Ekonomické aspekty využití biomasy v MSP

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí

Ekonomické aspekty využití biomasy v MSP Bakalářská práce

Autor:

Michaela Klazarová Bankovnictví, Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Tomáš Marek

duben 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Liberci dne 12. 4. 2010

Michaela Klazarová

Anotace Energetická spotřeba jednotlivých druhů energie s rozvojem společnosti a s industrializací neustále roste. Významný vliv na její spotřebu má světová populace, která vykazuje vzrůstající tendenci. Nejdůležitějšími světovými zdroji primární energie jsou ropa, druhé místo zaujímá uhlí, třetím je zemní plyn. Vzhledem k tomu, že se jedná o komodity, jež spadají do skupiny neobnovitelných zdrojů, dochází tak k jejich neudržitelnému vyčerpávání. Nastává zde velký prostor pro nové možnosti, a to pro energii nové budoucnosti – obnovitelné zdroje energie, které nyní zaujímají až čtvrté místo na světovém žebříčku. Jedná se především o biomasu, vodní, solární či větrnou energie. Tato bakalářská práce je zaměřena na výrobu biomasy – pelet, které představují zdroj energie biologického původu (tj. z dřevního či rostlinného materiálu) s řadou příznivých vlastností a parametrů. Cílem bakalářské práce je ekonomické zhodnocení investice a jejich porovnání u dvou subjektů MSP do pořízení výrobní technologie, tj. peletovací linky na výrobu dřevních pelet a peletovací linky na výrobu rostlinných pelet.

Annotation The Energetic consumption of various types of energy grows with the development of society and industrialization. Major influence has the world population, which is having growing tendencies. World's most important primary energy sources are oil, coal occupies second place, third is natural gas. Regarding to the fact that these commodities cannot be renewed, it is clear that it can be uncontrollably wasted. There is emerging a space for new possibilities such as the energy of future – renewable sources of energy, which are taking the fourth place in the importance of the world and its energy sources. It is mainly biomass, water, solar or wind energy. This bachelor thesis is aiming at the production of biomass – pellets, which are a biological source of energy (wooden or vegetative material) with number of positive features and parameters. The aim of work is to evaluate investment and economic comparison of the two companies of SMEs in the acquisition of product technology, i.e. pelletizing production line for wood pellets and pelletizing production line for plant pellets.

Obsah práce Bankovní institut vysoká škola Praha .............................................................................................. 1  Katedra managementu firem a institucí ........................................................................................... 1  Bakalářská práce .............................................................................................................................. 1  Úvod ................................................................................................................................................. 8  1.  Obnovitelné zdroje energie České republiky .......................................................................... 11  1.1. 

Vodní energie v České republice ........................................................................................ 12 

1.2. 

Větrná energie v České republice........................................................................................ 12 

1.3. 

Sluneční energie v České republice .................................................................................... 12 

1.4. 

Energie z biomasy v České republice ................................................................................. 13 

1.5. 

Výhody a nevýhody využití obnovitelných zdrojů energie ................................................ 13 

2.  Biomasa................................................................................................................................... 14  2.1. 

Vlastnosti biomasy .............................................................................................................. 14 

2.2. 

SWOT analýza využívání biomasy ..................................................................................... 15 

2.3. 

Zdroje energetické biomasy ................................................................................................ 16 

2.4. 

Hlavní aspekty využívání biomasy ..................................................................................... 16 

2.4.1. 

Ekonomické aspekty biomasy ......................................................................................... 16 

2.4.2. 

Energetické aspekty biomasy .......................................................................................... 17 

2.4.3. 

Environmentální aspekty biomasy................................................................................... 18 

2.4.4. 

Sociální aspekty biomasy ................................................................................................ 19 

2.4.5. 

Technologické aspekty biomasy ...................................................................................... 20 

3.  Pelety....................................................................................................................................... 20  3.1. 

Vlastnosti a parametry pelet ................................................................................................ 21 

3.2. 

Složení pelet ........................................................................................................................ 22 

3.3. 

SWOT analýza pelet............................................................................................................ 22 

3.4. 

Hodnocení pelet................................................................................................................... 24 

3.5. 

Technologie výroby............................................................................................................. 24 

3.6. 

Postavení pelet v ekonomice ............................................................................................... 24 

3.7. 

Vývoj cen paliv ke vztahu k peletám .................................................................................. 27 

3.8. 

Zdanění pelet ....................................................................................................................... 28 

3.9. 

Analýza trhu pelet ............................................................................................................... 29  4

3.9.1. 

Dodavatelé biomasy, pěstitelé biomasy........................................................................... 30 

3.9.2. 

Výrobci peletovacích linek a jejich certifikace ............................................................... 30 

3.9.3. 

Výrobci pelet a jejich normalizace .................................................................................. 31 

3.9.4. 

Výrobci kotlů na spalování pelet ..................................................................................... 32 

3.9.5. 

Spotřebitelé pelet ............................................................................................................. 34 

3.9.6. 

Média a informační instituce (marketing) ....................................................................... 35 

3.10. 

Legislativa pelet ............................................................................................................... 36 

3.10.1. 

Energetická legislativa ................................................................................................. 36 

3.10.2. 

Cenové rozhodnutí ....................................................................................................... 37 

3.10.3. 

Certifikace pelet a platné normy .................................................................................. 37 

4.  Praktická část modelového příkladu ....................................................................................... 39  4.1. 

Úvodní předpoklady modelového příkladu ......................................................................... 39 

4.2. 

Technické aspekty využití peletovací linky ........................................................................ 39 

4.2.1. 

Vlastnosti vyráběných pelet............................................................................................. 40 

4.2.2. 

Základní princip procesu peletizace ................................................................................ 41 

4.3. 

Ekonomické aspekty využití peletovací linky ..................................................................... 42 

4.3.1. 

Hodnocení ekonomické efektivnosti investic .................................................................. 42 

4.3.2. 

Vstupní parametry ekonomických ukazatelů .................................................................. 43 

4.3.2.1. 

Predikce ....................................................................................................................... 43 

4.3.2.2. 

Metodika propočtů ....................................................................................................... 44 

4.3.2.3. 

Doba životnosti ............................................................................................................ 44 

4.3.2.4. 

Náklady ........................................................................................................................ 44 

4.3.2.5. 

Výnosy .......................................................................................................................... 46 

4.3.2.6. 

Diskontní míra ............................................................................................................. 46 

4.3.2.7. 

Daňová sazba ............................................................................................................... 46 

4.3.2.8. 

Odpisy .......................................................................................................................... 47 

4.3.3. 

Vliv kapitálové struktury ................................................................................................. 47 

4.3.3.1. 

Vlastní zdroje ............................................................................................................... 48 

4.3.3.2. 

Bankovní úvěr .............................................................................................................. 48 

4.3.3.3. 

Dotace .......................................................................................................................... 49 

4.3.4. 

Kritéria hodnocení ekonomické efektivnosti investice ................................................... 49  5

4.3.4.1. 

Výnosnost investice ...................................................................................................... 50 

4.3.4.2. 

Tok hotovosti ................................................................................................................ 50 

4.3.4.3. 

Doba návratnosti ......................................................................................................... 52 

4.3.4.4. 

Čistá současná hodnota ............................................................................................... 53 

4.3.4.5. 

Vnitřní výnosové procento ........................................................................................... 54 

4.4. 

Analýza rizik ....................................................................................................................... 55 

4.5. 

Vyhodnocení ukazatelů ekonomické efektivnosti............................................................... 56 

Závěr............................................................................................................................................... 58  Seznam zkratek .............................................................................................................................. 59  Literatura ........................................................................................................................................ 60  Bibliografie..................................................................................................................................... 60  Studie, publikace, odborné články ................................................................................................. 60  Legislativa ...................................................................................................................................... 63  Odborné články .............................................................................................................................. 63  Internetové portály ......................................................................................................................... 64  Ostatní podklady – technické a ekonomické podklady, odborné konzultace ................................ 65  Seznamy ......................................................................................................................................... 66  Příloha č. 1 - Seznam výrobců, dodavatelů .................................................................................... 68  Příloha č. 2 – Cenové rozhodnutí ERÚ .......................................................................................... 69  Příloha č. 3 – Dotazník ................................................................................................................... 70  Příloha č. 4A – Hotovostní tok dřevních pelet – varianta CZ ........................................................ 71  Příloha č. 4B – Hotovostní tok dřevních pelet – varianta VZ ........................................................ 72  Příloha č. 4C – Hotovostní tok dřevních pelet – varianta VZ+CZ+D............................................ 73  Příloha č. 4D – Hotovostní tok rostlinných pelet – varianta CZ .................................................... 74  Příloha č. 4E – Hotovostní tok rostlinných pelet – varianta VZ .................................................... 75  Příloha č. 4F – Hotovostní tok rostlinných pelet – varianta VZ+CZ+D ........................................ 76  Příloha č. 5A – Bankovní úvěr - dřevní pelety – varianty CZ a VZ+CZ+D .................................. 77  Příloha č. 5B – Bankovní úvěr - rostlinné pelety – varianty CZ a VZ+CZ+D .............................. 78  Příloha č. 6 – Vývoj provozních nákladů ....................................................................................... 79  Příloha č. 7 – Vývoj výnosů ........................................................................................................... 80  Příloha č. 8 – Čistá současná hodnota ............................................................................................ 81  6

Příloha č. 9 – Příslušenství peletovací linky na výrobu dřevních a rostlinných pelet .................... 82  Příloha č. 10 – Ilustrace dřevních a rostlinných pelet .................................................................... 83 

7

Úvod Úvodní motto: „Být chudý je normální. Pokud na dlouhodobý růst cen energií pohlédneme z perspektivy několika posledních tisíciletí, zjistíme pozoruhodnou věc: žijeme v naprosto anomálním období historie lidstva, kdy i průměrná rodina ve vyspělém světě disponuje blahobytem středověkého feudála. Je dobře, že jsme dostali možnost si na dvě tři desetiletí vyzkoušet, jaké to je být bohatý. Ale pokud si svou životní úroveň nedokážeme udržet, nestane se naším hlavním problémem nedostatek peněz. Stane se jím hledání schopnosti být chudý a přitom zůstat slušný, a ještě k tomu být veselý.“ 1 Lidská společnost se nachází v současné době ve velmi zvláštním období, jež se snaží mapovat, popisovat a hodnotit rozsáhlé týmy sociologů, ekonomů, politologů a různých jiných odborníků vnímajících jakýsi vstup do nového prostoru. Nový prostor společnosti je prostor stále více globalizujícího se prostředí a stále více zjednodušujících se ekonomických vztahů. Ekonomické vztahy mění a determinují vztahy ostatní a i ten nejmenší subjekt, nejmenší součást společnosti je nucen vnímat tyto skutečnosti a reagovat na ně. Jedním z mnoha pozitivních kroků, které mohou pomoci uvědomit si důležité aspekty našeho chování, které by se měly vyvíjet ve prospěch řešení dnešní situace a ve prospěch tvorby pozitivních reálných a realizovatelných výhledů do budoucna je mimo jiné i chování vůči životnímu prostředí a uvědomění si energetické a surovinové základny naší země a vyšších geografických celků. Protože i sebemenší „uvědomělé“ postupy a kroky ovlivňují ostatní společnosti a přinášejí, byť malý, ale důležitý příspěvek do budoucna – totiž objektivní zhodnocení přínosů, rozhodla jsem se věnovat tuto práci zdánlivě „jen“ ekonomickému posouzení záměru využívání biomasy jako alternativního zdroje energie. Nejde jen o ekonomickou analýzu, jde o pohled, jenž by mohl jasnými ekonomickými přínosy vysvětlit vhodnost environmentálního chování i těch nejmenších podnikatelských subjektů.

1

CÍLKA, Václav, KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen. Dokořán, 2007. 192 s. ISBN 978-80-7363-122-2

8

Nejdůležitějším světovým zdrojem primární energie je ropa, pocházející převážně ze Středního východu. Druhým stěžejním zdrojem energie ve světě je uhlí, dále je to zemní plyn. Významný vliv na energetickou spotřebu má světová populace, která neustále roste zvyšujícím se tempem. Vzhledem k tomu, že se jedná o komodity, jež spadají do skupiny neobnovitelných zdrojů, dochází k jejich neudržitelnému čerpání, proto zde nastává velký prostor pro nové možnosti, a to energii nové budoucnosti – obnovitelné zdroje energie, které zaujímají až čtvrté místo ve světovém žebříčku. Jedná se především o biomasu, vodní energii, solární energii či větrnou energii. V posledních letech se ve vyspělých státech projevuje vzrůstající tendence využívání obnovitelných zdrojů energie. Hlavním důvodem podpory energetického využívání dendromasy a fytomasy je neustále se zvyšující cena a spotřeba jednotlivých druhů paliv, které pocházejí z vyčerpatelných zdrojů planety. Dalším důvodem je neutralita oxidu uhličitého při spalování biomasy. To znamená, že dochází k uvolnění takového množství oxidu uhličitého, které biomasa akumulovala v období svého růstu, což významně přispívá k omezování vzniku skleníkových plynů na rozdíl od tradičních fosilních paliv. Dalším důvodem, jenž přispívá k šetrnému environmentálnímu přístupu, jsou vyvinuté vytápěcí systémy využívající nejen pelety, jež jsou koncipovány takovým způsobem, aby splňovaly podmínky ekologického provozu s garancí nepřekročení maximálních přípustných hodnot oxidu uhelnatého a ostatních nežádoucích emisí. Trh s alternativními palivy v České republice se v současné době teprve tvoří, v některých regionech v podstatě neexistuje. Potenciální zákazníci zatím dávají přednost tradičním tuhým palivům. Jedním z důvodů tohoto chování je malá informovanost o nových environmentálních alternativách. Atraktivitu používání pelet lze podpořit například daňovým zvýhodněním pelet, dotacemi na pořízení peletovací linky či peletového kotle, zavedením ekologické daně na tradiční fosilní paliva, neustále se zvyšující ceny fosilních paliv elektrické energie, bezpočet ekonomicky a ekologicky smýšlejících osob či občanských sdružení, která se zabývají energetickým poradenstvím nebo osvětou v oblasti úpor energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Celá bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První, teoretická část, je odrazovým můstkem do environmentální oblasti, je zde nastíněna problematika obnovitelných zdrojů energie, jejich základní charakteristika a možnosti využití v podmínkách ČR a zvláště je zaměřena na jeden druh obnovitelných zdrojů energie, tj. biomasu. Hlavní pozornost je zde 9

věnována alternativnímu palivu, jež spadá do kategorie biomasy, palivu nové generace – peletám, které lze členit dle jejich původu, a to na dřevní pelety a na rostlinné pelety. Pelety jsou zde podrobně představeny z různých hledisek: základní vlastnosti a parametry, jejich složení a proces výroby, postavení v ekonomice či na energetickém trhu anebo analýzou trhu pelet včetně základní legislativy. Druhá, analytická část, se věnuje samotné podstatě této bakalářské práce, a to především ekonomickému zhodnocení investice subjektů MSP do pořízení výrobní technologie, tj. peletovací linky na výrobu dřevních pelet a peletovací linky na výrobu rostlinných pelet. Vedle ekonomické části je v této kapitole popsána i technická stránka dané investiční akce. Pro zajištění relevantních dat pro tuto část bakalářské práce byly osloveny dva subjekty MSP, které se aktivně zabývají výrobou pelet. Na základě několika osobních setkání byla získaná data použita pro simulaci ekonomických výpočtů a propočtů, které vedou k určení, která z investičních variant se může jevit jako preferovanější. Cílem praktické části je určit z ekonomických propočtů výnosnost investice, dobu návratnosti vložených finančních prostředků, čistou současnou hodnotu a vnitřní výnosové procento investice do výroby dřevních a rostlinných pelet. Výnosnost investice je metoda ukazující výnosnost, kterou nám investice bude v budoucnu přinášet; z hlediska doby návratnosti neboli doby splacení, investiční varianty, vybereme jako nejefektivnější tu, jejíž doba splacení je nejkratší; čistá současná hodnota investice představuje rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných výnosů (cash flow) a náklady na investici, kde investice má smysl pokud čistá současná hodnota vyjde kladná; metoda vnitřního výnosového procenta je založena na principu současné hodnoty, ale na rozdíl od ní však spočívá v tom, že diskontní míra není daná, ale hledáme takovou její hodnotu, při které se současné očekávané výnosy z investice rovnají současné hodnotě výdajů na investici, pokud je vnitřní výnosové procento větší než diskontní míra zahrnující riziko, pak je projekt je přijatelný. Všechny ukazatele vycházejí z propočtů diskontovaných hodnot, jež v sobě zahrnují predikci vlivu nestability budoucího vývoje. Cílem bakalářské práce je, na základě výstupů z analytické části, porovnání zhodnocení investic u dvou subjektů MSP do pořízení výrobní technologie, tj. peletovací linky na výrobu dřevních pelet a peletovací linky na výrobu rostlinných pelet a určit, která varianta výroby je z ekonomického hlediska výhodnější.

10

1. Obnovitelné zdroje energie České republiky Obnovitelné zdroje energie 2 jsou energetické zdroje, které jsou člověku v přírodě volně k dispozici a jejich zásoba je z lidského pohledu nevyčerpatelná, nebo se obnovuje v časových měřítcích srovnatelných s jejich využíváním na rozdíl od tradičních fosilních energetických zdrojů, které se vytvářely během několika geologických období a jejichž zásoby klesají. Maximální využívání obnovitelných zdrojů patří mezi klíčové body energetické politiky Evropské unie, k nimž se také Česká republika zavázala, a to dosažením 8 % hranice hrubé spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v roce 2010. Obnovitelné zdroje energie zaujímají v energetické bilanci České republiky mnohem nižší podíl než tradiční tuhá paliva, jež jsou spojena s negativními dopady na životní prostředí. Mezi hlavní příčiny nízkého zastoupení obnovitelných zdrojů energie patří například dlouhodobá orientace České republiky na tradiční tuzemský zdroj energie, a to černé či hnědé uhlí, přetrvávající nízké ceny tradičních energetických zdrojů nebo nedostatečně využitý potenciál obnovitelných energetických zdrojů. Česká republika na základě své demografické polohy ve strategickém umístění uprostřed Evropy disponuje mnoha obnovitelnými zdroji energie. Jedná se například o energii vodních toků, větrnou energii, sluneční energii a pevnou biomasu. Mezi další obnovitelné zdroje energie lze dále jmenovat geotermální energii, energii prostředí využívanou tepelnými čerpadly nebo energii kapalných biopaliv a bioplynu. Klíčové postavení mezi obnovitelnými zdroji energie s nejvyšším potenciálem má využití biomasy. Klíčovým významem ve využívání obnovitelných zdrojů energie je šetrný přístup k životnímu prostředí a také příznivá predikce budoucího využití ve větším rozsahu. Nyní následuje stručná charakteristika jednotlivých typů zdrojů energií z pohledu ekonomicky environmentálních a energetických možností přínosu v podmínkách České republiky.

2

Kol. autorů. Obnovitelné zdroje energie. Hospodářská komora České republiky

11

1.1.

Vodní energie v České republice Vodní elektrárny na území českého státu představují tzv. doplňkový zdroj

výroby elektrické energie, neboť přírodní poměry České republiky nejsou pro tento typ přímo ideální. České toky nemají potřebný spád a též ani dostatečné množství vody. Přesto všechno zaujímají ve výrobě vodní energie v rámci obnovitelných zdrojů jedno z předních míst. V českých zemích má využívání vodní energie dlouholetou tradici. Mezi nejstarší vodní elektrárny patří vodní elektrárna v Písku z roku 1888, dále další vodní elektrárny z počátku 20. století v Praze, a to konkrétně na Těšnově, jež byla zrušena v roce 1929 a na Štvanici, jež je po rozsáhlé rekonstrukci stále v provozu. V současné době je většina velkých vodních elektráren situována na toku Vltavy, kde tvoří kaskádový systém, tzv. vltavskou kaskádu.

1.2.

Větrná energie v České republice Česká republika vzhledem ke své demografické poloze není z pohledu

využívání větrné energie příliš vhodná. Přesto lze v této oblasti vypozorovat aktivní přístup, a to například v plánovaných miliardových investicích do rozvoje nových větrných elektráren. Nejvhodnější místa pro výstavbu nových větrných elektráren se nachází v oblasti severních Čech a severní Moravy, následuje oblast jižní Moravy a západních Čech a nejméně vhodnou oblastí jsou jižní Čechy. Historický mezník postavení prvního větrného mlýnu na území českého státu je datován do roku 1277 do zahrady Strahovského kláštera v Praze. Stávající a plánované větrné elektrárny se obvykle situují do oblastí v nadmořských výškách nad 600 metrů. Na základě technologického a technického rozvoje lze větrné elektrárny spatřit také v mimo horských oblastech, kde dochází k efektivnímu využívání větru.

1.3.

Sluneční energie v České republice Slunce jako zdroj energie patří mezi hlavní energetické zdroje pro celou planetu.

Sluneční výkon přesahuje mnohokrát spotřebu celého lidstva, přesto však není tato energie příliš využívána, spíše její využití je zanedbatelné, neboť výroba energie z tohoto zdroje je v současnosti stále příliš drahá, avšak vyspělé státy s ní do budoucna počítají a kalkulují. V České republice je zatím využívání sluneční energie teprve na počátku svého energetického rozvoje.

12

1.4.

Energie z biomasy v České republice Energie z biomasy se postupně stává nejrozšířenějším obnovitelným zdrojem

energie. Lze ji charakterizovat jako substanci biologického původu, jako je rostlinná biomasa (např. rychle rostoucí plodiny), živočišná biomasa (např. exkrementy užitkových zvířat), odpadní biomasa (např. dřevní štěpka) či vedlejší organické produkty. Využití biomasy v českých podmínkách představuje velmi perspektivní energetický krok, neboť biomasu lze využít ve všech moderních tepelných elektrárnách. Mezi základní zdroje biomasy patří rostliny, které jsou pomocí světelné energie zachycené v zeleném barvivu schopny vytvořit sacharidy a následně bílkoviny. V podmínkách České republiky se především pro biomasu využívá dřevo, sláma a jiné zemědělské zbytky, dále energeticky využitelný tříděný komunální odpad anebo plynné produkty vznikající při provozu např. čistíren odpadních vod. Nejlevnější a nejvíce využívaný způsob k získání energie z biomasy je spalování dřevního paliva. Ostatní metody energetické přeměny biomasy jsou k vysokým nárokům na technologii a investici méně využívané.

1.5.

Výhody a nevýhody využití obnovitelných zdrojů energie Zde jsou uvedena pouze základní všeobecná pozitiva a negativa vybraných

obnovitelných zdrojů energie, a to konkrétně u vodní energie, větrné energie a sluneční energie. Klady a zápory biomasy jsou uvedeny v následujících kapitolách této bakalářské práce. Tabulka 01 Výhody

Výhody a nevýhody využití obnovitelných zdrojů energie 

alternativní energie je obnovitelným a nevyčerpatelným zdrojem energie



při vlastní spotřebě elektrické energie nedochází k přenosovým ztrátám



při výrobě nejsou produkovány žádné škodlivé emise (SO2, CO2, aj.)



přebytky vyrobené elektrické energie může výrobce prodávat do veřejné rozvodné sítě a tím ovlivnit návratnost vložených finančních prostředků

Nevýhody



nestabilní zdroj



vysoké investiční náklady



návratnost vložených finančních prostředků je závislá na využití vyrobené elektrické energie

Zdroj: Autor na základě podkladů.

13

1. Biomasa Energie z biomasy se v současnosti stává nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem energie. Lze ji charakterizovat jako substanci biologického původu, jako je rostlinná biomasa (např. rychle rostoucí plodiny), živočišná biomasa (např. exkrementy užitkových zvířat), odpadní biomasa (např. dřevní štěpka z lesů) či vedlejší organické produkty.

2.1.

Vlastnosti biomasy Důležitým kritériem hodnocení biomasy patří především její charakteristika.

Právě vlastnosti biomasy rozhodují o její kvalitě a hlavně o konkurenceschopnosti na trhu energetických, respektive tradičních paliv. Mezi základní vlastnosti biomasy lze zařadit její vlhkost, výhřevnost, spalné teplo, obsah popela, měrnou hmotnost, hrubý a prvkový rozbor, aj. Vlhkost se vyjadřuje jako podíl vody v palivu k hmotnosti vlhkého paliva. Pro zpracování biomasy se preferuje relativně suchá biomasa z důvodu vyšší kvality, a to především za účelem vyšší výhřevnosti a vyšší účinnosti. Co se týká samotného sušení, přirozené sušení na zemědělských polích je velmi levné, ale vyžaduje dlouhý čas. Nemalý vliv na tento typ sušení mají také klimatické podmínky – slunečné počasí vs. deštivé počasí. Naproti tomu je umělé sušení ekonomicky nevýhodné, dražší, ale efektivnější. Výhřevnost je množství tepla, které je uvolněno dokonalým spálením. Je ovlivněna jednak chemickým složením a obsahem popela, ale také obsahem vody v biomase. Obvyklá hodnota výhřevnosti biomasy se pohybuje kolem 15GJ/t. Výhřevnost se určuje nejdříve laboratorně, a poté početně ze složení. Spalné teplo představuje množství tepla, které je uvolněno dokonalým spálením, přičemž se využívá kondenzační teplo vodní páry ve spalinách. Obvykle se udává v MJ/kg. Přepočet mezi spalným teplem a výhřevností lze provést dle následujícího vztahu.3

3

Kol. autorů CityPlan s.r.o. Příručka pro regionální využití biomasy [on-line]. Česká energetická agentura, 1999. [cit. 2010-01-20] Dostupný z www: .

14

Rovnice 01

Výhřevnost biomasy

Qn = Qv – 2,453 (W + 8,9 H2) kde symboly znamenají:

Qn = výhřevnost Qv = spalné teplo W = vlhkost paliva H2 = obsah vodíku v palivu

Popel je anorganická či minerální látka v biomase, která zůstane po dokonalém spálení. Obsah popela v různých druzích biomasy představuje velmi široké spektrum, tj. od 0,1 % u dřeva až po 15 % u zemědělských plodin. Měrná hmotnost je hmotnost biomasy vyjádřená v kg/m3. Důležité je rozlišovat měrnou hmotnost volně sypané, lisované anebo kompaktní hmoty biomasy. Hrubým rozborem biomasy se zjišťuje její výhřevnost, hmotnostní obsah vody, popela a prchavého podílu. Vyjadřuje se v procentech. Prvkové složení biomasy je důležité z hlediska výhřevnosti a úrovně emisí. Sleduje se hmotnostní obsah následujících prvků v procentech: uhlík, vodík, síra, dusík a kyslík. Produkce sloučenin dusíku a síry je nízká, a to z důvodu malého obsahu těchto látek v biomase.

2.2.

SWOT analýza využívání biomasy SWOT analýza je jednou ze standardních metod sloužící k identifikaci a

posouzení silných4 a slabých5 stránek a jejich možných příležitostí6 a ohrožení7. Tato analýza je využívána v různých oblastech lidské činnosti. S její pomocí je možné komplexně analyzovat faktory dané hodnocené oblasti.

4

Z anglického slova Strengths Z anglického slova Weaknesses 6 Z anglického slova Opportunities 7 Z anglického slova Threats 5

15

Tabulka 02

SWOT analýza využívání biomasy

Silné stránky

             

Slabé stránky

Příležitosti

obnovitelnost, nevyčerpanost zdroje neutrální palivo vstupní surovina pochází z dostatečného množství dřevního odpadu či nadbytečné zemědělské produkce lidský potenciál vysoká cena technologie, kotlů, biomasy potřeba speciální technologie dotační závislost ze strany České republiky a Evropské unie malá podpora obnovitelných zdrojů energie ze strany státu nedostatečné vzdělání a osvěta v energetické oblasti nezávislost na dovozu primárních energetických zdrojů zvýšení zaměstnanosti obyvatelstva podpora ze strany státu či Evropské unie rostoucí zájem obyvatel o alternativní zdroje energie zvýšení energetické soběstačnosti regionů

Hrozby

 nedostatečná technologická infrastruktura  zajištění dlouhodobé spolehlivé dodávky  změna v dotační politice České republiky a Evropské unii  pokles cen fosilních zdrojů Zdroj: Autor na základě podkladů.

2.3.

Zdroje energetické biomasy Česká republika disponuje variabilní energetickou biomasou ve formě dřevního

odpadu z dřevozpracujícího průmyslu či lesní těžby, vedlejším produktem ze zemědělské produkce, tj. v hojném množství obilné a řepkové slámy či další odpadové stébelniny, anebo energetické rychle rostoucí dřeviny, jako např. topol, vrba nebo jasan, či energetické byliny v podobě šlechtěného šťovíku, křídlatky a jiné.

2.4.

Hlavní aspekty využívání biomasy Mezi

environmentální,

stěžejní

důvody sociální

využívání

biomasy a

patří

ekonomické,

technologické

energetické, aspekty.

2.4.1. Ekonomické aspekty biomasy „Ekonomické aspekty využívání biomasy namísto tradičních zdrojů energie je možné vysvětlit na konkrétním příkladě. A to kolik stojí 1 GJ (277,7 kWh) z biomasy? Výhřevnost suché biomasy bývá nejméně 15 GJ/t. Cena za 1 tunu slámy se zatím pohybuje mezi 600,-Kč – 1000,-Kč, pokud budeme tedy počítat s cenou 1000,- Kč, je možné získat 1 GJ již za 67,-Kč. 16

Obdobné ceny, tedy 1 GJ za 50,- až 70,-Kč je možné dosahovat při vytápění domků suchým dřívím v moderních dřevozplynujících kotlích s účinností vyšší než 80%. Tedy pro porovnání: 

Cena za 1 GJ ze zemního plynu pro velkoodběratele je přibližně 189,-Kč,



Cena za 1 GJ ze zemního plynu pro maloodběratele je přibližně 276,-Kč.

Cena za 1 t rychle se rozšiřujících standardizovaných biopaliv se zaručenou výhřevností 17 - 19,6 MJ / kg (briket a pelet z dřevního odpadu, kůry, energetických rostlin, slámy) bývá kolem 3000,- Kč, cena za 1 GJ ze standardizovaných biopaliv potom při jejich průměrné výhřevnosti 18,3 GJ / t činí přibližně 164,- Kč a je již nyní o cca 70 % nižší než cena zemního plynu pro maloodběratele. Předpokládaný další vývoj cen je takový, že standardizovaná biopaliva dále zvýhodní. Uvedené relace již dnes vytvářejí předpoklad pro dynamický rozvoj energetického využívání biomasy a to jak v centrálních kotelnách, tak v individuálních kotlích na dřevo a standardizovaná paliva - brikety a pelety“. 8

2.4.2. Energetické aspekty biomasy „Obnovitelné zdroje energie jsou v České republice podporovány Státním programem na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, který úzce souvisí s Národním programem hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů (hlava III zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií). Ve smyslu zákona je Národní program dokument vyjadřující cíle ve snižování spotřeby energie, využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů v souladu s hospodářskými a společenskými potřebami, trvale udržitelným rozvojem a ochranou životního prostředí. Evropská unie považuje využívání potenciálu úspor energie a obnovitelných zdrojů energie za jednu ze svých hlavních priorit. Tento postoj je založen nejen na environmentálním hledisku, ale také na hlediscích bezpečnosti zásobování energií, snižování závislosti na dovozu

8

KUTIL, Antonín: Ekonomické podmínky využívání energetické biomasy. Biom.cz [online]. 2001 [cit. 2010-03-24].

Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. .

17

paliv, snižování nezaměstnanosti apod. Státy EU si proto v Bílé knize k obnovitelným zdrojům energie a navazujících dokumentech vytýčily ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2010 nejméně zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů při současném stabilním poklesu energetické náročnosti ekonomiky. Ve vztahu k nedávným teroristickým útokům v USA se z uvedených pozitivních efektů úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie stávají nanejvýš aktuálními bezpečnost zásobování energií a snižování závislosti na dovozu. Velké energetické zdroje a mezinárodní energovody (tranzitní plynovody a ropovody, magistrální vedení velmi vysokého napětí atd.) se mohou stát vyhledávaným cílem podobných teroristických útoků. Důvodem je, že vyspělé státy jsou na dodávkách energie životně závislé (jakékoliv významnější přerušení těchto dodávek vede téměř okamžitě k nevyhnutelnému kolapsu). Pokud tedy někdo bude chtít způsobit co největší škody, zaměří se právě na energetiku. Úspory energie tedy přispívají ke zvýšení energetické bezpečnosti. Také obnovitelné zdroje energie, které umožňují velké energetické zdroje nahradit větším množstvím zdrojů menších, snižují zranitelnost energetických systémů a tím zvyšují bezpečnost zásobování energií“.9

2.4.3. Environmentální aspekty biomasy Využívání bioenergie přináší pozitivní vliv na klima. Biomasa se považuje za neutrální palivo, neboť spalováním biomasy není produkováno takové množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů jako při intenzivním spalováním tradičních fosilních paliv. Ve fosilních palivech se nachází oxid siřičitý a oxid dusíku, který je hlavním zdrojem okyselování vzduchu, vody a půdy. Naproti tomu obsah síry v biopalivech je zanedbatelný a je ve velkém rozsahu recyklován, proto spalování biopaliv nezpůsobuje okyselování. Obsah dusíku je na velmi nízké úrovni a lze jej ovlivňovat řízením spalovacího procesu. Obsah těžkých kovů v biomase je taktéž nízký a spalování biopaliv nepřispívá ke zvyšování koncentrace těžkých kovů. Použití biopaliv nemá prakticky žádný vliv na neustálý koloběh přírody a rozkladné procesy a to ani v případě, když je popel z biopaliv dodáván zpět do půdy. Vlivy na životní

9

JAKOBE, Pavel: Obnovitelné zdroje energie z pohledu ekologie a regionálních energetických konceptů. Biom.cz

[online]. 2001. [cit. 2010-03-24]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655.

18

prostředí při procesu produkce a spotřeby energetické biomasy jsou závislé na regionálních podmínkách České republiky, struktuře produkce a spotřeby, např. na dopravní vzdálenosti, použité technologii apod. Velký vliv na zlepšování stavu životního prostředí má zvýšené ekologické chování obyvatel v důsledku environmentální osvěty o úsporách energie. Obecné pozitivní dopady využívání biomasy na životní prostředí shrnuje následující tabulka. Tabulka 03

Pozitivní dopady využívání biomasy na životní prostředí

Aktivita Náhrada primárních paliv Snižování produkce CO2 Diverzifikace energetických zdrojů Decentralizace zdrojů paliva Zdroj: Autor na základě podkladů.

Dopady na životní prostředí snížení produkce emisí a imisí omezení skleníkového efektu využívání a údržba krajiny regionu snížení dopravní náročnosti

→ → → →

V souvislosti s dopady na životní prostředí je nutné zmínit také negativní dopady intenzivního energetického využívání biomasy. Konkrétně se jedná o neustálý odvoz biologické hmoty např. v podobě dřevního nebo rostlinného odpadu či celých rostlin, což vede ke snižování kvality a přirozeného lesního či zemědělského prostředí. Je nutné najít rovnováhu mezi energetickým zužitkováním biomasy a jejím ponecháním v ekosystému. Odborníci v této problematice nejsou shodného názoru a je nutné vyčkat na konkrétní analýzy z praxe.

2.4.4. Sociální aspekty biomasy Využívání biopaliv umožňuje růst pracovních příležitostí z domácích zdrojů a tím k následnému růstu zaměstnanosti v jednotlivých regionech. Nová pracovní místa10 jsou vytvářena nejen v průmyslu, tj. výroba speciálních technologických zařízení, v zemědělství, tj. sklizeň, ale také ve službách, tj. prodej paliv konečnému odběrateli či technická podpora výrobních a spalovacích zařízení. Níže uvedená tabulka ukazuje počet zaměstnaných osob v tradiční energetice a v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Je z ní patrné, že přechodem na obnovitelné zdroje energie nedojde k nárůstu nezaměstnanosti v energetice, ale naopak k jejímu poklesu.

10

Nové příležitosti pro farmáře, lesní dělníky, příležitostné pracovníky při sklizni, pracovníky v samotných provozech výtopen.

19

Tabulka 04

Vývoj zaměstnanosti v tradiční energetice a OZE v období 2000-2030

2000 2005 2010 2015 2020 2025 Období Energetika 72.821 61.020 56.512 48.496 44.695 37.060 OZE 19.110 29.486 45.753 49.429 56.284 72.705 Celkem 91.931 90.506 102.265 97.925 100.979 109.765 Zdroj: Kol. autorů. Scénář MŽP pro aktualizaci Státní energetické koncepce České republiky.

2030 32.551 77.339 109.890

2.4.5. Technologické aspekty biomasy Vzrůstající poptávka po alternativní energetice je spojena s výrazným rozvojem speciální technologie pro získávání, přeměnu, dopravu či užití nových alternativních zdrojů. Jedná se konkrétně o oblasti vývoje nových technologií na zpracování obnovitelných zdrojů energie či oblasti vývoje nových energeticky úsporných topných zařízení na spalování obnovitelných zdrojů energie.

2. Pelety Pelety lze rozdělit podle použité vstupní suroviny, a to na pelety dřevního původu a na pelety rostlinného původu. Obě kategorie pelet lze dále členit: 1. Dřevní pelety se vyrábí lisováním suché dřevní hmoty, např. pilin, kůry, dřevní štěpky, aj. Člení se na tyto typy: a) Bílé dřevní pelety, které se vyrábí z čisté dřevní hmoty, nejlépe z pilin. b) Tmavé dřevní pelety, které se vyrábí z pilin smíchaných s kůrou. 2. Rostlinné pelety se vyrábí lisováním rostlin nebo jejich částí. Člení se na tyto typy: a) Agropelety, které se vyrábí lisováním zemědělských plodin, např. energetické rostliny, řepková sláma, obilná sláma, odpad po čištění obilnin a olejnin, seno, aj. b) Ostatní rostlinné pelety, které se vyrábí lisováním různých, obtížně využitelných materiálů, např. drcený starý papír, aj.

20

2.1.

Vlastnosti a parametry pelet Peleta jako zdroj energie je biologického původu s řadou příznivých vlastností a

parametrů. Jedná se o granule s průměrem od 6 mm do 20 mm a délkou dosahující až 40 mm. Podoba granulí je dosažena vysokotlakým lisováním rostlinného materiálu za teploty, při které lignin jednak plastifikuje a přejímá funkci pojiva udržující pelety v požadovaném tvaru a také chrání pelety proti přijímání vlhkosti při jejich uskladnění. Pelety se vyrábí ve specializovaných výrobnách, jež jsou známy jako peletárny. K výrobě pelet se využívá většinou materiál dřevěného původu (tzv. dendromasa), jako např. piliny, kůra aj. či rostlinného původu (tzv. fytomasa), jako např. sláma, řepková sláma či průmyslový šťovík. Mezi základní parametry tohoto paliva patří především nízký obsah popelovin, nízký obsah vody či vysoká výhřevnost, dále je to například odolnost proti nárazu, nízké nároky na skladovací prostory za podmínek udržení suchého prostředí, možnost automatizace procesu spalování, aj. Níže jsou uvedeny charakteristické vlastnosti dřevních a rostlinných pelet zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě výsledků svého statistického šetření. Tabulka 05

Vlastnosti pelet

Vlastnosti / parametry Jednotka Dřevní pelety Obsah vody [%] 6 – 12 Průměr [mm] 6 – 25 Délka [mm] do 50 Obsah popele [%] 0,5 – 1,1 Výhřevnost [MJ/kg] 16,5 – 18,5 Měrná hmotnost [kg/dm3] 1,1 – 1,4 Sypná hmotnost [t/m3] 0,6 Zdroj: Kol. autorů. Brikety a pelety z biomasy v roce 2006. MPO.

Rostlinné pelety 8 – 14 10 – 25 do 50 5–6 16,5 – 17,5 1,0 – 1,2 0,55 – 0,6

Výhřevnost pelet je závislá na kvalitě a je dána procentem příměsí. Pokud je materiál odebírán například z pil, zpracovávajících kulatinu, bývá příměsí kůra. Pro určení kvality paliva je důležitá jeho barva. Platí následující pravidlo: Čím světlejší granule, tím kvalitnější. Pokud výrobce obdrží certifikát kvality, tak na jeho základě prokazuje, že splňuje předepsané parametry.

21

2.2.

Složení pelet Základní složení pelet s ohledem na jejich organické a chemické složení ukazuje

následující tabulka. Tabulka 06

Organické a chemické složení pelet

Organické složení % Chemické složení Celulóza 40 - 55 Uhlík Lignin 20 - 35 Kyslík Glycidy 18 - 25 Vodík Popel 0,3 - 0,8 Dusík Zdroj: SLADKÝ, Václav. Dřevní peletky – standardní fytopalivo budoucnosti.

2.3.

% 51 42 6 1

SWOT analýza pelet Pelety jsou velice perspektivním druhem ekologického paliva, jelikož neobsahují

žádná pojiva, těžké kovy, síru, ani jiné chemické příměsi. Jsou vyrobeny z ryze přírodních zdrojů a oblíbené díky vysoké výhřevnosti (17,5 – 19 MJ/Kg), nízké popelnatosti (0,5% – 3%) a nízkému obsahu vody (cca. 10%). Výhřevnost pelet ze dřeva je 18 — 19 MJ/Kg, což je řadí na místo mezi černým a hnědým uhlím. Navíc se při spalování uvolňuje velmi malé množství oxidu uhličitého, které spotřebují další stromy při svém růstu a dokonce je možno použít popel z pelet jako výborné hnojivo. Dřevěné pelety po sobě zanechají malé množství odpadu, který činí 0,5 — 1 %, přičemž standart je 8 — 12% (u černého uhlí, které má mnohonásobně nižší účinnost spalování, jde až o 30%). Nespornou a největší výhodou pelet je naprostá ekologičnost spalovacího procesu. Dokonce i při spalování zemního plynu, který je z hlediska emisí škodlivin nesrovnatelně čistší než jiná fosilní paliva (uhlí, LTO, apod.), se do ovzduší dostává velké množství oxidu uhličitého podílejícího se významnou měrou na vzniku skleníkového efektu. Hořením dřeva se však uvolňuje pouze takové množství CO2, které se rovná asimilačnímu procesu při jeho růstu. To znamená, že veškerý uvolněný oxid uhličitý se opět vrací do přírodního koloběhu a jeho nárůst v ovzduší je tedy prakticky nulový. Pokud výše popsané kladné aspekty shrneme, získáme tyto základní výhody pelet: 22



nízký obsah vody (cca 10%)



vysoká výhřevnost srovnatelná s hnědým uhlím (18,5 MJ/kg)



nízký obsah popelovin (do 1%)



zanedbatelný obsah těžkých kovů



tvar a velikost oproti dřevním briketám umožňuje automatický přísun paliva k hořáku kotle, čímž je komfort obslužnosti srovnatelný s kotli na plynná a kapalná paliva

Oproti tomu, existuje i několik nevýhod: 

nedostatečná informovanost široké veřejnosti/uživatelů o tomto ekologickém způsobu vytápění,



nedostačující informovanost projektantů a firem zabývajících se vytápěcí technikou (nedostatek odborných a komplexních informací),



vyšší náklady na pořízení technologických zařízení na spalování pelet oproti jiným zdrojům tepla,



vyšší cena než má uhlí,



nerozvinutá obchodní a distribuční síť výrobců a dodavatelů pelet a zařízení na jejich spalování,

 Tabulka 07 Silné stránky

Slabé stránky Příležitosti

Hrozby

do nedávna nedostačující a nepružná dotační politika v ČR.

SWOT analýza pelet

       

alternativní palivo velmi dobré charakteristické vlastnosti, např. vysoká výhřevnost, nízký obsah popelovin nebo vody, menší nároky na skladovací prostory šetrnost k životnímu prostředí možnost automatizace procesu spalování vysoký komfort srovnatelný např. s plynovým vytápěním vyšší cena oproti tradičnímu palivu malá informovanost potenciálních uživatelů komfort srovnatelný s plynovým vytápěním podpora ze strany státních a evropských institucí cena pelet není závislá na ceně ropy



donedávna nedostačující a nepružná dotační politika České republiky

 

Zdroj: Autor na základě podkladů.

23

2.4.

Hodnocení pelet Na základě porovnání jednotlivých užitných vlastností různých dřevních paliv pelety

vyjdou z tohoto hodnocení jako nejvhodnější druh paliva, které se hodí jak pro maloodběratele (majitelé rodinných domků), tak i pro velkoodběratele. Výše uvedené shrnuje tabulka, ve které číslo 1 znamená omezenou vhodnost, číslo 2 přijatelnou vhodnost a číslo 3 vysokou vhodnost. Tyto výsledky byly získány na základě dlouholetých studií Výzkumného ústavu zemědělské techniky. Tabulka 08

Hodnocení pelet

Ukazatel vhodnosti

Druh paliva Polena

Dřevní štěpka Pohodlí při využívání 1 2 Spolehlivost dodávek 2 1 Spolehlivost kvality 1 1 Náklady na kotel 2 2 Provozní náklady 3 3 Celkem vhodnost 9 9 Zdroj: SLADKÝ, Václav. Dřevní peletky – standardní fytopalivo budoucnosti.

2.5.

Brikety

Pelety

1 2 3 2 1 9

3 2 3 3 2 13

Technologie výroby Vstupním materiálem pro výrobu pelet tvoří surovina dřevěného či rostlinného

původu. Vlhkost suroviny by neměla překročit hranici 10 %. Vyšší vlhkost musí být odstraněna umělým sušením. Surovina se na požadovanou velikost upraví kladívkovým drtičem, který se zařazuje před vlastní peletizaci. Hlavní část stroje pro výrobu pelet je protlačovací lis (talířový, prstencový nebo plochý). Protlačováním materiálu otvory matrice o potřebném průměru vznikají pelety o vysoké teplotě a křehkosti. Následuje ochlazení, jež pelety dosáhnou potřebné pevnosti a trvanlivosti a jsou expedovány na váhy nebo rovnou do zásobníku (skladu). Blíže

2.6.

v

kapitole

4.2.2

Základní

princip

procesu

peletizace.

Postavení pelet v ekonomice „Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2008 podílela na tuzemské

hrubé spotřebě elektřiny 5,2 %. Podíl obnovitelné energie na primárních energetických zdrojích 24

činil 5 %. Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě tepelné energie se pohybuje okolo 7 %. V roce 2009 dosáhl podle MPO podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 6,8 % z konečné spotřeby elektřiny v České republice. Vývoj postavení pelet v české ekonomice je zajímavé sledovat z i hlediska spotřeby. Vybraní výrobci jsou pravidelně obesíláni výkazy s měsíční periodicitou. Jedná se zhruba o 90 firem, především o výrobce elektrické energie z uhlí, dále výrobce, kteří spoluspalují biomasu s uhlím na výrobu elektřiny a další výrobce elektrické energie z ostatních paliv (vše včetně kogenerace). Dále jsou sem zařazeny firmy s roční spotřebou uhlí nad 30 tis. tun (vyjma cementáren a vápenek) a firmy s celkovou roční výrobou tepla nad 300 TJ ze všech paliv, vč. vlastní spotřeby. Důvodem tohoto výběru je především potřeba rychlejších odhadů vývoje českého teplárenství. Vybrané firmy měly k roku 2007 celkem 66% podíl na vsázce biomasy na výrobu tepla (bez domácností), 98% podíl na vsázce na výrobu elektřiny z biomasy, celkem byl jejich podíl 76 % na celkové vsázce mimo domácnosti. Tento podíl se dále zvyšuje s růstem vsázky ve velké energetice a poklesem spotřeby u dřevařských společností. Uvedené firmy mají podíl 85 % na distribučním teple, 55 % na celkové hrubé výrobě tepla mimo domácnosti a 75% podíl dodávek tepla do domácností. Jejich podíl na celkové výrobě elektřiny je 98 %.“11

11

BUFKA, Aleš, BECHNÍK, Bronislav: Měsíční spotřeba biomasy ve vybraných. tzbinfo.cz [online]. 2010. [cit.

2010-03-24]. Dostupné z WWW: < http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=6296&h=25&pl=49 >. ISSN: 1801-4399.

25

Graf 01

Měsíční spotřeba biomasy ve vybraných firmách v letech 2007-2009

Zdroj: Měsíční spotřeba biomasy ve vybraných firmách [MPO]

Postavení pelet na trhu můžeme posuzovat i z hlediska tuzemské spotřeby, výroby, kapacity výrobních linek, dodávky na trh a vývozu a dovozu, jak demonstruje níže uvedená tabulka. Tabulka 09

Postavení pelet v ekonomice - objem pelet v tunách

26

Bilance pelet v tunách Rok

2005

2006

2007

49.016

118.250

259.245

Výroba

20.875

53.283

101.679

Dovoz

0

188

1.750

Vývoz

11.686

24.382

49.687

Dodávka na trh

13.912

28.872

49.480

Tuzemská spotřeba

9.223

28.872

50.205

z toho větší spotřebitelé

3.617

21.017

33.961

5.606

7.855

16.244

Kapacita

výrobních

linek

z

toho

menší

spotřebitelé

Zdroj: (1) Kol. autorů. Brikety a pelety z biomasy v roce 2005. MPO. (2) Kol. autorů. Brikety a pelety z biomasy v roce 2006. MPO. (3) Kol. autorů. Brikety a pelety z biomasy v roce 2007. MPO.

Ve všech jmenovaných kategoriích došlo v posledních sledovaných letech k pozitivnímu nárůstu. Bilance pelet v jednotlivých oblastech, a to především v kapacitě výrobních linek, tuzemské výrobě a spotřebě, dodávce na trh, vývozu či dovozu, jasně dokazuje rostoucí oblibu využívání pelet (neuvažuje se zde žádný rozdíl mezi dřevními a rostlinnými peletami) jako perspektivního obnovitelného zdroje energie pro nové tisíciletí. Spotřeba pelet v České republice není příliš vysoká s porovnáním s kapacitou domácích výrobních linek. Z tuzemské výroby se většina vyrobených pelet spolu s vytápějícími systémy exportuje především do Rakouska, Německa, Itálie a ze skandinávských zemí do Dánska. V konkrétní podobě se spotřebovávají především pelety dřevního původu. Rostlinné pelety jsou zatím na začátku svého rozvoje na energetickém trhu.

2.7.

Vývoj cen paliv ke vztahu k peletám Oproti vzrůstajícím cenám fosilních paliv představují pelety relativní cenovou

stabilitu. Jedná se totiž o dislokovaný zdroj energie, jenž vzniká na polích anebo na pilách či ve dřevařských provozech. Jeho cena je ovlivněna domácí konkurencí a ne monopolními producenty, jako např. u výroby elektrické energie, jež je v dominantním postavení Českých energetických závodů. Dnešní roční náklady na vytápění pomocí pelet se pohybují mnohem níže než při vytápění plynem. Cena jednotlivých druhů paliv bude růst v závislosti na rostoucích 27

nákladech např. za dopravu, avšak poměr cen jednotlivých paliv by se neměl měnit. Cena se řídí poptávkou a nabídkou v daném ročním období. Doporučuje se nakupovat pelety v letních měsících, kdy lze uplatnit výrazné slevy. Tuzemská cena pelet12 se pohybuje v rozmezí od 3.000 Kč (rostlinné pelety) do 5.000 Kč (dřevní pelety) za jednu tunu. Samotné pelety vychází v současnosti ve srovnání s cenami ostatních paliv používaných k vytápění výhodněji než např. zemní plyn či elektřina, vytápět levněji než peletami lze už jen černým a hnědým uhlím či kusovým dřívím. Níže uvedený graf 13 porovnává náklady na vytápění standardního rodinného domu na vytápění dle určitého komfortního a tradičního fosilního paliva za průměrnou sezonu. Graf 02

Porovnání nákladů na vytápění podle druhu paliva - Ceny plynu a el. Energie jsou platné od 1.1.2010

Zdroj: TZB-info.

2.8.

Zdanění pelet Podpora české legislativy k výrobě pelet nebyla vždy optimální. Přestože bylo v

některých sousedních zemích EU toto palivo daňově zvýhodněno a takovou možnost měla dle směrnice 96/42/EC z 25. 6. 1996 i ČR, v roce 2004 byly dřevní pelety a brikety vyjmuty ze

12

Kol. autorů. Přehled cen peletek. TZB-Info [on-line]. 2010. [cit. 2010-03-24]. Dostupný z www: <

http://www.tzb-info.cz/t.py?t=4&i=43>. 13

Výpočtová spotřeba tepla činí 80 GJ.

28

seznamu zboží podléhajícího snížené sazbě DPH 5% a zařazeny do základní sazby 22% a později 19%, což mělo vliv na zvýšení ceny a podstatné snížení poptávky po těchto palivech v ČR. Řada výrobců a dodavatelů tohoto ekologického paliva na bázi dřeva, zpracovaného na štěpky, brikety a pelety, byla nucena větší část své produkce vyvážet do zahraničí. V roce 2006 bylo v ČR vyrobeno asi 53 tisíc tun pelet a z toho bylo okolo 24 tisíc tun vyvezeno do zahraničí. Také celá řada výrobců zařízení na spalování paliv na bázi dřeva větší část svých výrobků vyvezla z ČR. Teprve přijetím platné novely zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s účinností od 2. července 2007, podléhají pelety snížené sazbě daně z přidané hodnoty, nyní 10 % sazbě. V rámci reformy veřejných financí České republiky byla zavedena tzv. energetická daň. S účinností od 1. ledna 2008 je nově zdaňováno i dodání elektrické energie, zemního plynu a některých dalších plynů i pevných paliv jako například koksu nebo černého uhlí. Vzhledem k existenci právních norem Evropské unie o ekologických daních bylo její zavedení v České republice nevyhnutelné z důvodu nutného souladu práva EU a českého právního řádu. Cílem zavedení energetické daně ve všech zemích EU je snaha omezit spotřebu fosilních paliv jako je uhlí nebo zemní plyn a motivovat k širšímu využívání alternativních zdrojů energie. Rovněž zdanění dodání elektrické energie získávané ze standardních zdrojů jako je například hnědé uhlí nebo uran má za cíl vytvořit takové podmínky pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, aby elektrárny produkující elektřinu z obnovitelných zdrojů jako například ze solární, větrné, geotermální a dalších energií získávaly stále větší podíl na celkové spotřebě elektrické energie. Očekávaným souběžným efektem zavedení daně z elektrické energie je rovněž snaha motivovat k maximální hospodárnosti využívání elektřiny nejen v podnikatelské sféře, ale i v domácnostech.

2.9.

Analýza trhu pelet Pelety patří mezi nejušlechtilejší dřevní palivo a obnovitelné zdroje energie (OZE).

Příčin proč se v České republice doposud nerozšířilo vytápění peletami jako v jiných evropských státech je víc, ale největší „zásluhu“ na tom má energetická politika našeho státu, která nepřála a nadále nepřeje obnovitelným zdrojům energie tak, jako je to u našich sousedů v Rakousku či Německu.

29

Důkazem může být právě zpracovávaná aktualizace Státní energetické koncepce České republiky, která plánuje, že podíl obnovitelných zdrojů (OZE) v ČR na primárních energetických zdrojích energie (PEZ) bude v roce 2030 tvořit 11 % a vize do roku 2050 předpokládá, že obnovitelné zdroje energie budou zastoupeny 15 % (v současné době ČR využívá OZE k energetickým účelům z asi 5 %). V ČR není stále vytvořena dostatečná legislativní podpora pro trh s peletami, které patří mezi OZE, ani pro podporu prodeje zařízení na jejich spalování. V tom by mohla například pomoci daňová reforma, zvýhodňující výrobky šetrnější k životnímu prostředí před výrobky, které nám naopak životní prostředí ničí, ale ta je zatím v nedohlednu, protože by nebyla v souladu se Státní energetickou koncepcí ČR, která preferuje uhlí, jaderné palivo a plyn. Navzdory tomu, určité náznaky podpory tu přece jen najdeme, například dotační program Zelená úsporám, který pomůže nahradit část zdrojů tepla na tuhá fosilní paliva kotli na dřevo i na dřevěné pelety zejména v domácnostech. V rámci Programu rozvoje venkova České republiky, v části Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje, je možno od února 2010 požádat o dotaci na výstavbu peletárny. Příjemci dotace mohou být zemědělští podnikatelé i velké podniky.

2.9.1. Dodavatelé biomasy, pěstitelé biomasy Za dodavatele biomasy lze považovat například zemědělské podniky, soukromé zemědělce, podniky z oblasti dřevozpracujícího průmyslu, aj. Vlastní proces produkce záměrně pěstované biomasy, tj. rychle rostoucí rostliny a dřeviny, je v zásadě zvládnutý. Vzhledem k tomu, že se nejedná o rostliny a plodiny využitelné v potravinářském průmyslu, neovlivňuje jejich pěstování možnou produkci plodin vhodných pro výrobu potravin. Je pouze nutné uvažovat o dalším územním, ale i druhovém rozvoji ploch vhodných k osevu a výsadbě těchto rychle rostoucích plodin a dřevin, stejně jako o praktickém využití jednotlivých druhů dřevního a rostlinného materiálu. Touto problematikou se zabývá zejména Výzkumný ústav zemědělské techniky v Praze.

2.9.2. Výrobci peletovacích linek a jejich certifikace Mezi výrobce peletovacích linek patří především MSP, zejména výrobci zařízení pro výrobu krmných granulí. Některé podnikatelské subjekty vyrábějí určité části linky, jiné je kompletují, zajišťují instalaci či provádějí školení obsluhy. Výroba peletovacích linek není příliš technicky náročná. S ohledem na velikost českého trhu se může jednat o pár kvalitních 30

výrobců, jejichž stroje garantují dodržení technických podmínek výroby pelet dle norem. Na našem trhu se v současné době nejvíce setkáváme s následujícími normami, ve kterých jsou uvedeny kvalitativní požadavky na pelety: německé normy DIN 51731, DIN plus, rakouská norma ÖNORM M7135, česká předběžná norma ČSN P CEN/TS 14961 a technická směrnice č. 55 – 2008 (MŽP ČR). Normy se od sebe liší jak surovinou pro výrobu pelet, tak parametry, ale také i zkušebními postupy, případně dalšími požadavky týkajícími se výroby. Výčet výrobců peletovacích linek je uveden v Příloze č. 1.

2.9.3. Výrobci pelet a jejich normalizace Jedná se zejména o MSP, jež mají výrobu pelet jako svoji hlavní podnikatelskou činnost, ale také o podniky, jež vyrábí pelety z odpadu z jejich vlastní výroby a je tedy pro ně výroba pelet pouze vedlejší činností. V České republice zatím působí cca na dvě desítky firem zabývající se výrobou dřevních pelet. Co se týká výroby rostlinných pelet, je na trhu zatím poměrně méně firem s tímto podnikatelským záměrem. Potěšující je však fakt, že firem v tomto odvětví neustále přibývá. Seznam výrobců pelet je uveden v Příloze č. 1. Technologie výroby pelet z dřevního či rostlinného materiálu je v odborné veřejnosti obecně známá. Pelety, pokud mají pro spotřebitele mít plnohodnotný význam, tj. maximální výhřevnost, minimální popelnatost, automatické řízení spalovacího procesu či ekonomickou výhodnost, aj., musí splňovat dané parametry dle výše zmiňovaných norem. Problémem trhu s peletami je existence firem, které nejsou schopny potřebnou kvalitu dodržet. Zde je nutné nastavit takové podmínky, aby konečný spotřebitel měl garanci, že užívá kvalitní a pro něj výhodný výrobek. I přesto, že výroba rostlinných pelet není příliš rozšířená, je meziroční nárůst velmi výrazný. V porovnání s výrobou dřevních pelet se jedná o tři sta procentní nárůst, dřevní pelety pouze o sto procentní nárůst. Situaci blíže ilustruje následující graf.

31

Graf 03

Výroba pelet – údaje nesleduje ČSÚ, proto není k dispozici aktuální stav

Zdroj: (1) Kol. autorů. Brikety a pelety z biomasy v roce 2006. MPO. (2) Kol. autorů. Brikety a pelety z biomasy v roce 2005. MPO.

Z pohledu budoucího vývoje lze predikovat na jedné straně stále masivnější růst výroby rostlinných pelet, na druhou stranu vyrovnání až stagnaci výroby dřevních pelet. Důvodem strmého růstu může být velké množství nevyužitého půdního fondu či rostoucí poptávka po tomto palivu. Z pohledu výrobce pelet je třeba optimálně řešit vhodné rozmístění na daném území s ohledem na místa zdrojů biomasy, tj. vyřešit logistický problém. Další zajímavou oblastí je zamyšlení se nad problémem místního propojení výroby pelet a malých zdrojů výroby elektřiny pro lokální účely, například zplynování pelet a spalování plynu k výrobě elektřiny a tepla.

2.9.4. Výrobci kotlů na spalování pelet V současné době kotle či krby na spalování pelet vyrábí několik výrobců. Tito výrobci jsou reprezentováni především vrstvou středních podnikatelů, kteří se specializují na výrobu malých či velkých kotlů pro spalování jednotlivých druhů biomasy. Někteří se vedle kotlů soustřeďují i na speciální krby, kde je možno spalovat biomasu. Problém v oblasti výroby a distribuce kotlů a jiných zařízení na spalování pelet byl patrný do roku 2009, kdy o kotle nebyl dostatečný zájem vzhledem k malé informovanosti veřejnosti o výhodnosti tohoto zdroje vytápění a také k jejich vysoké pořizovací ceně díky nedostatečné dotační a energetické politice. Nyní, díky dotačnímu programu Zelená úsporám, se zájem o kotle na spalování pelet výrazně zvýšil. V oblasti C, konkrétně v podoblasti C1 podporuje program Zelená úsporám výměnu stávajících neekologických zdrojů vytápění (uhlí, kapalná fosilní paliva, 32

elektřina) za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla v rodinných a bytových domech. Podpora v podoblasti C.2 se týká i instalace těchto zdrojů v novostavbách. Výši dotace shrnuje následující tabulka, kde uvedené částky jsou maximální, podpora nesmí přesáhnout investiční náklady. Tabulka 11

Výše podpory v programu Zelená úsporám Podporované opatření 

Výše podpory

C.1 ‐ Výměna  neekologického  zdroje  vytápění  za  nízkoemisní  zdroj  vytápění  na  biomasu  se    samočinnou 

dodávkou 

paliva

 

  95 000 Kč 

C.2  ‐  Instalace  nízkoemisního  zdroje  vytápění  na  biomasu  se  samočinnou  dodávkou  paliva  do  novostaveb  C.1 ‐ Výměna  neekologického  zdroje  vytápění  za  nízkoemisní  zdroj  vytápění  na  biomasu  s  ruční    dodávkou 

paliva 

a 

s 

nádrží

 

(o  min.  požadovaném  měrném  objemu  50  l/kW

 

topného 

80 000 Kč 

výkonu 

akumulační 

zdroje 

tepla).

  C.2  ‐  Instalace  nízkoemisního  zdroje  vytápění  na  biomasu  s  ruční  dodávkou  paliva   a  s  akumulační  nádrží  (o  min.  požadovaném  měrném  objemu  50  l/kW topného výkonu zdroje tepla) do novostaveb  C.1  ‐ Výměna  neekologického  zdroje  vytápění  za  nízkoemisní  zdroj  na  biomasu  s  ruční  dodávkou  50 000 Kč  paliva bez akumulační nádrže  C.1 ‐ Výměna  neekologického  zdroje  vytápění  za  tepelné  čerpadlo  země  ‐  voda,  voda  ‐  voda

75 000 Kč 

  C.2  ‐  Instalace  tepelného  čerpadla  země  ‐  voda,  voda ‐ voda do novostaveb  C.1 ‐ Výměna  neekologického  zdroje  vytápění  za  tepelné 

čerpadlo 

vzduch 

‐ 

voda

 

  50 000 Kč 

C.2  ‐  Instalace  tepelného  čerpadla  vzduch‐voda  do  novostaveb  

Zdroj: www.zelenausporam.cz

33

Peletové kotle na dřevěné pelety se na domácím trhu objevují v nejrůznějších provedeních a cenových relacích. Cena se pohybuje v širokém spektru od cca 35.000,- Kč v případě kotlů s nižší účinností, vyššími emisemi, vyšší potřebou údržby a nákladnější obsluhou až po vysoce efektivní bezúdržbové technologické skvosty, jejichž cena však může dosahovat až 250.000,- Kč. Výběr záleží pouze na potřebách zákazníka a jeho ochotě k výši počáteční investice. Výhodným businessem se začíná jevit i oslovování stavebníků nových rodinných domů a instalace kotlů na pelety přímo do novostaveb. Seznam výrobců kotlů na spalování pelet je uveden v Příloze č. 1. Pro pořízení kotle na biomasu hrají důležitou roli následující výhody a nevýhody. Tabulka 12

Výhody a nevýhody kotlů na pelety

Výhody

       

Nevýhody

ekologické spalování bezobslužný regulovaný provoz možné zapojení kotle do moderního topného systému možnost napojení kotle na akumulační nádrž, kde se uchovává teplo v době, kdy se netopí vysoká účinnost (až 93% podle typu kotle) – tedy malá spotřeba paliva možnost získání dotace na koupi kotle skladování většího množství paliva s optimální vlhkostí pořizovací cena kotle

Zdroj: Autor na základě podkladů.

2.9.5. Spotřebitelé pelet Spotřebiteli pelet mohou být jak jednotlivci ve svých rodinných domech tak i města či obce, provozující centrální zdroje tepla. Pokud by si obec (nebo sdružení obcí) vlastnící lesy nebo pozemky pořídila peletárnu, ve které by k výrobě pelet zhodnotila odpadní dřevo nebo k tomuto účelu pěstovanou biomasu, mohla by si tím zajistit ekonomicky přijatelné a ekologicky bezkonkurenční vytápění jak pro své budovy, tak i pro své obyvatele. Navíc by vytvořila pracovní místa a významně podpořila místní zemědělce. Pokud by toto řešení bylo alternativou k plynofikaci, vyhnula by se značnému rozkopání obecních komunikací a riziku houfného odmítání připojení soukromých domů z důvodu stále se zvyšující ceny plynu. Naopak by získala nezanedbatelný trvalý přísun financí do svého rozpočtu a na realizaci akce státní dotaci. Přitom by to obec přišlo finančně podstatně levněji než plynofikace. Příkladem promyšleného přístupu k energetické problematice obce je obecní kotelna na odpadní biomasu z vlastního lesa v Jindřichovicích pod Smrkem. Ta zajišťuje

34

vytápění zejména obecních budov soustředěných na malé ploše a přitom zaměstnává několik lidí z obce14. Spotřebiteli pelet mohou být ale i velcí výrobci energie. Jedná se zejména o elektrárny, teplárny a výrobce tepla s kotli uzpůsobenými na spalování biomasy. Jedním z gigantů v této oblasti je společnost ČEZ, kde se v roce 2008 v elektrárnách Skupiny ČEZ spálilo 347 tisíc tun biomasy (vše formou spoluspalováním s hnědým uhlím). Skupina ČEZ v roce 2008 vyrobila v domácích elektrárnách z biomasy celkem 327 GWh elektřiny, což znamenalo 31,2% meziroční nárůst oproti předchozímu roku. Zmíněná produkce by pokryla roční spotřebu více než 93 tisíc domácností. V dubnu 2009 oznámila ČEZ koupi kombinovaného zdroje na výrobu elektřiny a tepla čistým spalováním biomasy v Jindřichově Hradci. Vyrobené teplo je dodáváno zejména do centrálních rozvodů města Jindřichův Hradec. Zdroj ročně vyrobí čistým spalováním biomasy více než 30 tisíc MWh elektřiny – toto množství zhruba odpovídá spotřebě elektřiny 8 500 domácností za rok. Od 31. prosince 2009 je jeden z bloků hodonínské elektrárny určen výhradně ke spalování čisté biomasy. Zvýšené objemy spalované biomasy jsou příspěvkem Skupiny ČEZ k ohlášenému Akčnímu plánu pro biomasu v ČR na období 2009 až 2011, který před nedávnem schválila vláda. Plán má pomoci ke splnění závazku České republiky, která hodlá do roku 2010 téměř zdvojnásobit podíl elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů.

2.9.6. Média a informační instituce (marketing) Pelety se velmi pomalu dostávají do povědomí obyvatel. Z tohoto důvodu se pořádají různé konference, výstavy, semináře či exkurze, na kterých lze získat množství potřebných informací týkající se problematiky pelet. V České republice se propagací pelet a jejich využití k energetickým účelům věnuje např. organizace České sdružení pro biomasu – CZ BIOM, která se zaměřuje na rozsáhlou publikační činnost a organizaci různých seminářů, konferencí a školení. Výzkumem technologie výroby a spalování topných pelet se zabývá Výzkumný ústav zemědělské techniky a v rámci analýzy tuhých paliv zase Ústav pro výzkum a využití paliv, jež uděluje atest na výrobu dřevěných pelet. Udělení atestu garantuje splnění požadavků Vyhlášky MTP č. 14

VALEČKO, Zdeněk: Biomasa - perspektivní zdroj energie. Biom.cz [online]. 2004. [cit. 2010-03-27].

Dostupný z WWW: . ISSN: 1801-2655. .

35

357/2002 a příslušných norem. Na podporu a větší propagaci nejen pelet se zaměřilo občanské sdružení Energy Centre České Budějovice. Výzkumný ústav zemědělský, pracoviště Chomutov se zaměřuje na ověření pěstebních postupů u rychle rostoucích dřevin a energetických plodin. Nemalou zainteresovanost zaujímají obecné i specializované mediální a informační instituce, do jejichž okruhu zájmu patří otázky environmentálního prostředí, energetiky, bydlení a ekonomiky výroby energií, a jež využívají obvyklé informační zdroje ke zvýšení informovanosti veřejnosti i specializovaných pracovišť.

2.10.

Legislativa pelet Chování MSP v oblasti výroby pelet je limitováno a usměrňováno právními a

technickými normami, tj. zákony, vládními nařízeními, vyhláškami, technickými normami ČR ale i EU, aj. Kontrolní funkci vykonávají složky správních a samosprávních orgánů.

2.10.1.

Energetická legislativa

Základní trojúhelník, který by se měl starat o smysluplnou státní politiku v oblasti obnovitelných zdrojů energie, je představován Ministerstvem pro průmysl o obchod, Ministerstvem pro místní rozvoj a Energetickým regulačním úřadem, dále jsou to parlamentní i exekutivní orgány, k jejichž agendám patří pravomoc legislativně regulovat pěstování biomasy, daňové a finanční nastavení podmínek výroby energie z biomasy, vč. dotačních programů, certifikace linek a vlastních pelet aj. Výčet nejdůležitějších zákonů a nařízení následuje zde: 

Zákon č. 177/2006 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 458/2000 Sb. energetický zákon a související předpisy



Zákon č. 180/2005 Sb. zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů a související předpisy



Nařízení č. 63/2002 Sb. o pravidlech poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů



Vyhláška č. 482/2005 Sb. o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy

36



předpisy týkající se ochrany životního prostředí, předpisy upravující podnikání v oblasti OZE (např. Živnostenský zákon), dokumenty týkající se OZE a úspor energie (např. Akční plán pro energetické úpory), aj.

2.10.2.

Cenové rozhodnutí

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal dne 3. 11. 2009 cenové rozhodnutí č. 4/2009, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů pro rok 2010. Navržená novela se týká možnosti snížit výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů o více než stanovených 5 % než tomu je dosud podle § 6, odst. (4) zákona a to v případě, že doba návratnosti investic bude kratší než 11 let. Novela rovněž počítá s tím, že poprvé bude toto ustanovení použito při stanovení podpory na rok 2011. Cenové rozhodnutí ERÚ je uvedeno v Příloze č. 2. Následně bylo cenové rozhodnutí ERÚ několikrát upraveno. Poslední dostupná verze je Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2009 ze dne 21. prosince 2009, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2009 ze dne 25. listopadu 2009, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb, a to takto: 1. V části (2.1.) písm. a) bod 2 a 3, 5 a 7, v části (5.1.) a v části (6.2) písm. c) se slova „o instalovaném výkonu nad 30 kW“ zrušují. 2. V části (2.1.) písmeno b) zní: „b) 58,81 Kč/MWh.

2.10.3.

Certifikace pelet a platné normy

Pelety by se měly jako jakýkoliv jiný produkt vyrábět v předem stanovené, neměnné a specifikované kvalitě, která by měla být popsána technickými normami. V České republice však dosud nebyla přijata jednoznačná norma, proto se v praxi setkáváme s kombinací několika starších domácích i zahraničních norem. Česká republika přejímá soubor technických specifikací TS, který obsahuje zkušební postupy a klasifikační technické specifikace vč. názvosloví. Soubory CEN jsou používány pod označením ČSN P CEN/TS jako předběžné české normy. Určitou alternativou je ještě někdy uváděná technická směrnice č. 55 z roku 2008 Ministerstva životního prostředí ČR.

37

Tuzemští výrobci a dodavatelé pelet tak mají možnost využívat tyto ČSN, nebo jako druhou variantu přejímat platné evropské normy pro pelety, kterých je k dispozici hned několik. V praxi se můžeme na domácím trhu setkat s: 

německá norma DIN 51731,



německá norma DIN plus,



rakouská norma ÖNORM M7135,



česká norma ČSN P CEN/TS 14961,



česká technická směrnice č. 55 – 2008 (MŽP ČR).

Jednotlivé normy se odlišují především surovinou pro výrobu pelet, parametry pelet a zkušebními postupy. Německé a rakouské normy se týkají pouze dřevěných pelet, v české normě, resp. směrnici, nalezneme také specifikace pro rostlinné, kůrové a jiné druhy pelet. Norma ČSN P CEN/TS 14961 Tuhá biopaliva – Specifikace a třídy paliv z roku 2005 uvádí vlastnosti těchto tuhých biopaliv: brikety, pelety, olivové výlisky, dřevní štěpka, drcené dřevní palivo, polena, piliny, kůra, balíková sláma a ostatní tuhá biopaliva. Vlastnosti jsou zde rozděleny na normativní a informativní. Technická směrnice č. 55 – 2008 (MŽP ČR) uvádí požadavky pro propůjčení ochranné známky „Ekologicky šetrný výrobek“ pro rostlinné pelety a je součástí Národního programu označování ekologicky šetrných výrobků a navazuje na stávající zkušební metody podle norem ČSN P CEN/TS, kterými se zkouší jednotlivé parametry pelet. Kvalita vyráběných pelet musí být zajišťována v celém dodavatelském řetězci, který začíná již u výrobce. Německé normy DIN 51731, DIN plus a rakouská norma ÖNORM M7135 kontrolu výroby charakterizují v rámci normy ustanovením akreditované laboratoře, která provádí kontrolu výrobního procesu odebíráním vzorků a zajišťováním laboratorních zkoušek pelet náhodně odebraných při výrobě a předává výsledky národnímu certifikačnímu orgánu. Tento certifikační orgán pak přiděluje certifikát o pozitivní zkoušce pelet dle DIN, resp. ÖNORM. Evropská specifikace a česká norma ČSN P CEN/TS 14961 se touto problematikou nezabývá15.

15

STUPAVSKÝ, Vladimír: Kvalita pelet - certifikace a normy pro pelety. Biom.cz [online]. 2010. [cit. 2010-03-

28]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655.

38

3. Praktická část modelového příkladu 3.1.

Úvodní předpoklady modelového příkladu Modelový příklad zvažuje dva subjekty z představitelů MSP, které se rozhodly

investovat do výrobní technologie na výrobu ekologicky šetrného paliva – pelet. Vzhledem k tomu, že lze vyrábět pelety jak z dřevní hmoty, tak i z rostlinné, uvažuje se ve výchozí situaci o dvou subjektech, kdy každý z nich se bude specializovat na výrobu jen jednoho druhu pelet. V podstatě se jedná o rozšíření vlastní podnikatelské činnosti oslovených MSP, to znamená, že se jedná o již zavedené firmy, které se rozhodly k výrobě pelet využívat buď dřevní anebo rostlinný odpad ze své podnikatelské činnosti. Jako modelový příklad je použito porovnání investice do pořízení výrobní technologie, tj. peletovací linky na výrobu dřevních pelet a peletovací linky na výrobu rostlinných pelet včetně sklizňové linky pro sběr rostlinného odpadu ze zemědělské půdy. Při výběru optimálního řešení je výše investice pouze jedním z kritérií. Z tohoto důvodu nejsou porovnávány jen investiční náklady, jež jsou u obou druhů výroby rozdílné, ale také provozní náklady či předpokládané tržby z prodeje ekologického paliva. Cílem ekonomických propočtů je především určit výnosnost investice, dobu návratnosti vložených finančních prostředků, čistou současnou hodnotu či vnitřní výnosové procento investice do výroby dřevních a rostlinných pelet a ze získaných údajů vyhodnotit, která technologie je dle výše uvedených ekonomických ukazatelů efektivnější. Pro zajištění relevantních vstupních údajů byly osloveny dvě firmy spadající do kategorie MSP, které se zaměřují na výrobu daného typu pelet. Každá z oslovených firem se specializuje pouze na výrobu daného druhu pelet. Poskytnutá vstupní data charakterizují daný typ výroby, jsou vyčísleny průměrnou hodnotou a jakékoliv propočty uvedené v této práci jsou pouze modelovými variantami zhodnocující danou investiční akci.

3.2.

Technické aspekty využití peletovací linky Při výrobě pelet se využívá speciální výrobní technologie, tj. peletovací linka. Jedná

se o technologické zařízení, ve kterém se ze sypké dřevní nebo rostlinné hmoty pod vysokým tlakem za určité teploty lisují dřevní nebo rostlinné pelety. Pro určení kapacity peletovací linky a

tedy zajištění vhodné technologie výroby se využívá standardizovaný formulář (Příloha č. 3). Pro účely modelového příkladu byly zvoleny následující vstupní parametry. 39

Tabulka 13

Základní parametry peletovací linky

Parametr Kapacita peletovací linky Vstupní materiál Výkon

Jednotka [tuna/rok]

Dřevní pelety 5.000

Rostlinné pelety 5.000

---

Dřevní odpad

Rostlinný odpad

[kg/hod]

600 až 700

1.300 až 1.800

Instalovaný příkon linky

[kW] [kW/hod]

132

140

105

110

Spotřeba užitkové vody

[litr/hod]

60

60

Doba provozu Prostory pro výrobu

[měsíc]

12

7

[m2]

750

750

Prostory pro skladování

[m2]

1.600

1.600

[osoba]

3

3

Provozní spotřeba elektrické E

Počet pracovníků na směnu Zdroj: Autor.

3.2.1. Vlastnosti vyráběných pelet MSP, zabývající se výrobou pelet z dřevního materiálu, získává vstupní materiál pro svou výrobu pelet především z dřevního odpadu, tj. piliny a kusové dřevo, popřípadě mikroštěpka, jež jsou dále zpracovány. MSP, zabývající se výrobou pelet z rostlinného materiálu, získává vstupní materiál z rostlinného odpadu. Jedná se především o zbytkovou pšeničnou a řepkovou slámu od místních zemědělců. Oba druhy vyrobených pelet jsou určeny ke spalování v kotlích pro jednotlivé domácnosti, ale také pro velká spalovací zařízení. Jednotlivé parametry vyráběných dřevních a rostlinných pelet u oslovených MSP shrnuje následující tabulka. Tabulka 14

Vlastnosti vyráběných dřevních a rostlinných pelet

Vlastnost

Jednotka

Dřevní pelety

Rostlinné pelety

Vstupní surovina

----

Dřevní surovina

Pšeničná/řepková sláma

Průměr

[mm]

6

6 až 8

Délka

[mm]

Do 30

5 až 40

Voda

[%]

8,93

6,40 / 7,85

Popel

[%]

0,34

6,33 / 5,64

C

[%]

45,99

43,04 / 43,64

H

[%]

5,54

6,51 / 6,11

N

[%]

0,08

0,72 / 0,84

S

[%]

0,01

0,05 / 0,14

O

[%]

39,11

36,89 / 35,64

40

Spalné teplo

[MJ/kg]

18,55

16,93 / 16,75

Výhřevnost

[MJ/kg]

17,12

15,45 / 15,23

Zdroj: (1) Dřevní pelety: Zkušební vysvědčení č. 89-2005. (2) Rostlinné pelety – pšeničná sláma: Protokol o měření paliva č. 101-2006. (3) Rostlinné pelety – řepková sláma: Protokol o měření paliva č. 102-2006.

3.2.2. Základní princip procesu peletizace Z technického hlediska se výroba dřevních a rostlinných pelet příliš neliší. Pro výrobu dřevních pelet je výhradně používána dřevní hmota, jež má vysoký obsah vody, a proto se musí sušit v bubnových sušárnách, aby byla vhodně připravena k vlastní peletizaci. Pro výrobu pelet z rostlinných materiálů se velmi často používají zemědělské zbytky. V této konkrétní situaci se oslovená firma specializuje na výrobu pelet využívající především pšeničnou a řepkovou slámu, která zbývá na zemědělské půdě po sklizni daného zemědělského materiálu. U výroby rostlinných pelet je vstupní materiál již suchý, neboť sláma je ze zemědělské půdy obvykle sbírána suchá. Dílčí části metody zpracování pelet se skládají z drcení, úpravy, vlastní peletizace, chlazení a balení, jak lze vidět na následujícím schématu. Obrázek 01

Výrobní schéma výroby dřevních a rostlinných pelet

Zdroj: Autor

Do výrobního procesu nepřichází vstupní materiál v optimálním tvaru, a proto je upraven na vhodnou velikost, a to za pomoci výkonného drtiče. Poté následuje vlastní 41

peletizace (hlavní částí výrobní linky je lis) - tzv. lisování vstupního materiálu do požadovaného tvaru pelet. Po vylisování do normovaného průměru mají pelety na výstupu z lisu vysokou křehkost a vysokou teplotu, proto jsou dopraveny do chladícího zařízení, ve kterém jsou pelety zchlazeny na teplotu vhodnou k transportu do balící části, která je posledním krokem procesu výrobní linky. Zde dochází k balení pelet dle váhy do příslušných typů obalů a ukládání na palety. Poté následuje transport do skladu.

3.3.

Ekonomické aspekty využití peletovací linky

3.3.1. Hodnocení ekonomické efektivnosti investic Při realizaci investičního projektu je důležité neopomenout fakt, aby tato investice byla ekonomicky návratná. Ekonomický propočet efektivnosti investice je vždy individuální záležitostí – je závislý na konkrétním technickém řešení, výši uvažované investice apod. Důležitou veličinou jsou zdroje a způsoby financování. Při ekonomickém hodnocení efektivnosti investice je nutné nejdříve sestavit jednoduchou ekonomickou rozvahu, jejímž výsledkem bude prostá cena vyrobené energie nebo prostá návratnost vložených prostředků, a zjednodušený propočet ročního hospodaření. Jestliže prvotní jednoduchá ekonomická analýza investice dopadne příznivě, je nutné provést podrobný propočet, což většinou zajišťuje ekonom znající problematiku instalovaného obnovitelného zdroje energie, energetický auditor či poradenská firma. Vyjádření třetí osoby je zpravidla požadováno i při žádosti o finanční úvěr či poskytnutí dotace. Využitelnost obnovitelného zdroje energie je ovlivněna mnoha faktory. Mezi hlavní ekonomický faktor patří cena. Cena pelet by měla být co nejnižší, aby mohla konkurovat ostatním energetickým zdrojům energie, a je ovlivněna následujícími faktory. Investiční náklady dané investiční akce musí být co nejnižší a měly by se vrátit výrobou energie nebo provozními úsporami. Provozní náklady musí být také co nejnižší, neboť mají přímý vliv na stanovení ceny. Doba životnosti výrobní technologie musí být naopak co nejvyšší. Čím je životnost vyšší, tím se vyrobí více obnovitelného zdroje energie, v tomto případě dřevních či rostlinných pelet. Způsob financování má na efektivitu investiční akce výrazný vliv, např. při využití bankovního úvěru je cena energie obvykle odvozena od splátky úroku bankovního úvěru. Při financování z vlastních zdrojů je vhodné porovnat danou investici s implicitními náklady. Množství vyrobených pelet také ovlivňuje jejich cenu. Čím 42

více daná výrobní technologie vyrobí dřevních či rostlinných pelet, tím je příznivější jejich cena a tím rychleji se vrací investované prostředky. Mezi další faktory, které vstupují do tvorby ceny, lze například zařadit obtížné zásobování jiným druhem energie, image firmy aj. Jednotlivé faktory jsou v následující části popsány a rozebrány podrobněji.

3.3.2. Vstupní parametry ekonomických ukazatelů Pro tuto modelovou situaci byly od oslovených subjektů MSP zjištěny následující vstupní parametry potřebné pro ekonomickou analýzu. Tabulka 15

Ekonomická bilance dřevních a rostlinných pelet

Parametr Investice do peletovací linky Investice do sklizňové linky Doba životnosti

Jednotka [Kč]

Dřevní pelety 11.000.000

Rostlinné pelety 6.200.000

[Kč]

-----

10.000.000

[rok]

15

15

Odpisová skupina

----

2

2

Doba odpisování

[rok]

5

5

Roční dodávka pelet do prodejní sítě Prodejní cena pelet

[t /rok]

5.000

5.000

[Kč / t ]

3.200

2.400

Náklady na vstupní suroviny Provozní náklady linky

[Kč / rok]

700

300

[Kč / rok]

1.900

1.000

Meziroční nárůst výnosů Meziroční nárůst nákladů Diskont

[%]

2

2

[%]

1,5

1,5

[%]

13,5

13,5

Bankovní úvěr

[Kč]

11.000.000

16.200.000

Doba splatnosti

[rok]

10

10

Úrok

[%]

8

8

Dotace

[%]

30

30

Zdroj: Autor

3.3.2.1. Predikce Predikce je založena na dlouhodobém růstu cen v oblasti energetiky, který má přímý vliv na cenu provozních nákladů. Existuje však řada odhadů a prognóz cenového vývoje jednotlivých zdrojů a nositelů energie, které se odchylují od skutečnosti, neboť reálný vývoj cen podléhá různým vnějším vlivům (např. politické, ekologické vlivy a jiné). Nelze 43

tedy jednoznačně stanovit přesnost cenového nárůstu a meziroční nárůst cen. Na základě konzultací s odborníky je navržen meziroční růst provozních nákladů ve výši 1,5 % a meziroční růst prodejní ceny ve výši 2 %. Procentuální nárůst je pro obě varianty, tj. výroby dřevních a rostlinných pelet, shodný.

3.3.2.2. Metodika propočtů Veškeré propočty ekonomických ukazatelů vycházejí z výpočtu toku hotovosti dle zvolené varianty financování, jejíž hodnoty jsou uvedeny v tabulkách v Příloze č. 4 písm. A-F. Hodnoty propočtů variant získání zdrojů čistě z bankovního úvěru a zdrojů z kombinace vlastních zdrojů, bankovního úvěru a dotace u dřevních a rostlinných pelet je uveden v tabulkách v příloze č. 5 písm. A, B. Propočet vývoje provozních nákladů je uveden v Příloze č. 6 a vývoje výnosů v Příloze č. 7. Vyhodnocení a shrnutí výpočtů je v podobě čisté současné hodnoty uvedeno v Příloze č. 8. Hodnoty v tabulkách výpočtové části jsou uvedeny vždy v tisících, pokud není uvedeno jinak. Samotné výpočty jsou provedeny v programu MS Excel.

3.3.2.3. Doba životnosti Jedná se o dobu, po kterou bude projekt provozován - tzn. dobu, po kterou bude hodnocena jeho ekonomická efektivnost. Např. kupujete-li kotel, který chcete provozovat 5 let, bude doba životnosti projektu 5 let (i když životnost a provozuschopnost kotle může být mnohem delší). V této simulaci je doba životnosti výrobní technologie stanovena shodně pro obě varianty, tj. na 15 let (10 let bez generální opravy).

3.3.2.4. Náklady Náklady mají v posuzování ekonomické efektivnosti investic nemalou důležitost. Proto je nutné znát jejich výši vzhledem k výnosům dané investice. Existují různé náklady, jež se dělí z mnoha hledisek. Pro účel tohoto modelového příkladu jsou rozděleny na náklady investiční a provozní.

Investiční náklady Celková investice do zařízení je celková finanční částka (vlastní kapitál + zapůjčený kapitál) investovaná na začátku doby životnosti do projektu. Kalkulace je nastavena tak, že počáteční investice (tj. celková investice na pořízení celého zařízení) je investována v tzv. nultém roce a provoz projektu (doba životnosti) je počítán až od roku následujícího. V tomto případě jsou investiční náklady vyčísleny pro peletovací linky o kapacitě 44

5.000 tun pelet za rok. Jednotlivé součásti peletovací linky a sklizňové linky jsou uvedeny v Příloze č. 9. Tabulka 16

Investiční náklady

Parametr Investiční náklady peletovací linky Investiční náklady sklizňové linky Investiční náklady celkem Zdroj: Autor

Jednotka

Dřevní pelety

Rostlinné pelety

[Kč]

11.000.000

6.200.000

[Kč]

---

10.000.000

[Kč]

11.000.000

16.200.000

Provozní náklady Roční provozní náklady jsou provozní náklady celého projektu za jeden rok. Změna ročních provozních nákladů jsou procenta, o která se roční provozní náklady mění v dalších letech. Provozní náklady souvisejí s provozem zařízení a s výrobou pelet. Jedná se především o následující náklady: 

mzdové náklady pracovníků peletovacího stroje včetně příslušenství,



spotřební náklady, které představují náklady na palivo, energie a jiné (např. náhradní díly),



ostatní náklady, které představují režijní náklady (např. pojištění), úroky z poskytnutého úvěru, atd.

V následující tabulce jsou uvedeny provozní náklady na 1 tunu vyrobených dřevních a rostlinných pelet ve výchozím roce. Tabulka 17

Provozní náklady na 1 tunu

Parametr Náklady na vstupní suroviny Provozní náklady linky Provozní náklady celkem Zdroj: Autor

Jednotka

Dřevní pelety

Rostlinné pelety

[Kč / rok]

700

300

[Kč / rok]

1.900

1.000

[Kč / rok]

2.600

1.300

V této modelové situaci je změna ročních provozních nákladů stanovena ve výši 1,5 % za rok pro obě varianty shodně. Index růstu provozních výdajů vyjadřuje například růst cen energií a služeb v daném odvětví. Pro zjednodušení propočtů v sobě zahrnuje i průměrnou roční inflaci. Vývoj provozních nákladů dřevních a rostlinných pelet v jednotlivých letech je uveden v Příloze č. 6. 45

3.3.2.5. Výnosy Roční výnos je výnos celého projektu za jeden rok. Změna ročního výnosu jsou procenta, o která se roční výnos mění v dalších letech. Jedná se především o výnosy z prodeje vyrobených pelet. V následující tabulce jsou uvedeny roční tržby za 5.000 tun s prodejní cenou 3.200 Kč za 1 tunu prodaných pelet dle typu ve výchozím roce. Tabulka 18

Výnosy dřevních a rostlinných pelet

Parametr Množství prodaných pelet Prodejní cena pelet Tržby celkem Zdroj: Autor

Jednotka [ t / rok]

Dřevní pelety 5.000

Rostlinné pelety 5.000

[Kč / t] [Kč/rok]

3.200 16.000.000

2.400 12.000.000

V této modelové situaci je počítáno se změnou ročního výnosu, který je stanoven ve výši 2 % za rok za jednu prodanou tunu pelet pro obě varianty shodně. Index růstu ročních výnosů zahrnuje pro zjednodušení propočtů průměrnou roční inflaci. Vývoj provozních nákladů dřevních a rostlinných pelet v jednotlivých letech je uveden v Příloze č. 7.

3.3.2.6. Diskontní míra Diskontní míra má ve finanční oblasti více významů. Při posuzování investiční akce slouží k časovému zohlednění hodnoty finančních toků. Diskontní míra poté vyjadřuje tzv. alternativní náklad kapitálu neboli cenu ušlé příležitosti. Diskontní sazba slouží k převodu budoucí hodnoty hotovostních toků na jejich současnou hodnotu pomocí tzv. diskontování. Mezi nejdůležitější faktory, které ovlivňují diskontní míru, patří výše úrokových měr, rizikovost investiční akce či výše inflace. Na základě odborných konzultací a literatury je stanovena diskontní míra ve výši 13,5 %, která v sobě zahrnuje úrokovou sazbu, výši inflace a rizikovou přirážku.

3.3.2.7. Daňová sazba Jedná se o sazbu daně, kterou se musí daný investor řídit dle zákona o dani z příjmů. V tomto případě není počítáno s tzv. zápornou daní. Minimální odváděná daň je vždy nulová. To znamená, že pokud se investor ocitne ve ztrátě, což je obvyklé především v počáteční části projektu, nepřevádí se tzv. záporná daň do příštího období. Jinak řečeno, předpokládá se, že investor je schopen získat zisk z jiných investic natolik velký, aby pokryl 46

počáteční ztráty z realizované investiční akce. Dále je pominuto osvobození od daně, jak umožňuje zákon o dani z příjmů právnických osob, a to na období pěti po sobě jdoucích let od uvedení investice do provozu. Pro modelový propočet obou variant byly zvoleny vstupní předpoklady dle platného zákona o dani z příjmu.

3.3.2.8. Odpisy V tomto modelovém příkladě byl přijat předpoklad propočtu, že celá počáteční investice (peletovací a sklizňová linka) spadá pouze do druhé odpisové skupiny dle platné legislativy. Proto investice nebude procentuelně mezi jednotlivé odpisové skupiny rozdělena. Zařízení bylo do provozu začleněno k 1. lednu 2008. Doba odepisování je nastavena dle současných platných zákonů o dani z příjmů, a to na pět let. Pro modelový propočet obou variant byly použity následující vstupní předpoklady, a to rovnoměrné daňové odpisy, které nejsou stanoveny na delší dobu než je doba životnosti investiční akce. Blíže v následující tabulce. Tabulka 19

Odpisy peletovací linky na výrobu dřevních a rostlinných pelet

Vstupní předpoklady Jednotka Dřevní pelety Investiční náklady peletovací [Kč] 11.000.000 linky Investiční náklady sklizňové [Kč] 0 linky [Kč] 11.000.000 Investiční náklady celkem --2 Odpisová skupina [rok] 5 Doba odpisování [%] 11 Roční odpisová sazba - 1.rok Roční odpisová sazba – [%] 22,25 2. až 5. rok [Kč] 1.210.000 Odpis roku 2008 [Kč] 2.448.000 Odpis roku 2009 [Kč] 2.448.000 Odpis roku 2010 [Kč] 2.448.000 Odpis roku 2011 [Kč] 2.448.000 Odpis roku 2012 [Kč] 11.000.000 Odpis celkem Zdroj: (1) Daň z příjmů právnických osob. (2) Autor na základě vlastních propočtů.

Rostlinné pelety 6.200.000 10.000.000 16.200.000 2 5 11 22,25 1.782.000 3.605.000 3.605.000 3.605.000 3.605.000 16.200.000

3.3.3. Vliv kapitálové struktury Zdroje financování a jejich struktura mají značný vliv na ekonomiku investiční akce. Pro financování investiční akce ve formě pořízení výrobní technologie na výrobu dřevních a rostlinných pelet lze využít následující varianty: financování investiční akce z vlastních zdrojů, využití cizích zdrojů ve formě poskytnutého finančního úvěru či dotace a 47

kombinace výše uvedených možností. Modelový příklad bere v úvahu využití těchto finančních zdrojů: 100 % financování cizími zdroji, 100 % financování vlastními zdroji a kombinace cizích zdrojů (50 %), vlastních zdrojů (20 %) a dotace (30 %). Následující tabulka blíže charakterizuje, jaké zdroje jsou použity na jaké aktivity v modelových situacích. Tabulka 20

Zdroje financování

Zdroje financování Vlastní zdroje (VZ) Cizí zdroje (CZ) Dotace (D) Zdroj: Autor.

Aktivity Provozní náklady v plné výši ve všech variantách a investiční náklady ve výši 0 %, 20 % nebo 100 % vstupní pořizovací ceny výrobní technologie (peletovací linka a sklizňová linka). Investiční náklady do peletovací linky a sklizňové linky ve výši 0 %, 50 % nebo 100 %. Investiční náklady ve výši získané maximální dotace, tj. 30 % z pořizovací vstupní ceny výrobní peletovací linky.

3.3.3.1. Vlastní zdroje Vlastní zdroje jsou finanční prostředky, jež mají subjekty MSP volně k dispozici na bankovním účtu. Každá investiční akce musí být částečně hrazena z vlastních zdrojů, neboť je to základní předpoklad pro získání cizích zdrojů. V této bakalářské práci jsou vždy z vlastních zdrojů hrazeny provozní náklady v plné výši. Investiční náklady jsou zde hrazeny buď ve výši 100 % anebo částečně ve výši 20 % za předpokladu využití cizích zdrojů a dotace.

3.3.3.2. Bankovní úvěr Jedná se o částku, kterou si investor zapůjčí na realizaci projektu. Úvěr je splácen anuitními splátkami, tj. úmorem a úrokem úvěru. Délka úvěru může být stejná nebo kratší než je životnost projektu, nedoporučuje se ovšem užívat delší. V této práci je využito služeb a produktů komerční banky GE Money, která financuje jednotlivé projekty využívající obnovitelné zdroje energie, například zpracování biomasy aj. Charakteristika poskytovaného bankovního úvěru je financování až do 100 % investičních nákladů – záleží na typu projektu a ekonomiky investora, doba splatnosti úvěru až na 15 let a existence možnosti zvolit si mezi fixní a pohyblivou úrokovou sazbou. Pro modelový propočet byly zvoleny následující vstupní předpoklady. Kromě výše úvěru, který se odvíjí od vstupních investičních nákladů a varianty financování, jsou ostatní údaje pro obě varianty shodné.

48

Tabulka 21

Předpoklady bankovního úvěru

Vstupní předpoklady Výše úvěru (varianta 100 % CZ) Výše úvěru (varianta 50 % CZ, 20 % VZ a 30 % D) Doba splatnosti Úroková míra Odklad jistiny Zdroj: Autor.

Jednotka [Kč]

Výše 11.000.00016 a 16.200.00017

[Kč]

5.500.00018 a 8.100.00019

[rok] [%] [rok]

10 8 1

Vzhledem k velkému množství propočtů jednotlivých variant, jsou tabulky propočtů pro každou výrobu pelet zvlášť, tj. pro výrobu dřevních pelet a pro výrobu rostlinných pelet, uveden v Příloze č. 5 písm. A, B.

3.3.3.3. Dotace Dotace je přidělena na základě splnění požadovaných kritérií dle aktuálně vyhlášených státních či evropských programů. V modelovém příkladě byla získána maximální dotace, tj. 30 % z pořizovací vstupní ceny výrobní peletovací linky, na sklizňovou linku se možnost získání dotace nevztahuje. Následující tabulka blíže vyjadřuje výši poskytnuté dotace v procentech a v korunách. Tabulka 22

Dotace na pořízení peletovací linky

Vstupní předpoklady Investiční náklady peletovací linky Investiční náklady sklizňové linky Investiční náklady celkem (bez dotace) Dotace Dotace Zdroj: Autor.

Jednotka

Dřevní pelety

Rostlinné pelety

[Kč]

11.000.000

6.200.000

[Kč]

0

10.000.000

[Kč]

11.000.000

16.200.000

[%] [Kč]

30 3.300.000

30 1.860.000

3.3.4. Kritéria hodnocení ekonomické efektivnosti investice Finanční analýza investice je velmi důležitá. Napomůže vyjádřit, zda je daná investice efektivní či nikoliv, tj. zda investice povede k ekonomickému výnosu, respektive

16

Výše úvěru pro výrobu dřevních pelet – varianta CZ.

17

Výše úvěru pro výrobu rostlinných pelet – varianta CZ.

18

Výše úvěru pro výrobu dřevních pelet – varianta CZ+VZ+D.

19

Výše úvěru pro výrobu rostlinných pelet – varianta CZ+VZ+D.

49

zisku, anebo k ekonomické ztrátě. Pro určení požadovaného výsledku slouží ekonomická kritéria. Pro tuto práci jsou stanovena: výnosnost investice, doba návratnosti, čistá současná hodnota, vnitřní výnosová míra a dále toky hotovosti jednotlivých variant. Propočet finančních ukazatelů není příliš složitý a dovolují simulaci změn jednotlivých vstupních podmínek. Hodnocení jsou založena na výpočtu hotovostních toků jako rozdílů mezi příjmy a výdaji jednotlivých let trvání investice.

3.3.4.1. Výnosnost investice Přínosem realizované investice je zisk, který je ovlivněn změnou v objemu výroby, změnou v nákladech či prodejní cenou výrobků. Výnosnost investice porovnává čistý účetní zisk vůči velikosti investice, respektive objemu celkových aktiv nebo pasiv (bilanční suma), neboli jde o metodu ukazující výnosnost, kterou nám investice bude v budoucnu přinášet. Rovnice 02

Výnosnost investice

ROI = Zr / IN kde symboly znamenají:

ROI = výnosnost investice; jednotka [%] Zr = průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice; jednotka [Kč] IN = investiční náklady; jednotka [Kč]

Tabulka 23

Výnosnost investice dřevních a rostlinných pelet

Výnosnost investice dřevních a rostlinných pelet Dřevní pelety Rostlinné pelety CZ VZ CZ+VZ+D CZ VZ CZ+VZ+D 2 522 3 519 2 662 4 341 4 754 4 575 Průměrný čistý zisk (v tis. Kč) 11 000 11 000 11 000 16 200 16 200 16 200 Investiční náklady (v tis. Kč) 0,229 0,320 0,242 0,268 0,293 0,282 Výnosnost investice 23% 32% 24% 27% 29% 28% Výnosnost investice v % Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů - viz příloha č. 4 A-F.

3.3.4.2. Tok hotovosti Tok hotovosti neboli Cash Flow lze formulovat několika způsoby. Obecně vyjadřuje pohyb peněžních prostředků, tj. jejich přírůstek a úbytek, podniku za určité období. Pro účely této bakalářské práce je použit níže uvedený tok hotovosti. Jednotlivé přírůstky či úbytky finančních prostředků jsou spojeny s investiční akcí v jednotlivých letech životnosti investice. Stanovení toku hotovosti je následně využito k výpočtu čisté současné hodnoty,

50

vnitřní míry výnosnosti či doby návratnosti. Hodnoty hotovostních toků pro jednotlivé varianty výroby i financování jsou uvedeny v Příloze č. 4 písm. A-F. Rovnice 03

Tok hotovosti

CF = V – Np – Nú – IN – Úm – Dz – Dot – BÚ kde symboly znamenají:

CF = Cash Flow; jednotka [Kč] V = výnosy plynoucí z realizace investiční akce; jednotka [Kč] Np = provozní výdaje; jednotka [Kč] Nú = úroky z úvěrů; jednotka [Kč] IN = investiční náklady; jednotka [Kč] Úm = úmor bankovního úvěru; jednotka [Kč] Dz = daň z příjmu; jednotka [Kč] Dot = investiční dotace; jednotka [Kč] BÚ = bankovní investiční úvěr; jednotka [Kč]

Výnos daného období může být představován např. hotovostí na začátku období, daňovými odpisy, novými úvěry, příjmy z provozu obnovitelných zdrojů energie (prodej pelet), aj. Náklad daného období může být představován např. pořízením a přírůstky investičního majetku, splátkami úvěrů, provozními výdaji (obsluha, údržba, opravy, režijní náklady), úroky z úvěru, daněmi ze zisku, aj.

Kumulovaný tok hotovosti Kumulovaný tok hotovosti vyjadřuje průběžný součet všech toků hotovosti od prvého roku zahájení výroby po daný sledovaný rok.

Diskontovaný tok hotovosti Diskontovaný tok hotovosti daného roku vyjadřuje příspěvek daného roku k celkové ekonomice investiční akce, tj. tok hotovosti v daném roce diskontovaný k roku zahájení realizace investice.

Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti vyjadřuje celkovou ekonomiku investiční akce do daného roku se zohledněním časové hodnoty peněz, tj. průběžný součet všech diskontovaných toků hotovosti od prvního do posledního roku. Hodnota v posledním roce životnosti se rovná čisté současné hodnotě. 51

3.3.4.3. Doba návratnosti Prostá doba návratnosti nebo též doba splacení investice je doba potřebná pro úhradu celkových investičních nákladů čistými příjmy investiční akce. Jedná se o nejjednodušší metodu a v praxi velmi často požívanou, avšak z teoretického hlediska ne příliš vhodnou. Mezi negativa tohoto ukazatele patří především ignorování časové hodnoty peněz, proto slouží jen jako první orientační kritérium pro hodnocení. Rovnice 04

Doba návratnosti

DN = IN / CF kde symboly znamenají:

DN = prostá doba návratnosti; jednotka [rok] IN = investiční (pořizovací) náklady; jednotka [Kč] CF = Cash Flow neboli roční hotovostí toky; jednotka [Kč]

Diskontovaná doba návratnosti Jedná se o obdobné kritérium jako prostá doba návratnosti, ale s tím rozdílem, že zahrnuje hledisko časové hodnoty peněz, tj. vyjadřuje dobu potřebnou pro úhradu celkových investičních nákladů čistými příjmy investiční akce při respektování časové hodnoty peněz. Diskontovaná doba návratnosti vyjadřuje dobu, za kterou kumulovaný diskontovaný tok hotovosti nabude kladné hodnoty. Ta investiční akce, která vykazuje kratší dobu splacení, je považována za výhodnější. Rovnice 05

Diskontovaná doba návratnosti

DN ds = IN / CFds CF ds = CF / (1 + r)n kde symboly znamenají:

DN ds = diskontovaná doba návratnosti; jednotka [rok] IN = investiční (pořizovací) náklady; jednotka [Kč] CF ds = diskontovaný Cash Flow; jednotka [Kč] r = diskont; jednotka [%] n = rok, ke kterému se Cash Flow ds počítá

Níže uvedená tabulka shrnuje jednotlivé diskontované doby splacení investičních nákladů od zahájení výroby dřevních pelet a výroby rostlinných pelet dle jejich zdroje financování. 52

Tabulka 24

Diskontovaná doba návratnosti

Diskontovaná doba návratnosti v letech Varianta financování Dřevní pelety 10,90 CZ 4,00 VZ 5,85 CZ+VZ+D Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů - viz příloha č. 4 A-F.

Rostlinné pelety 6,74 3,26 4,39

V tabulce jsou uvedeny diskontované doby návratnosti investice do peletovací linky dle jednotlivých stanovených variant. Toto číslo udává, že v případě bezproblémového běhu dojde ke splacení počáteční investice ve výše uvedeném roce. Z hlediska tohoto kritéria jsou všechny varianty přípustné, neboť mají dobu návratnosti kratší, než je doba jejich životnosti, tj. 15 let či 10 let bez generální opravy. Za nejvýhodnější variantu u výroby dřevních pelet i u výroby rostlinných pelet lze považovat variantu financovanou z vlastních zdrojů.

3.3.4.4. Čistá současná hodnota Pro stanovení čisté současné hodnoty je nutné stanovit čisté toky hotovosti investiční akce v jednotlivých letech, a poté stanovit jejich současnou hodnotu diskontováním. Čistá současná hodnota je poté součtem těchto diskontovaných toků hotovosti po odečtení kapitálového výdaje. Obvykle se čistá současná hodnota vztahuje k roku zahájení investiční akce, v tomto případě k zahájení výroby. Čistá současná hodnota je v dnešní době jedním z nejvhodnějších kriterií. Je v ní zahrnuta celá doba životnosti projektu, ale i možnost investování do jiného stejně rizikového projektu. Jedná se o teoreticky nejpřesnější metodu investičního rozhodování, jež je založena na respektování faktoru času za pomoci diskontního počtu. Rovnice 06

Čistá současná hodnota

ČSH = Σ CF (1 + i)-n – K kde symboly znamenají:

ČSH = čistá současná hodnota, jednotka [Kč] CF = peněžní toky v jednotlivých letech životnosti, jednotka [Kč] i = úrok (požadovaná výnosnost), jednotka [%] n = jednotlivá léta životnosti, jednotka [rok] K = kapitálový výdaj, jednotka [Kč]

53

Pokud čistá současná hodnota vychází jako kladné číslo, jedná se o investici ekonomicky efektivní. Při posuzování více investičních variant je nejefektivnější ta, jejíž ukazatel čisté současné hodnoty dosahuje nejvyšší hodnoty. Při čisté současné hodnotě rovnající se nule se jedná o investici, jejíž výnos za dobu životnosti je stejný jako její alternativní výnos. Výpočty čisté současné hodnoty pro jednotlivé varianty financování dřevních pelet i rostlinných pelet jsou uvedeny v Příloze č. 8. Tabulka 25

Čistá současná hodnota

Čistá současná hodnota v tis. Kč Varianta financování Dřevní pelety -6 505,32 CZ 2 238,28 VZ 1 163,83 CZ+VZ+D Zdroj: Autor na základě vlastních propočtů – viz Příloha č. 8.

Rostlinné pelety -3 870,14 9 014,60 4 868,60

Všechny varianty dle čisté současné hodnoty jsou přípustné k uskutečnění investiční akce kromě varianty výroby pelet financované pouze z cizích zdrojů. V tomto modelovém příkladě je na základě propočtů z čistě ekonomického hlediska nejvýhodnější upřednostnit výrobu financovanou z vlastních zdrojů, a celkově výhodnější je výroba rostlinných pelet.

3.3.4.5. Vnitřní výnosové procento Za vnitřní výnosové procento čili vnitřní výnosovou míru lze považovat takovou diskontní míru, při které je čistá současná hodnota toků hotovosti rovna nule. Rovnice 07

Vnitřní výnosové procento

Σ CF (1 + i)-n = K kde symboly znamenají:

CF = peněžní tok v jednotlivých letech životnosti, jednotka [Kč] i = úrok (požadovaná výnosnost), jednotka [%] n = jednotlivá léta životnosti, jednotka [rok] K = kapitálový výdaj, jednotka [Kč]

54

Pokud je vnitřní výnosové procento vyšší než uvažovaná diskontní míra (požadovaná výnosnost), jedná se o ekonomicky efektivní investici. Při porovnání více investičních variant se upřednostňuje právě taková investice, jejíž vnitřní výnosové procento je největší. Tabulka 26

Vnitřní výnosové procento

Vnitřní výnosové procento Varianta financování Dřevní pelety 7% CZ 24% VZ 32% CZ+VZ+D Zdroj: Autor na základě vlastních propočtů – viz Příloha č. 4 písm. A-F.

Rostlinné pelety 14% 35% 32%

Všechny varianty, kromě financování výrobní linky na dřevní pelety pouze z cizích zdrojů, lze doporučit k uskutečnění investiční akce, neboť vnitřní výnosové procento je vyšší než uvažovaná diskontní míra ve výši 13,50 %. V této modelové situaci je výhodné z hlediska výroby pelet upřednostnit výrobu rostlinných pelet, neboť při všech variantách dosahuje buď stejných či vyšších hodnot vnitřní míry výnosnosti.

3.4.

Analýza rizik Žádná oblast lidské činnosti není bezriziková. Pro úspěšné efektivní hodnocení

investice je nutné analyzovat a eliminovat jednotlivá rizika, jejichž existenci nelze nikdy vyloučit. Mezi základní rizika jsou řazena rizika technologická, ekologická, ekonomická, politická, legislativní, bezpečnostní či sociální. Tato rizika jsou společná jak pro výrobu dřevních tak i rostlinných pelet. Tržní riziko: Jedním z možných tržních rizik je ztráta odbytu. V tržním prostředí dochází k neustálým turbulencím, na které musí MSP pružně reagovat a být připraveni nabídnout určitou konkurenční výhodu, např. snížit cenu, apod. Dále to může být neočekávaný či nekoordinovaný nárůst cen energií především na světových trzích. Finanční riziko: Jedná se např. o riziko vzrůstajících úrokových měr, změnu měnových kurzů (investorům nepřinese tak vysoké zisky, jak čekali), riziko inflace, jež zvýší náklady rychleji, než zvýší příjmy, aj. Odhadovat finanční riziko v horizontu 15 let je velice těžké a v odhadech selhávají i renomované ekonomické prognózy, ale je třeba být na případné nečekané situace připraven např. formou ukládání volných prostředků do finančních rezerv. 55

Politické riziko: Mezi dominantní riziko lze zařadit nepřijetí státní energetické koncepce či zachování vlivu na vývoji energetického hospodářství po liberalizaci všech forem energie a privatizace, jež by měli významný vliv na stabilitu státního hospodářství a nepřímo také na efektivnost investic na energetickém trhu. Legislativní riziko: S politickými riziky úzce souvisí i legislativní riziko, spojené s podmínkami regulace energetického sektoru, nedostatečnou podporou využívání a zpracování energetických komodit v legislativní oblasti, měnící se regulací v oblasti životního prostředí, změnami zákonů v oblasti energetiky, jednotlivými změnami v daňových zákonech, atd. Technické riziko: Nejvíce analyzovanou skupinou rizik je právě riziko technické či technologické. Jedná se např. o technologie s příliš malým výkonem, nebo příliš vysoká spotřeba paliva, nedodržení termínů výstavby, náklady převyšující ekonomickou kalkulaci, havárie během provozu (ohrožení životního prostředí) aj. Bezpečnostní riziko: Tato rizika hrozí na základě politické situace ve světě, tj. nestabilita zemí mající strategické zásoby energie, neustálý růst cen energií, aj. Je z dlouhodobého hlediska důležité stanovit efektivní skladbu energetického mixu nejen pro posílení energetické soběstačnosti státu, ale také pro spolehlivé zásobování energie. Sociální riziko: Riziko sociální spočívá hlavně v přeměně jednotlivých energetických sektorů, tj. postupný přechod od využívání primárních zdrojů k sekundárním, bude mít sociální dopad především v oblasti zaměstnanosti, tj. předpokládá se reorganizace či snížení pracovních sil jak v celé energetice, tak v jejích jednotlivých částech. Nemalým problémem je rovněž neustálý trend zvyšování cen jednotlivých energií, což může mít negativní dopad na přijímání nových alternativních zdrojů energie z hlediska jejich ceny. Ekologické riziko: Z pohledu ekologie je třeba na základě přijatých norem a opatření eliminovat či snižovat produkci energetických odpadů. S rozvojem stále nových energetických technologií zajistit jejich šetrnost k životnímu prostředí. Ostatní rizika: Mezi ostatní rizika lze zařadit např. přírodní katastrofy, války, teroristické útoky, aj.

3.5.

Vyhodnocení ukazatelů ekonomické efektivnosti Na základě ekonomických kritérií jako je výnosnost investice, doba návratnosti,

čistá současná hodnota či vnitřní výnosové procento, jež byla spočtena, lze vyvodit, která investice do výrobní technologie na produkci dřevních či rostlinných pelet je z ekonomického pohledu výhodnější. Bližší výsledky shrnují následující tabulky.

56

Tabulka 27

Vyhodnocení ukazatelů ekonomické efektivnosti dřevních pelet

Vyhodnocení ukazatelů ekonomické efektivnosti investic - dřevní pelety jednotka CZ VZ CZ+VZ+D 23% 32% 24% Výnosnost investice [let] 10,90 4,00 5,85 Doba návratnosti [Kč] -6 505,32 2 238,28 1 163,83 Čistá současná hodnota 7% 24% 32% Vnitřní výnosové procento Zdroj: Autor na základě vlastních propočtů. Tabulka 28

Vyhodnocení ukazatelů ekonomické efektivnosti rostlinných pelet

Vyhodnocení ukazatelů ekonomické efektivnosti investic - rostlinné pelety jednotka CZ VZ CZ+VZ+D 27% 29% 28% Výnosnost investice [let] 6,74 3,26 4,39 Doba návratnosti [Kč] -3 870,14 9 014,60 4 868,60 Čistá současná hodnota 14% 35% 32% Vnitřní výnosové procento Zdroj: Autor na základě vlastních propočtů.

Peletovací linka na výrobu dřevních pelet představuje variantu s relativně nízkou pořizovací cenou výrobní technologie, ale naopak s vyššími provozními náklady a také vyšší prodejní cenou vyprodukovaných pelet. Naopak peletovací linka na výrobu rostlinných pelet představuje variantu s velmi vysokou pořizovací cenou výrobní technologie, ale naopak s velmi nízkými náklady na provoz a také nižší prodejní cenou vyprodukovaných pelet. Z hlediska jednotlivých ekonomických ukazatelů lze doporučit k investiční akci obě varianty výroby pelet, přesto výroba rostlinných pelet představuje z ekonomického hlediska na základě všech hodnocených ukazatelů vhodnější volbu. Vzhledem k tomu, že dřevní pelety dosahují s ohledem na vyšší obsah ligninu ve dřevě výrazně lepší mechanicko-fyzikálních vlastnosti (malý obsah prachových částic, odolnosti proti otěru) a zejména minimální popelnatosti při spalování (do 0,5 %, naproti tomu rostlinné pelety vykazují obsah popela kolem 5%), zaujímají v prodejnosti pro lokální vytápění do výkonu 300 kW výsadní postavení. Rostlinné pelety naopak nacházejí své uplatnění ve velkých spalovnách a zdrojích výroby tepla s výkonem nad 300 kW. Nejčastěji se spalují přímo v místě výroby. Velký prostor se rostlinným peletám otvírá při využití jako zdroj energie elektrické v parních i kogeneračních elektrárnách.

57

Závěr „I když je cílem národní strategie zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů na celkových materiálových vstupech ekonomiky, z hlediska udržitelnosti by jejich užití mělo být nanejvýš rovno míře jejich přirozené reprodukce (např. roční přírůst dřeva). Výnos z těžby neobnovitelných zdrojů by v ideálním případě měl poskytnout prostředky, jejichž investování by vedlo k trvalému toku obnovitelné náhrady za vyčerpané neobnovitelné zdroje. Nedostatečné finanční prostředky z užití neobnovitelných zdrojů, které by mohly být využity na rozvoj substitučních technologií založených na obnovitelných zdrojích, představují ve své podstatě

negativní

externality

přenášené

na

budoucí

generace.

Rozvoj

„sektoru“ obnovitelných zdrojů nebo ekoprůmyslu povzbuzený větší alokací finančních prostředků do vědy a výzkumu, může vést ke tvorbě nových pracovních míst. Tato cesta je cílem národní strategie udržitelného rozvoje.“20 O ekonomice stejně jako o environmentalismu se dá velmi dlouho diskutovat a polemizovat, anebo řešit různé případové studie. Teprve skutečné aktivity a realizované projekty prokáží správnost přijatých rozhodnutí. Tato bakalářská práce se snaží poukázat na alternativní přístup využívání nových metod v oblasti obnovitelných zdrojů energie podložený ekonomickou případovou studií. Navzdory tomu, že tato práce neobsahuje veškeré možné přístupy ekonomické a finanční analýzy, se tuto problematiku snaží postihnout jednoduchým a srozumitelným i laické veřejnosti, přesto však plnohodnotným přístupem. Cíl této práce, který byl vytyčen na začátku, autorka považuje za splněný. Byly nastíněny různé varianty financování investiční akce dvou subjektů MSP do výroby environmentálně šetrného paliva – dřevní a rostlinné pelety, jež spadají do kategorie obnovitelných zdrojů energie. Z hlediska jednotlivých ekonomických ukazatelů lze investorům doporučit obě varianty výroby pelet, přesto výroba rostlinných pelet představuje z ekonomického hlediska, při zvážení všech hodnocených ukazatelů, vhodnější volbu.

20

Kol. autorů. Národní strategie udržitelného rozvoje ČR [on-line]. Praha: Úřad vlády České republiky, 2004.

[cit. 2010-01-10] Dostupnost z www:

58

Seznam zkratek V této práci jsou použity následující zkratky. CO2

Oxid uhličitý

CZ

Cizí zdroje

ČR

Česká republika

ČSH

Čistá současná hodnota

D

Dotace

DPH

Daň z přidané hodnoty

ERÚ

Energetický regulační úřad

EU

Evropská unie

FO

Fyzická osoba

HT

Hotovostní tok

MSP

Malý a střední podnikatel / malé a střední podnikání

OZE

Obnovitelný zdroj energie

PO

Právnická osoba

SH

Současná hodnota

VZ

Vlastní zdroje

59

Literatura Bibliografie 1. BELICA, Petr, HLAVÁČ, Josef, KUBEŠOVÁ, Marie, a kol. Malý průvodce energetickými úsporami a alternativními zdroji. Valašské Meziříčí: Regionální energetické centrum – Krajská energetická agentura Zlínského kraje, 2003. 152 s. ISBN 80-903117-6-8. 2. CÍLKA, Václav, KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen. Dokořán, 2007. 192 s. ISBN 97880-7363-122-2. 3. HOLZ, Thomas. Topíme dřevěnými peletami. Praha: Grada Publishing, 2006. 140 s. ISBN 978-80-247-1634-3. 4. KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 273 s. ISBN 978-80-7380-174-8. 5. KLOBUŠNÍK, Lubomír. Pelety – palivo budoucnosti. České Budějovice: Sdružení Harmonie, 2003. 112 s. ISBN 80-239-1956-3. 6. MURTINGER, Karel, BERANOVSKÝ, Jiří. Energie z biomasy. Brno: ERA GROUP, 2008. 104 s. ISBN 80-7366-071-7. 7. PASTOREK, Zdeněk, KÁRA, Jaroslav, JEVIČ Petr. Biomasa, obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC PUBLIC, 2004. 288 s. ISBN 80-86534-06-5.

Studie, publikace, odborné články 8. ANDERT, David, SLADKÝ, Václav, ABRHAM, Zdeněk. Energetické využití pevné biomasy [on-line]. Výzkumný ústav zemědělské techniky, 2006. ISBN 80-86884-19-8. [cit.

2010-01-24]

Dostupný

z

www:

9. BERANOVSKÝ, Jiří. Metody hodnocení vhodnosti a výtěžnosti OZE pro účely energetických bilancí energetické statistiky a pro účely regionálního územního plánování a energetických generelů, EkoWATT [on-line]. 2000. [cit. 2010-01-24] Dostupný

z 60

www:

10. BUFKA, Aleš. Brikety a pelety z biomasy v roce 2004 [on-line]. Ministerstvo průmyslu

a

obchodu,

2005.

[cit.

2010-03-07]

Dostupný

z www:

11. BUFKA, Aleš. Brikety a pelety z biomasy v roce 2005 [on-line]. Ministerstvo průmyslu

a

obchodu,

2006.

[cit.

2010-02-03]

Dostupný

z

www:

12. BUFKA, Aleš. Brikety a pelety z biomasy v roce 2006 [on-line]. Ministerstvo průmyslu

a

obchodu,

2007.

[cit.

2010-01-03]

Dostupný

z

www:

13. BUFKA, Aleš. Brikety a pelety z biomasy v roce 2007 [on-line]. Ministerstvo průmyslu

a

obchodu,

2008.

[cit.

2010-01-10]

Dostupný

z

www:

14. BUFKA, Aleš, BECHNÍK, Bronislav: Měsíční spotřeba biomasy ve vybraných. tzbinfo.cz [online]. 2010. [cit. 2010-03-24]. Dostupné z WWW: < http://energie.tzbinfo.cz/t.py?t=2&i=6296&h=25&pl=49 >. ISSN: 1801-4399. 15. JAKOBE, Pavel: Obnovitelné zdroje energie z pohledu ekologie a regionálních energetických konceptů. Biom.cz [online]. 2001. [cit. 2010-03-24]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. 16. Kol. autorů CityPlan s.r.o. Příručka pro regionální využití biomasy [on-line]. Česká energetická agentura, 1999. [cit. 2010-01-20] Dostupný z www: 17. Kol. autorů. Aktualizace státní energetické koncepce. Ministerstvo průmyslu a obchodu,

odbor,

05200,

2010.

[cit.

2010-03-10]

Dostupný

z

www:

18. Kol. autorů. Národní strategie udržitelného rozvoje ČR [on-line]. Praha: Úřad vlády České

republiky,

2004.

[cit.

2010-01-10]

Dostupnost

61

z

www:

19. Kol. autorů. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v ČR. [on-line]. Praha:

ČEZ,

2003.

[cit.

2010-01-10]

Dostupný

z

www:

20. Kol. autorů. Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013 [on-line]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor 08100, 2008. [cit. 2010-01-10] Dostupný z www: 21. Kol. autorů. Operační program Životní prostředí pro období 2007-2013 [on-line]. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2007. [cit. 2010-01-10] Dostupný z www: 22. Kol. autorů. Program Efekt 2008 [on-line]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [cit. 2010-01-10] Dostupný z www: 23. Kol. autorů. Přehled cen peletek. TZB-Info [on-line]. 2010. [cit. 2010-03-24]. Dostupný z www: < http://www.tzb-info.cz/t.py?t=4&i=43> 24. KUTIL, Antonín: Ekonomické podmínky využívání energetické biomasy. Biom.cz [online]. 2001. [cit. 2010-03-24]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. 25. OCHODEK, Tadeáš, KOLONIČNÝ, Jan, BRANC, Michal. Ekonomika při energetickém využívání biomasy [on-line]. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2008. 1. vydání. ISBN 978-80-248-1751-4. [cit. 2010-01-10] Dostupný z www: 26. OCHODEK, T., KOLONIČNÝ, J., BRANC, Michal. Technologie pro přípravu a energetické využití biomasy [on-line]. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2007. 1. vydání. ISBN 978-80-248-1426-1. [cit. 2010-01-10] Dostupný z www: 27. SRC International CS s.r.o. Akční plán pro obnovitelné zdroje energie – Akční plán pro politiku podpory využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice pro období do roku 2010. 1999. [cit. 2010-01-10] Dostupný z www:

62

28. VALEČKO, Zdeněk: Biomasa - perspektivní zdroj energie. Biom.cz [online]. 2004. [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW: . ISSN: 1801-2655.

Legislativa 29. Energetický regulační ústav. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009. 2009 [cit. 2010-02-23] Dostupný z www: 30. Energetický regulační ústav. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2009 ze dne 21. prosince 2009. 2009 [cit. 2010-03-29] Dostupný z www: 31. STUPAVSKÝ, Vladimír: Kvalita pelet - certifikace a normy pro pelety. Biom.cz [online]. 2010. [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. 32. Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů [cit. 2010-0320] Dostupný z www:

Odborné články 33. ABRHAM, Zdeněk, KOVÁŘOVÁ, Marie, KUNCOVÁ, Tereza: Ekonomika a konkurenceschopnost biopaliv. Biom.cz [online] 2004 [cit. 2010-01-18]. Dostupný z WWW:


biopaliv>. ISSN: 1801-2655. 34. CHADIM, Tomáš. Ekonomická efektivnost investic (I.) TZB-info [on-line] 2005 [cit. 2010-01-14]. Dostupný z www: 35. CHADIM, Tomáš. Ekonomická efektivnost investic (II). TZB-info [on-line] 2005. [cit. 2010-01-14] Dostupný z www: 36. CHADIM, Tomáš. Ekonomická efektivnost investic (III ). TZB-info [on-line] 2005. [cit. 2010-01-14] Dostupný z www:

63

37. KLOBUŠNÍK, Lubomír. Pelety: problematika a nové trendy (I). TZB-info [on-line] 2005.

[cit.

2010-01-14]

Dostupný

z

www:


info.cz/t.py?t=2&i=2724&h=25&pl=49> 38. KLOBUŠNÍK, Lubomír. Pelety: problematika a nové trendy (II). TZB-info [on-line] 2005.

[cit.

2010-01-14]

Dostupný

z

www:


info.cz/t.py?t=2&i=2724&h=25&pl=49> 39. PEJZL, Jaroslav. Dřevěné pelety. Lesnická práce [on-line]. 2004. [cit. 2010-01-14] Dostupný z www: 40. SLADKÝ, Václav. Dřevní peletky - standardní fytopalivo budoucnosti. Biom.cz [online]. 2001 [cit. 2010-01-29]. Dostupný z WWW: . ISSN: 1801-2655 41. ŠUSTOVÁ, Petra. Optimální volby zdroje – porovnání nákladů na vytápění – I. Díl, TZB-info [on-line]. 2007 [cit. 2010-01-29]. Dostupný z www: 42. ŠUSTOVÁ, Petra. Optimální volby zdroje – porovnání nákladů na vytápění – II. Díl, TZB-info [on-line]. 2007 [cit. 2010-01-29]. Dostupný z www:

Internetové portály 43. http://eagri.cz/public/eagri/ eAgri - Ministerstvo zemědělství 44. http://www.alternativni-zdroje.cz/ Alternativní zdroje energie 45. http://www.biom.cz/ České sdružení pro biomasu (CZ Biom) 46. http://www.ceskaenergetika.cz/ Česká energetika 47. http://www.cnb.cz/ Česká národní banka 48. http://www.czechinvest.org/ Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest) 49. http://www.czrea.org/ Česká agentura pro obnovitelné zdroje energie (Czech RE Agency) 50. http://www.czso.cz/ Český statistický úřad 51. http://www.e-c.cz/index.php Energy Consulting, o.s. 64

52. http://www.ekowatt.cz/

Centrum

pro

obnovitelné

zdroje

a

úspory

energie

(EkoWATT.CZ) 53. http://www.eru.cz/ Energetický regulační úřad 54. http://www.gemoney.cz/ge/cz/1 Komerční banka GE Money Bank 55. http://www.i-ekis.cz Internetové energetické konsultační a informační středisko ČEA 56. http://www.kea-olomouc.cz/ Krajská energetická agentura Olomouckého kraje 57. http://www.mpo.cz/ Ministerstvo průmyslu a obchodu 58. http://www.mzp.cz/ Ministerstvo životního prostředí České republiky 59. http://www.sfzp.cz/sekce/193/aktuality/

Státní

fond

životního

prostředí

České

republiky 60. http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/uvod Státní zemědělský a intervenční fond 61. http://www.tzb-info.cz/ Portál pro technická zařízení budov (TZB-info)

Ostatní podklady – technické a ekonomické podklady, odborné konzultace ATEA PRAHA, s. r. o. PAL-EKO s.r.o. – Peletovací komplex Kájov SG strojírna s. r. o. KLIMEX Děčín Ekotherm servis Josef Janeček SETRA GEAR a.s.

65

Seznamy Graf 01 Měsíční spotřeba biomasy ve vybraných firmách v letech 2007-2009

26

Graf 02 Porovnání nákladů na vytápění podle druhu paliva

28

Graf 03 Výroba pelet

32

Obrázek 01 Výrobní schéma výroby dřevních a rostlinných pelet

41

Rovnice 01 Výhřevnost biomasy

15

Rovnice 02 Výnosnost investice

50

Rovnice 03 Tok hotovosti

51

Rovnice 04 Doba návratnosti

52

Rovnice 05 Diskontovaná doba návratnosti

52

Rovnice 06 Čistá současná hodnota

53

Rovnice 07 Vnitřní výnosové procento

54

Tabulka 01 Výhody a nevýhody využití obnovitelných zdrojů energie

13

Tabulka 02 SWOT analýza využívání biomasy

16

Tabulka 03 Pozitivní dopady využívání biomasy na životní prostředí

19

Tabulka 04 Vývoj zaměstnanosti v tradiční energetice a OZE v období 2000-2030

20

Tabulka 05 Vlastnosti pelet

21

Tabulka 06 Organické a chemické složení pelet

22

Tabulka 07 SWOT analýza pelet

23

Tabulka 08 Hodnocení pelet

24

Tabulka 09 Postavení pelet v ekonomice

26

Tabulka 11 Výše podporyv programu Zelená úsporám

33

Tabulka 12 Výhody a nevýhody kotlů na pelety

34

Tabulka 13 Základní parametry peletovací linky

40

Tabulka 14 Vlastnosti vyráběných dřevních a rostlinných pelet

40

Tabulka 15 Ekonomická bilance dřevních a rostlinných pelet

43

Tabulka 16 Investiční náklady

45

Tabulka 17 Provozní náklady na 1 tunu

45

Tabulka 18 Výnosy dřevních a rostlinných pelet

46

Tabulka 19 Odpisy peletovací linky na výrobu dřevních a rostlinných pelet

47

Tabulka 20 Zdroje financování

48

Tabulka 21 Předpoklady bankovního úvěru

49

Tabulka 22 Dotace na pořízení peletovací linky

49

Tabulka 23 Výnosnost investice dřevních a rostlinných pelet

50

Tabulka 24 Diskontovaná doba návratnosti

53

66

Tabulka 25 Čistá současná hodnota

54

Tabulka 26 Vnitřní výnosové procento

55

Tabulka 27 Vyhodnocení ukazatelů ekonomické efektivnosti dřevních pelet

57

Tabulka 28 Vyhodnocení ukazatelů ekonomické efektivnosti rostlinných pelet

57

67

PŘÍLOHA č. 1

Příloha č. 1 - Seznam výrobců, dodavatelů

Zdroj: Autor na základě internetových stránek jednotlivých firem.

68

PŘÍLOHA č. 2

Příloha č. 2 – Cenové rozhodnutí ERÚ Výkupní

Datum uvedení do provozu> Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích od 1.1.2008 do 31.12.2010 Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích od 1.1.2008 do 31.12.2010 Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích od 1.1.2008 do 31.12.2010 Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 pro zdroje uvedené do provozu před 1.1.2008 Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 pro zdroje uvedené do provozu před 1.1.2008 Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 pro zdroje uvedené do provozu před 1.1.2008 Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 ve stávajících výrobnách Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 ve stávajících výrobnách Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 ve stávajících výrobnách Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S1 a fosilních paliv Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S2 a fosilních paliv Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S3 a fosilních paliv Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P1 a fosilních paliv Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P2 a fosilních paliv Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P3 a fosilních paliv

ceny

elektřiny Zelené bonusy v

dodané do sítě v Kč/MWh

Kč/MWh

4 580

3 610

3 530

2 560

2 630

1 660

3 900

2 930

3 200

2 230

2 530

1 560

2 830

1 860

2 130

1 160

1 460

490

-

1 370

-

700

-

50

-

1 640

-

970

-

320

Zdroj: Energetický regulační ústav. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009. 2009 [cit. 2010-02-23] Dostupný z www:

69

PŘÍLOHA č. 3

Příloha č. 3 – Dotazník - vstupní data pro určení kapacity peletovací linky (dle podkladů spol. SETRA GEAR a.s. )

Vstupní (surový) materiál: Jaký druh materiálu bude zpracováván (tvrdé, měkké dřevo, z jehličnanů, …) Složení v % (podíl jednotlivých druhů dřeva, kůry, atd.) Znečištění (možné prvky obsahující zpracovávaná směs: železo, písek, …) Vstupní vlhkost v % (údaj zda je používána surovina s upravenou vlhkostí) Velikost a složení vstupního materiálu (pilina. Štěpka, PON, …) Podí1 jednotlivého vstupního materiálu v % Velikost frakce jednotlivých vstupních surovin (mm) Vlastní produkce vstupní suroviny v t/den Nákup vlastní suroviny v t/den Cena vlastní suroviny v t/den Cena nakupované suroviny v t/den Cena dopravy nakupované suroviny, včetně nakládky a složení v Kč/km Vzdálenosti míst, ze kterých bude vstupní suroviny svážena Skladování a balení vstupní suroviny Velikost prostoru použitého pro vstupní materiál (m2) Jak bude prováděna manipulace se vstupní surovinou (nakladač, …) Hala: Je požadována výstavba haly? Velikost pozemku pro halu (m2) Pokud je k dispozici vlastní hala, rozměry (m2), přívod vody, kanalizace, … Druh opláštění (zateplená nebo nezateplená hala) Druh a kvalita podlahy v hale Je zbudováno sociální zázemí pro zaměstnance? Elektrická energie: Maximální volná kapacita na transformátoru v kW/hod Cena kW/hod a sazby v jednotlivých dobách a obdobích (zimní, letní, denní, noční, ve špičce, atd) Mzdové náklady: Průměrná mzda klasické dělnické profese Ostatní: Cena vodného a stočného v Kč/m3 Ostatní platby, daň z nemovitosti, nájemné apod. Způsob financování: vlastni zdroj, úvěr, leasing, .......

70

PŘÍLOHA č. 4A

Příloha č. 4A – Hotovostní tok dřevních pelet – varianta CZ    Tržby z prodeje  Ostatní výnosy  Výnosy celkem  Provozní náklady  Odpisy  Úroky  Úmor úvěru  Náklady celkem  Hospodářský výsledek  Daň z příjmu  Čistý zisk  Vlastní zdroje  Poskytnutý úvěr  Dotace  Investice  Hotovostní tok běžného roku (TH) Hotovostní tok kumulovaný  Diskont 13,5%  Hotovostní tok diskontovaný (SH) Hotovostní tok kum. diskontovaný  Doba návratnosti   Diskontovaná doba návratnosti  Průměrný čistý zisk  Výnosnost investice  Vnitřní výnosové % 

2008  16 000,0  0,0  16 000,0  13 000,0  1 210,0  0,0  0,0  14 210,0  1 790,0  0,0  1 790,0  0,0  11 000,0  0,0  11 000,0  ‐8 000,0  ‐8 000,0  1,000  ‐8 000,0  ‐8 000,0        2 522,3  0,229  0,07 

2009 16 320,0 0,0 16 320,0 13 195,0 2 447,5 880,0 1 100,0 17 622,5 ‐202,5 0,0 ‐202,5 0,0 0,0 0,0 0,0 1 145,0 ‐6 855,0 0,881 1 008,8 ‐6 991,2 9,61 10,90    23% 7%

Hotovostní tok dřevních pelet – varianta CZ (hodnoty v tis. Kč)  2010 2011 2012 2013 2014 2015  2016 16 646,4 16 979,3 17 318,9 17 665,3 18 018,6 18 379,0  18 746,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 16 646,4 16 979,3 17 318,9 17 665,3 18 018,6 18 379,0  18 746,6 13 392,9 13 593,8 13 797,7 14 004,7 14 214,8 14 428,0  14 664,4 2 447,5 2 447,5 2 447,5 0,0 0,0 0,0  0,0 792,0 704,0 616,0 528,0 440,0 352,0  246,0 1 100,0 1 100,0 1 100,0 1 100,0 1 100,0 1 100,0  1 100,0 17 732,4 17 845,3 17 961,2 15 632,7 15 754,8 15 880,0  16 010,4 14,0 234,0 457,7 3 132,6 3 363,8 3 599,0  3 836,2 0,0 0,0 0,0 595,2 639,1 683,8  728,9 14,0 234,0 457,7 2 537,4 2 724,7 2 915,2  3 107,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 1 361,5 1 581,5 1 805,2 1 437,4 1 624,7 1 815,2  2 007,3 ‐5 493,5 ‐3 912,0 ‐2 106,8 ‐669,4 955,3 2 770,5  4 777,7 0,776 0,684 0,603 0,531 0,468 0,412  0,363 1 056,9 1 081,6 1 087,8 763,1 760,0 748,1  728,9 ‐5 934,3 ‐4 852,7 ‐3 764,9 ‐3 001,8 ‐2 241,8 ‐1 493,7  ‐764,9 let  let 

Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů.

71

2017 19 121,5 0,0 19 121,5 14 864,1 0,0 176,0 1 100,0 16 140,1 4 081,4 775,5 3 305,9 0,0 0,0 0,0 0,0 2 205,9 6 983,7 0,320 705,7 ‐59,2

2018 19 503,9 0,0 19 503,9 15 087,0 0,0 88,0 1 100,0 16 275,0 4 328,9 822,5 3 506,4 0,0 0,0 0,0 0,0 2 406,4 9 390,1 0,282 678,3 619,1

2019 19 894,0 0,0 19 894,0 15 313,3 0,0 0,0 0,0 15 313,3 4 580,7 870,3 3 710,3 0,0 0,0 0,0 0,0 3 710,3 13 100,4 0,248 921,4 1 540,5

2020 20 291,9 0,0 20 291,9 15 543,0 0,0 0,0 0,0 15 543,0 4 748,8 902,3 3 846,6 0,0 0,0 0,0 0,0 3 846,6 16 947,0 0,219 841,6 2 382,2

2021 20 697,7 0,0 20 697,7 15 776,2 0,0 0,0 0,0 15 776,2 4 921,5 935,1 3 986,4 0,0 0,0 0,0 0,0 3 986,4 20 933,4 0,193 768,5 3 150,7

2022  21 111,7  0,0  21 111,7  16 012,8  0,0  0,0  0,0  16 012,8  5 098,8  968,8  4 130,1  0,0  0,0  0,0  0,0  4 130,1  25 063,5  0,170  701,5  3 852,1 

2023  21 553,9  0,0  21 553,9  16 253,0  0,0  0,0  0,0  16 253,0  5 300,9  1 007,2  4 293,7  0,0  0,0  0,0  0,0  4 293,7  29 357,2  0,150  642,5  4 494,7 

PŘÍLOHA Č. 4B

Příloha č. 4B – Hotovostní tok dřevních pelet – varianta VZ    Tržby z prodeje  Ostatní výnosy  Výnosy celkem  Provozní náklady  Odpisy  Úroky  Úmor úvěru  Náklady celkem  Hospodářský výsledek  Daň z příjmu  Čistý zisk  Vlastní zdroje  Poskytnutý úvěr  Dotace  Investice  Hotovostní tok běžného roku (TH) Hotovostní tok kumulovaný  Diskont 13,5%  Hotovostní tok diskontovaný (SH) Hotovostní tok kum. diskontovaný  Doba návratnosti   Diskontovaná doba návratnosti  Průměrný čistý zisk  Výnosnost investice  Vnitřní výnosové % 

2008  16 000,0  0,0  16 000,0  13 000,0  1 210,0  0,0  0,0  14 210,0  1 790,0  0,0  1 790,0  11 000,0  0,0  0,0  11 000,0  ‐8 000,0  ‐8 000,0  1,000  ‐8 000,0  ‐8 000,0        3 518,6  0,320  0,24 

Hotovostní tok dřevních pelet na 5 tis tun – varianta VZ (hodnoty v tis. Kč)  2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015  2016 16 320,0 16 646,4 16 979,3 17 318,9 17 665,3 18 018,6 18 379,0  18 746,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 16 320,0 16 646,4 16 979,3 17 318,9 17 665,3 18 018,6 18 379,0  18 746,6 13 195,0 13 392,9 13 593,8 13 797,7 14 004,7 14 214,8 14 428,0  14 664,4 2 447,5 2 447,5 2 447,5 2 447,5 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 15 642,5 15 840,4 16 041,3 16 245,2 14 004,7 14 214,8 14 428,0  14 664,4 677,5 806,0 938,0 1 073,7 3 660,6 3 803,8 3 951,0  4 082,2 0,0 0,0 0,0 0,0 695,5 722,7 750,7  775,6 677,5 806,0 938,0 1 073,7 2 965,1 3 081,1 3 200,3  3 306,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 3 125,0 3 253,5 3 385,5 3 521,2 2 965,1 3 081,1 3 200,3  3 306,5 ‐4 875,0 ‐1 621,5 1 764,0 5 285,2 8 250,2 11 331,4 14 531,7  17 838,2 0,881 0,776 0,684 0,603 0,531 0,468 0,412  0,363 2 753,3 2 525,5 2 315,5 2 121,8 1 574,2 1 441,2 1 318,9  1 200,6 ‐5 246,7 ‐2 721,2 ‐405,7 1 716,1 3 290,3 4 731,5 6 050,4  7 251,1 3,52 let  4,00 let     32% 24%

Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů.

72

2017 19 121,5 0,0 19 121,5 14 864,1 0,0 0,0 0,0 14 864,1 4 257,4 808,9 3 448,5 0,0 0,0 0,0 0,0 3 448,5 21 286,7 0,320 1 103,2 8 354,3

2018 19 503,9 0,0 19 503,9 15 087,0 0,0 0,0 0,0 15 087,0 4 416,9 839,2 3 577,7 0,0 0,0 0,0 0,0 3 577,7 24 864,4 0,282 1 008,4 9 362,7

2019 19 894,0 0,0 19 894,0 15 313,3 0,0 0,0 0,0 15 313,3 4 580,7 870,3 3 710,3 0,0 0,0 0,0 0,0 3 710,3 28 574,7 0,248 921,4 10 284,1

2020 20 291,9 0,0 20 291,9 15 543,0 0,0 0,0 0,0 15 543,0 4 748,8 902,3 3 846,6 0,0 0,0 0,0 0,0 3 846,6 32 421,3 0,219 841,6 11 125,8

2021 20 697,7 0,0 20 697,7 15 776,2 0,0 0,0 0,0 15 776,2 4 921,5 935,1 3 986,4 0,0 0,0 0,0 0,0 3 986,4 36 407,7 0,193 768,5 11 894,3

2022  21 111,7  0,0  21 111,7  16 012,8  0,0  0,0  0,0  16 012,8  5 098,8  968,8  9 945,2  0,0  0,0  0,0  0,0  4 130,1  40 537,8  0,170  701,5  12 595,7 

2023  21 553,9  0,0  21 553,9  16 253,0  0,0  0,0  0,0  16 253,0  5 300,9  1 007,2  9 945,0  0,0  0,0  0,0  0,0  4 293,7  44 831,5  0,150  642,5  13 238,3 

PŘÍLOHA č. 4C

Příloha č. 4C – Hotovostní tok dřevních pelet – varianta VZ+CZ+D    Tržby z prodeje  Ostatní výnosy  Výnosy celkem  Provozní náklady  Odpisy  Úroky  Úmor úvěru  Náklady celkem  Hospodářský výsledek  Daň z příjmu  Čistý zisk  Vlastní zdroje  Poskytnutý úvěr  Dotace  Investice  Hotovostní tok běžného roku (TH) Hotovostní tok kumulovaný  Diskont 13,5%  Hotovostní tok diskontovaný (SH) Hotovostní tok kum. diskontovaný  Doba návratnosti   Diskontovaná doba návratnosti  Průměrný čistý zisk  Výnosnost investice  Vnitřní výnosové % 

2008  16 000,0  0,0  16 000,0  13 000,0  1 210,0  0,0  0,0  14 210,0  1 790,0  0,0  1 790,0  2 200,0  5 500,0  3 300,0  11 000,0  ‐4 700,0  ‐4 700,0  1,000  ‐4 700,0  ‐4 700,0        2 661,7  0,242  0,32 

Hotovostní tok dřevních pelet na 5 tis tun – varianta VZ+CZ+D (hodnoty v tis. Kč)  2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015  2016 2017 16 320,0 16 646,4 16 979,3 17 318,9 17 665,3 18 018,6 18 379,0  18 746,6 19 121,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 16 320,0 16 646,4 16 979,3 17 318,9 17 665,3 18 018,6 18 379,0  18 746,6 19 121,5 13 195,0 13 392,9 13 593,8 13 797,7 14 004,7 14 214,8 14 428,0  14 664,4 14 864,1 2 447,5 2 447,5 2 447,5 2 447,5 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 440,0 396,0 352,0 308,0 264,0 220,0 176,0  132,0 88,0 550,0 550,0 550,0 550,0 550,0 550,0 550,0  550,0 550,0 16 632,5 16 786,4 16 943,3 17 103,2 14 818,7 14 984,8 15 154,0  15 346,4 15 502,1 237,5 410,0 586,0 765,7 3 396,6 3 583,8 3 775,0  3 950,2 4 169,4 0,0 0,0 0,0 0,0 645,4 680,9 717,2  750,5 792,2 237,5 410,0 586,0 765,7 2 751,2 2 902,9 3 057,7  3 199,6 3 377,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 2 135,0 2 307,5 2 483,5 2 663,2 2 201,2 2 352,9 2 507,7  2 649,6 2 827,2 ‐2 565,0 ‐257,5 2 226,0 4 889,2 7 090,4 9 443,3 11 951,1  14 600,7 17 427,9 0,881 0,776 0,684 0,603 0,531 0,468 0,412  0,363 0,320 1 881,1 1 791,2 1 698,5 1 604,8 1 168,7 1 100,6 1 033,5  962,1 904,5 ‐2 818,9 ‐1 027,7 670,8 2 275,6 3 444,3 4 544,9 5 578,4  6 540,5 7 444,9 5,15 let  5,85 let     24% 32%

Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů.

73

2018 19 503,9 0,0 19 503,9 15 087,0 0,0 44,0 550,0 15 681,0 4 372,9 830,8 3 542,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2 992,0 20 419,9 0,282 843,3 8 288,3

2019 19 894,0 0,0 19 894,0 15 313,3 0,0 0,0 0,0 15 313,3 4 580,7 870,3 3 710,3 0,0 0,0 0,0 0,0 3 710,3 24 130,3 0,248 921,4 9 209,7

2020 20 291,9 0,0 20 291,9 15 543,0 0,0 0,0 0,0 15 543,0 4 748,8 902,3 3 846,6 0,0 0,0 0,0 0,0 3 846,6 27 976,8 0,219 841,6 10 051,3

2021 20 697,7 0,0 20 697,7 15 776,2 0,0 0,0 0,0 15 776,2 4 921,5 935,1 3 986,4 0,0 0,0 0,0 0,0 3 986,4 31 963,3 0,193 768,5 10 819,8

2022  21 111,7  0,0  21 111,7  16 012,8  0,0  0,0  0,0  16 012,8  5 098,8  968,8  4 130,1  0,0  0,0  0,0  0,0  4 130,1  36 093,3  0,170  701,5  11 521,3 

2023  21 553,9  0,0  21 553,9  16 253,0  0,0  0,0  0,0  16 253,0  5 300,9  1 007,2  4 293,7  0,0  0,0  0,0  0,0  4 293,7  40 387,0  0,150  642,5  12 163,8 

PŘÍLOHA č. 4D

Příloha č. 4D – Hotovostní tok rostlinných pelet – varianta CZ    Tržby z prodeje  Ostatní výnosy  Výnosy celkem  Provozní náklady  Odpisy  Úroky  Úmor úvěru  Náklady celkem  Hospodářský výsledek  Daň z příjmu  Čistý zisk  Vlastní zdroje  Poskytnutý úvěr  Dotace  Investice  Hotovostní tok běžného roku (TH) Hotovostní tok kumulovaný  Diskont 13,5%  Hotovostní tok diskontovaný (SH) Hotovostní tok kum. diskontovaný  Doba návratnosti   Diskontovaná doba návratnosti  Průměrný čistý zisk  Výnosnost investice  Vnitřní výnosové % 

2008  12 000,0  0,0  12 000,0  6 500,0  1 782,0  0,0  0,0  8 282,0  3 718,0  0,0  3 718,0  0,0  16 200,0  0,0  16 200,0  ‐10 700,0  ‐10 700,0  1,000  ‐10 700,0  ‐10 700,0        4 340,6  0,268  0,14 

Hotovostní tok rostlinných pelet na 5 tis tun – varianta CZ (hodnoty v tis. Kč)  2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015  2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022  2023  12 240,0 12 484,8 12 734,5 12 989,2 13 249,0 13 514,0 13 784,2  14 059,9 14 341,1 14 627,9 14 920,5 15 218,9 15 523,3 15 833,8  16 150,4  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0  12 240,0 12 484,8 12 734,5 12 989,2 13 249,0 13 514,0 13 784,2  14 059,9 14 341,1 14 627,9 14 920,5 15 218,9 15 523,3 15 833,8  16 150,4  6 597,5 6 696,5 6 796,9 6 898,9 7 002,4 7 107,4 7 214,0  7 322,2 7 432,0 7 543,5 7 656,7 7 771,5 7 888,1 8 006,4  8 126,5  3 605,0 3 605,0 3 605,0 3 605,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0  1 296,0 1 166,4 1 036,8 907,2 777,6 648,0 518,4  388,8 259,2 129,6 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0  1 620,0 1 620,0 1 620,0 1 620,0 1 620,0 1 620,0 1 620,0  1 620,0 1 620,0 1 620,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0  13 118,5 13 087,9 13 058,7 13 031,1 9 400,0 9 375,4 9 352,4  9 331,0 9 311,2 9 293,1 7 656,7 7 771,5 7 888,1 8 006,4  8 126,5  741,5 1 016,9 1 295,8 1 578,1 5 469,0 5 758,6 6 051,8  6 348,9 6 649,9 6 954,8 7 263,8 7 447,4 7 635,2 7 827,3  8 023,9  0,0 0,0 0,0 0,0 1 039,1 1 094,1 1 149,8  1 206,3 1 263,5 1 321,4 1 380,1 1 415,0 1 450,7 1 487,2  1 524,5  741,5 1 016,9 1 295,8 1 578,1 4 429,9 4 664,4 4 902,0  5 142,6 5 386,4 5 633,4 5 883,7 6 032,4 6 184,5 6 340,1  6 499,4  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0  2 726,5 3 001,9 3 280,8 3 563,1 2 809,9 3 044,4 3 282,0  3 522,6 3 766,4 4 013,4 5 883,7 6 032,4 6 184,5 6 340,1  6 499,4  ‐7 973,5 ‐4 971,6 ‐1 690,8 1 872,4 4 682,3 7 726,7 11 008,7  14 531,3 18 297,7 22 311,1 28 194,8 34 227,2 40 411,7 46 751,8  53 251,2  0,881 0,776 0,684 0,603 0,531 0,468 0,412  0,363 0,320 0,282 0,248 0,219 0,193 0,170  0,150  2 402,2 2 330,3 2 243,8 2 147,1 1 491,8 1 424,1 1 352,6  1 279,1 1 204,9 1 131,2 1 461,2 1 319,9 1 192,2 1 076,9  972,6  ‐8 297,8 ‐5 967,5 ‐3 723,7 ‐1 576,6 ‐84,8 1 339,3 2 691,9  3 971,0 5 175,9 6 307,1 7 768,3 9 088,2 10 280,4 11 357,3  12 329,9  5,94 let  6,74 let     27% 14%

Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů.

74

PŘÍLOHA č. 4E

Příloha č. 4E – Hotovostní tok rostlinných pelet – varianta VZ    Tržby z prodeje  Ostatní výnosy  Výnosy celkem  Provozní náklady  Odpisy  Úroky  Úmor úvěru  Náklady celkem  Hospodářský výsledek  Daň z příjmu  Čistý zisk  Vlastní zdroje  Poskytnutý úvěr  Dotace  Investice  Hotovostní tok běžného roku (TH) Hotovostní tok kumulovaný  Diskont 13,5%  Hotovostní tok diskontovaný (SH) Hotovostní tok kum. diskontovaný  Doba návratnosti   Diskontovaná doba návratnosti  Průměrný čistý zisk  Výnosnost investice  Vnitřní výnosové % 

2008  12 000,0  0,0  12 000,0  6 500,0  1 782,0  0,0  0,0  8 282,0  3 718,0  0,0  3 718,0  16 200,0  0,0  0,0  16 200,0  ‐10 700,0  ‐10 700,0  1,000  ‐10 700,0  ‐10 700,0        4 753,8  0,293  0,35 

Hotovostní tok rostlinných pelet na 5 tis tun – varianta VZ (hodnoty v tis. Kč)  2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015  2016 12 240,0 12 484,8 12 734,5 12 989,2 13 249,0 13 514,0 13 784,2  14 059,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 12 240,0 12 484,8 12 734,5 12 989,2 13 249,0 13 514,0 13 784,2  14 059,9 6 597,5 6 696,5 6 796,9 6 898,9 7 002,4 7 107,4 7 214,0  7 322,2 3 605,0 3 605,0 3 605,0 3 605,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 10 202,5 10 301,5 10 401,9 10 503,9 7 002,4 7 107,4 7 214,0  7 322,2 2 037,5 2 183,3 2 332,6 2 485,3 6 246,6 6 406,6 6 570,2  6 737,7 0,0 0,0 0,0 0,0 1 186,9 1 217,2 1 248,3  1 280,2 2 037,5 2 183,3 2 332,6 2 485,3 5 059,8 5 189,3 5 321,9  5 457,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 5 642,5 5 788,3 5 937,6 6 090,3 5 059,8 5 189,3 5 321,9  5 457,5 ‐5 057,5 730,8 6 668,4 12 758,8 17 818,5 23 007,8 28 329,7  33 787,3 0,881 0,776 0,684 0,603 0,531 0,468 0,412  0,363 4 971,4 4 493,3 4 060,9 3 669,9 2 686,3 2 427,4 2 193,3  1 981,7 ‐5 728,6 ‐1 235,4 2 825,5 6 495,5 9 181,7 11 609,1 13 802,4  15 784,1 2,87 let  3,26 let     29% 35%

Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů.

75

2017 14 341,1 0,0 14 341,1 7 432,0 0,0 0,0 0,0 7 432,0 6 909,1 1 312,7 5 596,4 0,0 0,0 0,0 0,0 5 596,4 39 383,6 0,320 1 790,4 17 574,4

2018 14 627,9 0,0 14 627,9 7 543,5 0,0 0,0 0,0 7 543,5 7 084,4 1 346,0 5 738,4 0,0 0,0 0,0 0,0 5 738,4 45 122,0 0,282 1 617,4 19 191,9

2019 14 920,5 0,0 14 920,5 7 656,7 0,0 0,0 0,0 7 656,7 7 263,8 1 380,1 5 883,7 0,0 0,0 0,0 0,0 5 883,7 51 005,7 0,248 1 461,2 20 653,0

2020 15 218,9 0,0 15 218,9 7 771,5 0,0 0,0 0,0 7 771,5 7 447,4 1 415,0 6 032,4 0,0 0,0 0,0 0,0 6 032,4 57 038,1 0,219 1 319,9 21 972,9

2021 15 523,3 0,0 15 523,3 7 888,1 0,0 0,0 0,0 7 888,1 7 635,2 1 450,7 6 184,5 0,0 0,0 0,0 0,0 6 184,5 63 222,6 0,193 1 192,2 23 165,1

2022  15 833,8  0,0  15 833,8  8 006,4  0,0  0,0  0,0  8 006,4  7 827,3  1 487,2  6 340,1  0,0  0,0  0,0  0,0  6 340,1  69 562,7  0,170  1 076,9  24 242,0 

2023  16 150,4  0,0  16 150,4  8 126,5  0,0  0,0  0,0  8 126,5  8 023,9  1 524,5  6 499,4  0,0  0,0  0,0  0,0  6 499,4  76 062,1  0,150  972,6  25 214,6 

PŘÍLOHA č. 4F

Příloha č. 4F – Hotovostní tok rostlinných pelet – varianta VZ+CZ+D    Tržby z prodeje  Ostatní výnosy  Výnosy celkem  Provozní náklady  Odpisy  Úroky  Úmor úvěru  Náklady celkem  Hospodářský výsledek  Daň z příjmu  Čistý zisk  Vlastní zdroje  Poskytnutý úvěr  Dotace  Investice  Hotovostní tok běžného roku (TH)  Hotovostní tok kumulovaný  Diskont 13,5%  Hotovostní tok diskontovaný (SH)  Hotovostní tok kum. diskontovaný  Doba návratnosti   Diskontovaná doba návratnosti  Průměrný čistý zisk  Výnosnost investice  Vnitřní výnosové % 

2008  12 000,0  0,0  12 000,0  6 500,0  1 782,0  0,0  0,0  8 282,0  3 718,0  0,0  3 718,0  6 240,0  8 100,0  1 860,0  16 200,0  ‐8 840,0  ‐8 840,0  1,000  ‐8 840,0  ‐8 840,0        4 574,9  0,282  0,32 

Hotovostní tok rostlinných pelet na 5 tis tun – varianta VZ+CZ+D (hodnoty v tis. Kč)  2009 2010 2011 2012 2013 2014  2015 2016 2017 12 240,0 12 484,8 12 734,5 12 989,2 13 249,0 13 514,0  13 784,2 14 059,9 14 341,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 12 240,0 12 484,8 12 734,5 12 989,2 13 249,0 13 514,0  13 784,2 14 059,9 14 341,1 6 597,5 6 696,5 6 796,9 6 898,9 7 002,4 7 107,4  7 214,0 7 322,2 7 432,0 3 605,0 3 605,0 3 605,0 3 605,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 648,0 583,2 453,6 388,8 324,0 259,2  194,4 129,6 64,8 810,0 810,0 810,0 810,0 810,0 810,0  810,0 810,0 810,0 11 660,5 11 694,7 11 665,5 11 702,7 8 136,4 8 176,6  8 218,4 8 261,8 8 306,8 1 389,5 1 600,1 1 879,0 2 096,5 5 922,6 6 147,4  6 375,8 6 608,1 6 844,3 0,0 0,0 0,0 0,0 1 125,3 1 168,0  1 211,4 1 255,5 1 300,4 1 389,5 1 600,1 1 879,0 2 096,5 4 797,3 4 979,4  5 164,4 5 352,6 5 543,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0  0,0 0,0 0,0 4 184,5 4 395,1 4 674,0 4 891,5 3 987,3 4 169,4  4 354,4 4 542,6 4 733,9 ‐4 655,5 ‐260,4 4 413,6 9 305,2 13 292,5 17 461,9  21 816,3 26 358,9 31 092,7 0,881 0,776 0,684 0,603 0,531 0,468  0,412 0,363 0,320 3 686,8 3 411,8 3 196,7 2 947,6 2 116,9 1 950,3  1 794,6 1 649,4 1 514,4 ‐5 153,2 ‐1 741,4 1 455,3 4 402,8 6 519,7 8 470,0  10 264,6 11 914,0 13 428,4 3,87 let  4,39 let     28% 32%

Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů.

76

2018 14 627,9 0,0 14 627,9 7 543,5 0,0 0,0 0,0 7 543,5 7 084,4 1 346,0 5 738,4 0,0 0,0 0,0 0,0 5 738,4 36 831,1 0,282 1 617,4 15 045,9

2019 14 920,5 0,0 14 920,5 7 656,7 0,0 0,0 0,0 7 656,7 7 263,8 1 380,1 5 883,7 0,0 0,0 0,0 0,0 5 883,7 42 714,8 0,248 1 461,2 16 507,0

2020 15 218,9 0,0 15 218,9 7 771,5 0,0 0,0 0,0 7 771,5 7 447,4 1 415,0 6 032,4 0,0 0,0 0,0 0,0 6 032,4 48 747,2 0,219 1 319,9 17 826,9

2021  15 523,3  0,0  15 523,3  7 888,1  0,0  0,0  0,0  7 888,1  7 635,2  1 450,7  6 184,5  0,0  0,0  0,0  0,0  6 184,5  54 931,7  0,193  1 192,2  19 019,1 

2022  15 833,8  0,0  15 833,8  8 006,4  0,0  0,0  0,0  8 006,4  7 827,3  1 487,2  6 340,1  0,0  0,0  0,0  0,0  6 340,1  61 271,8  0,170  1 076,9  20 096,0 

2023  16 150,4  0,0  16 150,4  8 126,5  0,0  0,0  0,0  8 126,5  8 023,9  1 524,5  6 499,4  0,0  0,0  0,0  0,0  6 499,4  67 771,2  0,150  972,6  21 068,6 

PŘÍLOHA č. 5A

Příloha č. 5A – Bankovní úvěr - dřevní pelety – varianty CZ a VZ+CZ+D Bankovní úvěr ‐ Dřevní pelety ‐ varianta CZ  Období Rok  Splátka  Úrok  Úmor  Zůstatek úvěru  1         11 000,00 2  2008 1 980,00  880,00 1 100,00 9 900,00 3  2009 1 892,00  792,00 1 100,00 8 800,00 4  2010 1 804,00  704,00 1 100,00 7 700,00 5  2011 1 716,00  616,00 1 100,00 6 600,00 6  2012 1 628,00  528,00 1 100,00 5 500,00 7  2013 1 540,00  440,00 1 100,00 4 400,00 8  2014 1 452,00  352,00 1 100,00 3 300,00 9  2015 1 364,00  264,00 1 100,00 2 200,00 10  2016 1 276,00  176,00 1 100,00 1 100,00 11  2017 1 188,00  88,00 1 100,00 0,00 Celkem   15 840,00  4 840,00 11 000,00  

Bankovní úvěr ‐ Dřevní pelety ‐ varianta CZ+VZ+D  Období  Rok  Splátka  Úrok  Úmor  Zůstatek úvěru  1          5 500,00 2  2008 990,00 440,00 550,00 4 950,00 3  2009 946,00 396,00 550,00 4 400,00 4  2010 902,00 352,00 550,00 3 850,00 5  2011 858,00 308,00 550,00 3 300,00 6  2012 814,00 264,00 550,00 2 750,00 7  2013 770,00 220,00 550,00 2 200,00 8  2014 726,00 176,00 550,00 1 650,00 9  2015 682,00 132,00 550,00 1 100,00 10  2016 638,00 88,00 550,00 550,00 11  2017 594,00 44,00 550,00 0,00 Celkem    7 920,00 2 420,00 5 500,00  

Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů (hodnoty v tis. Kč.)

77

PŘÍLOHA č. 5B

Příloha č. 5B – Bankovní úvěr - rostlinné pelety – varianty CZ a VZ+CZ+D Bankovní úvěr ‐ Rostlinné pelety ‐ varianta CZ  Období Rok  Splátka  Úrok  Úmor  Zůstatek úvěru  1           16 200,00 2  2008 2 916,00  1 296,00 1 620,00 14 580,00 3  2009 2 786,40  1 166,40 1 620,00 12 960,00 4  2010 2 656,80  1 036,80 1 620,00 11 340,00 5  2011 2 527,20  907,20 1 620,00 9 720,00 6  2012 2 397,60  777,60 1 620,00 8 100,00 7  2013 2 268,00  648,00 1 620,00 6 480,00 8  2014 2 138,40  518,40 1 620,00 4 860,00 9  2015 2 008,80  388,80 1 620,00 3 240,00 10  2016 1 879,20  259,20 1 620,00 1 620,00 11  2017 1 749,60  129,60 1 620,00 0,00 Celkem   23 328,00  7 128,00 16 200,00  

Bankovní úvěr ‐ Rostlinné pelety ‐ varianta CZ+VZ+D  Období  Rok  Splátka  Úrok  Úmor  Zůstatek úvěru  1           8 100,00 2  2008  1 458,00 648,00 810,00 7 290,00 3  2009  1 393,20 583,20 810,00 6 480,00 4  2010  1 328,40 518,40 810,00 5 670,00 5  2011  1 263,60 453,60 810,00 4 860,00 6  2012  1 198,80 388,80 810,00 4 050,00 7  2013  1 134,00 324,00 810,00 3 240,00 8  2014  1 069,20 259,20 810,00 2 430,00 9  2015  1 004,40 194,40 810,00 1 620,00 10  2016  939,60 129,60 810,00 810,00 11  2017  874,80 64,80 810,00 0,00 Celkem     11 664,00 3 564,00 8 100,00  

Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů (hodnoty v tis. Kč).

78

PŘÍLOHA č. 6

Příloha č. 6 – Vývoj provozních nákladů Vývoj provozních nákladů 

Rok  2008  2009  2010  2011  2012  2013  2014  2015  2016  2017  2018  2019  2020  2021  2022  2023 

Přírůstek  1,5 %     39,00  39,59  40,18  40,78  41,39  42,01  42,64  43,28  43,93  44,59  45,26  45,94  46,63  47,33  48,04 

Dřevní pelety  Provozní  náklady na  Přírůstek  1t v Kč  1,5 %  2 600,00   2 639,00 195,00 2 678,59 197,93 2 718,76 200,89 2 759,55 203,91 2 800,94 206,97 2 842,95 210,07 2 885,60 213,22 2 928,88 216,42 2 972,81 219,67 3 017,41 222,96 3 062,67 226,31 3 108,61 229,70 3 155,24 233,15 3 202,56 236,64 3 250,60 240,19

Provozní  náklady na  5000t v tis Kč  13 000,00 13 195,00 13 392,93 13 593,82 13 797,73 14 004,69 14 214,76 14 427,98 14 644,40 14 864,07 15 087,03 15 313,34 15 543,04 15 776,18 16 012,82 16 253,02

Rok  2008  2009  2010  2011  2012  2013  2014  2015  2016  2017  2018  2019  2020  2021  2022  2023 

Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů.

79

Přírůstek  1,5 %    19,50 19,79 20,09 20,39 20,70 21,01 21,32 21,64 21,97 22,30 22,63 22,97 23,31 23,66 24,02

Rostlinné pelety  Provozní  náklady na 1t  Přírůstek  v Kč  1,5 %  1 300,00   1 319,50 97,50 1 339,29 98,96 1 359,38 100,45 1 379,77 101,95 1 400,47 103,48 1 421,48 105,04 1 442,80 106,61 1 464,44 108,21 1 486,41 109,83 1 508,70 111,48 1 531,33 113,15 1 554,30 114,85 1 577,62 116,57 1 601,28 118,32 1 625,30 120,10

Provozní  náklady na  5000t v tis Kč  6 500,00 6 597,50 6 696,46 6 796,91 6 898,86 7 002,35 7 107,38 7 213,99 7 322,20 7 432,03 7 543,52 7 656,67 7 771,52 7 888,09 8 006,41 8 126,51

PŘÍLOHA č. 7

Příloha č. 7 – Vývoj výnosů Vývoj výnosů   Dřevní pelety 

Rok 

Rostlinné pelety 

Prodejní  Přírůstek  cena za 1t  Přírůstek  v Kč  2 %  2 % 

Roční výnos  z 5000t v tis Kč 

Rok 

Prodejní  Přírůstek  cena za 1t  Přírůstek  v Kč  2 %  2 % 

Roční výnos  z 5000t v tis Kč 

2008 

  

3 200,00

 

16 000,00

2008 

 

2 400,00

 

12 000,00

2009 

64,00 

3 264,00

320,00

16 320,00

2009 

48,00

2 448,00

240,00

12 240,00

2010 

65,28 

3 329,28

326,40

16 646,40

2010 

48,96

2 496,96

244,80

12 484,80

2011 

66,59 

3 395,87

332,93

16 979,33

2011 

49,94

2 546,90

249,70

12 734,50

2012 

67,92 

3 463,78

339,59

17 318,91

2012 

50,94

2 597,84

254,69

12 989,19

2013 

69,28 

3 533,06

346,38

17 665,29

2013 

51,96

2 649,79

259,78

13 248,97

2014 

70,66 

3 603,72

353,31

18 018,60

2014 

53,00

2 702,79

264,98

13 513,95

2015 

72,07 

3 675,79

360,37

18 378,97

2015 

54,06

2 756,85

270,28

13 784,23

2016 

73,52 

3 749,31

367,58

18 746,55

2016 

55,14

2 811,98

275,68

14 059,91

2017 

74,99 

3 824,30

374,93

19 121,48

2017 

56,24

2 868,22

281,20

14 341,11

2018 

76,49 

3 900,78

382,43

19 503,91

2018 

57,36

2 925,59

286,82

14 627,93

2019 

78,02 

3 978,80

390,08

19 893,99

2019 

58,51

2 984,10

292,56

14 920,49

2020 

79,58 

4 058,37

397,88

20 291,87

2020 

59,68

3 043,78

298,41

15 218,90

2021 

81,17 

4 139,54

405,84

20 697,71

2021 

60,88

3 104,66

304,38

15 523,28

2022 

82,79 

4 222,33

413,95

21 111,66

2022 

62,09

3 166,75

310,47

15 833,75

2023 

84,45 

4 306,78

422,23

21 533,89

2023 

63,33

3 230,08

316,67

16 150,42

Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů

80

PŘÍLOHA č. 8

Příloha č. 8 – Čistá současná hodnota   

   CZ  HT  VZ  HT  CZ+VZ+D  HT  Diskont     CZ  SH  VZ  SH  CZ+VZ+D  SH 

2008 ‐8 000,00 ‐8 000,00 ‐4 700,00 1,000 ‐8 000,00 ‐8 000,00 ‐4 700,00

2009  1 145,00  3 125,00  2 135,00  0,881  1 008,81  2 753,30  1 881,06 

2010 1 361,47 3 253,47 2 307,47 0,776 1 056,86 2 525,54 1 791,20

  

2008 ‐10 700,00 ‐10 700,00 ‐8 840,00 1,000 ‐10 700,00 ‐10 700,00 ‐8 840,00

2009  2 726,50  5 642,50  4 184,50  0,881  2 402,20  4 971,37  3 686,78 

2010 3 001,94 5 788,34 4 395,14 0,776 2 330,29 4 493,27 3 411,78

   CZ  HT  VZ  HT  CZ+VZ+D  HT  Diskont     CZ  SH  VZ  SH  CZ+VZ+D  SH 

   Současná hodnota příjmů  Kapitálový výdaj  Čistá současná hodnota 

Čistá současná hodnota výroby dřevních pelet  2012 2013 2014 2015  2016 1 805,18 1 437,41 1 624,71 1 815,18  2 007,28 3 521,18 2 965,09 3 081,11 3 200,30  3 306,54 2 663,18 2 201,25 2 352,91 2 507,74  2 649,62 0,603 0,531 0,468 0,412  0,363 1 087,77 763,13 759,98 748,08  728,86 2 121,80 1 574,19 1 441,23 1 318,92  1 200,62 1 604,79 1 168,66 1 100,60 1 033,50  962,09 Čistá současná hodnota výroby rostlinných pelet  2011 2012 2013 2014 2015  2016 3 280,79 3 563,13 2 809,91 3 044,44 3 281,99  3 522,62 5 937,59 6 090,33 5 059,76 5 189,32 5 321,89  5 457,55 4 673,99 4 891,53 3 987,32 4 169,37 4 354,43  4 542,57 0,684 0,603 0,531 0,468 0,412  0,363 2 243,83 2 147,08 1 491,81 1 424,07 1 352,59  1 279,08 4 060,90 3 669,93 2 686,28 2 427,37 2 193,29  1 981,67 3 196,69 2 947,55 2 116,91 1 950,27 1 794,57  1 649,43 2011 1 581,51 3 385,51 2 483,51 0,684 1 081,64 2 315,46 1 698,55

Dřevní pelety  Rostlinné pelety  CZ  VZ  CZ+VZ+D  CZ  VZ  CZ+VZ+D  4 494,68 13 238,28 12 163,83 12 329,86 25 214,60 21 068,60  11 000,00 11 000,00 11 000,00 16 200,00 16 200,00 16 200,00  ‐6 505,32 2 238,28 1 163,83 ‐3 870,14 9 014,60 4 868,60 

Zdroj: Autor na základě vlastních výpočtů. (hodnoty v tis. Kč).

81

2017 2 205,94 3 448,50 2 827,22 0,320 705,72 1 103,23 904,48 2017 3 766,40 5 596,35 4 733,87 0,320 1 204,94 1 790,37 1 514,44

2018 2019 2020 2021 2022 2023  2 406,39 3 710,33 3 846,55 3 986,44 4 130,06 4 293,70  3 577,67 3 710,33 3 846,55 3 986,44 4 130,06 4 293,70  2 992,03 3 710,33 3 846,55 3 986,44 4 130,06 4 293,70  0,282 0,248 0,219 0,193 0,170 0,150  678,28 921,42 841,63 768,49 701,48 642,53  1 008,42 921,42 841,63 768,49 701,48 642,53  843,35 921,42 841,63 768,49 701,48 642,53        2018 2019 2020 2021 2022 2023  4 013,40 5 883,69 6 032,38 6 184,50 6 340,15 6 499,37  5 738,37 5 883,69 6 032,38 6 184,50 6 340,15 6 499,37  5 738,37 5 883,69 6 032,38 6 184,50 6 340,15 6 499,37  0,282 0,248 0,219 0,193 0,170 0,150  1 131,24 1 461,15 1 319,89 1 192,23 1 076,85 972,60  1 617,45 1 461,15 1 319,89 1 192,23 1 076,85 972,60  1 617,45 1 461,15 1 319,89 1 192,23 1 076,85 972,60 

PŘÍLOHA č. 9

Příloha č. 9 – Příslušenství peletovací linky na výrobu dřevních a rostlinných pelet Peletovací  linka  na  výrobu  dřevních  pelet  sekačka včetně detektoru kovů  vibrační dopravník     vyhrnovací dopravník     posuvná podlaha     šnekový dopravník     elevátor     třídič     násypka, mezinásypka     sušárna     kladívkový mlýn     peletovací lisy     odsávání     pásový dopravník pelet     násypka s uzávěrem     balička     podpůrné ocelové konstrukce     rozvody elektrické energie    

Peletovací  linka  na  výrobu  rostlinných  pelet  podávací dopravník balíků     rozdružovadlo balíků     podávací šnek rozdružené slámy  drtič slámy     podávací šnek, šnekový mixer     vlhčící a napařovací soustava     šnekový dopravník ke granulátoru  stabilizační zásobník pelet     granulátor s podstavcem     aspirace zařízení granulátoru     pásový a chladící dopravník pelet  cyklon granulátoru a aspirace     matrice na výrobu pelet     tyčkový vlhkoměr     technologický rozvaděč     velín s ovládacím panelem     rozvody elektrické energie     Příslušenství sklizňové linky  traktor typ č. I  traktor typ č. II  lis balíků  sběrač balíků  valník  manipulátor 

Zdroj: Autor.

82

                    

PŘÍLOHA č. 10

Příloha č. 10 – Ilustrace dřevních a rostlinných pelet Dřevní pelety – bez kůry / s kůrou

Zdroj: www.biomasa-sro.cz/cz/pelety/

Rostlinné pelety

Zdroj: www.biomasa-sro.cz/cz/pelety-rostlinne/

83