Exekuce v našem právním řádu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Exekuce v našem právním řádu (Execution in our legal system) Bakalářská práce

Autor:

Hana Jochmanová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Břeclav

Mgr. Pavlína Slavíková

Duben, 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Břeclavi, dne 29. dubna 2014 Hana Jochmanová

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucí své bakalářské práce Mgr. Pavlíně Slavíkové za konzultace, ochotný přístup, odborné vedení a za připomínky a rady, které mi v průběhu realizace práce poskytla.

Anotace práce Exekuce v našem právním řádu, která je tématem práce, je zahrnuta jak do občanského soudního řádu, tak do zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a do správního řádu. Účelem exekučního řízení je dosáhnout uspokojení konkrétního právního nároku věřitele přiznaného kvalifikovaným způsobem bez ohledu na ochotu dluţníka poskytnout takto přiznané plnění. Práce proto vymezuje nejen pojem exekuce, ale i pojem výkon rozhodnutí, srovnává tyto dva postupy a podrobně informuje o veškerých úkonech, které můţe činit jak soudní exekutor v exekučním řízení tak soudce ve výkonu rozhodnutí. Část práce je věnována novele exekučního řádu s platností od 1.1. 2013, která s sebou přinesla mnoho změn. Z praktického hlediska je v práci obsaţen nástin jednání o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí, které probíhalo u exekučního soudu, dále také nástin draţebního jednání. V závěru práce je uvedena kapitola týkající se ukončení výkonu rozhodnutí. Cílem práce je srovnání soudního výkonu rozhodnutí a exekuce dle exekučního řádu. Klíčová slova: exekuce, soudní exekutor, exekuční novela, výkon rozhodnutí, návrh na zastavení výkonu rozhodnutí, draţební jednání, ukončení výkonu rozhodnutí

Summary The distraint of debtor in Czech law, which is the main topic of the thesis, is contained in both the Civil Procedure Rules and the Distraint Act (exekuční řád), as well as in the Administrative Procedure Act (správní řád). The objective of the distrain process is to satisfy legitimate claims of the creditor with no regards to the debtor’s willingness to cover such claims. The thesis not only defines the terms distraint and enforcement of judgement but it also compares them and informs thoroughly about all actions that may be carried out by both the distrainer and the judge. One part of the thesis deals with the new amendment of the aforementioned law that came into power on the January 1st, 2013 and which changed a lot in the system. The next part offers practical examples of the negitotiation to terminate a distraint which has been confirmed by the Distraint Court, and furthermore an auction is illustrated as well. The final part of the thesis describes the ways of terminating the enforcements of judgement. The task of the thesis is to compare the distraint according to the Distraint Act with the judicial enforcement. Keywords: distraint, distrainer, distraint amendment, enforcement of judgement, suggestion to terminate the enforcement of judgement, auction, termination of the enforcement of judgement

Obsah 1.

Úvod .................................................................................................................................... 9

2.

Pojem exekuce .................................................................................................................. 10

3.

2.1.

Soudní exekutor ........................................................................................................ 10

2.2.

Exekuční činnost exekutora ...................................................................................... 11

2.3.

Exekutorský úřad ...................................................................................................... 11

2.4.

Exekutorská komora ................................................................................................. 12

2.5.

Zaměstnanci soudního exekutora ............................................................................. 12

2.6.

Exekutorský koncipient ............................................................................................ 13

2.7.

Exekutorský kandidát ............................................................................................... 14

Výkon rozhodnutí.............................................................................................................. 15 3.1.

Druhy výkonu rozhodnutí......................................................................................... 15

3.2.

Předpoklady výkonu rozhodnutí............................................................................... 15

3.3.

Účastníci řízení ......................................................................................................... 16

3.4.

Způsoby výkonu rozhodnutí ..................................................................................... 16

3.5.

Prohlášení o majetku ................................................................................................ 17

3.6.

Nařízení výkonu rozhodnutí ..................................................................................... 19

3.7.

Provedení výkonu rozhodnutí................................................................................... 20

3.8.

Zastavení výkonu rozhodnutí ................................................................................... 20

3.9.

Náklady výkonu rozhodnutí ..................................................................................... 21

3.10. Rozsah sráţek, nařízení a provádění sráţek, výplata provedených sráţek, změna plátce mzdy, několik plátců mzdy, sráţky z jiných příjmů................................................... 22 3.10.1.

Nařízení a provádění sráţek ............................................................................. 23

3.10.2.

Výplata provedených sráţek............................................................................. 24

3.10.3.

Změna plátce mzdy ........................................................................................... 24

3.10.4.

Několik plátců mzdy ......................................................................................... 25

3.10.5.

Sráţky z jiných příjmů ...................................................................................... 26

3.11. Přikázání pohledávky z účtu u peněţního ústavu, přikázání jiných peněţitých pohledávek, pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí.................................................. 27 3.11.1.

Přikázání pohledávky z účtu u peněţního ústavu ............................................. 27

3.11.2.

Přikázání jiných peněţitých pohledávek .......................................................... 28

3.11.3.

Pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí ................................................. 28

3.12. Postiţení jiných majetkových práv, postiţení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti, postiţení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v druţstvu a komanditisty v komanditní společnosti ..... 29 3.12.1.

Postiţení jiných majetkových práv ................................................................... 29

3.12.2. Postiţení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v druţstvu a komanditisty v komanditní společnosti ............................................................................. 30 3.13. Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, správa spoluvlastnického podílu na nemovité věci ........................................................................................................ 30 3.14.

Věci nepodléhající výkonu rozhodnutí ..................................................................... 31

3.15.

Prodej movitých věcí ................................................................................................ 31

3.15.1. 4.

5.

Soupis movitých věcí ....................................................................................... 32

Exekuce dle exekučního řádu............................................................................................ 33 4.1.

Exekuční řízení ......................................................................................................... 33

4.2.

Účastníci řízení, exekuční návrh, pověření k provedení exekuce, exekuční titul .... 34

4.3.

Součinnost třetích osob............................................................................................. 37

4.4.

Exekuční příkaz ........................................................................................................ 37

4.5.

Odvolání proti rozhodnutí exekutora, odklad exekuce, zastavení exekuce .............. 39

4.6.

Způsoby provedení exekuce ..................................................................................... 40

4.7.

Náklady exekuce ...................................................................................................... 42

4.8.

Správní exekuce, daňová exekuce ............................................................................ 43

Exekuční novela od 1.1. 2013 ........................................................................................... 45 5.1.

Předţalobní výzva .................................................................................................... 45

5.2.

Pověření k provedení exekuce místo Usnesení o nařízení exekuce ......................... 46

5.3.

Spojování exekucí .................................................................................................... 48

5.4.

Exekuce na manţela či manţelku povinného ........................................................... 48

5.5.

Zvukový záznam či videozáznam z mobilární exekuce ........................................... 49

5.6.

Odnětí řidičského průkazu, členská práva v bytových druţstvech........................... 49

5.7.

Správa nemovitostí ................................................................................................... 50

5.8.

Exekuce prodejem nemovitosti ................................................................................ 51

6.

Exekuce v praxi – náslech jednání o návrhu na zastavení exekuce, draţba...................... 52

7.

Ukončení výkonu rozhodnutí exekuce .............................................................................. 55

8.

Výsledky ........................................................................................................................... 56

9.

Závěr ................................................................................................................................. 58

10. Seznam pouţité judikatury a literatury.............................................................................. 59

11. Pouţívané zkratky ............................................................................................................. 60

1.

Úvod Kaţdý člověk se můţe dostat do nelehké ţivotní situace, kdy jsou ohroţeny jeho

existenční problémy. Někdy stačí opravdu málo, pro začátek postačí, kdyţ Vás propustí ze zaměstnání, víte, ţe máte doma rodinu, hypotéku na dům a leasing na auto. Jen při představě, ţe o tohle všechno přijdete, padáte do mdlob. Situace v této fázi není kritická. Zkoušíte si hledat práci, avšak přes veškeré snaţení, je to marné, bohuţel jste bez práce. Trvá to uţ přes půl roku a banka na Vás začíná naléhat, leasingová společnost také. Různí lidé řeší situace různými způsoby. Buďto si vezmou další půjčku, aby touto půjčkou mohli splácet hypotéku či leasing a dostávají se do děsivého kolotoče. Kritická situace nastává ve chvíli, kdy jiţ tito lidé nejsou schopni splácet své závazky, a nastává doba, kdy věřitelé přistupují k vymáhání svých pohledávek. Samozřejmě ţe tento proces je zdlouhavý, neţ vše projde přes soudy, neţ se účastníkům řízení doručí písemnosti, neţ si je tito převezmou. Následně však nastává situace, ze které jiţ není úniku. Na člověka, který tuto situaci nezvládl, jiţ byl vydán exekuční titul, vysvětlíme si později, oč přesně se jedná. S tímto dokumentem je věřitel schopen bez ohledu na to, jestli dluţník chce či nikoliv, své peníze dostat zpět. Nyní přichází na řadu institut soudního výkonu rozhodnutí a nebo soudního exekutora. Exekuční návrh je podán a začne probíhat výkon rozhodnutí či exekuce. Jak se této situace vyvarovat? Jak se nedostat podobných problémů? A kdyţ uţ se člověk do exekuce dostane, jak se dá vzniklá situace řešit? Řešení se dá najít vţdy. Prostřednictvím bakalářské práce se pokusím objasnit, vysvětlit veškeré pojmy, které se týkají exekuce v našem právním řádu. Exekuce neboli vykonávací řízení je nucený výkon, který povaţuji za velmi významný v situaci kdy věřitel z dluţníka nemůţe dostat své peníze zpět. Bakalářská práce se tedy zabývá nejen pojmem exekuce v našem právním řádu, ale i tím, jak je pojem vymezen v exekučním řádu a občanském soudním řádu, jaké jsou podmínky zahájení exekuce, jakými způsoby je moţno exekuci či výkon rozhodnutí provést. Dále je v práci obsaţena exekuční novela od 1.1. 2013. V neposlední řadě práce obsahuje ukázku z praxe, která se týká návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí a draţby. Cílem práce je srovnání soudního výkonu rozhodnutí a exekuce dle exekučního řádu. Zjistit, která z dané formy exekuce je rychlejší a efektivnější, jestli je to exekuce dle exekučního řádu (dále jen exekuční řádu) nebo soudní výkon rozhodnutí.

9

2.

Pojem exekuce Exekuce neboli vykonávací řízení je nucený výkon exekučního titulu.1 Tím je

vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy, jiná vykonatelná rozhodnutí, jejichţ výkon připouští zákon. Exekuce ve většině případů spočívá ve vymoţení peněţitého plnění od povinného oprávněného nebo také od dluţníka pro věřitele. Jako vykonávací řízení tedy sleduje realizaci toho, co bylo shledáno právem v nalézacím řízení, jestliţe pak nedošlo k dobrovolnému plnění ze strany povinného. Mezi nalézacím řízením a vykonávacím řízením však neexistuje bezprostřední návaznost, exekuční řízení je samostatný druh civilního procesu se specifickými procesními zásadami a instituty, v jehoţ průběhu navíc vznikají nové hmotněprávní vztahy. Vţdy ale musí proběhnout řízení nalézací, jehoţ výsledkem musí být vykonatelný exekuční titul a teprve v případě dobrovolného nesplnění takto nalezeného a oprávněnému přiznaného práva vůči povinnému lze podat exekuční návrh. Bez exekučního návrhu oprávněného nelze vykonávací řízení zahájit. 2

2.1.

Soudní exekutor Soudní exekutor (dále jen ,,exekutor“) je fyzická osoba splňující předpoklady podle

tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem.3 Exekutorem tedy můţe být fyzická osoba, která je bezúhonná, svéprávná, získala vysokoškolské vzdělání v oboru právo, tedy absolvovala právnickou fakultu na vysoké škole, další podmínkou je vykonání alespoň tříleté exekutorské praxe a úspěšné sloţení exekutorské zkoušky. Můţe však vykonat jinou zkoušku neţ exekutorskou i jinou praxi. Podle zákona č. 120/2001 Sb. to můţe být praxe soudce, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce, prokurátora, advokáta, notáře, státního zástupce, právního čekatele prokuratury, advokátního koncipienta a jiná zkouška neţ exekutorská můţe být soudcovská zkouška, advokátní zkouška, notářská zkouška. Další fází je jmenování exekutora, toho do exekutorského úřadu jmenuje ministr na základě výběrového řízení. Podmínky pro vykonávání činnosti exekutora jsou následující: a) sloţit slib do rukou ministra

1

www.ekcr.cr

2

www.wikipedia.cz

3

§ 1 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád)

10

b) uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti. Pakliţe jsou tyto podmínky splněny, je fyzická osoba jmenována exekutorem.

2.2.

Exekuční činnost exekutora Soudní exekutor vykonává exekuční činnost za úplatu. Činnost exekutora je neslučitelná

s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Exekutor však můţe vykonávat za úplatu i jinou činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev a jiných ústředních orgánech státní správy a v orgánech samosprávy.4 Exekutor sám rozhoduje o způsobu provedení exekuce, sám také vydává rozhodnutí v souladu s exekučním řádem. Z toho vyplývá, ţe soudnímu exekutorovi byla svěřena pravomoc, kterou měl dříve pouze soud. Soudní exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle. Při jejím výkonu je vázán pouze Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu, které byly vydány v řízení o výkonu rozhodnutí, v exekučním řízení.5 Exekutor nejen ţe rozhoduje o způsobu provedení exekuce, velmi důleţitá je informace, ţe za průběh exekuce nese také odpovědnost.

2.3.

Exekutorský úřad Exekutor řídí činnost exekutorského úřadu, který jeho jménem plní všechny úkoly

potřebné k řádnému výkonu exekuční činnost. Exekutor při své činnosti pouţívá průkaz exekutora, razítko a pečetidlo, které obsahují: a) jeho jméno, příjmení a titul b) označení ,,soudní exekutor“ c) sídlo exekutora d) státní znak České republiky.

4

§3, zákon č. 120/2001 Sb., dále jen exekuční řád

5

zákon č. 120/2001 Sb. exekuční řád

11

Průkaz exekutora, razítko a pečetidlo vydá exekutorovi Komora.6 Sídlem exekutorského úřadu je obec, ve které je sídlo okresního soudu, do jehoţ obvodu byl exekutor jmenován. Jiné sídlo v obvodu tohoto soudu si exekutor můţe zvolit jen s předchozím souhlasem Komory.7

2.4.

Exekutorská komora Exekutorská komora se sídlem v Praze zřízená zákonem č. 120/2001 Sb. je stavovskou

organizací profesní samosprávy sdruţující soudní exekutory. Členství v ní je pro všechny exekutory povinné ze zákona. Exekutor se stává jejím členem okamţikem jmenování exekutorem. Členství zaniká odvoláním exekutora, jeho smrtí nebo prohlášením za mrtvého. Exekutorská komora je právnickou osobou. Jménem Exekutorské komory jedná prezident jako její statutární orgán. Prezidentem Exekutorské komory je Mgr. David Koncz, viceprezidentem je Mgr. Michal Rudý.8 Komora má tyto orgány: a) sněm b) prezidium c) prezidenta d) revizní komisi e) zkušební komisi f) kárnou komisi g) kontrolní komisi Funkční období členů orgánů Komory je tříleté.9

2.5.

Zaměstnanci soudního exekutora Exekutor můţe zaměstnávat v pracovním poměru vykonavatele exekutora a další

zaměstnance.10

6

§ 13, zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)

7

§ 14, zákon č. 120/2001 Sb. exekuční řád

8

www.ekcr.cz

9

§ 109, exekučního řádu

12

Exekutor můţe vykonavatele exekutora písemně pověřit prováděním úkonů, které ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu provádí vykonavatel. Další zaměstnance můţe pověřit prováděním jednoduchých úkonů, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti.11 Zaměstnanci kteří jsou fyzicky přítomni na exekutorském úřadě a provádí administrativní práce spojené s evidencí spisů, vyhotovení písemností exekutora, k provádění těchto úkonů v rámci exekuční činnosti, musí být tito zaměstnanci exekutorem pověřeni. Vykonavatelem exekutora můţe být občan České republiky, který a) je plně svéprávný, b) je bezúhonný, c) má úplné středoškolské vzdělání, d) je v pracovním poměru u exekutora po dobu nejméně 6 měsíců, e) sloţil kvalifikační zkoušku vykonavatele exekutora.12

2.6.

Exekutorský koncipient Exekutorský koncipient (dále jen „koncipient“) je zaměstnanec exekutora zapsaný do

seznamu koncipientů. Seznam koncipientů vede komora.13 Komora zapíše do seznamu koncipientů na návrh exekutora občana České republiky, který a) je plně svéprávný, b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo, v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu14 , současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice. a) je bezúhonný.15

10

§ 27, exekuční řád

11


12

§ 27, odst. 3, exekuční řád

13


14

§ 89 zákona č. 111/1998 Sb.

15

§ 9 odst. 1 a) – c) exekučního řádu

13

b) je v pracovním poměru u exekutora16 Zápis do seznamu koncipientů vykonává Komora do 1 měsíce ode dne doručení návrhu exekutora. Provedení zápisu, jakoţ i odmítnutí provedení zápisu oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je koncipient v pracovním poměru.17 Exekutor můţe koncipienta písemně pověřit provádění úkonů, které jsou předmětem exekuční činnosti.18 Exekutor však nemůţe pověřit koncipienta k vydání exekučního příkazu. Koncipient nemůţe vykonat draţbu nemovité věci nebo obchodního závodu, vydávat rozhodnutí prodejem nemovitých věcí nebo závodu ani zřizovat exekutorské zástavní právo.19 Exekutorský koncipient je tedy zaměstnancem soudního exekutora, který u něj po dobu tří let získá exekutorskou praxi, po této praxi skládá exekutorské zkoušky.

2.7.

Exekutorský kandidát Exekutorský kandidát je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu exekutorských

kandidátů.20 Seznam kandidátů vede exekutorská komora. Komora na základě písemné ţádost koncipienta zapíše do seznamu kandidátů toho, kdo je ke dni zápisu zapsán v seznamu koncipientů a u koho nenastal důvod k jeho vyškrtnutí a a) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi, b) sloţil exekutorskou zkoušku.21 Exekutor můţe kandidáta písemně pověřit prováděním úkonů v exekuční nebo další činnosti.22 Exekutorský kandidát je člověk, který jiţ splnil všechny poţadavky, aby byl jmenován exekutorem. Sloţil exekutorskou zkoušku a vykonal tříletou exekutorskou praxi. Bohuţel dosud nebyl vybrán ve výběrovém řízení, které vede Komora, na místo neobsazeného exekutorského úřadu a nesloţil slib do rukou ministra.

16


17


18


19


20


21

§ 24 odst. 1 a)-c), exekuční řád

22


14

3.

Výkon rozhodnutí V České republice existuje výkon rozhodnutí, který si soudy provádí samy a oproti

tomuto stojí exekuce, které provádí soudní exekutor. Jedním z rozdílů je třeba to, ţe provedení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu zajišťuje soudní vykonavatel, ten je zaměstnancem soudu, je tedy placen soudem a řízení o výkonu rozhodnutí je zpoplatněno podle zákona o soudních poplatcích. Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu provádí soudní exekutor, jedná se o soukromou fyzickou osobou, kterou pověřil stát k provedení exekuce. Náklady exekuce platí zpravidla povinný.23

3.1.

Druhy výkonu rozhodnutí a) výkon rozhodnutí v občanském řízením soudním (99/1963 Sb.) b) výkon rozhodnutí v trestním řízení soudním (141/1961 Sb.) c) výkon rozhodnutí ve správním řízení (500/2004 Sb., 337 /1992 Sb.)

3.2.

Předpoklady výkonu rozhodnutí Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, můţe oprávněný

podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení.24 Není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinného.

25

Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným

slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu rozhodnutí. 26 Při výkonu rozhodnutí soud poskytuje účastníkům, jakoţ i dalším osobám, kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech. 27 V usnesení, jím soud nařizuje výkon rozhodnutí, 23

http://cs.wikipedia.org/wiki/Exekuce

24

§ 251, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

25

§ 252 odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

26

§ 253, zákon č. 99/1963 Sb.

27

§ 254, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

15

se uvede poučení o tom, ţe nebudou-li v odvolání uvedeny ţádné skutečnosti rozhodné pro nařízení výkonu rozhodnutí, odvolací soud odvolání zamítne.28 V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy. Proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze namítat jen ty skutečnosti, jeţ jsou pro nařízení výkonu rozhodnutí rozhodné; k ostatním odvolací soud nepřihlédne a odvolání obsahující jen takové důvody odmítne.29 V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.30 K projednání odvolání není třeba nařizovat jednání také tehdy, jestliţe se v odvolacím řízení neprovádí šetření nebo dokazování nebo jestliţe soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem bez nařízení jednání.31

3.3.

Účastníci řízení Účastníky řízení jsou při výkonu rozhodnutí oprávněný a povinný.32 Je-li nařízeným

výkonem rozhodnutí postiţeno to, co je součástí společného jmění manţelů, je účastníkem řízení, pokud jde o tuto součást společného jmění, i manţel povinného.33 Manţel povinného je účastníkem řízení také tehdy, jsou-li k vydobytí závazku, který patří do společného jmění manţelů, nařízeným výkonem rozhodnutí postiţeny majetkové hodnoty manţela povinného.34 Přechod povinnosti nebo práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.35

3.4.

Způsoby výkonu rozhodnutí Nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v zákoně.36 Výkon

rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněţité částky lze provést sráţkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postiţením

28

§ 254, odst. 4, zákon č. 99/1963 Sb.

29

§ 254, odst. 5, zákon č. 99/1963 Sb.

30

§ 254, odst. 6, zákon č. 99/1963 Sb.

31

§ 254, odst. 8, zákon č. 99/1963 Sb.

32

§ 255, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

33

§ 255, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

34

§ 255, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

35

§ 256, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

36

§ 257, zákon č. 99/1963 Sb.

16

závodu a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem.37 Výkon rozhodnutí ukládajícího jinou povinnost neţ zaplacení peněţité částky se řídí povahou uloţené povinnosti. Lze jej provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů.38

3.5.

Prohlášení o majetku Kdo má vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněţitou pohledávku, můţe soudu před

podáním návrhu na výkon rozhodnutí navrhnout, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku.39 Není-li povinný plně svéprávný nebo jsou-li povinným obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnická osoba, označí oprávněný podle moţnosti osoby, které je třeba předvolat.

40

Soud návrhu na prohlášení o majetku vyhoví jen tehdy, připojí-li

oprávněný k návrhu listiny osvědčující, ţe jeho pohledávka nebyl nebo nemohla být ani s pomocí soudu uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněţního ústavu, a stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti, nebo jinou listinu potřebnou k nařízení výkonu rozhodnutí; stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliţe se návrh podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.41 Návrhu na prohlášení majetku nelze vyhovět, a) probíhá-li insolvenční řízení, v němţ se řeší úpadek nebo hrozící úpadek povinného b) byla-li u povinného zavedena nucená správa podle zvláštního zákona.42 Není-li povinný plně svéprávný, soud místo povinného předvolá jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka.43 Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích, jestliţe prohlášení bude odmítnuto nebo jestliţe v něm budou uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Povaţuje-li to soud za účelné, vyzve povinného, jeho zákonného zástupce, opatrovníka nebo osobu činící prohlášení za obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnickou osobu, aby předloţil seznam majetku povinného.44

37

§ 258, odst. 1. zákon č. 99/1963 Sb.

38

§ 258, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

39

§ 260a, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

40

§ 260a, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

41

§ 260b, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

42

§ 260b, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

43

§ 260c, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

44

§ 260d, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

17

Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou. Předvolání musí být doručeno nejméně deset dnů přede konáním výslechu.45 Jestliţe se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán, nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude k soudu předveden; o tom musí být předvolaný poučen.46 Před zahájením výslechu soud předvolaného vyzve, aby uvedl úplné a pravdivé údaje o majetku povinného, a znovu ho poučí o následcích nesplnění této povinnosti a o následcích odepření prohlášení.47 V prohlášení o majetku je předvolaný povinen uvést a) plátce mzdy nebo jiného příjmu postiţitelného sráţkami ze mzdy a výši tohoto nároku b) peněţní ústavy, u nichţ má účty, výši pohledávek a čísla účtů nebo jiné jedinečné identifikátory c) dluţníky, u nichţ má jiné peněţité pohledávky, důvod a výši těchto pohledávek d) osoby, vůči nimţ má jiná majetková práva, jejich důvod a hodnotu e) movité věci (spoluvlastnický podíl na nich) povinného a kde, popřípadě u koho se nacházejí; totéţ platí o cenných papírech a zaknihovaných cenných papírech f) nemovité věci (spoluvlastnický podíl na nich) povinného g) závod povinného a jeho části a kde se nachází.48 O prohlášení o majetku soud sepíše protokol; seznam majetku, který předloţí předvolaný, tvoří přílohu protokolu, jestliţe předvolaný prohlásí, ţe obsahuje úplné a pravdivé údaje, nebo jestliţe tento seznam do protokolu doplní. V protokolu se dále uvede obsah poučení poskytnutého soudem a výslovné prohlášení předvolaného o tom, ţe v prohlášení uvedl jen úplné a pravdivé údaje o majetku povinného. Protokol podepíše soudce, zapisovatel a předvolaný.49 Právní jednání povinného týkající se jeho majetku, která učinil poté, co bylo předvolanému doručeno předvolání k prohlášení o majetku, jsou vůči oprávněnému neúčinná.50

45

§ 260d, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

46

§ 260d, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

47

§ 260e, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

48

§ 260 e, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

49

§ 260e, odst. 3., zákon č. 99/1963 Sb.

50 § 260h, zákon č. 99/1963 Sb.

18

3.6.

Nařízení výkonu rozhodnutí Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného. V návrhu na výkon rozhodnutí

uvede oprávněný rodné číslo povinného, je-li mu známo. V návrhu na výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněţité částky uvede oprávněný, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy, označí v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněţního ústavu, označí v návrhu peněţní ústav a číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor, z něhoţ má být pohledávka odepsána; označí-li oprávněný více účtů povinného u téhoţ peněţního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněţité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dluţník povinného), a uvede důvod pohledávky.51 K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliţe se na návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.52 Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení.53 Navrhne-li oprávněný k vydobytí své peněţité pohledávky výkon rozhodnutí několika způsoby zároveň, ačkoli by k jejímu uspokojení zřejmě stačil pouze některý z nich, nařídí soud výkon rozhodnutí jen tím způsobem, který stačí k uspokojení pohledávky oprávněného.54 Navrhne-li oprávněný výkon rozhodnutí způsobem, který je zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše pohledávky oprávněného a ceny věci, z níţ má být uspokojení této pohledávky dosaţeno, můţe soud nařídit, a to po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným vhodným způsobem.55 Soud zamítne návrh na výkon rozhodnutí, jestliţe je jiţ z návrhu zřejmé, ţe by výtěţek, kterého by se dosáhlo, nepostačil ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí.56

51

§ 261, zákon č. 99/1963 Sb.

52

§ 261, odst. 1, zákon č. 99/1963Sb.

53

§ 263, odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb.

54

§ 263, odst. 2 zákon č. 99/1963 Sb.

55

§ 264, zákon č. 99/1963 Sb.

56

§ 264, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

19

3.7.

Provedení výkonu rozhodnutí Po nařízení výkonu rozhodnutí se postará soud o jeho provedení.57 Výkon rozhodnutí na

majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení.58 Jednotlivé úkony při provádění výkonu rozhodnutí můţe činit zaměstnanec soudu (vykonavatel), stanoví-li tak zákon nebo zvláštní právní předpisy, nebo pověří-li ho tím předseda senátu; při své činnosti se řídí pokyny předsedy senátu. Upustit od dalšího provádění výkonu rozhodnutí bez příkazu předsedy senátu můţe vykonavatel jen tehdy, kdyţ s tím souhlasí oprávněný anebo splní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá rozhodnutí.59 Na návrh můţe soud odloţit provedení výkonu rozhodnutí, jestliţe se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, ţe by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí váţně poškozen.60 I bez návrhu povinného můţe soud odloţit výkon rozhodnutí, lze-li očekávat, ţe výkon rozhodnutí bude zastaven.

61

Návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli

popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěţku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nemovité věci, prodejem nemovitých věcí nebo postiţením závodu. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu, rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní orgán nebo jiný orgán.62

3.8.

Zastavení výkonu rozhodnutí Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliţe a) byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným; b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným; 57 58 59

§ 265, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. § 265, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. § 265, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

60

§ 266, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

61

§ 266, odst. 2, zákona č. 99/1963 Sb.

62

§ 267a, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

20

c) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení; d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho vyloučeny e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, ţe výtěţek, kterého jim bude dosaţeno, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů f) bylo pravomocně rozhodnuto, ţe výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuţ má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí g) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaţe byl tento výkon rozhodnutí jiţ proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliţe právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku; h) výkon rozhodnutí je nepřípustný, protoţe je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.63 Výkon rozhodnutí bude zastaven téţ tehdy, jestliţe povinný provedl z vymáhané peněţité pohledávky oprávněného sráţku stanovenou zvláštními právními předpisy a odvedl tuto sráţku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto sráţku provést. 64 Nařízený výkon rozhodnutí zastaví soud na návrh nebo i bez návrhu.65

3.9.

Náklady výkonu rozhodnutí Spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloţí soud povinnost k náhradě nákladů výkonu

rozhodnutí, aniţ stanoví lhůtu k jejich zaplacení. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady. 66 Oprávněný má nárok na náhradu všech účelně vynaloţených nákladů výkonu rozhodnutí. 67Náklady provedení výkonu rozhodnutí platí stát. Oprávněnému, u něhoţ nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, můţe soud uloţit, aby sloţil zálohu na náklady provedení výkonu rozhodnutí; jinak soud výkon rozhodnutí zastaví. 68 Dojde-li k zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o náhradě nákladů, které účastníkům prováděním výkonu rozhodnutí vznikly, podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo. Můţe také zrušit dosud vydaná rozhodnutí o nákladech výkonu,

63

§ 268, odst. 1 a)-h), zákon č. 99/1963 Sb

64

§ 268, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

65

§ 269, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

66

§ 270, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

67

§ 270, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

68

§ 270, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

21

popřípadě uloţit oprávněnému, aby vrátil, co mu povinný na náklady výkonu rozhodnutí jiţ zaplatil.69

3.10. Rozsah srážek, nařízení a provádění srážek, výplata provedených srážek, změna plátce mzdy, několik plátců mzdy, srážky z jiných příjmů Sráţky ze mzdy lze provádět jen do výše výkonem rozhodnutí vymáhané pohledávky s příslušenstvím.

70

Sráţky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, ţe se od mzdy

odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob sraţená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků, pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Sraţené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. 71

Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec

vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. 72 Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky (např. výţivné, sociální pojištění, zdravotní pojištění) se sráţejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. 73 Přednostními pohledávkami jsou a) pohledávka výţivného, b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublíţením na zdraví, c) pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy, d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněţitých plnění,

69

§ 271, zákon č. 99/1963 Sb.

70

§ 276, zákon č. 991963 Sb.

71

§ 276, zákon č. 991963 Sb.

72

§ 277, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

73

§ 279, odst. 1., zákon č. 99/1963 Sb.

22

e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění, f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory, j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění, k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníţeného platu nebo sníţené odměny, poskytované v období první 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. 74 Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhoţ dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. 75

3.10.1. Nařízení a provádění srážek V nařízení výkonu rozhodnutí přikáţe soud plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude nařízení výkonu doručeno, prováděl ze mzdy povinného stanovené sráţky a nevyplácel sraţené částky povinnému.76 Soud doručí nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a plátci mzdy. Povinnému a plátci mzdy je doručí do vlastních rukou.77Povinný ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí, právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši sráţek.78 Jakmile nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, vyrozumí soud o tom pláce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému částky sraţené 74

§ 279, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

75

§ 280, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

76

§ 282, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

77

§ 282, odst. 2. zákon č. 99/1963 Sb.

78

.§ 282, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

23

ze mzdy povinného.79 Plátce mzdy přestane provádět sráţky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena.80

3.10.2. Výplata provedených srážek Sraţenou částku vyplatí plátce mzdy přímo oprávněnému. Má-li však být z provedených sráţek uspokojeno několik pohledávek, můţe plátce mzdy zaslat sraţenou částku soudu, který ji rozvrhne mezi oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je povinen zaslat sraţenou částku soudu, jestliţe mu to na ţádost některého z oprávněných nařídí soud.81Sraţenou částku je plátce mzdy povinen oprávněnému vyplatit, kdyţ sám má vůči němu peněţitou pohledávku, kterou by si jinak mohl započíst.82 Jestliţe plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného sráţky řádně a včas, provede-li je v menším neţ stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li sráţky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, ţe nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, můţe oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraţeny.83

3.10.3. Změna plátce mzdy Změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se na nařízení výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy.84 Za změnu plátce mzdy se povaţuje i placení dávek podle zvláštního právního předpisu okresní správou sociálního zabezpečení. Pokud nový plátce mzdy obdrţel od předchozího plátce mzdy podklady potřebné pro výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy.85 Povinnost provádět sráţky vzniká novému plátci mzdy jiţ dnem, kdy se od povinného nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, ţe byl soudem nařízen výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy povinného a pro jaké

79

§ 283, zákon č. 99/1963 Sb.

80

§ 284, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

81

§ 291, odst. 1. zákon č. 99/1963 Sb.

82

§ 291, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

83

§ 292, zákon č. 99/1963 Sb.

84

§ 293, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

85

293, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

24

pohledávky; nedozví-li se o těchto okolnostech nový plátce mzdy jiţ dříve, vzniká mu tato povinnost dnem, kdy mu je doručeno usnesení. Pořadí, které získala pohledávka oprávněného, zůstává jí zachováno i u nového pláce mzdy.86 Ten kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen vyţádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí sráţkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Takové potvrzení je povinen kaţdý zaměstnavatel vydat zaměstnanci, který u něho přestal pracovat; to obdobně platí pro plátce jiných příjmů, z nichţ byly prováděny sráţky, jestliţe bylo jejich provádění ukončeno, ačkoliv pohledávka není uspokojena.87 Zjistí-li ten u koho povinný nastoupil nově do práce, ţe byl nařízen výkon rozhodnutí sráţkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudu, který výkon nařídil.88 Soud tomu, u koho povinný nastoupil nově do práce, doručí do vlastních rukou usnesení, ve kterém ho vyrozumí o nařízení výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy, seznámí ho s dosavadním průběhem výkonu rozhodnutí, zejména s výší dosud provedených sráţek, uvede, jak vysoká pohledávka, pro kterou mají být sráţky dále prováděny, a jaké je její pořadí; vyzve ho, aby ode dne, kdy mu bude usnesení doručeno, ve sráţkách ze mzdy povinného pokračoval, a upozorní ho na všechny jeho povinnosti při výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy.89 Přestal-li povinný pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídí výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy. Do jednoho týdne musí povinný soudu rovněţ oznámit, ţe nastoupil práci u jiného plátce mzdy.90 Plátce mzdy musí oznámit soudu do jednoho týdne, ţe u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování sráţek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným, a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky.91

3.10.4. Několik plátců mzdy

86

§ 293, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

87

§ 294, odst. 1, zákon č. 99/1963, Sb.

88

§ 294, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

89

§ 294, odst. 3., zákon č. 99/1963 Sb.

90

§ 295, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

91

§ 295, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

25

Pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy.92 Sráţky ze mzdy je kaţdý plátce mzdy povinen provádět ode dne, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.93 Nařizuje-li soud provádění sráţek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají sráţet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má kaţdý pláce mzdy sráţet. Soud můţe téţ určit, zejména jsou-li prováděny sráţky jiţ jen pro běţné výţivné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění sráţek zatím nepokračovali.94 Provádí-li sráţky několik plátců mzdy zároveň, zašlou sráţky vţdy soudu. Soud prověří, zda celkově sraţená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného. Nepřevyšujeli ji, vyplatí celou sraţenou částku oprávněnému. Převyšuje-li ji, vyplatí soud ze sraţené částky oprávněnému jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému.95

3.10.5. Srážky z jiných příjmů Ustanovení o výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy se pouţijí i na výkon rozhodnutí sráţkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní nebo sluţební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Sráţky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiţ jsou a) náhrada mzdy nebo platu, b) nemocenské, c) peněţitá pomoc v mateřství, d) důchody, e) stipendia, f) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

92

§ 297, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

93

§ 297, odst. 2., zákon č. 99/1963 Sb.

94

§ 298, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

95

§ 298, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

26

g) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se končením zaměstnání, h) peněţitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním i) úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta j) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku.96

3.11. Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, přikázání jiných peněžitých pohledávek, pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí

3.11.1. Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu Mezi další způsoby nařízení výkonu rozhodnutí patří přikázání pohledávky z účtu u peněţního ústavu. V tomto způsobu výkonu rozhodnutí soud přikáţe peněţnímu ústavu, aby od okamţiku, kdy mu bude doručeno usnesení, z účtu povinného aţ do výše vymáhaného pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel ţádné peněţní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani s nimi jinak nenakládal.97 O tom, ţe usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud vyrozumí oprávněného a peněţní ústav; peněţnímu ústavu vyrozumění doručí do vlastních rukou.98 Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuji aţ do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství na pohledávku povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněţní prostředky v okamţiku, v němţ bylo peněţnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jakoţ i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, ţe na účet došly peněţní prostředky dodatečně, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněţnímu ústavu doručeno vyrozumění.99 Výkon rozhodnutí se provede odepsáním vymáhané pohledávky a jejího příslušenství z účtu a jejím vyplacením oprávněnému. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen na více účtu 96

§ 299, zákon č. 99/1963 Sb.

97

§ 304, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

98

§ 305, zákon č. 99/1963 Sb.

99

§ 306, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

27

povinného, provede peněţní ústav výkon rozhodnutí z jednotlivých účtů podle pořadí uvedeného v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.100

3.11.2. Přikázání jiných peněžitých pohledávek Výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněţité pohledávky z účtu u peněţního ústavu nebo jiného nároku (sráţky z jiných příjmů – např. nemocenská, náhrady mzdy nebo platu, peněţitá pomoc v mateřství atd.) lze nařídit i v případě, ţe pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakoţ i v případě, ţe povinnému budou dílčí pohledávky z téhoţ právního důvodu v budoucnu postupně vznikat.101 Výkon rozhodnutí postihuje pohledávku povinného do výše pohledávky oprávněného a jejího příslušenství, pro něţ byl nařízen.102 Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a dluţníkovi povinného. Dluţníkovi povinného je doručí do vlastních rukou. Povinnému nesmí být doručeno dříve neţ dluţníku povinného.103 Povinný ztrácí právo na pohledávku okamţikem, kdy bylo dluţníkovi povinného doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.104 Jakmile nabude usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí o tom soud oprávněného a dluţníka povinného; dluţníku povinného soud doručí vyrozumění do vlastních rukou.105 Výkon rozhodnutí se provede tak, ţe dluţník povinného po právní moci usnesení o nařízení výkonu vyplatí oprávněnému pohledávku v rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu postiţena.106

3.11.3. Pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady pouţito k novému vybudování nebo k opravě budovy.107 Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněţité dávky státní sociální péče, dávky pomoci

100

§ 307, odst. 1, zákon č. 99/1965 Sb.

101

§ 312, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

102

§ 312, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

103

§ 313, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

104

§ 313, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

105

§ 314, zákon č. 99/1963 Sb.

106

§ 314a, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

107

§ 317, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

28

v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplacené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče.108

3.12. Postižení jiných majetkových práv, postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti, postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti

3.12.1. Postižení jiných majetkových práv Výkon rozhodnutí lze nařídit postiţením jiného práva neţ mzdy, peněţité pohledávky nebo nároku, jde-li o právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného. Výkon rozhodnutí postiţením jiných majetkových práv se nepouţije, je-li podíl společníka v obchodní společnosti představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, nebo kdouli práva společníka podílet se na řízení obchodní společnosti, jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku spojena s cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem.109 Postiţení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti Zaniká-li nařízením výkonu rozhodnutí postiţením účasti společníka veřejná obchodní společnost, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku povinného z práva na podíl na likvidačním zůstatku.110 Vysvětlila bych to prakticky tak, ţe kdyţ je povinný účasten ve veřejné obchodní společnosti a má v této jakýkoliv podíl, pak právě výkonem rozhodnutí postiţením práva na podíl na likvidačním zůstatku, mu zaniká účast ve společnosti a podíl na likvidačním zůstatku je připsán na výkon rozhodnutí. Zaniká-li v důsledku nařízení výkonu rozhodnutí jen účast společníka ve veřejné obchodní společnosti, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádání.111

108

§ 317, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

109

§ 320, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

110

§ 320a, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

111

§ 320a, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

29

3.12.2. Postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti V nařízení výkonu rozhodnutí soud zakáţe a) povinnému převádět jeho podíl komanditisty v komanditní společnosti, podíl ve společnosti s ručením omezením nebo jeho druţstevní podíl nebo ho zatěţovat a b) příslušnému orgánu komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo druţstvu udělit povinnému k převodu nebo k zatíţení podílu souhlas, je-li ho potřeba.112

3.13. Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, správa spoluvlastnického podílu na nemovité věci Výkon rozhodnutí správou nemovité věci můţe být nařízen, jen kdyţ oprávnění označí nemovitou věc nebo jejich soubor, jejíţ správu navrhuje, jestliţe uvede, ţe správou nemovité věci nebo jejich souboru lze dosáhnout uspokojení jeho pohledávky s příslušenstvím a jestliţe doloţí, ţe nemovitá věc nebo jejich soubor e majetkem povinného. O tom, ţe byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, soud vyrozumí katastrální úřad, v jehoţ obvodu se nemovitá věc nachází.113 Správu nemovité věci vykonává soud. Jednotlivé úkony můţe na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu. Vyţaduje-li to charakter nemovité věci, soud ustanoví správce.114 Soud činí vhodná opatření, aby nemovitá věc byla řádně a úspěšně hospodářsky uţívána, zejména přikáţe dluţníkovi povinného, aby plody a uţitky plynoucí z nemovité věci skládal na jím určený účet, a zakáţe mu, aby je poskytoval povinnému, aby je poskytoval povinnému, provedl na ně započtení nebo s nimi jinak nakládal.115

112

§ 320 aa, odst. 1 a)-b), zákon č. 99/1963 Sb.

113

§ 320 b, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

114

§ 320f, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

115

§ 320f, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

30

3.14. Věci nepodléhající výkonu rozhodnutí Výkonem rozhodnutí nemohou být postiţeny věci, jejichţ prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních právních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají.116 Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůţe týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakoţ i jiných věcí, jejichţ prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.117 Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména a) běţné oděvní součásti, obvykle vybavení domácnosti, b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, d) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku ţivotního minima jednotlivce, e) zvířata, u nichţ hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouţí člověku jako jeho společník.118 Je-li povinný podnikatelem, nemůţe se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymoţení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.119

3.15. Prodej movitých věcí Výkonem rozhodnutí můţe být nařízen podle návrhu oprávněného s výslovným určením věcí, které mají být prodány, nebo bez tohoto určení.120 Je-li oprávněnému známo, ţe má povinný některou movitou věc umístěnou mimo svůj byt (sídlo), anebo ţe povinný je vlastníkem zaknihovaného cenného papíru, uvede oprávněný takovou skutečnost jiţ v návrhu na výkon rozhodnutí; oprávněný rovněţ uvede podle moţností, kde se movitá věc nachází nebo kde je zaknihovaný cenný papír evidován.121 116

§ 321, zákon č. 99/1963 Sb.

117

§ 322, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

118

§ 322, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

119

§ 322, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

120

§ 323, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

121

§ 323, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.

31

3.15.1. Soupis movitých věcí Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí se doručí povinnému aţ při provádění výkonu. Není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu usnesení spolu s vyrozuměním o tom, ţe byl proveden soupis a které věci byly sepsány.122 Vyrozumění o tom, ţe byl proveden soupis a které věci byly sepsány, doručí se také oprávněnému a manţelu povinného.123 Povinný umoţní tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny.124

122

§ 325, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

123

§ 325, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.

124

§ 325b, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb.

32

4.

Exekuce dle exekučního řádu Exekuci provede ten exekutor, který je uveden v exekučním návrhu, do tohoto návrhu

jej uvede oprávněný. Daného exekutora pak pověří soud provedením exekuce. Výběr soudního exekutora je pouze na oprávněném, avšak nutností je, aby byl exekutor v exekučním návrhu správně označen i se sídlem exekutorského úřadu. Je tedy na oprávněném, aby si o soudním exekutorovi, ke kterému exekuční návrh podá, zjistil všechny potřebné informace, dále také reference ohledně jeho odborných schopností, procenta úspěšně vymoţených exekucí atd. Exekutor je vyloučen z exekučního řízení, jestliţe se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.125 Exekutor můţe odmítnout provést poţadovaný úkon jedině z některého z těchto důvodů: a) odporuje-li zákonu nebo právním předpisům, b) jestliţe oprávněný nesloţil přiměřenou zálohu na náklady exekuce, nejde-li o exekuci k vymoţení výţivného nezletilého dítěte.126 Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichţ se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti.127 Povinnosti mlčenlivosti můţe exekutora zprostit orgán Komory, a to pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných, v nezbytné míře a pro jednotlivý případ.128 Exekutor nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu ke svému zaměstnanci, kterého pověřuje provedením jednotlivých úkonů podle zákona, pokud je tato osoba povinna sama povinnost mlčenlivosti zachovávat.129

4.1.

Exekuční řízení Exekuční řízení je zahájeno dnem podání exekučního návrhu oprávněného, který tento

návrh doručí soudnímu exekutorovi, kterého si vybral. Exekutor můţe provést exekuci aţ ve chvíli, kdy mu exekuční soud k tomu udělí pověření.

125


126


127


128


129


33

Dříve tomu bylo tak, ţe exekuční návrh (dříve návrh na nařízení exekuce) se podával u místně příslušného soudu dle trvalého bydliště povinného s výjimkou exekuce na výţivné, zde se dříve návrh na nařízení exekuce podával dle místa trvalého bydliště nezletilého. Změna v zákoně č. 120/2001 Sb., která je platná od listopadu 2009 tak měla ulehčit soudům, které tímto přenesly na exekutora úkony spojené s kontrolou exekučního návrhu. Další novinkou je rejstřík zahájených exekucí. Je to elektronický seznam, který provozuje a spravuje ministerstvo.130 Rejstřík zahájených exekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům a Komoře, a to způsobem umoţňujícím dálkový přístup.131 V rejstříku zahájených exekucí se vedou údaje v rozsahu: a) označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení, b) označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno, d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila, e) označení oprávněného a povinného, f) označení povinnosti, která má být exekucí vymoţena, g) datum zahájení exekučního řízení, h) datum skončení exekuce.

4.2. Účastníci řízení, exekuční návrh, pověření k provedení exekuce, exekuční titul V exekučním řízení jsou vţdy účastníci oprávněný a povinný. Oprávněný je ten, pro kterého soudní exekutor vymáhá pohledávku a následně mu bude vymoţené plnění vyplácet. Povinný je ten, který dobrovolně nesplnil to, co mu uloţil exekuční titul a musí tedy exekuci zaplatit. K exekučnímu návrhu je vţdy třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.132 V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh 130

§ 35a, odst. 1, exekuční řád

131


132


34

obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky, a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymoţena, a údaj o tom, zda, popřípadě jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.133 Neobsahuje-li exekuční návrh všechny stanovené náleţitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve nejpozději do 15 dnů exekutor, kterému byl doručen návrh, oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.134 Exekutor, kterému došel exekuční návrh, poţádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce.135 V ţádosti o pověření musí být označen exekutor, který ţádost podal, s uvedením jeho sídla. Ţádost musí být datována a musí dále zejména obsahovat jméno, popřípadě jména účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo a přesné označení exekučního titulu. Společně se ţádostí exekutor soudu zašle exekuční návrh a všechny listiny, které k návrhu připojil. Ţádost včetně listin, které se soudu zasílají společně s ní, musí být podána na elektronickém formuláři prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podaní takové ţádosti; není-li to technicky moţné, mohou být ţádost i listiny zaslány prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, případně v listinné podobě.136 Soud vydá pověření do 15 dnů, jestliţe jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady.137 Pověření obsahuje a) označení exekučního soudu b) označení exekutora c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila d) označení oprávněného a povinného e) podpis a datum.138

133


134


135


136


137


138


35

Pověření se účastníkům řízení nedoručuje. V případě, ţe nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán.139 Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu. Orgánům pověřeným vedením veřejných rejstříků, do kterých se zapisují právnické osoby, případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuce.140 Vyrozumění se povinnému doručí do vlastních rukou.141 Vyrozumění obsahuje a) označení exekučního soudu, b) označení exekutora, který exekuční řízení vede, c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno, d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila, e) označení oprávněného a povinného, f) označení povinnosti, která má být exekucí vymoţena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce, g) podpis a datum, h) poučení.142 Exekučním titulem je a) vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek b) vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek c) vykonatelný rozhodčí nález d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti

139

§ 43a, odst. 5, 6, exekuční řád

140


141


142


36

e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci f) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejich výkon připouští zákon.143

4.3.

Součinnost třetích osob Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány, notáři a právnické a

fyzické osoby, rozhodují-li o právech a povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou ţádost údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední činnosti.144 Policie České republiky poskytne exekutorovi na jeho ţádost ochranu a součinnost podle zákona o Policii České republiky.145 Orgány státní správy, orgány samosprávy a právnické osoby, které z úřední moci jsou zvláštním právním předpisem pověřeny k vedení evidence osob nebo jejich majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osoba a jejich majetku, jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou ţádost údaje potřebné k vedení exekuce; tuto povinnost má zejména orgán pověřený vedením katastru nemovitostí, orgán správy daní, orgán který vede registr motorových vozidel, orgán správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, komoditní burzy, pracovník správce daně, orgán sociálního zabezpečení.146 Mezi další instituce patří např. banky, pošty, telekomunikační společnosti, zdravotní pojišťovny, advokáti, notáři. Třetí osoby jsou exekutorovi povinny poskytnout součinnost bez zbytečného odkladu, a pokud je to technicky moţné, tak v elektronické podobě. Za nesplnění této povinnosti můţe exekutor uloţit třetím osobám pořádkovou pokutu.

4.4.

Exekuční příkaz Exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, posoudí,

jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postiţen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení

143


144


145


146


37

exekuce některým ze způsobů uvedených v zákoně č. 120/2001 Sb. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhoţ má být splnění dluhů povinného dosaţeno.147 Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci provést před a) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě, b) zápisem doloţky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí.148 V písemném vyhotovení exekučního příkazu exekutor uvede a) exekuční soud, b) označení exekutora, který vede exekuční řízení, c) exekuční titul a orgán, který jej vydal, nebo osobu, která jej vyhotovila, d) označení účastníků, včetně rodného čísla povinného, lze-li zjistit, e) označení povinnosti, která má být exekucí vymoţena, f) způsob provedení exekuce, g) označení osob, kterým se doručuje exekuční příkaz, h) výrok, poučení a odvolání, den a místo jeho vydání a podpis exekutora.149 Po právní moci vyrozumění o zahájení exekuce se exekuční příkaz provede. Proti exekučnímu příkazu není moţný opravný prostředek. Jakmile vyrozumění o zahájení exekuce nabude právní moci, zašle soudní exekutor doloţku provedení exekuce např. bance (vycházejme tedy z toho, ţe byl vydán exekuční příkaz na účet povinného) a banka následně po obdrţení právní moci vyrozumění o zahájení exekuce, vyplatí zadrţené finanční prostředky z účtu povinného na účet soudního exekutora. Musí zdůraznit, ţe majetek, který je postiţený exekučním příkazem, povinný nesmí převést na nikoho jiného ani s ním nijak nakládat nebo jej zatíţit. V případě, ţe je exekuce zastavena případně provedena, pak zanikají účinky exekučního příkazu.

147


148


149


38

4.5. Odvolání proti rozhodnutí exekutora, odklad exekuce, zastavení exekuce Proti rozhodnutí exekutora můţe účastník řízení podat odvolání.150 O odvolání proti rozhodnutí exekutora rozhoduje krajský soud, v jehoţ obvodu působí exekuční soud.151 Odvolání není přípustné proti a) rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, b) exekučnímu příkazu, c) usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu, nebo d) příkazu k úhradě nákladů exekuce.152 Odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u exekutora, proti jehoţ rozhodnutí odvolání směřuje.153 Návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náleţitosti nebo ke kterému nejsou přiloţeny listiny k prokázání tvrzení obsaţených v návrhu, exekutor odmítne, jestliţe pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout.154 Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní ţádné další úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva.155 Odloţí-li exekutor nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného, potom exekutor nebo exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá; po tuto dobu exekutor nečiní ţádné úkony směřující k provedení exekuce. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuce.156 Návrh na zastavení exekuce můţe povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci.157 Návrh na zastavení exekuce musí obsahovat vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě. Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny

150

§ 55c, odst. 1, exekuční řád

151


152


153

§ 55 c, odst. 4, exekuční řád

154


155


156


157


39

náleţitosti nebo ke kterému nejsou přiloţeny listiny k prokázání tvrzení obsaţených v návrhu nebo který byl podán opoţděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu.158 Podá-li účastník návrh na zastavení exekuce, exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaţenými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předloţili listiny k prokázání svých tvrzení. Jestliţe všichni účastníci se zastavením exekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty nebo od doručení souhlasného vyjádření, nestalo-li se dříve. Nevyhoví-li exekutor návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekuční spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.159

4.6.

Způsoby provedení exekuce Exekuci lze provést jen způsoby uvedenými v zákoně č. 120/2001 Sb. Zajistit majetek

k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuce.160 Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce ukládající zaplacení peněţité částky přikázáním pohledávky, sráţkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění nebo zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech. Pokud tyto způsoby provedení exekuce nepostačují k uhrazení vymáhané peněţité pohledávky, jejího příslušenství, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, provede se exekuce ukládající zaplacení peněţité částky prodejem movitých věcí a nemovitých věcí nebo postiţením závodu.161 Způsob provedení exekuce určí exekutor.162 Exekuci ukládající zaplacení peněţité částky lze provést a) sráţkami ze mzdy a jiných příjmů, 158


159


160


161


162


40

b) přikázáním pohledávky, c) prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, d) postiţením závodu, e) zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech, f) správou nemovité věci, g) pozastavením řidičského oprávnění.163 Způsob exekuce ukládající jinou povinnost neţ zaplacení peněţité částky se řídí povahou uloţené povinnosti. Takovou exekuci lze provést a) vyklizením, b) odebráním věci, c) rozdělením společné věci, d) provedením prací a výkonů.164 Věci které nepodléhají výkonu exekuce jsou takové věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a potřeb rodiny a nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakoţ i jiných věcí, jejichţ prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. Z výkonu rozhodnutí jsou tedy vyloučeny: a) běţné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, d) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku ţivotního minima jednotlivce. Dále pokud je povinný podnikatel, nemůţe se výkon rozhodnutí týkat věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. Stejně tak by neměl být zabaven osobní automobil, jestliţe jej povinný potřebuje k výkonu své činnosti (např. provozuje vlastní taxisluţbu). Povinný se často brání tím, ţe v daném bytě mu nic nepatří, ţe zde nemá ţádný majetek. Exekutor, resp. vykonavatel zde nemusí provést soupis věcí, nicméně stačí jen domněnka, ţe věci jsou ve vlastnictví povinného a uţ je můţe pojmout

163


164


41

do soupisu a popřípadě i odvést. Je pak na skutečném vlastníkovi těchto věcí, aby si zaţádal o vyškrtnutí věci ze soupisu, případně podal vylučovací ţalobu.

4.7.

Náklady exekuce Náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně

vynaloţených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při exekuci, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce závodu, a je-li exekutor nebo správce závodu plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněţ příslušná daň z přidané hodnoty. Náhrada účelně vynaloţených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaloţené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce.165 Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaloţených k vymáhání nároku. Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný.166 Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.167 Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje a) označení exekučního soudu b) označení exekutora, který vede exekuční řízení c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila d) označení oprávněného a povinného včetně rodného čísla povinného, lze-li ho zjistit, e) označení povinnosti, která má být exekucí vymoţena, f) stanovení povinnosti k náhradě nákladů, včetně jejich vyčíslení a odůvodnění, g) výši zaplacené zálohy a její vyúčtování, h) datum a podpis exekutora a poučení o námitkách.168 Účastník řízení můţe podat u exekutora proti příkazu k úhradě nákladů exekuce námitky do 8 dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu, který o námitkách rozhodne do 15 dnů. Případné 165


166


167


168


42

vyjádření k námitkám adresované soudu exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.169 Rozhodnutí soudu o námitkách se doručí oprávněnému, povinnému a exekutorovi. Proti rozhodnutí soudu o námitkách není přípustný opravný prostředek.170

4.8.

Správní exekuce, daňová exekuce V rámci správní exekuce nejen vymáhá správní orgán povinnost, kterou v určitém

správním řízení uloţil, ale návrh na zahájení můţe podat i libovolná osoba, které bylo vykonatelným správním rozhodnutím přiznáno určité právo, případně byl správním orgánem schválen vykonatelný smír a z tohoto smíru ji vymáhané právo plyne. Návrh na zahájení správní exekuce se podává k exekučnímu správnímu orgánu, kterým je většinou obecní úřad obce s rozšířenou působností, případně jiný obecní úřad, krajský úřad nebo i jiný správní úřad. Pokud jím je ten správní orgán, který vydal exekuční titul, pak o zahájení vykonávacího řízení, ve kterém vystupuje jako exekuční správní orgán a zároveň je v pozici oprávněného, rozhodne z úřední povinnosti. Provedení správní exekuce se liší podle toho, zda je vymáháno peněţité plnění, nebo nepeněţité. Pro exekuci peněţitého plnění se pouţije stejný postup, jako u exekuce daňové. Ve věci provedení exekuce nepeněţitého plnění rozhodne exekuční správní orgán vydáním vlastního správního exekučního příkazu, který můţe znít na provedení náhradního výkonu v případě zastupitelného plnění, přímé vynucení v případě nezastupitelného plnění (zejména vyklizením, odebráním movité věci nebo předvedením) nebo na ukládání donucovacích pokut. O nákladech správní exekuce rozhodne exekuční správní orgán a nebudou-li povinným uhrazeny dobrovolně, budou také posléze exekučně vymáhány.171 Daňová exekuce slouţí pouze k vymáhání daňových nedoplatků a nedoplatků pokut udělených v daňovém řízení. Vymáhajícím orgánem a zároveň v pozici oprávněného je správce daně, tedy finanční úřad, který kromě vyuţití tohoto typu exekučního řízení můţe podat i návrh na provedení exekuce prostřednictvím soudního exekutora. Právní úprava daňové exekuce je obsaţena v daňovém řádu a subsidiárně se vyuţívá občanský soudní řád. Exekučním titulem je zde vykonatelný výkaz nedoplatků, vykonatelné rozhodnutí ukládající peněţité plnění nebo vykonatelný zajišťovací příkaz. 169


170


171


43

O zahájení daňové exekuce rozhodne z úřední povinnosti správce daně a to tak, ţe vydá vlastní daňový exekuční příkaz, který můţe znít na provedení exekuce přikázáním pohledávky, sráţkou ze mzdy nebo jiného příjmu, prodejem movitých věcí, prodejem nemovitostí nebo postiţením jiných majetkových práv. Náklady této exekuce se vymáhají současně s vymáhaným nedoplatkem.172

172


44

5.

Exekuční novela od 1.1. 2013 Novela exekučního řádu, jakoţ i občanského soudního řádu, jeţ vnesla do exekučního

ţivota celou řadu změn, byla přijata zákonem č. 396/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013. Mezi navrhovanými změnami bylo mimo jiné například omezení místní působnosti exekutorů, avšak senátní návrh, jenţ prosazoval místní teritorialitu mezi exekutorskými úřady, neprošel, soudní exekutoři tak při výkonu své činnosti mohou i nadále působit na celém území ČR. Na druhou stranu však exekutoři ztrácí od nového roku moţnost sepisovat exekutorské zápisy, které budou nadále realizovat pouze notáři. Zákon č. 396/2012 Sb. omezuje dále „dvojkolejnost“ výkonu rozhodnutí prováděného soudem a exekuce prováděné exekutorem, kdyţ vymezuje druhy nároků, které bude moci nadále vymáhat pouze soud, a ty, které bude vymáhat exekutor.173 Soud bude mít výlučné oprávnění rozhodovat ve věcech vymezených v § 251 odst. 2 občanského soudního řádu, tedy například ve věcech, které se týkají výchovy nezletilých dětí, ve věcech výţivného nebo příspěvku na výţivu neprovdané matce, ve věcech vyklizení bytu se zajištěním bytové náhrady či vykázání ze společného obydlí. Ostatní nároky , pohledávky tak bude moţné vymoci jen exekucí prostřednictvím soudního exekutora.174 Přijetím velké novely dochází k zamezení moţnosti zneuţívat pojmy „exekuce“, „exekutor“ a jiné tvary odvozené od těchto slov, díky čemuţ zákon udělal definitivní přítrţ různým soukromým vymahačům, kteří neoprávněným označováním svých firem jako „exekuční kancelář“ klamali jak dluţníky, tak i samotné věřitele. Všichni dluţníci a nejen oni tak jiţ mohou mít jasno v tom, kdo je skutečný exekutor a kdo se jako exekutor pouze tváří a neoprávněné se za něj vydává. Označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“ a související slova, která by mohla vést k jakékoliv záměně s těmito pojmy, uţ nyní nemůţe v souladu se zákonem pouţívat nikdo jiný neţ skutečný soudní exekutor. V případě porušení této povinnosti můţe být uloţena pokuta aţ do výše 200.000,-Kč.175

5.1.

Předžalobní výzva Jednou z novinek, kterou ocení dluţníci, je zavedení povinnosti věřitelů zaslat svým

dluţníkům takzvanou předţalobní výzvu, která se má uplatňovat ve fázi před zahájením

173

http://www.exekucepraha.cz/

174


175


45

exekuce. Dluţník v této výzvě dostává moţnost vyrovnat se se svým věřitelem ještě předtím, neţ je proti němu podána ţaloba, případně později zahájeno exekuční řízení. Dosud totiţ nebylo výjimkou, ţe dluţník o svém dluhu neměl ţádné tušení, anebo alespoň tvrdil, ţe tomu tak je, a byl „velice překvapen“, kdyţ byl věřitelem zaţalován. Typicky se jedná např. o pár měsíců či let starou pokutu za černou jízdu v MHD, kterou člověk dávno pustil za hlavy. Dosud v praxi fungovalo, ţe věřitel mohl svůj nárok vůči povinnému uplatňovat, aniţ by měl povinnost o tom dluţníka informovat. Díky přijatým změnám však nyní věřitel bude muset dluţníka v kaţdém jednotlivém případě oficiální cestou kontaktovat s výzvou o zaplacení dluhu ještě předtím, neţ ţalobu podá. Odpadnou tak případy překvapených dluţníků s nekonečnými výmluvami a všichni budou mít jasno o svém dluhu ještě předtím, neţ bude zahájeno řízení. Jedním z cílů této změny je také snaha zabránit nárůstu finanční zátěţe dluţníka, který pak vedle jistiny a úroků je povinen uhradit i náklady řízení. Předţalobní výzva musí být dle zákonného ustanovení § 142a odst. 1 občanského soudního řádu zaslána dluţníkovi nejméně sedm dní před podáním návrhu na zahájení řízení, a to na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu. Bylo by tedy záhodno, aby si kaţdý, kdo má jakýkoliv dluh, hlídal jednak doručování a vyzvedávání pošty, ale také uvádění skutečné doručovací adresy a adresy trvalého bydliště, případně aby uvedl takový stav do souladu se skutečností, například tak, ţe změní adresu trvalého bydliště, jiným řešením můţe být například zřízení dosílky. Zákon sice nevyţaduje, aby byla dluţníkovi výzva k plnění reálně doručena, avšak věřitelé budou muset být schopni při podání ţaloby předloţit důkaz, především podací lístek či doručenku, o tom, ţe ji skutečně odeslali. Doručování takové výzvy do datové schránky, pakliţe ji povinný vlastní, nepředstavuje ţádný problém, avšak nabízí se otázka, zda by stačilo odeslat předţalobní výzvu prostřednictvím elektronické pošty.176

5.2. Pověření k provedení exekuce místo Usnesení o nařízení exekuce Změny se dále dotknou také zahájení exekučního řízení, respektive procesu vymáhání. Soud jiţ nebude usnesením nařizovat exekuci a pověřovat exekutora k jejímu provedení. Exekuční řízení ve své podstatě je i nadále zahájeno dnem doručení exekučního návrhu.

176

www.exekucepraha.cz

46

Moţnost exekutora zjišťovat a zajišťovat majetek povinného je však nově vázána na soudní pověření exekutora k provedení exekuce, přičemţ toto opatření není rozhodnutím a jiţ se nedoručuje účastníkům jako dosavadní usnesení o nařízení exekuce. Současně musí být všechny zahájené exekuce zapsány do nově zřízeného neveřejného rejstříku zahájených exekucí, který je spravován Ministerstvem spravedlnosti. Následně exekutor vyrozumí oprávněného o zahájení exekuce a to nejpozději do patnácti dnů ode dne doručení pověření. Povinnému exekutor doručí toto vyrozumění spolu s exekučním návrhem, kopií exekučního titulu a výzvou ke splnění povinnosti nejpozději s prvním exekučním příkazem. Tato změna vnesla větší zodpovědnost do rukou exekutorů, ale je zcela logické, ţe toto odlehčení soudů vítají především sami soudci. Vedle ulehčení práce přetíţeným soudům je tato změna cíleně zaměřena také na zrychlení exekučního řízení, neboť nebylo výjimkou, ţe exekutor čekal před zahájením vymáhacího procesu na vydání usnesení o nařízení exekuce i několik měsíců. Podle nové právní úpravy došlo i ke změnám v otázce opravných prostředků, a to sjednocením obraného prostředku. Dosud v exekucích prakticky fungovaly dva opravné prostředky, a to odvolání proti usnesení o nařízení exekuce a návrh na zastavení exekuce. Moţnost podat odvolání však odpadla a obranný prostředek povinného se spojil v jeden univerzální opravný institut, jímţ je návrh na zastavení exekuce, který má odkladný účinek. Povinný má tedy jednak moţnost vznést námitky podjatosti exekutora ve lhůtě osmi dnů od doručení vyrozumění o zahájení exekuce, anebo podat návrh na zastavení exekuce v patnáctidenní lhůtě ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Podaný návrh na zastavení však musí nezbytně obsahovat uvedení takových skutečností, dle nichţ exekutor bude moci posoudit, zda byla dodrţena zákonem stanovená patnáctidenní lhůta. To neplatí pouze v případě, ţe půjde o návrh podaný nejpozději ve lhůtě dle § 46 odst. 6 exekučního řádu, tedy v případě, ţe povinný splní ve lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy ke splnění povinnosti vymáhaný nárok a uhradí zálohu. Pokud se zastavením nebudou souhlasit všichni účastníci, bude o návrhu na zastavení exekuce rozhodovat soud. Exekutor jiţ není dle nové právní úpravy oprávněn začít s prováděním exekuce před uplynutím výše uvedených lhůt, respektive předtím, neţ o návrhu na zastavení exekuce pravomocně rozhodne soud. Exekuci jiţ také není moţné provést dříve, neţ uplyne lhůta k dobrovolnému plnění, kterou exekutor povinnému oznámí ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti, přičemţ tato lhůta se podle nové právní úpravy prodluţuje z dosavadních patnácti na třicet dní. Povinnému tím zákon poskytl větší moţnost na splnění své povinnosti ještě předtím, neţ exekutor zasáhne do jeho

47

práv všemi zákonem poskytnutými prostředky, a současně moţnost zabránit exekuci, která by podstatně zvýšila výši vymáhané pohledávky a přinesla dluţníkovi další problémy.177

5.3.

Spojování exekucí Další novinkou, jeţ bezpochyby potěší všechny dluţníky, kteří mají více pohledávek, je

spojování exekucí kvůli bagatelním pohledávkám, tedy do výše 10.000,-Kč, které jsou vedeny proti jednomu dluţníkovi jedním věřitelem. Cílem této změny je, aby dluţníci, kteří mají více exekucí, ušetřili na nákladech exekutora za vedení kaţdého samostatného řízení, neboť tyto po spojení exekucí odpadnou. Dosud bylo spojování exekucí moţné, avšak přijetím novely je povinné. Pravidlo slučování neplatí jen pro případy, kdy exekuce vede tentýţ exekutor, který spojování provede automaticky. Slučovat jiţ lze i exekuce vedené různými exekutorskými úřady a lze jej uplatnit také tehdy, kdyţ zahájí jiný oprávněný u téhoţ exekutora exekuční řízení vůči témuţ dluţníkovi. V takových případech bude o sloučení rozhodovat na návrh dluţníka soud. Ten stanoví, který exekutor spojené řízení povede. Je však třeba zdůraznit, ţe sloučení pohledávek by měl provádět jiţ samotný věřitel, případně soud, a exekuční řízení tak zůstává poslední fází, v níţ lze sloučení provést. Díky této změně se dluţníci vyhnou vysokým poplatkům za kaţdé dílčí exekuční řízení, v němţ samotná pohledávka není razantně vysoká, a v podstatě tak platí, ţe čím více dluhů povinný má, tím více můţe ušetřit. 178

5.4.

Exekuce na manžela či manželku povinného Podstatnou novinkou, kterou však dluţníci jiţ s takovým nadšením nevítají, je moţnost

exekutora v souladu s § 262a odst. 3 občanského soudního řádu postihovat účty a mzdu či jiný příjem manţelů a manţelek povinných. Exekutor nově můţe zablokovat takovýto majetek manţela povinného i tehdy, kdyţ se manţel o dluhy svého muţe či ţeny nijak nepřičinil a třeba o nich nemá ani ponětí. Díky této změně tak byla učiněna přítrţ výmluvám těch dluţníků, kteří díky účtům svých partnerů dokázali peníze před exekutorem ukrýt a ze svých závazků vůči věřitelům se tak vykroutit. S definitivní platností se tak vyřešil dosavadní rozpor mezi hmotným a procesním právem, kdy z hlediska hmotného práva byly příjmy manţelů v době trvání manţelství, tedy mzdy a jiné příjmy stejně jako zůstatky na účtu, povaţovány za příjmy tvořící společné jmění manţelů, avšak soud je procesně postihnout 177

www.exekucepraha.cz

178

www.exekucepraha.cz

48

dosud nemohl. Manţelům však nadále zbývají nezabavitelné částky, které jsou navíc od nového roku vyšší. Nelze takto zablokovat ani majetek, který má manţel povinného ve výlučném vlastnictví, tedy například nemovitosti získané darem, peněţní prostředky získané v dědickém řízení apod. U peněţních prostředků je však moţné, ţe bude nutné prokázat, ţe skutečně nejde o věci spadající do společného jmění manţelů. Nutno podotknout, ţe v případě blokování majetku manţela povinného je třeba, aby exekutor dbal na to, ţe takto lze postihnout majetek manţela pouze za splnění předpokladů, ţe daný závazek vznikl v době trvání manţelství a ţe toto manţelství stále trvá. Nelze tedy například postihnout manţelku povinného, jestliţe mu závazek vznikl v době manţelství předchozího jiţ rozvedeného.179

5.5.

Zvukový záznam či videozáznam z mobilární exekuce Za zmínku zcela jistě stojí také uzákonění povinnosti exekutora, respektive jím pověřených

vykonavatelů, dle § 325b odst. 3 občanského soudního řádu pořídit zvukový videozáznam z průběhu mobiliární exekuce a to v případě, ţe je o to poţádá někdo z přítomných osob, především sám dluţník. Současně však tento poţadavek mohou vznést také ty osoby, jejichţ věci jsou při mobiliární exekuci neoprávněně zabavovány. Videozáznam přitom můţe provést exekutor i v případě, kdy jej o to nikdo z přítomných výslovně nepoţádá, avšak sám shledá, ţe jsou zde důvody pro jeho pořízení. Účelná změna, která má odradit od nemístného jednání při provádění mobiliární exekuce jak vykonavatele exekutora, tak samotné dluţníky, jejichţ nepřiměřené a mnohdy aţ agresivní chování nebývá ojedinělé, zároveň můţe slouţit v případě jakýchkoliv pochybností jako důkazní materiál při prověřování postupu vykonavatelů exekutora Exekutorskou komorou České republiky.180

5.6. Odnětí řidičského průkazu, členská práva v bytových družstvech Vedle dalších novinek jako je například moţnost odnětí řidičského průkazu neplatičům alimentů či zařazení domácích mazlíčků mezi věci exekucí nepostiţitelných, coţ se ale netýká hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu, které lze ve prospěch exekuce zabavovat i nadále, je výraznou změnou moţnost draţby podílů v bytových druţstvech ve smyslu § 320a a § 320ab občanského soudního řádu. Přijetím novely se začnou členská práva v bytových druţstvech 179

www.exekucepraha.cz

180

www.exekucepraha.cz

49

v exekuci zpeněţovat formou draţby. Tím se zvýší šance dosáhnout reálné ceny, a tím pádem umořit dluţnou pohledávku dluţníka.181

5.7.

Správa nemovitostí Další příjemnou novinkou pro obě strany exekučního řízení je odpadnutí nutnosti za všech

okolností prodat nemovitost povinného. Dluh jiţ totiţ nově lze umořovat také prostřednictvím peněz získaných z pronájmu bytu či domu dluţníka v rámci takzvané správy nemovitosti, nebo téţ sekvestrace jako alternativy k draţbě nemovitosti. Tímto novým exekučním způsobem je exekutorovi dána moţnost přikázat dluţníkovi povinného, aby uţitky plynoucí z nemovitosti skládal na jím určený účet, a zakázat mu, aby je poskytoval povinnému, provedl na ně započtení nebo s nimi jinak nakládal. Typickým příkladem tak můţe být případ povinného, který vlastní dům, v němţ pronajímá byty svým nájemcům. Tehdy uţitkem, který plyne z nemovitosti a který bude vydán exekutorovi, je nájemné a dluţníkem povinného bude nájemce, který jiţ nebude nájemné hradit svému pronajímateli – dluţníkovi v exekučním řízení, ale přímo exekutorovi. Právní úprava předpokládá i situace, kdy uţitky plynoucí z nemovitosti nebudou v penězích. Ustanovení § 320f odst. 5 občanského soudního řádu stanoví, ţe v takovém případě budou tyto uţitky odevzdány soudu, případně exekutorovi, který se postará o jejich zpeněţení draţbou. V praxi by se mohlo jednat například o výnosy zemědělské výroby. V souvislosti se správou nemovitosti exekutor dále provádí jiná vhodná opatření, aby nemovitost byla řádně a úspěšně hospodářsky uţívána. Bude-li zahájen tento exekuční způsob, pak jakékoliv procesní návrhy a právní úkony týkající se dané nemovitosti činí přímo exekutor, nikoliv povinného. Výjimkou budou pouze nájemní smlouvy týkající se nemovitosti. Ty bude povinný moct i nadále uzavírat či vypovídat, avšak v souladu s ustanovením § 320g odst. 1 občanského soudního řádu bude i přesto do určité míry omezen, neboť takové nájemní smlouvy bude exekutor moct vypovědět a sjednat nové. Ponecháním tohoto ustanovení dal zákonodárce moţnost exekutorům zabránit nepřiměřenému uzavírání nájemních smluv mezi povinným jako pronajímatelem a jeho rodinným příslušníkem či známým jako nájemcem za nájemné v symbolické výši.182

181

www.exekucepraha.cz

182

www.exekucepraha.cz

50

5.8.

Exekuce prodejem nemovitosti Pokud jde o exekuci prodejem nemovitosti, tak zde je významnou změnou zejména

skutečnost, ţe proti draţební vyhlášce vydané v exekučním řízení zahájeném po 1. 1. 2013 jiţ nebude přípustné odvolání. To bude moţné podat pouze proti usnesení o ceně. Díky této změně jiţ nebude exekuční proces směřující k prodeji nemovitosti zdrţován neustálým podáváním odvolání proti usnesení exekutora. Věcná břemena a nájemní práva vyjma nájmu bytu a břemene bydlení, která nebudou uvedena v draţební vyhlášce, a předkupní práva zanikají dnem, kterým se vydraţitel stane vlastníkem.183

183

www.exekucepraha.cz

51

6.

Exekuce v praxi – náslech jednání o návrhu na zastavení exekuce, dražba 3. 3. 2014 proběhlo u Okresního soudu v Břeclavi jednání o návrhu na zastavení.

Jednání bylo zahájeno v 9:30 hodin. K jednání se dostavil oprávněný Ondřej Strniska, zastoupen matkou Jindřiškou Strniskovou, trvale bytem Zaječí, Dláţděná 340, totoţnost byla ověřena z občanského průkazu. Dále se dostavil povinný Zbyněk Strmiska, trvale bytem Olomouc, Gragnerova 521/12, totoţnost ověřena z občanského průkazu, zastoupen Mgr. Veronikou Strniskovou, jako obecnou zmocněnkyní na základě plné moci ze dne 28. 2. 2014. Účastníci poučení dle ust. § 15. o.s.ř. Všichni přítomní bez námitek. Jednání bylo zahájeno čtením usnesení Okresního soudu ze dne 3.8.2005 č.j. 54 E 303/2005-6. K dotazu soudu matka oprávněného uvádí, ţe komunikace mezi ní a povinným není moc dobrá, většinou se vše dozví aţ prostřednictvím dětí. Teď v současné době je výţivné na nezletilého Ondřeje placeno pravidelně prostřednictvím zaměstnavatele povinného, pouze v listopadu 2013 došla částka niţší. V lednu a únoru 2014 přišla také niţší splátka, coţ matka zjistila aţ s dotazem na povinného, proč tomu tak je, odpovědí jí bylo, ţe byl nemocen. Se zastavením výkonu rozhodnutí by matka nezletilého Ondřeje souhlasila v tom případě, kdyby měla jistotu, ţe výţivné bude chodit opravdu pravidelně, v tom termínu, kdy má, tj. vţdy k pátému dni v měsíci, protoţe je v částečném invalidním důchodu a kaţdá koruna je pro ni velmi důleţitá. K dotazu soudu zástupkyně povinného uvádí, ţe výţivné na nezletilého Ondřeje je pravidelně strháváno ze mzdy povinného, je pravdou, ţe matka oprávněného komunikují přes děti, s nimiţ se celkem pravidelně po domluvě stýká. Je to i s ohledem na vzdálenost mezi bydlišti. Je pravdou, ţe netušili, ţe v měsíci listopadu, bude výţivné niţší. Na druhou stranu informoval povinný matku oprávněného o své plánované operaci, kterou měl podstoupit v prosinci 2013. K dotazu soudu povinný u firmy Gemo Olomouc, spol. s.r.o. je zaměstnán uţ od roku 2007, pracuje zde jako zámečník, jeho čistý měsíční výdělek po strhnutí výţivného na nezletilého Ondřeje je zhruba 16.000,- Kč. Do zaměstnání dojíţdí zhruba 4 km. V současné době je opět ţenatý a to zde s přítomnou Mgr. Veronikou Strniskovou, mají spolu syna, kterému je 3,5 roku, vedou společnou domácnost, manţelka je zaměstnána u Okresního soudu v Olomouci jako asistentka soudce. Matka oprávněného Ondřeje soudu sděluje číslo účtu na něţ by mohlo být výţivné zasíláno, jedná se o účet vedený u České spořitelny, a.s. č.ú.: 0550409193/0800. Souhlasí tedy o zastavení výkonu rozhodnutí i pro běţné výţivné pro nezletilého Ondřeje. 52

Účastníci poučení dle § 119 a) o.s.ř., oba přítomní bez dalších důkazních návrhů. Přistoupeno k závěrečným návrhu za oprávněného bylo navrţeno zastavit výkon rozhodnutí i pro běţné výţivné na nezletilého Ondřeje. Za povinného také navrţeno zastavit výkon rozhodnutí, náklady řízení soud neúčtuje. Na to bylo bez přerušení jednání vyhlášeno USNESENÍ. I.

Výkon rozhodnutí nařízení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 3.8. 2005, č.j. 54 E 303/2005-6, sráţkou ze mzdy povinného pro běţné výţivné od 1. 4. 2014 do budoucna pro nezletilého Ondřeje Strmisku, zastavuje.

II.

Ţádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o zastavení výkonu rozhodnutí.

Na to bylo jednání skončeno a protokol po přečtení schválen a podepsán. Jednání skončeno v 10:15 hodin. Zapisovatelka: Martina Konrádová. Samosoudkyně: Mgr. Pavlína Slavíková. Dále dne 9. 9. 2013 proběhlo draţební jednání. Zahájeno bylo v 13:00 hodin. Přítomní od soudu: Samosoudkyně Mgr. Pavlína Slavíková, zapisovatelka Kateřina Hrančíková. K jednání se dostavili: oprávněný Pozemkový fond České republiky – nikdo – doručení vykázáno dne 9. 8. 2013, povinný Ing. Rudolf Táborský – nikdo – doručení vykázáno dne 14. 8. 2013. K draţbě se dostavil draţitel AGRO-Měřín, a.s. se sídlem Měřín, Zárybník 516, IČ: 49434179. Zastoupen Petrem Matějíčkem. Totoţnost byla ověřena z občanského průkazu, plná moc ze dne 4. 9. 2013. Účastníci poučení dle ust. § 15, o.s.ř. Všichni přítomní bez námitek. Soudkyně seznámila přítomné s předmětem draţby, uvedla jeho popis, výši odhadní ceny, výši nejniţšího podání, údaje o závadách, a to v souladu s draţební vyhláškou. Předmětem draţby je: id. ½ pozemku p.č. 6812/8 – ostatní plocha o výměře 162 m2.Výsledná cena předmětu draţby byla stanovena ve výši 28.450,- Kč, nejniţší podání bylo stanoveno ve výši 14.225,- Kč. Výše jistoty byla stanovena ve výši 10.000,- Kč. Předepsanou jistotou sloţil jediný přítomný draţitel AGRO-Měřín, a.s. Do draţebního jednání nepřistoupili podle ust. § 335 odst. 2 o. s. ř. ţádní další oprávnění. Do draţebního jednání nepřihlásili své pohledávky podle § 336 f o. s. ř. ţádní věřitelé. Příklep bude udělen draţiteli, který učiní nejvyšší podání. Učiní-li několik draţitelů stejné nejvyšší podání, soud udělí příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo a poté, nedohodnou-li se draţitelé, kteří učinili stejné nejvyšší podání, draţiteli, který byl určen losem. Draţitelé jsou svými podáními vázáni. Nejvyšší podání musí 53

být zaplaceno do 30 dnů od právní moci usnesení o příklepu. Soudkyně konstatuje, ţe k draţbě se přihlásily a sloţily jistotu tyto osoby: Draţitel AGRO – Měřín, a.s. Další draţitelé, kteří sloţili jistotu, nejsou. Draţba zahájena v 13:15 hod. slovy samosoudkyně: ,,Zahajuji draţbu“. Draţitel č. 1 činí podání ve výši 14.225,- Kč poprvé, podruhé. Podání jiného draţitele nebylo učiněno. Soudkyně oznamuje, ţe pokud neučiní někdo z přítomných účastníků draţby podání vyšší, neţ bylo podání naposled učiněné draţitelem č. 1 bude mu udělen příklep. Potřetí. Soudkyně vyzývá přítomné, aby sdělili, zda mají námitky proti udělení příklepu. Pokud mají, ať tyto námitky specifikují. Poté soud vyhlásil toto USNESENÍ. I.

Soud uděluje příklep vydraţiteli: AGRO – Měřín, a.s. k nemovitostem povinného a to ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální ½ na nemovitostech, a to pozemku p.č. 6812/8, zapsaným na listu vlastnictví č. 722 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Mikulov pro katastrální území Novosedlí na Moravě a obec Novosedly.

II.

Vydraţitel učinil nejvyšší podání ve výši 14.225,- Kč, na které se mu započítává sloţená jistota ve výši 10.000,- Kč. Vydraţitel je povinen doplatit České republice – Okresnímu soudu v Břeclavi na nejvyšší podání 4.225,Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Draţitelům kteří sloţili jistotu v hotovosti před zahájením draţebního jednání, bude tato vrácena ihned po skončení draţby v pokladně soudu, draţitelům, kteří sloţili jistotu na účet Okresního soudu v Břeclavi, bude vrácena na účet, ze kterého bylo placeno, a to ve lhůtě 10 dnů. Na to bylo jednání skončeno a protokol po přečtení schválen a podepsán.

54

7.

Ukončení výkonu rozhodnutí exekuce V případě ţe je pohledávka s příslušenstvím společně s náklady kompletně vymoţena,

můţeme mluvit o úspěšném výkonu rozhodnutí. V takovém případě je nutné zaslat všem účastníkům dokument, ţe došlo k ukončení výkonu rozhodnutí. Mohou ale nastat i jiné varianty a to takové, ţe nedojde k úplnému vymoţení uloţené povinnosti. Nebo také nebude zjištěn dostatečný majetek povinného, a tak se výkon rozhodnutí zastaví pro bezvýslednost. Výkon rozhodnutí tedy můţe být zastaven vymoţením nebo zastavením.

55

8.

Výsledky Do bakalářské práce jsem se snaţila napsat veškeré podklady, které se týkají výkonu

rozhodnutí a exekuce. Více jsem se zaměřila na výkon rozhodnutí, který jsem pospala do detailu, protoţe s tímto jsem se v praxi setkala méně neţ s exekucí. Výkon rozhodnutí, který jsem si na vlastní kůţi zaţila v praxi, byl návrh na zastavení a draţba, které jsou popsány v kapitole č. 6. Jelikoţ pracuji na Exekutorském úřadě v Břeclavi jako asistentka soudní exekutorky Mgr. Marcely Petrošové, pak mohu říci, ţe jsem z praxe ,,prokoukla“ více do systému exekucí neţ do systému výkonu soudního rozhodnutí. Zpracováním bakalářské práce jsem zjistila, ţe výkon rozhodnutí je méně efektivní, je pomalejší, protoţe soudy nejsou tak dalece motivovány jako soudní exekutor, platí je stát. Tedy se nemusí starat o to, aby bylo řízení rychlé a efektivní, ať to bude jakkoliv, své peníze dostanou. Kdeţto soudní exekutor je zde v nevýhodě. Musí si práci zajistit sám, nikdo za ním nepřijde a nedá mu stoh exekučních návrhů, musí si určit způsob provedení exekuce, aby byl co nejefektivnější, zjišťovat majetek povinného, lustrovat a provádět vše dá se říci na ,,vlastní pěst“. Kdeţto u výkonu rozhodnutí jsem zjistila, ţe se podává prohlášení o majetku, dále také oprávněný informuje soud, jakým způsobem chce výkon rozhodnutí provést, jestli např. sráţkami ze mzdy, přikázáním pohledávky z účtu, tedy soudu je jiţ známo, jaké kroky bude činit a jak výkon rozhodnutí provede. Dalším rozdílem, který jsem zjistila je také to, ţe soud nemůţe provádět výkon rozhodnutí více způsoby, naopak soudní exekutor můţe. Např. můţe vydat exekuční příkaz sráţkou ze mzdy i exekuční příkaz na účet. Soud však můţe pouze jeden z těchto úkonů. Pro oprávněného je důleţité rozhodnout se, jakou cestu k vymoţení svých práv zvolit. Pokud oprávněný zná číslo účtu povinného a lze předpokládat, ţe je tam dostatek finančních prostředků, nebo např. ví, kde je povinný zaměstnán a zároveň předpokládá, ţe plat je dostatečný ke sráţkám ze mzdy, je výhodné zvolit cestu soudního výkonu rozhodnutí. Pokud však oprávněný nemá tak přesné nebo dokonce ţádné informace o povinném, je lepší jít cestou exekuce. Většinou se stává, ţe exekutor je poměrně úspěšný, protoţe je sám motivován (je osobou samostatně výdělečně činnou), aby vymohl částky, z kterých uhradí vlastní náklady a odměnu, která mu z tohoto výkonu exekuce náleţí. Exekuce také obvykle bývá na rozdíl od soudního výkonu rozhodnutí výrazně rychlejší. Podstatnou částí rozhodování se pro volbu vymoţení soudem přiznaného práva můţe být i záloha, kterou je exekutor na základě zákona oprávněn poţadovat. Jde o zálohu na náklady exekuce, kterou hradí oprávněný. Z praxe mohu říci, ţe je na kaţdém exekutorovi, jestli zálohu po oprávněném bude poţadovat či nikoliv. Je tedy vhodné, aby se oprávněný 56

spojil s exekutorem a domluvili se, pak teprve je moţno podat exekuční návrh. Pokud exekutor poţaduje zálohu a oprávněný ji neuhradí, exekutor neučiní úkony směřující k exekuci, v případě ţe jiţ exekuce probíhá, pak tuto zastaví. Avšak pokud je exekuce prováděna na výţivné pro dítě, nesmí exekutor odmítnout provést exekuci ani ji zastavit. Rizikem exekuce „naslepo“ tedy bez jakýchkoliv informací o povinném, je fakt, ţe pokud bude exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného, hradí odměnu a náhradu nákladů exekutora oprávněný. Při výkonu rozhodnutí je nutno uhradit soudní poplatek (jde-li o výţivné na nezletilého dítě, poplatek se neplatí) a v případě, ţe by byl výkon rozhodnutí zastaven a povinný by byl zastoupen advokátem, můţe se stát, ţe by oprávněný hradil náhradu nákladů řízení. Dalším rozdílem mezi oběma způsoby je také výkon prodejem movitých věcí. V případě soudního výkonu rozhodnutí totiţ soudní vykonavatel, který přijde do bytu povinného, tyto jeho movité věci pouze sepíše a označí nálepkami. Naproti tomu exekutor je povinen tyto věci, které sepsal, rovněţ zajistit, coţ dost často znamená jejich fyzický odvoz do nějakého skladu exekutora; záleţí však na povaze a charakteru těchto věcí.

57

9.

Závěr Tímto bych chtěla uzavřít téma bakalářské práce. Byl splněn cíl práce? Dle mého

názoru byl cíl splněn. Srovnala jsem soudní výkon rozhodnutí a exekuci dle exekučního řádu. Dle mého názoru exekuce prováděná soudním exekutorem přináší věřiteli větší výhody. Exekutor můţe v jednom řízení provádět exekuci více způsoby, můţe současně vydávat více exekučních příkazů. Rozdílů mezi soudním výkonem rozhodnutí a exekucí prováděnou soudním exekutorem je více, je třeba také připomenout, ţe provoz soudů je hrazen ze státního rozpočtu, kdeţto exekutorské úřady, nedostávají na svůj chod ani korunu. Bezvýslednost exekucí se pohybuje kolem 60 % (především kvůli nemajetnosti dluţníků). Bohuţel náklady na tyto bezvýsledné exekuce fakticky nese exekutorský úřad, který je kryje ze svých odměn, jeţ vymohl v rámci úspěšných řízení. Jako problém u soudního výkonu rozhodnutí bych viděla to, ţe věřitel je nucen sám označit postiţitelný majetek dluţníka – soud majetek dluţníka aktivně nedohledává tak, jak to činí exekutor. Sám věřitel musí soudu navrhnout, jaký má být postiţen bankovní účet či jaký příjem povinného, coţ znamená, ţe je věřitel musí znát. Současně je věřitel omezen návrhem jednoho způsobu provedení výkonu rozhodnutí (sráţky ze mzdy, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí nebo nemovitostí, prodej podniku).Soud nemůţe provádět několik způsobů výkonu rozhodnutí současně, naopak exekutor tuto kompetenci má. Je evidentní, ţe tento způsob provádění výkonu rozhodnutí implikuje menší naději na vymoţení pohledávky. Od roku 2001, kdy v Česku začali fungovat soudní exekutoři, radikálně vzrostla vymahatelnost práva. Uvádí se, ţe v éře samostatného fungování soudních výkonů rozhodnutí činila vymahatelnost asi tři aţ pět procent. Díky činnosti exekutorských úřadů se zvýšila průměrná vymahatelnost pohledávek na 40 procent. Kaţdá z uvedených moţností tak má své výhody a nevýhody a vţdy bude záleţet na konkrétním případu a konkrétním dluţníku a rovněţ na zkušenostech věřitele s tím kterým způsobem.

58

10. Seznam použité judikatury a literatury Právní předpisy a komentáře: Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád České učebnice a učební pomůcky: Program ASPI www.wikipedia.cz www.ekcr.cz www.exekucepraha.cz

59

11. Používané zkratky § - paragraf, paragrafu tj. – tj. č. – číslo ČR – Česká republika např. – například tzv. – takzvaný, takzvaně EŘ – exekuční řád odst. – odstavec apod. – a podobně tzn. – to znamená Sb. – sbírka, sbírky

60

Exekuce v našem právním řádu

Recommend Documents