2009 EKONOMIKA PODNIKU II
Ekonomika podniku II Jaroslava Hyršlová
Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ INNOST
OSNOVA: 1. 2. 3. 4.
Nákup ízení zásob Logistika Prodej a marketing
1. NÁKUP • • • •
Základní funkce a úkoly nákupu Nákupní marketing, jeho zásady a nástroje Marketingový nákupní proces a jeho fáze Strategické ízení nákupu
ZÁKLADNÍ FUNKCE A ÚKOLY NÁKUPU • Základní funkce: zajistit efektivní poízení materiál (pop. zaízení, strojních celk) a služeb pro výrobní i nevýrobní innosti podniku • Materiály: suroviny, pomocné materiály, doplkový materiál (mazadla, kanceláské poteby), náhradní díly, obaly, náadí apod. • Služby: výrobní (opravy, údržba, ištní…); nevýrobní (komunikace, marketing, analýzy…)
NÁKUPNÍ MARKETING, JEHO ZÁSADY A NÁSTROJE • Nákupní marketing - zjišuje poteby, zkoumá nákupní trhy a další informace potebné k volb dodavatel, k rozhodování o velikosti (resp. frekvenci) dodávek zásob, o jejich výši a o potebných logistických procesech
NÁKUPNÍ MARKETING, JEHO ZÁSADY A NÁSTROJE • Nákup musí být aktivním lánkem v procesu plnní hlavních (strategických) cíl podniku • Je teba vytvoit a využívat informaní základnu o vstupech a dodavatelích • Pracovníci zajišující nákup musí být odborn kompetentní • Dodavatel = partner - spojenec, resp. férový protihrá
NÁKUPNÍ MARKETING, JEHO ZÁSADY A NÁSTROJE • Marketingový mix = souhrn marketingových nástroj • U nákupního marketingu jde o nákupní marketingový mix
NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX 1. INFORMANÍ A KOMUNIKANÍ MIX • Informaní soubory o cenách, produktech, dodavatelích, dodacích podmínkách • Výzkum dodavatel, volba dodavatel, komunikace s dodavateli, jejich hodnocení, rozhodování o dalších dodavatelsko – odbratelských vztazích • Pée o dlouhodobé partnerství s dodavatelem
NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX 2. VÝROBKOVÝ MIX A MIX SLUŽEB • Kvalita, sortiment, funknost, spolehlivost, úspornost, substituce, normy standardizace • Poskytované služby: druhy, sortiment, pružnost, pohotovost, garance, opravy
NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX 3. CENOVÝ A KONTRAKTANÍ MIX • Výše a zmny cen, vztah cena - užitná hodnota, cenová pružnost, platební, dodací a logistické podmínky, daové a celní sazby, cenová vstícnost, ochota jednat o cenách, rabatová politika, ceny substitut
NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX 4. LOGISTICKÝ MIX • Dodávková cesta: lánky, spolehlivost, rizika, pružnost, hospodárnost, náklady, ztráty na dodávkové cest • Vlastní logistika: doprava, manipulace, balení, manipulaní jednotka, software, poradenství, skladování, technika a technologie, organizace
MARKETINGOVÝ NÁKUPNÍ PROCES A JEHO FÁZE (1) 1. poznání poteby – nákupní impuls 2. identifikace nezbytnosti, charakteru a rozsahu poteby 3. kupní rozhodnutí 4. specifikace výrobku nebo služby 5. výzkum nabídek – nákupní výzkum trhu (dodavatel) 6. volba dodavatele (nabídky) 7. rozhodnutí a formulace podmínek dodávek, zadání objednávky
MARKETINGOVÝ NÁKUPNÍ PROCES A JEHO FÁZE (2) 8. logistické aktivity pi vstupu dodávky do podniku 9. kvantitativní a kvalitativní pejímka dodávky, pípadná reklamace 10. finanní vypoádání, úhrada dodávky 11. hodnocení výkonu dodavatele
STRATEGICKÉ ÍZENÍ NÁKUPU • Dlouhodobá nákupní strategie = pedpoklad nezávislosti podniku na tržních partnerech • Možné priority: minimální náklady; zrychlování obratu zásob; maximální materiálová hospodárnost; minimalizace rizika nekrytí poteb; pružná kombinace více dodavatelských zdroj atd.
2. ÍZENÍ ZÁSOB • • • •
Úkol ízení zásob Strategické a operativní ízení zásob Optimalizace zásob Moderní pístupy k ízení zásob
ÚKOL ÍZENÍ ZÁSOB • Zajistit dostatenou úrove zásob nezbytnou pro plynulou výrobu a eliminaci výkyv v dodávkách a ve výrob • Zásoby by mly být udržovány na co nejnižší úrovni (zásoby váží kapitál)
STRATEGICKÉ A OPERATIVNÍ ÍZENÍ ZÁSOB Strategické ízení: • ízení poteb zásob = souást ízení aktiv podniku • Jaký objem finanních zdroj lze vylenit = souást finanního ízení podniku Operativní ízení: • Udržování konkrétních druh zásob v požadované výši, kvalit a struktue
DRUHY ZÁSOB • Bžná (obratová) - poízení najednou, erpání v dávkách • Pojistná – eliminace výkyv na stran vstupu i výstupu
ZÁKLADNÍ BILANNÍ ROVNICE ZÁSOB ZDROJE = POTEBY zdroje = Zp + D; poteby = M + Zk Zp + D = M + Zk Z toho: D = M + Zk – Zp • • • •
Zásoba suroviny na poátku období (Zp) Spoteba suroviny (M) za období Zásoba suroviny na konci období (Zk) Celková výše dodávky (D) suroviny v období
OPTIMALIZACE ZÁSOB • Minimalizace celkových náklad na dodávky, skladování a udržování zásob • Náklady na dodávku: stejné pro každou dodávku (píprava dodávky, komunikace, przkum trhu, pejímka, kontrola, fakturace) • Náklady na skladování a udržování zásob: náklady vázanosti prostedk (úroková míra), provoz sklad, evidence, pojištní, ostrahy, náklady z rizika (znehodnocení, poškození, ztráta využitelnosti apod.)
OPTIMALIZACE ZÁSOB
PÍKLAD • Celková roní poteba dodávky urité suroviny do podniku (D) je 1 480 tun, náklady na 1 dodávku zásob (Nd) 2 000 K a roní náklady na skladování 1 tuny zásob (Ns) jsou 200 K. • Vypoítejte optimální velikost jedné dodávky (dOPT), resp. optimální poet dodávek za rok.
EŠENÍ PÍKLADU • Použije se tzv. Harrisv-Wilsonv vzorec:
dOPT
2*D*Nd / Ns
• dOPT = 2 * 1 480 * 2 000 / 200 = 29 600 = 172 tun • Poet dodávek = 1 480 / 172 = 8,6; tj. po zaokrouhlení 9 dodávek ron
MODERNÍ PÍSTUPY K ÍZENÍ ZÁSOB (1) JIT ( JUST-IN-TIME) vers. JUST-IN-CASE • Písná kontrola kvality • Pravidelné a spolehlivé dodávky • Blízkost výroby • Spolehlivá komunikace • Operativní informace o prbhu výroby • Spolupráce dodavatele a odbratele
MODERNÍ PÍSTUPY K ÍZENÍ ZÁSOB (2) • Metoda ABC: roztídní sortimentu materiál v zásobách na ti skupiny podle jejich celoroní spoteby • Postupy a metody ízení jednotlivých skupin (skupiny A, B a C) jsou diferencovány
MODERNÍ PÍSTUPY K ÍZENÍ ZÁSOB (3) • A: 5 - 15 % druh zásob má 60-80% podíl na celkové spoteb • B: 15 - 25 % druh zásob má 15-25% podíl na celkové spoteb • C: 60 - 80 % druh zásob má 5–15% podíl na celkové spoteb
3. LOGISTIKA • Logistika: eší organizaci a ízení rozmísování (tj. pohyby, transportní procesy), vetn souvisejících informací • ídí veškerý materiálový tok podnikem (vetn toku od dodavatel a k odbratelm) a píslušný tok informací
LOGISTIKA • Zahrnuje: dopravu, pekládku a manipulaci, skladování, balení, distribuci na místa poteby, pípravu, úpravu a kompletaci dodávaného produktu, zajišování píslušných informací (vetn evidence a kontroly) • Logistické etzce: sladné posloupnosti logistických systém, jimiž prochází materiálový tok • Zvláš dležité je sladní míst styku systém
4. PRODEJ A MARKETING • Prodej • Marketing (definice, marketingové ízení, výzkum trhu) • Marketingový mix (výrobek, cena, distribuce a komunikace)
PRODEJ • Zjišuje poteby na trzích produkce a prodejem produkt je uspokojuje • Zahrnuje: výzkum trhu, komunikaci se zákazníky (vetn psobení na n za úelem podpory prodeje), logistiku prodeje, tvorbu cen atd.
MARKETING Marketingová koncepce ízení • = filozofie podnikatelského myšlení, která dsledn respektuje poteby zákazníka a jejich uspokojení • = souást strategického ízení podniku
MARKETING Marketingové ízení: • Plánování - marketingová situaní analýza, stanovení marketingových cíl, formulování strategií, sestavení plánu • Realizace - vytvoení marketingové organizace a realizace plánu • Kontrola - mení výsledk, porovnávání s plánem, hodnocení a analýza zjištných skuteností
MARKETING • Výzkum trhu – dležitá souást marketingu • Marketingový výzkum zahrnuje: píprava výzkumu, sbr informací, analýza informací a prezentace výsledk • Metody získávání informací: dotazování (ústní, telefonické, písemné) a pozorování • Analýza dat: matematicko-statistické metody • Objekt marketingového výzkumu = kupní chování • Pi výzkumu kupního chování se používá segmentace zákazník
MARKETINGOVÝ MIX • Marketingový mix = marketingové nástroje ovlivující kupní rozhodování • Prvky marketingového mixu: ¾ výrobek (Product) ¾ cena (Price) ¾ distribuce (Place) ¾ komunikace (Promotion)
MARKETINGOVÝ MIX Trvalé získání zákazníka – koncept 4 C: • Hodnota pro zákazníka (Customer Value) • Celkové náklady pro zákazníka na získání a užití výrobku (Total Customer Cost) • Pohodlí pro zákazníka (Convenience) • Oboustranná komunikace (Communication)
VÝROBEK (1) • Pro zákazníka má výrobek obvykle komplexní charakter (= komplexní výrobek) • Životní cyklus – vyjaduje tržní reakce na výrobek v prbhu asu (pronikání, rozšiování, ustálení, ústup)
VÝROBEK (2) • Výrobkový mix = sortiment (souhrn) výrobk, které podnik nabízí na trhu • Sortiment je sestaven a upravován v zájmu plnní podnikových cíl • Výrobková analýza = dležitý analytický nástroj posouzení a ízení sortimentu výrobk
VÝROBEK (3) Hodnocení výrobk: • podle rentability poítané ze zisku (Z/Tržby), vychází z kalkulace úplných náklad • podle rentability poítané z hrubého rozptí (HR/Tržby), vychází z kalkulace pímých náklad • Objektivnjší výsledky: ukazatel rentability poítaný z hrubého rozptí
CENA (1) • Cena = množství penz vydaných zákazníkem na zakoupení produktu • Pro zákazníka: hodnota, kterou mu vlastnictví a užívání produktu pináší
CENA (2) Základní principy tvorby cen jsou: • podle náklad • podle poptávky • podle konkurence Pozor na cenovou elasticitu (neboli pružnost) poptávky!
DISTRIBUCE • Distribuní politika = soubor postup a operací (vetn jejich návazností a prolínání), jimiž se výrobek dostává z místa svého vzniku do místa svého užití (urení) • Distribuce umísuje zboží na trhu tzv. distribuní cestou • Distribuní cesta mže být pímá nebo nepímá, s mezilánkem, resp. mezilánky, jimiž mohou být prostedníci (ti si produkty kupují) i zprostedkovatelé
KOMUNIKACE (1) • Marketingová komunikace zahrnuje: zámrné a cílené vytváení a používání informací k psobení na zákazníky (k ovlivování jejich kupního chování)
KOMUNIKACE (2) Složky marketingové komunikace: • Reklama – neosobní komunikace se zákazníkem prostednictvím médií • Podpora prodeje – asov omezený program s cílem okamžitého nárstu prodej • Osobní prodej – pímá osobní komunikace se zákazníkem • Public relations – vytváení kladné pedstavy o podniku v povdomí zákazník • Pímý marketing – pímý (nikoli osobní) kontakt se zákazníkem (katalogový prodej, zásilkový prodej, telemarketing, teleshopping)
KOMUNIKACE (3) • Event marketing – poádání a využívání nevšedních akcí (her, kulturních a sportovních událostí) k upoutání potenciálního zákazníka • Guerillový marketing – nekonvenní cesty k oslovení potenciálních zákazník; zákazník vnuje kampani pozornost, aniž by si byl vdom, že jde o komunikaci • Virální marketing – šíení reklamního sdlení e-maily, SMS, ICQ apod. • Mobilní marketing – využívá nástroj mobilní komunikace (SMS, MMS, …) ve form nap. soutží, bonus a odmn • Product placement – umísování produkt pímo do dje televizních a filmových píbh
Téma 6: VÝROBA
OSNOVA: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Vymezení výroby a výrobního systému
lenní výrob Produkní funkce Výrobní kapacita Nové výrobní systémy Produktivita podnikových systém
1. VYMEZENÍ VÝROBY A VÝROBNÍHO SYSTÉMU VÝROBA = soubor cílevdomých inností, pi nichž vzájemným psobením výrobních faktor dochází k pemn vstupních prvk na produkci VÝROBNÍ SYSTÉM = soubor všech prvk a vztah mezi nimi, s jejichž pomocí se uskuteuje výroba
Technologie
Materiály
Energie hmotný tok informaní tok
Pracovníci
Výrobní zaízení
Produkce
Odpad
VYMEZENÍ VÝROBY A VÝROBNÍHO SYSTÉMU • S výrobou velmi úzce souvisí nákup, doprava a skladování a správa a kontrola tchto oblastí • Výroba zásadním zpsobem ovlivuje efektivnost podniku a jeho konkurenní schopnost.
VYMEZENÍ VÝROBY A VÝROBNÍHO SYSTÉMU • Pevyšuje-li poptávka nabídku, jediným omezením pro výrobu jsou výrobní a finanní kapacity • Pokud jsou pro podnik základním omezením požadavky trhu, mlo by plánování výroby vycházet z plánování prodeje
2. LEN NÍ VÝROB a) PODLE CHARAKTERU TECHNOLOGICKÉHO PROCESU • •
Chemicko-technologické, biologické a biochemické Mechanicko-technologické
LEN NÍ VÝROB b) PODLE DIFERENCOVANOSTI PRODUKT A VYRÁB NÉHO MNOŽSTVÍ • • •
Výroby hromadné Výroby sériové Výroby kusové
LEN NÍ VÝROB c) • • • •
SAMOTNÁ VÝROBA SE LENÍ NA Hlavní výrobu Vedlejší výrobu Doplkovou výrobu Pidruženou výrobu
•
Krom základních výrobních proces probíhají v podniku pomocné a obslužné procesy
3. PRODUKNÍ FUNKCE • Produkní funkce = vztah mezi vstupem (vstupy) a výstupem (výstupy) podniku • Modelem je funkce: vyjaduje vztah mezi rozsahem vstup (výrobních faktor) a výstupem, tj. produkcí, resp. její hodnotou
PRODUKNÍ FUNKCE • Tvar produkní funkce je ovlivnn tím, zda a jak se produktivita vstup v závislosti na velikosti objemu výroby mní i nemní • Produkní funkce ovlivuje nákladovou funkci
NEM NNÁ PRODUKTIVITA
KLESAJÍCÍ PRODUKTIVITA
ROSTOUCÍ PRODUKTIVITA
PROM NLIVÁ PRODUKTIVITA
4. VÝROBNÍ KAPACITA vyjaduje maximální výrobní schopnost konkrétního výrobního zaízení za urité období a za uritých podmínek výroby
VÝROBNÍ KAPACITA (Qp) Je urena: • Výkonností výrobního zaízení (tzv. kapacitním výkonem) a • Využitelným asovým fondem
VÝKONNOST VÝROBNÍHO ZAÍZENÍ (vp) vyjaduje maximáln dosažitelné množství produkce za jednotku provozní doby za obvyklých provozních podmínek Nap. výkonnost aparát v chemickém provozu závisí – na rychlosti reakce a – na úinnosti pemny surovin na výsledný produkt
VYUŽITELNÝ ASOVÝ FOND (Tp) Je teba brát v úvahu dobu, po kterou dané zaízení mohlo nebo mlo být v innosti: Kalendání fond (Tk ) = celá délka sledovaného období, vyjádená ve dnech nebo v hodinách Nominální asový fond (Tn) = kalendání fond po odetení nepracovních dní Využitelný asový fond = Tp = (Tn - Topr)
STANOVENÍ VÝROBNÍ KAPACITY Výrobní kapacita = souin výkonnosti a využitelného asového fondu Qp = v p * Tp
HODNOCENÍ ÚINNOSTI ÍZENÍ VÝROBNÍHO PROCESU • Skuten dosažené výsledky x Plánované, normované, píp. maximáln dosažitelné hodnoty • Srovnání se provádí pomocí pomrných ísel: skutená úrove / plánovaná úrove • Vyjaduje se v %
VYUŽITÍ VÝROBNÍ KAPACITY • Celkové využití výrobní kapacity = (Qs / Qp) * 100 = integrální využití = kc • Splnní normy výkonnosti = (vs / vp) * 100 = intenzivní složka = ki • Využití stanoveného asového fondu = (Ts / Tp) * 100 = extenzivní složka = ke • k c = ki * k e
PÍKLAD • Kapacitní výkon výrobního zaízení je 1 tuna produkce za hodinu. Využitelný asový fond je 8 000 hodin za rok. Ve sledovaném roce tento výrobní systém vyprodukoval 7 250 tun, piemž výrobní zaízení bylo v provozu 7 530 hodin. Vypoítejte: • výrobní kapacitu za rok • celkové (integrální) využití výrobní kapacity • asové (extenzivní) využití výrobní kapacity • výkonové (intenzivní) využití výrobní kapacity
EŠENÍ PÍKLADU • • • •
Qp = 1 * 8 000 = 8 000 t za rok kc = 7 250 / 8 000 = 90,6 % ke = 7 530 / 8 000 = 94,1 % vs = 7 250 / 7 530 = 0,963 t/hod. ki = 0,963 / 1 = 96,3 % • kc = ki * ke = 0,963 * 0,941 = 90,6 %
5. NOVÉ VÝROBNÍ SYSTÉMY • Pechod od dosavadní operaní koncepce ízení k nové koncepci procesní • Roste význam informací a znalostí • Využívají se moderní komunikaní prostedky • Zamení na procesy jako celky a na ízení jejich efektivnosti
NOVÉ VÝROBNÍ SYSTÉMY • Velký potenciál pro zvýšení produktivity = úspora mezioperaních as, tzn. eliminace operací nepidávajících hodnotu • Je teba vytvoit plynulý tok operací pidávajících hodnotu, tzv. filozofie Just-inTime • Podniky využívající tuto filozofii = podniky svtové tídy (World Class Company)
CHARAKTERISTIKY NOVÝCH VÝROBNÍCH SYSTÉM
• • • • • • • • • •
Štíhlé, bezztrátové procesy Úplný Just-in-Time (úplná eliminace ztrát) ízení kvality ízení zákazníkem Vývoj a konstrukce výrobk pro zákazníka a pro „vyrobitelnost“ Znalostní organizace Štíhlé ízení Úplná zamstnanecká úast Integrace dodavatel Dokonalá informaní podpora štíhlých systém
6. PRODUKTIVITA PODNIKOVÝCH SYSTÉM
• Produktivita = úinnost využívání výrobních faktor (vstup) ve výrob, obecn vyjádená pomrem (výrobní) výstup / (výrobní) vstup • Mí se za uritý asový interval
PRODUKTIVITA PODNIKOVÝCH SYSTÉM
• Produktivita technickoekonomická a produktivita technická • Produktivita mikroekonomická a produktivita makroekonomická • Produktivita celková a produktivita parciální
PRODUKTIVITA PODNIKOVÝCH SYSTÉM
Pro ízení podniku mají hlavní význam: • Produktivita práce, nap. pidaná hodnota / pracovníci • Celková produktivita a parciální produktivity, nap. hodnota výstupu (tržby) / ekonomické náklady spoteby a vázání vstupu (všech druh nebo uritého druhu)
PRODUKTIVITA PRÁCE Prací se v tomto ukazateli rozumí pouze živá práce Ukazatele produktivity práce: • pidaná hodnota / pracovníci (jejich poet i poet odpracovaných hodin, i osobní náklady) • istá produkce, tj. pidaná hodnota bez odpis / pracovníci (jejich poet i poet odpracovaných hodin, i osobní náklady) • Pidaná hodnota = výnosy za produkci (tržby) náklady na veškeré nakupované suroviny, ostatní materiály, energie a služby
CELKOVÁ A PARCIÁLNÍ PRODUKTIVITY • Ukazatele pracují s ekonomickými náklady • Odrážejí jak úinnost spoteby, tak i držení (vázání) výrobních faktor • Lze je využívat pi analýze úrovn i vývoje tvorby ekonomické pidané hodnoty (EVA)
Téma 7: FINANNÍ ÍZENÍ PODNIKU
OSNOVA: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Finanní ízení a jeho základní úkoly Finanní analýza Finanní plánování
as a riziko ve finanním ízení Strategické finanní rozhodování Krátkodobé financování – ízení pracovního kapitálu 7. Hodnotová kritéria pro mení výkonnosti podniku
PODNIK JAKO EKONOMICKÁ ENTITA
PODNIK transformace
Vstupy
Výstupy
Penžní prostedky Píjmy za výstupy Další píjmy
Finanní trh
Výdaje za vstupy Další výdaje
Ostatní okolí podniku
1. FINANNÍ ÍZENÍ A JEHO ZÁKLADNÍ ÚKOLY • Základní úkol financování = zajištní kapitálu a koordinace penžních tok podnikání s cílem dosáhnout co nejlepšího zhodnocení kapitálu pi zachování platební schopnosti podniku
FINANNÍ ÍZENÍ A JEHO ZÁKLADNÍ ÚKOLY • Úkol finanních manažer = nalézt takovou variantu získávání kapitálu, jeho umisování a rozdlování zisku, která povede k maximalizaci hodnoty podniku
2. FINANNÍ ANALÝZA • •
Cíle, uživatelé a základní zdroje informací Základní metody finanní analýzy A. Analýza extenzivních ukazatel B. Analýza fond finanních prostedk C. Analýza pomrových ukazatel ¾ Ukazatele rentability ¾ Ukazatele likvidity ¾ Ukazatele finanní stability (zadluženosti) ¾ Ukazatele aktivity ¾ Ukazatele tržní hodnoty (kapitálového trhu) D. Analýza soustav ukazatel
CÍLE, UŽIVATELÉ A ZÁKLADNÍ ZDROJE INFORMACÍ • Finanní analýza = soubor inností k zjištní a vyhodnocení finanní situace podniku • Pedmt zájmu: krátkodobá finanní situace (platební schopnost v horizontu 1 roku), dlouhodobá finanní situace (schopnost hradit dlouhodobé závazky), efektivnost fungování podniku (dosahovaná výnosnost) • Podklad pro rozhodování o budoucnosti • Uživatelé: management podniku, externí uživatelé
CÍLE, UŽIVATELÉ A ZÁKLADNÍ ZDROJE INFORMACÍ • Interní zdroje informací: ¾ finanní výkazy ¾ data z manažerského úetnictví ¾ podnikové statistiky, pedpovdi vývoje apod.
• Externí zdroje informací: informace z finanního trhu, informace z odborných periodik a publikací atd.
CÍLE, UŽIVATELÉ A ZÁKLADNÍ ZDROJE INFORMACÍ • Externí finanní analýza – vychází z veejn dostupných informací, je realizována externím uživatelem • Interní finanní analýza – analytik má k dispozici veškeré údaje z informaního systému podniku, slouží na podporu rozhodování a pro finanní plánování
ZÁKLADNÍ METODY FINANNÍ ANALÝZY A. Analýza extenzivních ukazatel B. Analýza fond finanních prostedk C. Analýza pomrových ukazatel • Ukazatele rentability • Ukazatele likvidity • Ukazatele finanní stability • Ukazatele aktivity • Ukazatele tržní hodnoty D. Analýza soustav ukazatel
A. ANALÝZA EXTENZIVNÍCH UKAZATEL
• Horizontální analýza = analýza trend, sleduje se vývoj jednotlivých položek finanních výkaz v ase • Vertikální analýza = procentní rozbor finanních výkaz, vyísluje se procentní podíl jednotlivých položek na celku
B. ANALÝZA FOND FINANNÍCH PROSTEDK
• istý pracovní kapitál ( PK) = Obžná aktiva - Krátkodobé závazky • isté pohotové prostedky ( PP) = Pohotové finanní prostedky – Okamžit splatné závazky • isté penžn pohledávkové fondy ( PPF) = Obžná aktiva – Zásoby – Nelikvidní pohledávky – Krátkodobé závazky • Všechny ukazatele charakterizují platební schopnost podniku
C. ANALÝZA POM ROVÝCH UKAZATEL
• • •
Základní nástroj finanní analýzy Vypotené ukazatele se srovnávají v ase nebo mezi podniky Základní skupiny ukazatel: ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
Ukazatele rentability - ukazují, jak je zhodnocován investovaný kapitál Ukazatele likvidity - vyjadují potenciální schopnost podniku vyrovnat se se splatnými závazky Ukazatele finanní stability - vypovídají o kapitálové struktue podniku a riziku vitel Ukazatele aktivity - odrážejí vázanost kapitálu v jednotlivých složkách majetku Ukazatele tržní hodnoty - vycházejí z tržní ceny akcií a informují o tom, jak podnik posuzují a hodnotí investoi
UKAZATELE RENTABILITY (1) • Rentabilita = mítko schopnosti podniku vytváet nové zdroje, tedy dosahovat zisku • Rentabilita = Zisk / Investovaný kapitál • Zisk = (EAT, EBT, EBIT, EBITDA, NOPAT, ekonomický zisk) • Investovaný kapitál = (vlastní kapitál, celkový investovaný kapitál – tedy vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál)
UKAZATELE RENTABILITY (2) • EAT (Earnings after Taxes) = výsledek hospodaení za úetní období (istý zisk); zisk po zdanní, který je uren k rozdlení mezi vlastníky a podnik (tzv. reinvestovaný zisk) • EBT (Earnings before Taxes) = výsledek hospodaení za úetní období ped zdanním (zisk ped zdanním); dležitý pro posouzení výkonnosti podniku • EBIT (Earnings before Interest and Taxes) = výsledek hospodaení ped úroky a zdanním; efekt podnikatelské innosti podniku bez ohledu na zvolený zpsob financování a na zdanní • EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciations and Amortization Charges) = výsledek hospodaení ped zdanním, úroky a odpisy; efekt podnikání bez ohledu na zvolený zpsob financování, na zdanní i na zpsob odepisování dlouhodobého majetku
UKAZATELE RENTABILITY (3) • NOPAT (Net Operating Profit after Taxes) = výsledek hospodaení vytvoený hlavní, tedy provozní, inností podniku po zdanní • Ekonomický zisk = Celkový výnos kapitálu – Náklady na kapitál; rozdíl mezi výnosy podniku a ekonomickými náklady
UKAZATELE RENTABILITY (4) • Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE - Return on Capital Employed) - mí výnosnost investovaného kapitálu bez ohledu na kapitálovou strukturu: EBIT ROCE = ———————————————— Vlastní kapitál + Dlouhodobý cizí kapitál
UKAZATELE RENTABILITY (5) • Rentabilita aktiv (ROA – Return on Assets) - vyjaduje návratnost vloženého kapitálu ve form aktiv (tedy výdlenou schopnost vloženého kapitálu): EBIT ROA = ————————— Aktiva
UKAZATELE RENTABILITY (6) • Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity) vyjaduje míru zhodnocení vlastního kapitálu: EAT ROE = ————————— Vlastní kapitál
UKAZATELE LIKVIDITY (1) • = ukazatele krátkodobé finanní rovnováhy; mí schopnost podniku hradit závazky v horizontu 1 roku • Obecný tvar: Krátkodobý majetek/Krátkodobé závazky
UKAZATELE LIKVIDITY (2) • Bžná likvidita (Current Ratio) = Obžná aktiva/Krátkodobé závazky • Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio) = (Obžná aktiva – Zásoby)/Krátkodobé závazky • Hotovostní (penžitá) likvidita (Cash Position Ratio) = Penžní prostedky/Krátkodobé závazky
UKAZATELE FINANNÍ STABILITY (ZADLUŽENOSTI) (1) • Zadluženost - podnik používá pro financování svých aktiv cizí kapitál; užití cizích zdroj má vliv na rentabilitu podnikání a je spojeno s riziky • Ukazatele charakterizují dlouhodobou finanní rovnováhu • Dlí se na: ukazatele rozvahové a ukazatele míry finanního krytí
UKAZATELE FINANNÍ STABILITY (ZADLUŽENOSTI) (2) Ukazatele rozvahové: • Ukazatel vitelského rizika (Total Debt to Total Assets) = Cizí kapitál/Celková aktiva • Pomr vlastního kapitálu a celkových aktiv = Vlastní kapitál/Celková aktiva • Finanní páka = Celková aktiva/Vlastní kapitál • Pomr kapitálu vitel a kapitálu akcioná (Debt to Equity Ratio) = Kapitál vitel/Kapitál akcioná
UKAZATELE FINANNÍ STABILITY (ZADLUŽENOSTI) (3) Ukazatele míry finanního krytí: • Ukazatel úrokového krytí (Times Interest Earned Ratio) = EBIT/Placené úroky • Míra krytí dluhového bemene = EBIT/(Placené úroky + Splátky jistiny)
UKAZATELE AKTIVITY (1) • = zameny na schopnost podniku využívat majetek • Rychlost obratu = Tržby (náklady) za zvolené období/Stav položky aktiv • Doba obratu = Stav položky aktiv/Denní tržby (denní náklady)
UKAZATELE AKTIVITY (2) • Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio) = Tržby/Aktiva celkem • Obrat dlouhodobého majetku (Fixed Assets Turnover) = Tržby/Dlouhodobý majetek • Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) = Tržby/Zásoby • Doba obratu zásob (Inventory Turnover) = Zásoby/(Tržby/360)
UKAZATELE AKTIVITY (3) • Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period) = Pohledávky/(Tržby/360) • Doba splatnosti krátkodobých závazk (Creditors Payment Period) = Krátkodobé závazky/(Nákupy na úvr/360) • Obchodní deficit = Doba splatnosti pohledávek – Doba splatnosti krátkodobých závazk
UKAZATELE TRŽNÍ HODNOTY (KAPITÁLOVÉHO TRHU) • Pro podniky s veejn obchodovatelnými cennými papíry • Vyjadují, jak trh (burza, investoi) hodnotí minulou innost podniku a jeho budoucí možnosti (vývoj) • Mají velkou vypovídací schopnost pedevším pro investory
D. ANALÝZA SOUSTAV UKAZATEL
• Tzv. pyramidové struktury pomrových ukazatel • Postihují charakteristické rysy podnikání (rentabilitu, likviditu, finanní stabilitu i aktivitu podniku) ve vzájemných souvislostech • Du Pont diagram = základní pyramidová struktura (= rozklad ukazatele ROA nebo ROE)
3. FINANNÍ PLÁNOVÁNÍ • = nedílná souást podnikového plánování • Stanovují se finanní cíle podniku a urují se prostedky pro dosažení stanovených cíl • = základní pedpoklad pro zajištní finanního zdraví podniku a jeho dlouhodobé finanní stability
FINANNÍ PLÁNOVÁNÍ • Finanní plán = specifická forma podnikatelského zámru • Pedstavuje model stav a tok ve financích podniku (jsou bilancovány finanní poteby a finanní zdroje) • Sestavuje se v podob plánové rozvahy, plánového výkazu zisku a ztráty a plánového pehledu o penžních tocích • Základní nástroj ízení penžních tok = plán píjm a výdaj
CASH FLOW (CF) = pohyb penžních prostedk (tedy prostedk, které má podnik uloženy na bankovních útech, penžních prostedk v hotovosti a penžních ekvivalent) za urité období v souvislosti s ekonomickou inností podniku
PEN ŽNÍ PÍJMY - prodej za hotové - inkaso pohledávek - pjky, úvry - vklady vlastník
CASH FLOW
PEN ŽNÍ VÝDAJE - platby za faktury - výplaty mezd - nákup stroj - odvody daní - splátky pjek a úvr - výplata dividend aj.
VÝSLEDEK HOSPODAENÍ VERSUS CF Podnik nakoupil materiál za 2,6 mil. K. Polovina materiálu byla ješt v daném msíci zaplacena a spotebována na výrobu výrobk. Vyrobené výrobky byly ihned prodány za 4 mil. K. Mzdy zútované a vyplacené v daném msíci inily 1,5 mil. K. Msíní odpisy stroj byly stanoveny na 0,9 mil. K. Zákazník ješt v daném msíci uhradil 50 % pohledávky, zbytek pohledávky byl inkasován v následujícím msíci. Urete výsledek hospodaení a CF za daný msíc.
materiál mzdy odpisy
I. 4,0 1,3 1,5 0,9
II. 0 0 0 0
6 4,0 1,3 1,5 0,9
zisk
0,3
0
0,3
píjem (+)
2,0 - 2,8 - 0,8
2,0 0 2,0
4,0 - 2,8 1,2
Období tržby
výdaj (-) cash flow
CASH FLOW (CF) Rozlišujeme CF ze tí základních inností: • CF z provozních inností • CF z investiních inností • CF z finanních inností • Podniky vykazují CF v pehledu o penžních tocích (souást úetní závrky
PEHLED O PEN ŽNÍCH TOCÍCH Pro sestavení pehledu lze využít: • Pímou metodu – tedy pímé sledování píjm a výdaj • Nepímou metodu – vychází se z výsledku hospodaení
PEHLED O PEN ŽNÍCH TOCÍCH (NEPÍMÁ METODA) • Vychází se z výsledku hospodaení a z rozvahy • Zvýšení jakékoliv položky aktiv (krom penžních prostedk) vyvolá snížení penžních prostedk (- penžní tok) • Snížení jakékoliv položky aktiv (krom penžních prostedk) vyvolá zvýšení penžních prostedk (+ penžní tok)
PEHLED O PEN ŽNÍCH TOCÍCH (NEPÍMÁ METODA) • Zvýšení jakékoliv položky pasiv vyvolá zvýšení penžních prostedk (+ penžní tok) • Snížení jakékoliv položky pasiv vyvolá snížení penžních prostedk (- penžní tok)
PÍKLAD Sestavte pehled o penžních tocích. Aktiva
1.1.
DHM (po. cena)
800
Oprávky Zásoby
-120 80
Pohledávky
120
Peníze
320
Celkem
1 200
31.12. Pasiva
1.1.
31.12.
1 000
1 000
-150 Nerozdlený zisk
55
200
120 Záv. k dod.
25
130
80
60
40
40
1 200
1 430
1000 ZK
10 Záv. k zamst. 450 Dl. úvry 1 430 Celkem
EŠENÍ PÍKLADU • Stav penžních prostedk na zaátku období = 320 tis. K • • • • • • •
Zisk = 145 tis. K Nárst dlouhodobého hmotného majetku = - 170 tis. K Nárst zásob = - 40 tis. K Pokles pohledávek = + 110 tis. K Nárst závazk vi dodavatelm = + 105 tis. K Pokles závazk vi zamstnancm = - 20 tis. K CF celkem = 130 tis. K
• Stav penžních prostedk na konci období = 450 tis. K
4. AS A RIZIKO VE FINANNÍM ÍZENÍ A. asová hodnota penz B. Riziko ve finanním ízení C. asová hodnota penz a riziko
A. ASOVÁ HODNOTA PEN Z • Hodnota penz se v ase mní • Budoucí hodnota (Future Value, FV) = hodnota ástky, kterou obdržíme k njakému budoucímu asovému okamžiku • Souasná hodnota (Present Value, PV) = hodnota k dnešnímu okamžiku • Pro propoet budoucí a souasné hodnoty platby potebujeme vdt zpsob úroení
ASOVÁ HODNOTA PEN Z Pt = P0 * (1 + i)t • Pt - ástka splatná po t obdobích úroení (pi složeném úroení) (budoucí hodnota) • P0 - ástka urená k uložení (souasná hodnota) • i - úroková sazba v desetinném vyjádení • t - poet období uložení (úroení)
ASOVÁ HODNOTA PEN Z • Souasná hodnota všech budoucích plateb (PV): n
PV
Pt
¦ 1 i t 1
t
• n - poet sledovaných období
ASOVÁ HODNOTA PEN Z • istá souasná hodnota (Net Present Value, NPV) = rozdíl mezi souasnou hodnotou budoucích plateb (výnos) a nutným výdajem na jejich dosažení (P0)
n
NPV
Pt P ¦ 0 t t 1 (1 i )
PÍKLAD • Podnik vlastní cenný papír (dluhopis), který mu bude po dobu 3 let pinášet pravideln na konci každého roku ástku 3 000 K. • Stanovte souasnou hodnotu ástek plynoucích z vlastnictví tohoto cenného papíru. Pedpokládejte, že finanní trhy dlouhodob v dané tíd rizika v prmru generují výnos 4% p.a. • PV = 3 000/(1 + 0,04) + 3000/(1 + 0,04)2 + 3000/(1 + 0,04)3 = 8 325 K
ASOVÁ HODNOTA PEN Z • asová hodnota penz je založena na alternativních nákladech kapitálu • Pokud získá podnik penžní prostedky díve, mže je hned investovat a získat tak výnos • Získá-li podnik penžní prostedky pozdji, ztrácí výnos (ve smyslu ušlé píležitosti) • Na výpoet souasných a budoucích hodnot má vliv zpsob úroení (použili jsme složené úroení) • Výše výnosu je vždy závislá na riziku
B. RIZIKO VE FINANNÍM ÍZENÍ • Budoucí platby jsou vtšinou spojeny s rizikem • Riziko = stupe nejistoty spojený s oekávaným výsledkem • Riziko je možno kvantifikovat pomocí matematických a statistických metod
C. ASOVÁ HODNOTA PEN Z A RIZIKO • ím vyšší je riziko vložení prostedk do uritého aktiva (projektu), tím vyšší je požadován výnos • Pi stejném riziku je preferován vyšší výnos ped výnosem nižším • Pi stejném výnosu je preferováno riziko nižší ped rizikem vyšším • Motivem pro vložení penžních prostedk do uritého aktiva (projektu) je oekávání vyššího výnosu, než by pineslo vložení prostedk do jiné akce, ovšem s ohledem na míru rizika
5. STRATEGICKÉ FINANNÍ ROZHODOVÁNÍ • Souástí je rozhodování o kapitálové struktue • Je teba, aby náklady na kapitál byly co nejnižší a nebyla pitom ohrožena finanní stabilita podniku • Je teba využít ve vhodné míe cizího kapitálu, který mže pispt ke zvyšování výnosnosti vlastního kapitálu a tedy k rstu hodnoty podniku
STRATEGICKÉ FINANNÍ ROZHODOVÁNÍ Faktory ovlivující strukturu kapitálu: • Náklady na kapitál • Výše a stabilita podnikového zisku • Provozní páka • Stabilita tržeb • Majetková struktura podniku • Finanní nezávislost podniku • Stabilita rozdlování výsledku hospodaení
NÁKLADY NA KAPITÁL • Prmrné kapitálové náklady (WACC) vyjadují náklady celkového kapitálu: D E WACC = rd * ( 1 – t) * —— + re * —— C C • rd – prmrná úroková sazba; t – sazba dan z píjm (v desetinném vyjádení); re – náklady vlastního kapitálu; D – dlouhodobé cizí zdroje; E – vlastní kapitál; C – celkový dlouhodobý kapitál (C = D + E)
PÍKLAD • Spolenost využívá pro financování vlastní i cizí kapitál. • Vlastní kapitál se podílí na financování ze 60 %, požadovaný výnos iní 12 %. Prmrná úroková sazba je 9,5 %; sazba dan z píjm iní 20 %. Stanovte náklady na kapitál. WACC
D E rd * 1 t * re * C C
9,5 * (1 0,20) * 0,4 12 * 0,6 10,24%
OPTIMÁLNÍ KAPITÁLOVÁ STRUKTURA • Cena jednotlivých složek kapitálu není konstantní • S rostoucím zadlužením podniku cena kapitálu roste • Pravidlo pro výbr cizího kapitálu: EBIT ——— * (1 – t) rd * (1 – t) C EBIT = zisk ped úroky a zdanním
OPTIMÁLNÍ KAPITÁLOVÁ STRUKTURA • Zlaté bilanní pravidlo financování: Dlouhodobý majetek by ml být financován vlastním kapitálem, pop. dlouhodobými cizími zdroji. Obžný majetek by ml být financován z krátkodobých zdroj; v pípad trvalých nebo dlouhodobých zásob je však teba využít dlouhodobé finanní zdroje. • Zlaté bilanní pravidlo vyrovnání rizika: Pomr vlastního a cizího kapitálu by ml být 1 : 1. • Zlaté bilanní pari pravidlo: V dlouhodobých zdrojích by ml pevládat vlastní kapitál. • Zlaté bilanní pomrové pravidlo: Tempo rstu investic by nemlo být vyšší, než tempo rstu tržeb.
OPTIMÁLNÍ KAPITÁLOVÁ STRUKTURA Optimální je taková struktura kapitálu, která: • vyvolá minimální celkové náklady na jeho poízení • zajistí maximální rentabilitu vloženého kapitálu • zabezpeí, aby struktura zdroj financování byla v souladu se strukturou podnikového majetku (z hlediska jeho likvidnosti)
6. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ (ÍZENÍ PRACOVNÍHO KAPITÁLU) • ízení pracovního kapitálu = ízení zásob, pohledávek a finanního majetku • Je teba stanovit optimální velikost všech tchto složek • Je teba také ešit zpsob financování obžného majetku
ÍZENÍ PRACOVNÍHO KAPITÁLU Doba inkasa pohledávek
Doba obratu zásob (skladování materiálu, výroba, skladování výrobk)
Doba odkladu plateb
Doba vázanosti kapitálu v obžném majetku dny
termín nákupu materiálu
termín platby dodavatelm
termín prodeje
termín inkasa pohledávek
ÍZENÍ PRACOVNÍHO KAPITÁLU • Kapitálová poteba v oblasti obžného majetku = Prmrná výše obžného majetku - Prmrná výše krátkodobých závazk • Kapitálová poteba v oblasti obžného majetku = Prmrná doba vázanosti kapitálu v obžném majetku * Prmrné denní výdaje na obžný majetek (náklady pepotené na 1 den)
PÍKLAD • Podnik dostává od svých dodavatel odklad plateb 20 dní, své pohledávky inkasuje po 80 dnech. Zásoby materiálu nakupuje s 14 denním pedstihem, doba výroby je 5 dní. Hotové produkty se skladují prmrn 8 dní. Denní výdaje na obžný majetek iní 10 500 K. Stanovte kapitálovou potebu v oblasti obžného majetku. • Doba vázanosti kapitálu v obžném majetku = Doba obratu zásob + Doba obratu pohledávek – Doba obratu závazk = 14 + 5 + 8 + 80 - 20 = 87 dní • Kapitálová poteba v oblasti obžného majetku = Prmrná doba vázanosti kapitálu v obžném majetku * Prmrné denní výdaje = 87 * 10 500 = 913 500 K
FINANCOVÁNÍ OB ŽNÉHO MAJETKU • • • • • • • • •
Dodavatelský úvr Zálohy od odbratel Pedasné inkaso pohledávek Eskont smnky Bžné úvry Kontokorentní úvry Postoupení pohledávky Faktoring a forfaiting Nesplacené závazky
7. HODNOTOVÁ KRITÉRIA PRO M ENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU • Ekonomická pidaná hodnota (Economic Value Added, EVA) • Tržní pidaná hodnota (Market Value Added, MVA) • Ukazatele vycházejí z ekonomického pojetí zisku • Snaha o maximalizaci ukazatel
ECONOMIC VALUE ADDED (EVA) • EVA = rozdíl mezi provozním výsledkem hospodaení po zdanní (NOPAT) a náklady na kapitál EVA = NOPAT – WACC * C • WACC – prmrné náklady na kapitál • C – celkový dlouhodob investovaný kapitál
ECONOMIC VALUE ADDED (EVA) Finanní výkonnost podniku lze zlepšit: • Zvyšováním provozního výsledku hospodaení po zdanní pi stabilním objemu dlouhodob investovaného kapitálu • Omezením podnikových aktivit, které nemají výnosnost požadovanou investory • Investováním volných penžních prostedk do projekt, jejichž výnosnost je vyšší než náklady na kapitál • Optimalizací struktury podnikového kapitálu
MARKET VALUE ADDED (MVA) • MVA = Tržní hodnota – Investovaný kapitál • Cílem je hodnotu maximalizovat • Orientace na hodnotové ízení = hodnotový management (Value - Based Management)
Téma 8:
INVESTINÍ INNOSTI PODNIKU
OSNOVA: 1. Vymezení pojmu investice 2. Metody hodnocení investic ¾ Statické metody ¾ Dynamické metody
3. Postup pi hodnocení investice 4. Zdroje financování investic
1. VYMEZENÍ POJMU INVESTICE • Investice = jednorázov (krátkodob) vynaložené zdroje, které budou podniku pinášet penžní píjmy v delším budoucím asovém období • Investice = výsledek investování
VYMEZENÍ POJMU INVESTICE • Investice hmotné - investice do dlouhodobých hmotných majetk • Investice nehmotné - investice do dlouhodobých nehmotných majetk • Investice finanní – investice do dlouhodobých finanních majetk
KRITÉRIA EFEKTIVNOSTI INVESTICE • Výnosnost (rentabilita) • Likvidita (as) • Rizikovost Ideální investice by byla taková, která má vysokou výnosnost, minimální rizika a co nejdíve se zaplatí.
2. METODY HODNOCENÍ INVESTIC ¾ Statické metody (prmrný roní výnos, prmrná doba návratnosti, prmrná procentní výnosnost a doba návratnosti) ¾ Dynamické metody A. istá souasná hodnota B. Vnitní výnosové procento C. Index ziskovosti D. Diskontovaná doba návratnosti
STATICKÉ METODY (1) • Penžní píjmy z investice se porovnávají s kapitálovými výdaji • Do propot není zahrnut faktor rizika a as je zvažován pouze omezujícím zpsobem • Statické metody: prmrný roní výnos, prmrná doba návratnosti, prmrná procentní výnosnost a doba návratnosti
STATICKÉ METODY (2) • Doba návratnosti (Payback Period, PP)
PP
¦ CF
n
K
n 1
CFn – píjmy plynoucí z investice v jednotlivých letech; K – kapitálové výdaje Doba návratnosti by mla být kratší než polovina doby životnosti investice.
PÍKLAD Podnik se rozhodl zakoupit nový stroj za 400 tis. K, který bude uveden do provozu v následujícím roce a má životnost 4 roky. V jednotlivých letech se pedpokládají píjmy 380 tis. K. Provozní výdaje v jednotlivých letech viz tabulka.
PÍKLAD - POKRAOVÁNÍ Z toho v roce:
Úhrn za (tis. K)
období
1
Píjmy
1520,0
0,0 380,0 380,0 380,0 380,0
2
Provozní výdaje
672,0
0,0 168,0 153,0 168,0 183,0
3
Píjmy z investice
848,0
0,0 212,0 227,0 212,0 197,0
4
Kapitálový výdaj
400,0 400,0
Stanovte dobu návratnosti.
0
1
0,0
2
0,0
3
0,0
4
0,0
EŠENÍ PÍKLADU • Za první rok se vrátí 212 tis. K • Do pokrytí kapitálového výdaje ješt zbývá 188 tis. K • Na tuto ástku bude muset projekt ješt vydlávat 0,8 roku druhého • Doba návratnosti = 1 + 188/227 = 1,8 rok
STATICKÉ METODY (3) • Hlavní nedostatek: neberou v úvahu faktor asu a nezahrnují faktor rizika • Využívají se pedevším pro hodnocení investiních projekt, které jsou málo významné, mají krátkou dobu životnosti a nízký stupe rizika.
DYNAMICKÉ METODY •
•
Berou v úvahu faktor asu; všechny vstupní parametry jsou diskontovány na souasnou hodnotu (v diskontním faktoru je promítnuto psobení asu i rizika) Dynamické ukazatele efektivnosti investic: A. istá souasná hodnota B. Vnitní výnosové procento C. Index ziskovosti D. Diskontovaná doba návratnosti
A. ISTÁ SOUASNÁ HODNOTA (NPV) • = rozdíl mezi píjmy z investice a kapitálovými výdaji
N
NPV
CFn
¦ 1 i n 1
n
K
• CFn - píjmy z investice v jednotlivých letech životnosti; i - diskontní sazba v desetinném vyjádení; n - jednotlivé roky životnosti; N - doba životnosti; K - kapitálové výdaje
ISTÁ SOUASNÁ HODNOTA (NPV) • Je-li NPV kladná - investice se podniku vyplatí • Je-li NPV záporná - investice se podniku nevyplatí • Je-li NPV = 0 - investice podniku nic nepinese (vzhledem ke stavu ped investováním)
B. VNITNÍ VÝNOSOVÉ PROCENTO (IRR) • = relativní výnos (rentabilita), kterou investice pináší bhem své doby životnosti • = diskontní sazba, pi které NPV = 0
N
CFn
¦ 1 IRR n 1
n
K
VNITNÍ VÝNOSOVÉ PROCENTO (IRR) • ím vyšší má investice IRR, tím vyšší je její relativní výnos (rentabilita) • Investici lze považovat za výhodnou, pokud má IRR vyšší, než je podnikem požadovaná minimální výnosnost investice
C. INDEX ZISKOVOSTI (PI) • = pomr diskontovaných píjm z investice a kapitálových výdaj
N
PI
CFn
¦ 1 i n 1
n
K
• Lze ho využít pi srovnávání rzných investiních projekt mezi sebou
INDEX ZISKOVOSTI (PI) • Bude-li PI ! 1 - NPV je kladná; investici lze doporuit k realizaci • ím bude PI vyšší, tím je projekt pro podnik ekonomicky výhodnjší • Bude-li PI 1 - NPV je záporná; investice se nevyplatí
D. DISKONTOVANÁ DOBA NÁVRATNOSTI (PPD) • = za jak dlouho se z diskontovaných píjm z investice splatí kapitálové výdaje
PPd
K
CFn
¦ 1 i n 1
n
DISKONTOVANÁ DOBA NÁVRATNOSTI (PPD) • Za efektivní je považována investice, jejíž diskontovaná doba návratnosti je kratší než doba životnosti investice • Metoda se používá zpravidla jako doplující kritérium pi hodnocení investic • Neinformuje o tom, jaké píjmy generuje investice po splacení poáteních kapitálových výdaj
PÍKLAD Z toho v roce:
Úhrn za (v tis. K) 1
Píjmy
2
období
0
1
2
3
4
1520,0
0,0 380,0 380,0 380,0 380,0
Provozní výdaje
672,0
0,0 168,0 153,0 168,0 183,0
3
Píjmy z investice
848,0
0,0 212,0 227,0 212,0 197,0
4
Diskontované píjmy z investice (i = 15 %)
607,9
0,0 184,3 171,6 139,4 112,6
5
Kapitálový výdaj
400,0 400,0
0,0
0,0
0,0
Posu te investici pomocí dynamických metod hodnocení.
0,0
EŠENÍ PÍKLADU • istá souasná hodnota = 607,9 – 400 = 207,9 tis. K • Vnitní výnosové procento (pro i = 39 % NPV = 1,7 tis. K; pro i = 40 % NPV = - 4,2 tis. K) IRR = 39,3 % • Index ziskovosti = 607,9/400 = 1,52 • Diskontovaná doba návratnosti = 2 + 44,1/139,4 = 2,32 let
3. POSTUP PI HODNOCENÍ INVESTICE A. B. C. D.
Urení kapitálových výdaj Stanovení píjm z investice Urení diskontní sazby Vlastní hodnocení a interpretace výsledk
A. URENÍ KAPITÁLOVÝCH VÝDAJ
• Kapitálové výdaje = všechny penžní toky (zpravidla výdaje) související s danou investicí (až do okamžiku zahájení jejího využívání) • Výdaje na poízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (vetn výdaj s poízením souvisejících) • Výdaje na zmnu istého pracovního kapitálu – na nárst zásob, pohledávek, finanního majetku; mní se také stav krátkodobých závazk
URENÍ KAPITÁLOVÝCH VÝDAJ
• Kapitálové výdaje mohou být vynaloženy jednorázov, ale i postupn v delším asovém horizontu • Pi použití dynamických metod je teba zohlednit asovou hodnotu penz
B. STANOVENÍ PÍJM Z INVESTICE • Píjmy z investice = odhadované penžní toky, které investice v jednotlivých letech pinese • Východisko: odhad tržeb a provozních výdaj v jednotlivých letech hodnocení • Do píjm z investice je teba zapoítat i pípadné píjmy z prodeje dlouhodobého majetku po skonení využívání investice • Pi vyazování investice mohou vznikat výdaje na odstranní dlouhodobého majetku; ty musí být také do výpotu zahrnuty
C. URENÍ DISKONTNÍ SAZBY • Na základ náklad na kapitál - pi financování investice vlastním i cizím kapitálem je teba stanovit WACC • Na základ požadované výnosnosti investice – vycházíme z alternativního výnosu kapitálu (výnosnost nejlepší varianty, která se neuskutení), nebo z modelu CAPM (požadovaná výnosnost = úroková sazba bezpených investic + prémie za riziko)
D. VLASTNÍ HODNOCENÍ A INTERPRETACE VÝSLEDK
• Klíová metoda = NPV (jaké penžní prostedky je schopna investice generovat pi respektování asové hodnoty penz) • Metodu NPV je vhodné doplnit výpotem IRR (výnosnost investice; lze ji porovnat s oekáváním podniku) • Diskontovaná doba návratnosti - vypovídá o likvidit
4. ZDROJE FINANCOVÁNÍ INVESTIC • Interní vlastní zdroje: odpisy a zisk (tzv. samofinancování) • Externí vlastní zdroje: vklady vlastník a tzv. rizikový kapitál • Cizí zdroje: dlouhodobé (investiní) úvry, emise dluhopis (obligací) a finanní leasing
RIZIKOVÝ KAPITÁL • Rizikový kapitál: z pozice investor = finann investiní operace; z pozice podniku = finann kapitálová operace (podnik pijímá kapitálový vklad) • Operace je doasná (zpravidla na 4 - 5 let) • Jde o umisování kapitálu pedevším do malých a stedních podnik • Investor aktivn zasahuje do ízení podniku
LEASING (1) • = finann obchodní operace; podnik (leasingový nájemce) mže poídit investici z cizích zdroj a využívat ji po dobu trvání leasingového smluvního vztahu • Pedmt smlouvy nepechází po dobu trvání pronájmu do vlastnictví nájemce • Povinnosti a práva nájemce i pronajímatele upravuje leasingová smlouva • Nájemce = povinen vas a ádn hradit pronajímateli dohodnuté leasingové splátky
LEASING (2) • Leasing umožuje užívat dlouhodobý majetek bez jeho nákupu (oddlení vlastnictví a užívání majetku) • Mezi nejbžnjší formy leasingu patí finanní leasing a operativní leasing • Pro úely financování investic lze využít finanní leasing
Téma 9: ORGANIZANÍ STRUKTURA PODNIKU
OSNOVA: 1. Pojem organizace, organizování a organizaní struktura 2. Organizace podnikového ízení (struktury podle formy vymezení úkol a podle formy ízení) 3. Proces tvorby organizaní struktury 4. Organizaní normy
1. POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ A ORGANIZANÍ STRUKTURA • Organizace jako míra uspoádanosti systému • Organizace jako innost = jedna ze základních funkcí managementu; v rámci organizování dochází k vytváení vnitních struktur uritého celku • Organizace jako výsledek organizování = organizace jako uritá instituce (podnik) • Organizaní struktura = zpsob, jakým je organizace rozdlena do jednotlivých organizaních jednotek (útvar); úelem struktury je organizovat tak, aby bylo dosaženo podnikových cíl
POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ A ORGANIZANÍ STRUKTURA • Organizaní struktura = formální rozdlení podniku do organizaních útvar a vymezení vzájemných organizaních vztah (vazeb) mezi nimi • Základní organizaní vztahy = vztahy nadízenosti a podízenosti; vyplývají z rozdlení pravomoci a odpovdnosti • Neformální organizace - vychází ze sociální a psychologické interakce mezi lidmi; vzniká spontánn
POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ A ORGANIZANÍ STRUKTURA Dvody pro organizování: • Dlba práce uvnit podniku • Omezená schopnost lovka ídit uritý (omezený) poet podízených
POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ A ORGANIZANÍ STRUKTURA Dlba práce uvnit podniku • Specializace pracovník vyžaduje koordinaci • Jednotlivec povený koordinací = nadízený • Nadízený má urité kompetence • Centralizace = penášení kompetencí na vyšší organizaní úrovn • Decentralizace = penášení kompetencí na nižší organizaní úrovn
POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ A ORGANIZANÍ STRUKTURA Omezená schopnost lovka ídit uritý (omezený) poet podízených • Rozptí ízení = poet osob, které je schopen vedoucí pímo ídit • Optimální rozptí ízení = maximální poet podízených, které je vedoucí schopen ješt efektivn ídit • Závisí na: organizaních schopnostech ídicího pracovníka, kvalifikaci a motivaci podízených pracovník, složitosti práce • Nelze stanovit obecn platné optimální rozptí ízení!
ORGANIZACE S ÚZKÝM ROZP TÍM MANAGEMENTU
ORGANIZACE SE ŠIROKÝM ROZP TÍM MANAGEMENTU
2. ORGANIZACE PODNIKOVÉHO ÍZENÍ • •
•
Organizaní schéma = grafické znázornní organizaní struktury podniku Poskytuje informace o zpsobu a rozsahu dlby práce a zpsobu koordinace, pípadn komunikace Vznikají struktury: ¾ ¾
podle formy vymezení úkol podle formy ízení
STRUKTURY PODLE FORMY VYMEZENÍ ÚKOL
• Úkoly se mohou vymezovat podle rzných kritérií lenní (nap. podle podnikových funkcí, produkt, trh) • Funkní struktura: útvary jsou vytváeny podle typu inností, nap. útvary nákupu, výroby, prodeje • Divizní struktura: do jedné organizaní jednotky jsou sloueny stejné objekty (produkty, obory podnikání, prodejní trhy); jde o produktov, pop. tržn orientované lenní
STRUKTURY PODLE FORMY ÍZENÍ Formy podízenosti a nadízenosti: • Jednoduchá podízenost • Vícenásobná podízenost - organizaní jednotka je podízena nkolika nadízeným stejného významu • Liniov-štábní struktura - štáby podporují liniové oddlení (samy ale nemají žádné rozhodovací pravomoci)
TYPY ORGANIZANÍCH STRUKTUR
nadízenost a podízenost
vymezení úkol
jednoliniové systémy
víceliniové systémy
liniov-štábní systémy
funkní lenní
divizní lenní
tvorba útvar podle druhu innosti („výkonový princip“)
vytváení divizí podle -skupin produkt -skupin zákazník -region atd.
maticová organizace kombinace výkonového a objektového principu
štáby jako poradní, linie jako rozhodující jednotka/y (možné ve všech strukturách)
Produkt C
Nákup
Produkt B
Produkt A
Produkt C
Prodej
Produkt B
Produkt A
Produkt C
Výzkum a vývoj
Produkt B
Produkt A
Produkt C
Produkt B
Produkt A
FUNKNÍ LEN NÍ editel
Výroba
FUNKNÍ LEN NÍ Výhody: • Vysoká specializace, nejlepší možné využití odborných schopností pracovník • Je jasn vymezena potebná kvalifikace pracovník • Plnní úkol mže být velmi efektivní • V rámci dané funkní oblasti je lepší koordinace • Jednotlivé funkní oblasti jsou podízeny vedení podniku; strategická rozhodnutí jsou provádna na úrovni vrcholového vedení
FUNKNÍ LEN NÍ Nevýhody: • Mezi jednotlivými funkními oblastmi musí komunikaci zajišovat vrcholové vedení; rozhodování mže být pomalejší • Reakce na zmny prostedí mže být velmi pomalá a tžkopádná • Pracovníci nemají pochopení pro problémy ostatních funkních oblastí • Problémy v jedné funkní oblasti se projeví ve všech ostatních oblastech • Omezení inovaní aktivity podniku • Výchova vrcholových manažer je velmi obtížná
PRODUKTOV ORIENTOVANÉ LEN NÍ editel
V souasné dob se prosazuje lenní podle tzv. strategických obor podnikání (SBU).
Výroba
Nákup
Prodej
Výzkum
Produkt C
Výroba
Nákup
Prodej
Výzkum
Produkt B
Výroba
Nákup
Prodej
Výzkum
Produkt A
PRODUKTOV ORIENTOVANÉ LEN NÍ Výhody: • Produktoví manažei mají znané pravomoci a vysoký stupe odpovdnosti za dosahování zisk • Prodejní úsilí prodejc je efektivnjší • Vysoká flexibilita podniku s ohledem na zmny okolí • Zamení na produkt (ne na innost) • Píprava vrcholových manažer probíhá pirozen
PRODUKTOV ORIENTOVANÉ LEN NÍ Nevýhody: • Ne vždy efektivní využívání zdroj • Menší specializace pracovník • Upednostování cíl divize ped cíli celého podniku
TRŽN ORIENTOVANÉ LEN NÍ Vedení podniku
Atd.
Logistika
Svtový trh
Výroba
Pímý prodej
Obchodníci
Ostatní Evropa
Výroba
Pímý prodej
Obchodníci
Výroba
Vnitní trh EU
TRŽN ORIENTOVANÉ LEN NÍ Výhody: • Lepší reakce na pání zákazník • Vtší znalosti o zákaznících • Je demonstrována ochota naslouchat potebám zákazník Nevýhody: • Vznik nadbytených kapacit • Nižší využití specializovaných pracovník
JEDNOLINIOVÝ SYSTÉM
JEDNOLINIOVÝ SYSTÉM Výhody: • Pravomoc vedoucího je komplexní, úplná a nedlitelná • Jednoduchá a pehledná struktura Nevýhody: • Vedoucí musí zvládnout všechny odborné a specializované innosti • Organizace s ohledem na zmny okolí mže být tžkopádná
VÍCELINIOVÝ SYSTÉM
VÍCELINIOVÝ SYSTÉM Výhody: • Píkazy picházejí z kompetentních míst; komunikaní cesty jsou krátké • Velmi flexibilní ešení problém Nevýhody: • Kompetenní konflikty mezi nadízenými • Podízený mže obdržet píkazy, které si vzájemn odporují • Problémy vznikají pi piazování odpovdnosti
LINIOV - ŠTÁBNÍ SYSTÉM 1. úrove liniového ízení
štáb 1. úrovn liniového ízení 2. úrove liniového ízení štáb 2. úrovn liniového ízení 3. úrove liniového ízení
LINIOV -ŠTÁBNÍ SYSTÉM Výhoda: • Štáby mohou významn napomoci práci liniových útvar a zvýšit kvalitu jejich rozhodování Nevýhody: • Kompetenní konflikty mezi liniovými a štábními útvary • Izolace štábních míst
MATICOVÁ ORGANIZACE Vedení podniku
Manažer výzkumu Manažer produktové ady A Manažer produktové ady B
Manažer prodeje
Manažer nákupu
Manažer výroby
MATICOVÁ ORGANIZACE Výhody a nevýhody: • Pracovníci mají nejastji dva nadízené; to mže pinášet naptí a vyvolávat konflikty • Výmna názor mže zvýšit inovaní schopnost a pružnost podniku • Na prseících obou linií musí dojít ke sladní zájm obou typ manažer; v této oblasti je teba dbát na pesné vymezení kompetencí
PROJEKTOVÁ ORGANIZACE • Existuje paralelní struktura (k existující primární organizaci) • Ta nezasahuje do stávající organizaní struktury, v uritých pípadech (projektech) jsou ale pracovníci podízeni vedoucím projekt • Projekty se zpravidla týkají úkol, které hierarchická struktura mže vyešit velmi obtížn nebo vbec
PROJEKTOVÁ ORGANIZACE Rzné zapojení projekt do stávajících struktur: • Liniová projektová organizace - vedoucí projektu má rozsáhlé kompetence • Štábní projektová organizace - existuje koordinátor projektu, který má menší kompetence • Maticová projektová organizace kompetence jsou rozdleny, jedná se o víceliniový systém
ŠTÁBNÍ PROJEKTOVÁ ORGANIZACE Vedení podniku Koordinátor projektu
MATICOVÁ PROJEKTOVÁ ORGANIZACE Vedení podniku
Vedoucí výzkumu
Vedoucí výroby
Vedoucí projektu 1 Vedoucí projektu 2 vertikální liniové vztahy horizontální tok kompetencí pi ešení projektu
Vedoucí prodeje
3. PROCES TVORBY ORGANIZANÍ STRUKTURY • Definovat a pidlit práce rzným skupinám a jednotlivcm na základ jejich dovedností a znalostí • Urit poet úrovní ve struktue • Stanovit odpovdnosti za výsledky pro skupiny i jednotlivce • Maximáln decentralizovat samostatné organizaní jednotky • Urit postupy, pravidla a systémy práce a zpsob jejich monitorování a kontroly
PROCES TVORBY ORGANIZANÍ STRUKTURY • Procesní organizace = varianta divizní struktury, která se vyznauje vysokou orientací na užitek pro zákazníka a je ve vazb na tato kritéria vysoce flexibilní • V praxi se vyskytují smíšené podoby všech forem organizací (snaží se spojit výhody jednotlivých typ struktur a odstranit jejich nevýhody) • Smíšené formy v rámci jednoho podniku = hybridní organizace • Struktura mže zahrnovat i více autonomních podnik = sí ová organizace
4. ORGANIZANÍ NORMY • Organizaní normy upravují postavení a poslání daného podniku ve spolenosti a jeho vnitní pomry • Jsou zameny na základní a relativn trvalé organizaní vazby • Urující vliv na organizaní normy mají právní normy • Organizaní normy mají být srozumitelné, pehledné a dostupné
ORGANIZANÍ NORMY • Statut nebo stanovy: vymezují poslání podniku, právní formu vlastnictví, základní vztahy k okolí, základní organizaní jednotky, statutární orgány atd. • Organizaní ád: upravuje provozní podmínky podniku • Pracovní ád: upravuje práva, povinnosti a odpovdnosti pracovník a jejich vztahy k podniku • Další organizaní normy: nap. spisový ád, podpisový ád, popisy pracovních funkcí, organizaní smrnice atd.
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166
[email protected]
www.vsem.cz
