Programy podpory MSP v české ekonomice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Ekonomických a sociálních věd

Programy podpory MSP v české ekonomice Diplomová práce

Autor:

Bc. Pavla Formánková Studijní obor: Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Soukup, CSc.

duben, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Programy podpory MSP v české ekonomice“ jsem vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Blatné dne 15.04.2010

…......................................

Poděkování Děkuji panu Ing. Petru Soukupovi, CSc. za hodnotné rady a odborné vedení během mé práce.

Anotace Cílem diplomové práce je popsat postavení a význam malých a středních podniků v české ekonomice, programy podpory MSP a vypracovat metodiku podnikatelského plánu jako zásadního dokumentu žádosti o dotaci v rámci programu Rozvoj. V této části popisuji založení elektronického podpisu a Master účtu a také vyplnění registrační žádosti.

Annotation The aim of this dissertation is to describe the role and the significance of small and mediumsized enterprises within the economy of the Czech republic, the supports programs of small and medium-sized enterprises in the czech economy. In this part descirbe establishment electronic signature and Master account compliance with recording request.

Obsah Úvod............................................................................................................................................1 1. Místo a úloha MSP v české ekonomice................................................................................3 1.1 Vymezení pojmů a funkce MSP v tržní ekonomice..............................................................3 1.2 Význam MSP........................................................................................................................8 1.3 Výhody a nevýhody MSP.....................................................................................................9 2. Koncepce podpory MSP.....................................................................................................12 2.1 Koncepce 2004 – 2006........................................................................................................12 2.2 Koncepce 2007 - 2013........................................................................................................14 2.3 Organizace podporující malé a střední podniky..................................................................17 3. Programy podpory MSP.....................................................................................................23 3.1 Historie podpory MSP........................................................................................................23 3.2 Programy podpory podnikání na zkrácené programovací období 2004 – 2006 ................25 3.3 Programy podpory podnikání v navazujícím programovacím období 2007 - 2013...........39 4. Případová studie – postup pro získání dotace..................................................................42 4.1 Vyplnění registrační žádosti................................................................................................45 4.2 Plná žádost..........................................................................................................................48 4.3 Podnikatelský plán..............................................................................................................55 5. Výsledky ..............................................................................................................................60 Závěr ........................................................................................................................................61 Seznam použité literatury......................................................................................................63 Seznam tabulek, obrázků.......................................................................................................64 Přílohy......................................................................................................................................65

Úvod Malé a střední podniky výrazně přispívají k hospodářskému a sociálnímu rozvoji a ke stabilitě celého ekonomického prostředí. Jsou zpravidla přizpůsobivější, příznivě ovlivňují strukturu trhu a zmírňují negativní důsledky strukturálních změn a také rychleji reagují na potřeby trhu a společnosti. Na druhé straně mají malé a střední podniky obtížnější přístup ke kapitálu, k novým technologiím, inovacím a k financování výzkumné činnosti. Od 1. května 2004 je Česká republika členem Evropské unie a má možnost začít čerpat podporu ze strukturálních fondů Evropské unie. Česká republika i Evropská unie shledává MSP za důležitou součást ekonomiky, zaměstnanosti a také sociální integrace. Nastartovaný proces celoevropské integrace přináší určitá úskalí. Obecným cílem podpor je usnadnit postavení menších podnikatelských subjektů, napomáhat řešit hospodářské, sociální a další rozdíly mezi zeměmi Evropské unie, ale také zamezit, aby nevznikaly obrovské lokální hospodářské problémy na úrovni jednotlivých států. Strukturální fondy jsou do jisté míry řešením. Pro malé a střední podniky je vytvořena celá síť podpor

pro

úspěšnou

integraci.

Největší

pozornost

je

věnována

zvyšování

konkurenceschopnosti podniků, rozvoji spolupráce, inovacím, informačním a komunikačním technologiím, odbornému vzdělávání, snižování energetické náročnosti v průmyslových podnicích, podpoře infrastruktury a také začínajícím podnikům. Pro podniky je základním předpokladem orientace a znalost prostředí, ve kterém podnikají a chtějí se dál rozvíjet. Především pro střední a malé podniky, je tento předpoklad otázkou přežití nebo zániku. Opodstatněnou roli pro dostatečné využívání podpor podnikateli hraje dostupnost přesných a aktuálních informací o možnostech podpory. Problémem může být skutečnost, že tyto firmy jsou nejen málo informovány, ale některé ani neprojevují dostatečný zájem o tyto informace. Znamená to na jedné straně aktivní přístup podnikatelů a na straně druhé maximální otevřenost, vstřícnost a podporu ze strany státu a institucí pověřených zprostředkováním podpory a poskytováním informací. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky zastává funkci řídícího orgánu pro podporu podnikání prostřednictvím jednotlivých programů, které jsou uzpůsobeny tak, aby byly v souladu s aktuálními potřebami rozvoje podnikání a také podnikatelského prostředí. Hlavním posláním podpory sektoru malých a středních podniků je přispět ke zvyšování výkonnosti české ekonomiky, zaměstnanosti a omezování sociální a ekonomické diferenciace.

1

Diplomová práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V teoretické části je nejdříve definováno MSP, jejich význam z pohledu české ekonomiky. Jsou shrnuty jejich výhody a nevýhody, zmíněná je též koncepce jejich rozvoje. Jsou zde představeni i poskytovatelé podpor. Většina teoretické části je pak věnována jednotlivým programům podpory. V praktické části je uveden metodický pokyn zpracování žádosti o dotaci. Cílem diplomové práce je vymezit pojem MSP a pojmů s tímto tématem související, poté zhotovit přehled programů podpory a v praktické části vypracovat metodický pokyn zpracování žádosti o dotaci pro střední podnik.

2

1. Místo a úloha MSP v české ekonomice Malé a střední podnikání upravuje Zákon o podpoře malého a středního podnikání, který byl schválen Parlamentem České republiky v roce 2002. Tento zákon především definuje pojem malých a středních podnikatelů a hlavně zabezpečuje sjednocení této definice s definicí Evropské unie pro tento sektor a harmonizaci s dalšími platnými právními předpisy.

1.1 Vymezení pojmů a funkce MSP v tržní ekonomice Pod pojmem podnikatel si podle obchodního zákoníku představujeme:1 a) osobu zapsanou v obchodním rejstříku b) osobu, která podniká na základě živnostenského oprávnění c) osobu, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů d) fyzickou osobu, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu Podnikate lze také zařadit do jednotlivých kategoriích: Drobný a střední podnikatel Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který: a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců b) jeho aktiva uvedená v rozvaze nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR Malý podnikatel Za malého podnikatele se považuje podnikatel, který: a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců 1 http://business.center.cz/business/pojmy/p220-podnikatel.aspx 3

b) jeho aktiva uvedená v rozvaze nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahuje korunový ekvivalent 10 mil. EUR Mikro podnikatel Za mikro podnikatele se považuje podnikatel, který: a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců b) jeho aktiva uvedená v rozvaze nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahuje korunový ekvivalent 2 mil. EUR Tabulka 1: Přehledná definice malých a středních podniků Kategorie Počet zaměstnanců Obrat nebo bilanční suma(v mil. €) střední podnik

menší než 250

menší nebo = 50 menší nebo = 43

malý podnik

menší než 50

menší nebo = 10 menší nebo = 10

mikro podnik menší než 10 Zdroj: vlastní práce autor

menší nebo = 2 menší nebo = 2

Jako další pojem bych uvedla MSP. Evropská unie malé a střední podniky považuje za základ národních ekonomik a to především z důvodů pružnosti, schopnosti přizpůsobení podmínkám a

požadavkům

trhu,

tvorbě

nových

pracovních

míst,

podpoře

a

rozvíjení

konkurenceschopnosti, atd.

Evropské malé a střední podniky představují: - 99,8 % všech evropských podniků - 67,1 % pracovních míst v soukromém sektoru - více než 80 % zaměstnanosti v některých průmyslových odvětvích (např. v kovovýrobě, stavebnictví a nábytkářství)

Co mě v poslední době zaujalo je to, že Evropská komise jmenovala zmocněnce pro MSP, který má působit jako kontaktní osoba pro neformální dialog s MSP po celé Evropě a zajišťovat, aby jejich zájmy byly plně brány v potaz při vytváření všech politik a legislativy 4

EU ve všech oborech v rámci přístupu „myslet nejprve na malé“. Potřeba jednotně vymezit MSP vycházela z požadavku vytvořit rovné podmínky pro všechny podnikatelské subjekty a je uplatňována Komisí při udělování různých finančních zvýhodnění. Došlo ke sjednocení běžně užívaných definic na komunitární a národní úrovni. Byla zvolena základní kritéria pro zařazení podniků do jednotlivých skupin:2 Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období, vypočtené za období jednoho kalendářního roku. 1) Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců je rozhodujícím kritériem a vyjadřuje se v ročních pracovních jednotkách (RPJ). Zaměstnanci, kteří pro podnik pracovali na plný úvazek po celý rok se započítají jako jedna RPJ. Pokud byl zaměstnanec zaměstnán na částečný pracovní úvazek, jako sezónní pracovník a zaměstnanci, kteří nepracovali pro podnik celý rok, se započítají jako zlomek. Učni a studenti se nezahrnují do počtu zaměstnanců. 2) Roční obrat Roční obrat představují příjmy z hospodářské činnosti sníženy o vyplacené slevy a neměl by zahrnovat DPH a jiné nepřímé daně. 3) Roční bilanční suma Bilanční suma roční rozvahy představuje hodnotu hlavních aktiv podniku. 4) Nezávislost Definuje tři druhy podniků podle vlastnické struktury a využívá se při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot: a) nezávislý podnik nemá žádná majetková ani hlasovací práva v jiných podnicích a nebo vlastní méně než 25% základního kapitálu či hlasovacích práv v jednom nebo několika jiných podnicích, nebo jiné podniky vlastní méně než 25% základního kapitálu popřípadě 2

Blíže viz. Nařízení Komise č. 70/2001 http://www.institutumeni.cz/res/data/002/000298.pdf 5

hlasovacích práv v podniku. Výjimku tvoří veřejné investiční společnosti, univerzity a výzkumná centra, institucionální investoři a samostatné místní orgány, které nesmí překročit hranici 50% základního kapitálu popřípadě hlasovacích práv v podniku. V tomto případě podnik počítá pouze počet ročních pracovních jednotek a finanční údaje z vlastní účetní uzávěrky. b) partnerským podnikem rozumíme podnik, který vlastní 25-50% základního kapitálu či hlasovacích práv v jiném podniku nebo jiný podnik vlastní 25-50% v našem podniku. Potom se při výpočtu ročních pracovních jednotek a finančních údajů z vlastní uzávěrky připočte i procentuální podíl hodnot partnerského podniku popřípadě i jeho propojeného podniku. c) propojený podnik je podnik, který vlastní většinu hlasovacích práv v jiném podniku nebo má právo jmenovat a odvolávat orgány jiného podniku, anebo má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku. Za propojený podnik se k počtu ročních pracovních jednotek a finančním údajům připočte 100% údajů propojeného podniku. S tímto tématem souvisí i pojem korunový ekvivalent, který se stanoví vynásobením částek uvedených v EUR, kursem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro poměr mezi EUR a Kč k 31.12. roku k předcházejícímu roku podání žádosti o podporu, případně pro poslední pracovní den předcházející tomuto datumu (pokud 31.12. připadá na sobotu, neděli nebo svátek). Dodržování počtu zaměstnanců je povinné, podnik si může vybrat limit obratu nebo bilanční sumy. Nemusí plnit oba limity a může jeden z nich překročit, aniž by ztratil statut MSP. Neméně významnou roli vede i posuzování statutu malých a středních podnikatelů. Když by podnik v průběhu roku překročil počet zaměstnanců nebo sledovaný finanční strop, pak podnik svůj statut MSP neztratí. Podnik statut MSP ztratí až tehdy, pokud by k překročení limitů došlo ve dvou po sobě jdoucích letech. Velký podnik ale naopak získá statut MSP, pokud se ve dvou po sobě jdoucích období dostane pod strop počtu zaměstnanců a finanční strop.

6

Funkce MSP v tržní ekonomice MSP jsou schopny reagovat na změnu ekonomických podmínek pružněji než velké firmy.

Zastávají mnoho funkcí, zde jsou některé z nich, které bych označila za důležité: Ekonomická funkce, která vyjadřuje činnosti každého podniku jako je vedení hospodaření, reakce na místní potřeby spotřebitelů nebo také

podíl na tvorbě regionálního hrubého

domácího produktu. Kulturně regionálnětvorná funkce přispívá k vytváření všeobecné a ekonomické kultury v daném regionu. Konkurenční prvek, kdy MSP zajišťuje konkurenci na daném trhu a působí proti monopolním tendencím. Zákazníkům dává možnost volby ve spotřebě a díky konkurenčnímu boji i optimalizaci cen. Absorbátor pracovních sil, nově vznikající a rozvíjející se MSP vytvářejí nová pracovní místa. Absorbují často pracovníky propuštěné z velkých firem. MSP z důvodu přežití musí nacházet originální řešení a fungovat jako zdroj inovací. Snaží se o technologický skok v inovaci výrobku oproti velkým podnikům, které vyvinou nový výrobek nejčastěji drobným zlepšením či propracováním technologie. MSP mají pro inovace mnohem větší prostor a jsou schopny je provést s mnohem nižšími náklady. Jedním z důvodů je určitě větší individuální iniciativa a i znalosti vynálezce ve více oborech.

7

1.2 Význam MSP Význam a omezení podpory podnikání Úroveň řízení má rozhodující vliv na úspěch v podnikání. Nicméně výsledky, kterých podnikatelé dosahují, jsou do značné míry závislé na podnikatelském prostředí. Podnikatelským prostředím se rozumí vlivy a faktory, které ovlivňují podnikatelskou činnost. Mohou ji buď zjednodušovat nebo naopak znesnadňovat. V podmínkách naší ekonomiky vznikají i přes mnohá opatření spíše bariéry, kterým jsou podnikatelé neustále nuceni čelit a které brzdí rozvoj ekonomiky a podnikání. Nejslabšími oblastmi podnikatelského prostředí jsou zejména oblast práva, účinnost soudnictví, ochrana věřitelů a v neposlední řadě dostupnost vnějších zdrojů financování, zejména tedy bankovních úvěrů.3 Významnou roli v této oblasti hraje stát, který se snaží tyto problémy alespoň částečně řešit prostřednictvím programů podpory podnikání. Programy podpory podnikání jsou orientovány zejména na vznik a rozvoj MSP, které tyto bariéry pociťují nejvíce. Kompenzují jejich citlivost na změny v okolí, potíže při financování jejich činnosti, nižší dostupnost informací a poradenských služeb. Umožňují firmám realizovat projekty většího rozsahu, získat podporu pro podnikatelské záměry, které by za jiných okolností nemohly uskutečnit. Jejich hlavním cílem je podpora konkurenceschopnosti a výkonnosti českých firem. Na druhou stranu může podpora podnikání vést k narušení hospodářské soutěže. Může mít negativní dopad na podniky, jež působí i na území jiného členského státu. Zvýhodňuje příjemce podpory a tím poškozuje jeho konkurenty, kteří podporu nezískali a musí na trhu obstát s vlastními finančními prostředky. Dalším negativním faktorem je také omezenost veřejných financí. Z toho vyplývá, že se nikdy nemůže dostat na všechny. Tím se vytváří prostor pro protekci a korupci. Pokud se firma, která dostala dotaci, účastní výběrového řízení, má jednoznačnou konkurenční výhodu před firmou, která dotaci nedostala. Podpora ve formě dotace je zde zdrojem nerovného postavení zúčastněných subjektů.4

3 4

Malach, A. a kol: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005, str. 181 Klímová, V.: Regionální podpora podnikání, str. 20-21 8

Sociální přínosy MSP Nezastupitelnou rolí MSP je poskytování šance pro svobodné uplatnění občanů k samostatné realizaci lidí v produktivním procesu. Můžeme říci, že malí a střední podnikatelé jsou protipólem ekonomické a

politické moci.

Lidé v těchto

podnicích

jsou

nuceni

k zodpovědnosti, protože jakýkoliv omyl pro ně může znamenat konec a důsledky neúspěchu nesou osobně. Existence malých a středních podniků je stabilizátorem společnosti, jelikož významná politická nejistota nebo radikální proudy jsou po tyto podniky zdrojem rizik. Malé a střední podniky jsou více propojeny s regionem, ve kterém působí. Podnikatel poskytuje danému regionu zaměstnanost. V mnoha případech sám podnikatel v regionu bydlí, tím je méně anonymní a jeho jednání je pod neustálou veřejnou kontrolou okolí.5

Ekonomické přínosy MSP Flexibilita, neboli schopnost rychle se přizpůsobovat měnícím se skutečnostem, je jedním z nejcennějších charakteristických znaků malých a středních podniků. Neustálé trendy globalizace se promítají také do ekonomického sektoru a dochází ke vzniku a rozvoji multinárodních korporací a řetězců. Malé a střední podniky působí proti tomuto posilování monopolních tendencí. Díky své rychlé adaptaci na měnící se prostředí a potřeby zákazníka jsou malé podniky nositeli nesčetných drobných inovací. MSP také dokáží působit v okrajových oblastech trhu, které jsou pro větší podniky méně atraktivní.6

1.3 Výhody a nevýhody MSP MSP disponují celou řadou výhod oproti velkým podnikům. Na druhou stranu je jejich postavení z mnoha hledisek nevýhodné.

5 6

Veber, J., Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy, 2005, str. 21 Veber, J., Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy, 2005, str. 21-22 9

K hlavním výhodám MSP bych určitě zařadila7: §Pružné

reagování na změny

V důsledku omezenosti kapitálových zdrojů reagují MSP daleko citlivěji na výkyvy trhu. Nedochází u nich k přílišnému zatížení existencí rozsáhlého investičního majetku, který by jednostranně určoval možnosti jeho využití. Díky tomu jsou MSP schopné daleko rychleji změnit předmět své činnosti či výrobní program. Jsou také schopné se rychleji přizpůsobit přáním zákazníků a přicházet s řešením „na míru“, což u velkých společností častokrát není ve větším měřítku možné. §Inovační kreativita Inovační kreativita je pro MSP jednou z nutností k přežití na současných trzích. Organizace je v těchto podnicích volnější a je zde prostor pro iniciativu jednotlivých zaměstnanců. Kreativitu také podporují přátelské vztahy vznikající v rámci menších podniků, kdy se zaměstnanec nestává jedním z mnoha, ale má s podnikatelem osobní vztah, což se promítá i do jeho pracovních výkonů. §Vytváření nových pracovních příležitostí Realizovány nižší náklady na vznik nového pracovního místa a zakládání nových podniků bývalými zaměstnanci velkých podniků, kteří se chtějí uchytit ve svém oboru. §Odolnost proti hospodářské recesi Při hospodářské recesi mají MSP šanci těžit jak ze své schopnosti rychlé reakce na změny, tak zároveň z chování velkých podniků, které se zbavují svých neziskových aktivit. MSP mohou v těchto oblastech využít své produkční kapacity. §Rychlost přijímání rozhodnutí MSP mají menší okruh vlastníků než velké podniky a také se často přímo podílí na jejich řízení.

7

MALACH, A. a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 2005, str. 32-41 10

Mezi hlavní nevýhody MSP bych ráda zařadila:8 §Omezené možnosti zaměstnávání odborníků ve správě MSP jsou zatěžovány právním řádem ve stejné míře jako velké podniky, ale mají pro tyto účely méně prostředků, což klade na jejich vedoucí pracovníky daleko větší nároky. §Menší finanční síla Horší dostupnost úvěrových zdrojů a omezené vlastní prostředky jsou jednou z velkých překážek vzniku a rozvoje MSP, protože nemohou realizovat své cíle a inovační záměry. §Vyšší intenzita práce a méně příznivé pracovní podmínky V důsledku tvrdého konkurenčního boje je zpravidla majitel podniku zároveň manažerem a vynakládá v podniku maximální úsilí k jeho rozvoji. Stejné výkony ovšem požaduje také od svých zaměstnanců. Horší pracovní podmínky než ve velkých podnicích jsou zapříčiněny právě menší finanční sílou. §Omezené možnosti získávání výhod z rozsahu produkce Jelikož MSP objednávají materiál v menším množství, nemají přístup ke slevám či výhodnějším dodacím podmínkám. Druhým omezujícím faktorem jsou vhodní zaměstnanci, kteří se budou schopni přizpůsobit potřebám podnilu. §Omezené prostředky na propagaci a reklamu Pro MSP je daleko těžší ovlivňovat své potenciální zákazníky. Musí tedy pro svou produkci vyhledávat výklenky trhu a nemohou tak využít zvýšení obratu k rozvoji podniku. K vnějším bariérám rozvoje MSP patří zejména nedokonalá legislativa a s ní spojená obtížná vymahatelnost práva, nadměrná státní regulace, velice obtížné získávání kapitálu související s obchodní politikou bank a složitý daňový systém, který je pro MSP administrativně náročný.

8

MALACH, A. a kol.: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005, str. 32-41 11

2. Koncepce podpory MSP Vláda má výsadní postavení na připravování a schvalování koncepce rozvoje MSP v ČR. V současné době je schválena koncepce pro roky 2007–2013, která se snaží navazovat na předchozí koncepci pro léta 2004–2006. Koncepce rozvoje se snaží reflektovat stupeň rozvoje podporovaného odvětví. Zatímco v 90. letech byl kladen důraz na kvantitativní aspekty malého a středního podnikání, v současné době, jak vyplývá z koncepcí pro roky 2004–2006 i 2007–2013 se zaměřujeme na zvyšování konkurenceschopnosti a flexibility jednotlivých podniků.

2.1 Koncepce 2004 – 2006 Tato koncepce předpokládala současné uplatnění několika opatření k rozvoji. Hlavním záměrem bylo dosáhnout změn podnikatelského prostředí, rozvoje potřebné infrastruktury, přímých forem podpory pro podnikatele. Velká snaha se kladla i na využití prostředků ze strukturálních fondů. Ve zmiňovaných oblastech byly dosaženy zejména tyto konkrétní výsledky:9 1. Schválením programu ZAP a změnou obchodního zákoníku byla zahájena změna často kritizované složitosti administrativních postupů při zahájení podnikání na živnostenských úřadech a obchodním rejstříku. 2. Snížení daňového zatížení u PO z 28% na 24%, u FO pak byly sníženy některé sazby daně z příjmu a dále zavedeny daňové paušály pro podnikatele (FO). 3. Změny se uskutečnily i v odpisových skupinách movitého majetku, za zmínku stojí hlavně důraz na odpočet vynaložených nákladů na výzkum a vývoj. 4. Mobilita pracovních sil byla podpořena uznáním nákladů na dopravu jako daňově uznatelných. 5. Byly realizovány rozvojové programy Školicí střediska a Prosperita, které míří v prvním případě na spolupráci s vědeckými středisky a v druhém případě na 9

http://download.mpo.cz/get/28172/29964/322193/priloha001.pdf 12

rozvoj pracovních sil. 6. V různých formách bylo malým a středním podnikům poskytnuto: 4695,4 mil. Kč v roce 2004, v roce 2005 činila podpora celkem 4608,4 mil. Kč, v roce 2006 by toto číslo mělo dosáhnout 6576,5 mil. Kč. Tento výčet realizovaných cílů ale není tím jediným, co nám realizace minulé koncepce přinesla. Jako hlavní přínos bych označila určitě sumu informací a zkušeností v poskytování podpor a údaje o stavu malého a středního podnikání. Tyto poznatky bych opět velice stručně shrnula: - poznatky z realizace programů: a) Českomoravská záruční a rozvojová banka provedla hodnocení poskytovaných podpor, ze kterých vyplývá, že na 1Kč podpory připadá průměrný přírůstek účetní hodnoty 7,76 Kč b) programy zaměřené na rozvoj konkurenceschopnosti a inovace zaznamenaly převis poptávky nad nabídkou c) zájem o programy na úsporu energií vzrostl až po sladění podmínek podpory s ostatními programy d) spolupráce s bankovním sektorem se velice osvědčila zejména z důvodu zapojením bank do nových investičních projektů - informace o podnikatelském prostředí ČR – SWOT analýza: a) silné stránky: - schopnost státu přitahovat investice - tradice průmyslové výroby a tradice odborného školství - vytvořený systém nástrojů podpory - geografická poloha státu - dobrá telekomunikační infrastruktura b) slabé stránky: - nedostatečná přirozená motivace k podnikání - složitý daňový systém - nízká efektivnost vymáhání práva

13

- nedostatky v administrativní - náročnosti jakékoli komunikace s úřadem - nedostatečně rozvinutý systém specializovaných služeb - propojení výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou - štědrý sociální systém, který nemotivuje k práci c) příležitosti: - vytvoření podmínek pro rozvoj služeb k rozvoji podnikání - zjednodušení a zefektivnění administrativních přístupů - důraz na ochranu intelektuálního vlastnictví - cílená propagace podnikatelství - zvýšení nabídky rizikového kapitálu pro inovační projekty s krátkou historií d) hrozby: - snížení prostředků z EU - nesladění postupů vlády a krajů v zaměření aktivit k podpoře podnikání - nedostatečná kapacita pro využití všech potencionálně dostupných prostředků ze strukturálních fondů Koncepce z let 2005/2006 tedy konstatuje dílčí úspěchy, ale také nastoluje významné úkoly pro nadcházející období.

2.2 Koncepce 2007 - 201310 1. Kromě dlouhodobých cílů včleněných do předchozích koncepcí se bude podpora MSP zaměřovat na: a) reálné zjednodušení administrativy b) zvýšení kvality MSP čehož důsledkem by měl být průnik na nové trhy c) podporovat MSP jako tvůrce pracovních míst 10

http://download.mpo.cz/get/28172/29964/322193/priloha001.pdf 14

d) vytvoření infrastruktury pro rozvoj podnikání zejména pomocí vědeckotechnických parků a inkubátorů e) motivace fyzických osob k podnikatelské činnosti 2. Směry realizace koncepce: a) zlepšování podnikatelského prostředí pomocí: - zjednodušení legislativy - povinné měření administrativní zátěže podnikatelů - monitoring chování velkých podniků s ohledem na právo hospodářské soutěže b) zkvalitňování infrastruktury: - kvalitní instituce poskytující pomoc a podporu MSP - projekty partnerství veřejného a soukromého prostoru - zkvalitnění dostupnosti informací o podpoře MSP - rozvoj lidských zdrojů c) nástroje podpory: - různé formy cenově zvýhodněných úvěrů - programy ze strukturálních fondů zaměřené na poradenství, certifikaci, apod. 3. Financování: Z rozpočtu ČR jsou hrazeny náklady na všechny projekty vyplývající z této koncepce. Předpokládá se, že v tříletém horizontu se ze státního rozpočtu vynaloží 5.7 mld. Kč. Do roku 2013 se předpokládá vynaložení dalších 13.6 mld. Kč. Kromě těchto financí budou využity Evropské fondy, největší možnost skýtá zejména program Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Ale

určitě

ani

využití

soukromých

financích

nezůstane

pozadu.

Koncepce rozvoje jsou významným dokumentem stanovující základní rámec všem aktivitám, které se budou odehrávat na poli podpor malým a středním podnikatelům. Domnívám se, že obsahují mnoho velice dobrých postřehů, problémem zde však stále zůstává jejich reálná

15

realizace. Jednotlivé záměry jsou velice rozdílné a tak je stejně rozdílná i jejich realizace. Dle mého názoru jsou zde tyto klíčové cíle: 1. motivace obyvatelstva k samostatné činnosti – dlouhodobý cíl Po dlouhém období demotivace jedinců, potlačování individuality asi dnes nemůžeme být překvapeni, že se většinová část populace obává podnikání na vlastní odpovědnost. Stát se na tomto poli musí snažit o vytvoření dobrého image podnikatele, musí se snažit o to, aby člověk, který podniká na vlastní účet, měl nastavená jasná pravidla, byl ve stabilním prostředí a v neposlední řadě byl za svou prácí spravedlivě odměňován, tím mám na mysli zejména někdy až enormní zdanění zisků. 2. zajištění rovných podmínek na trhu Aby mohlo dojít k zajištění rovných podmínek na trhu, je třeba respektovat směrnice EU a jejich implementaci do vnitrostátního právního řádu. Je zde ale také značné riziko, které představuje odvětví průmyslu, které mají monopolní charakter (např. telekomunika a energetika). 3. snížení administrativní náročnosti Snížení administrativní náročnosti a zátěže má předpoklady hlavně legislativní, klíčová zde je shoda na poli politickém. Kromě čistě legislativních projektů zde probíhají iniciativy a projekty, které se snaží jít nad rámec zákona a inspirovat ho. Velice podstatný je i existující zákon o elektronickém podpisu a jeho využití v praxi v komunikaci s úřady. Obrovským problémem všech iniciativ a využití moderních technologií je především nedostatečná propagace ze strany státu. Musíme si totiž uvědomit, že malý či střední podnikatel často nemá čas na pátrání po podobných informacích, proto by měla být zahájena důslednější kampaň podporující využití těchto pokrokových komunikačních technologií.

16

2.3 Organizace podporující malé a střední podniky Zákon č. 47/2002 Sb., O podpoře malého a středního podnikání rozhoduje o tom, kdo je oprávněn využívat státní podporu. Podpora ze strany státu může být buď formou informační nebo formou finanční.

2.3.1 Informační forma podpory Organizace, které se zabývající formou této podpory, poskytují malým a středním podnikům konzultace, informační a poradenské služby, rekvalifikace a vzdělávací semináře. Tyto instituce rozdělujeme dle formy jejich založení na vládní a nevládní organizace. a) vládní organizace Příslušným ministerstvem jsou založeny příspěvkové a rozpočtové organizace, které jsou financovány ze státního rozpočtu a také ze zdrojů Evropské unie. Ministerstvo průmyslu a obchodu vytvořilo instituce, jejichž programy se vztahují na všechny podnikatelské subjekty v ČR. Tyto programy nazýváme též jako plošné programy. Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží pomáhat malým a středním podnikům svými aktivitami, které by mohly příznivě působit na sociální vývoj a trh práce. Dále bych uvedla také Ministerstvo pro místní rozvoj, které zřídilo organizace poskytující služby určené výhradně jen podnikům působícím v příslušných regionech či oblastech, tyto aktivity se nabízejí formou regionálních programů. Ministerstva zemědělství nabízí programy, které pomáhají podnikům zaměřeným na zemědělství a potravinářský průmysl. CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR na podporu malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získávání zahraničních investic. Od začátku roku 2004 má agentura 13 regionálních kanceláří ve všech krajských městech. Důvodem jejich založení bylo zejména rozšíření nabídky poskytovaných služeb. Regionální kanceláře jsou hlavními 17

kontaktními místy pro žadatele, prvotními zdroji informací o možnostech podpory. Společně s programem EU se CzechInvest zaměřuje na zjednodušení podnikatelského prostředí. Jedná se především o spolupráci s podnikatelskými institucemi,

navrhování

legislativních změn, konzultace se zahraničními experty,... Pro zvýšení výkonnosti místních dodavatelů dodávajících nadnárodním společnostem, slouží důležitý projekt podpory českých subdodavatelů. Této organizace je hlavním cílem zprostředkování informací mezi českými dodavateli a zahraničními výrobci. Projekt byl původně zaměřen na dodavatele v oblasti elektrotechniky a elektroniky, ale později byl rozšířen o dodavatele automobilového a leteckého průmyslu a medicínské techniky. CzechInvest poskytuje tyto služby: 1) informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele 2) implementace dotačních programů financovaných EU a státem 3) formální poradenství k projektům 4) správa databáze podnikatelských nemovitostí 5) podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem 6) pomoc při realizaci investičních projektů 7) zprostředkování státní investiční podpory 8) afterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích CzechTrade Agentura na podporu obchodu CzechTrade je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR na podporu exportu, vznikla v roce 1997. Jako hlavní cíl tako organizace označuje prosazování a upevňování pozic českých exportérů na zahraničních trzích. Informace zajišťuje formou informačního servisu či poradenství. Uvádí údaje o celních sazbách, možnostech a podmínkách založení podniku v zahraničí a také vše o právních předpisech a zákonech v zahraničí. Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra Tyto centra poskytují malých a středním podnikům cenově levnější úvodní konzultace

18

a služby podnikatelského poradenství. Poskytují pomoc při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů, zprostředkování bankovních úvěrů, vytváření nových pracovních míst. Jako další náplň jejich práce je poskytování informací o dalších možných programových podporách a podporách regionu. Ale aké organizují vzdělávací semináře pro podnikatele. Design centrum Design centrum bylo organizační složkou státu v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Centrum,

jejímž

hlavním

posláním

bylo

uplatnění

designu

s cílem

zvýšit

konkurenceschopnost produkce české ekonomiky, bylo zrušeno ke dni 31.12.2007. Hlavním posláním této organizace byla aktivace výroby, obchodu a spotřebitelské veřejnosti k uplatnění designu jako součásti životního stylu a zvýšení konkurenceschopnosti produkce české ekonomiky. Národní vzdělávací fond Této neziskové organizace, kterou založilo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky je hlavním posláním podpora celoživotního vzdělávání, zvyšování kvality a efektivnosti lidských zdrojů. Národní vzdělávací fond pomáhá malým a středním podnikům, které se snaží rozvinout lidský kapitál. Fond je financován jak ze státních prostředků, tak i z prostředků EU, zejména ze zdrojů poskytnutých Evropskou komisí a také Evropskou nadací pro vzdělávání. Centrum pro regionální rozvoj České republiky Je státní příspěvková organizace, která byla založena roku 1997 Ministerstvem pro místní rozvoj. Tato organizace plní nejen funkci poradenskou a informační, ale i funkci koordinační. Koordinační funkce představuje zabezpečení a koordinace správy regionálního informačního systému a integrovaného regionálního informačního systému včetně mapového serveru.

b) Nevládní organizace Hospodářská komora Plní důležitou funkce a to sdružování podnikatelů. Jednotlivé profesní komory registrují a kontrolují výkon tzv. svobodných povolání. Komora také poskytuje svým členům odborné

19

informační služby. MSP nabízí poradenství a konzultační činnosti, jak v oblasti daní a financí, tak v exportně-importním poradenství, v poradenství v nových přístupech k řízení malých a středních podniků apod. Velmi využívanou službou jsou pro podnikatele celní a certifikační služby. Agrární komora Agrární komora byla zřízena stejně jako Hospodářská komora zákonem 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře a Agrární komoře České republiky. Zaměřena je na podnikatele v oblasti potravinářství, zemědělství a lesnictví. Sleduje ochranářské tendence týkajících se trhu se zemědělskými produkty a potravinami. Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků České republiky Toto dobrovolné sdružení právnických osob působí v různých průmyslových odvětvích. Zlepšuje podnikatelského prostředí, nabízí širší a kvalitní informace a reprezentuje zájmy svých členů vůči vládním institucím i v zahraničí. Svaz obchodu České republiky Svaz obchodu České republiky je vrcholové, nezávislé, dobrovolné a otevřené zájmové sdružení, reprezentující svazy, asociace, velké retailingové a distribuční společnosti, malé a střední firmy obchodu, spotřební družstva, obchodní aliance a franchisingové sítě, pohostinství, cestovního ruchu a souvisejících služeb na českém trhu. Svaz průmyslu a dopravy České republiky Je nezávislá organizace, která sdružuje podnikatele v České republice z oblasti průmyslu a dopravy, lze ho označit jako jeden z největších zaměstnavatelských svazů v České republice. Tato organizace sdružuje převážně výrobní podniky, ale také banky, pojišťovny a poradenské firmy. Svaz průmyslu a dopravy České republiky pomáhá podnikatelům převážně v oblasti vzdělávání, poradenství, informačního servisu, mezinárodní spolupráce a ve sféře sociální a personální. Sdružení podnikatelů České republiky Označen jako zaměstnavatelský svaz soukromých podnikatelů převážně malého a středního

20

stavu a živnostníků, prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, podporuje je a pomáhá jim. Za zprostředkované aktivity si sdružení účtuje finanční hotovost ve formě členského poplatku, který musí činit minimálně 10 000 Kč na jeden kalendářní rok za každého člena. Pomáhá při navazování kontaktů mezi firmami v zahraničí i tuzemsku, organizuje pro své členy kurzy a semináře, vydává také různé pomocné publikace a aktivně se podílí na tvorbě zákonů a právních předpisů souvisejících s podnikáním. Centrum pro evropskou integraci Toto centrum vytvořila Hospodářská komora České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky. Působí v Bruselu při institucích Evropské unie. Cílem této instituce je hájit domácí podnikatelské zájmy vůči orgánům Evropské unie. Toto centrum zajišťuje pracovní schůzky u orgánů EU, také poskytuje různá školení a informace o EU a její legislativě. Podporuje projekty na čerpání prostředků z programů EU. Za důležitou funkci se považuje také realizace cíleného monitoringu připravovaných předpisů EU o podnikání.11

2.3.2 Finanční forma podpory Může mít podobu záruky za bankovní úvěr, příspěvku na úhradu úroků z bankovního úvěru, úvěry se sníženou úrokovou sazbou, nebo příspěvků a dotací. a) Vládní organizace Malé a střední podniky mohou získávat finanční prostředky prostřednictvím programů schválených vládou České republiky na podnikatelské projekty týkající se průmyslu, stavebnictví nebo řemeslné výroby, služeb a obchodu. Tyto podpory se řídí zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Je rozvojovou bankou ČR, založena v roce 1992, poskytuje formou záruk a zvýhodněných bankovních úvěrů podporu malým a středním podnikům s využitím prostředků státního 11 Veber, J., Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy, 2005 21

rozpočtu, strukturálních fondů a krajů. Poskytuje také podpory vlastníkům panelových domů a podpory ve formě zvýhodněných úvěrů na vodohospodářské projekty. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. má celkem 5 poboček a to v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové. Regionální pracoviště je v Českých Budějovicích a informační centrum je ve Zlíně. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. byla založena v polovině roku 1992 jako státní úvěrová pojišťovna se zaměřením na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z České republiky. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. se stala součástí systému státní podpory exportu a poskytuje pojišťovací služby všem vývozcům českého zboží bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu. Česká exportní banka, a.s. Tato specializovaná instituce z roku 1995, za účelem podpory exportu, poskytuje a financuje vývozní úvěry a další služby, které jsou s vývozem spojené. Česká exportní banka, a.s. tak doplňuje služby nabízené privátní bankovní soustavou o financování vývozních operací, vyžadující dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu ve stávajících tuzemských podmínkách jinak nedosažitelné. Tím umožňuje českým exportérům vstupovat do soutěže na mezinárodním trhu za podmínek srovnatelných s těmi, které využívá jejich hlavní zahraniční konkurence.

b) nevládní organizace Podnikatelům poskytuje velké množství bankovních institucí služby na komerční bázi. Nabízí vedení běžného účtu v domácí i zahraniční měně. Můžeme setkat ale i s poskytováním kontokorentních úvěrů, které slouží k překlenutí výkyvů v cash flow, drobných oprav nebo s různými druhy podnikatelských či vývozních úvěrů. Jen velmi výjimečně jsou MSP k dispozici fondy rizikového kapitálu.

22

3. Programy podpory MSP Podpora podnikání obecně zahrnuje celou řadu nástrojů, která pro podnikatele představuje možnost zlepšení či usnadnění podnikání. Podnikatelé mají řadu možností a zvýhodnění, kterých mohou využít ve své činnosti. Systém podpor podnikání je velmi rozsáhlý, ale pro podnikatele mnohdy ne příliš srozumitelný.

3.1 Historie podpory MSP Podpora MSP před vstupem ČR do EU První významnější pozornosti se dostalo oblasti malého a středního podnikání v ČR v roce 1992, kdy byl přijat zákon ČNR č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání. Jeho hlavním účelem bylo usnadňovat zakládání a zlepšovat postavení MSP prostřednictví podpůrných institucí, které k tomuto účelu byly zřizovány. Mezi hlavní okruhy podpory patřilo kapitálové posílení podniků, zvyšování odbornosti, vytváření nových pracovních míst, spolupráce se zahraničím, hospodářský rozvoj jednotlivých oblastí, spolupráce mezi podniky a poskytování poradenství. V roce 1994 se ČR poprvé naskytla možnost čerpat prostředky z EU z programu PHARE. Program se zaměřoval na podporu kandidátských zemí v přípravách na přistoupení k EU. Pro Českou republiku byly schváleny finanční zdroje tohoto programu pro roky 1995 až 1999 ve výši 345 miliónů EUR, pro období 2000 až 2002 237 miliónů EUR. Od roku 2003 do roku 2005 byl realizován projekt PHARE 2002 – Standard rozvoje a řízení lidských zdrojů v podnicích, jehož cílem je zvyšování konkurenceschopnosti a výkonnosti malých a středních podniků. Dalším programem EU přístupným od roku 1998 pro malé a střední podniky v České republice patřil Třetí víceletý program pro malé a střední podniky. Na tento program v roce 2001 navázal Víceletý program pro podniky a podnikání pro období 2001 - 2005, který se nadále soustředí zejména na malé a střední podniky. Tento program se soustředil na překonávání nedostatků na kapitálovém trhu, na podpůrné a poradenské služby.

23

Podpora MSP ve zkráceném období 2004 - 200612 V 1. pololetí 2004 byl vyhlášen Operační program Průmysl a podnikání (OPPP), který byl doplněn národními programy. Realizace těchto programů pokračovala do roku 2006. Cílem podpory v rámci OPPP bylo zachovat a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně vyrábějící průmyslový potenciál, účinně přispívat ke zvyšování hospodářské výkonnosti výrobní základny a podpořit potřebné strukturální změny průmyslu tak, aby ČR na konci následující programovací periody přestala být jako celek méně rozvinutým regionem EU. Pro zajištění stanovených cílů se pomoc soustředila na rozvoj malých a středních podniků, podporu inovačních aktivit v průmyslu, ekonomickou a organizační restrukturalizaci podniků, oborů a odvětví, včetně odstraňování starých zátěží tak, aby bylo dosaženo pozitivního synergického efektu v oblasti životního prostředí, rovných příležitostí a budování společnosti. Nedílnou součástí pro dosažení vytyčených cílů byly také komunitární programy. Finanční prostředky poskytnuté v různých formách malým a středním podnikatelům v roce 2004 činily 4695,4 mil. Kč, v roce 2005 činila podpora celkem 4608,4 mil. Kč, v roce 2006 se plánuje celková podpora ve výši 6576,5 mil. Kč, tj. zvýšení proti roku 2004 o cca 40 %.

V období 2004 – 2006 byla realizována také nepřímá podpora MSP: - snížení sazby daně z příjmu právnických osob (postupně z 28 % na 24 %) a sazby daně z příjmu fyzických osob (z 15 % na 12 % a z 20 % na 19 %) a zavedení vyšších výdajových paušálů pro podnikatele - zkrácení doby odepisování v odpisových skupinách 1 – 3 u movitého majetku, dále byla zavedena odpočitatelná položka ve výši 100 % vynaložených nákladů na výzkum a vývoj od základu daně - daňově uznatelné náklady rozšířeny o náklady zaměstnavatele vynaložené na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání a o náklady na přechodné ubytování zaměstnanců - pro usnadnění založení firmy byla připravena a vládou schválena koncepce zjednodušení 12 http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppp/#category173 24

administrativních postupů při podnikání (ZAP) zřízením centrálních registračních míst při živnostenských úřadech - poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila úpravu Obchodního zákoníku, která se zabývá zjednodušením a zrychlením zápisu do Obchodního rejstříku - rozšířila se data o malých a středních podnikatelích pro státní správu, banky a podnikatelskou samosprávu, která jsou využívána především při formulaci návrhů veřejné podpory, vyhodnocování její účinnosti a pro účely úvěrování - bylo zahájeno měření administrativní zátěže způsobované podnikatelům právními předpisy a práce na snižování této zátěže s cílem snížit ji minimálně o 20 %

3.2 Programy podpory podnikání na zkrácené programovací období 2004 – 2006 3.2.1 Národní programy spolufinancované ze strukturálních fondů Operační program Průmysl a podnikání Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) na léta 2004 - 2006 byl vytvořen Ministerstvem průmyslu a obchodu jako prioritní programový dokument, na jehož základě je podnikatelům poskytována podpora z českých a evropských zdrojů. Přičemž OPPP je financován pouze z jednoho fondu – Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Globálním cílem OP Průmysl a podnikání bylo zachovat a dále rozvíjet průmyslový potenciál, přispívat ke zvyšování výkonnosti výrobní základny, konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb a dokončit strukturální změny v průmyslu tak, aby ČR přestala být na konci následujícího programovacího období jako celek méně rozvinutým regionem EU.

25

Operační program Průmysl a podnikání se člení na 3 priority a 9 opatření: 13 Priorita 1 - Rozvoj podnikatelského prostředí Hlavním cílem Priority 1 byl rozvoj a zlepšení podnikatelského prostředí, vytvoření podmínek, které povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků na světových trzích. Ze strukturálních fondů bylo této prioritě přiděleno 50 % finančních prostředků, celkem 173,9 mil. EUR. Podporu zde mohly čerpat obce, svazky obcí, kraje, výzkumné ústavy, vzdělávací instituce a také podnikatelské subjekty. Priorita se dále člení na 4 opatření: 1. Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace (program Prosperita) 2. Rozvoj podnikatelské infrastruktury (program Reality) 3. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu (program Školicí střediska) 4. Rozvoj informačních a poradenských služeb (program Klastry) Priorita 2 – Rozvoj konkurenceschopnosti podniků Hlavním cílem této priority bylo zvýšení konkurenceschopnosti začínajících i stávajících malých a středních podniků, zlepšení jejich omezeného přístupu ke kapitálu.Této prioritě bylo přiděleno 46 % prostředků ze strukturálních fondů, celkem 160 mil. EUR. Priorita byla určena podnikatelským subjektům. Minimálně 70 % financí bylo vyhrazeno pro malé a střední podniky, zbývající část byla určena pro MSP i pro další společnosti. Priorita se dále člení na 3 opatření: 1. Zakládání a rozvoj malých a středních podniků (programy Start, Kredit, Rozvoj a Marketing) 2. Podpora inovací výrobků, technologií a služeb (program Inovace) 3.

Snižování

13 http://www.mpo.cz 26

energetické

náročnosti

a

využití

obnovitelných

zdrojů

(programy

Úspory

energie

a Obnovitelné zdroje energie) Priorita 3 – Technická pomoc Cílem této priority byla zejména pomoc s přípravou, implementací, hodnocením a monitorováním operačního programu. Této prioritě byla přidělena 4 % prostředků z rozpočtu strukturálních fondů, celkem 13,9 mil. EUR. Priorita se dále člení na 2 opatření: 1. Technická pomoc při řízení a implementaci programu 2. Ostatní technická pomoc

V rámci OPPP bylo možno podporu čerpat z 11 programů: 1) Prosperita Cílem programu Prosperita byla podpora infrastruktury průmyslového vývoje, zejména vědeckotechnických parků14, podnikatelských inkubátorů15 a center pro transfer technologií16, jež vytváří podmínky pro rozvoj malých a středních inovačních firem17. Podpora byla poskytována formou dotací na uznatelné náklady maximálně do výše 75 % uznatelných nákladů projektu. Dotace mohla dosahovat od 3 do 150 mil. Kč pro projekty obsahující stavební práce a od 0,5 do 30 mil. Kč pro projekty neobsahující stavební práce. 2) Reality Cílem programu Reality byla podpora projektů výstavby, rozvoje a regenerace průmyslových zón, intenzifikace nedostatečně využívaných území, výstavba a rekonstrukce objektů, 14

Vědeckotechnický park je subjekt orientovaný do oblasti vědy, technologie, inovačního podnikání a odborného vzdělávání, přičemž má inovační a inkubační funkci. (Programový dodatek k OPPP) 15 Podnikatelský inkubátor je prostředí hlavně pro začínající inovativní podniky, které využívají za předem stanovených podmínek zvýhodněných služeb, které poskytuje provozovatel inkubátoru, přičemž podniky budou schopny uplatnit svůj produkt v rozumném časovém horizontu na trhu. (Programový dodatek k OPPP) 16 Centrum pro transfer technologií poskytuje ve spolupráci s výzkumnými institucemi služby pomáhající transferu technologií do podniků na domácí i mezinárodní úrovni. (Programový dodatek k OPPP) 17 Inovační firma je většinou MSP, jehož hlavním předmětem podnikání je realizovat projekt nového produktu do komerční zralosti a uvést ho na trh (Národní inovační strategie ČR) 27

zejména v oblastech postižených restrukturalizací průmyslu. Podpora byla poskytována formou dotací ve výši od 0,5 do 500 mil. Kč do maximální výše 75 % uznatelných nákladů v případě, že byla příjemcem obec, svazek obcí nebo kraj a 46 % uznatelných nákladů v případě, že byla příjemcem rozvojová společnost nebo podporovaný podnik. 3) Školící střediska Cílem programu Školící střediska bylo pomocí zajištění infrastruktury potřebné pro získávání nových, klíčových dovedností (školících a vzdělávacích center) zlepšit v jednotlivých regionech podmínky pro rozvoj lidských zdrojů. Podpora byla poskytována formou dotace na uznatelné náklady do maximální výše 46 % uznatelných nákladů projektu. Minimální výše podpory na jeden projekt v rámci tohoto programu činila 300 tis. Kč. Maximální výše dosahovala 30 mil. Kč. 4) Klastry Hlavním cílem programu byla podpora projektů zakládání a rozvoje odvětvových sdružení, tzv. klastrů18 na regionální i nadregionální úrovni. Byly podporovány dva typy projektů, a to vyhledávání firem vhodných pro klastry a zakládání a rozvoj klastrů. Výše dotace činila od 0,2 do 1 mil. Kč pro projekty vyhledávání firem vhodných pro klastry. Pro projekty zakládání a rozvoje klastrů byla minimální výše dotace 3 mil. Kč a maximální výše dotace činila 45 mil. Kč. Podpora pro vyhledávání klastrů činila maximálně 75 %. 5) Start Cílem programu byla podpora realizace podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem (minimálně 7 let), a to poskytnutím podpory formou bezúročných úvěrů. Výše úvěru se pohybovala od 100 000 Kč do 500 000 Kč pro jednu fyzickou osobu, resp. 1 mil. Kč v případě obchodních společností vlastněných více začínajícími podnikateli. Doba splatnosti úvěru byla max. 6 let. Úvěr byl poskytován až do 90 % předpokládaných uznatelných nákladů na realizaci projektu.

18 Pojem klastry je označení pro sdružení spolupracujících ekonomických subjektů. 28

6) Kredit Cílem programu Kredit bylo pomocí zvýhodněných úvěrů umožnit realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých podniků (do 50 zaměstnanců) s kratší historií, kteří se z důvodu

nižší

kapitálové

vybavenosti

potýkaly

s problémem

financování

svých

podnikatelských záměrů. Žadatel mohl volit z možností: - malý úvěr – od 0,2 do 2 mil. Kč, až do výše 90 % uznatelných nákladů - standardní zvýhodněný úvěr – od 2 do 5 mil. Kč, až do výše 80% uznatelných nákladů 7) Rozvoj Cílem programu bylo pomocí podpory ve formě dotací umožnit realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů ve vybraných odvětvích české ekonomiky

s

předpoklady

ekonomického

růstu.

Cílem

byla

podpora

rozvoje

konkurenceschopnosti firem ve fázi růstu, zvyšování technologické úrovně, zdokonalování procesů, zavádění certifikací a mezinárodních standardů. Výše dotace se pohybovala od 1,5 do 6 mil. Kč, maximálně do výše 40 % celkových uznatelných nákladů. 8) Marketing Cílem programu byla podpora konkurenceschopnosti českých firem na zahraničních trzích formou získávání marketingových informací souvisejících se vstupem na zahraniční trhy, tvorby propagačních materiálů (včetně elektronických) za účelem prezentace českého subjektu v zahraničí, a to také prostřednictvím internetových stránek, účasti na výstavě, veletrhu v zahraničí. Program se zaměřoval na zvýšení možnosti využití příležitostí českých exportérů, které na světovém trhu existují. Podpora byla poskytována malým a středním podnikatelům formou dotace. Výše dotace se pohybovala od 0,1 do 1 mil. Kč, nesměla však překročit 46 % hranici míry podpory celkových uznatelných nákladů na projekt. 9) Inovace Cílem programu Inovace byla podpora realizace projektů zaměřených na zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb. Byly podporovány projekty zvyšující efektivnost výrobních procesů a poskytování služeb nebo provedení pokrokových metod

29

řízení, provedení významných změn organizační struktury či změn ve strategické orientaci podnikatele

či

jiných

netechnických

inovací,

jež posilují

schopnost dlouhodobé

konkurenceschopnosti podnikatelů a jejich udržitelný růst. Program byl určen pro podnikatele bez omezení velikosti. Malé či střední podniky mohly využít dotace nebo úvěr, případně kombinaci dotace a úvěru. Velké podniky mohly žádat pouze o dotace. Maximální míra dotace činila 46 % uznatelných nákladů na projekt. 10) Úspory energie Program Úspory energie byl určen zejména na realizaci projektů malých a středních podnikatelů z oblasti zpracovatelského průmyslu, jejichž cílem bylo snížit energetickou náročnost. Mezi podporované aktivity mohu zařadit například modernizaci energetických zařízení, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, využití odpadního tepla, zateplení objektů apod. Jednalo se podporu ve formě dotace od 0,5 do 30 mil. Kč. Nesměla však překročit 46 % hranici míry podpory celkových uznatelných nákladů na projekt. 11) Obnovitelné zdroje energie Cílem programu byla podpora projektů zavádění výroby elektrické energie nebo tepla z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podporovanými aktivitami byly zejména výstavba, obnova nebo rekonstrukce zařízení na využívání OZE, a také zavádění technologií výroby a výrobních zařízení s nízkou energetickou náročností a minimálními dopady na životní prostředí. Podporovanou aktivitou byla také kombinovaná výroba elektřiny a tepla využívající k jejich výrobě OZE. Minimální výše dotace byla 0,5 mil. Kč, maximální výše činila 30 mil. Kč. Opět však nesměla překročit 46 % hranici míry podpory uznatelných nákladů na projekt. Operační program Rozvoj lidských zdrojů Globálním cílem Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů bylo dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje. V rámci tohoto programu v období 2004 – 2006 byla žadatelům poskytnuta podpora až ve

30

výši 422,43 mil. €. Společný regionální operační program19 Cílem SROP bylo především dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů prostřednictvím nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. Celkem bylo na SROP vyčleněno 598,9 mil. EUR. 454,3 mil. EUR z ESF a ERDF, což představuje přibližně 31 % všech financí určených na strukturální politiku v ČR a 144,6 mil. EUR ze státního rozpočtu.

Společný regionální operační program se věnoval celkem 5 prioritám: Priorita 1 - Regionální podpora podnikání Priorita 2 - Regionální rozvoj infrastruktury Priorita 3 - Rozvoj lidských zdrojů v regionech Priorita 4 - Rozvoj cestovního ruchu Priorita 5 - Technická pomoc

3.2.2 Programy Ministerstva průmyslu a obchodu

Národní programy podpory podnikání Národní programy podpory podnikání jsou financovány ze státního rozpočtu. Jejich navrhovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Po vstupu České republiky do Evropské unie hrají spíš doplňkovou roli vedle programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů a jsou postupně začleňovány do operačních programů. Jsou zaměřeny na takové aktivity, jež není prozatím možno podporovat z operačních programů, a také na podnikatelské projekty realizované na území hlavního města Prahy, které také není možné podporovat 19 http://www.strukturalni-fondy.cz/srop 31

ze strukturálních fondů. Jejich cílem je podpora konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů podnikajících na území České republiky. Na léta 2005 - 2006 byly navrženy MPO a schváleny vládou ČR tyto programy podpory: Záruka Program Záruka byl určen pro malé a střední podnikatele podnikající na území České republiky s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost. Pomocí zvýhodněných bankovních záruk k bankovnímu úvěru a k rizikovému a rozvojovému kapitálu, záruk za návrhy do obchodních veřejných soutěží a záruk za provozní úvěry usnadňovat těmto subjektům realizaci podnikatelských projektů zaměřených na investice. Poskytovatelem podpory byla Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (ČMZRB). Trh Program Trh byl určen pro malé a střední podnikatele podnikající na území České republiky s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost pomocí získání certifikace ISO a také pro malé a střední podnikatele s kratší historií podnikající na území hlavního města Prahy. Jeho cílem byla podpora podnikatelských subjektů s omezenou možností financování jejich činnosti v důsledku nedostatku vlastního kapitálu, omezené možnosti získání úvěru a omezené možnosti ručení vlastním majetkem. Poskytovatelem podpory byla Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (ČMZRB). Progres Program Progres byl opět určen malým a středním podnikatelům s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost pomocí podpory ve formě podřízených úvěrů. Cílem byla kompenzace potíží při financování jejich činnosti. Poskytovatelem podpory byla Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (ČMZRB). Poradenství Program Poradenství byl určen subjektům připravujícím se na vstup do podnikání a také malým a středním podnikatelům ve fázi rozvoje a růstu s cílem zvýšení jejich

32

konkurenceschopnosti. Cílem programu bylo formou dotací externím poradcům, nebo přímo začínajícím a ostatním malým a středním podnikatelům umožnit získat cenově zvýhodněné všeobecné vzdělávání a cenově zvýhodněné poradenské služby. Poskytovatelem podpory bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Žádosti o poskytnutí dotace byly předkládány agentuře CzechInvest. Design Cílem programu Design bylo pomocí dotací napomáhat malým a středním podnikatelům při začleňování designu do jejich podnikatelské strategie a tím ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti. Podporovat spolupráci mezi designérem a podnikatelem, vyvíjet nové produkty s kvalitním designem. Poskytovatelem podpory bylo dnes již zrušené Design centrum České republiky. Aliance Cílem programu Aliance bylo podporou ve formě dotace zvýšit schopnost českých MSP obstát na zahraničních trzích prostřednictvím: - podpory mezinárodních marketingových aktivit aliance, tj. seskupení 3-25 MSP, kteří mají uzavřenou Dohodou o spolupráci v rámci programu Aliance, jedná se o MSP, jejichž výrobní program nebo sortiment se vzájemně doplňují - prosazování spolupráce malých a středních podnikatelů zahraničí Poskytovatelem podpory bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program byl realizován agenturou CzechTrade. Podpora účasti MSP v 6. rámcovém programu Cílem programu bylo motivovat malé a střední podnikatele k účasti na řešení projektů výzkumu a vývoje v rámci 6. rámcového programu. Podpora ve formě dotace byla

33

poskytována koordinátorovi nebo účastníkovi konsorcia.20Poskytovatelem podpory bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Žádosti o poskytnutí dotace byly předkládány na CzechInvest. Podpora účasti na zahraničních veletrzích a výstavách Existuje více možností podpory účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí. Podpora je jednak poskytována formou příspěvku na úhradu nákladů individuálním vystavovatelům, jednak také prostřednictvím společných expozic, kdy MPO hradí nájem výstavní plochy a jednotliví vystavovatelé si hradí nadstandardní vybavení expozice (grafika, nábytek, lednice apod.). Cílem je podpora prezentace českých podnikatelů v zahraničí. Příspěvek individuálním vystavovatelům byl poskytován ve výši 50 % nákladů na krytí nájmu čisté výstavní plochy21 velkým podnikům nad 250 zaměstnanců a malým a středním podnikům ve výši 100 % nákladů. V obou případech byla maximální výše příspěvku omezena. Hranice se v jednotlivých letech měnila, pohybovala se kolem částky 100 000 Kč. Další formou podpory účasti českých podnikatelů jsou také informační kanceláře MPO/MZV na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí s možnostmi katalogové prezentace firem.22 Programy na podporu podnikového výzkumu a vývoje Hlavním cílem programů na podporu výzkumu a vývoje je transfer výsledků výzkumu a vývoje k průmyslovému využití, úspěšná integrace výzkumných struktur pro průmysl do mezinárodních sítí výzkumu a zvýšení spolupráce mezi podnikateli a vědeckovýzkumnými organizacemi. Programy na podporu výzkumu a vývoje se na rozdíl od výše uvedených programů podpory neřídí zákonem o podpoře malého a středního podnikání č. 47/2002 Sb., ale zákonem o podpoře výzkumu a vývoje č. 130/2002 Sb. Výdaje na výzkum a vývoj z veřejných prostředků vychází z Národního programu výzkumu a programů výzkumu a vývoje, které schvaluje vláda. Programy realizují dlouhodobé směry rozvoje výzkumu a vývoje ČR a Národní politiku výzkumu a vývoje ČR (2004 - 2008). Ústředním správním úřadem 20 Konsorcium 6. RP definuje jako souhrn všech účastníků projektu, z něhož jeden účastník musí vystupovat v roli koordinátora. 21 Čistá výstavní plocha je počet m2 celkové pronajímané plochy 22 Publikace MPO: Podpora podnikání v České republice 2006 34

pro oblast výzkumu a vývoje je v ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které zabezpečuje přípravu Národní politiky výzkumu a vývoje, přípravu Národního programu výzkumu a mezinárodní spolupráci ČR v oblasti výzkumu a vývoje. Národním programem výzkumu se rozumí soubor programů, který vymezuje konkrétní cíle na období 4 - 6 let, včetně stanovení finančních prostředků na realizaci jednotlivých programů, odpovědnosti jednotlivých poskytovatelů za koordinaci programů, věcných podmínek poskytování podpory z veřejných prostředků a kritérií hodnocení. V ČR byly doposud navrženy 3 Národní programy výzkumu: 1) Národní program výzkumu I23 Národní program výzkumu I (NPV I) byl vypracován na léta 2004 - 2009 MŠMT a Radou pro výzkum a vývoj a schválen usnesením vlády v roce 2003. Hlavními cíly programu jsou: -

zvýšit výkonnost a efektivnost výzkumu v ČR

a jeho přínosu pro ekonomiku a společnost -

zajistit

obnovu

výzkumných

kapacit

v ČR

s využitím mezinárodní spolupráce ve výzkumu - posilovat vztahy veřejnosti k výzkumu a vývoji - zvýšit odbornou úroveň práce ve výzkumu a využitelnost výsledků výzkumu v praxi Národní program výzkumu I je složen z pěti tematických programů (Kvalita života, Informační společnost, Konkurenceschopnost při udržitelném rozvoji, Energie pro ekonomiku a společnost, Moderní společnost a její proměny) a tří průřezových programů (Lidské zdroje pro výzkum, Integrovaný výzkum, Regionální a mezinárodní spolupráce ve výzkumu), které se dále člení na podprogramy. Poskytovateli podpor jsou dle tématu a zaměření projektu jednotlivá ministerstva. Předpokládané celkové náklady jsou 19,575 mld. Kč. MPO vyhlašovalo každoročně v letech 2004 – 2006 veřejné soutěže na výběr projektů do programů průmyslového výzkumu a vývoje Tandem a Impuls. V roce 2004 byla vyhlášena 23 http://www.msmt.cz/vyzkum/npv-i 35

veřejná soutěž také do programu Pokrok a v roce 2006 do programu Trvalá prosperita. Jejich cílem bylo zvýšení výkonnosti výrobců a konkurenceschopnosti výrobků, podpora vývoje nových materiálů, výrobků, výrobních postupů a technologií.

Součástí Národního programu výzkumu I byly tři programy průmyslového výzkumu a vývoje: Pokrok – Byl opakovaně vyhlašován MPO. Dělil se do dvou oblastí: Konkurenceschopnost při udržitelném rozvoji a Energie pro ekonomiku a společnost. Tandem – Program je zaměřen na podporu projektů orientovaného a průmyslového výzkumu a vývoje, jejichž výsledky budou díky dalšímu navazujícímu průmyslovému výzkumu a vývoji použity v nových výrobcích, technologiích a službách. Cílem programu je zlepšení spolupráce průmyslových podniků a výzkumných pracovišť, teoretická a technologická podpora MSP, zlepšení transferu výsledků základního výzkumu směrem k užití v průmyslu. Impuls – Je zaměřen na výzkum a vývoj nových materiálů, technologií a produktů. Navazuje na program Tandem. Realizuje průmyslový výzkum a vývoj, který je nejblíže uplatnění ve výrobě. Cílem je zmenšení rozdílu mezi hospodářskou úrovní ČR a EU prostřednictvím zvýšení výkonnosti českých podniků, zlepšení konkurenceschopnosti produktů, podpory MSP, modernizace stávajících technologií a výrobních postupů.

2) Národní program výzkumu II24 NPV II byl navržen na období let 2006 - 2011. Jeho posláním je napomoci ekonomickému rozvoji, zvýšení kvality života obyvatel, úrovně lidských zdrojů a výkonnosti ekonomiky, prostřednictvím programů v letech 2006 - 2011 realizovat priority Národní politiky výzkumu a vývoje ČR s minimálními výdaji 9,196 mld. Kč. Národní program výzkumu II se skládá ze čtyř tematických programů (Trvalá prosperita, Zdravý a kvalitní život, Informační technologie pro znalostní společnost, Sociálně-ekonomický rozvoj české společnosti) a 3 24 http://www.msmt.cz/vyzkum/npv-ii 36

průřezových programů (Lidské zdroje, Mezinárodní spolupráce, Podpora přípravy a realizace Národní politiky včetně technické pomoci), které se dále člení na podprogramy. Součástí Národního programu výzkumu II byl program průmyslového výzkumu a vývoje Trvalá prosperita: Trvalá prosperita – jeden z tematických programů Národního programu výzkumu II, který byl schválen usnesením vlády v roce 2005. Program podporuje konkrétní projekty výzkumu a vývoje. Příjemcem podpory může být výzkumná organizace, vysoká škola nebo podnik.

3) Národní program výzkumu III25 NPV III byl navržen na léta 2009 - 2015 a jeho cílem bude zajištění činnosti kapacit výzkumu a vývoje vybudovaných ze strukturálních fondů.26 Předpokládá se, že rozpočet NPV III bude soustřeďovat veškerá navýšení veřejných prostředků na výzkum, tzn. asi 1,5 mld. Kč ročně. Tyto prostředky budou zároveň jedním z hlavních zdrojů financování kapacit VaV vybudovaných ze SF v letech 2007 – 2013 (jedná se přibližně o 35 mld. Kč).

3.2.3 Mezinárodní programy Šestý rámcový program27 Rámcové programy jsou zaměřeny na výzkum a technologický vývoj. Hlavní důraz je kladen na uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v praxi. V současné době běží 7. rámcový program na léta 2007 - 2013, který tematicky navazuje na 6. rámcový program a usiluje o posílení excelence vědeckého a technického výzkumu. Je rozdělen do čtyř programů: spolupráce, myšlenky, lidé a kapacity, které odpovídají hlavním cílům evropské výzkumné politiky. Cílem 6. rámcového programu (6. RP) na léta 2002 - 2006 bylo přispět k vytvoření evropského výzkumného prostoru (ERA) a tím ke zlepšení koordinace evropského výzkumu 25 http://www.foresight.cz/cz/novinky/newsid-46/ 26 Klímová, V.: Regionální podpora podnikání, str. 103 27 http://6rp.cz/dokums_dokumenty/6.RPvkostce_134.pdf 37

a také posílení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Jeho rozpočet na léta 2002 - 2006 činil 19,1 mld. EUR. Základní strukturu 6. RP tvořily dva specifické programy: „Integrace a posilování ERA“ a „Strukturování ERA“ seskupené ze tří bloků aktivit a specifický program pro nukleární výzkum EUROATOM. Základní struktura 6. RP Tabulka 2: Schématický přehled struktury 6.RP – dvou specifických programů „Integrace a posilování ERA“ (zahrnuje blok 1 a blok 3, znázorněno stínováním v tabulce ) a „Strukturování ERA“ (blok 2)

Zdroj: http://6rp.cz/dokums_dokumenty/6.RPvkostce_134.pdf

38

3.3 Programy podpory podnikání v navazujícím programovacím období 2007 - 2013 V navazujícím programovacím období 2007 – 2013 můžeme programy podpory podnikání rozdělit do tří skupin:

3.3.1 Národní programy spolufinancované ze strukturálních fondů Operační program Podnikání a inovace OPPI navazuje na OPPP na léta 2004 – 2006. V rámci tohoto programu mohou podnikatelé žádat o podporu ve formě nevratné dotace, zvýhodněné záruky či úvěru z 15 programů podpory. Jedná se o programy Start, Progres, Záruka, Rozvoj, ICT v podnicích, ICT a strategické služby, Eko-Energie, Inovace, Potenciál, Spolupráce, Školící střediska, Prosperita, Nemovitosti, Poradenství a Marketing. Některé z nich přímo navazují na programy realizované v rámci OPPP. Na základě zájmu o programy ze strany podnikatelské veřejnosti a jejich úspěšnosti bylo rozhodnuto, že budou pokračovat v rámci OPPI programy Prosperita, Reality (v OPPI jako Nemovitosti), Školící střediska, Marketing, Rozvoj, Inovace, Start a Kredit (v OPPI jako Progres a doplňkový program Záruka) a programy Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie budou nahrazeny programem Eko-Energie. Nově mohou podnikatelé žádat o podporu z programů ICT v podnicích, ICT a strategické služby, Potenciál, Spolupráce a Poradenství. Na základě zkušeností s OPPP OPPI obsahuje několik zásadních kvalitativních změn s cílem přiblížit tento program v maximální míře veřejnosti. Pro dotace je nyní jediným zprostředkujícím subjektem agentura CzechInvest a pro úvěry ČMZRB. Ke zjednodušení komunikace byl zaveden nový elektronický systém příjmu žádostí (e-Account). Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Hlavním cílem programu je podpora rozvoje lidských zdrojů. Program se zaměřuje na profesní vzdělávání zaměstnavatelů i zaměstnanců, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a zvyšování kvality veřejné správy. Pro podnikatele je důležitá zejména priorita 1: „Adaptabilita“. V rámci této priority je možné podporovat profesní vzdělávání zaměstnanců a uplatňování pružných forem organizace práce.

39

Operační program Životní prostředí Tento program je zaměřen zejména na zkvalitňování životního prostředí. Věnuje se problematice odpadů a průmyslového znečištění, podporuje využívání OZE, úspory energií, odstraňování starých ekologických zátěží a budování infrastruktury pro environmentální vzdělávání. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Podpora v tomto OP není poskytována přímo podnikatelům, ale zaměřuje se zejména na podporu spolupráce mezi výzkumnými ústavy, vysokými školami a soukromým sektorem. Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost Tento OP je zaměřen zejména na zavádění nových moderních vyučovacích metod. Je zde podporována mobilita pracovníků mezi pracovišti výzkumu a vývoje (VaV) a podnikatelským sektorem. Regionální operační programy Na rozdíl od SROP se tyto programy nezaměřují na podporu podnikání ve vybraných regionech, ale mohou z nich profitovat zejména podnikatelé z odvětví cestovního ruchu.

3.3.2 Programy Ministerstva průmyslu a obchodu Národní programy podpory Na rok 2007 bylo navrženo MPO a schváleno vládou 5 programů podpory financovaných ze státního rozpočtu. Jednalo se o programy Trh, Certifikace, Design, Aliance a Vývoj zaměřené na podporu konkurenceschopnosti českých MSP. Národní programy podpory doplňovaly v roce 2007 nový Operační program Podnikání a inovace a zaměřovaly se na takové aktivity, které z něj nebylo možné podporovat. Z důvodu vyšší efektivnosti poskytování podpor bylo rozhodnuto, že se od roku 2008 bude pokračovat pouze podle podmínek programů OPPI, což zároveň značí i ukončení poskytování podpor MSP na území hlavního města Prahy. 40

Podpora účasti na zahraničních veletrzích a výstavách Podpora účasti českých podnikatelů na mezinárodních výstavách a veletrzích v zahraničí je realizována obdobně jako v předchozím programovacím období, tzn. v letech 2004 – 2006. Jednak jsou podniky podporovány přímo, a to poskytováním finančních příspěvků, jednak jsou realizovány oficiální účasti, kdy MPO hradí veškeré náklady na krytí nájmu výstavní plochy a jednotliví vystavovatelé si hradí nadstandardní vybavení expozice. Programy na podporu podnikového výzkumu a vývoje MPO vyhlašuje opakovaně, stejně tak jako i v roce 2006, veřejné soutěže do programů Tandem, Impuls a Trvalá prosperita.

3.3.3 Mezinárodní programy Sedmý rámcový program Cílem 7. RP je zejména posilování Evropského výzkumného prostoru (ERA) a rozvoj znalostní ekonomiky a společnosti. Jeho předpokládaný rozpočet na léta 2007 – 2013 činí 72,7 mld. EUR.28

28 http://6rp.cz/ 41

4. Případová studie – postup pro získání dotace V praktické části diplomové práce jsem se rozhodla popsat postup při zpracování žádosti o dotaci z fondu EU, operační program Podnikání a Inovace, Prioritní osa 2, program ROZVOJ. Ráda bych popsala kroky při sestavení projektové myšlenky a projektu jako takového. Pracuji v podniku ve Středních Čechách, který se zabývá výrobou reklamních tabulí, stojanů na kola, mistroven, čekáren,...Firma má 69 zaměstnanců a v minulém roce se němečtí majitelé rozhodli o výstavbu další výrobní haly. Zatím je vše ve fázi rozhodování, ale přišlo zajímavé pokusit se sestavit jakýsi postup žádosti na dotaci z fondu EU. Myslím, že program ROZVOJ by se na tento projekt nejlépe hodil, pomáhá přes dotace nakoupit nové technologické vybavení a případné stavební práce ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Projekty, které chtějí čerpat dotace, mohou být podávány maximálně do roku 2013. Důležité je hlavně začít včas pracovat na žádosti o dotaci a povinných příloh. Je třeba si ověřit, že příp. nájemní smlouvy nejsou uzavřené na dobu kratší, než je doba udržitelnosti projektu. Firma musí plnit definici malého a středního podniku, který má uzavřen 3 po sobě jdoucí zdaňovací období, což tato firma splňuje. Aktivity projektu a podniku se musí realizovat v oblasti zpracovatelského průmyslu, konkrétně v odvětví OKEČ29 15-37 (vyjma 16, 23) nebo obchodě - OKEČ 50.2-52.7 a musí být realizován v regionech se soustředěnou podporou státu na léta 2007 - 2013 vymezených usnesením vlády č. 560 a č. 829 z roku 2006. To také naše firma splňuje, v odvětví OKEČ má číslo 28. (ale od roku 2008 se OKEČ nahradil systémem Klasifikace CZ-NACE, který zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi než byla klasifikace OKEČ, této klasifikaci naše firma zaujímá číslo 25.11 a přehled jsem uvedla do příloh). Žádostí o dotaci rozumíme (v rámci programu Rozvoj) dokument v elektronické formě, který předkládáme poskytovateli dotace. V rámci programu Rozvoj se předkládají veškeré dokumenty v elektronické podobě pomocí webové aplikace eAccount. Dotace je vyplácena 29 OKEČ = Odvětvová klasifikace ekonomických činností je přehled veškerých činností 42

žadateli dotace zpětně po ukončení projektu nebo po ukončení etapy projektu. Postup pro získání dotace Nejdůležitější věcí týkající se získávání podpory je bezesporu kvalitní podnikatelský projekt. Podnik musí mít jasnou představu o tom, jakou investici bude realizovat a tato investice musí být dostatečně efektivní, realizovatelná a následně udržitelná. Musí také samozřejmě odpovídat situaci a možnostem žadatele, nesmí být tedy samoúčelová. Podnik by měl mít určený na základě vnitřní analýzy strategický cíl, kterého hodlá dosáhnout. Potom porovnat technické, personální, časové, nákladové požadavky projektu se svými kapacitami a možnostmi a až poté vyhledat odpovídající podporu buď přímo na internetových stránkách MPO(www.mpo.cz), CzechInvestu (www.czechinvest.org) nebo v regionálních kancelářích CzechInvestu (RK CI). RK CI sídlí ve všech krajských městech České republiky. Podmínky poskytnutí dotace Každý žadatel musí též splnit určité, které musí akceptovat, a to nejen po celou dobu realizace projektu, ale i po stanovenou lhůtu po jeho ukončení. Patří mezi ně zejména: - vedení analytického účetnictví - výběr dodavatelů, na které bude poskytnuta podpora, dle stanovených pravidel - zajištění publicity projektů, na které je poskytnuta dotace během a po realizaci projektu dle stanovených pravidel Do těchto podmínek pro každý konkrétní projekt jsou vložena data obsažená v žádosti (zejména informace o rozpočtu projektu, harmonogramu realizace, závazných ukazatelích projektu atd.). Dodržení těchto údajů je tak pro příjemce podpory závazné a jejich nesplnění bude znamenat nevyplacení části či celé dotace. Podmínky musí být čtyřikrát vyhotoveny a doručeny na CzechInvest. Jejich povinou součástí je výpis z obchodního rejstříku nebo živnostenský list (ne starší než 90 dnů) a v případě, že je žadatel součástí aliance, tak smlouva.

43

Podávání žádosti o dotaci Žádost o dotaci z programu Rozvoj se podává ve dvou stupních - registrační žádost a plná prostřednictvím

internetové

aplikace

eAccount

na

webové

aplikaci

http://www.czechinvest.org/eaccount. Pokud podáváme žádost o podporu pomocí eAccount poprvé, je nezbytné mít založen elektronický podpis a tvz. Master účet. Elektronický podpis Veškeré důležité dokumenty odesílané prostřednictvím eAccountu musí být elektronicky podepsané, proto je nutné založit elektronický podpis. Elektronický podpis lze využít i pro další komunikaci s orgány veřejné správy. Nabídka certifikátu pro komunikaci s CzechInvestem a veřejnou správou je nazýván kvantifikovaný cerfitikát. V současné době jsou v ČR akreditovány tři subjekty (poskytovatelé certifikačních služeb), které jsou oprávněny tyto kvalifikované certifikáty vydávat - První certifikační autorita, a. s., Česká pošta, s. p., eIdentity a. s.. V rámci doporučení z hlediska ceny a spolehlivosti je nejideálnější v současné době Česká pošta, s.p.. Roční provoz kvalifikovaných certifikátu u České pošty činní 160 Kč bez DPH, u konkurenčních firem minimálně 3 krát až 4x více. Certifikát se vydává vždy na 1 rok, s možností prodloužení funkčnosti na další rok. Certifikát je možné získat na počkání nebo maximálně do 1 dne.

Master účet První krok pro přístup k aplikaci eAccount je založení Master účtu na webové aplikaci http://www.czechinvest.org/eaccount. Master účet zakládá v aplikaci eAccount vždy statutární zástupce společnosti (organizace), která žádá o dotaci. Statutární zástupce navíc musí vlastnit kvalifikovaný elektronický certifikát. Bez kvalifikovaného elektronického certifikátu nebude umožněno v posledním kroku zakládání Master účtu dokončit jeho finální uložení do aplikace eAccount. K jedné firmě (jednomu IČ) lze založit pouze jeden Master účet. Znázornění založení

Master

účtu

je

uvedena

na

obrázku

1.

Po

spuštění

aplikace

http://www.czechinvest.org/eaccount v horní liště je příkaz „Založení Master účtu“, který zajistí přechod do průvodce pro vytvoření Master účtu (viz Obrázek 1). Po doplnění údajů do aplikace a elektronickému podepsání ke stvrzení založení Master účtu, se vyplněná aplikace odešle na server do CzechInvestu (správce aplikace). Správce aplikace eAccount musí ověřit 44

základní zadané údaje, především právo a způsob jednání za uvedeného žadatele. V této chvíli je subjekt veden jako žadatel o dotaci.

Obrázek 1

4.1 Vyplnění registrační žádosti Registrační žádost včetně všech jejích příloh je třeba podávat pouze elektronicky, nikoliv v papírové formě. Podání Registrační žádosti se skládá z následujících kroků: 1. Založení projektu v aplikaci eAccount, kde prvním krokem je otevřít aplikaci http://www.czechinvest.org/eaccount, přihlásit se pod zvoleným heslem a jménem vlastní

45

projekt, pro který si zvolíme kvalitní název. Tento název by měl vycházet z cíle daného programu podpory. Po uložení názvu projektu se zpřístupní záložka „Registrační žádost“. Pro zjednodušení práce je možné také využít nápovědu, která je uložena v pravém horním rohu obrazovky, pod ikonkou, která většině lidem známá. 2. Stažení off-line formuláře Finančního výkazu (FV) v aplikaci eAccount, následné vyplnění, elektronické podepsání a zpětné nahrání do aplikace eAccount. Formulář Finanční výkaz slouží jako podklad pro vypracování hodnocení finančního a nefinančního zdraví žadatele, tzv. ratingu, které je nutné jako jedno z kritérií přijatelnosti. Tento formulář je také uložen vně Registrační žádosti, které se kliknutím na dané odkaz stáhne. Žadatel vyplní formulář finančního výkazu podle aktuálně ukončeného účetního období. Formuláře se liší dle typu organizace (žadatele) a dle typu vedení účetnictví (účetnictví, daňová evidence). 3. Naskenování Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty za poslední 2 uzavřená účetní období. Data ve finančním výkazu jsou dokládána naskenovanou kopií rozvahy a výkazu zisku a ztrát z poslední účetní závěrky (za poslední 2 roky). 4. Vyplnění on-line záložek Registrační žádosti, tato žádost obsahuje 5 záložek, které je nutné vyplnit: a) základní údaje Vyplnění zvoleného názvu projektu a vybraného programu - dotačního titulu. b) základní údaje o žadateli Vyplňuje se obchodní jméno, IČ, DIČ, kontaktní údaje, sídlo společnosti, právní forma, způsob jednání za společnost, statutární zástupci, oblast podnikání v OKEČ a oblast projektu v OKEČ. c) základní údaje o projektu Vyplňuje se stručně, ale výstižně popis projektu, co bude pořízeno, jak daná investice bude fungovat a co přinese pro společnost a veřejnost do budoucna. Odhad celkových výdajů v Kč, výpočet dotace dle podmínek programu, harmonogram projektu.

46

d) adresa místa realizace Jedná se o místo realizace projektu, které nemusí být shodné se sídlem společnosti. e) prohlášení žadatele Prohlášení žadatele o dotaci je již v předepsané formě od Řídícího orgánu. V prohlášení se hovoří o bezdlužnosti ke státním orgánům, správnosti uvedených údajů, aj. 5. Vložení dokumentu (dokument RŽ, FV, Rozvaha a Výkazy zisku a ztráty) s elektronickým podpisem. V registrační žádosti je také záložka Seznam dokumentace, kam se vloží nascanované kopie rozvahy a výkazu zisku a ztrát za poslední 2 roky a vyplněné finanční výkazy. Posledním krokem z hlediska příloh k registrační žádosti je vygenerování v Seznamu dokumentu šablonu Registrační žádosti. Všechny tyto dokumenty je nutné elektronicky podepsat a následně žádost odeslat správci aplikace. 6. Ověření dat a odeslání celé Registrační žádosti na agenturu CzechInvest je také nezbytnou součástí. Pro podání celé Registrační žádosti na agenturu CzechInvest (tj. formulář RŽ, FV i naskenované přílohy) je třeba přejít opět do záložky Registrační žádost – Prohlášení žadatele, kde se stiskne tlačítko „Ověřit data před podáním celé Registrační žádosti“ a nakonec „Odeslat Registrační žádost“. Veškeré informace, které jsou v Registrační žádosti uvedeny vč. výše rozpočtu, dotace, počtu nakupovaných technologií, je nutné dodržet i při zpracování druhé fáze tj. Plné žádosti. Po správném odeslání Registrační žádosti je zasláno evidenční číslo projektu a potvrzení o přijetí a zpracování Registrační žádosti systémem. Systém eAccount zároveň upozorní, že zpravidla do 2 týdnu přijde vyjádření od CzechInvestu, zda registrace proběhla úspěšně. Informaci o úspěšné, případně neúspěšné registraci je zaslána elektronicky prostřednictvím aplikace eAccount na zadanou e-mailovou adresu při založení Master účtu a bude dispozici v záložce „Nástěnka“. Zároveň se v aplikaci eAccount na „Detailu projektu“ zobrazuje informace, v jakém stavu se daný projekt nachází. V případě zjištění chyb a nedostatku během kontroly Registrační žádosti nebo Finančních výkazu ze strany CzechInvestu je prostřednictvím aplikace eAccount zaslaná výzva

47

k doplnění nebo opravě dokumentu. Vše se zobrazuje na nástěnce projektu. Po formální a věcné kontrole Registrační žádosti a požadovaných příloh zasílají pracovníci CzechInvestu, kteří mají projekt nestarosti, informaci „Předběžné posouzení přijatelnosti“. Tato informace se zase zobrazí v záložce „Nástěnka“, kde je zřetelně sděleno, zda registrace proběhla úspěšně nebo neúspěšně společně s odůvodněním. V případě úspěšné registrace je součástí zprávy „Předběžné posouzení přijatelnosti“ -

informace o datu pro vznik způsobilých výdajů - datum od kdy je možné projekt začít

realizovat tzn. nakupovat technologie, stroje aj. -

informace o lhůtě pro předložení Plné žádosti, která je 1 měsíc od data přijetí

- informace o úspěšné registraci, zpřístupnění záložky „Plná žádost“ v aplikaci eAccount k jejímu vyplnění

4.2 Plná žádost Plná žádost včetně všech jejích příloh se také podává pouze elektronicky, nikoliv v papírové formě. Ukázka vyplněné plné žádosti je na obrázku 2. Obsah plné žádosti k vyplnění (záložky): a) informace o projektu – údaje se automaticky načtou do plné žádosti a není nutné je již znovu vyplňovat Informace k záložce Informace o projektu, jsou převzaté z Registrační žádosti pouze částečně. Je nutné doplnit další požadované údaje a to v souladu s požadavky programu Rozvoj a detailněji rozepsat informace o projektu. V záložce Doba trvání projektu se vyplňuje termín zahájení projektu a doba ukončení projektu. Maximální doba realizace projektu je stanovena pravidly programu, obecně lze říct, že se jedná vždy o 3 roky. Záložka Adresa místa realizace projektu popisuje místo realizace projektu. Dle pravidel programu jsou vymezené území dle regionu se soustředěnou podporou státu na období let 2007 – 2013.

48

b) harmonogram projektu Zde se popisují etapy projektu, které mohou být jedno-etapové, nebo více etapové. Dle podmínek programu. Po ukončení každé etapy je možné žádat o proplacení této dílčí části na základě předložení žádosti o proplacení vč. daňových dokladů. Každá etapa popisuje zahájení a ukončení etapy vč. částky, která v této době bude profinancovaná. Částka se uvádí bez DPH u plátců DPH a s DPH u neplátců DPH.

c) rozpočet způsobilé výdaje Na obrázku 2 je plná žádost, konkrétně záložka Rozpočet - způsobilé výdaje.

Obrázek 2

Částky se vyplňují v tisících korunách. Celkem nezpůsobilé výdaje představují DPH z plátců. V případě neplátců bude toto pole nulové. Náklady na publicitu projektu jsou také uznatelné, publicita projektu je povinná u každého subjektu, který čerpá dotace z EU.

d) rozpočet zdrojová část Zdrojová část rozpočtu popisuje rozdělení dotace – maximálně možná míra dotace. Výše dotace na 49

jeden projekt se liší od umístění do území. Dotace je nenávratná finanční pomoc. Dotaci lze získat ve výši dotace 1 - 20 mil. Kč. Tabulka 3: Regiony NUTS II region NUTS II

malý podnik

střední podnik

Střední Morava, Severozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko, Severovýchod, Jihovýchod

60%

50%

Jihozápad 1.1.2007 – 31.12.2010

56%

46%

Jihozápad 1.1.2010 – 31.12.2013

50%

40%

Dále se zde uvádí forma financování celého projektu – investice, zda bude žadatel financovat projekt z vlastních zdrojů nebo z cizích event. kombinací těchto dvou prvků. Dotace je vyplácena žadateli dotace zpětně po ukončení projektu nebo po ukončení etapy projektu. e) horizontální ukazatele Horizontální ukazatelé jsou velmi důležité při hodnocení projektu. Hodnotí se zde rovné příležitosti a vliv projektu na životní prostředí - zda má projekt pozitivní, neutrální nebo negativní vliv. Pozitivním vlivem na horizontálních ukazatelích – rovné příležitosti má např. projekt, který zaměstná občany ohrožené sociální exkluzí (matky po mateřské, osoby po 50 letech, občany puštěné z vězení, dlouhodobě nezaměstnaný z pracovního úřadu nebo absolventy, ženy). Horizontální ukazatel vliv projektu na životní prostředí může být např., že vzhledem k nově nakupované technologie se sníží spotřeba energie, eliminují se dodávky subdodavatelů, sníží se spotřeba ostatních vstupů do výroby aj. f) závažné ukazatele Jedná se důležitý aspekt celého projektu. Závažné ukazatelé jsou sledovány pracovníky CzechInvestu po dobu 3 let od ukončení projektu, proto jsou důležité zvolit si ukazatelé, které žadatel bude schopný naplnit a také udržet. V programu ROZVOJ se jedná pouze o jeden ukazatel a to je počet nakupovaných technologií. Při závěrečné zprávě po ukončení projektu a podání žádosti o proplacení dotace musí tento počet být stejný jako je uveden v Plné žádosti, 50

podnikatelském záměru, Smlouvě o dotace a počtu fyzicky zapojených technologií do provozu žadatele. Daná technologie musí být zavedena ve výrobě minimálně 3 roky, být pojištěná, nesmí se pronajímat a musí být na ni připevněn štítek s publicitou projektu. g) monitorovací ukazatele Monitorovací ukazatelé jsou další částí projektu, která se sleduje, musí se naplnit a udržet. V případě, že se monitorovací ukazatelé nenaplní nebo neudrží po dobu 3 let, je dotace krácena nebo úplně odebrána. Monitorovací ukazatelé představují: • nově vytvořená pracovní místa v rámci projektu • nově vytvořená (přepočtená) pracovní místa - z toho ženy (zde se prolínají horizontální ukazatelé) • Přidaná hodnota (vychází vždy z uzavřeného daňového přiznání – např. Výkaz zisku a ztrát) h) požadované přílohy: -

finanční realizovatelnost projektu (FRP) - podobně jako u Registrační žádosti, s výjimkou,

že zde je zapotřebí vyplnit tyto výkazy do budoucna na dobu min. udržitelnosti projektu -

podnikatelský záměr

- příloha k účetní závěrce (za poslední uzavřený účetní rok) Požadované přílohy plné žádosti, které jsou povinné podat představují – finanční realizovatelnost projektu (FRP) - podobně jako u Registrační žádosti, s výjimkou, že zde je zapotřebí vyplnit tyto výkazy do budoucna na dobu min. udržitelnosti projektu (min. 3 roky) a podnikatelský plán, dle stanovené osnovy, který je důležitým kritériem pro hodnocení celkového projektu.

Finanční realizovatelnosti projektu neboli zkráceně FRP Součástí hodnocení projektu je rovněž ekonomické a finanční hodnocení realizovatelnosti projektu. Skládá se z běžných metod hodnocení investičních projektů. Účelem hodnocení je

51

na základě údajů z připravovaného projektu vypočítat možnost realizace projektu. Formulář finanční realizovatelnost projektu žadatel vyplní v aplikaci, která je volně stažitelná ve formátu. xml. V aplikaci je nutné vyplnit formulář, který si žadatel vygeneruje v eAccountu. Formulář pro hodnocení finanční realizovatelnosti projektu je rozdělen do dvou částí: 1) finanční plán investičního projektu 2) finanční plán celého podniku

Ad 1) finanční plán investičního projektu Identifikační údaje žadatele budou do formuláře generovány z údajů v registrační žádosti žadatele. Základní údaje o projektu (celkové náklady, požadovaná dotace aj.) jsou do formuláře rovněž vygenerovány z Registrační žádosti a slouží jako informace o limitech, které nelze v Plné žádosti překročit. Údaje však mohou být do dalších polí upraveny a zpřesněny (odchylky jsou možné pouze směrem dolu). V rámci finančního plánu projektu je zapotřebí také představit Cash - flow projektu. V této části formuláře žadatel vyplňuje projektované hodnoty výnosu, nákladu a oběžného kapitálu. Vstupní data musí být vyplněna pro jednotlivé roky, počínaje rokem plánovaného začátku realizace investice až do termínu plánovaného ukončení provozování investice (maximálně však na 10 let). Existují i případy, že žadatel předpokládá ukončení provozu investice dříve než za 10 let, tudíž vyplní údaje do roku, kdy očekává ukončení provozování investice. Počáteční rok bude zadán žadatelem a od něj se automaticky doplní popis sloupců v tabulce pro další roky. Žadatel zadává hodnoty pro jednotlivé roky. Jedná se o standardní údaje v tzv. nákladovém členění. Jako počáteční rok zvolí žadatel rok, kdy začala realizace investice. Jedná se o rok, kdy vykáže náklady/výnosy.

Ad 2) finanční plán celého podniku Tato část formuláře je určena k hodnocení ekonomické efektivnosti celé firmy, jak projekt ovlivní firmu jako celek a její hospodaření. Do tabulky žadatel vyplňuje údaje z Rozvahy a Výkazu zisku a ztrát ve zkráceném rozsahu. Žadatel výkaz vyplňuje na dobu trvání projektu do termínu plánovaného ukončení provozování investice, nejdéle však 10 let.

52

Vyplněné údaje pracovníci CzechInvestu vyhodnotí a výsledky dále slouží poskytovateli dotace k ekonomickému hodnocení a následnému bodovému hodnocení projektu. Výsledné hodnocení je založeno na bodovém ohodnocení jednotlivých hodnotících ukazatelů: - čistá současná hodnota NPV - finanční míra výnosnosti (vnitřní výnosové procento) IRR porovnaná se žádanou výslednou diskontní sazbou DS (diskontní sazba je udaná dle situace na trhu 5%) - doba návratnosti investice DN porovnaná s průměrnou dobou odpisování investice PDOI Podle konkrétních vypočtených hodnot jednotlivých ukazatelů a porovnání je přirazen každému ukazateli zvlášť počet bodů následujícím způsobem: • když NPV>0, pak 3 body, když NPV = 0, pak 1 bod, když NPV <, pak 0 bodů • když IRR>=DS, pak 3 body, když (IRR>= 0 and IRR=0,6*PDOI and DN<=PDOI) pak 1 bod, když DN 3 DOPORUČENO • Součet bodů = 3 DOPORUČENO S VÝHRADAMI • Součet bodů < 3 NEDOPORUČENO

ch) prohlášení a závazky žadatele V rámci prohlášení žadatel prohlašuje, že zpracoval všechny data žádosti pravdivé, souhlasí s monitorovacími kontrolami, zrealizuje publicitu projektu, archivuje dokumenty týkající se projektu min. 10 let, souhlasí se zveřejněním údajů jako je název žadatele, adresa žadatele, výše dotace, převažující OKEČ ve veřejném seznamu úspěšných projektů.

53

Dále se jedná o závazky žadatele, že bude vést účetnictví o nákladech projektu jednoznačně odděleně pomocí zvláštních analytických účtů. Náklady projektu budou doloženy písemnými doklady, které jsou transparentní a na nichž jsou výdaje rozepsané na jednotlivé položky. Žadatel musí poskytnout poskytovateli dotace v průběhu hodnocení žádosti maximální součinnost nutnou k vydání rozhodnutí, zejména na výzvu poskytovatele podpory doplnit údaje potřebné k posouzení žádosti. Žadatel si je vědom, že v případě neposkytnutí vyžádaných dodatečných údajů poskytovatel podpory žádost zamítne. Žadatel zaškrtnutím čestného prohlášení prohlašuje, že v době podání žádosti, ani v uplynulých 3 letech nebyl na jeho majetek prohlášen konkurz, nebylo potvrzeno nucené vyrovnání, ani nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku, není proti němu veden výkon rozhodnutí, není v úpadku či v likvidaci. Pokud je žadatel fyzickou osobou, prohlašuje dále, že mu nebyl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti, týkající se provozování živnosti. Dále, že ke dni zpracování této žádosti má vypořádané všechny splatné závazky vůči finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám, Fondu národního majetku, Státnímu fondu životního prostředí, Pozemkovému fondu, Státnímu fondu rozvoje bydlení, Státnímu fondu kultury, Státnímu fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, SZIF, Celní správě, krajům, obcím a svazkům obcí. Dále žadatele prohlašuje, že veškeré údaje uvedené v žádosti jsou pravdivé a úplné. Také že není podnikatelem ten, který je k datu podání žádosti o podporu příjemcem podpory podle Pokynu Evropských společenství č. 2004/C244/02 na záchranu a restrukturalizaci podnikatelů v obtížích. Prohlašuje, že je malým a středním podnikatelem, že je zaregistrován jako poplatník daně z příjmu na finančním úřadě podle § 33, odst. (1) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatku v platném znění, v roce podání žádosti o podporu nepřetržitě po dobu minimálně 3 let. Poslední prohlášení se zabývá, že žadatel disponuje nebo zabezpečí dostatečné množství finančních prostředků pro financování celkových nákladu projektu, a že veškeré jím předložené údaje jsou pravdivé a odpovídají skutečnosti.

54

4.3 Podnikatelský plán Kvalitní plán se považuje za velice důležitou přílohu, detailně popisuje projekt ze všech stran (ekonomických, technických, personálních, odbytových, marketingových). Podnikatelský záměr (business plan) by měl být podkladem každého dlouhodobě úspěšného podnikání. Podnikatel si v něm ujasní své podnikatelské záměry. Tímto si upřesní svou pozici vůči existujícímu podnikatelskému prostředí, čímž může výrazně snížit pozdější podnikatelská rizika. Jen s pomocí podnikatelského plánu si může podnikatel zodpovědět základní položené otázky. Každá klíčová otázka, která nebude předem zodpovězena nebo bude zodpovězena nekvalifikovaně, je potencionálním rizikem (marketing, konkurence, cena, personální zajištění, finanční udržitelnost). Podnikatelský plán je formou přehledu, dle něhož by se mělo řídit celé podnikání. Podnikání takto dostane jistý ráz a kvalitu. Plnohodnotný podnikatelský plán je založen na solidních analýzách, jasně definuje podnikatelské cíle a vytyčuje jejich plánovanou realizaci. Kvalitní podnikatelský plán se nedá zpracovat během několika hodin. Příprava, zpracování a vyhotovení potrvá minimálně dva týdny. Během této doby tvoříme podnikatelský plán, který bude životaschopný. Podnikatelský plán se předkládá v maximálním rozsahu 35 stran. Osnova je daná, všechny kapitoly musí být vyplněné (lze i přidávat libovolně kapitoly), i když by byla kapitola pro projekt nerelevantní. Osnova podnikatelského záměru, který zahrnuje jednotlivé kapitoly, které by neměly chybět u žádného kvalitního záměru - konkrétně u projektu žádajících dotace z programu Ministerstva průmyslu a obchodu - program ROZVOJ: V kapitole č. 1. se uvádějí identifikační údaje žadatele o podporu, obchodní jméno, sídlo, IČ/DIČ, Osoba oprávněná jednat jménem žadatele, kontaktní osoba, zpracovatel podnikatelského záměru (v případě, že záměr nezpracovává sám žadatel), popis projektu (uveden již v registrační žádosti a doplněn o soulad projektu s cíli programu Rozvoj), stručná charakteristika předkladatele projektu, hlavní předmět podnikání, předmět podnikání, na který je zaměřen projekt, stručná historie a současnost žadatele, vlastnictví certifikátu a osvědčení žadatele i zaměstnanců žadatele (ISO, TS, VDA, GLP/GMP apod.), systém rozvoje lidských zdrojů žadatele (vzdělávání, zvyšování kvalifikace, hodnocení, motivace zaměstnanců), 55

doposud realizované projekty (i nepodporované z EU či veřejných zdrojů) v horizontu 10 let, plánované projekty do budoucna, udržitelnost projektu (žadatel popíše, jak bude projekt pokračovat v období udržitelnosti. Dále žadatel popíše svůj vlastnický či nájemní vztah k nemovitosti nebo jinému místu realizace projektu, který se nebude měnit po celou dobu realizace a udržitelnosti projektu - lokalizace projektu. Kapitola č. 2 je již věnována podrobnému popisu projektu, charakteristice projektu, specifikací předmětu projektu (co je přínosem projektu, v čem je jedinečný pro firmu, region, v rámci EU), popis cíle, kterého má být dosaženo, splnění závazného ukazatele (u programu Rozvoj se jedná o počet nakoupených technologií), vliv projektu na monitorovací ukazatele, popisuje jak projekt umožňuje rovný přístup mužů a žen, lidské zdroje pro zabezpečení realizace projektu (znalosti a zkušenosti s realizací obdobných projektů v horizontu 10 let), stručnou charakteristikou projektového týmu. V této kapitole žadatel popíše nároky na další prohlubování či zvyšování kvalifikace zaměstnanců spojených s přípravou nebo realizací projektu, nároky na implementaci nových standardů řízení jakosti nebo nových metod jakosti řízení spojených s přípravou a nebo realizací projektu (vyžaduje-li to pořizovaná technologie). Slabá místa popisu projektu představují podrobně popsaný cíl projektu, často je stanoven velmi proklamativně a obecně (např. zvýšení konkurenceschopnosti a produktivity atp.). Chybí srozumitelné vysvětlení přínosu nové technologie (např. zlepšení parametru výrobku, nižší energetická náročnost produkce atp.), není jasně popsáno, kterou fázi výrobního procesu realizace projektu ovlivní, chybí kvantifikace tohoto zlepšení. Nesmí se v rámci projektu jednat o prostou obměnu výrobního zařízení. Je zapotřebí opravdu jasně definovat cíl projektu, vysvětlit přínos nové technologie (zlepšení parametru výrobku, snížení nákladů). Projekt musí být popsán detailněji s důrazem na porovnání stávajícího technologického zařízení s navrhovaným řešením (včetně technických parametrů). Důležitou roli zde hraje správná volba tří technických parametru zařízení (parametry musí být stejné pro obě zařízení, aby bylo možné obě řešení porovnat). Dostatek prostoru se musí věnovat technickému řešení výrobků a použité technologii – pořizovanou technologii je třeba přesně definovat (popř. uvést známé výrobce požadované technologie). Žadatel zde specifikuje přírůstek nebo úbytek průměrného přepočteného počtu zaměstnanců (z toho ženy) ve srovnání před a po realizaci projektu (doporučuje se vždy specifikovat

56

přírůstek než úbytek), a specifikuje nově vytvořená pracovní místa v rámci realizace projektu. Jako poslední informací bude popis vlivu projektu na životní prostředí např. snížení produkce odpadu na jednotku produkce, snížení produkce emisí na jednotku produkce, snížení energie na jednotku produkce. Ve 3. kapitole se žadatel bude zabývat detailně popisem technické specifikace projektu, která by měla ukázat vliv nakupované technologie v rámci výběrových kritérií, kapitola Jak významná je modernizace technologie a zda jde o špičkovou technologii v oboru nebo je přiměřená předloženému projektu. Žadatel popíše pomocí SWOT analýzy firmu jako takovou a také analýzu projektu, jeho úskalí a přednosti. V kapitole č. 4 se popisuje časový harmonogram projektu z pohledu zahájení projektu, ukončení projektu a eventuelně, když jsou zvoleny etapy projektu, tak členění do etap, udržitelnost projektu po jeho ukončení tj. 3 roky po ukončení projektu (např. po zavedení technologie do výroby). Harmonogram projektu musí počítat s reálnou lhůtou na přípravu např. zohledňuje výběrové řízení, přípravu projektové dokumentace,... V rámci 5. kapitoly žadatel popisuje vlastní marketingovou analýzu a způsob odbytu zvýšené produkce. Žadatel popíše situaci na trhu, definuje zákaznický stávající segment a eventuelně i nový segment, potenciál trhu a vývoj trhu v oblasti jeho podnikání. Detailně se zaměří na popis konkurence, jejich výhod a nevýhod, a jejich lokalizaci. Důležitou informací pro projekt a jeho hodnocení jsou odběratelé – popis odbytu v procentech, rozdělené riziko odbytu v případě výpadku jednoho z odběratelů, zajištění odbytu navýšené produkce. Žadatel dále popíše vlastní dodavatele z pohledu dodávky vstupních surovin do výroby (v procentech a charakteru materiálu), možné substituty produktu, který žadatel nabízí. V této kapitole se bude žadatel zabývat marketingovou strategií odbytu v rámci stanovení ceny, propagace a distribuce produkce. Slabá místa se mohou vyskytnout v absenci popisu marketingové strategie a strategie průniku na nové trhy, chybějící doložení reálnosti výhledu, často chybí doložení odbytu a nebo charakteristika hlavních odběratelů není dostatečná (zejména s ohledem na diverzifikaci rizika), vyskytuje se nedostatečný popis trhu (odhad tržního podílu) a charakteristika hlavní konkurence. Marketingová studie musí být dostatečně zpracovaná - odhad budoucího odbytu. Žadatel se musí zaměřit na zpracování analýzy trhu

57

a marketingovou strategii včetně strategie získání nových trhu (je nutné zdůvodnit a doložit předpokládaný nárůst obratu a tržeb s ohledem na konkurenci). Je nutné v podnikatelském plánu analyzovat rizika spojená se ztrátou významného obchodního partnera (je dobré mít více dodavatelů i odběratelů). Do marketingové studie je zapotřebí specifikovat jasně své odběratele (stávající i potenciální) a doložit event. i smlouvami o (budoucí) spolupráci – hodnocena je mimo jiné délka smluvního vztahu s významnými odběrateli a průkaznost smluv. V 6. kapitole se žadatel bude zabývat finanční analýzou projektu (řešeno jednotně finanční kalkulačkou, vstupní hodnoty jsou dodány prostřednictvím eAccountu). Tabulka 4: Vývoj základních ukazatelů Ukazatel

Jednotka

Výkony

tis. Kč

Tržby za prodej vlast. výr. a služeb

tis. Kč

Export

tis. Kč

Přepočtený počet pracovníků

počet

Provozní hospodářský výsledek

tis. Kč

Přidaná hodnota

tis. Kč

Spotř. materiálu a energie a služby

tis. Kč

n-2

n-1

n

n+1

n+2

Z čehož ukazatel n představuje rok realizace projektu, ukazatel n-2, n-1 vychází z daňových přiznání vč. povinných příloh za poslední dva uzavřené roky, které předcházejí době realizace. Ukazatelé n+1, n+2 představují budoucí vývoj v hospodaření firmy po realizaci projektu – po uvedení nové technologie do provozu. Zde by se měl zobrazit minimálně nárůst pracovníků, výkonů, tržeb za prodej vlastních výrobku a služeb, zvýšená přidaná hodnota a eventuelně i export. Dále se v kapitole č. 6 bude žadatel zabývat náklady a výnosy spojené s projektem (výstupem je tabulka obsahující veškeré náklady spojené s projektem v členění na provozní a investiční a veškeré výnosy spojené s projektem; to vše dle jednotlivých let realizace projektu). Žadatel popíše ve formě tabulky veškeré finanční zdroje, které budou uvedeny ve vztahu k bilanci investičních a neinvestičních potřeb v členění na vlastní zdroje žadatele, jiné privátní zdroje, úvěry poskytnuté bez státní záruky, se státní zárukou, zdroje z národních dotačních titulu, 58

celkové národní příspěvky, dále EU granty a případně další zdroje nadnárodní (eventuelně úvěry od EIB, Bondy). Slabým místem při zpracování projektu může být i nedostatečně zajištěné a doložené financování a nebo špatná ekonomická situace žadatele (předložením nezávazného příslibu bankovního úvěru sice jsou splněny formální požadavky, ale v souvislosti se špatnou ekonomickou situací žadatele hodnotitelská komise příslib ne vždy akceptovala). Stejně tak pokud při deklarovaném financování z vlastních zdrojů údaje předložené ve finančních výkazech naznačují, že žadatel nebude mít dostatek vlastních zdrojů na financování projektu, hodnotitelská komise projekty ke schválení nedoporučí.). Může se projevit i náročnost projektu, která zjevně nekoresponduje s finančními možnostmi firmy (např. vzhledem ke stavu majetku, zadluženosti atd.). V případě spolufinancování projektu pomocí bankovního úvěru program Rozvoj vyžaduje minimálně závazný příslib bankovního úvěru, doporučujeme však rovnou vyjednat smlouvu o úvěru. Při rozhodování investice by neměl žadatel přeceňovat finanční možnosti své firmy (zejména celkovou zadluženost). Je důležité okomentovat především vývoj všech ukazatelů, případně doplnit o další vysvětlující ukazatele a skutečnosti. Tok hotovosti by měl zajistit bezproblémové financování projektu. Ekonomická analýza by měla být provázaná s marketingovou strategií u předpokládaných příjmu, exportu a podílu tržeb z realizace projektu na celkových tržbách podniku. Nezbytné je podrobně okomentovat očekávané hodnoty všech ukazatelů. V rozpočtu projektu žadatel podrobně shrne všechny uznatelné i neuznatelné náklady projektu (včetně počtu pořizovaných kusů); tento rozpočet by měl být podrobnější než rozpočet v rámci formuláře žádosti. Poslední kapitolou podnikatelského záměru bude žadatel shrnovat výše popsané skutečnosti do závěrečné kapitoly. V této kapitole by se měly objevit zásadní informace z dílčích kapitol celého záměru.

59

5. Výsledky Ve své diplomové práci jsem zjistila, že MSP mají řadu výhod, mezi které určitě patří inovační kreativita, která představuje jednu z nutností k přežití na současném trhu. MSP také pružněji reagují na změny a jsou více odolné proti hospodářské recesi. Ale trochu mě překvapily nevýhody, které z výsledků měly menší převahu nad výhodami. Patří mezi ně omezené prostředky na propagaci a reklamu, méně příznivé pracovní podmínky, menší finanční síla a minimální přístup ke slevám a výhodnějším dodacím podmínkám. Rozvoj podnikání, zejména malých a středních podniků, má pro Českou republiku mimořádný význam, to jak ve vytváření pracovních příležitostí, tak i pro podporu rozvoje obcí, měst a regionů. Podnikatelé jsou hybnou silou ekonomiky a to, jaké se těmto subjektům poskytne prostředí a podmínky pro jejich působení a rozvoj, se pak promítne do celkové situace země. Je důležité podporovat především malé a střední podnikatele, kteří jsou flexibilní v přizpůsobování se novým technologiím, trendům a změnám na trhu. Hlavní problém v dalším rozvoji MSP je určitě v nedokonalé legislativě spojené s obtížnou vymahatelností práva a zdlouhavostí soudních procesů. Složitý daňový systém zaujímá také velkou nevýhodu, protože je administrativně velice náročný. Pro tuto problematiku je přínosné to, že používáním aplikace eAccount vede v porovnání s předchozím systémem k výrazné úspoře času na straně žadatelů i implementačních struktur.

60

Závěr V diplomové práci jsem se pokusila vymezit pojem MSP a pojmy s tímto tématem související, poté zhotovila přehled programů podpory a v praktické části vypracovala metodický pokyn zpracování žádosti o dotaci pro střední podnik. Malé a střední podniky představují velice důležitou a nenahraditelnou součást národní ekonomiky. Dle statistických dat malé a střední podniky v České republice představují 99% všech podniků a zaměstnávají přes 60% pracovníků, avšak jejich podíl na výkonech, účetní přidané hodnotě a HDP je daleko menší. Systém podpor malého a středního podnikání v české ekonomice se za posledních několik let značně rozvinul. Ze strany žadatelů bylo složité ztotožnit se s novým systémem podávání žádostí o dotaci přes eAccount (vč. zpracování podnikatelského plánu). Dnes již vše probíhá online. Vzhledem k tomu, že cílovým subjektem dotací jsou malé a střední podniky, měly někdy a to především malé firmy problémy s elektronickým podpisem, použitím eAccountu jako takového a vkládání dokumentu. Hodnotím jako velice přínosný z důvodu, že žadatel neztrácí čas osobní návštěvou, ale vše může zařídit online systémem. Podnikatelský plán je problémem pro většinu žadatelů, musí obsahovat danou osnovu s kapitoly, které jsou pak detailněji popsány. Správné a bezchybné zpracování projektu má pro firmy velký význam. Přišlo mi zajímavé tuto problematiku podrobněji popsat. Na tuto myšlenku mě přivedlo budoucí rozšíření firmy, ve které nyní pracuji, proto jsem také vypracovala metodické pokyny podání žádosti o dotaci vč. metodiky zpracování podnikatelského plánu, který je stěžejním dokumentem při hodnocení projektu. Dle mého názoru v případě, kdy se malý podnikatel chce pokusit dotace čerpat a nemá propracované personální zajištění projektu a odborníky ve firmě, tak si myslím, že je určitě výhodnější, když nechá žádost o dotaci vypracovat externím odborníkem. Tento problém se týka i středních podniků, které mají problémy s kvalitním zpracováním dokumentace potřebné k podání žádosti. Externí společnost je většinou zárukou kvalitně zpracovaného projektu, i když také ne vždy. Kvalitně zpracovaný projekt je zajisté klíčem k úspěchu. Je důležité si vždy uvědomit, že nikdo nemá na jakoukoliv dotaci nárok automaticky. Prostředky, které jsou pro tento účel vyčleněné, jsou značně omezené a státní podpora není určena firmám, které 61

krachují a potřebují pouze přežít, ale firmám, které jsou úspěšné a potřebují růst a prospívat. Podnikatelský plán by měl poukázat na zajímavé a originální myšlenky, finanční zodpovědnost a koncepční vedení. Tato diplomová práce může pomoci zájemcům o dotaci lépe se zorientovat v oblasti podpor podnikání a také posloužit jako návod, jak postupovat při zpracování žádosti.

62

Seznam použité literatury Klímová, V.: Regionální podpora podnikání Veber, J., Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy, 2005 MALACH, A. a kol.: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005 Publikace MPO: Podpora podnikání v České republice 2006 Zákon č. 47/2002 Sb., O podpoře malého a středního podnikání

http://business.center.cz/business/pojmy/p220-podnikatel.aspx http://www.institutumeni.cz/res/data/002/000298.pdf http://download.mpo.cz/get/28172/29964/322193/priloha001.pdf http://download.mpo.cz/get/28172/29964/322193/priloha001.pdf http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppp/#category173 http://www.mpo.cz http://www.strukturalni-fondy.cz/srop http://www.msmt.cz/vyzkum/npv-i http://www.msmt.cz/vyzkum/npv-ii http://www.foresight.cz/cz/novinky/newsid-46/ http://6rp.cz/dokums_dokumenty/6.RPvkostce_134.pdf http://6rp.cz/ http://www.czechinvest.org

63

Seznam tabulek, obrázků Tabulka 1: Přehledná definice malých a středních podniků Tabulka 2: Schematický přehled struktury 6.RP Tabulka 3: Regiony NUTS II Tabulka 4: Vývoj základních ukazatelů

Obrázek 1: Založení Master účtu Obrázek 2: Plná žádost o dotaci

64

Přílohy Příloha 1: Seznam klasifikace CZ - NACE

01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti 02 Lesnictví a těžba dřeva 03 Rybolov a akvakultura 05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 06 Těžba ropy a zemního plynu 07 Těžba a úprava rud 08 Ostatní těžba a dobývání 09 Podpůrné činnosti při těžbě 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů

65

20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 36 Shromažďování, úprava a rozvod vody 37 Činnosti související s odpadními vodami 38 Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití 39 Sanace a jiné činnosti související s odpady 41 Výstavba budov 42 Inženýrské stavitelství 43 Specializované stavební činnosti 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel

66

47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 49 Pozemní a potrubní doprava 50 Vodní doprava 51 Letecká doprava 52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 53 Poštovní a kurýrní činnosti 55 Ubytování 56 Stravování a pohostinství 58 Vydavatelské činnosti 59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 60 Tvorba programů a vysílání 61 Telekomunikační činnosti 62 Činnosti v oblasti informačních technologií 63 Informační činnosti 64 Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování 65 Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení 66 Ostatní finanční činnosti 68 Činnosti v oblasti nemovitostí 69 Právní a účetnické činnosti 70 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 72 Výzkum a vývoj 73 Reklama a průzkum trhu

67

74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 75 Veterinární činnosti 77 Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu 78 Činnosti související se zaměstnáním 79 Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti 80 Bezpečnostní a pátrací činnosti 81 Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny 82 Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání 84 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 85 Vzdělávání 86 Zdravotní péče 87 Pobytové služby sociální péče 88 Ambulantní nebo terénní sociální služby 90 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti 91 Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení 92 Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří 93 Sportovní, zábavní a rekreační činnosti 94 Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů 95 Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 96 Poskytování ostatních osobních služeb 97 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu 98 Činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu 99 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

68

Příloha 2: Přehled sekcí, subsekcí a oddílů OKEČ A ZEMĚDĚLSTVÍ, MYSLIVOST, LESNICTVÍ 01 - Zemědělství, myslivost a související činnosti 02 - Lesnictví a související činnosti B RYBOLOV A CHOV RYB 05 - Rybolov, chov ryb a související činnosti C TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN CA Těžba energetických surovin 10 - Těžba uhlí, lignitu a rašeliny 11 - Těžba ropy, zemního plynu a související činnosti kromě průzkumných vrtů 12 - Těžba a úprava uranových a thoriových rud CB Těžba ostatních nerostných surovin 13 - Těžba a úprava ostatních rud 14 - Těžba a úprava ostatních nerostných surovin D ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL DA Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků 15 - Výroba potravinářských výrobků a nápojů 16 - Výroba tabákových výrobků DB Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků 17 - Výroba textilií a textilních výrobků 69

18 - Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin DC Výroba usní a výrobků z usní 19 - Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi DD Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku 20 - Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku DE Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk 21 - Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 - Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů DF Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy 23 - Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 24 - Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH Výroba pryžových a plastových výrobků 25 - Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 26 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DJ Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků 70

27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků 28 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) DK Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. DL Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení 30 31 32 33 -

Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů

DM Výroba dopravních prostředků a zařízení 34 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů 35 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení DN Zpracovatelský průmysl j.n. 36 - Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. 37 - Recyklace druhotných surovin E VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU A VODY 40 - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie 41 - Shromažďování, úprava a rozvod vody F STAVEBNICTVÍ 45 - Stavebnictví G OBCHOD; OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL A VÝROBKŮ PRO OSOBNÍ POTŘEBU A PŘEVÁŽNĚ PRO DOMÁCNOST 71

50 - Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot 51 - Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) 52 - Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost H UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ 55 - Ubytování a stravování I DOPRAVA, SKLADOVÁNÍ A SPOJE 60 61 62 63 64 -

Pozemní a potrubní doprava Vodní doprava Letecká a kosmická doprava Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur Spoje

J FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ 65 - Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování 66 - Pojišťovnictví a penzijní financování kromě povinného sociálního zabezpečení 67 - Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním K ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ A PRONÁJMU; PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI 70 - Činnosti v oblasti nemovitostí 71 - Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 72 - Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 - Výzkum a vývoj 74 - Ostatní podnikatelské činnosti L VEŘEJNÁ SPRÁVA A OBRANA; POVINNÉ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 75 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

72

M VZDĚLÁVÁNÍ 80 - Vzdělávání N ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE; VETERINÁRNÍ ČINNOSTI 85 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti O OSTATNÍ VEŘEJNÉ, SOCIÁLNÍ A OSOBNÍ SLUŽBY 90 - Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti 91 - Činnosti odborových, profesních a podobných organizací j. n. 92 - Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 - Ostatní činnosti P ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ 95 - Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu 96 - Činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky pro vlastní potřebu 97 - Činnosti domácností poskytujících blíže neurčené služby pro vlastní potřebu Q EXTERITORIÁLNÍ ORGANIZACE A INSTITUCE 99 - Exteritoriální organizace a instituce

73

Příloha 3: Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel

Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií

Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele1 (MSP) se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, b) jeho aktiva2/majetek3 nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR 2. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR 3. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR 4. Údaje o počtu zaměstnanců a o hodnotě aktiv/majetku, resp. o výši obratu/příjmů zjišťují: - podnikatelé vedoucí účetnictví z údajů uvedených v účetní závěrce sestavené a potvrzené podpisovým záznamem statutárního orgánu za účetní období bezprostředně předcházející období, v němž je podána žádost o podporu (dále jen „poslední uzavřené účetní období“) a - podnikatelé vedoucí daňovou evidenci z údajů uvedených v přiznání k dani z příjmů podaném za zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, v němž je podána žádost o podporu (dále jen „poslední uzavřené zdaňovací období“), 74

a to způsobem uvedeným v čl. 2 až 5. 5. Malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví hodnoty uvedené v bodu 1, 2.a 3. vlastním kvalifikovaným odhadem, a to pro první účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, resp. pro první zdaňovací období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé zdaňovací období. 1) ve smyslu § 2, odst. (2) písm. a), b) a c) Obchodního zákoníku 2) z rozvahy u podnikatele, který vede účetnictví 3) z daňové evidence podnikatele, který nevede účetnictví

Článek 2 Druhy podnikatelů zohledňované při stanovování počtu zaměstnanců a finančních Částek 1. „Samostatným“ je každý podnikatel, který není klasifikován jako partnerský ve smyslu bodu 2 nebo jako spojený ve smyslu bodu 3. „Partnerskými“ jsou všichni podnikatelé, kteří nejsou klasifikováni jako spojení ve smyslu bodu 3 a mezi kterými je tento vztah: podnikatel vlastní buď výlučně, nebo společně s jedním nebo více spojenými podnikateli ve smyslu bodu 3, 25% až 50% kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele. 2. Podnikatel se však může považovat za samostatného, a tudíž za nemajícího žádné partnery, i když tento 25% práh přesáhnou následující investoři za předpokladu, že tito investoři nejsou spojeni ve smyslu bodu 3, a to buď jednotlivě nebo společně u dotyčného podnikatele : a) veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci nebo skupiny jednotlivců provozující běžně činnost v oblasti investic rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekótovaných podniků („obchodní andělé“), za předpokladu, že celková investice těchto obchodních andělů v tomtéž podniku je menší než 1 250 000 EUR;

75

b) vysoké školy nebo nezisková výzkumná centra (subjekty, jejichž předmětem činnosti je výzkum a jsou nezisková); c) institucionální investoři včetně fondů regionálního rozvoje; d) samostatné orgány místní samosprávy s ročním rozpočtem menším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli. 3. „Spojení“ jsou podnikatelé, kteří mají mezi sebou některý z těchto vztahů: a) podnikatel má většinu4 hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů jiného podnikatele; b) podnikatel má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podnikatele; c) podnikatel má právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem podle smlouvy uzavřené s tímto podnikatelem nebo podle ustanovení v jeho zakladatelské listině nebo zakladatelské smlouvě; d) podnikatel, který je majitelem akcií nebo členem jiného podnikatele, sám kontroluje podle dohody s ostatními akcionáři, společníky nebo členy uvedeného podnikatele většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů v uvedeném podnikateli. Předpokládá se, že žádný dominantní vliv neexistuje, nejsou-li investoři uvedení ve druhém odstavci bodu 2 sami zapojení přímo nebo nepřímo do řízení dotyčného podnikatele, aniž jsou dotčena jejich práva jakožto akcionářů. Podnikatelé, kteří mají některý ze vztahů uvedených pod písm. a) až d) tohoto bodu prostřednictvím jednoho nebo více jiných podnikatelů nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v bodě 2, se rovněž považují za spojené. 4 více než 50% Podnikatelé, kteří mají jeden nebo více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob jednajících společně, se také považují za spojené, provozují-li svou činnost nebo část své činnosti na stejném5 trhu nebo na sousedních trzích. „Sousední trh“6 je považován za trh pro výrobek nebo službu, situovaný přímo nad nebo pod relevantním trhem.

4. S výjimkou případů stanovených v druhém odstavci bodu 2 nelze podnikatele

76

považovat za malého a středního podnikatele, jestliže 25% nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo kontroluje, společně nebo individuálně, jeden nebo více orgánů státní správy nebo kraj anebo obec. 5. Podnikatelé mohou učinit prohlášení o statusu samostatného podnikatele, partnera nebo spojeného podnikatele, včetně údajů ohledně omezení stanovených v článku 2. Prohlášení lze učinit, i když je kapitál rozložen takovým způsobem, že není možné přesně určit, kdo jej vlastní, v kterémžto případě podnikatel může v dobré víře prohlásit, že může předpokládat, že není vlastněn z 25% nebo více jedním podnikatelem nebo společně podnikateli spojenými mezi sebou.

Článek 3 Údaje používané pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin a referenčního období 1. Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému účetnímu/ poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období. Je-li poslední uzavřené účetní období/poslední uzavřené zdaňovací období kratší nebo delší než kalendářní rok, resp. 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je nutno údaje o obratu/příjmech přepočíst na období kalendářního roku (údaj o obratu/příjmech se vydělí počtem započatých měsíců a vynásobí dvanácti). Výše obratu se stanoví bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní. 2. Pokud z údajů za poslední uzavřené účetní období/ poslední uzavřené zdaňovací období podnikatel zjistí, že údaje přepočtené podle odst. 1 za dané účetní období/ dané zdaňovací období přesáhly nebo klesly pod stanovené počty zaměstnanců nebo finanční omezení uvedená v článku 1, nevyplývá z toho ztráta nebo nabytí statusu drobného, malého a středního podnikatele, nejsou-li tato omezení překročena nebo naplněna ve dvou po sobě jdoucích účetních nebo zdaňovacích obdobích. 3. Pokud ve dvou po sobě jdoucích uzavřených účetních obdobích/ uzavřených

77

zdaňovacích období jsou stanovené limity v jednom období splněny a v jednom překročeny, jsou rozhodující pro určení toho, zda podnikatel je nebo není drobným, malým a středním podnikatelem, údaje za třetí uzavřené účetní období/ třetí uzavřené zdaňovací období předcházející roku podání žádosti o podporu. 4. V případě podnikatele se dvěma a méně uzavřenými účetními obdobími/zdaňovacími obdobími jsou rozhodující pro stanovení toho, zda podnikatel splňuje podmínky definice drobného, malého a středního podnikatele, údaje za poslední uzavřené účetní období/ poslední uzavřené zdaňovací období. 5 stejným trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území (viz § 2 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) o trh sousední (úzce související) ve vztahu k relevantnímu trhu se jedná v případě, že zboží na trhy umístěné je zájemně komplementární anebo je obecně nakupováno stejnou skupinou spotřebitelů ke stejnému konečnému účelu použití

Článek 4 Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců podnikatele odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tj. počtu osob, které podnikatel zaměstnával na plný úvazek během celého posuzovaného účetního období/zdaňovacího obdob. Práce osob, které nepracovaly po celé období, práce těch, kteří pracovali na částečný úvazek bez ohledu na dobu trvání, a práce sezónních pracovníků se počítají jako zlomkové hodnoty ročních pracovních jednotek. Za zaměstnance považují: a) zaměstnanci; tj. fyzické osoby, které jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli, pracují pro zaměstnavatele na základě dohody o pracovním činnosti nebo dohody o provedení práce, b) vlastníci-manažeři podílející se na řízení jako členové statutárního orgánu podnikatele.

78

Učni nebo studenti pracující v odborném výcviku se smlouvou o učebním poměru nebo o odborném výcviku se nepovažují za zaměstnance. Doba trvání mateřských nebo rodičovských dovolených se nezapočítává.

Článek 5 Stanovování údajů o podniku 1. V případě samostatného podnikatele se údaje, včetně počtu zaměstnanců, stanovují výhradně na základě údajů týkajících se tohoto podnikatele. 2. V případě podnikatelů, které nelze považovat za samostatné, se k údajům za dotyčný podnik se přičtou: a) údaje o každém přímém partnerovi dotyčného podnikatele vlastnícím dotyčného podnikatele nebo vlastněném dotyčným podnikatelem. Přičítaná veličina je úměrná procentuálnímu podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech (podle toho, který je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví podnikatelů ve formě držby akcií dvou nebo více společností se uplatňuje vyšší procento. K údajům o přímém partnerovi podniku se před provedením poměrného přepočtu v plné výši přičtou údaje o všech podnikatelích, s nimiž je spojen (nepřímí partneři), b) údaje o každém podnikateli, který je přímo nebo nepřímo (prostřednictvím dalších spojených podnikatelů) spojen s dotyčným podnikatelem, a to v plné výši. K údajům za přímo či nepřímo spojené podnikatele se poměrně přičítají údaje o každém jejich partnerovi úměrně procentuálnímu podílu na kapitálu nebo hlasovacích právech (podle toho, který je vyšší). 3. V případě, že podnikatel sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nebo je zahrnut do konsolidace, mohou se údaje stanovovat na základě konsolidované účetní závěrky.

79

Článek 6 Korunový ekvivalent Korunový ekvivalent se stanoví vynásobením částek uvedených v EUR kursem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro poměr mezi EUR a Kč k 31.12. roku předcházejícímu roku podání žádosti o podporu, příp. pro poslední pracovní den předcházející tomuto datu, pokud 31.12. připadá na sobotu, neděli nebo svátek.

Článek 7 Ostatní ustanovení 1. Zdrojem informace o počtu zaměstnanců jsou údaje o počtu zaměstnanců předávané České správě sociálního zabezpečení. 2. Obratem se rozumějí výnosy bez daně z přidané hodnoty a dalších nepřímých daní. Příjmy se rozumějí bez daně z přidané hodnoty a dalších nepřímých daní. 3. Zdrojem informace k ověření údajů o výši obratu je pro subjekty vedoucí účetnictví výkaz zisku a ztráty podnikatelského subjektu. Zdrojem informací pro ověření údajů o výši příjmů jsou pro subjekty vedoucí daňovou evidenci údaje o příjmech a výdajích v daňové evidenci podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zdrojem informace k ověření údajů o výši aktiv je pro subjekty vedoucí účetnictví Rozvaha podnikatelského subjektu. V případě subjektů vedoucích daňovou evidenci se jedná o majetek zjištěný z údajů v daňové evidenci podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zdrojem informací o vztazích mezi partnerskými a spojenými podniky jsou např. smlouvy uzavřené s daným podnikem, ustanovení v memorandech nebo stanovách.

80