Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Exekuce peněžitého plnění Bakalářská práce
Autor:
Kateřina Jelenová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Kateřina Kuncová
Duben 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 19. dubna 2011
Kateřina Jelenová
-2-
Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce paní Mgr. Kateřině Kuncové za věnovaný čas, odbornou pomoc a důleţité podněty, které přispěly ke zkvalitnění této bakalářské práce. Zároveň bych chtěla poděkovat své rodině za podporu v době studií.
-3-
Anotace Předmětem mé bakalářské práce je exekuce peněţitého plnění. Snaţila jsem se podrobně vysvětlit jednotlivé způsoby provedení exekuce při vymáhání peněţitých pohledávek a moţnosti zastavení exekuce nebo jejího odkladu. Vzhledem k tomu, ţe v roce 2009 došlo k novelizaci exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb.), zaměřuji se rovněţ na nové instituty a srovnávám situaci před novelizací a po ní. Dále představím Centrální evidenci exekucí a Portál draţeb (novinky provozované Exekutorskou komorou). V závěru jsem se pokusila poskytnout přehled o nákladech exekuce a odměně exekutora.
Annotation The subject of my bachalor`s thesis is an execution of the financial claims. I have attempted to explain in detail the ways of recovering financial claims and possibilities of how to suspend or postpone an execution. Since there was an amendment of Act No. 120/2001 Coll., Execution procedure, I concentrate on new methods and compare the situation before and after the efficiency of an amendment. Further more I introduce a Central register of executions and an Auction site (novelties run by the Execution Chamber). In additon I tried to provide an overwiew of the costs of execution and exekutor`s fee.
-4-
OBSAH…………………………………………………………………………………… 5 ÚVOD…………………………………………………………………………………….. 7 1
CHARAKTERISTIKA EXEKUČNÍHO ŘÍZENÍ………………………………….....9 1.1
Účel exekučního řízení………………………………………………………….. 9
1.2
Rozdíl mezi exekucí a výkonem rozhodnutí…………………………………….. 9
1.3
Průběh exekučního řízení………………………………………………………... 10
1.4
Účastníci exekučního řízení……………………………………………………… 12
1.5
Exekuční tituly…………………………………………………………………… 13
1.6
Výzva k zaplacení………………………………………………………………... 14
2
ODKLAD A ZASTAVENÍ EXEKUCE……………………………………………. 15
3
INSTITUT PŘIMĚŘENOSTI………………………………………………………. 17
4
ZPŮSOBY EXEKUCE PENĚŢITÉHO PLNĚNÍ…………………………………... 18 4.1
Exekuce sráţkami ze mzdy a jiných příjmů……………………………………... 19
4.1.1
Mzda a jiné příjmy…………………………………………………………... 20
4.1.2
Základní nepostiţitelná částka………………………………………………. 21
4.1.3
Přednostní pohledávky……………………………………………………….23
4.1.4
Změna plátce mzdy………………………………………………………….. 25
4.2
Exekuce přikázáním pohledávky………………………………………………… 25
4.2.1
Přikázání pohledávky z účtu u peněţního ústavu……………………………. 27
4.2.2
Přikázání jiných peněţitých pohledávek…………………………………….. 30
4.2.3
Postiţení jiných majetkových práv…………………………………………... 32
4.3
Exekuce příkazem k výplatě z účtu u peněţního ústavu………………………… 33
4.4
Exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí………………………………… 34
4.4.1
Nařízení exekuce prodejem movitých věcí…………………………………...34
4.4.2
Věci nepodléhající exekuci…………………………………………………... 36
4.4.3
Soupis………………………………………………………………………... 37
4.4.4
Institut vyškrtnutí věci ze soupisu a excidanční ţaloba……………………… 39
4.4.5
Odhad………………………………………………………………………… 40
4.4.6
Exekuce prodejem nemovitostí……………………………………………….41
4.4.7
Draţba………………………………………………………………………... 43
4.4.8
Rozvrh výtěţku………………………………………………………………. 44
4.5.
Exekuce prodejem podniku……………………………………………………... 45
4.6.
Exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech…………. 47
-5-
5
CENTRÁLNÍ EVIDENCE EXEKUCÍ A PORTÁL DRAŢEB……………….....…..48
6
NÁKLADY EXEKUCE, ODMĚNA EXEKUTORA…………………………….….49
ZÁVĚR…………………………………………………………………………………...51 POUŢITÁ LITERATURA A ZDROJE…………..…………………………… ………..52 PŘÍLOHA……………………………………………..……………………………….…54
-6-
Úvod Na úvod své bakalářské práce na téma Exekuce peněţitého plnění bych nejdříve uvedla důvod, který mě vedl k výběru zpracování tohoto tématu. Během svého působení v několika leasingových společnostech jsem se zabývala vymáháním pohledávek a řešením často velice sloţitých situací, do kterých se mnoho klientů dostalo vlastní vinou nebo více či méně bez vlastního přičinění. Přestoţe jsem se nevěnovala přímo právě exekucím, rozhodla jsem se, ţe tuto problematiku zpracuji tak, abych ukázala některé moţnosti řešení klientům ať jiţ budou v postavení dluţníka nebo věřitele. A vzhledem k tomu, ţe se tomuto oboru hodlám věnovat i v budoucnu, povaţuji podrobnější znalosti daného tématu za velmi přínosné. V mém profesním ţivotě pro mě bylo překvapující, ţe velkou skupinou, která se potýká s mnoţstvím neuhrazených úvěrů (ať jiţ to jsou spotřebitelské úvěry či leasingové smlouvy) jsou mladí lidé. Jejich touha po osamostatnění a nezávislosti ruku v ruce s nedostatkem financí je vede ke zvýšenému zájmu o úvěry, které mnozí nejsou ze svých příjmů schopni splácet. Počet nařízených exekucí neustále vzrůstá (viz tabulka) a tento nastolený směr se v nejbliţších letech zcela jistě nezmění. Jedním z východisek tohoto trendu vidím ve výuce finanční gramotnosti a to jiţ od útlého věku, neboť vysoké náklady na prahu dospělosti, které mnozí z mladých lidí nedokáţou správně ohodnotit, je ţene do náručí exekutora.
rok
počet nařízených exekucí
2001
4302
2002
57954
2003
132469
2004
177060
2005
270480
2006
309457
2007
427800
2008
554128
2009
760923
Zdroj: exekutorská komora - statistiky
-7-
Hlavním cílem mé bakalářské práce je poskytnout ucelený přehled jednotlivých způsobů exekuce peněţitého plnění s důrazem na porovnání stavu před poslední
novelizací
exekutorského řádu (účinnost od 1.11.2009) a stavu po novelizaci. V závěru se zabývám praktickými novinkami, které se sice netýkají přímo zmiňované novely, ale k tématu exekučního řízení patří – Portálem draţeb, který (stejně jako Centrální evidenci exekucí) provozuje Exekutorská komora České republiky a zřízením bezplatných poraden pro osoby čelící exekuci. Vzhledem k tomu, ţe jde o velmi širokou problematiku, nedělám si iluzi o tom, ţe by práce byla úplná. Ke kaţdému z projednávaných témat se dá ve své podstatě zpracovat samostatná práce, nicméně myslím, ţe téma a zpracování osloví kaţdého, kdo se s danou problematikou chce seznámit „ v kostce“.
-8-
1 Charakteristika exekučního řízení Dříve neţ přistoupím k pojednání o jednotlivých způsobech exekuce peněţitého plnění, podám obecný výklad o exekučním řízení.
1.1 Účel exekučního řízení Exekuční řízení slouţí k donucení povinného, tedy dluţníka (v případě, ţe neplní dobrovolně) ke splnění povinnosti stanovené vykonatelným titulem, a to stanoveným způsobem. Cílem tohoto řízení je dosáhnout co největšího uspokojení pohledávky oprávněného (věřitele), přičemţ je-li pohledávka zcela uhrazena, je účel exekučního řízení úspěšně naplněn.
1.2 Rozdíl mezi exekucí a výkonem rozhodnutí Často je mnohými pojem „exekuce“ pouţíván v souvislosti s výkonem rozhodnutí podle OSŘ. Oba instituty slouţí věřitelům k vymáhání svých pohledávek za dluţníky, nicméně jejich průběh je trochu odlišný. Nyní bych se pokusila nastínit některé rozdíly soudního výkonu rozhodnutí a exekučního řízení: - návrh na nařízení exekuce/výkonu rozhodnutí: při návrhu na výkon rozhodnutí oprávněný sám zvaţuje nejvhodnější řešení (způsob výkonu rozhodnutí), hledá majetek či zaměstnavatele povinného; při návrhu na nařízení exekuce způsob provedení exekuce určuje exekutor, nikoliv oprávněný; - uvedení požadovaných informací: v návrhu na výkon rozhodnutí je oprávněný povinen uvést informace potřebné k provedení navrhovaného způsobu výkonu rozhodnutí; při podání návrhu na nařízení exekuce nemusí tyto informace opatřovat oprávněný, tato povinnost náleţí exekutorovi; 1
___________________________ 1
§ 33 aţ 34 EŘ umoţňuje exekutorovi obrátit se na „třetí osoby“, které jsou povinny mu na jeho písemnou ţádost poskytnout informace o majetku povinného a další údaje potřebné k provedení exekuce; § 50 odst. 3 EŘ opravňuje exekutora k nahlédnutí do soudního spisu o prohlášení majetku povinného
-9-
- vykonavatel vymáhající plnění: soudní výkon rozhodnutí provádí zaměstnanec soudu, který není osobně zainteresován na provádění výkonu rozhodnutí; exekuci vykonává exekutor, jehoţ cílem je co nejvyšší vymoţení povinnosti, neboť od výše vymoţeného plnění se odvíjí výše jeho odměny; - poplatek: při podání návrhu na výkon rozhodnutí je nutné zaplatit soudní poplatek2; návrh na nařízení exekuce není zpoplatněn („i kdyţ někteří exekutoři poţadují po věřiteli zaplacení
zálohy na odměnu za provedení exekuce, která můţe činit aţ 30 % z jejich celkové odměny a tato částka pak můţe převýšit uvedený soudní poplatek za výkon rozhodnutí“).3
1.3 Průběh exekučního řízení Exekuční řízení lze zahájit pouze na návrh. V souvislosti se snahou o zrychlení a zefektivnění celé exekuce je exekuční řízení zahajováno podáním návrhu přímo exekutorovi oproti stavu před účinností poslední novely EŘ (1.11.2009), kdy bylo podání adresováno exekučnímu soudu. „Smyslem změny je tedy zjednodušení postupu při zahájení exekuce, aby po podání návrhu na exekuci provedly přezkum formálních náleţitostí nikoli exekuční soudy, které byly touto administrací neúnosně přetěţovány, ale exekutor, který za tuto agendu nově nese plnou odpovědnost.“4 Podle mého názoru ovšem aţ praxe ukáţe nakolik se exekuční řízení opravdu zrychlilo a naopak, jestli se touto změnou příliš nezatíţily exekutorské úřady. „Jestliţe podal oprávněný návrh na nařízení exekuce v téţe věci více exekutorům, exekuci provede ten exekutor, kterého jejím provedením pověří soud, jde tedy o uplatnění zásady předstihu. Doufejme tedy, ţe věřitel bude vědět, co dělá, neboť se v případě zpeněţování zástav můţe obrátit rovněţ např. na draţebníka s návrhem na provedení veřejné draţby nedobrovolné a zde platí, ţe exekuce dle tohoto zákona (exekuční řád) má přednost.“5
___________________________ 2
dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích při vymáhání pen. plnění do částky 15 000,- Kč včetně činí soudní poplatek 300,- Kč, nad 15 000,- Kč činí soudní poplatek 2 % z této částky, nejvýše 50 000,- Kč 3 http://www.pravnik.cz/a/290/exekuce-nebo-soudni-vykon-rozhodnuti.html 4 http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/k-nekterym-zmenam-exekucniho-radu.html 5 NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád : praktická příručka pro věřitele. 1. vydání. Praha: Grada, 2001, s. 33
- 10 -
Návrh na nařízení exekuce musí obsahovat označení exekutora, který má být provedením exekuce pověřen, s uvedením jeho sídla; toho, kdo návrh podává; které věci se týká a co se návrhem sleduje; podpis a datum. K návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného doloţkou vykonatelnosti, to neplatí, jestliţe exekuční titul vydal exekuční soud.6 Podávat návrh můţe pouze oprávněný, popřípadě osoba, na níţ přešlo nebo bylo převedeno právo vyplývající pro něj z exekučního titulu. O exekučních titulech pojednávám v samostatné kapitole 1.5. Do 15 dnů od obdrţení návrhu (či odstranění vad) poţádá exekutor soud o pověření provedením exekuce. Jestliţe jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, exekuční soud do 15 dnů usnesením exekuci nařídí a pověří jejím provedením exekutora, jinak návrh zamítne. Stejnopis usnesení doručí exekutor oprávněnému, povinnému a Exekutorské komoře. Jakmile je povinnému doručeno usnesení o nařízení exekuce, nastávají účinky generálního inhibitoria – tj. zakazuje se mu nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí i s majetkem patřícím do společného jmění manţelů, vyjma běţné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních ţivotních potřeb svých a osob, ke kterým má vyţivovací povinnost, a udrţování a správy majetku. Novela EŘ představila zmírnění absolutní neplatnosti právních úkonů povinného po doručení usnesení o nařízení exekuce. Právní úkon, kterým by byl zákaz nakládání se svým majetkem porušen, je neplatný, nicméně této neplatnosti se musí exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel dovolat.7 Novelizace přináší také výjimku z generálního inhibitoria – od účinnosti novely můţe být na návrh povinného narušeno. Exekutor můţe rozhodnout o tom, ţe se na majetek, který povinný v návrhu označí, zákaz nakládání nevztahuje, jestliţe povinný doloţí, ţe jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačí k uhrazení vymáhané pohledávky i nákladů exekuce. Také je povinnému umoţněno, aby se souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů sám, za účelem úhrady vymáhané pohledávky, nákladů exekuce i nákladů oprávněného, zpeněţil svůj majetek nebo jednotlivé majetkové hodnoty, nejméně však za obvyklou cenu.8 Účelem je dát povinnému moţnost, aby majetek a majetkové hodnoty zpeněţil za co nejvyšší částku. ___________________________ 6 7 8
§ 38 EŘ; vzor návrhu na nařízení exekuce je přiloţen v příloze této práce § 44a odst. 1 EŘ § 44a odst. 3 a 4 EŘ
- 11 -
Po doručení usnesení o nařízení exekuce exekutor rozhodne, jakým způsobem bude exekuce provedena a vydá exekuční příkaz, ve kterém určí, který majetek má být exekucí postiţen a jakým způsobem. Tento majetek nesmí povinný převést na jiného, zatíţit ho nebo s ním jinak nakládat.9 V praxi se vyskytly případy, kdy povinný, ve snaze vyhnout se exekuci, převedl veškerý svůj majetek na děti či jiné příbuzné, popř. se zaregistroval k trvalému pobytu na městském úřadě. Nicméně ani převodem majetku na někoho jiného, a to i s určitým předstihem před splatností, dluţník exekuci nezabrání. Naopak, dopouští se tím trestného činu poškození věřitele. Exekuční příkaz obsahuje označení exekučního soudu, exekutora pověřeného provedením exekuce, exekučního titulu, účastníků, povinnosti, která má být exekucí vymoţena, způsob provedení exekuce, označení osob, kterým se doručuje exekuční příkaz, výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis exekutora. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.10 Exekuce se provede podle exekučního příkazu po právní moci usnesení o nařízení exekuce. Pověření k provedení exekuce zaniká: a) jestliţe exekuční soud rozhodl o vyloučení exekutora, b) exekuce byla zastavena, c) pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoţeny, d) exekuční soud pověřil provedením exekuce jiného exekutora.11
1.4 Účastníci exekučního řízení Určení účastníků exekučního řízení má primární význam pro přiznání určitých práv a povinností. Účastníky řízení jsou: - oprávněný = osoba, v jejíţ prospěch svědčí právo, - povinný = osoba, která dobrovolně nesplnila stanovenou povinnost . Dále je účastníkem řízení i manţel povinného, a to v případě, ţe jsou postiţeny věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manţelů (dále jen SJM).12 Manţel povinného se stává účastníkem řízení v okamţiku, kdy je postiţen majetek patřící do SJM.
___________________________ 9 10 11 12
§ 47 odst. 4 EŘ § 47 odst. 3 EŘ § 51 EŘ § 36 odst. 2 EŘ
- 12 -
To je důleţité zejména při doručování, kdy pokud nejsou postiţeny věci spadající do SJM, poté se manţelovi nedoručuje a ten se tedy o exekuci nemusí vůbec dozvědět. Typické je to např. v případech, kdy exekutor vydá exekuční příkaz sráţkami ze mzdy. „U některých způsobů exekuce se na jeho provedení podílí i některé třetí osoby, kterým přímo zákon ukládá některé povinnosti, popřípadě jim přiznává některá práva. Přesto nemají postavení účastníků řízení, nebo takové postavení mají jen v některé části (fázi) exekučního řízení. Např. plátce mzdy v exekuci sráţkami ze mzdy, kterému se doručuje usnesení o nařízení exekuce, má při vlastním provádění výkonu některé důleţité povinnosti, přesto však není účastníkem řízení. Podobné postavení má i peněţní ústav v exekuci přikázáním pohledávky z účtu u peněţního ústavu nebo dluţník povinného v exekuci přikázáním jiných peněţitých pohledávek. Nejsou účastníky řízení, mají postavení třetí osoby, jimţ zákon ukládá tento výkon provést“.13
1.5 Exekuční tituly Exekučním titulem se rozumí listina patřící mezi podmínky nutné k tomu, aby byla exekuce nařízena. „Exekuční titul je materiální podmínkou výkonu rozhodnutí. Rozumí se jím listina vydaná k tomu oprávněným orgánem, která má předepsanou formu, v níţ se ukládá určité osobě povinnost něco v určité době splnit.“ 14 Zákon stanovuje taxativní výčet exekučních titulů. Jsou jimi: vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek, vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek, vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu nebo exekutorský zápis podle § 78 písm. a) EŘ
___________________________ 13 14
TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 69 GROSSOVÁ, Marie. Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi. 5. vyd. Praha: Linde, 2007, s. 75
- 13 -
vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakoţ i vykonatelný smír, vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení, jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichţ výkon připouští zákon.15 U exekučních titulů rozlišujeme jejich formální a materiální stránku. „Formální náleţitostí exekučního titulu je vykonatelnost, kterou lze účastníka donutit ke splnění povinnosti i proti jeho vůli – vykonatelný je takový rozsudek, kdy soudem stanovená lhůta k jeho splnění (tzv. pariční lhůta) jiţ uplynula a nebo jakmile nabyl právní moci. Materiální náleţitosti exekučního titulu záleţí v tom, aby práva a povinnosti a další náleţitosti rozhodnutí byly určeny přesným a nepochybným způsobem.“16 Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, ţe povinnosti uloţené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů (a, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí).17 Exekuční titul musí být opatřen potvrzením o jeho vykonatelnosti, coţ se netýká notářských a exekutorských zápisů. A jak jsem jiţ uvedla, musí být exekuční titul k návrhu na nařízení exekuce přiloţen v originále nebo úředně ověřené kopii.
1.6 Výzva k zaplacení Spolu s usnesením o nařízení exekuce zasílá exekutor povinnému také výzvu k dobrovolnému splnění povinnosti. Tato výzva nemá přesně stanovené náleţitosti. Exekutor v ní kromě vyčíslení vymáhaného nároku poučí povinného o důsledcích splnění/nesplnění dané povinnosti.
___________________________ 15 16 17
§ 40 odst. 1 EŘ LISSE Luděk. Civilní proces: vysokoškolská učebnice. 1.vydání. Praha: VŠFS, o.p.s., 2008, str. 49 § 40 odst. 2 EŘ
- 14 -
Tento nový institut přináší povinným několik výhod. Hlavní výhodou pro povinného, který svůj závazek chce splnit, je skutečnost, ţe pokud splatí vymáhanou částku dobrovolně v rámci 15-ti denní lhůty, budou mu náklady exekuce účtovány ve sníţené výši. Další předností pro povinného je moţnost plnit dobrovolně po tuto dobu, přičemţ nemusí mít obavy z aktivního přístupu exekutora a zabavování svého majetku. Zároveň je povinnému z důvodu současného doručení usnesení o nařízení exekuce zakázána dispozice s jeho majetkem a s majetkem patřícím do SJM. Moţný problém bych viděla v tom, zda povinní v určitých případech budou zákaz dispozice s majetkem dodrţovat a nebudou se svého majetku rychle zbavovat a tím sniţovat vymahatelnost pohledávek. Vezmeme-li v úvahu ustanovení § 259 OSŘ, kdy je povinný vyzván k dobrovolnému splnění pouze na návrh oprávněného či v případě, ţe je to účelné, je otázkou nebylo-li pouţití tohoto ustanovení pro oprávněného lepší.
2 Odklad a zastavení exekuce Jedním z prostředků ochrany povinného při provádění exekuce je odklad, popř. zastavení jejího provedení. Po novelizaci (tj. s účinností od 1.11.2009) se návrh na odklad a návrh na zastavení exekuce podává u pověřeného exekutora18, a to v nesporných záleţitostech, tj. v případech, kdy mezi účastníky panuje shoda. V takových případech můţe exekutor návrhu vyhovět. V opačné situaci musí věc dále postoupit exekučnímu soudu. Obecné podmínky odkladu stanoví, ţe provedení exekuce můţe být odloţeno, jestliţe se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, ţe by neprodlený výkon exekuce mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí váţně poškozen. Druhým důvodem k odkladu exekuce je předpoklad budoucího zastavení exekuce. Lze-li očekávat, ţe exekuce bude zastavena, je moţné odloţit provedení exekuce i bez návrhu povinného.19
___________________________ 18 19
§ 54 odst. 1 EŘ § 266 odst. 2 OSŘ
- 15 -
Je-li návrh na odklad exekuce neúplný, nesrozumitelný či z jakéhokoli důvodu nevyhovující, můţe ho exekutor odmítnout. Exekuci můţe exekutor odloţit na dobu, kterou sám určí, například dostal-li se povinný dočasně do tíţivé ţivotní situace. V případě, ţe exekutor nevyhoví návrhu na odklad exekuce do sedmi dnů, bude do 15 dnů rozhodovat soud. V souvislosti s návrhem na zastavení exekuce je exekutor povinen nejprve do 15 dnů obeslat všechny účastníky exekučního řízení, zda-li se zastavením exekuce souhlasí. Pokud se všichni účastníci k návrhu na zastavení exekuce vyjádří kladně, vyhoví exekutor návrhu do 30 dnů, jinak jej postoupí k rozhodnutí exekučnímu soudu. „Usnesení o zastavení exekuce je vykonatelné ihned.“20 Se souhlasem věřitele je moţné exekuci zastavit i bez návrhu – např. v případě, ţe povinný je bez majetku. „Poměrně často dochází v praxi k velkému počtu případů, kdy v průběhu řízení např. zanikne pohledávka, u povinného není nalezen ţádný postiţitelný majetek nebo v průběhu řízení zanikne povinný subjekt. V takovém případě oprávněný většinou souhlasí se zastavením exekuce a mezi účastníky není o zastavení sporu. Zastavení exekuce exekutorem pak není na újmu práv účastníků řízení, právě naopak, protoţe exekutor můţe exekuci zastavit operativněji a rychleji neţ soud a zajistit poté rychlou deblokaci majetku povinného.“21 Nicméně JUDr Tomáš Vrána22 (Exekutorský úřad Přerov) se k institutu zastavení exekuce coby zefektivnění práce exekutorů staví skepticky: „Vzhledem k tomu, ţe soudní exekutor rozhoduje pouze o nesporných případech, ve většině případů, kdy navrhuje zastavení dluţník, předkládá k rozhodnutí soudu spolu s vyţádáním stanovisek spis. Spisy tak putují mezi exekutory a soudy, coţ dosti zatěţuje řízení.“23
___________________________ 20 21 22 23
GROSSOVÁ, Marie. Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi. 5. vydání. Praha: Linde, 2007, s. 142 http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/k-nekterym-zmenam-exekucniho-radu.html Exekutorský úřad Přerov – dle počtu provedených exekucí největší exekutorský úřad v Česku http://www.novinky.cz/finance/215701-vymahani-dluhu-je-stale-pomale-tvrdi-nejdravejsi-exekutor-vzemi.html
- 16 -
3 Institut přiměřenosti Exekuční řízení je exekutorem prováděná nucená realizace rozhodnutí, která nastupuje tam, kde povinný není ochoten dobrovolně splnit to, co mu bylo rozhodnutím k plnění uloţeno. „Stát zde přinucuje povinného k uloţenému plnění a tím zasahuje do jeho právní sféry. Proto – v zájmu ochrany práv povinného, do nichţ je nuceně zasahováno, případně i do práv dalších osob – musí být přesně vymezen postup orgánu, kterému je toto donucení provést. Protoţe jde o závaţný zásah do práv povinného, stanoví zákon jako prvořadou zásadu, ţe toto donucení je přípustné provádět jen způsoby uvedenými v zákoně.“24 Současná právní úprava nově definuje přiměřenost exekuce: „Zajistit majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuce.“25 Do účinnosti novely EŘ byl exekutor způsobilý zvolit způsob provedení exekuce a vymoci efektivně pohledávku jedním nebo i více způsoby. Zákon nařizoval pouze to, ţe stanovený postup nesmí být zřejmě nevhodný. Prioritní je nyní provedení exekuce přikázáním pohledávky, sráţkami ze mzdy nebo zřízením exekutorského zástavního práva, a pouze v případě, ţe výnos z těchto způsobů exekuce není postačující, umoţňuje novela provést exekuci vymáhající peněţité plnění prodejem movitých nebo nemovitých věcí, resp. prodejem podniku. V této souvislosti bych uvedla příklad z nedávné minulosti, kdy exekutor zablokoval sídlo veřejnoprávní České televize - Kavčí hory. Zavinil to prohraný soud s jedním z koncesionářů, po kterém televize neoprávněně ţádala uhrazení poplatků. Česká televize mu pak ve stanovené lhůtě nezaplatila čtyřiadvacet tisíc korun jako úhradu nákladů za právníka a soudní řízení. Kvůli několikatisícovému dluhu tak soud rozhodl o nařízení exekuce a mnohamilionový majetek televize tím na několik měsíců zablokoval.
___________________________ 24 25
TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 85 § 58 odst.1 EŘ
- 17 -
Také Město Karlovy Vary mělo obstavený majetek kvůli nařízené exekuci. Spor se vedl o informace od stavebního úřadu, které v červenci 2007 poţadoval tazatel po magistrátu. Magistrát ale odmítl informace poskytnout, a to i přesto, ţe to magistrátu uloţil nadřízený Krajský úřad Karlovarského kraje. I kdyţ krajský úřad jako odvolací instance celkem šestkrát upozornil, ţe ţadatel stále nedostal poţadované informace, účinnou se ukázala aţ soudní exekuce z druhé poloviny ledna roku 2009. Kromě toho, ţe Město Karlovy Vary nemohlo provádět jakékoliv převody svého majetku na katastrálním úřadu, muselo zaplatit náklady exekuce i výdaje povinného. Podobné situace by se jiţ neměly opakovat. Novela EŘ má dluţníkovi zaručit, ţe mu nebude zabaven majetek mnohem vyšší hodnoty, neţ je dluţná částka a ţe kvůli vymáhané tisícikoruně exekutor neobstaví celý bankovní účet nebo nemovitost. Na druhou stranu dává dluţníkům moţnost novelu zneuţít. Zneuţití novely ze strany povinného je podle soudního exekutora Arnošta Hofmana moţné například takto: „Dluţník podnikatel je vlastníkem podílu na nemovitosti a dluţí do 10 000,Kč. Podniká na účet manţelky, který je podle judikatury našich soudů nepostiţitelný, movité věci jsou vnesené do manţelství manţelkou, navíc spíše bezcenné. Je drţitelem několika aut, s nimiţ podniká – všechny na leasing. Nemovitost v hodnotě několika milionů však exekutor zajistit nemůţe, neboť mu v tom brání zásada přiměřenosti. Také povinné pořadí exekucí: nejprve přikázání pohledávky, pak sráţky ze mzdy a pak teprve to ostatní můţe znamenat to, ţe bude dluţníkovi poskytnut dostatek času na „zašantročení“ opravdu exekvovatelného majetku.“26
4 Způsoby exekuce peněžitého plnění Protoţe se ve své práci zabývám pouze exekucí ukládající zaplacení peněţité částky, uvedu způsoby, které se týkají tohoto problému. Způsoby exekucí, které ukládají jinou povinnost neţ zaplacení peněţité částky (jako je např. vyklizení, odebrání věci) se zabývat nebudu.
___________________________ 26
http://www.mesec.cz/clanky/novela-exekucniho-radu-chrani-predevsim-dluzniky/
- 18 -
Exekuci ukládající zaplacení peněţité částky lze provést: a) sráţkami ze mzdy a jiných příjmů, b) přikázáním pohledávky, c) prodejem movitých věcí a nemovitostí, d) prodejem podniku, e) zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech27 (coţ je novinkou oproti stavu před novelizací). Jak jsem jiţ popsala v předchozí kapitole, provede se exekuce přednostně přikázáním pohledávky, sráţkami ze mzdy a jiných příjmů nebo zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech. V následujících kapitolách pojednám jednotlivé způsoby tak, jak jsou řazeny za sebou dle EŘ, tudíţ začnu sráţkami ze mzdy a jiných příjmů.
4.1 Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů Sráţky ze mzdy a jiných příjmů jsou jedním ze způsobů, jimiţ lze provést exekuci ukládající zaplacení peněţité částky. Na provádění exekuce sráţkami ze mzdy a jiných příjmů se pouţijí přiměřeně ustanovení OSŘ upravující výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy. Před rokem 1989 byl právě tento způsob výkonu rozhodnutí nejrozšířenějším způsobem, můţeme říci téměř jediným exekučním prostředkem. Bylo to dáno tehdejšími ekonomickými podmínkami, kdy většina fyzických osob byla v pracovním poměru a postiţení jejich mzdy bylo poměrně bezpečnou zárukou toho, ţe dříve nebo později bude pohledávka oprávněného uspokojena. Se společensko-ekonomickými změnami v naší zemi klesl počet fyzických osob, které jsou v pracovním poměru, nicméně i nyní patří tento způsob exekuce k velmi početnému a toto své postavení si zřejmě udrţí i v nejbliţších letech, zvláště vezmeme-li v úvahu, ţe je dle zákona upřednostňován před jinými způsoby exekuce (např. před prodejem movitých věcí a nemovitostí).
___________________________ 27
§ 59 odst. 1 EŘ
- 19 -
Počet navrţených exekucí
Parametr
1981
1996
1999
2004
105 229
57 172
75 916
79 019
Přikázání pohledávky
138
50 920
36 418
22 238
Movité věci
779
97 342
194 748
220 920
Nemovitosti
215
2 645
4 503
2 584
Sráţky ze mzdy
Zdroj: TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 5 (zkráceno)
4.1.1 Mzda a jiné příjmy Předmětem exekuce není mzda vyplacená, ale mzda, která dosud vyplacena nebyla. OSŘ nemá vlastní definici toho, co rozumí mzdou. Pro účely exekuce se mzdou rozumí nejen mzda za vykonanou práci, ale i jiné druhy odměny za vykonanou práci, které se nazývají jinak, ale svou povahou jsou shodné – plat nebo odměna z dohody. V ustanovení § 299 OSŘ jsou jako jiné příjmy uvedeny plat, odměna z dohody o pracovní činnosti, odměna za pracovní nebo sluţební pohotovost a dále příjmy, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní. Sem patří - náhrada mzdy nebo platu, nemocenské, ošetřovné nebo podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněţitá pomoc v mateřství, důchody, stipendia, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, odstupné a další. „Jinými příjmy, v zákoně nezmiňovanými, mohou být dále: výţivné, které dostává povinný jako opětující se plnění, důchod, který je vyplácen povinnému jako plnění z pojistné smlouvy na základě pojištění osob, plnění věcné poskytované povinnému jako opakující se plnění z titulu věcného břemene. I na ně se tedy pouţijí ustanovení o výkonu rozhodnutí. Společné těmto jiným příjmům musí být to, ţe povinnému nahrazují odměnu za práci.“28
___________________________ 28
TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 228
- 20 -
„Naproti tomu jako mzdu nelze povaţovat některá plnění, která povinnému zaměstnanci vyplácí plátce mzdy jako zaměstnavatel v souvislosti s pracovním poměrem. Jsou to např. náhrady cestovních výloh - cestovné, stravné. U nich nejde o odměnu za vykonanou práci, ale o náhradu nákladů, které mají účelový charakter. Do mzdy z obdobných důvodů nelze zahrnovat ani různé výhody, které se úzce váţou na pracovní poměr, jako třeba bezplatná doprava či sleva v dopravních prostředcích, nebo různé zvýhodnění při uţívání podnikových a rekreačních zařízení apod.“29
4.1.2 Základní nepostižitelná částka Mzda, která je postihována tímto exekučním způsobem, slouţí občanům k uspokojování jejich potřeb, k uspokojování základních ţivotních potřeb nejen samotného povinného, ale i jeho rodiny. „Právě proto sráţky ze mzdy nemohou postihovat mzdu povinného v celém rozsahu, protoţe jinak by nemohla mzda tuto svou sociální funkci v rodině plnit. Rozsah exekučních sráţek musí být proto volen tak, aby na jedné straně umoţnil oprávněnému uspokojovat svou pohledávku z této mzdy a to v přiměřeném čase. Na druhé straně však je třeba respektovat i onu sociální funkci, kterou mzda plní. Určení optimální a rozumné míry postiţení mzdy je velmi důleţité i pro motivaci povinného na tom, aby dosahoval vyšší mzdy. Příliš značný rozsah postiţení mzdy by mohl vyvolat u povinného nezájem o dosahování vyšších výdělků a o práci vůbec.“30 Je pochopitelné, ţe určení rozsahu postiţení musí brát na zřetel i ţivotní úroveň v daném okamţiku a míru základních ţivotních potřeb (ţivotního minima). Proto stanovení rozsahu postiţení mzdy není dáno jednou provţdy, ale je proměnlivé. I tomu největšímu dluţníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce sráţkami ze mzdy musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše se mění kaţdoročně s účinností od 1. dne nového kalendářního roku.
___________________________ 29 30
TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 227 TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 231
- 21 -
„Nezabavitelnou částku na povinného dluţníka stanovíme jako 2/3 součtu částky ţivotního minima jednotlivce, tedy částky 3126 Kč, která nebyla ani pro rok 2011 valorizována, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný ţije, tedy pro rok 2011 nově vládou ČR stanovené částky 4863 Kč, čili jako 2/3 z částky 7989 Kč. Nezabavitelná částka na povinného v roce 2011 činí 5326 Kč. Nezabavitelnou částku na vyţivovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako 1/4 z nezabavitelné částky na povinného 5326 Kč, pro rok 2011 tedy činí 1331,50 Kč. Základní (celkovou) nezabavitelnou částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyţivované osoby.“31
Vývoj nezabavitelných a dalších souvisejících částek potřebných k výpočtu sráţek ze mzdy Parametr Nezabavitelná částka na povinného Nezabavitelná částka na vyţivovanou osobu Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (100% částka výpočtové základny) Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy
2007
2008
2009
2010
3856,67 Kč 4187,33 Kč 4620 Kč 5148,67 Kč
2011 5326 Kč
964,17 Kč 1046,83 Kč 1155 Kč 1287,17 Kč 1331,50 Kč
5785 Kč
6281 Kč
6930 Kč
7723 Kč
7989 Kč
1928 Kč
2093 Kč
2310 Kč
2574 Kč
2663 Kč
Zdroj: http://www.ceskenoviny.cz/paragrafy/zpravy/srazky-ze-mzdy-v-r-2011-vypocet-nezabavitelnehominima/580437
___________________________ 31
http://www.epravo.cz/top/clanky/nove-nezabavitelne-castky-nezabavitelne-minimum-pri-srazkach-ze-mzdypo-valorizaci-pro-rok-2011
- 22 -
Na manţela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i kdyţ má samostatný příjem. Na dítě, jeţ manţelé společně vyţivují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky kaţdému manţelovi zvlášť, jsou-li sráţky prováděny ze mzdy obou manţelů. K zápočtu částky na manţela (manţelku) není podmínkou, aby ţili ve společné domácnosti s povinným. Vyţivovací povinnost upravuje zákon o rodině. Ustanovení § 88 ZOR stanoví vzájemnou vyţivovací povinnost rodičů a dětí i vyţivovací povinnost mezi ostatními příbuznými. Alimentační povinnost mezi osobami stejného pohlaví za trvání jejich registrovaného partnerství, jakoţ i po jeho zániku zrušením upravuje zákon o registrovaném partnerství.
4.1.3. Přednostní pohledávky Další postup sráţek, které se provádějí z čisté mzdy naznačím jiţ jen rámcově: Z čisté mzdy se odečte základní nezabavitelná částka. Pokud je zbylá čistá mzda rovna nebo niţší neţ 7989 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách (maximální výše jedné třetiny ze 7989 Kč je tedy 2663 Kč). Částka přesahující hranici 7989 Kč se srazí bez omezení.32 První třetina zbytku čisté mzdy je postiţitelná pro tzv. obyčejné pohledávky – tzn. pro jakékoliv pohledávky. Pořadí jejich uspokojení je dáno dnem doručení usnesení o nařízení exekuce plátci mzdy.33 V první třetině nerozhoduje, zda exekuci vede jen jeden oprávněný, či zda oprávněných je více. Je-li tedy třeba i několik oprávněných, kteří vedou exekuce ať jiţ současně, nebo s následným pořadím, nelze z zbytku čisté mzdy zabavit více neţ první třetinu.
___________________________ 32
http://www.epravo.cz/top/clanky/nove-nezabavitelne-castky-nezabavitelne-minimum-pri-srazkach-ze-mzdypo-valorizaci-pro-rok-2011 33 § 280 odst. 3 OSŘ
- 23 -
Druhá třetina je určena pro přednostní pohledávky. Neznamená to však, ţe by pro přednostní pohledávky nebyla postiţitelná i první třetina. Ta je postiţitelná pro jakékoliv pohledávky, bez rozdílu. Nestačí-li tato druhá třetina k úhradě přednostních pohledávek, je postiţitelná i třetina první. Oproti „obyčejným“ pohledávkám jsou tyto zvýhodněny v tom směru, ţe zákon pro ně povoluje postiţení jiné části zbytku čisté mzdy povinného, neţ ze které jsou uspokojovány obyčejné pohledávky. Tím se umoţňuje, aby oprávnění z těchto přednostních pohledávek dosáhli uspokojení, přestoţe třeba k postiţení mzdy povinného pro ně došlo později neţ došlo k zabavení části jeho platu pro obyčejnou pohledávku. Přednostní pohledávky jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 279 odst. 2 OSŘ. Zmíním se jen o několika z nich, a to: a) pohledávky výživného Výţivné má mezi všemi pohledávkami – i přednostními – privilegované postavení, a to bez ohledu na to, kdo je oprávněným. Přednostní povahu má tedy výţivné nezletilých dětí, zletilých dětí34, výţivné rodičů a příbuzných35, výţivné manţelky36 a další výţivné, tedy nároky vyplývající ze zákonné vyţivovací povinnosti. b) pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví Jde tu jak o nároky povahy občanskoprávní, tak i pracovněprávní povahy. Není rozhodné, zda škoda na zdraví byla způsobena trestným činem nebo přestupkem, ani to, zda byla způsobena úmyslně či z nedbalosti. c) pohledávky daní a poplatků Jde o: daně z příjmů, daně z přidané hodnoty, spotřební daň, silniční daň, daň z nemovitostí, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí, soudní poplatky, poplatky podle celního zákona. Třetí třetina nepodléhá nikdy sráţkám a zůstává vţdy povinnému a to i tehdy, kdyby sám povinný projevil souhlas s tím, aby mu byla sraţena. Jak jsem tedy jiţ uvedla, povinný je chráněn jednak tím, ţe nemůţe být z jeho mzdy sraţena tzv. základní nezabavitelná částka, jednak mu zůstává k dispozici celá jedna třetina zbytku čisté mzdy.
___________________________ 34 35 36
§ 85 ZOR § 88 ZOR § 91 ZOR
- 24 -
4.1.4 Změna plátce mzdy Nespornou předností sráţek ze mzdy je to, ţe účinky nařízení exekuce pokračují i tehdy, jestliţe povinný přestal u dosavadního plátce mzdy pracovat a nastoupil u nového plátce mzdy. Jestliţe povinný přestal u dosavadního plátce mzdy pracovat a přešel k jinému zaměstnavateli, nemusí oprávněný podávat nový návrh na nařízení exekuce. „Tyto účinky však nenastávají vţdy a u kaţdé exekuce. Předpokladem toho, aby nařízená exekuce mohla pokračovat u dalšího plátce mzdy, je to, ţe v době nařízení exekuce – tedy v den, kdy soud exekuci nařídil – byl povinný u označeného plátce mzdy zaměstnán a měl tedy vůči plátci mzdy nárok na mzdu. Pokud povinný v době nařízení soudního výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy jiţ nepracuje u organizace označené jako plátce mzdy, nevztahuje se nařízený výkon rozhodnutí ani na mzdu povinného u dalšího nového plátce mzdy. Jestliţe povinný nebyl v den nařízení výkonu rozhodnutí u označeného plátce mzdy zaměstnán a nedošlo k účinnému postiţení jeho mzdy, musí oprávněný – chce-li dále vést exekuci tímto způsobem – podat nový návrh.“37 Soud tomu, u koho povinný nastoupil nově do práce, doručí do vlastních rukou usnesení, ve kterém ho vyrozumí o nařízení exekuce sráţkami ze mzdy, seznámí ho s dosavadním průběhem exekuce, zejména s výší dosud provedených sráţek, uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být sráţky prováděny, a jaké je její pořadí. Vyzve ho, aby ode dne, kdy mu bude usnesení podle tohoto odstavce doručeno, ve sráţkách ze mzdy povinného pokračoval, a upozorní ho na všechny jeho povinnosti při výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy.38
4.2 Exekuce přikázáním pohledávky Exekuce přikázáním pohledávky je jedním ze způsobů k vymoţení peněţité pohledávky. Vede se – stejně jako ostatní způsoby exekuce ukládající zaplacení peněţité částky – na majetek povinného a jeho cílem je dosáhnout zpeněţení dluţníkova majetku a z docíleného výtěţku uspokojit oprávněného. Jeho podstata spočívá v tom, ţe postihuje pohledávku, kterou má povinný vůči třetí osobě, a z této pohledávky se uspokojuje pohledávka oprávněného. ___________________________ 37 38
TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 261-262 § 294 odst. 3 OSŘ
- 25 -
Peněţité pohledávky se postihují: přikázáním pohledávky z účtu u peněţního ústavu39 přikázáním jiných peněţitých pohledávek40 postiţením jiných majetkových práv41 Exekuce postihující pohledávky se provádí tak, ţe se pohledávka povinného přikáţe oprávněnému. Pro exekuci postihující pohledávku povinného je charakteristické, ţe se v něm objevují dvě pohledávky. Jednu pohledávku tvoří pohledávka oprávněného vůči povinnému, která byla určena exekučním titulem. Pro tuto pohledávku se také exekuce provádí a tato pohledávka má být při exekuci nuceně uspokojena. Druhou pohledávkou je pohledávka povinného proti jeho dluţníkovi, na kterou se exekuce vede. Tato pohledávka tvoří předmět exekuce, z něhoţ má být vymáhaná pohledávka oprávněného nuceně uspokojena. Dluţník povinného, který je také nazýván poddluţníkem, je osobou třetí, odlišnou od účastníků exekučního řízení, jimiţ jsou povinný a oprávněný. U přikázání pohledávky z účtu je tímto dluţníkem povinného peněţní ústav, u přikázání jiné pohledávky je to dluţník povinného, u exekuce sráţkami ze mzdy plátce mzdy. „Exekuce se provede tak, ţe soud zakáţe dluţníku povinného – poddluţníkovi, aby plnil povinnému, aby vyplatil povinnému pohledávku, která je exekucí postiţena. Tento příkaz (zákaz) daný dluţníkovi povinného se nazývá arrestatorium. Současně však musí být soudem dán zákaz povinnému, aby s postiţenou pohledávkou u poddluţníka jakkoli nakládal, aby s ní disponoval. Tento zákaz dispozice daný povinnému se označuje jako inhibitorium.“42 U exekuce přikázáním pohledávky platí, ţe tímto způsobem jsou postiţitelné jakékoli peněţité prostředky, s určitými výjimkami, které jsou uvedené v § 317 OSŘ (např. peněţité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi) a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory (tj. porodné a pohřebné). Nicméně i tyto výjimky jsou nyní předmětem diskuze.
___________________________ 39 40 41 42
§ 303 – 311 OSŘ § 312 – 319 OSŘ § 320 – 320a OSŘ TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 309-310
- 26 -
„Velký potlesk od exekutorů si vyslouţil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, kdyţ oznámil, ţe chce prosadit, aby dluţníkům brali i sociální dávky. Novelu zákona, která by stanovila, ţe exekutoři budou moci v případě dluhů lidem zabavit i peníze, které dostanou na sociálních dávkách, chce ministerstvo práce a sociálních věcí předloţit co nejdříve. Neplatičům, a to i těm na sociálních dávkách, by po exekuci mělo zůstat jen absolutní minimum, nicméně Drábkův úřad zatím neupřesnil, kolik by to nově mělo být.“43 Exekuci přikázáním pohledávky lze pouţít jen pro vymáhání pohledávek splatných, které se staly splatnými do vydání usnesení o nařízení exekuce.
4.2.1 Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu Exekuce přikázáním pohledávky z účtu je vţdy přiměřeným způsobem provedení exekučního řízení. Uvedenému odpovídá i novelizované ustanovení § 58 odst. 2 exekučního řádu. K provedení exekuce ostatními zákonem stanovenými způsoby je moţné přistoupit aţ tehdy, kdy nebude na základě doručení exekučního příkazu peněţnímu ústavu provedena blokace celé vymáhané částky včetně nákladů exekučního řízení. Exekuci přikázáním pohledávky z účtu u peněţního ústavu lze nařídit ohledně pohledávky povinného z běţného účtu, z vkladového účtu nebo z jiného účtu vedeného v jakékoliv měně u peněţního ústavu působícího v tuzemsku, nestanoví-li zákon jinak. Pohledávkou pro tento způsob exekuce nejsou ani vklady na vkladních kníţkách a vkladních listech nebo jiné formy vkladů, na které ustanovení o přikázání pohledávky z účtu nelze pouţít.44 Obdobně nelze tímto způsobem postihnout ani směnky, šeky nebo jiné listiny (jejichţ předloţení je třeba k uplatnění práva), které jsou – stejně jako vkladní kníţky a další formy vkladů – postiţitelné v rámci exekuce prodejem movitých věcí povinného.
___________________________ 43 44
http://www.novinky.cz/finance/221961-exekutori-tleskaji-drabkovi-a-tesi-se-na-socialni-davky-dluzniku.html § 303 OSŘ
- 27 -
Protoţe se tento způsob exekuce týká pohledávky, kterou má majitel účtu na základě smlouvy o účtu vůči peněţnímu ústavu, není podstatné, komu ve skutečnosti patřily peněţní prostředky, které byly na účet vloţeny. Rozhodné je pouze to, kdo je majitelem účtu, neboť jedině on má pohledávku z účtu u peněţního ústavu, kterou lze postihnout exekucí. To platí i v případě, ţe peněţní prostředky patřící do společného jmění manţelů byly uloţeny na účet, jehoţ majitelem je jeden z manţelů. K tomu, aby celý proces proběhl a mohl se uskutečnit, musí soud v usnesení o nařízení exekuce vyslovit některé důleţité zákazy, bez nichţ by exekuce ani nebyla moţná. V nařízení exekuce přikázáním pohledávky z účtu soud: přikáţe peněţnímu ústavu, aby od okamţiku, kdy mu bude usnesení doručeno, z účtu povinného aţ do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněţní prostředky, neprováděl na ně započtení, a ani jinak s nimi nenakládal. „V tomto ustanovení je upraveno arrestatorium (zákaz daný poddluţníkovi), v tomto případě peněţnímu ústavu, aby od doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vyplácel z účtu povinného aţ do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství postiţenou část peněţních prostředků. Z příkazu, který soud peněţnímu ústavu dává, lze také dovodit, ţe okamţikem doručení usnesení o nařízení exekuce peněţnímu ústavu je aţ do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství vyloučen z dispozice s peněţními prostředky i samotný peněţní ústav (nesmí si ani uhradit své náklady na vedení účtu). Dochází tu k tzv. zabavení pohledávky. Aby se výkon mohl uskutečnit, musí soud zakázat povinnému, aby od okamţiku doručení usnesení o nařízení výkonu nakládal se svou pohledávkou vůči peněţnímu ústavu aţ do výše přikázané pohledávky a jejího příslušenství. Právě tento zákaz, nazývaný inhibitoriem, zbavuje povinného moţnosti disponovat ve vztahu k peněţnímu ústavu se svými peněţním prostředky na účtu u tohoto ústavu.“45
___________________________ 45
TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 314-315
- 28 -
Má-li povinný několik účtů u různých bank, pak není nutné, aby pohledávka oprávněného byla uhrazena jen z jednoho účtu povinného. V případě, ţe oprávněný podá proti povinnému návrh na exekuci přikázáním z účtu u peněţního ústavu a nebude delší dobu uspokojen, a zjistí, ţe povinný má u jiného peněţního ústavu další účet, nic mu nebrání v tom, aby v takové situaci podal další nový – samostatný návrh na tento další účet. Jde-li o více účtů u téhoţ peněţního ústavu – půjde stále o jeden návrh (o jednu exekuci) a to i co se týká poplatků. Jestliţe v okamţiku doručení usnesení o nařízení exekuce peněţnímu ústavu nejsou na účtu povinného ţádné peněţní prostředky (avšak účet dále existuje), neznamená to, ţe exekuce je neúčinná. V tom okamţiku není sice co zablokovat, ale zákon zakotvil šestiměsíční sledovací období46, během kterého budou postiţeny nařízenou exekucí prostředky, které na účet povinného dojdou nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněţnímu ústavu doručeno vyrozumění. Pokud povinný nemá u peněţního ústavu v době, kdy je mu doručeno usnesení o nařízení exekuce, ţádný účet, popř. tento účet nelze identifikovat, nenastanou zákonem předpokládané účinky postiţení peněţních prostředků povinného. Exekuce se stává neúčinnou a k realizaci exekuce vůbec nedojde. „Jde o obdobnou situaci, jako je tomu u sráţek ze mzdy v případě, kdy v době nařízení výkonu rozhodnutí neměl povinný vůči plátci mzdy nárok na mzdu (nebyl v pracovním či jiném poměru). Při výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky odepsáním z účtu u peněţního ústavu je rozhodným okamţik, kdy je peněţnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení tohoto výkonu. Neúčinný výkon je proto i tehdy, jestliţe v okamţiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněţnímu ústavu neměl oprávněný u označeného peněţního ústavu účet ještě zřízen a k jeho zřízení došlo později (neplatí tu v tomto případě 6ti měsíční sledovací doba).“47 Pro exekuci přikázáním pohledávky z účtu u peněţního ústavu platí, ţe ji lze nařídit zásadně jen k vydobytí pohledávek, které se staly splatnými do vydání usnesení o nařízení exekuce; nelze ji nařídit pro částky, které se splatnými teprve stanou. Tím se tento způsob exekučního řízení odlišuje od exekuce sráţkami ze mzdy, jeţ můţe být nařízena i ve prospěch pohledávek, které se stanou splatnými teprve v budoucnu, jde-li o právo na opětující se plnění.48 ___________________________ 46 47 48
§ 306 odst. 1 OSŘ TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 325 § 284 odst. 2 OSŘ
- 29 -
4.2.2 Přikázání jiných peněžitých pohledávek Zákon „jinými“ pohledávkami rozumí jiné pohledávky neţ pro které se vede exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněţního ústavu, neţ je mzda či jiné příjmy postavené jí na roveň pro účely exekučního řízení, neţ jsou jiná majetková práva, na která se vede exekuce, neţ jsou vkladní kníţky, vkladní listy nebo jiné formy vkladů, akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry. Peněţitými pohledávkami pro účely této exekuce jsou nároky povinného na peněţité plnění vůči třetí osobě – dluţníku povinného. Jedná se vlastně o dvě peněţité pohledávky. Jednou z nich je pohledávka oprávněného vůči povinnému, pro kterou se exekuce vede, druhou je pak pohledávka povinného vůči třetí osobě (dluţníku povinného), na kterou se exekuce vede. „Exekucí přikázáním jiné peněţité pohledávky lze postihnout pohledávku, kterou má povinný vůči svému dluţníkovi, jejímţ předmětem je peněţité plnění, přičemţ tato jiná pohledávka se můţe opírat o soukromoprávní nebo veřejnoprávní vztahy a můţe mít svůj původ v hmotném nebo jen procesním právu. Vţdy však musí jít o pohledávku, která existuje ke dni nařízení exekuce, její splatnost ovšem můţe nastat později.“49 Pohledávkou postiţitelnou můţe být i peněţitá záruka, která byla přijata soudem.50 Tato peněţitá záruka představuje opatření, kterým lze nahradit vazbu. Obviněný nebo třetí osoba, která za obviněného peněţitou záruku sloţila, má právo na její vrácení teprve poté, co pominou důvody, které k jejímu přijetí vedly. Dluţník povinného (poddluţník), je osobou třetí, odlišnou od oprávněného i od povinného. Proto také jinými pohledávkami jsou pouze pohledávky, které má povinný vůči třetím osobám, nikoli snad i pohledávky, která má povinný proti oprávněnému.
___________________________ 49 50
http://www.fsi.cz/index.php § 73a TrŘ
- 30 -
Poddluţníkem můţe být fyzická či právnická osoba. Je v zájmu oprávněného, aby označení dluţníka povinného bylo přesné a jasné, aby ho bylo moţné přesně identifikovat. U dluţníka povinného, který je fyzickou osobou, by tedy označení mělo obsahovat údaj o jménu a příjmení, zaměstnání a o bydlišti této osoby, event. podle potřeby i další identifikační údaje (např. rodné číslo, data narození, u podnikatele pak jeho obchodní firmu, identifikační číslo apod.51). U dluţníka povinného, který je právnickou osobu, musí jeho označení obsahovat název, pod kterým je zapsána v rejstříku, event. s uvedením právní formy, a její sídlo. Oprávněný si musí uvědomit jiţ při podání návrhu na nařízení exekuce, ţe nedostatky při označení poddluţníka postihnou právě jeho tím, ţe se nařízená exekuce (pro nedostatek přesného označení dluţníka povinného) můţe ukázat jako neúčinná. Návrh na nařízení exekuce musí dále obsahovat důvod pohledávky. I u této náleţitosti návrhu je věcí samotného oprávněného, aby v návrhu uvedl pokud moţno nejpřesněji označení důvodu pohledávky, aby dluţník povinného věděl, které pohledávky se exekuce vlastně týká. Je třeba tedy uvést konkrétně, o jakou pohledávku má jít, např. náhrada škody, nedoplatek z kupní ceny, pohledávka z nájemného apod. Doručením usnesení o nařízení exekuce poddluţníkovi vzniká právo oprávněného vůči poddluţníkovi, aby s pohledávkou nenakládal. Dispozice poddluţníka s pohledávkou po tomto datu jsou neplatné.52 Neplatné jsou tedy teprve od doručení usnesení o nařízení exekuce poddluţníkovi. Vyplatí-li tedy poddluţník pohledávku povinnému před tímto okamţikem, je svého závazku vůči povinnému zproštěn. Jestliţe dluţník povinného nevyplatí oprávněnému postiţenou část pohledávky, můţe se oprávněný domáhat uspokojení svého práva tzv. poddluţnickou ţalobou proti dluţníku povinného. „Ţalobcem je oprávněný, na kterého přešla formální aktivní legitimace z povinného. Ţalovaným je dluţník povinného (poddluţník). Ţalobní návrh směřuje k tomu, aby ţalovaný zaplatil ţalobci částku, buď ve výši, která odpovídá ţalobcem vymáhané pohledávce, nebo částku niţší, kterou podle tvrzení oprávněného je poddluţník povinnému dluţen. Povinný se můţe tohoto sporu zúčastnit jen jako vedlejší účastník, buď na straně ţalobce, nebo na straně ţalovaného.“53
___________________________ 51 52 53
§ 8 ObchZ § 39 ObčZ TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 350
- 31 -
Má-li být uspokojeno několik pohledávek, můţe dluţník povinného odevzdat sraţenou částku soudu. Soud odevzdanou částku rozvrhne mezi oprávněné a vyplatí jim částky na ně připadající.54 Odevzdání sraţené částky soudu dluţníkem povinného se provádí podle exekučního předpisu, a nejde o tzv. soluční úschovu55. „Moţnost odevzdat sraţenou částku soudu má však dluţník povinného jen tehdy, je-li tu několik oprávněných, v jejichţ prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí na tutéţ pohledávku. Při jediné pohledávce ve prospěch jednoho oprávněného dluţník povinného tuto moţnost vyuţít nemůţe.“ 56
4.2.3 Postižení jiných majetkových práv Zatímco u přikázání pohledávky z účtu u peněţního ústavu a u přikázání jiné peněţité pohledávky je postihováno právo povinného na peněţité plnění, nebo u sráţek ze mzdy je postiţena mzda či jiné peněţité plnění, zde je postihováno majetkové právo na nepeněţité plnění. Podobně jako je tomu u postiţení peněţitých pohledávek povinného u třetí osoby, také zde je postihováno právo povinného, které má vůči třetí osobě. Postiţením jiného majetkového práva mají být získány peněţní prostředky pro uspokojení práva oprávněného. Cílem této exekuce není, ţe oprávněný získá nějaké právo či nepeněţité plnění, které náleţí povinnému. Postiţení jiného majetkového práva povinného je tu jen prostředkem k dosaţení cíle. K uspokojení pohledávky oprávněného tedy nedojde bezprostředně a přímo, ale zpeněţením jiných majetkových práv povinného. Předpokladem postiţení jiných majetkových práv je to, ţe se jedná o právo převoditelné – není vázáno výlučně jen na osobu povinného. Jako nepřevoditelné právo nelze postihovat právo dědické nebo právo na výţivné. „Jinými majetkovými právy, která jsou takto postiţitelná, jsou např.: nároky povinného na vydání věci či peněţité částky z úřední úschovy, nárok povinného na vydání movitých věcí vůči třetí osobě, právo povinného na dodání zboţí z obchodního závazkového vztahu, apod.“57
___________________________ 54 55 56 57
§ 316 odst. 2 OSŘ § 568 ObčZ TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 353 TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 363
- 32 -
4.3 Exekuce příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu S účinnosti od 14. 5. 2006 byl zákonem č. 133/2006 Sb. zaveden nový způsob exekučního řízení ukládající povinnost k peněţitému plnění, nazvaný příkaz k výplatě z účtu u peněţního ústavu. Na rozdíl od exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněţního ústavu přebírá potřebou iniciativu oprávněný. Tato iniciativa se týká jak zjišťování, ve kterém peněţním ústavu má povinný účet, tak i samotné realizace tohoto způsobu exekuce. Oprávněný, jemuţ soud vydá příkaz k výplatě, si můţe sám najít tuzemský peněţní ústav, u kterého má povinný účet. Po předloţení usnesení o nařízení exekuce a příkazu k výplatě, je peněţní ústav povinen odepsat peněţní částku z účtu povinného a vyplatit ji oprávněnému. „Povinný je zde chráněn zejména proti zneuţití tohoto institutu, a to způsobem, jakým je výkon proveden. Po výplatě si totiţ banka příkaz ponechá, i kdyţ na účtu není dostatek prostředků. Pouze o této skutečnosti vyrozumí soud, který následně vydá nový příkaz, v němţ uvede částku poníţenou o to, co jiţ oprávněný obdrţel.“58 Přestoţe od účinnosti tohoto nového způsobu uplynulo jiţ pět let, je nutno konstatovat, ţe se jedná o jeden z nejméně vyuţívaných typů exekucí. Důvodem je zde zřejmě to, ţe veškerá činnost prakticky spočívá na oprávněném.
___________________________ 58
http://nadrevo.blogspot.com/2010/04/jak-se-branit-exekuci-34.html
- 33 -
4.4 Exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí Věci rozdělujeme na movité a nemovité. Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.59 Z toho lze odvodit, ţe věci, které nelze kvalifikovat jako nemovitosti, jsou věci movité.
4.4.1 Nařízení exekuce prodejem movitých věcí Exekuce prodejem movitých věcí můţe být nařízena podle návrhu oprávněného s výslovným určením věcí, které mají být prodány, nebo bez tohoto určení.60 „Oprávněný má tedy moţnost navrhnout, aby exekucí byla postiţena jen určitá konkrétní věc, kterou musí ovšem ve svém návrhu na nařízení exekuce uvést a individualizovat, aby nemohlo dojít k záměně. Tímto je vázán i vykonavatel – při soupisu věcí se řídí obsahem usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Je-li exekuce prodejem movitých věcí nařízena pouze u konkrétně označené jediné nebo více věcí, sepíše vykonavatel pouze tuto věc.“61 V nařízení exekuce zakáţe soud povinnému, aby nakládal s věcmi, které vykonavatel sepíše.62 „Zákaz nakládat se sepsanou věcí znamená, ţe taková věc nesmí být zničena, poškozena, učiněna neupotřebitelnou, zatajena, zcizena nebo odstraněna. Porušení tohoto zákazu by mohlo být postiţeno jako trestní čin poškození věřitele nebo jako trestní čin maření úředního rozhodnutí.“63 Někteří povinní se však i přes hrozbu trestního stíhání o „manévry“ s majetkem stejně pokoušejí. Jak potvrzuje JUDr Tomáš Vrána (Exekutorský úřad Přerov): „z bezmála padesáti tisíc exekucí vykonaných námi za rok 2010, se převodem majetku na jiný subjekt snaţilo exekuci vyhnout osm procent dluţníků, to je asi čtyři tisíce.“64
___________________________ 59 60 61 62 63 64
§ 119 ObčZ § 323 odst. 1 OSŘ TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 385 § 324 OSŘ TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 386 http://www.novinky.cz/finance/221660-dluznici-manevruji-s-majetkem-aby-obelstili-exekutory.html
- 34 -
Není rozhodné ani to, ţe splatnost dluhu ještě nenastala. Jako příklad poslouţí následující příběh: „Podnikatel Pavel J. si v bance půjčil milión korun se splatností do dvou let s desetiprocentním úrokem. Peníze nevracel a půl roku před datem splatnosti daroval dětem svůj rodinný dům včetně další stavební parcely se zahradou. Darovací smlouvu však Nejvyšší soud ČR označil za neúčinnou a Pavla J. uznal vinným z pokusu trestného činu poškozování věřitele.“65 Obdobně neúspěšným pokusem povinného o vyhnutí se exekuce je, kdyţ předstírá, ţe je bezdomovec. „Karel S. z Jihlavy se před věřiteli ukrýval tak, ţe měl trvalý pobyt hlášený na městském úřadě. Na účtech nedisponoval penězi, vše dělal načerno. Nastoupila tedy na něho tzv. mobiliární exekuce. Podle JUDr Tomáše Vrány vykonavatelé dluţníka vypátrali a zjistili, ţe disponuje majetkem, jenţ mu byl zabaven a umořeny z něho dluhy.“66 Novinkou oproti předchozí právní úpravě je, ţe v případě, ţe zde panuje obava ze ztráty či poškození sepsaných věcí, můţe je exekutor i bez návrhu oprávněného zajistit. Zajištěné věci převezme do své úschovy nebo je uloţí u vhodného schovatele. Výjimku představuje nosič dat, na kterém si povinný pořídil záznam provádění exekuce – tento z pochopitelných důvodů zajistit nelze. Usnesení o nařízení exekuce prodejem movitých věcí se doručí nejprve oprávněnému. Povinnému je toto usnesení doručeno aţ při provádění výkonu. Smyslem toho, ţe povinný není s usnesením o nařízení exekuce prodejem movitých věcí seznámen předem, ale aţ v okamţiku soupisu je to, aby neměl moţnost uskutečnit nějaké dispozice se svým majetkem a tak zabránil nebo ztíţil úspěšnost exekuce. „Usnesení o nařízení exekuce je třeba povinnému doručit i tehdy, kdyţ byl výkon bezvýsledný. Nebyl-li povinný při provádění exekuce přítomen, pak se mu usnesení doručuje dodatečně, a to spolu s vyrozuměním o tom, ţe byl proveden soupis a které věci byly sepsány nebo s uvědoměním o tom, ţe soupis movitých věcí nebyl vykonán.“67
___________________________ 65 66 67
http://www.novinky.cz/finance/221660-dluznici-manevruji-s-majetkem-aby-obelstili-exekutory.html http://www.novinky.cz/finance/221660-dluznici-manevruji-s-majetkem-aby-obelstili-exekutory.html TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 387
- 35 -
Jsou-li nařízenou exekucí postiţeny věci nebo práva patřící do společného jmění manţelů, je účastníkem řízení, pokud jde o tyto majetkové hodnoty, i manţel povinného.68 I jemu je třeba doručit usnesení o nařízení exekuce, stejně tak i vyrozumění o soupisu, došlo-li k soupisu věcí. Exekutor v této fázi řízení nezkoumá, jestli exekucí postiţená věc je skutečně ve společném jmění manţelů, a postupuje uvedeným způsobem uţ v případě, můţe-li postiţená věc ve společném jmění manţelů být. Pokud jiţ došlo k zániku společného jmění manţelů (např. rozvodem), ale nebylo dosud vypořádáno, je z hlediska účasti manţela povinného situace stejná. Ani manţelu povinného nebude usnesení o nařízení exekuce doručeno předem, a to ze stejných důvodů, jako je tomu u samotného povinného, totiţ aby (předtím neţ dojde k soupisu) nemohly být uskutečněny nějaké dispozice s majetkem, patřícím do SJM.
4.4.2 Věci nepodléhající exekuci Zákon neumoţňuje exekuovat všechny movité věci bez výjimky. Ani při exekuci nesmějí být prodány věci, jejichţ prodej není dovolen. Zákon obecně stanoví, ţe exekucí nemohou být postiţeny věci, jejichţ prodej je podle zvláštních předpisů zakázán nebo které podle zvláštních předpisů exekuci nepodléhají.69 Z exekuce jsou vyloučeny věci ve vlastnictví povinného, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb nejen svých, ale i své rodiny, k plnění svých pracovních úkolů, i jiné věci, jejichţ prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. „Nezbytnost věci se posuzuje z okolností konkrétního případu, zejména na základě námitek povinného.“70 Zákon dále konkretizuje, které věci jsou z exekuce vyloučeny – jedná se zejména o běţné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě a hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku ţivotního minima jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
___________________________ 68 69 70
§ 255 odst. 2 OSŘ § 321 OSŘ GROSSOVÁ, Marie. Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi. 5. vyd. Praha: Linde, 2007, s. 129
- 36 -
Co se týká oděvních součástí a vybavení domácnosti, je velice obtíţné najít hranici mezi tím, co je pro daného povinného „běţné“ a co jiţ není běţné. Je tedy důleţité uplatnit zde kromě hlediska nezbytnosti i další kriteria – např. povahu zaměstnání a v tom případě nutnost profesní uniformy. Samozřejmě, ţe běţné oděvní součásti by neměly být na prvním místě pozornosti exekutora při provádění soupisu. Tyto věci nepatří mezi věci, kterými by byla pohledávka oprávněného nejdříve uspokojena nebo které by povinný a jeho rodina mohly nejspíše postrádat nebo které se rychle prodají.71 Proto by o sepsání věcí, které lze zařadit mezi běţné oděvní součásti, mělo být uvaţováno teprve tehdy, nejsou-li zde jiné věci, které lépe vyhovují uvedeným poţadavkům. Také ohledně věcí patřících mezi vybavení domácnosti lze říci totéţ, co jsem uvedla o oděvních součástech. Také tyto věci nepatří pochopitelně mezi věci, které by povinný či jeho rodina mohly nejsnáze postrádat, ani nejde o věci, které by se snadno prodávaly. Takţe i zde platí, ţe exekutor by měl uvaţovat o jejich sepsání teprve tehdy, nebudou-li k zařazení do soupisu k dispozici jiné věci. „Z exekuce jsou dále vyloučeny snubní prsten a jiné předměty podobné povahy. Jinými předměty mohou být řády a vyznamenání, hodinky s věnováním k ţivotnímu výročí a jiné podobné dárky, ale také osobní památky, věci potřebné k náboţenským obřadům, předměty zasluhující občanskou úctu, pieta apod. Zákon pouţívá výstiţného obecného vyjádření - má jít o věci, jejichţ prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.“72
4.4.3 Soupis Velmi důleţitou fází při exekuci prodejem movitých věcí je soupis věcí, které by mohly být prodány. Právě úspěšný soupis věcí povinného je předpokladem pro další moţné uspokojení oprávněného. Toho je dosaţeno tehdy, podaří-li se soupis věcí v takovém rozsahu, aby to stačilo na uspokojení pohledávky oprávněného včetně příslušenství a případných nákladů řízení.
___________________________ 71 72
§ 326 odst. 1 OSŘ TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 392
- 37 -
Neţ exekutor přistoupí k soupisu, vyzve povinného k dobrovolnému plnění. Pokud by se povinný chtěl vyhnout soupisu a případnému zajištění svých věcí, musel by nyní zaplatit celou vymáhanou pohledávku i s odhadovanými náklady exekuce. „Na začátku soupisu, kdyţ vykonavatel přikročí k jeho provedení, si musí objasnit (zpravidla dotazem na přítomné osoby) některé významné rodinné a osobní poměry povinného: zda je ţenatý, rozvedený, svobodný, zda má nezletilé děti, kdo tvoří příslušníky jeho rodiny, zda v bytě bydlí ještě některé další osoby. Zjištěné informace jsou nezbytné pro vytvoření úsudku, které věci moţné sepsat je a které není s ohledem na věci vyloučené ze soupisu dle § 321 a § 322 OSŘ“73 K soupisu věcí dochází samozřejmě teprve po nařízení exekuce. Exekutor však nečeká na to, aţ usnesení o nařízení exekuce nabude právní moci. K tomu, aby usnesení nabylo v této fázi právní moci, ostatně nemůţe ani dojít, vzhledem ke skutečnosti, ţe teprve při provádění soupisu se doručuje usnesení o nařízení exekuce povinnému, popř. jeho manţelovi. Soupis movitého majetku je fáze exekuce prodejem movitých věcí, která probíhá v terénu. Tedy v místech, kde se dá předpokládat, ţe se budou nacházet movité věci povinného. Ještě neţ k tomuto dojde, musí exekutor zjistit místa, kde se můţe nacházet movitý majetek povinného. Exekuce se totiţ neprovádí pouze v bytě povinného, ale můţe být vykonána i tam, kde má povinný své věci uloţeny. Exekutorovi k tomu slouţí mimo jiné výpis z centrální evidence obyvatel, ze kterého zjistí pobyt povinného. V této fázi exekuce můţe dojít i k soupisu věcí ve vlastnictví třetí osoby. Tomuto riziku jsou vystaveni například rodiče nebo prarodiče, kteří se snaţí pomoci potomkům bez práce, poskytnou jim bydlení, a přitom o jejich závazcích ani nemusí vědět. V případě, ţe je zabavena věc patřící třetí osobě, má tato nárok podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu movitých věcí. Podstatným předpokladem pro tento krok je však předloţení dokladů prokazující vlastnictví třetích osob. Více o institutu vyškrtnutí věci ze soupisu pojednávám v následující kapitole.
___________________________ 73
TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 410
- 38 -
V případě, ţe se movitý majetek patřící povinnému nachází u třetích osob, mají tyto osoby povinnost strpět výkon exekutora. Nesplní-li tuto povinnost, je ten, kdo provádí exekuci, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti povinného přístup.74 Do soupisu nelze zahrnovat věci, o kterých povinný prokáţe, ţe je uţívá na základě smlouvy o nájmu věci. Takové věci totiţ ještě vlastnicky nepatří povinnému, a proto nemohou být do soupisu zahrnuty. Takovými věcmi jsou věci uţívané na základě leasingových smluv. Leasingem se rozumí pronájem hmotného majetku pronajímatelem nájemci na předem stanovenou dobu. Předmětem pronájmu mohou být jak věci movité (včetně pronájmu dopravních prostředků), tak věci nemovité. Do soupisu se také neuvedou věci, o nichţ oprávněný výslovně prohlásí, ţe nemají být sepsány. Vykonavatel je tímto jeho prohlášením vázán. Specifickým druhem věcí movitých jsou rychle se kazící movité věci. Tyto věci jsou odebrány povinnému a prodány mimo draţbu ihned po té, co byly sepsány.75 To se týká především exekucí vykonávaných v provozovně podniku, který vyrábí nebo obchoduje s takovými výrobky. Můţe nastat situace, kdy exekutor věci neprodá, oprávněný je za cenu stanovenou soudem nepřevezme a povinný je odmítne převzít s tím, ţe věci ztratily na své hodnotě, např. co se týče jejich trvanlivosti, čerstvosti apod. K soupisu těchto věcí bude tedy docházet aţ na posledním místě.
4.4.4 Institut vyškrtnutí věci ze soupisu a excidanční žaloba Posílení právní ochrany třetích osob přináší institut vyškrtnutí věci ze soupisu.76 Tuto novinku lze uplatnit v případě, kdy exekutor uvedl do soupisu věc patřící třetí osobě. Třetí osoba pak můţe do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o soupisu věci, podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu exekutor rozhodne do 15 dnů od doručení, opoţděný návrh na vyškrtnutí odmítne. Souhlasí-li s vyškrtnutím oprávněný, exekutor věc ze soupisu vţdy vyškrtne, věc taktéţ vyškrtne v případě, kdy vyjde najevo, ţe povinnému věc nepatří nebo mu patřit nemůţe.
___________________________ 74 75 76
§ 325 odst. 2 OSŘ § 326b odst. 1 OSŘ § 68 EŘ
- 39 -
Vylučovací (excidanční) ţaloba77 přichází v úvahu aţ poté, co exekutor nevyhověl návrhu na vyškrtnutí věci ze seznamu. „Ţalobu je moţné podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí exekutora. Po celou dobu, tj. od podání návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, aţ po případné marné uplynutí doby pro podání excindační ţaloby, nelze sepsané movité věci prodat.“78 Exekutor při výkonu v místě, kde se nachází movitý majetek povinného, sepisuje všechny věci, které by mohly slouţit k zajištění pohledávky. Na místě soupisu není jeho povinností zjišťovat, které z věcí nenáleţí do vlastnictví povinného. Exekutor tedy sepíše všechny hodnotné věci s výjimkou těch, u nichţ je jisté, ţe patří třetí osobě. Tato právní úprava je odlišná od úpravy týkající se nemovitostí, kdy k provedení exekuce prodejem nemovitosti se můţe přistoupit jen v případě, ţe bude nesporně doloţeno, ţe daná nemovitost je ve vlastnictví povinného. V některých případech se tedy můţe stát, ţe sepíše věci, které nenáleţí do majetku povinného. Institut vyškrtnutí věci ze soupisu urychluje exekuční řízení tím, ţe se v nesporných případech jiţ nečeká dlouhé měsíce na rozhodnutí soudu. Ovšem tato novelizovaná úprava má i negativní dopady - třetí osoba po uplynutí oněch třiceti dnů jiţ nemá ţádnou moţnost domoci se svých vlastnických práv k sepsaným věcem. K podání vylučovací ţaloby soudu je totiţ nutné nejdříve podat návrh na vyloučení věci ze soupisu k exekutorovi. V případě, kdy třetí osoba nepodá v této lhůtě návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, ztrácí moţnost podání vylučovací ţaloby.
4.4.5 Odhad Jiţ během soupisu movitých věcí provádí exekutor předběţný odhad ceny těchto věcí, který mu slouţí jako podklad pro určení, jaké věci sepíše pro uspokojení všech věřitelů. „Odhadní cena je základem a východiskem pro další průběh draţby, protoţe jedna třetina odhadní ceny tvoří nejniţší podání při zahájení draţby (§ 329 odst. 1 OSŘ). Účelem odhadu je získat informace o ceně, za kterou by bylo moţno věc s největší pravděpodobností prodat. Z ní se vychází při určení nejniţšího podání a právě toto nejniţší podání je také spodním limitem, pod který nelze věc draţit. To má význam i pro ochranu povinného.“79 ___________________________ 77 78 79
§ 267 OSŘ http://www.epravo.cz/top/prehled-zmen-z-novely-exekucniho-radu-59087.html?mail TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 417
- 40 -
Odhad provede buď samotný exekutor nebo soudem přibraný znalec.80 Vzhledem ke skutečnosti, ţe se odhad provádí aţ po právní moci usnesení o nařízení exekuce, je nutno ustanovit znalce také aţ po právní moci tohoto usnesení. Pro řádné ocenění znalcem je nutné, aby si znalec movitou věc osobně prohlédl, není tedy přípustné, aby danou věc ocenil jen na základě jejího popisu od exekutora či z fotografie. Na odhad ceny navazuje vydání draţební vyhlášky, a to v co nejkratším termínu, aby se zamezilo průtahům v řízení, a nemohlo zároveň dojít ke změně ceny movité věci. V den konání draţby nesmí být odhad ceny starší neţ 6 měsíců.
4.4.6 Exekuce prodejem nemovitostí Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.81 „Nemovitostmi jsou pozemky bez ohledu na jejich určení (rybníky, lesy, ostatní plochy). Stavby jsou nemovitostmi pouze ty, které jsou spojeny se zemí pevným základem, přičemţ není rozhodné jejich účelové určení (obytný dům, hospodářská budova, rekreační chata, garáţ, tovární hala apod.)“82 V případě exekuce prodejem nemovitostí je nutné počítat s tím, ţe celý průběh exekučního řízení (od nařízení exekuce aţ do fáze výplaty výtěţku z jejího prodeje v draţbě) je poměrně zdlouhavý, protoţe jej tvoří několik samostatných fází, kdy následná fáze nastupuje teprve po pravomocném skončení předchozí fáze. „Hovoříme-li o několika fázích tohoto způsobu exekuce, člení se nejčastěji takto: 1. nařízení exekuce, 2. určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v draţbě nezaniknou a určení výsledné ceny, 3. vydání usnesení o draţební vyhlášce (určení draţebního roku), 4. draţba, 5. rozvrh výtěţku.“83
___________________________ 80 81 82 83
§ 328 odst. 2 OSŘ § 119 ObčZ TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 477 TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 470
- 41 -
Exekuce prodejem nemovitostí můţe být nařízena pouze tehdy, kdyţ oprávněný označí nemovitost, jejíţ prodej navrhuje. Exekutor můţe přistoupit k provedení exekuce prodejem nemovitosti, jen jestliţe bude listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě téţ veřejnými listinami notáře doloţeno, ţe nemovitost je ve vlastnictví povinného.84 O tom, ţe byl podán návrh na nařízení exekuce prodejem nemovitosti, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad. V usnesení o nařízení exekuce soud povinnému: zakáţe, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatíţil (zatíţením se rozumí např. zřízení zástavního práva či věcného břemene) uloţí, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, ţe při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou.85
Právní mocí usnesení o nařízení exekuce prodejem nemovitosti končí první fáze tohoto řízení a nastupuje fáze druhá – určení ceny nemovitosti, která má být v draţbě prodána. Soud ustanoví znalce, který ocení nemovitost a její příslušenství a také jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené. Jde o práva, která váznou jako věcná břemena na jiné nemovitosti ve prospěch nemovitosti, která je předmětem exekučního prodeje. Tato práva zvyšují hodnotu prodávané nemovitosti a mohou se většinou promítnout i do ocenění a tedy i do výsledné ceny. Naproti tomu závady sniţují hodnotu a tedy i cenu nemovitosti, která je v draţbě prodávána. Cena těchto závad, které prodejem v draţbě nezaniknou, se pak odpočítává od ceny nemovitosti a jejího příslušenství a projeví se ve výsledné ceně.86
Kterých závad se
ocenění týká zákon výslovně nestanoví. Jedná se o věcná břemena (např. právo bezplatného bydlení, právo přechodu nebo přejezdu pozemku, právo čerpání ze studně apod.) Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele.87
___________________________ 84 85 86 87
§ 66 odst. 2 EŘ § 335b odst. 1 OSŘ § 336a odst. 3 OSŘ § 151n odst. 2 ObčZ
- 42 -
4.4.7 Dražba Předchozí fáze exekučního řízení končí určením ceny, po němţ následuje další fáze – draţba. „Draţbou se rozumí takový prodej, kdy v určený den se nabízí určitá věc ke koupi neurčitému počtu zájemců a prodá se tomu, kdo nabídne nejvyšší částku a zaváţe se splnit podmínky, které byly pro draţbu stanoveny.“88 Konání draţby se vyhlašuje předem draţební vyhláškou, ve které je stanoven čas a místo draţebního jednání, označení nemovitosti a jejího příslušenství (předmět draţby), výslednou cenu (kterou určí soud podle výsledků ocenění) a podmínky, které musí vydraţitel splnit. Mezi tyto podmínky patří: výše nejniţšího podání, výše jistoty a způsob jejího zaplacení. Dále jsou v draţební vyhlášce uvedena práva a závady spojené s nemovitostí, závady které prodejem nemovitosti v draţbě nezaniknou a další.89 S účinností od 1.11.2009 lze draţbu uskutečnit i elektronicky. Při uţití elektronické draţby je v draţební vyhlášce stanoven: způsob registrace draţitelů, způsob elektronické draţby, čas zahájení a ukončení elektronické draţby, během kterého lze zvyšovat podání, způsob určení vydraţitele, způsob zveřejnění usnesení o příklepu, termín přihlášení pohledávek, termín uplatnění předkupního práva a sdělení rozhodnutí, zda je předkupní právo prokázáno, termín uplatnění námitek proti příklepu.90 Draţební jistota představuje částku, jejíţ výši stanovuje soudní exekutor draţební vyhláškou, přičemţ její zaplacení je nezbytnou podmínkou pro účast v draţbě. Nejniţší podání soud stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny. Podle okolností případu soud také stanovuje výši jistoty, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejniţšího podání. „U prodeje movitých věcí se povinnost sloţit jistotu poţaduje pouze u věci, jejíţ hodnota převyšuje ekvivalent částky 45.000,- EUR. Vydraţiteli se pak tato částka započte na jeho nejvyšší podání, představuje tedy jakousi zálohu. Ostatním draţitelům, jimţ nebyl udělen příklep, je jistota po skončení draţebního jednání vrácena.
___________________________ 88 89 90
TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 493 § 336b odst. 2 OSŘ § 336o OSŘ
- 43 -
Draţební jistota je vyţadována jednak pro případ nezaplacení nejvyššího podání jako určitá pojistka, aby byly uhrazeny alespoň náklady spojené se zmařenou draţbou a jednak jako prostředek, který zamezí tomu, aby se draţby účastnily osoby, které nemají o předmět draţby opravdový zájem.“91 Pouze ten, kdo zaplatil do zahájení draţebního jednání jistotu se ho můţe zúčastnit jako draţitel. Ještě před zahájením vlastní draţby soudce rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo a oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši, také oznámí částku, o kterou mohou draţitelé zvyšovat podání. V případě, ţe draţitel učiní podání niţší, nebude k němu přihlédnuto. „Po těchto úvodních a přípravných oznámeních a výzvách a po sloţení jistoty soudce vyzve ty, kdo mohou draţit, aby činili podání. Z toho plyne, ţe po této výzvě nikdo jiný jiţ draţit nemůţe kromě těch, kteří do té doby sloţili jistotu. Draţba nemovité věci pokračuje, dokud draţitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní draţitele, ţe nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep. Jestliţe ţádný z draţitelů neučiní vyšší podání, soudce udělí příklep tomu draţiteli, který učinil nejvyšší podání.“92
4.4.8 Rozvrh výtěžku Poté co nabude právní moci usnesení o příklepu a po úhradě nejvyššího podání vydraţitelem ještě řízení nekončí. Nyní nastává poslední fáze exekučního řízení – rozvrh rozdělované podstaty. Soud nařídí jednání o rozvrhu rozdělované podstaty, při kterém se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny.93 Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin: a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním draţby – zpravidla půjde o náklady vynaloţené na znalecké posudky v souvislosti s určením ceny nemovitosti. Nejde zde tedy o náklady oprávněného vzniklé v souvislosti s podáním návrhu na nařízení exekuce, ty sdílejí osud pohledávky oprávněného a budou uspokojeny spolu s ní, zpravidla ve skupině třetí (pod písmenem c). ___________________________ 91 92 93
http://www.ekcr.cz/1/nejcastejsi-dotazy/235-drazby-soudnich-exekutoru?w= TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 509 § 337 odst. 1 OSŘ
- 44 -
b) pohledávky z hypotečních úvěrů, c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva, d) pohledávky nedoplatků výţivného, e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, f) ostatní pohledávky.94
4.5 Exekuce prodejem podniku Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu slouţit.95 K provedení exekuce prodejem podniku nebo části podniku povinného můţe exekutor přistoupit, jen jestliţe bude doloţeno, ţe podnik nebo část podniku je majetkem povinného.96 Při tomto způsobu exekuce nejsou postihovány jednotlivé movité či nemovité věci. Jde o postiţení podniku jako celku, tedy jeho hmotných i nehmotných sloţek majících majetkovou povahu + závazky. To vše v případě vydraţení přechází na vydraţitele. „Pro tuto exekuci je charakteristické, ţe prodávaný podnik přechází do majetku vydraţitele ve stejné podobě, v jaké měl podnik ve svém majetku povinný. Na rozdíl od jiných způsobů exekuce tu vydraţitel vstupuje jak do pohledávek povinného, tak i do jeho závazků, které nebyly při exekuci uspokojeny.“97 Exekuce prodejem podniku se vyznačuje jednou zvláštností, která se u jiných způsobů exekuce nevyskytuje. Tím je správce podniku, jehoţ soud ustanoví v okamţiku, kdy nařídí exekuci tímto způsobem.
___________________________ 94 95 96 97
§ 337c odst. 1 OSŘ § 5 odst. 1 ObchZ § 70 odst. 1 EŘ TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 587
- 45 -
Správce podniku má následující oprávnění: vyrozumí peněţní ústav, ţe s prostředky na účtu povinného, které slouţí k provozování podniku, můţe povinný nakládat jen s jeho souhlasem vyţadují-li to okolnosti případu, můţe vyzvat dluţníky povinného, aby plnění svých peněţitých dluhů skládali na účet povinného, který za tím účelem zřídil zjistí-li, ţe součástí podniku je nemovitost, vyrozumí bez zbytečného odkladu příslušný katastrální úřad, ţe byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem podniku a ţe povinný nesmí bez jeho souhlasu nemovitost převést na jiného, zatíţit ji nebo s ní jinak nakládat vyzve-li správce dluţníka povinného, aby plnění svého peněţitého dluhu skládal na určitý účet, nesmí dluţník po doručení výzvy dluh plnit jinak neučiní-li povinný řádně a včas úkony potřebné k odvrácení hrozící škody na majetku podniku, je povinen tyto úkony provést správce jako zástupce povinného – nelze tu spoléhat na to, ţe ji odvrátí samotný povinný, a proto se správci poskytuje oprávnění, aby (z titulu zastoupení povinného) provedl potřebné úkony sám ve sporech a jiných řízeních, v nichţ je povinný účastníkem a které se týkají podniku, je správce oprávněn povinného zastupovat i bez jeho souhlasu 98 Exekuce prodejem podniku má podobný průběh jako exekuce prodejem nemovitosti. První fáze exekučního řízení končí okamţikem, kdy usnesení o nařízení tohoto způsobu exekuce nabylo právní moci. Nastupuje fáze druhá, která má určit cenu podniku, za kterou půjde do draţby. „Po právní moci usnesení o nařízení exekuce soud správci uloţí, aby zjistil na základě údajů v účetní evidenci o podniku, jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty a jaké závazky slouţí k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu slouţit.“99 Na základě zjištění správce podá soudu zprávu o ceně podniku. Postup při oceňování je shodný jako při oceňování nemovitostí při exekuci jejich prodejem.
___________________________ 98 99
§ 338k OSŘ § 338m OSŘ
- 46 -
Na základě získaných informací přistupuje soud k dalšímu kroku – k určení ceny podniku. Shledá-li soud, ţe je podnik předluţen, exekuci zastaví, jinak vydá usnesení o určení ceny podniku. Jakmile usnesení o ceně nabude právní moci, soud nařídí draţbu. I tato fáze je obdobná jako při exekuci prodejem nemovitostí. Začíná vydáním draţební vyhlášky – ta obsahuje jednak organizační předpoklady draţby, dále označení podniku jako předmětu draţby, a další údaje, s nimiţ je potřebné seznámit účastníky řízení. Také poslední fáze je totoţná s exekucí prodejem nemovitostí. Po úspěšně provedené draţbě, tj. po zaplacení nejvyššího podání vydraţitelem, přichází na řadu rozvrh výtěţku. V rozvrhovém usnesení soud rozhodne, které z
pohledávek budou uspokojeny
z rozdělované podstaty, v jaké skupině, popřípadě v jakém pořadí. Současně se uvede, komu se pohledávky přiznávají. Poté, co vydraţený podnik přešel do majetku vydraţitele a správce mu předal podnik, je činnost správce podniku v podstatě ukončena – vyjma zprávy o výkonu své funkce a vyúčtování odměny a hotových výdajů, které je správce povinen předat soudu.
4.6. Exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech Novým způsobem provedení exekuce peněţitého plnění je zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech. Právní úprava je totoţná jako v případě výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech podle OSŘ. Tímto institutem byla vyřešena předchozí „nešťastná“ situace, kdy exekutor, aby zajistil „svému“ věřiteli pořadí uspokojení pohledávky ve výši třeba 15 000,- Kč na nemovitosti, musel tuto nemovitost postihnout exekučním příkazem, protoţe zákon mu jinou moţnost nedával. Toto bylo předmětem kritiky veřejnosti, která tvrdila, ţe exekutor pro pár tisíc „prodává dům“. Soudní exekutor ale pouze zajišťoval pořadí pohledávky. „Cílem nové úpravy je vytvořit v průběhu exekuce zajišťovací instrument na nemovitosti povinného ve prospěch oprávněného, aniţ by bylo třeba nemovitost přímo prodávat, a tím vytvořit prostor pro uspokojení oprávněného v součinnosti s povinným. Na rozdíl od ostatních způsobů výkonu rozhodnutí nebude pohledávka oprávněného uspokojena, ale jen zajištěna
- 47 -
pro případ, ţe nebude splněna ani dodatečně. Toto nové ustanovení je rovněţ výrazem humanizace exekučního řízení, neboť dává povinnému moţnost uhradit dluţnou pohledávku jinak neţ nuceným prodejem nemovitostí.“100 Ačkoli je na hodnocení této novinky ještě brzy, dle JUDr. Tomáše Vrány pozitiva převaţují: „Přestoţe se objevily aplikační problémy ve vztahu ke katastru nemovitostí, jedná se o přínosné opatření. Katastrálním úřadům nevyhovuje, jak je tento institut definován, a vymazat tak exekutorské zástavní právo u zaplacené pohledávky s sebou přináší nemalá úskalí. Bude se zřejmě řešit novelizací ustanovení.“101
5 Centrální evidence exekucí a portál dražeb Centrální evidence exekucí je veřejný seznam provozovaný Exekutorskou komorou.102 Evidují se v něm pravomocná usnesení o nařízení exekuce, o zastavení a odkladu exekuce, draţební vyhlášky a oznámení draţebního roku. Centrální evidence exekucí tak neposkytuje informace pouze soudům a exekutorům, ale také moţným věřitelům. „Centrální evidence exekucí je registr exekucí shromaţďující údaje o provedených a neukončených exekucí. Centrální registr dluţníků je nadnárodní systém evidující i dluţníky u nichţ pohledávky nejsou doposud soudně rozhodnuty, pohledávky jeţ jsou ţalovány, pohledávky v exekuci, nebo v šetření Policie České republiky. Centrální registr dluţníků ČR v případě potřeby kontroluje dluţníky prostřednictvím zpoplatněného systému CEE.“ 103 Podle mého názoru je však zpoplatnění nahlíţení do tohoto systému velký nedostatek. Portál draţeb je veřejnou součástí centrální evidence exekucí, tedy také provozovaný Exekutorskou komorou. V tomto seznamu se zpřístupňují informace o konaných draţbách, coţ přispívá k větší transparentnosti a zvedá zájem o draţené věci, tím, ţe přitahuje pozornost většího mnoţství potenciálních draţitelů.
___________________________ 100
http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/k-nekterym-zmenam-exekucniho-radu.html http://www.amic.cz/tiskove-stredisko/exekutorsky-urad-prerov-judr-tomase-vrany 102 Centrální evidence exekucí (www.ceecr.cz), Exekutorská komora se sídlem v Brně, zřízená zákonem č. 120/2001 Sb., je stavovskou organizací profesní samosprávy sdruţující soudní exekutory www.ekcr.cz 103 http://www.evidenceexekuci.cz/ 101
- 48 -
„Do Portálu draţeb zapisují soudní exekutoři informace o draţbách nemovitostí, movitých věcí a podniků nařízených podle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu), a to podle obsahu jimi vedeného spisu. Portál draţeb tak především umoţňuje zjišťovat informace o konkrétních draţbách vedených jednotlivými soudními exekutory podle exekučního řádu, zejména zjišťovat, kterých nemovitostí, movitých věcí a podniků se draţba týká, datum konání draţby, výši nejniţšího podání a další relevantní informace. Nahlíţení do systému Portálu draţeb není zpoplatněno.“104 Bezpoplatkový reţim nahlíţení na draţební web vidím jako velké pozitivum, na druhé straně vzhledem k tomu, ţe exekutoři nemají povinnost informace o jimi vedených draţbách na portál zapisovat, není zde ţádná garance, ţe se veškeré draţby do seznamu dostanou. V této souvislosti bych se ještě ráda zmínila o jedné novince, a to je zřízení bezplatných poraden pro osoby čelící exekuci. Cílem právní poradny je zejména snaha zpřístupnit nezbytnou právní pomoc i sociálně slabším vrstvám obyvatelstva, které si z finančních důvodů nemohou dovolit vyuţít sluţeb advokáta. V současnosti fungují právní poradny v Praze, Brně a Plzni (případně je moţné vyuţít bezplatné poradny exekutorských úřadů v Praze, Olomouci a Liberci). Kontaktní údaje nabízí na svých stránkách Exekutorská komora.
6 Náklady exekuce, odměna exekutora Náklady exekuce a jejich uhrazení představuje jeden z předpokladů zdárného skončení exekuce. Náhrada nákladů exekuce se řídí jednak ustanoveními EŘ, jednak je upravena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti ČR č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora. Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce.
___________________________ 104
http://www.portaldrazeb.cz/
- 49 -
Náklady exekuce sestávají z několika sloţek: náhrada paušálně určených či účelně vynaloţených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce podniku, příslušná daň z přidané hodnoty v případě, ţe exekutor je plátcem daně.105 Pokud je exekuce zastavená, hradí náklady exekuce a náklady účastníků ten, který zastavení zapříčinil. Je také moţné, ţe k zastavení exekuce dojde pro nemajetnost povinného – v tom případě by hradil paušálně určené či účelně vynaloţené výdaje exekutorovi oprávněný. Pro takový případ si můţe oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně vynaloţených výdajů. Oprávněný má moţnost před vlastním podáním návrhu na nařízení exekuce uzavřít s exekutorem písemnou smlouvu o provedení exekuce. V této smlouvě si pak můţou sjednat odměnu za provedení exekuce. Smluvní odměna není nákladem exekuce. Odměna za provedení exekuce ukládající zaplacení peněţité částky činí (procentem z exekutorem skutečně vymoţeného plnění po vydání usnesení o nařízení exekuce): do 3 000 000 Kč základu............................................15 %, z přebývající částky aţ do 40 000 000 Kč základu.....10 %, z přebývající částky aţ do 50 000 000 Kč základu ......5 %, z přebývající částky aţ do 250 000 000 Kč základu ....1 %. částka nad 250 000 000 Kč se do základu nezapočítává.106
___________________________ 105 106
§ 87 odst.1 EŘ § 6 zák. č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora
- 50 -
Závěr Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) nabyl účinnosti dnem 1.9.2001 a od té doby byl mnohokrát novelizován. Ve své práci jsem se zabývala zejména stavem po poslední novelizaci EŘ (s účinností 1.11.2009), jeţ představila mnoho novinek. Novela exekutorského řádu publikovaná jako zákon č. 286/2009 si zaslouţí pozornost široké veřejnosti. Přinesla totiţ řadu novinek, které měly za cíl zjednodušit a zpřehlednit exekuční řízení, podle exekutorů ale v některých případech posílila pozici dluţníků na úkor věřitele. Na druhou stranu však exekutoři uznávají, ţe některé změny jsou k lepšímu: mohou například za určitých podmínek odloţit nebo zastavit exekuci, rozhodnout o zrušení zákazu dluţníkovi nakládat se svým majetkem, případně rozhodnout o vyškrtnutí majetku třetí osoby ze soupisu dluţníkova majetku. Mezi další změny, které novela představila, patří např. institut přiměřenosti či zřízení exekutorského zástavního práva. Oprávněným také přibyla jistota týkající se okamţiku, kdy jim exekutor vyplatí vymoţené pohledávky. Novela totiţ stanovila lhůtu 30ti dnů, v níţ je exekutor povinen vymoţenou částku, převyšuje-li 1 000,- Kč, vyplatit oprávněnému. Podle mého názoru je ještě brzy k objektivnímu hodnocení, jestli změny přispěly k větší vymahatelnosti pohledávek oprávněných či zda se naplnily obavy exekutorů z posílení pozice dluţníků. Závěrem bych uvítala, kdyby má práce poskytla případnému čtenáři ucelený pohled do současné problematiky exekuce peněţitého plnění v České republice, i kdyţ jsem si vědoma, ţe můj výklad není vzhledem k obsáhlosti tématu v ţádném případě vyčerpávající. Bakalářská práce na téma Exekuce peněţitého plnění pro mě byla zajímavým přínosem, protoţe předpokládám, ţe v oboru vymáhání pohledávek budu pracovat i v budoucnu a doufám, ţe zjištěné informace budu vyuţívat pouze v rovině profesní.
- 51 -
Seznam použité literatury Bibliografie GROSSOVÁ, Marie. Exekuce na peněţité plnění v současné právní praxi. 5. vyd. Praha: Linde, 2007. ISBN 80-7201-621-0 LISSE, Luděk. Civilní proces. 1. vyd. Praha: VŠFS, o.p.s., 2008 NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád : praktická příručka pro věřitele. 1. vyd. Praha : Grada, 2001. ISBN 80-247-0111-1 TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006. ISBN 807179-489-9.
Právní předpisy Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním , ve znění pozdějších předpisů
- 52 -
Internetové zdroje http://www.exekutorskakomora.cz/ http://www.evidenceexekuci.cz/ http://www.pravnik.cz/ http://www.e-advokacie.cz/ http://www.amic.cz/ http://www.novinky.cz/finance/ http://www.mesec.cz/ http://www.ceskenoviny.cz/ http://www.epravo.cz/ http://www.fsi.cz/ http://nadrevo.blogspot.com/ http://www.portaldrazeb.cz/
Seznam příloh 1. Vzor návrhu na nařízení exekuce (zdroj: http://www.exekuce-liberec.cz)
- 53 -
VZOR
Příloha č. 1 Návrh na nařízení exekuce
Okresnímu soudu v Oprávněný: se sídlem (bytem): IČ: (r.č.:) jednající (statutární orgán) Povinný: se sídlem (bytem): IČ: (r.č.:) (Podnikající pod obchodním jménem) Návrh na nařízení exekuce podle exekučního řádu dvojmo I. Rozsudkem (platebním rozkazem) č.j. …, vydaným Okresním soudem v … dne …, jenţ nabyl právní moci dne … a je vykonatelný (dále jen ,,exekuční titul”), byla povinnému uloţena povinnost spočívající v zaplacení pohledávky ve výši … Kč s úroky z prodlení ve výši … % od … do zaplacení a nákladů nalézacího řízení ve výši … Kč oprávněnému. Důkaz: Rozsudek (Platební rozkaz) ze dne …, č.j. … s vyznačenou doloţkou právní moci a doloţkou vykonatelnosti - není přiložen, neboť návrh je podáván u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně - je přiloţena jeho ověřená kopie pokud je návrh podáván u soudu, který o věci nerozhodoval jako soud prvního stupně II. Povinný dobrovolně nesplnil do dne podání tohoto návrhu ani část povinnosti uloţené předmětným vykonatelným exekučním titulem Povinný dobrovolně splnil do dne podání tohoto návrhu část povinnosti uloţené předmětným vykonatelným exekučním titulem, a to: (např. část pohledávky ve výši … Kč dne … a zbytek pohledávky ve výši … Kč dobrovolně neplní. III. Navrhuji, aby soud pověřil provedením exekuce k vymoţení pohledávky a jejího příslušenství podle exekučního titulu soudního exekutora JUDr…….., Exekutorský úřad……., se sídlem …………………. IV. na základě shora uvedených skutečností navrhuji exekučnímu soudu, aby vydal toto
- 54 -
Usnesení: I.
Exekuční soud nařizuje, podle vykonatelného rozsudku (platebního rozkazu) č.j. … vydaného dne …Okresním soudem v …, jenţ nabyl právní moci dne …, exekuci proti povinnému, k vymoţení povinnosti zaplatit oprávněnému pohledávku ve výši … Kč, úroků z prodlení ve výši …% od … do zaplacení a náhradě nákladů nalézacího řízení ve výši … Kč a k vymoţení povinnosti uhradit soudnímu exekutorovi pověřenému provedením exekuce náklady exekuce.
II.
Provedením exekuce soud pověřuje soudního exekutora ……………………………..
V …….dne……….
oprávněný
- 55 -
