Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Zdanění a daňová politika

Daně ze spotřeby a tržní ceny: interakce a efekty

Autor diplomové práce: Eduard Křiklava Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav Klazar, Ph.D. Rok obhajoby: 2010

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Daně ze spotřeby a tržní ceny: interakce a efekty“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Adamově dne 24. srpna 2010

………………………………………...

2

Poděkování Rád bych poděkoval panu Ing. Stanislavu Klazarovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při zpracování mé diplomové práce.

3

Anotace Tématem této diplomové práce je interakce zdanění a tržních cen. Práce zkoumá vliv sazby daně na ceny pětice vybraných výrobků, analyzuje míru vlivu daní ze spotřeby na tržní ceny, zkoumá možné příčiny, sleduje a kvantifikuje velikost dodatečně uvalené daně, kterou nese spotřebitel nebo i výrobce. Analýza závislosti tržních cen a daní ze spotřeby je provedena pomocí korelační a regresní analýzy. Sledovanými výrobky jsou benzin natural 95, motorová nafta, cigarety Petra a Sparta, tmavý rum a pivo. Ceny těchto výrobků jsou sledovány Českým statistickým úřadem. První část práce se zabývá zejména úvodem do problematiky a teoretickými předpoklady přesunu a dopadu daně. Druhá část práce je věnována již samotným daním ze spotřeby a jejich krátkodobému dopadu. Obsahem třetí části je pak samotná analýza.

4

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................................. 9 1

DANĚ, JEJICH PŘESUN A DOPAD ...............................................................................................10 1.1

DANĚ A JEJICH FUNKCE .................................................................................................................... 10

1.2

DOBRÝ DAŇOVÝ SYSTÉM.................................................................................................................. 10

1.3

INCIDENCE DANĚ ............................................................................................................................ 12

1.4

PŘESUN DANĚ ............................................................................................................................... 13

1.4.1

Reakce spotřebitele - zaměstnance ................................................................................. 14

1.4.2

Reakce výrobce - zaměstnavatele ................................................................................... 15

1.4.3

Reakce ostatních stran .................................................................................................... 18

1.4.4

Konečný dopad daně ....................................................................................................... 19

1.5

2

MODEL DÍLČÍ ROVNOVÁHY ............................................................................................................... 19

1.5.1

Vliv důchodu spotřebitele – rozpočtové omezení ............................................................ 20

1.5.2

Vliv ceny – substituční a důchodový efekt ....................................................................... 20

1.5.3

Daňové incidence............................................................................................................. 21

1.6

MODEL VŠEOBECNÉ ROVNOVÁHY ...................................................................................................... 24

1.7

PŘEHLED FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH DOPAD DANĚ .................................................................................. 26

DANĚ ZE SPOTŘEBY, FUNKCE A EFEKTY ....................................................................................28 2.1

SELEKTIVNÍ SPOTŘEBNÍ DANĚ ............................................................................................................ 28

2.1.1 2.2

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY ............................................................................................................... 33

2.2.1

3

Výhody a nevýhody selektivních spotřebních daní .......................................................... 31

Výhody a nevýhody daně z přidané hodnoty ................................................................... 34

2.3

DANĚ Z ENERGIÍ A CLO .................................................................................................................... 35

2.4

DANĚ ZE SPOTŘEBY A REDISTRIBUČNÍ EFEKT, PROGRESIVITA DANÍ ZE SPOTŘEBY ........................................... 36

2.4.1

Progresivita daní ze spotřeby .......................................................................................... 37

2.4.2

Progresivita daní ze spotřeby v České republice .............................................................. 38

DANĚ ZE SPOTŘEBY, INTERAKCE A EFEKTY ...............................................................................41 3.1

POHONNÉ HMOTY .......................................................................................................................... 41

3.1.1

Benzín natural 95 ............................................................................................................ 42

3.1.2

Motorová nafta ............................................................................................................... 49

3.1.3

Porovnání vývoje a faktorů ovlivňujících tržní ceny ......................................................... 55

3.2

CIGARETY ..................................................................................................................................... 59

3.3

ALKOHOLICKÉ NÁPOJE (TVRDÝ ALKOHOL) ............................................................................................ 68

3.4

PIVO ........................................................................................................................................... 72

ZÁVĚR................................................................................................................................................76

5

ZDROJE ..............................................................................................................................................78 BIBLIOGRAFIE.......................................................................................................................................... 78 ČLÁNKY ................................................................................................................................................. 79 ZÁKONY ................................................................................................................................................. 79 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................................................... 79

6

Seznam grafů Graf 1 Daňová incidence na konkurenčních trzích ................................................................... 22 Graf 2 Vliv cenové elasticity poptávky...................................................................................... 23 Graf 3 Vliv cenové elasticity nabídky ........................................................................................ 23 Graf 4 Plátce daně a dopad daně ............................................................................................. 24 Graf 5 Členění daní ze spotřeby ............................................................................................... 28 Graf 6 Vývoj výnosu spotřebních daní v ČR v letech 1995-2007 (v mil. Kč) ............................. 30 Graf 7 Nápravná daň................................................................................................................. 32 Graf 8 Výnosy spotřebních a ekologických daní v roce 2009 ................................................... 36 Graf 9 Vývoj tržní ceny, daní ze spotřeby a ceny bez daně (natural 95) .................................. 43 Graf 10 Vývoj tržní ceny benzinu natural 95 a průměrné sazby daní ze spotřeby................... 43 Graf 11 Dopad daní ze spotřeby – benzin natural 95 ............................................................... 45 Graf 12 Dopad daní ze spotřeby – benzin natural 95 ............................................................... 46 Graf 13 Regresní přímka - natural 95 (x ΔTC%, y ΔD%) ........................................................... 47 Graf 14 Regresní přímka - natural 95 (tržní cena,míra zdanění) .............................................. 47 Graf 15 Regresní přímka - natural 95 (tržní cena 1l, cena ropy 1 barel) .................................. 48 Graf 16 Vývoj tržní ceny, daní ze spotřeby a ceny bez daně (motorová nafta) ....................... 50 Graf 17 Vývoj tržní ceny motorové nafty a průměrné sazby daní ze spotřeby ........................ 51 Graf 18 Dopad daní ze spotřeby – motorová nafta.................................................................. 52 Graf 19Regresní přímka - motorová nafta (x ΔTC%, y ΔD%) ................................................... 53 Graf 20 Regresní přímka - motorová nafta (tržní cena, míra zdanění) .................................... 54 Graf 21 Regresní přímka – motorová nafta (tržní cena 1l, cena ropy 1 barel)......................... 54 Graf 22 Vývoj cen benzinu a ropy v letech 1994 až 2008......................................................... 56 Graf 23 Vývoj čistých prodejních cen benzinu natural 95 a motorové nafty (Kč/1l) ............... 57 Graf 24 Krátkodobý vývoj cen pohonných hmot, ropy a daní ze spotřeby .............................. 58 Graf 25 Vývoj tržní ceny, daní ze spotřeby a tržní ceny bez daně ............................................ 62 Graf 26 Vývoj tržní ceny, ceny bez daně a celkové sazby daní ze spotřeby ............................. 63 Graf 27 Dopad daní ze spotřeby - cigarety ............................................................................... 65 Graf 28 Vývoj spotřeby cigaret, průměrných tržních cen, výnosu spotřební daně a výnosu z prodeje cigaret ......................................................................................................................... 66 Graf 29 Regresní přímka – cigarety (y tržní cena, x daň).......................................................... 67 7

Graf 30 Regresní přímka – cigarety (tržní cena, míra zdanění) ................................................ 68 Graf 31 Vývoj tržní ceny, daní ze spotřeby a tržní ceny bez daně ............................................ 70 Graf 32 Vývoj tržní ceny a průměrné sazby.............................................................................. 70 Graf 33 Regresní přímka – alkohol (y tržní cena, x daň)........................................................... 72 Graf 34 Vývoj tržní ceny a daňového zatížení piva ................................................................... 73 Graf 35 Vývoj tržní ceny, daní ze spotřeby a tržní cen bez daně ............................................. 73 Graf 36 Regresní přímka – pivo (y tržní cena, x daň)................................................................ 75

Seznam tabulek Tabulka 1 Reakce zaměstnance - spotřebitele ......................................................................... 15 Tabulka 2 Reakce zaměstnavatele - výrobce............................................................................ 16 Tabulka 3 Reakce dodavatele nebo výrobce ............................................................................ 18 Tabulka 4 Vývoj ceny a daňového zatížení benzinu natural 95................................................ 42 Tabulka 5 Vývoj cen ropy (CZK/barel) ...................................................................................... 48 Tabulka 6 Vývoj ceny a daňového zatížení motorové nafty..................................................... 49 Tabulka 7 Dopad daní ze spotřeby - motorová nafta ............................................................... 52 Tabulka 8 Vývoj čistých prodejních cen benzinu natural 95 a motorové nafty (Kč/1l)............ 57 Tabulka 9 Vývoj cen cigaret ...................................................................................................... 59 Tabulka 10 Vývoj spotřební daně z cigaret............................................................................... 60 Tabulka 11 Vývoj DPH a celkové sazby daní ze spotřeby ......................................................... 61 Tabulka 12 Dopad daní ze spotřeby - cigarety ......................................................................... 64 Tabulka 13 Vývoj inkasa spotřební daně z cigaret (mil. Kč) ..................................................... 66 Tabulka 14 Vývoj tržní ceny a daňového zatížení lihu .............................................................. 69 Tabulka 15 Dopad daní ze spotřeby - alkohol .......................................................................... 71 Tabulka 16 Dopad daní ze spotřeby - pivo ............................................................................... 74

8

Úvod Daně ze spotřeby jsou důležitou součástí běžného života každého člověka v České republice. I když si to možná někteří lidé ani neuvědomují, každý výrobek, zboží či služba má ve své ceně zahrnutu i daň, kterou my spotřebitelé v konečném důsledku musíme zaplatit. Změny těchto daní se samozřejmě ve větší či menší míře promítají i do cen výrobků a služeb. Důležitou, avšak zároveň také zajímavou, je otázka, jak tržní ceny zboží a služeb reagují na změny daně, jak veliká část daně je přesunuta na spotřebitele a jak velikou část daně akceptuje výrobce či distributor. Nezvyšuje výrobce cenu výrobku více než je nutné zvýšení o daň? Nebo se snad výrobce obává o své zákazníky a tak raději akceptuje část dodatečného daňového břemene a realizuje snížení zisku? Příčiny různého chování mohou mít původ například ve stupni konkurence na trhu. Hlavním cílem této diplomové práce pojmenované „Daně ze spotřeby a tržní ceny: interakce a efekty“ je analýza vlivu daní na tržní ceny v letech 1994 – 2008. Tato analýza byla provedena na konkrétních výrobcích. Vedlejším cílem je analýza krátkodobého dopadu a přesunu daně a některých dalších efektů. Tato diplomová práce se skládá ze tří hlavních částí. V první části práce se zabývám teoretickými předpoklady, stručně popisuji funkce daní, zabývám se otázkou dobrého daňového systému a také problematikou dopadu a přesunu daně. Druhá část se věnuje zejména daním ze spotřeby, jejich charakteristikou, výhodami a nevýhodami působení či zavedení jednotlivých daní ze spotřeby. Jistá pozornost je také věnována otázce často spojované s daněmi ze spotřeby – otázce progresivity. Třetí praktická část je věnována již samotné analýze interakce daní ze spotřeby a tržních cen. Analýza byla provedena na pětici vybraných výrobků, jejichž ceny jsou pravidelně sledovány Českým statistickým úřadem. Těmi to výrobky jsou pohonné hmoty benzin natural 95 a motorová nafta, cigarety, tvrdý alkohol a pivo.

9

1 Daně, jejich přesun a dopad 1.1 Daně a jejich funkce Daně v moderní ekonomice zastávají celou řadu funkcí. Bezpochyby jednou z nejdůležitějších, ne však jejich jedinou úlohou, je plnění státní pokladny. Ovšem daně mohou zastávat celou řadu dalších funkcí, jsou jedním z klíčových nástrojů fiskální politiky vlády. Vláda tak může jejich pomocí ovlivňovat trh, například se snažit o eliminaci tržních selhání. Vláda může ovlivňovat takové ekonomické veličiny, jakými jsou například zaměstnanost, obvyklé je využití daní (samozřejmě ve spolupráci s dalšími komponentami celého systému) jako nástroje redistribuce důchodu a bohatství ve společnosti, pomocí daní se také vláda může pokusit ovlivňovat alokaci zdrojů tak, aby byla maximálně efektivní, či naplňovala strategické záměry státu. Daňová politika může sloužit ke stimulaci některých žádoucích aktivit, například investiční činnosti či podpoře spoření. Naopak pomocí daní se stát může snažit omezovat nežádoucí chování subjektů, jakým je bezpochyby spotřeba alkoholu a tabákových výrobků nebo znečišťování životního prostředí. Již z předchozího odstavce je zřejmé, že daně zastávají velké množství funkcí a ovlivňují životy (a to zejména příjmy a výdaje) téměř každého obyvatele státu. Není tedy divu, že daňový systém je skrze politický systém pod tlakem mnoha zájmových skupin. Přesto by se vedení státu mělo snažit o to, aby daňový systém splňoval požadavky na tzv. „dobrý daňový systém“.

1.2 Dobrý daňový systém Odpověď na otázku „Co je to dobrý daňový systém?“ je poměrně složitou záležitostí. Přesto však obecně panuje shoda alespoň ve dvou bodech: efektivnost a spravedlnost. Princip efektivnosti spočívá v myšlence, že náklady na výběr daní by měly být při co nejvyšším výnosu co nejnižší. Náklady na výběr však nevznikají pouze na straně správce daně (jako např. mzdy úředníků), ale také na straně subjektu – plátce daně. Příkladem takových nákladů může být ušlý příjem plátce za dobu zjišťování a výpočtu své daňové povinnosti (dále také získávání podkladů pro jejich výpočet, pokyny atd., samotná daň se za náklad nepovažuje). Náklady na výběr by tak neměly být přenášeny, pokud to není ekonomicky 10

efektivní. Z výše uvedeného lze také snadno odvodit, že jedním ze znaků dobrého daňového systému by měla být jednoduchost. Ta zjednodušuje jak výpočet a výběr daně, tak i následnou kontrolu. Druhým základním požadavkem na dobrý daňový systém je spravedlnost. Ovšem definovat spravedlivé zdanění je již poněkud obtížnější. Problematikou spravedlnosti se zabýval i J. Brown. Podle Browna1 existují dvě dimenze spravedlnosti: horizontální a vertikální spravedlnost. Význam horizontální spravedlnosti spočívá v tom, že subjekty se stejnou platební kapacitou, tj. důchodem a bohatstvím, by měli platit stejně vysokou daň. To ovšem nemusí platit absolutně, subjekty mohou do jisté míry ovlivňovat výši zaplacených daní svým chováním, např. spotřebou tabákových výrobků či alkoholu. Vertikální spravedlnost znamená, že subjekty s vyšší platební kapacitou by měli platit vyšší daň, tzn., že subjekty s vyšším důchodem a bohatstvím by měli platit vyšší daně než subjekty s nižším důchodem a bohatstvím. Na teorii vertikální a horizontální spravedlnosti pak dále navazuje princip prospěchu a platební schopnosti. Princip prospěchu spočívá v tom, že subjekt-spotřebitel by měl spotřebovávat tolik, aby se jeho mezní prospěch ze spotřeby rovnal mezním nákladům na pořízení daného posledního kusu statku. Tato teorie, jakkoli na první pohled přitažlivá, má však v reálném světě naráží na některé dosti zásadní problémy. Tím nejzápadnějším je bezpochyby nemožnost měření užitku a jeho subjektivní charakter. Princip platební schopnosti pak spočívá v tom, že lidé s nejvyšším bohatstvím a nejvyššími příjmy by také měli platit nejvyšší daně. Tento pohled odpovídá také zároveň požadavku na redistribuční funkci daní. Touto problematikou se dále zabývá Musgrave. Podle Musgravea2 by daňový systém měl splňovat i další podmínky, doplnil tedy požadavky na dobrý daňový systém o následující: Daňový systém by měl být sestaven takovým způsobem, aby byly uspokojeny požadavky na spravedlivé rozdělení daňového břemene, aby byly splněny požadavky na efektivní využití (alokaci) zdrojů, na splnění cílů makroekonomické politiky státu a na snadnou správu daní. Dále byly mezi hlavní požadavky zařazeny požadavky na tvorbu 1 2

BROWN, C. V., JACKSON, Peter. Ekonomie veřejného sektoru. 2003. MUSGRAVE, Richard, MUSGRAVEOVÁ, Peggy. Veřejné finance v teorii a praxi. 1994.

11

dostatečného výnosu daní a rovnoměrného rozložení daňového břemene. Daně by také měly v co nejmenší míře omezovat subjekty na trhu. Administrativní náklady daňového systému by měly být co nejnižší, daňový systém by tak měl umožňovat levnou a jednotnou správu a zároveň by měl být srozumitelný i pro řadového plátce daně.

1.3 Incidence daně Jak již bylo uvedeno výše, daňová spravedlnost by měla být jedním z klíčových znaků každého daňového systému. Ale aby mohl být systém správně (tj. spravedlivě) nastaven, je nutné analyzovat kam, resp. na koho a jakou měrou jednotlivé daně skutečně dopadají. Daňová incidence se zabývá právě otázkou, jak a jakou měrou se jednotliví daňoví poplatníci podílejí na nesení daňového břemene a jakým způsobem efekty zdanění ekonomiky dopadají na celkovou ekonomickou rovnováhu a blahobyt společnosti. Předmětem incidenční analýzy je tedy sledování a výzkum dopadů efektů zdanění na ceny statků, na množství dodaných statků, či na výši vyplacených důchodů. Podle Svátkové, Klazara3 lze dopad daně na subjekty rozdělit v zásadě do dvou kategorií: na dopad zákonný a efektivní. Zákonný dopad nebere v potaz efekty vyplývající z přesunu

daně.

Naopak

efektivní

dopad

daně

se

snaž

brát

v úvahu

(velmi

pravděpodobného) přesunu daně a determinuje ceny, výstupy a důchody. Dalším rozdílem je také to, že efektivní dopad daně se, na rozdíl od zákonného, týká pouze jednotlivců, neboť z mechanismu přesunu daně je zřejmé, že daně uvalené na společnosti ve svém konečném důsledku dopadají na jednotlivce. A to buď na spotřebitele skrze změny cen produkce, nebo na výrobce, na které uvalená daň dopadá skrze zvýšení cen výrobních faktorů a v konečném důsledku tedy snížením důchodu vlastníků4. Daň placená jednotlivci či společnostmi může být přesunuta dozadu (tj. na prodávajícího na trhu, například i zaměstnance), nebo naopak dopředu (tzn. na kupujícího, obvykle spotřebitele). Co se týče směru, přesun může být jednosměrný či kombinovaný (i na více druhů subjektů), výše přesunu pak může být částečná, plná nebo dokonce i více než stoprocentní.

3 4

SVÁTKOVÁ a kolektiv. Zatížení spotřebního koše domácností daněmi ze spotřeby v České republice. 2007. Tax Foundation, Inc. Economic Aspects of the Social Security Tax. 1967.

12

Daně se tedy přesouvají zároveň dopředu i dozadu, z jednoho subjektu na jiný a to i mnohokrát za sebou. Přesun se tedy řetězí. Daň se přesouvá takříkajíc cestou nejmenšího odporu. Nepřímý přesun daně se však stává s postupným přibýváním článků čím dál tím méně významným. V důsledku křížové elasticity nabídky a poptávky může docházet také ke křížovému přesunu daně. Když je daň uvalena na jednom trhu a na odlišném trhu dojde ke snížení nebo zvýšení ceny, tak se daň přesune do jiné části ekonomiky. Jako příklad tohoto efektu uvádí Kubátová daň z úroku z obligací, která se přesouvá na držitele státních obligací, u kterých jsou úroky osvobozeny od daně. Konkurence na trhu obligací totiž zabezpečuje mechanismus vyrovnání čistých úroků u státních a soukromých obligací skrze ceny obligací.

1.4 Přesun daně Přesunu reálného dopadu daně může být dosaženo užitím více cest, např. již výše uvedeným zvyšováním cen (přenos na spotřebitele), snížením mezd (přenos na zaměstnance) a mnoha dalšími. Pokud se přesun podaří, je pravděpodobné, že subjekt, na který nově břemeno dopadá, se jej pokusí také přesunout dále, stejně tak další subjekt atd. Dochází tak ke vzniku celého řetězu přesunů. Problémy nastávají při sledování tohoto řetězu přesunů (kudy řetěz vede a také jeho konce), neboť pro každý článek (subjekt) tohoto řetězu platí odlišné podmínky. Každý přesouvající subjekt má vícero možností na koho břemeno přesunout. Pokusy o přesunutí břemene nemusí být, kvůli různým překážkám, vždy úspěšné. Pokud se přesun podaří, nový subjekt má opět nové možnosti přesunu a působí u něj i nové bariéry bránící dalšímu přesunu. Osoba či firma, na kterou je daň uvalena, nese jeho prvotní dopad. Přesun daňového břemene však není možné zpravidla provést okamžitě. Nově uvalené daně (či jejich zvýšení) tak v krátkém období zatěžuji jiné subjekty, než v období dlouhém. Zjednodušený model přesunu daně, který bude popsán v následujících kapitolách, má několik zásadních předpokladů: -

Žádné změny monetární politiky jako následku uvalení daně; poplatník považuje částku daně za významnou; daň je uvalena v momentě, kdy je „postižený“ subjekt v ekonomickém optimu. 13

Na proces přesunu břemene je možné pohlížet jako na proud vody, který si hledá nejsnadnější cestu a zastaví se až o bariéru, kterou nedokáže překonat. Bohužel praktické sledování této cesty není jednoduché a obvykle se přeměňuje v odhadování nejsnadnějších cest, které by tento proud mohl sledovat, a odhadování síly překážek s cílem posoudit, zda by se o ně mohl „proud přesunu“ zastavit. Níže uvedený model přesunu daně rozděluje subjekty, které se snaží břemeno přesunout, do tří skupin: zaměstnanci, zaměstnavatelé a ostatní. Toto rozdělení je samozřejmě jen velmi hrubé a při bližším prozkoumání je zřejmé, že i v rámci jednotlivých skupin mohou panovat výrazně odlišné podmínky pro přesun daňového břemene. Asi nejlepším příkladem by mohly být bariéry bránící přesunu u skupiny zaměstnavatelů. Pokud např. v jednom průmyslovém odvětví existují silné odbory, přesun břemene na zaměstnance je téměř nemožný. Naproti tomu u odvětví, kde odbory neexistují anebo jsou slabé, je přesun na zaměstnance reálnou cestou, jakou lze daňové břemeno přesunout. 1.4.1 Reakce spotřebitele - zaměstnance Tabulka 1 zobrazuje čtyři hlavní cesty, kterými se zaměstnanec může pokusit přesunout na něj uvalenou daň na jiné subjekty. Zaměstnanec se může pokusit o: vyjednání zvýšení svého platu, snížení spotřebních výdajů, snížení úspor nebo míry úspor nebo získat další příjmy zvýšeným množstvím práce. Každá z těchto cest obsahuje překážky. Tyto překážky jsou v tabulce uvedeny také. Na příklad při pokusu o vyjednání vyššího platu, zaměstnanec může zjistit, že nabídka práce za jeho současnou mzdu je více než dostatečná k tomu, aby pokryla poptávku zaměstnavatele. Zaměstnanec také může při jednáních o zvýšení mezd se zaměstnavatelem selhat z důvodu nedostatečných zkušeností na jeho straně či straně jeho zástupce. Mzdy mohou také představovat tak velkou část celkových nákladů zaměstnavatele, že jejich zvýšení nepřipadá v úvahu. Zaměstnavatel může být také schopen přesvědčit zaměstnance o tom, že zvýšení platů by muselo vést ke snížení produkce nebo dokonce k ukončení činnosti podniku, které by v konečném důsledku znamenalo ztrátu zaměstnání.

14

Tabulka 1 Reakce zaměstnance - spotřebitele

Možné akce

Požadavek na výšení mzdy

Snížení výdajů na spotřebu

Snížení úspor (míry/celek)

Dodatečné zaměstnání

Spotřebu již není možné snížit

Potřeba spořit Žádné úspory

Bariéry

Trh práce Možná substituce Neúspěšné vyjednávání Přesvědčivý zaměstnavatel

Trh práce Neochota obětovat volný čas

Příjemce břemene

Zaměstnavatel

Dodavatel

Dlužníci

Zaměstnanci

Zdroj: Tax Foundation, Inc. Economic Aspects of the Social Security Tax, Research Publication No.5. 1967.

Pokud ovšem zaměstnanec všechny tyto bariéry překoná, břemeno pojistného je přesunuto na zaměstnavatele ve formě zvýšených mzdových nákladů na zaměstnance (zaměstnavatel se samozřejmě pokusí toto břemeno přesunout dál). Alternativně se zaměstnanec může pokusit přesunout daň jinou cestou. Pokud zaměstnanec omezí své spotřební výdaje, producenti těchto spotřebních statků nebo služeb utrpí ztrátu. Pokud sníží své úspory, na trhu poklesne nabídka zapůjčitelných peněz, dojde ke zvýšení úrokových sazeb a břemeno tak dopadne částečně na dlužníky (z toho ovšem budou těžit i ostatní vlastníci zapůjčitelného kapitálu). V případě, že uvalená daň byla všeobecného charakteru (tj. nejednalo se například o spotřební daň na určitý druh zboží), tak zaměstnanec, pokud se pokusí získat další práci, bude tak soutěžit s dalšími pracovníky na trhu práce a pravděpodobně tak sníží jejich mzdu (i svou). K přesunu daně tak nedojde. 1.4.2 Reakce výrobce - zaměstnavatele Tabulka 2 ukazuje možnou reakci zaměstnavatele. Zobrazuje opatření, které se může pokusit zavést v souvislosti s uvalením daně přímo na něj nebo v souvislosti s přesunem daňového břemene ze strany zaměstnance. Snížení mezd naráží na mnoho překážek. Pokud se zaměstnavatel musí potýkat se silnými odbory nebo pokud je uzavřena dlouhodobá smlouva o mzdách nebo pokud je na trhu práce nedostatečná nabídka, může být pro zaměstnavatele velmi obtížné vyjednat snížení mzdy (nebo zpoždění zvýšení mzdy - v souvislosti se zvýšením produktivity).

15

Tabulka 2 Reakce zaměstnavatele - výrobce

Možné akce

Snížení mezd

Zvýšení cen produkce

Bariéry

Odbory Dlouhodobé smlouvy Trh práce Malý užitek z pojištění5 Humanitární zábrany

Obavy z: - snížení tržeb - regulátorů trhu - ztráty pozice na trhu Stav ekonomiky Zvláštní ceny

Příjemce břemene

Zaměstnanci

Spotřebitel

Zkušení pracovníci

Substituce technikou

Nedostatek na trhu práce Malý nebo žádný efekt

Technické problémy Vysoké celkové náklady Nedostatek zdrojů

Nekvalifikovaní pracovníci

Zaměstnanci

Zdroj: Tax Foundation, Inc. Economic Aspects of the Social Security Tax, Research Publication No.5. 1967.

Pokud se, i přes všechny překážky, zaměstnavateli podaří snížit mzdy v míře, která vyrovnává uvalenou daň, potom je daňové břemeno přesunuto na zaměstnance. Zaměstnavatel se však může pokusit o přesun daně i jinou cestou. Může přenést daň na spotřebitele zvýšením ceny produkce, snížit velikost placeného pojistného nahrazením zaměstnanců stroji. Může také snížit pojistné zaměstnáním menším množstvím zkušenějších pracovníků s vyššími mzdami nebo může snížit ostatní náklady. Poslední možností je pak akceptovat snížený zisk. Možnosti snížení cen produkce se liší v závislosti na odvětví. V odvětví, které je blízké dokonalé konkurenci, je určování ceny mimo vliv výrobce. V jiných odvětvích však může být možnost zvýšení cen reálná. Výrobce se také může pokusit o snížení ceny nepřímou cestou – snížením kvality. Naproti tomu v odvětvích málo konkurenčních (oligopoly, monopoly) zvýšení ceny může vyvolat podezření antimonopolních úřadů a změny cen se tak můžou stát obtížnými, i když jsou založeny na reálných základech. Zaměstnavatel také musí zvážit, zda by zvýšení ceny produkce, v závislosti na elasticitě poptávky po konkrétním produktu, nepřineslo příliš velké snížení tržeb a tudíž i zisku. U neelastických produktů jako jsou cigarety, sůl zvýšení ceny nepřinese snížení tržeb. Naproti tomu u luxusních statků může být 5

Pokud se jedná o zvýšení příspěvků na sociální pojištění a zaměstnanec přisuzuje relativně malou váhu výhodám plynoucím ze sociálního pojištění, snížení mzdy bude obtížnější, než kdyby sociální pojištění bylo vnímáno jako účelné.

16

dopad značný. Zaměstnavatel - výrobce tak musí pečlivě určit elasticitu poptávky po svých produktech. V některých průmyslových odvětvích mohou být důsledky změny ceny relativně úspěšné a v jiných naopak katastrofální. Výrobce také musí vzít v úvahu, zda by zvýšení cen neznamenalo ztrátu podílu na trhu (pokud by cena u konkurence zůstala zachována). Další překážkou pro změnu cen může být také nemožnost reálného promítnutí daně do cen. Pokud by se cena produktu měla zvýšit z 10,5 Kč na 10,53 Kč, je taková změna nepravděpodobná. Dalším faktorem může být psychologické působení cen, např. tzv. baťovské ceny (99 Kč). V případě uvalení daně na pracovní sílu (v ČR například sociální pojištění) zaměstnavatel může snížit daňové výdaje také tak, že část zaměstnanců nahradí stroji (respektive kapitálem), ze kterých samozřejmě pojistné platit nemusí. Pokud se mu to podaří, daňové břemeno se přesune na zaměstnance, kteří byli nahrazeni stroji, v podobě nezaměstnanosti nebo snížením množství odvedené práce (tj. i sníženého platu). Nahrazením

nekvalifikovaných

zaměstnanců

zkušenými

a

lépe

placenými

může

zaměstnavatel ušetřit také a to ze dvou důvodů. Prvním je uplatňování minimálního vyměřovacího základu. Pokud vezmeme v úvahu např. činnost, ke které je třeba dvou zaměstnanců s platem 2x6000 Kč při min. vyměřovacím základu 8000 Kč, nebo jednoho zaměstnance s platem 12000 Kč, snadným výpočtem zjistíme, že nahrazení sníží vyměřovací základ z 2x8000 = 1600 Kč na 12000 Kč. Při stejné celkové mzdě 1200 Kč tak bude snížen vyměřovací základ o 4000 Kč (a tím i odvedené pojistné v závislosti na sazbě). Druhým důvodem úspory je existence maximálního vyměřovacího základu. Logika je obdobná jako u první varianty pouze s tím rozdílem, že tentokrát je pojistné pro jednoho zaměstnance omezeno shora. Akceptování nižšího zisku (nebo větší ztráty je opět závislé na odvětví. Ve velmi konkurenčním odvětví jsou zisky společností nízké, a tak jejich další snížení může způsobit ztrátovost firmy. Snížení zisku tedy nepřipadá v úvahu. Naproti tomu v odvětvích s nízkou mírou konkurence (např. oligopolu), kde jsou zisky dostatečně vysoké, je částečné snížení zisku ještě přijatelné a společnost tak bude pokračovat v činnosti.

17

1.4.3 Reakce ostatních stran Některé z pokusů zaměstnanců a zaměstnavatelů o přesun daně se mohou dotknout také dalších stran/subjektů v ekonomice. Vzhledem velkému množství možností je však sledování přesunu pojistného na tyto subjekty velmi obtížné. Přesto však existují pokusy o zmapování i této oblasti. V případě, že dojde k omezení poptávky po zboží a službách v souvislosti se sníženou spotřebou zaměstnanců z důvodu uvalení daně, dodavatelé těchto statků a služeb mají v podstatě tři možnosti. Tyto možnosti jsou zobrazeny v tabulce 3. Tabulka 3 Reakce dodavatele nebo výrobce

Možné akce Bariéry

Snížení produkce Snížení zisku

Snížení cen Snížení zisku

Reklama a jiné zviditelnění Zvýšené náklady

Zdroj: Tax Foundation, Inc. Economic Aspects of the Social Security Tax, Research Publication No.5. 1967.

Dodavatelé tedy mohou snížit výstup tak, aby bylo dosaženo nové rovnováhy na trhu – tedy mezi tím co chtějí navě zaměstnanci a ostatní spotřebitelé a kolik jsou ochotni zaplatit. Cena za jednotku bude pravděpodobně trochu vyšší při menším množství produkce. Kvůli redukci produkce může opět část zaměstnanců přijít o práci. Dodavatelé se také mohou pokusit o udržení stejných tržeb prostřednictvím snížení ceny. To však vyvolá buďto potřebu snížení nákladů ve firmě anebo akceptaci nižšího zisku. Obě varianty jsou však už vzhledem k pravděpodobnému předchozímu vývoji dosti obtížné. Oblíbenou variantou je snížení nákladů přes snížení kvality. Účinnost takového opatření je však do jisté míry omezená (zejména časově). Třetí možností pro dodavatele je zvýšení množství reklamy, nebo modifikace jeho produktů za účelem udržení předchozí úrovně spotřeby. Protože by takové kroky vyvolaly zvýšení nákladů, musely by také vést ke zvýšení tržeb nad jejich původní hodnotu za účelem pokrytí těchto dodatečných nákladů. Nakonec se jako nejpravděpodobnější scénář jeví snížení zisku (případně přesun na zaměstnance). Je důležité si uvědomit, že stejné daňové břemeno může „procházet“

18

podnikem (samozřejmě nepřímo) i vícekrát. V takovém případě je třeba mít na mysli, že některé cesty (zpravidla ty již jednou využité) nelze prakticky použít. Uvalení daně může mít na některá odvětví i pozitivní účinky. Například podniky zabývající se výrobou strojů a zařízení mohou profitovat ze zvýšené poptávky po strojích nahrazujících lidskou práci v případě, že dojde ke zvýšení pojistného na sociální zabezpečení. (viz kap. 1.4.2). V odvětví se tak zvednou ceny, zisky i zaměstnanost. 1.4.4 Konečný dopad daně Tabulky 1-3 ukazují mnoho možností, kterými se může daň ubírat. Daň tedy nakonec nesou (samostatně nebo kombinovaně) tyto skupiny: 1) Spotřebitelé (někdy dáváni do rovnosti se zaměstnanci) ve formě vyšších cen za zboží a služby. 2) Zaměstnanci ve formě nižších mezd nebo nezaměstnanosti. 3) Zaměstnavatelé ve formě nižšího zisku (hlavně v důsledku vyšších mzdových nákladů). 4) Rentiéři (tj. osoby bez příjmů ze, kterých se platí pojistné). Mechanismus přesunů u prvních třech skupin byl již vysvětlen výše. Čtvrtý výsledek se týká daně ve formě pojistného na sociální zabezpečení. Zastánci čtvrtého řešení se domnívají, že pokud plátci pojistného (resp. zaměstnanci) obdrží kompenzující výplaty ze systému pojištění, pak vlastně žádné břemeno neexistuje. Pokud výrobci přenesou pojistné do cen, potom jej ponesou spotřebitelé. Ovšem vzhledem k tomu že drtivá většina spotřebitelů pobírá nebo bude pobírat výplaty ze systému, žádné břemeno vlastně nenesou. To ovšem neplatí pro osoby stojící mimo systém – rentiéry. Ti sice patří mezi spotřebitele a platí tak zvýšenou cenu za zboží a služby, avšak nedostávají kompenzující platby ze systému sociálního pojištění.

1.5 Model dílčí rovnováhy Dopad daně lze zkoumat také pomocí takzvaných modelů rovnováhy – modelu dílčí rovnováhy a modelu všeobecné rovnováhy. Následující text se bude zabývat modelem dílčí rovnováhy. 19

Model dílčí rovnováhy využívá pro analýzu dopadu zdanění na spotřebitele křivku poptávky. Předpokladem je, že spotřebitel se při určitém daném rozpočtovém omezení snaží maximalizovat svůj užitek. Lze tak zkoumat působení různých faktorů ovlivňujících jeho poptávku po zboží a službách. Přitom se předpokládá, že individuální poptávka po určitém statku je funkcí ceny samotného statku, ceny ostatních statků a důchodu spotřebitele. 1.5.1 Vliv důchodu spotřebitele – rozpočtové omezení Velikost důchodu spotřebitele je bezesporu klíčovým faktorem ovlivňujícím velikost poptávaného množství po statku. Pokud dojde ke změně důchodu, tím pádem i rozpočtového omezení, potom změní spotřebitel množství spotřebovávaného statku. Jak velké množství statku však nakonec bude spotřebovávat, závisí také na vlastnostech daného statku. Statek může mít charakter normálního nebo méněcenného statku. Méněcenný statek se vyznačuje tím, že při zvýšení důchodu bude spotřebitel takového statku spotřebovávat méně, zatímco spotřeba normálního statku se za stejné situace naopak zvýší. Svátková, Klazar6 uvádí, že mohou nastat tři různé situace. Pokud spotřebitel spotřebovává dva statky, oba s charakterem normálního statku, tak za podmínek růstu důchodu bude růst i spotřeba obou statků. Křivka rozpočtového omezení se tedy posune rovnoběžně nahoru, či případně dolů při snížení důchodu. Pokud by měli oba statky charakter statku méněcenného, potom se spotřeba obou statků sníží ve prospěch statků normálního charakteru mimo modelové zobrazení. V případě, že by jeden statek měl charakter normálního statku a druhý méněcenného, pak dojde k růstu spotřeby statku normálního na úkor méněcenného. 1.5.2 Vliv ceny – substituční a důchodový efekt Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím poptávané množství statku je cena statku. Pokud dojde ke změně ceny statku, změní se i mezní míra substituce a tudíž dojde k efektu substituce. Dojde ke změně křivky rozpočtového omezení. Poptávka je ovlivněna dvěma efekty - efektem substitučním a důchodovým. Důchodový efekt je způsoben změnou reálného důchodu, která byla vyvolána vlivem zvýšení (popř. snížením) ceny statku. V případě normálních statků má důchodový efekt 6

SVÁTKOVÁ a kolektiv. Zatížení spotřebního koše domácností daněmi ze spotřeby v České republice. 2007.

20

negativní dopad, neboť pokles ceny statku zvýší kupní sílu a při stejné úrovni důchodu tak roste spotřeba. Naopak v případě méněcenných statků je dopad přímý, protože snížení ceny takového statku sice také zvýší kupní sílu důchodu, ale spotřeba takového statku bude snížena ve prospěch spotřeby statků normálních. Substituční efekt působí na změnu poptávaného množství daného statku vlivem nahrazení dražšího statku (resp. statku se zvýšenou cenou, např. o daň) statkem levnějším. Spotřebitel tak mění své preference a efektem je vznik nákladů mrtvé váhy, které jsou tím větší, čím silněji substituční efekt působí. Substituční efekt je v zásadě negativní. Konečný dopad je výsledkem kombinace obou výše zmíněných efektů, substitučního i důchodového. Obecně se předpokládá, že výsledný efekt má spíš reverzní charakter (tj. s poklesem ceny statku roste spotřeba). Nemusí tomu tak ovšem být vždy. V případě takzvaného Giffenova statku je křivka poptávky opačně skloněná, důsledkem čehož je, že s růstem ceny roste poptávané množství. K této na první pohled paradoxní situaci může dojít za podmínek, že výdaje na daný statek tvoří značnou část celkových výdajů, nejsou dostupné substituty a tento statek uspokojuje základní lidské potřeby (ale může se jednat i o návykové látky nebo naopak o statky velmi luxusního charakteru). Přímý důchodový efekt tak v tomto případě převáží efekt substituční. Pokud se cena Giffenova statku zvyšuje a klesá tak reálný důchod, spotřebitel je nucen snížit spotřebu ostatních statků, aby si mohl spotřebu Giffenova statku dovolit7 . 1.5.3 Daňové incidence Na daňovou incidenci má značný vliv charakter trhu, tzn. to, zdali je trh dokonale či nedokonale konkurenční. Za podmínek dokonalé konkurence je jak výsledná cena prodávaného statku, tak i velikost přesunu daně závislá na křivce nabídky a poptávky, respektive jejich sklonu. Uvažujme, že na určité zboží byla uvalena daň. Pokud se jedná o daň odváděnou prodávajícími (příkladem může být klasická spotřební daň), dojde ke snížení nabídky z původní úrovně S0 na S1. Tím dojde ke změně rovnovážné ceny, která je po uvalení daně stanovena na úrovní P1. Přestože nová cena P1 je vyšší než původní P0, prodávajícím 7

SVÁTKOVÁ a kolektiv. Zatížení spotřebního koše domácností daněmi ze spotřeby v České republice. 2007.

21

realizovaná čistá cena je nižší a to na úrovni P2, neboť prodávající musí uhradit daň ve výši t. Cena P2 tak odpovídá vztahu P0 = P1 - t. Přestože daň byla uvalena na prodávajícího, nenese celé břemeno daně pouze on. Došlo tedy k přesunu daně. Protože došlo ke zvýšení ceny pouze ve velikosti P1 - P0 (tj.
Zdroj: KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 2006.

Klíčovým faktorem ovlivňujícím velikost přesunu daně je sklon křivek nabídky a poptávky. Ten je na konkurenčním trhu dán cenovou elasticitou nabídky a poptávky. Teoreticky může dojít na trhu ke čtyřem extrémním situacím. V případě, že je cenová elasticita poptávky nulová, znamená to, že spotřebitelé budou nakupovat stále stejné množství statku za jakoukoli cenu. V tom případě, pokud dojde k uvalení daně, může prodávající přenést celou daň na spotřebitele. Mezi statky s velmi nízkou cenovou elasticitou se obvykle řadí statky základní životní potřeby (základní potraviny aj.) a dále statky jako například cigarety a alkohol (tj. statky s charakterem návykových látek). Právě cigarety a alkohol (jako společensky tolerované návykové látky) bývají oblíbeným terčem zdanění spotřebními daněmi s poukazem na „výchovný“ a účelový efekt takového zdanění. Ovšem právě účelovost je v případě spotřebních daní velmi ojedinělým úkazem. Naopak v případě, že je cenová elasticita poptávky nekonečně velká, ponese daň v celé své výši prodávající. Za takových podmínek totiž kupující reagují na jakékoli zvýšení

22

ceny podstatným snížením poptávaného množství. Mezi statky s vysokou cenovou elasticitou bývají řazeny produkty a služby luxusního charakteru. Graf 2 Vliv cenové elasticity poptávky

Zdroj: KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 2006.

Vliv na přesun daně má ovšem i cenová elasticita nabídky. Pokud je cenová elasticita nabídky nulová, pak při uvalení daně a s tím souvisejícím snížením čisté ceny, zůstane nabídka nezměněna a prodejce tak bude nést celou daň. Příkladem může být trh s nemovitostmi. V opačném případě, tj. vysoké cenové elasticity nabídky se celá částka daně přesune na kupující. Graf 3 Vliv cenové elasticity nabídky

Zdroj: KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 2006.

Na konkurenčním trhu je lhostejno, zda byla daň uvalena na prodávající či na kupující. Pokud je daň uvalena na prodávajícího, dojde k posunu křivky nabídky z S0 na S1 a tím dojde k rozdělení daně mezi prodávajícího a kupujícího. V opačném případě, tj. že zákonná 23

povinnost odvádět daň by byla uložena kupujícímu, sníží se jeho poptávka z úrovně D0 na D1 a dojde k ustavení nové rovnováhy na E1. Prodávající tak bude prodávat zboží za cenu P1, ale kupující bude nucen navíc odvést jednotkovou daň o velikosti t. Reálná kupní cena zboží se tak opět dostane na úroveň ceny P1. Z grafu 1.4 je zřejmé, že výsledek je v obou případech zcela totožný a dopad daně tedy není ovlivněn tím, kdo má zákonnou povinnost daň odvést. Graf 4 Plátce daně a dopad daně

Zdroj: KUBÁTOVÁ, Květa Daňová teorie a politika. 2006.

1.6 Model všeobecné rovnováhy Model všeobecné rovnováhy je po modelu dílčí rovnováhy dalším možným způsobem, jak lze zkoumat incidenci daní. Původní model daňové incidence za podmínek všeobecné tržní rovnováhy, který v roce 1962 představil Harberger, používal jako hlavní proměnou daň z příjmů právnických osob (přesněji řečeno korporátní daň). Tento model byl později vylepšen dalšími autory tak, aby bylo jeho pomocí umožněno sledovat i dopad jiných daní. Výše zmíněný model je konstruován pro analýzu dopadu daně v kontextu všeobecné rovnováhy na konkurenčním trhu za určitých dalších podmínek: Ekonomika je rozdělena na dva sektory – sektor korporátní8 a nekorporátní. Každý ze sektorů vyrábí odlišné zboží, korporátní X a nekorporátní Y. Oba sektory mají dokonale konkurenční charakter a jejich 8

Korporátním sektorem se rozumí kapitálové společnosti, tj. v prostředí ČR zejména a.s. a s.r.o.

24

produkce odpovídá Coob-Douglassově funkci, jež je homogenní prvního stupně (z ekonomického hlediska se tedy jedná o produkční funkci s konstantními výnosy z rozsahu). Vlastníci výrobního kapitálu se při tom dělí na vlastníky kapitálu a práce a platí, že nabídka výrobních faktorů je neelastická. Dále platí, že v důsledku dokonalé mobility faktorů mezi oběma sektory, na trhu existuje jen jedna cena kapitálu a jedna cena práce. Faktory produkce jsou také k dispozici v konstantním objemu, který je navíc vždy plně zaměstnán. Model také počítá s tím, že dostupné množství faktorů produkce není ovlivněno případným uvalením daně. Daň je uvalena na právnické osoby a to konkrétně na zisky společností v korporátním sektoru. Co se týče spotřebitelů, tak model počítá s tím, že jejich indiferenční křivky jsou shodné (tj. mají stejné preference). Poslední podmínkou modelu je jeho aplikace v dlouhém období, neboť v krátkém období by nemohl být splněn předpoklad mobility výrobních faktorů9. Model lze podle Svátkové, Klazara (2007) interpretovat následujícím způsobem. Pokud dojde k uvalení daně na spotřebu statku X, pak cena tohoto statku před zdaněním poroste (nikoli však nutně o celou daň). V důsledku zvýšení ceny statku X dojde ke snížení poptávaného množství statku X a působením substitučního efektu se naopak zvýší poptávka po statku Y. Tím pádem dojde k poklesu produkce statku X a vzroste produkce statku Y. Nutným průvodním efektem tohoto procesu je přesun výrobních faktorů mezi korporátním sektorem vyrábějícím statek X a nekorporátním sektorem vyrábějícím Y. To však způsobí nerovnováhu na trhu výrobních faktorů. V případě, že je výroba zboží X kapitálově náročnější, pak přesun kapitálu do sektoru vyrábějícího Y způsobí jeho nadbytek, v důsledku čehož klesne jeho cena tak, aby bylo možné docílit plné zaměstnanosti kapitálu. Tímto ovšem klesne cena kapitálu nejen v sektoru vyrábějícím Y, ale i v sektoru vyrábějícím X. Zdanění výrobku X tak vedlo ke snížení výnosu z výrobního faktoru (v tomto případě se jedná o kapitál), který je při výrobě zdaněného statku využíván s větší intenzitou. Simulace provedené v podmínkách původního Harbergerova modelu vedou k závěrům, že uvalená daň je v konečném dopadu nesena pouze vlastníky kapitálu a to jak v sektoru oficiálně zdaněném, tak i v sektorech ostatních, nezdaněných. Později však Harberger svůj model přepracoval. Upravený model vychází z předpokladu otevřené

9

SVÁTKOVÁ a kolektiv. Zatížení spotřebního koše domácností daněmi ze spotřeby v České republice. 2007.

25

ekonomiky jako elementárního faktoru ovlivňujícího dopad daně. Závěrem této upravené varianty je, že daň z příjmu právnických osob je zcela přesunuta do mezd. Jako téměř každý model i Harbergerův model má jisté přednosti, avšak i některé nedostatky. Předností tohoto modelu je bezesporu jeho nekomplikovanost. S tím je ovšem bohužel spojena i většina jeho omezení. Model uvažuje pouze dva sektory a jeho pomocí je tedy možné analyzovat zároveň jen jedinou daň. Předpoklady uvažují pouze neelastické nabídky výrobních faktorů, což se mnohdy nemusí slučovat s ekonomickou realitou. Model je také omezen pouze na plně konkurenční trhy.10

1.7 Přehled faktorů ovlivňujících dopad daně Je třeba mít na paměti, že přesun a dopad daně je v reálném ekonomickém prostředí ovlivňován mnoha faktory. Těmito faktory jsou nejen v předchozích odstavcích často zmiňované okamžité elasticity poptávky a nabídky, případně charakter trhu (konkurenční, oligopol či monopol) nebo charakter samotného statku, ale i další skutečnosti, jakými jsou hledisko času, významnost zdaněného trhu či sektoru a v neposlední řadě i stupeň otevřenosti ekonomiky a mobilita výrobních faktorů. Významný vliv na daňovou incidenci má bezesporu faktor času. Ten ovlivňuje zejména elasticity poptávky a nabídky. V delším časovém období je zpravidla elasticita nabídky i poptávky vyšší. Pokud je tedy uvalena daň, v prvních momentech ji nese její plátce nebo poplatník spíše než další subjekty. V delším se pak daňové břemeno začne přesouvat. To však nemusí platit vždy. V případě spotřebních daní (známý je tento efekt zejména ve spojení se spotřební daní z minerálních olejů – pohonných hmot) může dojít k přesunu daně směrem dopředu s téměř nulovým zpožděním, či dokonce s předstihem před samotným uvalením (zvýšením) daně. Pokud tedy vláda ohlásí zvýšení spotřební daně, cena se může zvyšovat i před datem skutečného zavedení do praxe. Tento efekt bývá označován termínem oznamovací efekt daně. Faktor času ovlivňuje přesun daně i z jiného hlediska. Obecně platí, že delší časové období umožňuje přesun daně na ostatní trhy. Jinými slovy tedy čím delší časové období uběhne, tím vzdálenější trhy jsou uvalením daně zasaženy11.

10 11

BROWN, C. V., JACKSON, Peter. Ekonomie veřejného sektoru. 2003. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 2006.

26

Význam stupně otevřenosti ekonomiky spočívá zejména v jejím vlivu na dvě veličiny. Tou první je elasticita nabídky a poptávky. Čím je ekonomika otevřenější, tím vyšší jsou elasticity nabídky i poptávky. Druhou veličinou je pak mobilita výrobních faktorů. Při změně ceny práce či kapitálu na domácím trhu může v otevřené ekonomice dojít k odlivu výrobních faktorů do zahraničí (či naopak k jejich přílivu) a v případě změny cen výrobků může dojít k jejich substituci produkcí ze zahraničí. Významnost zdaněného trhu pak ovlivňuje dopad daně na ostatní trhy. V případě uvalení daně na významný trh (tj. takový, který zaměstnává velké množství práce a/nebo kapitálu), zasáhne daň cela jistě i další odvětví ekonomiky. Naopak při uvalení daně na nevýznamný trh dojde k ovlivnění ostatních odvětví jen ve velmi malé míře či vůbec. Kubátová jako příklad uvádí odliv zaměstnanců z odvětví zpracování mramoru. Taková událost v podmínkách České republiky nemůže způsobit celkové zvýšení nabídky práce v ostatních oborech.

27

2 Daně ze spotřeby, funkce a efekty Daně jsou tradičně nejvýznamnějším zdrojem příjmů veřejných rozpočtů. Statisticky daňové příjmy tvoří přibližně 90% podíl na příjmech veřejných rozpočtů. Jako daň může být označena každá povinná, zákonem stanovená, nevratná a neekvivalentní platba do státního rozpočtu12. Těmto kritériím daně ze spotřeby v České republice zcela jistě odpovídají. V terminologii základního členění daní patří daně ze spotřeby mezi nepřímé daně. Jejich charakteristickým rysem je, že osoba poplatníka se neshoduje s osobou plátce daně. Daně ze spotřeby se dále rozdělují na selektivní a všeobecné daně. Graf 5 Členění daní ze spotřeby

Zdroj: VANČUROVÁ, Alena, LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 2010.

Spotřební daně v České republice tvoří přibližně 31% podíl všech daňových příjmů.

2.1 Selektivní spotřební daně V České republice jsou v současné době selektivní spotřební daně uvaleny na tabákové výrobky, víno a meziprodukty, pivo a minerální oleje. Selektivní spotřební daně

12

Diskutovaným je v rámci znaků daně kritérium neúčelovosti daně. Podle OECD neúčelovost již není nutnou podmínkou daně.

28

(dále jen spotřební daně, pokud z kontextu nevyplívá jinak) jsou v rámci Evropské unie harmonizovány a zákonnými normami je pevně stanoveno, co je předmětem spotřební daně a co naopak předmětem spotřební daně být nesmí. Jednotlivé skupiny zboží mají stanovené rozdílné sazby daně a některé také pevné minimální celkové sazby daně. Spotřební daně patří mezi daně s dlouhou historií (na rozdíl od např. daně z přidané hodnoty). Zpravidla nízká elasticita poptávky u zboží zatíženého selektivními spotřebními daněmi umožňuje stanovení vysokých sazeb a výnos těchto daní je tak nejen velmi významným, ale i stabilním příjmem státní pokladny. Dlouhodobě nejvýznamnější je z hlediska výnosu spotřebních daní daň z minerálních olejů. Její podíl na celkovém výnosu se blíží přibližně dvěma třetinám celkového výnosu (Podle údajů Celní správy České republiky v roce 2009 dosahoval výnos SD z minerálních olejů 62% podíl příjmů daní ze spotřeby). Daň z minerálních olejů je příjmem nejen státního rozpočtu, část této daně (v současné době 9,1%) proudí též do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Výnos této daně je ovlivněn zejména cenou, která je závislá na takových faktorech, jakými jsou marže distributorů, ceny ropy na mezinárodních trzích, devizový kurz či vývoj cen v sousedních státech. Mimo ceny se mohou na výnosu podepsat i další faktory, například vstup České republiky do Evropské unie zvýšil intenzitu nákladní dopravy na našem území a tím i celkovou spotřebu pohonných hmot. Z toho samozřejmě vyplývá i zvýšení daňového výnosu z minerálních olejů. Druhou nejvýznamnější je z hlediska výnosu daň z tabákových výrobků. Ta tvoří zhruba třetinu výnosu. Méně významnými jsou pak daň z lihu a piva. Výnos daně z vína a meziproduktů je pak velmi malý a pohybuje se řádově do jednoho procenta z celkového výnosu spotřebních daní13.

13

Zdroj: SVÁTKOVÁ, Salvomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 2010.

29

Graf 6 Vývoj ývoj výnosu spotřebních spotřebn daní v ČR v letech 1995-2007 (v mil. Kč)

Zdroj: SVÁTKOVÁ, Slavomíra, vomíra, Spotřební a ekologické e daně v České republice. 2010.

Základními prvky, jimiž se český stát chrání před daňovými úniky, úniky jsou v případě minerálních olejů barvení a značkování vybraných minerálních olejů, u tabákových výrobků se stejně jako u lihovin se používá nálepek (označení tabákové nálepky, v případě lihu pak kolky). V současné době je předmětem selektivních spotřebních spotřebních daní v České republice pět komodit a to: -

minerální oleje,

-

líh,

-

pivo,

-

víno a meziprodukty, meziprodukty

-

tabákové výrobky.

Tyto jsou souhrnně označovány termínem vybrané výrobky. Předmětem daně z územního hlediska, jsou výrobky, které byly na území České republiky vyrobeny, nebo na něj byly dovezeny. Základem ákladem daně je pak počet fyzických jednotek vyrobených či dovezených.. Sazby jsou z hlediska druhu pevné a diferencované. Spotřební daně jsou vybírány rány jednorázově a to obvykle v momentě uvedení vybraného výrobku do takzvaného 30

režimu volného oběhu. Tímto momentem je obvykle prodej vybraného výrobku distributorovi nebo konečnému spotřebiteli. Méně obvyklé je pak porušení zákonem daných podmínek takzvaného režimu podmíněného osvobození. Často bývá ve spojení se spotřebními daněmi zmiňován takzvaný efekt předzásobení. Tento efekt se nejčastěji vyskytuje v situaci, kdy dojde k veřejnému oznámení o zvýšení cen statků zatížených spotřebními daněmi (nejčastěji pohonných hmot nebo tabákových výrobků) z nejrůznějších důvodů, např. zvýšení cen ropy u pohonných hmot nebo typicky zvýšení spotřební daně na cigarety, plánovanému k určitému datu. Podstatou efektu je, že kupující se snaží nakoupit co největší množství statku před datem očekávaného zvýšení cen, tj. tvoří zásoby. Z daňového hlediska je důležitým důsledkem efektu předzásobení jeho fiskální efekt. V období před zvýšením cen se vlivem zvýšených nákupů výnos daně skokově zvyšuje, avšak v následujícím období dochází k částečnému výpadku ve výnosu daně, který je způsoben tím, že kupující spotřebovávají již vytvořené zásoby namísto nákupu statků za zvýšenou cenu. Především v případě daně z tabákových výrobků je důležité zmínit také další efekt, ke kterému dochází vlivem zvyšování spotřební daně. Zvýšení spotřební daně může paradoxně způsobit i dlouhodobé snížení jejího výnosu. Spotřebitelé se totiž mohou pokusit nahradit zdaněný druh výrobku nezdaněným (například tabák určený do dýmek tabákem určeným k vykuřování skleníků). Další ohrožení příjmů pro státní rozpočet pak představuje zvýšený výnos z nelegálního dovozu (pašování) a tudíž i jeho zvýšená míra. Netřeba dodávat, že nelegálně dovezené zboží nebude nikdy zdaněno. Vzhledem k volnému pohybu osob a zboží v rámci Evropské unie je také nutno počítat s tím, že vliv na výnos spotřebních daní bude mít i cena srovnatelných či totožných statků za hranicemi státu. Takzvaná nákupní turistika může mít i citelný vliv na výnos (nejen) selektivních spotřebních daní. 2.1.1 Výhody a nevýhody selektivních spotřebních daní Častým argumentem pro uvalení spotřebních daní na vybrané zboží a služby je snaha odradit subjekty na trhu od spotřeby statků způsobujících škody na zdraví či na životním prostředí (podpora ekologického chování tržních subjektů), tzv. nápravné daně. Ekonomickým vyjádřením tohoto efektu je negativní ztráta mrtvé váhy.

31

Graf 7 Nápravná daň

Zdroj: KUBÁTOVÁ, Květa, Daňová teorie a politika. 2006.

Z vývoje sazeb spotřebních daní v české republice je ovšem zřejmé, že výchovná funkce spotřebních daní hraje v procesu zvyšovaní jejích sazeb až vedlejší roli. Převážně pozvolné zvyšování sazeb nasvědčuje spíše o snaze vyhnout se výraznému skokovému zdražení, které by skutečně mohlo od spotřeby (kupříkladu cigaret) odradit řadu subjektů. Citelnější zvyšování sazeb přišlo až se vstupem České republiky do Evropské unie. Obvykle tedy dominuje zejména motiv fiskální motiv, tj. zvýšení výnosu daně. Negativním efektem uvalení spotřebních daní může být vznik distorzí na trhu, které pak vedou k neefektivní alokaci zdrojů v ekonomice14. Míra, v jaké neefektivnost vznikne, se odvozuje od elasticity nabídky a poptávky. V případě, že je poptávka a nabídka elastická, uvalení daně způsobí zvýšení relativní ceny a zároveň vyvolá substituční efekt. Přitom platí, že čím vyšší je elasticita, tím větší substituční efekt nastane, a tím vyšší je také míra neefektivnosti z uvalení daně. Ve specifických případech však může uvalení daně a vzniklý substituční efekt působit i ve prospěch ekonomiky. Pokud je v ekonomice nadspotřeba zdaněného statku, daň pak substituční efekt tuto situaci narovnává a působí tak jako pigouovská daň. Dalším možným negativem spotřebních daní je možnost jejich regresního dopadu, tzn. možnost většího dopadu daně na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Existuje teorie, podle níž je spotřeba statků, jakými jsou cigarety, pivo a alkohol, vzhledem k výši příjmů 14

Toto platí zejména pro daň z minerálních olejů a takzvané ekologické daně

32

neproporcionální. Spíše než u obyvatel s vysokými příjmy je vyšší právě u obyvatel s nižšími příjmy. Vysoké sazby spotřebních daní tak mohou negativně působit na celkovou spravedlnost daňového systému a narušovat princip platební schopnosti 15 .

2.2 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je relativně mladou daní. Bývá označována jako všeobecná daň ze spotřeby moderního typu. Původ daně z přidané hodnoty je nutno hledat v souvislosti se snahami o harmonizaci daní v EHS. K prvnímu nasazení došlo v šedesátých letech minulého století ve Francii a postupně pak daň z přidané hodnoty nahrazovala daně kumulativního kaskádovitého typu ve všech státech Společenství16. V současné době je daň z přidané hodnoty povinnou součástí daňových systémů ve všech zemích Evropské unie. Nasazení daně z přidané hodnoty však není omezeno pouze hranicemi Evropské unie, a ze států, jež jsou členy OECD, nemá zavedenu daň z přidané hodnoty pouze jeden. Daň z přidané hodnoty má charakter nepřímé všeobecné spotřební daně. Předmětem je obecně dodání zboží, poskytnutí služby, převod nemovitostí, dovoz či pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie a dovoz zboží ze států mimo Evropskou unii. Sazba daně z přidané hodnoty je v současné době diferencovaná a lineární17. Základní úroveň sazby je 20 %, snížená sazba, používaná u potravin a jiných statků základní potřeby, je pak stanovena na 9 %. Základní princip daně z přidané hodnoty je poměrně jednoduchý, daň je vybírána na každém stupni zpracování. Nikoli však z celého obratu, ale pouze z té části, která byla na tom kterém stupni přidána, zdanění tak podléhá jen přidaná hodnota. Zjišťování přidané hodnoty přímo by bylo v praxi technicky velmi obtížné, proto se používá nepřímý způsob. Jeho podstatou je to, že každý subjekt je povinen zdanit veškerou svou produkci a výslednou daň odvést státu. Od této částky je však subjektu umožněno odečíst částku daně, kterou sám zaplatil v ceně nakupeného zboží a služeb v rámci zajištění své produkce.

15

KUBÁTOVÁ, Květa, Daňová teorie a politika. 2006 Členské země k tomu zavazovaly První směrnice č. 67/227/EEC a Druhá směrnice č. 67/228/EEC. 17 Tento stav by se však mohl, vzhledem k plánům současné vlády sjednotit sazby daně z přidané hodnoty na úroveň 19 %, brzy změnit. K datu 1. ledna letošního roku mělo ze států Evropské unie sjednoceno sazby daně z přidané hodnoty pouze Dánsko a to na úrovni 25 %. 16

33

Jak již bylo zmíněno výše, v českém daňovém systému koexistují dvě sazby daně z přidané hodnoty. Snížená sazba daně je aplikována na zboží a služby vyjmenované ve směrnici Evropské unie. Do této skupiny jsou statky zařazovány na základě sociálních (základní životní potřeby) či kulturně sociálních (časopisy, noviny, knihy, učebnice) kritérií18. Na ostatní zboží a služby nevyjmenované ve směrnici je pak aplikována základní sazba daně. V případě, že o zařazení do skupiny snížené či základní sazby nelze bez pochyb rozhodnout, je možno požádat příslušného správce daně o tzv. závazné posouzení19. 2.2.1 Výhody a nevýhody daně z přidané hodnoty Za velmi významnou výhodu daně z přidané se považuje její neutralita. Princip daně z přidané hodnoty umožňuje to, že její konečná výše vzhledem k ceně odpovídá zákonné sazbě. Vrácení daně na vstupu odstraňuje problém opakovaného zdanění a nedochází tak k diskriminaci zboží s např. delším zpracovatelským řetězcem či různým podílem velkoobchodní ceny na konečné ceně, tak jako k němu dochází u daní obratového typu. Mezi důležité vlastnosti daně z přidané hodnoty bývá řazena také její relativně zvýšená odolnost proti daňovým únikům. Vzhledem k systému daně, který umožňuje odečtení daně na výstupu na základě dokladové evidence, má každý subjekt, který je plátcem daně, zájem na vystavení dokladu o potvrzení zaplacení daně v ceně nakoupeného zboží20. Daň z přidané hodnoty je také vhodná s ohledem na mezinárodní obchod. Její konstrukce umožňuje vývoz zboží bez daně a jeho následné zdanění až ne státě spotřeby. Mezi další výhody patří také možnost zdanění služeb. Jelikož je cena pro plátce daně totožná jako v případě neplátce, nevzniká problém diferenciace cen pro různé skupiny zákazníků. Daň z přidané hodnoty je také vhodná z hlediska stability daňového výnosu. Patrně největší nevýhodou daně z přidané hodnoty je její administrativní náročnost. Tam, kde daň zavedena není, je přechod technicky, administrativně i politicky velmi náročnou záležitostí. Obvykle panují obavy z růstu míry inflace. Růst cen v důsledku zavedení daně se skládá ze skokového růstu cen, který je vyvolán samotnou daní a z inflačního 18

VANČUROVÁ, Alena, LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 2010. Tato možnost existuje teprve od roku 2008. 20 Přesto se v posledních letech objevují rozsáhlejší daňové úniky využívající právě daň z přidané hodnoty. 19

34

očekávání. Vzhledem k nemožnosti oddělit od sebe růst cen v důsledku zavedení daně a vlivu jiných cenotvorných faktorů je však velmi obtížné učinit jednoznačný závěr.

2.3 Daně z energií a clo Daně z energií, nebo také ekologické či zelené daně jsou v souladu se směrnicemi Evropské unie součástí daňového systému České republiky od roku 2008. Mezi tyto daně se řadí daň ze zemního plynu a dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektrické energie. Stejně jako selektivní spotřební daně jsou uvalovány jednorázově a to při prodeji konečnému spotřebiteli. Smyslem těchto daní je přimět spotřebitele k omezení spotřeby energie a tím i více ekologickému chováním, tj. omezení emisí oxidu uhličitého a dalších škodlivin do atmosféry. Předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů jsou plyny určené pro pohon motorů, výrobu tepla a další použití. Předmětem daně z pevných paliv jsou zejména různé druhy uhlí. Předmětem daně z elektrické energie je pak logicky elektrická energie. Ačkoli clo není v České republice formálně zařazeno mezi daně, z ekonomického hlediska nepochybně mezi daně patří. Clo je povinnou platbou, která vzniká v souvislosti s přechodem zboží přes hranice státu či celní unie. Přestože v zásadě mohou být aplikována cla vývozní i dovozní, v současné době jsou používána převážně dovozní cla. Spíše než jako zdroj příjmů veřejných rozpočtů jsou na zboží uvalována jako ochranná opatření a opatření na podporu domácí produkce. Vzhledem k faktu, že Česká republika je jako člen Evropské unie součástí celní unie a tři čtvrtiny výnosů z cla proudí do rozpočtů EU, význam cla pro státní pokladnu je v současné době malý. Dovoz zboží na území České republiky podléhá clu pouze v případě, že toto zboží pochází se států mimo Evropské unie.

35

Graf 8 Výnosy spotřebních a ekologických daní v roce 2009

Zdroj: VANČUROVÁ, Alena, LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 2010.

2.4 Daně ze spotřeby a redistribuční efekt, progresivita daní ze spotřeby Jedním ze základních důvodů pro zavedení daňového systému je redistribuce bohatství a příjmů ve společnosti. Toho efektu lze částečně dosáhnout i pomocí daní ze spotřeby. Dopad daní ze spotřeby na poplatníka je, kromě sazby daně, dán zejména objemem spotřeby zdaněného statku. Čím větší část důchodu spotřebuje subjekt na nákup zdaněného statku, tím silněji na něj daň dopadá. Podle vztahu mezi důchodem poplatníků a výší zaplacené daně pak lze rozdělit daně na regresivní, proporcionální a progresivní. Pokud podíl daně na důchodu se zvyšujícím se důchodem roste, daň je progresivní. Pokud se podíl nemění, daň je proporcionální a pokud podíl daně dokonce klesá, potom má daň regresivní charakter. Podle Musgravea je stupeň progrese daní ze spotřeby závislý na elasticitě poptávky po daném statku. Jestliže je důchodová elasticita poptávky rovna jedné, daň je proporcionální, v případě že důchodová elasticita poptávky je menší než jedna, daň je regresivní a pokud je větší než jedna, pak je daň progresivní. Například Musgrave je toho názoru, že daně uložené na nezbytné statky mají spíše regresní charakter, neboť skupiny obyvatel s nižšími příjmy vydají za tyto statky vetší část důchodu, než lidé s vyššími příjmy. Oproti tomu daně uvalené na statky luxusního typu mají spíše progresivní charakter, neboť tyto statky nakupují více lidé s vyššími příjmy.

36

2.4.1 Progresivita daní ze spotřeby Standardní daňová teorie říká, že daň je progresivní tehdy, jestliže s růstem hrubého důchodu dochází zároveň i k růstu sazby daně. Pojem progresivita daně lze ještě rozdělit na lokální a globální, přičemž lokální progresivita je dána buďto v bodě na křivce příjmů, nebo jako rozdíl mezi dvěma body ležícími na téže křivce příjmů. Globální progresivitu lze stanovit s pomocí Lorenzovy metody. Graficky lze znázornit stupeň nerovnosti rozdělení důchodů pomocí Lorenzovy křivky. Ta je v podstatě znázorněním distribuční funkce, podle které dochází k rozdělování důchodů domácnostem. Měření progresivity daní je poměrně obtížnou záležitostí. Přesto existuje několik studií, které se právě měřením progresivity daní zabývají. Závěry těchto studií však nejsou vzájemně zcela homogenní. Je však důležité si uvědomit, že progresivitu daní lze hodnotit vícero metodami a stejně tak nemusí různí autoři vycházet ze stejných teoretických předpokladů. Výsledky provedených výzkumů tak závisí na způsobu vymezení veličin, jakými jsou daňový důchod a odvody, či samotná definice důchodu. Potreba21 a další autoři uvádí, že klíčovým faktorem analýzy je stanovení délky zkoumaného časového období. To, zdali je daň označena za regresivní či naopak progresivní, je tedy silně závislé na tom, jaká data byla při analýze použita, zejména zdali byla použita data pouze o ročních příjem jedince, nebo soubor dat zahrnující jeho celoživotní příjmy. Převážná většina publikovaných studií pracuje s údaji zahrnujícími pouze roční příjmy, mimo jiné i proto že údaje o ročních příjmech jsou snadněji dostupné, a dochází tedy k závěru, že spotřební daně mají spíše regresivní charakter. Tento závěr je však některými autory napadán (např. Potreba) s odkazem na možné nedostatky plynoucí z použití krátkodobých datových souborů. Potreba uvádí, že analýza založená na ročních příjmech je příliš ovlivňována např. změnami mezd či mírou zaměstnanosti v ekonomice. Krátkodobé analýzy také nezohledňují přirozený vývoj, tj. možnost, kdy se jedinec postupně přesunuje ze skupiny obyvatel s nízkými příjmy do skupin s vyššími příjmy a zpět. Typickým příkladem takové chyby je zařazení mladých jedinců (např. vysokoškoláků, či čerstvých absolventů vysokých škol), nebo naopak jedinců nacházejících se v post-produktivním věku do skupiny obyvatel s nízkými příjmy. Takový jedinci totiž mohou v rámci celoživotních příjmů spadat 21

POTREBA, J. M.: Lifetime Incidence and the Distributional Burden of Excise Taxes. 1989.

37

například do kategorie obyvatel s průměrnými až nadprůměrnými příjmy. V extrémním případě by také mohlo dojít k situaci, kdy by byl jedinec pod vlivem náhodné události, například výhry v loterii, zařazen na základě ročního příjmu do zcela jiné skupiny, než do které náleží z hlediska svých celoživotních příjmů. Zastánci analýzy celoživotních příjmů také poukazují na to, že výdaje domácností v oblasti statků obvykle zatíženými spotřebními daněmi jsou v průběhu života rozloženy rovnoměrněji, než je tomu v průběhu jednoho roku. Podrobněji se analýzou zařazení jedince do skupin podle celoživotního příjmu a ročního příjmu zabývali autoři Fullerton-Rogersová22. Výsledkem jejich práce je závěr, podle kterého je rozdělení jedinců do příjmových skupin na základě různě dlouhého sledovaného období života skutečně rozdílné. Rozdíly jsou přitom dány především tím, že na rozdíl od ročních příjmů se do celoživotních příjmů se nezahrnují kapitálové příjmy. Opačná situace pak nastává u diskontovaných příjmů z výdělečné činnosti, u darů a dědictví, které se do celoživotních příjmů naopak zahrnují. Analýza podle celoživotních příjmů je datově mnohem náročnější, než je tomu u analýzy založené na ročních příjmech. Proto se celoživotní příjmy jedince zpravidla odhadují na základě vhodného modelu. Rozdílným faktorem analýzy může být také to, zdali je břemeno daně rozděleno mezi jedince, nebo je sdíleno v rámci domácnosti. Protože však jedinec může být v průběhu svého života členem několika domácností, je z hlediska celoživotní analýzy vhodnější rozdělení na jedince. FulertonRodgersová ve své analýze založené na celoživotních příjmech dospěli k závěru, že dopad spotřebních daní je ve srovnání s analýzou za pomoci ročních příjmů méně regresivní a dopad důchodových daní je naopak méně progresivní. Výsledky analýz progresivity spotřebních daní zahrnující celoživotní příjmy v porovnání s analýzami využívajícími krátkodobých ročních příjmů obecně ukazují spotřební daně jako méně regresivní a tím také z hlediska klasické daňové teorie spravedlivější a přijatelnější. 2.4.2 Progresivita daní ze spotřeby v České republice V České republice se problematikou zatížení důchodů daněmi ze spotřeby a měřením progresivity daní ze spotřeby zabývalo několik autorů. V případě všech analýz byl použit Kakwaniho index a jedinci byli rozděleni do skupin podle svého ročního příjmu. 22

Fullerton, D., Rogersová, D. L., Lifetime vs. Annual Perspectives on Tax Incidence. 1991.

38

Předmětem Kawaniho metody je výpočet daňové incidence. Zabývá se přitom pouze tou částí daně, která se přesunuje dopředu na spotřebitele. To ji předurčuje právě pro použití u statků s výrazně neelastickou poptávkou, kde se většina uvalené daně přesouvá na kupující. Statky, které jsou v České republice předmětem spotřebních daní, tomuto popisu bezpochyby odpovídají. Podstatou Kakwaniho metody je srovnání indexu koncentrace důchodů (neboli Ginniho koeficientu) a indexu daňové koncentrace. Index daňové koncentrace je odvozen od křivky daňové koncentrace, která vyjadřuje poměr daně, která je placena daným procentem domácností. Index daňové koncentrace se pak vypočte stejným způsobem, jako Ginniho koeficient. Výsledkem metody je takzvaný index progresivity. Matematické vyjádření Kawaniho indexu progresivity je následující: P=C–G kde P vyjadřuje Kawaniho index progresivity daně, C je symbolem pro index daňové koncentrace a G je Ginniho index důchodové koncentrace. Pokud je výsledný Kawaniho index P roven nule (±0,05), daň má spíše proporcionální charakter. Jestliže je P > 0, potom je daň progresivní a v případě, že P < 0, daň má regresivní dopad. Podle analýzy provedené Kubátovou23 se dopad spotřebních daní na důchody zdá být převážně proporcionálního charakteru. Nejvíce regresivní dopad (hodnota indexu progresivity rovna -0,83, tj. mírně regresivní) vykazuje daň z piva. Naopak spíše progresivní účinek má daň z vína a meziproduktů (hodnota indexu 4,32). Přestože se dopad daně z tabákových výrobků zdá být proporcionální (nebo spíše velmi mírně progresivní), analýza je pravděpodobně ovlivněna nutností vycházet z peněžně vyjádřené spotřeby namísto vyjádření ve fyzických jednotkách24. Daň z tabákových výrobků také vykazuje kolísání mezi progresivním a regresivním dopadem podle zvoleného příjmového intervalu. Kubátová také srovnává výsledky svého měření s výsledky podobného měření pro Austrálii25.

23

KUBÁTOVÁ, Květa. Incidence spotřebních daní v ČR. In Finance a úvěr. Ročník 47, č. 2/1997. Pokud by byla k dispozici data vyjádřená ve fyzických jednotkách, Kubátová u daně z tabákových výrobků očekává spíše regresivní dopad. 25 Přestože výsledky srovnání by byly bezpochyby zajímavé, bohužel u obou měření byly některé veličiny definovány odlišně a výsledky analýz tedy nejsou zcela srovnatelné. Proto výsledky srovnání také neuvádím. 24

39

Poněkud podrobněji se analýzou dopadu spotřebních daní zabývali Svátková-Klazar26. Analýza byla provedena jak na základě ročních příjmů, tak i na základě celoživotních příjmů. Subjektem zkoumání byly opět domácnosti, tentokrát ovšem rozděleny nejen podle kritéria blahobytu, ale i dalších. Progresivita byla měřena nejen u spotřebních daní, předmětem analýzy byla též daň z přidané hodnoty. Výsledky analýzy daně z přidané hodnoty nejsou zcela jednoznačné. Ukazuje se, že daň z přidané hodnoty může mít progresivní i regresivní charakter, přičemž výsledky jsou závislé na způsobu, jakým bylo pro účely analýzy vypočteno daňové břemeno a jakým způsobem byly domácnosti rozděleny do decilů. V případě celoživotního přístupu a daňového břemene vypočteného jako podíl zaplacené daně a spotřebních výdajů, jeví se daň z přidané hodnoty jako progresivní. Ovšem v případě ročního přístupu, kdy je daňové břemeno vypočteno jako rozdíl zaplacené daně a běžného hrubého příjmu, daň z přidané hodnoty vykazuje regresivní charakter. V případě daně z přidané hodnoty je zřejmé, že míra progresivity je spjata se strukturou spotřebních výdajů. U domácností s nižšími příjmy je vyšší poměrné zastoupení položek, které podléhají snížené sazbě daně (či jsou od daně osvobozeny), přitom rozdíl mezi sníženou a základní sazbou daně je poměrně významný. Odlišný charakter daně z přidané hodnoty v případě využití ročního hrubého příjmu je dán rozdílným sklonem ke spotřebě chudších domácností a domácností s vyššími příjmy. Ještě horších výsledků, ovšem pouze z hlediska jednoznačnosti, bylo dosaženo u analýzy spotřebních daní. Výsledky ukazují, že v určitém intervalu mohou spotřební daně dopadat progresivně, ale v jiném naopak regresivně27. Detailní analýza byla provedena zejména u daně z minerálních olejů a tabákových výrobků. Závěrem tak je, že zatímco daň z minerálních olejů má spíše progresivní dopad, daň z tabákových výrobků působí spíše regresivně.

26 27

SVÁTKOVÁ a kolektiv. Zatížení spotřebního koše domácností daněmi ze spotřeby v České republice. 2007. K podobným výsledkům dospěla i Kubátová ve své analýze u daně z tabákových výrobků (viz. výše).

40

3 Daně ze spotřeby, interakce a efekty Poslední část této diplomové práce se bude zabývat zejména analýzou interakce tržních cen některých vybraných výrobků a sazeb daní ze spotřeby. Součástí následujících kapitol bude také pokus o analýzu krátkodobého dopadu daně (resp. změny daňové sazby), tj. směru přesunu daně a kvantifikace dopadu. Analýza bude provedena na pětici vybraných výrobků zatížených spotřební daní (daň z minerálních olejů, spotřební daně z lihu, cigaret a piva) a daní z přidané hodnoty. Ceny těchto výrobků jsou pravidelně zaznamenávány Českým statistickým úřadem, publikované průměrné údaje se vztahují vždy k prosinci příslušného roku s výjimkou pouze u cen pohonných hmot, které jsou tvořeny jako celoroční průměr za daný rok. Vývoj sazeb daně bude uveden vždy u analýzy konkrétnímu výrobku. Analyzovanými výrobky tedy budou pohonné hmoty, konkrétně nejpoužívanější paliva benzin natural 95 a motorová nafta, cigarety s délkou do 70mm Sparta light s filtrem a Petra s filtrem, dále pak tmavý rum jako zástupce alkoholických nápojů a na závěr bude provedena analýza u piva. Po předběžné analýze bylo upuštěno od detailní analýzy tichého vína, které je osvobozeno od spotřební daně. U každého analyzovaného výrobku bude provedena korelační a regresní analýza vlivu sazby daní ze spotřeby na koncové ceny, případně budou analyzovány i další faktory, tj. například ceny ropy na světových trzích či spotřeba vybraných výrobků. Analýza neuvažuje vliv inflace na tržní ceny, neboť inflace, tak jak je zaznamenávána Českým statistickým úřadem, může mít částečně původ právě i ve zvyšování daní a publikované údaje nelze jednoduše o tento vliv očistit. Na tržní ceny vybraných výrobků má samozřejmě vliv i celá řada dalších faktorů (V praxi i vůbec či velmi obtížně měřitelných, např. stupeň konkurence v daném tržním segmentu.), ty však v analýze nejsou zahrnuty. Abstrahování od těchto faktorů může být do jisté míry zdrojem nepřesností ve výsledcích analýzy. Nyní již ke konkrétním výrobkům.

3.1 Pohonné hmoty Cena pohonných hmot je sledována odbornou i laickou veřejností velmi pozorně. Dá se říci, že v současné době ceny pohonných hmot významně ovlivňují náklady téměř každého průmyslového odvětví a zároveň se jako náklad osobní přepravy promítají do spotřeby mnoha jedinců – vlastníků motorových vozidel. Daň z minerálních olejů, kam se řadí i pohonné hmoty, má tedy jak mikroekonomický, tak i silný makroekonomický dopad.

41

3.1.1 Benzín natural 95 Ceny benzinu natural 95 jsou Českým statistickým úřadem sledovány celoročně, přičemž publikovaná data uvádějí průměrnou cenu za 1l benzinu. V následující tabulce je znázorněn vývoj cen i daňového zatížení na 1l benzinu mezi léty 1994 a 2008. V současné době (2010) je na benzín uvalena spotřební daň ve výši 12840 Kč/l a daň z přidané hodnoty s výší sazby na úrovni 19 %. Tabulka 4 Vývoj ceny a daňového zatížení benzinu natural 95

Tržní cena 1l

Sazba 28 Kč/1000l

SD

DPH

Daně ze spotřeby

Sazba SD jako % z MOC

Sazba DPH jako % z MOC

Průměrná sazba

1994

19,32

7 560,2 Kč

7,56 Kč

3,61 Kč

11,17 Kč

39,13%

18,70%

57,83%

1995

19,26

7 639,1 Kč

7,64 Kč

3,47 Kč

11,11 Kč

39,66%

18,03%

57,69%

1996

21,34

8 699,2 Kč

8,70 Kč

3,85 Kč

12,55 Kč

40,76%

18,03%

58,79%

1997

22,71

8 699,2 Kč

8,70 Kč

4,09 Kč

12,79 Kč

38,31%

18,03%

56,34%

1998

20,58

9 736,8 Kč

9,74 Kč

3,71 Kč

13,45 Kč

47,31%

18,03%

65,34%

1999

26,26

10 840,0 Kč

10,84 Kč

4,73 Kč

15,57 Kč

41,28%

18,03%

59,31%

2000

28,90

10 840,0 Kč

10,84 Kč

5,21 Kč

16,05 Kč

37,51%

18,03%

55,54%

2001

24,44

10 840,0 Kč

10,84 Kč

4,41 Kč

15,25 Kč

44,35%

18,03%

62,38%

2002

24,67

10 840,0 Kč

10,84 Kč

4,45 Kč

15,29 Kč

43,94%

18,03%

61,97%

2003

24,13

10 840,0 Kč

10,84 Kč

4,35 Kč

15,19 Kč

44,92%

18,03%

62,95%

2004

25,87

11 840,0 Kč

11,84 Kč

4,13 Kč

15,97 Kč

45,77%

15,97%

61,74%

2005

28,46

11 840,0 Kč

11,84 Kč

4,55 Kč

16,39 Kč

41,60%

15,97%

57,57%

2006

27,76

11 840,0 Kč

11,84 Kč

4,43 Kč

16,27 Kč

42,65%

15,97%

58,62%

2007

31,01

11 840,0 Kč

11,84 Kč

4,95 Kč

16,79 Kč

38,18%

15,97%

54,15%

2008

23,85

11 840,0 Kč

11,84 Kč

3,81 Kč

15,65 Kč

49,64%

15,97%

65,61%

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ceny benzinu mají převážně vzrůstající tendenci, stejně jako jeho daňové zatížení. Dále je patrné, že zatímco podíl daně z přidané hodnoty se ve sledovaném období snižuje, naopak zatížení spotřební daní má vzrůstající tendenci. Následující graf znázorňuje situaci z tabulky 4 uvedené výše – hodnoty pro výši daní ze spotřeby, tržní ceny včetně daní a ceny bez daně. Z grafu je zřejmé zvyšování zatížení spotřebními daněmi zejména v letech 1994 až 2000, v následujících obdobích je zatížení zhruba stejné, jistý propad v roce 2008 je zřejmě spojen s poklesem ceny bez daně v témže

28

V roce 1999 došlo z důvodu harmonizace s Evropskou unií ke změně měrné jednotky u sazby spotřební daně z benzinu z tuny na 1000l. Sazby z let 1994 až 1998 jsou proto přepočítány přibližným koeficientem 1,33.

42

roce a konstrukcí daně z přidané hodnoty. Je zřejmé, že ceny s daní a daně ze spotřeby se vyvíjejí zhruba stejně a také z grafu jasně vyplývá, že větší výkyvy v koncových tržních cenách jsou způsobeny zejména změnami v cenách bez daně. Graf 9 Vývoj tržní ceny, daní ze spotřeby a ceny bez daně (natural 95)

35,00 Kč 30,00 Kč 25,00 Kč 20,00 Kč 15,00 Kč 10,00 Kč 5,00 Kč 0,00 Kč 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Tržní cena

Daně ze spotřeby

Cena bez daně

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Následující graf znázorňující vývoj tržní ceny 1l benzinu a podílu daně na průměrných tržních cenách v procentním vyjádření potvrzuje výsledky pozorované v předchozím grafu. Veškeré hodnoty označeny jako index jsou ukazateli relativních změn oproti bazickému roku. Graf 10 Vývoj tržní ceny benzinu natural 95 a průměrné sazby daní ze spotřeby

70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% -10,00% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Index tržní ceny

Index průměrné sazby

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

43

Graf 10 také odhaluje, že s růstem sazby daně roste také daňové zatížení, ovšem ukazuje také, že v případě značného nárůstu tržní ceny se vztah k míře zdanění jeví negativně, tj. s růstem tržní ceny průměrné zatížení daní naopak klesá. Tento jev lze opět připsat zejména konstrukci spotřební daně (resp. její jednotkové sazbě). Tabulka níže ukazuje výsledky krátkodobé analýzy dopadu spotřebních daní. Změna tržní ceny je vypočtena jako rozdíl tržní ceny v aktuálním roce a tržní ceny v předcházejícím roce: ΔTCn = TCn – TCn-1, kde ΔTCn je změna tržní ceny, TCn tržní cena v aktuálním roce a TCn-1 tržní cena v předchozím roce. Platí také, že součet změny daně a změny ceny bez daně se rovná změně tržní ceny: ΔTCn = ΔDn + ΔCDn, kde ΔDn se rovná změně daně a ΔCDn změně ceny bez daně. Hodnoty ve sloupci Změna daně indikují zvýšení či snížení výnosu daní pro stát v Kč na 1l benzinu. Hodnoty ve sloupci Změna ceny bez daně udávají změnu výnosu z prodeje 1l benzinu pro výrobce. Záporné hodnoty (červená pole) značí, že daň, nebo její část, nese výrobce. Naopak kladné hodnoty v témže případě ve sloupci Změna tržní ceny ukazují na to, že daň, nebo její část je nesena spotřebiteli. Při bližším pohledu tak zjistíme, že například v roce 2003 došlo ke snížení koncové tržní ceny (ΔTC) o 0,54 Kč, přičemž z této částky tvořilo snížení výnosu daně (ΔD) na 1l pouze 0,10 Kč a snížení výnosu pro výrobce (ΔCD) celých 0,44 Kč. V roce 1996 vzrostla cena benzínu za 1l pro koncového spotřebitele o 2,08 Kč, přičemž z této částky tvořilo 1,44 Kč zvýšení výnosu daně pro státní pokladnu a 0,64 Kč tvořilo zvýšení výnosu pro výrobce. Totožný vývoj lze sledovat napříč celou tabulkou. Zvýšení daně je tedy, stejně jako jiné náklady, téměř vždy přesunuto na spotřebitele. Z toho lze usuzovat, že poptávka po benzínu je cenově neelastická.

44

Graf 11 Dopad daní ze spotřeby – benzin natural 95

Cena bez daně (CD)

Změna ceny bez daně (∆CD)

Změna daně (ΔD)

Tržní cena (TC)

Změna tržní ceny (ΔTC)

1994

8,15 Kč

1995

8,15 Kč

0,00 Kč

-0,06 Kč

19,26

19,32 -0,06 Kč

1996

8,79 Kč

0,64 Kč

1,44 Kč

21,34

2,08 Kč

1997

9,92 Kč

1,12 Kč

0,25 Kč

22,71

1,37 Kč

1998

7,13 Kč

-2,78 Kč

0,65 Kč

20,58

-2,13 Kč

1999

10,69 Kč

3,55 Kč

2,13 Kč

26,26

5,68 Kč

2000

12,85 Kč

2,16 Kč

0,48 Kč

28,90

2,64 Kč

2001

9,19 Kč

-3,66 Kč

-0,80 Kč

24,44

-4,46 Kč

2002

9,38 Kč

0,19 Kč

0,04 Kč

24,67

0,23 Kč

2003

8,94 Kč

-0,44 Kč

-0,10 Kč

24,13

-0,54 Kč

2004

9,90 Kč

0,96 Kč

0,78 Kč

25,87

1,74 Kč

2005

12,07 Kč

2,18 Kč

0,41 Kč

28,46

2,59 Kč

2006

11,49 Kč

-0,59 Kč

-0,11 Kč

27,76

-0,70 Kč

2007

14,22 Kč

2,73 Kč

0,52 Kč

31,01

3,25 Kč

2008

8,20 Kč

-6,02 Kč

-1,14 Kč

23,85

-7,16 Kč

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Následující graf demonstruje totéž v grafickém znázornění. Například v roce 1998 došlo k růstu daně (hnědá linie) o 0,65 Kč, ale zároveň došlo také k poklesu ceny bez daně o 2,78 Kč a poklesu tržní ceny o 2,13 Kč. V roce 2001 naopak došlo k poklesu tržní ceny o 4,46 Kč, kdy snížení ceny na straně výrobce bez daně tvořilo 3,66 Kč a snížení daně 0,8 Kč. Snížení daně tedy nese výrobce.

45

Graf 12 Dopad daní ze spotřeby – benzin natural 95

8 Kč 6 Kč 4 Kč 2 Kč 0 Kč -2 Kč -4 Kč -6 Kč -8 Kč 1995 1996

1997 1998 1999 2000 Změna ceny bez daně

2001 2002 2003 Změna daně

2004 2005 2006 2007

2008

Změna tržní ceny

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Následná korelační analýza provedená mezi hodnotami změny daně (v procentech z tržní ceny) a procentní změnou tržní ceny udává koeficient 0,40575, tedy středně silnou pozitivní závislost. Tento výsledek naznačuje, že cena benzínu je závislá především na jiných faktorech, například světových cenách ropy a kurzu Amerického dolaru a České koruny. Sazba daně má tedy ve srovnání s těmito faktory pouze relativně malý vliv. V následujícím grafu je zobrazen výsledek regresní analýzy, tj. bodový diagram spolu s regresní přímkou. Sklon regresní přímky odpovídá výše zmíněné středně silné korelaci, velká vzdálenost některých bodů od přímky pak napovídá na vyšší výskyt extrémních hodnot, čemuž odpovídá i nízký koeficient determinace, který je roven R2 = 0,1646. Přesto lze, i vzhledem k rovnoměrnému rozložení extrémních hodnot, na základě této analýzy říci, že tržní cena roste zhruba dvojnásobně oproti situaci, kdy by byla ovlivňována pouze změnami daní. Analýza je provedena v letech, ve kterých došlo ke změnám v sazbách příslušných daní ze spotřeby.

46

Graf 13 Regresní přímka - natural 95 (x ΔTC%, y ΔD%)

30% y = 2,2484x - 0,0058 R² = 0,1646

25% 20% 15% 10% 5% 0% -5% -10% -15% -1%

0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Korelační analýza, provedená mezi mírou daňového zatížení a tržními cenami, udává korelační koeficient -0,36163 a tedy střední až slabou negativní závislost míry zdanění a tržních cen. Sklon regresní přímky odpovídá výše zmíněné slabě negativní korelaci, velká vzdálenost některých bodů od přímky pak napovídá na vyšší výskyt extrémních hodnot a tím pádem i nižší spolehlivost, čemuž odpovídá i nízký koeficient determinace roven R2 = 0,1308. Graf 14 Regresní přímka - natural 95 (tržní cena,míra zdanění)

32 Kč 30 Kč R² = 0,1308 28 Kč 26 Kč 24 Kč 22 Kč 20 Kč 18 Kč 52,50% 54,50% 56,50% 58,50% 60,50% 62,50% 64,50% 66,50%

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Pro účely následující analýzy určujícími vztah mezi tržními cenami sledovaného výrobku a cenami ropy na světových trzích je třeba definovat klíčové hodnoty. Protože ropa se na světových trzích obchoduje výlučně v Amerických dolarech, je nutné zahrnout do 47

analýzy také vývoj kurzu České koruny k Americkému dolaru. V následující tabulce jsou uvedeny průměrné roční spotové ceny ropy (měrná jednotka jeden barel), tak jak je zaznamenává organizace OPEC29, dále pak průměrné roční kurzy České koruny a Amerického dolaru (CZK/USD) a nakonec přepočtená cena jednoho barelu ropy v Kč v letech 1997 - 2008. Tabulka 5 Vývoj cen ropy (CZK/barel) 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

USD/barel

18,68

12,28

17,48

27,60

23,12

24,36

28,10

36,05

50,64

61,08

69,08

94,45

CZK/USD

31,68

32,28

34,59

38,62

38,05

32,75

28,21

25,70

23,95

22,59

20,31

17,06

CZK/barel

591,77 396,43 604,70 1065,89 879,60 797,71 792,72 926,32 1212,84 1380,09 1402,77 1611,67

Zdroj: OPEC, Česká národní banka, vlastní výpočty

Naprosto opačné výsledky, než jaké byly výsledkem předchozí analýzy, vykazuje korelační analýza tržních cen a cen ropy. Pearsonův korelační koeficient vyjadřující závislost těchto dvou veličin je roven číslu 0,88215, což značí velmi vysokou závislost. Tento výsledek tedy potvrzuje předpoklad uvedený v předchozím odstavci.

Graf níže opět znázorňuje

bodový diagram a regresní přímku, jejíž tvar ukazuje na poměrně silnou lineární závislost mezi cenou ropy a koncovou tržní cenou benzinu natural 95. Koeficient determinace je v tomto případě také poměrně vysoký a odpovídá hodnotě R2 = 0,7782. Graf 15 Regresní přímka - natural 95 (tržní cena 1l, cena ropy 1 barel)

32 Kč 30 Kč 28 Kč R² = 0,7782

26 Kč 24 Kč 22 Kč 20 Kč 350 Kč

550 Kč

750 Kč

950 Kč

1 150 Kč

1 350 Kč

1 550 Kč

Zdroj dat: Český statistický úřad, Česká národní banka, OPEC, vlastní výpočty

Vývoj tržních cen benzinu natural 95 měl ve sledovaném období spíše vzrůstající charakter, mezi lety 1994 a 2008 vrostla tržní cena o více jak 50 %. Propad ceny v roce 1998 29

Organizace zemí vyvážejících ropu, angl. Organization of the Petroleum Exporting Countries.

48

lze připisovat nejspíše silnému kurzu České koruny vůči Americkému dolaru. Charakter poptávky po benzinu je spíše neelastický, daň tedy nese převážně spotřebitel. Z předchozí analýzy také vyplívá, že se tržní ceny vyvíjí odlišně od sazby daně. Oproti jiným vlivům mají tedy změny zdanění jen omezený vliv na tržní ceny. Klíčovými faktory působícími na vývoj tržních cen jsou zejména cena surové ropy a směnný kurs České koruny vůči Americkému dolaru. 3.1.2 Motorová nafta Ceny motorové nafty, stejně jako ceny benzinu natural 95, jsou Českým statistickým úřadem sledovány celoročně, přičemž publikovaná data uvádějí průměrnou cenu za 1l nafty. V následující tabulce je znázorněn vývoj cen a daňového zatížení na 1l motorové nafty mezi léty 1994 a 2008. V současné době je na motorovou naftu uvalena spotřební daň ve výši 10950 Kč/l a daň z přidané hodnoty s výší sazby na úrovni 19 %. Tabulka 6 Vývoj ceny a daňového zatížení motorové nafty

Daně ze spotřeby

Sazba SD jako % z MOC

Sazba DPH jako % z MOC

Průměrná sazba

2,92 Kč

9,85 Kč

44,44%

18,70%

63,14%

0,1803

2,82 Kč

9,83 Kč

44,81%

18,03%

62,84%

7,01 Kč

0,1803

3,32 Kč

10,33 Kč

38,01%

18,03%

56,04%

7 008,40 Kč

7,01 Kč

0,1803

3,47 Kč

10,48 Kč

36,37%

18,03%

54,40%

16,92

7 310,92 Kč

7,31 Kč

0,1803

3,05 Kč

10,36 Kč

43,21%

18,03%

61,24%

1999

22,20

8 150,00 Kč

8,15 Kč

0,1803

4,00 Kč

12,15 Kč

36,71%

18,03%

54,74%

2000

26,67

8 150,00 Kč

8,15 Kč

0,1803

4,81 Kč

12,96 Kč

30,56%

18,03%

48,59%

2001

21,89

8 150,00 Kč

8,15 Kč

0,1803

3,95 Kč

12,10 Kč

37,23%

18,03%

55,26%

2002

21,55

8 150,00 Kč

8,15 Kč

0,1803

3,89 Kč

12,04 Kč

37,82%

18,03%

55,85%

2003

21,10

8 150,00 Kč

8,15 Kč

0,1803

3,80 Kč

11,95 Kč

38,63%

18,03%

56,66%

2004

25,73

9 950,00 Kč

9,95 Kč

0,1597

4,11 Kč

14,06 Kč

38,67%

15,97%

54,64%

2005

28,20

9 950,00 Kč

9,95 Kč

0,1597

4,50 Kč

14,45 Kč

35,28%

15,97%

51,25%

2006

27,87

9 950,00 Kč

9,95 Kč

0,1597

4,45 Kč

14,40 Kč

35,70%

15,97%

51,67%

2007

32,03

9 950,00 Kč

9,95 Kč

0,1597

5,12 Kč

15,07 Kč

31,06%

15,97%

47,03%

2008

26,07

9 950,00 Kč

9,95 Kč

0,1597

4,16 Kč

14,11 Kč

38,17%

15,97%

54,14%

Tržní cena

Sazba 30 Kč/1000l

SD

1994

15,60

6 932,77 Kč

6,93 Kč

0,1870

1995

15,64

7 008,40 Kč

7,01 Kč

1996

18,44

7 008,40 Kč

1997

19,27

1998

DPH

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

30

V roce 1999 došlo z důvodu harmonizace s Evropskou unií ke změně měrné jednotky u sazby spotřební daně z motorové nafty z tuny na 1000l. Sazby z let 1994 až 1998 jsou proto přepočítány přibližným koeficientem 1,19.

49

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ceny motorové nafty, stejně jako v případě benzinu, mají také vzrůstající tendenci a růst je dokonce ještě rychlejší, než v případě benzinu natural 95. Daňové zatížení se však v případě motorové nafty snižuje. Dále je patrné, že pokles celkového daňového zatížení je způsoben jak klesajícím zatížením spotřební daní, tak i klesající sazbou daně z přidané hodnoty. Následující graf znázorňuje graficky vybraná data z tabulky 6 uvedené výše – hodnoty pro výši daní ze spotřeby, tržní ceny včetně daní a ceny bez daně. Z grafu je zřejmé zvyšování zatížení spotřebními daněmi zejména v letech 1996 až 2000 a v období let 2004 a 2005, mírný, nicméně zřetelný propad v letech 1998 a 2008 je zřejmě spojen s poklesem ceny bez daně v témže roce a konstrukcí daně z přidané hodnoty. Vývoj cen motorové nafty má více dynamický charakter, tržní cena stoupá oproti zatížení daněmi v porovnání s benzínem rychleji, cena bez daně se opakovaně přibližuje výši daně. Z grafu je také zřejmé, že větší výkyvy v koncových tržních cenách jsou opět způsobeny zejména změnami v cenách bez daně. Graf 16 Vývoj tržní ceny, daní ze spotřeby a ceny bez daně (motorová nafta)

35 Kč 30 Kč 25 Kč 20 Kč 15 Kč 10 Kč 5 Kč 0 Kč 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Tržní cena

Daně ze spotřeby

Cena bez daně

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Následující graf znázorňující vývoj tržní ceny 1l motorové nafty a podílu daně na průměrných tržních cenách v procentním vyjádření potvrzuje výsledky pozorované v předchozím grafu a tabulce. 50

Graf 17 Vývoj tržní ceny motorové nafty a průměrné sazby daní ze spotřeby

120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20% -40% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Index tržní ceny

Index průměrné sazby

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Graf 17 ukazuje, že přestože sazby spotřební daně z motorové nafty rostly, celkové daňové zatížení klesalo. Opět se také ukazuje, že v případě značného nárůstu tržní ceny je vztah k míře zdanění negativní, tj. s růstem tržní ceny průměrné zatížení daní klesá. Tento jev lze opět připsat zejména konstrukci spotřební daně (resp. její jednotkové sazbě). Tabulka níže ukazuje výsledky krátkodobé analýzy dopadu spotřebních daní. Záporné hodnoty (červená pole), v případě zvýšení daně, ve sloupci Změna ceny bez daně značí, že daň, nebo její část, nese výrobce. Naopak kladné hodnoty v témže případě ve sloupci Změna tržní ceny ukazují na to, že daň, nebo její část je nesena spotřebiteli. Vývoj je totožný jako v případě benzínu a daň je tedy, stejně jako jiné náklady, téměř vždy přesunuta na spotřebitele. Z toho lze usuzovat, že poptávka po motorové naftě je také cenově neelastická.

51

Tabulka 7 Dopad daní ze spotřeby - motorová nafta

Cena bez daně

Změna ceny bez daně

Změna daně

Změna tržní ceny

1994

5,75 Kč

1995

5,81 Kč

0,06 Kč

-0,02 Kč

0,04 Kč

1996

8,11 Kč

2,30 Kč

0,50 Kč

2,80 Kč

1997

8,79 Kč

0,68 Kč

0,15 Kč

0,83 Kč

1998

6,56 Kč

-2,23 Kč

-0,12 Kč

-2,35 Kč

1999

10,05 Kč

3,49 Kč

1,79 Kč

5,28 Kč

2000

13,71 Kč

3,66 Kč

0,81 Kč

4,47 Kč

2001

9,79 Kč

-3,92 Kč

-0,86 Kč

-4,78 Kč

2002

9,51 Kč

-0,28 Kč

-0,06 Kč

-0,34 Kč

2003

9,15 Kč

-0,37 Kč

-0,08 Kč

-0,45 Kč

2004

11,67 Kč

2,53 Kč

2,10 Kč

4,63 Kč

2005

13,75 Kč

2,08 Kč

0,39 Kč

2,47 Kč

2006

13,47 Kč

-0,28 Kč

-0,05 Kč

-0,33 Kč

2007

16,96 Kč

3,50 Kč

0,66 Kč

4,16 Kč

2008

11,96 Kč

-5,01 Kč

-0,95 Kč

-5,96 Kč

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Následující graf je grafickým znázorněním předchozí tabulky. Například v roce 2007 došlo k růstu daňového zatížení motorové nafty a zároveň došlo k růstu koncové tržní ceny. Ta se však zvýšila více než daň, a spotřebitel tedy nesl daň společně i s případnými dalšími náklady prodejce (či dokonce zvýšenou marží). Graf 18 Dopad daní ze spotřeby – motorová nafta

8 Kč 6 Kč 4 Kč 2 Kč 0 Kč -2 Kč -4 Kč -6 Kč -8 Kč 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Změna ceny bez daně

Změna daně

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

52

Změna tržní ceny

Korelační analýza provedená mezi hodnotami změny daně (v procentech z tržní ceny) a procentní změnou tržní ceny udává koeficient 0,60430, tedy středně silnou pozitivní závislost. Tento výsledek naznačuje, že cena motorové nafty je ve velké míře také závislá na jiných faktorech, jakými jsou již zmiňované světové ceny ropy a kurz Amerického dolaru a České koruny. V následujícím grafu je zobrazen výsledek regresní analýzy, tj. bodový diagram spolu s regresní přímkou. Sklon regresní přímky odpovídá výše zmíněné středně silné korelaci, koeficient determinace je roven R2 = 0,3652. Rovnice regresní přímky však udává více než 3,5krát rychlejší skutečný růst tržních cen, než v případě kdy by tržní ceny byly ovlivňovány pouze změnami daní. Výsledek regresní analýzy napovídá, že cena motorové nafty je převážně závislá na zcela jiných faktorech, než jakým jsou daně ze spotřeby (například na světových cenách ropy, maržích obchodníků atd.) Graf 19Regresní přímka - motorová nafta (x ΔTC%, y ΔD%)

40,00% 35,00% 30,00% y = 3,7706x - 0,0449 R² = 0,3652

25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% -10,00% -15,00% -1,00% 0,00%

1,00%

2,00%

3,00%

4,00%

5,00%

6,00%

7,00%

Korelační analýza, provedená mezi hodnotami sazby daně a tržními cenami, udává v případě motorové nafty korelační koeficient -0,91454 a tedy silnou negativní závislost míry zdanění a tržních cen. V následujícím grafu je zobrazen výsledek regresní analýzy, tj. bodový diagram spolu s regresní přímkou. Sklon regresní přímky odpovídá výše zmíněné silně negativní korelaci, zřejmá je absence extrémních hodnot a z toho vyplývající vyšší spolehlivost. Koeficient determinace je v tomto případě roven R2 = 0,8364.

53

Graf 20 Regresní přímka - motorová nafta (tržní cena, míra zdanění)

32 Kč 30 Kč 28 Kč 26 Kč 24 Kč 22 Kč 20 Kč

R² = 0,8364

18 Kč 16 Kč 14 Kč 44,00%

49,00%

54,00%

59,00%

64,00%

Zdroj dat: Český statistický úřad

Opačné výsledky, než jaké zobrazovala předchozí analýza, vykazuje korelační analýza tržních cen motorové nafty a cen ropy. Pearsonův korelační koeficient vyjadřující závislost těchto dvou veličin má kladnou hodnotu 0,94557, což značí velmi vysokou závislost, a dokonce vyšší, než v případě benzinu natural 95. Výsledek tedy opět potvrzuje předpoklad uvedený výše. Graf níže znázorňuje bodový diagram a regresní přímku, jejíž tvar poukazuje na silnou lineární závislost mezi cenou ropy a koncovou tržní cenou benzinu natural 95. Koeficient determinace je v tomto případě také velmi vysoký a odpovídá hodnotě R2 = 0,8364. Graf 21 Regresní přímka – motorová nafta (tržní cena 1l, cena ropy 1 barel)

32 Kč 30 Kč 28 Kč 26 Kč

R² = 0,8941

24 Kč 22 Kč 20 Kč 18 Kč 16 Kč 14 Kč 350 Kč

550 Kč

750 Kč

950 Kč

1 150 Kč

1 350 Kč

Zdroj dat: Český statistický úřad, Česká národní banka, OPEC, vlastní výpočty

54

1 550 Kč

Vývoj tržních cen motorové nafty měl ve sledovaném období jednoznačně vzrůstající charakter, mezi lety 1994 a 2007 vrostla tržní cena o celých 105 %, tj. více než dvojnásobně. Snížení ceny v roce 1998 je pravděpodobně důsledkem silného kurzu České koruny vůči Americkému dolaru. Charakter poptávky po benzinu je opět spíše neelastický, daň tedy nese převážně spotřebitel. Z korelační a regresní analýzy také vyplívá, že tržní ceny motorové nafty se vyvíjí výrazně odlišně (růst je výrazně rychlejší), než by odpovídalo změnám v sazbách daní. Oproti ostatním faktorům mají tedy změny zdanění jen slabý vliv na tržní ceny. Klíčovými faktory působícími na vývoj tržních cen jsou, kromě jiných, zejména ceny surové ropy a směnný kurs České koruny vůči Americkému dolaru. 3.1.3 Porovnání vývoje a faktorů ovlivňujících tržní ceny Přestože benzin natural 95 i motorová nafta spadají do kategorie pohonných hmot (a samozřejmě i minerálních olejů), ve vývoji jejich cen a míry zdanění jsou patrné některé odlišnosti. Prvním rozdílem jsou odlišné „startovní pozice“, zatímco benzin se v roce 1994 prodával v průměru za 19,32 Kč, motorová nafta se prodávala za 15,50 Kč. Tedy téměř o 4 Kč levněji. Během 15 let se však situace obrátila a v roce 2008 se motorová nafta prodávala za 26,07 Kč, tj. o celé 2,22 Kč levněji než benzín natural 95. V následujícím textu se pokusím zaměřit na faktory ovlivňující tento vývoj. Analýzy uvedené v předchozích kapitolách ukazují na pouze sporadický vliv změn sazeb daní ze spotřeby na tržní ceny pohonných hmot. U obou sledovaných paliv byla zjištěna dokonce negativní závislost mezi tržní cenou a průměrnou mírou zdanění. Tento výsledek je však v obou dvou případech důsledkem konstrukce spotřebních daní z minerálních paliv, konkrétně pak jednotkový základ daně s pevnou sazbou, kdy s rostoucí koncovou cenou sazba daně v procentním vyjádření klesá. Daň z přidané hodnoty na celkový efekt, vzhledem ke svému hodnotovému (ad valorem) charakteru, nemá vliv. I když zejména v počátečních letech analýzy docházelo k častému zvyšování spotřební daně u obou produktů, zejména v případě motorové nafty převážil výše zmíněný efekt. V roce 2008 byl podíl daní ze spotřeby na tržní ceně, navzdory zvýšení sazby spotřební daně o 43,52 %, oproti roku 1994 o celých 14,23 % nižší. V případě benzinu natural 95 byla situace opačná díky tomu, že tempo růstu sazby spotřební daně bylo rychlejší než růst tržních cen. Zatímco

55

spotřební daň vzrostla o 56,61 %, tržní cena vzrostla jen o 23,45 % a podíl daní ze spotřeby tak oproti roku 1994 vzrostl o 13,46 %. Naprosto klíčovým se ukázal vliv vývoje cen ropy na světových trzích spolu s vývojem kurzu České koruny k Americkému dolaru. Korelační koeficienty i regresní analýza ukázaly v obou případech silnou závislost. Nicméně je zřejmé, že na tržní jak naturalu 95, tak i motorové nafty působí minimálně další významný faktor. Tímto faktorem je podle některých autorů31 především marže distributorů pohonných hmot v české republice. Na následujícím grafu je zobrazeno srovnání vývoje cen benzinu a ropy v České republice. Na ose x jsou zobrazeny jednotlivé roky, plnými čarami je vyznačen vývoj cen v Českých korunách (hodnoty na ose y vlevo), procentní vývoj cen oproti roku 1994 je zobrazen přerušovanými čarami (hodnoty na vedlejší ose y vpravo). Graf 22 Vývoj cen benzinu a ropy v letech 1994 až 2008

35 Kč

1,2

30 Kč

1

25 Kč

0,8

20 Kč

0,6

15 Kč

0,4

10 Kč

0,2

5 Kč

0

0 Kč

-0,2 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Benzin

Nafta

index benzin

index nafta

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Z grafu je zřejmá jasná tendence ke sbližování tržních cen benzinu a motorové nafty. K prvnímu výraznému přiblížení došlo v roce 2000, rok 2004 pak přinesl v podstatě vyrovnání cen obou paliv. Tento trend pokračuje v podstatě až do dnešní doby, kdy se rozdíl ceny pohybuje obvykle okolo 1 Kč. Při pohledu na vývoj cen v procentním vyjádření je také zřejmý

31

Např. Svátková, Boněk.

56

výrazně rychlejší růst cen motorové nafty. Vzhledem k tomu, že motorová nafta i benzín se vyrábějí z téže suroviny, k jejich distribuci je používána víceméně totožná distribuční síť a růst sazby daně u motorové nafty neopodstatňuje výrazný nárůst její ceny (spotřební daň z motorové nafty je stále o 1,89 Kč nižší než u benzinu), nemůže mít tento vývoj svůj původ v nákladových či daňových položkách. Jako nejpravděpodobnější varianta se tedy jeví snaha distributorů o vyrovnání marží u obou druhů nejpoužívanějších paliv. Následující tabulka a graf znázorňují vývoj čistých prodejních cen distributorů (tj. cen bez daně). Tabulka 8 Vývoj čistých prodejních cen benzinu natural 95 a motorové nafty (Kč/1l) 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Natural 95 8,15 Nafta

5,75

2000 2001 2002 2003

2004

2005

2006

2007

2008

8,15

8,79

9,92

7,13

10,69 12,85 9,19

9,38

8,94

9,90

12,07 11,49

14,22

8,20

5,81

8,11

8,79

6,56

10,05 13,71 9,79

9,51

9,15

11,67 13,75 13,47

16,96

11,96

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty Graf 23 Vývoj čistých prodejních cen benzinu natural 95 a motorové nafty (Kč/1l)

18 Kč 16 Kč 14 Kč 12 Kč 10 Kč 8 Kč 6 Kč 4 Kč 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Natural 95

Motorová nafta

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Zejména v grafu je velmi dobře vidět rozdíl mezi počátečními a závěrečnými čistými prodejními cenami. Zatímco v roce 1994 byl příjem po odečtení daní ze spotřeby při srovnání s motorovou naftou vyšší u benzínu o 2,40 Kč, již v letech 1998 - 1999 se situace téměř vyrovnala a v následujícím roce poprvé příjem na 1l motorové nafty předstihl příjem u benzinu. Rok 2008 pak znamená naprosté obrácení situace z počátku sledovaného období, kdy příjem za 1l motorové nafty překonává příjem u benzinu o 3,76 Kč, celková změna za sledované období oproti benzinu natural 95 tedy činí celých 6,76 Kč na 1l. Přestože částečně lze vyšší tempo růstu ceny motorové nafty vysvětlit zvyšováním poptávky, například v 57

důsledku rozšiřovaní osobních automobilů s motory spalujícími motorovou naftu namísto tradičního benzinu, výše rozdílu naznačuje spíše jiné důvody. Tuto teorii podporuje také udělení pokut několika distributorům pohonných hmot Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže za kartelové dohody v roce 2002. V závěru této kapitoly uvádím graf znázorňující vývoj daní ze spotřeby, tržních cen a cen ropy v období od měsíce ledna 2000 do února 2007 s měsíčním intervalem. Bohužel vzhledem k délce časové řady nejsou tato data vhodná pro analýzu, nicméně dobře demonstrují reakce tržních cen na různé faktory. Plnou čarou jsou v grafu vyznačeny změny průměrné měsíční ceny benzinu natural 95 a motorové nafty, čerchované čáry znázorňují vývoj relevantních daní ze spotřeby a zelená přerušovaná čára demonstruje vývoj cen ropy. Vzhledem k příliš dlouhému intervalu u cen ropy (roční průměr) byla pro sledované období použita regresní přímka (exponenciální fce., koeficient determinace R2 = 0,9954). Graf 24 Krátkodobý vývoj cen pohonných hmot, ropy a daní ze spotřeby

0,4 0,3 0,2 0,1 0 -0,1 -0,2 -0,3 -0,4

natural 95 index index SD

nafta index index DPH

ropa index ropa index (reg.)

Zdroj dat: Český statistický úřad, OPEC, Česká společnost pro platební karty a.s. (CCS), vlastní výpočty

Nesporně zajímavá je reakce tržních cen pohonných hmot na výkyvy cen ropy. Zatímco růst ceny ropy vyvolá okamžité či dokonce předběžné zdražení pohonných hmot v odpovídající míře, pokles cen ropy se do tržních cen vybraných výrobků promítá až se zpožděním a navíc také v menší míře. Dále je také patrná reakce na zvýšení spotřebních daní 58

kombinované se snížením sazby daně z přidané hodnoty v roce 2004. Přestože prvotní reakce je zřejmá v podobě prudkého zdražení, dlouhodobý efekt se patrně vytrácí.

3.2 Cigarety Cigarety jsou v České republice hlavním a z hlediska spotřeby také nejrozšířenějším představitelem kategorie tabákových výrobků. Mezi tabákovými výrobky Český statistický úřad sleduje ceny dvou značek ze středového cenového segmentu – cigarety Petra a Sparta. Základ daně je v případě cigaret specifický i hodnotový, navíc je také testována minimální sazba daně na jeden kus. Vzhledem ke stejné cenové kategorii obou značek není účelné sledovat každou značku zvlášť, proto bylo pro účely analýzy použito průměrných cen za balíček dvaceti kusů cigaret vypočtených jako průměr z cen cigaret Petra a Sparta. V následující tabulce je zachycen vývoj průměrných cen cister v období let 1994 až 2008. Průměrná cena byla vypočtena jako aritmetický průměr tržních cen obou sledovaných značek. Nejvýraznější růst byl ve sledovaném období zaznamenán mezi léty 2006 a 2008. Tabulka 9 Vývoj cen cigaret Sparta light s filtrem

Petra s filtrem

Průměrná cena

1994

27,09 Kč

23,91 Kč

25,50 Kč

1995

27,90 Kč

24,57 Kč

26,24 Kč

1996

30,16 Kč

28,21 Kč

29,19 Kč

1997

32,76 Kč

30,59 Kč

31,68 Kč

1998

36,59 Kč

34,38 Kč

35,49 Kč

1999

39,45 Kč

37,24 Kč

38,35 Kč

2000

40,99 Kč

39,10 Kč

40,05 Kč

2001

42,01 Kč

40,02 Kč

41,02 Kč

2002

42,00 Kč

40,00 Kč

41,00 Kč

2003

42,00 Kč

40,00 Kč

41,00 Kč

2004

46,00 Kč

44,00 Kč

45,00 Kč

2005

46,00 Kč

44,00 Kč

45,00 Kč

2006

46,00 Kč

44,00 Kč

45,00 Kč

2007

59,41 Kč

57,00 Kč

58,21 Kč

2008

69,00 Kč

65,00 Kč

67,00 Kč

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Výpočet daní ze spotřeby v případě cigaret je, kvůli dvěma druhům sazeb a minimální sazbě navíc, poněkud složitější proces. Spotřební daň se vypočte jako součet dvou položek: počtu kusů cigaret na krabičku krát sazba za jeden kus a konečné maloobchodní ceny (tj. s 59

DPH) vynásobené procentní sazbou daně. Výsledný součet tvořící spotřební daň je pak navíc testován pomocí minimální sazby daně z ceny na jeden kus. Následující tabulka ukazuje vývoj podílu spotřebních daní na tržní ceně cigaret ve sledovaném období. Tabulka 10 Vývoj spotřební daně z cigaret Průměrná cena

Sazba (Kč/kus)

Sazba (% z MOC)

Minimální sazba (Kč/ks)

Počet ks

Minimální Skutečná sazba sazba balíček balíček

Sazba SD po testu

Sazba SD jako % z MOC

1994

25,50 Kč

0,40 Kč

0,00%

0,00 Kč

20

0,00 Kč

8,00 Kč

8,00 Kč

31,37%

1995

26,24 Kč

0,41 Kč

0,00%

0,00 Kč

20

0,00 Kč

8,20 Kč

8,20 Kč

31,26%

1996

29,19 Kč

0,55 Kč

0,00%

0,00 Kč

1997

31,68 Kč

0,55 Kč

0,00%

0,00 Kč

20

0,00 Kč

11,00 Kč

11,00 Kč

37,69%

20

0,00 Kč

11,00 Kč

11,00 Kč

34,73%

1998

35,49 Kč

0,64 Kč

0,00%

0,00 Kč

20

0,00 Kč

12,80 Kč

12,80 Kč

36,07%

1999

38,35 Kč

0,67 Kč

0,00%

0,00 Kč

20

0,00 Kč

13,40 Kč

13,40 Kč

34,95%

2000

40,05 Kč

0,67 Kč

0,00%

0,00 Kč

20

0,00 Kč

13,40 Kč

13,40 Kč

33,46%

2001

41,02 Kč

0,36 Kč

22,00%

0,00 Kč

20

0,00 Kč

16,22 Kč

16,22 Kč

39,55%

2002

41,00 Kč

0,36 Kč

22,00%

0,00 Kč

20

0,00 Kč

16,22 Kč

16,22 Kč

39,56%

2003

41,00 Kč

0,36 Kč

22,00%

0,67 Kč

20

13,40 Kč

16,22 Kč

16,22 Kč

39,56%

2004

45,00 Kč

0,48 Kč

23,00%

0,94 Kč

20

18,80 Kč

19,95 Kč

19,95 Kč

44,33%

2005

45,00 Kč

0,60 Kč

24,00%

1,13 Kč

20

22,60 Kč

22,80 Kč

22,80 Kč

50,67%

2006

45,00 Kč

0,73 Kč

25,00%

1,36 Kč

20

27,20 Kč

25,85 Kč

27,20 Kč

60,44%

2007

58,21 Kč

0,88 Kč

27,00%

1,64 Kč

20

32,80 Kč

33,32 Kč

33,32 Kč

57,24%

2008

67,00 Kč

1,03 Kč

28,00%

1,92 Kč

20

38,40 Kč

39,36 Kč

39,36 Kč

58,75%

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

K výraznějšímu růstu sazby spotřební daně docházelo zejména od roku 2003. K poklesu celkové sazby došlo pouze v roce 2007 vlivem kombinace zvýšení tržních cen a částečně specifickému základu daně s pevnou sazbou daně. V ostatních obdobích lze sledovat pouze růst zatížení. Daň z přidané hodnoty také tvoří podstatnou část daňového zatížení. Následující tabulka obsahuje vývoj sazeb daně z přidané hodnoty a také celkové zatížení jedné krabičky cigaret daněmi ze spotřeby v procentním i absolutním vyjádření. Ke změně sazby DPH došlo ve sledovaném období dvakrát, v roce 1994 z 23 % na 22 % a v roce 2004, kdy sazba daně klesla na úroveň 19 %. Zatížení daněmi ze spotřeby má povětšinou rostoucí charakter, pouze v roce 2007 došlo k poklesu vlivem již výše zmíněného značného nárůstu tržních cen.

60

Tabulka 11 Vývoj DPH a celkové sazby daní ze spotřeby Sazba DPH

Celková daň

Sazba DPH v Kč

Sazba DPH jako % z MOC

Celková daň

Průměrná sazba

1994

4,77 Kč

18,70%

12,77 Kč

50,07%

1995

4,73 Kč

18,03%

12,93 Kč

49,29%

1996

5,26 Kč

18,03%

16,26 Kč

55,72%

1997

5,71 Kč

18,03%

16,71 Kč

52,76%

1998

6,40 Kč

18,03%

19,20 Kč

54,10%

1999

6,91 Kč

18,03%

20,31 Kč

52,98%

2000

7,22 Kč

18,03%

20,62 Kč

51,49%

2001

7,40 Kč

18,03%

23,62 Kč

57,58%

2002

7,39 Kč

18,03%

23,61 Kč

57,59%

2003

7,39 Kč

18,03%

23,61 Kč

57,59%

2004

7,19 Kč

15,97%

27,14 Kč

60,30%

2005

7,19 Kč

15,97%

29,99 Kč

66,64%

2006

7,19 Kč

15,97%

34,39 Kč

76,41%

2007

9,30 Kč

15,97%

42,61 Kč

73,21%

2008

10,70 Kč

15,97%

50,06 Kč

74,72%

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Následující graf je zobrazením vývoje vybraných veličin z tabulek výše, a to průměrné maloobchodní ceny krabičky cigaret, daní ze spotřeby v absolutní výši a průměrné ceny bez daně. Z grafu je patrný trvalý růst daní ze spotřeby z krabičky cigaret a stejně tak i růst tržních cen. Ovšem cena bez daně (tj. příjem výrobce na jednu krabičku) prochází odlišným vývojem – od roku 2001 cena bez daně snižuje jako částečná kompenzace zvýšení daně. K podobnému efektu dochází i v dalších letech až do roku 2007, kdy se ceny bez daně (spolu s cenou s daní) prudce zvyšují. Tento efekt lze zdůvodnit například obavou o snížení počtu zákazníků z důvodu zvýšení ceny, a tak raději místo zvýšení tržní ceny sníží svůj výnos. Dalšími důvody mohou být: silně konkurenční prostředí na trhu tabákových výrobků a obavy ze substituce. Nárůst cen bez daně v roce 2007 a 2008 pak značí neudržitelnost situace (např. z hlediska výrobních nákladů) pro výrobce a návrat k původním příjmům (z hlediska jedné krabičky, pravděpodobně však nikoli celkově). Ovšem vzhledem k tomu že hodnoty nezahrnují inflaci, reálný výnos pro výrobce se stále snižuje.

61

Graf 25 Vývoj tržní ceny, daní ze spotřeby a tržní ceny bez daně

70 Kč 60 Kč 50 Kč 40 Kč 30 Kč 20 Kč 10 Kč 0 Kč 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Průměrná cena

Daně ze spotřeby

Cena bez daně

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Další graf znázorňuje vývoj tržní ceny cigaret, ceny cigaret bez daně a vývoj sazby u příslušných daní ze spotřeby. Průměrná sazba daně, stejně jako tržní cena, má ve sledovaném období převážně rostoucí charakter. Za povšimnutí stojí především rozdílný vývoj sazby daně a ceny bez daně od roku 2001 do roku 2006, pokles ceny bez daně za situace zvyšující se sazby napovídá, že zvyšující se daň nesl především výrobce. Obdobný vývoj těchto dvou veličin v letech 1994 až 2000 naopak napovídá, že v tomto období dopad zvyšování daně nesli naopak spotřebitelé. Zvyšování cen bez daně po roce 2006 znamená dodatečnou zátěž opět pro spotřebitele.

62

Graf 26 Vývoj tržní ceny, ceny bez daně a celkové sazby daní ze spotřeby

180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20% -40% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Index tržní ceny

Index průměrné sazby

Index ceny bez daně

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Podrobnější přehled o dopadu daní ze spotřeby lze získat z rozdílů mezi změnami tržních cen, daní a cen bez daně. V následující tabulce jsou tyto veličiny uvedeny. S její pomocí lze zjistit, jak velká byla uvalená dodatečná daň, a také to, zdali se uvalená daň projevila spíše růstem tržní ceny, nebo poklesem ceny bez daně a tedy výnosu výrobce. Například v roce 1998 vzrostla daň o 2,49 Kč, přitom spotřebitel nesl plné zvýšení daně spolu se zvýšením ceny bez daně (tj. zvýšením výnosu výrobce) o 1,32 Kč. V tomto případě byla daň v plné výši přenesena na spotřebitele. Naopak v roce 2005, kdy se daň zvýšila o 2,85 Kč, došlo zároveň ke snížení ceny bez daně právě o 2,85 Kč na krabičku cigaret. Protože tržní cena pro spotřebitele se nezměnila, v tomto případě se rozhodl nést břemeno zvýšení daně výrobce (resp. distributor). Zajímavý je pak vývoj v letech 2007 a 2008, kdy výrobce zvyšováním cen bez daně v podstatě dorovnává ztráty z předchozích dvou let.

63

Tabulka 12 Dopad daní ze spotřeby - cigarety

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Cena bez daně

Změna ceny bez daně

Změna daně

Zvýšení tržní ceny

12,73 Kč 13,30 Kč 12,92 Kč 14,96 Kč 16,29 Kč 18,03 Kč 19,42 Kč 17,40 Kč 17,39 Kč 17,39 Kč 17,86 Kč 15,01 Kč 10,61 Kč 15,59 Kč 16,94 Kč

0,57 Kč -0,38 Kč 2,04 Kč 1,32 Kč 1,74 Kč 1,39 Kč -2,03 Kč -0,01 Kč 0,00 Kč 0,48 Kč -2,85 Kč -4,40 Kč 4,98 Kč 1,35 Kč

0,16 Kč 3,33 Kč 0,45 Kč 2,49 Kč 1,12 Kč 0,31 Kč 3,00 Kč -0,01 Kč 0,00 Kč 3,52 Kč 2,85 Kč 4,40 Kč 8,22 Kč 7,45 Kč

0,73 Kč 2,95 Kč 2,49 Kč 3,81 Kč 2,86 Kč 1,70 Kč 0,97 Kč -0,02 Kč 0,00 Kč 4,00 Kč 0,00 Kč 0,00 Kč 13,21 Kč 8,80 Kč

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Následující graf zobrazuje situaci uvedenou v předcházející tabulce. Dobře patrná je výše popsaná situace z roku 2005, kdy zvýšení daně nesl výrobce. Zatímco červená linie znázorňující změnu daně se pohybuje nad osou x a tedy v kladných hodnotách, modrá linie zobrazující změny v cenách bez daně prochází pod osou x a pohybuje se tedy v záporných číslech. Právě této situaci odpovídají v tabulce výše veškerá červeně označená pole. Celkem ve čtyřech případech došlo k přesunu daně na výrobce (pátý výskyt červeného pole má zanedbatelnou hodnotu 1 halíř), v devíti dalších případech byla daň přesunuta na spotřebitele, zvláště pak v posledních dvou letech sledovaného období se jednalo o skutečně podstatné částky. Z toho lze usuzovat na spíše nízkou cenovou elasticitu poptávky po cigaretách.

64

Graf 27 Dopad daní ze spotřeby - cigarety

15 Kč 13 Kč 11 Kč 9 Kč 7 Kč 5 Kč 3 Kč 1 Kč -1 Kč -3 Kč -5 Kč 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Změna ceny bez daně

Změna daně

Zvýšení tržní ceny

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Pro bližší zhodnocení cenové elasticity poptávky po cigaretách je vhodný i následující graf znázorňující vývoj spotřeby cigaret, vývoj průměrných tržních cen cigaret, výnosu spotřební daně z cigaret a také odhadovaného výnosu z prodeje cigaret32 v letech 2000 až 2008. Graf zachycuje z hlediska období nejzajímavější roky, ve kterých došlo jak k přesunu daně na výrobce, tak i prudkému zdražení a přesunu daně na spotřebitele. Jak je vidět akceptace daně nepřinesla výrobci žádný efekt, pouze došlo v letech 2001, 2005 a 2006 k výraznému snížení výnosů z prodeje až o 25 %. Protože koncová cena v těchto případech zůstala stejná, hodnocení elasticity není možné. Oproti tomu prudké zdražování v letech 2007 a 2008 poskytuje dobrou základnu. Z hlediska spotřeby došlo k mírnému propadu až v roce 2008, z hlediska výnosu však vlivem prudkého zdražení v roce 2007 došlo nejprve ke zvýšení výnosu na původní úroveň roku 2000 a další zdražení v příštím roce výnos dále neovlivnilo. Ovšem vzhledem k nižšímu počtu prodaných cigaret lze usuzovat vyšším zisku výrobce. Analýzou výsledků tedy docházíme k závěru, že poptávka po cigaretách je cenově neelastická.

32

Odhad byl proveden na základě spotřeby a průměrné ceny za krabičku cigaret

65

Graf 28 Vývoj spotřeby cigaret, průměrných tržních cen, výnosu spotřební daně a výnosu z prodeje cigaret

200% 175% 150% 125% 100% 75% 50% 25% 0% -25% -50% 2000

2001

2002

index výnosu SD

2003

2004

index spotřeby

2005

2006

index cen

2007

2008

index výnosu výrobce

Zdroj dat: Český statistický úřad, Celní správa České republiky, vlastní výpočty

Příjmy státního rozpočtu v grafu výše reprezentuje modrá linie. Ta zobrazuje inkaso spotřební daně z cigaret. Protože spotřební daň na cigarety má specifický základ, křivka je ovlivňována pouze sazbou daně a spotřebou cigaret. Přestože tvar křivky naznačuje efekt předzásobení v roce 2007 před dalším zvýšením daně, výsledky inkasa daně z následujících let tuto teorii vyvrací. V tabulce níže je uveden vývoj inkasa. Tabulka 13 Vývoj inkasa spotřební daně z cigaret (mil. Kč)

SD cigarety

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

16 862

14 995

16 730

17 691

21 525

25 426

32 239

46 982

37 501

37 700

Zdroj dat: Celní správa České republiky

Přestože je rok 2007 na výnos spotřební daně výrazně nadprůměrný, pokud by se skutečně jednalo o efekt předzásobení, mělo by dojít v následujícím roce 2008 k prudkému poklesu výnosu a v dalším roce opět ke zvýšení na původní úroveň. Avšak výnos roku 2009 zůstává zhruba na úrovni předchozího roku 2008. Korelační analýza závislosti tržních cen cigaret a zdanění daněmi ze spotřeby ukazuje na silnou závislost těchto dvou veličin. Tomu odpovídá korelační koeficient 0,97733. Regresní analýza ukazuje na lineární závislost ceny cigaret a sazby daně. Koeficient determinace

66

dosahuje vysoké hodnoty R2 = 0,9552. Lze tedy říci, že daně ze spotřeby velmi podstatně ovlivňují tržní ceny cigaret. Graf 29 Regresní přímka – cigarety (y tržní cena, x daň)

80 Kč

70 Kč y = 1,0336x + 16,066 R² = 0,9552 60 Kč

50 Kč

40 Kč

30 Kč

20 Kč 10 Kč

20 Kč

30 Kč

40 Kč

50 Kč

60 Kč

Zdroj dat: Český statistický úřad

Výsledky korelační a regresní analýzy tržních cena a míry zdanění ukazují na trend stoupajícího zdanění cigaret daněmi ze spotřeby. Tomu odpovídá korelační koeficient 0,8362 i sklon regresní přímky v Grafu 30. Ve výsledcích analýzy je patrný vliv let, kdy výrobce důsledky zvyšujícího nechal dopadat na sebe. Například bod, který je od přímky nejvzdálenější, náleží roku 1996.

67

Graf 30 Regresní přímka – cigarety (tržní cena, míra zdanění)

80 Kč 70 Kč 60 Kč 50 Kč 40 Kč R² = 0,6992 30 Kč 20 Kč 47,00%

52,00%

57,00%

62,00%

67,00%

72,00%

77,00%

Zdroj dat: Český statistický úřad

Průměrná cena krabičky cigaret se v rozmezí let 1994 - 2008 zvýšila o více než 160 %, přičemž daně ze spotřeby tvoří přibližně 75% podíl z prodejní ceny. Tržní ceny se obvykle každoročně zvyšují, stejně jako sazby daně spotřební daně z cigaret. Poptávka po cigaretách je cenově neelastická, zvýšení daně tedy nese v konečném důsledku spotřebitel. Korelační a regresní analýza ukazují na velmi silnou lineární závislost ceny cigaret a zdanění daněmi ze spotřeby.

3.3 Alkoholické nápoje (tvrdý alkohol) Daň z lihu by měla ovlivňovat ceny alkoholických nápojů s vyšším obsahem lihu. V této kategorii je Českým statistickým úřadem sledován tmavý rum s podílem alkoholu 37,5 % a objemem 1 litr. Základ spotřební daně z lihu je specifický, sazba je pevná stanovaná na 1 hektolitr lihu. Samotný výpočet daně tedy probíhá tak, že se nejdříve vypočte množství lihu v 1 litru výrobku a to se následně vynásobí sazbou daně. Následující tabulka ukazuje vývoj tržní ceny rumu, sazeb spotřební daně a absolutní i relativní velikost daně. Přestože průměrná cena i absolutní velikost daně od roku 1994 neustále stoupá, relativní zatížení daněmi naopak mírně klesá.

68

Tabulka 14 Vývoj tržní ceny a daňového zatížení lihu

Tržní cena

Sazba Kč/hl

SD

DPH

Daně ze spotřeby

Sazba SD jako % z MOC

Sazba DPH jako % z MOC

Průměrná sazba

1994

136,60 Kč

19 000 Kč

71,25 Kč

25,54 Kč

96,79 Kč

52,16%

18,70%

70,86%

1995

138,59 Kč

19 500 Kč

73,13 Kč

24,99 Kč

98,11 Kč

52,76%

18,03%

70,79%

1996

140,67 Kč

19 500 Kč

73,13 Kč

25,36 Kč

98,49 Kč

51,98%

18,03%

70,01%

1997

140,61 Kč

19 500 Kč

73,13 Kč

25,35 Kč

98,48 Kč

52,01%

18,03%

70,04%

1998

160,87 Kč

23 400 Kč

87,75 Kč

29,00 Kč

116,75 Kč

54,55%

18,03%

72,58%

1999

158,78 Kč

23 400 Kč

87,75 Kč

28,63 Kč

116,38 Kč

55,27%

18,03%

73,30%

2000

165,49 Kč

23 400 Kč

87,75 Kč

29,84 Kč

117,59 Kč

53,02%

18,03%

71,05%

2001

166,77 Kč

23 400 Kč

87,75 Kč

30,07 Kč

117,82 Kč

52,62%

18,03%

70,65%

2002

166,86 Kč

23 400 Kč

87,75 Kč

30,08 Kč

117,83 Kč

52,59%

18,03%

70,62%

2003

169,45 Kč

26 500 Kč

99,38 Kč

30,55 Kč

129,93 Kč

58,65%

18,03%

76,68%

2004

176,65 Kč

26 500 Kč

99,38 Kč

28,21 Kč

127,59 Kč

56,26%

15,97%

72,23%

2005

186,13 Kč

26 500 Kč

99,38 Kč

29,72 Kč

129,10 Kč

53,39%

15,97%

69,36%

2006

185,62 Kč

26 500 Kč

99,38 Kč

29,64 Kč

129,02 Kč

53,54%

15,97%

69,51%

2007

188,93 Kč

26 500 Kč

99,38 Kč

30,17 Kč

129,55 Kč

52,60%

15,97%

68,57%

2008

198,25 Kč

26 500 Kč

99,38 Kč

31,66 Kč

131,04 Kč

50,13%

15,97%

66,10%

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Následující graf je zobrazením vybraných veličin z tabulky výše. Za povšimnutí stojí zejména výrazný skok v tržních cenách a výši daně v roce 1998, dále pak propad ceny bez daně (příjem z prodeje pro výrobce) doprovázený zvýšením daně v roce 2003 a následný vývoj.

69

Graf 31 Vývoj tržní ceny, daní ze spotřeby a tržní ceny bez daně

210 Kč 190 Kč 170 Kč 150 Kč 130 Kč 110 Kč 90 Kč 70 Kč 50 Kč 30 Kč 10 Kč 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Tržní cena

Daňe ze spotřeby

Cena bez daně

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Graf níže zobrazuje relativní vývoj tržní ceny a průměrné sazby daní ze spotřeby. Zatímco tržní cena má stoupající charakter, podíl daní na tržní ceně je mírně klesající. Graf 32 Vývoj tržní ceny a průměrné sazby

50% 40% 30% 20% 10% 0% -10% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Index tržní ceny

Index průměrné sazby

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

70

Dopad daně lze sledovat s pomocí tabulky níže obsahující změny tržní ceny s daní i bez daně a změny daní ze spotřeby. Červená pole označují situaci, kdy zvýšení daně zcela nebo částečně nesl výrobce. Zajímavá je zejména situace v roce 2003 a následujících období, označených žlutou barvou. V roce 2003 došlo k prudkému nárůstu výše daně o 12,09 Kč, avšak výrobce se rozhodl nést převážnou většinu této částky (zhruba ¾, tj. 9,50 Kč). Na Spotřebitele pak popadlo zvýšení daně v částce pouze 2,59 Kč. Avšak již v následujícím roce, přestože se výše daně snížila o 2,34 Kč, došlo k nárůstu tržní ceny o 7,20 Kč a ceny bez daně o celých 9,54 Kč. Je zřejmé, že politikou výrobce v tomto případě bylo jen krátkodobé nesení daně za účelem rozložení zvýšení ceny do více období. Výrobce se tedy snaží vyhnout šokovému efektu při prudkém zvýšení tržních cen. Popsaná situace je dobře zřejmá také v Grafu 31. Tabulka 15 Dopad daní ze spotřeby - alkohol

Cena bez daně

Změna ceny bez daně

Změna daně

Zvýšení tržní ceny

1994

39,81 Kč

1995

40,48 Kč

0,67 Kč

1,32 Kč

1,99 Kč

1996

42,18 Kč

1,70 Kč

0,38 Kč

2,08 Kč

1997

42,13 Kč

-0,05 Kč

-0,01 Kč

-0,06 Kč

1998

44,12 Kč

1,98 Kč

18,28 Kč

20,26 Kč

1999

42,40 Kč

-1,71 Kč

-0,38 Kč

-2,09 Kč

2000

47,90 Kč

5,50 Kč

1,21 Kč

6,71 Kč

2001

48,95 Kč

1,05 Kč

0,23 Kč

1,28 Kč

2002

49,03 Kč

0,07 Kč

0,02 Kč

0,09 Kč

2003

39,52 Kč

-9,50 Kč

12,09 Kč

2,59 Kč

2004

49,06 Kč

9,54 Kč

-2,34 Kč

7,20 Kč

2005

57,03 Kč

7,97 Kč

1,51 Kč

9,48 Kč

2006

56,60 Kč

-0,43 Kč

-0,08 Kč

-0,51 Kč

2007

59,38 Kč

2,78 Kč

0,53 Kč

3,31 Kč

2008

67,21 Kč

7,83 Kč

1,49 Kč

9,32 Kč

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Korelační analýza odhalila silnou závislost tržních cen a výše daní ze spotřeby. Pearsonův korelační koeficient v tomto případě dosahuje hodnoty 0,95353. Regresní analýza tento výsledek potvrzuje, následuje bodový diagram s regresní přímkou s vysokou hodnotou determinace R2 = 0,9092. Více než 2/3 vývoje tržních cen lze připsat právě změnám zdanění.

71

Graf 33 Regresní přímka – alkohol (y tržní cena, x daň)

200 Kč 190 Kč

2003 - 2008 180 Kč 170 Kč

1998 - 2002

y = 1,4446x - 3,6195 R² = 0,9092

160 Kč 150 Kč 140 Kč

1994 - 1997 130 Kč 120 Kč 95 Kč

100 Kč 105 Kč 110 Kč 115 Kč 120 Kč 125 Kč 130 Kč 135 Kč

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Od roku 1994 se tržní cena tmavého rumu zvýšila o přibližně 45 %. Přitom průměrné zatížení daněmi ze spotřeby kleslo o 2,03 %. Pokud uvážíme vliv inflace, pak se tržní cena vyvíjela přibližně stejným tempem, jakým se vyvíjela i výše daně. Výrobce nese daň jen ve výjimečných případech, poptávka po alkoholu je tedy neelastická a výrobce přesune daň vždy na spotřebitele. Korelační a regresní analýza potvrdily silný vliv daně na tržní ceny alkoholických výrobků.

3.4 Pivo Ceny piva sledované českým statistickým úřadem se vztahují na pivo s obsahem alkoholu 3,4 – 4,1 % (dříve označované jako desetistupňové pivo). Publikované ceny jsou průměrem cen lahvového piva prodávaného v běžných prodejnách a obchodních řetězcích. Následující tabulka zachycuje vývoj tržních cen, spotřební daně a daně z přidané hodnoty. Ke změně sazby spotřební daně došlo ve sledovaném období v letech 1995 a 2008. Sazba daně z přidané hodnoty klesla v letech 1995 a 2004. Průměrné zatížení kleslo z 31,7 % na 29,1 %. Zatímco průměrná cena stoupla od roku 1994 o 53,7 %, absolutní výše daně stoupla o 41,3 %.

72

Graf 34 Vývoj tržní ceny a daňového zatížení piva

Tržní cena

Sazba Kč/hl

SD

DPH

Daně ze spotřeby

Sazba SD jako % z MOC

Sazba DPH jako % z MOC

Průměrná sazba

1994

5,94 Kč

154,00 Kč

0,77 Kč

1,11 Kč

1,88 Kč

3,15%

18,70%

31,66%

1995

6,19 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,12 Kč

1,90 Kč

2,91%

18,03%

30,71%

1996

6,52 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,18 Kč

1,96 Kč

2,77%

18,03%

30,07%

1997

6,88 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,24 Kč

2,03 Kč

2,62%

18,03%

29,44%

1998

7,20 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,30 Kč

2,08 Kč

2,50%

18,03%

28,93%

1999

7,59 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,37 Kč

2,15 Kč

2,38%

18,03%

28,37%

2000

7,61 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,37 Kč

2,16 Kč

2,37%

18,03%

28,35%

2001

7,79 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,40 Kč

2,19 Kč

2,31%

18,03%

28,11%

2002

8,41 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,52 Kč

2,30 Kč

2,14%

18,03%

27,36%

2003

8,60 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,55 Kč

2,34 Kč

2,10%

18,03%

27,16%

2004

8,48 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,35 Kč

2,14 Kč

1,88%

15,97%

25,23%

2005

8,41 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,34 Kč

2,13 Kč

1,90%

15,97%

25,30%

2006

8,32 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,33 Kč

2,11 Kč

1,92%

15,97%

25,41%

2007

8,74 Kč

157,00 Kč

0,79 Kč

1,40 Kč

2,18 Kč

1,83%

15,97%

24,95%

2008

9,13 Kč

240,00 Kč

1,20 Kč

1,46 Kč

2,66 Kč

1,75%

15,97%

29,11%

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Následující graf zobrazuje vývoj tržních cen, daní ze spotřeby a cen bez daně. Zajímavý je zejména vývoj od roku 2004 do roku 2006, kdy tržní cena za 0,5l piva klesá. Přestože je tento pokles zřejmě způsoben snížením zatížení piva daní z přidané hodnoty, není takový vývoj obvyklý a značí silně konkurenční trh. Graf 35 Vývoj tržní ceny, daní ze spotřeby a tržní cen bez daně

10 Kč 9 Kč 8 Kč 7 Kč 6 Kč 5 Kč 4 Kč 3 Kč 2 Kč 1 Kč 0 Kč 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Tržní cena

Daně ze spotřeby

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

73

Cena bez daně

Následující tabulka ukazuje, ve kterých letech nesl zvýšení daně výrobce a ve kterých zase spotřebitelé. Do roku 2003 se ceny piva zvyšovaly a zvýšení daně nesl vždy spotřebitel. V roce 2004 se však trend obrací, dochází ke snížení daně vlivem snížení sazby DPH a toto snížení jde ve velké míře prospěch spotřebitele. Přestože se daň dále nesnižuje, v letech 2005 a 2006 dohází k dalšímu snižování tržní ceny. V roce 2008 dochází opět ke zvýšení daně a částečnému přesunu její výše na výrobce. Tento vývoj naznačuje silně cenově elastickou poptávku po pivu, nicméně může být také důsledkem situace na trhu, např. cenové války výrobců piva. Tabulka 16 Dopad daní ze spotřeby - pivo

Cena bez Změna ceny bez daně daně 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

4,06 Kč 4,29 Kč 4,56 Kč 4,85 Kč 5,12 Kč 5,44 Kč 5,45 Kč 5,60 Kč 6,11 Kč 6,26 Kč 6,34 Kč 6,28 Kč 6,21 Kč 6,56 Kč 6,47 Kč

0,23 Kč 0,27 Kč 0,30 Kč 0,26 Kč 0,32 Kč 0,02 Kč 0,15 Kč 0,51 Kč 0,16 Kč 0,08 Kč -0,06 Kč -0,08 Kč 0,35 Kč -0,09 Kč

Změna daně

Zvýšení tržní ceny

0,02 Kč 0,06 Kč 0,06 Kč 0,06 Kč 0,07 Kč 0,00 Kč 0,03 Kč 0,11 Kč 0,03 Kč -0,20 Kč -0,01 Kč -0,01 Kč 0,07 Kč 0,48 Kč

0,25 Kč 0,33 Kč 0,36 Kč 0,32 Kč 0,39 Kč 0,02 Kč 0,18 Kč 0,62 Kč 0,19 Kč -0,12 Kč -0,07 Kč -0,09 Kč 0,42 Kč 0,39 Kč

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

Výsledkem korelační analýzy je Pearsonův korelační koeficient roven hodnotě 0,83317, což značí silně pozitivní závislost. Výsledek regresní analýzy je znázorněn

v následujícím diagramu. Regresní přímka má poměrně solidní hodnotu koeficientu determinace R2 = 0,6942. Rovnice přímky pak naznačuje, že existují silnější faktory, mezi které může patřit např. cenová politika výrobce či inflace. Lze tedy říci, že daně ze spotřeby v současné podobě ovlivňují ceny piva jen velmi omezeně.

74

Graf 36 Regresní přímka – pivo (y tržní cena, x daň)

11 Kč 10 Kč 9 Kč 8 Kč 7 Kč

y = 4,31x - 1,5338 R² = 0,6942

6 Kč 5 Kč 4 Kč 1,8 Kč

2,0 Kč

2,2 Kč

2,4 Kč

Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní výpočty

75

2,6 Kč

2,8 Kč

Závěr Hlavním cílem této diplomové práce bylo zhodnocení působení daní ze spotřeby na tržní ceny. Dílčím cílem pak bylo sledování krátkodobého dopadu a přesunu daně a vysledování některých dalších efektů. Analýza byla provedena na pětici vybraných výroků – benzin natural 95, motorová nafta, cigarety Petra a Sparta, tmavý rum a pivo světlé výčepní lahvové. U těchto výrobků jsem provedl korelační a regresní analýzu vývoje tržních cen a sazeb daní. Byl také sledován krátkodobý přesun a dopad změny daně. Situace byla popsána a graficky znázorněna pro každý výrobek zvlášť. Jako první byl v kategorii minerálních olejů a pohonných hmot analyzován benzin natural 95. Vývoj tržních cen benzinu natural 95 měl ve sledovaném období let 1994 až 2008 víceméně rostoucí charakter, mezi lety 1994 a 2007 jeho vrostla tržní cena o více jak 50 %. Charakter poptávky po benzinu je spíše neelastický, daň tedy nese převážně spotřebitel. Z analýzy také vyplívá, že se tržní ceny benzinu vyvíjí víceméně nezávisle od sazby daně. Oproti jiným vlivům mají tedy změny zdanění jen omezený vliv. Klíčovými faktory působícími na vývoj tržních cen jsou zřejmě zejména ceny surové ropy a směnný kurs České koruny vůči Americkému dolaru. Druhým zástupcem kategorie pohonných hmot a minerálních olejů byla motorová nafta. Vývoj tržních cen motorové nafty měl ve sledovaném období jednoznačně vzrůstající charakter, mezi lety 1994 a 2007 vrostla tržní cena o celých 105 %, tj. více než dvojnásobně. Charakter poptávky po motorové naftě je opět spíše neelastický, daň tedy nese převážně spotřebitel. Z korelační a regresní analýzy také vyplívá, že tržní ceny motorové nafty se vyvíjí (zvyšují) výrazně rychleji, než se vyvíjí sazby daně. Oproti ostatním faktorům mají tedy změny zdanění jen velmi omezený vliv na tržní ceny. Klíčovými faktory působícími na vývoj tržních cen jsou zřejmě zejména ceny surové ropy a kurs České koruny vůči Americkému dolaru. Mezi tabákovými výrobky byly analyzovány cigarety značky Petra a Sparta. Průměrná cena krabičky cigaret se v rozmezí let 1994 - 2008 zvýšila o více než 160 %, přičemž daně ze spotřeby tvoří 75 % z její prodejní ceny. Tržní ceny se obvykle každoročně zvyšují, stejně jako sazby spotřební daně z cigaret. Poptávka po cigaretách je cenově neelastická, zvýšení daně tedy nese v konečném důsledku spotřebitel. Korelační a regresní analýza ukazují na velmi

76

silnou lineární závislost ceny cigaret a zdanění daněmi ze spotřeby. Efekt předzásobení nebyl potvrzen. Mezi výrobky, na které se vztahuje spotřební daň z lihu, byl sledován tmavý rum. Od roku 1994 se tržní cena tmavého rumu zvýšila o přibližně 45 %. Zatížení daněmi ze spotřeby přitom kleslo o 2,03 %. Výše daně se přitom vyvíjela přibližně stejným tempem, jakým se vyvíjela i tržní cena. Výrobce nesl zvýšení daně jen ve výjimečných případech, poptávka po alkoholu je tedy neelastická a výrobce přesune daň vždy na spotřebitele. Korelační a regresní analýza ukázaly poměrně silný vliv daně na tržní ceny alkoholických výrobků. Posledním analyzovaným výrobkem bylo lahvové pivo běžně označované jako světlé výčepní. Tržní cena piva ve sledovaném období vzrostla o 57,3 %, průměrné zatížení daněmi ze spotřeby pak kleslo o 8,5 %. Daně ze spotřeby v roce 2008 tvořily přibližně 29 % z koncové tržní ceny. Závislost tržních cen na sazbách daně je nízká, při tvorbě cen se projevují spíše jiné faktory, např. konkurenční boj či inflace. Přestože charakter trhu je pravděpodobně vysoce konkurenční, zvýšení daně nese téměř vždy spotřebitel a poptávka je tedy celkově spíše neelastická.

77

Zdroje Bibliografie 1) HAMERNÍKOVÁ, Bojka, KUBÁTOVÁ, Květa. Veřejné finance: učebnice. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 355 s. ISBN 80-86432-88-2. 2) HINDLS, Richard, HRONOVÁ, Stanislava, SEGER, Jan. Statistika pro ekonomy. 5. vyd. Praha: Professional publishing, 2004. 417 s. ISBN 80-86419-59-2. 3) HOLMAN, Robert. Ekonomie: 2. přepracované a doplněné vydání. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 714 s. ISBN 80-71793-87-6. 4) JACKSON, P.M., BROWN, Ch.V. Ekonomie veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. 733 s. ISBN 80-86432-09-2. 5) KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2. 6) LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 272 s. ISBN 978-80-7357-320-1. 7) MUSGRAVE, Richard A., MUSGRAVEOVÁ, Peggy. Veřejné finance v teorii a praxi. Kameníčková, Hejduk, Huslar, Kinkor a Vašková. 1. vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, 1994. 946 s. ISBN 80-85603-76-4. 8) SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. 300 s. ISBN 978-80-7357-443-7. 9) SVÁTKOVÁ, Slavomíra, KLAZAR Stanislav, SLINTÁKOVÁ Barbora, ZELENÝ Martin. Zatížení spotřebního koše domácností daněmi ze spotřeby v České republice. 1. vyd. Praha: Eurolex bohemia, 2007. 324 s. ISBN 80-7379-001-7. 10) VANČUROVÁ, Alena, LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. aktualiz. vyd. Praha: 1. VOX, 2008. 320 s. ISBN 978-80-86324-72-2. 11) VANČUROVÁ, Alena, LÁCHOVÁ. Lenka, Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. Praha: 1. VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9.

78

Články 12) KUBÁTOVÁ, K. (1996) Teoretické a praktické otázky měření incidence daní ze spotřeby. In Finance a úvěr. Roč. 46, č. 6/1996. [on-line, cit. 2010-07-17] http://journal.fsv.cuni.cz/storage/2515_199606kk.pdf 13) KUBÁTOVÁ, K. (1997) Incidence spotřebních daní v ČR. In Finance a úvěr. Roč. 47, č. 2/1997. [on-line, cit. 2010-07-17] http://journal.fsv.cuni.cz/storage/2243_199702kk.pdf

Zákony 14) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v původním i pozdějších zněních 15) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Internetové zdroje 16) AUERBACH, A. J. (2005) Who Bears the Corporate Tax? A Review of What We Know. University of California, Berkeley and NBER Paper. [on-line, cit. 2010-07-18] http://www.nber.org/papers/w11686.pdf 17) FULLERTON, D., RODGERSOVÁ, D. L. (1991) Lifetime vs. Annual Perspectives on Tax Incidence. [on-line, cit. 2010-07-18] http://www.nber.org/papers/w3750 18) POTREBA, J. M. (1989) Lifetime Incidence and the Distributional Burden of Excise Taxes. 1989. [on-line, cit. 2010-07-18] http://www.nber.org/papers/w2833 19) Tax Foundation, Inc. (1967) Economic Aspects of the Social Security Tax, Research Publication No.5. (New Series). 2. vyd. [on-line, cit. 2010-07-17] http://www.taxfoundation.org/news/show/1774.html 20) Příjmy CS ČR dle výpisu z ČNB ke dni 31. 12. 2005. [on-line, cit. 2010-08-02] http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vsledky%20celnho%20a%20daovho%20zen/200 5.pdf 21) Příjmy CS ČR dle výpisu z ČNB ke dni 31. 12. 2006. [on-line, cit. 2010-08-02] http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vsledky%20celnho%20a%20daovho%20zen/200 6.pdf 22) Příjmy CS ČR dle výpisu z ČNB ke dni 31. 12. 2007. [on-line, cit. 2010-08-02] http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vsledky%20celnho%20a%20daovho%20zen/200 7.pdf 79

23) Zůstatky na účtech CS ČR dle výpisu z ČNB ke dni 31. 12. 2008. [on-line, cit. 2010-08-02] http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vsledky%20celnho%20a%20daovho%20zen/200 8.pdf 24) Zůstatky na účtech CS ČR dle výpisu z ČNB ke dni 31. 12. 2009. [on-line, cit. 2010-08-02] http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vsledky%20celnho%20a%20daovho%20zen/200 9.pdf 25) Archiv cen PHM v ČR společnosti CCS Česká společnost pro platební karty, a.s. [on-line, cit. 2010-08-05] http://www.ccs.cz/www/?action=rady_archivPHM&SID=n5612tie6i0t6cpdv00su48ke87 5dg5a&sign=54a0da718ee5e2b67e858542beeeb9e0 26) Veřejná databáze Českého statistického úřadu. [on-line, cit. 2010-07-15] http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=30&vo=tabulka

80