Postoje k mateřství z pohledu žen

Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s. r. o. Čelákovice

Postoje k mateřství z pohledu žen

Sociální práce

Vedoucí práce: PaedDr. Jana Černá

Vypracovala: Miloslava Tyková

Čelákovice 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

V Čelakovicích, 15. 5. 2015

Miloslava Tyková

Poděkování Děkuji všem ženám i všem mužům, kteří se vyplněním dotazníku podíleli na vzniku této absolventské práce. Zvláštní poděkování pak patří těm, kteří mi pomohli se šířením dotazníků dalším respondentům, zejména slečně Tereze Nádvorníkové. Největší poděkování však patří mé vedoucí absolventské práce, PaedDr. Janě Černé, za cenné rady a připomínky, které mi poskytla během konzultací.

Obsah Obsah ................................................................................................................................ 4 Úvod.................................................................................................................................. 6 1 Cíl absolventské práce ................................................................................................... 8 Teoretická část .................................................................................................................. 9 2 Pojem mateřství, rodičovství a rodina ........................................................................... 9 2.1 Mateřství a otcovství z pohledu české platné legislativy ...................................... 12 3 Pohled do historie ........................................................................................................ 14 3.1 Mateřství v devatenáctém a dvacátém století ....................................................... 16 4 Současná situace .......................................................................................................... 20 4.1 Trendy současné rodiny ........................................................................................ 20 4.2 Příčiny odkládání mateřství do vyššího věku ....................................................... 22 5 Aspekty pozdního mateřství......................................................................................... 25 5.1 Zdravotní aspekty pozdního mateřství .................................................................. 25 5.1.1 Downův syndrom ........................................................................................... 25 5.1.2 Edwardsův syndrom ...................................................................................... 26 5.1.3 Patauův syndrom............................................................................................ 26 5.2 Psychologické a sociální aspekty pozdního mateřství .......................................... 27 6 Sociální a rodinná politika České republiky ................................................................ 29 6.1 Rodinná politika .................................................................................................... 30 6.2 Opatření sociální a rodinné politiky...................................................................... 32 6.2.1 Peněžitá pomoc v mateřství ........................................................................... 32 6.2.2 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství........................................... 34 6.2.3 Rodičovský příspěvek .................................................................................... 34 6.2.4 Porodné .......................................................................................................... 36 6.2.5 Přídavek na dítě ............................................................................................. 36 6.2.6 Daňové zvýhodnění ....................................................................................... 36 6.2.7 Jesle................................................................................................................ 37 6.2.8 Další opatření rodinné politiky ...................................................................... 38 Praktická část .................................................................................................................. 39 7 Použitá metoda............................................................................................................. 39 8 Hypotézy ...................................................................................................................... 41 9 Vyhodnocování dotazníků ............................................................................................ 42 9.1 Struktura výběrového souboru .............................................................................. 42

4

9.2 Finanční a materiální zabezpečení ........................................................................ 44 9.3 Seberealizace ........................................................................................................ 48 9.4 Připravenost muže na aktivní úlohu při věnování se rodině ................................. 53 9.5 Nároky žen na partnera ......................................................................................... 56 9.6 Psychická, sociální a emociální připravenost k rodičovství ................................. 58 9.7 Plánovaný počet dětí a plánovaná doba vzniku mateřství .................................... 61 9.8 Nastavení sociální a rodinné politiky.................................................................... 63 10 Diskuze .................................................................................................................. 67 Závěr ............................................................................................................................... 69 Summary ......................................................................................................................... 71 Bibliografie ..................................................................................................................... 73 Přílohy............................................................................................................................. 77

5

Úvod Jako téma své absolventské práce jsem si zvolila postoje k mateřství z pohledu žen. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že mne zaujal věkový rozdíl mezi dnešními prvorodičkami a prvorodičkami předchozích desetiletí, zejména prvorodičkami osmdesátých let dvacátého století, kdy jejich věk dosahoval v porovnání se současností i předchozími desetiletími dvacátého století velmi nízkých hodnost. Položila jsem si otázku, co vše je příčinou této změny a rozhodla jsem se hledat na ni odpověď.

Zajímalo mne především, jaké faktory ovlivňují plánování rodiny, zejména skutečnost, kdy se ženy cítí subjektivně připraveny na svou rodičovskou roli. Předmětem mého zájmu je především to, jaké ekonomické a materiální zázemí chtějí mít ženy vybudovány před početím prvního dítěte, jaké vzdělání před založením rodiny chtějí ženy získat, čeho chtějí dosáhnout před odchodem na mateřskou či rodičovskou dovolenou v zaměstnání a jak dlouho se chtějí před mateřstvím věnovat svým náročnějším, s mateřstvím se neslučujícím zájmům, aby cítily, že jsou na přijetí této životní role připravené. Pozornost jsem také zaměřila na to, jak tento pocit připravenosti ovlivňuje nastavení sociální a rodinné politiky. Okrajově se v práci věnuji také připraveností mužů na sociální roli otce.

V teoretické části se nejprve zabývám vymezením pojmu mateřství, rodičovství a rodina a následně pohledem do historie této problematiky. Poté přecházím do současnosti. V první kapitole věnované současné situaci se věnuji trendu odkládání mateřství až do období střední dospělosti a socioekonomickými hledisky, které mají na tento vývoj vliv. V druhé se zabývám vybranými biologickými, psychologickými a sociálními aspekty pozdního mateřství. V poslední kapitole mapuji současný stav sociální a rodinné politiky v České republice. Nejprve stručně charakterizuji, co znamenají pojmy sociální a rodinná politika a poté se věnuji jednotlivým opatřením těchto politik, která se dotýkají mateřství, zejména těm mající vliv na finanční situaci rodin s dětmi.

6

V praktické části se pomocí dotazníků pokouším najít příčiny odkládání rodičovství do období střední dospělosti v České republice. Zvolila jsem dva různé dotazníky, první je určen pro ženy a druhý pro muže. Jelikož v popředí mého zájmu jsou v této práci především ženy, má dotazník určený pro ženy více otázek a zkoumá problematiku podrobněji než dotazník určený pro muže. Pro oba dotazníky jsem jako cílovou skupinu zvolila zatím bezdětné jedince ve věku 18 až 35 let, kteří ovšem v budoucnu děti plánují.

7

1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl Hlavním cílem absolventské práce je zjistit jaké faktory ovlivňují plánování rodiny, tj. zjistit, kdy se ženy cítí subjektivně připraveny na mateřskou roli a souvislost tohoto pocitu připravenosti s nastavením sociální a rodinné politiky.

1.2 Dílčí cíl Dílčím cílem absolventské práce je zjistit, jak ovlivňuje nastavení sociální a rodinné politiky pocit připravenosti mužů k rodičovství a jak jsou muži připraveni se aktivně věnovat rodině.

8

Teoretická část

2 Pojem mateřství, rodičovství a rodina „Nejvýznamnějším přechodem v rodinném cyklu je přechod k rodičovství. Je to zároveň patrně nejvýznamnější přechod v našem života běhu, a to, že máme anebo mohli bychom mít rozhodnutí o něm ve svých rukou, nečiní ho lehčím, spíše naopak.“ [MOŽNÝ, 2008, s. 150]

Toto téma je uvedeno citací, která dle názoru autorky velmi dobře vystihuje, co je jádro problému, o kterém pojednává tato absolventská práce. A sice to, že volbu, zda se staneme rodiči, máme více než kdy jindy v historii ve svých rukách. A zároveň to, že se jedná o velkou změnu v životě, kterou často velmi zvažujeme, ať už se rozhodujeme, zda mít nebo nemít děti nebo o tom, kdy je mít a s kým.

Narození prvního dítěte s sebou nese vznik nových sociálních rolí. Z ženy se stává matka a z muže otec. Tato mateřská a otcovská role obnáší nutnost přijetí nových úkolů. [LANGMEIER, KREJČÍŘOVÁ, 2006]

Rodičovská role je považována za důležitou součást identity dospělého jedince. Obvykle se vznikem mateřství mění více ženin zaběhlý způsob života než mužův vznikem otcovství. Většinou je to totiž stále matka, kdo přeruší zaměstnání, aby se mohla plně věnovat péči o dítě. Tento odchod z pracovního života může být navíc spojen i s určitou mírou izolace. [VÁGNEROVÁ, 2000]

Rodičovství uspokojuje potřebu mít někoho, kdo je na rodičích závislý a absolutně je potřebuje a o koho mohou pečovat. Dítě do života svých rodičů vnáší řadu nových pozitivních prožitků a významným způsobem podněcuje jejich osobnostní vývoj. Rodičovství v ženě a muži také probouzí dosud nepoznaný ochranitelský postoj a poskytuje rodičům velké množství radostí z každodenního soužití, z projevů příchylnosti

9

dítěte a ze sledování vývojových změn. Na druhou stranu se s příchodem dítěte stává život rodičů v mnoha ohledech náročnější. Rodiče musí přijmout nové závažné povinnosti a také fakt, že se již nemohou v navyklé míře věnovat některým svým aktivitám. Jejich denní režim se totiž musí přizpůsobit potřebám dítěte. Příchod dítěte také v rodičích vyvolává spoustu různých starostí a obav. [LANGMEIER, KREJČÍŘOVÁ, 2006]

Role matky zpravidla bývá více sociálně ceněna než role otce. Na druhou stranu je však také nutno říci, že ve společnosti stále převažuje představa, že žena má být z mateřství jednoznačně šťastná a péče o její dítě jí má přinášet jen samé pozitivní pocity. To je samozřejmě velmi vysoké, ba i nerealistické, očekávání. Vždyť péče o dítě přináší nejen radost, ale i starost a nové problémy. Pečovat o dítě je náročné a často i unavující a frustrující. Ženy také mohou hodnotit svůj životní styl, kterým musí žít během péče o malé dítě, za příliš stereotypní. [VÁGNEROVÁ, 2000]

Přechod k rodičovství má tyto čtyři základní vlastnosti: 1) Jedná se o přechod, ke kterému dochází pod velkým tlakem společnosti. Tento tlak je více zaměřen na ženu než na muže, protože sociální postavení ženy je historicky spjato právě s mateřstvím. 2) Je to přechod, ke kterému dochází i neplánovaně. 3) Jedná se o přechod nevratný – pořízení dítěte nelze vzít zpět, ani nelze vyměnit dítě za jiné. 4) Je to zlomový přechod1. Těhotenství připravuje ženu na mateřství jen po fyzické stránce, nikoli však po stránce sociální. [MOŽNÝ, 2008]

Rodina je základní společenskou jednotkou, a to ve všech lidských společenstvích, i když je pravdou, že její postavení z hlediska vztahu k širšímu příbuzenstvu může být různé. Také se může lišit ve struktuře a v rozdělení rolí a moci. Rodinu (myšleno nukleární typ 1

Ostatní přechody mívají jakousi přípravnou fázi. Sňatku například předchází zasnoubení, během kterého

si dva lidé zvykají na myšlenku budoucího manželství. Narození dítěte však rozhodně není takto pozvolným přechodem. Dítě, které nebylo, tu najednou je. Těhotenství je plné představ a iluzí o tom, jaké to bude, až se dítě narodí, avšak tyto představy mají k realitě obvykle daleko. [MOŽNÝ, 2008]

10

rodiny) lze rozlišovat na rodinu úplnou a neúplnou. Vznik neúplné rodiny je nejčastěji zapříčiněn těhotenstvím svobodné ženy (ženy bez vážného partnerského vztahu), úmrtím jednoho z partnerů nebo rozvodem (rozchodem). [LANGMEIER, KREJČÍŘOVÁ, 2006]

Mezi základní funkce rodiny patří funkce reprodukční, hospodářská, emocionální a socializační funkce. Rozborem reprodukční funkce se dle názoru autorky není nutno zabývat, její význam je dle jejího mínění zcela jasný. Hospodářská funkce je v současné průmyslové společnosti oslabena, rodina stále musí umět hospodařit a vést domácnost, ale nutnost vyrábět do značné míry vymizela – rodina je nyní spíše spotřební jednotkou, která se účastní jen finální fáze výroby, i když některé výrobní prvky ani dnes nemizí. 2 Emocionální funkce znamená, že by rodina měla všem svým členům poskytovat emoční uspokojení. [LANGMEIER, KREJČÍŘOVÁ, 2006] Jako nejméně srozumitelná se autorce práce jeví funkce socializační, a proto jejímu vysvětlení věnuje větší prostor. K vysvětlení obsahu této funkce použije Matouškovo vymezení rodiny, které právě odpovídá oné socializační funkci. „Rodina je prvním a dosti závazným modelem společnosti, s jakým se dítě setkává. Předurčuje jeho osobní vývoj, jeho vztahy k jiným skupinám lidí. Rodina dítě orientuje na určité hodnoty, vystavuje ho určitým konfliktům, poskytuje mu určitý typ podpory. Tímto způsobem osobitě zabarvuje to nejdůležitější, co dítěti

předává

–

sociální

dovednosti,

bez

kterých

se

ono

v

dospělosti

neobejde.“ [MATOUŠEK, 2003, s. 9]

2

V minulosti měla hospodářská funkce rodiny mnohem větší vliv než v současnosti. Tehdy se nejednalo jen o „pouhé“ vydělání peněž na nákup zboží a služeb. Důležitost této funkce se začala snižovat se vznikem manufaktur v osmnáctém století a s následnou industrializací. Do té doby byla rodina základní výrobní a zároveň i spotřební jednotkou, uzavření sňatku bývalo především ekonomickou záležitostí, často i přímo nutností. Domácnost byla rozsáhlejší, než jak ji známe dnes, patřil k ní vlastní dům se zahradou a dvorem a drobným domácím zvířectvem. Do rodiny patřili také tovaryši, učedníci a čeleď. Rodina musela zajistit i řadu úkolů, které byly v industriálním období komercionalizovány. Jednalo se např. o domácí výrobu chleba, výrobu svítidel, mýdla či vaření piva. [LENDEROVÁ, 2005]

11

2.1 Mateřství a otcovství z pohledu české platné legislativy Vymezení pojmu mateřství a otcovství definuje zákon č. 89/2012, občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dle § 775 je matkou dítěte žena, která dítě porodila. S vymezením otcovství je to složitější. Pokud se dítě narodí vdané ženě, je za otce dítěte dle § 776 odst. 1 považován její manžel. Ten je považován dle § 776 odst. 1 za otce dítěte i v případě, že dojde k zániku manželství, jeho prohlášení za neplatné nebo k prohlášení manžela za nezvěstného, pokud od vzniku této okolnosti uběhlo tři sta dní nebo méně. To však platí pouze v případě, že se matka dítěte během této lhůty znovu nevdá, pokud dojde k jejímu dalšímu sňatku, má se dle § 776 odst. 2 za to, že otcem dítěte je její nový manžel. Pokud by se dítě narodilo mezi zahájením řízení o rozvodu manželů a rozvodem a manžel (bývalý manžel) by prohlásil, že není otcem dítěte a zároveň by se jiný muž k otcovství přihlásil a připojila-li by se matka dítěte k těmto prohlášením, byl by dle § 777 odst. 1 považován za otce dítěte ten muž, který se za otce dítěte prohlásil.

Pokud je matka dítěte svobodná, má se dle § 779 odst. 1 za to, že otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo souhlasně potvrzeno prohlášením matky dítěte a onoho muže. Je možné takto určit otcovství i ještě nenarozeného dítěte. Pokud by se jednalo o dítě počaté umělým oplodněním, byl by dle § 778 za otce dítěte považován ten muž, který dal k umělému oplodnění souhlas.

Občanský zákoník také definuje práva a povinnosti rodičů. Tato práva a povinnosti vznikají dle § 856 dnem narození dítěte a zanikají nabytím jeho zletilosti. Je zde v § 858 definován i pojem rodičovské zodpovědnosti. Ta dle něho zahrnuje práva a povinnosti rodičů spočívající v péči o dítě, přičemž tato péče zahrnuje zejména péči o zdraví dítěte, dále péči o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, ochranu dítěte, udržování osobního styku s dítětem, zajišťování výchovy a vzdělání dítěte, určení místa jeho bydliště a jeho zastupování a spravování jeho jmění. Vyživovací povinnosti není dle § 859 součástí rodičovské odpovědnosti, protože doba jejího trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.

12

K tomu je vhodné dodat, že dle § 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů a zákona ze dne 5. září 2012, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony má dítě nárok na ochranu svých práv na příznivý vývoj a řádnou východu, dále na ochranu svých oprávněných zájmů, včetně ochrany svého jmění a na působení, které směřuje k obnovení narušených funkcí rodiny. A případně také na zajištění náhradního rodinného prostředí.

13

3 Pohled do historie Pohled do historie je započat až v raném novověku, a to z toho důvodu, že teprve až v tomto období se rozšiřuje pramenná základna pro studium populačního vývoje, která dovoluje aplikovat více metod demografické analýzy. [HORSKÁ a kol., 1990] Pro pramennou základnu je důležitý zejména rok 1563, kdy bylo na tridentském koncilu rozhodnuto o novém pojetí sňatku a nových okolnostech jeho uzavření (značný nárůst byrokracie a tedy i dochovaných písemných záznamů) a o povinnosti církevních hodnostářů vést matriční záznamy. [GRULICH, 2000]

Jelikož data o tom, v kolika letech se žena stávala obvykle matkou, nejsou k dispozici, zabývá se práce sňatkovým věkem, který vzhledem k nepoužívání antikoncepčních prostředků, poskytuje značný vhled i do této problematiky. Historičtí demografové totiž došli k závěru, že se první dítě rodilo v intervalu deset až osmnáct měsíců po svatbě. Pokud tedy víme, v kolika letech žena uzavřela sňatek, můžeme si přičtením daného počtu měsíců snadno dopočítat, v kolika letech žena pravděpodobně porodila své první dítě. [LENDEROVÁ, 1999] Je však nutné vzít v úvahu, že nová nařízení pocházející z tridentského koncilu byla v některých oblastech plně akceptována až v průběhu sedmnáctého století, takže pro přechodné období mohou být data mírně zkreslena tím, že oficiálně byl sňatek proveden až v okamžiku, kdy spolu již partneři žili. [HORSKÝ, SELIGOVÁ, 1997]

Pro raný novověk obecně platí, že v západní a severní Evropě byl sňatkový věk vyšší a v jihovýchodní a východní Evropě nižší. V Čechách byl průměrný věk při prvním sňatku nižší než v západní Evropě, ale zároveň vyšší ve srovnání s oblastmi na jihovýchod a východ od našeho území. To platí nejen pro východoevropské země jako je Rusko nebo jihovýchodoevropské země jako je Bulharsko, ale i pro území dnešního Slovenska a Maďarska. [HORSKÝ, SELIGOVÁ, 1997]

Obecně je možné také o raně novověké západní a střední Evropě říci, že měšťanské obyvatelstvo uzavíralo sňatek později než obyvatelstvo ze selského prostředí. Naopak mladí lidé ze šlechtického prostředí uzavírali sňatky mnohem dříve, než jak tomu bylo

14

obvyklé u zbytku společnosti. Lze předpokládat, že jedním (nikoli však jediným a vše vysvětlujícím) z důvodů, proč měšťané uzavírali sňatky později než venkované, bylo to, že čekali na možnost ujmout se živnosti po starší generaci. Z podobného důvodu uzavírali sňatek v pozdějším věku i někteří jedinci z řad bohatších sedláků. Jen místo na možnost ujmout se živnosti čekali na možnost ujmutí se statku. U šlechty bývá její nižší sňatkový věk dáván do souvislosti se sňatkovou politikou. Ani v tomto případě však nelze tvrdit, že by to byl jediný důvod způsobující uvedený rozdíl. [HORSKÝ, SELIGOVÁ, 1997]

věk ženy 15-19 (%)

Kolín Poděbrady Točník Kolín – Židé Kolín – křest. Pardubice Poděbrady

20-24 (%) 25-29 (%) panství (vsi) 31,4 69,7 81,8 22,5 78,8 91,7 10,0 52,9 89,3 města 50,0 78,6 100,0 15,7 39,0 84,4 3,3 47,8 66,7 15,4 40,0 68,4 Tabulka č. 1 - [HORSKÝ, SELIGOVÁ, 1997, s. 64]

30-34 (%) 82,5 80,0 86,7 100,0 82,1 66,0 71,9

Údaje o tom, v kolika letech se žena vdávala, můžeme nalézt nejen v matričních záznamech, ale i v jiných dokumentech. Předkládaná tabulka byla sestavena na základě Soupisu obyvatel podle víry z roku 1651. Ženy jsou zde rozděleny do čtyř věkových kohort a u každé kohorty je uvedeno, jaký podíl (%) z nich byl v dané lokalitě již provdán.

Údaje v tabulce korespondují s výše uvedeným sdělením, dle kterého lze sledovat rozdíly mezi tím, v kolika letech vstupovaly do manželství ženy z venkova a v kolika ženy z města a také závislost této proměnné na zeměpisné poloze. Dále je však možné pozorovat, že záleží také na kulturních (náboženských, národnostních) okolnostech; ženy židovského původu z Kolína vstupovaly do manželství dříve oproti kolínským ženám křesťanského vyznání. [HORSKÝ, SELIGOVÁ, 1997]

15

Lze však sledovat rozdíly ve věku vstupu do manželství i v jiné závislosti než na zeměpisné poloze a na tom, zda se jedná o město nebo vesnici. I v rámci jednoho panství mohly být viditelné rozdíly ve věku, ve kterém se ženy vdávaly, a to v závislosti na tom, z jaké sociální vrstvy ženy pocházely. Jako příklad zde nyní bude uvedena situaci v osmnáctém století na panství Šťáhlavy.

I když během první poloviny osmnáctého století na tomto panství nebylo spektrum obyvatelstva ještě úplně diferencované, vrstva domkařů například ještě vůbec neexistovala, rozdíly ve sňatkovém věku na základě sociálního postavení tu byly patrné. Dcery z majetnějších rodin se vdávaly dříve než ty s horším ekonomickým zázemím. Zatímco dcery sedláků se vdávaly v průměru již ve 23 letech, dcery podruhů (sloužících) až ve 28 letech, tedy o pět let později. Podobný rozdíl zde existoval i u žen vdávajících se ve druhé polovině osmnáctého století. Dcery ze selských a chalupnických rodin se vdávaly o něco později než jejich předchůdkyně, přesto však dříve, než uzavíraly sňatek ženy z chudých rodin. Sňatkový věk podruhů zůstal zachován na 28 letech, dívky z nově konstituované vrstvy domkařů se vdávaly v 27 letech. [VELKOVÁ, 2009]

3.1 Mateřství v devatenáctém a dvacátém století V devatenáctém století bylo mateřství považováno za takřka svátost, a proto bylo na bezdětné ženy společností nahlíženo s jistou mírou despektu. Výchova dívek a chlapců se lišila, dívky byly vychovávány ke své budoucí mateřské roli. Ačkoli je na druhou stranu nutné připustit, že o podstatě těhotenství toho obvykle věděly jen velmi málo a o početí už vůbec nic. Pokud žena předčasně nezemřela (což bylo velmi častým jevem) a netrpěla ona nebo její manžel neplodností, přiváděla na svět děti od uzavření sňatku až do menopauzy, antikoncepční techniky byly stále velmi okrajovou záležitostí – jedinou legální antikoncepcí byla pohlavní zdrženlivost. Je také nutné uvést, že ačkoliv byl mateřství přiznáván onen vysoký společenský statut, péče o děti by se z dnešního pohledu dala hodnotit jako zanedbávající, necitelná a často až krutá. U šlechty i bohatších měšťanů bylo zvykem přenechávat do značné míry starost o dítě služebným, včetně starosti o kojení, kterou obstarávaly tzv. kojné. U chudšího obyvatelstva, kde musela matka pracovat, zase často hlídaly starší děti své mladší sourozence, přičemž 16

často tuto starost nedokázaly plně zvládnout. Nebylo také nic výjimečného, pokud děti ještě v nízkém věku (některé již kolem deseti let věku) odcházely sloužit pryč z domova. [LENDEROVÁ, 1999]

V devatenáctém století proběhla průmyslová revoluce, která s sebou přinesla mnoho změn ve výrobním způsobu, ve struktuře osídlení a také relativní blahobyt dostupný pro nejširší vrstvy populace. Tyto změny měly také dopad na rodinu, zejména na postavení žen v ní. Zvedly sice životní úroveň rodiny, ale oddělily bydliště od pracoviště a učinily spousty žen ekonomicky závislými na svých mužích. [MOŽNÝ, 2008] A právě v devatenáctém století se pod vlivem průmyslové revoluce a vzniku občanské společnosti ustálilo základní paradigma rodiny, podle kterého stojí v rodině na jedné straně muž, který obstarává rodinný příjem a účastní se procesů politického rozhodování, a na druhé straně žena, která působí ve sféře domácnosti a od které se očekává, že zajistí nutné zázemí pro celou rodinu – dá jí najíst, vychová děti a pečuje o staré a postižené členy rodiny. [LENDEROVÁ, 1999]

V souvislosti pohledu do historie nyní budou představeny myšlenkové směry zabývající se tématem zaměstnanosti žen. První z nich, tzv. konzervativní přístup, prakticky hlásá to, co bylo běžné v onom devatenáctém století. Zastánci této myšlenky prohlašují, že vdané ženy nemají pracovat, tím spíše, jsou-li zároveň matkami. Nejradikálnější stoupenci pak tvrdí, že žádná žena nemá pracovat mimo svou domácnost. Dle tohoto přístupu by děti měly být vychovávány podle toho, jakého jsou pohlaví. Dívky by měly zůstávat doma a učit se starat o domácnost, dokud se neprovdají a nezaloží svou rodinu, zatímco chlapci mají být naopak vedeni k tomu, aby rodnou domácnost opustili a prosadili se ve světě zaměstnání a v okamžiku, kdy jsou schopni finančně zajistit svou případnou rodinu, se oženili a přijali roli živitele rodiny. Tento postoj zaujímali např. konzervativní myslitelé Rakouska-Uherska a poměrně překvapivě také příslušníci meziválečné avantgardy. V druhé polovině dvacátého století bylo toto stanovisko prakticky vytlačeno z veřejného diskursu. [MOŽNÝ, 2008]

Zastánci druhé myšlenky, neokonzervativního stanoviska, považují za samozřejmou jen práci bezdětných žen. Předpokládají, že než se žena provdala, získala kvalifikaci v 17

nějakém zaměstnání. To si udržuje i během manželství až do doby, kdy se stane matkou. V tom okamžiku žena zaměstnání opouští a vrací se do něj, až když jsou děti odrostlé a její péči nepotřebují. [MOŽNÝ, 2008]

Třetí, egalitární, přístup poukazuje na to, že v době, kdy žena nechodí do zaměstnání a věnuje se péči o děti, dochází k devalvaci její odborné kvalifikace, zejména pokud zůstává doma delší dobu a pokud se jedná o kvalifikovanější ženu, která pracovala v dynamickém a rychle se rozvíjejícím oboru. V okamžiku, kdy se tato žena vrací do zaměstnání, musí se zpravidla spokojit s méně kvalifikovanou prací z oboru nebo dokonce obor změnit. Dle egalitárního přístupu je takový handicap neslučitelný s nárokem na rovnost životních šancí. [MOŽNÝ, 2008]

Kromě dalších okolností měly na odklon od konzervativního přístupu k přístupu neokonzervativnímu a egalitárnímu svůj velký podíl obě světové války, kdy se ženy musely chopit do té doby pro ně nezvyklých činností. Západní státy se sice snažily po válce konsolidovat společnost v rámci tradiční představy o uspořádání rodiny, ale zabránit společenským změnám se jim nakonec nepodařilo. V rámci této snahy byly např. zavedeny dávky a přídavky k platu, které měly konsolidaci napomoci tím, že zbrzdily ekonomický propad početnějších rodin s jediným živitelem. Mateřství, nikoli práce, bylo považováno za přirozenou seberealizaci ženy. Tato konsolidace, jak je již uvedeno výše, však neměla dlouhého trvání. [MOŽNÝ, 2008]

Mimo to, že ženy během války poznaly život za branami domácnosti a okusily větší samostatnosti, ženy také čím dál více pokračovaly v terciárním vzdělávání a dosahovaly vyšší kvalifikace. Další změnou bylo také to, že se zrychloval cyklus obměny technologií. To zapříčinilo, že nejen konzervativní, ale i neokonzervativní přístup začal ztrácet své stoupence a začal se prosazovat přístup egalitární. Další vývoj se tedy odehrával ve znamení hledání slučitelnosti mateřství a zaměstnání a diferenciaci životních drah. Zeslábl kulturní tlak na jeden určitý, všeobecný a závazný model rodiny pro všechny. Novinkou v tomto směru je, že součástí výběrového (manželského) párování se stalo vyjednávání o modelu jejich případné rodiny. Na druhou stranu je však nutné upozornit na to, že stále existují ženy, které si cíleně berou muže usilující o kariéru a počítají s tím, 18

že mu budou po řadu let jen vytvářet poklidné zázemí. Problém dnes však naopak spočívá v nedostatku takových mužů, zvlášť pokud žena zároveň hledá muže spolehlivého, tedy takového, který svým chováním, jednáním a povahou dává záruku, že ji nevystřídá za jinou ženu ještě dříve, než s ním ona žena vychová děti do dospělosti. [MOŽNÝ, 2008]

Vývoj české společnosti byl poznamenán únorovým převratem v roce 1948 a komunistickou ideologií. Ženy byly mobilizovány do práce a tato mobilizace jim byla předložena jako dosažení rovnosti a cesta k jejich emancipaci. Došlo k vybudování sítě mateřských škol a jeslí, které přijímaly děti od tří měsíců, což byl věk dítěte, ke kterému tehdy končila ženám mateřská dovolená. Rozhodující slovo vědecké autority v oblasti péče o dítě zde měla pediatrie, která se kromě jiného přikláněla k názoru, že průmyslově vyráběné sušené mléko je zdravější než mléko mateřské. Také psychologové a pedagogové svými závěry podporovali politickou ideologii. Hlásali, že dítěti se dostane lepší a více stimulující a rozvoj podporující péče od odborně proškolené zaměstnankyně jeslí než od matky, která k takové péči nebyla vyškolena a tudíž dle nich nemohla správně vědět, co takové dítě ke svému zdárnému vývoji potřebuje. [MOŽNÝ, 2008]

Již po několika letech se však vládní politika začala tiše obracet. Důvod byl prostý, stát neměl dostatečné množství finančních prostředků k tomu, aby si mohl dovolit v takové politice pokračovat. Náklady na jedno dítě v jeslích byly příliš vysoké. V polovině šedesátých let se politici rozhodli situaci řešit prodloužením mateřské dovolené. Zároveň s tím začali pediatři, psychologové a pedagogové znovu objevovat, že malé dítě potřebuje matku. [MOŽNÝ, 2008]

19

4 Současná situace Od druhé poloviny dvacátého století se v celé Evropě a dalších zemích našeho kulturního okruhu postupně vyvinul k univerzalitě model dvoupříjmové rodiny. Dobu, kdy matka (rodič) pečuje o malé dítě, překlenuje mateřská dovolená, která se u nás z původních čtyř měsíců postupně rozšiřovala. V současnosti v České republice máme mateřskou dovolenou prodlouženou o dovolenou rodičovskou a společně dosahují délky až čtyř let. Po ní se však matka zpravidla dříve či později vrací do zaměstnání. [MOŽNÝ, 2008]

Současně také došlo prakticky ve všech společnostech našeho kulturního okruhu k výraznému poklesu porodnosti, vesměs pod míru prosté reprodukce. Tato změna u nás nastala po roce 1989, kdy se sametovou revolucí přišly politické změny, které s sebou přinesly i změnu reprodukčních strategií. Další změnou, která přišla po roce 1989, je posun doby, kdy Češky zakládají rodinu - dochází ke stárnutí prvorodiček. Poslední výraznou změnou je strmý nárůst dětí narozených mimo manželství. [MOŽNÝ, 2008]

4.1 Trendy současné rodiny V současné době v naší kultuře existuje trend odkládání mateřství až do období střední dospělosti. Například v Anglii byl ještě v šedesátých letech dvacátého století průměrný věk při narození prvního dítěte u vdaných žen 24 let. V devadesátých letech to bylo již 29,1 roku. Zároveň v devadesátých letech téměř 10 % porodů v Anglii připadalo na matky starší 35 let. Obdobné údaje platí pro většinu vyspělých zemí. I u nás je tento trend zřejmý, pouze nastoupil oproti západním zemím později. [SOBOTKOVÁ, 2001] V roce 1999 například převýšil počet dětí narozených ženám ve věkové skupině 25-29 let počet dětí narozených ženám ve věkové skupině 20-24 let. Stalo se tak poprvé od konce druhé světové války. A v roce 2005 byl poprvé počet dětí narozených matkám ve věku 30-34 let poprvé vyšší než v roce 1948. V souvislosti se zvyšujícím se věkem prvorodiček je třeba dodat, že v České republice platí spíše tradiční demografické schéma a zvýšení věku prvorodiček zároveň i znamená méně dětí na jednu ženu. [RYCHTAŘÍKOVÁ, 2007]

20

Z obecných socioekonomických hledisek, která mají na tento trend vliv, jsou nejvýznamnější následující: zvyšování vzdělanosti a zaměstnanosti žen, růst rozmanitosti forem rodinného života a existence kontroly porodnosti. [SOBOTKOVÁ, 2001]

Nejvíce odkládají mateřství ženy, které mají vyšší vzdělání a žijí a pracují ve městě. Tyto ženy si před mateřstvím nejprve budují svou pracovní pozici. Těžké rozhodování, kdy si pořídit dítě, mají zejména ženy pracující v oblasti, kde jsou přestávky v kariéře považovány za brzdu profesního vývoje. [SOBOTKOVÁ, 2001]

30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2013

Graf č. 1 - Průměrný věk matky při porodu prvního dítěte v České republice [www.czso.cz, 10]

V současné době je čím dál více rozvedených a znovu uzavíraných manželství než dříve. Roste také počet nesezdaných párů a počet svobodných matek. Svobodné matky navzdory převládající představě o nich nejsou pouze mladé ženy, které do jiného stavu přišly neplánovaně kvůli nezodpovědnému sexuálnímu chování. Je mezi nimi i značné procento žen, které si velmi přály mít dítě, dokud ho ještě z biologického hlediska mít

21

mohly, a dítě si pořídily, i když v době, kdy se pro početí dítěte rozhodly, neměly vhodného partnera do manželství. [SOBOTKOVÁ, 2001]

Plánování rodičovství nabylo na významu v průběhu devatenáctého století, kdy došlo k postupnému rozšiřování vědomého omezování plodnosti. K rozvoji plánované reprodukce však došlo až ve druhé polovině dvacátého století v důsledku zdokonalení již známých kontracepčních metod a objevu hormonální antikoncepce. Úroveň kontroly plodnosti je ovlivňována ekonomickými a legislativními podmínkami v dané společnosti, přetrváváním tradičních praktik a kulturních zvyklostí, informovaností o metodách regulace

plodnosti

a

dostupností

účinných

antikoncepčních

prostředků.

Nejrozšířenějšími metodami plánovaného rodičovství jsou sexuální abstinence, antikoncepce a interrupce. [BARTOŇOVÁ A KOL., 2010]

I když i u nás byla antikoncepce před rokem 1989 v omezeném množství dostupná, ve srovnání se západoevropskými zeměmi zůstávalo používání

moderní formy

antikoncepce na našem území během sedmdesátých a osmdesátých let na nízké úrovni. Ženy ji začaly více využívat až po roce 1993, kdy byl zvýšen poplatek za provedení interrupce. Od té doby se podíl žen v České republice užívajících moderních antikoncepčních metod rostl a v současnosti dosahuje hodnot běžných v západoevropských zemích. [BARTOŇOVÁ A KOL., 2010]

4.2 Příčiny odkládání mateřství do vyššího věku Odložení mateřství do vyššího věku ovlivňuje mnoho subjektivních faktorů. U mnohých žen přitom nejde ani tak o záležitost rozhodnutí jako spíše o výsledek okolností. Jednou z nejvýznamnějších determinant načasování mateřství je pocit emocionální připravenosti. Zatímco mladší matky prožívají přání mít dítě jako instinkt nebo osud, starší matky považují připravenost na to mít dítě jako něco, co získaly časem, jako emocionální zralost či stabilitu, kterou začaly pociťovat po dosažení ostatních životních cílů. Dalšími důležitými důvody odkládání mateřství je omezení osobní svobody, které s příchodem dítěte nepochybně nastane, dále věnování se profesnímu životu a potřeba finanční jistoty. [SOBOTKOVÁ, 2001] 22

Pokud žena odchází na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou, musí totiž počítat s tím, že její finanční situace se o dost zhorší a také s tím, že pokud se bude chtít věnovat i nadále své kariéře, bude jí to nejspíš stát značné úsilí. A bohužel musí také uvažovat o tom, jak by se dokázala vypořádat se situací ztráty dosavadního pracovního místa. Je totiž známo dost případů, kdy zaměstnavatel sice garantuje ženě možnost návratu do práce po ukončení rodičovské dovolené, ve skutečnosti s ní ale do budoucna nepočítá. Z tohoto pohledu lze rozdělit pracovní pozice do tří základních skupin - dle vzdělání potřebného pro její výkon, nahraditelnosti na této pozici a typu pracovní pozice. [RYDVALOVÁ, JUNOVÁ, 2011]

Prvním typem je zaměstnání, pro které není vyžadováno žádné speciální vzdělání. Finanční ohodnocení na těchto pozicích je nižší a fluktuace zaměstnanců je zde vysoká. Jedná se například o různé dělnické profese nebo o práci pokladní. U žen, jejichž pracovní uplatnění spadá do této kategorie, je vysoké riziko, že po návratu do práce o své pracovní místo brzy přijdou nebo se ho vzdají. Druhým typem je zaměstnání, pro jehož výkon je nutná určitá míra znalostí a dovedností, ale zároveň je zde snadná zastupitelnost někým jiným. Typickým příkladem je administrativní činnost. Ženy pracující na těchto pozicích jsou specifické tím, že jsou si vědomy možné ztráty zaměstnání způsobené jejich delší absencí z důvodu rodičovské dovolené. Této možnosti se snaží předejít tím, že ještě během rodičovské dovolené se zaměstnavatelem naváží kontakt, aby udržely krok s vývojem ve svém oboru. Třetím typem jsou ženy pracující na manažerské pozici. Manažerkám obvykle nehrozí z důvodu péče o dítě ztráta zaměstnání. V jejich návratu do práce lze vysledovat dva trendy. První z nich je typický pro mladší zaměstnankyně, které ještě chtějí stoupat v kariérním žebříčku. Tyto ženy se snaží vrátit co nejrychleji do práce, obvykle se vracejí i hned po skončení mateřské dovolené nebo ještě před jejím ukončením. Druhý trend je typický pro zaměstnankyně starší 35 let. Tyto ženy již obvykle dosáhly svých kariérních cílů, mají zajištěné bydlení a jsou zajištěné i finančně. Tyto maminky si mateřství vychutnávají a vychutnávají si ho, jak dlouho jen lze. [RYDVALOVÁ, JUNOVÁ, 2011]

23

Pokud má žena kvůli mateřství problém s návratem do práce nebo se sehnáním nového pracovního místa, přináší jí to často hned dva zásadní problémy. Prvním je finanční problém, jeden příjem rodině totiž obvykle nestačí. Druhý problém se týká žen, které pracovat vyloženě chtějí, a je to problém psychologicko-sociálního charakteru. Tyto ženy se totiž cítí zbytečné, depresivní, nepřizpůsobivé, neúspěšné a závislé. [RYDVALOVÁ, JUNOVÁ, 2011]

24

5 Aspekty pozdního mateřství 5.1 Zdravotní aspekty pozdního mateřství Je běžně známým faktem, že plodnost ženy během procesu stárnutí klesá. Nejvyšší úrovně dosahuje přibližně ve dvaceti letech a v padesáti letech se již většina žen nemůže stát těhotnou. Z biologického hlediska je nejvhodnější doba pro početí dítěte mezi dvacátým a dvacátým čtvrtým rokem života ženy. Problémy s otěhotněním však mohou nastat již kolem ženina čtyřicátého roku a těhotenství bývá od pětatřicátého roku ženy označováno za rizikové. [BIERMANN, RABEN, 2006]

Těhotenství ve vyšším věku s sebou tedy nese určitá rizika. Jedním z nich je riziko potratu. Toto riziko je u čtyřicetileté ženy přibližně třikrát vyšší ve srovnání s ženou třicetiletou. Existuje tu také vyšší možnost narození postiženého dítěte, a to postižení spočívající v chromozomální aberaci, tj. v absenci či naopak přebytku části nebo celého chromozomu. Mezi tato postižení patří např. Downův syndrom, Edwardsův syndrom a Patauův syndrom. [BIERMANN, RABEN, 2006]

5.1.1 Downův syndrom Downův syndrom (trisomie 21) je nejčastější chromozomální vada u člověka. Člověk s tímto syndromem má místo obvyklých 46 chromozomů uspořádaných ve 23 párech 47 chromozomů uspořádaných do 22 párů a k tomu trojici chromozomu 21. [www.genetikapardubice.cz, 3]

Downův syndrom se projevuje mentální retardací a různými tělesnými vadami. Charakteristický bývá tzv. mongoloidní vzhled – obličej má ploché rysy a ve vnitřním koutku oka se nachází výrazná kolmá kožní řasa, která způsobuje dojem šikmých očí. Uši bývají menší, ústa pootevřená se zejícím jazykem, krk bývá mohutnější. Lidé s Downovým syndromem jsou menšího vzrůstu, výška ženy bývá v rozmezí 135-155 cm, muže v rozmezí 147-162 cm. Svalový tonus je snížený. V mnoha případech se také vyskytuje zvýšené riziko infekcí, porucha sluchu, leukémie, vrozená srdeční vada a epilepsie. [www.genetikapardubice.cz, 3] 25

věk ženy 21 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

riziko DS 1:1500 1:900 1:800 1:700 1:600 1:500 1:360 1:300 1:250 1:200 1:150

věk ženy 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49

riziko DS 1:100 1:70 1:65 1:50 1:40 1:30 1:25 1:20 1:15 1:10

Tabulka č. 2 - Statistické riziko narození živého dítěte s Downovým syndromem (DS) vzhledem k věku matky [BIERMANN, RABEN, 2006, s. 103]

5.1.2 Edwardsův syndrom Edwardsův syndrom (trisomie 18) je chromozomální vada, která je způsobena nadpočetným chromozomem 18. Průměrné riziko, že dítě bude trpět tímto syndromem, je 1:3000. Projevem Edwardsova syndromu je nízká porodní váha, porucha růstu, vrozené srdeční vady a vady ledvin a vady centrálního nervového systému, dále rozštěp patra a snížený svalový tonus. Hlava je malá a abnormálně tvarovaná, ušní boltce jsou nízko posazené. Průměrná doba přežití jedince s tímto postižením je pouhé dva měsíce, 30% jedinců umírá již během prvního měsíce života a pouze 10 % se dožívá jednoho roku. [www.genetikapardubice.cz, 4]

5.1.3 Patauův syndrom Patauův syndrom (trisomie 13) je chromozomální vada, která je způsobena nadpočetným chromozomem 13. Frekvence výskytu je 1:5000. Projevem tohoto postižení je mikrocefalie, nerozdělení mozku na dvě párové hemisféry, mikrooftalmie, popř. úplná absence očí, kyklopie nebo hypotelorismus (oči velmi blízko u sebe), dále se objevuje rozštěp patra a mikrognacie (velmi malá dolní čelist). Doba přežití 26

novorozenců je asi 2 měsíce, 50% postižených umírá již během prvního měsíce svého života. [www.genetikapardubice.cz, 7]

5.2 Psychologické a sociální aspekty pozdního mateřství Výzkumy bylo doloženo, že ženy v období střední dospělosti jsou více sebevědomé, sebejisté a mají větší pocit autonomie než ženy mladší. Také muži se po třicátém pátém roce stávají více přemýšliví, hloubaví a začínají více doceňovat význam důvěry, intimity, dobrých vztahů a péče. Z tohoto pohledu jsou starší rodiče oproti těm mladším v jisté výhodě. Starší ženy jsou emočně zralejší, což je pozitivním faktorem v jejich přístupu k dítěti. Také bylo výzkumy zjištěno, že se starší matky lépe vyrovnávají například s předčasným porodem, s hyperaktivitou dítěte a jinými odchylkami. Tato zralost také do jisté míry souvisí se schopností lépe vyjadřovat dětem lásku a dovolit jim vyvíjet se v nezávislé bytosti. [SOBOTKOVÁ, 2001]

Starší a mladší rodiče se liší ve způsobu interakce se svými dětmi. Starší matky bývají citlivější na projevy dítěte a rychleji na ně reagují. Častěji než mladší matky zapojují děti do organizovaných aktivit, jako jsou různé kroužky nebo cvičení. Starší otcové si hrají s dětmi trochu jiným způsobem než mladší otcové. Do hry nevkládají tolik aktivních fyzických prvků jako je vyhazování, nošení nebo točení s dítětem. Interpretace toho, co způsobuje tento jev, se různí. Existují zde vedle sebe dva hlavní interpretační proudy. Dle prvního je tento jev způsoben úbytkem vitality a tělesné síly starších rodičů, dle druhého se jedná o výsledek snahy starších rodičů nalézt nový, netradiční styl vztahu ke svému potomstvu. [SOBOTKOVÁ, 2001]

Z některých výzkumů také vyplývá, že děti starších rodičů jsou na tom o něco lépe po stránce rozumového vývoje. Zatím však nebyla zjištěna příčina tohoto fenoménu. Možnou hypotézou je, že starší matky více než mladší matky podněcují u dítěte rozvoj verbálních projevů a samostatnosti. [SOBOTKOVÁ, 2001]

Autorka práce se domnívá, že pokud mají rodiče děti ve vyšším věku, zejména po čtyřicátém roce či v případě mužů dokonce po padesátém nebo i šedesátém roce svého 27

života, nepociťují sice problémy v době, kdy jsou děti ještě malé, ale je zde dle autorčina mínění větší riziko výskytu nejrůznějších problémů v období dospívání a rané dospělosti jejich dětí. Jednak autorka práce předpokládá větší míru mezigeneračních konfliktů a jednak se obává toho, že tyto rodiče může dohnat jejich biologické stáří a péči o děti jim mohou komplikovat nemoci, které se v pozdějším věku vyskytují ve vyšší míře. Obává se také toho, že někteří starší otcové se kvůli svému věku ani nemusí dožít dospívání či dospělosti svých dětí.

28

6 Sociální a rodinná politika České republiky Pojem sociální politika není jednoznačně definován a zcela jednoznačné vymezení tohoto pojmu je dokonce považováno za nemožné. Chápání toho, co je sociální politika, se velice různí. Sociální politiku lze charakterizovat z různých pohledů a úrovní. Často se také hovoří o určitých prvcích, oborech či složkách sociální politiky než přímo o sociální politice – o politice sociálního zabezpečení, rodinné politice, bytové politice, zdravotní politice, politice zaměstnanosti a vzdělávací politice. [KREBS, 2007]

Přestože, jak je uvedeno výše, není možné zcela jasně vymezit pojem sociální politika, existuje mnoho definic, které se o to snaží. Některé z nich zde nyní budou uvedeny. V Ottově slovníku naučném je sociální politika definována jako „praktická snaha, aby společenský celek byl uspořádán co nejideálněji“ [KREBS, 2007, s. 20]. Ekonom a politik Karel Engliš za sociální politiku považoval „...praktické snažení, aby společenský celek byl vypěstěn a přetvořen co nejideálněji“ [KREBS, 2007, s. 21]. V Malé československé encyklopedii je sociální politika vymezena jako „souhrn cílů, aktivit, prostředků a realizací sociálního programu té které společnosti“ [KREBS, 2007, s. 21]. Autorem poslední zde uvedené definice je český právník a odborník v oblasti sociální politiky Igor Tomeš. Dle něj je sociální politika „soustavné a cílevědomé úsilí jednotlivých sociálních subjektů o změnu nebo o udržení a fungování svého nebo jiného (státního, obecního) sociálního systému“ [TOMEŠ, 2001, s. 20].

Jako základní cíle, kterých chce dosáhnout, si sociální politika klade rozvoj člověka, zdokonalování životních podmínek a zajištění rovných příležitostí všem. Lze rozlišit cíle krátkodobé a cíle dlouhodobé. Krátkodobé cíle jsou vývojově starší. Jedná se o přístup, kdy se postupně řeší problém za problémem, tak jak ony problémy vznikají. Nepočítá se zde s většími změnami. Je kladen důraz především na operativnost než na koncepční uvažování. Dlouhodobé cíle naopak počítají i s radikálními změnami a řeší i problémy, které ještě neexistují, ale je zde riziko, že vzniknou. V praxi se obvykle uplatňuje kombinace krátkodobých a dlouhodobých cílů. [KREBS, 2007]

29

Ty, kterým jsou opatření sociální politiky určena, jsou nazývány objekty sociální politiky. Tyto objekty jsou podle účelu a charakteru jednotlivých opatření strukturovány, např. z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, příjmů, ekonomické aktivity či dětnosti. Zde je však nutné zdůraznit, že sociální politika je politikou, která je výrazně a jednoznačně orientována na jedince. Přestože směřuje i k jistému sociálnímu souznění celé společnosti, je tohoto cíle dosahováno primárně soustředěním pozornosti k lidskému jedinci, jeho individualitě a jedinečnosti. [KREBS, 2007]

Ty, kdo mají zájem, vůli, schopnosti, možnosti, předpoklady a prostředky k určité sociální činnosti či chování a kdo takové činnosti a chování může iniciovat a naplňovat, nazýváme subjekty sociální politiky. Také subjekty jsou různým způsobem strukturovány. V první řadě je lze rozdělit na subjekty státní a nestátní. Ty nestátní lze dále dělit na tržní a netržní. Nejvýznamnějším subjektem je stát a jeho orgány. Ten do značné míry určuje pojetí, obsah, cíle a úkoly sociální politiky. K subjektům sociální politiky dále patří: zaměstnavatelé a firmy, zaměstnavatelské, zaměstnanecké a odborové orgány, regiony, místní komunity, obce a jejich orgány a instituce, občanské organizace a iniciativy a v neposlední řadě také církve. [KREBS, 2007]

6.1 Rodinná politika Rodinná politika představuje souhrn aktivit a opatření za účelem podpory rodiny. Je to politika průřezová, tzn., že zasahuje do nejrůznějších veřejných oblastí, jako je např. bydlení, školství, zdravotnictví, trh práce nebo infrastruktura. Zároveň se však dotýká vysoce soukromé oblasti, a proto musí také respektovat autonomii a schopnost rodin se samostatně rozhodovat. Rodinná politika má tedy podporovat rodinu v jejich přirozených funkcích, nikoli však tyto funkce přebírat a zasahovat do vnitřního života rodin. [MPSV, 2008]

Rodinná politika se zaměřuje především na tyto oblasti: podpora vytváření vhodných socioekonomických podmínek pro fungování rodin (finanční zajištění rodiny, slučitelnost práce a rodiny, podpora svobodného rozhodování rodin o způsobu zajištění péče o děti, služby pro rodiny, finanční i nefinanční podpora rodičovské péče o děti), 30

podpora všestranně vyhovujících rodinných a rodičovských kompetencí, podpora institutu manželství a jeho společenské prestiže, podpora rodin se specifickými potřebami, podpora všech subjektů podporujících rodinu. [MPSV, 2008]

Cílem rodinné politiky je vytvoření takového společenského prostředí, které je celkově přátelské k rodině. Konkrétněji se jedná o tyto dílčí cíle: odstranění překážek, kterým jsou rodiny vystaveny a které ohrožují jejich stabilitu, vytvoření podmínek pro fungování rodin, posilování vědomí rodinných hodnot, posilování vlastní zodpovědnosti rodičů a členů rodin navzájem. [MPSV, 2008]

Na realizaci rodinné politiky se podílejí zejména tito aktéři: orgány státní správy a samosprávy, občanský sektor (např. nestátní neziskové organizace, odbory), komerční sektor (např. zaměstnavatelé, poskytovatelé komerčních služeb), akademická, výzkumná a vědecká sféra, vzdělávací instituce, média a široká občanská veřejnost (rodiny). [MPSV, 2008]

Základními regionálními subjekty rodinné politiky jsou obce a kraje. Jejich status v rodinné politice vyplývá z ust. § 1 zákona 129/2000 Sb. o krajích a ust. § 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, které obcím a krajům ukládají povinnost pečovat o potřeby jejich občanů, a to včetně potřeb týkajících se jejich rodinného života. Krajům v rodinné politice náleží úloha reprezentativní (reprezentování obcí při jednání s ústředními orgány nebo s jinými kraji), koncepční (vytváření regionální rodinné politiky), koordinační (koordinace obcí a jimi realizovaných prorodinných aktivit), organizační (organizace nebo podílení se na organizaci prorodinných aktivit) a informativní (informování obcí o celkové situaci rodin a prorodinných opatřeních v daném kraji). Protože obce mají k občanům a jejich potřebám blíže než kraje a jsou schopny na základě podnětů pomocí konkrétních cílených opatření vytvářet na místní úrovni prostředí přátelské rodině, jejich úloha se liší od úlohy krajů. Mezi úlohy obce patří: iniciační úloha (iniciace prorodinných aktivit a podněcování občanů k aktivnímu podílení se na jejich plánování), realizační úloha (např. vytváření podmínek k poskytování služeb pro rodiny, pořádání akcí pro rodiny, vyhledávání rodin se specifickými potřebami), propagační úloha (propagace rodinné politiky a prorodinných 31

opatření) a informativní úloha (informování občanů o celkové situaci rodin a prorodinných opatřeních). Kromě obcí a krajů jsou důležitými subjekty regionální rodinné politiky také nestátní neziskové organizace, které poskytují rodinám některé sociální služby. [MPSV, 2008]

Dle představ rodinné politiky by měli zaměstnavatelé brát ohled na rodinný život svých zaměstnanců například tím, že budou vytvářet vhodné podmínky pro slaďování pracovního a rodinného života a zaměří své sociální programy a systémy benefitů na zaměstnance s rodinnými závazky. To mohou realizovat např. zřízením podnikové školky na pracovišti nebo alespoň dětského koutku, dále poskytováním příspěvků na zajištění péče zaměstnanců o jejich děti, organizováním rekreačních zájezdů pro děti či celé rodiny svých zaměstnanců, ale i například vytvořením pracovního místa s pružnou pracovní dobou nebo místa s částečným pracovním úvazkem. [MPSV, 2008]

6.2 Opatření sociální a rodinné politiky 6.2.1 Peněžitá pomoc v mateřství Aby mohla být ženě přiznána peněžitá pomoc v mateřství (PPM), musí být v den, od kterého je jí dávka přiznávána, účastna na nemocenském pojištění nebo být v tzv. ochranné lhůtě a zároveň musí být v posledních dvou letech před tímto dnem účastna na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dnů. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) musí navíc splnit i podmínku účasti na nemocenském pojištění jako OSVČ po sobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. [www.cssz.cz, 8]

U žen, které přestaly být účastny na nemocenském pojištění v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tolik kalendářních dnů, kolik dní trvalo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně se však jedná o 180 kalendářních dnů. Do doby účasti na nemocenském pojištění pro nárok na pobírání PPM se započítává i doba studia na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné a vysoké škole za podmínky, že toto studium bylo řádně ukončeno. Také se započítává doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod 32

odňat a po odnětí tohoto důchodu byla žena účastna na nemocenském pojištění. [www.cssz.cz, 8]

Dobu nástupu si pojištěnka určuje sama v období od počátku osmého až do šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud dojde k porodu před nástupem pojištěnky na PPM, je zahájením pobírání PPM den porodu. Jestliže si pojištěnka neurčí, odkdy chce nastoupit na PPM a zároveň u ní nedojde k předčasnému porodu, považuje se zahájením podpůrčí doby počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. [www.cssz.cz, 8]

V případě, že žena porodila jedno dítě, trvá podpůrčí doba 28 týdnů. U pojištěnky, která porodila dvě nebo více dětí, je podpůrčí doba stanovena na 37 týdnů. Pokud z různých důvodů převzal dítě do péče jiný člověk, který splňuje podmínky pro pobírání PPM, je podpůrčí doba stanovena na nejdéle 22 týdnů v případě jednoho dítěte a nanejvýš 31 týdnů v případě více dětí. Dle současné legislativy má na PPM nárok i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, a to za podmínky, že s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Tato dohoda musí obsahovat zákonem stanovené údaje a lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů. [www.cssz.cz, 8]

Výše PPM je 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Výše denního vyměřovacího základu je rovna podílu započitatelného příjmu v rozhodném období a počtu započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Za rozhodné období je zpravidla považováno období dvanácti kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém žena nastupuje na mateřskou dovolenou. Takto stanovený průměrný denní vyměřovací základ dále podléhá redukci dle výše této částky. Z částky do první redukční hranice se započítává celých 100 %, z částky do druhé redukční hranice 60 %, do třetí redukční hranice 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. [www.cssz.cz] Pro rok 2015 je

33

stanovena první redukční hranice na 888 Kč, druhá na 1.331 Kč a třetí na 2.662 Kč. [www.mpsv.cz, 6] 6.2.2 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství má nárok ta žena, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci, která je méně placená než její dosavadní práce. Příspěvek je vyplácen těhotným zaměstnankyním za kalendářní dny, během kterých trvalo převedení na jinou práci. Obvykle je vyplácen nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, avšak v některých případech se vyplácí též matkám po porodu při převedení na jinou práci. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se rovná částce, která je rozdílem mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejich započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po převedení zaměstnankyně na jinou pracovní pozici. [www.mpsv.cz, 6]

6.2.3 Rodičovský příspěvek Na rodičovský příspěvek má nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220.000 Kč, nejdéle však do čtyř let věku tohoto dítěte. Podmínkou však je, aby oprávněná osoba i dítě, na které se příspěvek vztahuje, měla trvalý pobyt a bydliště na území České republiky. Výši a tím zároveň i rychlost čerpání příspěvku si může rodič volit sám dle své potřeby, nejvyšší možný měsíční příspěvek je však omezen částkou 11.500 Kč. Podmínkou také je, aby alespoň jeden z rodičů dosáhl k datu narození nejmladšího dítěte 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu pro stanovení PPM nebo nemocenského v souvislosti s porodem. V opačném případě může výše rodičovského příspěvku činit maximálně 7.600 Kč měsíčně. Pokud ani jednomu z rodičů nelze vyměřovací základ stanovit, pobírá rodič příspěvek 7.600 Kč do konce devátého měsíce dítěte a následně 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte. Volbu výše rodičovského příspěvku může provést pouze ten rodič, který na rodičovský příspěvek uplatňuje nárok. Výše příspěvku může být měněna maximálně jednou za čtvrt roku. [www.mpsv.cz, 12] 34

Nárok na rodičovský příspěvek vzniká i v kalendářním měsíci, ve kterém:  se dítě narodilo.  rodič měl po jeho část nárok na PPM nebo nemocenskou v souvislosti s porodem.  osoba na základě rozhodnutí příslušného orgánu převzala dítě do péče, která nahrazuje péči rodičů.  dítě dovršilo věk čtyř let, do kterého náleží rodičovský příspěvek. [www.mpsv.cz, 12]

Podmínka celodenní péče je považována za splněnou i v těchto případech:  dítě mladší dvou let navštěvuje jesle nebo zařízení nabízející obdobnou péči v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci.  dítě pravidelně navštěvuje mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované nebo léčebné rehabilitační zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně.  zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu, který nepřesahuje 6 hodin denně.  rodič v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje, zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou. [www.mpsv.cz, 12]

Pro nárok na rodičovský příspěvek není sledován příjem rodiče. Ten může během pobírání rodičovského příspěvku výdělečnou činností zlepšovat příjmy a tím i sociální situaci rodiny. V případě, že v rodině má jeden z rodičů nárok na PPM nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek je poskytován pouze v případě, je-li vyšší než dávka vyplývající z nemocného pojištění. V takovém případě je doplácen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a dávkou vyplývající z nemocenského pojištění. Jestliže se v rodině narodí další dítě, zaniká nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě. [www.mpsv.cz, 12]

35

6.2.4 Porodné Porodné je jednorázová dávka, která rodinám přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého živého dítěte. Nárok na porodné nemají všechny rodiny. Jedná se o dávku, která je určena pouze pro rodiny nízkopříjmové. Konkrétně má na porodné nárok rodina, jejíž příjmy v kalendářním čtvrtletí, které předcházelo kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, byly nižší než 2,7 násobek životního minima rodiny. Do těchto příjmů se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Výše porodného je stanovena na 13.000 Kč pro první dítě a 10.000 Kč na druhé dítě. [www.mpsv.cz, 9]

6.2.5 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dávkou, která je poskytována rodinám. Jedná se o dávku dlouhodobou. Přídavek na dítě má pomáhat krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na dávku opět nemá každá rodina, záleží na příjmech dané rodiny. Pro nárok na dávku se posuzují příjmy, které rodina měla v předchozím kalendářním roce. Do těchto příjmů se započítává i rodičovský příspěvek. Na dávku vzniká nárok v případě, že tento příjem rodiny byl nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Přídavek je vyplácen ve třech výších, a to dle věku nezaopatřeného dítěte. Dítěti do šesti let věku náleží měsíční částka ve výši 500 Kč, dítěti od šesti do patnácti let ve výši 610 Kč a dítěti od patnácti do dvaceti šesti let ve výši 700 Kč. [www.mpsv.cz, 11]

6.2.6 Daňové zvýhodnění Možnosti uplatnění daňového zvýhodnění jsou dány zákonem č. 267/2014, kterým se mění zákon o daních z příjmů. Výše daňového zvýhodnění je dána počtem vyživovaných dětí žijících ve společné domácnosti. Na první dítě je stanovena výše daňového zvýhodnění na 13.404 Kč za rok (tj. 1.117 Kč za měsíc), na druhé 15.804 Kč za rok (tj. 1.317 Kč za měsíc) a na třetí a každé další dítě 17.004 Kč za rok (tj. 1.417 Kč za měsíc). Formou daňového zvýhodnění je i daňový bonus. O daňový bonus se jedná, pokud není

36

daňové zvýhodnění uplatněno pouze tím, že dojde ke snížení srážky zálohy na daň. Maximální roční výše daňového bonusu je dána limitem 63.000 Kč. [www.mfcr.cz, 2]

Za zdaňovací období 2014 lze nově uplatnit slevu za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku (bližší podmínky jsou specifikovány v zákoně o daních z příjmů). Slevu lze uplatnit pouze na vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Tzv. „školkovné“ patří mezi roční slevy na dani a je možné ji uplatňovat na prokázané výdaje za umístění dítěte v předškolním zařízení s výjimkou stravného. Maximální limit, který si může poplatník uplatnit formou slevy na dani, je dán výší minimální mzdy za zdaňovací období. Slevu lze uplatnit i v případě, že je dítě svěřováno osobě, která provozuje tzv. péčovou živnost např. na základě oprávnění k vázané živnosti „péče o děti do tří let věku v denním režimu“. [www.financnisprava.cz, 13]

6.2.7 Jesle „Jesle jsou zařízení pečující o děti ve věku do 3 let a navazují tak na péči o děti v rodině, doplňují ji a zároveň mají pečovat o všestranný rozvoj zdravých dětí.“[www.rodiny.cz, 5] Zřizovateli jeslí jsou převážně obce, které je zřizují a provozují v rámci výkonu své samostatné působnosti jako své příspěvkové organizace nebo organizační složky. Není to však jejich zákonná povinnost. [www.rodiny.cz, 5]

V minulosti byly jesle považovány za zdravotnické zařízení, 1. 4. 2013 však byla platnost zákona č. 20/1966, který řadil jesle mezi zdravotnická zařízení, zrušena. Ministerstvo zdravotnictví totiž došlo k závěru, že pro všestranný rozvoj zdravých dětí do tří let věku, není nutné poskytovat péči v režimu zdravotnického zařízení.[www.rodiny.cz, 5]

37

6.2.8 Další opatření rodinné politiky Další opatření rodinné politiky lze rozdělit do tří základních skupin. První skupinou jsou sociální služby, druhou služby na podporu fungující rodiny a třetí činnosti poskytované v rámci sociálně-právní ochraně dětí. [www.mpsv.cz, 1]

Do sociálních služeb patří základní a odborné sociální poradenství, služby sociální péče a sociální prevence. Konkrétně se jedná například o tyto služby: manželské a rodinné poradny, odlehčovací služby, služby rané péče, služby telefonické krizové pomoci, azylové domy, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi nebo nízkoprahová zařízení pro děti a mládež.[www.mpsv.cz, 1]

Účelem služeb na podporu fungující rodiny je usnadňovat a posilovat partnerské a manželské soužití a rodičovství. A dále také podporovat rodiny v péči o děti a pomáhat jim harmonizovat práci a s rodinou. Tyto služby lze dále rozdělit na komerční a nekomerční. Mezi komerční služby patří hlídání dětí do tří let věku a nad tři roky, pomoc s vedením domácnosti, volnočasové a vzdělávací aktivity pro děti (všechny vyjmenované služby provozovány dle zákona o živnostenském podnikání). Mezi nekomerční služby patří mateřská centra, družiny, centra pro rodinu, podpora v oblasti slučitelnosti profesních a rodinných rolí nebo podpora a výchova k harmonickému partnerství, manželství a zodpovědnému rodičovství. [www.mpsv.cz, 1]

Činnosti poskytované v rámci sociálně-právní ochrany dětí jsou dle mínění autorky určeny především pro rodiny, které procházejí nějakou větší krizí – pro rodiny s patologickými jevy. Pro ty je určena preventivní činnost v rámci sociálně-právní ochrany dětí, poradenská činnost v rámci sociálně-právní ochrany dětí či práce s dětmi vyžadující zvýšenou pozornost v rámci sociálně-právní ochrany dětí. [www.mpsv.cz, 1]

38

Praktická část 7 Použitá metoda Hlavním cílem absolventské práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují plánování rodiny, tj. zjistit, kdy se ženy cítí subjektivně připraveny na přijetí mateřské role a souvislost tohoto pocitu připravenosti s nastavením sociální a rodinné politiky. Dílčím cílem bylo zjistit postoj mužů k této problematice, zejména zjistit, jak ovlivňuje nastavení výše zmíněných politik plánování rodiny muži a také to, jak aktivně jsou muži připraveni se rodině věnovat.

Jako výzkumná metoda byla použita metoda kvantitativní v podobě dvou dotazníkových šetření. První dotazník byl určen pro ženy, druhý, méně rozsáhlý, dotazník byl určen pro muže. Oba dotazníky byly cíleny na zatím bezdětné jedince ve věku 18 až 35 let, kteří ovšem v budoucnu děti plánují.

Oba dotazníky byly vyhotoveny ve dvou podobách, v tištěné a elektronické. Tištěná podoba dotazníků byla šířena zanecháním dotazníků na veřejně přístupném místě – v obchodě s potravinami a na dvou obecních úřadech. Elektronická verze byla šířena pomocí odkazů na diskusních fórech, seznamkách a sociální síti facebook.

Dotazník pro ženy obsahuje devatenáct otázek ze sedmi tematických skupin. První skupinu tvoří otázky zaměřené na strukturu výběrového souboru. Druhá skupina otázek je zaměřena na finanční a materiální zabezpečení žen před odchodem na mateřskou dovolenou (či rodičovskou dovolenou) a během jejího trvání. Třetí zkoumá seberealizaci žen mimo mateřství a rodinu, čtvrtá jejich nároky na partnera, pátá se zabývá psychickou, sociální a emocionální připraveností žen k mateřství. Šestý tematický okruh se věnuje otázkám kolik chce mít žena dětí a v kolika letech se chce stát poprvé matkou A poslední okruh je zaměřen na vztah pocitu připravenosti k mateřství s nastavením sociální a rodinné politiky.

39

Dotazník pro muže je složen z osmi otázek, které lze rozdělit do čtyř tematických skupin. První skupinu tvoří, stejně jako u dotazníku pro ženy, otázky zaměřené na strukturu výběrového souboru. Druhou skupinou jsou otázky, které se týkají mužovy připravenosti na aktivní úlohu při věnování se rodině. Třetí okruh je zaměřen na mužovu psychickou, sociální a emocionální připravenost k rodičovství a poslední otázka zjišťuje vztah pocitu připravenosti k založení rodiny s nastavením sociální a rodinné politiky.

V dotaznících jsou použity zejména tzv. výběrové otázky, tzn. otázky, u kterých lze zaškrtnout jednu z nabízených odpovědí. U některých výběrových otázek je přidáno pole jiná možnost, které dovolovalo účastníkům dotazníkového šetření dopsat svou vlastní odpověď. Dále se v dotaznících objevují dvě škálové otázky, tj. otázky, u kterých respondentky a respondenti vyjadřují svůj postoj výběrem z nabídnuté stupnice. Dalším typem otázek použitých v dotaznících jsou otázky, u kterých bylo možné vybrat jen ze souhlasné či nesouhlasné odpovědi (případně zvolit možnost nevím). U dvou otázek je nutné napsat vlastní odpověď v podobě číselné hodnoty.

40

8 Hypotézy H1 – Předpokládám, že minimálně 85 % žen chce mít před založením rodiny nárok na peněžitou pomoc v mateřství. H2 – Předpokládám, že minimálně 70 % žen chce mít před založením rodiny vlastní bydlení, tj. vlastní byt nebo vlastní dům. H3 - Předpokládám, že minimálně 75 % žen se chce před založením rodiny minimálně po dobu jednoho roku věnovat svým náročným zájmům, které bude muset kvůli dětem výrazně omezit. H4 – Předpokládám, že během mateřské a rodičovské dovolené chce záměrně studovat více než 20 % žen. H5 – Předpokládám, že ženy i muži označí za opatření sociální a rodinné politiky, které má největší vliv na jejich pocit připravenosti k rodičovství, výši rodičovského příspěvku.

41

9 Vyhodnocování dotazníků 9.1 Struktura výběrového souboru Do dotazníkového šetření byly zahrnuty odpovědi od celkem 153 respondentů. Téměř ze dvou třetin se jednalo o ženy (viz tabulka č. 33). Respondentů celkem 153 z toho žen počet 97

mužů % počet 63,40 56 Tabulka č. 3 [Zdroj: vlastní]

% 36,60

V dotazníku se také nachází otázka na věk respondentů. Bylo možné vybrat ze tří věkových skupin. Tyto věkové skupiny byly zvoleny dle jednoho z rozdělení věku, která se používají ve vývojové psychologii. První věková skupina (18-21 let) odpovídá období adolescence, druhá (22-29 let) období časné dospělosti a třetí (30-35 let) období střední dospělosti. [LANGMEIER, KREJČÍŘOVÁ, 2006] Nejvíce respondentů (přes 50 %) patří do věkové skupiny odpovídající období časné dospělosti, a to jak v případě žen, tak i v případě mužů. Přibližně jedna čtvrtina respondentů se nachází ve věku střední dospělosti (tento údaj opět platí pro muže i ženy) a necelá jedna pětina z celkového počtu respondentů jsou adolescenti. U poslední skupiny je rozdíl mezi poměrem respondentů v této věkové skupině u mužů a u žen. Zatímco u žen přesáhl podíl respondentek v této věkové skupině jednu pětinu, u mužů podíl respondentů nedosáhl ani 18 %. Podrobný přehled věku respondentů je zobrazen v tabulce č. 4.

3

Ve všech tabulkách jsou procentní údaje a aritmetické průměry zaokrouhleny na dvě desetinná místa.

42

Rozložení respondentů dle věkových skupin Ženy a muži dohromady 18-21 22-29 30-35 počet % počet % počet % 30 19,61 83 54,25 40 26,14 Ženy 18-21 22-29 30-35 počet % počet % počet % 20 20,62 52 53,61 25 25,77 Muži 18-21 22-29 30-35 počet % počet % počet % 10 17,86 31 55,36 15 26,79 Tabulka č. 4 [Zdroj: vlastní]

Další otázka spadající do tohoto okruhu se týká nejvyššího dosaženého vzdělání a byla, stejně jako ta předchozí, položena ženám i mužům. Respondenti si mohli vybrat jednu z pěti možností. První možností bylo základní vzdělání, druhou středoškolské s výučním listem, třetí středoškolské s maturitní zkouškou, čtvrtou vyšší odborné vzdělání a pátou vzdělání vysokoškolské. Nejvíce respondentů pocházelo z řad lidí se středoškolským vzděláním zakončeným maturitní zkouškou a z řad vysokoškoláků. V celkovém počtu respondentů bylo více středoškoláků než vysokoškoláků. Mezi ženami však nejvíce respondentek bylo z řad vysokoškolaček. Podrobný přehled vzdělání respondentů je uveden v tabulce č. 5. Rozložení respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání Ženy a muži dohromady ZŠ SŠ – vyučení SŠ – maturita VOŠ VŠ počet % počet % počet % počet % počet % 9 5,88 9 5,88 66 43,14 10 6,54 59 38,56 Ženy ZŠ SŠ – vyučení SŠ – maturita VOŠ VŠ počet % počet % počet % počet % počet % 4 4,12 5 5,15 40 41,24 7 7,22 41 42,27 Muži ZŠ SŠ – vyučení SŠ – maturita VOŠ VŠ počet % počet % počet % počet % počet % 5 8,93 4 7,14 26 46,43 3 5,36 18 32,14 Tabulka č. 5 [Zdroj:vlastní] 43

Poslední otázka patřící do této skupiny je určena pouze pro ženy a zkoumá, zda respondentky v současné době pracují, studují v prezenční formě studia, nebo chodí do zaměstnání a zároveň studují v kombinované formě studia. Pro případ, že by žádná z nabízených odpovědí nevyhovovala, je k otázce ještě navíc přidána odpověď jiná možnost. Poslední odpověď využilo osm žen, dvě ženy uvedly, že jsou v dlouhodobé pracovní neschopnosti, pět žen uvedlo, že jsou nezaměstnané a jedna žena uvedla, že studuje prezenční studium a pracuje na poloviční úvazek. Nejvíce respondentek bylo ze skupiny již pracujících žen, do této skupiny se zařadilo více respondentek, než kolik se jich zařadilo do následujících dvou skupin (studium v prezenční formě a zaměstnání se studiem v kombinované formě) dohromady. Podrobněji je tato otázka rozebrána v tabulce č. 6. Zaměstnání/studium zaměstnání počet %

45 46,39

studium v prezenční formě

zaměstnání + studium v kombinované formě

25 19 25,77 19,59 Tabulka č. 6 [Zdroj: vlastní]

jiná možnost 8 8,25

9.2 Finanční a materiální zabezpečení Všechny otázky spadající do tohoto okruhu byly pokládány pouze ženám. První otázka zkoumá, po jak dlouhou minimální dobu chtějí ženy před prvním porodem pracovat. Tato doba však není měřena kalendářně ale dle finančního zajištění, kterého chtějí dosáhnout. Do první skupiny patří ženy, které chtějí pracovat alespoň tak dlouho, aby jim vznikl nárok na PPM, do druhé ženy, které také chtějí, aby měly nárok na PPM, zároveň si však chtějí vytvořit i nějakou finanční rezervu, a to minimálně ve výši svých šesti měsíčních platů. Třetí skupinu pak tvoří ženy, které buď pracovat nechtějí, nebo chtějí pracovat po dobu kratší, než která je nutná pro vznik nároku na PPM. Více než 55 % žen se zařadilo do první skupiny. Nejméně respondentek, pouhé dvě ženy, se zařadilo

44

do třetí skupiny, tedy do skupiny žen, které pracovat nechtějí, nebo chtějí pracovat po dobu kratší, než je nutná po vznik nároku na PPM. Podrobný přehled odpovědí je uveden v tabulce č. 7 a grafu č. 2. Doba, po kterou chtějí ženy před mateřskou a rodičovskou dovolenou pracovat minimálně tak dlouho, nechtějí pracovat (neaby měly nárok na minimálně tak dlouho, bo chtějí pracovat po PPM a měly našetřeaby měly nárok na kratší dobu, než která nou finanční rezervu PPM je nutná pro nárok na přibližně ve výši svých PPM) šesti měsíčních platů počet %

54 55,67

41 42,27 Tabulka č. 7 [Zdroj: vlastní]

2 2,06

2 41 54

minimálně tak dlouho, aby měly nárok na PPM minimálně tak dlouho, aby měly nárok na PPM a měly našetřenou finanční rezervu přibližně ve výši svých šesti měsíčních platů nechtějí pracovat (nebo chtějí pracovat po kratší dobu, než která je nutná pro nárok na PPM)

Graf č. 2 [Zdroj: vlastní]

Druhá otázka zjišťuje, jaký minimální hrubý měsíční příjem chce žena před založením rodiny mít. Respondentky mohly zvolit ze sedmi možností, a to označit buď 15.000 Kč, 20.000 Kč, 25.000 Kč, 30.000 Kč nebo 35.000 Kč. Předposlední možnost byla určena pro

45

ženy, kterým stačí méně než 15.000 Kč a poslední možnost pro ženy, kterým na výši mzdy nezáleží, protože očekávají finanční zajištění od partnera. Nejfrekventovanější byly první tři odpovědi, nejvíce žen označilo odpověď 20.000 Kč. U ostatních možností nepřesáhl počet respondentek 10 %. Podrobněji se touto otázkou zabývá tabulka č. 8 a graf č. 3. Minimální výše hrubé mzdy, které chtějí ženy před odchodem na mateřskou a rodičovskou dovolenou dosáhnout 15.000 Kč 20.000 Kč 25.000 Kč 30.000 Kč 35.000 Kč

počet %

24 24,74

33 34,02

17 7 6 17,53 7,22 6,19 Tabulka č. 8 [zdroj: vlastní] 6

7

stačí jí méně než 15.000 Kč

nezáleží jí na výši mzdy

4 4,12

6 6,19

4 6

24

17 33

15.000 Kč

20.000 Kč

25.000 Kč

30.000 Kč

35.000 Kč

stačí jí méně než 15.000 Kč

nezáleží jí na výši mzdy

Graf č. 3 [Zdroj: vlastní]

Ve třetí otázce je zjišťováno, jaké finanční nároky mají respondentky na svého partnera během doby, po kterou budou pobývat na mateřské a rodičovské dovolené. Opět je zde volba ze sedmi odpovědí. Prvních šest možností je stejných jako u předchozí otázky, pouze se netýkají výše ženina příjmu ale minimální výše hrubé mzdy partnera ženy v době, kdy bude žena s dítětem doma na mateřské a rodičovské dovolené. Poslední možnost je určena pro ženy, které nepočítají s parterovým příjmem. Hranici deseti procent přesáhla možnost 20.000 Kč, 25.000 Kč, 30.000 Kč a 35.000 Kč. Nejčastěji ženy

46

uváděly, že by jejich partner měl mít hrubý příjem v minimální výši 25.000 Kč. Pouze jedna žena uvedla, že nepočítá s partnerovým příjmem. Podrobněji je tato otázka zpracována v tabulce č. 9 a grafu č. 4. Minimální výše hrubé mzdy, které by měl dosáhnout partner během ženiny mateřské a rodičovské dovolené

15.000 Kč 20.000 Kč 25.000 Kč 30.000 Kč 35.000 Kč

počet %

6 6,19

24 24,74

34 12 16 35,05 12,37 16,49 Tabulka č. 9 [Zdroj: vlastní]

může být nižší než 15.000 Kč

žena nepočítá s příjmem od partnera

4 4,12

1 1,03

4 1 6

16

24

12 34

15.000 Kč

20.000 Kč

25.000 Kč

30.000 Kč

35.000 Kč

může být nižžší než 15.000 Kč

žena nepočítá s příjmem od partnera

Graf č. 4 [Zdroj: vlastní]

Poslední otázka této skupiny je zaměřena na nároky žen ohledně bydlení, zkoumá, zda ženy před tím, než založí rodinu, považují za nutné mít již vlastní bydlení, nebo jim stačí bydlení v nájemním bytě či možnost bydlet u rodičů. Ženy zde vybíraly ze čtyř odpovědí. První možnost byla „mít vlastní byt“, druhá „mít vlastní dům“, třetí „mít nájemní byt“ a čtvrtá „moci bydlet u rodičů“. Přes 75 % respondentek uvedlo, že považuje za nutné mít před založením rodiny vlastní bydlení. Bydlení u rodičů by stačilo pouhým čtyřem respondentkám. Podrobněji je tato otázka zpracována v tabulce č. 10 a grafu č. 5.

47

počet %

Žena považuje za nutné mít před odchodem na mateřskou a rodičovskou dovolenou k dispozici vlastní byt vlastní dům nájemní byt bydlení u rodičů 55 19 19 4 56,70 19,59 19,59 4,12 Tabulka č. 10 [Zdroj: vlastní]

4

19

55

19

vlastní byt

vlastní dům

nájemní byt

bydlení u rodičů

Graf č. 5 [Zdroj vlastní]

9.3 Seberealizace Také otázky zaměřené na seberealizaci mimo rodinu byly pokládány pouze ženám. Do této skupiny patří čtyři otázky. První z nich zjišťuje, jakého nejvyššího vzdělání chce žena dosáhnout. Ženy si mohly vybrat ze sedmi možností. Mohly zvolit buď středoškolské vzdělání s vyučením, středoškolské vzdělání s maturitou, vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské vzdělání bakalářského stupně, vysokoškolské vzdělání magisterského stupně nebo vysokoškolské vzdělání doktorského stupně.

Při vyhodnocování došlo z důvodu nízkého počtu respondentek v některých skupinách (vyučení a VOŠ) a z důvodu lepší přehlednosti ke sloučení některých kategorií. Skupiny byly vytvořeny dle předpokládané délky studia. První skupina je určena pro ženy, které chtějí dosáhnout středoškolského vzdělání, a to jak pro ty, které chtějí získat výuční list, 48

tak i pro ty, které chtějí studium zakončit složením maturitní zkoušky. Jedná se o ženy, jejichž studium by mělo pravděpodobně trvat tři nebo čtyři roky. Druhá skupina je určena pro ženy, které chtějí dosáhnout vyššího odborného nebo bakalářského vzdělání, tedy pro ženy, jejichž celková doba studia4 by měla pravděpodobně činit sedm (či v případě některých oborů osm) let. Do třetí skupiny spadají ženy, které chtějí dosáhnout vysokoškolského vzdělání magisterského stupně. Zde je předpoklad, že toto studium bude celkem trvat pravděpodobně devět nebo deset let. Další skupinu tvoří ženy, které chtějí dosáhnout vysokoškolského vzdělání doktorského stupně (tzv. velkého doktorátu). Studium těchto žen by bylo při standardní délce studia minimálně o tři roky delší oproti studiu žen z předchozí skupiny. Poslední skupina je určena pro ženy, které neaspirují na vyšší než základní vzdělání.

Nejvíce respondentek, téměř 50 %, uvedlo, že by chtěly dosáhnout vysokoškolského vzdělání magisterského stupně. Žádná respondentka neuvedla, že by jí stačilo pouze základní vzdělání. Středoškolského vzdělání by chtělo dosáhnout 18 respondentek. Z analýzy výsledků tedy vyplývá, že 79 respondentek, tj. 81,44 % by chtělo po základní škole pokračovat ve studiu déle než čtyři roky. To znamená studium minimálně do 22 let věku ženy (do 21 v případě, že se žena narodila v období přibližně od konce května do konce srpna a započala povinnou školní docházku v šesti letech). Podrobněji je tato otázka zpracována v tabulce č. 11 a grafu č. 6. Aspirace na vzdělání SŠ (vyučení i maturita) počet %

4

18 18,56

bez aspirace VOŠ nebo VŠ VŠ magister- VŠ doktorský na vyšší než bakalářský ský stupeň stupeň základní stupeň vzdělání 23 48 23,71 49,48 Tabulka č. 11 [Zdroj:vlastní]

8 8,25

0 0,00

Celkovou dobou studia je myšlena doba, po kterou by ženy studovaly při standardní délce studia. Do

doby tohoto studia je započítáváno studium, kterého se ženy účastní po absolvování povinné školní docházky. Tyto doby jsou sčítány. Pokud např. žena studuje po dobu čtyř let gymnázium a následně pak po dobu tří let vyšší odbornou školu, je autorkou práce za celkovou dobu studia považován součet doby studia na gymnáziu a doby studia na vyšší odborné škole. Celková doba studia této ženy je tedy sedm let.

49

8

18

23

48

SŠ (vyučení i maturita)

VOŠ nebo VŠ bakalářský stupeň

VŠ magisterský stupeň

VŠ doktorský stupeň

Graf č. 6 [Zdroj: vlastní]

Další otázka zkoumá, jaký je vztah respondentek ke studiu během mateřské a rodičovské dovolené. Na výběr byly tři odpovědi. První možnost byla určena pro ženy, které po dobu mateřské a rodičovské dovolené záměrně plánují studovat. Druhá možnost pro ženy, které by byly ochotny studovat, bylo-li by to nutné, ale studium neplánují. A třetí možnost byla určena pro ženy, které studium po dobu mateřské a rodičovské dovolené odmítají. Více než dvě třetiny respondentek studium během mateřské a rodičovské dovolené odmítají a pouze 16 respondentek uvedlo, že po dobu mateřské a rodičovské dovolené záměrně plánuje studium. Podrobnější vyhodnocení otázky je v tabulce č. 12 a grafu č. 7.

počet %

Vztah ke studiu během mateřské a rodičovské dovolené během MD a RD by během MD a RD chce během MD a RD žena žena studovala, bylo-li žena záměrně studovat nechce studovat by to nutné 16 19 62 16,49 19,59 63,92 Tabulka č. 12 [Zdroj: vlastní]

50

16

19 62

během MD a RD chce žena záměrně studovat během MD a RD by žena studovala, bylo-li by to nutné během MD a RD žena nechce studovat

Graf č. 7 [Zdroj: vlastní]

Třetí otázka zjišťuje, zda se chce žena před mateřskou dovolenou dlouhodobě (alespoň po dobu jednoho roku) věnovat svým zájmům a koníčků, které po narození dítěte bude muset výrazně omezit nebo se jich úplně vzdát. Jednalo se o dichotomickou otázku, tzn., že na výběr byla pouze možnost ano nebo ne. Mezi počtem respondentek, které uvedly odpověď ano a odpověď ne nebyl významný rozdíl, více respondentek však označilo odpověď ne. Podrobněji je otázka zpracována v tabulce č. 13 a grafu č. 8.

počet %

Žena se chce před mateřskou a rodičovskou dovolenou dlouhodobě věnovat svým zájmům ano ne 45 52 46,39 53,61 Tabulka č. 13 [Zdroj: vlastní]

45 52

ano

ne

Graf č. 8 [Zdroj: vlastní]

51

Cílem poslední otázky spadající do této skupiny otázek je zjistit, jaký má žena vztah ke svému zaměstnání a své kariéře. Zda se prostřednictvím svého zaměstnání seberealizuje, či zda je jí zaměstnání pouhým prostředkem obživy nebo získání peněžité pomoci v mateřství. Respondentky měly na výběr ze čtyř nabízených odpovědí. První možnost byla určena pro ženy, které si chtějí před odchodem na mateřskou dovolenou vybudovat v zaměstnání určité postavení a které naplňuje jak práce, tak i posunutí se na kariérním žebříčku. Druhá možnost byla určena pro ženy, které zaměstnání naplňuje, ale před nástupem na mateřskou dovolenou se nesnaží o vybudování určitého postavení. Třetí možnost byla zaměřena na ženy, které se prostřednictvím práce jen chtějí uživit. A čtvrtá možnost byla určena pro ženy, které chtějí do práce jen z toho důvodu, aby měly nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Nejvíce respondentek zvolilo první a druhou možnost. Nejméně respondentek uvedlo, že chtějí pracovat jen pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Podrobnější rozbor otázky je uveden v tabulce č. 14 a grafu č. 9. Vztah ženy k zaměstnání a kariéře

počet %

před nástupem na MD a RD si chce ve svém před nástupem před nástupem zaměstnání vyna MD a RD na MD a RD budovat určité chce pracovat, chce pracovat postavení, kari- protože ji práce jen proto, aby érní postup a naplňuje se uživila zaměstnání ji naplňuje 39 27 20 40,21 27,84 20,62 Tabulka č. 14 [Zdroj: vlastní]

52

před nástupem na MD a RD chce pracovat jen proto, aby měla nárok na PPM 8 8,25

8 39

20

27

chce si ve svém zaměstnání vybudovat určité postavení, karierní postup a zaměstnání ji naplňuje chce pracovat, protože ji práce naplňuje chce pracovat jen proto, aby se uživila chce pracovat jen proto, aby měla nárok na PPM

Graf č. 9 [Zdroj: vlastní]

9.4 Připravenost muže na aktivní úlohu při věnování se rodině Tato kapitola byla zařazena na toto místo, protože tematicky doplňuje dvě kapitoly předchozí. Všechny otázky byly pokládány pouze mužům a týkají se mužovy role při zabezpečování chodu rodiny. První otázka je zaměřena na schopnost muže zajistit finančně rodinu v době, kdy bude žena na mateřské a rodičovské dovolené a bude tedy odkázána pouze na peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Muži měli na výběr ze čtyř odpovědí. První možností bylo „ano, byl bych toho schopný a jsem na to připraven“, druhou možností bylo „ano, byl bych toho schopný, ale raději bych, aby se na finančním zajištění podílela i partnerka“, třetí „ne, v současné době ne“ a čtvrtá odpověď byla určena pro muže, kterým nevyhovovala ani jedna z nabízených možností. Čtvrté možnosti využili pouze dva respondenti, oba uvedli, že „neví“. Nejvíce mužů uvedlo, že by byli schopní finančně zabezpečit rodinu v době, kdy by byla žena na mateřské a rodičovské dovolené. Respondentů, kteří uvedli, že by v současnosti nebyli schopní se postarat o finanční zabezpečení rodiny, bylo 14. Podrobněji se analýzou výsledků dané otázky zabývá tabulka č. 15 a graf č. 10.

53

Schopnost se finančně zajistit rodinu v době, kdy bude partnerka na mateřské a rodičovské dovolené je toho schopný a je na to připraven počet %

24 42,86

je toho schopný, v současné době ale raději by toho není schofinanční spolupen účast partnerky

16 14 28,57 25,00 Tabulka č. 15 [Zdroj: vlastní]

14

2

jiná možnost

2 3,57

24

16

je toho schopný a je na to připraven je toho schopný, ale raději by finanční spoluúčast partnerky v současné době toho není schopen jiná možnost

Graf č. 10 [Zdroj: vlastní]

Druhá otázka se zabývá tím, do jaké míry muži souhlasí s klasickým rozdělením genderových rolí v péči o dítě. Jedná se o otázku škálovou. Mužům byl předložen citát „o dítě by se měla starat především matka, úkolem otce je finanční zabezpečení rodiny, s dítětem si otec občas hraje nebo povídá, veškerá péče (přebalování, krmení, koupání, noční vstávání k dítěti apod.) je na matce“ a muži měli vyznačit, zda s tímto citátem zcela souhlasí, spíše souhlasí, spíše nesouhlasí nebo zcela nesouhlasí. Celkem 64,29 % respondentů se přiklonilo k jedné z nesouhlasných možností. Podrobněji se touto otázkou zabývá tabulka č. 16 a graf č. 11.

54

počet %

Souhlas/nesouhlas s výrokem: "O dítě by se měla starat především matka, úkolem otce je finanční zabezpečení rodiny, s dítětem si otec občas hraje nebo povídá, veškerá péče (přebalování, krmení, koupání, noční vstávání k dítěti apod.) je na matce." zcela souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí zcela nesouhlasí 5 15 21 15 8,93 26,79 37,50 26,79 Tabulka č. 16 [Zdroj: vlastní]

5

15

15

21

zcela souhlasí

spíše souhlasí

spíše nesouhlasí

zcela nesouhlasí

Graf č. 11 [Zdroj: vlastní]

Třetí otázka zjišťuje, zda by muž souhlasil s partnerčiným studiem během mateřské a rodičovské dovolené, a to i za předpokladu, že by za ženu musel převzít některé její povinnosti. Jedná se o trichotomickou otázku, respondenti měli na výběr pouze z možností ano, ne a nevím. Přes 80 % mužů by se studiem ženy souhlasilo, osm mužů zvolilo odpověď nevím a pouze dva muži uvedli, že by se studiem nesouhlasili. Otázka je podrobněji zpracována v tabulce č. 17 a grafu č. 12.

55

počet %

Souhlas s tím, aby partnerka během mateřské a rodičovské dovolené studovala i za cenu toho, že za ni bude muset převzít některé povinnosti ano ne neví 46 2 8 82,14 3,57 14,29 Tabulka č. 17 [Zdroj: vlastní]

2

8

46

ano

ne

neví

Graf č. 12 [Zdroj: vlastní]

9.5 Nároky žen na partnera První otázka se snaží především zjistit, zda ženy při plánování dítěte zvažují, zda by byl daný partner vhodným otcem a zda je pro ně důležitější, aby byl onen partner vhodný pro otcovskou roli nebo zda jim stačí, pokud daného muže „pouze“ milují, nebo pokud je daný muž ochotný s nimi mít dítě. Poslední možnost je určena pro ženy, které chtějí mít dítě bez partnera. Více než 70 % žen uvedlo, že chce mít dítě s partnerem, kterého považují za vhodného otce pro dítě a vhodného partnera pro ně. Pouze jedna žena uvedla, že by chtěla dítě s partnerem, který by byl ochotný mít s ní dítě, a pouze jedna respondentka uvedla, že chce dítě bez partnera. Podrobnější rozbor otázky se nachází v tabulce č. 18 a grafu č. 13.

56

S jakým partnerem chce žena mít dítě kterého považuje za vhodného otce a partnera počet %

68 70,10

kterého miluje

který je ochotný mít s ní dítě

27 1 27,84 1,03 Tabulka č. 18 [Zdroj: vlastní]

chce dítě bez partnera 1 1,03

11 27 68

kterého považuje za vhodného otce a partnera kterého miluje který je ochotný mít s ní dítě chce dítě bez partnera

Graf č. 13 [Zdroj: vlastní]

Druhá otázka zjišťuje, jak by se žena zachovala, pokud by alespoň po dobu dvou let nemohla najít vhodného partnera. Zda by si žena ponechala své nároky a zatím si dítě nepořídila, nebo zda by své nároky snížila. Třetí možnost je pak určena pro ženy, které by si v takovém případě pořídily dítě jako samoživitelky. Více než polovina respondentek uvedla, že by si v takovém případě dítě nepořídila, 23 žen by snížilo nároky a 19 respondentek by si dítě pořídilo jako samoživitelka. Dvě respondentky na otázku neodpověděly. Blíže se touto otázkou zabývá tabulka č. 19 a graf č. 14.5

5

Procentuální vyjádření v tabulce se vztahuje k celkovému počtu respondentek.

57

počet %

Pokud by žena nemohla dlouhodobě najít vhodného partnera, se kterým by chtěla dítě pořídila by si dítě jako dítě by si nepořídila snížila by nároky samoživitelka 53 23 19 54,64 23,71 19,59 Tabulka č. 19 [Zdroj: vlastní]

19 53

23

dítě by si nepořídila snížila by nároky pořídila by si dítě jako samoživitelka

Graf č. 14 [Zdroj: vlastní]

9.6 Psychická, sociální a emociální připravenost k rodičovství Obě otázky z této skupiny byly určeny pro ženy i muže. První otázka zjišťuje, zda se respondenti cítí psychicky, sociálně a emociální připraveni k rodičovství. Zvolit bylo možné jen ze dvou odpovědí, respondenti mohli vybrat buď odpověď ano nebo odpověď ne. Z celkového počtu více než dvě třetiny respondentů uvedly, že se cítí připraveny. U respondentek tomu bylo tak dokonce u více než u 70 %. Muži se cítili připraveni v méně než ve dvou třetinách případů, ale i u nich převládl počet kladných odpovědí nad zápornými. Podrobnější přehled nabízí tabulka č. 20 a graf č. 15.

58

Psychická, emociální a sociální připravenost na mateřství a rodičovství ženy a muži dohromady ano ne počet % počet % 103 67,32 50 32,68 ženy ano ne počet % počet % 70 72,16 27 27,84 muži ano ne počet % počet % 33 58,93 23 41,07 Tabulka č. 20 [Zdroj: vlastní]

120 100 80 60 ano

40

ne

20 0 ženy a muži dohromady

ženy

muži

Graf č. 15 [Zdroj: vlastní]

Druhá otázka byla určena pouze těm respondentům, kteří u té předchozí uvedli možnost ne a zjišťovala, zda a případně za jakých okolností by si respondenti dítě pořídili, pokud by měli přijatelné podmínky pro založení rodiny, ale stále by se necítili zralí na to mít dítě. První možnost zněla „dítě bych si pořídil/a“, druhá „s dítětem bych ještě počkal/a“, třetí „dítě bych si pořídil/a, pokud by mi bylo více než 35 (u žen)/40 (u mužů) let“ a čtvrtá „dítě bych si poříl/a, pokud by to chtěl partner/ka“. Více než dvě třetiny žen uvedly, že by s dítětem ještě počkaly. Nejméně responzí bylo od žen, které 59

uvedly, že by si dítě pořídily, pokud by jim bylo více než 35 let. Nejvíce mužů také odpovědělo, že by s pořízením dítěte ještě počkali, avšak na rozdíl od žen nedosáhla tato možnost v procentuálním vyhodnocení ani 50 %. Nejméně muži uváděli, že by si dítě pořídili, pokud by jim bylo více než 40 let. Podrobněji tuto otázku rozebírají tabulky č. 21 a 22 a grafy č. 15 a 16. Psychická, sociální a emociální nezralost a založení rodiny – ženy dítě by si pořídila

počet %

3 11,11

dítě by si pořídi- dítě by si pořídila, kdyby jí bylo la, pokud by ho více než 35 chtěl partner

s dítětem by ještě počkala

18 2 66,67 7,41 Tabulka č. 21 [Zdroj: vlastní]

2

4

4 14,81

3

18

dítě by si pořídila s dítětem by ještě počkala dítě by si pořídila, kdyby jí bylo více než 35 dítě by si pořídila, pokud by ho chtěl partner

Graf č. 16 [Zdroj: vlastní]

Psychická, sociální a emociální nezralost a založení rodiny – muži dítě by si pořídil, dítě by si pořídil, s dítětem by dítě by si pořídil kdyby mu bylo pokud by ho ještě počkal více než 40 chtěla partnerka počet %

5 21,74

10 3 43,48 13,04 Tabulka č. 22 [Zdroj: vlastní]

60

5 21,74

5

5

3 10

dítě by si pořídil s dítětem by ještě počkal dítě by si pořídil, kdyby mu bylo více než 40 dítě by si pořídil, pokud by ho chtěl partnerka

Graf č. 17 [Zdroj: vlastní]

9.7 Plánovaný počet dětí a plánovaná doba vzniku mateřství Všechny tři otázky z této skupiny byly určeny pouze pro ženy. První z nich se zabývá plánovaným počtem dětí; respondentky vybíraly z možností jedno dítě, dvě děti, tři děti a čtyři a více dětí. Nejvíce žen, přes 60 %, uvedlo, že plánují dvě děti. Počet respondentek plánujících jedno a tři děti byl téměř vyrovnaný. Nejméně bylo respondentek, které plánují čtyři a více dětí. Podrobnější přehled vyhodnocení otázky nabízí tabulka č. 23 a graf č. 18.

počet %

1 15 15,46

Plánovaný počet dětí 2 3 62 16 63,92 16,49 Tabulka č. 23 [Zdroj: vlastní]

61

4 a více 4 4,12

4

16

15

62

1

2

3

4 a více

Graf č. 18 [Zdroj: vlastní]

Další dvě otázky zjišťují, v kolika letech by žena chtěla založit rodinu. První otázka se ptá na nejnižší věk a druhá otázka na nevyšší věk. Jednalo se o otevřenou otázku, ženy nevybíraly z možností, ale samy doplňovaly věk. Pro větší přehlednost jsou k oběma otázkám vypočítány aritmetické průměry a mediány. Aritmetický průměr udávaného nejnižšího věku pro plánované pořízení prvního dítěte byl 27,94 6 a medián 28. Odpovědi u této otázky se pohybovaly v rozmezí 20 až 42 let. Odpověď 20 let uvedly tři a odpověď 42 dvě respondentky. Aritmetický průměr udávaného nejvyššího věku pro založení rodiny byl 31,18 a medián 30. Nejnižším uvedeným věkem u této otázky bylo 21 let a uvedly ho dvě ženy, nejvyšší byl 45 let a rovněž ten uvedly dvě ženy.

Aritmetický průměr vypočítaný z odpovědí uvedených u obou otázek dosahuje hodnoty 29,56 a medián je roven 30. Podrobněji jsou výsledky těchto dvou odpovědí zpracovány v tabulce č. 24 a 25.

6

Aritmetické průměry jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa.

62

Nejnižší věk pro plánování prvního dítěte věk četnost věk četnost věk 18 28 11 38 19 29 7 39 20 3 30 15 40 21 2 31 4 41 22 5 32 4 42 23 2 33 5 43 24 4 34 44 25 12 35 3 45 26 6 36 1 46 27 11 37 47 aritmetický průměr 27,94 medián Tabulka č. 24 [Zdroj: vlastní]

Nejvyšší věk pro plánování prvního dítěte věk četnost věk četnost věk 18 28 7 38 19 29 3 39 20 30 25 40 21 2 31 2 41 22 1 32 5 42 23 33 8 43 24 1 34 2 44 25 6 35 13 45 26 5 36 46 27 5 37 1 47 aritmetrický průměr 31,18 medián Tabulka č. 25 [Zdroj: vlastní]

četnost

2

28

četnost 4 5

2

30

9.8 Nastavení sociální a rodinné politiky Poslední otázka v dotazníku je zaměřena na vztah pocitu připravenosti k pořízení dítěte a nastavení sociální a rodinné politiky. V rámci této otázky měli ženy a muži hodnotit známkou od jedné do pěti, jaká změna v opatřeních sociální a rodinné politiky by mohla mít vliv na to, aby rodinu založili dříve. Čím větší vliv by tato změna na jejich pocit připravenosti k rodičovství měla, tím vyšší číselnou hodnotu jí měli přiřadit. Konkrétně otázka zjišťuje, zda by na pocit připravenosti měly vliv lepší finanční podmínky pro

63

zatím ještě studující matky, vyšší rodičovský příspěvek, vyšší přídavky na děti, vyšší sleva na dani na dítě, možnost jednoho z rodičů pracovat po ukončení rodičovské dovolené na zkrácený úvazek, možnost jednoho z rodičů mít po ukončení rodičovské dovolené klouzavou pracovní dobu, lepší lokální dostupnost jeslí, lepší finanční dostupnost jeslí a jistota, že dítě vezmou do mateřské školy ihned po skončení rodičovské dovolené. U žen je navíc zjišťováno, jaký vliv by měl vstřícnější přístup při návratu ke studiu v případě přerušení studia z důvodu těhotenství (individuální plán apod.), stoprocentní jistota, že se bude moci po rodičovské dovolené vrátit na stejné pracovní místo a jednodušší vymahatelnost výživného.

Pro lepší přehlednost je ke každé podotázce vypočítán aritmetický průměr a medián hodnocení. Celkově respondenti hodnotili jako nejvíce vlivné opatření klouzavou pracovní dobu, dále práci na zkrácený úvazek a jistotu vzetí dítěte do mateřské školy ihned po ukončení rodičovské dovolené. Nejméně by na jejich pocit připravenosti k založení rodiny měly změny v lokální a finanční dostupnosti jeslí a ve finančních podmínkách teprve studujících matek. Ženy přikládaly největší vliv jistotě návratu na stejnou pracovní pozici po ukončení rodičovské dovolené, klouzavé pracovní době a práci na zkrácený úvazek. Nejmenší vliv naopak přikládaly zlepšení podmínek vymáhání výživného na dítě, lokální dostupnosti jeslí a finančním podmínkám pro teprve studující matky. Muži přikládali největší váhu jistotě vzetí dítěte do mateřské školy ihned po ukončení rodičovské dovolené, práci na zkrácený pracovní úvazek a práci s klouzavou pracovní dobou. Jako jejich připravenost nejméně ovlivňující faktory hodnotili finanční dostupnost jeslí, lokální dostupnost jeslí a zlepšení finančních podmínek pro teprve studující matky.

Podrobněji je tato otázka zpracována v tabulkách č. 26, 27 a 28. Opatření jsou v tabulkách seřazena sestupně dle jejich závažnosti, kritériem řazení je aritmetický průměr. Opatření s nejvyšším vlivem jsou označena červeně, se středním žlutě a s nejnižším zeleně. Kritériem tohoto barevného rozlišení je medián, červená barva odpovídá mediánu o hodnotě 4, žlutá o hodnotě 3 a zelená o hodnotě 2.

64

Výše závislosti mezi plánováním rodiny a opatřeními sociální a rodinné politiky ženy a muži dohromady aritmetický Opatření průměr klouzavá pracovní doba po RD 3,27 práce na zkrácený úvazek po RD 3,17 vzetí dítěte do MŠ ihned po RD 3,16 výše rodičovského příspěvku 3,13 výše přídavku na děti 2,94 výše slevy na dani na dítě 2,83 finanční podmínky pro teprve studující matky 2,49 finanční dostupnost jeslí 2,47 lokální dostupnost jeslí 2,44 Tabulka č. 26 [Zdroj: vlastní]

Výše závislosti mezi plánováním rodiny a opatřeními sociální a rodinné politiky ženy aritmetický Opatření průměr jistota návratu na stejnou pracovní pozici po RD 3,79 klouzavá pracovní doba po RD 3,28 práce na zkrácený úvazek po RD 3,23 výše rodičovského příspěvku 3,20 vzetí dítěte do MŠ ihned po RD 3,18 výše přídavku na děti 2,95 výše slevy na dani na dítě 2,81 finanční dostupnost jeslí 2,41 přístup při návratu ke studiu při přerušení studia z důvodu těhotenství 2,39 finanční podmínky pro teprve studující matky 2,36 lokální dostupnost jeslí 2,32 vymahatelnost výživného 2,31 Tabulka č. 27 [Zdroj: vlastní]

65

Výše závislosti mezi plánováním rodiny a opatřeními sociální a rodinné politiky – muži aritmetický Opatření průměr vzetí dítěte do MŠ ihned po RD 3,13 práce na zkrácený úvazek po RD 3,07 klouzavá pracovní doba po RD 3,07 výše rodičovského příspěvku 3,02 výše přídavku na děti 2,93 výše slevy na dani na dítě 2,86 finanční podmínky pro teprve studující matky 2,71 lokální dostupnost jeslí 2,66 finanční dostupnost jeslí 2,57 Tabulka č. 28 [Zdroj: vlastní]

66

10 Diskuze Ve své absolventské práci jsem se zabývala pocitem připravenosti žen na mateřství. Mým hlavním cílem bylo zjistit, kdy se ženy cítí subjektivně připraveny na přijetí mateřské role, a souvislost tohoto pocitu připravenosti s nastavením sociální a rodinné politiky. Dílčím cílem mé absolventské práce pak bylo zjistit, jak se k této problematice staví muži, tzn. zjistit, jak ovlivňuje nastavení sociální a rodinné politiky pocit připravenosti mužů k otcovství a také to, jak jsou muži připraveni se aktivně věnovat rodině. Práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část.

V teoretické části jsem se nejprve věnovala vymezení pojmu mateřství a s ním souvisejících pojmů rodičovství, otcovství a rodina. U pojmu mateřství a otcovství jsem se věnovala i jejich pojetí z pohledu platné české legislativy. V další kapitole jsem se pokusila o pohled do historie této problematiky, a to od raného novověku až do dvacátého století. Potom jsem přešla do současnosti a věnovala jsem se trendům současné rodiny, zejména oddalování mateřství do období střední dospělosti a aspekty pozdního mateřství. V poslední kapitole jsem se zaměřila na současné nastavení sociální a rodinné politiky, především na pomoc při finančním zabezpečení rodiny.

V praktické části jsem zpracovávala odpovědi z dotazníkových šetření. Použila jsem dvě dotazníková šetření, jeden dotazník byl určen pro ženy a druhý, doplňkový, pro muže. Jako cílovou skupinu jsem si stanovila ženy a muže ve věku od 18 do 35 let, kteří jsou zatím bezdětní, ale v budoucnosti děti plánují.

K pěti otázkám jsem si stanovila hypotézy. Předpokládala jsem, že minimálně 85 % žen chce před založením rodiny pracovat tak dlouho, aby měly nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Dále jsem předpokládala, že minimálně 70 % žen bude chtít mít své vlastní bydlení ještě před tím, než se stanou matkami. Mou třetí hypotézou byl předpoklad, že 75 % žen se chce před tím, než si pořídí dítě, věnovat po dobu alespoň jednoho roku svým zájmům, které budou muset po příchodu dítěte omezit nebo se jich úplně vzdát. Také jsem předpokládala, že minimálně 20 % žen bude chtít během mateřské a

67

rodičovské dovolené studovat. Poslední mou hypotézou bylo očekávání, že jako opatření, které má největší vliv na pocit připravenosti k rodičovství, bude označena výše rodičovského příspěvku.

U první hypotézy jsem měla pravdu, v dotazníkovém šetření 97,94 % žen uvedlo, že před nástupem na mateřskou dovolenou chtějí pracovat po takovou dobu, která jim umožní vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Také má druhá hypotéza byla správná, jelikož mít vlastní byt nebo dům ještě před založením rodiny považovalo za nutnost 76,29 % žen. Se třetí hypotézou jsem však pravdu neměla, před založením rodiny se chce dlouhodobě věnovat svým zájmům pouze 46,39 % žen. Správný nebyl ani můj předpoklad u čtvrté hypotézy, jelikož pouze 16,49 % žen uvedlo, že se chtějí záměrně během mateřské a rodičovské dovolené věnovat studiu. A pravdu jsem neměla ani u poslední hypotézy, v žebříčku závažnosti se výše rodičovského příspěvku objevila až na čtvrtém místě.

Domnívám se, že ve výsledcích dotazníkového šetření se velmi odráží vliv současného trendu dvoupříjmových rodin a balancování žen mezi zaměstnáním a rodinou (v tomto případě zatím jen plánovanou). Ukázalo se, že přes 70 % žen se sice cítí po psychické, sociální a emocionální stránce připraveno na mateřství, ale přesto ho zatím odkládají. Z výsledků usuzuji, že příčinou odkladu je především dlouhé studium a následně věnování se zaměstnání. Ženy si jsou pravděpodobně velmi dobře vědomy toho, že matky malých dětí jsou na pracovním trhu diskriminovány, a tak se snaží vytvořit si ve svém zaměstnání určité postavení a zajistit si, že se budou moci po skončení rodičovské dovolené do práce vrátit. Zde je nutno zmínit, že z opatření sociální a rodinné politiky ženy označily právě jistotu návratu na stejnou pracovní pozici po skončení rodičovské dovolené jako opatření, které by, pokud by se na něj mohly plně spolehnout, mělo nejvyšší míru vlivu na to, aby své rodiny zakládaly dříve. V této souvislosti pokládám také za nutné dodat, že zde pravděpodobně nejde jen o finance, ale i o ženinu seberealizaci, 68,05 % žen totiž uvedlo, že je práce naplňuje.

68

Závěr V absolventské práci jsem se zabývala připraveností žen k mateřství, zajímalo mne především to, z jakých důvodů žena mateřství oddaluje, tj. z jakých důvodů se necítí připravena. Nebo jinými slovy, za jakých podmínek se žena cítí na mateřství připravena. Myslím si, že se jedná o velmi aktuální téma, protože věk prvorodiček se v České republice neustále zvyšuje. S tímto trendem se také pojí celkové snížení počtu narozených dětí, protože ženy, které mají děti v pozdějším věku, také zpravidla mají dětí méně. Tím se postupně mění demografické složení obyvatelstva, což s sebou nese bohužel i některé sociální problémy.

V teoretické části práce jsem se snažila vysvětlit pojmy mateřství, otcovství, rodičovství a rodina a zasadit tuto problematiku do historického kontextu. Dále jsem se věnovala trendům současné rodiny a vybraným aspektům pozdního mateřství. Poslední kapitolu jsem věnovala opatřením sociální a rodinné politiky, která se dotýkají mateřství.

Jako hlavní cíl práce jsem si stanovila zjistit, kdy se ženy cítí subjektivně připraveny na přijetí mateřské role a souvislost tohoto pocitu připravenosti s nastavením sociální a rodinné politiky. Stanovila jsem si také dílčí cíl, a to zjistit, jak ovlivňuje nastavené výše zmíněných politik pocit připravenosti mužů k rodičovství a také to, jak jsou muži připraveni se aktivně věnovat rodině.

Tyto cíle jsem se snažila splnit v praktické části mé absolventské práce. K dosažení cílů jsem zvolila kvantitativní metodu v podobě dvou dotazníků. Tyto dotazníky byly určeny pro zatím bezdětné ženy a muže ve věku 18-35 let, kteří v budoucnu dítě plánují. Ženy a muži měli odlišnou verzi dotazníku.

Myslím si, že se mi podařilo podat o dané problematice určitý přehled a že se mi i podařilo splnit cíle, které jsem si vytyčila. Poslední kapitola teoretické části absolventské práce by mohla sloužit jako základní seznámení s finančními opatřeními

69

sociální politiky, která se nějakým způsobem pojí s mateřstvím a rodičovstvím. Výsledky praktické části vnášejí vhled do toho, jaké problémy v souvislosti s plánováním rodiny řeší současná generace a nastiňuje, kam by bylo vhodné směrovat v rámci rodinné politiky pozornost. Z hlediska dalšího zpracování bych považovala za zajímavé a přínosné zabývat se podrobněji opatřeními sociální a rodinné politiky, která byla respondenty hodnocena jako ta s největším vlivem.

70

The Attitude to Motherhood from the Women´s Point of View

Summary

The assignment is focused on the attitude to motherhood from the women’s point of view. It attempts to find out the answer to the question when women are ready to have their first child and what factors influence their decisions.

The theoretical part is focused on the explanation of the terms motherhood, fatherhood, parenthood, family including the legal definitions of terms. Then the historical point of view with the description of the current situation follows. The assignment is also devoted to the current trends of maternity postponement to the age from the middle twenties to thirties or early forties. It concerns with socio-economic perspectives which influence this development. Further, biological, psychological and social aspects of later motherhood are presented. The biological aspects include especially the risk of Down, Edwards and Patau syndromes. The current situation concerning social and family policy in the Czech Republic is described. The assignment characterizes the terms social and family policy, also it is aimed at measures that influence motherhood. There are especially the following measures which have impact on family financial situation e. g. maternity benefit, compensatory allowance during pregnancy and motherhood, parental benefits, birth allowance, child benefit, tax bonus, nursery school, and other measurements of family policy.

The main target of practical part is to find out which factors influence the family planning. This means when are women subjectively prepared for their maternity role and its connection of this preparedness feeling to settings of social and family policy. The partial goal of this work is to find out the attitude of men towards this topic, especially to find out how men plan the family according to setting policy and how actively they are ready to spend time with their families.The main used research

71

method is the quantitative method. This author used two questionnaires, one of them is aimed at women and the second one for men. Both the questionnaires are focused on the childless people at the age that ranges from 18 to 35, but they plan to have their children in the future.

Key words: motherhood, family policy, family, parenthood

72

Bibliografie

Monografie 1. BARTOŇOVÁ, D. s kol. Demografická situace České republiky: proměny a kontexty 1993-2008. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. 238 s. ISBN 978-80-7419-024-7. 2. BIERMANN, Ch., RABEN, R. Maminkou ve čtyřiceti? 1.vyd. Praha: Portál, 2006. 178 s. ISBN 80-7367-075-5. 3. HORSKÁ, P. a kol. Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha: Panorama, 1990. 474 s. ISBN 80-7038-011-X. 4. HORSKÝ, J., SELIGOVÁ, M. Rodina našich předků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 143 s. ISBN 80-7106-195-6. 5. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-8-7357-276. 6. LENDEROVÁ, M. K hříchu i k modlitbě: žena v minulém století. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 300 s. ISBN 80-204-0737-5. 7. LENDEROVÁ, M. a kol. Dějiny každodennosti „dlouhého“ 19. století. Život všední i sváteční. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005, 180 s. ISBN 80-7194-756-355-732-05 8. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9. 9. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: SLON, 2003. 144 s. ISBN 8085850249.

73

10. MPSV ČR. Rodinná politika na úrovni krajů a obcí. Metodické „doporučení“ Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. 1. vyd. Praha: MPSV ČR, 2008. 30 s. ISBN 978-80-8687882-9. 11. MOŽNÝ, I. Rodina a společnost. 2., upr. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. 323 s. ISBN 978-80-86429-87-8. 12. RYDVALOVÁ, R., JUNOVÁ, B. Jak sladit práci a rodinu: --a nezapomenout na sebe. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 152 s. Psychologie pro každého. ISBN 978-80-247-3578-8. 13. RYCHTAŘÍKOVÁ, J. Porodnost v České republice: současný stav a nedávné trendy In Populační vývoj České republiky 2001-2006. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova PřF KDGD, 2007, s. 79-93. [online]. [cit. 2015- 05-01]. Dostupné z WWW 14. SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 176 s. Studium. ISBN 80-7178-559-8. 15. TOMEŠ, I. Sociální politika: teorie a mezinárodní zkušenost. 2. vyd. Praha: Socioklub, 2001. 262 s. Sešity pro sociální politiku. ISBN 80-86484-00-9. 16. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0. 17. VELKOVÁ, Alice. Krutá vrchnost, ubozí poddaní?: proměny venkovské rodiny a společnosti v 18. a první polovině 19. století na příkladu západočeského panství Šťáhlavy. 1. vyd. Praha: Historický ústav, 2009. 586 s. ISBN 978-80-7286-151-4.

Seriálová publikace 1. GRULICH, J. "Slavnostní okamžiky" - svatební a křestní obřad v období raného novověku (Závěry tridentského koncilu a pražské synody ve světle jihočeských matričních zápisů z 2. poloviny 17. století). Historická demografie 2000, č. 23, s. 49-82.

74

Zákony 1. ČESKO. Zákon č. 89 ze dne 3. 2. 2012 občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky 2012 částka 33 s. 1026-1365.

2. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů [online][cit. 2015-05-12]. Dostupné z WWW < http://www.podnikatel.cz/zakony/zakono-socialne-pravni-ochrane-deti/> 3. Zákon ze dne 5. září 2012, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online][cit. 2015-05-12]. Dostupné z WWW

Elektronické zdroje 1. Aktivity k podpoře rodiny. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. [online]. 2013[cit. 2015- 03-30]. Dostupné z WWW 2. Daňové zvýhodnění v roce 2015. Ministerstvo financí ČR. [online]. 2015 [cit. 201503-30]. Dostupné z WWW 3. Downův syndrom. Genetika Pardubice. [online]. [cit. 2015- 02-07]. Dostupné z WWW < http://www.genetikapardubice.cz/hla/syndromy/downuv-syndrom> 4. Edwardsův syndrom. Genetika Pardubice. [online]. [cit. 2015- 02-07]. Dostupné z WWW 5. Možnosti péče o děti předškolního věku v ČR. Národní centrum pro rodinu [online]. 2013[cit. 2015- 03-30]. Dostupné z WWW < http://www.rodiny.cz/aktualne/4775

nezarazene/2194-moznosti-pece-o-deti-presdkolniho-veku-v-r> 6. Nemocenské pojištění v roce 2015. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [online]. [cit. 2015- 02-05]. Dostupné z WWW < http://www.mpsv.cz/cs/7> 7. Patauův syndrom. Genetika Pardubice. [online]. [cit. 2015- 03-30]. Dostupné z WWW 8. Peněžitá pomoc v mateřství. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2015[cit. 2015-02-03]. Dostupné z WWW < http://www.cssz.cz/cz/nemocenskepojisteni/davky/penezita-pomoc-v-materstvi.htm> 9. Porodné. Integrovaný portál MPSV. [online]. 2015[cit. 2015-02-10]. Dostupné z WWW < http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/porodne> 10. Průměrný věk žen při narození 1. dítěte v letech 1950-2013. Český statistický úřad. [online]. 2014[cit. 2015-02-10]. Dostupné z WWW 11. Přídavek na dítě. Integrovaný portál MPSV. [online]. 2015 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z WWW < http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prid_na_dite>

12. Rodičovský příspěvek. Integrovaný portál MPSV. [online]. 2015 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z WWW < http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp> 13. Sleva za umístění dítěte (tzv. školkovné) za rok 2014. Finanční správa. [online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW < http://www.financnisprava.cz/cs/dane-apojistne/novinky/2015/sleva-za-umisteni-ditete-za-rok-2014-5646>

76

Přílohy Seznam příloh 1. Tabulka věku prvorodiček ve vybraných zemích (1960-2012) 2. Tabulka věku prvorodiček ve vybraných zemích (2000-2012) 3. Ukázka dotazníků 4. Výše závislosti mezi plánováním rodiny a opatřeními rodinné politiky – ženy 5. Výše závislosti mezi plánováním rodiny a opatřeními rodinné politiky – muži

77

Příloha č. 1 - Tabulka věku prvorodiček ve vybraných zemích (1960-2012)

Bulharsko ČR Dánsko Finsko Francie Chorvatsko Island Kypr Lucembursko Maďarsko Makedonie Německo Nizozemsko Polsko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Arménie Kanada Kazachstán USA

1960 22,1 22,9 23,1 24,7 24,8 23,4

22,9 23,2 25,0 25,7 25,0

1965 22,2 22,7 22,7 24,6 24,4 23,4

22,9 23,4 24,4 25,2 23,5 22,8 25,9 25,4 22,7 22,7 24,8 24,2

1970 22,1 22,5 23,9 24,4 24,4 23,1 21,3 24,7 22,8 23,0 24,0 24,8 22,8 22,6 25,0 22,6 23,7

25,5 25,2 25,9 26,1 25,6 25,3

1975 22,1 22,5 23,9 24,9 24,5 23,1 21,8 24,0 25,5 22,5 22,9 24,5 25,2 23,0 22,5 24,5 22,8 23,0 25,1 24,4 25,7

1980 21,9 22,4 24,6 25,6 25,0 23,4 21,9 23,8 25,5 22,4 23,2 25,0 25,7 23,4 22,5 24,1 22,7 22,9 25,0 25,3 26,3 22,1 24,1

1985 21,9 22,3 25,6 25,9 25,9 23,6 23,1 23,7

22,7 7

22,8 23,3 26,1 26,6 23,5 22,6 24,5 22,6 23,1 25,8 26,1 27,0

1990 22,2 22,5 26,4 26,5 27,0 24,1 24,0 24,7 23,1 23,4 26,6 27,6 23,3 22,7 25,5 22,6 23,7 26,8 26,3 27,6 22,8 25,8 22,4 24,2

1995 22,4 23,3 27,4 27,2 28,1 25,0 25,0 25,5 27,4 23,8 23,7 27,5 28,4 23,8 23,0 26,6 23,0 24,9 28,4 27,2 28,1 22,5 26,4 22,2 24,5

2000 2005 2010 23,5 24,7 26,2 25,0 26,6 27,6 28,4 29,1 27,4 27,9 28,3 27,9 28,5 28,1 25,5 26,5 27,7 25,5 26,3 26,8 26,2 27,5 28,5 28,4 29,0 30,0 25,1 26,7 28,2 24,3 25,2 26,0 28,2 29,1 28,9 28,6 28,9 29,4 24,5 25,8 26,6 23,6 24,8 26,0 28,5 31,2 24,2 25,7 27,3 26,5 27,7 28,7 29,1 29,3 29,8 27,9 28,7 28,9 28,7 29,5 30,2 22,3 22,7 23,3 27,0 27,6 27,9 23,4 24,3 25,0 24,9 25,2 25,4

2012

29,1 28,5

30,2

29,2

3,4

8

[www.czso.cz ,www.w3unece.org ]

7

Mezinárodní srovnání. Český statistický úřad [online]. [cit. 2015- 02-05]. Dostupné z WWW < https://www.czso.cz/csu/czso/vyvoj-obyvatelstva-ceske-republiky2013ajtghnb5q2?p_p_id=3&p_p_lifecycle=0&p_p_state=maximized&p_p_mode=view&_3_struts_action =%2Fsearch%2Fsearch&_3_redirect=%2Fweb%2Fczso%2Fkatalogproduktuvydavame&_3_keywords=Pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%BD+v%C4%9Bk+matky+p%C5%99i+nar ozen%C3%AD+prvn%C3%ADho+d%C3%ADt%C4%9Bte&_3_groupId=0> 8

Mean age of women at birth of first child. United Nations Economic Commission for Europe[online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z WWW ]

78

Příloha č. 2 - Tabulka věku prvorodiček ve vybraných zemích (2000-2012) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Bulharsko ČR Dánsko Finsko Francie Chorvatsko Island Kypr Lucembursko Maďarsko Makedonie Německo Nizozemsko Polsko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Arménie Kanada Kazachstán USA

23,5 23,7 23,9 25,0 25,3 25,6 28,1 27,4 27,5 27,6 27,9 28,0 28,2 25,5 25,7 25,9 25,5 25,8 26,0 26,2 26,3 26,7 28,4 28,3 28,8 25,1 25,3 25,6 24,3 24,3 24,6 28,2 28,4 28,6 28,6 28,7 24,5 24,8 25,0 23,6 23,8 24,1 24,2 26,5 29,1 27,9 28,7 22,3 27,0 23,4 24,9

24,3 24,7 26,7 27,2 29,2 28,2 28,3 28,8 28,9 22,4 22,4 27,1 27,2 23,5 23,7 25,0 25,1

24,2 25,9 28,2 27,8 28,4 26,1 26,1 26,9 28,7 25,9 24,8 28,8 28,8 25,3 24,2 28,0 25,0 27,2 29,2 28,5 29,1 22,4 27,5 24,0 25,2

24,4 24,7 25,2 25,3 26,3 26,6 26,9 27,1 28,4 28,4 29,1 29,2 27,9 28,0 28,1 28,4 28,5 28,6 27,9 26,5 26,7 26,8 26,2 26,3 26,4 26,6 27,1 27,5 28,6 29,0 28,7 29,0 26,3 26,7 27,3 27,6 24,9 25,2 25,3 25,4 29,0 29,1 29,7 29,8 28,9 28,9 25,6 25,8 25,6 25,8 24,8 25,2 25,3 28,5 28,9 29,2 25,3 25,7 26,0 26,3 27,5 27,7 27,9 28,1 29,3 29,3 29,4 28,6 28,7 29,3 29,5 29,6 29,8 22,5 22,7 22,9 23,0 27,6 27,6 27,6 27,6 24,2 24,3 24,5 24,7 25,2 25,2 25,0 25,0

25,4 27,3 29,0 28,2

25,6 27,4 29,1 28,2

27,1 27,4 26,4 26,6 29,3 27,7 25,6 30,0

29,8 27,9 25,9 28,8

25,9 25,5 30,9 26,6 28,2 29,3

26,3 25,6 31,1 27,0 28,5 29,6

29,9 23,1 27,6 24,9 25,1

30,1 23,0 27,7 25,0 25,4

26,2 27,6 29,1 28,3 28,1 27,7 26,8 28,5 30,0 28,2 26,0 28,9 29,4 26,6 26,0 31,2 27,3 28,7 29,8 28,9 30,2 23,3 27,9 25,0 25,4

26,3 27,8 29,2 29,1 28,4 28,5 27,9 27,0 30,0 30,2 28,3 26,2 29,1 29,2 29,4 26,9 26,0 27,8 28,8

30,4 23,5 28,1 25,0 25,5

3,4

[www.czso.cz9,www.w3unece.org10]

9

Mezinárodní srovnání. Český statistický úřad [online]. [cit. 2015- 02-05]. Dostupné z WWW < https://www.czso.cz/csu/czso/vyvoj-obyvatelstva-ceske-republiky2013ajtghnb5q2?p_p_id=3&p_p_lifecycle=0&p_p_state=maximized&p_p_mode=view&_3_struts_action =%2Fsearch%2Fsearch&_3_redirect=%2Fweb%2Fczso%2Fkatalogproduktuvydavame&_3_keywords=Pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%BD+v%C4%9Bk+matky+p%C5%99i+nar ozen%C3%AD+prvn%C3%ADho+d%C3%ADt%C4%9Bte&_3_groupId=0> 10

Mean age of women at birth of first child. United Nations Economic Commission for Europe[online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z WWW ]

79

Příloha č. 3 – Ukázka dotazníků Vážené respondentky, předkládám Vám k vyplnění dotazník, který je podkladem k mé absolventské práci na VOŠ Mills, s.r.o. Čelákovice. Tato práce se zabývá postojem k mateřství z pohledu žen a jejím cílem je zjistit, kdy se ženy cítí subjektivně připravené na to mít své první dítě a jak tuto připravenost ovlivňuje nastavení sociální (rodinné) politiky. Dotazník je určen pro cílovou skupinu žen ve věku 18-35 let, které zatím nemají žádné děti, ale do budoucna dítě (děti) plánují. Dotazník je zcela anonymní. Moc Vás prosím o jeho vyplnění. Děkuji. Miloslava Tyková

1. Je mi: 18-21 let

22-29 let

30-35 let

2. Mé nejvyšší dosažené vzdělání je: základní středoškolské s maturitou

vyšší odborné

středoškolské s výučním listem vysokoškolské

3. Chci dosáhnout tohoto nejvyššího vzdělání: středoškolského s výučním listem středoškolského s maturitou vyššího odborného vysokoškolského bakalářského

vysokoškolského

doktorského

stačí mi základní vzdělání

4. V současné době: pracuji

magisterského

studuji prezenční (denní) studium

studuji v kombinované formě studia 5. Plánuji mít: 1 dítě

2 děti

3 děti

vysokoškolského

pracuji a

jiná možnost 4 a více dětí

6. První dítě plánuji nejdříve v _____ letech. 7. První dítě plánuji nejpozději v _____ letech. 8. Před nástupem na mateřskou dovolenou chci pracovat: minimálně tak dlouho, abych měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství (tj. alespoň 270 dní za poslední dva roky) pracovat minimálně tak dlouho, abych měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství a měla našetřenou finanční rezervu přibližně ve výši svých šesti měsíčních platů před nástupem na mateřskou dovolenou nechci pracovat (chci pracovat kratší dobu, než po dobu nutnou pro vznik 80

nároku na peněžitou pomoc v mateřství) 9. Před nástupem na mateřskou dovolenou chci mít průměrnou hrubou mzdu minimálně: 15.000 Kč 20.000 Kč 25.000 Kč 30.000 Kč 35.000 Kč stačí mi mít méně než 15.000 Kč

nezáleží mi na výši mzdy, očekávám

finanční zajištění od partnera 10. Po dobu, po kterou budu doma s dítětem, by měl mít můj partner měsíční hrubý příjem ve výši minimálně: 15.000 Kč 20.000 Kč 25.000 Kč 30.000 Kč

35.000 Kč

jeho příjem může být nižší než 15.000 Kč

nepočítám s

partnerovým příjmem, živitelem rodiny budu já 11. Před odchodem na mateřskou dovolenou považuji za nutné: mít vlastní byt mít vlastní dům

mít nájemní byt

možnost bydlet u rodičů

12. Můj vztah ke studiu během mateřské a rodičovské dovolené: během mateřské a rodičovské dovolené chci studovat (záměrně) během mateřské a rodičovské dovolené chci studovat pouze, bude-li to nezbytné

během mateřské a

rodičovské dovolené nechci studovat (chci mít již dostudováno) 13. Než začnu po dostudování plánovat založení rodiny, chci se dlouhodobě (alespoň po dobu jednoho roku) věnovat svým koníčkům a zájmům, které budu muset po narození dítěte značně či zcela omezit. ano ne 14. Můj vztah k zaměstnání: před nástupem na mateřskou dovolenou si chci ve svém zaměstnání vybudovat určité postavení, kariérní postup a zaměstnání mě naplňuje před nástupem na mateřskou dovolenou chci pracovat, protože mě práce naplňuje uživila

před mateřskou dovolenou chci pracovat jen proto, abych se

před nástupem na mateřskou dovolenou chci pracovat jen proto,

abych měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství 15. Cítím se (psychicky, sociálně, emocionálně) dostatečně zralá, abych měla dítě. ano ne 16. Pouze pro ty, které u předchozí otázky odpověděly "ne": Za předpokladu, že bych měla mnou přijatelné podmínky pro plánování rodiny, ale stále bych se necítila zralá: dítě bych si pořídila s dítětem bych ještě počkala dítě bych si pořídila, pokud by mi bylo více než 35 let to chtěl partner

81

dítě bych si pořídila, pokud by

17. Dítě bych si pořídila s partnerem: který je podle mne vhodným otcem a vhodným partnerem pro mne kterého miluji který by byl ochotný si se mnou pořídit dítě

chci dítě bez partnera

18. Pokud bych nemohla dlouhodobě najít vhodného partnera (déle než dva roky), který by vyhovoval mým požadavkům pro založení rodiny: dítě bych si nepořídila snížila bych nároky pořídila bych si dítě jako samoživitelka

19. Založila bych rodinu dříve v případě: (čím větší vliv by daná okolnost měla, tím vyšší číselnou hodnotu u ní zakroužkujte)  že by byly nastavené lepší finanční podmínky pro teprve studující matky 1 2 3 4 5  vstřícnějšího přístupu při návratu ke studiu v případě přerušení studia z důvodu těhotenství (individuální plán apod.) 1 2 3 4 5  vyššího rodičovského příspěvku 1 2 3 4 5  vyššího přídavku na děti 1 2 3 4 5  vyšší slevy na dani na dítě 1 2 3 4 5  možnosti pracovat na zkrácený úvazek po návratu do práce z rodičovské dovolené 1 2 3 4 5  možnosti klouzavé pracovní doby po návratu z rodičovské dovolené 1 2 3 4 5  100 % jistoty návratu na stejnou pracovní pozici po ukončení rodičovské dovolené 1 2 3 4 5  lepší lokální dostupnosti jeslí 1 2 3 4 5  lepší finanční dostupností jeslí 1 2 3 4 5  jistoty, že dítě vezmou do MŠ ihned po skončení rodičovské dovolené

82

1

2

3

4

5

 jednodušší vymahatelnosti výživného 1 2 3 4 5

Vážení respondenti, předkládám Vám k vyplnění dotazník, který je podkladem k mé absolventské prá ci na VOŠ Mills, s.r.o. Čelákovice. Tato práce se zabývá postojem k mateřství z pohledu žen a jejím cílem je zjistit, kdy se ženy cítí subjektivně připravené na to mít své první dítě a jak tuto připravenost ovlivňuje nastavení sociální (rodinné) politiky. Součástí práce je však i stanovisko mužů k této problematice a právě pro zjištění tohoto stanoviska jsem vypracovala tento dotazník. Cílová skupina, pro kterou je dotazník určen, jsou muži ve věku 18-35 let, kteří zatím nemají žádné děti, ale do budoucna dítě (děti) plánují. Dotazník je zcela anonymní. Moc Vás prosím o jeho vyplnění. Děkuji. Miloslava Tyková

1.

Je mi: 18-21 let

22-29 let

2.

Mé nejvyšší dosažené vzdělání je: základní středoškolské s maturitou

30-35 let

vyšší odborné

středoškolské s výučním listem vysokoškolské

3. "O dítě by se měla starat především matka, úkolem otce je finanční zabezpečení rodiny, s dítětem si otec občas hraje nebo povídá, veškerá péče (přebalování, krmení, koupání, noční vstávání k dítěti apod.) je na matce." S tímto výrokem: zcela souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím zcela nesouhlasím 4. Souhlasil byste s tím, aby partnerka na mateřské a rodičovské dovolené studovala, a to i za předpokladu, že byste musel převzít některé její povinnosti? ano ne

nevím

5. Byl byste schopný se finančně postarat o rodinu v době, kdy by byla partnerka odkázána pouze na peněžitou pomoc v mateřství a na rodičovský příspěvek? Ano, byl bych toho schopný a jsem na to připraven. Ano, byl bych toho schopný, ale raději bych, aby se na finančním zajištění podílela i partnerka.

83

Ne, v současné době ne. Jiná odpověď _________________________________________________________ 6. Cítím se (psychicky, sociálně, emocionálně) dostatečně zralý, abych měl dítě. ano ne 7. Pouze pro ty, kteří u předchozí otázky odpověděli "ne": Za předpokladu, že bych měl mnou přijatelné podmínky pro plánování rodiny, ale stále bych se necítil zralý: dítě bych si pořídil s dítětem bych ještě počkal dítě bych si pořídil, pokud by mi bylo více než 40 let

dítě bych si pořídil, pokud by ho chtěla partnerka

8. Založil bych rodinu dříve v případě: (čím větší vliv by daná okolnost měla, tím vyšší číselnou hodnotu u ní zakroužkujte) 

že by byly nastavené lepší finanční podmínky pro teprve studující matky 1 2 3 4 5



vyššího rodičovského příspěvku 1 2 3 4 5



vyššího přídavku na děti 1 2 3 4

5

vyšší slevy na dani na dítě 1 2 3 4

5



 možnosti jednoho z rodičů pracovat na zkrácený úvazek po návratu do práce z rodičovské dovolené 1 2 3 4 5  možnosti klouzavé pracovní doby jednoho z rodičů po návratu z rodičovské dovolené 1 2 3 4 5 

lepší lokální dostupnosti jeslí 1 2 3 4 5



lepší finanční dostupností jeslí 1 2 3 4 5



jistoty, že dítě vezmou do MŠ ihned po skončení rodičovské dovolené 1 2 3 4 5

84

Příloha č. 4 – Výše závislosti mezi plánováním rodiny a opatřeními rodinné politiky – ženy

1

finanční podmínky pro teprve studující matky přístup při návratu ke studiu při přerušení studia z důvodu těhotenství výše rodičovského příspěvku výše přídavku na děti výše slevy na dani na dítě práce na zkrácený úvazek po RD klouzavá pracovní doba po RD jistota návratu na stejnou pracovní pozici po RD lokální dostupnost jeslí finanční dostupnost jeslí vzetí dítěte do MŠ ihned po RD vymahatelnost výživného

2

3

4

5

arit. p.

medián

Výše závislosti mezi plánováním rodiny a opatřeními rodinné politiky

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

40

41,24

18

18,56

17

17,53

8

8,25

14

14,43

2,36

2

40

41,24

18

18,56

14

14,43

11

11,34

14

14,43

2,39

2

20

20,62

14

14,43

24

24,74

9

9,28

30

30,93

3,20

3

25

25,77

14

14,43

25

25,77

7

7,22

26

26,80

2,95

3

28

28,87

17

17,53

20

20,62

9

9,28

23

23,71

2,81

3

17

17,53

14

14,43

15

15,46

32

32,99

19

19,59

3,23

4

17

17,53

9

9,28

20

20,62

22

22,68

29

29,90

3,28

4

14

14,43

7

7,22

10

10,31

20

20,62

46

47,42

3,79

4

38

39,18

19

19,59

21

21,65

9

9,28

10

10,31

2,32

2

33

34,02

22

22,68

21

21,65

11

11,34

10

10,31

2,41

2

19

19,59

14

14,43

19

19,59

21

21,65

24

24,74

3,18

3

45

46,39

16

16,49

11

11,34

11

11,69

14

14,43

2,31

2

[Zdroj: vlastní]

85

Příloha č. 5 – Výše závislosti mezi plánováním rodiny a opatřeními rodinné politiky - muži

1

2

3

4

5

arit. p.

medián

Výše závislosti mezi plánováním rodiny a opatřeními rodinné politiky

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

14

25,00

10

17,86

18

32,14

6

10,71

8

14,29

2,71

3

12

21,43

8

14,29

17

30,36

5

8,93

14

25,00

3,02

3

výše přídavku na děti

10

17,86

10

17,86

19

33,93

8

14,29

9

16,07

2,93

3

výše slevy na dani na dítě

12

21,43

13

23,21

11

19,64

11

19,64

9

16,07

2,86

3

10

17,86

8

14,29

15

26,79

14

25,00

9

16,07

3,07

3

8

14,29

10

17,86

15

26,79

16

28,57

7

12,50

3,07

3

lokální dostupnost jeslí

16

28,57

11

19,64

12

21,43

10

17,86

7

12,50

2,66

3

finanční dostupnost jeslí

18

32,14

11

19,64

12

21,43

7

12,50

8

14,29

2,57

2

vzetí dítěte do MŠ ihned po RD

11

19,64

8

14,29

11

19,64

15

26,79

11

19,64

3,13

3

finanční podmínky pro teprve studující matky výše rodičovského příspěvku

práce na zkrácený úvazek po RD klouzavá pracovní doba po RD

[Zdroj: vlastní]

86