VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra zdravotnických studií
Energetické nápoje v životním stylu pubescentů a dospívajících Bakalářská práce
Autor: Klára Andrlíková Vedoucí práce: Prof. MUDr. Jozef Novotný, CSc. Jihlava 2015
Abstrakt Teoretická část pojednává o energetických nápojích, které dnes zastupují velkou roli v životním stylu pubescentů a dospívajících. Energetické nápoje se staly nápojem diskoték a fenoménem dnešní doby. Základní látkou je kofein. Dále obsahuje taurin, cukr a další látky, které jsou v teoretické části rozebrány. Do této části zařazuji i vznik a vývoj kávy a Coca-Coly. Další část obsahuje rozbor životního stylu a vývoj pubescentů a adolescentů. V praktické části jsou vyhodnoceny a graficky znázorněny výsledky anonymních dotazníků, které byly vyplněny studenty gymnázia, základní i střední školy z vesnic i měst. V závěru doporučuji prevenci a informovanost všech energetických nápojů. Klíčová slova: energetické nápoje, životní styl, pubescenti, adolescenti, kofein, taurin
Abstract The theoretical part deals with energy drinks, which today represent a major role in the lifestyle of teenagers and adolescents. Energy drinks have become discos and drink phenomenon of our time. The basic ingredient is caffeine. It also contains taurine, sugar and other substances, which are discussed in the theoretical part. Within this section we include also the emergence and development of coffee and Coca-Cola. Another section contains an analysis of lifestyle and development of teenagers and adolescents. In the practical part are evaluated and graphically show the results of anonymous questionnaires that were filled with high school students, primary and secondary schools in villages and towns. In conclusion, I recommend prevention and awareness of energy drinks. Keywords: energy drinks, lifestyle, teenagers, adolescents, caffeine, taurine
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Prof., MUDr. Jozefovi Novotnému, CSc., za cenné rady, vstřícný přístup a trpělivost během psaní této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat ředitelkám a řediteli za umožnění mého výzkumu a také respondentům za vypracování dotazníků. V neposlední řadě děkuji svému přítelovi a rodině za oporu.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/200Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonu, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 /školní dílo).
Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce /prodej, zapůjčení apod.)
Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladu, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 1.5.2015
……………………………..……… Podpis
Obsah 1
2
3
Úvod ......................................................................................................................8 1.1
Cíle .................................................................................................................9
1.2
Hypotézy: ........................................................................................................9
Teoretická část .....................................................................................................10 2.1
Historie energetických nápojů ....................................................................... 10
2.2
Energetické nápoje v dnešní době ..................................................................11
2.3
Složení energetických nápojů ........................................................................13
2.3.1
Kofein ....................................................................................................13
2.3.2
Taurin ....................................................................................................14
2.3.3
Inozitol................................................................................................... 15
2.3.4
Sacharidy ...............................................................................................16
2.3.5
Sacharóza ...............................................................................................16
2.3.6
Fruktóza ................................................................................................. 16
2.3.7
Sorbitol ..................................................................................................17
2.3.8
Xylitol.................................................................................................... 17
2.3.9
Umělá nekalorická sladidla ....................................................................17
2.3.10
Nejčastěji používaná barviva ..................................................................18
2.3.11
Konzervanty........................................................................................... 18
2.3.12
Rostlinné extrakty .................................................................................. 19
2.4
Káva.............................................................................................................. 20
2.5
Coca-cola ......................................................................................................21
2.6
Životní styl ....................................................................................................21
2.6.1
Puberta ...................................................................................................23
2.6.2
Adolescence ...........................................................................................25
Praktická část .......................................................................................................27 3.1
Metodika výzkumu ........................................................................................27
3.2
Výzkumné prostředí a zúčastnění respondenti ...............................................27
3.3
Zpracování dat ..............................................................................................27
3.4
Výsledky výzkumu ........................................................................................28
3.5
Diskuse .........................................................................................................77
3.6
Návrh řešení a doporučení pro praxi ..............................................................78
4
Závěr .................................................................................................................... 79
5
Zdroje ..................................................................................................................81
6
Seznam tabulek .................................................................................................... 84
7
Seznam grafů .......................................................................................................86
8
Seznam příloh ......................................................................................................88
1
Úvod
Téma mé bakalářské práce jsem si vybrala proto, že toto téma v dnešní době je velmi aktuální. Ovšem jen malé procento populace ví, jak jsou tyto energetické nápoje nebezpečné a jaké zdravotní komplikace mohou způsobit. Když se mě někdo z okolí zeptal, jaké téma jsem si vybrala, všichni se zamysleli a zanedlouho se ptali, co energetické drinky způsobují, jaké mají účinky a také z čeho se skládají. Všem jsem musela vysvětlit, k čemu se používá tento nápoj. Nejsou to jen energetické nápoje jako je Red Bull, Semtex, Monster a další značky, ale patří mezi ně i káva a celosvětově známá Coca-Cola. Nejen samotné nápoje jsou nebezpečné, ale kombinace energy drinků s alkoholem, cigaretami či marihuanou jejich účinky mnohokrát znásobují. Je to takzvaná vstupní droga. Tyto nápoje vznikly hlavně pro sportovce a pro jedince v rekonvalescenci, ale jejich popularita za poslední roky stoupá a jsou k dostání pro kohokoli. Nyní jsou nejčastějšími konzumenty jedinci v období pubescence a adolescence. V tomto období se pubescenti a adolescenti poprvé setkávají s alkoholem a často volí míchaný nápoj, právě alkohol s těmito nápoji. Ovšem nikdo neví, že energetické nápoje působí s alkoholem tak, že konzument necítí stav opilosti a neví, kdy požívání ukončit a může se nevědomky dopustit trestních činů. Dále způsobují častější otravy alkoholem jedinců v raném věku. Co se týká složení nápoje, mnoho lidí ví, že hlavní látkou těchto nápojů je kofein. Menší počet lidí si je vědom obsahu taurinu, konzervantů, cukrů a barviv. Samotné látky nejsou nebezpečné, ale jejich kombinace ano. Mnoho látek jako je taurin, guarana či ženšen mnohokrát znásobují účinek kofeinu. Cílem práce bylo zjistit, kolik jedinců pijí tyto nápoje a zda znají jejich účinek, složení a zdravotní komplikace. V teoretické části se zaměřuji právě na složení nápoje a rozbor jednotlivých látek, které jsou v nápoji obsaženy. Dále je v textu rozebráno období pubescence a adolescence a jejich somatický, kognitivní vývoj a socializace jedince. Experimentální část obsahuje výsledky dotazníků, které vyplnili studenti gymnázia, základní a střední školy. Výsledky jsou zpracovány do grafů, které jsou vyhodnoceny.
8
1.1
Cíle ·
Zjistit, za jakým účelem požívají pubescenti a dospívající energetické nápoje
·
Zjistit, zda pubescenti a dospívající znají alespoň některé obsahující složky energetických nápojů
·
Zjistit, zda pubescenti a dospívající znají některé účinky složek na jejich vývoj a organismus
1.2
Hypotézy: ·
Předpokládám, že respondenti pijí energetické nápoje pro zvýšení energie.
·
Předpokládám, že více jak třetina pubescentů a adolescentů znají alespoň nejznámější obsahující látku kofein.
·
Předpokládám, že více než polovina respondentů nikdy neslyšela o možných zdravotních komplikacích souvisejících s užíváním energetických nápojů.
9
2 Teoretická část 2.1
Historie energetických nápojů
Jak již jsem zmiňovala, káva je nejstarší energetický nápoj, co známe. Z historie tohoto nápoje jsme se dozvěděli i to, že lidé nejdříve požívali listy kávovníků pro zvýšení energie, stimulantem je kofein obsažený v rostlině. Dalším známým a velmi oblíbeným nápojem s obsahem kofeinu je Coca-cola, kterou pijí i děti. Prodej energetických nápojů stále stoupá, vznikají nové značky, nové příchutě. Co se týká energetickým nápojů, ( Semtex, RedBull a jiné), jejich vznik spadá do 60.let 20.stol. Dnešní energetické nápoje, tak jak je známe nyní, byly přivezeny do Evropy z Asie, konkrétně z Taiwanu. Nejstarší energetický drink se jmenoval a dodnes se vyrábí Lepovitan-D. V roce 1987 byl v Rakousku uvedený Red Bull. O deset let později, tedy 1997 byly uvedeny v USA a Kanadě. (Novotný J, Novotný M. a Mrázová, 2013, Hortová, 2010) V osmdesátých letech byly uvedeny na trh i jiné známé značky nápojů, příkladem je Semtex, Erectus. Kolem roku 2002 byl objeven na trhu další trhák energy drinků pod značkou Monster. Red Bull však zůstává na první příčce nejprodávanějšího nápoje s ročním obratem dvou miliard dolarů. (Křivová, 2014) V Red Bull
Red Bull light
E
250 194
S
P L Kof Taur B2
B3
B6
B5
B9
B12 Ost.
11
0
8
2
2
0
2
0
32
400
0
glukoronolakton Aspartam,
250 13
0
0
0
32
400
0
8
2
2
0
2
acesulfam K
Semtex
500 217
12
0
0
32
400
0,42 5,4 0,6
1,8 60
0
Monster
500 203
12
0
0
32
400
0,7
8,5 0,8
0
0
2,5
BigShock 250 216,2 12,5 0
0
32
400
0
4,8 0,42 1,8 0
60
Vitamin C Ženšen, L-carnitin
V – objem v ml, E – energie kJ/100ml, S – sacharidy g/100ml, B – proteiny g/100ml, L – lipidy g/100ml, Kof – kofein mg/100ml, Taur – taurin mg/100ml, B2, B3, B5, B6, B9 – vitamíny mg/100ml, B12 – vitamíny µg/100ml 10
2.2
Energetické nápoje v dnešní době
Energetické nápoje se v dnešní době staly součástí životního stylu, jejich popularita stále stoupá. Ovšem jejich původní poslání se pomalu vytrácí. Energetické nápoje byly původně doplňkem stravy pro použití při občasné únavě, aby člověka povzbudily. Hlavně byly určeny pro atlety a rekonvalescenty. V dnešní době jsou tyto nápoje používány jako běžné nápoje. Také jsou nazývány jako nápoje diskoték či jako káva nové generace. (Bromová a kol., 2010) Existuje pouze malé množství důkazů, že konzumace energetických nápojů může zlepšit fyzickou i psychickou výkonnost. Není známo, zda kombinace všech obsahujících látek na sebe působí povzbuzujícím účinkem, jako látky samostatné. (Zidenberg-Cherr, Heneman, 2007) Nejen obsah kofeinu má povzbuzující účinek, ale i látka guarana odstraňuje únavu a pocit vyčerpanosti, podporuje srdeční činnost a pomáhá předcházet depresím a bolestem. Další složkou je taurin, který příznivě ovlivňuje činnosti mozku, pomáhá překonávat pocit fyzického a psychického vyčerpání a optimalizuje nervový přenos. (Bromová a kol., 2010) V dnešní době je velmi populární míchání energetických nápojů a alkoholických nápojů. Při kombinaci těchto dvou nápojů dochází třikrát častěji k otravám alkoholu než při pití samotného alkoholu. Konzumace energetických nápojů stimuluje konzumaci alkoholu. Signály opilosti vypadají jinak než při opití samotným alkoholem. Člověk si neuvědomuje svou opilost a může bezvědomky konat sexuální násilí a dopouštět se agresivního chování. Kombinace alkoholu a energetického drinku je vnímáno jako vstupní droga. Může rychle vyvolat poruchy srdečního rytmu, mdloby či dokonce ztrátu vědomí. (Strunecká a Patočka, 2011) Dále mohou způsobit srdeční palpitaci, zvyšovat krevní tlak, může vést k podrážděnosti, úzkostem, bolestem hlavy nebo nespavosti. Studiemi je prokázáno nepříznivý vliv energetických nápojů na endoteliální funkce. Po požití nápoje se zvyšuje agregace krevních destiček a dochází k signifikantnímu zvýšení průměrného arteriálního tlaku. (Strunecká a Patočka, 2011). Energetické nápoje jsou nápoje nealkoholické stimulující organismus a odstraňující únavu. Hlavními složkami nápojů je kofein, který stimuluje CNS a dodává pocit čilosti. Samotné energetické nápoje způsobují mnoho zdravotních komplikací - změny nálad, nervozita, závratě, neschopnost soustředit se, podrážděnost, nespavost. Pokud nápoje nadměrně 11
užíváme, hrozí dehydratace, zrychlená srdeční akce, úzkost. Při velmi závažných zdravotních komplikací, které jsou nápoji způsobené, je velmi malé procento informovanosti o nežádoucích účincích. Dále zvyšuje krevní tlak a pulz, bolest hlavy a bušení srdce. Další složkou je aminokyselina taurin, který ovlivňuje přenos nervových vzruchů, působí antioxidačně a dokáže odstraňovat některé těžké kovy. Kombinace kofeinu, taurinu a cukru stimuluje svalové reakce. (Bromová a kol., 2010) Mladiství tyto nápoje požívají před sportem, což je nebezpečné. Jedním z rizikových faktorů je velké množství cukru, což vede k obezitě. Dalším nebezpečným faktorem je rychle narůstající spotřeba energetických nápojů. Mezi roky 2001 a 2008 konzumace narostla z 24% na 56%. V roce 2006 výrobcům vydělaly 3,5 miliardy dolarů, v roce 2007 vydělaly 4,7 miliardy a v roce 2010 částka vzrostla na více než 10 miliard dolarů. (Bromová a kol., 2010) Ženy v období těhotenství by tento nápoj měly úplně vyloučit, protože obsahuje kofein, který má negativní vliv na vývoj plodu. Nepříznivě ovlivňuje růst kostry a je spojen s rizikem pozdního potratu nebo porodu mrtvého plodu. Dále není doporučován z důvodu vysokého cukru, který může při kojení způsobit pozdější obezitu dítěte. Za rizikový je hlavně považován sacharin a aspartam. (Bromová a kol., 2010) Vzhledem k vysokému obsahu cukru nejsou vhodné hlavně pro diabetiky, ani pokud jsou cukry nahrazovány umělými sladidly nebo glukózou či fruktózou. Co si týká psychiatrických pacientů, nejvíce ohroženou skupinou jsou schizofrenici, u nichž mohou vyvolat psychózu. (Bromová a kol., 2010) V dnešní době jsou tyto nápoje vnímány jako kterýkoli jiný nápoj. Výrobci zdůrazňují pouze jejich pozitiva. Naproti tomu lékaři zdůrazňují jejich nebezpečné účinky a mohou vážně poškodit zdraví. (Bromová a kol., 2010) Energetický nápoj obsahuje řadu chemických látek, jejich konzumace není bezpečná a pro konzumenta užitečná. Z nejvýznamnějších látek to jsou hlavně kofein, taurin, inozotol, karnitin a glukuronoakton. (Bromová a kol., 2010)
12
2.3
Složení energetických nápojů
2.3.1 Kofein Kofein je hlavní složkou energetického nápoje. Je přítomen v různých rostlinách, hlavně v kávovém či kakaovém bobu, v listech čajovníku, v plodech guarany a koly. (Bromová a kol., 2010) V čisté formě je to jehlicovitá, lesklá látka, která vypadá jako bílý krystalický prášek. Řadí se mezi purínové alkaloidy. Je bez zápachu a má slabě hořkou chuť. Stahuje mozkové cévy a spouští sled procesu, který má za následek zvýšenou produkci adrenalinu. Rovněž zvyšuje koncentraci dopaminu, který napomáhá navodit pocit štěstí a spokojenosti. (Charkovský, 2013) Kofein se vstřebává především v tenkém střevě, nejvyšší koncentraci v těle má během 30 min. Polovina vstřebaného kofeinu se vyloučí u dospělého jedince za 3-7 hodin, Vylučování je zpomaleno u žen užívající hormonální antikoncepci a u těhotných; zrychleno je především u kuřáků. Při kouření cigaret se rychlost metabolismu zdvojnásobuje. Tato látka zmenšuje hlavně svalovou únavu, napomáhá k uvolňování tělesného tuku. Smrtelná dávka kofeinu při orální požití je 10g, což je asi 50-200 šálků kávy.(Petriková, patočka, 2006) Látka prochází všemi tkáněmi těla a vylučuje se močí. Průměrný poločas rozpadu kofeinu v organismu je 4 hodiny. Látka je metabolizována v játrech. (Faltýnová, 2011) Dle účinků lze kofein zařadit do skupin látek nazývající se analeptika. To jsou látky, které při předávkování vyvolávají křeče a v malých dávkách vyvolávají pocit povzbuzení. Kofein z metylxantinů má nejsilnější psychoanalytický účinek. Působí na mozkovou kůru. Je z jisté části návyková látka a při jejím odnětí se mohou objevit abstinenční příznaky. Kofein je jedním z faktorů, které zvyšují vyplavování stresových hormonů, jakými jsou adrenalin, noradrenalin a kortizol. Mohou mít vliv na zvýšení krevního tlaku a snížení srdeční frekvence. (Faltýnová, 2011) Střídmé pití kávy či černého čaje není u zdravých osob považováno za nebezpečné, naopak je pokládáno za prospěšný. Káva přináší v určité míře přínos osobám s některými chronickými nemocemi (diabetes 2. typu, Parkinsonova choroba či nemoci jater). Děti a lidé, kteří nepijí kávu, přijímají kofein pitím čaje či nealkoholických nápojů. (Bromová a kol., 2010)
13
Co se týká dávky kofeinu v energetickém nápoji, tak v jedné plechovce pod značkou Red Bull je obsah kofeinu 80mg, v Semtexu to je 80mg, v Erektusu a Kamikadzu 57mg. Za smrtelnou dávku této látky se považuje 10g, což je asi 100 až 200 šálků kávy. Nejvyšší dávku, kterou člověk zatím přežil je 24g kofeinu. (Zidenberg-Cherr, Heneman, 2007) U stálých konzumentů se některé účinky, především stimulační, objevují v mnohem menší míře než u konzumentů občasných. Na EKG je možné pozorovat sinusovou a ventrikulární tachykardii a ventrikulární fibrilace. Rovněž má diuretické účinky, způsobeny zvýšením hladiny kyseliny mléčné v krvi a vyvolávají metabolickou acidózu. (Bromová a kol., 2010) Děti si velmi rychle zvyknou na přísun kofeinu, protože nápoje typu Coca-Cola obsahují účinné množství látky. Mezi nežádoucí účinky při častém požití této látky se může objevit nervozita, nespavost. (LÜLLMANN, K. MOHR, M. WEHLING, 2004) Dále mezi ně řadíme bolest hlavy, zvýšení krevního tlaku, zvýšení úzkosti, nesoustředěnost, snižuje funkční schopnost organismu. Také dráždí žaludek a může vyvolat průjem. Je zadržován v těle, takže po určitou dobu může nastat kumulace v organismu. Závislost na kofeinu se nazývá kofeinismus. (Kleiner, Greenwood- Robinson, 2010) I když malý šálek dokáže podpořit náš výkon, tak velké množství může být kontraproduktivní. Může nastat předávkování kofeinem a může způsobit třeba svalový třes, zmiňovanou nervozitu, úzkost. (Clarc, 2014) 2.3.2 Taurin Taurin je neesenciální aminokyselina. Je to bílá, krystalická látka bez chuti, která byla poprvé objevena v býčí žluči, odkud pochází její název - v latině taurin znamená býk. (Taurin, látka z býčí žluči, 2010) Přirozeně se vyskytuje v potravinách, jako je maso, mléko, také v mořských plodech. V organismu je syntetizován z cysteinu a metioninu. V lidském organismu se účastní řady životně důležitých procesů a působí jako antioxidant a podporuje detoxikaci. Chemicky na sebe váže škodlivé látky, a proto urychluje jejich vyloučení. (Strunecká a Patočka, 2011) Taurin je jedna z nejzastoupenějších aminokyselin v lidském těle, které se nachází v centrálním nervovém systému, v mozku, srdci, ale i v kosterním svalstvu. Pravděpodobně působí na neurotransmitery v mozku. Některé výzkumy dokazují, že tato látka může být přínosná v léčbě epilepsie. Ovšem účinnost léčby epilepsie je omezená, protože je složitá 14
prostupnost látky z krve do mozkové tkáně. Dále slouží jako ochrana buňky proti poškození DNA vyvolané pohybovou aktivitou. Výzkum ukazuje, že snižuje svalovou únavu a při poškození vznikající při námaze, urychluje jejich regeneraci mezi tréninky. Taurin může mít podobné účinky jako inzulín. Ukazuje se, že tato látka pravděpodobně snižuje inzulinovou rezistenci a zlepšuje využití glukózy v těle. (Kleiner, 2015) Bylo zjištěno u lidí, kteří trpí depresemi, nadměrnou úzkostí, hypertenzí, sníženou funkci štítné žláz, neplodností a obezitou, že hladina taurinu v krvi je snížená. Při podání taurinu se snižuje krevní tlak, ovlivňuje hospodaření organismu s vodou. Je doporučován při migrénách, nespavosti, neklidu, podrážděnosti. (Strunecká a Patočka, 2011) Má antioxidační účinky a pomáhá zlepšovat vstřebání vápníku. Je součástí žluči, která je důležitou látkou pro vstřebávání tuků, vitamínů rozpustných v tucích a pro kontrolu hladiny cholesterolu v krvi. (Mach, 2012) Užívá se proti bolestem hlavy, při vyčerpání organismu, podporuje činnost jater, vyživuje klouby a vaziva. Taurin se podává sportovcům 20-30 minut před svým výkonem, řidičů při únavě, při stimulaci mozkových pochodů, oddálení pocitu vyčerpání a zlepšení koncentrace při učení. Účinky taurinu mnohonásobně zesilují účinek kofeinu. Má nepříznivý vliv na pacienty, kteří se léčí hemodialýzou, protože dochází k akumulaci v ledvinách kvůli nedostatečnému vylučování přebytku. Taurin je bezpečná látka s nízkou toxicitou. Denní doporučená dávka u člověka by neměla přesáhnout 3g. (Bromová a kol., 2010) 2.3.3 Inozitol Inozitol se v živých organismech vyskytuje ve formě fosfátových esterů, též jako kyselina fytová. Je to klíčová látka pro regulaci metabolismu u mikroorganismů, rostlin a živočichů, váže se na specifické receptory a hraje úlohu neuromediátorů a neuromodulátorů. Tuto látku si tělo neumí vytvořit v dostatečném množství a hlavní příjem je potravou. Má vitamínový charakter. Malé množství se tvoří v těle pomocí střevních bakterií. Nachází se v potravinách rostlinného původu a to hlavně v zelenině, ovoci, celozrnných potravinách, ale také v mléce či mase. Izotol se v těle vyskytuje především v buněčných membránách mozku, myokardu a kosterní svalovině, obvykle ve spojení s lipidy ve formě fosfatidylinozitolu. Pravidelný příjem této látky společně s lecitinem pomáhá proti civilizačním onemocněním. Má pozitivní účinky na mozkovou činnost a prospívá svalstvu. V metabolismu se uplatňuje hlavně jako transportní systém pro mastné kyseliny a cholesterol. Podílí se na minimalizaci volných kyslíkových radikálů v těle. Snižuje hladinu nežádoucího LDL cholesterolu a zvyšuje hladinu 15
HDL cholesterolu. Působí preventivně proti ateroskleróze, obezitě pro rychlé spálení tuků a chrání játra před jejich tukovou degenerací, odstraňuje únavu, lepší paměť, podporuje fyzickou kondici i sportovní výkon. Používá se jako doplněk celkové léčby u onkologických pacientů, protože pomáhá odstraňovat některé vedlejší účinky. Podporuje růst vlasů a zabraňuje jejich vypadávání. Pomáhá při některých kožních problémech. Některé kosmetické společnosti ho přidávají do krémů, šamponů a dalších produktů. Je zcela netoxický, ale mohou se vyskytnout některé alergické reakce na izotol vyráběný z mléka. Nedoporučuje se pro malé děti, těhotné a kojící ženy a nemocné s onemocněním ledvin a jater. (Bromová a kol., 2010) 2.3.4 Sacharidy Sacharidy v energetických nápojích jsou důležité pro jejich bohatý energetický obsah a také pro jejich sladkou chuť, která je pro člověka velmi důležitá. Sladká chuť vytváří nápoj chutný a je spojována s příjemnými pocity, uspokojením a celkovou harmonizací. Sladidla jsou čerpána z přírodních zdrojů. Jedná se tedy o přírodní cukry jako třeba sacharóza. Tyto látky jsou pro celé tělo bohatým zdrojem energie. (Bromová a kol., 2010) 2.3.5 Sacharóza Sacharóza je nejznámějším a nejzákladnějším oligosacharidem, který se skládá ze dvou cukerných složek. Jednou ze složek je molekula glukózy a druhá složka je molekula fruktózy. Jelikož se skládá ze dvou molekul, proto se nazývá disacharid, který je pro tělo méně prospěšný než polysacharid. Tato látka je základní složkou řepného a třtinového cukru. Je to jedno z nejdůležitějších sladidel ve výživě člověka. Slouží jako důležitý energetický zdroj a ukládá se v podobě glykogenu nebo tuku, který je zásobárnou pro organismus. Problematikou je ovšem jejich nadměrná konzumace. Spotřeba cukru neustále stoupá. Je součástí většiny vyráběných produktů a je využíván i v domácnostech. Velmi problematické je zvýšená konzumace cukru u dětí, protože stoupá počet obézních dětí, u nichž se zvyšuje riziko civilizačních onemocnění. Příčinou zvýšené konzumace jsou zejména slazené nápoje, které děti neustále konzumují. (Vránová, 2013) 2.3.6 Fruktóza Fruktóza, také zvaný jako ovocný cukr. Je to monosacharid, který se vyskytuje hlavně v ovoci, některé zelenině či v medu. Ve velkém množství se vyrábí z řepného cukru nebo škrobu. Je sladší než cukr. Používá se k slazení nápojů, ale u lidí, kteří ho používají, existuje
16
riziko kardiometabolických poruch včetně dyslipedémie, inzulinové rezistence, cukrovky a obezity. U části populace se vyskytuje vrozená nesnášenlivost. (Bromová a kol., 2010) 2.3.7 Sorbitol Sorbitol existuje ve třech krystalických formách, také nazýván cukerným alkoholem. V organismu se přeměňuje na fruktózu. Pouze jedna forma je stabilní, ostatní dvě formy jsou nestabilní. Ovšem pod vlivem tepla a vlhkosti lze přeměnit na stabilní látku. Tato látka má výrazný chladicí účinek ve formě roztoku a také je vysoce rozpustná. Konzumace 50mg a více může způsobit GIT potíže. (W. Minifie, 1999) 2.3.8 Xylitol Xylitol je pětiuhlíkový cukerný alkohol. V přírodě se vyskytuje v rostlinných zdrojích. Je sladký stejně jako sacharóza, ale obsahuje o 40% méně kalorií a proto je vhodným sladidlem pro diabetiky a jeho výhodou je to, že je bez chuti a zápachu. Diabetology je považován za velmi vhodný zdroj pro slazení jídla a pití. Vyrábí se průmyslově z dřevního odpadu nebo kukuřice. Žvýkačky, obsahující tuto látku, redukují zubní plak, produkci kyselých slin a snižují kazivost zubů a chrání dásně. (Bromová a kol., 2010)
2.3.9 Umělá nekalorická sladidla Umělá nekalorická sladidla jsou synteticky připravované látky sladké chuti, které neobsahují skoro žádnou energii, nezvyšují krevní cukr a jejich cílem je jen zlepšit chuť potravin. Obvykle tyto syntetické látky mají mnohokrát vyšší sladivost než sacharóza. Jsou vhodné pro diabetiky a obézní osoby. U těchto látek je velmi důležité dodržovat jejich denní dávky. Do energetických nápojů se nejčastěji přidává sacharin či aspartam. (Bromová a kol., 2010) Mezi umělá sladidla patří sacharin, aspartam. Sacharin by neměly užívat ženy v období těhotenství a děti. Aspartam nesmí užívat pacienti, kteří trpí fenylketonurií. I když jsou to sladidla bezpečná, mají určitou denní dávku, která je určena Světovou zdravotnickou organizací. Denní množství aspartamu je 40mg/l kg tělesné hmotnosti a pro sacharin to je 5mg/l kg tělesné hmotnosti. (Rybka, 2007) Aspartam je nebezpečná látka, která byla objevena náhodně, při hledání léku proti žaludečním vředům. Jelikož se aspartam z 50% skládá z aminokyseliny L-fenylalaninu, tak osoby trpící fenylketonúrií ho nemohou konzumovat, protože organismus jedince ji nedokáže zpracovat. Nahromadění této látky způsobí změnu nálad a chování. Výrazně ovlivňuje mozkovou 17
činnost. Po zahřátí aspartamu nad 30°C vzniká metanol. Jeden litr perlivého nápoje oslazené aspartamem obsahuje asi 56 mg metanolu. Metanol poškozuje oční nervy a může vyvolat až slepotu. (Strunecká a Patočka, 2011) 2.3.10 Nejčastěji používaná barviva Používání těchto barviv má svůj důvod a tím je na prvním místě estetičnost nápoje. Barviva se dělí na dvě skupiny - na přírodní a syntetická. Přírodní zdroje se čerpají z rostlinných, živočišných či nerostných zdrojů. (Bromová a kol., 2010) 2.3.10.1 Riboflavin Riboflavin, neboli vitamín B2 či flavinový derivát. Na energetických nápojích označeno jako E101. Látka ve vodě rozpustná, která je kofaktorem mnoha enzymů. Podílejí se na štěpení a využití sacharidů, tuků a proteinů, na produkci energie uvnitř buněk a na mnoha dalších fyziologických pochodech. Považuje se za bezpečnou látku. Nedostatek je považován za příčinu migrén. Předávkování nehrozí, protože jeho toxicita je nízká. (Bromová a kol., 2010) Je složkou, která je zapojena do oxidačního metabolismu a jinými procesy. Sériově je vyráběn pro
zemědělství,
lékařství
a
potravinářství.
(Advances
in
Riboflavin
Research
and Application, 2012) 2.3.10.2 Karamel Karamel je přírodní barvivo, které vzniká zahřátím cukru na teplotu asi 170C. Tento proces se nazývá karamelizace, přičemž vzniká barevná a aromatická látka. Používá se jako žluté až hnědé barvivo pod značkou E150. Dodává nápojům jedinečnou chuť a vůni. Barva a chuť je závislá na použití množství cukru a délce karamelizace. (Lazarová, 2012)
2.3.11 Konzervanty Konzervanty v potravinách jsou důležitými aditivy v potravinářských výrobcích, výjimkou nejsou ani energetické nápoje. Tyto látky prodlužují trvanlivost potravin a chrání je proti napadení mikroorganismů. (Bromová a kol., 2010)
18
2.3.11.1 Kyselina sorbová Kyselina sorbová je látka s konzervačními účinky a zabraňuje růstu plísní, kvasinek, některých bakterií. Je považována za nejméně škodlivou konzervační látku, označena jako E201. (Bromová a kol., 2010) 2.3.11.2 Kyselina benzoová Kyselina benzoová označována E210. Je to látka konzervační. U některých citlivých lidí může vyvolat kopřivku, astma až anafylaktický šok. (Bromová a kol., 2010) 2.3.12 Rostlinné extrakty 2.3.12.1 Ženšen pravý Ženšen pravý je trvalka. Má dužnatý šedožlutý kořen se štíhlou lodyhou, květem je jednoduchý okolík s drobnými zelenobílými kvítky. Plodem jsou červené bobule. Je nejsilnější posilující prostředek asijské medicíny. Je silnější než káva, čaj či nikotin. Ženšen byl objeven už před 2 000 lety a od 18. století je velmi oblíbený na západě. Má pověst elixíru života a všeléku. Kořen obsahuje polysacharid, peptid, polyacytylen, mastné kyseliny a minerální látky. (Vildová, Kubeš, Tůmová, 2013) Má stimulační, protinádorové a analgetické účinky. Extrakt z kořene stimuluje CNS, usnadňuje proces učení, zapamatování a zvyšuje duševní koncentraci, zvyšuje odolnost proti nachlazení, chemickým a bakteriálním intoxikacím. Dále má antialergenní, prostatické a antiprotozoální účinky, snižuje hladinu cholesterolu a glukózy, upravuje krevní tlak, odstraňuje stres. Ovšem vysoké dávky mohou způsobit nespavost, nervozitu či podráždění. (Tůmová, Bajerová, Dušek, 2007) 2.3.12.2 Guarana Guarana je keř, který se vyskytuje hlavně ve Venezeule a severní Brazílii. Semena této rostliny stimulují CNS a působí jako tonikum. Obsahuje kofein. Používá se do energetických nápojů, protože má silnější stimulační účinky než káva, ale pravděpodobně zvyšuje obsah kofeinu v nápoji. (Handbook, Ch., 2006)
19
2.4
Káva
Káva je nejznámějším zdrojem kofeinu pro lidstvo. Je to velmi oblíbený nápoj naší společnosti. Vzniká pražením zrn a většinou ji známe ve formě prášku. Dnes se pije jako teplý, studený, sladký či hořký nápoj. Příprava a pití kávy je v mnoha zemích rituálem, který vystihuje zvyky a tradice daných národů. Z počátku lidé žvýkali lístky a zelená zrnka kávovníku a získávali tím povzbuzující sílu kofeinu. (Alcraft, 2008) Zrna znali lidé v Etiopii a Arábii už kolem roku 550 př. n. l. Ovšem pochází z východní Afriky, okolí Velkých jezer, v oblasti provincie Kaffa, kde se dodnes nachází divoce rostoucí keře. Ovšem mnoho lidí ochutnalo první kávu v Arábii, odkud se začala vyvážet do celé Evropy. Nejdříve byl převoz zrn zakázán, ale v roce 1517 kávu propašovali Turci do Turecka. Díky tomu se po 18. stol. káva rozšířila do dalších oblastí světa a začaly vznikat kavárny. (Historie kávy, 2015) Kávovník patří do rodu Coffea a čeledi mořenovitých. Nejznámějšími druhy kávy je Arabika a Robusta. Arabika obsahuje mnohem menší procento kofeinu než Robusta. (Veselá, 2010) Kávovník je keř subtropického a tropického podnebního pásma, vyžaduje vlhké a teplé prostředí se stálými teplotami v rozmezí od 18 do 20°C. Květy jsou bílé, voňavé, připomínající jasmín. Dozrávají 6 – 9 měsíců. Bobule jsou nejdříve zelené, postupně dostávají žlutou barvičku a později zčervenají, až dostávají nádech fialové barvy, kde se nacházejí dvě zrnka. Čerstvá kávová zrna jsou zelená, bez chuti a vůně. Svoji vůni dostávají při pražení, které se provádí ve speciálních strojích přes horký vzduch a po upražení se musí rychle zchladit pro zachování éterických olejů. Dnešním hitem je rozpustná káva, která se vyrábí získáním extrakcí pomletých kávových zrn. (Petriková, Patočka, 2006) Při častém požívání kávy mohou vzniknout abstinenční příznaky. Může se projevit bolest hlavy a vzniká ráno při vynechání obvyklého šálku po obědě předchozího dne. Dále se projevuje podrážděnost, agresivita, pocity frustrace, deprese, apatie, ztráta zájmu o pracovní činnosti, rýma, ospalost, zívání, závratě. (Charkovský, 2013) Akutní otrava se projevuje úzkostí, zrychlením pulsu, nespavostí, bolestmi hlavy, závratěmi, objevuje se třes rukou, špatné vidění, záškuby svalů, depresivní nálada. U chronické otravy nastupují poruchy trávení, nechutenství, nauzea, trvalý neklid, nesoustředěnost, nespavost. (Pekáčová, 2011) 20
Káva přes všeobecné mínění nemá vliv na stavy vzniklé po požití alkoholu ani nezrychluje odbourání, právě naopak zpomaluje odbourání a jeho vylučování z organismu. Jako domácí lék ho můžeme použít při zdravotních obtížích, jako jsou kolapsové stavy, neuralgie nebo při astmatickém záchvatu. Při nových studií bylo zjištěno, že několik šálků kávy denně snižuje riziko Parkinsonovy choroby. (Petriková, Patočka, 2006)
2.5
Coca-cola
První energetický nápoj by mohl být považován nápoj Coke. Od tohoto nápoje bylo odvozeno pojmenování pro Coca-Colu. Původně obsahovala kofein a stimulanty kokainu, výroba byla zahájena v roce 1886. Pojmenování je odvozeno od kokainu a koků ořechů, což je zdroj kofeinu. Kokain byl odstraněn z nápoje v roku 1903. (Lile, 2003) V roce 1886 americký lékárník vynalezl nový osvěžující nápoj, který se začal prodávat v lékárnách Jacobs v Atlantě pod názvem Coca-Cola. Název a logo vymyslel lékárníkův účetní. O dva roky později koupil od lékárníka obchodník Asa Candler tajnou recepturu nápoje a převzal plnou kontrolu nad značkou. Roku 1894 vznikla první kreslená reklama v Georgii. O rok později se nápoj Coca-Cola rozšířil do všech amerických států a v roce 1899 se začal nápoj plnit do lahví. Začaly se objevovat reklamy i v časopisech, vznikla první tvarovaná láhev pro nápoj. V dalších následujících letech se vytvořila typická reklama se Santa Clausem, která se i nyní objevuje na našich obrazovkách. Roku 1959 se rozšířila do zemí celého světa. V roce 1993 se v Praze začala plnit do dvoulitrových PET lahví. Cocacola je partnerem i Olympijských her, účastní se akcí v boji proti AIDS a v roce 2011 oslavila své 125. výročí. (Coca-Cola, 2015) 2.6
Životní styl
Životní styl, také v širším smyslu životní způsob, prolíná všemi činnostmi, vztahy, zvyklostmi apod. Rozlišujeme životní styl jednotlivce a životní styl skupiny. Životní styl skupiny představuje určité typické společenské rysy životního způsobu. (Kubátová, 2010) Životní styl je také chápán jako vnitřní hodnota směřující k jednotlivému vyjádření. Dle životního stylu určujeme tempo, rytmus, sebeprožívání, sebeuvědomění, odcizení, smysl života, stanovujeme životní ideál, životní harmonii, krásu života, životní postoj, životní aktivitu, životní pocit. (Kubátová, 2010) 21
Kvalitativní přístup k životnímu stylu nevychází jen z předpokladu vnitřní uspořádanosti prvků životního stylu, ale také z předpokladu významu, které jedinec interpretuje ve svém životě. (Kubátová, 2010) Životní styl zahrnuje formy dobrovolného chování v daných situacích v životě, které jsou založené na individuálním výběru z různých možností. Je na každém z nás, pro jaký životní styl se rozhodneme, zda pro zdravý či nezdravý. Životní styl je také souhra mezi dobrovolným chováním a životními situacemi. (Machová a kol., 2009) Rozhodování o svém chování není jedinec zcela svobodný. Od narození k tomu přispívá mnoho faktorů. Základním faktorem je rodina, která nám ukazuje určitou strukturu životního stylu. Rodina nás učí určitých tradic, zvyklostí, také záleží na ekonomické situaci a sociálním postavení rodiny. Náš osobní životní styl záleží na věku, temperamentu, vzdělání, již zmiňovaném příjmu, příslušnosti k rase, pohlaví, hodnotové orientaci a postojích každého člověka. (Machová a kol., 2009) Člověk během svého života projde několika životními styly. Správně se může rozhodovat, až když nasbírá dostatečné znalosti o tom, co jeho zdraví podporuje, upevňuje, ale zároveň, co mu škodí. U dítěte musíme rozvíjet dovednosti a návyky od útlého věku, jak v rodině, tak ve školce, škole, aby si postupně uvědomilo odpovědnost za své zdraví. (Machová a kol., 2009) Celkový zdravotní stav společnosti se hodnotí dle nemocnosti a úmrtnosti. Zdraví nejvíce poškozuje kouření, nadměrná konzumace alkoholu, užívání drog, nesprávná výživa, nedostatek pohybu, nadměrná psychická zátěž a rizikové sexuální chování. Žádný z rizikových faktorů nepůsobí izolovaně. (Čevela, Čeledová, Dolanský, 2009) Jak už bylo zmiňováno, životní styl závisí na věku. Mezi rizikové období lidského života je období dospívání neboli adolescence. Dospívání je přechodná fáze lidského života, kdy se přechází z dětského období do období dospělosti. Je to rychlý přechod k samostatnému jednání a chování, které bývá často nesprávné, neuvážené, rizikové. (Machová a kol., 2009) V období pubescence a dospívání bývají jedinci úzkostlivý nebo naopak vše zlehčují. Za nedostatky svého zdravotního stavu se stydí a nepřipouštějí si je nebo je skrývají, a proto přicházejí se zdravotními potížemi k lékaři relativně pozdě. Při jakýchkoliv problémech rozumově uvažují jen do určité míry a raději je řeší rizikovým životním stylem, který jim
22
pomáhá řešit aktuální problémy, jako je třeba nedostatečné sebevědomí. (Machová a kol., 2009) Rizikové chování pubescentů a dospívajících se dělí na tři okruhy: Zneužívání návykových látek (např. alkohol, marihuana) Rizikové chování v psychosociální oblasti Rizikové chování v sexuální oblasti (Machová a kol., 2009) V tomto věku je neustále zapotřebí edukace o zdravém životním stylu. Je třeba dospívajícímu pomáhat odstraňovat nebo oslabovat konkrétní rizikové faktory a posilovat ochranné faktory, hledat pozitivní možnost řešení problémů. (Machová a kol., 2009) V tomto věku je důležité uspokojení vývojové potřeby, což je zvyšování sebevědomí, možnost komunikace s vrstevníky. Ke každému dospívajícímu je nutné přistupovat individuálně a zjišťovat jeho osobní a vývojové problémy. (Machová a kol., 2009) Technický pokrok za posledních pár let zásadně změnil životní styl všem, hlavně pubescentům a adolescentům. V dnešní době se převážně vede sedavý způsob života bez pohybu. Neustálý spěch, nedostatek času vytváří stresové situace, které způsobují užívání energetických nápojů pro zvýšení tempa či prodloužené bdělosti pro učení či prodloužení noční zábavy. (Čevela, Čeledová, Dolanský, 2009)
2.6.1 Puberta Je to období růstu a zrání na hormonálním podkladě. U chlapců nastává kolem 12. roku a u dívek o dva roky dříve. Dle některých zdrojů můžeme rozlišovat dvě fáze. (Machová a kol., 2009) První fáze je tzv. rychlá nebo i prepuberta, růst je nejrychlejší a probíhá součastně s pohlavním zráním a vývojem druhotných pohlavních znaků. Vrchol fáze je přibližně po dvou letech od svého počátku. Na konci rychlé fáze je dosažena základní pohlavní zralost,
23
které se kryje s fází časné adolescence, což je období nejpřevratnějších změn. Je to fáze největší zranitelnosti v mnoha ohledech. (Kelnarová, Matějková, 2010) Druhá fáze se nazývá pomalá fáze či vlastní puberta, kdy už dochází pouze k menším přírůstkům výšky a končí za další tři roky. Dozrávají pohlavní orgány a druhotné pohlavní znaky. Růst dívek končí kolem 16. roku, u chlapců končí kolem 18. roku života, i když jsou jedinci, u kterých končí růst dřív nebo naopak později. (Machová a kol., 2009) 2.6.1.1 Somatický vývoj Za posledních sto let se ve vyspělých zemích urychlil nástup puberty a celkového dospívání. V tomto období dochází k významné tělesné proměně. Zevnějšek je součást identity a proto se změna citlivě promítá v životě jedince a může vést ke ztrátě osobní jistoty. V pubertě nastává u dívek i chlapců prudký růst do výšky. Hlavní vliv na pohlavní a tělesný vývoj puberty je činnost žláz s vnitřní sekrecí (hypofýza, štítná žláza, příštítná tělíska, nadledviny) a velký vliv má i prostředí. V pubertě dochází k fyziologickému dozrávání pohlavních orgánů chlapců i dívek. (Kelnarová, Matějková, 2010) Dochází k výraznému vývoji motoriky. Jedinec rychle získává dovednosti vyžadující značné síly, hbitosti, jemné pohybové koordinaci i smysl pro rovnováhu. (Kelnarová, Matějková, 2010) 2.6.1.2 Kognitivní vývoj Vnímání je spíše povrchní, nepřesné pozorování se zjednodušenými a ukvapenými závěry. Typické je přemýšlet o tom, jaký svět mohl být nebo by měl být. Realita je pouze jen jednou možností. Jedinec je schopen uvažovat hypoteticky o možnostech, které neexistují. (Kelnarová, Matějková, 2010, Vágnerová, 2012) Paměť – Jedinec v tomto věku používá elaboraci, což znamená, že používají způsob uspořádání látky, který je snadněji zapamatovatelný a vytvářejí si různé mnemotechnické pomůcky. Jejich učení i vybavování je systematičtější. Dovedou ovládat svou pozornost. (Vágnerová, 2012) 2.6.1.3 Socializace Období pubescenta je jedna ze zásadních etap života. Jednou ze životních změn je ukončení základní školní docházky a volba dalšího profesního směřování. Další krok k dospělosti v 15 roku života je získání občanského průkazu. Mění se vztahy k dospělým i ke svým vrstevníkům. Pubescent odmítá postavení podřízeného. Vzniká polemika mezi jedincem 24
a dospělým, ať s rodiči, učiteli či jinými autoritami. Pro tento věk je několik důležitých sociálních skupin. (Vágnerová, 2012) Rodina – Je velmi důležitá pro sociální zázemí. Ovšem pubescenti se začínají osamostatňovat a odpoutávat. Škola – Toto prostředí je důležité pro budoucí sociální zařazení. Úspěch ve škole se stává podmínkou pro přijetí pro další vyšší vzdělání. Vrstevnická skupina – Pubescent se se skupinou vrstevníků identifikuje. Stává se zdrojem emoční a sociální podpory. Získává a rozvíjí se nové přátelství a získávají se první lásky, ale vytvářejí se organizované party, které mají svého vůdce a ostatní ho musí respektovat. Dospívající si často vymezují své teritorium, což je místo, kde se skupiny setkávají a většinou to jsou místa, kam nechodí rodiče. V rámci skupin jedinec získává mnoho nových rolí. Jednou z rolí je role dospívajícího, která je biologicky dána a je potvrzena sekundárními pohlavními znaky. Další rolí je člen party, v této roli se jedinec ztotožňuje a získává určitou sociální identitu. Poslední rolí je role blízkého přítele na něž se dá spolehnout. (Vágnerová, 2012) 2.6.2 Adolescence Adolescence je pojem pro vývojový přechod mezi dětstvím a dospělostí. V pubertě probíhá biologický proces tělesného zrání a i adolescenci probíhá zrání především psychosociální stránky. Dělí se na časnou, střední a pozdní fázi. Toto období je pro jedince nejrizikovější. Jedinec se cítí být dospělým, ale stále není plně vyvinutý. (Machová a kol., 2009) 2.6.2.1 Somatický vývoj Tělesný vývoj se dokončuje. Růst a přibírání na váze se výrazně zpomaluje. (Kelnarová, Matějková, 2010) 2.6.2.2 Kognitivní vývoj Vnímání - V tomto období už nastupuje využívání schopnosti abstrakce a uplatňuje své poznatky a zkušenosti, tak aby se dokázali orientovat na podstatné situace. (Čačka, 2000) Inteligence – V období adolescence je vrcholné období pro rozvoj intelektuální ch schopností a velké intelektuální aktivity. Nedostatek vědomostí a zkušeností je zapříčiněno, protože rozumové výkony v tomto věku nejsou ještě na úrovni dospělého člověka. (Kelnarová, Matějková, 2010)
25
Paměť – V tomto věkovém období je preferována logická paměť, ale mechanická paměť, navzdory krátkodobému efektu neztrácí svůj význam a její schopnost neklesá. (Kelnarová, Matějková, 2010) 2.6.2.3 Socializace V tomto věku přestává být centrem vlastního zájmu a obrací se ve svých aktivitách k druhým. Je obtížné nalézt jasná psychologická kritéria, která by jedince informovala, že již překročili práh dospělosti. Dospívání se od dospělosti zcela nedá oddělit. (Kelnarová, Matějková, 2010) Normy chování – Jedním z výsledků hledání vlastní identity je stanovení svých norem a hodnot, vůči nimž chtějí být loajální. Jedinec dokáže být věrný tomu, co považuje za významné, co si sám zvolil. Individuální přesvědčení, neboli vnitřní regulace, má větší váhu než vnější tlak na dodržování určitých norem. (Kelnarová, Matějková, 2010) Významným slovem této životní etapy jsou emoce. Vyjadřuje způsob prožívání, provázaný nezřídka i tělesnými změnami, jako jsou pohyby a různými reakcemi, jako je třeba pláč, smích, zčervenání, ale také zažívací obtíže při stresu, atd. (Hoskovec, Nakonečný, Sedláková, 2002) Konflikty s rodinou – Konflikty mezi rodiči a dětmi jsou zapříčiněny každodenními aspekty života. O citlivých tématech jako je sex, láska či jiné témata tohoto stylu se v rodině nemluví. Vztahy s vrstevníky – Vrstevníci jedinců pomáhají uspokojovat různé potřeby. Přítel představuje stabilní emoční jistotu, který má podobné nebo dokonce stejné hodnoty a zájmy. Pro adolescenty jsou důležité partnerské vztahy a dochází k prvnímu sexuálnímu styku. (Kelnarová, Matějková, 2010) Sexualita – Nastává postupná pohlavní zralost a zájem o otázky týkající se sexuálních potřeb rostou. Intenzivní prožívání vlastní sexuality je pro mladé lidi spojené s napětím, které je způsobené následujícími faktory, a to pohlavní zralost, nesoulad mezi biologickou pohlavní zralostí, společenskými podmínkami a očekáváním ohledně navazování sexuálních vztahů, rozporem mezi sexuálními potřebami a společenskými normami. (Kelnarová, Matějková, 2010)
26
3 Praktická část 3.1
Metodika výzkumu
Pro získání informací ke své bakalářské práci jsem vypracovala vlastní dotazník, který nalezneme v příloze č. 2. Byl zpracován tak, aby po vyhodnocení byly získané údaje co nejlépe zpracované a vyhodnocené. Dotazník obsahoval 39 otázek. Z toho bylo 32 otázek uzavřených, 4 otázky polootevřené a 3 otázky otevřené. Byly stanoveny 3 hypotézy, ke kterým byly směřovány otázky. K hypotéze č. 1 náležely otázky č. 12, 13, 16, 20, 21, 22, 23. K hypotéze č. 2 byla stanovena otázka č. 24 a otázky č. 25 a 26 měly návaznost na hypotézu č. 3. Vypracovaný dotazník byl zcela anonymní a po vyhodnocení byly všechny vyplněné dotazníky skartovány. 3.2
Výzkumné prostředí a zúčastnění respondenti
Dotazník byl rozdán žákům MŠ a ZŠ Damníkov, studentům lanškrounského gymnázia a studentům střední školy zemědělské v Lanškrouně. V příloze č. 1 jsou doložená potvrzení o umožnění výzkumu na dané škole, stvrzené podpisem ředitele či ředitelky školy. Výzkumu se účastnilo 108 respondentů z toho chlapců 46 a dívek 62 Respondenti byli rozděleny do dvou věkových kategorií: 10 – 15 roků a 16 – 20 let. Ve věku 10 – 15 roků odpovídalo23 děvčat a 32 chlapců, ve věku 16 – 20 let odpovídalo děvčat 39 a chlapců 14. Dotazníkové šetření probíhalo v únoru a březnu 2015. 3.3
Zpracování dat
Získané data byly zpracovány použitím sady Microsoft Office 2007, a to programy Excel 2007, ve kterém byly údaje zpracovány do tabulek a grafů a Word 2007, ve kterém byly všechny data zkompletované do finální podoby.
27
3.4
Výsledky výzkumu
Graf 1 Rozdělení respondentů dle pohlaví a věku
Pohlaví 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
69,6%
62,9%
37,1%
30,4%
muži
ženy Pubescenti
Adolescenti
Graf 1 znázorňuje rozdělení respondentů dle věkové skupiny a dle pohlaví v % vyjádření. Průzkumu se zúčastnilo 69,6% mužů ve věkové skupině 10 – 15 let, které zařazujeme do věkové skupiny pubescentů a 37,1% žen v též věkové kategorii. Adolescentů neboli dospívajících, což je věková skupina 16 – 20 let se průzkumu zúčastnilo 30,4% mužů a 62,9% žen. Tabulka 1 Rozdělení respondentů dle pohlaví a věku Pohlaví %
Pubescenti
Adolescenti
Celkem
muži
69,6%
30,4%
42,6%
ženy
37,1%
62,9%
57,4%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
Celkem
muži
32
14
46
ženy
23
39
62
Celkem
55
53
108
28
Tabulka 1 znázorňuje počty respondentů dle pohlaví a věku a zároveň poukazuje na procentuální znázornění. Průzkumu se zúčastnilo 32 (69,6%) mužů a 23 (37,1%) žen v období pubescence, 14 (30,4%) mužů a 39 (62,9%) žen ve věkovém období adolescence. Celkově se zúčastnilo 46 (42,6%) mužů a 62 (57,4%) žen, z čehož bylo 55 pubescentů a 53 adolescentů. Graf 2 Konzumace energetických nápojů dle školy v období pubescence
Konzumace EN mezi pubescenty 120,0% 100,0%
97,6%
92,9%
96,4%
80,0% 60,0% 40,0% 20,0%
7,1%
0,0% Gymnázium
3,6%
2,4%
0,0% 0,0% SZEŠ
ZŠ
Konzumují
Celkem
Nekonzumují
Graf 2 znázorňuje konzumaci energetických nápojů dle školy v období pubescence. V tomto věkovém období 92,9% studentů gymnázia konzumují energetické nápoje a 7,1% studentů gymnázia nekonzumují energetické nápoje. Na základní škole konzumují energetické nápoje 97,6% žáků a 2,4% žáků nekonzumují. V tomto věku nikdo z respondentů nenavštěvuje střední zemědělskou školu, proto je výsledek 0%. Celkově 96,4% respondentů konzumují energetické nápoje a 3,6% nekonzumují. Tabulka 2 Konzumace energetických nápojů dle školy v období pubescence Konzumace EN mezi pubescenty %
Gymnázium
SZEŠ
ZŠ
Celkem
ANO
92,9%
0,0%
97,6%
96,4%
NE
7,1%
0,0%
2,4%
3,6%
Celkem
100,0%
0,0%
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Gymnázium
SZEŠ
ZŠ
Celkem
29
ANO
13
0
40
53
NE
1
0
1
2
Celkem
14
0
41
55
Tabulka 2 znázorňuje počty respondentů konzumující energetické nápoje v období pubescence dle studující školy. V tomto věkovém období 13 (92,9%) studentů gymnázia konzumují energetické nápoje a 1 (7,1%) student gymnázia nekonzumuje energetické nápoje. Na základní škole konzumují energetické nápoje 40 (97,6%) žáků a 2 (2,4%) žáci nekonzumují energetické nápoje. V tomto věku nikdo z respondentů nenavštěvuje střední zemědělskou školu, proto je výsledek 0%. Celkový počet respondentů v období pubescence je 55. Graf 3 Konzumace energetických nápojů dle školy v období adolescence
Konzumace EN mezi adolescenty 120,0% 100,0%
97,1%
94,4%
96,2%
80,0% 60,0% 40,0% 20,0%
5,6%
2,9%
0,0% 0,0%
0,0% Gymnázium
SZEŠ
ZŠ ANO
3,8% Celkem
NE
Graf 3 znázorňuje konzumaci energetických nápojů dle školy v období adolescence. V tomto věkovém období 94,4% studentů gymnázia konzumují energetické nápoje a 5,6% studentů gymnázia nekonzumují energetické nápoje. Na střední škole zemědělské konzumují energetické nápoje 97,1% studentů a 2,9% studentů nekonzumují. V tomto věku nikdo z respondentů nenavštěvuje základní školu, proto je výsledek 0%.
30
Tabulka 3 Konzumace energetických nápojů dle školy v období pubescence Konzumace EN mezi adolescenty %
Gymnázium
SZEŠ
ZŠ
Celkem
ANO
94,4%
97,1%
0,0%
96,2%
NE
5,6%
2,9%
0,0%
3,8%
Celkem
100,5%
100,0%
0,0%
100%
ČÍSLA
Gymnázium
SZEŠ
ZŠ
Celkem
ANO
17
34
0
51
NE
1
1
0
2
Celkem
18
35
0
53
Tabulka 3 znázorňuje počty respondentů konzumující energetické nápoje v období adolescence dle studující školy. V tomto věkovém období 14 (94,4%) studentů gymnázia konzumují energetické nápoje a 1 (5,6%) student gymnázia nekonzumuje energetické nápoje. Na střední zemědělské škole konzumují energetické nápoje 34 (97,1%) studentů a 1 (2,9%) student nekonzumuje energetické nápoje. V tomto věku nikdo z respondentů nenavštěvuje základní školu, proto je výsledek 0%. Celkový počet respondentů v období adolescence je 53. Graf 4 Věkové rozdělení respondentů dle bydliště
Bydliště pubescentů a adolescentů 100,0%
83,6%
80,0% 50,9%
60,0%
32,1%
40,0% 10,9%
20,0%
17,0%
5,5%
0,0% Pubescenti vesnice
Adolescenti
město - do 10000 obyvatel
31
město - nad 10000 obyvatel
Tabulka 4 Věkové rozdělení respondentů dle bydliště Bydliště pubescentů a adolescentů %
Pubescenti
Adolescenti
vesnice
83,6%
50,9%
město - do 10000 obyvatel
10,9%
17,0%
město - nad 10000 obyvatel
5,5%
32,1%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
vesnice
46
27
město - do 10000 obyvatel
6
9
město - nad 10000 obyvatel
3
17
Celkem
55
53
Tabulka 4 ukazuje, že nejvíce respondentů v období pubescence bydlí na vesnici, což je 46 (83,6%) respondentů, následuje menší město s výsledkem 6 (10,9%) respondentů a posledním bydlištěm je větší město s výsledkem 3 (5,5%). V období adolescence žije na vesnici 27 (50,9%) studentů, ve větším městě 17(32,1%) studentů a v malém městě 9 (17%) studentů. Graf 5 Materiální zabezpečení rodiny
Materiální zabezpečení rodiny pubescentů a adolescentů 100,0%
78,2%
80,0%
69,8%
60,0% 40,0% 20,0%
24,5% 10,9%
10,9%
5,7%
0,0% Pubescenti velmi dobré
Adolescenti dobré
složité
Graf 5 poukazuje na materiální zabezpečení rodiny pubescentů a adolescentů. Nejvíce respondentů v období pubescentů uvedlo dobré materiální zabezpečení 78,2%,vyrovnané výsledky vyšli u velmi dobrého a složitého materiálního zabezpečení a to 10,9%. Také v období adolescence nejvíce respondentů uvedlo dobré materiální zabezpečení, což je 69,8%, 32
poté následuje složité materiální zabezpečení s 24,5% a nejméně adolescentů, což je 5,7% uvedlo velmi dobré zabezpečení.
Tabulka 5 Materiální zabezpečení rodiny Materiální zabezpečení rodiny pubescentů a adolescentů %
Pubescenti
Adolescenti
velmi dobré
10,9%
5,7%
dobré
78,2%
69,8%
složité
10,9%
24,5%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
velmi dobré
6
3
dobré
43
37
složité
6
13
Celkem
55
53
Tabulka 5 poukazuje na materiální zabezpečení rodiny pubescentů a adolescentů. Nejvíce respondentů v období pubescentů uvedlo dobré materiální zabezpečení 43 (78,2%), vyrovnané výsledky vyšli u velmi dobrého a složitého materiálního zabezpečení a to 6 (10,9%.) Také v období adolescence nejvíce respondentů uvedlo dobré materiální zabezpečení, což je 37 (69,8%), poté následuje složité materiální zabezpečení s 13 (24,5%) a nejméně adolescentů, což je 3 (5,7%) uvedlo velmi dobré zabezpečení.
33
Graf 6 Trvalé bydliště dle věkového období
Trvalé bydliště pubescentů a adolescentů 80,0% 70,0%
69,1%
60,0%
52,8%
50,0% 40,0%
26,4%
30,0% 14,5%
20,0%
1,8% 0,0% 3,6%
10,0% 0,0%
9,1%
5,7% 3,8%
1,8%
Pubescenti
0,0%
7,5%
3,8%
Adolescenti
s otcem i matkou
pouze s matkou
pouze s otcem
příbuzní
dětský domov
jiné
prarodiče
Graf 6 poukazuje, že respondenti v období pubescence nejčastěji bydlí s otcem i matkou, což je 69,1%, pouze s matkou žije 14,5% respondentů, 9,1% respondentů žijí v dětském domově, u příbuzných žije 3,6%, pouze s otcem bydlí 1,8% respondentů a jinde než u uvedených možností žijí 1,8% respondentů. Nikdo z respondentů nebydlí u prarodičů. Co se týká věkového období adolescentů, tak 52,8% respondentů žijí s otcem i matkou, pouze s matkou žije 26,4% respondentů, 7,5% žijí v dětském domově, pouze s otcem žije 5,7% respondentů, stejné výsledky vyšli u žití s prarodiči a bydlení jinde než v uvedených možností, což je 3,8%. Žádný z respondentů nebydlí u příbuzných.
Tabulka 6 Trvalé bydliště dle věkového období Trvalé bydliště pubescentů a adolescentů %
Pubescenti
Adolescenti
Celkem
s otcem i matkou
69,1%
52,8%
61,1%
pouze s matkou
14,5%
26,4%
20,4%
pouze s otcem
1,8%
5,7%
3,7%
prarodiče
0,0%
3,8%
1,9%
příbuzní
3,6%
0,0%
1,9%
dětský domov
9,1%
7,5%
8,3%
jiné
1,8%
3,8%
2,8%
34
Celkem
100,0%
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
Celkem
s otcem i matkou
38
28
66
pouze s matkou
8
14
22
pouze s otcem
1
3
4
prarodiče
0
2
2
příbuzní
2
0
2
dětský domov
5
4
9
jiné
1
2
3
Celkem
55
53
108
Tabulka 6 poukazuje, že respondenti v období pubescence nejčastěji bydlí s otcem i matkou, což je 38 (69,1%), pouze s matkou žije 8 (14,5%) respondentů, 5 (9,1%) respondentů žijí v dětském domově, u příbuzných žijí 2 (3,6%), pouze s otcem bydlí 1 (1,8%) respondent a jinde než u uvedených možností žije 1 (1,9%) respondent. Nikdo z respondentů nebydlí u prarodičů. Co se týká věkového období adolescentů, tak 28 (52,8%) respondentů žijí s otcem i matkou, pouze s matkou žije 14 (26,4%) respondentů, 4 (7,5%) žijí v dětském domově, pouze s otcem žije 3 (5,7%) respondentů, stejné výsledky vyšli u žití s prarodiči a bydlení jinde než v uvedených možností, což je 2 (3,8%). Žádný z respondentů nebydlí u příbuzných.
Graf 7 Počet sourozenců dle věkového období
Počet sourozenců 45,5%
50,0%
45,3%
40,0% 30,0% 20,0% 10,0%
24,5%
20,0% 9,1%
10,9%
15,1%
14,5% 7,5%
7,5%
0,0% Pubescenti
Adolescenti 0
1
2
35
3
4 a více
Graf 7 ukazuje počet sourozenců u pubescentů a adolescentů. Nejvíce pubescentů má jednoho sourozence, což činí 45,5%, dále následuje 20% respondentů, kteří mají 2 sourozence, 14,5% mají 4 a více sourozenců, 3 sourozence mají 10,9% respondentů a 9,1% respondentů nemají žádného sourozence. Ve věkovém období adolescentů mají také nejvíce respondentů 1 sourozence, což je 45,3%, 2 sourozence mají 24,5%, 3 sourozence mají 15,1% respondentů a stejný počet respondentů, což je 7,5% nemají žádného sourozence nebo mají 4 a více sourozenců. Tabulka 7 Počet sourozenců dle věkového období Počet sourozenců %
Pubescenti
Adolescenti
0
9,1%
7,5%
1
45,5%
45,3%
2
20,0%
24,5%
3
10,9%
15,1%
4 a více
14,5%
7,5%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
0
5
4
1
25
24
2
11
13
3
6
8
4 a více
8
4
Celkem
55
53
Tabulka 7 ukazuje počet sourozenců u pubescentů a adolescentů. Nejvíce pubescentů má jednoho sourozence, což činí 25 (45,5%), dále následuje 11 (20%) respondentů, kteří mají 2 sourozence, 8 (14,5%) mají 4 a více sourozenců, 3 sourozence mají 6 (10,9%) respondentů a 5 (9,1%) respondentů nemají žádného sourozence. Ve věkovém období adolescentů mají také nejvíce respondentů 1 sourozence, což je 24 (45,3%), 2 sourozence mají 13 (24,5%), 3 sourozence mají 8 (15,1%) respondentů a stejný počet respondentů, což je 4 (7,5%) nemají žádného sourozence nebo mají 4 a více sourozenců.
36
Graf 8 Pořadí dítěte v rodině dle věkového období
Které dítě v pořadí jste 60,0% 50,0% 40,0%
54,7% 40,0%
40,0% 26,4%
30,0% 20,0%
14,5%
11,3% 5,5%
10,0%
7,5%
0,0% Pubescenti
Adolescenti 1
2
3
4 a více
Graf 8 ukazuje pořadí dítěte v rodině dle věkového období. V období pubescence respondenti odpověděli, že 40% z nich jsou první dítě v rodině a stejný výsledek vyšel i u odpovědi druhého dítěte v rodině. 14,5% respondentů odpovědělo, že jsou třetí dítě v pořadí a 5,5% respondentů odpovědělo, že jsou čtvrté a starší dítě v rodině. Co se týká období adolescence, tak 54,7% odpovědělo, že jsou prvním dítětem v rodině, 26,4% respondentů jsou druzí v pořadí, 11,3% adolescentů jsou třetími v pořadí a 7,5% jsou čtvrtí nebo starší.
Tabulka 8 Pořadí dítěte v rodině dle věkového období Které dítě v pořadí jste %
Pubescenti
Adolescenti
1
40,0%
54,7%
2
40,0%
26,4%
3
14,5%
11,3%
4 a více
5,5%
7,5%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
1
22
29
2
22
14
3
8
6
4 a více
3
4
37
Celkem
55
53
Tabulka 8 ukazuje pořadí dítěte v rodině dle věkového období. V období pubescence respondenti odpověděli, že 22 (40%) z nich jsou první dítě v rodině a stejný výsledek vyšel i u odpovědi druhého dítěte v rodině. 8 (14,5%) respondentů odpovědělo, že jsou třetí dítě v pořadí a 3 (5,5%) respondentů odpovědělo, že jsou čtvrté a starší dítě v rodině. Co se týká období adolescence, tak 29 (54,7%) odpovědělo, že jsou prvním dítětem v rodině, 14 (26,4%) respondentů jsou druzí v pořadí, 6 (11,3%) adolescentů jsou třetími v pořadí a 4 (7,5%) jsou čtvrtí nebo starší.
Graf 9 Vzdělání otce dle věkového období
Vzdělání otce 60,0%
53,1%
50,0%
50,0%
38,8%
40,0% 30,0%
25,0%
20,0% 10,0%
20,5% 6,1%
4,5%
0,0%
0,0%
0,0%
Pubescenti základní
odborné
2,0%
Adolescenti středoškolské
vysokoškolské
jiné(uveďte jaké
Graf 9 poukazuje jaké vzdělání má otec respondentů. U věkové skupiny pubescentů zastupuje největší počet středoškolské vzdělání, což je 50%. 25% respondentů odpovědělo, že jejich otec má odborné vzdělání, 20,5% respondentů udává, že jejich otec vystudoval vysokou školu. Základní vzdělání otce odpovědělo 4,5% respondentů. Nikdo nenapsal jiné vzdělání 38
otce. U věkové skupiny adolescentů je největší počet vzdělání otce u odborné školy 53,1%, následuje středoškolské vzdělání, což je 38,8%. Vysokoškolské vzdělání má 6,1% a 2% respondentů uvedlo jiné vzdělání otce, než bylo k výběru. Tabulka 9 Vzdělání otce dle věkového období Vzdělání otce %
Pubescenti
Adolescenti
základní
4,5%
0,0%
odborné
25,0%
53,1%
středoškolské
50,0%
38,8%
vysokoškolské
20,5%
6,1%
Jiné (uveďte jaké)
0,0%
2,0%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
základní
2
0
odborné
11
26
středoškolské
22
19
vysokoškolské
9
3
Jiné (uveďte jaké)
0
1
Celkem
44
49
Tabulka 9 poukazuje jaké vzdělání má otec korespondentů. U věkové skupiny pubescentů zastupuje největší počet středoškolské vzdělání, což je 22 (50%). 11 (25%) korespondentů odpovědělo, že jejich otec má odborné vzdělání, 9 (20,5%) korespondentů udává, že jejich otec vystudoval vysokou školu. Základní vzdělání otce odpovědělo 2 (4,5%) respondenti. Nikdo nenapsal jiné vzdělání otce. U věkové skupiny adolescentů je největší počet vzdělání otce u odborné školy 26 (53,1%), následuje středoškolské vzdělání, což je 19 (38,8%). Vysokoškolské vzdělání má 3 (6,1%) a 1 (2%) respondent uvedl jiné vzdělání otce, než bylo k výběru.
39
Graf 10 Vzdělání matky dle věkového období
Vzdělání matky 50,0%
45,1% 43,1%
39,5%
40,0% 30,0%
25,6%
25,6%
20,0% 9,3%
10,0%
3,9%
0,0%
0,0% Pubescenti základní
odborné
7,8% 0,0% Adolescenti
středoškolské
vysokoškolské
jiné(uveďte jaké
Graf 10 poukazuje jaké vzdělání má matka korespondentů. U věkové skupiny pubescentů zastupuje největší počet středoškolské vzdělání, což je 39,5%. 25,6% korespondentů odpovědělo, že jejich matka má odborné a vysokoškolské vzdělání. Základní vzdělání matky odpovědělo 9,3% respondentů. Nikdo nenapsal jiné vzdělání matky. U věkové skupiny adolescentů je největší počet vzdělání matky u odborné školy 45,1%, následuje středoškolské vzdělání, což je 43,1%. Vysokoškolské vzdělání má 7,8% a 3,9% uvedlo základní vzdělání matky. Nikdo neuvedl jiné vzdělání. Tabulka 10 Vzdělání matky dle věkového období Vzdělání matky %
Pubescenti
Adolescenti
základní
9,3%
3,9%
odborné
25,6%
45,1%
středoškolské
39,5%
43,1%
vysokoškolské
25,6%
7,8%
Jiné (uveďte jaké)
0,0%
0,0%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
základní
4
2
odborné
11
23
středoškolské
17
22
40
vysokoškolské
11
4
Jiné (uveďte jaké)
0
0
Celkem
43
51
Tabulka 10 poukazuje jaké vzdělání má matka korespondentů. U věkové skupiny pubescentů zastupuje největší počet středoškolské vzdělání, což je 17 (39,5%). 11 (25,6%) korespondentů odpovědělo, že jejich matka má odborné a vysokoškolské vzdělání. Základní vzdělání matky odpovědělo 4 (9,3%) respondentů. Nikdo nenapsal jiné vzdělání matky. U věkové skupiny adolescentů je největší počet vzdělání matky u odborné školy 23 (45,1%), následuje středoškolské vzdělání, což je 22 (43,1%). Vysokoškolské vzdělání má 4 (7,8%) a 2 (3,9%) uvedlo základní vzdělání matky. Nikdo neuvedl jiné vzdělání.
Graf 11 Členství v klubu, organizaci dle věkového období
Členství v organizaci, klubu 100,0%
89,1%
88,7%
80,0% 60,0% 40,0% 20,0%
11,3%
10,9%
0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Graf 11 ukazuje na členství v nějaké organizaci pubescentů a adolescentů. 89,1% pubescentů nejsou členem žádné organizace a 10,9% respondentů jsou členem organizace, zájmového klubu. U věkového období adolescentů je 11,3% respondentů členy organizace a 88,7% respondentů nejsou členy žádné organizace.
41
Tabulka 11 Členství v klubu, organizaci dle věkového období Členství v organizaci, klubu %
Ano
Ne
Pubescenti
10,9%
89,1%
Adolescenti
11,3%
88,7%
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
6
49
Adolescenti
6
47
Celkem
12
96
Tabulka 11 ukazuje na členství v nějaké organizaci pubescentů a adolescentů. 49 (89,1%) pubescentů nejsou členem žádné organizace a 6 (41%) respondentů jsou členem organizace, zájmového klubu. U věkového období adolescentů je 47 (88,7%) respondentů členy organizace a 6 (11,3%) respondentů nejsou členy žádné organizace. Celkem je 46 respondentů členem nějaké organizace a 62 respondentů do žádné organizace nechodí.
Graf 12 Sportování dle věkového období
Sportujete 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
83,0%
78,2%
21,8%
17,0%
Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Graf 12 ukazuje na sportování pubescentů a adolescentů. 78,2% pubescentů sportují a 21,8% respondentů nesportují. U věkového období adolescentů 83% respondentů sportuje a 17% respondentů se nevěnují žádnému sportu.
42
Tabulka 12 Sportování dle věkového období Sportujete %
Ano
Ne
Pubescenti
78,2%
21,8%
Adolescenti
83,0%
17,0%
Celkem
161,2%
38,8%
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
43
12
Adolescenti
44
9
Celkem
87
21
Tabulka 12 ukazuje na sportování pubescentů a adolescentů. 43 (78,2%) pubescentů sportují a 12 (21,8%) respondentů nesportují. U věkového období adolescentů 44 (83%) respondentů sportuje a 9 (17%) respondentů se nevěnují žádnému sportu.
Graf 13 Rozdělení věkového období při návštěvách barů, diskoték
Navštěvujete bary, diskotéky 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
85,5%
52,8%
47,2%
14,5%
Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Graf 13 poukazuje na návštěvy barů a diskoték pubescentů a adolescentů. Pubescentů do barů či diskoték chodí 14,5% a 85,5% nechodí. U adolescentů je to téměř vyrovnané, ale překládá návštěva barů a diskoték. 52,8% v období adolescence navštěvuje bary a diskotéky a 47,2% nechodí do těchto podniků.
43
Tabulka 13 Rozdělení věkového období při návštěvách barů, diskoték Navštěvujete bary, diskotéky %
Ano
Ne
Pubescenti
14,5%
85,5%
Adolescenti
52,8%
47,2%
Celkem
67,4%
132,6%
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
8
47
Adolescenti
28
25
Celkem
36
72
Tabulka 13 poukazuje na návštěvy barů a diskoték pubescentů a adolescentů. Pubescentů do barů či diskoték chodí 8 (14,5%) a 28 (85,5%) nechodí. U adolescentů je to téměř vyrovnané, ale překládá návštěva barů a diskoték. 28 (52,8%) v období adolescence navštěvuje bary a diskotéky a 25 (47,2%) nechodí do těchto podniků. Graf 14 Využívání internetu dle věkového období
Využíváte internet 120,0% 100,0%
100,0%
100,0%
80,0% 60,0% 40,0% 20,0%
0
0,0%
0
Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Z grafu 14 vyplývá, že 1000% z respondentů, ať pubescent či adolescent využívá internet. Tabulka 14 Využívání internetu dle věkového období Využíváte internet %
Ano
Ne
44
Pubescenti
100,0%
0%
Adolescenti
100,0%
0%
Celkem
200,0%
0%
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
55
0
Adolescenti
53
0
Celkem
108
0
Tabulka 14 ukazuje, 55 (100%) pubescentů a 53 (100%) adolescentů využívá internet.
Graf 15 Sledování TV dle věkového období
Sledujete televizi 100,0%
92,7%
80,0%
67,9%
60,0% 40,0%
32,1%
20,0%
7,3%
0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
U grafu 15 může zjistit, že většina pubescentů, což je 92,7% sleduje televizi a zbylých 7,3% televizi nesleduje. Co se týká adolescentů, tak 67,9% z nich sleduje televizi a 32,1% televizi nesleduje. Tabulka 15 Sledování TV dle věkového období Sledujete televizi %
Ano
Ne
Pubescenti
92,7%
7,3%
Adolescenti
67,9%
32,1%
Celkem
160,7%
39,3%
45
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
51
4
Adolescenti
36
17
Celkem
87
21
Tabulka 15 informuje o tom, že 51 (92,7%) pubescentů sleduje televizi a 4 (7,3%) z nich nesleduje televizi. U adolescentů sleduje televizi 36 (67,9%) respondentů a 17 (32,3%) nesledují televizi.
Graf 16 Návštěva fitcentra dle věkového období
Navštěvujete fitcentrum 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
83,0%
81,8%
18,2%
17,0%
Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Graf 16 ukazuje návštěvnost fitcentra dle věkového období. V období pubescence většina z nich 81,8% žádné zařízení nenavštěvuje a 18,2% navštěvuje fitcentrum. U adolescentů je to podobné 83% z nich navštěvuje fitcentrum a zbylých 17% adolescentů nechodí do fitcentra. Tabulka 16 Návštěva fitcentra dle věkového období Navštěvujete fitcentrum %
Ano
Ne
Pubescenti
18,2%
81,8%
Adolescenti
17,0%
83,0%
Celkem
35,2%
164,8%
ČÍSLA
Ano
Ne
46
Pubescenti
10
45
Adolescenti
9
44
Celkem
19
89
Tabulka 16 ukazuje návštěvnost fitcentra dle věkového období. V období pubescence většina z nich 45 (81,8%) žádné zařízení nenavštěvuje a 10 (18,2%) navštěvuje fitcentrum. U adolescentů je to podobné 45 (83%) z nich navštěvuje fitcentrum a zbylých 9 (17%) adolescentů nechodí do fitcentra. Graf 17 Řešení problémů dle věkového období
S kým nejčastěji mluvíte o svých problémech 50,0%
43,5%
45,0% 40,0% 35,0%
35,4%
35,4%
30,0%
23,2% 20,3%
25,0% 20,0% 15,0%
12,7%
10,1%
10,0% 5,0%
1,3% 1,3%
3,8%
7,2% 2,9% 2,9%
0,0% Pubescenti rodiče
přítel/kyně
psycholog
0,0%
Adolescenti prarodiče
starší sourozenec
kamarádi
učitel
Z grafu 17 vyplývá, s kým nejčastěji pubescenti a adolescenti řeší své problémy. U věkového období pubescence se 35,4% respondentů svěřuje rodičům, ale na stejné úrovni to jsou kamarádi. 12,7% respondentů se svěřuje staršímu sourozenci, 10,1% se svěřují přítelovi či přítelkyni, 3,8% respondentů se svěřuje učiteli a psychologovi a prarodičům se svěřuje stejný počet respondentů a to je 1,3%. Adolescenti se nejvíce se svými problémy svěřují kamarádům, což je 43,5%, 23,2% z nich se svěřuje přítelovi či přítelkyni, 20,3% rodičům, staršímu sourozenci se svěřuje 7,2% adolescentů, psychologovi se svěřuje 2,9% a na stejné úrovni je i svěřování prarodičům. Nikdo z adolescentů se nesvěřuje učiteli.
47
Tabulka 17 Řešení problémů dle věkového období S kým nejčastěji mluvíte o svých problémech %
Pubescenti
Adolescenti
rodiče
35,4%
20,3%
přítel/kyně
10,1%
23,2%
psycholog
1,3%
2,9%
prarodiče
1,3%
2,9%
starší sourozenec
12,7%
7,2%
kamarádi
35,4%
43,5%
učitel
3,8%
0,0%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
rodiče
28
14
přítel/kyně
8
16
psycholog
1
2
prarodiče
1
2
starší sourozenec
10
5
kamarádi
28
30
učitel
3
0
Celkem
79
69
Z tabulky 17 vyplývá, s kým nejčastěji pubescenti a adolescenti řeší své problémy. U věkového období pubescence se 28 (35,4%) respondentů svěřuje rodičům, ale na stejné úrovni to jsou kamarádi. 10 (12,7%) respondentů se svěřuje staršímu sourozenci, 8 (10,1%) se svěřují přítelovi či přítelkyni, 3 (3,8%) respondentů se svěřuje učiteli, psychologovi a prarodičům se svěřuje každému z nich 1 (1,3%) respondent. Adolescenti se nejvíce se svými problémy svěřují kamarádům, což je 30 (43,5%), 16 (23,2%) z nich se svěřuje přítelovi či přítelkyni, 14 (20,3%) rodičům, staršímu sourozenci se svěřuje 5 (7,2%) adolescentů, psychologovi se svěřují 2 (2,9%) a na stejné úrovni je i svěřování prarodičům.
48
Graf 18 Pravidelnost konzumace EN dle věkového období
Pravidelnost konzumace EN pubescenti a adolescenti 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
86,8% 86,3%
3,8% 5,9%
3,8% 3,9%
5,7% 3,9%
každý den
2-3krát týdně
1krát týdně
Pubescenti
příležitostně
Adolescenti
Graf 18 ukazuje, jak často pijí pubescenti a adolescenti EN. Nejčastější odpověď byla, že pijí EN příležitostně. Odpovědělo na ni 86,8% pubescentů a 86,3% adolescentů. Jedenkrát týdně píjí energetické nápoje 5,7% pubescentů a 3,9% adolescentů. 2-3krát týdně pijí nápoje 3,8% pubescentů a adolescentů 3,9% a každý den 3,8% pubescentů a 5,9% adolescentů. Tabulka 18 Pravidelnost konzumace EN dle věkového období Pravidelnost konzumace EN pubescenti a adolescenti %
Pubescenti
Adolescenti
každý den
3,8%
5,9%
2-3krát týdně
3,8%
3,9%
1krát týdně
5,7%
3,9%
příležitostně
86,8%
86,3%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
každý den
2
3
2-3krát týdně
2
2
1krát týdně
3
2
příležitostně
46
44
Celkem
53
51
49
Tabulka 18 ukazuje, jak často pijí pubescenti a adolescenti EN. Nejčastější odpověď byla, že pijí EN příležitostně. Odpovědělo na ni 46 (86,8%) pubescentů a 44 (86,3%) adolescentů. Jedenkrát týdně píjí energetické nápoje 3 (5,7%) pubescentů a 2 (3,9%) adolescentů. 2-3krát týdně pijí nápoje 2 (3,8%) pubescentů a adolescentů 2 (3,9%) a každý den 2 (3,8%) pubescentů a 3 (5,9%) adolescentů.
Graf 19 Doba konzumace EN dle věkového období
Doba konzumace EN mezi pubescenti a adolescenti 75,5%
80,0%
68,6%
70,0% 60,0% 50,0% 40,0%
25,5%
30,0% 20,0% 10,0%
15,1%
9,4%
5,9%
0,0% Pubescenti
Adolescenti ráno
odpoledne
večer
Graf 19 ukazuje dobu, kdy nejčastěji pijí pubescenti a adolescenti energetické nápoje. 75,5% pubescentů a 68,6% adolescentů je pijí odpoledne. Večer je pijí 15,1% pubescentů a 25,5% adolescentů. Nejméně energetické nápoje pijí ráno, 9,4% pubescentů a 25,5% adolescentů. Tabulka 19 Doba konzumace EN dle věkového období Doba konzumace EN pubescenti a adolescenti %
Pubescenti
Adolescenti
ráno
9,4%
5,9%
odpoledne
75,5%
68,6%
večer
15,1%
25,5%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
50
ráno
5
3
odpoledne
40
35
večer
8
13
Celkem
53
51
Tabulka 19 ukazuje dobu, kdy nejčastěji pijí pubescenti a adolescenti energetické nápoje. 40 (75,5%) pubescentů a 35 (68,6%) adolescentů je pijí odpoledne. Večer je pijí 8 (15,1%) pubescentů a 13 (25,5%) adolescentů. Nejméně energetické nápoje pijí ráno, 5 (9,4%) pubescentů a 3 (5,9%) adolescentů. Graf 20 Motiv konzumace EN dle věkového období
Motiv konzumace EN mezi pubescenti a adolescenti 50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%
47,1% 41,9% 30,6% 24,3% 17,7% 14,3% 4,3% 0,0% chutnají mi
pro snížení pocitu únavy
pro zvýšení výkonu Pubescenti
chci zapadnout do kolektivu
5,7%6,5%
zlepšení koncentrace
4,3%3,2% chci být in
Adolescenti
U grafu 20 jsme zjistili, proč pijí respondenti energetické nápoje. Nejčastější motiv byl, že pubescentům a adolescentům energetické nápoje chutnají, odpověď zvolilo 47,1% pubescentů a 41,9% adolescentů. Následovala odpověď pro snížení pocitu únavy, na kterou odpovědělo 24,3% pubescentů a 30,6% adolescentů. Pijí z důvodu zvýšení výkonu, 14,3% pubescentů a 17,7% adolescentů. 4,3% pubescentů energetické nápoje pijí, protože chtějí zapadnout do kolektivu. 5,7% pubescentů a 6,5% adolescentů si nápojem zlepšují koncentrace a IN chtějí být 4,3% pubescentů a 3,2% adolescentů.
51
Tabulka 20 Motiv konzumace EN dle věkového období Proč pubescenti a adolescenti pijí EN %
Pubescenti
Adolescenti
chutnají mi
47,1%
41,9%
pro snížení pocitu únavy
24,3%
30,6%
pro zvýšení výkonu
14,3%
17,7%
chci zapadnout do kolektivu
4,3%
0,0%
zlepšení koncentrace
5,7%
6,5%
chci být in
4,3%
3,2%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
chutnají mi
33
26
pro snížení pocitu únavy
17
19
pro zvýšení výkonu
10
11
chci zapadnout do kolektivu
3
0
zlepšení koncentrace
4
4
chci být in
3
2
Celkem
70
62
U tabulky 20 jsme zjistili, proč pijí respondenti energetické nápoje. Nejčastější motiv byl, že pubescentům a adolescentům energetické nápoje chutnají, odpověď zvolilo 33 (47,1%) pubescentů a 26 (41,9%) adolescentů. Následovala odpověď pro snížení pocitu únavy, na kterou odpovědělo 17 (24,3%) pubescentů a 19 (30,6%) adolescentů. Pijí z důvodu zvýšení výkonu, 10 (14,3%) pubescentů a 11 (17,7%) adolescentů. 3 (4,3%) pubescentů energetické nápoje pijí, protože chtějí zapadnout do kolektivu. 4 (5,7%) pubescenti a 4 (6,5%) adolescenti si nápojem zlepšují koncentrace a IN chtějí být 3 (4,3%) pubescenti a 2 (3,2%) adolescenti.
52
Graf 21 Inspirace konzumace EN dle věkového období
Inspirace pubescentů a adolescentů pít EN 60,0%
48,2%
45,3%
50,0% 40,0%
26,8%
30,0% 20,0%
20,0% 13,3%
9,3%
10,0%
8,9%
6,7% 5,3%
7,1%
1,8%
7,1%
0,0% Pubescenti spolužáci
zvědavost
Adolescenti reklama
kamarádi
internet/TV
sourozenec
Graf 21 zobrazuje, kde respondenti vzali inspiraci k ochutnání energetického nápoje. V období pubescence 45,3% respondentů je k tomu vedla zvědavost, 20% respondentů je inspirovali kamarádi, 13,3% respondentů byli inspirováni spolužáky, 9,3% respondentů ovlivnila reklama, 6,7% internet a TV a 5,3% respondentů energetické nápoje poznali u sourozence. Podobné výsledky byly u adolescentů. U nichž 48,2% respondentů ochutnali nápoje ze zvědavosti, 26,8% respondentů měli inspiraci od kamarádů, 8,9% u spolužáků, 7,1% byli ovlivnění reklamou, také sourozenec ovlivnil 7,1% respondentů a 1,8% respondentů ochutnalo nápoj díky internetu a TV. Tabulka 21 Inspirace konzumace EN dle věkového období Inspirace pubescentů a adolescentů pít EN %
Pubescenti
Adolescenti
spolužáci
13,3%
8,9%
zvědavost
45,3%
48,2%
reklama
9,3%
7,1%
kamarádi
20,0%
26,8%
internet/TV
6,7%
1,8%
sourozenec
5,3%
7,1%
Celkem
50,0%
50,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
spolužáci
10
5
zvědavost
34
27
53
reklama
7
4
kamarádi
15
15
internet/TV
5
1
sourozenec
4
4
Celkem
75
56
Tabulka 21 zobrazuje, kde respondenti vzali inspiraci k ochutnání energetického nápoje. V období pubescence 34 (45,3%) respondentů je k tomu vedla zvědavost, 15 (20%) respondentů je inspirovali kamarádi, 10 (13,3%) respondentů byli inspirováni spolužáky, 7 (9,3%) respondentů ovlivnila reklama, 5 (6,7%) internet a TV a 4 (5,3%) respondentů energetické nápoje poznali u sourozence. Podobné výsledky byly u adolescentů. U nichž 27 (48,2%) respondentů ochutnali nápoje ze zvědavosti, 15 (26,8%) respondentů měli inspiraci od kamarádů, 5 (8,9%) u spolužáků, 4 (7,1%) byli ovlivnění reklamou, také sourozenec ovlivnil 4 (7,1%) respondentů a 1 (1,8%) respondent ochutnal nápoj díky internetu a TV. Graf 22 Znalost složení energetického nápoje dle věkového období
Víte jaké je složení EN 80,0%
72,7%
70,0%
60,4%
60,0% 50,0%
39,6%
40,0% 30,0%
27,3%
20,0% 10,0% 0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Graf 22 ukazuje, zda pubescenti a adolescenti vědí složení energetického nápoje. U pubescentů vědělo 27,3% alespoň jednu obsahující složku nápoje a 72,7% respondentů nevědělo žádnou složku nápoje. 60,4% adolescentů znalo alespoň jednu složku obsahující v nápoji a 39,6% neznalo ani jednu.
54
Tabulka 22 Znalost složení energetického nápoje dle věkového období Víte, jaké je složení EN %
Ano
Ne
Pubescenti
27,3%
72,7%
Adolescenti
60,4%
39,6%
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
15
40
Adolescenti
32
21
Celkem
47
61
Tabulka 22 znázorňuje, zda pubescenti a adolescenti vědí složení energetického nápoje. U pubescentů vědělo 15 (27,3%) alespoň jednu obsahující složku nápoje a 40 (72,7%) respondentů nevědělo žádnou složku nápoje. 32 (60,4%) adolescentů znalo alespoň jednu složku obsahující v nápoji a 21 (39,6%) neznalo ani jednu. Graf 23 Znalost jednotlivých složek energetického nápoje dle věkového období
Složky EN 35,0% 30,0%
32,5% 27,9%
25,0%
20,9% 18,6%
20,0% 15,0%
11,6%
10,0%
14,3% 9,3%
4,7%
5,0%
18,2%
7,8% 6,5% 5,2%
4,7%
2,3% 0,0% 0,0%
0,0% Pubescenti kofein
voda
sladidla
vitamíny
6,5% 3,9% 2,6% 2,6%
Adolescenti taurin
cukr
barviva
ženšen
kyseliny
guarana
Graf 22 informuje o tom, jaké složky energetického nápoje adolescenti a pubescenti, kteří odpověděli kladně na předchozí otázku, znají. 27,9% pubescentů vědí, že energetický nápoj obsahuje kofein. 20,9% respondentů vědí o obsahu cukru, 18,6% o obsahu taurinu, 11,6% o obsahu vody, 9,3% vědí, že energetický nápoj obsahuje vitamíny, 4,7% vědí o obsahu 55
sladidel, 4,7% o obsahu barviv a 2,3% mají povědomí o obsahu kyselin. 32,5% adolescentů jsou informováni o obsahu kofeinu, 18,2% o obsahu cukru, 14,3% vědí, že nápoje obsahuje taurin, 7,8% vodu, 6,5% vědí obsah vitamínů, stejné číslo vyšlo i u obsahu kyselin, 5,2% sladidla, 3,9% ví o obsahu barviv, 2,6% odpovědělo, že se v nápoji vyskytuje ženšen a quarana. Tabulka 23 Znalost jednotlivých složek energetického nápoje dle věkového období Složky EN %
Pubescenti
Adolescenti
kofein
27,9%
32,5%
voda
11,6%
7,8%
sladidla
4,7%
5,2%
vitamíny
9,3%
6,5%
taurin
18,6%
14,3%
cukr
20,9%
18,2%
barviva
4,7%
3,9%
ženšen
0,0%
2,6%
kyseliny
2,3%
6,5%
guarana
0,0%
2,6%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
kofein
12
25
voda
5
6
sladidla
2
4
vitamíny
4
5
taurin
8
11
cukr
9
14
barviva
2
3
ženšen
0
2
kyseliny
1
5
guarana
0
2
Celkem
43
77
Tabulka 23 informuje o tom, jaké složky energetického nápoje adolescenti a pubescenti, kteří odpověděli kladně na předchozí otázku, znaj.í 12 (27,9%) pubescentů vědí, že energetický 56
nápoj obsahuje kofein. 9 (20,9%) respondentů vědí o obsahu cukru, 8 (18,6%) o obsahu taurinu, 5 (11,6%) o obsahu vody, 4 (9,3%) vědí, že energetický nápoj obsahuje vitamíny, 2 (4,7%) vědí o obsahu sladidel, 2 (4,7%) o obsahu barviv a 1 (2,3%) mají povědomí o obsahu kyselin. 25 (32,5%) adolescentů jsou informováni o obsahu kofeinu, 14 (18,2%) o obsahu cukru, 11 (14,3%) vědí, že nápoje obsahuje taurin, 6 (7,8%) vodu, 5 (6,5%) vědí obsah vitamínů, stejné číslo vyšlo i u obsahu kyselin, 4 (5,2%) sladidla, 3 (3,9%) ví o obsahu barviv, 2 (2,6%) odpovědělo, že se v nápoji vyskytuje ženšen a quarana.
Graf 24 Znalost účinků energetického nápoje dle věkového období
Účinky EN 90,0%
80,0%
80,0% 70,0%
64,2%
60,0% 50,0% 35,8%
40,0% 30,0% 20,0%
20,0%
10,0% 0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Graf 24 ukazuje, zda pubescenti a adolescenti vědí účinky energetického nápoje. U pubescentů vědělo 20% alespoň jeden účinek nápoje a 80% respondentů nevědělo žádný účinek nápoje. 64,2% adolescentů znalo alespoň jeden účinek nápoje a 35,8% neznalo ani jeden. Tabulka 24 Znalost účinků energetického nápoje dle věkového období Účinky složek EN %
Ano
Ne
Celkem
Pubescenti
20,0%
80,0%
100,0%
Adolescenti
64,2%
35,8%
100,0%
57
ČÍSLA
Ano
Ne
Celkem
Pubescenti
11
44
55
Adolescenti
34
19
53
Celkem
45
63
108
Tabulka 24 informuje, zda pubescenti a adolescenti vědí účinky energetického nápoje. U pubescentů vědělo 11 (20%) alespoň jeden účinek nápoje a 44 (80%) respondentů nevědělo žádný účinek nápoje. 34 (64,2%) adolescentů znalo alespoň jeden účinek nápoje a 19 (35,8%) neznalo ani jeden.
Graf 25 Znalost účinků složek energetického nápoje dle věkového období
Účinky složek EN 60,0%
55,9%
54,5%
50,0% 40,0% 27,3%
30,0% 20,0%
23,5%
18,2%
17,6%
10,0%
2,9%
0,0%
0,0% Pubescenti dodají energii
Adolescenti nespavost
zvýšení pulzu
nesoustředěnost
Graf 25 ukazuje, zda pubescenti a adolescenti znají účinky složek energetického nápoje. U pubescentů odpovědělo 54,5%, že dodávají energii, 18,2% vědělo, že způsobují nespavost, 27,3% zmínilo zvýšení pulzu a nesoustředěnost vědělo 0%. U adolescentů bylo odpovědí o dodání energie 55,9%, nespavost 23,5%, zvýšení pulzu 17,6% a nesoustředěnost 2,9%. Tabulka 25 Znalost účinků složek energetického nápoje dle věkového období Účinky složek EN %
Pubescenti
Adolescenti
Celkem
dodají energii
54,5%
55,9%
55,6%
nespavost
18,2%
23,5%
22,2%
58
zvýšení pulzu
27,3%
17,6%
20,0%
nesoustředěnost
0,0%
2,9%
2,2%
Celkem
100,0%
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
Celkem
dodají energii
6
19
25
nespavost
2
8
10
zvýšení pulzu
3
6
9
nesoustředěnost
0
1
1
Celkem
11
34
45
Tabulka 25 ukazuje, zda pubescenti a adolescenti znají účinky složek energetického nápoje. U pubescentů odpovědělo 6 (54,5%), že dodávají energii, 2 (18,2%) věděli, že způsobují nespavost, 3 (27,3%) zmínilo zvýšení pulzu a nesoustředěnost vědělo 0 (0%). U adolescentů bylo odpovědí o dodání energie 19 (55,9%), nespavost 8 (23,5%), zvýšení pulzu 6(17,6%) a nesoustředěnost 1 (2,9%). Graf 26 Znalost zdravotních komplikací dle věkového období
Zdravotní komplikace 80,0%
69,1%
70,0%
64,2%
60,0% 50,0% 40,0% 30,0%
35,8%
30,9%
20,0% 10,0% 0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Graf 26 ukazuje, zda pubescenti a adolescenti znají zdravotní komplikace energetického nápoje. U pubescentů znalo 30,9% alespoň jednu zdravotní komplikaci při pití nápoje a 69,1% respondentů nevědělo žádnou zdravotní komplikaci nápoje. 64,2% adolescentů znalo alespoň jednu zdravotní komplikaci při konzumaci nápoje a 35,8% neznalo ani jednu.
59
Tabulka 26 Znalost zdravotních komplikací dle věkového období. Zdravotní komplikace %
Ano
Ne
Celkem
Pubescenti
30,9%
69,1%
100,0%
Adolescenti
64,2%
35,8%
100,0%
ČÍSLA
Ano
Ne
Celkem
Pubescenti
17
38
55
Adolescenti
34
19
53
Celkem
51
57
108
Tabulka 26 informuje, zda pubescenti a adolescenti znají zdravotní komplikace energetického nápoje. U pubescentů znalo 17 (30,9%) alespoň jednu zdravotní komplikaci při pití nápoje a 38 (69,1%) respondentů nevědělo žádnou zdravotní komplikaci nápoje. 34 (4,2%) adolescentů znalo alespoň jednu zdravotní komplikaci při konzumaci nápoje a 19 (35,8%) neznalo ani jednu. Graf 27 Znalost druhů zdravotních komplikací dle věkového období
Zdravotní komplikace 70,0% 60,0%
58,8% 51,4%
50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%
11,8% 11,8% 5,9%
5,9%5,9%
0,0%
0,0%
13,5%
13,5%
0,0%0,0%
Pubescenti
5,4% 5,4% 2,7%2,7%2,7% 2,7% Adolescenti
srdeční problémy
zvýšení pulzu
obezita
kolaps
agresivita
porucha soustředění
závislost
změkčení kloubů
poškzení zubní skloviny
60
Graf 27 ukazuje, zda pubescenti a adolescenti znají zdravotní komplikace způsobené konzumací energetického nápoje. U pubescentů odpovědělo 58,8% že konzumace energetického nápoje způsobuje srdeční problémy, 11,8% zvýšení pulzu, 11% způsobuje obezitu, 5,9% odpovědělo, že způsobuje kolaps, agresivitu 0%, poruchy soustředění 5,9%, závislost 5,9%, změkčení kloubů 0,0%, poškození zubní skloviny 0%. U Adolescentů se odpovědělo srdeční problémy 51,4%, zvýšení pulzu 13,5%, obezitu 5,4%, kolaps 2,7%, agresivitu 2,7%, poruchy soustředění 2,7%, závislost 5,4%, změkčení kloubů 2,7% a poškození zubní skloviny 13,5%.
Tabulka 27 Znalost druhů zdravotních komplikací dle věkového období Zdravotní komplikace %
Pubescenti
Adolescenti
srdeční problémy
58,8%
51,4%
zvýšení pulzu
11,8%
13,5%
obezita
11,8%
5,4%
kolaps
5,9%
2,7%
agresivita
0,0%
2,7%
porucha soustředění
5,9%
2,7%
závislost
5,9%
5,4%
změkčení kloubů
0,0%
2,7%
poškození zubní skloviny
0,0%
13,5%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
srdeční problémy
10
19
zvýšení pulzu
2
5
obezita
2
2
kolaps
1
1
agresivita
0
1
porucha soustředění
1
1
závislost
1
2
změkčení kloubů
0
1
poškození zubní skloviny
0
5
Celkem
17
37
61
Tabulka 27 ukazuje, zda pubescenti a adolescenti znají zdravotní komplikace způsobené konzumací energetického nápoje. U pubescentů odpovědělo 10 (58,8%), že konzumace energetického nápoje způsobuje srdeční problémy, 2 (11,8%) zvýšení pulzu, 2 (11,8%), že způsobuje obezitu, 1 (5,9%) odpověděl, že způsobuje kolaps, agresivitu 0 (0%), poruchy soustředění 1 (5,9%), závislost 1 (5,9%), změkčení kloubů 0 (0,0%), poškození zubní skloviny 0 (0%). U Adolescentů se odpovědělo srdeční problémy 19 (51,4%), zvýšení pulzu 5 (13,5%), obezitu 2 (5,4%), kolaps 1 (2,7%), agresivitu 1 (2,7%), poruchy soustředění 1 (2,7%), závislost 2 (5,4%), změkčení kloubů 1 (2,7%) a poškození zubní skloviny 5 (13,5%). Graf 28 Získání informací ohledně zdravotních komplikací při pití EN dle věkového období
40,0% 35,0%
Informace ohledně zdravotních komplikací při pití EN jste získali 34,2% 31,0%
30,0% 25,0%
22,8%
20,7%
19,5%
20,0% 14,9%
15,0% 10,0%
5,7%
5,0%
2,3%
17,7%
15,2%
2,3%
3,4%
2,5%
5,1% 1,3%
1,3%
0,0% Pubescenti
Adolescenti
od rodičů
ve škole
od trenéra
od sourozence
od kamarádů
od prarodičů
na internetu/TV
zdrav.zařízení
Graf 28 ukazuje, z jakého zdroje pubescenti a adolescenti získali informace o zdravotních komplikacích způsobených konzumací energetického nápoje. U pubescentů odpovědělo 31% od rodičů, 20,7% odpovědělo, že získali informace ve škole, 5,7% od trenéra, 2,3% od sourozence, 14,9% od kamarádů, 2,3% od prarodičů, internet byl zdrojem informací v 19,5%, zdravotní zařízení 3,4%. U adolescentů byli rodiče 22,8%, škola 15,2%, trenér 2,5%,
62
sourozenci 1,3%, kamarádi 17,7%, prarodiče 1,3%, internet byl zastoupený v 34,2% a zdravotní zařízení 5,1%. Tabulka 28 Získání informací ohledně zdravotních komplikací při pití EN dle věkového období Informace ohledně zdravotních komplikací při pití EN jste získali %
Pubescenti
Adolescenti
od rodičů
31,0%
22,8%
ve škole
20,7%
15,2%
od trenéra
5,7%
2,5%
od sourozence
2,3%
1,3%
od kamarádů
14,9%
17,7%
od prarodičů
2,3%
1,3%
na internetu/TV
19,5%
34,2%
zdrav.zařízení
3,4%
5,1%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
od rodičů
27
18
ve škole
18
12
od trenéra
5
2
od sourozence
2
1
od kamarádů
13
14
od prarodičů
2
1
na internetu/TV
17
27
zdrav. zařízení
3
4
Celkem
87
79
Tabulka 28 ukazuje, z jakého zdroje pubescenti a adolescenti získali informace o zdravotních komplikacích způsobených konzumací energetického nápoje. U pubescentů odpovědělo 27 (31%) od rodičů, 18 (20,7%) odpovědělo, že získali informace ve škole, 5 (5,7%) od trenéra, 2 (2,3%) od sourozence, 13 (14,9%) od kamarádů, 2 (2,3%) od prarodičů, internet byl zdrojem informací v 17 (19,5%), zdravotní zařízení 3 (3,4%). U adolescentů byli rodiče 18 (22,8%), škola 12 (15,2%), trenér 2 (2,5%), sourozenci 1 (1,3%), kamarádi 14 (17,7%), prarodiče 1 (1,3%), internet byl zastoupený v 27 (34,2%) a zdravotní zařízení 4 (5,1%).
63
Graf 29 Oblíbenost značek EN dle věkového období
Značky EN konzumované mezi pubescenti a adolescenti 30,0%
24,7%
25,0%
20,0% 20,0% 16,4% 16,4% 12,9% 15,0% 10,0% 5,0%
18,6%
23,5% 19,3%
11,4% 10,6% 8,6% 2,4%
3,6% 3,5%
0,0% RedBull
Monster
Tiger
RockStar Big Shock Semtex
Pubescenti
Burn
4,3% 0,0%
2,4% 1,4%
Kamikaze řetězcové nápoje (Spar, Tesco)
Adolescenti
Graf 29 ukazuje jaké značky energetických nápojů pubescenti a adolescenti konzumují. 16,4% pubescentů preferuje RedBull, 16,4% Monster, Tiger 8,6%, RockStar 11,4%, Big Shock 18,6%, Semtex 19,3%, Burn 3,6%, Kamikaze 4,3% a řetězcové nápoje (Spar, Tesco) 1,4%. U adolescentů byl RedBull 20%, Monster 12,9%, Tiger 2,4%, RockStar 10,6%, Big Shock odpovědělo 24,7%, Semtex zvolilo 23,5%, Burn 3,5%, Kamikaze dosáhl u adolescentů 0% a řetězcové nápoje (Spar, Tesco) 2,4%. Tabulka 29 Oblíbenost značek EN dle věkového období Jaké EN pijí pubescenti a adolescenti %
Pubescenti
Adolescenti
RedBull
16,4%
20,0%
Monster
16,4%
12,9%
Tiger
8,6%
2,4%
RockStar
11,4%
10,6%
Big Shock
18,6%
24,7%
Semtex
19,3%
23,5%
Burn
3,6%
3,5%
Kamikaze
4,3%
0,0%
řetězcové nápoje (Spar, Tesco)
1,4%
2,4%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Pubescenti
Adolescenti
64
RedBull
23
17
Monster
23
11
Tiger
12
2
RockStar
16
9
Big Shock
26
21
Semtex
27
20
Burn
5
3
Kamikaze
6
0
řetězcové nápoje (Spar, Tesco)
2
2
Celkem
140
85
Tabulka 29 ukazuje jaké značky energetických nápojů pubescenti a adolescenti konzumují. 23 (16,4%) pubescentů preferuje RedBull, 23 (16,4%) Monster, Tiger 12 (8,6%), RockStar 16 (11,4%), Big Shock 26 (18,6%), Semtex 27 (19,3%), Burn 5 (3,6%), Kamikaze 6 (4,3%) a řetězcové nápoje (Spar, Tesco) 2 (1,4%). U adolescentů byl RedBull 17 (20%), Monster 11 (12,9%), Tiger 2 (2,4%), RockStar 9 (10,6%), Big Shock odpovědělo 21 (24,7%), Semtex zvolilo 20 (23,5%), Burn 3 (3,5%), Kamikaze dosáhl u adolescentů 0 (0%) a řetězcové nápoje (Spar, Tesco) 2 (2,4%). Graf 30 Dostupnost EN ve škole dle věkového období
Možnost koupit energetické nápoje ve škole 100,0%
92,7%
90,0% 80,0%
66,0%
70,0% 60,0% 50,0% 34,0%
40,0% 30,0% 20,0% 10,0%
7,3%
0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
65
Ne
Graf 30 informuje o dostupnosti energetických nápojů ve školách. Graf znázorňuje, že u pubescentů je dostupnost energetických nápojů 7,3% a u adolescentů 34%. Tabulka 30 Dostupnost EN ve škole dle věkového období Možnost koupit energetické nápoje ve škole %
Ano
Ne
Celkem
Pubescenti
7,3%
92,7%
100,0%
Adolescenti
34,0%
66,0%
100,0%
ČÍSLA
Ano
Ne
Celkem
Pubescenti
4
51
55
Adolescenti
18
35
53
Celkem
22
86
108
Tabulka 30 informuje o dostupnosti energetických nápojů ve školách a informuje o dostupnosti energetických nápojů ve školách. Graf znázorňuje, že u pubescentů je dostupnost energetických nápojů 4 (7,3%) a u adolescentů 18 (34%).
Graf 31 Pití kávy dle věkového období
Pití kávy mezi pubescenti a adolescenti 80,0%
73,1%
69,6%
70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0%
30,4%
26,9%
20,0% 10,0% 0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Graf 31 pití kávy mezi pubescenty a adolescenty znázorňuje, že pubescenti odpověděli kladně na konzumaci kávy v 30,4% a adolescenti se ke konzumaci toho nápoje vyjádřili kladně v 69,6%. 66
Tabulka 31 Pití kávy dle věkového období Pití kávy mezi pubescenti a adolescenti %
Ano
Ne
Pubescenti
30,4%
73,1%
Adolescenti
69,6%
26,9%
Celkem
100,0%
100,0%
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
17
38
Adolescenti
39
14
Celkem
56
52
Tabulka 31 pití kávy mezi pubescenty a adolescenty znázorňuje, že pubescenti odpověděli kladně 17 krát (30,4%) na konzumaci kávy a adolescenti se ke konzumaci toho nápoje vyjádřili kladně 39 krát 69,6%.
Graf 32 Konzumace nápoje Coca-Cola dle věkového období
Pijete Coca-Colu 90,0%
85,5%
80,0% 70,0% 60,0%
54,7% 45,3%
50,0% 40,0% 30,0% 20,0%
14,5%
10,0% 0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Graf 32 poukazuje na konzumaci nápoje Coca-Cola mezi pubescenty a adolescenty, oblíbenost toho nápoje dosáhla mezi pubescenty 85,5%, ale překvapivě u adolescentů 54,7%. 67
Tabulka 32 Konzumace nápoje Coca-Cola dle věkového období Pijete Coca-Colu %
Ano
Ne
Pubescenti
85,5%
14,5%
Adolescenti
54,7%
45,3%
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
47
8
Adolescenti
29
24
Celkem
76
32
Tabulka 32 poukazuje na konzumaci nápoje Coca-Cola mezi pubescenty a adolescenty, oblíbenost toho nápoje dosáhla mezi pubescenty 47 (85,5%) kladných odpovědí, ale překvapivě u adolescentů 29 (54,7%).
Graf 33 Konzumace alkoholu dle věkového období
Pijete alkohol 100,0% 87,3%
90,0%
81,1%
80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0%
18,9%
12,7%
10,0% 0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Graf 33 ukazuje, že konzumace alkoholu dosahuje u pubescentů 12,7%, což je znepokojivé když vezme v potaz, že jsou nezletilí. Adolescenti dosáhly čísla 81,1%. 68
Tabulka 33 Konzumace alkoholu dle věkového období Pijete alkohol %
Ano
Ne
Pubescenti
12,7%
87,3%
Adolescenti
81,1%
18,9%
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
7
48
Adolescenti
43
10
Celkem
50
58
Tabulka 33 poukazuje, že konzumace alkoholu dosahuje u pubescentů 7 (12,7%) kladných odpovědí, což je znepokojivé když vezme v potaz, že jsou nezletilí. Adolescenti 43 kladných odpovědí (81,1%).
Graf 34 Konzumace energetických nápojů spolu s alkoholem dle věkového období
Konzumace EN s alkoholem mezi pubescenty a adolescenty 100,0%
87,0%
80,0%
61,2%
60,0%
38,8%
40,0% 20,0%
13,0%
0,0% pubescenti
adolescenti Ano
Ne
Z grafu 34 vyplývá, že u pubescentů dosáhly kladné odpovědi 13%. U adolescentů je tato hodnota vyšší a to 87%. Uspokojivé je aspoň to, že převažuje počet pubescentům, kteří konzumují alkohol s energetickými nápoji.
69
Tabulka 34 Konzumace energetických nápojů spolu s alkoholem dle věkového období Konzumace EN s alkoholem mezi pubescenty a adolescenty %
Ano
Ne
pubescenti
13,0%
61,2%
adolescenti
87,0%
38,8%
Celkem
50,0%
50,0%
ČÍSLA
Ano
Ne
pubescenti
3
52
adolescenti
20
33
Celkem
23
85
Tabulka 34 Konzumace energetických nápojů spolu s alkoholu mezi pubescenti a adolescenti dle věkového období. Z grafu vyplývá, že u pubescentů dosáhly kladné odpovědi 3 (13%). U adolescentů je tato hodnota vyšší a to 20 (87%). Uspokojivé je aspoň to, že převažuje počet pubescentům, kteří konzumují alkohol s energetickými nápoji.
Graf 35 Kouření cigaret dle věkového období
Kouření cigaret 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
89,1% 77,4%
22,6% 10,9%
Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Z grafu 35 vidíme, že cigarety kouří 10,9% pubescentů a 22,6% adolescentů.
70
Tabulka 35 Kouření cigaret dle věkového období Kouření cigaret %
Ano
Ne
Celkem
Pubescenti
10,9%
89,1%
100,0%
Adolescenti
22,6%
77,4%
100,0%
ČÍSLA
Ano
Ne
Celkem
Pubescenti
6
49
55
Adolescenti
12
41
53
Celkem
18
90
108
Z tabulky 35 zjistíme, že z celkového množství pubescentů, tedy 55, kouří cigarety 6 (10,9%) respondentů v tomto věkovém období. Z 53 adolescentů kouří cigarety 12 (22,6%) respondentů.
Graf 36 Kombinace kouření cigaret s pitím energetického nápoje dle věkového období
Kombinace kouření cigaret s pitím EN 100,0%
90,9%
86,8%
80,0% 60,0% 40,0% 20,0%
13,2%
9,1%
0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
Ne
Graf 36 ukazuje, že 9,1% kuřáků v období pubescence spojuje kouření s pitím energetických nápojů a 13,2% kuřáků v období adolescence také spojuje kouření s pitím energetického nápoje.
71
Tabulka 36 Kombinace kouření cigaret s pitím energetického nápoje dle věkového období Kombinace kouření cigaret s pitím EN %
Ano
Ne
Celkem
Pubescenti
9,1%
90,9%
100,0%
Adolescenti
13,2%
86,8%
100,0%
ČÍSLA
Ano
Ne
Celkem
Pubescenti
5
50
55
Adolescenti
7
46
53
Celkem
12
96
108
Tabulka 36 ukazuje, že 5 (9,1%) kuřáků, z celkového množství 55 pubescentů, spojuje kouření s pitím energetických nápojů a 7 (13,2%) kuřáků v období adolescence také spojuje kouření s pitím energetického nápoje z celkového množství 53 adolescentů.
Graf 37 Užívání drog dle věkového období
Užíváte drogy 120,0% 100,0%
100,0%
96,2%
80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0%
3,8%
0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
72
Ne
Z grafu 37 můžeme zjistit, zda pubescenti a adolescenti užívají drogy. 100% respondentů odpovědělo, že drogy neužívají. U adolescentů odpovědělo 96,2% záporně, tedy že drogy neužívají a 3,8% respondentů zvolilo kladnou odpověď. Tabulka 37 Užívání drog dle věkového období Užíváte drogy %
Ano
Ne
Pubescenti
0,0%
100,0%
Adolescenti
3,8%
96,2%
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
0
55
Adolescenti
2
51
Celkem
2
106
Tabulka 37 ukazuje, zda pubescenti a adolescenti užívají drogy. 55 (100%) respondentů odpovědělo, že drogy neužívají. U adolescentů odpovědělo 51 (96,2%) záporně, tedy že drogy neužívají a 2 (3,8%) respondenti zvolili kladnou odpověď.
Graf 38 Užívání drog spolu s energetickými nápoji dle věkového období
Užíváte drogy spolu s energetickými nápoji 120,0% 100,0%
100,0%
98,1%
80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0%
1,9%
0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
73
Ne
Graf 38 informuje, zda pubescenti a adolescenti kombinují drogy společně s pitím energetického nápoje. 100% pubescentů odpovědělo, že tyto látky nekombinují. U adolescentů odpovědělo 98,1% záporně, tedy že nekombinují užívání drog společně s energetickými nápoji a 1,9% respondentů uvedl kladnou odpověď. Tabulka 38 Užívání drog spolu s energetickými nápoji dle věkového období Užíváte drogy spolu s energetickými nápoji %
Ano
Ne
Pubescenti
0,0%
100,0%
Adolescenti
1,9%
98,1%
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
0
55
Adolescenti
1
52
Celkem
1
107
Z tabulky 38 vyčteme, zda pubescenti a adolescenti požívají drogy společně s pitím energetického nápoje. 55 (100%) pubescentů odpovědělo, že tyto látky nekombinují. U adolescentů odpovědělo 52 (98,1%) záporně, tedy že nekombinují užívání drog společně s energetickými
nápoji
a
1
(1,9%)
respondent
uvedl
Graf 39 Kouření marihuany dle věkového období
Kouříte marihuanu 120,0% 100,0%
100,0%
92,5%
80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0%
7,5%
0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
74
Ne
kladnou.
Graf 39 poukazuje, zda pubescenti a adolescenti kouření marihuany. 100% pubescentů odpovědělo, že nekouří marihuanu. U adolescentů odpovědělo 92,5% záporně, tedy že marihuanu nekouří a 7,5% respondentů kladně. Tabulka 39 Kouření marihuany dle věkového období Kouříte marihuanu %
Ano
Ne
Pubescenti
0,0%
100,0%
Adolescenti
7,5%
92,5%
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
0
55
Adolescenti
4
49
Celkem
4
104
Tabulka 39 poukazuje, zda pubescenti a adolescenti kouření marihuany. 55 (100%) pubescentů odpovědělo, že nekouří marihuanu. U adolescentů odpovědělo 49 (92,5%) záporně, tedy že marihuanu nekouří a 4 (7,5%) respondentů odpovědělo kladně.
Graf 40 Kombinace kouření marihuany a energetického nápoje dle věkového období
Kombinujete kouření marihuany s pitím EN 120,0% 100,0%
100,0%
98,1%
80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0%
1,9%
0,0% Pubescenti
Adolescenti Ano
75
Ne
Graf 40 ukazuje, zda pubescenti a adolescenti kombinují kouření marihuany s pitím energetického nápoje. 100% pubescentů odpovědělo, že pití energetických nápojů a kouření marihuany nekombinují. U adolescentů odpovědělo 98,1% záporně a 1,9% respondentů odpovědělo kladně. Tabulka 40 Kombinace kouření marihuany a energetického nápoje dle věkového období Kombinujete kouření marihuany s pitím EN %
Ano
Ne
Pubescenti
0,0%
100,0%
Adolescenti
1,9%
98,1%
ČÍSLA
Ano
Ne
Pubescenti
0
55
Adolescenti
1
52
Celkem
1
107
Tabulka 40 ukazuje, zda pubescenti a adolescenti kombinují kouření marihuany s pitím energetického nápoje. 55 (100%) pubescentů odpovědělo, že pití energetických nápojů a kouření marihuany nekombinují. U adolescentů odpovědělo 52 (98,1%) záporně a 1 (1,9%) respondent kladně.
76
3.5
Diskuse
V bakalářské práci byly stanoveny tři hypotézy, které jsem se snažila prověřit během výzkumného šetření. V následující části jsou tyto hypotézy postupně vyhodnocovány a výsledky porovnávány s výzkumem Křivové (2014). Hypotéza č. 1 zněla: Předpokládám, že respondenti pijí energetické nápoje pro zvýšení energie. Předpoklad, že energetické nápoje požívají pubescenti a adolescenti za účelem zvýšení energie, se nepotvrdil. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že nejčastější odpovědí byla konzumace pro chuť energetického nápoje, což odpovědělo 33 (47,1%) pubescentů a 26 (41,9%) adolescentů z celkového počtu korespondentů 104. Hned druhým motivem pro konzumaci energetického nápoje bylo snížení pocitu únavy, tuto možnost si zvolilo 17 (24,3%) pubescentů a 19 (30,6%) adolescentů. Při srovnání výsledků výzkumu Křivové (2014) byl zjištěn rozdíl, kdy z výzkumu předešlého roku, vyplývá, že 22 (42,3%) pubescentů a 30 (44,1%) adolescentů požívají energetické nápoje z důvodu zvýšení energie. Hypotéza č. 2 zněla: Předpokládám, že více jak třetina pubescentů a adolescentů znají alespoň nejznámější obsahující látku kofein. Předpoklad, že alespoň třetina respondentů znají alespoň kofein, což je nejznámější složkou energetického nápoje se z části potvrdila. Otázka byla položena tak, kde respondenti museli uvést, zda znají některé látky energetického nápoje a pokud ano, aby pubescenti a adolescenti je vypsali. Byla to tedy polootevřená otázka. U první části otázky odpovědělo 15 (27,3%) z 55 pubescentů a 32 (39,5%) z 53 adolescentů, že některou složku znají. Ovšem co se týká kofeinu, do výzkumu tuto složku uvedlo 12 (27,9%) z 15 pubescentů, což se hypotéza nepotvrdila u tohoto věkového období, ale potvrdilo se u adolescentů. V tomto věkovém období odpovědělo 25 (39,5%) z 32, že energetický nápoj obsahuje kofein. Ve zmiňovaném výzkumu Křivové (2014) nelze zcela porovnat tuto hypotézu, protože otázka byla položena jinou formou a studenti měli na výběr ze tří možností, kde pouze jedna odpověď byla správně. Ovšem můžeme porovnat celkový výsledek, kdy v tomto výzkumu složení energetických nápojů, má více povědomí adolescenti, tak jako ve výzkumu předešlého roku. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že více než polovina respondentů nikdy neslyšela o možných zdravotních komplikacích souvisejících s užíváním energetických nápojů. 77
Výzkumný vzorek byl tvořen celkovým počtem 108 respondentů. Z toho bylo 55 pubescentů a 53 adolescentů. Pokud budeme brát odpověď z celkového počtu, můžeme zhodnotit hypotézu za potvrzenou. Zdravotní komplikace nevědělo celkem 57(52,8%) respondentů, což je více než polovina. Ovšem, když rozdělíme respondenty dle věkového období, zjistíme, tak jako z předešlé hypotézy, že 38 (69,1%) pubescentů nezná zdravotní komplikace, což můžeme říci také za potvrzenou hypotézu. Co se týká adolescentů, tam neznalo odpověď 19 (35,8%) respondentů, což je méně než polovina a potom by hypotéza nebyla potvrzena. S výzkumem Křivové (2014) tuto hypotézu nemůžeme zcela porovnat, protože tato otázka nebyla položena. Opět ale můžeme říci, že větší povědomí o energetických nápojích mají adolescenti i z hlediska zdravotnických komplikací. 3.6
Návrh řešení a doporučení pro praxi
V dnešní době jsou energetické nápoje fenoménem mladých lidí, které konzumují samotné, tak i s kombinací alkoholického nápoje, což je pro organismus zvlášť nebezpečný. Dle mého by se měla společnost zaměřit na edukaci a získávat informace o účincích a zdravotních komplikací při konzumaci energetického nápoje. O tyto nápoje by měli mít povědomí hlavně pediatři a při preventivních prohlídkách informovat jedince a jejich rodiče o obsahujících látkách, účinku těchto látek a celkový dopad na organismus. Dále by měly být zpřísněny podmínky prodeje energetických nápojů pro nezletilé jedince. V tomto věkovém období dochází k celkovému vývoji jedince a obsahující látky mají negativní vliv na jejich vývoj a přispívá to i ke směřování k závislostem.
78
4 Závěr Předkládaná bakalářská práce byla zaměřena na konzumaci energetických nápojů mezi pubescenty a adolescenty. Cílem bylo zjistit, zda mají pubescenti a adolescenti povědomí o složení energetických nápojů a jaký negativní vliv mají na lidský organismus. Cíle se podařilo z nasbíraných informací dosáhnout. Informace pro splnění cílů byly získány pomocí dotazníků, které se skládaly z 39 otázek, zaměřených na životný styl a sociální zázemí adolescentů a pubescentů. Životní styl je podle mého mínění jeden z hlavních směrů, které hrají roli v konzumaci energetických nápojů, a to z důvodu masové propagace těchto nápojů pomocí reklam zaměřených tímto směrem. Sociální zázemí je významný faktor pro tvorbu životního stylu, neboť vztahy v rodině, počet sourozenců, materiální zabezpečení a prostředí, ve kterém vyrůstáme, nás ovlivňuje na celý život. Z dotazníků vyplynulo, že více než polovina řešitelů vůbec neví, jaké je složení energetických nápojů a zbytek řešitelů má malé povědomí o složkách obsažených v energetických nápojích. Informovanost o negativním vlivu těchto nápojů na lidský organismus se ukázala pro řešitele ještě větší záhadou. Téměř dvě třetiny řešitelů neví o žádných negativních vlivech. Alkohol a kouření je běžnou součástí životního stylu adolescentů, ale objevili se i mezi pubescenty. Co se nebezpečnosti energetických nápojů týče, byla konzumace těchto nápojů spolu s alkoholem vyhodnocena jako velice nebezpečná. Méně než jedna třetina adolescentů konzumuje energetické nápoje spolu s alkoholem. U pubescentů je to méně než jedna desetina. Konzumace energetických nápojů spolu s kouřením cigaret vyplynula jako méně častá. Látky, které jsou obsaženy v energetických nápojích, nakrátko povzbudí dospělé a zdravé lidi, ale jen v případě dodržení doporučené denní dávky. V případě překročení doporučené denní dávky se konzument vystavuje nebezpečí intoxikace, které může vyústit v poškození životně důležitých orgánů, jako jsou např. srdce, játra, ledviny, atd. Právě nebezpečí těchto nápojů spočívá v tom, že následky užívání se projeví až po dalším časovém horizontu. Z nasbíraných dat vyplynulo, že celkové povědomí o složkách či negativních vlivech energetických nápojů mezi pubescenty a adolescenty je mizivé. Přitom 100 % řešitelů denně používá internet, při konzumaci energetických nápojů mají možnost přečíst si složení na obalu nápoje. Konzumace energetických nápojů každý rok stoupá. V zájmu nás i našich dětí by mělo být, aby pubescenti, ale i adolescenti se vyvarovali konzumace energetických nápojů, o nichž jsme zjistili, že jsou při nadměrné konzumaci škodlivé. Dostupné by pro ně měli být až
79
v dospělosti, kdy i tak je velké riziko nadměrného užívání, ale uklidňujícím předpokladem, je psychická vyzrálost a informovanost o látkách, které škodí našemu zdraví.
80
5 Zdroje ALCRAFT, Rob. Káva. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2008, 128 s. ISBN 978-80-255-0118-4. Advances in Riboflavin Research and Application. Atlanta, Georgia: Scholarly Paper, 2012. ISBN 9781481636070. BROMOVÁ, M. a kol. Zdravotní rizika energetických nápojů. Prevence úrazů, otrav a násilí. 2010, roč. 2010, č. 2, 205 – 224 s. ISSN 1801-0261. CLARK, Nancy. Sportovní výživa. 3., dopl. vyd. Praha: Grada, 2014, 392 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-4655-5 ČAČKA, Otto. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Vyd. 1. Brno: Doplněk, 2000, 377 s. ISBN 80-7239-060-0. ČEVELA, Rostislav, ČELEDOVÁ L. a DOLANSKÝ H. Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 108 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-2472860-5. FALTÝNOVÁ, M. Charakteristika kofeinu a možnosti jeho stanovení. Zlín 2011. Bakalářská práce. Fakulta technologická, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně HANDBOOK, Ch. Alternative Medicine. Michigan: Zoldervan, 2006. ISBN 9780310269991 Historie. Coca-cola.cz [online].
2015
[cit.
2015-04-19].
Dostupné
z:
www.coca-
cola/historie.cz Historie kávy. Káva-nápoje.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.kavanapoje.cz/cs/text-1/o-kave/none/Historie-kavy.html HORTOVÁ, K. Energetické nápoje. Brno, 2011. Bakalářské práce. Lékařská fakulta, Masarykova univerzita. HOSKOVEC, Jiří, NAKONEČNÝ, Milan a SEDLÁKOVÁ Miluše. Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 295 s. ISBN 80-246-03004. CHARKOVSKÝ, Vadim. Jak na kávu. Vyd. 1. Praha: V. Charkovský, 2013, 154 s. ISBN 978-80-260-4965-4
81
KELNAROVÁ, Jarmila a MATĚJKOVÁ, Eva. Psychologie: pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, v. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3270-1. KLEINER, S. a M. GREEWOOD-ROBINSON. Fitness výživa: Power Eating program. Praha: Grada, 2010, 304 s. ISBN 978-802-4732-534. KLEINER, Susan M a GREENWOOD-ROBINSON M. Fitness výživa: Power Eating program. 2. vyd. Překlad Daniela Stackeová. Praha: Grada, 2015, 352 s. ISBN 978-80-2475289-1 KŘIVOVÁ, M. Životní styl pubescentů a adolescentů při užívání energetických nápojů. Jihlava 2014. Bakalářská práce. Katedra zdravotnických studií, Vysoká škola polytechnická Jihlava KUBÁTOVÁ, Helena. Sociologie životního způsobu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 272 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-2456-0. LAZAROVÁ, Monika. Sladké mlsání z mámina notýsku. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 200 s. ISBN 978-80-247-4398-1. LILE, S. The history of energydrinks: a lookback. In: Wall street insanity [online]. 2013 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: . LÜLLMANN, Heinz, MOHR K. a WEHLING M. Farmakologie a toxikologie. Vyd. 2. české. Praha: Grada, 2004, 725 s. ISBN 80-247-0836-1. STRUNECKÁ, A. a PATOČKA J. Doba jedová. Praha: Triton, 2011,295 s. ISBN 978-807387-469-8. MACH, Ivan. Doplňky stravy: jaké si vybrat při sportu i v každodenním životě. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 175 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-4353-0. MACHOVÁ, Jitka a KUBÁTOVÁ, Dagmar. Výchova ke zdraví. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 291 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2715-8 MINIFIE, W. Chocolate, Cocoa and Confectionery: Science and Technology. Thirt Edition, 1999. ISBN 083421301.
82
NOVOTNÝ, J., NOVOTNÝ M. a MRÁZOVÁ A. Energetické nápoje, drogová závislosť a prevencia. In: Sborníkz mezdzinárodnej kongfencie Rožomberské zdravotnické dni 2013 VIII. ročník. Ruţomberk: Verbum, 2013, s. 26-43. ISBN 978-80-561-0061-5. PEKÁČOVÁ, B. Věk jako determinant úspěšnosti léčby závislostí. Pardubice 2011. Bakalářská práce. Fakulta filozofická, Univerzita Pardubice PETRIKOVÁ a PATOČKA. Káva očima toxikologa. Vojenské zdravotnické listy. 2006, 3-4. RYBKA, Jaroslav. Diabetes mellitus - komplikace a přidružená onemocnění: diagnostické a léčebné postupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 317 s. ISBN 978-80-247-1671-8. TŮMOVÁ, BAJEROVÁ, DUŠEK. Praktické lékárenství 2013; 9(2): 90–94 TŮMOVÁ, VILDOVÁ, KUBEŠ. Praktické lékárenství 2013; 9(2): 90–94 Taurin,
látka
z
býčí žluči. Zdravě.cz [online].
2010 [cit.
2015-04-19].
Dostupné
z: http://zdrava-vyziva.zdrave.cz/taurin/) VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Vyd. 2., dopl. a přeprac. Praha: Karolinum, 2012, 531 s. ISBN 978-80-246-2153-1 VESELÁ, Petra. Kniha o kávě: průvodce světem kávy s recepty na její přípravu. Vyd. 1. Praha: Smart Press, 2010, 238 s. ISBN 978-80-87049-34-1. VRÁNOVÁ, Dagmar. Chronická onemocnění a doporučená výživová opatření. Olomouc: ANAG, 2013, 183 s. ISBN 978-80-7263-788-1. ZIDENBERG-CHERR a HENEMAN. Energy Drins. Division of agriculture and natural resources. 2007, č. 8265
83
6 Seznam tabulek Tabulka 1 Rozdělení respondentů dle pohlaví a věku Tabulka 2 Konzumace energetických nápojů dle školy v období pubescence Tabulka 3 Konzumace energetických nápojů dle školy v období adolescence Tabulka 4 Věkové rozdělení respondentů dle bydliště Tabulka 5 Materiální zabezpečení rodiny Tabulka 6 Trvalé bydliště dle věkového období Tabulka 7 Počet sourozenců dle věkového období Tabulka 8 Pořadí dítěte v rodině dle věkového období Tabulka 9 Vzdělání otce dle věkového období Tabulka 10 Vzdělání matky dle věkového období Tabulka 11 Členství v klubu, organizaci dle věkového období Tabulka 12 Sportování dle věkového období Tabulka 13 Rozdělení věkového období při návštěvách barů, diskoték Tabulka 14 Využívání internetu dle věkového období Tabulka 15 Sledování TV dle věkového období Tabulka 16 Návštěva fitcentra dle věkového období Tabulka 17 Řešení problémů dle věkového období Tabulka 18 Pravidelnost konzumace EN dle věkového období Tabulka 19 Doba konzumace EN dle věkového období Tabulka 20 Motiv konzumace EN dle věkového období Tabulka 21 Inspirace konzumace EN dle věkového období Tabulka 22 Znalost složení energetického nápoje dle věkového období
84
Tabulka 23 Znalost jednotlivých složek energetického nápoje dle věkového období Tabulka 24 Znalost účinků energetického nápoje dle věkového období Tabulka 25 Znalost účinků složek energetického nápoje dle věkového období Tabulka 26 Znalost zdravotních komplikací dle věkového období Tabulka 27 Znalost druhů zdravotních komplikací dle věkového období Tabulka 28 Získání informací ohledně zdravotních komplikací při pití EN dle věkového období Tabulka 29 Oblíbenost značek EN dle věkového období Tabulka 30 Dostupnost EN ve škole dle věkového období Tabulka 31 Pití kávy dle věkového období Tabulka 32 Konzumace nápoje Coca-Cola dle věkového období Tabulka 33 Konzumace alkoholu dle věkového období Tabulka 34 Konzumace energetických nápojů spolu s alkoholem dle věkového období Tabulka 35 Kouření cigaret dle věkového období Tabulka 36 Kombinace kouření cigaret s pitím energetického nápoje dle věkového období Tabulka 37 Užívání drog dle věkového období Tabulka 38 Užívání drog spolu s energetickými nápoji dle věkového období Tabulka 39 Kouření marihuany dle věkového období Tabulka 40 Kombinace kouření marihuany a energetického nápoje dle věkového období
85
7 Seznam grafů Graf 1 Rozdělení respondentů dle pohlaví a věku Graf 2 Konzumace energetických nápojů dle školy v období pubescence Graf 3 Konzumace energetických nápojů dle školy v období adolescence Graf 4 Věkové rozdělení respondentů dle bydliště Graf 5 Materiální zabezpečení rodiny Graf 6 Trvalé bydliště dle věkového období Graf 7 Počet sourozenců dle věkového období Graf 8 Pořadí dítěte v rodině dle věkového období Graf 9 Vzdělání otce dle věkového období Graf 10 Vzdělání matky dle věkového období Graf 11 Členství v klubu, organizaci dle věkového období Graf 12 Sportování dle věkového období Graf 13 Rozdělení věkového období při návštěvách barů, diskoték Graf 14 Využívání internetu dle věkového období Graf 15 Sledování TV dle věkového období Graf 16 Návštěva fitcentra dle věkového období Graf 17 Řešení problémů dle věkového období Graf 18 Pravidelnost konzumace EN dle věkového období Graf 19 Doba konzumace EN dle věkového období Graf 20 Motiv konzumace EN dle věkového období Graf 21 Inspirace konzumace EN dle věkového období Graf 22 Znalost složení energetického nápoje dle věkového období
86
Graf 23 Znalost jednotlivých složek energetického nápoje dle věkového období Graf 24 Znalost účinků energetického nápoje dle věkového období Graf 25 Znalost účinků složek energetického nápoje dle věkového období Graf 26 Znalost zdravotních komplikací dle věkového období Graf 27 Znalost druhů zdravotních komplikací dle věkového období Graf 28 Získání informací ohledně zdravotních komplikací při pití EN dle věkového období Graf 29 Oblíbenost značek EN dle věkového období Graf 30 Dostupnost EN ve škole dle věkového období Graf 31 Pití kávy dle věkového období Graf 32 Konzumace nápoje Coca-Cola dle věkového období Graf 33 Konzumace alkoholu dle věkového období Graf 34 Konzumace energetických nápojů spolu s alkoholem dle věkového období Graf 35 Kouření cigaret dle věkového období Graf 36 Kombinace kouření cigaret s pitím energetického nápoje dle věkového období Graf 37 Užívání drog dle věkového období Graf 38 Užívání drog spolu s energetickými nápoji dle věkového období Graf 39 Kouření marihuany dle věkového období Graf 40 Kombinace kouření marihuany a energetického nápoje dle věkového období
87
8 Seznam příloh Příloha 1: Žádost o umožnění výzkumu
88
89
90
Příloha č.2: Dotazník
Vážená studentko, vážený studente, jmenuji se Klára Andrlíková, studuji na VŠPJ, obor všeobecná sestra. K dokončení mého studia SZZ je vypracování bakalářské práce. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění následujícího dotazníku na téma Energetické nápoje v životním stylu pubescentů a dospívajících. Dotazník je zcela anonymní a jeho údaje poslouží pouze k vypracování mé bakalářské práci. Prosím Vás věnujte několik minut svého času na správné vyplnění odpovědí k mé bakalářské práci. Správný údaj zaškrtněte. Děkuji za Vaše vyplnění a Váš čas. Klára Andrlíková
91
DOTAZNÍK Vaše iniciály:………. 1. Věk
10-15 16-20
2. Pohlaví
muž žena
3. Studuji
základní školu gymnázium střední školu
4. Bydliště
vesnice město – do 10.000 obyvatel město – nad 10.000 obyvatel
5. Materiální zabezpečení rodiny
velmi dobré dobré složité
6. S kým žijete
s otcem i matkou pouze s matkou pouze s otcem prarodiče příbuzní dětský domov jiné……………
7. Počet sourozenců 8. Které dítě v pořadí jste 9. Vzdělání otce
0
1
2
3
4 a více
1.
2.
3.
4. a více
základní odborné středoškolské vysokoškolské jiné (uveďte jaké)………………………
10. Vzdělání matky
základní odborné středoškolské vysokoškolské 92
jiné (uveďte jaké)………………………… 11. Jste členem nějaké organizace, klubu, atd…
ano
ne
Pokud ano jaké? ……………………. 12. Sportujete Pokud ano
ano
ne
rekreačně
závodně
13. Navštěvujete bary, diskotéky, kluby
Ano
14. Využíváte internet
ano
ne
15. Sledujete televizi
ano
ne
16. Navštěvujete fitness centrum Pokud ano
pravidelně
ano
ne
ne
nepravidelně
17. S kým nejčastěji mluvíte o svých problémech rodiče
starší sourozenec
přítel/kyně
kamarádi
psycholog
učitel
prarodiče 18. Ochutnali jste už někdy energetický nápoj 19. Jak často pijete energetické nápoje
ano
ne
každý den 2-3krát týdně 1krát týdně příležitostně
20. Pijete pravidelně energetické nápoje
ano
21. Kdy nejčastěji pijete energetické nápoje
ne ráno odpoledne večer
22. Proč pijete energetické nápoje
chutnají mi pro snížení pocitu únavy pro zvýšení výkonu chci zapadnout do kolektivu zlepšení koncentrace chci být IN
23. Kdo nebo co Vás inspirovalo k ochutnání nebo pití energetických nápojů spolužáci
kamarádi
zvědavost
internet, TV
reklama
sourozenec 93
24. Víte jaké je složení energetických nápojů (pokud ano, napište jaké) ano ………………………………………………….. ne 25. Znáte účinky složek energetického nápoje (vypište) …………………………………………………………………. 26. Slyšeli jste o možných zdravotních komplikacích v důsledku pití energetických nápojů ano (jaké)……………………………………………. ne 27. Informace ohledně zdravotních komplikací jste získali od rodičů
od kamarádů
ve škole
od prarodičů
od trenéra
na internetu/TV
od sourozence
zdrav.zařízení
od jiných (vypiš)………………………………………. 28. Máte možnost koupit energetické nápoje ve škole
ano
ne
29. Jakou značku preferujete bez ohledu na finanční možnosti Red Bull
Big Shock
Monster
Semtex
Tiger
Burn
RockStar
Kamikaze
řetězcové nápoje (Spar, Tesco…) 30. Pijete kávu
ano
ne
31. Pijete Coca-colu
ano
ne
32. Pijete alkohol
ano
ne
33. Mícháte energetické nápoje s alkoholem 34. Kouříte cigarety
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ne
37. Užíváte drogy spolu s energetickými nápoji 38. Kouříte marihuanu
ne
ne
35. Kouříte v kombinaci s energetickými nápoji 36. Užíváte drogy
ano
ne
39. Kombinujete kouření marihuany s pitím energetických nápojů neDOTAZNÍK 94
ano
Vaše iniciály:………. 40.
Věk
10-15 16-20
41.
Pohlaví
muž žena
42.
Studuji
základní školu gymnázium střední školu
43.
Bydliště
vesnice město – do 10.000 obyvatel město – nad 10.000 obyvatel
44.
Materiální zabezpečení rodiny
velmi dobré dobré složité
45.
S kým žijete s otcem i matkou pouze s matkou pouze s otcem prarodiče příbuzní dětský domov jiné……………
46.
Počet sourozenců
0
1
2
3
4 a více
47.
Které dítě v pořadí jste
1.
2.
3.
4. a více
48.
Vzdělání otce
základní odborné středoškolské vysokoškolské jiné (uveďte jaké)………………………
49. Vzdělání matky
základní odborné středoškolské vysokoškolské jiné (uveďte jaké)………………………… 95
50. Jste členem nějaké organizace, klubu, atd…
ano
ne
Pokud ano jaké? ……………………. 51. Sportujete Pokud ano
ano
ne
rekreačně
závodně
52. Navštěvujete bary, diskotéky, kluby
Ano
53. Využíváte internet
ano
ne
54. Sledujete televizi
ano
ne
55. Navštěvujete fitness centrum Pokud ano
pravidelně
ano
ne
ne
nepravidelně
56. S kým nejčastěji mluvíte o svých problémech rodiče
starší sourozenec
přítel/kyně
kamarádi
psycholog
učitel
prarodiče 57. Ochutnali jste už někdy energetický nápoj 58. Jak často pijete energetické nápoje
ano
ne
každý den 2-3krát týdně 1krát týdně příležitostně
59. Pijete pravidelně energetické nápoje
ano
60. Kdy nejčastěji pijete energetické nápoje
ne ráno odpoledne večer
61. Proč pijete energetické nápoje
chutnají mi pro snížení pocitu únavy pro zvýšení výkonu chci zapadnout do kolektivu zlepšení koncentrace chci být IN
62. Kdo nebo co Vás inspirovalo k ochutnání nebo pití energetických nápojů spolužáci
kamarádi
zvědavost
internet, TV
reklama
sourozenec
96
63. Víte jaké je složení energetických nápojů (pokud ano, napište jaké) ano ………………………………………………….. ne 64. Znáte
účinky
složek
energetického
nápoje
(vypište)
…………………………………………………………………. 65. Slyšeli jste o možných zdravotních komplikacích v důsledku pití energetických nápojů ano (jaké)……………………………………………. ne 66. Informace ohledně zdravotních komplikací jste získali od rodičů
od kamarádů
ve škole
od prarodičů
od trenéra
na internetu/TV
od sourozence
zdrav.zařízení
od jiných (vypiš)………………………………………. 67. Máte možnost koupit energetické nápoje ve škole
ano
ne
68. Jakou značku preferujete bez ohledu na finanční možnosti Red Bull
Big Shock
Monster
Semtex
Tiger
Burn
RockStar
Kamikaze
řetězcové nápoje (Spar, Tesco…) 69. Pijete kávu
ano
ne
70. Pijete Coca-colu
ano
ne
71. Pijete alkohol
ano
ne
72. Mícháte energetické nápoje s alkoholem 73. Kouříte cigarety
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ne
76. Užíváte drogy spolu s energetickými nápoji 77. Kouříte marihuanu
ne
ne
74. Kouříte v kombinaci s energetickými nápoji 75. Užíváte drogy
ano
ne
78. Kombinujete kouření marihuany s pitím energetických nápojů
97
ano
ne
98