Programy podpory MSP v české republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Programy podpory MSP v české republice Diplomová práce

Autor:

Bc. Alena Velíková Finance

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Duben, 2012

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. ……………………………………. Alena Velíková Karlovy Vary dne 15. 04. 2012

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu této diplomové práce panu doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc. za cenné připomínky a rady při jejím zpracování. Dále bych ráda poděkovala společnosti ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o. za spolupráci a ochotu při zpracování konkrétních příkladů vyuţívání dotačních programů.

Anotace Diplomová práce na téma „Programy podpory MSP v české republice“ představuje moţnosti, které

jsou

ze

strany

státu

poskytované

v rámci

podpory

sektoru

MSP

jak

z národních zdrojů, tak i ze zdrojů Evropské unie. V druhé části práce je provedena analýza vyuţívání podpor, která je zaměřena na stav čerpání prostředků z Operačního programu Podnikání a inovace a vyuţívání sluţeb poskytovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. V závěru práce analyzuji sluţby komerčních bank a jejich úlohu při poskytování podpor pro MSP.

Klíčové pojmy dotace, komerční banky, konkurenceschopnost, malé a střední podniky, operační programy, podnikatelské prostředí, podpora

Annotation Diploma thesis „The SMEs support programmes in the Czech republics” is introducing the possibilities, which are given only from the state. This support is pouring into SMEs from national sources but also from the EU sources. In the second part of the thesis there is providing the analysis of the support use. This is focused on the financial drawing from the Operation programme Business and Innovation and the use of ČMZRB (Czech Moravian Guarantee and Development Bank) service. At the end there is presented the analysis of commercial bank services and their role with the SMEs support providing.

Key words grants, commercial banks, competitiveness, small and medium enterprises, operational programmes, corporate environment, support

OBSAH ÚVOD........................................................................................................................ 7 1. SYSTÉM PODPORY MSP ........................................................................ 9 1.1 Obecně o malých a středních podnicích............................................................. 9 1.2 Aktuální stav malého a středního podnikání v ČR .......................................... 13 1.3 Podnikatelské prostředí .................................................................................... 17 1.4. Systém podpory MSP v České republice ......................................................... 21 1.4.1 Podpora z finančních prostředků EU............................................................. 25 1.4.2 Podpora z národních finančních prostředků ČR ........................................... 32 1.5 Instituce poskytující veřejnou podporu MSP ................................................... 34

2.

ANALÝZA VYUŢÍVÁNÍ PODPORY PODNIKÁNÍ MSP V ČR (VČETNĚ KONKRÉTNÍHO PŘÍPADU) ............................................ 38

2.1 Průběh čerpání Strukturálních fondů (SR)/Fondu soudrţnosti (FS) ................ 38 2.2 Analýza vyuţívání podpory MSP v rámci OPPI ............................................. 40 2.2.1 Prioritní osa 1 - „Vznik firem“ ...................................................................... 41 2.2.2 Prioritní osa 2 - „Rozvoj firem“ .................................................................... 42 2.2.3 Prioritní osa 3 - „Efektivní energie“ .............................................................. 43 2.2.4 Prioritní osa 4 - „Inovace“ ............................................................................. 45 2.2.5 Prioritní osa 5 - „Prostředí pro podnikání a inovace“ ................................... 46 2.2.6 Prioritní osa 6 - „Sluţby pro rozvoj podnikání“ ............................................ 47 2.2.7 Prioritní osa 7 - „Technická pomoc“ ............................................................. 49 2.3 Analýza vyuţívání sluţeb ČMZRB ................................................................. 51 2.4 Konkrétní příklady vyuţívání programů podpory firmou Rotas strojírny spol. s r.o. ......................................................................................................... 54 2.4.1 Finanční podpora z programu PHARE ......................................................... 56 2.4.2 Finanční podpora z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost .. 57 2.4.3 Finanční podpora z Operačního program Podnikání a inovace .................... 59

3.

ANALÝZA ÚLOHY KOMERČNÍCH BANK PŘI PODPOŘE PODNIKÁNÍ MSP ..................................................................................... 63

3.1 Zdroje financování podnikatelské činnosti ...................................................... 63 3.2 Analýza bankovních produktů a jejich vyuţití pro MSP ................................. 65 3.3 Financování MSP v rámci dotovaných programů............................................ 70

ZÁVĚR ................................................................................................................... 75 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................. 78 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ............................................. 81

ÚVOD O tom, ţe malé a střední podniky mají v české ekonomice významné a víceméně stabilní místo není pochyb. Představují většinový podíl mezi všemi podniky, jsou základním zdrojem pracovních příleţitostí, vytvářejí podnikatelského ducha a inovace a jsou tedy rozhodujícím článkem národního hospodářství pro posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Svojí snahou vyhnout se výrazným změnám a nestabilitě, která ohroţuje jejich podnikání, přispívají i ke stabilizaci politické situace v zemi. V reálném ţivotě však MSP často naráţí na nedokonalosti trhu, které by samy o sobě těţko překonávaly. Pro svoje aktivity potřebují příznivé podnikatelské prostředí a určitou míru podpory. Podporu malých a středních podniků si nejen vláda České republiky ale i celá Evropská unie stanovily jako jednu z priorit. Oblast podpory malého a středního podnikání je povaţována za stále aktuální a vyvíjející se téma, dotýkající se běţného denního ţivota statisíců obyvatel ČR, a proto jsem se rozhodla navázat na svoji bakalářkou práci a znovu se zabývat touto problematikou. Některé obecné části bakalářské práce jsou pouţity i v diplomové práci, která je více zaměřena na vyhodnocení vyuţívání nabízených podpor. Účelem práce je zmapování moţností podpory malého a středního podnikání v České republice, jak z národních zdrojů tak evropských, provedení analýzy, jakým způsobem malé a střední podniky těchto moţností vyuţívají a jakou úlohu v procesu poskytování podpor plní komerční banky. První části práce je zaměřena na malé a střední podniky obecně, jejich aktuálnímu postavení v české ekonomice, charakteristiku podnikatelského prostředí s důrazem na sniţování administrativní zátěţe pro podnikatele. Značná část kapitoly je věnována systému poskytování podpor z jakých zdrojů je moţné podpory čerpat, jakým způsobem a jaké instituce jsou podnikatelům připraveny poskytnout informace o moţných formách pomoci. Druhá část diplomová práce provádí analýzu vyuţívání podpory sektorem malých a středních podniků v rámci Operačního programu Podnikání a inovace podle prioritních os. Kromě stavu čerpání finančních prostředků z jednotlivých programů poukazuje i na to, jakým způsobem přispívají jednotlivé dotační programy k zvyšování zaměstnanosti, zavádění nových technologií a tím zvyšování konkurenceschopnosti. Část věnována Českomoravské záruční a rozvojové bance analyzuje moţnosti pro poskytování pomoci podnikatelům 7

a hodnotí zájem podnikatelů o půjčky se zvýhodněnou úrokovou sazbou a o záruky. Reálnou představu o moţnosti vyuţívání podpor dokládají příklady z praxe, konkrétní dotační programy a způsob jejich vyuţití společností ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o. Závěr práce je věnován komerčním bankám a jejich produktům, které malé a střední podniky při své podnikatelské činnosti nejčastěji vyuţívají.

8

SYSTÉM PODPORY MSP 1.1. Obecně o malých a středních podnicích Malé a střední podniky jsou základním stavebním kamenem kaţdého hospodářství, protoţe vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí, zvyšují dynamiku trhu a jsou stabilizujícím prvkem ekonomického

systému.

Zejména

pro

nové

transformující

ekonomiky

bývalého

socialistického bloku je jejich význam v období po roce 1989 daleko větší neţ pro státy s vyspělou ekonomikou. Po pádu komunistického reţimu sehrál tento typ podnikání pozitivní roli při přechodu na trţní ekonomiku. Velice důleţitá byla jejich schopnost absorbovat podstatnou část pracovníků bývalých státních podniků, které z různého důvodu zanikaly. Přizpůsobovaly se měnícím se skutečnostem, změnám ve společnosti a rychle reagovaly na nové potřeby trhu. Začátky MSP nebyly lehké, řada podniků neobstála a dříve nebo později ukončila svoji činnost. Postupem času si však malé a střední podniky vydobyly v ekonomice svoji dřívější roli. Po více neţ čtyřiceti letech získaly zpět svoje významné postavení a znovu tvoří jádro ekonomiky. Jejich aktivity mají vliv na společenské prostředí, sociální uspořádání naší země a vývoj zaměstnanosti. Jedním z nejtypičtějších rozdílů mezi malým a velkým podnikem je v podílu vlastníka na jeho řízení. Majitel drobného podniku je zároveň jeho manaţerem, má osobní a přímý kontakt na ostatní zaměstnance a také má moţnost udrţování osobního kontaktu se zákazníky. Výhodou tohoto spojení je shoda cílů, které sleduje podnikatel v obou svých rolích. To samé nelze říct o podnicích velkého charakteru, kde můţe docházet k rozdílům mezi cíli majitelů, kteří chtějí maximalizovat zisk a cíli managementu, který se snaţí maximalizovat obrat, protoţe jeho odměny jsou obvykle závislé na velikosti obratu. Neţ objasním, co se rozumí malým a středním podnikáním bych chtěla přiblíţit i pojmy jako jsou – podnikání, podnikatel, podnik, které tvoří základ obchodních vztahů. Upravuje je obchodní zákoník (dále jen ObZ). Pojem podnik je v ObZ definován jako „soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu slouţit.“1

1

§ 5 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v aktuálním znění

9

Podnikatelem je podle stejného zákona osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění nebo osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, a také osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsaná do evidence podle zvláštních předpisů. Podnikání ObZ definuje jako soustavnou činnost prováděnou podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. Pojem podnikání v posledních letech zcela zdomácněl v běţném slovníku, nicméně jeho interpretace není tak jednoduchá.2 Vedle výše uvedeného právnického pojetí jsou i další, podle kterých si můţeme podnikání vysvětlit: ekonomické pojetí – podnikání je zapojení a vyuţití ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota psychologické pojetí – z tohoto hlediska je podnikání prostředek k dosaţení seberealizace. Dává pocit nezávislosti a svobody. Prostřednictvím podnikatelské činnosti člověk můţe realizovat své myšlenky a touhy. sociologické pojetí – toto pojetí říká, ţe podnikání je zdrojem příjmů pro všechny zainteresované, zvyšuje jejich ţivotní úroveň, motivuje k lepšímu vyuţití zdrojů a vytváření pracovních míst a příleţitostí. Definice MSP - malý a střední podnik je definován v právních předpisech České republiky a Evropské unie za účelem jeho podpory. V České republice je tato definice uvedena v Zákoně o podpoře malého a středního podnikání č. 47/2002 Sb. v novelizovaném znění. Od 1. 1. 2005 je v platnosti také nová definice malého a středního podnikání pro účely přiznání podpory z veřejných finančních prostředků v prostředí Evropské unie. Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají pouţít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období, vypočtené za období jednoho kalendářního roku.

2

VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, J., Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6

10

Za drobného, malého a středního podnikatele se povaţuje podnikatel, který zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně neţ 50 osob a jejichţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně neţ 10 osob a jejichţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Tabulka č. 1: Definice malých a středních podniků Kategorie

Počet zaměstnanců Obrat

Rozvaha

podniků

(méně neţ)

(aktiva)

Střední Malý Drobný (mikro)

< 250

≤

50 mil. EUR

≤

43 mil. EUR

<

50

≤

10 mil. EUR

≤

10 mil. EUR

< 10

≤

2 mil. EUR

≤

2 mil. EUR

Zdroj: CzechInvest, Definice MSP

Přepočet na koruny dostaneme vynásobením částek uvedených v eurech kursem stanoveným Evropskou centrální bankou pro poměr mezi eurem a korunou k 31. 12. roku předcházejícímu roku podání ţádosti. Do výpočtů je nutné také zahrnout subjekty, které jsou s MSP ekonomicky spojené. Tady hraje roli procentuální velikost propojení mezi těmito podniky. Pokud ţadatel kontroluje méně neţ 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiné firmy, je povaţován za samostatného a údaje se stanovují výlučně na základě údajů týkajících se tohoto podnikatele. Jakmile se podnikatel pohybuje v rozmezí 25 - 50 %, potom musí k údajům o své firmě přičíst příslušný procentuální podíl počtu zaměstnanců, ročního obratu a aktiv vlastněného podniku. Poslední moţnost, tedy vlastnictví nad 50 %, pro podnikatele znamená, ţe všechny údaje si musí přičíst v plné výši. V případě problémů je nejlepší moţností poradit se s příslušnými úředníky nebo poradenskou firmou.

11

Přesná a jednotná definice MSP vyplynula z potřeb stanovit, kdo malý a střední podnikatel je, protoţe v rámci pravidel EU v případě druhů podpor, které jsou poskytovány i velkým podnikům, malé a střední podniky mohou vyuţít výhody v podobě vyšší míry podpory nebo jiného zvýhodnění. Je vodítkem pro ţadatele, aby mohli zjistit, jestli mohou čerpat z podpor a výhod, které jsou určeny právě pro tento sektor hospodářství a vyuţít zvláštních právních předpisů pro malé a střední podniky. Na druhou stranu úředníci při vyhodnocování ţádostí, mají jasnou definici pro posouzení, jestli podniky splňují kritéria pro poskytnutí podpory v rámci MSP. Definice je závazná pro národní programy státní podpory a evropské programy ale uplatňuje ji i Evropská investiční banka a Evropský investiční fond. Dnes je nejpouţívanější světovou definicí skupiny MSP, protoţe se rozšířila i do Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a dalších významných institucí. Malé a střední podniky vzhledem ke své velikosti, disponují řadou výhod oproti velkým podnikům.3 K hlavním výhodám patří jejich pruţné reagování na změny, protoţe nejsou zatěţovány existencí velkého investičního majetku, který by jim znemoţňoval změnu předmětu činnosti nebo výrobního programu. Tato výhoda je spojovaná i s jejich odolností proti hospodářské recesi. Za hospodářské recese mohou být pro malé střední podniky příleţitostí činnosti, kterých se velké podniky zbavují z důvodu ztrátovosti či niţšího zisku. Nezbytnou podmínkou jejich přeţití na trhu je inovační kreativita - manaţeři v malých a středních podnicích jsou mnohem blíţe k inovovaným oblastem neţ manaţeři ve velkých podnicích a jsou na realizaci inovací více zainteresovaní. Musíme však hned dodat, ţe se jedná o inovace niţšího řádu. Výhodou MSP je i to, ţe vytváří nové pracovní příleţitosti, coţ se odůvodňuje niţšími náklady na zřízení pracovního místa. Vlastní podniky si zakládají i pracovníci, kteří byli propuštěni z velkých podnikatelských subjektů pro nadbytečnost. Malý okruh vlastníků podílejících se na řízení podniku, podporuje rychlé příjímání podnikatelských rozhodnutí. Vedle uvedených předností, provázejí existenci malých a středních podniků i některé nevýhody. Mají omezené moţnosti v oblasti zaměstnávání odborníků, získávání výhod z rozsahu produkce a také v získávání prostředků na propagaci a reklamu.

3

MALACH, Antonín a kolektiv. Jak podnikat po vstupu do EU: právo a podnikání, podnikatelské řízení, podpora podnikání v ČR a EU, podnikatelské a podpůrné instituce, podnikání a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 524 s. ISBN 80-247-0906-6.

12

Na druhou stranu vyţadují vysoké pracovní nasazení, protoţe ve vrcholovém managementu obvykle pracuje majitel, který má zájem maximalizovat svůj zisk. Tento jeho hlavní zájem ho vede k vlastnímu vysokému pracovnímu nasazení, ale intenzivní práci vyţaduje i od zaměstnanců. Významnou vlastností drobných podniků je jejich flexibilita a pohotové přizpůsobování měnícím se podmínkám.4 Malé podniky jsou nositeli nesčetných drobných inovací či adaptací reagujících na proměnlivé potřeby spotřebitele. Angaţují se ve vybraných segmentech trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé. Mají jednoduchou a přehlednou organizační strukturu s krátkými informačními toky, s niţší mírou byrokracie a s niţšími náklady na správu firmy. Řada malých a středních podniků spolupracuje s velkými podniky jako jejich subdodavatelé. Všichni víme, ţe automobilky nakupují od dodavatelů aţ 60 % komponentů a stavební firmy také nedisponují všemi profesemi. Ve velké míře vyuţívají jako subdodavatele

specializované

stavební

činnosti

malých

a

středních

dodavatelů.

S prohlubujícími se globalizačními tendencemi, kdy dochází k nástupu multinárodních korporací a řetězců, působí MSP proti posilování monopolních tendencí. Na jedné straně jsou monopoly neustále vytlačovány z trhu, na druhé straně se stále objevují nové mezery, ve kterých nacházejí svoje uplatnění. Existence malého a středního podniku je ovlivňována jak vnějšími, tak vnitřními faktory, které mohou být ekonomického či neekonomického rázu. K těm ekonomickým můţeme zařadit míru nezaměstnanosti, míru inflace či současnou fázi ekonomického cyklu, vlastnosti lokálního trhu, jeho velikost, strukturu a směr jeho budoucího vývoje. Velice důleţitý je i lokální trh práce v místě působení podniku. Mezi neekonomické faktory patří legislativní aspekty, kulturní, sociální, zvykové či demografické.

1.2. Aktuální stav malého a středního podnikání v ČR Malé a střední podniky v české ekonomice zastávají velice významné místo, o čemţ svědčí i statistická data. Jak vyplynulo ze „Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010“ mezi kaţdou stovkou obyvatel České republiky je uţ přesně 21,2

4

SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, V. a kolektiv, Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5.

13

podnikatelů nebo ţivnostníků.5 Tvoří plných 99,84 % z celkového počtu aktivních podniků v České republice. Vytvářejí téměř 2 miliony pracovních míst a zaměstnávají tak 61 % lidí pracujících v soukromé sféře. Jejich hlavní doménou jsou lokální, popř. regionální trhy. Graf č. 1 Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR

Zdroj: MPO, Zpráva o vývoji MSP v ČR za rok 2010

I kdyţ rok 2008 poznamenala světová finanční krize a následné výrazné oslabení zahraniční a domácí poptávky, vývoj počtu aktivních subjektů MSP se v roce 2009 nezastavil a vzrostl celkem o 32 475 subjektů. V roce 2010 ale jejich počet prudce klesl a to aţ o 56 400 oproti roku 2009 a dostal se tak pod úroveň roku 2007. Větší pokles byl zaznamenán u právnických osob o 10,56 %, u fyzických osob došlo k poklesu o 3,73 %. K posouzení vlivu MSP na národní hospodářství je vhodným ukazatelem počet zaměstnanců v MSP, protoţe zaměstnávají více neţ 60 % podíl z celkového počtu zaměstnanců.

5

Role malého a středního podnikání ve společnosti. www.ipodnikatel.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani-obecne/role-maleho-a-stredniho-podnikani-ve-spolecnosti.htm

14

Graf č.2. Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích 2000-2010

Zdroj: MPO, Zpráva o vývoji MSP v ČR za rok 20106

Ve vývoji zaměstnanosti se krize projevila jiţ v roce 2009. Celkový počet zaměstnanců malých a středních podniků se v roce 2009 sníţil o 75 tis. a v roce 2010 o dalších 66 tis. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR se přesto v roce 2010 zvýšil o 0,06 % Další graf č. 3 nám ukazuje, ţe od roku 2000 investiční náklady MSP aţ do roku 2007 narůstaly. Za poslední dva roky došlo k jejich poklesu. Podnikatelé jsou opatrnější, a s větší pečlivostí zvaţují kaţdou korunu vloţenou do podnikání. Podíl na sníţení investic má i sloţitější postavení MSP v oblasti získávání kapitálu. Stále přetrvává obava finančních institucí ze zvýšeného rizika financování těchto podniků, protoţe zpravidla mají omezené moţnosti krytí úvěrů, nebo mají krátkou podnikatelskou historii. Tato obava se po roce 2008 ještě prohloubila. Komerční banky jsou zaměřeny spíše na velké podniky, které povaţují za bezpečnější a stálejší, a výkyvy v hospodářském vývoji nemají na ně tak velký vliv jak na malé podniky. Pro MSP má sniţování investic za následek zaostávání v technické oblasti a zkomplikování jejich dalšího rozvoje.

6

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. www.mpo.cz 17. 8. 2011 [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument90013.html

15

Graf č. 3 Vývoj investičních nákladů MSP v ČR 2000-2010

Zdroj: MPO, Zpráva o vývoji MSP v ČR za rok 2010

Jedním

z nejdůleţitějších

ukazatelů

významu

MSP

v ekonomice

je

jejich

podíl

na výkonu. Graf č. 4 Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 2000-2010

Zdroj: MPO, Zpráva o vývoji MSP v ČR za rok 2010

V roce 2010 byl podíl malých a středních podniků na celkových výkonech podnikatelské sféry 51,24 %. Česká ekonomika zaznamenala v letech 2006 aţ 2008 historicky nejvyšší 16

hospodářský růst. Do recese se dostala na přelomu roku 2008 a 2009. Mezičtvrtletní pokles HDP prvně nastal ve čtvrtém čtvrtletí 2008 (-0,7 %), velice se prohloubil v prvním čtvrtletí roku 2009 (-3,8 %). Ve druhém čtvrtletí se pokles zmírnil (-0,5%) a ve třetím a čtvrtém čtvrtletí došlo k pozitivnímu vývoji, kdy HDP vzrostl o 0,5%. V roce 2010 kladných hodnot dosahují jak mezičtvrtletní, tak meziroční údaje. Meziročně, nejsilnější pokles HDP, byl zaznamenán ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2009. Můţeme tedy říci, ţe po prudkém propadu v roce 2009 následkem krize se česká ekonomika dokázala vrátit k růstu. Těţila hlavně ze skutečnosti, ţe jejími hlavními partnery jsou nejvíce dynamické ekonomiky současné Evropy Německo a Slovensko. MSP působí v různých odvětvích a mají různý předmět podnikání. Nejvyšší podíl aktivních malých a středních podniků je ve sluţbách. V roce 2010 jejich podíl představoval 353 438 subjektů, následoval obchod s 202 201 subjekty, průmysl 154 725 subjektů a stavebnictví s 153 872 subjekty. I kdyţ význam sluţeb v ČR rok od roku roste, stále nedosahuje průměru států Evropské unie ani vyspělých světových zemí. Na základě uvedených údajů není tedy pochyb o tom, jak důleţitou pozici malé a střední podniky v ekonomice a společnosti zastávají. Česká vláda a Ministerstvo průmyslu a obchodu si tento fakt velmi dobře uvědomují, a proto se snaţí nabídnout různorodé podpůrné instrumenty. Snahou je vytvořit takové programy, které pokrývají celý ţivotní cyklus podnikání včetně sloţité počáteční fáze.

1.3. Podnikatelské prostředí Podnikatelské prostředí České republiky se po transformaci organizační struktury hospodářství a institucionálního rámce v devadesátých letech blíţí stabilizovanému uspořádání. Dnes je jiţ plně srovnatelné s úrovní běţnou v ostatních zemích Evropské unie (EU), s níţ od 1. května 2004 sdílí ČR společný vnitřní trh. Vyznačuje se vysokou mírou otevřenosti ekonomiky a nabídkou kvalifikované pracovní síly, harmonizací většiny národních předpisů s předpisy EU, propracovaným systémem institucí a nástrojů pro poskytování přímých i nepřímých podpor pro malé a střední podnikatele. Snaţí se vytvářet stále lepší podmínky pro čerpání prostředků z evropských fondů. Vytváří vhodné podmínky

pro

příliv

zahraničních

investic,

které

mají

za

následek

poptávku

po subdodavatelích, kteří zvyšují kupní sílu v regionech, kde se investice realizují. Zlepšování podmínek vede k zájmu o investice v České republice. Kromě toho, ţe ČR má příznivou 17

geografickou polohu a solidní infrastrukturu, politickou a ekonomickou stabilitu, pomáhá přílivu investic i nulová diskriminace. Podle českého zákona jsou si zahraniční i domácí osoby ve všech oblastech rovny. Týká se to jak majetkových práv, tak i investičních pobídek. Charakter podnikatelského prostředí ovlivňuje i politická situace. Působení státu ovlivňuje všechny stránky ţivota v zemi a pro kvalitu podnikatelského prostředí je determinující. Náhlé a nekoncepční změny právního prostředí jsou podnikateli kritizovány, protoţe jim brání v dlouhodobém strategickém plánování. Malé a střední podniky jsou na změny v podnikatelském prostředí ze všech podnikatelských subjektů nejcitlivější. Potřebují společenskou a politickou podporu státu pro vytváření příznivého podnikatelského prostředí a podporu při mezinárodní konkurenceschopnosti domácích výrobků. V souvislosti se snahou o zlepšení podnikatelského prostředí byla provedena analýza administrativní zátěţe podnikatelů, která odráţela stav v roce 2005. Na základě zjištěné situace, vláda ČR přijala Plán sniţování administrativní zátěţe podnikatelů do roku 2010, jehoţ východiskem pro realizaci bylo usnesení vlády ČR ze dne 11. července 2007. Vláda si dala za cíl sníţit tuto zátěţ o 20 % do 30. prosince 2010. Z provedené analýzy vyplynulo, které resorty nejvíce zatěţují podnikatele a byl pro ně stanoven závazný postup sniţování administrativní zátěţe. Tento program se zaměřuje na zastaralé, opakující se nebo nadbytečné informační povinnosti. S cílem urychlit odbourávání administrativní zátěţe, která podnikatele nutí vynakládat zdroje na administrativní aktivity místo toho aby je investovali do produktivních činností, plán navrhl soustředit se na změny v 10 zákonech, které nejvíce zatěţují. V korunách zátěţ těchto zákonů představovala cca 55 mld. Kč/rok. Konkrétně se jednalo o zákony v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí týkající se organizace a provádění sociálního zabezpečení, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti, samotné zaměstnanosti a změny Zákoníku práce. V rámci Ministerstva zdravotnictví se jednalo o zákony o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, o veřejném zdravotním pojištění a léčivech. Zákony v gesci Ministerstva ţivotního prostředí jsou vodní zákon a zákon o odpadech. Ministerstva financí se týká zákon o daních z příjmu. V drtivé většině

18

změn se jedná o zjednodušení a zrychlení procesů, zavedení elektronického systému předávání informací a sníţení počtu předkládaných údajů. Celkově dosud realizované změny účinné k 31. 12. 2010 odpovídají roční úspoře podnikatelů ve výši 11,541 mld. Kč, tj. 15,6 % z celkové zátěţe vykázané v roce 2005. Administrativní zátěţ tak ke sledovanému datu poklesla na 62,215 mld. Kč (oproti výchozímu stavu, coţ v roce 2005 bylo 73,756 mld. Kč). 7 Graf č 5. Plnění Plánu ve vztahu k plánovanému cíli pro rok 2010

Zdroj: MPO, Zpráva o plnění Plánu sniţování administrativní zátěţe podnikatelů do roku 2010

Z grafu je vidět, ţe všechny resorty vyjma Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví, vesměs plní plánované % sníţení k roku 2010. Například Ministerstvo zemědělství jiţ svůj plán splnilo a ani neplánuje další změny. Ministerstvo ţivotního prostředí plán rovněţ naplňuje, avšak má naplánované další práce vedoucí ke sníţení administrativní zátěţe podnikatelů. V resortu Ministerstva financí představuje největší podíl administrativní zátěţe (aţ 98 %) oblast daní. Základním poţadavkem státu je uskutečňovat výběr spravedlivě a v maximální zákonné výši, bez případných výpadků, způsobených nedostatečnou funkčností systému. Neustále se provádí technická modernizace a připravuje se i změna v systému výběru daní. Touto změnou je připravovaný projekt Jednoho inkasního místa (JIM), od kterého Ministerstvo financí očekává výrazné sníţení administrativní zátěţe podnikatelů.

7

Zpráva o plnění Plánu sniţování administrativní zátěţe podnikatelů 2010. www.mpo.cz [online]. 12. 4. 2011 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument86472.html

19

V rámci oblasti informačních povinností byla resortům stanovena povinnost zrušit 104 informačních povinností a redukci provést u 102 povinností. Ve skutečnosti bylo zrušeno 117 povinností a 165 bylo redukováno. Uvedené údaje proklamuje vláda ve Zprávě o plnění Plánu sniţování administrativní zátěţe podnikatelů do roku 2010. Druhá strana – podnikatelé oponují a říkají, ţe sniţování administrativní zátěţe nepociťují. V průzkumu Asociace malých a středních podniků a ţivnostníku ČR aţ 94 % respondentů z řad ţivnostníku, malých a středních firem uvedlo, ţe ke sníţení zátěţe nedošlo, coţ potvrzuje i poslední studie Světové banky, kde z hlediska administrativní náročnosti skončila Česká republika v poslední desítce, kdyţ obsadila 168. místo ze 178 zkoumaných zemí.

8

Mezi instituce, které je nejvíce zatěţují, zařadili

podnikatelé správu sociálního zabezpečení, Český statistický úřad, zdravotní pojišťovny a finanční úřad. Další oblastí, která podnikatele tíţí, je legislativa. Časté novelizace novelizovaných novel vedou k nepřehlednosti a nesrozumitelnosti zákonů a obtíţné orientaci. Vítaným krokem v této oblasti, který povede ke sníţení administrativní zátěţe a ke zpřehlednění právního prostředí, představuje myšlenka, ţe účinnost zákonů by se v budoucnu mohla měnit jen dvakrát ročně. K určitým změnám k lepšímu došlo schválením novel ţivnostenského zákona. Největší změny přinesla novela Ţivnostenského zákona z počátku července roku 2008, kdy byla zavedena pouze jedna volná ţivnost, která zahrnula 80 oborů činností, došlo ke zrušení ţivnostenských listů a koncesních listin a začal se vydávat výpis z ţivnostenského rejstříku. Právě tyto změny znamenají úsporu peněz při získávání oprávnění k podnikání. Zrušením místní příslušnosti ţivnostenských úřadů, můţe podnikatel ohlásit start svého podnikání na kterémkoli ţivnostenském úřadě či na CzechPOINTech. V roce 2010 se změny týkaly zahájení a ukončení podnikání, coţ není tak častý případ, a ke sniţování nákladů podnikatelům to moc nepřispělo. Schválenou novelou z roku 2011 končí povinnost označovat provozovny speciálním číslem, zjednoduší se administrativa při stěhování a umoţní podnikatelům, aby prostřednictvím ţivnostenského úřadu oznámili změnu údajů i správě sociálního zabezpečení, finančnímu úřadu, úřadu práce nebo zdravotní pojišťovně, a to i takovou změnu údajů, kterou přímo ţivnostenskému úřadu neoznamují. To je krok správným směrem, protoţe podnikatele zbavuje některých nadbytečných 8

Administrativní zátěţ podnikatelů. www.zivotnapadum.cz 28.2.2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.zivotnapadum.cz/novinka/administrativni-zatez-podnikatelu-skutecne-klesla.html

20

povinností, které si státní instituce dokáţí vzájemně předat. Díky této novele by podnikatelé měli ušetřit přes čtvrt miliardy korun. Zatím poslední novinkou, v rámci sniţování administrativní zátěţe, je nová tvář Obchodního rejstříku, která nabízí elektronické výpisy zdarma a chytré formuláře pro zápisy a změny, které fungují od 31.3 letošního roku. V budoucnu se počítá i s tím, ţe notáři budou moci zapisovat změny přímo do Obchodního rejstříku. Data uváděna v Obchodním rejstříku dnes nejsou pouze informativní ale závazná a podnikatelé si mohou stáhnout elektronický originál výpisu ve formátu PDF. Nemusí si pořizovat výpis přes CzechPoint, kde za stránku ověřeného výpisu platí 70,00 Kč. Nahraný soubor má právní platnost. Česká republika má oproti ostatním zemím se sniţováním administrativní zátěţe značné rezervy a je jednou z priorit současné vlády. Do konce volebního období plánuje sníţit administrativní zátěţ o dalších jedenáct miliard korun. Čas ukáţe, jestli plánované změny budou účinnější a přinesou pozitivní ohlasy ze strany podnikatelů.

1.4. Systém podpory MSP v České republice Otázkám podpory podnikání je věnována pozornost ve všech vyspělých zemích světa.9 Podnikatelé jsou hybnou sílou ekonomiky. Vytvořené prostředí a poskytnuté podmínky pro jejich působení a rozvoj se promítnou do celkové situace země. Pro zlepšení nebo usnadnění podnikání existuje celý soubor nástrojů, který je zabezpečován pomocí různých agentur, institucí apod. Tyto za zvýhodněných podmínek nabízejí sluţby malým a středním podnikatelům. Politika podpory však musí být promyšlená a přidělování jednotlivých podpor v takovém smyslu, aby nenarušovaly trţní mechanizmus. K základním principům pro poskytování podpor podnikatelům by měly patřit: -

Efektivnost podpory – která by měla být doloţena dobrým podnikatelským záměrem a přesvědčením, ţe se finanční prostředky neztratí cestou k cílovému podnikateli

-

Adresné

zaměření

podpory

–

podpora

je

určena

konkrétnímu

podniku

či podnikateli a ne skupině

9

MALACH, Antonín a kolektiv. Jak podnikat po vstupu do EU: právo a podnikání, podnikatelské řízení, podpora podnikání v ČR a EU, podnikatelské a podpůrné instituce, podnikání a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 524 s. ISBN 80-247-0906-6.

21

-

Věcná orientace podpory-programy jsou dotovány na určité aktivity nebo odstranění bariér

-

Komplexnost a komplementarita podpory – programy se musí vzájemně doplňovat

Nutno ale podotknout, ţe podpory mají být impulzem pro rozvoj podnikání a ne základem podnikání. Kaţdý podnikatel musí spoléhat hlavně na svoje schopnosti a svůj kapitál. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale povaţuje státní podporu pro malé a střední podniky za nepostradatelnou součást podnikatelského prostředí, protoţe pozitivně ovlivňuje rozvoj podnikání a zvyšuje konkurenceschopnost podniků. Posiluje stabilitu a rozvoj sektoru MSP a kompenzuje nedostatek vlastního kapitálu, obtíţnější dostupnost k bankovním úvěrům a omezenou moţnost ručení vlastním kapitálem. Pro poskytování veřejné podpory podnikatelům platí však určitá omezení. Mají zabránit hlavně tomu, aby poskytováním veřejné podpory nebylo zvýhodněno podnikání v míře, která by narušovala hospodářskou soutěţ a konkurenční prostředí na trhu EU. Existují dva moţné reţimy10: -

podpora malého rozsahu (podpora de minimis)

-

podpora omezená regionální mapou intenzity veřejné podpory – tzv. přípustná intenzita veřejné podpory, která určuje maximální míru veřejné podpory, pro malé a střední podniky činí tato částka 50 milionů EUR

Podpora de minimis vzhledem ke své limitované výši, nemá dopad na hospodářskou soutěţ, ani neovlivňuje obchod mezi členskými státy EU. Při dodrţení všech ustanovení daných článkem 2 nařízení Komise č. 1998/2006 o pouţití článků 87 a 88 Smlouvy, které stanoví, ţe podnikatel nesmí získat za jakákoliv tři po sobě jdoucí zdaňovací období podpory malého rozsahu přesahující v součtu částku 200 000 EUR, v případě podpory v odvětví silniční dopravy 100 000 EUR, podpora de minimis není povaţována za veřejnou podporu. Podpora de minimis se vztahuje na všechna odvětví s výjimkou: oblasti rybolovu a akvakultury, oblasti prvovýroby zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o zaloţení Evropského společenství, odvětví uhlí, exportu a podpory podmiňující pouţití domácího zboţí na úkor dováţeného zboţí, podnikům v obtíţích. 10

Veřejná podpora a hospodářská soutěţ. Www.podnikatel.cz [online]. 25. 3. 2008 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/muze-verejna-podpora-narusovat-hospodarskou-soutez

22

Přípustná intenzita veřejné podpory je určována regionální mapou intenzity veřejné podpory. Tato určuje maximální míru veřejné podpory, kterou je moţné na základě programů podpory získat v určitém regionu soudrţnosti NUTS II. Netýká se podpory a zvýhodnění na výzkum a vývoj. Pro období 2007 – 2013 byla stanovena míra spolufinancování z prostředků EU ve výši 40 % ze způsobilých výdajů. Malé podniky mohou obdrţet tuto maximální míru zvýšenou o 20 % a střední podniky a 10 %. Platí to pro všechny regiony NUTS II s výjimkou regionu Jihozápad, kde byla maximální podpora do konce roku 2010 ve výši 36 % a od 1. 1. 2011 činí 30 % ze způsobilých výdajů. Regionální veřejnou podporu nelze poskytnout do oblasti rybolovu, těţby uhlí či výroby zemědělských produktů. Druhy podpor podnikání: Podle způsobu poskytnutí můţeme podpory rozdělit na: přímé finanční podpory – adresné finanční příspěvky jako jsou příspěvky na úhrady úroků, dotace, zvýhodněné úvěry, které je moţné získat jednak z programu podpory s vyuţitím strukturálních fondů EU, programů podpor ze státního rozpočtu či programů komerčních bank nepřímé podpory – prostředky do institucí, které poskytují podnikům bezplatné, či cenové zvýhodněné sluţby, do infrastruktury, změnu legislativy, které vedou k zlepšování podnikatelského prostředí. Nepřímou podporu upravují opatření, která přijala vláda usnesením č. 172/2003 k návrhům na zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí. Systém nepřímých podpor je zaměřen hlavně na postupné sniţování daní z příjmů právnických osob, sbliţování sníţené a základní sazby DPH, posílení programů na podporu nových exportérů, zjednodušování administrativy spojené s účetnictvím a daňovou agendou, zkvalitňování expertních poradenských sluţeb pro podnikatele a v neposlední řadě i na celoţivotní vzdělávání. Z hlediska prostoru, mohou podporu poskytovat různě velké územní celky, a to jak obce, kraje, celá republika tak i Evropská unie.

23

Schéma: 1. Druhy podpor podle formy a územní hierarchie jejich poskytování

Podpory podnikání

Dle formy poskytnutí

Dle prostoru (územního celku)

Unijní

Přímé (např.dotace, půjčky) (

Národní

Nepřímé (např.infrastruktura

Krajské a regionální Obecní

Zdroj: Malach A. CSc. A kolektiv, Jak podnikat po vstupu do EU, první vydání, Praha 5, Grada Pulishing a.s., rok 2005 528 s.ISBN 80-247-0906-6

Aby byla podpora co nejúčinnější, vláda České republiky prostřednictvím svého Ministerstva průmyslu a obchodu vypracovává na jednotlivé období strategie pro rozvoj MSP, které předpokládají vyuţití prostředků nejen státní podpory, ale hlavně ze strukturálních fondů. Prvním dokumentem, který byl přijat jiţ v roce 2004 je „Koncepce podpory malého a středního podnikání v letech 2005 – 2006“, jejíţ hlavním cílem bylo zjednodušení a zpřehlednění moţností a povinností MSP. Výsledkem této koncepce bylo mimo jiné dosaţení niţší sazby daně z příjmu právnických osob, zkrácení doby odepisování u movitého majetku, zavedení odpočitatelné poloţky ve výši 100 % vynaloţených nákladů na výzkum a vývoj a zahájení měření administrativní zátěţe pro podnikatele. Ukázalo se, ţe prostředky, které byly vyuţity pro vytvoření základu pro kvalitnější poskytování poradenských sluţeb pro MSP, jsou správnou investicí. Uţ v tomto období byl zaznamenán značný převis poptávky

nad

nabídkou

u

programů

poskytující

dotace

podnikatelům

k rozvoji

konkurenceschopnosti a inovačně zaměřeným projektům. Druhý

strategický

dokument

„Koncepce

rozvoje

malého

a

středního

podnikání

na období 2007 – 2013“ (dále jen Koncepce) byl vydaný MPO v dubnu 2006. Tato Koncepce vymezuje jednak vizi stavu sektoru malých a středních podniků, jednak stanoví cíle a směry realizace, stejně jako základní principy a priority v alokaci finančních prostředků k realizaci 24

dané koncepce.11 Dala za cíl zlepšit podmínky podnikání, posílit význam podniků malé a střední velikosti jako významných subdodavatelů, tak jako tvůrců nových pracovních míst a hlavně zajistit konkurenceschopnost sektoru malých a středních podnikatelů působících na území České republiky. Aby těchto cílů bylo dosaţeno, Koncepce definuje čtyři směry realizace: -

Zlepšování podnikatelského prostředí

-

Zkvalitňování a rozšiřování infrastruktury pro rozvoj malého a středního podnikání

-

Přímá podpora malým a středním podnikatelům

-

Nástroje přímé podpory podnikatelů a rozvoje infrastruktury podnikání a jejich financování

Ministerstvo průmyslu o obchodu ČR kaţdoročně mapuje situaci MSP a Koncepci aktualizuje.

Je

si

vědomé

toho,

ţe

čím

větší

objem

finančních

prostředků

ze strukturálních fondů EU se nám podaří získat a hlavně efektivně vyuţít k dalšímu posílení infrastruktury podporující podnikání, pomůţe to pozitivně ovlivnit vývoj sektoru malých a středních podniků i za horizontem roku 2013. Ne všechna stanovená předsevzetí se daří plnit. Hlavně v oblasti zlepšování podnikatelského prostředí má Česká republika velké mezery. Je neustále kritizována za nevyhovující předpisy, neefektivnost státní správy a korupční praktiky spojené s veřejnými zakázkami. V poslední době se ke kritice připojilo i protěţování vládními úředníky při rozhodování o přidělování dotací a špatné hospodaření s dotacemi. To je velice nepříjemné, protoţe nevhodně utracené peníze Brusel členským státům neproplácí. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, ţe Česká republika musí provést reformy veřejného sektoru, zefektivnit poskytování svých sluţeb a provádět důslednější kontrolu čerpání dotací. Prvořadým předpokladem k poţadovaným změnám je ale funkční a kvalitní vláda. 1.4.1 Podpora z finančních prostředků EU Dominantním zdrojem financování jsou strukturální fondy EU v rámci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU. Česká republika se řadí mezi chudší státy Evropské unie. Můţe ke zlepšení ţivotní úrovně svých obyvatel čerpat v období 2007 – 2013 z fondů EU přibliţně 26,7 miliard EUR, coţ je zhruba 752,7 miliard Kč.

11

TETŘEVOVÁ, Liběna a kolektiv, Veřejný a podnikatelský sektor. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2009, 190 s. ISBN 978-80-86946-90-0

25

Pro úspěšné čerpání, musí vláda přidat přibliţně 132,83 mld. Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, jelikoţ EU financuje maximálně 85% způsobilých výdajů. Strategickým dokumentem, určujícím hlavní zásady a priority politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v tomto období jsou tzv. Strategické obecní zásady Společenství (SOZS) Tento dokument doporučuje způsoby, jak by regiony měly nejlépe vyuţít prostředky, které jsou k dispozici. Kaţdý stát EU si následně definuje svůj Národní rozvojový plán (NRP), který je vytvářen v souladu s makroekonomickými cíli EU a ČR, (zvláště Konvergenční program, Strategie růstu ČR, Strategie udrţitelného rozvoje) Globálním cílem Národního rozvojového plánu v období 2007 – 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udrţitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitaţlivým místem pro realizaci investic, práci a ţivot obyvatel.12 ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyváţený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality ţivota obyvatelstva. Tento hlavní cíl bude uskutečňovat prostřednictvím čtyř strategických cílů: Schéma 2. Cíle Národního rozvojového plánu v období 2007-2013 Strategické cíle

Konkurenceschopná česká ekonomika

Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost

Atraktivní prostředí

Vyváţený rozvoj území

Zdroj: Národní rozvojový plán, vlastní úprava

Konkurenceschopná česká ekonomika – tento cíl je zaměřen na podporu a dokončení restrukturalizace české ekonomiky, rozvoj moderních odvětví v oblasti průmyslu a sluţeb, podporu spolupráce mezi podnikatelskými subjekty a aplikovaným výzkumem a vývojem, posilování inovačního potenciálu České republiky, a to v takovém smyslu, aby se ČR stala významným místem koncentrace těchto aktivit. Cílem je vytvořit takové podnikatelské prostředí, ve kterém budou odstraňovány bariéry vstupu do podnikání jak institucionální, tak administrativní a finanční a podporován další rozvoj podnikatelských aktivit. Součástí tohoto cíle je podpora rozvoje cestovního ruchu, aby se ČR stala vyhledávanou evropskou destinací. 12

Návrh Národního rozvojového plánu České republiky 2007-2013. www.strukturalni-fondy.cz [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, leden 2006 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=45fc8d6d-7007-4bc9-8f17-d172d12e2fa0

26

Tento strategický cíl bude realizován prostřednictvím prioritní osy Posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost – je zaměřen na podporu celoţivotního vzdělávání v důsledku trendů vyvolaných rozvojem znalostní ekonomiky, podporu opatření pro vytvoření pruţného trhu práce s kvalifikovanou, flexibilní pracovní sílou. Budou prováděny kroky ke zvýšení pruţnosti trhu práce, oslabení a prevence sociálních rizik vyplývajících z demografické změny, migračních toků a prevence sociálního vyloučení. Tento cíl se zaměřuje i na posilování efektivního způsobu správy veřejných záleţitostí na ústřední, regionální a místní úrovni s vyuţitím moderních metod řízení moderních technologií, coţ je základním předpokladem hospodářského růstu a zaměstnanosti. Snahou bude vytvořit systém, který poskytne zpětnou vazbu pro tvoření dalších politik a programů v návaznosti na zjištěné skutečnosti, které budou výsledkem kvalitních monitorovacích, hodnotících systémů. Tento strategický cíl bude realizován prostřednictvím prioritní osy Rozvoj moderní a konkurenceschopné společnosti. Atraktivní prostředí – podporuje programy, které jsou zaměřené na obnovení kvality ţivotního prostředí, budování napojení a technických přístupů a posílení dostupnosti dopravy a dopravní obsluţnosti při zmírnění dopadu dopravy na ţivotní prostředí. Tento strategický cíl bude realizován prostřednictvím prioritní osy Životní prostředí a dostupnost. Vyváţený rozvoj území – je zaměřen na harmonický rozvoj celého území ČR a to tak, aby nebyly narušeny přírodní, ekonomické a sociokulturní odlišnosti regionů ČR. Tento

strategický

cíl

bude

realizován

prostřednictvím

prioritní

osy

Vyvážený

a harmonický rozvoj území České republiky. V rámci této prioritní osy budou realizovány aktivity jak na národní úrovni, která bude zaměřena na strategii plánování a koordinace, tak i na regionální úrovni. Regionální pomoc bude směrovat do oblastí, které budou podporovat zvyšování konkurenceschopnosti jednotlivých regionů, měst, venkovských oblastí, podporu místního kapitálu, dostupnost a kvalitu veřejných sluţeb pro všechny skupiny obyvatel. Pro dosaţení cílů, které si ČR stanovila, byly v rámci dotační politiky z EU vytyčeny čtyři okruhy dotačních programů:

27

Schéma 3. Druhy dotačních programů Dotační programy

Sektorové programy ekonomika

Program pro Prahu

Regionální programy

Programy pro územní spolupráci

Zdroj: http://www.fondyeu.cz/druhy-dotaci, vlastní úprava

Pro stávající období Česká republika zpracovala 7 sektorových operačních programů, které umoţní rozvoj nejrizikovějších oblastí. Dotace jsou směrovány do rozvoje podnikání OP Podnikání a inovace, zlepšování ţivotního prostředí OP Ţivotní prostředí, zkvalitňování dopravy OP Doprava, posílení vzdělání OP vzdělávání pro konkurenceschopnost, rozvoj výzkumu a vývoje OP Výzkum a vývoj pro inovace, posílení rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti OP Lidské zdroje a zaměstnanost, modernizace veřejné správy, rozvoje cestovního ruchu, posílení kvality ţivota obyvatelstva – Integrovaný operační program.13 Hlavním programovým dokumentem realizace politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v sektoru průmyslu a významným nástrojem realizace Koncepce je OP Podnikání a inovace. Dotační prostředky tohoto programu jsou určeny především pro rozvoj malých a středních podnikatelů a tvoří hodnotu více neţ 3 mld. EUR. Operačnímu programu Podnikání a inovace bylo na základě důsledné analýzy stavu podnikatelského prostředí a ve schodě s prioritními cíli stanoveno sedem prioritních os.14 Struktura Operačního programu Podnikání a inovace s mnoţstvím finančních prostředků určených na jednotlivé prioritní osy jsou předmětem tabulky č. 2. Dále je v ní uvedeno, do jakých oblastí je směrována podpora v rámci jednotlivých prioritních os a programy podpory, které jsou určeny k vyuţití těchto podpor.

13

Druhy dotací. www.dotace.cz [online]. [cit. 2011-10-31]. Dostupné z: http://www.fondyeu.cz/druhy-dotací Operační program Podnikání a inovace 2007-2013: zkrácená verze a přehled podporovaných aktivit. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2007, 96 s. ISBN 978-80-254-2336-3. 14

28

Tabulka č. 2: Přehled programů Operačního programu podnikání a inovace Globální cíl OPPI

“Zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopno st české ekonomiky a přiblíţit inovační výkonnost sektoru průmyslu a sluţeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy”

Specifický cíl prioritní osy Zvyšovat motivaci k zahájení podnikání, zintenzivnit aktivitu malých a středních podniků a vytvářet podmínky pro vyuţití nových finančních nástrojů pro zahájení podnikání Zvýšit konkurenceschopnost podniků zaváděním nových výrobních technologií, zintenzivnit rozvoj informačních a komunikačních technologií a sluţeb pro podnikáni

Zvýšit účinnost uţití energií v průmyslu a vyuţití obnovitelných, případně i druhotných zdrojů energie (vyjma podpory spaloven)

Posílit inovační aktivity podniků (zavádění inovací technologií, výrobků a sluţeb)

“Zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopno st české ekonomiky a přiblíţit inovační výkonnost sektoru průmyslu a sluţeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy”

Povzbudit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty z oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace, zefektivnit vyuţití lidského potencionálu v průmyslu a zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu Zintenzivnit rozvoj poradenských a informačních sluţeb pro podnikání

Prioritní osa + Objem finančních prostředků

Program podpory

START

1. Vznik firem 13.4 mil. €, tj. 0,4 % OPPI

JEREMIE

PROGRES

Oblast podpory

1.1 Podpora začínajícím podnikatelům 1.2 Vyuţití nových finančních nástrojů 2.1 Bankovní nástroje podpory MSP

ZÁRUKA

2. Rozvoj Firem 780,1 mil. €, tj. 25,7 % OPPI

3. Efektivní energie 355,5 mil. €, tj. 11,7 % OPPI

ROZVOJ ICT A STRATEGICKÉ SLUŢBY ICT V PODNICÍCH

2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických sluţeb

EKO-ENERGIE

3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie

4. Inovace

INOVACE

783,7 mil. €, tj. 25,8 % OPPI

POTENCIÁL

4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků 4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj

SPOLUPRÁCE

5. Prostředí pro podnikání a inovace

PROSPERITA ŠKOLICÍ STŘEDISKA

5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů

NEMOVITOSTI

5.3 Infrastruktura pro podnikání

PORADENSTVÍ

6.1 Podpora poradenských sluţeb

918,7 mil. €, tj. 30,2 % OPPI

6. Sluţby pro rozvoj podnikání 99,4 mil. €, tj. 3,3 % OPPI

29

5.1 Platformy spolupráce

MARKETING

6.2 Podpora marketingových sluţeb

Globální cíl OPPI

Specifický cíl prioritní osy Vytvořit institucionální, technické a administrativní podmínky pro realizaci operačního programu

Prioritní osa + Objem finančních prostředků 7. Technická pomoc

Program podpory

Oblast podpory

7.1 TP při řízení a implementaci OPPI

89,6 mil. €, tj. 2,9 % OPPI

7.2 Ostatní TP

Zdroj: MPO, Operační program podnikání a inovace, vlastní úprava

Regionální operační programy (ROP) – jsou druhou skupinou dotačních programů. Řízení těchto programů zajišťují jednotlivé regiony NUTS2. Evropská kohezní politika je totiţ směrována především do územních celků s počtem obyvatel pohybujícím se mezi 800 tisíci aţ 3 miliony a české kraje těchto počtů většinou nedosahují, vznikly regiony soudrţnosti, kterým se v souladu s evropskou terminologií říká NUTS2. Pokrývají celou ČR mimo Prahu a regionální rady jednotlivých regionů vypracovaly operační programy s celkovou přidělenou částkou 4,66 miliard EUR. Jsou to: ROP NUTS II Jihovýchod – Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina ROP NUTS II Jihozápad – Jihočeský kraj, Plzeňský kraj ROP NUTS II Moravskoslezsko – Moravskoslezský kraj ROP NUTS II Severovýchod – Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Liberecký kraj ROP NUTS II Severozápad – Karlovarský kraj, Ústecký kraj ROP NUTS II Střední Čechy – Středočeský kraj ROP NUTS II Střední Morava – Olomoucký kraj, Zlínský kraj Společným

cílem

ROP

je

urychlený

rozvoj

regionů

ČR,

posilování

jejich

konkurenceschopnosti, zvyšování atraktivity. Důleţitou prioritou je také zlepšování ţivotní úrovně místních obyvatel, zvyšování kvality prostředí, ve kterém ţijí, dostatečná nabídka moţností jejich uplatnění na trhu práce. I kdyţ je kaţdý ROP samostatným dokumentem spravovaným samostatnou regionální radou reagujícím na potřeby příslušného regionu, obecně můţeme témata shrnout do následujících oblastí: Dopravní dostupnost a obsluţnost

30

Rozvoj území Regionální rozvoj podnikání Rozvoj cestovního ruchu Všechny podporované aktivity jsou však spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), takţe se jedná o investiční (infrastrukturní) projekty Programy pro Prahu – Praha jako jediný region nespadá do cíle Konvergence a čerpá prostředky

z cíle

Regionální

konkurenceschopnost

a

zaměstnanost.

Je

realizován

prostřednictvím dvou operačních programů ve výši 0,42 miliardy EUR: OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita Oba tyto operační programy mají kombinovaný charakter regionálních i tematických programů a týkají se širší škály problémových oblastí neţ poměrně úzce zaměřené tematické programy cíle konvergence. Rozlišují ale mezi investičními a neinvestičními projekty. Programy pro územní spolupráci – podporují příhraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. Pro českou republiku je v této oblasti vyčleněno 389 milionů EUR. Do této oblasti spadají všechny regiony a prostředky lze čerpat z těchto operačních programů: OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko) OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny) Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU) Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy) Nástrojem realizace politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU jsou fondy EU, jejichţ prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky mezi členské státy a jejich regiony. K těmto fondům patří dva strukturální fondy:

31

a) Evropský fond pro regionální rozvoj (European regional development fund - ERDF), – prostředky fondu jsou určeny na investice do výroby vedoucí ke vzniku nových pracovních míst, na investice do infrastruktury, vzdělání, rozvoje místního potenciálu, rozvoje MSP a na investice zaměřené na ţivotní prostředí. b) Evropský sociální fond (European social fund - ESF) - z tohoto fondu by měly být podporovány především projekty zaměřené na pomoc nezaměstnaným, rychlejšímu zapojení mladých lidí do pracovního procesu, adaptaci pracovníků na změny v průmyslu, na stabilizaci a další růst zaměstnanosti, podporu lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji, na zkvalitnění vzdělání. Vedle strukturálních fondů existuje ještě Fond soudrţnosti , jinak Kohezní fond, který byl zaloţen k poskytování pomoci vybraným zemím EU. Je to zvláštní fond solidarity na pomoc v souvislosti s přípravou na vytvoření Evropské měnové unie. Moţnost čerpat z něho mají státy, jejichţ HDP je niţší neţ 90% průměru EU. Tuto podmínku ČR splňuje. Fond není přímo zaměřen na regionální politiku. Je určen na podporu financování investic zaměřených do infrastruktury či ekologických projektů

1.4.2 Podpora z národních finančních prostředků ČR Z národních programů, byla podpora malého a středního podnikání realizovaná před vstupem České republiky do Evropské unie. Vstupem do Evropské unie se situace změnila. Moţností čerpat pro tyto účely prostředky ze strukturálních fondů, došlo k výraznému poklesu národních programů podpory. V roce 2007 byly ukončeny národní programy financované výhradně ze státního rozpočtu. Jak je uvedeno v předcházejícím bloku, Česká republika musí přispívat na realizaci projektů financovaných z prostředků EU 15% podílem, coţ představuje značnou část výdajů ze státního rozpočtu, a tak je další přímá podpora, s ohledem na rozpočtové příjmy, omezená. V roce 2010 byl programem, financovaným výhradně ze státního rozpočtu program M Záruka (záruky za provozní úvěry), který byl součástí Národního protikrizového plánu. Tento program umoţňoval většině malých a středních podnikatelů snazší získání bankovních úvěrů. Je koncentrován na podporu investičních úvěru ve vybraných činnostech, které nejsou podporovány v Operačním programu Podnikání a inovace. Malí a střední podnikatelé mohou získat zvýhodněné záruky za bankovní úvěry aţ do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru.

32

Zaručovány mohou být úvěry do 3 milionů na pořízení zásob, zejména v oblasti subdodávek pro realizaci významných exportních zakázek, pořízení a rekonstrukci dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. V rámci tohoto programu byly ve druhém pololetí 2010 poskytovány i záruky za bankovní úvěry pro malé a střední podnikatele k realizaci projektů na území Moravy a severních Čech postiţených ţivelnou pohromou. K dalším programům financovaných z prostředků státního rozpočtu v závislosti na jeho zdrojových moţnostech jsou zaměřeny na poradenství, certifikaci, tvorbu špičkového designu, podporu přípravy projektů pro výzkum a vývoj v rámcových programech EU a podporu zapojení podniků do procesu internacionalizace.15

Ministerstvo průmyslu a obchodu

pokračovalo v roce 2010 v podpoře projektů průmyslového výzkumu a vývoje v resortních programech: TANDEM (2004 – 2010) - orientovaný na výzkum, jehoţ výsledky budou vyuţity v nových výrobcích, technologiích a sluţbách IMPULS (2004-2010) - výzkum a vývoj nových materiálů, průmyslových výrobků, výrobních technologií TIP (2009-2017) - zajišťuje výzkum a vývoj pro racionální průmyslovou výrobu budoucnosti Jednou z forem nepřímé vládní podpory pro malé a střední podniky představují i veřejné zakázky. V této oblasti, však České republice patří vůbec nejhorší postavení v celé Evropské unii.16 Podíl malých a středních podniků na veřejných zakázkách představuje pouze 17 %. Pro porovnání uvedu některé státy EU např. Francie (44 %), Německo (41 %), Lucembursko (53 %). Nejvýznamnější podíl ve veřejných zakázkách mají MSP v Bulharsku (79 %). Mezi hlavní problémové oblasti nevyuţívaní potenciálu malých a středních podniků ve veřejných zakázkách můţeme zařadit: Potíţe při získávání informací Nadměrná administrativní zátěţ Velký rozsah zakázek Nepřiměřené poţadavky na úroveň způsobilosti a osvědčení Enormní poţadavky na finanční záruky Pozdní platby zadavatelů

15

TETŘEVOVÁ, Liběna a kolektiv, Veřejný a podnikatelský sektor. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2009, 190 s. ISBN 978-80-86946-90-0. 16 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. www.mpo.cz 17. 8. 2011 [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument90013.html

33

Všechny uvedené oblasti nahrávají spíše velkým hráčům na trhu neţ malým podnikům. Změnit by to mohla přijatá novela zákonu o veřejných zakázkách, kde je jednou s klíčových změn i sníţení limitu pro veřejné zakázky.

1.5. Instituce poskytující veřejnou podporu MSP Institucí, které poskytují veřejnou podporu malým a středním podnikům je celá řada. Jedná se o organizace a asociace, které poskytují jakoukoliv formu podpory, nemusí jít primárně o finanční podporu.17 Patří k nim následující subjekty: Příslušná resortní ministerstva (především Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo ţivotního prostředí ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo financí ČR) Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Hospodářská komora ČR sdruţení podnikatelů a ţivnostníků ČR Svaz průmyslu a obchodu ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků ČR Asociace pro poradenství v podnikání Centrum pro regionální rozvoj ČR Asociace inovačního podnikání ČR Společnost vědeckotechnických parků v ČR Zvláštní formou podpory je provozování internetového informačního portálu BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. Podnětem pro jeho vznik byla roztříštěnost informací poskytovaných státní správou. Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a CzechTrade vybudovaly portál, jeţ sdruţuje a třídí informace o podnikání a jeho podpoře. Má za cíl přispívat k posílení informační konkurenceschopnosti firem a jejich vývozních schopností. Hlavní rubriky portálu jsou legislativa a právo, Evropská unie, zahraniční obchod, finance a daně, podpora podnikání a dotace. Informace, které portál poskytuje, pocházejí přímo ze státní správy, hospodářských komor, svazů a dalších organizací, které jsou partnery

17

TETŘEVOVÁ, Liběna a kolektiv, Veřejný a podnikatelský sektor. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2009, 190 s. ISBN 978-80-86946-90-0.

34

portálu.18 Umoţňuje snadný a rychlý přístup k plnému spektru informací, a to na jednom místě, od všech zúčastněných. Počáteční seznámení s portálem můţe zabrat více času, ale pokud se podnikatel naučí vyuţívat tohoto integrovaného sytému, snadno dohledá potřebné informace. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest - státní příspěvková organizace podřízená

Ministerstvu

průmyslu

a

obchodu

ČR.

Její

snahou

je

posilovat

konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických sluţeb a technologických center.19 Funguje jako prostředník pro usnadnění komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií. Zastřešuje celou oblast podpory podnikání z prostředků EU i ze státního rozpočtu, zajišťuje činnosti spojené s přípravou, vyhlašováním a s administrací projektů. Propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným organizacím předkládat ţádosti o investiční pobídky. Agentura se neustále snaţí rozšiřovat nabídku svých sluţeb a co nejvíce přiblíţit svým klientům a proto poskytuje pomoc v třinácti regionálních pobočkách. Regionální kanceláře jsou koncipovány jako odborná pracoviště zaměřená prioritně na poradenskou činnost pro všechny fáze implementace programů spolufinancovaných z rozpočtu EU. Současně jsou tato pracoviště nástrojem v oblasti podpůrných činností pro ostatní divize CzechInvestu poskytovaných z hlediska subsidiarity v regionu. Jedná se o sluţby poskytované konečným ţadatelům o dotace, o

přímou

spolupráci

s regionálními

partnery,

vyhledávání

lokalit

pro

investory

a v neposlední řadě získávání důleţité zpětné vazby z regionů. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (ČMZRB) je rozvojovou bankou České republiky. Napomáhá rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyţadujících veřejnou podporu. Byla zaloţena v roce 1992. Jejími akcionáři jsou: Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj (72 % akcií),

18

MALACH, Antonín a kolektiv. Jak podnikat po vstupu do EU: právo a podnikání, podnikatelské řízení, podpora podnikání v ČR a EU, podnikatelské a podpůrné instituce, podnikání a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 524 s. ISBN 80-247-0906-6. 19 Výroční zpráva CzechInvest. www.czechinvest.org [online]. CzechInvest, 15. 9. 2011 [cit. 2011-11-17]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/annual-report-2010-2773-cz.pdf

35

Komerční banka, a. s., Česká spořitelna, a. s.,- obě 13% a Československá obchodní banka, a. s. (necelá 2%) ČMZRB poskytuje především tyto činnosti: podpory malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s vyuţitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů, podpory vlastníkům panelových bytových domů při jejich rekonstrukci, zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty. V oblasti malého středního podnikání se zaměřuje ČMZRB na poskytování záruk, poskytování zvýhodněných úvěrů s niţší úrokovou sazbou nebo bezúročně, s moţností odkladů splátek jistiny, s niţšími nároky na zajištění apod.20 Tuto sluţbu poskytuje jak pro začínající podnikatele, tak pro podnikatele, kteří realizují investičně náročný projekt s vyšším rizikem. Centrum pro regionální rozvoj (CRR) je příspěvková organizace ministerstva pro místní rozvoj, která se aktivně podílí na podpoře regionální politiky vlády. Jako implementační agentura či kontrolní a zprostředkující subjekt, zajišťuje aktivity zaměřené na dotační programy EU vypsané pro Českou republiku.21 Řídí a usměrňuje vznik, výstavbu a provoz Regionálního informačního servisu (RIS), jehoţ cílem je shromáţdit a provázat různorodá data, která informují o České republice a jednotlivých regionech. Tato data měla být vodítkem pro ústřední orgány, ale postupně si našla uplatnění u širší odborné veřejnosti, mezi kterou patří kromě jiných i podnikatelská sféra. Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků v ČR (AMSP ČR) sdruţuje na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky (MSP) a ţivnostníky i jejich organizace z celé republiky.22 Reprezentuje zájmy více jak 254 tis. podnikatelských subjektů. Asociace byla zaloţena v roce 2000. Je postavena na třech základních pilířích: NEZÁVISLOST, ODBORNOST, PRAXE. Má důleţité postavení v rámci evropských struktur, je členem Evropské asociace řemesel, malých a středních podniků a Evropského úřadu řemesel, obchodu a malého a středního podnikání pro standardizaci. AMSP ČR

20

ŠEFLOVÁ, Olga. Specializované bankovnictví: dodatek. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, 118 s. ISBN 80-726-5091-2. 21 Centrum pro regionální rozvoj. www.crr.cz [online]. [cit. 2011-11-17]. Dostupné z: http://www.crr.cz/cs/onas/o-nas/ 22 Asociace malých a středních podniků a ţivnostníku v ČR. www.amsp.cz [online]. [cit. 2011-11-17]. Dostupné z: http://www.amsp.cz/o-asociaci

36

je autorem stěţejních materiálů na podporu podnikání „Návrhy na urychlení rozvoje malých a středních podniků“ (červen 2006) a „Návrhy na tlumení dopadů hospodářské krize na malé a střední podniky“ (leden 2009). Prostřednictvím svých členů uplatňuje stanoviska a názory k aktuálním ekonomickým a sociálním problémům, které se projednávají ve správních a legislativních orgánech. Napomáhá tím k vytváření příznivého rámce a klimatu pro podnikání. Všestranně podporuje prodej, exportní aktivity členů, nabízí volné kapacity českých malých a středních podniků na subdodávky do zahraničí, aktivně podporuje podnikatelské zájmy členských společností v ČR. Stěţejním dokumentem, kterým Asociace reaguje na situaci a perspektivy sektoru (MSP), je "Program rozvoje MSP". Hospodářská komora České republiky (HKČR) je samostatná organizace, která působí nezávisle na politických stranách, státních orgánech a orgánech územní samosprávy. HK ČR podporuje všechny podnikatelské oblasti mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví (tuto činnost vykonává Agrární komora ČR). Poskytuje servis zaměřený na řadu dílčích oblastí nezbytných pro podnikání. V oblasti podpory malého a středního podnikání je její činnost zaměřena na poradenskou činnost ekonomicko-organizačního charakteru, konzultační sluţby zaměřené na daně a finance, exportně – importní poradenství. Dále jsou to informace o programových podporách, o vývoji ekonomiky a podnikatelském prostředí. Soustřeďuje nabídky ze zahraničí, které prezentuje tuzemským podnikatelům. HKČR prosazuje a podporuje opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu. V současné době je HK ČR tvořena sítí 14 regionálních hospodářských komor v působnosti krajů a desítky oblastních komor aktivně působících v jednotlivých oblastech po celé České republice a více neţ 80 ţivnostenských společenstev.23 Prostřednictvím této sítě je schopna poskytovat široké podnikatelské veřejnosti (členům i nečlenům) sluţby odpovídající standardům hospodářských komor v zemích EU. K projektům HK ČR patří Jednotná kontaktní místa (JKM), ta jsou zřízena ve všech krajských městech. Prostřednictvím kvalifikovaných konzultantů poskytují v elektronické podobě informace o zprostředkování formalit týkající se podnikání. V rámci projektu CzechPOINT, kontaktního místa veřejné správy na vybraných pracovištích HK ČR, můţeme získat ověřené doklad, výpisy z obchodního rejstříku, ţivnostenského rejstříku, katastru nemovitostí a rejstříku trestů.24

23

Hospodářská komora české republiky. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2011-11-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/hospodarska-komora-ceske-republiky/1001179/2354/ 24 SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, V. a kolektiv, Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5.

37

2. ANALÝZA VYUŢÍVÁNÍ PODPORY PODNIKÁNÍ MSP V ČR (VČETNĚ KONKRÉTNÍHO PŘÍPADU) Jak uţ jsem uvedla v první kapitole, v roce 2007 začalo v Evropské unii další sedmileté období pro vyuţívání evropských peněz. Celkem v období let 2007 aţ 2013 můţeme pouţít téměř 27 miliard EUR (přepočet podle aktuálního kurzu zhruba 650 miliard korun). Pro srovnání, tato částka přestavuje polovinu domácího státního rozpočtu. Kdyţ se poohlédneme do minulosti, v programovém období 2004-2006 Česká republika mohla čerpat téměř 2,6 miliardy EUR (to je přibliţně 72 miliard korun, a i přes všechny problémy s realizací rozvojových (operačních) programů, které nám Unie takto financovala, se nakonec podařilo prakticky plně tyto evropské peníze vyuţít.25 Za peníze z evropských fondů tak vzniklo v Česku 46 tisíc pracovních míst, 36 hektarů podnikatelských zón a objektů, většinou modernizací zastaralých areálů, 1570 nových malých a středních firem – do začátku dostaly bezúročný či zvýhodněný úvěr, přes 400 kilometrů silnic a 30 postavených či opravených čistíren odpadních vod. Budeme i v současném programovém období stejné úspěšní?

2.1.

Průběh čerpání Strukturálních fondů (SR)/Fondu soudrţnosti (FS)

Pro úplné porozumění vývoje implementace SF / FS a národních zdrojů je nezbytná znalost jejího průběhu (viz obr. 1). Jako první řídící orgán (ŘO) nebo zprostředkující subjekty (ZS) vyhlašují výzvy k předkládání ţádostí o podporu v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory.26 V termínech vyhlášených výzev ţadatelé předkládají ţádosti o podporu, které musí být v souladu s cíli daného OP, z něhoţ chce ţadatel čerpat prostředky. Ve schvalovacím procesu pak ŘO/ZS hodnotí podané ţádosta na základě předem definovaných kritérií vybírá projekty, kterým bude udělena dotace. S ţadateli, jejichţ ţádosti splní stanovená kritéria, je podepsán právní akt o poskytnutí dotace. Následné platby příjemcům podpory probíhají na základě ţádosti o platbu předkládaných ŘO/ZS, a to formou buď následného proplacení jiţ vynaloţených výdajů, nebo poskytnutím 25

Stav čerpání evropských peněz. www.ceskamedia.cz [online]. 21. 9. 2011 [cit. 2011-11-18]. Dostupné z: http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=403174Investice. 26 Měsíční monitorovací zpráva. www.strukturální-fondy.cz [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, září 2011 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/76b9a099-f122-48fd-921f3a093f6c6117/MMZ

38

prostředků před realizací jeho výdajů na projekt. Rozhodnutí o formě plateb je plně v kompetenci ŘO po dohodě se správcem kapitoly státního rozpočtu. Ţadatel musí vţdy odůvodnit předkládané výdaje a prokázat, ţe odpovídají podmínkám realizace projektu. Musí doloţit doklady, které prokáţou, ţe prostředky byly vynaloţeny efektivně, hospodárně a účelně. Příjemce dotace musí mít kdykoliv k dispozici doklady o projektech pro případy kontroly a auditní šetření. Vyplácení prostředků z rozpočtu EU je zaloţen na principu předfinancování ze státního rozpočtu (SR). To znamená, ţe 85 % podíl EU, který je určen na spolufinancování OP, je nejprve předfinancován z rozpočtu jednotlivých kapitol SR, a je nutné, aby tyto kapitoly SR měly ve svém rozpočtu na daný rok dostatečné mnoţství finančních prostředků. Aţ následně je podíl EU refundován do dané kapitoly ze zdrojového účtu Platebního a certifikačního orgánu (PCO). Prostředky národního financování ze zdrojů SR (15 %) jsou příjemcům uvolňovány stejným způsobem jako prostředky SR na předfinancování podílu EU Obrázek 1 - Schéma průběhu čerpání finančních prostředků ŘO / ZS Žadatel / příjemce – ŘO / ZS ŘO – PCO Podání projektové žádosti

Schválení projektu Proplacení prostředků (podepsána smlouva příjemci (průběžná nebo vydáno rozhodnutí) nebo závěrečná platba)

HODNOCENÍ A VÝBĚR PROJEKTU

Vyhlášení výzvy

Výběr projektu

PROPLÁCENÍ

REALIZACE

Ukončení etapy nebo celého projektu

Předložení žádosti o průběžnou nebo závěrečnou platbu ze strany příjemce na ŘO/ZS

Zdroj: MMR, Měsíční monitorovací zpráva

39

Schválení žádosti o platbu na ŘO/ZS

PCO – EK

Předložení Certifikování prostředků výdajů k certifikaci na PCO a předložení EK

REFUNDACE REFUNDACE CERTIFIKACE DO SR Z EK

Zařazení žádostí o platbu do souhrnné žádosti a její předložení na PCO

Refundace Proplaceno z EK souhrnné do rozpočtu MF žádosti ze strany PCO

Průběţnou kontrolu dodrţování podmínek vykonávají MPO a agentura CzechInvest, a to v místě realizace projektu.27 Zahrnuje fyzické a finanční prověření jednotlivých projektů a umoţňuje ověřit, ţe realizace projektu probíhá v souladu s podmínkami podepsanými ţadatelem, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace a obecně platnou legislativou. V případě úvěrů/záruk provádí u vybraných obchodních případů dohled ČMZRB. Vedle MPO jsou oprávněny vykonávat kontrolu tyto subjekty: Ministerstvo financí ČR Nejvyšší kontrolní úřad OLAF – Evropský úřad pro potírání podvodného jednání Evropský účetní dvůr Generální ředitelství Evropské komice pro regionální politiku Příjemce dotace musí postupovat podle pravidel pro výběr dodavatelů. V případě, ţe poskytnutá podpora zahrnuje nákup produktů či sluţeb, který podléhá reţimu veřejných zakázek, musí se příjemce podpory řídit zákonem o veřejných zakázkách. Při zpětném zjištění porušení podmínek ze strany příjemce dotace, tento je vyzván k vrácení obdrţených prostředků na účet poskytovatele. Po ukončení projektu je po dobu tří let vykonávaná namátková projektová kontrola.

2.2.

Analýza vyuţívání podpory MSP v rámci OPPI

Systém podpor v České ekonomice je velice rozsáhlý a provést analýzu vyuţívání všech podpor by bylo velice náročné a zdlouhavé. Zaměřím se na nejdůleţitější program na podporu malého a středního podniká o to je OPPI, který podporuje realizaci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v průmyslu a je nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 - 2013. Je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikání, udrţení přitaţlivosti ČR pro investory, podporu inovací,

na

podporu

podnikatelského

ducha

a

růstu

hospodářství

zaloţeného

na zavádění znalostních technologií. V roce 2010 Komise EU schválila revizi OPPI navrţenou MPO, kde hlavní provedenou změnou byla realokace prostředků mezi prioritními osami OPPI. Cílem bylo více zaměřit pomoc ze strukturálních fondů EU na překonání důsledků finanční a hospodářské krize. Posílení se týkalo hlavně investičně zaměřených programů podpory, protoţe právě investice zaznamenaly v době krize největší propad. 27

Průvodce podnikatele OPPI. www.mpo.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, březen 2009 [cit. 201111-18]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument64668.html

40

Podkladem pro zpracování této části diplomové práce jsou údaje z Výroční zprávy Operačního programu Podnikání a inovace za rok 2010.28

2.2.1 Prioritní osa 1 – „Vznik firem“ Finanční prostředky z této oblasti jsou zaměřeny na zvýšení motivace k podnikání vytvořením nabídky zvýhodněného financování k provozování podnikatelské činnosti. Cílem této

prioritní

osy

je

usnadnit

přístup

začínajících

podnikatelů

ke

kapitálu

a rozšířit tím moţnosti pro financování jejich podnikatelských záměrů. Je určena začínajícím podnikatelům a podnikatelům, kteří po delší době obnovují činnost. Tabulka:č. 3 Věcný pokrok prioritní osy 1 za období 2007 - 2010 Měrná jednotka a indikátor Počet podpořených projektů vzniku MSP Počet firem, které vznikly v důsledku poskytnuté fin. podpory Hrubý počet nově vytvořených pracovních míst (MSP) v důsledku podpory

2007

2008

2009

2010

Celkem

Cílová hodnota 2015

59

71

-

41

171

600

59

71

-

41

171

450

-

153

-

58

211

1500

Zdroj: Výroční zpráva OPPI za rok 2010, vlastní úprava

V rámci prioritní osy 1 je na programové období alokace zdrojů ve výši 15,7 mil. EUR. Do konce roku 2010 byly uzavřené dohody o vytvoření a správě úvěrového nebo záručního fondu ve výši 100 % alokovaných prostředků. Výše provedeného vkladu do úvěrového /záručního fondu ze státního rozpočtu byla provedena ve výši 4, 04 mil. EUR tj. 25,72 % a certifikované výdaje předloţené EK tvořili 4,01 mil. EUR, tj. 25,53 %. Z hlediska naplňování věcných cílů došlo tedy v roce 2010 ke zlepšení. Po roce 2009, kdy v průběhu roku nebyla vyhlášená ţádná výzva a vzhledem k tomu nedošlo k ţádné změně ve srovnání s rokem 2008, došlo k pokroku především v oblasti vytváření nových pracovních míst, kde došlo ke zvýšení o 38 % a počet podpořených nově zaloţených firem se zvýšil o 30 %. Můţeme teda konstatovat, ţe z hlediska naplňování specifického cíle „zvyšování motivace k zahájení podnikání, zintenzivnit aktivitu MSP a vytvářet podmínky pro vyuţití

28

Výroční zpráva OPPI za rok 2010. www.mpo-oppi.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, květen 2011 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.mpo-oppi.cz/document.file.php?idDocument=1374

41

nových finančních nástrojů pro zahájení podnikání“ došlo k výraznému pokroku a prioritní osa 1 se přiblíţila k naplnění stanoveného cíle do konce roku 2015.

2.2.2 Prioritní osa 2 – „Rozvoj firem“ Rozvoj firem obsahuje dvě oblasti podpory. Oblast Bankovní nástroje podpory malých a středních podnikatelů je zaměřena na podporu menších podnikatelských projektů malých podnikatelů s kratší historií, které zajistí jejich konkurenceschopnost nebo urychlí jejich další rozvoj. Je realizována prostřednictvím programu PROGRES (zvýhodněné úvěry) a program ZÁRUKA (záruky). V druhé oblasti podpory - Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb jsou podporovány aktivity v oblasti zavádění a rozšiřování informačních systémů, zlepšení technické vybavenosti podniků zdokonalení programového vybavení, podpora inovačních systémů při vývoji nebo inovaci stávajících výrobků a technologií apod. Pro realizaci jsou určeny tři programy: ROZVOJ, ICT V PODNICÍCH, ICT A STRATEGICKÉ SLUŢBY. Tabulka 4. Věcný pokrok prioritní osy 2 za období 2007 – 2010 2007

2008

2009

2010

Celkem

Cílová hodnota 2015

491

1197

534

630

2852

11000

-

119

100

125

344

1400

Počet projektů rozvoje a vyuţívání ICT

-

49

130

103

282

3300

Hrubý počet nově vytvořených pracovních míst (MSP) v důsledku podpory

-

2347

1623

1180

5150

25000

Měrná jednotka a indikátor Počet projektů podporujících rozvoj firem (MSP) Počet podpořených firem

Zdroj: Výroční zpráva OPPI za rok 2010, vlastní úprava

Alokace zdrojů v rámci prioritní osy 2 jsou ve výši 918,8 mil. EUR. Do konce roku 2010 byla vydaná Rozhodnutí o udělení dotace nebo uzavřené dohody o vytvoření a správně úvěrového nebo záručního fondu ve výši 70,66 % alokovaných prostředků tj. 649,1 mil. EUR. Celková výše proplacených prostředků činila 37,95 % tj. 347,8 mil. EUR a certifikované výdaje předloţené EK tvořili 252,3 mil. EUR, tj. 27,47 %. Podpůrné programy prioritní osy 2 jsou nejvíce zaměřeny na tvorbu nových pracovních míst, o čemţ svědčí i dosaţené výsledky. V rámci všech dosud podpořených projektů OPPI bylo

42

do konce roku 2010 vytvořeno téměř 7 000 pracovních míst a z toho tvoří 74 % pracovní místa vytvořená v rámci intervencí prioritní osy 2. Tato informace je pozitivní i v souvislosti s růstem nezaměstnanosti v důsledku krize hlavně v dlouhodobě zaostávajících regionech. V roce 2009 se výrazně zvýšila, přičemţ v průběhu roku 2010 neklesala a hrozí další růst dlouhodobé nezaměstnanosti. Právě program ROZVOJ, vytvořil nejvíce pracovních míst v těchto regionech, zatím celkem 1 491, tj. 21,4 % z celkového počtu za OPPI, coţ mu vyneslo pozici programu podpory s nejvíce pozitivním dopadem na udrţitelný rozvoj v sociální oblasti. Výsledek

74

%

podíl

na

nově

vytvořených

pracovních

místech

je

vysoký,

ale představuje oproti roku 2009 sníţení o 9 %. Tento trend ovlivnilo dokončování realizace velkého počtu projektů z prvních výzev programů prioritních os 3,4,5, které zahrnují investičně a časově náročnější projekty a nelze ho povaţovat za negativní, protoţe poukazuje na schopnost intervencí do jiných oblastí např. na zavádění inovací vytvářet nová kvalifikovaná pracovní místa. Programy podpory pro malé a střední podniky, které se potýkají se ztíţeným přístupem k financování formou zvýhodněných záruk a úvěru PROGRES a ZÁRUKA mají také pozitivní přínos při tvorbě nových pracovních míst. Podle údajů ČMZRB, obchodní případy v rámci

programu

ZÁRUKA

vytvořily

celkem 1

977

nových

pracovních

míst

a v rámci programu PROGRES 940 míst. Řídící orgán OPPI monitoruje finanční výsledky podnikatelů podpořené dotací a sleduje jejich rozvoj. V roce 2009 došlo vlivem finanční a hospodářské krize všeobecně ke sníţení tvorby přidané hodnoty v podpořených podnicích o 2,2 %, ale v důsledku poskytnuté pomoci se podpořené podniky staly více konkurenceschopné a lépe reagovaly na změněné trţní prostředí. Tyto podniky pak dokázaly umazat celou ztrátu způsobenou krizí a v roce 2010 navýšit růst přidané hodnoty cca o 20 %.

2.2.3 Prioritní osa 3 - „Efektivní energie“ Cílem prioritní osy 3 je podpořit začínající i stávající podnikatele v oblasti vyššího vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů za účelem sniţování energetické náročnosti výroby při zachování dlouhodobé stability a dostupnosti energie pro podnikatelskou sféru. Oblast podpory je realizovaná programem podpory EKO-ENERGIE.

43

Tabulka č.5: Informace o věcném pokroku PO 3 za období 2007 - 2010 Měrná jednotka a indikátor Počet podpořených projektů efektivní energie (MSP). Počet podpořených projektů efektivní energie (velké podniky) Podíl výroby elektřiny z OZE na celkové hrubé spotřebě elektřiny

2007

2008

2009

2010

Celkem

Cílová hodnota 2015

-

28

39

82

149

680

-

-

2

25

27

60

-

4,7

5,2

6,8

xx

9%

Zdroj: Výroční zpráva OPPI za rok 2010, vlastní úprava

Prioritní osa 3 má k dispozici prostředky ve výši ve výši 418,2 mil. EUR. Do konce roku 2010 byla vydaná Rozhodnutí o udělení dotace ve výši 53,19 % alokovaných prostředků tj. 222,4 mil. EUR. Proplacené prostředky příjemcům činila 40,0 mil. EUR tj. 9,55 % mil. EUR. Certifikované výdaje předloţené EK tvořili 15,8 mil. EUR, tj. 3,78 %. Počet projektů vzrostl od roku 2009 o více neţ 120 %, ale počet realizovaných projektů je podstatně vyšší. Vzhledem k tomu, ţe se jedná hlavně o náročnější investiční akce, z hlediska finančního objemu byla do konce roku 2010 dokončena asi jen jedna třetina podpořených projektů. Vyhlášené výzvy měly velkou úspěšnost, a proto lze konstatovat, ţe tato prioritní osa jednoznačně směřuje ke splnění stanovených cílů. Ukázalo se, ţe posílení alokace prioritní osy 3 v rámci revize operačních programů, podobně jak u prioritní osy 2, byl krok správným směrem. V nelehkém období hospodářské krize a těsně po ní, kdy podniky hledají prostor pro sniţování nákladů, je pro ně podpora úspor energie důleţitým impulzem pro zapojení se do tohoto programu. Současně se sniţováním negativních dopadů průmyslové činnosti se zavádí i nové technologie a tak dochází k poţadovanému sniţování provozních nákladů, které vedou k zvyšování konkurenceschopnosti podpořených firem. Vzhledem k ostatním programům podpory v rámci OPPI byl příjem ţádostí v tomto programu podpory za rok 2010 rekordní, a to ať uţ se jedná o počet projektů, tak i objem finančních prostředků. Po ukončení příjmu ţádostí se ukázalo, ţe alokace finančních prostředků prioritní osy 3 je vzhledem k převisu počtu přihlášených projektů naprosto nedostatečná a ihned se začaly hledat moţnosti, jak uspokojit co největší počet ţadatelů. Jednou z moţností je další realokace nevyčerpaných finančních prostředků z ostatních programů OPPI, nebo i v rámci ostatních Operačních programů.

44

2.2.4 Prioritní osa 4 - „Inovace“ „Inovace“ jsou zaměřeny na dvě oblasti podpory podnikání a to na podporu technických inovací - inovace produktů a procesů, a netechnických inovací - organizační a marketingové inovace. Jsou zaměřeny zejména na sektor MSP tak, aby se zvýšil počet podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj (VaV) a aby se zvýšila jejich inovační aktivita. Prioritní osa je zaměřena na komercializaci výsledků VaV nebo na aktivity spojené s ochranou práv průmyslového vlastnictví. Umoţňuje zlepšit finanční stabilitu podniků, které realizují inovace výrobků, technologie nebo sluţby. Cílem prioritní osy 4 je stimulovat a zvýšit inovační aktivitu MSP, ale i velkých podniků, a prostřednictvím podpory patentových aktiv podniků a dalších institucí, zlepšit podmínky pro transfer výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Tabulka č. 6: Věcný pokrok prioritní osy 4 za období 2007 – 2010 2007

2008

2009

2010

Celkem

Cílová hodnota 2015

Počet podpořených projektů VaV, inovací a patentů

0

18

103

148

269

1750

Počet projektů předloţených velkými podniky

-

17

14

31

150

23,53

19,26

xx

25%

Měrná jednotka a indikátor

Podíl z trţeb inovovaných produktů na celkových trţbách u podpořených firem

7,01

Zdroj: Výroční zpráva OPPI za rok 2010, vlastní úprava

Alokace finančních prostředků v rámci prioritní osy 4 jsou ve výši 922,0 mil. EUR. Do konce roku 2010 byla vydaná Rozhodnutí o udělení dotace ve výši 45,06 % alokovaných prostředků tj. 415,5 mil. EUR. K proplacení prostředků příjemcům bylo přistoupeno v 9,79 %, a představuje částku 90,2 mil. EUR. Certifikované výdaje předloţené EK tvořily 37,0 mil. EUR, tj. 4,02 % Jak je vidět z tabulky č. 6, podíl inovovaných produktů na celkových trţbách u podpořených firem tvoří 19,26 % coţ se blíţí cílové hodnotě 25 %. Oproti roku 2009 došlo sice k poklesu dosaţené hodnoty, který byl způsoben poklesem poptávky na trhu zboţí a sluţeb všeobecně. Zavádění inovací přináší pozitivní dopady na konkurenceschopnost podpořených podniků. Z hlediska zaměstnanosti, došlo k výraznému růstu počtu pracovních míst vytvořených v rámci této prioritní osy a to na 944, coţ odpovídá 13,6 % celkového počtu pracovních míst

45

vytvořených v rámci OPPI. Ve třetině případů se jedná o vysoce kvalifikovaná místa ve výzkumu a vývoji.

2.2.5 Prioritní osa 5 - „Prostředí pro podnikání a inovace“ Tato prioritní osa obsahuje tři oblasti podpory a její cílem je vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního podnikáni. Oblast Platformy spolupráce se zaměřuje na vytváření infrastruktury pro začínající podnikatele, hlavně v případech inovačně orientovaných projektů v podobě podnikatelských inkubátorů a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti výzkumu a vývoje. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů je zaměřena na rekonstrukci nebo vybavení školicích středisek za účelem realizace vzdělávacích aktivit ve firmách. Zavádění nových výrobních procesů a postupů, nových technologií a inovací vyţaduje potřebu odborného růstů zaměstnanců a právě k tomu jsou určeny finanční prostředky této oblasti. Třetí oblastí je Infrastruktura pro podnikání. Mezi podporované aktivity můţeme zařadit podporu rozvoje nemovitostí pro podnikání, tak i na přípravu podnikatelských zón pro následnou novou výstavbu. Tabulka č. 7: Věcný pokrok prioritní osy 5 za období 2007 – 2010 Měrná jednotka a indikátor Počet podpořených projektů pro rozvoj infrastruktury pro podnikání Počet projektů podpory vzniku a rozvoje kooperace podniků a výzkumných institucí Počet nově vzniklých center pro transfer technologií a vědeckotechnických parků Počet nově vzniklých míst pro školení Objem kapacit připravené podnikatelské plochy vzniklých podporou v tis. m2

2007

2008

2009

2010

Celkem

Cílová hodnota 2015

-

-

58

104

162

380

-

-

-

-

-

450

-

-

5

18

23

40

-

-

626

1737

2363

8000

-

-

185,5

101,5

287,0

800

Zdroj: Výroční zpráva OPPI za rok 2010, vlastní úprava

Finanční prostředky prioritní osy 5 představují částku 1 080,9 mil. EUR. Vydaná Rozhodnutí o udělení dotace do konce roku 2010 představují částku 379,8 mil. EUR tj. 35,14 %. Proplacené prostředky příjemcům byly ve výši 81,7 mil. EUR, 7,5 % a certifikované výdaje předloţené EK tvořili 26.0 mil. EUR, tj. 2,4 %. 46

Co se týká spektra oblastí, prioritní osu 5 lze povaţovat za nejrozmanitější v rámci OPPI. V důsledku krize a zaměření hospodářské politiky na přímou finanční podporu, došlo k realokaci části finančních prostředků (cca 14,7 %) ve prospěch prioritních os 2,3,4. Ke sníţení alokovaných prostředků došlo v oblasti Platformy spolupráce a Infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů. V rámci Infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů došlo v roce 2010 aţ k trojnásobnému navýšení ve srovnání s předešlým rokem. Vydaná Rozhodnutí o poskytnutí dotace se týkají projektů, které naplní hodnotu indikátoru počtu míst pro školení na celkový počet 13 378 nových míst, coţ představuje větší počet, neţ je nastavená očekávaná hodnota v roce 2015. Tento fakt potvrzuje, ţe i kdyţ pro tuto oblast byla sníţená alokace podpory, stanovených cílů bude dosaţeno i za pouţití menšího rozpočtu. Srovnatelnou úspěšností v rámci této prioritní osy disponuje oblast Infrastruktura pro podnikání, kde v indikátoru Investičně připravené plochy dosahoval objem nových kapacit hodnoty 287 tis. m2 a představuje 35,9 % cílové hodnoty k roku 2015. Většina podpořených projektů se zaměřuje na rekonstrukci stávajících objektů s perspektivou opětovného vyuţití, s čímţ souvisí i pozitivní dopad na zlepšení ţivotního prostředí a sníţení záboru nové půdy pro stavbu nových objektů.

2.2.6 Prioritní osa 6 - „Sluţby pro rozvoj podnikání“ Prioritní osa 6 OPPI se obsahuje dvě oblasti podpory. První z nich je Podpora poradenských služeb – zaměřena na rozvoj a vyuţití kvalitních poradenských a informačních sluţeb podnikatelskými subjekty, zejména malými a středními podniky v souvislosti se zaváděním inovací, zakládáním a rozvojem podniků. Prostřednictvím ucelené koncepce pak docílit zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Podpora marketingových služeb – by měla usnadňovat marketingové aktivity malých a středních podniků na zahraničních trzích a stimulovat zájem podnikatelů na kooperaci a společném postupu, který jim usnadní přístup na tyto trhy. Pozornost je zaměřena na podporu vzdělávacích, asistenčních a informačních sluţeb a poradenství v oblasti mezinárodního obchodu.

47

Tabulka č. 8: Věcný pokrok prioritní osy 6 za období 2007 – 2010 Měrná jednotka a indikátor Počet podpořených projektů poradenských sluţeb pro rozvoj podnikání Počet podpořených projektů marketingové prezentace v zahraničí Počet účastí na specializovaných veletrzích a výstavách

2007

2008

2009

2010

Celkem

Cílová hodnota 2015

-

-

41

74

115

600

-

312

178

23

513

1400

-

-

693

693

1200

Zdroj: Výroční zpráva OPPI za rok 2010, vlastní úprava

Alokace zdrojů v rámci prioritní osy 6 jsou ve výši 116,9 mil. EUR. Do konce roku 2010 byla vydaná Rozhodnutí o udělení dotace ve výši 38,7 % alokovaných prostředků tj. 44,5 mil. EUR. Celková výše proplacených prostředků činila 6,97 % tj. 8,1 mil. EUR. Do konce roku 2010 v rámci oblasti Podpora poradenských sluţeb nebyly předloţené ţádné certifikované výdaje. Částka 5,6 mil. EUR, tj. 5,09 % představují certifikované výdaje v oblasti Podpora marketingových sluţeb. V důsledku toho, ţe se prioritní osa 6 řadí mezi oblasti operačního programu, které jsou zaměřeny spíše na nepřímou podporu růstu konkurenceschopnosti a inovativnosti české ekonomiky, a vlivem krize bylo nutné posílit prostředky pro přímou podporu podniků v rámci prioritních os 2, 3 a 4 OPPI, došlo k poklesu alokace finančních prostředků o 52,6 %. Ale i přesto, v důsledku dokončování realizovaných projektů, počet podpořených projektů v rámci Podpory poradenských sluţeb vrostl téměř trojnásobně. V průběhu roku 2011 a 2012 se očekává další nárůst, protoţe 1. 9. 2010 bylo vyhlášeno pokračování výzvy I, kde jsou schválené projekty s krátkodobější realizací. Zaměření ţádostí o poskytnutí podpory v oblasti Podpora marketingových sluţeb ukazuje rostoucí trend zájmu o východní trhy. Je vidět snaha podnikatelů opět navázat na dřívější obchodní kontakty v oblastech jako je výroba strojů a zařízení, výroba nábytků apod. Prosazení na těchto trzích je jednou z cest k růstu konkurenceschopnosti českého průmyslu. Agentura CzechTrade v roce 2010 naplno rozběhla realizaci projektu „Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí 2009-2012“ dotovanou v rámci prioritní osy 6. O projekt je v rámci podnikatelské veřejnosti i profesních svazů a sdruţení velký zájem a v roce 2010 se společných účastí v rámci projektu zúčastnilo 640 vystavovatelů. Na celkovém počtu účastníků 693 se MSP podílela 82,5 %. Nejpočetnější účast byla zaznamenána na veletrhu CONECO.

48

2.2.7 Prioritní osa 7 - „Technická pomoc“ Prioritní osa 7 „Technická pomoc“ financuje dle článku 46 obecného nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudrţnosti takové aktivity operačního programu, které souvisí

s přípravou,

řízením,

hodnocením,

publicitou,

kontrolou

a

také

náklady

na odměňování zaměstnanců, kteří se na tomto procesu podílejí. Druhá oblast podpory předpokládá vypracování různých externích studií, analýz, strategií a hodnocení, pořádání seminářů, workshopů, výměn zkušeností a informací a v neposlední řadě i přípravu programové dokumentace pro další programové období. Jedná se tedy o podpůrné aktivity prováděné Řídícím orgánem OPPI s cílem zvýšit účinnost prováděné podpory. V tomto případě jsou příjemci podpory Řídící orgán OPPI – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a agentura CzechInvest. Alokované finanční prostředky prioritní osy 7 představují částku 105,4 mil. EUR. Vydaná Rozhodnutí o udělení dotace do konce roku 2010 představují částku 79,2 mil. EUR tj. 75,21 %. Proplacené prostředky příjemcům byly ve výši 43,22 mil. EUR tj. 45,6 %. EK do konce roku 2010 nebyly předloţené ţádné certifikované výdaje. Pro celkový přehled alokace prostředků v rámci OPPI uvádím následující graf. Graf č.6: Alokace prostředků v rámci OPPI 2007-2013

Zdroj: Výroční zpráva OPPI za rok 2010, vlastní úprava.

49

Největší mnoţství finančních prostředků je alokováno v rámci programu Prostředí pro podnikání a inovace, samotné Inovace a Rozvoj firem. Bonifikace těchto programů souvisí s jejich vazbou na projekty OP Výzkum a vývoj a hlavní snahu v maximální míře podpořit subjekty, které jsou schopny zvyšovat svůj inovační potenciál a stát se konkurenceschopnými v evropském i světovém měřítku. Tabulka č. 9 Finanční údaje za rok 2007 – 2010 podle prioritních os Alokace 2007–2013 (Unie a národní)

Vydaná Rozhodnutí

Proplacené prostředky příjemcům

mil.EUR

mil.EUR

%

%

Certifikované výdaje předloţené EK mil.EUR

%

15,7

15,7

100,00

4,1

25,72

4,00

25,53

Rozvoj firem

918,8

649,2

70,66

348,7

37,95

252,40

27,47

Efektivní energie

418,3

222,5

53,19

40,0

9,55

15,80

3,78

Inovace Prostředí pro podnikání a inovace Sluţby pro rozvoj podnikání Technická pomoc

922,0

415,5

45,06

90,2

9,79

37,00

4,02

1 080,9

379,8

35,14

81,1

7,50

26,00

2,40

116,9

44,5

38,07

8,1

6,99

6,00

5,09

105,4

79,3

75,21

45,6

43,22

0,00

0,00

3 578,0

1 806,5

50,5

617,8

17,2

341,20

9,5

Vznik firem

Celkem:

Zdroj: Výroční zpráva OPPI, vlastní úprava

Největší úspěšnost u jednotlivých programů podpory podle vydaných Rozhodnutí o poskytnutí dotace měly programy v rámci prioritní osy 1 Vznik firem. Na celou výši alokovaných prostředků jiţ byla vydána Rozhodnutí. V porovnání s ostatním prioritními osami však tady bylo nejméně přidělených prostředků. Velký zájem a nejvyšší částka tj. 649,2 mil. EUR připadá na vydané Rozhodnutí prioritní osy 2 Rozvoj firem. V rámci podpory nových výrobních technologií bylo podpořeno 690 projektů a ve spolupráci ČMZRB uzavřeno 2 226 smluv. Dalším programem podpory, o který je enormní zájem, jsou EKOENERGIE v prioritní ose 3, kde vydaná Rozhodnutí na konci roku 2010 představovala více neţ polovinu celkové alokace. K promítnutí vlivu podpořených projektů na růst vyuţívání obnovitelných zdrojů energie a sniţování energetické náročnosti hospodářství, hlavně průmyslu dojde aţ v závěru tohoto programového období. Za velmi úspěšný můţeme povaţovat i program podpory INOVACE. Projekty, na které byla vydaná Rozhodnutí a jsou většinou ještě v realizaci, budou po dokončení představovat 1 470 inovací a to je 52,5 % ze stanovené cílové hodnoty do roku 2015.

50

Zavádění inovací má pozitivní dopad nejen na konkurenceschopnost podpořených podniků, ale v návaznosti na ostatní sloţky udrţitelného rozvoje přináší nová pracovní místa a má pozitivní dopad na ţivotní prostředí. Graf č.7: Stav čerpání OPPI za rok 2007 - 2010 podle prioritních os v %

Zdroj: Výroční zpráva OPPI , vlastní úprava

2.3. Analýza vyuţívání sluţeb ČMZRB ČMZRB je v současné době bankou, jejíţ hlavním posláním je, prostřednictvím specializovaných bankovních produktů, přístup k finančním prostředkům zejména malým a středním podnikatelům, a to v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky.29

Napomáhá

rozvoji

malého

a

středního

podnikání,

infrastruktury

a dalších sektorů ekonomiky vyţadujících veřejnou podporu. Poskytuje následující sluţby: podpory malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s vyuţitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů, podpory vlastníkům bytových domů při jejich rekonstrukci, zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty.

29

Výroční zpráva ČMZRB. www.cmzrb.cz [online]. 27. 04. 2011 [cit. 2011-11-19]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/uploads/soubory/o_bance/vyrocni_zpravy/CMZRB_komplet_web.pdf

51

Vzhledem k tomu, ţe se zabývám podporou malého a středního podnikání, zaměřím se na produkty, které ČMZRB poskytuje pro tento sektor. V roce 2010 se jednalo o následující produkty: a) Záruky Záruky za bankovní úvěr aţ do výše 80 % jistiny úvěru s výší ručení rostoucí v závislosti na době zaslání výzvy k plnění ze záruky (dále jen „pásmové záruky“) v programech ZÁRUKA (záruka za investiční úvěry) a ZÁRUKA (zvýhodněné záruky za úvěry) určené pro malé a střední podnikatele, záruky za bankovní úvěr poskytované zjednodušeným způsobem s limitní výší plnění pro portfolio zaručených úvěrů (dále jen „portfoliové záruky“) v programu ZÁRUKA (záruky za investiční úvěry) pro malé a střední podnikatele k úvěrům do 5 mil. Kč, aţ do výše 70 % jistiny úvěru, portfoliové

záruky

za

bankovní

úvěr

v

programu

ZÁRUKA

(záruky

za zvýhodněné úvěry) pro malé a střední podnikatele k úvěrům do 20 mil. Kč, aţ do výše 70 % jistiny úvěru, b) Úvěry Investičně zaměřené podřízené úvěry v programu PROGRES pro malé a střední podnikatele aţ do výše 20 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 3 % p. a., s dobou splatnosti aţ 7 let a odkladem splátek aţ 3 roky, regionální úvěry pro malé a drobné podnikatele v Jihočeském kraji do výše 1 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 5 % p. a., s dobou splatnosti aţ 5 let v Programu zvýhodněných regionálních úvěrů pro drobné a malé podnikatele v Jihočeském kraji Na poskytnutí podpory byly vyuţity jak prostředky ze strukturálních fondů EU z prostředků OPPI, kde se jednalo převáţně o investičně zaměřené projekty v průmyslu a stavebnictví, tak prostředky státního rozpočtu, pouţity na financování samostatného záručního programu, který umoţňoval většině malých a středních podnikatelů snazší získání bankovních úvěrů určených zejména na pořízení zásob. Část prostředků v rámci tohoto programu byla ve druhé polovině roku 2010 poskytnuta na záruky a bankovní úvěry k realizaci projektů na území Moravy a severních Čech postiţených ţivelnou pohromou. Informace o počtu a objemu poskytnutých záruk a zaručovaných úvěrů poskytuje následující tabulka:

52

Tabulka 10: Poskytnuté záruky a zaručované úvěry Ukazatel Poskytnuté záruky Objem poskytnutých záruk Objem zaručovaných úvěrů Průměrná výše záruky

2006

2007

2008

2009

2010

počet

459

482

1 043

878

1 224

mil.Kč

2 951

1 925

3 529

6 369

6 593

mil.Kč

5 145

2 959

5 094

9 550

10070

%

57

65

69

67

65

Zdroj: Výroční zpráva CMZRB za rok 2010

Konkrétně, záruky za investiční úvěry v programech OPPI byly poskytnuty v celkové výši 2 562 mil. Kč pro 321 podnikatelů. V národním programu bylo poskytnuto 4 031 mil. Kč záruk, tj. 46 % z celkové výše poskytnutých záruk. Tyto záruky byly vyuţity jako zajištění pro 903 úvěry v celkové výši 5 800 mil. Kč. I kdyţ rozsah disponibilních prostředků na financování záruk byl značný, poptávka po zárukách na provozní úvěry převýšila nabídku a jiţ koncem 1. pololetí 2010 musela být zastavena. ČMZRB v roce 2010 poskytla 94 úvěrů v celkové výši 629 mil. Kč. Stále přetrvávala zvýšená obezřetnost bank při poskytování úvěrů hlavně pro malé a střední podniky, a to ovlivnilo strukturu poptávky po nových úvěrech. Velmi výrazně byly zastoupeny projekty výroby a rozvodu elektřiny, zejména s vyuţitím sluneční energie. Do této oblasti směrovalo aţ 63% úvěrů. Z krajů nejvíce prostředků vyuţili podnikatelé v Plzeňském kraji. Tabulka 11: Poskytnuté zvýhodněné úvěry Ukazatel Poskytnuté úvěry Objem poskytnutých úvěrů Průměrná výše úvěrů

mil.Kč mil.Kč %

2006 745 1 502 2,0

2007 182 931 5,1

2008 105 286 2,7

2009 44 209 4,7

2010 94 629 6,7

Zdroj: Výroční zpráva ČMZR za rok 2010

Převáţná část poskytnutých úvěrů a záruk směřovala k malým podnikatelům do 49 zaměstnanců (viz tabulka č. 12)

53

Tabulka č. 12: Podpořené projekty v členění podle podnikatelských subjektů Záruky Počet zaměstnanců 0 aţ 9 10 aţ 49 50 aţ 250 Celkem

Úvěry

Počet Počet %

Výše mil. Kč %

567 423 234 1 224

2 869,3 1681,2 2042,9 6 593,4

46,3 34,6 19,1 100,0

43,5 25,5 31,0 100,0

Počet Počet % 60 25 9 94

63,8 26,6 9,6 100,0

Výše mil. Kč % 412,9 126,1 90,4 629,4

65,6 20,0 14,4 100,0

Zdroj: Výroční zpráva ČMZR za rok 2010

Podpora byla realizovaná na základě spolupráce a dohod uzavřených mezi bankou a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Banka neustále komunikuje s MPO ČR o operativních otázkách spojených se zajištěním plynulého financování průběhu realizace úvěrových a záručních programu OPPI. Spolupracuje na upřesnění pravidel fungování záručního fondu tak, aby odpovídal připravovanému metodickému a výkladovému doporučení Evropské komise.

2.4

Konkrétní příklady vyuţívání programů podpory firmou ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o.

V této část diplomové práce představím společnost ROTAS STROJÍRNY, spol. s r.o., která má s čerpáním prostředků v rámci programů podpory malého a středního podnikání značné zkušenosti. V letošním roce firma oslaví 20. výročí svého zaloţení a je příkladem toho, ţe při dodrţení určitých pravidel, lze podporu získat opakovaně a různé investiční akce. ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o. je moderní strojírenská, ryze česká firma, která navázala na bohatou tradici závodu Škoda Rotava. Patří mezi nejvýznamnější strojírenské firmy západočeského regionu. Kvalitní technologické vybavení firmy umoţňuje výrobu vysoce přesných automatických strojů - vulkanizačních lisů na výrobu pneumatik nákladních automobilů velkých rozměrů, coţ představuje hlavní činnost firmy. Dále se zabývá zakázkovou výrobou strojů, zařízení a stavebních skupin strojů, dle konstrukce a dokumentace zákazníka. Svým specifickým technickým vybavením vytváří podmínky pro dodávky velkých obrobených svařenců pro široký okruh odběratelů – výrobců těţkých a náročnějších strojů a zařízení.

54

Do nového tisíciletí společnost ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o. vstoupila jako moderní firma, plně adaptovaná na konkurenční prostředí trţního hospodářství. V současné době firma nabízí svým obchodním partnerům rozsáhlé technologické moţnosti výroby a její cílem je udrţení konkurenceschopnosti firmy a být seriózním a stabilním obchodním partnerem pro zahraniční, i tuzemské zákazníky. Firemní filozofie, jejímţ základem je jednoznačná orientace na zákazníka, uspokojování jeho potřeb a poţadavků, vychází ze zásad norem EN ISO 9001:2008 a je formulována v Politice jakosti. Vedení společnosti klade důraz zejména na zvyšování efektivnosti systému managamentu, motivaci a informovanost zaměstnanců. Ani oblast lidských zdrojů a vzdělávání firma nezanedbává. Uvědomuje si,ţe optimálních výsledků lze dosáhnout pouze s kvalifikovanou pracovní sílou a proto ke svým prioritám zařadila neustále zvyšování profesního růstů zaměstnanců. Zaměstnanci, kteří provádějí práce, ovlivňují jakost výrobků, jsou kompetentní na základě patřičného vzdělání, výcviku, dovedností a zkušeností. Management společnosti zajišťuje, aby pracovní prostředí mělo pozitivní vliv na motivaci, spokojenost a výkonnost zaměstnanců, a tím se zlepšila celková výkonnost společnosti. Má pevně stanovené opatření k ochraně při práci a k ochraně zdraví, identifikuje psychické a fyzické podmínky na pracovišti, monitoruje pracovní místa se zaměřením na zvýšení efektivity zapojení zaměstnanců, a to vše pro vytváření a udrţení pozitivního pracovního klima ve společnosti. ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o. je firma, u které 95 % výroby směřuje do zahraničí a k jejím významným zákazníkům patří firmy: MICHELIN Group se závody PNEUMATIQUES KLEBÉR – Francie, MICHELIN POLSKA (STOMIL) – Polsko a MICHELIN HUNGARIA (TAURUS) – Maďarsko, CONTINENTAL Group se závody Barum Continental v Otrokovicích – Česká republika, Continental Matador – Slovensko a Continental Hannover – Spolková Republika Německo, BRIDGESTONE/FIRESTONE v Bilbao – Španělsko,

55

Česká gumárenská společnost se závody MITAS v Praze, Otrokovicích a Zlíně – Česká republika, STIP – Menzel Burgiuba – Tunis. K úspěchům firmy, kromě kvalitního managementu, přispěla i finanční výpomoc, kterou společnost v průběhu své existence získala v rámci dotačních titulů.

2.4.1 Finanční podpora z programu PHARE Program PHARE byl jedním z ekonomických nástrojů ES, zaměřených na poţadavky a potřeby jednotlivých zemí v procesu transformace. Byl reakcí na rozhodnutí EU přijmout nové členy a orientoval se podporu reforem v zemích střední a východní Evropy nutných pro jejich budoucí členství v EU. Společnost ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o. v rámci stabilizace svého výrobního programu a moţností rozšíření obchodních aktivit v roce 2002 zpracovala projekt s názvem „Vývoj a realizace nového lisu VL 100“ určeného pro výrobu pneumatik pro nákladní vozidla“, kterého cílem bylo zajištění vývoje vulkanizačního lisu na nákladní pneumatiky o rozměru 100“ nové generace pro firmy gumárenského průmyslu v Evropě. Jednalo se o zajištění dodávek strojů, které se v regionu, ale ani jinde v Evropě nevyráběly a společnost ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o. zaznamenala poţadavek na výrobu těchto lisů jak u firmy MICHELIN, tak i CONTINENTAL, hlavních výrobců pneumatik. V rámci vývoje byly vyrobeny na obchodní smlouvu 2 ks lisu pro firmu MICHELIN – KLEBER, které byly ještě do konce roku 2003 v jejich firmě úspěšně instalovány a spuštěny do zkušebního provozu. Provedené hodnocení prokázalo, ţe jak technické řešení, tak i vlastní výrobní provedení splňuje všechny podmínky zákazníka k jeho maximální spokojenosti. Vývoj projektu byl rozdělen do pěti základních částí: Zadání vývoje gumárenského lisu VL 100“ Zpracování studie a konstrukčního zpracování výroby lisu VL 100“ Vlastní výroba gumárenského lisu VL 100 Zajištění úprav řešení lisu v rámci postupu výroby, zkoušky a expedice Vyhodnocení a stanovení dalších kroků Při řešení bylo pouţito nové koncepce, kdy celomechanický lis byl nahrazen kombinací mechaniky a hydrauliky, čímţ se sníţila váha stroje, zvýšila se tak přidaná hodnota zařízení. 56

Vytvořilo se tak i nové konstrukční řešení, které se promítlo do dalších projektů. Koncem roku 2003 bylo moţné konstatovat, ţe projekt byl splněn jak po stránce technické, tj. vytvoření podmínek pro výrobu lisu VL 100“, tak i obchodní, tj. uskutečnila se realizace dvou kusů lisu a potencionální odběratelé byli seznámeni s moţností dodávek stroje. Nesplnilo se zcela očekávání většího počtu dodávek lisů. Všichni potenciální odběratelé, patrně pod vlivem přetrvávající recese, oddálili svoje původní plány na investice a čekají na oţivení trhu ve světě. Na druhé straně neustále obnovují svoje poptávky po dodávkách těchto velkých strojů, či ţádají prodlouţení nabídek. Na základě poptávky zákazníků, ve spolupráci s VŠ technickou v Plzni bylo následně aplikováno pouţití technického řešení z lisu VL 100“ na menší typ VL 90“. Do konce roku 2011 jiţ bylo celkem 8 ks úspěšně konstruováno a dodáno pro společnosti MITAS a KLEBER. V současné době probíhají jednání dalších moţných objednávek těchto hydromechanických lisů. Celkové náklady projektu:

172.356,00 EUR

Vlastní zdroje:

86.178,00 EUR

Dotace:

86.178,00 EUR (50% SR, 50% EK)

Datum zahájení:

1. 11. 2002

Datum ukončení:

31. 12. 2003

2.4.2 Finanční podpora z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Počátkem roku 2009 došlo k výraznému sníţení příjmu nových výrobních zakázek od stálých zákazníků společnosti a také příjmu registrovaných poptávek. Nastal masivní přesun jiţ existujících zakázek z původních naplánovaných termínů na nové. V průběhu měsíce března byla kapacita výroby a její plánování přizpůsobeno nízké úrovni objemu plnění výrobních zakázek, s výhledem, ţe ke konci roku 2009 by se situace mohla zlepšit. Předpokládány

byly

nové

obchodní

případy,

které

by

znamenaly

„odraţení

se ode dna“ a postupný návrat na úroveň mezi 70-80 % průměru roku 2008. Bohuţel začátkem III. Q 2009 se situace naopak zhoršila. Management musel přijmout řadu opatření, cílem kterých ovšem bylo minimalizovat sníţení stavu zaměstnanců. Prostřednictvím pracovního úřadu poţádali o dotaci v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost, který

57

je zaměřený na sniţování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce a profesního vzdělávání, který měl naopak posílit firmu a zvýšit její konkurenceschopnost. Finanční prostředky z dotačního projektu „Vzdělávejte se!“ byly zaměřeny především na zaměstnavatele, kteří museli omezit výrobu. v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize. Projekt probíhal ve dvou etapách. První etapa vzdělávacích aktivit se uskutečnila v průběhu měsíce května 2009, se zaměřením především na dělnické profese s následujícími tématy: Hydraulické, pneumatické a mazací rozvody Tváření ocelového materiálu za studena Řídicí systémy a programování obráběcích strojů – frézky Řídicí systémy a programování obráběcích strojů – horizontální vyvrtávačky Proškoleno bylo celkem 24 výrobních dělníků, tj. 26 % zaměstnanců. Druhá etapa pokračovala od srpna 2009 a byla zaměřena na dělnické a technické profese. Vzdělávací akce se zúčastnilo celkem 60 zaměstnanců z celkového počtu 93. U dělnických profesí se jednalo o obory: Zámečník v prvovýrobě Zaškolení na soustruţnickém obráběcím centru Zaškolení na obsluhu frézek Zaškolení na obsluhu vrtaček a obráţeček Zaškolení na horizontální vyvrtávačce WHN 130 Řídicí systémy a programování obráběcích strojů – frézky Hydraulické, pneumatické a mazací rozvody Tváření ocelového materiálu za studena Ohyby na ohraňovacím lisu Technologie obrábění v praxi Obsluha hoblíku Technická oblast byla zaměřena na kurzy: Obsluha osobního počítače dle osnov ECDL Obsluha osobního počítače Administrativní pracovník Dotační projekt „Vzdělávejte se!“ splnil nadmíru očekávání, neboť řadě zaměstnanců se dostalo moţnosti zúčastnit se školení, kde si zdokonalili své odborné znalosti a dovednosti. Rovněţ došlo v uvedeném období ve firmě k efektivnějšímu řešení personální situace. Cílem

58

managementu bylo nejen udrţení stávajícího počtu zaměstnanců, ale naopak zvýšením aktivity v marketingové oblasti, docílit rozšíření výrobní náplně, coţ by mělo podstatný vliv na zvýšení poţadavku na výrobní kapacity. I přesto, ţe v průběhu roku 2009 došlo k poklesu stavu zaměstnanců, rok 2010 znamenal určitou stabilizaci, a počátkem roku 2011 docházelo jiţ k mírnému nárůstu stavu zaměstnanců, tento trend pokračuje dodnes. Celkové náklady na projekt:

1.154.524,00 Kč

Dotace:

1.154.524,00 Kč

2.4.3 Finanční podpora z Operačního program Podnikání a inovace a) Prioritní osa 2 – Rozvoj firem V rámci této prioritní osy společnost získala prostředky na pořízení nového kombinovaného pálicího stroje a nové portálové frézky úctyhodných rozměrů stolu stroje 3.000 x18.000mm. Cílem projektu bylo zvýšení technické úrovně strojového vybavení výroby, kapacity výroby, a tím konkurenceschopnosti společnosti ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o.. Pálící stroj: Vysoce efektivní pálící stroj nabízí rychlé a produktivní pálení plechů do tloušťky 25 mm plasmou a také pálení plechů aţ do tloušťky 250 mm kyslíkovým hořákem. Stroj zvýšil dosavadní

kapacitu

přípravy

polotovarů

na

takřka

dvojnásobek,

sníţil

závislost

na dodávkách děleného materiálu od cizích dodavatelů, coţ mělo za následek zkrácení technologické lhůty plnění přijatých obchodních případů. Portálová frézka: Slouţí k opracování svařenců naplocho a jejich vyvrtávání, jedná se rovněţ o vysoce produktivní strojní zařízení. Pořízená portálová frézka je v provedení s jedním fixním samostatným upínacím stolem o rozměrech 3000x18000 mm a portálem pohyblivým po vedení. Portál osazený frézovací přímou hlavou a vyměnitelnou úhlovou frézovací hlavou nebo 5-ti osou frézovací hlavou, parkovací drţák hlavy. Pojezd smykadla v ose Y 3500 mm. Vzhledem k charakteru současného sortimentu, ve velké většině stroj nahradil kapacitu univerzálních obráběcích strojů – horizontek a ještě umoţnil zvýšení kapacitních moţností pro růst dodávek, zejména u dlouhodobého obchodního partnera CATERPILLAR. Navíc

59

v době krize umoţnil získání nových zákazníků, zejména firmy VMI Holland, CTI a Hennecke. Obě tato zařízení zásadním způsobem rozšířila technologické moţnosti společnosti, zvýšila progresi a produktivitu výrobního procesu a pomohla rozšířit jak zákaznické portfolio, tak výrobkovou základnu. Ke stejnému účelu budou vyuţívány ve firmě nejméně 10 let. To

se

pochopitelně

projeví

i

ve

stabilitě

práce,

tj.

zaměstnávání

pracovníků

a uspokojování potřeb jejich rodin. Převáţná část zaměstnanců se svými rodinami ţije v Rotavě a Kraslicích (region Sokolovska), kde je příleţitost získat novou práci velice omezená. Snahou firmy je regionu pomáhat a proto přijala i řadu opatření k získávání nových zaměstnanců z regionu. Zaměřuje se zejména na mladé pracovníky v rámci programu práce se školami a učilišti, které by měly zajistit přísun nových kvalifikovaných zaměstnanců. Společnost je připravena dále pracovat na jejich profesním růstu. V projektu bylo počítáno s přírůstkem 2 nových zaměstnanců, coţ firma splnila, přijetím mladých kvalifikovaných zaměstnanců (1 x vyučen v oboru obráběč kovů, 1 x student střední průmyslové školy strojírenské). Projekt podpořil růst výkonů, zvýšil produktivitu práce a podařilo se splnit cíl v navýšení zaměstnanců. Jeho realizace vedla ke zlepšení pozice na obchodním trhu, coţ se projevilo v období celosvětové „recese“ v roce 2009, kdy firma musela čelit sníţení objemu zakázek o 20-30%. Díky novým technologiím tento propad nebyl ještě vyšší. Realizací projektu je firma konkurenceschopnější nejen na území ČR, ale dosáhla i srovnatelné úrovně v rámci Evropské unie. Celkové náklady projektu:

39.289.919,00 Kč

Vlastní zdroje:

19.289.919,00 Kč

Dotace:

20.000.000,00 Kč

Bankovní úvěry:

0,00

Datum zahájení:

31. 8. 2007

Datum ukončení:

30. 12. 2008

60

b) Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace Zatím posledním projektem, na který společnost ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o. vyuţila dotačních moţností financování je kompletní rekonstrukce výrobní haly, provedení nových zpevněných manipulačních a komunikačních ploch pro dopravní zajištění a vybudování nové vlastní trafostanice. Rekonstrukce výrobní haly představovala 70% celkových nákladů projektu, a při její realizaci byly poloţeny nové podlahy, výměna stavebních výplní, zateplení objektu, vnitřní dispoziční změny, výměna elektrorozvodů, oprava vnitřních i vnějších povrchů, rekonstrukce jeřábových drah a jeřábů, rekonstrukce sociálního zázemí a úprava bezprostředního okolí objektu. Byla provedena demolice tří menších objektů z poválečného období, kdy byl areál zastavován v kaţdém volném místě. Tyto jiţ nevyuţitelné objekty ve špatném technickém stavu, komplikovaly dopravní situaci, zejména s ohledem na provoz větších nákladních vozidel při plném vyuţití rekonstruované velké výrobní haly. Na uvolněné ploše byly provedeny nové zpevněné manipulační a komunikační plochy pro dopravní zajištění výroby z výrobní haly. V návaznosti byla provedena nová spojovací komunikace na hlavní vjezd do areálu. U bývalé trafostanice mimo výrobní areál byl proveden svod elektrického vedení do země a byla vybudována nová vlastní trafostanice v prostoru firmy. Základním přínosem projektu je rozšíření výroby v plném rozsahu výrobního programu do nově zrekonstruovaných výrobních prostor. Rozšíření výroby je kromě vlastní rekonstrukce objektu umoţněno i usnadněním dopravní situace v areálu – zpřístupnění pro těţká nákladní vozidla. Rekonstrukce a modernizace výrobních prostor umoţňuje další rozvoj firmy – navýšení výroby, obratu a ekonomické prosperity. Pozitivní dopad projektu je samozřejmě i na podporu zaměstnanosti v regionu. Obrázek č. 2.:Výrobní hala, ROTAS SROJÍRNY spol. s. r.o.

Zdroj: Z interních materiálů společnosti ROTAS STROJÍRNY spol. s.r.o. 61

Celkové náklady projektu:

26.547.000,00 Kč

Vlastní zdroje:

13.273.615,00 Kč

Dotace:

13.273.607,00 Kč

Bankovní úvěry:

0,00 Kč

Datum zahájení:

12. 12. 2008

Datum ukončení:

11. 12. 2011

V souvislosti s dokončením tohoto dotačního projektu úzce souvisí i ţádost o novou dotaci z OPPI

v rámci

programu

ROZVOJ

„Technologická

zařízení

pro

udrţení

konkurenceschopnosti“, o kterou firma ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o. poţádala v měsíci duben 2012. Jedná se o nákup obráběcích strojů, 3D přenosného ramene a jeřábů. Cílem je rozšíření výrobní kapacity za účelem uspokojení stále se zvyšujících poţadavků odběratelů a představuje moţnost zvýšení počtu zaměstnanců asi o 4 pracovní místa. Z uvedených příkladů je vidět, ţe podpora ze strany státu či EU je reálná a záleţí jen na schopnostech a moţná i vůli managementu, jakým způsobem nabízených moţností vyuţije ve svůj prospěch a samozřejmě i prospěch regionů, ve kterých působí. Myslím si, ţe je nadmíru jasné, ţe bez nového technologického zařízení a inovací v podniku, bude velice těţké drţet krok s konkurencí a hlavně uspokojit poţadavky odběratelů, kteří se v pokroku nezastavili. Proč k tomu nevyuţít pomoc v jakékoliv podobě? Přeji společnosti ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o. hodně obchodních úspěchů a chuť pokračovat v nastaveném tempu inovací ve svém podniku.

62

3.

ANALÝZA ÚLOHY KOMERČNÍCH BANK

PŘI PODPOŘE PODNIKÁNÍ MSP Dnešní komerční banky jsou podniky s určitými specifickými rysy, které si vynucují odchylky

v pravidlech

podnikání.30

Jejich

základní

cíl

činnosti

je

ale

stejný

jako u kteréhokoliv podniku. Komerční banky jsou právnické osoby se sídlem v České republice, jsou oprávněné nabízet veřejnosti přijímání vkladů, poskytují úvěry a k výkonu bankovní činnosti mají povolení působit jako banka tj. mají licenci od ČNB. Na to, aby banka dostala licenci, musí disponovat určitým kapitálem, kvalitním podnikatelským záměrem a schopným odborným vedením. Minimální kapitál nezbytný k tomu, aby mohla být zaloţena a provozována banka, je u nás 500 mil Kč. Tento kapitál slouţí k pokrytí ztrát, které bance vznikají, k refinancování aktivních obchodů a k ohraničení rozsahu obchodu banky formou tzv. kapitálové přiměřenosti banky. Podstatou fungování bank je skutečnost, ţe banka jako podnikatel si půjčuje peníze od veřejnosti nebo jiných bank a půjčuje je dále, případně investuje. Z těchto zdrojů chce dosáhnout maximálního nebo alespoň přiměřeného zisku. V bankovním podnikání jsou protichůdné tendence, banka chce dosáhnout maximální zisk, vkladatel maximální výnos při vysoké bezpečnosti vkladů a podnikatel chce získat levný úvěr. Působení těchto tendencí vyvolává krize, které banky provází od jejich vzniku a musí jim čelit.

3.1 Zdroje financování podnikatelské činnosti Jednou ze zásadních otázek, kterou musí kaţdý podnikatel řešit, je oblast financí. Většina rozhodnutí, která chce uskutečnit musí být zajištěna finančními zdroji. Podnikatel je musí nejen získat, ale i rozhodnout o jejich struktuře a to tak, aby obstál v trţním prostředí. U malých firem se o tuto činnost stará sám majitel, u velkých firem je to hlavní účetní nebo finanční ředitel a finanční manaţeři. Financování je ovlivněno dvěma faktory – časem a rizikem. Faktor času spočívá v tom, ţe peněţní prostředky získané dnes mají větší hodnotu neţ tytéţ peníze získané v budoucnosti (předpokladem ovšem je, ţe peníze, které se obdrţí dnes, mohou být investovány tak, aby přinesly kladný výnos). Faktor rizika spočívá ve výběru variant, přičemţ není předem jistý výsledek těchto variant. Všeobecně ale platí čím vyšší 30

VELEK, Jan. Základní informace o českém bankovnictví. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 2000, 58 s. ISBN 80-726-5034-3.

63

je riziko, tím vyšší je i poţadovaný výnos. Pravidla, kterými se podnikatelé řídí lze zevšeobecnit do následujících bodů: -

při stejném riziku se preferuje vţdy větší výnos před výnosem menším

-

při stejném výnosu se preferuje vţdy menší riziko před rizikem větším

-

za větší riziko se poţaduje větší výnos

-

preferují se peníze obdrţené dříve před stejnou částkou peněz obdrţenou později

-

motivací investování do určité akce je očekávání většího výnosu, neţ by přineslo investování do jiné akce, ovšem s přihlédnutím k míře rizika

-

motivací veškerého investování je zvětšení majetku

Při zakládání a dalším rozvoji firmy můţeme pouţívat různé finanční zdroje. Nejčastěji se finanční zdroje člení z hlediska vlastnictví na interní a externí. Při vzniku firmy jsou všechny zdroje vloţeny do firmy zvenčí – jedná se teda o externí zdroje.31 Vlastní činností firma vytváří interní zdroje. K interním zdrojům patří odpisy – tyto jsou na jednu stranu vyjádření opotřebování dlouhodobého majetku za určité období, na druhé straně stabilním zdrojem financování firmy. Hodnotu odpisů firma získává inkasem trţeb, tj. v cenách prodané produkce, a jsou teda součástí peněţních příjmů. Firma se následně rozhoduje, jakým způsobem prostředky vyuţije, zda k financování provozních potřeb, splátky dluhu, nebo na rozvoj firmy. Dalším zdrojem interního financování je i nerozdělený zisk minulých let, který představuje část zisku po zdanění, který nebyl pouţit na výplatu podílu ze zisku, ani na tvorbu fondů ze zisku, ale je určen k reinvestování a zůstává ve firmě jako součást vlastního kapitálu. Vyuţívání interních zdrojů je pro firmu výhodné, protoţe není závislá na externích poskytovatelích, avšak zpravidla růst těchto firem je pomalejší a výnosnost vlastníků niţší. Externí zdroje – představují finanční zdroje, které firma získá od jiných právnických nebo fyzických osob formou půjček. Pro firmy je ekonomicky výhodné za předpokladu, ţe výnos, který firma dosáhne jejích vyuţitím, je vyšší neţ úrok, který musí firma zaplatit. K cizím zdrojům patří zejména osobní půjčky, bankovní úvěry, leasingy, faktoringy, forfaiting a pod. Pro malé a střední podniky je značně obtíţné získat bez pomoci hlavně bankovní úvěry. Základní financování MSP je mnohdy závislé na osobních úsporách podnikatele nebo půjčkách od rodinných příslušníků či přátel. Při získávání externích zdrojů, hlavní roli

31

SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, V.a kolektiv, Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5.

64

sehrávají komerční banky, které svoje sluţby přizpůsobují potřebám trhu a snaţí se vytvářet produkty, které jsou oboustranně prospěšné.

3.2 Analýza bankovních produktů a jejich vyuţití pro MSP Současné banky provádějí širokou a různorodou paletu činností, které se neustále rozvíjejí, a

je

velice

obtíţné

vymezit

obecnou

systematizaci.

V odborných

publikacích

i v bankovní praxi se můţeme setkat s celou řadou přístupů k členění bankovních produktů, které se vzájemně liší volbou kritérií, podle nichţ se systematizace provádí.32 Klasické členění bankovních obchodů je zaloţeno na jejich odrazu v bilanci banky, tj. zda jsou na aktivní nebo pasivní straně bilance. Při aktivních bankovních obchodech vystupuje banka jako věřitel např. při poskytování úvěrů, nákupu dlouhodobých papírů nebo u nich bance mohou vzniknout určitá majetková práva. Pasivní bankovní obchody souvisí s činností, kdy banka získává na základě úvěrové báze cizí zdroje. Můţe to být formou příjmu vkladů od střadatelů nebo emisí vlastních dluhopisů. U těchto obchodů je banka v roli dluţníka, vznikají jí různé závazky. Obchody, u kterých banka nevystupuje ve věřitelském ani dluţnickém postavení se nedostávají do bilance banky a proto je nazýváme neutrální obchody. Podrobnější systematizace bankovních produktů vychází z orientace bank na potřeby svých klientů, kterým přizpůsobují veškerou činnost a třídí bankovní produkty z hlediska účelu, jaký plní daný bankovní produkt pro klienta banky. Podle tohoto přístupu rozdělujeme bankovní produkty do pěti základních skupin: -

bankovní finančně úvěrové produkty – představují moţnost získat od banky finanční prostředky

-

depozitní bankovní produkty – moţnost uloţení finančních prostředků banky

-

platebně

zúčtovací

bankovní

produkty

-

umoţňují

provádění

platebního

a zúčtovacího styku -

produkty investičního bankovnictví – moţnost finančního investování, získávaní zdrojů nebo zajištění prostřednictvím peněţního nebo kapitálového trhu, poradenské sluţby při realizace fúzí, akvizic, restrukturalizaci podniku apod.

-

pokladní a směnárenské produkty – představují transakce s hotovými penězi a také směnu hotových peněz z jedné měny do druhé

32

REVEDNA, Z, MANDEL, M., KODERA J., MNUSÍLEK P., DVOŘÁK, P. BRADA, J., Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005, 627 s. ISBN 80-726-1132-1.

65

Další členění, s kterým se velmi často setkáváme, je členění z hlediska klientské segmentace. Patří sem: -

retailové produkty – týkají se většinou relativně menších částek, ale velkého počtu transakcí. Jsou určeny pro drobnou klientelu a pro jejich prodej je potřeba husté pobočkové sítě.

-

Wholesalové produkty – pouze velcí klienti, tyto produkty jsou spojeny s většími částkami, a mají individuálnější povahu

Depozitní bankovní produkty – tvoří velkou část bankovních produktů a z hlediska banky představují formy získávání cizího kapitálu, který pak pouţívají na poskytování úvěru. Pro klienty ze segmentu malých a středních firem v rámci depozitních produktů je základním pilířem podnikatelský účet. Pro podnikání není nezbytný, ale ušetří hodně času a v návaznosti na další finanční produkty pomůţe nastartovat podnikání. Podnikatelský účet by si měl podnikatel vybrat podle rozsahu nabízených výhod a zvolit si pouze takové sluţby, které skutečně potřebuje. Na našem trhu figuruje celá řada bankovních institucí, které sledují nejnovější trendy a průběţně upravují svojí nabídku účtů tak, aby odpovídala rozdílným nárokům klientů na řízení firemních peněz. Banky upravují rozdělení klientů podle jejich velikosti, oborů podnikání či nároků na rozsah bankovních sluţeb do portfolií bankovních poradců tak, aby efektivně a snadno řešili jejich potřeby Pro uspokojení různých nároků klientů komerční banky nabízí několik typů podnikatelských účtů. Dělení pak odpovídá jednak druhu podnikání a také charakteru napojených sluţeb. Pro ilustraci uvádím několik příkladů. Pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby z řad malého a středního podnikání je určen Profi účet.33 Základem účtu je korunový běţný účet včetně měsíčního elektronického výpisu s moţností čerpat povolený debet, mezinárodní embosovaná platební karta, telefonní nebo internetové bankovnictví a zdarma prvních deset příchozích nebo odchozích transakcí. K těmto sluţbám je moţné dokoupit doplňkové sluţby jako je zvýhodněný Balíček transakcí nebo PC bankovnictví Profibanka. Stejný typ účtu, ale za výhodnějších podmínek je v nabídce pro začínající podnikatele. Kaţdý měsíc po dobu dvou let, je vyplácena odměna formou vrácení poplatku ve výši 70,00 Kč. Tuto moţnost mají podnikatelé, kteří začali podnikat nejpozději dva roky před otevřením 33

Autorka je zaměstnancem Komerční banky a.s., a proto v diplomové práci uvádí příklady produktů této banky.

66

Profi účtu. Výhodu vrácení poplatku mohou vyuţívat podnikatelé i další dva roky, pokud jejich očištěný kreditní obrat dosáhne více neţ 50 tis. Kč. V zájmu řešení potřeb konkrétních skupin klientů jsou v nabídce úročené účty pro notářskou úschovu, neúročené a nezpoplatněné účty pro účelové vyuţití klienty z veřejného sektoru, nebo speciální nabídka pro lékaře, lékárny a zubní techniky Optimun Medicum. Na balíčkové účty je moţnost navázat Profi spořící účet Bonus, který není moţné zaloţit samostatně. Je to korunový spořicí účet bez výpovědní lhůty, který je z důvodu atraktivního zhodnocení a moţností okamţitého přístupu k vloţeným prostředkům mezi klienty velice oblíben Úročení probíhá formou dvousloţkové úrokové sazby, která se skládá ze základní a bonusové sazby. Základní sazba je vyhlašována na základě změn na finančních trzích a úroky se připisují čtvrtletně. Bonus je připisován pololetně a je počítán vţdy z nejniţšího zůstatku za dané pololetí. Regulací zůstatků účtu si klient můţe sám ovlivnit zhodnocení prostředků. Za vedení tohoto typu účtu podnikatelé neplatí ţádné poplatky a vklady jsou pojištěné, stejně jako na běţných účtech. Jejich nevýhodu je pouze skutečnost, ţe je nelze pouţít přímo na běţný platební styk, ale pouze na převod na běţný účet klienta. Důleţitou roli můţe sehrát i poradenská činnost, kterou banky mohou pomoci podnikatelům ušetřit jejich peníze. Správnou motivací zaměstnanců formou příspěvků na ţivotní nebo penzijní připojištění si mohou zabezpečit jejich vyšší spokojenost a sníţit fluktuaci a přitom si optimalizovat daňové náklady. Platebně zúčtovací bankovní produkty – zabezpečení platebního styku patří k jednomu s nejvýznamnějších úkolů, které banky ve vyspělých trţních ekonomikách plní.34 Platební styk členíme podle toho, jestli pracujeme s fyzickými platidly (bankovky a mince), v tomto případě mluvíme o hotovostním platebním styku, nebo jde o účetní, v dnešní době nejčastěji pouţívané elektronické převody, nazývané bezhotovostní převody. Vývoj v této oblasti upřednostňuje elektronický způsob úhrady, kde není nutná osobní návštěva banky. Tento způsob vyhovuje nejen uţivatelům, kterým šetří čas ale i bankám, které vyuţívání 34

REVEDNA, Z, MANDEL, M., KODERA J., MUSÍLEK P., DVOŘÁK, P. BRADA, J., Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005, 627 s. ISBN 80-726-1132-1.

67

elektronického způsobu úhrady motivují cenovým zvýhodněním. Vyuţívá se jak v domácím tak mezinárodním platebním styku a právě zahraniční platby jsou předmětem kritiky u tuzemských bank. Patří mezi nejdraţší bankovní sluţby a pro podniky, které intenzivně vyuţívají zahraniční platební styk, jsou významným zásahem do finanční situace. V dnešní době „virtuálních peněz“, stále se zvyšující oblibou platebních karet a internetových obchodů velice vyhledávanou sluţbou moţnost Akceptace platebních karet. Tuto sluţbu banky poskytují pro všechny druhy podnikání, kde klient platí kartou. Základna platebního terminálu je připojena na telefonní nebo internetovou linku, coţ zabezpečuje kontrolu solventnosti klienta a pro podnikatele platba kartou neznamená ţádné nebezpečí. Platby inkasované prostřednictvím karet jsou v rámci banky zúčtované v ten samý den, v rámci mezibankovního styku dochází k připsání úhrad se zpoţděním. Moţnost přijímat platební karty znamená pro podnikatele mnoho výhod. Umoţňuje zvýšení obratu, protoţe je všeobecně známo, ţe klient platící kartou utratí v průměru o 30 % více neţ při platbě v hotovosti, přispívá k získávání nových zákazníků. Sniţováním objemu hotovosti v provozovnách zvyšuje bezpečnost a sniţuje náklady, související se spravováním a vkládáním hotovosti. Investiční bankovnictví – zahrnuje transakce, které jsou prováděny s cennými papíry, finančními deriváty a ostatními instrumenty trhů privátních finančních trhů. Do sluţeb investičního bankovnictví zahrnujeme: Emisní obchody Vlastní a zprostředkovatelské obchody s investičními instrumenty Depotní obchody Majetkovou správu Fúze a akvizice Sluţby tohoto typu jsou z řad MSP velice málo vyhledávány, protoţe tento segment se spíše potýká s problémy opačného charakteru, a to jak získat prostředky, neţ jak je zhodnotit. Bankovní finančně úvěrové produkty – patří mezi nejdůleţitější obchody komerčních bank, prostřednictvím kterých kryjí finanční potřeby svých klientů. Ve své nabídce mají celou řadu různých úvěrů. Vzhledem k charakteru pouţití poskytnutých prostředků do základní nabídky pro malé a střední podniky můţeme zařadit:

68

a) Povolené debety a kontokorentní úvěr - jsou základním úvěrovým produktem pro firemní klientelu. Slouţí zejména k překlenutí přechodného nedostatku finančních prostředků nejčastěji v období, kdy podnikatel čeká na splatnost faktur vystavených odběratelům. Princip tohoto úvěru spočívá v tom, ţe klient má moţnost čerpat prostředky na účtu do určitého limitu a z tohoto důvodu můţe vykazovat na účtu záporný zůstatek. Tento je omezen jednak časově a jednak maximální výší, která je předem sjednána ve smlouvě o zřízení a vedení běţného účtu. Klient splácí úvěr převodem, došlými úhradami na účet kdykoliv podle svých moţností. Kaţdou došlou úhradou debet splácí, a o splacené prostředky se navyšuje objem prostředků, které můţe klient opět čerpat. b) Firemní úvěrové platební karty - jsou ideální prostředek na operativní nákupy pro potřeby firmy nebo úhradu nákladů během sluţebních cest. Drţitel karty můţe kartou platit nebo pouţít na výběr hotovosti a útrata se načítá na úvěrovém účtu maximálně do výše úvěrového rámce. Výhodou je bezúročné období, které klient můţe vyuţít a pokud splatí celou čerpanou částku do stanovené lhůty, neplatí bance ţádný úrok. Kdyţ se naučí majitel kartu správně pouţívat, můţe firmě pomoci ušetřit prostředky a zajistit si krátkodobý bezúročný kapitál. c) Provozní úvěry - jsou určeny na financování provozních potřeb a pokrývají celou řadu oblastí spojených s kaţdodenním provozem firmy. V poslední době se zvýšila obliba úvěrů s pevnou úrokovou sazbou, které eliminují riziko výkyvu úrokových sazeb a umoţňují lépe plánovat podnikové cash flow. Speciálně připraveným úvěrem pro podnikatele a malé střední podniky je podnikatelský úvěr Profi úvěr FIX. Má výrazně zkrácený a zjednodušený schvalovací proces a prostředky jsou k dispozici velice rychle na účtu ţadatele. Pokud je to úvěr do 2 mil. korun, jako zajištění stačí pouze blankosměnka. Tento úvěr má konstantní výši měsíčních splátek po celou dobu úvěru, jeho automatickou součástí pro FOP je pojištění schopnosti splácet v případě zdravotních komplikací podnikatele, a to po celu dobu trvání úvěrové smlouvy. Co je velice důleţité a přínosem pro MSP, ţe komerční banky umoţňují získat uváděné typy úvěru bez předkládání výkazů za předpokladu, ţe klient běţný účet aktivně pouţívá. Limity jsou stanoveny podle obratů na účtu a o aktuální výši limitu úvěru nebo povoleného debetu je majitel účtu pravidelně informován. V těchto případech je úvěrová procedura velice jednoduchá a podnikatel můţe mít prostředky na účtu v průběhu několik minut.

69

d) Investiční úvěry - slouţí k financování a pořízení hmotného, případně nehmotného investičního majetku, staveb včetně projektů, strojů a zařízení nebo jejich souborů apod. a to aţ do výše smluvní ceny. Úvěr lze čerpat buď jako přímé platby na účet dodavatele, prodávajícího nebo na základě předloţených dodavatelských faktur, kupních smluv a dalších dokumentů. Převádět peněţní prostředky lze přímo na účet podnikatele. Pokud je investiční úvěr účelový, musí se z něho financovat jenom investice, které jsou uvedené v úvěrové smlouvě. Stále častěji jsou však v nabídkách bank neúčelové úvěry, které můţe podnikatel pouţít jak na investice, tak na úhradu provozních nákladů nebo nákup zásob. V období finanční a hospodářské krize došlo k omezování investičních záměru MSP, zájem o investiční úvěry klesal, na druhou stranu v důsledku druhotné platební neschopnosti rostl zájem o provozní úvěry. e) Bankovní záruky – v tomto případě se jedná o závazek banky, ţe v případě nesplnění závazku ze strany klienta, tento závazek splní sama. Bankovní záruky, jsou hojně vyuţívány zejména v mezinárodním obchodě, ale jejich vyuţití se rozvíjí i v tuzemských podmínkách. Dnes jsou součástí značné části veřejných zakázek (záruka za nabídku) nebo u stavebních a montáţních prací, kde zadavatel díla nevyplatí celou hodnotu ceny zhotoveného díla. Pokud zhotovitel poţaduje vyplatit celou částku, musí zadavateli předloţit bankovní záruku za zádrţné.

3.3

Financování MSP v rámci dotovaných programů.

Nedostatek vlastního kapitálu je jedním z nejzávaţnějších problémů, se kterým se malé a střední podniky potýkají. Pro banky jsou rizikovou skupinou, přesto se komerční banky snaţí

vycházet

těmto

podnikatelům

vstříc.

Mezi

univerzální

banky

působící

na území ČR, které poskytují komplexní sluţby, můţeme zařadit Československou obchodní banku a.s. (ČSOB), Českou spořitelnu a.s. (ČS) a Komerční banku a.s. (KB). Jsou to tři největší hráči na bankovním trhu v rámci České republiky a při programech podpory malého a středního podnikání ať jiţ ze strany státu nebo EU poskytují rozmanité sluţby. Podnikatelé mají šanci vyuţít různých státních podpor ve formě dotací, příspěvků na úhradu úroku nebo sníţených úrokových sazeb. Zaměříme na moţnosti speciálních úvěrů, které podnikatelům poskytuje Komerční banka a.s.

70

a) Podnikatelské úvěry s podporou Českomoravské záruční banky a.s. – patří ze strany klientů k velice vyhledávaným a jsou určeny klientům fyzickým i právnickým osobám podnikatelům, kteří mají oprávnění k podnikání na území České republiky, daňovou povinnost na území České republiky a kteří mohou být podle příslušných právních předpisů příjemci úvěru. Ţadatel musí splňovat podmínku malého a středního podnikatele a další podmínky, které jsou uvedené v jednotlivých programech podpor realizovaných ČMZRB. Úvěr je v tomto případě zaručen bankovní zárukou (M-záruka), cílem které je usnadnit malým a středním podnikatelům získání investičních a provozních bankovních úvěrů k realizaci podnikatelských projektů v nezemědělských oborech. Bankovní zárukou ČMZBR má banka zajištěno, ţe i kdyţ by dluţník nebyl schopen úvěr splatit, dostane část svých prostředků zpátky. Záruka kryje ale pouze nesplacenou jistinu úvěru, jiné závazky vyplývající ze Smlouvy o úvěru garance nekryje. Komerční banka a.s. má uzavřené smlouvy o poskytování záruk zjednodušeným postupem ve všech záručních programech START, ZÁRUKA a NOVÝ PANEL. I kdyţ by se zdálo, ţe program NOVÝ PANEL na podporu oprav bytových domů postavených panelovou technologií s podporou MSP nemá nic společného, opak je pravdou. Je to vlastně nepřímá podpora, protoţe práci při opravách panelových domů získává spoustu stavebních firem, firem na výrobu plastových oken, topenářských či firem na opravu nebo výrobu výtahů. Výhodou podpory formou bankovní záruky ČMZRB je zlepšení přístupu klienta k úvěrům hlavně v případech, kdy nemá dostatečné vlastní zajištění, a vyhodnocené riziko obchodu nedovoluje poskytnout obchod bez zajištění. Graf č. 8: M – záruky za provozní úvěry poskytnuté dle bank (v mil. Kč)

Zdroj: Výroční zpráva ČMZBR, vlastní úprava

71

Z grafu vyplývá, ţe Komerční banka a Česká spořitelna poskytly nejvíce zaručených úvěrů ve spolupráci s ČMZR. Komerční banka vede u národních programů, kde celkový objem zaručených úvěrů byl v hodnotě 1 400,5 mil. Kč (40,3 %) u České spořitelny tento objem představoval 1 316,7 mil. Kč (37,9 %). U záruk z programu OPPI naopak Česká spořitelna poskytla

úvěry

ve

výši

54,6

%

celkového

objemu

a

Komerční

banka

ve výši 23 %. Československá obchodní banka nemá v rámci tohoto programu ţádnou angaţovanost. b) Podnikatelské úvěry v Programu PONTE II - jsou určeny na financování projektů s dotací z evropských fondů. Úvěrové produkty Komerční banky odpovídají potřebám ţadatelů o dotaci s EU a činnosti KB jsou časově i věcně provázány s činností státních institucí, coţ umoţňuje předkládat oběma subjektům stejný soubor dokumentů. Specifika těchto úvěrů vycházejí z celkové struktury výdajů na projekt a zdrojů jejich krytí a pro financování zmíněných projektů jsou určeny: -

úvěr na předfinancování dotace

-

úvěr na spolufinancování dotace

Úvěrem na předfinancování projektu dotovaného z EU klient řeší časový nesoulad mezi potřebou finančních prostředků na financování projektu a reálným proplacením z fondů EU. Můţe být krátkodobý aţ střednědobý a poskytuje se v českých korunách, pouze v odůvodněných případech v cizí měně, nejčastěji v EUR. Splácení jistiny bývá zejména z dotace čerpané z fondů EU. Bankovní úvěr na spolufinancování projektu je standardní úvěr zpravidla investiční, určený na financování výdajů projektu nekrytých dotací z fondů EU. Je určen k profinancování dalších částí projektu, na pokrytí kterých klient nemá vlastní finanční zdroje. Čerpání úvěru je omezeno skutečně vynaloţenými náklady na projekt, můţe být jednorázové nebo postupné, a banka důsledně ověřuje účelovost pouţití úvěru. V případě spolufinancování se zpravidla jedná o střednědobý aţ dlouhodobý úvěr. Pro oblast financování projektů s dotacemi je klientům KB k dispozici poradenský servis KB EU POINT, který zajistí pokrytí celého projektového cyklu od vyhledávání vhodného dotačního titulu, přes osobní konzultaci s regionálními KB EU POINT specialisty, zajištění odborné asistence v podobě pomoci s přípravou projektu, ţádostí o dotaci EU a udrţením dotace, aţ po pomoc s výběrem poradenské firmy dle typu projektu a dostupnosti strukturálních fondů EU.

72

c) Podnikatelské úvěry financované ze zdrojů EIB – úvěry EIB pro malé a střední podniky se poskytují prostřednictvím komerčních bank v celé Evropské unii a záleţí zcela na zprostředkující bance, zda úvěr poskytne čí nikoli. Účast EIB dovoluje komerční bance získat úvěr s výhodnější úrokovou sazbou a tuto musí banka převést na klienty. Z prostředků EIB je moţné financovat veškeré investice a výdaje související s projekty rozvoje malých a středních podnikatelů, které musí být realizovány v období tří let od okamţiku podpisu smlouvy o úvěru, a musí být ekonomicky, technicky a finančně racionální. Pro poskytnutí úvěru platí určitá omezení. Splatnosti úvěrů musí být minimálně 2 roky a zdroje EIB nesmí spolu s dalšími jinými zdroji EU (např. ze strukturálních fondů) překročit více neţ 100 % nákladů. Jinak úvěr můţe hradit aţ 100 % nákladů projektu. K investicím a výdajům vhodným pro financování patří: pořízení hmotného majetku s výjimkou pozemků investice do nehmotného majetku např. plánování a finanční náklady během výstavby, náklady na výzkum a vývoj apod. přeměna společnosti s dopadem na zaměstnance, která umoţní pokračovat v ekonomické aktivitě střednědobá nebo dlouhodobá potřeba pracovního kapitál Spolupráce Komerční banky a Evropské investiční banky je dlouhodobá. V roce 2011 měla k dispozici prostředky ve výši 50 mil. EUR a v prosinci loňského roku načerpala další zdroje na podporu MSP ve výši 25 mil. EUR (přibliţně 635 mil. Kč). V minulosti získalo zvýhodněné podmínky pro svůj podnikatelský úvěr přes sto klientů jenom u Komerční banky. Cesta k tomuto úvěru je pro malé a střední podniky velmi jednoduchá. Klient jedná pouze s Komerční bankou, která zajistí účast klienta v programu a vyřídí veškeré formality. Zásluhou programu EIB je klientovi sníţená úroková sazba o 0,25 % p. a. Ze strany podnikatelů je o program zvýhodněných úvěrových zdrojů velký zájem a značně převyšuje omezené zdroje poskytované EIB. d)Podnikatelské úvěry s podporou Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu a.s. – v rámci spolupráce s PGRLF je podpora zaměřena na subvencování části úroku z úvěru nebo garantování úvěrů, ale pouze podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví,

73

vodního hospodářství a průmyslu zabývajícího se zpracování produkce ze zemědělské výroby.35 Při vyuţití ručitelského prohlášení PGRLF (garance) má banka zaručeno, tak jako u záruk u ČMZRB, ţe dostane část svých finančních prostředků zpátky, pokud klient nebude schopen úvěr splatit. Plnění je za předpokladu, ţe jsou splněny podmínky v ručitelském prohlášení. Výše garance je vyjádřena v % z nesplacené jistiny úvěru a jiné závazky garance nekryje. Konkrétní výši garance vyhlašuje PRGLF v rámci jednotlivých Programů. Dotacemi úroků se ke klientovi dostávají od PRGLF nevratné cizí zdroje určené na splácení částí úroků z úvěru, který banka klientovi poskytla. Základní sazba této podpory je výši 4 % a pro mladé zemědělce do 40 let je zvýhodnění ve výši + 1,0 %. Konkrétní výši sazby není moţné předem vyčíslit, protoţe je vypočítávána podle skutečně zaplacených úroků bance. Vyúčtování probíhá pololetně a jsou poskytovány zpětně na běţný účet klienta. V případě PRGLF jde o jeden z nejefektivnějších nástrojů českého zemědělství působící v rámci tzv. “národní pomoci“, jen v roce 2010 poskytnuté garance za úvěry tvořily částku 759,4 mil. Kč a výše vyplacených dotací 519,2 mil. Kč. Z prezentovaných poskytovaných sluţeb je vidět, ţe se banky snaţí přizpůsobit nabídku svých produktů poţadavkům trhu. Je to vidět hlavně u úvěrových produktů. Jsou plně uzpůsobeny poskytovaným dotačním programům a poţadavkům EIB, která prostřednictví komerčních bank poskytuje MSP zvýhodněné úvěry. Jedním z důvodu je určitě rozšíření nabídky pro klienty coţ znamená spokojenější klient. Na druhou stranu, tyto úvěry představují pro banky obrovský potenciál zisku s niţším rizikem spojeným s jejich návratností. MSP jsou pro komerční banky stále rizikovou skupinu podnikatelů a při poskytování aktivních obchodu jsou velice opatrné.

35

Náplň činnosti PGRLF. www.pgrlf.cz [online]. Ministerstvo zemědělství, 2006 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z:

http://www.pgrlf.cz/pgrlf/cinnost.php

74

ZÁVĚR Významné místo malých a středních podniků v české ekonomice je jednoznačně dané jejich podílem na vyprodukované přidané hodnotě a zaměstnanosti a právem jsou povaţovány za motor ekonomiky. Nedaří – li se české ekonomice, odráţí se to na situaci v MSP a naopak. Z tohoto důvodu zavedla česká vláda i Evropská unie řadu programů, které pomáhají malému a střednímu podnikání, vyrovnávat se specifickými problémy tohoto sektoru, související s nedostatkem vlastního kapitálu a obtíţnějším přístupem k jeho získání. Jsou zaměřeny jednak na přímou finanční pomoc formou dotací nebo zvýhodněných úvěrů, kde je příjemcem vţdy konkrétní podnik nebo podnikatel. Nepřímá podpora směřuje na poskytování odborných, poradenských, vzdělávacích či informačních sluţeb, tedy v podstatě ke zlepšování podnikatelského prostředí pro všechny. Důleţitým faktorem zajišťujícím stabilní růst MSP, a tím i větší zaměstnanost je kvalitní podnikatelské prostředí. V této oblasti Česká republika pokulhává. Stále se poukazuje na špatnou legislativu a vymahatelnost práva, nedostatek kvalifikované pracovní síly (i kdyţ je vysoká míra nezaměstnanosti), byrokracii, korupční praktiky, neefektivní státní správu a

politickou

nestabilitu.

Kritické

období

proţívá

Česká

republika

i

z hlediska

konkurenceschopnosti a lze konstatovat, ţe pozice ČR se zhoršuje, neţ aby se zlepšovala. Má na tom zásluhu i skutečnost, ţe některé výhody, jako např. levná kvalifikovaná pracovní síla, které v minulosti přispívaly k rozvoji hospodářství, postupem času ztrácí na významu. Zvyšuje se ale význam necenových faktorů konkurenceschopnosti jako jsou vzdělanost a vzdělávací systém, institucionální prostředí nebo kvalita veřejného výzkumu. A to je směr, kterým se musíme vydat, abychom mohli konkurovat nejen rozvíjejícím se ekonomikám ale i rozvinutým. Hlavním programovým dokumentem a nejvýznačnějším zdrojem finančních prostředků pro MSP je Operační program Podnikání a inovace, na jehoţ základě je v České republice poskytována finanční podpora podnikatelům. Cílem jednotlivých programů je rozvoj podnikatelského prostředí a podpora přenosu výsledků výzkumu a vývoje do praxe, aby se zvýšila konkurenceschopnost sektoru průmyslu a sluţeb, a tím udrţela přitaţlivost ČR pro investory. Z provedené analýzy vyplývá, ţe z celkového mnoţství alokovaných prostředků v rámci OPPI ve výši 3.578,00 mil. EUR bylo k 31. 12. 2010 proplaceno

75

ze státního rozpočtu 617,8 mil. EUR a certifikované výdaje předloţené Evropské komisi ve výši 341,2 mil. EUR., coţ představuje necelých 10 % alokovaných prostředků. Nejţádanější jsou programy dotační, následují je programy záruční a poslední v řadě stojí úvěry. Pořadí určuje skutečnost, ţe dotační programy jsou pro firmy nejvýhodnější a současně nejbezpečnější, protoţe se jedná o nenávratně poskytované prostředky. Poskytované intervence mají vliv na vytváření pracovních míst, a to i u takových dotačních programů, kde by charakter podpory mohl naznačovat, ţe místa budou spíše ubývat, jako v případě programů Rozvoj, Inovace, Nemovitosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu k výsledkům čerpání ve své zprávě přistupuje optimisticky, ale já jako laik si myslím opak. Kdyţ vezmeme v úvahu, ţe za čtyři roky moţnosti čerpání bylo EK předloţeno k proplacení pouze 10%, je tady otázka - stihneme za tři roky vyčerpat 90%? Pokud se nám to nepovede, nevyčerpané prostředky ve výši desítek miliard korun z fondů EU propadnou. Přitom je doba, kdy vláda v rámci šetření provádí škrty ve výdajích ze státního rozpočtu, zavádí různé úsporné balíčky, zvyšuje DPH, zavádí reformy v důchodovém i zdravotním systému. Je proto prvořadým úkolem snaţit se o vyčerpání kdyţ uţ ne celé, tak alespoň co nejvyšší částky přidělených prostředků. Jednou z moţností jak podpořit čerpání je i převod peněz z operačních programů, které mají s čerpáním problémy, do operačních programů, které čerpají dobře. Tuto moţnost musí schválit EK, vláda nesmí otálet a poţádat o převod co nejrychleji. Svoji roli při podpoře MSP a moţnosti čerpání dotací sehrávají i komerční banky. Vzhledem k tomu, ţe dotace se proplácí aţ do dokončení projektu, musí mít investor dostatek finančních prostředků na realizaci projektu. No a tady nastupují komerční banky. Nabídka produktů reaguje na poţadavky trhu a úvěrové produkty jsou plně přizpůsobeny podmínkám operačních programů. Problémy nastávají při podmínkách poskytnutí úvěru a zajištění, protoţe i tyto úvěry jsou poskytované na komerční bázi a banky v první řadě chtějí mít zajištěnou návratnost poskytnutých prostředků, a to i v případě, ţe by projekt nebyl proplacen z přislíbené dotace. Pro českou ekonomiku, s vysokým podílem zpracovatelského průmyslu je klíčovým faktorem jak se vypořádat s neblahými důsledky krize, podporovat projekty modernizačního charakteru proinovačně orientovaných, které mohou vytvořit nová kvalitní pracovní místa a současně pomoci firmám k expanzi na nové trhy, nebo získání takové technologie, aby jim umoţnila vyrábět nový nebo významně inovovaný výrobek. Nabízených finančních zdrojů v rámci

76

operačních programů je dostatek. Teď je na nás, abychom je dokázali vyuţít ve svůj prospěch a posílili pozici České republiky v mezinárodní konkurenci. Důleţitým faktorem při vyuţívání finanční podpory z prostředků EU je i skutečnost, jakým způsobem jsou projekty realizované, protoţe přísun dotací v příštím období 2014 – 2020 se bude odvíjet od toho, jak bezchybné a zdravé je aktuální získávání dotací.

77

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. MALACH, Antonín a kolektiv. Jak podnikat po vstupu do EU: právo a podnikání, podnikatelské řízení, podpora podnikání v ČR a EU, podnikatelské a podpůrné instituce, podnikání a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 524 s. ISBN 80-2470906-6. 2. Operační program Podnikání a inovace 2007-2013: zkrácená verze a přehled podporovaných aktivit. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2007, 96 s. ISBN 978-80-254-2336-3. 3. REVEDNA, Z, MANDEL, M., KODERA J., MUSÍLEK P., DVOŘÁK, P. BRADA, J., Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005, 627 s. ISBN 80-726-1132-1. 4. SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, V. a kolektiv, Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5. 5. ŠEFLOVÁ, Olga. Specializované bankovnictví: dodatek. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, 118 s. ISBN 80-726-5091-2. 6. TETŘEVOVÁ, Liběna a kolektiv, Veřejný a podnikatelský sektor. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2009, 190 s. ISBN 978-80-86946-90-0 7. VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, J., Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6. 8. VELEK, Jan. Základní informace o českém bankovnictví. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 2000, 58 s. ISBN 80-726-5034-3. 9. Začněte s námi: Průvodce startem podnikání. Praha: Komerční banka, a.s., 2008. 31 s.

Zákony 1. Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník 2. Zákon 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání

78

Elektronické zdroje 1. Administrativní zátěţ podnikatelů. www.zivotnapadum.cz. 28.2.2012 [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.zivotnapadum.cz/novinka/administrativni-zatezpodnikatelu-skutecne-klesla.html 2. Asociace malých a středních podniků a ţivnostníku v ČR. Www.amsp.cz [online]. [cit. 2011-11-17]. Dostupné z: http://www.amsp.cz/o-asociaci 3. Centrum pro regionální rozvoj. www.crr.cz [online]. [cit. 2011-11-17]. Dostupné z: http://www.crr.cz/cs/o-nas/o-nas/ 4. Druhy dotací. www.dotace.cz [online]. [cit. 2011-10-31]. Dostupné z: http://www.fondyeu.cz/druhy-dotaci 5. Hospodářská komora české republiky. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2011-1118]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/hospodarskakomora-ceske-republiky/1001179/2354/ 6. Měsíční monitorovací zpráva. www.strukturální-fondy.cz [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, září 2011 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/76b9a099-f122-48fd-921f-3a093f6c6117/MMZ 7. Náplň činnosti PGRLF. www.pgrlf.cz [online]. Ministrestvo zemědělství, 2006 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.pgrlf.cz/pgrlf/cinnost.php 8. Návrh Národního rozvojového plánu České republiky 2007-2013. www.strukturalnifondy.cz [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, leden 2006 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=45fc8d6d-7007-4bc9-8f17-d172d12e2fa0 9. Průvodce podnikatele OPPI. www.mpo.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, březen 2009 [cit. 2011-11-18]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument64668.html 10. Role malého a středního podnikání ve společnosti. www.ipodnikatel.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani-obecne/rolemaleho-a-stredniho-podnikani-ve-spolecnosti.htm 11. Stav čerpání evropských peněz. www.ceskamedia.cz [online]. 21.9.2011 [cit. 2011-1118]. Dostupné z: http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=403174Investice. 12. Veřejná podpora a hospodářská soutěţ. www.podnikatel.cz [online]. 25. 3. 2008 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/muze-verejna-podporanarusovat-hospodarskou-soutez 13. Výroční zpráva CzechInvest. www.czechinvest.org [online]. CzechInvest, 15. 9. 2011 [cit. 2011-11-17]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/annual-report2010-2773-cz.pdf 14. Výroční zpráva ČMZRB. www.cmzrb.cz [online]. 27. 04. 2011 [cit. 2011-11-19]. Dostupné z: 79

http://www.cmzrb.cz/uploads/soubory/o_bance/vyrocni_zpravy/CMZRB_komplet_we b.pdf 15. Výroční zpráva OPPI za rok 2010. www.mpo-oppi.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, květen 2011 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.mpooppi.cz/document.file.php?idDocument=1374 16. Zpráva o plnění Plánu sniţování administrativní zátěţe podnikatelů 2010. www.mpo.cz [online]. 12. 4. 2011 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument86472.html 17. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. www.mpo.cz 17. 8. 2011 [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument90013.html

80

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek Tabulka č. 1: Definice malých a středních podniků

str. 11

Tabulka č. 2: Přehled programů Operačního programu podnikání a inovace str. 29 Tabulka č. 3: Věcný pokrok prioritní osy 1 za období 2007 – 2010

str. 41

Tabulka č. 4: Věcný pokrok prioritní osy 2 za období 2007 – 2010

str. 42

Tabulka č. 5: Věcný pokrok prioritní osy 3 za období 2007 – 2010

str. 44

Tabulka č. 6: Věcný pokrok prioritní osy 4 za období 2007 – 2010

str. 45

Tabulka č. 7 Věcný pokrok prioritní osy 5 za období 2007 – 2010

str. 46

Tabulka č. 8: Věcný pokrok prioritní osy 6 za období 2007 – 2010

str. 48

Tabulka č. 9: Finanční údaje za rok 2007 – 2010 podle prioritních os

str. 50

Tabulka č. 10 :Poskytnuté záruky a zaručované úvěry

str. 53

Tabulka č. 11: Poskytnuté zvýhodněné úvěry

str. 53

Tabulka č. 12: Podpořené projekty v členění podle podnikatelských subjektů

str. 54

81

Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj počtu MSP v ČR v letech 2000-2010

str. 14

Graf č. 2: Vývoj zaměstnanosti v MSP V ČR v letech 2000-2010

str. 15

Graf č. 3: Vývoj investičních nákladů MSP v ČR 2000-2010

str. 16

Graf č. 4: Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 2000-2010

str. 16

Graf č. 5: Plnění Plánu sniţování administrativní zátěţe ve vztahu k plánovanému cíli pro rok 2010

str. 19

Graf č. 6: Alokace prostředků v rámci OPPI 2007-2013

str. 49

Graf č. 7: Stav čerpání OPPI za rok 2007-2010 podle prioritních os v %

str. 51

Graf č. 8: M – záruky za provozní úvěry poskytnuté dle bank (v mil. Kč)

str. 71

Seznam schémat: Schéma č. 1: Druhy podpor podle formy a územní hierarchie jejich poskytování

str. 24

Schéma č. 2: Cíle Národního rozvojového plánu v období 2007-2013

str. 26

Schéma č. 3: Druhy dotačních programů

str. 28

Obrázky Obrázek č. 1: Schéma průběhu čerpání finančních prostředků

str. 39

Obrázek č. 2: Výrobní hala ROTAS STROJÍRNY spol. s r.o.

str. 61

82

SEZNAM ZKRATEK AMSP ČR

- Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků v ČR

CRR ČR

- Centrum pro regionální rozvoj České republiky

ČMZRB

- Českomoravská záruční a rozvojová banka

EIB

- Evropská investiční banka

EK

- Evropská komise

EU

- Evropská unie

ERDF

- Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF

- Evropský sociální fond

FS

- Fond soudrţnosti

HDP

- Hrubý domácí produkt

HK ČR

- Hospodářská komora

MPO

- Ministerstvo průmyslu a obchodu

MSP

- Malé a střední podniky

NRP

- Národní rozvojový plán

OP

- Operační programy

OPPI

- Operační program Podnikání a inovace

PCO

- Platební a certifikační orgán

PGRLF

- Podpůrný a garanční rolnický fond

ROP

- Regionální operační programy

ŘO

- Řídící orgán

SF

- Strukturální fondy

SOZS

- Strategické obecní zásady společenství

SR

- Státní rozpočet

ZS

- Zprostředkující subjekty

VaV

- Výzkum a vývoj

83

84