EKONOMICKÉ ASPEKTY VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY V PODMÍNKÁCH SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Podklady pro vypracování studie Ekonomika při energetickém využívání biomasy

EKONOMICKÉ ASPEKTY VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY V PODMÍNKÁCH SLOVENSKÉ REPUBLIKY Podklady pro vypracování studie Ekonomika při energetickém využívání biomasy

2008

Materiál byl vydán s podporou Evropského spoločenství prostřednictvím Programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIA SR-ČR 2004-2006 Materiál je součástí projektu Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy

Projekt je spolufinancovaný Evropskou únií Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)

Vypracoval: Ing. Marian Mikulík, PhD.

EKONOMICKÉ ASPEKTY VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY V PODMÍNKÁCH SR

3

OBSAH 1.

OBSAH ...................................................................................…….. EKONOMICKÉ ASPEKTY VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY V PODMÍNKÁCH SLOVENSKÉ REPUBLIKY ...................….

3 5

1.1

Ekonomické dopady využívání biomasy v dopravě ......................….…

5

1.1.1

Současná situace produkce a využití paliv ...........................................…...

5

1.2

Ekonomické dopady spalování biomasy ..........................................…...

9

1.2.1

11

1.2.2

Porovnání investičních a provozních nákladů kotelny na spalování pelet a plynové kotelny ........................................………......……...............…... Vliv primárních energií na vývoj cen na trhu s peletami ....................…...

1.3

Státní podpora a motivační programy .............................................…...

14

1.3.1

Operační programy ..………………………………......……...............…...

15

1.3.2

Další podporné programy na rozvoj biomasy .……......……...............…...

18

1.3.3

Možnosti zvýhodněných úvěrů ............................................................…...

20

1.3.4

Program vyššího využití biomasy a sluneční energie v domácnostech .…..

21

1.4 1.4.1

Nejvýznamnější investice do využívání biomasy v Slovenské republice za období 2005 - 2007 .........................................................…. Využívání biomasy v Hriňové .............................................................……

22 23

1.4.2

Využívání biomasy v Malackách ........................................................……

26

1.4.3

Využívání biomasy v Detve ................................................................……

28

1.4.4

Využívání biomasy v Handlovské energetice .....................................……

30

1.4.5

Využívání biomasy v Nové Dubnici ...................................................……

31

13

1.4.6

Využívání biomasy v Bani Cígeľ Prievidza ..........................................…..

36

1.4.7

Sdružení BIOMASA a jeho projekt využívání pelet ..............................….

36

LITERATÚRA ……………………………………………………

39

4

OBSAH


5

1. EKONOMICKÉ ASPEKTY VYUŽÍVANÍ BIOMASY V PODMÍNKÁCH SLOVENSKÉ REPUBLIKY Téměř veškerá světová produkce energie vychází z přeměny tepelné energie, která se stále ještě získává převážně spalováním fosilních paliv. Ne jinak je tomu i na Slovensku. Slovenská republika je zemí s velmi omezenými zásobami fosilních paliv. Zásoby ropy jsou v relativně velké hloubce a její těžba může potřebu pokrývat 1 až 2 %. Podobné je to se zemním plynem, u něhož vlastní těžba představuje přibližně 3 až 4 % celkové roční spotřeby. Hnědé uhlí, získávané těžbou na území Slovenské republiky činí asi 73 % potřeby a černé uhlí je dováženo v celém rozsahu. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, je zřejmé, že Slovenská republika je velmi závislá na dovoze paliv ze zahraničí [26]. Od roku 1993 vzrostla spotřeba zemního plynu ze 6,1 na současných 7,0 mld. m3, spotřeba hnědého uhlí poklesla z 9,1 na 5,4 mil. tun a spotřeba černého uhlí z 5,3 na 4,4 mil. tun. Dovoz ropy se stabilizoval na úrovni 5,1 až 5,2 mil. tun. Spalováním fosilních paliv se Slovenská republika podílí na světové roční produkci emisí asi 40 mil. tun, a to hlavně oxidem uhličitým (CO2), oxidem siřičitým (SO2), oxidem uhelnatým (CO) a oxidy dusíku (NOx) [21], [26]. I na Slovensku se mezi nejvýznamnější znečišťovatele ovzduší se řadí především energetický a těžký průmysl a doprava, která neustále narůstá.

1.1 Ekonomické dopady využívaní biopaliv v dopravě Množství CO2, které se při spalovaní benzínu a nafty ročně na území Slovenské republiky uvolní do ovzduší se odhaduje na více než 5,5 mil. tun. Množství NOx, CO a prchavých organických látek (VOC) je odhadováno na tisíce tun. Přitom přidáním 5 až 10 % etanolu do benzínu se může emise CO snížit až o 25 % [26]. Stejně tak se mohou snížit i emise CO2 , SO2 a dalších volných (toxických) radikálů ve spalinách.

1.1.1 Současná situace produkce a využívání biopaliv Cíle Slovenské republiky v oblasti využívání biopaliv v dopravě jsou stanovené v Národnom programe rozvoja biopalív, který vláda Slovenské republiky schválila v prosinci 2005, a který vychází ze směrnice 2003/30/ES. Slovenská republika v implementovaní této směrnice nepatří k nejpružnějším státům, co dokumentuje fakt, že teprve od května 2006 je v platnosti nařízení vlády o minimálním množství pohonných látek vyrobených z obnovitelných zdrojů energie v motorových benzínech a motorové naftě, podle něhož mají slovenští

6

EKONOMICKÉ ASPEKTY VYUŽÍVANÍ BIOMASY V PODMÍNKÁCH SR

výrobci a prodejci v roku 2010 v pohonných látkách, dosáhnout 5,75% podíl biosložky. Na Slovensku se jako přísada do motorové nafty vyrábí MERO (metylester řepkového oleje) a do benzínu se jako biosložka přidává líh, přičemž se preferuje bezvodý bioetanol. Předpokládaný rozsah výroby obnovitelných složek motorových paliv v letech 2000 až 2010 vychází [26]: • ze současné úrovně spotřeby automobilového benzínu (cca 700 tis. tun) a motorové nafty (cca 800 tis. tun), • z předpokladu, že potřeba motorových paliv vzroste do roku 2010 o 30 %, • z postupného náběhu biopaliv tak, aby v roku 2010 představovaly minimálně 7,5 % motorových paliv. Pro dosáhnutí uvedených předpokladů by se ve Slovenské republice musela v roce 2010 zabezpečit výroba palivového bioetanolu v množství 65,1 tis. tun a metylesteru rostlinného oleje v množství 52 tis. tun. Protože výrobu bioetanolu v takovém rozsahu nelze zabezpečit v existujících kapacitách, je potřebné stávající kapacity rozšířit a zároveň vybudovat nové moderní kapacity spojené s produkcí sušeného bílkovinového krmiva. Do jaké míry budou předpokládané realizace uskutečněny, je zatím otázkou. Náročnost úprav rozšiřujících kapacity je totiž možné odhadnout na cca 80 až 100 mil. Sk a investice do nové výroby v rozsahu 20 až 30 tis. tun bioetanolu ročně se odhadují na 300 až 500 mil. Sk. Navíc výroba bioetanolu je spojena s produkcí odpadů, jako je oxid uhličitý (CO2), vznikající při fermentaci, a který se z principu za odpad zatěžující životní prostředí nepovažuje. Vedle CO2 však jsou dalším produktem lihovarské výpalky, představující zbytek po oddestilovaní etanolu v záparové koloně. Na 1 m3 lihu připadá asi 10 až 14 m3 řídkých výpalků s obsahem sušiny na úrovni 5 až 8 % hm., s nízkým pH a s vysokými hodnotami chemické spotřeby kyslíku [7], [22], [23]. Tvrzení, že sušené obilné výpalky jsou vynikajícím krmivem s vysokým obsahem bílkovin jsou sice opodstatněná, ale vzhledem ke kvótám ze strany EU omezující produkci masa v SR nebude co krmit. Přebytek takového krmiva bude sice možné exportovat, ovšem s exportem bude spojený narůst dopravy a tím se dostáváme na začátek problému - významný podíl dopravy na spalování pohonných hmot a následnému zatěžovaní životního prostředí výfukovými zplodinami. Jednou z možností, jak využívat lihovarské výpalky je, využít je pro výrobu bioplynu. Bioplyn je možné získávat dvěma způsoby, a to mokrou fermentací (obsah sušiny do 12 %) a suchou fermentací (obsah sušiny 20 až 60 %). Častěji


používaná mokrá fermentace hospodářských zvířat [21], [23].

přitom

zpracovává

převážně

7

exkrementy

Obr. 1.1. Schéma možné spolupráce lihovaru a bioplynové stanice

Jak bylo již výše uvedené, s omezením produkce masa klesá i chov dobytka, co má samozřejmě vliv i na dostupnost surovin vhodných pro mokrou fermentaci. Z tohoto hlediska se jeví řídké lihovarské výpalky jako vhodný produkt pro mokrou anaerobní fermentaci (bez přístupu vzduchu). Na druhé straně výroba

8


bioetanolu je spojená s vysokou energetickou náročností, především proces vícestupňové destilace si vyžaduje vysokou spotřebu tepelné energie a zároveň i chlazení. Tuto energetickou náročnost by bylo možné pokrýt z kogenerační jednotky spalující bioplyn. Toto by si však vyžádalo výstavbu bioplynových stanic v blízkosti lihovarů a to znamená, že investice do nových výrobních kapacit bioetanolu by musely být podstatně vyšší, než se předpokládá. Schéma možného spolupráce lihovaru a bioplynové stanice je uvedeno na obr. 1.1 [21]. Reálnými surovinami pro výrobu bioetanolu v podmínkách Slovenské republiky zůstávají zemědělské plodiny jako kukuřice, cukrová řepa a především pšenice. Z uvedených surovin se v moderních lihovarech dosahují následující výtěžky bioetanolu: 336 litrů bioetanolu z 1 tuny kukuřice, 302 litrů z 1 tuny pšenice a 83 litrů z jedné tuny cukrové řepy. Při předpokladané úrodě 6 tun je to 2 016 litrů bioetanolu na 1 ha kukuřice. Při úrodě pšenice 5 tun je to 1 510 litrů bioetanolu z 1 ha a při úrodě 38 tun cukrové řepy z 1 ha je možné získat 3 154 litrů bioetanolu [5], [7], [10], [26]. S ohledem na tradici, vybavenost a možnosti prvovýroby v podmínkách Slovenské republiky existuje předpoklad, že výroba bioetanolu bude zabezpečená ze 60 % pšenicí a ze 40 % kukuřicí. Doplňkovými surovinami mohou být i jiné obilniny, především v případě jejich trhově nerealizovatelné nadprodukci nebo nestandardní kvality. Na výrobu metylesterů rostlinných olejů je v podmínkách Slovenské republiky reálné použít pouze řepku olejnatou a slunečnice [15]. Při výrobe metylesteru řepkového oleje se předpokládá výtěžnost 1 tuny oleje ze tří tun řepky a přibližně výtěžek 1 tuny MEŘO z jedné tuny čistého řepkového oleje. Za předpokladu, zvýšení úrodnosti řepky olejnaté do roku 2010 ze současných 2 t·ha-1 na 3 t·ha-1, může produkce MEŘO z 1 hektaru půdy vzrůst ze současných 0,67 tun na přibližně 1 tunu [26]. Uvedené množství obilí a řepky olejnaté představují pěstitelskou plochu cca 125 tis. hektarů v roku 2010, co odpovídá cca 15 % roční produkce obilí. Politici u stolu rozhodli, že uvedené množství neohrozí potravinovou bezpečnost státu. Do jaké míry je toto rozhodnutí pravdivé se v současnosti projevuje nárůstem cen obilí pro potravinářské účely. Navíc analýzy nákladů na výrobu bioetanolu ukazují, že bioetanol ze zemědělských surovin není schopný přímo konkurovat benzínu nebo syntetickému metanolu. A to dokonce ani při vyšších cenách ropy než je dnešní úroveň. I při poměrně nízkých realizačních cenách zemědělských produktů na Slovensku, je dosáhnutí hranice rentability pro bioetanol nebo ETBE velmi vzdálené. Proto je nezbytné, aby se při výrobě pohonných hmot z obnovitelných zdrojů energie, stát zřekl části daně za pohonné látky. Navíc i samotná aplikace


9

biopaliv bude vyžadovat přímou účast státu, neboť v uvažovaném horizontu (do roku 2010) budou biopaliva pravděpodobně stále o cca 17 až 18 Sk na 1 kg dražší než benzín. Tento problém by řešil nárůst spotřební daně z motorových paliv na úroveň 18 až 18,50 Sk za 1 kg a snížená spotřební daň na obnovitelné paliva o rozdíl ceny proti fosilnímu palivu. Realizací a stání podporou programu biopaliv ve formě daňové úlevy ze spotřební daně ve výšce 18 000 Sk·t-1, se může příjem státu na spotřební dani z paliv významně snížit, přičemž v roce 2010 může toto snížení představovat až 2,7 miliardy korun. Samozřejmě, že snížení příjmu ze spotřební daně bude muset být kompenzováno jinými pozitivními vlivy náhrady fosilních paliv za biopaliva, jako je zvýšení přímé zaměstnanosti v zemědělské prvovýrobě o více než 4 000 lidí v roku 2010, stabilní odbyt obilí a řepky a tím dodateční příjem pro venkov v hodnotě do 2,5 mld. Sk v roku 2010, snížení dovozu bílkovinových krmivových koncentrátů a možnost exportu krmiva v hodnotě cca 1 mld. Sk do roku 2010, úspora na sociálních dávkách v rozsahu cca 300 mil. Sk, daňové příjmy od zaměstnaných osob v rozsahu 150 až 413 mil. Sk/rok, apod. [26] Výroba obnovitelných složek motorových paliv by měla kromě náhrady části fosilních paliv a zlepšení ekologické bilance skleníkových plynů a emisí vyřešit především problémy zemědělské výroby a sociální situace venkova. Zároveň zabezpečuje úlohy v oblasti harmonizace s normami a předpisy EÚ, jenž se týkají povinného podílu obnovitelných složek v motorových palivech. Zvýšení podílu biopaliv na trhu s pohonnými hmotami by podle politiků mělo přispět také ke snižování energetické náročnosti, avšak jak je popsáno výše, hlavně výroba bioetanolu je spojená s vysokou energetickou náročností, která je daná destilací, chlazením a čistěním surového lihu [7], [10].

1.2 Ekonomické dopady spalování biomasy Ekonomické dopady spalování biomasy se odráží především od spalovacího zařízení, jeho výkonu a druhu použitého paliva. Spalovat je možné dřevo ve formě polen, štěpky, briket anebo pelet, ale také fytomasu (slámu) ve formě balíků, briket a pelet. Od toho se samozřejmě odvíjí jak cena spalovacích zařízení, tak i provozní náklady a také komfort obsluhy. Spalování polen, ale i dřevních briket si vyžaduje časté přikládání paliva do topeniště, avšak spalování pelet nebo štěpky je většinou spojeno s automatickým dávkováním. Z tohoto důvodu je potom cena těchto automatických kotlů výrazně vyšší, než je cena běžných kotlů na spalování dřeva [7], [17], [18]. Rozvoj energetiky založené na využívání biomasy zasáhl především lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl. Ještě nedávno nevyužívaný „odpad“ z dřevařské nebo lesnické činnosti se stává cennou surovinou.

10


V pozadí tohoto nového trendu v oblasti energetiky tak trochu zůstávají zemědělci. Přitom právě zemědělství s bohatými zkušenostmi a tradicí má v současnosti velký potenciál ovlivnit rozvoj využívání biomasy, a to nejen. v oblasti produkce biopaliv pro motorové vozidla, o jejímž významu se začíná stále více spekulovat, ale především využíváním nadprodukce slámy na účely spalování v teplárenském sektoru [2], [9]. Slovenské zemědělství je schopné ročně vyprodukovat více než 700 000 tun obilné slámy. Vzhledem ke snižování stavu dobytka, resp. v důsledku likvidace chovu dobytka v jednotlivých zemědělských společnostech, odpadá potřeba a využívání slámy na podestýlání a přebytečnou slámu je potom možné využívat na energetické účely. Na energetické účely je k dispozici také kukuřice, řepka nebo slunečnice. Z hlediska zkušeností, využívaných postupů a technologie v zemědělských společnostech je však nejvýhodnější a nejdostupnější využívání obilné slámy, lisované do balíků. Při pěstování obilnin je možné získat 3 až 4 tuny slámy z hektaru. Lisování slámy do balíků usnadňuje manipulaci se slámou a především potom její přepravu a skladování. Výhřevnost slámy se běžně pohybuje v rozmezí 13,9 až 15,1 MJ·kg-1, vlhkost se u slámy pohybuje od 11 do 18 % a popelnatost činí asi 4,8 až 5,3 % hmotnosti. Porovnání některých vlastností slámy se smrkovým dřevem uvádí tab. 1.1 [2]. Tab. 1.1. Porovnání vlastností pšeničné slámy se smrkovým dřevem Vlastnost paliva

Smrkové dřevo

Pšeničná sláma

Rozdíl

0,6

5,08

8,5 - krát více

Výhřevnost při 10% vlhkosti[MJ·kg ]

16,681

15,275

1,09 - krát méně

Obsah vodíku v hořlavině [% hmot.]

6,34

5,97

1,06 - krát méně

Obsah síry v bezvodovém vzorku [% hmot.]

0,02

0,08

4 - krát více

Obsah chlóru v bezvodovém vzorku [% hmot.]

0,01

0,09

19 - krát více

Teplota tavení popílku [°C]

1190

743

o 447 oC nižší

Popelnatost [% hmot.] -1

Při spalování slámy je nutné počítat s množstvím technických problémů, které souvisí s charakteristickými vlastnostmi slámy. Zvláštní zájem vzbuzuje poměrně vysoký obsah chlóru ve slámě, jakož i vyšší obsah popela. Z tab. 1.1 je zřejmý také významný rozdíl v teplotě tavení popelu v porovnání se dřevem. Vysoký obsah chloridu draselného v slame je dobře známou příčinou vážných problémů souvisejících s tvorbou strusky a s korozí. Emise chlorovodíku (HCl) se pohybují v rozsahu 50 až 300 mg·(n)m-3 [9]. Z uvedených důvodů spalování slámy


11

zatím nemá takovou důvěru jako je tomu u dřeva a dřevních produktů (štěpka, brikety, pelety). Ve velkých spalovacích zařízeních se uplatňuje především spalování dřevné štěpky, které je samozřejmě spojeno s automatickým provozem. U malých zdrojů tepla se automatika uplatňuje hlavně při spalování pelet. Z hlediska komfortu se potom především spalování pelet ve spalovacím zařízení s automatickým dávkováním paliva blíží ke spalování zemního plynu. V následující části jsou zjednodušeně uvedeny porovnání investičních a provozních nákladů kotelny na spalování pelet a plynové kotelny.

1.2.1 Porovnání investičních a provozních nákladů kotelny na spalování pelet a plynové kotelny Náklady na výstavbu a vybavení kotelny na spalování pelet jsou v porovnaní s investicemi do plynové kotelny určitě vyšší, neboť podstatně vyšší, oproti plynovým kotlům se stejnými výkonovými parametry, jsou již ceny automatických kotlů spalujících pelety. Vzhledem k tomu, že součástí kotelny vybavené automatickým kotlem na spalování pelet, příp. štěpky, je i sklad paliva (připojitelný zásobník nebo samostatný sklad), systém pro dopravu paliva a také zabezpečovací systémy proti zpětnému zapálení, mohou být celkové náklady na vybudování takové kotelny i o 30 % vyšší, jako by tomu bylo s výkonově srovnatelnou plynovou kotelnou. Uvedený procentuální rozdíl velmi závisí od délky plynové přípojky od hlavního plynového uzávěru (HPU). Představme si rodinný dům s nezatepleným obvodovým pláštěm o vytápěné ploše 160 m2 a se čtyřčlennou domácností, s možností připojení na rozvod zemního plynu. Tepelný příkon na vytápění nech je cca 15 kW, potom roční potřeba tepla na vytápění a na přípravu TUV bude okolo 120 GJ. Na zabezpečení vytápění a TUV v tomto domě bude postačovat zdroj tepla s výkonem přibližně 20 kW. Uvedená domácnost se má nyní rozhodnout pro druh kotelny (plynová, na spalování biomasy). V tab. 1.1, resp. tab. 1.2 je uvedeno porovnání pořizovacích, resp. provozních nákladů plynové kotelny a kotelny na spalování pelet, přičemž účinnost a výkonové parametry kotlů budou srovnatelné [16]. K ceně automatického kotle na spalování pelet s výkonem 20 kW v tab. 1 je potřebné podotknout, že tato cena je jen informativní a určitě se nevztahuje na všechny automatické kotle na spalování pelet uvedené výkonové řady [16]. Cena vychází z dostupných informací a z ceníků především renomovaných firem dodávajících na trh spalovací zařízení. Existují výrobci automatických kotlů na pelety, kteří dodávají svoje zařízení v uvedené výkonové řadě za ceny 80 tis. Sk i se zásobníkem na pelety.

12


Tab. 1.1. Porovnání pořizovacích nákladů plynové kotelny a kotelny na spalování pelet Plynová kotelna

Cena [Sk]

Kotelna na spalování pelet

Cena [Sk]

Kondenzační kotel 20 kW

50 000

Automatický kotel 20 kW

115 000

Plynová přípojka cca 20 m

36 000

Zásobník na pelety (1000 kg)

10 000

Náklady celkem

86 000

Náklady celkem

125 000

V případě, že domácnost si pořídí automatický kotel na spalování pelet v cenové relaci okolo výše uvedených 80 tis. Sk, budou ekonomické úspory při pořizování kotle v porovnání s plynovou kotelnou zcela jiné (provozní náklady se měnit příliš nebudou). A při případné 25% státní finanční podpoře za pořízení kotle na spalování pelet by celkové finanční náklady na kotelnu spalující pelety mohly být již velmi zajímavé. Z tab. 1.1 je zřejmé, že pořizovací náklady u kotelny na spalovaní pelet s 20 kW výkonem zdroje jsou v porovnání s plynovou kotelnou vyšší o cca 39 tis. Sk, co představuje přibližně 31 %. Při státní dotaci ve výši 25 % z ceny kotle by rozdíl v pořizovacích nákladech činil již jen necelých 8 tis. Sk. Při provozních nákladech, kde plynová kotelna podle tab. 2 vykazuje přibližně o 2 tis. Sk vyšší náklady než kotelna vybavená kotlem na spalování pelet, vychází investiční návratnost zařízení na spalování pelet na období 4 let [16]. Tab. 1.2. Porovnání provozních nákladů plynové kotelny a kotelny na spalování pelet Plynová kotelna Účinnost spalovacího zařízení [-] Výhřevnost zem. plynu [MJ·m-3]

Cena [Sk] 0,9

Kotelna na spalování pelet Účinnost spalovacího zařízení [-]

Cena [Sk] 0,9

34,404 Výhřevnost pelet [MJ·kg-1]

17,500

Roční potřeba plynu [m ]

3 488 Roční potřeba pelet [kg]

7 619

Cena zemního plynu [Sk·m-3]

13,42 Cena za 1000 kg balení [Sk]

5 600

Cena za odběr zem. plynu [Sk/rok]

46 809 Cena za 8 ks balení [Sk]

44 800

Fixní měsíční sazba [Sk]

159,90 Doprava – cena za 1 km [Sk]

38,00

Roční fixní platba [Sk]

36 000 Cena za dopravu (50 km) [Sk]

10 000

Provozní náklady celkem [Sk/rok]

48 728 Provozní náklady celkem [Sk/rok]

46 700

3

Nutno však podotknout, že provozní náklady kotle na spalování pelet jsou velmi významně ovlivněny dopravou balených pelet (mohou být nižší, ale také


13

podstatně vyšší). Navíc do provozních nákladů kotle na spalování pelet nejsou zahrnuty provozní náklady na pohon systému dopravování pelet ze zásobníku do spalovací komory. V celkových provozních nákladech se také může odrazit druh, resp. způsob balení pelet. Tab. 1.3. Provozní náklady kotelny na pelety při dalších způsobech dodání pelet 15 kg pytle (1200 kg na paletě)

Cena [Sk]

Kotelna na spalování pelet

Cena [Sk]

Roční potřeba pelet [kg]

7 619 Roční potřeba pelet [kg]

7 619

Cena za 1000 kg [Sk]

5 950 Cena za 1000 kg [Sk]

5 600

Cena za 8 t [Sk]

47 600 Cena za 8 t [Sk]

44 800

Doprava – cena za 1 km [Sk]

38,00 Doprava – cena za 1 km [Sk]

58,90

Cena za dopravu (50 km) [Sk]

1 900 Cena za dopravu (50 km) [Sk]

2 945

30 min – naložení/vyložení [Sk] Provozní náklady celkem [Sk/rok]

500

30 min – naložení/vyložení [Sk]

50 000 Provozní náklady celkem [Sk/rok]

800 48 545

V tab. 1.2 se vycházelo z ekonomicky nejvýhodnějšího balení palet. V případě, že by zákazník na místo velkoobjemových vaků (1000 kg) odebral pelety volně sypané (doprava cisternou), potom by při 50 km vzdálenosti náklady na pelety představovaly cca 48,5 tis. Sk (tab. 3) [16]. Pokud by zákazník zvolil balení v 15 kg pytlích dodávaných na paletě po 1200 kg (cena za 1 tunu 5950 Sk), provozní náklady včetně dopravy (při 50 km vzdálenosti) by se vyšplhaly na 50 tis. Sk (tab. 1.3) [16]. V konečném důsledku vychází provoz plynové kotelny nastejno s provozem kotelny na spalování pelet.

1.2.2 Vliv primárních energií na vývoj cen na trhu s peletami Čtyřčlenná domácnost uvedená jako příklad v tomto příspěvku nemá příliš velkou motivaci zvolit kotelnu na spalování pelet, zvlášť když zatím žádná finanční podpora na využívaní dřevní biomasy a sluneční energie pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody ze strany státu není. Navíc plynová kotelna poskytuje určitě větší komfort (odpadají starosti se zajišťováním a skladováním paliva, čištěním a údržbou spalovacího zařízení a likvidací popelu) a neobstojí ani argumenty o neustále se zvyšujících cenách za fosilní paliva. Biomasa, především potom dendromasa, která se na území Slovenské republiky řadí k nejdostupnějším obnovitelným zdrojům energie, se zatím nezískává jen na základe obnovitelných zdrojů energie. Na její sběr, mechanickou úpravu a zušlechtění do formy pelet, briket nebo štěpky a následný transport se využívají energetické prostředky na báze

14


fosilních paliv (pily, kombajny, lisy, paketovací, sekací a drtící stroje, dopravní prostředky, atd.). Z hlediska této závislosti se musí se zvyšováním cen primárních energií zákonitě zvyšovat i cena pelet [16]. I když Slovensko disponuje velkým množstvím dendromasy, značná část tohoto dřevního potenciálu se nachází v těžko dostupných terénech a chráněných lokalitách národních parků, co samozřejmě snižuje možnosti těžby a následné zpracovávání dendromasy pro energetické účely. Proto se na účely spalování využívá hlavně odpadové dřevo z lesního hospodářství, úpravy parků, sadů a z dřevozpracujícího průmyslu [4], [5], [16]. Otázkou však je, jestli tento odpadový materiál bude dostatečný pro pokrytí zvyšující se spotřeby energie. Pro výrobce pelet a briket je získávání kvalitní suroviny (piliny) stále větší problém. Pryč je doba, kdy kůra, hobliny, piliny, odřezky a pod. byly odpadem, na jehož odstranění museli zpracovatelé dřeva uvolňovat finanční prostředky. Tento odpadový materiál se v současnosti stal lukrativní energetickou surovinou, jejíž cena se odvíjí od nabídky a poptávky, přičemž poptávka je často větší než nabídka. Materiál na výrobu pelet se mnohdy sváží z velkých vzdáleností, co se následně promítá do výsledné ceny pelet. Vyrobené pelety jsou potom, vzhledem na svoji cenu, často vyváženy za hranice Slovenska a na slovenský trh jsou naopak importovány pelety ze zahraničí. Nejen toto převážení surovin a zboží přispívá k neustálému narůstání už i tak neúnosné nákladní dopravy a emisním zátěžím životního prostředí [16].

1.3 Státní podpora a motivační programy Mezi finanční opatření, které by měly být určené na financování projektů využívajících obnovitelné zdroje energie, se zařazují také strukturální fondy Evropské unie v programovacím období 2007 až 2013. Snahou je podpora realizace koncepčních a strategických materiálů zpracovaných v souladu s požadavky Evropské komise a směrnicemi Evropského parlamentu a Rady [11]. Podpora obnovitelných zdrojů energie ze strukturálních fondů je možná také prostředníctvím některých operačních programů. Opatření v strukturálních fondech ve vztahu k veřejnému sektoru, které se týkají využívání obnovitelných zdrojů energie, by měly být orientovány především k využívání slnueční energie a biomasy. Tímto by se mělo dosáhnout ve zvýšené míře přechod na vytápění využívající biomasu ve formě palivového dříví, pelet, briket a štěpky. Využívání biomasy a zušlechťování odpadů z dřevozpracujícího průmyslu, zemědělství, lesního hospodářství a jiných zdrojů, je totiž nejlepší cestou na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v Slovenské republice. Potenciál cenově dostupné energie z jiných alternativních zdrojů energie je značně omezený.


15

Slovensko navíc patří mezi nejlesnatější země na světě s bohatou zemědělskou tradicí a právě zemědělství a lesní hospodářství jsou významným zdrojem obnovitelných surovin - biomasy. Toto si samozřejmě uvědomuje i stát a proto se na vládní úrovni začalo jednat o programu, jenž by zvýšil především zájem domácností o alternativní zdroje energie. Nakonec byl Ministerstvem hospodářství SR vypracován projekt Program vyššieho využitia biomasy a slnečnej energie v domácnostiach [1], [16], [24].

1.3.1 Operační programy Jednotlivé operační programy v současném období procházejí připomínkovým konáním s Evropskou komisí a ve zveřejněných dokumentech, které byly schváleny Vládou Slovenské republiky, pravděpodobně nastanou změny. Následující přehled informací je nutné chápat jen jako předběžný. Právě v jednotlivých opatřeních a aktivitách dotýkajících se oblasti energetiky mohou v jednotlivých operačních programech nastat změny, neboť jednou z požadavků Evropské komise je zprůhlednění podpory projektů v oblasti energetiky. Na projekty, jenž jsou založené na využívání biomasy by se měly finanční prostředky v probíhajícím programovacím období 2007 až 2013 získávat v rámci následujících Operačních programů [1]: • Operační program Životní prostředí, • Regionální operační program, • Operační program Konkurenceschopnost a hospodářský růst, Operační program Životní prostředí Jedním z řady operačních cílů operačního programu Životní prostředí je i ochrana ovzduší, ozónové vrstvy a minimalizace nepříznivých vlivů klimatických změn, včetně podpory obnovitelných zdrojů energie. Z analýzy na úrovni prioritní osy ochrany ovzduší vyplývá, že podíl Slovenské republiky na globálních antropogenních emisích skleníkových plynů představuje přibližně 0,2 %. Roční emise oxidu uhličitého (CO2) připadající na jednoho obyvatele se v současnosti pohybuje okolo 7,7 tun za rok. Tímto se Slovenská republika zařazuje mezi státy s nejvyššími měrnými emisemi v Evropě. Celkové emise skleníkových plynů vyjádřené jako ekvivalenty CO2 klesly v roku 2000 oproti základnímu roku 1990 o téměř 33 %, takže se předpokládá, že při uplatňování vhodných opatření bude zabezpečené splnění požadavků Kjotského protokolu. Ochrana ovzduší podle schválených cílů zahrnuje především [1], [31]: • Snižování emisí základních, ale i některých ostatních znečisťujících látek. Především se jedná o suspendované částice PM10, PM2,5, oxid siřičitý

16


(SO2), oxidy dusíku (NOx), nemetanové těkavé organické sloučeniny (VOC), amoniak (NH3), těžké kovy a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) [6], [9]. • Ekologizaci veřejné dopravy v oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší. • Řešení kvality ovzduší, zkvalitňování a odbornou podporu monitorování emisí podle požadavků Evropské unie, jakož i zkvalitnění Národního emisního informačního systému (NEIS) Na základě uvedených cílů při ochraně ovzduší budou podporované projekty se zaměřením na: • zvyšování energetické efektivnosti technologických zařízení, • výměnu technologického zařízení na výrobu tepla, teplé užitkové vody a souvisejících vnějších rozvodů mezi objekty, jejichž výsledkem je celkové zvýšení energetické účinnosti, • výměnu existujících zdrojů energie za kogenerační jednotky v souladu se směrnicí 2004/8/ES o podpoře kogenerace. Ochrana ozónové vrstvy Země zahrnuje především: • Návrh a vybudování funkčního systému sběru, recyklace, regenerace a zneškodňování použitých kontrolovaných látek. • Prosazování a podporu používaných alternativních látek nebo náhradních technologií. Minimalizace nepříznivých vlivů klimatických změn včetně podpory obnovitelných zdrojů energie zahrnuje především: • Snižování emisí skleníkových plynů společně se snižováním emisí základních znečisťujících látek. • Změnu palivové základny energetických zdrojů na výrobu tepla a teplé vody v prospěch využívání obnovitelných zdrojů energie. • Podporu k opatřením na omezení emisí metanu z odpadového hospodářství. • Zkvalitnění inventarizace a projekce emisí skleníkových plynů a propagaci jejich redukci. Na základě uvedených priorit budou podporovány projekty zaměřující se na změnu paliva z neobnovitelných zdrojů energie na obnovitelné zdroje energie (např. biomasa), a to u existujících zdrojů na výrobu tepla a teplé vody (ne u výstavby nových zdrojů - kotelen). Například je možné podpořit rekonstrukci původní existující kotelny na spalování uhlí s přechodem na spalování biomasy ve veřejných budovách (školy, obecní úřady, a pod.). V rámci tohoto operačního programu není možné podpořit rekonstrukci kotelen, které vytápí bytové domy.


17

Ve všech případech jsou přijímateli podpory subjekty veřejné správy [1], [31]: • města, obce a jejich sdružení, regionální samospráva, registrované církve a náboženské společnosti, ministerstva a jejich podřízené instituce, • sdružení více obcí, např. na úrovni mikroregionu, • soukromé společnosti s podílem soukromého sektoru na základním jmění nebo hlasovacích právech do 50 %. Alokace prioritní osy 3 - Ochrana ovzduší, ozónové vrstvy a minimalizace nepříznivých vlivů klimatických změn, včetně podpory obnovitelných zdrojů energie operačního programu Životní prostředí představuje 359 000 000 EUR, co je 19,94 % z celkové sumy, která připadá na celý operační program. Regionální operační program Regionální operační program v rámci Prioritní osy 1 – Rozvoj zařízení občanské infrastruktury by měl podporovat předškolní zařízení, základní a střední školy a příslušné školní zařízení, zařízení sociálních služeb, zařízení na výkon sociálně-právní ochrany a sociální kurately, knihovny, galerie, muzea, a pod. v zřizovatelské působnosti samospráv. Intervence v rámci Regionálního operačního programu jsou zaměřené nejen na zlepšování technického stavu stavebních objektů využívaných zařízeními občanské infrastruktury, ale i na zajištění minimálního vnitřního vybavení, včetně zajištění a instalace infrastruktury a vybavení informačními a komunikačními technologiemi [1]. Finanční alokace v letech 2007 až 2013 pro Regionální operační program představuje sumu 1 445 000 000 EUR. Na základě všeobecné formulace zatím není v tomto operačním programu v rámci zlepšování technického stavu objektů, zvyšování ekonomické efektivnosti provozů prostřednictvím snižování jejich energetické náročnosti a znižování environmentálních zátěží vyloučená možnost výstavby nebo rekonstrukce i kotelny na spalování biomasy v daném objektu. Operační program Konkurenceschopnost a hospodářský růst V rámci operačního programu Konkurenceschopnost a hospodářský růst, který je v gesci Ministerstva hospodářství Slovenské republiky, budou podporovány projekty, které vedou ke zvýšení a rozvoji využívání obnovitelných zdrojů energie a programy zaměřené na úspory a efektivní využívání energie [1], [24]. Kromě jiného je operační program Konkurenceschopnost a hospodářský růst zaměřený i na zvyšování energetické efektivnosti. Podporovány by měly být všechny sektory národního hospodářství, především pák sektor veřejný a soukromý.

18


Všeobecným cílem opatření je přiblížení energetické náročnosti průmyslu na úroveň, kterou je možné porovnávat s Evropskou unií, a to prostřednictvím úspor energie, a zvýšením efektivnosti a rovněž i zvýšením podílu výroby elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů. Podporovány by měly být programy, které povedou ke zvýšení podílu využívání obnovitelných zdrojů energie a programy, jenž se budou zaměřovat na úspory a efektivní využívání energie. Projekty na využívání biomasy jsou zařazeny v Opatření 1.4.1 Zvyšování energetické efektivnosti na straně výroby i spotřeby a zavádění progresivních opatření v energetice. V rámci oprávněných aktivit, jsou i projekty na využívání obnovitelných energetických zdrojů, mezi nimi výstavba, modernizace nebo rekonstrukce zařízení na energetické využívání biomasy, bioplynu, zařízení na výrobu biopaliv a bioplynu. Operační program tak bude podporovat nejen změnu palivové základny u existujících zdrojů, ale i výstavbu nových zařízení. Forma pomoci je přímá (nenávratný finanční příspěvek) a nepřímá. Přímá pomoc bude poskytována přes Schéma státní pomoci pro zvyšování energetické efektivnosti na straně výroby i spotřeby a zavádění progresivních technologií v energetice a přes Schéma na podporu trvale udržitelného rozvoje (schéma pomoci de minimis). V rámci nepřímé pomoci budou v průběhu programovacího období vypracované schémata státní pomoci na poskytnutí záruk a poskytnutí bonifikace z úvěru a schémata státní pomoci rizikového kapitálu. Finanční alokace v letech 2007 až 2013 pro Regionální operační program představuje sumu 772 000 000 EUR.

1.3.2 Další podporné programy na rozvoj biomasy Program rozvoje venkova Podpora využívání biomasy pro zemědělské a lesnické subjekty je zakomponovaná i v Programu rozvoje venkova. V rámci tohoto programu se bude podporovat výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů, které budou využívat obnovitelné zdroje energie (biomasa). Dále budou podporována zařízení a modernizace technického a technologického vybavení na zpracovávaní biomasy určené pro technické a energetické využití, zakládání porostů rychlerostoucích dřevin a investice pro lepší a efektivnější využívání odpadu z těžby dřeva na energetické potřeby v sektoru lesního hospodářství. I v tomto případě bude možné využít přímé dotace ve výšce 45 euro na hektar na pěstování energetických plodin a rostlin, jako je tomu v původních zemích Evropské unie [1].


19

Environmentální fond Na ochranu ovzduší a ozónové vrstvy Země se zaměřuje Environmentální fond, který podporuje výstavbu zařízení na výrobu tepla, teplé užitkové vody a elektrické energie pro vlastní potřebu na základě využívání obnovitelných zdrojů energie [1]. Může se jednat o výstavbu zařízení, jenž nahrazují původní zařízení (např. na spalování tuhých, kapalných a plynných paliv nebo využívajících elektrickou energii) nebo o budování nových zařízení. Podporované budou především projekty se zaměřením na veřejně-prospěšný účel. Žadateli mohou být státní a veřejný sektor, obce, neziskové organizace, sdružení, ale i fyzické osoby. V roce 2007 bylo formou dotace podpořeno 15 veřejných projektů a 9 projektů, které byly podány fyzickými osobami a jenž se dotýkaly využívání solární energie a biomasy v rodinných domech. Environmentální fond poskytuje podporu formou dotace a úvěru, přičemž dosud převažovalo poskytování dotací. Zveřejnění činností, na které je možné předložit žádost o poskytnutí podpory v následujícím roku je do 30. června předcházejícího roku. Předkládání žádostí formou úvěru s nízkou úrokovou sazbou bude možné v průběhu příslušného kalendářního roku, žádosti o dotaci se předkládají do 31. října předcházejícího roku. Projekty veřejného i soukromého sektoru v oblasti ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje, mezi nimi i projekty využívání biomasy, je možné podpořit i v rámci finanční pomoci z Norského finančního mechanizmu a EEA finančního mechanizmu [1], [32]. Norský finanční mechanizmus a EEA finanční mechanizmus Souběžně s tím, co se Slovenská republika od 1. května 2004 stala platným členem Evropské unie, stala se i platným členem Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru (EHP). V souladu s rozšířeným zněním Smlouvy o EHP se pro nové členy Evropské unie vytvořily nové možnosti finanční podpory ve formě nenávratných grantů, s důrazem na přistupující země, a to od 1. května 2004 do 30. dubna 2009. Finanční možnosti, které se takto vytvořily pro Slovenskou republiku, upravuje Protokol 38a ke Smlouvě o EHP a Smlouva mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o Norském finančním mechanizmu (NFM) na období let 2004 až 2009. Protokolem 38a ke Smlouvě o EHP jsou definované prioritní oblasti, pro které je pro Slovenskou republiku na období od 1. 5. 2004 do 30. 4. 2009 vyčleněný objem prostředků z Finančního mechanizmu EHP ve výšce 32340 000 EUR, co při celkovém objemu 600 mil. EUR činí 5,39 %. Po odečtení nákladů na správu prostředků z uvedené částky je objem finančních prostředků alokovaných pro SR na období od 1. 5. 2004 do 30. 4. 2009 ve výšce 31 046 400 EUR. Norské království se dále zavázalo poskytnout na stejné období novým

20


členským zemím finanční zdroje ve výšce 567 mil. EUR, přičemž podíl připadající na Slovenskou republiku představuje 6,7 % (37 989 000 EUR). Po odečtení nákladů na správu prostředků z uvedené částky je objem finančních prostředků alokovaných pro SR ve výšce 36 089 550 EUR [32]. Mezi priority je zařazeno zlepšení kvality ovzduší a snížení skleníkových plynů, podpora obnovitelných zdrojů energie, podpora využívání biopaliv a alternativních zdrojů energie jako sekundárních zdrojů na místní a regionální úrovni. Podpora u veřejných subjektů a mimovládních organizací může dosáhnout až 100 % oprávněných nákladů (85, resp. 90 % z EHP nebo NFM a 15, resp. 10 % ze státního rozpočtu). U soukromých subjektů je to do 60 % z EHP nebo NFM a 40 % vlastní vklad v souladu s platnými schématy státní pomoci. V stádiu přípravy jsou i podmínky podpory ze Švýcarského finančního mechanizmu. Národní kontaktní bod pro všechny tři mechanizmy je Úřad vlády Slovenské republiky.

1.3.3 Možnosti zvýhodněných úvěrů První informace o možnostech zvýhodněných úvěrů prostřednictvím komerčních bank z prostředků Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBOR) a z Mezinárodního fondu na podporu odstavení jaderné elektrárny JE V1 Jaslovské Bohunice (BIDS) byly zveřejněny v dubnu 2007, kdy byla podepsána dohoda mezi Vládou Slovenské republiky a EBOR. Zvýhodněný úvěr a jeho bonifikaci po ukončení realizace a splnění podmínek bude možné získat na projekty, které souvisí se zvyšováním energetické efektivnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie, tzn. i na projekty související s výstavbou zařízení jenž využívají např. biomasu [1]. Zájemci o využívání biomasy mohou využít i klasické úvěrové financování, které nabízí slovenské banky. Souběžná grantová podpora projektu obvykle snižuje riziko, jenž banka podstupuje, co může následně vést k výhodnějším podmínkám úvěru. Největší zkušenosti jako i objem poskytnutých úvěrů na projekty využívání biomasy, tak pro veřejný, ale i soukromý sektor má Dexia banka Slovensko, a.s. [1]. V komerčním financování projektů přicházejí dále do úvahy Obchodování s emisemi, garanční programy Slovenské záruční a rozvojové banky (SZRB), CEEF (Commerializing Energy Efficiency Finance) program prostřednictvím International Finance Corporation, projekty veřejně-soukromých partnerství (PPP), metoda smluvních energetických výkonů, tzv. Energy performance contracting.


21

1.3.4 Program vyššího využití biomasy a sluneční energie v domácnostech V návaznosti na Strategii vyššího využívání obnovitelných zdrojů energie, jenž byla Vládou Slovenské republiky schválena 25. dubna 2007, a která obsahuje schválení přímé dotační podpory využívání biomasy a sluneční energie pro domácnosti, měl být do října 2007 Ministerstvem hospodářství SR vypracovaný Program vyššího využívání biomasy a sluneční energie v domácnostech [1], [16], [24]. Snahou projektu, který se měl spustit od začátku roku 2008, mělo být zvýšení podílu spalovacích zařízení na spalování dřevní nebo rostlinnou biomasu v domácnostech (výměna spalovacích zařízení na spalování primárních zdrojů energie za spalovací zařízení využívající biomasu) a zvýšení podílu energetických zařízení využívajících solární energii. Projekt počítal s tím, že domácnostem budou ze státního rozpočtu při zakoupení kotle na spalování dřevní, respektive rostlinné biomasy, přidělovány ve formě dotací finanční prostředky, a to ve výšce 25 % z ceny kotle. Při investici domácnosti do slunečních kolektorů pro účely vytápění nebo pro přípravu teplé užitkové vody, by se takové domácnosti ze státního rozpočtu přispívalo sumou 3000 Sk/m2 plochy slunečního kolektoru. Celková výška finančních prostředků vyčleněných na jeden rok měla být 100 mil. Sk. Při podpoře využívání biomasy na vytápění se předpokládalo s vyčleněnými finančními prostředky ve výšce nejméně 25 mil. Sk za rok [16]. Informovanost veřejnosti v tomto ohledu nebyla úplně dostačující a dalším významným faktorem je cena automatických teplovodních kotlů spalujících pelety a také jejich provoz. Jak velkou motivací může být uvedená finanční podpora státu pro slovenské domácnosti, vyplývá z porovnání pořizovacích a provozních nákladů na vybudování kotelny na spalovaní pelet a plynové kotelny v předcházející části. Výrobci spalovacích zařízení na bázi biomasy a výrobci slunečních kolektorů, stejně jako i občané původně vítali krok vlády, který představoval pro Slovensko historickou šanci na zastavení prohlubující se propasti mezi ním a ostatními státy Evropské unie ve využívaní obnovitelných zdrojů energie. Počítalo se s tím, že dotace rozpoutají boom ve využívaní biomasy a solárních kolektorů a Slovensko se odpoutá z pozice na konci skupiny evropských zemí, ve využívaní sluneční energie. Více než výška podpory měl zapůsobit především fakt její existence, který by dodal potřebný impuls pro informovanost veřejnosti. S využitím státní podpory by se zkrátila také doba návratnosti nákladů na instalaci zařízení využívajících biomasu a solární systémy a to až o 20 percent. Přitom v případe slunečních kolektorů by státní podpora, která měla představovat 3000 Sk/m2 instalované kolektorové plochy do 8 m2, odpovídala asi 15 až 17 % z investičních nákladů, teda byla by pod úrovní 19% sazby DPH. U

22


systémů větších než 8 m2 se dotace měla snížit na 1500 Sk a její podíl na celkové ceně systému by se dále snižoval. Z tohoto je zřejmé, že čím více by dotace stimulovali domácnosti, tím více finančních zdrojů do státního rozpočtu by přitékalo. V případě výrazného nárůstu zájmu domácností o spalovací zařízení využívající jako palivo biomasu a zařízení využívající solární energii, mohly příjmy státního rozpočtu výrazně překročit výdaje, protože na dotace by se použila jen část předtím ve formě DPH vybraných finančních prostředků. Pro širokou veřejnost je při projevování vyššího zájmu o obnovitelné zdroje energie, potažmo o biomasu v Slovenské republice, největší překážkou nejen nedostatečná informovanost o přednostech a také o nevýhodách obnovitelných zdrojů energie, ale především potom neexistující systém finančních motivací. Schází možnost získávání výhodných úvěrů pro financování vstupních kapitálových výdajů a přitom investiční náročnost technologií založených na báze obnovitelných zdrojů energie je v současnosti stále ještě velmi vysoká. I přesto je však využívání biomasy určitě jednou z nejlepších cest na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v Slovenské republice, protože potenciál cenově dostupné energie z jiných alternativních zdrojů energie je prozatím značně omezený. Bohužel ze strany státu zatím žádná významná podpora nepřichází a i když se celý rok o státní podpoře hovořilo v souvislosti s projektem Program vyššího využití biomasy a sluneční energie v domácnostech, domácnosti se s největší pravděpodobností dlouho slibované státní finanční podpory nedočkají [16]. Neuskutečnění tohoto připravovaného státního projektu bude mít neblahý dopad nejen na domácnosti a na výrobce spalovacích zařízení na báze dřevní, resp. rostlinné biomasy, kteří určitě přišli o řadu zakázek. Neblahý dopad to bude mít i na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na energetickém poli a samozřejmě na, s tím související, emisní zatížení životní prostředí [16].

1.4 Nejvýznamnější investice do využívání biomasy v Slovenské republice za období 2005 – 2007 Výroba energie z dřevní biomasy přestává být na Slovensku úplnou raritou. Za poslední dva roky se zrealizovalo několik zajímavých projektů, přičemž většinou se jedná o vytápění menších objektů jako jsou školy, obecní budovy a podobně. Dřevní biomasu však začínají upřednostňovat i větší výrobci tepla ve svých zdrojích centrálního zásobování tepla. V následující části jsou popsány nejvýznamnější investice na báze využívání biomasy.


23

1.4.1 Využívání biomasy v Hriňové Společnost Hriňovská energetická, s.r.o. uvedla koncem dubna 2006 do provozu kotel VESKO-B určený na výrobu tepla spalováním odpadové biomasy. Celkově kotel vyrobí v 38000 GJ ročně. K tomu potřebuje 5500 t paliva [14]. Při přípravě projektu bylo osloveno několik potenciální dodavatelé paliva. Ukázalo se však, že nabídnuté ceny paliva byly buď nepřiměřeně vysoké nebo dodavatelé nebyli schopni ani ochotni garantovat dlouhodobé a bezpečné dodávky. Díky schopnosti kotle VESKO-B spalovat palivo nízké kvality – s vysokou vlhkostí, větších rozměrů než je kvalitní štěpka a znečistěné nespalitelnými příměsemi jako jsou kameny a pod, nebyl provozovatel kotle ochotný akceptovat ceny paliva na úrovni 1300 až 1400 Sk/t. Bylo přijato rozhodnutí, vybudovat vlastní systém zabezpečení paliva.

Obr. 1.2. Pohled na areál společnosti Hriňovská energetická, s. r. o.

Spoločnosť Hriňovská energetická, s.r.o. je členom energetickej skupiny Intech Slovakia, s.r.o. Preto sa nová zložka pod názvom divízia BIOPALIVÁ vytvorila práve v štruktúre materskej spoločnosti. Divízia BIOPALIVÁ spoločnosti Intech Slovakia, s.r.o. vznikla s cieľom zabezpečiť palivovú bezpečnosť prevádzky kotla VESKO-B v Hriňovej, prípadne

24


aj u iných prevádzkovateľov tejto unikátnej technológie. Jej úlohou je zabezpečiť dlhodobú garanciu paliva z hľadiska množstva aj ceny. Zároveň s cieľom vytvoriť prehľadný a kontrolovateľný systém dodávok paliva prichádza aj s novým, zatiaľ nevyužívaným spôsobom účtovania dodávok [14]. Zdrojov odpadnej biomasy vhodnej pre kotol VESKO-B je skutočne veľa. Keďže kotol kladie nízke nároky na vlhkosť, veľkostnú štruktúru a čistotu paliva, ponúka sa mnoho možností, kde palivo získať. Základným a najdostupnejším zdrojom sú drevospracujúce prevádzky. K dispozícii sú predovšetkým piliny, kôra a odrezky. Piliny (najmä ak nie sú znečistené väčšími kusmi a veľmi vlhké) sú vhodnou surovinou na výrobu peletiek a brikiet. Preto je dnes ich cena pomerne vysoká a neustále rastie aj dopyt. Piliny naviac majú nízku mernú hmotnosť (cca 185 kg/prm), čo predražuje ich dopravu. To je hlavný dôvod, prečo v Hriňovej využívajú kvalitnejšie piliny len z blízkych prevádzok (do 5 km) a z väčšej vzdialenosti sa vozia len piliny horšej kvality a teda aj za výrazne nižšiu cenu.

Obr. 1.2. Palivová základna v Hriňovské energetické společnosti

Odrezky z piliarskej činnosti sú tvorené dvoma základnými sortimentmi – dlhé okrajky z porezu guľatiny v dĺžke 3 a viac metrov. Vozia sa v balíkoch aj pred samotným energetickým využitím je potrebné ich poštiepkovať alebo podrtiť. K tomuto účelu divízia BIOPALIVÁ vlastní mobilný vysokokapacitný štiepkovač KESLA. Ďalším druhom odrezkov sú kúsky zo zarovnávania dĺžok dosák, hranolov a pod. Ide spravidla o kúsky s rozmermi 5 x 10 až 15 cm a dĺžkou do 30 cm. Tieto je možné v prípade kotlov VESKO-B použiť priamo ako palivo bez ďalšieho spracovania. Platí to najmä pri kotloch s výkonom nad 4 MW, kde je vstupný otvor na rošt väčší.


25

Kôra je produkovaná v rôznych dĺžkach a vytvára zmotance. Často je zmiešaná z odrezkami, pilinami a nespáliteľnými nečistotami. Z tohto dôvodu je jej cena najnižšia. Je však výhodným palivom pre kotly VESKO-B, pretože si nevyžaduje žiadne ďalšie spracovanie a je možné ju v tejto podobe okamžite využiť ako palivo bez nutnosti drtenia a preberania. Významným sortimentom z hľadiska množstva sú zvyšky po ťažbe v lese. Tvorené sú konármi a vrcholkami kmeňov. Ide o suroviny s vysokou vlhkosťou, veľkým podielom čerstvého ihličia a lístia. Veľmi náročná je organizácia spracovania takéhoto sortimentu. Palivo je potrebné v lese vyzbierať, stiahnuť na prístupné miesta a spracovať. Ide najmä o štiepkovanie, pretože prevoz poukladanej haluziny je neefektívny. Po štiepkovaní dosahuje vyššiu mernú hmotnosť a tým klesajú dopravné náklady. Často sa však takéto palivo nachádza v zložitom a ťažko prístupnom teréne. Vyžaduje si kvalitnú technológiu. V prípade divízie BIOPALIVÁ ide okrem uvedeného štiepkovača KESLA aj o lesný traktor VALTRA, železný kôň a dopravné prostriedky (terénna TATRA a cestný MAN). Spracovanie takejto suroviny je najnáročnejšie. Najmä z hľadiska organizácie práce, koordinácie jednotlivých zložiek (zber, spracovanie, doprava). Aj keď ide často o surovinu s viacmenej symbolickou cenou, zlá organizácie práce a nezvládnutie riadenia nákladov z nej ľahko urobí najdrahšie palivo. Podobná surovina vzniká aj pri údržbe a správe infraštruktúry. Najmä pri čistení popri cestnej sieti, vodných tokoch a energetických nosičoch. Časť suroviny je možné získať aj vo forme kmeňov stromov. Ide spravidla o dolné konce kmeňov, ktoré sú pre praskliny, dutiny alebo pokrivenie nevhodné na piliarske spracovanie. Divízia BIOPALIVÁ takto spracováva časti kmeňov v priemere 60 až 130 cm v dĺžkach 1 až 2 metre. Takto objemné kusy je potrebné najskôr rozštiepať na priemer do 45 cm a potom spracovať v štiepkovači. Na rozštiepanie týchto kusov sa využíva štiepač Kovaco [14]. Zaujímavým zdrojom paliva pre kotol VESKO-B je aj poľnohospodárstvo. Okrem perspektívnych rýchlorastúcich drevín ide aj o ďalšie produkty z poľnohospodárskej výroby. K dispozícii sú zvyšky zo slnečníc, repky a pod. Okrem stoniek rastlín je možné v kotloch VESKO-B spaľovať aj vylisované semená, ktoré po lisovaní vytvárajú zlepence, ale vzhľadom na hydraulický spôsob dopravy paliva na rošt kotla VESKO-B to nie je prekážka ich využitia. Najkomplikovanejšou oblasťou pri využití biomasy je určenie jej kvality. Najmä pri naviazaní ceny na kvalitu ide o veľmi komplikovaný proces. Zmerať objektívne vlhkosť dodávky paliva je nemožné. Aj jedna dodávky na jednom automobile má v rôznych častiach kontajnera rôznu vlhkosť. Naviac aj v jednej dodávke sú zmiešané rôzne dreviny a teda aj pri najobjektívnejšom zmeraní vlhkosti je komplikované určiť aktuálnu výhrevnosť paliva. Ide teda vždy o proces

26


komplikovaný a jedna zo zmluvných strán (a často obe) majú pocit, že ťahajú za kratší koniec. Divízia BIOPALIVÁ preto pristupuje k novému spôsobu vyhodnocovania dodaného množstva paliva. Palivo je dodávané v cene za GJ (resp. kWh) energie v palive. Nie je meraná hmotnosť, vlhkosť a sledovaná výhrevnosť paliva. Presne a exaktne je merané množstvo tepla vyrobeného kotlom VESKO-B a na základe toho je fakturovaná spotreba paliva. Odberateľ sa preto nemusí obávať, že platí za vodu a nespáliteľné prímesi v palive, ani že bola nesprávne určená výhrevnosť dodaného paliva [14]. Jedným z motívov vzniku divízie BIOPALIVÁ bola okrem dlhodobej garancie množstva paliva, aj garancia ceny. Cena je preto stanovená na dlhšie obdobie. V areálu společnosti Hriňovská energetická, s. r. o. se nachází také hypermarket s kotli, kamny a krbovými vložkami na spalování biomasy, přičemž zboží do prodejny dodává řada výrobců nejen ze Slovenska, ale i z České republiky.

Obr. 1.2. Prodejna kotlů, kamen a krbových pecí v Hriňovské energetické společnosti

1.4.2 Využívání biomasy v Malackách Súčasný systém centrálnej výroby a distribúcie tepla v meste Malacky s takmer 18000 obyvateľmi prevádzkuje spoločnosť TERMMING, a.s., ktorá je členom skupiny COMERON SPS. Po rozsiahlych investičných aktivitách v predchádzajúcich rokoch spoločnosť zaradila medzi svoje investičné priority aj zmenu palivovej základne [30]. Investičný zámer smeroval k centrálnej kotolni K8 Brnenská, ktorá zásobuje teplom polovicu obyvateľov Malaciek, napojených na CZT. Pôvodná plynová kotolňa bola prebudovaná na dvojpalivový zdroj drevná biomasa / zemný plyn.


27

Samotnej realizácii projektu predchádzal medzinárodný tender, v ktorom boli zohľadňované tak investičné ako aj prevádzkové kritériá. Vzhľadom na možnosť zabezpečenia paliva rôznej kvality (menej hodnotného paliva ako je napr. kôra, zelená štiepka negarantovanej frakcie a vlhkosti) bola investorom zvolená cesta zabezpečenia technológie, ktorá by toto menej hodnotné palivo bola schopná spaľovať. Na základe výberového konania sa investor rozhodol pre kvalitnú českú technológiu a inštaloval kotly VESKO-B firmy TTS eko, Trebíč. Vzhľadom na vlastné kapacity stavebných prác a montáže sa rozhodol ísť cestou nákupu iba samotnej technológie vrátane šéfmontáže, pričom všetky ostatné práce od samotnej projekcie, stavebných prác až po montáže kotlov si vykonával vlastnými silami. Uvedený postup si vyžadoval zvýšené nároky na koordináciu jednotlivých činnosti v náväznosti na samotnú technológiu kotlov. V rámci rekonštrukcie sa demontovali dva pôvodné kotly na spaľovanie zemného plynu a na ich mieste sa osadili dva nové kotly na spaľovanie drevnej biomasy. Celkový menovitý tepelný výkon po realizácii rekonštrukcie kotolne je 13,7 MW a je rozdelený do štyroch kotlových jednotiek [30]: • dva plynové kotly s celkovým výkonom 8,7 MW, • dva novoinštalované kotly na biomasu s výkonmi 2 a 3 MW. Vzhľadom na pieskové podložie terénu s vysokou hladinou spodnej vody bolo prijaté riešenie čiastočného zapustenia technológie odpopolnenia do zeme, pričom samotné kotle sú od nulovej úrovne položené na nohách. Kontajnery na popol z roštu a obratovej komory kotla sú umiestnené pod kotlami a kontajner na popolček z multicyklónu na plošine. Kotly sú umiestnené vedľa seba na pôvodnom mieste demontovaných plynových kotlov. Realizácia projektu a montáž technológie prebiehala pri plnej prevádzke zdroja, pričom ku krátkodobej odstávke prišlo len pri samotnom prepojení kotlov na tepelný systém kotolne. Vyvedenie tepelného výkonu je pre každý kotol samostatné z vlastným čerpadlom, čo umožňuje prípadné odstavenie hociktorého kotla. Každý z kotlov má samostatný rozvádzač s prenosom aktuálnych prevádzkových parametrov do velína kotolne. Vďaka tomu je možné kotolňu prevádzkovať bez potreby priamej obsluhy kuričov. Spaliny sú odvádzané cez štyri samostatne stojacie komíny, pričom pre plynové kotly zostali zachované dva oceľové komíny a pre kotly na biomasu sa vybudovali nové montované trojzložkové komíny z nerezového plechu [30]. Drevná biomasa je skladovaná na voľných plochách areálu kotolne. Plnenie do denných zásobníkov zabezpečuje nakladač. Vzhľadom na obmedzenú plochu ktorá bola k dispozícii v rámci areálu na skladovanie biomasy sa vybudoval oporný múr, čím je možné biomasu skladovať do väčšej výšky. Na druhej strane limitované priestorové možnosti kladú zvýšené nároky na logistiku prísunu paliva, najme v zimnom období.

28


Výstavba kotlov na spaľovanie biomasy bola ukončená ku koncu novembra 2006 a kotly boli uvedené do prevádzky začiatkom decembra. Prednostne sú prevádzkované kotly na biomasu, plynové kotly slúžia na krytie špičkových výkonov v zimnom období a ako studená rezerva s potenciálnym rýchlym nábehom v letnom období.

1.4.3 Využívání biomasy v Detve V roku 2003 prijala spoločnosť PPS Group a.s. koncepciu rozvoja energetického hospodárstva. V oblasti tepelnej energetiky prijatá koncepcia uvažovala s postupným prechodom výroby a dodávky tepla z centrálneho zdroja – vlastnej kotolne s palivom zemný plyn – na decentralizovanú výrobu tepla s využitím technológie plynových infražiaričov a plynových zavetrávacích klimatizačných jednotiek vo všetkých výrobných objektoch. Táto koncepcia sa začala v roku 2004 realizovať v jednom výrobnom objekte s investičným nákladom 17 mil. Sk. Mimoriadny cenový nárast nákupnej ceny zemného plynu pre podnikateľské subjekty v roku 2005 rozhodol o tom, že sa riadiaci manažment PPS Group a.s. začal v druhej polovici roka 2005 vážne zaoberať možnosťou výroby tepla z alternatívnych zdrojov paliva. Odborný pracovníci energetiky zrealizovali sériu analýz opatrení smerujúcich k zníženiu nákladov na energie [29]. Záver bol jednoznačný. Najväčšiu mieru úspor prináša zmena palivovej základne. Nahradenie drahého zemného plynu biomasou bolo stanovené ako zásadné opatrenie ďalšieho smerovania energetiky podniku. Začiatok nasledujúceho roka spoločnosť venovala hľadaniu najvhodnejšieho technického riešenia a výberu dodávateľa celého diela. Víťazným riešením sa stalo doplnenie existujúceho tepelného zdroja o nový kotol na spaľovanie energetickej biomasy VESKO-B. Zmluva s dodávateľom diela, spoločnosťou Intech Slovakia, s.r.o., bola podpísaná 27. júna 2006 s termínom uvedenia do prevádzky december 2006. Kotolňa spoločnosti bola pôvodne vybudovaná ako uhoľná. Začiatkom deväťdesiatych rokov bola plne plynofikovaná. Výrobu tepla pre vykurovanie, technológiu a ohrev TÚV zabezpečovali dva chorvátske plynové horúcovodné kotly TPK Orometal vybavené horákmi SAACKE SG 250 – LK 19 s celkovým inštalovaným výkonom 20 MW. Systém rozvodov je prevádzkovaný s tepelným spádom 120/90 °C pri maximálnom pretlaku 0,95 Mpa. Nový kotol na spaľovanie biomasy VESKO-B s výkonom 8 MW bol zaradený do existujúceho systému. Pre jeho umiestnenie boli využité priestory niekdajšej uhoľnej kotolne. Aj preto si inštalácia kotla nevyžiadala úpravy existujúceho strojného zariadenia kotolne [29]. Kotol VESKO-B je základným zdrojom pre výrobu tepla. Plynové kotle pracujú v špičkovom režime a ich výkon je regulovaný na základe momentálneho príkonu tepelného systému. V letnom režime je využívaný iba kotol na biomasu,


29

ktorého výkon je regulovaný v širokom rozsahu. V zimnom období je biomasový kotol prevádzkovaný ako predohrev vykurovacej vody pred plynovými kotlami a plynové kotle zabezpečujú dohrev na požadovanú teplotu. V letnom období sú plynové kotle vyradené z obehu pomocou obtoku a biomasový kotol je regulovateľný na základe odberu tepla. Slávnostné zakúrenie kotla VESKO-B 8 MW prebehlo 22.12.2006, po 5-tich mesiacoch od začiatku prvých stavebných prác v PPS Detva. Plnú skúšobnú prevádzku kotla VESKO-B – 8 MW na projektované výkonové a kvalitatívne parametre sme začali od 2. januára 2007 [29]. Kotol VESKO-B je základným energetickým zdrojom podniku. Z celkovej ročnej potreby tepla na úrovni takmer 100.000 GJ bude biomasou nahradených až 80 %. To vyžaduje viac ako 10.000 t drevnej biomasy. Ako palivo bude využívať miestne zdroje biomasy. Je určený na spaľovanie drevnej biomasy rôznej veľkosti (ojedinelé kusy do dĺžky 1.000 mm), s vysokou vlhkosťou. Využíva sa drevná štiepka, piliny, hobliny, kôra, odrezky a pod. Prekážkou nie je ani znečistenie paliva nespáliteľnými prímesami, ktoré sa pri manipulácii s palivom často vyskytujú. Práve táto vlastnosť kotla mu umožňuje maximálne využiť miestne zdroje, pretože nie je závislý len na kvalitnej štiepke. Pri projekte využitia biomasy v PPS Group, a.s. bol aplikovaný aj nový, na Slovensku ojedinelý, spôsob garancie paliva. Spoločnosť pred rozhodnutím investovať do nového zariadenia na využitie biomasy zvažovala všetky riziká. Jedným z najväčších sa javila schopnosť, možnosti a ochota dodávateľov paliva dlhodobo garantovať požadované objemy a cenu drevnej biomasy. To je však pri investíciách takéhoto charakteru a rozsahu kľúčová podmienka úspechu. Dodávky kotlov VESKO-B sú však na Slovensku spojené aj so schopnosťou ich dodávateľa, spoločnosti Intech Slovakia, s.r.o., garantovať množstvo a cenu biomasy pre projekty s aplikáciou týchto kotlov. Na základe toho sa spoločnosť Intech Slovakia, s.r.o. stala na najbližšie roky dodávateľom drevnej biomasy pre zabezpečenie prevádzky kotla VESKO-B v PPS Group, a.s. Investor však nezískal len garanciu dostatku paliva, ale aj oveľa významnejšie benefity. V prvom rade cena nie je stanovená na jednotku hmotnosti alebo objemu. Stanovuje sa za energiu obsiahnutú v palive v kWh. Energia je meraná certifikovaným meradlom za kotlom a stanovené prepočtom cez účinnosť kotla. Tým prevádzkovateľ získava hneď dvakrát. V prvom rade platí len za skutočnú energiu a odpadá komplikované sledovanie hmotnosti, stanovovanie vlhkosti a výhrevnosti jednotlivých dodávok, ktoré je vždy nepresné. A keďže stanovený vzorec pre výpočet zahŕňa aj účinnosť spaľovania, dodávateľ paliva preberá na seba zodpovednosť za účinnosť kotla, ktorý sám dodal a garantuje, že kotol dosahuje parametre deklarované pri dodávke zariadenia [29].

30


Dosiahnuté ekonomické výsledky výroby tepla sú hodnotené cez tzv. ukazovateľ priamej nákladovosti výroby tepla na 1 MW. Výsledky za prvé sledované obdobie roka 2007 ukazujú, že investičné náklady vložené do vybudovania kotla VESKO-B prinášajú naplnenie cieľa spoločnosti PPS Group a.s., ktorým je výrazné zníženie nákladov na výrobu tepla a tým zníženie nákladovosti výrobného procesu hlavnej výroby. Ďalším naplneným cieľom je efektívne využívanie doteraz málo používaného druhotného paliva, čím zároveň znižujeme emisie skleníkových plynov do ovzdušia a teda takouto mierou prispievame k zlepšeniu životného prostredia.

1.4.4 Využívání biomasy v Handlovské energetice Handlovská energetika v nedávné minulosti zabezpečovala soustavou CZT podstatnou část vytápění bytové a komunální sféry města Handlová a také potřebu tepla pro společnost Baňa Handlová. Teplo se získávalo spalováním hnědého uhlí a zemního plynu (stabilizační palivo při min. výkonech dvou kotlů). V roku 2004 se Handlová rozhodla změnit systém zásobování teplem v městě. Odpojilo se od centrálního zdroje tepla a postupnou plynofikací vybudovalo několik lokálních kotelen [28]. Centrální zdroj tepla se tak poklesem odběru stal nehospodárný a bylo nutné přistoupit k jeho rekonstrukci, přičemž se Handlovská energetika rozhodla vybudovat kombinovaný zdroj tepla na báze biomasy a zemného plynu, přičemž se předpokládalo, že využití dřevního odpadu přinese snížení nákladů na výrobu tepla a zároveň i snížení emisí CO2. S rekonstrukcí se začalo v červnu 2005 a v první etapě se vybudovala plynová kotelna s celkovým instalovaným výkonem 1980 kW. Ve druhé etapě byl nainstalován kotel na dřevný odpad. Ve snaze o získání co nejlevnějšího tepla spalováním levného dřevného odpadu byla upřednostněná technologie, která nevyžaduje suchou a čistou štěpku, ale umožňuje spalovat dřevný odpad o vysoké vlhkosti, velikostní různorodosti a znečistěný nespálitelným materiálem. Do kotelny tak byl nainstalovaný kotel VESKO-B s instalovaným výkonem 3 MW. Palivo je skladované vedle budovy teplárny na otevřené skládce a do denního zásobníku se zaváží nakladačem. Odtud se automaticky dopravuje do kotle. Odvod spalin je zabezpečený pomocí ventilátoru přes kouřovod do nového komínu DN900. Kotelna byla uvedená do provozu do prosinci 2005 [28]. Náklady na vybudování kotle VESKO-B dosáhly 21 mil. Sk. S návratností se počítá v průběhu 6 let. Náklady na biopalivo představuji cca 130 Sk na 1 GJ. V porovnání s plynem je to téměř třetina vstupních nákladů. Do budoucnosti se plánuje využívaní také odpadového důlního dřeva, které vzniká při likvidaci důlních díl, ale i dřevný odpad z okolních dřevozpracujících provozů a firem.


31

Nesrovnatelně kleslo množství tuhých zbytků po spalování, které představuje 1,5 až 2,8 % z množstva spálené dřevné hmoty s možností využití části popela jako hnojiva pro zlepšování vlastností půdy pro rychlerostoucí dřeviny v budoucnosti. Také účinnost zařízení je podstatně vyšší než při spalovaní uhlí [28]. V Handlové byl tak jako první na území Slovenska vybudovaný moderní a efektivní zdroj tepla, jenž využívá levné palivo v čase dynamického růstu ceny zemního plynu, co se zásadně projevuje ve výrobní ceně tepla. Dalším pozitivem je také výrazná úspora emisí oxidu uhličitého (CO2).

1.4.5 Využívání biomasy v Nové Dubnici Nejvýznamnějším výrobcem a dodavatelem tepla v Nové Dubnici je společnost TERMONOVA, a.s., která vlastní centrální zdroj tepla, zásobující více než 3000 domácností. Výroba tepla v množství cca 220 tis. GJ byla ještě donedávna zabezpečována čtyřmi kotli na spalování zemního plynu s celkovým instalovaným výkonem 34,26 MW. Protože tepelné rozvody a odevzdávací stanice tepla (OST) v Nové Dubnici, jenž byly vybudovány ještě v polovině minulého století, vykazovaly vysoké tepelné ztráty a poruchovost, začalo se v roku 2001 s postupnou rekonstrukcí tepelného hospodářství [13]. Kotelna společnosti TERMONOVA, a. s. je zobrazená na obr. 1.2 a obr. 1.3 [33]. V rámci rekonstrukce se kromě úprav systému centrálního zásobování teplem (snížení tlaku z 15 bar na 6 bar ve vytápěcím systému, snížení teploty vytápěcího média ze 150°C na 110°C), změnila i palivová základna. S realizací přípravy projektu změny palivové základny ze zemního plynu na biomasu v centrálním zásobování teplem se začalo v roku 2003 po prvním výrazném zvýšení ceny zemního plynu v čase, kdy probíhala rekonstrukce tepelného hospodářství ve městě. Projekt se realizoval v několika etapách. Dva původní plynové kotle OKP 10 H s jednotkovým výkonem 11,2 MW se nahradily kotli na biomasu disponujícími nejmodernější variabilní technologií od dánské společnosti JUSTSEN, spalující dřevní štěpku. Město Nová Dubnica tak v rámci Slovenska disponuje nejvyšším instalovaným výkonem kotlů na spalování mokré dřevní štěpky v centrálním zdroji tepla pro komunální sféru. Celkový instalovaný výkon kotlů na biomasu představuje 16 MW [13].

32


Obr. 1.2. Pohled na kotelnu společnosti TERMONOVA, a. s.

Obr. 1.3. Kotelna na spalování štěpky společnosti TERMONOVA, a. s.

Kotel BK1, s transportním systémem paliva a popela a s výkonem 7 MW, byl do zkušebního provozu uvedený 17. prosince 2004. Během jeho úspěšného provozu v měsících leden až duben 2005 představoval poměr vyrobeného tepla z biomasy až 54 % z celkového vyrobeného tepla. Na obr. 1.4 je uvedený kotel BK1 při instalování do kotelny. Obr. 1.5 zobrazuje kotel BK1 již po instalaci. Na obr. 1.6 a obr. 1.7 je zobrazená instalace kotle BK2 [33].

Obr. 1.4. Instalace kotle BK1.

Obr. 1.5. Kotel BK1 po instalaci

Po uvedení dalších dvou kotlů na biomasu (BK5 o výkonu 2 MW a BK2 s výkonem 7 MW) do provozu představoval poměr vyrobeného tepla z biomasy v měsících květen – prosinec 2005 už 99 % z celkového vyrobeného tepla [13]. Celkové investiční náklady na rekonstrukci představovaly více než 120 miliónů Sk, přičemž finanční prostředky byly čerpány z vlastních i úvěrových zdrojů, a taktéž ze strukturálních fondů Evropské unie. Počáteční opatrnost akcionářů společnosti TERMONOVA, a. s. byla vystřídána nadšením z výborných


33

provozních, ekologic-kých a ekonomických výsledků plně automatizované dánské technologie JUSTSEN.

Obr. 1.6. Instalace kotle BK2.

Obr. 1.7. Kotel BK2 ve vnitř kotelny

Provozní zkušenosti s technologií JUSTSEN jsou následující: • Bezporuchovost komponentů kotlových systémů na biomasu. • Účinnost kotlů na biomasu je více než 86 % při 50 % obsahu vody v palivu (dřevní štěpka). • Kontinuální řízení výkonu v rozsahu 20 až 110 % jmenovitého výkonu při účinnosti více než 86 %. • Omezení výroby tepla z plynu na minimum. Do teploty -22 °C dokáže celkovou potřebu tepla pokrýt biomasa. • Kotlový systém JUSTSEN je zcela automatizovaný, čím se dosáhla úspora v počtu obsluhujících pracovníků kotelny. Instalace technologie využívající biomasu v centrálním zásobování teplem v Nové Dubnici má také velmi příznivý vliv na životní prostředí: • Výrazná redukce emisí oxidu uhličitého (CO2) v porovnaní s legislativními normami. • Možnost následného prodeje emisních povolení pro oxid uhličitý. Během dvouletého provozu této technologie se podařilo ušetřit více než 25 000 tun emisí oxidu uhličitého (CO2). Tab. 4.3 uvádí porovnání emisí ze spalování dřevní štěpky v kotle BK1 s emisními limity, platnými pro Slovenskou republiku [33].

34


Realizáciou projektu sa podarilo dosiahnuť vytýčený cieľ a stabilizovala sa cena tepla pre obyvateľov a ostatných odberateľov v meste Nová Dubnica. Taktiež sa v minulom roku pokračovalo v začatej rekonštrukcií rozvodov a OST. Tab. 4.3. Porovnání emisí produkovaných kotlem BK1 s emisními limity v SR Emise

CO

NOx -3

TZL -3

TOC -3

[mg·(n)m ]

[mg·(n)m ]

[mg·(n)m ]

[mg·(n)m-3]

Namerané hodnoty na BK1

112

169

50

1,6

Emisné limity v SR

250

650

100

50

Ročne Termonova spotrebuje v nainštalovaných biomasových kotlových systémoch na výrobu tepla zhruba 28 tisíc ton drevnej štiepky. Donedávna firma nakupovala prevažnú časť drevnej štiepky od Štátnych lesov SR. V súčasnosti si firma zabezpečuje palivo vlastnými kapacitami v podobe odrezkov od okolitých spracovávateľov dreva, ktoré následne spracováva a štiepkuje pomocou vlastných štiepkovačov. Dnes majú obyvatelia Novej Dubnice jednu z najnižších cien tepla na Slovensku, a to aj napriek tomu, že 80% investície je realizovaných bankovým úverom a len 20% z nenávratných finančných prostriedkov EÚ. V prípade, ak by sa nepristúpilo k zmene palivovej základne, dnes by bola cena tepla vyššia o viac ako 200 Sk/GJ. Do dnešného dňa odberatelia tepla v meste Nová Dubnica ušetrili na platbách za teplo takmer 40 000 000 Sk [13]. Napriek tomu, že inštalácia biomasovej technológie v CZT v Novej Dubnici bola prvá a doteraz najväčšia na Slovensku, bola veľmi úspešná. Svedčí o tom aj ocenenie: „Najlepší projekt energetiky 2006“, ktoré firma DATATHERM získala od Ministerstva hospodárstva SR, Slovenskej energetickej agentúry a od spoločnosti Incheba a.s. na minuloročnej výstave Racioenergia 2006. Okrem zrealizovaného projektu rekonštrukcie CZT v Novej Dubnici firma DATATHERM dodala a nainštalovala v roku 2006 kotlové systémy na výrobu tepla, využívajúce novú variabilnú technológiu JUSTSEN aj do iných miest na Slovensku [13]: • Kysucké Nové Mesto - Kysuca, s.r.o. (celkový inštalovaný výkon biomasa 7,0 MW). • Dolný Kubín - Tehos, s.r.o. (celkový inštalovaný výkon biomasa 12,0 MW). • Šaľa – MENERT-THERM, s.r.o. (celkový inštalovaný výkon biomasa 1,5 MW).


35

• Trnava – SWEDWOOD SLOVAKIA, s.r.o. (celkový inštalovaný výkon biomasa 2,0 MW). V Dolnom Kubíne prebehla rekonštrukcia kotolne Bysterec zmenou a doplnením palivovej základne zo zemného plynu na drevnú štiepku a dolnokubínska firma Tehos spustila do prevádzky biomasové kotlové systémy JUSTSEN o celkovom inštalovanom výkone 12 MW začiatkom septembra 2006. Pred rekonštrukciou kotolňa spotrebovala 4,2 mil. m3 plynu. Od spustenia kotlových systémov sa vyrobilo už 80 tisíc GJ tepla pri spotrebe drevnej štiepky cca 10 tisíc ton a pri nulovej spotrebe plynu. Okrem bezporuchovej prevádzky kotlových zariadení a dopravných ciest sa znížila vďaka lacnejšiemu palivu cena tepla zhruba o 80 – 100 Sk za GJ a došlo k výraznému zredukovaniu emisií CO2 v množstve cca 9 000 ton/rok. Okrem rekonštrukcie kotolne prebehla aj rekonštrukcia rozvodov a MaR. Spoločnosť získala na pokrytie investičných nákladov aj finančné zdroje zo štrukturálnych fondov. V súčasnosti firma plánuje biomasový kotlový systém JUSTSEN pripojiť na parnú turbínu na výrobu elektrickej energie. Vynikajúce prevádzkové a ekonomické skúsenosti dánskej technológie JUSTSEN a jej ekologické prínosy pre životné prostredie v CZT v Dolnom Kubíne neušli hodnotiacej komisii na veľtrhu CONECO 2007 ani tento rok a projekt rekonštrukcie kotolne na biomasu, rozvod tepla a MaR v CZT Dolný Kubín získal v súťaži o Najlepší projekt energetiky 2007 - 2.miesto. V Kysuckom Novom Meste bol zrealizovaný projekt rekonštrukcie mestskej kotolne so zmenou palivovej základne z uhlia na drevnú štiepku a bol nainštalovaný kotlový systém s menovitým výkonom 7,0 MW. Mestskú kotolňu prevádzkuje teplárenská firma Kysuca, s r.o. Biomasový kotlový systém bol spustený do prevádzky v januári 2006. Za vykurovacie obdobie bolo z celkového vyrobeného tepla 207 000 GJ, vyrobených 119 000 GJ tepla z drevnej štiepky, čo predstavuje cca 57 %. Ročne sa spotrebuje okolo 16 tisíc ton drevnej štiepky, ktorú firma nakupuje od Štátnych lesov SR. Prevádzkovaním biomasového kotlového systému sa znížila cena tepla o zhruba 80 – 100 Sk za GJ a predpokladaná redukcia znečisťujúcich emisií CO2 je okolo 8 000 ton/rok. Aj u ostatných nainštalovaných biomasových kotlových systémov JUSTSEN na výrobu tepla z drevných peliet, suchého drevného odpadu skúsenosti poukazujú na bezporuchovú prevádzku kotlových zariadení a dopravných ciest. Biomasové kotlové zariadenia dosahujú vysokú účinnosť pri veľkých výkonových rozsahoch a okrem nižších variabilných nákladov na palivo v porovnaní so zemným plynom sú pri spaľovaní uvoľňované emisné znečisťujúce látky hlboko pod normami, stanovenými súčasnou legislatívou.

36


1.4.6 Využívání biomasy v Bani Cígeľ Prievidza V říjnu 2007 se spustila nová kotelna v Bani Cígeľ Prievidza, která nahradila původní teplárnu na uhlí s celkovým instalovaným výkonem 12 MW. V kotelně jsou nainstalovány dva kotle VESKO-B o výkonech 3 MW, které jako palivo využívají dřevnou štěpku. Kotel VESKO-B je schopný spálit dřevnou štěpku o 55% vlhkosti a z tohoto důvodu je možné veškerou štěpku skladovat na otevřené skládce. Nová kotelna vytápí všechny budovy Bane Cígeľ a zároveň se v ní připravuje teplá užitková voda pro horníky. Kotelna zároveň ohřívá vzduch, který se pouští do dolů. Důvod, který vedl vedení k rozhodnutí o záměně palivové základny v Bani Cígeľ byl stále se zpřísňující emisní limity a s nimi spojené náklady na čištění spalin a na odsiřování používaného hnědého uhlí. Nakonec tedy byla zvolena alternativa vybudování kotelny, která bude využívat obnovitelný zdroj energie – biomasu. Tím odpadly problémy s produkovanými emisemi a náklady na jejich snižování. Zároveň došlo k výrazné redukci emisí oxidu uhličitého (CO2) a tím i k možnému obchodování s emisními povoleními. Návratnost investice se předpokládá max. do 10 let.

1.4.7 Sdružení BIOMASA a jeho projekt využívání pelet BIOMASA, sdružení právnických osob je neziskovou organizací se sídlem v Kysuckom Lieskovci. Využívání dřevné biomasy na Slovensku se věnuje více než 7 let. Byla založena v roku 1999 a v současnosti má 25 členů, především obce, zdravotnické zařízení, školy ale i samosprávní kraj. Většina z členů je ze Žilinského a Trenčianského kraje, ale působí i na východě a jihu Slovenska. Kromě výroby dřevných pelet je BIOMASA vlastníkem a provozovatelem více než 40 kotelen na dřevné pelety ve veřejných budovách, hlavně školách. Sdružení bylo založené s cílem řešit neefektivní, neekologické a zastaralé vytápění v budovách (především školách) členů sdružení prostřednictvím ekologického, obnovitelného a domácího paliva – dřevných pelet. Myšlenka projektu, který během 6 let sdružení BIOMASA i zrealizovalo, se zakládala na spojení výroby “nového” paliva - dřevných pelet z místních zdrojů s rekonstrukcí a provozováním kotelen spalujících toto palivo s realizací různých opatření energetické efektivnosti, jako i propagací využívání biomasy, postavenou hlavně na těchto praktických příkladech [25]. Protože projekt řešil výrobu paliva a jeho spotřebu v nově rekonstruovaných kotelnách jako jeden integrovaný celek, spojil tak stranu nabídky a poptávky a zároveň tím vytvořil základ pro trh s dřevnými peletami na Slovensku.


37

V čase přípravy projektu, v roku 1999, byly dřevné pelety jako moderní palivo, které dokáže poskytnout pohodlný, spolehlivý, ekologicky vhodný a bezproblémový zdroj energie ještě neznáme. Dnes, především díky projektu sdružení BIOMASA se dostali na Slovensku do povědomí jako výhodný zdroj tepla pro domácnosti, menší a střední veřejné budovy, ale i podnikatelské objekty a jejich využívání se stále více rozšiřuje. Cena pelet se v současnosti pohybuje okolo 5 až 7 Sk za kg bez DPH. Výroba pelet se nachází v Kysuckom Lieskovci, regionu Kysúc, bohatém na dřevo a s tradicí pilařských a dřevozpracujících provozů. V provozu je od podzimu 2004. Roční produkce je 12 000 tun pelet při spotřebě 20 000 tun pilin. Surovina na výrobu pelet se nakupuje a sváží vlastními kontejnery z pil přímo v regionu. Sdružení má vlastní síť kontejnerů různých objemů, které jsou uložené na jednotlivých pilách. Výměnu naplněných kontejnerů realizuje BIOMASA vlastními vozidly, vybavenými zařízeními na manipulaci s kontejnery. V případě potřeby využívá i externí dopravce [25]. Část vyrobených pelet se využívá na vytápění vlastních kotelen, zbylé pelety se prodávají na domácím, ale i zahraničních trzích. BIOMASA jako provozovatel kotelen distribuuje vyrobené pelety vlastní cisternou přímo do kotelen. V kotelnách zabezpečuje provoz, údržbu a servis technologie a vyrobené teplo prodává konečným odběratelům. První kotelny v Základní škole v Klokočove a Mateřské škole v Lúkach byly rekonstruované v roku 2000. Následně v letech 2003 – 2006 byly instalovány kotle na pelety ve školách (např. Mútne, Hruštín, Povina, Záriečie, Nová Bošáca, Nemšová, Lazy pod Makytou), největší kotelna v Ľubochni o výkonu 2,5 MW, která vytápí objekty Národního endokrinologického a diabetologického ústavu, obecní úřad, základní a mateřskou školu, kotelna v Odborném léčebném ústavu psychiatrickém na Prednej Hore, či ve středních školách v Námestove–Slanickej Osade a Rožňave. Podle zvláštního finančního modelu se zrealizovalo i 12 pilotních kotelen na dřevné pelety i v rodinných domech a u malých podnikatelů. V současnosti je v provozu 44 zrekonstruovaných kotelen na pelety ve výkonu od 15 kW v rodinných domech, přes několik 100 kW kotlů až po 2,5 MW kotelnu [25]. Rekonstrukci zdrojů tepla na pelety v objektech členů BIOMASA a v dalších objektech, ve kterých se do té doby vytápělo fosilními palivy, se dosáhla nejen redukce emisí skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší, ale i optimalizace spotřeby energie v zapojených budovách, automatický a bezpečný provoz s vysokým komfortem vytápění i snížení nákladů na vytápění v porovnání s vytápěním olejem, elektřinou nebo zemním plynem. BIOMASA je lídrem v oblasti využívání biomasy na Slovensku. Zabývá se:

38


• • • • •

výrobou a prodejem dřevných pelet, rekonstrukcí kotelen z uhlí, koksu a kalů na biomasu (dřevné pelety), provozem a servisem vlastních kotelen na biomasu, prodejem tepla konečným odběratelům, propagací využívání biomasy na Slovensku.


39

LITERATURA [1]

BOHUNICKÁ, D.: Možnosti získania finančnej podpory na projekty využívania biomasy. In. Zborník prednášok „Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy“, Žilina 22.-23. 5. 2007, s. 15-18, ISBN 978-80969595-2-5

[2]

ĎUĎÁK, I.: Skúsenosti s prevádzkovaním zdrojov tepla na spaľovanie slamy. In. Zborník prednášok „Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy“, Žilina 22.-23. 5. 2007, s. 49-51, ISBN 978-80-969595-2-5

[3]

FEDOROVÁ, I. - JANDAČKA, J. - MIKULÍK, M.: Vplyv podmienok spaľovania dreva na tepelný výkon a produkciu emisií krbových kachlí. Energie z biomasy VII., sborník příspěvků ze semináře 21.-22. 2007, Brno, 2007, s. 45-48, ISBN 978-80-214-3542-1

[4]

JANDAČKA, J., MALCHO, M.: Biomasa ako zdroj energie. (Príručka), Juraj Štefúň – GEORG, Žilina, máj 2007, ISBN 978-80-969161-4-6

[5]

JANDAČKA, J., MALCHO, M., MIKULÍK, M.: Biomasa ako zdroj energie. Potenciál, druhy, bilancia a vlastnosti palív.(Štúdia), Juraj Štefúň – GEORG, Žilina, január 2007, ISBN 978-80-969161-3-9, s. 241

[6]

JANDAČKA, J. - MALCHO, M. - MIKULÍK, M.: Ekologické aspekty zámeny fosílnych palív za biomasu. Jozef Bulejčík, 010 01 Mojš 94, Žilina 2008, 228 s., ISBN 978-80-969595-5-6

[7]

JANDAČKA, J., MALCHO, M., MIKULÍK, M.: Technológie pre prípravu a energetické využitie biomasy. Jozef Bulejčík, 010 01 Mojš, Žilina, 2007, ISBN 978-80-969595-3-2, s. 222

[8]

JANDAČKA, J., MALCHO, M., MIKULÍK, M.: Vplyv materiálu výmurovky kúreniska v krbových kachlach na ich tepelné a emisné parametre. Acta Mechanica Slovaca, 4-D/2007, Strojnícka fakulta – TU v Košiciach, ISSN 13352393, s. 639-642

[9]

JANDAČKA, J., MIKULÍK, M.: Ekologické aspekty spaľovania biomasy a fosílnych palív. Metodická príručka. Juraj Štefúň – GEORG, Žilina, január 2008, 116 s., ISBN 978-80-969161-7-7

[10]

JANDAČKA, J., MIKULÍK, M.: Technológie pre zvyšovanie energetického potenciálu biomasy. Metodická príručka. Jozef Bulejčík, 010 01 Mojš, Žilina, 2007, ISBN 978-80-969595-4-9, s. 110

[11]

JANDAČKA, J., MIKULÍK, M.: Legislatíva EÚ a SR v oblasti obnoviteľných zdrojov energie. In. Zborník prednášok „Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy“, Žilina 22.-23. 5. 2007, s. 7-10, ISBN 97880-969595-2-5

[12]

JANDAČKA, J.,MALCHO, M., MIKULÍK, M., FEDOROVÁ, I.: Produkcia

40

EKONOMICKÉ ASPEKTY VYUŽÍVANÍ BIOMASY V PODMÍNKÁCH SR emisií pri spaľovaní v malých zdrojoch tepla. Acta metallurgica Slovaca 3/2007, ISSN 1335-1532, s. 127-130

[13]

KŇAZÚR, R.: Kotly na biomasu Justsen - skúsenosti s prevádzkou. In. Zborník prednášok „Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy“, Žilina 22.-23. 5. 2007, s. 41-44, ISBN 978-80-969595-2-5

[14]

LIPTÁK, L.: Skúsenosti s prípravou drevnej štiepky. In. Zborník prednášok „Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy“, Žilina 22.-23. 5. 2007, s. 31-32, ISBN 978-80-969595-2-5

[15]

MIKULÍK, M., MÜLLEROVÁ, J.: Technológia výroby metylesterov repky olejnej. Energie z biomasy VI, sborník příspěvků ze semináře, VŠB-TU Ostrava, 2007, s. 60-65, ISBN 978-80-248-1535-0

[16]

MIKULÍK, M., MÜLLEROVÁ, J.: Státní program vyššího využití biomasy a sluneční energie v domácnostech – riziko nebo přínos v rozvoji obnovitelných zdrojů energie na Slovensku. Energie z biomasy VII., sborník příspěvků ze semináře 21.-22. 2007, Brno, 2007, s. 121-124, ISBN 978-80-214-3542-1

[17]

MÜLLEROVÁ, J.: Ako ušetriť na náklady na vykurovanie, Štýl pre váš interiér a exteriér, II/2002, kontakt/juven Žilina, s. 6 - 7

[18]

MÜLLEROVÁ, J.: Drevo ako palivo, Štýl pre váš interiér a exteriér, I/2003, kontakt/juven Žilina, s. 6 - 7

[19]

MÜLLEROVÁ, J.: Lokálne vykurovanie drevom. Štýl pre váš interiér a exteriér, II/2003, kontakt /juven Žilina, s. 22 - 23

[20]

MÜLLEROVÁ, J.: Prečo sa rozhodnúť pre splyňovací kotol. Štýl pre váš interiér a exteriér, III/2003, kontakt/juven Žilina, s. 22 - 23

[21]

MÜLLEROVÁ, J. - MIKULÍK, M.: Bio-fuels as a solution of reduction of emission load from transport. Perners´s Contacts. Electronical technical magazine of technology, engineering and logistic in transport. Number: I., Vol.: III, 2008, p. 48, ISSN 1801-674X, dostupné z www: http://pernerscontacts.upce.cz/PC_082008.pdf

[22]

MÜLLEROVÁ, J. - MIKULÍK, M.,: Risk and crisis situations in gasification boilers operation. In.: 8ht international scietific conference Proceedings of Technology Systéme Operation 07, Prešov 2007, p. 154-156, ISBN 978-80-8073900-3

[23]

MÜLLEROVÁ, J. - ONDIRKOVÁ, J.: Biopalivá ako možné riešenie znižovania narastajúcich emisných záťaží v cestnej doprave. Energie z biomasy VII., sborník příspěvků ze semináře 21.-22. 2007, Brno, 2007, s. 141-146, ISBN 978-80-2143542-1

[24]

NOVÁK, J.: Perspektíva biomasy - legislatíva a programy na podporu využívania biomasy na národnej úrovni. In. Zborník prednášok „Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy“, Žilina 22.-23. 5. 2007, s. 1114, ISBN 978-80-969595-2-5


41

[25]

ŽIDEK, L., BOHUNICKÁ, D.: Drevné pelety - pohodlný zdroj energie – výroba a využívanie. In. Zborník prednášok „Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy“, Žilina 22.-23. 5. 2007, s. 33-36, ISBN 978-80969595-2-5

[26]

Informácia o potenciálnych možnostiach výroby bioetanolu a metylesteru rastlinných olejov v SR a ich použití v pohonných hmotách, [cit. 2007-05-24], dostupný z WWW: http://www.government.gov.sk/cgibin/Info/Usr/infou_view2.cgi?material=01&id=17&vlada_den=2000-05-10

[27]

Kotol naplno splnil naše predstavy. BLESK – spravodaj o energetickej efektívnosti. Intech Slovakia, s.r.o., leto – jeseň 2006, s. 8-9

[28]

Lacné teplo v Handlovej. BLESK – spravodaj o energetickej efektívnosti. Intech Slovakia, s.r.o., jeseň 2005, s. 4

[29]

Najväčší kotol VESKO-B vykuruje PPS Group, a. s. Detva. BLESK – spravodaj o energetickej efektívnosti. Intech Slovakia, s.r.o., leto 2007, s. 1-3

[30]

V Malackách začali kúriť drevom. BLESK – spravodaj o energetickej efektívnosti. Intech Slovakia, s.r.o., jar 2007, s. 6-7

[31]

http://www.build.gov.sk/mvrrsr/source/news/files/002747.doc

[32]

http://www.rokovania.sk/appl/material.nsf/0/E26E255A41611167C1256F340041 730B/$FILE/Zdroj.html

[33]

http://www.termonova.sk

EKONOMICKÉ ASPEKTY VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY V PODMÍNKÁCH SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Podklady pro vypracování studie Ekonomika při energetickém využívání biomasy

Recommend Documents