Efektivita dynamického nákupního systému ve veřejném vysokém školství v ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Efektivita dynamického nákupního systému ve veřejném vysokém školství v ČR Diplomová práce

Vedoucí práce: JUDr. Michaela Poremská, Ph.D.

Bc. Jana Štohanzlová

Brno 2013

Děkuji vedoucí diplomové práce JUDr. Michaele Poremské, Ph.D. za odborné vedení, poskytnutou pomoc, cenné rady, připomínky a veškerou podporu při psaní této diplomové práce. Ráda bych také poděkovala rodině a přátelům za podporu po celou dobu studia.

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v přehledu literatury. V Brně dne 20. května 2013

_______________________

Abstract Štohanzlová, J. The effectiveness of the dynamic purchasing system at public universities in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2013. The main aim of this thesis is to evaluate the effectiveness of the dynamic purchasing system during public procurement at public universities. Basic concepts of public tenders as well as the computerization of the public procurement and the dynamic purchasing system are characterised in the thesis. The thesis deals with the finding of economic benefits of public procurement through dynamic purchasing system at selected public universities. The financial savings and the time saved by the public procurements at selected public universities are compared. Keywords public tender, electronization of public procurement, dynamic purchasing system, public university, financial saving of procurement, time saving of procurement

Abstrakt Štohanzlová, J. Efektivita dynamického nákupního systému ve veřejném vysokém školství v ČR. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Diplomová práce se zabývá zhodnocením efektivnosti dynamického nákupního systému při zadávání veřejných zakázek na veřejných vysokých školách. V práci jsou popsány základní pojmy veřejných zakázek. Dále je popsána elektronizace zadávání veřejných zakázek a dynamický nákupní systém. Vlastní práce se zabývá zjištěním ekonomických výhod při zadávání veřejných zakázek prostřednictvím dynamického nákupního systému na vybraných veřejných vysokých školách. Práce jedná o komparaci finančních a časových úspor zjištěných při zadávání veřejných zakázek na vybraných veřejných vysokých školách. Klíčová slova veřejná zakázka, elektronizace zadávání veřejných zakázek, dynamický nákupní systém, veřejná vysoká škola, finanční úspora zadávání, časová úspora zadávání

Obsah

11

Obsah 1

Úvod práce

17

2

Cíl práce

19

3

Materiál a metody

20

4

Veřejné zakázky

22

5

4.1

Zadavatel veřejné zakázky ........................................................................... 23

4.2

Dělení veřejných zakázek ............................................................................. 24

4.2.1

Veřejné zakázky dle předmětu............................................................ 24

4.2.2

Veřejné zakázky dle výše jejich předpokládané hodnoty............... 25

Elektronizace zadávání veřejných zakázek 5.1

28

Strategické dokumenty ................................................................................. 29

5.1.1 Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 ................................................................. 29 5.1.2 Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 .......................................................................................................... 31 5.2 6

7

Pojmy elektronizace veřejných zakázek..................................................... 32

Dynamický nákupní systém

34

6.1

Zavedení dynamického nákupního systému ............................................ 35

6.2

Zařazení do dynamického nákupního systému........................................ 37

6.3

Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému ......... 38

6.4

Dynamický nákupní systém a veřejné vysoké školy................................ 41

Úspora veřejných zadavatelů při zadávání veřejných zakázek 7.1

43

Finanční úspora.............................................................................................. 46

7.1.1

Finanční úspora dosažená za rok 2010............................................... 47

7.1.2

Finanční úspora dosažená za rok 2011............................................... 49

12

Obsah

7.1.3 7.2

Finanční úspora dosažená za rok 2012 ............................................... 53

Časová úspora ................................................................................................ 57

7.2.1

Časová úspora za rok 2010 ................................................................... 58

7.2.2


7.2.3


7.2.4

Časová úspora v letech 2010 až 2012 .................................................. 69

7.3 Vztah mezi počtem pracovníků a studentů vysoké školy a předpokládanou hodnotou veřejných zakázek ................................................ 70 7.4

Vztah mezi počtem došlých nabídek a délkou zadávacího řízení.......... 72

7.5

Vztah mezi délkou zadávacího řízení a dosaženou finanční úsporou .. 75

8

Diskuze

78

9

Závěr

83

10

Literatura

85

Seznam obrázků

13

Seznam obrázků Obr. 1

Finanční úspora v roce 2010

49

Obr. 2


52

Obr. 3


56

Obr. 4

Minimální doba trvání jedné veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému na ICT

58

Obr. 5

Doba trvání veřejných zakázek v roce 2010

61

Obr. 6


64

Obr. 7


68

Obr. 8

Doba trvání veřejných zakázek v letech 2010 až 2012

70

Obr. 9

Vztah mezi počtem došlých nabídek a délkou zadávacího řízení na Masarykově univerzitě 73

Obr. 10 Vztah mezi počtem došlých nabídek a délkou zadávacího řízení na Ostravské univerzitě 73 Obr. 11 Vztah mezi počtem došlých nabídek a délkou zadávacího řízení na Univerzitě Palackého 74 Obr. 12 Vztah mezi délkou zadávacího řízení a dosaženou úsporou na Masarykově univerzitě

76

Obr. 13 Vztah mezi délkou zadávacího řízení a dosaženou úsporou na Ostravské univerzitě

76

Obr. 14 Vztah mezi délkou zadávacího řízení a dosaženou úsporou na Univerzitě Palackého

77

14

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Limity nadlimitních veřejných zakázek

26

Tab. 2

Hraniční limity podlimitních veřejných zakázek a veřejných zakázek malého rozsahu

27

Tab. 3

Finanční úspora na Masarykově univerzitě za rok 2010

47

Tab. 4

Finanční úspora na Univerzitě Palackého za rok 2010

48

Tab. 5


50

Tab. 6

Finanční úspora na Ostravské univerzitě za rok 2011

50

Tab. 7


51

Tab. 8


53

Tab. 9


54

Tab. 10 Finanční úspora na Univerzitě Palackého za rok 2012

55

Tab. 11 Doba trvání dílčích veřejných zakázek na Masarykově univerzitě za rok 2010 59 Tab. 12 Doba trvání dílčích veřejných zakázek na Univerzitě Palackého za rok 2010

60

Tab. 13 Doba trvání dílčích veřejných zakázek na Masarykově univerzitě za rok 2011 62 Tab. 14 Doba trvání dílčích veřejných zakázek na Ostravské univerzitě za rok 2011

62

Tab. 15 Doba trvání dílčích veřejných zakázek na Univerzitě Palackého za rok 2011

63

Tab. 16 Doba trvání dílčích veřejných zakázek na Masarykově univerzitě za rok 2012 66

Seznam tabulek

15

Tab. 17 Doba trvání dílčích veřejných zakázek na Ostravské univerzitě za rok 2012 66 Tab. 18 Doba trvání dílčích veřejných zakázek na Univerzitě Palackého za rok 2012

67

Tab. 19 Střední hodnota dob trvání veřejných zakázek

69

Tab. 20 Počty pracovníků a studentů veřejných vysokých škol v roce 2010 71 Tab. 21 Počty pracovníků a studentů veřejných vysokých škol v roce 2011 71

16

Seznam tabulek

Úvod práce

17

1 Úvod práce Veřejné zakázky představují specifický způsob uzavírání obchodů mezi zadavatelem a uchazečem, kdy tyto strany vystupují jako rovnocenní obchodní partneři. Z ekonomického hlediska dle Jurčíka (2011) slouží veřejné zakázky k věcnému a materiálnímu zabezpečení chodu převážně orgánů veřejné správy plněními, která si tyto orgány nemohou či z ekonomických důvodů ani nechtějí zabezpečit svými prostředky, a současně se realizací veřejných zakázek sledují společensky prospěšné cíle spočívající ve snížení nezaměstnanosti a podpoře zaměstnávání specifických kategorií osob. Cílem při zadávání veřejných zakázek je především vytvoření transparentního soutěžního prostředí, které by mělo zabezpečit účelnost a efektivní alokaci vynakládaných veřejných prostředků, a tím dosažení finančních úspor. Na veřejné zakázky jsou tedy vynakládány veřejné prostředky, to znamená, že jsou financované ze státního rozpočtu. Taktéž musejí být vytvářeny předpoklady, aby zadavatelé uzavírali smluvní vztahy, ve kterých dochází k plnění z veřejných prostředků, při zajištění řádně fungujícího soutěžního prostředí a při dodržení principů rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásady transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Trh veřejných zakázek představuje významnou součást národního hospodaření. Mezi lety 2006 až 2011 tvořil zhruba 13-16 procent hrubého domácího produktu v České republice, což v absolutní výši představuje částku kolem 500 až 600 miliard korun (Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice, 2012). Výdaje, které jsou alokované prostřednictvím veřejných zakázek, tedy představují významnou část veřejných výdajů a HDP. Zadávání veřejných zakázek je v České republice upraveno zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen Zákon o veřejných zakázkách), který vstoupil v platnost 1. července roku 2006. Zásadní protikorupční novela zákona č. 55/2012 Sb., o veřejných zakázkách, která vstoupila v platnost 1. dubna 2012, má posílit transparentnost zadávání veřejných zakázek, zefektivnit výběrová řízení a minimalizovat nedostatky dosud platného zákona o veřejných zakázkách (Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2011). Veřejné zakázky je možné zadávat dvojím způsobem. Zaprvé je možné veřejné zakázky zadávat klasickým listinným způsobem, druhou možností je využití elektronického způsobu zadávání, přičemž zákon o veřejných zakázkách zrovnoprávňuje oba

18

Úvod práce

způsoby zadávání veřejných zakázek. Je tedy pouze na zadavateli, který způsob zadávání veřejných zakázek si vybere. Elektronický způsob zadávání veřejných zakázek představuje proces zadávání veřejných zakázek, kdy některé nebo všechny úkony v zadávacím řízení jsou realizovány prostřednictvím elektronických prostředků. Elektronizace zadávání veřejných zakázek je významná pro rozšíření využití elektronického obchodu v České republice, neboť veřejné nákupy představují významnou část transakcí národního hospodářství. Cílem elektronizace veřejných zakázek je zvýšit efektivnost vynaložených prostředků a snížit organizační náročnost zadávání veřejných zakázek. Jednou ze snah o rozšíření elektronického zadávání veřejných zakázek je dynamický nákupní systém, který slouží zadavatelům pro nákup komodit, které nakupují opakovaně. Dynamický nákupní systém představuje plně elektronický způsob zadávání veřejných zakázek, který se používá pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Používání dynamického nákupního systému zajišťuje v zadávacím řízení jeho flexibilitu a transparentnost. Dynamický nákupní systém používají v České republice například Vojenské lesy a statky ČR, s. p., Ministerstvo obrany či některé veřejné vysoké školy. Veřejné vysoké školy v České republice představují vzdělávací instituce, jejichž klíčovou úlohou je vědecký, kulturní, sociální a ekonomický rozvoj společnosti. Veřejné vysoké školy jsou financovány především dotacemi ze státního rozpočtu. Veřejné vysoké školy jsou podle zákona o veřejných zakázkách veřejným zadavatelem, a proto tedy každé poskytnutí dodávek, služeb či stavebních prací, za které veřejné vysoké školy platí, je veřejnou zakázkou. Pro veřejné vysoké školy v České republice, které mají povinnost elektronizace veřejných zakázek, sčítací povinnost plnění veřejných zakázek a bohatě členitou strukturu školy, může být jednou ze snah efektivnějšího řízení veřejných zakázek právě dynamický nákupní systém.

Cíl práce

19

2 Cíl práce Hlavním cílem této diplomové práce je posouzení, zda používání dynamického nákupního systému při zadávání veřejných zakázek přináší veřejným vysokým školám v České republice, které představují veřejné zadavatele, ekonomické výhody. V práci bude zkoumána následující hypotéza: zavedení dynamického nákupního systému při zadávání veřejných zakázek přináší veřejným zadavatelům časové a finanční úspory. V práci jsou analyzovány dynamické nákupní systémy třech vybraných veřejných vysokých škol v České republice. Konkrétně se jedná o Masarykovu univerzitu, Ostravskou univerzitu v Ostravě a Univerzitu Palackého v Olomouci. Posouzení dosažení ekonomických výhod, které jsou cílem práce, je rozděleno na dvě části. V první části je zkoumáno dosažení časových úspor na jednotlivých veřejných vysokých školách a v druhé části je zkoumáno dosažení úspor finančních. Následně bude v práci provedena komparace výsledků časových i finančních úspor mezi těmito třemi veřejnými vysokými školami navzájem. Mezi dílčí cíle práce můžeme zařadit zjištění, zda má počet pracovníků a studentů veřejné vysoké školy vliv na hodnotu jednotlivých veřejných zakázek v dynamických nákupních systémech. Dále, zda má počet došlých nabídek na realizaci konkrétní veřejné zakázky vliv na délku zadávacího řízení veřejné zakázky nebo zda existuje vliv mezi délkou zadávacího řízení a dosaženou úsporou.

20

Materiál a metody

3 Materiál a metody Tato kapitola bude obsahovat způsoby získání jednotlivých zdrojových dat, použité metody a postupy při zpracování práce. V práci bude v literární rešerši použita metoda deskripce veřejných zakázek, elektronického zadávání veřejných zakázek a dynamického nákupního systému. Na základě studia Zákona o veřejných zakázkách a odborné literatury budou popsány základní pojmy veřejných zakázek, jako je popis veřejné zakázky, znaků veřejných zakázek, zadavatelů a dělení veřejných zakázek dle předmětu a výše předpokládané hodnoty. V další části je zpracována elektronizace zadávání veřejných zakázek, ve které je uvedena historie zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek v České republice na základě strategických dokumentů a zpráv o plnění těchto strategických dokumentů, jsou zde také uvedeny základní pojmy elektronického zadávání veřejných zakázek. Data pro tuto část práce byla čerpána především z Portálu o veřejných zakázkách a koncesích Ministerstva pro místní rozvoj. V poslední části literární rešerše je popsán institut dynamického nákupního systému, jeho zavedení, zařazení dodavatelů do dynamického nákupního systému a samotná realizace zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému. Také je zde uvedena souvislost se zadáváním veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému na veřejných vysokých školách. Ve vlastní práci bude použita metoda analýzy jednotlivých veřejných zakázek zadávaných v dynamickém nákupním systému na vybraných vysokých školách v České republice v období let 2010 až 2012. Výběr škol bude omezen používáním elektronického nástroje E-ZAK pro zadávání veřejných zakázek. Vybrány byly tři veřejné vysoké školy České republiky, mezi které patří Masarykova univerzita, Ostravská univerzita v Ostravě a Univerzita Palackého v Olomouci. Na elektronických nástrojích E-ZAK jednotlivých veřejných vysokých škol (https://zakazky.muni.cz/, https://zakazky.upol.cz/, https://zakazky.osu.cz/) jsou umístěny dokumenty, které mají veřejné vysoké školy povinnost zveřejňovat. Dalším místem pro čerpání potřebných údajů je Věstník veřejných zakázek (http://www.isvzus.cz/). Ze studovaných podkladů budou pomocí komparační metody zjištěny finanční úspory a pomocí metody syntézy stanoveny průběhy zadávacích řízení pro určení časových úspor. Tato kapitola tedy bude rozdělena na dvě části. V první části dojde ke zjištění předpokládaných hodnot ze zadávacích dokumentací jednotlivých veřejných zakázek a jejich porovnání s vysoutěženou

Materiál a metody

21

hodnotou, to znamená cenou uvedenou ve smlouvě. Na základě komparace těchto dvou hodnot je možné dosáhnout procentuální finanční úspory. V druhé části bude provedena analýza jednotlivých dokumentů, které je potřeba k veřejné zakázce vyhotovit. Pomocí syntézy dojde k vybrání důležitých dat, která stanovují průběh zadávacího řízení, který v této práci začíná odesláním Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému do Věstníku veřejných zakázek a končí podpisem smlouvy. Na základě takto zjištěných dat bude možné vytvořit časový harmonogram jednotlivých veřejných zakázek a tím i zjištění doby trvání jednotlivých zadávacích řízení. Výsledky jednotlivých škol, tedy finanční úspora mezi předpokládanou hodnotou a vysoutěženou hodnotou a časové harmonogramy jednotlivých veřejných zakázek, budou vzájemně zkomparovány a na základě takto dosažených výsledků bude možné posoudit, zda bylo dosaženo nějakých úspor, a pokud ano, tak v jaké výši jich bylo dosaženo. Taktéž bude odpovězeno na dílčí cíle práce, mezi které můžeme zařadit zjištění, zda má počet pracovníků a studentů veřejné vysoké školy vliv na hodnotu jednotlivých veřejných zakázek v dynamických nákupních systémech. Jako další dílčí cíl může být považována otázka, zda má počet došlých nabídek na realizaci konkrétní veřejné zakázky vliv na délku zadávacího řízení veřejné zakázky. Následujícím dílčím cílem může být zjištění, zda existuje nějaký vztah mezi délkou zadávacího řízení veřejné zakázky a dosaženou úsporou na realizované veřejné zakázce.

22

Veřejné zakázky

4 Veřejné zakázky Veřejná zakázka je veřejnou zakázkou tehdy, je-li realizovaná na základě úplatné písemné smlouvy, která je uzavřená mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli a to tehdy, jestliže postup, který vede k uzavření této smlouvy, je upraven zákonem o veřejných zakázkách. Tento postup začíná uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení a končí uzavřením smlouvy, respektive rozhodnutím o zrušení výběrového řízení. Mezi základní znaky veřejné zakázky náleží smluvní vztah, kdy se na předmět veřejné zakázky uzavírá smlouva mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, a to na základě postupu daném zákonem o veřejných zakázkách. Tento postup je závazný a vede k uzavření smlouvy a jejímu následnému plnění. Jestliže nedochází při výběru smluvního partnera ke smluvnímu vztahu, ale předmět plnění přímo vyplývá ze zákona pro konkrétní právnickou nebo fyzickou osobu, nejedná se o veřejnou zakázku. Dalším znakem veřejné zakázky je úplatnost. Veřejnou zakázkou nemůže být bezúplatná dodávka zboží, bezúplatné poskytnutí služeb ani bezúplatné provedení prací. A to ani tehdy, pokud by byly splněny ostatní podmínky pro postup podle zákona o veřejných zakázkách. Zpravidla se jedná o úplatu poskytovanou v penězích, ale může se jednat i o jiné, v penězích vyjádřitelné plnění. Předmětem plnění, který představuje další znak veřejných zakázek, jsou dodávky, poskytnutí služeb nebo provedení stavebních prácí. Do tohoto výčtu můžeme zahrnout vše, v podstatě neexistuje plnění, které by do tohoto výčtu nemohlo být zařazeno. Smluvní strany smlouvy tvoří další znak veřejných zakázek. Mezi smluvní strany patří zadavatel na jedné straně a vybraný dodavatel na straně druhé. Jestliže subjekt vynakládající prostředky je zákonem definován jako zadavatel, pak je zakázku nutné zadávat podle zákona o veřejných zakázkách (Jurčík, 2011). Posledním znakem veřejných zakázek je, že zadavatel je tou stranou smlouvy, která požaduje získání plnění veřejné zakázky a dodavateli poskytuje za poskytnuté plnění veřejné zakázky úplatu. Dodavatel je tou stranou, která poskytuje plnění veřejné zakázky, spočívající v dodávce zboží, poskytnutí služeb či stavebních prácí a za toto plnění požaduje úplatu.

Veřejné zakázky

4.1

23

Zadavatel veřejné zakázky

Zadavatelem veřejných zakázek může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel tvoří tři základní kategorie zadavatelů veřejných zakázky. Zvláštní kategorii pak představuje centrální zadavatel či sdružení zadavatelů. Zadavatel musí při postupu zadávání veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zabezpečit transparentnost znamená, že zadávací proces veřejných zakázek musí být průhledný, předvídatelný a veřejně kontrolovatelný. Rovné zacházení se vyznačuje tím, že zadavatel postupuje vůči všem dodavatelům stejným způsobem, to znamená, že by měl být neutrální, a zákaz diskriminace spočívá v nezvýhodňování jednoho dodavatele nad jinými dodavateli. Mezi veřejné zadavatele řadíme stát reprezentovaný svými organizačními složkami (například ministerstva), státní příspěvkové organizace (například Ředitelství silnic a dálnic), územní samosprávné celky (kraje, obce, městské části a obvody) a příspěvkové organizace, kde funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek (například oblasti školství, zdravotnictví nebo zoologické zahrady). Veřejným zadavatelem je i jiná právnická osoba (například Česká národní banka, veřejné vysoké školy), a to tehdy, pokud byla založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně je financována nebo ovládána státem či jiným veřejným zadavatelem, a nebo právnická osoba, jejíž více než polovinu členů ve statutárním, správním, dozorčím nebo kontrolním orgánu jmenuje stát nebo jiný veřejný zadavatel. Veřejným zadavatelem může být pouze osoba právnická, nikoliv fyzická. Dotovaný zadavatel je fyzická či právnická osoba zadávající veřejnou zakázku, která je hrazena z více než 50 % z nevratných peněžních prostředků ze strany veřejného zadavatele nebo pokud veřejné prostředky na veřejnou zakázku přesáhnout 200 000 000 Kč. Do kategorie peněžních prostředků poskytnutých zadavatelem je třeba řadit rovněž prostředky pocházející z fondů Evropské unie (Podešva, Olík, Janoušek, Stránský, 2011). Mezi fondy Evropské unie patří Strukturální fondy, Fond soudržnosti, Operační programy apod. Mezi sektorové zadavatele patří fyzická nebo právnická osoba, která vykonává některou z relevantních činností podle zákona o veřejných zakázkách a která tuto činnost vykonává na základě zvláštního nebo výhradního práva nebo pokud nad touto osobou veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňuje dominantní vliv tím, že disponuje většinou hlasovacích práv sám, či na základě dohody s jinou osobu, nebo jmenuje či volí více než polovinu jejích členů ve statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. Relevantní činností

24

Veřejné zakázky

může být např. činnost v odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství apod. Specifickou kategorii zadavatelů veřejných zakázek představuje centrální zadavatel. Centrální zadavatel je veřejný zadavatel, který provádí centralizované zadávání. Centrální zadavatel umožňuje zadavatelům pořizovat zboží, služby a stavební práce prostřednictvím zadavatele, který za ně podstoupí zadávací řízení. Centrální zadávání lze realizovat ve formě tzv. předprodeje bez navýšení ceny, kdy centrální zadavatel pro jiného zadavatele pořizuje dodávky či služby na svůj účet a následně je prodává jednotlivým zadavatelům bez navýšení ceny. Druhou formou je pořizování plnění na účet ostatních zadavatelů. Odpovědnost za řádný průběh celého zadávacího řízení nese centrální zadavatel. Vztahy mezi centrálním zadavatelem a zadavateli se řídí písemnou smlouvou, kterou jsou účastníci povinni uzavřít ještě před zahájením centralizovaného zadávání. Kritériem pro rozhodnutí zadavatele, zda využít institut centrálního zadávání, by měla být skutečnost, zda prostřednictvím centrálního zadavatele lze dosáhnout úspor, tedy zda jde o efektivnější a hospodárnější formu realizace veřejné investice (Jurčík, 2011).

4.2

Dělení veřejných zakázek

Veřejné zakázky se dělí dle předmětu a dle jejich předpokládané hodnoty. Dle předmětu se veřejné zakázky dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce. Dle výše jejich předpokládané hodnoty dělíme veřejné zakázky na veřejné zakázky nadlimitní, veřejné zakázky podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. 4.2.1

Veřejné zakázky dle předmětu

Veřejná zakázka na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je koupě movitých věcí, tedy zboží. Toto pořízení zboží může proběhnout i na základě koupě na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě, tedy leasingu. Veřejná zakázka na stavební práce je veřejná zakázka na provedení nové stavby, stavební změny dokončené stavby, udržovací práce na stavbě, odstranění stávající stavby a jakýchkoli stavebních prací podle přílohy č. 3 zákona o veřejných zakázkách, které odpovídají požadavkům určeným zadavatelem, včetně stavebních prací pořizovaných s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb poskytovaných zadavateli jinou osobou.

Veřejné zakázky

25

Veřejná zakázka na služby je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí služby. Dále sem patří poskytnutí zboží, pokud je předpokládaná hodnota poskytovaných služeb vyšší než předpokládaná hodnota poskytovaného zboží, a také mezi veřejné zakázky na služby můžeme zařadit zakázku na stavební práce, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby. Výčet služeb je uveden v přílohách č. 1 a č. 2 zákona o veřejných zakázkách. Existují i tzv. smíšené veřejné zakázky. V některých případech může veřejná zakázka spočívat částečně jak například z dodávek zboží, tak částečně v poskytnutí služeb. V tomto případě se dle Podešvy, Olíka, Janouška a Stránského (2011) a dle Jurčíka (2011) uplatní u dodávek zboží a poskytnutí služeb tzv. princip „těžiště“, tzn. že se bude jednat o takový předmět veřejné zakázky, který bude mít vyšší předpokládanou hodnotu. Jestliže jsou na jedné straně služby či dodávky zboží a na druhé straně stavební práce, tak záleží na základním účelu veřejné zakázky. Dle Podešvy, Olíka, Janouška a Stránského (2011) se potom jedná o zásadu základního účelu. Pokud jsou základním účelem stavební práce, jedná se o veřejnou zakázku na stavební práce. Jestliže mají stavební práce pouze vedlejší účel, jedná se bez ohledu na finanční hodnotu o veřejnou zakázku na dodávku zboží či poskytnutí služeb. 4.2.2

Veřejné zakázky dle výše jejich předpokládané hodnoty

Nejdříve si uvedeme, co je předpokládaná hodnota. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky představuje přepokládanou výši peněžitého závazku, který vyplývá z plnění veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotu je zadavatel vždy povinen stanovit před zahájením postupu v zadávacím řízení. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodující cena bez DPH. Zadavatel stanovuje předpokládanou hodnotu v souladu s pravidly stanovenými zákonem o veřejných zakázkách a dále na základě údajů a informacích o veřejných zakázkách stejného nebo podobného předmětu plnění. Jestliže zadavatel takovéto údaje nemá k dispozici, stanoví přepokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním. Další možností stanovení předpokládané hodnoty je použít údaje a informace získané jiným vhodným způsobem. Zadavatelé nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené zákonem

26

Veřejné zakázky

o veřejných zakázkách. Tímto by se totiž vyhnuly režimu zadávání podle zákona. Na konkrétní výši přepokládané hodnoty závisí postup zadavatele v celém průběhu zadávacího řízení, zejména je předpoklad hodnoty rozhodující pro zadavatelům úsudek o tom, zda je vůbec třeba podle zákona o veřejných zakázkách uskutečňovat jednotlivé konkrétní procedurální kroky, a pokud ano, pak jakým konkrétním způsobem (v závislosti na tom, zda jde o veřejnou zakázku podlimitní nebo nadlimitní), případně zda se při uskutečňování jednotlivých kroků podle zákona o veřejných zakázkách nepostupuje (jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu) (Raus, 2011). Nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota bez DPH dosáhne nebo překročí finanční limit stanovený jednotně pro všechny země Evropské unie. Eurové finanční limity pro dodávky, služby a stavební práce jsou každé dva roky upravovány sdělením Evropské komise a tímto sdělením jsou také přepočítávány na české koruny. V následující tabulce 1 vidíme finanční limity pro veřejné zakázky platné do 31. 12. 2011 a nové finanční limity platné od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013. Pokud tedy přepokládaná hodnota veřejné zakázky bez DPH dosáhne nejméně tohoto platného limitu, jedná se potom o nadlimitní veřejnou zakázku. Tab. 1

Limity nadlimitních veřejných zakázek

Druh veřejné zakázky Veřejné zakázky na dodávky a služby Česká republika (stát) Samospráva (obce, kraje) Sektoroví zadavatelé Veřejné zakázka na stavební práce Zdroj:

do 31. 12. 2011

od 1. 1. 2012

3 236 000,- Kč 4 997 000,- Kč 10 020 000,- Kč 125 451 000,- Kč

3 256 000,- Kč 5 010 000,- Kč 10 021 000,- Kč 125 265 000,- Kč

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

Podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota překročí finanční limit veřejné zakázky malého rozsahu a nedosáhne finančního limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku. Veřejná zakázka malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž přepokládaná hodnota nedosáhne finančního limitu pro podlimitní veřejné zakázky. V tabulce 2 jsou znázorněny hraniční finanční limity, podle kterých dělíme veřejné zakázky na podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. V tabulce jsou uvedeny finanční limity platné do 31. 3. 2012, dále

Veřejné zakázky

27

aktuálně platné finanční limity od 1. 4. 2012 a pro porovnání finanční limity, které budou platné od 1. 1. 2014. Tab. 2

Hraniční limity podlimitních veřejných zakázek a veřejných zakázek malého rozsahu

Druh veřejné zakázky Veřejná zakázka na dodávky Veřejná zakázka na služby Veřejná zakázka na stavební práce Zdroj:

Do 31. 3. 2012 2 000 000,- Kč 2 000 000,- Kč

Od 1. 4. 2012 1 000 000,- Kč 1 000 000,- Kč

Od 1. 1. 2014 1 000 000,- Kč 1 000 000,- Kč

6 000 000,- Kč

3 000 000,- Kč

1 000 000,- Kč

Vlastní práce autora

Snížení limitů významně rozšíří množství veřejných zakázek, které budou spadat pod režim zadávání podle zákona. Dojde tím určitě ke zvýšení transparentnosti, pro menší zadavatele však tato změna bude znamenat vyšší administrativní zátěž a náklady na organizaci veřejných zakázek (Havlová, 2011).

28

Elektronizace zadávání veřejných zakázek

5 Elektronizace zadávání veřejných zakázek Elektronický způsob zadávání veřejných zakázek představuje proces zadávání veřejných zakázek, kdy některé nebo všechny úkony v zadávacím řízení jsou realizovány prostřednictvím elektronických prostředků. Pojem elektronizace zadávání veřejných zakázek ale není v zákoně o veřejných zakázkách definován. Elektronické zadávání veřejných zakázek je upraveno pouze zmíněním se o elektronických prostředcích a elektronických nástrojích. Další požadavky, které se týkají elektronického zadávání veřejných zakázek, jsou však upraveny prováděcími právními předpisy. Elektronizace celého procesu zadávání veřejných zakázek není povinná. Je pouze na rozhodnutí zadavatele, zda pro zadávání veřejných zakázek použije postup, který je založený na listinných dokumentech, nebo zda zadávací řízení bude realizovat elektronicky. Dle Brože (1/2006) je hlavní důvod, proč elektronizovat proces zadávání veřejných zakázek, takový, že elektronizace přináší finanční a časové úspory a zároveň je to mnohdy i pohodlnější. Nicméně je důležité poznamenat, že některé úkony v zadávacím řízení jsou od novely zákona č. 55/2012 Sb., o veřejných zakázkách povinně elektronické, a to uveřejňováním na profilu zadavatele. Z důvodu zvýšení efektivity zadávání veřejných zakázek, ale i z důvodu snahy o modernizaci a větší otevřenost evropských trhů s veřejnými zakázkami a posílení konkurenčního prostředí, byl do zadávacích směrnic ES (2004/18/ES a 2004/17/ES) zapracován komplexní rámec elektronického zadávání veřejných zakázek (Brož, 1/2006). Tyto zadávací směrnice zrovnoprávňují elektronický a listinný způsob zadávání veřejných zakázek, stanovují požadavky na elektronické nástroje a zavádějí nové instituty elektronického zadávání veřejných zakázek, kterými jsou dynamický nákupní systém, elektronická aukce a elektronický katalog. Všechna ustanovení upravující elektronizaci procesu zadávání veřejných zakázek byla ze zadávacích směrnic ES převzata do národní legislativy České republiky. Elektronizace zadávání veřejných zakázek má v České republice své počátky od 1. července roku 2006, kdy vstoupil v platnost Zákon o veřejných zakázkách. Elektronizace zadávání veřejných zakázek je významná pro rozšíření využití elektronického obchodu v České republice, neboť veřejné nákupy představují významnou část transakcí národního hospodářství. Cílem elektronizace veřejných zakázek je zvýšit efektivnost vynaložených prostředků a snížit organizační náročnost zadávání veřejných zakázek. Elektronické


29

zadávání veřejných zakázek může přispět ke zvýšení hospodářské soutěže a zefektivnění veřejných zakázek, a to zejména v případech, kdy opakovaný nákup umožňuje zvýšení efektivnosti (Bovis, 2007).

5.1

Strategické dokumenty

Pro implementaci elektronického zadávání veřejných zakázek vyzvala Evropská komise ve svém Akčním plánu členské státy k zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do procesu zadávání veřejných zakázek. Z Akčního plánu EU vyplývá požadavek, aby členské státy zpracovaly strategické dokumenty vedoucí k zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek. Česká republika dosud schválila dva strategické dokumenty. Prvním je „Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010“ a druhým, pro následující období, je „Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015“. Tyto dokumenty vyjadřují aktivní postoj vlády České republiky k zavádění elektronizace zadávání veřejných zakázek. Hlavním úkolem strategických dokumentů je vytvoření efektivního prostředí pro elektronické zavádění veřejných zakázek. 5.1.1

Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010

Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 (dále jen Národní plán) udává směr, jakým vláda České republiky plánuje zavedení elektronizace do procesu zadávání veřejných zakázek, stanovuje dosažitelné cíle, pro jednotlivé kategorie veřejných zakázek, zadavatelů či procesů zadávacího řízení, deklaruje aktivní postoj vlády České republiky k přijetí nejmodernějších postupů v oblasti elektronického obchodu a podporu zadavatelům při implementaci elektronizace v rámci svých organizací, rámcově popisuje jednotlivé aktivity a stanovuje opatření, prostřednictvím nichž bude dosaženo cílového stavu elektronického zadávání veřejných zakázek v České republice, definuje rámec pro monitorování úspěšnosti zavedení elektronických nástrojů prostřednictvím sady indikátorů a identifikuje rizika, která souvisí s implementací Národního plánu a která mohou ohrozit realizaci přínosů spojovaných s elektronickým zadáváním veřejných zakázek (Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010, 2006).

30


Cílem Národního plánu je zavedení potřebné legislativy týkající se elektronického zadávání veřejných zakázek, podpora jednotlivých kroků elektronického zadávání veřejných zakázek a zvýšení atraktivity elektronického zadávání veřejných zakázek. Realizace Národního plánu je uskutečňována řadou opatření a úkolů vedoucí k rozvoji elektronického zadávání veřejných zakázek v České republice. Na těchto opatřeních a úkolech se podílí Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zemědělství, Správa státních hmotných rezerv a Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Ministr pro místní rozvoj má povinnost každoročně předkládat vládě zprávu za předcházející rok o plnění Národního plánu. V rámci plnění jednotlivých opatření Národního plánu v období let 2006 až 2010 bylo dosaženo zejména následujících výsledků. Byla schválena příslušná legislativa, a to zákonem o veřejných zakázkách, který byl několikrát novelizován. Byl zprovozněn Informační systém o veřejných zakázkách a vytvořen Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Byl zaveden institut centralizovaného zadávání a rámcových smluv. Došlo k zpracování individuálních strategií elektronizace ze strany jednotlivých ústředních orgánů státní správy a ke zpracování projektu Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Byla přijata Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu a zahájen provoz datových schránek a autorizované konverze dokumentů. Většina opatření Národního plánu, která nebyla splněna do roku 2010, byla přesunuta do nové Strategie elektronizace. Projekt Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek Realizace projektu Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (dále jen NIPEZ) je reakcí Ministerstva pro místní rozvoj na pomalý postup v rozvoji elektronizace zadávání veřejných zakázek způsobený absencí robustního nástroje pro elektronické zadávání, respektive chybějící infrastrukturou pro elektronické zadávání a finanční náročnosti zavádění elektronizace pro jednotlivé zadavatele. Hlavním cílem tohoto projektu je dosáhnout finančních úspor, a to elektronizací zadávání veřejných zakázek v České republice. Finančních úspor lze dosáhnout snížením cen nakupovaných komodit a snížením transakčních nákladů spojených se zadáváním veřejných zakázek. Vedle finančních úspor je dalším cílem zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Využíváním NIPEZ dojde ke snazší komunikaci, mnohem efektivnějšímu rozhodování, rychlejšímu vyhodnocení a v neposlední míře elektronizací celého


31

procesu výrazně ubude byrokracie a posílí se systémová pravidla pro zadávání (NIPEZ, manažerské shrnutí, 2009). NIPEZ zahrnuje dva základní nástroje, které podporují zadávání veřejných zakázek. Jsou jimi e-tržiště určená pro rychlé a operativní nákupy standardizovatelných komodit (např. nábytek nebo elektronika) a národní elektronický nástroj (dále jen NEN) pro strategické nákupy obtížně standardizovatelných komodit (např. stavební práce). V případech, kdy si zadavatel bude chtít vytvořit vlastní elektronický nástroj pro zadávání veřejné zakázky, která by měla být zadávána přes NEN, je v rámci projektu NIPEZ možný třetí nástroj, a to individuální elektronický nástroj (dále jen IEN). Náklady spojené s vytvořením a provozem IEN ale nese každý zadavatel samostatně. Nedílnou součástí NIPEZ je jednotný uveřejňovací systém, prostřednictvím něhož budou informace o veřejných zakázkách zadaných v rámci celé České republiky uveřejňovány na jedné webové adrese, a to na Věstníku veřejných zakázek. Další významnou součástí je číselník NIPEZ, který tvoří základ standardizace popisu předmětů veřejných zakázek. Tento číselník obsahuje jednotný popis zboží a služeb, které jsou předmětem trhu veřejných zakázek. 5.1.2

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 (dále jen Strategie elektronizace) navazuje na předchozí strategický dokument Národního plánu, protože nebyly splněny veškeré důležité cíle. Ze zprávy o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010 za rok 2010 vyplývá, že aktuální situace je krajně nevhodná z pohledu efektivity výkonu veřejné správy a činnosti dalších zadavatelů veřejných zakázek, a to jednak z finančních důvodů (nedochází k poklesu transakčních nákladů a cen za předměty veřejných zakázek, jichž lze správným zavedením elektronizace veřejných zakázek dosáhnout), tak i nefinančních důvodů (nejsou například využity možnosti zvýšení transparentnosti zadávacího řízení, zrychlení komunikace mezi zadavatelem a dodavateli, čehož lze správným zavedením elektronizace veřejných zakázek dosáhnout). Hlavním cílem Strategie elektronizace je, aby 100 % zadavatelů mělo do konce roku 2015 k dispozici elektronický nástroj, který umožňuje komplexní podporu celého životního cyklu veřejné zakázky. To znamená, že nebudou existovat žádné legislativní, finanční ani technické bariéry v používání

32


elektronického nástroje na straně zadavatelů i dodavatelů. Druhým hlavním cílem je, že realizací všech opatření Strategie elektronizace bude dosažena roční úspora 50 mld. Kč z veřejných rozpočtů (Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015, 2011). Ze Strategie elektronizace dále vyplývají dílčí cíle. Mezi dílčí cíle patří, že 100 % informací o veřejných zakázkách bude na národní úrovni uveřejňováno elektronicky, alespoň u 60 % z celkového počtu veřejných zakázek bude zadávací dokumentace poskytována jen elektronicky a nabídky přijímány také jen elektronicky, alespoň u 20 % celkového počtu veřejných zakázek bude využita automatická metoda hodnocení a alespoň u 30 % bude využita elektronická aukce, alespoň 20 % smluv bude uzavíráno elektronicky, alespoň 50 % objednávek z uzavřených smluv bude vystavováno elektronicky a alespoň 50 % faktur za předměty veřejných zakázek bude předáváno elektronicky. Mezi priority, které povedou k naplnění výše zmíněných cílů, patří realizace projektu NIPEZ. Druhou prioritou je podpora aktivit, které povedou ke zvýšení úspor z elektronického zadávání, a to agregací poptávek více zadavatelů a tím zvýšení jejich kupní síly, podporou automatické metody hodnocení, využití elektronických aukcí a rozsáhlejšího využívání rámcových smluv. Třetí prioritou je průběžné přizpůsobování politiky elektronizace zadávání veřejných zakázek politice eGovernmentu. Další prioritou je podpora elektronizace procesů navazujících na zadávání veřejných zakázek, to znamená schvalování a uzavírání smluv, vystavování objednávek a faktur apod. A poslední, pátou prioritou, je součinnost v rámci metodické a standardizační činnosti Evropské unie, kdy cílem České republiky je zajistit soulad rámce pro elektronické zadávání veřejných zakázek v České republice s řešením v Evropské unii. Realizace Strategie elektronizace je taktéž jako v Národním plánu uskutečňována řadou opatření a úkolů vedoucí k rozvoji elektronického zadávání veřejných zakázek v České republice. Na těchto opatření a úkolech se podílí Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zemědělství a Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Ministr pro místní rozvoj má taktéž povinnost každoročně předkládat vládě zprávu o plnění Strategie elektronizace za předcházející rok.

5.2

Pojmy elektronizace veřejných zakázek

Mezi základní pojmy elektronizace veřejných zakázek patří elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony. Tyto základní pojmy

33

jsou upraveny v zákoně o veřejných zakázkách a dále ve vlastní vyhlášce č. 9/2011 Sb., kterou se stavoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. Elektronickými prostředky se rozumí síť a služby elektronických komunikací. Za elektronický prostředek se dle zákona o veřejných zakázkách nepovažuje fax. Elektronickým nástrojem se rozumí programové vybavení, které je spojeno se sítí nebo službou elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím zadavatel realizuje úkony v zadávacím řízení v elektronické podobě. Elektronické nástroje mohou být zadavatelem použity pouze tehdy, jestliže použití těchto elektronických nástrojů neporušuje zákaz diskriminace, jestliže jsou elektronické nástroje s ohledem na předmět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Zadavatel musí zajistit, aby elektronický nástroj splňoval požadavky stanovené zákonem o veřejných zakázkách a příslušnými prováděcími právními předpisy. Elektronickým úkonem se rozumí úkon osoby provedený prostřednictvím elektronického nástroje. V zadávacím řízení určí zadavatel oprávněné osoby, které jsou za něj oprávněné činit elektronické úkony. Jedná se zejména o elektronickou komunikaci, podání výzev k účasti nebo k podání nabídky, poskytování dodatečných informací, provádění otevírání obálek či hodnocení nabídek, odesílání údajů k uveřejnění apod. Jestliže zadavatel činí vůči dodavateli v zadávacím řízení elektronický úkon, musí být tento úkon podepsán připojením zaručeného elektronického podpisu oprávněné osoby nebo zaručené elektronické značky zadavatele. O provedených elektronických úkonech musí zadavatel vést evidenci. Součástí této evidenci musí být alespoň určení elektronického úkonu, čas provedení elektronického úkonu, identifikace osoby provádějící elektronický úkon, záznam o případném chybovém výsledku elektronického úkonu a informace o systémovém stavu elektronického nástroje s uvedením časové informace.

34


6 Dynamický nákupní systém Dynamický nákupní systém představuje plně elektronický způsob zadávání veřejných zakázek. Dle Jurčíka (2011) lze dynamický nákupní systém připodobnit elektronickému nákupnímu domu, ve kterém se nabízejí v různých odděleních na stejné či obdobné předměty veřejných zakázek nabídky od různých dodavatelů. Následně je s dodavatelem, který nabídne v daném čase nejvýhodnější nabídku, uzavřena smlouva na předmět veřejné zakázky, která je v dynamickém nákupním systému zadávána. Dynamický nákupní systém se používá pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Běžným, obecně dostupným zbožím, službami a stavebními pracemi se rozumí takový předmět plnění, který lze snadno vymezit zadávacími podmínkami, který se pořizuje opakovaně a u kterého dochází v čase k pohybu ceny. Jedná se např. o nákup kancelářských potřeb, pohonných hmot, informační a komunikační techniky, náplní do tiskáren, běžného stavebního materiálu apod. Dle Podešvy, Olíka, Janouška a Stránského (2011) musí jít především o plnění, které lze na trhu poptávat a které je možné bez spolupůsobení jakýchkoliv zvláštních podmínek dodat. Naproti tomu specializované předměty veřejných zakázek, které jsou individuálně určené, nelze v dynamickém nákupním systému zadávat (specializované dodávky laboratorních přístrojů, zhotovení budovy apod.) (Jurčík, 2011). Dle Brože (2/2006) jsou dynamické nákupní systémy nástrojem pro zjednodušení nákupu komodit, které jsou standardizovatelné, tj. nabízí je více dodavatelů a nabídky jednotlivých dodavatelů se neliší ve funkčnosti či použitelnosti komodity, ale ve faktorech, jako jsou cena, značka, doprovodné služby či jiné dodatečné charakteristiky. Každý dynamický nákupní systém je zaměřen na určitý typ zboží, služeb či prací, a dle potřeb zadavatele jsou v něm vyhlašovány veřejné zakázky (Kohoutková, Machač, 2011). Podle evropských zadávacích směrnic je dynamický nákupní systém jednou ze snah o rozšíření elektronického zadávání veřejných zakázek a o úpravu flexibilní procedury pro nákup komodit, které tito zadavatelé nakupují opakovaně (Jurčík, 2011). Dynamický nákupní systém je časově omezený, a to na maximálně čtyři roky. Tato doba trvání by měla být dostatečně dlouhá pro to, aby došlo ke kompenzaci vyšších počátečních nákladů na straně zadavatele i dodavatele, které souvisejí se zavedením systému na straně zadavatele a vstupem do systému na straně dodavatele (Podešva, Olík, Janoušek, Stránský, 2011).


35

Ve výjimečných a zcela ojedinělých případech je ale možné, aby trvání dynamického nákupní systému překročilo zákonem stanovenou dobu čtyř let, přičemž zákon o veřejných zakázkách nedefinuje, o jaké případy může jít. Takový případ však musí být zadavatelem náležitě odůvodněn, přičemž v úvahu přichází zejména důvody související se situací na trhu s určitými komoditami, které mají být předmětem dynamického nákupního systému, případně ekonomické údaje o efektivitě dynamického nákupního systému, která může být v některých případech dosažena až po uplynutí určité doby (Podešva, Olík, Janoušek, Stránský, 2011). Dle Jurčíka (2011) se jedná např. o potřebu po krátkou dobu zabezpečit plnění určité potřeby zadavatele bezprostředně po uplynutí této čtyřleté doby nebo dle Brože (2/2006) lze vyvozovat, že prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému musí být odůvodněno specifiky příslušné komodity. Zadavatelé nesmí používat dynamický nákupní systém k vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže (Arrowsmith, 2011) a nemohou vybírat žádné poplatky spojené s prováděním dynamického nákupního systému od dodavatelů, kteří byli do tohoto systému přijati (Bovis, 2007). Jelikož je dynamický nákupní systém plně elektronický, musí probíhat veškeré úkony v zadávacím řízení elektronickou formou. To znamená, že veškerá dokumentace související s dynamickým nákupním systémem musí být k dispozici v elektronické podobě a veškerá komunikace související s dynamickým nákupním systémem musí probíhat prostřednictvím elektronických prostředků. Vybrané sdělovací prostředky musí být obecně dostupné a za žádných okolností nesmí omezit přístup subjektům k zadávacímu řízení. Vzhledem k tomu, že dynamický nákupní systém funguje na bázi elektronických prostředků, jsou podle Bovise (2007) dány předpoklady pro optimální využití finančních prostředků zadavatele prostřednictvím širokého konkurenční prostředí, které se v rámci dynamického nákupního systému vytváří.

6.1

Zavedení dynamického nákupního systému

Dynamický nákupní systém se zavádí v souladu s pravidly otevřeného řízení, nicméně zadavatel je v tomto smyslu povinen spíše respektovat obecné principy otevřeného řízení, neboť řada konkrétních institutů otevřeného řízení je pro dynamický nákupní systém zcela neaplikovatelná či přímo vyloučena (Podešva, Olík, Janoušek, Stránský, 2011). Otevřenost řízení znamená, že zadavatel musí kdykoliv po celou dobu trvání dynamického nákupního

36


systému dodavatelům umožnit splnit podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému. Dynamický nákupní systém musí být tedy plně otevřený tak, aby bylo zajištěno spravedlivé zacházení se všemi dodavateli, kteří chtějí do tohoto systému vstoupit. Nárok pro vstup do dynamického nákupního systému tedy mají všichni dodavatelé, kteří předloží zadavateli předběžnou nabídku a současně splní podmínky zadavatele pro zařazení do dynamického nákupního systému. Předběžnou nabídku lze chápat jako žádost o účast v dynamickém nákupním systému. Okruh dodavatelů zařazených v systému tak není nijak limitován a počet dodavatelů zařazených v systému se může po celou dobu rozšiřovat (Podešva, Olík, Janoušek, Stránský (2011). Dynamický nákupní systém mohou zavést všechny kategorie zadavatelů. Základním předpokladem zavedení dynamického nákupního systému je uveřejnění této skutečnosti ve formuláři Oznámení o zakázce na Věstníku veřejných zakázek. Toto oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému je současně výzvou k podání předběžných nabídek. V oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému a v zadávací dokumentaci musí zadavatel uvést alespoň druh a konkrétní předmět veřejných zakázek zadávaných v dynamickém nákupním systému. Dále podmínky, které jsou nutné pro zařazení do dynamického nákupního systému a ve kterých je zadavatel povinen přesně určit, za jakých podmínek může dodavatel do dynamického nákupního systému vstoupit. Mezi tyto podmínky patří i vymezení požadavků na kvalifikaci dodavatele, kdy kvalifikovaný dodavatel pro plnění veřejné zakázky je takový dodavatel, který splní základní, profesní a technické kvalifikační předpoklady a předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku. V oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému jsou dále uvedeny hodnotící kritéria, na základě kterých probíhá zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému. Dále zadavatel uvede informace, které se týkají dynamického nákupního systému, jako např. zamýšlený objem zadávaných dílčích zakázek nebo jejich periodicita, dále informace o použitém elektronickém vybavení, které bude použito, a také informace, které se týkají předběžných nabídek, kdy zadavatel musí dodavatele informovat o tom, jakým způsobem má být předběžná nabídka zpracována, co má být jejím obsahem a místo a lhůtu pro její podání. Dále je v oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému uvedena internetová adresa, na které je k dispozici zadávací dokumentace v celém rozsahu. Zadavatel je povinen umožnit dodavatelům tuto zadávací dokumentaci z internetové adresy neomezeně stahovat a tisknout. Tato


37

internetová adresa musí být přístupná po celou dobu trvání dynamického nákupního systému. Zadavatelé nemají povinnost zavádět dynamický nákupní systém, jde pouze o alternativu ke klasickému zadávání veřejných zakázek (Jurčík, 2011). Zákon o veřejných zakázkách neurčuje minimální ani maximální počet veřejných zakázek, které lze zadat v dynamickém nákupním systému, a neurčuje ani maximální a minimální intervaly, které musí nastat mezi jednotlivými zadáními veřejných zakázek. Pokud zadavatel tedy zavede dynamický nákupní systém a přesto v něm žádnou veřejnou zakázku nezadá, zákon o veřejných zakázkách tím nijak neporuší. Dynamický nákupní systém lze zrušit v případě, že se zadavatel rozhodne před ukončením trvání dynamického nákupního systému, že v něm již nebude žádné veřejné zakázky zadávat. Pokud zadavatel již nebude chtít veřejnou zakázku v dynamickém nákupním systému zadat a dynamický nákupní systém nezruší, musí po dobu zbývající do ukončení dynamického nákupního systému zajistit přístup do systému a v případě podání předběžné nabídky dodavatelem ji musí zadavatel posoudit a rozhodnout o zařazení či odmítnutí dodavatele.

6.2

Zařazení do dynamického nákupního systému

Zadavatel musí umožnit jakémukoliv dodavateli po celou dobu trvání dynamického nákupního systému podat předběžnou nabídku. Přičemž dodavatel může podat předběžnou nabídku nejenom při zavádění dynamického nákupního systému, ale po celou dobu jeho trvání, tzn. i v každé veřejné zakázce v dynamickém nákupním systému, a tuto svou nabídku po celou dobu trvání dynamického nákupního systému upravovat (Kohoutková, Poremská, 2010). Dodavatel je povinen podat předběžnou nabídku v elektronické podobě. Výjimku tvoří ta část dokumentů k prokázání kvalifikace, která v elektronické podobě neexistuje. V takovém případě dodavatel tyto doklady předloží v podobě listinné. Jestliže dodavatelem předložená předběžná nabídka splňuje podmínky zadavatele pro zařazení do dynamického nákupního systému, vzniká dodavateli nárok na zařazení do dynamického nákupního systému a zadavatel je tedy povinen tohoto dodavatele do dynamického nákupního systému zařadit. Předběžná nabídka v dynamickém nákupním systému tedy obsahuje údaje, které jsou rozhodné pro posouzení, zda dodavatel splňuje podmínky pro zařazení do tohoto dynamického nákupního systému. V případě, že předběžná nabídka nesplňuje některou z podmínek zadavatele pro zařazení

38


do dynamického nákupního systému, zadavatel zařazení tohoto dodavatele do dynamického nákupního systému odmítne. Zadavatel je povinen posoudit předběžné nabídky dodavatelů do 15 dnů ode dne jejich doručení. Tuto lhůtu ale zadavatel může přiměřeně prodloužit po dobu nezbytnou k posouzení a vyhodnocení došlých předběžných nabídek. Po tuto prodlouženou dobu ale zadavatel nesmí odeslat výzvu k podání nabídek. Po posouzení předběžných nabídek má zadavatel povinnost oznámit dodavateli své rozhodnutí o zařazení do dynamického nákupního systému. V případě odmítnutí dodavatele k zařazení do dynamického nákupního systému musí zadavatel toto odmítnutí řádně odůvodnit. Proti tomuto rozhodnutí je dodavatel oprávněn podat námitky. Odmítnutý zadavatel má možnost podat předběžnou nabídku opětovně, a to kdykoliv v průběhu trvání dynamického nákupního systému (Podešva, Olík, Janoušek, Stránky, 2011). Dle Poremské (2013) je to zásadní rozdíl mezi klasickým (i elektronickým) zadávacím řízením a dynamickým nákupním systémem. Důvody odmítnutí předběžné nabídky mohou být v tomto případě též poučením pro dodavatele, jakým způsobem má svou předběžnou nabídku opravit či doplnit, rozhodne-li se předběžnou nabídku opětovně podat (Podešva, Olík, Janoušek, Stránský, 2011). Dodavatel, který již byl do dynamického nákupního systému zařazen, může po celou dobu trvání dynamického nákupního systému svoji předběžnou nabídku upravit. Takto změněná předběžná nabídka ale musí zůstat nadále v souladu s požadavky zadavatele pro zařazení do dynamického nákupního systému.

6.3

Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému

K zadávání konkrétních veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému může dojít teprve až poté, co je dynamický nákupní systém zaveden. Jestliže má zadavatel v úmyslu zadat konkrétní veřejnou zakázku v rámci dynamického nákupního systému, musí uveřejnit formulář Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému na Věstníku veřejných zakázek a následně odeslat výzvu k podání nabídek na realizaci konkrétní veřejné zakázky všem dodavatelům, kteří jsou zařazeni do dynamického nákupního systému.


39

V případě zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému se tedy za zahájení zadávacího řízení považuje podání Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému. Dle Podešvy, Olíka, Janouška a Stránského (2011) je účelem Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému podpořit prvek otevřenosti dynamického nákupního systému po celou dobu jeho trvání a zajistit informovanost dodavatelů, kteří dosud nejsou v systému zařazeni, o existenci tohoto systému, potažmo možnosti účastnit se díky zařazení do tohoto systému zadávání veřejných zakázek zadávaných na jeho základě. Tímto Zjednodušeným oznámením o zakázce v rámci dynamického nákupního systému zadavatel taktéž vyzývá dodavatele k podání předběžných nabídek. Lhůta pro podání předběžných nabídek nesmí být kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění tohoto Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému. Dodavatel je tedy povinen prokázat splnění kvalifikace nejpozději do termínu podání předběžných nabídek. Výzvou k podání nabídek zadavatel vyzývá dodavatele k podání nabídek na realizaci konkrétní veřejné zakázky. Lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 7 dnů ode dne následujícího po dni odeslání této výzvy k podání nabídek elektronickým způsobem. Tuto výzvu k podání nabídek zadavatel zasílá všem dodavatelům zařazených do dynamického nákupního systému až poté, co jsou posouzeny veškeré právě posuzované předběžné nabídky, které byly podané ve lhůtě pro podání předběžných nabídek podle Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému. Skutečnost, že je výzva zasílána všem dodavatelům zařazených do dynamického nákupního systému, však neznamená, že zadavatel obdrží nabídky na plnění veřejné zakázky od všech účastníků dynamického nákupního systému. Tento systém je naopak charakteristický svojí flexibilitou, a tudíž dodavatelům nevzniká zařazením do systému povinnost účastnit se každé veřejné zakázky zadávané v rámci systému (Podešva, Olík, Janoušek, Stránský, 2011). Výzva k podání nabídek musí obsahovat alespoň údaje o přístupu k zadávací dokumentaci, informaci o uveřejnění Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému, lhůtu pro podání nabídek, místo pro podání nabídek, údaje o hodnotících kritériích. Zadavatel je povinen uvést na základě jakých hodnotících kritériích bude vybrána nejvhodnější nabídka. Mezi základní hodnotící kritéria pro zadávání veřejných zakázek patří ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena. Výzva k podání nabídek musí dále obsahovat informaci o tom, v jakém jazyce může být

40


nabídka podána. Pravidlem bývá český jazyk a jemu rovnocenným jazykem je jazyk slovenský. Na základě této výzvy k podání nabídek dodavatelé podávají zadavateli své nabídky v elektronické podobě. Pro fázi po podání nabídek se použijí principy otevřeného řízení s nezbytnými modifikacemi, které jsou vyvolány povinou elektronizací celého procesu (Jurčík, 2011). V případě dynamického nákupního systému může dodavatel předložit zadavateli údaje, které jsou nezbytné pro hodnocení nabídky, rovněž ve formě elektronického katalogu. Elektronický katalog je pak pojímán jako určitý zvláštní druh nabídky (Jurčík, 2011). Elektronickým katalogem se rozumí soubor informací, který obsahuje ceny odpovídající jednotlivým položkám předmětu veřejné zakázky, popis těchto položek a případně další údaje, které s nimi souvisejí. Otevírání obálek provede zadavatel, aniž by ustanovoval komisi pro otevírání obálek. V takovém případě pověří jednu či více osob, které jsou odpovědné za provedení tohoto úkonu zadavatele (Jurčík, 2011). Posouzení kvalifikace se neprovádí, protože splnění kvalifikace dodavatelé prokazují již předložením předběžné nabídky. Hodnocení nabídek provede opět zadavatel prostřednictvím automatické metody hodnocení, proto taktéž neustanovuje hodnotící komisi. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek se v případě veřejných zakázek zadávaných v dynamickém nákupním systému nepořizuje. Je to dáno tím, že zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému neprobíhá podle zákona o veřejných zakázkách, ale podle pravidel stanovených v dynamickém nákupním systému. Nadto zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému má být pružné a administrativně méně náročné a rovněž veřejných zakázek zadávaných v rámci dynamického nákupního systému může být větší množství, takže stanovení povinností vyplnit relativně větší množství údajů ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je kontraproduktivní (Jurčík, 2011). Po vyhodnocení nabídek je zadavatel povinen oznámit výběr nejvhodnější nabídky všem dodavatelům, kteří podali nabídku. Následně je uzavřena smlouva s vybraným dodavatelem, kdy není nutné čekat na uplynutí lhůty pro podání námitek. Veřejný zadavatel je povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek Oznámení o zadání zakázky. Pokud zadavatel v případě dynamického nákupního systému neodešle Oznámení o zadání zakázky k uveřejnění předchozím způsobem, je povinen jej odeslat souhrnně


41

za přecházející čtvrtletí. Tento Souhrn oznámení o zadání zakázek je zadavatel povinen odeslat do 30 dnů od konce příslušného kalendářního čtvrtletí. Lhůty pro zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému bohužel nejsou dynamické ve smyslu „do druhého dne“, dynamičnost spočívá v otevřenosti systému pro dodavatele pro dobu jeho trvání (Kohoutková, Poremská, 2010). Pokud shrneme předcházející informace o průběhu zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému, základními kroky jsou: • Odeslání Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému do Věstníku veřejných zakázek. • Lhůta pro podání předběžných nabídek stanovená ve Zjednodušeném oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému nesmí být kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení. • Po uplynutí lhůty pro podání předběžných nabídek a jejich posouzení zadavatelem je možné odeslat výzvu k podání nabídek. • Ve výzvě k podání nabídek zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 7 dnů. • Po uplynutí lhůty k podání nabídek následuje otevírání obálek, hodnocení automatickou metodou (kdy není sestavována komise pro otevírání obálek ani hodnotící komise) a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. • Uzavření smlouvy (kdy není nutné čekat na uplynutí lhůty pro podání námitek). • Odeslání Oznámení o zadání zakázky, případně Souhrnu oznámení o zadání zakázek na základě rámcové smlouvy do Věstníku veřejných zakázek.

6.4

Dynamický nákupní systém a veřejné vysoké školy

Veřejné vysoké školy představují vzdělávací instituce, jejichž klíčovou úlohou je vědecký, kulturní, sociální a ekonomický rozvoj společnosti. Veřejné vysoké školy jsou financovány především dotacemi ze státního rozpočtu. Veřejné vysoké školy jsou podle zákona o veřejných zakázkách veřejným zadavatelem, a proto tedy každé poskytnutí dodávek, služeb či stavebních prací, za které veřejné vysoké školy platí, je veřejnou zakázkou Pohybujeme-li se v prostředí vysokých škol v České republice, jsou důvody pro zavedení dynamických nákupních systémů v zásadě tři: povinnost

42


elektronizace veřejných zakázek, sčítací povinnost plnění veřejných zakázek a bohatě členitá struktura školy (Kohoutková, Machač, 2011). Elektronizace veřejných zakázek má v České republice svůj počátek v roce 2006, kdy vstoupil v platnost zákon o veřejných zakázkách. Novela tohoto zákona z roku 2010 zavedla povinně elektronizace veřejných zakázek, a to tím způsobem, že výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení musejí být uveřejňovány na profilu zadavatele, a to prostřednictvím elektronického nástroje. Pro určení předpokládané hodnoty musí vzít zadavatel v úvahu všechna obdobná, spolu související plnění, která zamýšlí pořídit v průběhu realizace projektu, a tato plnění sečíst (Pravidla pro výběr dodavatelů v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace). Tato pravidla vyžadují, aby byly veřejné zakázky vyhlašovány organizací jako celkem, a nikoliv jejími jednotlivými částmi (tj. univerzitou, a nikoli jednotlivými fakultami a součástmi) (Kohoutková, Machač, Poremská, 2011). Podle těchto Pravidel je tedy při zadávání veřejných zakázek potřeba sčítat plnění (předmět veřejné zakázky) za celý subjekt. Dynamický nákupní systém přesto umožňuje zachovat decentralizaci subjektu na organizační jednotky a zadávat veřejné zakázky na jednotkách a přitom je splněna daná podmínka Pravidel „sčítat plnění za subjekt, nikoliv jen organizační jednotky“ (Poremská, 2013). Předpokládaná hodnota v případě dynamického nákupního systému se tedy stanovuje jako maximální předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mají být zadány za celou dobu trvání dynamického nákupního systému. V případě rozsáhlé a členité organizace vysokých škol je jen stěží představitelná koordinace zadávání veřejných zakázek pouze v listinné podobě. Dynamický nákupní systém umožňuje v souladu se zákonem o veřejných zakázkách dvojí způsob zadávání veřejných zakázek. Jednou z možností je decentralizovaný způsob, tzn. decentralizovat vysokou školu na jednotlivá hospodářská střediska (fakulty či pracoviště) a zadávat veřejné zakázky na těchto střediscích. Druhou možností je centralizovaný způsob, tzn. že se sesbírají požadavky ze všech hospodářských středisek do jednoho souhrnného požadavku, a z centrální administrativní jednotky se veřejná zakázka zadává centrálně. Centrální administrativní jednotku tvoří u vysokých škol rektorát.

Úspora veřejných zadavatelů při zadávání veřejných zakázek

43

7 Úspora veřejných zadavatelů při zadávání veřejných zakázek V následující části budou zjišťovány finanční a časové úspory veřejných zadavatelů při zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému u veřejných zadavatelů. Tato kapitola tedy bude rozdělena na dvě části. V první části dojde ke zjištění předpokládaných cen ze zadávacích dokumentací jednotlivých veřejných zakázek a jejich porovnání s vysoutěženou cenou, to znamená cenou uvedenou ve smlouvě. Na základě komparace těchto dvou hodnot je možné dosáhnout procentuální finanční úspory. V druhé části bude provedena analýza jednotlivých dokumentů, které je potřeba k veřejné zakázce vyhotovit. Pomocí syntézy dojde k vybrání důležitých dat, která stanovují průběh zadávacího řízení. Na základě takto zjištěných dat bude možné vytvořit časový harmonogram jednotlivých veřejných zakázek a tím i zjištění doby trvání jednotlivých zadávacích řízení. Finanční úspora mezi předpokládanou hodnotou a vysoutěženou hodnotou a časové harmonogramy jednotlivých veřejných zakázek budou zkomparovány v jednotlivých veřejných vysokých školách a dále mezi jednotlivými veřejnými vysokými školami. Výběr veřejných vysokých škol byl omezen používáním elektronického nástroje pro správu veřejných zakázek E-ZAK. Certifikovaný elektronický nástroj E-ZAK je vyvinut zcela v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a veřejnému zadavateli usnadňuje práci se zadávacím řízením za využití elektronických prostředků. Elektronický nástroj E-ZAK tedy podporuje celý životní cyklus veřejných zakázek, tzn. od výzev k podání nabídek až po výběr vítězných nabídek. Prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK spravují veřejné zakázky následující veřejné vysoké školy, od října 2009 Masarykova univerzita, od června 2010 Univerzita Palackého v Olomouci, od ledna 2011 Ostravská univerzita v Ostravě, od února 2011 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, od července 2011 Česká zemědělská univerzita v Praze, od prosince 2011 Technická univerzita v Liberci a Janáčkova akademie múzických umění v Brně, od října 2012 Vysoká škola ekonomická v Praze, od listopadu 2012 Mendelova univerzita v Brně a, zatím jako poslední, od prosince 2012 Slezská univerzita v Opavě. Výběr veřejných vysokých škol je dále omezen požadavkem používáním dynamického nákupního systému. V tomto případě nám zbudou čtyři veřejné

44


vysoké školy, a to Masarykova univerzita, Ostravská univerzita v Ostravě, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a Univerzita Palackého v Olomouci. Protože Univerzita Jana Evangelisty Purkyně začala dynamický nákupní systém používat až v červenci roku 2012 a zadala jen velice málo veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému, nebudeme se v práci touto univerzitou zabývat. V následující části si krátce představíme zbylé tři veřejné vysoké školy. Masarykova univerzita Masarykova univerzita, založena v roce 1919, je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice a dále významným sociálním a kulturním aktérem v jihomoravském regionu. Masarykova univerzita ve svých devíti fakultách, rektorátu, třech vysokoškolských ústavech, deseti ostatních pracovištích a čtyřech účelových zařízeních zaměstnávala v roce 2011 4 854 zaměstnanců a vzdělávala 44 371 studentů. Masarykova univerzita používá elektronický nástroj E-ZAK od října 2009 a zahájila tak jako první vysoká škola v České republice elektronické zadávání veřejných zakázek. Dynamický nákupní systém využívá od března 2010 pro standardní kancelářské potřeby, standardní propagační předměty, standardní kancelářský nábytek, standardní tiskařské služby a pro vybrané standardní kancelářské ICT vybavení. Od října 2010 využívá dynamický nákupní systém pro tonery, audiovizuální techniku a kancelářskou techniku a jako poslední přibyl dynamický nákupní systém pro drogistické zboží, a to v dubnu 2011. Masarykova univerzita tedy využívá devět dynamických nákupních systémů. Veřejnými zakázkami se zabývá deset zaměstnanců a dva externí zaměstnanci na Odboru veřejných zakázek na Rektorátu Masarykovy univerzity. Ostravská univerzitě v Ostravě Ostravská univerzita v Ostravě (dále Ostravská univerzita) byla založená v roce 1991. Univerzita se člení na šest fakult, dva vysokoškolské ústavy, dvě celouniverzitní pracoviště a rektorát. V roce 2011 Ostravská univerzita zaměstnávala 795 zaměstnanců a vzdělávala 10 752 studentů. Ostravská univerzita začala elektronický nástroj E-ZAK používat od ledna 2011 a používá dynamický nákupní systém na ICT vybavení pro Ostravskou univerzitu v Ostravě od března 2011 a dynamický nákupní systém


45

na standardní tiskařské služby pro Ostravskou univerzitu v Ostravě od září 2012. Ostravská univerzita tedy využívá dva dynamické nákupní systémy. Veřejnými zakázkami se na Oddělení veřejných zakázek na Rektorátu Ostravské univerzity zabývají tři zaměstnanci. Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci (dále Univerzita Palackého) byla založena v 16. století. Je tedy nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. Univerzitu tvoří osm fakult, sedm univerzitních zařízení a rektorát. Univerzita Palackého je partnerem nebo organizátorem množství kulturních akcí. V roce 2022 univerzita zaměstnávala 2 036 zaměstnanců a vzdělávala 22 983 studentů. Univerzita Palackého používá elektronický nástroj E-ZAK od června 2010. Od června 2010 využívá dynamický nákupní systém počítačových sestav, monitorů a notebooků pro Univerzitu Palackého v Olomouci. Dále v březnu 2012 přidala dynamický nákupní systém na nákup skla a plastu, na nákup dřeva a dřevěných stavebních materiálů, na nákup elektronických strojních zařízení a elektromateriálu, na nákup kovomateriálu a spojovacího materiálu pro projekt Pevnost Pozvání. Mezi další dynamické nákupní systémy patří dynamický nákupní systém pro tonery, pro standardní kancelářské potřeby Univerzity Palackého v Olomouci a dynamický nákupní systém tiskáren, kopírek, scannerů a multifunkčních zařízení pro běžné kancelářské využití pro Univerzitu Palackého v Olomouci. Univerzita Palackého tedy využívá 8 dynamických nákupních systémů. Na Oddělení veřejných zakázek na Rektorátu Univerzity Palackého se veřejnými zakázkami zabývají tři zaměstnanci. Společné rysy veřejných vysokých škol Společným rysem zmíněných tří veřejných vysokých škol je dynamický nákupní pro vybrané standardní kancelářské ICT vybavení na Masarykově univerzitě, dynamický nákupní systém na ICT vybavení na Ostravské univerzitě a dynamický nákupní systém počítačových sestav, monitorů a notebooků na Univerzitě Palackého. V práci si dále zavedeme společný pojem pro tyto dynamické nákupní systémy, a to dynamický nákupní systém na ICT. Pro tento vybraný dynamický nákupní systém na ICT se zaměříme na komparaci údajů jednotlivých výše uvedených veřejných vysokých škol. Jako další společný rys vyplývající ze zadávacích dokumentací vybraných vysokých škol lze uvést, že jednotlivé dílčí veřejné zakázky jsou hrazeny

46


z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. To znamená, že zadávací řízení veřejných zakázek se řídí zákonem o veřejných zakázkách a souvisejícími prováděcími předpisy, dále Příručkou pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Pravidly pro výběr dodavatelů v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Ze zadávacích dokumentací dále vyplývá, že dynamický nákupní systém je zaveden na dobu 4 roky, což je maximální doba trvání daná zákonem o veřejných zakázkách. A dále, že dynamický nákupní systém bude probíhat v předem neurčených a nepravidelných intervalech a objemy jednotlivých dílčích veřejných zakázek jsou předpokládány od jednotek až po desítky jednotek v konkrétní veřejné zakázce. U vybraných vysokých škol se liší celková předpokládaná hodnota veřejných zakázek stanovená na dobu čtyř let. Masarykova univerzita má předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovenou na 150 000 000 Kč bez DPH, Ostravská univerzita na 80 000 000 Kč bez DPH a Univerzita Palackého na 70 000 000 Kč bez DPH. U všech tří vysokých škol se shodně jedná o nadlimitní režim zadávání veřejných zakázek.

7.1

Finanční úspora

V této části se budeme zabývat finanční úsporou, které je možné dosáhnout porovnáním předběžné hodnoty bez DPH a vysoutěžené hodnoty bez DPH. Předběžná hodnota je cena, kterou si stanovuje každá vysoká škola sama dle principů popsaných v kapitole 4.2.2. Předběžná hodnota se uvádí v zadávací dokumentaci. Na vysokých školách jsou využívány různé formy katalogů, ve kterých jsou většinou uvedeny jednotlivé položky, jejich orientační ceny, technické specifikace a další potřebné údaje. Každá vysoká škola si položky v dynamickém nákupním systému ohodnocuje sama. Zde je tedy podstatné, zda vysoká škola ceny položek v katalogu aktualizuje často či nikoliv. Tento fakt výrazně ovlivňuje porovnání předběžné a vysoutěžené hodnoty. Vysoutěžená hodnota je cena, kterou během soutěže nabídne vybraný dodavatel veřejné zakázky a která je po uzavření smlouvy následně uhrazena. V následujících tabulkách si ukážeme porovnání cen v jednotlivých letech, během kterých se dynamický nákupní systém na ICT zadával, to znamená v letech 2010, 2011 a 2012. V jednotlivých tabulkách je uvedena předběžná hodnota v korunách bez DPH (v tabulkách uvedeno pod zkratkou PH v Kč),


47

vysoutěžená hodnota v korunách bez DPH (VH v Kč) a dosažená úspora vzniklá porovnáním těchto dvou hodnot. Úspory je možné dosáhnout tehdy, když předpokládaná hodnota je vyšší než vysoutěžená. Úspora je zde uvedena jak v korunách bez DPH (Úspora v Kč), tak v procentech (Úspora v %). 7.1.1

Finanční úspora dosažená za rok 2010

V roce 2010 se zadával dynamický nákupní systém na ICT pouze na dvou vysokých školách, a to na Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého. Na Ostravské univerzitě nebyl dynamický nákupní systém na ICT dosud zaveden. V tabulce 3 vidíme hodnoty finančních úspor dynamického nákupního systému na ICT dosažených na Masarykově univerzitě za rok 2010. Masarykově univerzitě se podařilo získat finanční úspory ve všech jednotlivých dílčích veřejných zakázkách dynamického nákupního systému na ICT. To znamená, že hodnota, kterou si stanovila v zadávací dokumentaci, byla vyšší než hodnota, kterou nabídl vybraný dodavatel a kterou Masarykova univerzita výsledně uhradila. Finanční úspora pro rok 2010 činí pro Masarykovu univerzitu 1 631 460 Kč bez DPH. Tuto úsporu, tedy rozdíl mezi předběžnou hodnotou a vysoutěženou hodnotou, lze procentuálně vyjádřit jako 21,92 %. Tab. 3


fáze DNS

PH v Kč

VH v Kč

Úspora v Kč

Úspora v %

001-2010 002-2010 003-2010 004-2010 005-2010 006-2010 007-2010 008-2010 009-2010

1 015 000 1 215 000 373 800 504 750 1 604 000 288 000 214 000 1 926 000 301 676

823 450 948 800 323 100 378 420 1 346 514 215 322 165 510 1 367 000 242 650

191 550 266 200 50 700 126 330 257 486 72 678 48 490 559 000 59 026

18,87 21,91 13,56 25,03 16,05 25,24 22,66 29,02 19,57

Celkem

7 442 226

5 810 766

1 631 460

21,92

Zdroj:


Hodnoty dosažené na Univerzitě Palackého za rok 2010 jsou uvedeny v tabulce 4. Veřejná zakázka 006-2010 byla na Univerzitě Palackého zrušena,

48


proto nebyla sečítána v celkovém součtu. Vidíme, že Univerzita Palackého v tomto roce nedosáhla úspor, ale naopak dosáhla ztráty vzniklé ze zadávání veřejných zakázek formou dynamického nákupního systému. To znamená, že hodnota, kterou si stanovila v zadávací dokumentaci, byla nižší než hodnota, kterou nabídl vybraný dodavatel a kterou Univerzita Palackého zaplatila. Univerzita Palackého měla v roce 2010 ztrátu 427 836 Kč bez DPH, což činí ztrátu, tedy rozdíl mezi předpokládanou hodnotou a vysoutěženou hodnotou, ve výši 6,67 %. Tab. 4


fáze DNS

PH v Kč

VH v Kč

Úspora v Kč Úspora v %

001-2010 002-2010 003-2010 004-2010 005-2010 006-2010 007-2010 008-2010 009-2010

262 000 690 000 770 000 550 000 300 000 3 845 000 293 000 1 783 000 1 770 000

204 990 562 870 870 070 1 047 676 791 185 ZRUŠENO 267 565 1 583 474 1 518 006

57 010 127 130 -100 070 -497 676 -491 185 x 25 435 199 526 251 994

21,76 18,42 -13,00 -90,49 -163,73 x 8,68 11,19 14,24

Celkem

6 418 000

6 845 836

-427 836

-6,67

Zdroj:


Na obrázku 1 je znázorněné porovnání dosažených finančních úspor uvedených v procentech na obou školách, tj. na Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého za rok 2010. Na obrázku jsou znázorněny pouze dílčí veřejné zakázky, které byly skutečně zadány. To znamená, že v grafu nejsou znázorněny dílčí veřejné zakázky, které byly zrušeny. Dílčí veřejné zakázky, u kterých došlo k finanční ztrátě, jsou na obrázku znázorněny nulovou hodnotou. Obrázek jednoznačně ukazuje, že Masarykova univerzita v tomto roce dosáhla mnohem větších finančních úspor než Univerzita Palackého, což jsme si uvedli i v předchozím komentáři. Masarykova univerzita v roce 2010 zadala devět dílčích veřejných zakázek a Univerzita Palackého zadala osm dílčích veřejných zakázek, kdy ve třech případech došlo k finanční ztrátě. Z porovnání lze vyvodit, že Masarykova univerzita dosáhla finanční úspory u všech dílčích veřejných zakázek, zatímco Univerzita Palackého


49

dosáhla finanční úspory pouze u pěti dílčích veřejných zakázek z osmi. Finanční úspora Masarykovy univerzity se pohybuje od 13 % do 29 % na jednotlivou dílčí veřejnou zakázku, u Univerzity Palackého docházelo k úspoře od 8 % do 22 %, současně se zde ale ztráty pohybovaly v rozmezí hodnot 13 % až 164 %.

Finanční úspora v roce 2010 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

Dílčí veřejná zakázka

Masarykova univerzita

Obr. 1


Zdroj:


7.1.2

Univerzita Palackého


V roce 2011 se dynamický nákupní systém na ICT zadával na všech třech vybraných vysokých školách. K předchozím dvěma přibyla Ostravská univerzita, která v tomto roce začala zadávat veřejné zakázky formou dynamického nákupního systému na ICT. V roce 2011 Masarykova univerzita dosáhla následujících finančních úspor znázorněných v tabulce 5. Masarykově univerzitě se opět podařilo získat finanční úspory ve všech jednotlivých dílčích veřejných zakázkách dynamického nákupního systému na ICT. Finanční úspora pro rok 2011 činí pro Masarykovu univerzitu 2 921 335 Kč bez DPH, kdy rozdíl mezi předpokládanou a vysoutěženou hodnotou lze vyjádřit jako 21,23 %.

50


Tab. 5


fáze DNS

PH v Kč

VH v Kč

Úspora v Kč

Úspora v %

001-2011 002-2011 003-2011 004-2011 005-2011 006-2011 007-2011 008-2011 009-2011 010-2011 011-2011 012-2011

848 598 828 100 1 118 970 1 086 242 1 331 154 1 950 000 1 400 000 780 000 1 440 000 1 900 000 440 000 640 000

681 200 691 150 930 989 895 300 998 000 1 050 430 1 134 500 655 000 1 318 300 1 621 930 331 550 533 380

167 398 136 950 187 981 190 942 333 154 899 570 265 500 125 000 121 700 278 070 108 450 106 620

19,73 16,54 16,80 17,58 25,03 46,13 18,96 16,03 8,45 14,64 24,65 16,66

Celkem

13 763 064

10 841 729

2 921 335

21,23

Zdroj:


Tab. 6


fáze DNS

PH v Kč

VH v Kč


001-2011 002-2011 003-2011 004-2011 005-2011 006-2011 007-2011 008-2011 009-2011

1 099 842 744 380 550 751 769 625 155 017 247 570 697 292 1 363 116 92 166

979 553 640 480 498 296 759 260 146 666 231 585 658 332 1 358 333 90 833

120 289 103 900 52 455 10 365 8 351 15 985 38 960 4 783 1 333

10,94 13,96 9,52 1,35 5,39 6,46 5,59 0,35 1,45

Celkem

5 719 759

5 363 338

356 421

6,23

Zdroj:


V roce 2011 začala používat dynamický nákupní systém na ICT i Ostravská univerzita. V tabulce 6 jsou znázorněny finanční úspory, kterých Ostravská univerzita získala používáním dynamického nákupního systému na ICT. Finančních úspor bylo dosaženo ve všech jednotlivých dílčích veřejných


51

zakázkách. Finanční úspora Ostravské univerzity pro rok 2011 činí 356 421 Kč bez DPH, což lze vyjádřit jako rozdíl mezi předpokládanou a vysoutěženou hodnotou ve výši 6,23 %. V tabulce 7 jsou hodnoty finančních úspor dosažené na Univerzitě Palackého za rok 2011. Veřejná zakázka 014-2011 byla zrušena, proto nebyla sčítána do celkového součtu. Univerzita Palackého v tomto roce dosáhla celkových finančních úspor, a to i přesto, že v několika dílčích veřejných zakázkách dosáhla ztráty. Univerzita Palackého měla v roce 2011 finanční úspory ve výši 985 010 Kč bez DPH, kdy rozdíl mezi předpokládanou a vysoutěženou hodnotou činí 6,23 %. Tab. 7


fáze DNS

PH v Kč

VH v Kč


010-2011 011-2011 012-2011 013-2011 014-2011 015-2011 116-2011 017-2011 018-2011 019-2011 020-2011 021-2011 022-2011 023-2011 024-2011 025-2011 026-2011 027-2011 028-2011

1 667 000 804 430 554 000 648 000 616 000 620 000 710 000 608 000 607 083 620 600 708 300 179 250 79 830 1 677 970 273 800 710 320 1 196 400 3 994 100 150 000

1 481 165 803 857 493 874 677 854 ZRUŠENO 631 790 561 365 502 653 641 245 472 088 643 927 174 740 76 955 1 460 799 234 627 637 843 1 056 069 4 037 492 235 730

185 835 573 60 126 -29 854 x -11 790 148 635 105 347 -34 162 148 512 64 373 4 510 2 875 217 171 39 173 72 477 140 331 -43 392 -85 730

11,15 0,07 10,85 -4,61 x -1,90 20,93 17,33 -5,63 23,93 9,09 2,52 3,60 12,94 14,31 10,20 11,73 -1,09 -57,15

Celkem

15 809 083

14 824 073

985 010

6,23

Zdroj:


Na obrázku 2 je znázorněné porovnání dosažených finančních úspor vyjádřených v procentech na Masarykově univerzitě, Ostravské univerzitě

52


a Univerzitě Palackého v roce 2011. Na obrázku jsou opět znázorněny pouze dílčí veřejné zakázky, které byly skutečně zadány, což znamená, že v grafu nejsou znázorněny dílčí veřejné zakázky, které byly zrušeny. Dílčí veřejné zakázky, u kterých došlo k finanční ztrátě, jsou na obrázku znázorněny nulovou hodnotou. Opět můžeme na základě srovnání říci, že Masarykova univerzita v tomto roce dosáhla větších finančních úspor než zbývající dvě univerzity. Masarykova univerzita zadala v roce 2011 dvanáct dílčích veřejných zakázek, Ostravská univerzita devět dílčích veřejných zakázek a Univerzita Palackého osmnáct dílčích veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému na ICT. Univerzita Palackého v tomto roce zrušila jednu dílčí veřejnou zakázku a u pěti dílčích veřejných zakázek bylo na Univerzitě Palackého dosaženo ztráty.

Finanční úspora v roce 2011 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

Dílč í veřejná zakázka Masarykova univerzita

Obr. 2


Zdroj:


Ostravská univerzita


V porovnání pro tento rok Masarykova univerzita a Ostravská univerzita dosáhla finanční úspory u všech dílčích veřejných zakázek, zatímco Univerzita Palackého dosáhla finanční úspory pouze u třinácti dílčích veřejných zakázek z osmnácti. Finanční úspora Masarykovy univerzity se pohybuje v rozmezí od 8 % do 46 % na jednotlivou dílčí veřejnou zakázku, finanční úspora Ostravské univerzity se pohybuje od 0,3 % do 14 % a finanční úspora u Univerzity Palackého od 0,07 % do 24 %, současně se ale ztráta na Univerzitě Palackého pohybovala v rozmezí 1 % až 58 %.


7.1.3

53


V roce 2012 pokračuje zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému na ICT na všech třech vysokých školách, tedy na Masarykově univerzitě, Ostravské univerzitě a Univerzitě Palackého. V tabulce 8 jsou znázorněny finanční úspory, kterých Masarykova univerzita dosáhla v roce 2012. Veřejná zakázka 005-2012 byla zrušena, proto nebyla zahrnuta v celkovém součtu. Masarykově univerzitě se znovu podařilo získat finanční úspory ve všech jednotlivých dílčích veřejných zakázkách dynamického nákupního systému na ICT. Pro Masarykovu univerzitu finanční úspora pro rok 2012 činí 2 747 631 Kč bez DPH, což představuje rozdíl mezi předpokládanou a vysoutěženou hodnotou ve výši 15,11 %. Tab. 8


fáze DNS

PH v Kč

VH v Kč


001-2012 002-2012 003-2012 004-2012 005-2012 006-2012 007-2012 008-2012 009-2012

720 000 1 067 000 1 348 000 2 000 000 2 000 000 2 000 000 4 200 000 3 450 000 3 400 000

599 590 828 100 1 154 420 1 666 234 ZRUŠENO 1 594 225 3 314 310 3 145 760 3 134 730

120 410 238 900 193 580 333 766 x 405 775 885 690 304 240 265 270

16,72 22,39 14,36 16,69 x 20,29 21,09 8,82 7,80

Celkem

18 185 000

15 437 369

2 747 631

15,11

Zdroj:


V následující tabulce 9 jsou uvedeny finanční úspory Ostravské univerzity, kterých bylo dosaženo zadáváním veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému na ICT v roce 2012. Dílčí veřejné zakázky 003-2012 a 006-2012 byly zrušeny, proto nebyly sečítány do celkového součtu. Ostravská univerzita dosáhla finančních úspor ve všech jednotlivých dílčích veřejných zakázkách. Finanční úspora pro Ostravskou univerzitu za rok 2012 činí 537 373 Kč bez DPH, kdy rozdíl mezi předpokládanou a vysoutěženou hodnotou tvoří 5,06 %.

54


Tab. 9


fáze DNS

PH v Kč

VH v Kč


001-2012 002-2012 003-2012 004-2012 005-2012 006-2012 007-2012 008-2012 009-2012 010-2012

812 700 1 563 542 426 775 3 323 833 1 136 233 362 500 845 000 999 457 533 225 1 408 192

769 567 1 524 308 ZRUŠENO 3 141 020 1 030 000 ZRUŠENO 785 000 991 822 521 425 1 321 667

43 133 39 234 x 182 813 106 233 x 60 000 7 635 11 800 86 525

5,31 2,51 x 5,50 9,35 x 7,10 0,76 2,21 6,14

Celkem

10 622 182

10 084 809

537 373

5,06

Zdroj:


Hodnoty finančních úspor dosažené na Univerzitě Palackého za rok 2012 jsou znázorněné v tabulce 10. Dílčí veřejné zakázky 008-2012, 010-2012, 012-2012, 014-2012, 015-2012, 019-2012, 026-2012, 031-2012 a 033-2012 byly zrušeny, proto nebyly sečítány do celkového součtu. Dílčí veřejné zakázky 022-2012, 023-2012 a 024-2012 zůstaly ve fázi posouzení předběžných nabídek (v tabulce použito označení fáze posouzení PN). Univerzita Palackého v tomto roce opět dosáhla celkových finančních úspor, a to znovu i přes skutečnost, že v několika dílčích veřejných zakázkách bylo dosaženo finanční ztráty. Univerzita Palackého měla v roce 2012 finanční úspory ve výši 2 022 575 Kč bez DPH, což přestavuje rozdíl mezi předpokládanou a vysoutěženou hodnotou ve výši 9,33 %.

Úspora veřejných zadavatelů při zadávání veřejných zakázek Tab. 10

55


fáze DNS

PH v Kč

VH v Kč

Úspora v Kč

Úspora v %

001-2012 002-2012 003-2012 004-2012 005-2012 006-2012 007-2012 008-2012 009-2012 010-2012 011-2012 012-2012 013-2012 014-2012 015-2012 016-2012 017-2012 018-2012 019-2012 020-2012 021-2012 022-2012 023-2012 024-2012 025-2012 026-2012 027-2012 028-2012 029-2012 030-2012 031-2012 032-2012 033-2012

988 400 932 300 842 700 1 200 300 105 600 345 900 505 432 963 800 923 800 1 592 800 1 306 300 2 839 300 339 200 404 600 1 126 800 2 603 000 706 200 605 190 1 486 300 766 670 1 467 900 500 000 500 000 500 000 750 000 1 560 200 1 923 500 1 560 200 1 338 700 1 187 200 1 876 190 1 290 150 1 461 600

908 610 942 015 745 304 1 170 454 103 704 349 000 448 835 ZRUŠENO 866 121 ZRUŠENO 1 254 341 ZRUŠENO 339 306 ZRUŠENO ZRUŠENO 2 241 200 605 769 586 239 ZRUŠENO 654 249 1 345 868 fáze posouzení PN fáze posouzení PN fáze posouzení PN 697 200 ZRUŠENO 1 695 343 1 275 537 1 273 175 1 044 565 ZRUŠENO 1 119 232 ZRUŠENO

79 790 -9 715 97 396 29 846 1 896 -3 100 56 597 x 57 679 x 51 959 x -106 x x 361 800 100 431 18 951 x 112 421 122 032 x x x 52 800 x 228 157 284 663 65 525 142 635 x 170 918 x

8,07 -1,04 11,56 2,49 1,80 -0,90 11,20 x 6,24 x 3,98 x -0,03 x x 13,90 14,22 3,13 x 14,66 8,31 x x x 7,04 x 11,86 18,25 4,89 12,01 x 13,25 x

Celkem

21 688 642

19 666 067

2 022 575

9,33

Zdroj:


56


Dosažená finanční úspora vyjádřená v procentech na Masarykově univerzitě, Ostravské univerzitě a Univerzitě Palackého za rok 2012 je znázorněna na obrázku 3. Na obrázku jsou opět znázorněny pouze dílčí veřejné zakázky, které byly skutečně zadány. To znamená, že v grafu nejsou znázorněny dílčí veřejné zakázky, které byly zrušeny. Dílčí veřejné zakázky, u kterých došlo k finanční ztrátě, jsou na obrázku znázorněny nulovou hodnotou. Na obrázku je vidět, že Masarykova univerzita v tomto období opět dosáhla větších finančních úspor než zbývající dvě univerzity. Masarykova univerzita zadala v roce 2012 osm dílčích veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému na ICT, kdy jedna dílčí veřejná zakázka byla zrušena. Ostravská univerzita zadala taktéž osm dílčích veřejných zakázek, kdy dvě dílčí veřejné zakázky byly zrušeny. Univerzita Palackého zadala dvacet jedna dílčích veřejných zakázek, přičemž bylo zrušeno devět dílčích veřejných zakázek a tři dílčí veřejné zakázky zůstaly ve fázi posouzení předběžných nabídek. U třech dílčích veřejných zakázek bylo na Univerzitě Palackého dosaženo ztráty. V porovnání, Masarykova univerzita a Ostravská univerzita dosáhla finanční úspory u všech dílčích veřejných zakázek, zatímco Univerzita Palackého dosáhla finanční úspory pouze u osmnácti dílčích veřejných zakázek z dvaceti jedna. Finanční úspora Masarykovy univerzity se pohybuje v rozmezí od 8 % do 22 % na jednotlivou dílčí veřejnou zakázku, finanční úspora Ostravské univerzity se pohybuje od 0,8 % do 10 % a finanční úspora u Univerzity Palackého od 2 % do 18 %, přičemž ztráty Univerzity Palackého nebyly vyšší než 2 %. Finanční úspora v roce 2012

25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12

13 14

15 16 17

18 19 20


Obr. 3


Zdroj:



Univerzita Palac kého

21


7.2

57

Časová úspora

V následující části se budeme zabývat časovou úsporou. Základem bude určení skutečnosti, jak dlouho trvá zadání dílčí veřejné zakázky dynamického nákupního systému na ICT. Pro účely této práce začíná trvání zadávání veřejných zakázek odesláním formuláře Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému do Věstníku veřejných zakázek a končí podpisem kupní smlouvy s vybraným dodavatelem. Nejdříve vyvstává povinnost odeslat formulář Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému do Věstníku veřejných zakázek. Od následujícího dne po dni odeslání Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému začíná běžet lhůta pro podávání předběžných nabídek, která nesmí být kratší než 15 dnů, přičemž ke zveřejnění tohoto elektronicky podaného oznámení musí dojít do 5 dnů. Po uplynutí lhůty pro podání předběžných nabídek a jejich posouzení se odešle výzva k podání nabídek. Ve výzvě k podání nabídek se stanoví lhůta pro podání nabídek. Tato lhůta začíná běžet následujícím dnem po dni odeslání výzvy k podání nabídek a nesmí být kratší než 7 dnů. Po uplynutí lhůty k podání nabídek následuje otevírání obálek, hodnocení automatickou metodou a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Poté může dojít k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, kdy není nutné čekat na uplynutí lhůty pro podání námitek. K realizaci dílčí veřejné zakázky tedy může zákoně dojít nejdříve za 28 dní (5+15+1+7). K této době je však vhodné dále přičíst dobu, která je potřebná k vyhodnocení nabídek a k administrativnímu zpracování, kterou si stanovíme na 2 dny. Dále je potřeba do výsledného trvání připočíst dobu, která je nutná k zajištění oboustranného podepsání smlouvy, pro tento úkon si stanovme 5 dnů. Součtem jednotlivých lhůt jsme si určili, že minimální doba trvání jedné veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému na ICT trvá přibližně 35 dní. Získaná hodnota bude v dalším textu použita pro porovnávání s dobou trvání konkrétních veřejných zakázek. Pro lepší představu o jednotlivých fázích veřejné zakázky je na obrázku 4 znázorněna doba trvání jedné veřejné zakázky.

58


5

0

15

5

10

1

15

20

7

2

25

5

30

35

Zveřejnění zjednodušeného oznámení o zakázce Lhůta pro podání předběžných nabídek Odeslání výzvy k podání nabídek Lhůta pro podání nabídek na konkrétní veřejnou zakázku Doba na vyhodnocení, administrativní práce Doba na oboustranné podepsání smlouvy

Obr. 4

Minimální doba trvání jedné veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému na ICT

Zdroj:

Vlastní práce

V následující části se podíváme na trendy zadávání na vysokých školách. Délku zadávacího řízení budeme porovnávat s námi určenou hodnotou 35 dnů. Podíváme se, zda doba trvání veřejné zakázky je konstantní, či proměnná. V případě, kdy je proměnná, tak zda vykazuje klesající či rostoucí tendenci. V tabulkách v následující části tedy máme následující hodnoty: datum odeslání zjednodušeného oznámení (v tabulce označeno pod zkratkou Zjednodušené oznámení), lhůtu pro podání předběžných nabídek (předběžná nabídka), lhůtu pro podání nabídek (nabídka), datum podpisu kupní smlouvy (kupní smlouva) a celkovou dobu trvání ve dnech. 7.2.1

Časová úspora za rok 2010

V tabulce 11 můžeme spatřit, jak dlouho trvalo Masarykově univerzitě v roce 2010 zadat jednotlivé dílčí veřejné zakázky. Vidíme, že první dílčí veřejná zakázka v dynamickém nákupním systému na ICT 001-2010 trvala od odeslání zjednodušeného oznámení po podpis kupní smlouvy 144 dnů. U dalších dílčích veřejných zakázek docházelo k postupnému zkracování doby trvání veřejné zakázky až na polovinu, konkrétně na 71 dnů u poslední dílčí veřejné zakázky 009-2010 zadávanou v tomto roce. Výjimku v tomto roce tvoří dílčí veřejná


59

zakázky 007-2010, kde došlo vzhledem k současnému průběhu předchozí dílčí veřejné zakázky k mírnému nárůstu. Celkově tedy můžeme říci, že doba trvání veřejných zakázek v roce 2010 má klesající tendenci. Postupem času tedy docházelo k zefektivnění zadávání veřejných zakázek a tím i ke zkrácení doby trvání veřejných zakázek, takže ve výsledku zde došlo k úspoře času. Můžeme si zde určit střední hodnotu jednotlivých dob trvání, která má hodnotu 83 dnů. Tab. 11

Doba trvání dílčích veřejných zakázek na Masarykově univerzitě za rok 2010

Fáze DNS 001-2010 002-2010 003-2010 004-2010 005-2010 006-2010 007-2010 008-2010 009-2010 Zdroj:

Zjednodušené oznámení

Předběžná nabídka

Nabídka

Kupní smlouva

31. 05. 2010 29. 06. 2010 27. 07. 2010 20. 08. 2010 15. 09. 2010 07. 10. 2010 21. 10. 2010 25. 11. 2010 08. 12. 2010

22. 06. 2010 23. 07. 2010 19. 08. 2010 12. 09. 2010 06. 10. 2010 27. 10. 2010 15. 11. 2010 15. 12. 2010 31. 12. 2010

27. 07. 2010 30. 08. 2010 22. 09. 2010 17. 10. 2010 25. 10. 2010 18. 11. 2010 02. 12. 2010 31. 12. 2010 12. 01. 2010

21. 10. 2010 21. 10. 2010 10. 11. 2010 18. 11. 2010 30. 11. 2010 13. 12. 2010 11. 01. 2011 10. 02. 2011 16. 02. 2011

Doba trvání ve dnech 144 115 107 91 77 68 83 78 71


Na Univerzitě Palackého, u první dílčí veřejné zakázky 001-2010 nemůžeme určit dobu trvání veřejné zakázky, neboť univerzita zde využila možnosti, kdy první dílčí veřejnou zakázku po zavedení dynamického nákupního systému nemusí oznamovat pomocí zjednodušeného oznámení, protože tato dílčí veřejná zakázka byla již oznámena na základě oznámení o zakázce, kterým se dynamický nákupní systém zavádí. Proto neznáme datum odeslání zjednodušeného oznámení a nemůžeme určit dobu trvání dílčí veřejné zakázky 001-2010. Doby trvání dalších jednotlivých dílčích veřejných zakázek v roce 2010 jsou uvedeny v tabulce 12. Dílčí veřejná zakázka 006-2010 byla zrušena. Vidíme, že dílčí veřejná zakázka 002-2010 trvala pouze 38 dní, u následující dílčí veřejné zakázky 003-2010 došlo k nárůstu doby trvání na 55 dnů, poté opět k mírnému poklesu na 43 dnů u dílčí veřejné zakázky 005-2010 a následně dochází k nárůstu doby trvání až na 71 dnů u veřejné zakázky 009-2010.

60


Tab. 12

Doba trvání dílčích veřejných zakázek na Univerzitě Palackého za rok 2010

Fáze DNS 001-2010 002-2010 003-2010 004-2010 005-2010 006-2010 007-2010 008-2010 009-2010 Zdroj:



Nabídka

Kupní smlouva

x 29. 09. 2010 30. 09. 2010 01. 10. 2010 04. 10. 2010 15. 10. 2010 09. 11. 2010 13. 12. 2010 27. 12. 2010

11. 08. 2010 20. 10. 2010 22. 10. 2010 25. 10. 2010 27. 10. 2010 05. 11. 2010 30. 11. 2010 14. 01. 2011 20. 01. 2011

02. 09. 2010 01. 11. 2010 02. 11. 2010 03. 11. 2010 09. 11. 2010 22. 11. 2010 13. 12. 2010 16. 01. 2011 10. 02. 2011

23. 09. 2010 05. 11. 2010 23. 11. 2010 23. 11. 2010 15. 11. 2010 ZRUŠENO 06. 01. 2011 14. 02. 2011 07. 03. 2011

Doba trvání ve dnech x 38 55 54 43 x 59 64 71


Doba trvání veřejných zakázek u Univerzity Palackého má proměnný charakter. Pokud vezmeme v úvahu první dílčí veřejnou zakázku 002-2010, u které známe dobu trvání, a poslední dílčí veřejnou zakázku 009-2010, došlo zde k nárůstu doby trvání zadávání veřejné zakázky z 38 dnů na 71 dnů, tedy téměř dvojnásobně. Střední hodnota doby trvání veřejné zakázky na Univerzitě Palackého za rok 2010 je 55 dnů. Na obrázku 5 je znázorněná doba trvání zadaných dílčích veřejných zakázek za rok 2010 na Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého. Z obrázku můžeme vyvodit, že za rok 2010 má Masarykova univerzita klesající tendenci v době trvání veřejných zakázek, zatímco Univerzita Palackého má proměnné doby trvání jednotlivých dílčích veřejných zakázek. Rozpětí dob trvání Masarykovy univerzity se pohybuje od zhruba 70 do 140 dnů, zatímco rozpětí dob trvání Univerzity Palackého je výrazně nižší, a to od 40 do 70 dnů. Přestože první dílčí veřejné zakázky z obou škol v roce 2010 jsou významně rozdílné (je zde rozdíl téměř 100 dnů), poslední dílčí veřejné zakázky tohoto roku jsou shodné délky se 71 dny. Postupem času v roce 2010 došlo k vyrovnání dob trvání veřejných zakázek. Je zde ovšem důležité poznamenat, že zatímco u Univerzity Palackého je doba trvání 71 dnů maximální dobou trvání v roce 2011, u Masarykovy to je minimální doba trvání veřejné zakázky. Univerzita Palackého tedy v roce 2011 zadávala veřejné zakázky dynamického nákupního systému na ICT za mnohem kratší doby než Masarykova univerzita.


61


160

Doba trvání ve dnech

140 120 100 80 60 40 20 1

2

3

4

5

6

7

8

9


Obr. 5


Zdroj:


7.2.2



Jak je vidět v tabulce 13, byla doba trvání veřejných zakázek dynamického nákupního systému na ICT na Masarykově univerzitě v roce 2011 značně proměnlivá. Od poklesu doby trvání dílčí veřejné zakázky 004-2011 dochází k prodlužování doby trvání veřejných zakázek na 110 dnů u dílčí veřejné zakázky 007-2011, poté dochází k postupnému poklesu na 73 dnů a v poslední dílčí veřejné zakázce tohoto roku dochází opět k mírnému nárůstu. V tomto roce tedy nemůžeme zachytit žádný významný trend. Z hodnot jednotlivých dob trvání můžeme určit střední hodnotu, která je v hodnotě 93,5 dnů.

62


Tab. 13


Fáze DNS 001-2011 002-2011 003-2011 004-2011 005-2011 006-2011 007-2011 008-2011 009-2011 010-2011 011-2011 012-2011



Nabídka

Kupní smlouva

03. 01. 2011 28. 01. 2011 25. 02. 2011 25. 03. 2011 27. 04. 2011 01. 06. 2011 27. 06. 2011 26. 07. 2011 30. 08. 2011 27. 09. 2011 26. 10. 2011 23. 11. 2011

25. 01. 2011 18. 02. 2011 18. 03. 2011 15. 04. 2011 18. 05. 2011 24. 06. 2011 20. 07. 2011 16. 08. 2011 21. 09. 2011 20. 10. 2011 18. 11. 2011 04. 01. 2012

22. 02. 2011 18. 03. 2011 29. 04. 2011 27. 05. 2011 19. 06. 2011 08. 08. 2011 29. 08. 2011 23. 09. 2011 17. 10. 2011 10. 11. 2011 09. 12. 2011 18. 01. 2012

07. 04. 2011 20. 04. 2011 17. 06. 2011 30. 06. 2011 08. 08. 2011 14. 09. 2011 14. 10. 2011 25. 10. 2011 16. 11. 2011 08. 12. 2011 06. 01. 2012 08. 02. 2012

Doba trvání ve dnech 95 83 113 98 104 106 110 92 79 73 73 78

Zdroj:


Tab. 14

Doba trvání dílčích veřejných zakázek na Ostravské univerzitě za rok 2011

Fáze DNS


001-2011 002-2011 003-2011 004-2011 005-2011 006-2011 007-2011 008-2011 009-2011 Zdroj:

x 12. 05. 2011 01. 06. 2011 13. 06. 2011 19. 07. 2011 12. 09. 2012 27. 09. 2012 07. 10. 2011 14. 10. 2011


Nabídka

Kupní smlouva

11. 04. 2011 01. 06. 2011 21. 06. 2011 04. 07. 2011 11. 08. 2011 03. 10. 2011 18. 10. 2011 27. 10. 2011 03. 11. 2011

06. 05. 2011 14. 06. 2011 11. 07. 2011 29. 07. 2011 24. 08. 2011 14. 10. 2011 04. 11. 2011 14. 11. 2011 16. 11. 2011

23. 05. 2011 18. 07. 2011 17. 08. 2011 05. 09. 2011 21. 09. 2011 14. 11. 2011 07. 12. 2011 07. 12. 2011 01. 12. 2011

Doba trvání ve dnech x 68 78 85 65 64 72 62 49


Jelikož Ostravská univerzita v roce 2011 zavádí dynamický nákupní systém na ICT, využila, stejně jako Univerzita Palackého v předchozím roce, možnosti neoznámení dílčí veřejné zakázky zjednodušeným oznámením, ale toto


63

provedla již na základě oznámení o zakázce, kterým se dynamický nákupní systém zaváděl. Proto neznáme datum odeslání zjednodušeného oznámení u první dílčí veřejné zakázky 001-2011 a nemůžeme tedy určit dobu trvání této dílčí veřejné zakázky. V tabulce 14 můžeme vidět, že první dílčí veřejná zakázka 002-2011 trvala 68 dní, poté došlo k nárůstu na 85 dnů u dílčí veřejné zakázky 004-2011, dále došlo ke kolísání doby trvání až na hodnotu 49 dnů u zakázky 009-2011. V roce 2011 tedy můžeme zaznamenat u Ostravské univerzity proměnlivou tendenci doby trvání veřejných zakázek. Střední hodnota jednotlivých dob trvání je 66,5 dne. Tab. 15


Fáze DNS 010-2011 011-2011 012-2011 013-2011 014-2011 015-2011 016-2011 017-2011 018-2011 019-2011 020-2011 021-2011 022-2011 023-2011 024-2011 025-2011 026-2011 027-2011 028-2011 Zdroj:



Nabídka

Kupní smlouva

17. 01. 2011 09. 02. 2011 25. 02. 2011 15. 03. 2011 30. 03. 2011 05. 04. 2011 13. 04. 2011 03. 05. 2011 10. 05. 2011 16. 05. 2011 07. 06. 2011 14. 06. 2011 08. 07. 2011 21. 07. 2011 29. 07. 2011 30. 08. 2011 20. 09. 2011 30. 09. 2011 14. 11. 2011

08. 02. 2011 02. 03. 2011 21. 03. 2011 05. 04. 2011 20. 04. 2011 27. 04. 2011 06. 05. 2011 25. 05. 2011 31. 05. 2011 07. 06. 2011 29. 06. 2011 08. 07. 2011 29. 07. 2011 22. 08. 2011 29. 08. 2011 20. 09. 2011 12. 10. 2011 27. 10. 2011 12. 12. 2011

04. 03. 2011 23. 03. 2011 05. 04. 2011 20. 04. 2011 05. 05. 2011 11. 05. 2011 20. 05. 2011 10. 06. 2011 14. 06. 2011 24. 06. 2011 11. 07. 2011 21. 07. 2011 09. 08. 2011 09. 09. 2011 14. 09. 2011 03. 10. 2011 26. 10. 2011 25. 11. 2011 21. 12. 2011

31. 03. 2011 31. 03. 2011 29. 04. 2011 02. 05. 2011 ZRUŠENO 23. 05. 2011 14. 06. 2011 12. 07. 2011 11. 07. 2011 25. 07. 2011 09. 08. 2011 19. 08. 2011 07. 09. 2011 05. 10. 2011 12. 10. 2011 27. 10. 2011 16. 11. 2011 02. 12. 2011 10. 01. 2012


Doba trvání ve dnech 74 51 64 49 x 49 63 71 63 71 64 67 62 77 76 59 58 64 58

64


V roce 2011 byla na Univerzitě Palackého dílčí veřejná zakázka 014-2011 zrušena. Dobu trvání zbývajících dílčích veřejných zakázek v roce 2011 u Univerzity Palackého jsou zaneseny v tabulce 15. Od první dílčí veřejné zakázky 010-2011 v době trvání 74 dnů dochází k delšímu poklesu na 49 dnů u dílčí veřejné zakázky 015-2011, poté dochází ke zvýšení doby trvání, která se stává téměř ustálenou kolem doby trvání veřejné zakázky od 60 do 70 dnů. U dílčí zakázky 023-2011 a 024-2011 dochází k nárůstu na zhruba 77 dnů doby trvání veřejné zakázky a poté dochází k poklesu doby trvání veřejné zakázky až do konce roku 2011 na hodnotu zhruba 60 dnů. V roce 2011 tedy můžeme zachytit proměnlivou tendenci doby trvání veřejných zakázek. Střední hodnota dob trvání dílčích veřejných zakázek na Univerzitě Palackého v roce 2011 je 63,5 dne. Na následujícím obrázku 6 jsou znázorněné doby trvání dílčích veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému na ICT na Masarykově univerzitě, Ostravské univerzitě a Univerzitě Palackého za rok 2011.



120 100 80 60 40 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

Dílčí veřejná zakázka Masarykova univerzita


Obr. 6


Zdroj:


Univerzita Palac kého

Na obrázku můžeme vidět, že doba trvání veřejných zakázek Masarykovy univerzitě převyšuje doby trvání ostatních dvou univerzit. Má tedy nejdelší dobu trvání dílčích veřejných zakázek. U veřejné zakázky 10-2011 a 11-2011 se přiblížila s dobou trvání 73 dnů k době trvání veřejné zakázky k ostatním


65

dvěma univerzitám. Rozpětí doby trvání Masarykovy univerzity je zhruba od 70 do 110 dnů. Ostravská univerzita, která v tomto roce zaváděla dynamický nákupní systém na ICT, začala na době trvání 68 dnů, kdy po různých nárůstech a poklesech doby skončila na době trvání 49 dnů. Můžeme tedy říci, že Ostravská univerzita vlivem klesající tendence v roce 2011 dospěla k časové úspoře. Rozpětí doby trvání Ostravské univerzity se pohybuje od zhruba 50 do 80 dnů. Univerzita Palackého má stejné rozmezí dob trvání veřejných zakázek jako Ostravská univerzita, tedy zhruba 50 až 80 dnů. Můžeme tedy říci, že Ostravská univerzita a Univerzita Palackého mají podobné rozmezí zadávání veřejných zakázek, zatímco Masarykova univerzita se pohybuje s dobou trvání nad těmito dvěma univerzitami. 7.2.3


V roce 2012 má doba trvání veřejných zakázek na Masarykově univerzitě, kromě významného poklesu u dílčí veřejné zakázky 002-2012 na dobu trvání 85 dnů, rostoucí tendenci, a to až na dobu trvání 256 dnů u dílčí veřejné zakázky 009-2012. Dílčí veřejná zakázka 005-2012 byla zrušena. Hodnoty dob trvání veřejných zakázek na Masarykově univerzitě jsou uvedeny v tabulce 16. Rostoucí tendenci mohla zapříčinit situace, že od dílčí veřejné zakázky 0042012 do konce roku byla zjednodušená oznámení zveřejňována již v březnu roku 2012. Potom tedy mezi datem zveřejnění zjednodušeného oznámení a datem podání předběžné nabídky je velká časová prodleva. Určená střední hodnota doby trvání pro Masarykovou univerzitu pro rok 2012 je 134,5 dne.

66


Tab. 16


Fáze DNS



Nabídka

Kupní smlouva

001-2012

19. 12. 2011 11. 01. 2012 12. 03. 2012 02. 04. 2012

002-2012 003-2012 004-2012 005-2012 006-2012 007-2012 008-2012 009-2012

24. 01. 2012 29. 02. 2012 26. 03. 2012 26. 03. 2012 26. 03. 2012 30. 03. 2012 30. 03. 2012 30. 03. 2012

Zdroj:

15. 02. 2012 21. 03. 2012 18. 04. 2012 03. 05. 2012 01. 06. 2012 29. 06. 2012 26. 07. 2012 30. 08. 2012

26. 03. 2012 14. 05. 2012 15. 06. 2012 28. 06. 2012 07. 08. 2012 25. 09. 2012 26. 10. 2012 22. 11. 2012

Doba trvání ve dnech 106 85 101 110 x 159 203 231 256

17. 04. 2012 08. 06. 2012 13. 07. 2012 ZRUŠENO 31. 08. 2012 18. 10. 2012 15. 11. 2012 10. 12. 2012


Na Ostravské univerzitě v období roku 2012 má doba trvání dílčích veřejných zakázek velice proměnlivý charakter, a to mezi 50 a 85 dny. Dílčí veřejné zakázky 003-2012 a 006-2012 byly zrušeny. Hodnoty dob trvání dílčích veřejných zakázek Ostravské univerzity v roce 2012 jsou zaneseny v tabulce 17. Střední hodnota doby trvání pro Ostravskou univerzitu je 59,5 dne. Tab. 17

Doba trvání dílčích veřejných zakázek na Ostravské univerzitě za rok 2012

Fáze DNS 001-2012 002-2012 003-2012 004-2012 005-2012 006-2012 007-2012 008-2012 009-2012 010-2012 Zdroj:



Nabídka

Kupní smlouva

13. 02. 2012 08. 03. 2012 25. 04. 2012 28. 05. 2012 14. 06. 2012 17. 07. 2012 28. 08. 2012 12. 09. 2012 24. 09. 2012 11. 10. 2012

05. 03. 2012 28. 03. 2012 15. 05. 2012 18. 06. 2012 04. 07. 2012 07. 08. 2012 29. 08. 2012 02. 10. 2012 15. 10. 2012 31. 10. 2012

19. 03. 2012 23. 04. 2012 11. 06. 2012 02. 07. 2012 23. 07. 2012 24. 08. 2012 23. 10. 2012 22. 10. 2012 16. 11. 2012 21. 11. 2012

10. 04. 2012 31. 05. 2012 ZRUŠENO 27. 07. 2012 06. 08. 2012 ZRUŠENO 14. 11. 2012 07. 11. 2012 05. 12. 2012 29. 11. 2012


Doba trvání ve dnech 58 85 x 61 54 x 79 57 73 50

Úspora veřejných zadavatelů při zadávání veřejných zakázek Tab. 18


Fáze DNS 001-2012 002-2012 003-2012 004-2012 005-2012 006-2012 007-2012 008-2012 009-2012 010-2012 011-2012 012-2012 013-2012 014-2012 015-2012 016-2012 017-2012 018-2012 019-2012 020-2012 021-2012 022-2012 023-2012 024-2012 025-2012 026-2012 027-2012 028-2012 029-2012 030-2012 031-2012 032-2012 033-2012 Zdroj:

67



06. 12. 2011 28. 12. 2011 12. 01. 2011 31. 01. 2011 07. 02. 2012 10. 02. 2012 22. 02. 2012 24. 02. 2012 09. 03. 2012 21. 03. 2012 27. 03. 2012 24. 04. 2012 26. 04. 2012 18. 05. 2012 18. 05. 2012 28. 05. 2012 29. 05. 2012 21. 07. 2012 21. 07. 2012 21. 07. 2012 21. 07. 2012 22. 07. 2012 22. 07. 2012 23. 07. 2012 27. 08. 2012 27. 08. 2012 30. 08. 2012 19. 09. 2012 19. 09. 2012 03. 10. 2012 03. 10. 2012 29. 10. 2012 05. 11. 2012

09. 01. 2012 16. 01. 2012 31. 01. 2012 20. 02. 2012 27. 02. 2012 01. 03. 2012 12. 03. 2012 14. 03. 2012 29. 03. 2012 19. 04. 2012 20. 04. 2012 14. 05. 2012 16. 05. 2012 04. 06. 2012 04. 06. 2012 13. 06. 2012 15. 06. 2012 30. 07. 2012 30. 07. 2012 06. 08. 2012 06. 08. 2012 08. 08. 2012 08. 08. 2012 08. 08. 2012 13. 09. 2012 13. 09. 2012 17. 09. 2012 05. 10. 2012 08. 10. 2012 22. 10. 2012 22. 10. 2012 15. 11. 2012 22. 11. 2012


Nabídka 03. 02. 2012 03. 02. 2012 02. 03. 2012 02. 03. 2012 23. 03. 2012 02. 04. 2012 02. 04. 2012 09. 05. 2012 09. 05. 2012 23. 05. 2012 23. 05. 2012 13. 06. 2012 11. 06. 2012 19. 06. 2012 23. 07. 2012 17. 07. 2012 18. 07. 2012 21. 08. 2012 23. 08. 2012 27. 08. 2012 20. 09. 2012

01. 10. 2012 16. 10. 2012 26. 10. 2012 02. 11. 2012 07. 11. 2012 15. 11. 2012 21. 11. 2012 30. 11. 2012 10. 12. 2012

Kupní smlouva 14. 02. 2012 15. 02. 2012 15. 03. 2012 15. 03. 2012 30. 03. 2012 18. 04. 2012 18. 04. 2012 ZRUŠENO 24. 05. 2012 ZRUŠENO 30. 05. 2012 ZRUŠENO 20. 06. 2012 ZRUŠENO ZRUŠENO 27. 07. 2012 08. 08. 2012 07. 09. 2012 ZRUŠENO 17. 09. 2012 04. 10. 2012 fáze posouzení PN fáze posouzení PN fáze posouzení PN 08. 10. 2012 ZRUŠENO 06. 11. 2012 30. 11. 2012 19. 11. 2012 26. 11. 2012 ZRUŠENO 21. 12. 2012 ZRUŠENO

Doba trvání ve dnech 71 50 64 45 53 69 57 x 77 x 65 x 56 x x 61 72 49 x 59 76 x x x 43 x 69 73 62 55 x 54 x

68


V tabulce 18 jsou uvedeny doby trvání dílčích veřejných zakázek na Univerzitě Palackého za rok 2012. Dílčí veřejné zakázky 008-2012, 010-2012, 012-2012, 0142012, 015-2012, 019-2012, 026-2012, 031-2012 a 033-2012 byly zrušeny. Dílčí veřejné zakázky 022-2012, 023-2012 a 024-2012 zůstaly ve fázi posouzení předběžných nabídek. Rozmezí doby trvání se pohybuje od 43 dnů do 77 dnů. Střední hodnota pro Univerzitu Palackého pro vybrané období roku 2012 je 61 dnů.



280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

Dílčí veřejná zakázka

Masarykova univerzita


Obr. 7


Zdroj:



Z dob trvání veřejných zakázek za rok 2012 na Masarykově univerzitě, Ostravské univerzitě a Univerzitě Palackého, znázorněných na obrázku 7, je na první pohled zřejmé, že doby trvání veřejných zakázek na Masarykově univerzitě významně převyšují hodnoty dob trvání zbývajících dvou univerzit, tedy hodnoty Ostravské univerzity a Univerzity Palackého. Rozpětí dob trvání dílčích veřejných zakázek Masarykovy univerzity leží v rozmezí od 85 do 256 dnů. Ostravská univerzita vykazuje dobu trvání dílčích veřejných zakázek od 50 do 85 dnů. Když porovnáme získané hodnoty s Masarykovou univerzitou, tak zjistíme, že maximální hodnota doby trvání veřejných zakázek Ostravské univerzity je zároveň minimální hodnotou doby trvání veřejných zakázek Masarykovy univerzity.


69

Na Univerzitě Palackého se v roce 2012 rozpětí doby trvání dílčích veřejných zakázek pohybuje v hodnotách mezi 43 a 77 dny. Z předchozího komentáře můžeme vyvodit, že Univerzita Palackého má nejnižší rozpětí dob trvání veřejných zakázek s hodnotami od 43 do 77 dnů, po ní následuje Ostravská univerzita s rozpětím 50 až 85 dnů a nejdelší dobu zadávání veřejných zakázek má Masarykova univerzita s rozpětím 85 až 256 dnů. 7.2.4

Časová úspora v letech 2010 až 2012

Dále bude zajímavé se zaměřit na to, jak se vyvíjela doba zadávání veřejných zakázek na jednotlivých veřejných školách v průběhu celého sledovaného období. Na obrázku 8 můžeme vidět dobu trvání jednotlivých veřejných zakázek ve dnech v průběhu celého sledovaného období, tedy od začátku roku 2010 až do konce roku 2012. Na obrázku je též černou čarou zaznamenána stanovená minimální doba trvání dílčí veřejné zakázky, která trvá 35 dnů. Dále jsou na obrázku zaneseny střední hodnoty doby trvání celého období pro jednotlivé školy. Velikosti středních hodnot jsou uvedeny v tabulce 19. Tab. 19

Střední hodnota dob trvání veřejných zakázek

Veřejná vysoká škola Masarykova univerzita Ostravská univerzita Univerzita Palackého Zdroj:

Střední hodnota dob trvání veřejných zakázek 2010 2011 2012 2010 - 2012 98,0 83,0 93,5 134,5 64,5 0,0 66,5 59,5 62 55,0 63,5 61,0


Z obrázku můžeme vyvodit, že největších časových úspor dosáhla Univerzita Palackého, která zadávala veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému na ICT průměrně za 62 dnů. Pokud porovnáme s minimální dobou, která trvá 35 dnů, máme zde přesah o 27 dnů. Univerzita Palackého tedy dosáhla nejvyšších časových úspor, protože se ze tří sledovaných vysokých škol nejvíce přiblížila minimální době trvání veřejné zakázky. Za ní s těsným odstupem následuje Ostravská univerzita, která veřejné zakázky zadávala průměrně za 64,5 dne. Nejhůře, a tedy s nejnižší časovou úsporou, je na tom Masarykova univerzita, která veřejné zakázky zadávala průměrně za 98 dnů. V porovnání s minimální dobou trvání veřejné zakázky se jedná téměř o trojnásobnou dobu

70


trvání, kterou Masarykova univerzita potřebuje pro ukončení jedné veřejné zakázky.


280 260 240


220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 1

4

7

10

13

16

19

22

25

28

31

34

37

40

43

46

Dílčí veřejná zakázka Masarykova univerzita


Obr. 8


Zdroj:


7.3


Vztah mezi počtem pracovníků a studentů vysoké školy a předpokládanou hodnotou veřejných zakázek

V práci si dále ověříme, zda-li existuje nějaký vztah mezi celkovým počtem pracovníků a studentů vysoké školy a předpokládanou hodnotou jednotlivých veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému na ICT. Jinak řečeno, zda počet osob působících na vysoké škole ovlivní, kolik má vysoká škola v plánu zaplatit za veřejné zakázky na ICT. Porovnání bude provedeno za rok 2010 a rok 2011. Porovnání za rok 2012 nebude provedeno z důvodu nevydání výročních zpráv v době zpracování práce. Předpokladem tohoto vztahu je, že čím více má vysoká škola pracujících a studujících, tím více by měla na veřejných zakázkách utratit. Tento vztah platí


71

i naopak, čím méně pracujících a studujících má vysoká škola, tím by měla utratit na veřejných zakázkách méně. V následující tabulce 20 pro rok 2010 a v tabulce 21 pro rok 2011 můžeme vidět, kolik je na veřejných vysokých školách celkem zaměstnáno pracujících osob a kolik je na nich studujících osob. Tyto hodnoty jsou čerpány z Výročních zpráv jednotlivých vysokých škol za příslušné roky. V tabulkách je dále uvedena celková předpokládaná hodnota veřejných zakázek v korunách bez DPH za dané roky. Tab. 20

Počty pracovníků a studentů veřejných vysokých škol v roce 2010

Veřejná vysoká škola Masarykova univerzita Ostravská univerzita Univerzita Palackého

Počet zaměstnanců

Počet studujících

Celkový počet osob

Celková předpokládaná hodnota v Kč bez DPH

4 583

44 370

48 953

7 442 226

574

10 484

11 058

0

1 613

24 156

25 769

10 263 000

Zdroj:


Tab. 21

Počty pracovníků a studentů veřejných vysokých škol v roce 2011

Veřejná vysoká škola Masarykova univerzita Ostravská univerzita Univerzita Palackého Zdroj:

Počet zaměstnanců

Počet studujících

Celkový počet osob

Celková předpokládaná hodnota v Kč bez DPH

4 854

44 371

49 225

13 763 064

795

10 752

11 547

5 719 759

2 036

22 983

25 019

15 809 083


Z tabulek je patrné, že Ostravská univerzita, která má nejmenší počet osob pohybujících se na veřejné vysoké škole, má taktéž nejnižší celkovou předpokládanou hodnotu v korunách bez DPH. Kdyby Masarykova univerzita, která má nejvíce pracujících a studujících osob, měla i nejvyšší předpokládanou

72


hodnotu veřejných zakázek, znamenalo by to, že se zde vyskytuje podobný trend. To se ale nestalo, protože nejvyšší celkovou hodnotu veřejných zakázek má Univerzita Palackého, která se ale hodnotou celkového počtu osob nachází mezi Masarykovou univerzitou a Ostravskou univerzitou. Z tohoto tedy můžeme vyvodit, že mezi celkovým počtem pracovníků a studentů vysoké školy a předpokládanou hodnotou jednotlivých veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému na ICT žádný patrný vztah neexistuje.

7.4

Vztah mezi počtem došlých nabídek a délkou zadávacího řízení

Mezi další vztah, který si můžeme ověřit, můžeme zařadit vliv mezi počtem došlých nabídek na realizaci konkrétní dílčí veřejné zakázky a délkou zadávacího řízení veřejné zakázky. Jinými slovy, ověříme si, zda počet došlých nabídek ovlivní dobu realizace konkrétní dílčí veřejné zakázky. Předpokladem je, že čím je více došlých nabídek, tím delší dobu by měla veřejná zakázka trvat. A naopak, čím je méně došlých nabídek, tím kratší dobu by měla veřejná zakázka trvat. Na následujících obrázcích jsou znázorněné vztahy mezi dobou trvání dílčí veřejné zakázky a počtem došlých nabídek na dílčí veřejnou zakázku na jednotlivých vysokých školách během našeho sledovaného období, tedy od roku 2010 do roku 2012. Na obrázcích jsou mimo výše uvedené údaje vyznačeny vyrovnané trendy doby trvání dílčí veřejné zakázky a počtu došlých nabídek. Vyrovnané trendy jsou použity proto, aby bylo možné provést grafické porovnání těchto vztahů. Na základě porovnání těchto dvou vyrovnaných trendů následně vyvodíme závěry. Na obrázku 9 je znázorněný vztah počtu nabídek a doby trvání veřejné zakázky na Masarykově univerzitě. Můžeme říci, že zhruba do devatenácté dílčí veřejné zakázky mají vyrovnané trendy podobný charakter. Od následujících dílčích veřejných zakázek je ale trend zcela protichůdný. Toto je možné vysvětlit extrémně narůstající dobou trvání dílčích veřejných zakázek. Vztah mezi počtem došlých nabídek a dobou trvání veřejné zakázky na Ostravské univerzitě je znázorněn na obrázku 10. Na obrázku je možné spatřit, že vyrovnané trendy jsou do páté dílčí veřejné zakázky naprosto totožné a od následujících dílčích veřejných zakázek mají podobný charakter.


73

260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60

8 7 6 5 4 3 2 1 0 1

3

5

7

9

11

13

15

17

19

21

23

25

27

Počet nabídek


Masarykova univerzita v letech 2010 - 2012

29

Dílčí veřejná zakázka Doba trvání

Vyrovnaný trend doby trvání

Počet obdržených nabídek

Vyrovnaný trend počtu nabídek

Obr. 9

Vztah mezi počtem došlých nabídek a délkou zadávacího řízení na Masarykově univerzitě

Zdroj:


90 85 80 75 70 65 60 55 50 45

5 4 3 2 1

Počet nabídek


Ostravská univerzita v letech 2010 - 2012

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16



Počet obdržených nabídek

Vyrovnaný trend počtu nabídek

Obr. 10

Vztah mezi počtem došlých nabídek a délkou zadávacího řízení na Ostravské univerzitě

Zdroj:


74


Na obrázku 11 je znázorněn vztah mezi počtem došlých nabídek a dobou trvání veřejných zakázek u Univerzity Palackého. Na základě vyrovnaných trendů je možné říci, že charakter příslušný sledovaným vztahům je podobný.

Univerzita Palackého v letech 2010 - 2012 80

6

75 5

65

4

60 3 55 50

2

Počet nabídek


70

45 1 40 35

0 1 3

5

7

9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 Dílčí ve ře jná zakázka

Doba trvání

Vyrovnaný tre nd doby trvání

Poče t obdrže ných nabídek

Vyrovnaný tre nd počtu nabíde k

Obr. 11

Vztah mezi počtem došlých nabídek a délkou zadávacího řízení na Univerzitě Palackého

Zdroj:


Z předešlého můžeme vyvodit, že vztah mezi počtem došlých nabídek a délkou zadávacího řízení v dynamickém nákupním systému na ICT existuje, a to takový, že s rostoucím počtem došlých nabídek roste doba trvání dílčí veřejné zakázky.


7.5

75

Vztah mezi délkou zadávacího řízení a dosaženou finanční úsporou

Dalším zkoumaným vztahem je vliv mezi délkou zadávacího řízení dílčí veřejné zakázky a dosaženou finanční úsporou v korunách. Jinými slovy, ověříme si, zda doba realizace konkrétní dílčí veřejné zakázky ovlivní velikost finanční úspory. Předpokladem je, že čím delší dobu dílčí veřejná zakázka trvá, tím větší je dosažená finanční úspora. A naopak, čím je kratší doba na plnění dílčí veřejné zakázky, tím menší je dosažená finanční úspora. Na následujících obrázcích jsou znázorněné vztahy mezi dobou trvání dílčí veřejné zakázky a dosaženou finanční úsporou v korunách na jednotlivých vysokých školách během našeho sledovaného období, tedy od roku 2010 do roku 2012. Na obrázcích jsou dále vyznačeny vyrovnané trendy doby trvání dílčí veřejné zakázky a finanční úspory. Vyrovnané trendy jsou použity z důvodu umožnění grafického porovnání. Na základě porovnání těchto dvou vyrovnaných trendů vyvodíme příslušné závěry. Na obrázku 12 je znázorněn vztah mezi dobou trvání veřejných zakázek a dosaženou úsporou na Masarykově univerzitě. Z obrázku je patrný podobný vyrovnaný trend obou proměnných. Dokonce od sedmé do dvacáté druhé dílčí veřejné zakázky je trend stejný. Vztah mezi dobou trvání veřejných zakázek a dosaženou úsporou na Ostravské univerzitě je znázorněn na obrázku 13. Trend je zde po celé sledované období podobný. Na obrázku 14 je vztah mezi dobou trvání veřejných zakázek a dosaženou úsporou na Univerzitě Palackého. Do třicáté deváté dílčí veřejné zakázky zadané na Univerzitě Palackého je charakter trendu podobný. Od této dílčí veřejné zakázky dochází k protichůdnému trendu, kdy i přesto, že dosažená finanční úspora roste, doba trvání klesá. Z předchozího můžeme konstatovat, že vztah mezi délkou zadávacího řízení a dosaženou finanční úsporou v dynamickém nákupním systému na ICT existuje. S rostoucí dobou trvání dílčí veřejné zakázky roste dosažená finanční úspora.

76


270 250 230 210 190 170 150 130 110 90 70 50

1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000

Úspora v Kč


Masarykova univerzita v letech 2010 - 2012

200 000 100 000 0 1

3

5

7

9

11

13

15

17

19

21

23

25

27

29



Úspora

Vyrovnaný trend úspory

Obr. 12

Vztah mezi délkou zadávacího řízení a dosaženou úsporou na Masarykově univerzitě

Zdroj:


100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

200 000 150 000 100 000 50 000

Úspora v Kč


Ostravská univerzita v letech 2010 - 2012

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16



Úspora


Obr. 13

Vztah mezi délkou zadávacího řízení a dosaženou úsporou na Ostravské univerzitě

Zdroj:



77

Univerzita Palackého v letech 2010 - 2012 80

500 000

70

300 000 200 000

60

100 000 0

50

-100 000

Úspora v Kč


400 000

-200 000 40

-300 000 -400 000

30

-500 000 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 Dílčí veřejná zakázka Doba trvání


Úspora


Obr. 14

Vztah mezi délkou zadávacího řízení a dosaženou úsporou na Univerzitě Palackého

Zdroj:


78

Diskuze

8 Diskuze Hlavním cílem této diplomové práce bylo posouzení, zda používání dynamického nákupního systému při zadávání veřejných zakázek přináší veřejným vysokým školám v České republice ekonomické výhody. Mezi navrhované ekonomické výhody jsme si uvedli dosažení finanční a časové úspory. Cílem práce tedy bylo potvrdit či vyvrátit danou hypotézu, že zadávání veřejných zakázek přes dynamický nákupní systém přináší finanční a časové úspory. V práci jsme analyzovali dynamické nákupní systémy na třech veřejných vysokých školách v České republice, a to na Masarykově univerzitě, Ostravské univerzitě v Ostravě a Univerzitě Palackého v Olomouci. Při zjišťování finanční úspory jsme komparovali předpokládanou hodnotu veřejné zakázky s vysoutěženou hodnotou. Ze zjištěných údajů v předchozí kapitole můžeme říci, že Masarykova univerzita a Ostravská univerzita ve všech dílčích veřejných zakázkách ve sledovaném období od roku 2010 do roku 2012 dosáhly finančních úspor, to znamená, že předpokládaná hodnota byla vyšší než finální vysoutěžená hodnota. Univerzita Palackého u některých veřejných zakázek v analyzovaném období dosáhla ztráty. Největších finančních úspor dosáhla Masarykova univerzita, jejíž finanční úspora za celé sledované období dosáhla úspory z předpokládané hodnoty ve výši 18,53 %, což představuje absolutní hodnotu 7 300 426 Kč bez DPH. Podstatně hůře se ve finanční úspoře umístila Univerzita Palackého, která dosáhla finanční úspory z předpokládané hodnoty ve výši 5,87 %, což představuje finanční úsporu v hodnotě 2 579 749 Kč bez DPH. Ze tří námi porovnávaných vysokých škol dopadla ve finanční úspoře nejhůře Ostravská univerzita, jejíž úspora z předpokládané hodnoty činí 5,47 %, což představuje finanční úsporu ve výši 893 794 Kč bez DPH. Můžeme si všimnout velkého rozdílu mezi finanční úsporou Masarykovy univerzity a ostatními dvěma univerzitami, Ostravskou univerzitou a Univerzitou Palackého. Předpokládaná hodnota je zde stanovována na základě katalogů ICT, které si školy samy vytvářejí. Možné vysvětlení tedy můžeme hledat zde. Tyto katalogy je potřeba průběžně modifikovat podle vývoje tržních cen daných komodit a také podle technologického vývoje nakupovaných zařízení. Významných finančních úspor je v případě dynamického nákupního systému dosahováno prostřednictvím množstevních slev vznikajících v důsledku zvýšení nakupovaných objemů a dále zvýšením konkurenčních tlaků na dodavatele účastnících se dynamického nákupního systému. Důvodem významných finančních úspor na Masarykově univerzitě

Diskuze

79

může být například to, že její katalog není dostatečně aktualizován, a tedy vyšší předpokládané ceny jsou způsobené zastaralými údaji o cenách komodit, nebo například tím, že dynamického nákupního systému na ICT se na Masarykově univerzitě účastní více dodavatelů než na zbylých dvou univerzitách a může zde tedy docházet k většímu tlaku na dodavatele, který se projeví nabídnutou nižší cenou poptávaných komodit. V další části práce byla stanovena minimální doba trvání veřejné zakázky, která je zákonně dána dobou dvaceti osmi dny. Tato doba se skládá z pěti dnů, které jsou určeny ke zveřejnění formuláře Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému do Věstníku veřejných zakázek, dále z lhůty patnácti dnů pro podání předběžné nabídky, dále z jednoho dne určeného na odeslání výzvy k podání nabídek, a poslední lhůta je sedmidenní a slouží pro podání nabídek na konkrétní dílčí nabídku. K této době jsme si v rámci práce přičetli dobu, která je potřebná k vyhodnocení nabídek a k administrativnímu zpracování, kterou jsme zvolili o velikosti dvou dnů. Dále došlo k přičtení pěti dnů potřebných pro oboustranné podepsání smlouvy. Dobu trvání jedné veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému jsme si tedy stanovili na minimální hodnotu třiceti pěti dnů. Z uvedeného tedy vyplývá, že v ideálním případě je dodavatel schopen začít dodávat zboží po třiceti pěti dnech od odeslání zjednodušeného oznámení. Toto platí pouze v případě hladkého průběhu veřejné zakázky, kdy žádný účastník nepožádá o dodatečné informace nebo se neodvolá. V takovém případě dochází k prodloužení doby trvání veřejné zakázky. V práci bylo zjištěno, že největších časových úspor dosáhla Univerzita Palackého, která zadávala veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému na ICT v námi sledovaném období průměrně za 62 dnů. Pokud tuto hodnotu porovnáme s minimální dobou, která trvá 35 dnů, máme zde přesah o 27 dnů, tedy o tři čtvrtiny minimální doby, která je potřebná pro zadání jedné veřejné zakázky na univerzitě. Univerzita Palackého dosáhla nejvyšších časových úspor, protože se nejvíce přiblížila minimální době trvání veřejné zakázky. Za ní s těsným odstupem následuje Ostravská univerzita, která veřejné zakázky zadávala průměrně za 64,5 dne. Nejnižší časovou úsporu vykazuje Masarykova univerzita, která veřejné zakázky zadávala průměrně za 98 dnů. V porovnání s minimální dobou trvání veřejné zakázky se jedná o zhruba trojnásobnou dobu trvání veřejné zakázky. Zde vidíme opět významný rozdíl oproti Univerzitě Palackého a Ostravské univerzitě, které dosahují mnohem kratší doby zadávání veřejné zakázky než Masarykova univerzita. Důvodem, proč má Univerzita Palackého a Ostravská univerzita mnohem nižší doby trvání veřejných zakázek,

80

Diskuze

může být například počet nabídek, které musí univerzita kontrolovat, důrazně se v době trvání mohl odrazit i rozsah nabídek. To lze objasnit jako počet komodit obsažený v jedné dílčí veřejné zakázce, potažmo v nabídce. Čím více jednotlivých komodit dílčí veřejná zakázka obsahuje, tím více položek je nutno zkontrolovat. Jelikož má Masarykova univerzita mnohem vyšší cenové rozpětí veřejných zakázek, předpokládáme, že má i mnohem větší množství komodit. Toto může být jedním z důvodů, proč se doba trvání tolik liší. Dalším důvodem může být i to, že Univerzita Palackého a Ostravská univerzita mají vyšší optimalizaci postupu zadávacího řízení než Masarykova Univerzita. Můžeme si všimnout, že Masarykova univerzita, která dosáhla největších finančních úspor, má také nejdelší dobu zadávání veřejné zakázky. Naopak Univerzita Palackého, která dosáhla nejnižších úspor, potřebuje k zadávání veřejných zakázek nejkratší dobu. Ostravská univerzita se nachází v obou případech mezi uvedenými univerzitami. Z uvedeného tedy můžeme vyvodit, že pokud chce univerzita dosáhnout vyšších finančních úspor na jednotlivé veřejné zakázky, je vhodné věnovat samotnému zpracování dílčí veřejné zakázky přiměřeně zvýšenou dobu trvání, než je minimální doba trvání veřejné zakázky. Mezi dílčí cíle práce jsme zařadili zjištění, zda má počet pracovníků a studentů veřejné vysoké školy vliv na hodnotu jednotlivých veřejných zakázek v dynamických nákupních systémech. Předpoklad, že čím vyšší počet pracujících a studujících vysoká škola vykazuje, tím vyšší by měly být její náklady na veřejné zakázky, se nám nepodařilo potvrdit, proto jsme jej museli zamítnout. Konečným zjištěním bylo, že mezi celkovým počtem pracovníků a studentů vysoké školy a předpokládanou hodnotou jednotlivých veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému na ICT žádný patrný vztah neexistuje. Toto může být například ovlivněno tím, jaký je stávající stav ICT na vysokých školách, zda je stávající ICT zastaralé či již je zmodernizované, případně, zda nedošlo k výstavbě nových prostor, které by bylo potřeba vybavit novým ICT zařízením a podobně. Dalšími dílčími cíly bylo zjištění, zda má počet došlých nabídek na realizaci konkrétní veřejné zakázky vliv na délku zadávacího řízení veřejné zakázky, a také, zda má délka zadávacího řízení dílčí veřejné zakázky vliv na dosaženou finanční úsporu. Z analýz uvedených v předchozích kapitolách nám vyšlo, že zde patrný vliv mezi těmito proměnnými existuje, čímž došlo k potvrzení předešlých hypotéz, že čím je vyšší počet došlých nabídek na veřejnou zakázku, tím déle trvá zadávací řízení, ale tím více úspor je možné dosáhnout.

Diskuze

81

V této části si také zrekapitulujme přínosy a nedostatky dynamického nákupního systému. Mezi přínosy můžeme zařadit snahu dynamického nákupního systému o rozšíření elektronického zadávání veřejných zakázek a zvýšení flexibility a transparentnosti zadávacího řízení veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že se v rámci dynamického nákupního systému vytváří široké konkurenční prostředí, je zadavatel schopen optimálněji využít finanční prostředky. Nižších cen veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému je možno dosáhnout pomocí konkurenčního tlaku na dodavatele a významných množstevních slev od dodavatelů. Mezi další výhody používání dynamického nákupního systému můžeme zařadit snížení organizační náročnosti zadávání veřejných zakázek. Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému je usnadněno v průběhu zadávacího řízení tím, že nabídky lze podávat ve formě elektronického katalogu, zadavatel při otevírání obálek neustanovuje komisi pro otevírání obálek, kdy otevření nabídek lze zajistit automatizovaně systémem, při hodnocení nabídek zadavatel neustanovuje hodnotící komise, ale hodnocení nabídek je provedeno prostřednictvím automatické metody hodnocení, zadavatel nepořizuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek a v případě oznámení o výsledku zadávacího řízení může zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení souhrnně za předcházející čtvrtletí. Další výhodou je snížení administrativních nákladů při zadávání veřejných zakázek. Jelikož se všechny činnosti v rámci dynamického nákupního systému provádí elektronicky, odpadají zde například náklady na poštovné a tisk. Mezi další výhodu dynamického nákupního systému můžeme přiřadit i délku trvání veřejné zakázky. V dynamickém nákupním systému je minimální doba trvání veřejné zakázky přibližně třicet pět dnů. Tato doba trvání veřejné zakázky se týká všech tří typů veřejných zakázek. V případě, kdy zadavatel nepoužije dynamický nákupní systém, je doba trvání pro veřejnou zakázku malého rozsahu cca jeden měsíc, pro podlimitní veřejnou zakázku cca tři měsíce a pro nadlimitní veřejnou zakázku cca šest měsíců. Nyní se zaměřme na nevýhody dynamického nákupního systému. Požadované komodity se musí objednávat s předstihem, tedy v době, kdy lidé ještě vlastně neví, co přesně budou potřebovat. Můžeme říci, že zde probíhá plánování budoucích potřeb. Dalším problémem může být, že dynamické nákupní systémy na těchto vybraných školách pracují s principem nejnižší nabídkové ceny. To znamená, že se jedná o nejlevnější zboží a mnozí mohou namítat, že se nejedná o žádnou významnou kvalitu. Zde je ale důležité připomenout, že požadovaná kvalita komodit by měla být co nejlépe

82

Diskuze

definována v zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Mezi další problém můžeme zařadit i problém s elektronickým podpisem. Veškeré dokumenty v zadávacím řízením musí být opatřeny podpisem. Jelikož se jedná o dynamický nákupní systém, kde veškeré úkony probíhají elektronicky, musí být veškeré dokumenty opatřeny elektronickým podpisem. V rámci zadávání veřejných zakázek je úplně jedno, zda jsou dokumenty podepisovány ručně či na základě elektronického podpisu. Bohužel, praxe ukazuje, že někteří dodavatelé v elektronickém podpisu vidí problém, a to i přes jeho poměrně jednoduché zřízení a používání.

Závěr

83

9 Závěr Tato práce se zabývá využitím institutu dynamického nákupního systému při zadávání veřejných zakázek na veřejných vysokých školách v České republice. Veřejné zakázky představují specifický způsob uzavírání obchodů mezi zadavatelem a uchazečem, kdy tyto strany vystupují jako rovnocenní obchodní partneři. Na veřejné zakázky jsou vynakládány veřejné prostředky, to znamená, že jsou financované ze státního rozpočtu. Cílem při zadávání veřejných zakázek je především vytvoření transparentního soutěžního prostředí, které by mělo zabezpečit účelnost vynakládaných veřejných prostředků a efektivní alokaci veřejných zdrojů, a tím i dosažení úspor finančních prostředků. Zadávání veřejných zakázek je v České republice upraveno zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tento zákon zrovnoprávňuje oba možné způsoby zadávání veřejných zakázek, tedy listinný i elektronický způsob zadávání veřejných zakázek. Elektronický způsob zadávání veřejných zakázek představuje proces zadávání veřejných zakázek, kdy některé nebo všechny úkony v zadávacím řízení jsou realizovány prostřednictvím elektronických prostředků. Jednou ze snah o rozšíření elektronického zadávání veřejných zakázek je dynamický nákupní systém. Dynamický nákupní systém představuje plně elektronický způsob zadávání veřejných zakázek, který se používá pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Veřejné vysoké školy jsou podle zákona o veřejných zakázkách veřejným zadavatelem, a proto tedy každé poskytnutí dodávek, služeb či stavebních prací, za které veřejné vysoké školy platí, je veřejnou zakázkou. Pro veřejné vysoké školy v České republice, které mají povinnost elektronizace veřejných zakázek a sčítací povinnost plnění veřejných zakázek, a dále mají bohatě členitou strukturu školy, může být jednou ze snah efektivnějšího řízení veřejných zakázek právě dynamický nákupní systém. Hlavním cílem této práce je posouzení, zda používání dynamického nákupního systému při zadávání veřejných zakázek přináší veřejným vysokým školám v České republice ekonomické výhody. Konkrétněji řečeno, zda přináší veřejným zadavatelům časové a finanční úspory. V práci jsou analyzovány dynamické nákupní systémy tří vybraných veřejných vysokých škol v České republice. Jmenovitě se jedná o Masarykovu univerzitu, Ostravskou univerzitu v Ostravě a Univerzitu Palackého v Olomouci. Mezi dílčí cíle práce jsou zařazena zjištění, zda má počet pracovníků a studentů veřejné vysoké školy vliv na hodnotu jednotlivých veřejných zakázek v dynamických nákupních

84

Závěr

systémech, zda má počet došlých nabídek na realizaci konkrétní veřejné zakázky vliv na délku zadávacího řízení veřejné zakázky a zda má délka zadávacího řízení veřejné zakázky vliv na dosaženou úsporu veřejné zakázky. Analyzovaným obdobím práce je období od roku 2010 do roku 2012. Při zjišťování finanční úspory dochází ke komparaci předpokládané hodnoty veřejné zakázky a vysoutěžené hodnoty. V kapitole 7.1 bylo zjištěno, že největších finančních úspor dosáhla Masarykova univerzita, poté Univerzita Palackého a jako poslední se umístila Ostravská univerzita. Výsledky dosažených finančních úspor jsou diskutovány v kapitole 8. V práci bylo dále zjištěno, že největších časových úspor dosáhla Univerzita Palackého, která se nejvíce přiblížila minimální době trvání veřejné zakázky. Za ní s těsným odstupem následuje Ostravská univerzita a nejnižší časové úspory dosahuje Masarykova univerzita. Výsledky dosažených časových úspor z kapitoly 7.2 jsou podrobně diskutovány v kapitole 8. Z výsledků práce vyplynulo, že pokud chce vysoká škola dosáhnout vyšších finančních úspor na jednotlivé veřejné zakázky, je vhodné věnovat samotnému zpracování dílčí veřejné zakázky přiměřeně zvýšenou dobu trvání, než je minimální doba trvání veřejné zakázky. V kapitole 7.3 bylo zjištěno, že počet pracovníků a studentů veřejné vysoké školy nemá vliv na hodnotu jednotlivých veřejných zakázek v dynamických nákupních systémech. V kapitole 7.4 došlo ke zjištění, že počet došlých nabídek na realizaci konkrétní veřejné zakázky má vliv na délku zadávacího řízení veřejné zakázky, a v kapitole 7.5 bylo zjištěno, že délka zadávacího řízení veřejné zakázky má vliv na dosaženou úsporu. Z předchozích závěrů můžeme vyvodit, že čím větší počet nabídek dojde na vyhlášenou dílčí veřejnou zakázku, tím déle trvá samotné zadávací řízení veřejné zakázky, ale na druhou stranu je takto možné dosáhnout vyšších finančních úspor. Přínosy a nevýhody používání dynamického nákupního systému jsou shrnuty v kapitole 8. Závěrem práce je doporučení používání dynamického nákupního systému při zadávání veřejných zakázek, neboť přináší veřejným zadavatelům finanční úspory i časové úspory, a to i přes drobné nevýhody, které je možno odstranit dostatečným plánováním, kvalitním zpracováním zadávací dokumentace a odstraněním averze k elektronickému podpisu. Nelze tvrdit, že se jedná o nejefektivnější variantu zadávání veřejných zakázek, jelikož nedošlo k porovnání s jinými možnými způsoby zadávání veřejných zakázek, to ale může být vhodné téma pro budoucí práce.

Literatura

85

10 Literatura ARROWSMITH, S. EU Public Procurement Law: an Introduction. University of Nottingham: University of Nottingham. s. 257-258. [online]. 2011. [cit. 2012-10-01]. Dostupné z: http://www.nottingham.ac.uk/pprg/documentsarchive/asialinkmaterials/ eupublicprocurementlawintroduction.pdf. BOVIS, C. EU public procurement law. Camberley Surrey: Edward Elgar Publishing, 2007. ISBN 978-1-84542-204-2. BROŽ, P. Kdy bude možné zadávat veřejné zakázky přes internet?. Veřejné zakázky. 2006, č. 1, 6-7. ISSN 1803-6724. BROŽ, P. Dynamické nákupní systémy: usnadní zadavatelům i dodavatelům život?. Veřejné zakázky. 2006, č. 2, 8-9. ISSN 1803-6724. HAVLOVÁ, A. Poslanecká sněmovna přijala novelu zákona o veřejných zakázkách. In: Havel Holásek & Partners s.r.o. [online]. 4.11.2011 [cit. 201208-27]. Dostupné z: http://www.havelholasek.cz/cs/publikacemedia/tiskove-zpravy/217-poslanecka-snemovna-prijala-novelu-zakonao-verejnych-zakazkach. JURČÍK, R. Zákon o veřejných zakázkách : komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck. 2011. ISBN 978-80-7400-329-5. KOHOUTKOVÁ, J. A Z. MACHAČ. Dynamické nákupní systémy jako řešení pro veřejné zakázky v operačních programech. In: UNINFOS 2011: Zborník abstraktov. Prešov: Prešovská univerzita v Prešově, 2011, 24 – 24. ISBN 978-80-970790-1-7. KOHOUTKOVÁ, J., Z. MACHAČ A M. POREMSKÁ. Dynamické nákupní systémy – řešení pro veřejné zakázky. In: Úloha IS v době měnících se ekonomických podmínek VŠ: Sborník příspěvků ke konferenci. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2011, 18 – 22. ISBN 978-80-261-0006-5. KOHOUTKOVÁ, J. A M. POREMSKÁ. Dynamický nákupní systém na MU. Zpravodaj ÚVT MU. 2010, XXI, č. 2, 6 – 11. ISSN 1212-0901. MASARYKOVA UNIVERZITA. Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzita za rok 2010. 2011. ISBN 978-80-210-5491-2. Dostupné z: http://www.muni.cz/general/public_reports?lang=cs. MASARYKOVA UNIVERZITA. Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzita za rok 2011. 2012. ISBN 978-80-210-5885-9. Dostupné z: http://www.muni.cz/general/public_reports?lang=cs.

86

Literatura

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ): Manažerské shrnutí. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2009 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.portalvz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=b7495e35-f812-4fbf-b25a8d56944f2fa9. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY. Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 - 2010. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2006 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.portalvz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=c66551d6-56e6-4f85-8c90a8961e8ffe44. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY. Nové finanční limity pro veřejné zakázky a koncesní řízení platné od 1. 1. 2012. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2006 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/2d87b165-79b6-4631-b5f1f3c244de7497/Nove-financni-limity. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY. Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=ddc75064-617c4a8d-a97b-d1e98d1b2305. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY. Zpráva o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010 za rok 2010. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2010 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.portalvz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=150c14ae-7097-4249-ac25db43c9dc54a3. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY. Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2011. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2010 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.portalvz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=f76132c8-634c-49f2-9ae43c99aa52c519. MINISTERSTVO

ČESKÉ REPUBLIKY: ODBOR VEŘEJNÉHO FINANOCVÁNÍ. Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Praha, PRO

MÍSTNÍ

ROZVOJ

Literatura

87

květen 2012 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.portalvz.cz/Aktuality/Vlada-schvalila-Vyrocni-zpravu-o-stavu-verejnych-z. MINISTERSTVO ŠKOL.STVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha č. 2 příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI: Pravidla pro výběr dodavatelů v rámci operačního programu výzkum a vývoj pro inovace. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/14585. OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ. Výroční zpráva za rok 2010: Ostravská univerzita v Ostravě. 2011. Dostupné z: http://rektorat.osu.cz/dokumenty/vz/zprava2010.pdf. OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ. Výroční zpráva za rok 2011: Ostravská univerzita v Ostravě. 2012. Dostupné z: http://rektorat.osu.cz/dokumenty/vz/zprava2011.pdf. PODEŠVA, V., M. OLÍK, M. JANOUŠEK A J. STRÁNSKÝ. Zákon o veřejných zakázkách : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-6363. POREMSKÁ, M. Elektronické zadávání veřejných zakázek. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. ISBN 978-80-7357-760-5. RAUS, D. Zadávání veřejných zakázek : judikatura s komentářem. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, ISBN 978-80-7357-658-5. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva o činnosti za rok 2010. duben 2011. Dostupné z: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/dokumenty/2011/2010VZ_UP_o_cinnosti.pdf. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva o činnosti za rok 2011. červen 2012. Dostupné z: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/dokumenty/2012/VZ_o_cinn osti2011.pdf.

Efektivita dynamického nákupního systému ve veřejném vysokém školství v ČR

Recommend Documents