Environmenátlní postoje studentů učitelství pro 1. stupeň ZŠ Environmental attitudes of pre-service teachers of primary school Roman Kroufek Katedra preprimárního a primárního vzdělávání, Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, Ústí nad Labem,
[email protected] Katedra biologie, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice
Abstract The paper deals with selected results of research of environmental attitudes of pre-service teachers of primary school. Attitudes were examined with a questionnaire, that was distributed electronically. The questionnaire items were related to socio-economic and demographic background of students and modified NEP / DSP scale. The research results showed a statistically significant relationship between environmental attitudes of students and selected elements of their socio-economic and demographic background. A statistically significant difference was demonstrated among students from full time study and distance study.
Úvod Mladší školní věk je období, ve kterém se výrazně formují postoje a z nich vycházející chování dětí, nejinak je tomu i v případě postojů a chování environmentálního charakteru. Je proto mimo jiné na učitelích prvního stupně základní školy, aby napomáhali správnému rozvoji proenvironmentálních postojů dětí pomocí účinné implementace průřezového tématu Environmentální výchova (se kterou je ovšem nutné začít již v MŠ) do výuky. „Hnacím motorem“ by v tomto případě měly být vědomosti a postoje samotného učitele, které získal a které byly pozitivně formovány také v průběhu studia. U studentů pedagogicky zaměřených vysokoškolských oborů je zjišťování úrovně environmentální gramotnosti zároveň nezbytnou informací k posouzení jejich potenciálu správně uchopit jednotlivá témata environmentální výchovy v jejich předpokládaném budoucím působení v pedagogické praxi (Dvořáčková et Ryplová 2012). Environmentální gramotnost bývá definována nejrůznějšími způsoby (podrobněji např. Roth 1992, O’Brien 2007, Schovajsová 2010), jednotná definice dosud neexistuje, většina autorů se ale shoduje v tom, že základem je soubor znalostí (ekologického a environmentálního rázu, podrobněji Morrone et al. 2001), postojů (pronevironmentálních postojů) a chování
(proenvironmentálního chování). Význam postojů v komplexní struktuře environmentální gramotnosti je nezpochybnitelný a výzkum pozadí jejich tvorby a struktury má své místo v teorii environmentální výchovy.
Výzkum environmentálních postojů učitelů Z hlediska významu nejdůležitější nástroj pro výzkum postojů k environmentální problematice byla nadlouho škála New Environmental Paradigm, kterou publikovali Dunlap et Van Liere (1978). Cílem bylo pomocí tohoto nástroje měřit to, zda se respondenti přiklání spíše k dominantnímu společenskému paradigmatu (DSP) či novému environmentálnímu paradigmatu (NEP). Nástroj sestává z dvanácti tvrzení (šest DSP, šest NEP), ke kterým se respondenti vyjadřují na pětistupňové Likertově škále. Přehled využití NEP podává Hawcroft et Milfont (2010). V průběhu let se na tento výzkumný nástroj snesla také vlna kritiky, naposledy např. LaLonde et Jackson (2002). I kvůli stoupající kritice představil tým, který stál za původní NEP škálou, v roce 2000 revidovaný nástroj, nazvaný New Ecological Paradigm (Dunlap et al. 2000). Ten rozšiřuje a aktualizuje původní nástroj na patnáct tvrzení, která se opět přiklání k DSP respektive NEP. Dostupné výzkumy environmentálních postojů, respektive komplexnější environemtnální gramotnosti u vysokoškolských studentů, případně učitelů, pochází především ze zahraničí např. z Izraele, kdy Yavetz et al. (2009) zkoumali rozdíl v environmentální gramotnosti studentů učitelství na počátku a před koncem jejich studia. Stejný tým (Goldman et al. 2006) se zabýval také vybranými aspekty environmentální gramotnosti nově nastoupivších studentů učitelství. Na Taiwanu proběhl podobný výzkum (Hsu et Roth 1998), kterého se účastnili tentokrát učitelé druhého stupně. O’Brien (2007) dokázala pozitivní korelaci mezi věkem a dobou studia studentů Iowa State University a jejich environmentálními postoji. Z českých prací, zabývajících se přímo výzkumem environmentální gramotnosti je nutno jmenovat disertační práci Schovajsové (2010), která zkoumala rozdíly environmentálního povědomí mezi žáky 5. tří ZŠ ve školách prohlubujících environmentální výchovu na školách bez environmentálního zaměření. Středoškolské studenty 1. a 4. ročníku ve svém výzkumu srovnávali Činčera et Štěpánek (2007). Segment jejich výzkumného nástroje, určený ke zkoumání postojů je v lehce modifikované podobě použit i v této studii. Dílčí výzkumy vybraných aspektů environmentální gramotnosti, včetně environmentálních postojů, je možné dohledat v diplomových a disertačních pracích studentů pedagogických fakult v ČR i zahraničí.
Cíle a hypotézy Srovnat rozdíly mezi studenty presenčního a kombinovaného studia. U každého studenta zjistit socioekonomické a demografické pozadí (background), ze kterého na VŠ přichází (pohlaví, věk, SŠ, město, volnočasové aktivity). Nalézt vztah mezi studentovým backgroundem a jeho environmentálními postoji. Otázka: Jaký je rozdíl mezi environmentálními postoji studentů učitelství pro 1. stupeň ZŠ v presenční a kombinované formě studia? H01: Studenti kombinovaného studia mají stejné environmentální postoje, jako studenti studia presenčního. HA1: Studenti kombinovaného studia mají postoje bližší Novému ekologickému paradigmatu, než studenti presenčního studia. Otázka: Jaký je rozdíl mezi environmentálními postoji studentů učitelství, kteří se ve volném čase věnují environmentální a přírodovědné problematice a těmi, kteří se jí nevěnují? H02: Studenti, kteří se ve volném čase věnují environmentální a přírodovědné problematice mají stejnou úroveň environmentálních postojů, jako student, kteří svůj čas tráví jinak. HA2: Studenti, kteří se ve volném čase věnují environmentální a přírodovědné problematice mají postoje bližší NEP než studenti, kteří svůj volný čas tráví jinak. Otázka: Existuje korelace mezi vybranými aspekty studentova socioekonomického a demografického pozadí a jeho environmentálními postoji? H03: Se stoupajícím věkem se nemění studentovy postoje vůči NEP. HA3: Věk studenta je pozitivně korelován s jeho postoji k NEP. H04: S vyšším ročníkem VŠ se nemění studentovy postoje vůči NEP. HA4: Ročník vysoké školy je pozitivně korelován se studentovými postoji k NEP.
Metody Výzkumným vzorkem bylo 85 studentů učitelství pro 1. stupeň PF UJEP, v presenční i kombinované formě studia, viz graf č. 1. Byly zpracovány dotazníky od všech studentů ochotných se výzkumu účastnit. Počet respondentů i nereprezentativnost vzorku představuje jednu z limit této výzkumné sondy.
Graf č. 1 - Věková struktura respondentů 9 8
Počet respondentů
7 6 5
Typ studia presenční
4
kombinované
3 2 1 0 19 20 21 22 23 24 25 26 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 44 46 Věk respondentů
Výzkumným nástrojem byl dotazník sestavený ve službě Google Drive a distribuovaný elektronicky na emailové adresy studentů v průběhu května až července 2013. Byla měřena reliabilita dotazníku, Cronbach α = 0,78. Dotazník sestával ze dvou segmentů. První se věnoval socioekonomickému a demografickému backgroundu studentů a zjišťoval jejich věk, pohlaví, formu studia a ročník VŠ, délku pedagogické praxe na 1. stupni ZŠ, typ vystudované střední školy, počet obyvatel města, ze kterého pochází a realizaci volnočasových aktivit environmentálního či přírodovědného rázu. Druhý segment dotazníku obsahoval dvacet tvrzení, ke kterým se respondenti vyjadřovali na pětistupňové Likertově škále. Prvních patnáct položek bylo českým překladem škály New Ecological Paradigm (Dunlap et al. 2000). Část (položky 2, 3, 4, 5, 8, 10, 11) překladu položek do českého jazyka byl převzat z práce Činčera et Štěpánek (2007), část (položky 1, 7, 9, 12, 13, 14) z práce Soukupa (2001), zbylé dvě položky jsou originálním překladem autora. Pět položek druhého segmentu výzkumného nástroje – rozšiřující škála proenvironmentálních postojů – bylo převzato z práce Činčera et Štěpánek (2007). „Autorem škály je Jan Činčera, škála byla poprvé vyzkoušena v rámci předvýzkumu na Střední pedagogické škola a gymnáziu Jeronýmova v březnu 2006. Cílem bylo ověřit rovinu vztahu respondentů k místu,
antropocentrickou či neantropocentrickou názorovou orientaci, přijetí morálního závazku za své jednání, souhlas s hlubinně ekologickým konceptem vitálních potřeb a uvědomění si souvislostí mezi lokální a globální dimenzí“ (Činčera et Štepánek 2007). Celý druhý segment výzkumného nástroje viz tabulka č. 1.
Tabulka č. 1 – Tvrzení obsažená ve výzkumném nástroji 1. Blížíme se limitu počtu lidí, které Země dokáže uživit. 2. Lidé mají právo upravovat přírodní prostředí podle svých potřeb. 3. Lidské zásahy do přírody vedou často ke katastrofálním dopadům. 4. Lidská vynalézavost zajistí, že nikdy neučiníme Zemi neobyvatelnou. 5. Lidé těžce poškozují životní prostředí. 6. Země má dostatek přírodních zdrojů, pouze se je musíme naučit využívat. 7. Rostliny a živočichové mají stejné právo na existenci jako lidé. 8. Rovnováha v přírodě je dost silná na to, aby zvládla vliv moderní průmyslové společnosti. 9. Navzdory našim schopnostem jsme stále podřízeni zákonům přírody. 10. Tak zvaná ekologická krize, které čelíme, je často přehnaně zveličována. 11. Země je jako kosmická loď s omezeným prostorem a zdroji. 12. Lidé byli stvořeni, aby vládli zbytku přírody. 13. Rovnováha v přírodě je velice křehká a snadno může být rozvrácena. 14. Lidé se nakonec naučí dost o tom, jak příroda funguje, aby byli schopni ji kontrolovat. 15. Pokud vše bude probíhat tak jako dosud, zažijeme brzy velkou ekologickou katastrofu. 16. Mám rád místo ve kterém žiji. 17. Současná generace má morální závazky vůči budoucím generacím. 18. Problémy a příběhy lidí mimo moje vlastní bydliště jsou vzdálené a v podstatě mě nijak neovlivňují. 19. Přírodní zdroje by měly být využívány spíše pro uspokojení základních životních potřeb než pro materiální blahobyt. 20. Moje jednání nemá žádný faktický vliv na události mimo místo, kde žiji.
Ke statistickému zpracování dat byl použit nástroj MS Excel 2010. V případě hypotéz č. 1 a 2 byla nejprve ověřena shoda rozptylů v jednotlivých skupinách pomocí Dvouvýběrového Ftestu pro rozptyl. Poté byla pomocí Dvouvýběrového t-testu s rovností rozptylů posuzována statistická významnost získaných rozdílů Při ověřování hypotéz č. 3 a 4 byla provedena korelační analýza, byl zjišťován Pearsonův korelační koeficient pro dané dvojice znaků.
Výsledky 1, Jaký je rozdíl mezi environmentálními postoji studentů učitelství pro 1. stupeň ZŠ v presenční a kombinované formě studia? Tabulka č. 2 – Rozdíl postojů mezi studenty v kombinované a presenční formě studia Dvouvýběrový t-test s rovností rozptylů
Stř. hodnota Rozptyl Pozorování Společný rozptyl Hyp. rozdíl stř. hodnot t Stat P(T<=t) t krit
Kombinovaná 82,5882353 62,3270588 51 54,5673281 0
Presenční 76,9117647 42,8101604 34
3,47078036 0,00082609 1,98895978
Dosažená hodnota signifikance P je nižší, než stanovená hodnota hladiny významnosti 0,05. Můžeme proto přijmout alternativní hypotézu:
HA1: Studenti kombinovaného studia mají postoje bližší Novému ekologickému paradigmatu, než studenti presenčního studia. 2, Jaký je rozdíl mezi environmentálními postoji studentů učitelství, kteří se ve volném čase věnují environmentální a přírodovědné problematice a těmi, kteří se jí nevěnují? Tabulka č. 3 – Rozdíl postojů mezi studenty s env. zaměřenými volnočasovými aktivitami a bez nich Dvouvýběrový t-test s rovností rozptylů Bez aktivit Stř. hodnota Rozptyl Pozorování Společný rozptyl Hyp. rozdíl stř. hodnot t Stat P(T<=t) t krit
75,27659574 32,33487512 47 30,29878304 0 9,390205986 1,08223.10-14
Env. aktivity 86,5526316 27,7674253 38
1,98895978
Dosažená hodnota signifikance P je výrazně nižší, než stanovená hodnota hladiny významnosti 0,05. Můžeme proto přijmout alternativní hypotézu:
HA2: Studenti, kteří se ve volném čase věnují environmentální a přírodovědné problematice mají postoje bližší NEP než studenti, kteří svůj volný čas tráví jinak.
3, Existuje korelace mezi věkem studentů a jejich environmentálními postoji? Pomocí Pearsonova koeficientu byla zjišťována korelace mezi věkem studentů a naměřeným skóre environmentálních postojů. Grafické znázornění viz graf č. 2. r = 0,400857310468486 Míru závislosti dle zjištěného koeficientu korelace můžeme interpretovat jako střední a je proto možné přijmout alternativní hypotézu:
HA3: Věk studenta je pozitivně korelován s jeho postoji k NEP.
Graf č.2 - Závislost proenvironmentálních postojů na věku 120
Dosažené skóre
100 80
60 40 20 0
15
20
25
30
35
40
45
50
Věk respondentů
4, Existuje korelace mezi studovaným ročníkem vysoké školy a jeho environmentálními postoji? Pomocí Pearsonova koeficientu byla zjišťována korelace mezi studovaným ročníkem vysoké školy a naměřeným skóre environmentálních postojů. r = 0,110048384839842 Míru závislosti dle zjištěného koeficientu korelace můžeme interpretovat jako velmi slabou a přijmout proto nulovou hypotézu:
H04: S vyšším ročníkem VŠ se nemění studentovy postoje vůči NEP.
Diskuze Pokud jde o postoje blízké Novému ekologickému paradigmatu, prokázaly výsledky prezentované výzkumné studie statisticky významné rozdíly mezi studenty kombinovaného a studenty prezenčního studia učitelství pro 1. stupeň základní školy. Vyšší skóre získali studenti kombinovaného studia, statistickou významnost zjištěného rozdílu potvrdil dvouvýběrový Studentův t-test. Ve shodě s tímto zjištěním je i korelace dosaženého skóre se stoupajícím věkem studentů. Její míra však není vysoká (r = 0,4). Druhým zjištěním studie je fakt, že studenti, kteří se ve volném čase věnují pravidelně environmentálním či přírodovědným aktivitám mají postoje statisticky prokazatelně bližší Novému ekologickému paradigmatu. Mezi volnočasové aktivity, které naplňovaly naši představu o jejich environmentálním charakteru, patřilo především vedení přírodovědných a ekologických kurzů, aktivní skauting a turistika a nejrůznější formy environmentálního a ekologického aktivizmu. Toto zjištění koresponduje se závěry Goldmana et al. (2006), kteří zjistili, že studenti s přírodovědným zaměřením dosahují vyšších hodnot v rámci výzkumu environmentální gramotnosti jako celku. Výsledky této sondy nelze zobecňovat, výzkum environmentálních postojů i dalších aspektů environmentální gramotnosti u studentů učitelství bude v budoucnu vhodné aplikovat na velký výzkumný vzorek z více pedagogických fakult. To umožní užití komplexnějších statistických metod vyhodnocování sebraných dat. Zajímavé bude také jistě zjišťování korelace mezi zjištěnými postoji a dalšími prvky environmentální gramotnosti, především vědomostmi a vlastním konáním respondentů.
Zdroje ČINČERA, J., ŠTĚPÁNEK, P. Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných, Envigogika. 2007, vol. 2, no. 1. ISSN 1802-3061 DUNLAP, R. E., VAN LIERE, K. D. The new environmental paradigm: A proposed measuring instrument and preliminary results. The Journal of Environmental Education. 1978, no. 9, s. 10-19, ISSN: 0095-8964. DUNLAP, R. E., VAN LIERE, K. D., MERTIG, A. G. et JONES, R. E. Measuring endorsement of the New Ecological Paradigm: a revised NEP scale. The Journal of Social Issues, 2000, vol. 56, no. 3, s. 425-42. ISSN 1540-4560 DVOŘÁČKOVÁ, S., RYPLOVÁ, R. Sonda environmentální gramotnosti studentů přírodovědně a ekologicky zaměřených oborů na Pedagogické fakultě JU. 2012, Envigogika, vol. 7, no. 3. ISSN 18023061 HAWCROFT, L. J., MILFONT, T. L. The use (and abuse) of the new environmental paradigm scale over the last 20 years: A meta-analysis. Journal of Environmental Psychology, 2010, 30, 143–158. ISSN 0272-4944 HSU, S. J., ROTH, R. E. An Assessment of Environmental Literacy and Analysis of Predictors of Responsible Environmental Behaviour Held by Secondary Teachers in the Hualien Area of Taiwan. Environmental Education Research, 1998, vol. 4, no. 3, s. 229 — 249 ISSN 1350-4622. LA LONDE, R., JACKSON, E. L. The new environmental paradigm scale: Has it outlived its usefulness? Journal of Environmental Education,2002, vol. 33 no. 4, 28–36. ISSN: 0095-8964 MOORONE, M., MANCL, K. CARR, K. Development of a Metric to Test Group Differences in Ecological Knowledge as One Component of Environmental Literacy. The Journal of Environmental Education, 2001, vol. 32, no. 4, s. 33-42, ISSN: 0095-8964 O’BRIEN, S. R. M. Indications of environmental literacy: using a new survey instrument to measure awareness, knowledge, and attitudes of uniiversity-aged students, disertační práce, Ames: Iowa State University, 2007, s. 120. ROTH C. E. Environmental literacy – Its Roots, Evolution and Directions in the 1990s. Columbus, OH: ERIC Clearing house for Science, Mathematucs, and Environmental Education, 1992, s. 51. SCHOVAJSOVÁ, J. Současný stav environmentální výchovy na základních školách – vybrané aspekty environmentální gramotnosti dětí mladšího školního věku, disertační práce, Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, 2010, s. 194. SOUKUP, P. ISSP Životní prostředí – Sociologické texty. Praha: Sociologický ústav AVČR, 2001 ISBN 80-7330-000-1 YAVETZ, B., GOLDMAN, D., PE'ER, S. Environmental literacy of pre-service teachers in Israel: a comparison between students at the onset and end of their studies, Environmental Education Research, 2009, vol. 15, no. 4, s. 393-415, ISSN 1350-4622.
Tento příspěvek byl podpořen grantem IGA PF UJEP „Vybrané aspekty environmentální gramotnosti studentů učitelství pro 1. stupeň ZŠ“.
