VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Obor Všeobecná sestra. Kvalita života u klientů se zrakovým postižením

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Obor Všeobecná sestra

Kvalita života u klientů se zrakovým postižením bakalářská práce

Autor: Ester Dvořáčková, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Jana Truplová Jihlava 2015

Anotace Bakalářská práce je věnována kvalitě života u klientů se zrakovým postižením. V práci popisuji anatomii oka, onemocnění očí, která mohou vést ke slepotě, dále se věnuji prevenci poškození zraku, komunikaci s nevidomými a kvalitě jejich života. Cílem mé práce je zjistit kvalitu života u vybraných klientů s různým zrakovým postižením. Výzkum je prováděn kvalitativní formou, pomocí rozhovoru. Práce je obohacena příběhy klientů, kteří vysvětlují, jak u nich ke zrakovému postižení došlo.

Klíčová slova Kvalita života, onemocnění očí, zrakové postižení, slepota

Anotation The bachelor thesis is devoted to the quality of life in clients with visual impairment. In my thesis I describe the anatomy of the eye, an eye disease that can lead to blindness. Next I focus on prevention visual impairment, communication with the blind and quality of their life. The goal of my thesis is to determine the quality of life with different visual impairments in selected clients. The research is conducted by qualitative methods, using an interview. The thesis is enriched with stories of clients, who explain, how their sight impairment has occurred.

Keywords Quality of life, an eye disease, visual impairment, blindness

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne

............................................. Podpis

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala Mgr. Janě Truplové za cenné rady a připomínky při odborném vedení mé bakalářské práce. Dále děkuji Ivaně Kročilové za schválení výzkumného šetření. Ráda bych také poděkovala všem respondentům za jejich ochotu a drahocenný čas, který mi poskytli k získání informací pro mou výzkumnou práci. Velký dík patří i mé rodině za psychickou podporu při studiu.

Obsah 1

2

Úvod .....................................................................................................................8 1.1

Cíl práce ..........................................................................................................9

1.2

Výzkumné otázky............................................................................................9

Teoretická část ..................................................................................................... 10 2.1

Anatomie a fyziologie oka ............................................................................. 10

2.2

Vstupní vyšetření .......................................................................................... 13

2.3

Vyšetřovací metody....................................................................................... 14

2.4

Poruchy zraku a jejich hodnocení .................................................................. 16

2.5

Hlavní příznaky očních onemocnění .............................................................. 16

2.6

Nejčastější typy onemocnění očí.................................................................... 18

2.7

Refrakční vady .............................................................................................. 18

2.7.1 2.8

Onemocnění rohovky .................................................................................... 19

2.8.1 2.9

Metody léčení očních vad ....................................................................... 19

Keratoplastika neboli transplantace rohovky...........................................20

Onemocnění čočky ........................................................................................ 21

2.9.1

Šedý zákal neboli katarakta .................................................................... 21

2.9.2

Zelený zákal neboli glaukom .................................................................. 22

2.10 Onemocnění sítnice ....................................................................................... 23 2.11 Úrazy oka ......................................................................................................24 2.12 Terapie ..........................................................................................................24 2.13 Prevence poškození zraku ............................................................................. 25 2.14 Slepota ..........................................................................................................25 2.15 Pravidla komunikace s nevidomými .............................................................. 25 2.16 Řízení motorového vozidla ............................................................................ 26 2.17 Kvalita života ................................................................................................ 26 2.17.1 Život nevidomého .................................................................................. 27

2.18 Kompenzační pomůcky ................................................................................. 29 3

4

Praktická část....................................................................................................... 31 3.1

Metodika výzkumné části .............................................................................. 31

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 31

3.3

Průběh výzkumu ........................................................................................... 31

3.4

Zpracování získaných dat .............................................................................. 31

3.5

Výsledky výzkumu ........................................................................................ 31

3.6

Názorná analýza výsledků ............................................................................. 40

3.6.1

Analýza výzkumných otázek .................................................................. 40

3.6.2

Analýza dílčích otázek ...........................................................................44

3.7

Diskuze ......................................................................................................... 49

3.8

Doporučení pro praxi..................................................................................... 53

Závěr ................................................................................................................... 55

Seznam použité literatury ............................................................................................ 57 Seznam tabulek ...........................................................................................................60 Seznam příloh ............................................................................................................. 61

1 Úvod Téma „Kvalita života u klientů se zrakovým postižením“ jsem si vybrala právě proto, že každý den se zrakově postiženými lidmi pracuji. Setkávám se tedy denně s různým zrakovým postižením, v různém věku a s odlišnými nemocemi očí. Proto je dobré vědět, jak s těmito lidmi komunikovat. Každý z nás v životě jistě zažil nějaký problém se zrakem nebo očima. Jedná se o záněty, různé výrůstky v okolí očí, ale také o závažnější onemocnění, jako je katarakta, glaukom, úrazy očí až samotná slepota. Nejdůležitější je vždy včasná léčba příčiny očního onemocnění. Lidé se zrakovým postižením mají stejné denní potřeby jako lidé bez zrakového postižení. Dle charakteristiky zrakového postižení lze klienty rozdělit na osoby lehce slabozraké s binokulárním viděním. U této skupiny můžeme říci, že jim mohou pomoci optické korekce, mezi které řadíme speciální lupy, brýle, zvětšení obrazu a jiné, což jim napomáhá k dobrému začlenění do společnosti. Dále pak osoby těžce slabozraké, nevidomé a prakticky nevidomé. U této skupiny zrakově postižených nelze použít speciální lupy ani jiné pomůcky. Nepostradatelnou pomůckou pro orientaci se jim stává slepecká hůl. U každého člověka se zrakové postižení může projevovat jinak. U ztráty zraku se většinou nejedná o černou tmu, jedná se o nevidění nebo vidění porušené vlivem úrazu či jiného poškození zraku. Člověk vidící má jinou představu o světě než člověk nevidomý. Nevidomý má především problém s pohybem a orientací v prostoru. Naštěstí však existují kompenzační pomůcky, které mohou kvalitu života usnadnit, v některých případech ulehčit a velmi pomoci. Kvalita života má širokospektrý význam a každý jedinec ji pojímá po svém.

8

1.1 Cíl práce Zjistit a porovnat, jaká je kvalita života u klientů s vybraným zrakovým postižením. Zjistit ostrost zraku u vybraných klientů se zrakovým postižením.

1.2 Výzkumné otázky Jaká je podle klientů s různým zrakovým postižením kvalita života? Ve kterých oblastech nejvíce klienti pociťují snížení úrovně kvality života? Ve kterých denních činnostech je u vybraných klientů nejvíce snížena kvalita života vlivem zrakového postižení? Došlo za posledních pět let u klientů se zrakovým postižením ke zlepšení zrakové ostrosti?

9

2 Teoretická část 2.1 Anatomie a fyziologie oka Zrak je jeden z nejdůležitějších smyslů, okem vnímáme více jak 70 % informací z okolí. Oko je párový orgán zraku, umístěný v kostěné prohlubni lebky, v pravé a levé očnici. Oko je v očnici uloženo měkce na elastickém tukovém polštáři. Pomocí zevních očních svalů je pevně fixováno, tudíž se může do jisté míry pohybovat. Očnice má otvory, kterými prostupují cévy a nervy (Naňka, 2009). Okohybné svaly se dělí na přímé a šikmé svaly. Tyto svaly umožňují pohyb oka ve všech směrech (Schneiderová, 2006). Oko vnímá prostorově, černobíle i barevně (Naňka, 2009). Kromě svalů má oko zrakový nerv, tudíž ho nelze bez vážného poškození z očnice vyjmout. Zepředu je oko chráněno víčky. Oční víčka se skládají z horního a dolního očního víčka. Jejich hlavním úkolem je ochrana oka. Víčka při mrkání roztírají po povrchu oka slzný film. Oko má přibližně kulovitý tvar o průměru cca 24 milimetrů. Stěna oka je tvořena třemi základními vrstvami, od povrchu dovnitř jsou to bělima, živnatka a sítnice. Vnitřní vrstvu tvoří sítnice. Sítnice obsahuje receptorové buňky. Uvnitř oční koule se dále nachází sklivec, čočka a komorová voda. Pevná bělima udržuje tvar oční koule, živnatka vyživuje oční tkáň kyslíkem a živinami, jemná a tenká sítnice obsahuje světločivné elementy tyčinky a čípky, které jsou nejdůležitější pro vnímání světla a vidění. Přední část bělimy je krytá průsvitnou spojivkou, která plynule přechází z vnitřní strany víček a končí na rozhraní bělimy a rohovky (Naňka, 2009). Bělima (sclera) Bělima je mléčně bílá, bezcévná blána. Na povrchu bělimy je řídké vazivo, které pomáhá pohybovat okem. Vnější část bělimy je kryta spojivkou. Bělima obsahuje elastická vlákna a kolagen (Naňka, 2009). Rohovka (cornea) Rohovka je průhledná, čirá tkáň. V přední části oka tvoří pokračování bělimy, má kulatý tvar a je do bělimy zasazena na způsob hodinového sklíčka. Rohovka díky průhlednosti umožňuje, že skrze ni vidíme i některé nitrooční tkáně, a to barevnou duhovku s typickou kresbou a uprostřed s otvorem – zornicí, kterou lze vidět i část čočky. Na hranici rohovky a bělimy se nachází kruhový žilní splav, v tomto splavu je vstřebáván komorový mok, který je následně odplaven do žilního oběhu. Rohovka je 10

nejcitlivější částí oka, proto jakékoliv poškození je velmi bolestivé (Naňka, 2009). Spojivka (tunica conjunctiva) Spojivka tvoří prostor mezi víčky, oční koulí a oční dutinou. Na vnitřní straně přechází spojivka do očního koutku a na vnější do rohovky. Spojivky mají funkci ochrannou (Schneiderová, 2006). Cévnatka (uvea) Cévnatka, nazývaná i živnatka, vyživuje vrstvu tyčinek a čípků a navzájem je odděluje tzv. temná komora. Cévnatka usměrňuje množství dopadajícího světla na sítnici a pomáhá zachovávat pnutí čočky. Další část cévnatky tvoří řasnaté tělísko a duhovka (Naňka, 2009). Řasnaté tělísko (corpus ciliare) Řasnaté tělísko se podobá mezikruží. Řasnaté tělísko obsahuje vazivovou stromu a hladkou svalovinu a na svém povrchu je zřaseno. Svalové buňky jsou organizovány ve směru meridionálním, cirkulárním a radiálním. Povrch řasnatého tělíska tvoří sítnice, která neobsahuje světločivé elementy. Řasnaté tělísko zde tvoří komorovou tekutinu a sítnice je v tomto místě pigmentovaná. Denní produkce tekutiny je okolo dvaceti mililitrů a neustále se obměňuje (Naňka, 2009). Duhovka (iris) Duhovka s kulatou zornicí, jejíž šíře se mění podle intenzity světla, působí jako clona u fotoaparátu. Duhovka je pigmentovaná. Modrá barva značí méně pigmentu, naopak hnědá barva značí více pigmentu. Čočka (lens) Čočka je umístěna za duhovkou v zadní komoře oka. Jejími vlastnostmi jsou průhlednost, optická lomivost a elastičnost. Tloušťka čočky je zhruba 3,8 milimetrů. Čočka je uložená v pouzdře, které se nazývá capsula lentis. Průhlednost čočky umožňuje průchod světelných paprsků do nitra oka a optická lomivost způsobí, že se paprsky lámou do centra vidění na sítnici. Elastičnost čočky umožňuje změnu její lomivosti při pohledu do blízka. Tomuto jevu říkáme akomodace. Sklivec (corpus vitreum) Vnitřní prostor oční koule za čočkou je vyplněn sklivcem. Sklivec je u zdravého oka zcela čirý jako sklo. Sklivec je průhledná, rosolovitá hmota tvořená z 99 % vodou. 11

Vyplňuje prostor mezi zadní plochou čočky a sítnicí. Sklivec je bezcévnatý a na povrchu je zahuštěn. Udržuje nitrooční tlak v oku. Obsahuje vodu, NaCl, kyselinu hyaluronovou a bílkoviny (Naňka, 2009). Sítnice (retina) Sítnice vystýlá zadní část oční koule, obsahuje světločivé elementy s neurony. Je vyživována cévnatkou, zajišťuje i výživu a transport kyslíku pro čípky a tyčinky. Tyčinky slouží k černobílému vidění a čípky k barevnému vidění. V sítnici se rozbíhají jemné tepénky a žíly. V části zadního pólu oka, což je přibližně na protilehlé straně, než je rohovka, jsou na sítnici blízko sebe dvě velice důležitá místa. Prvním je žlutá skvrna, která je místem nejostřejšího vidění, tzv. centrem vidění. Žlutá skvrna neobsahuje cévy. Toto místo má větší rozlišovací schopnost než celá zbylá sítnice. Při jeho postižení se velmi zhoršuje vidění do blízka. Druhým místem je terč zrakového nervu, do něhož se sbíhají statisíce nervových vláken od nervových buněk z celé sítnice, aby utvořily jeden svazek, zrakový nerv. Místo vstupu zrakového nervu ze zadního pólu oka neobsahuje žádné světločivné elementy, a tudíž je slepé. Slepou skvrnu si člověk neuvědomuje (Naňka, 2009). Zrakový nerv (nervus opticus) Zrakový nerv a zrakové buňky sítnice jsou předsunutou částí mozkové tkáně, toto spojení sítnice s mozkem má za následek, že se některá onemocnění centrálního nervového systému projevují určitými změnami, které může lékař při vyšetření zjistit, aniž by pacient uváděl potíže. Zrakový nerv obsahuje zhruba 1,2 milionů nervových vláken. Tato vlákna se spojují ve svazek, který se označuje zrakový nerv. Zrakový nerv vystupuje z oční dutiny do lebky a následně do mozkové tkáně (Naňka, 2009). Přídatné orgány oka K přídatným orgánům oka řadíme: -

vazivové ústrojí, které obsahuje okostici, vazivo oční koule a očnicový tuk,

-

svaly – zahrnující sedm kosterních svalů, a to svaly přímé, šikmé a zvedače horních víček,

-

víčka – lze je charakterizovat jako kožní řasy, které uzavírají očnici; víčka, jsou pokryta po okrajích řasami, které plní ochranou funkci oka,

-

obočí,

12

-

spojivka – je sliznice, která tvoří dva vaky; napomáhá pohybům víček po oku spolu se slzným ústrojím,

-

slzné ústrojí – má funkci imunitní obrany oka; slzné ústrojí přestavuje slznou žlázu a odvodné slzné cesty (Kachlík, 2013).

Optická soustava oka Optickou soustavu oka tvoří rohovka, čočka, sklivec a komorová voda. Lomením světla dochází k vytvoření obrazu na sítnici. Obraz je zmenšený a převrácený. Barva, velikost a tvar jsou u pozorovaného předmětu zachyceny. Světlo podráždí čípky a tyčinky v sítnici, kde dochází k přeměně vjemu na nervový podnět, který je následně veden jako vzruch nervovými buňkami sítnice na zrakový nerv. Obraz si uvědomíme, jakmile se vzruchy dostanou zrakovým nervem do mozkového centra. Mozkové centrum se nachází v mozkové kůře v týlním laloku. Zde nastává otočení obrazu dle skutečnosti (Naňka, 2009).

2.2 Vstupní vyšetření Při vstupním vyšetření klienta je velice důležité provést vstupní anamnézu, tedy zjistit rodinnou, osobní, farmakologickou a alergologickou anamnézu. V osobní anamnéze je nezbytně nutné zjistit, zda pacient prodělal jakékoli oční onemocnění. Ptáme se také na šilhání a výskyt šedého i zeleného zákalu (Nováková, 2011). Fyzikální vyšetření Oči vyšetřujeme aspekcí, pro vyšetření reakce zornic používáme baterku. U fyzikálního vyšetření kontrolujeme oční víčka vzhledem k pigmentaci, edému žlutých skvrn a podobně. Dále sledujeme oční bulvy, jejich postavení, pohyblivost a zorné pole. U spojivek se zaměřujeme na barvu a vlhkost. U bělimy je důležitá barva, sledujeme ikterickou a subikterickou bělimu, mohou se vyskytnout i hnědé skvrny. U rohovek je nutné sledovat barvu, zvláště průhlednost, rohovkový reflex a rohovkový vřed. V neposlední řadě sledujeme zornici, její reakce na světlo a konvergenci, tvar zornice a velikost. Na pracovištích je možný i odběr materiálu na vyšetření, a to převážně na mikrobiologické vyšetření. Odběr se provádí ze zevního oka. U hematologického vyšetření zjišťujeme především krevní obraz a sedimentaci. Při podezření na zhoubné bujení je proveden odběr pro histologické vyšetření, a to buď punkcí, nebo excizí. Biochemické vyšetření se provádí především na zjištění iontů, metabolitů, bílkovin, 13

lipidů, glykémie a jiných (Nováková, 2011).

2.3 Vyšetřovací metody Zraková ostrost Zrakovou ostrostí rozumíme tím, že oko má rozlišovací schopnost s jeho refrakčním stavem. Zraková ostrost se vyšetřuje do dálky a do blízka. Do dálky se vyšetřuje zraková ostrost na optotypech. Ty se umísťují do vzdálenosti pěti až šesti metrů. Nejčastěji se používají Snellenovy optotypy. Zraková ostrost se určuje bez brýlí, tzv. naturální vizus. Dále pak se určuje korigovaný vizus, u nějž se brýle používají. Do blízka se zraková ostrost určuje na vzdálenost čtyřicet centimetrů. Pro vyšetření zraku do blízka se používají Jaegerovy tabulky. Tyto tabulky mají u každého odstavce číslo. Číslo určuje zrakovou ostrost do blízka (Hycl, 2008). Barvocit Pseudoizochronické tabulky jsou pomocné tabulky k vyšetření barvocitu (Hycl, 2008). Barvocit umožňuje oku rozeznávat barvy. Ve žluté skvrně je nejvíce čípků, proto barvy vnímáme. Oko rozeznává tři druhy barev – červenou, modrou a zelenou (Slezáková, 2014). Adaptace Oko je schopno se adaptovat na různou intenzitu světla, především na světlo a tmu. Při přechodu ze tmy na světlo se oči přizpůsobují velice rychle, nevnímáme žádnou poruchu. Při přechodu ze světla do tmy se oko u zdravého člověka přizpůsobuje až několik desítek minut. U tohoto přechodu můžeme začít vnímat nějakou poruchu. Šeroslepost je poruchou adaptace na tmu. Buď je příznakem onemocnění sítnice, onemocnění zažívacího traktu, nebo nedostatku vitamínu A. Může se projevit také jako samostatná porucha (Slezáková, 2014). Vyšetření slzného ústrojí K vyšetření slzivosti se používá tzv. Schirmerův test. Je to filtrační papírek, který se vloží do dolního spojivkového vaku po lokální anestezii. Test trvá pět minut, po stanovené době se zkontroluje filtrační papírek s nasáklými slzami. Podle zvlhčené části papírku se hodnotí slzivost očí. Místnost pro vyšetření testu by měla mít správnou 14

teplotu a vlhkost. Klient má po celou dobu vyšetření zavřené oči (Saxena, 2011). Oftalmoskopie K vyšetření očního pozadí, především sítnice, očního nervu a cévnatky, se používá oftalmoskop. Existují určité druhy oftalmoskopu, například přímý oftalmoskop, nepřímý oftalmoskop a laserový oftalmoskop. Nejpoužívanější v dnešní době je přímý oftalmoskop. U této metody vyšetření je zapotřebí, aby měl klient rozšířenou zorničku pro vyšetření očního pozadí. Pro rozšíření se používají mydriatika. Mydriáza slouží k přehlednějšímu vyšetření očního pozadí (Nováková, 2011). Ultrazvukové vyšetření K ultrazvukovému vyšetření se používá ultrazvuková sonda. Tato sonda se přiloží na rohovku, a tím lékař zjistí optické prostředí oka. Přístroj se využívá ke změření délky bulbu, lomné síly rohovky a dále k výpočtu umělé nitrooční čočky. Ultrazvukovou sondou lze případně vyšetřit i cysty na oku, odchlípení sítnice, hematomy nebo tumor (Nováková, 2011). Vyšetření zorného pole Zorné pole značí počet bodů, které se zobrazují na sítnici. Při zaměření předmětu člověk vnímá i prostor kolem sebe. Lidské oko po zevních stranách vnímá do 90 stupňů, ve směru dolů vnímá až 70 stupňů a směrem nahoru vnímá okolo 50 stupňů. K vyšetření zorného pole je využíván mechanický nebo počítačový perimetr. Nejvyužívanější je počítačový perimetr, který zobrazuje světelné body, u kterých se mění seskupení a intenzita světla. Lékař vyhodnotí změny perimetru, které popisují postižení určité zrakové dráhy (Nováková, 2011). Vyšetření nitroočního tlaku Nitrooční tlak je ukazatelem pro správný přítok a odtok nitrooční tekutiny. Fyziologické hodnoty jsou v rozmezí 16–20 mmHg. Pro vyšetření nitroočního tlaku se používá tonometr. Existují různé typy, například bezkontaktní tonometr, Goldmanův tonometr, který je součástí štěrbinové lampy, a Schiotzův tonometr. V praxi je nejpoužívanějším tonometrem tzv. bezkontaktní tonometr. Pro správné změření nitroočního tlaku je důležité, aby měl klient doširoka otevřené oko. Přístroj vyfoukne vzduch do otevřeného oka, a tím se zploští rohovka. Podle zploštění rohovky se změří tlak v oku (Nováková, 2011).

15

Počítačová tomografie Počítačová tomografie je využívaná k zobrazení měkkých tkání a skeletu, kterým lze určit patologický proces v orbitě, průběh zrakových drah v mozku nebo průběh očního nervu (Nováková, 2011). Vyšetření refrakce oka Ke zjištění refrakce oka je zapotřebí přístroj tzv. refraktometr. Refraktometr měří krátkozrakost a dalekozrakost pomocí refraktometrie, skiaskopie a keratometrie (Nováková, 2011). Vyšetření štěrbinovou lampou Pomocí štěrbinové lampy se vyšetřuje přední komora, rohovka, sklivec a čočka. Lampa obsahuje světlo z binokulárního mikroskopu a aplanační tonometr ke změření nitroočního tlaku (Nováková, 2011).

2.4 Poruchy zraku a jejich hodnocení Lidé se zrakovým postižením jsou osoby, které mají různé vady a stupně snížení zrakové schopnosti. „Poruchy zraku hodnotíme z různých hledisek: -

podle stupně postižení – osoby nevidomé (slepota, amauróza), osoby se zbytky zraku, osoby slabozraké, osoby s poruchou binokulárního vidění – tupozrakost, šilhavost,

-

podle doby vzniku – vrozené, získané,

-

podle etiologie – orgánová vada, funkční vada,

-

podle trvání – krátkodobé poruchy, dlouhodobé poruchy, recidivující poruchy.“ (Nováková, 2011, str. 122)

2.5 Hlavní příznaky očních onemocnění Každé oční onemocnění se dříve či později projeví subjektivními potížemi nejrůznějších typologií. Příznaky mohou být pro určitá onemocnění typické nebo méně typické. Signalizujícími příznaky bývá bolest oka nebo jeho okolí. Tento běžný příznak může být důvodem zánětu nebo glaukomu či chřipkového onemocnění. V oku nebo okolí mohou být pociťovány bolesti, které vycházejí z krční páteře. 16

Další příznak, který bychom neměli zanedbávat, je světloplachost. Bývá přítomna u poranění oka, povrchních onemocnění rohovky, u zánětu duhovky nebo i případně u zánětu spojivek. Někdy bývá prvním příznakem šedého zákalu. Slzení je další častý příznak, avšak není míněné slzení z mechanických příčin, jako je například krájení cibule. Jde o výraznější slzení, které je charakteristické u alergií, překážkou v odvodných slzných cestách nebo ochablostí dolních víček či poraněním rohovky a u zánětů. Mohou být i prvotními příznaky šedého zákalu. Zčervenáním reaguje oko na podráždění různého charakteru. To mohou způsobovat pyly, prach, kouř, vítr, poranění spojivky nebo rohovky, chlorová voda nebo i mýdlo a jiné. U některých lidí postačí pláč nebo probdělá noc. V některých případech se můžou vyskytnout zarudlá oční víčka až otok. V těchto případech se mohou objevovat i záněty mazových žlázek, ječné zrna, vlčí zrno až absces z důvodu zanesení infekce. Zarudnutí může být příčinou zánětů. Závažnějším příznakem se může objevit až pokles vidění. Nejasné vidění je následkem některé z refrakčních vad, tj. krátkozrakostí, dalekozrakostí nebo astigmatismem. Pokles vidění se může objevit i u onemocnění rohovky nebo jejího poranění. Zhoršující se vidění je typické pro šedý zákal. Klesající schopnost vidění nablízko s dioptrickou sílou brýlových skel je příznakem postižení sítnice. Náhlé vzniklé zamlžené vidění může být projevem glaukomu. Náhlá ztráta vidění je signálem pro krvácení do oka nebo odchlípení sítnice. Dalším příznakem očního onemocnění mohou být světelné vjemy, blesky, jiskření. Jde o záblesky, jiskření či blikání objevující se někde v periferii vidění. Mohou to být první příznaky odchlípení sítnice nebo sítnicové trhliny, někdy jde jen o doprovodný příznak tohoto onemocnění. Pokud ve sklivci vznikly výše uvedené degenerativní změny, které mohou ve spojení se sítnicí s pevným spojením tahat, hlavně při prudších pohybech oka, takový tah má za následek podráždění sítnice, které se projeví právě záblesky nebo jiskřením. Světelné vjemy se též mohou objevit při úderu nebo uhozením se do oka, tehdy vidíme takzvané hvězdičky. Po několika týdnech hvězdičky mizí. Pokud stále přetrvávají, je na místě okamžitá návštěva očního lékaře. V takovém případě může jít o odchlípení sítnice (Slezáková a kol., 2014).

17

2.6 Nejčastější typy onemocnění očí Každý lidský organismus se v průběhu života mění. Naše oči také. S přibývajícím věkem pociťujeme první příznaky. Ty většinou přicházejí kolem 50. roku života, kdy začínáme pociťovat opotřebování organismu a také našich očí. Začínáme hůře vidět na čtení, tehdy jsou potřeba brýle. Tyto potíže můžeme pozorovat již po 40. roku. Kolem 50. roku si můžeme povšimnout drobných létajících mušek v oku, ty nám ale nezmizí, je potřeba si na ně zvyknout. Snižuje se též pružnost čočky, po 60. roku přestává být čočka zcela čirá, barvy kolem nás nejsou již tak pestré. Obvykle se projevuje šedý zákal, takzvaná katarakta. V tomto věku nás mohou postihnout i jiná onemocnění, jsou to především civilizační choroby, jako je cukrovka, skleróza, vysoký krevní tlak. Ovšem z očního hlediska je zde také možný výskyt zeleného zákalu, takzvaného glaukomu. V pozdějším věku se přidává i onemocnění degenerace sítnice. To není ovšem pravidlem. Člověk pociťuje určitý stres, nedokáže číst, šít, psát, začíná mít strach ze slepoty (Slezáková, 2014).

2.7 Refrakční vady Refrakce oka je poměr mezi lomivostí dioptrického systému oka a délkou bulbu. Popisují se tři základní typy (Nováková, 2011). Emetropie se popisuje tak, když se paprsky rovnoběžně sbíhají na sítnici, které do oka přicházejí. Tento stav oka je považován za fyziologický (Hycl, 2014). Popisují se tři základní typy očních vad: 1. Dalekozrakost neboli hypermetropie – klient vidí špatně nablízko, ale do dálky vidí dobře. Vada se koriguje pomocí brýlí se spojnými čočkami. 2. Krátkozrakost neboli myopie – klient vidí špatně do dálky, ale do blízka dobře. Vada se koriguje brýlemi s rozptylkami. 3. Astigmatismus – je stav, ve kterém oko nemá v rovinách stejnou optickou mohutnost. Klient vidí špatně do blízka i do dálky. Nejčastější příčinou je vrozené nepravidelné zakřivení rohovky, mohou být způsobené i poúrazově nebo pooperačně. Vada se koriguje cylindrickými skly (Nováková, 2011).

18

2.7.1 Metody léčení očních vad Základním vyšetřením, pro kompletní a správné předoperační vyšetření, je rohovková topografie. Rohovková topografie určuje zakřivení rohovky a velikost zornic – tzv. pupilometrie (Hycl, 2008). Dioptrické vady jsou nejčastější vadou zraku. Jako korekce nám slouží brýle nebo kontaktní čočky. V dnešní době je možné díky novým technologiím a léčebným postupům oční vady odstranit trvale pomocí refrakční chirurgie. Laserová odstranění očních vad jsou nejmodernějším trendem dnešní doby. Každý laserový přístroj dokáže rozlišit metodu a způsob řešení refrakční vady. Jednotlivé metody a laserová refrakční technika se volí individuálně dle potřeb klienta. Metody jsou konzultovány s očním specialistou na laserové refrakční vady. Nejpoužívanější metody jsou 6D DIAMANT LASIK, Femto-LASIK, LASIK SMILE, PRK, LASIK-CXL (Smečka, ocnivady). „LASIK = LAser in SItu Keratomileusis. PRK = fotorefrakční keratektomie. LASEK = LAser Epithelial Keratomileusis.“ (Hycl, 2008, str. 27) „LASIK-CXL = Corneal Cross linking.“ (Oční klinika Gemini, gemini)

2.8 Onemocnění rohovky Rohovka je nejsilnější, průhledná a zakřivená část oka, přes kterou vyšetřujeme různé zrakové vady. Do onemocnění rohovky řadíme degenerativní onemocnění, dystrofii rohovky, ektázii rohovky zvláště keratokonus, zevní poškození rohovky a jiné (Hycl, 2008). Slezáková (2008) uvádí, že dystrofie rohovky je dědičné a vrozené onemocnění, kdy dochází ke snížení nebo poškození rohovkového epitelu. Mezi onemocnění rohovky řadíme keratokonus. Jedná se o degenerativní onemocnění s rodinným výskytem. Keratokonus je nepravidelné zakřivení rohovky až následné vyklenutí. První příznaky se objevují kolem puberty. Průběh keratokonu se rozděluje na počínající, projevený a pokročilý. Toto onemocnění zjistíme topografickým 19

vyšetřením. V pokročilé fázi je keratokonus vidět pouhým okem. V počínajícím stádiu je možné keratokonus korigovat brýlemi nebo kontaktní čočkou. Pokud kontaktní čočka nedokáže onemocnění zpomalit nebo hrozí perforace rohovky, je nutná operativní volba – keratoplastika. Keratokonus je nebezpečný z hlediska oslepnutí (cocky-online, Slezáková, 2008).

2.8.1 Keratoplastika neboli transplantace rohovky Transplantace rohovky znamená náhradu poškozené rohovky od dárce. Příčinou transplantace bývá neprůhledná rohovka, rohovka zdeformovaná po úrazu nebo zjizvená rohovka. „Provádějí se dva základní typy transplantace rohovky – perforující a lamelární keratoplastika.“ (Schneiderová, 2014, str. 8) Perforující keratoplastika je náhrada celé rohovky za dárcovskou rohovku. Dárcovská rohovka je našitá jednotlivými stehy nebo pokračujícím stehem. Lamelární keratoplastika představuje odstranění descementové membrány se zachováním stromatu. Podle lokalizace lze keratoplastiku rozdělit na centrální a excentrickou neboli periferní (Schneiderová, 2014). Indikace k transplantaci Indikace k transplantaci rozdělujeme do čtyř skupin. První je optická, vhodná k obnovení průhlednosti rohovky. Využívá se u nepravidelných povrchů, jako je edém epitelu, zjizvení. Dále u abnormalit tvaru rohovky, například u keratokonu. Dále pak u stromálních zákalů v důsledku zánětu či degenerativních změn. A v neposlední řadě u ztluštění rohovky následkem edému nebo dystrofie. Druhá skupina je tektonická, používá se při zachování bulbu při výrazném ztenčení rohovky. Třetí skupinou je terapeutická, a to z důvodu nejvhodnějšího využití u těžkých zánětů rohovky, kde konzervativní léčba selhává (Kuchynka a kol., 2007). Základní vyšetření Před každou transplantací rohovky je nutné vždy provést vyšetření počínaje oftalmologickým vyšetřením. V oftalmologickém vyšetření by mělo být zahrnuto vyšetření zrakové ostrosti, vyšetření slzného filmu, biomikroskopické vyšetření na štěrbinové lampě, nitrooční tlak, ultrazvukové vyšetření biometrií a keratometrií, rohovková topografie. Vhodné je i doplnění interního vyšetření se zaměřením na ledvinné a jaterní funkce pro imunosupresivní léčbu. Imunosupresivní léčba není vždy indikována. Záleží na typu transplantace a na jejím riziku. V některých případech 20

je nevyhnutelná (Vlková, 1999). Principem transplantace rohovky je výměna poškozené rohovkové tkáně rohovkou dárce z tkáňové banky. K transplantaci rohovky se přistupuje tehdy, kdy není již jiná možnost na zlepšení zraku. Každá transplantace má určité riziko odmítnutí dárcovské tkáně, které může vést až k opakování operace nebo ke ztrátě zraku. Toto riziko je u rohovky nižší než u jiných transplantovaných tkání. Možnými komplikacemi je vznik šedého a zeleného zákalu, zákalu sklivce, otok sítnice, odchlipování sítnice, trvalé rozšíření zornice. Transplantace rohovky je složitá operace s náročnou dlouhodobou pooperační péčí, někdy trvající i rok, než se zrak zlepší. Klient užívá několik léků z kategorie antibiotik a kortikoidů (Oční klinika Gemini, 2014; viz Příloha 1). K rejekční reakci u transplantace rohovky dochází měsíce až roky. Mezi prvotní příznaky řadíme bolest oka, zarudlé oko, světloplachost (Hycl, 2014). Požadavky na dárce rohovky Odběr rohovky je proveden od zemřelého dárce. Dárci nejsou registrováni v databázi Národního registru osob nesouhlasících s odběrem tkání a orgánů. Dárce rohovky je pečlivě vybírán. Před odběrem se vyšetřuje stav oka, rohovka musí být čirá, bez známek chirurgických výkonů. Provádí se odběr krve, vyšetření na AIDS, hepatitidy, syfilis. Odebírá se i tkáň z čelního laloku mozku vzhledem k vyšetření prionů a různých patologických onemocnění. U darované rohovky není potřeba shoda krevní skupiny. Rohovka se odebírá hned, jak je to možné, a je umístěna do sterilního roztoku. V laboratoři je dále očišťována a připravována k transplantaci (Křivánková et al., 2009, zdravi.e15).

2.9 Onemocnění čočky 2.9.1 Šedý zákal neboli katarakta Šedý zákal označujeme za stav, při němž se kalí lidská čočka. Tento stav je považován za vyléčenou slepotu. Klient má pocit, že vidí jako přes špinavé sklo. Člověk trpící kataraktou nepociťuje bolest ani zčervenání oka. U šedého zákalu je obvyklý pokles zrakové ostrosti postupující měsíce až roky. Šedý zákal je přirozené stárnutí oka. Jde především o ztrátu průhlednosti čočky v oku.

21

Katarakta se dělí na vrozenou a získanou. Vrozená se vyskytuje již v těhotenství vlivem poškození plodu. Nejčastěji získaný šedý zákal se dělí na senilní kataraktu a traumatickou kataraktu. Senilní vzniká degenerativními změnami stárnutí čočky. Traumatická katarakta je typem po úrazu oka. Poúrazová katarakta bývá zpravidla náročnější na odstranění vzhledem k dalším přítomným změnám. Šedý zákal má několik stupňů zkalení. Toto onemocnění je nejčastější příčinou slepoty. Na postiženém oku dochází ke zhoršování vidění, zkalení nabývá šedavého odstínu. Objevuje se u lidí mezi 55. až 60. rokem života. Běžnými příznaky katarakty jsou oslňování, mhouření očí, nošení trvale tmavých brýlí vedoucí k rozptylu dvojitého vidění nebo i poruch barevnosti, světla vstupující do oka, mlha před očima i poruchy vidění za jasného dne a šeroslepost. Také řízení motorového vozidla, především v noci, bývá výrazně ztíženo vlivem oslňování protijedoucími vozidly. Léčbou šedého zákalu je chirurgické odstranění, tedy operativně, postačí ambulantně v lokální anestezii za sterilních podmínek. Implantují se umělé čočky určené k trvalému uložení do oka. Druh čočky závisí na klientovi a podrobném vyšetření oka. Na výběr jsou měkké a tvrdé čočky, výběr je konzultován se specialistou v očním lékařství (Hycl, 2008).

2.9.2 Zelený zákal neboli glaukom Zelený zákal je další nejčastější příčinou slepoty. Je možné předejít slepotě, jestliže je glaukom včas léčen. Zvýšením nitroočního tlaku se poškozuje zrakový nerv. Při nedostatečné léčbě může vést k výpadku zorného pole až oslepnutí. Nitrooční tlak stoupá při nepoměru mezi tvorbou nitrooční tekutiny a jejím odtokem. Při vysokém nitroočním tlaku odumírají postupně nervová vlákna, a to se projeví poruchou vidění, jelikož dochází k poruše přenosu světel vyvolaného podrážděním sítnice (Hycl, 2008). Nováková (2011) uvádí, že glaukom se dělí na dva typy – s otevřeným úhlem a uzavřeným úhlem. Glaukom s otevřeným úhlem znamená, že odtok tekutiny z oka je zhoršen, ačkoliv komorový úhel je volný. Poznáme ho díky mlhavému vidění, mírné bolesti hlavy, tlakem za očima. Tento typ glaukomu se téměř neprojevuje. Glaukom s uzavřeným úhlem znamená, že dochází k uzavření odtoku nitrooční tekutiny. U tohoto typu glaukomu je nebezpečný glaukomový záchvat, ve který může vyústit. Příčinou je dědičnost, anatomické predispozice, traumata, nedostatečná výživa, poruchy 22

průtoku moku okem, ale i věk jedince (Slezáková, 2014). Příznaky glaukomu jsou zpočátku nejasné, až v pokročilé fázi onemocnění se začnou projevovat. Klient začíná vnímat zhoršené vidění, tudíž vnímá špatně zaostřování při čtení, neostrost vidění při špatném osvětlení, tlak za očima, pokles zrakové ostrosti, zamlžené vidění, výpadky zorného pole a v neposlední řadě zvýšený nitrooční tlak. V neléčené pokročilé fázi glaukomu může jedinec i oslepnout. Přesné určení glaukomu zjistíme u vyšetření perimetrem. V zorném poli se začnou objevovat výpadky nebo slepé okrsky. Výpadky v zorném poli se označují jako skotomy. Glaukom lze operovat, avšak pouze za účelem snížení nitroočního tlaku, kde léčba kapkami nezabírá nebo kvůli nesnášenlivosti lokální terapie. Nejběžnější operace glaukomu

je

trabekulektomie,

cyklofotokoalgulace

a

laserová

iridotomie.

U trabekulektomie se jedná o typ filtrující perforující operaci. Cílem operace je vytvoření permanentní

drenáže

nového

kanálu

pro

odtok tekutiny z

oka

do spojivkového vaku. K léčbě glaukomu se využívá laserová iridotomie. Iridotomií je pomocí laseru v duhovce vytvořeno spojení mezi přední a zadní komorou oka. Další nejčastější užívanou chirurgickou metodou je cyklofotokoagulace, která má za cíl snížit produkci nitrooční tekutiny zničením části řasnatého tělíska (Hycl, 2008, Nováková, 2011).

2.10 Onemocnění sítnice Mezi nejčastější onemocnění sítnice řadíme odchlípení sítnice, makulární degeneraci, retinopatii, zvláště u nedonošených dětí, a diabetickou retinopatii. Při onemocnění sítnice často dochází ke ztrátě zraku. Odchlípení sítnice je velmi časté onemocnění, u kterého dochází k trhlině v sítnici. Odchlípení sítnice se musí zavčas léčit. V dnešní době jsou moderní metody léčby. Makulární degenerace je onemocnění, které se vyskytuje hlavně ve stáří. Toto onemocnění vede k poruše žluté skvrny, která nám pomáhá k barevnému vidění. Makulární degeneraci nelze vyléčit, ale lze ji zastavit, a to v určité fázi nemoci, ve které se zrovna nachází. Diabetická retinopatie se pojí s cukrovkou, která je špatně léčená. U tohoto typu může dojít až k oslepnutí. Diabetická retinopatie je nebolestivá, tudíž i bezpříznaková a zjistí se až v pokročilé fázi. Tento typ lze částečně léčit laserovou operací (Schneiderová, 2014). Retinopatie nedonošených se vyskytuje u narozených dětí, které mají nedovyvinutou 23

sítnici. Také postihuje narozené děti s nízkou porodní váhou. Retinopatie nedonošených dětí může mít negativní vliv na zrakové funkce, může dojít až ke slepotě. Hlavním příznakem je nestabilita obohacování vdechovaného kyslíku (Odehnal, sancedetem).

2.11 Úrazy oka Do skupiny úrazů oka lze začlenit poranění očnice, víček, rohovky, bělimy, živnatky, sítnice, zrakové dráhy, traumatické změny spojivek a čočky. Poškození zářením Poškození rohovkového epitelu UV zářením se většinou stává pobytem u moře, ve vysokohorských polohách, sněžných pláních, slunečným světlem a laserem. Poleptání chemikáliemi a popálení oka Důležitým krokem po poleptání chemikáliemi, které způsobuje koagulační nekrózu, je rychlá první pomoc, výplach oka vodou až do transportu na oční oddělení. O zdravotním stavu rozhoduje prvotní poskytnutá pomoc (Slezáková, 2014). Tupá poranění oka Tupá poranění vznikají působením mechanické síly na oko. Příznakem bývá bolest, nelze oko otevřít, klient udává, že nevidí. Toto poranění bývá viditelné. Jedná se o závažné poranění a prognóza bývá nejistá (Kelnarová et al., 2013).

2.12 Terapie Farmakologická léčba je u každého onemocnění individuální. Avšak oční léky se podávají ve formě kapek, mastí a injekcí. Injekce provádí oční specialista, nikoli klient sám. Nejčastější léky používané z indikačních skupin jsou anestetika pro znecitlivění, která působí na rohovku a spojivku. Miotika se užívají na zúžení zornic, které pomáhají snižovat nitrooční tlak. Mydriatika se užívají na rozšíření zornic, hlavně k vyšetření očního pozadí. Tyto léky se nesmí používat u klientů s glaukomem kvůli možnému vyvolání glaukomového záchvatu. Antibiotika slouží k léčbě infekčních stavů. Kortikoidy mají protizánětlivý účinek. Nesteroidní antiflogistika se používají po implantaci umělé oční čočky (Nováková, 2011).

24

2.13 Prevence poškození zraku Prevence poškození zraku je stejně důležitá jako u jiných onemocnění. Vždy je vhodná řádná životospráva, dostatek spánku a zdravá strava s vitamíny. V prevenci zraku využíváme při práci denního světla. Vhodné je pracovat s blízkým a vzdáleným předmětem. Ideální je používání brýlí. Sluneční brýle slouží jako mechanická ochrana před nepříznivými vlivy, prachem, pískem a také k ochraně před slunečním zářením. V neposlední řadě jsou důležité i preventivní oční prohlídky, např. při poranění oka, zhoršeném vidění, ale i pravidelně po 40. roku života (Nováková, 2011).

2.14 Slepota Slepotu rozdělujeme na úplnou, kde je trvalá a úplná ztráta zraku a klient nevnímá světlo, a dále praktickou slepotu, u které je snížená zraková funkce. Příčiny mohou být různé. Slepota je vrozená, ale i získaná. Získaná slepota je většinou způsobena nemocemi, úrazy oka, abnormalitami oka, genetickými defekty, ale i chemickými vlivy (Slepota,cs.wikipedia.org).

2.15 Pravidla komunikace s nevidomými Každý člověk se cítí v rozpacích, když má komunikovat s nevidomým. U verbální komunikace bychom měli dávat pozor na neverbální komunikaci, jelikož ji nevidomý nevnímá. V komunikaci s nevidomým k němu přistupujeme jako k sobě rovnému. Nikdy za nevidomého nerozhodujeme. S nevidomým člověkem hovoříme vždy přirozeně, neotvíráme se zbytečně emocím a přehnané lítosti. Komunikaci s nevidomým zahájíme podáním ruky se současným upozorněním, že mu ruku podáváme. Nesmíme však zapomenout také na oslovení, nevidomého zdravíme první. Ohledně komunikace musíme dbát na slovní zásobu, naprosto nevhodná jsou slova typu „tamhle“ a popis předmětu ve vzdálenosti, neboť to může klamat. Pro lepší popis předmětu je vhodné přistoupit k předmětu blíže a upozornit nevidomého, kde se předmět nachází, pomůžeme si směrovými ukazateli, jako je vlevo, vpravo, před vámi, za vámi, nahoře a dole. Slova, která jsou výstrahou, např. pozor, musíme používat s opatrností. V případě, že by nevidomý mohl přijít k úrazu, je zde zvolání „Pozor!“ na místě. Je chybou domnívat se, že nevidomí lidé vidí pouze tmu a že mají více vyvinutý sluch a hmat. Vnímat svět bez zraku je pro nevidomé velice komplikující a obtížné. Při 25

odchodu z místnosti nesmíme zapomínat upozornit nevidomého, že odcházíme. Pokud nevidomého doprovází vodící pes, je absolutně nevhodné psa jakkoliv oslovovat či na něj mluvit nebo dělat různé zvuky. Zásadní diskrétnost je důležitá ohledně čtení osobních dopisů nebo jiných osobních dokladů (Vondráčková, 2013, Plevová, 2010).

2.16 Řízení motorového vozidla Osvědčení o způsobilosti řízení motorových vozidel posuzuje obvodní lékař na základě očního vyšetření. Řidiči z povolání absolvují oční vyšetření před nástupem do zaměstnání a poté je znovu podstupují každé dva roky. Ostatní řidiči absolvují prohlídky před řidičským oprávněním a poté v 60. letech, 65. letech, 68. letech a poté každé dva roky. Řidiči, kteří během svého života přijdou o zrak na jednom oku, jsou nezpůsobilí k řízení vozidel všech kategorií po dobu jednoho roku (Hycl, 2008).

2.17 Kvalita života Zrakem vnímáme až 75 % informací kolem nás. Zrakem člověk vnímá, rozlišuje a představuje si okolní svět. U lehkých forem zrakového postižení se volí pomůcky, jako jsou brýle nebo kontaktní čočky. Tudíž lidé s lehkou formou zrakového postižení nemají problém s životními aktivitami. Těžké formy zrakového postižení lidem ztěžují činnosti běžného života, jelikož tyto formy nejdou realizovat běžnou optickou korekcí. U těžkých forem zrakového postižení je člověk ohrožen ztrátou orientace, nedostatečnými informacemi z okolí, ztrátou seberealizace i bezpečnosti (Kalvach, 2011). Šamánková a kol. (2011) uvádí, že každý člověk si přeje mít svoji kvalitu, úroveň a naplnění života. Kvalita života je velice individuální a je jednou ze složky uspokojování lidských potřeb. Kvalitu života jde vymezit do dvou rozměrů, a to subjektivního a objektivního. Kvalita života vychází z tělesného, duševního a sociálního stavu lidského jedince. Osoby se zrakovým postižením mívají problém se začleněním do společnosti. Větší zátěž nastává tehdy, když se musí přizpůsobovat nárokům v zaměstnání, vyřizování denních záležitostí, v dopravě, navazováním kontaktů s cizími lidmi aj. Vzhledem ke zrakovému postižení je důležité zvolit vhodné povolání (Finková, Ludiková, 2013).

26

Lidská potřeba je stav, který vzniká z pocitu nedostatku nebo přebytku. Je to touha něčeho dosáhnout, a to jak touhy biologické, psychologické, sociální nebo duchovní. Potřeby lze rozdělit na primární a sekundární. Mezi primární řadíme biologické, přirozené. Tyto potřeby nás motivují, abychom se starali o své tělo z pohledu fyziologického. Mezi sekundární potřeby řadíme sociální, získané, kulturní. Tyto potřeby naplňujeme při komunikaci s druhými, ve společnosti jiných lidí. Lidské potřeby jsou úzce spjaty s kvalitou života. Máme určitý standard, kterého se držíme jako určité úrovně naplňování osobních potřeb. Každý člověk má různý způsob jejich naplňování. Potřeby jsou ovlivňovány rozmanitými faktory, např. individuálními vlastnostmi, které jsou dány (člověk je optimistický, nebo pesimistický, vyrovnaný, nebo nevyrovnaný apod.), dále pak sociálními faktory, jako je rodina, přátelé, pracovní zařazení a jiné. V neposlední řadě jsou potřeby ovlivňovány i pocitem zdraví či nemoci. U nemoci dochází většinou k posunu kvality i kvantity potřeb včetně jejich naplňování (Šamánková a kol., 2011).

2.17.1 Život nevidomého Nevidomý ztratil schopnost číst klasický text, dojít si sám, kam chce, chodit rychle a přitom nikoho nežádat o pomoc. Fotografování, hra na hudební nástroj z notového zápisu a mnoho dalšího, to vše už nyní nedokáže. Nevidomý člověk od nás potřebuje laskavé pochopení, vědomí, že jsme s ním, cítit bezpečí, cítit se jako rovnocenný partner a praktickou pomoc v životě. Při doprovodu nevidomého je důležité se předem domluvit, jak půjdeme a zda bude nevidomý využívat slepeckou hůl. Nabídneme nevidomému ruku ohnutou v lokti, paži či rameno. Doprovázející je vždy jeden krok před nevidomým. Na následující překážky musíme vždy upozornit (např. schod dolů, schod nahoru). Nevidomého vedeme vždy na bezpečnější straně, dále od vozovky, na širší straně točitých schodů apod. Při usednutí na židli nebo lavičku je vhodné vzít nevidomému ruce a položit je na daný předmět, nevidomý se sám zorientuje pohmatem, jak si má sednout (Vondráčková, 2013). Také domácnost je pro zdravé lidi zcela běžná věc, ale pro nevidomé už méně. Velmi záleží na minulosti nevidomého, zda o svůj zrak přišel v průběhu života, či nikoliv. Zrakově postižený potřebuje více času, aby se vcítil do svého přirozeného prostředí. Musí se naučit více využívat hmat, čich a sluch. Je pro něj nutné naučit se orientovat 27

v domácím prostředí, kde nesmí mít žádné překážky. Vše musí mít své místo, které si určí a zapamatuje. Domov by pro něj měl být místem odpočinku, aby načerpal energii i sílu do dalšího dne k překonávání překážek venku. Pokud žijeme v jedné domácnosti s nevidomým, měli bychom mu umožnit jednodušší pohyb po bytě, nenechávat otevřené skříňky, rohy od skříněk opatřit chrániči, květiny stojící na nábytku odstranit, pracovní plochu udržovat čistou, důležité je mít stále a snadno dostupný telefon. U slabozrakých je možné popsat spotřebiče, jako je myčka na nádobí, pračka, mikrovlnná trouba, nesmíme však zastřít písmena či čísla vidícím. Pro nevidomé je někdy tato moderní technologie přítěží. V domácím prostředí můžeme označit skoro vše, nábytek, přístroje, nástroje, ovladače, vypínače, potraviny a mnoho dalšího. Označení je různé, na výběr máme z mnoha možností, pro zrakově postiženého bychom však měli vybrat to nejvhodnější (např. zubní kartáček nevidomého bude nejdelší). Označovat lze barevnými korálky, čočkami, knoflíky nebo lze použít konturovací pastu. Nejlepší je takzvaná dymopáska, což je lepicí páska, do které lze vtisknout braillský znak nebo celé slovo. Pro znaky se používají dymokleště. Dále se používají tabulky s bodátky nebo mluvící značky. U nákupů potravin je vhodné, aby postižený požádal u pokladny obsluhu o pomoc. Placení nákupu bývá obtížnější vzhledem k ohmataným bankovkám. I na bankovkách najdeme znak Braillova písma. U mincí to chce cvik a dobrou paměť. Při nalévání tekutin a přípravě nápojů není v dnešní době takový problém. Existují určitá čidla na hrnek, tudíž jakmile se voda dotkne čidla, čidlo vydá zvuk. Čidlo je vhodnější pro přípravu horkých nápojů. Pro přípravu jídla, například krájení cibule, existuje také pomůcka, takzvaný hřebínek. Pomocí hřebínku je krájení cibule jednodušší a především bezpečnější. U jídla je dobré nevidomého informovat, co a kde leží na talíři. Praktické využití je dle ciferníku hodin. Například brambory jsou na deváté až třetí hodině, maso je na třetí až šesté hodině a zelenina je na šesté až deváté hodině. Třídění prádla je vhodné podle barev, předem určíme místo, na nějž se prádlo dané barvy bude ukládat. Oblečení se určuje podle švů, tvaru a počtu knoflíků. Označení oblečení je různé, našijeme kolečko na bílé prádlo, ustřihneme cedulku na černém prádle, křížek značí červené prádlo apod. Nebo našití knoflíku je také možné. Ponožky kupujeme zásadně v jedné barvě. Boty svazujeme tkaničkami k sobě. Lze také použít indikátor barev. Jde o česky mluvící 28

zařízení s velkou schopností rozlišení. Prádlo určené k praní bychom měli třídit dle barev na hromádky nebo do předem určených pytlů (Schindlerová, 2006).

2.18 Kompenzační pomůcky Pomůcek pro klienty s postižením zraku je obrovská škála. Počínaje brýlemi, přes různé přístroje, čtečky, lupy, počítače, kalkulačky a mnoho dalšího, výjimkou není ani slepecká hůl. Proto uvádím jen několik příkladů. Tyfloservis pomáhá lidem se zrakovým postiženým s vhodným výběrem pomůcek, zajišťuje pomoc slabozrakým i nevidomým. Několik příkladů: 1. Slepecký psací stroj – je základní pomůckou v komunikaci a psaní textu ve slepeckém Braillově písmu. 2. Diktafon – je základní pomůckou po silně zrakově postižené. Tato pomůcka je určená pro běžný život, studium, práci i volný čas, slouží také k poslechu zvukových knih. 3. Čtecí přístroj pro nevidomé s hmatovým výstupem – jedná se o přídavnou pomůcku, vhodnou pouze s připojením počítače, čtením braillského řádku. 4. Digitální zvětšovací televizní lupa – jedná se o zvětšení obrazu. Je to využitelná pomůcka k PC umožňující číst, psát, zpracovávat a uchovávat informace. 5. Slepecké hodinky a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem – jsou to slepecké náramkové hodinky. 6. Indikátor barev pro nevidomé – usnadňuje určení barvy (Ševčíková, 2008, zdravi.e15). 7. Mobilní telefon a tablety pro zrakově postižené – mobilní telefon je vybavený speciálními aplikacemi, které slouží zrakově postiženému ke komunikaci, orientaci, nebo jsou vhodné k využití telefonu jako elektronického zápisníku. 8. Braillská a reliéfní technika – pomůcky využitelné k bodovému písmu (Rezler, spektravox). 9. Slepecká hůl – existují tři druhy holí, signalizační, opěrná a orientační. Hole jsou jednodílné, skládací a teleskopické. Signalizační hůl používají většinou zrakově 29

postižení slabozrakého typu. Tato hůl je kratší a též slouží při využívání vodícího psa. Hůl tak umožňuje částečnou orientaci a kontrolu nad psem. Opěrná hůl je klasická hůl bílé barvy, funkci má pouze jako signalizační. Orientační hůl zpravidla bývá dlouhá a její konstrukce je pevná. Vyskytují se i teleskopické typy a dvoudílné typy. Rukojeť a koncovka hole je přizpůsobená orientaci. Dnes jsou již hole opatřeny reflexními prvky, a to červeným proužkem vespod u skládacích holí, u teleskopických holí uprostřed. Hole bílé, které mají červené pruhy po deseti centimetrech, jsou symbolem hluchoslepoty (Slepota, cs.wikipedia.org).

30

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné části Pro praktickou část mé bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní výzkum pomocí rozhovorů, kdy jsem měla předem sestavené otázky, na něž jsem se následně dotazovala (viz Příloha 2). Rozhovor probíhal za přímého souhlasu dotazovaných, avšak zcela anonymně.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Volila jsem polostandardizovaný typ rozhovoru, který obsahuje 27 otázek pro všechny respondenty a 4 speciální otázky pro nevidomé. Pro rozhovor byli vybráni respondenti s různým zrakovým postižením, a to s kataraktou s následnými komplikacemi, glaukomem, keratokonusem, nevidomí po úrazu a nevidomí od narození. Rozhovory probíhaly v příjemných prostorech Oční kliniky Gemini a v domácnostech respondentů. Rozhovor byl proveden za souhlasu klienta, doba trvání rozhovoru činila 30–120 minut. Otázky byly zvoleny tak, aby se vztahovaly k výzkumným otázkám bakalářské práce.

3.3 Průběh výzkumu Výzkum byl proveden v měsících březen a duben 2015, a to po schválení žádosti o povolení výzkumného šetření. Z části byl uskutečněn na Oční klinice Gemini a z části v domácím prostředí u respondentů (viz Příloha 3).

3.4 Zpracování získaných dat Pro zpracování výzkumu jsem použila Microsoft Office Word 2007 a pro zpracování tabulek jsem využila Microsoft Office Excel 2007.

3.5 Výsledky výzkumu Respondent 1 Muž, ve věku 42 let, žijící v malém městě, v rodinném domku, společně s rodiči. Dosáhl středoškolského vzdělání ukončeného maturitní zkouškou. Nyní pracuje jako technik v dřevozpracujícím průmyslu. V době dospívání se u něj objevil keratokonus 31

na obou očích, toto postižení je tedy získané. Stejné postižení má v rodině i respondentův bratranec Před dvěma lety mu byla provedena transplantace rohovky levého oka, jeho zrak se po tomto chirurgickém zákroku zlepšil, nicméně neostrost vidění přetrvává. Na pravém oku si respondent aplikuje tvrdou kontaktní čočku pro kompenzaci špatného zraku vlivem keratokonu. Přestože se bez kontaktní čočky neobejde, zrak na pravém oku je dostačující. Až nebude tvrdá čočka dostačující, bude muset podstoupit transplantaci rohovky i na pravém oku. Respondent navštěvuje očního lékaře v pravidelných intervalech dvakrát ročně. Zlepšení respondent pociťuje mírné, stále ovšem není zraková ostrost s transplantovanou rohovkou kvalitní. Zrakové postižení respondentovi značně ovlivnilo výběr práce, zvláště mu vadí prašné prostředí s ostrými částicemi prachu. Na své oči si dává velký pozor, aby nedošlo k úrazu. Na otázku ohledně snížení kvality života v denních činnostech respondent odpověděl, že jisté snížení vnímá. Zvláště v každodenní aplikaci kontaktní čočky. Nicméně bez ní by nemohl vykonávat nic. V rámci možností zvládá vykonávat každodenní aktivity a je s tím spokojen. Prozatím zvládá většinu práce na PC, menší úpravy v domě a jeho okolí atd. Snížení kvality života respondent shledává v oblasti pracovního uplatnění. Udává, že ostré světlo je pro něj obrovský problém, stejně tak i pobyt na slunci či odraz světla od sněhu. Problémy se zrakem začal vnímat jako zhoršené vidění, znásobování a překrývání obrazu. Svůj zdravotní stav hodnotí jako uspokojivý. O svém zrakovém postižení hovoří nerad, snaží se s ním ale sžít. Respondentovi hodně, zvláště po psychické stránce, pomáhá rodina. Respondent nenavštěvuje organizaci pro zrakově postižené a ani nedostává žádný příspěvek na péči. Mezi oblíbené zájmy řadí práci na PC, menší práce kolem rodinného domu a posezení s přáteli. Respondent hodnotí kvalitu svého života jako dobrou. Pro plné štěstí mu chybí životní partnerka a lepší zrak. Prozatím je však šťastný, že může alespoň nějakým způsobem vidět. Po psychické stránce je respondent negativně laděný, obává se ztráty zraku. Snaží se i nadále dělat vše a naplňovat hodnotně svůj život. Dnešní společnost je k respondentovi vstřícná. Své zrakové postižení se snaží skrýt. Respondent 2 Muž, ve věku 39 let, který má zrakové postižení získané. Bydlí v bytě se svou rodinou. Od dětství měl silné dioptrie. V dospělosti podstoupil operaci k odstranění dioptrií na obou očích, následně po třech letech na pravém oku vznikla katarakta. 32

Po chirurgickém odstranění katarakty se zraková ostrost zlepšila, ovšem jen do doby, kdy se mu po měsíci odchlípla sítnice v pravém oku a respondent následně na toto oko oslepl. Na levém oku byl půl roku po chirurgickém odstranění dioptrií zjištěn keratokonus. Respondent při našem rozhovoru popsal, že potíže nastaly tak, že přestával vidět na část oka a docházelo u něj k vlnění obrazu. Dále uvedl, že tehdy nevěděl, co se děje, bylo to nepříjemné. Očního lékaře navštěvuje pravidelně jednou za půl roku kvůli stabilizaci keratokonu. Informace ke svému zrakovému postižení má velmi uspokojivé. Na levém oku si aplikuje měkkou kontaktní čočku, aby byl zrak na oku dostatečný, a respondent tak mohl vykonávat práci. Zlepšení zraku za posledních pět let neudává, vada je stabilní a je za to rád. Se svým zdravotním stavem se však doposud nesmířil. Respondent má střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou. Zrakové postižení poměrně neovlivnilo jeho současnou práci, je rád, že prozatím na levé oko vidí. V současné době pracuje jako obchodní zástupce. Nevyskytl se u něj žádný závažný problém s pracovním uplatněním. Zrakové postižení jako takové se v rodině neobjevuje, avšak jeho babička měla také silné dioptrie na obou očích. Snížení kvality života v denních činnostech respondent pociťuje hlavně při nákupech, práci na PC a při čtení. Na vidící oko musí více zaostřovat. Dále vidí snížení kvality života v každodenní aplikaci měkké kontaktní čočky, ovšem bez čočky by zrak nebyl dostačující pro samostatný život, a také v každodenní aplikaci očních kapek, na kterou musí myslet. V sociální oblasti svého života respondent pociťuje snížení úrovně kvality života, a to v přítomnosti cizích lidí. Mezi oblíbené zájmy tohoto respondenta patří plavání, lyžování, hry s dětmi, toto vše vykonává v rámci možností. Respondent nenavštěvuje organizaci pro zrakově postižené, ani nedostává příspěvek na péči. Dnešní společnost je k němu vstřícná. Společnost nevnímá jeho zrakové postižení a respondentovi to tak vyhovuje. Kvalitu svého života hodnotí velmi dobře. Volný čas tráví s rodinou, která mu dodává sílu nezbytnou pro smiřování se s postižením. V rámci svých možností má snahu i o sport. Po psychické stránce je labilní, nerad mluví o svém postižení. Uvádí, že se s tím musí smířit. Úspěšně své zrakové postižení skrývá. Svůj volný čas tráví s přáteli, kteří mu velmi pomáhají.

33

Respondent 3 Muž, 62 let, který má zrakové postižení získané, příčinou byl výbuch miny. Jedná se o plně nevidomého respondenta. Od 5 let nevidí na levé oko. Na pravé oko postupně oslepl přibližně v 37 letech po kataraktě, primárním glaukomu a amoci sítnice. K orientaci a pohybu na delších trasách používá slepeckou bílou hůl. Bydlí ve městě, v bytě s manželkou. V současné době je v invalidním důchodu. Rád hraje šachy v klubu s kamarády nebo po internetu s asistencí manželky. Nerad cestuje hromadnou dopravou. Respondent pravidelně jednou ročně navštěvuje očního lékaře, s informacemi je spokojený. Respondentovi byl v 37 letech proveden chirurgický zákrok, po němž se zrak na pravém oku zlepšil. Bohužel po čase došlo u respondenta na tomto oku k odchlípnutí sítnice, pravděpodobně se jednalo o doznívající následek výbuchu, a tak o zrak definitivně přišel. Nyní je nevidomý na obě oči. Respondent se vyučil v oboru zabývajícím se průmyslovým zbožím. Po vyučení pracoval až do roku 2003, avšak byl omezen zrakem. Dříve měl problém s pracovním uplatněním. V rodině se podobné ani stejné zrakové postižení nevyskytuje. Za posledních pět let se zrak nezlepšil, ale naopak zhoršil. Uvádí, že na pravém oku vidí obrysy, ale obličeje nerozpozná. Spíše vidí jako při tlumeném světle. Na levém oku rozeznává pouze den a noc. Snížení kvality svého života při vykonávání každodenních činností již nepozoruje. Rád se prochází a nikam nespěchá. Hlavní problém u respondenta nastává v okamžiku, kdy jde nakupovat. V obchodech se pozice jednotlivého zboží neustále mění, a tak musí vyhledat prodavače/čku, aby mu pomohl/a jím hledaný výrobek najít. Dále snížení kvality života respondent vnímá v oblasti kulturních zážitků. Zvláště návštěva divadelního představení nebo kina by u něj neměla téměř žádný význam. Respondent je velmi spokojen s tím, jak vše sám zvládá. Jeho koníčkem jsou šachy, které hraje závodně. Organizaci pro zrakově postižené nenavštěvuje a příspěvek nedostává, nechce. Dnešní společnost vnímá negativně, nemá dobré zkušenosti. Lidé se mu snaží vyhýbat, v městské hromadné dopravě mu neuvolňují místo na sednutí. Na přechodu pro chodce dlouho čeká, než některý řidič zastaví a pustí nevidomého přejít. Kvalitu svého života hodnotí jako velmi dobrou. Respondent uvádí, že ve svém životě zažil mnoho tragédií, jednou z nich je úraz očí. Je velmi rád, že je stále na světě. Život 34

si prožil úspěšně. Má manželku a dceru, které mu pomáhají. Respondent používá kompenzační pomůcky, především bílou slepeckou hůl pro pohyb po venku a mobilní telefon značky Aligátor. Domácí prostředí si upravil s manželkou tak, aby mu vyhovovalo, všechny jeho věci musí být na svém místě, aby je tam vždy našel. V domácím prostředí se orientuje pohmatem, například rozpozná klíč od bytu a jiné. S oblečením mu pomáhá manželka, ta se také stará o praní prádla. Adaptace do okolí respondentovi netrvala dlouho. Pomocí slepecké hole se poměrně rychle naučil orientovat v okolí svého domu a na obvyklých cestách, kterými chodí sám. Největší psychickou zátěž mu působí neschopnost pozorovat vývoj svých vnoučat. Respondent je se svým zrakovým postižením smířený, je optimistický. Věří, že se stane zázrak a začne znovu vidět. Respondent 4 Muž, 29 let, s nedokončeným středoškolským vzděláním. Udělal si masérský kurz. Jeho zrakové postižení je vrozené. Do 18 let byl slabozraký, ale i přesto byl plně samostatný. Po odchlípnutí sítnice a následném zhoršování zraku došlo až k praktické nevidomosti. Od své plnoletosti používá kompenzační pomůcku – bílou slepeckou hůl. Tato hůl je pro jeho život nepostradatelná. O vodícím psu respondent neuvažoval vzhledem k tomu, že má manželku a dítě. Bydlí na venkově v bytě s rodinou. Domov má přizpůsobený tak, aby mu nic nezabraňovalo se po něm pohybovat. Respondent navštěvuje očního lékaře jednou za dva roky, informace od něj má velice kvalitní. Byl mu navržen a následně proveden chirurgický zákrok ke zlepšení zraku, avšak operace se nepodařila. Respondent vypovídá, že neměl šanci si uvědomit zhoršení zraku. Dále uvádí, že pouze kostrbatě vnímal rámy dveří a neviděl obrazy na zdech. Jeho zrakové postižení značně ovlivnilo výběr budoucího povolání, takže si vybral profesi, při které může uplatnit vyšší schopnost vnímat hmatem, tedy profesi kvalifikovaného maséra. Zlepšení zraku za posledních pět let nijak nevnímá. Stejné zrakové postižení se v rodině nevyskytuje, matka měla pouze refrakční vadu. Sníženou kvalitu života v denních činnostech vidí respondent hlavně v nakupování, při kterém musí žádat své okolí o pomoc. Dále mu činní problém nacházet se v neznámém prostředí. Každá bariéra je pro něj překážkou. Snížení úrovně kvality života pociťuje v oblasti podnikání a čtení psané korespondence, a to vzhledem k časové náročnosti a nezbytné pomoci manželky. 35

Je však velmi spokojen, jak zvládá vykonávat každodenní aktivity. Mezi své oblíbené zájmy řadí svou práci, trávení času s rodinou, komunikaci s přáteli a hlavně počítač, který bere jako vzdělávací prostředek. Svůj zdravotní stav vnímá adekvátně ke svému zrakovému postižení. Po psychické stránce by svůj život nezvládl bez manželky, která je mu oporou a pomocníkem. Organizaci pro zrakově postižené osoby navštěvoval dříve, nyní již ne, ale stále je s ní v kontaktu. Dostává příspěvek na péči druhého stupně. Dnešní společnost hodnotí jako vstřícnou. Lidé mu hodně pomáhají i bez toho, aby si o to řekl. Musel si zvyknout na to, že ho lidé oslovují. Kvalitativně svůj život vnímá jako vysoce kvalitní. Má vidící manželku, zdravé dítě ve společné domácnosti, má pracovní uplatnění, které jej naplňuje. Cítí se v životě užitečný. Využívá kompenzační pomůcky, například digitální čtecí zařízení s hlasovým výstupem, notebook s hlasovým výstupem, vysílačku pro hromadnou dopravu a slepeckou bílou hůl. V domácnosti používá Penfrend ke čtení předmětů. S vařením manželce občas pomáhá, ale déle mu to trvá. S výběrem oblečení a praním prádla mu pomáhá manželka. Všechny věci musí mít své místo. Tento pořádek však silně narušuje jeho malé dítě, které nenechá nic na svém určeném místě. Adaptace na okolí mu trvala docela dlouho. Největší psychickou zátěží je pro něj nemožnost vidět, jak jeho dítě roste, nevědět, jak zabavit dítě v jeho volné chvíli, a muset tuto činnost kompletně nechávat na manželce. Nedokáže se s tím, že nevidí, stále vyrovnat, avšak svůj život hodnotí jako smysluplný. Respondent 5 Žena, 68 let, dosažené pedagogické vzdělání, nyní v důchodu. Žije ve městě v bytě se synem a jeho rodinou. U ženy se jedná o získané zrakové postižení, primární glaukom uzavřeného úhlu a následně i stařecká katarakta. Primární glaukom s uzavřeným úhlem byl u ní zjištěn před 14 lety. Po několika operacích se zlepšily příznaky, nikoliv ostrost zraku. Vzhledem k nestabilizaci glaukomu prozatím není doporučena operace katarakty. Respondentka se se svým zdravotním stavem nesmířila, je úzkostná a plačtivá. Pravidelně čtyřikrát ročně navštěvuje očního lékaře a lékaři se jí věnují. Zaměstnaná již není, je ve starobním důchodu. Omezení v pracovním uplatnění nepociťovala. V rodině se zrakové postižení objevilo, glaukom měla i její matka. Za posledních pět let nevnímá zlepšení zraku, pouze po chirurgických operacích 36

pociťuje zmírnění příznaků. První příznaky onemocnění zraku pociťovala tak, že začala špatně vidět, občas viděla i dvojitě, a ani brýle jí nepomohly. Tehdy navštívila očního lékaře a byl jí diagnostikován glaukom. Cítila tlak za očima. Postupně vnímala mlhu na obou očích, na jednom oku byla mlha intenzivnější. Poté jí diagnostikovali i kataraktu na obou očích. Respondentce není zatím operace katarakty doporučována. Doufá však, že jí tato operace bude brzy umožněna a její zrak se zlepší. Snížení kvality života v denních činnostech popisuje hlavně při pozorování televize, kdy jí po chvíli začnou oči bolet. To stejné vnímá i při práci na počítači, je nucena si po chvíli odpočinout. Každý den si aplikuje do očí oční kapky, neomezuje ji to, avšak musí na tuto činnost stále myslet, aby nezapomněla. Snížení úrovně kvality života pociťuje v oblasti pobytu venku při stmívání nebo při přechodech ze světla do tmy. Každodenní aktivity zvládá, i když někdy s obtížemi. Je ráda, že je zatím samostatná. Mezi oblíbené zájmy řadí sledování televizních pořadů, hry s vnoučetem a hraní her na počítači. Organizaci pro zrakově postižené nenavštěvuje a příspěvek na péči nedostává. Dnešní společnost je k ní vstřícná, lékaři se jí dostatečné věnují a ona je s přístupem okolí spokojená. Kvalitu svého života hodnotí dobře. Její syn jí se vším pomáhá. Přesto ji občas přepadne úzkost zapříčiněná obavami o svůj zrak. Respondentka se obává slepoty. Respondent 6 Žena, 68 let, v důchodu, má vysokoškolské vzdělání v oboru pedagogiky. Celý život je krátkozraká, před dvěma lety u ní byla zjištěna stařecká katarakta na obou očích. Jde o zrakové postižení získané. Po následném chirurgickém odstranění respondentka viděla výborně. Bohužel po roce se jí zrak opět zhoršil. Se svým zdravotním stavem se nevyrovnává, trápí ji zhoršení zraku, bojí se slepoty. Žije v bytě s manželem a psem. Mezi její zájmy patří chalupa, zahrada a kytičky. Očního lékaře navštěvuje v poslední době pravidelně, ale je nespokojená s kvalitou informací o jejím zraku, které jí poskytují lékaři. Nyní je ve starobním důchodu. V pracovním uplatnění potíže neměla, jelikož se problémy se zrakem objevily až nyní. Pří zhoršení zraku viděla rozmazaně, měla zamlžené vidění ve vnitřním koutku oka. V rodině k žádnému postižení zraku nedošlo. Snížení kvality života v denních činnostech pociťuje při sledování televize a práci na počítači. Po chirurgickém odstranění katarakty vnímá barvy odlišně než před 37

chirurgickým zákrokem. Např. vínově červenou vidí jako fialovou a bílou barvu vidí jako šedou. Po operaci viděla dva dny mléčně, uvádí, že ji na to předem nikdo neupozornil, a měla tudíž obavy, co se to s ní děje. Naštěstí to po dvou dnech vymizelo. Snížení kvality života vidí v oblasti pobytu venku. Jakmile se začne stmívat, hůře vidí. Problémy jí činní i pobyt ve špatně osvícených místnostech. Každodenní aktivity vykonává úměrně ke svému věku, je spokojená. Organizaci pro zrakově postižené osoby nenavštěvuje a příspěvek na péči dostává. V dnešní společnosti nevidí ani pozitiva, ani negativa. Svou kvalitu života hodnotí dobře. V nynější době se jí zrak zhoršil, příčina stále není jasná. Kompenzační pomůcky žádné nevyužívá, jelikož stále vidí. Nedokáže si představit život bez zraku. Respondent 7 Muž, ve věku 62 let, žije sám v bytě, ve městě. Je vyučen v oboru obráběč kovů. Jeho zrakové postižení je získané, jedná se o úraz poleptání louhem obou očí. Úraz se mu stal ve 32 letech. Do této doby zcela viděl. Očního lékaře navštěvuje pravidelně jednou ročně a informace má plnohodnotné ke svému zdravotnímu stavu. Při již zmiňovaném úrazu přišel o pravé oko a na levém oku mu byla navrhována transplantace rohovky. Tuto operaci podstoupil. Po transplantaci rohovky se zrak zlepšil, bohužel ne na dlouho. Po roce se na levém oku odchlípla sítnice, což časem způsobilo úplné oslepnutí. Před úrazem pracoval jako řidič z povolání. Nyní je v plném invalidním důchodu a pobírá příspěvek na péči druhého stupně. Zrakové postižení se v rodině nevyskytuje, rodiče měli pouze refrakční vadu očí. Snížení kvality života v denních činnostech během uplynulých let nepociťuje, stará se o sebe úplně sám. Vadí mu, že nevidí znečištění svého oblečení při vaření. Sníženou kvalitu života pociťuje v oblasti partnerství a v možnostech sportovat. Cítí se velice osamocen, chtěl by mít přítelkyni, aby si mohl s někým povídat. Je sám se sebou spokojen, každodenní činnosti zvládá dobře. Mezi jeho koníčky patří vaření a degustace jídel. Se svým zdravotním stavem je smířen. Organizaci pro zrakově postižené osoby navštěvuje a je rád, že se někteří lidé v této organizaci stali jeho přáteli. Dnešní společnost hodnotí neutrálně. Když potřebuje pomoci, řekne si. Jinak ho lidé ignorují. Kvalitu svého života vnímá jako dobrou, ale chtěl by zase vidět. Využívá vodícího psa, bez něhož by si nedokázal představit ani jeden den. Kam potřebuje, tam ho pes zavede. Respondent využívá mnoho kompenzačních pomůcek. Bílou slepeckou 38

hůl, pomocí které se může pohybovat ve městě a u lékaře. Slepecký metr, který je respondentovým nenahraditelným pomocníkem při opravách v domácnosti. Dále vlastní televizi pro nevidomé, vysílačku pro komunikaci s prostředky hromadné dopravy, Color test určující barvu, který mu významně pomáhá při výběru oblečení a praní prádla. Nejvíce jej psychicky zatěžuje skutečnost, že neví, jak vypadají lidé kolem něj a lidé, se kterými přichází do kontaktu. Adaptace do okolního světa mu trvala dlouho a bez svého vodícího psa by nemohl žít. Domácí prostředí bylo nutné upravit tak, aby se v něm respondent mohl bezpečně a dobře pohybovat. Každá věc má tedy nyní své místo.

39

3.6 Názorná analýza výsledků 3.6.1 Analýza výzkumných otázek V následujících tabulkách jsou zaznamenány jednotlivé odpovědi respondentů na výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1 Jaká je podle klientů s různým zrakovým postižením kvalita života?

Tabulka 1 Jaká je podle klientů s různým zrakovým postižením kvalita života?

Odpovědi respondentů Respondent 1

Uvádí svoji kvalitu života na dobré úrovni.

Respondent 2

Hodnotí svou kvalitu života na velmi dobré úrovni.

Respondent 3

Kvalitu života hodnotí velmi dobrou. Život si prožil úspěšně.

Respondent 4

Svou kvalitu života vnímá na vysoké úrovni.

Respondent 5

Respondent vypovídá, že kvalitu svého života hodnotí dobře.

Respondent 6

„Kvalitu života hodnotím na dobré úrovni. Jsem spokojená.“

Respondent 7

Kvalitu života vnímá dobře, ale chtěl by zase vidět.

40

Výzkumná otázka č. 2 Ve kterých oblastech nejvíce klienti pociťují snížení úrovně kvality života?

Tabulka 2 Ve kterých oblastech nejvíce klienti pociťují snížení úrovně kvality života?

Odpovědi respondentů Respondent 1

Respondent uvádí v oblasti pracovního uplatnění a pobytu na slunci.

Respondent 2

Respondent vypovídá, že snížení v oblasti sociální a při práci na PC.

Respondent 3

Udává, že v oblasti kulturní.

Respondent 4

Respondent tvrdí, že v oblasti podnikání a čtení psané korespondence.

Respondent 5

„V oblasti pobytu venku při stmívání a přechodu ze světla do tmy.“

Respondent 6

Respondent vidí snížení úrovně kvality v oblasti pobytu venku při setmění.

Respondent 7

V oblasti partnerství.

41

Výzkumná otázka č. 3 Ve kterých denních činnostech je u vybraných klientů nejvíce snížena kvalita života vlivem zrakového postižení?

Tabulka 3 Ve kterých denních činnostech je u vybraných klientů snížena kvalita života vlivem zrakového postižení?

Odpovědi respondentů Respondent 1

Uvádí v aplikaci tvrdé kontaktní čočky.

Respondent 2

Vypovídá, že hlavně při nákupech, práci na PC a čtení.

Respondent 3

„Při nakupování, dnešním trendem je ukládání zboží na jiná místa.“

Respondent 4

Tvrdí, že problém shledává v nakupování a neznámém prostředí.

Respondent 5

„Při pozorování TV a práci na PC, po chvíli cítím tlak za očima a bolest očí.“

Respondent 6

Respondent 7

Pociťuje při sledování TV a práci na PC.

Vadí mu, že nevidí znečištěné oblečení od vaření.

42

Výzkumná otázka č. 4 Došlo za posledních pět let u klientů se zrakovým postižením ke zlepšení zrakové ostrosti?

Tabulka 4 Došlo za posledních pět let u klientů se zrakovým postižením ke zlepšení zrakové ostrosti?

Odpovědi respondentů Respondent 1

Zlepšení zraku respondent pociťuje mírné, avšak stále není zraková ostrost s transplantovanou rohovkou kvalitní.

Respondent 2

Zlepšení zraku za poslední roky neudává, vada je stabilní a je za to rád.

Respondent 3

„Zraková ostrost se nezlepšila, spíše zhoršila.“

Respondent 4

Zlepšení zraku za posledních pět let nijak nevnímá.

Respondent 5

Respondent uvádí, že zlepšení zraku nevnímá.

Respondent 6

Po chirurgickém odstranění katarakty byla ostrost zraku výborná, nyní je opět zhoršená.

Respondent 7

Žádné zlepšení zraku neuvádí, je to stále stejné.

43

3.6.2 Analýza dílčích otázek Dále

uvádím

přehled

odpovědí

respondentů

na

vybrané

zajímavé

otázky

z našeho rozhovoru. Otázka 1: Navštěvujete pravidelně očního lékaře a v jakém intervalu?

Tabulka 5 Navštěvujete pravidelně očního lékaře a v jakém intervalu

Odpovědi respondentů Respondent 1

Navštěvuje očního lékaře pravidelně a to 2x ročně.

Respondent 2

„Ano, jednou za půl roku.“

Respondent 3

Uvádí, že navštěvuje očního lékaře pravidelně jednou ročně.

Respondent 4

Pravidelně navštěvuje očního lékaře jednou za dva roky.

Respondent 5

Uvedl, že dochází k očnímu lékaři čtyřikrát ročně.

Respondent 6

V poslední době navštěvuje očního lékaře často.

Respondent 7

K očnímu lékaři dochází jednou za rok.

44

Otázka 2: Jste spokojen/a s informacemi o Vašem zraku? Tabulka 6 Jste spokojen/a s informacemi o Vašem zraku

Odpovědi respondentů Respondent 1

Je spokojen s lékaři a informacemi.

Respondent 2

Má uspokojivé informace ohledně zraku.

Respondent 3

Uvádí, že je spokojen s informacemi.

Respondent 4

„Informace o svém zraku mám vysoce kvalitní.“

Respondent 5

Uvedl, že má dobré informace.

Respondent 6

„Jsem nespokojená s informovaností o svém zraku. Vše jsem si musela vyhledat!“

Respondent 7

Informace hodnotí jako plnohodnotné.

45

Otázka 3: Objevuje se zrakové postižení v rodině?

Tabulka 7 Objevuje se zrakové postižení v rodině

Odpovědi respondentů Respondent 1

Uvádí, že stejné zrakové postižení má i bratranec.

Respondent 2

Zrakové postižení se neobjevuje v rodině, pouze babička měla silné dioptrie.

Respondent 3

Odpověděl, že nevyskytuje.

Respondent 4

Ne, rodiče měli pouze refrakční vadu zraku.

Respondent 5

„Ano, matka měla stejné postižení zraku.“

Respondent 6

Neuvádí zrakové postižení, rodiče měli zrakovou vadu očí.

Respondent 7

Žádné zrakové postižení se v rodině neobjevuje.

46

Otázka 4: Navštěvujete organizaci pro zrakově postižené osoby, dostáváte příspěvek na péči, jakého stupně?

Tabulka 8 Návštěva organizace pro zrakově postižené osoby, příspěvek na péči a jeho stupeň

Odpovědi respondentů Respondent 1

Uvedl, že příspěvek na péči nedostává a organizaci pro zrakově postižené nenavštěvuje.

Respondent 2

Udává, že nenavštěvuje organizaci pro zrakově postižené a příspěvek na péči nepobírá.

Respondent 3

„Ne, nenavštěvuji a příspěvek nedostávám, ani nechci.“

Respondent 4

Organizaci pro zrakově postižené již nenavštěvuje a dostává příspěvek 2. stupně.

Respondent 5

Organizaci pro zrakově postižené nenavštěvuje a příspěvek na péči nedostává.

Respondent 6

Uvádí, že nenavštěvuje žádnou organizaci a nedostává příspěvek na péči.

Respondent 7

„Ano, navštěvuji a příspěvek na péči dostávám, a to 2. stupně.“

47

Otázka 5: Je k Vám dnešní společnost vstřícná?

Tabulka 9 Je k Vám dnešní společnost vstřícná

Odpovědi respondentů Respondent 1

Hodnotí společnost jako vstřícnou k jeho osobě.

Respondent 2

Uvádí, že společnost je vstřícná.

Respondent 3

„Dnešní společnost vnímám negativně, mám špatné zkušenosti.“

Respondent 4

Společnost hodnotí pozitivně, lidé pomáhají.

Respondent 5

Vypovídá, že společnost je vstřícná. Lékaři se mu věnují.

Respondent 6

Udává, že dnešní společnost nevnímá ani pozitivně, ani negativně.

Respondent 7

„Lidé mě ignorují, dnešní společnost vnímám neutrálně.“

48

3.7 Diskuze Ve své bakalářské práci se věnuji tématu Kvalita života u klientů se zrakovým postižením. Stanovila jsem si čtyři výzkumné otázky, které odpovídají stanoveným cílům práce. Výzkumné otázky jsou: Jaká je podle klientů s různým zrakovým postižením kvalita života? Ve kterých oblastech nejvíce klienti pociťují snížení úrovně kvality života? Ve kterých denních činnostech je u vybraných klientů nejvíce snížena kvalita života vlivem zrakového postižení? Došlo za posledních pět let u klientů se zrakovým postižením ke zlepšení zrakové ostrosti? Níže uvádím výsledky, k nimž jsem pomocí výzkumných otázek dospěla.

První výzkumná otázka: Jaká je podle klientů s různým zrakovým postižením kvalita života? Z mého výzkumného šetření vyplynulo, že všichni respondenti hodnotí kvalitu svého života dobře. U respondentů 1, 2, 5 a 6 je kvalita života na dobré úrovni, avšak mají obavy ze slepoty. Respondenti 3, 4 a 7 jsou nevidomí, ale hodnotí kvalitu svého života také na dobré úrovni. Během let se zrakovým omezením si kvalitu svého života přizpůsobili svým potřebám. Rádi by opět viděli, ale nestěžují si, váží si svých rodin, dětí a přátel. Po psychické stránce hodnotím nevidomé respondenty vyrovnanější a klidnější než respondenty vidící, kteří mají obavy z oslepnutí. Z mého pohledu vnímají vidící respondenti svou postupnou ztrátu zraku tak, že se snaží přizpůsobit se svému zrakovému postižení, i když mají obavy ze ztráty zraku. Respondenti nevidomí přišli o zrak náhle, a tak pro ně bylo náročné se se svým zrakovým postižením sžít. Najednou u nich nastaly bariéry, se kterými nepočítali, byli omezeni a nuceni se jim přizpůsobit. Samotná sebeobsluha u vidících respondentů je méně obtížná, avšak u nevidomých to vyžaduje delší nácvik ohledně oblékání, jídla, praní prádla, nakupování, vaření apod. Každý člověk má rozdílný žebříček hodnot. V České republice existuje projekt Tyfloservis a Tyflocentrum, jež nevidomým osobám nebo osobám se zrakovým postižením pomáhají začlenit se do dnešní společnosti, vytvořit si nový systém, uspořádat si věci kolem sebe, pomáhají najít pracovní uplatnění, seznamují s domovem, prostředím kolem sebe a mnohým dalším. V Tyfloservisu jsou zkušení instruktoři, kteří se věnují těmto lidem a usnadňují jim 49

život. Existují i terapie, ve kterých se učí různým věcem potřebným k seberealizaci. Důležité je, zda došlo ke zrakovému postižení náhle nebo k němu dochází postupně. U respondentů 3, 4, a 7 došlo náhle k oslepnutí, zažili tedy psychický šok. Museli se naučit více naslouchat okolí, pomáhat si pomocí hmatu a vcítit se. Museli být připraveni na to, že je to bude stát mnoho sil a energie. Dále si musí uvědomit, že potřebují pomoc druhé osoby. U respondentů stále vidících, tedy respondentů 1, 2, 5 a 6, dochází k postupnému oslepnutí a postupné adaptaci na zrakové postižení. Všichni jsou ohroženi negativním postojem a přístupem k životu. Důležitou roli hraje rodina, zda jim psychicky a fyzicky pomůže zvládnout svůj život a orientaci v něm. U nevidomých dochází k časté únavě, protože se musí soustředit více než lidé vidící. Myslím si, že jak pro osoby vidící, tak pro nevidomé jsou důležité psychické a fyzické předpoklady a dobré materiální a sociální zázemí ke kvalitnímu životu. Z výzkumu Zemanové (2012) vyplynulo, že lidé se zrakovou vadou vnímají kvalitu života dobře, jejich život je kvalitní. Při porovnání s mým výzkumem mohu tvrdit, že se ve výsledcích shodujeme. V mém výzkumu respondenti uvádějí kvalitu svého života také na dobré úrovni.

Druhá výzkumná otázka: Ve kterých oblastech klienti pociťují snížení úrovně kvality života? Respondenti 1, 5 a 6 uvádí sníženou úroveň kvality života při pobytu na slunci, při stmívání a přechodu ze světla do tmy. Tyto příznaky jsou charakteristické pro onemocnění očí spjaté se zrakovým postižením, jako je katarakta, glaukom a keratokonus. Dále respondenti uvádějí, že snížení úrovně kvality svého života pociťují v oblasti pracovního uplatnění, které je důležité pro jejich zařazení do společnosti a k pocitu užitečnosti. Respondent 4 je spokojen se svou prací. Svou práci má jako zálibu a dospěl až k samotnému podnikání, avšak s velkou dopomocí své manželky. Nedokáže si přečíst psanou korespondenci, jelikož je nevidomí. Problém s psanou korespondencí mají všichni nevidomí. Dále respondent 4 pociťuje uspokojování potřeb ve smyslu pracovní aktivity. Další důležitou oblastí, v níž jsou nevidomí znevýhodněni, je kultura. Respondent 3 uvádí, že nemůže navštěvovat divadlo a kino. V dnešní době existují pro nevidomé speciální televize, které mohou využívat. V oblasti osobní a v oblasti rodinného zázemí pociťuje snížení úrovně kvality života respondent 7. 50

I když má přátele, v životě mu chybí partnerská sounáležitost. Respondenti vidící nehodnotí až tak velké snížení úrovně života v sociální sféře. Respondent 2 uvádí, že se za své postižení stydí a snaží se ho skrýt. Respondenti nevidomí mají často problém s oslovováním okolních lidí. Chtějí být samostatní, ale jsou si vědomi, že jsou odkázáni na pomoc druhých. Ostýchavost spatřuji u všech respondentů. V našich rozhovorech s respondenty jsem vypozorovala jistý stupeň ostýchavosti zejména ve chvíli, kdy hovořili o svém zrakovém postižení.

Třetí výzkumná otázka: Ve kterých denních činnostech je u vybraných klientů nejvíce snížena kvalita života vlivem zrakového postižení? Respondent 1 uvádí, že má problém s aplikací tvrdé kontaktní čočky. Nejprve musí kontaktní čočku propláchnout v roztoku na kontaktní čočky a poté si ji pomocí ukazováčku nasadit na oční rohovku, což se někdy nepodaří a čočka z prstu upadne. Respondent ji pak těžko dohledává. Jinak denní činnosti zvládá dobře, je spokojen. Respondent 2 si také aplikuje kontaktní čočku, ale měkkou. Tvrdá kontaktní čočka mu nevyhovovala, avšak bez kontaktní čočky by nemohl vykonávat každodenní činnosti, tudíž dostal alespoň měkkou. Respondenti 2, 3 a 4 shledávají velký problém v nakupování. Své nákupy si vždy předem plánují, ale činí jim velký problém vybrat si z více druhů stejného zboží. Nemají představu o velikosti výrobku, kvalitě a jeho materiálu. Jako další problém udávají časté změny pozic produktů, a jsou tedy následně nuceni se po daném výrobku tázat. Jako problém vnímají i to, když jdou do obchodu, o kterém neví, že je zrušen. Z výpovědí respondentů vyplynul také postup nevidomých při nakupování. V obchodě jsou odvedeni k prodavači, který se jim zboží snaží donést, také se jim snaží zboží popsat, popřípadě uložit je do tašky, pomůže jim zaplatit a doprovodí je z prodejny ven. S nakupováním souvisí také pohyb v neznámém prostředí, protože orientace v takovém prostředí je komplikovanější. Nevidomý neví, kde se nachází, neví o překážkách a bariérách, schodech, obrubnících, otevřených dveří, neohrazených výkopech atd. Z rozhovoru s nevidomými respondenty jsem usoudila, že moc pomáhat nechtějí, chtějí být samostatní, i když je jim to někdy nepříjemné. Jít nakoupit je mnohdy spojeno s využitím dopravních prostředků. Problémem pro nevidomého může být totiž

51

nastupování i vystupování, neboť se často lidé tlačí a nenechají nevidomého v klidu nastoupit/vystoupit. Respondenti 2, 5 a 6 pociťují problém při práci na PC a při čtení. Respondenti vnímají problém při práci na PC, u něhož bývá konkrétně čtení psané korespondence. Čtení osobních dopisů a finančních dokladů je obecně velmi choulostivá záležitost a diskrétnost je zde nutností. Nevidomí jsou v této oblasti částečně ochuzeni. Počítač multifunkčně nahrazuje věci, bez kterých by nevidomí nemohli žít (noviny, rádio, akce, srazy). Pro nevidomé existuje speciální počítač s hlasovým a hmatovým výstupem. Tyto funkce tak usnadňují nevidomému práci na počítači. Existuje také klávesnice s Braillovým písmem. Respondenti 5 a 6 mají problém se sledováním TV. Respondent 5 uvádí, že po chvíli pociťuje tlak za očima a bolest očí, je tedy nucen si odpočinout. Respondent 6 zase uvádí, že špatně vidí při špatném osvětlení místnosti a musí více zaostřovat na daný předmět. Má pocit mlhy před očima. Respondentu 7 vadí, že na sobě nevidí znečištěné oblečení při vaření a pro pocit čistoty se musí převlékat i několikrát denně. S tím samozřejmě souvisí více prádla na praní. Respondent nikoho nemá, nemůže ho nikdo upozornit na to, že má na sobě znečištěné oblečení. Jinak je se svými činnostmi vyrovnán a je spokojen. Respondent uvádí, že vlastní vodícího psa, který mu velmi pomáhá při pohybu v prostředí. Každý nevidomý si ale vodícího psa dovolit nemůže. Výhodou vodícího psa pro nevidomého je, že pes za něj zaregistruje překážky a jiné bariéry a dokáže řešit situace, které nastanou na nepřehledné a neznámé trase. Vodící pes je spolehlivou kompenzační pomůckou, je motivací k samostatnosti a je také dobrým čtyřnohým přítelem. Vodící pes má ale také svá negativa. Nevidomý si musí dobře promyslet, zda si jej může pořídit. S vodícím psem přibývá nevidomému mnoho povinností, jako je venčení, návštěva veterináře a udržování psa v kondici. Je také důležité dávat psovi dostatek pohybu. Nevidomý musí brát ohled na zdravotní stav svého psa, jeho stárnutí a finanční náklady s ním spojené. I když jsou tyto náklady, jako je krmení a očkování, hrazeny částečně státem, stále se jedná o velmi nákladnou záležitost. Nevidomý si musí uvědomit, že se mu zvýší nutnost pravidelného úklidu, zvláště chlupů a bláta. Dále musí nevidomý zajistit v době své nepřítomnosti, aby bylo o psa dostatečně a řádně postaráno. 52

Čtvrtá výzkumná otázka: Došlo za posledních pět let u klientů se zrakovým postižením ke zlepšení zrakové ostrosti? Respondent 1 uvádí, že zlepšení zraku je mírné, avšak stále nedostačující pro běžný život. Obává se toho, kdy nastane zhoršení až ztráta zraku. Zatím je rád, že v rámci možností vidí. Respondenti 2, 4, 5 a 7 neuvádí žádné zlepšení zraku za posledních pět let, ke zlepšení zrakové ostrosti podle nich nedošlo. Respondenti jsou rádi, že jejich zrak je momentálně stejný a ne ještě horší. U respondentů 3 a 6 za posledních pět let ke zlepšení zrakové ostrosti nedošlo, naopak – vnímají zhoršení. Respondent 3, který je nevidomý, ale před léty vnímal pohyb před očima, už nyní nevnímá ani tento pohyb. Respondent 6 uvedl, že po chirurgickém zákroku se zraková ostrost na nějaký čas zlepšila, avšak nyní pociťuje zhoršení. Po operaci respondent vnímá jiné zbarvení předmětů, což je pro něj momentálně neobvyklé. Respondent je z této situace neklidný a obává se i ztráty zraku.

3.8 Doporučení pro praxi Když se řekne zrakové postižení, vybavíme si člověka s bílou holí. Ovšem zrakově postižení nejsou jen nevidomí. Jde o postižení, které nám jakýmkoliv způsobem brání fungovat v běžném životě. Zrakové postižení může být viditelné nebo také nikoliv. Lidé takto postižení se musejí se svým postižením sžít. Je to velmi náročné a psychicky vyčerpávající, často vyhledávají pomoc druhé osoby. Zrakově postižení si většinou nechtějí říkat o pomoc, chtějí být samostatní jako člověk vidící. Dnešní společnost je k těmto lidem neohleduplná. Ovšem najdou se i „dobří“ lidé, kteří pomáhají, jen je jich bohužel čím dál méně. Z jedné výpovědi mého respondenta vyplývá, že nerad chodí mezi lidi. Lidé kolem něj se chovají nelidsky. Raději se na něj nedívají, aby mu nemuseli pomáhat. Je to smutné. Každý by si měl položit otázku, co by udělal nebo jak by to změnilo jeho život, kdyby přišel o zrak. Předpokládám, že mnoho lidí si ani neuvědomuje, ani nedokáže představit, jaké to je o zrak přijít, mohu tvrdit, že ani já sama tuto představu nemám. Zrakem vnímáme obrovské procento svého okolí, a když o zrak přijdeme, cítíme se být ztraceni. Lidé by si měli vážit svého zraku, své soběstačnosti a kvality života.

53

Měli by více pomáhat a ulehčovat život zrakově postiženým, a to od nabídnutí pomoci až po oporu v sociální sféře a plnění biopsychosociálních potřeb. Tito lidé jsou stejní jako my všichni, pouze se liší tím, že nemají možnost vnímat své okolí zrakem.

54

4 Závěr Kvalita života – tato dvě slova mají širokospektrý význam. Každý člověk vnímá kvalitu života jinak, po svém. Často i mírné ztráty vidění působí negativně na kvalitu života člověka. Na základě pozorování jsem mezi objektivní faktory ovlivňující kvalitu života zařadila, jak důležité je mít stálý příjem, úroveň bydlení, zázemí, vzdělání, zaměstnání. Toto vše také ovlivňuje chování jedince. Splnění si různých životních cílů zlepšuje pozitivní vnímání života. Naopak určité ztráty vedou k negativitě, depresi. Dobrá spolupráce s okolním světem zvyšuje možnost dosáhnout lepších výsledků. V bakalářské práci jsem se zaměřila na zkoumání kvality života u lidí s různým zrakovým postižením. Stanovila jsem si cíle a jim přizpůsobila výzkumné otázky. V rozhovorech se zrakově postiženými jsem došla k výsledkům, jimiž jsem úspěšně naplnila cíle své práce. V teoretické části mé bakalářské práce popisuji anatomii oka, věnuji se vyšetřovacím metodám, dále poruchám zraku a onemocněním očí, popisuji slepotu. Důležitou součástí této části je také prevence poškození zraku. V závěru teoretické části pojednávám o kvalitě života nevidomého a uvádím několik kompenzačních pomůcek. V praktické části jsem se zaměřila na zpracování výsledků plynoucích z rozhovorů s respondenty. Následně jsem výsledky výzkumných otázek zanesla do tabulek, stejně tak jsem tabulkově znázornila i další důležité odpovědi zaznamenané při rozhovorech. V diskuzi uvádím výsledky výzkumných otázek. Výzkumné šetření probíhalo v Brně na Oční klinice Gemini a v domácnostech respondentů. Jedním z cílů bylo zjistit, jaká je kvalita života u klientů s vybraným zrakovým postižením. Ze všech výpovědí respondentů vyplynulo, že je na dobré úrovni. Lidé se zrakovým postižením, ale vidící mají velké obavy z budoucnosti a chtějí si zachovat setrvalý stav. Mají velký strach ze slepoty, zatímco nevidomí berou život střízlivěji. Jsou si vědomi, že je žádné zlepšení nečeká, tudíž jsou se svým osudem vyrovnanější. Vidící lidé si těžko dokážou představit svět ve „tmě“. Nedokážou se vcítit do této situace. Člověk vidící má jistou představu o světě, předmětech, velikosti, barvě apod. Kdežto nevidomí lidé mají určité bariéry v rozpoznání a představě o světě či věcech jak materiálních, tak nemateriálních, které nejdou pohmatem zjistit.

55

Co se týče druhého cíle bakalářské práce, tedy otázky ostrosti zraku u vybraných klientů se zrakovým postižením, z výpovědí respondentů jsem vypozorovala skutečnost, že i po chirurgických zákrocích, jako je transplantace rohovky, odstranění katarakty, operace glaukomu, operace odchlípnuté sítnice, se jejich ostrost zraku nezlepšila. Buď je stabilní, nebo naopak horší. Pouze jeden respondent po chirurgickém zákroku pociťuje zlepšení ostrosti zraku. Jsem si vědoma, že výzkum by byl objektivnější, kdyby byl prováděn u širšího okruhu respondentů se zrakovým postižením. V závěru bakalářské práce bych chtěla poukázat na náročnost tvorby této práce. Příběhy respondentů byly různé a bylo na nich velice zajímavé a současně i smutné, jak ke zrakovému postižení došlo. Studium materiálů a výzkum související s tvorbou mé bakalářské práce mi přinesly mnoho poznatků a zkušeností, které mohu uplatnit ve své profesi.

56

Seznam použité literatury FINKOVÁ, Dita a LUDÍKOVÁ, Libuše. Specifika v přístupu k dospělým a seniorům se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 71 s. ISBN 978-80-244-3743-9. HYCL, Josef a TRYBUČKOVÁ, Lucie. Atlas oftalmologie. 2. vyd. Praha: Triton, 2008, 239 s. ISBN 978-807-3871-604. KACHLÍK, David. Úvod do preklinické medicíny. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, 2013, 135 s. ISBN 978-80-87878-01-9. KALVACH, Zdeněk. Křehký pacient a primární péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 399 s. ISBN 978-802-4740-263. KUCHYNKA, Pavel a kol. Oční lékařství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 768 s. ISBN 978-802-4711-638. KŘIVÁNKOVÁ, Ludmila, MLÁDEK, Jan a URBANOVÁ, Yveta. Požadavky na laboratorní vyšetření vzorku od dárců očních tkání. Sestra.cz [online]. 1/2009 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/pozadavky-na-laboratornivysetreni-vzorku-od-darcu-ocnich-tkani-417253 KELNAROVÁ, Jarmila et al. První pomoc II: pro studenty zdravotnických oborů. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2013, 180 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4742007. MICHÁLEK, Miroslav a VONDRÁČKOVÁ, Jana. Praktická pomoc lidem ztrácejícím zrak: a všem, kteří jim pomáhají. 1. vyd. Praha: Okamžik – sdružení pro podporu nejen nevidomých, 2013, 48 s. ISBN 978-80-86932-35-4. NAŇKA, Ondřej, ELIŠKOVÁ, Miloslava a ELIŠKA, Oldřich. Přehled anatomie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Editor Lubomír Houdek. Praha: Karolinum, 2009, xi, 416 s. ISBN 978-802-4617-176. NOVÁKOVÁ, Iva. Ošetřovatelství ve vybraných oborech: dermatovenerologie, ORL, stomatologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 235 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4734224.

57

Oční vady. Léčba vad [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z:http://ocnivady.cz/lecbavad Oční klinika Gemini. cxl-corneal-cross-linking [online] [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.gemini.cz/cenik/11-cxl-corneal-cross-linking Oční klinika Gemini. Informovaný souhlas k transplantaci rohovky, 2014. Brno. ODEHNAL, Milan. Retinopatie nedonošených. [online]. 2. 4. 2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné

z:

http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-

postizenim/deti-s-jinym-zavaznym-zdravotnim-znevyhodnenim/ocni-vady-aonemocneni-u-deti/retinopatie-nedonosenych.shtml Onemocnění rohovky. Cocky-online.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.cocky-online.cz/informace/onemocneni-rohovky.html PLEVOVÁ, Ilona a SLOWIK, Regina. Komunikace s dětským pacientem. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 247 s. ISBN 978-802-4729-688. REZLER, Jiří. Zrakové vady. In: [online]. Praha. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.spektravox.cz/cs/zrakove-vady SAXENA, Sandeep et al. Clinical ophthalmology: medical and surgical approach. 2nd ed. Editor Sandeep Saxena. New Delhi: Jaypee Brothers, 2011, 876 s. ISBN 978-9350250-044. SCHINDLEROVÁ, Olga a GŮROVÁ, Kateřina. Na ruce si nevidím: praktické dovednosti pro život se zrakovým postižením. 1. vyd. Praha: Okamžik, 2007, 230 s. ISBN 978-80-86932-10-1. SCHNEIDEROVÁ, Michaela. Perioperační péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 368 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4414-8. SLEZÁKOVÁ,

Lenka.

Ošetřovatelství

pro

zdravotnické

asistenty

IV:

dermatovenerologie, oftalmologie, ORL stomatologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 213 s. ISBN 978-802-4725-062. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2014, 224 s., xii s. obr. příl. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4743-424.

58

Slepota: wikipedia.org [online]. 6. 1. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slepota#P.C5.99.C3.AD.C4.8Diny_slepoty ŠAMÁNKOVÁ, Marie a kol. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci aplikované v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 134 s. Sestra. ISBN 978-8024732-237. ŠEVČÍKOVÁ, Jana. Rhb a kompenzační pomůcky pro zrakově postižené občany. [online].

2008.

vyd.

[cit.

2015-04-20].

Dostupné

z:

http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/rhb-a-kompenzacni-pomucky-pro-zrakove-postizeneobcany-340603 VLKOVÁ, Eva. Riziková keratoplastika. 1. vyd. Brno: Oční klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 1999, 76 p. ISBN 80-210-2108-X. ZEMANOVÁ, Jana. Kvalita života klientů se zrakovou vadou. www.theses.cz. Bakalářská

práce.

[online]

Plzeň,

2012

[cit.

2015-04-20].

Dostupné

z:

www.theses.cz/id/eq6sv8/

59

Seznam tabulek Tabulka 1 Jaká je podle klientů s různým zrakovým postižením kvalita života? ...........40 Tabulka 2 Ve kterých oblastech nejvíce klienti pociťují snížení úrovně kvality života?41 Tabulka 3 Ve kterých denních činnostech je u vybraných klientů snížena kvalita života vlivem zrakového postižení? ....................................................................................... 42 Tabulka 4 Došlo za posledních pět let u klientů se zrakovým postižením ke zlepšení zrakové ostrosti?..........................................................................................................43 Tabulka 5 Navštěvujete pravidelně očního lékaře a v jakém intervalu .......................... 44 Tabulka 6 Jste spokojen/a s informacemi o Vašem zraku ............................................. 45 Tabulka 7 Objevuje se zrakové postižení v rodině ....................................................... 46 Tabulka 8 Návštěva organizace pro zrakově postižené osoby, příspěvek na péči a jeho stupeň.......................................................................................................................... 47 Tabulka 9 Je k Vám dnešní společnost vstřícná ........................................................... 48

60

Seznam příloh Příloha 1 Informovaný souhlas s transplantací rohovky.……………………………….62 Příloha 2 Otázky k rozhovoru...….……………………………………………………..64 Příloha 3 Povolení o výzkumné šetření.………………………………………………..65 Příloha 4 Postižení očí..………………………………………………………………...66 Příloha 5 Keratokonus oka …………………………………………………………….67 Příloha 6 Kompenzační pomůcky ……………………………………………………..68

61