2009 EKONOMIKA PODNIKU II.
Ekonomika podniku II. Pavel Mikan
Podniková ekonomika II/2 KLZ Ing. Pavel Mikan 2009/2010
Osnova • ěízení penČžních tokĤ – Kapitola 7.3.3 uþebního textu – Cash flow – PĜímá a nepĜímá metoda sestavení výkazu cash flow
• Zi Ziskk a vztahy t h mezii základními ákl d í i ekonomickými k i ký i veliþinami podniku – 4. kapitola uþebního textu – Modely výnosĤ, nákladĤ a tržeb – Konstrukce nákladových funkcí – Analýza bodu zvratu
Osnova • Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými veliþinami podniku – Aplikace nákladových a výnosových funkcí – Provozní páka
• Nákupní, prodejní a marketingová þinnost – 5. kapitola uþebního textu – Nákup – ěízení zásob – Logistika – Prodej a marketing
Osnova • Výroba – 6. kapitola uþebního textu – Vymezení výroby – ýlenČní výrob – Produkþní funkce – Výrobní kapacita – Produktivita podnikových systémĤ
• Finanþní Ĝízení podniku – 7. kapitola uþebního textu – Finanþní Ĝízení
Osnova • Finanþní Ĝízení podniku – Faktor þasu a zmČna hodnoty penČz – Investiþní þinnost podniku (8. kapitola) • Ekonomická efektivnost investic • Zdroje financování dlouhodobých potĜeb podniku
– Krátkodobý finanþní management (kapitola 7 7. 6)
• Organizaþní struktura podniku – 9. kapitola uþebního textu – samostudium
Osnova • PĜíklady z probíraných kapitol – ěízení penČžních tokĤ • Rozdíl mezi ziskem a cash flow • PĜímá metoda sestavení výkazu cash flow
– ěízení zásob • Základní bilanþní rovnice • Optimalizaþní pĜístup - Harris-WilsonĤv vzorec
– Nákupní, prodejní a marketingová þinnost • Bostonská matice • Ekonomické hodnocení portfolia výrobkĤ – hrubé rozpČtí, pĜíspČvek na úhradu • Cenová elasticita
Osnova • PĜíklady z probíraných kapitol – Výroba • Výrobní kapacita a mČĜení využití výrobní kapacity
– Finanþní Ĝízení • ýasová hodnota penČz – úvod do úrokového poþtu • Ekonomické hodnocení investic – základní metody • Finanþní analýza
ěízení penČžních tokĤ • Finanþní manažeĜi se musí zamČĜit nejen na zhodnocování kapitálu, ale z krátkodobého pohledu na zajištČní platební schopnosti podniku • To se realizuje prostĜednictvím Ĝízení penČžních tokĤ (cash flow) • PenČžní toky zobrazují pohyb, zmČnu (pĜírĤstky a úbytky) a promČnu penČžních prostĜedkĤ na ostatní druhy aktiv a naopak v rámci hodnotového ĜetČzce firmy od pĜedvýrobní fáze až po fázi realizace
ěízení penČžních tokĤ • Cash flow pĜedstavuje pohyb penČžních prostĜedkĤ (prostĜedky uložené na úþtech a v hotovosti) za urþité období v souvislosti s ekonomickou þinností podniku – PenČžní pĜíjmy (pĜírĤstky penČz) • • • •
Prodej za hotové Inkaso pohledávek (je nám zaplacena pohledávka) Získání úvČru, pĤjþky PenČžité vklady majitelĤ
ěízení penČžních tokĤ – PenČžní výdaje (úbytky penČz) • • • • • •
Platby za faktury Výplaty mezd Nákup strojĤ Odvody daní Splátky pĤjþek þi úvČrĤ Výplata dividend
ěízení penČžních tokĤ • DĤvody rozdílu mezi náklady a penČžními výdaji a výnosy a penČžními pĜíjmy – Rozdíl mezi pohybem hmotných prostĜedkĤ a jejich penČžním vyjádĜením (nákup dlouhodobého majetku na úvČr, prodej výrobkĤ na fakturu s odloženou splatností p apod.) p ) – ýasový nesoulad hospodáĜských operací, které vyvolávají náklady a jejich finanþním zachycením (vznik mzdových nákladĤ a výplata mezd) – DĤsledek používání rĤzných úþetních metod (zpĤsob odpisování dlouhodobého majetku, zpĤsob oceĖování zásob apod.)
ěízení penČžních tokĤ • PĜíklad na rozdíl mezi ziskem a cash flow – Za sledované období: • Nakoupili jsme, zaplatili a spotĜebovali materiál v hodnotČ 4 500 000 Kþ • Vznikly mzdové náklady ve výši 2 800 000 Kþ, mzdy za poslední mČsíc ve výši 200 000 Kþ vyplatíme až v následujícím á l d jí í období bd bí • Odpisy þinily 1 200 000 Kþ • Prodali jsme vyrobené výrobky za 10 000 000 Kþ, v tomto období odbČratelé zaplatili 70 % tržeb (zbytek uhradí v následujícím období) • DaĖ ve výši 315 000 Kþ zaplatíme v následujícím období
– SpoþtČte výsledek hospodaĜení za 1. období a cash flow za první a druhé období (a celkem)
ěízení penČžních tokĤ • PĜíklad na rozdíl mezi ziskem a cash flow – ěešení: – Výnosy, náklady, zisk v období 1 (v tis. Kþ) • • • • • • •
Tržby: 10 000 Kþ SpotĜeba materiálu: 4 500 Kþ Mzdové náklady: 2 800 Kþ Odpisy: 1 200 Kþ Zisk (hrubý): 1 500 Kþ DaĖ: 315 Kþ ýistý zisk: 1 185 Kþ
ěízení penČžních tokĤ • PĜíklad na rozdíl mezi ziskem a cash flow – ěešení – pokraþování: – Cash flow v období 1 (v tis. Kþ) • PĜíjmy (uhrazené tržby): 7 000 Kþ • Výdaje: 7 100 Kþ – Zaplacený p ý materiál: 4 500 Kþ – Vyplacené mzdy: 2 600 Kþ
• Cash flow: - 100 Kþ
ěízení penČžních tokĤ • PĜíklad na rozdíl mezi ziskem a cash flow – ěešení – pokraþování: – Cash flow v období 2 (v tis. Kþ) • PĜíjmy (uhrazené tržby): 3 000 Kþ • Výdaje: 515 Kþ – Vyplacené yp mzdy: y 200 Kþ – Zaplacená daĖ: 315 Kþ
• Cash flow: 2 485 Kþ
– ZávČr: 1. rok záporné cash flow, ale kladný þistý zisk!
ěízení penČžních tokĤ • Cash flow zjišĢujeme ve tĜech oblastech þinnosti podniku: – Provoz – hlavní výdČleþná þinnost podniku (provozní výsledky hospodaĜení, zmČny pohledávek, zásob, zmČny dodavatelských úvČrĤ apod.) p ) – Investice – zmČny v dlouhodobém majetku – Finance – použití úvČrĤ, splátek dluhĤ, placení dividend, zvýšení þi snížení základního kapitálu
ěízení penČžních tokĤ • Sestavení výkazu o cash flow – PĜímá metoda • Sledujeme veškeré pĜíjmy a výdaje a rozdíl tvoĜí cash flow
– NepĜímá metoda • Vychází y se z výsledku ý hospodaĜení p daného období • Odeþítáme výnosy, které nebyly souþasnČ pĜíjmem (prodej výrobkĤ s odloženou splatností) • PĜiþítáme náklady, které nebyly souþasnČ výdajem (odpisy, tvorba rezerv) • Odeþítáme výdaje, které nebyly souþasnČ nákladem (pĜedplatné nájemného) • PĜiþítáme pĜíjmy, které nebyly souþasnČ výnosy (pĜijaté zálohy)
ěízení penČžních tokĤ • Sestavení výkazu o cash flow – NepĜímá metoda • PĜi výpoþtu z rozvahy s údaji pro zaþátek a konec období: – Každé zvýšení položky aktiv (kromČ penČžních prostĜedkĤ) zpĤsobí úbytek penČz (záporný penČžní tok) – Každé snížení položky aktiv (kromČ penČžních prostĜedkĤ) zpĤsobí p pĜírĤstek p p penČz ((kladný ýp penČžní tok)) – Každé zvýšení položky pasiv zpĤsobí pĜírĤstek penČz (kladný penČžní tok) – Každé snížení položky pasiv zpĤsobí úbytek penČz (záporný penČžní tok)
• Musí platit: penČžní prostĜedky na zaþátku + CF = penČžní prostĜedky na konci
ěízení penČžních tokĤ • Sestavení výkazu o cash flow – pĜímá metoda: • Na zaþátku období mČl podnik 1 900 000 Kþ penČžních prostĜedkĤ, v prĤbČhu sledovaného období došlo v podniku k následujícím operacím: – Poskytl zálohu na nákup stroje 270 000; Uhradil faktury za nakoupené zboží 90 000; Nakoupil akcie k obchodování vþetnČ poplatku 154 000; Nakoupil dlouhodobé cenné papíry vþetnČ poplatku 198 000; Úhrada od odbČratele za prodané zboží 130 000; Uhradil doplatek za nakupovaný stroj 30 000; PĜijal krátkodobý úvČr 300 000; PĜijal zálohu na v budoucnosti poskytnuté služby 150 000; Uhradil dodavateli za dodanou výrobní linku 450 000; Inkasoval doplatek od odbČratele 30 000; Uhradil zálohu na nákup zboží 120 000; Provedl splátku úvČru 150 000; Uhradil úroky z úvČru 45 000; Prodal dlouhodobé cenné papíry 210 000; Prodal akcie vþetnČ poplatku 190 000; Vyplatil mzdy 107 800; Uhradil SP a ZP 66 500; Uhradil zálohy danČ14 700; PĜijal hotovost za prodané zboží 150 000; Nakoupil materiálu za hotové 15 000; Vyplatil zálohu na
služební cestu 30 000; Vyplatil doplatek za služební cestu 2 500
ěízení penČžních tokĤ • Sestavení výkazu o cash flow – pĜímá metoda: – Sestavte pĜímou metodou výkaz o cash flow – RoztĜićte operace na: • Provozní • Investiþní • Finanþní
– ZjistČte výši penČžních prostĜedkĤ na konci období
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • PĜi modelování vycházíme ze závislosti nákladĤ, tržeb a zisku na objemu produkce v podniku • PrĤbČh funkcí: – Proporcionální (lineární) - s tímto prĤbČhem budeme v dalších výpoþtech pracovat – Podproporcionální – Nadproporcionální – "S kĜivka"
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Pro analýzy je tĜeba pracovat nejen s celkovými náklady (resp. výnosy), ale je tĜeba zkoumat i: • PrĤmČrné náklady (resp. výnosy) – Celkové náklady (výnosy) vztažené na jednotku produkce (celkové náklady (výnosy) vydČlíme objemem produkce)
• Marginální (mezní) náklady (resp. výnosy) – Náklady (výnosy) spojené vždy s poslední jednotkou objemu produkce (spoþteme je jako derivaci nákladĤ (výnosĤ) podle objemu produkce)
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Nákladové modely – ObecnČ vycházíme z þlenČní nákladĤ na variabilní a fixní – tyto náklady seþteme • CN = FN + VN
– Pro variabilní náklady použijeme lineární funkci: – Variabilní náklady vyjádĜíme (pĜi lineárním prĤbČhu) závislé na objemu produkce • VN = v * Q
– Výsledný obecný tvar nákladové funkce: • CN = FN + v * Q
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Nákladové modely • Metody odhadu parametrĤ nákladového modelu (nákladové funkce): – Klasifikaþní metoda – Metoda dvou období – Grafická metoda – Statistická metoda (metoda regresní analýzy založená na metodČ nejmenších þtvercĤ)
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Nákladové modely • Klasifikaþní metoda – Zjistíme pĜi známém objemu produkce veškeré náklady, ke kterým pĜi výrobČ došlo – Snažíme se kvalifikovanČ rozhodnout na základČ znalosti zpĤsobu vynaložení nákladĤ o charakteru každé nákladové položky – jedná se o fixní nebo variabilní náklad? – Seþteme fixní náklady – Seþteme variabilní náklady, vydČlíme je objemem produkce – Sestavíme model
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Nákladové modely • Klasifikaþní metoda – pĜíklad: • • • • • • • • • •
PĜi výrobČ 100 kusĤ výrobkĤ vznikly následující náklady: SpotĜeba materiálu 5 000 Mzdové náklady výrobních dČlníkĤ 350 Platy administrativních pracovníkĤ 150 Odpisy 1 200 OsvČtlení a topení 300 Mezioperaþní doprava 250 SpotĜeba elektrické energie výrobního zaĜízení 200 Reklama 350 Sestavte klasifikaþní metodou nákladový model
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Nákladové modely • Metoda dvou období – Vychází ze znalosti objemu výroby a celkových nákladĤ z více období – Vylouþíme pĜípadné extrémy a vybereme pouze dvČ období – s maximálním a minimálním objemem produkce – TČmito dvČma dvojicemi objemĤ produkce a celkových nákladĤ proložíme pĜímku, jejíž parametry spoþítáme (Ĝešení soustavy dvou rovnic o dvou neznámých – odeþtením jedné rovnice od druhé)
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Nákladové modely • Metoda dvou období – pĜíklad: – V únoru byly pĜi objemu výroby 2 800 ks celkové náklady 288 000 Kþ – V kvČtnu byly pĜi objemu výroby 3 500 ks celkové náklady 347 500 Kþ – Metodou dvou období spoþtČte nákladovou funkci – OdhadnČte výši nákladĤ v záĜí, ve kterém oþekáváme objem výroby ve výši 3 100 ks
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Nákladové modely • Grafická metoda – V grafu zobrazíme body odpovídající objemĤm produkce a celkovým nákladĤm – Proložíme pĜímkou dva body – V místČ, í tČ kde kd pĜímka Ĝí k protne t svislou i l osu y, odeþteme d þt fixní náklady – Variabilní náklady na jednotku získáme jako smČrnici pĜímky – ze zjištČného úhlu Į spoþteme tg(Į) – výpoþet pomocí tg(Į) mĤžeme nahradit výpoþtem pomocí odvČsen z pravoúhlého trojúhelníku
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Nákladové modely • Statistická metoda – V úvahu bere veškerá období a snaží se proložit veškeré body nejlepší pĜímkou (s nejmenším souþtem druhých mocnin odchylek skuteþných hodnot a hodnot ležících na pĜímce) – výpoþet pomocí parciálních derivací
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Modely výnosĤ • OpČt pĜedpokládáme lineární závislost výše tržeb na objemu produkce pĜi jediné výši ceny –T=p*Q – Na rozdíl od nákladových funkcí, funkce výnosĤ nemá á té témČĜ ČĜ nikdy ikd fixní fi í složku l žk (zaþíná ( þí á v poþátku þátk souĜadné soustavy)
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Bod zvratu – Takový objem produkce, pĜi kterém se celkové náklady rovnají tržbám • T = CN • p * Q = FN + v * Q • Q = FN / (p - v)
– MĤžeme vyjádĜit i z funkce zisku, kterou položíme rovnu nule: • • • •
Z = T - CN Z = p * Q - FN - v * Q 0 = (p - v) * Q – FN Q = FN / (p - v)
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Bod zvratu • Zisková funkce – PrĤmČrná výše zisku • Funkci zisku vydČlíme objemem produkce: • (p - v) - FN / Q
– Marginální (mezní) výše zisku • Funkci zisku derivujeme podle objemu produkce • p-v
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Bod zvratu – Takový objem produkce, pĜi kterém je nulový zisk – Do výše bodu zvratu bude podnik ztrátový – Od výše bodu zvratu bude podnik ziskový
• Krátkodobá hranice výše ceny – Cena mĤže být maximálnČ rovna variabilním nákladĤm – Další pokles ceny je nepĜijatelný
• Dlouhodobá hranice výše ceny – Cena by mČla pokrýt celkové náklady a pĜimČĜený zisk
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Bod zvratu – pĜíklad: – Urþete velikost fixních a variabilních nákladĤ, když celkové náklady pĜi výrobČ 750 kusĤ jsou 180 000 Kþ a pĜi výrobČ 2 000 kusĤ jsou 280 000 Kþ. – Cena výrobku je 100 Kþ – SpoþtČte nákladovou funkci a naleznČte bod zvratu
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Bod zvratu – postup výpoþtu: – Metodou dvou období spoþteme nákladovou funkci: • • • • • • • • • • •
CN = FN + v * Q 180 000 = FN + v * 750 280 000 = FN + v * 2 000 Od druhé rovnice odeþteme první p 100 000 = 1 250 * v v = 80 Kþ Výsledek dosadíme do první rovnice 180 000 = FN + 80 * 750 FN = 120 000 Nákladová funkce: CN = 120 000 + 80 * Q
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Bod zvratu – postup výpoþtu: – Metodou dvou období spoþteme nákladovou funkci: • • • • • • • • • • •
CN = FN + v * Q 180 000 = FN + v * 750 280 000 = FN + v * 2 000 Od druhé rovnice odeþteme první p 100 000 = 1 250 * v v = 80 Kþ Výsledek dosadíme do první rovnice 180 000 = FN + 80 * 750 FN = 120 000 Nákladová funkce: CN = 120 000 + 80 * Q
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Bod zvratu – pokraþování výpoþtu: – Spoþteme bod zvratu • Funkce tržeb • T = 100 * Q • • • •
A) CN = T 120 000 + 80 * Q = 100 * Q 120 000 = 20 * Q Q = 6 000 ks
• B) Z = 0 • 100 * Q - 120 000 - 80 * Q = 0 • Q = 6 000 ks
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Aplikace bodu zvratu – Na základČ znalosti funkce nákladĤ, výnosĤ (tržeb) a zisku mĤžeme poþítat další pĜíklady: – Objem výroby pro dosažení požadované výše zisku – Minimální výše ceny pro známý objem výroby k dosažení požadované výše zisku – Limit variabilních nebo fixních nákladĤ k dosažení požadované ceny – Výše zisku, kterou známá výše nákladĤ, objemu produkce a ceny vygeneruje
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Aplikace bodu zvratu – pĜíklad: – Fixní náklady jsou 20 000 Kþ, variabilní náklady 50 Kþna jeden kus, cena jednoho výrobku je 100 Kþ. • a) NaleznČte bod zvratu. • b) Jaký poþet kusĤ je tĜeba vyrobit pro vytvoĜení zisku 40 000 Kþ? • c) Zjistili jsme, že maximální objem produkce je 800 ks. Jak musíme zvýšit cenu výrobku, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kþ dosaženo? • d) Analýzou trhu jsme zjistili, že maximální akceptovatelná cena výrobku je 120 Kþ. Jak se musí snížit fixní náklady, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kþ dosaženo?
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Aplikace bodu zvratu – pĜíklad (dokonþení): • e) Úsporami jsme schopni snížit fixní náklady na 18 000 Kþ. Jak se musí snížit variabilní náklady na jeden kus, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kþ dosaženo?
• Vžd Vždy jjsme na základČ ákl dČ znalosti l i 4 parametrĤ Ĥ výpoþtu schopni pátý dopoþítat!
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Globální modely – PĜi rĤznorodé produkci vyjadĜujeme objem produkce v penČžních jednotkách (v Kþ) – V korunách vyjádĜíme nejen objem produkce, ale i variabilní náklady na 1 Kþ produkce – V tom pĜípadČ se objem produkce v korunách rovná tržbám v korunách • T = CN • Q = FN + h * Q
– Bod zvratu: • Q = FN / (1 - h)
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Globální modely – pĜíklad: – Stanovte nákladovou funkci a urþete bod zvratu výroby, víte-li, že v únoru byly náklady 50 000 Kþ na objem výroby 100 000 Kþ, v dubnu byly náklady 48 000 Kþ na objem výroby 90 000 Kþ.
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Aplikace nákladových modelĤ – volba technologické varianty výroby – PĜíklad: • PĜi výrobČ výrobku v cenČ 20 Kþ je možné použít þtyĜi navzájem se vyluþující technologické varianty. • Diskutujte, kdy použijete variantu B (s ohledem na minimální nákladnost, ale souþasnČ i "neztrátovost"). – – – –
Varianta A: FN = 100 000 Kþ, v: 0,80 Kþ na 1 Kþ produkce Varianta B: FN = 20 000 Kþ, v: 14 Kþ na kus Varianta C: FN = 80 000 Kþ, v: 0,90 Kþ na 1 Kþ produkce Varianta D: FN = 40 000 Kþ, v: 0,30 Kþ na 1 Kþ produkce
• Nutno pĜepoþítat variabilní náklady na jednotný rozmČr (zpravidla na kus) • Je vhodné zaþít náþrtem celkových nákladĤ pro varianty
Modely nákladĤ, tržeb a zisku • Provozní páka – Závislost zisku na zmČnách objemu produkce • Z = T – CN • Z = p * Q - FN - v * Q • Z = (p - v) * Q – FN
– ZmČna zisku bude tím vČtší þím vČtší bude pĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a tvorbČ zisku – tedy þím menší budou variabilní náklady na jednotku produkce – PĜi dvou variantách výroby bude ta varianta, která má vČtší pĜíspČvek (menší variabilní náklady na kus), více citlivá na zmČny objemu produkce (má vyšší stupeĖ provozní páky)
Nákupní, prodejní a marketingová þinnost
• Nákup
– Základní funkce: zajistit efektivní poĜízení materiálĤ (pĜípadnČ zaĜízení, strojní celky) a služeb pro podnikové výrobní i nevýrobní þinnosti
• Nákupní marketing – ZjišĢuje potĜeby, zkoumá nákupní trhy a další informace potĜebné k volbČ dodavatelĤ, k rozhodování o velikosti dodávek zásob, o jejich výši a o potĜebných logistických procesech
Nákupní marketingový mix • Souhrn marketingových nástrojĤ – þlení se podle chronologického poĜadí aktivit pĜi zajišĢování nákupu na: – Informaþní a komunikaþní mix • Informace o nakupovaných vstupech a výstupech podniku,, o cenách ((vþetnČ slev,, p p pĜirážek,, daní,, celních sazeb), dodacích podmínkách (napĜ. platebních, logistických), o dĜívČjší spotĜebČ, zásobách atd. • Výzkum dodavatelĤ, jejich volba, komunikace s nimi, jejich hodnocení a rozhodnutí o další spolupráci
Nákupní marketingový mix – Výrobkový mix a mix služeb • Posuzování parametrĤ vstupĤ (porovnávání se substituty), volby variant získávání vstupĤ, hodnocení kvality, spolehlivosti, funkþnosti, úspornosti, garance, oprav, ...
– Cenový a kontraktaþní mix • Rozhodování o nákupních cenách, cenách pružnost cen (platební podmínky, slevy, pĜirážky), dodací a logistické podmínky, ochota jednat o cenách, ...
– Logistický a dodávkový mix • ZpĤsob dodávky, dodavatelské meziþlánky, velikost dodávek, Ĝešení poruch v dodávkách, náklady s dodávkami spojené, pohyb v rámci podniku (doprava, manipulace, balení, skladování, velikost manipulaþních jednotek, poradenství, organizace, ...)
Nákupní marketingový mix • Fáze nákupního marketingového mixu • • • • • • • • • • • •
Identifikace (rozpoznání) potĜeby – nákupní impuls ZjištČní nezbytnosti potĜeby, její charakter a množství Vlastní kupní rozhodnutí Specifikace nakupovaného výrobku nebo služby Nákupní výzkum trhu – podmínek dodávek Volba dodavatele Rozhodnutí a formulace podmínek dodávky Zadání objednávky Logistické aktivity pĜi vstupu dodávky do podniku Kvantitativní a kvalitativní pĜejímka dodávek, pĜípadné reklamace Finanþní úhrada dodávky Hodnocení výkonu dodavatele
– Možné modifikace pĜi nákupu opakovaném, s modifikacemi nebo zcela novém
ěízení zásob
• Úkolem Ĝízení zásob je:
– Zajistit dostateþnou úroveĖ zásob pro bezporuchové vyrovnávání þasového a množstevního nesouladu výroby a dodávek – zajištČní plynulé výroby – Udržování co možná nejnižší j úrovnČ zásob z dĤvodu vázání kapitálu
• Druhy zásob – BČžná (obratová) – poĜizuje se najednou, þerpá se v dávkách – Pojistná – k eliminaci výkyvĤ na stranČ vstupu (dodavatelé) a výstupu (požadavky výroby)
ěízení zásob • Základní bilanþní rovnice – Zdroje se musí rovnat potĜebám – Zdroje: Zásoba na zaþátku období (Zp) a dodávky za období (D) – PotĜeba: SpotĜeba za období (M) a zásoba na konci období (Zk) • Zp + D = M + Zk • D = M + Zk - Zp
ěízení zásob • Základní bilanþní rovnice – pĜíklad: – V následujícím roce oþekáváme výrobu 540 000 ks výrobkĤ, na jeden výrobek se spotĜebuje 20 kg suroviny s cenou 10 000 Kþ za tunu. K 1. 7. (datu sestavování plánu dodávek) je zásoba 1 200 tun. PĜedpokládaná spotĜeba do konce roku je 5 100 tun, dodávky do konce roku 4 800 tun. Minimální výše zásoby je 1 350 tun. – Spoþítejte potĜebnou výši dodávek v pĜíštím roce v kg i v Kþ.
ěízení zásob
• Optimalizaþní pĜístup v Ĝízení zásob – Cílem je minimalizovat celkové náklady spojené s poĜízením a udržováním zásob – Náklady þleníme na: • Náklady na dodávku - stejná výše pro každou dodávku (zahrnují pĜípravu dodávky, komunikaci, prĤzkum trhu, pĜejímku, kontrolu, fakturaci apod.) • Náklady na skladování a udržování zásob (zahrnují náklady vázanosti prostĜedkĤ, náklady spojené s provozem skladĤ, evidencí, pojištČním, ostrahou, náklady spojené s rizikem poškození, znehodnocení þi ztráty použitelnosti)
ěízení zásob
• Optimalizaþní pĜístup v Ĝízení zásob – Pro výpoþet využijeme z bilanþní rovnice zásob potĜebnou výši dodávek D – Známe náklady spojené s jednou dodávkou ND – Známe skladovací náklady jednotky zásob NS – Odvození Harris-Wilsonova Harris Wilsonova vzorce
ěízení zásob
• Optimalizaþní pĜístup v Ĝízení zásob – pĜíklad: – Roþní spotĜeba materiálu je 130 t, roþní náklady na skladování jedné tuny materiálu jsou 5 000 Kþ, náklady spojené s jednou dodávkou materiálu jsou 10 000 Kþ. Dodavatel nabízí dodat požadované množství materiálu v jedné, þtyĜech, osmi nebo dvanácti dodávkách. – Jakou þetnost dodávek vyberete? Jaká bude výše jedné dodávky? – SpoþtČte optimální velikost dodávky, þetnost dodávek a velikost jedné dodávky!
ěízení zásob • Just In Time (JIT) • Spolupráce s dodavateli vedoucí k: – PĜísné kontrole kvality – Pravidelným a spolehlivým dodávkám – Blízkosti výroby – Spolehlivé komunikaci – PĜedávání operativních informací o prĤbČhu výroby (propojení informaþních systémĤ) – TČsné spolupráci dodavatele a odbČratele
• MĤže vést k podstatnému snížení výše zásob a podmínkou realizace je spolehlivost dodavatele!
ěízení zásob • Metoda ABC – Vychází z tzv. Paretova pravidla (80/20) – RoztĜídíme spotĜebovávané materiály do tĜí skupin: • Skupina A: 5 - 15 % druhĤ zásob, které mají ale 60 - 80% podíl na celkové spotĜebČ • Skupina p B: 15 - 25 % druhĤ zásob, které mají j 15 - 25% podíl na celkové spotĜebČ • Skupina C: 60 - 80 % druhĤ zásob, které mají 5 - 15% podíl na celkové spotĜebČ
– Ke každé skupinČ zásob pĜistupujeme diferencovanČ, nejvČtší pozornost vČnujeme skupinČ A
Logistika • ěeší organizaci a Ĝízení rozmísĢování (tj. pohyby, transportní procesy) vþetnČ souvisejících informací • KomplexnČ a integrálnČ Ĝídí veškerý materiálový tok podnikem, vþetnČ tokĤ od dodavatelĤ a k odbČratelĤm a pĜíslušných tokĤ informací – Zahrnuje dopravu, pĜekládku a manipulaci, skladování, balení, vychystávání, distribuci na místa potĜeby, pĜípravu, úpravu a kompletaci dodávaného materiálu, zajišĢování pĜíslušných informací vþetnČ evidence a kontroly
Prodej a marketing • Prodejní þinnost zjišĢuje potĜeby na trzích produkce a prodejem produktĤ a služeb podniku je uspokojuje • Zahrnuje výzkum trhu, komunikaci se zákazníky vþetnČ pĤsobení na nČ za úþelem podpory prodeje logistiku prodeje prodeje, prodeje, tvorbu cen a další další. • Marketing úzce souvisí s marketingovou koncepcí Ĝízení – takovou filosofií podnikatelského myšlení, která dĤslednČ respektuje potĜeby zákazníka a jejich uspokojení
Prodej a marketing • Marketingové Ĝízení – tĜi základní fáze: – Plánování • • • •
Marketingová situaþní analýza Stanovení marketingových cílĤ Formulace marketingových strategií Sestavení marketingového g p plánu
– Realizace • VytvoĜení marketingové organizace • Realizace plánu
– Kontrola • MČĜení výsledkĤ a porovnávání s plánem • Hodnocení a analýza zjištČných skuteþností
Prodej a marketing • Marketingový mix – Jedná se o marketingové nástroje ovlivĖující kupní rozhodování (za autora pojmu marketingový mix je považován Neil H. Borden, profesor na Harvard Business School) – VzájemnČ j provázané p p prvkyy – 4P ((autorství „„4P“ je j pĜipisováno E. Jerome Mc Carthymu z Minesota State University) : • • • •
Výrobek (Product) Cena (Price) Distribuce (Place) Komunikace (Promotion)
Prodej a marketing • Výrobek – Pojetí komplexního výrobku – zákazník vnímá nejen základní funkci výrobku, ale i jeho další atributy (znaþka, servis, obal, prestiž, ...) – Výrobkový mix – sortiment výrobkĤ, které podnik nabízí na trhu – Je sestaven a upravován v zájmu plnČní podnikových cílĤ – Nástrojem k posouzení a Ĝízení sortimentu výrobkĤ je výrobková analýza
Prodej a marketing • Výrobková analýza – Marketingové metody – výrobkové portfolio matice – Bostonská matice • Hodnotí výrobky podle kritéria podílu na trhu (relativní tržní podíl) a tempa rĤstu trhu a zakresluje do grafu v závislosti na objemu výroby • HvČzdy – vysoký podíl na trhu i vysoké tempo rĤstu trhu • Dojné krávy – vysoký podíl na trhu, ale nízké tempo rĤstu trhu • Otazníky – vysoké tempo rĤstu trhu, ale nízký podíl na trhu • Hladoví psi – nízké tempo rĤstu trhu i nízký podíl na trhu
Prodej a marketing • Výrobková analýza – pĜíklad: – Podnik vyrábí tĜi výrobky. NaþrtnČte a slovnČ popište pozici tČchto výrobkĤ na trhu, znáte-li následující údaje: – Výrobek 1: Tržby 800 000 Kþ, Tržby nejvČtšího konkurenta 2 000 000 Kþ,, Míra rĤstu trhu 10 % – Výrobek 2: Tržby 500 000 Kþ, Tržby nejvČtšího konkurenta 300 000 Kþ, Míra rĤstu trhu 7 % – Výrobek 3: Tržby 200 000 Kþ, Tržby nejvČtšího konkurenta 190 000 Kþ, Míra rĤstu trhu 3 % – PrĤmČrný rĤst trhu v odvČtví byl 5 %.
Prodej a marketing • Výrobková analýza • Hodnocení ekonomického pĜínosu pro podnik – Poþítáme buć z kalkulace úplných nákladĤ rentabilitu výrobku jako zisk / cena – Nebo z kalkulace neúplných nákladĤ hrubé rozpČtí / cena (pĜípadnČ pĜíspČvek na úhradu / cena)
Prodej a marketing • Výrobková analýza – pĜíklad: – Podnik vyrábí tĜi výrobky. Na základČ rentability posućte výhodnost jednotlivých výrobkĤ: – Výrobek 1: Tržby 800 000 Kþ, Objem výroby 10 000 ks, Celkové náklady 50 Kþ, PĜímé náklady 35 Kþ – Výrobek 2: Tržby 500 000 Kþ Kþ, Objem výroby 25 000 ks, Celkové náklady 17 Kþ, PĜímé náklady 10 Kþ – Výrobek 3: Tržby 200 000 Kþ, Objem výroby 40 000 ks, Celkové náklady 4 Kþ, PĜímé náklady 2 Kþ
Prodej a marketing • Cena – PĜedstavuje množství penČz vydaných zákazníkem na zakoupení produktu – Pro zákazníka znamená hodnotu, kterou mu vlastnictví a užívání produktu pĜináší – Základní principy tvorby cen: • Podle nákladĤ • Podle poptávky • Podle konkurence
– Dopady zmČn cen na tržby podniku mohou ukazovat ukazatele cenové elasticity poptávky
Prodej a marketing • Cena – pĜíklad: – Snížení ceny výrobku z 150 Kþ za kus na 140 Kþ za kus vedlo ke zvýšení poptávaného množství z 8 000 kusĤ na 8 100 kusĤ. – SpoþtČte hodnotu koeficientu cenové elasticity p p poptávky y – SpoþtČte zmČnu objemu tržeb – ZhodnoĢte výhodnost zmČny ceny pro podnik
Prodej a marketing • Distribuce • Zboží je na trh umísĢováno distribuþní cestou • Typy distribuþní cesty – PĜímá – NepĜímá – zde mezi výrobce a zákazníka vstupují meziþlánky • ProstĜedníci (produkty si kupují) • ZprostĜedkovatelé (pouze napomáhají cestČ výrobku k zákazníkovi)
Prodej a marketing • Komunikace – Marketingová komunikace zahrnuje zámČrné a cílené vytváĜení a používání informací k pĤsobení na spotĜebitele (k ovlivĖování jeho kupního chování) – Složky y marketingové g komunikace: • Reklama – neosobní komunikace se zákazníkem prostĜednictvím médií • Podpora prodeje – þasovČ omezený program s cílem okamžitého nárĤstu prodejĤ zamČĜený nejen na zákazníka, ale i na prodejce • Osobní prodej – pĜímá osobní komunikace se zákazníkem
Prodej a marketing • Komunikace – Složky marketingové komunikace: • Public relations – vytváĜení kladné pĜedstavy o podniku v povČdomí zákazníkĤ • PĜímý marketing – pĜímý, ale ne osobní kontakt se spotĜebitelem (katalogový prodej, zásilkový prodej, t l telemarketing, k ti t l h teleshopping, i ...))
Výroba • V nejširším smyslu se výrobou rozumí každá hodnototvorná þinnost, jejímiž výsledky jsou hmotné nebo nehmotné výstupy • Výroba je soubor cílevČdomých þinností, pĜi nichž vzájemným pĤsobením výrobních faktorĤ dochází k pĜemČnČ vstupních prvkĤ na produkci • Výrobní systém je soubor všech prvkĤ a vztahĤ mezi nimi, s jejichž pomocí se uskuteþĖuje výroba
Výroba • ýlenČní výroby • Podle charakteru technologického procesu – Chemicko-technologické – Biologické – Biochemické – Mechanicko-technologické
• Podle standardizovanosti (diferencovanosti produktĤ a vyrábČného množství) – Hromadná výroba – Sériová výroba – Kusová výroba
Výroba • ýlenČní výroby • ýlenČní samotné výroby na: – Hlavní výroba – Vedlejší výroba – DoplĖková výroba – PĜidružená výroba
• Vedle základních procesĤ probíhají v podniku pomocné a obslužné procesy
Výroba • Produkþní funkce – VyjadĜuje vztah mezi vstupem a výstupem podniku – Forma modelu, kterým je funkce vyjadĜující vztah mezi rozsahem vstupu (výrobních faktorĤ) a výstupem (produkcí) – Tvar produkþní funkce je ovlivnČn tím tím, zda a jak se produktivita vstupĤ mČní v závislosti na velikosti objemu výroby – Produkþní funkce ovlivĖuje charakter nákladové funkce (mají opaþný charakter progresivní x degresivní)
Výroba • Výrobní kapacita – Je maximální objem produkce za období, který mĤže vyrobit urþitá výrobní jednotka efektivním využíváním výrobních faktorĤ a þasového fondu – Výrobní kapacita (Qp) je urþena: • Výkonností ý výrobního ý zaĜízení ((kapacitním p výkonem ý vp ) rozumíme maximální dosažitelné množství produkce za jednotku þasu za obvyklých provozních podmínek • Využitelným þasovým fondem (Tp) – od kalendáĜního þasového fondu odeþteme nepracovní dny (tzv. nominální þasový fond) a plánované prostoje • Spoþte se jako souþin výkonnosti a využitelného þasového fondu: Qp = vp * Tp
Výroba • Využití výrobní kapacity – SkuteþnČ dosažené výsledky dČlíme plánovanými (normovanými, maximálnČ dosažitelnými) – Vždy menší než jedna – Celkové (integrální) využití výrobní kapacity • kc = Qs / Qp
– Výkonové (intenzivní) využití výrobní kapacity • ki = vs / vp
– ýasové (extenzivní) využití výrobní kapacity • ke = Ts / Tp
– Vztah mezi jednotlivými koeficienty • k c = ki * k e
Výroba • Využití výrobní kapacity – pĜíklad – Výroba má probíhat 60 dní ve dvou smČnách po osmi hodinách, prostoje se plánují na 2 % z þasu. Opracování jednoho výrobku trvá dvacet minut. Celkové využití výrobní kapacity je 95 % pĜi extenzivním využití 97 %. • • • • • • •
a) Jaký je využitelný þasový fond? b) Jaká je výrobní kapacita výrobního zaĜízení? c) Kolik bylo skuteþnČ vyrobeno výrobkĤ? d) Kolik bylo skuteþnČ odpracováno hodin? e) Jaký byl plánovaný hodinový výkon? f) Jaký byl skuteþný hodinový výkon? g) Jaká je skuteþná doba opracování jednoho kusu?
Výroba • Produktivita podnikových systémĤ – Produktivita je úþinnost využívání výrobních faktorĤ (vstupĤ) ve výrobČ vyjádĜená pomČrem: • (výrobní) výstup / (výrobní) vstup
– MČĜí se ve výrobČ za urþitý þasový interval – MĤžeme mČĜit produktivitu celkovou (za souhrn vstupĤ) nebo parciální (za jeden druh vstupu) – nejdĤležitČjší parciální produktivitou mČĜenou v podnicích je produktivita práce
Výroba • Produktivita podnikových systémĤ – Produktivitu práce mČĜíme pomocí: • PĜidaná hodnota / pracovníci • ýistá produkce / pracovníci
– Kde: • PĜidaná hodnota = výnosy za produkci po odeþtení nákladĤ za veškeré nakupované suroviny, ostatní materiály, energie a služby • ýistá produkce = pĜidaná hodnota bez odpisĤ • Pracovníci = poþet pracovníkĤ nebo poþet odpracovaných hodin nebo osobní náklady
Podnikové finance a finanþní Ĝízení • Finanþní strategie pĜedstavuje páteĜ finanþního Ĝízení • Finanþní Ĝízení – veškeré þinnosti spojené s efektivním financováním podnikatelských aktivit firmy smČĜujících k naplnČní firemní strategie a základních cílĤ firmy – Strategický finanþní management – 5 a více let – Dlouhodobý finanþní management – jeden rok až pČt let – Krátkodobý finanþní management – do jednoho roku
Finanþní Ĝízení • Základní úkoly finanþního managementu: – Identifikace zdrojĤ kapitálu a jeho získávání – Rozhodování o cíli a podmínkách jeho dislokace – Zabezpeþení efektivního nakládání s disponibilními zdroji kapitálu – Redislokace a redistribuce kapitálu získaného realizací podnikatelské þinnosti
Finanþní Ĝízení • Základní aktivity finanþního managementu: – Funding – hledání a využívání interních a externích kapitálových zdrojĤ – Cash management – Ĝízení penČžních tokĤ – Debt management – Ĝízení dluhĤ – Risk management – Ĝízení rizika
Faktor þasu
• ýasová hodnota penČz – na ni pĤsobí: – Celková suma kapitálu – celkový základ – Celková délka þasového úseku, po kterou je celkový základ vázán – kapitálové období: þas, na který je kapitál pĤjþen, pĜípadnČ období, za které má být ý jeho j pĤjþení p j spláceno p – Celková výše úrokové míry: pomČr výnosu k celkové k celkové þástce pĤjþeného kapitálu (odmČna vČĜiteli)
Faktor þasu
• ýasová hodnota penČz • Úrok peníze smČrem do budoucna zhodnocuje pomocí úroþitele (dostaneme budoucí hodnotu penČz) – Budoucí hodnota = souþasná hodnota * (1 + i)n
• Pro porovnání budoucí hodnoty s þástkou v pĜítomnosti musíme spoþítat souþasnou hodnotu penČz pomocí odúroþitele – Souþasná hodnota = budoucí hodnota / (1 + i)n
Faktor þasu
• ýasová hodnota penČz – pĜíklad: • Jak velkou þástku pĜedstavuje za 5 let dnešní vklad 500 Kþ pĜi úrokové míĜe 6 % roþnČ? • Jak velkou þástku musíme dnes vložit na úþet s 8% úrokovou mírou, aby na nČm za 8 let bylo 50 0 000 Kþ?
Faktor þasu
• ýasová hodnota penČz • Anuita
– Série pravidelných plateb ve stejné výši za urþité období • Anuita polhĤtní (typická pro úvČr) • Anuita pĜedlhĤtní (typická pro investování)
– Liší se výpoþet pro celkový základ na poþátku prvního roku (úvČr) a pro celkový základ na konci posledního roku (pravidelné investování)
• Perpetuita – Série pravidelných plateb ve stejné výši za nekoneþné období (polhĤtní nebo pĜedlhĤtní)
Faktor þasu • PĜíklady – Na úþet úroþený 6 % roþnČ pravidelnČ vždy na konci roku složíme 9 000 Kþ po dobu 9 let. Kolik bude na konci devátého roku uspoĜeno? – Jak velkou þástku musíte pravidelnČ vždy na konci roku skládat na úþet úroþený ý 5 % roþnČ,, chcete-li za 8 let uspoĜit 100 000 Kþ? – Chcete vyplácet po dobu 15 let vždy na konci roku þástku 20 000 Kþ. Jakou þástku musíte složit nyní, abyste toho pĜi roþní úrokové míĜe 9 % dosáhli?
Faktor þasu • PĜíklady – Chcete si pĤjþit 95 000 Kþ na 5 let a banka Vám je pĤjþí s roþní úrokovou mírou 18 %. Jak velkou pravidelnou roþní splátkou dluh splatíte? – Jaká je souþasná hodnota vČþné obligace s vypláceným yp ý výnosem ý 100 Kþ roþnČ p pokud je j naše požadovaná výnosnost investice 8 %?
Riziko • Systematické riziko – Podnikem neovlivnitelné – mČĜí se pomocí koeficientu ȕ
• Nesystematické riziko – Podnik ho mĤže alespoĖ þásteþnČ minimalizovat
• P Pokud k d má á podnik d ik minimalizovat i i li t riziko, i ik musíí ho h identifikovat a mČĜit (k tomu se využívají nástroje statistiky – poþet pravdČpodobnosti) • Diverzifikace – nástroj minimalizace rizika
Ekonomická efektivnost investic • Investicí chápeme jako cílevČdomou kapitalizaci finanþního výdaje realizovanou prostĜednictvím konkrétního aktiva, které pĜináší zhodnocení penČz spojených s jeho poĜízením • Jakýkoli penČžní výdaj výdaj, který není urþený k okamžité spotĜebČ, nýbrž je uþinČn s cílem dosáhnout zhodnocení vynaložených prostĜedkĤ v budoucnosti
Ekonomická efektivnost investic • Druhy investic: – Hmotné – stroje, technologické zaĜízení, budovy – Nehmotné – know-how, licence, software – Finanþní – nákup cenných papírĤ, vklady do jiných spoleþností a dlouhodobé pĤjþky
• ZpĤsob realizace investice: – PoĜízené koupí na klíþ – Realizované investiþní výstavbou • Externím dodavatelem nebo ve vlastní režii
• PĜi hodnocení investic posuzujeme – výnosnost, likviditu, rizikovost
Ekonomická efektivnost investic • Výpoþet efektivnosti – Kapitálové výdaje na investici – PĜíjmy z investice – Pro hodnocení používáme cash flow plynoucí z investice – kladné nebo záporné • Konvenþní penČžní toky – po záporných penČžních tocích (vlastní investiþní výdaj) následují kladné penČžní toky (pĜíjmy z investice) • Nekonvenþní penČžní toky – kladné a záporné penČžní toky se stĜídají (více než jednou)
Ekonomická efektivnost investic • Postup hodnocení investic – Urþení kapitálových výdajĤ – Urþení ceny kapitálu a diskontní sazby – Stanovení nominálních a diskontovaných pĜíjmĤ z investice – Výpoþet souhrnných ukazatelĤ ukazatelĤ, jejich zhodnocení
Ekonomická efektivnost investic • Urþení kapitálových výdajĤ – Výdaje na poĜízení odepisovaného dlouhodobého majetku – Výdaje na poĜízení dlouhodobého hmotného majetku, který se neodepisuje – Výdaje na poĜízení dlouhodobého nehmotného majetku – Náklady na jednorázovou potĜebu zvýšení obČžného majetku
• Kapitálový výdaj mĤže být vynaložen jednorázovČ, nebo mĤže být rozložen do více období (þasová hodnota penČz!)
Ekonomická efektivnost investic • Urþení ceny kapitálu a diskontní sazby – Je-li pro financování investice použito pouze úvČru, je cenou kapitálu úrok z úvČru – Skuteþným nákladem na cizí kapitál je zdanČná úroková míra: i * (1 - t) – Je Je-lili pro financování investice použito pouze vlastního kapitálu, je cenou kapitálu požadovaný výnos z vlastního kapitálu – PĜi kombinovaném financování – použijeme prĤmČrné náklady na kapitál (WACC): • WACC = Wd * rd * (1 - t) + We * re
Ekonomická efektivnost investic • Stanovení nominálních pĜíjmĤ z investice – CF z investice spoþteme jako rozdíl mezi pĜíjmy a výdaji, které plynou z investice za dobu její pĜedpokládané životnosti
• Stanovení diskontovaných pĜíjmĤ z investice – CF plynoucí z investice v jednotlivých letech odúroþíme na úroveĖ období, ve kterém investici uvádíme do provozu
Ekonomická efektivnost investic • Výpoþet ukazatelĤ efektivnosti investic • Statické metody – Doba návratnosti investice
• Dynamické metody – Doba návratnosti z diskontovaných CF – ýistá souþasná hodnota – Index þisté souþasné hodnoty – VnitĜní výnosové procento
Ekonomická efektivnost investic • Doba návratnosti investice – Stanovení období (roku), po kterém pĜíjmy plynoucí z investice pĜevýší výdaje na investici
IN =
PDN
¦ CF n =1
n
– Kde: • • • •
IN je kapitálový výdaj PDN – prostá doba návratnosti CFn - cash flow v jednotlivých letech n – jednotlivé roky životnosti investice
– PDN by mČla být kratší než polovina doby životnosti investice
Ekonomická efektivnost investic • PĜíklad – MČjme þtyĜi investice s životností 4 roky. O každé známe investiþní výdaj a cash flow plynoucí v jednotlivých letech životnosti investice: • Investice A: Investiþní výdaj 100 000 Kþ, cash flow v jednotlivých letech od prvního 30 000 Kþ, 40 000 Kþ, 50 000 Kþ a 60 000 Kþ • Investice B: Investiþní výdaj ý j 300 000 Kþ,, cash flow v jjednotlivých ý letech od prvního 180 000 Kþ, 150 000 Kþ, 120 000 Kþ, 90 000 Kþ • Investice C: Investiþní výdaj 1 500 000 Kþ, cash flow ve všech 4 letech stejné 700 000 Kþ • Investice D: Investiþní výdaj 3 000 000 Kþ, cash flow v jednotlivých letech od prvního 300 000 Kþ, 1 200 000 Kþ, 400 000 Kþ a 1 000 000 Kþ. • WACC podniku jsme spoþítali na 14 %.
– SpoþtČte prostou dobu návratnosti jednotlivých investic
Ekonomická efektivnost investic • Doba návratnosti z diskontovaných CF – Stanovení období (roku), po kterém diskontované pĜíjmy plynoucí z investice pĜevýší výdaje na DDN investici CF
IN =
– Kde: • • • •
¦ (1 + i) n
n =1
n
IN je kapitálový výdaj DDN – diskontovaná doba návratnosti CFn - cash flow v jednotlivých letech n – jednotlivé roky životnosti investice
– DDN by mČla být kratší než doba životnosti investice
Ekonomická efektivnost investic • Doba návratnosti z diskontovaných CF • PĜíklad – Pro zadání uvedené dĜíve zjistČte, ve kterém roce pro jednotlivé investiþní varianty dojde ke splacení investiþního výdaje z diskontovaných CF
Ekonomická efektivnost investic • ýistá souþasná hodnota CFn ýSH = ¦ − IN n n =1 (1 + i ) N
– Kde: • • • • • •
ýSH je þistá souþasná hodnota IN je kapitálový výdaj CFn - cash flow v jednotlivých letech i – úroková míra n – jednotlivé roky životnosti investice N – doba životnosti investice
– ýistá souþasná hodnota by mČla být vČtší než nula
Ekonomická efektivnost investic • ýistá souþasná hodnota • PĜíklad – Pro zadání uvedené dĜíve zjistČte výši þisté souþasné hodnoty pro jednotlivé varianty investic
Ekonomická efektivnost investic • Index ziskovosti (index þisté souþasné hodnoty) N
CFn ¦ n n =1 (1 + i ) PI = IN – Kde: • • • • • •
PI je index ziskovosti (index þisté souþasné hodnoty) IN je kapitálový výdaj CFn - cash flow v jednotlivých letech i – úroková míra n – jednotlivé roky životnosti investice N – doba životnosti investice
– Index ziskovosti by mČl být vČtší než 1
Ekonomická efektivnost investic • VnitĜní výnosové procento (IRR) – Hledáme takovou úrokovou míru i, pro kterou platí:
CFn IN = ¦ n ( 1 + i ) n =1 N
– Kde: • • • • •
IN je j kapitálový k itál ý výdaj ýd j CFn - cash flow v jednotlivých letech i – úroková míra n – jednotlivé roky životnosti investice N – doba životnosti investice
– Hledáme úrokovou míru, pro kterou se souþet diskontovaných CF rovný kapitálovému výdaji
Ekonomická efektivnost investic • VnitĜní výnosové procento (IRR) – VýhodnČjší je ta investiþní varianta, která má vyšší vnitĜní výnosové procento, to by mČlo být vyšší než WACC – ZpĤsob výpoþtu • • • •
Tabulkové kalkulátoryy – finanþní funkce Specializované business kalkulátory Metoda pokusĤ a omylĤ PĜibližný výpoþet lineární interpolací
• PĜíklad – Pro zadání uvedené dĜíve se pokuste zjistit vnitĜní výnosové procento
Zdroje financování dlouhodobých potĜeb • Vlastní zdroje – Odpisy – NerozdČlený zisk – Tržby z prodeje dlouhodobého majetku – NovČ vydané akcie
• Cizí zdroje – Investiþní úvČr – Emise dlouhodobých obligací – Leasing
Zdroje financování dlouhodobých potĜeb • Cizí kapitál použijeme, dokud platí: – EBIT / C * (1 - t) > rd * (1 - t)
Krátkodobý finanþní management • Základním úkolem krátkodobého managementu je zajištČní, lépe Ĝeþeno optimalizace, likvidity • Úkoly krátkodobého finanþního managementu – ěízení likvidity a pracovního kapitálu – ěízení obČžných aktiv a jejich složek – ěízení ě krátkodobých pasiv a jejich složek – Sestavení krátkodobého finanþního plánu
Krátkodobý finanþní management • ýistý pracovní kapitál – ýPK = ObČžná aktiva - krátkodobá pasiva – Pomocí ukazatele mĤžeme zjistit zpĤsob krytí trvale vázané þásti obČžných aktiv – Je to ta þást obČžných aktiv, která je kryta z dlouhodobých zdrojĤ – Výši ýPK ovlivĖuje: • Optimalizovaný objem zásob materiálĤ, rozpracované výroby a hotových výrobkĤ • Obchodní deficit - rozdíl mezi dobou splatnosti pohledávek a dobou splatnosti závazkĤ
Krátkodobý finanþní management • ýistý pracovní kapitál – Lze spoþítat délku obratového cyklu penČz • OC = Doba obratu zásob + doba obratu pohledávek doba obratu závazkĤ
– Na základČ obratového cyklu penČz mĤžeme stanovit potĜebnou výši ýPK • ýPK = OC * prĤmČrné denní náklady
– Pro podnik je nezbytné, aby mČl v každém okamžiku dostatek finanþních prostĜedkĤ (ale i pĜebytek mĤže mít za následek nehospodárnost)
Krátkodobý finanþní management • Krátkodobé finanþní zdroje – Krátkodobé úvČry komerþních bank • • • • •
Kontokorentní úvČr Krátkodobé bankovní pĤjþky Revolvingový úvČr Lombardní úvČr Eskontní úvČr
– Krátkodobé úvČry finanþních spoleþností – Obchodní úvČry – PĜevzetí bankovní záruky (napĜ. akreditivy) – Nesplacené závazky
Krátkodobý finanþní management • Krátkodobý finanþní plán – Kalkulace nákladĤ a zisku – Predikce tržeb a plánování inkasa – Identifikace pĜíjmĤ a výdajĤ za jednotlivé oblasti – Sestavení výkazu o penČžních tocích – ZjištČní ZjištČ í potĜeby, tĜ b resp. pĜebytku Ĝ b tk finanþních fi þ í h zdrojĤ d jĤ – PĜezkoumání plánu penČžních tokĤ z hlediska zásad financování
MČĜení firemní výkonnosti • Finanþní analýza • Úkolem finanþní analýzy je pomocí vlastních nástrojĤ – diagnostikovat finanþní kondici firmy, – identifikovat odchylky od požadovaných parametrĤ, – analyzovat pĜíþiny jejich vzniku – definovat konkrétní opatĜení k dosažení strategických cílĤ firmy
• Používá ukazatele – vČcnČ, v þase a prostoru statisticky mČĜitelné veliþiny a indikátory
MČĜení firemní výkonnosti • ýlenČní ukazatelĤ – ýasové hledisko • Okamžikové (stavové, nČkdy též absolutní) • Intervalové (tokové)
– Podle jejich vzniku • Primární – pĜímo zjištČné • Sekundární – odvozené
MČĜení firemní výkonnosti • ýlenČní ukazatelĤ – Podle obsahu • • • •
Extenzivní – velikost sledované skuteþnosti Intenzivní – vyjadĜují intenzitu zkoumaných jevĤ Stejnorodé – lze je shrnovat (sþítat) Nestejnorodé j –p prosté shrnutí nemá smysl y
– Absolutní a intervalové => rozdílové nebo pomČrové
MČĜení firemní výkonnosti • Informaþní zdroje finanþní analýzy – Rozvaha – Výkaz zisku a ztráty – Výkaz o penČžních tocích – + další informaþní zdroje podniku (napĜ. pĜíloha úþetní závČrky)
MČĜení firemní výkonnosti • Elementární nástroje finanþní analýzy – Horizontální a vertikální analýza extenzivních ukazatelĤ (zejména z rozvahy a výkazu zisku a ztráty) – Analýza fondĤ finanþních prostĜedkĤ (tzv. rozdílové ukazatele)) – Analýza pomČrových ukazatelĤ
MČĜení firemní výkonnosti • Horizontální analýza – ZjišĢujeme vývoj ukazatelĤ v þase – Používáme: • Absolutní zmČnu • Relativní (procentuální) zmČnu
• Vertikální analýza – ZjišĢujeme podíl jednotlivých složek (napĜ. konkrétní položky aktiv na celkovém souþtu aktiv) – sledujeme zmČnu struktury výkazu • Rozvaha – celkem je celkový souþet aktiv, pasiv • Výkaz zisku a ztrát – celkem je zpravidla souþet tržeb za výrobky a za zboží
MČĜení firemní výkonnosti • Analýza fondĤ finanþních prostĜedkĤ – ZjišĢujeme, zda má firma takový majetek, který pĜevyšuje splatné závazky – zjišĢujeme likviditu firmy – ýisté pohotové penČžní prostĜedky (ýPP) • ýPP = Pohotové p penČžní p prostĜedky y - OkamžitČ splatné p závazky
– ýisté penČžnČ-pohledávkové prostĜedky (ýPM) • ýPM = ObČžná aktiva - Zásoby - Nedobytné pohledávky Krátkodobá pasiva
– ýistý pracovní kapitál (ýPK) • ýPK = ObČžná aktiva - Krátkodobé cizí zdroje
MČĜení firemní výkonnosti • PomČrové ukazatele – TradiþnČ je þleníme do pČti skupin: • Ukazatele rentability – mČĜí výdČleþnou schopnost podniku (míru zhodnocení kapitálu nebo jiných veliþin) • Ukazatele aktivity – mČĜí intenzitu využívání majetku (aktiv) • Ukazatele likvidity – porovnávají obČžná aktiva a jejich þásti s krátkodobými závazky – schopnost hradit dluhy • Ukazatele zadluženosti – pomČĜují vlastní a cizí zdroje a schopnost splácet cizí zdroje • Ukazatele kapitálového trhu – vhodné pro investory, berou v úvahu ocenČní akcií firmy na kapitálových trzích
MČĜení firemní výkonnosti • Ukazatele rentability – Druhy zisku • • • • •
EBITDA – zisk pĜed úroky, odpisy a zdanČním EBIT – zisk pĜed úroky a zdanČním EBT – zisk pĜed zdanČním EAT – zisk p po zdanČní ((þistýý zisk)) NOPAT – zisk po zdanČní plus úroky (þistý provozní zisk po zdanČní)
MČĜení firemní výkonnosti • Ukazatele rentability – Jednotlivé ukazatele – Rentabilita aktiv (nČkdy též produkþní síla aktiv) • ROA = EBIT / Aktiva
– Rentabilita investovaného kapitálu • ROCE = EBIT * (1 - t) / (Aktiva celkem - Krátkodobá pasiva) • MČĜí se výnosnost investovaného kapitálu
– Rentabilita vlastního kapitálu • ROE = EAT / Vlastní kapitál • VyjadĜuje zhodnocení vlastního kapitálu
MČĜení firemní výkonnosti • Ukazatele rentability – Du Pont rozklad ROE • Rentabilita tržeb (EAT / Tržby) • Obrat aktiv (Tržby / Aktiva) • Finanþní páka (Aktiva / Vlastní kapitál)
– Jednotlivé dílþí ukazatele vynásobíme – TĜi páky zvyšování rentability vlastního kapitálu
MČĜení firemní výkonnosti • Ukazatele aktivity – ZjišĢujeme poþet obrátek konkrétního aktiva za þasové období (nejþastČji rok) nebo dobu obratu konkrétního aktiva ve dnech – PĜíklad celkových aktiv • Obrat celkových ý aktiv = Tržbyy / Aktiva celkem • Doba obratu aktiv = Aktiva / (Tržby / 365) • Doba obratu aktiv = 365 / Obrat aktiv
MČĜení firemní výkonnosti • Ukazatele aktivity – ZjišĢujeme nejþastČji pro pohledávky, dlouhodobý majetek, krátkodobé závazky – Obratový cyklus penČz • Doba obratu zásob + doba obratu pohledávek – doba obratu závazkĤ
– Vynásobena prĤmČrnými denními náklady spoþteme potĜebnou výši þistého pracovního kapitálu
MČĜení firemní výkonnosti • Ukazatele aktivity – Obchodní deficit • Doba obratu pohledávek - doba obratu závazkĤ • Obojí z obchodního styku
– Výsledek ukazuje, zda podnik úvČruje své zákazníky y nebo naopak p dodavatelé p pomáhají j financovat provoz firmy
MČĜení firemní výkonnosti • Ukazatele likvidity – Celková (bČžná) likvidita = ObČžná aktiva / Krátkodobá pasiva • Doporuþovaná hodnota mezi 1,5 a 2,5
– Pohotová likvidita = (Finanþní majetek + Krátkodobé p pohledávky) y) / Krátkodobá pasiva p • Doporuþovaná hodnota mezi 1,0 a 1,5
– Okamžitá likvidita = Finanþní majetek / OkamžitČ splatné závazky • Doporuþovaná hodnota je 0,5
MČĜení firemní výkonnosti • Ukazatele zadluženosti – Celková zadluženost = Cizí zdroje / Aktiva celkem – Zadluženost vlastního kapitálu = Cizí zdroje / Vlastní kapitál – PĜevrácená hodnota pĜedstavuje ukazatel finanþní samostatnosti – Finanþní páka = Aktiva celkem / Vlastní kapitál • MĤže pĤsobit jak pozitivnČ, tak negativnČ (pro pozitivní pĤsobení musí být úroková míra menší než rentabilita celkového kapitálu)
MČĜení firemní výkonnosti • Ukazatele zadluženosti – Úrokové krytí = Zisk pĜed úroky a zdanČním / Nákladové úroky • ZjišĢujeme schopnost splácet úroky
– Krytí fixních plateb = (Zisk pĜed úroky a zdanČním + leasingové g splátky) p y) / (Nákladové ( úroky y + leasingové g splátky) • KromČ úrokĤ do fixnČ placených þástek zahrnujeme i leasingové splátky
– Doba splatnosti úvČrĤ = Bankovní úvČry a dluhy / (Zisk po zdanČní + Odpisy) • PĜedstavuje dobu splacení dluhu provozními penČžními toky
MČĜení firemní výkonnosti • Ukazatele kapitálového trhu – Výplatní pomČr = Vyplacená dividenda / ýistý zisk na akcii • Z ukazatele mĤžeme odhadovat dividendovou politiku firmy
– Aktivaþní pomČr = 1 - Výplatní pomČr • Potenciál pro reinvestice ve firmČ (nevyplacený zisk akcionáĜĤm)
– Trvale udržitelné tempo rĤstu • g = ROE * Aktivaþní pomČr
– Vlastní kapitál na akcii = Vlastní kapitál / Poþet vydaných kmenových akcií
MČĜení firemní výkonnosti • Ukazatele kapitálového trhu – P/E = Tržní cena akcie / ýistý zisk pĜipadající na akcii (EPS)
MČĜení firemní výkonnosti • Soustavy ukazatelĤ – Paralelní soustavy ukazatelĤ – mezi ukazateli nejsou matematické vztahy – Pyramidové soustavy – vrcholový ukazatel je rozkládán na dílþí ukazatele, mezi kterými jsou definoványy matematické vztahy y ((+,, -,, * a /))
• PĜíklad – Du Pont diagram rozkladu ROA nebo ROE
MČĜení firemní výkonnosti • Ukazatel EVA – Charakterizuje tvorbu hodnoty v podniku
• Bonitní a bankrotní modely – NapĜ. Altmanovo Z skóre, ukazatele IN, Quick test a další
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166
[email protected]
www.vsem.cz
