Edukační potenciál vily Stiassni v Brně

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY

Edukační potenciál vily Stiassni v Brně Doprovodný text k umělecko-pedagogické diplomové práci

Brno 2014

Autorka: Bc. Kamila Reichmannová vedoucí diplomové práce: Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D.

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM PRÁCE: REICHMANNOVÁ, KAMILA. Edukační potenciál vily Stiassni. Doprovodný text k diplomové práci. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 2014. Vedoucí diplomové práce Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph. D.

ANOTACE: Diplomová práce Edukační potenciál vily Stiassni má jak teoretickou, tak i praktickou část. Teoretický doprovodný text se zabývá tvorbu architekta Ernsta Wiesnera a především vilou Stiassni. Analyzuje edukační programy zprostředkovávající architekturu v muzejních institucích, objektech Národního památkového ústavu či soukromých objektů u nás i v zahraničí. Praktická část je věnována autorské deskové hře, aktivní knížce a dalším didaktickým materiálům pro děti i dospělé, jakožto potencionální návštěvníky vily Stiassni. Součástí jsou návrhy edukačních a doprovodných programů. Dále zahrnuje i praktický výzkum na školách primárního a sekundárního vzdělávání. ANOTATION: Diploma thesis Educational potential of villa Stiassni has theoretical and practical part. Theoretical text is focuses on creation of Ernst Wiesner main the villa Stiassni. Analyzes educational programs mediating architecture in museum institutions, the National Heritage Institute buildings or private buildings both at home and abroad. Practical part is devoted copyright board game, aktivity book and the other didactic aids for children and also adult visitors villas Stiassni. Includes proposals for educational and accompanying programs. It also includes and practical research on schools, primary and secondary education.

KLÍČOVÁ SLOVA: Zprostředkování architektury, meziválečná architektura v Brně, vila Stiassni, Ernst Wiesner, muzejní pedagogika, didaktická pomůcka, desková hra, aktivní knížka, pracovní list, muzejní kufřík. KEY WORDS: Mediation of architecture, interwar architecture in Brno, villa Stiassni, Ernst Wiesner, museum education, didactic aid, board game, activity book, worksheet, museum case.

PROHLÁŠENÍ „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“ „Hlavní částí diplomové práce je praktický umělecký výkon (desková hra, aktivní knížka a další didaktické materiály). Předložený text má charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické diplomové práci.“

................................................... V Brně dne 24. 11. 2014

Bc. Kamila Reichmannová

PODĚKOVÁNÍ Zde bych ráda poděkovala vedoucí diplomové práce Mgr. Bc. Alici Stuchlíkové, Ph.D., dále PhDr. Petru Kroupovi, doc. MgA. Pavlu Nogovi, ArtD. a Mgr. et Mgr. Markétě Selvekové za cenné rady a připomínky.

Obsah Úvod ..................................................................................................................................... 8 1

Vila Stiassni ................................................................................................................ 10 1.1

Rodina Stiassni ...................................................................................................... 10

1.2

Interiér a exteriér stavby ........................................................................................ 11

1.3

Osudy vily Stiassni po roce 1939 až do roku 2014 ................................................. 13

1.3.1 2

3

4

Budoucí využití vily Stiassni a projekt COPA .................................................. 14

Brno na přelomu 19. a 20. století ............................................................................... 15 2.1

Stavební a průmyslový rozvoj města na konci 19. století ....................................... 15

2.2

Stavitelství na přelomu 19. a 20. století ................................................................. 16

2.3

Brno na počátku 20. století .................................................................................... 16

2.4

Brno mezi válkami v letech 1918–1938.................................................................. 17

Ernst Wiesner.............................................................................................................. 19 3.1

Život ...................................................................................................................... 19

3.2

Architektonická tvorba ........................................................................................... 19

Možné přístupy zprostředkování architektury .......................................................... 30 4.1

Význam zprostředkování architektury .................................................................... 30

4.2

Zprostředkování architektury v zahraničí ............................................................... 30

4.2.1

Velká Británie ................................................................................................. 30

4.2.2

Holandsko ...................................................................................................... 31

4.2.3

Španělsko – Sagrada Familia ......................................................................... 32

4.2.4

Rakousko – zámek Schlosshof ....................................................................... 33

4.3

Zprostředkování architektury v České republice .................................................... 33

4.3.1

Národní památkový ústav ............................................................................... 34

4.3.2

Moravská galerie v Brně – Jurkovičova vila .................................................... 37

4.3.3

Muzeum města Brna – Vila Tugendhat ........................................................... 38

4.3.4

Brněnský architektonický manuál (BAM) ......................................................... 38

4.3.5

Galerie umění Karlovy Vary ‒ Vila Becher ...................................................... 38

4.3.6

Centrum současného umění DOX v Praze ..................................................... 39

5

Praktická část diplomové práce................................................................................. 40

6

Aktivní knížka – S Bavlnkou po vile Stiassni ............................................................ 42

7

8

9

6.1

Cílová skupina a seznámení s knížkou .................................................................. 42

6.2

Vizuální styl aktivní knížky ..................................................................................... 43

6.3

Obsah aktivní knížky S Bavlnkou po vile Stiassni .................................................. 44

6.4

Co dalšího s aktivní knížkou? ................................................................................ 46

6.5

Dotazníkové šetření: Evaluace aktivní knížky ........................................................ 46

Muzejní kufřík .............................................................................................................. 51 7.1

Co je to muzejní kufřík? ......................................................................................... 51

7.2

Obsah muzejního kufříku pro vilu Stiassni ............................................................. 51

7.3

Pexeso .................................................................................................................. 52

7.4

Puzzle .................................................................................................................... 52

7.5

Plošná 3D stavebnice ............................................................................................ 52

7.6

Obrázky s pojmy .................................................................................................... 52

7.7

Informační listy pro muzejní kufřík ‒ Wiesnerovu brašnu ....................................... 53

Programová nabídka vily Stiassni pro školy a zájmové skupiny ............................ 54 8.1

Scénář animačního programu ve vile Stiassni ....................................................... 56

8.2

Navazující programy .............................................................................................. 57

Autorská desková hra Brněnské putování s Ernstem Wiesnerem .......................... 59 9.1

Historie deskové hry .............................................................................................. 59

9.2

Desková hra jako prostředek edukace ................................................................... 61

9.3

Vizuální forma deskové hry .................................................................................... 62

9.4

Východiska pro vznik autorské deskové hry ........................................................... 62

9.5

Obsah a pravidla hry Brněnské putování s Ernstem Wiesnerem ............................ 63

9.6

Pravidla hry ............................................................................................................ 64

10 Pracovní a informační listy ........................................................................................ 65 10.1

Informační listy Ernst Wiesner pro střední školy..................................................... 65

10.2

Informační listy Ernst Wiesner ‒ Týden výtvarné kultury v Brně (2014) .................. 65

11 Animace ve školních lavicích – inspirace vilou Stiassni ......................................... 66

11.1

Střední škola průmyslová a umělecká Hodonín ..................................................... 66

11.2

Zprostředkování architektury na Základní škole T. G. Masaryka Hovorany ............ 68

11.3

Zprostředkování architektury na Základní škole T. G. Masaryka Čejkovice ........... 72

Závěr ................................................................................................................................... 73 Resumé............................................................................................................................... 74 Pramen ............................................................................................................................... 75 Literatura ............................................................................................................................ 75 Elektronický dokument ..................................................................................................... 76 i – vysílání .......................................................................................................................... 77 Webové stránky ................................................................................................................. 77 Slovníček pojmů ................................................................................................................ 79 Obrazový doprovod ........................................................................................................... 82

Úvod Výběr tématu diplomové práce Edukační potenciál vily Stiassni ovlivnilo hned několik důležitých aspektů. Nejdůležitějším z nich je osobní zájem o architekturu a obor galerijní (muzejní) pedagogika. Ještě před volbou tématu, v rámci zadaného úkolu v předmětu Moderní architektura mezi utopií, ideálem a současností 2, se mi naskytla možnost návštěvy vily Stiassni a Masarykovy čtvrti, která mě velmi zaujala a probudila ve mně zájem o architekturu 20. století. Během mé prvotní studijní výpravy po brněnských stopách Ernsta Wiesnera jsem pořídila množství fotodokumentace, na jehož základě mi Alice Stuchlíková navrhla toto téma. Brněnská architektura poskytuje množství cenných nemovitých památek, o které se v posledních letech projevil velký zájem, jak ze strany odborné, tak i laické veřejnosti. Nemovité památky mají v sobě skrytý velmi bohatý edukační potenciál, se kterým lze pracovat v širokém měřítku. Zaujala mě možnost chopit se tohoto tématu ze strany muzejního pedagoga, a navrhnout tak komplexní edukační program, didaktické materiály a hry, které se budou vztahovat k vile Stiassni, době realizace stavby a k brněnské historii. Doprovodný teoretický text diplomové práce se zabývá studiem odborné literatury a dalších zdrojů, které se soustředí na danou problematiku. Skládá se hned z několika částí. První část pojednává o rodině stavebníků Stiassni a vile z hlediska architektonických kvalit v konfrontaci s dalšími stavbami meziválečného stavitelství, tak i realizacemi Ernsta Wiesnera. Rovněž se zaměřuje na její budoucí využití v rámci projektu COPA (Centrum obnovy památek architektury 20. století)1, který je pod vedením Národního památkového ústavu v Brně. Ve druhé části se soustředí na rozvoj města Brna na přelomu 19. a 20. století v souvislosti se stavebním vývojem města až do počátku druhé světové války. Velká a podstatná část textu je věnována tématu zprostředkování architektury v oblasti muzejně-galerijní práce. Analyzuje přístupy a edukační programy několika

1

Vila Stiassni. copabrno.cz [online]. 2013 [2013-4-10]. Dostupné z: www.copabrno.cz

8

zahraničních i tuzemských institucí, které tak poslouží jako inspirační prvek pro tvorbu aktivit, programů či materiálů s tematikou vily Stiassni. Cílem praktické části diplomové práce je vytvoření aktivní knížky a dalších didaktických pomůcek a her, které poslouží k autoedukaci návštěvníka vily Stiassni. Součástí je i koncept několika scénářů vzdělávacích programů s danou tematikou, které bude možné realizovat ve školním prostředí či v prostředí vily. Veškeré materiály úzce souvisí s vilou Stiassni, stavitelem Ernstem Wiesnerem, ale také odkazují např. k textilní výrobě, která byla ve své době nejrozšířenějším průmyslovým odvětvím v Brně. Aktivní knížka spolu s muzejním kufříkem (Wiesnerovou brašnou) bude primárně určena pro individuální činnost dětí s dospělým doprovodem při návštěvě vily Stiassni. Ilustrovaný průvodce S Bavlnkou po vile Stiassni má za úkol zjednodušenou formou, prostřednictvím hry a tvůrčích aktivit zprostředkovat poměrně široké téma.

9

1 Vila Stiassni

„Vila se jako typologický druh architektury vyhranila v římské antice raného císařství na počátku našeho letopočtu. Jednalo se o individuální sídlo příslušníků nejvyšších společenských vrstev, náročně architektonicky ztvárněné, se vším dostupným komfortem a často až marnotratně umělecky vybavené. Římští císaři, senátoři, vojevůdci a patricijové, ale i filozofové, literáti a básníci si stavěli vily jednak ve městě (villa urbana), jednak před městskými branami (villa suburbana) a neméně i na venkově (villa rustica). Zatímco městská vila poskytovala svým uzavřeným půdorysem intimní bydlení, představovala venkovská vila rozsáhlé přírodní území, leckdy s řadou objektů osobní, veřejné a hospodářské funkce.“2 Vila Stiassni, ulice Hroznová 14, Brno-Pisárky (1927–1929) Rozpíná se na jižním svahu brněnských Pisárek, jedná se o poměrně rozsáhlý komplex několika staveb, které jsou umístěny v rozlehlém parku (výměra pozemku je téměř 3 ha, zastavěná plocha vily 561m ). Vstup do areálu lemují dvě budovy, kde byl umístěn byt řidiče a stáj. Za těmito budovami následuje dlouhá dlážděná cesta, která vede ke garážím a samotné vile. V areálu parku se nachází ještě altánek, bazén, skleník a tenisový kurt. Během let zde vznikaly ještě další stavby, které jsou na severní hranici pozemku; budova z 80. let 20. století a centrum COPA (2014). Ale vraťme se k samotné vile, u níž Ernst Wiesner použil půdorysu obráceného L, čímž dosáhl logického a systematického uspořádání prostoru. Samotnou stavbu vily realizovala stavební firma bratří Eislerů, která se rovněž angažovala na dalších Wiesnerových realizací, či např. na stavbě vily manželů Tugendhatových v Brně.

1.1

Rodina Stiassni Tato rodina patřila ve své době k velmi zámožným rodinám židovského původu,

která prosperovala v tehdy rozšířeném textilním průmyslu. Firmu Brüder Stiassni založili bratři Josef a Nathan v roce 1868 v Brně. Později převzali vedení firmy bratři (synové Josefa) Rudolf, Ernest a Alfred Stiassni (1883–1961), který byl právě stavebníkem vily Stiassni. V továrně na vlněné zboží se zprvu zabývali výrobou levných 2

SEDLÁK, Jan. Slavné brněnské vily. 1. vyd. Praha: Foibos, 2006, s. 10.

10

pánských látek, ale na počátku 20. století byl sortiment rozšířen o další produkty (sukna, plédy, flanely, dámské a pánské látky různých druhů…). V roce 1932 bratr Rudolf3 z firmy vystoupil, od té doby firmu řídil pouze Alfred s Ernstem4. Od roku 1935 se začali zabývat kromě tkalcovství, i výrobou pleteného zboží. Ne nadarmo se Brnu už na konci 19. století přezdívalo moravský Manchester, neboť zde sídlilo mnoho textilních továren, jejichž majiteli byli především schopní židovští obchodníci5. Textilie byly vyváženy do tehdejší monarchie a Orientu. Rodinný podnik Brüder Stassni6 fungoval až do února 1938. O šest let mladší manželkou Alfreda Stiassniho byla Hermine, rozená Weinmannová (1889–1962), která pocházela rovněž ze zámožné židovské rodiny, zabývající se uhelným průmyslem v severních Čechách. Z účetních dokumentů je zjištěno, že na projektu rodinné vily v Pisárkách se účastnili oba manželé. Ještě před stavbou vily, na jižním svahu Masarykovy čtvrti, se jim narodila dcera Susanne (1923–2005)7. Později celá rodina emigrovala do Hollywoodu v USA. O té doby jsou veškeré informace o rodinně Stiassných neznámé.8

1.2

Interiér a exteriér stavby Jedná se o patrový objekt, v přízemí se nacházely reprezentativní místnosti se

vstupní halou a v kratším severovýchodním křídle kuchyně, spižírna, pokoje a schodiště pro služebnictvo. Do tohoto kratšího křídla se vstupovalo bočním vchodem, který je patrný z uzavřeného nádvoří. Jistě nejzajímavějším prvkem vily je otevřená

3

Rudolf Stiassni (16. 12. 1880 ‒ 1942 Brno). Společně s Gertrudou, se kterou měli bezdětné manželství, odjeli před válkou do zahraničí. 4

Ernst Stiassni (22. 8. 1887 ‒ 1942 Brno). S manželkou Margarethou (roz. Hamburgerovou) měli tři děti ‒ Josefa, Karla a Helenu. 5

Vedle podniku Brüder Stiassni sídlil další významný textilní obchodník a průmyslník Neumark, pro kterého Ernst Wiesner rovněž přestavěl továrnu. 6

Roku 1941 byl majetek zabaven gestapem a následně prodán bratřím Heinrichu a Juliu Kunertovým. Po válce byla tato továrna považována za německý majetek, proto byla znárodněna a později zkonfiskována a začleněna do Moravsko-slezských vlnařských závodů, n.p., Brno (1946) a v roce 1949 byl název podniku změněn na Vlněna, přádelna a tkalcovna vlny, n.p., Brno. 7

8

Suzanne se v roce 1949 provdala za ruského židovského emigranta Leonarda.

ZOB. Alfred Stiassni. zob.cz z: http://www.zob.cz/?q=stiassni1.

[online].

24.

11

duben

2011

[cit.

2013-10-29].

Dostupné

lodžie9, která byla propojena s jídelnou. Z lodžie tak byl volný přístup k okolní zahradě. V 80. letech byla zasklena rozměrnými okny, avšak díky důkladné rekonstrukci v letech 2012–2014 se budeme těšit z jejího znovuotevření. Do prvního patra stavby vede přímé a masivní dřevěné schodiště. Byly sem umístěny soukromé pokoje stavebníků, pokoj vychovatelky, pokoje pro hosty, koupelny, toalety, šatny a dětská herna. Z pokojů bylo možné vstoupit na terasu, která je z vnější strany spojovala. V interiéru se do dnešních dnů zachovaly dřevěné okenní žaluzie, část ústředního topení ukrytého v krbu pokoje Alfreda Stiassni. Dalšími původními prvky je štuková výzdoba v pokojích, dřevěný kazetový strop v hlavní chodbě se schodištěm, dřevěné obklady stěn s historizujícím dekorem (volutami, akantovými listy), které nejsou zrovna typické pro stavby 2. poloviny 20. let. Zajímavé je jistě porovnání vily Stiassni (1927–1929) s vilou Tugendhat od Ludwiga Miese van der Rohe (1929), oproti níž působí poněkud tradičním až historizujícím dojmem. Nevyskytuje se zde ani tolik technických novinek jako výsuvná okna, klimatizace, fotokomora… Důvody, proč byla vila Stiassni zařízena v klasickém stylu, jsou často v odborných článcích a literatuře publikovány jako požadavek samotných stavitelů. V tehdejším tisku se dokonce objevila zpráva, že „…V Brně se zařizuje velká vila od A. Wiesnera jedním mnichovským slohovým specialistou.“10 (Pelčák, 2005, s. 11). Další zdroje přisuzují autorství vídeňskému interiérovému designérovi Franzu Wilfertovi.11 Exteriér stavby působí prostě, má nazelenalou fasádu a pískovcové ostění oken a dveří. Vstup v jižním průčelí je obložen travertinem a nad okny jsou umístěny plátěné markýzy, které mají v letních měsících omezit žár dopadajícího slunce. Celá vila je lemována mohutnou kazetovou římsou. Exteriér stavby je stylově velmi blízký realizacím z předchozích let – České bance Union na Beethovenově ulici 4 a Moravské zemské životní pojišťovně na Mozartově ulici 3, působí dojmem středomořské italské architektury s nádechem renesance.

9

V 80. letech zasklená architektem Kamilem Fuchsem vila Stiassni. bam. brno.cz [online]. 2009 [cit. 2013-1029]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c045-stiassneho-vila-vladni-vila?filter=code&code=C001. 10

Srov. k tomu B. Fuchs, Problémy kvality ve výrobě. Výtvarné snahy 11, 1929–30, s. 54.

11

Interiér vily Stiasni. bam.brno.cz [online]. 2009 [cit. 2013-10-29]. z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c045-stiassneho-vila-vladni-vila?filter=code&code=C001.

12

Dostupné

Vila Stiassni: „…patří k nejhodnotnějším příkladům architektonického typu tzv. vily urbany, které v Brně vznikaly mezi dvěma světovými válkami.“ (Pelčák, 2005, s. 11) Hlavní vstup do vily je z nádvoří, kde se vyjímá terasovitá zeď z mohutných kamenných kvádrů. Za zdí pod svahem se nachází garáže.

1.3

Osudy vily Stiassni po roce 1939 až do roku 2014 Aniž by se nám na první pohled zdálo, vila Stiassni má mnoho společného s vi-

lou Tugendhat. Nejen že je vlastnily jedny z nejbohatších židovských rodin v Brně, ale obě byly také v roce 1939 zabaveny gestapem. Během osvobození Československa zde pobývali vojáci ruské armády, ti obě vily značně poškodili. V roce 1946 byla na vilu Stiassni uvalena národní správa pod vedením Krajského národního výboru a od 60. let je využívána k reprezentativním účelům a zahraničním návštěvám (noc zde strávil např. kubánský prezident Fidel Castro). Z původního mobiliáře se toho moc nedochovalo, proto byly pořízeny nové kusy nábytku, které by odpovídaly tehdejšímu vybavení domu. V 80. letech zde probíhala rozsáhlá rekonstrukce, došlo k zasklení otevřené lodžie, modernizaci některých částí sociálního zařízení jako vodovodní baterie a vybudování nové stavby v severozápadní části pozemku. Od 90. let až do roku 2006 byla vila v nájmu společnosti Fair Travel Brno, která ji pronajímala ke komerčním účelům a pořádání společenských akcí. 12 Od roku 2007 je pod správou Národního památkového ústavu.13 V letech 2012–2014 proběhla velmi zásadní rekonstrukce objektu vily Stiassni a dalších přilehlých budov v severozápadní části areálu pozemku, která pochází z 80. let 20. století. První kroky rekonstrukce směřovaly k zajištění statiky a izolaci střešní krytiny. Dále následovala výměna elektroinstalace, vodovodní a topenářské práce. Všechna okna, parkety, dřevěné obložení a nábytek byly obroušeny, popř. zrestaurovány a opatřeny novým lakem či barvou v co nejpůvodnějších odstí12

KUDĚLKOVÁ, Lenka. In: SEDLÁK, Jan, eds. Slavné brněnské vily. 1. vyd. Brno: Foibos, 2006, s. 71‒72.

13

V roce 1995 potomci původních majitelů podali restituční žalobu o vydání nemovitosti do původního vlastnictví.

13

nech. Zásadní rekonstrukcí proběhla bývalá koupelna Alfreda Stiassni podle dobových fotografií. Byly zbourány nepůvodní příčky z předchozích přestaveb. Na zakázku byly vytvořeny obklady, které jsou ve světle nažloutlém odstínu a s ostře řezanou hranou. Na závěr následovala výmalba jednotlivých pokojů. V některých byly původní tapety nahrazeny co nejautentičtější malbou s pomocí šablon a barev.14

1.3.1 Budoucí využití vily Stiassni a projekt COPA V areálu vily se nyní nachází několik objektů, které bude možno využít ke vzdělávání v oblasti architektury, přednáškové a výstavní činnosti. V bývalém pokoji guvernantky (v prvním patře vily) bude vytvořena galerie dobových fotografií a dalších Wiesnerových realizací. Z bývalé kuchyně, která byla vlivem úprav v 80. letech zvětšena, bude čítárna a studovna odborné literatury. V severozápadní části zahradního areálu vily Stiassni se nachází zrekonstruovaná stavba, původem z 80. let, která zde byla vybudována tehdejšími správci. Dnes zde probíhá příprava tří učeben, které bude možné v budoucnosti využívat k lektorským činnostem. Hlavním cílem projektu COPA (Centrum obnovy památek architektury 20. století) je navrácení památek do původního stavu, což se samozřejmě týká i vily Stiassni. Kromě toho, že byla odstraněna většina nepůvodních objektů, byly zde vytvořeny i nové objekty zahrnující mj. přednáškový sál, který bude přístupný z ulice Preslova.15

14

Zjištění na základě osobních návštěv vily Stiassni a konzultací s pracovníkem Národního památkového ústavu v Brně PhDr. Petrem Kroupou. 15

Ibidem

14

2 Brno na přelomu 19. a 20. století 2.1

Stavební a průmyslový rozvoj města na konci 19. století Správa města usilovala o dokončení úprav na místech bývalých hradeb, díky

čemuž vznikly nové ulice, silnice a trhy – Obilný trh (1877), byly upraveny sady a samozřejmě i brněnská Ringstrasse16 – „brněnský Ring“ – brněnská okružní třída, obklopuje historické jádro městského centra. Jedná se o: „…urbanizovaný prostor mezi středověkým jádrem Brna a zbytkem města.“17 (Zoubek, 2004, s. 66) Ringstrasse vznikla již ve 2. polovině 19. století na místě bývalého opevnění města. Středověké hradby18 byly strženy kvůli narůstajícímu průmyslu, Brno se v té době stalo významným textilním a strojírenským centrem, což vyžadovalo spojení s okolním světem. V roce 1839 zde byla vybudována železnice. Během 19. století Rakousko-Uhersko začíná ztrácet moc, po porážce s Itálií a Pruskem si snaží zvednout sebevědomí výstavbou veřejných budov (parlament, radnice, muzea…). Nejprve tomu tak bylo ve Vídni a poté následovalo Brno. Ulice, kde probíhá tzv. Ringstrasse Západní část: třída Husova, Komenského náměstí, Joštova a okolí Východní část: Koliště, Rooseveltova, Divadelní Jižní část: Benešova, Nádražní19 V nově vznikajících ulicích, jako byl Cejl, Dornych, Josefov, Křenová, žilo tovární dělnictvo a nad Úvozem vznikaly první vilové čtvrti. Během krátkého období se město rozšířilo až k hranicím vedlejších obcí (Žabovřesky, Královo Pole, Husovice, Komárov, Židenice, Černovice, Kamenný Mlýn). Avšak až do konce první světové války byly řešeny spory o připojení těchto typicky (národnostně) českých obcí k „německému" Brnu. S výstavbou města rostl i počet obyvatel, což bylo dáno i nově vznikajícími pracovními místy pro lid z venkova. 16

DŘÍMAL, Jaroslav a Václav PEŠI, eds.. Dějiny města Brna 2. Brno: Národní výbor města Brna, 1973, s. 28.

17

ZOUBEK, Bohuš. Brněnská Ringstrasse včera a dnes. ERA 21, 2004, roč. 5, č. 54, s. 66‒69. ISSN 1213 – 6212.

18

František Josef I. zrušil fortifikační pozemky města v roce 1852, dochovala se pouze část přiléhající k hradu Špilberk a Měnínská brána (dnes zde sídlí Muzeum města Brna – muzeum hraček). 19

ZOUBEK, Bohuš. Brněnská Ringstrasse včera a dnes. ERA 21, 2004, roč. 5, č. 54, s. 66‒69. ISSN 1213 – 6212.

15

Brno tehdy zaznamenalo velký vzestup průmyslové výroby, politický a stavební rozvoj. Ne nadarmo se Brnu říkalo moravský Manchester, kdy až do roku 1918 ovládalo veškerý vlnařský průmysl v českých zemích a Rakousku. Obchodní úspěchy neslavil pouze vlnařský průmysl, ale na konci 19. století započala vznikat i strojírenská odvětví: Královopolská strojírna, založená r. 1889 Augustinem Ledererem a Philippem Porgesem. 20 2.2

Stavitelství na přelomu 19. a 20. století U veřejných staveb stále přetrvával historizující stavební styl, ten byl však kom-

penzován menšími modernistickými zakázkami od českých architektů. Hnutí architektonické moderny (secesní moderna) usilovalo o nalezení nového tvaru, o prosazování českých tvůrců jako Dušana Jurkoviče, který vychází z lidové tvorby Valašska.21 Obecně tehdejší brněnská tvorba udržovala krok s uměleckým vývojem Evropy. 2.3

Brno na počátku 20. století Brno na přelomu 19. a 20. stol. usilovalo o to, stát se moderním a hospodářsky

vyspělým městem (kdy byly patrné snahy přeměnit německé Brno na české). Během tohoto období byla neustále řešena myšlenka nacionalismu z hlediska rozvoje urbanismu a industrializace. Do r. 1918 bylo Brno německé, kde se poměrně dobře dařilo německy mluvícímu obyvatelstvu, jehož základem byla měšťanská společnost německých podnikatelů a vysokých úředníků. Ti odmítali připojení příměstských částí Brna, které byly považovány za české.22 Rok 1918 přinesl kromě politických změn i změny organizační; Brno se stalo 2. nejvýznamnějším městem ČSR. Příměstské části byly připojeny k Brnu, tím pádem se město stává českým, a to vyžadovalo i novou výstavbu, což ovlivnilo architektonickou podobu města.23 Už díky „národnímu stylu“ (český kubismus, rondokubismus) došlo k přetrhání vazeb s německou a rakouskou architekturou, i přestože se v Brně s tímto stylem až tak moc nesetká-

20

DŘÍMAL, Jaroslav a Václav PEŠI, eds. Dějiny města Brna 2. Brno: Národní výbor města Brna, 1973, s. 18 a 35.

21

1899 interiér dívčího penzionátu Vesny, 1908 dům na Dvořákově ul. č. 15, 1906 vlastní vila v Žabovřeskách. Ibidem, s. 79–81. 22

Roku 1850 bylo připojeno všech 27 předměstských obcí. Nová hranice města se ale důsledně vyhýbala těm obcím, které byly chápány jako české, i když hospodářská provázanost těchto obcí s Brnem byla velká (např. Královo Pole). KORYČÁNEK, Rostislav. Město jako generátor sociálních jevů. In: Česká architektura v německém Brně. 1.vyd. Brno: ERA, 2003, s. 19.

16

me. Podle Vladimíra Šlapety je rozhodující rok 1925, kdy začínají být uplatňovány avantgardní architektonické myšlenky. „Do té doby se museli brněnští architekti vyrovnat s dědictvím kubismu, monumentalismu i holandské architektury.“ 24 Dle názoru brněnského kritika a teoretika umění Zdeňka Kudělky, byly největším přínosem pro architekturu 20. let obytné stavby (vily, nájemní domy), naproti tomu veřejné stavby měly vyvolávat dojem pokroku, ekonomického a konstruktivního řešení.25

2.4

Brno mezi válkami v letech 1918–1938 Po první světové válce Brno trpělo nedostatkem potravin a dalšími životními po-

třebami. Postupný návrat vojáků z fronty způsoboval značné problémy se zařazením těchto lidí do nového pracovního poměru. Jistě kladným přínosem bylo začlenění češtiny jako úředního jazyka. To však přineslo i negativní ohlasy německého obyvatelstva, které se cítilo neprávem ukřivděno, obviňovali českou většinu, že převzali nadvládu nad městem. Německé obyvatelstvo bylo proti spojení Brna s okolními obcemi, neboť se obávalo příliš velkého finančního zatížení brněnského obyvatelstva.26 Připojení příměstských obcí vyžadovalo novou urbanistickou koncepci. Byly vypsány soutěže na regulační plán města. Svou angažovanost projevoval např. Bohuslav Fuchs a Jindřich Kumpošt řetězcem sídlišť na jižní části města. V Brně se zformulovala nová generace architektů se zájmem o konstruktivismus a funkcionalismus. V krátkém období ještě dozníval národní dekorativní styl, český obloučkový kubismus, který byl postupně nahrazován holandským stylem – režnou cihlou a hrázděným zdivem (Vila Jindřicha Kumpošta v ulici Barvičova 15/15). Nová generace brněnských architektů byla ovlivněna světovými velikány jako J. J. P. Oud, Walter Gropius, Le Corbusier, Adolf Loos, kteří v letech 1924–5 přednášeli v Brně. Moderní architektura nebyla jen předmětem rodinných vil a domů, ale také veřejných zakázek, např. Moravská banka na náměstí Svobody od Ernsta Wiesnera a Bohuslava 24

ŠLAPETA, Vladimír. Moderní architektura v Brně. In: Památky a příroda. 1982, č. 8, s. 463.

25

KUDĚLKA, Zdeněk. Brněnská architektura 1919–1928. Brno: Blok, 1970, s. 29.

DŘÍMAL, Jaroslav a Václav PEŠI, eds. Dějiny města Brna 2. Brno: Národní výbor města Brna, 1973, s. 89. 26

17

Fuchse, Krematorium, Zemanova kavárna na Kolišti (1925) – jejichž konstrukce je z železobetonového skeletu, s plochou střechou a stěny jsou nahrazeny sklem.27 Tento stavební boom souvisí samozřejmě i s hospodářským vývojem města. I přes několik krizí vlnařského průmyslu na konci 19. století a krátce i po 1. světové válce zůstalo Brno významným odvětvím tohoto průmyslu. Drobné problémy začaly vznikem nové republiky v roce 1918, kdy bylo na území Československa mnoho textilního průmyslu, z toho čtvrtina byla v Brně, což se potýkalo s odbytovými problémy. Na krátké období byl vlnařský průmysl oživen, avšak ne nadlouho. Hospodářská krize roce 1929 byla celkem úspěšně překonána, avšak definitivním koncem pro vlnařský průmysl v Brně byla léta 1933–1935, kdy byla zrušena velká část továren, a tak výsadní postavení tehdy získal kovoprůmysl, který se udržel i díky blížící se válce.28

27

Ibidem, s. 127–130.

28

Ibidem, s. 94–97.

18

3 Ernst Wiesner 3.1

Život Ernst

Wiesner

se

narodil

21.

ledna

1890

v

Malackách.29

Patří

k nejvýznamnějším stavitelům brněnské meziválečné architektury. Rodiče Alfred a Berta Wiesnerovi pobývali několik let v Malackách u Alfredova otce Lazara Wiesnera, který pracoval na místním panství knížete Pálffyho. Rodina Wiesnerů žila v Malackách až do roku 1889‒90, poté se přestěhovala do Brna, zřejmě kvůli dalšímu vzdělávání dětí. S architekturou se mladý Ernst setkává již v prvním ročníku na Vyšší průmyslové škole, byl sice průměrným studentem, ale vynikal v nauce o stavebních slozích a volné kresbě. Právě tyto přednosti jej přivedly až do Vídně, kde byl po maturitě roku 1909 přijat na architekturu na Vysokou školu technickou (K.k. Technische Hochschule). Poté přestoupil na místní Akademii výtvarných umění pod vedení Friedricha Ohmanna a roku 1913 získal výstupní vysvědčení. V následujících letech udržuje s Ohmannem a jeho rodinou přátelské vazby. Po studiích na vídeňské Akademii se vrací do Brna. Ještě předtím, než nastoupil do vojenské služby (1914–1918), realizoval 1. samostatnou zakázku – přestavbu vily Heinricha a Josefy Kellnerových v Rosicích u Brna (1911–1912).30

3.2

Architektonická tvorba Po 1. světové válce vstoupil na brněnskou scénu stavbou Dřevěného domu

na ulici Drobného 28 pro továrníka Samuela Berana a jeho ženu Hermine. Stavba působí tradičním dojmem, avšak dispozice půdorysu je řešena moderně a hlavně ekonomicky. I když domek nebyl určen k trvalému pobytu, ale jen k rekreaci, byl vybaven vším zařízením, co se týče pokojů, kuchyně, pokoje pro personál a hlavně vytápěním. Další Wiesnerovou ranou realizací je přestavba domu na Pekařské ulici, který si v roce 1918 zakoupil otec Alfred Wiesner. Tento dům sloužil rovněž jako obchod

Arnošt – hebrejsky Judu, Zdeněk Kudělka označil Ernsta Wiesnera jako: „Loose brněnské architektury“. 29

30

PELČÁK, Petr, eds. Ernst Wiesner 1890–1971. Brno: Obecní dům Brno, 2005, s. 8.

19

s papírem, psacími potřebami a tiskárnou, ale také jako Ernstova architektonická kancelář. Téhož roku projektuje další stavbu.

Gutmannův obytný dům na Údolní ulici 58, (1919–1920) Vlastníkem byl Wilhelm Gutmann. Byl postaven bez jakéhokoliv historizujícího a secesního dekoru. Jedná se o 1. puristickou stavbu v ČSR. Purismus jako takový zde nebyl uplatněn z hlediska ekonomického, ale stylového. Na tento svérázný čin ani ne třicetiletého architekta později reagovalo mnoho dalších stavitelů působících v Brně, které se koncem 20. let stalo centrem funkcionalistické architektury. Gutmannův dům někdy označovaný jako vila, stojí samostatně na nároží dvou ulic. Sestává z několika základních tvarů. Schodiště je prosvětleno průběžným oknem. Dodnes se v interiéru zachovala vstupní hala, která se nepoužívá, dále schodiště s dubovými nášlapy, trámový strop a krb v jednom z bytů. Ve většině prostoru jsou ještě původní okna s originálními kličkami, které Ernst Wiesner navrhl např. i pro vilu Haas.31 Nejzajímavější je jistě klasicizující a symetrická fasáda s okenními a dveřními šambránami z glazované keramiky. Gutmannův dům byl obdivován pro urbanistické řešení a možná i proto jeho stavba sklidila velký úspěch, což přineslo Ernstu Wiesnerovi další nové zakázky. V první polovině 20. let realizuje mnoho bankovních a správních budov. Stavby jsou osvobozeny od ornamentu, vychází z vídeňského purismu a severoitalské tvorby. Svým stylem je krok před pražskými architekty Josefem Gočárem a Pavlem Janákem.32 Vznikají například budovy na Beethovenově a Mozartově ulici (1921–1925). Stavby stojí u sebe, avšak každá v jiné, souběžné ulici. Obě stavby se vyznačují monumentálním vstupem, vysokým soklem, zdvojenými a ztrojenými okny, mohutnou římsou a střešní zahradou. Moravská zemská životní pojišťovna na ulici Mozartova 3 (1921–1925) 31

SEDLÁK, Jan. Slavné brněnské vily. 1. vyd. Praha: Foibos, 2006, s. 41‒42.

32

PELČÁK, Petr, eds. Ernst Wiesner 1890–1971. Brno: Obecní dům Brno, 2005, s. 8‒10.

20

Stavba byla pravděpodobně projektována jako administrativní budova Vítkovických železáren (později ji koupila Moravská zemská životní pojišťovna) a dnes zde sídlí Krajské státní zastupitelství. Interiér je pojednán dle tradice, naproti tomu exteriér zaujme vysokým soklem, předsunutou římsou a rovnou střechou, která je lemována balustrádami. Zajímavostí je střešní zahrada, kterou obdivoval Le Corbusier při své návštěvě Brna. Wiesnerovou inspirací byla vídeňská architektura Otty Wagnera a přítele Adolfa Loose.

Další stavbou z této dvojice, kde byly uplatněny podobné principy, je Česká banka Union na Beethovenově ulici 4 (1923–1925). Řešení půdorysu i prostoru je náročnější, dispozice vychází z funkcionalistických myšlenek. Přízemí a mezipatro spojuje monumentální trojramenné schodiště. Jedno ze tří schodišť je patrné z průčelí stavby, osvětluje jej průběžné okno. Všechna okna a vstup jsou orámovány přírodním narůžovělým kamenem. Okenní rámy mají ještě původní kování a kličky z mosazi, které navrhl Wiesner a používal je i na dalších svých realizacích. Průčelí je zakončeno kazetovou římsou. Na této budově byla také střešní zahrada, která je v dnešních dnech neudržovaná. Od 50. let zde sídlí Český rozhlas Brno, který si prostory bývalé banky přizpůsobil svým potřebám. Z přepážek v přízemí a dalších místností byla vytvořena nahrávací studia. Suterénní prostory a trezor jsou využívány jako sklad a archiv. Realizace České banky Union přinesla E. Wiesnerovi další pracovní příležitosti, projekty a známosti. Ředitelem banky byl Edvard Münz, pro kterého realizoval stavbu rodinné vily na ulici Hroznová (roku 1924).

Vila Münz, Hroznová ulice 19, Brno-Pisárky (1924–1926) U této rodinné vily poprvé uplatnil půdorys obráceného L, který je příznačný pro jeho stavby vilového typu. V tomto rozvržení stavby lze dle jeho názoru racionálně uspořádat prostor. Horizontalitu stavby narušuje vertikalitou dlouhých štíhlých komínů. Myšlenka funkcionalismu je zde rovněž zastoupena nesymetrickými tvary a uspořádáním oken. Okna ani vstup nejsou lemovány mohutnými šambránami a fasáda je hladká a světlá. Celá stavba je zasazena do svažitého terénu zahrady, 21

avšak s touto problematikou si poradil i u několika jeho dalších staveb (vila Haas, Neumark…). V přízemí stavby je umístěna garáž a suterén, v prvním patře jsou soukromé pokoje a v přístavbě pokoje pro hosty. Tak jako každá stavba, která měla svého majitele židovského původu, i vilu Münz potkal podobný osud během a po 2. světové válce. Roku 1940 zemřel stavebník Edvard Münz33 a jeho manželka Greta byla deportována do koncentračního tábora. Od r. 1941 vlastnil vilu Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu, po roce 1945 byla znárodněna a na chvíli vrácena synům, Heinzovi a Peterovi Münzovým, kteří před válkou emigrovali a stali se členy Československé zahraniční armády. Od roku 1951 vlastnilo polovinu domu Ministerstvo financí ČSR a poté Domovní správa Městského národního výboru v Brně. V 80. letech 20. století proběhla necitlivá úprava vily na administrativní budovu, byly odstraněny komíny, okna přišla o svůj původní počet i tvar. Z původního vybavení stavby se nic nedochovalo. 34 Od r. 2012 probíhá výstavba vily dle původních plánů. Dle předsedy developerské společnosti Equity Investment, která stavbu vlastní, byla vila ve špatném stavu vlivem úprav z 80. let a chyběla i část základů, proto se rozhodli pro její demolici a následnou výstavbu dle původních plánů. Bohužel vila Münz není jedinou stavbou, která nepatří pod správu Národního památkového ústavu (vila Stein, Herminy Weiglové…). Můžeme tak v následujících letech očekávat podobný a necitlivý osud dalších architektonických skvostů?

Rodinná vila Stein, Barvičova ulice 25/ Hlávkova 2, Brno-Stránice (1925– 1926) Jejím vlastníkem byl obchodní ředitel Telefonní a elektrické společnosti v Brně Willy Leo Stein (1884–1937?) a jeho žena Margarete35. Dům se vyznačuje kýlovou, lamelovou střechou, která přechází v jednoduchou fasádu. Stavba je rovněž situována ve svažitém terénu v Masarykově čtvrti, průčelí do ulice má dvě patra a do zahra33

Eduard Münz (1882–1940) ředitel České banky Union na Beethovenově ulici v Brně.

O původním vybavení domu není nic známo; fotografie bytu ani zařízení se nedochovaly. PELČÁK, Petr, eds. Ernst Wiesner 1890–1971. Brno: Obecní dům Brno, 2005, s. 20. 34

Dcera Margarete, syn Jan Petr. Celá rodina opustila dům na počátku války. SEDLÁK, Jan. Slavné brněnské vily. 1. vyd. Praha: Foibos, 2006, s. 57. 35

22

dy patra tři, která jsou propojena točitým schodištěm. Zajímavým prvkem v hale je dlažba ze zeleného a béžového mramoru, sestavená do geometrického vzoru. V zahradním přízemí jsou opět umístěny garáž, suterén a technické zázemí. Hlavní vchod z Barvičovy ulice je lemován travertinovým ostěním. Dnes je tato vila využívána jako obytný dům, ale jsou zde i kanceláře.36

Vila Neumark, ulice Vinařská 38, Brno-Pisárky (1928–1929) Jedná se o zjednodušenou variantu vily manželů Stiassných postavenou pro továrníka Waltera V. Neumarka37 (britského honorárního konzula). Zde opět uplatnil půdorysné řešení stavby ve tvaru obráceného L (hlavní křídlo pro majitele, boční pro personál), vila stojí na pokraji svahu. V přízemní části je umístěna garáž, společenské prostory, kuchyň a v patře soukromé pokoje a koupelny. Rovnou střechu narušuje střešní nadstavba s terasou. Pokoje v jihovýchodní části s rohovým oknem sloužily i jako zimní zahrada. Fasáda má poněkud netypickou cihlově červenou barvu, jíž kontrastují bílá okna orámovaná bílými okenními šambránami. „Na vazby stavebníka s Velkou Británií možná odkazuje užití anglických vodorovně půlených výsuvných oken právě u těchto nárožních místností i u některých dalších reprezentačních prostor.“ (Pelčák, 2005, s. 11) Po smrti stavitele W. V. Neumarka byl dům rozdělen na dvě poloviny, jedna náležela dětem, druhá vdově. Během následujících let byla vila rozdělena na několik bytů, které si v roce 1990 směli odkoupit tehdejší uživatelé. Dnes jsou z něj tři samostatné byty. Vila Haas, ulice Lipová 43, Brno-Pisárky (1928–1930) Stavebníkem vily, která se dnes nachází před Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity, byl ředitel brněnské pobočky Anglo-československé banky Gustav Haas. Vila je opět umístěna ve svažitém terénu. Tvar půdorysu je připodobován k písmenu U – sestává z několika obdélníků různých rozměrů. Dělení interiéru 36

PELČÁK, Petr, eds. Ernst Wiesner 1890–1971. Brno: Obecní dům Brno, 2005, s. 10.

Walter V. Neumark (1887–1939) – původem z Velké Británie, což ovlivnilo podobu rodinné vily. Zprvu podnikal v Manchesteru, poté od roku 1882 v Brně na Přízové 5, kde výrobu anglického zboží nahradil módními látkami, které měly odbyt po celé habsburské monarchii. 37

23

je podmíněno funkcí, pokoje a prostory pro personál jsou umístěny v samostatném křídle, jednotlivá patra křídla jsou vertikálně propojena točitým schodištěm. Vertikalita byla uplatněna i na členění pomocných prostorů, naproti tomu horizontalita se projevuje v členění oken pokojů a reprezentačních místností. Okna a dveře jsou orámovány travertinovým ostěním a nepravidelně dělí fasádu, čímž chtěl architekt svým způsobem vyrovnat svažitý terén. Okna a dveře jsou orámovány travertinovými šambránami. Podstatným prvkem oken a dveří jsou atypické mosazné kliky, které navrhl sám Wiesner. Rodina Haasových zde žila zřejmě do roku 1939, poté o ní nejsou žádné zprávy. Vila byla rovněž rozdělena na několik samostatných bytů a po roce 1990 rozprodána do soukromých rukou.

Krematorium, ulice Jihlavská 1, Brno střed (1925–1930) Roku 1925 byl Ernst Wiesner spolu s dalšími architekty Pavlem Janákem, Antonínem Blažkem a Vladimírem Škárou vyzván k soutěži na stavbu brněnského krematoria. Ve druhém kole soutěže porota vybírala mezi návrhy Pavla Janáka a Ernsta Wiesnera. Wiesnerovy návrhy zhodnotili takto: „…je skutečně šťastným řešením nové monumentální stavby města Brna. Wiesner vychází při svém projektu ze stanoviska, že zpopelnění jako moderní pohřební kult staví architekta v ideologickém a uměleckém smyslu před stavební problém, při němž kulturní historie vytvořila dva oddíly stavebního výrazu: pyramidu a kostel.“38 Druhou polovinu 20. let můžeme ve Wiesnerově tvorbě považovat za nejplodnější a nejúspěšnější. Počínaje stavbou krematoria, následně přestavbou a přístavbou textilní továrny Alfreda Stiassného na Přízově ulici 3.39 Roku 1926 se Wiesner účastnil soutěže na mezinárodní hotel na Divadelní ulici v Brně. Tento pozemek koupila roku 1925 manželka Alfreda Stiassného, Hermine. Až do roku 1925 vlastnila tento pozemek rodina Doretova. Dnes je tato stavba známá pod názvem Palác Morava. 38

PELČÁK, Petr, eds. Ernst Wiesner 1890–1971. 1. vyd. Brno: Obecní dům Brno, 2005, s. 11.

Při požáru r. 1930 byla poničena i sousední textilka Paula Neumarka na Přízově 5 (prodejna, tkalcovna, účtárna, kancelář). 39

24

Palác Morava, Divadelní a Benešova ulice 603/1,3,4 Brno střed (1926– 1933) Jedná se o tříkřídlou budovu, která obepíná dvůr, je zastřešena plochou střechou, fasáda je rozdělena vertikálními pilíři a okny, zbylá část fasády je obložena červenými cihlovými obkladačkami. Roku 1926 Hermine Stiassni změnila svůj názor, a namísto hotelu se rozhodla postavit obchodní a nájemní dům. Po dvou letech (1928) se nakonec rozhodla nedokončenou stavbu prodat, zanedlouho ji však odkoupila Moravská zemská životní pojišťovna. Přestože byl změněn majitel, plány měly být dodrženy – v suterénu bylo umístěno kino a varieté, v přízemí obchody, v dalších patrech byty a kanceláře. Roku 1936 bylo přestavěno mezipatro v prostornou kavárnu, stavba tak nabyla vzdušnosti. Určitě zajímavým prvkem budovy, který je však ukrytý ve dvoře, je půlkruhové schodiště, které je umístěné ve čtvercovém světlíku. Jde o jediné průběžné schodiště (od suterénu až nahoru), snahou architekta bylo maximálně využít nepravidelnou stavební plochu. Na křivce není založena jen stavba, ale i vnitřní uspořádání prostoru – zdi, příčky, chodby, balkony v kině. Nejen, že se jedná o zcela nově pojatou stavbu, ale její součástí je velmi kvalitní technické vybavení. Později byl podle Wiesnerových návrhů přestavěn i Doretův dvůr.40

Kolonie Nový dům, Žabovřesky V roce 1928 se na brněnském Výstavišti v Pisárkách konala Výstava soudobé kultury v Československu.41 Jako doprovodná akce byl realizován projekt Nový dům, který spočíval ve výstavbě 16 rodinných domů v Žabovřeskách. Staviteli a iniciátory této akce byli Čeněk Ruller a František Uherka. Zaměřili se na problematiku nového individuálního bydlení pro střední vrstvy. Architektům byla vymezena společná úsporná pravidla – výška a tvar. Pouze některým z 9 architektů se podařilo dodržet 40

PELČÁK, Petr, eds. Ernst Wiesner 1890–1971. Brno: Obecní dům Brno, 2005, s. 12‒13.

Na základě soutěže z r. 1924 vybudovali Josef Kalous a Vladimír Valenta hlavní výstavní pavilon, který nezvyklou konstrukcí parabolických oblouků s užitím skla a železobetonu ztělesňoval ideu moderní architektury. DŘÍMAL, Jaroslav a Václav PEŠI, eds. Dějiny města Brna 2. Brno: Národní výbor města Brna, 1973, s. 129. 41

25

požadavky, Wiesner byl jedním z nich. Realizoval stavbu Dvojdomu na Bráfově ulici čp. 109 a 111. Dvojdům je typický čistým tvarem, půdorys vychází z tvaru čtverce, domy mají tři podlaží a jsou zakončeny plochou střechou. V přízemí je umístěno technické zázemí, v prvním patře je kuchyň, obývací pokoj, hala, terasa a venkovní schodiště, v posledním patře jsou ložnice, koupelna a toaleta. Domy jsou i podsklepeny, avšak sklepy nemohly být plně využívány kvůli nastupující podzemní vodě. Při akci Kolonie Nový dům se Wiesner poprvé setkal s kolegou a v následujících letech i spolupracovníkem Bohuslavem Fuchsem.

Na konci 20. let spolupracovali na projektu Moravské banky na náměstí Svobody čp. 21 (1928–1930). Pro nedostatek písemných a grafických záznamů lze obtížně přisoudit autorství konečné podoby stavby. Wiesnerovi je přisuzován interiér – schodiště, luxferový strop nad dvoranou a Bohuslavu Fuchsovi zase zavěšená skleněná fasáda. Na stavbu byla využita železobetonová konstrukce a jako výplň cihlové zdivo, které je patrné pouze zevnitř stavby.42

Nájemní dům Freundschaft, Rybářská ulice 10 (1931–1932) Nájemní dům s byty realizoval pro obecně prospěšné stavební družstvo Freundschaft. Jedná se o ekonomicky a moderně řešenou stavbu, sestává z 6 podlaží, půdorys je založen na tvaru L na nároží dvou ulic. Zajímavostí je centrální točité schodiště (tvaru půlválce) ve dvoře s nakoso prolomenými okny, toto schodiště umožňuje vstup na pavlače. Samotné byty nebyly příliš rozměrné, měly kuchyň a jeden až dva pokoje. Dispozičně jednodušším byl nájemní dům na Staré ulici 24, Brno-Zábrdovice (1932–1933), který napůl Ernst Wiesner vlastnil spolu se stavitelem Hubertem Svobodou. Dům je opět založen na půdorysu tvaru L, má čtyři patra, vnější fasáda je šedá s bílými okny. V přízemí byly dva obchody s garáží, které byly obloženy tmavým opaxitem a vstupní chodba okrově zbarveným travertinovým obkladem. Ve dvoře bylo opět točité schodiště. 42

PELČÁK, Petr, eds. Ernst Wiesner 1890–1971. Brno: Obecní dům Brno, 2005, s. 13‒14.

26

Obuv F. L. Poppera, Masarykova ulice 16, Brno-střed (1931–1932) Tato prodejna patřila ve své době k nejluxusnějším butikům v Brně. Jednalo se o pobočku módního salonu a obuvi chrudimského továrníka F. L. Poppera. Hlavní vstup byl umístěn ve zkoseném nároží ulic a osvětlen dvěma pilíři. Ve středu prodejny byl podkovovitý pult se dvěma pilíři, pultová deska byla z černého zrcadlového skla s pochromovanou trubkovou konstrukcí. Podél stěn byly kovové regály s krabicemi bot. Šedivý gumolit na podlaze ladil s šedými hedvábně-plyšovými závěsy ve výkladech. Vnitřní pilíře byly obloženy červeným sklem, zřejmě opaxitem, který byl použit i na portálu a římse stavby, avšak v barvě černé. Před římsou byl chromový firemní nápis, který byl zvýrazněn modrým světlem. Sedací nábytek byl rovněž z pochromované trubkové konstrukce, jehož modré potahy kontrastovaly s neutrální šedou podlahou a červenými obklady.43 V průběhu dvaceti let se Ernst Wiesner věnoval i stavbám asi 30 cukráren a prodejen cukrovinek firmy OPP AG. Navrhoval cukrárny, výrobny čokolády, továrny na cukrovinky po celém Československu (Brno, Praha, Olomouc, Ostrava, Opava). Stavby byly střídmě pojednány, oproštěny od zdobnosti, obloženy travertinovými deskami, jediným zdobným prvkem byla kruhová kartuš s nápisem OPP, která se vyjímala nad vchodem do prodejny.44 Předtím, než E. Wiesner natrvalo emigroval do Velké Británie, vytvořil v Brně ještě několik hodnotných realizací. Před polovinou 30. let se zaměřil na menší rodinný dům – vilu Hermíny Weiglové na Kalvodově ulici 2, Brno-Pisárky (1934). I když se jedná o menší stavbu, má mnoho společného s vilou Stiassni, Stein, Haas a Münz. Dům Hermíny Weiglové je zasazen do svahu a orientován na jihozápad, půdorys stavby je opět vepsán do tvaru obráceného písmene L. Ve svahu se nachází část suterénní, obytná část je nad ní, tyto dvě části spojuje esovité schodiště. Vlevo pod terasou se nachází garáž. V hlavním – jižním křídle byly obytné prostory, do nichž se vstupovalo prosklenými dveřmi z terasy, po stranách jsou tři zdvojená 43

PELČÁK, Petr, eds. Ernst Wiesner 1890–1971. Brno: Obecní dům Brno, 2005, s. 15.

44

Ibidem, s. 16.

27

okna s žaluziovými okenicemi. V zadním křídle byla hala, kuchyně, ložnice a chodba. Tyto severní místnosti byly prosvětleny dvěma střešními světlíky. Jistě nepřehlédnutelným prvkem této stavby je cihlově červená fasáda, která kontrastuje s bílými okny a dveřmi. Nechybí zde ani oplocení z přírodního lomového kamene a skalka, které jsou součástí celkové koncepce stavby.45 Od 30. let působí i v zahraničí, pro židovské objednavatele staví a přestavuje budovy v bývalé Jugoslávii, Rakousku, Švýcarsku a Polsku. Pro ředitele Richarda Poppera (možná příbuzného F. L. Poppera) vytvořil návrh na novostavbu nájemního domu s bytem majitele ul. Hlinky 72, Brno-Pisárky (1936). Jedná se o třípatrovou budovu v řadové zástavbě na úzké parcele o půdorysu L. V přízemí jsou umístěny dvě garáže. Dům má poněkud nenápadnou fasádu, jehož parter je obložen travertinem, avšak prostory jsou důmyslně řešené a patří k nejvýznamnějším z Wiesnerových nájemních domů. Tříposchoďová stavba je rozdělena na tři byty, které spojuje jedno točité schodiště. První patro obývala rodina Popperů, jimž tato pozice umožňovala vstup do zahrady. Směrem do ulice byly umístěny dva pokoje, do dvora kuchyně, koupelny, toalety, spižírna a pokoj pro služku.46 Ve druhé polovině 30. let 20. století chybí většina dokumentace Wiesnerova díla. Konec 30. let byl komplikován nejistou politickou situací a židovským původem architekta i stavebníků, proto několik jeho prací nemohlo být zrealizováno. Zřejmě posledním Wiesnerovým dílem, které vytvořil před emigrací do Velké Británie, byl návrh rodinného domu pro Rudolfa Kellnera (syna dřívějšího klienta Heinricha z Rosic). V březnu roku 1939 emigruje do Velké Británie, tento čin těžce nese, neboť mu chybí kontakt s Brnem a rodinou (válku přežije jen bratr Erwin). Díky mezinárodnímu úspěchu a kontaktům mu byl poskytnut politický azyl a uděleno pracovní povolení od Královské společnosti britských architektů. Avšak soukromých zakázek zde moc neměl, cítil se být ukřivděn a vědom si toho, že je hoden velkolepých realizací. Jeho významnější prací je rekonstrukce neogotického kostela St. Clares na Arundel Avenue v Liverpoolu. 45

Ibidem, s. 16.

46

PELČÁK, Petr, eds. Ernst Wiesner 1890–1971. Brno: Obecní dům Brno, 2005, s. 16–17.

28

Od roku 1948 působil jako asistent a vedoucí učitel na Škole architektury a stavebnictví v Oxfordu, avšak zde nebyl příliš spokojen hned z několika důvodů i proto, že škola neměla akreditaci na udělování diplomu. Poté působil od roku 1950 na univerzitě v Liverpoolu, vyučoval pozemní stavitelství a konstrukce na Škole architektury. Po válce se na krátko vrátil do Brna, avšak únor 1948 jej donutil vrátit se zpět do Liverpoolu. I přes další politické změny stále udržoval aspoň korespondenci s Bedřichem Rozehnalem47 a Zdeňkem Kudělkou. Právě B. Rozehnal se zasloužil o to, aby byla Ernstu Wiesnerovi udělena stříbrná medaile brněnské univerzity J. E. Purkyně v roce 1966 (dnes Masarykova univerzita) a o tři roky později čestný doktorát. Spolu s Bedřichem Rozehnalem plánovali spolupráci, vytvářeli nové vztahy mezi brněnskou a liverpoolskou univerzitou a připravovali Wiesnerovu monografii. Všechny plány však byly zmařeny srpnem 1968.48

47

Ernst Wiesner v dopise Bedřichu Rozehnalovi: „Jsem ochoten poskytnout naší univerzitě v Brně v hotovosti částku 1000 liber šterlinků. Tato částka má sloužit po dobu 3,4 až 5 let – zcela dle rozhodnutí senátu university – jako roční stipendium v Anglii pro studenty university, jakož i pro členy profesorského sboru. Dále jsem ochoten zákonně zařídit a dohodnout, aby po mé a manželčině smrti připadl brněnské universitě jeden dům v Liverpoolu. Tento dům sestává ze tří bytů a leží v nejlepší části města. Je velmi dobře vybaven a jeho cena t. č. obnáší 4000 liber šterlinků. Není zatížen hypotékou.“ PELČÁK, Petr, Vladimír ŠLAPETA a Ivan WAHLA, eds. Bedřich Rozehnal 1902–1984. 1. vyd. Brno: Spolek Obecní dům Brno, 2009, s. 27. 48

Ibidem, s. 16–19.

29

4 Možné přístupy zprostředkování architektury Dnešní doba přináší mnoho možností, jak zprostředkovat architekturu či umění běžnému divákovi a dětem. V praxi se nejčastěji uplatňují komentované prohlídky, které jsou někdy rozšířeny o pracovní list k danému tématu. V dalších případech jsou pracovní listy vynechány a prohlídka probíhá formou dramatické, výtvarné či interaktivní dílny za pomoci lektora, kdy jsou diváci seznamováni s místem, umělcem a díly prostřednictvím reprodukcí, haptických modelů či her. V současnosti jsou využívána i nová média, kdy lektory a průvodce nahrazují dotykové tablety a mobilní telefony. Tyto prostředky nám mohou poskytnout informace, které lze číst prostřednictvím QR kódů nebo pracujeme s již hotovou aplikací. S dlouhodobými výstavními plány či architekturou vznikají i virtuální hry, které lze uplatnit pouze na vybraných místech nebo slouží jako motivující prvek před návštěvou výstavy či objektu.49

4.1

Význam zprostředkování architektury Termín zprostředkování se běžně používá ve vztahu s termínem umění, čímž

zjednodušeně rozumíme přiblížení laickému divákovi, dětem či zájmové skupině. Umění bývá často zprostředkováno skrze animační programy, komentované prohlídky, besedy, které mohou být pojaty různě.50 Nejčastěji jsou při tomto procesu využívány pracovní listy s komentářem lektora, na které lze navázat výtvarnou či dramatickou dílnou. Jistě nejoblíbenějším druhem programů u dětí jsou interaktivní výstavy.

4.2

Zprostředkování architektury v zahraničí

4.2.1 Velká Británie 4.2.1.1 National Trust Na území Velké Británie vznikla v roce 1895 organizace, v jejímž zájmu jsou historicky cenné stavby a národní dědictví. Jedním z prvních zakladatelů byla Octa49

Virtuální hry a aplikace mají např. tyto instituce: Jurkovičova vila v Brně, Muzeum Valašska, Anne Frank House Muzeum, Tate Modern, BamBrno, Guggenheim Muzeum Bilbao. 50

HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění: poslání, možnosti a podoby seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměním prostřednictvím aktivizujících programů na výstavách. Brno: CERM, 1998, s.66‒71.

30

via Hill, která usilovala o pomoc a záchranu Sayes Court Garden v Londýně už v roce 1884. Pod správu organizace National Trust patří i přírodní památky jako lesy, parky, pole, rašeliniště, pobřeží, ostrovy, přírodní rezervace a vesnice. Webové stránky organizace National Trust nám poskytují mnoho informací, se kterými se můžeme seznámit ještě před návštěvou „house muzea“. Vybírat můžeme dokonce dle období, o které se zajímáme. Jako názorný příklad uvedu Tudorovskou éru. Jako první se seznámíme s dobou a panovníky, kteří vládli v tomto období. Poté následuje seznámení s architektonickými prvky: černobílé hrázděné zdivo, nízký strop, mřížová okna, pitoreskní charakter. Tyto informace jsou rozšířeny ještě o další znaky architektury, dále o použité materiály, design, užité umění a hlavně doporučená místa k navštívení staveb tohoto období a nakonec tematický film (The Other Boleyen Girl and Elizabeth). V nabídce „house muzeí“ samozřejmě nechybí ani animační programy. Cílem je seznámení s tudorovskou érou, s běžným životem, denními potřebami, módou (kostýmy k zapůjčení) a uměním. K dispozici jsou i pracovní listy a interaktivní pomůcky. Nechybí ani zahradní aktivity, které se zabývají studiem rostlin a stromů. Návštěvníci se seznámí se sázením a okopáváním rostlin, určováním stáří a výšky stromů. Není opomenut ani hradní příkop, jeho funkce a vodní systém, jako jsou rybníky, jezírka a potůčky v okolní zahradě.

4.2.2 Holandsko 4.2.2.1 Rembrandt House Museum Jedná se o více jak 400 let starý dům v Amsterdamu, kde žil po 20 let holandský barokní malíř Rembrandt van Rijn. Od počátku roku 1911 zde sídlí Rembrandtovo muzeum. Dům sestává z několika místností: kuchyně, soukromý pokoj, ateliér, kunstkomory, kde shromažďoval veškeré zajímavosti a podivnosti. Kromě toho, že v interiéru visí Rembrandtovy obrazy, jsou zde vystaveny díla jeho žáků a učitele Pietra Lastmana. Do muzejní nabídky nepochybně patří edukační programy pro děti, které jsou obohaceny např. o pracovní listy, knihy a další didaktické pomůcky či audioprůvodce. Na webových stránkách jsou k dispozici pracovní listy, prezentace a me-

31

todické materiály pro učitele, které lze uplatnit ve školních lavicích a poté navázat na nové poznatky v muzeu nebo je využít až na místě. Zajímavostí je jistě interaktivní kniha Rembrandt without word, která je určena pro individuální vstup dětí s rodiči. Kniha neobsahuje text, tudíž je ideálním průvodcem i pro zahraniční návštěvníky. Rembrandtovo studio pořádá po celý rok workshopy a dílny, kde se malý návštěvník seznámí s technikami, které Rembrandt používal a k tomu si je může vyzkoušet. Toto studio je otevřeno denně a je zdarma. Muzeum vydává každoročně Rembrandtovy noviny. Jejich téma se obměňuje, na něj potom navazují všechny edukační programy. Noviny vychází ve velmi velkém nákladu a následně jsou rozesílány do institucí a všech škol po celém Holandsku.

4.2.2.2 Anne Frank House Museum Je dalším příkladem amsterdamského muzejního domu, který obývala rodina Franků, původem z Německa. Jméno Anna Frank proslavil bestseller Deník Anny Frankové, který roku 1947 publikoval Anin otec Otto. Muzeum nabízí svým potencionálním návštěvníkům několik webových aplikací a důmyslně řešené webové stránky. Webová aplikace Secret Annex Online získala v roce 2011 ocenění Webby Award v kategorii Nejlepší kulturní instituce. Tato webová prohlídka domu nenabízí pouze obrazový materiál, ale je obohacena i o doprovodné komentáře. I přes obrovské množství informací a fotografií, které jsou přístupné online, stoupla návštěvnost muzea. Další aplikací je Discover Anne Frank´s Amsterdam – jedná se o prezentaci současného, předválečného a válečného Amsterdamu.

4.2.3 Španělsko – Sagrada Familia Edukační aktivity v Sagradě Familii jsou rozděleny do tří skupin. Vzdělávací programy jsou přizpůsobeny věku návštěvníků; základ tvoří poznávání architektury, symboliky a naturalistických motivů, na které je tato stavba bohatá (od 3‒8 let). S přibývajícím věkem jsou tyto aktivity obohacovány o další fakta jako historickospolečenský kontext, hledání vztahů mezi Gaudího tvorbou, přírodou a křesťanstvím

32

(8‒12 let). Návštěvníci (12‒16 let) se zabývají analýzou Gaudího tvorby, terminologií, symbolikou, navazují tak na předchozí znalosti o architektuře. 4.2.4 Rakousko – zámek Schlosshof Barokní zámek Schlosshof byl sídlem prince Evžena Savojského a později toto sídlo převzala Marie Terezie. Zámek a zámecký areál byly ve své době centry honosných slavností a společenských událostí. Hlavním cílem animačních programů pro děti je seznámení se s touto slavnou érou zámku a jejími obyvateli a se světem knížat i poddaných. Tyto edukační programy probíhají formou zábavných her.

4.3

Zprostředkování architektury v České republice Zprostředkování architektury nemá v České republice takovou tradici, jako je

tomu v zahraničí. Velkým vzorem nám může být organizace National Trust ve Velké Británii, která se již od roku 1895 zabývá památkovou péčí a národním dědictvím. Má pod sebou řadu „House Museí“, v nichž jsou pravidelně realizovány edukační programy. V českém prostředí se památkovou péčí zabývá státní organizace Národní památkový ústav, který spravuje historicky cenné, ale i průmyslové objekty spolu s jejich mobiliárním fondem a movitými památkami. Na nemovitých objektech NPÚ jsou nejčastěji uplatňovány komentované prohlídky. Avšak díky zahraničnímu vlivu a spolupráci odborných pedagogických pracovníků z univerzit (Hana Havlůjová, Alice Stuchlíková a další) a s pracovníky NPÚ probíhá projekt Památky nás baví (2012– 2015), jehož hlavním cílem je aplikovaný výzkum a vývoj, na kterém se podílí sedm edukačních center odborných pracovišť NPÚ v ČR. V českém prostředí jsou nejčastěji uplatňovány komentované prohlídky, které mají ustálenou podobu a tradici. Řada institucí hradů, zámků a muzeí se snaží tyto tradiční prohlídky oživit aktivitami, které jsou orientovány především na dětského návštěvníka (pracovní listy, muzejní kufříky, tematické hračky, kostýmy, haptické pomůcky v podobě replik originálů, audio-průvodce, virtuální hry…). Dále vznikají i výstavy orientované přímo na dětského diváka. Za zmínku jistě stojí Muzeum hlavního města Prahy – výstava Peníze nebo život?, Kdo se bojí, nesmí do Prahy aneb strašidelné příběhy z pražských pověstí, BIBIANA, medzinárodný dom umenia pre deti Bratislava, Labyrint divadla Drak v Hradci Králové, Play Broumovsko v areálu továrny Veba Broumovsko. 33

4.3.1 Národní památkový ústav Národní památkový ústav spravuje historicky cenné, ale i průmyslové objekty spolu s jejich inventářem movitých památek. V památkové péči nejsou pouze jednotlivé

stavby,

ale

celé

komplexy,

kam

jsou

zahrnuty

i

okolní

zahrady

či celé areály (např. Lednicko-valtický areál, Karlův most, historická jádra měst – Telč, Praha, soubor barokních kašen a sloupů v Olomouci).

4.3.1.1 Projekt Památky nás baví Hlavním cílem tohoto čtyřletého projektu (2012–2015) je aplikovaný výzkum a vývoj, na kterém se podílí sedm edukačních center odborných pracovišť Národního památkového ústavu v ČR. Výsledky tohoto výzkumu mají být nápomocny při tvorbě „…vzdělávacích programů zaměřených na edukaci v oblasti nemovitého a movitého kulturního dědictví, včetně historických sídel, kulturní krajiny a archeologických památek. Cílovými skupinami projektu jsou děti a mládež, rodiny s dětmi, laická a odborná veřejnost.“51 Edukační devatero projektu: 1.

Na počátku je zážitek.

2.

Čeho se člověk dotkne, na to nezapomene.

3.

Pomoz mi, abych si na to přišel sám.

4.

Co je dobré pro děti, je dobré i pro dospělé. (Opačně to však platí málokdy).

5.

Lidé chrání to, k čemu mají vztah.

6.

Památky jsou místem, kde můžeme objevovat své příběhy.

7.

Památky nejsou jen hrady a zámky.

8.

Památky jsou příležitostí pro setkávání, učení, tvorbu a zábavu všech generací.

9.

Proces je stejně důležitý jako výsledek .52

4.3.1.2 Edukační centra NPÚ Edukační centra NPÚ plní své cíle v rámci projektu Památky nás baví, již od roku 2012. Některá územní odborná pracoviště NPÚ jsou však v edukačních aktivitách 51

Anonym. O projektu. Pamatkynasbavi.cz [online]. Národní památkový ústav, ©2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.pamatkynasbavi.cz/o-projektu. 52

Ibidem.

34

na památkových objektech napřed a věnují se výzkumu už řadu let (viz Státní hrad Bečov, NPÚ České Budějovice a další). Věřím tomu, že kvalita činností všech sedmi edukačních center je úctyhodná, ale v této práci se zaměřím pouze na některé z jejich aktivit. Edukační centrum Bečov Státní hrad a zámek Bečov nad Teplou má ve své expozici haptický model relikviáře Svatého Maura (v měřítku 1:1), který vznikl v roce 2011 za spolupráce státního hradu Bečov, věznice Horní Slavkov a Přírodní školy o.p.s. Tato didaktická pomůcka byla původně vytvořena pro zrakově postižené, ale stala se pomůckou i pro dětské návštěvníky. Samotný relikviář je variabilní, má odnímatelné části výzdoby, sošek svatých a kruhových reliéfů, nechybí ani vnitřní obsah relikviáře, se kterým se běžný návštěvník nesetká. Edukační centrum České Budějovice Odborné pracoviště v Českých Budějovicích se na edukaci dětí a dospívajících podílelo již před vznikem projektu Památky nás baví. Vytváří didaktický materiál pro památkové objekty v Jihočeském kraji, které spadají pod správu NPÚ v Českých Budějovicích. Příklady pracovních listů:  Po stopách Rožmberků uličkami Českého Krumlova  Objevování renesanční zahrady zámku Kratochvíle  Samson je také baroko Edukační centrum Hradec nad Moravicí Vytváří edukační programy pro objekty NPÚ v Moravskoslezském kraji – Státní zámek Hradec nad Moravicí a Raduň. Nabízí programy pro základní školy, které jsou zaměřeny na období středověku 13.–15. století, jsou realizovány v prostorách hradu. Program Život na zámku: prezentuje život aristokratů v 19. století, seznamuje s povinnostmi personálu a historickými událostmi Slezska, součástí programů jsou i kostýmy.

35

Edukační centrum Kroměříž Státní zámek v Kroměříži je nejen barokním skvostem, ale unikátem díky svým zahradám jako Květná a Podzámecká zahrada. Právě ty se staly středem zájmu lektorů a tvůrců edukačních programů. Edukační centrum v Kroměříži vytvořilo několik animačních programů pro různé cílové skupiny: děti, pro děti s doprovodem dospělých a i mentálně a zdravotně postižené. Zahrada je hra – procházka Podzámeckou zahradou za doprovodu zahradníka, tento program je určen především pro mateřské školy. Hrajeme si v Libosadu – děti a rodiče, víkendová akce pro děti a rodiče v Květné zahradě, v níž bylo několik stanovišť. Zahrada všemi smysly – cílovou skupinou jsou mentálně i zrakově postižení účastníci. Edukační centrum Ostrava V České republice je několik technických památek či staveb, které opět našly své uplatnění. Některé z nich jsou využívány ke komerčním účelům, v dalších vznikají soukromé galerie či ateliéry umělců53, ale bohužel většina z nich dále chátrá. Edukační centrum v Ostravě se zabývá průmyslovou památkou – Důl Michal v Ostravských Michálkovicích. Je zde realizován animační program: Technická památka známá neznámá, hlavním cílem je seznámení s pojmem technické památky, na něž jsou Ostrava a její blízké okolí velmi bohaté. Edukační centrum Telč Územní odborné pracoviště NPÚ v Telči vytvořilo ve svých prostorách edukační centrum, které nepracuje s konkrétním objektem, tak jako např. zámek Veltrusy a další, ale spíše v obecnější rovině. Inspiruje se renesancí, na kterou je město Telč bohaté, archeologií, řemesly, městem jako takovým či památkami UNESCO, kterých je v kraji Vysočina nejvíce z celé ČR.

53

Richard Adam Gallery v Brně, nákupní centrum galerie Vaňkovka tamtéž, Karlín studio v Praze, DOX v Holešovicích v Praze, Meet Factory Praha, Galerie Vlněna Brno, Gasometry Vídeň…

36

Edukační centrum Veltrusy Edukační programy na Státním zámku Veltrusy jsou realizovány za pomoci partnerských institucí Pedagogických fakult Karlovy a Masarykovy univerzity. Avšak v čem Státní zámek Veltrusy vyniká a je krok napřed před ostatními institucemi tohoto typu? Za významný krok můžeme považovat mobilní aplikaci-hru Ostrov pokladů54, která je volně ke stažení na webových stránkách zámku Veltrusy. Jedná se o 1. geolokační hru v ČR. Je založena na principu m-learningu (mobilního vzdělávání) a location-based learningu (hry založené na lokalitě), známé z geocachingu. Velkou výhodou této hry je přímý kontakt s objekty a možnosti samostatné hry. Hráči se během putování setkají s různými postavami, získávají potřebné informace, které je dovedou až k ukrytému pokladu. Součástí této aplikace je i encyklopedie s hesly a ptačí pexeso, založené na zvukovém vjemu.

4.3.2 Moravská galerie v Brně – Jurkovičova vila Pod správu Moravské galerie v Brně patří stavby dvou významných architektů a designérů počátku 20. století ‒ vila Dušana S. Jurkoviče v Brně a dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy. V rámci projektu Architektura a interiérový design ve střední Evropě na počátku 20. století vydala MG tvořivé listy pro děti i dospělé s tematikou těchto dvou architektů. Tyto listy spojuje jednotný vizuální styl na principu skládačky. Základním obsahem listů je stručné seznámení s architekty, samozřejmě nechybí slovníček pojmů a několik tvůrčích aktivit, kdy můžete tvořivé listy různě dokreslovat, vystřihávat. Tvořivé listy Dušana Jurkoviče obsahují mimo to i mapu s fotografiemi staveb, které vytvořil v duchu lidové architektury roubených staveb. 55 Kromě toho vilu Dušana Jurkoviče prezentují samostatné webové stránky, které obsahují virtuální hry, jako Stavíme vilu – doplň prázdná místa fotografie správnými výřezy, Zařizujeme halu – opět práce s fotografií, spočívá v umístění jednotlivých komponentů na správná místa. Dále vědomostní hra, Život Dušana Jurkoviče – faktické

54

Anonym. Hra Veltrusy: Ostrov pokladů. zamek-veltrusy.cz [online]. Zámek Veltrusy ©2014 [cit. 2014-05-15].

Dostupné z: http: //m77.cz/mgame/o-hre/. 55

PETŘEKOVÁ, Jitka a Olga BUCIOVÁ, Ludmila HORÁKOVÁ, eds. Dušan Jurkovič tvořivé listy. [V rámci projektu Architektura a interiérový design ve střední Evropě na počátku 20. století]. 1. vyd. Brno: Moravská galerie v Brně, 2010.

37

údaje přiřaď k letopočtům.56 Bohužel o oficiální webové stránky a virtuální hry je rodný dům Josefa Hoffmanna ochuzen. Můžeme se pouze domnívat proč. Je to pozicí stavby, která stojí mimo jihomoravskou metropoli, tudíž ji nepřipadají takové finanční částky na její provoz a prezentaci nebo je to nedostatečným zájmem veřejnosti o tuto stavbu?

4.3.3 Muzeum města Brna – Vila Tugendhat Vila Tugendhat je jednou z mála bývalých rodinných vil v České republice, kde probíhají v pravidelných intervalech animační programy pod vedením lektorky Alice Stuchlíkové, která se vile Tugendhat věnuje již dlouhodobě. Edukační programy jsou určeny pro školní skupiny od mateřských až po studenty vysokých škol. Programy Alice Stuchlíkové se neorientují pouze na stavbu jako takovou, ale i dobu a osobnosti meziválečného Brna, které jsou s ním úzce spjaty.

4.3.4 Brněnský architektonický manuál (BAM) Rozsáhlým projektem, který se zabývá zprostředkováním brněnské meziválečné architektury, je Brněnský architektonický manuál, jehož garantem je Rostislav Koryčánek. Tento projekt vznikl za spolupráce statutárního města Brna, Domu umění města Brna a za podpory finanční pomoci Evropských fondů pro regionální rozvoj v roce 2011. Pro zájemce jsou k dispozici webové stránky www.bam.brno.cz nebo tištěné mapy a publikace. Internetová databáze obsahuje na 400 architektonických objektů. Tento cenný informační zdroj nám poskytuje jak bohatou fotodokumentaci objektů, adresy, tak i informace o stavitelích a majitelích staveb.

4.3.5 Galerie umění Karlovy Vary ‒ Vila Becher Tato rodinná vila byla navržena v letech 1912‒1914 architektem Karlem Hellerem pro podnikatele Gustava Bechera, který vlastnil likérku na výrobu Becherovky. Hlavním požadavkem velmi vážené a známé rodiny stavebníků bylo samozřejmě komfortní živobytí a reprezentační účely, což bylo splněno dekoračními technikami 56

Jurkovičova vila Brno. Poznávací hry. moravska-galerie.cz [online]. ©2010 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.moravska-galerie.cz/jurkovicova-vila/centrum-dusana-s jurkovice/hra.aspx/.

38

štuku, mozaikou, nástěnnými malbami a okenními vitrážemi. Stavba byla vytvořena v duchu historizujícího slohu 2. pol. 19. století, ale je rovněž ovlivněna i modernou. Po smrti stavebníka Gustava Bechera vila vystřídala hned několik vlastníků od spolků, po krajské velitelství SS a po jejím znárodnění byla Domem pionýrů a mládeže. Nakonec se stala majetkem Karlovarského kraje a díky jejím architektonickým a uměleckým hodnotám byla vila rekonstruována a proměněna na interaktivní galerii pro mladé výtvarníky.57 Becherova vila má velmi široké využití, ať je to k reprezentačním, ubytovacím, výstavním či vzdělávacím aktivitám. Pravidelně zde probíhají animační programy či workshopy pro širokou veřejnost. Hlavním cílem edukačních programů je seznámit návštěvníky s architekturou a historií stavby. Komentované prohlídky jsou obohaceny o pracovní listy a výtvarné úkoly. V rámci doprovodných programů probíhají např. výtvarné dílny na výrobu mozaiky, šperku, vitráže…

4.3.6 Centrum současného umění DOX v Praze Toto centrum současného umění je ideálním příkladem, jak využít industriální stavbu, která svou funkci v oblasti průmyslu již splnila. Díky snahám soukromého majitele a ředitele centra DOX našla nové uplatnění. V oblasti vzdělávání nabízí dětem a jejich rodičům řadu programů, jako komentované prohlídky s tvůrčí aktivitou či výtvarné workshopy. Samozřejmě nechybí ani vzdělávací programy pro základní a střední školy, které navazují na probíhající výstavy a budovu centra. Ve stálé nabídce je zařazen program zabývající se zprostředkováním architektury dětem: Pohádka o smutné továrně nebo desková hra Galerie hrou, kterou si můžete zapůjčit na pokladně spolu s brašnou a dalšími materiály.

57

Becherova vila. becherovavila.cz [online]. 3. srpen 2011 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://www.becherovavila.cz/historie.

39

5 Praktická část diplomové práce CÍLE Cílem výzkumu je navrhnout komplexní didaktický materiál a edukační programy pro různé cílové skupiny, které budou využitelné v praxi. Některé z navrhovaných materiálů a programů byly testovány při animačních programech ve školách z důvodu rozsáhlé rekonstrukce vily a revitalizace parku, která bude dokončena až v závěru roku 2014. Tyto výstupy poslouží jako výchozí materiál pro další realizace. HYPOTÉZA Hlavní myšlenkou zprostředkování architektury je přiblížit dětskému divákovi hodnoty nemovitého kulturního dědictví, a to včetně mobiliárních fondů a historických souvislostí. Realizace neformálního vzdělávání probíhá často formou animačních programů či prostřednictvím interaktivní výstavy.

METODOLOGIE Výzkumný soubor: žáci základních a středních škol. Výzkumné metody: rozhovor, diskuse, experiment, dotazník, kazuistika, komparace. VÝZKUMNÉ OTÁZKY Jak moc bude efektivní zprostředkování vily Stiassni v prostředí škol? Bude pro žáky nepřímý kontakt se stavbou výhodou či nevýhodou? Je nezbytná znalost architektonických slohů, stylů a prvků u žáků základních škol? Do jaké hloubky lze vyučovat architekturu u žáků ZŠ? Bude mít výchova k hodnotám kulturního dědictví pozitivní vliv na další generace a přitáhne tak více potencionálních návštěvníků do památkových objektů, muzejních a galerijních institucí? NAVRHOVANÝ MODEL VÝZKUMU Diskuse, rozhovory na téma moderní architektura. Realizace studentských prací (inspirace vila Stiassni), průběžná reflexe. Komparace přístupů žáků a studentů různých škol.

40

Součástí praktické části diplomové práce nebylo pouhé splnění výše uvedených CÍLŮ, ale jedná se o dlouhodobější proces. Již získané poznatky byly prezentovány formou posteru na Mezinárodní konferenci Vzdělávací obsah v muzejní edukaci, 23.–24. 4. 2014 na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Výstup byl vytvořen za podpory z projektu OP VK Věda a vědci pro vzdělanost moderní společnosti (CZ.1.07/2.3.00/35.0005). Garantkou výstupu a školitelkou byla Alice Stuchlíková z katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Poster je dílčím výstupem z projektů Výzkum analogií historických aspektů a současných inovativních tendencí v edukaci a v umění (Trasy, MUNI/A/0928/2013) a Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový

nástroj

zkvalitnění

péče

o

kulturní

dědictví

(DF12P01OVV014).58

58

Poster je k nahlédnutí v obrazovém doprovodu této práce na straně 82.

41

České

republiky

6 Aktivní knížka – S Bavlnkou po vile Stiassni Termín aktivní knížka se během několika let ustálil na půdě katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jedná se o specifický termín pro pracovní sešity, za kterým stojí autorka Alice Stuchlíková a blíže o tomto termínu pojednává ve své dizertační práci.59 Jistou výhodou aktivních knížek je fakt, že nám umožňují individuální práci bez odborného vedení lektora či průvodce. Tato autoedukační pomůcka nás učí hledat odpovědi na dané otázky. Většina aktivních knížek vyžaduje osobní návštěvu ‒ výstavní expozice, díla nebo místa, ke kterému se kniha vztahuje. Avšak je možná i práce s kvalitní fotodokumentací. Práce s aktivní knížkou může probíhat různě: během prohlídky individuálně či skupinově, s komentářem lektora nebo po jejím absolvování. Proč tvoříme aktivní knížky? S jejich pomocí lze zprostředkovat jakákoliv témata od umění, architektury, historie (hradu, zámku, města, obce), pověsti až po např. ekologii. Nejdůležitějším prvkem aktivní knížky je schopnost zaujmout širokou veřejnost. Především dětského diváka, na kterého bývají knížky většinou orientovány, ale i dospělé.

6.1 Cílová skupina a seznámení s knížkou Aktivní knížka S Bavlnkou po vile Stiassni je určena především pro dětského návštěvníka s doprovodem dospělých (rodičů, prarodičů, sourozenců), ale i pro dospělé. Hlavním cílem je děti seznámit s vilou Stiassni, jejími stavebníky a architektem prostřednictvím hry, tvůrčích aktivit a nechybí zde ani otázky k zamyšlení. Snahou není pouze návštěvníky vtáhnout do minulosti, ale dívat se na ni skrze současnost. Jednotlivé úkoly na sebe pozvolna navazují a seznamují nás i s obecnějšími informacemi, které však souvisí s daným tématem. Jedním z prvních úkolů je např. haptický test, kdy se návštěvníci seznamují s materiálem, ze kterého byly vyráběny textilie v továrně Alfreda Stiassni. Poté si mohou vyzkoušet jednu ze základních textilních

59

STUCHLÍKOVÁ, Alice. Profese galerijního pedagoga. Brno, 2012. Dizertační práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy. Vedoucí dizertační práce Radek Horáček. s. 114.

42

vazeb a na závěr tvorbu firemního loga. Jistou výhodou této aktivní knížky je možnost práce na některých úkolech i mimo instituci.

6.2 Vizuální styl aktivní knížky Pro aktivní knížku jsem zvolila podélný mezinárodní formát A5 (148,5x210 mm). I když jsem zvažovala menší formát, který by byl skladnější, ale ten by omezoval při realizaci úkolů. Knížka je svázána kroužkovou vazbou, která nám umožňuje pohodlnou manipulaci s jednotlivými stránkami. Knižní obal je tvořen z kartonu gramáže 350g/m², který je navíc opatřen lesklou laminací. Ta podtrhne barevnost a zvýší odolnost knižního obalu. Titulní strana je opatřena názvem aktivní knížky a obrázkem zeleného klubíčka, které je hlavním průvodcem a setkáme se s ním i na dalších stránkách knihy. Zadní strana desek je rovněž opatřena drobnou ilustrací a dalšími potřebnými náležitostmi jako loga: Masarykovy univerzity, Pedagogické fakulty, Národního památkového ústavu, projektů Památky nás baví, Architektura jako iniciátorka animace a Centra obnovy památek architektury Brno. Vnitřní strana zadních desek obsahuje tiráž a seznam použité literatury, webových stránek a obrázků. Knižní blok byl vytištěn na bílý ofsetový matný papír gramáže 200g/m². Matnou strukturu jsem vybrala z důvodů další práce s aktivní knížkou, kdy na tento typ lze lépe kreslit a psát suchými psacími prostředky (tužka, pastelka). Pro tvorbu aktivní knížky byly použity tři grafické editory: Adobe Photoshop CS5 Extended na úpravu fotografií a obrázků, Adobe InDesign CS5 na sazbu textů a celkovou kompletaci a Adobe Illustrator CS3 na tvorbu vektorové grafiky. V celé knížce jsou autorské ilustrace, které byly vytvořeny kresbou černým fixem na bílý papír. Tyto lineární černobílé kresby byly skenovány jako barevný obrázek v nejvyšší kvalitě 600 dpi do formátu JPEG. Naskenované kresby byly následně upravovány v bitmapovém editoru Adobe Photoshop. Ten byl použit na úpravu kontrastu, sytosti černých linií a poté kolorování kreseb s pomocí grafického tabletu, který je velkým pomocníkem při této práci. Na závěr byly kresby uloženy ve formátech jpg. Dle potřeby i ve formátu png, který lze uložit bez vrstvy pozadí. Další použitou výtvarnou technikou byl tisk. Na hrubou draperii byla nanesena barva a poté otištěna na papír. Tento tisk byl následně oskenován a použit jako pozadí na stránkách aktivní knížky. Struktura draperie často dotváří vyobrazenou scénu a text na jednotlivých stránkách. Samozřejmá je i souvislost s Alfredem Stiassnim jako textilním průmyslníkem. 43

Poslední výtvarnou technikou je vektorová grafika, kterou jsem využila na tvorbu hlavního průvodce ‒ zeleného klubíčka Bavlnky. A to z toho důvodu, že lze s touto grafikou pracovat, aniž by se změnila kvalita obrazu a rovněž kvůli snadné změně motivu v další pozici, např. klubíčko s brýlemi nás vybízí k tomu, abychom pozorně četli či studovali, klubíčko se štětcem a nůžkami, ať tvoříme, malujeme, stříháme, anebo vyjadřujeme různé pocity a nálady k jednotlivým tématům. Jako základní textový font jsem vybrala bezpatkové, dobře čitelné písmo Arial o velikosti 12 bodů. Arial Regular Arial Bold Arial Italic Arial Rounded MT Bold Dalším fontem je Badaboom CE, který jsem použila na zvýraznění některých nadpisů a nápisů. Má charakter komiksového písma. Tento font jsem nejčastěji použila v popředí bílých bublin, kdy nás Bavlnka vybízí k aktivitě.

6.3 Obsah aktivní knížky S Bavlnkou po vile Stiassni Knížkou nás od začátku až do konce provází zelené klubíčko jménem Bavlnka, které se zatoulalo z továrny Alfreda Stiassného. Již na začátku Bavlnka návštěvníky vybízí k tvorbě: V této knížce si můžete volně tvořit, kreslit a psát i tam, kde nejste k tomu vybízeni. Tím rozumíme, že děti mohou knížku ještě dokreslit, některé stránky s obrázky nejsou vykolorovány a poskytují tak místo pro vlastníka knížky (str. 2, 3, 6,16,18 a 31). Součástí knížky nejsou pouze tvůrčí aktivity, ale i otázky k zamyšlení, které se navzájem střídají. Rovněž poskytuje mnoho faktických informací, čímž navazuje na jednotlivé úkoly a úzce spolu souvisí. Kniha je po grafické stránce poměrně střízlivě pojednána, aby přílišná barevnost neodváděla pozornost od hlavního obsahu. Pod tímto textem uvádím několik ukázek z aktivní knížky spolu s jejich vysvětlením. 44

(str. 2) Po úvodních stránkách, kdy se seznámíme s průvodcem a jak s aktivní knížkou pracovat, následuje první otázka k zamyšlení a psaní příběhu. Napadají vás důvody, proč rodina opustila tak krásný a prostorný dům, s velkou zahradou, bazénem a tenisovým kurtem? Vymyslete krátký příběh.

(str. 5) Alfred Stiassni sdílel se svými bratry Ernstem a Rudolfem rodinný podnik Brüder Stiassni. Tato firma se věnovala vlnařskému průmyslu. Představte si, že jste majitelem firmy na výrobu………………………………………. Navrhněte svou vlastní firemní značku – LOGO. Ve Wiesnerově brašně najdete pomůcky pro jeho tvorbu. Kromě toho, že se návštěvník seznámí s faktickými informacemi, které úzce souvisí s rodinou Stiassni, má možnost pochopit novodobý termín jako je logo, stručně se seznámí s jeho tvorbou a skladbou. K tvorbě loga je důležitá buď rada dospělého doprovodu, nebo lze využít informačního listu, který je k zapůjčení spolu s dalšími pomůckami v Brašně.

(str. 6) Víte, z čeho se vyrábí pravá vlna? Ve Wiesnerově brašně jsou různé materiály, zkuste najít ten správný. Který z nich je vám na dotek nejpříjemnější? Ke splnění tohoto cvičení je opět nutné využít Wiesnerovy brašny a jejího obsahu, kde pro tento úkol naleznete vzorky k haptickému testu (kočičí chlupy, koňské žíně, ovčí rouno, nylon, lněnou koudel, bavlnu, slámu). (str. 12‒13) Manželkou textilního průmyslníka Alfreda Stiassného byla Hermine, původem také z bohaté židovské rodiny. Hermine byla vášnivou sběratelkou porcelánu, avšak její početnou sbírku uloupilo GESTAPO, které během 2. světové války vilu rodiny Stiassných obývalo. Zkuste již nenávratně ztracenou sbírku porcelánu paní Hermine obnovit (strana 13). Pro splnění tohoto úkolu jsem vybrala fotografii interiéru vily Stiassni z vlastního fotoarchivu, na kterou jsem umístila bílé siluety váz k jejich dotvoření. 45

(str. 21) Architektura je jako kostra člověka, která se skládá z 206 kostí. Každá kost v

našem

těle

má

svůj

význam

a

název.

Tak

i

stavba

se

skládá

z mnoha prvků, některé jsou velmi důležité, aby se budova nezhroutila, jiné jsou záležitostí vkusu a krásy (ESTETIKY). Pro tento úkol jsem vytvořila kartičky s obrázky a pojmy architektonických prvků, kartičky jsou k dispozici ve Wiesnerově brašně. Hledejte ty, které odpovídají stavebnímu slohu vily Stiassni.

(str. 34) Zde naleznete 12 nálepek s fotografiemi, které můžete vlepovat do mapy při dalším putování Wiesnerovou architekturou (str. 35). S každou nově objevenou stavbou vlepte nálepku do vyznačeného kroužku v mapě. V závěru knížky nechybí slovníček pojmů ani časová osa událostí, které souvisí s Ernstem Wiesnerem a vilou Stiassni.

6.4 Co dalšího s aktivní knížkou? Důležité je zohlednit to, že nemusí pouze sloužit jako autoedukační pomůcka pro malé i velké návštěvníky vily Stiassni, ale také jako opora pro lektory animačních programů ve vile Stiassni nebo i jiných objektech. Lektor tak může použít 1‒2 úkoly, které propracuje více do hloubky a použije je v animačním programu. Lze tak vytvořit i cyklus programů, které budou na sebe navazovat a využít je tak pro opakovanou návštěvu školních skupin. Těmito cykly se může pyšnit např. Muzeum umění v Olomouci, které tento typ programů již delší dobu provozuje.

6.5 Dotazníkové šetření: Evaluace aktivní knížky Dotazníkové šetření probíhalo anonymně elektronickou formou prostřednictvím formuláře vytvořeného v google aplikaci docs. Dotazník byl následně rozeslán respon-

46

dentům elektronickou poštou. K vyplnění dotazníku se přihlásilo 23 respondentů, z toho 19 žen a 4 muži. 15‒20 let

0 osob

0%

20‒25

9

39 %

25‒30

8

35 %

30‒40

3

13 %

40‒50

3

13 %

50‒60

0

0%

60 a více

0

0%

Zaměstnání 4 studenti 4 nezaměstnaní, v domácnosti nebo na mateřské dovolené 3 v oblasti tvůrčí činnosti (reklamní agentura, webový designer, muzejní výtvarnice) 3 osoby působí v oblasti managementu 2 sociální pracovnice 2 v oblasti vzdělávání (koordinátor kurzů pro dospělé, učitel) Dále: skladník, rozpočtář – přípravář, asistentka, prodavačka

1. Navštěvujete galerie, muzea, kulturní či přírodní památky? Na tuto otázku odpovědělo 21/23 dotazujících ANO. 2. Jak často navštěvujete některé z výše uvedených možností? 1 x za rok

7

1 x za měsíc

11

1 x za týden

1

Několikrát do týdne

1

Nikdy

1

3. Setkali jste se někdy s netradičním ‒ animačním programem? (ne komentované prohlídky)

47

(1/3) respondentů se s animačním programem vůbec nikdy nesetkala. Další z nich uvádí komentované prohlídky, které byly např. oživeny nějakými nadpřirozenými bytostmi, s čímž se nejčastěji setkáváme při nočních prohlídkách hradů a zámků. „Byla to sice komentovaná prohlídka, ale uzpůsobená i pro děti s různými úkoly, čerty, vodníkem apod. Byl to mlýn v obci Roztoky u Semil.“ „Kateřinská jeskyně (speciální prohlídky pro děti) upravené prohlídky se zábavným programem divadlem k tématu, kde byli zapojeni návštěvníci.“ „Výstava Kaplický v DOXu.“ 4. Setkali jste se někdy s aktivní knížkou, pracovním listem nebo mobilní aplikací? „v europarlamentu v Bruselu“ „Např. na dovolené jsme se setkali s mobilní aplikací Krkonoše. Průvodce po všem možném jak pro cyklisty, lyžaře, rodiny s dětmi.“ „Ano, v muzeích jsou tyto doprovodné věci časté.“ „Ve škole, při výuce galerijní animace a v Brně na výstavě A. Warhola.“ „Pracovní listy na doplnění pro děti – Anthropos Brno ‒ zřícenina hradu Cimburk u Koryčan ‒ ZOO Hodonín.“ 6 dotazujících se s podobným materiálem vůbec nikdy nesetkalo. 5. Jaké téma by Vás nejvíce zajímalo? Nejčastější odpovědí byla historie, poté následovala příroda a dále: židé, judaismus, holokaust, archeologie, malba, grafika, výtvarné umění, literatura, fotografie, architektura. „Tajemno a záhady Brna, místa kam se normálně nedostanu. Staré brněnské činžovní domy.“ 6. Čím by Vás knížka nejvíce zaujala? Největší zájem byl projeven o tvořivé úkoly a náměty k přemýšlení. 48

7. Jak by měla vypadat po grafické stránce? U této otázky mohli respondenti vybrat více odpovědí. K černobílé variantě se nikdo nepřiklonil.

S mnoha obrázky

10

43 %

Mnoho textu

1

4%

Jednoduchá

17

74 %

Barevná

16

70 %

Černobílá

0

0%

8. Chtěli byste si projít vilu Stiassni nebo jiný objekt s aktivní knížkou? „V tomto podání je to spíše kniha pro zaujetí dětí/ adolescentů. ANO, ale s projektem zaměřeným více pro dospělé.“ „Knížka mě upoutala, tudíž myslím, že je to velice dobré řešení k nalákání návštěvníků.“ 9. Byli byste ochotni aktivní knížku koupit nebo zapůjčit? Kolik byste za ni maximálně zaplatili? (uveďte minimální a maximální částku) Všichni respondenti by byli ochotni knihu zakoupit či zapůjčit, samozřejmě by rozhodovala pořizovací cena. V průměru by byli ochotni za ni zaplatit 50‒100/200 Kč, i více. 10. Co Vás na knížce nejvíce zaujalo? Mezi nejčastější odpovědi patřily: tvořivé úkoly, nápaditost, hravost, pestrost úkolů, barevnost, historie podaná zjednodušenou formou. „Hravost a přitom množství informací, které byly ukryty v zábavě. Milá grafická stránka. Děti si bavlnku oblíbí :-) Též mne zaujalo, že si zde děti procvičí nejen znalosti, ale i ruční práci, jako vystřihování, lepení…, což je pro děti zvyklé sedět u PC a tabletů důležité! Pěkné je, že jsou tam úkoly jak pro holky, tak pro kluky ;-) Nakresli auto svých snů se klukům bude líbit!“

49

„Pěkně a jednoduše podané informace, doplněné zajímavými a nejednotvárnými úkoly.“ „Líbí se mi její zpracování a to, že skoro na každé stránce vystupuje Bavlnka a mluví k dětem. A také že zapojuje děti do tvoření.“ 11. Co byste na ní změnili? „Některé otázky by hlavně mladší děti nemusely zvládnout odpovědět, proto by bylo dobré na konec knížky přidat klíč - správné odpovědi.“ „Přidala bych víc informací o Suzanne (jestli se to dá zjistit): Kde měla pokojíček, jaký nábytek, hračky. Jestli chodila do školy nebo měla učitele…“ „Možná bych odebrala pár otázek a úkolů. Podle mě jich tam nemusí být tolik. Možná snad mi trochu chybí jasnější vysvětlení, proč musela rodina Alfreda Stiassného v únoru 1938 s rodinou emigrovat, i s manželkou a dcerou do Hollywoodu…“ „Potom jak děti vymyslí svůj příběh, proč emigrovali, bych ho upřesnila proč… nástup Hitler… blížící se válka!“ „Větší prostor pro kresbu úkolů.“

50

7 Muzejní kufřík 7.1

Co je to muzejní kufřík? V současnosti má řada muzeí a galerií jak ve světě, tak i u nás k dispozici růz-

norodý didaktický materiál, který je určen buď pro stálé sbírky, nebo i dočasné výstavy. Tyto pomůcky jsou většinou vytvářeny na základě hotových expozic a výstav, kdy jsou jejich tvůrci – galerijní/muzejní pedagogové schopni pracovat s konkrétními exponáty/díly/objekty. Ty lze pak s jistotou použít v aktivních listech a knížkách, či na jejich základě vytvořit didaktické pomůcky a hry pro děti, pokud tak není vytvořený celý koncept výstavy určené dětskému divákovi (např. Muzeum loutek v Hradci Králové,

výstava

Peníze,

nebo

život?

Muzeum

hlavního

města

Prahy,

BIBIANA v Bratislavě). Muzejní kufříky ke stálým sbírkám mají např. tyto české instituce: Museum Kampa, Centrum současného umění DOX, Národní galerie v Praze ‒ Veletržní palác.

7.2

Obsah muzejního kufříku pro vilu Stiassni Muzejní kufřík neboli Wiesnerova brašna pro vilu Stiassni je vyrobena z pří-

rodního materiálu – plsti. Tento materiál jsem vybrala kvůli tomu, že se vyrábí z ovčího rouna, které je na dotek příjemné, hřejivé a zpracovával jej ve své továrně Alfred Stiassni. Samotná brašna je brněnského původu. Byla zakoupena v prodejně továrny plstí v Zábrdovicích, která se specializuje na výrobu plstěných textilií pro dekorativní i průmyslové využití. Tato brašna byla opatřena samolepkou vila Stiassni, ta by mohla být např. nahrazena i připínací plackou. Avšak z finančních a realizačních důvodů jsem zvolila samolepku. Vnitřní část brašny obsahuje nápis s instrukcemi: V BRAŠNĚ najdeš vše potřebné k tvoření s aktivní knížkou S Bavlnkou po vile Stiassni. Pokud budeš mít chuť, můžeš si zahrát dekovou hru Brněnské putování s Ernstem Wiesnerem, poskládat puzzle nebo pročíst informační listy. Ale pozor, po použití Wiesnerovy brašny, dej vše zpět na své místo. Obsah brašny tvoří základní psací potřeby (tužky, propiska, nůžky, ořezávátko, lepidlo, pastelky a několik čtvrtek papíru). Dále jsou k dispozici vzorky k haptickému testu (kočičí chlupy, koňské žíně, ovčí rouno, nylon, lněná koudel, bavlna, sláma), 51

mapa Evropy, papírová stavebnice, pexeso, puzzle, kartičky s architektonickými pojmy a informační listy s množstvím dalších informací: Co je to LOGO?, Vila Stiassni, Ernst Wiesner, Rodina Stiassni. A na závěr desková hra Brněnské putování s Ernstem Wiesnerem.

7.3

Pexeso Na tvorbu pexesa jsem vybrala Wiesnerovy brněnské realizace. Ke každému

obrázku samozřejmě nechybí popiska, o jakou stavbu nebo detail stavby se jedná. Pexeso je vytištěné na tvrdém matném papíru gramáže 350g/m². Pexeso jsem vytvořila ve dvou variantách velikostí. První má tradiční rozměry 5x5cm a druhé 8x8cm. Pexeso větších rozměrů je vhodnější pro děti mladšího věku, aby tak byly schopny lépe rozeznat rozdíly v detailech jednotlivých staveb. Na základě vlastního testu je toto pexeso schopné hrát už dítě ve věku 3‒3,5 roku, avšak je to individuální. 7.4

Puzzle

Autorské puzzle s tematikou Wiesnerových staveb. Pro jeho tvorbu jsem využila ilustrace staveb, které jsem uplatnila u karet v deskové hře. Tyto ilustrace jsem zvětšila do formátu A4 a vytiskla na samolepící fólii, kterou jsem poté nalepila na lisovaný karton a rozřezala na jednotlivé díly. 7.5

Plošná 3D stavebnice

Pro tvorbu plošné stavebnice mě inspiroval japonský designér Oki Sato, který navrhl herní sadu Paper-Brick. Jedná se o papírové výřezy, které mají podobu klasických dřevěných kostek různých tvarů. Díky optickému klamu se při skládání papírových výstřižků vytváří dojem reálného stavění z kostek, i když výsledný tvar je plošný. 3D stavebnici jsem vytvořila ve vektorovém programu Adobe Illustrator CS2. Skládá se z několika kostiček, kvádrů ale i rohů. Tyto kostky jsou kolorovány ve třech odstínech šedé neutrální barvy, čímž nabývají dojmu pohledového betonu. Stavebnice byla vytištěna na bílé čtvrtky gramáže 350g/m². 7.6

Obrázky s pojmy

Pro splnění úkolů v aktivní knížce na stranách 21 a 22 jsem vytvořila obrázky s architektonickými prvky. Hlavním úkolem je hledání správných definicí k obrázkům s názvy. Zahrnula jsem nejen prvky typické pro funkcionalistickou architekturu (jako 52

průběžné okno), ale i ty, které s ní přímo nesouvisí či vůbec. Tyto kartičky mohou posloužit během výuky architektury nebo dějepisu na základních či středních školách. 7.7

Informační listy pro muzejní kufřík ‒ Wiesnerovu brašnu Do obsahu muzejního kufříku ‒ W. brašny patří taktéž pětice informačních listů,

které doplňují informace o rodině Stiassni, Ernstu Wiesnerovi, vile Stiassni, vila Stiassni s nabídkou edukačních a doprovodných programů, Co je to logo? (tento informační list slouží jako podkladový materiál pro tvorbu loga, jehož tvorba je zahrnuta v aktivní knížce). Tato pětice listů má totožný vizuální styl, liší se pouze barevností a obsahem. Jako základní font jsem použila Arial a Arial Rounded MT Bold. Listy mají podobu skládaného leporela o třech polích, tištěných oboustranně. Rozměry jednoho listu zaujímají polovinu formátu A3. Sazba listů byla vytvářena v editoru Adobe InDesign CS5. Tisk je proveden na matném křídovém papíru gramáže 200g/m².

53

8 Programová nabídka vily Stiassni pro školy a zájmové skupiny I přesto, že je vila Stiassni stále nepřístupná veřejnosti, rozhodla jsem se pro návrh několika edukačních programů, které by bylo možné využít v prostorách vily nebo ve školních lavicích za pomoci fotodokumentace. Dále jsem vytvořila návrh programové nabídky vzdělávacích programů a aktivit, které by bylo možné realizovat jak v prostorách vily, tak v přilehlém parku či učebnách budovy, která byla spolu s vilou Stiassni zrekonstruována právě ke vzdělávacím aktivitám. Rovněž zde byla vytvořena nová stavba přístupná z ulice Preslova, která je určena k přednáškové a výstavní činnosti a sídlí zde centrum COPA (Centrum obnovy památek architektury 20. století).

Text nabídky: Vítejte ve vile Stiassni v Brně! Vila Stiassni Vám nabízí jedinečný zážitek, jejímž prostřednictvím se můžete blíže seznámit s moderní meziválečnou architekturou v Brně, ale především se samotnou stavbou, jejími stavebníky a architektem Ernstem Wiesnerem. Proč absolvovat vzdělávací program ve vile Stiassni? Svou nabídkou programů se orientuje na děti, mládež i dospělé. Cíle: - projevit zájem u dětí a dospívajících o brněnskou moderní architekturu - formou hry zprostředkovat principy a dílo Ernsta Wiesnera - seznámení se stavebníkem Alfredem Stiassnim, jeho rodinou a meziválečným Brnem - umožňuje přímý kontakt se stavbou a jejím okolím.

54

Edukační programy pro předškolní děti (3‒6 let) Seznámení s vilou Stiassni prostřednictvím hry a tvůrčí činnosti (délka trvání programu 60‒90 minut). Edukační programy pro základní školy I. stupeň (6‒11 let) Seznámení se základními pojmy architektury, vilou Stiassni a jejími původními majiteli. Architektura ve výtvarném umění (délka trvání programu 60‒90 minut). II. stupeň (11‒15 let) Seznámení s vilou Stiassni a tvorbou Ernsta Wiesnera v kontextu historicko-společenských událostí. Seznámení s termíny funkcionalismus, bauhaus. Osobnost Jindřicha Halabaly (délka trvání programu 60‒90 minut). Edukační programy pro střední školy (15‒19 let) Seznámení s vilou Stiassni a tvorbou Ernsta Wiesnera v kontextu historicko-společenských událostí. Pochopení meziválečné brněnské architektury s vazbami na zahraniční architekturu (délka trvání programu 60‒120 minut).

Návrh doprovodných programů (volnočasové aktivity) Přijďte se příjemně pobavit a naladit do vily Stiassni! Odpolední program bude probíhat v duchu 30. let 20. století. Využijte možnosti zapůjčení dobového oděvu pro malé i velké. Už jste popíjeli kávu ve skoro 100 let starém křesle od designéra Jindřicha Halabaly a k tomu poslouchali dobovou hudbu? Od xx hod. bude promítání filmu pro pamětníky. V zahradě Vás i děti čeká spousta her. Na tenisovém kurtu Herminy Stiassni si můžete zahrát badminton či v areálu parku kuličky a petanque. Milovníky rostlin zaujme původní skleník. Kreativce lekce krajinomalby, výroba netradičního šperku v duchu art deco, či domečku pro panenky. Komentované prohlídky ‒ vila Stiassni, Ernst Wiesner v Pisárkách, Masarykova čtvrť včera a dnes.

55

Scénář animačního programu ve vile Stiassni

8.1 -

Začátek u hlavního vstupu do vily

Nyní procházíte hlavním vstupem pro hosty, který je lemován travertinovými šambránami. Poté vstupujete do přijímacího salonu, kde se služebnictvo postaralo o hosty a popř. jejich oděvy, které byly umístěny do šatny vedle v místnosti. Poté návštěva přešla do některého ze salonů či pokojů. Po levé ruce se nachází vstup na otevřenou lodžii, která je přístupná i ze zahrady, a jídelna. Nyní si prohlížíme salonek, v jehož rohu se nachází dveře, které sloužily rodině Stiassni pro vstup do jižní části zahrady. V přízemí se rovněž nachází ještě dva další salonky a to pánský stavebníka Alfreda Stiassni a dámský jeho manželky Hermine. Tyto dvě místnosti jsou navzájem průchozí. Dámský salon je zdoben štukovou výzdobou a bohatou řezbou dřevěných obkladů stěn, které jsou opatřeny pastelovými nátěry zelenkavé a bílé barvy. Na zdech tohoto pokoje byl původně rudě vínový plyš, který je v současné době nahrazen pouhou malbou. 1. Rozdělení žáků‒dětí do skupin (po 4‒5 lidech). Každá skupina obdrží obrázky s architektonickými pojmy (cca 10 ks). Během prohlídky budou vybírat ty, které odpovídají stavebnímu slohu vily Stiassni, a vyřazovat ty, které tam nepatří. Kontrola proběhne na závěr prohlídky. 2. Hádej proč? Návštěvníci budou odpovídat na otázky formou tiché pošty. Která skupina jako první odpoví správně, získá část mapky ‒ mapku k dalším Wiesnerovým stavbám v Pisárkách. Cílem je získat co nejvyšší počet částí mapky. Ta skupina, která jich nasbírá nejvíce, získá nejen zbytek mapy, ale i pexeso Wiesnerových staveb. Jak už jsem Vám prozradila, žila zde rodina Stiassni. Alfred s manželkou Hermine a dcerou Suzanne. Napadají Vás důvody, proč vilu po devíti letech opustili? 3. Brainstorming: Kdo je to architekt? Čím se zabývá? Co by měl znát? S kým může spolupracovat? Skupina, která bude mít co nejvíce správných odpovědí, získá část mapy.

56

4. Prohlídka

soukromých

pokojů

Alfreda, Hermine

a

Suzanne

Stiassni

s komentářem. Stavba stojí na půdorysu písmene… (ukázka fotografie půdorysu). Stavba je rozdělena na dvě křídla. V jižní části jsou soukromé pokoje stavebníků a v severovýchodní pokoje pro služebnictvo, kuchyně, spižírna, místnost na kufry a oděvy. 5. Kontrola pojmů – odměna částí mapy 6. Když skončí některá skupina nerozhodně, o vítězi rozhodne hra: Z kolika slov se skládá slovo ARCHITEKTURA (písmeno CH počítat za jedno). Ta skupina, která odpoví jako první, získá zbytek částí mapy. 7. Navrhněte vlastní půdorys (práce ve dvojicích) na písmenu… (losování půdorysů). Vymyslete název stavby, účel, zařízení. 8. Prezentace návrhů staveb

8.2 Navazující programy

Rodina Stiassných Jakpak se asi rodině žilo v této vile? Proč ji opustila? Alfred Stiassni byl bohatý muž a chytrý obchodník. Manželka Hermine moderní žena, sportovně i umělecky založená. Hrála tenis, plavala v bazénu na zahradě, malovala, fotografovala a sbírala křehký porcelán. Dcera Suzanne ráda dováděla se svojí kamarádkou Maruškou v zahradě vily Stiassni. Ukázka maleb a fotografií Hermine Stiassni:

57

Vlněna dříve a dnes -

Továrna bratří Stiassných

-

Zabývala se výrobou vlněného zboží a dalších textilií

-

Z čeho se vyrábí vlna?

-

Jak se zpracovává? (spřádání, plstění, tkaní textilních vazeb)

-

Zkouška těchto technik

-

Každá firma, podnik má svou vlastní firemní značku LOGO nebo LOGOTYP. V čem se liší logo od logotypu, vysvětlení pojmů? Z čeho se skládá? Logo firmy Brüder Stiassni versus Vlněna.

-

Navrhni svou vlastní firemní značku ‒ LOGO, LOGOTYP.

-

Tvorba brože z plsti

58

9 Autorská desková hra Brněnské putování s Ernstem Wiesnerem 9.1

Historie deskové hry „Hra je radost. Učení při hře je radostné učení.“ (Jan Amos Komenský) Deskové hry mají za sebou již dlouhou historii. Jejich počátky spadají do doby

nejstarších civilizací.60 Důkazem jsou nálezy v královské hrobce sumerského města Ur, kde byly nalezeny malé hrací skříňky s intarzovaným herním plánem. O něco mladší nálezy herních plánů a jejich vyobrazení pochází ze starověkého Egypta (6000–3500 př. n. l.). Deskové hry z Asie a starověkého Řecka a Říma se postupem času dostaly i do zbylé části Evropy, a to díky středověkým křížovým výpravám do Svaté země. První velkou knihou, která se zabývá deskovou hrou, je iluminovaný rukopis ze 13. století n. l. pro španělského krále Alfonse X. (zv. Moudrý) – Kniha o šachové hře Alfonse Moudrého.61 Středověká církev však deskové hry (i karetní) zakazovala, neboť se od křesťanů očekávalo, že budou věnovat svůj volný čas náboženství a modlitbám, proto byly spíše záležitostí šlechty. A proč se hrálo i přes zákazy? Odpověď je prostá, hra pomáhala lidem zapomenout na všední dřinu, přinášela radost, osvěžení. O deskové hry se zajímal dokonce Jan Amos Komenský, který v nich viděl velký potenciál. Obrázek vrhcábů zařadil i do učebnice pro děti Svět v obrazech.62 Vrhcáby byly velmi oblíbenou hrou až do 19. stol. (i v Čechách), poté u nás úplně vymizely, avšak udržely se např. v Anglii pod názvem backgammon, dále v balkánských zemích a na jihu Evropy.63 Velmi oblíbenou hrou, která vznikla v 18. století v Anglii, byla – The Royal and most Pleasant Game of Goose. Herní plán Královské nejrozkošnější husí hry o 63 políčcích má spirálovitou podobu, většina políček je neutrálních – nepřinášejí zisk ani újmu, ale jsou tu i políčka, která přináší hráčům štěstí nebo smůlu. Na podobném 60

Historickým vývojem hry a jejím vlivem na kulturu se zabývá Johan Huizinga. HUIZINGA, Johan. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Praha: Mladá fronta, 1971, s. 226. 61

Alonso el Sabio: Libros de Acedrex dados e teblas, uložena v knihovně kláštera Lorenza v Escorialu u Madridu.

62

Dílo Schola ludus (Škola na jevišti z r. 1654) ‒ 1. didaktická hra pro výuku latiny

„Vrhcáby jsou jednou z variant prastaré hry, která vznikla ve starověku a nazývala se tabula. Z antického Říma, odkud o ní máme první úplné a spolehlivé zprávy, včetně herních desek a hracích kamenů, se během věků dostala až na Dálný Východ, do Číny, Japonska a rozšířila se i po celé Evropě.“ Zapletal, Miloš. Velká kniha deskových her. Praha: Mladá fronta, 1991. s. 145. 63

59

principu vzniklo mnoho her, např. Dostihy a sázky, které jsou však rozšířeny ještě o hrací karty a peníze. Na konci 19. století vznikla řada nových her, které se hrají dodnes. Byly to především putovní hry: Cesta kolem světa, Velká evropská města, Plavba po světových oceánech, Královské rody, Putování dějinami… (do té doby se hrály tradiční deskové hry s dlouhou historií – Šachy, Mlýn, Vrhcáby…).64 Dvacáté století bylo pro deskové hry také velkým přínosem, což bylo samozřejmě ovlivněno narůstajícím průmyslem a podnikavým duchem obchodníků. V dnešní době jsou velmi populární hry Monopoly, Carcassone, Osadníci z Katanu, Aktivity… Člověče, nezlob se Není snad nikoho, kdo by aspoň jednou tuto hru nehrál. Někomu se sice může zdát příliš jednoduchá, avšak smyslem hry a její velkou hodnotou je odhalování lidských povahových rysů. Děti se hrou učí sebeovládání a procvičují jemnou motoriku; ne nadarmo se hra Člověče, nezlob se, používá k testu povahy, neboť strukturu osobnosti, která je zformována do věku tří let, lze poté ovlivnit už jen málo. A kde se vůbec vzala hra Člověče, nezlob se? Její původ je již ve starověké Indii, která patřila k nejvyspělejším zemím. Zatímco evropský kontinent obývaly barbarské kmeny, Indie se mohla pyšnit vyspělou filozofií, matematikou, architekturou, poezií, uměním a jazykem. Z Indie byla rozšířena nejznámější desková hra Šachy, ale i závodivá hra Pačísí, jejíž novodobou obměnou je naše Člověče, nezlob se.65

Monopoly Hra Monopoly vznikla v r. 1935 v USA, po dlouhou dobu si udržela prvenství nejoblíbenější hry především u dospívající mládeže. U nás, před druhou světovou válkou, vznikla obdobná hra Business.66 Pravidla a princip hry Monopoly je podobný či skoro totožný s hrou Dostihy a Sázky, neboť na jejím základě vzniklo mnoho novodobých her, které jsou jen tematicky pozměněny. Miloš Zapletal dělí společenské hry do tří základních skupin: deskové hry strategické, závodivé a ostatní.67 Právě závodivé hry mají tři NEJ: jsou nejrozšířenější, 64

ZAPLETAL, Miloš. Velká kniha deskových her. Praha: Mladá fronta, 1991, s. 127.

65

Ibidem, s. 136‒139.

66

Ibidem, s. 153‒159.

67

Ibidem, s. 12.

60

nejjednodušší a nejoblíbenější. Jejich princip spočívá v tom, co nejrychleji dosáhnout cíle. Velkou výhodou deskové hry je, že není věkově omezena, tudíž ji může hrát kdokoliv: děti, rodiče, prarodiče a téměř kdykoliv. Pro deskové hry závodivého typu většinou nejsou nezbytné vědomosti a znalosti, jako je tomu např. u šachů. Závodivé hry (Hrady a zámky, Evropa68…) lze snadno využít i pro základní vzdělávání dětí. Opakovanou hrou jsou děti schopny zapamatovat si názvy a vizuální podobu míst, staveb, zvířat…, což se samozřejmě liší konkrétním zaměřením hry. Deskové hry můžeme definovat jako: „…druh stolních her, který se od jiných liší tím, že herní děj probíhá na zvláštním plánu prostřednictvím hracích kamenů“ (Zapletal, 1991, s. 7). Miloš Zapletal uvádí i další definici deskové hry od Johana Huizingy, který na ni nahlíží spíše z psychologického hlediska: „Hra je dobrovolná činnost, která je vykonávána uvnitř pevně stanovených časových a prostorových hranic, podle dobrovolně přijatých, ale bezpodmínečně závazných pravidel, která má svůj cíl v sobě samé a je doprovázena pocitem napětí a radosti a vědomím jiného bytí, než je všední život“ (Huizinga, 1971, s. 7).

9.2

Desková hra jako prostředek edukace Hlavním důvodem, proč jsem se rozhodla pro deskovou hru, bylo a je mé pře-

svědčení, že s její pomocí lze nejjednodušeji zprostředkovat moderní brněnskou architekturu. Pokud se hry dobře uchopí a promyslí, můžou mít široký edukační potenciál, neboť u deskových her je nutné zapojit několik smyslů současně. Vzdělávání prostřednictvím deskových her nesouvisí pouze s našimi smysly. Hry nám umožňují neformálně usměrňovat naše vrozené psychické předpoklady a procvičovat naše schopnosti. U dětí lze s pomocí deskových her procvičovat čtení, psaní, počítání, logicko-strategické uvažování a hlavně učení se trpělivosti. Psychologové často používají hru k testování osobnosti. Hraním deskové hry (či jakékoliv jiné) lze snadno posoudit trpělivost jedince či jeho reakce na případnou prohru, což se poté může odrážet i v běžném životě a jednání s lidmi. V dnešní době vzniká řada deskových her, které nemají člověka jen pobavit a vytrhnout z denních starostí, ale jejich cílem je i vzdělávat. Deskové hry lze dělit 68

Evropa je vědomostní hra, obsahuje 2400 otázek s evropskou tematikou. Dále např. Česko ‒ otázky a odpovědi (historie, kultura, příroda, věda, technika, geografie, sport a různé).

61

z hlediska edukačního potenciálu a věku dětí, kterým je určena. Hry pro nejmenší jsou zaměřeny na poznávání okolního světa, věcí denní potřeby, zvířat či povolání. Základem deskových her pro děti je barevně a přitažlivě pojatý herní plán, většinou s hracími kartičkami, na kterých jsou vyobrazeny motivy dle typu hry. Pro děti školního věku jsou typické herní motivy, které se zaměřují na historii, zeměpis a cizí jazyky. Náročnost hry je přizpůsobena věku hráčů. Po prvním kole hry se může zdát hra obtížná, ale jejím opakováním jsou děti schopny si postupně zapamatovat opakované výrazy a jejich vzájemné vazby.

9.3

Vizuální forma deskové hry Ve starověkých kulturách (Egypt) byly deskové hry bohatě zdobeny např. emai-

ly, polodrahokamy, drahokamy či slonovinou. Jejich kvalita a důmyslné řemeslné zpracování mohou dnešním hrám bez obav konkurovat. Avšak použití drahých, vzácných a trvanlivých materiálů na tvorbu hry bylo opět omezeno pro vyšší šlechtu, neboť jejich cena byla vysoká, což si běžní poddaní nemohli z finančních důvodů dovolit, proto pro svou hru používali kamínků a herní plán si vytvořili v písku či hlíně. Až do konce 19. století byly deskové hry výtvarně odbornou prací. Co kus, to originál. Avšak jejich kvalita začala upadat s průmyslovou revolucí, kdy prvenství ve světě obchodu a průmyslu zaujaly stroje. Strojová výroba umožňovala a otevřela světu nové možnosti, veškerá ruční práce mohla být postupně nahrazována stroji. To ovlivnilo i deskové hry, jejichž herní plány byly kopírovány a sériově vyráběny pro narůstající trh a poptávku. V 19. století vzniklo mnoho nových deskových her, ale současně (v některých zemích) vymizely i hry se staletou tradicí (viz Vrhcáby). Se sériovou výrobou deskových her poklesla i kvalita tohoto druhu zboží.

9.4 Východiska pro vznik autorské deskové hry Vzniku autorské deskové hry Brněnské putování s Ernstem Wiesnerem a tím pádem i diplomové práci předcházel seminární úkol a tvorba aktivního listu s didaktickou pomůckou (deskovou hrou) v rámci předmětu Mrg. Alice Stuchlíkové, Ph.D. Moderní architektura mezi utopií, ideálem a současností 2. V rámci tohoto předmětu jsem absolvovala osobní pochůzku po Wiesnerových stavbách v Masarykově čtvrti, za účelem získání fotodokumentace a vlastních dojmů z realizací. 62

Díky odhodlání a možná i drzosti se mi podařilo získat velké množství fotografií interiéru, ale i exteriéru vily Stiassni, která byla ve stádiu počáteční rekonstrukce. Tyto dílčí úkoly mě přivedly k nápadu vytvořit autorskou deskovou hru, jejímž cílem bude zprostředkovat architektonickou tvorbu Ernsta Wiesnera prostřednictvím hry. Což následně vedlo k nabídce Mrg. Alice Stuchlíkové, Ph.D. k tématu diplomové práce Edukační potenciál vily Stiassni v Brně, pod jejím vedením.

9.5

Obsah a pravidla hry Brněnské putování s Ernstem Wiesnerem I když se ve své diplomové práci zabývám edukačním potenciálem vily Stiassni,

v autorské deskové hře Brněnské putování s Ernstem Wiesnerem se snažím o komplexní zachycení díla Ernsta Wiesnera. Ernst Wiesner patří k éře brněnských meziválečných architektů. Víc než jméno autora a stavebníky, můžeme znát realizace, které většina brněnských obyvatel denně míjí. Stavby Ernsta Wiesnera jsou laickému obyvatelstvu známé jen povrchně. Ne kvůli architektonickým kvalitám, ale protože stojí na místech, která si bez nich nedokážeme představit, např. Krematorium na Ústředním hřbitově v Brně, palác Morava, Moravská banka. Jmenované stavby se za desítky let staly ikonami místa, které zaujmou svým netypickým tvarem či fasádou. Autorskou hru jsem koncipovala jako hru závodivého typu, která se bude odehrávat na herním plánu o rozměrech cca 20x20 cm. Podložkou pro herní plán je samotný obal hry, který lze volně rozložit a na její vnitřní části hrát hru. Obal je vytištěn na formát A3 ‒ křída lesklá ‒ 350 g/m². Povrch je opatřen lesklou laminací, která nám zaručí delší trvanlivost. Součástí hry jsou i karty, které mají své místo a funkci. Hrací karty jsou dvojího typu: menších rozměrů (modré a růžové) – hráčům budou přinášet zisk nebo újmu. Dalším typem karet jsou Domovní karty, které se vztahují ke konkrétním Wiesnerovým stavbám. Hráče seznámí jak se stavbou samotnou, tak i s jejími stavebníky. Domovní karty sestávají z desíti druhů, od každého po desíti kusech. Jsou odlišeny autorskými ilustracemi a názvy vybraných staveb Ernsta Wiesnera. Tyto ilustrace byly vytvářeny kresbou černým fixem a poté úpravou v počítačovém editoru Adobe Photoshop CS5 Extended. Pro samotnou hru postačí hrací figurky, kostky a chuť si něco nového vyzkoušet a zahrát.

63

9.6

Pravidla hry

» Hra je určena pro 2‒6 osob (od 6 let). » Každý hráč obdrží 1‒4 hrací figurky a kostku. » Každý hráč začíná své putování z políčka Start a pokračuje v protisměru hodinových ručiček (1. jede ten, komu padne nejvyšší číslo). » Ještě před započetím hry rozložte herní plán na pevnou podložku (podlahu, stůl) a rozmístěte hrací karty kolem herního plánu. Modré a červené karty rozdělte do dvou komínků, tyto karty budete používat během hry. Pokud hráč vstoupí na modré či červené políčko, vezme si kartu dané barvy a bude konat dle pokynů na spodní části. Poté použitou kartu vloží zpět pod balíček karet. Může se stát, že vás karta posune o několik políček vpřed nebo vzad na další barevné políčko, pokud se tak stane, kartu si podruhé neberete. Modré karty jsou pro hráče prospěšné, červené karty přinášejí smůlu. Dalším typem karet jsou karty Domovní, ty se vztahují k vile, domu či stavbě; jejich názvy jsou umístěny v bílém kolečku na herním plánu. Domovní karty rozmístěte kolem herního plánu. Těchto karet je celkem deset druhů: Prodejna obuvi F. L. Poppera, palác Morava, Moravská banka, Gutmannova vila, vila Stein, dům Herminy Weiglové, vila Münz, vila Stiassni, vila Haas a vila Neumark. Pokud stoupnete na některé z políček, označené např. vila Haas, vezmete si kartu dané stavby a jednáte dle pokynů a poté vložíte kartu do spodní části balíčku. Pokud vás některá z karet posune na jedno z dalších Domovních políček, např. palác Morava, jděte na toto políčko, ale kartu již neberete. » Vyhrává ten, kdo nejdříve dorazí do cíle. Pravidla házení kostkou » Každý hráč hází pouze jednou kostkou. » Pokud padne číslo 6, házíte do té doby, dokud nepadne jiné číslo než šest. Hozené hodnoty se sčítají a můžete jet pouze jednou ze svých figurek.

64

10 Pracovní a informační listy 10.1 Informační listy Ernst Wiesner pro střední školy V rámci mého dvouměsíčního působení na Střední škole průmyslové a umělecké v Hodoníně (na oboru užitá malba), jako pedagogický záskok jsem uplatnila pracovní list na téma vila Stiassni a Ernst Wiesner. Tento oboustranně pojednaný list (formátu A4) byl převážně informačního charakteru, kde měli studenti k dispozici základní informace o životě a realizacích Ernsta Wiesnera. Aktivním prvkem v tomto listu bylo hledání společných znaků a rozdílů mezi vilou Stiassni a vilou Tugendhat, kterou většina studentů střední školy zná. Tímto listem jsme zakončili prezentaci fotografií vily Stiassni a Tugendhat a na získané poznatky navázali tvůrčí aktivitou. 10.2 Informační listy Ernst Wiesner ‒ Týden výtvarné kultury v Brně (2014) V rámci projektu 5. ročníku Týdne výtvarné kultury v Brně, pořádaném katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, jsem vytvořila informační list k architektonické procházce po vile Stiassni a Českém rozhlasu Brno (dříve banky Union). Tyto procházky probíhaly v rámci výuky Alice Stuchlíkové. Informační list je pojednán na stránce A5, tištěném ve vlastním nákladu pro účastníky těchto procházek. Tento list obsahuje stručné informace k Wiesnerovu životnímu osudu a několik dalších tipů z jeho brněnských realizací. V závěru nechybí odkazy na literaturu a webové stránky (www.bam.brno.cz, www.copabrno.cz). V rámci zprostředkování architektury na základních školách jsem vytvořila pracovní listy s tematikou Ernsta Wiesnera a rodiny Stiassni. Tento druh listů blíže popisuji v další části této práce.

65

11 Animace ve školních lavicích – inspirace vilou Stiassni Animační programy ve školních lavicích mohou mít několik výhod. Animátor/lektor/učitel může s pomocí kvalitní fotodokumentace zprostředkovat pouze to, co je podle něj důležité a zaměřit se tak na jednu konkrétní věc, např. architektonický prvek, půdorys stavby atd. Nevýhodou animačních programů ve školních lavicích je nepřímý kontakt se stavbou, uměleckým dílem či artefaktem. Posluchači tak mají pouze zprostředkovanou představu o prezentované architektuře. Nemohou ji konfrontovat se sousední architekturou, duchem místa ani krajinným útvarem.

11.1 Střední škola průmyslová a umělecká Hodonín I. ročník – 7 studentů, obor Užitá malba (3 vyučovací hodiny)

Struktura animačního programu: 1. psaní fiktivního příběhu k fotografii (dívka sedící na schodech terasy vily Stiassni) 2. seznámení s fakty (doba, rodina Stiassni, Ernst Wiesner) 3. doplnění poznatků do aktivního listu (srovnání vily Stiassni a vily Tugendhat) 4. půdorys L jako inspirační prvek pro vlastní tvorbu Pomůcky: fotografická reprodukce pro každého studenta nebo dataprojektor, psací potřeby, papír A5, tvrdé kartony cca formátu A3 (dle individuální potřeby), lepidlo, nůžky, špejle, pravítko. Cíle: 1. úkolem každého studenta bude vymyslet fiktivní příběh k této fotografii (cvičení na 10 min.) Animační program jsem záměrně začala psaním příběhu, aniž by žáci věděli podrobnosti a informace o vile Stiassni, E. Wiesnerovi či tématu, kterým se budeme

66

v následujících minutách výuky zabývat. K dispozici byla pouze černobílá fotografie neznámé dívky s pejskem na klíně. Zadání úkolu znělo: Vymyslete fiktivní příběh k této fotografii, zamyslete se nad tím, co mohlo předcházet tomu, než byla tato fotografie vytvořena, k jaké příležitosti byla pořízena, co následovalo? 2. Poté, co studenti vytvořili své příběhy, následovala jejich prezentace. Každý student přečetl svůj malý příběh k této fotografii. Jejich myšlenky jsem shrnula a seznámila je s faktickými údaji, osudem rodiny Stiassni. Někteří ze studentů se dokonce přiblížili i k reálným informacím. Pro bližší představu uvádím některé z nich: „Dívka sedí na schodech u vily svých rodičů, kteří nejsou Češi. Její otec je úředník.“ „Rodiče malé holčičky koupili fotoaparát, aby ji mohli vyfotit v den jejích narozenin. Aby byla fotografie veselá, sedla si holčička na schody před dům. V náručí drží pejska, kterého dostala. Pojmenovala ho Ňuf. Jelikož bylo dobré osvětlení a počasí bylo pěkné, fotka se podařila. Poté, co rodiče vyfotili holčičku, nečekali, že jejich život skončí tak rychle, protože bylo válečné období, jejich dům bombardovali.“ Po seznámení s rodinou Stiassni následovala prezentace fotografií k vile a pouštění úryvku dokumentu České televize – Deset století architektury: Architekt Arnošt Wiesner v Brně. 3. Na závěr probíhalo srovnání s vilou Tugendhat – virtuální prohlídka vily s komentářem a práce s pracovním listem: rozdíly mezi vilou Stiassni a vilou Tugendhat? 4. V poslední části tohoto programu jsme tvořili na téma půdorys L, inspirace pro vlastní tvorbu, kde jsme vytvářeli 3D modely staveb. Studenti se měli inspirovat pro model současné architektury. Zhodnocení přístupu zúčastněných: Překvapil mě zájem studentů o tvorbu 3D objektů a to, že si poměrně dost zapamatovali z předešlé prezentace Wiesnerovy

67

tvorby. Chyběla mi tu pouze spolupráce mezi studenty, kteří se nepodíleli na tvorbě společného architektonického výstupu.

II. ročník – 9 studentů, obor Užitá malba (3 vyučovací hodiny) Struktura animačního programu byla totožná s předchozí realizací. Zhodnocení přístupu zúčastněných: Studenti během výuky komunikovali, zajímali se o detaily. Bavila je spolupráce v kolektivu třídy, zapojili se do tvorby společného výstupu, kdy ze základních prvků, které vytvořil každý individuálně, budovali architekturu inspirovanou E. Wiesnerem. Co bych při příští animaci změnila a zlepšila? Na začátku animace bych se nezmínila o tématu meziválečné brněnské architektury, předtím než vymyslí příběh k fotografii. Při první realizaci to trochu ovlivnilo znění příběhů, ale v dobrém slova smyslu, protože se studenti přiblížili i ke skutečným osudům rodiny Stiassni. Po první realizaci jsme s druhou třídou nevytvářeli konstrukčně složitější objekty, což nám zajistilo více prostoru a času pro kolektivní tvorbu.

11.2 Zprostředkování architektury na Základní škole T. G. Masaryka Hovorany

Realizace v hodinách výtvarné výchovy. V každé třídě byly pro animační program využity 2 vyučovací hodiny.

7. třída ‒ 25 žáků Struktura programu: 1. Žáci byli rozděleni do 5 skupin. Jako první proběhl brainstorming, kdy v těchto skupinách psali na lístečky názory na téma: KDO JE TO ARCHITEKT: Jaká je jeho práce? Co všechno by měl znát? S kým může spolupracovat? 68

Po této činnosti byly veškeré informace shrnuty a doplněny informacemi. 2. Práce s pracovním listem na téma Ernst Wiesner a rodina Stiassni. Otázky byly formulovány obecně, tak aby je byli schopni žáci zvládnout, aniž by znali dané téma. ■ Architekt Ernst Wiesner se narodil v Malackách na Slovensku r. 1890. Ve kterém to bylo století? 18. století

19. století

20. století

■ Ernst Wiesner studoval ve Vídni. Vyber stát, ve kterém se toto město nachází: Francie Slovensko Německo Rakousko Polsko Švýcarsko ■ Po studiích se usadil v jihomoravské metropoli městě ............................................................. Zde vytvořil mnoho funkcionalistických staveb. Funkcionalismus je stavební styl, který se začal šířit se vznikem Československé republiky, ve kterém roce to bylo?

1928, 1948, 1918,

1938,

1968,

1989

Vila Stiassni [šťasni] ■ Ernst Wiesner navrhl tuto vilu pro velmi bohatou židovskou rodinu Stiassni, která vlastnila jednu z brněnských textilních továren. Rodina žila ve vile necelých deset let (1929‒1938). Napadají tě důvody, proč vilu opustila? Vyber z možností: už se jim nelíbila odstěhovali se za prací z rasistických důvodů

69

■ Vila je postavena na půdorysu tvaru písmene L, půdorys je

............................................................................................................................. ............................................................................................................................. Pro splnění tohoto úkolu byly použity obrázkové kartičky s pojmy z architektury a jejich definicemi. Hlavním úkolem bylo přiřadit definice k obrázkům a nalézt tak správný popis pro půdorys. Pracovní list jsme si společně prošli kontrolou. 3. Prezentace vily Stiassni a zaměření na její půdorys. Pouštění části dokumentu Deset století architektury (Arnošt Wiesner a Brno). 4. Tvorba vlastní vily či stavby nevilového typu na základě jednoho písmena z abecedy (skupinová práce). Půdorys byl individuální na základě náhodné volby. Jeden ze skupiny v duchu předříkával abecedu, druhý stop. Žáci se měli zamyslet nad účelem stavby, názvem, stručně ji popsat, navrhnout plán půdorysu. 5. Realizace stavby ‒ tvorba 3D objektu. Použité materiály: kartonové krabice, bublinková fólie, lepidlo duvilax, štětce, nůžky, psací potřeby, lepící páska. 6. Na závěr proběhla společná prezentace vzniklých staveb před zbytkem třídy.

4. třída ‒ 17 žáků, 5. třída ‒ 18 žáků Struktura programu byla u 4. i 5. ročníku ZŠ totožná. 1. Na začátku vyučovací hodiny proběhla debata na téma architekt a architektura. 2. Poté následovalo seznámení žáků s architektem Ernstem Wiesnerem a vilou Stiassni formou několika fotografií. Vysvětlení pojmu půdorys. 70

3. Tvorba vlastní vily na půdorysu jednoho písmene z abecedy (skupinová práce 2 žáků). 4. Na tvorbu objektů byly použity totožné pomůcky jako u předchozích ročníků.

6. třída ‒ 28 žáků Struktura programu: 1. Výuka začala společnou debatou na téma: KDO JE TO ARCHITEKT: Jaká je jeho práce? Co všechno by měl znát? S kým může spolupracovat? Žáci se aktivně zapojili a reagovali na dotazy. Sami pokládali spoustu doplňujících otázek či sdělovali vlastní postřehy. 2. Poté následovala prezentace architekta Ernsta Wiesnera a vily Stiassni. Prezentaci fotografií jsem oživovala konkrétními dotazy, protože jsem vynechala práci s pracovním listem. Ernst Wiesner vytvářel své stavby v jihomoravské metropoli. Víte, o jaké město se jedná? Z rasistických důvodů musel roku 1938 emigrovat. Zde jsme si vysvětlili pojem emigrace. Napadají Vás důvody, proč musel odcestovat? Žáci odpovídali velmi svižně a nebyl s nimi problém navázat příjemnou debatu, o dané téma se zajímali a znali odpovědi na mé dotazy. Chvályhodný je všeobecný přehled žáků. Ovládali i oblast dějepisu, kterou zatím nemají probranou (2. světová válka, Hitler, gestapo). Dotazy žáků: např. Žije ještě Zuzanka Stiassni? Stojí ještě vila Stiassni? Kdo ve vile žil během a po válce? 3. Poté jsem se zaměřila na půdorys vily Stiassni, tvar půdorysu této vily. Vysvětlili jsme si pojem půdorys. 4. Tvorba vlastní vily či stavby nevilového typu na základě jednoho písmena. Půdorys byl individuální na základě náhodné volby. Jeden ze skupiny v duchu předříkával abecedu, druhý stop.

71

Žáci se měli zamyslet nad účelem stavby, názvem, stručně ji popsat, navrhnout plán půdorysu. Šťastnější volbou, v tomto případě, byla práce ve dvojicích, kdy se oba žáci aktivně podíleli na tvorbě vlastní stavby. 5. Realizace stavby ‒ tvorba 3D objektu. Použité materiály: kartonové krabice, bublinková fólie, lepidlo duvilax, štětce, nůžky, psací potřeby, lepicí páska, temperové barvy.

11.3 Zprostředkování architektury na Základní škole T. G. Masaryka Čejkovice

9. třída ‒ 17 žáků (časová dotace 2 vyučovací hodiny VV) Struktura programu: 1. Debata na téma: Kdo je to architekt? Co by měl znát? S kým může spolupracovat? 2. Práce s pracovním listem Ernst Wiesner a vila Stiassni, definice pojmu půdorys: hledání správné odpovědi přiřazováním kartiček s architektonickými pojmy. 3. Prezentace Ernst Wiesner ‒ vila Stiassni. Během této prezentace probíhala kontrola pracovních listů a kartiček s pojmy. Prezentace pokračovala dvěma minutami z dokumentu Arnošt Wiesner v Brně (z cyklu Deset století architektury)69. Na závěr proběhla debata nad několika fotografiemi interiérů vily Stiassni a Tugendhat (porovnáním staveb). 4. Losování půdorysů (na lístečcích byla napsána písmena). 5. Skupinová práce: tvorba 3D objektů z kartonů (další pomůcky: lepidlo, lepicí páska, fólie, nůžky, řezáky). 69

LOWÁK, Aleš. Deset století architektury, Arnošt Wiesner a Brno. TV, ČT 2. 9. dubna 2000, 20:30. 72

Závěr Teoretická část diplomové práce navazuje na předchozí poznatky o Ernstu Wiesnerovi a vile Stiassni, které jsem získala v rámci plnění úkolu do předmětu Alice Stuchlíkové (Moderní architektura mezi utopií, ideálem a současností 2), z čehož vzniklo i téma diplomové práce. Sestává z analýzy tvorby architekta Ernsta Wiesnera a jeho dalších realizací pro klientelu brněnských židů. Podstatným úkolem bylo seznámení se s dějinami města Brna, konkrétně stavebním a průmyslovým rozvojem na přelomu 19. a 20. století, který měl značný vliv na stavitelství první republiky. Se zadáním práce a obsahem praktické části souvisí i teoretická analýza edukačních aktivit a prostředků v zahraničních a tuzemských institucí, které posloužily jako inspirační zdroj. Na základě teoretických poznatků jsem vytvořila muzejně-pedagogický set pomůcek a programů, zprostředkovávající vilu Stiassni, rodinu stavebníků, tak i Ernsta Wiesnera. V první řadě vznikla aktivní knížka S Bavlnkou po vile Stiassni, která je primárně určena pro dětského návštěvníka (školního věku) s dospělým doprovodem. Aktivní knížkou nás provází zelené klubíčko Bavlnka, které vybízí čtenáře k aktivitě a postupným zpracováním úkolů nám odkrývá příběh o vile Stiassni a vším co s ní souvisí. Při realizaci jsem dbala na poměrně střízlivé grafické zpracování, které se liší od běžných dětských knížek s celostránkovými ilustracemi. Doplňkem k aktivní knížce je Wiesnerova brašna, kde naleznete další prostředky pro práci s aktivní knížkou nebo hry jako pexeso Wiesnerových staveb, puzzle vily Stiassni, či 3D plošnou stavebnici. Dalším výstupem umělecko-pedagogické práce je autorská desková hra Brněnské putování s Ernstem Wiesnerem. Cílem bylo vytvořit jednoduchou, naučnou a skladnou hru, proto je její herní plán součástí rozkládacího obalu. Posledním cílem praktické části práce byl návrh edukačních programů pro různé věkové skupiny, které by bylo možné využít v prostorách a areálu vily Stiassni. Tyto programy jsem přizpůsobila podmínkám pro výuku ve školách primárního a sekundárního vzdělávání. Následně jsem realizovala několik hodin praktického výzkumu na středních a základních školách na téma zprostředkování architektury a vila Stiassni, jako inspirace pro vlastní tvorbu stavby.

73

Resumé Jistě nejtěžším úkolem při tvorbě těchto rozmanitých materiálů byl fakt, že vila Stiassni je v posledních dvou letech důkladně rekonstruována, tudíž nelze prakticky pracovat se samotnou vilou, popř. jejími exponáty. Ve snaze vytvořit poměrně kvalitní, didaktické pomůcky s tematikou této vily, jsem byla nucena čerpat ze zdrojů teoretických či z fotodokumentace. Možná se zdá být tento úkol o to jednodušší, kdy nejsme svázáni přesně vymezeným dílem, ale o to byl těžší. Většina aktivních knížek a animačních programů vzniká na základě hotového konceptu výstavy, v mém případě bylo postupováno opačným způsobem. Z důvodů již zmiňované rekonstrukce, která trvá až do dnešních dnů, nebylo možné pracovat s konkrétními prvky či mobiliářem vily Stiassni.

Summary Certainly the most difficult task in the development of these various materials was the fact that the villa Stiassni in the last two years thoroughly reconstructed, thus virtually impossible to work alone with villa or its exhibits. All efforts to create perhaps quite good, teaching aids with the theme of this villa drew on theoretical sources or photographs. Maybe it seems this target be easier when we are not tied to clearly defined work, but it was difficult. Most active books and animation programs created on the basis of the finished concept of the exhibition, in my case was proceeded in the opposite way. For the reasons already mentioned reconstruction, which lasts until today, it was not possible to work with specific elements or furnishings villas Stiassni.

74

Pramen STUCHLÍKOVÁ, Alice. Profese galerijního pedagoga. Brno, 2012. Dizertační práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy. Vedoucí dizertační práce Radek Horáček. 173 s. a 9 s. příl.

Literatura BLAŽÍČEK, J. Oldřich a kol. Slovník památkové péče. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1962. 239 s. ISBN 27-065-62. HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění: poslání, možnosti a podoby seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměním prostřednictvím aktivizujících programů na výstavách. Brno: CERM, 1998, 142 s., [12] s. barevných obrazových příloh. ISBN 80-7204-084-7. HUIZINGA, Johan. Homo ludens: o původu kultury ve hře. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1971, s. 226. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1104-4. KORYČÁNEK, Rostislav. Město jako generátor sociálních jevů. In: Česká architektura v německém Brně. 1. vyd. Brno: ERA, 2003. 248 s. ISBN: 80-86517-31-4. KRČÁLOVÁ, Lenka. Arnošt Wiesner a Brno. In: KUDĚLKOVÁ, Lenka, ed. Bulletin Moravské galerie v Brně. Brno: Moravská galerie, 1993, č. 49. s. 94‒99: čb. il. MLÁDKOVÁ, Meda, Karina KOTTOVÁ a Alena HESOVÁ, eds. Kufřík plný umění, aneb Netradiční putování Museem Kampa s Medou Mládkovou. 1. vyd. Praha: Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, 2009. 28 s. ISBN 978-80-87344-00-2. LASOTOVÁ, Dáša. Čtyři z tváří Jiřího Valocha: [dialogový katalog byl vydán k výstavě Jiřího Valocha konané od 19. 10. do 12. 12. 2004 v galerii Student Ostravské univerzity v Ostravě]. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 2004. 43 s. ISBN 80-7042-370-6. LASOTOVÁ, Dáša. Křídla Karla Lepíka. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. 24 s. ISBN 80-7368-236-2. LASOTOVÁ, Dáša. Z papírů po otci: dialogový katalog byl vydán ke stejnojmenné výstavě Dáši Lasotové konané od 6. 12. do 14. 1. 2005 v Galerii Student Ostravské 75

univerzity v Ostravě: [katalog výstavy]. 1. vyd Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 2004. 15 s. ISBN 80-7042-357-9. PELČÁK, Petr a Ivan WAHLA. Ernst Wiesner 1890–1971. Brno: Spolek Obecní dům Brno, 2005. 176 s. ISBN 80-239-5613-2. PELČÁK, Petr, Vladimír ŠLAPETA a Ivan WAHLA, eds. Bedřich Rozehnal 1902–1984. 1. vyd. Brno: Spolek Obecní dům Brno, 2009. 181 s. ISBN 978-80-2546183-9. PETŘEKOVÁ, Jitka a kol. Dušan Jurkovič tvořivé listy. [V rámci projektu Architektura a interiérový design ve střední Evropě na počátku 20. století]. 1. vyd. Brno: Moravská galerie v Brně, 2010. SEDLÁK, Jan. Slavné brněnské vily. 1. vyd. Praha: Foibos, 2006. 177 s. ISBN 80903661-5-5. SMUTNÝ, Bohumír. Brněnští podnikatelé a jejich podniky: 1764–1948: encyklopedie podnikatelů a jejich rodin. 1. vyd. Brno: Statutární město Brno, 2012. 518 s. ISBN 978-80-86736-28-0. SYROVÝ, Bohuslav. Architektura – naučný slovník. 1. vyd. Praha: 1961. 238 s. 63/VI-5(S2). ŠOBÁŇ, Marek. Pracovní listy ke stálé expozici Muzea umění Olomouc: nizozemské malířství 16.-18. století. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2004. [8 l.] ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Edukační potenciál muzea. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 394 s. ISBN 978-80-244-3034-8. WOJNAR, Jan a Dáša LASOTOVÁ. Jan Wojnar: vizuální realizace: kresby, obrazy: dialogový katalog [k výstavě konané 3. dubna ‒ 20. května 2004 v Galerii Student]. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 2004. 17 s. ISBN 80-7042-383-8. ZAPLETAL, Miloš. Velká kniha deskových her. 1. vyd. Praha: Mladá fronta Praha, 1991. 184 s. ISBN 80-204-0188-1. ZOUBEK, Bohuš. Brněnská Ringstrasse včera a dnes. ERA 21, 2004, roč. 5, č. 54, s. 66‒69. ISSN 1213 – 6212.

Elektronický dokument LASOTOVÁ, Dagmar. Dialogový katalog jako iniciátor komunikace (nejen o umění). In: FASSATI, Tomáš, ed. Muzeum, umění & společnost 2005/1: bulletin [online]. Mu76

zeum

umění

a

designu

Benešov,

©2005

[cit.

2013-03-05].

Dostupné

z: http://www.muzeum-umenibenesov. cz/bulletin/2005-01.html.

i – vysílání LOWÁK, Aleš. Deset století architektury, Arnošt Wiesner a Brno. TV, ČT 2. 9. dubna 2000, 20:30.

Webové stránky BECHEROVA VILA. Historie. becherovavila.cz [online]. ©3. srpen 2011 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://www.becherovavila.cz/historie/. ERNST WIESNER. Architekt Ernst Wiesner. bam.brno.cz [online]. ©2009-2014 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/architekt/32-ernst-wiesner?filter=code/. DESKOVÉ HRY. O deskových hrách. deskovehry.cz [online]. ©1999-2009 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.deskovehry.info/. EDUCATION IN MUSEUMS. Museums and informal education. infed.cz [online]. ©March 2002 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.infed.org/archives/e-texts/screven-museums.htm/. JURKOVIČOVA VILA BRNO. Poznávací hry. moravska-galerie.cz [online]. ©2010 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.moravska-galerie.cz/jurkovicova-vila/centrum-dusana-s jurkovice/hra.aspx/. METODICKÉ CENTRUM PRO MUZEA VÝTVARNÉHO UMĚNÍ NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE. Edukační činnost. mc-galerie.cz [online]. ©2008 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.mcgalerie.cz/edukacni-cinnost/akce/. NÁRODNÍ GALERIE. Doprovodné programy. ngprague.cz [online]. ©2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.ngprague.cz/doprovodne-programy/. SLOVNÍK CIZÍCH SLOV. ABZ.cz [online]. © 2005-2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: www. slovnikcizich-slov.abz.cz/. VILA MÜNZ. Vila Münz. archiweb.cz [online]. ©1. dubna 2010 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=19&action=show&id=1251/. VILA

MÜNZ.

Vila

Münz.

bam.brno.cz

[online].

©2009-2014

z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c044-munzova-vila?filter=code/.

77

[cit.

2013-10-22].

Dostupné

VILA MÜNZ. Vila Münz. brnensky.denik.cz [online]. ©5. květen 2012 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/narusena-statika-ohrozila-munzovu-vilu-20120504.html/. VILA MÜNZ. Vila Münz. brno.idnes.cz [online]. ©5. květen 2012 14:01 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z:http://brno.idnes.cz/z-munzovy-vily-zustaly-jen-obvodove-zdi-ff2-/brnozpravy.aspx?c=A120505_1773625_brno-zpravy_jog/. VILA MÜNZ. Vila Münz. slavnestavby.cz [online]. ©2007-2014 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://slavnestavby.cz/?i=2367/munzova-vila/. VILA STIASSNI. Centrum obnovy památek architektury. copabrno.cz [online]. ©2013 [cit. 2013-0415]. Dostupné z: http://www.copabrno.cz/. VILA

STIASSNI.

Vila

Stiassni.

copabrno.cz

Stiassni.

npu.cz

[online].

©2013

2013-4-10].

Dostupné

2013-04-15].

Dostupné

[cit.

z: http://www.copabrno.cz/. VILA

STIASSNI.

Vila

[online].

©2003-2014

[cit.

z: http://www.npu.cz/sights/vila-stiassni/. VILA STIASSNI. Vila Stiassni. archiweb.cz [online]. ©2. prosinec 2009 22:00 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/salon.php?type=10&action=show&id=7926/. VILA TUGENDHAT. [STUCHLÍKOVÁ, ALICE]. Vzdělávací programy. tugendhat.eu [online]. ©20102014 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.tugendhat.eu/cz/aktualne/vzdelavaci-programy-ve-viletugendhat--zari--prosinec-2014-304.html/. PAMÁTKY NÁS BAVÍ. O projektu. pamatkynasbavi.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.pamatkynasbavi.cz/o-projektu/. ZÁMEK VELTRUSY. Veltrusy: Ostrov pokladů. zamek-veltrusy.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.zamek-veltrusy.cz/s-telefonem-za-pokladem/. ZOB.

Alfred

Stiassni.

zob.cz

[online].

©24.

z: http://www.zob.cz/?q=stiassni1/.

78

duben

2011

[cit.

2013-10-29].

Dostupné

Slovníček pojmů Balustráda – zábradlí složené z kuželek (balustrů). Centrální – středový. Esovka – též vlnovka. Exteriér – vnější část. Funkcionalismus – způsob architektonické tvorby, kde vše je podřízeno funkci, praktické upotřebení, bez zřetele na ostatní složky díla. Historismus – návrat k starší slohové podobě (romantické napodobení románské a gotické architektury, nová renesance, druhé rokoko, pseudobarok v 19. století ap.), úsilí příznačné pro pozdní fáze jednotlivých slohů. Horizontalismus – vodorovnost, celková tendence k převládání horizontál, tj. vodorovných linií, říms ap. Interiér – vnitřek architektury zařízený nábytkem. (Kazetová římsa, kazetový strop) Kazeta – orámovaný prohloubený díl stropu zpravidla geometrického tvaru, vnitřní pole kazet bývají zdobena reliéfem nebo malbou. Klasicismus – navazuje na klasické umění antiky a renesance. V Itálii se uplatnil hlavně v architektuře pozdní renesance. Na severu i západě Evropy ovlivnil tvorbu 17. a 18. století. Konzola – nosný kamenný článek vysunutý ze zdi podpírající balkon, římsu, nesoucí sochu ap., dekorativně utvářený ze stran esovkou nebo volutami nebo podobnou profilací. Gotická k., podpírající žebra nebo přípory, má tvar profilovaného polojehlance s polokruhovou nebo polygonální deskou. Zvláštním druhem jsou ankony, nesoucí římsu nad vchodem. Kýlová střecha – střecha ve tvaru obráceného lodního trupu. (Lamelová střecha) Lamela – tenký list, plát (dřeva, umělé hmoty, skla, kovu). Z toho je odvozeno lamelové zastřešení. Lodžie – část stavby, zpravidla chodba, otevřená na vnější straně arkádami nebo samostatně stojící stavba arkádami otevřená na jedné nebo více stranách. Markýza (plátěná) – stříška nad vchodem nebo nad oknem, nad balkonem ap., zpravidla lehké konstrukce, pevné i pohyblivé. Ostění – svislé kraje stěn vymezující okna a vchody. Postranní části dveřního nebo okenního otvoru, které zevně rámuje šambrána nebo portál, které jsou někdy uvnitř

79

zúženy v přirážku a k nimž se v světlosti otvoru přikládá zárubeň k upevnění okna nebo veřeje k upevnění dveří. Pilíř – svislá zděná i monolitická masivní podpora, která nese tlaky zdiva. Průběžné okno – probíhá několika patry stavby. Průčelí nebo také průčelní fasáda – s hlavním vchodem je obrácena do ulice. Purismus v architektuře – snaha po čistotě, očištění v tvorbě, zbavení se historizujících a dekorativních prvků. Půdorys – zobrazení podlaží v dané vodorovné rovině, graficky vyjádřený vodorovný řez stavbou. Římsa – vodorovný prvek architektury, jednoduchý nebo členitý pás vystupující z líce zdiva. Podstřešní římsa ukončuje zeď v podstřeší. Secese – umělecký směr konce 19. a počátku 20. století. Oproštěn od historizující tradice. Zabývá se ornamentálně rostlinným dekorem. Sokl – v architektuře přízemní část zdiva, odlišná od zbytku fasády. Může jít o stavbu kubického tvaru z bosovaného zdiva, stupňovitou nebo se šikmými stěnami, na níž spočívá vlastní budova. Stavebník – investor, majitel stavby. Stavitel – stavař, budovatel, architekt. Světlík – 1. Ve starších vícepatrových domech svislá šachta, někdy nahoře zasklená, pro osvětlování a větrání plně obezděné vnitřní prostory. 2. Zařízení pro horní osvětlení a větrání interiérů. Většinou je to zasklená konstrukce na střeše. Symetrie v architektuře – jeden z uměleckých prostředků architektury, užívaný k rozvrhu útvarů plošných nebo prostorových. Symetrická skladba vyjadřuje harmonickou rovnováhu, působí klidně a slavnostně. Oblíbená v antickém stavitelství a ve slozích s klasickým zaměřením. Šambrána – v architektuře dekorativní orámování okenního otvoru v ploše průčelí s různou přízdobou. Štuková výzdoba/ štukatura – plastická výzdoba provedená technikou štuku. Štuk je rychle tvrdnoucí bílá nebo zabarvená hmota ze sádry nebo mramorové moučky, vápna a písku (v poměru 4:2:1) – sloužící k provádění omítek a k modelování reliéfní výzdoby i volné plastiky. Terasovitá zeď – hrázděná plocha na podezdívce při nějaké stavbě z přírodního materiálu nebo umělá, v terénu stavby, ale také i plochá, přístupná část střechy.

80

Urbanismus – stavba měst, plánovité řízení výstavby a rozvoje velkých stavebních celků a v širším smyslu i jiných technických zásahů do přírodního prostředí. Vertikalismus – tendence k převládání svislých směrů, typická např. pro gotiku. Vila – v antice dům na venkově nebo v předměstí k dočasnému pobytu, podobně od doby italské renesance letní dům v zahradě, v dnešní architektuře izolovaný obytný dům či domek se zahradou, zejména v předměstích, ve vilových čtvrtích. Voluta – závitnicová křivka. Motiv používaný od nejstarších dob nejdříve jako dekorace, ve zlatnictví, řezbářství a architektuře.70

70

Při tvorbě pojmů jsem čerpala z této literatury a webových stránek. Definice byly přizpůsobeny a zjednodušeny mým požadavkům, kdy jsem počítala s jejich použitím pro děti a mládež. BLAŽÍČEK, J. Oldřich a kol. Slovník památkové péče. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1962. 239 s. ISBN 27-065-62. SYROVÝ, Bohuslav. Architektura – naučný slovník. 1. vyd. Praha: 1961. 238 s. 63/VI-5(S2). SLOVNÍK CIZÍCH SLOV. ABZ.cz [online]. © 2005-2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: www. slovnik-cizichslov.abz.cz/.

81

Obrazový doprovod

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94

95

96

Použitá loga v umělecko-pedagogických materiálech

97