Ekonomika podniku II. Pavel Mikan EKONOMIKA PODNIKU II

2009 EKONOMIKA PODNIKU II

Ekonomika podniku II Pavel Mikan

Podniková ekonomika II (2) KLZ Ing. Pavel Mikan červen 2009

Osnova # Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku (dokončení z minulého setkání) P P P P P P

4. kapitola učebního textu Modely výnosů, nákladů a tržeb Konstrukce nákladových funkcí Analýza bodu zvratu Aplikace nákladových a výnosových funkcí Provozní páka

# Nákupní, prodejní a marketingová činnost P P P P P

5. kapitola učebního textu Nákup Řízení zásob Logistika Prodej a marketing

Osnova # Výroba P P P P P P

6. kapitola učebního textu Vymezení výroby Členění výrob Produkční funkce Výrobní kapacita Produktivita podnikových systémů

# Finanční řízení podniku P P P P

7. kapitola učebního textu Finanční řízení Faktor času a změna hodnoty peněz Investiční činnost podniku (8. kapitola) R Ekonomická efektivnost investic R Zdroje financování dlouhodobých potřeb podniku

P Krátkodobý finanční management (kapitola 7. 6)

Osnova # Organizační struktura podniku P 9. kapitola učebního textu - samostudium

# Příklady z probíraných kapitol P Řízení zásob R Základní bilanční rovnice R Optimalizační přístup - Harris-Wilsonův vzorec

P Nákupní, prodejní a marketingová činnost R Bostonská matice R Ekonomické hodnocení portfólia výrobků - hrubé rozpětí, příspěvek na úhradu R Cenová elasticita

P Výroba R Výrobní kapacita a měření využití výrobní kapacity

P Finanční řízení R Časová hodnota peněz - úvod do úrokového počtu R Ekonomické hodnocení investic - základní metody R Finanční analýza

Modely nákladů, tržeb a zisku

# Při modelování vycházíme ze závislosti nákladů, tržeb a zisku na objemu produkce v podniku # Průběh funkcí: P Proporcionální (lineární) - s tímto průběhem budeme v dalších výpočtech pracovat P Podproporcionální P Nadproporcionální P "S křivka"


# Pro analýzy je třeba pracovat nejen s celkovými náklady (resp. výnosy), ale je třeba zkoumat i: QPrůměrné náklady (resp. výnosy) P Celkové náklady (výnosy) vztažené na jednotku produkce (celkové náklady (výnosy) vydělíme objemem produkce)

QMarginální (mezní) náklady (resp. výnosy) P Náklady (výnosy) spojené vždy s poslední jednotkou objemu produkce (spočteme je jako derivaci nákladů (výnosů) podle objemu produkce)


# Nákladové modely

P Obecně vycházíme z členění nákladů na variabilní a fixní - tyto náklady sečteme R CN = FN + VN

P Pro variabilní náklady použijeme lineární funkci: P Variabilní náklady vyjádříme (při lineárním průběhu) závislé na objemu produkce R VN = v * Q

P Výsledný obecný tvar nákladové funkce: R CN = FN + v * Q


# Nákladové modely

QMetody odhadu parametrů nákladového modelu (nákladové funkce) P P P P

Klasifikační metoda Metoda dvou období Grafická metoda Statistická metoda (metoda regresní analýzy založená na metodě nejmenších čtverců)


# Nákladové modely QKlasifikační metoda

P Zjistíme při známém objemu produkce veškeré náklady, ke kterým při výrobě došlo P Snažíme se kvalifikovaně rozhodnout na základě znalosti způsobu vynaložení nákladů o charakteru každé nákladové položky -jedná se o fixní nebo variabilní náklad? P Sečteme fixní náklady P Sečteme variabilní náklady, vydělíme je objemem produkce P Sestavíme model


# Nákladové modely QKlasifikační metoda QPříklad: P P P P P P P P P P

Při výrobě 100 kusů výrobků vznikly následující náklady Spotřeba materiálu 5 000 Mzdové náklady výrobních dělníků 350 Platy administrativních pracovníků 150 Odpisy 1 200 Osvětlení a topení 300 Mezioperační doprava 250 Spotřeba elektrické energie výrobního zařízení 200 Reklama 350 Sestavte klasifikační metodou nákladový model


# Nákladové modely QMetoda dvou období

P Vychází ze znalosti objemu výroby a celkových nákladů z více období P Vyloučíme případné extrémy a vybereme pouze dvě období - s maximálním a minimálním objemem produkce P Těmito dvěma dvojicemi objemů produkce a celkových nákladů proložíme přímku, jejíž parametry spočítáme (řešení soustavy dvou rovnic o dvou neznámých odečtením jedné rovnice od druhé)


# Nákladové modely QMetoda dvou období QPříklad:

P V únoru byly při objemu výroby 2 800 ks celkové náklady 288 000 Kč P V květnu byly při objemu výroby 3 500 ks celkové náklady 347 500 Kč P Metodou dvou období spočtěte nákladovou funkci P Odhadněte výši nákladů v září, ve kterém očekáváme objem výroby ve výši 3 100 ks


# Nákladové modely QGrafická metoda

P V grafu zobrazíme body odpovídající objemům produkce a celkovým nákladům P Proložíme přímkou dva body P V místě, kde přímka protne svislou osu y, odečteme fixní náklady P Variabilní náklady na jednotku získáme jako směrnici přímky - ze zjištěného úhlu α spočteme tg(α)

QStatistická metoda P V úvahu bere veškerá období a snaží se proložit veškeré body nejlepší přímkou (s nejmenším součtem druhých mocnin odchylek skutečných hodnot a hodnot ležících na přímce) - výpočet pomocí derivací


# Modely výnosů

QOpět předpokládáme lineární závislost výše tržeb na objemu produkce při jediné výši ceny PT=p*Q P Na rozdíl od nákladových funkcí, funkce výnosů nemá téměř nikdy fixní složku (začíná v počátku souřadné soustavy)


# Bod zvratu

QTakový objem produkce, při kterém se celkové náklady rovnají tržbám P T = CN P p * Q = FN + v * Q P Q = FN / (p - v)

QMůžeme vyjádřit i z funkce zisku, kterou položíme rovnu nule: P P P P P

Z = T - CN Z = p * Q - FN - v * Q Z = (p - v) * Q - FN Z=0 Q = FN / (p - v)


# Bod zvratu

QZisková funkce P Průměrná výše zisku P Funkci zisku vydělíme objemem produkce: R (p - v) - FN / Q

P Marginální (mezní) výše zisku P Funkci zisku derivujeme podle objemu produkce R p-v


# Bod zvratu

QTakový objem produkce, při kterém je nulový zisk QDo výše bodu zvratu bude podnik ztrátový QOd výše bodu zvratu bude podnik ziskový

# Krátkodobá hranice výše ceny QCena může být maximálně rovna variabilním nákladům QDalší pokles ceny je nepřijatelný

# Dlouhodobá hranice výše ceny QCena by měla pokrýt celkové náklady a přiměřený zisk


# Bod zvratu QPříklad

P Určete velikost fixních a variabilních nákladů, když celkové náklady při výrobě 750 kusů jsou 180 000 Kč a při výrobě 2 000 kusů jsou 280 000 Kč. P Cena výrobku je 100 Kč P Nalezněte bod zvratu


# Bod zvratu

QPostup výpočtu: P Metodou dvou období spočteme nákladovou funkci: R R R R R R R R R R R

CN = FN + v * Q 180 000 = FN + v * 750 280 000 = FN + v * 2 000 Od druhé rovnice odečteme první 100 000 = 1 250 * v v = 80 Kč Výsledek dosadíme do první rovnice 180 000 = FN + 80 * 750 FN = 120 000 Nákladová funkce: CN = 120 000 + 80 * Q


# Bod zvratu

QPostup výpočtu: P Spočteme bod zvratu R Funkce tržeb R T = 100 * Q R R R R

A) CN = T 120 000 + 80 * Q = 100 * Q 120 000 = 20 * Q Q = 6 000 ks

R B) Z = 0 R 100 * Q - 120 000 - 80 * Q = 0 R Q = 6 000 ks


# Aplikace bodu zvratu

QNa základě znalosti funkce nákladů, výnosů (tržeb) a zisku můžeme počítat další příklady: P Objem výroby pro dosažení požadované výše zisku P Minimální výše ceny pro známý objem výroby k dosažení požadované výše zisku P Limit variabilních nebo fixních nákladů k dosažení požadované ceny P Výše zisku, které známá výše nákladů, objemu produkce a ceny vygeneruje


# Aplikace bodu zvratu QPříklad

P Fixní náklady jsou 20 000 Kč, variabilní náklady 50 Kč na jeden kus, cena jednoho výrobku je 100 Kč. R a) Nalezněte bod zvratu. R b) Jaký počet kusů je třeba vyrobit pro vytvoření zisku 40 000 Kč? R c) Zjistili jsme, že maximální objem produkce je 800 ks. Jak musíme zvýšit cenu výrobku, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo? R d) Analýzou trhu jsme zjistili, že maximální akceptovatelná cena výrobku je 120 Kč. Jak se musí snížit fixní náklady, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo? R e) Úsporami jsme schopni snížit fixní náklady na 18 000 Kč. Jak se musí snížit variabilní náklady na jeden kus, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo?


# Globální modely

QPři různorodé produkci vyjadřujeme objem produkce v peněžních jednotkách (v Kč) QV korunách vyjádříme nejen objem produkce, ale i variabilní náklady na 1 Kč produkce QV tom případě se objem produkce v korunách rovná tržbám v korunách P P P P

T = CN Q = FN + h * Q Bod zvratu: Q = FN / (1 - h)


# Globální modely QPříklad:

P Stanovte nákladovou funkci a určete bod zvratu výroby, víte-li, že v únoru byly náklady 50 000 Kč na objem výroby 100 000 Kč, v dubnu byly náklady 48 000 Kč na objem výroby 90 000 Kč.


# Aplikace nákladových modelů - volba technologické varianty výroby QPříklad:

P Při výrobě výrobku v ceně 20 Kč je možné použít čtyři navzájem se vylučující technologické varianty. Diskutujte, kdy použijete variantu B (s ohledem na minimální nákladnost, ale současně i "neztrátovost"). R R R R

Varianta A: FN = 100 000 Kč, v: 0,80 Kč na 1 Kč produkce Varianta B: FN = 20 000 Kč, v: 14 Kč na kus Varianta C: FN = 80 000 Kč, v: 0,90 Kč na 1 Kč produkce Varianta D: FN = 40 000 Kč, v: 0,30 Kč na 1 Kč produkce

P Nutno přepočítat variabilní náklady na jednotný rozměr (zpravidla na kus) P Je vhodné začít náčrtem celkových nákladů pro varianty


# Provozní páka

QZávislost zisku na změnách objemu produkce P Z = T - CN P Z = p * Q - FN - v * Q P Z = (p - v) * Q - FN

QZměna zisku bude tím větší čím větší bude příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbě zisku - tedy čím menší budou variabilní náklady na jednotku produkce QPři dvou variantách výroby bude ta varianta, která má větší příspěvek (menší variabilní náklady na kus), více citlivá na změny objemu produkce (má vyšší stupeň provozní páky)

Nákupní, prodejní a marketingová činnost

# Nákup

P Základní funkce: zajistit efektivní pořízení materiálů (případně zařízení, strojní celky) a služeb pro podnikové výrobní i nevýrobní činnosti

# Nákupní marketing P Zjišťuje potřeby, zkoumá nákupní trhy a další informace potřebné k volbě dodavatelů, k rozhodování o velikosti dodávek zásob, o jejich výši a o potřebných logistických procesech

Nákupní marketingový mix

# Souhrn marketingových nástrojů - člení se podle chronologického pořadí aktivit při zajišťování nákupu na: P Informační a komunikační mix R Informace o nakupovaných vstupech a výstupech podniku, o cenách (včetně slev, přirážek, daní, celních sazeb), dodacích podmínkách (např. platebních, logistických), o dřívější spotřebě, zásobách atd. R Výzkum dodavatelů, jejich volba, komunikace s nimi, jejich hodnocení a rozhodnutí o další spolupráci

P Výrobkový mix a mix služeb R Posuzování parametrů vstupů (porovnávání se substituty), volby variant získávání vstupů, hodnocení kvality, spolehlivosti, funkčnosti, úspornosti, garance, oprav, ...

Nákupní marketingový mix P Cenový a kontraktační mix

R Rozhodování o nákupních cenách, pružnost cen (platební podmínky, slevy, přirážky), dodací a logistické podmínky, ochota jednat o cenách, ...

P Logistický a dodávkový mix R Způsob dodávky, dodavatelské mezičlánky, velikost dodávek, řešení poruch v dodávkách, náklady s dodávkami spojené, pohyb v rámci podniku (doprava, manipulace, balení, skladování, velikost manipulačních jednotek, poradenství, organizace, ...)

Nákupní marketingový mix

# Fáze nákupního marketingového mixu R R R R R R R R R R R R

Identifikace (rozpoznání) potřeby - nákupní impuls Zjištění nezbytnosti potřeby, její charakter a množství Vlastní kupní rozhodnutí Specifikace nakupovaného výrobku nebo služby Nákupní výzkum trhu - podmínek dodávek Volba dodavatele Rozhodnutí a formulace podmínek dodávky Zadání objednávky Logistické aktivity při vstupu dodávky do podniku Kvantitativní a kvalitativní přejímka dodávek, případné reklamace Finanční úhrada dodávky Hodnocení výkonu dodavatele

QMožné modifikace při opakovaném nákupu, nákupu s modifikacemi nebo při zcela novém nákupu

Řízení zásob

# Úkolem řízení zásob je:

P Zajistit dostatečnou úroveň zásob pro bezporuchové vyrovnávání časového a množstevního nesouladu výroby a dodávek -zajištění plynulé výroby P Udržování co možná nejnižší úrovně zásob z důvodu vázání kapitálu

QDruhy zásob P Běžná (obratová) - pořizuje se najednou, čerpá se v dávkách P Pojistná - k eliminaci výkyvů na straně vstupu (dodavatelé) a výstupu (požadavky výroby)

QZákladní bilanční rovnice R R R R

Zdroje se musí rovnat potřebám Zdroje: Zásoba na začátku období (Zp) a dodávky za období (D) Potřeba: Spotřeba za období (M) a zásoba na konci období (Zk) Zp + D = M + Zk Y D = M + Zk - Zp

Řízení zásob

# Základní bilanční rovnice QPříklad

P V následujícím roce očekáváme výrobu 540 000 ks výrobků, na jeden výrobek se spotřebuje 20 kg suroviny s cenou 10 000 Kč za tunu. K 1. 7. (datu sestavování plánu dodávek) je zásoba 1 200 tun. Předpokládaná spotřeba do konce roku je 5 100 tun, dodávky do konce roku 4 800 tun. Minimální výše zásoby je 1 350 tun. P Spočítejte potřebnou výši dodávek v příštím roce v kg i v Kč.

Řízení zásob

# Optimalizační přístup v řízení zásob P Cílem je minimalizovat celkové náklady spojené s pořízením a udržováním zásob P Náklady členíme na: R Náklady na dodávku - stejná výše pro každou dodávku (zahrnují přípravu dodávky, komunikaci, průzkum trhu, přejímku, kontrolu, fakturaci apod.) R Náklady na skladování a udržování zásob (zahrnují náklady vázanosti prostředků, náklady spojené s provozem skladů, evidencí, pojištěním, ostrahou, náklady spojené s rizikem poškození, znehodnocení či ztráty použitelnosti)

P Pro výpočet využijeme z bilanční rovnice zásob potřebnou výši dodávek D P Známe náklady spojené s jednou dodávkou ND P Známe skladovací náklady jednotky zásob NS P Odvození Harris-Wilsonova vzorce

Řízení zásob

# Optimalizační přístup v řízení zásob QPříklad P Roční spotřeba materiálu je 130 t, roční náklady na skladování jedné tuny materiálu jsou 5 000 Kč, náklady spojené s jednou dodávkou materiálu jsou 10 000 Kč. Dodavatel nabízí dodat požadované množství materiálu v jedné, čtyřech, osmi nebo dvanácti dodávkách. P Jakou četnost dodávek vyberete? Jaká bude výše jedné dodávky? P Spočtěte optimální velikost dodávky, četnost dodávek a velikost jedné dodávky!

Řízení zásob

# Just In Time (JIT)

QSpolupráce s dodavateli vedoucí k: Přísné kontrole kvality Pravidelným a spolehlivým dodávkám Blízkosti výroby Spolehlivé komunikaci Předávání operativních informací o průběhu výroby (propojení informačních systémů) P Těsné spolupráci dodavatele a odběratele

P P P P P

QMůže vést k podstatnému snížení výše zásob a podmínkou realizace je spolehlivost dodavatele

Řízení zásob

# Metoda ABC

QVychází z tzv. Paretova pravidla (80/20) QRoztřídíme spotřebovávané materiály do tří skupin: P Skupina A: 5 - 15 % druhů zásob, které mají ale 60 80% podíl na celkové spotřebě P Skupina B: 15 - 25 % druhů zásob, které mají 15 - 25% podíl na celkové spotřebě P Skupina C: 60 - 80 % druhů zásob, které mají 5 - 15% podíl na celkové spotřebě

QKe každé skupině zásob přistupujeme diferencovaně, největší pozornost věnujeme skupině A

Logistika

# Řeší organizaci a řízení rozmísťování (tj. pohyby, transportní procesy) včetně souvisejících informací # Komplexně a integrálně řídí veškerý materiálový tok podnikem, včetně toků od dodavatelů a k odběratelům a příslušných toků informací QZahrnuje dopravu, překládku a manipulaci, skladování, balení, vychystávání, distribuci na místa potřeby, přípravu, úpravu a kompletaci dodávaného materiálu, zajišťování příslušných informací včetně evidence a kontroly

Prodej a marketing

# Prodejní činnost zjišťuje potřeby na trzích produkce a prodejem produktů a služeb podniku je uspokojuje # Zahrnuje výzkum trhu, komunikaci se zákazníky včetně působení na ně za účelem podpory prodeje, logistiku prodeje, tvorbu cen a další. # Marketing úzce souvisí s marketingovou koncepcí řízení - takovou filosofií podnikatelského myšlení, která důsledně respektuje potřeby zákazníka a jejich uspokojení

Prodej a marketing

# Marketingové řízení QTři základní fáze: QPlánování P P P P

Marketingová situační analýza Stanovení marketingových cílů Formulace marketingových strategií Sestavení marketingového plánu

QRealizace P Vytvoření marketingové organizace P Realizace plánu

QKontrola P Měření výsledků a porovnávání s plánem P Hodnocení a analýza zjištěných skutečností

Prodej a marketing

# Marketingový mix

QJedná se o marketingové nástroje ovlivňující kupní rozhodování QVzájemně provázané prvky P P P P

Výrobek (Product) Cena (Price) Distribuce (Place) Komunikace (Promotion)

Prodej a marketing

# Výrobek

QPojetí komplexního výrobku - zákazník vnímá nejen základní funkci výrobku, ale i jeho další atributy (značka, servis, obal, prestiž, ...) QVýrobkový mix - sortiment výrobků, které podnik nabízí na trhu QJe sestaven a upravován v zájmu plnění podnikových cílů QNástrojem k posouzení a řízení sortimentu výrobků je výrobková analýza

Prodej a marketing

# Výrobková analýza

QMarketingové metody - výrobkové portfolio matice QBostonská matice P Hodnotí výrobky podle kritéria podílu na trhu (relativní tržní podíl) a tempa růstu trhu a zakresluje do grafu v závislosti na objemu výroby R R R R

Hvězdy - vysoký podíl na trhu i vysoké tempo růstu trhu Dojné krávy - vysoký podíl na trhu, ale nízké tempo růstu trhu Otazníky - vysoké tempo růstu trhu, ale nízký podíl na trhu Hladoví psi - nízké tempo růstu trhu i nízký podíl na trhu

Prodej a marketing

# Výrobková analýza QPříklad

P Podnik vyrábí tři výrobky. Načrtněte a slovně popište pozici těchto výrobků na trhu, znáte-li následující údaje: P Výrobek 1: Tržby 800 000 Kč, Tržby největšího konkurenta 2 000 000 Kč, Míra růstu trhu 10 % P Výrobek 2: Tržby 500 000 Kč, Tržby největšího konkurenta 300 000 Kč, Míra růstu trhu 7 % P Výrobek 3: Tržby 200 000 Kč, Tržby největšího konkurenta 190 000 Kč, Míra růstu trhu 3 % P Průměrný růst trhu v odvětví byl 5 %.

Prodej a marketing

# Výrobková analýza

QHodnocení ekonomického přínosu pro podnik P Počítáme buď z kalkulace úplných nákladů rentabilitu výrobku jako zisk / cena P Nebo z kalkulace neúplných nákladů hrubé rozpětí / cena (případně příspěvek na úhradu / cena)

QPříklad P Podnik vyrábí tři výrobky. Na základě rentability posuďte výhodnost jednotlivých výrobků: P Výrobek 1: Tržby 800 000 Kč, Objem výroby 10 000 ks, Celkové náklady 50 Kč, Přímé náklady 35 Kč P Výrobek 2: Tržby 500 000 Kč, Objem výroby 25 000 ks, Celkové náklady 17 Kč, Přímé náklady 10 Kč P Výrobek 3: Tržby 200 000 Kč, Objem výroby 40 000 ks, Celkové náklady 4 Kč, Přímé náklady 2 Kč

Prodej a marketing

# Cena

QPředstavuje množství peněz vydaných zákazníkem na zakoupení produktu QPro zákazníka znamená hodnotu, kterou mu vlastnictví a užívání produktu přináší QZákladní principy tvorby cen: P Podle nákladů P Podle poptávky P Podle konkurence

QDopady změn cen na tržby podniku mohou ukazovat ukazatele cenové elasticity poptávky

Prodej a marketing

# Cena

QPříklad P Snížení ceny výrobku z 150 Kč za kus na 140 Kč za kus vedlo ke zvýšení poptávaného množství z 8 000 kusů na 8 100 kusů. P Spočtěte hodnotu koeficientu cenové elasticity poptávky P Spočtěte změnu objemu tržeb P Zhodnoťte výhodnost změny ceny pro podnik

Prodej a marketing

# Distribuce

QZboží je na trh umísťováno distribuční cestou QTypy distribuční cesty P Přímá P Nepřímá - zde mezi výrobce a zákazníka vstupují mezičlánky R Prostředníci (produkty si kupují) R Zprostředkovatelé (pouze napomáhají cestě výrobku k zákazníkovi)

Prodej a marketing

# Komunikace

QMarketingová komunikace zahrnuje záměrné a cílené vytváření a používání informací k působení na spotřebitele (k ovlivňování jeho kupního chování) QSložky marketingové komunikace: R Reklama - neosobní komunikace se zákazníkem prostřednictvím médií R Podpora prodeje - časově omezený program s cílem okamžitého nárůstu prodejů zaměřený nejen na zákazníka, ale i na prodejce R Osobní prodej - přímá osobní komunikace se zákazníkem R Public relations - vytváření kladné představy o podniku v povědomí zákazníků R Přímý marketing - přímý, ale ne osobní kontakt se spotřebitelem (katalogový prodej, zásilkový prodej, telemarketing, teleshopping, ...)

Výroba

# V nejširším smyslu se výrobou rozumí každá hodnototvorná činnost, jejímiž výsledky jsou hmotné nebo nehmotné výstupy # Výroba je soubor cílevědomých činností, při nichž vzájemným působením výrobních faktorů dochází k přeměně vstupních prvků na produkci # Výrobní systém je soubor všech prvků a vztahů mezi nimi, s jejichž pomocí se uskutečňuje výroba

Výroba

# Členění výroby

P Podle charakteru technologického procesu R R R R

Chemicko-technologické Biologické Biochemické Mechanicko-technologické

P Podle standardizovanosti (diferencovanosti produktů a vyráběného množství) R Hromadná výroba R Sériová výroba R Kusová výroba

P Členění samotné výroby na: R R R R

Hlavní výroba Vedlejší výroba Doplňková výroba Přidružená výroba

P Vedle základních procesů probíhají v podniku pomocné a obslužné procesy

Výroba

# Produkční funkce

QVyjadřuje vztah mezi vstupem a výstupem podniku QForma modelu, kterým je funkce vyjadřující vztah mezi rozsahem vstupu (výrobních faktorů) a výstupem (produkcí) QTvar produkční funkce je ovlivněn tím, zda a jak se produktivita vstupů mění v závislosti na velikosti objemu výroby QProdukční funkce ovlivňuje charakter nákladové funkce (mají opačný charakter progresivní x degresivní)

Výroba

# Výrobní kapacita

QJe maximální objem produkce za období, který může vyrobit určitá výrobní jednotka efektivním využíváním výrobních faktorů a časového fondu QVýrobní kapacita (Qp) je určena:

P Výkonností výrobního zařízení (kapacitním výkonem vp) rozumíme maximální dosažitelné množství produkce za jednotku času za obvyklých provozních podmínek P Využitelným časovým fondem (T p) - od kalendářního časového fondu odečteme nepracovní dny (tzv. nominální časový fond) a plánované prostoje P Spočte se jako součin výkonnosti a využitelného časového fondu: Qp = vp * Tp P Místo výkonnosti může být zadána kapacitní norma (tk) pracnosti (výkon získáme jako převrácenou hodnotu)

Výroba

# Využití výrobní kapacity

QSkutečně dosažené výsledky dělíme plánovanými (normovanými, maximálně dosažitelnými) QVždy menší než jedna QCelkové (integrální) využití výrobní kapacity P kc = Q s / Q p

QVýkonové (intenzivní) využití výrobní kapacity P ki = vs / vp

QČasové (extenzivní) využití výrobní kapacity P ke = T s / T p

QVztah mezi jednotlivými koeficienty P kc = k i * k e

# Příklad

Výroba

P Výroba má probíhat 60 dní ve dvou směnách po osmi hodinách, prostoje se plánují na 2 % z času. Opracování jednoho výrobku trvá dvacet minut. Celkové využití výrobní kapacity je 95 % při extenzivním využití 97 %. Spočítejte: P a) Jaký je využitelný časový fond? P b) Jaká je výrobní kapacita výrobního zařízení? P c) Kolik bylo skutečně vyrobeno výrobků? P d) Kolik bylo skutečně odpracováno hodin? P e) Jaký byl plánovaný hodinový výkon? P f) Jaký byl skutečný hodinový výkon? P g) Jaká je skutečná doba opracování jednoho kusu výrobku?

Výroba

# Produktivita podnikových systémů P Produktivita je účinnost využívání výrobních faktorů (vstupů) ve výrobě vyjádřená poměrem: R (výrobní) výstup / (výrobní) vstup

P Měří se ve výrobě za určitý časový interval P Můžeme měřit produktivitu celkovou (za souhrn vstupů) nebo parciální (za jeden druh vstupu) -nejdůležitější parciální produktivitou měřenou v podnicích je produktivita práce R Přidaná hodnota / pracovníci R Čistá produkce / pracovníci S Přidaná hodnota = výnosy za produkci po odečtení nákladů za veškeré nakupované suroviny, ostatní materiály, energie a služby S Čistá produkce = přidaná hodnota bez odpisů S Pracovníci = počet pracovníků nebo počet odpracovaných hodin nebo osobní náklady

Podnikové finance a finanční řízení

# Finanční strategie představuje páteř finančního řízení # Finanční řízení - veškeré činnosti spojené s efektivním financováním podnikatelských aktivit firmy směřujících k naplnění firemní strategie a základních cílů firmy QStrategický finanční management - 5 a více let QDlouhodobý finanční management - jeden rok až pět let QKrátkodobý finanční management - do jednoho roku

Finanční řízení

# Základní úkoly finančního managementu: P Identifikace zdrojů kapitálu a jeho získávání P Rozhodování o cíli a podmínkách jeho dislokace P Zabezpečení efektivního nakládání s disponibilními zdroji kapitálu P Redislokace a redistribuce kapitálu získaného realizací podnikatelské činnosti

# Základní aktivity finančního managementu: P Funding - hledání a využívání interních a externích kapitálových zdrojů P Cash management - řízení peněžních toků P Debt management - řízení dluhů P Risk management - řízení rizika

Finanční řízení

# Principy finančního řízení: P P P P P P P

Princip respektování faktoru času Princip peněžních toků Princip čisté současné hodnoty Princip zohledňování rizika Princip optimalizace kapitálové struktury Princip zohledňování vlivu kapitálového trhu Princip plánování a analýzy údajů informačního systému

Faktor času

# Časová hodnota peněz - na ni působí: QCelková suma kapitálu - celkový základ QCelková délka časového úseku, po kterou je celkový základ vázán - kapitálové období: čas, na který je kapitál půjčen, případně období, za které má být jeho půjčení spláceno QCelková výše úrokové míry: poměr výnosu k celkové k celkové částce půjčeného kapitálu (odměna věřiteli)

Faktor času

# Časová hodnota peněz

QÚrok peníze směrem do budoucna zhodnocuje pomocí úročitele (dostaneme budoucí hodnotu peněz) QPro porovnání budoucí hodnoty s částkou v přítomnosti musíme spočítat současnou hodnotu peněz pomocí odúročitele QBudoucí hodnota = současná hodnota * (1 + i)n QSoučasná hodnota = budoucí hodnota / (1 + i)n QPříklad P Jak velkou částku představuje za 5 let dnešní vklad 500 Kč při úrokové míře 6 % ročně? P Jak velkou částku musíme dnes vložit na účet s 8% úrokovou mírou, aby na něm za 8 let bylo 50 000 Kč?

Faktor času

# Časová hodnota peněz QAnuita

P Série pravidelných plateb ve stejné výši za určité období R Anuita polhůtní (typická pro úvěr) R Anuita předlhůtní (typická pro investování)

P Liší se výpočet pro celkový základ na počátku prvního roku (úvěr) a pro celkový základ na konci posledního roku (pravidelné investování)

QPerpetuita P Série pravidelných plateb ve stejné výši za nekonečné období R Perpetuita polhůtní R Perpetuita předlhůtní

# Příklady

Faktor času

P Na účet úročený 6 % ročně pravidelně vždy na konci roku složíme 9 000 Kč po dobu 9 let. Kolik bude na konci devátého roku uspořeno? P Jak velkou částku musíte pravidelně vždy na konci roku skládat na účet úročený 5 % ročně, chcete-li za 8 let uspořit 100 000 Kč? P Chcete vyplácet po dobu 15 let vždy na konci roku částku 20 000 Kč. Jakou částku musíte složit nyní, abyste toho při roční úrokové míře 9 % dosáhli? P Chcete si půjčit 95 000 Kč na 5 let a banka Vám je půjčí s roční úrokovou mírou 18 %. Jak velkou pravidelnou roční splátkou dluh splatíte? P Jaká je současná hodnota věčné obligace s vypláceným výnosem 100 Kč ročně pokud je naše požadovaná výnosnost investice 8 %?

Riziko

# Systematické riziko

P Podnikem neovlivnitelné - měří se pomocí koeficientu β

# Nesystematické riziko P Podnik ho může alespoň částečně minimalizovat

# Pokud má podnik minimalizovat riziko, musí ho identifikovat a měřit (k tomu se využívají nástroje statistiky - počet pravděpodobnosti) P Pracuje se s nástroji: R R R R

Očekávaný výnos Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient

QDiverzifikace - nástroj minimalizace rizika

Ekonomická efektivnost investic

# Investicí chápeme jako cílevědomou kapitalizaci finančního výdaje realizovanou prostřednictvím konkrétního aktiva, které přináší zhodnocení peněz spojených s jeho pořízením # Jakýkoli peněžní výdaj, který není určený k okamžité spotřebě, nýbrž je učiněn s cílem dosáhnout zhodnocení vynaložených prostředků v budoucnosti


# Druhy investic:

P Hmotné - stroje, technologické zařízení, budovy P Nehmotné - know-how, licence, software P Finanční - nákup cenných papírů, vklady do jiných společností a dlouhodobé půjčky

# Způsob realizace investice: P Pořízené koupí na klíč P Realizované investiční výstavbou R Externím dodavatelem R Ve vlastní režii

# Při hodnocení investic posuzujeme P Výnosnost, likviditu, rizikovost


# Výpočet efektivnosti

QKapitálové výdaje na investici QPříjmy z investice QPro hodnocení používáme cash flow plynoucí z investice - kladné nebo záporné P Konvenční peněžní toky - po záporných peněžních tocích (vlastní investiční výdaj) následují kladné peněžní toky (příjmy z investice) P Nekonvenční peněžní toky - kladné a záporné peněžní toky se střídají (více než jednou)


# Postup hodnocení investic

QUrčení kapitálových výdajů QUrčení ceny kapitálu a diskontní sazby QStanovení nominálních a diskontovaných příjmů z investice QVýpočet souhrnných ukazatelů, jejich zhodnocení


# Určení kapitálových výdajů

QVýdaje na pořízení odepisovaného dlouhodobého majetku QVýdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, který se neodepisuje QVýdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku QNáklady na jednorázovou potřebu zvýšení oběžného majetku

# Kapitálový výdaj může být vynaložen jednorázově, nebo může být rozložen do více období (časová hodnota peněz!)


# Určení ceny kapitálu a diskontní sazby

QJe-li pro financování investice použito pouze úvěru 6 cenou kapitálu je úrok z úvěru QSkutečným nákladem na cizí kapitál je zdaněná úroková míra: i * (1 - t) QJe-li pro financování investice použito pouze vlastního kapitálu 6 cenou kapitálu je požadovaný výnos z vlastního kapitálu QPři kombinovaném financování - průměrné náklady na kapitál (WACC): WACC = W d * rd * (1 - t) + W e * re


# Stanovení nominálních příjmů z investice QCF z investice spočteme jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, které plynou z investice za dobu její předpokládané životnosti

# Stanovení diskontovaných příjmů z investice QCF plynoucí z investice v jednotlivých letech odúročíme na úroveň období, ve kterém investici uvádíme do provozu


# Výpočet ukazatelů efektivnosti investic # Statické metody QDoba návratnosti investice

# Dynamické metody QDoba návratnosti z diskontovaných CF QČistá současná hodnota QIndex čisté současné hodnoty QVnitřní výnosové procento


# Doba návratnosti investice

QStanovení období (roku), po kterém příjmy plynoucí z investice převýší výdaje na investici PDN

IN = Kde: P P P P

∑ CF n =1

n

IN je kapitálový výdaj PDN - prostá doba návratnosti CFn - cash flow v jednotlivých letech n - jednotlivé roky životnosti investice

QPDN by měla být kratší než polovina doby životnosti investice


# Příklad

R Mějme čtyři investice s životností 4 roky. O každé známe investiční výdaj a cash flow plynoucí v jednotlivých letech životnosti investice: R Investice A: Investiční výdaj 100 000 Kč, cash flow v jednotlivých letech od prvního 30 000 Kč, 40 000 Kč, 50 000 Kč a 60 000 Kč R Investice B: Investiční výdaj 300 000 Kč, cash flow v jednotlivých letech od prvního 180 000 Kč, 150 000 Kč, 120 000 Kč, 90 000 Kč R Investice C: Investiční výdaj 1 500 000 Kč, cash flow ve všech 4 letech stejné 700 000 Kč R Investice D: Investiční výdaj 3 000 000 Kč, cash flow v jednotlivých letech od prvního 300 000 Kč, 1 200 000 Kč, 400 000 Kč a 1 000 000 Kč. R WACC podniku jsme spočítali na 14 %.

P Spočtěte prostou dobu návratnosti jednotlivých investic


# Doba návratnosti z diskontovaných CF

QStanovení období (roku), po kterém diskontované příjmy plynoucí z investice převýší výdaje na investici DDN

Kde: P P P P

CFn IN = ∑ n ( 1 ) + i n =1

IN je kapitálový výdaj DDN - diskontovaná doba návratnosti CFn - cash flow v jednotlivých letech n - jednotlivé roky životnosti investice


# Doba návratnosti z diskontovaných CF QDDN by měla být kratší než doba životnosti investice QPříklad

P Pro zadání uvedené dříve zjistěte, ve kterém roce pro jednotlivé investiční varianty dojde ke splacení investičního výdaje z diskontovaných CF


# Čistá současná hodnota N

CFn CSH = ∑ n − IN n = 1 (1 + i )

Kde: P P P P P P

CSH je čistá současná hodnota IN je kapitálový výdaj CFn - cash flow v jednotlivých letech i - úroková míra n - jednotlivé roky životnosti investice N - doba životnosti investice


# Čistá současná hodnota

QČistá současná hodnota by měla být větší než nula QPříklad P Pro zadání uvedené dříve zjistěte výši čisté současné hodnoty pro jednotlivé varianty investic


# Index čisté současné hodnoty N

Kde: P P P P P P

CFn ∑ n n = 1 (1 + i ) ICSH = IN

ICSH je index čisté současné hodnoty IN je kapitálový výdaj CFn - cash flow v jednotlivých letech i - úroková míra n - jednotlivé roky životnosti investice N - doba životnosti investice

# Index ČSH by měl být větší než 1


# Vnitřní výnosové procento (IRR)

P Hledáme takovou úrokovou míru i, pro kterou platí: N n n n =1 Kde: P IN je kapitálový výdaj P CFn - cash flow v jednotlivých letech P i - úroková míra P n - jednotlivé roky životnosti investice P N - doba životnosti investice

IN =

∑

CF (1 + i )

QHledáme úrokovou míru, pro kterou se součet diskontovaných CF rovný kapitálovému výdaji


# Vnitřní výnosové procento

QVýhodnější je ta investiční varianta, která má vyšší vnitřní výnosové procento, to by mělo být vyšší než WACC

# Způsob výpočtu QTabulkové kalkulátory - finanční funkce QSpecializované business kalkulátory QMetoda pokusů a omylů QPřibližný výpočet lineární interpolací QPříklad P Pro zadání uvedené dříve se pokuste zjistit vnitřní výnosové procento

Zdroje financování dlouhodobých potřeb

# Vlastní zdroje

QOdpisy QNerozdělený zisk QTržby z prodeje dlouhodobého majetku QNově vydané akcie

# Cizí zdroje QInvestiční úvěr QEmise dlouhodobých obligací QLeasing

# Cizí kapitál použijeme, dokud platí: QEBIT / C * (1 - t) > rd * (1 - t)

Krátkodobý finanční management # Základním úkolem krátkodobého managementu je zajištění, lépe řečeno optimalizace, likvidity # Úkoly krátkodobého finančního managementu QŘízení likvidity a pracovního kapitálu QŘízení oběžných aktiv a jejich složek QŘízení krátkodobých pasiv a jejich složek QSestavení krátkodobého finančního plánu

Krátkodobý finanční management # Čistý pracovní kapitál QČPK = Oběžná aktiva - krátkodobá pasiva QPomocí ukazatele můžeme zjistit způsob krytí trvale vázané části oběžných aktiv QJe to ta část oběžných aktiv, která je kryta z dlouhodobých zdrojů QVýši ČPK ovlivňuje: P Optimalizovaný objem zásob materiálů, rozpracované výroby a hotových výrobků P Obchodní deficit - rozdíl mezi dobou splatnosti pohledávek a dobou splatnosti závazků

Krátkodobý finanční management # Čistý pracovní kapitál QLze spočítat délku obratového cyklu peněz P OC = Doba obratu zásob + doba obratu pohledávek doba obratu závazků

QNa základě obratového cyklu peněz můžeme stanovit potřebnou výši ČPK P ČPK = OC * průměrné denní náklady

QPro podnik je nezbytné, aby měl v každém okamžiku dostatek finančních prostředků (ale i přebytek může mít za následek nehospodárnost)

Krátkodobý finanční management # Krátkodobé finanční zdroje QKrátkodobé úvěry komerčních bank R R R R R

Kontokorentní úvěr Krátkodobé bankovní půjčky Revolvingový úvěr Lombardní úvěr Eskontní úvěr

QKrátkodobé úvěry finančních společností QObchodní úvěry QPřevzetí bankovní záruky (např. akreditivy) QNesplacené závazky

Krátkodobý finanční management # Krátkodobý finanční plán QKalkulace nákladů a zisku QPredikce tržeb a plánování inkasa QIdentifikace příjmů a výdajů za jednotlivé oblasti QSestavení výkazu o peněžních tocích QZjištění potřeby, resp. přebytku finančních zdrojů QPřezkoumání plánu peněžních toků z hlediska zásad financování

Měření firemní výkonnosti # Finanční analýza QÚkolem finanční analýzy je pomocí vlastních nástrojů P diagnostikovat finanční kondici firmy, P identifikovat odchylky od požadovaných parametrů, analyzovat příčiny jejich vzniku P definovat konkrétní opatření k dosažení strategických cílů firmy

Měření firemní výkonnosti # Finanční analýza QPoužívá ukazatele - věcně, v čase a prostoru statisticky měřitelné veličiny a indikátory QČlenění ukazatelů P Časové hledisko R Okamžikové (stavové, někdy též absolutní) R Intervalové (tokové)

P Podle jejich vzniku R Primární - přímo zjištěné R Sekundární - odvozené

P Podle obsahu R R R R

Extenzivní - velikost sledované skutečnosti Intenzivní - vyjadřují intenzitu zkoumaných jevů Stejnorodé - lze je shrnovat (sčítat) Nestejnorodé - prosté shrnutí nemá smysl

P Absolutní a intervalové => rozdílové nebo poměrové

Měření firemní výkonnosti # Finanční analýza QInformační zdroje finanční analýzy P P P P

Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Výkaz o peněžních tocích + další informační zdroje podniku (např. příloha účetní závěrky)

QElementární nástroje finanční analýzy P Horizontální a vertikální analýza extenzivních ukazatelů (zejména z rozvahy a výkazu zisku a ztráty) P Analýza fondů fiančních prostředků (tzv. rozdílové ukazatele) P Analýza poměrových ukazatelů

Měření firemní výkonnosti # Finanční analýza QHorizontální analýza P Zjišťujeme vývoj ukazatelů v čase P Používáme R Absolutní změnu R Relativní (procentuální) změnu

QVertikální analýza

P Zjišťujeme podíl jednotlivých složek (např. konkrétní položky aktiv na celkovém součtu aktiv) -sledujeme změnu struktury výkazu R Rozvaha - celkem je celkový součet aktiv, pasiv R Výkaz zisku a ztrát - celkem je zpravidla součet tržeb za výrobky a za zboží

Měření firemní výkonnosti # Finanční analýza QAnalýza fondů finančních prostředků P Zjišťujeme, zda má firma takový majetek, který převyšuje splatné závazky - zjišťujeme likviditu firmy P Čisté pohotové peněžní prostředky (ČPP) R ČPP = Pohotové peněžní prostředky - Okamžitě splatné závazky

P Čisté peněžně-pohledávkové prostřeky (ČPM) R ČPM = Oběžná aktiva - Zásoby - Nedobytné pohledávky Krátkodobá pasiva

P Čistý pracovní kapitál (ČPK) R ČPK = Oběžná aktiva - Krátkodobé cizí zdroje R ČPK = Vlastní zdroje + Cizí dlouhodobý kapitál - Dlouhodobý majetek

Měření firemní výkonnosti # Poměrové ukazatele QTradičně je členíme do pěti skupin: P Ukazatele rentability - měří výdělečnou schopnost podniku (míru zhodnocení kapitálu nebo jiných veličin) P Ukazatele aktivity - měří intenzitu využívání majetku (aktiv) P Ukazatele likvidity - porovnávají oběžná aktiva a jejich části s krátkodobými závazky - schopnost hradit dluhy P Ukazatele zadluženosti - poměřují vlastní a cizí zdroje a schopnost splácet cizí zdroje P Ukazatele kapitálového trhu - vhodné pro investory, berou v úvahu ocenění akcií firmy na kapitálových trzích

Měření firemní výkonnosti # Ukazatele rentability QDruhy zisku P P P P P

EBITDA - zisk před úroky, odpisy a zdaněním EBIT - zisk před úroky a zdaněním EBT - zisk před zdaněním EAT - zisk po zdanění (čistý zisk) NOPAT - zisk po zdanění plus úroky (čistý provozní zisk po zdanění)

Měření firemní výkonnosti # Ukazatele rentability QJednotlivé ukazatele P Rentabilita aktiv (někdy též produkční síla aktiv) R ROA = EBIT / Aktiva

P Rentabilita investovaného kapitálu R ROCE = EBIT * (1 - t) / (Aktiva celkem - Krátkodobá pasiva) R Měří se výnosnost investovaného kapitálu

P Rentabilita vlastního kapitálu R ROE = EAT / Vlastní kapitál R Vyjadřuje zhodnocení vlastního kapitálu

QDu Pontův rozklad ROE P P P P P

Rentabilita tržeb (EAT / Tržby) Obrat aktiv (Tržby / Aktiva) Finanční páka (Aktiva / Vlastní kapitál) Jednotlivé dílčí ukazatele vynásobíme Tři páky zvyšování rentability vlastního kapitálu

Měření firemní výkonnosti # Ukazatele aktivity QZjišťujeme počet obrátek konkrétního aktiva za časové období (nejčastěji rok) nebo dobu obratu konkrétního aktiva ve dnech QPříklad celkových aktiv P Obrat celkových aktiv = Tržby / Aktiva celkem P Doba obratu aktiv = Aktiva / (Tržby / 365) P Doba obratu aktiv = 365 / Obrat aktiv

QZjišťujeme nejčastěji pro pohledávky, dlouhodobý majetek, krátkodobé závazky QObratový cyklus peněz P Doba obratu zásob + doba obratu pohledávek - doba obratu závazků P Vynásobena průměrnými denními náklady spočteme potřebnou výši čistého pracovního kapitálu

Měření firemní výkonnosti # Ukazatele aktivity QObchodní deficit P Doba obratu pohledávek - doba obratu závazků P Obojí z obchodního styku P Výsledek ukazuje, zda podnik úvěruje své zákazníky nebo naopak dodavatelé pomáhají financovat provoz firmy

Měření firemní výkonnosti # Ukazatele likvidity QCelková (běžná) likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobá pasiva P Doporučovaná hodnota mezi 1,5 a 2,5

QPohotová likvidita = (Finční majetek + Krátkodobé pohledávky) / Krátkodobá pasiva P Doporučovaná hodnota mezi 1,0 a 1,5

QOkamžitá likvidita = Finanční majetek / Okamžitě splatné závazky P Doporučovaná hodnota je 0,5

Měření firemní výkonnosti # Ukazatele zadluženosti QCelková zadluženost = Cizí zdroje / Aktiva celkem QZadluženost vlastního kapitálu = Cizí zdroje / Vlastní kapitál P Převrácená hodnota představuje ukazatel finanční samostatnosti

QFinanční páka = Aktiva celkem / Vlastní kapitál P Může působit jak pozitivně, tak negativně (pro pozitivní působení musí být úroková míra menší než rentabilita celkového kapitálu)

QÚrokové krytí = Zisk před úroky a zdaněním / Nákladové úroky P Zjišťujeme schopnost splácet úroky

Měření firemní výkonnosti # Ukazatele zadluženosti QKrytí fixních plateb = (Zisk před úroky a zdaněním + leasingové splátky) / (Nákladové úroky + leasingové splátky) P Kromě úroků do fixně placených částek zahrnujeme i leasingové splátky

QDoba splatnosti úvěrů = Bankovní úvěry a dluhy / (Zisk po zdanění + Odpisy) P Představuje dobu splacení dluhu provozními peněžními toky

Měření firemní výkonnosti # Ukazatele kapitálového trhu QVýplatní poměr = Vyplacená dividenda / Čistý zisk na akcii P Z ukazatele můžeme odhadovat dividendovou politiku firmy

QAktivační poměr = 1 - Výplatní poměr P Potenciál pro reinvestice ve firmě (nevyplacený zisk akcionářům)

QTrvale udržitelné tempo růstu P g = ROE * Aktivační poměr

QVlastní kapitál na akcii = Vlastní kapitál / Počet vydaných kmenových akcií QP/E = Tržní cena akcie / Čistý zisk připadající na akcii (EPS)

Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166 [email protected]

www.vsem.cz

Ekonomika podniku II. Pavel Mikan EKONOMIKA PODNIKU II

Recommend Documents