Programy podpory MSP v české ekonomice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Programy podpory MSP v české ekonomice Bakalářská práce

Autor:

Alena Velíková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Soukup, CSc.

Duben, 2010

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.

……………………………………. Alena Velíková Karlovy Vary dne 10.04.2010

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu této bakalářské práce panu Ing. Petru Soukupovi, CSc. za cenné připomínky a rady při jejím zpracování.

Anotace Předmětem

bakalářské

práce

„Programy

podpory

MSP

v české

ekonomice“

je charakteristika malého a středního podnikání v České republice a analýza podmínek ovlivňujících jejich podnikání. Hlavní část je zaměřena na rozbor podpůrných programů, které mohou malé a střední podniky vyuţívat při rozvoji svých podnikatelských aktivit. Je rozdělena jak na státní pomoc, tak pomoc z prostředků EU. Závěr práce je věnován komerčním bankám, jejich úloze při podpoře MSP při uskutečňování různých transakcí a poskytování finanční pomoci. V příloze je uvedená případová studie, která je příkladem, jaké má podnikatel moţnosti při financování projektu.

Klíčové pojmy: Dotace, komerční banky, koncepce podpory, konkurenceschopnost, malé a střední podniky, operační programy, podnikání, podpora, podnikatelské prostředí, vládní podpora.

Anotation The main topic of this bachellor´s work „The programmes for the SMEs support in the Czech economy“ is the characterization of the small and medium enterprises and their business in the Czech Republic. There is also the condition analysis, that can affect and even determine their business. The main part is directed to the analysis of the support programmes, that the SMEs can use for their business activities development. It is separated in the state help, the help from the EU sources. The conclusion includes the topis about commercial banks, their part for the SMEs support while making some transaction and offering the financial help. The enclosure involves the example as the study as the businessman has the possiblities for his project financing.

Key words Grants, commercial banks, conception of support, competitiveness, small and medium enterprises, operational programmes, business, corporate environment, government support.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................... 7 1.CHARAKTERISTIKA MÍSTA A ÚLOHY MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V EKONOMICE ČR .............................. 8 1.1. Charakteristika MSP ................................................................................. 8 1.2. Podnikatelské prostředí a vývoj malého a středního podnikání.............. 14 1.3. Závěry SWOT analýzy pro MSP ............................................................ 18 2. POLITIKA PODPORY MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V ČR............................................................................................................ 22 2.1. Formy státní podpory ............................................................................. 22 2.2. Vládní podpora a její institucionální zajištění........................................ 24 2.3. Koncepce podpory rozvoje malého středního podnikání ....................... 30 3. PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ Z ÚROVNĚ EU.......................................................................................... 35 3.1. Cíle a nástroje EU v rozpočtovém období 2007 aţ 2013 ....................... 35 3.2. Strategické dokumenty pro aplikaci regionální politiky EU v České republice ................................................................................................. 39 3.3. Operační programy (OP) ........................................................................ 42 4. ÚLOHA KOMERČNÍCH BANK PŘI PODPOŘE MSP ...................... 49 4.1. Bankovní produkty pro MSP ................................................................. 50 4.2. Komerční financování rozvoje MSP ...................................................... 62 5. VÝSLEDKY ............................................................................................... 64 ZÁVĚR ........................................................................................................... 66 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................... 68 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ .......................................... 71 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................... 72 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................... 73

ÚVOD Zdravě se vyvíjející sektor malého a středního podnikání (MSP) je pilířem kaţdého státu. Vzhledem ke své velikosti mají MSP ale nevýhodu oproti velkým podnikům, a to zejména v oblasti získávání kapitálu. Nemají prostředky na rozvoj svých pracovníků, disponují i relativně niţší kvalitou managementu, mají omezené moţnosti expanze na zahraniční trhy. Aby nedocházelo k limitování jejich rozvoje, státy se snaţí různými formami malé a střední podniky podporovat. Podpora MSP je oblastí, která vyţaduje soustavnou pozornost, protoţe se mění počet, kvalita a zaměření iniciativ a organizací na podporu MSP, a to jak na úrovní národní, tak i mezinárodní. Cílem této bakalářské práce je rozbor úlohy MSP v české ekonomice a politiky podpory rozvoje MSP, a to s vyuţitím fondů EU i produktů komerčních bank. První část práce je věnována charakteristice MSP a podnikatelského prostředí v České republice, vymezení základních pojmů a legislativnímu rámci, který problematiku MSP upravuje. Jsou zde uvedeny jednotlivé stránky SWOT analýzy podnikatelského prostředí, z nichţ vlastně politika rozvoje malého a středního podnikání vychází. Druhá část je věnovaná politice podpory MSP v ČR. Je zde charakterizován systém vládní podpory malých a středních podniků, jaké jsou jednotlivé instituce vládní informační a finanční podpory. V jejím závěru je potom uvedeno vyhodnocení výsledků realizace záměrů Koncepce podpory malého a středního podnikání v letech 2005 - 2006 a cíle, které si Česká republika stanovila v programovém období 2007 - 2013. Součástí práce je i analýza zaměření na podporu malého a středního podnikání z úrovně EU, cíle EU v rozpočtovém období 2007 - 2013. Jsou zde uvedeny kroky, které musela ČR udělat, aby byla připravena čerpat prostředky z EU, včetně jednotlivých operačních programů, s jejichţ pomocí je moţné čerpat pomoc pro malé a střední podniky. V závěru se práce zabývá úlohou komerčních bank při podpoře MSP, nabídkou vhodných produktů a jejich úlohou při poskytování úvěrů ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). Tato část je potom zaměřena zejména na Komerční banku a.s. a její systém poskytování sluţeb pro MSP a pomoc při získávání podpor.

7

1.

1.1.

CHARAKTERISTIKA MÍSTA A ÚLOHY MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V EKONOMICE ČR Charakteristika MSP

Malé a střední podniky jsou důleţitou součástí nejen českého hospodářství ale kaţdé ekonomiky. Jak se mění hospodářské prostředí, které se vyznačuje neustálými strukturálními změnami a růstem konkurenčních tlaků, jejich význam ještě roste.1 V České republice v roce 2008 byl podíl MSP na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů 99,83%. Jejich podíl na zaměstnanosti byl 61,52% a na účetní přidané hodnotě 54,67%. Je potřebné si uvědomit, ţe malé a střední podniky garantují nejběţnější svobody. Dávají šanci k svobodnému uplatnění občanů – podnikatelů, jejich realizaci v produktivním procesu.2 Lidé se v těchto firmách učí přeţít a učí se zodpovědnosti. Kaţdá chyba nebo omyl pro ně znamenají jejich vlastní ztrátu. Malý a střední podnikatel nemá kam uniknout, důsledky neúspěchu nese osobně. Jsou často mnohem těsněji spjaty s konkrétním regionem, podnikatel v regionu zpravidla bydlí, takţe reprezentují místní kapitál a efekty z podnikání zůstávají v daném regionu. Mnohé malé obchůdky, kavárny a provozovny sluţeb dotváří vzhled měst a obcí, které oţivují. Nelze pominout ani tu skutečnost, ţe ve vztahu k danému prostředí jsou tito podnikatelé méně anonymní. Okolí je zná a jejich práce je pod stálou veřejnou kontrolou. Charakteristickým rysem je jejich flexibilita, schopnost pohotově se přizpůsobit měnící skutečnosti. Malé a střední podniky jsou velice rychle schopny reagovat na potřeby trhu, změny ekonomických podmínek a reagovat na chování zákazníků např. i tím, ţe vyhoví individuálním přáním. Jsou povaţovány za protipól monopolům, protoţe působí proti posilování jejich monopolních tendencí. Na druhou stranu, řada malých a středních firem velice úzce spolupracuje s velkými firmami jako jejich subdodavatelé. Velice výrazně se to projevuje v automobilovém průmyslu, kde aţ 60% komponentů automobilky nakupují od svých dodavatelů, mezi kterými jsou ve výrazném počtu malé a střední 1

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008 [online]. 12.6.2009 [cit. 2009-10-26]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: . 2 VEBER, J.; SRPOVÁ, J.; S, A kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2.vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2008. 309 s. ISBN 978-80-247-2409-6.

8

podniky. Podobně je na tom řada stavebních firem, které dostanou velkou zakázku a nemají zaměstnance všech profesí. K zabezpečení činností vyuţívají sluţeb malých a středních dodavatelů v mnoha případech ţivnostníků. Řada ekonomických analýz prokázala, ţe malé a střední podniky hrají významnou roli v ekonomické realitě:3 jsou významným stabilizujícím sociálním prvkem ekonomického systému s velkou schopností absorbovat podstatnou část pracovních sil uvolňovaných z velkých podniků v důsledku strukturálních změn vyplňují trţní „niky“ tam, kde to pro velké podniky není efektivní působí v takových teritoriích, které jsou pro velké podniky nezajímavé a tím napomáhají rozvoji i zaostalejších regionů jsou flexibilní, dokáţou se rychle přizpůsobit změnám trhu mají schopnost být inovativní vzhledem ke změnám v chování zákazníků, vytvářejí vhodné prostředí pro realizaci inovací v podnikání umí čerpat výhody dostupnosti lokálních zdrojů Malé a střední podniky jsou na změny v podnikatelském prostředí ze všech podnikatelských subjektů nejcitlivější. Potřebují společenskou a politickou podporu, uskutečňovanou právě prostřednictvím systému na podporu malého a středního podnikání. Přímé a nepřímé formy podpory a subjekty realizující politiku podpory, jsou nástroji vedoucí ke zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí a k rozvoji malého a středního podnikání. Jednou z nejdůleţitějších výhod malého a středního podnikání je osobní spjatost vlastníka s podnikem.4 Do jeho činnosti není obvykle zapojen jen sám podnikatel ale i rodinní příslušníci. Vlastníci malých a středních podniků tvoří součást vrstvy obyvatelstva označované jako střední stav, který je povaţován za pilíř stability trţního hospodářství. Malé a střední podniky produkují mnoţství nejrůznějších statků a sluţeb nezbytných pro chod národního hospodářství. Vyuţívají k tomu svých předností, které mají oproti 3

FRKOVÁ, J. Malé a střední podnikání (MSP) v ČR po vstupu do EU - hrozby příleţitosti. Praha: České vysoké učení technické, 2006. 28 s. ISBN 80-01-03627-8 4 NOVOTNÝ, J. Nauka o podniku: výstavba podniku. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2007. 213 s. ISBN 978-80-7380-071-0.

9

velkým podnikům. Schopnost malých a středních podniků pruţně reagovat na výkyvy trhu je daná tím, ţe nejsou na rozdíl od velkých podniků zatíţeny existencí rozsáhlého investičního majetku (budovy, stroje, zařízení). Změna předmětu činnosti nevyţaduje velké technické úpravy tak jako u velkých podniků. Výhodou malých podniků je i potenciál pracovníků, kteří jsou univerzálnější. Kdyţ budeme chtít výhody vyjmenovat podrobněji, můţeme si pomoci následujícím výčtem:5 jednoduchá organizační struktura – přináší niţší náklady na řízení firmy a niţší míru byrokracie, flexibilita – malé a střední podniky mohou rychleji a citlivěji reagovat na změny neţ velké korporace – s tím souvisí i větší pruţnost a schopnost improvizace, menší náročnost na energii a suroviny – např. administrativní zátěţ u malých podniků je menší neţ u velkých, snáze hledají drobné mezery na trzích a lépe se uplatňují na lokálních trzích, neboť mohou individuálně řešit potřeby zákazníků, finanční náročnost na 1 pracovní místo je niţší neţ ve velké společnosti, jsou nositeli velkého počtu inovací, i kdyţ niţšího řádu, osobní a přímý kontakt majitele firmy s ostatními zaměstnanci a moţnost udrţování osobního kontaktu se zákazníky, zaloţení firmy nebývá kapitálově náročné. Vedle uvedených předností, provází existenci malých a středních i některé nevýhody. Mezi hlavní nevýhody malých a středních podniků patří: horší přístup k cizímu kapitálu neţ mají velké společnosti, nemohou se zúčastnit podnikání, kde jsou zapotřebí velké investice, často mají slabší pozici ve veřejných soutěţích o státní zakázky, nemohou si dovolit zaměstnávat špičkové odborníky a vědce, často je ohroţují velké společnosti, časté legislativní změny kladou velké nároky na podnikatele, snadněji se mohou dostat do platební neschopnosti, kdyţ odběratelé včas neplatí, nízký trţní podíl, 5

Výhody a nevýhody malých a středních podniků [online]. 2007 [cit. 2009 10.25]. Podnikatel.cz. Dostupné z WWW: .

10

niţší stupeň technologického rozvoje, niţší dostupnost informací a poradenských sluţeb. Právních předpisů, které upravují podnikání MSP je celá řada. Jsou to jednak dokumenty, které se zabývají obecně podnikáním nebo ty, které se zaměřují na MSP a jejich podporu. Právní úprava podmínek pro podnikání v České republice vychází z Listiny základních práv a svobod, kde je zakotveno právo kaţdého občana podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a také právo vlastnit majetek. Mezi základní předpisy z prve jmenované skupiny patří: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který obsahuje vymezení základních pojmů jako podnik, podnikatel. Také je to legislativní předpis upravující postavení podnikatelů, právní formy podnikání či obchodní závazkové vztahy. Upravuje označování obchodních listin, výši základního kapitálu, zápis do obchodního rejstříku, nekalé soutěţní jednání, druhy obchodních společností a podmínky pro jejich vznik a provoz, obchodní závazkové vztahy aj. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, zaměřuje se na vztahy mezi státem a podnikatelskými subjekty provozující svou činnost na základě ţivnostenského oprávnění. Stanoví základní rovnoprávné podmínky pro provozování ţivnosti jak samostatných ţivnostníků, tak také velkých podniků nebo zahraničních subjektů. Zmiňované předpisy se zabývaly obecně podnikáním. Nyní přicházejí na řadu právní předpisy, které s touto prací souvisejí poněkud těsněji, protoţe buď vymezují MSP, nebo uvádějí oblasti, podmínky a formy jejich moţné podpory. Zákon č.47/2002 Sb., tento právní předpis o podpoře malého a středního podnikání je stěţejním dokumentem, který stanoví zásady pro poskytování podpory při zahájení podnikání, jakoţ i při upevňování ekonomického postavení malých a středních podnikatelů. Dále tento zákon uvádí přehled oblastí, do kterých můţe být podpora poskytnuta. Zákon č. 248/2000 Sb., se zabývá podporou regionálního rozvoje. Jeho cílem je vyváţený rozvoj státu nebo kraje, ať uţ se to týká hospodářské nebo sociální oblasti. Obsahuje informace o strategii regionálního rozvoje, kterou vypracovává Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci se správními úřady a kraji.

11

Zákon č.58/1995 Sb., je zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Upravuje státní podporu vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. Zákon č.59/2000 Sb., o veřejné podpoře. Tento zákon upravuje postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody. Říká, ţe veřejná podpora nesmí být poskytovaná způsobem narušujícím nebo hrozícím narušením hospodářské soutěţe tím, ţe by zvýhodňovala určité podnikání nebo odvětví výroby v míře, jíţ by mohl být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy EU. Nařízení Komise č. 70/2001 a jeho přílohy obsahují definice MSP a kritéria na základě, kterých jsou podniky posuzovány. Jak uţ v této práci bylo uvedeno, jedná se o počet zaměstnanců, roční obrat (popř. bilanční sumu) a také určitý stupeň nezávislosti. Dokument popisuje rozhodující roli MSP při vytváření pracovních míst, chápe je jako faktor sociální stability a hospodářského rozvoje. Uvádí i úskalí, které se týká obstarávání kapitálu nebo úvěru, coţ můţe vést k omezení přístupu k informacím, novým technologiím a potenciálním trhům. Proto dochází k ulehčení rozvoje hospodářské činnosti MSP prostřednictvím jednotlivých podpor. Základní pojmy jako podnik a podnikatel v České republice upravuje obchodní zákoník (dále jen ObZ). Pojem podnik je v ObZ definován jako „soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu slouţit.“6 Podnikatelem je podle stejného zákona osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění nebo osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, a také osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsaná do evidence podle zvláštních předpisů. Podnikání ObZ definuje jako soustavnou činnost prováděnou podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku.

6

§ 5 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v aktuálním znění

12

Pojem podnikání v posledních letech zcela zdomácněl v běţném slovníku, nicméně jeho interpretace není tak jednoduchá.7

Vedle výše uvedeného právnického pojetí jsou

i další, podle kterých si můţeme podnikání vysvětlit: ekonomické pojetí – podnikání je zapojení a vyuţití ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota psychologické pojetí – z tohoto hlediska je podnikání prostředek k dosaţení seberealizace. Dává pocit nezávislosti a svobody. Prostřednictvím podnikatelské činnosti člověk můţe realizovat své myšlenky a touhy. sociologické pojetí – toto pojetí říká, ţe podnikání je zdrojem příjmů pro všechny zainteresované, zvyšuje jejich ţivotní úroveň, motivuje k lepšímu vyuţití zdrojů a vytváření pracovních míst a příleţitostí. Definice MSP - malý a střední podnik je definován v právních předpisech České republiky a Evropské unie za účelem jeho podpory. V České republice je tato definice uvedena v Zákoně o podpoře malého a středního podnikání č.47/2002 Sb. v novelizovaném znění. Od 1. 1. 2005 je v platnosti také nová definice malého a středního podnikání pro účely přiznání podpory z veřejných finančních prostředků v prostředí Evropské unie. Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají pouţít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období, vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Za drobného, malého a středního podnikatele se povaţuje podnikatel, který zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně neţ 50 osob a jejichţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

7

VEBER, J.; SRPOVÁ, J.; S, A kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2.vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 309 s. ISBN 978-80-247-2409-6

13

V rámci kategorie malých a středních podniků jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně neţ 10 osob a jejichţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Tabulka č.1: Definice malých a středních podniků Kategorie

Počet zaměstnanců Obrat

Rozvaha

podniků

(méně neţ)

(aktiva)

Střední Malý Drobný (mikro)

< 250

≤

50 mil. EUR

≤

43 mil. EUR

<

50

≤

10 mil. EUR

≤

10 mil. EUR

< 10

≤

2 mil. EUR

≤

2 mil. EUR

Zdroj: CzechInvest, Definice MSP

Přepočet na koruny dostaneme vynásobením částek uvedených v eurech kursem stanoveným Evropskou centrální bankou pro poměr mezi eurem a korunou k 31. 12. roku předcházejícímu roku podání ţádosti. Do výpočtů je nutné také zahrnout subjekty, které jsou s MSP ekonomicky spojené. Tady hraje roli procentuální velikost propojení mezi těmito podniky. Pokud ţadatel kontroluje méně neţ 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiné firmy, je povaţován za samostatného a údaje se stanovují výlučně na základě údajů týkajících se tohoto podnikatele. Jakmile se podnikatel pohybuje v rozmezí 25 - 50 %, potom musí k údajům o své firmě přičíst příslušný procentuální podíl počtu zaměstnanců, ročního obratu a aktiv vlastněného podniku. Poslední moţnost, tedy vlastnictví nad 50 %, pro podnikatele znamená, ţe všechny údaje si musí přičíst v plné výši. V případě problémů je nejlepší moţností poradit se s příslušnými úředníky nebo poradenskou firmou.

1.2.

Podnikatelské prostředí a vývoj malého a středního podnikání

Musíme mít na paměti, ţe ne jenom přímé finanční podpory malým a středním podnikům jsou nástrojem podpory tohoto sektoru. Velkou mírou k rozvoji podnikání přispívá kvalita podnikatelského prostředí, a proto stát neustále pracuje na zlepšování podnikatelského prostředí. Toto je tvořeno širokou škálou podmínek pro podnikání jak v oblasti legislativy, tak oblasti institucionální infrastruktury a v oblasti fungování trhu. Z důvodu, aby pomoc 14

byla účelná a směrovala do oblastí kde je to nejvíce potřeba, vypracovala Česká republika strategický dokument „Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 - 2013“, který slouţí jako nástroj státu na ovlivňování podnikatelského prostředí (více v kapitole 2.3.). Na vytváření podnikatelského prostředí se podílejí zejména státní orgány reprezentované zákonodárnými sbory a ministerstvy a jim na roveň postavenými orgány státní správy, státem zřízené nebo státem podporované instituce a agentury, výzkumná a vývojová pracoviště, subjekty působící v oblasti peněţnictví, banky, pojišťovny, zprostředkovatelské a obdobné organizace ale také trţní subjekty. Podnikatelské prostředí České republiky, ve kterém působí malí a střední podnikatelé po vstupu České republiky do Evropské unie, se vyznačuje několika hlavními rysy, mezi které patří: vysoká míra otevřenosti ekonomiky harmonizace většiny národních předpisů s legislativou EU klesající míra daně z příjmu, při zachování vysokého zdanění práce vysoká míra ochrany zaměstnanců při ukončování pracovního poměru omezený kapitálový trh rostoucí nabídka produktů pro malé a střední podnikatele ze strany bankovního a leasingového trhu stále rostoucí rozsah informací o historii dluţníků, které mají vliv na moţnost vymahatelnosti práva nabídkou kvalifikované pracovní síly, reagující na potřeby trhu propracovaný systém institucí a nástrojů pro poskytování přímých a nepřímých podpor pro malé a střední podnikatele vytváření stále lepších podmínek pro čerpání prostředků z evropských fondů příliv zahraničních investic, které mají za následek poptávku po subdodavatelích, kteří zvyšují kupní sílu v regionech, kde se investice realizují zlepšující se nabídka průmyslových zón na zelené louce ale i vhodných podnikatelských nemovitostí Nejdůleţitější údaje o vývoji MSP v České republice si můţeme ukázat na následujících číslech.8 Podle údajů ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. 12. 2008 celkem 8

Vývoj malého a středního podnikání v České republice (on line) Podnikatel.cz © Copyright 2005 MPO, publikováno 12. 6.2009 (cit. 26. 10. 2009) http://www.mpo.cz/dokument61124.html

15

1 037 255 právnických a fyzických osob, z toho 1 035 521 MSP. Oproti roku 2007 je to nárůst o 1042 MSP, tj. 0,1 %. Kdyţ si situaci rozebereme podle jednotlivých oblastí, tak k nejvyššímu poklesu došlo v počtu vydaných ţivnostenských oprávnění a to pokles o 28,9%. Sníţení počtu vydaných oprávnění ale přinesla novela ţivnostenského zákona, kde místo 125 volných ţivností vznikla jedna volná ţivnost s předmětem podnikání „Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona“, která zahrnuje 80 oborů činnosti. Celkem k 31. 12. 2008 vlastnilo ţivnostenské oprávnění 2 112 podnikatelů coţ je nárůst oproti roku 2007 o 2,83%. U právnických osob MSP došlo k nárůstu o 2,9 % a to zejména ve sluţbách a průmyslu. U fyzických osob došlo k poklesu o 0,56% a to především v obchodu, peněţnictví a sluţbách. Graf č. 1: Vývoj počtu MSP v ČR v letech 1998 - 2008 V ývoj p očtu M S P v Č R v letech 1998-2008 P očet M S P -p rávn ick é osob y P očet M S P -fyzick é osob y P očet M S P

1 100 000 988 697

971 210

1 000 000 900 000 800 000

1 002 045

844 386 740 622

753 807

744 133

746 127

995 701

1 034 479

1 035 521

839 120

839 118 858 051

823 974

999 472

820 612

834 477

700 000 600 000 636 061

650 128

635 735

634 829

500 000 400 000 300 000 200 000

104 561

103 679

108 398

111 298

1998

1999

2000

2001

147 236

144 311

143 994

156 583

2002

2003

2004

2005

178 860

195 359

201 044

2006

2007

2008

100 000 0

Zdroj: MPO, Zpráva o vývoji MSP v ČR za rok 2008, ČSÚ

V oblasti zaměstnanosti se situace oproti roku 2007 také zlepšila. Celkový počet zaměstnanců MSP se v roce 2008 zvýšil na 2 061 tis., to je 1,38 %. (viz Graf č. 2) K největšímu nárůstu došlo hlavně v obchodu a sluţbách. Podíl zaměstnanců MSP na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2008 klesl oproti roku pouze o 0,1 %.

16

Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnanců v MSP V ČR v letech 1998 - 2008

V ý v o j p o čtu za m ěstn a n ců M S P v Č R v letech 1 9 9 8 -2 0 0 8 P o čet zam ěstn an ců (tis.)

2 100 2 061

2 050 2 033

2 000 1 950

1 947

1 983

1 910

1 948 1 870

1 900

1 924 1 830

1 850

1 904 1 848

1 800 1 750 1 700

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: MPO, Zpráva o vývoji MSP v ČR za rok 2008, ČSÚ

Na grafech vidíme, ţe k většímu nárůstu vývoje počtu MSP i počtu zaměstnanců došlo mezi rokem 2001 a 2002. Od této doby dochází ke stagnaci vývoje a ani příliv dotací zatím neovlivnil větší nárůst počtu MSP a jejich podíl na zaměstnanosti. Tímto se vlastně MPO nedaří plnit jeden z hlavních cílů politiky podpory malého a středního podnikání, který si stanovilo. Co je ještě horší, ţe to byl ale asi poslední rok, ve kterém došlo sice k malému ale nárůstu. Vzhledem k probíhající světové hospodářské a finanční krize lze předpokládat, ţe se výsledky v oblasti zaměstnanosti zhorší. Vývoj malého a středního podnikání od roku 1998 do roku 2008 si ukáţeme na některých vybraných makroekonomických ukazatelích, které si znázorníme v následující tabulce č.2. Tabulka č. 2: Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích (v %) Ukazatel

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Výkony

53,03 53,63 51,53 51,44 52,46 52,79 52,29 52,42 52,94

Účetní přidaná hodnota Mzdové náklady /bez OON/

52,25 53,17 51,93 51,33 52,98 54,46 53,02 53,68 55,12 54,01 54,57

Investice Vývoz

41,53 41,06 40,48 37,81 44,52 49,88 51,43 52,57 55,33 55,78 36,25 36,54 36,15 35,74 34,16

34

34,3

40,7

45,2

45,41 46,04

Dovoz HDP

48,84 50,74 49,43 47,12 50,33

49,8

52,5

54,7

56,3

54,45 56,01

53,93 54,57 54,42 55,72 55,82

-

55,9

51,9

55,61 55,88 56,03 56,06

51,53 55,9 56

31,54 31,17 31,63 34,59 34,86 34,69 34,44 36,86 35,76 35,76

Zdroj: MPO, Zpráva o vývoji MSP v ČR za rok 2008, ČSÚ

17

Z údajů z tabulky č. 2 vyplývá, ţe podíl MSP na celkových výkonech podnikatelské sféry poklesl oproti roku 2007 o 0,37%, v porovnání s rokem 1998 je to pokles o 1,5%. V oblasti mzdových nákladů došlo k poklesu oproti roku 2007 o 0,16 % v porovnání s rokem 1998 je to nárůst o 1,97%. Vývoz MSP vykazuje od roku 1998 nepřetrţitý nárůst, procentuálně vyjádřeno nárůst o 9,79% od roku 1998. Vyšší podíl MSP v dovozu souvisí se zaměřením obchodních organizací tohoto sektoru zajišťujících dovozy i pro velké podniky. V roce 2008 došlo ve vývoji sektoru malého a středního podnikání ke zlomu v souvislosti s nástupem finanční a ekonomické krize. Projevilo se to ve zhoršujících se výsledcích celého sektoru ve druhé polovině roku 2008. S postupným nástupem krize se měnila struktura problémů, s nimiţ se sektor potýkal. Měnící se ekonomické podmínky a dopady krize na sektor malého a středního podnikání jsou ve zprávě o vývoji MSP zmíněny jen v omezeném rozsahu a proto jsou výsledky ovlivněny jenom v malé míře.

1.3.

Závěry SWOT analýzy pro MSP

Pro zjištění situace v oblasti podnikatelského prostředí v České republice byla provedena analýza SWOT, která obsahuje souhrnné hodnocení silných a slabých stránek, příleţitostí a ohroţení.9 Je zaměřena na určení klíčových oblastí vycházejících ze sociálněekonomického výzkumu a analýzy sektoru průmyslu za účelem přijetí optimální strategie řešení a rozvoje identifikovaných oblastí. Z této analýzy vyplynulo, ţe mezi silné stránky podnikatelského prostředí České republiky patří schopnost státu přitahovat masivní investice velkých podniků ze zahraničí, jejichţ působení v České republice má pozitivní dopad na celkový ekonomický růst a rozvoj trhu pro malé a střední podnikatele. Výhodou je i tradice průmyslové a řemeslné výroby a odborného školství, na coţ navazuje relativně vysoká kvalifikace a adaptabilita pracovní síly. Patří sem i cenová stabilita s nízkou úrovní inflace a s nízkým růstem výrobních cen. V neposlední řadě je to i existence specializovaných institucí na podporu podnikání, mezi které můţeme zařadit CzechInvet, CzechTrade, ČMZRB, Českou exportní banku (ČEB), Exportní garanční a pojišťovací fond (EGAP) a Informační místa pro podnikatele.

9

Zkrácená verze Operačního programu podnikání a inovace. Praha : Ministrestvo průmyslu a obchodu, 2007 96 s. ISBN 978-80-254-2336-3

18

Pokud jde o slabé stránky, je pro podnikatelské prostředí v ČR charakteristická nedostatečná motivace k podnikání, která byla způsobena narušením podnikatelských tradic po dobu desítek let. Podnikatelskému prostředí neprospívá ani sloţitý daňový systém, zejména z pohledu nejmenších podnikatelů, a taky vysoké celkové daňové zatíţení v podobě odvodů na zdravotní a sociální pojištění. K výčtu slabých stránek můţeme přičíst problémy spojené s nepříznivým legislativním prostředím a nízkou vymahatelností práva. Systém justice není schopen zajistit rychle spravedlnost před soudem, protoţe soudy fungují pomalu a neefektivně. Právní normy jsou příliš sloţité, časté úpravy právního řádu systém spíše znepřehledňují namísto toho, aby jej zkvalitnily. V ČR je nedostatečně rozvinutý systém celoţivotního vzdělávání podnikatelů a jejich zaměstnanců, nedostatečně rozvinutý systém specializovaných sluţeb pro mikro a malé podniky, administrativní náročnost při získávání přímých podpor pro podnikatele, absence nástrojů podpory inovačně zaměřených projektů malých firem s velmi krátkou historií, relativně štědrý sociální systém, který nevyvíjí dostatečný tlak na určitou část obyvatelstva k jejich zapojení do pracovního procesu, nedostatečná propojenost odborných a jazykových znalostí. ČR má relativní dostatek kvalifikované pracovní síly za konkurenční cenu, ale tato není dostatečně připravena na nové impulsy na straně poptávky. Navíc se lokálně i regionálně projevuje nedostatek profesí, především technického zaměření. Tento nedostatek negativně ovlivňuje nedostatečná mobilita pracovní síly, a to jak uvnitř regionu, tak i mezi nimi. Analýza SWOT také zjistila, ţe v České republice je stále podprůměrný počet výzkumných a vývojových institucí ve srovnání s EU a hlavně, ţe jejich propojení s podnikatelskou sférou je nedostatečné. Mezi příleţitosti, ke kterým souhrnná analýza SWOT svým hodnocením dospěla, můţeme zařadit: vytvoření dlouhodobé materiální základny pro vzdělávací a poradenské sluţby k rozvoji podnikání, zavedení a rozvoj systému celoţivotního vzdělávání posílení práv věřitelů a vytvoření podmínek pro postupy řešení insolvence podniků i osob zjednodušení komunikace podnikatelů se státní správou a vyuţitím informačních a komunikačních technologií propagace podnikatelství

19

zvýšení nabídky pro financování inovačně zaměřených projektů malých a středních firem s krátkou historií odstraňování dočasných administrativních bariér při pronikání tuzemských firem na trhy EU rozšíření podpory MSP na některé dosud nepodporované činnosti Protipólem příleţitostí jsou hrozby. V této oblasti analýza SWOT poukázala na moţnost sníţení prostředků v důsledku problému se schválením návrhu finanční perspektivy EU na období 2007 - 2013, nevyváţenou strukturu přímých a nepřímých nástrojů podpory podnikání a priorit rozvoje MSP a nedostatečnou kapacitu pro vyuţití zvýšeného mnoţství prostředků ze strukturálních fondů. K silným stránkám konkurenceschopnosti malých a středních podniků patří jejich pruţná reakce na vývoj trhu, znalost místního trhu, vysoká motivace k výkonu u vlastníků firem a přizpůsobivost pracovní síly. Slabé stránky konkurenceschopnosti MSP charakterizují omezené zkušenosti a znalosti managementu, hlavně v oblasti řízení a marketingu, jejich nedostatečná kapitálová vybavenost a technologická zaostalost. Nemají dostatek volných finančních prostředků na inovaci výrobků, registraci vlastních značek a jejich ochranu či vzdělání svých zaměstnanců. Tento nedostatek vyplývá i z toho, ţe jejich orientace v moţnostech podpory pro MSP je nedostatečná. Nevýhodou je i nízká produktivita práce v porovnání s EU. Příleţitosti, které se nabízejí v příštím období, musí MSP hledat v rozvoji obchodu se státy východní Evropy a Asie a pronikání na nové části jednotného evropského trhu a to hlavně s širším vyuţitím podpůrných programů, které jsou MSP k dispozici. Jsou to zejména prostředky z fondů EU. Aby byly MSP konkurenceschopné, musí se zaměřit na rozvoj výzkumu

a

vývoje

ve

svůj

prospěch

a

spolupráci

s vysokými

školami

a výzkumnými pracovišti, která přinese inovace do této oblasti. Nedostatečná podpora investičních aktivit MSP v porovnání s investičními pobídkami pro

velké

rozvojové

projekty,

zpravidla

zahraničních

firem,

patří

k hrozbám

konkurenceschopnosti MSP. Změna v oblasti školství, kde dnes postrádáme zájem studentů o technické a řemeslné obory, můţe vést k nedostatku pracovních sil v této

20

oblasti. Z hlediska finančního ohodnocení zaměstnanců také pokulháváme za Evropou, a tak se můţe stát, ţe vysoce kvalifikovaní odborníci nám odejdou do zahraničí. SWOT

analýza

stavu

podnikatelského

prostředí

v České

republice

a konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů nám ukázala značný rozsah příleţitostí pro změny. Politika rozvoje malého a středního podnikání reaguje zejména na tyto změny.

21

2. 2.1.

POLITIKA PODPORY MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V ČR Formy státní podpory

Na začátek si uvedeme, co si vlastně pod státní podporou můţeme představit. Je potřeba ji chápat velice široce, tj. jako jakoukoliv hospodářskou výhodu poskytnutou jednomu nebo více subjektům, které by takovou výhodu v rámci svého podnikání nezískaly. Vlády na všech úrovních se snaţí poskytovat pomoc určitým podnikům nebo odvětvím. Státní pomoc můţe mít podobu přímé dotace jednotlivým podnikům, dotace k úvěrům, vládní záruky za úvěr, dotace k úrokům, úlevy na daních apod. Tato veřejná podpora má efekt nejen na firmy, které ji dostávají, ale také na ostatní společnosti na trhu, které dotace nedostaly. Očekávané efekty dotací mohou být jak negativní tak pozitivní. K pozitivním efektům podpory zahraničních investorů patří transfer technologie, růst exportu nebo vytvoření pracovních míst. Negativním efektem je ale zvýšení importu, značná část zisku nadnárodních společnosti je převáděna do mateřských zemí, nedotované podniky ve stejném odvětví nemusí být schopny konkurovat. Také mohou být zlikvidováni domácí konkurenti a s nimi i pracovní místa. Rozhodování o státní pomoci je převáţně politickou záleţitostí a jen v omezené míře je motivována ekonomicky. Vlády nejsou tlačeny k tomu, aby dělali efektivní rozhodnutí, a proto je méně pravděpodobné, ţe politická rozhodnutí budou mít za následek efektivní alokaci zdrojů. Není obvyklé ani analyzovat do jaké míry veřejná podpora splnila svůj účel. To, co vlády mohou dělat je, ţe veškeré dotace budou oznámeny a budou transparentní. Tak potom mohou podniky zakalkulovat tuto informaci do svých rozhodnutí, a přesvědčit se o tom, ţe hra na dotace se vyplatí. Podpora poskytovaná malému a střednímu podnikání orgány státu se zaměřuje, hlavně do následujících oblastí:10 zakládání a rozvoj malých a středních podniků vytváření nových pracovních míst

10

NOVOTNÝ, J. Nauka o podniku: výstavba podniku. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2007, 213 s. ISBN 978-80-7380-071-0.

22

rozvoj vědy a techniky zavádění pokrokových výrobků a technologií ochrana ţivotního prostředí podpora vývozu apod. Podpora státu cílená na malé a střední podniky má různé podoby. Jako hlavní formy lze uvést: poskytování úvěrů záruky za úvěry dotace příspěvky a finanční výpomoci úhrady části nebo celé výše úroků z úvěrů I v České republice podporují malé a střední podnikání státní orgány. Základní podmínky pro poskytování této podpory v rámci příslušných orgánů schvaluje svým usnesením Vláda České republiky a upřesňuje svým rozhodnutím Ministerstvo průmyslu a obchodu u plošných programů a Ministerstvo pro místní rozvoj u programů regionálních. Obecně můţeme aktivity podpory rozdělit do dvou skupin:11 informační podpora finanční podpora Z hlediska původu můţeme subjekty poskytující oba výše uvedené typy podpor rozdělit do tří skupin: vládní organizace zaměřené na poskytování různých sluţeb podnikatelům nevládní organizace na bázi zpravidla neziskových organizací podnikatelské subjekty komerční subjekty specializující se na podporu podnikání

11

FRKOVÁ, J. Malé a střední podnikání (MSP) v ČR po vstupu do EU - hrozby příleţitosti. Praha: České vysoké učení technické, 2006. 28 s. ISBN 80-01-03627-8

23

2.2.

Vládní podpora a její institucionální zajištění

Vláda České republiky schvaluje programy podpory malého a středního podnikání, které reagují na aktuální potřeby rozvoje malých a středních podniků v České republice. Cílem těchto podpor je umoţnit fungování tohoto sektoru tak, aby přispíval ke zvyšování výkonnosti národního hospodářství a jeho konkurenceschopnosti, ke sniţování nezaměstnanosti a regionální, sociální a ekonomické diferenciace, jako základních předpokladů ekonomického rozvoje společnosti. Vládní podpora je uskutečňovaná prostřednictvím jednotlivých ministerstev a spolu s programy Operačního programu Podnikání a inovace podporuje jednotlivé projekty MSP. Vládní podporu můţeme rozdělit do dvou oblastí: a) vládní podpora podnikání b) vládní podpora exportu Programy financované z prostředků státního rozpočtu jsou zaměřeny na poradenství, certifikaci, tvorbu špičkového designu, podporu přípravy projektů pro výzkum a vývoj v rámcových programech EU, investiční projekty MSP na území ČR, kde podnikání nelze podporovat ze strukturálních fondů a podporu zapojení podniků do procesu internacionalizace. Vládní podpora podnikání můţe mít charakter přímé finanční podpory nebo prostředků směrovaných na rozvoj informační a poradenské sluţby pro podnikatele. V rámci finanční podpory v České republice existuje několik institucí aktivních v oblasti státních úvěrových podpor. Speciální bankovní institucí zaloţenou za účelem realizace státních programů podpory malého a středního podnikání je Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Zaměřuje se především na poskytování bankovních záruk a zvýhodněných úvěrů pro podnikatelské subjekty ve všech odvětvích s výjimkou zemědělství. Zemědělské úvěry jsou podporovány prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., je rozvojovou bankou České republiky. Napomáhá rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyţadujících veřejnou podporu. Byla zaloţena v roce 1992. Jejími akcionáři jsou:

24

Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj (72 % akcií), Komerční banka, a. s., Česká spořitelna, a. s.,- obě 13% a Československá obchodní banka, a. s. (necelá 2%) ČMZRB poskytuje především tyto činnosti: podpory malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s vyuţitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů, podpory vlastníkům panelových bytových domů při jejich rekonstrukci, zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty. V oblasti malého středního podnikání se zaměřuje ČMZRB na poskytování záruk, poskytování zvýhodněných úvěrů a niţší úrokovou sazbou nebo bezúročně, s moţností odkladů splátek jistiny, s niţšími nároky na zajištění apod.12. Tuto sluţbu poskytuje jak pro začínající podnikatele, tak pro podnikatele, který realizují investičně náročný projekt s vyšším rizikem. Mezi nejvýznamnější programy vţdy patřili neustále se zdokonalující programy ZÁRUKA, START, TRH, PROGRES a CERTIFIKACE. ČMZRB realizuje podporu na základě dohod uzavřených s Ministerstvem průmyslu a obchodu a v uplynulých letech poskytla záruky v níţe uvedeném objemu. Tabulka 3: Poskytnuté záruky a zaručované úvěry Ukazatel Poskytnuté záruky Objem poskytnutých záruk Objem zaručovaných úvěrů Průměrná výše záruky

2004

2005

2006

2007

2008

počet

511

572

459

482

1 043

mil. Kč

3 076

3 405

2 951

1 925

3 529

mil. Kč

5 368

5 858

5 145

2 959

5 094

%

57

58

57

65

69

Zdroj: Výroční zpráva CMZRB za rok 2008

12

ŠEFLOVÁ, O. Specializované bankovnictví, Dodatek. 1.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006. 118 s. ISBN 80-7265-091-0

25

V roce 2008 banka poskytla nejvíce záruk za sledované období v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Zájem o tyto záruky plně prokázal, ţe představují velmi ţádaný a efektivní produkt. Pro nedostatek prostředků, jejichţ navýšení se i přes veškeré úsilí banky nepodařilo proti původním předpokladům zajistit, byla banka nucena pozastavit příjem ţádostí o záruky. Krátkodobé obnovení příjmu ţádostí, které bylo umoţněno získáním dalších prostředků koncem roku 2008, potvrdilo, ţe záruky představují velmi účinný nástroj pro tlumení dopadů finanční krize na nabídku bankovních úvěrů pro malé a střední podnikatele. Tabulka 4: Poskytnuté zvýhodněné úvěry Ukazatel Poskytnuté úvěry Objem poskytnutých úvěrů Průměrná výše úvěrů

mil. Kč mil. Kč %

2004 1 629 1 369 0,8

2005 969 2 096 2,2

2006 745 1 502 2,0

2007 182 931 5,1

2008 105 286 2,7

Zdroj: Výroční zpráva ČMZR za rok 2008

V této oblasti Ministerstvo průmyslu a obchodu nevyhlásilo pro rok 2008 ţádné výzvy a z toho důvodu nebylo moţné dosáhnout předpokládaný rozsah obchodní činnosti, ani plně vyuţít prostředky strukturálních fondů, které pro tyto účely měla banka k dispozici. Rozhodující část úvěrů je uskutečňována s akcionářskými bankami (cca 76 % výše poskytnutých záruk). Nejvýznamnějšími partnery jsou Česká spořitelna, a.s. a KB, a.s. Z ostatních bank se na záručních obchodech nejvíce podílely Citibank, Europe plc (7,6 %) a GE Money Bank, a.s. (6,4 %) a Raiffeisenbank, a.s. (3,4 %). Další tabulka nám ukáţe, jak se jednotlivé banky podíly na záručních obchodech o podřízených úvěrech podle úvěrujících bank za období 2005 - 2008. Údaje jsou uvedené v %. Tabulka č.5: Podíl jednotlivých bank na záručních obchodech a pořízených úvěrech v %

KB a.s. ČSOB a.s. ČS a.s. Ostatní banky

2005 2006 2007 2008 Záruky Úvěry Záruky Úvěry Záruky Úvěry Záruky Úvěry 37,3 29,3 33,1 29,8 40,7 29,1 31 22 6,7 14,5 4,9 18,9 3,1 24,7 3 21 30,7 26,5 36,8 26,9 26,3 15,1 42 19 24,3 25,8 25,2 23,1 29,9 31,1 24 38

Zdroj: Výroční zpráva ČMZRB za rok 2008, vlastní šetření

26

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. (dále jen "PGRLF")13 je jedním ze

základních

pilířů

dotační

politiky

Ministerstva

zemědělství.

Je

to

jeden

z nejefektivnějších nástrojů českého zemědělství působící v rámci tzv. "národní pomoci". Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství dokazuje, ţe lze s nízkými náklady zajišťovat národní programy podpory, které přinášejí konkrétní okamţité efekty u významné skupiny podnikatelů v zemědělství. Hlavním předmětem činnosti PGRLF je v současné době poskytování dotací k úrokům podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu zabývajícího se zpracováním produkce ze zemědělské výroby a finanční podpora pojištění. Základním charakteristickým rysem je skutečnost, ţe PGRLF není bankou a neposkytuje úvěry. PGRLF se zabývá poskytováním dotací k úrokům a vydáváním garancí na části úvěrů ţadatelům, kteří mají úvěry u komerčních bank. Vládní podpora podnikání nezahrnuje jenom finanční podpory malým a středním podnikům. Jednou z důleţitých oblastí je i přístup k informacím a zvýhodněným poradenským sluţbám. V této oblasti vládní instituce, zejména MPO, vytvořili řadu institucí, které mají uvedené sluţby poskytovat. Tyto programy mají celostátní působnost, a mezi instituce, které poskytují informační a poradenské sluţby patří: Czech Invest - je to organizace zřízena MPO jako národní rozvojová agentura podporující restrukturalizaci průmyslu ČR. Pomáhá domácím i zahraničním subjektům s přípravou realizace jejich investičních záměru v České republice, a to včetně moţnosti získání investičních pobídek. Za dobu od svého zaloţení na konci roku 1992 zprostředkovala na 1 200 investic v celkovém objemu 650 miliard korun, díky nimţ v zemi vzniklo přes 200 tisíc pracovních míst. V oblasti malého a středního podnikání se CzechInvest v souladu s EU angaţuje v úsilí zaměřeném na zjednodušení podnikatelského prostředí, navrhování legislativních změn, spolupráce s podnikatelskými institucemi, konzultace se zahraničními experty. Jedním z klíčových smyslů existence CzechInvestu je podpora podnikání. Kromě podpory z národních zdrojů se v posledních letech staly zdrojem rozdělovaných finančních prostředků i dotační programy EU pro podporu podnikání - nejprve Operační program Průmysl a podnikání (pro roky 2004 - 2006) a nyní Operační program Podnikání a inovace 13

O nás [online]. © 2006 PGRLF, a.s. | [cit. 2009-12-29]. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Dostupné z WWW:

27

(2007 - 2013). V současnosti má CzechInvet 13 regionálních kanceláří, jejichţ úkolem je zajišťovat publicitu programů, poskytovat informace o programech podpory, poskytovat konzultace a návod jak získat informace, pomáhat s přípravou ţádosti o podporu z EU a provádět ţadatele během celého projektového cyklu. V roce 2008 CzechInvest přijímal ţádosti o dotaci v rámci 12 výzev, ve kterých bylo především pro malé a střední podniky připraveno celkem 20,6 miliardy korun. Centrum pro regionální rozvoj ČR14 - (CRR ČR) je příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR ČR). Základním posláním CRR ČR je podpora činností MMR ČR při realizaci regionální politiky vlády České republiky a implementaci programů a projektů Evropské unie v České republice, které spadají do kompetence uvedeného ministerstva. Koncentruje informace o moţnostech podpory regionálního rozvoje a nabízí pomoc při zpracování ţádostí, dokumentů apod. V programovacím období 2007 - 2013 je CRR ČR kontrolním subjektem pro operační programy spolufinancované z fondů EU v rámci Cíle 3 „Evropská územní spolupráce". Ověřuje legalitu a oprávněnost výdajů vykazovaných kaţdým příjemcem dotace, a to včetně projektových partnerů. Vládní podpora exportu má za cíl podporovat vývoz podniků za srovnatelných podmínek jako u všech vyspělých zemí. Po vstupu České republiky do EU se dynamika vývozu zlepšila

a

zahraniční

obchod

se

zvyšuje.

Nepříznivé

na

tom

je,

ţe

jde

o jednostranné zaměření na několik komodit. Podpoře exportu je třeba se věnovat koncepčním způsobem. Na základě této koncepce vypracovávat další kroky týkající se strategie prosazování našich zájmů v zahraničí (Evropské unii a prioritních mimoevropských teritoriích) a na druhé straně vytvářet vhodné domácí podmínky pro české exportéry (ucelená nabídka programů a sluţeb institucí podporujících export apod.). Vládní organizace, která vznikla za účelem podpory obchodu je CzechTrade. CzechTrade má širokou síť zahraničních a regionálních kanceláří, prostřednictvím kterých nabízí sluţby podnikatelům. Jejím hlavním cílem je prosazovat pozice českých exportérů na zahraničních trzích. Snaţí se co nejlépe poznat předmět podnikání klienta a pochopit jeho potřeby. Nabídka se pak odvíjí od připravenosti klienta na export, je sestavena 14

Centrum pro regionální rozvoj České republiky [online]. 2008, 14.5.2008 [cit. 2009-11-01]. BusinessInfo.cz. Dostupné z WWW: .

28

z jednotlivých kroků, které by měl podnikatel realizovat, aby dosáhla exportních úspěchů na trzích, kam chce proniknout. Pomáhá podnikatelům zjistit exportní příleţitosti a ukazuje způsob jak je vyuţít. Má k tomu veškeré předpoklady jako je odborné zázemí a dlouholeté zkušenosti. Specializovanou bankovní institucí, která je zaměřena na financování vývozu realizovaného českými podnikateli s vyuţitím státní podpory podle zákona č.58/1995 Sb. je Česká exportní banka, a.s. (ČEB). Banka nabízí jednak krátkodobé financování se splatnosti do dvou let, které jsou poskytované na komerční bázi bez státní podpory a jednak produkty střednědobého a dlouhodobého financování se splatností od 2 - 10 let, které jsou se státní podporou. Pro poskytnutí vývozního úvěru musí ţadatel splnit řadu podmínek, mezi které můţeme zařadit vyrovnané závazky vůči státu, platební kázeň, průhledné vlastnické vztahy, dostatečná historie firmy a 50 % podíl hodnoty vytvořené v ČR. Taky je vyloučeno personální nebo majetkové propojení vývozce a dovozce. Příjemcem podpořeného financování můţe být vývozce (tj. právnická osoba se sídlem v ČR, výjimečně i fyzická osoba s trvalým pobytem v ČR) nebo jeho zahraniční odběratel. Příjemcem některých druhů úvěrů můţe být také výrobce produkující pro vývoz nebo český subjekt investující v zahraničí. Součástí systému vládní podpory exportu je Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP). EGAP nabízí pojišťovací sluţby, které jsou velice významnou sloţkou podpory vývozu, protoţe kryjí rizika moţné majetkové ztráty v důsledku ztráty inkasa za pohledávkami z vývozu buď přímo vývozcům, nebo financující bance.15 Podstata rizika můţe spočívat ve dvou základních příčinách a to v insolventnosti zahraničního partnera nebo nepříznivých politických okolnostech. V praxi tato státní podpora znamená, ţe EGAP svým pojištěním vykrývá mezeru na trhu, na kterou nemají soukromé úvěrové pojišťovny dostatečnou kapacitu. Jedním ze základních předpokladů pro poskytnutí pojištění se státní podporou je, ţe podíl českého zboţí a sluţeb na celkové hodnotě vývozu musí dosahovat minimálně 50%. Smyslem tohoto opatření je poskytnout úvěrové pojištění a financování se státní podporou co nejširšímu okruhu českých výrobců a dodavatelů sluţeb a současně respektovat princip přednostní podpory vývozu zboţí a sluţeb převáţně domácího původu.

15

SŮVOVÁ, H., et al. Specializované bankovnictví, 1.vyd.. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 1997, 398 s. ISBN 80-902243-2-6

29

Hlavním motivem angaţovanosti státu a uţití státního rozpočtu pro různé formy pomoci vývozcům byla snaha vlády o oţivení domácí ekonomické aktivity, zvýšení zaměstnanosti, a tím i tvorby hrubého domácího produktu země prostřednictvím vývozu zboţí a sluţeb.

2.3. Koncepce podpory rozvoje malého středního podnikání Vláda České republiky prostřednictvím svého ministerstva průmyslu a obchodu vypracovává na jednotlivá období strategie pro rozvoj MSP, které předpokládají vyuţití prostředků nejenom státní podpory, ale hlavně ze strukturálních fondů. Prvním dokumentem, který dnes jiţ můţeme hodnotit, je „Koncepce podpory malého a středního podnikání v letech 2005 - 2006“, jejíţ hlavním cílem bylo zjednodušení a zpřehlednění moţností a povinností MSP. K výsledkům, které tato Koncepce přinesla, můţeme zařadit: a) v oblasti podnikatelského prostředí: níţila se sazba daně z příjmu právnických osob (postupně z 28% na 24%), a některé sazby daně z příjmu fyzických osob (z 15% na 12% a z 20% na 19%), ve zdaňovacím období 2004 - 2006 zkrátila se doba odpisování v odpisových skupinách 1 – 3 movitého majetku byla zavedena odpočitatelná poloţka ve výši 100% vynaloţených nákladů na výzkum a vývoj daňově uznatelné náklady byly rozšířeny o náklady zaměstnavatele vynaloţené na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání a na ubytování zaměstnanců byla připravena a vládou schválena koncepce zjednodušení administrativních postupů při podnikání zřízením centrálních registračních míst při ţivnostenských úřadech byla rozšířena data o malých a středních podnikatelích pro státní správu, banky a podnikatelskou samosprávu, která mohou být vyuţívána i pro účely úvěrování bylo zahájeno měření administrativní zátěţe způsobované podnikatelům právními předpisy a práce na sniţování této zátěţe s cílem sníţit ji minimálně o 20 %

30

b) v oblasti zlepšování a rozvoji infrastruktury pro rozvoj podnikání programem pro

PROSPERITA

efektivní

spolupráci

byly

poloţeny

základy

k vytvoření

prostředí

podnikatelského

sektoru

s vědeckovýzkumnými

institucemi a vysokými školami programem ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA se zvýšila schopnost vytvářet podmínky pro růst kvalifikace zaměstnanců velice důleţitým momentem byla i skutečnost, ţe s vyuţitím prostředků státního rozpočtu a strukturálních fondů byl vytvořen základ pro intenzivnější a kvalitnější poskytování poradenských sluţeb pro MSP zkvalitněním sítě externích poradců c) v oblasti přímé podpory pro malé a střední podnikatele - hlavní poznatky v této oblasti jsou: byla prokázána správnost programů zaměřených na zvýhodněné úvěry a taky způsob jejich realizace, která byla zaměřena na intenzivní spolupráci s bankami a rostoucím zapojením bank do financování investičně zaměřených projektů byl zaznamenán značný převis poptávky nad nabídkou u programů poskytující dotace podnikatelům k rozvoji konkurenceschopnosti a inovačně zaměřeným projektům zjištěn růst zájmu o programy na podporu úspory energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie Strategický dokument „Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 - 2013“ (dále jen Koncepce) vydaný MPO v dubnu 2006 se snaţí co nejpřesněji a nejsrozumitelněji přiblíţit současnou situaci a zahrnuje vizi sektoru MSP. Tato vize nastiňuje, ţe malí a střední podnikatelé si udrţí převaţující podíl na celkovém počtu podniků a stejně tak budou i nadále zaměstnávat nadpoloviční většinu práceschopného obyvatelstva. Spolupracovat budou s vysoce exportně zaloţenými podniky působícími v České republice (zejména podnikatelé střední velikosti) a jejich činnost bude zaměřena na výrobu nebo prodej výrobků nebo sluţeb s vysokou přidanou hodnotou. Při svém vývoji budou více vyuţívat výsledky výzkumu a s vývozem budou pronikat i mimo prostor EU. Jejich hlavním trhem ale i nadále bude trh tuzemský. Vedle podnikatelů střední velikosti, budou podnikat drobní a malí podnikatelé v oblasti softwaru, designu a poskytování poradenství. I v tomto sektoru se zvýší poptávka po kvalifikované pracovní síle.

31

Hlavním

cílem

Koncepce

na

období

2007

-

2013,

je

především

zajistit

konkurenceschopnost sektoru malých a středních podnikatelů působících na území České republiky a tím zachovat a podpořit další rozvoj schopností těchto podniků vytvářet nová pracovní místa, ovlivňovat ekonomický růst a vyrovnávat rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů. Aby Česká republika mohla toho cíle dosáhnout, musí koordinovat postupy s politikami Evropské unie a úzce spolupracovat s organizacemi podnikatelské samosprávy. Dílčí cíle Koncepce: zlepšit podmínky pro podnikání zejména v oblasti zjednodušení daňového systému, zakládání podniků a vymahatelnosti práva posílit význam podniků střední i malé velikosti schopných působit jako významní subdodavatelé velkých nadnárodních podniků, pronikat s výrobky na zahraniční trhy i mimo EU zachovat a posílit úlohu malých a středních podnikatelů jako tvůrce nových pracovních míst přispívajících ke sniţování rozdílů v ekonomickém rozvoji regionů zejména v oblasti sluţeb včetně cestovního ruchu, vzdělávání, zdravotnictví, stavebnictví a maloobchodu vytvořit s vyuţitím prostředků strukturálních fondů dlouhodobě udrţitelný základ pro poskytování přímých podpor pro malé a střední podnikatele prostřednictvím záruk, zvýhodněných úvěrů a rizikového kapitálu a tak zvýšit i zájem soukromého kapitálu, zejména bank, na financování rozvoje těchto podnikatelů zvýšit přehlednost a sníţit administrativní náročnost získávání a vyuţívání podpor pro malé a střední podnikatele K tomu, aby se v České republice vytvořilo kvalitní, podnikatelsky příznivé prostředí Koncepce stanovila čtyři směry realizace a navrhla několik opatření, která jsou postupně realizována. Směry realizace: a)

Zlepšování

podnikatelského

prostředí,

v této

oblasti

je

trvalým

úkolem

zjednodušování administrativy a podmínek k podnikání. Je nutné sniţovat celkovou administrativní zátěţ podnikatelů v oblasti jejich informačních povinností s vyuţitím sdílení informací v rámci databází státu. Další opatření jsou zaměřena do oblasti daňové legislativy, kde by mělo dojít k jejímu zjednodušení, pro daňové orgány plyne povinnost 32

zavést institut závazného výkladu příslušného předpisu s nutností poskytnout tento výklad podnikatelským subjektům bezplatně nebo za přijatelný poplatek. Předpokládá se sniţování daňového a dalšího finančního zatíţení podnikatelů. Je potřeba sjednotit a zjednodušit legislativu v podnikání a zajistit vzájemnou provázanost právních předpisů se zřetelem na posuzování dopadu legislativních změn na MSP, které jsou nedílnou součástí legislativního procesu. Samozřejmostí by mělo být zveřejňování právních předpisů v dostatečném předstihu před datem jejich účinnosti, aby byl prostor pro získání informací a zavedení nového zákona do praxe. Ke zlepšení podnikatelského prostředí přispěje i důsledná kontrola chování velkých podniků, včetně nadnárodních společností hlavně z hlediska dodrţování pravidel hospodářské soutěţe. b) Zkvalitňování a rozšiřování infrastruktury pro rozvoj malého a středního podnikání bude probíhat formou spolupráce a provázanosti institucí, které se podílejí na poskytování přímých a nepřímých podpor pro malé a střední podnikatele. Úkolem je rozvíjet vyuţití Informačních míst pro podnikatele, zajistit, aby centralizované poskytování informací prostřednictvím portálu BusinessInfo bylo přehledné a dostatečné, zvýšit kvalitu poradenství pro podnikatele ve všech stádiích rozvoje za dostupnou cenu. Rozšíření míst pro podnikání bude dosaţeno revitalizací starých průmyslových areálů, nepotřebných vojenských objektů a dalších prostor vhodných k vyuţití pro podnikatelské účely. Bude vytvořen prostor pro rozvoj lidských zdrojů, infrastruktury a podporu pro sdruţování malých a středních podniků. c) Přímá podpora malým a středním podnikatelům bude vycházet ze zachování návaznosti na programy, které se osvědčili v období let 2004 - 2006. Opatření, která Koncepce přijala v této oblasti, jsou zaměřena na zlepšení přístupu malých a středních podnikatelů ke kapitálu, zejména soukromému, orientaci dotační podpory hlavně na rozvoj znalostní ekonomiky a poradenských, informačních a vzdělávacích sluţeb, sjednocení plošně zaměřené podpory malého a středního podnikání s regionální podporou a podporu rozvoje účelněji vyráběných výrobků s příznivým vlivem na ţivotní prostředí. d) Nástroje přímé podpory podnikatelů a rozvoje infrastruktury podnikání a jejich financování budou osvědčené cenově zvýhodněné záruky na bankovní úvěry, úvěry se sníţenou úrokovou sazbou, podřízené úvěry, dotace a kapitálové vstupy. Dotace budou orientovány zejména na rozvoj znalostí ekonomiky a podporu poradenských,

33

informačních a vzdělávacích sluţeb. Dominantním zdrojem financování budou strukturální fondy EU, následují prostředky státního rozpočtu a soukromé zdroje. Vhodná je kombinace prostředků státního rozpočtu a strukturálních fondů s regionálními podporami. Na financování malého a středního podniků budou ze státního rozpočtu vynaloţeny do roku 2013 prostředky ve výši 19 300 mil. Kč.

34

3.

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ Z ÚROVNĚ EU

Podpora podnikání je tedy moţná, jak je uvedeno v předchozí kapitole v rámci národní politiky. Nejvíce finančních prostředků však lze čerpat na podporu podnikání v rámci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU, z tzv. evropských fondů. V rámci této politiky je k dispozici největší objem finančních prostředků určených pro rozvoj podnikání. Lze ji tedy povaţovat za nejdůleţitější. Česká republika se řadí mezi chudší státy Evropské unie a v období 2007 - 2013 můţe ke zlepšení ţivotní úrovně svých obyvatel čerpat z fondů EU přibliţně 26,7 miliard EUR, coţ je zhruba 752,7 miliard Kč. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibliţně 132,83 mld.Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, jelikoţ EU financuje maximálně 85% způsobilých výdajů. Mnoţství a účel pouţití finančních prostředků z EU se odvíjí od vymezení regionální politiky Evropské unie, která je souborem aktivit, nástrojů a prostředků, kterými se řídí státy Evropské unie.

3.1.

Cíle a nástroje EU v rozpočtovém období 2007 aţ 2013

Evropská regionální politika (politika soudrţnosti) je projevem určité solidarity na úrovni EU a má i nezanedbatelný význam při posilování společné identity.16 Významným důvodem vzniku regionální politiky na úrovni EU je rozpor mezi závaţností regionálních problémů a schopností států tyto problémy řešit. Státy, které mají největší regionální problémy, si nemohou dovolit dostatečnou podporu vlastních regionů, coţ by mnělo za následek nebezpečí, ţe tyto regiony neobstojí v ostré soutěţi o získání zahraničních investic. Dalším z důvodů bylo i to, ţe vlády často omlouvaly poskytování dotací průmyslu regionálními problémy, ale v podstatě pomáhaly průmyslu v boji proti zahraniční konkurenci. Dotování soukromých podniků z veřejných zdrojů je zakázáno zakládacími smlouvami a regionální politika je jednou z mála povolených výjimek. Cílem regionální politiky EU je zajistit srovnatelnou ţivotní úroveň obyvatel všech regionů.17 Má směrovat pomoc do zaostávajících regionů, kde je nízká zalidněnost, vysoká nezaměstnanost, špatná infrastruktura, nebo regionů s nevyhovující strukturou průmyslu, 16

CHVOJKOVÁ, A.; V. , Květoň a kol. Finanční prostředky fondů EU v období 2007-2013. 1.vyd. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, 2007. 183 s. ISBN 978-80-86684-43-7

35

které jsou proto nuceny se přeorientovat na jiná odvětví. V rámci regionální politiky se podporují hlavně konkurenceschopné, rozvojové a inovativní projekty, protoţe přestavují dlouhodobější účinek, neţ podpora ohroţených odvětví. V současné době jsou sedmileté. Celý programovací mechanismus začíná u Evropské komise (EK), která vytyčí před kaţdým obdobím cíle regionální politiky. Jakmile jsou definovány jednotlivé cíle na úrovni EU, postupuje jednání k nalezení shody mezi EU a jednotlivými členskými státy. Finanční nástroje a iniciativy k zmírňování ekonomických a sociálních rozdílů Společenství existují jiţ od počátku integračního procesu, postupně doznávají změn a nejvýznamnější změnou v současném programovacím období je větší koncentrace zdrojů na nejchudší členské země a regiony a posun priorit k podpoře růstu, zaměstnanosti a inovací. S posledním rozšířením EU se výrazně prohloubily ekonomické a sociální nerovnosti. V evropské sedmadvacítce jeden ze tří občanů (celkem 170 milionů) ţije v nejchudších regionech, na které se zaměřuje podpora z cíle Konvergence. Regionální politika probíhá v cyklech, které se shodují s rozpočtovými obdobími EU. Evropská unie si stanovila pro následující období 3 cíle zaměřené na rozvoj regionů, společné pro všechny státy EU. První a třetí cíl je určen těm regionům, které nedosahují 75% průměrného unijního HDP. Jedná se o tyto cíle: a) Cíl konvergence V jeho centru stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudrţnosti s výjimkou hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 miliard eur. Pro jednotlivé regiony soudrţnosti (NUTS II) je zpracováno sedm regionálních operačních programů (ROP) s celkovou přidělenou částkou 4,66 miliard eur, a to: ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Střední Morava

36

ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Střední Čechy Tematické operační programy jsou zaměřeny na určitou oblast, například ţivotní prostředí, nebo infrastruktura a jsou platné pro všechny regiony České republiky. Celková přidělená částka je 21,23 miliard eur a patří k nim: OP Doprava OP Ţivotní prostředí OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný operační program OP Technická pomoc b) Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Tento cíl podporuje regiony, které nečerpají z Konvergence. V České republice pod něj spadá Hl. m. Praha. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 miliardy eur a je realizován prostřednictvím dvou operačních programů: OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita c) Cíl Evropská územní spolupráce Usiluje o podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V rámci programů přeshraniční spolupráce budou podporovány priority dohodnuté s příslušnou partnerskou zemí. Na cíl Evropská územní spolupráce připadá v České republice 0,39 miliard eur, spadají pod něj všechny regiony a prostředky lez čerpat z těchto operačních programů: OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko

37

OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko) OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny) Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU) Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy) Regionální politika EU je zaloţena na několika základních principech, které jsou odraţeny v programové a právní úpravě celého procesu poskytování pomoci. Pro programové období 2007 - 2013 se jedná o těchto pět principů: programování, koncentrace (nasměrovaní výdajů strukturálních fondů do oblastí, kde existují největší strukturální problémy), partnerství (účast Evropské komise a odpovídajících regionálních a místních orgánů na všech etapách administrace strukturálních fondů), adicionality (doplňkovost, prostředky ze strukturálních fondů, by neměli nahrazovat národní zdroje, ale je doplňovat). Kromě těchto základních principů se regionální politika řídí i mnoha doplňkovými principy, jako je např. princip subsidiarity, koordinace a harmonizace, integrace, konvergence, solidarity, kompatibility a proporcionality. Kaţdá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Jsou to strategické dokumenty představující průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU a individuálních zájmů členských států. Hlavním nástrojem realizace politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU jsou tzv. fondy EU, jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke sniţování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. K těmto fondům patří dva strukturální fondy a to : a) Evropský fond pro regionální rozvoj (European regional development fund - ERDF), kterého cílem je posilovat hospodářskou a sociální soudrţnost v rámci Evropské unie vyrovnáváním rozdílů mezi regiony. ERDF je objemem peněz největším ze strukturálních

38

fondů EU. Prostředky jsou určeny na přímé podpory investice do výroby vedoucí ke tvorbě nových pracovních míst a na investice do dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury.

Podporuje

místní

rozvoj

a rozvoj

malého

a středního

podnikání

v problémových regionech, výzkum a vývoj a investice zaměřené na ţivotní prostředí. Důleţitou úlohu mají i investice do infrastruktury a to zejména v nejméně rozvinutých regionech. b) Evropský sociální fond (European social fund - ESF) - tento má za úkol zvýšení zaměstnanosti a rozšíření pracovních příleţitostí v EU. ESF podporuje činnost členských států v oblasti přizpůsobování pracovníků a podniků formou systémů celoţivotního vzdělávání, navrhování a šíření inovačních forem organizace práce. Dále podporuje projekty, které pomáhají rizikovým skupinám obyvatel, jako jsou ekonomicky neaktivní osoby, mladí nezaměstnaní, zdravotně postiţení, ţeny apod. A pak také Fond soudrţnosti, jinak Kohezní fond, který byl zaloţen k poskytování pomoci vybraným zemím EU. Je to zvláštní fond solidarity na pomoc v souvislosti s přípravou na vytvoření Evropské měnové unie. Moţnost čerpat z něho mají státy, jejichţ HDP je niţší neţ 90% průměru EU. Tuto podmínku ČR splňuje. Oproti strukturálním fondům je jeho pomoc určena na přímé financování konkrétních velkých projektů v oblasti ţivotního prostředí, rozvoje dopravy (transevropské dopravní sítě, podpora veřejné dopravy), nově zasahuje také do oblasti energetické politiky a vyuţívaní obnovitelných zdrojů energie. Fond není přímo zaměřen na regionální politiku. Pomoc je pouze doplňující vzhledem k pomoci, kterou regionům poskytují strukturální fondy.

3.2.

Strategické dokumenty pro aplikaci regionální politiky EU v České republice

Tím, ţe ČR přistoupila k Evropské unii, a zapojila se do strukturální politiky, musela vypracovat celou řadu strategických a programových dokumentů.18 Všechny tyto dokumenty musí být v souladu s dokumenty a mechanizmy, které pouţívá EU. Celý programovací cyklus začíná u Evropské komise (EK), která vytyčí hlavní zásady a priority politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU v dokumentu Strategické obecní zásady Společenství (SOZS). Tento dokument doporučuje způsoby, jak by regiony měli nejlépe vyuţít prostředky, které jsou příštích sedm let k dispozici. V souladu s integrovanými

18

MAREK, D.; KANTOR, T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie,. 1.vyd. Praha : Společnost pro odbornou literaturu, o.s., 2007. 210 s. ISBN 978-80-87029-13-8

39

obecnými zásadami pro růst a zaměstnanost obnovené lisabonské agendy by programy podporované politikou soudrţnosti podle SOZS, měly usilovat dodrţování níţe uvedených obecních zásad: a) Přitaţlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující - jedním z předpokladů pro růst a zaměstnanost je zabezpečit, aby byla podnikům k dispozici potřebná moderní a bezpečná infrastruktura (např. doprava, ţivotní prostředí, energie), která je pro výkonnost mnohých podniků významným faktorem, ovlivňujícím hospodářskou a sociální přitaţlivost regionů a měst. Investicí do infrastruktur zaostávajících regionů se podpoří růst a posílí konvergence se zbytkem Unie a zlepší se kvalita ţivota. Prostředky na financování by neměly pocházet jenom z grantů, ale také ze soukromého sektoru a úvěrů, například od Evropské investiční banky (EIB). b) Zlepšení znalostí a inovace pro růst - k dosaţení cílů u této zásady je potřeba zabývat se nízkou úrovní výzkumu a technologického rozvoje, podporovat inovaci formou nových nebo zdokonalených výrobků, postupů a sluţeb a to tak, aby obstáli v mezinárodní konkurenci. c) Vytváření více a lepších pracovních míst - je to snaha o plnou zaměstnanost a vyšší produktivitu,

která

závisí

na

řadě

činností

včetně

uţ

zmíněných.

Investice

do infrastruktury, rozvoje podnikání a výzkumu přinášejí nové pracovní příleţitosti v krátkodobém horizontu ale i dlouhodobém, a to z toho důvodu, ţe příznivě působí na produktivitu a konkurenceschopnost. Aby z těchto investic vznikl maximální počet pracovních příleţitostí a stálá pracovní místa, je třeba rozvíjet a zvyšovat lidský kapitál. Co se týče rozvoje lidského kapitálu, politika členských států je zaměřena na činnost přivádění lidí do zaměstnání, jejich setrvání v zaměstnání a modernizaci systémů sociální ochrany, zvýšení pruţnosti trhu práce a investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělání. Nutností je i věnovat pozornost investicím, které mají zvýšit efektivitu veřejné správy, a investicím do vzdělávacích, sociálních, zdravotních a kulturních infrastruktur. V návaznosti na SOZS, kaţdý členský stát připravil Národní strategický referenční rámec (NSRR). Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013 je součástí přípravy České republiky na čerpání finančních prostředků, které jsou určeny pro realizaci politiky

40

hospodářské a sociální soudrţnosti v následujících sedmi letech.19 Je to základní programový a strategický dokument, vymezující základní strategii a prioritní oblasti, které budou v ČR financovány z fondů EU v programovacím období 2007 - 2013. Dne 27. července 2007 byl přijat Evropskou komisí. Struktura tohoto dokumentu vychází přímo z legislativy EU. Obsahuje analýzu, národní strategii, seznam programů podpory včetně rozdělení finančních prostředků. Součástí dokumentu je také strategie posilování administrativní kapacity, nezbytné pro jeho efektivní plnění a popis způsobu koordinace jednotlivých programů. Je rozdělen do dvou částí, strategické a operační. Ve strategické části popisuje zvolenou strategii pro všechny definované cíle politiky soudrţnosti EU. Základem operační části je seznam operačních programů a rozdělení finančních prostředků mezi tyto programy. Dokument je připomínkována a schvalován ze strany Evropské komise. Aţ po vyjednání NSRR můţe dojít k vyjednávání jednotlivých operačních programů. Česká republika si v NSRR stanovila za globální cíl přeměnu socioekonomického prostředí ČR tak, aby ČR byla přitaţlivým místem pro realizaci investic, práci a ţivot obyvatel. Bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyváţený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality ţivota obyvatelstva. Vedle globálního cíle má NSRR také čtyři strategické cíle: Konkurenceschopná česká ekonomika - z celkových 26,69 miliard eur, které Evropská unie poskytla České republice k dispozici v období 2007 aţ 2013, je částka 5,11 miliard eur určena hlavně na zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Prostředky budou alokovány na základě operačních programů „Podnikání a inovace“ a „Výzkum a vývoj pro inovace“. Cílem je posílit konkurenceschopnost podnikatelského sektoru v ČR zvyšováním jeho produktivity a odstraňováním bariér růstu. Pomoc EU směřuje na zvýšení motivace k podnikání, rozvoje podnikatelské infrastruktury a kvalitních poradenských sluţeb. Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost - prostředky pro tuto oblast budou poskytovány na základě tří operačních programů: „Lidské zdroje a zaměstnanost“, „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ a „Praha – Adaptabilita“. Cílem je podpořit rozvoj vnitřně různorodé sociálně citlivé a soudrţné společnosti a přispět ke zvyšování kvality ţivota obyvatel. Zároveň půjde o vytvoření moderního vzdělávacího systému, který 19

Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 - verze červenec 2007 [online]. 2007 [cit. 2010-0321]. Fondy evropské unie. Dostupné z WWW:

41

přispěje k rozvoji znalostní ekonomiky a stane se zdrojem efektivity a flexibility trhu práce České republiky. Na vytvoření moderní občanské společnosti je z celkového objemu peněz poskytnutých ze strany EU České republice pro období 2007 aţ 2013 určena částka 3,77 miliard eur. Atraktivní prostředí - na investice do zlepšení kvality ţivotního prostředí a dostupnosti dopravních sítí v České republice je určena částka 10,68 miliard eur. Prostředky budou poskytovány na základě operačních programů „Ţivotní prostředí“ a „Doprava“. Cílem je zlepšit dostupnost environmentální infrastruktury, obnovení kvality ţivotního prostředí a podpora úspor energie. Zároveň má být posílena dostupnost dopravy a dopravní obsluţnost při zmírnění dopadu dopravy na ţivotní prostředí. Vyváţený rozvoj - finanční pomoc bude poskytována prostřednictvím sedmi regionálních operačních programů a operačních programů Praha

- „Konkurenceschopnost“,

„Integrovaný operační program“ a „Technická pomoc“. Cílem je odstraňování ekonomických rozdílů mezi regiony. Jde hlavně o posílení ekonomického růstu a růstu zaměstnanosti vyuţitím ekonomické, sociální a kulturních odlišností jednotlivých regionů České republiky. Na investice do vyváţeného a harmonického rozvoje celého území České republiky poskytla Evropská unie ČR v období 2007 aţ 2013 částku 6,72 miliard eur.

3.3.

Operační programy (OP)

Čerpání

finančních

prostředků v rámci

regionální

politiky

EU

je

realizováno

prostřednictvím operačních programů, které si kaţdá členská země dojednává s Evropskou komisí. Z pohledu ţadatelů a realizátorů jsou to vlastně nejvýznamnější strategické dokumenty. Vyskytují se ve dvou variantách - tematické OP, které řeší problematiku daného sektoru nebo oblasti (např. ţivotní prostředí, doprava, podnikání apod.) a regionální OP, které se vztahují na jeden region. a) Tematické operační programy - řeší problematiku daného sektoru. Řídícími orgány operačních programů jsou příslušná ministerstva, která musí ke kaţdému programu vypracovat podrobný metodologický materiál. Vzhledem k rozsáhlosti daného témata, se zaměříme na Operační program Podnikání a inovace (OPPI), který patří k hlavním opatřením na přímou podporu malého a středního podnikání v ČR.

42

Operační program Podnikání a inovace (OPPI) byl schválený usnesením vlády ze dne 13. 11. 2006. Navazuje na Operační program Průmysl a podnikání (OPPP), který byl vyhlášen po vstupu České republiky do Evropské unie pro zkrácené období let 2004 - 2006. Významnou součástí OPPI je podpora podnikatelského prostředí v ČR, protoţe toto patří ke klíčovým atributům dalšího úspěšného rozvoje české ekonomiky. Kvalitní podnikatelské prostředí vytváří podmínky pro úspěšný vznik a rozvoj konkurenceschopných podnikatelských subjektů, které následně vytvářejí nová pracovní místa a celkově posilují hospodářskou a sociální soudrţnost. OPPI je spolufinancován ze strukturálních fondů EU, konkrétně fondu regionálního rozvoje a z prostředků státního rozpočtu, procentuálním poměrem 85/15. Ve schodě s prioritními rozvojovými cíli Národního strategického referenčního rámce ČR na období 2007 - 2013, na základě důsledné analýzy stavu podnikatelského prostředí a se zvláštním zřetelem k problematice podpory inovací bylo v Operačním programu Podnikání a inovace (OPPI) stanoveno následujících sedm prioritních os, z nichţ šest je věcně zaměřených na podnikatelskou sféru a jedna prioritní osa je zaměřená na technickou pomoc.20 Prioritní osa 1 - „Vznik firem“ - cílem této prioritní osy je usnadnit přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu a rozšířit tím moţnosti pro financování jejich podnikatelských záměrů. Jedná se např. o pořízení a rekonstrukci dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, pozemků, pořízení zásob, drobnější investičně zaměřené projekty s důrazem na diferenciaci charakteru podpory, apod. Příjemci podpory jsou výhradně MSP. Prioritní osa 2 - „Rozvoj firem“ - první část se zaměřuje na podporu realizace rozvojových podnikatelských projektů konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání niţší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená schopnost poskytnout zajištění úvěru v moţnosti získat externí zdroje financování prostřednictvím bankovních nástrojů. Druhá oblast podpory je zaměřena na zlepšování technické vybavenosti podniků nákupem moderních technologií a na rozvoj vybraných strategických sluţeb. Např. pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, koupě podniku v konkurzu, financování pohledávek do lhůty splatnosti, rozvoj informačních 20

Zkrácená verze Operačního programu podnikání a inovace. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2007. 96 s. ISBN 978-80-254-2336-3

43

a komunikačních technologií apod. Příjemci podpory jsou z převáţné části malé a střední podniky. Prioritní osa 3 - „Efektivní energie“ - cílem je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti sniţování energetické náročnosti výroby a podpořit začínající podnikatele v aktivitách vedoucích k vyššímu vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Např. výstavba a rekonstrukce zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, zavádění a modernizace systémů měření a regulace, modernizace, rekonstrukce a sniţování ztrát v rozvodech elektřiny, tepla apod. Příjemci podpory jsou z převáţné části MSP. Prioritní osa 4 - „Inovace“ - je zaměřena na podporu technických (inovace produktů a procesů) a netechnických (organizační a marketingová inovace) v podnicích, včetně rozvíjení spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi a na podporu jejich vlastních firemních kapacit pro VaV a návazných aktivit, zejména v sektoru MSP tak, aby se zvýšila inovační aktivita podniků a počet podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Např. zvýšení technických a uţitných hodnot výrobků, zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi, vznik nebo rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum, vývoj, inovaci výrobků a technologií apod. Příjemci podpory jsou z větší části MSP. Prioritní osa 5 - „Prostředí pro podnikání a inovace“ - sleduje vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačních podnikání. Je zaměřena na vytváření potřebné infrastruktury pro začínající podnikatele v podobě podnikatelských inkubátorů, na rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdělávacími institucemi z oblasti výzkumu a vývoje s cílem podpořit a urychlit inovační procesy v podnicích. V jejím rámci jsou podporovány především všechny formy efektivní kooperace mezi podniky, zejména MSP a dalšími subjekty. Tato prioritní osa se rovněţ zaměřuje na tvorbu kvalitní infrastruktury pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů v podnikové sféře a v institucích poskytujících sluţby pro podnikatelské subjekty v oblasti dalšího vzdělávání zaměstnanců. Prioritní osa 6 - „Sluţby pro rozvoj podnikání“ - je zaměřena na rozvoj a vyuţití kvalitních poradenských a informačních sluţeb pro podnikatelské subjekty a to i v oblasti vyhledávání nových obchodních příleţitostí a odborné přípravy na posilování pozic českého průmyslu v mezinárodním obchodu. Poskytovaná podpora bude téţ usnadňovat

44

marketingové aktivity malých a středních podnikatelů na zahraničních trzích a stimulovat zájem podnikatelů na kooperaci a společném postupu usnadňujícím jejich přístup na tyto trhy a jednání s obchodními partnery. Prioritní osa 7 - „Technická pomoc“ - v rámci této prioritní osy mohou být financovány takové aktivity operačního programu, které jsou zaměřeny na jeho přípravu, řízení, implementaci, monitorování, hodnocení, publicitu a kontrolu. Struktura Operačního programu Podnikání a inovace s mnoţstvím finančních prostředků určených na jednotlivé prioritní osy jsou předmětem tabulky č. 6. Dále je v ní uvedeno, do jakých oblastí je směrována podpora v rámci jednotlivých prioritních os a programy podpory, které jsou určeny k vyuţití těchto podpor. Tabulka č. 6: Přehled programů Operačního programu podnikání a inovace Globální cíl OPPI

“Zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblíţit inovační výkonnost sektoru průmyslu a sluţeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy”

Specifický cíl prioritní osy Zvyšovat motivaci k zahájení podnikání, zintenzivnit aktivitu malých a středních podniků a vytvářet podmínky pro vyuţití nových finančních nástrojů pro zahájení podnikání Zvýšit konkurenceschopnost podniků zaváděním nových výrobních technologií, zintenzivnit rozvoj informačních a komunikačních technologií a sluţeb pro podnikáni

Zvýšit účinnost uţití energií v průmyslu a vyuţití obnovitelných, případně i druhotných zdrojů energie (vyjma podpory spaloven)

Prioritní osa + Objem finančních prostředků

Program podpory

START

1. Vznik firem 79,1 mil. €, tj. 2,6 % OPPI

JEREMIE

PROGRES ZÁRUKA

2. Rozvoj Firem 663,0 mil. €, tj. 21,8 % OPPI

3. Efektivní energie 121,6 mil. €, tj. 4,0 % OPPI

45

Oblast podpory 1.1 Podpora začínajícím podnikatelům 1.2 Vyuţití nových finančních nástrojů 2.1 Bankovní nástroje podpory MSP

ROZVOJ ICT A STRATEGICKÉ SLUŢBY ICT V PODNICÍCH

EKO-ENERGIE

2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických sluţeb

3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie

Globální cíl OPPI

Specifický cíl prioritní osy Posílit inovační aktivity podniků (zavádění inovací technologií, výrobků a sluţeb)

“Zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblíţit inovační výkonnost sektoru průmyslu a sluţeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy”

Povzbudit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty z oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace, zefektivnit vyuţití lidského potencionálu v průmyslu a zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu Zintenzivnit rozvoj poradenských a informačních sluţeb pro podnikání

Prioritní osa + Objem finančních prostředků 4. Inovace 680,2 mil. €, tj. 22,4 % OPPI

INOVACE POTENCIÁL

Oblast podpory 4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků 4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj

SPOLUPRÁCE PROSPERITA

5. Prostředí pro podnikání a inovace

5.1 Platformy spolupráce

ŠKOLICÍ STŘEDISKA

5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů

NEMOVITOSTI

5.3 Infrastruktura pro podnikání

PORADENSTVÍ

6.1 Podpora poradenských sluţeb

1 168,9 mil. €, tj. 38,4 % OPPI

6. Sluţby pro rozvoj podnikání 239,9 mil. €, tj. 7,9 % OPPI

Vytvořit institucionální, technické a administrativní podmínky pro realizaci operačního programu

Program podpory

7. Technická pomoc 89,6 mil. €, tj. 2,9 % OPPI

MARKETING

6.2 Podpora marketingových sluţeb

7.1 TP při řízení a implementaci OPPI

7.2 Ostatní TP

Zdroj: MPO, Operační program podnikání a inovace, vlastní úprava

Pro zhodnocení úspěšnosti dotačních programů z prostředků EU jsou udávány následující údaje. Od počátku programovacího období bylo ve výzvách dotačních programů podpory podáno více neţ pět tisíc registračních ţádostí, za rok 2008 pak téměř dva tisíce.21 V oblasti úvěrových a záručních programů bylo od roku 2007 podáno téměř dva a půl tisíce ţádostí o podporu a smluv bylo podepsáno více neţ 1 600. Začali se vykazovat hodnoty monitorovacích indikátorů, a to zejména počet vytvořených pracovních míst.

21

Výroční zpráva OPPI za rok 2008 [online]. 20. 10. 2009 [cit. 2010-02-12]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: .

46

V roce 2008 ţadatelé vykázali vytvoření více neţ jednoho tisíce pracovních míst, z toho téměř jedna třetina jsou pracovní místa pro ţeny. Graf č.3: - Počet přijatých registračních ţádostí o dotaci od počátku realizace OPPI

Zdroj: MPO, Výroční zpráva za rok 2008

Koncem roku 2008 se začaly projevovat důsledky finančních problémů na světových trzích, a to především v odstupování ţadatelů v průběhu administrace jiţ podaných ţádostí o podporu a v některých případech i po podepsání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Podle uváděných výsledků za rok 2009, ale lze konstatovat, ţe počet projektů, které se podařilo úspěšně dokončit, překvapil. Změnila se hlavně struktura poskytovaných dotací na projekty. Stále větší podíl tvoří výzkum a vývoj nebo sluţby a marketing. b) Regionální operační programy (ROP) - pro účely efektivního získávání prostředků z evropských fondů byly na území našeho státu zřízeny regiony soudrţnosti, které se skládají z jednoho či více českých krajů. Evropská kohezní politika je totiţ směřována především do územních celků s počtem obyvatel pohybujícím se mezi 800 tisíci a třemi miliony. Protoţe české kraje těchto počtů obyvatelstva většinou nedosahují, vznikly

47

regiony soudrţnosti. Tomuto členění se říká v souladu s evropskou terminologií také NUTS II a pokrývá celou ČR mimo hlavní město. Společným

cílem

ROP

je

urychlený

rozvoj

regionů

ČR,

posilování

jejich

konkurenceschopnosti, zvyšování jejich atraktivity. Důleţitou prioritou je také zlepšování ţivotní úrovně místních obyvatel, zvyšování kvality prostředí, ve kterém ţijí, dostatečná nabídka moţností jejich uplatnění na trhu práce. Z prostředků ROP je moţné financovat: Podpora měst a obcí - tady mohou být podnikatelé podporování, pokud se rozhodnou zaloţit své podniky ve starších objektech a průmyslových areálech (tzv. brownfields) a také prostřednictvím aktivnější spolupráce regionálních školících zařízení (středních škol a učilišť) s regionálními a lokálními firmami tak, aby absolventi nacházeli lepší uplatnění v praxi a naopak, podniky lepší nabídku kvalifikované pracovní síly. Rozvoj cestovního ruchu - soukromí podnikatelé z této oblasti mohou získat dotace pro rozšíření kapacity ubytovacího zařízení, stravovacích sluţeb a pro výstavbu navazujících rekreačních zařízení, pro půjčovny sportovních potřeb, wellness sluţby, pomoc pro obnovu a rozvoj lyţařských a běţeckých areálů. Kraje a obce ale i různé zájmové organizace mohou ţádat o prostředky na obnovu infrastruktury, která souvisí s cestovním ruchem např. budování infocenter, obnova lázeňských objektů, nových turistických a cyklistických okruhů. Zlepšování dostupnosti měst regionů - je to podpora při modernizaci hromadné dopravy např. na obnovu vozového parku, zavedení ekologických technologií veřejné dopravy, rekonstrukce a modernizace silnic II. A III. třídy, modernizaci regionálních letišť.

48

4.

ÚLOHA KOMERČNÍCH BANK PŘI PODPOŘE MSP

Dnešní komerční banky jsou podniky s určitými specifickými rysy, které si vynucují odchylky v pravidlech podnikání.22 Jejich základní cíl činnosti je ale stejný jak u kteréhokoliv podniku. Komerční banky jsou právnické osoby se sídlem v České republice, jsou oprávněné nabízet veřejnosti přijímání vkladů, poskytují úvěry a k výkonu bankovní činnosti mají povolení působit jako banka tj. mají licenci od ČNB. Na to, aby banka dostala licenci, musí disponovat určitým kapitálem, kvalitním podnikatelským záměrem a schopným odborným vedením. Minimální kapitál nezbytný k tomu, aby mohla být zaloţena a provozována banka, je u nás 500 mil Kč. Tento kapitál slouţí k pokrytí ztrát, které bance vznikají, k refinancování aktivních obchodů a k ohraničení rozsahu obchodu banky formou tzv. kapitálové přiměřenosti banky. Podstatou fungování bank je skutečnost, ţe banka jako podnikatel si půjčuje peníze od veřejnosti nebo jiných bank a půjčuje je dále, případně investuje. Z těchto zdrojů chce dosáhnout maximálního nebo alespoň přiměřeného zisku. V bankovním podnikání jsou protichůdné tendence, banka chce dosáhnout maximální zisk, vkladatel maximální výnos při vysoké bezpečnosti vkladů a podnikatel chce získat levný úvěr. Působení těchto tendencí vyvolává krize, které banky provází od jejich vzniku a musí jim čelit. Banky tak jako podniky pracují v trţním prostředí, kde mezi sebou soutěţí. Tato obchodní soutěţ bank navzájem je však přípustná pouze na základě nabídky vysoké profesionální úrovně a kvality sluţeb. Komerční banky se řídí zásadami bankovní etiky, a těmto zásadám odporuje podbízení se nepřiměřeně vysokými úroky z vkladů či nepřiměřeně nízkými úroky z úvěru, nebo vyuţívání jiných výhod, o které se banka nezaslouţila. Za porušování pravidel etiky se povaţuje i poukazování na nedostatky v kvalitě či mezery v nabídce produktů jiných bank. Postupují tak, aby jejich obchodní soutěţ, publicita a reklama nenarušily důvěryhodnost a nepoškodili prestiţ komerčních bank.

22

VELEK, J. Základní informace o českém bankovnictví. 1.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2000. 58 s. ISBN 80-7265-034-3

49

Stabilní ekonomiku nelze v bankovním sektoru zajistit pouhými trţními mechanismy, proto je činnost bank regulována mnoţstvím právních předpisů, tzv. bankovními regulacemi. Dozor nad dodrţováním těchto pravidel je nazýván bankovním dohledem. Bankovní dohled nad ČNB a ostatními bankami podporuje zdravý rozvoj finančního sektoru, trţní disciplínu a konkurenceschopnost bank, předchází systémovým krizím, posiluje důvěru veřejnosti v bankovní systém a ochraňuje drobné klienty bank. Účelem bankovní regulace není zachraňovat jednotlivé banky před bankrotem nebo vyřizování stíţností klientů bank, ale je to úsilí o správné fungování bank a kontrolu jejich chování, aby k takovým situacím nedocházelo, protoţe zdravé a dobře fungující bankovnictví je nezbytným základem ekonomického rozvoje. Role bank v trţních podmínkách je rolí klíčovou, protoţe jejich prostřednictvím jsou v ekonomice vytvářeny a umísťovány zdroje.

4.1.

Bankovní produkty pro MSP

Bankovní produkty jsou vlastně jednotlivé sluţby poskytované bankou klientům za úhradu. Z hlediska funkce pro klienta rozdělujeme tyto sluţby následovně: depozitní (vkladové) produkty - pro klienta představují moţnost finančního investování platebně zúčtovací bankovní produkty - banka provádí platební styk za klienta produkty investičního bankovnictví - klient umisťuje finanční prostředky do peněţního nebo kapitálového trhu finančně uvěrové produkty - klient získává finanční prostředky Depozitní (vkladové) produkty - základním pilířem nabídky pro podnikatele a malé firmy jsou podnikatelské balíčky. V současnosti na našem trhu figuruje celá řada bankovních institucí s širokým nabídkovým portfoliem, které sledují nejnovější trendy v nabídce kaţdodenního bankovnictví a průběţně upravují nabídku podnikatelských účtů včetně navázaných sluţeb. Volba banky a efektivní řízení podnikatelských financí je pro klienty ze segmentu malých a středních firem klíčovou otázkou a proto se komerční banky snaţí vyjít podnikatelům vstříc a umoţnit jim výběr vhodného účtu taky, aby plně odpovídal charakteru podnikání. Jak se dynamicky vyvíjí český podnikatelský trh a potřeby klientů z řad podnikatelů, doznává změn i nabídka účtů. Zaloţení podnikatelského účtu se nepovaţuje za podmínku nutnou pro existenci podnikatelské činnosti. Pokud podnikatel, zejména ţivnostník s ohledem na charakter

50

podnikatelské činnosti přijímá platby v hotovosti a v hotovosti i platí za dodávky a sluţby, můţe se obejít bez podnikatelského účtu. Je to sice pro něho levnější, protoţe za vedení účtů jsou poplatky, ale je potřeba si uvědomit, ţe trţby na běţném účtu jsou v nesrovnatelně větším bezpečí neţ v hotovosti, kde riskuje krádeţ nebo ztrátu. Mnoho podnikatelů si moţná neuvědomí další výhody pouţívání účtu v bance, které nejsou patrné na první pohled. Banky umoţňují na podnikatelský běţný účet napojit další produkty, jako jsou platební karty, úrazové pojištění a dokonce dokáţou nabídnout úvěr podle obratu na běţném účtu. Tento úvěr potom není potřeba zajistit majetkem a k jeho poskytnutí stačí předloţit občanský průkaz, výpis z obchodního rejstříku nebo ţivnostenského rejstříku. K zaloţení účtu vedou i další praktické důvody jako jsou oddělení finančních transakcí podnikání od finančních pohybů spojených se soukromými záleţitostmi.23 Tento přehled je uţitečný ne jenom pro podnikatele, ale i pro případnou kontrolu ze strany finančních úřadů, kde je potřeba doloţit charakter peněţních toků. Při ţádosti o bankovní úvěr je taky potřeba bance doloţit podnikatelské aktivity a jejich dopad do firemních financí a bankovní výpis je jedním z vhodných prostředků. V neposlední řadě je to z důvodu dodrţování zákona, finanční transakce nad 15 tis.EUR mohou být realizovány pouze bezhotovostně. Komerční banky nabízí několik typů podnikatelských účtů, které odpovídají rozdílným nárokům klientů na řízení firemních peněz. K výčtu sluţeb, které jsou k firemním účtům poskytovány ať uţ “zdarma“ v rámci balíčkového účtu s vyšším paušálním poplatkem nebo jako “příplatková výbava“, patří sluţby přímého bankovnictví, jako jsou internetbanking, telebanking nebo GSM banking, zvýhodněný kontokorent a jedna více či méně prestiţních platebních i kreditních karet. Z dalších, pro podnikatele a firmy zajímavých sluţeb, je nutné jmenovat vedení účtu v cizí měně a v některých případech i daňové, účetní a investiční poradenství či osobní bankéř k dispozici. Co budete k zaloţení podnikatelského účtu potřebovat: prokázání právní subjektivity a totoţnosti - právnická osoba nejčastěji musí předloţit výpis z Obchodního rejstříku a občanský průkaz člena statutárního orgánu, který účet pro firmu zakládá, fyzická osoba (podnikatel - OSVČ)

23

VEBER, J.; SRPOVÁ, J.; S, A kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2.vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2008. 309 s. ISBN 978-80-247-2409-6

51

pak ţivnostenský list, koncesní listinu nebo ţádost o přidělení IČO a samozřejmě také občanský průkaz sloţení základního vkladu při zřízení účtu uzavření písemné smlouvy s bankou Jako příklad můţeme uvést balíčky pro podnikatele, které svým klientům poskytuje Komerční banka a.s. Levnou a pohodlnou správu firemních financí pro začínající podnikatele umoţní balíček Efekt Start. Základem balíčku je korunový běţný účet s měsíčními elektronickými výpisy, platební karta Dynamic s asistenčními sluţbami a slevou 2,2% na pohonné hmoty u společnosti Benzina, telefonní nebo internetové bankovnictví a pět příchozích a pět odchozích transakcí měsíčně zdarma. Tento balíček za zvýhodněnou cenu pomáhá klientům při rozjezdu a za zvýhodněnou cenu je vedený po dobu dvou let. Po uplynutí dvouleté lhůty se převede na balíček Efekt, který má stejné parametry jako balíček pro začínající podnikatele, ale tento je jiţ za standardní cenu. Pro podnikatele s vyšším počtem transakcí na účtu je vhodnější balíček Komfort, jehoţ základem je taky běţný korunový účet s měsíčními výpisy zasílanými elektronicky. Součástí balíčku je embosovaná platební karta Prestige, s niţ je spojený pojistný program Cestovní pojištění, pro majitele karty a rodinné příslušníky ţijící ve společné domácnosti a všechny výběry z bankomatů KB zdarma. Je tady moţnost společně vyuţívat sluţby telefonního, internetového nebo PC bankovnictví. V ceně balíčku je dvacet příchozích a dvacet odchozích transakcí prostřednictvím vybrané sluţby přímého bankovnictví. Pro náročnější klientelu má KB a.s. připravený nadstandardní soubor moderních nástrojů k řízení firemních financí a to je balíček Excelent. Tento obsahuje dva běţné účty, jeden v Kč druhý v EUR nebo USD s měsíčními elektronickými výpisy, dvě platební karty Business Silver (s cestovním pojištěním ke zlatým a stříbrným kartám, asistenčními sluţbami, výhodnými podmínkami pro vstup do programu ČSA OK a všemi výběry z bankomatů KB

zdarma) a VISA Elektron. Stejné moţnost vyuţití internetového,

telefonního nebo PC bankovnictví jak u Komfortu, ale s 50 bezplatnými odchozími transakcemi měsíčně a současně 50 příchozích transakcí měsíčně zdarma. Při správném výběru balíčku nemusí běţný podnikatel platit kromě měsíčního paušálního poplatku ani korunu navíc. Navíc v rámci Programu DUO vede KB a.s. pro podnikatele zcela zdarma osobní účet s internetovým nebo telefonním bankovnictvím a platební kartou. 52

Teoreticky, všechny uvedené účty by měli být základní moţností, kde by měli mít podnikatelé moţnost zhodnocovat své finanční prostředky. Ve skutečnosti na běţných účtech je tak nízká úroková sazba, ţe úroky z vkladů umoţňují minimální, ve většině případů nulové zhodnocení. Pro zhodnocení svých prostředků musí vyuţít jiné produkty z oblasti investičního bankovnictví. Platebně zúčtovací bankovní produkty - jsou prostředky, kterými banky zabezpečují platební styk. Tento úkol patří k jednomu z nejvýznamnějších, který banky plní ve všech vyspělých trţních ekonomikách. Platební styk členíme podle několika rozličných kritérií. Základním je kriterium podoby peněz, tj. jestli pracujeme s fyzickými platidly (bankovky a mince), v tomto případě mluvíme o hotovostním platebním styku, nebo jde o účetní, v dnešní době nejčastěji pouţívané elektronické převody, a to jsou bezhotovostními převody. Hotovostní platební styk umoţňuje výběr hotovosti z účtu vedeného v určité bance a úhradu závazků vkladem hotovosti na účty klientů jednotlivých bank. Výhodou vkladu hotovosti je jeho rychlost, prostředky jsou připsané na účet příjemce okamţitě a potvrzená sloţenka slouţí jako doklad o úhradě. Provádí se vkladem hotovosti na přepáţce v bance na účet klienta, nebo je moţnost vkládat prostřednictvím nočního trezoru.

Moţnost

vkládat

finanční

prostředky

prostřednictví

nočního

trezoru

je vyhledávána hlavně podnikateli-obchodníky, kde mají moţnost vloţit trţby do banky i mimo provozní dobu prodejního místa. Na tento druh vkladů musí být s bankou uzavřena speciální smlouva. Dokladem u vkladu je pokladní sloţenka, která obsahuje bankovní spojení, částku, jméno a příjmení vkladatele, variabilní symbol (číslo faktury), konstantní symbol (vyjadřuje druh platby) a podpis vkladatele. Vkládat na účet můţe jakákoli třetí osoba, ale u vkladů nad 1000,00 EUR je banka povinna kontrolovat totoţnost vkladatele. U výběru hotovosti je to jiné. Tento se řídí podmínkami stanovenými majitelem účtu. Vybírat hotovost můţe jenom majitel účtu nebo osoba, která má dispoziční právo. Dokladem pro výběr je výběrní lístek, který má podobné náleţitosti jako pokladní sloţenka, ale u výběru banka kontroluje shodu podpisu na výběrném lístku s podpisovým vzorem, který má banka u příslušného účtu k dispozici. Všeobecně platí, ţe u výběrů od 100.000,00 Kč včetně je nutné ohlásit poţadovaný výběr dva pracovní dny předem u českých korun a pět pracovních dní u výběru cizí měny. Při výběru nad 500.000,00 Kč platí zpřísněná opatření. Mimo tento způsob je moţné vybrat hotovost z účtu pomocí platební karty a šekem. Snahou bank je minimalizovat hotovostní platební styk

53

na přepáţkách, protoţe náklady spojené s manipulací a ochranou hotových peněz jsou vysoké. Nejrozšířenější formou bezhotovostního placení v rámci České republiky jsou úhrady. Podnikatelé a právnické osoby je vyuţívají k úhradě závazků vzniklých na základě kontraktů. Úhradou lze provést jakoukoliv platbu a klienti mohou předávat platební příkazy v elektronické podobě nebo na tiskopisech. Dalším způsobem bezhotovostních plateb je inkasní forma, platební karty, bankomaty, platby prostřednictvím mobilních telefonů, šeky, směnky apod. Vývoj v této oblasti upřednostňuje elektronický způsob úhrady, kde není nutná osobní návštěvy banky. Tento způsob vyhovuje nejen uţivatelům, kterým šetří čas ale i bankám, které vyuţívání elektronického způsobu úhrady motivují cenovým zvýhodněním. Kdyţ provádíme úhradu v rámci jedné banky, účet příjemce je kreditován týţ den, kdy byl plátce debetován. V případě úhrady do jiné banky je účet příjemce kreditován následující den, kdy byl plátce debetován. Mezibankovní úhrady v tuzemsku probíhají prostřednictvím účtu bank v clearingovém centru (u nás tuto funkci plní ČNB). Převody se provádí na základě příkazů, které dává bance plátce, aby z jeho účtu uhradila příjemci částku. Příkazy mohou být následovné: jednotlivý příkaz - pro jednu platbu hromadný příkaz - pro více plateb splatných jeden den trvalý příkaz - pro stejné pravidelně se opakující platby příkaz k inkasu - sjednává majitel účtu a to tak, ţe sdělí bance čísla účtů příjemců, se kterými se dohodli na inkasní formě placení. Úhrada pak probíhá z podnětu příjemce platby Aby byl jakýkoliv příkaz platný, musí obsahovat povinné náleţitosti, ke kterým patří označení, jestli se jedná o příkaz k úhradě nebo inkasa, bankovní spojení plátce i příjemce včetně kódů bank, částka a měna a podpis oprávněné osoby. Mezi nepovinné náleţitostí patří konstantní a variabilní symbol a datum splatnosti. Kromě

hotovostního

a

bezhotovostního

tuzemského

platebního

styku

banky

zprostředkovávají i mezinárodní platební styk a to formou zahraniční platby. Jedná se o ţádost klienta jedné banky o převod finančních prostředků do jiné banky v zahraničí, nebo převod prostředků v cizí měně mezi tuzemskými bankami. Platby probíhají přes vzájemné účty bank a to nostro účty - jsou běţné účty, které mají tuzemské banky 54

otevřené i jiné banky, nebo loro účty - jsou účty, které daná banka vede pro jiné banky. Po vstupu České republiky do Evropské unie, poskytují banky zvýhodněné platby, které plně odpovídají standardům dle příslušného nařízení Evropského parlamentu a rady ES. Jsou to SEPA platby, bezhotovostní úhrady v měně EUR, které je moţné provádět v rámci zemí EHP a států, které akceptují SEPA (Singl Euro Payments Area - Jednotná oblast pro platby v eurech) pravidla. Účty plátce i příjemce musí být formou IBAN (International Bank Account Number - mezinárodní formát čísla bankovního účtu) spolu se swiftovým kódem (BIC Bank Identifier Code). BIC je platný celosvětově a jednoznačně identifikuje banku. Banka plátce i příjemce musí být účastníkem SEPA. Produkty investičního bankovnictví - nejzákladnějším a nejoblíbenějším způsobem zhodnocování peněz, které najdeme v nabídce všech komerčních bank, jsou termínované vklady. Jedná se o bankovní vklad na dobu určitou, s předem stanovenou úrokovou sazbou. Jsou s minimálním rizikem, ale na druhou stranu nelze od nich očekávat obrovské zisky. Přesto se vyplatí tomu, kdo se nechce zabývat sloţitějšími investičními strategiemi. O výnosnosti termínovaného vkladu rozhoduje doba vkladu a výše uloţené částky. Podle toho banka stanoví výši úroku. Úroky jsou obvykle tím vyšší, čím je delší doba splatnosti. Podle

délky

vkladu

rozlišujeme

termínované

vklady

krátkodobé,

střednědobé

a dlouhodobé. Nejkratší doba, na kterou lze sjednat terminovaný vklad je jeden týden, nejdelší pak 5 let. Výběr peněz před splatností je sankcionován. Vyplatí se rozmyslet, jestli peníze budeme nebo nebudeme potřebovat v blízké budoucnosti. Pokud existují jakékoliv pochybnosti, zvolíme jiný druh spoření, nebo si vybereme takový termínovaný vklad, který má nejniţší sankce za předčasný výběr. Po uplynutí doby splatnosti termínovaného vkladu jsou peníze k dispozici i s úroky a můţeme s nimi naloţit podle vlastního uváţení. Velkou výhodou a důvodem, proč klienti termínované vklady vyhledávají je i to, ţe jsou ze zákona pojištěny. V podkladech pro zřízení účtu však musí být jasně uvedené identifikační údaje firmy nebo podnikatele, obchodní jméno, sídlo, IČ apod. Pro podnikatele, kteří nemají jistotu, za jak dlouho budou peníze potřebovat je vhodnější spořicí účet. Je jakýmsi mezičlánkem mezi termínovaným vkladem a běţným účtem. Nabízí vyšší úrokovou míru neţ běţný účet, vklady jsou pojištěné ze zákona a jeho největší výhodu je jeho likvidita, to je moţnost vybrat vloţené prostředky kdykoliv. Rozlišujeme je na spořicí účty s výpovědní lhůtou a bez výpovědní lhůty. Úrokové sazby jsou vyšší u účtu s výpovědní lhůtou.

55

Posoudit, který z těchto produktů je výhodnější nelze jednoznačně. Vţdy záleţí na konkrétním případu. Pro srovnání ale můţeme uvést následující tabulku č.7. Tabulka č. 7: Srovnání Terminovaného vkladu a Spořicího účtu Sluţba

Termínovaný vklad

Zaloţení účtu

zdarma a rychlé, moţnost sjednat osobně, po internetu nebo telefonicky ano, většinou od 10 000 korun zdarma

zdarma a rychlé, moţnost sjednat osobně, po internetu nebo telefonicky většinou ano, v řádech tisícikorun zdarma

ano, vysoké sankční poplatky ze zákona pojištěn

ano, poplatky pouze u účtu s výpovědní lhůtou ze zákona pojištěn

spořicí účet

přes 3%

od 1% do 2%

termínovaný vklad

Minimální vklad Správa účtu Předčasný výběr Bezpečnost vkladu Úroková míra

Spořicí účet

Vítěz spořicí účet -

-

Zdroj: Terminováný vklad vs spořící účet, Inforamce o spoření. Dostupné z WWW: http://www.sporime.com/

Podnikatelé, kteří chtějí vyšší výnos, musí být ochotni přijmout i určité riziko. Jednou formou investování s moţností vyššího zhodnocení ale bez garance výnosu, jsou podílové fondy. Prostřednictvím podílových fondů se i drobní investoři bez větších zkušeností, mají moţnost podílet na výnosech kapitálové trhu. Tato moţnost vyplývá z principu tzv. kolektivního investování, kde drobní investoři svěří své peníze fondu, který za něj investuje do různých cenných papírů. Při výběru vhodného fondu jsou důleţité tři základní otázky - jaký poţadujeme výnos, jaké riziko jsme ochotni podstoupit a na jak dlouho jsme ochotni investovat. Obecně platí, ţe vysoký výnos je spojen s vysokým rizikem a s delší dobou investování. Nejpodstatnějším kritériem pro volbu investičního fondu je jeho investiční zaměření a podle toho je rozdělujme na fondy peněţního trhu, dluhopisové fondy, akciové fondy a fondy smíšené. Fondy peněţního trhu - jsou mezi negarantovanými finančními produkty nejméně rizikové, mají ale podobnou výnosnost jako termínované účty. Fondy peněţního trhu investují do krátkodobých a vysoce bezpečných dluhopisů.

56

Dluhopisové fondy - je vhodný pro investory, kteří hledají výnosnější alternativu. Investují do obligací s dobou splatnosti delší neţ jeden rok. Doporučovaný investiční horizont jsou tři roky. Akciové fondy - investují více neţ dvě třetiny aktiv do akcií. Akcie jsou dlouhodobě nejvýnosnějšími cennými papíry, ale pro dosaţení výnosu je třeba investovat dlouhodobě. Pravidelné investice riziko sniţuje. Při jednorázové investici je riziko výrazně niţšího nebo negativního zhodnocení vyšší. Doporučená doba investic do akcií je minimálně 7 let. Smíšené fondy - jsou určitou mutací fondů dluhopisových a fondů akciových. Jejich výnos i riziko je vyšší neţ u dluhopisových a menší neţ u akciových fondů. Tabulka č. 8: Vhodné investice podle profilu klienta. Profil klienta

Co chci

Délka investice

Získat jistý výnos větší

Kam investovat Termínovaný

Několik týdnů

neţ na běţném účtu

vklad/spořicí účet

Výnos větší neţ na termínovaném vkladu a

Konzervativní

běţnému účtu

(nízké riziko

Výnos větší neţ na

Několik měsíců aţ 1 rok

Peněţní fondy

2 – 3 roky

Dluhopisové fondy

3 – 5 let

Smíšené fondy

7 a více let

Akciové fondy

termínovaném vkladu a peněţním trhu a jsem ochoten připustit větší výkyvy ve vývoji kurzu

Smíšený Výnos větší neţ pevně

(střední aţ vyšší

úročené cenné papíry

riziko)

Investovat do akciových trhů, avšak obávám se

Dynamický

rizika přímé investice do

(vysoké riziko)

akcií nebo nemám dostatek prostředků či zkušeností

Zdroj:

Investování,

KB

fondy

[online],

Komerční

banka

a.s.

Dostupné

.

57

z

WWW:

Vedle podílových fondů existují i další formy investic. Pro ty, kteří chtějí ke zhodnocení svých peněţních prostředků vyuţít pohyb kurzů akcií nebo dividendové výnosy jsou tady akcie. Akcie jsou obchodovatelné cenné papíry, kupující akcie se stává akcionářem společnosti s právem podílet se na řízení společnosti (právo účasti a hlasování na valné hromadě akcionářů), na zisku společnosti (právo na dividendy). V České republice je moţné akcie nakoupit prostřednictvím Burzy cenných papírů Praha A RM-Systém česká burza cenných papírů. Na hlavním trhu Burzy cenných papírů Praha se obchodují cenné papíry největších společností a nemá na ni přístup kaţdý, nákup akcií se provádí přes obchodníka. Tuto sluţbu poskytují i komerční banky. Konkrétně Komerční banka a.s. zaloţí klientovi na pobočce nejprve „portfoliový účet“, skládající se z podúčtu cenných papírů a podúčtu peněţních prostředků, podle investičních záměrů můţou být i v různých měnách. Následně si klient sám zadává pokyny k prodeji a nákupu jednotlivých cenných papírů telefonicky, faxem nebo osobně na pobočce. Kaţdý pokyn klienta je kontrolován, jestli je na portfoliovém účtu klienta dostatek finančních prostředků na nákup nebo dostatek cenných papírů na prodej. Minimálně jednou za čtvrt roku klient obdrţí výpis ze svého portfoliového účtu s podrobným popisem stavu peněţních prostředků i cenných papírů. Součástí výpisu je i přehled všech pohybů, ke kterým na účtu došlo. Samozřejmostí by mělo být rozloţení investice do různých forem majetku tzv. diverzifikaci. Nikdy by neměla směrovat do jediného produktu, aţ uţ se jedná o cenné papíry nebo jiné komodity. Vysoký výnos je vţdy odměnou za postoupené riziko, proto je třeba při rozhodování, jak naloţit s vašimi penězi, dobře zváţit priority. Finančně uvěrové produkty - podnikatel se rozhoduje mezi dvěma moţnostmi financování své firmy, buď z vlastních prostředků, nebo vyuţije cizí zdroje. Mezi cizí zdroje nejčastěji patří bankovní úvěry nebo leasingy. Také má šanci vyuţít různých státních podpor ve formě dotací nebo příspěvkům úhradu úroků, coţ podnikatelům úvěrové produkty ještě více zpřístupňuje. V této oblasti se zaměříme na moţnosti, které podnikatelům poskytuje Komerční banka, a.s. Při výběru vhodného úvěru si musíme ujasnit otázku, na co vlastně úvěr potřebujeme. V následující tabulce stručně shrneme moţnosti pouţití jednotlivých typů nabízených úvěrů:

58

Tabulka č. 9 : Pouţití jednotlivých typů nabízených úvěrů Na co úvěr potřebuji

Jako rezervu

Na provozní výdaje

Vhodný produkt

Povolený

Profi úvěr

debet

Povolený debet Kreditní karta

Na nové investice, rozšíření podniku Profi úvěr

Na investice do nemovitosti

Úvěr na investice

Program Bytový dům (pro bytová druţstva a SVJ)

Hypoteční úvěr

Na podnikání v rámci franchisingové sítě KB Franschising program

Na projekt s podporou ze strukturálních fondů EU Program Ponte

Úvěr Medicum

Úvěr na provozní potřeby Úver na oběţné prostředky Úvěr Medicum (pro lékaře)

Zdroj: Komerční banka, a.s. Začněte s námi, Průvodce startem podnikání

a) Povolené debety a kontokorentní úvěr - jsou základním úvěrovým produktem pro firemní klientelu tuzemských bank. Slouţí zejména k překlenutí přechodného nedostatku finančních prostředků nejčastěji v období, kdy podnikatel čeká na splatnost faktur vystavených odběratelům. Princip tohoto úvěru spočívá v tom, ţe klient má moţnost čerpat prostředky na účtu do určitého limitu a z tohoto důvodu můţe vykazovat na účtu záporný zůstatek. Tento je omezen jednak časově a jednak maximální výší, která je předem sjednána ve smlouvě o zřízení a vedení běţného účtu. Klient splácí úvěr převodem, došlými úhradami na účet kdykoliv podle svých moţností. Kaţdou došlou úhradou debet splácí, a o splacené prostředky se navyšuje objem prostředků, které můţe klient opět čerpat. b) Firemní úvěrové platební karty - jsou stále častěji vyuţívaným nástrojem. Kreditní karty jsou ideální prostředek na operativní nákupy pro potřeby firmy nebo úhradu nákladů během sluţebním cest. Drţitel karty můţe touto platit a útrata se načítá na úvěrovém účtu maximálně do výše úvěrového rámce. Kaţdý měsíc obdrţí výpis s informací o čerpání výši úvěru a v případě čerpání musí uhradit minimální splátku úvěru, která činí 10% z čerpané částky. S kreditní kartou je spojené i bezúročné období, pokud drţitel splatí celou čerpanou částku do určitého počtu dní, neplatí ţádný úrok.

59

c) Provozní úvěry - jsou určeny na financování provozních potřeb a pokrývají celou řadu oblastí spojených s kaţdodenním provozem firmy. Nejvíce vyuţíván je Profi úvěr, který byl vytvořen přímo pro podnikatele a malé firmy. Má výrazně zkrácený a zjednodušený schvalovací proces a prostředky jsou k dispozici velice rychle na účtu ţadatele. Pokud je to úvěr do 1 mil. korun, jako zajištění stačí pouze blankosměnka. Tento úvěr je splácen v pravidelných měsíčních splátkách. Co je velice důleţité u výše uvedených jednoduchých úvěrových produktů KB a.s., ţe je uţ po 6 měsících vyuţívání běţného účtu můţe podnikatel získat bez předkládání výkazů. Nepotřebuje mít k tomu uzavřené ani jedno účetní období. Získá je pouze po předloţení občanského průkazu a výpisu z obchodního rejstříku, nebo jakéhokoliv aktuálního dokladu opravňujícího k podnikání. O aktuální výši moţného limitu úvěru nebo povoleného debetu je kaţdý majitel účtu informován na výpisech z účtu a taky prostřednictvím internetového bankovnictví. d) Investiční úvěry - slouţí k financování a pořízení hmotného, případně nehmotného investičního majetku, staveb včetně projektů, strojů a zařízení nebo jejich souborů apod., a to aţ do výše smluvní ceny. Úvěr lze čerpat buď jako přímé platby na účet dodavatele, prodávajícího nebo na základě předloţených dodavatelských faktur, kupních smluv a dalších dokumentů. Převádět peněţní prostředky lze přímo na účet podnikatele. Pokud je investiční úvěr účelový, musí se z něho financovat jenom investice, které jsou uvedené v úvěrové smlouvě. Stále častěji jsou však v nabídkách bank neúčelové úvěry, které můţe podnikatel pouţít jak na investice, tak na úhradu provozních nákladů nebo nákup zásob. e) Podnikatelské úvěry s podporou Českomoravské záruční banky, a.s. - malé a střední podniky mají v současné době poměrně vysokou šanci získat nejrůznější formy podpory svých podnikatelských záměrů. Tyto podpory mohou mít nejen formu přímých dotací, ale také nejrůznějších příspěvků na úhradu úroků, nebo zvýhodněných podmínek úvěrových produktů, poradenství, podpora exportu, blíţe jsou tyto podpory popsány v kapitole 2. Velice důleţité a oblíbené v této oblasti jsou záruky ČMZRB. Bankovní záruka ČMZRB rozšiřuje moţnosti klienta zajistit úvěr a to zlepšuje jeho přístup k úvěrům hlavně v případech, kdy nemá dostatečné vlastní zajištění a vyhodnocené riziko obchodu nedovoluje poskytnout obchod bez zajištění. Při vyuţití bankovní záruky ČMZRB má banka jistotu, ţe dostane část svých prostředků zpátky, pokud dluţník nebude schopen úvěr splatit. Zárukou je kryta pouze nesplacená jistina úvěru. Jiné závazky vyplývající 60

ze Smlouvy o úvěru garance nekryje. Komerční banka a.s. se stala první bankou, která s ČMZRB uzavřela kompletní sadu smluv k programu ZÁRUKA, a v roce 2008 se podařilo klientům banky získat 300 záruk, coţ představuje 32 % veškerého objemu záruk, které ČMZRB poskytla, a díky těmto zárukám vyčerpali více neţ 1,5 miliardy Kč úvěrů. Pro rok 2009 vláda ve svém balíčku opatření posílila záruční fond o částku 1,8 miliardy Kč. Uplatnění záruky ČMZRB je v Komerční bance jednoduché. Kdyţ podnikatel projednává úvěr, navrhne zajištění úvěru ve formě záruky ČMZRB. Firemní bankéř KB vyplní pro klienta jednoduchý formulář k ţádosti o ČMZRB (viz příloha č. 1 a 2) s předběţnými údaji o úvěru, a klient předloţí tento formulář k ţádosti o záruku v ČMZRB. Potvrzený formulář od ČMZRB následně klient předá zpět bankéři. V závislosti na typu záruky lze získat záruku jiţ do několika pracovních dnů. f) Podnikatelské úvěry na financování projektů s podporou EU - pro kladné vyhodnocení a přijetí ţádosti o poskytnutí dotace z EU je jedním z hlavních kritérií zajištěné financování. Dotace je zpravidla vyplacena aţ zpětně po vynaloţení výdajů realizátorem projektu. Tady mají všechny komerční banky obrovský potenciál při poskytování úvěrů a mají k tomuto účelu zřízené poradenská centra. UniCredit Bank má tým odborníků ve specializovaném oddělení - Evropském kompetenčním centru UniCredit Bank (ECC), ČSOB má Program na spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU, Česká spořitelna má EU program business. Komerční banka a.s. má k tomuto účelu projekt pro podnikatele - KB EU POINT, kterým ve prospěch klientů zúročuje bohaté zkušenosti s datacemi z programovacího období 2004 - 2006. Je to soubor komplexních sluţeb, které jsou k dispozici všem typům subjektům z veřejného i soukromého sektoru, kteří se zajímají o vyuţití dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. Pracovníci Komerční banky zdarma vyhledávají vhodné dotace pro projektové záměry a EU regionální specialisté poskytují konzultace přímo v místě realizace projektu. Ţádosti o dotace a kompletní administrativu pak zpracovávají specializované firmy s prověřeným zkušenostmi a odborností. Tento program je navrţen s ohledem na pravidla dotačních programů a zohledňuje administrativní povinnosti příjemce dotace. Klient je včas vybaven všemi potřebnými dokumenty pro svoji ţádost o dotaci. Výhodou je, ţe pro zpracování úvěru ţádosti o úvěr lze předloţit bance stejné podklady jak k ţádosti o dotaci.

61

Program

KB

EU

POINT

umoţňuje

zároveň

vyřešit

předfinancování

dotace

i spolufinancování nákladů, které nejsou dotací pokryta. Úvěrem na předfinancování dotace z EU podnikatel řeší časový nesoulad mezi potřebou finančních prostředků na financování projektu a reálným proplacením dotace z fondů EU. U tohoto úvěru je jistina splácena z dotace čerpané z fondů EU. Bankovní úvěr na spolufinancování projektu je úvěr na financování těch výdajů projektu, které nejsou kryty dotací z fondů EU. Tady je jistina splácena dle splátkového kalendáře uvedeného ve smlouvě. Úvěry je moţné poskytnout podnikatelům, právnickým nebo fyzickým osobám, které jsou oprávněné podnikat na území České republiky a taky tady podnikají, na území ČR mají daňovou povinnost a můţou být podle příslušných právních předpisů příjemcem úvěru. Od roku 2009 mohou podnikatelé kombinovat program ZÁRUKA s dotačními programy OPPI. K ţádosti o poskytnutí úvěru jsou vyţadované v zásadě přílohy, které jsou součástí ţádosti o poskytnutí dotace. U podnikatelských subjektů se jedná: aktuální dokumenty prokazující oprávnění k podnikání účetní uzávěrku včetně daňového přiznání zpravidla za poslední 2 účetní období aktuální výkazy v rozsahu rozvahy a výkazů zisku a ztrát kopie přiznání k dani z příjmu opatřenou razítkem finančního úřadu včetně příloh prognózované účetní výkazy dokládající návratnost úvěru prohlášení o vlastnictví majetku a závazcích vlastnické vztahy, majetkové podíly (viz příloha 3) doklady k zajištění úvěru čestné prohlášení klienta, ţe nemá ţádné závazky po lhůtě splatnosti projekt včetně studie proveditelnosti stavební povolení rozhodnutí o schválení dotace smlouvy, např. smlouva o dílo

4.2.

Komerční financování rozvoje MSP

Poskytování úvěrů přestavuje proces vzájemně provázaných činností. Prvním krokem je ţádost o poskytnutí úvěru, tato musí být vţdy písemná a obsahuje údaje o klientovi, poţadovaný druh úvěru, částku a měnu úvěru, dobu splatnosti, způsob splácení, způsob zajištění, účel úvěru. K ţádosti klient předkládá hlavně daňové přiznání spolu s aktuálními 62

výkazy, které jsou základním předpokladem pro posouzení bonity a důvěryhodnosti klienta. Komerční banka má svůj ratingový systém, který na základě zjištěných skutečností přiřazuje klienty do různých kategorií, které charakterizují jejich bonitu. Při posuzování ţadatele o úvěr se posuzuje ne jenom podnikatel nebo firma, která o úvěr ţádá, ale přihlíţí se i na jiné subjekty, spojené s ţadateli tj. napojení jednatelů a společníků na jiné fyzické osoby podnikatele nebo právnické osoby. Důleţitými informacemi pro banku je i to, jestli má ţadatel stále odběratele sluţeb nebo zboţí, zda tuto skutečnost můţe doloţit smlouvami, dodavatelské firmy, jaké jsou moţnosti zajištění úvěru. Úvěry do 1 mil.Kč jsou ve většině případů zajištěné avalovanou blankosměnkou. Nejvíce pouţívanou formou ručení u vyšších objemů je zástavní právo k věci nemovité. V tomto případě ţadatel o úvěr dává na základě zástavního práva vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. Banka musí prověřit, jestli nemovitost navrţená na zástavu není zatíţena jiným zástavním právem, nebo na ní neváznou věcná břemena. Na základě všech zjištěných skutečností, vyhodnotí úvěrový pracovník bonitu klienta a zpracuje návrh na poskytnutí úvěru. Podle objemu úvěrového obchodu jsou rozděleny schvalovací pravomoci na úroveň pobočky, regionu nebo centrály. V případě schválení návrhu je moţné s klientem uzavřít úvěrovou smlouvu. Poskytnutím úvěru ale práce nekončí. Banka pravidelně provádí kontrolu plnění úvěrových podmínek, jestli jsou splátky úvěru a úroků realizované v dohodnutých termínech, hodnotí finanční situaci klienta na základě předkládaných účetních výkazů a o provedené kontrole vypracovává zprávu. Pravidelná kontrola zachytí jakékoliv výkyvy v hospodaření firmy a umoţní bance včas reagovat na případné negativní informace. Kaţdá ţádost o dotaci nebo jakoukoliv státní pomoc, představuje administrativní zátěţ pro podnikatele, je třeba počítat se zdrţením při hodnocení projektu a vyplacení dotace. Ale i přes tyto komplikace by byla škoda nabízenou moţnost nevyuţít. Přímá dotace můţe mnohonásobně urychlit rozvoj firmy jak po stránce technologické, tak i po stránce lidských zdrojů. Navíc jde zřejmě o poslední takto významnou šanci pro české firmy. Nejpozději po roce 2013 se Česká republika stane čistým plátcem do rozpočtu EU a dotace v současném rozsahu budou minulostí.

63

5. VÝSLEDKY Vysoký (v ČR více neţ 99 %) podíl malého a středního podnikání na počtu aktivních podnikatelských subjektů se odráţí na dalších důleţitých makroekonomických ukazatelích, a proto tento sektor zaujímá významné místo v ekonomice kaţdého státu. Vlády jsou si vědomi jejich významu a vyvíjí iniciativy, které mají ulehčit obstát těmto podnikům v tvrdém konkurenčním prostředí a tím zachovat a podpořit další rozvoj schopností těchto podniků vytvářet nová pracovní místa, ovlivňovat ekonomický růst a vyrovnávat disproporce v rozvoji jednotlivých regionů Rozvoj podnikání je bezprostředně ovlivňován kvalitou podnikatelského prostředí, proto Ministerstvo průmyslu a obchodu systematicky pracuje na zlepšování podnikatelského prostředí prostřednictvím obecných opatření pro všechny podnikatele. Ke konkrétním opatřením, která se podařilo uvést v platnost v roce 2008, patří novela ţivnostenského zákona či Projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Významným opatřením je i Plán sniţování administrativní zátěţe, který počítá se sníţením administrativy v podnikání do konce letošního roku o 20 % a mělo by přinést úsporu 16,7 miliardy korun. Tato cesta se zdá být nejlepší podporou podnikání, protoţe přehledné právní a daňové prostředí je jednou ze základních předpokladů zájmu a důvěry v podnikání. Prosperující malí a střední podnikatelé jsou jednou z nezbytných podmínek plnohodnotné integrace české ekonomiky do evropského ekonomického prostoru. Proto je potřebné zvyšovat motivaci jednotlivců k zahájení podnikání a jiţ fungující malé a střední podniky podporovat v zavádění nových směrů podnikání a vyuţívání nových pracovních příleţitostí v podnikání. Programy podpory malého a středního podnikání v České republice usnadňují podnikatelům přístup k odborným, poradenským, vzdělávacím a informačním sluţbám a k finančním zdrojům na realizaci podnikatelských záměrů. K tomuto účelu jsou pouţívány jednak prostředky ze státního rozpočtu ale, v současné době je podpora MSP financována hlavně ze strukturálních fondů EU, které jsou po našem vstupu do EU hlavním finančním zdrojem. Koncepce, kterou Česká republika vypracovala na období 2007 - 2013, má jasný cíl: sladit národní podpory s finančními perspektivami EU, vytvořit infrastrukturu pro podporu podnikání a dopracovat potřebnou legislativu.

64

Nejvýznamnějším zdrojem finančních prostředků pro MSP je OPPI, z kterého je moţné čerpat prostředky v rámci dotačních programů a úvěrových a záručních programů prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. V dotačních programech bylo k 31.12.2008 vyčerpáno celkem 43,23 mil.Kč a celkový objem čerpaných prostředků v souvislosti s čerpáním úvěrových a záručních programu v rámci OPPI ke stejnému období činil 1.381,4 mil.Kč. Dalším důleţitým zdrojem financí pro podnikatele jsou u regionální operační programy, v rámci kterých byly poskytnuty podpory v objemu 851,1 mil. Kč. Klíčovou roli při podpoře MSP sehrávají komerční banky. Působí jako finanční zprostředkovatelé, ulehčují uskutečňování příslušných transakcí, akumulují volný kapitál podnikatelské sféry i obyvatelstva a následně distribuují tyto finanční zdroje zpět do ekonomiky formou poskytnutých úvěrů. Pomáhají podnikatelům financovat jak jejich provozní potřeby tak zabezpečují jejich investiční projekty. Nabídka produktů bank operativně reaguje na poţadavky trhu a můţeme konstatovat, ţe úvěrové produkty jsou plně přizpůsobeny podmínkám operačních programů. Ţádosti o dotaci nebo jakoukoliv státní pomoc, představují velkou administrativní zátěţ pro podnikatele, zdlouhavé hodnocení projektů, jakoţ i skutečnost, ţe vyplacení dotace podléhá přísné kontrole splnění podmínek pro její vyplacení. Přes tyto komplikace by byla ale škoda nabízenou moţnost nevyuţít. Přímá dotace totiţ můţe mnohonásobně urychlit rozvoj firmy jak po stránce technologické, tak i po stránce lidských zdrojů.

65

ZÁVĚR Příznivý vývoj ekonomiky zaznamenaný do roku 2008 byl zastaven celosvětovou hospodářskou a finanční krizí, která nás v plném rozsahu zasáhla v roce 2009. Její negativní vliv na finanční situaci podnikatelských subjektů je nesporný a potvrdila nám, ţe malé a střední podniky jsou opravdu hodně zranitelné. Podstatně více se jich dotýká zhoršení platební morálky, kde se výrazně prodlouţila splatnost faktur (často aţ na 120 dnů), a to nejen na domácím trhu, ale i v zemích jejich evropských partnerů, jakoţ i zhoršení přístupu k úvěrům. V souvislosti se vzniklou situací vláda ČR jiţ na podzim 2008 přijala opatření na podporu hospodářského růstu. Jedním z významných kroků bylo posílení záručního fondu ČMZRB o 1,8 mld.Kč. Začátkem roku 2008 byl rozšířen program ZÁRUKA i na provozní úvěry a od poloviny listopadu 2009 došlo k rozšíření působnosti programu také na financování nákupu zásob pro řadu dalších oborů, včetně obchodu, ubytování,

stravování,

pohostinství

a

sluţeb.

Záruky

jsou

velice

oblíbeným

a ţádaným produktem, protoţe umoţní i podnikům, které neprokáţou dostatečné krytí úvěrů, přístup k finančním prostředkům. Mezi další opatření vládního balíčku patří sníţení sazby pojistného na nemocenské pojištění, sníţení sazby daně z příjmu právnických osob, podpora podnikatelů v zemědělství, podpora exportu. Na situaci reagovala i EU a v rámci pomoci k nastartování ekonomiky a v zájmu udrţení co největšího počtu pracovních míst umoţnila České republice v roce 2009 předčasně vyčerpat z evropských fondů 350 mil.eur navíc, tj. téměř 10 miliard korun. Velice znepokojující pro Českou ekonomiku je fakt, ţe došlo k zablokování přísunu peněz pro podnikovou sféru ze strany komerčních bank. Krátkodobé úvěry, které slouţí k pokrytí aktuálních potřeb k profinancování jejich zakázek, byly od listopadu 2008 do konce listopadu 2009 kráceny o čtvrtinu, coţ nemá v porovnání s minulými lety obdobu. Získat úvěr od banky je podstatně těţší neţ dříve. I kdyţ banky pouţívají velké reklamy na moţnosti financování podnikatelských projektů, a jednoduchého vyřízení úvěru, opak je pravdou. Kritéria pro posuzování bonity klienta jsou přísnější, úvěry jsou draţší a nepřístupnější. Na vzniklou situaci reaguje i vláda svými tlaky na banky v České republice, aby ochotněji úvěrovali firmy. Je to pro ni ale sloţité, protoţe velké tuzemské banky jsou soukromé v rukách velkých zahraničních majitelů, a tak v podstatě neexistuje nástroj, který by banky přinutil k úvěrování. Současná obezřetnější úvěrová politika bank

66

souvisí především s tím, ţe firmám ubývají zakázky a dostávají se do stále větších problémů se splácením svých závazků, tedy i půjček od bank. Dobrým zjištěním ale je, ţe kvalita práce institucí, které se zabývají problematikou poskytování informací pro příjemce podpor z fondů EU, má neustále vyšší úroveň, a tak dochází k postupnému, velice mírnému, leč ke zjednodušení čerpání fondů z EU. Podle předběţných výsledků lze konstatovat, ţe ani probíhající světová hospodářská a finanční krize nezastavila zájem o dotace, a ţe loňský rok byl v rámci čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti v České republice velice úspěšný. Tento úspěch se dá přičíst i tomu, ţe ţadatelé mají kvalitnější projekty a jsou lépe připraveni na administrativní zátěţ, která souvisí se ţádostí o dotaci. V neposlední řadě to můţe být i skutečnost, ţe jsou si vědomi toho, ţe tato šance uţ se nemusí opakovat. Nejpozději v roce 2013 se Česká republika stane čistým plátcem do rozpočtu EU a dotace v současném rozsahu budou minulostí.

67

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. Bankovnictví. 6.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006. 109 s. ISBN 80-7265-099-8. 2. FRKOVÁ, J. Malé a střední podnikání (MSP) v ČR po vstupu do EU - hrozby příležitosti. Praha: České vysoké učení technické, 2006. 28 s. ISBN 80-0103627-8. 3. CHVOJKOVÁ, A.; V., Květoň a kol. Finanční prostředky fondů EU v období 2007-2013. 1.vyd. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, 2007. 183 s. ISBN 978-80-86684-43-7. 4. MAREK, D.; KANTOR, T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie,. 1.vyd. Praha : Společnost pro odbornou literaturu, o.s., 2007. 210 s. ISBN 978-80-87029-13-8. 5. NOVOTNÝ, J. Nauka o podniku: výstavba podniku. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2007. 213 s. ISBN 978-80-7380-071-0. 6. Politická ekonomie 2/2006. Praha: Nakladatelství ČSAV, 2006. 295 s. 7. SŮVOVÁ, H., et al. Specializované bankovnictví, 1.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 1997. 398 s. ISBN 80-902243-2-6. 8. ŠEFLOVÁ, O. Specializované bankovnictví, Dodatek. 1.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006. 118 s. ISBN 80-7265-091-0 9. VEBER, J.; SRPOVÁ, J.; S, A kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2.vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2008. 309 s. ISBN 978-80-247-2409-6. 10. VELEK, J. Základní informace o českém bankovnictví. 1.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2000. 58 s. ISBN 80-7265-034-3. 11. Začněte s námi: Průvodce startem podnikání. Praha: Komerční banka, a.s., 2008. 31 s. 12. Zkrácená verze Operačního programu podnikání a inovace. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2007. 96 s. ISBN 978-80-254-2336-3.

Zákony 1. Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník 2. Zákon 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání 3. Zákon 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání 4. Zákon 248/2000 Sb., podpora regionálního rozvoje 5. Zákon 59/2000 Sb., o veřejné podpoře

68

-

Elektronické zdroje 1. Centrum pro regionální rozvoj České republiky [online]. 2008, 14. 5. 2008 [cit. 2009-11-01]. BusinessInfo.cz. Dostupné z WWW: . 2. Definice malého a středního podnikání [online]. 1994-2009 [cit. 2009-09-07]. CzechInvest. Dostupné z WWW: . 3. Fond soudržnosti [online]. c 2000-2010 [cit. 2010-01-03]. Finance.cz. Dostupné z WWW: . 4. Investování, KB fondy [online]. 2009 [cit. 2010-03-14]. Komerční banka a.s. Dostupné z WWW: . 5. Informace o fondech EU [online]. 2009 [cit. 2009-10-30]. Fondy evropské unie. Dostupné z WWW: . 6. Kdo jsme? [online]. c 2004 [cit. 2009-11-01]. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Dostupné z WWW: . 7. Koncepce rozvoje MSP na období 2007-2013 [online]. 2006 [cit. 2009-10-25]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: . 8. Národní strategický referenční rámec ČR 2007—2013 - verze červenec 2007 [online]. 2007 [cit. 2010-03-21]. Fondy evropské unie. Dostupné z WWW: . 9. O nás [online]. © 2006 PGRLF, a.s. [cit. 2009-12-29]. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Dostupné z WWW: . 10. O společnosti [online]. c 2006 [cit. 2009-12-29]. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Dostupné z WWW: . 11. Podílové fondy - porovnání výnosnosti a rizikovosti [online]. 2009 [cit. 2010-0314]. Měšec.cz. Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/podilove-fondyporovnani-vynosnosti-a-rizikovosti 12. Podnikatelské balíčky [online]. 2009 [cit. 2009-12-16]. KB, a.s. Dostupné z WWW: . 13. Produkty KB [online]. 2010 [cit. 2010-03-12]. KB, a.s. Dostupné z WWW: .

69

14. Programy 2007-2013 [online]. 2009 [cit. 2010-01-03]. Fondy evropské unie. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 15. Projekt výstavby nové výrobní haly P-Systems [online]. 2009 [cit. 2010-03-21]. KB EU POINT. Dostupné z WWW: http://www.kb.cz/file/cs/com/ponte/KBeu_point_news_200909.pdf?v02 16. Regionální politika EU [online]. 2009 [cit. 2009-09-07]. Fondy evropské unie. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondechEU/Regionalni-politika-EU 17. Strategické obecní zásady společenství : Úřední věstník EU [online]. Luxemburk :, 21.10.2006 [cit. 2010-04-20]. EUR - lex Přístup k právu EU. Dostupné z WWW: .

18. Strukturální fondy [online]. 2007, 17. 7. 2008 [cit. 2010-03-21]. Regionální politika Inforegio. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/funds/feder/index_cs.htm 19. Terminováný vklad vs spořící účet [online]. 2009 [cit. 2010-03-14]. Informace o spoření. Dostupné z WWW:

20. Výhody a nevýhody malých a středních podniků [online]. 2007 [cit. 2009 10.25]. Podnikatel.cz. Dostupné z WWW: . 21. Výroční zpráva CzechInvest 2008 [online]. 2009 [cit. 2010-03-21]. CzechInvest. Dostupné z WWW: http://www.czechinvest.org/data/files/zlomvyrocka-czechinvest2008-final-web-1695.pdf 22. Výroční zpráva ČMZRB za rok 2008 [online]. 2009 [cit. 2010-03-21]. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Dostupné z WWW: . 23. Výroční zpráva OPPI za rok 2008 [online]. 20. 10. 2009 [cit. 2010-02-12]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: . 24. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008 [online]. 12. 6. 2009 [cit. 2009-10-26]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: .

70

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek Tabulka č. 1: Definice malých a středních podniků

str. 14

Tabulka č. 2: Podíl MSP na vybraných makroekonom. ukazatelích (v %)

str. 17

Tabulka č. 3: Poskytnuté záruky a zaručované úvěry

str. 25

Tabulka č. 4: Poskytnuté zvýhodněné úvěry

str. 26

Tabulka č. 5: Podíl jednotlivých bank na záručních obchodech a pořízených úvěrech v %

str. 26

Tabulka č. 6 Přehled programů Operačního programu podnikání a inovace str. 45 Tabulka č. 7: Srovnání Terminovaného vkladu a Spořicího účtu

str. 56

Tabulka č. 8: Vhodné investice podle profilu klienta

str. 57

Tabulka č. 9 : Pouţití jednotlivých typů nabízených úvěru

str. 59

Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj počtu MSP v ČR v letech 1998-2008

str. 16

Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnanců v MSP V ČR v letech 1998-2008

str. 17

Graf č. 3: Počet přijatých registračních ţádostí o dotaci od počátku realizace OPPI

str. 47

71

SEZNAM ZKRATEK CRR ČR

- Centrum pro regionální rozvoj České republiky

ČEB

- Česká exportní banka

ČMZRB

- Českomoravská záruční a rozvojová banka

EIB

- Evropská investiční banka

EGAP

- Exportní garanční a pojišťovací fond

EK

- Evropská komise

EU

- Evropská unie

ERDF

- Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF

- Evropský sociální fond

HDP

- Hrubý domácí produkt

MMR

- Ministerstvo pro místní rozvoj

MPO

- Ministerstvo průmyslu a obchodu

MSP

- Malé a střední podniky

NSRR

- Národní strategický referenční rámec

OP

- Operační programy

OPPI

- Operační program Podnikání a inovace

OPPP

- Operační program Průmysl a podnikání

PGRLF

- Podpůrný a garanční rolnický fond

ROP

- Regionální operační programy

SOZS

- Strategické obecní zásady společenství

72

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Vzor záruční listiny portfoliové bankovní záruky (M-záruka v programu TRH, START, ZÁRUKA) Příloha č. 2: Vzor Záruční listiny pásmové bankovní záruky (S-záruka) Příloha č. 3: Ţádost o podnikatelský úvěr Příloha č. 4: Případová studie

73

PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1 Vzor záruční listiny portfoliové bankovní záruky (M-záruka v programu TRH, START, ZÁRUKA)

Příloha č. 1 List č. 2

Vzor záruční listiny portfoliové bankovní záruky (M-záruka v programu TRH, START, ZÁRUKA)

Příloha č. 2 List č. 1 Vzor Záruční listiny pásmové bankovní záruky (S-záruka)

Příloha č. 2 List č. 2 Vzor Záruční listiny pásmové bankovní záruky (S-záruka)

Příloha č. 2 List č. 3 Vzor Záruční listiny pásmové bankovní záruky (S-záruka)

Příloha č. 3 List č. 1 Ţádost o podnikatelský úvěr

Příloha č. 3 List č. 2 Ţádost o podnikatelský úvěr

Příloha č. 3 List č. 3

Ţádost o podnikatelský úvěr

Případová studie Příloha č. 4 List č. 1

V případové studii je moţnost poukázat na různé kombinace a způsoby financování rozvoje firmy. Jedná se o společnost P-SYSTEMS s.r.o., která je jediným výrobcem sendvičových panelů s tepelnou izolací z polystyrenu v České republice.24 Byla zaloţena v roce 2000, ale tradice výroby těchto panelů sahá aţ do roku 1994. V roce 2007 se společnost rozhodla podat ţádost o dotaci z programu OPPI Nemovitosti. Fakta o projektu: Název projektu:

Rekonstrukce

areálu na

výrobu

expandovaného

polystyrénu

v průmyslové zóně Vysoké Mýto Zahájení realizace projektu:

6.5.2008

Dokončení realizace projektu:

10.6.2009

Místo realizace:

Vysoké Mýto

Realizátor projektu: P-Systems, s.r.o. Celkové investiční náklady projektu: Částka poskytnutá EU:

64 mil.Kč

30 mil.Kč

Částka poskytnutá úvěrem od KB:

30 mil.Kč

Zdroj financování z EU: OPPI, program Nemovitosti V květnu 2007 se začal realizovat projekt. Samotné práce v areálu začali září 2008. Stavba byla zkolaudována v dubnu 2009. Současně byla ukončena i montáţ výrobního

24

Projekt výstavby nové výrobní haly P-Systems [online]. 2009 [cit. 2010-03-21]. KB EU POINT. Dostupné z WWW: http://www.kb.cz/file/cs/com/ponte/KB-eu_point_news_200909.pdf?v02

Příloha č. 4 List č. 2

zařízení a od poloviny května firma zahájila zkušební provoz. Z celkových nákladů 64 mil.Kč, jak uţ bylo uvedeno ve faktech o projektu, dotace činily 34 mil.Kč. Část dotace byla předfinancovaná úvěrem od Komerční banky (15 mil.Kč). Banka taky poskytla spolufinancování projektu v objemu 30 mil.Kč. Společnost se ale rozhodla novu halu zařídit moderními technologiemi, kde náklady dosáhly zhruba 18 mil.Kč. V tomto případě se firma obešla bez dotace. K financování tohoto projektu ale vyuţila moţnosti podřízeného úvěru od ČMZRB v programu Progres ve výši 7 mil.Kč a úvěru od Komerční banky ve výši také 7 mil.Kč. Investice přinesly do společnosti

nové

zkušenosti,

nové

zákazníky,

rozšíření

trhu

a

levnější

a kvalitnější vstupy. Dnes má společnosti téměř 50 zaměstnanců a v České republice je jediným výrobcem sendvičových panelů s tepelnou izolací s polystyrénu.