2009 EKONOMIKA PODNIKU I
Ekonomika podniku I Jaroslava Hyršlová
Téma 1: PODNIK A PODNIKÁNÍ
OSNOVA: 1. 2. 3. 4.
Podnikání, podnik, podnikatel Okolí podniku Cíle podnikání Podnikové funkce (innosti) a jejich ízení 5. Typologie podnik 6. Sdružení podnik 7. Životní cyklus podniku
1. PODNIKÁNÍ, PODNIK, PODNIKATEL Podnikání je soustavná innost provádná • • • •
samostatn podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovdnost za úelem dosažení zisku
Podnik je soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání Podnik = ekonomický subjekt, který provozuje podnikatelskou innost
PODNIK JAKO EKONOMICKÁ ENTITA
Vstupy
PODNIK transformace
Okolí podniku
Výstupy
Podnikatelem je • osoba zapsaná do obchodního rejstíku • osoba, která má živnostenské nebo jiné oprávnní • fyzická osoba provozující zemdlskou výrobu
2. OKOLÍ PODNIKU Prvky okolí podniku jsou: • • • • • • • •
geografické sociální politické a právní ekonomické ekologické technologické etické kulturn historické
3. CÍLE PODNIKÁNÍ • Podnik = koalice zainteresovaných stran (tzv. stakeholders) • Stakeholders = skupiny i osoby, které ovlivují daný podnik nebo jsou jednáním podniku samy doteny; jde o osoby nebo skupiny, které jsou dobrovoln nebo nedobrovoln vystaveny riziku spojenému s aktivitami podniku
PODNIK A ZAINTERESOVANÉ STRANY VITELÉ
MANAGEMENT
VLASTNÍCI
ZÁKAZNÍCI
PODNIK
DODAVATELÉ
ZAMSTNANCI
STÁT
OSTATNÍ ZAINTERESOVANÉ STRANY
CÍLE PODNIKÁNÍ V tradiním pojetí: • cíl dlouhodobý = rst tržní hodnoty podniku • hlavní stedndobý cíl = dosahování pimeného zisku • v krátkodobém horizontu = zajištní platební schopnosti podniku
MANAGEMENT BY OBJECTIVES (ÍZENÍ PODLE CÍL, MBO) (1) • stanovení cíl na vrcholové úrovni podniku a urení manažer, kteí jsou za jejich plnní odpovdni • postupné rozpracování cíl pro liniové manažery i ostatní pracovníky • podncování pracovník ke ztotožnní se s cíli a motivování pracovník k jejich plnní
MANAGEMENT BY OBJECTIVES (ÍZENÍ PODLE CÍL, MBO) (2) • komplexní cíle se zpravidla zamují jak na finanní výkonnost podniku, tak i na nefinanní ukazatele a mítka • oblasti podnikových cíl: prodej, produktivita, tržní podíl, rst, pracovní síla, spolehlivost a kvalita, spoleenská odpovdnost
BALANCED SCORECARD (BSC) (1) • strategická metoda ízení • zdrazuje zásadní vliv zákazník a zamstnanc na dlouhodobou výkonnost podniku
BALANCED SCORECARD (BSC) (2) • = systematický postup formulace a ízení podnikové strategie • efektivní fungování podniku ovlivují tyi základní oblasti: ¾oblast finann –hodnotová ¾oblast zákaznická ¾oblast interních proces ¾zamstnanecká oblast
4. PODNIKOVÉ FUNKCE (INNOSTI) A JEJICH ÍZENÍ • Základní podnikové funkce (innosti) • Management a manažerské funkce (innosti)
ZÁKLADNÍ PODNIKOVÉ FUNKCE (INNOSTI) (výrobní podnik) • • • • • • • •
Marketing a prodej Nákup Výroba Personalistika Investování Financování Vdecko-technické procesy Správa
KAŽDÁ INNOST • má své vstupy a výstupy • zahrnuje adu dílích inností
innosti jsou vzájemn propojeny, vzniká nutnost je koordinovat.
MANAGEMENT A MANAŽERSKÉ FUNKCE (INNOSTI) • MANAGEMENT = soubor pístup, názor, zkušeností, doporuení a metod, které MANAŽEI užívají ke zvládnutí specifických inností (manažerských funkcí), smujících k dosažení soustavy cíl podniku
OBSAH POJMU MANAGEMENT Obsahovou bohatost pojmu management vystihuje vícedimenzionální klasifikace: Podle funkcí managementu (inností manažer) Podle pedmtu ízení Podle úrovn manažerských úkol
KLASIFIKACE MANAGEMENTU PODLE FUNKCÍ MANAGEMENTU
Vychází z procesního pojetí: management = funkce (innosti), které musejí vykonávat manažei jako nositelé managementu innosti jsou: ¾ sekvenní ¾ prezové
SEKVENNÍ INNOSTI (FÁZE ÍDICÍHO CYKLU)
Plánování ízení implementace (usmr ování a pikazování)
Kontrola
PREZOVÉ INNOSTI • Organizování • Sbr, zpracování, analýza a interpretace informací • Rozhodování • Vedení lidí
KLASIFIKACE MANAGEMENTU PODLE PEDM TU ÍZENÍ
• Globální management • Dílí (parciální) management
KLASIFIKACE MANAGEMENTU PODLE ÚROVN MANAŽERSKÝCH ÚKOL
• Strategický management • Taktický management • Operativní management
STRATEGICKÝ MANAGEMENT Strategické úkoly managementu • • • •
mají globální a obecný charakter mají velkou dležitost pro podnik jsou zameny na delší asový horizont souvisejí se stanovením a plnním strategických cíl a strategií k jejich dosažení
TAKTICKÝ MANAGEMENT Taktické úkoly managementu • zabezpeují strategické cíle a vytyené strategie pomocí rzných variantních prostedk a postup rozpracovaných do krátkodobjších taktických cíl a postup pro dílí oblasti inností
OPERATIVNÍ MANAGEMENT Operativní úkoly managementu • jsou ureny a zajiš ovány konkrétní a dílí cíle a postupy na krátkodobý asový horizont s jasným vymezením: co, kdo, kdy, kde, jak a za kolik bude dlat
5. TYPOLOGIE PODNIK Právní formy podnikání
Obchodní spolenosti
Podniky jednotlivce
Živnosti ohlašovací
Družstva, veejné (státní) podniky
Živnosti koncesované Osobní
Veejná obchodní spolenost
Smíšené
Komanditní spolenost
Kapitálové
Spolenost s ruením omezeným
Akciová spolenost
PODNIK JEDNOTLIVCE Živnost je definována jako • soustavná innost • provozovaná samostatn • vlastním jménem • na vlastní odpovdnost • za úelem dosažení zisku • za podmínek stanovených živnostenským zákonem
PODNIK JEDNOTLIVCE Živnost mže být provozována pouze osobou, která spluje obecné podmínky zákona: • musí být starší 18 let • zpsobilá k právním úkonm • bezúhonná
PODNIK JEDNOTLIVCE Živnostenský zákon rozdluje živnosti na: • koncesované • ohlašovací ¾ emeslné ¾ vázané ¾ volné
PODNIK JEDNOTLIVCE Výhody: • K založení staí malý kapitál • Regulace ze strany státu je minimální Nevýhody: • Obtížný pístup ke kapitálu • Neomezené ruení za dluhy spolenosti • Omezená životnost firmy
OSOBNÍ SPOLENOSTI • VEEJNÁ OBCHODNÍ SPOLENOST Výhody: • Pekonává kapitálovou nedostatenost • Pekonává kvalifikaní omezenost STABILITA SPOLENOSTI ZALEŽÍ NA VZÁJEMNÉM VZTAHU PARTNER.
KAPITÁLOVÉ SPOLENOSTI • SPOLENOST S RUENÍM OMEZENÝM (S.R.O.) • AKCIOVÁ SPOLENOST (A.S.)
KAPITÁLOVÉ SPOLENOSTI S. R. O. • Základní kapitál je tvoen vklady spoleník • Minimální výše základního kapitálu = 200 tis. K • Spoleníci ruí spolen a nerozdíln za závazky spolenosti do výše souhrnu nesplacených ástí vklad všech spoleník; po splacení všech vklad ruení spoleník zaniká • Nejvyšší orgán: valná hromada • Statutární orgán: jednatel (jednatelé)
KAPITÁLOVÉ SPOLENOSTI A. S. • Kapitál je rozložen na uritý poet akcií o urité jmenovité hodnot • Minimální výše základního kapitálu = 2 mil. K (bez veejné nabídky) nebo 20 mil. K (s veejnou nabídkou) • Akcioná za závazky spolenosti neruí • Nejvyšší orgán: valná hromada • Statutární orgán: pedstavenstvo • Kontrolní orgán: dozorí rada
KAPITÁLOVÉ SPOLENOSTI A. S. Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáe podílet se na: • ízení spolenosti • zisku spolenosti • likvidaním zstatku
KAPITÁLOVÉ SPOLENOSTI A. S. • Akcie na jméno – je zapsána v seznamu akcioná (akciovém registru), pevádí se indosamentem • Akcie na majitele – je snadno obchodovatelná, pevádí se odevzdáním novému majiteli
KAPITÁLOVÉ SPOLENOSTI Výhody: • vlastnická práva jsou charakterizována dlitelností a snadnou pevoditelností na další osobu
KAPITÁLOVÉ SPOLENOSTI Nevýhody: • obtížnjší založení • kontrola ze strany státu • asto nezájem vlastník o záležitosti spolenosti • dvojí zdanní píjm
SMÍŠENÉ SPOLENOSTI KOMANDITNÍ SPOLENOST (k. s.) • Kombinace osobní a kapitálové spolenosti • Komanditní spolenost má dva typy spoleník: ¾ komanditisté ¾ komplementái
DRUŽSTVA • Spoleenství neuzaveného potu osob, založené pro spolené podnikání • lenové družstva jsou i jeho zamstnanci • lenové za závazky družstva neruí • Orgány družstva: lenská schze, pedstavenstvo, kontrolní komise
VEEJNÉ (STÁTNÍ) PODNIKY • Podniky, které zajiš ují nkteré dležité služby (nap. železniní dopravu, správu silnic, poštovní služby, rozhlas, televizi) • Nkteré obecn prospšné innosti jsou zpravidla zajiš ovány také tzv. neziskovými organizacemi
6. SDRUŽENÍ PODNIK FÚZE = dobrovolné spojení dvou nebo více podnik do jednoho. Propojování mže být: • horizontální, sluují-li se podniky téhož odvtví • vertikální, spojují se podniky rzných fází výrobního procesu • konglomeráty = slouení podnik s odlišným zamením
FÚZE A AKVIZICE • Fúze = spojení dvou nebo více spoleností • Akvizice (pevzetí) = pevzetí podnik na základ koup
SLOUENÍ versus SPLYNUTÍ • Slouení - spojení, pi kterém zaniká sluovaná spolenost; právním nástupcem je již existující spolenost (nevzniká tedy nová spolenost) • Splynutí – splývající spolenosti zanikají a vzniká spolenost nová; vše pechází na nov zakládanou spolenost
VÝHODY FÚZE • • • •
synergický efekt existence volných penz získání daové výhody diverzifikace (rozložení rizika, výroba vtšího sortimentu, rozšíení trh)
KONCERN = seskupení právn samostatných podnik, které jsou ekonomicky jednotn ízeny spoleným koncernovým vedením; koncerny mohou vznikat bu smluvn, nebo na základ kapitálové úasti HOLDINGOVÁ SPOLENOST = forma koncernu; centralizované finanní ízení akciových spoleností, ve kterých má holding rozhodující kapitálovou úast
7. ŽIVOTNÍ CYKLUS PODNIKU • • • •
Založení podniku Rst podniku Krize a pípadn sanace podniku Zánik podniku
ZALOŽENÍ PODNIKU Rozhoduje: • Osobnost podnikatele • Inspirace (nápad) • Finanní prostedky
Poznání píležitosti na trhu
Zvážení osobních pedpoklad
Volba pedmtu podnikání
Rámcový przkum situace a vývojových trend v tržním prostedí a vlastní pozice v nm, odhad prodej
Vypracování rámcového podnikatelského zámru Vcná -
ást ujasnní vize, podnikatelských cíl, charakteristiky výrobk, technologie jejich výroby vetn surovin, výrobních zaízení, pracovník atd.
Ekonomická ást Vypracování zakladatelského rozpotu - pedbžný propoet zisku, - poteba kapitálu, jeho zdroje, - výnosnost kapitálu, návratnost investic
Rozhodnutí o založení podniku Rozhodnutí o umístní podniku Volba právní formy podniku
Založení podniku po právní stránce Vypracování organizaního uspoádání podniku Pijetí zamstnanc, poízení materiáln technického vybavení
POSTUP PI ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ • Živnostenské listy a koncesní listiny jsou nahrazeny jediným dokladem: výpisem ze živnostenského rejstíku • Centrální registraní místa (CRM) • Vyplnní formuláe Ohlášení živnosti • Pedložení doklad prokazujících odbornou zpsobilost + dokladu o zaplacení správního poplatku • CRM do 5 dn provede zápis do živnostenského rejstíku a vydá výpis • Vyplnní Jednotného registraního formuláe (povinnosti vi dalším orgánm)
RST PODNIKU Rst mže být • Interní = rozšiování inností podniku • Externí = jeden podnik získá jiný podnik i jeho ásti nebo nkteré z jeho inností (tzv. fúze)
KRIZE A SANACE PODNIKU • Krize vyplývající ze závažných havárií • Krize pocházející z neutšené ekonomické (finanní) situace
KRIZE A SANACE PODNIKU • Píiny vnitní (krize je dsledkem chyb pi zakládání i fungování podniku) • Píiny vnjší (krize vyplývají z nepíznivého vývoje podnikového okolí)
KRIZE A SANACE PODNIKU Sanace (ozdravní) = soubor opatení, jejichž smyslem je zásadní ozdravení a obnova výkonnosti podniku a prosperity Teoreticky existují dva postupy: • Získání dodatených zakázek • Adaptace podniku na reálné prodejní možnosti
SANACE PODNIKU 1. management podniku si musí uvdomit vážnost situace a rozhodnout se pro zásadní obrat 2. vlastní ”léba” = realizace opatení, sledujících radikální snížení náklad 3. pokles náklad pedstihne pokles tržeb a podnik opt zane být ziskový
ETAPY SANACE PODNIKU náklady
náklady výnosy
výnosy
1. etapa
2. etapa
3. etapa
as
ZÁNIK PODNIKU Ke zrušení podniku mže dojít • na základ dobrovolného rozhodnutí vlastníka • na základ uritého donucení (nastala uritá zákonná okolnost)
ZÁNIK PODNIKU Obecné dvody zrušení jsou: • uplyne doba, na kterou byl podnik založen • byl splnn cíl, pro který byl podnik založen • podnikatel se k ukonení innosti dobrovoln rozhodne • soudní rozhodnutí • vzájemná dohoda spoleník • rozhodnutí o slouení
ZÁNIK PODNIKU Podnik mže být zrušen: • s likvidací = zákonem ízený postup mimosoudní vyrovnání majetkových vztah; provádí likvidátor • bez likvidace – obchodní jméno pechází na právního nástupce (slouení)
KONKURS versus REORGANIZACE • Úpadek – nastává, pokud má dlužník více vitel a penžité závazky po dobu delší než 30 dn po lht splatnosti a tyto závazky není schopen plnit • Úpadek – nastává i tehdy, je-li podnik pedlužen • Insolvenní ízení = soudní ízení, jehož pedmtem je dlužníkv úpadek a zpsob jeho ešení • Zpsob ešení úpadku dlužníka v insolvenním ízení = konkurs, reorganizace, pop. oddlužení
KONKURS versus REORGANIZACE • Konkurs = zjištné pohledávky vitel jsou pomrn uspokojeny z výnosu zpenžení majetkové podstaty • Majetková podstata = majetek, který slouží k uspokojení vitel • Prohlášením konkursu pechází na insolvenního správce oprávnní nakládat s majetkovou podstatou
KONKURS versus REORGANIZACE • Reorganizace = postupné uspokojování pohledávek vitel pi zachování provozu dlužníkova podniku, zajištné opateními k ozdravní hospodaení podle insolvenním soudem schváleného reorganizaního plánu s prbžnou kontrolou jeho plnní ze strany vitel • Dlužník má v prbhu reorganizace dispoziní oprávnní
KONKURS versus REORGANIZACE CÍL KONKURSU A REORGANIZACE: • dosáhnout pomrného uspokojení vitel z majetku dlužníka
Téma 2: MAJETKOVÁ A KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU
OSNOVA: 1. Majetek podniku 2. Majetková struktura podniku a faktory, které ji ovlivují 3. Kapitál (finanní zdroje) podniku 4. Kapitálová struktura podniku a faktory, které ji ovlivují 5. Rozvaha (bilance) 6. Oceování majetku a závazk
1. MAJETEK PODNIKU Dlouhodobý majetek, obžný majetek
x Ocenitelná práva x Software
Finanní dlouhodobý majetek
x Cenné papíry x Majetkové úasti
vcný
movitý
Nehmotný dlouhodobý majetek
x Materiál x Nedokonená výroba x Hotové výrobky x Zboží
penžní
Dlouhodobý majetek Obžný majetek
MAJETEK PODNIKU
Hmotný dlouhodobý majetek
nemovitý
Zásoby
Pohledávky
x Krátkodobé x Dlouhodobé
Finanní majetek
x Peníze x Cenné papíry
x Pozemky x Budovy x Stroje, zaízení x Dopravní prostedky
PROVOZNÍ CYKLUS (KOLOB H OB ŽNÉHO MAJETKU) inkaso
PENÍZE
POHLEDÁVKY
nákup
MATERIÁL
prodej
výroba
HOTOVÉ VÝROBKY
ROZPRACOVANÁ VÝROBA výroba
2. MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU A FAKTORY, KTERÉ JI OVLIV UJÍ • Majetková struktura = struktura dlouhodobého a obžného majetku, používaného podnikem • Mla by být optimální a umožovat provozování podnikatelské innosti tak, aby byly splnny cíle podnikání
FAKTORY OVLIV UJÍCÍ MAJETKOVOU STRUKTURU • Odvtví a typ podniku • Finanní politika podniku • Výnosnost a likvidnost jednotlivých složek majetku
FAKTORY OVLIV UJÍCÍ MAJETKOVOU STRUKTURU • Výnosnost = možná míra zhodnocení pvodn vložených prostedk (obecn platí: dlouhodobý majetek je výnosnjší než majetek obžný) • Likvidnost = rychlost a nákladnost zptné pemny na peníze
LEN NÍ MAJETKU PODLE LIKVIDNOSTI 1. stupe likvidnosti 2. stupe likvidnosti 3. stupe likvidnosti
peníze v hotovosti nevázané bezhotovostní peníze na bankovních útech splatné krátkodobé pohledávky termínované vklady krátkodobé cenné papíry zásoby všeho druhu
LEN NÍ MAJETKU PODLE LIKVIDNOSTI Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je považován za tém nelikvidní.
3. KAPITÁL (FINANNÍ ZDROJE) PODNIKU Vlastní kapitál, cizí zdroje
Vlastní kapitál
Kapitálové fondy
x Emisní ážio
Fondy tvoené ze zisku
x Rezervní fond x Statutární a ostatní fondy
Výsledek hospodaení
x Minulých let x Bžného období
Rezervy Cizí zdroje
KAPITÁL PODNIKU
Základní kapitál
x Zákonné x Ostatní
Dlouhodobé závazky
x Bankovní úvry x Podnikové obligace
Krátkodobé závazky
x Závazky k dodavatelm x Závazky k zamstnancm x Závazky vi státu x Bankovní úvry
DALŠÍ LEN NÍ KAPITÁLU Podle doby použitelnosti: • trvalý (je podniku k dispozici na neomezenou dobu) • doasný (je teba jej ve sjednané lht vrátit) Doasný kapitál dále dlíme na: • dlouhodobý (podnik má tento kapitál k dispozici na dobu delší než jeden rok) • krátkodobý (je podniku k dispozici na dobu do jednoho roku) Podle zpsobu získání: • vnitní (byl vytvoen vlastní inností podniku) • vnjší (byl získán jinak)
DVODY PRO POUŽITÍ CIZÍHO KAPITÁLU • Podnik nemá dostatek vlastních zdroj k financování svých poteb • Cizí kapitál umožuje podniku realizovat podnikatelské zámry, které by jinak neuskutenil • Pi použití cizího kapitálu nevznikají poskytovateli práva podnik pímo ídit • Dvodem pro používání cizího kapitálu je i jeho cena
KAPITÁL VERSUS PEN ŽNÍ PROSTEDKY • Peníze jsou jednou ze složek majetku podniku • Kapitál pedstavuje celkovou výši prostedk vynaložených na celkový majetek podniku
4. KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU A FAKTORY, KTERÉ JI OVLIV UJÍ • Kapitálová struktura podniku = struktura kapitálu, tedy finanních zdroj, z nichž je financován majetek podniku • Závisí na: velikosti podniku, pedmtu podnikání, rychlosti obratu kapitálu, organizaci nákupu a prodeje atd.
KRITÉRIA PRO VÝB R KAPITÁLU • • • • •
Dostupnost kapitálu Cena Bezpenost Výše a stabilita výsledk podnikání asová poteba kapitálu
5. ROZVAHA (BILANCE) Bilanní princip, struktura rozvahy, vliv hospodáských operací na rozvahu
BILANNÍ PRINCIP Majetek podniku se posuzuje: • Podle jeho konkrétní formy - mluvíme o aktivech • Podle zdroj jeho financování – mluvíme o pasivech
BILANNÍ PRINCIP • Oceníme-li majetek v penžních jednotkách, je zejmé, že souet aktiv a souet pasiv se sob musejí v každém okamžiku rovnat • Toto základní pravidlo se oznauje jako bilanní princip • Obecn platí bilanní rovnice: AKTIVA = PASIVA
OBECNÁ STRUKTURA ROZVAHY ROZVAHA k ... AKTIVA Dlouhodobý majetek Obžný majetek asové rozlišení
PASIVA Vlastní zdroje (vlastní kapitál) Cizí zdroje (cizí kapitál) asové rozlišení
AKTIVA = PASIVA
T - TVAR ROZVAHY ROZVAHA k ... POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL
VLASTNÍ KAPITÁL:
DLOUHODOBÝ MAJETEK:
Základní kapitál
Dlouhodobý nehmotný majetek
Kapitál. fondy a fondy tvoené ze zisku
Dlouhodobý hmotný majetek
Výsledek hospodaení minulých let
Dlouhodobý finanní majetek
Výsledek hospodaení bžného období
OBŽNÝ MAJETEK:
CIZÍ ZDROJE:
Zásoby
Rezervy
Dlouhodobé pohledávky
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé pohledávky
Krátkodobé závazky
Krátkodobý finanní majetek
Bankovní úvry a výpomoci
ASOVÉ ROZLIŠENÍ
ASOVÉ ROZLIŠENÍ
AKTIVA CELKEM
PASIVA CELKEM
PÍKLAD Ti spoleníci se rozhodli založit s. r. o. Ve spoleenské smlouv stanovili základní kapitál ve výši 600 000,- K. Všichni spoleníci složili rovnocenné vklady následovn: spoleník A vložil do spolenosti stroj (odhadní cena 100 000,-K) a zbytek vkladu složil na bankovní úet spolenosti; spoleník B vložil do spolenosti dodávku (odhadní cena 190 000,-K) a zbytek vkladu složil na bankovní úet spolenosti; spoleník C vložil do podnikání penžitý vklad ve výši 150 000,-K na bankovní úet spolenosti a zbytek vkladu se zavázal splatit do stanoveného termínu opt jako penžitý vklad. Sestavte zahajovací rozvahu spolenosti.
EŠENÍ PÍKLADU Zahajovací rozvaha spolenosti (v K) AKTIVA Pohledávka za spoleníkem
PASIVA 50 000,- Základní kapitál
600 000,-
Dlouhodobý majetek: Dlouhodobý hmotný majetek
290 000,-
Obžný majetek: Bankovní úet
260 000,-
Aktiva celkem
600 000,- Pasiva celkem
600 000,-
VLIV HOSPODÁSKÝCH OPERACÍ NA ROZVAHOVÉ POLOŽKY Rozvaha 1. Zmna v aktivech
a-x a+x -------
2. Zmna v pasivech
------p-x p+x
3. Oboustranný pírstek 4. Oboustranný úbytek
-------
-------
a+x
p+x
-------
-------
a-x
p-x
-------
-------
6. OCE OVÁNÍ MAJETKU A ZÁVAZK • Každá složka majetku a závazk musí být vyjádena penžn, tj. musí být ocenna • Na zvoleném zpsobu oceování závisí výše majetku, závazk i výsledku hospodaení • Na zpsobu ocenní závisí i vypovídací schopnost rozvahy • Podle pravidel platných v eské republice vychází ocenní majetku v rozvaze z historických (poizovacích) cen
ODEPISOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU • Odpisy = penžním vyjádením opotebení dlouhodobého majetku za urité období • Odpisy odrážejí fyzické opotebení majetku a postupné znehodnocování (tedy zastarávání) majetku
ODEPISOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU Je teba sledovat: • Roní odpis pro jednotlivé roky (O) • Oprávky ( O) = kumulované odpisy • Zstatkovou cenu (ZC)
LEN NÍ ODPIS • Da ové odpisy – slouží pro úely stanovení základu dan; jsou regulovány zákonem o daních z píjm • Úetní odpisy – respektují používání majetku v daném podniku; podnik je stanovuje svým rozhodnutím; ovlivují výsledek hospodaení podniku
DA OVÉ ODPISY • Jsou upraveny zákonem (zákon . 586/1992 Sb., o daních z píjm, ve znní pozdjších pedpis) • Poítají se ze vstupní ceny majetku (poizovací cena, vlastní náklady výroby) • Majetek je teba zatídit do odpovídající odpisové skupiny; každá skupina má urenu dobu odpisování • Volit lze mezi dvma odpisovými metodami rovnomrným a zrychleným odepisováním
DA OVÉ ODPISY
odpisová skupina
rovnomÜrné odpisy
zrychlené odpisy
odpisové sazby
koeficienty
doba odpisu v prvním roce odpisování
v dalších letech odpisování
pro zvýšenou vstupní cenu
v prvním roce odpisování
v dalších letech odpisování
pro zvýšenou zİstatkovou cenu
1
3 roky
20,00
40,00
33,30
3
4
3
2
5 let
11,00
22,25
20,00
5
6
5
3
10 let
5,50
10,50
10,00
10
11
10
4
20 let
2,15
5,15
5,00
20
21
20
5
30 let
1,40
3,40
3,40
30
31
30
6
50 let
1,02
2,02
2,00
50
51
50
DA OVÉ ODPISY • Rovnomrný odpis = vstupní cena * (odpisová sazba/100) • Zrychlený odpis v prvním roce odpisování = vstupní cena / koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce • Zrychlený odpis v dalších zda ovacích obdobích = (2 * zstatková cena) / (koeficient pro zrychlené odpisování - poet let, po které byl již majetek odpisován)
ÚETNÍ ODPISY • Jsou významnou nákladovou položkou a ovlivují výsledek hospodaení podniku i ziskovost jednotlivých produkt • Jsou významným interním zdrojem financování • Slouží k vyjádení hodnoty dlouhodobého majetku v prbhu jeho životnosti
ÚETNÍ ODPISY Závisejí na: • Hodnot majetku • Ekonomické životnosti majetku • Zvolené metod odepisování
ÚETNÍ ODPISY Metody odepisování: • asové metody - snižování hodnoty dlouhodobého majetku závisí na ase • Výkonové metody - hodnota majetku se snižuje v závislosti na jeho výkonu
ÚETNÍ ODPISY asové metody: • Lineární metoda vychází z pedpokladu rovnomrného opotebení majetku bhem doby životnosti – výše odpisu je v jednotlivých letech odepisování konstantní (cena / doba životnosti) • V pípad použití nelineárních odpisových metod se výše odpis v ase bu snižuje (v pípad degresivní odpisové metody) nebo zvyšuje (v pípad použití progresivní metody odepisování)
ÚETNÍ ODPISY Metoda degresivního odepisování: • V tomto pípad je teba urit koeficient (procento) degrese • Odpisy pro jednotlivé roky se stanoví podle vztahu: O = ZCna konci minulého období * kd kde kd = koeficient degrese (v desetinném tvaru)
ÚETNÍ ODPISY Metody výkonové: • Jsou vhodné, pokud velikost opotebení není závislá na ase, ale na odvedeném výkonu • Životnost není v tomto pípad stanovena v asových jednotkách (roky), ale nap. životnost nákladního automobilu je dána plánovaným potem kilometr, které je schopen ujet • Výkonové metody se v praxi uplatují pedevším u dopravních prostedk, ale lze je využít i u výrobních zaízení
ÚETNÍ ODPISY • U výkonové metody se roní odpisy stanoví jako: odpis pipadající na jednotku výkonu * výkon majetku v daném roce
OCE OVÁNÍ OSTATNÍCH SLOŽEK MAJETKU A ZÁVAZK • Zásoby nakupované (materiál, zboží) jsou oceovány v jejich poizovacích cenách • Zásoby vlastní výroby (výrobky, polotovary, nedokonená výroba) jsou oceovány na úrovni vlastních náklad (tzn. výrobních náklad)
OCE OVÁNÍ OSTATNÍCH SLOŽEK MAJETKU A ZÁVAZK Oce ování zásob stejného druhu s rozdílnými poizovacími cenami: • FIFO (první do skladu, první ze skladu; angl. first in, first out) – jako první se spotebovávají nejstarší dodávky • LIFO (poslední do skladu, první ze skladu; angl. last in, first out) – jako první se spotebovávají poslední dodávky • Prmrování – použije se prmrná cena vypotená váženým aritmetickým prmrem (vahami jsou množství každé dodávky)
OCE OVÁNÍ OSTATNÍCH SLOŽEK MAJETKU A ZÁVAZK • Pohledávky se pi jejich vzniku oceují jmenovitou hodnotou, pop. jejich poizovací cenou (v pípad nabytí za úplatu) • Penžní prostedky jsou oceovány jejich jmenovitými hodnotami • Cenné papíry k obchodování se oceují pi jejich nákupu poizovacími cenami; pi sestavování rozvahy jsou potom ocenny tzv. reálnou hodnotou
OCE OVÁNÍ OSTATNÍCH SLOŽEK MAJETKU A ZÁVAZK • Závazky jsou oceovány jmenovitými hodnotami, pi pevzetí závazk pak poizovacími cenami
Téma 3: EFEKTIVNOST PODNIKU, NÁKLADY, VÝNOSY A ZISK
OSNOVA: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Základní principy podnikání Výnosy Náklady Výsledek hospodaení Efektivnost Tídní náklad Kalkulace náklad
1. ZÁKLADNÍ PRINCIPY PODNIKÁNÍ (1) • V rámci podnikatelské innosti dochází k transformaci vstup (výrobních faktor) na výstupy (produkty) • Na úrovni podniku mezi základní výrobní faktory patí: práce (ídicí i výkonná), dlouhodobý majetek, materiál, energie, znalosti
ZÁKLADNÍ PRINCIPY PODNIKÁNÍ (2) • Pi podnikatelské innosti dochází nejen ke zmnám stav hospodáských prostedk (majetku), ale také k jejich jednorázové nebo postupné spoteb • Nap. spoteba materiálu, spoteba energií, mzdové náklady, odpisy dlouhodobého majetku apod.
ZÁKLADNÍ PRINCIPY PODNIKÁNÍ (3) • Všechny vynaložené výrobní faktory se pi správném hospodaení vracejí podniku zpt • Nap. tržby za prodané výrobky a za poskytnuté služby, tržby za prodané zboží apod.
ZÁKLADNÍ PRINCIPY PODNIKÁNÍ (4) • Soumíme-li získané pínosy s vynaloženými výrobními faktory (za urité asové období), dostaneme výsledek hospodaení • VÝSLEDEK HOSPODAENÍ
= VÝNOSY - NÁKLADY
2. VÝNOSY Jsou výstupní ekonomickou veliinou innosti podniku Pedstavují hodnotový ekvivalent prodaných výkon (výrobk, prací, služeb nebo jiných ekonomických aktivit)
VÝNOSY POCHÁZEJÍ • z provozní innosti • z finanní innosti • z mimoádné innosti
3. NÁKLADY Náklady = v penžních jednotkách vyjádená spoteba výrobních faktor, která je vyvolána tvorbou podnikových výnos
EKONOMICKÉ POJETÍ NÁKLAD • Ekonomické náklady = penžn (hodnotov) vyjádená spoteba a vázání výrobních faktor za urité období za úelem dosažení výnos • Vázání spoívá v zahrnutí (pidání) ekonomické újmy, zpsobené držením zásob výrobních faktor
EKONOMICKÉ POJETÍ NÁKLAD • Ekonomické náklady = náklady vetn tzv. oportunitních náklad • Oportunitní (alternativní) náklady = náklady (ušlé) píležitosti • Pedstavují hypotetické alternativní zisky z hypotetického alternativního použití zdroj
LEN NÍ NÁKLAD • provozní náklady • finanní náklady • mimoádné náklady
4. VÝSLEDEK HOSPODAENÍ Rozdíl mezi výnosy a náklady za urité asové období = výsledek hospodaení Výnosy > Náklady => Zisk (vlastní zdroje podniku se zvtšují) Náklady > Výnosy => Ztráta (vlastní zdroje podniku se snižují)
JAK SE M Í VÝSLEDEK HOSPODAENÍ? Podnik vyrobil ve sledovaném období 1000 kus výrobku. Na výrobu vynaložil náklady ve výši 100 mil. K. Prodejní cena 1 kusu výrobku je 160 tis. K. Ve sledovaném období podnik prodal pouze 800 kus výrobku. Zbylých 200 kus výrobku zstalo na sklad. Stanovte výsledek hospodaení za sledované období.
VÝSLEDEK HOSPODAENÍ (1) • Ve sledovaném období bylo vyrobeno 1000 kus výrobku. • Výnosy daného období tvoí tržby z prodeje výrobk: (800 * 0,16 = 128 mil. K). Do výnos je však teba promítnout i 200 kus, které byly vyrobeny, ale nebyly dosud prodány. Tyto výrobky zvyšují stav zásob vlastní výroby a oceníme je na úrovni náklad výroby (20 mil. K). • Výnosy tedy iní 148 mil. K. • Náklady, které byly vynaloženy na výrobu 1000 kus výrobku, iní 100 mil. K. • Výsledek hospodaení za sledované období je tedy 48 mil. K.
VÝSLEDEK HOSPODAENÍ (2) • • • •
Vyjdeme z prodaných výrobk: Za výnosy budeme považovat souin objemu prodaných výrobk a dosažené prodejní ceny, tj. 128 mil. K. Od tržeb za prodané výrobky musíme odeíst pouze náklady, které se vztahují k prodaným výrobkm. Náklady vynaložené na výrobu 1 000 kus iní 100 mil. K, tzn. k prodaným 800 kusm se vztahuje 80 mil. K. Výsledek hospodaení tedy iní 48 mil. K.
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY + Provozní výsledek hospodaení (Provozní výnosy – Provozní náklady) + Finanní výsledek hospodaení (Finanní výnosy – Finanní náklady) = Výsledek hospodaení za bžnou innost (ped zdanním) + Mimoádný výsledek hospodaení (Mimoádné výnosy – Mimoádné náklady) - Da z píjm = Výsledek hospodaení za období (po zdanní)
5. EFEKTIVNOST • Efektivnost = vrcholovým kritériem racionality vynakládání ekonomických zdroj (výrobních faktor) • Je to úinnost vynaložených (spotebovaných a/nebo vázaných) prostedk hodnocená z hlediska výsledk
PRODUKTIVITA A HOSPODÁRNOST • Úinnost se ve vztahu k výrob oznauje jako produktivita; je výsledkem soumení vytvoených výstup a vynaložených vstup • Efektivnost se prosazuje hospodárností; ta vyjaduje dosahování žádoucích výstup s co nejmenším vynaložením zdroj • Dosahuje se jí úsporností (snahou o šetení zdroji) a výtžností (snahou maximalizovat výkony ze zdroj)
ZÁKLADNÍ UKAZATELE EFEKTIVNOSTI (1) • Mítko efektivnosti (resp. produktivity) = výstup / vstup • Rentabilita celkového kapitálu (ROA) = zisk / celkový kapitál (celková aktiva) • Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = zisk / vlastní kapitál
ZÁKLADNÍ UKAZATELE EFEKTIVNOSTI (2) • Ukazatel haléové nákladovosti = náklady / výnosy • Hospodárnost = skutené náklady / náklady pi optimální kombinaci výrobních faktor • Ukazatel využití aktiv (resp. kapitálu) = výnosy / kapitál • Rentabilita náklad = zisk / náklady • Rentabilita tržeb (ROS) = zisk / tržby
ZÁKLADNÍ UKAZATELE EFEKTIVNOSTI (3) • Zisk (EBIT, EBT, EAT) • Economic Value Added (EVA)
6. TÍD NÍ NÁKLAD • Druhové tídní náklad • Tídní náklad podle místa vzniku a podle odpovdnosti za jejich vznik • Úelové (kalkulaní) tídní náklad • Tídní náklad podle závislosti na objemu produkce
Dlouhodobý hmotný majetek (DHM)
PENÍZE
Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM)
odpisy DNM
Materiál
spoteba materiálu
Energie Pracovní síla . . . . .
Bylo vynaloženo Tídní náklad
odpisy DHM
ÍZENÍSPRÁVA
Výrobky
OBSLUHA
B
spoteba energie mzdy služby . . ostatní náklady
Co? druhové
A
C N Á K U P
V Ý R O B A
Kde? podle místa
P R O D E J
D
E . .
Na co? podle úelu
ÚELOVÉ TÍD NÍ NÁKLAD • Podle vztahu nákladu k innosti: náklady technologické a na obsluhu a ízení • Podle zpsobu kontroly pimenosti nákladu a stanovení žádoucí výše nákladu: náklady jednicové a režijní • Kalkulaní lenní - vychází z posouzení píinné souvislosti náklad k uritému výkonu: náklady pímé a nepímé
TÍD NÍ NÁKLAD PODLE ZÁVISLOSTI NA OBJEMU PRODUKCE • Náklady, které se v závislosti na objemu produkce mní = náklady variabilní • Náklady, které zstávají nemnné i pi zmnách v uritém intervalu produkce i využití kapacity = náklady fixní
7. KALKULACE NÁKLAD • = propoet náklad, zisku, ceny nebo jiné HODNOTOVÉ VELIINY na výrobek, práci nebo službu (tedy na JEDNOTKU VÝKONU) • Typy kalkulací: ¾pedbžné – propotové, plánové, operativní ¾výsledné
PEDM T KALKULACE KALKULANÍ JEDNICE = konkrétní výkon (vymezený mrnou jednotkou a druhem), na který se stanovují nebo zjiš ují náklady a další hodnotové veliiny KALKULOVANÉ MNOŽSTVÍ = uritý poet kalkulaních jednic, pro nž se stanovují nebo zjiš ují celkové náklady
TYPOVÝ KALKULANÍ VZOREC 1. Pímý materiál 2. Mzdy výrobních pracovník 3. Ostatní pímé náklady 4. Výrobní režie Vlastní náklady výroby (položky 1 až 4) 5. Správní režie Vlastní náklady výkonu (položky 1 až 5) 6. Prodejní náklady Plné vlastní náklady výkonu (pol. 1 až 6) Zisk (ztráta) Prodejní cena
METODY KALKULACE (1) TRADINÍ METODY kalkulace: • kalkulace dlením – prostá – stupovitá – s pomrovými ísly
• kalkulace pirážkové • kalkulace ve sdružené výrob
METODY KALKULACE (2) Metody reagující na nárst podílu nepímých (resp. režijních) náklad: • kalkulace neúplných náklad (kalkulace pímých náklad a kalkulace variabilních náklad) • kalkulace s piazováním náklad podle dílích aktivit (Activity Based Costing – kalkulace ABC)
PROSTÁ KALKULACE D LENÍM • Náklady na kalkulaní jednici se zjiš ují prostým dlením celkových náklad období potem kalkulaních jednic období
PÍKLAD Za sledovaný msíc bylo vyrobeno 50 000 kus produkt a byly zjištny tyto náklady: • • • •
spoteba materiálu mzdy výrobních dlník režie náklady celkem
990 000 K 387 500 K 242 600 K 1 620 100 K
Sestavte kalkulaci náklad na 1 kus produktu.
EŠENÍ PÍKLADU Náklady na 1 kus (v K): • pímý materiál = 19,80 K (= 990 000 / 50 000) • pímé mzdy = 7,75 K (= 387 500 / 50 000) • režijní náklady = 4,852 K (= 242 600 / 50 000) • celkové vlastní náklady = 32,402 K (= 19,80 + 7,75 + 4,852) • Vlastní náklady na 1 kus produktu inily 32,402 K
STUP OVITÁ KALKULACE D LENÍM (PÍKLAD) Ve sledovaném období se vyrobilo 1 000 kus výrobku, prodalo se (podle plánu) 870 kus a byly zjištny tyto náklady: • výrobní náklady 993 000 K • správní a prodejní náklady 246 000 K Sestavte kalkulaci náklad a ceny 1 kusu výrobku. Zisková pirážka je 22 % k úplným nákladm.
EŠENÍ PÍKLADU Náklady na 1 kus: • výrobní náklady = 993 K (= 993 000 / 1 000) • správní a prodejní náklady = 282,76 K (= 246 000 / 870) • úplné vlastní náklady = 1 275,76 K (= 993 + 282,76) Zisková pirážka (22 %) = 280,67 K (= 1 275,76 * 0,22) Nabídková cena = 1 556,43 K (= 1 275,76 + 280,67)
KALKULACE D LENÍM S POM ROVÝMI ÍSLY • Používá se v podnicích, kde se stejným technologickým procesem vyrábí více druh výkon, lišících se velikostí, hmotností, jakostí nebo pracností • Rozdíly v nákladech jsou zpsobeny velikostí, hmotností, jakostí, skladbou použitého materiálu apod.
PÍKLAD V chemické výrobn se vyrábjí ti výrobky (A,B,C). Výrobní režie útvaru, spolená všem výrobkm, byla stanovena rozpotem ve výši 676 000 K. Plánovaný objem produkce je u výrobku A 400 t, u výrobku B 700 t a u výrobku C 150 t. Nepímý náklad rozvrhneme podle technologické pracnosti, která je: • 4,5 hod./t (výrobek A), • 6 hod./t (výrobek B), • 12 hod./t (výrobek C).
EŠENÍ PÍKLADU Celkové nepímé náklady (N) stanovené rozpotem jsou 676 000 K Druh výrobku mr. jed.
A
B
C
Celkem
Objem produkce (Q)
t
400
700
150
x
Technologická pracnost
hod/t
4,5
6
12
x
0,75
1
2
x
ki Qi ki
t
300
700
300
1 300
ni
K/t
390
520
1 040
x
Ni
K
156 000
676 000
156 000 364 000
PIRÁŽKOVÁ KALKULACE • Používá se v podnicích, kde se vyrábí dva nebo více druh nákladov rznorodých výkon • Pro piazování náklad výkonm se používají hodnotov nebo naturáln vyjádené ROZVRHOVÉ ZÁKLADNY
PÍKLAD • Podnik vyrábí pouze dva výrobky. Výrobku 1 se vyrobilo 1 000 kg; výrobku 2 se vyrobilo 400 kg. V podniku byly nepímé (spolené) náklady za sledované období 390 000 K. Odborným posouzením byl jako vhodná základna pro rozvržení nepímých náklad mezi jednotlivé výrobky zvolen pímý materiál. Stanovme výši nepímých náklad pipadajících na výrobek 1 a výrobek 2. Náklady výrobk 1 a 2 (v K/kg): Výrobek 1 • pímý materiál 75 K • pímé mzdy 90 K • ostatní pímé náklady 22 K
Výrobek 2 84 K 100 K 34 K
EŠENÍ PÍKLADU • Celkové náklady na materiál (celková rozvrhová základna) = 1 000 * 75 + 400 * 84 = 108 600 K • Pirážka nepímých náklad k pímým = 390 000 / 108 600 = 3,6 (tj. 360 % pímého materiálu) Náklady výrobk 1 a 2 (v K/kg): Výrobek 1 Výrobek 2 • pímý materiál 75 K 84 K • pímé mzdy 90 K 100 K • ostatní pímé náklady 22 K 34 K • nepímé náklady 270 K 302,4 K • (= 75 * 3,6) (= 84 * 3,6) • Náklady celkem 457 K 520,4 K
KALKULACE NEÚPLNÝCH NÁKLAD • Kalkulaní jednici jsou piazovány pouze vybrané nákladové položky • Kalkulace neúplných náklad leníme na: ¾ Kalkulace pímých náklad ¾ Kalkulace variabilních náklad
KALKULACE PÍMÝCH NÁKLAD • Klade draz na piazení pímých náklad kalkulovaným výkonm • Cena – Pímé náklady = Hrubé rozptí • Vyjaduje, jak daná kalkulaní jednice pispívá na úhradu nepímých náklad a k tvorb zisku
KALKULACE VARIABILNÍCH NÁKLAD • Klade draz na piazení variabilních náklad kalkulovaným výkonm • Cena - Variabilní náklady = Píspvek na úhradu fixních náklad a k tvorb zisku • Ten zstává na kalkulaní jednici i pi zmnách objemu a struktury produkce konstantní
PÍKLAD Položka Jednicový materiál
Na 1 tunu
Na 100 tun
100 000,- 10 000 000,-
Jednicové mzdy
30 000,-
3 000 000,-
Výrobní režie
22 000,-
2 200 000,-
Prodejní režie
8 000,-
800 000,-
Správní režie
10 000,-
1 000 000,-
Sestavte kalkulaci náklad na 1 tunu produkce za pedpokladu, že plánujeme vyrábt 90 tun produkce. Režijní náklady mají charakter fixních náklad. Prodejní cena 1 tuny produkce iní 220 000 K.
EŠENÍ PÍKLADU Položka Jednicový materiál
Na 1 tunu
Na 90 tun
100 000,- 9 000 000,-
Jednicové mzdy
30 000,- 2 700 000,-
Výrobní režie
24 444,- 2 200 000,-
Prodejní režie Správní režie
8 889,-
800 000,-
11 111,- 1 000 000,-
Zisk na 1 tunu produkce za pedpokladu, že plánujeme vyrábt 90 tun iní 45 556 K. Zisk na 1 tunu produkce za pedpokladu, že plánujeme vyrábt 100 tun iní 50 000 K.
PÍKLAD Položka Jednicový materiál
Na 1 tunu
Na 100 tun
100 000,- 10 000 000,-
Jednicové mzdy
30 000,-
3 000 000,-
Výrobní režie
22 000,-
2 200 000,-
Prodejní režie
8 000,-
800 000,-
Správní režie
10 000,-
1 000 000,-
Sestavte kalkulaci variabilních náklad na 1 tunu produkce za pedpokladu, že plánujeme vyrábt 90 t a 100 t produkce. Režijní náklady mají charakter fixních náklad. Prodejní cena 1 tuny produkce iní 220 000 K.
EŠENÍ PÍKLADU Kalkulace variabilních náklad na 1 tunu produkce: Položka / K na tunu Jednicový materiál Jednicové mzdy Variabilní náklady Píspvek na úhradu Cena
Pi objemu 90 t
Pi objemu 100 t
100 000,-
100 000,-
30 000,-
30 000,-
130 000,-
130 000,-
90 000,-
90 000,-
220 000,-
220 000,-
KALKULACE ABC Pohled piazování náklad Procesní pohled
Píina vynaložení náklad
Zdroje
innosti
Nákladové objekty
Navazující innost
Mítka výkonnosti
Téma 4: ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIINAMI
OSNOVA: 1. 2. 3. 4.
Výnosové funkce Nákladové funkce Metody konstrukce nákladových funkcí Analýza bodu zvratu a navazující výpoty 5. Výpoty pi rznorodé produkci (globální modely) 6. Provozní páka
1. VÝNOSOVÉ FUNKCE VÝNOSOVÉ FUNKCE = závislost výnos na objemu výkon (množství produkce) Výnosové funkce: Funkce celkových výnos Funkce prmrných výnos Funkce marginálních (mezních) výnos
VÝNOSOVÉ FUNKCE PRM RNÉ VÝNOSY = celkové výnosy, vztažené na mrnou jednotku produkce MARGINÁLNÍ VÝNOSY = jak se zmní výnosy, pokud se objem produkce zvtší o malý pírstek (nap. o 1 kus výrobku)
VÝNOSOVÉ FUNKCE V = f(q) v
vc
V q
pro funkci celkových výnos f (q ) q
w V w q
pro funkci prmrných výnos pro funkci marginálních výnos
q je objem (množství) produkce jako nezávislá veliina
VÝNOSOVÉ FUNKCE Je-li prodejní cena konstantní v celém rozsahu produkce, bude: funkce celkových výnos lineární funkce prmrných a marginálních výnos budou konstanty rovné cen za jednotku produkce
FUNKCE CELKOVÝCH VÝNOS
2. NÁKLADOVÉ FUNKCE = závislost výše náklad na libovolných faktorech, které podmi ují i ovliv ují vynaložení náklad V užším pojetí = závislost výše náklad na OBJEMU (ROZSAHU) PRODUKCE
NÁKLADOVÉ FUNKCE N = f(q) n
nc
N q
pro funkci celkových náklad f (q ) q
w N w q
pro funkci prmrných náklad
pro funkci marginálních náklad
NÁKLADOVÉ FUNKCE Rozlišujeme dva typy náklad: • Fixní náklady • Variabilní náklady (proporcionální, nadproporcionální, podproporcionální, S-kivka)
FUNKCE CELKOVÝCH NÁKLAD
3. METODY KONSTRUKCE NÁKLADOVÝCH FUNKCÍ A. Metoda klasifikaní analýzy B. Metody pracující s údaji z více pedchozích období ¾ metoda nejmenších tverc ¾ metoda dvou období ¾ grafická metoda
A. METODA KLASIFIKANÍ ANALÝZY • Kvalifikovaným posouzením se roztídí náklady na náklady fixní a variabilní • Zjistí se souty náklad v obou jednotlivých skupinách • To ve spojení s údaji o objemu výroby a délce sledovaného období umožní provést výpoet parametr nákladové funkce
PÍKLAD • Ve sledovaném msíci se v podniku, kde se vyrábí jeden druh výrobku, vyrobilo 2 000 kus výrobku a bylo zjištno toto složení náklad: ¾ Spoteba materiálu 2 000 000 K ¾ Mzdy pracovník ve výrob 300 000 K ¾ Mzdy administrativních pracovník 88 000 K ¾ Odpisy 690 000 K ¾ Nájemné 250 000 K
PÍKLAD (POKRAOVÁNÍ) ¾ Spoteba technologické energie 199 000 K ¾ Spoteba energie na osvtlení 40 000 K ¾ Doprava 123 000 K ¾ Reklama 90 000 K ¾ Náklady celkem 3 780 000 K
EŠENÍ PÍKLADU • Msíní fixní náklady = 1 158 000 K • Variabilní náklady na 1 kus výrobku = 1 311 K (= 2 622 000 / 2 000) • Lineární nákladová funkce: N=a+b*q • N = 1 158 000 + 1 311 * q
B. METODY PRACUJÍCÍ S ÚDAJI Z VÍCE PEDCHOZÍCH OBDOBÍ • Vycházejí z informací o skutených celkových nákladech a o celkových objemech výroby v daném podniku za více období • Lze použít: metodu nejmenších tverc, metodu dvou období, grafickou metodu
GRAFICKÉ ZNÁZORN NÍ VSTUPNÍCH DAT (píklad)
METODA DVOU OBDOBÍ • Pedpokládáme lineární závislost mezi náklady a objemem produkce • Parametry pímky se spoítají ze dvojice vhodn vybraných bod (tj. období) • ešíme dv rovnice o dvou neznámých (a; b)
PÍKLAD • Ve sledovaném podniku se vyrábí jeden druh výrobku. Máme údaje o objemech výroby (q) a o celkových nákladech (N) za dv období. • Rok 2007 (q = 150 ks; N = 800 tis. K) • Rok 2008 (q = 110 ks; N = 650 tis. K) • Pro rok 2009 oekáváme q = 130 ks. Odhadnte nákladovou funkci a stanovte pedpokládanou výši náklad pro rok 2009.
EŠENÍ PÍKLADU • 800 000 = a + 150 * b • 650 000 = a + 110 * b • ešení rovnic: a = 237 500 K; b = 3 750 K • Nákladová funkce: N = 237 500 + 3 750 * q • Pi q = 130 ks, N = 725 tis. K
SHRNUTÍ: • Nákladový model musí být (v zájmu pesnosti výpot, pro které bude používán) vrný • Musí být pravideln kontrolována jeho aktuálnost a zajiš ována jeho aktualizace
4. ANALÝZA BODU ZVRATU A NAVAZUJÍCÍ VÝPOTY • Bod zvratu = úrove objemu výroby a prodeje (za období), pi které jsou výnosy na úrovni náklad, a tím nedochází ke ztrát ani k zisku • Východisko: zisková funkce; pi bodu zvratu zisk = 0 • Pedpoklad: lineární prbh výnosové i nákladové funkce
ZISKOVÉ FUNKCE Z=V-N Z = p*q - a - b*q = (p – b)*q - a p - je tržní cena produktu a - jsou fixní náklady na celou produkci b - jsou variabilní náklady na jednotku produktu
ZISKOVÉ FUNKCE Prmrný a marginální zisk z
zc
Z q
dZ dq
tj. z
tj. z c
a p b q
p b
BOD ZVRATU • = kritické množství produkce (qBZ), které oddluje oblast produkce ztrátové od ziskové • Z = 0; V = N • p * qBZ = a + b * qBZ • qBZ = a / (p – b) (p – b) = píspvek na úhradu fixních náklad k tvorb zisku
PÍKLAD Kapacita výrobního zaízení je 200 t produkce za msíc. Fixní náklady jsou 150 000 K za msíc a variabilní náklady 2 000 K/t produkce. Prodejní cena je v daném období konstantní a iní 5 000 K/t. Celkové náklady N = 150 000 + 2 000*q Celkové výnosy V = 5 000*q Celkový zisk Z = (5 000 – 2 000)*q - 150 000
Jaké je kritické množství produkce? 5 000*q = 150 000 + 2 000*q q = 50 t Kdy bude dosaženo maximálního zisku? pi plném využití kapacity, tj. pi q = 200 t
1200
1000
Výnosy Náklady
800 Zisk
tis. K
600
bod zvratu
400 200
0 0
20
40
60
80
100
-200
-400 Produkce v t
120
140
160
180
200
12 10 8 6
tis. K/q
4 2 0 0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
-2 Prm rné náklady -4
Prm rný zisk Marginální náklady
-6 -8 Produkce v t
200
NAVAZUJÍCÍ VÝPOTY: • Objem výroby a prodeje, které pinesou požadovaný zisk • Cena za produkt, aby uritý objem výroby a prodeje pinášel požadovaný zisk • Zisk, který pinese daný objem výroby a prodeje pi dané cen • Úspory fixních, pop. variabilních náklad, které je teba dosáhnout, aby podnik pekroil své dosavadní ziskové možnosti
5. VÝPOTY PI RZNORODÉ PRODUKCI (GLOBÁLNÍ MODELY) • Rznorodá produkce = výrobk je více druh • Objem produkce je souhrnn vyjadován v penžních jednotkách (v K pomocí cen)
GLOBÁLNÍ MODELY • Ukázka globální nákladové funkce (na píkladu funkce lineární): N=a+h*Q Q – objem produkce v K za období N – odhad celkových náklad v K za období a – odhad fixních náklad v K za období h – odhad variabilních náklad v K / K produkce
GLOBÁLNÍ MODELY • Výpoet bodu zvratu: V = N QBZ = a + h * QBZ • QBZ = a / (1 – h)
PÍKLAD • Podnik vyrábí více druh výrobk, a to v tchto proporcích: 1/2 hodnoty z celkového objemu výroby tvoí výrobek A a 1/2 výrobek B. Variabilní náklady výrobk na 1 K jejich ceny jsou hA = 0,60 K; hB = 0,20 K. Celkové fixní náklady podniku jsou 200 000 K za msíc. • Vypoítejte bod zvratu v K pro tento podnik.
EŠENÍ PÍKLADU • Pomocí váženého aritmetického prmru vypoítáme hodnotu parametru h za celou rznorodou produkci: 0,6 * 0,5 + 0,2 * 0, 5 = 0,4 • Výpoty bodu zvratu: QBZ = 200 000 / (1 – 0,4) = 334 000 K • QBZ tohoto podniku odpovídá tedy msíním výrobám výrobku A za 167 000 K a výrobku B rovnž za 167 000 K.
6. PROVOZNÍ PÁKA • Provozní páka = citlivost zisku na výnosy • Z = V – N = p * q – (a + b * q) = (p – b) * q – a • Závislost zisku Z na q bude tím výraznjší, ím vtší bude píspvek (p – b), a tudíž ím menší bude b
PROVOZNÍ PÁKA • Pi nákladov odlišných výrobních variantách se bude varianta s relativn menším b a relativn vtším a vyznaovat vyšší citlivostí zmny zisku na zmnu objemu výroby a prodeje; tzv. vyšší stupe provozní páky • Vysoký stupe provozní páky znamená vysokou citlivost zisku na výkyvy objemu výroby a prodeje
PÍKLAD • Podnik zvažuje ti (navzájem se vyluující) varianty strojního vybavení. Pi variant A by byly fixní náklady za rok 14 300 K a variabilní náklady 5,72 K na kus produkce, pi variant B fixní náklady za rok 57 200 K a variabilní náklady 2,86 K na kus produkce, pi variant C fixní náklady za rok 143 000 K a variabilní náklady 1,43 K na kus produkce. Výrobní kapacita by byla pi variant A 80 000 kus ron, pi B 120 000 kus ron a pi C 250 000 kus ron. • Stanovte, pro jaké objemy produkce jsou vhodné jednotlivé varianty.
EŠENÍ PÍKLADU • Výpoet q1: NA = NB 14 300 + 5,72 * q = 57 200 + 2,86 * q q1 = 15 000 kus za rok • Výpoet q2: NB = NC 57 200 + 2,86 * q = 143 000 + 1,43 * q q2 = 60 000 kus za rok • Pokud bude podnik toto vybavení používat na malé roní objemy produkce do 15 000 kus za rok, bude nejvýhodnjší vybrat variantu A; pi výrobách mezi 15 000 kus a 60 000 kus za rok by byly nejnižší náklady pi variant B a nad 60 000 kus ron pi variant C.
EŠENÍ PÍKLADU • Pi jednotlivých variantách (v poadí od A do C, tzn. s rostoucím podílem fixních náklad) se mní strmost ziskové pímky • Roste stupe provozní páky; roste citlivost zisku na výkyvy produkce
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166
[email protected]
www.vsem.cz
