak se vyvíjel po et konkurz v minulosti. V 1. pololetí roku 2006 lze sledovat ur itý nár st oproti roku 2005, což m že být zp sobeno jednak velkou konkurencí mezi firmami a také vstupem zahrani ních velkých subjekt na náš trh. Situace je taková, že z výzkumu vyplynulo, že v eské republice se velké množství konkurz vyhlašuje na severní a jižní Morav a také v jižních a východních

echách. Nejvíce

konkurz bylo v prvním pololetí minulé roku vyhlášeno v Praze v po tu 152, kde se ovšem oproti roku 2005 projevuje klesající tendence. Naopak zvýšený po et prohlášených konkurz prob hl v Ostrav , eských Bud jovicích a Brn .

- 29 -

Graf .2

Zdroj: http://www.coface.cz/download/news/060905_TZ_konkurzy_1H_2006.html

Jak ukazuje graf

. 2 v rozd lení konkurz

podle právní formy jednozna n

vedou

spole nosti s ru ením omezeným ve výši 429 spole ností, což tvo í zhruba 60%. Dále následují živnostníci a hned po nich figurují akciové spole nosti.33 Ze situace je jasné, že po et prohlášených konkurz bude nadále stoupat. Ovšem ur itý obrat pravd podobn nastane s fungováním nového insolven ního zákona, který bude ú inný od 1.7.2007., kdy dlužníci budou možná více motivováni k ešení problémových situací jinou formou než tak, aby to nutn muselo vést k likvidaci firmy.

5.2 Vývoj po tu exekucí Je jasným trendem, že se po et na ízených exekucí každým rokem výrazn zvyšuje. Je to dáno zejména tím, že lidé i firmy se stále více dostávají do platební neschopnosti, kdy nejsou schopni platit i nap íklad b žné výdaje za elekt inu i telefonní služby. Velkou m rou k tomu také p ispívá možnost erpání spot ebitelských úv r , které jsou v dnešní dob snadno dostupné všem, ovšem problém s jejich splácení má stále více lidí.

33

http://www.coface.cz/download/news/060905_TZ_konkurzy_1H_2006.html

- 30 -

Rok

Na ízené

Odvolání

exekuce 2001

4302

Skon ené

Pozn.

exekuce 152

942

Od 1.9.2001 do 31.12.2001

2002

57 954

1818

18 566

2003

132 469

3486

45 234

2004

155156

7145

56 686

2005

270 480

10103

66170

2006

229 303

7022

65 418

Údaje k 30.9.2006

2006

313 000

8900

86 140

Celkový odhad za rok 2006

Zdroj: Mezinárodní konference „Soudní exekuce-praktické zkušenosti a budoucnost v regionu stát st ední a východní Evropy“, dne 26.10.2006, Praha

Z tabulky je viditelné, že nejv tší nár st exekucí byl zaznamenán v roce 2001 a 2003. Je to zejména d sledek nového institutu soudních exekucí, který v itelé velice v ele p ijali. Za typické „zákazníky“ exekutor v podob v itel m žeme nejvíce považovat m stskou policii, zdravotní pojiš ovny, dopravní podniky, telekomunika ní operátory, distributory energií, vodárenství a další. V roce 2003 meziro n po et exekucí narostl o 123% oproti roku 2002. Rekordní nár st byl ovšem v roce 2002 oproti roku 2001, kdy tento nár st p edstavoval 1247%, který je spíše zp soben již zmín nou novostí této instituce a také tím, že tato instituce byla zavedena až v poslední ásti roku, konkrétn 1.9.2001. V posledních letech se zdá být nár st skon ených exekucí spíše stabilizovaný, kdy po et na ízených exekucí byl 270 480 a vy ešeno jich z toho bylo 66170. Za rok 2006 se p edpokládá celkový po et na ízených exekucí ve výši 313 000 a po et ukon ených exekucí ve výši 86 140. Je jasné, že nár st po tu skon ených exekucí stále brání ur ité p ekážky, zejména je to oddalovaná novelizace exeku ního ádu. Ovšem prvek, který zrychlí a zpružní tento

- 31 -

institut exekuce jist bude zavedení Centrální elektronické evidence soudních exekucí, která je v p íprav . Zde si bude moci široká ve ejnost za nízký poplatek zjistit to, co pot ebuje.34

34

http://exekutorskakomora.cz/index.php?id=121

- 32 -

6. Exekuto i a etika Diskutabilní záležitostí, se zavedením instituce soudních exekutor v roce 2001, se stala jejich etika a zp sob vykonávání jejich innosti. Ukázalo se, že za 5 let jejich fungování se objevily ur ité mezery a nedostatky v chování n kterých exekutor . Nechci zde psát, že všichni exekuto i se chovají neeticky, ale jist se to týká n kterých z nich, kte í p ekra ují rámec svých pravomocí a chovají se v n kterých p ípadech dokonce až nelidsky a taktéž mnohdy p ekra ují zákon. Tímto problémem se zabývá i Exekutorská komora, která eviduje stížnosti na exekutory od roku 2004, kdy v roce 2004 bylo evidováno 355 stížností a v roce 2005 jich bylo již 658. Je z ejmé, že z celého po tu na ízených exekucí, viz kapitola výše, to není závratné íslo, ale i p esto je nutné, aby k t mto p ípad m nedocházelo tém

v bec.

Nejv tším problémem v chování exekutor se zdají být p ípady, kdy exekuto i zabavují movité v ci. Stává se, že dojde k zabavení v cí, které v bec povinným nepat í, ale jsou ve vlastnictví t etích osob. Zde jde o p ípady, kdy má povinný pouze formální trvalé bydlišt na ur ité adrese. Alarmující skute nost je, že i když t etí osoba, které je majetek zabaven se brání pomocí podání vylu ovací žaloby, nastane taková situace, že exekutor, který se chová neeticky, majetek pat ící t etí osob klidn prodá, i když ví o tom, že se bude teprve rozhodovat, zda tento majetek pat í povinnému. Ovšem je to jen z toho d vod , že toto jednání není protizákonné, takže to m žeme považovat, za vážnou mezeru v zákon , která by m la být napravena odpovídajícími opat eními. Dalším velkým nedostatkem v innosti n kterých exekutor

je to, že si ú tují

neod vodn né odm ny a n kdy dochází k tomu, že i špatn vy íslují náklady exekuce. Situace je taková, že se povinný m že podat námitku k odm n exekutora ve lh t t í týdn . Ovšem tato doba se zdá být velmi krátká a tak se stává, že exekutor vy íslí odm nu neúm rn vysokou a povinný nemá šanci se k tomu jakkoliv v tak krátké dob vyjád it, obzvlášt je-li v tíživé životní situaci. Problém, který je ze strany široké ve ejnosti a i institucí zabývající se ochranou lidských práv vnímán, je velice nepružný a pomalý pr b h kárného ízení exekutor a nefunk ní dozor ze strany Ministerstva spravedlnosti, kdy zejména lh ta na podání kárné žaloby je pouze t í m sí ní, co se kárný žalobce dozv d l o provin ní a maximáln jeden rok od spáchání kárného provin ní. Kárným žalobcem m že být ministr spravedlnosti, p edseda revizní komise exekutorské komory a p edseda p íslušného soudu. Z praxe je známé to, že

- 33 -

je stížnost zaslána komo e, která jí zkoumá déle než t i m síce, ímž uplyne lh ta pro podání kárné žaloby a v c není dále ešena. Pro dopln ní uvádím, že u advokát je tato subjektivní lh ta v délce šesti m síc a objektivní v délce dva roky, takže není d vod, pro by to takto nemohlo fungovat i u exekutor pro zajišt ní v tší pr hlednosti a pr kaznosti p ípadného pochybení exekutora.35 Toto jsou asi zatím nejv tší problémy, které se za p tileté p sobení v této oblasti objevily. Exekutorská komora si pravd podobn tyto problémy uv domila a minulý rok vydala Etický kodex soudního exekutora. Tento stavovský p edpis upravuje chování soudního exekutora nad rámec zákona a m l by vést k snížení po tu stížností do budoucna.36 Ovšem zde si musí každý uv domit, že pouhý kodex nesta í, ale jde vždy o lidi a jejich chování. Zde tím míním exekutory, jak se ke své práci postaví a zda budou neustále chtít být ozna ováni za ty, kte í se chovají neeticky a bez skrupulí.

35 36

http://www.iure.org/600262 http://www.exekutorskakomora.cz

- 34 -

7. Konkurz a exekuce ve vybraných zemích sv ta 7.1 Americký bankrot Náš právní rámec týkající se úpadku je inspirován spíše n mecko-rakouskými zákony, není ale od v ci se poohlédnout, jak se tyto problémy eší v nejsiln jší zemi sv ta jako jsou Spojené státy americké. Americké zákonodárství je koncipováno tak, aby dlužníka v podob fyzické osoby chránil a pokud má poctivé úmysly mu byla umožn na záchrana. Podnik m pak je dána možnost se zachránit p ed koncem fungování reorganizací. V americké legislativ m žeme nalézt dva postupy p i ešení bankrotu, jde o kapitolu sedm a kapitolu jedenáct Federální Ústavy USA. Kapitola sedm, která se týká p ímého bankrotu eší úpadek dlužníka likvidací, bez ohledu na to, zda jde o fyzickou osobu i právnickou osobu. Platí zde to, že úpadce nemusí být p edlužen, ovšem není schopen plnit své nezajišt né splatné dluhy. Ve v tšin p ípad dokonce úpadce podává návrh na vyhlášení bankrotu sám. Momentem, kdy se podá návrh p erušují se v i úpadci všechny soudní spory a zaniká možnost exekuce i výkonu zástavního práva. Bankrotní soud pak úpadci zvolí prozatímního správce a až sch ze v itel zvolí definitivního správce, který má oprávn ní vykonávat práva a plnit povinnosti jako úpadce. Spravovaný majetek je prodán v aukci. Bankrot kon í soudním ízením, kdy neuspokojené pohledávky nezanikají, ale dále trvají. Výsledkem bankrotu firmy je její zánik. U fyzických osob pak soud vede jednání o tom, zda budou neuhrazené pohledávky nadále trvat nebo bude úpadce osvobozen, což je tedy na úplném posouzení bankrotního soudu. Kapitola jedenáct se zabývá ešením bankrotu u podnik , které nejsou p edluženy, a to pomocí reorganizace. V tšina amerických firem k tomuto p istupuje až poté, co se samy pokusí o neformální reorganizaci, i vy ešení krize jiným zp sobem.37 Jestliže je podán návrh na bankrot podle lánku 11, to znamená reorganizací, bankrotní soud z ídí výbor v itel a akcioná , kte í spolu s p edstavenstvem spole nosti vypracují plán reorganizace. Soud ustanovuje správce podniku, ale má také možnost nechat ízení v dosavadních rukou podniku. Pohledávky jsou spláceny ze zisk

firmy, p i emž na

uspokojování pohledávek dohlíží soud, aby nedocházelo k žádnému nekalému jednání.

37

http://www.konkurzni-noviny.cz/clanek.html?ida=1208

- 35 -

Problém s ešením bankrotu reorganizací spo ívá v tom, že je to velice zdlouhavá procedura, která je náro ná jednak na as, ale i úsilí jak v itel , tak akcioná

38

7.2 N mecké právo konkurzní N mecký konkurzní ád je složen pouze z jednotného konkurzního ízení, kdy jeho cílem je co nejlepší a rovnom rné uspokojení v itel . N mecká právní úprava tedy zná dv možnosti ešení úpadcovy krize a to je likvidace nebo reorganizace podniku. D vodem pro zahájení konkurzního ízení je p edluženost i platební neschopnost. Jestliže je konkurzní ízení v N mecku zahájeno, p echází tak právo spravovat majetek na správce konkurzní podstaty. Úlohou správce je zaplatit mzdy zam stnanc m úpadce, rozhodnout o nevy ízených smluvních vztazích, sestavit p ehled majetku úpadce, provést dražbu konkurzní podstaty a rozd lit výt žek ze dražby mezi v itele. N mecký zákon je velice progresivní v tom, že umož uje v itel m, kte í se sdružují do v itelských výbor , rozhodovat o postupech ízení, kontrolovat správce atd.. O tom, kam se bude podnik, který je v konkurzním ízení ubírat rozhodují již zmín ní v itelé. To znamená, že je na nich, zda podnik innost ukon í nebo innost bude p edb žn pokra ovat, což znamená, že je možné ze strany v itel p edložit správci plán a cíl ozdravení a podnik zachovat. Ovšem jestliže správci není p edložen žádný plán, správce konkurzní podstaty majetek úpadce vydraží a použije ho ke krytí pohledávek v itel . Na rozhodnutí v itel dohlíží konkurzní soud. Je ale jasné, že cílem zákona je to, aby byly prozkoumány všechny možnosti provozu a reorganizace podniku p ed tím, než má dojít k likvidaci úpadcova podniku. Tento aspekt je také nov zabudován do nového insolven ního zákona u nás, takže je zde vid t ur itá podobnost našich zákonodárc , aby podniky, které se dostanou do problém neskon ily jen likvidací.39

38

Sojka, D., Sojková, P.: Konkurz na po átku t etího tisíciletí : principy konkurzu v USA, N mecku a

Rakousku. Praha, Linde 2002. ISBN 8072013556, str. 7-13 39

http://www.konkurzni-noviny.cz/clanek.html?ida=945

- 36 -

7.3 Soudní exekuto i v Ma arsku Soudní exekuto i v Ma arsku za ali fungovat již p ed 10 lety jako svobodná profese. Soudní exekuce za ala fungovat jako nezávislá již v 19.století od roku 1871, kdy byl utvo en orgán nezávislých soudních exekutor , kdy jejich fungování bylo v podstat stejné jako dnes. Od roku 1955 byli soudní exekuto i zam stnanci soudu, kte í pracovali s velice malou efektivností a bez jakékoliv motivace. Po zm n režimu na tržní hospodá ství se projevily veliké nedostatky stávajícího systému exekucí a byl ustanoven orgán soudních exekutor v po tu 220 exekutor ., kdy v sou asné dob pracuje v Ma arsku 200 exekutor . Pro výkon povolání musí být spln ny ur ité podmínky, a to: ma arské státní ob anství, p íkladné morální chování, vysokoškolské vzd lání, kdy ovšem není povinné právnické vzd lání. Toto je veliký rozdíl oproti

eské republice i jiným zejména západoevropským

zemím, kde exekutory mohou být jen ty osoby, které vystudují právnickou fakultu. V Ma arsku musí kandidát splnit dvouletou stáž, dále složit profesní zkoušku, na jejímž základ se pak teprve stává exekutorským koncipientem. Následuje ro ní stáž u exekutora. Po spln ní všech t chto podmínek je exekutor jmenován ministrem spravedlnosti. Exekuto i se dále vzd lávají každom sí ními seminá i. Nezávislý soudní exekutor je povinen si za ídit kancelá vedle soudu, založit si ú et a pojistit se. Exekutor dostává na ízení exekucí od soudu podle abecedního seznamu. Cílem tohoto opat ení je vyhnout se možné konkurenci p i rozd lování pravomocí. Na za átku ízení si m že exekutor naú tovat provizi, která je ve výši 3% z vymáhané ástky. Když je pohledávka úsp šn vymožena, má právo na odm nu, kterou platí dlužník. Soudní exekuto i mají pravomoc vykonávat všechny exekuce, takže sem spadá i vymáhání pohledávky

prodejem

nemovitosti v dražb . Tento nový orgán zvýšil efektivnost vymáhání pohledávek z 20% na 70%, což znamená pro Ma arské exekutory veliký úsp ch, proto na ma arské exekutory stát p enáší i vymáhání daní. Pravomoc ma arského soudního exekutora zahrnuje následující oblasti: •

Exekuce platu a jiných p íjm

•

Exekuce ástek vyplacených finan ními institucemi

•

Exekuce movitých v cí

•

Exekuce nemovitých v cí

•

Prodej hypoték ve ve ejné dražb

•

Výkon cizozemského rozhodnutí

i dávek

- 37 -

•

Výkon definitivního rozhodnutí (vystehování z bytu neoprávn n obývaného)

Soudní exekutor není povinen dodržovat ur itou hierarchii exeku ního ízení. Je na n m samotném pro jakou formu exekuce se rozhodne, kdy m že kombinovat r zné prost edky navzájem . Ma arský zákon také upravuje, co všechno nejde do exekuce pojmout. Nap íklad p i exekuci bankovního ú tu musí exekutor nechat dlužníkovi k dispozici ur itou minimální ástku, taktéž i p i exekuci platu. A v p ípad exekuce movitých v cí musí exekutor zanechat v ci nutné k životu. V Ma arsku je kladen d raz na ochranu v itel , ale i dlužník , kdy jsou exekuto i pod dohledem Kontrolní rady, která se zabývá stížnostmi na exekutory. Zde musím ale konstatovat, že po et stížností je p ibližn srovnatelný s eskou republikou na po et na ízených exekucí. P estože orgán soudních exekutor existuje v Ma arsku o p t let déle, dá se íci, že tento systém je velice podobný systému eských exekucí. V podstat by si eští exekuto i mohli brát spíše p íklad z Ma arka, protože tato profese zde existuje více let než u nás a už je svým zp sobem ustálená a bez v tších problém .40

7.4 Soudní exekuto i v Rumunsku Další ze stát , kde existují soudní exekuto i jsem vybrala Rumunsko, kde naopak od Ma arka je tato instituce funguje od roku 2001, což znamená stejn dlouho jako u nás. Ovšem, zde chci poukázat na to, že v eské republice existují stále ješt problémy, týkající se exekutor , které by m ly být napraveny, ale situace v Rumunsku je mnohokrát horší, a to zde tato instituce existuje stejn dlouho. Exekutor v Rumunsku musí mít dokon eno vysokoškolské právnické vzd lání. Ovšem z po tu 393 soudních exekutor toto spl uje pouze 75%. Exekuto i mají pravomoc p inutit povinného, aby sv j dluh plnil dobrovoln , ale i provád ní exekucí na základ exeku ních titul . P ed liberalizací tohoto povolání byl soudní exekutor státním ú edníkem. Soudní exekutor by m l v Rumunsku vy ešit p ibližn 280 p ípad za rok. Exekuto i se v Rumunsku d lí na : •

40

Soudní exekuto i

http://www.exekutorskakomora.cz/archiv/sbornik_cze.pdf

- 38 -

•

Da oví exekuto i

•

Bankovní exekuto i

•

Exekuto i družstev

•

Exekuto i zabývající se zástavami a nebankovními spole nostmi

Problém v Rumunsku p edstavuje nejednotnost povolání exekutora podle výše jmenovaných kategorií, snaha je aby toto bylo vládou sjednoceno, ale doposud se tak v Rumunsku nestalo. Hlavním problémem, které rumunská exekutorská komora eší, je disciplína a pov st soudních exekutor , která není uspokojivá a hlavní problém tkví v nedostate né zákonné úprav . Práci rumunských soudních exekutor

také st žují

politické vlivy, které se snaží toto svobodné povolání co nejvíce omezovat. Budoucnost rumunských soudních exekutor je velice nejistá, a to p edevším díky již zmín ným p ekážkám, zejména tedy chyb jícím ú inným zákonem, který by umož oval efektivn jší vymáhání pohledávek od dlužníka a sjednocení exekutorského povolání v jediné. Problémy tkví také v tom, že banky nereagují pružn na p íkazy, dále je problém se získáváním informací o povinných, protože v Rumunsku neexistuje centrální systém informací o obyvatelích. P esto se exekutorská komora v Rumunsku snaží, aby tato profese nezanikla a naopak fungovala pr hledn ji, profesionáln ji a ve v tším po ádku. Což se snaží dojednat s Ministerstvem správy a vnitra.41 Je vid t, že v r zných postkomunistických zemích je situace r zná. Snahou ovšem všech stát Evropské unie je, aby se zákonný rámec týkající se exekucí sjednotil v celé Evrop a exekuto i více spolupracovali, a tak lépe vykonávali innost, která je jist v dnešní dob velice pot ebná a nutná.

41

http://www.exekutorskakomora.cz/archiv/sbornik_cze.pdf

- 39 -

8. Od zákoníku k reálnému životu V p edchozí ásti práce jsem se zabývala p edevším zákonnými normami týkající se konkurzního a exeku ního ízení. Ovšem zákonné normy a zp sob jak jsou napsány je jedna v c. Druhá v c se týká samotných subjekt a jejich chování. V dnešní dob m žeme zaznamenat mnoho p ípad , kdy se vlastníci i manaže i firem snaží o dovedení firmy k úsp šnému bankrotu. Toto není pouze celoevropský jev, ale potýkají se s tím i Spojené státy americké, kdy je ve ejnost šokována finan ními skandály t ch nejv tších spole ností. Velmi zásadní otázkou, kterou se nezabývá pouze ve ejnost, ekonomi tí odborníci, ale i politici jednotlivých stát

je, kdo je viníkem hospodá ských neúsp ch , skandál

a

bankrot . Stále více se má za to, že toto vše nejvíce zap í i ují zejména špi koví manage i a majitelé firem, kdy struktura je taková, že majitelé firem disponují majetkem a manaže i jim zprost edkovávají ur itou moc. Proto by se m lo dopodrobna zkoumat chování t ch, kte í jsou s majetky spojeny nejúžeji, to znamená vlastník spole ností. P edevším by m lo být viditelné jaká je zainteresovanost vlastník a to, jaká je jejich zodpov dnost za to k emu jejich majetek slouží.42 Je jasné, že by m la být zajišt na ve firmách dokonalá spolupráce mezi vedením firmy a jejími majiteli. Mnohdy m že být volba vlastnické strategie zcela odlišná od strategie vypracované manažery, což m že mít velice závažné d sledky na chod firmy. Proto by tyto dva subjekty m li p edevším vycházet ze základních soubor hodnot firmy a shodovat se na nich. Protože toto je d ležitý jev, který m že udržet firmu konkurenceschopnou globáln a dob e fungující. V této kapitole chci na p íkladu známé a medializované kauzy spole nosti Setuza a.s. poukázat jak náro ný je pr b h exekuce v reálném prost edí a ve složité vlastnické struktu e. Tato kauza trvá už n kolik let a stále ješt není do ešena. Hlavní problém tvo í neuhrazená pohledávka státu za Setuzou. Budu se podrobn ji v novat jak historii této spole nosti, ale p edevším sou asné situaci a také pravd podobným p í inám, které vedly k sou asnému stavu. Také chci poukázat na možné zp soby ešení krizové situace, ve které se spole nost Setuza nachází.

42

http://blisty.cz

- 40 -

8.1 Historie spole nosti Setuza a.s. 8.1.1 Vznik Setuzy Obr. 1. Pohled na Setuzu v 19.stol.

Zdroj: http://www.setuza.cz/cz/index.htm

Vznik ústecké firmy Setuza (neboli Severo eské tukové závody) je spojeno s osobou pana Schichta, který se dostal do podv domí lidí p edevším výrobou mýdla s „jelenem“. Pan Schicht dostal 6. ervence 1848 živnostenské povolení na výrobu mýdla, kdy tento den je považován za vznik podniku, který pozd ji výrazn ovlivnil evropský tukový trh. Tento název nesoucí jméno zakladatele p etrval až do roku 1951. V roce 1882 byla postavena v Ústí nad Labem za velmi krátkou dobu továrna, která byla tvo ena pouze dv ma budovami. Následná léta znamenala prudký rozvoj Schichtova podniku, kdy se provoz rozrostl navíc o sví kárnu, provoz na zpracování palmojádra, výrobu vodního skla, kartonážku, stearinku, glycerinku, strojírnu a kovárnu. Sou asn podnik z ídil vodárnu na Labi a také vlastní elektrárnu, která sloužila i k ve ejnému osv tlení. Firma vlastnila dokonce vlastní doly a v roce 1906 byla založena filiálka v Moravské Ostrav . Tento rok ovšem znamenal pro rodinnou firmu další velkou zm nu, protože se firma p em nila na akciovou spole nost a disponovala na tu dobu úctyhodným kapitálem v hodnot 10 000 000 korun a m la 1 880 zam stnanc . V dalších letech se firma zdárn rozvíjela a stala se nejv tším podnikem svého druhu v Evrop a po et zam stnanc se rozrostl na 3 500. Firma byla rozší ena o margarínku, což m lo významný vliv na její obrat. Zvrat ovšem nastal v období první sv tové války a zejména po rozpadu Rakouska-Uherska, kdy firma ztratila 75% svých odbytových možností. P esto firma pokra ovala dále

- 41 -

v rozvoji a postavila svoji t etí margarínku a druhou elektrárnu. V roce 1927 byla s ú astí Schichta vytvo ena holandská spole nost Marine Unie a následn splynuly Schichtovy podniky s anglicko-holandskou spole ností Unilever. V pr b hu 2.sv tové války se majetkové pom ry ve firm

nezm nily. Výroba byla

p izp sobena vále ným pot ebám. Po druhé sv tové válce podnik p ešel do eského vlastnictví a byl znárodn n. V roce 1946 byl podnik p em n n v Severo eské tukové závody, které byly do roku 1990 sou ástí koncernu Tukový pr mysl v Praze. V tomto roce byl vytvo en samostatný státní podnik, který se v roce 1992 v rámci privatizace stal akciovou spole ností Setuza a.s. Ústí nad Labem.43

8.2 Sou asný vývoj Nyní se musíme podrobn zam it na pom ry, které v Setuze vládly. Vše se odstartovalo rokem 1998, kdy se majitelem Setuzy stala firma Agrocredit, která disponovala podílem na kapitálu 49,92%, zbytek z stalo ve vlastnictví státu. Ješt

než se za nu zabývat

následným vývojem událostí kolem Setuzy, je velice d ležité vysv tlit, jak spole nost Agrocredit, která se stala majoritním vlastníkem Setuzy vznikla. Její p vod je obklopen podivnými praktikami. V roce 1998 spole nost Setuza a Investi ní poštovní banka založily

eskomoravskou finan ní a

leasingovou spole nost. Tato

spole nost poté založila již zmi ovanou spole nost Agrocredit, která se stala nejv tším akcioná em Setuzy. Tímto se vytvo ilo velice záhadné seskupení spole ností Setuza, eskomoravské finan ní a leasingové spole nosti a Agrocreditu, kde tyto t i spole nosti z ásti vlastnily samy sebe a také v jejich ele stály stejné osoby.44 Dnes je z ejmé, že za skute ností, že majitelem Setuzy se stal Agrocredit, se skrývala Investi ní poštovní banka (dále jen IPB), která si zištn na pozici p edsedy p edstavenstva dosadila známého podnikatele a místop edsedu

eskomoravského fotbalového svazu J.

Gottwalda. Protože tento podnikatel byl vlivný, nebylo jeho jmenování bez úmyslu. Pan Gottwald m l zajistit spojení s významným producentem rostlinných tuk a olej Milo holding. Akcie Milo holding byla Agrocreditem získána v roce 1999 za necelou miliardu

43 44

http://www.setuza.cz/cz/index.htm http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=991012_233953_ekonomika_kub,

- 42 -

korun, a tím se spole nost dostala i k akciím dce iné spole nosti Milo Surovárny, Seliko a Nealko45. Spole nost Milo Surovárny p edstavovala od dluh o išt nou a velmi strategickou ást spole nosti Milo, která byla p vodn p ipravena na prodej americké firm Archem Daniels Midland, která ji zamýšlela koupit za daleko vyšší cenu než Agrocredit. Už toto je s podivem, že takto významná firma byla

prodána pod cenou, p estože americká

spole nost za ní nabízela mnohonásobn víc. Agrocredit, tedy majitel Setuzy pak spole nost Milo holding prodal pražské spole nosti SEC Leasing, která p edstavovala stoprocentní dce inou spole nost firmy První západo eská spole nost pro kapitálový trh, kde jako hlavní majitel vystupoval dnes již známý a kontroverzní podnikatel T. Pitr.46 Poté nastala situace, kdy se firmy Seliko a Nealko ocitly v konkurzu, ovšem výroba, která v nich probíhala byla velice prozírav p esunuta do nov

vzniklých dce iných spole ností Lukana (d íve Milo Surovárny),

Nealko plus, Seliko Opava, Seliko Ostrava a Likérka Dolana. Až pozd ji se ukázalo, že nákup Lukany (d íve Milo Surovárny), který byl proveden firmou Agrokredit na popud IBP, nebyl až tak bezproblémový. Setuza se totiž díky této transakci dostala do nemalých dluh . Agrokredit totiž nebyl schopen splácet úv r za koupenou Lukanu, který mu poskytla IPB. Ale jelikož Agrocreditu pat ily ob spole nosti, donutil ob spole nosti jak Setuzu tak Lukanu k vzájemným nákup m akcií za více než miliardu korun. Ovšem na nákup akcií ob spole nosti op t nem ly finan ní prost edky a tak byly nuceny znovu využít úv r od IPB. Jelikož Setuza vlastnila Lukanu, náhle se ocitly v Setuze oba dva dluhy z úv r

47

.

V roce 2000 došlo k pádu Investi ní a poštovní banky (IPB) a k jejímu odkoupení bankou SOB. V této nep ehledné a zmatené dob se k firm Setuza dostala spole nost Invest Oil Bohemia, která získala 48% akcií spole nosti. Dodnes není p esn

známo, jakým

zp sobem k tomuto došlo. Spole nost Invest Oil Bohemia vzáp tí prodala firmu Setuza spole nosti eský olej, která za ni zaplatila n kolik set milion korun. Ovšem zádrhel tkví v tom, že spole nost

eský olej na to sama v té dob

nem la dostate né finan ní

prost edky a tak spole nosti pomohl investor v podob firmy Balírny a pražírny.

45

http://www.konkursni-noviny.cz/clanek.html?ida=260 http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=990817_174655_ekonomika_jup 47 http://www.konkursni-noviny.cz/clanek.html?ida=260 46

- 43 -

Na tom by nebylo nic divného až na to, že tato spole nost byla mate skou spole ností Invest Oil Bohemia. Ovšem tímto tato podivná struktura vlastnictví nekon í. Nad asi t emi balírnami totiž existovala ješt vyšší mate ská spole nost První západo eská spole nost pro kapitálový trh, která je spojena se jmény T. Pitr a M. Provod, kte í stály v ele této spole nosti.48 Tato spole nost pozd ji skon ila v konkurzu. Majoritním vlastníkem Setuzy se stala spole nost eský olej. Zde se nám celý kruh uzavírá, je opravdu velice složité popsat, co se v té dob p esn okolo spole nosti Setuza a jejich majetkových pom r d lo, protože tato spole nost byla obklopena skupinou lidí kolem podnikatele Pitra a spole ností, za kterými on stál. P esný obraz struktury akcioná

v roce 2000 znázor uje obrázek níže.

Obrázek.1.

Zdroj: http://www.setuza.cz/download/vyr-zpravy/vz2000cz.pdf

Klí ový moment nastal ovšem pro Setuzu v té dob , kdy p ešly pohledávky z IPB na SOB. SOB již nebyla tak zadob e s podnikatelem Pitrem a jeho praktikami. Na po átku roku 2002 pohledávka firmy Setuza u SOB již inila zhruba 1,8 miliardy korun. Na ež Setuza se tuto situaci snažila vy ešit zapo tením pohledávky, která byla vytvo ena právníkem V slavem Nemethem v i IPB.

SOB se ovšem oproti tomuto bránila a

49

nehodlala tuto pohledávku uznat.

Pro pochopení celého problému je nutné vysv tlit princip takzvané Nemethovy pohledávky, ohledn které se vedou spory týkající se její platnosti dodnes. Rozhodnutí o její platnosti má zásadní vliv na další osud potraviná ské spole nosti Setuza.

48 49

http://cesko.ihned.cz/1-10071860-17996370-002002_d-69 http://www.konkursni-noviny.cz/clanek.html?ida=260

- 44 -

8.2.1 Nemethova pohledávka Jak již název napovídá Nemethovu pohledávku vytvo il pražský právník V slav Nemeth. Banka IPB v roce 1998 uzav ela s právníkem Nemethem smlouvu, ve které navrhl model transakcí, který m l bance pomoci vypo ádat se s rizikovými obchody, které banka d íve uzav ela. Nemeth navrhl v této smlouv bance ešení její obtížné situace tím, že by banka nevýnosné obchody a špatné a rizikové úv ry vyvedla na zahrani ní spole nosti, které by poté vydaly akcie. Banka by si tyto akcie vzala hned poté zp t do ú etních knih a nemusela by tak na tyto akcie vytvá et rezervy, což na rozdíl od špatných úv r

init musela. Banka by tak

zlepšila svoji finan ní situaci alespo papírov . Ve smlouv ovšem bylo ujednání, že kdyby banka toto použila bez Nemethova v domí, musela by mu vyplatit pokutu, která inila deset procent z p evád né ástky. Banka IPB pozd ji p evedla ur itou ást majetku na Kajmanské ostrovy, známé jako jeden z „da ových ráj “. Toto banka IPB u inila bez právníkova v domí a on poté, když se to dozv d l, cht l uplatnit již zmín nou pokutu, jejíž výše podle Nemetha inila kolem sedmi miliard korun a banku obvinil z ukradeného „know-how“. Nemeth po pádu IPB p evedl tuto pohledávky na americkou firmu, která ji následn rozd lila na ásti a prodávala dlužník m banky IPB. Jak již víme, jedním z dlužník banky byla práv Setuza. Problém spo ívá hlavn v tom, že dlužníci IPB kupovali Nemethovu pohledávku za mnohem nižší cenu než byla její hodnota a vzáp tí ji zapo ítávali v i IPB v její plné hodnot . Po pádu IPB se Nemeth snažil pohledávku uplatnit u banky pohledávky. Ovšem

SOB, která p evzala po IPB její

SOB se proti tomuto za ala bránit, z toho d vodu že podle

SOB

nemohla pohledávka díky neuhrazené smluvní pokut vzniknout protože model, který Nemeth navrhl byl velice obecný a nepodléhal tak ochran o „know-how“.50 SOB tedy pohledávku neuznala a následn svou pohledávku za Setuzou p evedla do správy eské konsolida ní agentury (dále jen

KA).

(Pozn.: eská konsolida ní agentura je nebankovní institucí, která nep ijímá vklady a neposkytuje úv ry. KA byla nástupcem Konsolida ní banky a jejím cílem bylo dokon it veškeré aktivity této banky. KA vznikla v roce 2001 a ze zákona zanikne na konci roku 50

http://ekonomika.idnes.cz/nemeth-v-kauze-ipb-nepodvadel-rozhodl-soud-fjv/ekonomika.asp?c=A060411_130136_ekonomika_maf

- 45 -

2007, kdy její aktivity na sebe p ebere stát v zastoupení Ministerstvem financí. Mezi hlavní innost této agentury lze považovat správu p evzatých a odkoupených pohledávek od komer ních bank.)51

8.2.2 Vývoj událostí od roku 2002 až do sou asnosti Dva hlavní problémy Zde je nutné mluvit nejen o sporné pohledávce, která se Setuzy dotýkala a byla neustále v pop edí zájmu, ale také druhá v c, která se týkala tehdejšího vyjednávání na Ministerstvu zem d lství, které se týkalo vlivu státu v Setuze. V roce 2002 vypadala struktura akcioná následovn viz obrázek 2. Obrázek 2.

Zdroj: http://www.setuza.cz/download/vyr-zpravy/vz2002cz.pdf

Je vid t, že majoritním vlastníkem spole nosti Setuza byla firma eský olej s v tšinovým podílem. Menšinový podíl ve firm

pak m l i stát prost ednictvím Podp rného a

garan ního rolnického a lesnického fondu (dále jen PGRLF) v podob 38,3% podílu spole nosti. (Pozn.: Podp rný a garan ní rolnický a lesnický fond je akciovou spole ností, která vznikla v roce 1993 na základ usnesení vlády.52 Vlastníkem této akciové spole nosti je 51 52

http://www.kobp.cz/ http://www.pgrlf.cz/pgrlf/historie.php

- 46 -

stoprocentn

eská republika prost ednictvím Ministerstva zem d lství. Mezi hlavní

innosti této organizace pat í zajiš ování národní program podpor zejména pro zem d lce, dále se stará o subvencování úrok z úv r a poskytuje záruky na úv ry podnikatel m, kte í p sobí v oblasti zem d lské, lesnické, dále vodohospodá ské a také t m, kte í se v nují zpracování produkt plynoucí ze zem d lské výroby.53) V roce 2002 narážíme na další významný problém týkající se Setuzy. V tomto roce totiž došlo k veliké, dá se íci politické chyb . Tehdejší ministr zem d lství J. Palas uzav el se spole ností eský olej v ele s Tomášem Pitrem tajnou op ní smlouvu o prodeji 38% akcií Setuzy vlastn né PGRLF spadající pod Ministerstvo zem d lství, firm smlouv šlo o to, že spole nost Setuza, PGRLF, ministerstva a

eský olej. V této

KA se dohodly, že by

Setuza již zmi ovaný dluh v i státní konsolida ní agentu e uznala. Ovšem toto vše bylo podmín no tím, že by následn PGRLF tuto pohledávku koupil za cenu, kterou by ur il auditor, ímž by pak spole nost

eský olej, která byla v té dob majoritním vlastníkem

Setuzy umožnila na valné hromad PGRLF kapitalizaci této pohledávky. Výhoda pro Setuzu spo ívala v tom, že by se tím zbavila zmín ného dluhu, dosáhla by oddlužení a navíc by stát prost ednictvím PGRLF získal tak touto transakcí zhruba 60% podíl v Setuze. Ovšem v této op ní smlouv , kterou podepsal bývalý ministr zem d lství J. Palas bylo uvedeno, že když se p evod pohledávky neuskute ní do roka a p l, bude moci eský olej uplatnit své p edkupní právo na odkoupení akcií vlastn né PGRLF.54 Jelikož se stát s firmou

eský olej nedohodl, stalo se v roce 2005, to co bylo ve zmín né

op ní smlouv ujednáno. Na základ této tajné op ní smlouvy byly akcie PGRLF ve výši 38% v Setuze p evedeny na spole nost

eský olej, ímž stát ztratil vliv v tak d ležité a

strategické firm jako je Setuza, protože jediným akcioná em PGRLF je Ministerstvo zem d lství, takže p enesen i stát. Majoritním vlastníkem se tedy v roce 2005 stala spole nost eský olej v pop edí s podnikatelem T. Pitrem.55 P esné složení akcioná

ukazuje obrázek 3 viz níže.

53

http://www.pgrlf.cz/pgrlf/cinnost.php http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22517 55 http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=57640 54

- 47 -

Obrázek 3.

Zdroj: http://www.setuza.cz/download/vyr-zpravy/vz2005cz.pdf

Jak je vid t jediným a hlavním majoritním akcioná em spole nosti Setuza se stala spole nost eský olej s 90,7 % podílem. Situace kolem Setuzy v roce 2005 byla následující, stát ztratil sv j významný podíl v Setuze,

ímž p išel alespo

o

áste nou kontrolu nad podnikem, který je

nejvýznamn jším tuzemským zpracovatelem olejnin a navíc státu

z stala nevy ešená

pohledávka, která b hem doby své existence vystoupala na výši 4,1 miliardy korun a byla spravována

eskou konsolida ní agenturou. Jediný nástroj, který tedy státu u spole nosti

Setuza zbyl je zmín ná pohledávka, kterou ovšem od po átku firma necht la uznat s tím, že ji zapo etla s takzvanou Nemethovou pohledávkou, jak již bylo vysv tleno výše. Jelikož tedy Setuza zmín nou pohledávku neuznávala,

KA podala žalobu k Okresnímu soudu

v Ústí nad Labem o uznání pohledávky v i Setuze, kde

KA se svou žalobou usp la a

soud uznal pohledávku KA v plné výši. V roce 2006 se základ schválení vlády dojednalo, že pohledávka bude p evedena z eské konsolida ní agentury na PGRLF za tržní cenu, která byla stanovena na 465 milion korun. Stát tímto krokem sledoval op tovné získání vlivu ve spole nosti Setuza. Pr b h p evedení pohledávky se protahoval a objevovali se jiní zájemci, kte í cht li pohledávku odkoupit, nap íklad spole nost PPF. D vod tohoto pr tahu p evedení pohledávky spo íval zejména

- 48 -

v takzvané trestn právní odpov dnosti, kdy n kte í zájemci o odkup pohledávky nabízeli vyšší cenu než byla ta, za kterou m la být pohledávka p evedena na PRGLF.56 P es tyto námitky, byla pohledávka pod souhlasem dozor í rady

KA p evedena 12.2.

2006 na PRGLF za již zmín nou cenu. Problém byl ovšem v tom, že spole nost Setuza pohledávku neuznávala i p esto, že okresní soud rozhodl o platnosti pohledávky v plné výši. V dalším pr b hu této kauzy se jednalo o tom, jak stát prost ednictvím PRGLF svou pohledávku ve výši p es ty i miliardy korun v i Setuze uplatní. V úvahu p icházely celkem

ty i varianty, o kterých ministerstvo zem d lství uvažovalo. A to konkurz,

kapitalizace pohledávky, exekuce a prodej pohledávky prost ednictvím výb rového ízení. V polovin

roku 2006 se tehdejší vláda p iklonila k ešení tohoto problému pomocí

vyhlášení tendru na prodej pohledávky za Setuzou. Tento tendr byl vyhlášen prost ednictvím PGRLF 15. kv tna 2006. Do tendru se p ihlásilo celkem p t zájemc . Hlavním kritériem tendru se stala minimální nabídnutá cena ve výši 650 milion korun. Toto kritérium splnily ovšem pouze t i spole nosti, které se p ihlásily. Nejvyšší cenu ve výši 850 milion korun eských nabídla spole nost AB Credit, která pat í do finan ní skupiny PPF. Druhý zájemce byla spole nost Eagle Crest s nabídkou ve výši 763 milion korun. Jako t etí se o pohledávku ucházela firma Campaspol s nabídkou ve výši 702 milion

korun, která je spole ným podnikem n mecké spole nosti Campa a

spole nosti Spolchemie.

57

eské

Z d vodu kon ícího mandátu tehdejší vlády ale PGRLF

vyhlášený tendr zrušil a rozhodl se nechat ešení pohledávky za Setuzou na nové vlád . Dne 27. zá í 2006 ovládla firma M. L. Moran spole nost eský olej, která byla majoritním vlastníkem Setuzy, takže se majoritním vlastníkem Setuzy tedy stala již zmín ná firma. Firma M. L. Moran se již d íve podílela na financování Setuzy a také m la zájem o koupi ty miliardové pohledávky. Pro dopln ní je nutno uvést, že podnikatel T. Pitr, který byl spojen se spole ností

eský olej, kterou oficiáln nevedl, ale p sobil pouze jen jako

odborný poradce p edstavenstva, byl v této dob odsouzen za da ové delikty vzniklé v devadesátých letech a m l nastoupit výkon trestu. Oficiálním jediným akcioná em spole nosti eský olej byl v té dob p ítel T. Pitra, podnikatel M. Zouhar. Podnikatel Pitr

56 57

http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=23527 http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=24896

- 49 -

odmítal to, že vede spole nost t žko pr kazná.

eský olej, ale realita byla asi pravd podobn jiná, avšak

58

Jak jsem již d íve uvedla, vláda pod vedením premiéra J. Paroubka nechala nakonec ešení nové vlád , kde se stal premiérem M. Topolánek. Nová vláda op t zvažovala již ty i zmín né možnosti ešení více než ty miliardové pohledávky. Zpo átku se zdálo, že se vláda rozhodne ke stejnému ešení jako p edchozí, a to vyhlášení nového tendru na prodej pohledávky. Protože o toto ešení m la zájem i firma M. L. Moran, která se stala vlastníkem Setuzy. Velmi ne ekan se nová vláda pod vedením premiéra M. Topolánka dne 15.listopadu 2006 rozhodla podat návrh na exekuci majetku Setuzy, kdy tak stát cht l vy ešit svou více než ty miliardovou pohledávku za Setuzou a ješt ve stejný den Okresní soud v Ústí nad Labem vydal rozhodnutí o exekuci (viz p íloha .1. Usnesení o na ízené exekuce). Hlavní d vody, pro

vláda rozhodla o exekuci, byly podle premiéra M. Topolánka

p edevším ekonomické, bezpe nostní a mezinárodní. Vláda totiž pojala podez ení, že prodej spole nosti

eský olej, byl pouze fiktivní a že tak spole nost Setuza stále ovládá

podnikatel T. Pitr a jeho spole níci. Vláda se také domnívala, že v p ípad ve ejného prodeje pohledávky, by tuto pohledávku mohl získat op t T. Pitr, díky dosazeným spole nostem za velice nízkou hodnotu p vodní ceny pohledávky.59 Stejný den, kdy byla vyhlášena exekuce, do Setuzy dorazili exekuto i, kte í zajistili n které kancelá e, aby nedošlo ke zmizení dokument , sepsali majetek, aby nedošlo k jeho vyvedení z firmy. To vše se d lo tak, aby to neohrozilo výrobu Setuzy. Firmu nadále ídil management spole nosti pod vedením exeku ního správce, který byl ur en exekutorem. Cílem exekuce nebylo zlikvidování firmy, proto exekutor ponechal firm nezablokované bankovní ú ty. Setuza se ovšem proti této exekuci odvolala ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. D vodem bylo, že Setuza tvrdila, že tato pohledávka státu v i Setuze není v právní existenci, protože se o uznání této pohledávky vedly neustále spory. Podle Setuzy Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl o exekuci podle titulu notá ského zápisu, ve kterém se Setuza kdysi zavázala, že uzná sv j dluh, což však pozd ji vzala zp t. 60 Další velkou 58 59 60

http://tydenik.euro.cz/id/35kdnrgkb1/detail.jsp?id=80552&isfulltext=1 http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=285904&tro826_0_1 http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=296696

- 50 -

námitkou spole nosti Setuza bylo to, že p edsedkyn soudu, která rozhodovala o exekuci jednala podjat , protože tato p edsedkyn soudu uvedla, že jedním z d vod exekuce byly bezpe ností d vody, ale ty v bec v návrhu na exekuci uvedené nebyly .61 Uvalení exekuce na Setuzu m lo negativní d sledky a to p edevším v tom, že se Setuza pro své podnikatelské partnery stala mén

d v ryhodnou. Dodavatelé za ali ze strachu

požadovat kratší lh tu splatnosti a nebo velice radikáln i platby p edem. Odb ratelé pak za ali požadovat menší množství zboží i úpln p echázeli ke konkurenci. Aby se tato velice složitá a neut šená situace vy ešila p išla Setuza 19.prosince 2006 s návrhem na koupi pohledávky hodnot p es ty i miliardy za 850 milion korun s tím, že by byly veškeré spory se státem urovnány. Tato nabídka obsahovala i to, že by Setuza po státu nepožadovala žádná pln ní i p ípad , že by byla takzvaná Nemethova pohledávka v budoucnu uznána. Krajský soud v Ústí nad Labem 31.ledna 2007 rozhodl o tom, že exekuce uvalená na Setuzu, o které rozhodl okresní soud, je oprávn ná. V únoru roku 2007 se firma M. L. Moran rozhodla prodat spole nost

eský olej, který je majoritním vlastníkem Setuzy,

velice významnému n meckému producentovi bio paliv firm Campaspol. Kdy cílem této spole nosti bylo vyvedení Setuzy z krize a probíhající exekuce, získání nových strategických partner , p ístup na zahrani ní trhy a zlepšení sociální stability zam stnanc .62

8.2.3 Situace Setuzy v sou asnosti Jak již bylo zmín no v sou asné dob

je majoritním vlastníkem Setuzy n mecká

spole nost Campaspol. Exekuce v Setuze stále trvá, ímž spole nost svým zp sobem trpí. Hlavn

proto, že banky necht jí Setuze poskytovat provozní úv ry a firma ztratila

d v ryhodnost jak u dodavatel , tak i u odb ratel . Touto situací jsou dot eni i zam stnanci Setuzy, kte í dostávají své výplaty na více etap. Snahou nových vlastník je to, aby bylo se státem ujednáno smírné ešení, o což usiluje i sou asný ministr zem d lství P. Gandalovi . Budoucnost Setuzy ovšem závisí na vhodném vyjednávání nových vlastník se státem. Ten totiž usiluje o smírné ešení jen v tom p ípad , že by byla výroba v Setuze nadále udržena, stejn tak i po et zam stnanc . Smírné ešení 61 62

http://www.setuza.cz/cz/index.htm http://tydenik.euro.cz/id/5dzpdm1eiz/detail.jsp?id=83819&isfulltext=1

- 51 -

by stát také p ipustil pouze tehdy, když by spole nost Campaspol nabídla nejvyšší nabídku, protože v p ípad nízké ceny by mohl být napaden Evropskou komisí z ve ejné pomoci.63

8.2.4 Možné zp soby ešení problematické situace ve spole nosti Setuza V tomto oddílu bych se ráda v novala možným zp sob m, jak by se dala komplikovaná situace ve spole nosti Setuza vy ešit. Jak jsem již v p edchozí subkapitole popsala situace v Setuze je velice problematická a doposud nebyla zcela vy ešena. Jedná se zde o pohledávku ve výši p es ty i miliardy korun, kterou má stát v i spole nosti Setuza a spravuje ji pomocí PGRLF. Za možné zp soby ešení m žeme považovat p t zp sob a to: •

kapitalizace pohledávky

•

konkurz

•

exekuce

•

ve ejný tendr na prodej pohledávky

•

smírné ešení v podob zaplacení dluhu ze strany Setuzy

U jednotlivých zp sob je dobré se zastavit a podrobn ji je vysv tlit i s ohledem na to, jaký dopad by jednotlivá ešení m la na samotnou spole nost a její budoucí fungování.

Kapitalizace pohledávky Obecn jde v p ípad kapitalizace pohledávky o p evod pohledávky v i spole nosti na vlastnický podíl této spole nosti. Kdy v p ípad kapitalizace pohledávky zapo tením jde o zvýšení základního jm ním pen žitým vkladem, p i emž v itel upíše akcie za emisní kurz, a tím zanikne závazek zaplatit díky zapo tení.64 V p ípad Setuzy je ovšem tento zp sob ešení nevhodný. Kdyby ob strany p istoupily na kapitalizaci pohledávky, musela by to projednat Evropská komise a v tomto p ípad by mohlo padnout ze strany Evropské komise podez ení, že se jednalo o ve ejnou pomoc, což není p ípustné. Takže tato možnost jako ešení pohledávky není p íliš vhodná.65 Také z 63

http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=26864 http://www.bpx.cz/kapitalizace-pohledavky/ 65 http://ekonomika.idnes.cz/majitele-setuzy-navrhli-narovnani-dtt/ekoakcie.asp?c=A061205_212245_ekoakcie_ost 64

- 52 -

toho d vodu, že stát m l zájem, kdyby došlo k p ípadné kapitalizaci, ve firm získat p es 51% akcií. Otázkou by ovšem také bylo to, zda by PGRLF kapitalizoval pohledávku ve výši ú etní hodnoty, která je p es ty i miliardy korun i ve výši po izovací ceny, která iní p es ty i sta milion korun.

Exekuce Jak již bylo zmín no v podniku Setuza exekuce práv probíhá. K tomuto ešení se rozhodla vláda na základ titulu notá ského zápisu a okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl usnesením o exekuci v podniku Setuza. Mezi hlavní d vody, které vedly k vyhlášení exekuce byly zejména bezpe nostní, ekonomické a mezinárodní. K tomuto rozhodnutí se p iklonila sou asná vláda premiéra M. Topolánka. Zádrhel ovšem tkví v tom, že se o tomto zp sobu ešení vedou rozsáhlé polemiky, kdy mnozí, zejména vlastníci spole nosti Setuza, s tímto zp sobem nesouhlasí. P edevším proto, že Setuza nadále tuto pohledávku, kterou má v i státu z minulých dob nechce uznat, hlavn díky zapo tení takzvané Nemethovy pohledávky. Spole nost Setuza se bránila odvoláním ke krajskému soudu. Ovšem krajský soud potvrdil rozhodnutí okresního soudu o správnosti rozhodnutí. Co by mohlo dokon ení exekuce státu p inést? Šlo by zejména o dražbu podniku. Ovšem zde je otázka nakolik by tato dražba byla výnosná. Spekuluje se o tom, že by spole nost Setuza rozhodn tímto zp sobem státu p es ty i miliardy nep inesla a výnos z dražby by byl minimální. Spíše se m žeme domnívat, že stát cht l v Setuze dosáhnout toho, aby m l kontrolu nad stavem dokument

a majetku a aby nedocházelo k nepr hledným transakcím.Velkými

oponenty exekuce, jak jsem již uvedla, tvo í vlastníci. Z jejich strany jde o to , že exekuce Setuzu velice poškozuje. Nebo roste ned v ra jak ze strany odb ratel tak i dodavatel . A je velice reálné, že by firma Setuza díky probíhající exekuci mohla skon it až v konkurzu, což by pro firmu a její existenci nebylo žádoucí. Jednou z výhod exekuce je to, že v Setuze nebyla p erušena výroba a pov ený exekutor se chová tím zp sobem, aby to podnik neohrozilo ve velké mí e. Ale i p es to v tomto p ípad by m lo dojít k co nejrychlejšímu jednání vlastník Setuzy se státem a tyto oba subjekty by m ly dojít k nejlepšímu ešení pro oba, kterým se ukazuje smírné ešení narovnáním, kdy by exekuce mohla být tímto ukon ena.

- 53 -

Konkurz Práv probíhající exekuce ve spole nosti Setuza by mohla postupem asu vést ke konkurzu. A to tak, že by se spole nost mohla dostat do platební neschopnosti a objevilo by se více v itel , kte í by mohly mít posléze zájem na vymožení svých pohledávek. Konkurz Setuzy by pro stát mohl znamenat vymožení své pohledávky, ale je to zp sob, který jak stát, tak vlastníci Setuzy rozhodn necht jí, zejména proto, že by konkurzem stát získal ze Setuzy jen malou ást své pohledávky. Také dalším problém, který by se s tímto zp sobem ešení mohl objevit je to, že stát ve skute nosti neví jaká je reálná hodnota podniku Setuza. Konkurz by také vedl k tomu, že by výroba v Setuze mohla definitivn skon it a tak by spoustu lidí p išlo o svou práci. Což je absolutn neslu itelné se zájmem státu a i vlastník Setuzy, kte í usilují o pokra ování výroby v Setuze a udržení stávajících zam stnanc . Je nutné ješt podotknout jednu d ležitou v c a to je, že kdyby firma Setuza dluh, který má v i státu uznala, musela by ze zákona o konkurzu a vyrovnání prohlásit konkurz sama na sebe, nebo p i uznání více než ty miliardového dluhu by znamenalo, že by firma Setuza by byla jasn p edlužena.

Ve ejný tendr na prodej pohledávky Tento zp sob využil premiér bývalé vlády J. Paroubek, který se rozhodl vyhlásit ve ejný tendr na prodej pohledávky. Jak již bylo popsáno o pohledávku projevilo zájem asi p t spole ností, p i emž jako nejd ležit jší kritérium byla zvolena minimální nabídnutá cena ve výši 650 milion korun, což splnily pouze t i spole nosti. Z d vodu kon ícího vládního období, byl ovšem tento tendr na prodej zrušen a v c byla p enechána nové vlád . Zdálo by se , že vyhlásit tendr na prodej pohledávky by se jevilo jako nejlepší ešení, ovšem nová vláda pod vedení premiéra M. Topolánka se obávala, že by se tendru mohly zú astnit spole nosti, které by byly nastr ené ze strany podnikatele T. Pitra, a tak by pohledávku získali za velice nízkou cenu.

- 54 -

Smírné ešení V sou asné dob probíhají jednání o tom, že nejlepším ešením by mohlo být smírné ešení v té podob , že by firma Setuza dluh zaplatila, ale v takové výši, která by nemohla být brána jako ve ejná pomoc od státu. V sou asnosti nový majitel Setuzy firma Campaspol nabídla státu p es miliardu korun za zmín nou pohledávku, což se zdá být p ijatelná výše. A dalších sto milion korun by bylo doplaceno státu za d ív jší nevýhodný prodej akcií Setuzy. Toto ešení se zdá být v sou asnosti jako nejvýhodn jší a probíhají o n m rozsáhlá jednání. Podmínkou ovšem je ze strany ministra zem d lství také to, že bude výroba v Setuze zachována a stejn tak i po et zam stnanc . Je jen tedy otázkou asu a vyjednávání, jak tato kauza, která probíhá už n kolik let dopadne.

Je známou v cí, že mezi jmenovanými zp soby byly všechny možné varianty projednávány a také byla projevena snaha n které zp soby ešení pohledávky uplatnit. Zvolit správný zp sob ešení je velice složité. Je to zp sobeno p edevším tím, že tato pohledávka je prost ednictvím PGRLF v rukou státu a iniciativy státu zejména záleží na p sobící vlád a politickém složení vlády. Jak již bylo zmín no, p edchozí vláda se snažila o ve ejný prodej pohledávky subjekt m, kte í nabídly nejvyšší cenu. Ovšem došlo ke zm n vlády a tak i politického smýšlení, a tak se nová vláda pod vedením premiéra M. Topolánka rozhodla pro ešení velice razantní, a to vyhlášení exekuce v podniku Setuza. Tato kauza, jak již bylo rozebráno v této kapitole je problematická, kontroverzní a také ve velké mí e medializovaná. Proto jakékoliv rozhodnutí vlády o možném zp sobu ešení není lehké a nese v sob ohromnou zodpov dnost, která se dotýká jak samotného dalšího fungování významného podniku, tak i existence a dalšího uplatn ní stávajících zam stnanc . Je všeobecn známé, že v pr b hu posledního desetiletí v Setuze probíhaly velice skryté a dá se

íci protizákonné transakce, týkající se vlastnických práv a vlivu ur itých

kontroverzních podnikatel , kte í jsou v dnešní dob stíháni pro trestné iny. Takže obava státu o bezpe né vymožení pohledávky, zlepšení a zpr hledn ní majetkových stav v Setuze se zdá být oprávn ná.

- 55 -

Ovšem je nezbytné podotknout, že je nutné, aby ze strany obou subjekt došlo k dohod o ešení sporu co nejrychleji, protože probíhající exekuce firmu poškozuje a výnos z dražby by pro stát v bec nebyl výhodný. Záleží tedy jen na benevolenci obou stran na smírné dohod a vyjednání co nejlepšího ešení pro všechny, což znamená jak pro Setuzu samotnou, tak i pro stát a samoz ejm pro zam stnance Setuzy.

8.2.5 Kontroverzní podnikatel T. Pitr Jelikož podnikatel T. Pitr je spojován se spole ností Setuza a zejména s tím, co se ve spole nosti vše d lo, je záhodné se o této osob blíže zmínit. Podnikatel T. Pitr je dnes velice známým „kontroverzním podnikatelem“, jinými byl dokonce nazván jako „nep ítel státu“. Narodil se roku 1971. Pan Pirt a jeho podnikatelské aktivity sahají do devadesátých let, kdy pracoval jako prodava zeleniny, ale hlavn své první velké finan ní prost edky vyd lal v obchod s tuzexovým rumem. Již z této doby mu vznikl p ibližn sedmimilionový dluh na daních, který dodnes splácí. Poté podnikatel Pitr disponoval ur itými prost edky a za al rozši ovat sféru svého podnikání. Mezi jednu z jeho podnikatelských aktivit pat ilo skupování obchodních dom na území sídliš , které vykupoval z konkurz . V roce 2004 se poda ilo tzv. „Pitrovu spolku“, který tvo ili kontroverzní podnikatelé, koupit výrobní halu ve Voticích, která p edstavovala ást tehdejšího podniku Balírny. Tuto výrobní halu p ed lali a za ali s výrobou kávy. „Pitrov skupin “ se také pozd ji poda ilo koupit i velkou

ást konzerváren Seliko, která byla v konkurzu. 66 Ovšem nejv tším

úsp chem Pitrovy kariéry bezesporu bylo získání ústecké Setuzy, kterou se poda ilo velice spornými a nepr hlednými operacemi Pitrovi a jeho p átel m získat po pádu IPB. Ješt v této dob ovšem vlastnil stát v Setuze balík akcií. Na ež v roce 2006 se dostala Setuza do majoritního vlastnictví spole nosti

eský olej, díky velice nevýhodné a

utajované smlouv uzav ené s tehdejším ministrem zem d lství panem Palasem. Je z ejmé, že podnikatelé kolem Pitra a on sám, m li vliv na n které politické p edstavitele a díky tomu se mohla spole nost

66 67

eský olej stát majoritním vlastníkem Setuzy. 67 V té dob byl

http://ekonomika.idnes.cz/eko_profily.asp?r=eko_profily&c=A020320_164926_eko_profily_ven&l=1 http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=3791

- 56 -

jediným akcioná em spole nosti

eský olej podnikatel M. Zouhar a jeho takzvaným

poradcem T. Pitr. V sou asné dob byl podnikatel T. Pitr odsouzen za da ové úniky na p t let, ale do v zení údajn kv li zdravotním potížím nenastoupil. Stíhání pana Pitra bude uskute n no také ohledn jeho velice nepr hledných aktivitách v Setuze. Je totiž podez íván z p ibližn tvrtmiliardového tunelu spole nosti Agrocredit, která jak již bylo popsáno, byla áste ným vlastníkem Setuzy v devadesátých letech. Kdy v roce 2000 byl p edsedou p edstavenstva Agrocreditu práv

Tomáš Pitr. Tato spole nost byla vlastn na

eskomoravskou finan ní a leasingovou. Pan Pitr je podez íván z toho, že vyvedl akcie z Agrocreditu a nahradil je znehodnocenými akciemi eskomoravské finan ní a leasingové z majetku Setuzy. Zde šlo o to, že spole nost Agrocredit byla pravd podobn pouze prázdnou spole ností, která sloužila k držení akcií Setuzy. Za tento po in podnikateli T. Pitrovi hrozí p ibližn 12 let v zení.68 Je jasné, že situace v Setuze opravdu nebyla v bec pr hledná, zejména její vlastnická struktura a d li se zde v ci, které byly protiprávní. Te záleží jen na innosti soud , zda dokáží podnikateli Pitrovi prokázat vinu a spravedliv

ho za jeho velice podez elé

podnikatelské aktivity odsoudit.

8.2.6 P ehled nejd ležit jších událostí v ústecké Setuze •

rok 1998 - spolumajitelem Setuzy se stává firma Agrocredit, která disponuje 49,92% podílem

•

rok 2000 - ke spole nosti Setuza se dostává spole nost

eský olej, která získává

majoritní podíl v Setuze •

rok 2002 - po pádu IPB p ebírá pohledávky SOB, která se je snaží vymoci, Setuza na to reaguje zapo tením pohledávky vytvo ené právníkem Nemethem

•

rok 2002 - uzav ena tajná smlouva pod vedením tehdejšího ministra zem d lství o prodeji akcií držené státem spole nosti eský olej v roce 2005

•

listopad 2005 - na spole nost

eský olej jsou p evedeny akcie státu v Setuze na

základ utajené smlouvy, stát tím ztrácí vliv v Setuze a majoritním vlastníkem je

68

http://www.novinky.cz/krimi/policie-chce-obzalovat-pitra-kvuli-setuze_109077_70o34.html

- 57 -

spole nost eský olej, státu zbývá v Setuze pouze pohledávka, která p vodn byla v SOB •

únor 2006 - pohledávka státu za Setuzou spravována KA je p evedena na PGRLF, za ástku 465 milion korun

•

kv ten 2006 - vyhlášení tendru na prodej pohledávky za Setuzou, kritériem je nejnižší nabídnutá cena ve výši 650 milion korun, p ihlášeno 5 zájemc , tendr zrušen z d vodu kon ícího období tehdejší vlády

•

zá í 2006 - firma M.L.Moran kupuje spole nost

eský olej a tím se stává

majoritním vlastníkem Setuzy •

15.listopadu 2006 - vládá podává návrh na exekuci majetku Setuzy, Okresní soud v Ústí nad Labem usnesení o exekuci kladn rozhoduje Ješt tíž den do Setuzy p ichází exekuto i

•

listopad 2006 - Setuza se oproti exekuci odvolává

•

leden 2007 - Krajský soud v Ústí nad Labem potvrzuje rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Labem o exekuci na majetek Setuzy

•

únor 2007 - firma M. L. Moran prodává spole nost

eský olej, spole nosti

Campaspol, ímž se stává majoritním vlastníkem Setuzy tato spole nost •

b ezen 2007 - snaha spole nosti Campaspol o smírné ešení narovnáním se státem , nabídka za pohledávku za Setuzou zhruba miliardu korun eských

- 58 -

9. P íklad pr b hu exeku ního ízení v reálném život Je všeobecn známé, že po et exekucí se rok od roku neustále zvyšuje. Je to zap í in no zejména tím, že se eské domácnosti se neustále zadlužují v rostoucí mí e pomocí r zných spot ebitelských úv r , hypoték a p j ek, které nejsou pozd ji schopny splácet. Nejde ale pouze o p j ky, ale i oby ejné ú ty za b žný provoz každé domácnosti jako jsou platby za telefon, elekt inu, plyn a jiné. Do platební neschopnosti se ovšem nedostávají pouze domácnosti. Tímto jsou postiženy i eské firmy, které se potýkají mnohdy s problémem splácení závazk a úv r . P í iny m žeme naleznout jak uvnit firmy, které si firma zp sobí sama. Mnohdy ale m že jít o vlivy z vn jšku, které firma jako jednotlivec ovlivnit nedokáže a p esto se s nimi m že potýkat a dokonce m že díky nim zkrachovat. Je nutné podotknout, že se na druhé stran cht jí domoci svých práv také v itelé. Jist je velice nep íjemné, když v itel nem že od dlužníka získat zp t zap j ené peníze. Jak již bylo výše vysv tleno, jedním z velice dobrých nástroj , jak v dnešní dob dluhy vymáhat, je zcela jist instituce exekuce. I když samotný název v lidech vzbuzuje mnohdy i velice nep íjemné a aversní reakce, bezesporu je nutné íci, že instituce exekutor je velice dobrá a ú inná v c. V tšina lidí neví, jak exeku ní ízení probíhá a nedovede si p edstavit, jak exekutor postupuje. Proto zde chci uvést hypotetický p íklad pr b hu exeku ního ízení. Cht la bych podotknout, že všechny osoby, adresy a data v tomto p íkladu uvedené jsou smyšlené a nesouvisejí s žádnými reálnými osobami i subjekty. Paní Alen Votavové vznikla u firmy EPOS s.r.o. pohledávka za dodaný materiál ve výši 500 000 K , s p íslušenstvím, které inilo 9% ro ní úrok z prodlení z ástky 200 000 K o od 16.9.2003. Toto vše m la paní Votavová doložené fakturou. Firma EPOS s.r.o. po op tovných výzvách dluh neuhradila a s paní Votavovou p estala komunikovat. Jelikož tyto peníze byly pro paní Votavovou d ležité, rozhodla se podat návrh na vydání platebního rozkazu k soudu na zaplacení této pohledávky, na ež soud rozhodl platebním rozkazem, že firma EPOS s.r.o. má paní Votavové do t í dn tento dluh uhradit, ovšem op t se tak nestalo.

- 59 -

Tak se paní Votavová rozhodla, že podá návrh na na ízení exekuce k JUDr. Ev Blažková, soudní exekutore se sídlem exekutorského ú adu v Písku, Malé nám 121. Údaje o povinném a oprávn ném byly následující: Oprávn ný: Alena Votavová bytem Praha 8 Ulice Zenklova 16 Povinný:

EPOS s.r.o. Se sídlem Praha 1 Ulice Dlouhá

5

Oprávn ný podal návrh na na ízení exekuce do sídla exekutorského ú adu podle § 44 odst. 2 zákona . 120/2001 Sb. Ur il exekutora JUDr. Evu Blažkovou se sídlem exekutorského ú adu v Písku, Malé nám 121. K návrhu byla p ipojena ú edn ov ená kopie exeku ního titulu. Exeku ním titulem byl v tomto p ípad

platební rozkaz Obvodního soudu pro

Prahu 1 spisové zna ky 4 32 Ro 336/2003 ze dne 12.8.2003 Toto rozhodnutí bylo vyzna eno doložkou právní moci dne 19.1.2004. Jelikož se stal výše uvedený platební rozkaz pravomocným, šlo na ídit exekuci a vykonávat. Exekutorka sepsala žádost o ud lení pov ení k provedení exekuce. Žádost byla zaslána exeku nímu soudu, to je soudu, který jí pov í provedením exekuce. Jelikož povinná spole nost sídlí na adrese ul. Dlouhá, Praha 1 a pod tímto sídlem je i zapsána v rejst íku Krajského soudu Praha, v oddíle C, vložka 1255, je pov ujícím soudem místn p íslušný Odvodní soud pro Prahu 1. Exekutorka v žádosti o na ízení exekuce uvedla, že na základ platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 spisové zna ky 4

exeku ního titulu32 Ro 336/2003

ze dne 12.8.2003 byla povinné spole nosti: EPOS s.r.o., se sídlem Praha 1, ul. Dlouhá 5, uložena povinnost spo ívající v zaplacení pohledávky 500 000 K s p íslušenstvím 9% ro ním úrokem z prodlení z ástky 200 000 K zaplatit

od 16.9.2003 do zaplacení, dále má

náklady nalézacího ízení ve výši 80 000 K .

Jelikož povinná nesplnila dobrovoln ke dni podání tohoto návrhu ani ást pohledávky, exekutora požádala Obvodní soud pro Prahu 1 o pov ení k exekuci a p ipojila ú edn ov enou kopii platebního rozkazu, ur ila výši dluhu a p íslušenství a to 500 000 K

s

p íslušenstvím 9% ro ním úrokem z prodlení z ástky 200 000 K o od 16.9.2003 do zaplacení, náklady nalézacího ízení ve výši 80 000 K .

- 60 -

Stanovila, že povinný je povinen zaplatit i náklady exekuce podle § 88 odst. 2 z. . 120/2001 Sb. a náklady oprávn ného, které v pr b hu ízení vzniknou a budou ur eny na základ p íkazu k úhrad náklad exekuce. Na žádost byl p ipojen otisk kulatého razítka exekutorky a její podpis, vše bylo postoupeno doporu eným dopisem na adresu Obvodního soudu pro Prahu 1. Obvodní soud vydal do 15 dn od doru ení usnesení o na ízení exekuce dle § 330 o.s. .. V tomto usnesení pov il soudní exekutoru JUDr. Evu Blažkovou, se sídlem exekutorského ú adu v Písku, Malé nám 121, k provedení exekuce na majetek povinné spole nosti EPOS s.r.o., se sídlem Praha 1, ul. Dlouhá 5, ve prosp ch uspokojení pohledávky oprávn né osoby Aleny Votavové, nar. 12.8.1945, bytem Praha 8, ulice Zenklova 16. Rozhodl v tomto usnesení o výši pohledávky podle návrhu, tedy

500 000

K s p íslušenstvím, 9% ro ním úrokem z prodlení z ástky 200 000 K od 16.9.2003 do zaplacení, dále zaplacení náklad p edchozího ízení ve výši 80 000 K a ur il i povinnost zaplatit náklady exekuce, které budou v pr b hu ízení stanoveny exekutorkou. Soud v usnesení zakázal povinné spole nosti po doru ení tohoto usnesení nakládat se svým majetkem, s výjimkou b žné obchodní innosti, uspokojení základních životních pot eb a udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým

by povinná toto porušila, by byl

neplatný. Proti tomuto usnesení bylo možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze do 15- ti dn od jeho doru ení. V pr vodním dopise upozornil soud exekutorku, že povinnému nesmí být doru eno usnesení d íve než oprávn nému. Zam stnanec exekutorského ú adu zaevidoval usnesení a p id lil íslo spisu tomuto p ípadu. Originál usnesení byl zaslán na Centrální evidenci exekucí do Exekutorské komory Brno, Katastrálnímu ú adu pro Prahu m sto, Krajskému soudu v Praze- obchodnímu rejst íku, Ministerstvu dopravy a spoj , Centrálnímu registru vozidel Praha, Notá ské komo e R Praha, St edisku cenných papír Praha 1, dle zákona

120/2001 podle § 44 odst. 3 exeku ního ádu. Tyto orgány

povedou zákonnou blokaci p ípadného majetku. Dále zam stnanec provedl lustraci podle § 33, 34 zákona . 120/2001 Sb.. Požádal o poskytnutí sou innosti p i vykonávání exekuce v exeku ní v ci povinné spole nosti EPOS s.r.o., I : 12554466, se sídlem Praha 1, ul. Dlouhá 5. Zjiš oval u centrálách pen žních ústav

SOB a.s., eské spo itelny a.s,

Ge Money Bank a.s., Komer ní banky a.s., Živnostenské banky a.s., Raiffeisen banky a.s., e Banky a.s, Citi banky a.s. ísla ú t povinného, dále hledal informace o jejich stavu a

- 61 -

zm nách, údaje o majetku, v cech, listinách

i zaknihovaných cenných papírech

povinného bankami spravovaných nebo u bank pro povinného uschovaných. Dále požádal Všeobecnou zdravotní pojiš ovnu, zda platí pojistné za své zam stnance a z jakého ú tu. Exekutorka se také dotázala na Centrální zem m ický ú ad v Praze, jaké nemovitosti v rámci celé

R povinná firma vlastní. Do 7 dn p išla odpov

od

SOB a.s.. Dlužná

firma m la ú et, který nebyl blokován. Na ú tu byly obraty za poslední 3 m síce. Použitelný z statek byl 200 000 K . Exekutorka vydala exeku ní p íkaz podle § 49 odst. L písm. b) exeku ního ádu a na ídila exekuci p ikázáním pohledávky z ú tu u pen žního ústavu na sv j depozitní ú et. V tomto p íkaze byla vy íslena výše dluhu. P íkaz byl zaslán do vlastních rukou na centrálu SOB a.s.. Povinná spole nost ztratila okamžikem, kdy byl pen žnímu ústavu doru en exeku ní p íkaz právo vybrat pen žní prost edky k platbám, nebo s nimi jinak nakládat a to do výše vymáhané pohledávky 500 000 K s p íslušenstvím, 9% ro ním úrokem z prodlení z ástky 200.000 K od 16.9.2003 do zaplacení, náklady nalézacího ízení ve výši 80 000 K

a náklad exekuce, které budou

ur eny z vymoženého pln ní dle vyhlášky 330/2001 Sb. samostatným p íkazem. Pen žní ústav provedl exekuci odepsáním vymáhané pohledávku z ú tu povinné spole nosti po právní moci usnesení o na ízení exekuce.

Poté zam stnanec doru il usnesení o exekuci

spole n s exeku ním p íkazem na ízení exekuce z ú tu u pen žního ústavu oprávn nému do vlastních rukou tedy paní Alen Votavové, nar. 12.8.1945, bytem Praha 8, ulice Zenklova 16. Po obdržení zpáte ního lístku od oprávn né zaslal naposled exeku ní p íkaz a usnesení o exekuci povinné spole nosti do vlastních rukou na adresu jejího sídla. Exekutorskému ú adu se vrátily doru enky od oprávn ného a povinné spole nosti. Originály se doru ily Obvodnímu soudu pro Prahu l k vyzna ení právní moci usnesení o na ízení exekuce. Jelikož povinná spole nost nepodala odvolání, vrátilo se za m síc potvrzené usnesení o exekuci s vyzna enou doložkou právní moci a exekutorka mohla za ít vykonávat. Poslala exeku ní p íkaz na exekuci p ikázáním pohledávky z ú tu u pen žního ústavu do centrály SOB a.s., Praha 1. Tento p íkaz potvrdila také doložkou právní moci. Pen žní ústav provedl exeku ní p íkaz a vypo ádal zadržené peníze. Na depozitní ú et exekutorky bylo vyplaceno 250 000 K . Exekutorka vydala exeku ní p íkaz k úhrad

náklad exekuce

podle § 88 odst. 2 exeku ního ádu. V tomto p íkazu na náklady exekuce ur ila jejich výši

- 62 -

dle vyhlášky 330/2001 Sb. Ve výroku uvedla, že bylo vymoženo 250 000 K

dne

12.2.2007, náklady exekuce dle exekutorského tarifu iní 37 500 K ve form odm ny, 200 K tvo í další náklady za doru ování a 7 163 K tvo í da z p idané hodnoty, jehož je exekutorka plátcem. Celkem náklady exekuce tvo ily z vymoženého pln ní 44 863 K . Exekutora poté p eposlala na ú et oprávn né osoby 205 137 K . V mezidobí bylo zjišt no, že povinná spole nost vlastní nemovitosti a byl i objednán výpis z listu vlastnictví od KÚ Kladno. Povinná spole nost vlastnila 400 m2 stavební parcely . 34/2 v katastrálním území Kladno. Exekutora vydala exeku ní p íkaz na prodej t chto nemovitostí podle § 47 exeku ního ádu a doru ila jej oprávn né, povinné osob , Katastrálnímu ú adu do Kladna, Finan nímu ú adu Kladno a Finan nímu ú adu pro Prahu 1, M stskému ú adu Kladno a Magistrátu Praha. Exekutora pokra ovala ve vymožení zbytku dluhu prodejem této parcely. Ustanovila usnesením soudního znalce, zapsaného v seznamu soudních znalc pana Jaroslava Horváta, Kladno.V tomto usnesení p ikázala znalci aby ocenil 400 m2 stavební parcely . 34/2 v k.ú. Kladno v obvyklých, tržních cenách a ode etl vady a závady, které p íklepem nezaniknou. Znalec vypracoval znalecký posudek a ocenil draženou parcelu na 600 000 K . Vady a závada, které nezanikají v dražb

jako v cná b emena, nájmy apod. nebyly u této

nemovitosti zjišt ny. Exekutorka poté vydala usnesení o cen nemovitosti. Celková výše dražené nemovitosti inila 600 000 K . Usnesení o cen

bylo rozesláno ú astník m ízení. Jelikož nebylo

podáno odvolání proti tomuto usnesení, bylo potvrzeno právní mocí. V exekuci bylo pokra ováno prodejem nemovitosti v dražebním ízení. Exekutora vydala podle § 66 odst. 7 exeku ního ádu usnesení o dražební vyhlášce, kde bylo stanoveno nejnižší podání a to 2/3 obvyklé ceny tedy 400 000 K jako vyvolávací cena. V dražební vyhlášce byl ur en den, as, místo konání dražby a byla zde stru n pospána dražená nemovitost. Dále byla ur ena výše jistoty na 100 000 K , kterou musí p i zápisu do dražby složit každý zájemce o koupi nemovitosti a také ú et exekutora pro složení jistoty. Exekutora upozornila, že nebyly shledány vady a závady na nemovitosti dle § 336 odst. l písm. c) o.s. .. Exekutorka dražební vyhláškou vyzvala oprávn ného a ty, kdo do ízení p istoupili jako další oprávn ní, v itelé apod., kte í požadují uspokojení svých pohledávek, aby je p ihlásili a prokázali pat i nými listinami. Dražební vyhláška byla rozeslána stejným osobám a orgán m jako exeku ní p íkaz, také Pražské správ

- 63 -

sociálního zabezpe ení a ostatním v itel m. Exekutora zve ejnila dražební vyhlášku na své ú ední desce a dále p ikázala Katastrálnímu ú adu v Kladn , aby vyv sil dražební vyhlášku na své ú ední desce, stejn

M stskému ú adu v Kladn

a Magistrátu hl.

m sta Prahy . Dle dražební vyhlášky p ihlásil pohledávku z nezaplacené faktury ve výši 50 000 K Ji í Mayer, Praha. P ihlášku doložil fotokopii nezaplacené faktury. Dražba byla stanovena na 7.2.2007. V tento den dražby se dostavili 2 zájemci do dražební místnosti. Deset minut p ed zahájením dražby zapisovatelka zapsala zájemce o koupi nemovitostí do prezen ní listiny, p id lila jim íslo 1 a 2 a vybrala od každého dražební jistotu. Dražba byla zahájena v 10.00 hod. Dražitelé byli pou eni o p íhozu 10 000 K . Nejvyšší podání u inilo íslo 2 a to 500 000 K . Byl ud len p íklep na nemovitosti pro íslo 2 za 500 000 K . íslu 1. byla po ukon ení dražby vrácena jistota 100 000 K . Po dražb exekutora vydala usnesení o p íklepu pro pana Miroslava Novotného, Praha 8, ul.Sv tova 12. V p íklepu bylo stanoveno, že složením jistoty se stává vydražitel držitelem nemovitosti a m že se ji tímto dnem ujmout, vlastníkem se stává dnem právní moci usnesení o p íklepu. Byl stanoven termín do 14 dn zaplatit rozdíl mezi jistotou a nejvyšším podáním (400 000 K ). Usnesení o p íklepu nabylo právní moci dne 15.3.2007. Pravomocné usnesení s potvrzením o doplatku 400 000 K od vydražitele, bylo doru eno k zápisu vlastnického práva na Katastrální ú ad Kladno. Exekutorka vydala v po adí druhý p íkaz na náklady exekuce a rozeslala je ú astník m ízení.V n m stanovila svou odm nu z vymoženého pln ní dle tarifu povýšenou o DPH a to 75 000 K a 14 250 K DPH, celkem 89 250 K . Po právní moci tohoto p íkazu byl podán návrh na rozvržení vymoženého pln ní k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Exekutorka nerozhoduje o rozvrhu pen z p i dražb nemovitosti z rozd lované podstaty. Do návrhu uvedla, že se provádí rozvržení 500 000 K , povýšených o úrok z banky. Úrok byl ke dni podání návrhu 3 000 K . Celkem se rozd lovaná podstata rozvrhovala ve výši 503 000 K . Jelikož bylo vymoženo 250 000 K exekucí z ú tu, zbývající dluh inil 250 000 K s 9 % úrokem z ástky 500 000 K od 16.9.03 do 1.2.07 a z ástky 250 000 K od 2.2.07 do 28.3.07 a 80 000 K nalézací náklady. Celkem dluh ke dni rozvrhu tvo il 504 000 K .

- 64 -

Byla podána jedna p ihláška v itele dne 15.1.2007 a to na 50 000 K , p ihlášku podal pan Ji í Mayer, Praha. Nejprve se uspokojila odm na exekutora ve výši 89 250 K . Zbytek tvo ící 414 750 K byl rozvržen vyplacením oprávn né osob paní Alen Votavové, na dalšího oprávn ného pana Ji ího Mayera, Praha se nedostalo, a tím byla celá rozd lovaná podstata vy erpána. Soud postupoval podle § 337b, 337 c, o.s. . . ástku 414 750 K vyplatil exekutor oprávn nému po právní moci rozvrhového usnesení ( § 337g o.s. .). Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl dle návrhu a exekuce skon ila výplatou pen z oprávn nému. Zasláním listin o výmazu exeku ního p íkazu na prodej a dražební vyhlášky Katastrálnímu ú adu v Kladn a odblokací ú tu povinného u SOB Praha, byla exekuce zcela ukon ena úplným vymožením a spis byl založen do archivu. Zde jsem se názorn

snažila ukázat postup exekutora p i vymáhání pohledávek

oprávn ným. Pr b h exeku ních ízení není ovšem vždy tak jednoduchý. Jde zejména o to, že jak fyzické tak právnické osoby, které se dostanou do finan ních obtíží a vzniknou jim dluhy velice asto p edvídají svou situaci a v p edstihu se zbavují veškerého majetku. Takže se exekuto i asto setkávají se situacemi, kdy dlužníci nemají žádná bankovní konta, nemovitosti, tak i v ci movité. V takovýchto p ípadech je velice t žké zasahovat jakýmkoliv zp sobem, protože dot ení dlužníci ni ím nedisponují a mnohdy ani nebydlí a nesídlí na adresách uvedených v centrální evidenci obyvatel. V t chto situacích se mnohdy samotní oprávn ní rozhodnou k zastavení exekuce, protože jsou takováto ízení zcela bezvýsledná. Je t eba podotknout, že do budoucna by si m li lidé velice dob e rozmyslet své investice a využívání p ípadných úv r . Protože bezhlavé erpání spot ebitelských úv r mnohdy vede k nemožnosti jejich splácení, a pak oprávn n m že ke každému p ijít exekutor, p i nespln ní povinností, ke kterým se zavážeme.

- 65 -

Záv r Záv rem diplomové práce bývá zvykem shrnout a vyzdvihnout hlavní myšlenky v ní obsažené. V tomto p ípad je to jednoduché. Celá práce je monotématicky zasv cena konkurz m a exekucím. P i hodnocení napln ní cíle mé práce, kterým bylo vysv tlit pr b h exekucí a konkurz v obecné rovin a zejména analyzovat pr b h známé kauzy exekuce v podniku Setuza a.s., mohu íct následující. P i kritickém pohledu byl jednozna n spln n cíl týkající se popisu vzniku exekuce a konkurzu z historického hlediska. Trochu bych váhala p i hodnocení analytického p ístupu. Každá analýza jakéhokoliv jevu, tedy i spole enského by m la dát odpov

na kauzalitu, tedy na p í innost. Zejména pokud jde o kauzu Setuza si nejsem

jista, zda jsem opravdu odkryla tyto p í inné vazby. P i argumentaci o p í inách v podstat uplat uji sv j názor, který je svým zp sobem hypotetický. Omluvou mi mohou být rozdílné názory na tuto kauzu, které prezentují naši p ední politici i právníci. „Nepo ádek“ v exekucích a konkurzech je pochopiteln dán objektivitou nového jevu v naší ekonomice po roce 1989, to je p echodem na tržní hospodá ství. Nedomnívám se, že p edkládám sv toborné dílo, ale pouze p ísp vek, který tvo í pouze ást mozaiky tak složitého problému, kterým jsou exekuce a konkurz. Využití své diplomové práce vidím v tom, že m že tvo it dobrý základ pro další analytickou innost v tomto tématu. Opakovat obsahy jednotlivých kapitol nepovažuji v záv ru za smysluplné. Tento obsah je uveden hned v úvodu. Jednozna n se domnívám, že nový insolven ní zákon dozná v budoucnu ur itých úprav. Bylo by velmi odvážné íci jakých. Teprve aplikace tohoto zákona na konkrétních p ípadech ukáže jeho mezery a slabá místa. Nep jde pravd podobn pouze o úpravu tohoto zákona, ale i o pozm n ní zákon ostatních, které mají p ímou i nep ímou vazbu na exekuce i konkurzy. Úplným záv rem bych cht la íci, že zadané téma p edstavuje nebo alespo

pro mne p edstavovalo zajímavou pasáž

z ekonomické oblasti, která a chceme i nechceme má i sv j politický nádech.

- 66 -

Seznam použité literatury Publikace 1. Ba inová, D., Hótová, R., Olšar, L.: Konkurzní ízení v praxi z pohledu v itele i úpadce. Praha, Grada Publishing 2006. ISBN 8024709090 2. Ba inová, D.: Konkurz v otázkách a odpov dích. Praha, ASPI Publishing 2004. ISBN 8073570432 3. Hlavsa, P.: Exeku ní ád a zákon .119/2001 Sb. s poznámkami a provád cími p edpisy. Praha, Linde 2004. ISBN 8072014943 4. Novák, M.: Formy a ešení úpadku (státu, firmy, banky, spole nosti, družstva, organizace, nadace, nadace, sportovního klubu, politické strany...). Praha , Oeconomica 2004. ISBN 8024507102 5. Novotný, P.: Exeku ní ád : praktická p íru ka pro v itele. Praha, Grada Publishing 2001. ISBN 8024701111 6. Rašovská, I.: Jak být úsp šný v exekuci aneb základní abeceda exekutora (praktická p íru ka pro exekutory) . Praha, Orac 2002. ISBN 8086199517 7. Schelleová, I.: Insolven ní zákon. Praha, Eurounion, 2006. ISBN 807317054X 8. Schelleová, I.: Exeku ní ízení. Praha, Eurolex Bohemia 2005. ISBN 8086861465 9. Schelleová, I. Konkursní a vyrovnací ízení. Brno, Iuridica Brunensia 1995. ISBN 8085964015 10. Sojka, D., Sojková, P.: Konkurz na po átku t etího tisíciletí : principy konkurzu v USA, N mecku a Rakousku. Praha, Linde 2002. ISBN 8072013556 11. Škrejpek, M.: Texty ke studiu ímského práva. Praha , Orac 2001. ISBN 8086199320 12. Tropes, A.: Exekuce v soudní praxi. Praha, C.H.Beck 2006. ISBN 8071794899 13. Zákon . 328/1991 Sb.,o konkurzu a vyrovnání 14. Zákon .182/2006 Sb.,o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolven ní zákon) 15. Zákon . 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exeku ní innosti (exeku ní ád) a o zm n dalších zákon

- 67 -

Internet 1. http://www.agroweb.cz 2. http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22517 3. http://aktualne.centrum.cz 4. http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=57640 5. http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=287637 6. http://blisty.cz 7. http://www.bpx.cz/kapitalizace-pohledavky/ 8. http://cesko.ihned.cz/1-10071860-17996370-002002_d-69 9. http://exekutorskakomora.cz 10. http://www.exekutorskakomora.cz/archiv/sbornik_cze.pdf 11. http://ekonomika.idnes.cz 12. http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=991012_233953_ekon omika_kub, 13. http://ekonomika.idnes.cz/nemeth-v-kauze-ipb-nepodvadel-rozhodl-soud-fjv/ekonomika.asp?c=A060411_130136_ekonomika_maf 14. http://www.iure.org/600262 15. http://www.kobp.cz 16. http://konkurzni-noviny.cz 17. http://www.novinky.cz/krimi/policie-chce-obzalovat-pitra-kvulisetuze_109077_70o34.html 18. http://www.pgrlf.cz 19. http://www.setuza.cz 20. http://www.setuza.cz/cz/index.htm 21. http://tydenik.euro.cz

- 68 -

P íloha 1.Usnesení o na ízení exekuce proti povinné spole nosti Setuza a.s.

- 69 -

Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=287637

- 70 -

- 71 -