VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Integrovaný záchranný systém a financování Policie ČR v Kraji Vysočina Bakalářská práce
Autor: Radoslav Vlček Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2013
Anotace Tématem předložené bakalářské práce je Integrovaný záchranný systém a financování Policie České republiky v kraji Vysočina. Teoretická část práce se zabývá popisem Integrovaného záchranného systému, jeho strukturou, činností, financováním a právními předpisy. Pozornost je věnována všem základním složkám, ale hlavní zaměření je na Policii České republiky. Praktická část se zabývá financováním Policie České republiky. Závěrečná část praktické části se zabývá rozpočtem Kraje Vysočina, kapitolou Požární ochrana a Integrovaný záchranný systém.
Klíčová slova Integrovaný záchranný systém; krizové orgány kraje; financování integrovaného záchranného systému; financování Policie České republiky; Krajské ředitelství policie kraje Vysočina.
Annotation The topic of this bachelor´s work is Integrated rescue system and financing of Police of the Czech Republic in region Vysočina. Theoretical part of the bachelor thesis deals with the characteristics of the Integrated rescue system, its structure, activity, financing and legislation. Although an attention is given at all basic bodies, it targets especially on Police of the Czech Republic. The practical part of this work deals with financing of Police of the Czech Republic. The final part of practical part is engaged to regional budget Vysočina, Chapter Fire protection and Integrated rescue system.
Key words Integrated Rescue System, emergency authorities of the region; funding of the integrated rescue system; financing of Police of the Czech Republic, Regional Police Directorates of region Vysočina
Poděkování Děkuji vedoucí práce Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D., za vedení této práce, za cenné rady a připomínky ke zpracování, ale i za čas, který mi věnovala. Dále bych rád poděkoval ekonomickému náměstkovi plk. RNDr. Miloslavovi Klodnerovi za umožnění praxe na ekonomickém úseku Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, ale také pracovníkům tohoto ekonomického úseku, zejména Ing. Michalovi Křížovi a Ing. Miroslavě Jonášové, za poskytnutí rad, informací a materiálů, na základě kterých jsem tuto práci zpracoval.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. 5. 2013 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1
Teoretická část ........................................................................................................ 9 1.1
1.1.1
Podstata IZS ................................................................................................ 9
1.1.2
Vznik IZS .................................................................................................. 10
1.1.3
Pojmy vztahující se k IZS ......................................................................... 10
1.1.4
Financování IZS ........................................................................................ 11
1.1.5
Základní legislativa IZS ............................................................................ 13
1.2
2
Integrovaný záchranný systém ........................................................................... 9
Základní složky IZS ......................................................................................... 14
1.2.1
Hasičský záchranný sbor České republiky ............................................... 15
1.2.2
Zdravotnická záchranná služba ................................................................. 16
1.2.3
Policie České republiky ............................................................................ 17
1.3
Ostatní složky IZS ............................................................................................ 28
1.4
Krizové orgány kraje ........................................................................................ 29
1.4.1
Hejtman kraje ............................................................................................ 30
1.4.2
Bezpečnostní rada kraje ............................................................................ 30
1.4.3
Krizový štáb kraje ..................................................................................... 31
1.4.4
Krizová komunikace ................................................................................. 31
Praktická část ........................................................................................................ 32 2.1
Financování a hospodaření Policie České republiky ....................................... 32
2.1.1
Rozpočet Policie České republiky ............................................................ 35
2.1.2
Příjmy Policie ČR ..................................................................................... 35
2.1.3
Výdaje Policie ČR .................................................................................... 36
2.1.4
Ekonomický úsek Policejního prezidia České republiky ......................... 39
2.2
Krajské ředitelství policie kraje Vysočina ....................................................... 42
2.2.1
Zřízení KŘP – Vysočina ........................................................................... 42
2.2.2
Územní odbory KŘP – Vysočina.............................................................. 44
2.2.3
Organizační členění KŘP – Vysočina ...................................................... 45
2.3
Rozpočet krajského ředitelství policie kraje Vysočina .................................... 48
2.3.1
Příjmy KŘP – Vysočina v letech 2010 – 2012 ......................................... 49
2.3.2
Výdaje KŘP – Vysočina v roce 2010 ....................................................... 49
2.3.3
Výdaje KŘP – Vysočina v roce 2011 ....................................................... 50
2.3.4
Výdaje KŘP – Vysočina v roce 2012 ....................................................... 50
2.3.5
Programové financování ........................................................................... 52
2.3.6
Projekty KŘP – Vysočina spolufinancované z prostředků EU................. 56
2.3.7
Změny rozpočtu KŘP – Vysočina a jejich důsledky ................................ 58
2.4
Financování IZS z rozpočtu Kraje Vysočina ................................................... 61
Závěr .............................................................................................................................. 67 Seznam použité literatury ............................................................................................ 68 Seznam obrázků ............................................................................................................ 71 Seznam tabulek ............................................................................................................. 72 Seznam zkratek ............................................................................................................. 73 Přílohy ............................................................................................................................ 75
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma Integrovaného záchranného systému (dále také IZS) v České republice se zaměřením na financování tohoto systému. Domnívám se, že je toto téma stále aktuální, nejen kvůli jeho celospolečenské důležitosti, ale také kvůli každoročně stoupající aktuálnosti, vyplývající ze stoupajícího počtu mimořádných a krizových situací a jejich důsledků. Přestože IZS existuje již určitou dobu, dochází od jeho vzniku k úpravám v závislosti na změně bezpečnostních podmínek, ale i dostupných finančních prostředků, jako jsou např. finanční náhrady. IZS je financován z veřejných financí České republiky, u kterých lze pozorovat v posledních letech rozpočtová opatření. Je otázkou, do jaké míry lze tyto opatření ve financování přenášet do oblasti IZS, zejména pak do rozpočtů jeho složek. Motivací k výběru tohoto tématu pro mě bylo absolvování předmětů na Vysoké škole polytechnické Jihlava, a to předmětů Bezpečnostní systém státu a Veřejná správa a krizové řízení. V rámci těchto předmětů byly garantem předmětů sjednány přínosné a zajímavé exkurze na Krajském operačním a informačním středisku zřízeném Hasičským záchranným sborem Kraje Vysočina a na Krajském ředitelství policie Kraje Vysočina. První kapitola se věnuje popisu IZS. Charakterizuje činnost a vztah složek IZS v Kraji Vysočina, zajištění jejich financování, právní úpravu a jiné. Tato část také popisuje krizové orgány kraje. Obsáhlou částí je pak kapitola Policie České republiky. Mimo úkolů policie v rámci IZS, je zde popsáno i organizační členění včetně služeb a útvarů s celostátní působností. Druhá kapitola se zaměřuje na financování Policie ČR od finančních prostředků ze státního rozpočtu směřujících do rozpočtu Ministerstva vnitra, jako nadřízeného orgánu Policie ČR, po rozdělení těchto prostředků mezi policejní prezidium a jednotlivá krajská ředitelství. Závěr této části se věnuje financování IZS z rozpočtu Kraje Vysočina.
8
1 Teoretická část Cílem teoretické části je základní systémový popis Integrovaného záchranného systému (dále také IZS) v České republice. V úvodu této části je zmíněna jeho podstata, vznik, financování a legislativa týkající se IZS. Dále jsou popsány složky tohoto systému, a to zejména Policie ČR. Závěrečná část této kapitoly se pak věnuje krizovým orgánům kraje a jejich činnosti v oblasti IZS.
1.1 Integrovaný záchranný systém IZS lze chápat jako modulární bezpečnostní systém, ale i jako systém spolupráce a koordinace zákonem stanovených složek k provádění preventivních, likvidačních, obnovovacích a záchranných prací v případě vzniku mimořádné události. Cílem je propojit řídící, koordinační a výkonné funkce při řešení této situace. Nedílnou součástí činnosti IZS je tedy prevence s cílem těmto mimořádným událostem předcházet a v případě, kdy mimořádné události nelze předejít (např. u mimořádných událostí přírodního charakteru), co nejvíce snížit její dopady na ohrožení zdraví nebo života obyvatel a majetku.1
1.1.1 Podstata IZS Integrovaný záchranný systém tedy není ani instituce, úřad, sbor, sdružení, nýbrž, tak jak již bylo zmíněno, systém spolupráce s modelovými postupy součinnosti jejich složek a články územní samosprávy a státní správy. Těmito činnostmi zajišťuje vnitřní bezpečnost státu. Dá se říci, že jedinou výjimku v tomto pojetí tvoří krajská operační a informační střediska, která lze chápat jako určitou instituci. Jedná se totiž o organizovaná a nejmodernější technologicky vybavená střediska pro příjem tísňových volání na linku 112 (jednotné evropské tísňové volání). Tato střediska jsou autonomní součástí Hasičských záchranných sborů krajů, které je materiálně a personálně zabezpečují.2 Linka tísňového volání 112 vznikla v České republice (dále také ČR) na základě návaznosti na schválení nových zákonů v oblasti řešení mimořádných událostí 1
ZEMAN, Miloš a Otakar J. MIKA. Integrovaný záchranný systém. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2007, s. 7-8. ISBN 978-80-214-3448-6. 2 HANUŠKA, Zdeněk, Milan DUBSKÝ a Květoslava SKALSKÁ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s. 7-8. ISBN 978-80-86640-59-4.
9
a krizových situací. Dále bylo zřízení těchto linek zahrnuto do Národního programu přípravy ČR na členství v Evropské unii. Moderní technologie přinesly významné změny jako např. identifikace volaného čísla, čísla volajícího, adresy pevné telefonní stanice, telefonního operátora, IMEI kódu3 mobilního telefonu při volání bez SIM karty a polohy mobilního telefonu, vzájemné zálohování technologií takzvanými přelivy, nezávislé IP telefonní spojení mezi jednotlivými krajskými operačními středisky a jazyková podpora.4
1.1.2 Vznik IZS IZS vznikl na základě každodenní činnosti záchranářů při velkých a složitých haváriích, živelných pohromách a nehodách, kdy bylo potřeba organizovat spolupráci všech zúčastněných složek, které svými dostupnými silami a prostředky mohou pomoci k odvrácení, záchraně a likvidaci škod, ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat, majetku a životního prostředí. Dále měly nedílný vliv na vznik IZS také masivní společenské změny na počátku 90. let minulého století. Jednalo se např. o:
Rychlý rozvoj motorismu, což mělo za následek téměř zdvojnásobení počtu vozidel a s tím zvýšenou nehodovost,
Nárůst trestné činnosti,
Rozvoj těžkého a chemického průmyslu,
Snižující se počet posádek Armády ČR a její pokles schopnosti pomáhat při velkých živelných pohromách nebo haváriích, včetně snížení počtu vycvičených armádních záchranářských specialistů,
Téměř zaniklá zdravotnická sdružení Červeného kříže, včetně velmi výrazného snížení počtu dobrovolných záchranářů jako např. u Horské služby.5
1.1.3 Pojmy vztahující se k IZS Integrovaný záchranný systém se zabývá koordinací jeho složek při přípravě na mimořádné události a v souvislosti s tím provádění záchranných a likvidačních prací 3
Unikátní číslo mobilního telefonu přidělené výrobcem 112: Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva. Praha: MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2011, roč. 10, č. 3. ISSN 1213-7057. 5 HANUŠKA, Zdeněk, Milan DUBSKÝ a Květoslava SKALSKÁ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s. 7-8. ISBN 978-80-86640-59-4. 4
10
v případě vzniku mimořádné události. Tuto událost lze definovat jako škodlivé působení sil a jevů způsobené činností člověka, přírodními vlivy, ale také havárii. Zároveň ale tyto události naplňují další dvě kritéria. Prvním je ohrožení života nebo zdraví jedné nebo více osob, ohrožení majetku nebo životního prostředí a druhým je skutečnost, že si tato událost vyžaduje provedení záchranných a likvidačních prací. Záchrannými pracemi jsou činnosti, které vedou k potlačení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí. Likvidačními pracemi jsou činnosti, které vedou k odstranění následku vzniklých mimořádnou událostí.6 Krizovou situací se rozumí mimořádná událost, která způsobí kritické narušení infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při kterém je vyhlášen jeden z následujících druhů krizových stavů. Jedná se o stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.7 V těchto případech jsou ohroženy důležité hodnoty, statky či zájmy státu a jeho občanů. Toto nebezpečí zároveň nelze odstranit běžnou činností orgánů veřejné moci, ozbrojených a jiných bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních a jiných služeb právnických nebo fyzických osob.8
1.1.4
Financování IZS
Garantem a rozhodující složkou IZS je Hasičský záchranný sbor ČR (dále také HZS ČR). Společně s požární ochranou zajišťují tyto systémy vysoký občanský komfort, který zajišťuje občanům poskytnutí účinné a včasné pomoci. Financování IZS je vícezdrojové a poměrně složité. Financování je závislé na třech hlavních zdrojích. Jedná se o státní rozpočet, povinné podíly podnikajících subjektů (podnikoví hasiči) a krajské a obecní rozpočty. Co se týče státního rozpočtu, je podstatný objem přidělených finančních prostředků do resortu Ministerstva vnitra (dále také MV). Toto ministerstvo totiž dále rozpočtuje dvě ze základních složek IZS, a to 6
HANUŠKA, Zdeněk, Milan DUBSKÝ a Květoslava SKALSKÁ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s. 11. ISBN 978-80-86640-59-4. 7 § 2, zákon č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů 8 Pojmy: Krizová situace. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY [online]. 2010 [cit. 2012-1209]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/pojmy-krizova-situace.aspx
11
Hasičský záchranný sbor České republiky a Policii České republiky. Při klesajícím vývoji těchto rozpočtů a nezapojení dalších zdrojů do tohoto financování, pak tedy hrozí snížení tohoto občanského komfortu.9 Zákon o IZS stanoví, že „Způsob finančního zabezpečení jednotlivých složek integrovaného záchranného systému při výkonu činností stanovených těmto složkám zvláštními právními předpisy není tímto zákonem dotčen“10. Znamená to, že všechny základní složky IZS a nejdůležitější ostatní složky nemohou nárokovat žádné finanční prostředky za provádění záchranných a likvidačních prací v rámci tohoto systému, protože tato činnost vyplývá ze zákonů, podle kterých byly zřízeny. Tyto právní úpravy dále tedy stanoví jejich finanční zabezpečení.
Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky stanoví financování organizačních složek státu hasičského záchranného sboru krajů v rámci vlastních rozpočtů v rozpočtové kapitole Ministerstva vnitra, přičemž generální ředitelství hasičského záchranného sboru je rozpočtováno přímo z rozpočtu ministerstva,
Zákon o požární ochraně stanoví financování jednotek sboru dobrovolných hasičů z rozpočtu obce se zohledněním státního podílu na úhradu mimoobecních výjezdů a udržení akceschopnosti těchto jednotek,
Zákon o Policii České republiky stanoví financování organizačních složek státu krajských ředitelství policie v rámci vlastních rozpočtů v rozpočtové kapitole MV, přičemž policejní prezidium je rozpočtováno přímo z rozpočtu ministerstva,
Zákon o péči o zdraví lidu stanoví, že zdravotnické záchranné služby krajů zřizují kraje a vyčleňují příspěvky sloužící k jejich provozu,
Zákon o ozbrojených silách stanoví financování Armády České republiky včetně záchranných útvarů z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany
Zákon o obecní policii stanoví, že obecní policie, která je organizační složkou obce, je rozpočtována z jejího rozpočtu.11
Dále zákon o IZS
stanoví, že finanční prostředky ke krytí činnosti spojených
s krizovým řízením jako je dokumentace IZS, ochrana obyvatel, cvičení IZS a jiné 9
HANUŠKA, Zdeněk, Milan DUBSKÝ a Květoslava SKALSKÁ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s. 40. ISBN 978-80-86640-59-4. 10 § 31 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému 11 HANUŠKA, Zdeněk, Milan DUBSKÝ a Květoslava SKALSKÁ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s. 40-41. ISBN 978-80-86640-59-4.
12
uplatňuje MV a kraj v návrhu svého rozpočtu. V případě potřeby lze čerpat výdaje na záchranné a likvidační práce z rozpočtové kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa. Vláda a orgány kraje mají tedy možnost hradit náklady složkám IZS, pokud by tyto neuhrazené náklady ohrozily funkčnost složek.12 Druhou skupinu tvoří ostatní složky IZS, které byly zřízeny na základě zvláštního zákona, ale nikoliv přímo pro záchranné a likvidační práce. Tato skupina zahrnuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost a jím řízené organizace, Celní správu, hygienické orgány, statní veterinární správy a jiné. Tato skupina zahrnuje také ostatní složky IZS spadající do sektoru veřejné správy, které také nemají možnost uvažovat o zvláštním finančním zabezpečení své působnosti v rámci IZS. Výjimku tvoří financování Báňské záchranné služby, kterou financují privátní subjekty, obdobně jako u hasičských záchranných sborů podniků. U těch totiž platí, že mohou pomoc na vyžádání odmítnout. U určitých ostatních složek finanční zabezpečení zákon o IZS neřeší, protože tyto složky nebyly zřízeny na základě zvláštního zákona. Jediný způsob jak je tedy financovat, jsou dotace, nebo platba náhrad při jejich zásahu ze strany kraje.13
1.1.5 Základní legislativa IZS Níže uvedené legislativní dokumenty mají direktivní charakter ve vztahu k IZS a jeho složkám. Jejich úloha je tedy podstatná a právě z nich vychází pravidla spolupráce, práva, povinnosti a financování v rámci IZS. Celá oblast IZS je tedy zastřešena zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (dále jen „zákon o IZS“) a jeho dvěma prováděcími vyhláškami a prováděcím nařízením vlády. Zákon o IZS vznikl současně s ostatními tzv. krizovými zákony. Jedná se především o zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. Tyto zákony jsou úzce propojeny a navzájem na sebe odkazují. Zákon o IZS řeší oprávnění, povinnosti a působnost všech subjektů. Tato pravidla stanovená zákonem o IZS jsou platná i v případech, kdy je vyhlášen některý z tzv. krizových stavů na území zasaženém mimořádnou událostí, popř. celém území 12
§ 31 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému HANUŠKA, Zdeněk, Milan DUBSKÝ a Květoslava SKALSKÁ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s. 40-42. ISBN 978-80-86640-59-4. 13
13
České republiky. K řešení mimořádných událostí je využíváno speciálních zákonů, které mají v těchto případech přednost. Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. se zabývá zejména koordinací záchranných a likvidačních prací, dokumentací IZS, činností operačních středisek. Mimo jiné je rozhodujícím předpisem pro územní havarijní plánování a pro vnější havarijní plány jaderných elektráren. Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, která se zaměřuje na ochranu obyvatelstva. Definuje zejména činnosti, kterými jsou např. evakuace, ukrytí, varování a nouzové přežití obyvatelstva. Dalšími právními předpisy upravujícími oblast IZS jsou:
Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., které upravuje zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci, dále také náhrady výdajů, které vynaložily právnické a podnikající fyzické osoby na ochranu obyvatelstva, ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb.,
Nařízení kraje, který stanovuje požární poplachový plán kraje,
Zákon č. 133/2000 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů, který upravuje zmocnění k vydávání těchto nařízení,
Směrnice a metodiky publikované ve Věstníku vlády pro orgány krajů a obcí14.
1.2 Základní složky IZS Základní složky IZS mají v tomto systému nezastupitelné místo a charakteristickou činnost při přípravě na mimořádnou událost, při likvidačních a záchranných pracích. V rámci této činnosti zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události, proto rozmisťují své síly a prostředky po celém území ČR.15
14
HANUŠKA, Zdeněk a Milan DUBSKÝ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana. Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s. 9-11. ISBN 978-80-8664059-4. 15 § 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
14
1.2.1 Hasičský záchranný sbor České republiky Základním posláním HZS ČR je chránit životy a zdraví osob a majetek a v neposlední řadě poskytovat účinnou pomoc při řešení mimořádných událostí. HZS ČR se skládá z Generálního ředitelství sboru spadající pod MV, Hasičských záchranných sborů s ředitelstvím v jednotlivých krajích ČR, záchranných útvarů a Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku Místku, kterou zřizuje jako samostatnou organizační složku státu (dále jen OSS) MV. V čele generálního ředitelství je generální ředitel HZS ČR, který řídí hasičské záchranné sbory krajů, které působí také jako samostatné OSS.16 HZS ČR je hlavním koordinátorem a páteří IZS. V případě mimořádných událostí nebo krizových stavů se stává hlavním koordinátorem záchranných a likvidačních prací, koordinuje spolupráci všech záchranných sborů a spolupracuje s ostatními složkami IZS i se správními úřady, státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, ale i s neziskovými organizacemi a občanskými sdruženími. Zákon o požární ochraně dělí jednotky požární ochrany na následující druhy:
Jednotky Hasičského záchranného sboru krajů, které jsou tvořeny z příslušníků hasičského záchranného sboru, kteří vykonávají svoji službu na stanicích hasičských záchranných sborů krajů,
Jednotky hasičských záchranných sborů podniků, které tvoří zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a zároveň vykonávají tuto činnost jako své zaměstnaní,
Jednotky sboru dobrovolných hasičů, které tvoří fyzické osoby a zároveň nevykonávají tuto činnost jako své zaměstnání,
Jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, které tvoří zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a zároveň nevykonávají tuto činnost jako své zaměstnání17.
16
§ 2 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů 17 ZEMAN, Miloš a Otakar J. MIKA. Integrovaný záchranný systém. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2007, s. 9. ISBN 978-80-214-3448-6.
15
Obr. 1: Znak HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY (Zdroj: www.hzscr.cz)
1.2.2 Zdravotnická záchranná služba Zdravotnická záchranná služba České republiky (dále jen ZZS) v součinnosti s hasičským sborem kraje a krajskými operačními a informačními středisky IZS poskytují nebo zajišťují přednemocniční neodkladnou péči na místě vzniku mimořádné události nebo jiných hromadných neštěstí a nehod, při přepravě postižených osob a následně předávají zdravotnickému zařízení, které je způsobilé k poskytování potřebné zdravotní péče. ZZS se skládá ze čtrnácti územních středisek, které jsou totožné s územním rozložením krajů, včetně hlavního města Prahy. Jejich nedílnou součástí jsou i okresní střediska ZZS. Územní střediska zřizují také leteckou záchrannou službu, jejímž úkolem je poskytnout přednemocniční neodkladnou péči a rychlou přepravu do zdravotnického zařízení. Jako jediná základní složka IZS je organizační struktura centrální a její zaměstnanci nejsou ve služebním poměru, nýbrž v pracovním poměru k příspěvkové organizaci zajišťující zdravotnickou záchrannou službu zřízenou krajem.18 ZZS tvoří výjezdové skupiny typu:
Rychlá zdravotnická pomoc, poskytující bez přítomnosti lékaře neodkladnou lékařskou pomoc,
Rychlá lékařská pomoc zabezpečovaná zdravotnickým týmem vedeným lékařem,
Doprava raněných a nemocných v podmínkách neodkladné péče zabezpečované zdravotnickými týmy ovládající zásady tzv. zajištěného transportu19.
18
§ 8 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě ZEMAN, Miloš a Otakar J. MIKA. Integrovaný záchranný systém. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2007, s. 10-11. ISBN 978-80-214-3448-6. 19
16
Obr. 2: Znak ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA (Zdroj: www.kr-vysocina.cz)
1.2.3 Policie České republiky Policie České republiky (dále jen „Policie ČR“ nebo také „policie“) je jednotný ozbrojený sbor, který slouží veřejnosti a byl zřízený zákonem České národní vlády ze dne 21. června 1991. Jejím úkolem je zejména chránit bezpečnost osob a majetku, předcházet trestné činnosti a v souvislosti s tím chránit veřejný pořádek. Plní také úkoly podle trestního řádu na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti, které ji byly svěřeny zákonem, nebo vyplývají z předpisů Evropského společenství a mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu ČR. Policie ČR je (stejně jako HZS) podřízen MV.20
Obr. 3: Znak POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY (Zdroj: www.policie.cz)
Organizace a řízení Policie České republiky Policii České republiky podle zákona21 tvoří policejní prezidium (dále také „prezidium“ nebo PP), útvary s celostátní působností, které jsou součástí prezidia a jsou mu podřízeny stejně jako všechna krajská ředitelství (dále také KŘ nebo také „krajská ředitelství“). V rámci těchto ředitelství mohou být zřízeny další útvary s omezenou působností. Tyto útvary jsou podřízeny krajskému ředitelství a zřizuje je policejní prezident na návrh krajského ředitele. Jednotlivé útvary s celostátní působností 20
VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 2-4. ISBN 978-80-254-6099-3. 21 Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
17
jsou zřizovány na návrh policejního prezidenta ministrem vnitra, zatímco krajská ředitelství jsou zřízena zákonem. Princip zřizování útvarů zachycuje obrázek č. 4.
Obr. 4: Zřízení útvaru Policie ČR (Zdroj: VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky, vlastní zpracování)
Policejní prezidium Činnost Policie ČR řídí Policejní prezidium. V čele prezidia, ale i v čele policie jakožto sboru, stojí policejní prezident. Ten odpovídá ministru vnitra za činnost policie. Úkolem prezidia je zejména určit směr a cíl rozvoje policie, řeší její organizaci a stanoví úkoly jednotlivých služeb. Další podstatnou činností prezidia jsou analýza a kontrola činnosti, vytváření podmínek pro plnění úkolů policejních útvarů a koordinuje také jejich spolupráci, která přesahuje jejich věcnou nebo územní působnost.
Obr. 5: Znak POLICEJNÍ PREZIDIUM (Zdroj: www.policie.cz)
18
Útvary Policie České republiky s celostátní působností Útvary s celostátní působností plní vysoce specializované a specifické úkoly na celém území státu. Jedná se např. o specializace v souvislosti s potlačováním drogové kriminality, odhalování organizovaného zločinu, ochrana ústavních činitelů, ochrana prezidenta a jiné. Jak už bylo uvedeno výše, tyto útvary zřizuje ministr vnitra na návrh policejního prezidenta. Níže budou tyto útvary s celostátní působností vyjmenovány a dále krátce popsány. 22 V současné době jsou útvary s působností na celém území ČR:
Kriminalistický ústav Praha,
Letecká služba,
Národní protidrogová centrála SKPV,
Pyrotechnická služba,
Ředitelství služby cizinecké policie,
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV,
Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV,
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV,
Útvar pro ochranu prezidenta ČR a Útvar pro ochranu ústavních činitelů,
Útvar rychlého nasazení,
Útvar speciálních činností SKPV,
Útvar zvláštních činností SKPV.
Krajská ředitelství Policie České republiky Krajská ředitelství Policie ČR jsou útvary s územně vymezenou působností, která je totožná s územím stávajících krajů ČR. Vykonávají tedy svojí činnost na vymezeném teritoriu, hospodaří s přidělenými finančními prostředky a představují tak samostatné OSS.23 V čele krajského ředitelství stojí krajský ředitel. KŘ zahrnují také územní odbory vnější služby a územní odbory služby kriminální policie a vyšetřování a
22
VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 3-6. ISBN 978-80-254-6099-3. 23 VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 6. ISBN 978-80-254-6099-3.
19
obstarávají podpůrné činnosti, kterými jsou např. personální, logistické nebo ekonomické činnosti.24 Služby a útvary Policie České republiky Kriminalistický ústav Praha Kriminalistický ústav Praha je jedním z nejstarších vysoce odborných útvarů s celostátní působností, jehož specializací je výkon kriminalisticko–technické a znalecké (expertizní) činnosti v oborech elektrotechnika, chemie, kriminalistika, písmoznalectví a strojírenství. Tento ústav mimo jiné zpracovává odborná vyjádření a znalecké posudky pro orgány činné v trestném řízení. Velmi významný je podíl ústavu v oblasti vědeckého výzkumu, zejména vývoji, zavádění nových postupů a metod do kriminalisticko–technické a znalecké praxe. Tento ústav také publikuje odborné studia a vydává interní policejní časopis.25
Obr. 6: Znak KRIMINALISTICKÝ ÚSTAV PRAHA (Zdroj: www.policie.cz)
Letecká služba Policie České republiky Letecká služba Policie ČR provádí průzkumné a hlídkové lety spojené s ostrahou státních hranic, s řízením dopravy a dopravním průzkumem či s pořizováním dokumentace při objasňování trestných činů a hledáním důkazů. Mimo jiné se také podílí na pátrání po pohřešovaných osobách, nebezpečných pachatelích a v souvislosti se službou veřejnosti se podílí na provozu záchranné letecké služby, provádějí záchranné a přepravní lety při mimořádných událostech, podílejí se také na realizaci transplantačního programu a na návratu postižených osob ze zahraničí.26
24
LANGR, Ivan a Oldřich MARTINŮ. REFORMA POLICIE ČR: komentovaná podoba - aktualizované vydání. Praha, 2009. Dostupné z: www.policie.cz/soubor/reforma-policie-cr-cz-pdf.aspx 25 Policie České republiky - Kriminalistický ústav Praha: O nás. Policie ČR [online]. © 2010 [cit. 201211-25]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/o-nas-56.aspx 26 Policie České republiky - Letecká služba. Policie České republiky [online]. © 2010 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/policie-ceske-republiky-letecka-sluzba-824129.aspx
20
Obr. 7: Znak LETECKÁ SLUŽBA POLICIE ČR (Zdroj: www.policie.cz)
Pyrotechnická služba Policie České republiky Pyrotechnická služba je specializovaný výkonný útvar Policie ČR, který je zároveň řídícím pracovištěm pro oblast pyrotechnické činnosti, kterou vykonávají policejní pyrotechnici. Činnost útvaru souvisí s odbornými úkony v oblasti vyhledávání, shromažďování, prověřování, zneškodňování a přepravou munice, pyrotechnických výrobků, nebezpečných nástražných systémů a výbušnin. Pyrotechnická služba je druhým útvarem Policie ČR, který je zároveň zapsán jako znalecké pracoviště Ministerstva spravedlnosti ČR. Zpracovává znalecké posudky z oblasti kriminalistiky, odvětví pyrotechniky, a zajišťuje výkon v oblasti kriminalisticko–technické činnosti. Mimo jiné tento útvar také zajišťuje pyrotechnickou ochranu představitelů České republiky, objektů zvláštního významu, ale také zahraničních delegací. Nedílnou součástí výkonu je také spolupráce s IZS a preventivní činnost.27
Obr. 8: Znak PYROTECHNICKÁ SLUŽBA POLICIE ČR (Zdroj: www.policie.cz)
Cizinecká služba Policie České republiky Cizinecká služba je službou Policie ČR, která se zaměřuje na odhalování nelegální migrace, odhalování příhraniční migrace a trestnou činnost přesahující hranice ČR. Úkoly cizinecké policie vyplývají z mezinárodních smluv, právních předpisů Evropských společenství, ale zejména ze zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Do působnosti tohoto útvaru patří také ochrana státních hranic. Vzhledem ke skutečnosti, že se ČR nachází uvnitř Schengenského prostoru, vykonává cizinecká policie přímou ochranu státních hranic pouze tehdy, je-li z bezpečnostních důvodů 27
Policie České republiky - Pyrotechnická služba. Policie České republiky [online]. © 2010 [cit. 2012-1129]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/pyrotechnicka-sluzba-policie-ceske-republiky-906180.aspx
21
obnovena. Významné kontrolní body tvoří také pracoviště cizinecké policie na mezinárodních letištích, kde cizinecká policie kontroluje pohyb osob, stav zabezpečení prostoru letiště, odhaluje protiprávní jednání, dohlíží na dovoz a průvoz zbraní. Speciální oblast pak tvoří jednotka specializovaná na doprovod letadel, která je vycvičena k odvrácení útoku na palubě letadla při přepravě osádek a cestujících v případě rizikových letů.28
Obr. 9: Znak ŘEDITELSTVÍ CIZINECKÉ POLICIE ČR (Zdroj: www.policie.cz)
Útvar rychlého nasazení Policie České republiky Útvar rychlého nasazení je specializovaným policejním útvarem určený k boji proti terorismu. Působí na území ČR, ale také v zahraničí. Je podřízen přímo policejnímu prezidentovi, který také rozhoduje o vysílání se souhlasem ministra vnitra. Jeho působnost zahrnuje zákroky proti únoscům osob a dopravních prostředků, nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti nebo jiných zvlášť závažných trestných činů zejména při jejich zadržení. Ochraňují také české zastupitelské úřady tam, kde si to vyžaduje bezpečnostní situace. Dále mohou zasahovat na vyžádání útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, národní protidrogové centrály a jiných útvarů služby kriminální policie a vyšetřování.29
Obr. 10: Znak ÚTVAR RYCHLÉHO NASAZENÍ POLICIE ČR (Zdroj: www.policie.cz)
28
VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 38-40. ISBN 978-80-254-6099-3. 29 VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 60-61. ISBN 978-80-254-6099-3.
22
Útvar pro ochranu prezidenta České republiky Útvar pro ochranu prezidenta zahrnuje soubor opatření s cílem zajistit maximální bezpečnost prezidenta a jeho rodiny. Tato opatření ale nesmí neopodstatněně izolovat prezidenta a jiné chráněné osoby od veřejnosti. Tento útvar zajišťuje např. pyrotechnickou, hygienicko-toxikologickou službu a často vyžaduje podporu dalších policejních složek. Mimo jiné také zajišťuje ochranu prezidentova sídla, tedy Pražského hradu, a dalších objektů, ve kterých prezident pobývá. Služba ochránců prezidenta republiky vyžaduje obsáhlý soubor profesionálních schopností, dovedností a znalostí.
Obr. 11: Znak ÚTVAR PRO OCHRANU PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY (Zdroj: www.policie.cz)
Útvar pro ochranu ústavních činitelů Útvar pro ochranu ústavních činitelů poskytuje osobní ochranu všem ústavním činitelům, které stanoví vláda ČR. Tato ochrana zahrnuje také bezpečnou přepravu a provádění komplexních bezpečnostních opatření v místech jejich pohybu nebo pobytu. Policejní ochranná služba zajišťuje také ochranu zahraničních státníků během pobytu v ČR a ochranu prostorů a objektů se zvláštním významem. Ochrana objektů zahrnuje budovy parlamentu, ústavní soud, některá ministerstva a u ochrany prostorů se jedná o budovy zahraničních zastupitelských úřadů a residence velvyslanců.30
Obr. 12: Znak ÚTVAR PRO OCHRANU ÚSTAVNÍCH ČINITELŮ (Zdroj: www.policie.cz)
30
VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 46-49. ISBN 978-80-254-6099-3.
23
Služba kriminální policie a vyšetřování Služba kriminální policie a vyšetřování (dále jen „SKPV“) má za cíl odhalovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, který naplňuje znaky stanovené v trestním zákoně a zajišťovat pachatele těchto činů. Přitom plní úkoly policejního orgánu v trestním řízení. Při objasňování skutečností kriminalisté opatřují potřebné podklady, nezbytná vysvětlení od fyzických osob, právnických osob i státních orgánů. Dále mohou za podmínek stanovených trestním řádem např. vyžadovat znalecké posudky, pořizovat obrazové a zvukové záznamy osob nebo ohledávat věci nebo místo činu. Kriminalisté jsou obvykle zaměřeni buď na obecnou kriminalitu, nebo na hospodářskou kriminalitu.
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV se soustředí na organizovaný zločin orientovaný na maximální zisky a vliv na veřejný život bez ohledu na hranice státu a použité metody. Jedná se o zvlášť nebezpečný druh zločinu, který by mohl destabilizovat ekonomický i politický systém státu. Útvar tomuto čelí analýzou a využíváním kriminalisticky relevantních informací, vyšetřováním pachatelů zločineckých struktur, které páchají zvlášť závažnou činnost násilného charakteru, ilegálně obchodují např. se zbraněmi, radioaktivními nebo jinými nebezpečnými látky, padělají peníze, nebo jsou napojené na mezinárodní organizovaný zločin.
Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV se zaměřuje na oblast nejzávažnějších forem korupce, daňové a finanční trestné činnosti a v souvislosti s tím na vyhledávání a objasňování případů, ale také na jejich předcházení. Dále patří k jeho úkolům zajišťování jejich majetku a výnosům z jejich trestné činnosti, který slouží k náhradě škod.
Národní protidrogová centrála SKPV je útvar, který se zaměřuje na odhalování a dokumentování organizované kriminality, která souvisí s ilegální výrobou drog, jejich distribucí a stíhání pachatelů drogových deliktů. Dále monitoruje případy nedovoleného nakládání s psychotropními látkami nebo jejich prekursory31 k jejich výrobě. Jejich cílem je také zamezit šíření toxikomanie s využitím preventivních opatření.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV je specializovaný útvar služby kriminální police a vyšetřování s posláním odhalovat zločiny a
31
Výchozí látka, částice, z níž vzniká chemickou přeměnou výsledný produkt
24
jejich pachatele, kteří nebyli z politických důvodů spravedlivě potrestáni v období komunistického režimu, tedy od roku 1948 až 1989. V souvislosti s tímto se útvar také zaměřuje na shromažďování, vyhodnocování a zveřejňování dokumentů, které souvisí s fungováním komunistického režimu z toho období na území ČR.
Útvar zvláštních činností SKPV poskytuje v souladu se zákonem servis ostatním policejním útvarům, nebo dalším bezpečnostním složkám. Pojem zvláštní činnosti zahrnuje odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, sledování osob a věcí.
Útvar speciálních činností SKPV má v působnosti provádění úkonů v trestném řízení za užití agenta, zabezpečení krycích dokladů nebo uskutečnění předstíraného převodu. Poskytuje také zvláštní ochranu a pomoc ohroženým osobám v souvislosti s trestním řízením.32
Obr. 13: Znak SLUŽBA KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ (Zdroj: www.policie.cz)
Služba pro zbraně a bezpečnostní materiál Služba pro zbraně a bezpečnostní materiál odpovídá za státní správu v oblasti zbraní, střeliva a pyrotechnického průzkumu. Toto pracoviště vydává zbrojní průkazy, zbrojní licence a evropské zbrojní pasy a organizuje zkoušky žadatelů o tyto průkazy a licence. Dohlížejí také na dodržování zákona o zbraních ze strany držitelů zbrojních průkazů a licencí, ale i těch, kteří uchovávají a shromažďují zbraně za účelem výroby, oprav, nákupu, prodeje, výcviku ve střelbě, ostrahy osob a majetku a dalších důvodů stanovených zákonem. Povolují provozování střelnic a veřejné vystavování zbraní a střeliva. Pátrají po pohřešovaných zbraních, původu nalezených zbraní, dozorují nad nakládáním s bezpečnostním materiálem. Dále dohlížejí na nabývání, dovoz, vývoz a tranzit výbušnin, zajišťuje výměnu informací o pohybu zbraní mezi členskými státy Evropské unie. Tyto úkoly vyplývají ze 32
VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 50-54. ISBN 978-80-254-6099-3.
25
zákona o zbraních, zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem a zákona o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě.33 Služba pořádkové policie Služba pořádkové policie je službou nejpočetnější a náplní činnosti nejuniverzálnější. Příslušníci tohoto útvaru chrání bezpečnost osob, majetku a veřejný pořádek, dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu, ale také na bezpečnou přepravu osob a přepravu zásilek po železnici. Službu pořádkové policie tvoří síť obvodních oddělení na území celé republiky, v případě hlavního města Prahy jsou to místní oddělení. Policisté na těchto odděleních vykonávají nepřetržitou službu, která přijímá oznámení, žádosti a další podněty a udržují akceschopnost policie na vymezeném území. Nejviditelnější součástí pořádkové policie je obchůzková a hlídková služba. Tyto dvě služby předcházejí, odhalují a zabraňují přestupkům a trestným činům a v souvislosti s tím zakročují proti jejich pachatelům. Zaměřují se také na preventivní činnost ve spolupráci s obcemi a jejich obyvateli. Dále jsou součástí služby pořádkové policie pořádkové jednotky, které plní specifické úkoly jako ochrana zdraví, majetku, spolupracují při zajištění veřejného pořádku, který byl závažným způsobem narušen. Tyto jednotky jsou speciálně vyzbrojeny a zapojují se zejména do bezpečnostních akcí, jako jsou např. demonstrace, rizikové sportovní akce a jiné. Součástí je tzv. anti konfliktní týmy, soustřeďující se na předcházení protiprávního jednání účastníků takovýchto akcí. Současně i zásahové jednotky pořádkové policie mohou být nasazeny k ochraně nebo obnovení veřejného pořádku. Jejich úkoly jsou zákroky proti nebezpečným pachatelům, ochrana objektů nebo přeprava nebezpečných látek popř. cenností. Pohotovostní jednotky pořádkové policie posilují výkon hlídkové služby, vykonávají zákroky proti pachatelům trestné činnosti na místě činu na základě telefonátu na linku tísňového volání nebo signálu narušení chráněných objektů. Poříční oddělení zajišťuje ochranu osob, majetku a veřejného pořádku na významných vodních plochách a tocích. V souvislosti s tím dohlížejí příslušníci na dodržování zákona o vodách a dodržování plavebního řádu, ale pomáhají také při záchraně tonoucích, odstraňování škod při živelných pohromách. Jsou proto vybaveni motorovými čluny a další technikou a výzbrojí.
33
VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 34. ISBN 978-80-254-6099-3.
26
Železniční oddělení je zřízeno ve významných železničních stanicích a plní podobné úkoly jako ostatní oddělení pořádkové policie se zaměřením s přepravou po železnici.
Služba dopravní policie
Dopravní policie dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu, kontrolují dodržování podmínek provozování silniční dopravy a šetří dopravní nehody. Dopravní policie tedy dohlíží na řízení silničního provozu, dodržování pravidel silničního provozu a povinností jejich účastníků, kontrolují technický stav vozidel. Dále provádějí speciální kontroly zaměřené na aktuální dopravně bezpečnostní situaci. Jednotky dopravní policie také dohlíží na přepravu nadměrných nákladů. Všechny tyto činnosti mají jediný cíl, a to snížit počet dopravních nehod, zejména počet jejich obětí. V neposlední řadě věnuje tato služba zvýšenou pozornost provozu na dálnicích a rychlostních komunikacích. Specializovaná pracoviště se zabývají šetřením dopravních nehod. Dopravně inženýrský úsek provádí úkony státní správy v souvislosti s bezpečnostní a plynulostí silničního provozu. Posuzuje tedy užití dopravních značek, uplatňuje preventivní opatření k omezení dopravní nehodovosti, řeší sít dopravních komunikací a řízení provozů na nich.34 Úloha Policie České republiky v rámci IZS Policie ČR je výkonným orgánem IZS a při řešení krizové situace plní specifické úkoly. Při vyhlášení krizové stavu je tedy připravena řešit tuto situaci související s ohrožením vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku a v neposlední řadě ochranu obyvatelstva. V případě mimořádných událostí vyplývají úkoly policie ze zákona o Policii ČR, ale také současně ze zákona č.239/2000 Sb., o IZS. V praxi to znamená, že Policie ČR při společném zásahu IZS zajišťuje bezpečnost v prostoru postiženého mimořádnou událostí, reguluje vstup vozidel a osob do této oblasti, chrání životy osob a majetek, řídí evakuaci osob a vykonává další podstatné činnosti ve prospěch řešení mimořádné události a krizových stavů. Taktéž má právo od fyzických a právnických osob požadovat věcnou i osobní pomoc.35
34
VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 30-31. ISBN 978-80-254-6099-3. 35 VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 68. ISBN 978-80-254-6099-3.
27
Operační střediska Policie České republiky Tyto operační střediska jsou zřízena na všech krajských úrovních organizace Policie České republiky a jejich úkolem je zajišťovat nepřetržité a koordinované plnění úkolů. Soustřeďují proto informace o bezpečnostní situaci a poskytují tyto informace dalším pracovníkům policie. Dále na základě přijatých rozhodnutí organizují a operativně řídí opatření k ochraně veřejného pořádku, odhalování trestné činnosti a dopadení jejích pachatelů. Vyhlašují a koordinují policejní akce a organizují efektivní nasazení policejních sil a prostředků. Tyto operační střediska linky 158 dále kooperují se správcem telefonní linky tísňového volání 112. Zabezpečují součinnost nejen mezi jednotlivými útvary policie, MV, ostatními bezpečnostními sbory a ozbrojenými silami, ale také se státními organizacemi, právnickými a fyzickými osobami. V rámci IZS a jeho spolupráce koordinují společná opatření a plní stanovené úkoly.36
1.3 Ostatní složky IZS Ostatní složky IZS jsou vyčleněné prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní a jiné služby, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Tyto orgány poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání, což je písemně předem dohodnutý způsob poskytování těchto prací základním složkám integrovaného záchranného systému, Ministerstvu vnitra, krajským a obecním úřadům s rozšířenou působností.37 Ostatní složky IZS jsou u každého kraje ČR jiné. Jako příklad uvedu ostatní složky IZS v kraji Vysočina:
Český červený kříž,
Městská policie Havlíčkův Brod, Chotěboř, Jihlava, Nové Město na Moravě, Moravské Budějovice, Světlá nad Sázavou, Třebíč, Žďár nad Sázavou,
Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska,
Vodní záchranná služba ČČK,
Svaz záchranných brigád kynologů České republiky.38
36
VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 36. ISBN 978-80-254-6099-3. 37 § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů 38 Ostatní složky IZS. Kraj Vysočina: Vysočina bezpečný region [online]. 2009 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/ostatni-slozky-izs/d-4018404/p1=10349
28
1.4 Krizové orgány kraje Krizové orgány kraje tvoří dle § 4 zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení bezpečnostní rada a bezpečnostní komise kraje v čele s hejtmanem kraje, jako hlavním koordinátorem IZS v kraji. Tyto orgány zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. Za tímto účelem krajský úřad organizuje součinnost mezi obcemi na území kraje, obcemi s rozšířenou působností na území kraje a dalšími správními úřady. Dále v souvislosti s těmito úřady sjednocuje jejich postupy v oblasti ochrany obyvatelstva na území kraje. Zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními, a tím také IZS na území kraje usměrňuje.39 V souvislosti se zabezpečením záchranných a likvidačních prací plní Hasičský záchranný sbor kraje pro krajský úřad zejména tyto činnosti:
Zabezpečuje varování a vyrozumění,
Organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a přípravu složek IZS za účelem jejich efektivní spolupráce, organizuje a koordinuje humanitární pomoc a hospodaření s materiálem civilní ochrany,
Řídí provoz a výstavbu informačních a komunikačních sítí IZS.
Tyto orgány zajišťují také dokumentaci IZS v kraji. Jedná se o havarijní a vnější havarijní plán kraje, dohody o poskytování pomoci, dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracích a statistické přehledy, dokumentace o odborné přípravě a cvičení složek IZS, typové činnosti složek a příslušné poplachové plány. Krajský úřad v případě, kdy zóna havarijního plánování zasahuje území dvou nebo více správních obvodů obcí s rozšířenou působností, nebo do území jiného kraje, zpracovává s dotčenými úřady vnější havarijní plán. V případě zasažení území více krajů zabezpečuje tuto koordinaci kraj, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.
39
ZEMAN, Miloš a Otakar J. MIKA. Integrovaný záchranný systém. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2007, s. 16. ISBN 978-80-214-3448-6.
29
Havarijní plán kraje zpracovává HZS kraje pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. Tento plán analyzuje možný vznik mimořádné události a z toho vyplývající ohrožení území kraje, zdroje těchto ohrožení a možné záchranné a likvidační práce.40 Vnější havarijní plán kraje se zpracovává pro jaderné zařízení nebo pracoviště, pro objekty a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie. Pokud zóna havarijního pánování zasahuje území více krajů, zpracují příslušné hasičské záchranné sbory těchto krajů dílčí části vnějšího havarijního plánu. Tyto vnější havarijní plány se prověřují minimálně jedenkrát za 3 roky cvičením. Cílem těchto cvičení je také prověření koordinace a odhalení změn, které mají vliv na změny obsahu havarijního plánu kraje, na základě kterých se provádí neodkladná aktualizace plánu.41
1.4.1 Hejtman kraje Hejtman kraje (dále jen „hejtman“) je hlavní koordinátor IZS v kraji. Organizuje, koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události, které zabezpečují orgány kraje, územní správní úřady s krajskou působností, fyzické a právnické osoby. Dále hejtman schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a poplachový plán IZS kraje.42 Hejtman v době krizového stavu také koordinuje záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotních služeb, opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb. Koordinuje také nouzové ubytování, zásobování prostředky nezbytnými k přežití obyvatelstva a koordinuje také zajištění ochrany majetku na území, které bylo evakuováno.43
1.4.2 Bezpečnostní rada kraje Bezpečnostní rada kraje je poradním orgánem hejtmana, který je také předsedou této rady a jmenuje členy rady kraje. Jedná se zejména o zaměstnance krajského úřadu v oblasti krizového řízení a zdravotnictví a zastupitele hlavních složek IZS. Tato rada zejména projednává a posuzuje stav zabezpečení, stav připravenosti na krizové situace 40
§ 25 vyhlášky Ministerstva vnitra, o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému 41 § 26 a § 27 vyhlášky Ministerstva vnitra, o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému 42 ZEMAN, Miloš a Otakar J. MIKA. Integrovaný záchranný systém. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2007, s. 17. ISBN 978-80-214-3448-6. 43 § 14 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
30
na území kraje. Na toto jednání mohou být přizvány i jiné osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.44
1.4.3 Krizový štáb kraje Krizový štáb kraje je pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací. Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který také jmenuje ostatní členy krizového štábu.45 Těmito členy jsou členové rady kraje a stálá pracovní skupina, která jedná nepřetržitě při řešení mimořádných událostí a při provádění záchranných a likvidačních prací. Tento štáb je svolán v případě, že je vyhlášen krizový stav na území celého nebo pro část patřící do působnosti orgánů krizového řízení, nebo je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do této působnosti nebo pro jeho část. Hejtman může dále použít krizový štáb ke koordinaci záchranných a likvidačních prací, při provádění cvičení, na výzvu ministra vnitra, nebo je-li to nezbytné pro řešení mimořádné události. Společně se stálou pracovní skupinou projednává možnost krizové situace a následně navrhuje opatření hejtmanovi na základě podkladů členů bezpečnostní rady kraje.46
1.4.4 Krizová komunikace Nezbytnou podmínkou efektivního řešení mimořádné události je spolehlivá komunikace IZS. Jedná se tedy o přenos informací s využitím hlasového a datového přenosu informací ve veřejných47 a neveřejných48 částí telekomunikačních sítí. Komunikace probíhá mezi příslušnými operačními středisky složek IZS, složkami v místě zásahu, státními a územními orgány v závislosti na charakteru mimořádné události.
44
§ 24 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů § 24b zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů 46 Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. 47 Například veřejná pevná a mobilní síť 48 Například Účelová telekomunikační síť MV, radiokomunikační síť IZS 45
31
2 Praktická část Praktická část se v úvodu zaměřuje na financování a hospodaření Policie ČR. V této části jsou popsány příjmy a výdaje Policie ČR a ekonomický aparát, který řídí hospodaření policie. Druhá část se věnuje vybranému krajskému ředitelství policie, kterým je Krajské ředitelství policie kraje Vysočina. Tato část se zaměřuje na jeho vznik, organizační členění, včetně ekonomického aparátu, a financování ředitelství od jeho vzniku, tedy od roku 2010. Závěr praktické části je zaměřen na financování IZS z rozpočtu Kraje Vysočina.
2.1 Financování a hospodaření Policie České republiky Policie ČR, jako nástroj MV pro zajištění vnitřní bezpečnosti, zastupuje v této oblasti, ale i v oblasti IZS nezastupitelnou roli. Aby mohl tento ozbrojený sbor a výkonný orgán státní moci v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti působit efektivně, vyžaduje jeho provoz nemalé finanční prostředky. Tyto finanční prostředky jsou Policii ČR přidělovány ze státního rozpočtu z kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra České republiky. Celková výše těchto finančních prostředků tvoří v rozpočtu MV největší položku. Výši finančních prostředků ze státního rozpočtu ČR do rezortu MV a následně přidělené finanční prostředky ministerstvem pro Policii ČR zachycuje tabulka č. 1. Z napojení na rozpočet MV vyplývá, že příjmy policie jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje policie výdaji státního rozpočtu. Obecně určuje rozpočtovou politiku policie prezidium. Konkrétně jeho ekonomický aparát, který stanovuje výši rozpočtových položek pro KŘ. Tento ekonomický aparát je popsán v kapitole 2. 1. 4. Tab. 1: Podíl rozpočtu Ministerstva vnitra na státním rozpočtu v tis. Kč (Zdroj: Zákon o státním rozpočtu České republiky 2008-2010, vlastní zpracování)
1/2 Výdaje státního rozpočtu z toho Ministerstvo vnitra % ze státního rozpočtu z toho výdaje na Policii ČR %z rozpočtu MV
2008
2009
2010
1 107 310 540
1 152 101 697
1 184 919 350
58 165 469
61 802 385
61 270 573
5,25 %
5,36 %
5,17 %
35 100 513
34 715 676
34 565 605
60,35 %
56,17 %
56,41 %
32
Tab. 2: Podíl rozpočtu Ministerstva vnitra na státním rozpočtu v tis. Kč (Zdroj: Zákon o státním rozpočtu České republiky 2011-2013, vlastní zpracování)
2/2 Výdaje státního rozpočtu z toho Ministerstvo vnitra % ze státního rozpočtu z toho výdaje na Policii ČR % z rozpočtu MV
2011
2012
2013
1 179 000 908
1 189 700 778
1 180 767 603
52 877 539
52 656 658
52 292 118
4,48 %
4,43 %
4,43 %
28 606 551
27 801 052
27 143 550
54,10 %
52,80 %
51,91 %
Zdroje financování Policie ČR se dají členit na tři kategorie. Jedná se o rozpočtové a mimorozpočtové zdroje a nároky z nespotřebovaných výdajů. Rozpočtové zdroje zahrnují finanční prostředky schváleného rozpočtu policie ministerstvem vnitra, tedy finanční prostředky sloužící k zajištění činnosti policie. Nároky z nespotřebovaných výdajů (dále také NARP) jsou finanční prostředky, které nebyly spotřebovány do konce rozpočtového období, v kterém byly do rozpočtu zařazeny. Jako příklad lze uvést finanční prostředky z rozpočtu EU.49 Tyto prostředky ve většině případů časovým obdobím přesahují běžné rozpočtové období. Zdroje financování je zachyceno schématem v obrázku č. 14. Mimorozpočtové zdroje (dále také MRP) umožňují překročení závazných ukazatelů výdajů, které představují limity výše finančních prostředků v rámci jednotlivých rozpočtových položek. Tyto mimorozpočtové zdroje se tedy používají prostřednictvím rozpočtu policie. Do mimorozpočtových zdrojů se řadí také příjmy z pojistného plnění a dary. Pokud poskytnuté dary policie do jednoho roku nespotřebuje, převádí se tyto dary do rezervního fondu (prostředky fondů). V tomto fondu se dále člení prostředky na prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků, příjmy z prodeje majetku.50 Nedílnou součástí rozpočtového hospodaření tvoří i tzv. vázané prostředky (dále také „vázání“). Policie ČR váže finanční prostředky na základě usnesení vlády ČR, a to např. z důvodu neuskutečněných odprodejů (nenaplnění příjmů státního rozpočtu) nebo v důsledku přečerpání sociálních dávek. Dále dle rozhodnutí ekonomického aparátu 49 50
KŘP – Vysočina § 45, zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
33
prezidia jsou krajská ředitelství povinna vázat u stanovených rozpočtových položek určenou část finančních prostředků, kterou stanovuje MV. Výši MRP i NARP v rozpočtu policie v jednotlivých letech obsahuje tabulka č. 5. Další vliv na hospodaření Policie ČR mají také rozpočtová opatření. Rozpočtovým opatřením se rozumí přesun prostředků u položek závazných ukazatelů příjmů a výdajů.51 V rámci policie tyto rozpočtové opatření provádí během rozpočtového období zejména prezidium. Krajská ředitelství mají možnost provádět také vlastní rozpočtová opatření, která jim následně umožní zapojit do hospodaření mimorozpočtové zdroje, nebo přesuny v rámci stanovených rozpočtových položek.52 PROSTŘEDKY Z EVROPSKÉ UNIE
DARY OD OBCÍ A KRAJŮ DARY OD FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB PROSTŘEDKY FONDŮ
NÁROKY Z NESPOTŘEBOVANÝCH VÝDAJŮ
ROZPOČTOVÉ ZDROJE
MIMOROZPOČTOVÉ ZDROJE
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Obr. 14 : Schéma zdrojů financování Policie České republiky (Zdroj: KŘP – VYSOČINA, vlastní zpracování)
Při hospodaření se policie řídí zejména těmito legislativními předpisy: Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),
51 52
§ 23, zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů KŘP – Vysočina
34
Vyhláška Ministerstva financí (dále jen MF) č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě.
2.1.1 Rozpočet Policie České republiky Prezidium, respektive jeho ekonomický aparát, alokuje přidělené prostředky z rozpočtu MV mezi prezidium a jednotlivá krajská ředitelství Policie ČR. Finanční prostředky přidělené pro prezidium zahrnují i výdaje na služby s celostátní působností. Z tohoto důvodu je rozpočet prezidia oproti rozpočtům krajských ředitelství větší. Výši závazných ukazatelů výdajů dle jednotlivých KŘ a PP od roku 2010 obsahuje příloha část B. 5 až B. 7. Zde jsou tyto výdaje také členěny dle vybraných kategorií. Rozpočet Policie ČR musí být důsledně provázán s jejím rozpočtovým výhledem. Rozpočet policie člení podle závazných ukazatelů. Na straně příjmů tedy určuje jakých příjmů má policie dosáhnout, na straně výdajů prostředky, se kterými může policie hospodařit. Před začátkem rozpočtového období je schválen rozpočet dle jednotlivých rozpočtových položek (označován R1). Během roku se na základě rozpočtových opatření, vázání a zařazení MRP a NARP sestaví rozpočet po úpravách (označován R2).53
2.1.2 Příjmy Policie ČR Policie ČR je povinna odvádět do státního rozpočtu své příjmy. Výše těchto příjmů je určena závaznými ukazateli, stejně jako je tomu u výdajů. V případě neplnění státního rozpočtu ze strany policie, pak např. určí MV výši finančních prostředků, které musí na základě usnesení vlády v nadcházejícím rozpočtovém období vázat, nebo dojde v dalším roce ke snížení závazných limitů celkových výdajů. Příjmy policie se člení na: I. Daňové příjmy II. Nedaňové příjmy a přijaté neinvestiční transfery III. Příjmy z pojistného na SZ a politiku zaměstnanosti IV. Přijaté investiční transfery a kapitálové příjmy
53
KŘP – Vysočina
35
Zejména výši první kategorie nelze ovlivnit, vyplývá totiž z výše mzdových prostředků. Výši příjmů u zbývajících kategorií určují ekonomické aparáty policii v závislosti na plánovaném hospodaření. Plnění státního rozpočtu ČR ze strany policie zachycuje následující tabulka. Podrobnější rozdělení je obsaženo v příloze B. 2. Tab. 3: Příjmy Policie ČR v tis. Kč (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování)
Rok 2009 2010 2011 2012
R1 6 712 853 5 518 275 5 259 190 4 866 383
R2 6 269 246 5 893 175 5 259 734 4 871 479
čerpání 5 934 412 5 824 434 5 068 918 4 950 048
2.1.3 Výdaje Policie ČR Výdaje policie představují závazné limity výdajové stránky rozpočtu. Výdaje policie ČR se člení: I. Běžné výdaje A. Mzdové prostředky 1. Platy příslušníků 2. Platy občanských zaměstnanců 3. Dohody o provedení práce B. Ostatní běžné výdaje C. Ostatní výdaje 1. FKSP 2. Pojistné placené zaměstnavatelem II. Kapitálové výdaje A. Neinvestiční nákupy B. Hmotný investiční majetek C. Nehmotný investiční majetek Do výdajů Policie ČR se řadí ostatní sociální dávky, nicméně tyto dávky nejsou v rámci této práce zahrnuty v přehledu výdajů Policie ČR, protože tvoří samostatný výdajový blok rozpočtu MV. Výši těchto dávek za celou organizaci Policie ČR znázorňuje tabulka č. 4. Ostatní sociální dávky zahrnují ostatní dávky a dávky nemocenského pojištění. Ostatní dávky představují výsluhový příspěvek, úmrtné, odchodné a ostatní
36
dávky jinde nezařazené54. Dávky nemocenského pojištění se skládají z dávek nemocenských, peněžité pomoci v mateřství a příspěvek v těhotenství a mateřství. Tab. 4: Výdaje Policie ČR v oblasti ostatních sociálních dávek v tis. Kč (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování)
výdaje Policie ČR v mld. Kč
Rok Ostatní dávky Dávky nemocenského pojištění 2009 342 520 95 505 2010 578 326 106 361 2011 442 027 120 132 2012 137 733 121 813 Pozn.: Jedná se o skutečné čerpání
36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26
36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 2008
2009
2010
2011
2012
rok skutečné čerpání
R1
R2
Obr. 15: Výdaje Policie ČR v letech 2008 – 2012 (Zdroj: Návrh závěrečného účtu kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra v letech 2009 – 2012, vlastní zpracování) Tab. 5: Výdaje Policie ČR v tis. Kč (Zdroj: Návrh závěrečného účtu kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra v letech 2009 – 2012, vlastní zpracování)
Rok 2009 2010 2011 2012
R1 34 715 676 34 565 605 28 606 551 27 801 052
R2 34 201 459 34 427 999 28 530 491 28 030 577
MRP VÁZÁNÍ NARP 74 416 0 203 098 57 439 513 589 94 678 55 035 0 205 397 40 076 805 071 1 515 050
čerpání 33 842 607 33 428 634 28 250 112 27 210 681
% 98,95 97,10 99,01 97,07
Pozn.: Výdaje neobsahují ostatní sociální dávky, které jsou samostatným výdajovým blokem MV 54
Například úhrada rakve a převoz do místa pohřbu
37
V této části jsou vyjmenovány a popsány 4 základní kategorie výdajů Policie ČR.
Mzdové prostředky a související výdaje zahrnují mzdové prostředky, tedy platy příslušníků policie, občanských zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci. Další částí jsou převody FKSP a povinné pojistné placené zaměstnavatelem. Jako příklad uvedu rok 2012, kdy tyto výdaje činili 22,49 mld. Kč z toho samotné mzdové prostředky 16,62 mld. Kč. Tento poměr společně s ostatními výdaji Policie ČR znázorňuje obrázek č. 15. V souvislosti se mzdovými prostředky obsahuje příloha B. 4 skutečný počet příslušníků a občanských zaměstnanců dle jednotlivých organizačních úrovní policie.
Běžné výdaje zahrnují zejména výdaje mandatorního55 charakteru např. energie, nájemné, znalečné, cestovné nebo ošatné. Nedílnou část tvoří také výdaje na pohonné hmoty (dále jen PHM). Dále do této oblasti lze zařadit také mimořádné výdaje prezidia, které představují výdaje na zahraniční policejní mise, odposlechy, zvláštní finanční prostředky56, výdaje na experty a zahraniční služební cesty. Veškeré tyto výdaje jsou nezbytně nutné pro plnění úkolů Policie ČR.
Výdaje ISPROFIN tedy výdaje programového financování s cílem zabezpečit nezbytné materiální, technické a provozní podmínky pro kompletní činnost policie. Význam a průběh programového financování je popsán v kapitole 2. 3. 5.
Výdaje na výzkum a vývoj představují účelovou podporu v rámci výzkumných programů Kriminalistického Ústavu v Praze. Tato podpora je obsažena ve výdajové stránce prezidia.
Nedílnou součástí rozpočtu Policie ČR je i Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP), který je tvořen základním přísunem z rozpočtu policie z ročního objemu nákladů na platy Policie ČR ve výši 1 %. Účel tohoto fondu je patrný už ze samotného názvu, tedy zabezpečení kulturních, sociálních a jiných potřeb Policie ČR. FKSP se tvoří zálohově z plánované roční výše a tento fond spravují jednotlivá krajská ředitelství i prezidium samostatně. Z obrázku č. 15 na předchozí straně je patrné snížení schválených výdajů policie o více jak 7 mld. Kč. K nejrazantnějšímu snížení došlo po roce 2010, tedy období kdy policie přešla na nové organizační řízení. Obrázek č. 16 znázorňuje složení výdajů Policie ČR 55
Výdaje podložené zákonnou úpravou, tedy ze zákona povinné, nebo vyplývající ze zákonné povinnosti poskytovat veřejnou službu 56 Finanční prostředky, které využívá SKPV k získání informací potřebných k objasňování a vyšetřování trestné činnosti
38
v roce 2012, z kterého je zřetelná převažující část mzdových prostředků. Takto znázorněné poměrové složení výdajů policie se může každoročně lišit v řádu procent v závislosti na plánovaném hospodaření a rozpočtovém výhledu.
Obr. 16: Složení výdajů Policie ČR (Návrh závěrečného účtu kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra 2012)
2.1.4 Ekonomický úsek Policejního prezidia České republiky V rámci Policejního prezidia je zřízen, stejně jako u jednotlivých krajských ředitelství policie, ekonomický aparát. Za činnost tohoto ekonomického úseku Policejního prezidia odpovídá policejnímu prezidentovi ekonomický ředitel. Ekonomický úsek se dále člení na tyto oddělení a odbory: Odbor specializovaných ekonomických činností, který zajišťuje koordinaci činností útvarů policie s územně vymezenou působností v oblasti ekonomického zabezpečení policie, logisticky zajišťuje zaměstnance a policisty prezidia. Odbor se dále podílí na přípravě právních předpisů zpracovávaných ministerstvem vnitra a zaujímá stanoviska 39
i k návrhům, které na ministerstvo předloží ke stanovisku jiná ministerstva ČR či jiné ústřední správní úřady.57 Finanční odbor Policejního prezidia České republiky odpovídá za správu rozpočtu policie spojenou s návrhem rozpočtu policie a návrhem závěrečného účtu za tento rozpočtový rok, včetně stanovení závazných ukazatelů. Koordinuje a posuzuje návrhy rozpočtových opatření jednotlivých krajských ředitelství policie a územního pracoviště PP ČR. Vede evidenci o rozpočtu krajských ředitelství policie a územního pracoviště PP ČR a provedených rozpočtových opatřeních, vykonává kontrolní činnost.58 Odbor správy majetku je určen k výkonu vymezené delegované činnosti v oboru materiálně technického zabezpečení útvarů Policie ČR. Odbor správy majetku odpovídá např. za normotvornou, metodickou, ale i kontrolní činnost na úseku správy majetku policie. Stanovuje zásady a druh centrálně zabezpečovaného majetku policie, zásady jednotného postupu věcného plánování majetku policie. Mimo jiné posuzuje technickoekonomické zadání stavebních investic z hlediska finančního zajištění.59 Odbor veřejných zakázek vykonává oprávněnou obchodní činnost v oblasti centrálního zabezpečení majetku pro útvary Policie ČR a s tímto majetkem hospodaří. Provádí průzkum trhu v oblasti získávání informací o vhodných dodavatelích a předává správě logistického zabezpečení Policejního Prezidia ČR uzavřené smlouvy o zajištění majetku.60 Oddělení řízení projektů a evropských fondů ve spolupráci s určenými policejními útvary
odpovídá
za
přípravu
projektů
Policie
ČR
spolufinancovaných
z mimorozpočtových zdrojů. Jedná se především o finanční prostředky z evropských fondů a z dalších forem zahraniční pomoci. Kromě této základní činnosti se podílí dále na přípravě a realizaci projektů bezpečnostního výzkumu. Projekty Policie České republiky jsou spolufinancovány z těchto mimorozpočtových zdrojů:
57
Odbor specializovaných ekonomických činností - Policie České republiky. Policie České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/odbor-specializovanychekonomickych-cinnosti.aspx 58 Finanční odbor. Policie České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/financni-odbor.aspx 59 Odbor správy majetku. Policie České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/npp-pro-ekonomiku-odbor-spravy-majetku.aspx 60 Odbor veřejných zakázek. Policie České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/odbor-verejnych-zakazek.aspx
40
Strukturální fondy EU Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Komunitární programy EU Program prevence a boj proti zločinu 2008 Program Solidarita a řízení migračních toků Program Leonardo da Vinci Další programy zahraniční pomoci Finanční mechanismus EHP/Norsko Program česko-švýcarské spolupráce Celkový přehled projektů Policie ČR spolufinancovaných z prostředků EU je obsažen v příloze, část B. 1. Výstupem činnosti tohoto odboru je např. pořízení a společné využívání speciálních vozidel se zahraničním partnerem61 v rámci projektů k předcházení a postihu projevů extremismu, k řešení dopravní situace nebo pořizování tzv. mobilních kontaktních a koordinačních center pro územní odbory vnější služby, která jsou využívána při mimořádných událostech v rámci činnosti složek integrovaného záchranného systému. 62 Správa logistického zabezpečení odpovídá zejména za ekonomické zabezpečení policejních útvarů s celostátní působností a Policejního prezidia ČR. Připravuje např. návrh rozpočtu policie, provádění rozpisu přidělených rozpočtových prostředků zabezpečovaným útvarům a kontrolu jejich čerpání, vede evidenci majetkoprávních nemovitostí. Dále např. vede účetnictví na úrovni územního pracoviště policie včetně evidence škod, služebních a pracovních úrazů a vymáhání pohledávek.63 Ředitelství pro informační a komunikační technologie zejména zajišťuje a odpovídá za provoz celostátních informačních systémů, databázového centra policie, národních součástí mezinárodních informačních systémů pro policejní spolupráci. Metodicky např.
61
útvary policie Svobodného státu Sasko, Svobodného státu Bavorsko a Polské republiky Oddělení řízení projektů a evropských fondů. Policie České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/oddeleni-rizeni-projektu-a-evropskych-fondu.aspx 63 Správa logistického zabezpečení. Policie České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/sprava-logistickeho-zabezpeceni.aspx 62
41
řídí a koordinuje informační bezpečnost v rámci útvarů policie, nasazování komerčních systémů a jeho užívání.64 Kompletní organizační strukturu Policejního prezidia České republiky naleznete v příloze A. 3.
2.2 Krajské ředitelství policie kraje Vysočina Krajské ředitelství policie kraje Vysočina (dále také KŘP – Vysočina) je jedním ze čtrnácti zřízených krajských ředitelství policie, které z ekonomického pohledu působí jako samostatné OSS. Takto zřízené OSS hospodaří se stáním majetkem a vystupují jako samostatné účetní jednotky. V současné době je zařazeno v rámci kraje Vysočina zhruba 1170 policistů a 250 občanských zaměstnanců. KŘP – Vysočina zajišťuje veřejný pořádek na celkové rozloze 6 796 km2 s celkovým počtem obyvatel více než 513 tisíc. V rámci KŘP – Vysočina je zřízena služba pořádkové policie, služba pro zbraně a bezpečnostní materiál, služba dopravní policie, služba cizinecké policie a služba kriminální policie a vyšetřování. Tyto služby jsou dále členěny dle organizačního řádu na jednotlivá oddělení se specifickou náplní činnosti, odpovědností a specializacemi. Nedílnou součástí krajského ředitelství je i integrované operační středisko, které jsou zřízeny ve všech krajích. Toto integrované operační středisko je součástí operačního odboru.
2.2.1 Zřízení KŘP – Vysočina Ke vzniku KŘP – Vysočina vedla policejní reforma, která byla účinná k 1. lednu 2009 a upravovala zejména dvě oblasti. První bylo organizační členění policie a druhou úprava modelu ekonomického řízení. Původní členění v rámci České republiky bylo do osmi krajských správ a okrsků, která se v té době územně neshodovala s rozdělením území republiky do 14 samosprávných krajů. To mělo za následek nepřesné definování spolupráce pro vedení policie a vedení jednotlivých krajů. Do roku 2009 byly policejní územní odbory v kraji Vysočina rozděleny do tří policejních krajských správ. Nyní kopírují všechna krajská ředitelství územně správní členění republiky. Tím došlo 64
Ředitelství pro informační a komunikační technologie. Policie České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/reditelstvi-pro-informacni-a-komunikacnitechnologie.aspx
42
k tomu, že jednotlivá krajská ředitelství a samosprávní celky sdílejí společnou oblast teritoriální odpovědnosti za vnitřní bezpečnost a pořádek. Na vzniku KŘP – Vysočina od roku 2009 pracoval speciálně sestavený tým pracovníků z různých odborů policejních činností. Krajské ředitelství vzniklo v budově územního odboru Jihlava, kterou bylo potřeba upravit tak, aby zde mimo jiné mohl působit také účinný odborný ekonomický aparát k zajištění ekonomických procesů.65 Náklady na přestavbu této budovy činily zhruba 60 mil. Kč a zahrnovali také přestavbu půdních prostor. Tato investice byla kryta rozpočtem ministerstva vnitra. Na zřízení krajského ředitelství se také podílel kraj Vysočina částkou téměř 5 mil. Kč na kancelářské
vybavení.
Krajské
ředitelství
kraje
Vysočina
zahájilo
činnost
k 1. lednu 2011.66
Obr. 17: Původní stav před reformou – 14 VÚSC = 8 krajských policejních správ členěných na 79 okresních ředitelství policie (Zdroj: REFORMA POLICIE ČR)
65
Vznik Krajského ředitelství policie kraje Vysočina - Policie České republiky. ČERYOVÁ, Kpt. Mgr. Lenka. Úvodní strana - Policie České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/vznik-krajskeho-reditelstvi-policie-kraje-vysocina.aspx 66 Ministr vnitra zkontroloval přípravy na rozjezd územního ředitelství Policie ČR na Vysočině. Kraj Vysočina | Titulní stránka [online]. 2008 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/ministr-vnitra-zkontroloval-pripravy-na-rozjezd-uzemniho-reditelstvi-policie-cr-navysocine/d-4002809/query=policie+%C4%8Dr&p1=9077
43
Obr. 18: Stav po reformě – 14 VÚSC = 14 krajských ředitelství policie (Zdroj: REFORMA POLICIE ČR)
2.2.2 Územní odbory KŘP – Vysočina Územní odbory KŘP – Vysočina zahrnují jednotlivé obvodní oddělení a jednotlivé policejní stanice v jejich působnosti. Dále jsou v rámci územního odboru zřízena pracoviště dopravního inspektorátu, oddělení obecné kriminality SKPV, oddělení hospodářské kriminality SKPV, skupina analytiky SKPV a oddělení kriminalistické techniky SKPV. Tyto odbory tedy vykonávají tzv. základní policejní činnosti. Ostatní činnosti zejména logistiku, personalistiku a ekonomickou činnost zajišťuje jim příslušné krajské ředitelství a jeho speciální pracoviště. Vznikem územních odborů v kraji Vysočina došlo k zefektivnění řízení a spolupráce s místní samosprávou.67 Součástí KŘP – Vysočina jsou územní odbory Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov a Jihlava. Tyto územní odbory jsou tedy financovány z rozpočtu krajského ředitelství a dále již sami nerozpočtují.
67
LANGR, Ivan a Oldřich MARTINŮ. REFORMA POLICIE ČR: komentovaná podoba - aktualizované vydání. Praha, 2009. Dostupné z: www.policie.cz/soubor/reforma-policie-cr-cz-pdf.aspx
44
Tab.6: Přehled územních odborů a jim příslušných obvodních oddělení a policejních stanic v kraji Vysočina (Zdroj: KŘP – Vysočina)
Územní odbor Třebíč Obvodní oddělení Třebíč Policejní stanice Okříšky Obvodní oddělení Moravské Budějovice Obvodní oddělení Náměšť nad Oslavou Obvodní oddělení Hrotovice Policejní stanice Jaroměřice nad Rokytnou Obvodní oddělení Jemnice Územní odbor Havlíčkův Brod Obvodní oddělení Havlíčkův Brod Policejní stanice Přibyslav Obvodní oddělení Chotěboř Policejní stanice Golčův Jeníkov Obvodní oddělení Světlá nad Sázavou Policejní stanice Ledeč nad Sázavou
Územní odbor Žďár nad Sázavou Obvodní oddělení Žďár nad Sázavou Obvodní oddělení Bystřice nad Pernštejnem Obvodní oddělení Velké Meziříčí Policejní stanice Velká Bíteš Obvodní oddělení Nové Město na Moravě Územní odbor Pelhřimov Obvodní oddělení Pelhřimov Obvodní oddělení Humpolec Obvodní oddělení Pacov Obvodní oddělení Kamenice nad Lipou Policejní stanice Počátky Územní odbor Jihlava Obvodní oddělení Jihlava Obvodní oddělení Třešť Obvodní oddělení Telč Obvodní oddělení Polná
2.2.3 Organizační členění KŘP – Vysočina KŘP – Vysočina je organizačně členěno na kancelář ředitele, odbor vnitřní kontroly, odbor personální, dále na odbor vnější činnosti, SPKV, ekonomickou činnost a jednotlivé územní odbory. V čele jednotlivých odborů a oddělení stojí vedoucí, v oblasti ekonomického řízení, vnější služby a SKPV jsou řediteli odpovědní náměstci. Kompletní organizační členění KŘP – Vysočina je obsaženo v příloze A. 4.
Obr. 19: Organizační členění KŘP – Vysočina (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování)
45
Kancelář ředitele KŘ
Kancelář ředitele krajského ředitelství zodpovídá za plnění všech činností a úkolů vyplývajících z postavení ředitele jako představitele ředitelství, řízení organizačních článků kanceláře ředitele krajského ředitelství. Kancelář ředitele krajského ředitelství pro ředitele a činnost ředitelství předkládá, zajišťuje a zpracovává také souhrnné informační materiály, odborná stanoviska a vyjádření, analytické a koncepční podkladové materiály, ale také vnitřní a vnější korespondenci.
Odbor vnitřní kontroly
Provádí kontrolu činnosti ředitelství. Stanovuje postupy a komplexní řešení problémů v činnosti organizačních článků ředitelství, včetně jejich koordinace při výkonu kontroly. Koordinuje kontrolní činnost organizačních článků ředitelství. V souvislosti s tím, vytváří koncepci a metodiku kontrolní činnosti v rámci ředitelství.
Odbor personální
Odbor personální zodpovídá za koncepci řízení lidských zdrojů ve vztahu k personální strategii a personální politice policie. Další oblastí působností je personální a sociální rozvoj policistů a zaměstnanců zařazených v ředitelství. Prognózuje a plánuje potřeby pracovních sil, zpracovává plány pokrytí těchto potřeb.
Vnější služba
Služba v čele s náměstkem ředitele. Vnější služba zahrnuje odbor služební přípravy, operační odbor, odbor služby pořádkové služby, jednotku pro ochranu JE Dukovany, odbor služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, odbor cizinecké policie a odbor služby dopravní policie. Kancelář náměstka vnější služby provádí metodicky odborný dohled a usměrňuje policejní činnosti v rámci služby pořádkové policie, služby dopravní policie, služby pro zbraně a bezpečnostní materiál a služby cizinecké policie. Odpovídá např. za vytváření podmínek a koordinaci činnosti organizačních článků v působnosti náměstka ředitele pro vnější službu.
Služba kriminální policie a vyšetřování
Služba v čele s náměstkem ředitele. SKPV v rámci KŘ zahrnuje odbory obecné a hospodářské kriminality, odbor technické ochrany a odbor analytiky. Kancelář náměstka pro SKPV odpovídá pro tyto odbory např. za koordinaci činnosti organizačních článků SKPV, metodické vedení a organizaci výkonu archivní a spisové služby, vede evidenci odznaků SKPV.
46
Ekonomický úsek
V čele ekonomického úseku KŘ – Vysočina stojí náměstek, který odpovídá za činnost odboru specializovaných činností, rozpočtu a účetnictví, odboru správy, ekonomického odboru, odbor veřejných zakázek, odboru informačních a komunikačních technologií.
Obr. 20: Organizační členění ekonomického úseku KŘP – Vysočina (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování)
Odbor specializovaných činností koordinuje technický a provozní rozvoj, případně rozvoj dalších odborů činností, vykonává komplexní právní činnosti, včetně zastupování České republiky v soudních sporech. Tento odbor provádí příslušné prověrky, revize a kontroly, odpovídá za výkon odborných činností v oblasti požární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro organizační článek ředitelství. Spolupracuje také s odborem rozpočtu a účetnictví především při sestavování návrhu a rozpisu rozpočtu, podle požadavků zpracovává dílčí podklady pro státní závěrečný účet a pro sestavování aktuálního oběhu účetních dokladů. Odbor rozpočtu a účetnictví stanovuje finanční strategii ředitelství, koordinuje finanční aktivity a zajišťuje rovnováhu ve zdrojích a potřebách ředitelství a v souvislosti s tím posuzuje a naplňuje rozpočtové požadavky jednotlivých uživatelů rozpočtu. Odbor rozpočtu a účetnictví se dále člení na oblasti plánu a rozpočtu, oblast fondu, oblast zúčtovací a oblast majetkové účtárny. Odbor správy majetku se člení na oblasti materiálně technického zabezpečení, oblast automobilního zabezpečení, oblast proviantního zabezpečení, oblast správy nemovitého majetku a oblast provozu a údržby majetku. 47
Ekonomický odbor odpovídá za plnění stanovených úkolů při plánování, výdeji, evidenci a inventarizaci majetku v oblasti materiálně technického zabezpečení organizačních článků ředitelství. Sleduje také např. spotřebu pohonných hmot a energií a poskytuje nezbytné údaje k uzávěrkám. Ekonomické odbory jsou zřízeny v rámci všech územních odborů a zahrnují majetkového referenta a správce objektu. Odbor veřejných zakázek provádí komplexní koordinaci postupů zadavatele v souladu s právními předpisy, zpracovává a aktualizuje přehled zadávaných veřejných zakázek. Spolupracuje s ostatními organizačními články ředitelství v rámci zadávacího řízení. Zpracovává příslušnou dokumentaci k realizovaným veřejným zakázkám. S ostatními organizačními články spolupracuje také při metodickém sjednocení zadávání veřejných zakázek a s příslušnými státními orgány při řešení podnětů a stížností vztahujícími se k činnosti tohoto odboru. Odbor informačních a komunikačních technologií zajišťuje komplexní správu a optimalizaci datových sítí, včetně technické podpory aktivních prvků, konfiguraci a zálohování dat. Odpovídá mimo jiné za výstavbu kamerového systému, kontroly přístupů a výstavbu a provoz kamerových systémů sloužících k ochraně majetku policie a Ministerstva vnitra. Ve spolupráci s automobilním oddělením odboru správy a majetku montáž a údržbu výstražných rozhlasových zařízení.68
2.3 Rozpočet krajského ředitelství policie kraje Vysočina Tato kapitola se zaměřuje na rozpočtové výdaje KŘP – Vysočina. Tyto výdaje opět neobsahují ostatní sociální dávky, které jsou zaznamenány odděleně v tabulce č. 7. Výše finančních prostředků jsou čerpány z příloh části B: „Výdaje KŘP – Vysočina“ v letech 2010 až 2012, kde jsou tyto výdaje také podrobněji členěny než je tomu u přehledu za jednotlivá krajská ředitelství (taktéž příloha část B). Z této části přílohy je také patrné, že KŘP – Vysočina hospodaří s nejmenšími finančními prostředky ze všech KŘ, a to ve všech letech. Sledovány jsou rozdíly mezi upravenými rozpočty a čerpáním rozpočtů v jednotlivých letech, které zachycuje tabulka č. 9. Stejně je zde také sledováno plnění příjmů, které zachycuje tabulka č. 8.
68
KŘP – Vysočina
48
Tab. 7: Výdaje KŘP – Vysočina v oblasti ostatních sociálních dávek v tis. Kč (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování)
Ostatní dávky 2010 12 920 2011 15 831 2012 8 487 Pozn.: Jedná se o skutečné čerpání Rok
Dávky nemocenského pojištění 278 272 276
2.3.1 Příjmy KŘP – Vysočina v letech 2010 – 2012 U příjmů KŘP – Vysočina platí veškeré informace jako u příjmů pro celou organizaci Policie ČR (viz kapitola 2. 1. 2). Tab. 8: Příjmy KŘP – Vysočina v letech 2010 – 2012 v Kč (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování)
Rok 2010 2011 2012
R1 R2 čerpání 143 191 000 149 980 000 129 338 282 136 179 000 143 152 000 142 639 819 132 639 000 138 093 000 142 856 664
2.3.2 Výdaje KŘP – Vysočina v roce 2010 V prvním roce svého vzniku KŘP – Vysočina byly závazné ukazatelé výdajů po úpravách stanoveny ve výši 842.2 mil. Kč (rozpočet nasazený, neboli R1 byl 778,4 mil. Kč). MRP byly v tomto roce 267 736 Kč. Jednalo se o pojistné plnění. V tomto roce bylo vázáno 4,1 mil. Kč v oblasti ostatních neinvestičních výdajů. Vzhledem k prvnímu roku hospodaření zde nevznikly žádné nároky z nespotřebovaných výdajů. V tomto roce byla také vytvořena rezerva kapitálových výdajů ve výši 783 tis. Kč, která byla následně zavázána. V oblasti běžných výdajů tvoří, stejně jako u policie celkově, největší část mzdové prostředky (65 %). Rozdíl mezi R2 a skutečným čerpáním je zde způsobena již zmíněním vázáním. V kapitálových výdajích se objevuje u hmotného investičního majetku velký rozdíl mezi R2 a skutečným čerpáním. Tento rozdíl zahrnuje výdaje na projekty Kontaktní a koordinační centra II (dále také „KKC II“) a Lokalizační a záznamová zařízení (dále také „LZZ“), u kterých sice byly prostředky do rozpočtu přiděleny, nicméně nebyly vyčerpány. Důvodem je, že se jedná o evropské projekty, kde během tohoto 49
rozpočtového období probíhala např. výběrová řízní. Jako příklad lze uvést projekt KKC II., který se až v současnosti realizuje. Tyto výdaje jsou nárokovány v dalších letech.
2.3.3 Výdaje KŘP – Vysočina v roce 2011 Ve druhém roce hospodaření byly závazné ukazatelé výdajů po úpravách stanoveny ve výši 768,1 mil. Kč (rozpočet nasazený, neboli R1 byl 712,2 mil. Kč). Oproti předchozímu roku dochází ke snížení o 73,3 mil. Kč. Toto snížení mělo za následek snížení limitů PHM pro jednotlivé odbory, dále bylo využito předkupu služeb i PHM a bylo vyjednáno nižší nájemné u objektů KŘP – Vysočina. V oblasti výkonu služby došlo také k opatření, kdy se z obvodního oddělení Jaroměřice nad Rokytnou zřídila policejní stanice. Toto opatření umožní úsporu energií a mezd, protože ze zákona o Policii ČR nevyplývá povinnost držet nepřetržitou službu. MRP byly v tomto roce 285 403 Kč. Jednalo se také o pojistné plnění. V tomto roce bylo vázáno 391 400 Kč u pojistného placené zaměstnavatelem. NARP výdajů byly celkem 1,26 mil. Kč. V oblasti běžných výdajů se snížení výdajových ukazatelů projevilo nejvíce u mzdových prostředků a ostatních běžných výdajů. U běžných výdajů není podstatný rozdíl mezi upraveným rozpočtem a čerpáním. Snížení oproti roku 2010 u kapitálových výdajů je zejména v oblasti hmotného investičního majetku, kde v tomto roce již nejsou obsaženy tak finančně objemné projekty. I u kapitálových výdajů se neobjevuje podstatný rozdíl mezi upraveným rozpočtem a čerpáním.
2.3.4 Výdaje KŘP – Vysočina v roce 2012 V dalším roce hospodaření byly závazné ukazatelé výdajů po úpravách stanoveny ve výši 751,9 mil. Kč (rozpočet nasazený, neboli R1 byl 732,4 mil. Kč). Oproti roku 2011 dochází opět k dalšímu snížení o 16,2 mil. Kč. Mimorozpočtové zdroje jsou v tomto roce zaznamenány ve výši 3 mil. Kč. Jedná se zejména o dar Kraje Vysočina na akci KAMION a obce Ledeč nad Sázavou na provoz objektů policie v obci. Zbylou část tvoří pojistné plnění. V tomto roce se objevuje poměrně značné vázání prostředků v celkové výši 16 mil. Kč. Největší část tvoří vázání v běžných výdajích. K uvolnění těchto prostředků došlo na konci rozpočtového období. Poté byly využity k předkupu 50
PHM, protože uvolnění těchto prostředků před koncem rozpočtového období neumožňuje včasné projektové řízení. Nároky z nespotřebovaných výdajů jsou zde největší ve sledovaném období. Z roku 2010 se zde objevují již zmíněné finanční prostředky z projektů KKC II a LZZ, které jsou tedy v tomto roce nárokovány. V oblasti běžných výdajů došlo opět ke snížení oproti předchozímu roku u mzdových prostředků o 26 mil. Kč, naopak došlo k navýšení závazných limitů ostatních běžných výdajů o 21,5 mil. Kč. U mzdových prostředků zároveň nebylo vyčerpáno 11,9 mil. Kč, které byly převedeny do nároků z nespotřebovaných výdajů v roce 2013. Rozdíl mezi upraveným rozpočtem a skutečným čerpáním je způsoben opět vázáním finančních prostředků. V případě kapitálových výdajů nebyly zcela vyčerpány prostředky u hmotného investičního majetku. Tato kategorie taktéž nevykazuje velký rozdíl mezi upraveným
výdaje KŘP – Vysočina v mil.Kč
rozpočtem a čerpáním.
850
850
825
825
800
800
775
775
750
750
725
725
700
700
2010 R1
2011 rok R2
2012 skutečné čerpání
Obr. 21: Výdaje KŘP – Vysočina v letech 2010 až 2012 (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování)
51
Tab. 9: Výdaje KŘP – Vysočina v letech 2010 až 2012 v Kč (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování) Výdaje KŘP – Vysočina
2010 R2
2011
Čerpání
2012
Čerpání
R2
Čerpání
R2
BĚŽNÉ VÝDAJE
792 961 000 788 706 642 756 202 000 755 183 988 743 994 000 732 021 999
Mzdové prostředky
514 472 000 514 463 359 504 324 000 504 296 000 477 735 000 478 661 000
443 326 000 443 317 359 435 560 000 435 560 000 413 520 000 414 114 500 ‣platy příslušníků ‣platy občanských 62 914 000 62 914 000 60 423 000 60 423 000 59 060 000 59 653 000 zaměstnanců ‣dohody o provedení 8 232 000 8 232 000 8 341 000 8 313 000 5 155 000 4 893 500 práce Ostatní běžné výdaje 96 662 000 92 807 642 79 284 000 79 593 988 100 855 000 90 762 641 Ostatní výdaje ‣převody FKSP ‣pojistné placené zaměstnavatelem KAPITÁLOVÉ VÝDAJE Neinvestiční nákupy Nehmotný investiční majetek Hmotný investiční majetek CELKEM VÝDAJE
181 827 000 181 435 641 172 594 000 171 294 000 165 404 000 162 598 358 10 125 000 10 125 000
4 960 000
4 960 000
4 726 000
4 725 301
171 702 000 171 310 641 167 634 000 166 334 000 160 678 000 157 873 057 48 463 000
9 920 946
11 907 000 10 033 429
7 940 000
7 043 121
4 282 000
0
0
0
0
0
58 000
57 510
188 000
185 386
215 000
212 198
44 123 000
9 863 436
11 719 000
9 848 043
7 725 000
6 830 923
841 424 000 798 627 587 768 109 000 765 217 417 751 934 000 739 065 120
Pozn.: Výdaje neobsahují ostatní sociální dávky, které jsou samostatným výdajovým blokem MV, R2 = upravený rozpočet
2.3.5 Programové financování Podstata programového financování v rámci Policie České republiky je financování registrovaných akcí, které jsou zákonem definovány jako soubor věcných, časových a finančních podmínek konkrétních akcí na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, jeho udržování, opravy, popřípadě i jiné výdaje a činnosti sloužící k dosažení stanovených cílů.69 Tyto finanční prostředky jsou prostředky zahrnuty v rozpočtu policie, tedy rozpočty jednotlivých krajských ředitelství nebo policejního prezidia. Jedná se o rozpočtovou položku programové financování. Nicméně mají charakter vázaných finančních prostředků, protože mohou být čerpány pouze pro financování registrovaných a schválených akcí. Tohoto programového financování se účastní i jiné OSS nebo jimi zřízená příspěvková organizace financující přípravu a realizaci akce z prostředků státního rozpočtu.
69
§ 12, zákon č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
52
S programovým
financováním
úzce
souvisí
zpracování
investičního
záměru
v jednotlivých programech. Investiční záměr je souborem podkladů, který akci věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje nezbytnost výše vynakládaných prostředků s vymezením nezbytných parametrů, indikátorů a cílů pro její posouzení. Běžný obsah investičního záměru naleznete v příloze rozdělený na investiční záměry s cílem zhodnotit nebo pořídit dlouhodobý hmotný majetek nebo dlouhodobý nehmotný majetek. Tyto investiční záměry jsou finančně zajištěny:
Zaevidování akce v EDS/SMVS v návrhu rozpočtu na příslušný rok,
Přesun prostředků v rámci závazného ukazatele účastníka programu,
Vnitřním rozpočtovým opatřením v rámci závazného ukazatele kapitoly,
Rozpočtovým opatřením provedeným MF mezi závaznými ukazateli kapitoly MV.
Všechny akce, které jsou financovány ze státního rozpočtu, se evidují a registrují v informačním systému, který spravuje MF. Informační systém se člení na Evidenční dotační systém (EDS) a Správu majetku ve vlastnictví státu (SMVS). Obě tyto části obsahují tituly. V systému EDS se tituly dělí na dotační titul, dotační subtitul, případně podmnožinu dotačního subtitulu. Systém SMVS se členění na výdajový titul, výdajový subtitul, případně podmnožinu výdajového subtitulu. Policie ČR pracuje v rámci programového financování v systému SMVS. EDS využívají spíše územně samosprávní celky ČR. Programové financování Policie ČR jsem rozdělil na fáze přípravy a registrace, realizace, financování a vyhodnocení akce. Přípravná a registrační fáze akce V přípravné fázi KŘP – Vysočina (dále jen „účastník“) zpracuje veškerou dokumentaci k akci včetně investičního záměru. Součástí je také tiskový výstup ze systému Správy majetku ve vlastnictví státu (SMVS), kde účastník akci zaeviduje. Tyto dokumenty postupuje prezidiu (dále jen „Gestor“). Gestor zde vystupuje jako útvar pověřený přípravou a koordinací činností spojených s realizací programů. Obsah investičního záměru stanoví MV (dále jen „správce programu“) v závislosti na charakteru investice, kterým je v případě Policie ČR Odbor programového financování MV. Zároveň je v rámci MV zřízen také stavební úřad. Proto např. při stavebních úpravách majetku krajského ředitelství nekolauduje stavbu stavební úřad místně příslušný, ale tento správní úkon vykoná stavební úřad MV. 53
Po posouzení a ověření finančního zajištění a kladném posouzení žádosti vystaví správce programu Registraci, ve které stanoví podmínky účasti státního rozpočtu, zejména časové a finanční limity pro zadání a realizaci akce. Případně může vrátit investiční záměr k přepracování, nebo se vyjádří, že se státní rozpočet nebude podílet na této akci. Před touto registrací nesmí účastník programu zahájit zadávací řízení. Realizační fáze Je činnost účastníka po vydání Registrace a před vydáním rozhodnutí, kdy účastník zahájí zadávací řízení v souladu se zákonem č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách a příslušnými prováděcími vyhláškami70. Toto zadávací řízení v rámci krajských ředitelství spravuje odbor veřejných zakázek. Před samotným zahájením je povinen účastník předložit k posouzení toto zadávací řízení správci programu a navrhne použití hodnotících kritérií ekonomické výhodnosti. V případě, kdy účastník zjistí, že není schopen dodržet termíny stanovené v Registraci, požádá o změnu Registrace, kterou zdůvodní. Totéž platí při změně cílů, indikátorů a parametrů akce s výjimkou dodržení stanovených závazných limitů výdajů. V tomto případě musí účastník uvést způsob zajištění finančních prostředků. Poté k žádosti o vydání Rozhodnutí předloží účastník kopii uzavřeného smluvního dokumentu, pod kterým je smluvní dokument veden v systému správy dokumentů (dále jen “EKIS“). Účastník také předloží zprávu o posouzení a hodnocení nabídek v případě, že pro hodnocení nabídek bylo použito základní hodnotící kritérium ekonomická výhodnost nebo nejnižší nabídková cena. Správce programu na základě těchto předložených dokumentů vydá Rozhodnutí. Opět zde platí, že v případě, kdy účastník zjistí, že není schopen dodržet termíny stanovené v Rozhodnutí, požádá o změnu Rozhodnutí, kterou zdůvodní. Totéž platí při změně cílů, indikátorů a parametrů akce s výjimkou dodržení stanovených závazných limitů výdajů. V tomto případě musí účastník uvést způsob zajištění finančních prostředků. Podmínkou financování akce je od 1. 1. 2013 také založení rezervace finančních prostředků v EKIS po proběhnutí nastaveného schvalovacího procesu. Rezervaci zakládá:
Účastník programu na akci do výše uzavíraného smluvního závazku,
Účastník programu na akci spolufinancovanou s EU po vydání Rozhodnutí do výše uzavíraného smluvního závazku,
70
Např. č.230/2012 Sb., č.231/2012 Sb., č.232/2012 Sb.
54
Gestor programu, do jehož působnosti spadá dotační titul v návaznosti na schválení platební kalendář.
Fáze financování V této fázi účastník čerpá finanční prostředky. V situaci, kdy vzniknou „volné“ finanční prostředky z akcí financovaných ze státního rozpočtu v jednotlivých investičních programech, převede tyto prostředky správce na základě žádosti účastníka na akci pro evidenci těchto prostředků nebo převedení na jinou akci. Za „volné“ finanční prostředky jsou považovány prostředky, které nejsou předmětem investičního záměru předloženého k registraci konkrétní akce nebo zbývají po vydání posledního Rozhodnutí. Během této fáze sestavená komise vede záznamy z průběhu akce a zaznamenává např. faktory, které ovlivňují zpoždění dokončení akce. Samotné finanční prostředky programů, respektive výdaje na financování akcí, lze čerpat z výdajových účtů státního rozpočtu vedených Českou národní na základě rezervací nebo pokynu k nastavení rozpočtových limitů výdajů. Vyhodnocení akce Po dokončení akce zpracuje účastník závěrečné vyhodnocení akce, které předloží správci programu. Správce programu provede kontrolu údajů uvedených v dokumentu a v případě, že nezjistí závady, ukončí vyhodnocení. Při zjištění závad rozhodne, zda se jedná o porušení rozpočtové kázně. Za situace, kdy správce stanoví závady jako neporušení rozpočtové kázně, určí termín, do kterého je účastník povinen závady odstranit. Závady kvalifikované jako porušení rozpočtové kázně, předá zjištění místně příslušnému Finančnímu úřadu. Ten, na základě těchto zjištěných skutečností, zahájí řízení ve věci odvodů za poručení rozpočtové kázně. Tím vyhodnocení uzavře.
55
Obr. 22: Schéma průběhu programového financování (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování)
2.3.6 Projekty KŘP – Vysočina spolufinancované z prostředků EU KŘP – Vysočina se účastnilo od svého vzniku několika projektů spolufinancovaných z prostředků EU. Tyto projekty jsou níže vyjmenovány a popsány, včetně stanovení výše finančních prostředků. Je vhodné říci, že se KŘP – Vysočina dotýkají i jiné projekty (např. KKC I). Tyto projekty ale vznikly dříve než toto ředitelství, proto je u těchto projektů pouze účastníkem, nikoli správcem. Projekty, jimiž je KŘP – Vysočina správce jsou: Integrovaný operační program Kontaktní a koordinační centra II Program Kontaktní a koordinační centra II byl zahájen v roce 2010 a ukončen v roce 2012 a dále se člení na KKC front office a KKC back office. KKC front office zahrnuje vybudování 5 kontaktních pracovišť zahrnutých do sítě IZS, čímž se naplnil cíl pomocí modernizace infrastruktury vytvořit optimální podmínky pro činnost Policie ČR jakožto jedné z hlavních složek IZS.
56
Tab. 10: Financování projektu KKC II v Kč (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování)
Projekt
Celkové způsobilé výdaje
Front office Back office
15 653 129 5 819 721
Způsob financování % Státní rozpočet ČR % EU 13 305 160 85 2 347 969 15 0 0 5 819 721 100
Integrovaný operační program Integrované operační středisko Projekt Integrované operační středisko (dále jen IOS) byl zahájen v roce 2011 a ukončen bude v roce 2014. V rámci první etapy bylo zajištěno vypracování projektové dokumentace a výkon autorského dozoru při realizaci stavební připravenosti operačního sálu a technologického zázemí. Dosavadní výdaje IOS zahrnují výdaje na vypracování stavební projektové dokumentace, stavební práce a osobní náklady. Výdaje na nerealizované aktivity byly přesunuty do následujících etap IOS. Tab. 11: Financování projektu IOS v Kč (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování)
Projekt
Celkové způsobilé výdaje
IOS
2 494 725
Způsob financování % Státní rozpočet ČR % EU 2 120 516 85 374 209 15
Operační program Životní prostředí Program Životní prostředí umožňuje KŘP – VYSOČINA pomocí zateplování objektů úspory energie u jednotlivých územních odborů a jejich policejních stanic. Správcem fondu je Ministerstvo Životního prostředí, které vydalo rozhodnutí o poskytnutí dotace začátkem roku 2013. Tab. 12: Financování projektu Životní prostředí v Kč (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování)
Projekt ÚO Havlíčkův Brod ÚO Pelhřimov
Způsob financování % Státní rozpočet ČR
Celkové způsobilé výdaje
EU
6 659 734
5 660 774
85
998 960
15
22 134 200
18 814 070
85
3 320 130
15
%
57
Integrovaný operační program Lokalizační a záznamová zařízení Cílem programu Lokalizační a záznamová zařízení je vybavení celkem 81 vozidel krajského ředitelství novými technologiemi. Projekt LZZ byl zahájen v roce 2011 a ukončen bude v roce 2014. Tab. 13: Financování projektu LZZ v Kč (Zdroj: KŘP – Vysočina, vlastní zpracování)
Projekt LZZ
Celkové způsobilé výdaje 12 500 000
Způsob financování % Státní rozpočet ČR % EU 10 625 000 85 1 875 000 15
2.3.7 Změny rozpočtu KŘP – Vysočina a jejich důsledky Při rozpočtových opatřeních u Policie ČR, je nutno si uvědomit, že se tato opatření budou projevovat spíše u provozu a nebudou zasahovat podstatným vlivem do výkonu služby. Ten je totiž pro Policii ČR povinný ze zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Mělo by opravdu dojít v budoucnu k dalšímu snížení rozpočtu, patřičná rozpočtová opatření by se odvíjela od časového horizontu. Obecně lze říci, že pokud by se jednalo o krátkodobé opatření, projevilo by se takové opatření v oblasti ostatních běžných a provozních výdajů. Tyto výdaje tvoří okolo 13 % rozpočtu. V případě dlouhodobého opatření se dotkne snížení rozpočtu zejména výdajů na mzdové prostředky, logicky tedy i počtu příslušníků policie a občanských zaměstnanců. Mzdové prostředky tvoří většinovou část rozpočtu. Vybral jsem několik výdajových oblastí a určil vliv snižování dostupných finančních prostředků do těchto oblastí. Velmi silný vliv má snižování rozpočtu na výdajovou oblast obnovu majetku. To sebou ale z dlouhodobého hlediska nese značné problémy. Pokud se omezují a odkládají výdaje do obnovy majetku, pak se zvyšuje budoucí investice do jejich oprav. Toto pravidlo platí zejména u nemovitostí. Odstoupeno by bylo také od předkupu služeb. Ten ale v některých případech umožňuje poměrně značnou úsporu. Jako příklad lze uvést předkup PHM, který KŘP – Vysočina učinila v předchozích letech s úsporou cca. 3 Kč/litr PHM.
58
Spíše silný vliv má snižování rozpočtu na běžné opravy např. nemovitostí, údržbu vozového parku a nákup PHM, kdy by došlo k snížení limitů pro jednotlivé útvary. Částečně by se daly snížit výdaje na telekomunikační služby, opět se to ale dotýká výkonu služby, pro který je potřeba zajistit telekomunikační spojení. Spíše slabý vliv má snižování rozpočtu do oblasti nákupu energií, cestovních náhrad, nájemného, výstrojního a zdravotnického materiálu. Na tuto oblast má opět vliv legislativa. KŘP – Vysočina je povinna zajišťovat určitý standart svým zaměstnancům, umožňující např. výkon služby včetně již zmíněného výstrojního a zdravotnického materiálu. Nájemné je zde zařazeno z toho důvodu, že KŘP – Vysočina hradí nájmy i za umístění antén a vysílačů, zajišťující komunikační infrastrukturu. Tudíž by při jejich vypovězení a následném odstranění ze systému došlo k narušení této infrastruktury a ohrožení akceschopnosti i v rámci IZS. Snižování rozpočtu nemá vliv tedy na samotný výkon služby a s tím spojený počet policistů. Je zde malá možnost, jak pomocí rozpočtových opatření ovlivnit výkon služby. Další zřízení policejních stanic místo obvodních oddělení by mohlo kriticky narušit bezpečnost v příslušném regionu. Možnosti úspor se objevují např. u oblasti nemovitostí. První možností je obecně snížení nájmů v pronajatých objektech. V případě KŘP – Vysočina v tomto směru již mnoho možností není. Od vzniku bylo vyjednáno podstatné snížení placených nájmů a nákladné objekty byly opuštěny. Další možností je slučování plně nevyužitých objektů, tedy i útvarů v nich sídlících. Další možností snížení výdajů by byla oblast znalečného. Pokud by tyto prostředky byly např. převedeny na Ministerstvo spravedlnosti, umožnilo by to pro policii úsporu, nicméně z širšího náhledu by se jednalo pouze o přesouvání veřejných výdajů, a z tohoto pohledu by se o úsporu nejednalo. Taková změna by si ale vyžadovala změnu legislativy, což je zdlouhavý a složitý proces. Takovou legislativní změnu by ale vyžadovala i oblast vymáhání pohledávek. KŘP – Vysočina, stejně jako celá organizace Policie ČR, je v současné době povinna zákona71 vymáhat veškeré dlužné částky. V praxi to znamená i tedy náklady na odvoz zadržených osob na protialkoholní záchytné stanice, což představuje desetikorunové částky, jejichž vymáhání razantně tyto náklady převýší. Policie ČR projevila snahu, aby se do náhrad nákladů v těchto 71
§ 34 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
59
případech započítávaly i mzdové náklady. Nicméně na základě stanoviska72 Nejvyššího soudu České republiky je policie oprávněna požadovat pouze takové mzdové náklady, které byly vynaloženy nad rámec běžné činnosti (práce přesčas, mimořádná odměna za provedený úkon, mimořádné úkolů a jiné). V těchto případech je policie oprávněna požadovat náklady vzniklé pouze s použitím služebních dopravních prostředků nebo spotřebováním jiného materiálu (jednorázová pouta, ochranné pomůcky a jiné).73 Současnost V současné době KŘP – Vysočina hospodaří s celkovou výší finančních prostředků 719,2 mil. Kč, což je oproti roku 2012 snížení o více jak 30 mil. Kč (rozdíl R2). Na oblast ostatních běžných výdajů je vyčleněno 81,9 mil. Kč, na mzdové prostředky je vyčleněno celkově 468,9 mil. Kč, zbytek jsou odvody a převody FKSP ve výši 168, 4 mil. Kč. Na základě dalšího snížení nyní KŘP – Vysočina hospodaří, stejně jako v předchozích letech, dle sestavených priorit. První priorita je pokrytí mandatorních výdajů KŘP – Vysočina. Souvisí to se zvýšením cen energií. Druhou prioritou je oblast výdajů na PHM, která je nezbytná k zajištění bezpečnosti v kraji Vysočina. Třetí priorita je nákup služeb a poslední oprava a údržba majetku. Jako největší ohrožení zajištění bezpečnosti v kraji Vysočina se pro KŘP – Vysočina jeví tedy navýšení cen energií, zejména pak cen PHM (až 40 Kč/litr). Na tyto rizika je KŘP – Vysočina připravena reagovat pomocí rozpočtových opatření, tedy přesunem mezi jednotlivými rozpočtovými položkami, což zřejmě bude mít zásadní vliv na obnovu majetku (viz výše). Vývoj mzdových prostředků pak bude mít zřejmě za následek změnu personální strategie a k novému nastavení systému zabezpečení jednotlivých činností v rámci KŘP – Vysočina. Rozpočtový výhled V roce 2012 zpracovávalo KŘP – Vysočina rozpočtový výhled na období 2013 – 2015. V roce 2015 je plánovaná výše celkových výdajů (včetně ostatních sociálních dávek) 684,6 mil. Kč, což je snížení oproti roku 2013 o 23,9 mil. Kč. Plánovaná celková výše výdajů v roce 2014 je 686,5 mil. Kč. Během tohoto období může dojít k úpravám na základě rozpočtových opatření nebo vázání prostředků dle pokynů prezidia.
72
Cpjn 205/2011 Zpracováno autorem na základě informací získaných konzultací s plk. RNDr. Miloslavem Klodnerem, náměstkem pro ekonomiku KŘP – Vysočina 73
60
2.4 Financování IZS z rozpočtu Kraje Vysočina Tato kapitola se zaměřuje na financování IZS z rozpočtu kraje Vysočina. Sledovaným obdobím je rok 2010 až 2012 včetně schváleného rozpočtu na rok 2013. Kraj Vysočina vynakládá finanční prostředky do této oblasti každoročně od svého vzniku v roce 2001. Kapitola požární ochrany a IZS zahrnuje specifické položky, ve kterých se výdaje člení na běžné a ostatní. Dále jsou tyto položky vyjmenovány a krátce popsány. Jejich poměr v rozpočtech sledovaného období zachycuje obrázek č. 23.
Ostatní záležitosti bezpečnosti, veřejného pořádku
Tato položka obsahuje výdaje v oblasti boje kraje proti extremismu, která je v současné době aktuální. Výdaje jsou plánovány a vynaloženy zejména na odborné semináře a podkladové materiály pro starosty obcí.
Ostatní složky a činnosti integrovaného záchranného systému
Jedná se o výdaje na celostátní cvičení ZÓNA74, cvičení složek IZS, ochranné pomůcky, konzultační, poradenské a právní služby, logistické zabezpečení a nákup služeb pro krizový štáb a bezpečnostní radu kraje, služby telekomunikací a radiokomunikací a ostatní činnosti v integrovaném záchranném systému.
Požární ochrana – dobrovolná část
Jedna z nejvýraznějších položek kapitoly, která soustřeďuje dotace na požární ochranu, které se poskytují na základě zásad zastupitelstva kraje a Generálního ředitelství HZS ČR pro poskytování dotací na požární ochranu obcím v kraji a SDH. Krajský úřad ale také hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí spojené se zásahy mimo jejich územní obvod. Také se podílí na financování jejich akceschopnosti, obnově a pořízení nové požární techniky. Výše těchto příspěvků je stanovena na základě podkladů poskytnutých od HZS ČR kraje Vysočina a krajského SDH.
Požární ochrana – profesionální část
Příspěvek, který směřuje HZS kraje Vysočina. Prostředky jsou určeny na udržení a zvýšení akceschopnosti jednotek. Tyto prostředky jsou současně použity i na potřebnou
74
Cvičení na prověření činnosti orgánů krizového řízení, složek IZS a dalších subjektů při řešení mimořádné události vzniklé v důsledku simulované radiační havárie v Jaderné elektrárně Dukovany.
61
obnovu a rekonstrukci techniky a objektů, ke kterým je HZS Kraje Vysočina příslušný hospodařit a využívá je k plnění svých úkolů.
Bezpečnost a veřejný pořádek
Systémová dotace na zabezpečení a ochranu obecního nemovitého majetku – prvky technické ochrany v rámci situační prevence proti majetkové kriminalitě páchané na obecním majetku. Z obrázku č. 23 je patrné, že největší část výdajů zde tvoří příspěvky a dotace na požární ochranu. Ty tvoří každoročně více než 80 % celkových výdajů kapitoly schválených rozpočtů. Kraj Vysočina každoročně směřuje poměrnou část této kapitole dobrovolné části požární ochrany, na udržení akceschopnosti dobrovolných sborů hasičů v tomto kraji. Položka bezpečnost a veřejný pořádek zahrnuje tato kapitola až v roce 2012. Do této doby nebyly vyčleněny výdaje do této oblasti. Celkové výdaje v této kapitole mají mírně stoupající charakter (od roku 2010 do roku 2013 o necelých 20 %). Z toho lze usoudit, že i když je kraj Vysočina jeden z nejbezpečnějších krajů v České republice, vynakládá tento kraj na oblast požární ochrany, bezpečnosti a veřejného pořádku potřebné finanční prostředky. Velikost jednotlivých položek kapitoly POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS za období 2010 až 2013 zachycuje opět obrázek č. 23. Další a zároveň poslední část této kapitoly je zaměřena na vývoj této rozpočtové položky v jednotlivých letech sledovaného období. Tedy její schválenou a upravenou výši, včetně následného čerpání. Kapitola POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu Kraje Vysočina v roce 2010 V oblasti běžných výdajů za rok 2010 je v této kapitole celkový rozdíl mezi schváleným rozpočtem a skutečností 4,76 mil. Kč. Schválený rozpočet pro kapitolu POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS byl celkově 11,23 mil. Kč, skutečné vynaložené náklady činily 18,3 mil. Kč (98 % z upraveného rozpočtu). Největší část těchto výdajů tvořil příspěvek obcím na vybavení sboru dobrovolných hasičů v celkové výši 10,74 mil. Kč, z nichž 4,74 tis. Kč bylo kryto účelovou neinvestiční dotací z rozpočtu MV – GŘ HZS ČR. Úpravami dále došlo ke snížení skutečných výdajů oproti schválenému rozpočtu u položky Ostatní složky a činnosti IZS o 157 tis. Kč. K navýšení výdajů došlo u položky Ostatní záležitosti bezpečnosti - Aktivity kraje proti extremismu o 198 tis. Kč.
62
U ostatních výdajů je za tento rok rozdíl mezi schválených rozpočtem a skutečností 2,3 mil. Kč, který zahrnuje dotaci obci Tři Studně a pro Městys Strážek na odstranění povodňových škod, dotaci Městu Přibyslav a Městysu Nové Veselí (cisternové stříkačky), Dotace za účelem integrace cizinců na území kraje Vysočina. Téměř o 300 tis. Kč byly oproti schválenému rozpočtu nižší výdaje u dotací obcím v rámci Programu prevence kriminality kraje Vysočina. Ostatní výdaje také zahrnují příspěvek profesionální části požární ochrany kraje ve výši 3,5 mil. Kč, u kterého nedošlo k žádným úpravám.75 Tab. 14: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina – schválený, upravený a skutečný rozpočet v roce 2010 v tis. Kč (Zdroj: Závěrečný účet rozpočtu Kraje Vysočina 2010, vlastní zpracování)
2010 Běžné výdaje Ostatní výdaje CELKEM
R1
R2
6 230 5 000 11 230
11 045 7 572 18 617
čerpání
10 990 7 307 18 297
% z R2 99,50 % 96,50 % 98,28 %
Kapitola POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu Kraje Vysočina v roce 2011 V oblasti běžných výdajů za rok 2011 je v této kapitole celkový rozdíl mezi schváleným rozpočtem a skutečností 3,69 mil. Kč. Schválený rozpočet pro kapitolu POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS byl celkově 12,23 mil. Kč, skutečné vynaložené náklady činily 18,04 mil. Kč (98 % z upraveného rozpočtu). Největší část těchto výdajů opět tvořil příspěvek obcím na zajištění a udržení akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH). Celková výše příspěvků byla 9 851 tis. Kč. Z této částky bylo 3 851 tis. Kč kryto účelovou neinvestiční dotací ze státního rozpočtu z kapitoly MV – GŘ HZS ČR. Úpravami opět došlo ke snížení skutečných výdajů oproti schválenému rozpočtu u položky Ostatní složky a činnosti IZS o 142 tis. Kč. Celková změna u skutečně vynaložených ostatních výdajů po úpravách oproti schválenému rozpočtu činila 2,12 mil. Kč. K nárůstu došlo u dotací obcím v rámci programu prevence kriminality Kraje Vysočina (účelová dotace MV ČR). Skutečný stav je oproti upravenému rozpočtu nižší, což bylo způsobeno nižšími náklady na projekty 75
Závěrečný účet rozpočtu Kraje Vysočina 2010
63
obcí, které umožnili tuto úsporu ve výši 315 tis. Kč. V rámci profesionální požární ochrany byla poskytnuta dotace HZS kraje Vysočina ve výši 4 500 tis. Kč na repase a opravy techniky a zařízení sloužící požární ochraně. Ve druhé polovině roku přispěl kraj HZS kraje další dotací ve výši 1,5 mil. Kč na zajištění jeho provozních výdajů, zejména na nákup pohonných hmot a stavební opravy požárních stanic.76 Tab. 15: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina – schválený, upravený a skutečný rozpočet v roce 2011 v tis. Kč (Zdroj: Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2011, vlastní zpracování)
2011 Běžné výdaje Ostatní výdaje CELKEM
R1
R2
6 230 6 000 12 230
10 036 8 432 18 468
čerpání
9 918 8 117 18 035
% z R2 98,82 % 96,26 % 97,66 %
Kapitola POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu Kraje Vysočina v roce 2012 V oblasti běžných výdajů za rok 2012 je v této kapitole celkový rozdíl mezi schváleným rozpočtem a skutečností 2,97 mil. Kč. Schválený rozpočet pro kapitolu POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS byl celkově 12,88 mil. Kč, skutečné vynaložené náklady činily 16,97 mil. Kč (97 % z upraveného rozpočtu). Největší část těchto výdajů opět tvořil příspěvek obcím na zajištění a udržení akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH). Celková výše příspěvků byla 9 103 tis. Kč. Z této částky bylo 3 103 tis. Kč kryto účelovou neinvestiční dotací ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva vnitra – GŘ HZS ČR. U položky Ostatní složky a činnosti IZS bylo opět nižší čerpání než schválený a upravený rozpočet (10 % čerpání z upraveného rozpočtu 250 tis. Kč). Celková změna u skutečně vynaložených ostatních výdajů po úpravách oproti schválenému rozpočtu činila 1,39 mil. Kč. K navýšení oproti schváleným rozpočtům došlo u projektů kraje a obcí v rámci Programu prevence kriminality, boje proti alkoholismu, počítačové kriminalitě a vzdělávání v oblasti kriminality o 906 tis. Kč. Jednalo se o účelovou dotaci z MV. Zvýšení oproti schválenému rozpočtu lze pozorovat i u položky Bezpečnost a veřejný pořádek. V rámci ostatních výdajů byla zařazena také dotace obci Těmice ve výši 500 tis. Kč na nákup cisternové stříkačky.
76
Závěrečný účet rozpočtu Kraje Vysočina 2011
64
Tab. 16: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina – schválený, upravený a skutečný rozpočet v roce 2012 v tis. Kč (Zdroj: Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2012, vlastní zpracování)
2012 Běžné výdaje Ostatní výdaje CELKEM
R1
R2
6 280 6 600 12 880
9 483 8 266 17 749
čerpání
% R2
9 250 97,54 % 7 721 93,41 % 16 971 95,62 %
výdaje kapitoly č. 9 v mil. Kč
22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 R1 rok
čerpání 2010
R2
Ostatní dotace Bezpečnost a veřejný pořádek Požární ochrana - profesionální část
R1 2011
čerpání 2012
Ostatní složky a činnosti IZS Ostatní záležitosti bezpečnosti Požární ochrana - dobrovolná část
Obr. 23: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu Kraje Vysočina v letech 2010 – 2012 (Zdroj: Čerpání rozpočtu Kraje Vysočina, vlastní zpracování)
Z předchozích informací za jednotlivé roky, ale i z již zmíněného obrázku č. 23, lze vidět, že Kraj Vysočina do oblasti IZS a požární ochrany věnuje dostatek finančních prostředků a dle mého názoru s těmito prostředky hospodaří efektivně. I když je čerpání nižší než upravený rozpočet, nemusí to nutně znamenat neefektivní hospodaření.
65
Vyplývá to spíše z charakteru položek, jako je tomu např. u položky Ostatní složky a činnosti IZS, u kterého lze pozorovat poměrně malé čerpání. Jedná se o to, že tyto prostředky zkrátka není nutné vynaložit, aniž by ohrozily efektivní činnost a funkčnost IZS nebo krizových orgánů kraje (např. nákup služeb, nových ochranných pomůcek a jiné). U schválených rozpočtů lze v tomto období sledovat navyšování, stejně jako u upravených. K těmto úpravám dochází začátkem nebo v průběhu rozpočtového období. Dochází k nim např. na základě získaných dotací do oblasti IZS, nebo na základě rozhodnutí o poskytnutí účelové dotace či finanční výpomoci (odstranění povodňových škod).
66
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat činnost a vztah složek IZS v Kraji Vysočina se zaměřením na Policii ČR. Dle mého názoru byl cíl práce naplněn. V teoretické části byly představeny všechny složky IZS se zaměřením na organizaci a řízení policie. Dále bylo cílem seznámit čtenáře s jednotlivými útvary a službami policie, čehož bylo dle mého názoru také dosaženo. Neopomenuto bylo také postavení krizových orgánů kraje a jejich činnost v oblasti IZS. Cílem praktické části byla analýza finančního zabezpečení Policie ČR, zvláště pak Krajského ředitelství policie kraje Vysočina (dále také KŘP – Vysočina). Při zpracování této části jsem vycházel ze závěrečného účtu MV. Objasnil jsem také financování a hospodaření policie, včetně jednotlivých výdajových kapitol. V první řadě jsem rozdělil výdaje policie do jednotlivých kategorií. U KŘP – Vysočina pak tyto kategorie dále členil a vyhodnocoval hospodaření v jednotlivých letech. Pro úplnost a jednotnost práce jsem shromáždil také data plnění příjmů policie. Podrobně jsem také představil rozpočtovou položku Kraje Vysočina, která se zaměřuje právě na IZS. Vyhodnotil jsem také finanční vývoj v jednotlivých letech. Přílohová část této práce obsahuje přehled výdajů dle jednotlivých krajských ředitelství a prezidia za období 2010 – 2012 dle vybraných kategorií, příjmy a výdaje policie. Další součástí je také podrobný rozpočet KŘP – Vysočina. Informace k financování policie jsem získal především díky praxi vykonané na ekonomickém úseku KŘP – Vysočina, během které jsem se podrobně také seznámil s činností jednotlivých ekonomických odborů, a nahlédl tak na složitost řízení a financování tohoto ozbrojeného sboru. Z této práce lze vidět snižování finančních prostředků pro KŘP – Vysočina již od samého vzniku tohoto ředitelství. K dalšímu snížení bude s největší pravděpodobností docházet i v dalších letech. Z krátkodobého pohledu se současný způsob financování KŘP – Vysočina jeví jako racionalizační, z dlouhodobého pohledu je však tento způsob neudržitelný, zejména v případě obnovy majetku. Dle mého názoru funguje ekonomický úsek tohoto ředitelství efektivně. Usuzuji tak zejména proto, že snížení dostupných finančních prostředků, neovlivňuje činnost KŘP – Vysočina v souvislosti s výkonem služby, a proto kraj Vysočina stále patří k nejbezpečnějším krajům v České republice. Pozitivně také hodnotím pozornost a výši finančních prostředků Kraje Vysočina do oblasti IZS. 67
Seznam použité literatury Odborná literatura SKALSKÁ, Květoslava, Zdeněk HANUŠKA a Milan DUBSKÝ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: modul I. Vyd. 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, 55, 44 s. ISBN 978-80-86640-59-4. VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky: Police of the Czech Republic : pomáhat a chránit. 1. vyd. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, 84 s. ISBN 978-80254-6099-3. ZEMAN, Miloš a Otakar J MIKA. Integrovaný záchranný systém. Vyd. 1. Brno: VUT FCH, 2007, 51 s. ISBN 978-80-214-3448-6. 112: odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva. Praha: MV-generální ředitelství HZS ČR, 2011. ISSN 1213-7057.
Právní předpisy Česká republika. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. In: 218/2000 Sb. 20000. Česká republika. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. In: 219/2000 Sb. 20000. Česká republika. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In: 239/2000 Sb. 2000. Česká republika. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů: (krizový zákon). In: 240/2000 Sb. 2000. Česká republika. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. In: 238/2000 Sb. 2000. Česká republika. Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. In: 374/2011 Sb. 2011. Česká republika. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. In: 273/2008 Sb. 2008. 68
Česká republika. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra: o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. In: 328/2001 Sb. 2001. Česká republika. VYHLÁŠKA Ministerstva financí: o rozpočtové skladbě. In: 323/2002 Sb. 2002. Česká republika. NAŘÍZENÍ VLÁDY: k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). In: 462/2000 Sb. 2000.
Elektronické dokumenty LANGR, Ivan a Oldřich MARTINŮ. REFORMA POLICIE ČR: služba v nových podmínkách. Praha, 2009. Dostupné z: www.policie.cz/soubor/reforma-policie-cr-czpdf.aspx Čerpání rozpočtu 2012. 2013. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/cerpani-rozpoctu2012/d-4045829/p1=59561 Kraj Vysočina: Závěrečný účet 2011. 2012. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/zaverecne-ucty/ds-300403/p1=59528 Kraj Vysočina: Závěrečný účet 2010. 2011. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/zaverecne-ucty/ds-300403/p1=59528 Závěrečný účet kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra za rok 2012. 2013. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/rozpocet-mv-cr.aspx Závěrečný účet kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra za rok 2011. 2012. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/rozpocet-mv-cr.aspx Závěrečný účet kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra za rok 2010. 2011. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/rozpocet-mv-cr.aspx Závěrečný účet kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra za rok 2009. 2010. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/rozpocet-mv-cr.aspx Závěrečný účet kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra za rok 2008. 2009. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/rozpocet-mv-cr.aspx
69
Zákon o státním rozpočtu na rok 2013. 2012. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakon_o_sr.html Zákon o státním rozpočtu na rok 2012. 2011. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakon_o_sr.html Zákon o státním rozpočtu na rok 2011. 2010. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakon_o_sr.html Zákon o státním rozpočtu na rok 2010. 2009. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakon_o_sr.html Zákon o státním rozpočtu na rok 2009. 2008. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakon_o_sr.html Zákon o státním rozpočtu na rok 2008. 2007. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakon_o_sr.html
Internetové zdroje Policie České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.policie.cz/ Hasičský záchranný sbor České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/ Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.zzsvysocina.cz/ Kraj Vysočina [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/ Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/ Ministerstvo financí České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/ PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/obcan/
70
Seznam obrázků Obr. 1: Znak HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY .................... 16 Obr. 2: Znak ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA ..... 17 Obr. 3: Znak POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY .............................................................. 17 Obr. 4: Zřízení útvaru Policie ČR ................................................................................... 18 Obr. 5: Znak POLICEJNÍ PREZIDIUM ........................................................................ 18 Obr. 6: Znak KRIMINALISTICKÝ ÚSTAV PRAHA .................................................. 20 Obr. 7: Znak LETECKÁ SLUŽBA POLICIE ČR ......................................................... 21 Obr. 8: Znak PYROTECHNICKÁ SLUŽBA POLICIE ČR .......................................... 21 Obr. 9: Znak ŘEDITELSTVÍ CIZINECKÉ POLICIE ČR............................................. 22 Obr. 10: Znak ÚTVAR RYCHLÉHO NASAZENÍ POLICIE ČR ................................. 22 Obr. 11: Znak ÚTVAR PRO OCHRANU PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY ....... 23 Obr. 12: Znak ÚTVAR PRO OCHRANU ÚSTAVNÍCH ČINITELŮ .......................... 23 Obr. 13: Znak SLUŽBA KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ ...................... 25 Obr. 14 : Schéma zdrojů financování Policie České republiky ..................................... 34 Obr. 15: Výdaje Policie ČR v letech 2008 – 2012.......................................................... 37 Obr. 16: Složení výdajů Policie ČR ................................................................................ 39 Obr. 17: Původní stav před reformou ............................................................................. 43 Obr. 18: Stav po reformě ................................................................................................ 44 Obr. 19: Organizační členění KŘP – Vysočina .............................................................. 45 Obr. 20: Organizační členění ekonomického úseku KŘP – Vysočina ........................... 47 Obr. 21: Výdaje KŘP – Vysočina v letech 2010 až 2012............................................... 51 Obr. 22: Schéma průběhu programového financování ................................................... 56 Obr. 23: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu Kraje Vysočina v letech 2010 – 2012 .................................................................................................................... 65
71
Seznam tabulek Tab. 1: Podíl rozpočtu Ministerstva vnitra na státním rozpočtu 1.část........................... 32 Tab. 2: Podíl rozpočtu Ministerstva vnitra na státním rozpočtu 2.část........................... 33 Tab. 3: Příjmy Policie ČR .............................................................................................. 36 Tab. 4: Výdaje Policie ČR v oblasti ostatních sociálních dávek .................................... 37 Tab. 5: Výdaje Policie ČR .............................................................................................. 37 Tab.6: Přehled územních odborů a jim příslušných obvodních oddělení a policejních stanic v kraji Vysočina .................................................................................................... 45 Tab. 7: Výdaje KŘP – Vysočina v oblasti ostatních sociálních dávek ........................... 49 Tab. 8: Příjmy KŘP – Vysočina v letech 2010 – 2012 ................................................... 49 Tab. 9: Výdaje KŘP – Vysočina v letech 2010 až 2012................................................. 52 Tab. 10: Financování projektu KKC II ........................................................................... 57 Tab. 11: Financování projektu IOS................................................................................. 57 Tab. 12: Financování projektu Životní prostředí ............................................................ 57 Tab. 13: Financování projektu LZZ ................................................................................ 58 Tab. 14: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina 2010 .. 63 Tab. 15: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina 2011 .. 64 Tab. 16: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina 2012 .. 65
72
Seznam zkratek č. – číslo ČR – Česká republika EDS – Evidenční dotační systém EKIS – Systém správy dokumentů EU – Evropská unie GŘ HZS ČR – Generální ředitelství Hasičský záchranný sbor České republiky HZS ČR – Hasičský záchranný sbor České republiky IOS – Integrované operační středisko ISPROFIN – Informační systém programového financování IZS – Integrovaný záchranný systém Kč – Koruny české KKC II. – Komunikační a koordinační centra II. KŘ – krajské ředitelství policie KŘP – Vysočina – Krajské ředitelství policie kraje Vysočina LZZ – Lokalizační a záznamová zařízení MF – Ministerstvo financí mil. – miliony mld. – miliardy MRP – mimorozpočtové příjmy MV – Ministerstvo vnitra např. – například NARP – nároky z nespotřebovaných výdajů
73
OSS – organizační složka státu PHM – pohonné hmoty PP – Policejní prezidium R1 – schválený rozpočet R2 – rozpočet po úpravách Sb. – sbírka SDH – Sdružení dobrovolných hasičů SKPV – Služba kriminální policie a vyšetřování SMVS – Správa majetku ve vlastnictví státu tis. – tisíce VS – Vnější služba VÚSC – vyšší územně samosprávný celek ZZS – Zdravotnická záchranná služba
74
Přílohy Přílohy A Obrázky Příloha A. 1: Znaky krajských ředitelství policie a policejního prezidia Příloha A. 2: Organizační schéma Policie ČR Příloha A. 3: Organizační schéma Policejního prezidia ČR Příloha A. 4: Organizační schéma KŘP – Vysočina
Přílohy B Tabulky Příloha B. 1: Projekty Policie ČR spolufinancované z finančních prostředků EU Příloha B. 2: Příjmy Policie ČR v letech 2009 – 2012 Příloha B. 3: Výdaje Policie ČR v letech 2009 – 2012 Příloha B. 4: Počet příslušníků a občanských zaměstnanců Policie ČR v letech 2009 – 2012 Příloha B. 5: Výdaje Policie ČR v roce 2010 dle jednotlivých KŘ a PP Příloha B. 6: Výdaje Policie ČR v roce 2011 dle jednotlivých KŘ a PP Příloha B. 7: Výdaje Policie ČR v roce 2012 dle jednotlivých KŘ a PP Příloha B. 8: Příjmy KŘP – Vysočina v letech 2010 – 2012 Příloha B. 9: Výdaje KŘP – Vysočina v roce 2010 Příloha B. 10: Výdaje KŘP – Vysočina v roce 2011 Příloha B. 11: Výdaje KŘP – Vysočina v roce 2012 Příloha B. 12: KAPITOLA Č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina (v tis. Kč)
75
Přílohy A Obrázky Příloha A. 1: Znaky krajských ředitelství policie a policejního prezidia
Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje
Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje
Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje
Krajské ředitelství policie Pardubického kraje
Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje
Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje
Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje
Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje
Krajské ředitelství policie Středočeského kraje
Krajské ředitelství policie kraje Vysočina
Krajské ředitelství policie Královehradeckého kraje
Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy
Krajské ředitelství policie Zlínského kraje
Krajské ředitelství policie Pardubického kraje Policejní prezidium České republiky
(Zdroj: VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky) 76
Příloha A. 2: Organizační schéma Policie ČR
(Zdroj: www.policie.cz)
77
Příloha A. 3: Organizační schéma Policejního prezidia ČR
(Zdroj: www.policie.cz) 78
Příloha A. 4: Organizační schéma KŘP – Vysočina
(Zdroj: KŘP – Vysočina) 79
Přílohy B Tabulky Příloha B. 1: Projekty Policie ČR spolufinancované z finančních prostředků EU Zdroj financování / Název projektu Integrovaný operační program Kontaktní a koordinační centra I. (komplex 7 projektů KŘ) Mobilní kontaktní a koordinační centra Kontaktní a koordinační centra II. (komplex 13 projektů KŘ) Úprava systému cizinecké policie a vytvoření relevantního datového fondu Lokalizační a záznamová zařízení (komplex13 projektů KŘ) Integrace operačních středisek (komplex 14 projektů KŘ/PP) Prevence mimořádných událostí v nákladní přepravě Vytvoření podmínek pro dokumentaci a řízení zásahů IZS Snížení dopravně bezpečnostních rizik v silničním provozu Zvýšení akceschopnosti potápěčské činnosti PČR v rámci IZS Technická podpora prevence a řešení zásahů IZS Technická a spojovací podpora hromadných a déletrvajících zásahů IZS Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Supervizní rozvoj a další psychologické vzdělávání v Policii ČR Zkvalitnění a zefektivnění činnosti Policie ČR v oblasti práce s menšinami Operační program Životní prostředí Realizace úspor energie – Zateplení objektů Operační program přeshraniční spolupráce ČR – Polsko Zlepšení bezpečnosti na polsko – českém příhraničí MMC (kamerové vozidlo)
Rozpočet (v tis. Kč) doba realizace stav projektu 474 063 120 840 516 080 79 840 294 000 586 619 51 000 90 000 155 000 46 000 341 000 85 000
2007 – 2010 2008 – 2009 2009 – 2011 2011–2012 2011–2013 2010 – 2014 2012 2011 – 2013 2011 – 2013 2012 – 2013 2012 – 2013 2012 – 2013
provozní fáze provozní fáze realizační fáze přípravná fáze přípravná fáze realizační fáze přípravná fáze přípravná fáze přípravná fáze přípravná fáze přípravná fáze přípravná fáze
30 000 20 000
2011 – 2014 2011 – 2014
přípravná fáze přípravná fáze
240 310
2010 – 2013
realizační fáze
8 000
2009 – 2011
provozní fáze
80
Zdroj financování / Název projektu Projekt součinnosti policejních sborů ČR a PR Operační program přeshraniční spolupráce ČR – Sasko Zlepšení bezpečnosti na česko – saském příhraničí (Silniční doprava) Zlepšení bezpečnosti na česko – saském příhraničí (kamerové vozidlo – Ústí) Zlepšení bezpečnosti na česko – saském příhraničí (Služební kynologie) Zlepšení bezpečnosti na česko – saském příhraničí (Dopravní a poř. policie) Zlepšení bezpečnosti na česko – saském příhraničí (Příhraniční spolupráce – potírání kriminality) Operační program přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko Předcházení a postih projevů extremismu při hromadných akcích (kamerové vozidlo Plzeň) Operační program přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko Společné pracoviště české a slovenské policie (KŘP JmK Brno/Trnava – kamerové vozidlo Brno) Komunitární program EU – Prevence a boj proti kriminalitě (ISEC) Projekt Babel (jazykové kurzy) Projekt Cospol (vyšetřování trestných činů páchaných vietnamskou menšinou) Projekt Carin 2010 (mezinárodní konference k výměně informací k problematice nelegálních výnosů) Posílení technické kapacity Policie ČR pro zavádění principu pruské dohody Společně proti teroristickým hrozbám CBRN Zvýšení efektivity přeshraničního pronásledování na česko – slovenské hranici Finanční a ekonomická kriminalita – ERAS 2011
rozpočet (v tis. Kč) doba realizace stav projektu 10 000 2011–2014 přípravná fáze 2 456 6 076 3 844 4 621
2008 – 2010 2008 – 2010 2009 – 2011 2008 – 2011
realizační fáze realizační fáze realizační fáze realizační fáze
494
2008 – 2010
přípravná fáze
7 384
2010 – 2012
přípravná fáze
4 486
2011 – 2013
realizační fáze
1 142 2565*
2009 – 2010 2009 – 2010
provozní fáze provozní fáze
5 852
2009 – 2010
provozní fáze
18 317 1417* 3 000 4 500
2009 – 2012 2010 – 2013 2011 – 2013 2011
realizační fáze realizační fáze přípravná fáze přípravná fáze
* V tomto případě se nejedná o celkové výdaje projektu. Vzhledem k jeho mezinárodnímu charakteru představuje uvedený údaj pouze objem výdajů české strany (tj. rozpočtu Policie ČR)
81
rozpočet (v tis. Kč) doba realizace Zdroj financování / Název projektu Komunitární program EU – Program celoživotního učení Leonardo da Vinci 1 092 2010 – 2012 Spolupráce v oblasti dopravního zpravodajství Výměna zkušeností policistů zásahových jednotek a kriminalistických 220 2011 – 2012 laboratoří 550 2011 – 2013 Studijní pobyty kriminalistických znalců Komunitární program EU – Nástroj předvstupní pomoci – IPA 2007 21 250 2010 – 2012 Police Reform: Internal Affairs – twinning projekt pro Srbsko Komunitární program EU – Solidarita a řízení migračních toků (Fond pro vnější hranice) 14 712 2009 FVH – vybudování zálohového centra CIS 1 478 2009 FVH – pořízení kamerových systémů 17 145 2009 FVH– Vybavení pro kontrolu dokladů 3 148 2009 FVH – Modernizace speciálního vozidla s mobilní termovizí 943 2009 FVH – Školení operátorů SIRENE a setkání vedoucích SIRENE 19 600 2011 FVH – Implementace Vízového kodexu do NS – VIS 19 856 2010 – 2011 FVH – Terminálové řešení pro kontroly na letištích 6 746 2010 – 2011 FVH – Biometrické snímací zařízení k VIS 3 450 2011 FVH – Předávání údajů o cestujících leteckými dopravci Policii ČR Komunitární program EU – Solidarita a řízení migračních toků (Evropský návratový fond) 6 299 2009 – 2010 ENF – Nucené návraty 2 993 2010 – 2010 ENF – Nucené návraty II 0 ENF – Nucené návraty III 486 2011 – 2012 ENF – Instruktážní filmy (podpora asistovaného dobrovolného návratu) Finanční mechanismus EHP / Norsko 12 133 2007 – 2011 Vybudování NC Sirene
stav projektu realizační fáze přípravná fáze přípravná fáze realizační fáze provozní fáze provozní fáze provozní fáze provozní fáze provozní fáze realizační fáze realizační fáze realizační fáze přípravná fáze provozní fáze realizační fáze přípravná fáze přípravná fáze provozní fáze 82
rozpočet (v tis. Kč) doba realizace Zdroj financování / Název projektu Legalizace výnosů z trestné činnosti, zajišťování majetkové hodnoty, finanční 588 2010 šetření – odhalování a vyšetřování 443 2009 – 2010 Odhalování, prověřování a vyšetřování pojistných podvodů 13 776 2008 – 2010 Inovace systému na ochranu movitého kulturního dědictví ČR 17 199 2008 –2010 Zlepšení boje Policie ČR proti cizojazyčným zločineckým strukturám Program Švýcarsko – české spolupráce Zvýšená bezpečnost veřejnosti posílením kapacit Policie ČR v boji proti 46 107 2011 – 2014 organizované trestné činnosti a terorismu 28 323 2011 – 2013 Posílení ochrany demokratické společnosti před terorismem a etrémismem 10 100 2011 – 2012 Efektivně proti korupci a finanční kriminalitě 32 013 2011 – 2013 Rozvoj globální analýzy a návrh integrovaného IS pro trestní řízení Přehled projektů Policie ČR v rámci oblasti Vědy a výzkumu – Bezpečnostní výzkum Výzkum nových a optimalizace stávajících metod molekulárně genetických 19 400 2007 – 2010 analýz 9 750 2007 – 2010 Zavedení systému XRD mikrodifrakce do expertní praxe 12 100 2007 – 2010 Překlenutí jazykové bariéry, komplikující vyšetřování financování terorismu 4 800 2007 – 2010 MOST – systém prověřování virtuálních nábojnic a střel 6 850 2007 – 2010 Vyvinutí nových metod v oblasti zabavování výnosů trestné činnosti 7 000 2007 – 2010 Automatizace manažerských a laboratorních postupů 28 000 2010 – 2014 Automatizovaný vzdušný informační systém 8 000 2010 – 2015 Reliéf 1 500 2010 – 2015 Vyloučení rizika kontaminace entomologických sto 20 000 2010 – 2015 Genetická analýza a zpracování informací z biologického materiálu 9 000 2011 – 2015 Ověření a zdokonalení pachové identifikace
stav projektu provozní fáze provozní fáze provozní fáze realizační fáze přípravná fáze přípravná fáze přípravná fáze přípravná fáze provozní fáze provozní fáze provozní fáze provozní fáze provozní fáze provozní fáze realizační fáze přípravná fáze přípravná fáze přípravná fáze přípravná fáze
83
Zdroj financování / Název projektu Systém profilování pedologických stop Rozvoj metod zkoumání fotografií v digitální i analogové formě Využití dentálních zobrazovacích technologií ve forenzní antropologii Predikce pozdější pracovní využitelnosti štěňat služebních psů Zkoumání reziduí vytipovaných látek z vlasů Automatizace nástrojů sloužících k detekci kybernetické kriminality (Zdroj: www.policie.cz)
Rozpočet (v tis. Kč) doba realizace 2 500 2012 – 2015 400 2013 – 2015 1 500 2014 – 2015 8 000 2015 – 2015 800 2016 – 2015 14 000 2017 – 2015
stav projektu přípravná fáze přípravná fáze přípravná fáze přípravná fáze přípravná fáze přípravná fáze
84
Příloha B. 2: Příjmy Policie ČR v letech 2009 – 2012 Příjmy Policie ČR 1/2 v tis. Kč Příjmy celkem v tom: Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy Policie ČR 2/2 v tis. Kč Příjmy celkem v tom: Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace
R1
Příjmy 2009 R2
čerpání
R1
Příjmy 2010 R2
čerpání
6 712 853
6 269 246
5 934 412
5 518 275
5 893 175
5 824 434
5 488 208 124 691 454 248 645 706
5 488 208 124 691 454 248 202 099 Příjmy 2011 R2
5 473 052 235 857 64 126 161 377
5 249 550 143 625 125 100 0
5 249 550 165 808 477 817 0 Příjmy 2012 R2
5 345 023 250 698 138 372 90 341
R1
čerpání
R1
čerpání
5 259 190
5 259 734
5 068 918
4 866 383
4 871 479
4 950 048
4 901 841 221 144 136 205 0
4 901 841 203 601 153 748 544
4 685 158 182 158 106 114 95 488
4 514 922 33 340 274 009 44 112
4 514 922 59 471 285 878 11 208
4 470 566 142 041 249 019 88 422
(Zdroj: KŘP – Vysočina)
85
Příloha B. 3: Výdaje Policie ČR v letech 2009 – 2012 Výdaje Policie ČR 1/2 v tis. Kč Výdaje celkem v tom: Mzdové prostředky a související výdaje celkem Ostatní běžné výdaje
R1
Výdaje celkem v tom: Mzdové prostředky a související výdaje celkem Ostatní běžné výdaje Výdaje na financování programů reprodukce majetku Výdaje na výzkum, vývoj a inovace (Zdroj: KŘP – Vysočina)
čerpání
Výdaje 2010 R2
R1
čerpání
34 715 676
34 201 459
33 842 607
34 565 605
34 427 999
33 428 634
29 025 589 4 745 259
27 702 731 5 247 830
27 331 324 5 321 277
27 276 546 5 876 417
27 361 950 5 973 339
27 065 835 5 626 434
937 078
1 242 046
1 180 791
1 397 806
1 077 972
722 861
7 750
9 282 Výdaje 2011 R2
9 693
14 836
15 510 Výdaje 2012 R2
14 177
Výdaje na financování programů reprodukce majetku Výdaje na výzkum, vývoj a inovace Výdaje Policie ČR 2/2 v tis. Kč
Výdaje 2009 R2
R1
čerpání
R1
čerpání
28 606 551
28 530 491
28 250 112
27 801 052
28 030 577
27 210 681
24 384 789 3 308 814
23 741 983 3 797 215
23 598 512 3 875 006
22397406 4679127
22478441 4804402
22490053 4075928
869 720
958 427
744 315
717417
716227
626833
43 228
33 824
32 842
7102
32818
19039
86
Příloha B. 4: Počet příslušníků a občanských zaměstnanců Policie ČR v letech 2009 – 2012
2009
POLICIE ČR Průměrný plat:
Počet občanských zaměstnanců
10 035 21 127 Kč
2010 Počet příslušníků
Počet občanských zaměstnanců
43 115
10 129
33 299 Kč
21 194 Kč
2011 Počet příslušníků
Počet občanských zaměstnanců
43 029
9 092
33 210 Kč
20 026 Kč
2012 Počet příslušníků
Počet občanských zaměstnanců
Počet příslušníků
40 275
8 883
38 559
31 311 Kč
19 843 Kč
31 324 Kč
z toho:
SPRÁVA LOGISTICKÉHO ZABEZPEČENÍ PP ČR Průměrný plat:
KRAJSKÁ ŘEDITELSTVÍ POLICIE ČR Průměrný plat:
2 077 24 776 Kč
7 958 20 174 Kč
7848 37 473 Kč
35 267 32 399 Kč
2 085 24 671 Kč
8 044 20 293 Kč
7 828 37 221 Kč
35 201 32 318 Kč
1 482 23 674 Kč
7 610 19 316 Kč
4 804 37 357 Kč
35 471 30 492 Kč
1 412 24 047 Kč
7 471 19 048 Kč
4 638 36 995 Kč
33 921 30 548 Kč
z toho:
KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ KRAJE VYSOČINA Průměrný plat:
KŘP – Vysočina zřízeno od roku 2010
254 20 665 Kč
1189 31 068 Kč
254 19 832 Kč
1 226 29 606 Kč
254 19 587 Kč
1 174 29 414 Kč
(Zdroj: Návrh závěrečného účtu kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra v letech 2009 – 2012 a KŘP – Vysočina)
87
Příloha B. 5: Výdaje Policie ČR v roce 2010 dle jednotlivých KŘ a PP VÝDAJE POLICIE ČR 2010 1/2 v tis. Kč KŘ hl. m. Prahy KŘ Středočeského kraje KŘ Jihočeského kraje KŘ Plzeňského kraje KŘ Karlovarského kraje KŘ Ústeckého kraje KŘ Libereckého kraje KŘ Královéhradeckého kraje KŘ Pardubického kraje KŘ kraje Vysočina KŘ Jihomoravského kraje KŘ Zlínského kraje KŘ Olomouckého kraje KŘ Moravskoslezského kraje KŘ Policie ČR CELKEM Správa logistického zabezpečení PP C E L K E M KŘ + PP Nerozepsané prostředky CELKEM
Mzdové prostředky R1
R2
Povinné pojistné
čerpání
R1
R2
FKSP
čerpání
R1
R2
čerpání
3 227 512
3 040 583
3 040 582,92
1 081 433
1 010 398
1 010 397,95
63 613
59 993
59 993,00
1 565 926
1 590 530
1 590 530,00
525 400
522 383
522 383,00
30 906
31 355
31 355,00
1 032 733
1 038 546
1 038 546,00
346 930
345 187
344 837,00
20 408
20 503
20 503,00
1 039 694
1 058 564
1 058 564,00
348 451
348 761
348 761,00
20 497
20 850
20 850,00
552 563
569 481
569 461,40
185 240
187 864
187 505,77
10 897
11 232
11 232,00
1 430 951
1 442 012
1 442 012,00
480 449
476 405
476 405,00
28 261
28 465
28 465,00
555 006
572 999
572 999,00
186 251
189 807
189 807,00
10 956
11 282
11 282,00
811 440
816 911
816 946,96
271 973
271 171
271 171,00
15 998
16 099
16 099,00
526 779
542 268
542 267,00
176 466
180 751
180 721,00
10 380
10 684
10 684,00
497 184
514 472
514 463,36
166 720
171 702
171 310,64
9 807
10 125
10 125,00
1 556 279
1 566 558
1 566 557,84
521 892
518 390
516 090,16
30 700
30 856
30 856,00
515 326
524 985
524 985,00
172 803
174 425
174 325,00
10 165
10 322
10 322,00
738 418
762 083
762 083,00
247 769
253 414
253 414,00
14 575
15 005
15 005,00
1 776 970
1 795 997
1 796 110,04
596 441
593 369
594 412,92
35 085
35 429
35 429,00
15 826 781
15 835 989
15 836 109
5 308 218
5 244 027
5 241 541
312 248
312 200
312 200
4 254 401
4 233 925
4 214 500,83
1 410 916
1 379 094
1 378 551,54
82 995
82 269
82 272,56
20 081 182
20 069 914
20 050 609
6 719 134
6 623 121
6 620 093
395 243
394 469
394 473
66 551
202 106
0
14 431
67 609
0
5
3 959
0
20 147 733
20 272 020
20 050 609
6 733 565
6 690 730
6 620 093
395 248
398 428
394 473
88
VÝDAJE POLICIE ČR 2010 2/2 v tis. Kč KŘ hl. m. Prahy KŘ Středočeského kraje KŘ Jihočeského kraje KŘ Plzeňského kraje KŘ Karlovarského kraje KŘ Ústeckého kraje KŘ Libereckého kraje KŘ Královéhradeckého kraje KŘ Pardubického kraje KŘ kraje Vysočina KŘ Jihomoravského kraje KŘ Zlínského kraje KŘ Olomouckého kraje KŘ Moravskoslezského kraje KŘ Policie ČR CELKEM Správa logistického zabezpečení PP 77 CELKEM Nerozepsané prostředky CELKEM
Ostatní běžné výdaje
Výdaje na financování programů
čerpání
R1
Výdaje celkem
čerpání
R2
R1
R2
čerpání
R1
R2
460 378
619 027
591 516,12
51 661
70 324
56 222,39
4 884 597
4 800 325
4 758 712,37
281 199
336 191
323 837,40
86 634
66 075
33 310,70
2 490 065
2 546 534
2 501 416,10
181 617
227 626
219 225,98
49 757
57 660
33 807,43
1 631 445
1 689 522
1 656 919,42
182 872
246 760
240 885,30
49 880
54 745
32 461,27
1 641 394
1 729 680
1 701 521,57
91 036
123 328
120 156,29
240 410
144 787
32 665,63
1 080 146
1 036 692
921 021,09
228 022
316 614
301 394,44
92 459
85 250
53 713,72
2 260 142
2 348 746
2 301 990,16
104 469
139 108
133 990,12
207 415
117 282
12 284,91
1 064 097
1 030 478
920 363,03
130 150
201 676
195 526,72
39 112
27 587
26 986,11
1 268 673
1 333 444
1 326 729,80
80 821
110 372
106 614,88
60 511
98 520
14 644,72
854 957
942 595
854 931,60
75 118
96 662
92 807,64
29 606
49 246
9 920,95
778 435
842 207
798 627,59
228 332
301 375
291 403,25
71 831
72 319
33 576,14
2 409 034
2 489 498
2 438 483,39
77 499
96 961
96 235,23
134 211
87 225
44 605,71
910 004
893 918
850 472,94
134 972
165 720
159 071,12
91 471
156 844
99 836,86
1 227 205
1 353 066
1 289 409,98
295 405
386 111
370 339,09
89 866
82 496
58 773,11
2 793 767
2 893 402
2 855 064,16
2 551 890
3 367 531
3 243 003,57
1 294 824
1 170 360
542 809,66
25 293 961
25 930 107
25 175 663,19
3 324 527
2 605 808
2 383 430,42
488 068
393 344
208 893,43
9 575 743
8 709 950
8 281 825,30
5 876 417
5 973 339
5 626 433,99
1 782 892
1 563 704
751 703,09
34 869 704
34 640 057
33 457 488,49
0
0
0
0
0
0
80 987
273 674
0
5 876 417
5 973 339
5 626 433,99
1 782 892
1 563 704
751 703,09
34 950 691
34 913 731
33 457 488,49
(Zdroj: Návrh závěrečného účtu kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra 2010) 77
Výdaje celkem obsahují výdaje na Výzkum a vývoj ( R1 = 14 836 R2 = 15 510 čerpání = 14 176,52)
89
Příloha B. 6: Výdaje Policie ČR v roce 2011 dle jednotlivých KŘ a PP VÝDAJE POLICIE ČR 2011 ½ v tis. Kč KŘ hl. m. Prahy KŘ Středočeského kraje KŘ Jihočeského kraje KŘ Plzeňského kraje KŘ Karlovarského kraje KŘ Ústeckého kraje KŘ Libereckého kraje KŘ Královéhradeckého kraje KŘ Pardubického kraje KŘ kraje Vysočina KŘ Jihomoravského kraje KŘ Zlínského kraje KŘ Olomouckého kraje KŘ Moravskoslezského kraje Rezerva krajských ředitelství KŘ Policie ČR CELKEM Správa logistického zabezpečení PP CELKEM
Mzdové prostředky R1
Povinné pojistné
čerpání
R2
FKSP
R1
R2
čerpání
R1
čerpání
R2
2 620 788
2 910 345
2 910 345,00
879 709
966 511
966 511,00
25 861
28 720
28 720,00
1 465 468
1 545 425
1 545 425,00
491 654
503 823
503 823,00
14 447
15 234
15 234,00
921 849
958 493
958 512,28
309 750
312 863
312 863,00
9 110
9 405
9 405,00
943 671
982 068
982 068,00
316 957
321 023
319 957,00
9 301
9 579
9 579,00
520 766
542 568
542 568,00
174 967
179 916
179 916,00
5 143
5 346
5 346,00
1 291 610
1 467 463
1 342 263,00
433 845
476 930
444 208,00
12 759
14 167
13 241,15
518 801
552 324
552 324,00
174 259
181 816
181 816,00
5 121
5 436
5 436,00
720 165
764 452
764 493,74
241 853
251 985
251 985,00
7 100
7 493
7 493,00
493 357
521 053
521 053,00
165 671
173 035
172 645,00
4 863
5 130
5 130,00
481 379
504 324
504 296,00
161 637
167 634
166 334,00
4 744
4 960
4 960,00
1 420 029
1 464 634
1 464 629,96
476 642
482 620
482 028,26
14 002
14 430
14 430,00
503 762
518 046
518 046,00
169 223
171 505
171 450,00
4 973
5 108
5 108,00
682 704
717 858
717 843,60
228 941
237 932
237 932,00
6 729
7 081
7 081,00
1 583 415
1 648 981
1 649 030,99
532 000
541 676
541 693,02
15 640
16 268
16 268,00
19 271
0
0
270
0
0
0
0
0
14 187 035
15 098 034
14 972 898,57
4 757 378
4 969 269
4 933 161,28
139 793
148 357
147 431,15
3 956 006
2 643 603
2 663 282,10
1 306 362
856 984
855 972,50
38 215
25 736
25 766,00
18 143 041
17 741 637
17 636 180,67
6 063 740
5 826 253
5 789 133,78
178 008
174 093
173 197,15
90
VÝDAJE POLICIE ČR 2011 2/2 v tis. Kč
Ostatní běžné výdaje
Výdaje na financování programů
čerpání
čerpání
R2
R1
čerpání
R1
R2
346 807
455 212
455 626,37
37 904
52 640
47 675,21
3 911 069
4 413 428
4 408 877,58
200 112
269 221
271 429,27
28 073
28 532
26 462,57
2 199 754
2 362 235
2 362 373,84
130 361
191 412
192 655,06
75 735
41 118
27 158,21
1 446 805
1 513 291
1 500 593,55
128 334
181 197
183 798,36
29 179
21 229
21 163,18
1 427 442
1 515 096
1 516 565,54
68 366
97 458
97 991,39
125 689
242 679
202 687,68
894 931
1 067 967
1 028 509,07
158 507
247 909
243 503,85
42 724
36 982
24 116,61
1 939 445
2 243 451
2 067 332,61
68 526
103 897
104 099,70
8 755
16 036
14 212,81
775 462
859 509
857 888,51
103 212
154 355
158 653,15
17 416
26 347
25 235,47
1 089 746
1 204 632
1 207 860,36
66 568
94 151
94 459,62
40 664
42 500
28 721,28
771 123
835 869
822 008,90
47 783
79 284
79 593,99
16 629
11 907
10 033,43
712 172
768 109
765 217,42
157 829
235 335
251 776,02
73 543
48 123
27 080,91
2 142 045
2 245 142
2 239 945,15
57 092
79 635
81 423,78
40 617
32 511
19 801,46
775 667
806 805
795 829,24
96 339
144 571
144 580,59
9 757
10 820
9 320,29
1 024 470
1 118 262
1 116 757,48
218 746
305 384
313 348,00
54 598
56 828
48 128,61
2 404 399
2 569 137
2 568 468,62
0
0
0
0
0
0,00
19 541
0
0,00
KŘ Policie ČR CELKEM Správa logistického zabezpečení PP 78
1 848 582
2 639 021
2 672 939,15
601 283
668 252
531 797,70
21 534 071
23 522 933
23 258 227,85
1 460 232
1 158 194
1 202 067,25
268 437
290 175
212 517,57
7 072 480
5 007 558
4 991 884,16
CELKEM
3 308 814
3 797 215
3 875 006,40
869 720
958 427
744 315,27
28 606 551
28 530 491
28 250 112,01
KŘ hl. m. Prahy KŘ Středočeského kraje KŘ Jihočeského kraje KŘ Plzeňského kraje KŘ Karlovarského kraje KŘ Ústeckého kraje KŘ Libereckého kraje KŘ Královéhradeckého kraje KŘ Pardubického kraje KŘ kraje Vysočina KŘ Jihomoravského kraje KŘ Zlínského kraje KŘ Olomouckého kraje KŘ Moravskoslezského kraje Rezerva krajských ředitelství
R1
Výdaje celkem R2
(Zdroj: Návrh závěrečného účtu kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra 2011) 78
Výdaje celkem obsahují výdaje na Výzkum a vývoj ( R1= 43 228 R2 = 33 824 čerpání = 32 841,74)
91
Příloha B. 7: Výdaje Policie ČR v roce 2012 dle jednotlivých KŘ a PP VÝDAJE POLICIE ČR 2012 1/2 v tis. Kč KŘ hl. m. Prahy KŘ Středočeského kraje KŘ Jihočeského kraje KŘ Plzeňského kraje KŘ Karlovarského kraje KŘ Ústeckého kraje KŘ Libereckého kraje KŘ Královéhradeckého kraje KŘ Pardubického kraje KŘ kraje Vysočina KŘ Jihomoravského kraje KŘ Zlínského kraje KŘ Olomouckého kraje KŘ Moravskoslezského kraje Rezerva krajských ředitelství KŘ Policie ČR CELKEM Správa logistického zabezpečení PP CELKEM
Mzdové prostředky R1
Povinné pojistné
čerpání
R2
FKSP
R1
R2
čerpání
R1
čerpání
R2
2 746 825
2 821 573
2 821 573,00
928 808
953 162
935 215,62
27 323
28 041
28 041,00
1 481 915
1 413 136
1 413 126,51
500 954
476 654
461 797,34
14 734
14 020
14 020,00
896 925
912 515
909 514,40
303 285
308 335
300 615,00
8 920
9 069
9 039,00
904 238
907 464
899 754,00
304 828
305 407
296 155,00
8 965
8 983
8 911,00
504 976
524 485
523 717,00
170 767
176 725
172 760,01
5 022
5 197
5 189,00
1 210 304
1 200 976
1 321 584,91
409 530
405 548
441 520,25
12 045
11 928
13 134,10
510 727
523 874
523 874,00
172 545
176 712
173 156,84
5 075
5 196
5 196,00
688 735
710 622
710 638,80
232 212
239 337
236 755,00
6 830
7 039
7 039,00
481 873
491 154
491 427,65
162 546
165 565
163 657,14
4 781
4 869
4 873,21
471 672
477 735
478 660,50
158 890
160 678
157 873,54
4 673
4 726
4 725,30
1 376 856
1 411 344
1 410 534,92
464 937
475 895
467 132,02
13 675
13 997
13 997,41
467 145
492 602
492 602,00
157 910
166 299
163 326,86
4 644
4 891
4 891,00
673 010
681 795
681 795,00
227 447
230 056
228 156,00
6 690
6 766
6 766,00
1 519 528
1 570 242
1 569 784,04
513 778
530 111
519 773,00
15 111
15 591
15 591,00
183
0
0,00
0
0
0
0
0
0
13 934 912
14 139 517
14 248 586,73
4 708 437
4 770 484
4 717 893,62
138 488
140 313
141 413,02
2 688 351
2 555 115
2 527 723,41
901 192
848 203
829 768,90
26 026
24 809
24 665,92
16 623 263
16 694 632
16 776 310,14
5 609 629
5 618 687
5 547 662,52
164 514
165 122
166 078,94
92
VÝDAJE POLICIE ČR 2012 2/2 v tis. Kč
Ostatní běžné výdaje
Výdaje na financování programů
čerpání
Výdaje celkem
čerpání
čerpání
R1
R2
545 623
617 926
531 367,52
37 427
21 652
24 121,55
4 286 006
4 442 354
4 340 318,69
299 414
322 602
278 280,09
26 147
13 741
11 334,32
2 323 164
2 240 153
2 178 558,26
206 348
216 978
197 425,52
101 053
39 594
22 997,17
1 516 531
1 486 491
1 439 591,09
198 308
214 386
199 319,33
12 662
19 735
21 969,92
1 429 001
1 455 975
1 426 109,25
106 012
111 734
102 298,36
12 286
22 130
56 983,38
799 063
840 271
860 947,75
258 210
316 510
273 991,20
78 119
55 633
28 479,40
1 968 208
1 990 595
2 078 709,86
119 420
135 508
120 048,43
44 559
52 594
29 182,53
852 326
893 884
851 457,80
163 909
183 010
166 526,53
4 265
11 440
7 404,71
1 095 951
1 151 448
1 128 364,04
103 679
115 129
110 951,03
7 852
44 212
55 531,52
760 731
820 929
826 440,55
85 499
100 855
90 762,64
11 712
7 940
7 043,14
732 446
751 934
739 065,12
259 538
290 359
254 172,47
32 762
40 845
32 351,84
2 147 768
2 232 440
2 178 188,66
86 173
94 502
82 219,37
20 966
24 531
28 662,20
736 838
782 825
771 701,43
146 488
160 354
142 454,50
16 893
46 201
42 191,40
1 070 528
1 125 172
1 101 362,90
333 005
349 892
313 135,64
6 911
19 605
22 503,20
2 388 333
2 485 441
2 440 786,88
0
0
0
0
0
0
183
0
0
KŘ Policie ČR CELKEM Správa logistického zabezpečení PP 79
2 911 626
3 229 745
2 862 952,63
413 614
419 853
390 756,28
22 107 077
22 699 912
22 361 602,28
1 767 501
1 574 657
1 212 974,93
303 803
296 374
236 077,15
5 693 975
5 330 665
4 849 078,82
CELKEM
4 679 127
4 804 402
4 075 927,56
717 417
716 227
626 833,43
27 801 052
28 030 577
27 210 681,10
KŘ hl. m. Prahy KŘ Středočeského kraje KŘ Jihočeského kraje KŘ Plzeňského kraje KŘ Karlovarského kraje KŘ Ústeckého kraje KŘ Libereckého kraje KŘ Královéhradeckého kraje KŘ Pardubického kraje KŘ kraje Vysočina KŘ Jihomoravského kraje KŘ Zlínského kraje KŘ Olomouckého kraje KŘ Moravskoslezského kraje Rezerva krajských ředitelství
R1
R2
R1
R2
(Zdroj: Návrh závěrečného účtu kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra 2012) 79
Výdaje celkem obsahují výdaje na Výzkum a vývoj ( R1= 7 102 R2 = 32 818 čerpání = 19039,51)
93
Příloha B. 8: Příjmy KŘP – Vysočina v letech 2010 – 2012 v KČ Příjmy KŘP – Vysočina
Příjmy celkem
Příjmy 2010 R1
R2
Příjmy 2011 čerpání
R1
R2
Příjmy 2012 čerpání
R1
R2
čerpání
143 191 000 149 980 000 129 338 282 136 179 000 143 152 000 142 639 819 132 639 000 138 093 000 142 856 664
v tom: Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace
133 832 000 136 524 000 4 442 000 4 442 000 4 917 000 9 014 000 0 0
126 697 744 2 422 854 177 010 40 674
131 027 000 138 000 000 5 152 000 5 152 000 0 0 0 0
134 031 462 128 734 000 129 722 000 126 818 347 3 009 023 666 000 2 255 364 3 789 499 1 982 061 3 205 000 6 115 636 5 909 360 3 617 273 34 000 0 6 339 457
(Zdroj: KŘP – Vysočina)
94
Příloha B. 9: Výdaje KŘP – Vysočina v roce 2010 v Kč A. BĚŽNÉ VÝDAJE (I., II.,III.) MZDOVÉ PROSTŘEDKY (1-3) 1 Platy příslušníků 2 Platy občanských zaměstnanců 3 Dohody o provedení práce II. OSTATNÍ BĚŽNÉ VÝDAJE (4-13) 4 Nákup materiálu 5 Úroky a ostatní finanční výdaje 6 Nákupy vody, paliv a energie 7 Nákup služeb 8 Ostatní nákupy 9 Poskytnuté zálohy, jistiny a záruky a vládní úvěry 10 Neinvestiční nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary CELKEM Neinvestiční nákupy a související výdaje (4-10) 11 Ostatní neinvestiční transfery jiným veřejným rozpočtům CELKEM Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům (11) 12 Náhrady placené obyvatelstvu CELKEM Neinvestiční transfery obyvatelstvu (12) 13 Ostatní neinvestiční výdaje CELKEM Ostatní investiční výdaje (13) III. OSTATNÍ VÝDAJE (14-15) 14 převody FKSP 15 pojistné placené zaměstnavatelem I.
B. KAPITÁLOVÉ INVESTIČNÍ VÝDAJE
(IV.,V.,VI.)
NEINVESTIČNÍ NÁKUPY A SOUVISEJÍCÍ VÝDAJE 16 Programové vybavení 17 Nákup nehmotného investičního majetku V. NEHMOTNÝ INVESTIČNÍ MAJETEK (16-17) 18 Budovy, haly a stavby 19 Stroje, přístroje a zařízení 20 Dopravní prostředky 21 Výpočetní technika VI. HMOTNÝ INVESTIČNÍ MAJETEK (18-21) 22 Rezerva kapitálových výdajů IV.
VÝDAJE CELKEM (A+B) R1 = schválený rozpočet R2 = rozpočet po změnách
R1
R2
748 829 000
792 961 000
497 184 000 437 946 000 52 407 000 6 831 000 75 118 000 100 000 0 35 940 000 18 272 000 12 628 000 0 7 987 000 74 927 000 40 000 40 000 151 000 151 000 0 0 176 527 000 9 807 000 166 720 000
29 606 000 5 069 000 36 000 0 36 000 22 673 000 0 0 1 828 000 24 501 000 0
778 435 000
514 472 000 443 326 000 62 914 000 8 232 000 96 662 000 23 085 160 230 37 965 960 12 703 960 12 267 840 0 6 195 380 92 218 530 117 470 117 470 229 000 229 000 4 097 000 4 097 000 181 827 000 10 125 000 171 702 000
49 246 000
MRP
VÁZÁNÍ
267 736
4 097 000
0 0 0 0 267 736 0 0 0 0 267 736 0 0 267 736 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0
4 282 000 58 000 0 58 000 26 074 000 0 8 351 000 9 698 000 44 123 000 783 000
842 207 000
MRP = mimorozpočtové příjmy VÁZÁNÍ = vázané finanční prostředky
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
267 736
ČERPÁNÍ
NARP
0
0 0 0 0 4 097 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 097 000 4 097 000 0 0 0
783 000
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 783 000
4 880 000
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0
788 706 642 514 463 359 443 317 359 62 914 000 8 232 000 92 807 642 23 083 973 224 37 975 028 12 703 710 12 503 410 0 6 195 207 92 461 552 117 464 117 464 228 626 228 626 0 0 181 435 641 10 125 000 171 310 641
9 920 946 0 57 510 0 57 510 1 514 110 0 8 349 326 0 9 863 436 0
798 627 587
NARP = nároky z nespotřebovaných výdajů ČERPÁNÍ = čerpané finanční prostředky
(Zdroj: KŘP – Vysočina) 95
Příloha B. 10: Výdaje KŘP – Vysočina v roce 2011 v Kč A. BĚŽNÉ VÝDAJE (I., II.,III.) MZDOVÉ PROSTŘEDKY (1-3) 1 Platy příslušníků 2 Platy občanských zaměstnanců 3 Dohody o provedení práce II. OSTATNÍ BĚŽNÉ VÝDAJE (4-13) 4 Nákup materiálu 5 Úroky a ostatní finanční výdaje 6 Nákupy vody, paliv a energie 7 Nákup služeb 8 Ostatní nákupy 9 Poskytnuté zálohy, jistiny a záruky a vládní úvěry 10 Neinvestiční nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary CELKEM Neinvestiční nákupy a související výdaje (4-10) 11 Ostatní neinvestiční transfery jiným veřejným rozpočtům CELKEM Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům (11) 12 Náhrady placené obyvatelstvu CELKEM Neinvestiční transfery obyvatelstvu (12) 13 Ostatní neinvestiční výdaje CELKEM Ostatní investiční výdaje (13) III. OSTATNÍ VÝDAJE (14-15) 14 převody FKSP 15 pojistné placené zaměstnavatelem I.
B. KAPITÁLOVÉ INVESTIČNÍ VÝDAJE
(IV.,V.,VI.)
NEINVESTIČNÍ NÁKUPY A SOUVISEJÍCÍ VÝDAJE 16 Programové vybavení 17 Nákup nehmotného investičního majetku V. NEHMOTNÝ INVESTIČNÍ MAJETEK (16-17) 18 Budovy, haly a stavby 19 Stroje, přístroje a zařízení 20 Dopravní prostředky 21 Výpočetní technika VI. HMOTNÝ INVESTIČNÍ MAJETEK (18-21) 22 Rezerva kapitálových výdajů IV.
VÝDAJE CELKEM (A+B) R1 = schválený rozpočet R2 = rozpočet po změnách
R1
R2
695 543 000
756 202 000
481 379 000 415 958 000 58 414 000 7 007 000 47 783 000 1 417 000 0 26 237 000 7 750 000 9 789 000 0 2 190 000 47 383 000 40 000 40 000 360 000 360 000 0 0 166 381 000 4 744 000 161 637 000
16 629 000 415 000 36 000 0 36 000 8 993 000 0 7 185 000 0 16 178 000 0
712 172 000
504 324 000 435 560 000 60 423 000 8 341 000 79 284 000 16 916 544 59 445 30 345 880 7 400 893 18 611 563 2 000 5 551 670 78 887 995 124 006 124 006 272 000 272 000 0 0 172 594 000 4 960 000 167 634 000
11 907 000
VÁZÁNÍ
MRP
285 403 0 0 0 0 285 403 54 162 0 40 674 0 190 567 0 0 285 403 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0
0 188 000 0 188 000 3 770 000 63 000 7 629 000 257 000 11 719 000 0
768 109 000
MRP = mimorozpočtové příjmy VÁZÁNÍ = vázané finanční prostředky
NARP
391 400 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 391 400 0 391 400
0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
285 403
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
391 400
33 694 8 600 8 600 0 0 25 094 961 0 0 0 24 133 0 0 25 094 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 226 454 0 0 0 0 1 220 400 0 6 054 0 1 226 454 0
1 260 149
ČERPÁNÍ
755 183 988 504 296 000 435 560 000 60 423 000 8 313 000 79 593 988 16 964 353 59 445 30 393 614 7 400 893 18 826 263 2 000 5 551 670 79 198 238 124 006 124 006 271 745 271 745 0 0 171 294 000 4 960 000 166 334 000
10 033 429 0 185 386 0 185 386 3 396 435 62 100 6 132 828 256 680 9 848 043 0
765 217 417
NARP = nároky z nespotřebovaných výdajů ČERPÁNÍ = čerpané finanční prostředky
(Zdroj: KŘP – Vysočina) 96
Příloha B. 11: Výdaje KŘP – Vysočina v roce 2012 v Kč A. BĚŽNÉ VÝDAJE (I., II.,III.) MZDOVÉ PROSTŘEDKY (1-3) 1 Platy příslušníků 2 Platy občanských zaměstnanců 3 Dohody o provedení práce II. OSTATNÍ BĚŽNÉ VÝDAJE (4-13) 4 Nákup materiálu 5 Úroky a ostatní finanční výdaje 6 Nákupy vody, paliv a energie 7 Nákup služeb 8 Ostatní nákupy 9 Poskytnuté zálohy, jistiny a záruky a vládní úvěry 10 Neinvestiční nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary CELKEM Neinvestiční nákupy a související výdaje (4-10) 11 Ostatní neinvestiční transfery jiným veřejným rozpočtům CELKEM Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům (11) 12 Náhrady placené obyvatelstvu CELKEM Neinvestiční transfery obyvatelstvu (12) 13 Ostatní neinvestiční výdaje CELKEM Ostatní investiční výdaje (13) III. OSTATNÍ VÝDAJE (14-15) 14 převody FKSP 15 pojistné placené zaměstnavatelem I.
B. KAPITÁLOVÉ INVESTIČNÍ VÝDAJE
(IV.,V.,VI.)
NEINVESTIČNÍ NÁKUPY A SOUVISEJÍCÍ VÝDAJE 16 Programové vybavení 17 Nákup nehmotného investičního majetku V. NEHMOTNÝ INVESTIČNÍ MAJETEK (16-17) 18 Budovy, haly a stavby 19 Stroje, přístroje a zařízení 20 Dopravní prostředky 21 Výpočetní technika VI. HMOTNÝ INVESTIČNÍ MAJETEK (18-21) 22 Rezerva kapitálových výdajů IV.
VÝDAJE CELKEM (A+B) R1 = schválený rozpočet R2 = rozpočet po změnách
R1
R2
720 734 000
743 994 000
471 672 000 408 647 000 58 676 000 4 349 000 85 499 000 12 263 000 0 35 355 000 8 158 000 23 164 000 0 6 139 000 85 079 000 20 000 20 000 400 000 400 000 0 0 163 563 000 4 673 000 158 890 000
11 712 000
477 735 000 413 520 000 59 060 000 5 155 000 100 855 000 28 007 148 128 255 33 420 575 6 111 533 15 355 292 0 5 552 208 88 575 011 132 989 132 989 276 000 276 000 11 871 000 11 871 000 165 404 000 4 726 000 160 678 000
7 940 000
0 60 000 0 60 000 0 0 11 652 000 0 11 652 000 0
732 446 000
0 215 000 0 215 000 3 018 000 218 000 3 699 000 790 000 7 725 000 0
751 934 000
MRP = mimorozpočtové příjmy VÁZÁNÍ = vázané finanční prostředky
MRP
1 666 280 0 0 0 0 1 666 280 1 417 544 0 188 706 0 60 030 0 0 1 666 280 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 372 992 0 0 0 0 0 1 372 992 0 0 1 372 992 0
3 039 272
VÁZÁNÍ
12 161 000 290 000 0 0 290 000 11 871 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11 871 000 11 871 000 0 0 0
3 860 000 0 0 0 0 0 0 3 600 000 260 000 3 860 000 0
16 021 000
NARP
2 018 509 1 494 480 593 000 593 000 308 480 112 509 50 254 0 0 62 000 0 0 0 112 254 0 0 255 255 0 0 411 520 0 411 520
23 629 651 0 0 0 0 11 530 895 1 593 686 1 497 383 9 007 688 23 629 651 0
25 648 160
ČERPÁNÍ
732 021 999 478 661 000 414 114 500 59 653 000 4 893 500 90 762 641 29 474 940 128 255 33 618 246 6 164 986 15 415 322 0 5 552 208 90 353 956 132 989 132 989 275 696 275 696 0 0 162 598 358 4 725 301 157 873 057
7 043 121 0 212 198 0 212 198 3 016 230 1 575 328 1 696 383 542 982 6 830 923 0
739 065 120
NARP = nároky z nespotřebovaných výdajů ČERPÁNÍ = čerpané finanční prostředky
(Zdroj: KŘP – Vysočina) 97
Příloha B. 12: KAPITOLA Č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina v tis. Kč
Paragraf
Název
5512 Požární ochrana - dobrovolná část Požární ochrana - profesionální 5511 část 5399 Ostatní záležitosti bezpečnosti 5311 Bezpečnost a veřejný pořádek 5529 Ostatní složky a činnosti IZS Ostatní dotace: Dotace obci Tři Studně a pro Městys Strážek na odstranění 5269 povodňových škod Dotace za účelem integrace 4342 cizinců na území kraje Vysočina
R1 6 000
2010 R2 čerpání 10 742 10 741
R1 6 000
2011 R2 čerpání 9 851 9 845
R1 6 000
2012 R2 čerpání 9 703 9 702
2013 R1 6 000
3 500 1 530 0 200 0
3 500 1 655 0 75 2 645
3 465 1 403 0 43 2 645
4 500 1 530 0 200 0
6 000 2 447 0 170 0
6 000 2 132 0 58 0
4 500 1 330 800 250 0
4 500 2 236 1 060 250 3 203
4 229 1 975 1 039 26 3 202
4 500 1 630 1 000 250 0
0
1 475
1 475
0
0
0
0
0
0
0
0
170
170
0
0
0
0
0
0
0
0 12 230
0 18 468
0 18 035
0 12 880
3 203 20 952
3 202 20 173
0 13 380
Dotace Městu Přibyslav a Městysu Nové Veselí - cisternové 5512 stříkačky 0 1 000 1 000 CELKEM 11 230 18 617 18 297 (Zdroj: Rozpočet Kraje Vysočina v letech 2010 – 2013 a jeho čerpání)
98
