Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení

Vypracoval: Bc. František Mlčák Vedoucí práce: doc. Ing. Vlasta Střížová, CSc. Rok vypracování: 2013

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně. Veškeré použité podklady, ze kterých jsem čerpal informace, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a citovány v textu podle normy ČSN ISO 690.

České Budějovice, 2. prosince 2013

Podpis: .................................

Poděkování: Rád bych tímto poděkoval vedoucí diplomové práce doc. Ing. Vlastě Střížové, CSc. za cenné rady a připomínky v průběhu zpracovávání mé diplomové práce. Děkuji také svým rodičům a přátelům za podporu, kterou mi během psaní této práce věnovali.

Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématem komunikace a prezentace informací ve společnosti Jihočeský vědeckotechnický park (JVTP). Informace jsou základní složkou komunikace, proto je žádoucí, aby splňovaly určité znaky kvality. Ty jsou spolu s komunikací charakterizovány v teoretické části. Pozornost je soustředěna především na komunikační etapy projektu a nástroje komunikace. Analytická část je rozdělena na dva okruhy. Analýza prostředí odhalila potenciál inovačního prostředí Jihočeského kraje a také nízké povědomí o JVTP. Analýza JVTP, zaměřená na jeho služby a působení, zjistila silné a slabé stránky projektu, včetně nedostatečné komunikační aktivity. Výstupem analytické části je komplexní analýza inovačního prostředí, identifikace klíčových témat ke komunikaci a zjištění mediální reflexe o JVTP, včetně inovací a výzkumu. K tomu byly využity metody analýzy interních dokumentů, elektronických zdrojů a dotazníkového šetření. Výstupy analýzy byly konfrontovány se třemi stanovenými hypotézami. Veškeré získané poznatky jsou aplikovány ve třetí kapitole, návrhu řešení. Nástroje komunikace jsou efektivně rozděleny do tří komunikačních etap. Spolu s klíčovými tématy, nástroji mediální a přímé komunikace, včetně webové prezentace, vytváří ucelený rámec pro efektivní komunikaci a prezentaci informací JVTP.

Abstract This thesis deals with communication and presentation of information at South Bohemian Science and Technology Park (JVTP). Information is a basic component of communication which is required to satisfy certain quality characteristics. These coupled with communication are characterized in the theoretical part. It is also focused on the communication phase of the project and communication tools. The analytical part is divided into two sections. Environmental analysis reveals potential of innovation environment of South Bohemia and also low awareness of JVTP. Analysis of JVTP focused on its services and operation, determine the strengths and weaknesses of the project, including a lack of communication activities. The output of the analytical part is a comprehensive analysis of the innovation environment, identifying the key topics to communicate and findings media reflection of JVTP, including innovation and research. There are used methods such as analysis of internal documents, electronic resources and survey. Results of the analytical part are compared with the three hypotheses. Acquired knowledge is applied in the third chapter, the proposed solution. Communication tools are effectively divided into three stages of communication. Along with key topics, communication tools and channels are forming a comprehensive framework for effective communication and presentation of information of JVTP.

Obsah Úvod ............................................................................................................................................. 5 1

Teoretická část .................................................................................................................... 7 1.1

Typy informací ............................................................................................................ 7

1.2

Proces komunikace ..................................................................................................... 9

1.2.1

Prvky komunikačního procesu ............................................................................ 11

1.2.2

Manažerská komunikace ..................................................................................... 12

1.2.3

Komunikační model manažera............................................................................ 13

1.3

1.3.1

Formy komunikace ............................................................................................. 16

1.3.2

Nástroje komunikace........................................................................................... 17

1.4

Externí komunikace .................................................................................................. 19

1.4.1

Taktické modely řízení jména organizace........................................................... 22

1.4.2

Nástroje komunikace........................................................................................... 23

1.5

Komunikační etapy projektu ................................................................................... 25

1.5.1

Komunikace při realizaci projektu (projektová fáze) .......................................... 27

1.5.2

Komunikace po realizaci projektu (poprojektová fáze) ...................................... 29

1.6

2

Interní komunikace ................................................................................................... 15

Nástroje komunikace ................................................................................................ 31

1.6.1

Webová prezentace ............................................................................................. 32

1.6.2

Mediální komunikace .......................................................................................... 37

1.6.3

Přímá komunikace............................................................................................... 39

Analytická část.................................................................................................................. 43 2.1

Metodika .................................................................................................................... 43

2.2

Výzkumné cíle a hypotézy ........................................................................................ 44

2.3

Analýza prostředí ...................................................................................................... 45

2.3.1

Role vědeckotechnických parků (VTP) .............................................................. 45

2.3.2

Inovační podnikání v Jihočeském kraji ............................................................... 47

2.3.3

Analýza konkurence ............................................................................................ 52

2.3.4

Dotazníkové šetření............................................................................................. 56

2.3.5

Dílčí závěry ......................................................................................................... 63

2.4

3

Analýza JVTP............................................................................................................ 64

2.4.1

Popis JVTP.......................................................................................................... 64

2.4.2

Analýza stávajícího řešení komunikace .............................................................. 68

2.4.3

SWOT analýza .................................................................................................... 72

2.4.4

Dílčí závěry ......................................................................................................... 74

2.5

Konfrontace výsledků ............................................................................................... 75

2.6

Shrnutí analytické části ............................................................................................ 76

Návrh řešení ...................................................................................................................... 77 3.1

Komunikační etapy projektu ................................................................................... 78

3.1.1

Etapa informování ............................................................................................... 79

3.1.2

Etapa vzdělávání a motivování ........................................................................... 81

3.1.3

Etapa budování pozitivního povědomí................................................................ 82

3.2

Webová prezentace ................................................................................................... 84

3.2.1 3.3

Finanční náklady a lidské zdroje ......................................................................... 87

Mediální komunikace ............................................................................................... 88

3.3.1

Důležité milníky.................................................................................................. 89

3.3.2

Klíčová média ..................................................................................................... 90

3.3.3


3.4

Přímá komunikace .................................................................................................... 95

3.4.1 3.5


Shrnutí návrhu řešení ............................................................................................... 98

Závěr ........................................................................................................................................ 100 Použitá literatura .................................................................................................................... 102 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 110 Seznam použitých obrázků .................................................................................................... 111 Seznam použitých grafů ......................................................................................................... 112 Seznam příloh .......................................................................................................................... 113 Příloha ...................................................................................................................................... 114


Úvod Komunikace je nedílnou součástí našeho života – ať již přímo nebo nepřímo, neustále komunikujeme se svým okolím. Základní složkou veškeré komunikace jsou informace. V dnešní společnosti, zvané informační, jsou nepostradatelným statkem, který řídí naše životy. Proto jsou informace prvkem, na kterém je založena tato diplomová práce. Jihočeský vědeckotechnologický park (JVTP) je prostředí, které využívá vlastní vybavené prostory k pronájmu inovačním firmám. Již z tohoto je patrné, že JVTP zasahuje především do oblastí vědy, výzkumu a inovací. Tyto oblasti jsou z hlediska komunikace, propagace a obecně marketingu stále opomíjeny. JVTP je lokalizován v místě mého bydliště a po krátké spolupráci s ním, při analyzování inovačního potenciálu firem, jsem se rozhodl zpracovat diplomovou práci na téma „Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení“. Cílem práce je navrhnout řešení, které bude efektivně využívat komunikační prostředky k dosažení optimální komunikace s cílovými skupinami. K optimální komunikaci je nutná správná forma a obsah informací, který je konkrétní cílové skupině prezentován. Proto jsou za dílčí cíle stanoveny analýzy prostředí inovačního podnikání a JVTP. Ty vedou k identifikaci klíčových témat ke komunikaci. Přínos práce spočívá v konkrétním návrhu řešení, které JVTP může aplikovat k zajištění zvýšení mediální propagace. Za přínos lze rovněž považovat uvědomění si a prokázání důležitosti a přínosů efektivní komunikace a prezentace informací v oblasti vědy a výzkumu. První kapitola poskytuje teoretická východiska v podobě popisu významu informace a jejich klasifikace. Poté je charakterizována komunikace jako proces manažerském rozhodování. Klíčem k úspěchu fungování organizace je interní a externí komunikace, která je rovněž teoreticky vymezena. Pozornost je pak věnována komunikačním etapám projektu a nástrojům komunikace. Druhá kapitola, analytická část, je rozdělena do dvou sekcí. První je zaměřena na analýzu prostředí. Zde je pozornost věnována inovačnímu potenciálu prostředí a firem Jihočeského kraje. Je rovněž analyzována konkurence a součástí je i dotazníkové šetření, které bylo adresováno studentům českobudějovických vysokých škol. Výzkumným cílem bylo zjistit míru povědomí o JVTP a jeho službách. Druhá sekce je zaměřená na společnost JVTP. Je stručně charakterizována jeho role v regionu, přičemž je na něj nahlíženo z pohledu projektových fází. Analyzována je zejména komunikační aktivita JVTP v uplynulém roce. Součástí je také shrnutí jeho silných a slabých stránek pomocí SWOT analýzy.

5

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Veškeré poznatky a výstupy z předchozích kapitol jsou aplikovány v poslední kapitole, návrhu řešení. Z teoretické části jsou aplikovány především komunikační etapy projektu a nástroje komunikace. Z analytické části pak jejich efektivní využití a vymezení klíčových témat ke komunikaci. Výsledkem je tak ucelený přehled o využití komunikačních nástrojů, včetně obsahu jejich sdělení, aplikovaných na prostředí JVTP.

6


1 Teoretická část 1.1 Typy informací „V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících.“1 „Informace přiřazují význam obrazům a údajům, představují míru uspořádanosti systémů.“2 Informace jsou potřeba ke každodennímu rozhodování a ve společnosti, v níž žijeme, jsou nepostradatelné. „Postupy dosahování zisku jsou v ní založeny na intenzivním a inteligentním používání informací.“3 Často je tak dnešní společnost označována za informační společnost.4 Z filosofického hlediska informace snižuje nejistotu. Z pohledu komunikace patří informace mezi její primární složku. „Informace je jakýkoliv komunikovatelný poznatek.“5 Jsou využity v procesu komunikace jako předávání poznatků od zdroje k příjemci. Informace jsou data, kterým je přisuzován určitý význam. Význam a hodnota informace je však subjektivního charakteru, přisuzována člověkem, a každý ji tak posuzuje dle toho, co mu přináší. Veškeré informace je nutné hodnotit a filtrovat. V zájmu člověka jsou totiž jen takové informace, které jsou nezbytné. Lze se tak přiklánět k názoru Thomase Eriksena, který tvrdí, že dnešní společnost je přehlcena informacemi. Podle něj je cílem dnešních vzdělaných lidí je především redukce informací jen na ty nejnutnější.6 Pokud informace snižují nejistotu, lze se domnívat, že velikost snížení nejistoty není přímo úměrná množstvím získaných informací. Čím více informací obdržíme, tím se nejistota snižuje méně. Přebytek informací může nejistotu naopak zvyšovat. Veškerá rozhodnutí jsou založena na informacích, které se získají či obdrží. Je tak bezpochyby nutné, aby toto rozhodnutí bylo založeno na kvalitních informacích.

1

ČESKÁ TERMINOLOGICKÁ DATABÁZE KNIHOVNICTVÍ A INFORMAČNÍ VĚDY.: Informace (online). 2

KUČEROVÁ, H.: Definice informace. Data - informace – znalosti (online). 2011.

3

ŠLAPÁK, O.: Data, informace, znalosti (online). 2003.

4

MLČÁK, F.: Informační etika v informační společnosti. Praha, 2011.

5

SKLENÁK, V.: Data, informace, znalosti a Internet. Praha, 2001. s. 3.

6

ERIKSEN, T. H.: Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas v informačním věku. Brno, 2005.

7


Mezi hlavní znaky kvality informací patří: 

validita (zda se informace týká skutečně toho, co reprezentuje),



sdělnost (vyjadřuje míru srozumitelnosti a jasnosti sdělení pro příjemce),



rozsah (jestli je přiměřený účelu. Nadbytek či nedostatek rozsahu snižuje kvalitu),



aktuálnost (vyjadřuje dobu využití, po kterou má informace nejvyšší hodnotu),



pravdivost (významně ovlivňuje informaci; může tak být pravdivá, neprokazatelná či klamná a znehodnocuje informaci),



ověřitelnost pravdivosti (jestli nelze zjistit pravdivost informace, je kvalita pouze fakultativní). 7

Informační hodnota získaných informací roste zároveň s růstem možností a kvalitou jejich využití, šíření a efektivity prezentace. Současné moderní technologie umožňují prezentovat nejen informace o organizaci a jejich aktivitách, ale také soukromé myšlenky a názory. Moderní informační technologie mají především vliv na dostupnost obrovského množství informací, které však vyžaduje o to větší promyšlenou organizaci a prezentaci. Svádějí k tomu, že jsou lidé zahlceni množstvím informací, které nejsou bezprostředně nutná. Není problém sdělit informaci velkému množství lidí v krátkém čase, ať již s pomocí počítačové sítě či masmédií. Pojmem prezentací je myšleno sdělování informací jedné či několika osobám, s možností zpětné vazby. Jejím účelem je informovat, vysvětlovat, přesvědčovat či zaujmout cílovou skupinu. To platí u prezentací v rámci představení organizace na veletrhu či seznámení s výsledky vědeckých prací. Cíl prezentace je vždy stejný – „prezentovat informace nejen dostatečně názorně, ale současně i tak, aby diváci byli zaujati, aby byla upoutána jejich pozornost.“8 Informace lze klasifikovat dle jejich typu. Dokázat rozlišit typy shromážděných informací nám umožňuje lépe organizovat a prezentovat potřebné informace. Klasifikovat lze na informace: 

formální (resp. tvrdé; právní požadavky, legislativa, smlouvy, účetní procedury apod.),



neformální (resp. měkké; názory, úsudky, intuice, informace odposlechnuté od jiných, osobní zkušenosti apod.),



kvantitativní (informace podle množství, výsledek měření, nemá smysl bez informace kvalitativní),



kvalitativní (dle sémantiky, dodává kvantitativní informaci význam),

7

MLEZIVA, E.: Diktatura informací: jak s námi informace manipulují. Plzeň, 2004.

8

HORNÝ, S.: Vizuální komunikace firem. Praha, 2004.

8

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení 

pragmatická (podle užitné hodnoty pro příjemce, subjektivní).9

Důležitá je také klasifikace informací podle časového faktoru. Zde se se rozdělují na informace: 

historická (vztahují se k minulému období),



řídící (vztahují se k právě probíhajícímu období),



plánovací (vztahují se k budoucímu období).

1.2 Proces komunikace Za proces komunikace je označován kontinuální obousměrný proces výměny informací mezi lidmi a to za účelem dorozumění. „V nejširším slova smyslu je komunikace každá reakce organismu na vnější podnět. V užším slova smyslu se za komunikaci považuje proces interakce, při němž si partneři komunikace (lidé, počítače) vyměňují informace.“10 Z pohledu mezilidských vztahů se hovoří o interpersonální komunikaci. Jde o vzájemnou komunikaci mezi dvěma a více jedinci. Z pohledu organizace se hovoří o tzv. firemní komunikaci. Ta vychází především z vedení a je zaměřena dovnitř organizace, tak i navenek. Další výklad bude zaměřen na interpersonální komunikaci. S pomocí interpersonální komunikací hovoříme sami se sebou, poznáváme se a posuzujeme. Vzájemně působíme na druhé a poskytujeme jim možnost, aby mohli poznat nás. Hraje důležitou roli v soukromém i společenském životě.11 Efektivní komunikace je klíčem k plánování, vedení lidí, organizování, kontrolování, dosahování cílů. Projevuje se především v kvalitě týmové práce, řešení řídících úloh, písemného, ústního i neverbálního projevu.12 Je založena na výše zmíněných znacích kvality informace. O efektivní komunikace lze hovořit tehdy, pokud přijatá zpráva má stejný či podobný význam původně zamýšlené zprávě. Základní rozdělení typu komunikace je na:

9

STŘÍŽOVÁ, V.: Systémové pojetí (hospodářské) organizace. Praha, 2007.

10

ČESKÁ TERMINOLOGICKÁ DATABÁZE KNIHOVNICTVÍ A INFORMAČNÍ VĚDY.: Komunikace (online). 11

DE VITO, J. A.: Základy mezilidské komunikace. Praha, 2001.

12

STŘÍŽOVÁ, V.: Manažerská komunikace. Část I a II. Praha, 2006.

9


verbální (slova),



neverbální (řeč těla; např.: gesta, polohy, mimika),



paraverbální (též instrumentální; např.: intonace, barva hlasu, hlasitost, dynamika, tempo apod.).

Toto základní rozdělení bývá často rozšířeno o další složky, jako např. písemná či elektronická komunikace. Objevuje se také rozdělení z hlediska počtu zúčastněných osob, tedy na komunikaci interpersonální, skupinovou a veřejnou (masovou). Komunikace může být též rozdělena na přímou (tváří v tvář) nebo nepřímou (zprostředkovanou). Z hlediska míry bezprostřednosti se člení na komunikaci formální a neformální.13 Komunikace má vždy svůj cíl, který má mnoho podob. Komunikace slouží: 

k zaplnění času (tlachání, hraní her, upoutání pozornosti a vysávání mentální energie z druhých lidí),



ke sdělování informací, o

o svém stavu mysli, svých pocitech, přáních, potřebách,

o

které jsou pro druhé významné, potřebné, užitečné a sami si je vyžádali (instruktor, trenér),

o 

o nichž se sdělovatel domnívá, že budou pro druhé užitečné (učitel),

ke klamání druhých a zastírání svých skutečných úmyslů a záměrů na základě vnějších požadavků (obrana),



ke klamání druhých z vlastní vůle (předvádění se, hraní rolí),



k ovlivňování druhých s cílem získat nad nimi moc (manipulace),



k vydávání pokynů, instrukcí a příkazů při plnění pracovních povinností (manažer).14

Komunikace může být vnímána jako balík verbálních a neverbálních sdělení, která se navzájem prolínají a podporují. Má své obsahové a vztahové rozměry. Vztahový rozměr vyjadřuje nadřazenost či podřazenost účastníků komunikace, zatímco obsahový rozměr dbá na podstatu a obsah sdělení (např. co se má vykonat). Z toho vyplývá, že každá komunikace má i svůj cíl. Komunikace je nevyhnutelná a někdy k ní dochází i přesto, že člověk původně neměl v úmyslu jakkoliv komunikovat. Často takto nevědomky komunikujeme neverbálně, neboť odvrácené pohledy naznačují leccos, jen ne zájem o konverzaci. Další důležitou vlastností komunikace je její nevratnost. Cokoliv řekneme, již nemůžeme vzít zpět. Je tak velmi důležité mít na paměti, jaké dopady naše slova můžou mít. Následná snaha zeslabit či omluvit obsah sdělení již nevrátí. Některé formy komunikace jsou uchovatelné, jako 13


14

POKORNÝ, J.: Manuál tvořivé komunikace. Brno, 200 .

10

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení například písemná. Především s nástupem informačních technologií je důležité vzít na vědomí, že veškerá naše komunikace může být ukládána, aniž bychom o tom byli vyrozuměni.15 Z výše uvedeného popisu informace a komunikace lze usoudit, že informace je předmět (obsah zprávy), který je přenášen pomocí komunikace. Mnohokrát se můžeme setkat s názory, že informace je zboží, se kterým se obchoduje.

1.2.1 Prvky komunikačního procesu Proces komunikace lze zjednodušeně popsat jako proces výměny informací. Ke komunikaci dochází tehdy, jestliže vysíláme nebo přijímáme informaci (sdělení) a připisujeme jí určitý význam. V komunikačním procesu je však řada dalších prvků: 

Odesílatel - Odesílatel či tvůrce přenášené informace. Při obdržení zpětné vazby (odpovědi) zastává též roli příjemce.



Kódování - Výběr nejlepších znaků či symbolů, které reprezentují myšlenky, s nimiž komunikátor předpokládá šanci na pochopení zprávy. Význam těmto symbolům (slovům, gestům) dává odesílatel i příjemce zprávy.



Kanál - Kanál je způsob přenosu komunikovaného obsahu (zprávy) k příjemci. Typ závisí na zprávě a přístupu k odeslání. Výběr nejvhodnějšího kanálu závisí na mnoha faktorech, podrobněji se tímto zabývám v následující kapitole.



Zpráva - Přenášená informace. Sdělovat si můžeme informace, které snižují nejistotu, vlastní emocionální stav, vztah k věci či posluchači, náznak vzájemného stavu či své žádosti a očekávání.16



Dekódování - Příjemce musí danou zprávu nejdříve vyhodnotit, zdali ji přijme či nikoliv. Poté dochází k samotné interpretaci – porozumění obdržené zprávy.



Příjemce - Příjemce zprávy. Při zaslání odpovědi (zpětné vazby) též odesílatel.



Šum - Jakékoliv zkreslení informace, které snižuje věrnost či blokuje přenos zprávy od odesílatele k příjemci a naopak. Existuje šum externí (hluk stroje, atraktivní osoba, blikající světlo) a interní (hlad, únava).17 Jiné rozdělení šumu definuje fyzický (zdroje mimo osob), fyziologický (vlastní fyziologické bariéry osob), psychologický (mentální

15


16

POKORNÝ, J.: Manuál tvořivé komunikace. Brno, 2003.

17


11

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení bariéry) a sémantický (nepochopení významu) šum.18 Šumy je důležité rozpoznat a snažit se je potlačit. 

Zpětná vazba - Umožňuje odesílatelovi určit, jak si zprávu příjemce vysvětlil. Jedná se o informace o výsledku komunikace, kterou příjemce zasílá zpět k odesilatelovi.

1.2.2 Manažerská komunikace Důležitou roli ve vztahu k organizaci hraje manažer. Komunikační dovednosti jsou samozřejmě důležité nejen u manažera. V případě manažera je nejen nutné „umět“ mluvit a nebát se prezentovat své myšlenky, je zapotřebí alespoň částečně ovládat techniku kladení otázek a neverbální komunikaci. To vše lze s trochou pílí nastudovat a aktivně využívat. Nedílnou součástí manažerského postu je také vyjednávání, díky kterým lze snadněji dosáhnout svých cílů. Existují různé kategorie vyjednávání (např. výhra-výhra, výhra-prohra, prohra-prohra). Nejlepším způsobem, jak si osvojit různé způsoby, je vlastní zkušenost. V rukou manažera jsou také kanály, kde může prezentovat a šířit svoje názory, popřípadě obdržet zpětnou vazba. A nejen obdržet, manažer je takřka povinen dávat (pozitivní i negativní) zpětnou vazbu svým následovníkům, podřízeným. Důvodů pro komunikaci je mnoho. Komunikace neznamená jen obchod a informování veřejnosti, ale také společenské vztahy (ať již dobré či špatné). Manažer komunikuje jak k předkládaným informacím, tak i pro jejich získání. Důvodem také může být obhajoba sama sebe, své pozice (např. v případě ohrožení či přebírání odpovědnosti za své činy). Jedním z cílů komunikace manažera je přesvědčování. Proto musí manažer rozvinout vhodnou přesvědčovací strategii. Cílů může být opět mnoho, mohou být i kombinované. Záleží tak na manažerovi, který musí jasně identifikovat cíle a zvolit přiměřenou strategii, aby svého cíle dosáhnul.19 Manažer bývá definován jako univerzalista. Slouží zároveň jako vyjednavač a vůdce, ale jeho silnou stránkou by měl také být vhodný způsob komunikace, zájem o spolupracovníky, dostatek taktu při argumentaci či rozhodnost. Manažer jako osobnost má vliv nejen na atmosféru, ale také na výkon. I proto by měl se svými lidmi mluvit možná co nejčastěji.20

18


19


20

KHELEROVÁ, V.: Komunikační a obchodní dovednosti manažera. Praha, 2006.

12


1.2.3 Komunikační model manažera Podívám-li se blíže na strategický model manažerské komunikace, vyplývá z něj, že strategie závisí na vyvážení

prvků - příjemce, komunikátora (odesílatele) a účelu zprávy. Všechny musí

být analyzovány současně, neboť působí v integrovaném systému. Jeden prvek komunikace se nemůže změnit bez působení alespoň jednoho jiného prvku komunikační strategie. Konečná komunikační strategie vybraná manažerem sestává ze 4 prvků: 

obsah zprávy,



kanál zprávy,



okolí (prostředí, ve kterém se komunikace děje),



čas (ve kterém ke komunikaci dochází).

Obsah zprávy Na základě obsahu zprávy lze klasifikovat šest různých kategorií. Obsah může spadat do více než jedné kategorie v čase. Kategorie zpráv jsou tyto: pozitivní, negativní nebo neutrální; fakta nebo názory; důležitost pro manažera nebo i příjemce; kontraverzní zpráva (sporná, polemická); protikladnost (polarizace); o skutečnostech či o pocitech. Kanál zprávy V rámci rozhodování o nejvhodnějším způsobu komunikace s ostatními musí manažer zvažovat mnoho různých možností. Ty vycházející především z dostupných přenosových prostředků, jejich výběr je ale také závislý na „oblíbeném“ způsobu komunikace samotného manažera. Přehled komunikačních kanálů je uveden v následující tabulce: Vždy je nutné zvážit přiměřenost kanálu k dané situaci a zprávě. Písemná komunikace (např. zprávy či dopisu) poskytuje možnost stálé registrace a měla by být precizní a jasná, avšak neposkytuje možnost bezprostřední zpětné vazby. K okamžité zpětné vazbě je nejvhodnější komunikace ústní. Ta je také mnohdy vhodnější pro přesvědčení člověka, než kdybychom zvolili písemnou zprávu. Komunikace pomocí telefonu bývá zpravidla rychlá, ale všeobecně neposkytuje permanentní zaznamenávání konverzace. Poskytuje sice ústní zpětnou vazbu, ale účastníci mohou stěží zaznamenat neverbální zprávy. Největší nevýhoda telefonního hovoru je, že člověk skutečně nikdy neví, jaká rozptýlení zasahují do konverzace na druhém konci linky a zdali tak příjemce věnuje hovoru opravdu pozornost.

13

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Webová prezentace poskytuje stálé informace takřka bez zpětné vazby, avšak množství dostupných informací může převýšit jakýkoliv jiný kanál. Navíc je dostupná pro příjemce v jakýkoliv čas z jakéhokoliv místa. Existuje mnoho různých faktorů, které ovlivňují efektivnost komunikace, a proto je velmi obtížné prohlásit jednu techniku za vhodnější než jinou. Záleží tak na manažerovi, aby danou situaci zanalyzoval a poté vybral vhodný komunikační kanál. Záleží také na schopnostech manažera samotného, zdali je v dané disciplíně zdatný. Mnozí manažeři si osvojují způsoby komunikace, které jsou pro ně pohodlné a užívají je i tehdy, kdy to není zcela vhodné. Prostředí komunikace Jak již bylo řečeno, výběr kanálu závisí na dané situaci a prostředí. Základní rozdělení je dle situace privátní nebo veřejné. Pokud někomu chci sdělovat osobní pocity či citlivou zprávy, je lepší tak učinit v soukromí než na veřejnosti. Další rozdělení dle prostředí je např. takovéto: 

formální či neformální prostředí (formálnost prostředí působí především na stylizaci zprávy; stejně tak působí i na možnost zpětné vazby, kterou je obtížné dosáhnout ve formálním prostředí, neboť některé otázky mohou vypadat nevhodně či může způsobovat nesmělost),



známé nebo neznámé neprobádané prostředí (s tím souvisí nenucenost komunikace, kterou je třeba analyzovat jak u manažera, tak u příjemce; některé prostředí umožňuje účastníkům uvolněnost, jiné může vyvolávat nepříjemné pocity; neznámé okolí, resp. okolní prostředí obecně má hlavní vliv na efektivitu celé komunikace),



vzdálenost mezi odesílatelem a příjemcem (vzdálenost mezi účastněnými osobami v ústní komunikaci upozaďuje změny v tónu hlasu a hlasitosti či změny gest a postojů; velká vzdálenost může mít také vliv na kvalitu komunikace a zpětné vazby a ztěžuje přesvědčování).

Čas, načasování, ztráta času Tento prvek nejlépe vystihuje známé rčení "Čas jsou peníze". Čas má velký vliv na všechny prvky komunikačního procesu. Je nutné zvážit množství času, který manažer věnuje k přípravě komunikaci a čas strávený v procesu komunikace – i zde platí, že náklady by neměly převýšit užitek. Stresující může být např. dělání věcí na poslední chvíli z důvodu jejich odkládání, známé pod pojmem prokrastinace. Některé komunikační chování vhodné v jedné situaci může být naprosto nevhodné ve stejné situaci, ale v jiném čase. 21

21


14


1.3 Interní komunikace Komunikace v organizaci, nazývána jako interní komunikace (IK), vnitropodniková či organizační komunikace, je základ fungování jakékoliv organizace. Vzájemně propojuje všechny její členy a společně tvoří prosazování plánů k dosažení cíle, využívání zdrojů či vedení pracovníků. Komunikace v organizaci v širším úhlu pohledu znamená firemní komunikaci. IK se řeší udání směru organizace/oddělení a pomáhá lidem ujasnit důvod jejich práce. Zároveň je efektivní komunikace v organizaci jedním z hlavních podnětů zaměstnanecké angažovanosti, tedy zapojení zaměstnanců. Přesto je v řadě firem velmi podceňována. Podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dochází nejčastěji ke stresu na pracovišti právě kvůli špatné komunikaci. Špatná komunikace dokonce obsadila první tři místa v tomto žebříčku. 62 % pracovníků má potíže při výkonu kvůli nedostatečné komunikace mezi kolegy navzájem. 65 % pracovníků má jako hlavní stresor nedostatečnou komunikaci mezi vedením a pracovníky a celých 79 % považuje za největší zdroj stresu komunikaci s klienty, zákazníky, pacienty či studenty. Z tohoto je patrná důležitost IK. 22 Interní komunikaci v procesu řízení tvoří: 

stanovení a sdělování cílů organizace,



zpracování a prosazování plánů pro dosažení cílů,



efektivní využití zdrojů (informace, finance, materiál, lidé, know-how),



získávání, výběr a hodnocení spolupracovníků,



vedení a řízení spolupracovníků,



kontrolování a dvojitá zpětná vazba. 23

Podle Institutu Interní Komunikace ČR probíhá IK na třech úrovních. Na nejvyšší úroveň se řadí organizace, úřady či oddělení. Zde vystupuje především vrcholové řízení a interní marketingová komunikace. Druhá je na úrovni týmu, kde spolu komunikuje nadřízený manažer a jím vedený tým a jednotlivci, jednotlivci navzájem. Do této úrovně spadá taktéž řízení výkonu, hodnocení a rozvoj spolupracovníků. Nejnižší úroveň interní komunikace je osobní komunikace manažera. Manažer zde vystupuje jako komunikační článek mezi vedením a týmem, proto velmi záleží na osobnostním profilu manažera. Ten by měl mít dostatečné

22

MLČÁK, F.: Interní komunikace. Praha, 2012.

23

JANDA, P.: Vnitrofiremní komunikace. Praha, 2003.

15

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení komunikační schopnosti a dovednosti vyjednávání, objasňování, přesvědčování a eliminaci komunikačních bariér.24

1.3.1 Formy komunikace Nejběžnější rozdělení formy komunikace je na formální a neformální. Zatímco formální komunikace by se měla řídit dle pevně daných pravidel, komunikace neformální je bez nich, přestože je každodenní součástí našeho života. Za neformální komunikace se považují sociální sítě, konverzace nebo tzv. o čem se právě hovoří (word of mouth). Často bývají právě neformální kanály označovány za více vlivné, než kanály formální. Neformální komunikace částečně slouží k budování reálné autority, podpoře týmu a sounáležitosti či k rychlejšímu vyřešení problému. Avšak informace, které jsou neformálně přenášeny, mají všeobecně znak nekompletnosti a lidé s nimi zachází selektivně a diskriminačně. Formální komunikace zpravidla využívá horizontální a vertikální směr. Je založena na formálním vztahu, tedy vztahu založeném na organizační struktuře – nadřízený versus podřízený apod. Mezi formální komunikace se řadí elektronická a tištěná média, osobní komunikace či pracovní prostředí.25 Formální komunikace zohledňuje organizační strukturu. Jedná se o komunikaci vertikální, horizontální a diagonální. Následující schéma názorně ukazuje směr těchto komunikací. Horizontální komunikace Tento směr komunikace představuje komunikaci mezi jednotlivci podnikových útvarů (oddělení) na rovnocenné organizační úrovni. Schéma znázorňuje tuto formu komunikace černou šipkou. Chybí zde vzájemná podřízenost a obsah má zpravidla koordinační úlohu, plní velmi důležitou roli v organizaci, kde na sebe jednotlivé útvary navazují. Vertikální komunikace Vertikální komunikace funguje ve dvou směrech – sestupně a vzestupně. Jedná se tedy o obousměrnou komunikaci mezi nadřízeným a podřízeným, nicméně při delegování pracovních povinností a úkolů má tendenci být pouze jednosměrnou. Sestupná komunikace směřuje „shora

24

POUCHA, T.: Interní komunikace. Praha, 2011.

25

KEMROVÁ, M.: Interní komunikace. Praha, 2011.

16

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení dolů“, tzn. od jedince na vyšším stupni podnikového řízení k jedincům na nižším stupni. Má direktivní charakter, informační tok může jít přes několik úrovní. To vyžaduje čas a může docházet k deformacím informací. Vzestupná komunikace směřuje „zdola nahoru“, tedy z nižších úrovní na úrovně vyšší. Předpokladem efektivní komunikace je zde podpora, povzbuzování a motivování zaměstnanců k tomu, aby diskutovali o politice a plánech organizace. Nejvíce pracovníků totiž raději přijímají informace, než ji podává ostatním. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje přesnost informace plynoucí směrem nahoru je důvěra. Tento směr komunikace nemá direktivní charakter.26 Diagonální komunikace Tato komunikace směřuje křížem po diagonále. Zahrnuje komunikaci s lidmi v jiných útvarech, kteří mohou být v hierarchii výše nebo níže a nahrazuje tak zdlouhavý proces komunikace vertikálním a horizontálním směrem. Tento typ komunikace zpravidla nerespektuje organizační strukturu a je používán pro urychlení informačního toku.

1.3.2 Nástroje komunikace Důležitou složkou interní komunikace je způsob, jakými kanály předávat informace. Úkolem IK je nejen pouze informovat lidí o směru, ale také prodávat (pokud předpokládáme nějakou formu odporu, které vyžadují některé přesvědčování), poradit (pokud hledáme určité vstupy pro rozhodnutí) a také zahrnovat (pro různé formy vstupů a spoluvytváření). Nestačí tak jen jednoduchý plán taktických kroků, je důležitá strategie interní komunikace. Ta by měla zahrnovat tyto 4 okruhy: 

prostředí (Co víme o potřebách auditoria? Jak ho segmentovat?),



zpráva (Jaké poselství předáváme? V jakém tónu?),



média (Které kanály fungují nejlépe pro různé segmenty? Jak bude maximalizovat dosah?),



měření (Existují jasná kritéria úspěchu?). 27

26

SLUKOVÁ, P.: Komunikace informací. 2009.

27


17

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Jedním z klíčových úkolů je tak správný výběr kanálů a jejich kombinace (pro publikum i z pohledu zprávy). Komunikačních kanálů existuje několik. Podle Martiny Kemrové, tiskové mluvčí T-Mobile Czech Republic a.s., se vyskytují zejména tyto kanály a nástroje: 

elektronická média vč. sociálních sítí (v řadě firem primární zdroj informací; nefunguje tam, kde většina zaměstnanců pracuje „u pásu“),



tištěná média (přenosná, mohou fungovat i jako nástroj komunikace s nejbližším okolím pracovníka; např.: časopisy, zpravodaje, brožury, příručky, nálepky, pohlednice, plakáty, kalendáře apod.),



osobní komunikace (nejúčinnější a zároveň nejnáročnější; např.: porady, konference, semináře, exkurze do provozu, tematická setkání, diskuze, roadshow, pracovní obědy, společenské akce apod.),



pracovní prostředí (velmi přirozený způsob šíření sdělení; např.: nástěnky, plazmy, výtahy, polepy (výtahů, oken, skříněk), kancelářské potřeby, nástěnky apod.).28

Moderní technologie, především počítače, umožňují sdělit informace v krátkém čase velkému množství lidí. Proto je vhodné zmínit rovněž za nástroj komunikace informační systém (IS). Z pohledu zaznamenávání informací je IS médium či nosič, který uchovává a poskytuje informace. IS tak primárně slouží k poskytování informací pro podnikatelské záměry napříč všemi úrovněmi organizace a k zajištění komunikace s potřebným informačním obsahem.

28

KEMROVÁ, M.: Interní komunikace. Praha, 2011.

18


1.4 Externí komunikace Externí či vnější komunikace propojuje organizaci s jejím okolím. Tato forma firemní komunikace navazuje kontakt s jinými organizacemi, se svými externími spolupracovníky, se svými zákazníky (občany), úřady, vládou, médii, společností apod. Jedná se o firemní komunikaci navenek, která vytváří vztah organizace s veřejností za účelem zlepšení image organizace. Mezi základní cíle externí komunikace patří: 

Zlepšit u veřejnosti znalosti o strategii organizace.



Představit (pozitivní) tvář organizace cílové skupině.



Definovat oblasti zájmu.



Informovat cílové skupiny o jakýchkoliv změnách.



Budovat příznivou image a pověst organizace.29

Z pohledu veřejnosti řeší klíčové aspekty marketing a jeho nástroje. Marketing je proces, který má za cíl uspokojit cíle zákazníků či organizací. Využívá několik nástrojů a jejich kombinace je označována jako marketingový mix. Tradičně se nástroje komunikačního mixu dělí na 4 skupiny, tzv. 4P – Product (produkt), Price (cena), Place (místo), Promotion (propagace). Nejviditelnějším nástrojem marketingové mixu je podpora neboli marketingová komunikace. Obnáší všechny nástroje, jejichž prostřednictvím firma komunikuje s cílovými skupinami. Patří sem reklama, podpora prodeje, osobní prodej, public relations a přímý marketing.30 Komunikací s vnějším okolím se dá též rozumět jako řízení vztahů s okolím. Problematikou vztahu organizace s veřejností se zabývá public relations (PR), která spadá do marketingového mixu. PR je „řízený proces, který má za účel dosáhnout pozitivní komunikaci mezi firmou a daným subjektem. Ať už je tímto “subjektem” zaměstnanec, novinář, úředník, investor, obchodní partner, zájmové sdružení nebo konkurence.“31 Jedná se tedy o techniky a nástroje, pomocí kterých se budují a udržují vztahy se svým okolím, s veřejností a snaží se je ovlivňovat. Je také nutno dodat, že PR „do značné míry určuje to, jak je firma, úřad, instituce nebo veřejně činná a známá osoba vnímána veřejností nebo jinou zájmovou skupinou.“32

29


30

GEUENS, M., BERGH, J.V.d., PELSMACKER, P.d.: Marketingová komunikace. Praha, 2003.

31

PAVLEČKA, V.: Úvod do public relations (online). 2008.

32

FTOREK, J.: Public relations jako ovlivňování mínění. Praha, 2007. s. 14.

19

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Vztah s veřejností je jedním z nejvýznamnějších faktorů, který vytváří dobré jméno organizace. Veřejnost lze definovat jako skupinu, kterou organizace oslovuje a s kterou buduje vztahy. Nekomunikuje ale pouze s veřejností, existují i jiné cílové skupiny: 

zákazníci,



investoři,



veřejné a finanční instituce,



zaměstnanci,



zájmové a vlivové skupiny.

Pro další výklad je však vhodné rozdělení cílových skupin na následující čtyři okruhy: 

široká veřejnost (cílová skupina, která se přímo nepodílí na činnostech souvisejících s organizací a není s ním v žádném vztahu),



odborná veřejnost (skupina odborníků z řad partnerů či z akademické sféry, kteří mohou významně ovlivnit prostředí),



zákazníci (zákazníci či potencionální zákazníci jsou skupiny, které se aktivně zapojí do programu organizace),



média (skupina k informování o existenci programu/projektu, příp. přínosech a výsledcích).

Na cílové skupině závisí formulace, prezentace a forma informací. To ovlivňuje obsah informací, které organizace vysílá do svého okolí. Každá tato cílová skupina vyžaduje jiný přístup k prezentaci informací a je velmi důležité přizpůsobit se. PR slouží k řízení vztahů s veřejností (zákazníky), vztahy s médii se zabývá Media relations (MR). To slouží zejména k budování dlouhodobých dobrých vztahů s novináři, kteří následně referují o organizaci nebo o oboru jejího podnikání. Vztahy s médii se blíže věnuji v kapitole 2.2. Řízení vztahů s veřejnými institucemi se pak zabývá Public affairs (PA). V rámci PA probíhá komunikace s veřejnými institucemi, jakými jsou úřady státní správy či regionální a místní samosprávy. Využívá nástroje jako např. lobbing (obhajoba a propagace zájmů klienta), právní expertízy a legislativní monitoring.33 Součástí externí komunikace je také firemní styl organizace. Tento pojem představuje snahu vytvořit jedinečný vzhled organizace, aby se dokázala odlišit na trhu. Vytváří strategický koncept vnější prezentace organizace, která využívá vizuální komunikaci. Kombinace vizuálního a slovního vyjádření patří dnes k nedílné součásti prezentaci organizace.

33

PAVLEČKA, V.: Public affairs (online). 2008.

20

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Stále více se využívá a uplatňuje vliv vizuální komunikace. Tato forma komunikace umožňuje nejen předat informace, ale dokáže jim dodat emotivní náboj a působí i smyslově (a tím lépe ovlivňuje vnímání informace). Základní princip přívětivosti vizuální komunikace je v čitelnosti a přehlednosti, návaznosti informací a také v nezbytném minimu informací. I zde tak platí, že uživatel by neměl být zahrnut větším množstvím informací, přehlcen. Vizuální komunikace s sebou nese informace, které dokáží působit na méně ovládané smysly jako hmat a sluch. I mimozraková zkušenost může působit na příjemce, aniž by si to uvědomil. Informace ve vizuální podobě se stávají jedním z hlavních nástrojů přenosu informací.34 Identitu organizace na trhu vytváří jeho vizuální stránka. To vše ovlivňuje obecně image – tedy to, jak je vnímána svým okolím. Image vyjadřuje souhrn názorů, postojů a zkušeností veřejnosti vůči dané organizaci. Vytvořit si svůj firemní styl je poměrně složitý proces, který v sobě zahrnuje nejen grafické prvky – značka, barva, písmo – ale také určitou organizační kulturu a strukturu. Tato oblast je označovaná jako korporátní design. Marketing vědy a výzkumu Marketing vědy a výzkumu (VaV) vychází z podstaty klasického marketingu a jeho nástrojů. V oblasti vědy a výzkumu je marketing opomíjenou oblastí, neboť se prolínají zcela protikladné zájmy. Zatímco VŠ inklinují k maximu impaktů a publikací a čas nemá velkou hodnotu, praxe vyžaduje utajení (to co je známo, není již konkurenční výhoda) a časové termíny. K marketingu tak panuje nedůvěra nebo odpor a v oblasti VaV takřka neexistuje. Navíc je vnímán jako neefektivní, zbytečná činnost a plýtvání finančních prostředků. Využití marketingové komunikace by však pomohlo k popularizaci oblasti VaV. Marketing vědy a výzkumu lze považovat za soubor aktivit, které povedou k: 

popularizaci vědy a výzkumu,



budování image VaV,



představení osobností VaV,



prezentování výsledků,



komunikování s cílovými skupinami.35

S ohledem na pochopení sdělení cílového publika je důležitá forma sdělovaných informací. To je zcela zásadní především u problematických či nepopulárních témat. Věda a výzkum se potýká s tímto problémem již řadu let. Nisbet v tomto ohledu mluví o „tvarování“ (frame) vědy a 34


35

PODAŘIL, M.: Marketing vědy (online). 2012.

21

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení informací. Stejně jako se novináři či politici naučili mluvit k veřejnosti, je zapotřebí, aby se vědci naučili správně „tvarovat“ informace pro média a veřejnost. Musí se naučit aktivně „tvarovat“ informace pro různé publikum. Nisbet tvrdí, že problém není na straně veřejnosti a médií, ale v nedostatečném komunikačním úsilí vědců. Komunikace není jen o faktech, ale o vyjednávání významu.36 Oblast vědy a výzkumu je poměrně specifickou oblastí, kde jsou kladeny vysoké nároky na lidské činnosti a zdroje. Jedná se o klíčovou oblast v rozvoji znalostní ekonomiky. Marketingu vědy a výzkumu by se tak měla věnovat zvýšená pozornost.

1.4.1 Taktické modely řízení jména organizace Tyto modely slouží jako řízení tzv. dobrého jména organizace vůči okolí. Je zde stručně popsáno 6 modelů, které využívají rozdílné metody rozmístění vrcholového managementu a zlepšování pověsti organizace. Model týmu vedoucích pracovníků Strategie založená na jednotlivých názorech vedoucích pracovníků, kteří prezentují svou odbornou znalost a zkušenost. S médii tak komunikuje vždy osoba příslušná k dané sekci (např. finanční ředitel jedná s finanční komunitou). Model produktů a služeb Tento model zdůrazňuje především to, co organizace dělá, nikoliv to, kdo to dělá. Zaměřuje se na úspěchy existujících produktů a služeb u zákazníka. Historie jako vodítko modelu budoucnosti Využívá úspěšnou historii společnosti jako implicitní důkaz její budoucnosti. Zaměřuje se na dřívější úspěchy a jedince, kteří budou tvořit i její úspěšnou budoucnost. Model finančního plnění Model se zaměřuje na finanční plnění společnosti a ty, kdo ji finančně podporují. Zdůrazňuje finanční zprávy ve všech svých komunikačních prostředcích.

36

NISBET, C., M.: Framing Science: A New Paradigm in Public Engagement (online). Washington, 2008.

22

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Model definování/redefinování průmyslu Vyzdvihuje obchodní strategii a obraz celé organizace jako hlavního představitele průmyslu. Výkonný ředitel jako viditelný symbol Ředitel zde vystupuje jako příklad vedoucího, vizionáře a ztělesnění celé organizace. Vede k němu veškerá komunikace jako na mluvčího či jako symbol organizace. Ředitel zde vystupuje jako hlavní komunikátor společnosti. Tento model je vhodné si pro účely této práce trochu přiblížit. Výhody tohoto modelu jsou především v tom, že ředitel usnadňuje kontrolu komunikace a jako silná a samostatná osobnost vytváří silný charakter společnosti. Navíc média milují osobnosti. Osobnosti jsou jedinečné a společnosti se tak díky nim liší od jiných organizací. Naopak mezi nevýhody lze zařadit to, že v případě, že se něco přihodí řediteli, přechodné období může být velmi náročné. Navíc média svou pozornost dokáží velmi rychle zaměřit na osobnost a tím i na instituci. Pověst společnosti a někdy i její existence závisí na kvalitě komunikaci s jejími klíčovými cílovými skupinami. Již nestačí, aby společnost jednala eticky a upřímně, musí tak být především vnímána. Je tak důležité, aby se o dobrých činech společnosti dozvěděla ta správná veřejnost. Výkonný ředitel tak bude pravděpodobně hrát čím dál víc důležitější roli při stanovení komunikačních cílů společnosti a bude přebírat zodpovědnost za jasnou komunikační vizi a hodnoty, na kterém bude stavěna její dobrá pověst.37

1.4.2 Nástroje komunikace Stejně tak jako je tomu u interní komunikace, tak je důležitá strategie také u externí komunikace. Znamená to, že je důležité být schopen zodpovědět na otázky v těchto okruzích: 

prostředí (Co víme o potřebách auditoria? Jak ho segmentovat?),



zpráva (Jaké poselství předáváme? V jakém tónu?),



média (Které kanály fungují nejlépe pro různé segmenty? Jak bude maximalizovat dosah?),



měření (Existují jasná kritéria úspěchu?).38

37

CAYWOOD, C. L.: Public relation: řízená komunikace podniku s veřejností. Brno, 2003.

38


23

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení V rámci aktivit komunikace organizace s veřejností existuje několik způsobů, jak prezentovat a komunikovat informace. Pravděpodobně ve všech případech přitom dochází ke kombinaci dvou či více kanálů. Základní rozdělení kanálů (nástrojů) lze členit do těchto skupin: 

tiskoviny (noviny, časopisy, poštovní zásilky),



audiovizuální média (rozhlas, televize, telefonování),



elektronická média (zvukové nahrávky, videokazety, videodisky, CD-ROMy, webové stránky),



obrazová média (billboardy, světelné reklamy, plakáty).

Kromě uvedených nástrojů organizace komunikuje také nepřímo pomocí již zmiňovaného firemního stylu či reklamních předmětů, které mohou sdělovat pomocí jednoduchých hesel vizi či cíl dané organizace. Využít k externí komunikace lze rovněž IS.

24


1.5 Komunikační etapy projektu V rámci komunikace a prezentace informací ohledně nově vzniklého projektu je vhodné rozdělit jednotlivé komunikační cíle a cílové skupiny do etap. Jedná se o etapy, které budou jednotlivě působit na cílené skupiny a budou tak s maximální možnou efektivitou prezentovat informace. Aby bylo možné efektivně rozvrhnout jednotlivé komunikační etapy, je vhodné zaměřit se nejdříve na projekt a jeho životní cyklus. „Projekt je dočasné úsilí za účelem vytvoření jedinečného produktu, služby nebo jiného výsledku.“39 Projekt má svůj cíl (nový produkt či služba), je časově omezen a je na něj vynaloženo úsilí v podobě lidských zdrojů, peněz či výrobní kapacity. Hovoří-li se o veřejném projektu, rozumí se tím „všechny projekty, které jsou financovány z veřejných zdrojů, jsou časově vymezeny a jsou zaměřeny na uspokojení veřejných potřeb. Projekty se zadávají na základě soutěže veřejné zakázky.“40 Většina veřejných projektů se zaměřuje na oblast inovace organizačních a správních struktur v oblasti vzdělávání a kultury. Z hlediska projektového řízení se projekt dělí na několik fází životního cyklu – záleží vždy na charakteru projektu. Jednotlivé fáze jsou logicky uspořádané činnosti, které na sebe navazují a končí jedním nebo více výstupy. Každá tato fáze má různou dobu trvání a vyžaduje různé úsilí. Metodika PMBOK definuje životní cyklus projektu velmi obecně do čtyř fází – zahájení, organizace a příprava, provedení prací, uzavření projektu. Tato metodika je zaměřena především na realizační část projektu.41 Jiná metodika, EPMS, zahrnuje komplexněji životní cyklus projektu a obsahuje celkem 8 fází, které popisují nejen realizační část, ale také poprojektovou fázi - provozní část (údržba, servis, rozvoj aktualizace, dohled, internetová podpora, PR), likvidační část (likvidace zastaralých částí projektu nebo celého projektu, řízená likvidace dat a HW, řešení majetkové evidence, účetní problematika, příprava pro nový projekt), audit a dohled projektu (metodický, smluvní a věcný audit projektu) a stabilizaci projektu (zjišťování názorů, potřeb a pocitů cílových skupin (často uživatelů), průběžná korekce cílů projektu, identifikace rizik).42 Pro tuto práci je vhodná kombinace části metodiky EPMS a životního cyklu realizace projektu ve třech fázích – předprojektovou, projektovou a poprojektovou. Obdobné rozdělení

39

PROJECT MANAGEMENT INSTITUTE.: PMBOK Guide. Pennsylvania, 201 . s. . Volně přeloženo.

40

ŠVEJDA, P. a kol.: Inovační podnikání. Praha, 2007. s. 189.

41

PROJECT MANAGEMENT INSTITUTE.: PMBOK Guide. Pennsylvania, 2013.

42

EQUICA.: Equilibrium - Project Management Solutions (EPMS) (online).

25

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení projektových fází v rámci veřejných projektů uvádí Švejda. Člení je na

období projektu a

korespondují se zmíněnými třemi fázemi.

43

Předprojektová fáze (1. období), která zahrnuje prvotní myšlenky, vypracování studie proveditelnosti a posvěcení realizace projektu je zde vynechána, pro tuto práci není příliš podstatná. Projektová fáze (2. období) v sobě zahrnuje projektovou dokumentaci, výrobu, dodávku či implementaci řešení. Jedná se o realizační část, má splnit předem stanovený cíl - doručit požadovaný výstup. Součástí je také strategie řízení rizik, aby bylo docíleno realizace projektu v požadovaném čase, nákladech a kvalitě. Poprojektová ( . období) fáze se zaměřuje na vyhodnocení projektu a zpětnou vazbu klíčových zainteresovaných stran. Z pohledu prezentace a komunikace informací by však měla obsahovat zmíněné části metodiky EPMS – především jeho provozní část (údržba, rozvoj, internetová podpora, PR) a stabilizaci projektu (zjišťování názorů, potřeb a pocitů cílových skupin, průběžná korekce cílů projektu).44 V rámci dvou zmiňovaných fází (projektová a poprojektová) se nabízí efektivní rozvržení komunikačních etap takto: 

etapa informování,



etapa vzdělávání a motivování,



etapa budování pozitivního povědomí.

Etapa informování Etapa, která má za úkol především poskytnout všechny potřebné údaje o zahájení projektu, jakými jsou cíle, struktura, záměr, harmonogram či financování. Tato etapa má za cíl oslovit všechny cílové skupiny, především pak širokou veřejnost a potenciální zákazníky a představit jim řešení. Etapa informování začíná se vznikem samotného projektu a má trvání do stanoveného milníku (např. zahájení provozu), tedy do konce projektové fáze. Etapa vzdělávání a motivování V rámci vzdělávání jde především o získání znalostí a detailních informací pro zákazníky či potenciální zákazníky. Jedná se o přehled všech dostupných možností a řešení, které projekt nabízí. Součástí je ale také informování a vzdělávání vlastních pracovníků pomocí různých schůzek a porad. 43

ŠVEJDA, P. a kol.: Inovační podnikání. Praha, 2007.

44

BENDOVÁ, K. a kol.: Základy projektového řízení. Olomouc, 2012.

26

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Cílem této etapy je zároveň motivování a podpora zákazníků či potenciálních zákazníků v jejich spolupráci a možnostech dalšího postupu. Etapa začíná před ukončením projektové fáze a trvá po celou dobu udržitelnosti projektu (poprojektové fáze). Etapa budování pozitivního povědomí Etapa, která po milníku umožňuje budovat prezentováním vybraných informací pozitivní image o projektu (organizaci). Vzniká současně se zahájením poprojektové fáze. Zmiňuje přínosy a dosažené pozitivní výsledky, které budou mít kladný vliv na image organizace a zvyšovat její důvěryhodnost. Doba trvání této etapy závisí na samotném projektu či životním cyklu organizaci, trvá až do konce doby udržitelnosti (zániku). Zmíněné komunikační etapy se vzájemně doplňují a mohou se prolínat. Východiskem pro jejich uspořádání je však milník – ukončení realizace projektu (např. zahájení provozu). Milník vhodně odděluje a zároveň identifikuje ukončení jedné ucelené a významné aktivity (fáze) projektu od aktivity (fáze) navazující. Milník rozdělí projekt komunikace a prezentace informací na dvě části – komunikaci při realizaci projektu (projektová fáze) a po jeho realizaci, resp. zahájení provozu (poprojektová fáze).45

1.5.1 Komunikace při realizaci projektu (projektová fáze) Tato část je zaměřena na firemní komunikaci uvnitř organizace a navenek a to z hlediska realizovaného projektu – v průběhu realizace. Plánování komunikace je spjato s organizačním plánováním, neboť organizační struktura projektu ovlivňuje požadavky na projektovou komunikaci. Projekt se často vyčleňuje jako samostatná organizační jednotka a s tím souvisí, že každý projekt má stanovena vlastní pravidla v komunikaci. Ty závisí nejen na organizační struktuře, ale také na plánu prací (činností). „Plán prací je zcela klíčovým komunikačním prostředkem a většina úsilí se soustředí na to, aby byl efektivně publikován – aby účastníci projektu byli průběžně informováni o změnách, přednostně o těch, které se jich týkají. Plán prací by měl být nejlépe jediným komunikačním prostředkem pro práci týmu i pro dohled nad průběhem projektu.“46 Základním principem komunikace by mělo být to, že potřebné informace se nehledají, ale jsou doručovány správným lidem ve správném čase.

45

GEUENS, M., BERGH, J.V.d., PELSMACKER, P.d.: Marketingová komunikace. Praha, 2003.

46

OPLETAL, P.: Škola projektového řízení: Kontrola a komunikace (online). 2006.

27

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Komunikační činnosti v této fázi projektu zahrnují komunikaci: 

interní (v rámci projektu) a externí (zákazník, organizace, veřejnost),



formální (zprávy, zápisy, briefingy) a neformální (emaily, poznámky, diskuze),



vertikální (nahoru a dolů v organizaci) a horizontální,



oficiální (bulletiny, výroční zprávy) a neoficiální (mimo záznam komunikace),



písemnou a ústní, verbální a neverbální.

Komunikace probíhá také v rámci reportingu. Zahrnuje hlášení stavu, popis postupu a dílčích výsledků či očekávané problémy. Je důležité mít nastavena pravidla pro předávání informací. Je potřeba se na začátku srozumitelně dohodnout, jaké informace kdo potřebuje, aby nebylo vykazováno obrovské množství údajů. Je potřeba stanovit formát poskytnutých informací, kde budou uložena a příp. odstranit bariéry (časové, jazykové apod.). Běžnou formou komunikace uvnitř projektu jsou porady či schůzky projektového týmu. Ostatní formy komunikace jsou záležitostí výběru projektového manažera. Oblíbeným nástrojem publikování informací je webový server, který dokáže rozlišit účastníky a zpřístupní každému jen potřebné údaje.47 Z pohledu projektu a prezentování informací veřejnosti (zákazníkovi či médiím) má nejdůležitější slovo manažer projektu. Právě on by měl řídit, které informace se dostanou na veřejnost, komu půjdou jaké informace a které jsou pouze interní. Nicméně veškerá interní i externí komunikace se stanovuje v komunikačním plánu. Informace veřejnosti o projektu tak může předávat jiná pověřená osoba. Prezentace projektu s použitím diagramů a výkresů – diagram s milníky, čerpání rozpočtu – slouží k nejlepšímu informování o výsledku projektu. Zprávy o stavu pak popisují, v jakém stádiu se projekt nachází. Průběžné aktuální informace vždy zvyšují důvěryhodnost.48 Schopnost prezentovat vhodné informace je velmi důležitý faktor již od samého vzniku jakéhokoliv projektu či založení organizace. Základem by mělo být zdůvodnění projektu, co je jeho podstatou, jaké má cíle a jaké problémy projekt řeší. Nedílnou součástí jsou také informace ohledně financování, obzvláště pokud se jedná o projekt financovaný z veřejných prostředků. V tom případě by mělo dojít k jasnému zdůvodnění intervence veřejných prostředků. Důležité je také umět odpovědět na otázky typu „Jaké jsou motivace a přínosy pro cílové skupiny?“ nebo „Jaká je přidaná hodnota/v čem je projekt inovativní?“.

47

PROJECT MANAGEMENT INSTITUTE.: PMBOK Guide. Pennsylvania, 2013.

48

DOUCEK, P.: Řízení projektů informačních systémů. Praha, 2006.

28

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Prozíravým krokem může být informování médií o nesnadných záležitostech ještě dříve, než nastane krizová situace. Některé skutečnosti lze totiž předvídat, a tak o nich lze zpravit širokou či odbornou veřejnost. Při komplikovaných či vyhrocených situacích, které mohou nastat, je zpravidla nezbytné, aby klíčová událost byla podpořena sdělením, které je výstižné, jasné a vyvrátí negativní či matoucí spekulace. Nápomocné je také získání podpory třetích osob, kterých lze využít k přiblížení objektivních stanovisek, k nimž organizace dospěla. Pozitivní vyjádření expertů z řad třetích osob přispívá ke zvýšení důvěryhodnosti sdělení. Je dobré mít, pokud je tak možné, předem vytipováno několik jmen z akademické půdy či experty z různých odvětví, a pokud tak bude nezbytné, předat tento jmenný seznam zpravodajům pro jejich případné okomentování. Lze tím dokázat, že organizace nic neskrývá.49 Obdobný seznam, tzv. medialist, je vhodné mít i k okamžitému kontaktu s klíčovými médii.

1.5.2 Komunikace po realizaci projektu (poprojektová fáze) Komunikace po realizaci projektu (zahájení provozu) již není zaměřená na informování široké veřejnosti o záměru projektu a jeho cíli. Všechny tyto informace byly již prezentovány a pozornost se soustředí na vzdělávání a motivování veřejnosti. Při komunikaci v rámci poprojektové fáze by měly být realizovány etapy vzdělávání a motivování a budování pozitivního povědomí. Komunikace po realizaci projektu by se převážně měla zaměřit na zákazníky a potenciální zákazníky. Měla by je motivovat k navázání spolupráce a informování o dalších výhodách. Je-li projekt úspěšně realizován, je vhodné myslet na jeho budoucí fungování. V této fázi je vhodné zaměřit se především na komunikaci a prezentaci informací ohledně provozní části (rozvoj, internetová podpora, PR) a stabilizaci projektu (zjišťování názorů, potřeb a

pocitů

cílových

skupin,

průběžná

korekce

cílů

projektu),

které

vychází

ze

zmiňované metodiky EPMS. Projekt by měl minimalizovat provozní náklady, optimalizovat činnosti a pracovní zatížení osob. Je vhodné se také zaměřit na možnosti rozšíření projektu s ohledem na jeho potenciál. V poprojektové fázi je cílem zjišťovat aktuální potřeby uživatelů a optimalizovat produktové portfolio (realizovat zpětnou vazbu). Součástí stabilizace je také

49


29

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení zdůvěryhodnit projekt otevřenou komunikací s uživateli a dosáhnout pozitivního vnímání projektu.50 Dochází k průběžnému vyhodnocování a sledování přínosu projektu, k čemuž patří i jeho interní a externí prezentace informací. Ty mohou využít především míru zefektivnění či míru spokojenosti uživatelů. Prezentované informace by se měly věnovat také otázkám udržitelnosti činností projektu – jaké bude jeho další rozvíjení či synergie a návaznost projektu – jaké další projekty budou navazovat příp. propojeny. Informace také mohou obsahovat výstupy a výsledky, tj. jaké významné osobnosti projekt podporují, koho projekt podpořil, jaké inovované produkty/služby vznikají apod. Součástí informování veřejnosti je též záměr budování pozitivního image na základě dosažených výsledků a přínosů pro společnost/region/organizaci. Po určitém časovém období organizace sumarizuje a zhodnocuje své působení, popisuje specifické či celkové dopady. To vše lze komunikovat a prezentovat v celém životním cyklu projektu a budovat tak image a důvěryhodnost po celou dobu jeho existence. Důvěryhodnost organizace je však velmi křehká entita, která se buduje několik let, avšak zničit se dá během několika dní. Již bylo řečeno, že organizace komunikuje pomocí své značky. Základním prvkem budování značky je přitom důvěryhodnost.51 Organizace o vysoké důvěryhodnosti může vypovídat tím, že tak jedná již ve své firemní kultuře. Vysoká důvěra se vyznačuje např. tím, že informace jsou otevřeně sdíleny, lidé mluví na rovinu a čelí skutečným problémům, probíhá skutečná komunikace a skutečná spolupráce či že existuje vysoká míra odpovědnosti. Všechny organizace inklinují k získání takové míry důvěry, kterou se samy vyznačují. Důvěra je nejvýznamnějším indikátorem spokojenosti jedinců v jejich organizaci a klíčovým prvkem při vytváření pověsti společnosti u zákazníků a trhu. S tím souvisí značka organizace. „Pokud se u zákazníků vytvoří vztah loajality k vaší značce (důvěra ve značku), budou vám více naslouchat, budou věnovat větší pozornost informacím, které jim poskytnete, a budou pozitivněji reagovat na marketing nových výrobků a služeb.“52 Nelze opomenout, že svoji pověst nebo značku má ale také každý člověk, a tato pověst má vliv na důvěru. Projevuje se v tom, jak lidé jednají - v zaměstnání i ve společnosti. Má vliv na to, zda s námi druzí lidé chtějí být a jak pozorně nám naslouchají, jak velký vliv máme v různých 50

EQUICA.: Equilibrium - Project Management Solutions (EPMS) (online). 2013.

51

OGILVY PR.: Korporátní komunikace (online). 2010.

52

COVEY, S. M. R.: Důvěra - jediná věc, která dokáže změnit vše. Praha, 2008. s. 264.

30

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení situacích. Zákazníci si vytvářejí dojem o výrobcích na základě stovek různých zdrojů informací. Pokud ale mají pocit, že se společnost chová sociálně odpovědně a důvěryhodně, jejich vztah ke značce je lepší.53

1.6 Nástroje komunikace Je důležité umět použít vhodné nástroje na vhodné cílové publikum. Jaké jsou tedy vhodné využitelné nástroje vzhledem k cílovým skupinám? Přehled zcela jistě není úplným výčtem, nicméně domnívám se, že pokrývá základní nástroje, které lze běžně využít při prezentaci a komunikaci organizace či projektu. Pro efektivní nastavení komunikace je vhodné klást si otázky tohoto typu, např.: Jakým způsobem lze ovlivnit danou skupinu? Jaké informační kanály sleduje, kterým věří? Kdo by měl jednat s danou skupinou? Pro vztah s médii Pro řízení vztahu s médii lze využít nástroje, jakými jsou tiskové zprávy, tiskové konference, presskit, den otevřených dveří pro média či rozhlasové a televizní pořady. Touto oblastí se zabývám podrobněji v kapitole 2.2. Pro širokou veřejnost Při komunikace se širokou veřejností lze použít opět dny otevřených dveří, nebo také informační bulletiny, veřejná setkání, diskuze, prezentace, semináře a webové prezentace. Pro odbornou veřejnost Nástroje, které lze použít, jsou např. prezentační sada (informační materiál), odborné semináře, společenské setkání a taktéž webová prezentace. Pro interní účely Pro tyto účely jsou vhodné porady a jednání, setkání s partnery nebo neformální setkání. Nástroje komunikace a informovanosti lze také klasifikovat z hlediska jejich důvěryhodnosti. Důvěryhodnost se řadí mezi primární výběrové kritérium, které má nejsilnější vliv na chování cílové skupiny. Čím osobnější komunikace, tím větší vliv důvěryhodnosti. Čím větší důvěryhodnost, tím zároveň větší pravděpodobnost, že skupina přijme naše sdělení. Existuje pět kategorií z hlediska důvěryhodnosti (od nejvíce po nejméně důvěryhodné):

53

COVEY, S. M. R.: Důvěra - jediná věc, která dokáže změnit vše. Praha, 2008.

31


individuální prezentace (pro jednoho příjemce, či větší skupinu),



personalizovaná komunikace (telefonní hovor),



specializovaná média (odborný tisk, zájmové časopisy),



hromadné sdělovací prostředky (tisk, tisková zpráva),



reklama.54

Práce se bude dále věnovat tradičním nástrojům komunikace, které z hlediska informovanosti mají nejširší záběr a zároveň největší dopad – patří sem zejména webová, mediální a přímá komunikace.

1.6.1 Webová prezentace Webové stránky patří mezi jedny z nejsilnějších komunikačních nástrojů a jsou tak velmi oblíbenou součástí firemní prezentace a zvyšování informovanosti veřejnosti. To pramení z nízkých nákladů na jejich vytvoření a provoz, ale také z důvodu jejich dostupnosti – jsou dostupné 24 hodin denně a prakticky z celého světa. Existuje celá řada typů webů – firemní, internetové obchody (B2C), internetové aukce (C2C), informační portály, inzertní portály, zpravodajské weby apod.55 Rozlišit lze i webové stránky na tyto kategorie: 

účastnické (informuje uživatele o výrobcích, službách a firmě; často obsahují emocionální apel; poskytují podrobné informace o výrobcích a službách; mají velký dosah a posilují povědomí o značce),



prodejní (ekvivalent katalogů umožňující přímý nákup; posiluje vztah se zákazníkem; snižuje transakční náklady),



obsahové (obsahují informační text; obdoba časopisu či novin).56

Vždy by však měl web vynikat především informační hodnotou. Měly by se prezentovat takové informace, o které mají zákazníci zájem.

54


55

MATULA, V.: Typy webu (online).

56

GEUENS, M., BERGH, J. V. d., PELSMACKER, P. d.: Marketingová komunikace. 2003.

32

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Základní informace, které by web měl poskytovat, jsou informace o organizaci a o produktu/službách. Měl by obsahovat možnost zvolení jazykové verze a dokumenty ke stažení, kde si návštěvníci mohou stáhnout různé formuláře či spisy. Mezi hlavní funkce firemního webu patří: 

poskytování základních informací o organizaci,



přímý prodej,



podpora prodeje,



budování značky,



zákaznická podpora,



public relations,



průzkum poptávky.57

Vždy však záleží na konkrétní organizaci, aby si své funkce přizpůsobila a konkretizovala dle cílů. Webová prezentace také nesmí plnit pouze obchodní cíle, nýbrž i cíle uživatelů. Obsahová část webu Z hlediska prezentace informací firemního webu je pak velmi důležitý samotný obsah. Toto téma je velmi obsáhlé a zabývá se jím obsahová strategie webu (content strategy). Zahrnuje v sobě online marketing, webdesign, web copywriting, ale také např. SEO optimalizaci či informační architekturu (IA). V prvotní fázi tvorby webu hraje důležitou roli právě IA. Ta v sobě prolíná tři okruhy uživatele, kontext a obsah. IA hledá optimální uspořádání informací pro uživatele, aby je byl schopen bez obtíží najít. Kontext zaručuje, že veškeré cíle a záměry organizace korespondují se záměry samotného webu. Z hlediska obsahu klade důraz především na zpracování velkého objemu dat, jejich zpřístupnění a další technická specifika.58 Na obsahovou část lze pohlížet jako na sled tří kroků, u kterých je důležité umět zodpovědět uvedené otázky: 

tvorba obsahu (Jaký obsah bude vytvořen a proč? Jak bude obsah strukturován a vyhledáván? Z jakých zdrojů se obsah vytvoří? Kdo bude zodpovědný za jeho tvorbu?),



publikace obsahu (Jak bude obsah publikován na webu? Kdo obsah zkontroluje, zedituje, schválí a vloží na stránky? Jak a kde bude obsah pro uživatele publikován? Jaké nástroje se použijí pro to, aby návštěvníci obsah našli?),

57

PROKOP, M.: Seriál Firemní web. Díl 1: Cíle webu (online). 2006.

58

HAAS, R.: Co není informační architektura (online). 2006.

33


řízení obsahu (Kdo bude mít na starosti obsah po té, co bude publikován? Jaký je plán pro přidávání, aktualizace a archivace obsahu? Jaké jsou politiky, standardy a zásady, podle kterých bude obsah vyhodnocován?).59

Při detailnějším pohledu na samotný obsah informací webových stránek je důležité, aby splňoval určité parametry. Zde je patrná shoda se znaky kvality informací, které jsou uvedeny v úvodní kapitole práce. Kvalitní obsah firemního webu by měl splňovat tyto požadavky: 

rozsah (je mnohokrát prokázáno, že návštěvníci webových stránek nechtějí číst zdlouhavé texty; pro okamžité získání hledaných informací je nutné psát texty jasně, stručně, věcně a výstižně; s tím souvisí i znak validity – zda se vyskytují na stránce informace, které zcela souvisí s daným tématem),



srozumitelnost (je důležité respektovat každého návštěvníka stránek a proto je důležitá míra srozumitelnosti sdělení a vysvětlení – ne každý se orientuje v dané problematice),



pravdivost (informace, které prezentujeme na webu návštěvníkům a potenciálním zákazníkům, musí být pravdivé, tedy ověřené a prokazatelně podložené),



aktuálnost (prezentovaný text musí korespondovat se současným stavem; informace, které nejsou aktuální, snižují důvěryhodnost),



jedinečnost (zajímavý obsah je často důvodem vysoké návštěvnosti stránek a takto informačně hodnotný obsah se stává konkurenční výhodou),



pravopis (kvalitní textový obsah musí být pravopisně správně a na určité stylistické úrovni).60

Kritérií pro posuzování kvalitního webu je mnoho. Základem je však přehlednost a použitelnost stránek. Pod těmito pojmy si lze představit především logické uspořádání odkazů a informací v nich obsažené. Je tedy srozumitelný, má intuitivní ovládání a nenutí uživatele přemýšlet. K zpřehlednění slouží nadpisy a zvýrazněné navštívené stránky (odkazy), využívat mohou také vyhledávání na firemním webu. Vizuální přehlednost a čitelnost by neměla být narušena výraznými prvky a naopak důležité informace by měly být jasně zřetelné. 61 Struktura webu Pro návštěvníky stránek je důležité dodržování konvencí uživatelského rozhraní, tedy vycházet ze zažitých řešení, kde používané prvky se nacházejí na obvyklých místech. Příklad takového rozhraní ukazuje následující obrázek (wireframe). 59

AMBROŽ, J.: Content strategy: Příprava a návrh obsahu pro web organizace. VŠE, 2012.

60

ŠTRUPL, F.: Seriál firemní web. Díl 22: Zásady pro tvorbu obsahu (online). 2007.

61

NIELSEN, J.: 10 Good Deeds in Web Design (online). 1999.

34

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Obrázek 1 - Obvyklé rozmístěný prvků webu

Zdroj: Autor

Obrázek znázorňuje obvyklé rozmístění prvků na webu. Logo je očekáváno v levém horním rohu, stejně tak jako odkaz na návrat na úvodní stránku, pokud tak již v sobě nemá zahrnuto samo logo. Pole na vyhledávání je očekáváno v horní oblasti webové stránky. V pravé horní oblasti je pak nejčastěji odkaz na nápovědu, v případě e-shopu je zde nejčastěji také nákupní košík. Globální navigace je očekávána v horní části (bývá také v levé části pod logem), přičemž pod ní by se mělo zobrazovat, v jaké části webu se právě nacházíme pomocí drobečkové navigace. Některé weby, převážně e-shopy, umožňují, kromě vyhledávání formou zadání textu, podrobnou navigaci, která filtruje obsah dle klíčových slov. Ta je očekávána převážně ve středu horní poloviny stránky.62 Z hlediska rozmístění prvků na webu existují také tzv. pravidla použitelnosti, která vychází z řady výzkumů a testování. Zde jsou některá z nich: 

Každá stránka by se měla odkazovat na úvodní stránku a na hlavní stránku sekce, ve které se nachází.



Umístění základních prvků webu (logo, navigace, hlavní nadpis) by mělo být konzistentní na všech stránkách webu.



Stránka by měla být vizuálně rozdělena do logických bloků. Měla by být použita vizuální hierarchie pro rozlišení důležitých a méně důležitých prvků.

62

ADKISSON, H. P.: Web Design Practices (online). 2005.

35


Úvodní stránka by měla uživatele informovat o účelu webu a ukázat mu, co může na webu najít.



Na každé stránce by mělo být uživateli zřejmé, kde se v rámci webu nachází.63

Nejen obvyklé rozvržení prvků či různá pravidla použitelnosti dělají web příjemným. Důležitý je také jeho design. I zde je důležitý první dojem, stejně jako tomu je v lidském setkání. Tým odborníků v kanadské Carleton univerzitě uvádí, že na to, aby si návštěvník vytvořil (pozitivní či negativní) první dojem, stačí 50ms. Hodnocena byla vizuální přitažlivost stránky webu.64 Lze tedy odvodit, že hlavní (domovská) stránka musí návštěvníka zaujmout. Prvků, které by měla webová stránka obsahovat, je mnoho. Záleží vždy na konkrétních cílech webu, kterých má dosáhnout. Je také důležité mít na paměti, že lidé chodí na web kvůli obsahu, nikoliv kvůli vzhledu. Z hlediska poskytování informací a služeb neexistuje výčet, který by měla webová stránka splňovat. S ohledem na výše zmíněné přístupy je možné navrhnout ukazatele a principy, které lze považovat za klíčové. Vycházet lze také z Českých pravidel přístupnosti zakotvených v novele Zákona č. 65/2000 sb. o informačních systémech veřejné správy65 a principech fungování struktury webu.66 Webová prezentace by měla obsahovat: 

kontaktní údaje,



popis organizace („o nás“),



hlavní navigaci,



drobečkovou navigaci,



logickou strukturu,



funkční odkazy,



fulltextové vyhledávání,



dokumenty ke stažení,



jazykové mutace,



mapu stránek,



personální obsazení.

Aby tak firemní web splňoval veškeré cíle, pro něž byl vytvořen, je nutné splnit mnoho požadavků. Dobře viditelná (dostupná) webová prezentace je znakem kvalitně odvedené práce, 63

SYMBIO.: Použitelnost (online). 2013.

64

LINDGAARD, G., FERNANDES, G., DUDEK, C., BROWN, J.: Attention web designers: You have 50 milliseconds to make a good ﬁrst impression! (online). 2006. 65

PRISTUPNOST.: Česká pravidla přístupnosti.

66

VASKO, S.: Struktura a obsah internetové prezentace (online). 2013.

36

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení která je na dnešním vysoce konkurenčním trhu nezbytná. Pokud je web pro návštěvníky skutečně informačně hodnotný a navíc jeho používáním příjemným zážitkem, najdou si uživatelé cestu zpět vždy sami. Jedná se komunikační nástroj, který umožňuje oslovit široké spektrum cílových skupin ve značné hloubce a rozsahu sdělení.

1.6.2 Mediální komunikace Vztahy s médii se zabývá media relations (MR), které se řadí mezi stěžejní disciplíny právě public relations. MR slouží k budování dlouhodobých dobrých vztahů s novináři referujícími o organizaci nebo o oboru jejího podnikání. Její klíčovými faktory jsou dlouhodobost a věrohodnost, založená především na poskytování včasných, úplných a korektních informací. Pomocí MR by pak nemělo docházet k poskytování bezobsažných a nerelevantních informací, neschopnosti rychle a kompetentně reagovat na potřeby novinářů či vytvoření mediálně nezajímavého tématu.67 Média jsou dnes důležitým komunikačním kanálem, neboť oslovují velkou část populace. Mají vliv na formování společenského povědomí a mínění. „Média v podstatě naznačují, co je normální a co ne.“68 Poskytují nám informace o světě, neboť je fyzicky i intelektuálně mimo náš dosah. I tak jde však pouze o výčet filtrovaných zpráv a tím mají obrovský vliv na veřejné mínění. Je tedy třeba umět s médii zacházet, aby „sloužily“ v prospěch organizace. Efektivnost MR vychází z pochopení zásadních rozdílů v potřebách, přístupu í cílových skupinách sdělovacích prostředků – umět rozlišit specifika regionálních časopisů, informačních bulletinů, televizní stanicí a regionálním vysíláním či publikací se zvláštním zaměřením. Zpravidla existují dvě formy, jakou spolupráci s médii nastolit. Organizace může komunikovat pasivně, kdy dochází jen k reakcím a odpovědím na požadavky sdělovacích prostředků nebo lze přistupovat aktivně. Tedy způsobem, kdy vybrané informace poskytuje médiím za účelem posílení své image nebo udržování dobrého vztahu. Nejběžnější formou, jak komunikovat s médi, je tisková zpráva a tisková konference. Mezi běžně dostupné nástroje při uplatnění MR dále patří: 

email,



pravidelné rubriky,

67

OGILVY PR.: Komunikace s médii (online). 2010.

68

FTOREK, J.: Public relations jako ovlivňování mínění. Praha, 2007. s. 93.

37


dopisy,



telefonní rozhovory,



rozhlasové a televizní pořady.

Přímá komunikace poskytuje nejlepší možnou míru informovanosti a předchází různým nedorozuměním, avšak zabírá nejvíce času. Tímto tématem se zabývám v následující kapitole. Pokud chceme využívat MR co nejefektivněji, je důležité stanovit si určitý postup. Stanovit si cíl čeho chceme dosáhnout, jakou strategií, koho chceme především oslovit, kdy a jaká média oslovit a jakými informacemi. Je také důležité, aby před navázáním kontaktu se sdělovacími prostředky s daným tématem došlo k jeho odsouhlasení spolupracovníky.69 Novináři informace ze zdrojů přijímají v případě, že jsou důvěryhodné a zohledňují jejich potřeby ve smyslu: 

času zpracování (do redakční uzávěrky),



aktuálnosti,



nových skutečností,



společenského významu,



nosnosti příběhu, konkrétního osudu,



skandálních odhalení nebo konfliktu,



technických možností média.

Mít dobré vztahy s médii má pozitivní vliv i na širokou veřejnost. Prezentovat své myšlenky skrz média svým zákazníkům či potenciálním zákazníkům je důležitý faktor. Dobré vztahy s veřejností umožňují získání souhlasu pro své činnosti a programy, které by bylo jinak velmi obtížné získat. Informovat a motivovat všechny zainteresované strany využitím médií je důležité, aby organizace budovala svou image a důvěryhodnost. Případným nepřesným či zkresleným informacím, které se mohou v článcích objevit, je možné předcházet tím, že si vždy vyžádáme před finálním zveřejněním korekci textu. Kýženým výsledkem těchto vztahů, jež musí být oboustranně prospěšné, je pozitivní publicita – tedy zmínky o určité organizaci, jejích cílech, myšlenkách, představitelích nebo produktech. Výsledkem dlouhodobé pozitivní publicity je dobré jméno a dobrá pověst mezi veřejností. Tisková zpráva Tisková zpráva je jedna z nejčastějších forem, jak docílit žádoucí publicity. Je psána v tradičním novinářském pyramidovém stylu, kde nejdůležitější fakta jsou hned v úvodu zprávy. Součástí je 69


38

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení i hlavní titulek, podnadpis, citace klíčových slov, jméno autora a kontakt. Tisková zpráva také musí splňovat některé výše uvedené potřeby novinářů. Často se navíc stává, že žurnalisté nepatrně pozmění nebo dokonce převezmou celé pasáže zaslané zprávy. Populární se stávají zprávy elektronické a nahrazují tak klasické tištěné. Neobvyklou formou nejsou ani video či audiovizuální výstupy. Vizualizovat informace je možnost, jak zvýšit atraktivit. Zajímavé fotografie by tak měly být součástí zprávy. Tiskové zprávy jsou ideální zdroj informací především pro cílové skupiny média a veřejnost. Slouží k rychlému informování o novinkách a průběhu realizace projektu. Tisková konference Toto setkání je velmi oblíbený nástroj pro oznámení většímu počtu novinářům nových skutečností, jakými jsou např. nové služby, ukončení projektu či nástup nového manažera. Většinou bývá konference moderována tiskovým mluvčím organizace, který ji svolává pomocí veřejných informačních služeb (např. ČTK). Je vhodné několik dní předem zjistit volnost termínu, přičemž ideální čas konání je kolem 10. hodiny. Spolu s vystoupením na konferenci je zároveň vydána tisková zpráva nebo také tzv. presskit, který obsahuje navíc dodatkové materiály či propagační předměty.70 Tisková konference je ideální příležitostí, jak představit významný projekt, který sám o sobě nedokázal vyvolat větší reakci. Je zpravidla otevřena všem novinářům, kteří projevili zájem, a proto je tak v médiích pokryt poměrně velký prostor. Neformální část konference, kde je zpravidla nabídnuto menší občerstvení, je vhodná příležitost pro upevnění vztahu s médii. 71

1.6.3 Přímá komunikace Komunikace se dá dělit dle toho, zda lidé využívají další technické prostředky. Pokud ano, jedná se o komunikaci nepřímou (zprostředkovanou), pokud nikoliv, komunikaci přímou (tváří v tvář). Přímá komunikace se odehrává buďto pouze mezi dvěma jedinci, nebo mezi jednotlivcem a skupinou, kteří jsou ve stejném čase na jednom místě a zároveň tak mohou sledovat projevy verbální i neverbální. Výhodou přímé komunikace je však především okamžitá zpětná vazba.

70

PRESS SERVICE.: Jak uspořádat tiskovou konferenci (online). 2007.

71

FTOREK, J.: Public relations jako ovlivňování mínění. Praha, 2007.

39

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Jak je uvedeno v předešlé kapitole, přímá komunikace poskytuje nejlepší možnou míru informovanosti a předchází různým nedorozuměním, avšak zabírá nejvíce času. Proto vždy musí proběhnout výběr vhodné formy komunikace. Různé situace si žádají různé formy a je důležité zvážit jejich výhody a nevýhody. Je rovněž důležité vhodně zvolit stupeň formálnosti dle situace. Přímá komunikace je jedním z nejefektivnějších nástrojů vhodné k využití v komunikaci s významnými stranami projektu, které chceme získat nebo si udržet jejich podporu. Jedná se o dvousměrnou komunikaci, je tedy možné získat zpětnou vazbu, reagovat na přímé dotazy a po ukončení konverzace vyhodnotit její úspěšnost. Nevýhodou však je vysoká časová náročnost. Důležité je také správné načasování komunikace – resp. přímých veřejných setkání či diskuzí, aby měla náležitý dopad, nebyla obtěžující svojí četností a zároveň dávala účastníkům pocit, že se mohou podílet na rozhodování o případných činnostech organizace. V každé přímé komunikaci je velmi důležité umět argumentovat. To, co je považováno za výhodu přímé komunikace, může být pro někoho nevýhodou. Schopnost umět ihned reagovat, přesvědčit druhou stranu a věcně argumentovat je v této formě komunikace nezbytné. Zásady argumentace jsou: 

Držte se tématu, vyhýbejte se tendenčním odkazům na vedlejší skutečnosti (neshazovat názor druhého, nezesměšňovat).



Neargumentujte banalitami, průpovídkami a obecnými rčeními.



Nezkreslujte slova, názory druhého a nedopouštějte se nepřiměřených zobecnění.



Vyhněte se ve svých tvrzeních nejednoznačnostem, které umožňují protichůdné interpretace.



Vyhněte se tendenčním argumentům založeným na “předpokládané implikaci”- místo autentického výroku se argumentuje něčím, co z něj zdánlivě “logicky plyne”.



Vyhněte se tendenčnímu “přibarvování”- část se záměrně zamlčí, jiná část se více zdůrazní a výsledkem je zkreslený “fakt”.



Formulujte předmět jednání jako společný problém. Snažte se řešení společně dotvářet konkrétními návrhy.



Argumentace je záležitostí logiky, ale především logiky zájmů. 72

Nástroje k přímé komunikace lze rozdělit do dvou kategorií – na nástroje určené především pro interní komunikaci a zajištění informovanosti mezi svými spolupracovníky (porady, jednání, rozhovor) a nástroje vnější, které slouží k přímé komunikaci s veřejností či médii (semináře, 72

JERMÁŘ, M.: Základy komunikace v projektovém řízení (online).

40

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení přednášky, rozhovory, veřejná či společenská setkání, diskuze). Další část bude zaměřena na diskuzi a jednání. Diskuze Diskuze, někdy též jako rozprava, rozhovor či debata, slouží k vyjasnění otázky vzájemnou výměnou názorů. Jejím cílem je vyjasnění podstatných otázek, k rozvinutí iniciativy a činnosti jejich účastníků. Vyjadřuje tak stav něčeho neuzavřeného, stav pochyb, nejasnosti nebo vznik nových poměrů. Diskuzi lze považovat za týmovou práci, kde se každý efektivně účastní, celá skupina se soustředí na dané téma a zároveň naslouchají jiným, respektují odlišné zásady, mluví stručně a jasně a nenapadají autory odlišných myšlenek. V diskuzi se mohou vyskytovat různé role. Jsouli zastoupeny všechny, pak zde vystupuje vedoucí - účastní se a rozhoduje, účastník - účastní se, zapisovatel - zapisuje průběh jednání a poznámky pro společný zápis, facilitátor - vede jednání, případně hlídá čas.73 Diskuze závisí nejen na aktivitě účastníků, ale i na jejich otevřenosti a snaze přijít věci na kloub, případně se dohodnout. Klade se také důraz na vzájemné vztahy důvěry a otevřenosti. Vzájemná informovanost se zde zpřesňuje a rozvíjí.74 Často předchází diskuzi počítačová prezentace, která vždy vede k určitému cíli – informovat o záměru či smyslu projektu. Prezentace by měla být vnímána tak, abychom získali od publika to, co je momentálně potřeba. Používat ji lze k tomu, aby se získala podpora, vykonalo rozhodnutí, získaly zdroje či vyřešily problémy. Prezentace měla by informovat, pobavit, přesvědčit nebo motivovat. Je patrné, že včasná a dobrá informovanost o účastnících prezentace je nesmírně důležitá, neboť by se mělo komunikovat tak, jak to vyhovuje publiku, nikoliv procesům či formulářům. Diskuze poté zpravidla následuje, aby došlo k vyjasnění všech předchozích myšlenek.75 Jednání Primární účel jednání (též porady) je především hledání, měnění či schvalování řešení k určitým problémům. Je důležité znát účel jednání, aby se na něj mohli účastníci důkladně připravit. Existují 4 typy jednání: informační, koordinační, analyzační a jednání, které má dospět k rozhodnutí (řešitelské). V rámci projektu se vyskytuje jednání koordinační, které zajišťuje 73


74

POKORNÝ, J.: Manuál tvořivé komunikace (online). Brno, 2003.

75

PLAMÍNEK, J.: Komunikace a prezentace - Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha, 2012.

41

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení předání a ověření přijetí společných informací. Má za úkol ověřit stejné vnímání situace, potřeb, změn a zadání úkolů. Druhý typ jednání je řešitelský, který má nejlépe vystihnout řešení definovaného zadání.76 Na základě typů jednání s různými stranami je nutné zvolit i vhodnou taktiku (např. zastrašování či ústupu). Výsledky jednání pak mohou být trojího typu – buďto bylo dosaženo kooperace (forma zisk za zisk), nebo dohadování formou kompromisu anebo donucení, kdy jedna strana dostane vše, slabší nic. Před zahájením jednání je důležité dohodnout jeho cíl, „o čem“ se bude jednat. Ověří se kompetence zúčastněných stran a zjistí se případně nové okolnosti a informace. Nelze ani podceňovat nejen výběr účastníků, nýbrž i místo a zasedací pořádek pro jednání. Pro kritické body je vhodné mít písemnou formulaci, abychom se vyhnuli neuváženým reakcím.77 Důkladná analýza situace či SWOT analýza pomůže při jednání s dosud neznámým partnerem, pomůže také při námitkách. Během jednání je dobré neustále poukazovat na výhody nabídky a argumenty by se měly přizpůsobit úrovni (odborné) zákazníka. Během jednání lze uplatnit několik metod: 

Soustředit se na hlavní téma a argumenty.



Připravit si možné ústupky, za které budou požadovány protihodnoty.



Vytvořit si podmínky pro vytvoření vlastního návrhu.



Stavět na tom, co je společného s partnerem.



Po jednání vyhodnotit závěry i celý průběh.

Naopak, čeho se při jednání vyvarovat shrnují následující body: 

Nepoužívat iritující fráze.



Na útok/návrh neodpovídat protiútokem/protinávrhem.



Nekritizovat a nepoužívat nevěrohodné argumenty.



Neuvíznout na podrobnostech.



Nevystoupit s návrhem příliš brzy.78

76

OPLETAL, P.: Škola projektového řízení: Kontrola a komunikace (online). 2006.

77


78

KHELEROVÁ, V.: Komunikační a obchodní dovednosti manažera. Praha, 2006.

42


2 Analytická část Zkoumaná problematika analytické části se bezprostředně týká projektu Jihočeského vědeckotechnického parku (JVTP) a to z hlediska jeho prezentace a komunikace. Pozornost je tak zaměřena nejen na samotný projekt JVTP, ale i na jeho okolí. Zkoumání je rozděleno na dvě části, analýzu prostředí a JVTP. Analýza prostředí se zaměřuje na oblast regionu jižních Čech, kde jsou převážně lokalizovány cílové skupiny projektu. Analýza JVTP je pak zaměřena na činnosti a služby, které jsou klíčové z hlediska záměru projektu, tak i jeho komunikace. K dosažení cílů byla použita řada metod, které umožnily analyzovat a identifikovat stav. Hlavní a dílčí cíle, včetně použitých metod jsou popsány v následujících kapitolách.

2.1 Metodika V analytické části diplomové práce je uplatněna řada metod zkoumání. Analýza je rozdělena do dvou sekcí – prostředí a JVTP. Každá tato sekce obsahuje specifické části, které z širokého záběru analyzují oblast působení JVTP. Na tomto základě pak lze dojít k relevantním závěrům a konkrétním návrhům. V první řadě dojde ke zkoumání prostředí inovačního podnikání. Tato analýza je založena na zkoumání a komparaci elektronických zdrojů vycházejících především z rozvojových programů Jihočeského kraje a Českého statistického úřadu. Pozornost je soustředěna nejen na region jižních Čech, ale také na inovační potenciál firem v tomto regionu. Rovněž dochází k analýze konkurenčního prostředí a spolupráce JVTP. Součástí analýzy prostředí je také dotazníkové šetření, které je zaměřeno na povědomí o JVTP a využití komunikačních nástrojů v studentské sféře. V části analýzy JVTP je stručně charakterizována jeho role a služby. Je také zanalyzováno stávající řešení komunikačních nástrojů, které je založeno na analýze interních dokumentů JVTP a internetových odkazů, vč. online databáze Anopress. Poslední složkou analytické části je SWOT analýza. Na základě předchozích zkoumání dojde k sumarizaci silných a slabých stránek projektu JVTP a jeho příležitostí a hrozeb. Analytická část využívá následující metody: 

analýza elektronických zdrojů,



dotazníkové šetření,



analýza interních dokumentů.

43

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Veškeré výstupy a závěry z analytické části budou předpokladem pro návrh řešení komunikačních nástrojů a etap ve třetí kapitole.

2.2 Výzkumné cíle a hypotézy Hlavní cíl analytické části je zjištění stavu prezentačních a komunikačních aktivit JVTP. Jedná se tak o zaměření na veškeré činnosti, které park využívá ke své propagaci, komunikaci a spolupráci. Hlavní pozornost je zaměřena na stávající komunikační kanály a nástroje, čímž jsou webová stránka, mediální komunikace a přímá komunikace. Za dílčí cíl je považováno zjištění stavu potenciálu inovačního podnikání v Jihočeském kraji, kde je JVTP lokalizován. Dalším dílčím cílem je analýza stavu a poskytovaných služeb JVTP a SWOT analýza. Tyto dílčí cíle povedou ke zjištění předností a klíčových témat, které budou hrát primární úlohu v prezentaci a komunikaci informací. Dílčím cílem analytické části je též zjištění současného povědomí o JVTP a jeho službách. Na základě výše stanovených cílů dojde k těmto závěrům: 

zjištění stavu komunikačních a prezentačních aktivit JVTP,



identifikování hlavních témat k prezentaci,



charakterizování silných a slabých stránek JVTP,



zjištění povědomí o JVTP a poskytovaných službách,



poskytnutí mediální reflexi o JVTP a obecně inovaci, vědy a výzkumu.

Aby bylo možno těchto výstupů dosáhnout, byly stanoveny metody. Ty jsou popsány v následující kapitole. V rámci analytické části byly rovněž stanoveny tyto hypotézy: 

H1 Povědomí studentů o JVTP je nízké,



H2 Inovační podnikání v Jihočeském kraji má potenciál,



H3 Prezentace projektu JVTP je nedostatečná.

44


2.3 Analýza prostředí 2.3.1 Role vědeckotechnických parků (VTP) VTP začaly vznikat kvůli odstranění bariér mezi vědeckovýzkumnou a podnikatelskou sférou a z důvodu urychlení inovačního procesu. Začaly se zakládat v 50. letech minulého století v USA, aby řešily problém s nedostatkem financí pronajmutím části svým nemovitostí high-tech podnikům, aby zde vytvořily výrobní provozy. Tato oblast je dnes známá jako Silicon Valley – inovační centrum (innovation center), jehož hlavní sídlo se nachází v severní Kalifornii.79 V ČR došlo k většímu nárůstu počtu parků od roku 2004 vstupem do Evropské unie. VTP tvoří důležitý prvek inovační infrastruktury ve vyspělých ekonomikách. Inovace jsou považovány za hnací motor ekonomiky a podílejí se na růstu zaměstnanosti, ekonomického růstu ale i mezinárodní konkurenceschopnosti.80 Ačkoliv jsou často označovány pojmy jako vědeckotechnické parky, vědecké parky, vědeckotechnické, vědeckotechnologické, či technologické parky za synonymní, nemusí tomu tak být. Od založení Společnosti vědeckotechnický parků ČR je však pojem vědeckotechnický park nejen vžitý, ale považován za pojem souhrnný, který v podmínkách ČR zahrnuje tři typy VTP: 

vědecký park (centrum),



technologický park (centrum),



podnikatelské a inovační centrum.81

Tyto pojmy mohou v praxi představovat parky s jiným přednostním zaměřením, závisejícím na rozsahu předmětu činnosti. Mají však společné poslání - podporují urychlování inovačního procesu a rozvoj podnikání, čímž přispívají k rozvoji daného regionu. Pro účely této práce je tak vhodné rozumět pod zkratkou VTP obecný a již vžitý název vědeckotechnický park. VTP se od sebe neodlišují pouze svým zaměřením, existuje celá řada rozdílných vlastností. Jednak v délce existence, rozloze, umístění v regionu, ale především vlastnictvím (obcí či kraji, univerzitami, soukromým sektorem) a poskytovanými službami (pronájem nemovitostí, obchodní a technické poradenství apod.).

79

SILICON VALLEY HISTORICAL ASSOCIATION .: Silicon Valley's History (online). 2013.

80

SLANÝ, A. a kol.: Faktory konkurenceschopnosti. Brno, 2007.

81


45

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Obdobně jako tomu je u vymezení pojmu VTP, dochází i k částečné diferenciaci definice VTP dle historického vývoje a konkrétního rozsahu předmětu činností. Obecnou definici nabízí Světová asociace vědeckých parků IASP: „Vědecký park je organizace řízená odborníky, jejímž hlavním cílem je zvyšovat bohatství společnosti prostřednictvím podpory kultury inovací a zvyšovat konkurenceschopnost přidružených firem a znalostně založených institucí. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, vědecký park stimuluje a řídí tok znalostí a technologií mezi univerzitami, výzkumnými ústavy, podniky a trhem. Park napomáhá vzniku a rozvoji inovačně založených firem prostřednictvím inkubace a zakládání spin-off firem; park společně s kvalitními prostory a zařízením nabízí i další služby s přidanou hodnotou.“82 Švejda definuje VTP jako prostředek k rychlejšímu překonávání technického zaostávání. VTP „je instituce orientovaná do oblasti vědy, technologie a inovačního podnikání. Své know-how využívá k vytváření podmínek pro dynamický rozvoj činností inovačních firem, pro zabezpečení transferu technologií a výchovu k inovačnímu podnikání.“83 Uvedené definice vystihují podstatu všech vzniklých VTP. Poskytují propojení mezi podnikatelskou a akademickou sférou – vytváří tak partnerství mezi univerzitami, výzkumnými institucemi a podnikateli, pomáhají při růstu nových podniků a podporují jejich ekonomický rozvoj. Primární účel však není podpora oblasti VaV, nýbrž podpora podnikatelské sféry. Synergickým efektem pak dochází k dalším pozitivním účinkům, které výrazně přispívají k růstu ekonomické úrovně. V posledních letech se tak VTP stávají klíčovým subjektem v oblasti podpory rozvoje regionu a země. Z těchto důvodů se stávají součástí regionálních rozvojových plánů a připravovaných strukturálních fondů. VTP jsou účelově uspořádané komplexy budov – laboratorních objektů, projekčních a konstrukčních kanceláří, výrobních hal, skladů, či konferenčních sálů. Podnikatelé si zde mohou pronajímat stávající budovy anebo pozemky, kde si smluvní dohodou vybudují vlastní potřebné objekty. VTP plní především tyto funkce: 

podpora inovačního podnikání (činnost inovačních firem je riziková a finančně náročná),



vytvoření regionální sítě infrastruktury pro navazování podnikatelských kontaktů a spolupráci (networking, vytváření sítí partnerů),



podpora nových podniků,



nástroj regionálního rozvoje (např. tvorba nových pracovních míst),



transfer technologií (jako zprostředkovatel technologického transferu),

82

SLANÝ, A. a kol.: Faktory konkurenceschopnosti. Brno, 2007. s. 244.

83

ŠVEJDA, P. a kol.: Inovační podnikání. Praha, 2007. s. 84.

46


inovační centrum,



řízení nemovitostí (pozemků a budov, které VTP využívá),



poskytování služeb. 84

Švejda doplňuje hlavní funkce VTP o mezinárodní spolupráci, podíl na rekvalifikaci a konkurenční schopnosti výrobků.85 Přínosy VTP vychází z výše zmiňovaných funkcí. Těmito přínosy jsou: 

podpora podnikatelského prostředí (pomáhají zakládat nové organizace a rozvíjet stávající),



pomoc při přechodu země na úspěšně znalostně založenou ekonomiku,



pomoc při technologickém transferu (přenášení nové technologie do praxe),



podnět tvorby nových pracovních míst,



zvýšení uplatnitelnosti vš absolventů na trhu práce v daném oboru,



předcházení odlivu kvalifikovaných pracovních sil a znalostí z regionu.

2.3.2 Inovační podnikání v Jihočeském kraji Jihočeský kraj má příznivou geografickou polohu z hlediska zahraniční spolupráce, čemuž nasvědčuje příliv zahraničních investic. Hlavními investory jsou především subjekty z Nizozemí, Německa a také Rakouska.86 V regionu jsou významně zastoupeny subjekty s inovačním potenciálem i vědecko-výzkumná sféra (Akademie věd ČR - Biologické centrum AV ČR, vědecko-výzkumná instituce, Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR; Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický, pedagogicko-výzkumná pracoviště). Za silnou stránku regionu lze též považovat přítomnost Jihočeské univerzity, Vysoké školy technické a ekonomické, Fakulty managementu VŠE a soukromých vysokých škol. Konkurenční výhodu regionu představuje rozvoj pokročilých doktorských studií na JU. Zařízení školské soustavy mají navíc dostatečnou kapacitu.

84

SLANÝ, A. a kol.: Faktory konkurenceschopnosti. Brno, 2007.

85


86

ČESKÁ STATISTICKÝ ÚŘAD.: Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ekonomice ČR: oslabily nebo sílí? (online). 2012.

47

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Ekonomickou vyspělostí se region řadí mezi průměrné regiony ČR, avšak roste pomaleji než v okolních regionech. Hlavní příčina je v nízké provázanosti akademické a produkční sféry, nevyužívání výsledků výzkumu firmami a nedostatečné podnikatelské investice do oblasti VaV. V tomto ohledu je patrný nedostatek tohoto regionu, neboť podíl výdajů na VaV v podnikatelském sektoru je v celorepublikovém měřítku na nízké úrovni. S necelými 50 % podíly výdajů se řadí mezi

kraje, které tuto oblast minimálně podporují.87

Naopak silnou stránkou regionu je rozvíjející se malé a střední podnikání a tradiční odvětví regionu

(zemědělství,

lesnictví,

rybářství,

strojírenský

a

zpracovatelský

průmysl).

Zpracovatelský průmysl je s podílem 27,1 % nejvýznamnějším odvětvím dle přidané hodnoty, následován je obchodem. Sektor zemědělství, lesnictví a rybářství má stále významné postavení s porovnání s ostatními regiony.88 Při zaměření se na podnikatelské aktivity studentů a mladších ročníků vychází optimistický pohled, neboť podíl podnikatelské aktivity studentů se neustále zvyšuje. V evropském měřítku se ČR nachází na 8. místě.89 Je však nutná efektivní podpora, aby jejich posun ke skutečnému založení firmy měl šanci se reálně naplnit. Reprezentantem výzkumu a vývoje jsou především Jihočeská univerzita a Biologické centrum AV ČR. Představují příležitosti s řadou pozitivních socioekonomických dopadů na rozvoj města i celého regionu. Z hlediska oborového zaměření jsou veřejné výzkumně-vývojové sféry v Českých Budějovicích (vedle pražských a částečně brněnských institucí) špičkou v rozvíjených biologických, biochemických, biofyzikálních a ekologických oborech. Pro zlepšení pozitivních dopadů výzkumně-vývojové činnosti do praxe je třeba připravit mezičlánky pro aplikovaný výzkum a přenos poznatků a také více spolupracovat s podnikatelskou sférou. V tomto ohledu je JVTP ideálním mezičlánkem. Č. Budějovice disponují silnou podnikatelskou základnou s poměrně významným inovačním potenciálem nejen v rámci regionu, ale i ČR. Z důvodu nedostatečné kapacity a připravenosti podnikatelských nemovitostí pro rozvoj hospodářských aktivit se zde vytváří prokazatelná neuspokojená poptávka po službách. Ta vytváří významný potenciál pro stimulaci podnikání a služeb. Z tohoto důvodu se vykazují Č. Budějovice jako území s vysokým potenciálem růstu, který vychází z potřeby využití potenciálu území (zejména bývalých vojenských kasáren) pro vytvoření městského subcentra.

87

ČESKÁ STATISTICKÝ ÚŘAD.: Věda, výzkum a inovace v krajích ČR (online). 2007.

88

JAIP.: Regionální inovační strategie Jihočeského kraje (online). 2010.

89

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU.: Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020 (online). 2012.

48

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení K vysokému inovačnímu potenciálu, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, výrazně přispívá vysoký podíl lidí s vyšším vzděláním ve městě a českobudějovickém okrese. Avšak stejně jako tomu je v Jihočeském kraji, i zde je hrozbou odliv kvalifikovaných lidských zdrojů vlivem nižších mezd či nedostatečná motivace mladých lidí pro studium technických oborů. 90 Je patrné, že region disponuje špičkovým světově uznávaným výzkumným veřejným sektorem, ale téměř nulovou vazbou tohoto sektoru na aplikovanou (privátní) sféru. Malý zájem o studium technických oborů, který je navíc doprovázen nedostatečnou nabídkou technického vysokoškolského vzdělání, znamená, že je v regionu nízký podíl technicky vzdělaných absolventů vysokých škol. Problémem rovněž může být komplikované a nepřehledné legislativní prostředí a nižší úroveň mezd oproti celorepublikovému průměru. To může mít za následek odchod kvalifikovaných pracovních sil z regionu.

Inovační potenciál firem Průzkum inovačního potenciálu firem v rámci Jihočeského kraje provedla JVTP a.s. mezi roky 2011 a 2012. V rámci studie bylo osloveno 305 firem jihočeského regionu. Z výsledku šetření vyplývá, že z těchto 05 oslovených firem se téměř 90 % řadí mezi malé a střední podniky, které jsou jednou z hlavních cílových skupin, na které se zaměřuje JVTP. Z celkového počtu oslovených firem se více než 65 % firem zařadilo mezi inovativní.91 V porovnání s celorepublikovým průměrem v letech 2008-2010 jde o nadprůměrnou hodnotu, neboť za inovační firmy bylo považováno 46,7 % malých a 64 % středních firem. Dle jiné studie tuzemské firmy inovují především prostřednictvím importovaných (nakoupených) znalostí.92 V rámci udělování patentů nepříznivou situaci potvrzuje i studie Jihočeského kraje, kdy v období letech 2000 – 2006 bylo z více jak 44 000 výsledků VaV projektů a záměrů chráněno patentem pouze 59 případů. Nejčastějšími výsledky jsou totiž články ve sbornících či odborných časopisech.93 V posledních třech letech je vzrůstající tendence v počtu udělených patentů malých a středních podniků, avšak Jihočeský kraj je

90

ČESKÉ BUDĚJOVICE.: Integrovaný plán rozvoje města (online). 2008.

91

KOLEKTIV JVTP.: Studie proveditelnosti. České Budějovice, 2011.

92

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU.: Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020 (online). 2012. 93

MSB TECHNET.: Studie synergií (online). 2009.

49

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení v tomto ohledu v celorepublikovém měřítku dlouhodobě pod průměrem s celkovým počtem 13 udělených patentů.94 V počtu patentů na počet obyvatel ČR zaostává v evropském měřítku. V roce 2010 bylo uděleno 25,5 patentů na milion obyvatel v ČR, zatímco např. v Německu 265,6 a Dánsku 241,7. Evropský průměr (27 zemí) činí 108,6 udělených patentů na milion obyvatel. V tomto žebříčku se tak ČR se řadí na 2 . místo.95 Z poptávaných služeb v rámci oslovených firem vyčnívá vysoká poptávka firem po poradenství v oblasti transferu technologií a v oblasti technických a technologických řešení. JVTP by tak měl reagovat na tyto požadavky a poskytovat potřebné informace z různých oblastí. Trend poptávky po službách typu poradenství je v ČR již dlouhodobý. Podle expertů řada lidí neví, jak rychlý růst firmy řídit a ocenili by také větší podporu při růstu firmy.96 Čtvrtina dotazovaných uvádí jako překážku při zavádění inovací chybějící zázemí a projevila zájem o pronájem kanceláří a laboratoří za zvýhodněnou cenu. Největší překážkou firem pro zavádění inovací je nedostatek finančních prostředků. Téměř třetina oslovených uvádí, že mají také nedostatek znalostí programů pro podporu inovací. Graf 1 - Bariéry podniků při zavádění inovací

Zdroj:97

94

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD.: Patentová statistika (online). 2013.

95

ALBERTONE, G.: Wissenschaft und Technologie – Patente (online). 2010.

96

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU.: Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020 (online). 2012. 97


50

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Co se týká způsobu zvyšování úrovně vzdělanosti zaměstnanců v inovativních firmách, více než 60 % využívá formu semináře (workshopu). Zhruba polovina firem pak jazykové kurzy. Naopak školení označilo téměř tři čtvrtiny firem jako nevyužívané.

98

I to může být vodítko,

jakou formu při vzdělávání může JVTP nastolit. Firmy mohou konkurovat nejen díky inovacím, ale i využitím ICT. Přináší potenciál pro rozvoj aktivit a možnost konkurovat velkým podniků zejména v oblasti komunikace se zákazníky a rychlosti vyřizování požadavků. Elektronickou komunikaci a prezentaci dnes využívá více než 80 % firem. Internetové nástroje pro reklamu a propagaci svých výrobků či služeb jsou méně nákladné na zdroje než klasické prodejní kanály. Díky využití ICT tak dochází k úspoře nákladů na komunikaci. Současně dochází k podpoře technologické kreativity a mobility zaměstnanců mezi firmami a institucemi. V dotazníkovém šetření se nevyskytovaly otázky týkající se informovanosti ohledně inovační oblasti či komunikace s VTP. Lze se však domnívat, že obecné nízké povědomí veřejnosti o využití a přínosu VTP lze částečně promítnout i do malých a středních firem. Malé investice firem do inovací či jejich nedostatek tak znemožňují podporu inovací jakožto hnací síly ekonomického rozvoje regionu. Oblast podpory inovací navíc stále není vnímána jako priorita pro trvale udržitelný hospodářský rozvoj regionů. Ohledně informačních zdrojů inovačních podniků lze využít celorepublikové údaje z Českého statistického úřadu. Inovující malé a střední podniky považují za nejvýznamnější informační zdroje informace získané od ostatních podniků či uvnitř skupiny podniků. Významnou roli hrají také informace získané od klientů či zákazníků. Významnost internetu je důležitá pro zhruba čtvrtinu malých a středních podniků. Konference, veletrhy či výstavy jsou obdobně důležitým zdrojem informací. Naopak nejméně významným zdrojem informací jsou univerzity, vědecké časopisy, veřejné výzkumné instituce či vláda.99

98


99

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD.: Inovační aktivity podniků v České republice 2008 až 2010 (online). 2013.

51

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Graf 2 - Informační zdroje inovujících podniků dle významnosti

Zdroj: Autor

2.3.3 Analýza konkurence Konkurence

JVTP

v podobě

komerčních

subjektů

neexistuje.

Nabízí

prostory

se

specializovaným vybavením za cenu, která je zvýhodněná hodnotou poskytnuté dotace. V současné době tak neexistuje žádná jiná alternativa, která by zajišťovala stejné či podobně výhodné podmínky pro inovativní firmy. Výjimkou konkurenční iniciativy tak lez najít v podobě stejného zaměření ostatních VTP. JVTP tak vzhledem ke své geografické poloze může hledat konkurenční iniciativu v Jihočeském kraji a také přilehlých zahraničních oblastech. Z tohoto důvodu jsou v následující mapě vyznačeny i oblasti Horního a Dolního Rakouska.

52

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Obrázek 2 - Inovační infrastruktura

Zdroj: Autor

Uvedená mapa vyznačuje inovační infrastrukturu v podobě VTP, které se vyskytují v České republice100 a ve dvou oblastech Rakouska – Horní a Dolní Rakousko.101 Červenou barvou je ilustrována celková inovační infrastruktura nacházející se na území ČR a dvou zmíněných přilehlých oblastech Rakouska. Modře jsou znázorněny parky, které již navazují spolupráci s JVTP. Je zde patrné, že v Jihočeském kraji existuje konkurence v podobě VTP pouze ve třech případech. Jedná se však o vědeckotechnické parky, které si vzájemně nekonkurují, ale naopak jsou ve vzájemné synergii - Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady (AUC NH; Centrum biologických technologií) a Třeboňské inovační centrum (TIC). Jejich hlavní zaměření je také převážně na biotechnologie. V centru ČB se pak nachází VTP Agrien, který je však zcela jiného zaměření. Své veškeré poradenské a technické služby zajišťuje pouze externě. Komparace poskytování služeb dvou biotechnologicky zaměřených parků s JVTP shrnuje následující tabulka.102

100

SPOLEČNOST VĚDECKOTECHNICKÝ PARKŮ ČR.: Katalog VTP (online). 2010.

101

ÖSTERREICHISCHE INNOVATIONS-NETZWERK.: Österreichische Innovations-Landkarte (online). 102

SPOLEČNOST VĚDECKOTECHNICKÝ PARKŮ ČR.: Katalog VTP (online). 2010.

53

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Tabulka 1 - Srovnání poskytovaných služeb

Zdroj: Autor

V současné době také vzniká projekt Technologické centrum Písek s.r.o., který je zaměřen na informační technologie a v budoucnu je tak možnou potenciální konkurencí. Modře jsou na mapě znázorněny také zahraniční parky, které navazují spolupráci s JVTP – tím jsou technologický park v Linzi (tech cEnter Linz), ve Freistadtu (TZ Freistadt) a park DonauBohmerwald, který je umístěn ve městech Neufeld a Haslach (TDZ Donau-Bohmerwald). Spolu s těmito třemi parky JVTP navazuje spolupráci v rámci projektu MSB – Innocat, který má zaručit rozvíjení společných aktivit obou regionů při podpoře technologií a inovací obecně. Zároveň má za cíl vytvářet a posilovat image společného technologicky vyspělého regionu Mühlviertel - jižní Čechy.103 Z mapy je patrné nedostatečné a nerovnoměrné rozmístění celkové inovační infrastruktury na území ČR v porovnání s Horním a Dolním Rakouskem. Tato infrastruktura sama o sobě vylučuje zvýšenou konkurenční iniciativu. Důležité je však zmínit, že neohrožuje kvalitu poskytovaných služeb pro inovační firmy. 103

MSB INNOCAT.: O projektu (online).

54

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Nerovnoměrnost rozmístění je limitujícím faktorem pro zvýšení propagace a povědomí veřejnosti o celkové aplikaci inovační infrastruktury. I z tohoto důvodu by měla být věnována propagaci služeb a konceptu JVTP větší pozornost než doposud. Horní Rakousko má důmyslně vypracovaný komplexní systém podpory inovačního podnikání. Jihočeský kraj má přitom výhodu blízkosti se spolkovou zemí a tak je výhodné navázání spolupráce právě s Horním Rakouskem. Samozřejmostí je rozvoj potřebné znalostní infrastruktury a odstranění jazykové bariéry. Propagace přeshraniční spolupráce a především její významu znamená přibližování profilů absolventů VŠ trhu (např.: zvýšení zájmu technického oboru) a s tím spojené posilování vzájemných vazeb mezi firmami, univerzitami a výzkumnými centry. To může mít pozitivní efekt na snížení odchodu vzdělaných osob z regionu (tzv. odliv mozků). Pakliže je považováno za překážku při rozvoji inovační politiky absence know-how, intenzivnější kontakty s Horním Rakouskem jsou ideální příležitostí k adaptaci best-practice a ověřených postupů inovační politiky. Zároveň slouží k vytvoření a prohloubení přeshraniční sítě inovačních aktérů a podniků. K tomuto účelu je důležitá tzv. informační otevřenost a podpora zviditelnění výsledků a výkonů v daném regionu. Sdílení informací a propojení databází směřuje k zefektivnění vzájemné spolupráci mezi inovačními subjekty.104

104

MSB TECHNET.: Studie synergií (online). 2009.

55


2.3.4 Dotazníkové šetření V rámci analýzy prostředí JVTP byl rovněž zpracováno a vyhodnoceno dotazníkové šetření. Hlavním cílem bylo zjistit povědomí o JVTP a jeho službách. Dílčím cílem pak bylo zjištění vhodných komunikačních nástrojů pro informování studentské sféry. Z hlediska budoucnosti a udržitelnosti projektu JVTP je vhodné se zaměřit na talenty v oblasti podnikání, VaV. JVTP vytváří podmínky pro absolventy VŠ, konkrétně pro ty, kteří po dosažení titulu nechtějí realizovat v akademické sféře, ale svou budoucnost mají v praktické oblasti. Právě proto je dotazník směřován do studentské sféry - studenti jsou důležitou cílovou skupinou pro oblast VaV, zejména pak obory související se zaměřením JVTP.

2.3.4.1 Průběh šetření Dotazníkové šetření bylo tištěnou formou rozesláno na tři VŠ v Českých Budějovicích. Byl osloven doc. Ing. Ladislav Skořepa, Ph.D. a Ing. Ludmila Opekarová, PhD, kteří využili své studenty ve výuce ke zpracování dotazníkového šetření. Veškeré vyhodnocené materiály byly následně přepsány do elektronické podoby a vyhodnoceny. Šetření probíhalo v období od 1. 10 do 6. 11. 2013.

2.3.4.2 Soubor respondentů Soubor respondentů představují vysokoškolští studenti z tří VŠ v Českých Budějovicích – Jihočeská univerzita (JU), Vysoká škola technická a ekonomická (VŠTE) a Vysoká škola evropských a regionálních studií (VŠERS). Respondenti studují obory se zaměřením, které je blízké zaměření JVTP - tedy zaměření přírodovědné, technické a ekonomické.

2.3.4.3 Zpracování dat Celé znění zadání dotazníkové šetření je uvedeno v příloze. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 1 0 respondentů. Z toho 67 mužů a 6

žen. Strukturu zaměření jejich vzdělání

znázorňují následující dva grafy.

56

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Graf 3 - Struktura zaměření vzdělání respondentů

Zdroj: Autor

Celkem 8

respondentů, což představuje 64 %, pochází z Jihočeské univerzity (JU). 29

respondentů pochází z VŠTE a 18 z VŠERS. Nejčastější zaměření studijního oboru je ekonomické, které označilo 65 respondentů. Následováno je technickým ( 7) a přírodovědným ( 6) zaměřením.

Graf 4 - Znalost o JVTP

Zdroj: Autor

Na úvodní otázku, zdali studenti znají Jihočeský vědeckotechnický park, nejvíce odpovědělo, že ano, znají ze školy. Je nutné také zmínit, že z 67 respondentů, kteří se dozvěděli o JVTP ze školy, jich téměř 80 % náleží Jihočeské univerzitě. Pouhých 11 % všech respondentů pak odpovědělo, že o JVTP již věděli dříve z internetu či tištěných médií. Naopak takřka polovina (26) studentů, kteří odpověděli, že zatím se o JVTP nedozvěděli, studuje na VŠTE. Těchto 26 studentů pak představuje 90 % respondentů právě z VŠTE. Zajímavých faktem také je, že téměř 95 % studentů technického zaměření o JVTP dosud neslyšeli.

57

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Graf 5 - Přehled o poskytovaných službách JVTP

Zdroj: Autor

Úvodní otázka předznamenala očekávání o povědomí přehledu o službách, uvedeným v grafu 5. 45 % o službách poskytovaných JVTP dosud nikdy neslyšelo a téměř polovina spíše nemá přehled. V součtu tedy 9 % všech respondentů nemá přehled o poskytovaných službách JVTP. Oproti tomu pouhých 9 respondentů uvedlo, že má či spíše má přehled o službách. Pokud porovnáme respondenty, kteří se o JVTP dozvěděli ze školy, s jejich přehledem o poskytovaných službách, více než 91 % těchto respondentů nemá přehled.

Graf 6 - Podpora JVTP Jihočeského kraje

Zdroj: Autor

Přestože předchozí otázka ukázala, že 9 % respondentů nemá přehled o službách JVTP, téměř polovina se domnívá, že dokáže podpořit rozvoj Jihočeského kraje. 45 % neví, zdali dokáže podpořit rozvoj regionu a celkem 6 % si myslí, že nikoliv. Trend v předchozích otázkách pokračuje i zde – téměř 80 % respondentů z JU odpovědělo kladně. Oproti tomu téměř 80 % studentů z VŠTE neví odpověď.

58

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Graf 7 - Zaregistrování JVTP v médiích

Zdroj: Autor

JVTP v roce 201 poskytlo pouhých 9 mediálních výstupů. Této slabé prezentaci odpovídá i slabé povědomí z médií. Pouhých 7 respondentů tak zaregistrovalo v médiích výstup JVTP. respondenti uvedli, že výstup zaznamenali v tištěném médiu, v TV a jeden na internetu.

Graf 8 - Důležitost pravidelného informování veřejnosti

Zdroj: Autor

Slabá prezentační aktivita JVTP, a tedy nízké povědomí, je pak v rozporu s 83 % respondenty. Ti tvrdí, že je pro ně důležité či spíše důležité, aby organizace pravidelně informovala veřejnost o svých aktivitách. 15 % dotazovaných pravidelné informování spíše nepovažuje za důležité, 2 % pak určitě ne.

59

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Graf 9 - Nejčastější způsob přístupu k informacím

Zdroj: Autor

Jestliže více než tři čtvrtiny (83 %) považuje pravidelné informování za důležité či spíše důležité, je vhodné k této činnosti využívat kanály, které jsou respondenty preferovány. Jednoznačnou volbou přístupu k informacím je internet, který označilo 99 % všech respondentů. Druhým nejvýznamnějším nástrojem jsou tištěná média ( 7 %), následována brožurami a letáky (21 %). Zajímavou skutečností je poměrně nízká využívanost televize, kterou označilo pouhých 15 % respondentů. Nejméně využívaným zdrojem informací je reklama (8 %). Tento zdroj označily z více jak 80 % ženy. Při zaměření na okruh respondentů, kteří dle předchozí otázky považují důležité pravidelné informování veřejnosti (8 %), je poměr využívaných kanálů obdobný, tištěná média však posílí na 45 %.

Graf 10 - Faktory motivace k prohloubení vědomostí

Zdroj: Autor

Vhodně zvoleným kanálem je nutné rovněž prezentovat vhodně zvolený obsah, který cílovou skupinu nejvíce motivuje k aktivnímu získání dalších informací a prohloubení vlastních znalostí. Právě na toto téma byla mířena sedmá otázka. Z grafu vyplývá skutečnost, že informace popisující možný osobní prospěch cílové skupině (studenta) je nejvíce motivujícím

60

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení faktorem (59 %). Následován je prezentováním informací, které vyzdvihují jedinečnost nabízených služeb či produktů ( 9 %), a propagací obecného společenského prospěchu, kterou označilo téměř třetina respondentů ( 1 %). Nejméně motivujícím faktorem je upoutání pozornosti formou velké mediální publicity (12 %). Zajímavým faktem je, že faktor jedinečnosti nabízených služeb motivuje především ženy, které ho označily v 50 % svých odpovědí. Muži pouze v 29 % odpovědí. Z předchozí otázky vyplynulo, že 15 % respondentů získává informace z televize. Více než 70 % z těchto respondentů uvedlo, že je pro ně motivujícím faktorem rovněž jedinečnost nabízených služeb.

Graf 11 - Preferovaná forma komunikace s organizacemi

Zdroj: Autor

Při jednání s organizací, a tedy JVTP nevyjímaje, je nejvíce preferováno osobní setkání. Tuto formu komunikace označilo rovných 100 respondentů (77 %). Třetina respondentů využívá komunikace formou přednášek a semináře. Shodně se na posledním místě umístila telefonická a zprostředkovaná komunikace, kterou označilo 15 %.

Graf 12 - Způsob vnímání inovace, vědy a výzkumu

Zdroj: Autor

61

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Vnímání tématu inovace, věda a výzkumu může nepřímo vyjadřovat zájem o tuto oblast či vztah k ní. Většina respondentů (61 %) označila toto téma za klíčové k ekonomickému růstu, což lze považovat za příznivou odpověď. Příznivý vztah k inovaci, vědě a výzkumu vyjádřilo rovněž i 40 % respondentů, kteří označili možnost konkurenční výhody. 1 % si však myslí, že se jedná o oblast, která je těžko aplikovatelná v praxi. Respondenti rovněž vnímají, že oblast v ČR nemá dosud využití (9 %) a jde o zbytečně drahý luxus (2 %).

2.3.4.4 Interpretace dat I přesto, že více jak polovina respondentů má povědomí o existenci JVTP, 9 % z nich nemá přehled o poskytovaných službách. Vzhledem k tomu, že toto povědomí mají především studenti z JU, lze ho přisuzovat zejména lokalizaci JVTP v kampusu JU. Je rovněž patrné, že neexistuje takřka žádná prezentace informací o JVTP a jeho službách. O službách má přehled pouhých 7 % respondentů. Nízká mediální prezentace JVTP se projevila i v nízkém zaregistrování zpráv respondentů o JVTP. 95 % respondentů v posledním roce nezaregistrovalo žádný mediální výstup o JVTP. Studenti se tak informace o službách a dalších činnostech nedozvěděli ani z akademického prostředí, ani z mediálního. Internet a tištěná média jsou pak nejvíce využívanými prostředky k získání informací. Těmito prostředky by pak měly být prezentovány informace, které zdůrazňují osobní prospěch studenta (cílové skupiny) či jedinečnost nabízených služeb JVTP. Forma komunikace pak koresponduje s teorií Caywooda, tedy čím osobnější komunikace, tím větší vliv důvěryhodnosti. Ačkoliv většina nemá přehled o službách poskytovaných JVTP, myslí si téměř polovina respondentů (49 %), že dokáže podpořit rozvoj Jihočeského kraje. V souvislosti s poslední uvedenou otázkou, resp. odpověďmi na ní, lze usoudit, že téma inovace, VaV včetně prostředku (JVTP) k jejich realizaci jsou považovány za společensky prospěšné. O to víc překvapuje malý přehled o službách, které JVTP poskytuje. Poslední otázka, která nepřímo vyjadřuje vztah k oblasti inovací, VaV, naznačuje, že více jak polovina (61 %) respondentů vnímá tuto oblast za klíčovou k ekonomickému růstu. Je tedy patrné, že tato oblast je respondenty vnímána za důležitou ve vztahu k rozvoji společnosti. Přesto ji stále nelze považovat za natolik atraktivní, aby se dostala do povědomí skrze zprostředkovatele v podobě JVTP.

62


2.3.5 Dílčí závěry Analýza prostředí poukázala na nedostatky v oblasti Jihočeského kraje, tak i na jeho přednosti. Nízká provázanost akademické a produkční sféry, nevyužívání výsledků výzkumu firmami či nedostatečné podnikatelské investice jsou záležitosti, které doposud brzdí větší efektivitu využívání potenciálu v oblasti VaV. Inovační potenciál regionu však tkví v nadprůměrné hodnotě podílu inovativních firem, vysokém podílu podnikatelské aktivity studentů a lidí s vyšším vzděláním. Z analýzy prostředí tak vyplývá, že zdroje výzkumného potenciálu v Jihočeském kraji a potřeby průmyslu tento výzkumný potenciál využívat jsou významné. Chybí zde však subjekt, který by spolupráci akademické a produkční sféry efektivně zprostředkovával.

63


2.4 Analýza JVTP 2.4.1 Popis JVTP „JVTP je organizované prostředí rozvojové infrastruktury, které je lokalizováno přímo v akademickém kampusu Jihočeské univerzity (JU) a je orientováno na aktivity podporující vznik a růst firem, průmyslový výzkum a vývoj, komercionalizaci jeho výsledků a technologicky orientované klienty/subjekty především s vazbou na JU a Biologické centrum AV ČR.“105 JVTP „tvoří a bude zastřešovat inkubační prostředí, inovační centrum a centrum pro transfer technologií, zajišťuje a bude zajišťovat služby podporující činnost převážně malých a středních podniků v oblasti výzkumu a technologického rozvoje tak, aby došlo k otevření přístupu pro malé a střední podniky ke službám v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve veřejně financovaných výzkumných institucích.“106 Obě tyto definice tak vystihují podstatu JVTP v roli zprostředkovatele podpory oblasti VaV a inovačních firem v prostředí Jihočeského kraje. Převažující zaměření JVTP je na biotechnologický obor. Toto zaměření vychází především díky spolupráci s výzkumnými kapacitami Biologického centra Akademie věd České republiky a Jihočeské univerzity.107 Další výhodou tohoto zaměření je perspektivnost oboru biotechnologií. V současné době je považován za velmi perspektivní oblast z hlediska inovací a vynaložených investic a úspěšně se rozvíjejí například v Německu, Irsku a Velké Británii. Nedostatek rizikového kapitálu, kterým většina firem biotechnologického zaměření čelí, tak lze řešit prostřednictvím spolupráce s JVTP.108 Velikost plánovaných prostor k pronájmu dovoluje nabídnout prostory k pronájmu také pro obory strojírenství, elektrotechnika, informační a komunikační technologie. Vznik JVTP se datuje do roku 2004 na základě dohody mezi Jihočeskou univerzitou, Jihočeským krajem a Jihočeskou agenturou pro inovační podnikání. Od svého počátku byla výstavba koncipována do dvou etap.

105

JVTP.: Prostředí JVTP (online).

106


107


108

SCHOLLEOVÁ, H.: Progresivní přístupy k hodnocení inovačních investic (online).

64


1. Etapa První etapa budování JVTP navazovala na vybavení využívané na fakultách Jihočeské univerzity (především Zemědělské a Biologické) a tím rozvíjela výše uvedený potenciál. Výstavba parku proběhla v letech 2006 – 2008 přímo v akademickém kampusu JU, kde se původně nacházelo více hospodářských budov sloužících Zemědělské fakultě jako zemědělský statek pro výuku. Projekt byl spolufinancován z evropských strukturálních fondů z programu Prosperita. 1. etapa má převážně laboratorní charakter a byla připravována s vědomím potřebnosti zabezpečit navazující rozvojové etapy. II. Etapa. Provozní chod v této etapě má na starosti JAIP, v rámci 2. etapy účelově vznikla společnost JVTP a.s. jakožto správce a provozovatel. V budově je v současné době zasídleno 8 klientů a prostor je tak maximálně využit. 2. Etapa V roce 2011 se začal připravovat projekt s názvem „Rozvoj JVTP Etapa IIA“, který předpokládal spolufinancování z Evropských strukturálních fondů v rámci programu OPPI. V rámci dotace tak bylo poskytnuto téměř 80 mil. Kč. Dne 26. 6. 2013 byl slavnostně položen základní kámen a v současné době probíhá výstavba další budovy v rámci areálu JU. Cílovým stavem výsledného komplexu je vytvoření podnikatelského prostředí pro začínající firmy a společnosti vycházející z akademického prostředí nebo využívající výsledky činnosti akademických institucí. Bude vybudováno zhruba 3000 m2 užitné plochy s potřebným zázemím. Po dokončení 2. etapy bude dosaženo cílové podoby JVTP, a to zejména z hlediska infrastruktury a přístrojového vybavení – vědeckotechnický park získá více poloprovozních a provozních prostor a jejich typovou diverzifikaci při rozšíření o další obory. Z původního záměru, který měl JVTP rozdělit do dvou lokalit, bylo ustoupeno a veškeré zázemí (administrativní, laboratorní, prezentační a reprezentativní) se bude nacházet v areálu JU. 2. etapa navazuje na etapu předchozí, tzn., že se převážně zaměřuje na biotechnologie, zemědělství a obory příbuzné. Velikost plánovaných prostor k pronájmu však dovoluje nabídnout prostory k pronájmu také pro obory strojírenství, elektrotechnika, řídicí systémy, informační a komunikační technologie. Dokončení etapy je naplánováno na červenec 2014.109 Součástí této etapy je také změna korporátního designu, která je naplánována na květen 2014. V současné době akciová společnost zaměstnává tři pracovníky.

109


65

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Cíle Cíle JVTP vychází z obecných cílů VTP zmiňované výše. Jedná se o podporu sociální, technologické, ekonomické oblasti a procesů pro inovativní a technologicky orientované záměry a projekty, které jsou lokalizované především v oblasti Jihočeského kraje. Hlavní cíle JVTP lze shrnout do těchto bodů: 

Zabezpečit technické, administrativní, podnikatelské a speciální služby pro klienty.



Zabezpečit PR JVTP a jeho marketingovou pozici.



Plnit edukační a osvětovou funkci v rámci regionu.



Podporovat tvorbu nových a růst již existujících inovativních a technologicky orientovaných firem.



Napomáhat komercializaci výsledků VaV s důrazem na užití výsledků akademických institucí v ČB.



Vytvořit vnitřní síť spolupracujících subjektů při zabezpečování služeb JVTP.



Vytvořit nová kvalifikovaná pracovní místa s důrazem na uplatnitelnost absolventů akademických institucí v ČB.



Přilákat investory s cílem jejich lokalizace v JVTP.



Zvýšit atraktivnost akademického a univerzitního kampusu, aglomerace Českých Budějovice i regionu.



Přispět ke kultuře podnikavosti, finanční odpovědnosti a přijímání podnikatelského rizika především u studentů a absolventů.110

Činnosti a služby K dosažení hlavních cílů mají přispět činnosti, které vyplývají především z lokalizace technologicky orientovaných a inovačních firem či výzkumných a vývojových týmů. Ty podporující hospodářský rozvoj regionu a zajištující kooperativní vazby na firmy v regionu působící. Mezi hlavní činnosti a služby patří: 

Zajišťování společného marketingu a PR firmám v JVTP, resp. JVTP jako celku a výzkumu a vývoje a inovací v regionu vůbec.



Poskytování informačních, konzultačních a dalších provozních služeb firmám lokalizovaným ve JVTP.



Činnosti v oblasti transferu technologií a ochrany duševního vlastnictví.

110

JIHOČESKÁ UNIVERZITA.: Statut Jihočeského vědeckotechnického parku České Budějovice (online).

66


Podpora a stimulace vzájemné komunikace mezi vědeckovýzkumnými institucemi a průmyslem s cílem uplatnit výsledky aplikovaného výzkumu v praxi.



Podpora vzájemné součinnosti výzkumných a vývojových institucí a týmů při řešení konkrétních problémů a projektů.



Spolupráce s vysokým školstvím a dalšími vzdělávacími institucemi v regionu při profilaci jejich vzdělávacích osnov a programů.



Aktivní vyhledávání a hodnocení technologicky a inovačně zaměřených projektů.



Pořádání konferencí, workshopů, seminářů a dalších akcí.“111

Služby JVTP lze shrnout do třech kategorií: 

poradenské služby,



služby související s transferem technologií,



pořádání vzdělávacích akcí.

Činnosti a služby tak v rámci regionu jižních Čech vytvoří předpoklady k realizování podnikatelských záměrů. Podnikatelé a schopní lidé tak nebudou mít potřebu odcházet jinam, nebude docházet k „odlivu mozků“. Zasídlené firmy mohou využít výhody ve formě podpory a spolupráce s Jihočeskou univerzitou a jinými výzkumnými institucemi nebo spoluúčasti studentů. JVTP tak představuje příležitost, která do regionu může přilákat perspektivní začínající nebo i zkušenější podnikatele a firmy z jiných regionů. S rozvojem firem pak souvisí i vytváření nových pracovních příležitostí. V tomto směru JVTP rozhodně zvyšuje atraktivitu Jihočeského kraje. Cílové skupiny Hlavní zákaznickou skupinou JVTP jsou: 

technologicky orientované a inovativní firmy, malé a střední podniky,



výzkumné ústavy a institucionalizované formy spolupráce firem (technologické platformy, klastry, sdružení firem s právní subjektivitou apod.).112

Za dílčí cílovou skupinu pak lze označit studenty a absolventy, kteří se chtějí uplatnit v praktické oblasti, mají svůj podnikatelský záměr a projekt.

111

JIHOČESKÁ UNIVERZITA.: Statut Jihočeského vědeckotechnického parku České Budějovice (online). 112

JIHOČESKÁ UNIVERZITA.: Statut Jihočeského vědeckotechnického parku České Budějovice (online).

67

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Je nutné zmínit, že existují kritéria pro přijetí (inovačních) podniků do VTP. Zájemci se tak podrobují určitému výběrovému či konkurznímu řízení. Mezi kritéria se řadí např. popis inovovaného prostředku či technologie, patentová situace, plán platební schopnosti, stručný životopis a průkazy kvalifikace apod.113

2.4.2 Analýza stávajícího řešení komunikace 2.4.2.1 Webová prezentace Webová prezentace JVTP se nachází na stránkách jvtp.cz. Autorem a zároveň správcem těchto stránek je portál chciwwwstranky.cz. Přestože v současné době zajišťuje správu služeb JAIP, je vhodné využít stránky JVTP k prezentování smyslu, cíle projektu a využití prostředí JVTP. Pokud si návštěvník vytváří dojem během 50ms, domovská stránka JVTP nezapůsobí příliš důvěryhodně a přesvědčivě. Prázdný obsah kalendáře, jedna aktualita, jejíž odkaz nefunguje a strohé informace nejsou odpovídající unikátnosti projektu JVTP. K analýze webové prezentace lze využít ukazatele zmíněné v teoretické části této práce. Konfrontací lze posoudit, zda splňuje podmínky, které by měl web obsahovat. Tabulka 2 - Poskytované informace a služby webu JVTP

Zdroj: Autor

Z uvedené tabulky je patrné, že web splňuje pouze 5 parametrů z 11. Poskytuje jen velmi obecné informace k projektu.

113


68

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Úvodní stránka nabízí pohled na kalendář a rubriku aktuality. Tyto prvky ale nemají reálné využití. Jejich obsah není aktualizován a návštěvník se tak aktuální informace nedozví. Vhodným doplněním je Kalendář, který však nevyužívá svůj potenciál. Jakýkoliv harmonogram projektu zde chybí. Kontaktní údaje lze dohledat na každé stránce v její dolní části, což usnadňuje vyhledávání těchto údajů. Důležitý popis organizace ani její vize nechybí. Hlavní navigace je intuitivně rozmístěna, stránky obsahují i drobečkovou navigaci, která umožňuje přechod na stránky o úroveň výše. Nelze však dohledat informace ohledně významu tohoto projektu, jaké budou jeho dopady a přínosy. Chybí zde zasazení do širšího kontextu v rámci Jihočeského kraje a tím nastínění potenciálu jeho rozvoje. Problémem je rovněž logická struktura. Přestože hlavní navigace je intuitivní a srozumitelná, nejsou zde popsány cílové skupiny projektu - cílovým skupinám tak neodpovídá ani navigace (odkazy) stránek. Rubrika Aktuality je označována též jako Novinky a přestože na domovské stránce obsahuje článek, odkaz vede na prázdnou stránku. Matoucí dvojí pojmenování a nefunkční odkaz tak může příchozí odradit již při první návštěvě. Neexistuje zde provázání s partnerskými subjekty (CzechInvest, Jihočeská univerzita, Jihočeský kraj apod.). Jediný odkaz vede na JAIP, který v současné době spravuje projekt 1. Etapy. Jakákoliv propagace jejich aktivity zde ovšem také chybí. Vzhledem k navázání přeshraniční spolupráce a dalším záměrům spolupráce se zahraničními subjekty zde chybí cizojazyčné verze webové stránky. Důvěryhodnost projektu nezvyšují ani informace o personálním obsazení, neboť je zde uveden pouze ředitel JVTP. Jmenný seznam zaměstnanců s jejich přímými kontaktními údaji chybí. Uvedené číslo telefonního kontaktu tak působí anonymně. Webová stránka poskytuje málo informací ohledně činnosti a služeb JVTP. Vzhledem k situaci, kdy povědomí a vnímání oblasti vědy a výzkumu není na vysoké úrovni, bylo by vhodné, aby stránka obsahovala přínosy projektu pro region. Celá webová prezentace poskytuje pouze obecné informace o projektu a odkazy na 4 články v médiích. Využití potenciálu webové stránky je tak minimální a stránky působí neaktuálně.

2.4.2.2 Mediální komunikace JVTP v současné době zaznamenává a uchovává své mediální výstupy v tištěných médiích. Články, které vznikly v elektronické podobě, jsou zaznamenány na webových stránkách JVTP v sekci „Napsali o nás“. Celkový počet vydaných článků je 5; 1 v tištených médiích a

69

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení 4 v elektronických. Současně jsou zaznamenány dva televizní výstupy. Veškeré tyto výstupy jsou zaznamenávány od zahájení plánu výstavby 2. Etapy JVTP, tj. od roku 2013. V elektronických regionálních médiích lze dohledat 4 články, které se zabývají JVTP, konkrétně:    

Budějcká Drbna – „Park, který chce zabránit odlivu mozků z jihu Čech.“ (25. 2. 2013) Budějcká Drbna - „Vědeckotechnický park získá dobudováním novou tvář.“ (27. 6. 2013) Českobudějovický deník – „Za univerzitou vyroste během jednoho roku další budova.“ (28. 6. 2013) Budějcká Drbna – „Jak roste nová budova vědeckotechnického parku?“ (21. 10. 2013)

Publicita v tištěných médiích je reprezentována jedním článkem: 

Českobudějovický deník – „Za univerzitou vyroste další budova.“ (28. 6. 2013)

K vydaným článkům lze přidat i placenou inzerci - reklamu v tištěných médiích, která se vyskytla celkem dvakrát: 

Českobudějovický deník – Reklamní banner (27. 6. 2013)



Evropské dotace v Jihočeském a Plzeňském kraji (mimořádná příloha Českobudějovického deníku) – popis projektu JVTP (31. 10. 2013)

K analýze dostupnosti článků je možno využít také databázi Annopress. Při hledání dotazu v rámci Jihočeského kraje nelze překvapivě dohledat jedinou zmínku o JVTP. Co se týká tématu inovace a výzkumu, článků, které se věnují či okrajově věnují tématu, lze dohledat celkem 10.114 V elektronické podobě se vyskytuje stejný počet článků, vzhledem k jejich duplicitě však nejsou v následujícím grafu zohledněny. Televizní výstupy byly zaznamenány v regionálním vysílání Jihočeské televize. 

Jihočeská televize – „Zahájení výstavby 2. etapy JVTP“ (27. 6. 201 )



Jihočeská televize – „Spolupráce s rakouskými partnery“ (18. 9. 201 )

TV výstupy, analyzované články a jejich publicitu shrnuje graf níže.

114

ANOPRESS IT.: Inovace, výzkum (online). 2013.

70


Graf 13 - Počet výskytu článků v jednotlivých měsících v médiích Jihočeského kraje

Zdroj: Autor

Z grafu je patrné, že největší mediální publicitu vyvolal JVTP v měsíci červnu, kdy došlo k slavnostnímu poklepání na základní kámen stavby JVTP. Měsíc říjen pak představoval nejaktivnější měsíc v průběhu celého roku 201 , kdy došlo k medializaci nejenom JVTP, ale rovněž tématu inovací a výzkumu. Celkový počet mediálních výstupů JVTP v roce 2013 dosahuje 9 výstupů. To činí průměrně 0,75 výstupů za měsíc. Téma inovace a výzkum dosahuje průměrně 0,8 výstupu za měsíc. Pracovníci JVTP zaznamenávají svoji aktivitu vůči médiím a veřejnosti, nedochází však k jejímu vyhodnocení. Při analýze tak lze spatřit nerovnoměrnou a především nedostatečnou distribuci článků. Pouze jeden článek prezentující JVTP se okrajově dotýká oblasti podpory regionu a významu inovací (článek „Park, který chce zabránit odlivu mozků z jihu Čech“). Příčinu slabé komunikační aktivity lze spatřit v nedostatečném personálním obsazení. Nutno podotknout, že při bližším zkoumání webových stránek partnerských subjektů lze také dohledat články, které se týkají JVTP. Rubrika, poskytující informace o JVTP, se nachází na webu JU. Články jsou ovšem neaktuální, datují se do roku 2009 a návštěvníci tak mohou získat i mylné informace ohledně lokalizace JVTP.115 Pokud má JVTP plnit edukační a osvětovou funkci v rámci regionu, je zapotřebí věnovat pozornost především článkům, které se budou zmiňovat o přínosu tohoto projektu nejen pro region, ale i pro podniky a studenty. Přestože JAIP zdůrazňuje ve svých aktivitách kampaně na podporu inovací jakožto hnací sílu pro rozvoj regionu, tištěná média v Jihočeském kraji se tomuto tématu věnují minimálně. Nedostatečná propagace je i prostřednictvím JVTP.

115

JIHOČESKÁ UNIVERZITA.: Jihočeský vědeckotechnický park (online). 2013.

71


2.4.2.3 Přímá komunikace V průběhu roku byly zorganizovány exkurze pro vysokoškolské studenty do sídla JVTP, kde byla poskytnuta prezentace 1. a 2. Etapy JVTP, včetně poskytovaných služby a probíhajících projektů. Zároveň, v rámci zapojení studentů do praxe, proběhlo formou spolupráce dotazníkové šetření při provádění Průzkumu inovačního potenciálu Jihočeského kraje. I při této příležitosti byl představen JVTP a jeho činnosti. S obdobnými akcemi, kdy dojde k zapojení studentů do aktivit spojených s JVTP, je plánováno i do budoucnosti. V současné době se JVTP nezaměřuje na pořádání vzdělávacích akcí, workshopů či podobných akcí. Nebyla zaznamenána ani účast na veletrzích. Prezentace projektu JVTP veřejnosti tak doposud nebyla realizována ani na akademické sféře, ani na odborné. Stejně jako v oblasti mediální komunikace, i zde je hlavní příčinou nedostatečné personální zajištění, které tak značně omezuje pořádání akcí tohoto typu.

2.4.3 SWOT analýza Následující SWOT analýza vychází především z analýzy popisu JVTP. Při sestavení SWOT analýzy byly identifikovány faktory popisující inovační prostředí charakteristické specificky pro Jihočeský kraj a využito bylo rovněž dotazníkové šetření. S ohledem na stručnost a přehlednost SWOT analýzy jsou v ní zahrnuty pouze ty faktory, které se týkají bezprostředně JVTP. Tabulka 3 - SWOT analýza JVTP

Silné stránky S1 S2 S3 S4

Výhodná strategická poloha pro přeshraniční spolupráci Navázaná spolupráce s pěti VTP Spolupráce s vědecko-akademickými pracovníky (JU, AV ČR) Silné zázemí v podobě regionální inovační strategie a podpory Jihočeského kraje

S5 Zvýhodněné ceny vybavených prostor S6 Převážné zaměření na progresivní oblast biotechnologií Slabé stránky W1 W2 W3 W4 W5

Závislost na inovativním potenciálu zasídlených firem Slabá komunikační a prezentační aktivita Nízké povědomí o potenciálu VaV činnosti pro rozvoj regionu Nedostatečné personální obsazení Dostavba v době stagnace české ekonomiky

72


Příležitosti O1 O2 O3 O4

Rozvoj inovační a znalostní infrastruktury Využití znalosti prostředí JU a Biologického centra AV ČR Vysoký podíl firem s inovačním potenciálem Vysoká koncentrace akademických pracovníků a vysokoškolských studentů

Hrozby T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7

Nízké výdaje na inovace v podnicích Zasídlení malého počtu inovativních firem Odchod kvalifikovaných pracovníků a VŠ absolventů z regionu Vrácení dotace (nesplnění doby udržitelnosti 10 let) Negativní konotace projektu JVTP Malá efektivita v přenosu výsledků výzkumu do praxe Nízký podíl absolventů technického směru Zdroj: Autor

Z uvedené SWOT analýzy lze odvodit postavení a situaci JVTP. Silné zázemí je upevněno nejenom podporou ze strany Jihočeského kraje, ale také spoluprací s vědecko-akademickou sférou v podobě AV ČR a Jihočeské univerzity. Instituce JAIP podporuje implementaci krajské inovační politiky, což lze považovat za indikátor zájmu a vůle k provádění inovační politiky. Silnou stránkou je také již zavedená spolupráce v rámci 1. etapy, která byla navázána s dvěma tuzemskými a třemi zahraničními vědeckotechnickými subjekty. Převažující zaměření na oblast biotechnologií pak v sobě skrývá velký inovační potenciál do budoucna. Ze silných stránek lze odvodit konkurenční výhody JVTP. Ty lze charakterizovat především v provázanosti na akademickou půdu a kvalifikované odborníky. Bohaté zázemí v podobě pronajímaných prostor a zařízení, výhodné ceny a velký rozsah nabízených služeb v sobě skrývá prostředek, který malé a střední inovační firmy poptávají. Blízkost akademického prostředí a vysoká koncentrace akademických pracovníků představuje příležitosti, kterým JVTP disponuje. Velký podíl inovačních firem v Jihočeském regionu rovněž nabízí příležitosti, díky kterým lze navázat spolupráci s řadou firem, které mají co největší příslib a potenciál rozvoje. Slabé stránky tkví především v nedostatečné osvětě veřejnosti v oblasti VaV. Komunikační pasivita, v porovnání s jinými parky i pozdější výstavba nemusí vyvolat pocit prospěšnosti a efektivnosti tohoto parku v regionu. Jako každý projekt, i zde možné hrozby vyplívají především z vývoje tuzemské ekonomiky a trhu, které mohou negativně ovlivnit udávající trend v podobě zvýšení investujících prostředků do inovační sféry. Z analýzy regionu pak vyplývá fakt, že podprůměrná výše mezd

73

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení v celorepublikovém měřítku může způsobit větší odliv kvalifikovaných pracovníků a VŠ absolventů.

2.4.4 Dílčí závěry JVTP bude inovativním firmám nabízet atraktivní lokalitu v bezprostřední blízkosti Jihočeské univerzity a biologického centra AV ČR. Činnosti a služby poskytované JVTP jsou v rámci Jihočeského kraje unikátní nejenom svým rozsahem, ale také cenou. Vznikne prostředí, které bude podporovat podnikání a usnadňovat procesy zakládání a rozvoje nových inovativních firem pomocí nejrůznějších postupů (zvyšování povědomí, vývoj prototypů, školení a poskytování manažerské a technologické podpory). Aby JVTP plnilo efektivně roli zprostředkovatele mezi akademickými, výzkumnými a podnikatelskými subjekty, je nutné, aby ho tak začaly vnímat především samy podniky. Ty ve formě spolupráce s JVTP mohou docílit větší konkurenceschopnosti a využití akademického prostředí. Pozitivní dopady na rozvoj regionu jsou značné. Základem úspěchu je dostatečná komunikační aktivita, která dostane JVTP do povědomí nejen potenciálním zákazníkům, ale i široké veřejnosti. Je důležité poskytovat potřebné informace o podstatě a současném i budoucím fungování JVTP. V tomto ohledu lze spatřit největší slabinu, která byla analyzováním stanovena. Komunikační a prezentační aktivita dosud není nikterak vyhodnocována ani efektivně využita. Výsledkem analýzy je tak identifikace prostoru pro zlepšení a návrh řešení komunikace, které optimálně podporuje JVTP na principu mediální propagace.

74


2.5 Konfrontace výsledků V úvodu kapitoly byly popsány výzkumné cíle a hypotézy. Analýza umožnila získat takové poznatky, které se konfrontují s uvedenými hypotézami. Následující text uvádí, zda se hypotézy potvrdily či vyvrátily. H1 Povědomí studentů o JVTP je nízké U této hypotézy nelze jednoznačně stanovit závěr. Z hlediska povědomí o existenci JVTP lze usoudit, že hypotéza byla vyvrácena. Více jak polovina dotázaných již o JVTP věděla dříve. Z hlediska povědomí o poskytovaných službách však tato hypotéza byla potvrzena. Z respondentů více než 90% spíše nemá přehled či vůbec o službách neví. H2 Inovační podnikání v Jihočeském kraji má potenciál Tato hypotéza byla potvrzena. Potenciál regionu tkví především ve vysokém procentu (90%) inovačních firem, které byly v rámci analýzy osloveny. Jiné aspekty, jako vysoká míra vysokoškolských studentů či přítomnost vědecko-výzkumné sféry tuto hypotézu rovněž potvrzují. H3 Prezentace projektu JVTP je nedostatečná Hypotéza byla rovněž potvrzena. Z analýzy komunikačních aktivit vyplynulo, že průměrný počet všech mediálních výstupů JVTP činí 0,75 za měsíc. Z hlediska informačního obsahu webové prezentace nesplňuje základní požadavky, přímá komunikace je taktéž nedostatečná.

75


2.6 Shrnutí analytické části Analýza prostředí a JVTP vyzdvihla slabé a silné stránky nejen JVTP, ale také oblasti inovací, VaV v Jihočeském kraji. Je patrné, že zprostředkovatel v podobě JVTP má velký potenciál stát se klíčovým inovačním centrem nadnárodního významu. To vyplývá nejen z geografického umístění v podobě blízkosti rakouských hranic, ale také z převažujícího zaměření na progresivní oblast biotechnologií a spolupráce s významnými vědecko-výzkumnými subjekty. Analýza ovšem také odhalila nedostatky, na které je nutné se zaměřit a eliminovat je. Jedná se o nedostatky vyplývající z povahy zaměření diplomové práce, tedy z oblasti prezentace a komunikace informací. Již bylo zmíněno, že obecně oblast VaV je z hlediska marketingu výrazně opomíjena, tento nepříznivý trend je nastolen rovněž u projektu JVTP. Je proto nutné věnovat zvýšenou pozornost komunikačním aktivitám, které prezentují informace nejenom z pohledu JVTP, ale rovněž z obecné roviny inovací, VaV. JVTP lze efektivně využít jako prostředek k popularizaci této oblasti. Z tohoto důvodu, ale především z existenčního důvodu, je patrné, že oblast komunikace a prezentace informací cílovým skupinám je klíčový proces k úspěšnému fungování a naplnění inovačního potenciálu Jihočeského kraje. Výstupy, které analytická část poskytla, jsou aplikovány v následující kapitole. Uvádí konkrétní témata a prostředky komunikace, včetně doporučení jejich efektivního rozložení z hlediska harmonogramu JVTP.

76


3 Návrh řešení Návrh řešení nevyplývá z žádných konkrétních stanovených cílů ani požadavků společnosti JVTP. Rozsah navrhovaného řešení odpovídá teoretickému vymezení komunikačních etap projektu a nástrojů komunikace v této práci. Výsledkem návrhu řešení je tak identifikace nejefektivnějšího způsobu (z hlediska účinnosti) komunikace a prezentace informací, který vede k optimalizaci využití nástrojů komunikace. Kroky, které byly uskutečněny v analytické části, vedly k následujícím výstupům: 

Dotazníkové šetření vedlo ke zjištění postoje a míry povědomí o JVTP.



Analýza prostředí umožnila objasnit situaci v regionu a tím identifikovat hlavní témata k prezentaci.



Monitoring médií poskytnul mediální reflexi o JVTP a zájem o téma inovace, vědy a výzkumu.



Analýza stávajícího řešení komunikačních aktivit vedla k odhalení hlavních nedostatků při komunikaci s cílovými skupinami.



SWOT analýza umožnila charakterizovat klíčové faktory, na které je třeba se zaměřit při komunikace a prezentaci informací.

Navrhované řešení, které je uvedeno v následujících kapitolách, vychází především z těchto získaných poznatků. Teoretická část poskytuje kompletní rámec vymezení problematiky komunikace, určení cílových skupin a komunikačních etap projektu. Reflektované poznatky jsou začleněny do již zmíněných klíčových nástrojů komunikace – webové prezentace a nástrojů v mediální a přímý komunikaci.

77


3.1 Komunikační etapy projektu Aby bylo možno dosáhnout efektivní prezentace a komunikace informací, je nutné stanovit si dílčí cíle, kterých chceme dosáhnout. Při stanovení cílů je nutno rovněž vycházet z již určených cílů, které přísluší pověřenému statusu VTP. Ty jsou uvedeny v popisu činnosti JVTP. Za globální cíl projektu JVTP lze stanovit efektivní využívání prostor k inovačním činnostem po dobu udržitelnosti. K tomuto cíli přispěje řada dílčích cílů, z hlediska komunikace a prezentace informací se jedná o tyto dílčí cíle: 

informovat,



přesvědčovat,



vzdělávat,



motivovat,



zvyšovat povědomí.

Aby bylo těchto cílů dosaženo, je vhodné si rozdělit komunikační a prezentační činnosti do následujících etap. Obrázek 3 - Komunikační etapy

Zdroj: Autor

Diagram znázorňuje rozdělení tří etap v rozmezí jednoho roku - pro lepší přehlednost je zde ilustrován rok 2014, avšak doba udržitelnosti projektu JVTP je stanovena na dobu deseti let. Je nutné tak zmínit, že etapy Vzdělávání a motivování a Budování pozitivního povědomí kontinuálně pokračují i v dalších letech. Doba udržitelnosti projektu do roku 2024 je stanovena na základě obdržení dotace z programu Prosperita.116

116


78

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Komunikační etapy umožňují efektivně rozdělit obsah prezentovaných informací cílovým skupinám a to na základě uvedeného časového harmonogramu. Vzhledem k oblasti zaměření JVTP lze zvolit obecné tematické oblasti, které je vhodné komunikovat a prezentovat veřejnosti. Tematické oblasti jsou: 

podpora malého a středního podnikání,



inovace, věda a výzkum,



školství a vzdělávání,



trh práce.

Hlavními aktivitami budou inzerce a mediální podpora. Využití konkrétních nástrojů je popsány v jednotlivých etapách níže. Veškeré komunikační a prezentační aktivity jsou v komunikačních etapách rovnoměrně rozloženy.

3.1.1 Etapa informování První etapa, která je iniciační, má za úkol seznámit všechny cílové skupiny s projektem JVTP. Je třeba provést osvětu nejen mezi veřejností, ale především podniky, zejména malými a středními, které jsou primární cílovou skupinou pro zasídlení. Pro tento účel je tak vhodné zaměřit se na plánovací informace, vztahující se k budoucímu stavu, kterého chce JVTP dosáhnout. Za klíčové cíle lze považovat maximální možnou míru informovanosti z pohledu všech cílových skupin. Důležité je vysvětlit podnikatelům k čemu slouží a přispěje JVTP, jaké služby a možnosti nabízí, jaké výhody a příležitosti jim spolupráce s JVTP může přinést. Nerovnoměrná inovační infrastruktura v podobě inovačních center a technologických parků pak umocňuje jedinečnost poskytovaných služeb JVTP v rámci regionu. Široké veřejnosti lze prezentovat informace, jaké přínosy má VTP nejen pro podnikatele, nýbrž pro celý region. Zároveň z analýzy vyplynul fakt, že možný osobní prospěch a jedinečnost služeb je hlavním motivujícím faktorem pro aktivní prohloubení vědomostí studentů. Zlepšení ekonomické situace regionu či pracovních míst je dalším synergickým efektem. Informace v této fázi se tak nesmí zaměřit pouze na charakteristiku JVTP, ale na oblast jeho působení. Zpopularizovat tak veřejnosti téma inovace, věda a výzkum by tak mělo být součástí této etapy.

79

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení 3 hlavní témata komunikace: 

zvýšení přitažlivosti státu, regionů a měst, zajištěním odpovídající kvality a úrovně služeb,



podpora inovací, podnikavosti a růstu hospodářství,



vytváření nových atraktivních pracovních míst.

Nedílnou součástí etapy je zdůvodnění, proč je primární zaměření JVTP na oblast biotechnologií. Snahou je podpora hledání zdrojů inovací a pronikání na nové trhy, které nejsou „nízkonákladové“, ovšem jsou významné z hlediska budoucího vývoje. Je tak důležité zapojit do těchto aktivit vědecké a výzkumné instituce a proniknout na trhy, jejichž růstový potenciál velmi převýší současné hodnoty. Vědecké a výzkumné instituce, resp. jejich čelní představitelé mohou poskytovat cenné argumenty pro přesvědčení široké veřejnosti o nutnosti této spolupráce. Cílem této etapy je zvýšit povědomí o JVTP a jeho službách a vzbudit tak zájem o konkrétní informace. Ideální příležitostí ke zviditelnění je změna korporátního designu a jeho příslušná mediální propagace. Etapa zahrnuje využití nástrojů komunikace jako televizní spoty a propagace v regionálním tisku. Masmédia zde pro svůj široký záběr hrají důležitou roli. PR články dokáží zvýšit povědomí a podnítit zájem o poskytované služby. Ideální nástroj je rovněž webová stránka. Je však vhodné, aby publikované články či inzerce odkazovaly právě na webové stránky, aby se dostalo do povědomí, kde se lze dozvědět konkrétní informace. Výstupy etapy informování vedou k eliminaci slabých stránek W2 - Slabá komunikační a prezentační aktivita, W3 - Nízké povědomí o potenciálu VaV činnosti pro rozvoj regionu a částečné eliminaci hrozeb T3 - Odchod kvalifikovaných pracovníků a VŠ absolventů z regionu, T5 – Negativní konotace projektu JVTP a T7 - Nízký podíl absolventů technického směru. Cílové skupiny: 

široká veřejnost,



studenti,



potenciální zákazníci,



média.

80


3.1.2 Etapa vzdělávání a motivování Tato etapa je započata při vyhotovení výpočtu ceny pronájmu prostor. Tento termín je stanoven na únor 2014. V tomto okamžiku tak lze aktivně vyhledávat a oslovovat inovující firmy s konkrétní nabídkou spolupráce. Z hlediska klasifikací informací se tak etapa soustředí na informace řídící a plánovací, které se budou vztahovat k budoucímu navázání spolupráce. Vzdělávání a motivování se však nezaměřuje pouze na potenciální zákazníky, ale také na podniky s již navázanou spoluprací. Vzdělávání podniků v oblasti finančního řízení, ochrany duševního vlastnictví či efektivní marketingové propagace je nedílnou součástí činnosti JVTP v rámci poskytovaných služeb. Propagace přeshraniční spolupráce a významnými institucemi je důležitý faktor pro posílení pozice a image JVTP. Motivování je určeno pro posílení vazeb mezi podnikatelskou a vědecko-výzkumnou sférou. Významným motivačním prvkem jsou tzv. inovační vouchery. Ty umožňují vybraným podnikům navázat spolupráci s příslušnými vědecko-výzkumnými institucemi a podílet se společně na svých činnostech. Výhodou jsou nejen poskytnuté znalosti, ale také dotace ve stanovené výši.117 Součástí je představování nově vzniklých projektů, informování o jejich cílech a náplni a možnostech navázání další spolupráce. Je důležité uvádět konkrétní osobu, na kterou je možné se vždy obrátit v případě zájmu či nesrovnalostí. Umožnit lze také tzv. virtuální zasídlení, které v případě obsazení všech volných kapacit umožní inovačním podniků alespoň získat znalostní spolupráci a částečnou prestiž z umístění v JVTP. 3 hlavní témata komunikace: 

zvýhodněné ceny pronájmu vybavených prostor,



spolupráce s vědecko-výzkumnou sférou,



poskytování poradenství při plnění projektového záměru.

Využít k aktivnímu oslovování lze především získané kontaktní údaje z uskutečněného dotazníkového šetření inovačního potenciálu podniků. Důležitá je také práce se zástupci médií. Vhodné je pravidelné a průběžné informování formou např. tiskových konferencí. Nedílnou součástí jsou i PR články a tiskové zprávy – důležitý informační zdroj především pro média a veřejnost. Tiskové zprávy jsou nástrojem vhodným k rychlému informování o novinkách a průběhu realizace. Pro informování a podporu podnikatelských aktivit z řad studentů je vhodné využít semináře a přednášky přímo na akademické sféře. U podniků je vhodné poskytovat workshopy.

117

JIHOMORAVSKÉ INOVAČNÍ CENTRUM.: Inovační vouchery (online). 2013.

81

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Výstupy etapy informování vedou k eliminaci slabé stránky W2 - Slabá komunikační a prezentační aktivita a částečné eliminaci hrozeb T2 - Zasídlení malého počtu inovativních firem a T7 - Nízký podíl absolventů technického směru. Cílové skupiny: 

odborná veřejnost,



zákazníci a potenciální zákazníci,



média.

3.1.3 Etapa budování pozitivního povědomí Etapa, kde budou primárně prezentovány historické informace – tedy takové, které budou vycházet z uskutečněných událostí, úspěchů a spolupráce. Právě vyzdvihnutí přínosů projektu je základním trendem v komunikaci budování pozitivního povědomí. Důraz bude kladen i na zvýšení informovanosti o klíčových projektech národního a nadnárodního významu. Pro

budování

pozitivního povědomí

slouží

především prezentování měřitelných

a

prokazatelných úspěchů. Za prokazatelný úspěch lze považovat expanzi etablovaných firem na zahraniční trh či výše zisku. Měřitelným výstupem je pak jednoznačně počet uzavřených kooperací mezi firmou a JVTP či počet udělených patentů ochrany duševního vlastnictví. 3 hlavní témata komunikace: 

mezinárodní projekty a spolupráce ve výzkumu a inovacích,



dosažené úspěchy vybraných inovačních podniků,



fakta a statistiky zdůrazňující významnost role JVTP.

Letáky a brožury jsou ideálním nástrojem k prezentování dosažených úspěchů a čísel, které vše budou zdůrazňovat. Každoroční výroční zprávy spolu s vydáním speciálního souhrnného katalogu sumarizují dosavadní dění a úspěchy. Významní zaměstnanci JVTP poté prezentují či komentují sdělená fakta, včetně vlastní interpretace a konfrontace názorů významných akademiků či expertů. Výstupy etapy informování vedou k eliminaci slabých stránek W2 - Slabá komunikační a prezentační aktivita a částečné eliminaci hrozeb T2 - Zasídlení malého počtu inovativních firem, T4 - Vrácení dotace (nesplnění doby udržitelnosti 10 let) a T5 - Negativní konotace projektu JVTP.

82

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Cílové skupiny: 

široká veřejnost,



studenti,



potenciální zákazníci,



média.

Je vhodné také zmínit, že v oblasti cílových skupin je důležité řízení vztahů s veřejnými institucemi (Public affairs), resp. komunikace mířená k politické sféře. Právě politická sféra a její angažovanost přináší zdroje z prostředků státního rozpočtu do oblasti VaV. Věda, výzkum a vývoj jsou zpravidla financovány z veřejných prostředků, tedy z peněz daňových poplatníků veřejnosti. Avšak vzhledem k již uskutečněné první (předprojektové) fázi projektu a udělení dotace nelze tuto cílovou skupinu již považovat za natolik významnou z hlediska udržitelnosti JVTP.

83


3.2 Webová prezentace Web JVTP lze zařadit do kategorie účastnické stránky. Tedy takové kategorie, které především informují uživatele o službách a firmě. Web by měl obsahovat emocionální nebo racionální apel tím, že poskytne podrobné informace o svých službách. Webové stránky skrývají tu výhodu, že mají velký dosah a posilují povědomí o značce. Informace musí mít široký záběr informační hodnoty, proto web musí poskytovat informace historické, řídící i plánovací. Internet a webová prezentace patří k nejdostupnějším nástrojům komunikace s organizací. Proto je nutné publikovat veškeré informace, které se týkají všech cílových skupin, nikoliv se omezit pouze na dílčí skupiny. Aby webové stránky poskytovaly podrobné informace o svých službách, je vhodné se zaměřit na strukturu webu. Web je nutné rozdělit na jednotlivé logické celky, které budou odpovídat nejen rozdělením dle nabízených služeb, ale také cílovým skupinám, pro které je určen. Jasná a logická struktura webu je pro orientaci návštěvníka klíčovým faktorem. Jednotlivé celky pak obsahují validní a podrobné informace. Novou podobu struktury webu JVTP znázorňuje následující obrázek. Obrázek 4 - Vizuální podoba struktury (mapy) webu JVTP

Zdroj: Autor

Návrh struktury webu vychází ze současné struktury, je však logičtěji rozdělen pro cílové skupiny. Těm je věnována nová sekce Služby. Rovněž byla nově zařazena sekce Blog. Detailnější popis jednotlivých sekcí webu je uveden níže. Počet položek v navigaci se snížil o jednu, sedm sekcí představuje jasnou a stručnou strukturu rozdělení poskytovaných informací.

84

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Úvod Sekce Úvod neboli domovská stránka webu by měla obsahovat stručné informace o záměru JVTP a aktuálních informacích. Kalendář s harmonogramem je vhodnou formou, jak zpřehlednit události, které se již uskutečnily a které jsou naplánované. Informací na této stránce by nemělo být příliš, aby se návštěvník lehce zorientoval a našel hledané informace. Aktuality Přehledné a stručné nadpisy událostí by měly odkazovat na konkrétní informace, které se odehrály. Součástí by měly být i harmonogram událostí, které jsou v nejbližších termínech naplánované. Odkazované informace událostí by měly rovněž být stručné a popřípadě vést na konkrétní údaje v jiné sekci webu. Projekty Sekce, která popisuje vzniklé projekty, včetně jejich významu. Jsou-li projekty rozsáhlého typu (např. přeshraniční spolupráce), je vhodné pro zabezpečení poskytnutí všech informací vytvořit nové stránky, tzv. mikroweby. Jde o specifické webové stránky projektů, které se vyskytují na vlastní webové doméně a poskytují veškeré další detailní informace, které jsou potřeba. Služby Poskytnutí komplexního seznamu poskytovaných služeb v rámci JVTP. Výčet rovněž odkazuje na jednotlivé cílové skupiny a definuje jejich kompetentní služby a činnosti. Seznam nabízených činností je rozdělen do bloků, aby poskytoval maximální možnou přehlednost. Poskytnout podrobné informace nabízených služeb a možnost kontaktovat příslušné osoby jsou pro návštěvníky dané cílové skupiny signálem, že JVTP má zájem o jejich spolupráci. Cílové skupiny – podniky, studenti a média – nemusejí složitě hledat konkrétní informace k jejich oblasti zájmu. Pro média je vhodné publikovat tiskové zprávy, záznamy a fotografie z pořádaných akcí a odkazy na případné další informační zdroje. Tímto způsobem tak lze nepřímo komunikovat s médii. O nás Tato sekce by se měla zaměřit na popis organizace a její poslání. Vhodné je také její definování v rámci Jihočeského kraje a nastínění potenciálu. Další podkategorií je informování návštěvníků o navázané spolupráci s partnerskými subjekty. Nemělo by zde chybět propojení na informační portály zaměřené na podnikání, inovace, VaV v regionu jižních Čech, ale také rakouského regionu Muhlviertel. Další části sekce by obsahovaly doplňující fotografie komplexu budov a laboratoří, formuláře a dokumenty ke stažení, např. Příručka komercializace výsledků VaV.

85

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Důležitou součástí webové prezentace je výčet klientů, které spolupracovali s JVTP. Seznam je rozdělen na dvě části - firmy, které se již dále nepodílí na spolupráci a firmy, které se etablovaly. Součástí je i databáze výsledků VaV a úspěchů, čímž je rovněž dosaženo částečného marketingu značky firem. Blog Součástí webových stránek je nově zapojení většího počtu lidí z JVTP a partnerských subjektů v sekci Blog. Zde by se prezentovaly nejenom názory samotných pracovníků JVTP, ale rovněž pověřených vědeckých či akademických pracovníků, kteří by poskytnuli detailnější informace z náplně jejich činnosti. Tímto způsobem jsou tak poskytnuty neformální informace. Mohou zde probíhat online výzkumy formou dotazníků, u kterých je vhodné motivovat respondenty k co nejzajímavějším odpovědím. Tato forma tak umožní efektivní zpětnou vazbu. Účinně tak lze komunikovat především se studenty, kteří mohou hodnotit vnímání značky či navrhovat témata k diskuzím apod. K prezentování informací a zpětné vazbě slouží ideálně také sociální sítě. Tento návrh vede ke zpopulárnění této oblasti a jakékoliv osobní vyjádření z řad odborníků zvýší důvěryhodnost a prestiž organizace. Samozřejmostí je vhodná mediální podpora a propagace vzniku a záměru této činnosti. Jednalo by se tak o zprostředkování unikátních informací a zároveň efektivní zpětné vazby, které by přilákaly množství lidí z řad široké veřejnosti. Kontakty Zobrazení veškerých důležitých kontaktních údajů na vedení společnosti a zaměstnanců. Vhodná forma je fotografie zaměstnanců a přímý kontakt na ně, aby byl návštěvníkům odstraněn pocit anonymity organizace. Součástí je také adresa JVTP, dopravní dostupnost a zobrazení na mapě. Součástí webové stránky by měla být i výše uvedená mapa webu, která návštěvníkům umožňuje jasnou orientaci napříč celým webem. Vzhledem k existenci přeshraničních projektů a cíle navázání další přeshraniční spolupráce je zapotřebí, aby webové stránky obsahovaly jazykové mutace – verze stránek v německém a anglickém jazyce. Neměla by se opomenout ani možnost fulltextové vyhledávání. Informační otevřenost, která je zmíněna v oblasti přeshraniční spolupráce, se může projevit rovněž v umístění aktuálních článků a výsledků partnerských subjektů. Články z konferencí a zahraničních cest navíc můžou přiblížit návštěvníkům a zájemcům oblast, které by se v budoucnu rádi zúčastnili, avšak dosud neměli možnost nahlédnout do útrob těchto aktivit. Informační otevřenost ale hraje důležitou roli také k udržování dobrých vztahů k veřejnosti a zákazníkům. Snést kritiku a navrhnout možnosti řešení je klíčové v rozvoji podnikání.

86

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Pro pravidelné informování návštěvníků či zákazníků lze zpřístupnit rss čtečku či zasílání zpráv formou newsletteru. Veškeré publikované zprávy, články a chystané akce by tak byly k dispozici, aniž by byla nutná kontrola webových stránek JVTP. Webová prezentace a internetová komunikace vůbec hrají v komunikaci a prezentaci informací stále větší roli, a proto je třeba se na tuto oblast důkladně zaměřit. Jejich role se v průběhu let mění a získávají stále větší oblibu napříč všemi cílovými skupinami. Rozhodně se však nevyplatí ignorovat tradiční tištěná a televizní média.

3.2.1 Finanční náklady a lidské zdroje Současné webové stránky nesplňují parametry, kterých by měl web organizace JVTP nabývat. A to nejen z hlediska poskytovaných informací, ale také z hlediska struktury webu. Pokud se rozhodne vedení JVTP pro změnu loga a korporátního designu, je nutné provést nejen resktrukturalizaci, ale rovněž redesign webových stránek. Stojí tak za zvážení, zda k tomuto kroku povolat firmu, která se v současné době zabývá správou webu, či najmout jinou. Cenové náklady nové podoby webových stránek lze odhadovat na 45tis. Kč. Součástí dodávky by byl redakční systém, grafický návrh webové prezentace či modul optimalizace pro vyhledávače. Harmonogram dodání by se pohyboval v rozmezí 10 – 16 týdnů.118 Náklady na provoz, vydávání a správu článků na webu jsou však minimální, jsou proto vhodné pro poskytnutí všech potřebných informací veřejnosti. Jelikož je nutné udržovat webové stránky aktuální a to z hlediska obsahové tak i formální stránky, je nutné pro tuto činnost vyhradit novou pozici. Pro uvedené účely je vhodné vyžadovat pozici marketingového manažera. Ten by měl na starosti správu webových stránek, včetně publikování článků. Manažer by měl na starosti tvorbu obsahu (strukturu a zdroje), publikaci a řízení obsahu (přidávání, aktualizaci a archivaci). Součástí je samozřejmě dodržování znaků kvality informací. Za uvedené činnosti je marketingový manažer plně zodpovědný. Další informace ohledně jeho role a působení se vyskytují v následujících kapitolách.

118

GLOBALDAT, a.s.: Ceník a technické požadavky (online). 2012.

87


3.3 Mediální komunikace Jakýkoliv projekt, který je vytvářen za dosažením určitého cíle, je nutné propagovat prostřednictvím médií. Nejinak tomu je u JVTP. Komunikace prostřednictvím médií je nedílnou součástí každé úspěšné organizace. Je vhodné komunikovat a prezentovat veškeré podstatné informace, které mohou ovlivnit všechny cílové skupiny a působení JVTP. Plánování výstupů a článků je vzhledem k charakteru projektu velmi obtížné, je vhodné se tak zaměřit na rovnoměrné rozložení mediálních výstupů a klíčové milníky. Analýzou situace bylo zjištěno, že průměrný počet mediálních výstupů za měsíc je pouze 0,75. Tedy průměrně ani jeden výstup za měsíc. Cílem JVTP by tak mělo být zvýšení počtu alespoň na 2 mediální výstupy za měsíc. Forma těchto výstupů záleží na konkrétní situaci. Z hlediska propagace a popularizace tématu inovace, věda a výzkum je vhodné zaměřit se na PR články v regionálních médiích. Spolu s kombinací využití inzerce na JVTP lze docílit synergického efektu zvýšení povědomí o využití potenciálu VaV a zároveň efektivnosti podpory JVTP. Sdělování nabízených služeb a cílových skupin by mělo být součástí inzerce. Z hlediska televizních výstupů je vhodné zapojit regionální televizi, avšak s přihlédnutím k nízké sledovanosti nelze toto médium považovat za klíčové. Není proto nutné aktivně vyhledávat televizní výstupy, s výjimkou důležitých milníků uvedených níže. Publikováním tiskových zpráv by mělo být dosaženo požadované informovanosti vybraných médií. Forma tiskové zprávy je popsána v teoretické části. Výhodou zprávy je prezentování informací dle vlastních zájmů a potřeby a její konkrétní cílení. Jedná se tak o informování ohledně důležitých událostí při nulových nákladech, což představuje efektivní formu komunikace. Součástí tiskové zprávy by měl být i odkaz na její umístění na webových stránkách. Při budování MR je vhodné využít osobní kontakt. Je nutné určit klíčová média, kterým budou poskytovány včasné a přednostní informace. Tato cílená komunikace povede nejen k budování kladných vztahů s vybranými zástupci médií, ale také k zajištění publicity v klíčových médiích. Součástí je pozvání těchto klíčových zástupců médií na vybrané akce JVTP. Budovat důležité vztahy je nutné i s firmami, s kterými je navázaná spolupráce. Inovační firmy využívají k informačním zdrojům především okolní podniky. Z tohoto důvodu je vhodné vyměřit ve smluvním vztahu určitou propagační kampaň, kterou všechny lokalizované firmy musí zaručit.

88


3.3.1 Důležité milníky Z hlediska krátkodobého zaměření mediálních komunikačních aktivit lze pokládat za nejdůležitější tři události, které v nejbližších termínech roku 2014 nastanou. Jedná se o milníky v rámci projektové fáze, které významně zformují projekt JVTP. Tyto události je nutné efektivně podpořit mediálními výstupy v podobě PR článků, inzercí, rozhovory, tiskovými zprávami a konferencí. Za důležité milníky je považováno: 

určení zvýhodněné nájemní ceny vybavených prostor,



změna korporátního designu,



slavnostní otevření nových prostor JVTP. Obrázek 5 - Harmonogram milníků ke komunikaci

Zdroj: Autor

Určení zvýhodněné nájemní ceny vybavených prostor Určení ceny nájemních prostor je výhodné podpořit především články v médiích. Ty se budou zaobírat nejen podstatou využití prostor a vybavení, ale možnostmi, jak navázat spolupráci s JVTP. Rozhovor s regionální TV pak umožní široké pokrytí pro potenciální zájemce. Vhodnou formou je rovněž inzerce v elektronických médiích, která je interaktivní a umožňuje tak přímo odkazovat na webové stránky JVTP s detailními informacemi. Aktivní oslovení inovačních firem je klíčovou činností pověřeného zaměstnance JVTP. Využít lze telefonické spojení, vhodnější formou je však email a především osobní setkání. Změna korporátního designu Změna korporátního designu je nutná před samotným otevřením JVTP. Tato událost je předběžně naplánována na květen 2014. Vhodnější by však bylo provést tuto změnu co nejdřív, tzn. na začátku nového roku. Nový design a grafický manuál by se tak projevil při všech

89

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení plánovaných mediálních výstupech. Lze ho považovat za vhodnou formu zvýšení propagace a povědomí a především usnadněná komunikace s veřejností. Změna bude navozovat pocit novosti a moderního prostředí. Při vytvoření nového designu je nutné obeznámit s touto změnou všechny interní zaměstnance, nastavit pravidla výměny starých nosičů designu apod. Stejně tak je důležitá komunikace mimo organizaci – vysvětlit důvody změny, cíl a představit samotný design. Nejvhodnější formou propagace je elektronická inzerce a PR články a tiskové zprávy. Změna designu je ideální příležitost zviditelnění a upoutání pozornosti na JVTP. Slavnostní zprovoznění JVTP Zájem médií lze podpořit účastí významné osobnosti z řad vědců, akademiků či politických představitelů. Budování vztahů s médii lze podpořit jejich aktivní účastí při prohlídce nově otevřených vybavených prostor. Přestože je tisková konference poměrně finančně náročný nástroj, slavnostní otevření je více než vhodnou událostí k této formě prezentace. A to zejména kvůli osobnímu kontaktu, který je vhodný jak při navazování kontaktů, tak při vyjadřování emocí a přesvědčování. Součástí je nejen zajištění zástupců médií, ale také příprava podkladů pro média, rozhovorů a propagačních materiálů.

3.3.2 Klíčová média Průběžná komunikace ohledně dění, aktualitách a novinkách v JVTP klade důraz na hledání klíčových médií. Cílená komunikace s klíčovými médii, poskytování včasných a přednostních informací těmto médiím je zásadní k budování osobních vztahů s významnými novináři. K tomuto účelu je vhodné vytvořit tzv. media list a kontakt list, který bude obsahovat důležité tiskoviny a média, které lze využít pro šíření informací ohledně JVTP. Z hlediska čtenosti tisku a oblasti působení je vhodné zaměřit se především na média uvedená v následující tabulce.

90

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Tabulka 4 - Seznam klíčových médií

Deníky a týdeníky Tištěné

Online Českobudějovický deník Idnes Budějcká drbna Ihned Lidovky

Českobudějovické listy MF Dnes Právo Hospodářské noviny Lidové noviny

Novinky Česká pozice

ceskobudejovicky.denik.cz idnes.cz budejckadrbna.cz ihned.cz lidovky.cz novinky.cz ceskapozice.cz

Tematické časopisy Tištěné Reflex Respekt 100+1 Inovační podnikání a transfer technologií Inovace a technologie v rozvoji regionů

Online Reflex Respekt Svět průmyslu

reflex.cz respekt.cz peníze.cz

Měšec Finance Lupa Svět průmyslu

mesec.cz finance.cz lupa.cz svetprumyslu.cz

Zdroj: Autor

Veškeré uváděné tituly v tabulce jsou vydávané v České republice a v českém jazyce. Uvedené periodika se řadí mezi nejčtenější v České republice dle Media Projekt119 a počtu reálných uživatelů dle statistik Sdružení pro internetovou reklamu.120 Přestože inovativní firmy využívají odborné časopisy za informační zdroj minimálně, je vhodné využít tyto periodika k cílené komunikace s odbornou veřejností. Ty jsou úzce specializované na konkrétní obor činnosti a jsou tak vhodné k prezentaci specifických informací. Prezentovat lze samozřejmě PR články na podporu propagace JVTP, ale vhodnější propagace je formou prezentování výsledků konkrétního výzkumu, které vzejdou ze zkoumání. Zajistit tak propagaci prostředí JVTP a inovační firmy prostřednictvím marketingu výsledku výzkumu je cílem této komunikace. Seznam oborových periodik tištěných i elektronických je uveden v následující tabulce.

119

UNIE VYDAVATELŮ.: Media Projekt - 1. a 2. čtvrtletí 2013 (online). 2013.

120

SDRUŽENÍ PRO INTERNETOVOU REKLAMU.: NetMonitor – výzkum návštěvnosti internetu v České republice (online). 2013.

91

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Tabulka 5 - Oborové časopisy

Oborové časopisy Tištěné

Online

Scientia et Societas Kvasný průmysl Klinická biochemie a metabolismus Klinická mikrobiologie a infekčné lékařství

Science Weel Gate 2 Biotech Úroda Kvasný průmysl

Výživa a potraviny Zemědělská ekonomika Obilnářské listy Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie Journal of Applied Biomedicine Listy cukrovarnické a řepařské Bioprospekt

Česká akademie zemědělských věd

Úroda Chmelařství Plasty a kaučuk Waste forum (odpadové hospodářství)

Věda Vodní hospodářství Chemické listy Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Čechoslovaca

scienceweek.cz gate2biotech.cz uroda.cz kvasnyprumysl.cz cazv.cz veda.cz vodnihospodarstvi.cz chemicke-listy.cz achot.cz

Zdroj: Autor

Odborné časopisy jsou zaměřeny na oblasti, které vycházejí z převážného zaměření JVTP biotechnologie. Ty svým rozsahem aplikují v oblasti zemědělství, potravinářství a medicíně. Uváděné periodika se řadí na seznam recenzovaných periodik vydávaných v České republice dle Rady pro výzkum, vývoj a inovace a publikovaných výsledků dle oborově zařazených periodik Biotechnologie a bionika.121 Existují i renomované zahraniční odborné vědecké časopisy, které slouží k publikování vědeckých výstupů. Jejich kompletní výčet lze nalézt na stránkách organizace Thomson Reuters.122 Vhodným způsobem ke kontaktování zástupců médií je vytvoření tzv. kontakt listu. Konkrétní kontakt list klíčových médií je uveden v tabulce 6.

121

INFORMAČNÍ SYSTÉM VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ.: Výsledky VaVaI (online). 2013. 122

THOMSON REUTERS.: Science Citation Index Expanded Source Publication (online). 2013.

92

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Tabulka 6 - Kontaktní list na klíčová média Typ média

Tisk

Médium Českobudějovický deník Českobudějovický deník

Tisk

MF dnes

Tisk

MF dnes

Tisk

MF dnes

Tisk

Právo

Tisk

Právo

Tisk

Tisk

Lidové noviny

Tisk

Lidové noviny

Kontakt Pavla Pudivítrová Martin Tröster Kratochvíl Jiří Lenka Kulhánková Marek Lutonský

Eva Vlčková Lenka Zlámalová

Lidové noviny Česká informační Agentura agentura Česká televize

TV

Česká televize

TV

Jihočeská televize

TV

Jihočeská televize

Manažerka inzerce Šéfredaktor Vedoucí redakce JČ Vedoucí inzerce Ředitel internet. redakcí

Regionální inzerce Redakce věda

[email protected]

Redakce byznys

[email protected] 225 063 417 [email protected] 224 800 975 [email protected]

Inzerce Redakce Petr Mrzena Aleš Hazuka Petra Taudyová Marcela Bajtová

Telefon Email 386 100 712 [email protected] 386 100 721 [email protected] 388 909 210 [email protected] 388 909 313 [email protected] [email protected] 387 318 159 [email protected] 602 164 341 [email protected]

Oblastní redakce

Tisk

TV

Oblast

Šéfredaktor Redaktor JČ Šéfredaktorka Mediální specialista

[email protected] 736 531 193 [email protected] 606 645 482 [email protected] 602 691 899 [email protected]

Zdroj: Autor

Tento kontaktní list je zaměřen především na regionální deníky a jejich kontaktní údaje. Seznam je nutné důležitou vytvořit pro vybraná klíčová média, neboť usnadňuje komunikaci s nimi.

93


3.3.3 Finanční náklady a lidské zdroje Vytváření obsahu veškerých článků je zodpovědností marketingového manažera, stejně tak jako připravování materiálu a poskytování informací na vyžádání cílových skupin. Veškeré mediální výstupy je také nutno archivovat. Marketingový manažer tak zajišťuje přípravu průběžného kvalitního servisu pro média v podobě dostatku textů, fotografií a aktuálního obsahu. Využijeme-li model řízení, kde ředitel působí jako viditelný symbol, je důležité, aby se významných událostí, za výskytu zástupců médií, přímo účastnil právě ředitel. Jeho vystupování v roli mluvčího či jako symbol organizace vytvoří silný charakter společnosti JVTP. Především v rozhovorech a tiskových konferencích musí hrát významnou roli a přebírat zodpovědnost. 

Hlavní činnosti marketingového manažera – tvorba článků, tiskové zprávy, kontaktování médií.



Hlavní činnosti ředitele – rozhovory, tiskové konference.

Náklady vynaložené na mediální komunikaci závisí především na počtu inzercí. Efektivní rozložení inzercí závisí na zmíněných klíčových událostech, resp. měsících, kde se tyto milníky vyskytují. V těchto měsících je tak vhodné zvýšit četnost inzercí. Vezmeme-li v potaz, že inzerce v regionálním tisku stojí průměrně 15tis. Kč, stanovený cíl je 2 inzerce za měsíc, přičemž ve třech měsících dojde k dvojnásobku těchto inzercí, celková částka se vyšplhá na 450 tis. Kč. Vydávání tiskových zpráv a rozhovorů, včetně komunikace se zájemci je brána jako nulový náklad.

94


3.4 Přímá komunikace Ze strany JVTP by měla být velká angažovanost ve zlepšení a prohloubení spolupráce soukromého sektoru a školství a studentů samotných. Spolupráce na základě diskutování s vedením podniků, poskytnutí informací a zkušeností z oblasti podnikání a podpora inovativních projektů studentů by pak měla být výsledkem pořádaných seminářů a přednášek. Součástí by měla být tudíž i nabídka spolupráce studentů na rozvoji projektů JVTP. Workshopy pro studenty jsou klíčové k budování pozitivních vztahů s nimi. Proto se tato oblast nesmí podcenit a vhodnou formou se jeví vznik projektu pro podporu inovačních nápadů či prezentačních dovedností. Tím si studenti vyzkouší situaci, do které se pravděpodobně ve svém profesním životě dostanou, pokud budou chtít prorazit se svými nápady. Takto navázaná spolupráce bude mít kladnou odezvu nejen u studentů samotných, ale také v médiích. Jedná se o výbornou možnost zviditelnění a posílení značky v rámci studentské obce, tak i v okruhu široké veřejnosti. Využít kampusu JU i veřejného prostranství lze i k akcím, kde se lidé mohou aktivně zapojit do vědeckých činností. Prezentace i praktické pokusy mohou s propagačním materiálem přiblížit téma vědy a výzkumu širší veřejnosti. Součástí prezentace studentům by mělo být i navázání na dosud pořádané akce Exkurze do prostor JVTP, kdy jsou studenti pozváni do vybavených prostor a je jim umožněno nahlédnout do útrob výzkumného prostředí. K obdobným účelům lze využít i informační centrum, které vznikne v prostorách JVTP. Osobní komunikace je forma komunikace, která je vhodná pro prezentaci informací. To potvrzují i výsledky z dotazníkového šetření. Z toho rovněž vyplývá, že je vhodné zaměřit se na informace typu „osobní prospěch“ a „jedinečnost služeb“. Tedy takové informace, které tyto oblasti zdůrazňují a tím motivují cílovou skupinu k aktivnímu prohloubení svých vědomostí. Přímou komunikaci je vhodné podpořit informační publikací – letáky, brožury a jiné propagační materiály. Ty shrnují obecné či úzce vymezené informace V případě tištěné publikace je vhodné prezentovat takové informací, které nepodléhají příliš častým změnám, případně jsou připraveny a vydány pro konkrétní účel (projekt). Pro posílení vztahu s veřejností je vhodné prezentovat informace výhradně z prostředí JVTP využitím vlastních publikačních aktivit. Vlastní systém periodických a neperiodických publikací s řízenou distribucí určené pro konkrétní cílové skupiny. Vytvoření vlastního tištěného média posílí komunikaci a prezentaci aktuálních a původních informací a vhodně doplní elektronické publikační médium – blog. Jednání, pracovní skupiny či koordinační schůzky jsou nástrojem především pro interní komunikaci a zajištění informovanosti a komunikace mezi JVTP a veřejností. Informovanost klíčových zaměstnanců je při jednání stěžejním bodem. Osobní přístup a personalizovaná

95

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení komunikace je také z hlediska mezifiremní komunikace nejdůležitější nástroj. Informace a prezentace šité na míru zákazníkovi spolu s využitím osobní komunikace je kombinace nejúčinnější při vytváření nových a udržování stávajících kontaktů. Pro udržování dobrých mezifiremních vztahů je vhodná aktivní komunikace ze strany JVTP v podobě nabídek na jedinečné vzdělávací semináře či konference. Metodiky či manuály příručky jsou nástroje umožňující značnou hloubku sdělení, především vhodné pro subjekty zapojené do spolupráce s JVTP. Iniciovat pravidelná jednání je důležité rovněž s představiteli univerzitní a akademické obce a podnikatelskými subjekty, včetně zahraničních subjektů, s kterými je navázána spolupráce. Téma vzájemné podpory při rozvoji podmínek a přenos know-how a best-practice je zásadní pro prakticky orientovaný rozvoj vědy a výzkum a inovační podnikání. Důležitá je vždy otevřenost zúčastněných stran a jasná proklamace motivů ke spolupráci. Spolu s transparentností lze tak dosáhnout vzájemné důvěry mezi partnerskými subjekty. Poradenství a vzdělávací semináře je vhodné směřovat k oblastem, které jsou opomíjeny – tím je především téma komercializace a ochrana duševního vlastnictví. Domácí firmy inovují především prostřednictvím nakoupených/importovaných znalostí, oblast ochrany duševního vlastnictví je stále nedoceněna. Vhodným nástrojem zajištění dostatečné informovanosti výzkumných pracovníků i studentů o otázkách komercializace a ochrany duševního vlastnictví je příručka či průvodce. Musí podávat dostatečné informace o všech možných postupech či pravidlech, a jakou podporu lze spoluprací s JVTP získat. Příručka by měla být volně k dispozici a to i v elektronické podobě. K větší informovanosti a povědomí o komercializace či ochrana duševního vlastnictví přispěje i vhodně koncipovaný vzdělávací seminář či program v rámci aktualizace školní osnovy. Je rovněž vhodné poukazovat na velmi palčivé téma současnosti v oblasti výsledků výzkumné sféry. Týká se měřítka hodnocení kvality výzkumu obsaženého v článku, který je klasifikován dle tzv. impakt faktoru. Ten je jako primární parametr dnes doslova zneužíván při hodnocení výzkumů a jeho původní záměr je zcela opomíjen. K tomuto tématu vznikla Sanfranciská deklarace hodnocení výzkumu, která se tímto problémem zabývá. AV ČR je jedním ze signatářů a je klíčové toto téma prezentovat vědecké i akademické sféře.123 Účinná spolupráce výzkumné, akademické a podnikatelské sféry vyžaduje vysokou kvalitu manažerských dovedností. Motivačním faktorem pro navázání spolupráce by mělo být zejména zvýšení efektivity financování a maximalizace dopadů výsledků vzájemné spolupráce. Úspěšná spolupráce závisí na otevřeném jednání, schopnosti sdělit své požadavky a nabídkou 123

THE SAN FRANCISCO DECLARATION ON RESEARCH ASSESSMENT.: Putting science into the assessment of research (online). 2013.

96

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení odpovídající řešení. Je důležité, aby zúčastněné strany dobře chápaly, co mohou v rámci společné spolupráce nabídnout a co od druhé strany vyžadují. Předpokladem pro úspěšnou spolupráci je vhodná prezentace svých poznatků a zkušeností. Přičemž vhodnou prezentací se rozumí především schopnost formulovat (tvarovat) informace takovým způsobem, aby jim daná cílová skupina byla schopna porozumět. Vědci a obecně věda a výzkum mají v dnešní době obrovskou moc ovlivňovat klíčové cílové skupiny a řešit naléhavé problémy. Je nutné však správně „tvarovat“ informace o výsledcích a poznatcích výzkumu, aby byly ze strany veřejnosti přijaty.

3.4.1 Finanční náklady a lidské zdroje Četnost pořádaných akcí a seminářů závisí na zajištění personálních kapacit. K základním akcím ohledně informování o činnostech JVTP lze využít marketingového manažera, k odborným vzdělávacím seminářům pak využít externí poradce. Marketingový manažer hraje roli též v přípravě informačních publikací, kdy připravuje a aktualizuje jejich obsah. Při důležitých jednání je nutná účast především ředitele společnosti JVTP a příslušných zaměstnanců. Přímá komunikace většinou nevyžaduje vysoké finanční náklady. Pokud budou akce doprovázeny zmíněnými propagačními materiály, lze je tak považovat za doprovodné finanční náklady. Zaměříme-li se tedy na propagační materiál, který bude zajištovat doprovodné informace k třem hlavním událostem, milníkům uvedených výše, lze jeho cenu stanovit následovně - při využití letáku o velikosti A4, nákladech události.

124

Kč/ks a počtu 2000 kusů se jedná o částku 6 tis. Kč při jedné

Celkem se tedy jedná o náklady ve výši 18 tis. Kč za letáky doprovázející tři hlavní

události.

124

CUTSTAR s.r.o.: Propagační materiály (online). 2012.

97


3.5 Shrnutí návrhu řešení Cílem této kapitoly bylo navrhnout takové řešení, které vzhledem k charakteru společnosti JVTP a oblasti jeho působení bude efektivně využít hlavní komunikační nástroje s využitím webové prezentace, mediální a přímé komunikace. Na základě uskutečněných analýz a teoretickém popisu tak vznikla hlavní témata ke komunikaci cílovým skupinám, které je nutné oslovit před samotným otevřením prostředí JVTP. Součástí navrhovaného řešení je rovněž výčet klíčových nástrojů, které je třeba využít k efektivní komunikace a prezentaci informací. Jejich oblast působení je dána regionem a převážným zaměřením na obor biotechnologie. Seznam klíčových médií vede k identifikaci zástupců médií, se kterými je vhodné vytvořit pozitivní vztah v rámci media relations. Dopady a výsledky Veškeré výstupy, které vyplývají z návrhu řešení, jsou účelově zaměřené na zlepšení vnímání a povědomí JVTP. Výsledkem je však nejen zlepšení vnímání JVTP, ale rovněž oblasti inovací, VaV a nezbytnosti inovací pro podporu regionu. PR aktivity na podporu JVTP mají za cíl prezentovat široké veřejnosti nabídku VaV kapacit a rozvinutého inovačního prostředí. Informačně hodnotná webová prezentace poskytuje všem cílovým skupinám nezbytné informace o všech poskytovaných službách, provázanost s ostatními institucemi a vědeckovýzkumnými subjekty a komunikační portál ve formě blogu. Mediální komunikace svou širokou působností a zaměřením na oborová média pokrývá veškeré cílové skupiny JVTP. Přímá komunikace pak umožňuje vyjednávání, rozvíjí spolupráci a poskytuje specifické služby. Zefektivněním komunikační aktivity JVTP lze především dosáhnout: 

Popularizace a zvýšení povědomí JVTP a obecně oblasti VaV.



Zlepšení vnímání oblasti inovací, VaV.



Podpory široké veřejnosti při otázkách investování veřejných prostředků do oblasti VaV.



Vnímání JVTP jako klíčového prostředku transferu technologií.



Rozvoje spolupráce s VaV institucemi, podnikatelskou a akademickou sférou.



Zajištění zasídlení inovativními podniky.

Finanční náklady Shrnutí finančních nákladů vyplývá z jednotlivých návrhů řešení. Tvorba nových webových stránek činí cca 45 tis. Kč, přičemž jejich zhotovení lze odhadovat na květen 2014. Jejich grafický design totiž závisí na změně korporátního designu, která je naplánována na březen téhož roku.

98

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Z hlediska lidských zdrojů je nutné najmout marketingového manažera, jehož plat se pohybuje v rozmezí 0-40 tis. Kč. U menších a středních společností je obvyklé, že veškeré marketingové a také PR aktivity zastřešuje pouze marketingový manažer. Ten zajišťuje kvalitní komunikaci s médii včetně poskytování servisu pro ně. Připravuje podklady, články, vytváří rozhovory a hledá nové příležitosti, částečně tak přebírá roli tiskového mluvčího. Výsledkem je efektivní obousměrná komunikace, kdy média již sama vyhledávají informace z webových stránek JVTP pro přípravu aktuálních rubrik. Další náklady, inzerce a propagační materiál, jsou rozloženy v měsících dle uvedených milníků. Měsíc, ve kterém se milník uskuteční, je navrhnuto zdvojnásobují počtu inzercí a zároveň dochází k vytvoření propagačních materiálů – náklady lze odhadovat na 6000 Kč. Průměrná cena jedné inzerce o velikosti A5 v regionálním tisku je 15 tis. Kč. Celkové finanční náklady navrhovaných změn vyjdou na 87 tis. Kč. Uvedené finanční náklady shrnuje tabulka níže. Tabulka 7 - Celkové finanční náklady (v Kč) navrhovaných změn v roce 2014

měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

tvorba webu 0 0 0 45 000 0 0 0 0 0 0 0 0

celkem

45 000

marketing. manažer Inzerce 30 000 30 000 30 000 30 000 30 000 60 000 30 000 60 000 30 000 30 000 30 000 60 000 30 000 30 000 30 000 30 000 30 000 30 000 30 000 30 000 30 000 30 000 30 000 30 000 360 000

450 000

letáky, brožury 0 0 6 000 6 000 0 6 000 0 0 0 0 0 0

náklady 60 000 60 000 96 000 141 000 60 000 96 000 60 000 60 000 60 000 60 000 60 000 60 000

18 000

873 000

Zdroj: Autor

Marketingový manažer je nutnou součástí týmu zaměstnanců zastřešující služby JVTP. Stojí za zvážení, zda v nadcházejících měsících, zejména v období při slavnostním otevření, najmout marketingovou agenturu. Ta by přibližně v půlročním harmonogramu zajistila veškeré komunikační a PR aktivity, které by v začátcích rozvoji služeb pomohly JVTP dostat široké veřejnosti do povědomí.

99


Závěr Diplomová

práce

se

zabývá

tématem

komunikace

a

prezentace

Jihočeského

vědeckotechnického parku (JVTP). Cílem bylo navrhnout řešení, které bude efektivně využívat komunikační prostředky k dosažení optimální komunikace s cílovými skupinami. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, bylo nutné stanovit si rovněž dílčí cíle - provést analýzu nejenom JVTP, ale také inovačního prostředí. Tyto analýzy dospěly k závěrům, že JVTP je ideálním prostředkem k transferu technologií a navázání spolupráce

mezi

vědeckovýzkumnou,

akademickou a podnikatelskou sférou. Inovační potenciál Jihočeského kraje zaručuje příležitosti k rozvoji inovačního podnikání, služeb a vzdělání. Stanovené cíle byly v rámci časového harmonogramu a rozsahu splněny. Návrh řešení, který je zaměřen na webovou prezentaci, mediální a přímou komunikaci vychází především z teoretické části a identifikace klíčových témat komunikace. Tři navrhované komunikační etapy (informování, vzdělávání a motivování, budování pozitivního povědomí) efektivně kombinují výše zmíněné prostředky a kanály, přičemž pozornost je soustředěna především na rok 2014. Z tohoto vychází rovněž finanční náklady návrhu. Oblast VaV je oblastí, která je důležitá ve vztahu k rozvoji regionu a země. Přesto je stále z hlediska komunikace a propagace opomíjena. Z tohoto důvodu je zřejmé, že popularizace, zvýšení povědomí či prezentace výsledků VaV jsou klíčovými faktory, na které je nutné se zaměřit. JVTP získala z hlediska navázané spolupráce velmi významný benefit, neboť vysokoškolské studium a vědecko-výzkumná sféra, zastoupené v regionu, jsou na vysoké úrovni. Zásadním nedostatkem je však nedostatečná komunikace a prezentace záměru projektu JVTP cílovým skupinám. Doba udržitelnosti projektu na 10 let zcela jistě předurčuje významnost komunikace a spolupráce na základní atribut fungování JVTP, proto by tato oblasti neměla být nikterak podceňována. Doposud byla zaznamenána minimální komunikační aktivita JVTP, což logicky vede k nízkému povědomí o poskytovaných službách JVTP. Období od ledna 2014 do července 2014 je ideální příležitost, kdy je vhodné začít věnovat plné úsilí komunikačním aktivitám. Určení nájemní ceny vybavených prostor je spouštěcím faktorem pro aktivní oslovení inovačních firem. Změna korporátního designu umožní široké veřejnosti představit nejenom nový design, ale spolu s ním poskytované služby a záměr projektu JVTP. Zahájením provozu v červenci je pak započata nová poprojektová fáze, která umožní nejen zasídlení inovativních firem, ale také plnění edukační role podnikatelské a akademické sféře. Tematické oblasti, které je vhodné prezentovat, by měly využít široké spektrum oblasti působení JVTP, tedy od podnikání až po školství a trh práce.

100

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Přestože je tato práce zaměřena na projekt JVTP a jeho otevření, lze na něj pohlížet i z obecné roviny projektu. Je možné usoudit, že obdobným způsobem - zejména při rozdělení komunikačních etap - lze postupovat i při jiných klíčových událostech v rámci projektu JVTP. Do budoucna lze totiž očekávat nejen plné využití kapacit, ale také rozšíření činností a své působnosti. Je patrné, že oblast biotechnologií je jádrem zaměření JVTP. Přesto však nelze opomenout jiné oblasti, které jsou typické pro region jižních Čech, a s tím související témata komunikace a prezentace. Mediální komunikace bude hrát stále důležitou roli v informování široké veřejnosti, přímá komunikace v navazování spolupráce a vzdělávání. Webová prezentace zajišťuje okamžité informování všech cílových skupin Ve všech případech však forma a obsah sdělení převyšují jiné atributy komunikace, jakými jsou např. čas či prostředí. Do budoucna tak lze očekávat zvyšující se komunikační aktivitu JVTP, která bude korespondovat s rozšiřující se působností spolupráce. Tento trend je nevyhnutelný a zároveň klíčový k efektivnímu plnění cílů JVTP. Změnou a adaptací trhu je však nutné aktualizovat závěry nejen z inovačního prostředí, ale také z využití komunikačních kanálů a nástrojů.

101


Použitá literatura Tištěné zdroje SKLENÁK, V. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179409-0. MLČÁK, F. Informační etika v informační společnosti. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2011. Bakalářská práce. MLČÁK, F. Interní komunikace. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2012. Semestrální práce. ERIKSEN, T. H. Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas v informačním věku. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-185-2. POUCHA, T. Interní komunikace. Praha: Vysoká škola ekonomická, 24. 10. 2011. Přednáška. KEMROVÁ, M. Interní komunikace. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2011. Přednáška MLEZIVA, E. Diktatura informací: jak s námi informace manipulují. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004. ISBN 80-86898-12-1. STŘÍŽOVÁ, V. Systémové pojetí (hospodářské) organizace. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1265-5. DE VITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-7169-988-8. STŘÍŽOVÁ, V. Manažerská komunikace. Část I a II. Praha: Oeconomica, 2006. ISBN 80-2451134-7. CAYWOOD, C. L. Public relation : řízená komunikace podniku s veřejností. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-886-4. HORNÝ, S. Vizuální komunikace firem. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0762-5. YOUNG, A. Brand media strategy : integrated communications planning in the digital era. New York: Palgrave Macmillan, 2010. ISBN 978-0-230-10474-7. DOUCEK, P. Řízení projektů informačních systémů. 2. vydání. Praha: Professional publishing, 2006. ISBN 80-86946-17-7. BENDOVÁ, K. a kol. Základy projektového řízení. Olomouc, 2012. ISBN 978-80-244-3124-6.

102


PROJECT MANAGEMENT INSTITUTE. PMBOK Guide. Pennsylvania: Project Management

Institute, 201 . 5. vydání. ISBN 978-1-935589-67-9. GEUENS, M., BERGH, J.V.d., PELSMACKER, P.d. Marketingová komunikace. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0254-1. COVEY, S. M. R. Důvěra - jediná věc, která dokáže změnit vše. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-176-8. FTOREK, J. Public relations jako ovlivňování mínění. Praha: Grada Pusblishing, 2007. ISBN 978-80-247-1903-0. KELLER, K L. Strategické řízení značky : positioning a hodnota značky, plánování a implementace marketingových programů, měření a interpretace výkonnosti značky, budování a udržení hodnoty značky. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1481-3. KHELEROVÁ, V. Komunikační a obchodní dovednosti manažera. Praha: Grada Publishing, 2006. 2. Vydání. ISBN 80-247-1677-1. PLAMÍNEK, J. Komunikace a prezentace - Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing, 2012. 2. vydání. ISBN 978-80-247-4484-1. SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti (Komparace zemí V-4). Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4455-5. ŠVEJDA, P. a kol. Inovace a technologie v rozvoji regionů. Praha: AIP ČR, 2010. ISBN 97880-87305-04-1. ŠVEJDA, P. a kol. Inovační podnikání. Praha: AIP ČR, 2007. ISBN 978-80-903153-6-6. KOLEKTIV JVTP. Studie proveditelnosti. České Budějovice, 2011. Firemní dokument.

103

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení Elektronické zdroje SLUKOVÁ, P. Komunikace informací (online). 2009. Dostupný z WWW: www.informacniveda.cz/dwn/100 /1158 Komunikace

20informaci.pdf.

KUČEROVÁ, H. Definice informace. Data - informace – znalosti (online). 2011. Dostupný z WWW: http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/inform1.htm ČESKÁ TERMINOLOGICKÁ DATABÁZE KNIHOVNICTVÍ A INFORMAČNÍ VĚDY. Informace (online). Dostupný z: http://aleph.nkp.cz/F/GKM928BSVHRKVIU25CYSP613EUATI7JE22JVCJEKHXQA54PGBI -56872?func=full-set-set&set_number=084303&set_entry=000016&format=999 ČESKÁ TERMINOLOGICKÁ DATABÁZE KNIHOVNICTVÍ A INFORMAČNÍ VĚDY. Komunikace (online). Dostupný z: http://aleph.nkp.cz/F/B61HSEQPUREV4KS6A4BBAFFGSEY3S1GMMFSHFTUGED4AFH4 NCI-07166?func=full-set-set&set_number=084561&set_entry=000019&format=999. ŠLAPÁK, O. Data, informace, znalosti (online). 2003. Dostupný z WWW: nb.vse.cz/kfil/elogos/miscellany/slapa103.pdf. POKORNÝ, J. Manuál tvořivé komunikace (online). Brno, 200 . Dostupný z WWW: podfuck.net/dokumenty/stazeni_souboru/.../ZK_knizka_z_diskety.doc. HAAS, R. Co není informační architektura (online). 2006. Dostupný z WWW: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html. AMBROŽ, J. Content strategy: Příprava a návrh obsahu pro web organizace (online). Praha: Vysoká škola ekonomická, 2012. Diplomová práce. Dostupný z WWW: https://isis.vse.cz/auth/lide/clovek.pl?zalozka=7;id=78056;studium=111324;download_prace=1. PROKOP, M. H1. Seriál Firemní web. Díl 1: Cíle webu (online). 2006. Dostupný z WWW: http://firemniweb.h1.cz/1-cile-webu. ŠTRUPL, František. H1. Seriál firemní web. Díl 22: Zásady pro tvorbu obsahu (online). 2007. Dostupný z WWW: http://firemniweb.h1.cz/22-zasady-tvorby-obsahu. PAVLEČKA, V. Public affairs (online). 2008. Dostupný z WWW: http://www.mjournal.cz/cs/public-relations/formy-PR/public-affairs__s316x466.html. PAVLEČKA, V. Úvod do public relations (online). 2008. Dostupný z WWW: http://www.mjournal.cz/cs/public-relations/uvod-do-PR/uvod-do-public-relations__s363x358.html.

104

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení NIELSEN, J. 10 Good Deeds in Web Design (online). 1999. Dostupný z WWW: http://www.useit.com/articles/ten-good-deeds-in-web-design/. ADKISSON, H. P. Web Design Practices (online). 2005. Dostupný z WWW: http://webdesignpractices.com/. PODAŘIL, M. Marketing vědy (online). 2012. Dostupný z WWW: http://www.mjournal.cz/cs/marketing/marketing-vedy__s277x9515.html. SYMBIO. Použitelnost (online). 201 . Dostupný z WWW: http://www.symbio.cz/slovnik/pouzitelnost.html. OGILVY PR. Korporátní komunikace (online). 2010. Dostupný z WWW: http://www.ogilvypr.cz/pages/coumime.php?ID=70. OGILVY PR. Komunikace s médii (online). 2010. Dostupné z WWW: http://www.ogilvypr.cz/pages/coumime.php?ID=72. PRESS SERVICE. Jak uspořádat tiskovou konferenci (online). 2007. Dostupný z WWW: http://press-servis.ecn.cz/manual/jak-usporadat-tiskovou-konferenci/. LINDGAARD, G., FERNANDES, G., DUDEK, C., BROWN, J. Attention web designers: You have 50 milliseconds to make a good ﬁrst impression! (online). 2006. Dostupný z WWW: http://anaandjelic.typepad.com/files/attention-web-designers-2.pdf. MATULA, V. Typy webu (online). Dostupný z WWW: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/typy-webu.php. EQUICA. Equilibrium - Project Management Solutions (EPMS) (online). 2013. Dostupný z WWW: OPLETAL, P. Škola projektového řízení: Kontrola a komunikace. 2006. Dostupný z WWW: http://www.systemonline.cz/clanky/skola-projektoveho-rizeni-kontrola-a-komunikace-sedmydil.htm. JERMÁŘ, Milan. Základy komunikace v projektovém řízení (online). Dostupný z WWW: www.projektmanazer.cz/kurz/soubory/modul-f/f2.pdf. MSB TECHNET. Studie synergií (online). 2009. Dostupný z WWW: www.jaip.cz/media/upload/files/SynergieStudiefinalCZ.pdf. MSB INNOCAT. O projektu (online). Dostupný z WWW: http://www.msb-innocat.eu/?lang=cz

105

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Patentová statistika (online). 201 . Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika. ALBERTONE, G. Wissenschaft und Technologie – Patente (online). 2010. Dostupný z WWW: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/images/1/1b/Patent_statistics_YB2013DE.xls. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Inovační aktivity podniků v České republice 2008 až 2010 (online). 201 . Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/9605-12. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Lidské zdroje ve vědě a technologiích (online). 2012. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/lidske_zdroje_ve_vede_a_technologiich. PŘÍSTUPNOST. Česká pravidla přístupnosti (online). Dostupný z WWW: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/. VASKO, S. Struktura a obsah internetové prezentace (online). 201 . Dostupný z WWW: http://www.slideshare.net/moreplavec/struktura-a-obsah-internetov-prezentace. JIHOČESKÁ UNIVERZITA. Statut Jihočeského vědeckotechnického parku České Budějovice (online). 2008. Dostupný z WWW: http://www.jcu.cz/public-relations/archiv-vyznamnychmedializovanych-udalosti/vedeckotechnicky-park-ceske-budejovice/statut-jvtp.pdf/view. SCHOLLEOVÁ, H.: Progresivní přístupy k hodnocení inovačních investic (online). Dostupný z WWW: www.svses.cz/konference/inovace06/texty/scholleova.pdf. JVTP. 1. Etapa (online). Dostupný z WWW: http://www.jvtp.cz/etapy-budovani-jvtp/i-etapa/. JVTP. 2. etapa (online). Dostupný z WWW: http://www.jvtp.cz/etapy-budovani-jvtp/ii-etapa/. JVTP. Prostředí JVTP (online). Dostupný z: http://www.jvtp.cz/etapy-budovani-jvtp/. ANOPRESS IT. Inovace a výzkum (online). 201 . Dostupný z WWW: http://muj.anopress.cz.zdroje.vse.cz/Search/PagesAuth/My_Search.aspx?f=3. JIHOČESKÁ UNIVERZITA. Jihočeský vědeckotechnický park (online). 201 . Dostupný z WWW: http://www.jcu.cz/public-relations/archiv-vyznamnych-medializovanychudalosti/vedeckotechnicky-park-ceske-budejovice. ÖSTERREICHISCHE INNOVATIONS-NETZWERK. Österreichische Innovations-Landkarte (online). Dostupný z WWW: http://www.innovationszentrenaustria.at/index.php?othertempl=karte_db.php&landid=10.

106

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020 (online). 2012. Dostupný z WWW: http://www.komora.cz/pro-podnikani/legislativa-a-normy/pripominkovani-legislativy/novematerialy-k-pripominkam/242-12-koncepce-podpory-malych-a-strednich-podnikatelu-naobdobi-let-2014-2020-t-1-11-2012.aspx. JIHOČESKÝ KRAJ. Program rozvoje Jihočeského kraje (online). 2011. Dostupný z WWW: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par %5Bid_v %5D=710&par %5Blang %5D=. ČESKÉ BUDĚJOVICE. Integrovaný plán rozvoje města (online). 2008. Dostupný z WWW: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/strategicky-plan/stranky/integrovany-plan-rozvojemesta.aspx. SPOLEČNOST VĚDECKOTECHNICKÝ PARKŮ ČR. Katalog VTP (online). 2010. Dostupný z WWW: http://www.svtp.cz/katalog/. SPOLEČNOST VĚDECKOTECHNICKÝCH PARKŮ ČR. O společnosti (online). 2010. Dostupný z WWW: http://www.svtp.cz/o-spolecnosti/. SILICON VALLEY HISTORICAL ASSOCIATION. Silicon Valley's History (online). 2013. Dostupný z WWW: http://www.siliconvalleyhistorical.org/#!about/c1enr. ČESKÁ STATISTICKÝ ÚŘAD. Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ekonomice ČR: oslabily nebo sílí? (online). 2012. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/1158-11. ČESKÁ STATISTICKÝ ÚŘAD. Věda, výzkum a inovace v krajích ČR (online). 2007. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/390029F5FD/$File/137607a4.pdf. JAIP. Regionální inovační strategie Jihočeského kraje (online). 2010. Dostupný z WWW: www.jaip.cz/media/upload/files/risjkpopripominkach.pdf. GLOBALDAT, a.s. Ceník a technické požadavky (online). 2012. Dostupný z WWW: http://mywebdesign.cz/nabidka/GLOBALDAT-CENIK.pdf. JIHOMORAVSKÉ INOVAČNÍ CENTRUM. Inovační vouchery (online). 201 . Dostupný z WWW: http://www.inovacnivouchery.cz/o-projektu. INFORMAČNÍ SYSTÉM VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ. Výsledky VaVaI (online). 201 . Dostupný z WWW: http://www.isvav.cz/prepareResultForm.do.

107

Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení SDRUŽENÍ PRO INTERNETOVOU REKLAMU. NetMonitor – výzkum návštěvnosti internetu v České republice (online). 201 . Dostupný z WWW: http://www.netmonitor.cz/sites/default/files/vvnetmon/2013_09_netmonitor_offline_report.xls. UNIE VYDAVATELŮ. Media Projekt - 1. a 2. čtvrtletí 2013 (online). 201 . Dostupný z WWW: http://www.mam.cz/download/economia/DOT/MAM/vyzkumy/MP1Q_2Q2013.pdf. THOMSON REUTERS. Science Citation Index Expanded Source Publication (online). 2013. Dostupný z WWW: http://science.thomsonreuters.com/mjl/publist_sciex.pdf. NISBET, C. M. Framing Science: A New Paradigm in Public Engagement (online). Washington: Taylor and Francis Publishers. 2008. Dostupné z WWW: http://www.idscience.ca/pdf/framing_science.pdf. THE SAN FRANCISCO DECLARATION ON RESEARCH ASSESSMENT. Putting science into the assessment of research (online). 201 . Dostupný z WWW: http://www.ascb.org/dora/. CUTSTAR

s.r.o.

Propagační

materiály

(online).

2012.

Dostupný

z

WWW:

http://www.cutstar.cz/sluzby/propagacni-materialy.

108


Seznam použitých zkratek AUC NH

Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady

AV ČR

Akademie věd České republiky

EPMS

Equilibrium - Project Management Solutions

IA

Informační architektura

ICT

Informační a komunikační technologie

IK

Interní komunikace

IS

Informační systém

JAIP

Jihočeská agentura inovačního podnikání

JU

Jihočeská univerzita

JVTP

Jihočeský vědeckotechnický park

MR

Media relations

MSB

Mühlviertel – South Bohemia

PA

Public affairs

PMBOK

Project Management Body of Knowledge

PR

Public relations

TDZ

Technologie- und Dienstleistungszentrum

TIC

Třeboňské inovační centrum

TZ Freistadt

Technologiezentrum Freistadt

VaV

Věda a výzkum

VŠ

Vysoká škola

VŠERS

Vysoká škola evropských a regionálních studií

VŠTE

Vysoká škola technická a ekonomická

VTP

Vědeckotechnický park

109


Seznam tabulek Tabulka 1 - Srovnání poskytovaných služeb .............................................................................. 54 Tabulka 2 - Poskytované informace a služby webu JVTP .......................................................... 68 Tabulka 3 - SWOT analýza JVTP............................................................................................... 72 Tabulka 4 - Seznam klíčových médií .......................................................................................... 91 Tabulka 5 - Oborové časopisy .................................................................................................... 92 Tabulka 6 - Kontaktní list na klíčová média ............................................................................... 93 Tabulka 7 - Celkové finanční náklady (v Kč) navrhovaných změn v roce 2014 ........................ 99

110


Seznam použitých obrázků Obrázek 1 - Obvyklé rozmístěný prvků webu ............................................................................ 35 Obrázek 2 - Inovační infrastruktura ............................................................................................ 53 Obrázek

- Komunikační etapy ................................................................................................. 78

Obrázek 4 - Vizuální podoba struktury (mapy) webu JVTP....................................................... 84 Obrázek 5 - Harmonogram milníků ke komunikaci ................................................................... 89

111


Seznam použitých grafů Graf 1 - Bariéry podniků při zavádění inovací ........................................................................... 50 Graf 2 - Informační zdroje inovujících podniků dle významnosti .............................................. 52 Graf 3 - Struktura zaměření vzdělání respondentů ..................................................................... 57 Graf 4 - Znalost o JVTP .............................................................................................................. 57 Graf 5 - Přehled o poskytovaných službách JVTP...................................................................... 58 Graf 6 - Podpora JVTP Jihočeského kraje .................................................................................. 58 Graf 7 - Zaregistrování JVTP v médiích ..................................................................................... 59 Graf 8 - Důležitost pravidelného informování veřejnosti ........................................................... 59 Graf 9 - Nejčastější způsob přístupu k informacím .................................................................... 60 Graf 10 - Faktory motivace k prohloubení vědomostí ................................................................ 60 Graf 11 - Preferovaná forma komunikace s organizacemi .......................................................... 61 Graf 12 - Způsob vnímání inovace, vědy a výzkumu ................................................................. 61 Graf 13 - Počet výskytu článků v jednotlivých měsících v médiích Jihočeského kraje ............. 71

112


Seznam příloh Příloha 1 - Dotazníkové šetření

113


Příloha Dotazníkové šetření

Preambule Jmenuji se František Mlčák, jsem studentem 5. ročníku Vysoké školy ekonomické v Praze a součástí mé diplomové práce je zpracování dotazníkového šetření. Téma diplomové práce zní: Komunikace a prezentace informací JVTP – analýza a návrh řešení. Obracím se proto na Vás s prosbou o zodpovězení následujících 12 otázek. Výsledky budou zakomponovány do návrhu řešení komunikace JVTP. Otázky jsou uzavřeného typu a lze zakroužkovat za odpověď libovolný počet možností. Děkuji za Váš čas a vyplnění.

Povědomí o Jihočeském vědeckotechnickém parku (JVTP) a službách 1. Odkud jste se dozvěděli o JVTP?     

z internetu z tištěných médií ze školy zatím nedozvěděl(a) z jiného zdroje, (jakého) …………………………………… (doplň)

2. Máte přehled o službách poskytovaných JVTP?    

ano spíše ano spíše ne ne, ještě jsem o nich neslyšel

3. Myslíte si, že JVTP dokáže podpořit rozvoj Jihočeského kraje?     

ano, určitě spíše ano nevím spíše ne ne

4. Zaregistroval/a jste v posledním roce nějakou zprávu o JVTP v médiích?   

ano, (kde) …………………………………… (doplň) ano, výjimečně, (kde) …………………………………… (doplň) ne, žádnou

5. Je pro Vás důležité, aby organizace pravidelně informovala veřejnost o svých aktivitách?    

ano spíše ano spíše ne určitě ne

114


6. Jaký způsob přístupu k informacím nejčastěji využíváte?      

internet tištěná média televize reklama brožury a letáky jiný, (jaký) …………………………………… (doplň)

7. Jaký faktor Vás nejvíce motivuje k aktivnímu získání informací a prohloubení vědomostí?     

jedinečnost nabízených služeb a produktů velká mediální publicita společenský prospěch osobní prospěch jiný, (jaký) …………………………………… (doplň)

8. Jakou formu komunikace preferujete při jednání s organizacemi?    

osobní setkání (interpersonální) telefonicky přednášky a semináře (skupinové) zprostředkovaně (masmédia)

9. Jakým způsobem vnímáte téma inovace, věda a výzkum?      

klíčové k ekonomickému růstu konkurenční výhoda těžko aplikovatelné v praxi zbytečně drahý luxus v ČR nemá dosud využití jinak, (jak) …………………………………… (doplň)

10. Vaše zaměření studijního oboru:     

ekonomické technické přírodovědné humanitní jiné, (jaké) …………………………………… (doplň)

11. Název Vaší vysoké školy: 

…………………………………… (doplň)

12. Jste:  

muž žena

115

Vysoká škola ekonomická v Praze

Recommend Documents