Ekonomika podniku (EKPO) – přednáška č. 7
Obrat peněžních prostředků, peněžní toky v podniku, platební schopnost podniku Prezentace vznikla za podpory projektu Perspektivy krajinného managementu – inovace krajinářských disciplín (reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/15.0080) Obor: B-KRAJ Krajinářství_2. roč. ZS 2014/2015
Základní pojmy • finance – původ v latině „Finish“ – konec – uhrazení závazku = přenesený význam • francouzské slovo „Finance“ – 16. stol. – označení peněžních příjmů pracovníka • peněžní prostředky podniku – představují část oběžných aktiv (majetku) podniku – nejlikvidnější část • peněžní prostředky představují stavovou veličinu – stav peněžních prostředků k danému datu – časovému okamžiku • hlavní funkcí peněžních prostředků je zajišťovat likviditu podniku
Základní pojmy •
• • •
•
finanční prostředky, peněžní prostředky – obecné označení likvidního majetku podniku určeného ke směňování nebo uchování hodnoty peníze, pokladní hotovost – finanční prostředky ve formě bankovek a mincí uložených v pokladně společnosti hotovost – finanční prostředky na běžných účtech bank a pokladní hotovost, přičemž se předpokládá, že běžná korporace drží na účtech bank většinu hotovosti a pokladní hotovost představuje jen relativně malé částky krátkodobý finanční majetek – vedle hotovosti sem patří termínové vklady, spořicí účty, cenné papíry, pokladniční poukázky a obligace s předpokládaným prodejem do 1 roku. Krátkodobým finančním majetkem mohou být i jiné instrumenty finančního trhu určené k dočasnému uložení volné hotovosti. finanční majetek – zahrnuje nejlikvidnější majetek firmy, a to majetek uložený v pokladní hotovosti, na účtech v bankách a v krátkodobém finančním majetku
Základní pojmy • solventnost – schopnost podniku získávat prostředky na úhradu svých závazků; relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků se současným posouzením likvidity těchto aktiv • likvidita – momentální schopnost podniku uhradit své splatné závazky; měřítkem krátkodobé, resp. okamžité solventnosti • likvidnost – vlastnost majetku, resp. aktiv podniku; míra snadnosti převést majetek do peněžní podoby – jak rychle a s jakou jistotou lze jednotlivé druhy aktiv podniku transformovat na hotovost • likvidní majetek – majetek, který buď již existuje v peněžní podobě, nebo který lze na peníze transformovat
Základní pojmy • peněžní prostředky (PP) představují platební sílu podniku • příliš mnoho peněz vede k malému výnosu z peněz a příliš málo peněz vede k vysoké zadluženosti, nízké platební schopnosti, podnik ztrácí dobré jméno a hrozí mu konkurz
Základní pojmy • smyslem finanční politiky každého podniku není maximalizace peněžních prostředků, ale takový stav, který zajišťuje úhradu předpokládaných závazků při co nejnižších nákladech na pořízení a držbu peněz • finanční zdroje – představují souhrn peněz, které podnik získá za určité období realizací svých výrobků, služeb nebo růstem různých forem vlastního kapitálu, dluhu, dotací nebo formou leasingu a nebo také formou záloh od odběratelů • hodnocení finanční situace podniku za určité období – porovnáváme výši zdrojů, jejich strukturu a poměr k finančním potřebám
Řízení peněžních prostředků • soubor činností směřujících k permanentnímu zabezpečování potřebné výše peněžních prostředků, v potřebném místě a čase, a to při minimálních nákladech spojených se zabezpečováním těchto prostředků • cash management – řízení hotovosti, tj. řízení stavu peněz na účtech a v pokladně
Motivy držení peněz Existují tři motivy, proč ekonomické subjekty drží peníze: transakční motiv – peníze jsou drženy a poptávány za účelem provádění běžných transakcí. Vzniká z důvodu časového nesouladu mezi příjmy a výdaji. opatrnostní (zajišťovací) motiv – výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případy nečekaných událostí, vyžadujících určité finanční zdroje spekulační (finanční) motiv – spojen s funkcí peněz jako uchovatele hodnoty. Ekonomické subjekty mohou své bohatství držet pouze v penězích nebo v cenných papírech. Peníze nepřináší výnos, ale jsou bezrizikové. Cenné papíry sice přináší úrok, ale zároveň jsou spojeny s vyšším rizikem. Díky finančnímu motivu vzniká závislost poptávky po penězích na úrokové sazbě. Tato závislost je nepřímo úměrná.
Stanovení optimální výše peněžních prostředků je velmi obtížné • • • • •
sklon podniku k riziku pravidelnost a spolehlivost peněžních toků potenciální likvidita podniku finanční rezervy v podniku úroková míra
Metody řízení peněžních prostředků • Metody řízení peněžních prostředků lze rozdělit do dvou hlavních skupin: • řízení na základě modelů peněžních prostředků • řízení peněžních prostředků na základě běžného sledování stavu a vývoje peněz, peněžních příjmů a výdajů.
Modely peněžních prostředků • účelem modelu je nalezení optimální výše akvizice peněz (velikosti série prodávaných cenných papírů ap.), tj. takové, při níž jsou celkové náklady spojené se získáváním a držbou peněz minimální
K věcnému – operativnímu řízení • patří např. volba rychlých a bezpečných způsobů placení • sledování peněžních prostředků vychází ze vztahu:
K = P + Př – V kde:
K = konečný stav peněžních prostředků, P = počáteční stav peněžních prostředků, Př = peněžní příjmy, V = peněžní výdaje
• Na tomto principu je založeno sestavování platebních kalendářů (rozpočtu příjmů a výdajů). Platební kalendář je přehledem očekávaných příjmů a výdajů v krátkém období.
Cash flow • pojem cash flow má svůj původ v USA, kde si jeho zjišťování a sledování vynutily potřeby kapitálových trhů • je důležitým elementem finančního řízení a finanční analýzy podniku • je východiskem pro řízení likvidity podniku • cash flow je definován jako skutečný pohyb (tok) peněžních prostředků podniku za určité období v souvislosti s jeho činností
Cash flow • pojmem peněžní tok se rozumí toková veličina, která odráží přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků při (hospodářské) činnosti organizace • představuje tvorbu nebo užití finančních prostředků, resp. často jejich rozdíl za určité období – roční, čtvrtletní, měsíční apod.
Schéma peněžního toku PENĚŽNÍ PŘÍJMY - prodej za hotové - inkaso pohledávek - půjčky, úvěry - vklady majitelů v hotovosti aj.
CASH FLOW
PENĚŽNÍ VÝDAJE - platby za faktury - výplaty mezd a platů - nákup strojů - odvody daní - splátky půjček a úvěrů - výplata dividend aj.
Cash flow • Ve statickém pohledu představuje cash flow volnou zásobu peněz, které má podnik k dispozici. V podobě ukazatele umožňuje měřit finanční situaci podniku. • V dynamickém pojetí jde o budoucí peněžní toky, které jsou součástí finančních plánů (rozpočtů) podniku, resp. z pohledu investora o očekávané (diskontované) příjmy z investice. • Veškeré příjmy a výdaje, se člení do tří kategorií: • provozní cash flow • investiční cash flow • cash flow z financování.
Cash flow •
•
•
Provozní cash flow jsou příjmy a výdaje peněz pocházející z běžného provozu. Platby dodavatelům, příjmy od odběratelů, platby zaměstnancům atd. Provozní cash flow by za normálních okolností měl být kladný – pokud tomu tak není, podnik se řítí do bankrotu. Investiční cash flow jsou zejména „investiční výdaje“, tedy např. nákupy strojů, budov, pozemků, patentů atd. Obecně se jedná o výdaje i příjmy způsobené nákupem a prodejem dlouhodobých aktiv. Investiční cash flow je téměř vždy záporný – nadbytek peněz, které podnik vydělá běžnou činností podnik investuje do své obnovy a rozvoje (nakupují nové stroje atd.). Podnik také často investuje půjčené peníze. Cash flow z financování – jedná se o příjmy/výdaje spojené se získáváním nebo vracením zdrojů pro podnikání. Jedná se o obdržení bankovních úvěrů a jejich splácení, emise dluhopisů a akcií, splácení dluhopisů a výplata dividend. Tento cash flow může být jak kladný, tak záporný, podle toho, jestli si podnik např. spíše zrovna půjčuje na rozvoj nebo daný úvěr splácí. Může být také nulový.
Vztah zisku a cash flow Proč se liší zisk od cash flow? Proč kromě zisku musí podnik sledovat i cash flow? Je to proto, že: existuje rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (např. nákup zásob na obchodní úvěr), vzniká časový nesoulad mezi hospodářskými operacemi vyvolávajícími náklady a jejich finančním zachycením (vznik mzdových nákladů a vlastní výplata mezd), se používají různé účetní metody (např. různé metody odpisování), což vede k rozdílům mezi výnosy a příjmy, mezi náklady a výdaji a mezi ziskem a cash flow, zisk vychází vždy z rozdílu mezi výnosy a náklady, zatímco koncepce cash flow je důsledně založena na příjmech a výdajích – podnik může vykazovat zisk, přesto může mít nedostatek peněz.
Vznik výkazu cash flow • • • • •
výchozí datovou základnou pro zjišťování cash flow je účetnictví podniku vynaložené peněžní prostředky do podnikového procesu se v soustavě podvojného účetnictví transformují do jednotlivých složek majetku a závazků při průchodu podnikem jsou peněžní prostředky vázány v jeho aktivech, ve kterých se postupně přeměňují až do konečné žádoucí peněžní podoby tento proces přeměny (produkční cyklus podniku) lze vyjádřit jako rozdíl mezi krátkodobým kapitálem a oběžnými aktivy (čistý pracovní kapitál) zvýšení aktiv v sobě váže potenciální snížení peněžních prostředků a naopak jejich snížení disponibilní peněžní prostředky uvolňuje
Vznik výkazu cash flow • peněžní toky se zadržují v aktivech (pohledávkách) i kapitálu (závazcích) • stojí na počátku a na konci obchodních transakcí podniku a jejich pohyb přímo ovlivňuje peněžní toky • pohledávky tvoří záchytný bod přeměny aktiv podniku v peníze a vážou peněžní prostředky • závazky (dluhy) podniku na druhé straně ovládají reálný úbytek peněz • vztah pohledávek nebo závazků ke cash flow: Změna stavu zvýšení pohledávek snížení pohledávek zvýšení závazků snížení závazků
Vliv na cash flow úbytek přírůstek přírůstek úbytek
Odvození CF z účetních výkazů • základem pro sledování peněžních toků podniku je rozvaha (bilance), která zachycuje jak VH k určitému okamžiku, tak stav PP • z rozvahy lze zjistit informaci o stavu peněžních prostředků k určitému okamžiku, ale ne informace, které tento stav ovlivnily • výkaz zisku a ztráty (výsledovka) zachycuje různé kategorie výnosů, nákladů a zisku, opět bez ohledu na to, zda současně vznikaly reálné peněžní příjmy a výdaje (akruální princip) • pohyb peněžních prostředků lze sledovat v samostatném výkazu cash flow
Odvození CF z účetních výkazů • spojení rozvahy a výkazu CF uvádí obrázek • kladnou tokovou veličinou jsou příjmy (P) peněžních prostředků, zápornou tokovou veličinou pak výdaje (V) • jejich rozdílem je CF, který je vlastně shodný s rozdílem mezi konečným (KS PP) a počátečním stavem peněžních prostředků (PS PP) z rozvahy P
Výkaz CF
V
A
Rozvaha
P
PS PP Vlastní kapitál Výdaje
Majetek
Příjmy Cizí kapitál KS PP
PP
Výkaz cash flow • Výkaz cash flow = Přehled o peněžních tocích • hlavním účelem sestavení výkazu cash-flow je poskytnout podrobné údaje o výsledcích finančního řízení • odráží se v něm proto podrobné výsledky provozní, finanční a investiční činnosti organizace • uvádí přímo údaje, které by jinak uživatelé účetních informací museli získávat podrobnou analýzou rozvahy, výsledovky a přílohy k účetním výkazům
Výkaz cash flow • v ČR povinně sestavují účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem a zveřejňovat ji • smyslem výkazu je poskytnout uživatelům informace o schopnosti podniku vytvářet peněžní prostředky (a ekvivalenty) a o jejich užití • umožňuje uživatelům aplikovat modely pro odhad současné hodnoty budoucích peněžních toků a mezipodnikové srovnání • dále slouží k posouzení správnosti odhadů budoucích peněžních toků a ke zkoumání vztahu ziskovosti podniku k čistým peněžním tokům
Výkaz cash flow • Jelikož výkaz cash flow vypovídá o změnách peněžního fondu podniku, je třeba blíže vymezit obsah fondu. Tvoří jej obecně dvě složky: • peněžní prostředky, kterými se rozumějí peněžní hotovosti podniku na pokladně včetně cenin a na účtech v bankách (ne termínovaných) včetně peněz na cestě, • peněžní ekvivalenty, které jsou definovány jako likvidní finanční aktiva, tj. aktiva snadno a pohotově směnitelná za předem známou částku peněžních prostředků a u těchto aktiv se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Jde např. o státní pokladniční poukázky, dluhopisy velkých bankovních institucí apod.
Výhody CF • časově i hodnotově vyjadřuje přírůstek pohotových finančních zdrojů v souladu s přírůstkem peněžních prostředků • vyjadřuje přírůstek vlastních finančních zdrojů zejména pro další rozvoj podniku • je kritériem efektivnosti kapitálové obnovy a úrovně obratu kapitálu • vyjadřuje míru výnosu podnikového kapitálu a slouží jako kritérium pro investiční rozhodování • není ovlivněn metodou odepisování dlouhodobého majetku, účetní odpisy nejsou spojené s pohybem peněžních toků
Uplatnění výkazu CF • Cash flow nachází uplatnění zejména v následujících oblastech: • při hodnocení a analýze hospodaření účetní jednotky, • při rozpočtování peněžních příjmů a výdajů, • při krátkodobém hodnocení budoucí platební schopnosti organizace – nejbližších měsících, čtvrtletí apod., • při finančním plánování činnosti organizace v dlouhodobém horizontu, • při hodnocení a výběru vhodnější investiční varianty, • při zjišťování tržních cen aktiv (vycházejí např. z diskontovaných budoucích cash flow) apod.
Uplatnění výkazu CF • Hlavní informace, které lze z uvedeného výkazu zjistit, jsou tyto: • stav peněžních prostředků účetní jednotky na počátku účetního období, • stav peněžních prostředků účetní jednotky na konci období, • hlavní zdroje, z nichž byly finanční prostředky během období získány, a podíl těchto jednotlivých zdrojů, tj. vztah mezi interními peněžními zdroji a externími peněžními zdroji, • kolik peněžních prostředků účetní jednotka vytvořila a kolik užila v průběhu účetního období, • kde se tyto prostředky vytvořily, kdo je vytvořil a jak byly užity, • informace o změnách finanční pozice a především o změnách likvidity, • hlavní postupy řídících pracovníků a hlavní zásady podnikových politik v oblasti financování, • celkový trend ve finanční situaci účetní jednotky – tendence k jejímu upevňování nebo naopak zeslabování.
Uplatnění výkazu CF • Výkaz cash flow poskytuje všem zájemcům informace o: • • • •
schopnosti vytvářet peněžní přebytky, schopnosti organizace splácet závazky, účinnosti např. investiční činnosti, schopnosti financovat investiční činnost vlastními zdroji společnosti.
Jak zvyšovat cash flow • přesvědčit zákazníky (např. slevami z cen), aby platili dříve, • prodat pohledávky faktoringovým společnostem, • svým dodavatelům platit později (pokud to nenaruší naše obchodní styky, etiku podnikání a bude to pro nás výhodné), • pokusit se zvýšit ceny našich výrobků a služeb, popř. celkové výnosy využitím vztahu mezi prodaným množstvím a cenou, • snížit režijní náklady a platby za ně, • omezovat zásoby, • pokusit se omezit sezónní výkyvy poptávky, • založit vnitropodnikovou banku, do které se převádějí výplaty a volné peněžní zdroje, • přesvědčit banku, aby nám poskytla další úvěr, resp. přeměnila krátkodobý úvěr na úvěr dlouhodobý
Metody sestavení výkazu CF • Metoda sestavování výkazu cash flow je závislá na: • disponibilitě informačních zdrojů (na bázi dat účetní závěrky, přesahující rámec dat účetní závěrky, vybrané položky v podobě obratu přímo z jednotlivých účtů účtové osnovy), • potřebném způsobu interpretace k vnější či vnitřní prezentaci, • potřebné míře srozumitelnosti a přehlednosti.
Metody sestavení výkazu CF • Výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích) lze sestavit dvěma metodami: • metodou přímou, částky cash flow zjišťujeme jako celkové sumy všech příjmů produkující fondy a celkové sumy všech výdajů spotřebovávající fondy, • metodou nepřímou, kdy vycházíme z provozního zisku, který upravíme o ty výnosy a náklady, které se netýkají pohybu peněžních prostředků v průběhu období. Výsledná částka se doplní o cash flow v finanční a investiční činnosti.
Přímá metoda CF výkaz cash flow vychází z příjmů a výdajů a
představuje čistý účet peněžních toků při bilančním schematickém znázornění vypadá struktura výkazu takto: Příjmy PS PP Obrat příjmů
Příjmy za určité období Celkem
Výkaz CF Výdaje Výdaje za určité období KS PP = Celkem
Obrat výdajů
Přímá metoda CF • rozdíl obratů strany příjmů a výdajů představuje změnu stavu • • • • •
peněžních prostředků, resp. cash flow výkaz zobrazuje nejen saldo toků příjmů a výdajů, ale i jejich strukturu přímé vykazování je v účetnictví problematické, jelikož účtová osnova neobsahuje účty příjmů a výdajů k sestavení by bylo třeba vyhodnotit účty peněžních prostředků podle jednotlivých příjmů a výdajů problematické je zavedení příjmových a výdajových veličin do účetního systému takto sestavenému výkazu chybí informace o tocích finančních prostředků, které nejsou příjmy a výdaji peněžních prostředků, což snižuje vypovídací schopnost o finanční pozici podniku
Nepřímá metoda CF • Vychází z rovnice: PS PP +/-VH + zvýšení K nebo snížení A – zvýšení A nebo snížení K = KS PP Kde: A jsou aktiva, K je kapitál
• Rovnice umožňuje zjistit nejen celkovou změnu peněžních prostředků, ale i dílčí peněžní toky, pokud se přiřadí příslušné náklady či výnosy a změny stavu rozvahových položek ke sledovanému peněžními toku. • Rovnici můžeme převést do grafické podoby výkazu peněžních toků.
Nepřímá metoda CF Příjmy PS PP Výnosy Zvýšení kapitálu Snížení aktiv Celkem
Výkaz CF Výdaje Náklady Snížení kapitálu Zvýšení Aktiv KS PP = Celkem
Nepřímá metoda CF • Nepřímá metoda je založena na úpravě VH o: • nepeněžní operace – zejména odpisy, jakožto náklad, který není spojen s výdajem peněžních prostředků • změny stavu zásob – zvýšení stavu znamená negativní vliv na CF a naopak • změny stavu pohledávek – zvýšení stavu znamená negativní vliv a naopak • změny stavu závazků – zvýšení stavu znamená pozitivní vliv na CF • položky, které patří do finanční a investiční činnosti – při zjišťování CF z těchto činností se používá vždy přímá metoda
Struktura výkazu sestaveného nepřímou metodou (P.) Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období + (A. ***) čistý peněžní tok z provozní činnosti + (B. ***) čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti činnosti + (C. ***) čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti = (R.) Stav peněžních prostředků a pen. ekvivalentů na konci účetního období
Plánování cash flow investičních projektů • cílem investiční politiky podniku je realizace takových investičních projektů a variant, které přinášejí růst tržní hodnoty firmy, resp. růst hodnoty aktiv • k požadovanému růstu mohou přispívat pouze takové rozvojové projekty, jejichž čistá současná hodnota (tedy rozdíl mezi aktualizovanou hodnotou očekávaných peněžních příjmů i investic a aktualizovanou hodnotou kapitálových výdajů) je kladný • plánování peněžních toků investičních projektů je proces plánování kapitálových výdajů a peněžních příjmů, souvisejících s pořízením a fungováním investic
Kapitálové výdaje • kapitálové výdaje (investiční náklady) jsou očekávané peněžní výdaje, které vyvolávají očekávané peněžní příjmy po dobu delší než jeden rok • ty je nutné odlišovat od provozních výdajů, u nichž se očekává peněžní příjem zhruba do 1 roku
Kapitálové výdaje • Do kapitálových výdajů se u hmotných a nehmotných (reálných) investic obvykle zahrnují: • výdaje na pořízení pozemků, budov, strojů a zařízení (ať už ve formě plateb investičním dodavatelům, či jako náklady na pořízení investic ve vlastní režii), • výdaje na trvalé rozšíření oběžného majetku v souvislosti s investováním (např. nutný přírůstek pojistné zásoby), • výdaje na výzkum a vývoj, které věcně a časově souvisí s příslušnou investicí, • výdaje na vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, • výdaje na reklamní kampaň v souvislosti se spuštěním nové investice.
Kapitálové výdaje • Kapitálové výdaje mohou být dále ovlivněny: • eventuelními čistými příjmy z prodeje nahrazovaného majetku novou investicí (snižují kapitálové investiční výdaje), • daňovými efekty, spojenými s prodejem nahrazovaného majetku; ty buď snižují, nebo zvyšují kapitálový výdaj podle své povahy.
Kapitálové výdaje • pokud se kapitálový výdaj uskutečňuje po delší časové období (např. u stavebních investic), je nutné vyjádřit aktualizovanou hodnotu tohoto kapitálového výdaje • jestliže dochází k růstu cen kapitálových statků během doby výstavby, je zapotřebí uvažovat s předpokládaným indexem růstu cen pro stanovení reálných cen
Peněžní příjmy • roční peněžní příjem z investice se v propočtech efektivnosti investičních variant nemá na mysli účetně vykazovaný zisk, ale očekávaný realizovaný peněžní příjem v důsledku investování
Peněžní příjmy • Základním postupem je aplikace nepřímé metody cash flow: roční čistý zisk (zisk z investice po zdanění) + roční hodnota odpisů vyjadřující reálné opotřebení investice
• součástí ročního peněžního příjmu pro výpočet efektivnosti investic jsou i úroky z úvěru, které představují skutečný peněžní výdaj, ale pro výpočet ročních peněžních příjmů je neodečítáme, protože při pozdější diskontaci peněžních příjmů se berou v úvahu a odečetly by se tedy dvakrát.
Platební schopnost podniku • je vyjádřením dlouhodobé schopnosti podniku hradit v požadované podobě a na požadovaném místě všechny splatné závazky • základním předpokladem zachování platební schopnosti podniku je časový soulad disponibilních zdrojů financování (jejich splatnost) a doby vázanosti (používání) majetku v podniku, který je ze zdrojů pořízen
Platební schopnost podniku • řízení platební schopnosti podniku je jedním ze strategických úkolů finančního managementu • pouze podnik schopný hradit své závazky vytváří předpoklady pro trvalou existenci a zachování, případně zvyšování své hodnoty • aby byl podnik schopný hradit své závazky včas, musí mít část svých prostředků vázanou na bankovních účtech, příp. v jiných formách majetku • tyto prostředky nejsou efektivně využívány, nesou zpravidla minimální výnos (nebo žádný) a snižují rentabilitu investovaného kapitálu • neschopnost hradit splatné závazky vede k insolvenci
Platební schopnost podniku • základní předpoklad existence a fungování podniku • důležitá trvalá platební schopnost • zjišťuje se také v předpokladech na další období • pro hodnocení – poměrové ukazatele finanční analýzy: • solventnost • likvidita • pracovní kapitál – doplňkový ukazatel (rozdílový)
Platební schopnost podniku • Solventnost: • představuje určitý přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků • solventnost je možné zjišťovat z dlouhodobého hlediska • poměřuje dlouhodobý majetek z dlouhodobými zdroji • ukazatele říkají, kolika korunami příslušného zdroje jsou kryta dlouhodobá aktiva, nebo-li na kolik % jsou příslušná aktiva kryta příslušnými zdroji • okamžitá solventnost přestavuje ukazatel likvidity podniku
Platební schopnost podniku • krytí dlouhodobých aktiv dlouhodobými zdroji = (VK + DCZ) / DA •
DCZ… dlouhodobé cizí zdroje (dlouhodobé závazky + dlouhodobé úvěry)
• krytí dlouhodobých aktiv vlastním kapitálem = VK / DA • ukazatele se vyjadřují v procentech (vynásobit 100)
Platební schopnost podniku • Likvidita: • • • •
ukazatel krátkodobý, pracuje s oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy „mám na to, budu na to mít“ měří schopnost firmy uspokojit své splatné závazky mají odpovědět na otázku, zda firma bude schopna vyrovnat své dluhy, když nastane doba jejich splacení • aby byl podnik solventní (tzn. aby dokázal hradit závazky v okamžiku jejich splatnosti), musí mít určitou část svých aktiv ve vysoce likvidní formě, tj. v takové formě, která je rychle přeměnitelná na peníze • existuje vzájemný protikladný vztah likvidity a rentability podniku – podnik s velkým podílem vysoce likvidního majetku dosahují obvykle nižší rentability • ukazatele poměřují to, čím je možno platit (v čitateli) s tím, co je nutné zaplatit (ve jmenovateli)
Platební schopnost podniku • Běžná likvidita (BL): • je ukazatel krátkodobý • uvádí, kolikrát pokrývají oběžná aktiva podniku krátkodobé závazky. • u soukromých firem ziskového sektoru by měla dosahovat hodnoty přibližně v intervalu 1 – 2,5 • pokud jsou oběžná aktiva vyšší než krátkodobá pasiva – běžná likvidita je vyšší než 1, je velmi pravděpodobné, že se podniku podaří z těchto aktiv uhradit závazky a uchovat platební schopnost podniku • do vzorce vstupují oběžná aktiva a krátkodobé závazky: BL = OA / KZ
Platební schopnost podniku • Pohotová likvidita (PL): • je téměř ekvivalentní běžné likviditě, pouze jsou vyloučeny zásoby jako nejméně likvidní část aktiv • optimální výše ukazatele je 0,7 – 1,2 PL = (OA – Z) / KZ
Platební schopnost podniku • Okamžitá likvidita (OL) • měří schopnost firmy hradit právě splatné dluhy • do čitatele se dosazují peníze (v hotovosti a na běžných účtech) a jejich ekvivalenty (volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, splatné dluhy, směnečné dluhy a šeky) • za optimální lze považovat rozpětí 0,2 – 0,5 OL = finanční majetek / KZ
Platební schopnost podniku • porovnání běžné a pohotové likvidity: • velký rozdíl signalizuje přílišnou vázanost prostředků v zásobách • je nutno zvažovat, zda jsme podnik, který musí mít určitou míru zásob na skladě nebo zda je potřeba stav zásob řešit
Platební schopnost podniku • Čistý pracovní kapitál (ČPK) • je rozdílovým ukazatelem, který určí, jaké prostředky má organizace k dispozici na svou běžnou provozní činnost • ukazatel informuje o platební schopnosti podniku • čím je hodnota ukazatele vyšší, tím větší je schopnost hradit závazky podniku • vypočítá se jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky
Ekonomická – podnikatelská tíseň • podniky soupeřící v konkurenčním boji se mohou dostat do ekonomických a finančních potíží • ekonomická či podnikatelská tíseň vzniká za situace, kdy vnitřní výnosové procento z podnikání klesne pod úroveň výnosové úrokové míry běžné u investic se stejným rizikem
strana 58
Finanční tíseň • Finanční tíseň může mít dvě podoby: • relativní nesolventnost (technická, praktická) nastává v okamžiku, kdy podnik není schopen dostát v daném termínu, v daném místě a v dané podobě všem svým splatným závazkům • absolutní nesolventnost (obecná, předlužení) je stav, kdy hodnota závazků podniku převyšuje hodnotu jeho aktiv
strana 59
Platební neschopnost • Platební neschopnost rozeznáváme: • prvotní • druhotnou
Druhotná platební neschopnost je způsobena vyšší hodnotou pohledávek nesplacených ve lhůtě nad hodnotou závazků nesplacených ve lhůtě. Všechny ostatní případy pak představují prvotní platební neschopnost.
strana 60
Symptomy blížící se finanční krize podniku • klesá nebo vázne odbyt, rostou zásoby výrobků a rozpracované výroby, čímž se zvyšuje vázanost finančních prostředků • závazky jsou hrazeny se stále větším zpožděním • ceny vstupů, mezd a úroků rostou, čímž klesá rentabilita tržeb i kapitálu • pokles výroby pod bod zvratu začne stravovat vlastní kapitál • postupné vyčerpávání likvidních zdrojů nutí podnik k dalším dluhům • silně zadluženému podniku už nechce nikdo půjčit
strana 61
Predikční nástroje finanční tísně • • • • • •
Cizí zdroje/cash flow Čistý zisk – EAT/aktiva v netto hodnotě Krátkodobý bankovní úvěr/cizí zdroje Cizí zdroje/aktiva Pracovní kapitál/zásoby Oběžná aktiva/krátkodobé cizí zdroje
strana 62
Analýza IN indexů • indexy IN jsou souhrnné metodiky odvozené na základě matematicko-statistických postupů. • některé jsou bankrotní (signalizují ohrožení podniku možným bankrotem podobně jako Altmanova analýza), jiné jsou bonitní a vypovídají o tvorbě hodnoty podniku (podobně jako ukazatel E.V.A. – Economic Value Added – ekonomická přidaná hodnota) • Index IN 95 (bankrotní index) • Index IN 99 (bonitní) • Index IN 01 (spojení bonitního a bankrotního modelu) • Index IN05 (aktualizace IN 01)
strana 63
Altmanův model (Z – score model) v modifikaci pro české podniky Z = 1,2x1+1,4x2+3,3x3+0,6x4+1,0x5+1,0x6
kde X1 = ČPK / aktiva celkem X2 = nerozdělený zisk minulých let / aktiva celkem X3 = EBIT / aktiva celkem X4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota celkových závazků X5 = tržby / aktiva celkem X6 = závazky po lhůtě splatnosti / celkové výnosy
Z<1,8 pásmo bankrotu 1,8 < Z < 2,9 pásmo tzv. šedé zóny Z > 2,9 pásmo prosperity
strana 64
Náměty na řešení finanční tísně • • • • • • • • • • • •
nová obchodní strategie podniku (využití marketingových nástrojů vytvoření nové organizační struktury a finanční zainteresování všech zaměstnanců zlepšit management pohledávek zrychlit obrat zásob zvýšit příjmy prodejem likvidních aktiv snížit, případně odložit některé výdaje sjednat dohody s odběrateli formou směnek, splátkových kalendářů zaměřit se na zrychlení přísunu peněz pomocí skont, faktoringu apod. neplatit pokuty a penále (Komunikace s věřiteli „nehrát mrtvého brouka“) sestavit priority vlastních plateb nenechat se vydírat odběrateli vypracovat kritéria a plán případného omezení či zastavení provozu
strana 65
Rezervy v řízení pohledávek • V oblasti řízení pohledávek lze nalézt celou řadu míst s rezervami. • Velký problém představuje vznik tzv. obchodního deficitu! Obchodní deficit je kladný rozdíl mezi dobou obratu pohledávek ve dnech a dobou obratu závazků ve dnech“ OD = pohledávky (tržby/360) – závazky (tržby/360) • Existence obchodního deficitu vede k rychlejšímu nárůstu pohledávek oproti nárůstu závazků, a jestliže není tento deficit vykompenzován ziskovou marží či jinými finančními nástroji, projeví se bezprostředně poklesem peněžních toků.
strana 66
Sanace podniku • Soubor opatření přijímaných ze strany vedení podniku, jejichž smyslem je zásadní ozdravění a obnova finanční výkonnosti a prosperity podniku. • Patří k závěrečným krokům managementu. • Je reakcí na nastalou krizi, resp. úpadek. • Je bezprostředně ohrožena jeho další existence v případě, že tento vývoj bude pokračovat.
strana 67
Symptomy úpadku • Podnik je dlouhodobě ztrátový a dlouhodobě platebně neschopný. • Podnik se vyznačuje dílčími, avšak závažnými problémy ve třech problémových okruzích: • • •
pokles objemu výroby vznik nepříznivého sociálního klimatu trvalá druhotná platební neschopnost
• Podnik se zdánlivě jeví jako velmi úspěšný, avšak v důsledku extrémního růstu trvale naráží na nedostatek kapitálu.
strana 68
Insolvence • Právnické i fyzické osoby, ať již podnikající či nepodnikající se mohou dostat do situace, kdy nejsou schopny plnit své závazky. • Takovýto stav se obecně označuje jako insolvence (úpadek) a platné právo stanovuje způsoby jejího řešení. • Formálně insolvence vzniká: • •
• • •
soud prohlásil konkurz na majetek dlužníka soud zamítl návrh prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku dlužníka soud potvrdil vyrovnání mezi dlužníkem a věřitelem věřitel uzavřel úředně ověřené mimosoudní vyrovnání s dlužníkem výkonem rozhodnutí proti dlužníkovi nebyla pohledávka plně uhrazena
strana 69
Insolvence • Možné způsoby řešení úpadku jsou: • • • •
konkurs, reorganizace, oddlužení, a zvláštní způsoby.
strana 70
Průběh insolvenčního řízení • Insolvenční řízení má několik fází. • Průběh jednotlivých řízení se bude lišit v závislosti na konkrétních okolnostech případu. • Insolvenční řízení však probíhá v zásadě v těchto fázích: 1. Podání insolvenčního návrhu 2. Zahájení insolvenčního řízení 3. Rozhodnutí o úpadku dlužníka 4. Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka
strana 71
1. Insolvenční návrh • k podání návrhu je oprávněn dlužník i věřitel • jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník • insolvenční návrh je povinen podat dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, a to: • bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku • byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik
strana 72
2. Zahájení insolvenčního řízení • Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh a zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh (podepsán úředně ověřeným podpisem či zaručeným elektronickým podpisem) dojde věcně příslušnému soudu • zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh • jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu mimo dobu úředních hodin, zveřejní insolvenční soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne strana 73
Insolvenční zákon • Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) § 1 Předmět úpravy • Tento zákon upravuje: a) řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, b) oddlužení dlužníka
strana 74
§ 3 Úpadek (výtah) (1) Dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit ("platební neschopnost").
(2) Dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže: a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
• •
Předlužení je stav, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.
strana 75
Insolvenční rejstřík § 419 (1) Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnost. (2) Insolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy. Pro každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis. (3) Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný, s výjimkou údajů, o kterých tak stanoví zákon. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. (4) Na žádost vydá ministerstvo nebo insolvenční soud úředně ověřený výstup z informačního systému veřejné správy obsahující údaje z insolvenčního rejstříku nebo informaci o tom, že požadovaný údaj není veden v insolvenčním rejstříku. http://portal.justice.cz
strana 76
3. Rozhodnutí o úpadku dlužníka • Je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí, vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku. • Rozhodnutí o úpadku doručí insolvenční soud zvlášť dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení. • Dlužníku a insolvenčnímu správci se toto rozhodnutí doručuje do vlastních rukou.
strana 77
Pět fází ozdravného procesu podniku 1. Analýza výchozí situace podniku 2. Formulace cílů podniku 3. Ozdravný plán směřující do čtyř oblastí a) do výroby b) do personální oblasti c) do obchodní oblasti d) do finanční oblasti
4. Kvantifikace nákladů spojených s ozdravným procesem 5. Realizace ozdraveného procesu
strana 78
Kontrolní otázky • Definujte pojmy solventnost, likvidita a likvidnost. • Jaké jsou motivy držení peněz? • Definujte pojem cash flow. • Proč se liší zisk od cash flow? • Jakými metodami lze sestavit výkaz cash flow?
