Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií
Studijní program: Aplikovaná informatika Obor: Kognitivní informatika
Diplomant: Bc. Dagmar Svobodová Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. Miroslav Vacura, Ph.D. Oponent: PhDr. Eva Kašparová, Ph.D.
Psychologický pohled na teleworking se zaměřením na vybraný projekt
školní rok 2008/2009
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpala.
V Praze dne 6. června 2009
………………………………. podpis
1
Poděkování Každá práce nějak začíná. Pro někoho je tímto momentem určitý vnější impuls, ze kterého později vyklíčí myšlenka, pro jiného setkání s člověkem, který potenciálního autora oné práce určitým způsobem inspiruje o smysluplnosti celého jeho zamýšleného konání. Následující poděkování by tedy mělo, nikoliv pouze formálně, vyjádřit můj dluh nejen vůči všem níže uvedeným, ale i vůči ostatním, kteří mi jakkoliv pomohli při vypracování diplomové práce i při mé mnohdy obtížné a trnité cestě. Především děkuji svému vedoucímu práce panu Mgr. Ing. Miroslavu Vacurovi, Ph.D. za vedení mé diplomové práce. Za cenné informace a podněty děkuji také následujícím: Ing. Bc. Jaroslavu Ježkovi, absolventovi Informačního managementu na Vysoké škole ekonomické za psychickou podporu. Ing. Karlu Čejnovi, koordinátorovi spolupráce Šance pro teleworking a členovi Hospodářské komory České republiky za odpovědi na některé otázky. Jaroslavu Přehnilovi za vyčerpávající odpovědi na dotazy. Zavázána jsem rovněž všem, kteří mě přesvědčili, že celá záležitost má svůj smysl a že i v situaci, kdy se, byť přechodně, nedaří, je člověk povinen za každou cenu nezastavovat se a vytrvat.
2
Abstrakt: Teleworking je jedna z mnoha možností odrážející se v pracovním procesu člověka. V této práci autorka vysvětluje nejen pojem, výhody a nevýhody teleworkingu, ale zároveň poukazuje na významný psychologický faktor, který má na práci jedince rozhodující vliv. Nahlédne na problematiku teleworkingu nejen z hlediska obecného konstatování souvislostí, ale prohlédne ji i z hlediska jednoho z vybraných největších teleworkingových projektů v České republice a posoudí jeho význam pro společnost včetně dopadů na realitu. Psychologické aspekty zavádějí autorku práce zkoumáním teleworkingu též do oblasti
Kognitivní
Informatiky
vyznačující
se
svou
široce
rozvětvenou
transdisciplinaritou. Během analýzy projektu na podporu teleworkingu autorka odkrývá mnohé zjištěné nesrovnalosti v projektu se vyskytující a pokládá si zásadní filozofickou otázku o smyslu těchto projektů financovaných z veřejných rozpočtů. Praktickým dopadem výsledků této práce je příslib koordinátora, že přijme potřebná nápravná opatření.
3
Abstract: Teleworking is one of many possibilities reflected in working process. In this work the author explains not only the term, advantages and disadvantages, but also adverts to psychological factor, which has dominant influence on each individual. The author looks on the problem of teleworking not only from the general point of view, but also from the point of chosen teleworking project in Czech Republic and tries to find out its importance for society including its impacts on reality. Psychological aspects lead the author by studying teleworking also into Cognitive Informatics represented by complex transdisciplinarity. During analysis of the teleworking supporting project the author finds many discrepancies in the project and asks the fundamental philosophical question about essence of these projects financed from public founds. Practical impact of this work’s result is project coordinator’s assurance to accept corrective actions.
4
1 Obsah Poděkování ...................................................................................................................... 2 Abstrakt:.......................................................................................................................... 3 Abstract: .......................................................................................................................... 4 1
Obsah ................................................................................................................... 5
2
Slovo autorky úvodem ........................................................................................ 8 2.1
3
Představení vybraného tématu ........................................................................ 9 Uvedení tématu a cíle práce ............................................................................. 10
3.1
Směry zaměření ............................................................................................ 12
3.2
Použité metody ............................................................................................. 14
4
Co je dobré teoreticky zvážit ........................................................................... 15 4.1
Svízelná rozhodnutí ...................................................................................... 16
4.2
Představa využití práce na dálku na sto procent ........................................... 17
4.2.1 Bez pevného bodu a bez počítače .................................................................... 17 4.3
Náplně práce vhodné pro teleworking .......................................................... 18
4.4
Shrnutí statistických poznatků ...................................................................... 20
4.5
Výhody práce na dálku pro zaměstnavatele ................................................. 22
4.5.1 Bariéry ze strany zaměstnavatele .................................................................... 22 5
6
Lupou na projekt Teleworking........................................................................ 23 5.1
Představení projektu ..................................................................................... 23
5.2
Cíl projektu Teleworking.............................................................................. 24
5.3
Partneři projektu ........................................................................................... 25
5.4
Zaměření zkoumaného projektu Teleworking.............................................. 27 Praktická část.................................................................................................... 29 5
6.1
Důvody zájmu............................................................................................... 30
6.1.1 Upozornění na chyby ....................................................................................... 30 7
Metodika ............................................................................................................ 33
8
Přehled výsledků ............................................................................................... 38 8.1
Přehled výsledků z dotazníku ....................................................................... 38
8.2
Úskalí vybrané metodiky .............................................................................. 41
9
Průběh a výsledky šetření ................................................................................ 42 9.1
Speciální sekce projektu ............................................................................... 43
9.1.1 Blabla s e-learningovým kurzem od LANGMasteru ........................................ 46 9.1.2 Porušení zákona na ochranu osobních údajů společností LANGMaster ....... 49 9.1.3 Řešení problémů projektu firmou až po několika měsících ............................. 51
10
11
9.2
Další zkoumání ............................................................................................. 52
9.3
Zneužití práce na dálku................................................................................. 54
9.4
Očekávání pomoci ........................................................................................ 55 Psychologické přesahy teleworkingu .............................................................. 56
10.1
Zhodnocené úsilí........................................................................................... 56
10.2
Přístup k podnětům ....................................................................................... 59
10.3
Práce z domu a rodinný život ....................................................................... 60
10.4
Teleworking a lidská psychika ..................................................................... 61
Statistické rozdíly za další 3 měsíce sledování projektu................................ 62 11.1
12
Shrnutí výsledků použité metodiky .............................................................. 66
Kreativita a výjimečnost má budoucnost ....................................................... 68 12.1
Teleworking a regionalistika (krajování)...................................................... 68
13
Závěr .................................................................................................................. 69
14
Doslov................................................................................................................. 73 6
15
Použité zdroje.................................................................................................... 74
16
Terminologický slovník .................................................................................... 78
7
2 Slovo autorky úvodem Součástí bakalářského oboru Podnikové informační systémy, který jsem studovala na Vyšší odborné škole informačních služeb, bylo praktické využití získaných dovedností a poznatků, z tohoto důvodu byla součástí studia i povinná odborná praxe v samotném závěru studia. V této fázi jsem si plně uvědomila význam slibných možností informačních a komunikačních technologií z hlediska práce nejen v kanceláři, ale i z domova, neboť varianta práce z domu šetří mnoha lidem čas, peníze a nabízí možnost pracovat operativně a flexibilně, jak bývá požadavkem pro velké množství pracovních pozic na pracovním trhu. Práce na dálku poskytuje veliké výhody a úspory firmám, neboť například ušetří na kancelářském vybavení a prostorách, provozu a nájmu. Zároveň nabízí lepší možnosti těm, kteří to nejvíce potřebují nebo těm, kteří by cestou do práce museli trávit mnoho času a i jiným, kterým zkrátka takový druh práce lépe vyhovuje.
8
2.1
Představení vybraného tématu
Teleworking nebo i jinak eWorking, homeworking či v USA četně používaný pojem telecommuting, neznamená jen sedět doma a pracovat, ale poskytuje příležitosti mobilní kanceláře, kam virtuálně dojíždíte, jak nejlépe vystihuje anglický pojem telecommuting. V českém jazyce se více ustálil pojem „práce z domu“, případně „vzdálená práce“ nežli „virtuální dojíždění“. Je třeba nezbytně zmínit, že pojem teleworking je pojímán ve významu práce vykonávané na dálku prostřednictvím dostupných informačních technologií a jiných prostředků v aktuálním kontextu, jenž je promítán do záležitostí v systému organizace převážně v reálném čase, zatímco pojem homeworking je limitně spojován s významem výsledku lidské činnosti, která je reálným subjektům odevzdána až s určitým časovým odstupem.
9
3 Uvedení tématu a cíle práce V úvodu bych chtěla poznamenat to, že si uvědomuji, že psát esej, diplomovou práci či cokoliv podobného má smysl jedině tehdy a právě tehdy, cítí-li autor tíživý problém na duši, který musí ve svých myšlenkách nějakým způsobem utřídit a vyřešit, vím, že tak je tomu i v mém případě, proto píši tuto práci. Jelikož je obecně ve všech zdrojích problematika „práce na dálku“ nejednoznačně popsána, je cílem mojí snahy, ujasnit si jednotlivé pojmy a situace, které jsou v souvislosti a k této problematice se váží, dále pokusit se zvážit možná pozitiva a negativa takovéhoto typu práce, naznačit různé možnosti a způsoby, jak lze podnikat mimo firmu, kdo tak pracuje a za jakých okolností tak činí. Budu se z části zabývat také významným projektem určeným pro podporu práce z domu, důvodem tohoto kroku bude nahlédnutí pod pokličku, jaký zájem budí takové netradiční pojetí práce u nás. Přínos diplomové práce spatřuji především v získání znalostí o možnostech využití příležitostí na trhu práce, pochopení významu teleworkingových projektů se zahrnutím myšlenky, kterou mi připomenul také pan PhDr. Alois Surynek, Ph.D., který podotkl, že není až tak důležité odnést si ze školy všelijaké vědomosti, ale důležitější je získat při studiu schopnosti, jak efektivně naložit se svým časem. Domnívám se, že toto vybrané téma má právě takovouto praktickou ambici. Cílem, který stojí ostatním uvedeným cílům minimálně na roveň, je úspěšné obhájení diplomové práce a ukončení studia na Vysoké škole ekonomické v nově založeném oboru Kognitivní informatika, který je specifický svým širokým záběrem v oblastech týkajících se provázanosti vztahů mezi kognitivními vědami, psychologií, lingvistikou, filozofií, umělou inteligencí, neurovědami nebo teorií spontánního řádu, dále přírodních věd a jiných vědních oborů. Vzhledem k zaměření se na košatou
10
problematiku nacházím výběr tohoto oboru nejen velmi užitečný, ale i velmi zajímavý. Snaha o spojování 1 větví znalostních disciplín tu byla vždy, avšak snaha o vytváření vazeb mezi nimi na pomezí těchto různých oborů nechává ještě důrazněji přemýšlet studenta o tom, jak informatika hluboce souvisí nejen s psychologií, ekologií, filozofií, ale jinými oblastmi, které se na první pohled nezdají být v souvislosti. Domnívám se, že lze spatřovat význam toho, jak všechno souvisí se vším a jedno má vliv na druhé. Filozofie totiž mimo jiné zkoumá jsoucna tak, jak jsou samy o sobě, a zkoumá jsoucna, jak se mají k ostatním jsoucnům. Věřím, že pokud se budu věnovat tématu, které jsem si vybrala pro tuto diplomovou práci, dotknu se tímto také oné interdisciplinarity, pro kterou je obor Kognitivní informatika podobně specifický. Získám příležitost promyslet si a nahlédnout ze všech možných stran i úhlů na tento aspekt, a to nejen z pohledu psychologického, který studuji jako vedlejší obor, z pohledu ekologického, který má mé sympatie, ale i z pohledu ekonomického či filozofického. Filozoficky se dá výběr práce z domu pojmout jako určitý výběr způsobu dlouhodobé cesty k životním plánům vnášející výraznější smysl do života. Z lékařského a psychologického hlediska je možné nahlížet na danou košatou problematiku jako na způsob, který řeší stav, kdy není možné docházet do práce ze zdravotních důvodů, komplikací nebo z důvodu vyskytujících se fobií. Z ekonomického hlediska je možné na práci z domu pohlížet jako na šetrný prostředek eventuelně řešící situace i finančního rázu.
1
Zapojení vícero vědních disciplín do problematiky vytvoří alespoň provazový most, po kterém bude
možno přejít tam a zpět. Ve spojení vědních disciplín nelze však vybudovat dálniční křižovatku spojující propast, především ne proto, že všechno lidské chování má svůj spontánní podtrhující charakter. Věřím, že obor Kognitivní informatika buduje alespoň překročitelný most ve vědních oborech a nesnaží se pouze o přehazování lan, po kterých je možné pouze ručkovat k dosažení druhé strany.
11
Při hledání tématu jsem se snažila zvolit si takové, které by nejlépe vyústilo vlastním přínosem a mohlo někomu cizímu pomoci, a zároveň také takové, kterým bych podchytila rozmanitost studovaného oboru a mohla v souvislosti s tímto nacházet jisté formy spolupráce napříč různými katedrami Vysoké školy ekonomické. Musím přiznat, že předně doufám, že plnohodnotně využiji získaných poznatků také v zaměstnání, pochopím lépe vztahy mezi zaměstnancem pracujícím mimo kancelář a jeho zaměstnavatelem. V této zmínce mi přijde počin psaní práce na toto téma do života nejužitečnější a praktický, především z hlediska profesní dráhy, do které po ukončení studia vstupuji. Vybrala jsem si toto téma zejména z důvodu užitečnosti do dalších dnů i do života samotného, je nepochybné, že jednou mi podobné znalosti a zkušenosti mohou přijít nezbytné jako ženě, která bude jednou na mateřské, pečovat o děti nebo se starat o jiné členy rodiny. Otázka totiž mnohokrát nezní ve smyslu, jestli je možné nabídnout práci na dálku, ale zní ve smyslu, zda je vůbec vhodné, možné a praktické propojit pracovní proces s domácím prostředím a přítomností dětí nebo jiných osob vyžadujících jistou míru péče.
3.1
Směry zaměření
Nemalý důvod výběru tohoto tématu založeném na hledání způsobu, jak napravit teleworkingový projekt, jednoznačně spočívá ve skutečnosti, že se jedná o trend několika posledních let, který je stále nedostatečně podroben mnohým literárním postřehům. Když právě v době dnešního světa omotaném kabely, dráty, výpočetní technikou a komunikačními technologiemi je třeba nahlížet neustále dopředu, nikoliv zpět (zpětně možná snad jen z důvodů poučení se z minulosti). V dnešní době více než kdy jindy je důležité sledovat poslední novinky a trendy, což klade náročnost na ty, kteří se oborům do kterých přicházejí stále rychleji nové postřehy, technologie a technologické postupy, profesionálně věnují. Nehodlám zde však tvrdit, že práce z domu je nově vytvořenou specialitou dnešní doby. V zásadě zde stále rozlišuji ony pojmy, homeworking a teleworking. Novost lze nacházet převážně v pojmu teleworking, určitou zastaralost pak stále v pojmu homeworking. Lze tedy usoudit, že práce z domu je zažitým počinem lidské práce, a homeworking bych tak zařadila mezi 12
starší varianty tohoto směru, zatímco teleworking čekal při vývoji až na rozvoj vhodných technologických a komunikačních možností. Obecně nelze tedy práci na dálku považovat za něco zcela nového, nýbrž lze tak uvažovat o části oddělující se větve. Nicméně v informatickém oboru je třeba neustále sledovat poslední vývoj, nedělat kroky zpět, ale pokusit se přeskočit ostatní. Je jisté, že někteří se novým trendům buďto brání nebo se dokáží přizpůsobovat rychleji a využít nabízených příležitostí tak, že nechají ostatní stále za sebou dobíhat. Ti pomalejší tápají, ustrnou nebo zůstávají ohromeni tím, co vše je nakonec možné. V trendu vzdálené práce neboli teleworkingu, se mi jeví nejen velmi sympatický impuls novosti a pokroku, ale také šetrnost k životnímu prostředí v důsledku „nedopravování se“ do práce a z toho plynoucí šetrnost k lidské psychice a osobní vyrovnanosti. Křehký svět životního prostředí a psychiky člověka je na jedné straně veškerými inovativními pokroky a náhlými změnami nuceného přizpůsobování se převážně ničen, na druhé straně má možná při využívání tohoto typu práce pro některé opět malou kapku naděje. Důležitost významu šetrnosti k životnímu prostředí si především lépe uvědomuji nejen z praktického života, ale i z ekonomického a dalších hledisek díky poznatkům načerpaných v kurzu Ekonomie životního prostředí a ekologická politika na Národohospodářské fakultě vedeným panem doc. Ing. Petrem Šauerem, CSc. Nabízí se však otázka, zda má rozkvět teleworkingu skutečně nějaký významný dopad na zlepšení životního prostředí, myslím si, že takovýto názor může být pro mnohé zklamáním, protože toto zlepšení při současném využívání teleworkingu má na životní prostředí pouze nepatrný či zanedbatelný pozitivní efekt. Ekologická ani jiná inovátorsky zvučná specifika nejsou jediným líbivým důvodem výběru tohoto tématu ke konfrontaci. Jak již jsem uvedla, je to především výběr učiněný z praktického počinu, směřující doufám i k užitečnému cíli. Vzhledem k tomu, že jsem přijala pracovní pozici v oddělení projektového controllingu jedné významné konzultantské společnosti v oboru informačních systémů a technologií, zabývám se konstruktivně i možností pracovat z domova. Do průběžného psaní práce 13
nebudu tedy jen vkládat poznatky přečtené, ale i poznatky prakticky získané. Doufám, že společně s tím zahrnu i poznatky zaměstnanců, kteří možnost vzdálené práce při svém zaměstnání částečně nebo plně využívají nebo o ni mají alespoň zájem. Pokusím se o teleworkingu uvažovat jako o možnosti a pojmout jej především svým vlastním specifickým způsobem, i když vím, že názory na to, co mělo být ještě doplněno, co nezaznělo, co chybí, mohou zaznít v každém případě, nicméně cílem práce nebude psát o teleworkingu zcela vše a vytvářet kompletní přehled. Cílem bude vyzdvihnout některé zajímavosti a názory o samotném významu práce mimo kancelář, které mne nejvíce zaujaly, a nechat uvažovat čtenáře této diplomové práce, zdali by podobné názory na tuto problematiku společně se mnou podobně nesdílel.
3.2
Použité metody
Pro účely této práce jsem zvolila následující metody získávání informací: •
Konzultace
•
Dopisování i osobní rozhovory s koordinátory projektu
•
Analýza dostupných informací z internetu
•
Dopisování i osobní rozhovory s teleworkery nebo zájemci o práci z domu
•
Studium literatury
•
Mapování možností
14
4 Co je dobré teoreticky zvážit Práce z domova je cesta otevřených možností a otevřených dveří, které pouze nabádají vstoupit. Je vhodná pro ženy, které se starají o děti, je vhodná pro osoby tělesně i jinak postižené nebo pro ty, pro něž je cestování noční můrou. Charakter práce je efektivní pro místa, kde je „vše daleko“. Bývá pohodlnější. Jiní zaměstnanci se každý den potýkají s problémy v dopravě, drahou hromadnou dopravou nebo náklady na provoz soukromých či služebních vozidel. Je velmi příjemné přivítat práci v županu či teplácích v prostředí domova a nemuset se stresovat spěcháním do práce, což mívá z psychologického hlediska na člověka možný negativní dopad, zejména v případech, kdy místo obvyklých patnácti minut cesty autobusem jsme nuceni absolvovat celou trasu minimálně jednu hodinu. Musí být příjemné vyhnout se shonu a stresu venkovního dopravního a společenského zmatku, zároveň uklidňující musí být, že na domácnost či případně na děti je dohlédnuto. Přístup k osobnímu počítači a mobilnímu telefonu bývá neodmyslitelnou součástí specifického typu práce, která tyto technologie vyžaduje. Problémem však může být nestálé připojení k internetu doma či na cestách nebo nějaký jiný problém s technikou. Jako ve všem, i zde existují šikovná pro a nešikovná proti. Pro může být výše uvedené, ale i jiná pozitiva a proti mohou být nejen potíže technického charakteru, ale i odcizení se od skupiny a společnosti, ve které zaměstnanec pracuje. Proti trpce hovoří obtížná kontrola zaměstnance, zda vykonává práci nebo jen předstírá zaneprázdněnost. Z tohoto hlediska je důležité připomenout, že práce na dálku není v žádném případě pro každého a pro každý typ práce. Práce mimo kancelář bývá firmou užívána především v případech, kdy nastanou mimořádné události a je třeba zaměstnance dostat bleskurychle „z domova do práce“. V tomto hraje „práce odjinud“ svou nezastupitelnou důležitou a jedinečnou roli. Daný jev využívají především firmy, ve kterých nastane náhle problém, který je nutné vyřešit tímto způsobem, a to co nejdříve, protože jinak přicházejí o finance nebo o svou klientelu. Vzhledem k projektu, o kterém budu dále psát, bych ráda zdůraznila fakt, že firmy onoho již ve vhodných případech četně využívají. 15
4.1
Svízelná rozhodnutí
Proč tuto kapitolu nazývat Svízelná rozhodnutí, když je vlastně lákavá myšlenka chodit do práce a přitom zůstat doma, pracovní dobu i tempo práce určovat sám, rozhodovat se, jestli se budu své pracovní aktivitě věnovat ráno, v poledních hodinách nebo spíše večer? Navíc má práce z domu zásadní vliv na denní harmonogram jedince, jelikož je možná více schopen si denní plán lépe přizpůsobit individuálním potřebám a zvládnout tak více činností během dne. Svízelným rozhodnutím je to však stále proto, že jak se běžně říkává, každá mince má dvě strany. U každé práce je třeba brát v úvahu, co obnáší jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele a teprve na základě faktů je možné vyvozovat pravdu o tom, jestli je pro obě strany výhodné pojmout vše tímto méně klasickým způsobem. Nejde jenom o fakt, že by teleworker, tedy zaměstnanec pracující z domova, byl izolován od okolí, pracoval třeba prostřednictvím komunikačních technologií a byl v kontaktu se svým zaměstnavatelem a kolegy stále, podobně aktivně jako by byl, kdyby do své práce přišel, jde o celou škálu souvislostí. Například o to, že se nemůže osobně zeptat ve vhodném okamžiku, případná reakce písemná a reakce v živé komunikaci je přeci jen o něčem diametrálně odlišném. Teleworkerovi také chybí osobní kontakt se svými kolegy v pracovním prostředí, proto se může stát, že jej to povede k odtržení se od pracovních povinností a k zájmu o něco jiného, následně dojde k poklesu pracovního výkonu a snížení kvality odvedené práce. Firmy u nás proto podle slov pana Ing. Karla Čejny z Hospodářské komory přistupují převážně k tomu, že si své „teleworkery vybírají z řad svých osvědčených a odzkoušených zaměstnanců, tím nedávají zprvu prostor zájemcům, kteří se jako teleworkeři o nějaké místo ucházejí již v počátcích. Dochází tak sice k diskriminaci určitých skupin obyvatel, ale většina firem se zkrátka zdráhá tolik důvěřovat cizím lidem.“ Jiným častým krokem je podle pana Čejny sice „možné přistoupení firmy k odvedení práce prostřednictvím teleworkingu, ale v kombinaci s dojížděním do firmy,“ tedy v kombinaci nebo provedení práce na dálku pouze na částečný úvazek. Zaměstnavatel se v mnohých případech raději vyhýbá plnému využití práce na dálku, neboť z jeho strany z tohoto vyplývají specifické požadavky na výsledek zadané práce a případné provádění neustálého monitoringu. 16
4.2
Představa využití práce na dálku na sto procent
Pokusme si tedy společně představit skupinku lidí, která kooperativně a mobilně pracuje s využitím telekomunikačních a informačních technologií a nabízí své specifické služby jakožto firma, vydělává a kromě toho „pevné sídlo“ nebo „pevný bod“ takové organizace vlastně ani neexistuje, protože není potřeba, do tohoto zaměstnanec jen virtuálně dojíždí. Sice to přináší mnohá úskalí a budu o nich psát, ale tato myšlenka zní velmi dobře. Firmu tvoří lidé, firemní kulturu zase soubor společně sdílených hodnot, principů a vzorců chování jednotlivých lidí, styl a specifický etický kodex. To vše by bylo ponecháno. Pevné sídlo firmy už není tolik potřeba, lidé se mohou zkontaktovat i jinak. Mohou se případně scházet v internetových kavárnách, osobně v menších skupinkách u někoho doma nebo být společně na cestách a společně podnikat. Ucelenost firmě nevnukuje šedivá betonová nebo zasklená administrativní budova, nýbrž tvoří ji živý systém, lidská vzájemná prospěšnost a navenek fungující vzájemná vnitrofiremní spolupráce týmu. To je samo o sobě největší a nejdůležitější částí mozaiky celé firmy. 4.2.1
Bez pevného bodu a bez počítače
O neexistenci sídla společnosti se dá bez finančních ztrát uvažovat za předpokladu, že její zákazníci mají podobnou možnost využití alternativního způsobu kontaktu s firmou, nejlépe však prostřednictvím osobního počítače. Na toto nelze za žádnou cenu zcela sázet, neboť dostupnost k osobním počítačům není stoprocentní. V České republice má podle statistik osobní počítač něco málo přes 40 % domácností a dále toto číslo roste. K dostupnosti počítače sice přispívá přístup k němu v zaměstnání, internetových kavárnách, dostupnost počítačů pro studenty na různých školách, počínaje žáky základních škol. Nicméně je nutné počítat s tím, že i internetová připojení bývají často nespolehlivá, a to v různé míře, například vlivem povětrnostních podmínek, výpadků elektřiny nebo jiných nepříznivých vlivů, kromě toho je třeba také brát v úvahu, že o osobní počítače nemá zájem každý, nebo si jej nemůže pořídit. O vybavenosti domácností osobními počítači informuje následující graf.
17
Graf 1: Vybavenost domácností osobním počítačem a připojením k internetu[1]
„Pozn. 1: Osobní počítač zahrnuje všechny typy osobních počítačů: tj. stolní počítač, přenosný počítač (notebook) a palmtop (PDA – neboli počítač do dlaně). Pozn. 2: Vysokorychlostní připojení (ADSL, připojení přes kabelovou televizi, bezdrátové připojení, Wi-Fi, vysokorychlostní mobilní připojení atd.): připojení umožňujících vyšší přenosovou rychlost dat (144 kb/s a více) 2 .“
4.3
Náplně práce vhodné pro teleworking
V České republice není poptávka práce na dálku tolik růžová a na takové úrovni, jako je v západních zemích. Mezi typicky vhodné práce, ke kterým se firmy rády přiklánějí, bývá práce s textem, grafikou, daty, různé služby, podpora zákazníků, práce s počítačem, organizační práce, vzdělávací nebo konzultační činnost umělecké nebo i drobné manuální práce. „Ke konkrétním činnostem pak lze zařadit tyto:
2
Zdroj: ČSÚ, 2007, http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/9701-07
18
•
Práce s textem, grafikou a daty
•
Překlady
•
Úpravy elektronického obsahu
•
Vyhodnocování dotazníků
•
Programování
•
Analytické práce
•
Korektury a redakční práce
•
Účetnictví
•
Úprava fotografií
•
Grafická úprava tiskových materiálů
K organizačním pracím lze zařadit: •
Hromadnou korespondenci
•
Tisk a obálkování materiálů a letáčků
Do oblasti služeb zákazníkům lze řadit: •
Telemarketing, call centra
•
Elektronický prodej
Pro konzultační a poradenskou činnost se nejlépe hodí: •
Vedení e-learningových kurzů
•
Elektronické poradenství různého typu (např. daňové)
•
Pro práci s internetem jsou vhodné tyto činnosti: 19
•
Vyhledávání informací na internetu a jejich zpracování (např. srovnávání firmy s konkurencí)
•
Administrace webu
•
Tvorba webových stránek“ [2].
Teleworking či jinak homeworking vidím podle výčtu těchto možných činností jako velmi slibnou variantu. Problémem však zůstává, že velké množství vedoucích pracovníků má stále potřebu své zaměstnance obcházet, či jinak osobně kontrolovat. Potenciální problém může někdo vidět ve chvíli, kdy zaměstnavatel není ochoten investovat do moderních komunikačních a počítačových technologií, nemá na toto vyčleněny potřebné finance či zkrátka nejeví zájem z neznalosti nebo pochopitelných obav k něčemu takovému přistoupit.
4.4
Shrnutí statistických poznatků
Zaměřím se tedy dále na to, jak jsou české podniky připraveny na práci na dálku. Ze zdrojů Českého statistického úřadu, který každoročně provádí výzkum, zabývající se využíváním informačních technologií v podnikatelském sektoru vyplynulo, že „ pětina českých podniků s deseti a více zaměstnanci umožňovala v lednu 2007 svým zaměstnancům vzdálený přístup k podnikovému informačnímu systému.“ [1]. „Je značný rozdíl mezi podílem subjektů, které tuto aktivitu umožňují, a mezi faktickým využíváním možnosti práce na dálku. V Česku z 20 % podniků s deseti a více zaměstnanci tuto možnost využila pouze 3% tam pracujících, obdobné podíly nalezneme u porovnání u firem registrovaných jak v Praze (z 33 % využilo 5 %), tak mimo Prahu (ze 17 % pouze 2 %).“ [1].
20
Graf 2: Procento podniků a procento zaměstnanců v Česku používající vzdálený přístup k podnikovému informačnímu systému.
Z těchto statistik vyplývá, že práce na dálku má svůj jistý potenciál k dalšímu rozvoji.
21
4.5
Výhody práce na dálku pro zaměstnavatele
Až na několik výjimek, má práce na dálku pro zaměstnavatele řadu možných výhod, důležitou z nich je úspora nákladů na pracovišti, nenutnost pronajímání kanceláří a v tomto důsledku i snížení vedlejších nákladů spojených s provozem kanceláří, jako například spotřeby energií, úklidových služeb a dalších. Druhou zcela pozitivní výhodou je nalezení kvalitních a odborných pracovních sil ve velmi širokém okolí. 4.5.1
Bariéry ze strany zaměstnavatele
Důvodem bariér zaměstnavatele přijmout teleworkera je v našich podmínkách stále panující jistý druh nedůvěry a konzervatizmu, jak se mnozí domnívají. Zdá se, že existují obavy o únik informací, zkrátka existují obavy o to či ono. Pochopitelně nejde provádět práce z domu v situacích, kdy to možné není a je to jen obtížně kontrolovatelné. Mnozí si také myslí, že je nepřekonán pravděpodobně stále strach z nezvyklostí, nových požadavků, jiných modifikovaných podob práce a všeho s tím spojeným. Nedomnívám se, že by byla myšlenka nepřekonatelná u firem, které práci z domu ještě nevyužívají, domnívám se spíše, že ji předně nevyužívají z několika prostých důvodů, a to nepotřeby a neefektivnosti. Pro firmy je kromě jiného důležitá vize, cíl, získání informací a proto využití práce z domu se jim do jejich firemní politiky buďto hodí, nebo v zásadě vůbec ne. Každý totiž v zájmu svého podnikání sleduje úsporu finančních prostředků. Jsem toho názoru, že to nemá nic více společného se strachem, jak by se mohlo na první pohled zdát, nýbrž s onou efektivitou práce a její potenciální využitelností.
22
5 Lupou na projekt Teleworking Obrázek 1.
5.1
Představení projektu
Je jisté, že zájem o práci z domova je značný, mezi zájemce lze zařadit především osoby, které jsou tímto způsobem lépe uplatitelné na trhu práce. Jsou jimi ženy na mateřské dovolené, studenti, absolventi, dlouhodobě nezaměstnaní, tělesně postižení, či nezaměstnaní z krajů, kde se nenachází odpovídající množství pracovních příležitostí. Teleworking pro zájemce neznamená jen navýšení šance získat zaměstnání, která odpovídají jejich kvalifikaci, ale představuje i určité vzbuzení nadějí a očekávání, že mohou konečně získat vysněnou práci a zabezpečit tak sebe i svou rodinu. Vzhledem k trvajícímu zájmu lidí, ale také panujícím obavám ze strany zaměstnavatelů, jak by se mohlo jevit, byl vytvořen jistý český projekt pod záštitou firmy LANGMaster, který má za cíl rozptýlit „obavy“ firem, které by prostřednictvím lepší informovanosti o plusech a mínusech práce na dáku mohly třeba i tímto způsobem nabídnut uplatnění právě těm, kteří jej zoufale potřebují. Projekt pod názvem „Teleworking – podpora práce z domova s využitím informačních technologií“ nabízí šanci pro teleworking, je zároveň podporován z Evropských strukturálních fondů, dále také ze státního rozpočtu České republiky (viz. obr. 1). Projekt Teleworking si dal mimo jiné za cíl vzdělat a vyškolit nezaměstnané ženy v Plzeňském kraji v používání počítače, aby obecně zvýšil jejich šance k uplatnění na trhu práce. „Ženy jsou na rozdíl od mužů totiž méně aktivními uživateli počítačů a 23
také internetu. Zatímco v České republice pracuje v teleworkingu asi 332 tisíc mužů, snaží se jim vyrovnat pouze 180 tisíc žen. Do těchto čísel byli započítáváni ti, kteří svou práci vykonávali mimo pracoviště v posledních třech měsících.“ [2]. Graf 2: Genderová statistika 3 uživatelů internetu
„Pozn.: za uživatele internetu je považován jednotlivec, který užil internet v posledních 3 měsících. 4 „
5.2
Cíl projektu Teleworking
Cílem projektu, který mapoval technickou vybavenost domácností v Plzeňském kraji, vytipoval skupiny ve využívání informačních technologií a realizoval informační kampaň mezi zaměstnavateli v Plzeňském kraji, má být seznámení s výhodami a nevýhodami teleworkingu, vytvoření webového portálu a pořádání rozličných seminářů na toto téma, jakož i podniknutí jiných potřebných kroků s tímto spojených.
3
„Statistika členěná podle pohlaví – poskytuje objektivním a kvantitativním způsobem data pro
genderové analýzy, které odrážejí rozdíly mezi ženami a muži. Tyto rozdíly se projevují v podmínkách, potřebách,
úrovni
participace,
přístupu
ke
zdrojům,
Zdroj: http://www.inpc-praha.cz/index.php?page=slovnik-pojmu. 4
Zdroj: ČSÚ, 2007
24
rozhodovacím
pravomocem
apod.“
Teleworking se podle firmy LANGMaster Group, a. s. stal „reálnou a přitom relativně snadno využitelnou metodou, jak dát práci lidem, které by za normálních podmínek nebylo možné zaměstnat. [4]“
5.3
Partneři projektu
Na tomto projektu se kromě LANGMaster Group podílí i následující organizace a firmy 5 : „Hospodářská komora ČR 6 Economia, a. s. 7 Krajské centrum vzdělávání a Jazyková škola, Plzeň
Asociace mobilního marketingu Evropský institut pro rozvoj lidských zdrojů
5
Hospodářská komora České republiky pod záštitou České agentury na podporu obchodu a Czech ICT Alliance ve spolupráci s nejvýznamnějšími ICT firmami v ČR uvedla i projekt dotovaného poradenství v oblasti evropských fondů a IT rozvoje pro české podnikatele pod názvem GetIT. GetIT je projekt dotovaného poradenství v oblasti evropských fondů a IT rozvoje pro české podnikatele. Jeho partnery je kromě jiných i společnost LANGMaster.
6
Hospodářská komora České republiky je subjektem zastupujícím podnikatelskou veřejnost v České republice a neodmyslitelnou součástí hospodářského života v České republice. Chrání zájmy svých členů – malých, středních a velkých podniků, sdružujících se v regionální síti komor a v živnostenských společenstvech. Zdroj: http://www.komora.cz/hk-cr-top-02-sede/hospodarska-komora-cr/co-je-hk-cr/art_22368/article.aspx
7
„Economia je největším vydavatelstvím ekonomických a odborných periodik v České republice, podniká také na Slovensku prostřednictvím své dceřiné společnosti Ecopress. Byla založena v r. 1990 a od r. 1994 do srpna 2008 byla jejím hlavním akcionářem Verlagsgruppe Handelsblatt. V současné době vlastní většinový podíl Economie společnost Respekt Media, a.s., jejímž jediným akcionářem je investor Zdeněk Bakala.“ (zdroj www.economia.cz).
25
Grafia, s. r. o. Evres spol, s. r. o. 8 Web Projects, s. r. o. Významný je také příspěvek Evropského sociálního fondu (EQUAL), bez něhož by projekt nebylo možné realizovat. [4]“ Většinu těchto uvedených parterů projektu spojuje jméno pana Ing. Michala Zálešáka, který je ředitelem společnosti Web Projects, předsedou Asociace mobilního marketingu, byl členem poradního orgánu Rady vlády pro státní informační politiku, publikuje v Hospodářských novinách, časopise Ekonom, je prezidentem Centra pro elektronický obchod a vedoucí Czech ICT Aliance. „Firma Web Projects připravuje strategické koncepty a komplexní IT projekty včetně získávání financí z Evropské unie.“ 9 . Z těchto uvedených partnerů je co do počtu minimálně 5 z 10, na které má pan Ing. M. Zálešák přímý vliv.
8
„V rámci projektů EU se společnost v posledních letech zabývala přípravou posluchačů na zkoušky, tvorbou
školicích materiálů, podporou teleworkingu a vzděláváním obyvatelstva v rámci projektu NPPG („Národní program počítačové gramotnosti“). LANGMater je partnerem Národního programu počítačové gramotnosti.“
9 http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=51544
26
5.4
Zaměření zkoumaného projektu Teleworking
Projekt si klade za cíl poskytování informací, poradenské služby firmám a podporu těm, kteří mají zájem o využívání teleworkingu. Hlavním cílem projektu je dále podle tiskové zprávy „předat zájemcům know-how, minimalizovat rizika plynoucí ze zavedení teleworkingku a naopak maximálně využít potenciál této formy zaměstnání.“ Tisková zpráva dále uvádí, že „kromě partnerů z České republiky, kteří se na realizaci podílejí přímo, ovlivnila jeho úspěšný průběh také aktivní spolupráce s partnery z dalších zemí Evropské unie – Španělska, Irska, Skotka a Polska – s nimiž si realizátoři projektu vyměňovali poznatky a zkušenosti v rámci pravidelných projektových setkání.“ [3]. Dalším cílem projektu je „nabídnout firmám z celé České republiky především informace (ve formě klasických i online školení a seminářů) a také poradenství. To vše zcela zdarma a v případě online aktivit také v libovolném okamžiku. Cílem přitom je poskytování firmám (zaměstnavatelům) co nejdokonalejší představu o možnostech a výhodách (ale i o rizicích) teleworkingu.“ [3]. Základem informačního servisu je podle dostupného zdroje „bezplatné školení a semináře: -
jak získat dotace na zavedení potřebných technologií ve firmách,
-
pro IT firmy, jak získat dotace na nové zaměstnance pracující z domova
a e-learningové kurzy na adrese www.teleworking.cz: -
o možnostech jak získat dotace
-
o přínosech teleworkingu.“. [3]
Jejich nabídka tím však podle slov tiskové zprávy zdaleka nekončí.
27
„Významným prvkem, který ovlivňuje potenciální přínos projektu, je bezplatné právní, organizační a technické poradenství v souvislosti se zavedením teleworkingu, při kterém partneři pomáhají firmám s jeho realizací a s využíváním potřebných technologií.“ [3]. „Firmám,
které
už
teleworking
využívají,
pak
server
projektu
–
www.teleworking.cz – nabízí bezplatné poptávky po pracovnících (uvedení pracovních pozic) ve speciální sekci, která byla právě za tímto účelem vytvořena (na těchto stránkách budou zadávat své inzeráty také zájemci o práci).“ Tisková zpráva projektu [4] neopomenula také uvést, že “zájemcům o práci v rámci teleworkingu z řad zaměstnanců, ale i nezaměstnaných, nabízí projekt především pomoc při přípravě na práci v tomto dosud spíše atypickém formátu pracovního poměru. Kromě jiného jsou pro ně na stránkách připraveny aktualizované bezplatné e-learningové kurzy, které zájemcům ukazují možnosti práce z domova a také je na tuto alternativu připravují. “ S žádostí o jakékoliv libovolné materiály zaslané klasickou poštou nebo elektronicky jsem se tedy obrátila na společnost Grafia, s. r. o., jež se má podílet především na propagaci teleworkingu. Paní Ing. Andrea Vávrová, koordinátorka projektů ze společnosti Grafia v Plzni, však na dotaz o poskytnutí libovolných materiálů k projektu uvedla: „bohužel Vám tyto materiály nemůžeme poskytnout – většina z nich je autorským dílem.“ Zároveň však dodala: „Co se týká role společnosti Grafia, jednalo se zejména o: v první fázi se jednalo o provádění socio-ekonomických výzkumů, v další fázi zejména o propagování teleworkingu podnikům Plzeňského kraje jako nového inovativního nástroje podpory zaměstnanosti, poskytování organizačního poradenství, zmapování konkrétních přínosů firem, které TW využívají a důvody firem, které TW nevyužívají a vzdělávání nezaměstnaných o teleworkingu.“ Lze tedy za nezaměstnané i podniky doufat, že se libovolných materiálů od společnosti Grafia dočkaly lépe než já, když právě většina z nich je autorským dílem. Musí to být však bezesporu poněkud bariérová propagace. 28
6 Praktická část Před uvedením dalších kapitol bych ráda zmínila, že cílem celého snažení o diplomovou práci, bylo něco změnit, napravit a zároveň se poučit. Myslím si, že při dlouhodobém psaní práce a věnování se tématu několik měsíců se může každý pokusit o něco záslužného, o nápravu špatných stavů, které mimo jiné sepisuje. Pokud bych při psaní uznala, že se mi nepodaří něco změnit a lidé mimo Vysokou školu ekonomickou o mé poznatky a zjištění nemají vůbec žádný zájem, nabyla bych dojmu, že tuto práci píši zcela zbytečně a ničím nepřispívám, pak bych se tomuto psaní raději ani nevěnovala. Praktická část neobsahuje samostatnou kapitolu Doporučení, neboť jednotlivá doporučení jsou uváděna průběžně při zmiňovaných chybách a částečně již byla učiněna. Vytvoření samostatné kapitoly Doporučení, by mohlo být nemile přijato, neboť by obsahovala pouze výčet některých zpětně provedených nápravných opatření, která již byla jaksi přijata v průběhu mého psaní tak, jak jsem na ně postupně upozorňovala. Upozornění v této praktické části jsou zároveň doporučením ke změnám.
29
6.1
Důvody zájmu
Na základě zprávy, kterou mi ochotně poskytl pan Ing. Karel Čejna, ze které jsem čerpala několik výše uvedených řádků, jsem se pokusila srovnat plány a cíle projektu s reálnou skutečností, v jaké se projekt nachází v době, kdy píši tuto práci. Při pátrání po skutečném stavu věci jsem měla na paměti, že ne všechny projekty bývají úspěšné. Pro toto „informování se“ jsem využila dostupných internetových zdrojů, dopisování, telefonickou a osobní komunikaci. Při prvním zkoumání a důkladném prohlížení stránek projektu jsem však nebyla na počátku příliš nadšena. Učinila jsem následující kroky: Nejprve jsem se zaregistrovala jako zaměstnanec (viz. obr. 2), registrace proběhla úspěšně, avšak výsledkem mého zjištění bylo, že v poptávce práce žádná poptávka práce nefigurovala. Jedinou možností bylo vložit životopis. Při vkládání životopisu se mi neobjevila hláška, že souhlasím se zveřejněním svých osobních údajů, i když dávám možnost komukoliv do svého životopisu nahlédnout. Po řádné registraci, uložení dokumentů pod jménem a heslem, získá zde však člověk pocit, že tímto svým životopisem osloví skutečné jen potenciální zaměstnavatele. 6.1.1
Upozornění na chyby
Pokusila jsem se zaregistrovat i jako potenciální zaměstnavatel, samozřejmě pod vymyšleným jménem, adresou a názvem firmy a registrace proběhla tentokrát také úspěšně, po této registraci jsem si mohla prohlížet životopisy lidí, kteří je zde uložili přede mnou a zároveň také nedali souhlas ke zveřejnění svých osobních údajů. Jak jsem si ověřila, problémem bylo, že tito lidé skutečně netušili, že uložením svého životopisu, jej zpřístupnili všem, i těm, kteří mohou jen předstírat, že jsou potenciálními zaměstnavateli. Ve výsledku je alespoň osvobozující, že životopis je z těchto stránek
30
možné smazat po přihlášení. Toto však vyžaduje pamatování si vymyšleného jména a hesla, které se někdy někomu podaří také občas zapomenout. 10 Obrázek 2.
Ne náhodou jsem se dostala k životopisům a kontaktům všech uvedených osob a jiným uloženým dokumentům, např. fotografiím (viz Příloha 1). Nemohla jsem těmto lidem však nabídnout žádné zaměstnání, pouze jsem se jich vybraně dotazovala, jestli uložením svých životopisů na uvedenou stránku jim přišla nějaká nabídka volného pracovního místa. Druhý dotaz zněl pouze krátce a informativně, zda vědí, že k jejich
10
Bohužel tento portál nenabádá uživatele k tomu, že je nutné či alespoň užitečné si heslo a jméno
pamatovat.
31
životopisu má přístup kdokoliv. V životopisech byly uvedeny e-mailové adresy, a proto jsem měla možnost ptát se zcela neznámých lidí, kteří si vsadili z pozice nezaměstnaného nebo ne zcela spokojeného zaměstnance na tento projekt, a dotazovala jsem se ze začátku právě jen těch, kteří na stránkách www.teleworking.cz ukládali své údaje s nadějí, že jim bude poskytnuto zaměstnání na dálku a někdo se jim ozve, zda našli v tomto směru nějakou pozici, jestli byli někým zkontaktováni, zda jim skutečně byly nabídnuty nějaké varianty řešení jejich specifické situace. Věnoval se jim někdo s možností využití práce na dálku či byli informování o dalším možném postupu řešení? Se seznamem kontaktů získaným z těchto životopisů jsem se tedy pokusila spojit se s těmito lidmi přímo a zeptat se na jejich dojmy, možné úspěchy nebo neúspěchy s hledáním práce na dálku.
32
7 Metodika Jako metodický nástroj pro zkoumání názorů na vzniklý problém jsem si pod vlivem zjištění, která následovala, vybrala osobní dotazování, které následovalo po zaslaném dotazníku. Téma těchto dotazů bylo osobní a velmi citlivé, proto jsem si vybrala cestu individuální písemné nebo telefonické komunikace s dotyčnými osobami na základě předem vybraných otázek. Věnoval se těmto zájemcům někdo s možností využití práce na dálku či byli informování o dalším možném postupu řešení? Pokusím se tedy postřehnout odpovědi v následujících kapitolách, vodítkem mi bude dotazník.
33
Prosím o pečlivé vyplnění tohoto dotazníku 1. Co Vás motivovalo ke zveřejnění Vašeho životopisu? Časová flexibilita Finanční prospěch Charakter práce Jiné: …………. 2. Jaká doba uplynula od poslední do předposlední reakce na uložení Vašeho životopisu? dny
1
2
3
týdny
1
2
3
měsíce
1
2
3
10
11
1
více
roky
4
5
6
4
5
6
7
8
9
3. Používal/používala jste již dříve při Vaší práci v nějaké firmě možnost pracovat na dálku (tzv. teleworking)? Ano Ne
34
Pokud ANO: 4. Kolik % úvazku jste v průměru vykonával/vykonávala prostřednictvím teleworkingu? Méně než 25 % Více než 26%, ale méně než 50% Více než 51%, ale méně než 75% Více než 76%
5. Vnímáte nějaká rizika v souvislosti s umožněním zaměstnancům pracovat doma? Ne Ano, jaká: ………….
6. Jaké jsou podle Vás největší přínosy zavedení teleworkingu pro firmu? Finanční úspory – nájemné a provozní náklady Větší spokojenost zaměstnanců a lepší organizace práce Kvalitnější zpracování úkolů vzhledem k jejich charakteru Jiné přínosy, popište: …………. 7. Jaké jsou podle Vás největší přínosy zavedení teleworkingu pro Vás? Lepší efektivita práce Lepší organizace volného času Možnost vykonávat více zaměstnání paralelně Jiné přínosy, popište: …………. 8. Proběhla nějaká akce ze strany LANGMastru na základě uložení Vašeho životopisu na stránky www.teleworking.cz? Poděkování za uložení životopisu Odkaz na více podrobnějších informací o teleworkingu Jiná reakce, popište: ………….
35
9. Přišla Vám prostřednictvím uložení Vašeho životopisu na internetové stránce www.teleworking.cz nějaká nabídka pracovního místa? Ano Ne Jiná nabídka, jaká:…………. 10. Pokud ANO, reagoval/a jste na tuto nabídku? Tedy zaujala Vás?
Ano Ne 11. Pokud ANO, měla tato pozice souvislost s teleworkingem?
Ano Ne 12. Pokud ANO, uzavřel/a jste pracovní smlouvu na základě nabídky získané prostřednictvím stránek www. teleworking.cz ?
Ano Ne 13. Jakého charakteru jsou nabízené pozice?
Překlady Programátorské služby Grafické a designové služby Daňové služby Propagace, prodej, zprostředkování Jiné: …………. 36
14. Jaký byl/je průběh práce nalezený touto formou? Dlouhodobá práce Krátkodobá práce 15. Věděl/a jste v okamžiku ukládání Vašich souborů, že k Vašemu životopisu na stránkách www.teleworking.cz bude mít přístup kdokoliv, i ten, kdo pouze předstírá, že je zaměstnavatel?
Ano Ne
Děkuji za vyplnění dotazníku
37
8 Přehled výsledků V následující kapitole 8. 1. uvedu výsledky, které dotazník přinesl a dále v kapitole 8. 2. popíši samotné úskalí vybrané metody. Témata, která trápí respondenty, bylo však možné získat nejen analytickým pohledem na realitu, ale především také častějšími písemnými kontakty. Tyto ukázaly bližší osobní problémy a motivy lidí, kteří určitým způsobem hledali zaměstnání.
8.1 Přehled výsledků z dotazníku 1) Rozhodující motivace ke zveřejnění životopisu na www.teleworking.cz Odpovědi z tohoto pohledu byly velmi různorodé. Pro devět dotazovaných byly jednoznačným motivem všechny myslitelné kladné vlastnosti, které forma práce na dálku ruku v ruce přináší. Každá vlastnost hrála svou výraznou a nezastupitelnou roli. Teleworking je vnímán z tohoto úhlu pohledu velmi pozitivně. Nejvíce se však lidé shodli, že je zaujal charakter práce a možnost toho, že mohou práci vykonávat doma, tedy ve známém prostředí. Pro jednodušší představu zde nabízím následující grafické znázornění, které pouze dokresluje vliv rozhodujících motivačních preferencí cíleně vybraného vzorku zájemců. Graf 3: Rozhodující motivace respondentů.
Časová flexibilita
2 2 4
Finanční prospěch
1
Charakter práce Jiné
2) Uplynulá doba od předposlední do poslední reakce na uložený životopis. Teleworkingový projekt realizovaný firmou LANGMaster Group, s. r. o., je co do výsledků stále na svém počátku. Životopisy jsou uloženy takovým způsobem, že neposkytují jednoznačnou motivaci pro personální oddělení si tyto životopisy
38
vyhledat, třídit a vybrat tak možné adepty. Po zveřejnění životopisů tak nedošlo ani u jediného dotazovaného k podpisu pracovní smlouvy na pozici teleworkera. 3) Využití možností pracovat na dálku v předchozích zaměstnáních. Pouze ¼ dotazovaných uvedlo, že v předchozích zaměstnáních využili vzdálené práce z domu nějakým způsobem. 4)
Průměrné procento vykonávané práce prostřednictvím teleworkingu
Charakter tohoto typu práce byl využíván respondenty převážně v malé míře, především se jednalo o různorodé grafické práce, překlady, atd. U vybraných jedinců by se dosavadní zkušenost s teleworkingem a jeho míra zastoupení v daném pracovním procesu jedince dala graficky vyjádřit přibližně takto: Graf 4: Procento vykonávané práce prostřednictvím teleworkingu
5) Vnímatelnost rizik spojených s teleworkingem Stejně jako jsou vnímány pozitivní charakteristiky práce na dálku, jsou uváděna i rizika. Ukazuje se, převážně po podrobnějším zkoumání, že tato rizika spojená s prací na dálku se týkají do jisté míry pouhého předávaní podkladů pro práci a kontaktu se zaměstnavatelem. V tomto bodě víceméně však uvažuji nad správností položené otázky a to„schopnosti vnímat“. Nicméně na základě výsledných odpovědí od mých respondentů lze konstatovat, že rizika jsou převážně přehlížena, zejména však z toho důvodu (jak se právě nyní domnívám), že existují spíše rozumem dané tendence hledat u nových věcí jejich kladné vlastnosti, nežli ty záporné, a pokud ne, tak minimálně existují tendence vidět věci černo-bíle, nikoliv v pestrých barevných paletách. Uvažuji tedy nad tím, do jaké míry jsou vnitřním strachem a solidní kapkou nejistoty dané výsledky buďto zamlženy či zkresleny díky aktuálním pocitům respondentů a jejich 39
vnitřním rozpoložení, nebo již díky mým položeným otázkám a způsobu, jakým jsem respondenty kontaktovala. 6) Vnímaná pozitiva při zavedení teleworkingu pro firmu Lidé převážně uvádějí finanční pozitiva, která firmě využití tohoto způsobu práce přináší. 7) Předpokládané přínosy teleworkingu pro dotazovaného Teleworking je vnímán spíše pozitivně, i když má své pro a proti. Z hlediska lepší organizace volného času má své jednoznačné plus. Je chápan i jako způsob jak realizovat více zaměstnání najednou. Pro přehlednost znázorňuje výsledky mého zkoumání následující graf (Graf 5): Graf 5: Předpokládané přínosy
Lepší efektivita práce
1 1
Lepší organizace volného času Možnost vykonávat více zaměstnání
2 4
8) Žádná reakce 9) Žádná reakce 10-14) Nelze doposud zjistit 15) Nakládání s životopisy Respondenti zejména nevěděli, že k jejich životopisu má přístup kdokoliv. Dále, jak jsem zjistila, není prokazatelný jejich souhlas se zveřejněním osobních údajů nikde a nikým. Zároveň není definován způsob samotného nakládání s životopisy a období jejich zveřejnění (např. do 1 roku). Jak doplním v této práci dále, není se ani čemu divit. 40
8.2 Úskalí vybrané metodiky Internetový výzkum není zcela vhodný pro získání odpovědí na příliš důvěrné otázky, zároveň se vzhledem k povaze dotazování nejedná o odpovědi spontánní. V případě použití dotazování prostřednictvím e-mailů dojde navíc k situační ztrátě anonymity.
Při
e-mailovém
dotazování
není
také
možná
přímá
interakce
s respondentem, z tohoto důvodů jsem se rozhodla kombinovat některé výpovědi i s telefonickou komunikací (případně další e-mailovou komunikací) podle předem domluveného zájmu. Problémem však u většiny těchto dotazovacích technik je, že jsou lidé, které zájem neupoutá, nebo jsou lidé, kteří mají potřebu stále se k něčemu vyjadřovat. Navzdory však těmto skutečnostem je třeba vzít v úvahu, k jakému cíli tento průzkum spěje, dále to, že kromě obecného dotazování, byl využit individuální hloubkový rozhovor s jedním respondentem, kterého problematika a dané téma nejvíce zaujala. Data k této problematice byla získána nejen vyhledáváním a brouzdáním po internetu, tedy s využitím sekundárních dat, nýbrž převážně dotazováním, tedy s využitím dat primárních. Jaké výhody toto přineslo? Několik zásadních. Především z hlediska nákladů, pohodlí, zacílení a rychlosti, zároveň také odpadly vzdálenostní bariéry. Nevýhoda však tkvěla v obavách ze ztráty anonymity zúčastněných stran, nicméně důraz byl kladen na dobrovolnost sdělení a zpětné vazby ohledně ochoty uvádět některé osobní údaje. Navzdory nevýhodám je celkový přístup odpovídající vzhledem k určené cílové skupině.
41
9 Průběh a výsledky šetření Pro další postup jsem si zvolila osobní dotazování. Paní Marie S. (která nesouhlasila s uvedením celého jména v této práci) uvedla: „Vzhledem k tomu, že jsem byla dlouho nezaměstnaná, hledala jsem uplatnění všemi možnými způsoby. Nikdy mi žádná nabídka na práci nepřišla! Neověřovala jsem si tyto stránky (víceméně spoléhala jsem na jejich serióznost) a ani netuším, jak dlouho toto zveřejnění tam ještě bude! A o tom, že k těmto informacím má možnost přístupu skoro kdokoliv, mne přímo děsí! V současné době už mám zaměstnání … z domu nepracuji.“ Podobně mi i pan Jaroslav Přehnil uvedl: „děkuji za upozornění, z www.teleworking.cz mi žádná nabídka nepřišla, proto jsem dnes životopis na jejich webu zrušil. Mám ještě životopis na www.prace.cz, ale tam by se neměl objevovat, mám tam spuštěného jenom agenta. Od začátku roku jsem posílal pro Vaši představu odhadem 50 životopisů ať už přímo zaměstnavatelům, nebo agenturám, vím, že to asi není ideální, ale práci potřebuji. Práce se mi shání těžce, protože toho na PC zatím moc neumím a ještě jsem měl omezení, potřebuji si rozšířit znalosti práce na PC třeba o programování, kde by se snad něco našlo. Momentálně se mi rýsuje práce pro MF Dnes, asi od 12. srpna, ještě ale nevím přesně, o co půjde. Bohužel, většina firem spíše zneužívá pod pláštíkem pomoci ZTP, ale tady u "nás", jsme si na to bohužel už zvykli jako na pravidlo. Existují firmy, které zaměstnají a i z toho mála, co zaplatí, si něco urvou: příklad: - za tzv. členství!!! (členský příspěvek 2.670 ) - Hrubá mzda je pro hlavní i vedlejší pracovní poměr stejná, rozdíl je pouze ve výši daně. Pokud budete uplatňovat slevu na dani, na Váš účet bude měsíčně zasílaná mzda ve výši cca: 3.679,-Kč (vypočteno po sražení členského příspěvku). Pokud slevu uplatňovat nebudete, měsíčně zasílaná mzda bude sice nižší cca: 2.315,- Kč (také po odečtení členského příspěvku), ale po skončení roku 2008 si podáte daňové přiznání, ze kterého Vám přeplatek daně bude vrácen. Takže místo 6-7 tisíc měsíčně zůstane 3.6, ale máte členství a alespoň nějaký příjem a práci. Ale abych jen nepomlouval a nestěžoval si, když jsem začínal tak mě hodně pomohli, zaplatili mi základní rekvalifikační kurz, sehnali zaměstnání z poradny 42
v Olomouci. Myslím, že práci se mi najít podaří, ještě čekám na to, jestli dostane nějaký peníz projekt "najdi práci v Olomouckém kraji“, kde mám přislíbeno, pokud dostanou peníze,
že
se
budu
moci
zúčastnit
vybraného
přeškolení
nebo
kurzu.”
Tolik vyčerpávající informace od pana Přehnila, který mi ochotně navíc poslal novinový článek z nejmenovaného zdroje. Dovolila jsem si jej přiložit. (viz. Příloha 2). O své zkušenosti se podělil i pan Martin Ševít, se kterým jsem vedla rozhovor telefonicky, odpovídal velice podobně jako předcházející uvedený respondent, avšak z příjemného telefonického rozhovoru bylo patrné, že hledá formu práce na dálku především kvůli své rodině a dětem, takže často chodí na rozličné pohovory. Vzhledem k jeho situaci mu je lhostejné, že jsou jeho osobní údaje vyvěšeny veřejně.
9.1 Speciální sekce projektu Ohromuje mne sice vzájemná poptávka a nabídka po práci ve speciální sekci, avšak výsledkem se společnost LANGMaster nemůže nikterak chlubit. Výsledek z této speciální sekce, ohledně uvedení poptávky po zaměstnancích a inzeráty zájemců, je veškerý žádný. Na místo těchto nejistých řešení, bych projektu spíše doporučila užší spolupráci již se zkušenými personálními agenturami a využila jejich serverů a nabídek jejich speciálních sekcí. Od listopadu 2007 do července 2008 se v sekci zájemců o práci teleworkera objevilo celkově pouze deset zájemců o práci a jejich životopisy, zájemci ze strany zaměstnavatelů zde nejsou dodnes uvedeni žádní, proto je možné, že tato rubrika postrádá význam a smysl. Zcela jistě postrádá význam i samotný filtr na vyhledávání zaměstnavatele podle okresu, neboť zaměstnavatel se nenabízí nikde žádný, jak vypovídá následující obrázek.
43
Obrázek 3.
Je možné, že již někdo v tuto dobu nějakým způsobem disponuje datem narození, osobními údaji, foty a podrobnostmi těchto lidí, které jsou zde uvedeny. Životopisy jsou zkrátka trochu choulostivé a měly by se dostat skutečně jen k zaměstnavatelům, aby to mělo nějaký význam, nebo minimálně do těch správných rukou, a to alespoň přesvědčivěji, a ne takto. Potřeba je minimálně souhlasu subjektu osobních údajů. V tomto případě mohou lidé při zadávání svého jména a vymyšleného hesla nabýt pocitu nebo věřit tomu, že o jejich CV s osobními údaji dobře postaráno. Význam toho, že někam napíši heslo, ještě neznamená nic o větším bezpečí údajů, které zde uložím, ale psychologicky se to tak jeví. Pochopitelně, že člověk je rád, když se pozorně zaměstnavatel dívá a studuje jeho CV, ale v tomto případě tak může učinit kdokoliv bez vědomí lidí, že tak může učinit kdokoliv (viz. obr. 4 a 5). Po mém upozornění byly všechny životopisy lidí na tomto webu na chvíli nepřístupné, možná někdo dostal nějaký jiný nápad, jak vyřešit nepříjemnou situaci lépe, proto rázem po všem zůstala na určitou dobu jen kontaktní telefonní čísla a města. Nebylo tam tedy po nějaký čas vůbec nic, a proto beztak tvůrci projektu neplnili úkoly, které si plnit předsevzali. Tyto zásady byly kromě jiného i jedním z cílů daného projektu. Podivné mi přijde, že jedním upozorňujícím mailem nastala na serveru náhlá zemětřesení a 44
bezesporné pokroky. Vysvětlení se mi však dostalo záhy. Jak mi uvedl pan Ing. Čejna, koordinátor spolupráce: „životopisy byly v oddílu určeném pro zaměstnavatele zveřejněny z jednoho hlavního důvodu, a tím je nabídka pracovní příležitosti. To znamená, že zájemce o pracovní příležitost zveřejňuje někde svůj životopis, předpokládá se, že ten kdo pracovní příležitost poptává, musí mít někde k tomuto životopisu přístup, aby se mohl rozhodnout, zda je pro něj tento uchazeč vhodný, či nikoliv. Chyba na naší straně vznikla tím, že jsme dostatečně uchazeče o pracovní místo neupozornili na to, že jejich životopis bude potenciálním zaměstnavatelům k dispozici.“ Následující obrázky naznačují změnu, ke které po mém upozornění došlo. Obrázek 4.
45
Obrázek 5.
9.1.1
Blabla s e-learningovým kurzem od LANGMasteru
S pochopením uvedeného vysvětlení jsem se tedy ještě pro zájem chtěla podívat na propagované e-learningové kurzy (viz. obr. 6), které jsou také jedním z cílů projektu. Na tyto mne při osobní schůzce koordinátor spolupráce odkázal v době, kdy zmíněný server už asi zhruba měsíc a půl hlásil, že webové stránka neexistuje. Po mém upozornění a dotazu jsem získala později následující další vysvětlení od pana Čejny: „ mluvil jsem s lidmi v LangMasteru, protože tento e-learning je hostován prostřednictvím jejich serveru, momentálně mají problém s DNS záznamy, takže jim nejdou emaily a některé webové stránky. Bylo mi sděleno, že na problému pracují a doufají, že pokud se nevyskytnou nějaké další problémy, bude to co nejrychleji vyřešeno.“ S odpovědí jsem byla spokojena a sledovala jsem, kdy se kurz na daném odkazu skutečně objeví. Po několika hodinách do následujícího dne se na dané adrese objevilo pouze: „Blabla … dostupné kurzy … žádný kurz v této kategorii“, tato hláška se poté změnila do vhodnější omluvné verze, jak naznačuje následující obrázek (viz. obr. 7). 46
Obrázek 6.
47
Obrázek 7.
Domnívám se, že je poněkud zvláštní, proč se omluvná hláška neobjevila již dříve, pamatuji si, že bylo vždy jen, že stránka neexistuje, to po dobu přibližně jednoho měsíce. Zjištění, že se místo kurzů vyskytovalo na dané stránce několik hodin „blabla“, mi přišlo trochu neslušné a úsměvné, já si poté uvědomila, kolik věcí se mi podařilo změnit, když jsem jen napsala několik e-mailů. Proč se mi však v projektu, který stál mnoho úsilí a především peněz z evropského a státního rozpočtu najednou podaří změnit tolik „drobných“ věcí? Nejen, že jsem jediným e-mailem vyčarovala zmizení všech životopisů ze sekce zájemců o práci v teleworkingu, ale také jsem dalším emailem z pozice pouhého studenta a zájemce, který se na projekt pouze informuje, najednou měla možnost sledovat vývoj e-learningových kurzů, z nenalezené
48
URL 11 adresy, přes „blabla“ kurzy a omluvnou hlášku až ke skutečným e-learningovým kurzům. 9.1.2
Porušení zákona na ochranu osobních údajů společností LANGMaster Group
Další pozdější změnou byla připsaná souhlasná hláška k uložení životopisů a v zápětí současné objevení se původních životopisů i zpětně od 20. listopadu 2007 a to všech, mimo pana Přehnila, který si svůj životopis v souvislosti s mým upozorněním ze stránek dobrovolně a rád smazal. Mohu si položit otázku, jestli někdo nad tímto projektem drží kontrolu, zdali se o něj odpovědně stará a konečně, zda má výsledek projektu nějaký smysl. Myslím, že o odpovědné starosti nelze hovořit v případě ochrany osobních údajů, proto bych tvůrcům projektu doporučila nastudovat zákon o ochraně osobních údajů. Podle zákona 101/2000 Sbírky o ochraně osobních údajů je správce povinen [5] „zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat a) jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce, b) jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů,
11
Celým názvem Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků
s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu Zdroj: www. http://cs.wikipedia.org/wiki/URL
49
c) pokud je to nezbytně třeba k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů. V tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat jeho souhlas. Pokud souhlas není dán, musí správce ukončit zpracování a údaje zlikvidovat, d) jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem. Tím však není dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů, e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života, f) pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení, nebo, g) jedná-li se o zpracování výlučně pro účely archivnictví podle zvláštního zákona. Souhlas subjekt u údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování.“ 12 Vzhledem k tomu, že lidé, jejichž údaje byly uloženy dříve, souhlas ke zpracování osobních údajů nedali, není možné souhlas prokázat. Firma LANGMaster se tak prokazatelně dopouští porušení zákona 101/2000 Sbírky o ochraně osobních údajů. V průběhu psaní práce a při bližším zkoumání mi projekt, který má dobrosrdečný cíl seznámit potencionální zaměstnavatele a zaměstnance díky školení
12
Zdroj: http://portal.gov.cz
50
a kurzům s novým trendem, přišel nejvíce zajímavý, proto jsem se pokusila o nápravu některých problémů s tímto projektem spojených. 9.1.3
Řešení problémů projektu firmou až po několika měsících
Po mém upozornění společnosti LANGMaster Group došlo k významným změnám až po několika měsících. Především se pod volbou uložení životopisu na stránkách projektu již nyní nově objevuje informativní hláška, která je v souladu se zákonem č.101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů, i když nabídka pracovní příležitosti se neobjevuje vskutku stále žádná, doufám ale nadále, že se nějaké konkrétní zaměstnání skutečně objeví a budu web projektu sledovat i nadále (viz. obr. 8). Elearningových kurzů pod speciální sekcí o Teleworkingu je dnes již 23 (viz. Příloha 3). Po informativní hlášce o souhlasu se zveřejněním údajů, se životopisy uchazečů o zaměstnání vrátily na původní místa s drobnými obměnami, protože přibyli i noví zájemci. Čtyři životopisy byly uloženy v poslední době, z tohoto důvodu jsem se níže v této práci rozhodla pro shrnutí osobních údajů z uvedených životopisů osob, jež práce na dálku zaujala. Obrázek 8.
51
9.2 Další zkoumání Pokusím se nyní zhodnotit a porovnat praxi, zkušenosti, znalosti a dovednosti, pochopitelně nebudu uvádět žádné osobní údaje a vyhnu se i odhalení identit lidí, se kterými jsem si o tom nepohovořila. Možná, že se mi podaří najít nějaké společné charakteristické rysy těchto osob, například v délce od posledního ukončeného zaměstnání, schopnosti práce s osobními počítači, zahraničními zkušenostmi, zkušenosti s prací na dálku, vzděláním a věkem. Je pravděpodobné, že lidé, kteří byli možností vzdálené práce osloveni, mohou mít něco společného. Minimálně s jistotou lze říci, že mají zájem o inovativní a netradiční způsoby práce. Pokusila jsem se zkontaktovat paní Kateřinu O., ktreá souhlas se zveřejněním pravděpodobně nedala, zda jí od firmy LangMaster přišel nějaký dotaz, na jehož podkladě souhlas se zveřejněním svého životopisu dala dodatečně. Z telefonického rozhovoru vyšlo najevo, že dodatečný souhlas se zveřejněním osobních údajů nedala a o ničem netušila, myslela si, že životopis bude vystaven pouze po určitou dobu. Zároveň také uvedla, že v současné době již zaměstnání má, ale že jej nezískala v souvislosti s uložením svého životopisu na těchto stránkách. V současné době se při vkládání životopisu se objevuje tedy následující text: „V souladu se zákonem č.101/2000 Sb. v platném znění tímto výslovně prohlašuji, že souhlasím se zpracováním, užitím a uchováním veškerých mých osobních a citlivých údajů na těchto WWW stránkách za účelem mé prezentace potenciálním zaměstnavatelům jako příjemcům a za účelem zprostředkování zaměstnání. Konkrétně se jedná o základní osobní údaje (jméno a příjmení, datum a místo narození, rodinný stav, občanství, pohlaví, získané tituly), dále o podrobné informace týkající se kontaktních údajů včetně trvalého bydliště, získaného vzdělání, současného stavu na trhu práce a získané dosavadní praxe, znalostí a dovedností, zdravotního stavu, představ a požadavků Vámi hledané práce a dalších souvisejících nepovinných položek. Beru na vědomí, že okruh potenciálních zaměstnavatelů se může měnit.
52
Tento souhlas uděluji společnosti LANGMaster GROUP, a.s., se sídlem Liberec 2, Mozartova 679/21, IČO: 25687158, zapsané u Krajského soudu v Ústí nad Labem, spisová značka B1684.“ 13 LANGMaster poskytuje bohužel údaje třetím stranám, bez toho aniž by věděl, komu tyto údaje vlastně poskytuje. Navíc podivné se mi jeví, že toto provádí i s vědomím,
že předchozí
ukladatelé
životopisů
nebyli
s tímto
prohlášením
prokazatelně obeznámeni žádnou formou. Dopouští se tak jednoznačně znovu porušení zákona o ochraně osobních údajů.
13
Zdroj: www.teleworking.cz. V textu jsem si dovolila opravit několik překlepů neznámého
autora.
53
9.3
Zneužití práce na dálku
Každý by měl pochopit, jaká jednání jsou k ostatním ta správná, která jsou osvědčená či očekávána v různých kulturách. Někdy je i zlo následkem toho, co je pro mne výhodné. Někdy bývá zlo chápáno někým jako dobro, někým jako zlo. Je třeba dělat většinu vnitřních rozhodnutí takových, která neubližují člověku ani jeho okolí, je zároveň nutné činit taková rozhodnutí, která jednotlivci zajistí existenci, bezpečnost a upevní jeho sociální vazby. Uvedu tedy klasický případ. Následující obrázek ukazuje příkladně, jak se teleworkingu obecně zneužívá. Původním zdrojem měla být stránka http://www.sendme.cz/paltex/ . Naštěstí se zde již tento text nevyskytuje.
54
9.4
Očekávání pomoci
I když všichni očekáváme pomoc od ostatních v různých životních situacích či si ji přejeme, a po takové zkušenosti s pomoci ostatním, máme pocit, že zítra přijde na řadu někdo, kdo pomůže zase nám, můžeme čekat marně. Drtivá většina lidí na zemi se dnes ocitá bez jakékoliv pomoci, je to charakteristika nejen dnešní doby, ale nalézá se v průřezu historických dějin. I přísloví praví „Pomož si sám a bude ti pomoženo“.
55
10 Psychologické přesahy teleworkingu Je jisté, že společnost může prosperovat a existovat, pokud si stanoví nějaká omezení pro lidská jednání. Pokud máme štěstí, bývá nám odmala vštěpováno, že je třeba budovat dobré vztahy k ostatním lidem, k okolí, tedy k tomu, co nás obklopuje, ale i k sobě samému. Všemi těmito vztahy se zabývá etika, ekologie, právo, sociologie, psychologie a jiné společenské vědy.
10.1
Zhodnocené úsilí
V průběhu let se každý člověk za přispění podmínek, ve kterých se nachází, zaměřuje a specializuje do určité profese a vybírá si svou životní cestu. Taková cesta by měla zahrnovat „alespoň rámcové záměry v oblasti fyzického a duševního zdraví, profesního uplatnění, rodinného a přátelského života a zájmů.“ ([6], str. 164). Práce z domu může tedy někomu nabídnout určité řešení při hledání životní cesty. Přišlo mi vhodné zhodnotit zájemce o teleworkingový projekt (viz. graf 6 a 7), protože na této práci je nejdůležitější posouzení spočívající v otázce, proč nikomu z nich nebyla nikdy nabídnuta práce na dálku, i když se podle následujících vět jednalo o velmi příkladný vzorek soudobé vzdělané české společnosti. Zároveň zde v této kapitole zmiňuji dotčené, neboť se mi v celé práci nejedná o projekt jako takový z materiálního a statistického pohledu, ale o konkrétní osoby, jichž se daný projekt týká v době, kdy píši tuto práci. Ze čtrnácti lidí, kteří mají nebo měli zájem o vykonávání práce na dálku ve zmiňovaném projektu, jsou tři vysokoškolsky vzdělaní, jiná vzdělání jsou velmi různorodá, od gymnázia, středního odborného učiliště knihkupeckého, hotelové školy, oboru Veřejné správy, oboru Ekonomiky a managementu jako bakalářského oboru, školy humanitních zaměření až po Technicko-administrativní obor. V těchto sférách studia se zmiňovaní lidé připravovali dlouhá léta na svá odborná pracovní působení na trhu práce. Ke svým schopnostem a dovednostem si mnozí připisovali různorodé dovednosti, mezi které se řadili převážně schopnosti komunikace, dobrého jednání s lidmi, týmová spolupráce, chuť učit se nové věci a nadále se sebevzdělávat, nabízeli dále svou flexibilnost, zodpovědnost, spolehlivost a nekonfliktnost. V jednom z životopisů bylo velmi milé a sympatické následující uvedení autora: „Rád pracuji 56
s lidmi a učím se nové věci. Nemám problémy vykonávat i práce, které jsem nikdy nedělal.“ Někteří lidé mohli vzhledem k dlouholeté praxi nabízet své bohaté organizační schopnosti, evidentně i zodpovědný přístup, kreativitu, manažerské schopnosti,
svědomitost
i
velmi
dobré
administrativní
schopnosti
vzhledem
k dlouholetým zkušenostem. Většina lidí od věku nad třicet let se velmi dobře seberealizovala, prošla různorodými dalšími školeními a získala mnohá prestižní místa a dále na sobě usilovně pracovala po profesionální stránce v průběhu let. Ve volném čase se tito lidé vesměs nejvíce věnují četbě, osobním počítačům, cestování, historii, hudbě, různému cvičení, plavání a přírodě, případně i zahrádce. Co se týká charitativní péče o druhé, může se jeden z dotyčných pochlubit vyznamenáním, a to Zlatou Jánského plaketou bezpříspěvkového dárcovství krve. „Svou seberealizaci totiž lidé nespojují jen se svou prací, častěji je dokonce vidí spjaty spíše s dalšími oblastmi života. Představují je přátelské a partnerské vztahy, manželské soužití a výchova dětí, volný čas, ale také třeba zhojňování hmotných statků, získávání prestiže a mocenského postavení, případně naopak charitativní péče o druhé, aktivní seberealizace ve sportovní oblasti či ve sféře kultury apod.“ ([6], str3).
57
Graf 6: Počet vložených životopisů v jednotlivých měsících na stránkách (listopad 2007 až srpen 2008).
Graf 7: Počty zájemců v jednotlivých krajích - (listopad 2007 až srpen 2008).
58
Graf 8: Věková struktura zájemců v projektu Teleworking o práci doma
Údaje převzaty z počtu 8 uložených životopisů ze 14 vložených, u ostatních věk nezjištěn, případně vysloven nesouhlas s uvedení věku. (červeně: ženy, modře: muži). Údaje od listopadu 2007 do srpna 2008.
10.2
Přístup k podnětům
Jeden z pisatelů životopisu uvedl své oblíbené motto: „Žití jest hoden jen ten, kdož bojuje o štěstí své i druhých s úsměvem na rtech den co den.“ Některý člověk se snaží vnímat veškeré peripetie, které mu život přinese pozitivně, na druhé straně jsou i jedinci, kteří nejsou připraveni čelit každodenním situacím v libovolné oblasti a nejsou ani schopni se dostatečně uplatnit především v pracovním procesu, brání jim tomu obvykle nevybalancované řešení životních podmínek, různorodé zábrany, či neřešení některých praktických dopadů v jejich životě. „Lidská společnost navíc zatím nedokázala vybudovat takový systém svého sebeřízení, který by optimalizoval jak zařazení a působení lidí ve sféře práce, tak i podmínky jejich života či jeho způsob.“ ([6], str. 4) Neblahé praktické dopady na život mívá především nevyřešení rodinných problémů, vyhýbání se kontaktů, neustálé odkládání hledání vhodného životního 59
partnera, neřešení otázky budoucí rodiny a s tím spojeného bydlení. Do dalších životních rolí pak člověk najednou vstupuje s řadou nepřekonatelných překážek, které s sebou přinášejí nepříznivé vlivy, takové které mohou zásadním dopadem působit na jeho uplatitelnost ve společnosti a dále limitovat jeho budoucí úspěchy.
10.3
Práce z domu a rodinný život
„V průběhu svého dospělého života lidé obvykle střídavě řeší především záležitosti své profesní kariéry a fungování rodiny, zejména s ohledem na výchovu dětí. V tomto smyslu se dnes často vyskytují i tzv. dvoukariérová manželství. V jejich rámci je brán ohled na potřeby cílevědomě budovaného profesního uplatnění obou partnerů. Přitom zde existují určité přirozené časové posuny, odpovídající různým reálným možnostem obou partnerů realizovat se v profesní oblasti či v rodině.“ ([6], str. 165). „V době, kdy jsou děti malé, obvykle zůstává „pozadu“ žena, později může více času péči o rodinu věnovat muž, i když se tím rovněž poněkud „zbrzdí“ v profesní kariéře. V zájmu bezporuchového fungování rodiny se tak dochází k žádoucím kompromisům v pracovním zařazení. Obvykle nebývají potřebné jen v těch rodinách, v nichž se žena orientuje pouze na péči o členy rodiny a na výchovu dětí, aniž by toužila po vlastním profesním uplatnění.“ ([6], tamtéž). Práce z domova je jednou z možností jak spojit rodinný život a profesní kariéru. Vzhledem k tomu, že bývá obvyklejší, že žena zůstává po určitou dobu doma s dětmi, může být práce mimo kancelář způsob, jak jí pomoci, aby nezůstávala „pozadu“ příliš nebo vůbec. Jak je patrné, práce mimo firmu a v domácím prostředí má řadu negativ i pozitiv. Především fyzický přechod z firmy do domácího prostředí může pro mnohé znamenat doslova katastrofu, neboť tím může znejistit jejich dosavadní role v domácím prostředí. Při odchodu do práce člověk totiž vytváří ostatním členům rodiny o sobě nějakou představu, toto však v domácím lze jen velmi nesnadno. Například muž, který je dlouho v práci může pro ostatní členy rodiny vytvořit dojem velmi zaměstnané a důležité osoby. Kdežto pokud by stejnou práci vykonával doma, nemusel by svým 60
rodinným příslušníkům připadat tolik zaneprázdněný, možná i zajímavý. To by se mohlo dále odrazit na jejich chování k němu, pak by mu dejme tomu k jeho dosavadní práci přibyly i původně nevykonávané domácí pracovní povinnosti. Velká část osob pracujících doma pak trpí přetížením. Pak následně dochází k potíži vyhradit si pro sebe volný čas. Za cenu neoddělování odpočinku od práce, může dojít následně ke zdravotním problémům. Tuto část problematiky bych řešila například kontrolou ostatních členů rodiny, vytvořením vlastního harmonogramu, který by byl dodržován, omezením přístupu k centrálnímu počítači. Důležitá by však byla také ukázněnost samotného pracovníka.
10.4
Teleworking a lidská psychika
Teleworking je způsob jak pomoci řešit psychické problémy, stejně tak je může i vyvolávat. Podmínky pro práci, které mohou na člověka zapůsobit nevhodně, jsou rušivé momenty při práci doma, pocit izolace a vytržení z kolektivu a mnohé další negativní vlivy. Nenadále může negativně působit ztráta kontaktu s nadřízeným, což možná povede ke zpomalení kariérního růstu zaměstnance a ke zpomalení růstu platu a doprovodných odměn. Na charakteru vlastního domácího prostředí, míře potřeb, potřeb sociálních kontaktů se bude odrážet úroveň spokojenosti. Na hodnotě vlastní disciplinovanosti a soustředěnosti bude závislá pak produktivita práce. „Samotná práce vede také k vysokým nárokům na samostatné rozhodování a větší zodpovědnost“ ([7], str. 179).
61
11 Statistické rozdíly za další 3 měsíce sledování projektu Obrázek 9.
62
Obrázek 10.
Zdroj: www.teleworking.cz, životopisy ke dni 23. 10. 2008.
63
Graf 9: Počet vložených životopisů v jednotlivých měsících na stránkách (listopad 2007 až říjen 2008).
Graf 10: Počty zájemců v jednotlivých krajích - (listopad 2007 až říjen 2008).
64
Graf 11: Věková struktura zájemců v projektu Teleworking o práci doma
Toto jsou znázorněné údaje, které jsou převzaty z počtu 13 uložených životopisů z původních 17 vložených, u ostatních nebyl věk nezjištěn, případně vysloven nesouhlas s uvedení věku. (červeně: ženy, modře: muži). Jsou to tedy údaje od listopadu 2007 do října 2008. Některá data o věku jsem si dohledala jinou formou. Nicméně k důležitému závěru této kapitoly lze konstatovat, že za uplynulé sledované období tří měsíců, přibyly celkem 3 životopisy zájemců o tento projekt (viz. obr. 9, 10, grafy 911). Domnívám se, že toto číslo je velmi malé v porovnání s nutně vynaloženými prostředky, což jako celek mne pouze podmiňuje k tomu, abych do tohoto projektu svým typicky kritickým pohledem stále dloubala. Tím více, čím lépe si dokáži (resp.
65
nedokáži) představit finanční obnos jednoho milionu Euro a zároveň fakt, co bych s touto pohádkovou částkou učinila já, kdybych jí dostala.
11.1
Shrnutí výsledků použité metodiky
Více údajů o věku žen vyplynulo spíše z údajů životopisných, které byl kdo o sobě ochoten napsat. Zájem o teleworking mezi muži a ženami (kteří mají přístup i počítači, resp. Internetu) je rovnoměrný. Zatímco do současné doby projevilo zájem o zmíněný teleworkingový projekt 9 žen, vedle nich je zde 8 mužů. Z 10 lidí, o kterých to bylo možné zjistit, je 5 svobodných a 5 ve svazku manželském, zdá se tedy, že rodinná situace nemá na zájem o teleworking výrazný vliv, i když jej do značné míry ovlivňuje. Největší zájem budí teleworking ve věku od 25 do 40 let, zájem mají ale také lidé starší, v důchodovém věku. Uplatnění v oblasti teleworkingu jde ruku v ruce se schopnostmi práce na počítači, komunikativností, znalostí cizích jazyků, eventuelně zkušenostmi a zručností. Je nepravděpodobné, že se například žena, která vykonávala práci servírky mnoho let, uplatní v pozdějším věku v oblasti teleworkingu nebo že jí bude tato práce nabídnuta. Přeškolení mívají malou účinnost, někdy je totiž vyžadována odborná znalost (např. v určitém programovacím jazyce), a přeškolení nebo změna profese bývá problematickým počinem. Dále podle mých údajů plyne, že významný zájem o teleworking je pravděpodobně v Moravskoslezském a Středočeském kraji, tento údaj je však nutné brát s rezervou s ohledy na míru nezaměstnanosti, informovanosti, dostupnosti dopravy a dalších aspektech jednotlivých krajů. Nejdůležitějším zjištěním tohoto projektu však je, že bohužel v místě, kde projekt Teleworking započal své kořeny (tedy jeho prvotní zaměření na oblast Plzeňska), se ukazuje, že zájemce z tohoto regionu není ani jediný. Lze tak usoudit, že tento projekt nebyl v tomto kraji dostatečně (resp. vůbec) propagován ani šířen pro ostatní zájemce. Dále se potvrdilo, že zájem ze strany zaměstnavatelů poskytnout tuto práci je pouze z řad svých vlastních osvědčených zaměstnanců, cizí lidé mají obtížnou (až minimální) šanci v získání důvěry na takovouto pozici, která je složitě kontrolovatelná. 66
Zveřejňování životopisů zájemců je zcela neúčinné. Propracovanější spolupráce mezi
potencionálními
zaměstnavateli,
personálními
agenturami
a
společností
LANGMaster je pro úspěch nezbytná, současná spolupráce mezi jednotlivými subjekty nepřináší slibované ovoce nebo chybí, je třeba přijít na nové způsoby pojetí, které vyžadují kompletní změnu celkového přístupu (viz. obr. 11), například cílenou spolupráci a zaměření se na konkrétního zaměstnavatele, až k fázi vytvoření teleworkingové pozice, uplatnění nějakého zájemce u vybraného zaměstnavatele (vybrané pozice). Obrázek 11.
67
12 Kreativita a výjimečnost má budoucnost Možná by stačil i jeden jediný podobný projekt v České republice a jsem přesvědčena o tom, že by to snížilo mnohé náklady i jen na pouhou propagaci. Potrestáni by měli být ti, kteří na zbytečné teleworkingové projekty rozčleňují stále větší a větší peníze z veřejných rozpočtů, které by mohly být investovány jinde a lepším způsobem, lze si vyvodit, že ze soukromého sektoru by totiž toto nikdo nefinancoval, ani by to nikoho nenapadlo, nenapadlo alespoň v takovýchto částkách. Tato práce tedy částečně navrhuje minimálně snížit tyto dotace na další teleworkingová doporučení nebo již jejich nepřidělování a také navrhuje omezit vstup dalších teleworkingových projektům, které chtějí sebe propagovat.
12.1
Teleworking a regionalistika (krajování)
Následující kapitola bude již jen okrajovat a krajovat. Okrajovat z důvodu ocitnutí se již na okraji samotného tématu a krajovat, poněvadž se u nás teleworking používá převážně rozděleně do jednotlivých krajů. „Pokud v Plzeňském kraji projekt uspěje a firma si zde s naší pomocí uvědomí jeho význam, tak není důvod, proč by projekt nemohl systematicky působit i v jiných krajích.“ [11] Domnívám se, že projekty věnované teleworkingu nemají z určité části mnohokrát žádný význam, pokud jsou v nepřiměřeném počtu. Do těchto projektů bohužel vstupují nepředstavitelné desítky milionů z fondů a grantů. Není jen jeden, je jich už dosti, jeden jako druhý se zaměřují nejprve na určitý region, kde prozkoumávají své možnosti, aby se poté mohly s plnou vervou uplatnit i v jiných částech republiky. Jsou-li v okolí a městě Plzni, Olomouci a jiných městech, možná najdou jednou v malé republice uprostřed Evropy svým dalším možným rozšiřováním jisté společné průsečíky, kde se jednou setkají. Zakotvení těchto projektů pouze na regiony popírá samotnou podstatu teleworkingu, tak jak ji vnímám já. Chápu ji spíše jako práci na dálku bez ohledu na regiony, tedy bez ohledu na vzdálenosti a další bariéry. 68
13 Závěr „Z důvodů změn projektového týmu na projektu Teleworking pracuji necelých 6 měsíců, tudíž jsem funkčnost portálu a jeho chyby podrobně nezkoumal (není to ani mojí náplní práce) a předpokládal jsem, že je to v pořádku, jak jsem se od Vás dozvěděl, není. Budou přijata potřebná opatření k nápravě.“ Ing. Karel Čejna, koordinátor spolupráce, RP šance pro teleworking. Od lidí se očekává, že si příležitostnou práci, kterou budou moci vykonávat z domu, naleznou svým vlastním přičiněním. Vedoucí firem a manažeři, podnikatelé, kteří chtěli využívat teleworking, této varianty možná již dávno využívají. Ti, co se informují o práci z domu a využívají ji, lidé v pracovních procesech, možnosti již třeba znají nebo si takovou příležitost jsou schopni vyhledat v běžně inzerovaných nabídkách pracovních pozic a obstarat vlastními silami. K závěru lze dodatečně uvést na pravou míru myšlenky a pocity, které mi přicházejí na mysl a o které bych se ráda podělila. Domnívám se, že je vhodné uvážit i některé velmi kritické připomínky ve smyslu toho, že propagace práce z domu novými projekty je dnes již neefektní, především přichází pozdě, také je do značné míry pouze vnucováním toho, o co nemáme ve skutečnosti velký zájem, co už je společností možná jednou zažité a vstřebané. Ten, kdo toto stále činí a chce pro to získat finance, tak může jednat díky korupci, užitečným kontaktům, vlivu či vlastní moci, nahrané a pretendované šanci najít příležitosti, domluvy a lobbingu, většinou také se sledováním pouze svého vlastního prospěchu a žádnou pomoc tím společnosti ve velké míře nemusí přinášet. Takovéto názory je však nesnadné prokázat a nebudu se o to snažit ani já, není to totiž účelem této práce. Účelem je pozastavení se nad danou problematikou, nenechat si vnucovat jednostranné názory, upozornit i z kladného i ze záporného pohledu, ač by se to někomu nemuselo zcela zamlouvat. Není smyslem, aby závěr této diplomové práce vycházel ze soustavy tabulek nebo grafů. Tato práce má přidanou hodnotu v tom, že nabízí konkrétní příběhy lidí a vychází z reality, která stojí za sepsání o zmíněné kauze.
69
Hledám zde cesty jak výpovědi objektivizovat a nespoléhám se pouze na statistiky a tabulky zájmu o projekt nebo teleworking. Pokud mi grafy vytváří spřátelená firma nebo organizace sama, mohou být použitá data zkreslena pro vlastní potřeby kohokoliv. Skutečné poznání člověka nespočívá v tom, že výsledky budu reprezentovat grafem. Realita je zanesena již dnes spoustou nešvarů a hledání dokonalostí je spíše pošetilé, navíc se vše odehrává v krátkých časových úsecích, kde není důležitá kontrola. Pokud něco odezní za rok či dva, nikdo již nikdy neprozkoumá, co se skutečně stalo, zda byly všechny skutečnosti uvedeny správně a objektivně. Můžeme jen věřit, že někdo dělá něco dobře, a že to i nějak dopadne. Projekty a marketingové výzkumy se dělají převážně pro obhajobu manažerů a jejich alibi, aby si něco dokázali. Je užitečnější věnovat se kriticky tomu, co se ve skutečnosti děje kolem nás a ve světě a vyslechnout si zkušenosti lidí, s jejichž pomocí si vytváříme na vše vlastní názor. Jedna z prvních přednášek pana PhDr. Aloise Surynka, Ph.D. se trochu odchýlila od svého původního tématu a vedla až k duchu těchto podobných připomínek, bohužel, dnes si již nepamatuji jeho přesná slova. Nevhodnějším alibi je přivlastnit si či vymyslet celé výsledky dlouhodobého statistického šetření. Například v textu se na stránkách [8] dále píše: „Teleworking pomáhá odbourávat faktory negativně působící na trhu práce. Proto můžeme neskromně prohlásit, že náš projekt aktivně napomáhá ke zmenšování nezaměstnanosti v Plzeňském kraji. Údaje o ní jsou k dispozici na webu ČSÚ.“ V odkazu na stránky není však uvedena zmínka o tom, že by konkrétně projekt Teleworking byl příčinou ke snížení nezaměstnanosti. Navíc toto porovnání, na které se poukazuje, proběhlo v letech 2000 až 2006. [9]. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zhodnocení vývoje nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v tomto období, lze neskromně prohlásit, že projekt Teleworking ještě v podstatě neexistoval, neboť jeho vznik započal někdy v červnu roku 2006, nemohl mít tedy na toto zmenšování nezaměstnanosti vycházející z průzkumů [9] vůbec žádný vliv. Je však nepochybné, že takováto pozitivní statistika (i ta, která bude ještě uskutečněna) se víceméně někomu hodí. Chtěla bych tedy v posledním kroku navrhnout společnosti upřesnění postoje k tomuto tvrzení.
70
V zajímavém předmětu pod názvem Metody výzkumu a jejich aplikace, který také učí pan PhDr. Alois Surynek, Ph.D., se vypracovává projekt, který definuje problém tak že, hledá „ problematiky, základní otázky či problémové situace, na kterou má reagovat a snaží se je vyřešit. Mají být charakterizovány hlavní cíle a dílčí cíle.“ Kde přínosem snahy studenta - řešitele „by mělo být přesvědčit i představitele organizace o smysluplnosti projektu, jeho potřebnosti a následné kvalitně zpracovat.“ [10] Marně by se hledaly náměty pro témata Analýza nezájmu firem a potenciálních teleworkerů o práci z domu nebo Analýza zájmu organizace propagovat teleworking za účelem jeho popularizace. Bylo by asi již zbytečné znovu opakovat a porovnávat, jaký má smysl vkládat více než dvacet milionu korun a proškolovat nyní díky všem dispozicím a kontaktům zhruba pár desítek lidí a několik málo menších firem. Přijde mi tato částka, vzhledem k tomu, co je jejím výsledkem, příliš nadsazená, nicméně finanční náklady na školení se mi nepodařilo do dnešního dne bohužel zjistit, z tohoto důvodu nebudu danou částku více rozebírat. Podařilo se mi ale zjistit to, že zatím proběhlo počítačové školení pouze jedno, určené pro ženy. Takováto školení však ještě nezprostředkovávají kontakt mezi nezaměstnaným a zaměstnavatelem a ani to není jejich cílem. Možná, že kdyby lidé zájem měli, dostali by se k informacím o práci na dálku v systému společnosti jiným způsobem a nepotřebovali by nutně žádnou školící organizaci, která by tvrdila, jak je práce na dálku úžasná novinka, na kterou oni ještě nepřišli, nikdy o ní neslyšeli a ani se s ní nesetkali. Pokud budeme pracovat ve firmě, kde je práce na dálku vhodná, můžeme si být jisti, že budeme mít některé informace od svého zaměstnavatele, kolegy nebo kolegyně z práce, že tato možnost existuje či je vhodná k použití. Pokud však firma obecně práci na dálku nevyužívá, může to být zapříčiněno tím, že právě druh činnosti, kterým se firma zabývá, není pro teleworking zcela využitelný. Pokud nazveme jistou práci na dálku teleworkingem, vložili jsme do tohoto označení zároveň náznak, který se jednomu jeví nový a cizí, jinému třeba zajímavý a eventuelně i nadějný. Nicméně je nutné brát v úvahu, že určitá část zájemců na školících kurzech se nachází v zoufalé rodinné situaci či finančních nesnázích. Školení, 71
získané počítačové znalosti a dovednosti, které jsou pro svou povahu a charakter však pouhými potřebnými základy, bývají pro daného člověka pak jistou kapkou naděje. Nechtěla bych však sny těmto lidem ubírat, ba naopak. Vzhledem k tomu, že projekt má kolikrát v rukou osudy lidí a jejich další budoucnost, dala jsem si za cíl najít na projektu chyby, které pro mne bylo možné najít z pozice studenta, a nenechat je bez povšimnutí. Tato oblast projektů je pro samotné tvůrce daného teleworkingového projektu nová, zároveň je vstupem do stále ještě neprozkoumaného prostředí, kde není možné odhadnout výsledný efekt. Je pak ale otázkou jestli takovýto složitý a drahý projekt, jak se ve výsledku ukázalo, je nezbytně nutné dát do rukou jedné firmě, která z tohoto také kromě jiného bude chtít mít nějaký prospěch. Například jen pouhou formou dobré reklamy.
72
14 Doslov Spatřuji tedy, že na lidskou psychiku a názory má vliv propagovaný punc ziskudosažitelnosti za každých okolností, slibované myšlenky o efektivnosti, zdůrazňování slabších článků systému, efektivita přesvědčování, ovlivňování a předstírání kvality, že někdo dělá něco pro druhé tolik rád, že je to i bez vlastnosti, aby v jádru někdo převážně sledovali svůj vlastní zájem a zisk. Myslím si, že stanoveného cíle pomoci napravení některých chyb při propagaci teleworkingu na stránkách teleworkingového projektu se mi podařilo v jistých mezích dosáhnout, i když nedošlo ke zcela precizním nápravám, počin nebyl marný. Další cíl mého snažení, kterým byla přínosná komunikace se zájemci o teleworking, bylo dosaženo také, ale tento cíl se vyklubal v průběhu řešení nejasností. Vím, že jsem mnohé zájemce trochu znepokojila tím, že jsem jim nastínila, jak jsou do určité míry zranitelní prostřednictvím projektu Teleworking, každopádně je na místě poděkování všem účastníkům mého zkoumání, i když jsem do určité míry byla poslem ne zcela pozitivních zpráv. Pokud si povšimnu po těchto získaných zkušenostech a názorech dotazovaných lidí nějakého dalšího teleworkingového projektu, budí ve mně již spíše podezření a ověřuji si jej mnohem a mnohem více. Nicméně zcela definitivně nepopírám, že se nějakému vylepšenému a velmi kvalitnímu, zároveň i kreativnímu teleworkingovému projektu podaří získat zpět mojí ztracenou důvěru, zatím o tom více či méně trochu pochybuji.
73
15 Použité zdroje [1] Informační technologie v podnikatelském sektoru, [online]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/itisk/. [12. 8. 2008]. [2] Průvodce pro zaměstnavatele i zaměstnance, publikace vznikla v rámci projektu “Teleworking – podpora práce z domu s využitím informačních technologií”, Grafia, s. r. o., Plzeň, [2008]. [3] Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2007, ČSÚ, [online]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podnikatelsky_sektor, [2. 11. 2008]. [4] Tisková zpráva projektu CZ.04.4.09/3.3.00.4/0056, s názvem Teleworking – podpora práce z domova s využitím informačních technologií, Partner: Šance pro teleworking [5] Zákon101/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 o Ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. [online]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/wps/WPS_PA_2001/jsp/download.jsp?s=1&l=101%2F2000, [2. 11. 2008]. [6] Bedrnová, E; Pauknerová, D.; Provazník. V.: Duševní hygiena a sebeřízení. VŠE. Praha, 1996. str. 190, ISBN: 80-7079-019-9. [7] Hubinková, Z.: Psychologie a sociologie ekonomického chování. Oeconomica. Praha. 2005, str. 228, ISBN: 80-245-0889-3. [8] Projekt Teleworking – podpora práce z domova s využitím informačních technologií, [online]. Dostupné z: www.teleworking.cz. [2. 11. 2008]. [9] Vývoj nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v letech 2000 až 2006, Zveřejněno dne: 11. 10. 2007, [online]. Dostupné z: http://www.plzen.czso.cz/xp/edicniplan.nsf/p/13-3232-07. [2. 11. 2008]. [10] Surynek, A.; Pauknerová, D.; Lukeš, M.: Zpracování projektu – Metodická příručka pro předmět 3PS423 Metody výzkumu a jejich aplikace, 2. vydání, Oeconomia, Praha 2006, str. 96, ISBN: 80-245-1093-6.
74
[11] Projekt Teleworking – podpora práce z domova s využitím informačních technologií, [online]. Dostupné z: http://www.rovnesance.cz/teleworking/informace-pro-teleworkery//item-230teleworking-podpora-prace-z-domova-s-vyuzitim-informacnich-technologii, [1. 11. 2008]. Další literatura [12] Kellerová, J.: Zpráva o situaci na trhu práce Plzeň – město – červenec 2008, [online]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pm_info/stat, [2. 10. 2008]. [13] Blažková, M.: Jak využít internet v marketingu. Grada Publishing, a. s. Praha, 2005. str. 156, ISBN: 824710951. [14] Kunc, K.: Výzkum není, zeptejte se příští týden. Lupa [online], [27. 11. 2001]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/vyzkum-neni-zeptejte-se-pristi-tyden/ [2. 11. 2008]. [15] Šmejkal, V.: Jak obstát v Evropě. Hospodářská komora ČR [online], [2000]. Dostupné z: http://blisty.cz/2003/11/3/art15832.html [2. 11. 2008]. [16] Kučerová, Bartík, Peca, Neuwirt, Nejedlý: Zákon o ochraně osobních údajů, Komentář, C.H.Beck, Praha 2003. [17] Mates, Pavel: Ochrana osobních údajů, 1. vydání, Karolinum, Praha, 2002. str 73, ISBN: 80-246-0469-8. [18] Bedrnová, E; Nový, I. a kol.: Psychologie a sociologie řízení, 3. vydání, Management Press, Praha 2007, str. 798, ISBN: 978-80-7261-0. [19] Bedrnová, E., Nový, I.: Moc, vliv, autorita. Management Press, Praha 2001, str. 124, ISBN: 80-7261-053-8.
75
Seznam grafů Graf 1: Procento podniků a procento zaměstnanců v Česku používající vzdálený přístup k podnikovému
informačnímu
systému.
Zdroj:
Šetření
o
využívání
v podnikatelském sektoru 2007, ČSÚ Graf 2: Genderová statistika uživatelů internetu. Zdroj: ČSÚ, 2007 Graf 3: Rozhodující motivace respondentů Graf 4: Procento vykonávané práce prostřednictvím teleworkingu u respondentů Graf 5: Předpokládané přínosy Graf 6: Počet vložených životopisů v jednotlivých měsících – do srpna 2008 Graf 7: Počty zájemců v jednotlivých měsících – do srpna 2008 Graf 8: Věkové rozložení zájemců, rozděleno podle pohlaví – do srpna Graf 9: Počet vložených životopisů v jednotlivých měsících – do října 2008 Graf 10: Počty zájemců v jednotlivých měsících – do října 2008 Graf 11: Věkové rozložení zájemců, rozděleno podle pohlaví – do října 2008 Obrázky 14 [1] Registr žádostí [2] Přehled projektu – Registrace zaměstnanců [3] Teleworking – Prohlížení pracovních nabídek [4] Teleworking – Prohlížení CV zaměstnanců
14
Zdroj obrázků [2-11]: http://www.teleworking.cz
76
ICT
[5] Teleworking – Prohlížení CV zaměstnanců, 2. verze [6] Dostupné e-learningové kurzy - žádné [7] Omluvná hláška [8] Zásadní změna [9] Životopisy [10] Životopisy – po 3 měsících sledování projektu [11] Vkládání CV
77
16 Terminologický slovník Klíčová slova Teleworking, teleworker, homeworking, telecommuting, teleworkingový projekt, psychologie, dotace. Key words Teleworking,
teleworker,
homeworking,
telecommuting,
teleworking
project,
psychology, donation.
Termín
Zkratka
Význam [zdroj]
Asymetric Digital
ADSL
Digitální asymetrická účastnická linka. Technologie umožňující
Subscriber Line Curriculum Vitae Ekologie
širokopásmové připojení k Internetu. [autorka] CV
Latinské označení českého významu pro životopis. [autorka] Užívá se v širokém smyslu ve významu ochrana životního prostředí. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologie]
E-learning
Vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia. [http://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning]
Elektronický
Uzavírání kupních smluv na dálku prostřednicvím elektronických
prodej
médií. [autorka]
eWorking
Synonymum pro teleworking. (viz: Představení vybraného tématu)
Filozofie
Soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co je přesahuje. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filozofie]
78
Gender
Termín, který se používá k označení kulturně vytvořených rozdílů mezi muži a ženami. Se stejným významem bývá někdy užíván český výraz rod. Pojem se začal užívat ve společenských vědách v druhé polovině 20. století v rámci feministického paradigmatu. [ http://cs.wikipedia.org/wiki/Gender]
Homeworking Informační
Práce z domu. (viz: Představení vybraného tématu) [autorka] IS
systém Kognitivní
Systémy pro sběr, udržování, zpracování a poskytování informací a dat. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Informacni_system]
KI
informatika
Multi- a transdisciplinární obor zabývající se fundamentálními problémy sdílenými moderní informatikou, softwarovým inženýrstvím, teorií umělé inteligence, kybernetikou, kognitivními vědami, neuropsychologií, filosofií, lingvistikou a vědami o životě včetně lékařských věd. [http://kogninfo.panrepa.org/home.htm]
LANGMaster
LANGMaster
Společnost zabývající se publikováním a elektronickým
Group, s. r. o.
vzděláváním. Je zaměřena převážně na výuku cizích jazyků.
Metodika
Jedná se o obecně pracovní postup (metoda) nebo nauka o metodě. [ http://cs.wikipedia.org/wiki/Metodika]
Palmtop Projekt
PDA
Počítač do dlaně Časově ohraničené úsilí směřující k vytvoření unikátního produktu nebo služby. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Projekt]
Psychologie
Věda, která studuje lidské chování, duševní procesy a tělesné prožívání,
včetně
jejich
vzájemných
vztahů
a
interakcí.
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Psychologie] Spontánní řád
Uspořádání, které se nerodí z vědomého plánu, nýbrž v rámci nezáměrných důsledků. [doc. PhDr. Ján Pavlík]
Technologie
Vývoj a použití nástrojů, strojů, materiálů a procesů k řešení problémů při lidské činnosti. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Technologie]
79
Telecommuting
Synonymum pro teleworking (USA), (viz: Představení vybraného tématu) Přímé nabízení produktů na dálku. [autorka]
Telemarketing Teleworking
TW
Vykonávání práce mimo sídlo firmy. (viz: Představení vybraného tématu) [autorka]
Umělá inteligence
UI
Obor informatiky zabývající se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence]
Wi-Fi
Standard pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN), vychází ze specifikace IEEE 802.11. Původním cílem Wi-Fi sítí bylo zajišťovat vzájemné bezdrátové propojení přenosných zařízení a dále jejich připojování na lokální (např. firemní) sítě. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wi-Fi]
80
Příloha 1: Životopisy
81
Vybrané životopisy zájemců o práci na dálku v projektu Teleworking
82
83
84
85
Příloha 2: Druhá strana mince
86
Příloha 3: Teleworkingové kurzy
87
Příloha 4: Tisková zpráva projektu
88
Příloha 5: Záznamy z databáze Equal
89
90
91
92