spole nost s ru ením omezeným
: 45 47 76 39, reg. KOS Brno, oddíl C, vložka 4855
Kotlá ská 931/53 602 00 B r n o
tel. 541211237 email :
[email protected]
ZNALECKÝ POSUDEK íslo 018/2008
o obvyklé hodnot 2 835 kus akcií spole nosti NAVARA Novosedly a.s., Novosedly na Morav 54, 46347445
Objednatel posudku: CYRRUS, a. s., se sídlem v Brn , Veve í 111
Rozhodné datum ocen ní: 1. leden 2008
Tento posudek obsahuje 61 stran textu etn titulní strany, seznamu p íloh 66 stran p íloh.
V Brn dne 7. 4. 2008
eská republika
¨
1. Odesílací dopis Vážená paní/Vážený pane, zasíláme Vám odhad obvyklé hodnoty za 2 835 kus akcií spole nosti NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav .p. 54, PS 691 82, eská republika, 46347445 o jmenovité hodnot 415,- K za akcii k datu 1.1. 2008. Tržní (objektivizovanou) hodnotou rozumíme v souladu s Mezinárodními oce ovacími standardy (IVS 2003) odhadnutou ástku, za kterou by se k datu ocen ní p edm t ocen ní sm oval mezi koup chtivým kupujícím a prodeje chtivým prodávajícím p i transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, p emž by každá strana jednala informovan , rozumn a bez nátlaku. elem zpracování znaleckého posudku bylo stanovení obvyklé hodnoty akcií za ú elem jejich p evodu na právnickou nebo fyzickou osobu. K ocen ní jsme použili p ístup výnosový (metoda DCF entity, FCFF). Výslednou hodnotu jsme ur ili aplikací nejvíce vhodné metody, tj. metody DCF – FCFF pro vlastníky a v itele. Jsme toho názoru, že obvyklá hodnota 2 835 kus kmenových listinných akcií ve form na majitele, o jmenovité hodnot jednoho kusu akcie 415,- K , spole nosti NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav .p. 54, I 46347445, k datu 1. ledna 2008 iní :
836 325,-- K
(za 2 835 ks akcií o jmenovité hodnot 415,- K za jednu akcii)
Slovy : Osmsett icetšesttisíct istadvacetp tkorun eských.
TOP AUDITING, s.r.o. znalecký ústav Ing. Ji í Fárlik jednatel spole nosti V Brn dne 7. dubna 2008
2
¨
OBSAH
1.
ODESÍLACÍ DOPIS…………………… ..................................... …………… 2 OBSAH ....................................................................................................... 3
1.1 SITUACE ...........................................................................................................4 1.1.1. Všeobecná ást ..................................................................................................4 1.1.2. Úvodní ást ................................................................................................ 4 1.1.3. Podkladová ást ......................................................................................... 5 1.1.4. P edpoklady omezující podmínky ............................................................... 7 1.2. 1.2.1. 1.2.2. 1.2.3. 1.2.4.
NÁLEZ........................................................................................................ 8 Historie a Organiza ní struktura spole nosti ............................................ 10 Stav ú etnictví a ekonomické údaje o spole nosti ................................... 12 Hlavní cíle spole nosti .............................................................................. 19 Plán na rok 2008-2015 ............................................................................. 21
1.2.4.1. Charakteristika odv tví automobilového pr myslu v R a záv ry znalce vyplývající z analýzy odv tví.......................................... 21 1.2.4.2. Plán na období 2008 - 2015 .................................................................... 36 1.2.5. Finan ní analýza spole nosti ................................................................... 37 1.2.5.1. Dlouhodobý tržní potenciál ....................................................................... 38
1.3. POSUDEK ................................................................................................ 42 1.3.1. Metodologie ocen ní ................................................................................ 42 1.3.1.1. Majetkové metody .................................................................................... 42 1.3.1.2. Tržní metody ............................................................................................ 43 1.3.1.3. Výnosové metody ..................................................................................... 44 1.3.2. Vlastní ocen ní......................................................................................... 46 1.3.2.1. Použité p ístupy a metody ocen ní – volba metody ................................. 46 1.3.3. Ocen ní výnosovým p ístupem – metodou DCF – FCFF (entity) ............. 47 1.3.4. Rekapitulace stanovených cen ................................................................. 58 ZNALECKÁ DOLOŽKA ............................................................................ 60 SEZNAM P ÍLOH .................................................................................... 61
3
¨
1.1 . SITUACE 1.1.1. VŠEOBECNÁ
ÁST
edm tem ocen ní je stanovení obvyklé hodnoty istého obchodního majetku spole nosti NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav .p. 54, PS 691 82, eská republika, I 46347445. Z této hodnoty se stanoví obvyklá hodnota 2 835 kus ve ejn neobchodovatelných, neregistrovaných cenných papír – akcií na majitele v listinné podob , spole nosti NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav .p. 54, PS 691 82, eská republika, I 46347445.
2. Ú el posudku Zjišt ní obvyklé hodnoty 2 835 kus ve ejn neobchodovatelných, neregistrovaných cenných papír – kmenových akcií na jméno, za ú elem jejich prodeje. Stanovit obvyklou hodnotu za 2 835 kus akcií o nominální hodnot 415,- K za akcii spole nosti NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav .p. 54.
1.1.2. ÚVODNÍ ÁST 1. Objednatel posudku Znalecký posudek byl zpracován se souhlasem vedení spole nosti NAVARA Novosedly a.s., objednatelem posudku je CYRRUS, a.s. Brno, Veve í 111. 2. Zpracovatel posudku Znalecký posudek zpracoval Znalecký ústav zapsaný v seznamu Ministerstva spravedlnosti eské republiky - TOP AUDITING s.r.o., Brno, Kotlá ská 931/53, 45477639. Zpracovatel posudku Ing. Karel Veselý. 3. Datum provedení Znalecký posudek byl zpracován k datu ocen ní 1. 1. 2008.
4
¨
1.1.3 . PODKLADOVÁ ÁST Pro vypracování znaleckého posudku bylo použito: 1.
Výpis z Obchodního rejst íku Krajského soudu v Brn , oddíl B, vložka íslo: 777, na obchodní firmu NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, PS 691 82, I 46347445, získaný prost ednictvím internetu.
2.
Rozvaha k 31.12. 2004 ú etní jednotky NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, PS 691 82, I 46347445 .
3.
Výkaz zisku a ztrát k 31.12. 2004 ú etní jednotky NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, PS 691 82, I 46347445.
4.
Výro ní zpráva spole nosti NAVARA Novosedly a.s. se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, za rok 2004 s p ílohou k ú etní záv rce.
5.
Rozvaha k 31.12. 2005 ú etní jednotky NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, PS 691 82, I 46347445 .
6.
Výkaz zisku a ztrát k 31.12. 2005 ú etní jednotky NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, PS 691 82, I 46347445.
7.
Výro ní zpráva spole nosti NAVARA Novosedly a.s. se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, za rok 2005 s p ílohou k ú etní záv rce.
8.
Rozvaha k 31.12. 2006 ú etní jednotky NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, PS 691 82, I 46347445 .
9.
Výkaz zisku a ztrát k 31.12. 2006 ú etní jednotky NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, PS 691 82, I 46347445.
10. Výro ní zpráva spole nosti NAVARA Novosedly a.s. se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, za rok 2006 s p ílohou k ú etní záv rce. 11. Rozvaha k 31. 12. 2007 ú etní jednotky NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, PS 691 82, I 46347445 . 12. Výkaz zisku a ztrát k 31. 12. 2007 ú etní jednotky NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, PS 691 82, I 46347445. 13. P íloha k ú etní záv rce NAVARA Novosedly a.s. se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, za rok 2007. 14. Další podklady dodané zadavatelem znaleckého posudku p ípadn dohledaná znalcem (informace o postavení spole nosti na trhu, o obchodní strategii spole nosti do budoucna, o konkurenci, aktuální informace o stavu rezerv k datu 31.7.2007 ), atd.
5
¨
15. Znalec se spoléhal na data interní nebo na data poskytnutá jinými subjekty. Zejména na podklady poskytnuté oce ovanou spole ností. Externí ve ejné zdroje Patria finance, eská národní banka, eský statistický ad, ÚRS Praha, A. Damodaran, oce ovací standardy a odborná literatura a platné eské zákony a vyhlášky k datu ocen ní, internetové zdroje: www.iustice.cz, www.mfcr.cz, www.cyrrus.cz, www.czso.cz, www.patria.cz, www.damodaran.com, www.oecd.org,cz, www.ipoint.cz., www.cnb.cz, www.akcie.cz, www.eurostat.com. 18.
MA ÍKOVÁ, P. - MA ÍK, M. Diskontní míra v oce ování, Praha: 1. vydání, VŠE v Praze, 2001, 101 stran, ISBN 80-245-0228-3.
19.
MA ÍK, M. Metody oce ování podniku: Proces ocen ní: Základní metody a postupy. 1. vydání, Praha: Ekopress, 2003, 402 stran, ISBN 80-86119-57-2.
20. KISLINGEROVÁ, E. Oce ování podniku, 2. p epracované vydání, Praha: C.H.Beck, 2001, stran 367, ISBN 80-7179-529-1. MUSELÍK, P. Trhy cenných papír , 1.vydání, Praha Ekopress, s.r.o., 2002, stran 459, ISBN 80-86119-55-6. 21. Šet ení za ú elem dopln ní a ov ení údaj . 22. Zákon
R 151/1997 Sb., o oce ování majetku.
23. Po íta ový software EVALENT ver. 3.6 , systém pro stanovení hodnoty podniku. Autorský kolektiv: Prof. Ing. Ji í Fotr, CSc., Ing. Stanislav Hájek.
6
¨
1.1.4. P edpoklady a omezující podmínky 1.
Za skute nosti právního charakteru nep ebíráme žádnou zodpov dnost. Nebylo provedeno žádné šet ení týkající se vlastnických práv nebo závazk oce ovaného majetku. Hodnocení p edpokládá, pokud není uvedeno jinak, že nárok vlastníka je právoplatný, majetková práva jsou platná a prodejná a nejsou zatížena žádnými závazky, kterých nemohou být zbavena b žnými postupy.
2.
P i našem nejlepším v domí jsou všechny údaje dále uvedené pravdivé a esné. A koliv byly získány ze spolehlivých zdroj , neposkytujeme žádné záruky ani nep ebíráme žádnou zodpov dnost za p esnost jakýchkoliv vyjád ení nebo výpo , u kterých je uvedeno, že byly poskytnuty n kým jiným, a které byly použity p i tvorb této analýzy.
3.
Hodnota nebo hodnoty prezentované v této zpráv jsou založeny na edpokladech zde uvedených a jsou platné pouze pro jmenovaný ú el nebo ely.
4.
Datum hodnocení, pro které jsou záv ry a posudky zpracovány, je uvedeno ve zpráv .
5. Analýzy, názory a záv ry uvedené v posudku jsou platné jen za omezených podmínek a p edpoklad , které jsou uvedeny v posudku a jsou znalcovými osobními, nezaujatými profesionálními analýzami, názory a záv ry. 6.
Znalecký ústav ani znalec nemá žádné sou asné ani budoucí zájmy na akciích cílové spole nosti, které jsou p edm tem posudku, a neexistuje osobní zájem nebo zaujatost vzhledem k výsledku znaleckého posudku.
7
¨
1.2 . NÁLEZ Akciová spole nost NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav , .p. 54, PS 691 82, eská republika, I 46347445, vznikla zápisem do Obchodního rejst íku dne 1. 5. 1992 a je vedená u Krajského soudu v Brn , oddíl B, vložka íslo: 777. edm t innosti, statutární orgány, dozor í rada, jednání jménem spole nosti a další skute nosti jsou detailn rozepsány ve výpisu z OR, který je p ílohou tohoto znaleckého posudku. Akcie: 81 091 ks akcie na majitele v listinné podob ve jmenovité hodnot Zapsáno: 10.února 2006
415,- K .
Ostatní skute nosti: Založení spole nosti: Akciová spole nost byla založena podle par. 172 Obchodního zákoníku. Jediným zakladatelem spole nosti je Fond národního majetku R se sídlem v Praze 1, Gorkého nám stí 32, na který p ešel majetek státního podniku Avia ve smyslu par. 11 odst. 3 zák. . 92/1991 Sb., o podmínkách p evodu majetku státu na jiné osoby. V zakladatelské listin u in né ve form notá ského zápisu ze dne 29. dubna 1992 bylo rozhodnuto o schválení jejích stanov a jmenování len p edstavenstva a dozor í rady. Zapsáno: 1.kv tna 1992. Zakladatel splatil 100% základního jm ní spole nosti, které je p edstavováno cenou vkládaného hmotného a dalšího majetku uvedeného v zakladatelské listin . Ocen ní tohoto majetku je obsaženo ve schváleném privatiza ním projektu státního podniku Avia. Zapsáno do OR 1.kv tna 1992. ádná valná hromada spole nosti dne 23. srpna 2001 rozhodla, za ú elem vypo ádání ztráty minulých období, ztráty b žného období roku 2000 a posílení rezervního fondu, o snížení základního kapitálu spole nosti celkem o hodnotu 30 814 580,- K , tj. z hodnoty 81 091 000,- K na hodnotu 50 276 420,- K , a to snížením jmenovité hodnoty všech akcií spole nosti ze stávající jmenovité hodnoty 1 000,- K na jmenovitou hodnotu 620,- K v souladu s ustanovením § 216a odst. 1, písmeno a/ a b/ Obchodního zákoníku. Snížení jmenovité hodnoty akcií se provede zm nou zápisu o výši jmenovité hodnoty akcií v evidenci SCP na základ p íkazu spole nosti. Tento íkaz podá p edstavenstvo spole nosti do 30 dn od zápisu snížení základního kapitálu spole nosti do Obchodního rejst íku. Podle usnesení ádné valné hromady, konané 23. ervna 2005, zapisuje se zám r snížení základního kapitálu spole nosti: - d vod snížení a zp sob naložení s ástkou odpovídající snížení základního kapitálu: *úhrada ztrát z minulých let ve výši 11.661.272,86 K , *p evod do rezervního fondu na úhradu budoucí ztráty ve výši 4.962.382,14 K , - rozsah snížení: o 16.623.655,- K , z ástky 50.276.420,- K , na ástku 33.652.765 K , - zp sob snížení: snížením jmenovité hodnoty emitovaných akcií ISIN CS0005032051 z 620,- K na 415,- K . Zapsáno do OR: 7. zá í 2005 Vymazáno: 8. listopadu 2005.
8
¨
Stanovy: V platných stanovách, které m l znalec k dispozici k nahlédnutí, docházelo k jejich astým zm nám. Stanovy spole nosti AVIA/NAVARA byly naposledy upraveny rozhodnutím mimo ádné valné hromady konané dne 2. února 2006.
Rozhodující p edm t podnikání: - výroba motorových a jiných dopravních prost edk v etn nástaveb nákladních automobil , náhradních díl a pracovních stroj
edm t podnikání: -
koup zboží za ú elem jeho dalšího prodeje a prodej zprost edkovatelská innost v oblasti obchodu a služeb opravy silni ních vozidel silni ní motorová doprava nákladní - nákladní vnitrostátní silni ní motorová doprava opravy karoserií povrchové úpravy a sva ování kov a dalších materiál pronájem a p ování v cí movitých realitní innost silni ní motorová doprava nákladní - nákladní vnitrostátní silni ní motorová doprava výroba karoserií výroba stroj a za ízení pro všeobecné ú ely
Statutární orgán - p edstavenstvo: edseda p edstavenstva:
Zbyn k Navara, r. . 710213/3742 Brno, Husovice, Ho ejší 1258/12, PS 614 00
len p edstavenstva:
Ing. František Korbel, r. . 441206/044 Plze , Pod tratí 6, okres Plze -m sto
len p edstavenstva:
JUDr. Roman Mach, r. . 660503/0850 Plze , Anglické náb eží 13
9
¨
Dozor í rada: len:
Ji ina Kadle íková, r. . 566126/0000 Drnholec, Dvo ákova 135, okres B eclav
lenka:
Renata Navarová, r. . 725105/3964 Brno, Husovice, Ho ejší 1258/12, PS 614 00
len:
Jaroslava Korbelová, r. . 455410/133 Plze , Pod Tratí 488/6, okres Plze -m sto
Zp sob jednání: Spole nost zastupuje a za ni jedná každý len p edstavenstva. Podepisování za spole nost se d je tak, že k vytišt nému nebo napsanému obchodnímu jménu spole nosti p ipojí sv j vlastnoru ní podpis kterýkoliv len p edstavenstva. Vlastnická struktura ke dni 30.5.2007: 87,6 % listinných akcií vlastní pan Zbyn k Navara, bytem Brno, Husovice, Ho ejší 1258/12, 4,4 % listinných akcií p evzalo 101 jednotlivých akcioná , 8,0 % jsou listinné akcie dosud nep evzaté akcioná i.
1.2.1. Historie a zam ení spole nosti: Akciová spole nost NAVARA Novosedly a.s., d íve AVIA - strojírna, Novosedly a.s., vznikla 1. kv tna 1992, zápisem do obchodního rejst íku.
Rozhodujícím p edm tem podnikání spole nosti je výzkum, vývoj, výroba, nákup a prodej nákladních automobil a jejich ú elových modifikací, v etn související obchod netechnických služeb a dále výzkum, vývoj, výroba a prodej pod sestav a sou ástí nákladních automobil , osobních a dodávkových automobil . Zam uje se na výrobu kloubových, teleskopických a t menových nosi kontejner , skláp , kontejner , prodej nových nákladních vozidel MAN a AVIA, prodej a montáže hydraulických je áb ATLAS, PM, dovoz všech typ a zna ek nákladních vozidel, vlek a speciál ze zahrani í, leasing pro všechny vozy bez omezení stá í. 10
¨
Stejn jako rok 2006, tak i rok 2007 považovalo p edstavenstvo za rok r stový, potvrzující pozitivní vývoj z roku 2005, a proto také stanovilo tyto základní cíle: • • • • • •
dále rozší it výrobní program, dobudovat systém prodeje, optimalizovat strukturu ídícího managementu a výrobních a obslužných inností, výrazn pokro it v obnov a p estavb technologického parku, recertifikovat ISO9001. dále pokra ovat ve zvýšení výkonnosti.
Dále rozší it výrobní program: • teleskopicky nosi kontejner ady 5 - 18 tun - podle požadavku trhu byla dokon ena celá ada teleskopických nosi na JNT5 - JNT7 - JNT12 - JNT18 tun. Spole nost získala licenci a CE (doklad o shod umož ující p ímý export do zemí EU) na celou takto uvedenou adu nosi (pozn. CE na 18t nosi byl obdržen v dubnu 2007). Teleskopické nosi e byly nosným programem v roce 2006 a p edstavovaly polovinu všech vyrobených nosi . • skláp cí nástavby - konstruk je zpracován první typ skláp cí nástavby (5t), výroba a odzkoušení prozatím nerealizováno. • strojní konstrukce - prozatím nebyl zaveden jiný vhodný výrobní program odpovídající výrobním možnostem spole nosti. Cílem dále z stává: a) zvýšit produkci (po ty kus ) stávajícího sortimentu b) najít partnera se souvisejícím výrobním programem subdodávek/kooperací.
a
dodávat
formou
Dobudovat systém prodeje: V roce 2006 byly v provozu dv provozovny sloužící jako "Prodejní centra užitkových vozidel". • první provozovna (z ízena v dubnu 2005) na pronajaté ploše v Praze (exit 11 dálnice Praha - Brno, sjezd any) byla v provozu do 3.Q.2006. Potom majitel pozemku zapo al s výstavbou nové skladové haly s vestavbou prodejních kancelá í. druhá provozovna byla z ízena v Brn - Rajhrad na vlastním pozemku (cca 7400 m2) zakoupeném v roce 2005. V jarních m sících roku 2006 byly provedeny zemní práce související s úpravou pozemku. Vlastní prodejní innost byla zahájena od 3.Q.2006. Finální dostavba prodejní kancelá e v etn technického a sociálního zázemí byla provedena b hem roku 2007. Toto prodejní místo se ukazuje jako velmi významné, edevším svojí polohou. • Po zkvalitn ní vlastní webové prezentace a umíst ní reklamy a nabídky na zahrani ní servery, zabývajícími se prodejem nákladních automobil , rapidn vzrostl po et zahrani ních poptávek a prvních aut s nosi i kontejner do zahrani í. Byly realizovány prodeje do Rumunska, Estonska, Rakouska a N mecka. Tento trend pokra uje i v roce 2008.
11
¨
1. 2. 2. Stav ú etnictví a ekonomické údaje o spole nosti Spole nost podléhá dle § 20 odst. 1 zákona . 563/1991 Sb., o ú etnictví, povinnému auditu etní záv rky a výro ní zprávy, nebo jde o akciovou spole nost, která spl uje minimáln jednu ze t í stanovených podmínek za poslední dv ú etní období, tj. úhrn aktiv vyšší než 40 000 tis. K (spl uje), úhrn istého obratu vyšší než 80 000 tis. K (spl uje) a pr rný epo tený po et zam stnanc vyšší než 50 (spl uje).
etní uzáv rku za rok 2006 ov il auditor. Ú etní uzáv rka za rok 2007 je dokon ena a probíhá ov ování auditorem.
Po et zam stn anc
asová ada ve vybraných ukazatelích
Celkový po et zam stnanc
2004
2005
2006
2007
123
116
97
107
Hodnota vlastního kapitálu zjišt ná z ú etní uzáv rky a vykázaná v rozvaze :
údaje v tis. K Vlastní kapitál Základní kapitál
2004
2005
2006
2007
40 434 50 276
47 380 33 653
48 517 33 653
53 402 33 653
Hodnota výsledku hospoda ení zjišt ná z ú etní uzáv rky a vykázaná v rozvaze : údaje v tis. K HV za ú etní období HV p ed zdan ním
2004 -369 -273
2005 6 919 6 756
2006 1 303 1 362
2007 5 037 5 037
Rozvahy v plném rozsahu a výkazy zisku a ztrát k 31. 12. let 2004 až 2007 jsou na následujících stranách. Z uvedených ekonomických údaj vyplývá, že vývoj spole nosti a jeho hospodá ské výsledky se pohybuje v intencích p edchozích let a mají pozitivn rostoucí charakter. 12
¨
asová ada ve vybraných ukazatelích NAVARA Novosedly a.s. Ukazatel Po et zam stnanc Výsledek hospoda ení p ed zdan ním idaná hodnota idaná hodnota na 1 pracovníka (tis. K )
2004 123 -273 35 666 290 157 331 160 509 160 558 20 557
Celkové tržby Náklady celkem Výnosy celkem Zásoby
2005 116 6 756 32 957 284 193 548 196 876 204 893 37 438
2006 97 1 362 40 246 415 224 285 229 427 245 184 58 696
2007 107 5 037 41 888 391 277 428 278 325 298 218 55 628
Rozvaha za sledované období ( v tis. K ) NAVARA Novosedly a.s. TEXT
á-
Ú etní období ( Netto )
dek
2004
2005
2006
2007
b
c
1
2
3
4
AKTIVA CELKEM
1
Pohledávky za upsaný základní kapitál
2
Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek izovací výdaje
69 351
110 854
140 853
168 235
3
17 433
30 541
39 120
61 068
4
187
125
285
341
5
Nehmotné výsledky výzkum. a vývoje
6
0
0
0
0
Software
7
187
125
285
152
Ocenitelná práva
8
Goodwill
9
Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
10
Nedokon ený dl. nehmotný majetek
11
Poskytnuté zálohy na DNM
12
Dlouhodobý hmotný majetek
13
17 246
30 416
38 835
60 727
Pozemky
14
737
5 727
6 084
6 643
Stavby
15
14 162
17 499
25 006
32 978
1 758
2 051
1 660
1 467
Samostatné movité v ci a soubory movitých v cí stitelské celky trvalých porost
189
16 17
Základní stádo a tažná zví ata
18
Jiný dlouhodobý hmotný majetek
19
13
¨
Nedokon ený dlouhodobý hmotný majetek
20
Poskytnuté zálohy na DHM
21
Opravná položka k nabytému majetku
22
Dlouhodobý finan ní majetek
23
589
5 139
5 297
20 304
788
-665
0
0
0
0
Podíly v ovládaných a ízených osobách
24
Podíly v ú etních jednotkách pod podstatným vlivem
25
Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
26
ky a úv ry-ovládající a ídící os., podst. Vliv
27
Jiný dlouhodobý finan ní majetek
28
Po izovaný dlouhodobý finan ní majetek
29
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý fin. majetek
30
Ob žná aktiva
31
48 925
78 625
100 175
105 216
Zásoby
32
20 557
37 438
58 696
55 628
Materiál
33
5 028
14 897
33 378
22 743
Nedokon ená výroba a polotovary
34
2 998
5 239
4 054
6 043
Výrobky
35
6 217
8 214
13 150
19 967
Zví ata
36
1
1
1
1
Zboží
37
6 313
8 087
6 688
4 981
Poskytnuté zálohy na zásoby
38
1 000
1 425
1 893
Dlouhodobé pohledávky
39
715
7
9
715
7
9
Pohledávky z obchodních vztah
0
40
Pohledávky - ovládající a ídící osoba
41
Pohledávky - podstatný vliv
42
Pohledávky za spole níky, leny družstva a astníky sdružení
43
Dlouhodobé poskytnuté zálohy
44
Dohadné ú ty aktivní (nevyfakturované výnosy)
45
Jiné pohledávky
46
Odložená da ová pohledávka
47
Krátkodobé pohledávky
48
26 649
39 433
36 913
46 028
49
26 644
38 537
33 511
39 084
Pohledávky z obchodních vztah
0
Pohledávky - ovládající a ídící osoba
50
Pohledávky - podstatný vliv
51
Pohledávky za spole níky, leny družstva a astníky sdružení
52
Sociální zabezpe ení a zdr. pojišt ní
53
Stát - da ové pohledávky
54
29
23
Krátkodobé poskytnuté zálohy
55
59
1 243
481
Dohadné ú ty aktivní (nevyfakturované výnosy)
56
330
29
22
0
14
¨
Jiné pohledávky
57
5
478
2 107
6 441
Krátkodobý finan ní majetek
58
1 719
1 039
4 559
3 551
Peníze
59
1 675
1 005
3 937
2 279
ty v bankách
60
44
34
622
1 272
Krátkodobé cenné papíry a podíly
61
Po izovaný krátkodobý finan ní majetek
62 2 993
1 688
1 558
1 951
Ostatní aktiva - p echodné ú ty aktiv asové rozlišení
63
2 993
1 688
1 558
1 951
Náklady p íštích období
64
2 992
1 687
1 552
1 911
Komplexní náklady p íštích období
65
íjmy p íštích období
66
1
1
6
40
277 404
443 416
563 412
672 940
Kontrolní íslo
ádek
etní období 2004
2005
2006
2007
1
2
3
4
b
c
PASIVA CELKEM
67
69 351
110 854
140 853
168 235
Vlastní kapitál
68
40 434
47 380
48 517
53 402
Základní kapitál
69
50 276
33 653
33 653
33 653
Základní kapitál
70
50 276
33 653
33 653
33 653
Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)
71
Zm ny základního kapitálu
72
Kapitálové fondy
73
0
0
0
0
Emisní ážio
74
Ostatní kapitálové fondy
75
Oce ovací rozdíly z p ecen ní majetku a závazk
76
Oce ovací rozdíly z p ecen ní p i p em nách
77
Fondy ze zisku
78
1 819
6 808
6 749
6 788
Zákonný rezervní fond / ned litelný fond
79
1 718
6 681
6 681
6 731
Statutární a ostatní fondy
80
101
127
68
57
Výsledek hospoda ení minulých let
81
-11 292
0
6 812
7 924
Nerozd lený zisk minulých let
82
0
0
6 812
7 924
Neuhrazená ztráta minulých let
83
-11 292
Výsledek hospoda ení b žného ú.o. (+/-)
84
-369
6 919
1 303
5 037
Cizí zdroje
85
28 531
63 397
92 046
114 833
Rezervy
86
0
0
6 928
13 856
6 928
13 856
Rezervy podle zvláštních právních p edpis Rezerva na d chody a podobné závazky Rezerva na da z p íjm
87 88 89
15
¨
Ostatní rezervy
90
Dlouhodobé závazky
91
Závazky z obchodních vztah
13 977
14 315
14 000
14 764
92
Závazky - ovládající a ídící osoba
93
Závazky - podstatný vliv
94
Závazky ke spole ník m, len m družstva a k astník m sdružení
95
ijaté zálohy
96
Vydané dluhopisy
97
Sm nky k úhrad
98
90
0
0
14 315
14 000
14 764
Dohadné ú ty pasivní (nevyfakt. dodávky)
99
Jiné závazky
100
13 724
Odložený da ový závazek
101
163
Krátkodobé závazky
102
14 109
24 589
27 188
32 071
103
10 583
21 339
21 358
28 017
Závazky z obchodních vztah
Závazky - ovládající a ídící osoba 104 Závazky - podstatný vliv
105
Závazky ke spole ník m, len m družstva a k astník m sdružení
106
0
Závazky k zam stnanc m
107
1 422
1 308
1 301
1 391
Závazky ze sociálního zabezpe ení a ZP
108
582
583
625
717
Stát - da ové závazky a dotace
109
758
264
3 498
96
ijaté zálohy
110
677
419
1 745
1 041
-13
105
24 493
43 930
54 142
7 000
10 585
33 658
38 615
3 272
4 942
Vydané dluhopisy 111 Dohadné ú ty pasivní (nevyfakt. dodávky)
112
Jiné závazky
113
Bankovní úv ry a výpomoci 114
87
445
54
Bankovní úv ry dlouhodobé 115 Krátkodobé bankovní úv ry
116
Krátkodobé finan ní výpomoci
117
Ostatní pasiva a p echodné ú ty pasiv
445
24 493
386
77
290
0
asové rozlišení
118
386
77
290
0
Výdaje p íštích období
119
386
77
290
0
Výnosy p íštích období
120
16
¨
Výkaz zisk a ztrát (v tis. K ) NAVARA Novosedly a.s. TEXT
. ádku
Skute nost v ú etním období 2004
2005
2006
2007
b
c
1
2
3
4
Tržby za prodej zboží
1
25 215
54 805
43 126
27 852
Náklady vynaložené na prodané zboží
2
23 628
54 178
42 262
25 906
Obchodní marže
3
1 587
627
864
1 946
Výkony
4
121 528
139 127
183 493
241 455
Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb
5
120 497
133 427
176 440
231 867
Zm na stavu zásob vlastní innosti
6
Aktivace
7
1 031
5 700
7 053
9 588
Výkonná spot eba
8
87 449
106 797
144 111
201 513
Spot eba materiálu a energie
9
72 453
86 884
123 514
180 481
Služby
10
14 996
19 913
20 597
21 032
11
35 666
32 957
40 246
41 888
Osobní náklady
12
26 580
25 921
26 151
27 744
Mzdové náklady
13
19 951
19 519
19 637
20 938
Odm ny len m orgán spol. a družstva
14
Náklady na sociální zabezpe ení a ZP
15
6 629
6 402
6 514
6 806
Sociální náklady
16
Dan a poplatky
17
321
433
376
230
Odpisy DHM a DNM
18
2 605
1 305
1 235
1 709
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu
19
11 619
5 316
4 719
17 709
Tržby z prodeje dl. majetku
20
11 274
3 421
1 897
9 578
Tržby z prodeje materiálu
21
345
1 895
2 822
8 131
statková cena prod. dl. majetku a materiálu
22
13 629
2 906
2 577
12 668
statková cena prodaného dl. majetku
23
12 855
2 263
773
5 570
Prodaný materiál
24
774
643
1 804
7 098
Zm na stavu rezerv a opr. položek v provozní oblasti a komplexních náklad p íštích období
25
209
549
7 227
7 428
Ostatní provozní výnosy
26
1 594
4 905
6 310
2 615
Ostatní provozní náklady
27
2 078
4 040
9 487
3 972
evod provozních výnos
28
evod provozních náklad
29 3 457
8 024
4 222
8 461
0
0
0
0
idaná hodnota
Provozní výsledek hospoda ení
30
Tržby z prodeje cenných papír a podíl
31
Prodané cenné papíry a vklady
32
Výnosy z dl. finan ního majetku
33
17
¨
Výnosy z podíl v ovládaných a ízených osobách a v ú etních jednotkách pod podstatným vlivem
34
Výnosy z ostatních dl. CP a podíl
35
Výnosy z ostatního dl. finan ního majetku
36
Výnosy z krátkodobého finan ního majetku
37
Náklady z finan ního majetku
38
Výnosy z p ecen ní CP a derivát
39
Náklady z p ecen ní CP a derivát
40
Zm na stavu rezerv a opr. položek ve finan ní oblasti
41
Výnosové úroky
42
270
91
109
159
Nákladové úroky
43
4 123
1 459
3 169
4 583
Ostatní finan ní výnosy
44
3
100
200
1 000
Ostatní finan ní náklady
45
evod finan ních výnos
46
evod finan ních náklad
47
Finan ní výsledek hospoda ení
48
-3 850
-1 268
-2 860
-3 424
Da z p íjmu za b žnou innost
49
96
-163
59
0
- splatná
50
96
-163
59
0
- odložená
51
Výsledek hospoda ení za b žnou innost
52
-489
6 919
1 303
5 037
Mimo ádné výnosy
53
120
Mimo ádné náklady
54
Da z p íjmu z mimo ádné innosti
55
0
0
0
0
- splatná
56
- odložená
57
Mimo ádný výsledek hospoda ení
58
120
0
0
0
evod podílu na hosp. výsledku spole ník m
59
Výsledek hospoda ení za ú etní období (+/-)
60
-369
6 919
1 303
5 037
Výsledek hospoda ení p ed zdan ním
61
-273
6 756
1 362
5 037
18
¨
1.2.3. Hlavní cíle spole nosti Prvo adým úkolem z stává i nadále rozvoj obchodní spolupráce s kvalitními a bonitními partnery s cílem trvale budovat a prohlubovat dlouhodobé obchodní vztahy s oboustrannou d rou a spolehlivostí v obchodní spolupráci. ležitým úkolem je integrovat akciovou spole nost na podmínky Evropské unie, zkvalit ovat materiáln technickou základnu a systém managementu jakosti. Základním podnikatelským zám rem akciové spole nosti je dosažení stabilní dlouhodobé ziskovosti strojírenské výroby v oblasti automobilových nástaveb, dopln né obchodn podnikatelskými aktivitami v oblasti prodeje nákladních automobil . Hlavní výrobní program se zam uje do t chto oblastí: Nosi e kontejner Jednoramenný nosi teleskopický (JNT) – o nosnostech 5, 7, 14 a 18 tun. Nosi kontejner JNT je manipula ním za ízením pro natahování, snímání a skláp ní kontejner . Lze použít pro jakýkoliv typ podvozku nákladních vozidel MAN, MERCEDES, DAF, IVECO, RENAULT, NISSAN, AVIA atd. i v kombinaci s hydraulickou rukou. Ekonomická (teoretická) životnost konstrukce odpovídá cca 250 000 cykl , tj. p i 100 cyklech denn cca 7 let nep etržitého provozu. Kontejnery Kontejnerové zásobníky zných velikostí pro p epravu a krátkodobé skladování sypkých materiál , stavebních sutí, odpad apod. Celokovová konstrukce, r zné odstíny RAL na p ání. Zadní elo kombinované – otvíratelné vrata i výklopné elo. Kontejnery pro odpad - sb r, odvoz a krátkodobé skladování odpadu v etn možnosti jeho t íd ní. Celokovová konstrukce, možnost natahování na lanový nebo jednoramenný nosi kontejner . Samovolná výklopná víka. Abroll kontejnery Abroll 12cbm Al plechy na Vaši reklamu Abroll kontejner dle DIN 30.722;5250x2300x1000mm výška háku 1570 mm; standardní provedení 4/3; centrální zavírání; možnost i lanového natahování; p íprava plochy pro Vaši reklamu. Abroll 24cbm Abroll kontejner dle DIN 30.722; 5250x2300x2000 mm; výška háku 1570 mm; standardní provedení 4/3; centrální zavírání; možnost i lanového natahování 19
¨
Lisovací kontejnery Mobilní lisovací kontejner Vyrábí se déle než 15 let p edevším pro zahrani ní trh N mecko, Holandsko, Francie, Rakousko, Singapur....
epravní plošiny Plošina K uni Plošina K se používá k p eprav osobních automobil .
Služby Hydraulické nakládací je áby – montáž r zných typ hydraulických ruk Úpravy podvozku nových a ojetých vozidel – p izp sobení všech typ podvozk rozm
m použité nástavby
Kovovýroba – strojní obráb ní a sva ování dle dodané dokumentace nebo vzoru Lakovna – nová moderní lakovna pro nanášení kapalných nát rových hmot v etn sušení. Možnost použití všech odstín RAL
20
¨
1.2.4. Plán na rok 2008 – 2015 1.2.4.1.
Charakteristika odv tví automobilového pr myslu v R a záv ry znalce vyplývající z analýzy odv tví
Automobilový pr mysl v R zažívá boom. Výroba osobních i nákladních automobil v esku stále roste. Automobilkám se zvyšují zisky,
eské republice roste export. Ješt p ed rokem se p itom mluvilo o
stagnaci odv tví. P edpov di se však zatím nenaplnily. Praha, 30. ervence2007 (iHNed.cz) Tuzemské automobilky zvýšily v prvním pololetí letošního roku meziro
svou produkci
o 6,48 procenta (o 29 494 kus ) na 484 823 silni ních vozidel. P evážná v tšina nár stu výroby šla na export, na domácím trhu se prodej zvýšil jen o 0,39 procenta. Vývoz naproti tomu stoupl o 9,69 procenta. Uvedlo to Sdružení automobilového pr myslu (SAP). Nejv tší podíl na r stu výroby náleží mladoboleslavské Škod produkci meziro
tém
Auto, která zvedla
o 9 procent na 318 588 automobil . Kolínská automobilka
TPCA zvýšila výrobu o více než jedno procento na 161 164 voz . Celkov produkce osobních automobil o 6,23 procenta na tém Výrobci nákladních automobil nákla ák
zvedli meziro
stoupla
480 tisíc kus .
produkci o 75,65 procenta. Z 1 579
jich 1 109 šlo na export. Kop ivnická Tatra zvýšila výrobu o více než 85
procent na 1 187 voz
a let anská Avia o více než 50 procent na 378 nákladních
automobil . Tuzemská produkce autobus
vzrostla v prvním letošním pololetí meziro
18,1 procenta na 1 579 kus . Jejich vývoz se zvedl o tém
o
35 procent. Nejv tší výrobce
Irisbus (d íve Karosa) zvýšil výrobu o více než p tinu na 1 377 autobus . Da ilo se i jedinému tuzemskému producentovi motocykl , spole nosti Jawa. Ta svou výrobu více než zdvojnásobila na 731 kus a její export vzrostl o 210 procent.
21
¨
"Automobilový pr mysl je siln procyklický pr mysl, to znamená, že p i r stu ekonomiky vykazuje zisky a naopak. A ekonomika u nás i v Evrop roste nad o ekávání rychle, tím se také vysv tluje, pro jsou zisky automobilových výrobc nad o ekávání vysoké," uvedla pro iHNed.cz Markéta Šichta ová ze spole nosti Next Finance. Ve sv
je situace smíšená. Více i mén optimistický vývoj v prvním pololetí 2007
hlásí automobilky jako Volkswagen, Audi, Mitsubishi nebo Toyota. V útlumu se dlouhodob nacházejí nap íklad zna ky Chrysler nebo Renault.
zdroj: SAP Pozn.: Skokový nár st v roce 2005 je zp soben zahájením výroby kolínské automobilky TPCA
Další dostupné údaje jsou zejména ze Sdružení automobilového pr myslu (SAP), které z nich uvádíme na následujících stranách.
22
¨
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na eském trhu - nákladní automobily (kat. N2 a N3)
Podíly tuzemských výrobc vozidel na eském trhu - nové nákladní automobily (kat. N2 a N3)
23
¨
Výrobci vozidel a nástaveb. . AGADOS, s.r.o., p ív sy a náv sy pro osobní a užitková vozidla 1. AVIA ASHOK LEYLAND MOTORS, s.r.o., nákladní automobily o celkové hmotnosti 6 - 9 t 2. EKOBUS, a.s., ekologické autobusy s plynovým pohonem 3. IVECO CZECH REPUBLIC, a.s., autobusy 4. KAROSERIA, a.s., nástavby na užitková vozidla 5. PANAV, a.s., p ív sy, náv sy, p epravníky, nástavby 6. SCHWARZMÜLLER s.r.o., p ípojná vozidla kat. O3 a O4, užitkové nástavby 7. SOR LIBCHAVY, s.r.o., autobusy st ední kategorie 8. TATRA, a.s., nákladní automobily s vyšší pr chodností, taha e 9. TOVÁRNA HASICÍ TECHNIKY - THT, s.r.o., hasicí automobily 10. TOYOTA PEUGEOT CITROËN AUTOMOBILE CZECH, s.r.o., osobní 11. NAVARA Novosedly a.s., výroba nástaveb na nákladní automobily
AUTOMOBILOVÝ PR MYSL v R Základní údaje a fakta (aktualizace za rok 2006) Dále uvedené údaje p edstavují pouze výb r dat z publikace vydané sekretariátem Sdružení AP v kv tnu 2007 pro pot eby lenské základny. Tento podklad navazuje na již íve zpracovaných dvanáct p ehled eského automobilového pr myslu, shrnující jeho souhrnné výsledky za roky 1993 až 2005. Vzhledem k tomu, že firmy zapojené do innosti Sdružení AP p edstavují nejvýznamn jší skupinu p sobící v oboru automobilového pr myslu (viz seznam firem), je takto zpracované výsledky možno považovat za souhrnné ukazatele dokumentující sou asný stav oboru */. -----------------------------------*/ Údaje za r. 2006 byly získány ješt od dalších 25 firem autopr myslu, nezapojených do innosti Sdružení AP. Po zpracování relevantních základních ukazatel je možno konstatovat, že firmy Sdružení AP tvo í 85 - 90 % automobilového pr myslu jako oboru.
24
¨
Celková Objem produkce 1997: v roce 1998: v roce 1999: v roce 2000: v roce 2001: v roce 2002: v roce 2003: v roce 2004: v roce 2005: v roce 2006:
produkce v roce
Index: 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 Objem produkce na 1 zam stnance v roce 1998: v roce 1999: v roce 2000: v roce 2001: v roce 2002: v roce 2003: v roce 2004: v roce 2005: v roce 2006: Index: 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999
159 663,3 mil. K 186 778,0 mil. K 219 302,4 mil. K 272 900,9 mil. K 304 800,2 mil. K 326 452,5 mil. K 348 403,8 mil. K 385 550,9 mil. K 458 963,5 mil. 560 541,6 mil. K + 41,0 % + 17,0 % + 17,4 % + 24,4 % + 11,7 % + 7,1 % + 6,7 % + 10,7 % + 19,0 % + 22,1 %
v roce 1997:
1 780,5 tis. K 2 112,5 tis. K 2 574,1 tis. K 3 059,7 tis. K 3 310,0 tis. K 3 305,7 tis. K 3 421,1 tis. K 3 667,4 tis. K 3 998,2 tis. K 4 751,8 tis. K + 26,8 % + 18,6 % + 21,8 % + 18,9 % 25
¨
2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005
+ 8,2 % - 0,1 % + 3,5 % + 7,2 % + 9,0 % + 18,8 %
Celková pr myslová výroba R (vyjád ená tržbami podnik nad 20 zam stnanc ) v roce 2006 inila 2 829 756,0 mil. K . Automobilový pr mysl se na této hodnot podílel 19,81 %. Vývoj podílu automobilového pr myslu (firem Sdružení AP) na celkové pr myslové produkci a exportu R zachycují následující diagramy:
PR MYSLOVÁ PRODUKCE
26
¨
EXPORT
Z diagramu jasn vyplývá, že podíl firem Sdružení automobilového pr myslu od roku 1994 každoro rostl. V roce 2004 tento podíl nepatrn poklesl vlivem vyššího r stu v ostatních odv tvích pr myslu, v roce 2005 se ale vrátil op t k r stu a dosáhl rekordní hodnoty 19,81 %. Produkce a export firem Sdružení AP má vysoce kladný dopad na zahrani obchodní bilanci státu (viz dále).
Po ty
zam stnanc
Finální výrobci vozidel
31 942 osob
Výrobci díl (dodavatelé)
85 157 osob
Ostatní firmy Sdružení AP CELKEM k 31.12.2006: pr
rný po et zam stnanc na 1 firmu:
864 osob 117 963 osob 792 osob 27
¨
Údaje korespondují s postavením jednotlivých výrobních skupin, a to jak z hlediska výroby, tak i odbytu. Pokra ující trend rozvoje výroby p íslušenství s sebou p ináší i r st pracovních íležitostí v této kategorii výrobc . Ve svých d sledcích se tato skute nost odráží i na r stu po tu pracovník v této oblasti. Nemalý vliv na to mají r zné formy investi ních pobídek, které vedou k zájmu investor o eské prost edí a v neposlední ad se zde promítá i rostoucí po et firem vyráb jících díly, které se staly leny Sdružení AP. Je tedy možné konstatovat, že na celkový po et pracovník Sdružení AP má vliv nejen rozvojový a restrukturaliza ní proces v rámci jednotlivých firem, ale i zm ny lenské základny Sdružení AP.
Základní
rozd lení
skupina vlastník základní majetek
vlastník
firem
(v mil. K )
Investi ní fondy a spole nosti (IPF)
( v %)
0,0
0,0
Držitelé investi ních kupón
(DIK)
128,4
0,2
Fond národního majetku
(FNM)
0,0
0,0
(ZP)
52 436,0
74,2
(OST)
18 066,2
25,6
Zahrani ní partner Ostatní *) CELKEM:
70 630,6 100,0
*) Zde jsou zahrnuty pouze subjekty s eským kapitálem (vlastníky) , mimo IPF a DIK. Z tabulky je jasn vid t, že eský automobilový pr mysl má vytvo enu stabilní vlastnickou strukturu s dominující pozicí dvou hlavních skupin majitel - firmy se zahrani ní ú astí a firmy s kapitálem eským. Další t i skupiny vlastník (IPF, DIK a FNM) se v automobilovém pr myslu již tém nevyskytují, protože jejich podíl v souhrnu dosáhl jen mizivých 0,2 % vlastnické struktury.
28
¨
Porovnání
dalších
idaná hodnota v roce 1998: v roce 1999: v roce 2000: v roce 2001: v roce 2002: v roce 2003: v roce 2004: v roce 2005: v roce 2006:
vybraných v roce 1997:
Index: 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 Pr rná mzda na 1 zam stnance v roce 1998: v roce 1999: v roce 2000: v roce 2001: v roce 2002: v roce 2003: v roce 2004: v roce 2005: v roce 2006: Index: 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999
ukazatel 33 250,1 mil. K 39 805,0 mil. K 44 239,2 mil. K 49 695,9 mil. K 56 618,4 mil. K 61 759,8 mil. K 71 734,7 mil. K 82 011,9 mil. K 89 369,5 mil. K 95 393,0 mil. K + 40,6 % + 19,7 % + 11,1 % + 12,3 % + 13,9 % + 9,1 % +16,1 % + 14,3 % + 9,0 % + 6,7 %
v roce 1997:
12 102 K 13 371 K 14 822 K 16 050 K 16 711 K 17 505 K 18 627 K 20 046 K 21 183 K 22 356 K + 16,0 % + 10,5 % + 10,9 % + 8,3 % 29
¨
2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005
+ 4,1 % + 4,7 % + 6,7 % + 5,9 % + 5,7 % + 5,5 %
Objem tuzemského prodeje (jen položky autopr myslu) 1997: v roce 1998: v roce 1999: v roce 2000: v roce 2001: v roce 2002: v roce 2003: v roce 2004: v roce 2005: v roce 2006:
v roce
Index: 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 Objem exportu (jen položky autopr myslu) v roce 1998: v roce 1999: v roce 2000: v roce 2001: v roce 2002: v roce 2003: v roce 2004: v roce 2005:
73 073,6 mil. K 57 909,1 mil. K 56 572,1 mil. K 72 212,0 mil. K 81 980,4 mil. K 75 830,8 mil. K 72 682,4 mil. K 66 882,8 mil. K 78 617,1 mil. K 91 942,1 mil. K + 27,1 % - 20,7 % - 2,3 % + 27,6 % + 13,5 % - 7,5 % - 4,1 % - 7,9 % + 17,5 % + 16,9 %
v roce 1997:
90 338,0 mil. K 116 062,5 mil. K 148 742,4 mil. K 187 880,2 mil. K 215 406,8 mil. K 232 576,6 mil. K 246 495,7 mil. K 306 586,6 mil. K 341 141,0 mil. K 30
¨
v roce 2006: Index: 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005
Zahrani obchodní bilance automobilového pr myslu (vývoz - dovoz */) v roce 1997: v roce 1998: v roce 1999: v roce 2000: v roce 2001: v roce 2002: v roce 2003: v roce 2004: v roce 2005: v roce 2006: Index: 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005
399 324,9 mil. K + 75,8 % + 28,5 % + 28,2 % + 26,3 % + 14,7 % + 8,0 % + 6,0 % + 24,4 % + 11,3 % + 17,1 %
. + 18 949 mil. K + 35 521 mil. K + 45 032 mil. K + 74 936 mil. K + 80 157 mil. K + 80 403 mil. K + 84 006 mil. K + 105 364 mil. K + 83 626 mil. K + 88 708 mil. K + 516,3 % + 87,3 % + 26,8 % + 66,4 % + 7,0 % + 0,3 % + 4,5 % + 25,4 % - 20,6 % + 6,1 %
*/ Do celkové hodnoty dovoz jsou zapo teny nejen veškeré dovozy pro výrobní pot ebu a dovozy investi ního charakteru p ímo firmami automobilového pr myslu, ale "navíc" i všechny dovozy nových a ojetých vozidel do R . 31
¨
Pokud „o istíme“ dosaženou obchodní bilanci o dovozy vozidel (ty na rozdíl od dovoz pro výrobní spot ebu a dovoz investic mají na obchodní bilanci jednozna pouze negativní vliv), vychází isté saldo obchodní bilance vypo tené pouze za automobilový pr mysl (firmy Sdružení AP) trvale rostoucí a vysoce kladné - dosahuje hodnoty tém 197 miliard K .
Z následujícího grafu je patrné, že zejména pom r mezi r stem mezd a r stem p idané hodnoty je v pr ru pozitivn nastaven a dochází k jeho postupné stabilizaci na optimální úrove .
32
¨
Každoro se potvrzuje, že eský automobilový pr mysl jako celek, tedy výrobci vozidel a dodavatelský sektor, je v sou asné dob z ejm nejvýznamn jším výrobním oborem nejen v rámci domácího pr myslu, ale celé eské ekonomiky. Možno tedy opakovan konstatovat, stejn jako v n kolika uplynulých letech, že pozice automobilového pr myslu v R a s tím i související pozice jednotlivých firem Sdružení automobilového pr myslu je národohospodá sky d ležitá a v ad charakteristik též ukázková. I tento moment z ejm isp l ke vstupu dalších zahrani ních investor do eské republiky. Tuto charakteristiku r stu automobilového pr myslu nelze však pln aplikovat na oce ovanou spole nost, která se zam uje na úzký segment trhu specielních nástaveb pro nákladní automobily pro p epravu hmot a surovin a odpad . Z pohledu celkového objemu produkce firmy NAVARA se jedná o jeho malý podíl na trhu 0,04 %.
Stru ný popis vývoje ekonomiky R z makroekonomického pohledu eská ekonomika navázala v roce 2005 na pozitivní tendence p edchozího roku. Její vývoj probíhal za p ízniv jších podmínek po vstupu R do EU a po oživení evropské ekonomiky. Dosažený r st byl tak v R v roce 2004 o 2,1 procentního bodu vyšší než v pr ru za EU 25 a také o 2,1 p.b. vyšší ve srovnání s pr rem za EU-15, ale o 1 procentní bod nižší než v pr ru za nové lenské zem (EU 10). Mezi dalšími charakteristikami makroekonomického vývoje R v roce 2005 je podstatné uvést dosažené aktivní saldo zahrani ního obchodu 61,4 mld. K , mírný infla ní pokles, posilování kurzu koruny, dlouhodob nar stající hlubokou státní finan ní nerovnováhu, vysokou míru nezam stnanosti, ale i r st životní úrovn p i dalším zvýšení její diferenciace, posunem ke znak m informa ní spole nosti a pokra ující nízkou intenzitou v decko-technického pokroku. Nutno si však uv domit, že zahrani ní obchod díky orientaci na automobilový pr mysl se podílel na tvorb HDP 5,3 p.b.. Meziro ní index pr myslové produkce v lednu 2008 byl 109,3 %, po o išt ní od sezónních vliv inil index 108,4 %. K r stu pr myslové produkce (tabulka . 5) nejvíce isp la výroba elektrických a optických p ístroj a za ízení (p ísp vek k r stu pr myslu celkem 3,2 procentního bodu, r st odv tví o 25,0 %), výroba dopravních prost edk a za ízení (p ísp vek 2,6 p.b., r st o 11,5 %) a opravy stroj a za ízení (p ísp vek 1,1 p.b., st o 17,2 %). Pr myslová produkce naopak poklesla v odv tvích výroba textilií, textilních a od vních výrobk (p ísp vek –0,1 p.b., pokles o 5,3 %) a zpracování d eva, výroba d eva ských výrobk (p ísp vek –0,02 p.b., pokles o 1,8 %). V lednu 2008 se zvýšila produkce ve všech hlavních pr myslových seskupeních: výroba pro dlouhodobou spot ebu (o 47,4 %), pro investice (o 12,5 %), pro mezispot ebu (o 6,8 %), výroba energií (o 2,8 %) a pro krátkodobou spot ebu (o 2,4 %). Tržby z pr myslové innosti ve stálých cenách (rok 2000) se meziro zvýšily o 8,5 % (v b žných cenách o 8,8 %), po o išt ní od sezónních vliv vzrostly tržby o 8,0 %. K stu tržeb z pr myslové innosti nejvíce p isp la výroba elektrických a optických 33
¨
ístroj a za ízení (p ísp vek k r stu pr myslu celkem 2,9 procentního bodu, r st odv tví o 18,5 %), výroba dopravních prost edk a za ízení (p ísp vek 2,6 p.b., r st o 11,4 %) a výroba a opravy stroj a za ízení (p ísp vek 1,3 p.b., r st o 17,2 %). Tržby z pr myslové innosti poklesly v odv tvích výroba a rozvod elekt iny, plynu a vody (p ísp vek -0,3 p.b., pokles o 4,0 %), výroba textilií, textilních a od vních výrobk (p ísp vek -0,1 p.b., pokles o 5,0 %) a zpracování d eva, výroba d eva ských výrobk (p ísp vek -0,03 p.b., pokles o 1,8 %). Tržby z p ímého vývozu pr myslových podnik se zvýšily reáln o 10,3 %, v b žných cenách o 5,7 %. Jejich podíl na celkových tržbách pr myslových podnik (v b.c.) inil 48,9 %. Tržby z pr myslové innosti podnik pod zahrani ní kontrolou se reáln zvýšily o 8,4 % (v b žných cenách o 6,8 %). Jejich podíl na celkových tržbách (v b.c.) inil 59,3 %. Tržby z p ímého vývozu u t chto podnik reáln vzrostly o 8,1 % (v b.c. o 3,7 %). Jejich podíl na celkových tržbách t chto podnik (v b.c.) inil 75,5 %. Nové zakázky v pr myslových podnicích ve vybraných odv tvích uzav ené v únoru 2008 dosáhly hodnoty 162,7 mld. K v b.c., z toho ze zahrani í 104,3 mld. K . Meziro ní index nových zakázek celkem inil 104,4 %, z toho u nových zakázek ze zahrani í 98,6 %. Nové zakázky ze zahrani í nejvíce rostly v odv tvích: výroba rádiových, televizních a spojových za ízení a p ístroj (p ísp vek k r stu 2,8 procentního bodu, r st o 43,4 %), opravy stroj a za ízení (p ísp vek 1,5 p.b., r st o 11,3 %) a výroba elektrických stroj a za ízení (p ísp vek 1,5 p.b., r st o 15,5 %). Nové zakázky ze zahrani í poklesly v odv tvích výroba motorových vozidel (p ísp vek –2,4 p.b., pokles o 7,5 %), výroba kancelá ských stroj a po íta (p ísp vek –2,1 p.b., pokles o 39,2 %) a výroba základních kov a hutních výrobk (p ísp vek –1,2 p.b., pokles o 13,8 %). Meziro se ceny pr myslových výrobc v 1. tvrtletí zvýšily o 5,6 % (ve 4. tvrtletí 2007 o 5,0 %). Nejvíce stouply ceny v odv tvích koksu a rafinérských ropných výrobk o 28,8 %, uhlí, lignitu rašeliny, ropy o 18,9 %, potraviná ských výrobk o 11,0 % a elekt iny, plynu a vody o 9,4 %. Ceny klesly meziro v odv tvích dopravních prost edk o 3,7 % a pryžových a plastových výrobk o 2,0 %, upraveného d eva a ev ných výrobk o 1,9 % (poprvé od 4. tvrtletí roku 2001) a textilií, textilních a od vních výrobk o 0,4 %.
34
¨
Odhad vývoje vybraných makroekonomických ukazatel (meziro ní indexy v %) Odhad MPSV - b ezen 2008 20074) 2008 2009 HDP v b žných cenách 110,1 108,7 108,0 HDP ve stálých cenách (2000) 106,5 104,7 105,0 1) Míra inflace 2,8 6,7 3,1 2) Objem mezd a plat 108,3 108,6 107,0 3) Pr rná mzda za národní hospodá ství 107,3 107,6 106,5 Poznámky pod arou 1)nár st v %; odhad vychází z aktuáln dostupných pouze hrubých p edstav o termínech a rozsahu zbývajících deregulací cen a da ových úprav 2)mzdy a platy v pojetí statistiky národních ú 3)pr rná mzda vykazovaná SÚ za podnikatelské subjekty s 20 a více zam stnanci (v pen žnictví a pojiš ovnictví bez ohledu na po et zam stnanc ) a organizace nepodnikatelské sféry 4) (p edb žná) skute nost
Z d vod ekonomické reformy a nár st cen surovin a energií, se o ekává v roce 2008 pokles HDP a nár st inflace. O ekává se, že tyto ukazatele budou z dlouhodobého hlediska konvergovat k pr rným ukazatel m EÚ12 a EÚ27.
Pro ocen ní podniku je výchozím krokem vymezení trhu, který je p íslušný pro oce ovaný podnik, protože hospodá ské výsledky a perspektivy p edm tné 35
¨
spole nosti jsou ovliv ovány situací v odv tví, ve kterém podniká. Vymezení relevantního trhu a predikce jeho vývoje je také základem pro odhad budoucího tempa stu tržeb oce ované spole nosti. Z hlediska geografického jsme relevantní trh vymezili územím celé eské republiky, jelikož podmínky sout že na t chto trzích jsou uvnit R v podstat homogenní. Z hlediska kvantitativního jsme vymezili relevantní trh zboží v b žných cenách v automobilovém pr myslu.
R jako velikost tržeb za prodej
Údaje o velikosti tržeb za prodej zboží v automobilovém pr myslu jsme p evzali ze statistik Sdružení automobilového pr myslu. 1.2.4.2.
Plán na období 2008 - 2015
Na základ výsledk hospoda ení p edchozích rok byl sestaven plán výnos a náklad oce ované spole nosti. Reálnost sestaveného plánu byla konzultována s vedením spole nosti. Byly dodrženy r stové faktory tvorby plánu. P idaná hodnota v letech 2008 až 2015 roste o CAGR 2,2 %. Do plánu se promítá rychlejší r st materiálových náklad , zejména r st cen energií a surovin, náklad na opravy a údržbu, služby a mzdových náklad a rozb h nové výroby v letech 2008 a 2009. Provozní HV po poklesu do roku 2009 a rozb hu nové výroby v roce 2010 v dalších letech roste o 4,0 až 4,5 %. st jednotlivých složek plánu je v p íloze posudku.
36
¨
1. 2. 5. Finan ní analýza spole nosti Finan ní analýza poskytuje informace o finan ním zdraví spole nosti, tj. v jakém stavu se nachází k okamžiku ocen ní a jaký vývoj lze o ekávat do budoucna. V kontextu s dalšími informacemi pak finan ní analýza slouží jako jedno z východisek pro posouzení rizika spole nosti (zvlášt pak provozního a finan ního) a k tvorb i posouzení reálnosti finan ního plánu. Z finan ní analýzy se také vychází p i ur ování hodnoty spole nosti metodou tržního srovnání. V posudku byla provedena historická finan ní analýza spole nosti za období let 2004 – 2007 a finan ní analýza plánu za období 2008 – 2015.
37
¨
1.2.5.1. Dlouhodobý tržní potenciál
Vývoj HDP a pr
rné míry inflace v letech 2000 - 2006
Tab. . 6.6. – 1 HDP v b žných cenách, míra inflace ve spot ebitelských cenách a HDP ve stálých cenách. HDP R Tempo Míra HDP Rok HDP v nominální stu b.c. inflace R kupních st HDP HDP s.c. cenách EU25 z b.c. EU25 2000 2001
9 093 851 9 457 595
2002 2003
9 811 288 9 950 922
2004 2005
10 421 644 10 798 352
2006 2007
11 246 720 11 865 289
Zdroje
4,0%
2 189 200 2 352 200
3,7% 1,4% 4,7% 3,6% 4,0% 5,5%
2 464 400 2 577 100 2 781 100 2 970 300 3 204 100 3 527 714
7,4% 4,8% 4,6% 7,9% 6,8% 7,9% 10,1%
103,9 104,7 101,8 100,1 102,8 101,9 102,5 102,8
3,6% 2,5% 1,9% 3,6% 4,2% 6,1% 6,4% 6,5%
SÚ, MF R predice – b ezen 2008 a Eurostat
eská ekonomika navázala v roce 2007 na pozitivní tendence p edchozího roku. Její vývoj probíhal za p ízniv jších podmínek po vstupu R do EU a po oživení evropské ekonomiky. 38
¨
Dosažený r st v b.c. byl tak v R v roce 2007 o 4,6 procentního bodu vyšší než v pr ru za EU 25 a také o 1 p.b. ve stálých cenách. ( Zdroj Eurostat).
Mezi dalšími charakteristikami makroekonomického vývoje R v roce 2007 je podstatné uvést dosažené aktivní saldo zahrani ního obchodu a posilování kurzu koruny, dlouhodob nar stající hlubokou státní finan ní nerovnováhu, vysokou míru nezam stnanosti, ale i r st životní úrovn p i dalším zvýšení její diferenciace, posunem ke znak m informa ní spole nosti a pokra ující nízkou intenzitou v decko-technického pokroku. Nutno si však uv domit, že zahrani ní obchod díky orientaci na automobilový pr mysl se v roce 2005 podílel na tvorb HDP 5,3 p.b. a tento trend pokra oval i v roce 2006 a 2007. Prognóza vývoje HDP a inflace
Vývoj HDP a Inflace Inflace -predikce OECD a NB HDP reáln v mild. K v b.c. HDP v b.c. HDP - predikce OECD a NB Deflátor HDP- predikce
2004
2,8
2005
1,9
2006
2,5
2814,80 2987,70 3231,60
Predikce Inflace -EU12 predikce OECD Predikce HDP -EU12 predikce OECD Skute nost a predikce Eurostat EU12 v b.c. Skute nost a predikce Eurostat EU27 v b.c.
2007
2,8
3557,70
6,14
8,16
10,09
4,50 4,50
6,40 -0,20
6,40 1,70
6,50 3,40
2,00 2,10 3,32 4,35
2,00 1,90 3,21 3,70
2,00 2,70 3,89 4,91
2,00 2,50 4,49 5,53
Predikce vývoje HDP a Inflace Inflace -predikce OECD a NB HDP reáln v mild. K v b.c. HDP v b.c. HDP - predikce OECD a NB Deflátor HDP- predikce
2008 3,50
2009 3,00
2010 3,00
2011 2012 2,50 2,50
2013 2,50
2014 2,50
2015 2016 2,50 2,00
8,10 4,60 3,50
6,60 3,60 3,00
6,60 3,60 3,00
5,30 2,80 2,50
5,30 2,80 2,50
5,30 2,80 2,50
5,30 2,80 2,50
5,30 2,80 2,50
4,80 2,80 2,00
Predikce Inflace -EU12 predikce OECD Predikce HDP -EU12 predikce OECD Skute nost a predikce Eurostat EU12 v b.c. Skute nost a predikce Eurostat EU27 v b.c. Vliv deflátoru jsme odhadli pro zjednodušení na úrovni hodntoy inflace.
2,00 2,40
2,00 2,40
2,00 2,40
2,00 2,40
2,00 2,40
2,00 2,40
2,00 2,40
2,00 2,40
2,00 2,40
3,94
3,79
4,00
4,00
4,00
4,00
4,00
4,00
4,00
4,43
4,25
4,50
4,50
4,50
4,50
4,50
4,50
4,50
Pro odhad prognózy vývoje HDP a inflace jsme použili dlouhodobou predikci OECD, kde se dlouhodob p edpokládá dlouhodobá konvergence ekonomik jednotlivých stát a postupné vyrovnávání životní úrovn v jednotlivých zemí EÚ. 39
¨
Dle analýzy postavení spole nosti na trhu by si m la spole nost vzhledem ke své strategii a jménu udržet své postavení v odv tví i dlouhodob . Její podíl na produkci automobilového pr myslu je velice malý 0,04 %. Obecn platí, že v dlouhodobé perspektiv se tempo r stu v tšiny firem bude pravd podobn blížit tempu r stu celého národního hospodá ství (cca 5,3 %, tj. dlouhodob udržitelný r st HDP po roce 2010). Vzhledem k velikosti spole nosti a jejímu postavení na trhu cca 0,04 % a k tempu r stu odv tví automobilového pr myslu, který se významn podílí na tvorb HDP zejména produkcí nových osobních automobil , odhadujeme dlouhodob udržitelný tržní potenciál spole nosti (pro období po roce 2015) na 4,3 % nominálního r stu ro b.c., tj. cca 0,5 p.b. pod úrovní makroekonomického potenciálu národního hospodá ství ( HDP = 4,8% b.c.).
Altman v koeficient Z = 1,2 X1 + 1,4 X2 + 3,3 X3 + 0,6 X4 + 1,0 X5
40
¨
Výnosnost vlastního kapitálu Ukazatel Rentabilita vl. kapitálu (ROE) Úroková míra stát. obligací
Ukazatel Rentabilita vl. kapitálu (ROE) Úroková míra stát. obligací
2004 -1% 4,60%
2011 10% 4,60%
2005
2006
2007
2008
2009
2010
15% 4,60%
3% 4,60%
9% 4,60%
11% 4,60%
10% 4,60%
9% 4,60%
2012
2013
2014
2015
9% 4,60%
9% 3,60%
9% 3,60%
8% 3,60%
Analýza tržního potenciálu spole nosti shrnuje p edchozí záv ry z jednotlivých díl ích analýz. Její výstupy použijeme pro sestavení finan ního plánu použitého pro ocen ní spole nosti na základ odhadnutého nominálního tempa r stu tržeb spole nosti pro období rok 2008 až 2015 a pro období druhé fáze. Na základ prostudování a vyhodnocení jednotlivých ukazatel finan ní analýzy, které jsou v p íloze . 4 posudku, a to provedené jak z historických, tak i plánovaných dat finan ního a hospodá ského plánu, jsme dosp li k záv ru, že spole nost má své místo na trhu automobilového pr myslu a jsou reálné p edpoklady, že si své postavení na trhu je schopna udržet. To vytvá í základní p edpoklad pro dlouhodobou existenci spole nosti.
41
¨
1.3 . POSUDEK 1.3.1. Metodologie ocen ní Vzhledem k tomu, že podnik nemá žádnou objektivn danou hodnotu, neexistuje ani jediné správné ocen ní, které by bylo použitelné pro všechny ú ely. Z pom rn širokého okruhu metod ur ených k ocen ní podniku je t eba volit. P edevším na základ ú elu ocen ní, ale také rozsahu dat (d ležitých pro ocen ní), která má oce ovatel k dispozici. Je t eba brát také v úvahu, jedná-li se o ocen ní podniku jako celku, majoritního podílu, minoritního podílu, podílu registrovaného na ve ejném trhu, ichází-li v úvahu efekt synergie apod. Základní metody ur ené pro ocen ní podniku lze strukturovat takto: 1. Metody založené na analýze majetku a závazk a) ú etní hodnota, b) likvida ní hodnota, c) substan ní hodnota. 2. Metody založené na analýze trhu a) tržní kapitalizace, b) srovnání s podobnými podniky, jejichž hodnota je známa, c) srovnání s transakcemi s podobnými podniky, jejichž cena je známa. 3. Metody založené na analýze budoucích výnos a) metody diskontovaných pen žních tok , b) metody kapitalizovaných istých výnos , c) kombinované výnosové metody.
1.3.1.1. Majetkové metody i tomto p ístupu je ur itým zp sobem ocen na každá majetková složka. Odpo teme-li závazky spole nosti, dostaneme hodnotu vlastního kapitálu. K ocen ní používáme bu ú etní ceny, likvida ní ceny nebo ceny reproduk ní. etní hodnota Vycházíme zde z bilance spole nosti. Hodnota vlastního kapitálu je potom rozdíl mezi etní hodnotou celkových aktiv a ú etními hodnotami cizích zdroj a ostatních pasiv.
42
¨
Likvida ní hodnota Je suma pen z, kterou lze získat prodejem jednotlivých majetkových složek podniku. Podnik je zde nahlížen pouze jako ur itý soubor jednotlivých položek majetku a závazk . Tato hodnota tvo í dolní hranici hodnoty podniku. Substan ní hodnota Základem pro ur ení substan ní hodnoty jsou náklady na znovu po ízení jednotlivých složek majetku. Ve v tšin p ípad se tedy snažíme zjistit reproduk ní hodnoty jednotlivých aktiv snížené o pat né opot ebení. Úplná substan ní hodnota tvo í horní hranici hodnoty podniku. 1.3.1.2. Tržní metody Tržní cena akcie (tržní kapitalizace) Vypovídací schopnost závisí na likvidit titulu obchodovaného na ve ejných trzích. V praxi se vychází z pr rné ceny akcie za ur ité období, aby se vylou ila cenová volatilita. Srovnání s podobnými podniky, jejichž hodnota je známa i tomto p ístupu srovnáváme oce ovaný podnik s podniky, které jsou k ur itému datu již n jakým zp sobem ocen ny. Pro srovnání vybíráme podniky, které jsou obchodovány na ve ejných trzích. Je t eba si uv domit, že tímto zp sobem jsou ocen ny pouze jednotlivé akcie (menšinové podíly). D ležitým bodem u této metody je volba násobitel . Jejich smyslem je zohlednit rozdíly mezi absolutní velikostí vybraných ukazatel oce ovaného podniku a porovnávaných firem. Variantou je odvození hodnoty podniku z údaj o podnicích uvád ných na burzu. Srovnání s podobnými transakcemi, jejichž cena je známa Odlišnost od p edchozí metody je p edevším v tom, že nyní m žeme získat p ímo hodnotu podniku jako celku (hodnotu vlastního kapitálu spole nosti). Zde po ítáme násobitele pro hodnotu podniku jako celku na základ skute zaplacené ceny za srovnatelné podniky. Variantou m že být srovnání s cenou navrhovanou v povinných nabídkách p evzetí.
43
¨
1.3.1.3. Výnosové metody Metody diskontovaných pen žních tok Metody diskontovaných pen žních tok (DCF) jsou velmi rozší ené v praxi, zejména v anglosaských zemích. Ovšem i v eské praxi získávají na významu. S pravd podobným postupným p ibližováním stavu eského podnikového sektoru k situaci b žné ve vysp lých ekonomikách lze p edpokládat další r st jejich významu. Spole ným znakem výnosových metod je odvozování hodnoty podniku ze sou asné hodnoty budoucích užitk (p íjm ). Model DCF s využitím FCFF (DCF entity) U tohoto modelu je pen žní tok, s kterým pracujeme, ur en jak vlastník m (podílník m, spole ník m, akcioná m), tak v itel m (cizím investor m). Diskontní míru tedy stanovujeme tak, aby odrážela náklady na celkový kapitál (vlastní i cizí). Výsledkem je ocen ní podniku jako celku, nikoli jen vlastního kapitálu. Pot ebujeme-li znát hodnotu vlastního kapitálu, je t eba od výsledné hodnoty ode íst hodnotu úro ených cizích zdroj ke dni ocen ní. Protože u nás prochází podniková sféra procesem transformace, jeví se výhodn jší použít práv tento model. V m nících se podmínkách podnikové sféry je výhodn jší pracovat s pen žním tokem pro podílníky a v itele a také s pr rnými náklady na kapitál. Model DCF s využitím FCFE (DCF equity) Tento model pracuje s pen žními toky pro vlastníky. Výsledkem výpo tu v tomto ípad je hodnota vlastního jm ní. Tento pen žní tok je spojen s vyšším rizikem než tomu bylo u modelu p edchozího. To se musí odrazit v použité diskontní mí e. Používáme náklady na vlastní kapitál. Modely založené na FCFE se doporu uje používat tehdy, jestliže se jedná o podniky s ustálenou finan ní pákou (stabilizovanou strukturou financování), nap . pro finan ní instituce. Dividendové diskontní modely Dividendové diskontní modely (DDM) pat í ve vysp lých tržních ekonomikách k model m, které jsou v podnikové hospodá ské praxi hojn využívané. Výpo et tržní hodnoty vlastního jm ní je založen na výnosu akcioná e ve tvaru dividendy a kapitálových zisk . Tedy: dividendové diskontní modely berou v úvahu jak dividendu, tak eventuální prodejní cenu akcie v dalším období. Tento model je vhodný zejména pro podniky, které se vyzna ují ustálenou mírou r stu a požadovaná výnosová míra pro akcioná e je v tší než o ekávaná r stová míra dividend.
44
¨
Modely založené na EVA Tento model pracuje s ukazatelem E VA ( Ec o n o mi c Val u e Add ed ), t e dy s ekonomickou p idanou hodnotou. Ukazatel EVA vychází z klasického porovnávání náklad na kapitál a o ekávané výnosnosti podniku. Bohatství podniku roste, jestliže efekt jím dosažený p evyšuje tzv. náklady ušlé p íležitosti. Metody kapitalizovaných istých výnos Tyto metody jsou využívané hojn hlavn v n mecky mluvící Evrop . Jako d vod používání tohoto p ístupu je uvád na námitka, že reálné období pro plánování pen žních tok st ží p esáhne 3 - 7 let. P edpokládaná chyba je podle n kterých názor v tší než když použijeme metodu DCF. P ístup se opírá více než metoda DCF o minulé výsledky. Východiskem jsou rozvahy a výsledovky za posledních 3 - 5 let. asová ada minulých hospodá ských výsledk se upravuje na srovnatelnou reálnou úrove . Východisko metody, isté výnosy, lze tedy chápat jako upravený hospodá ský výsledek po daních a po odpo tu placených úrok . ada srovnatelných hospodá ských výsledk je základem pro výpo et tzv. odnímatelného istého výnosu. Kombinované výnosové metody Jedná se o metody, které se snaží o kombinované ocen ní majetkové a výnosové. Metoda st ední hodnoty Máme-li propo tenou výnosovou (V) a substan ní (S) hodnotu, vypo teme hodnotu podniku (H) jako pr r. V r zných odv tvích má však substan ní hodnota r zný význam. Proto je n kdy lepší namísto prostého pr ru použít pr r vážený. Metoda kapitalizovaných mimo ádných istých výnos Hodnota podniku se zde skládá z hodnoty substance (substan ní hodnota) a hodnoty „firmy" (kapitalizované mimo ádné isté výnosy). Hodnota „firmy" je v tomto ípad chápána jako rozdíl mezi výnosovou hodnotou a substan ní hodnotou. Jde vlastn jen o jiné ozna ení pojmu goodwill.
45
¨
1.3.2. Vlastní ocen ní
edm tem ocen ní je istý obchodní majetek spole nosti V kapitole 1.3.2. znalec vybírá vhodnou metodu pro ocen ní p edm tu. V kapitolách 1.3.3. a 1.3.4. pak stanovuje na základ vybraných metod kone nou hodnotu p edm tu ocen ní. 1.3.2.1. Použité p ístupy a metody ocen ní – volba metody Na základ výsledk analýzy odv tví a vnit ního potenciálu oce ované spole nosti jsme dosp li k záv ru, že spole nost je schopna dlouhodobé existence, a proto je možné spole nost ocenit n kterou z výnosových metod. Jako základní p ístup pro ocen ní spole nosti byl ze široké škály p ístup zvolen ístup výnosový (konkrétn metoda FCFF- Free Cash Flow to the Firm), nebo nejlépe odpovídá charakteru spole nosti a ú elu ocen ní. Metoda DCF FCFF je základním oce ovacím p ístupem (z hlediska teoretického i praktického). M la by být využita vždy, kdy je možno s rozumnou vypovídací schopností sestavit finan ní plán a kdy se p edpokládá pokra ování innosti spole nosti do „nekone na" (p edpoklad „going concern"). Vychází z d kladné analýzy perspektiv trhu i spole nosti. Jistým limitujícím faktorem výnosové metody je zde zejména míra reálnosti použitých predikcí (finan ního plánu). Toto riziko jsme se snažili minimalizovat analýzou faktor , které mají na budoucí vývoj hospoda ení firmy vliv. Byl použit finan ní plán, který byl vytvo en na základ ve ejn dostupných informací i podklad poskytnutých managementem spole nosti. Pro výpo et metody DCF FCFF použijeme softwarový produkt EVALENT, který ze zadaných hodnot provede matematické výpo ty obecn platné pro danou metodu. Dále provedeme výpo et 2. fáze metodou založenou na tvorb diskontovaných volných pen žních tok vypo tených na základ perpetuity a zp esn né za použití itera ní metody, kterou vypo teme hodnotu podniku k datu 1.1. 2008. ístupy na základ analýzy trhu nebyly použity. Akcie spole nosti nejsou registrované na ve ejných trzích a tržní srovnání nemá v podmínkách eské ekonomiky vypovídací schopnost (spole nosti jsou v dob transformace vysoce individuální). Toto obecné tvrzení se týká konkrétn p edevším možnosti použití základního násobitele pro provedení tržního srovnání, tj. ukazatele P/E (P=cena akcie / E=zisk na akcii), protože zisky spole ností v období transformace kolísají.
46
¨
1.3.3. Ocen ní výnosovým p ístupem - metodou DCF - FCFF (entity) Obecný postup i ur ování hodnoty p edm tu metodou DCF (entity i equity) se vychází z edpokladu, že potenciální kupující by nezaplatil za p edm t více než je hodnota srovnatelného p edm tu schopného generovat stejné užitky p i stejné mí e rizika. Tato metoda p evádí užitky generované oce ovaným podnikem v budoucnosti na sou asnou hodnotu, tzn. že užitek získaný v budoucnosti má menší hodnotu než užitek o stejné nominální výši získaný k datu ocen ní (d vody jsou inflace a nenulové riziko obdržení budoucího užitku). Sou et t chto sou asných hodnot, budoucích užitk , je základem pro ur ení hodnoty podniku. Za reálná vyjád ení užitku se považují o ekávané odnímatelné pen žní toky z podniku (cash flow). Termín cash flow užívaný v teorii oce ování ovšem není ekvivalentní pojmu cash flow b žn užívanému v ú etnictví. P i oce ování pracujeme s tzv. volným cash flow, tzn. s pen žním tokem z innosti podniku, který mohou vlastníci nebo v itelé odnímat, aniž by byla narušena substance podniku. ekávaný odnímatelný volný cash flow je transformován na jeho sou asnou hodnotu prost ednictvím kalkulované úrokové míry (diskontní míry). V souladu s metodikou DCF- FCFF je t eba od vypo tené celkové hodnoty podniku pro vlastní investory (vlastníky) i cizí investory (v itele) - ode íst hodnotu úro ených závazk k datu ocen ní. Tak dosp jeme k isté hodnot podniku pro vlastníky hodnot vlastního kapitálu spole nosti. Vlastní výpo et Konkrétní íselné hodnoty je možno krok po kroku sledovat v p íloze . 6, 7 a 9. K dispozici jsme m li (mimo jiné) ú etní výkazy spole nosti k datu 31.12.2007. Vycházeli jsme také z finan ních predikcí pro období let 2008 - 2015, které jsou popsány výše v kapitole 8 - finan ní plán. Postupovali jsme standardní dvoufázovou metodou, kdy první fáze života spole nosti zahrnuje období od roku 2008 do konce roku 2015 (pro toto období známe finan ní plán) a druhá fáze života zahrnuje období od za átku roku 2016 do „nekone na" (po ítá se stabilizací).
47
¨
Principy a podstata výnosových metod oce ování použitých v Evalentu, tj. softwarovém produktu, který slouží pro výpo et jednotlivých hodnot ze zadaných dat. esný algoritmus je popsán v pracovním manuálu k programu a projektové dokumentaci software EVALENT, proto se zam íme v další ásti na metodický popis realizace výpo tu a na definování rozhodujících vstupních veli in. Charakteristickým rysem p ístupu k oce ování uplatn ném v programu je to, že primárn ur uje hodnotu aktiv, sloužících k hlavní výd le né (obvykle provozní) innosti firmy. Výsledkem tohoto ocen ní, v závislosti na použité metod , je tzv. provozní hodnota firmy, resp. provozní hodnota jejího vlastního kapitálu. Výsledná hodnota firmy se pak stanoví jako sou et provozní hodnoty firmy a ocen ní neprovozních aktiv, které tvo í jednak dlouhodobý finan ní majetek (bez dlouhodobého finan ního majetku provozn nutného), jednak dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, který není provozn nutný (nap . rekrea ní za ízení ap.). Provozní hodnota firmy se u t chto metod stanovuje jako sou et dvou, resp. t í složek. První složku tvo í sou et diskontovaných veli in (volného pen žního toku, ekonomické idané hodnoty, odnímatelného istého výnosu) za období, pro které byl zpracováván finan ní plán, a které se ozna uje jako tzv. první fáze (1. fáze). Druhá složka provozní hodnoty firmy závisí na tom, zda využijeme dvoufázovou nebo ífázovou metodu. Hodnota druhé i t etí fáze se pak stanovuje za období, pro které se již nezpracovává finan ní plán. P i uplatn ní dvoufázové metody p edstavuje základní ístup ke stanovení druhé fáze tzv. perpetuita. Vychází se zde z p edpokladu nep etržit pokra ujícího fungování oce ované firmy a perpetuita pak p edstavuje sou et diskontovaných veli in (volného pen žního toku, ekonomické p idané hodnoty, odnímatelného istého výnosu) k po átku druhé fáze. Tento sou et se ozna uje jako pokra ující hodnota. Vzhledem k tomu, že se ocen ní firmy vztahuje vždy k po átku plánovacího období, je t eba p evést tuto pokra ující hodnotu k okamžiku jejím diskontováním. P i užití základní metody pro stanovení hodnoty firmy, kterou je metoda volného pen žního toku pro vlastníky a v itele, lze užít ke stanovení hodnoty druhé fáze i n které další postupy, které blíže popisuje oddíl 5.1.1.1 pracovního manuálu. U t ífázové metody je hodnota firmy tvo ena sou tem hodnoty první, druhé a t etí fáze. Hodnota první fáze (tj. za období finan ního plánu) se stanoví stejn jako u dvoufázové metody. Druhou fázi pak tvo í období následující po období finan ního plánu, pro které uživatel ur uje jeho délku a odhaduje hodnoty relevantních veli in (volného pen žního toku, ekonomické p idané hodnoty, odnímatelného istého výnosu) v jednotlivých letech této fáze. Hodnota druhé fáze se pak stanoví jako sou et diskontovaných veli in za období této fáze, p epo tených k datu ocen ní (tj. k po átku první fáze). Pro stanovení hodnoty t etí fáze se užije op t perpetuita (p edpoklad nep etržit pokra ujícího fungování firmy od po átku t etí fáze do nekone na)1. Provozní hodnotu firmy tedy tvo í sou et hodnoty firmy za první a druhou fázi (u dvoufázové metody), resp. sou et hodnoty firmy za první, druhou a t etí fázi (t ífázová metoda).
1
T etí fáze u dvoufázové metody tedy p edstavuje analogii druhé fáze dvoufázové metody založené na perpetuit . 48
¨
Systém obsahuje dv modifikace metody diskontovaných pen žních tok , které se odlišují pojetím t chto pen žních tok . Metoda volného pen žního toku pro vlastníky a v itele (Free Cash Flow to the Firm) vychází z pen žního toku firmy financované pouze vlastním kapitálem (viz. p íloha Tab. IV.1) a reálná struktura financování se respektuje pomocí diskontní sazby. Výsledkem této metody je stanovení provozní hodnoty firmy. Výsledná hodnota firmy se stanoví jako sou et její provozní hodnoty a ocen ní neprovozních aktiv. Hodnota vlastního kapitálu se stanoví následn jako rozdíl hodnoty firmy a cizího kapitálu vyvolávajícího náklady (zpravidla ve form nákladových úrok ) na po átku plánovacího období. Jednotlivé modifikace této metody se odlišují zp sobem stanovení hodnoty druhé, resp. t etí fáze (hodnota 1. fáze je vždy stejná – viz. p íloha Tab. IV.2). V p ípad volby dvoufázové metody je možné hodnotu 2. fáze stanovit: pomocí perpetuity, tvo ené sou tem volného pen žního toku 2. fáze, diskontovaného k po átku této fáze (Tab. IV.2B), pomocí modelu založeného na faktorech tvorby hodnoty, za které se považují tempo r stu korigovaného provozního zisku po zdan ní a rentabilita istých investic (Tab. IV.2F). Metoda volného pen žního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity) vychází z istého pen žního toku pro vlastníky, zbývajícího po úhrad úrok a splátek cizího kapitálu, poskytnutého v iteli (p íloha, Tab. IV.3). Hodnota 2. fáze u dvoufázové metody se stanoví op t pomocí perpetuity. Tato metoda vede primárn ke stanovení provozní (resp. výsledné) hodnoty vlastního kapitálu, takže hodnota firmy se stanoví následn jako sou et zjišt né hodnoty vlastního kapitálu a cizího úro eného kapitálu na po átku plánovacího období. Stanovení hodnoty firmy itera ní metodou Metody stanovení hodnoty firmy, které vycházejí z vážených pr rných náklad kapitálu, mají ur itý nedostatek. Ten spo ívá v tom, že vážené pr rné náklady kapitálu se po ítají z ú etních hodnot vlastního kapitálu, p emž by se m ly po ítat z tržních hodnot tohoto kapitálu. Tyto tržní hodnoty však na po átku oce ování neznáme, nebo jsou až výsledkem výpo tu. Pokud se pak stanovené tržní ocen ní vlastního kapitálu výrazn ji liší od jeho ú etního ocen ní, je toto stanovené ocen ní zatíženo ur itou chybou. Ta je tím v tší, ím je v tší rozdíl stanoveného tržního ocen ní vlastního kapitálu a jeho ú etní hodnoty. K odstran ní, resp. ke zmírn ní tohoto nedostatku, m že p isp t itera ní metoda, která dospívá k výslednému ocen ní v ur itém po tu krok . Itera ní metoda za len ná do systému EVALENT navazuje na stanovení hodnoty firmy z volného pen žního toku pro vlastníky a v itele s hodnotou 2. fáze ur enou pomocí perpetuity. Použití itera ní metody je možné pouze p i výpo tu hodnoty podniku ke konci kalendá ního (da ového) roku.
49
¨
Metoda volného pen žního toku pro vlastníky a v itele Tvar volného pen žního toku Volný pen žní tok pro vlastníky a v itele (Free Cash Flow to the Firm) zobrazuje v íloze Tab. IV.1. Východiskem pro stanovení tohoto pen žního toku je korigovaný provozní hospodá ský výsledek p ed zdan ním, p evzatý z . 9 Tab. III.3, který je dále eba zdanit ( . 2). Jeho pouhé pronásobení da ovou sazbou však m že v n kterých ípadech vést k výsledk m odlišným od skute ných hodnot (vliv p itatelných a od itatelných položek, slevy na dani aj.). Proto má uživatel v . 4 možnost provést dodate né úpravy vypo teného korigovaného provozního zisku po zdan ní. Další složky volného pen žního toku pro vlastníky a v itele tvo í úpravy o nepen žní operace, zm ny pracovního kapitálu a zm ny provozn nutných stálých aktiv. Jednotlivé složky úprav o nepen žní operace se p ebírají z pen žních tok (metodika 1995, íloha, Tab. I.4). Zm ny istého pracovního kapitálu se zjiš ují z . 9 Tab. III.1 jako rozdíly hodnot na po átku a na konci jednotlivých let. Zm na provozn nutných stálých aktiv se ur uje op t jako rozdíl hodnot provozn nutných stálých aktiv (sou et . 13 a 14 v Tab. III.1) na konci a po átku každého roku, korigovaný o odpisy t chto aktiv. Volný pen žní tok stanovený v . 13 v p íloze Tab. IV.1 však nemusí sloužit jako základ pro ocen ní firmy, ale uživatel m že v . 14 zadat svoje hodnoty volného pen žního toku stanovené mimo systém, ze kterých pak vychází další propo ty hodnoty firmy. Volný pen žní tok užitý ke stanovení hodnoty firmy je pak obsažen v . 15 v p íloze Tab. IV.1. (Pokud není . 14 v n kterém roce vypln n, p ebírá se do . 15 p íslušná hodnota z . 13. Pokud je volný pen žní tok v . 14 zadán, má vždy p ednost p ed údajem vypo teným). Hodnota 1. fáze Hodnotu 1. fáze tvo í sou et diskontovaného volného pen žního toku za plánovací období. Platí tedy: H1
DPT1
kde H1 DPTi n
DPT2
... DPTn ,
(19)
hodnota 1. fáze, volný pen žní tok i-tého roku plánovacího období, diskontovaný k po átku tohoto období, délka plánovacího období.
Veli iny DPTi se ur ují podle vztahu: DPT
i
PT i . f i ,
20
kde PTi je volný pen žní tok i-tého roku plánovacího období (veli iny . 15, Tab. IV.1 ílohy) a fi je diskontní faktor i-tého roku. Hodnoty diskontních faktor jsou uvedeny v . 19 Tab. IV.1 p ílohy. Tyto hodnoty se stanoví podle vztahu:
50
¨
pro první období plánu:
f
1
1 (1 r 11 )
pro další období plánu:
f
i
fi 1.
1 (1 r 1 i )
(21)
rné náklady kapitálu) i-tého roku plánovacího kde r 1i je diskontní sazba (vážené pr období (1. fáze) v desetinném vyjád ení, p evzaté z Tab. II.4, p ílohy. Hodnotu 1. fáze lze získat v Tab. IV.1 p ílohy jako údaj v . 17 této tabulky (kumulovaný diskontovaný volný pen žní tok) v jeho posledním sloupci, odpovídající poslednímu roku plánovacího období. Hodnota 2. fáze Systém EVALENT nabízí uživateli n kolik p ístup ke stanovení hodnoty 2. fáze. V tšina chto p ístup ur uje nejprve tzv. pokra ující hodnotu, tj. ocen ní firmy k po átku 2. fáze, tj. za období, pro které již nebyl stanoven finan ní plán. Diskontováním pokra ující hodnoty k datu ocen ní získáme hodnotu 2. fáze. Jako diskontní faktor se zde bere diskontní faktor posledního roku plánovacího období. Hodnoty 2. fáze stanovené jednotlivými p ístupy získá uživatel v Tab. IV.2 p ílohy. Vzhledem k tomu, že tyto p ístupy využívají n které spole né vstupy, jsou tyto shrnuty v oddíle A Tab. IV.2 p ílohy. Spole né vstupy zahrnují: veli iny pot ebné ke stanovení vážených pr rných náklad kapitálu pro 2. fázi; tyto veli iny zadává uživatel (podíl vlastního kapitálu, náklady vlastního i cizího kapitálu, sazba dan z p íjm ), p emž pro ur ení náklad vlastního kapitálu mohou poskytnout ur itou podporu n které metody stanovení t chto náklad , obsažené v Tab. II.3. p ílohy. Vypo tenou hodnotu vážených pr rných náklad kapitálu získá uživatel v . 8, po et emitovaných akcií v posledním roce historie p evzatý z Tab.I.3. 4. ílohy, hodnotu neprovozních aktiv p evzaté z Tab. III.2, . 9, p ílohy, úro ený cizí kapitál evzatý Tab. III.1, . 26, p ílohy, hodnota vlastního kapitálu; výsledná hodnota firmy snížená o úro ený cizí kapitál a dlouhodobé závazky neúro ené, oboje k datu ocen ní ( . 6 a 7 spole ných vstup ), hodnota akcie; hodnota vlastního kapitálu p ipadající na jednu emitovanou akcii. 51
¨
Hodnota 2. fáze z perpetuity Perpetuita edstavuje sou et nekone dlouhé ady volného pen žního toku 2. fáze, diskontovaného k po átku této fáze. Tuto perpetuitu je pak t eba diskontovat k datu ocen ní (po átku plánovacího období), tj. p evést ji na sou asnou hodnotu pronásobením diskontním faktorem posledního roku plánovacího období. Perpetuita P se stanoví podle vztahu:
P
PTn 1 , r2 g2
(22)
kde PTn+1 volný pen žní tok v roce n+1, tj. v 1. roce 2. fáze, r2 diskontní sazba (vážené pr rné náklady kapitálu) 2. fáze, g2 tempo r stu volného pen žního toku ve 2. fázi. Diskontní sazba r2 ve vztahu (22) se p ebírá z . 7 Tab. IV.2A p ílohy. Volný pen žní tok v 1. roce 2. fáze se zadává v . 2 Tab. IV.2B p ílohy a tempo jeho r stu v . 4 této tabulky. Jako ur ité podklady pro stanovení t chto dvou veli in získá uživatel informaci o pr rném tempu r stu volného pen žního toku v 1. fázi ( . 3 Tab. IV. 2B p ílohy) a o výši volného pen žního toku v posledním roce plánovacího období ( . 1 Tab. IV.2B). Hodnota 2. fáze se stanoví podle vztahu H2
P fn,
(23)
kde P je perpetuita stanovená podle vztahu (22) a fn diskontní faktor posledního roku plánovacího období. Poznámka: Použití perpetuity jako modelu pro stanovení hodnoty 2. fáze, p edpokládá, že diskontní sazba je vyšší než tempo r stu volného pen žního toku ve 2. fázi (r2 > g2). V p ípad , že se g2 blíží k r2 , roste funkce (22) nade všechny meze. Pro tempo r stu g2 vyšší než diskontní sazba r2 vztah (22) neplatí. Stejné podmínky platnosti se vztahují ke stanovení hodnoty 2. fáze pomocí vztah (24), (26), (29) a (31), ke stanovení hodnoty 3. fáze pomocí vztahu (32) a pro stanovení hodnoty firmy podle vztah (33) a (35).
Hodnota 2. fáze založená na faktorech tvorby hodnoty Za faktory tvorby hodnoty se považují tempo r stu KPHV po zdan ní, rentabilita istých investic, tj. p ír stk provozn nutného investovaného kapitálu. Rentabilita istých investic se stanovuje jako pom r p ír stk KPHV po zdan ní v následujícím roce k istým investicím v daném roce. P itom se p edpokládá, že míra investic (vyjád ená podílem g2/RCI ve vztahu (24)) z stává po celou druhou fázi stabilní2). Hodnota 2. fáze se ur í podle vztahu:
2
Blíže k této metod viz již citovaná publikace M. Ma íka.
52
¨
KPHVn H2 kde KPHVn+1 RCI g2 r2 fn
1
r2
1 g2
g2 RCI
fn
(24)
korigovaný provozní hospodá ský výsledek po zdan ní v 1. roce 2. fáze, rentabilita istých investic, tempo r stu korigovaného provozního hospodá ského výsledku po zdan ní ve 2. fázi, diskontní sazba (vážené pr rné náklady kapitálu) ve 2. fázi3), diskontní faktor posledního roku plánovacího období.
Korigovaný provozní hospodá ský výsledek po zdan ní v 1. roce 2. fáze, jeho tempo stu a rentabilitu istých investic ve 2. fázi zadává uživatel v . 2, 4, a 6 Tab. IV.2F ílohy. Jako podp rné veli iny pro odhady t chto parametr jsou v této tabulce uvedeny hodnoty korigovaného provozního hospodá ského výsledku po zdan ní v posledním roce plánovacího období ( . 1 Tab. IV.2F p ílohy), pr rné tempo jeho r stu v 1. fázi ( . 3 Tab. IV.2F p ílohy) a pr rná rentabilita istých investic v 1. fázi ( . 5 Tab. IV.2F ílohy). Vážené pr rné náklady kapitálu se p ebírají z . 7 Tab. IV.2A p ílohy.
3
Viz poznámku k použití perpetuity ve volných pen žních tocích pro vlastníka a v itele.
53
¨
Vstupní data a hodnoty Do systému EVALENT vstupují následující data: 1) Finan ní plán na období 2008 až 2015 (ve form ú etních výkaz rozvahy a výkazu zisku a ztrát v hodnotách netto) viz. p íloha . 2. 2) Historická data pro období 2004 až 2007 (ve form ú etních výkaz výkazu zisku a ztrát v hodnotách netto) viz. p íloha . 2.
rozvahy a
3) Aktuální data pro období k 31. 12. 2007 (ve form ú etních výkaz rozvahy a výkazu zisku a ztrát v hodnotách netto) viz. p íloha . 1 (používají se pro ocen ní v pr hu roku) 4) Dopl kové vstupní údaje viz. tabulka I.3, p íloha . 2. 5) Hodnota neprovozních aktiv ocen ných samostatn vstupu III.2, p íloha . 6.
v této ásti posudku, tabulka
6) Hodnoty pro stanovení náklad cizího (úro eného) kapitálu, tabulka vstupu II. 2a., íloha . 7. 7) Hodnoty pro stanovení náklad vlastního kapitálu a výpo et diskontní míry, tabulka vstupu II.3, p íloha .7. 8) Hodnoty tempa r stu korigovaného provozního hospodá ského výsledku po zdan ní (KPHV) ve druhé (t etí) fázi. P i této metod výpo tu se nepoužije, m la by odpovídat tempu r stu VPT. 9) Hodnota rentability istých investic (R I) ve druhé (t etí) fázi. P i této metod výpo tu se nepoužije, 10) Hodnoty tempa r stu volného pen žního toku (VPT) ve druhé (t etí) fázi.
54
¨
Hodnota neprovozních aktiv Stanovení obvyklé hodnoty samostatn ocen ných neprovozních aktiv: Z analýzy finan ní innosti spole nosti vyplynulo, že spole nost nevlastní dlouhodobý finan ní majetek, který nepot ebuje ke své obchodní innosti. Dlouhodobé zálohy ve výši 9 tis. K na karty CCS nemají charakter neprovozních aktiv. Jiné dlouhodobé závazky jsou úro enou p
kou.
Náklady cizího kapitálu Spole nost má pouze úro ené dlouhodobé a krátkodobé bankovní úv ry. Náklady na cizí kapitál se ur í jako alternativní výnosnost srovnateln rizikové investice. Nejprve odhadneme rating úro ených závazk (pomocí ukazatele úrokového krytí). Pak zjistíme bezrizikovou míru pro náklady na cizí kapitál a tuto míru zvýšíme o p irážku odpovídající úrovni ratingu a odhadneme tak tržní výnosnost úv p ijatých podnikem. Výpo et pr rných hodnot je proveden formou jednotné úrokové míry formou vlastního zadání v Tab. II.2 F, p íloha . 7. Jejich výpo et je proveden na základ vážených pr rných hodnot erpání bankovních úv a p ek.
Hodnota náklad vlastního kapitálu Náklady na vlastní kapitál jsou ur eny o ekávanou výnosností alternativní investice do srovnatelného podniku (zejména z hlediska rizika investice). Jedná se tedy o náklady ob tované p íležitosti. Existuje více zp sob , jak ur it náklady vlastního kapitálu. K výpo tu byla použita metoda CAPM (model oce ování kapitálových aktiv). Podle nejnov jší literatury je v sou asnosti nejpodložen jší metodou metoda CAPM. Metoda CAPM p edstavuje zatím jediný teoreticky podložený a ve sv tové praxi uznávaný zp sob, jak kalkulovat diskontní míru pro tržní ocen ní. Vzhledem k malé využitelnosti a spolehlivosti dat z tuzemského kapitálového trhu se doporu uje základní rovnici naplnit daty z USA a upravit o aktuální riziko zem
55
¨
Základní rovnice: nVK = r(A) + (USA) * RPKT(USA)) + RPZ r
=
aktuální pr
rná výnosnost 10 letých státních dluhopis
R
n = odv tvové nezadlužené „beta“ (vyjad ující míru systematického tržního rizika) enesené z USA a upravené na zadlužení v tržních cenách konkrétního podniku, RPKT = riziková prémie kapitálového trhu, doporu uje se používat prémii z trhu USA, RPZ = riziková prémie zem , tj. riziko selhání zem vládních dluhopis .
a volatilita trhu akcií k volatilit
r((A) - pro 1. fázi jsme použili pr rnou výnosnost desetiletých státních dluhopis , která iní 4,63 % p.a. (zdroj Cyrrus, Blomberg) k 1.2.2008 Koeficient beta byl p evzat jako nezadlužený koeficient beta odv tví „výroby automobil pro Evropu a iní 0,69 (viz www.damodaran.com). Tento koeficient byl dále upraven o konkrétní plánované reálné zadlužení oce ované spole nosti. z
= n *(1 +(1- da ová sazba) * CKA/K)
Rizikové prémie kapitálového trhu, jak se v sou asnosti uvádí 4,79 %. RPZ - v p ípad horšího ratingu konkrétní zem se p ítá dodate ná prémie. Investi ní rating eské republiky dosahuje hodnoty A1, základní dodate ná prémie tedy iní 1,05 %.
NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU - CAPM S RIZIKOVOU PRÉMIÍ ZEM r(A) (aktuální výnosnost 10 letých státních dluhopis )
4,63%
Beta nezadlužené pro automobilové podniky (pr r Evropa) Riziková prémie kap. trhu USA (pr r 1926-2005) Rating eské republiky
0,69 4,79% A1
Riziko selhání zem (prémie USA dluhopis oproti A1) RPZ
1,05% 1,05%
Takto zjišt né hodnoty se zadají do tabulky II. 3 p ílohy . 7, náklady vlastního kapitálu a provede se výpo et náklad vlastního kapitálu pro jednotlivé roky a pro období druhé (t etí) fáze.
56
¨
Hodnoty tempa r stu volného pen žního toku (VPT) ve druhé (t etí) fázi. Parametrem klí ovým pro další výpo ty je tempo r stu pen žního toku VPT. Zde musíme po ítat s tím, že v delší perspektiv se tempo r stu v tšiny firem bude pravd podobn blížit tempu r stu celého národního hospodá ství (nominální tempo r stu HDP cca 2,8%). Odhad tohoto tempa r stu vychází ze studie OECD, která p edpokládá dlouhodobou konvergenci ekonomik jednotlivých stát EÚ na úrove hodnot dosahovanou vysp lými státy EÚ12. Viz strana 38 posudku. Tempo r stu VPT v b.c. pro druhou fázi jsme tedy odhadli p ibližn na úrovni 4,80%.
57
¨
1.3. 4. Rekapitulace stanovených cen Ocen ní popsané v kapitole 1.3.3. bylo zpracováno do p ehledných tabulek, které jsou v p íloze . 9. Ocen ní bylo provedeno výnosovými metodami na základ finan ního plánu za období 2007 až 2015 a reálných hodnot k 31.12.2007 k datu 1.1.2008. Metoda FCFF ocen ní k 1.1. 2008 K ocen ní byla použita t ífázová metoda. 1. fáze byla ocen na metodou => volný pen žní tok pro vlastníky a v itele, 2. fáze nebyla použita, 3. fáze byla ocen na na základ perpetuity z volných pen žních tok a zp esn ní výpo za použití itera ní metody.
Metoda FCFF-DCF
Hodnota firmy v tis. K
Hodnota vlastního kapitálu v tis. K
Hodnota akcie o nominálu 415,-K
78 061
23 919
295,00 K
Cena byla stanovená k datu 1.1.2008 podle metody FCFF - DCF pro vlastníky a itele, s použitím 3. fáze perpetuity z volných pen žních tok a zp esn ní výpo za použití itera ní metody. Na základ provedeného šet ení jsme došli k názoru, že hodnota istého obchodního majetku spole nosti NAVARA Novosedly a.s., I 46347445, zjišt ná na základ metody DCF - FCFF k datu 1. ledna 2008 je 23 919 000,-- K . Slovy: Dvacet imiliónydev tsetdevatenácttisíckorun
eských.
Stanovujeme obvyklou hodnotu akcie na 295,- K za 1 akcii o jmenovité hodnot 415,- K firmy NAVARA Novosedly a.s., I 46347445, k datu 1. ledna 2008. Slovy : Dv stedevadesátp tkorun eských. Po et oce ovaných akcií o nominální hodnot 415,- K za akcii = 2 835 ks Obvyklá hodnota 2 835 ks akcií = 2 835 ks * 295,-- K = 836 325,-- K
58
¨
Obvyklá hodnota 2 835 kus kmenových listinných akcií ve form na majitele, o jmenovité hodnot jednoho kusu akcie 415,- K spole nosti NAVARA Novosedly a.s., se sídlem Novosedly na Morav .p. 54, I 46347445, k datu 1. ledna 2008 iní :
836 325,-- K
(za 2 835 ks akcií o jmenovité hodnot
415,- K za jednu akcii)
Slovy : Osmsett icetšesttisíct istadvacetp tkorun eských. Takto zjišt ná obvyklá hodnota je cenou zjišt nou za ú elem p evodu vlastnického práva k 2 835 ks kmenových akcií na majitele, nekotovaným na oficiálních trzích (ve ejn neobchodovatelné akcie) k datu ocen ní 1. 1. 2008. Stanovená cena je platná za p edpokladu, že v dob mezi vyhotovením posudku a evodem akcií nedojde k významné zm aktiv a pasiv posuzované spole nosti, která by významn ovlivnila vstupní údaje pro stanovení obvyklé ceny. Prohlašujeme, že pro provedení tohoto znaleckého posudku jsme osobou nezávislou. V Brn dne 7. 4. 2008
TOP AUDITING spole nost s ru ením omezeným B r n o Znalecký ústav zapsaný v seznamu Ministerstva spravedlnosti pod j. 63/97-OOD
R
59
¨
Znalecká doložka Znalecký posudek jsme podali jako ústav, který byl Ministerstvem spravedlnosti R dne 4.8.1997 pod j. 63/97-OOD zapsán do prvního oddílu seznamu ústav kvalifikovaných pro znaleckou innost v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávn ní pro oce ování majetkových práv vyplývajících z pr myslových práv a práv na ozna ení a výrobn technických poznatk , práv odpovídajících v cným b emen m, ve ejn obchodovatelných cenných papír obchodovaných na ve ejném trhu, ve ejn obchodovatelných cenných papír neobchodovaných na ve ejném trhu a ve ejn neobchodovatelných cenných papír , platebních prost edk a platebních karet, cenin a vklad , pohledávek a závazk , nárok ze životního pojišt ní a penzijního p ipojišt ní se státním p ísp vkem, podíl v obchodních spole nostech a ú astí v družstvech, podniku, dalších složek aktiv a pasiv podniku, nemovitostí a movitých v cí a pro ú etnictví. Znalecký posudek je zapsán ve znaleckém deníku pod íslem 018/2008. Zpracovatel posudku Ing. Karel Veselý
60
¨
Seznam p íloh
po et stran
1)
Historické ú etní výkazy spole nosti a ú etní výkazy k datu 31. 12. 2007 spole nosti NAVARA Novosedly a.s, ................................................................. 6
2)
Historická data ú etních výkaz za období let 2004 – 2007 a finan ní plán spole nosti na období let 2007 – 2010 NAVARA Novosedly a.s, dopl kové vstupy a pom rové ukazatele ................... 7
3)
Výpo et volného cash flow do firmy NAVARA Novosedly a.s, …….. ................ 1
4)
Finan ní analýza spole nosti NAVARA Novosedly a.s, ................................... 35
5)
Struktura kapitálu, provozn nutný kapitál, hodnota neprovozních aktiv, korekce provozního HV a tempo r stu vybraných hodnot, vnit ní tempo r stu III. fáze a udržitelné tempo r stu III. Fáze ve spol. NAVARA Novosedly a.s, ..... 7
6)
Parametry pro výpo et náklad na cizí a vlastní kapitál a vážené Náklady kapitálu ve spole nosti NAVARA Novosedly a.s,........................................3
7)
Ocen ní istého obchodního majetku spole nosti NAVARA Novosedly a.s, metodou DCF – FCFF, a to metodou dvoufázovou na základ perpetuity s metodou druhé fáze z volných pen žních tok a zp esn nou itera ní metodou. ............................................................................................. 7
61
