Vysoká škola ekonomická v Praze. Srovnávací analýza reprezentativních stedisek zimních sport R a zahranií

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztah Vedlejší specializace: Cestovní ruch

Srovnávací analýza reprezentativních st edisek zimních sport – R a zahrani í (diplomová práce)

Vypracoval: Petr Záhrobský Vedoucí diplomové práce: Ing. Zdenka Petr

Prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Srovnávací analýza reprezentativních st edisek zimních sport – R a zahrani í“ jsem vypracoval samostatn . Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.

V Praze, dne:

Podpis:

-2-

Pod kování: Rád bych pod koval Ing. Zdence Petr za odbornou pomoc a poskytnuté rady p i vypracování mé diplomové práce.

-3-

Obsah: Úvod ____________________________________________________________________________6 1

Vymezení základních pojm cestovního ruchu _______________________________________8 1.1

Definice cestovního ruchu a jeho hlavních subjekt _______________________________8

1.2

Typy cestovního ruchu _____________________________________________________9

1.3

Vliv cestovního ruchu na rozvoj územních celk ________________________________10

1.4

Nabídka v cestovním ruchu _________________________________________________11

1.4.1

Atraktivity __________________________________________________________11

1.4.2

Služby cestovního ruchu _______________________________________________12

1.5 1.5.1 2

St edisko zimních sport ___________________________________________________14 Pojmy specifické pro st ediska zimních sport ______________________________15

Analýza st edisek zimních sport _________________________________________________17 2.1

Francie _________________________________________________________________18

2.1.1

Zimní st ediska – Alpy ________________________________________________18

2.1.2

Les Menuires________________________________________________________19

2.1.3

Další alpská zimní st ediska ve Francii____________________________________27

2.2

Švýcarsko_______________________________________________________________29

2.2.1

Zimní st ediska ______________________________________________________29

2.2.2

Zermatt ____________________________________________________________30

2.2.3

Další švýcarská zimní st ediska _________________________________________39

2.3

Rakousko _______________________________________________________________41

2.3.1

Zimní st ediska ______________________________________________________41

2.3.2

Saalbach – Hinterglemm_______________________________________________42

2.3.3

Další rakouská zimní st ediska __________________________________________50

2.4

Norsko _________________________________________________________________52

2.4.1

Zimní st ediska ______________________________________________________52

2.4.2

Hemsedal___________________________________________________________53

2.4.3

Další zimní st ediska v Norsku __________________________________________58

2.5

eská republika __________________________________________________________60

2.5.1

Zimní st ediska ______________________________________________________61

2.5.2

Špindler v Mlýn _____________________________________________________62

2.5.3

Další st ediska zimních sport v esku ___________________________________69

2.6

Další evropské regiony se st edisky zimních sport ______________________________72

2.6.1

Itálie ______________________________________________________________72

2.6.2

Ostatní alpské zem __________________________________________________75

2.6.3

Slovensko a Polsko ___________________________________________________76

2.6.4

Pyreneje____________________________________________________________77

2.6.5

Skandinávie_________________________________________________________78

-4-

2.6.6

Neobvyklá st ediska zimních sport ______________________________________79

Záv r ___________________________________________________________________________82 Seznam tabulek_________________________________________________________________85 Seznam obrázk ________________________________________________________________86 Seznam p íloh __________________________________________________________________87 Použitá literatura________________________________________________________________88

-5-

Úvod Vypracovat diplomovou práci jako srovnávací analýzu zimních st edisek v R a v zahrani í si autor diplomové práce zvolil proto, že zimní cestovní ruch nabývá stále v tšího významu pro horské regiony a je to odv tví, do kterého p itéká velké množství investic, a už ze soukromých nebo i ve ejných zdroj . Výhodou autora je, že se již adu let v této oblasti aktivn pohybuje a na základ osobních kontakt má velmi dobré možnosti jak získat ucelené, srovnatelné a spolehlivé informace. Význam této práce spo ívá v komplexním srovnání nabízených služeb ve st ediscích zimního cestovního ruchu v R a v zahrani í, které jasn ukáže rozdíly mezi regiony a zem mi. Navšt vovat zimní st ediska je velmi populární a masovou záležitostí a v této práci by se m ly objevit p ednosti a nedostatky n kterých charakteristických st edisek, které reprezentují daný region, p ípadn zemi. Pro stále více eských turist vyjíždí za svou zimní dovolenou do zahrani í? V em se liší nabídka a kvalita služeb v jednotlivých evropských regionech významných z hlediska zimní turistiky? Jaký vliv m l historický vývoj na sou asnou podobu st ediska a na klientelu, která zde p evažuje? Jak dokáží spolupracovat soukromé subjekty jako provozovatelé hotel , restaurací a lanovek s informa ními centry a radnicemi v obcích, které jsou asto existen n závislé na cestovním ruchu? Jaké jsou sou asné trendy ve vývoji moderního zimního centra, jaké nové služby je možno nabízet a co tato centra ohrožuje? Cílem této práce bude podrobn popsat a porovnat regionáln charakteristická evropská zimní st ediska. Zejména budou vysv tleny rozdíly v nabídce jednotlivých center. Základní hypotézou, kterou by tato práce m la potvrdit nebo vyvrátit je, že ší ka nabízených služeb v typickém eském st edisku zimních sport je podstatn menší než ve st ediscích zahrani ních. Dalšími ov ovanými hypotézami bude, že cena srovnatelných služeb asto závisí více na image st ediska, ve kterém jsou poskytovány, než na kvalit služby a že samotné p írodní atraktivity a výhodná lokalita už nesta í k udržení dobré pozice v tvrdé konkurenci na trhu cestovního ruchu. Metodou práce bude sb r informací obecn dostupných v literatu e a na internetových stránkách, dále pak osobní kontaktování subjekt cestovního ruchu a vlastní výzkum autora p ímo v konkrétních zimních st ediscích. Takto získané poznatky budou zpracovány a analyzovány.

-6-

V první kapitole budou vysv tleny n které pojmy, se kterými autor pracuje v analytické ásti. Nejprve jsou to termíny z obecné teorie cestovního ruchu, následn pak také pojmy specifické pro zimní cestovní ruch v horských st ediscích. Druhou kapitolu pak tvo í vlastní analytická ást srovnávající pomocí výše zmín ných metod francouzská, švýcarská, rakouská, norská, eská a ostatní evropská st ediska.

-7-

1 Vymezení základních pojm ruchu

cestovního

Nejprve zde budou vymezeny n které základní pojmy cestovního ruchu, poté budou vysv tleny specifické pojmy týkající se st edisek zimních sport . Tyto pojmy jsou používány v celé této práci a je proto nezbytné hned na za átku je jasn definovat.

1.1 Definice cestovního ruchu a jeho hlavních subjekt Cestovní ruch bývá zpravidla definován jako innost jedné nebo více osob cestujících na p echodnou dobu do místa mimo její b žné životní prost edí a to na dobu kratší, než je stanovena (u mezinárodního cestovního ruchu hovo íme o jednom roku, u domácího cestovního ruchu pak o 6 m sících). Hlavním ú elem takové cesty není vykonávání výd le né innosti v navštíveném míst .1 Stálý obyvatel (rezident) je v mezinárodním cestovním ruchu charakterizován ve vztahu k dané zemi jako osoba, která žije v zemi alespo jeden rok p ed p íjezdem do jiné zem na dobu kratší než jeden rok. V domácím cestovním ruchu je rezidentem rozum na osoba, která v tomto míst žije alespo šest po sob jdoucích m síc p ed p íjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti m síc . 2 Návšt vníkem se v mezinárodním cestovním ruchu myslí osoba, která cestuje do jiné zem , než ve které má trvalé bydlišt , na dobu nep ekra ující jeden rok. Hlavním ú elem takové cesty není vykonávání výd le né innosti v navštíveném míst . Návšt vníkem ve smyslu domácího cestovního ruchu je ozna ována osoba, která má trvalé bydlišt v dané zemi a která cestuje na jiné místo v zemi mimo své trvalé bydlišt na dobu kratší než šesti m síc . Hlavním ú elem takové cesty není vykonávání výd le né innosti v navštíveném míst .3 Turistou se v mezinárodním cestovním ruchu myslí osoba, která cestuje do jiné zem , než ve které má trvalé bydlišt a b žné životní prost edí, na dobu zahrnující alespo

jedno

p enocování, avšak ne delší jednoho roku. Hlavním ú elem takové cesty není vykonávání výd le né innosti v navštíveném míst .

1

Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999, ISBN 80-7079-443-7, str.11

2

Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN 80-7079-443-7, str.12

3


-8-

V domácím cestovním ruchu je za turistu ozna ena osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od jejího b žného životního prost edí v téže zemi, na dobu zahrnující alespo jedno p enocování, ale kratší než šest m síc . Hlavním ú elem takové cesty není vykonávání výd le né innosti v navštíveném míst .4 Výletník je v mezinárodním cestovním ruchu osoba, která cestuje do jiné zem , než ve které má trvalé bydlišt a b žné životní prost edí, na dobu kratší než je 24 hodin, aniž by v navštívené zemi p enocovala. Hlavním ú elem takové cesty není vykonávání výd le né innosti v navštíveném míst . V domácím cestovním ruchu je za výletníka považována osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od jejího b žného životního prost edí v téže zemi na dobu kratší než 24 hodin, aniž by v navštíveném míst p enocovala. Hlavním ú elem takové cesty není vykonávání výd le né innosti v navštíveném míst .5

1.2 Typy cestovního ruchu Cestovní ruch se d lí podle n kolika kritérií. Pro ú ely této práce je d ležité zejména d lení dle p evažující motivace ú asti na cestovním ruchu: a) Rekrea ní cestovní ruch p edstavuje nejširší ú ast obyvatelstva na cestovním ruchu. Je realizován ve vhodném rekrea ním prost edí, jehož p íznivé ú inky jsou využívány v zájmu reprodukce fyzických a duševních sil

lov ka. Neznamená jen pasivní

odpo inek, ale obvykle je spojen s aktivním pobytem v p írod a uplatn ním celé ady sportovních aktivit. V rámci této práce se jedná zejména o zimní sporty jako lyžování (sjezdové i b žecké), p ší turistika, bruslení apod. b) Sportovn orientovaný cestovní ruch zahrnuje krátkodobé i dlouhodobé pobyty se sportovní náplní. Sportovní cestovní ruch v širším smyslu

áste n

splývá

s rekrea ním cestovním ruchem, v užším smyslu je sportovní cestovní ruch spojen s ú astí na sportovních akcích, na tréninkových soust ed ních apod. V zimních st ediscích tvo í podíl p íjezd s touto motivací významný podíl. c) V poslední dob se jako samostatný typ cestovního ruchu vy le uje cestovní ruch s dobrodužnými motivy. Mnoho lidí vyhledává v rámci ú asti na cestovním ruchu prioritn takové aktivity, které jsou spojeny s nebezpe ím a nebo otestováním svých

4


5


-9-

fyzických i morálních vlastností v boji s p írodou. Vyhledávají intenzivní zážitky, poznání p írody a asto nebezpe né situace. d) Zdravotn

orientovaný cestovní ruch, který je zam en p edevším na zdravotní

prevenci, rehabilitaci a rekonvalescenci. e) Cestovní ruch s profesními motivy je spojen s profesní inností a profesními zájmy. Pat í sem nap íklad obchodní cestovní ruch (služební cesty), kongresový cestovní ruch (ú ast na kongresech,seminá ích), cestovní ruch veletrh a výstav a v neposlední ad též incentivní cestovní ruch (stimula ní a motiva ní), který je využíván jako stimul, motivace nebo jako odm na za dosažené výkony. Náklady spojené s ú astí na tomto typu cestovního ruchu zcela nebo p evážn hradí zam stnavatel. f) Dalším typem m že být cestovní ruch se vzd lávacími motivy, kde celý program a pobyt je p izp soben tomu, aby se lov k n co nau il a poznal. 6 Dalším kritériem p i d lení cestovního ruchu je místo realizace. Jde o len ní podle území, na kterém cestovní ruch probíhá. Rozlišuje se domácí cestovní ruch, p i n mž ú astníci nep ekra ují státní hranice své zem , je to tedy cestovní ruch domácího obyvatelstva na území jejich státu. Naproti tomu p i zahrani ním cestovním ruchu vždy dochází k p ekra ování hranic. Zahrani ní cestovní ruch m že být bu

pasivní, výjezdový (ob ané dané zem

vyjížd jí do zahrani í), nebo aktivní, p íjezdový (zahrani ní návšt vníci p ijížd jí do dané zem ). Nejširším typem je mezinárodní cestovní ruch, který zahrnuje pohyby ú astník cestovního ruchu mezi státy bez konkrétního teritoriálního ur ení. 7 Dále lze cestovní ruch rozlišovat dle vztahu k platební bilanci státu (zahrani ní cestovní ruch aktivní, pasivní), dle délky pobytu (krátkodobý, dlouhodobý), dle zp sobu zabezpe ení cesty a pobytu (organizovaný, neorganizovaný), dle po tu ú astník (individuální, skupinový) nebo dle p evažujícího prost edí pobytu (m stský, venkovský, láze ský nebo cestovní ruch ve st ediscích cestovního ruchu).8

1.3 Vliv cestovního ruchu na rozvoj územních celk Postavení územního celku v cestovním ruchu je podmín no zejména dostupnými atraktivitami a vybaveností materiáln

technickou základnou – infrastrukturou, která

6

Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN 80-7079-443-7, str.16-20

7


8


- 10 -

poskytuje služby ú astník m cestovního ruchu. V ad míst a oblastí, kde není p edpoklad pro výrazn jší rozvoj jiných ekonomických inností, se cestovní ruch m že stát dominantním initelem jejich rozvoje s významnými ekonomickými dopady. Pozitivní vliv na daný region je dán p edevším výdaji ú astník cestovního ruchu, da ovými p íjmy a p íjmy z r zných poplatk , vytvá ením investi ních i podnikatelských p íležitostí, zvyšováním zam stnanosti, budováním a zlepšováním úrovn

infrastruktury a celkové vybavenosti. Vybudovaná

infrastruktura pak slouží nejen pro samotný cestovní ruch, ale i místnímu obyvatelstvu. Cestovní ruch se tak stává d ležitou složkou ekonomického rozvoje p írodního a kulturn historického potenciálu daných míst.9

1.4 Nabídka v cestovním ruchu Nabídka v cestovním ruchu je reprezentována souhrnem všech komponent

nutných

k realizaci ú asti na cestovním ruchu a k napln ní o ekávaných efekt . P edm tem nabídky jsou objekty cestovního ruchu, v konkrétní podob p edstavované souhrnem atraktivit, služeb, hmotných statk

a užite ných efekt , které jsou v ur itém míst

a ase k dispozici pro

uspokojení pot eb ú astník cestovního ruchu a které prodávající cht jí na trhu cestovního ruchu realizovat. Nabídku v cestovním ruchu tvo í primárn atraktivity cílových míst a sekundárn jejich materiáln technická základna umož ující poskytování odpovídajících služeb.

1.4.1 Atraktivity Atraktivity vytvá ejí prost edí pro cestovní ruch, ur ují jeho vlastnosti a determinují i schopnost toho kterého prost edí realizovat cíle cestovního ruchu a uspokojovat pot eby jeho ú astník . Atraktivity mohou být p írodní (terén, klimatické podmínky, vodní toky, fauna, flóra, zvláštnosti, lé ivé zdroje), kulturn

historické (architektonické památky, kulturní

za ízení, lidové um ní, technické památky), organizované (slavnosti, veletrhy, festivaly, sportovní akce), sociální (tradice, zvyky, gastronomie).10 Atraktivity v zimních st ediscích jsou p írodní a

lov kem vytvo ené. P írodními

atraktivitami jsou hory, jezera, unikátní ekosystémy s endemicky se vyskytujícími živo ichy a rostlinami, nepoškozené životní prost edí a zdravý vzduch apod. Tyto atraktivity samy by ale nesta ily pro p ilákání dostate ného množství host a velmi d ležitá je vybavenost za ízeními

9


10


- 11 -

cestovního ruchu (b žecké trat , sjezdovky, lanové dráhy, sportovní haly), infrastruktura a dobrá dopravní dostupnost. Hory jako atraktivita jsou spojeny s provozováním zimních sport , zejména sjezdového lyžování, za nímž p ijíždí nejvíce návšt vník . Lyža ské areály se tak stávají samostatnou atraktivitou.

1.4.2 Služby cestovního ruchu Službami cestovního ruchu rozumíme všechny služby, které zabezpe ují pot eby vzniklé v rámci cestovního ruchu. Jsou výsledkem inností mnoha odv tví, mají p evážn sezónní charakter, jsou službami osobními a jsou vázány na místo, kde se vyskytují p edpoklady cestovního ruchu, objekty a za ízení. Pat í mezi n p edevším služby p epravní, ubytovací, stravovací (tyto t i jsou funkce základní), sportovn pr vodcovské (funkce dopl kové).

rekrea ní, kulturní, informa ní

i

11

a) Ubytovací služby: Ubytovací služby p edstavují základní podmínku pro rozvoj cestovního ruchu. Charakterizují se jako umožn ní p echodného ubytování mimo místo trvalého bydlišt . Hotelnictví se stalo v poslední dob nedílnou sou ástí cestovního ruchu. Jeho p edm tem je výstavba,

ízení a organizace hotel

i velkých hotelových

et zc ,

zabezpe ování jejich provozu a poskytování hotelových služeb. Název hotel byl p evzat z francouzštiny, kde vznikl ze st edov kého latinského pojmenování hostince.12 len ní ubytovacích za ízení, kategorizace a klasifikace: S rozvojem cestovního ruchu se postupn diferencují r zné druhy ubytovacích za ízení, která poskytují ú astník m cestovního ruchu služby na r zné úrovni a v r zném rozsahu. Ubytovací za ízení m žeme lenit podle velikosti (malá 5-100 pokoj , st ední 101-250 pokoj , velká 251 pokoj a výše, pop . na hromadná a individuální), podle doby provozu (celoro ní, sezónní), podle umíst ní (m stská, láze ská, horská), podle druhu (hotel, motel, botel, penzión, turistická ubytovna, kemp) i dle p evažující klientely (obchodníci, rodiny s d tmi, sportovci). Všechna tato hlediska mají velký vliv na vybavenost ubytovacích za ízení a úrove

poskytovaných služeb.

len ní podle druhu se stalo

základem kategorizace a klasifikace ( azení do t íd dle vybavení, úrovn a rozsahu služeb).

11


12

Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.a kolektiv: Základy cestovního ruchu, VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2000, ISBN 80-245-0439-1, str. 30

- 12 -

T ída se vyjad uje v tšinou pomocí hv zdi ek a to následovn : * Tourist ** Standard *** Komfort (v Rakousku Premium Standard) **** First Class ***** Luxus13 Umíst ní ubytovacího za ízení je rozhodující otázkou pro marketing ubytovacích služeb. Ur uje jak pravd podobný objem služeb, tak jejich cílové trhy. Jedine né umíst ní v atraktivní scenérii m že ospravedl ovat vysokou cenu služeb. Umíst ní má též vliv na týdenní i ro ní asový pr b h výše poptávky.14 Charakteristika kategorií ubytovacích za ízení dle metodiky platné v eské republice: Hotel je ubytovací za ízení s nejmén 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování p echodného ubytování a služby s tím spojené (zejména stravovací), hotely se lení do p ti t íd, hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejmén snídan ) a lení se do ty t íd. Motel je ubytovací za ízení s nejmén

10 pokoji pro hosty, poskytující p echodné

ubytování a služby s tím spojené pro motoristy a lení se do ty t íd. Penzion je ubytovací za ízení s nejmén

p ti pokoji, s omezeným rozsahem

spole enských a dopl kových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem, a lení se do ty t íd. Ostatní ubytovací za ízení (kemp, tábo išt , chatová osada, turistická ubytovna, botel) jsou turistické ubytovny, kempy a skupiny chat (bungalov ), pop ípad kulturní nebo památkové objekty využívané pro p echodné ubytování. Depandance je vedlejší budova ubytovacího za ízení bez vlastní recepce, organiza n související s hlavním ubytovacím za ízením, které pro depandance zajiš uje pln rozsah služeb odpovídající p íslušné kategorii a t íd a není vzdáleno více než 500 m. 15

13

Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.a kolektiv: Základy cestovního ruchu, VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2000, ISBN 80-245-0439-1, str.32-34

14

Susan Horner, John Swarbrooke: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného asu, Grada Publishing 2003, ISBN 80-247-0202-9, str.282

15

Ministerstvo pro místní rozvoj – Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích za ízení eské republiky, vyhláška 137/1998 Sb.

- 13 -

V sou asné dob

bohužel neexistuje žádná mezinárodn

platná jednotná klasifikace

ubytovacích za ízení. Existují tak zna né rozdíly mezi stejn ozna enými za ízeními v r zných zemích, což zt žuje zákazník m orientaci a výb r. b) Stravovací služby. S cestovním ruchem jsou nezbytn spojeny i služby stravovací, které uspokojují základní pot ebu lov ka – pot ebu výživy. V mezinárodním cestovním ruchu p edstavuje stravování i možnost seznámit se s ur itým specifickým prvkem kultury daného národa, dokonce poznávání t chto gastronomických zvyklostí m že být i samotným motivem ú asti na cestovním ruchu (výroba sýr , piva, p íprava tradi ních pokrm apod.) Formy stravování mohou být r zné, nap íklad individuální, kdy si p ípravu pokrm realizuje ú astník cestovního ruchu sám ve zvoleném ase a prostoru, nebo spole né stravování, kde se jedná o hromadnou p ípravu pokrm a nápoj pro velké skupiny osob a kdy výroba, odbyt i spot eba jsou asov i místn velmi úzce propojeny. Spole né stravování m že být realizováno jako ú elové – uzav ené (školní, nemocni ní, závodní) nebo jako ve ejné – restaura ní. Velkou výhodou ve ejného stravování je úspora asu a pom rn široká nabídka sortimentu. Restaura ní stravování uspokojuje pot eby zákazník prost ednictvím svých t í funkcí, mezi které pat í funkce stravovací – základní (zajišt ní výživy podáváním hlavních jídel b hem dne), dopl ková (možnost ob erstvení mezi hlavními jídly a nabídky nápoj ) a spole ensko-zábavní (podmínky pro uspokojení pot eby spole enské komunikace, zábavy, her). Ú astníci cestovního ruchu b hem svého pobytu zpravidla nej ast ji využívají stálou sí provozoven ve ejného stravování v daném míst , která je ur ena i pro místní obyvatele. Zvláštní nabídku stravování p ipravují pro turisty hotely v rámci svých komplexních služeb. M že se jednat o ubytování se snídaní, polopenzi (snídan a jedno hlavní jídlo), plná penze (snídan , ob d, ve e e), all inclusive (celodenní stravování i nápoje jsou zahrnuty v cen hotelu).16

1.5 St edisko zimních sport Nyní je t eba definovat st edisko zimních sport jako takové. St ediskem (nebo n kdy také centrem) zimních sport nazýváme místo, zpravidla obec, ást obce nebo mikroregion, kde

16

Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.a kolektiv: Základy cestovního ruchu, VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2000, ISBN 80-245-0439-1, str.39-41

- 14 -

jsou v koncentrované podob nabízeny služby cestovního ruchu a kde jsou vhodné podmínky pro provozování zimních sport , zejména jde o sjezdové a b žecké lyžování a snowboarding, p ípadn pro další aktivity související se sn hem a zimním obdobím. Zimní období není p esn ohrani eno a nekoresponduje s kalendá ní zimou, závisí na geografické poloze obce a na mikroklimatu místa. Obecn

lze za zimní období považovat dobu od 1. prosince

(výjime n od 15. listopadu) do 15. dubna (výjime n do 1. kv tna). Existují ovšem i st ediska, kde je možné provozovat zimní sporty celoro n a to díky p ítomnosti ledovce, kde sníh neroztává ani v lét . Samotná p ítomnost ledovce však nesta í, existuje množství míst, kde je ledovec, ale jeho využití pro zimní sporty je tak ka nemožné. Aby bylo možno využívat ledovec pro cestovní ruch, musí být p edevším p ístupný, dostate n rozlehlý, relativn celistvý a s p im eným sklonem, tak aby bylo možno vytvo it trat pro sjezdové a b žecké lyžování, vybudovat p epravní za ízení apod.

1.5.1 Pojmy specifické pro st ediska zimních sport P epravní za ízení ve st edisku zimních sport

je technické za ízení umož ující

návšt vník m snadno a rychle p ekonat ur itou vzdálenost horizontální nebo vertikální. V praxi m že jít o kolejovou lanovou dráhu, visutou kabinovou lanovou dráhu, kabinovou (gondolovou) lanovou dráhu (otev enou nebo uzav enou), seda kovou lanovou dráhu (1-, 2-, 3-, 4-, 6-, 8- sedadlovou) nebo o lyža ský vlek. Sjezdová tra je vymezený a vyzna ený prostor ur ený lyža m ke sjížd ní z horských svah . Jsou pravideln upravovány a kontrolovány personálem lyža ského areálu. Sjezdové trat (zkrácen sjezdovky) se rozd lují podle náro nosti na trat pro za áte níky (zna ené mod e), trat pro mírn a st edn pokro ilé (zna ené erven ) a trat pro zkušené lyža e – experty (zna ené ern ). V n kterých zahrani ních st ediscích se m že zákazník setkat ješt s jiným zna ením a to: zelená pro za áte níky, modrá pro mírn pokro ilé, ervená pro st edn pokro ilé a erná pro experty. Toto zna ení se používá zejména ve Francii. V ur itých st ediscích existuje ješt jedna kategorie sjezdovek zna ená erveným koso tvercem, tzv. skirouty, které jsou sice zna eny, ale nejsou pravideln upravovány. Lyža ský areál je soubor p epravních za ízení a sjezdových tratí ve st edisku zimních sport , p ípadn zasahující do n kolika st edisek. B žecká tra je vymezený a vyzna ený prostor pro provozování b žeckého lyžování. Tyto trat jsou zpravidla upravované a vstup na n je zdarma.

- 15 -

Skipas je vstupenka oprav ující návšt vníky zimního st ediska i rezidenty ke vstupu do lyža ského areálu. Tato vstupenka m že být na jednotlivou jízdu, bodová pro omezený po et jízd na r zných p epravních za ízeních nebo asová. Systémy um lého zasn žování jsou tvo eny soustavou technických za ízení ur ených k výrob sn hu pomocí vody, elektrické energie a nízké teploty. Rozlišují se na vysokotlaké a nízkotlaké. Vysokotlaká za ízení mají vyšší produktivitu, ale ke své innosti pot ebují nižší teplotu (-5°C a chladn ji), nízkotlaká pracují již od vyšších teplot (-2°C a chladn ji), mají však nižší produktivitu. Sou ástí systém um lého zasn žování jsou zásobníky vody, rozvody vodovodního potrubí a elektrické energie a vlastní koncová za ízení p em ující vodu na sníh – sn žná d la. Volno asové aktivity jsou veškeré sportovní, kulturní i jiné aktivity, spojené s trávením volného asu návšt vník zimních st edisek. Atraktivita zimních st edisek je tím vyšší, ím širší je jejich nabídka volno asových aktivit.

- 16 -

2 Analýza st edisek zimních sport Jak již bylo e eno v úvodu této práce, cílem je porovnat st ediska zimních sport

a

analyzovat rozdíly mezi nimi, zejména na stran nabídky. Rozsah této práce se omezuje pouze na Evropu. D vodem je, že pokud jde o sportovn a rekrea n orientovaný zimní cestovní ruch, tvo í Evropa celistvý a relativn uzav ený region. Dalším d vodem je, že z hlediska eských subjekt pohybujících se na trhu cestovního ruchu je rozhodujícím regionem práv

Evropa. Je zde nejvíce zdrojových zemí pro p íjezdy

zahrani ních turist do R, pro eská zimní st ediska jsou ta evropská nejv tší konkurencí a pro cestovní kancelá e orientované na zahrani ní výjezdový cestovní ruch leží v Evrop nejvíce cílových míst. Naprostá v tšina z celkového objemu cestovního ruchu v evropských zimních centrech je realizována v rámci tohoto kontinentu. St edisek zimních sport jsou v Evrop tisíce, ale je možné u nich vypozorovat vysokou míru podobnosti v rámci ur itých region . Proto je analytická ást práce rozd lena do šesti subkapitol, podle nejvýznamn jších zemí z hlediska zimního cestovního ruchu. V úvodu každé subkapitoly jsou základní informace o popisované zemi a jejích zimních st ediscích, v etn

stru ného nástinu historického vývoje. Pak následuje podrobná analýza jednoho

vybraného st ediska, které bylo vybráno jako typické a které ur itým zp sobem tuto zemi charakterizuje. U každé zem budou na záv r zmín na ješt další st ediska, která jsou n ím výjime ná a která už budou pouze stru n popsána. Alpy jako turisticky nejvýznamn jší poho í v Evrop zastupují t i zem , jsou jimi Francie, Švýcarsko a Rakousko. Mezi st edisky t chto zemí jsou velké rozdíly, proto je každé v nována samostatná subkapitola. Ve tvrté subkapitole je popsáno Norsko jako zástupce Skandinávie, pátá subkapitola se zabývá eskou republikou a jejími st edisky a v poslední šesté subkapitole jsou zmín ny ostatní lyža ské regiony Evropy. Mezi metody, které bude autor diplomové práce používat, pat í sb r obecn dostupných informací, dále osobní kontaktování p íslušných informa ních center, hotel , restaurací, provozovatel

lanovek a vlek

a dalších subjekt

nabízejících služby nebo se jinak

podílejících na cestovním ruchu v zimních st ediscích, za ú elem získání p esn jších a detailn jších informací. Úkolem autora bude tyto

asto nesourodé informace p ehledn

zpracovat a analyzovat. Další použitou metodou je vlastní výzkum p ímo v n kterých st ediscích.

- 17 -

2.1 Francie Pro sv j geografický tvar bývá kontinentální Francie nazývána L'Hexagone - šestiúhelník. Na severu a západ , kde je ohrani ena mo em, je rovinatá. Zbytek území pokrývají pahorkatiny a hory. Nejznám jší a pro tuto práci také nejd ležit jší ástí Francie jsou savojské Alpy, které jsou oblíbenou lyža skou destinací. Mezi další hory lákající k zimním sport m, horolezectví i turistice pat í Pyreneje, Massif Central, Jura, Vosgues a Ardeny. Francie svým návšt vník m nabízí opravdu vše: historii, rušná m sta, p ímo ská letoviska, velehory i kouzelný venkov s vinohrady. Za korunu Francie bává ozna ována metropole Pa íž, nejkrásn jší m sto Evropy. Ovšem také mnohá další m sta se pyšní velkolepými katedrálami, paláci a kláštery. K návšt v vybízí drsná oblast Bretan , malebná Provence, vina ské údolí eky Rhony, pláže s teplým mo em na Francouzské Rivié e. Není divu, že 90% Francouz tráví dovolenou ve své zemi. 17

2.1.1 Zimní st ediska – Alpy Francie

má

oblasti spíše

v alpské kontinentální

klima s chladnými zimami, p íležitostn se objevuje silný, studený

a

suchý

mistral.

Francouzské Alpy svou velkou pr m rnou nadmo skou výškou zaru ují

výbornou

sn hovou

jistotu, v nejkvalitn jších ski areálech je lyžování možné až do kv tna. Zamra ených dní bývá ve Francii jen málo. Toto pravidlo platí i pro francouzské Alpy,

a koli

uv domit,

že

je

t eba

díky

si

velké

nadmo ské výšce se teplota m že dostat až k -30 °C.

17

Obrázek 1; Alpská st ediska zimních sport ve Francii; zdroj: http://www.bluebookski.com - 12.4.2007

Zdroj: http://www.zimni-alpy.cz (12.11.2006)

- 18 -

Nejvyšším bodem Francie je Mont Blanc (4 807 m), nejnižší bod Francie je delta Rhony (-2 m). Zimní st ediska a p ilehlé lyža ské areály nalezneme ve výškách od 682 m n m až do 3.842 m n m. Historie: Pr mysl spojený s lyžováním a jinými zimními sporty do Francie pronikl teprve v 60. letech 20. století, tedy v dob , kdy Rakousko, Švýcarsko i Itálie již p es 20 let budovaly své ski arény. V t chto zemích se st ediska rozvíjela postupn z již d íve osídlených údolí a vesnic, cestovní ruch byl brán jako vítaný dopln k k aktivitám místních obyvatel, který jim p inášel dodate nou možnost výd lku a lyža ské areály byly budovány pomalu a teprve z v tším p ílivem zájemc

o lyžování byly rozši ovány. Naproti tomu ve Francii bylo

p vodních horských vesni ek vhodn

situovaných pro výstavbu lyža ských areál

jen

relativn málo a zdaleka nedosta ovaly p icházejícímu boomu zimní lyža ské turistiky. Proto byla budována nová st ediska tak íkajíc na zelené louce, asto v oblastech bez jakéhokoli d ív jšího využití uprost ed hor. Rychlý rozvoj lyžování tak pro francouzské Alpy znamenal nejen budování zcela nových obcí, ale také rozvoj infrastruktury, silnic do nep ístupných oblastí, rozši ování propustnosti stávajících p íjezdových tras do Alp, nové p ehrady s vodními elektrárnami, které byly nutné pro pokrytí skokov se zvyšující spot eby energie a také hektickou a nekontrolovanou výstavbu ubytovacích kapacit. K rychlému nár stu popularity lyžování ve Francii, p isp lo i zavedení jednotných skipas pro více sousedících, zpo átku však navzájem nep íliš dob e propojených, lyža ských areál (nap . Les Portes du Soleil, Evasion Mont Blanc, Paradiski). Propojováním st edisek se Francie pozd ji sv tov proslavila. Vznikla tak totiž ob í lyža ská st ediska s nep ebernými možnostmi lyžování, což ale zárove zvýšilo ceny skipas v ádech desítek procent. Dnes tedy m žeme ve Francii nalézt starobylé horské vesni ky (Val d’Isere) a hned v sousedním údolí, kde platí stejný skipas monstrózní betonové ubytovací za ízení p ipomínající panelový d m (Tignes). Je t eba poznamenat, že a koli je dnes ve francouzských Alpách cca. 400 st edisek, plocha, kterou tato st ediska využívají, iní pouze 6% celkové plochy. 18

2.1.2 Les Menuires Poloha: Les Menuires leží ve výšce 1.850 m n m v departmánu Rhone Alps na východ Francie v regionu Savoie. V blízkosti se také nachází Národní park Vanoise. Obrázek 2; logo Les Menuires; zdroj: http://www.lesmenuires.com (12.4.2007)

- 19 -

Doprava: Les Menuires je dostupné pouze po horské silnici, která vede z m sta Moutiers a pokra uje do sousedního, o n co výše položeného Val Thorens. P esto je dopravní dostupnost pom rn

dobrá, nebo

do Albertville (70km vzdálené olympijské m sto) vede dálnice

napojená na francouzskou dálni ní sí a do Moutiers pokra uje ty proudová rychlostní silnice. Po samotné horské silnici musí p ijížd jící návšt vník ujet tedy pouze 30 posledních km. Silnice je pr b žn rekonstruována a v n kterých místech rozši ována a její pr jezdnost a bezpe nost byla vylepšena n kolika tunely a protilavinovými zábranami. Pokud jde o leteckou dopravu, nejbližší v tší letišt

je v Chambery (100km), letišt

mezinárodního

významu je pak v Ženev (150km) nebo v Lyonu (200km). Vlakem lze dojet až do již zmi ovaného Moutiers. Drtivá v tšina návšt vník však p ijíždí autobusem nebo vlastním autem. Atraktivity: Les Menuires je typickým francouzským zimním st ediskem zapojeným do známého lyža ského regionu „Les 3 Vallées“ (3 údolí). Hlavní atraktivitou je samoz ejm lyža ský areál. Na svých webových stránkách se st edisko prezentuje jako: „rozlehlý lyža ský areál s diverzifikovanou obtížností terénu, vhodný pro všechny úrovn lyža “19 a jako další atraktivitu uvádí: „díky své výhodné poloze a r zn orientovaným sjezdovkám umož uje lyža m, aby si užívali lyží i slunce po celý den“20. Tím se dostáváme k dalším p irozeným atraktivitám (nejen v Les Menuires, ale ve francouzských Alpách jako takových) a t mi jsou hory a slunce. P edevším díky p íznivému klimatu mají francouzská st ediska zna nou p irozenou výhodu, protože je zde podstatn

více slune ných dn

než t eba v Alpách

rakouských, v tomto sm ru srovnateln dobré podmínky nalezneme nap íklad v Itálii (region Dolomity, který ale zaostává v nadmo ské výšce st edisek i lyža ských areál a je zde v tší riziko horších sn hových podmínek). Hory ve Francii nabízejí krom lyžování i p ší turistiku (od procházek tím nejsnazším terénem, p es st edn t žké túry až po vysloven horolezecké výpravy nebo ledovcové p echody). Další volno asové aktivity, které jsou návšt vník m Les Menuires nabízeny by se daly rozd lit do n kolika skupin: a) Outdoorové aktivity: p ší turistika (samostatná nebo s pr vodcem, sn žnicové túry); paragliding (v etn školy paraglidingu a tandemových seskok ); projíž ky se psím sp ežením; Lugeland – sá ka ské dráhy, snowtubing; jízda na sn žném skútru; zimní

18


19

Zdroj: http://www.lesmenuires.com (12.4.2007)

20

Zdroj: http://www.lesmenuires.com (12.4.2007)

- 20 -

stadion; ledový autodrom, kde se po ádají automobilové závody, ale je také možné se zde zapsat do školy smyku. b) Indoorové sportovní aktivity: k dispozici je velké sportovní centrum se zázemím pro squash, badminton, volejbal, basketbal, stolní tenis, tenis atd.; dále pak Aquaclub se saunami (finská, klasická, bio-), bazénem a ví ivkami; Wellness centrum s posilovnou, t locvi nou, kde jsou po ádány hodiny aerobiku, step-aerobiku i dalších typ cvi ení pro všechny v kové a i výkonnostní kategorie, a s masážním odd lením a solárii. c) Kultura: Kostel Notre Dame de la Vie – b hem hlavní sezóny jsou jednou týdn organizovány návšt vy s pr vodcem; stálá výstava zabývající se historií a vývojem Les Menuires v konferen ním centru; koncerty v Romanet Hall v Les Menuires a v kostele v St. Martin de Belleville (6 km od Les Menuires); dva kinosály. Obrázek 3; kostel Notre Dame de la Vie;

d) Gastronomie: 48 restaurací a bar (v etn 14 zdroj: http://www.lesmenuires.com horských chat, umíst ných p ímo na (10.4.2007) sjezdovkách) nabízí výb r tém

ze všech sv tových kuchyní, p edevším však lokální

speciality a tradi ní kuliná ské výrobky (sýry, uzeniny, zákusky), v etn zážitkové gastronomie (p íprava pokrmu p ímo p ed hostem, aktivní ú ast hosta na p íprav pokrmu). Klientela: 85% návšt vník Les Menuires (stejn jako naprosté v tšiny francouzských st edisek) tvo í Francouzi. Dále zde ve v tším množství nalezneme britské, n mecké, holandské a v nezanedbatelném množství také eské turisty. 21 Lyža ský areál Les Menuires tvo í spolu se sousedním St. Martin de Belleville lyža ský areál, který nabízí 38 p epravních za ízení a 160 km sjezdových tratí s kapacitou 56.173 osob za hodinu (mapa tvo í p ílohu . 1), jakýmsi rozší ením tohoto areálu je údolí Vallée des Belleville (Les Menuires, St. Martin de B., Val Thorens), které už disponuje 66 p epravními za ízeními a 300 km sjezdových tratí. Protože je však toto údolí p ímo propojeno se dv ma sousedními, hovo í se o lyža ské oblasti „Les 3 Vallées“ – 3 údolí (Les Menuires, St. Martin de B., Val Thorens, Orelle, Méribel, Courchevel), která p edstavuje 200 p epravních za ízení a 600 km 21

Zdroj: informa ní st edisko Les Menuires

- 21 -

sjezdových tratí s celkovou p epravní kapacitou 259.000 osob za hodinu. Z celkové délky tratí tvo í 10% terén pro za áte níky, 37% pro mírn pokro ilé, 39% pro pokro ilé a 14% pro experty.22 Tabulka 1; p epravní za ízení v Les Menuires podle druhu; zdroj: http://www.sevabel.com (12.4.2007)

Druh p epravního za ízení

Po et v areálu Les Menuires, St. Martin de Belleville

Kabinové lanovky

13

Gondoly (uzav ené/otev ené)

1/2

Seda kové lanovky

9

Vleky

7

D tské vleky a pohyblivé pásy

6

Podrobný p ehled o typech p epravních za ízení lze nalézt v tabulce . 1. Zákazník má možnost volby jak velkou oblast hodlá navštívit a podle toho si zakoupit skipas, který je cenov odstup ován. Protože však nap íklad 6-ti denní skipas pro Les Menuires stojí 166,EUR, pro údolí Vallée de Belleville 198,- EUR a pro oblast Les 3 Vallées 215,- EUR23 a cenový rozdíl tudíž neodpovídá rozší ení nabídky lyža ských terén , volí v tšina turist koupi dražšího skipasu, který jim umožní neomezený pohyb po všech sjezdovkách. Ne všichni jej pak ale skute n využijí, ur itou roli také hraje obava, že by se mohli dostat n kam, odkud budou mít problém dostat se zp t ke svému hotelu, protože už jim tam neplatí skipas. To ovšem neplatí pro krátkodobé skipasy na 1-2 dny, kdy p evažuje nákup permanentky s menším rozsahem platnosti. Je zajímavé, že turisté považují za jakousi hranici, kdy si myslí, že budou chtít lyžovat ve v tším regionu práv 3 dny, nebo 3 a vícedenních skipas se prodává asi 45% na oblast Les 3 Vallées a 75% do údolí Vallée de Belleville nebo Les 3 Vallées a jen 25% na samotné Les Menuires. 24 A koli Les Menuires a francouzská st ediska obecn leží v pom rn velké nadmo ské výšce, je i zde velmi aktuální problém nedostatku sn hu a to zvlášt v níže položených ástech areálu. Samoz ejm ve výškách okolo 2.500 m n m a výše tento problém není, ale st ediska typu Les Menuires mají jako jedno z hlavních lákadel v nabídce pro své hosty možnost dojet na lyžích až k hotelu a práv tato atraktivita je ohrožena, nebude-li zajišt n dostatek sn hu i v teplých nebo p íliš suchých zimách. Les Menuires se prezentuje jako 22

Zdroj: http://www.sevabel.com (12.4.2007)

23

Zdroj: Informa ní brožura st ediska Les Menuires pro sezónu 2006/07

24

Zdroj: informa ní st edisko Les Menuires

- 22 -

st edisko, které se drží na špi ce, pokud jde o um lé zasn žování. Aby se mohlo takto ozna ovat oprávn n musí neustále zvyšovat po et sn žných d l, jak stacionárních, tak i mobilních a hlavn rozši ovat plochu, kde je možné tato d la použít, to znamená nové rozvody vody a elektrické energie a nové zásobníky vody. V sezón 2006/07 byl areál Les Menuires St. Martin de B. vybaven 405 sn žnými d ly (z toho 10 nových), které pokrývají 40% sjezdových tratí, což je v rámci Francie výborné íslo. Pokud jde o ukazatel vybavenosti sn žnými d ly, který lze chápat jako další možnou charakteristiku úrovn

um lého

zasn žování, pak se Les Menuires dostává na cca. 2,5 sn žného d la na 1 km sjezdovek a jde tedy o velmi dobrou vybavenost. V celé oblasti Les 3 Vallées je 1.500 sn žných d l, což je op t 2,5 sn žného d la na 1 km sjezdovky. 25 Teplota vody zde bývá p irozen dostate n nízká a nevyžaduje dodate né chlazení, což pon kud snižuje investi ní náro nost. B žná lyža ská sezóna zde za íná p ibližn v polovin prosince (p esné datum závisí jednak na sn hových podmínkách, jednak na kalendá i, zpravidla to bývá druhý víkend v prosinci) a trvá do konce dubna (op t podle sn hových podmínek a kalendá e, data Velikonoc apod.). Výjimkou je ledovcová ást Peclet ve Val Thorens, která je sou ástí Les 3 Vallées a kde je možné omezen lyžovat i v lét . Krom vyznava

sjezdového lyžování a snowboardingu jsou zde ur ité možnosti i pro

b žka e, i když pouze omezené – 28 km tratí je pom rn málo (v celé oblasti Les 3 Vallées je jich 132 km, což také není mnoho, uvážíme-li, kolik st edisek tato oblast zahrnuje).26 Samoz ejmostí je lyža ská škola s 200 instruktory nebo možnost hlídání d tí, stejn jako bezkontaktní kontrolní systémy u vstupu na p epravní za ízení. Ubytování Celková ubytovací kapacita Les Menuires iní 24.750 l žek. Z toho je 1.700 v hotelích, 6.600

v turistických

rezidencích,

5.950

v apartmánech

realitních

agentur,

2.250

v prázdninových centrech a 8.250 v soukromých penzionech. Celkový po et p enocování byl v zimní sezón 2005/06 1.704.400.27 Pro Francii a tedy i Les Menuires je typické p edevším ubytování ve velkých apartmánových domech, asto p ímo na sjezdovce, které jsou bu sou ástí prázdninových center nebo je pronajímají realitní agentury. Takové ubytování je zpravidla nutné objednat s velkým p edstihem, vždy na celý týden od soboty do soboty a je

25

Zdroj: Les Menuires Press File – winter 2006/07

26

Zdroj: Informa ní brožura st ediska Les Menuires pro sezónu 2006/07

27


- 23 -

vyžadována záloha na p ípadné poškození vybavení, ale po rozpo ítání ceny na osobu a den jde o nejlevn jší formu ubytování. Cena se tak m že dostat i pod 15,- EUR na osobu a den. Každý apartmán má vlastní sociální za ízení, základní kuchy ské vybavení, v t ch dražších nalezne host také televizi, telefon apod.. V tšinou se jedná o ty l žkové jednotky, ale existují i šesti- a osmil žkové. Rozm ry obytné plochy jsou minimální, tak aby v jednom dom bylo co nejvíce jednotek (m že to být i více než 100 apartmán a tedy 400-500 l žek v jediné budov . Jsou to budovy vystav né v šedesátých a sedmdesátých letech 20.století, jejichž vzhled asto zna n narušuje dojem z horského údolí a jejichž vybavení je dnes již zastaralé nebo poškozené. V dnešní dob jsou již nastavena podstatn p ísn jší pravidla pro stavbu nových ubytovacích kapacit a v n kterých st ediscích již výstavba není možná v bec. Hledí se nejen na kvalitu poskytovaného ubytování, ale také na vn jší vzhled budov, tak aby do krajiny zapadly lépe než betonová monstra z minulosti. Pokud jde o hotely, tak jsou zde velké rozdíly jak v úrovni tak v cenách, ale charakteristickým rysem je, že zde není ani jeden hotel kategorie luxus (5*) a pouze jeden hotel kategorie first class (4*), který byl dokon en na podzim roku 2006. Nejvíce hotel je kategorie standard a komfort (2* a 3*), ale je t žké porovnávat je mezi sebou, protože se velmi liší polohou (každých n kolik desítek metr v tší vzdálenosti od sjezdovky znamená snížení ceny), velikostí pokoj , za ízením pokoj , dodate nými službami (jako servis, úschovna a p j ovna lyží p ímo v hotelu) a nabídkou a úrovní stravovacích služeb. Celkov je t eba íct, že ceny v hotelech v Les Menuires jsou vyšší než ve srovnatelných hotelech v Rakousku nebo v Itálii. Orienta n

je možné

konstatovat, že pr m rná cena na recepci za osobu ve dvoul žkovém pokoji s polopenzí (p i minimálním pobytu 4 noci a p íjezdu v pátek, sobotu nebo ned li – nedodržení t chto podmínek znamená další navýšení ceny) se v hotelu kategorie 3* pohybuje v hlavní zimní sezón (únor) od 72,- do 105,- EUR. Jakékoli p esn jší stanovení ceny je obtížné a závisí na konkrétním hotelu, s jak velkým p edstihem je pokoj objednán, jde-li o jednotlivce nebo cestovní kancelá , které je poskytnuta množstevní sleva a také na p esném datu p íjezdu. Hotely jsou ve svých tišt ných i internetových materiálech velmi nekonkrétní a uvád jí obrovská rozp tí cen (pro ilustraci: Chalet hotel Kaya, jediný 4* hotel v Les Menuires uvádí v nabídce na týdenní pobyt s polopenzí pro jednu osobu cenové rozp tí od 655,- do 1.644,EUR).28

28

Zdroj: vlastní výzkum, listopad 2006 – únor 2007

- 24 -

Stravování V Les Menuires je 48 restaurací a bar , které nabízejí ve ejné stravování. 14 z nich jsou horské chaty stojící p ímo na sjezdovce a umož ující ob erstvení hlavn p es den (zavírají zpravidla krátce po skon ení provozní doby lanovek a vlek . 8 z t chto za ízení jsou samoobslužné a 6 jsou restaurace s obsluhou. Ostatní jsou restaurace, kde nejv tší zájem zákazník

p ichází ve er. Velkým nedostatkem v tšiny z nich je absence menu v cizím

jazyce, n kdy bývá problém i v komunikaci s personálem, který také asto hovo í pouze francouzsky. Stejn

jako u ubytování, tak také v restauracích jsou ceny vyšší než ve

srovnatelných za ízeních Rakouska nebo N mecka. Op t pro orientaci je možno uvést cenu za ve e i pro jednu osobu, zahrnující p edkrm, pe ivo, hlavní jídlo, zákusek a nealkoholický nápoj v centru Les Menuires, která se pohybuje okolo 29,- až 43,- EUR, samoz ejm podle typu restaurace (není bráno v úvahu p ípadné zvýhodn né menu).29 Rozvoj a investice V Les Menuires je kladen d raz p edevším na zkvalitn ní nabídky lyža ských služeb, spole nost Sevabel, která je vlastníkem a provozovatelem lyža ského areálu Les Menuires/St. Martin de B. investovala od roku 2000 54 mil EUR do modernizace lanovek (klasické vleky jsou nahrazovány seda kovými lanovkami, starší pomalé seda kové lanovky gondolami nebo vícemístnými seda kovými lanovkami s odpojitelným systémem, ochranou proti nep ízni po así, p ípadn vyh ívanými sedadly). V roce 2006 bylo dále investováno 500.000,- EUR do rozší ení um lého zasn žování (10 nových d l) a 200.000,- EUR do terénních úprav stávajících sjezdových tratí a budování nových spojovacích cest.30 Spole nost Sevabel také jako první ve Francii získala certifikát ISO 14001, který potvrzuje jak nejvyšší kvalitu, tak také šetrnost k životnímu prost edí. Pokud jde o ubytovací a stravovací kapacity, tak nová výstavba je minimální a omezuje se spíše na náhradu stávajících za ízení novými, p ípadn s v tší kapacitou, ale hlavn modern jšími, úsporn jšími a odpovídajícími aktuálním zákonným požadavk m a také p áním klient . Marketing V Les Menuires (jako ve v tšin francouzských st edisek) funguje velmi dob e místní turistické informa ní centrum (Office du Tourisme), které zajiš uje propagaci st ediska a poskytuje kompletní servis host m i cestovním kancelá ím. Udržuje si p ehled o vytíženosti všech ubytovacích kapacit krom apartmán pronajímaných realitními agenturami. Ty mají 29

Zdroj: vlastní výzkum, leden 2007

30


- 25 -

vlastní smlouvy s cestovními kancelá emi nebo jednotlivými hosty a pouze periodicky informují o celkových po tech host a p enocování. 95% ostatních ubytovacích kapacit je napojeno na centrální databázi, a proto po p íjezdu do Les Menuires je hostovi okamžit možné nabídnout výb r z aktuáln volných míst. Hlavní pokladna pro prodej skipas je p ímo v informa ním centru, což také uleh uje host m situaci. Úkolem infocentra je také zajišt ní reklamy (tišt né, televizní i rozhlasové), propagace st ediska na veletrzích a výstavách a tvorba www stránek. Tyto stránky s adresou www.lesmenuires.com jsou ve ty ech jazycích (francouzština, angli tina, n m ina, holandština) a jsou na velmi dobré úrovni. Uživatel tak zde najde nejen informace o atraktivitách, ale i informace o aktuáln otev ených lanovkách a sjezdovkách, záb ry webové kamery, p edpov

po así a také rezerva ní systém, kde je

možné okamžit zajistit ubytování. U menších ubytovacích za ízení je pak alespo kontakt a rezervaci je možné provést telefonicky. D ležitou sou ástí marketingového mixu Les Menuires je spolupráce s významnými sportovci, tedy zejména lyža i, ( v sou asnosti jsou nejznám jšími Frederic Covili – sjezdové lyžování a Vincent Jay – biatlon, kte í odtud pocházejí. Ve Francii je obvyklé, že mate ské st edisko se stává hlavním

sponzorem

tohoto

lyža e a ten jej propaguje na nejlukrativn jším míst , tedy na p ední stran

hlavy resp.

p ilby. Mezi další sponzorské a reklamní aktivity infocentra v Obrázek 4; d tské závody v Les Menuires; zdroj: www.esf.fr (2.4.2007)

Les

Menuires

pat í:

organizace a podpora n kolika open-air koncert

p ímo v

dolní ásti sjezdovek b hem zimní sezóny, podpora jedné ženské posádky na Rallye Pa íž – Dakar, spole n se spole ností Sevabel a lyža skou školu pak organizace sportovních akcí (mezinárodní závody FIS, Evropský pohár, závody pro handicapované sportovce akce otev ené pro ve ejnost). Dalším artiklem, který pomáhá v propagaci st ediska je, že Les Menuires bylo jedním ze sportoviš Zimních Olympijských her v Albertville (slalom muž , únor 1992). Infocentrum také ve spolupráci s n kterými hotely a spole ností Sevabel nabízí zákazník m r zné slevové akce a balí ky (“první sníh”, “bílé týdny v lednu”, “jarní slune né - 26 -

lyžování”, rodinné skipasy s ubytováním apod.) Ur itou zvláštností je lokální rozhlasová stanice, která n kolikrát denn

vysílá ve

ty ech jazycích lokální zprávy, lavinové

zpravodajství a informace o aktuáln po ádaných akcích. Shrnutí Celkov se dá íct, že Les Menuires je zimní st edisko, které nabízí vynikající sportovní vyžití zejména pro sjezdové lyžování, nabídka dalších sportovních aktivit je na pr m rné úrovni. Cenová hladina za služby je spíše vyšší, výjimkou je ubytování v nejnižší kategorii, kde jsou ceny relativn nízké. Výhodami st ediska jsou jednozna n poloha, relativn dobrá dopravní dostupnost, dob e fungující informa ní centrum a propojení se sousedními st edisky. Mezi nevýhody pat í nevzhlednost a zastaralost ady ubytovacích za ízení, nedostate ná jazyková vybavenost a celková nep ív tivost k cizinc m ze strany personálu a nedostatek pokoj pro nejnáro n jší zákazníky (kategorie 4* a 5*).

2.1.3 Další alpská zimní st ediska ve Francii Charakter ubytovacích, stravovacích i ostatních služeb cestovního ruchu je v dalších zimních centrech ve francouzské ásti Alp velmi podobný jako v Les Menuires. Za zmínku ur it stojí lyža ský areál L’Espace Killy, který propojuje Val d’Isere a Tignes. Val d’Isere se svou historickou ástí, kde jsou dochovány p vodní domy staré n kolik set let, bylo jedním z prvních míst, kde se ve Francii rozvíjel zimní cestovní ruch. Atraktivita tohoto areálu je také ve slavné Olympijské sjezdovce, každoro ním po ádání závod

Sv tového poháru ve

sjezdovém lyžování (Kritérium prvního sn hu) a dvou podzemních kolejových lanových dráhách. St ediska Vars a Les Arcs jsou známá speciálními sjezdovými trat mi pro rychlostní lyžování. N kolikrát za rok zde po ádají rychlostní závody, které p ilákají tisíce divák . Existují st ediska spíše rodinného charakteru, která nejsou tak velká, není zde tak rozlehlý lyža ský areál a p evládají spíše terény pro za áte níky. Do této kategorie pat í nap . Le Grand Bornand nebo Valloire. N která st ediska si naopak vytvá ejí image prestižního místa, kde svou dovolenou tráví celebrity a kde se koná ada významných spole enských akcí. V t chto st ediscích jsou všechny služby také podstatn dražší, protože jsou zam ena na bohatší klientelu. Jsou to v tšinou st ediska s ur itou tradicí, která byla pro cestovní ruch využívána již p ed druhou sv tovou válkou. Pat í sem již zmi ované Val d’Isere, Chamonix (p ímo na úpatí Mont Blancu) nebo Megeve (s malým letišt m, kde jsou po ádány vyhlídkové lety okolo Mont Blancu). V t chto st ediscích je i dostatek ubytovacích kapacit nejvyšších kategorií 4* a 5*, které ve v tšin francouzských st edisek chybí. Ve všech st ediscích je nejmén polovina l žek v apartmánových domech a velmi populární je ubytování p ímo na - 27 -

sjezdovce. Možnost odstavit auto na za átku dovolené a pohybovat se jen p šky je jedním z velkých lákadel zimních st edisek ve Francii. Velmi asto jsou zde koncentrovaná navzájem propojená hotelová a obchodní centra, ze kterých pak p ímo vycházejí i lyža ská p epravní za ízení. V jižní ásti Alp jsou st ediska v tšinou pon kud levn jší s menším rozsahem dopl kových služeb, ale p esto jsou zde výborné lyža ské terény a pro návšt vníky hledající pouze dobré lyža ské vyžití je to dobrá alternativa. Celkem je ve francouzské ásti Alp p ibližn 5.500 km31 sjezdových tratí. Ve ty ech st ediscích jsou oblasti s možností celoro ního ledovcového lyžování, jsou to: Le Grande Motte (Tignes – L’Espace Killy), Mont Peclet (Val Thorens – Les 3 Vallées), Sarenne (L´Alpe d´Huez), Mont de Lans (Les 2 Alpes).

31


- 28 -

2.2 Švýcarsko Švýcarsko je malá vnitrozemská zem , která pat í k nejbohatším na sv t . Je centrem bankovnictví a sídlem ady mezinárodních organizací (OSN, WHO – Sv tová zdravotnická organizace,

ervený k íž atd.). Je to tradi n neutrální zem a nejen díky tomu se t ší

vysokému respektu. Švýcarsko nabízí p edevším p írodní krásy. Leží zde nejen jedna z nejkrásn jších hor na sv t – Matterhorn, nebo známý Eiger, ale stovky dalších, stejn nádherných štít . Jsou zde mimo ádn vhodné podmínky pro všechny outdoorové sporty. Návšt vník zde nalezne zajímavá horská st ediska, upravenou krajinu, malebné vysoko položené vesni ky s lidovou architekturou a na druhé stran také m sta s historicky cennými jádry, která jsou moderní, istá a nabízejí mnoho muzeí a galerií. Tato dob e organizovaná a po ádkumilovná zem je výsledkem mísení francouzských, italských a n meckých vliv . Krom t chto t í jazyk je v jednom kantonu ješt používána rétorománština. Nejv tší ást Švýcarska hovo í n mecky, ale ve francouzských a italských kantonech, pokud host neovládá p íslušný jazyk, je snazší se dorozum t anglicky. Švýcarsko bývá také ozna ováno za kolébku cestovního ruchu.32

2.2.1 Zimní st ediska Švýcarsko je ze všech alpských zemí nejhornat jší, alpské

vrcholy

zde

v pr m ru dosahují nejv tší nadmo ské výšky (p estože nejvyšší hora Alp – Mont Blanc – je na hranicích Francie a Itálie) a tomu odpovídají také klimatické podmínky. V údolích bývají teploty okolo -5°C až do dubna,

ve

vysoko

Obrázek 5; st ediska zimních sport ve Švýcarsku;

položených místech m že zdroj: http://www.bluebookski.com (14.4.2007) být v zim

až -30°C. V tší lyža ská st ediska jsou nebo alespo

áste n

zasahují do

nadmo ských výšek p es 2.500 m n m, což by jim m lo zajiš ovat dostatek a dobrou kvalitu 32

Zdroj: http://www.zimni–alpy.cz (12.11.2006)

- 29 -

sn hu. V souhrnu se lyža ské areály nalézají ve výškách od 515m n m do 3.889 m n m. Nejvyšším bodem Švýcarska je Dufourspitze (4.634 m n m), nejnižším bodem je jezero Maggiore (195 m n m). Historie: Švýcarsko pat ilo k prvním zemím, kde se za al rozvíjet cestovní ruch v bec a zimní p edevším. Zimní st ediska tu za ala vznikat již na po átku 20. století, kdy sem jezdili zámožní turisté z celé Evropy i z USA. První v tší rozkv t zaznamenal turismus ve Švýcarsku ve t icátých letech, kdy byly vystav ny velké hotelové komplexy v t ch nejtradi n jších místech jako jsou St. Moritz, Davos nebo Zermatt. V tu dobu se však ješt nedá hovo it o centrech zimních sport , nebo

v tšina host

zde trávila dovolenou spíše pasivn ,

procházkami nebo projíž kami a lyžování se v novala jen pom rn

úzká skupina

návšt vník . Až po 2. sv tové válce p ichází výstavba lyža ských areál ve v tším m ítku, expanze do vyšších nadmo ských výšek a do odlehlejších oblastí. T etí vlna rozvoje p ichází v 60.letech, kdy se razantn zvyšuje zájem o lyža skou dovolenou a stávající st ediska již nedokáží uspokojit poptávku. V tšinou se ale poda ilo mohutnou výstavbu kontrolovat a udržet ur itou stylovost (až na výjimky jako nap . Verbier, kde vznikly betonové ubytovací komplexy podobné t m francouzským) a zabránit nevhodným zásah m do krajiny. P estože vznikla ada nových lyža ských areál a výb r ze st edisek je dnes opravdu široký, zachovalo si Švýcarsko pov st luxusního místa, kde se dovolená v horách bere jako spole enská událost a sportovní vyžití je n kdy až na druhém míst . D ležitým prvkem ve vývoji lyža ských st edisek je skute nost, že vznikala v již d íve obydlených údolích a cestovní ruch není a nikdy nebyl jediným zdrojem obživy zdejších obyvatel. (A koli neustále nabývá v tšího významu.) Ve zdejších centrech tedy existuje i „normální“ život, což jim dodává ur ité kouzlo, které v modern zbudovaných centrech chybí. 33

2.2.2 Zermatt Poloha: Zermatt leží ve výšce 1.600 m n m na jihu Švýcarska v kantonu Wallis (Valais) v blízkosti italských hranic a na úpatí známé hory Matterhorn. V okolí Zermattu se ty í polovina ze 76 Obrázek 6; logo st ediska Zermatt; zdroj: http://www.zermatt.ch (14.4.2007)

33

evropských hor vyšších než 4.000 m n m. Doprava: Zermatt (jako n kolik dalších švýcarských st edisek – Saas Fee, Mürren, Wengen atd.) je zónou bez automobilového provozu. Do obce sice vede silnice, ale ta je ur ena pouze pro


- 30 -

zvláštní zásobování a mimo ádné p ípady transportu a je otev ena jen na zvláštní povolení, které je velmi obtížné (i pro místní obyvatele) získat. V 5 km vzdálené obci Täsch je záchytné parkovišt s 2.900 placenými místy a odtud je možný p íjezd pouze vlakem, který jezdí každých 20 minut. Další parkovišt jsou rozmíst na podél p íjezdové silnice do Täsch, ale pak je t eba využít ješt taxi k doprav k vlakovému nádraží. Další možností je odstavit auto již ve Vispu (27 km od Zermattu), kde je 900 parkovacích míst zdarma a pokra ovat vlakem p ímo do Zermattu. Nejbližší mezinárodní letišt jsou: Sion (80 km), Bern (160km), Ženeva (230 km). Zermatt disponuje vlastním Heliportem a na svých internetových stránkách udává orienta ní dobu cesty helikoptérou z výše uvedených letiš . Ve Švýcarsku je na vysoké úrovni železni ní doprava, proto existuje dobré spojení jak z letiš , tak ze všech v tších Švýcarských m st, navíc se as strávený na cest výrazn zkrátí po prosinci 2007, kdy bude dokon en nový železni ní tunel Lötschberg (nap . Cesta z Zürichu do Zermattu se tak zkrátí ze sou asných 4:24 hod na 3:16 hod).34 V Zermattu samém zajiš uje dopravu taxislužba používající elektrické minibusy, která je ale pom rn drahá a je využívána p edevším pro p epravu zavazadel a host p i p íjezdu a odjezdu z nádraží do hotelu. V lét je možné jezdit na kole, v zim se v tšina návšt vník pohybuje p šky. Atraktivity: Zermatt nabízí dv hlavní atraktivity. Jednou je lyža ský areál Matterhorn Ski Paradise, který se táhne až do nadmo ské výšky 3.883 m n m, ímž je jedním z nejvýše položených v Evrop . Sou ástí areálu je i ledovcová

ást, která nabízí nejv tší

rozlohu letního lyžování v Evrop

a

propojení do st ediska Cervinia Breuil na italské

stran

hrani ního

h ebenu.

Druhou hlavní atraktivitou je pak hora Matterhorn, symbol Švýcarska, udávaná jako nejfotografovan jší hora sv ta. Ta láká jak horolezce (ty hlavn v lét ), tak

Obrázek 7; kabinová lanovka v Zermattu, v pozadí Matterhorn; zdroj: http://photo.zermatt.ch (13.4.2007) p ší turisty, kte í se sice nedostanou na

vrchol, ale vydávají se na leh í túry pod skalnatou ást nebo používají lanovku na Klein Matterhorn, ze kterého je na horu výborný výhled nebo ji alespo

fotografují z uli ek

Zermattu, nebo v okolí Zermattu se prakticky nenajde místo, odkud by hora nebyla vid t. Pro

34

Zdroj: http://www.zermatt.ch (14.4.2007)

- 31 -

alternativní trávení volného asu je tu nabídka dalších zimních i jiných sport a aktivit, které se op t dají rozd lit do následujících skupin: a) Aktivity spojené se sn hem: zimní turistika a nordic walking (procházky a lehké túry údolím v okolí Zermattu po upravovaných cestách – v zim 45km, v lét 400km); b žecké lyžování (pouze 24 km tratí vhodných pro za áte níky, ale možnost najmout instruktora); sn žnicové túry (s pr vodcem nebo samostatn , 5 zna ených tras r zné obtížnosti); sá kování (t i vyzna ené cesty); ledové horolezectví (pouze s pr vodcem a odpovídajícím vybavením, škola lezení); polární iglú vesnice (možnost ubytování ve výšce 3.000 m n m s výhledem na Matterhorn v opravdových iglú postavených ze sn hu, v etn zap j ení spacích pytl a dalšího nutného vybavení); skialpinistické túry (výb r ze sedmi denních tras s pr vodcem); bruslení a lední hokej (na krytém chlazeném zimním stadionu nebo na p írodní ploše); curling (16 p írodních drah). b) Celoro ní aktivity: speciální ranní vyjíž ky lanovkou k pozorování východu slunce (na Gornergrat nebo Rothorn); ledovcový palác (celoro n otev ená sí 15m pod povrchem ledovce, volný vstup); vyhlídkové lety helikoptérou; vyjíž ky na koních nebo na mezcích (také historické san

tažené ko mi); paragliding (škola paraglidingu,

tandemové seskoky); lesní zábavní park (Forest Fun Park je v zim otev en jen áste n ); sportovní centrum (vybaveno pro všechny b žné indoorové sporty). c) Gastronomie: P es 150 restaurací, horských chat, bar a jiných za ízení, nabízejících nejr zn jší formy stravování. d) Organizované atraktivity: Sportovní akce mezinárodního významu se zam ením nejen na zimní sporty (zimní b h na Rothorn, alpský maratón, curlingový turnaj, tenisový turnaj); kulturní akce (folklorní festival, hudební festival) e) Kultura: Kostel sv. Petra z roku 1870; Matterhornské muzeum (interaktivní muzeum s ukázkou historické alpské vesni ky, dobové fotografie, p edm ty, videoshow); galerie a výstavy, kinosál. 35

35

Zdroj: http://www.zermatt.ch (14.4.2007)

- 32 -

Klientela: Návšt vníky Zermattu tvo í hlavn

Švýca i (34%), N mci (18%), Britové

(10%), Japonci (6%), Ameri ané (4%) a zbytek pak turisté z ostatních zemí. eští turisté jsou zde spíše výjimkou.36 Lyža ský areál Lyža ský areál v Zermattu se jmenuje Matterhorn Ski Paradise a je rozd len do t í vzájemn propojených zón, t mi jsou: Rothorn Paradise, Gornergrat a zóna Matterhornský ledovec – Schwarzsee. (Plán t chto ástí tvo í p ílohu .2.) Za tvrtou zónu je pak možné považovat italskou ást Cervinia Breuil – Valtournenche, která je však p ístupná pouze s rozší eným skipasem a cestovním pasem nebo jiným osobním dokladem. Celá oblast Zermatt – Cervinia nabízí 313 km kontrolovaných a zna ených sjezdových tratí, protože však lyža , kte í by využívali ob strany areálu je menšina a v tšina lyžuje pouze na té stran hrani ního h ebenu, kde je ubytována (a koli jsou ob st ediska lanovkov propojena), zam í se tato práce dále jen na švýcarskou ást. Ta zahrnuje 183 km sjezdovek, z nichž 16% je ur eno pro za áte níky, 58% pro mírn pokro ilé a pokro ilé a 5% pro experty, zbylých 21% sjezdových tratí je zna eno jako freeridové sjezdovky, ty jsou ur eny pokro ilým lyža m, kte í up ednost ují voln jší terén bez úpravy t žkou technikou, i tyto sjezdovky jsou však zna eny a pravideln kontrolovány. 37 Tabulka 2; p epravní za ízení v Zermattu podle druhu; zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (12.4.2007)


Po et v areálu Zermatt Ski Paradise

Podzemní kolejová dráha

1

Kabinové lanovky

9

Gondoly uzav ené

6

Seda kové lanovky

8

Vleky

9

Ozubená kolejová dráha

1

V tabulce

.2 jsou uvedeny po ty jednotlivých druh

p epravních za ízení, celková

p epravní kapacita t chto za ízení je 50.600 osob za hodinu, spole n s italskou ástí pak 75.180 osob za hodinu. Pro srovnání uvádí autor diplomové práce ceny za 6-ti denní skipas

36

Zdroj: Výro ní zpráva Zermatt Tourismus 2006

37

Zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (14.4.2007)

- 33 -

pro dosp lou osobu: pro Zermatt Ski Paradise stojí tento skipas 336,- CHF (cca. 226,- EUR), pro celou oblast Zermatt – Cervinia pak stejný skipas p ijde na 398,- CHF (cca. 265,- EUR).38 V Zermattu je jeden z nejv tších lyža sky využívaných ledovc

v Evrop . Tato

ást

lyža ského areálu je v celoro ním provozu a i v lét nabízí sjezdovky s p evýšením 600 m, což je skute n ojedin lé a je to umožn no vysokou nadmo skou výškou, p íznivou orientací ledovce (severní svah) a chladným mikroklimatem Zermattu. (O 1 - 2°C nižší pr m rné teploty než ve srovnatelné nadmo ské výšce v jiných

ástech Alp). P estože je tedy

v Zermattu hrozba nedostatku sn hu nebo jeho špatné kvality vlivem teplého po así relativn malá, je systém um lého zasn žování na velmi dobré úrovni, pokrývá cca. 40% délky sjezdovek. V rámci Švýcarska je to neobvykle vysoké íslo, nebo švýcarská st ediska obecn jsou spíše h e vybavena sn žnými d ly, protože práv

spoléhají na svou vysokou

nadmo skou výšku. V Zermattu je však systém um lého zasn žování dále rozši ován, do roku 2009 by m l pokrýt 60% sjezdovek celkov

a to bude znamenat 80% pokrytí

39

v neledovcových ástech areálu. Teplota vody je dostate n nízká a dodate né chlazení není nutné. Vysoká nadmo ská výška lyža ského areálu s sebou však také p ináší n které nevýhody a rizika. Jednak je to silný vítr, který dokáže n kdy i na n kolik dní vy adit areál z provozu a jednak husté mlhy, které v terénu bez strom

a jiných orienta ních bod

v podstat znemožní kvalitní lyžování. Zimní sezóna v Zermattu za íná obvykle t etí ned lí v prosinci, kdy se rozjížd jí všechny lanovky a vleky, pokud to sn hové podmínky dovolí, a trvá do 1. kv tna, kdy se uzavírají i p esto, že sn hu je asto ješt dostatek. Výjimkou je ledovcová ást je v provozu celoro n . Lyža ský areál provozuje spole nost Zermatt Bergbahnen AG, která je nejv tší spole ností tohoto zam ení ve Švýcarsku. K dispozici jsou také dv lyža ské a snowboardingové školy. Neobvyklá je nabídka Heli-ski pro náro né lyža e, kte í se mohou nechat dopravit helikoptérou do jinak nep ístupných míst. Tato nabídka je ale dostupná jen b hem n kolika týdn v zim , kdy je stabiln dobré po así a dostatek p írodního sn hu. Matterhorn Údajn nejkrásn jší hora sv ta p itahuje každoro n tisíce turist a to již od poloviny 19. století. Díky n mu se Zermatt stal jedním z prvních míst na sv t , kde se za al rozvíjet cestovní ruch. Zermatt jako st edisko cestovního ruchu dokáže p ítomnost této jedine né hory

38

Zdroj: Informa ní brožura st ediska Zermatt pro sezónu 2006/07; kurs CHF/EUR ze dne 10.4.2007

39


- 34 -

velmi dob e využívat, což výrazn zvyšuje ceny za všechny služby. Existují také tisíce nejr zn jších produkt

nesoucích název nebo obrázek Matterhornu, které se velmi dob e

prodávají (suvenýry, kuliná ské speciality, sportovní i spole enské oble ení atd.) Ubytování Celková ubytovací kapacita v Zermattu je 13.000 l žek, z nichž 6.500 je v hotelích a 6.500 v apartmánech a hostelech. Celkový po et p enocování v Zermattu v zimní sezón 2005/06 byl 1.116.888. Za celý rok zahrnující i letní sezónu 2005 to bylo 1.863.000 p enocování, což znamenalo nár st o 4% oproti p edchozí sezón . 68% t chto p enocování bylo v hotelích, 24% v apartmánech, 8% v hromadných ubytovnách a celoro n pronajatých bytech.40 Nejvíce hotel v Zermattu je kategorie 3* (45) a 4* (36) s celkem 5.000 l žky. Jde zpravidla o hotely v klasickém alpském stylu, které p i pohledu z vn jší nijak nenarušují vzhled horského st ediska, ale uvnit poskytují svým návšt vník m veškerý komfort. Pro nejnáro n jší skupinu host jsou k dispozici t i hotely kategorie 5* (celkem 530 l žek). Osm hotel nabízí konferen ní prostory a jsou proto vhodné pro kongresovou a incentivní turistiku. Švýcarskou specialitou (v rámci Alp, nebo ve Skandinávii je tento typ ubytování b žný) je ubytování v takzvaných chalets, což jsou menší chaty v horském stylu, v tšinou s jedním apartmánem pro 4 – 8 osob, pohodln až luxusn za ízené, situované obvykle v n jakém klidn jším míst nebo p ímo u sjezdové trat . Dalším typem jsou apartmánové domy, které poskytují pon kud levn jší možnost ubytování, ale p esto bývají apartmány v nich prostorné a dob e za ízené – televize, telefon a dostate n velká obytná plocha jsou samoz ejmostí. Nejlevn jší variantou ubytování v Zermattu je mládežnická ubytovna – Jugendherberg, který nabízí vícel žkové stroze za ízené pokoje a sociální za ízení na chodb . P esto se v zimní sezón nedostává cena za osobu a noc s polopenzí pod 55,- CHF (cca. 37,- EUR). Orienta n lze uvést, že v hotelu kategorie 3* v hlavní zimní sezón

(únor) se cena za ubytování s polopenzí pohybuje

v rozmezí 120,- až 180,- CHF (80,- až 120,- EUR) za osobu a den ve dvoul žkovém pokoji. Rozmezí je široké a závisí na orientaci pokoje (výhled na Matterhorn se platí), vybavení hotelu a také na charakteru stravování (snídan s obsluhou nebo bufet, ve e e 3 – 5 chod ).41 Stravování V Zermattu je celkem 155 stravovacích za ízení. Z tohoto po tu je (podle ozna ení turistického centra Zermatt) 21 restaurací nejvyšší t ídy, 20 restaurací specializovaných na švýcarské speciality, 16 restaurací nabízejících speciality mezinárodní kuchyn 40

Zdroj: Výro ní zpráva Zermatt Tourismus 2005, Výro ní zpráva Zermatt Tourismus 2006

41

Zdroj: Vlastní výzkum, listopad 2006 – leden 2007; kurs CHF/EUR ze dne 10.4.2007

(italské,

- 35 -

ínské, indické, thajské, francouzské apod.), 38 horských chat (z nichž 17 je samoobslužných), 8 ajoven a snack-bar , 44 vý ep a bar a 8 no ních klub .42 Ve v tšin za ízení je menu v n kolika jazycích, obvykle jsou to n m ina, francouzština, angli tina, n kde také italština a dokonce japonština. Také personál hovo í vždy nejmén dv ma jazyky. D ležitou roli hrají speciality jako sýrové fondue a raclette, které jsou jedním z produkt , za kterými turisté do Švýcarska jezdí. Ceny za pokrmy a nápoje jsou vyšší a odpovídají celkov vysokým cenám za služby v Zermattu. Orienta ní cena za ve e i o t ech chodech (p edkrm, hlavní jídlo, zákusek) a nealkoholický nápoj v restauraci s obsluhou iní 50,- až 75,- CHF (cca. 33,- až 50,- EUR).43 V samoobslužných za ízeních jsou ceny o n co nižší. Rozvoj a investice St edisko Zermatt se snaží rozvíjet dv ma hlavními sm ry. a) Zkvalit ování služeb – to zahrnuje nap íklad modernizaci a rozši ování lyža ského areálu. Spole nost Zermatt Bergbahnen AG investovala v letech 2002 – 2005 130 mil CHF (cca. 87 mil EUR).44 Její investice zam ují na t i oblasti: i) Výstavba nových p epravních za ízení a modernizace zastaralých. ii) Rozši ování zasn žovacích systém , výstavba nových sjezdových tratí a jejich zabezpe ování. iii) Ostatní stavby – sem pat í rekonstrukce p íjezdové cesty dolní stanici lanovky a centrální pokladn , podzemní p ístupová trasa k ledovcové síni, modernizace restaurací, p emost ní a podjezdy zajiš ující bezpe né k ížení sjezdovek apod. Další sou ástí zlepšování služeb jsou investice do sportovního centra v Zermattu, do nové budovy mládežnické ubytovny, do zpev ování horských chodník , do horolozeckého parku atd. b) Druhou velkou oblastí zájmu je ochrana životního prost edí. „Ukázat sv tu co nejvíce z p ekrásné švýcarské p írody, ale p itom ji zachovat nepoškozenou.“45 To je motto Zermattského turistického centra, které ve spolupráci s radnicí a spole ností Zermatt Bergbahnen AG vytvo ilo pracovní skupinu pod názvem „Trvalý areál Zermatt“. Úkolem této skupiny bylo p vodn upozor ovat na konflikty mezi ochranou p írody a novými 42

Zdroj: Informa ní brožura Zermatt Meeting Incentive 2006

43

Zdroj: vlastní výzkum, listopad 2006, kurz CHF/EUR ze dne 10.4.2007

44


45


- 36 -

stavebními projekty, postupn se však její innost rozší ila na poradenství ve všech v cech souvisejících s ochranou p írody a také na vypracovávání zprávy o vlivu stavby na životní prost edí, která je dnes nezbytná p i žádosti o stavební povolení. Sou asná innost na ochranu životního prost edí je rozd lena na p t ástí: i) Inventá

škod – nešetrnou výstavbou p ed

n kolika desetiletími byly zp sobeny ur ité škody, které jsou dnes mapovány a napravovány. ii) Ochrana lesa a divoké zv e – ochranná uzav ená pásma. iii) Rostlinný sv t Zermatt – ochrana vzácných

Obrázek 8; zna ka vyzývající návšt vníky, aby neopoušt li zna ené trasy; iv) Dohled odborníka z oblasti ochrany životního zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (14.4.2007) prost edí p i všech stavebních innostech.

druh rostlin a unikátních lu ních spole enstev.

v) Vzd lávání – školení pracovník za ízení cestovního ruchu, ale i nau né stezky pro návšt vníky. Z d vodu snahy o co nejšetrn jší p ístup k p írod byl do Zermattu zakázán vjezd veškeré automobilové dopravy. Po Zermattu samotném smí jezdit pouze vozidla s elektromotorem a i jejich po et je omezen a jsou pro n nutná zvláštní povolení, které obdrží pouze hotelié i a taxislužba. Marketing Turistické informa ní centrum v Zermattu je jako ve všech švýcarských st ediscích relativn

dob e fungující, ale pon kud byrokratickou a nepružnou organizací. Pokud

potenciální zákazník má jasnou p edstavu o své dovolené, pak ji toto informa ní centrum dokáže velmi dob e zorganizovat. Horší už je situace v p ípad , že zákazník pot ebuje poradit nebo má n jaké mén obvyklé p ání. Improvizace a p izp sobení se okamžitým požadavk m klienta není silnou stránkou švýcarských pracovník . Místní informa ní centrum má však dokonalý p ehled o ubytovacích kapacitách a jejich vytíženosti, nebo všechna ubytovací za ízení jsou napojena na centrální rezerva ní systém. Centrum také provozuje lokální kabelovou televizi s aktuálními informacemi o po ádaných akcích, po así apod. a internetové stránky www.zermatt.ch, které jsou zpracovány ve t ech jazycích (n m ina, angli tina, francouzština) a kde jsou všechny pot ebné informace, v etn webových kamer nebo možnosti on-line rezervace ubytování. V sou asnosti je hlavním - 37 -

projektem slou ení infocentra Zermatt se sousedními menšími centry v obcích Täsch a Randa, což by m lo zefektivnit jejich innost a dále zatraktivnit nabídku pro klienty. Na svých marketingových aktivitách spolupracuje infocentrum Zermatt se spole nostmi Zermatt Bergbahnen AG a se železni ními spole nostmi Matterhorn Gotthard Bahn a Gornergrat Bahn. Jejich spole ný rozpo et ur ený pro marketing se pohybuje okolo 2 mil CHF (cca. 1,33 mil. EUR),46 což je mezi zimními st edisky jedna z nejv tších ástek. V tabulce . 3 jsou uvedeny marketingové výdaje podle trh v porovnání s dosaženými po ty p enocování za rok 2006. Tabulka 3; marketingová úsp šnost infocentra Zermatt; zdroj: Výro ní zpráva Zermatt Tourismus 2006

Podíl na celkovém po tu

Podíl na marketingových

p enocování

výdajích

Švýcarsko

38%

47%

N mecko

20%

9%

VB a Irsko

11%

2%

Japonsko

6%

4%

USA a Kanada

5%

15%

Benelux

4%

0,4%

Francie

3%

2%

Skandinávie

2%

0,8%

Rusko

2%

1%

Ostatní

9%

18,8%

Zem

Je tedy patrné, že relativn nejúsp šn jší jsou aktivity infocentra v N mecku a nejmén se da í p ilákat hosty ze Severní Ameriky, kde i p es 15% výdaje je dosaženo pouze 5% p enocování. Ve spolupráci s hotely je v nabídce turistického centra ada balí k služeb za snížené ceny, jde p edevším o týdenní pobyty, ve kterých je zahrnut i transport z parkovišt do hotelu a skipas, p ípadn vstupenky na další atraktivity regionu. Shrnutí Zermatt je typickým švýcarským st ediskem, které nabízí luxus a služby na té nejvyšší úrovni. Lyža ský areál nepat í mezi nejv tší ani nejmodern jší, ale je na dobré úrovni a je zde tém 46

stoprocentní jistota sn hu, p esto se m že stát, že si host nezalyžuje a to díky

Zdroj Výro ní zpráva Zermatt Tourismus 2006, kurs CHF/EUR ze dne 10.4.2007

- 38 -

nep íznivému po así, je zde však dostate ná nabídka alternativních aktivit. Zermatt je zam en na bohatší klientelu a tomu odpovídá jak kvalita služeb, tak ceny. Výhodou je vysoká nadmo ská výška, dlouholetá tradice a zkušenosti s cestovním ruchem a nepoškozená p íroda, mezi nevýhody se dá za adit ztížená dopravní dostupnost a nepohodlí spojené s nutným p estupem na vlak a také ur itá nepružnost nabídky.

2.2.3 Další švýcarská zimní st ediska Svatý Mo ic je patrn nejdražší švýcarské zimní st edisko. P vodn zde byly lázn , do kterých jezdili hosté již ve druhé polovin 19. století. Jsou zde velké luxusní hotely a obchody t ch nejznám jších sv tových zna ek. Svou zimní dovolenou sem jezdí trávit významné osobnosti politického, kulturního a spole enského života a také lenové evropské aristokracie. Na zamrzlém jeze e je každoro n po ádán unikátní turnaj v ko ském pólu a startují odsud na své vyhlídkové lety horkovzdušné balóny. Je zde velmi kvalitní lyža ský areál a se zde zakoupeným skipasem m že návšt vník lyžovat i v sousedním Silsu, Zernezu a Celerin . Nechybí ani ty nejvýznamn jší sportovní akce, nap . Mistrovství sv ta ve sjezdovém lyžování v r. 2003. Raritou je jediná p írodní bobová dráha na sv t , kterou místní dobrovolníci každoro n staví ze sn hu a ledu. Davos je ve sv t znám nejen jako lyža ské st edisko, ale také jako místo d ležitých konferencí. Ve zdejším kongresovém centru, které je nejv tší a nejlépe vybavené ve švýcarských st ediscích, se koná každý rok nap . Sv tové ekonomické fórum. Zdejší lyža ský areál nepat í mezi nejv tší, ale do Davosu jezdí turisté také za zimní turistikou a procházkami podél místního jezera. Velký podíl návšt vník Davosu tvo í senio i, podobné je to i ve st edisku Leukerbad na jihozápad Švýcarska. Velmi známá jsou st ediska v centrální ásti Švýcarska. Adelboden, Mürren, Wengen, Grindelwald leží v t sné blízkosti populárních ty tisícovek Eiger, Mönch a Jungfrau. V sedle Jungfraujoch je nejvýše položená železni ní stanice na sv t . Tato st ediska nabízejí jedny z nejkrásn jších panoramatických pohled v Alpách. Na jihozápad Švýcarska se st ediska podobají francouzským, charakteristické je ubytování ve velkých apartmánových domech a lyža ské areály spojující n kolik údolí. Nap . oblast „Les 4 Vallées“ (4 údolí) s hlavními centry Verbier a Veysonnaz. Ve Švýcarsku se ale dají najít i menší, levn jší a mén známá st ediska jako Andermatt, Lauchernalp, Hoch Ybrig nebo Visperterminen. V t chto st ediscích je zpravidla menší nabídka dopl kových služeb, ubytovací kapacity jsou nejvíce kategorie 2* a 3* v menších hotelech a penzionech. Celkem je ve Švýcarsku p ibližn 5.400

- 39 -

km47 sjezdových tratí a je zde p t oblastí s celoro ním lyža ským provozem na ledovci: Saas Fee, Klein Matterhorn (Zermatt), Les Diablerets, Mont Fort (Verbier), Plaine Morte (Crans Montana).

47


- 40 -

2.3 Rakousko Rakousko je hornatý vnitrozemský stát, který sestává z devíti spolkových zemí. Je lenem Evropské unie, OSN i dalších mezinárodních organizací, ale není lenem žádné obranné aliance a zachovává si neutralitu. 98% obyvatelstva hovo í n mecky, na jihu a východ žijí p íslušníci šesti oficiáln

uznaných národnostních menšin (Slovinci, Chorvaté, Ma a i,

Slováci, eši a Romové). Dnešní Rakousko je poz statkem rozlehlé habsburské monarchie a drží si pozici evropského kulturního centra. Vlast mnoha významných hudebních skladatel získala ve 20. století další významnou chloubu a tou jsou horská st ediska v Alpách, kam každoro n mí í miliony turist . Lidé zde najdou desítky alpských h eben , nádherná jezera, eky a vodopády, ale také lázn , golfová h išt a aquaparky. Milovníky kultury a historie p itahuje zejména hlavní m sto Víde

se svými galeriemi, muzei a velkými kulturními

událostmi. Víde ská architektura pat í k nejvelkolep jším v Evrop . Vedle dalších historických m st se v rakouské krajin

nacházejí také hrady, zámky a kláštery. Tyto

mimo ádn výhodné podmínky, spole n s geografickou polohou ve st edu Evropy, zaru ují Rakousku p ední postavení na trhu cestovního ruchu.48

2.3.1 Zimní st ediska Rakousko

má

kontinentální klima, které je

v zim

chladnou

typické a

zimou

dlouhou s astým

sn žením, ale nebývají zde

extrémn

nízké

teploty ani asté sn hové bou e.

Problematická

spíše

nižší

je Obrázek 9; rakouská zimní st ediska;

nadmo ská

zdroj: http://www.bluebookski.com (14.4.2007)

výška n kterých areál , které najdeme od 544 m n m do 3.440 m n m. Krom nejníže položených míst vydrží obvykle sníh až do jarních m síc . Jižní Rakousko p ipomíná po asím už slunné italské Alpy, v ostatních ástech Rakouska p evládá slune né po así v b eznu a dubnu. Nabídka lyža ských st edisek je velmi rozmanitá. Od velkých lyža ských areál zasahujících do n kolika údolí a vyvážejících hosty do výšek p es 3.000 m n m, až po

48


- 41 -

malé vesni ky s jen n kolika vleky a lyžováním ve výškách pásma les , kde vládne spíše rodinná atmosféra. Nejvyšší horou Rakouska je Grossglockner (3.798 m n m), nejnižším bodem Neusiedler See na východ zem (119 m n m). Historie: Po átky zimních st edisek v Rakousku by se daly najít na p elomu 19. a 20. století a jsou spojeny s rostoucím zájmem o lyža ský sport. Po vzniku prvních lyža ských škol se za aly konat i menší lyža ské závody a popularita zimních radovánek se rozší ila i do odlehlejších údolí, která byla do té doby velmi chudá. Po 1. sv tové válce si místní obyvatelé za ali uv domovat, jaké bohatství mají ve svých horách a rozhodli se toto bohatství využívat. V tomto období nastal první v tší rozmach turistického ruchu. Byla stav na nová ubytovací za ízení, protože kapacita ubytování v soukromí p estává sta it. Z té doby jsou také první tišt né reklamní materiály. Ve t icátých letech jsou stav na první lyža ská p epravní za ízení a také nové silnice, nebo staré p ístupové cesty již nesta í požadavk m zvýšeného provozu spojeného s cestovním ruchem. Po druhé sv tové válce, která znamenala p erušení kontinuálního rozvoje zimní turistiky, se postupn zájem o rakouská st ediska obnovuje a v padesátých letech p ichází další vlna výstavby lanovek, hotel a dalších za ízení cestovního ruchu. Dalo by se konstatovat, že od té doby se rakouská st ediska rozvíjejí postupn a vyhnula se jim nekontrolovaná a masová výstavba. Pom rn p ísná pravidla p i ud lování stavebních povolení zaru ila, že rakouská centra neztratila svou tradi ní atmosféru a množství místních obyvatel zaru uje, že vesnice i m ste ka žijí vlastním životem. 49

2.3.2 Saalbach – Hinterglemm Poloha: Obec Saalbach – Hinterglemm (Saalbach a Hinterglemm jsou dv

ásti téže obce vzdálené od sebe asi 5 km, které však dnes

již tém

úpln splynuly) leží ve výšce 1.095 m n m na rozmezí mezi

st ední a západní ástí Rakouska ve spolkové zemi Salzburg v okresu Obrázek 10; logo st ediska Saalbach Hinterglemm; zdroj: http://www.saalbach.at (14.4.2007)

Pinzgau. Nejbližší m sta jsou Saalfelden a okresní m sto Zell am See. Poblíž je také známý horský h eben Steinernes Meer (Kamenné mo e). Doprava: Saalbach – Hinterglemm leží v uzav eném údolí, které je

p ístupné pouze po zemské silnici .111 z Maishofenu. Tato silnice prošla rekonstrukcí a je ve velmi dobrém stavu, bez problém sjízdná po v tšinu roku a to i pro autobusy. Uzavírána je pouze v p ípadech akutního lavinového nebezpe í. Nejbližší dálnice východním sm rem je

49

Zdroj: http://www.austria.info (3.12.2006)

- 42 -

dálnice Salzburg – Villach, která je vzdálena asi 70 km, na západ je nejblíže dálnice Mnichov – Innsbruck vzdálená asi 90km. Nejbližší železni ní stanice je v Maishofenu (14 km). Malé letišt

je v Zell am See (20km), mezinárodní letišt

potom v Salzburgu (100 km),

v Innsbrucku (150 km) nebo v Mnichov (180 km). V údolí Saalbach – Hinterglemm je dostatek parkovacích míst, p ímo u hotel a dolních stanic lyža ských p epravních za ízení, krom toho jsou další záchytná parkovišt podél p íjezdové silnice, ze kterých jezdí v dob nejv tších návšt v kyvadlová autobusová doprava. P ístup je možný také p es sousední Leogang, kde je rovn ž velké parkovišt a nedaleko od dolní stanice lanovky je i vlakové nádraží. Atraktivity: Hlavní atraktivitou je zde nepochybn lyža ský areál Skicircus Saalbach – Hinterglemm, propojený do sousedního údolí s obcí Leogang.

ást Saalbach – Hinterglemm

pat í mezi nejv tší kompaktní (dalo by se íci také jednost ediskové) lyža ské areály v Evrop . D ležitou sou ástí lyžování v rakouských st ediscích a tedy i v Saalbachu – Hinterglemmu je zdejší zábava p i a po lyžování (tzv. aprés ski), horské chaty a bary p ímo na sjezdovkách jsou pov stné svou atmosférou a ást host sem jezdí více jíst, pít, bavit se a opalovat než lyžovat. Další atraktivitou, a to také platí pro všechna rakouská st ediska, jsou zdejší lyža ské školy, které mají dlouhou tradici a vysokou úrove . Proto práv do Rakouska vede asto cesta za ínajících lyža . Další volno asové aktivity lze op t rozd lit do n kolika skupin: a) Zimní aktivity: b žecké lyžování (více než 10 km upravovaných stop – p esná délka závisí na aktuální sn hové pokrývce, p ípadn lavinovém nebezpe í, škola b žeckého lyžování); vyjíž ky na saních tažených ko mi; snowbiking (p j ovna horských kol osazených h eby a organizované výlety s pr vodcem po zasn žených cestách v údolí); snowtubing (upravovaná dráha); bruslení na otev eném zimním stadionu (p j ovna bruslí, hokejová utkání); sá ka ská dráha (použití dráhy je zahrnuto v cen skipasu, p j ovna saní); Snowmobile City (speciáln upravované dráhy pro sn žné skútry, p j ovna, instrukto i). b) Celoro ní aktivity: paragliding (tandemové seskoky, škola paraglidingu); plavecký bazén (sauna, parní lázn , ví ivka, masáže); nordic walking (zna ené trasy, organizované výlety); tenisová hala (tenisová škola, p j ovna); víceú elové centrum (fitness centrum, bowling, biliár apod.); muzeum místních památek se stálou expozicí historie lyžování.

- 43 -

Klientela: V celých rakouských Alpách je podíl zahrani ních návšt vník

asi 70%,

v Saalbachu – Hinterglemmu je to ješt více. Na celkovém po tu návšt vník se nejvíce podílí N mci (54%), Holan ané (13%), Rakušané (8%), Britové (5%), Švýca i a Belgi ané (3%). Podíl eských turist se pohybuje okolo 1%.50 Lyža ský areál Lyža ský areál Skicircus Saalbach – Hinterglemm Leogang (je nutné uvažovat ho jako jednotný celek, protože nelze koupit skipas jen na ást areálu) nabízí 200 km upravovaných sjezdovek, z nichž 46% je ur eno za áte ník m a mírn pokro ilým, 49% st edn pokro ilým a 5% expert m. Klienty p epravuje celkem 55 p epravních za ízení, jejichž rozd lení je patrné z tabulky . 4. Celková p epravní kapacita je 91.000 osob za hodinu.51 Plán areálu je v p íloze .3. Tabulka 4; p epravní za ízení v Saalbachu – Hinterglemmu a Leogangu podle druhu; zdroj: http://www.lift.at (14.4.2007)


Po et v areálu Skicircus Saalbach – Hinterglemm Leogang

Gondoly a kabinové lanovky

15

Seda kové lanovky

16

Vleky

24

Lanovky a vleky jsou každým rokem modernizovány, p ibývá vícemístných seda kových lanovek s odpojitelným systémem, které mají podstatn

v tší kapacitu než starší typy

dvouseda kových lanovek, které byly stav ny v šedesátých a sedmdesátých letech. Také starší typy kabinových lanovek p epravující turisty ve velkých výškách jsou p estavovány na moderní gondoly, které více kopírují terén, jsou bezpe n jší a také odoln jší proti v trnému po así. Zatím málo vídanou, ale turisty vítanou novinkou je seda ková lanovka s vyh ívanými sedadly. Zdejší terény nabízejí dostatek možností pro všechny úrovn lyža ských dovedností a host zde najde krom klasických sjezdovek i další atrakce jako sjezdovku pro jízdu v boulích, úsek s m enou rychlostí, závodní tra otev enou pro ve ejnost s automatickou asomírou, um le osv tlený svah s ve erním provozem, zábavné a freerideové parky, carvingovou tra . Cena 6-ti denního skipasu v hlavní sezón je 181,- EUR52 a v této cen je zahrnuta i doprava skibusem v rámci údolí a vstup do plaveckého bazénu.

50

Zdroj: Tourismusverband Saalbach - Hinterglemm

51

Zdroj: http://www.lift.at (15.4.2007)

52

Zdroj: Informa ní brožura st ediska Saalbach – Hinterglemm pro sezónu 2006/07

- 44 -

Relativn

malá

nadmo ská

výška tohoto st ediska (850 – 2.100 m n m) má své pozitivní i negativní dopady. Pozitivní je, že tém

celý areál je v pásmu lesa a

není proto tak ohrožen špatným po asím, to navíc i za snížené viditelnosti

umož uje

dobrou

orientaci.

naopak

je

sn hu.

Tuto

riziko

lyža m

Nevýhodou nedostatku

nevýhodu

se

provozovatel areálu úsp šn snaží ešit um lým zasn žováním, které je

na

velmi

vysoké

úrovni.

Všechny hlavní sjezdovky jsou již Obrázek 11; Saalbach – Hinterglemm; zdroj: http://www.saalbach.com (15.4.2007) dnes pokryty a každý rok p ibývají nové rozvody vody a elektrické energie a nové zásobníky vody (t ch je dnes celkem 7 a pojmou 390.000 m3 – pro ilustraci: z jednoho m3 vody je vyrobeno cca. 2,5 m3 sn hu). Z celkového po tu 375 zam stnanc zasn žovací systém, který celkov

lyža ského areálu jich má 88 na starosti práv

ítá 421 sn žných d l (tedy asi 2,1 d la na km sjezdovky),

které pokrývají plochu 253 hektar . Celkov je um le zasn žováno asi 65% sjezdových tratí.53 Ur itým problémem, zejména na za átku sezóny, je teplota vody užívané k zasn žování, nebo ta není dostate n nízká a do zásobník je t eba instalovat dodate ná chladící za ízení, což dále zvyšuje investi ní náro nost. Zimní sezóna v Saalbachu – Hinterglemmu za íná zpravidla v polovin prosince (t etí víkend v prosinci, poslední víkend p ed Vánocemi) a kon í okolo poloviny dubna, p ípadn o Velikonocích. Lyža ský areál spole n provozují ty i spole nosti, které se podle složitého klí e d lí o výnosy i náklady. V údolí Saalbach – Hinterglemm je 9 lyža ských škol, které mají p es 250 instruktor . Jejich úrove je vysoká, což zaru ují p ísné zkoušky, které musí každý instruktor složit. Krom rakouských instruktor , zde pracuje i mnoho cizinc , mezi nimiž je i n kolik

53

ech .

Zdroj: Datenblatt Skicircus 2006/07

- 45 -

Školy nabízejí také speciální programy pro d ti (hlídání d tí, p ípadn spojené s kurzem lyžování). Ubytování Ubytování v Saalbachu – Hinterglemmu je reprezentativní ukázkou ubytování ve všech rakouských zimních st ediscích. Výb r je obrovský a zahrnuje všechny kategorie od hostel pro mladé s minimálním vybavením a nízkou cenou až po luxusní hotely kategorie 5*. Celkem je zde 17.500 l žek, z nichž nejvíce je kategorie 3* (4.700) a kategorie 4* (3.800). V zimní sezón 2005/06 bylo dosaženo 1.453.664 p enocování. (Za celý rok zahrnující i letní sezónu 2005 to bylo 2.013.507 p enocování.)54 Rakouská ubytovací za ízení nabízejí ve všech kategoriích vysokou kvalitu za p ízniv jší cenu než ve Francii nebo Švýcarsku. Dobrou úrovní ubytovacích za ízení je Rakousko pov stné a Saalbach – Hinterglemm je v tomto ohledu jedním z nejlepších center. Samoz ejmostí jsou balkóny, interiéry ve d ev , koberce na podlahách, vzdušnost,

istota, pohostinnost a p íjemná atmosféra. Typické jsou rodinné

penziony nabízející ubytování v apartmánech nebo v pokojích se snídaní a menší komfortn vybavené hotely. V hotelu nebo penzionu kategorie 3* je dnes standardem sauna nebo parní láze , v kategorii 4* pak v tší relaxa ní centrum (welness centrum),

asto s bazénem.

Kabelovou nebo satelitní televizi najdou hosté v ubytovacích za ízeních se dv ma a více hv zdi kami. Architektonicky zde žádné budovy nevybo ují z klasického alpského stylu se sedlovou st echou, to platí i pro velké vícepatrové hotely. Ty jsou obvykle tvo eny n kolika propojenými budovami, n kdy také mají jedno až dv podzemní patra. Díky tomu, že lyža ský areál má n kolik nástupních bod , je v tšina ubytovacích za ízení velmi blízko sjezdovkám (n kolik málo minut autem), n která pak stojí p ímo u sjezdovky. Pokud jde o ceny, pak nejlevn jší jsou mládežnické ubytovny (obvykle nabízejí ubytování s polopenzí), kde se v zimní sezón pohybuje cena okolo od 30,- EUR výše za osobu a den a soukromé penziony (obvykle pouze pokoj a snídan ), kde lze v zimní sezón dosáhnout ceny od 20,EUR za osobu a den. Klient zde tedy nenalezne tak levné ubytování jako nap íklad v nejlevn jších za ízeních ve Francii, ale kvalita ubytování je v Rakousku nesrovnateln vyšší. Pro porovnání áste n srovnatelného ubytování lze uvést orienta ní cenu za osobu a den ve dvoul žkovém pokoji v hotelu kategorie 3* v hlavní zimní sezón (únor) s polopenzí, která iní 60,- až 90,- EUR. Nutno znovu podotknout, že kvalita ubytování ve stejné kategorii je v Rakousku podstatn vyšší než ve Francii a je srovnatelná se Švýcarskem, severní Itálií nebo Norskem. Zajímavostí je, že zdejší hotelié i pom rn neradi poskytují slevy cestovním 54

Zdroj: Tourismusverband Saalbach – Hinterglemm

- 46 -

kancelá ím za v tší po et objednaných l žek nebo za objednávku s velkým

asovým

p edstihem, což zp sobuje vyšší cenu katalogových zájezd . Rakouská st ediska se zam ují spíše na individuální klientelu, kterou se snaží si dlouhodob udržet. Jsou penziony a hotely, kam jezdí turisté pravideln i desítky let. V poslední dob stoupá, díky popularit tohoto druhu ubytování, po et moderních a komfortn vybavených apartmán . Jejich cena závisí na velikosti a poloze v rámci údolí, p ibližn se pohybuje mezi 110,- a 170,- EUR za ty l žkový apartmán a den. 55 Stravování V Saalbachu – Hinterglemmu je 55 restaurací, 40 horských chat rozesetých na svazích podél sjezdovek, 16 bar a 5 kaváren. Restaurace nabízejí hlavn tradi ní rakouskou kuchyni a krajové speciality. Zahrani ní kuchyn zastupuje 6 pizzerií a jedna ínská restaurace. V hotelích jsou nej ast jší

formou

stravování

servírované ve e e, které mají ty i chody a nabízejí výb r ze dvou až t í hlavních jídel (jedno bezmasé). Jednou týdn

jsou pak

p ipravovány

speciální

obvykle Obrázek 12; horská chata na svahu v Hinterglemmu; zdroj: http://www.saalbach.com (13.4.2007)

bývá

rozší ené ve e e formou bufetu. Menu je zpravidla v n m in

a

angli tin , v n kterých restauracích je anglické menu na požádání. Ve všech restauracích také alespo

ást personálu hovo í anglicky, ostatní jazyky jsou spíše výjimkou. Horské chaty jsou

známé svou atmosférou, hlasitou rakouskou hudbou a krajovými alkoholickými nápoji(šnapsy) a asto zavírají až n kolik hodin po ukon ení provozu lyža ského areálu. Asi polovina horských chat nabízí samoobslužné plnohodnotné stravování, ostatní jsou s obsluhou, v n kterých je krom

nápoj

podáváno jen lehké ob erstvení. Po uzav ení

horských chat pokra uje mnoho host v zábav v barech dole v údolí, které ukon ují provoz až v asných ranních hodinách. Ceny v restauracích Saalbachu – Hinterglemmu pat í v rámci Alp mezi nižší a typická ve e e pro jednu osobu, zahrnující salát, polévku, hlavní jídlo,

55

Zdroj: vlastní výzkum, b ezen 2007

- 47 -

zákusek a nealkoholický nápoj p ijde na 24,- až 40,- EUR.56 V mnoha restauracích je však v nabídce zvýhodn né menu, které je o n co levn jší. Rozvoj a investice Investice jsou zam eny hlavn

na lyža sky areál. Provozovatelé p epravních z ízení

jednak samostatn modernizují své lanovky a vleky (jak již bylo popsáno v kapitole o lyža ském areálu) a spole nými silami budují systém um lého zasn žování a zvyšují jeho kapacitu. V posledních sedmi letech bylo investováno 146 mil. EUR do nákupu nových lanovek, techniky na úpravu tratí, do terénních úprav na sjezdovkách. Cca. 47 mil. EUR z této ástky bylo investováno do technologií um lého zasn žování. V letošním roce by m l být dokon en osmý a nejv tší zásobník vody s kapacitou 128.000 m3.57 Ve výše položených ástech areálu jsou pr b žn budovány a udržovány protilavinové zábrany. V minulých letech byla opravena a v n kterých místech rozší ena p íjezdová silnice. D ležitou sou ástí rozvoje st ediska je snaha p ilákat více turist v letní sezón , jsou tedy vytvá eny nové atraktivity, jako sportovní centrum s aquaparkem, tenisové kurty, golfové h išt , turistické zna ené trasy (400 km), trasy pro horská kola (180 km).

ást lanovek je v provozu i v lét pro p ší a

p epravuje i kola. V neposlední ad je investováno do ochrany životního prost edí. V roce 1992 si infocentrum Saalbach – Hinterglemm, spole n

se spole nostmi provozujícími

za ízení cestovního ruchu nechalo vypracovat studii, která m la za úkol analyzovat stav životního prost edí v souvislosti s rozvojem turismu. Na základ

této studie pak byla

stanovena jasná pravidla pro výstavbu nových za ízení a pro postupné napravování škod vzniklých v minulosti. Cílem je plynulý rozvoj cestovního ruchu, který by nenarušoval životní prost edí. Marketing Oblast Saalbach – Hinterglemm je nejnavšt vovan jším zimním st ediskem v Rakousku. Místní turistické informa ní centrum funguje velmi dob e a vždy se snaží najít optimální ešení pro klienty. I když n kdo p ijede bez p edchozí rezervace, tak se nestane, že by z infocentra odcházel bez n jakého ešení. Infocentrum spolupracuje velmi efektivn se spole nostmi provozujícími za ízení cestovního ruchu. To umož uje snižovat náklady na reklamu, a už jde o tišt né propaga ní materiály, spole né prezentace na veletrzích, televizní spoty nebo internetové stránky. Internetová prezentace Saalbachu – Hinterglemmu je na adrese www.saalbach.com, která je propojena se stránkami spole ností provozujícími lanovky 56

Zdroj: vlastní výzkum, b ezen 2007

57

Zdroj: Datenblatt Skicircus 2006/07

- 48 -

a vleky www.lift.at. Tyto stránky jsou jedny z nejlépe vy ešených a informa n nejbohatších pokud jde o lyža ská st ediska. Zájemce zde nalezne veškeré pot ebné informace, p ehledn uspo ádané a v moderní interaktivní podob . Krom samoz ejmostí, jako jsou informace o atraktivitách, o ubytovacích a stravovacích za ízeních, po así a webové kamery, je tu také kvalitní rezerva ní systém, do n hož je zapojena v tšina ubytovacích za ízení, možnost zasílání informací o aktuálních slevových akcích a nabídkách, elektronické pohlednice, kronika obce, adresá , orienta ní mapky a plány, podrobné informace o všech p epravních za ízeních a sjezdových tratích lyža ského areálu, obrazová a videogalerie a ada dalších užite ných odkaz . Celé stránky jsou ve dvou jazykových mutacích a to v n m in

a

angli tin . Turistické informa ní centrum také p ipravuje pro hosty balí ky služeb za zvýhodn né ceny. Ty obsahují zpravidla 7-denní ubytování a 6-denní skipas. Pro Rakousko je typický tzv. „pr kaz hosta“, to je karti ka, kterou obdrží návšt vník po ubytování a zaregistrování ve svém ubytovacím za ízení a se kterou získá slevu na v tšinu služeb cestovního ruchu v rámci údolí, na n které atrakce má potom dokonce volný vstup. Zajímavá je i nabídka „Holiday Shuttle“, která je ur ena pro hosty cestující letadlem do Salzburgu. Za jednotnou cenu je klient p epraven z letišt až do svého hotelu, rezervace je možná nejpozd ji 12h p edem. V roce 1991 se v Saalbachu – Hinterglemmu uskute nilo mistrovství sv ta ve sjezdovém lyžování, což výrazn vylepšilo image tohoto st ediska a p ineslo mnoho nových zákazník , ze kterých se pak stali stálí hosté. Každoro n jsou zde po ádány desítky sportovních i kulturních akcí, které pomáhají p i propagaci. Aktuální informace jsou dostupné pro hosty na míst na informa ním kabelovém TV kanálu, na teletextových stranách satelitních televizí pak celosv tov . Shrnutí Saalbach – Hinterglemm je klasickým rakouským zimním st ediskem, které sice nenabízí velkou nadmo skou výšku a ty nejdelší sjezdovky, ale nabízí výborn vybavený rozlehlý lyža ský areál, vhodný jak pro nejnáro n jší lyža e, tak pro za áte níky i rodiny s d tmi. Silnými stránkami jsou výborný pom r cena/obdržená služba, což platí jak pro lyža ský areál tak pro ubytování, p íjemná atmosféra alpského st ediska, dostatek restaurací a bar

a

pohostinnost zdejších obyvatel. Pon kud slabší je jistota kvalitních sn hových podmínek, zejména v jarních m sících už sníh ubývá a vydrží kvalitní jen v dopoledních hodinách. Také tras pro b žecké lyžování by mohlo být více, jinak je ale nabídka alternativních aktivit dostate ná. Informa ní centrum pracuje velmi dob e. - 49 -

2.3.3 Další rakouská zimní st ediska Celkem je v Rakousku 6.500 km sjezdových tratí,58 což je nejvíce v Evrop . Rakousko se dá rozd lit do t í lyža ských oblastí: Na východ , severu a ve st ední ásti Rakouska ve spolkových zemích Dolní a Horní Rakousko a východní ásti spolkové zem Štýrsko, jsou spíše menší st ediska. Ubytovací kapacity jsou v tšinou do 3.000 l žek a p evládají malé hotely a rodinné penziony. Také lyža ské areály jsou menší, po et p epravních za ízení se pohybuje okolo 10 a celková délka sjezdových tratí nep esahuje 25 km. Nejznám jšími st edisky této

ásti Rakouska jsou

Hinterstoder a Semmering. Hinterstoder je hojn navšt vován eskými turisty. Semmering je oblíbeným výletním místem obyvatel Vídn a jako centrum zimního i letního cestovního ruchu má dlouhou tradici. Na rakouské stran Šumavy je st edisko Hochficht. Atmosféra všech t chto st edisek je poklidn jší, všechny služby jsou levn jší, ale také zde není takový výb r v lyžování ani v možnostech sportovního i mimosportovního vyžití. St ediska na jihu Rakouska ve spolkových zemích Korutany a Východní Tyrolsko (není samostatná spolková zem , pat í k Tyrolsku, ale je od n j územn odd lena) t ží ze své výhodné polohy na jih od hlavního alpského h ebenu, díky které je zde více slune ných dn než ve zbytku Rakouska. Bad Kleinkirchheim disponuje nejen velmi kvalitním lyža ským areálem, ale jsou zde i známé lázn . N které hotely nabízejí koupání v bazénech s p irozen teplou vodou v t sném sousedství sjezdovek. St edisko Innerkrems s n kolika málo hotely a pom rn

malým lyža ským areálem má pozoruhodné mikroklima, které zaru uje tém

stoprocentní jistotu kvalitních sn hových podmínek od konce listopadu do poloviny dubna. Nejv tší st edisko Nassfeld – Hermagor má ve své nabídce atraktivit nejdelší rakouskou kabinovou lanovku (6 km), nejprudší úsek sjezdovky v Evrop a také 7,5 km dlouhou sjezdovku. Návšt vnost

eských turist

restauracích je menu v eštin

v tomto centru je tak velká, že ve zdejších

b žnou záležitostí, také informa ní materiály místního

infocentra jsou dostupné v eském jazyce. Korutanská st ediska jsou zapojena do projektu Kärnten Ski Card a v každém z nich lze zakoupit skipas platný pro všechny lyža ské areály. St edisko Mölltal nabízí lyžování na ledovci s celoro ním provozem. St ediska ve spolkové zemi Salzburg a na západ spolkové zem Štýrsko jsou ve všech sm rech velmi podobná jako Saalbach – Hinterglemm. Velmi významná je lyža ská oblast Ski Amadé, do které se zapojuje stále více st edisek. Na jediný skipas je tak možno lyžovat ve

58


- 50 -

více než deseti údolích, mezi kterými je však nutno p ejížd t autem. Pat í sem Skiregion Schladming, Flachau, Wagrain, Altenmarkt – Zauchensee, Filzmoos, údolí Maria Alm – Mühlbach a také láze ská oblast Gasteinertal. Europasportregion Kaprun – Zell am See nabízí letní lyžování na ledovci Kitzsteinhorn. Západní Rakousko zahrnující spolkové zem

Tyrolsko a Vorarlberg je turisticky

nejnavšt vovan jší ástí Rakouska. To se projevuje i vyššími cenami za poskytované služby cestovního ruchu. Dopravní dostupnost místních st edisek je velmi dobrá díky Brennerské (z Itálie), Inntalské (z jihovýchodního N mecka) a Arlberské (ze Švýcarska a jihozápadního N mecka) dálnici a také díky mezinárodnímu letišti v Innsbrucku. Pouze ve špi kách zimní sezóny (Vánoce, pololetní prázdniny) vede stále stoupající zájem zejména n meckých návšt vník

ke kolonám a dopravním komplikacím. V této ásti je také nejluxusn jší a

nejdražší rakouská lyža ská oblast. Jedná se o Ski Arlberg se st edisky Lech, Zürs, St. Anton a St. Christoph. Nabídka zdejších služeb není širší, ani lyža ský areál není kvalitn jší než v jiných st ediscích, jde hlavn o image, kterou si tato oblast buduje a vysokou koncentraci hotel kategorie 4* a 5*. Problémem tohoto areálu je vysoká nadmo ská výška center Lech a Zürs, která jsou dostupná jen po horské silnici ohrožené lavinami. Každou zimní sezónu se tak stává, že hosté v t chto st ediscích z stanou n kolik dní od íznuti od sv ta a musí ekat na znovuotev ení jediné p ístupové silnice. Dalším významným centrem zimních sport

je

Kitzbühel. Na jeden týden v lednu, p i po ádání nejslavn jšího závodu ve sjezdovém lyžování na sv t (Hahnenkammrennen), se z tohoto rakouského m ste ka prakticky stává druhé hlavní m sto. Ubytovací kapacity jsou obsazeny do posledního místa již rok dop edu a divácký zájem je obrovský (více než 100.000 divák ). Pro rakouská st ediska obecn je po adatelství významných lyža ských závod

jedním z nejd ležit jších marketingových prvk . Ve

spolkové zemi Tyrolsko je i nejvíce ledovcových lyža ských areál s letním provozem, jsou to Hintertux (Zillertal), Stubai (Neustift), Sölden (Ötztal – jediné st edisko nabízející letní lyžování na dvou lanovkami a sjezdovými trat mi propojených ledovcích, má nejvíce turistických p íjezd v Tyrolsku), Pitztal a Kaunertal.

- 51 -

2.4 Norsko Norské království se rozkládá na Skandinávském poloostrov na severu Evropy. Norsko není

lenem Evropské unie a pat í k nejvysp lejším nejbohatším stát m sv ta. Krom

pevninské ásti pat í k Norsku ješt souostroví Lofoty, Vestrály, Svalbard (Špicberky), ostrov Jan Mayen v Severním ledovém oceánu a zámo ská závislá území ostrovy Bouvet a Peter I. Norsko je známo svou neporušenou p írodou a jako zem hor, ledovc a fjord . V jižní ásti zem s mírným podnebím je p edevším zem d lská p da a rozsáhlé lesy, u mo e pak i p kné pláže.

Západní

s p íkrými

pob eží

skalními

je

olemováno

st nami

a

fjordy

nádhernými

vyhlídkami, které se táhnou kilometry do vnitrozemí. V této skanzen

ásti je také mnoho historických památek, a muzeí. Sever Norska je jen

ídce

obydlený, turisticky významný je Nordkapp, tedy nejsevern jší výb žek Evropy. Podnebí pob ežních oblastí je ovliv ováno golfským proudem a je spíše mírné, sm rem na sever a do vnitrozemí nabývá spíše kontinentálního

charakteru,

klesají

teploty

a

prodlužují se zimy. Chloubou Norska jsou národní parky.59

Obrázek 13; Norsko; zdroj: http://www.quality-rooms.com (8.4.2007)

2.4.1 Zimní st ediska Norsko je nazýváno kolébkou lyžování, zimní sporty zde mají dlouhou tradici a zima je pro mnoho obyvatel Norska nejoblíben jší ástí roku. Nejsou zde však zimní st ediska alpského typu, která by propojovala n kolik údolí a vytvá ela velké areály. Neumož ují to ani p írodní podmínky, protože norské hory jsou sice velmi rozsáhlé, ale spíše pozvolné, jednotlivá údolí jsou od sebe vzdálena i desítky kilometr , protože jsou odd lena náhorními plošinami. V Norsku návšt vník najde spíše malá lyža ská centra s n kolika lanovkami nebo vleky a s menším po tem sjezdovek, pon kud podobná

eským st edisk m. Vzhledem

k drsn jšímu podnebí kon í pásmo les již ve výšce okolo 900 m n m (na severu zem ješt podstatn níže) a horní ásti hor jsou vystaveny riziku silného v tru a náhlých zm n po así. Typickým rysem norských st edisek je velké množství upravovaných b žeckých tratí (b žecké lyžování je v Norsku populárn jší a rozší en jší než sjezdové) a um lé osv tlení.

59

Zdroj: http://cestovani.idnes.cz (3.4.2007)

- 52 -

Díky nízké cen elektrické energie je ve v tšin st edisek alespo jedna um le osv tlená sjezdovka a n kolik kilometr osv tlených tratí. Sm rem na sever je to dokonce nezbytnost, protože den je v t chto místech v zimním období velmi krátký a tím by byla omezena i provozní doba lyža ských areál . Norská st ediska nejsou v nikterak velké nadmo ské výšce, od n kolika desítek m n m do 1.500 m n m. Nejvyšší horou je Galdhoppigen s 2.469 m n m. Historie: Lyžování v Norsku má n kolikasetletou tradici. V historii sloužily lyže spíše jako dopravní prost edek, který usnad oval obyvatel m cestu za prací. B žecké lyžování se pozd ji stalo pro Nory národním sportem a má zde podobný význam jako u nás fotbal nebo hokej.Norská st ediska vznikala postupn z p vodních vesnic, které jsou charakteristické svojí rozptýleností v krajin . V historii nikdy nedošlo ke skokovému nár stu poptávky po zimní dovolené, a proto zde nikdy nebyly stav ny nová st ediska nebo velké hotelové komplexy. Výjimkou byly stavby spojené s po ádáním významných sportovních akcí typu mistrovství sv ta a jediná opravdu velká vlna budování nových za ízení cestovního ruchu byla spojena s organizací Zimních Olympijských her v roce 1994 v Lillehammeru a okolí.

2.4.2 Hemsedal Poloha: Hemsedal leží v nadmo ské výšce 625 m n m (centrum Obrázek 14; logo st ediska Hemsedal; zdroj: www.hemsedal.com (14.4.2007)

obce, n které ásti jsou ve výšce p es 1.000 m n m), v okresu Buskerud v jižní ásti Norska. Nejvyšší vrchol v okolí Hemsedalu je Hogeloft m ící 1.920 m n m.

Doprava: Hemsedalem prochází národní silnice .52 a je tedy p ístupný autem ze dvou sm r . Jednou možností je p íjezd z Osla (220 km, 3,5 hod.), druhou pak cesta z Bergenu (280 km, 4,5 hod.). Vzhledem k tomu, že v Norsku prakticky neexistují dálnice, trvá jízda déle, p estože vzdálenost není tak velká. Klienti cestující autem z kontinentální Evropy musí n jak p ekonat mo e, což je možné trajektem nebo po most mezi Dánskem a Švédskem. Cesta p es most je delší jak asov , tak kilometrov a je vhodná, spíše pokud turista bere cestu jako sou ást dovolené. Trajekt je pohodln jší a rychlejší, nej ast ji jsou využívány linky z Dánska do Bergenu nebo Larviku (290 km, 4,5 hod.), z N mecka do Osla nebo také z N mecka do Švédska. Nejbližší letišt je ve m st Fagernes, kam létá pravidelná linka z Osla a také charterové linky z Mnichova. Mezinárodní letišt jsou v Oslu a Bergenu. Z obou letiš

jezdí p ímý autobus do Hemsedalu, využívány jsou také služby autop j oven.

S n kterými z nich má Hemsedal smlouvu a stráví-li zde klient ur itý po et nocí, získá slevu na p j ovném. P ímo v Hemsedalu je i železni ní nádraží a od roku 2006 existuje výhodné spojení až z Dánska. - 53 -

Atraktivity: Na rozdíl od alpských st edisek není postavení lyža ského areálu jako hlavní atraktivity tak dominantní, i když v posledních letech nabývá na významu a za sjezdovým lyžováním sem p ijíždí více a více turist . Nemén

d ležitou atraktivitou jsou denn

upravované a z ásti um le osv tlené b žecké trat , kterých se táhne v okolí asi 130 km a dalších 80 km tratí není sice pravideln upravováno, ale jsou zna ené a zavedou lyža e doprost ed hor, daleko od civilizace do neposkvrn né p írody. Práv tyto celodenní výlety do divo iny, které jsou umožn ny kontinentálním a relativn stabilním po asím jsou typickým lákadlem nejen Hemsedalu, ale i dalších norských st edisek. Velmi oblíbené jsou i vyjíž ky na sn žných skútrech. V Hemsedalu jsou t i p j ovny, v nichž je také možné najmout pr vodce, který klienty zavede na turisticky zajímavá místa, kde je nap . možné pozorovat voln žijící zví ata. Mezi další volno asové aktivity pat í: a) Zimní aktivity: p ší turistika (samostatn

nebo s pr vodcem); sn žnicové túry

s pr vodcem; vyjíž ky na ko mi tažených saních (ve váno ním období i na saních tažených soby); psí sp ežení (závody i vyjíž ky); sá ka ská dráha; d tské lyža ské závody a zábavné akce. b) Celoro ní aktivity: vyjíž ky na koních a ponících; ve ejné orienta n -b žecké závody s ešením hádanek (mezi Nory oblíbená disciplína tzv. Orientering); sportovní centrum vybavené pro v tšinu halových sport (tenis, volejbal, bowling atd.); fitness centrum; paragliding, paintballový areál (otev en i v zim ). Klientela: V tšinu návšt vník tvo í Norové (63%) a návšt vníci z dalších skandinávských zemí – Dánové (15%) a Švédové (10%), posledními v tší skupinou jsou Britové (6%), Holan ané, Rusové a N mci dohromady iní asi 5% a všechny ostatní zem 1%.60 Lyža ský areál První lyža ský vlek byl v Hemsedalu postaven v roce 1961 a od té doby se areál rozrostl na sou asných 22 p epravních za ízení (6 seda kových lanovek a 16 vlek ) s celkovou kapacitou 29.000 osob za hodinu a prezentuje se hlavn jako rodinné centrum, kde si návšt vník každého v ku a úrovn najde vhodný terén. Celková délka sjezdovek je 43 km, z nichž 46% je ur eno za áte ník m, 26% mírn pokro ilým, 19% pokro ilým a 9% expert m.61 12 km sjezdovek je um le osv tleno a nabízí možnost ve erního lyžování až do 21h. Raritou je nabídka ranního lyžování také za um lého osv tlení od 7h vždy ve st edu a v sobotu. 18 km

60

Zdroj: Norský statistický ú ad

61

Zdroj: http://www.hemsedal.com (8.4.2007)

- 54 -

sjezdovek je um le zasn žováno, to znamená 40% z celkové délky. V dolní ásti areálu je ohrani ená d tská zóna s n kolika kratšími vleky, d tskou lyža skou školu a nejr zn jšími atrakcemi

pro

nejmenší

návšt vníky.

V západní ásti je velký freerideový park ur ený

zejména

pro

lyža e

a

snowboardisty mladší generace. Areál nabízí maximální p evýšení 800m a nejvyšší bod je ve výšce 1.450 m n m. Dále jsou zde dv lyža ské školy a šest p j oven

lyža ského

vybavení,

které

nabízejí zap j ení lyža ské p ilby zdarma. Šestidenní skipas stojí 1.375,- NOK (cca. 199,- EUR).62 Plán lyža ského areálu je v p íloze .4. Vzhledem ke své poloze na severu Evropy a na norské pom ry i ve vyšší nadmo ské výšce nemá Hemsedal obvykle problémy s nedostatkem sn hu nebo jeho špatnou

kvalitou.

Nap íklad

v sezón

Obrázek 15; freeridový park v Hemsedalu; zdroj: http://www.filegallery.net (14.4.2007)

2006/07, která byla pro v tšinu Alp velmi problematická a mnoho st edisek bylo otev eno po v tšinu zimního období otev eno jen áste n , mohli si návšt vníci Hemsedalu užívat jedné z nejlepších a sn hov nejbohatších zim za poslední roky. Zimní sezóna je zde také delší než v Alpách, za íná již okolo 20. listopadu a trvá do 1. kv tna, kdy je zakon ena tradi ním prvomájovým festivalem, který zaznamenává velký zájem norských turist . Ubytování V Hemsedalu je k dispozici 6.000 l žek. 63 Typické norské horské ubytovací za ízení, jakých je v Hemsedalu v tšina, se skládá z hlavní hotelové budovy, ve které jsou hotelové pokoje, restaurace a další služby, z n kolika dalších budov v t sném sousedství s dalšími pokoji a apartmány pro hosty a z v tšího množství chatek, rozptýlených v okolí hotelu, které jsou v tšinou 4 – 6 l žkové, výjime n až 12ti l žkové. Protože v celé Skandinávii není

62

Zdroj: Informa ní brožura st ediska Hemsedal pro sezónu 2006/07

63

Zdroj: Hemsedal Winter 2006/07

- 55 -

problém s nedostatkem prostoru, jsou zdejší budovy stav ny spíše rozlehlejší, ale nižší s nejvýše dv ma patry. To platí i pro hotely. Je obtížné tyto horské hotely za adit do klasické klasifikace, nebo

v tšina hotel

nabízí r zné úrovn ubytování. Pokud by hotely byly

uvažovány jen samostatn bez p ilehlých budov a chatek, odpovídaly by svou vybaveností v tšinou kategorii 3* nebo 4*. U chatek je nabídka velmi pestrá, od t ch nejluxusn ji za ízených se dv ma koupelnami saunou a ví ivkou až po strohé a jednoduché, kde host najde jen to nejnutn jší a to asto u jednoho a téhož hotelu. Chatky jsou vybaveny vlastním kuchy ským za ízením, ale hosté mají možnost se stravovat i v hotelu. Velmi oblíbené jsou chatky, které stojí p ímo u sjezdovek nebo b žeckých tratí (ozna ované jako ski-in/ski out) a chatky stojící v lesích,

n kdy

až

n kolik

kilometr od hotelu. Krom chatek pat ících k hotel m, zde existují i realitní agentury, u kterých je možné sjednat pronájem, ty ovšem nenabízejí

možnost

stravování.

Menší penziony nebo ubytování Obrázek 16; typické ubytování v Norsku; zdroj: http://www.lykkja.net (14.4.2007)

v soukromí

by

návšt vník

Hemsedalu hledal marn , nebo

tyto formy ubytovacích za ízení zde neexistují a v norských horách obecn

jsou spíše

výjime né. Celkem je v Hemsedalu jen sedm hotel , ve t ech z nich jsou k dispozici i konferen ní prostory. Pokud jde o ceny, tak ubytování ve dvoul žkovém pokoji s polopenzí (zde je pro lepší srovnání uvedeno s polopenzí, ale v Norsku je obvyklejší ubytování s plnou penzí) v hlavní sezón (únor) stojí 550,- až 850,- NOK (cca. 81,- až 123,- EUR). Ceny za pronájem chatky jsou uvád ny bu

za víkend nebo za týden. Pro orientaci lze uvést cenu

ty l žkové chatky st ední kategorie v hlavní sezón , která iní 4.000,- až 6.000,- NOK (cca. 580,- až 870,- EUR). 64 Ceny jsou samoz ejm myšleny jako ceny na recepci pro p íchozího zákazníka. P i v tších objednávkách a s delším p edstihem je možné docílit zna nou slevu.

64

Zdroj: vlastní výzkum, b ezen 2007, kurz NOK/EUR ze dne 3.4.2007

- 56 -

Stravování V Hemsedalu je celkem 21 stravovacích za ízení, z toho jsou 4 horské chaty p ímo v lyža ském areálu, všechny se samoobslužným provozem, 6 bar kde se podává pouze menší ob erstvení, 2 pizzerie, 1 ínská restaurace a 8 restaurací s norskou a mezinárodní kuchyní. Ve všech za ízeních je k dispozici menu v norštin a angli tin . Personál stejn jako v tšina místních obyvatel hovo í krom mate ského jazyka i anglicky, s jiným cizím jazykem by host však pravd podobn neusp l. Orienta ní cena ve e e o t ech chodech (polévka, hlavní jídlo a dezert) a nealkoholického nápoje v restauraci s obsluhou je 250,- až 320,- NOK (cca. 36,- až 46,- EUR).65 Velmi drahé jsou alkoholické nápoje, jejichž konzumaci se Norský stát snaží kontrolovat a omezovat. Krom piva je možné je zakoupit pouze ve specializovaných prodejnách. Rozvoj a investice Nejvíce prost edk je v nováno na rozvoj lyža ského areálu, na modernizaci p epravních za ízení (vleky jsou postupn nahrazovány seda kovými lanovkami) a na další rozši ování zasn žovacích za ízení. Um lé zasn žování je pracuje zejména na za átku sezóny, kdy již od poloviny íjna se teploty pohybují pod bodem mrazu a tak i p i nedostatku p írodních srážek je možné vytvo it kvalitní základ pro budoucí sn hovou pokrývku. Pr b žn

jsou také

modernizována ubytovací za ízení (jde o nahrazování starších chatek novými s vyšším komfortem, hotely jako takové jsou pom rn nové a jejich modernizace není zatím aktuální). Další prost edky jdou p edevším do zatraktivn ní regionu pro letní sezónu ( nedaleko nap íklad vyrostla dv golfová h išt ). V poslední dob je také brán v tší ohled na životní prost edí a jeho ochranu, pracuje se nap íklad na zvláštních trasách pro sn žné skútry, tak aby jejich provoz nenarušoval život zv e a ani pohyb turist na lyžích. Ale je t eba poznamenat, že v otázce ekologického chování má Hemsedal adu rezerv, nap . t íd ní odpadu zde tém neexistuje. Marketing Informa ní centrum v Hemsedalu je pom rn

malé a zajiš uje jen základní funkce.

Centrální rezerva ní systém zde nefunguje a velké hotely pouze dop edu ohlašují p íjezdy v tších skupin. P ijede-li tedy host do infocentra a pot ebuje zajistit ubytování, personál mu vytipuje n kolik možností a pak telefonicky zjistí, zda jsou konkrétní místa ješt volná. Personál však hovo í perfektn anglicky a vždy je p ipraven poskytnout klientovi alespo n jaké 65

ešení.

Informa ní

centrum

provozuje

internetové

stránky

na

adrese

Zdroj: vlastní výzkum, b ezen 2007, kurz NOK/EUR ze dne 3.4.2007

- 57 -

www.hemsedal.com, které jsou ve dvou jazykových verzích – norské a anglické, zde najde zájemce všechny d ležité informace i odkazy na stránky jednotlivých hotel , kde je možnost rezervovat pokoje. Jediné, co chybí, jsou ceny skipas v anglické verzi stránek. D ležitou náplní

innosti turistického informa ního centra je koordinace nabídek jednotlivých

poskytovatel služeb cestovního ruchu. Z nich jsou pak nap íklad vytvá eny balí ky služeb za zvýhodn nou cenu (jde v tšinou o týdenní pobyty se skipasem, p ípadn lyža skou školou a p j ením vybavení, nebo s ú astí na dalších aktivitách, které Hemsedal nabízí). Hemsedal se prezentuje jako rodinné st edisko, a jedním z hit

v jeho nabídce jsou rodinné týdny,

p ipravované na míru konkrétním zákazník m. Lyža ský areál je sou ástí spole nosti Skistar, která vlastní ješt areál v norském Trysilu a ve Švédsku pak areály Aare, Vemdalen a Sälen. Spojení t chto center pod jednou spole ností p ináší adu výhod, jako úsporu finan ních prost edk a spole nou marketingovou kampa , která je tak ú inn jší a propracovan jší. Spole nost Skistar spolupracuje na svých marketingových aktivitách také s infocentry v jednotlivých st ediscích. Shrnutí Hemsedal je ve srovnání s Alpami menší st edisko, které však pat í mezi nejv tší ve Skandinávii. Má pom rn širokou nabídku atraktivit a to zejména v zimním období. Jeho handicapem je velká vzdálenost pro klienty z nejsiln jších evropských trh , jako je N mecko, a musí se proto spoléhat na domácí klientelu, u které je však velmi úsp šné. P esto by v tší marketingová aktivita na evropském kontinentálním trhu mohla být p ínosem, protože norská st ediska nejsou p íliš známá, a koli pro ur itý segment trhu p edstavují dobrou alternativu k p epln ným Alpám. Hemsedal je vynikající volbou pro rodinné dovolené a nabízí klid a pobyt uprost ed p írody. Za nevýhodu by se dal považovat nedostatek luxusních a také nízkonákladových ubytovacích kapacit, ale vzhledem ke klientele, na kterou je toto st edisko zam eno není tento nedostatek velkou p ekážkou dalšího rozvoje. Také spole ný rezerva ní systém by byl krokem vp ed.

2.4.3 Další zimní st ediska v Norsku Nedaleko Lillehammeru jsou dv moderní st ediska, která prošla rekonstrukcí v souvislosti s po ádáním Zimních olympijských her v roce 1994. Jsou to Hafjell a Kvitfjell, zatímco Hafjell je zam en spíše na rodiny s d tmi a lyža e za áte níky, Kvitfjell nabízí dobré podmínky i pro nejnáro n jší lyža e. Velikostí jsou tato st ediska podobná jako Hemsedal. Mezi podobn velká zimní centra v Norsku pat í ješt Trysil na západ a Oppdal ve st ední ásti. Pro Norsko jsou typická menší st ediska, kde je poskytováno ubytování v chatkách, jsou - 58 -

zde malé lyža ské areály s n kolika sjezdovými trat mi, asto s um lým osv tlením, velké množství b žeckých tratí a minimum dalších služeb. Z t ch znám jších je možné jmenovat Bjorli, Dombaas, Aurdal, Geilo, Aal nebo Rjukan v jižní a st ední ásti Norska a Narvik nebo Mo i Rana v nejsevern jší ásti Norska. Všechna norská st ediska jsou si navzájem velmi podobná. Na t ech místech jsou ledovce s letním lyža ským provozem, jsou to Stryn, Juvass (Galdhoppigen) a Folgefonna.

- 59 -

2.5

eská republika

eská republika je vnitrozemský stát s bohatou historií, kulturní tradicí a také mnoha p írodními zajímavostmi. P es svou relativn malou rozlohu pat í co do množství turisticky atraktivních míst mezi velmoci. Dvanáct z památek bylo zapsáno do Seznamu sv tového kulturního a p írodního d dictví UNESCO. Odedávna je evropských kultur a.

esko považováno za k ižovatku

eská republika vznikla jako samostatný stát v roce 1993 rozd lením

eskoslovenské federativní republiky, od roku 2004 je lenem Evropské unie a je také ádným

lenem NATO. Geograficky je rozd lena do

trnácti kraj . Nejznám jším a

nejnavšt vovan jším místem je Praha se svými jedine nými historickými a kulturními památkami, hudebními festivaly a typickými hosp dkami. Krom Prahy je esko známé také dalšími historickými m sty, hrady a zámky a hojn navšt vovanými lázn mi. Sv j p vab má však eská krajina i pro milovníky p írody a sportování. Krasové útvary, hluboké lesy, malebná krajina ek a rybník nebo zna ené cyklostezky, golfová h išt a další možnosti sportovního vyžití zaru ují, že si každý návšt vník najde své. P estože zde nejsou velehory, jsou v esku vhodné podmínky i pro zimní sporty. Nejvyšší hory jsou Krkonoše, jejichž hlavní h eben tvo í hranici s Polskem a také další významná poho í najdeme podél hranic s okolními státy.

Obrázek 17; eská republika; zdroj: http://www.ceskevylety.cz (17.4.2007)

- 60 -

2.5.1 Zimní st ediska esko vzhledem ke svým p írodním podmínkám nem že nabídnout zimní st ediska alpského typu. Zdejší hory jsou podstatn menší, jak svou nadmo skou výškou tak i rozlohou. Hory podél severních hranic, tedy Beskydy, Jeseníky, Krkonoše, Jizerské a Krušné hory nemívají v b žných zimách problémy s nedostatkem sn hu a to i ve výškách, ve kterých v Alpách už asto sníh chybí. To je dáno polohou více na sever a také tím, že eské hory jsou prvními ve sm ru od Baltského mo e a asto sem proudí chladný vzduch ze Skandinávie. Horší už je to na Šumav a v ostatních eských horách, kde je dostatek sn hu každoro ním otazníkem. Zimní st ediska se nalézají ve všech ástech republiky, ta nejv tší v Krkonoších, Krušných horách a Jeseníkách. Nejvyšší horou je Sn žka na esko-polské hranici (1.602 m n m), nejnižším bodem je H ensko na severozápad (117 m n m). Historie: Už na po átku 19. století mí ily do eských hor skupiny milovník p írody, o skute ném rozvoji cestovního ruchu se však dá hovo it až od konce 19. století a po átku 20. století. Zejména v Krkonoších byly postupn budovány nové p ístupové cesty a vznikají hostince a restaurace. Z n kterých chudých horal se stávají zámožní podnikatelé. Nejprve byly hory navšt vovány hlavn v lét , ale hosté brzy objevili i jejich zimní krásu a postupem asu p evládl význam zimní sezóny. Jednou z prvních atrakcí byl takzvaný „roha kový sport“, obdoba dnešního sá kování, kdy se lidé nechali na saních „roha kách“ vztáhnout ko mi nahoru a sjížd li pod vedením horal zp t do údolí. Mezi sv tovými válkami byla pro turisty objevována nová st ediska a budována další za ízení cestovního ruchu, návšt vnost výrazn vzrostla. Druhá sv tová válka tento rozvoj do asn pozastavila, ale po jejím skon ení se do eských hor turismus vrací. Vznikají lyža ské areály, zvyšuje se po et návšt vník i po et stálých obyvatel v horských st ediscích. Nové stavby jsou však n kdy velmi necitliv zasazeny do krajiny a rozvoji cestovního ruchu chybí systemati nost a ohled k životnímu prost edí. Díky komunistickému režimu je navíc velmi omezen po et zahrani ních návšt vník . Po roce 1989 se situace výrazn zlepšuje a eské hory se otevírají sv tu na západ od našich hranic, ada areál je modernizována a také výstavba je dnes již alespo kontrolována.

66

áste n

66

Zdroj: http://www.spindl.cz (18.4.2007)

- 61 -

2.5.2 Špindler v Mlýn Poloha: Špindler v Mlýn leží v nadmo ské výšce 710 m n m v centrální

ásti Krkonoš na severovýchod

ech. Nalézá se

v Krkonošském národním parku, který je nejstarší v R. Územn pat í do Královéhradeckého kraje. Obrázek 18; znak Špindlerova Mlýna; zdroj: http://www.mestospindle ruvmlyn.cz (18.4.2007)

Doprava: Špindler v Mlýn se nachází na v údolí eky Labe, které je p ístupné pouze z jedné strany a to od m sta Vrchlabí po silnici . 295. Tato silnice je udržovaná a nep ekonává žádné významné p evýšení, proto je až na n kolik dní v roce bez problém sjízdná.

Problémem bývá ve dnech nejv tší návšt vnosti její nedostate ná pr jezdnost a kapacita parkoviš , což vede ke tvorb kolon vozidel. Nejbližší rychlostní silnice je R10 v Turnov , která je vzdálena 60 km. Železni ní nádraží je ve Vrchlabí (15 km). Nejbližší letišt je mezinárodní letišt

Praha – Ruzyn , ze kterého je to Špindlerova Mlýna 160 km, což

odpovídá asi 2,5 hod cesty. Na okraji m sta byla zbudována velká parkovišt , která za b žného provozu sta í, ale p i maximu návšt vník je jejich kapacita mírn nedostate ná. Tato parkovišt jsou dnes bezplatná, a koli v minulosti zde byly pom rn vysoké parkovací poplatky. Zrušení placeného parkování se ale projevilo ve zvýšených cenách skipas . Atraktivity: Do Špindlerova Mlýna se v zim

jezdí p edevším za lyžováním, zvlášt

sjezdovým. D ležitou atraktivitou jsou hory jako takové, s rozmanitou horskou p írodou, výjime nými klimatickými podmínkami a zdravým ovzduším. Aktivní odpo inek a sportovní vyžití jsou hlavními atraktivitami Špindlerova Mlýna. V poslední dob se Špindler v Mlýn stává i spole enským centrem a prestižní adresou. Krom lyža ského areálu pro sjezdové lyžování lze aktivity rozd lit do t í skupin: a) Zimní aktivity: b žecké lyžování (85 km upravovaných tratí, p j ovny a servis vybavení); bruslení (otev ená ledová plocha); sá ka ská dráha (zájemci jsou dopravováni autobusem na start 4 km dlouhé upravované dráhy); výlety na sn žných skútrech; snowtubing. b) Celoro ní aktivity: bobová dráha Happy World (kilometr dlouhá dráha s letním i zimním provozem); paragliding (tandemové seskoky); vyjíž ky na koních a na vozech p ípadn

saních tažených ko mi; terénní

ty kolky (p j ovna, v lét

dráha); p ší

turistika (od lehkých vycházek po náro né celodenní h ebenové túry).

- 62 -

c) Halové aktivity: aquapark (plavecký bazén, sauna, parní láze , ví ivka, masáže); sportovní centrum p i hotelu Harmony, otev ené i pro hosty neubytované v tomto za ízení (fitness centrum; tenisová hala; squash; st elnice, golfový simulátor); bowling, biliár. Klientela: P ibližn je možné stanovit podíl zahrani ních návšt vník asi na 50%. Z toho tvo í nejv tší skupinu hosté z N mecka (cca. 70%), z Holandska (cca. 10%) a Polska (cca. 10%). Zbylých 10% tvo í návšt vníci ze všech ostatních zemí. 67 Lyža ský areál Lyža ský areál ve Špindlerov Mlýn má n kolik ástí, které bohužel nejsou navzájem propojené a je nutné mezi nimi p ejížd t skibusem, který jezdí p ibližn dvakrát za hodinu a je zdarma. Je to ást Labská – Krausovy boudy, ást Svatý Petr – Plá a ást Medv dín – Horní Míse ky. I p esto, že lyža i nemohou p ejížd t z jedné ásti do druhé po sn hu, je t eba brát areál jako jeden celek, protože ve všech materiálech je prezentován jako jediný lyža ský areál ve Špindlerov Mlýn . Skipas zakoupený v hlavních pokladnách, platí ve všech t ech ástech, ale na vlek Slavia a vlek Stoh je možno zakoupit skipas samostatný. Tyto vleky mají také vlastní majitele a výnosy z prodeje skipas

platných na celý areál se d lí podle

složit jšího klí e, ve kterém hrají hlavní roli po ty pr chod

turniketem u p epravních

za ízení a po ty zakoupených skipas na jednotlivých pokladnách. Provozovatelem všech ostatních za ízení je spole nost Skiareál Špindler v Mlýn a.s., ve které má v tšinový podíl eský svaz t lesné výchovy (51%). 35% akcií je v majetku Svazu lyža jako pro

R, pro n jž, stejn

STV jsou dividendy z této spole nosti d ležitou sou ástí p íjm . Zbylých 14%

akcií je v rukách soukromých vlastník . 68 Celková délka sjezdovek v areálu je 23 km, z nichž 37% je ur eno pro za áte níky, 54% pro mírn a st edn pokro ilé a 9% pro lyža e experty. Pokud jde o p epravní za ízení, pak zde je celkem 17 za ízení s celkovou p epravní kapacitou 20.678 osob za hodinu. 69 Jsou zde pouze dva druhy p epravních za ízení a to seda kové lanovky (5) a vleky (12). Plán areálu je v p íloze .5.

67

Zdroj: vlastní výzkum, sezóna 2006/07

68

Zdroj: Výro ní zpráva spole nosti Skiareál Špindler v Mlýn a.s. 2005

69

Zdroj: http://www.skiareal.cz (18.4.2007)

- 63 -

Cena 6-ti denního skipasu v hlavní sezón (únor) je 3.200,- K (cca. 114,- EUR).70 Špindler v Mlýn má jedine né mikroklima, které ho p edur uje k pom rn dlouhé zim a dostatku sn hu, p esto se díky své relativn malé nadmo ské výšce nem že spoléhat jen na p írodní sníh. Úrove zasn žovacího systému je zde velmi vysoká a k um lému zasn žování je p ipraveno 85% délky sjezdových tratí. Bohužel to neznamená, že v p ípad pot eby je možné celých 85% najednou um le vysn žovat, protože k tomu není dostate ný po et sn hových d l a ani dostate ná zásoba vody. Hlavní sjezdové trat jsou dnes již áste n vybaveny stacionárními sn žnými d ly a zasn žovány nejd íve, ostatní sjezdovky jsou vždy postupn dosn žovány mobilními d ly podle aktuální pot eby a možností. Ur itou komplikací v n kterých obdobích je p íliš vysoká

teplota

z místních

vody

potok .

nadmo ská

výška

je

erpané Menší naopak

výhodou pokud jde o zimní dny se

špatným

po asím,

nebo

v tšina areálu je lesním pásmu, a proto mén

ohrožena v trem,

navíc sjezdovky v lese poskytují kvalitní lyžování i za snížené viditelnosti. Situace by byla ješt lepší,

nebýt

neuváženého

Obrázek 19; sjezdovka Stoh - v okolí následky neuvážené t žby d eva, zdroj: http://www.olympic.cz (19.4.2007) vyt žování lesních ploch v období

komunistického režimu. Lyža ská sezóna ve Špindlerov Mlýn za íná s prvním sn hem, který je bu

p írodní

nebo um lý, obvykle to bývá ve druhé polovin listopadu nebo v první polovin prosince a trvá do poloviny dubna, v ásti Horní Míse ky, kde se sníh drží nejdéle se za dobrých podmínek kon í 1. kv tna. Poslední den lyža ské sezóny bývá lyžování zdarma. V areálu klient najde také samoz ejmosti jako jsou lyža ské školy s jazykov vybavenými instruktory, p j ovna výzbroje a výstroje, úschovna a servis. Sou ástí je také nejv tší eský snowpark se sn hovými atrakcemi a dv sjezdovky s um lým osv tlením umož ujícím ve erní lyžování, p i emž sjezdovka Hromovka I. je nejdelší um le osv tlená tra v R.

70

Zdroj: Informa ní brožura LYŽA SKÉHO AREÁLU Špindler v Mlýn pro sezónu 2006/07

- 64 -

Ubytování Ubytovací kapacita Špindlerova Mlýna se pohybuje okolo 13.000 l žek. Ta jsou rovnom rn

rozložena mezi hotely, pensiony a apartmánové domy. Nejvíce hotel

je

kategorie 2* a 3*. V kategorii 4* je zde pouze jeden hotel a to hotel Harmony, v kategorii 5* zde žádné ubytovací za ízení není. Mezi ubytovacími za ízeními jsou velké rozdíly ve vn jším vzhledu, vnit ním vybavení, službách poskytovaných host m a také v cenách. Jsou zde p vodní staré penziony vzniklé p estavbou horských chalup, velké betonové hotely necitliv zasazené do krajiny i moderní apartmánové domy, penziony a hotely, p idržující se alespo

áste n krkonošského stylu. Údolí Špindlerova Mlýna je úzké, proto je mnoho

ubytovacích za ízení umíst no na okolních svazích, což na jednu stranu p ináší klidné prost edí a p kné výhledy, v zim to s sebou však nese problémy s dostupností a mnoho za ízení je dostupných jen autem se sn hovými et zy. Pouze n kolik ubytovacích za ízení m že svým host m nabídnout ubytování p ímo na sjezdovce. Ceny ubytování ve Špindlerov Mlýn pat í mezi eskými st edisky k nejvyšším díky velkému podílu zahrani ních host a díky pov sti nejlepšího a nejprestižn jšího eského st ediska. Ubytování v hotelu kategorie 3* s polopenzí v hlavní zimní sezón (únor) ve dvoul žkovém pokoji stojí od 990,- K do 2.100,- K za osobu a den (cca. od 35,- do 75,- EUR).71 Velké rozp tí je dáno nebývale velkými rozdíly mezi hotely této kategorie, ást z nich by spíše spadala do kategorie 2*, p esto se prezentují jako kategorie 3*. Naopak nap . hotel Horal by se dal za adit i mezi hotely kategorie 4*. Nejasná kritéria za azení hotel

do jednotlivých kategorií zt žují

zákazník m orientaci a výb r ubytování. Stravování Ve Špindlerov Mlýn je více než 60 restaurací, mezi nimiž p evažují hotelové provozy nabízející eskou kuchyni, je zde však také mexická restaurace, dv pizzerie a n kolik kaváren. Pon kud je horší je situace se stravovacími za ízeními p ímo v lyža ském areálu, zde je pouze 5 horských chat, z nichž jedna je samoobslužná. Krom toho je v blízkosti dolních stanic lanovek n kolik stánk s rychlým ob erstvením, tím však možnosti posiln ní a zah átí lyža

kon í. V restauracích je menu dostupné vždy v eštin a n m in , v n kterých pak také

v angli tin , p ípadn v holandštin nebo polštin . Špindler v Mlýn je ale znám dostatkem provoz s no ním provozem (bar , klub , diskoték apod.). Nižší ceny alkoholických nápoj než v zahrani í sem lákají mnoho zejména n meckých turist . Pro možnost srovnání je možno uvést orienta ní cenu ve e e pro jednu osobu, zahrnující polévku, hlavní jídlo, zákusek a

71

Zdroj: vlastní výzkum, b ezen 2007, kurz CZK/EUR ze dne 14.4.2007

- 65 -

nealkoholický nápoj v centru Špindlerova Mlýna, která se pohybuje okolo 260,- až 480,- K (9,30 až 17,- EUR).72 Rozvoj a investice Na

rozvoji

Špindlerova

st ediska zimních sport

Mlýna

jako

se nejvíce podílejí

dva subjekty. Jedním je m sto Špindler v Mlýn a druhým Skiareál Špindler v Mlýn a.s. Oba subjekty spolupracují a snaží se udržet toto centrum na prvním míst mezi zimními st edisky vytý il

R. Skiareál si za své priority nejen

spokojenost

zákazník

a

zlepšování služeb, ale také šetrný p ístup k životnímu prost edí.73 V minulosti bylo nejvíce investováno do systému um lého zasn žování do obnovy p epravních za ízení. Systém um lého zasn žování je na dobré úrovni a chybí jen více sn hových d l, která Obrázek 20; certifikát ISO 140001, jsou postupn nakupována. Také u zdroj: http://www.skiareal.cz (22.4.2007) p epravních za ízení se situace v posledních patnácti letech výrazn zlepšila, zastaralé vleky byly odstran ny a nahrazeny novými, ve t ech p ípadech byl vlek nahrazen seda kovou lanovkou, což je v souladu se sv tovým trendem zvyšování komfortu cestujících. Bohužel ne všechny lanovky jsou moderní, n které byly pouze p esunuty z nejfrekventovan jších lokalit na jiný svah a chybí jim pot ebná p epravní kapacita. Velký pokrok byl u in n v oblasti výchovy pracovník Skiareálu, vzrostla jejich profesionalita a pozitivní p ístup k zákazník m, což bylo v minulosti velmi slabou stránkou. V oblasti životního prost edí jde hlavn o t íd ní a ekologickou likvidaci odpad . V roce 2002 byla spole nost v kategorizaci st edisek, které provedl Svaz provozovatel lanovek a vlek a spole nost SITOUR,s.r.o., vyhodnocena jako TOP st edisko

R a toto ohodnocení získala jako jediná v

eské republice. Spole nost

Skiareál Špindler v Mlýn a.s. je také od roku 2006 držitelem certifikátu ISO 14001. M sto Špindler v Mlýn investuje jednak vlastní prost edky a jednak ve spolupráci s Ministerstvem životního prost edí erpá prost edky z fond Evropské unie (program Phare). 72

Zdroj: vlastní výzkum, b ezen 2007, kurz CZK/EUR ze dne 14.4.2007

73

Zdroj: Výro ní zpráva spole nosti Skiareál Špindler v Mlýn a.s. 2005

- 66 -

Z t chto zdroj

je financována nap . intenzifikace m stské

istírny odpadních vod a

rekonstrukce místních komunikací. Z rozpo tu m sta je modernizována infrastruktura (kanalizace, dopravní zna ení, ve ejné osv tlení), jsou rekonstruována m stská rekrea ní za ízení a m sto také buduje sportovní okruh. Dalším projektem, který m sto v letošním roce realizuje je kamerový systém, který by m l omezit kriminalitu, zejména po et ukradených vozidel. Výstavba nových ubytovacích za ízení byla zastavena, možné jsou jen rekonstrukce a p estavby. Nová ubytovací za ízení ješt mohou vyr st v ásti Horní Míse ky, která spadá do katastrálního území obce Vítkovice. Marketing Ve Špindlerov Mlýn pracuje n kolik informa ních center, která svou innost p íliš nekoordinují. Každé infocentrum má sv j systém spolupráce s provozovateli ubytovacích za ízení a vlastní internetové stránky. Balí ky služeb nebo slevové akce po ádají jednotlivé cestovní kancelá e nebo hotely. St edisko Špindler v Mlýn je stejn jako ostatní eská zimní st ediska zapojeno do systému Holidayinfo.cz, což je informa ní kanál pro zájemce o dovolenou v R, kte í zde najdou n kolikrát denn aktualizované informace o po así, webové kamery i odkazy na rezervaci ubytování. Záb ry a základní informace mohou potenciální zákazníci sledovat také v eské televizi v po adu Panorama a na teletextu. Infocentrum P ední Labská (www.spindleruv-mlyn.cz, stránky jsou v eštin , angli tin a n m in ) poskytuje informace o možnostech sportovního i nesportovního vyžití a ubytovacích kapacitách. 17 ubytovacích za ízení je napojeno do rezerva ního systému a v t chto je možno p ímo rezervovat ubytování (v pobo ce nebo p es internet). Pobo ka je umíst na asi 4 km p ed Špindlerovým Mlýnem na p íjezdové trase. Infocentrum Špindl.info nabízí podobné informace, navíc ješt nabízí typy na volno asové aktivity rozd lené podle v kové kategorie zájemce. Do jeho rezerva ního systému je zapojeno 13 ubytovacích za ízení. Pobo ka sídlí v centru Špindlerova Mlýna. Toto infocentrum provozuje internetové stránky na adresách www.spindleruv-mlyn.com a www.spindl.info, které jsou v šesti jazycích ( eština, angli tina, n m ina, holandština, dánština, polština). Asi nejúpln jší služby poskytuje infocentrum Spmlyn.com. To krom

informací o

ubytovacích kapacitách, restauracích, službách a možných aktivitách, nabízí i webové kamery, mapy a jízdní ády. Do rezerva ního systému tohoto infocentra je napojeno nejvíce ubytovacích za ízení, tento systém však není aktualizován on-line, zákazník po provedení rezervace musí po kat na potvrzení, zda jím zvolené místo je ješt volné. Internetové stránky - 67 -

tohoto infocentra jsou na adresách www.spindleruvmlyninfo.cz a www.spmlyn.com v eštin , angli tin a n m in . Nejv tší podíl na propagaci st ediska Špindler v Mlýn má spole nost Skiareál Špindler v Mlýn a.s. N kolikrát ro n probíhá mediální kampa , zahrnující reklamu v celostátních denících, v televizi, rozhlase, na billboardech podél dálnic i na internetu. Známý je pon kud nadnesený slogan firmy: „Špindler v Mlýn - nebe na zemi“. Spole nost má také vlastní velmi dob e zpracované internetové stránky www.skiareal.cz (v eštin , angli tin , n m in

a

polštin ). Velkou roli v propagaci st ediska hrají významné sportovní akce po ádané v lét i v zim . Jsou to lyža ské a cyklistické sout že mezinárodního významu, z nichž nejv tší událostí posledních let byl Sv tový pohár ve sjezdovém lyžování v sezón 2005/06. P id lení takovéto akce je velkým ocen ním st ediska a v sezón 2007/08 by se tato událost m la opakovat. Shrnutí Pokud jde o lyža ský areál, tak ten je podstatn menší než zahrani ní areály, což by samo o sob

nebyl velký handicap. Problematické jsou ovšem pom ry mezi ubytovacími a

p epravními kapacitami a délkou sjezdovek. Zatímco v zahrani ních st ediscích p epravní kapacita lyža ského areálu n kolikanásobn p evyšuje ubytovací kapacitu (Les Menuires 2,3x, Zermatt 3,9x, Hemsedal 4,8x, Saalbach – Hinterglemm více než 4x), ve Špindlerov Mlýn je p epravní kapacita jen asi 1,6x v tší. Navíc p i velkém po tu lyža

ubytovaných

mimo Špindler v Mlýn je jasné, že to vede v hlavní sezón k p etížení lyža ského areálu a tvorb dlouhých ekacích dob u p epravních za ízení. Další problém je patrný p i srovnání p epravní kapacity s délkou sjezdových tratí. V alpských st ediscích vychází tento pom r na p ibližn do 500 p epravených osob za hodinu na 1 km sjezdovky (Les Menuires 350, Zermatt 277, Saalbach – Hinterglemm 455), v Norském Hemsedalu je to už 675 osob a ve Špindlerov Mlýn dokonce 895 osob p epravených za hodinu na 1 km sjezdovky. Z toho vyplývá, že krom

ekání na lanovku musí host Špindlerova Mlýna po ítat i s velmi

zapln nými a p elidn nými sjezdovkami. P i pohledu na tato ísla je více než rozumné, že ve Špindlerov Mlýn není povolována výstavba nových ubytovacích za ízení. ešením by bylo rozši ování lyža ského areálu stavbou nových p epravních za ízení a zejména nových sjezdových tratí, což je ale možné jen v omezené mí e, nebo areál je na území Krkonošského národního parku. Špindler v Mlýn je velmi dob e vybaven pro b žecké lyžování a pro p ší turistiku, eský systém turistického zna ení je jeden z nejlepších a nejpropracovan jších na sv t . Pokud jde o - 68 -

další volno asové aktivity, tak ur itá nabídka zde je, vzhledem k po tu návšt vník je však spíše nedostate ná. Naopak pro spole enské aktivity jsou zde podmínky velmi dobré díky dostatku restaurací a bar

všech kategorií. Ubytovací kapacita je dostate ná a také její

struktura se posledních letech zlepšila sm rem ke kvalitn jšímu ubytování. Ceny ve Špindlerov Mlýn každoro n stoupají a pat í k nejvyšším v R, p esto jsou podstatn nižší než ve všech srovnávaných zahrani ních st ediscích. Jejich další r st by už ale mohl zp sobit odliv klientely, nebo

cenová výhodnost je jedním z hlavních lákadel.

V sou asné dob roste po et zákazník , kte í hledají kvalitu i v oblasti zimní dovolené a jsou ochotni si za ni p iplatit.

2.5.3 Další st ediska zimních sport v esku Krkonoše V t chto nejvyšších

eských horách je také nejvíce zimních st edisek. Zde jsou ta

nejd ležit jší: Harrachov ležící na esko-polské hranici disponuje n kolika skokanskými m stky, v etn mamutího, kterých je na sv t

asi jen dev t. Díky mezinárodním sportovním akcím

s dlouholetou tradicí po ádaným ve skokanském areálu je Harrachov nejznám jším eským st ediskem v pov domí sv tové ve ejnosti. Rokytnice nad Jizerou s lyža skými areály Horní domky, Studenov a dalšími menšími areály pat í k nejv tším a nejoblíben jším mezi eskými návšt vníky. Z Lysé hory (1.315 m n m) vede nejvýše položená sjezdovka v Krkonoších. Pec pod Sn žkou nabízí krom

standardního lyža ského areálu (s nejdelší

eskou um le

osv tlenou sjezdovkou) také lanovou dráhu na nejvyšší eskou horu. Problémem st ediska je zejména nedostatek parkovacích míst. Janské lázn s lyža ským areálem erná hora jsou asi nejdynami t ji se rozvíjejícím st ediskem v esku. Vzniká zde zajímavá a úsp šná kombinace láze ského místa s centrem zimních sport . Na

ernou horu vede 8-mi místná

kabinová lanovka, jediná svého druhu v R. Krom t chto st edisek je v Krkonoších ada malých st edisek (Benecko, Vítkovice, Jablonec n.J., Vysoké n. J., Paseky n.J., Herlíkovice, Prkenný d l atd.) Lyža ské areály jsou malé, ítají pouze n kolik p epravních za ízení, hlavn vlek . Jejich spole ným problémem je nedostatek alternativních možností vyžití a nedostatek ubytovacích kapacit vyšších kategorií. I v menších st ediscích dnes zákazník nalezne základní dopl kové služby (lyža ská škola, p j ovna, servis, snowpark). V celých Krkonoších p ibývají sjezdovky se systémy um lého zasn žování. Silnou stránkou je dostatek vhodných terén pro p ší turistiku i upravovaných b žeckých tratí. - 69 -

Jizerské hory Tanvaldský špi ák a Bed ichov nabízejí standardní lyža ské areály, základní dopl kové služby a velké množství b žeckých tratí. Pr b žnou modernizací p epravních za ízení se zvyšuje kapacita a áste n se zkracují ekací doby. Velkou rekonstrukcí prošel lyža ský areál Ješt d a stal se tak nejmodern jším v esku. T sná blízkost m sta Liberce a rychlostní silnice z Prahy mu zajiš uje velké množství jednodenních návšt vník . Ubytovací kapacity všech kategorií jsou rovn ž v Liberci, odkud vede do areálu tramvajová tra . Jeseníky ervenohorské sedlo je rodinné lyža ské st edisko p evažujícími terény pro za áte níky. Jedinou ubytovací kapacitou p ímo ve st edisku je hotel s kapacitou 178 l žek. Lyža ské centrum Prad d nabízí nejvýše položené vleky a sjezdovky v esku, a nejdelší lyža skou sezónu, která trvá p i dobrých podmínkách od za átku listopadu do za átku kv tna. Lákadlem je také televizní v ž s rozhlednou na vrcholu nejvyšší moravské hory (1.491 m n m). Je zde však velké riziko nep íznivého po así a problematická je dopravní dostupnost, nebo st edisko je uprost ed chrán né krajinné oblasti, p ístupné pouze autobusem. Beskydy Pustevny v blízkosti Frenštátu pod Radhošt m nabízí 12,5 km sjezdových tratí a základní dopl kové služby. Oblíbenou atraktivitou jsou letní i zimní výlety na horu Radhoš poskytující unikátní výhled. Šumava Lyža ské areály v nejrozlehlejších eských horách trpí spole ným problémem a tím je nedostatek sn hu, který se opakuje tém

každou sezónu. Postupným budováním

zasn žovacích systém se zdejší st ediska snaží alespo

áste n zlepšit podmínky svým

návšt vník m a prodloužit zimní sezónu. Nejv tším st ediskem je Železná ruda na hranicích s N meckem. Úrove tohoto m sta zna n trpí n kolika tržnicemi a množstvím no ních klub , díky kterým mizí p íjemná atmosféra zimního centra. Je zde však dostatek ubytovacích kapacit v relativn dobré kvalit . Dalšími v tšími šumavskými st edisky jsou Lipno a Zadov. Zde klient op t najde áste n um le zasn žovaný lyža ský areál a základní dopl kové služby. Lipno navíc nabízí odd lený park pro výuku lyžování d tí. Krušné hory Boží dar je nejvýše položené m ste ko ve St ední Evrop (1.028 m n m). Ve své nabídce má krom standardního lyža ského areálu a základních dopl kových služeb už jen minimum

- 70 -

dalších možností vyžití. Nap íklad nejbližší bankomat je až v 7 km vzdáleném Jáchymov . Podobná situace je i v dalších st ediscích Klínovci, Bou áku a Telnici. V esku je ješt

ada dalších malých zimních center, která však nabízejí jen malé lyža ské

areály s celkovou délkou sjezdových tratí do 3 km. Spole ný problém všech lyža ských st edisek (krom t ch nejv tších v Krkonoších a Ješt du) jsou obrovské nedostatky v nabídce dalších služeb a volno asových aktivit. Také ubytování je pouze nižších kategorií. Ve stravovacích za ízeních p evládají stánky s rychlým ob erstvením, kvalitních za ízení je minimum. Rozhodujícím d vodem pro návšt vu t chto center tak z stává malá vzdálenost a nízká cena. Jinak by jejich konkurenceschopnost byla velmi špatná.

- 71 -

2.6 Další evropské regiony se st edisky zimních sport 2.6.1 Itálie Itálie pat í mezi velmoci zimní turistiky podobn jako Rakousko nebo Švýcarsko. Po tem a velikostí st edisek i oblíbeností u návšt vník by si zasloužila samostatnou kapitolu, ale do kategorie ostatních region ji adí podobnost s podrobn popsanými zem mi v p edchozích kapitolách. Itálii lze z hlediska center zimních sport dále rozd lit na t i subregiony: Severní Itálie – Jižní Tyrolsko Tato oblast je vymezena slovinskými a rakouskými hranicemi na východ a severu, na jihu pak posledními alpskými svahy a na západ národním parkem Stelvio a hranicí mezi kraji Jižní Tyrolsko a Lombardií. Pat í sem tedy i Dolomity, jeden ze symbol zimní dovolené v Itálii, jejichž jedine ný geologický p vod zvyšuje atraktivitu st edisek této oblasti. Historická p íslušnost k Tyrolsku a tedy bývalému Rakousku – Uhersku je zde více než patrná. Cestovní ruch zde prošel podobným vývojem jako v Rakousku a to platí i o zimních st ediscích. Vládne zde podobná atmosféra, lyža ské areály jsou podobn

vybaveny a

v p ibližn stejné nadmo ské výšce. N m ina je zde druhým ú edním jazykem. Také mezi ubytovacími kapacitami p evládají menší hotely a pensiony, které jsou ale velmi dob e vybaveny, a je zde i dostatek hotel vyšších kategorií. Ceny za všechny služby cestovního ruchu jsou v pr m ru o 15 – 20% vyšší. Tímto subregionem prochází dv dálnice, p edevším ta Brennerská pak vede do t sné blízkosti st edisek. Ve vzdálenosti do dvou hodin jízdy autem jsou mezinárodní letišt relativn

Innsbruck a Bolzano, také vlakem je dopravní spojení

dobré, a koli poslední úsek cesty je zpravidla nutné absolvovat autobusem.

St ediska v této oblasti jsou typická velkým po tem slune ných dn a p íjemným klimatem. P ípadný nedostatek p írodního sn hu, je zde obdivuhodným zp sobem kompenzován rozsáhlými systémy um lého zasn žování, které jsou na nejvyšší úrovni v Evrop . Práv pro tuto oblast je v jarních m sících typické lyžování na kvalitn p ipravené sjezdovce obklopené zelenými loukami. Mezi nejvýznamn jší st ediska pat í Cortina d’Ampezzo s bohatou turistickou historií a také nejvyššími cenami v celém subregionu. Všechna st ediska nabízejí velmi kvalitní lyža ské areály se všemi k tomu pat ícími službami a horskými chatami poskytujícími stravování p ímo na sjezdovkách. Nabídka alternativních aktivit je pestrá a obdobná jako v rakouských st ediscích. Rozdílný je p ístup hotel k cestovním kancelá ím, kterým jsou ochotny poskytnout slevy p i nákupu v tšího po tu míst, proto jsou Dolomity astým cílem i eských CK. Pro p íklad je možné uvést následující st ediska: Arabba, Alpe di Siusi, Val - 72 -

Gardena, Val di Fassa, Madonna di Campiglio a další. Pat í sem i 4 st ediska s letním lyža ským provozem na ledovci: Passo Tonale (Presena), Val Senales, Marmolada, Passo dello Stelvio. 74 Severozápadní Itálie Do tohoto subregionu pat í Alpy podél francouzských a švýcarských hranic, od hor na jižn od Turína až po národní park Stelvio. Jde o italské kraje Piemont, Údolí Aosta a Lombardie. Historický vývoj a sousedství Francie mají velký podíl na tom, že centra zimních sport v této ásti Itálie se výrazn liší od t ch v Jižním Tyrolsku a typov se velmi blíží t m francouzským. Stejn

jako ve Francii zde turisté najdou velké apartmánové domy,

s apartmány majícími jen nejnutn jší vybavení a malou obytnou plochu, které pronajímají realitní agentury obvykle na celý týden. Mezi hotely p evládají nižší kategorie, 4* a 5* ubytovací za ízení nejsou v každém st edisku. Také ceny se pohybují na stejné úrovni jako ve Francii. Díky dálnicím vedoucím z Turína a Milána na západ, které procházejí p ímo Alpami, je tato oblast dob e dostupná hlavn z italské strany. Blízkost obou velkých m st také zp sobuje, že mezi klienty p evažují Italové. Cestu z Francie zna n zdražují placené dálni ní tunely na hranicích (Tunnel du Mont Blanc a Tunnel du Fréjus). V roce 2006 se v Turín konaly Zimní olympijské hry, což m lo být i velkým p ínosem pro propagaci celého subregionu. Místní obyvatelé však tuto sportovní akci nevzali p íliš za svou a nedokázali velkou p íležitost dob e marketingov využít. Sm rem na východ podél švýcarských hranic se charakter st edisek mírn m ní. Jsou mén moderní a mén navšt vovaná, výjimkou je pouze Bormio, které i svou polohou p edstavuje p echod mezi rakouským a francouzským typem st ediska. Raritou je Livigno, st edisko ležící v bezcelní zón mezi Itálií a Švýcarskem, které p itahuje tisíce jednodenních návšt vník , hledajících levné nákupy. Je zde ale i oblíbený lyža ský areál. Pobyt v tomto st edisku je hojn nabízen eskými cestovními kancelá emi. V tomto subregionu je také st edisko Cervinia – Breuil, ležící na italské stran Matterhornu, které bylo zmín no v kapitole o Zermattu. Další st ediska, která zde návšt vníci naleznou, jsou: Limone Piemonte, Sestriere, Courmayeur, Bardonecchia, La Thuile, Champoluc, Valmalenco a další.

74


- 73 -

Apeniny V Evrop

pom rn

málo známým subregionem zimní turistiky je Apeninské poho í

táhnoucí se celou poloostrovní ástí Itálie. Vzhled hor je zde jiný, než na co jsou hosté zvyklí ze severní Itálie, svahy jsou pozvoln jší, skalnatých štít je minimum a p evládají listnaté lesy. P es jižn jší polohu nemívají st ediska vážn jší problémy s dostatkem sn hu než v Alpách. Klientelu st edisek v této oblasti tvo í tém populární, protože pro v tšinu návšt vník

výhradn

Italové. U t ch jsou

je to do Apenin podstatn blíže než do Alp.

St edisek je zde relativn málo na velkém území, proto je jejich vytíženost p ijatelná i bez v tšího po tu zahrani ních klient . Samoz ejm je ale zdejší atmosféra klidn jší i proto, že v mnoha st ediscích p evládají jednodenní a víkendoví návšt vníci. (Mnoho st edisek je v blízkosti velkých m st – nap . ve vzdálenosti do 100 km

od

íma

lyža ských

je

st edisek.)

Dopravní

dostupnost

dobrá

díky

i

5 je

hlavním

italským dálni ním tah m na východním i západním pob eží. Lyža ské areály v apeninských

st ediscích

nejsou tak rozsáhlé jako v Alpách,

p esto

jsou

Obrázek 21; lyža ský areál Campitello Matese;

obvykle v tší než ty eské. zdroj: http://www.alpitalia.net (20.4.2007) Jejich problémem ale bývá

zastaralost, investováno je spíše do zasn žovacích systém , na modernizaci p epravních za ízení jsou prost edky jen ve v tších centrech. Také ubytovací a stravovací za ízení jsou v tšinou starší a odpovídají nižším nárok m, než na jaké jsou návšt vníci zvyklí z Alp, což je ale kompenzováno nižšími cenami. Levn jší je zde i skipas a další služby, kterých však není tolik. Krom sjezdového lyžování najdou návšt vníci v tšinou dobré podmínky i pro b žecké lyžování. Jako p íklady apeninských st edisek je možno uvést: Abetone, Corno alle Scale, Campo Felice, Ovindoli, Campitello Matese, Roccarasso a další. Zvláštností je lyža ský areál Etna Sud na Sicílii, ležící na svazích známé sopky.

- 74 -

2.6.2 Ostatní alpské zem N mecko Tato nejlidnat jší evropská zem

je nejv tším zdrojovým trhem pro evropská zimní

st ediska. Není proto p ekvapením, že dominantní podíl mezi návšt vníky n meckých st edisek mají práv

N mci. Zimní st ediska v N mecku ukrajují z celkového po tu

n meckých turist vyjížd jících na zimní dovolenou jen velmi malou ást. Zimní st ediska se nacházejí na jihu zem v Alpách. Jedinou výjimkou je n kolik st edisek na n mecké stran Šumavy, z nichž nejvýznamn jší je Region Arber (Velký Javor) v t sném sousedství Železné Rudy. Ubytovací a stravovací služby stejn

jako další služby cestovního ruchu jsou

rozptýleny v okolních obcích a ve m st Zwiesel. Lyža ský areál je na svazích nejvyšší šumavské hory (Grosser Arber 1.456 m n m) a je velkou konkurencí pro areály na eské stran , p edevším díky modern jším za ízením a v tšímu výb ru sjezdových tratí. Alpy zasahují do N mecka jen relativn malou ástí, proto je n meckých alpských zimních st edisek pom rn málo. Dostupnost v tšiny z nich je výborná díky husté dálni ní síti a velkému letišti v Mnichov . N mecká st ediska se velmi podobají t m rakouským, ubytovací a stravovací za ízení jsou rozvrženy podobn , nabídka alternativních volno asových aktivit je také obdobn široká jako v Rakousku. Pouze lyža ské areály jsou mén rozsáhlé a mají menší p epravní kapacitu, také v modernosti p epravních za ízení a zasn žovacích systém mírn zaostávají. Díky velkému množství jednodenních a víkendových návšt vník to vede v hlavní sezón i k delším ekacím dobám u lanovek a vlek . N mecká st ediska si n kdy snaží budovat image luxusních míst, což zvyšuje ceny i za b žné služby v b žné kvalit . Nejprestižn jším n meckým st ediskem je Berchtesgaden s bohatou tradicí cestovního ruchu a výjime ným mikroklimatem, kde byla nam ena ada mrazivých teplotních rekord . Nejv tším st ediskem je Garmisch-Partenkirchen s lyža ským areálem Zugspitze (nejvyšší n mecká hora – 2.962 m n m). K dalším st edisk m pat í Oberammergau, Todtnau, Reit im Winkl a další. N mecká st ediska bývají asto d jišti významných sportovních akcí. 75 Slovinsko Slovinské Alpy (Julské Alpy) nedosahují takové nadmo ské výšky jako rakouské nebo italské, nejvyšší hora (Triglav) je vysoká 2.864 m n m. Zákazník ve Slovinsku nenajde velké lyža ské areály ani p íliš velkou nabídku alternativních aktivit. Výhodou je o n co nižší cena než v sousedních zemích. Slovinská st ediska sázejí p edevším na domácí klientelu a na

75

Zdroj: http://www.bluebookski.com (21.4.2007)

- 75 -

jednodenní návšt vníky. Slovinsko je rozlohou malá zem a prakticky odkudkoli je možné dojet do zimního st ediska za maximáln 2-3 hod. autem. Zdejší st ediska jsou v tšinou malá s malým lyža ským areálem, s celkovou délkou sjezdových tratí do 20 km. Ubytovacích za ízení je p ímo ve st ediscích velmi málo a zpravidla nízkých kategorií, kvalitn jší ubytování je ve v tších m stech, tedy ve vzdálenosti n kolika desítek kilometr . Výjimkou je Kranjska Gora, která jediná má charakter podobný klasickým alpským st edisk m s dostate nou ubytovací kapacitou. Je zde ale jen malý lyža ský areál, který je však pravideln d jišt m Sv tového poháru v lyžování. Mezinárodn

známé je ješt

lyžování u m sta

Maribor, které ovšem trpí kv li malé nadmo ské výšce asto nedostatkem sn hu. Další slovinská st ediska jsou nap . Kope, Krvavec, Rogla. Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko je tvo eno vlastn jediným údolím, na jehož konci je jediné st edisko – Malbun. Lyža ský areál není velký a stejn tak není velká nabídka ubytování, ve které p evažují hotely 3*a 4*. Ubytování nižších kategorií zde není tém

v bec. Ceny jsou zde

vysoké a st edisko t ží z postavení jediného st ediska v Lichtenštejnsku. Pro domácí obyvatele je návšt va Malbunu výhodná jeho blízkostí, pro zahrani ní návšt vníky je to jedno z prestižn jších st edisek.

2.6.3 Slovensko a Polsko Slovenská st ediska zimních sport jsou ve Velké Fat e a v Nízkých i Vysokých Tatrách. Jsou oblíbeným cílem i eských turist . Výhodou proti eským st edisk m je v tší nadmo ská výška, v tší lyža ské areály a také nižší ceny. Problémem je však horší dopravní dostupnost po nekvalitních silnicích. V posledních letech procházejí lyža ské areály, ubytovací za ízení i další za ízení cestovního ruchu modernizací. Zlepšuje se také nabídka alternativních volno asových aktivit a dopl kových služeb. Stále však chybí v tší po et ubytovacích za ízení vyšších kategorií (4*). Problémem n kterých st edisek je také velká kriminalita (ukradená vozidla, lyže apod.). Mezi nejznám jší st ediska pat í v Nízkých Tatrách Jasná a Donovaly, ve Vysokých Tatrách pak nap . Štrbské Pleso, Starý Smokovec, Tatranská Lomnica a Plejsy, ve Velké Fat e nap . Kubínská Hola. 76 St ediska v polských horách jsou navšt vována hlavn domácími zákazníky, z hlediska mezinárodního cestovního ruchu nemají velký význam. N kolik st edisek je na severní stran Krkonoš (Szklarska Poreba, Karpacz), ale jedná se o malá centra s malým lyža ským areálem

76

Zdroj: http://cestovani.idnes.cz (21.4.2007)

- 76 -

a úzkou nabídkou dalších služeb. Na polské stran

Tater je nejznám jším st ediskem

Zakopane, které má v cestovním ruchu bohatou tradici a je také d jišt m významných sportovních akcí.

2.6.4 Pyreneje Pyreneje leží na území t í stát a ve všech jsou zimní st ediska. Francouzská na severní a špan lská st ediska na jižní stran jsou si velmi podobná a mají n které spole né rysy se zimními centry ve francouzské ásti Alp. Leží v nadmo ské výšce 1.000 až 2.000 m n m a pravd podobnost kvalitních sn hových podmínek je velmi vysoká. Krom st edisek zimních sport

jsou zde i láze ská centra a oblíbené výchozí body pro letní turistiku. Dopravní

dostupnost francouzské ásti je velmi dobrá, z v tšiny st edisek je to mén než jedna hodina cesty autem na nejbližší dálnici, na špan lské stran je situace o n co horší, dálnice je ve vzdálenosti 2–4 hod. cesty autem. Klientelu t chto st edisek tvo í zejména domácí návšt vníci, kte í volí tuto variantu hlavn z d vodu menší vzdálenosti od trvalého bydlišt . Lyža ské areály nedosahují velikosti v alpských st ediscích, obvykle se celková délka sjezdovek

v pyrenejském

st edisku pohybuje mezi 50 a

80

km.

Nabídka

dopl kových služeb není tak široká, jde hlavn o základní služby

(servis,

škola,

lyža ská

p j ovna)

outdoorové aktivity.

a

sportovní Ubytovacích

za ízení je dostatek zejména

Obrázek 22; Luz Ardiden; zdroj: http://www.luz.org (20.4.2007)

kapacit

areál

v kategoriích

2*

a

luxusn jších

za ízení

3*, je

mén . Ubytovací kapacita je vzhledem

k p epravní

n kde až p íliš vysoká, což vede k ekacím dobám u lanovek a vlek .

Stravovacích za ízení je velké množství, v etn

ady restaurací a bar p ímo na sjezdovkách.

Ceny na francouzské stran jsou znateln nižší než v alpských st ediscích, jak u skipas , tak u ubytování a dalších služeb, na špan lské stran jsou srovnatelné s francouzskými Alpami. Tento rozdíl je zp soben hlavn nižší konkurencí mezi špan lskými zimními st edisky. - 77 -

P íklady st edisek: Les Angles, Luz Ardiden, Sant Lary Soulan (Francie); Baqueira Beret, Candanchu, Formigal (Špan lsko). Zvláštní charakter mají zimní st ediska ve t etí pyrenejské zemi, a sice v Ando e. Tato zem , která by se dala považovat za jeden z da ových ráj , je cílem zejména nákupní turistiky. Je zde n kolik zimních st edisek (nap . Ordino Arcalís, Pas de la Casa, Arinsal), ale na rozdíl od všech d íve zmín ných je zde lyža ský areál až na druhém míst , i když jsou zdejší areály moderní a dob e vybavené. Hlavní atraktivitou jsou desítky nákupních center. Pro tato st ediska je typický velký automobilový provoz spojený s nedostatkem parkovacích míst (krom hotelových parkoviš jsou všechna místa placená) a s astými dopravními zácpami. Mezi ubytovacími za ízeními jsou zastoupeny všechny kategorie, v etn luxusních hotel kategorie 5*. Stravovacích za ízení zde zákazník najde široké spektrum od pouli ních stánk s rychlým ob erstvením až po luxusní restaurace.

2.6.5 Skandinávie Švédsko Švédská st ediska zimních sport jsou rozprost ena v severních dvou t etinách zem . Jedná se v tšinou o menší centra s malými lyža skými areály. Jejich vzhled a nabízené služby se velmi podobají st edisk m v Norsku. Také ve Švédsku je velmi populární b žecké lyžování, pro které jsou ve všech st ediscích výborné podmínky. Klientelu tvo í hlavn Švédové a obyvatelé sousedních skandinávských stát . Dopravní dostupnost není optimální, nejlepší zp sob dopravy je letadlem na n které z letiš v menších m stech a odtud pokra ovat autem, silnice však bývají po celé zimní období pokryty vrstvou sn hu a ledu. Poloha na severu Evropy s sebou nese obvykle dostatek sn hu, p ináší ale také mnoho dní s nep íznivým a velmi mrazivým po asím (- 30°C až - 40°C). Nejv tším st ediskem je Aare, které se výrazn mezinárodn zviditelnilo kandidaturou na Zimní olympijské hry, která však nebyla úsp šná, a po ádáním Mistrovství sv ta ve sjezdovém lyžování v roce 2007. Je zde nejv tší lyža ský areál a nejv tší výb r z ubytovacích i stravovacích za ízení. Na severu jsou známá st ediska b žeckého lyžování jako Kiruna a Gällivare, zdejší krajinu ale poznamenává t žba nerostných surovin. Z turistického hlediska jsou zajímavá hlavn centra ve st ední ásti Švédska, v málo obydlených oblastech s unikátní nepoškozenou p írodou. Malé lyža ské areály jsou dopln ny desítkami kilometr

b žeckých stop, velmi oblíbený je pronájem sn žných skútr

na

celodenní výlety. Nejrozší en jším typem ubytování jsou chatky stejné jako v Norsku. Do této oblasti pat í nap íklad st ediska Tärnaby, Borgafjäll, Solefteaa, Idre, Getberget a další.

- 78 -

Zajímavostí je m sto Sundsvall na b ehu Botnického zálivu, kde je malý lyža ský areál v t sné blízkosti mo e. Finsko Finsko je známé jako zem tisíc jezer. Ze zimních sport jsou zde ideální podmínky zejména pro b žecké lyžování, v posledních 15 letech se ale velmi zvýšil zájem i o sjezdové lyžování a byly zde vybudovány nové areály nebo rozší ena a zmodernizována starší st ediska. St ediskem mezinárodního významu se stalo Levi na severu zem , kam mí í zna né množství britských turist .

(Výhodou

je nedaleké letišt Kittillä.)

Dalším

známým st ediskem

je

Rovaniemi,

které v t sné

leží

blízkosti polárního kruhu

a

je

považováno

za

bránu

do

Laponska.

Hlavní

atraktivitou je zde „Santa

Obrázek 23; Domov Santa Clause v Rovaniemi;

Claus zdroj: http://www.finpop.net (22.4.2007)

Village“, tedy jakýsi domov Santa Klause. Také finským st edisk m p ináší poloha na severu asto nep íznivé po así a velké mrazy, finská krajina je navíc pom rn rovinatá a lyža ské areály na osamocených kopcích trpí silným v trem. Jako další st ediska by bylo možno jmenovat Pyha, Tahko, Yllaes, Salla a další.

2.6.6 Neobvyklá st ediska zimních sport V této ásti jsou pro zajímavost uvedena další místa v Evrop , kde se také ješt provozují zimní sporty. Jejich význam z hlediska mezinárodního cestovního ruchu je malý, ale lokáln mají svou d ležitost. Na jihu Špan lska v poho í Sierra Nevada je stejnojmenné st edisko s kvalitním lyža ským areálem sahajícím až do výšky p es 3.000 m n m. Jezdí sem hlavn Špan lé z nedalekých

- 79 -

velkých m st a protože je to jediné zimní st edisko v celém regionu jižního Špan lska, je zde neoby ejn vysoká návšt vnost. Za zimními sporty mohou turisté vyjet také na Island, nebo i zde je n kolik st edisek (nap . Akureyri, Islafjördhur), která však díky odlehlé poloze a vysokým cenám neoplývají množstvím zahrani ních host , navíc je zde v zimní sezon v tšinou velmi nep íznivé po así. Ve Skotsku na úbo í nejvyšší britské hory Ben Nevis (1.343 m n m) je obec Nevis Range s malým lyža ským areálem. Také zde ale brání v tšímu rozvoji zimní sportovn orientované turistiky dlouhá období velmi nep íznivého po así. Velký r st zájmu o zimní sporty zaznamenalo v posledních letech Chorvatsko. P ímo u hlavního m sta Záh ebu je st edisko Sljeme, které se proslavilo po ádáním sv tového poháru ve sjezdovém lyžování se statisícovou návšt vností divák . Další st ediska jako Platak a Bjelolasica se potýkají asto s nedostatkem sn hu a jsou navšt vována tém

výhradn

domácími zákazníky. Vzestup popularity zimních sport však zp sobil, že Chorvaté tvo í významnou ást host st edisek ve Slovinsku, jižním Rakousku a severovýchodní Itálii. Bulharsko i Rumunsko mají vynikající p írodní podmínky pro rozvoj zimní turistiky. Bulharská st ediska byla kdysi oblíbeným cílem eských turist , po otev ení hranic na západ zájem opadl, ale nyní se Bulharsko op t dostává do katalog cestovních kancelá í. V mnoha st ediscích se intenzivn pracuje na modernizaci za ízení cestovního ruchu i na propagaci st edisek v zahrani í. (Nap . po ádáním sportovních akcí mezinárodního významu.) Bansko, Vitosha, Borovets jsou n která z bulharských center zimních sport . V Rumunsku je situace pon kud horší, jsou zde sice dobré lyža ské terény a p íznivé ceny ubytování (skipasy jsou dražší, protože lyžování pat í v Rumunsku mezi zábavu bohatých vrstev), ale úrove služeb je velmi nízká a veškerá za ízení jsou zastaralá. Nejznám jší st ediska jsou Predeal a Sinaia. 77 Bosna a Hercegovina s hlavním m stem Sarajevem, kde se konaly Zimní olympijské hry v roce 1984, má dlouhou tradici v zimním cestovním ruchu. Ta byla ovšem násiln p erušena válkou v bývalé Jugoslávii a jen velmi obtížn se dnes da í znovu p ilákat turisty. St ediska jsou p itom relativn dob e vybavena, nabízejí kvalitní lyža ské areály i ubytování (kategorie do 3*). Poblíž Sarajeva jsou st ediska Jahorina a Bjelašnica, na západ je ješt Kupres.78

77

Zdroj: http://www.navychod.cz

78

Zdroj: http://www.adriatica.net

- 80 -

Málo známý je fakt, že také v ecku existuje celkem 14 zimních st edisek, jejich problémem je ale relativn krátká zimní sezóna a asto také nedostatek sn hu. Nejv tším st ediskem je Parnassos nabízející 14 km sjezdových tratí. Další v tší st ediska jsou nap . Florina, Pigadia, Vorras. Menší osamocená zimní centra nalezneme také na Kypru (Troodos), v Makedonii (Popova Šapka) a na Ukrajin zimních sport

(Slavske, Bukovel). Velký rozvoj st edisek

prožívá Rusko, kde je lyžování prestižní záležitostí pro vyšší vrstvy

obyvatelstva a tomu odpovídají i ceny, které jsou v n kterých centrech i vyšší než ve švýcarských st ediscích, a

ada luxusních hotel . V sou asné dob

probíhá rozsáhlá

modernizace a výstavba v okolí m sta So i, které kandiduje na po ádání Zimních olympijských her v roce 2014 a kde je budováno prvot ídní st edisko zimních sport . S celou akcí je také spojena masivní propaga ní kampa . Kavkaz je známým centrem pro Heliskiing (lyžování v odlehlých ástech hor, bez klasických lyža ských p epravních za ízení za pomoci helikoptéry). Posledním bodem této kapitoly je nová možnost lyžování, zcela nezávislá na p írodních podmínkách a to jsou chlazené lyža ské haly, ve kterých je udržována konstantní celoro ní teplota okolo -5°C. Sníh je v nich vyráb n za pomoci sn hových d l nebo je dovážen nákladními auty z Alp. V Evrop dnes stojí takových hal n kolik, nejv tší jsou v N mecku u m sta Bottrop a v holandském Landgraafu. Sjezdové trat jsou dlouhé nejvýše n kolik set metr s p evýšením okolo 100 m. Otázkou však je, co vlastn p i návšt v takové haly zbývá ze zimní turistiky…

Obrázek 24; lyža ská hala Bottrop; zdroj: http://photogallery.alpincenter.com (23.4.2007)

- 81 -

Záv r Cílem této práce bylo srovnat eská a zahrani ní st ediska zimních sport a tento cíl se poda ilo splnit. Potvrdilo se, že nabídka služeb v eském st edisku nedosahuje ší ky nabídky ve st ediscích zahrani ních a že vzhledem k ubytovací kapacit není dostate ná. Modernizace lyža ských areál sice zvyšuje jejich p epravní kapacitu, ale nejsou budovány nové sjezdové trat , také nabídka alternativních sportovních i mimosportovních aktivit zaostává. Špindler v Mlýn, který zde byl analyzován podrobn ji, je nejlepší st edisko v R, ani on však není rovnocenným konkurentem alpských nebo severských st edisek. Hlavní konkuren ní výhodou eských st edisek tak z stává nižší cena. Ta je zatím stále umožn na nižšími náklady na pracovní sílu v sektoru služeb. Do budoucna však lze o ekávat, že se cena práce u nás a v zahrani í bude vyrovnávat a tím se smaže i cenový rozdíl. V takovém p ípad hrozí eským st edisk m nejen odliv zahrani ních zákazník , ale i eských host . Protože eské hory nejsou tak velké jako Alpy nebo jiná evropská poho í, musí zdejší st ediska v budoucnu nabídnout host m n co více než jen sjezdové lyžování. Lyža ské areály (které je nemožné výrazn zv tšit) mohou být jednou z atraktivit, ale nikoli jedinou. P i analýze jednotlivých st edisek se potvrdilo, že samotná atraktivní lokalita již nesta í, cesta k úsp chu povede p es zkvalit ování stávajících služeb a neustálé rozši ování nabídky a p idávání nových možností vyžití (adrenalinové sporty, ekoturistika, fitness a welness pobyty apod.). Ukázalo se také, že ceny za služby v jednotlivých st ediscích záleží asto více na image daného st ediska než na skute né kvalit poskytovaných služeb. Je to patrné jednak na srovnání n kterých st edisek v rámci jedné zem , ale zejména p i porovnání rakouských st edisek obecn s francouzskými nebo švýcarskými. Ubytování ve Francii je mén kvalitní než v Rakousku, p esto je dražší, úrove lyža ského areálu v Zermattu nijak nep evyšuje areál v Les Menuires, p esto je v Zermattu o cca. 25% dražší skipas apod. V tabulce . 5 jsou uvedeny hlavní srovnatelné údaje ve všech analyzovaných st ediscích. Ceny skipas byly platné pro sezonu 2006/07, u cen za dít je vždy v závorce uveden v k, do kolika let je v daném st edisku poskytována d tská sleva. Ceny ubytování a stravování jsou pouze orienta ní, p esné srovnání je obtížné vzhledem k velkému rozp tí v kvalit služeb (i v rámci stejné kategorie).V p ípad Hemsedalu a Špindlerova Mlýna jsou ceny p evedeny z národních m n do Eura dle kurzu platného 10. dubna 2007.

- 82 -

Tabulka 5; srovnání st edisek St edisko Doprava: nejbližší dálnice (rychlostní silnice) nejbližší letišt

Les Menuires

Zermatt

Saalbach Hinterglemm

Hemsedal

Špindler v Mlýn

30 km 100 km

61 km 80 km

70 km 100 km

180 km 60 km

60 km 160 km

56.173

50.600

91.000

29.000

20.678

Lyža ský areál: p epravní kapacita (osob/hod.) po et p epravních za ízení celková délka sjezdových tratí

38

34

55

22

17

160 km

183 km

200 km

43 km

23 km

pokrytí systémy um lého zasn žování

40%

40%

65%

40%

85%

1 den dít 6 dní dosp lý

34,50 EUR 23,- EUR (13 let) 166,- EUR

46,50 EUR 23,30 EUR (16 let) 226,- EUR

38,50 EUR 19,30 EUR (15 let) 181,- EUR

44,- EUR 35,- EUR (15 let) 199,- EUR

26,70 EUR 17,80 EUR (12 let) 114,- EUR

6 dní dít

115,- EUR (13 let)

113,- EUR (16 let)

91,- EUR (15 let)

159,- EUR (15 let)

75,- EUR (12 let)

24.750

13.000

17.500

6.000

13.000

80,120,- EUR

60,90,- EUR

81,123,- EUR

35,75,- EUR

33,50,- EUR

24,40,- EUR

36,46,- EUR

9,30 17,- EUR

Ceny skipas : 1 den dosp lý

Ubytování: celkový po et l žek

ubytování + polopenze v hotelu 3* 72,/ osoba 105,- EUR Stravování: místn obvyklá ve e e + nealkoholický nápoj 29,/ osoba 43,- EUR Ostatní: lyža ská škola (1 den - soukromá lekce)

263,- EUR

227,- EUR

216,- EUR

289,- EUR

161,- EUR

celková délka b žeckých tratí

28 km

24 km

10 km

130 km

85 km

- 83 -

Srovnávání

eských a zahrani ních st edisek zimních sport

nebylo jednoduchou

záležitostí a bylo t eba p ekonat n které obtíže. Zásadním problémem je získávání p esných informací a statistik o jednotlivých centrech. Zatímco v zemích Západní Evropy jsou vedeny velmi p esné statistiky všech ukazatel významných v cestovním ruchu nejen na celonárodní úrovni, ale i v jednotlivých regionech a hlavn st ediscích, v eské republice tyto statistiky nejsou tak podrobné a kon í na úrovni turistických region . Získat podrobn jší informace o eských st ediscích je proto složit jší. Jednotlivá informa ní st ediska tyto informace bu v bec nemají, nebo nejsou ochotna se o n pod lit. Autor této práce se obrátil na porovnávaná st ediska s prosbou o n které informace, které se mu nepoda ilo získat z ve ejn dostupných zdroj , a práv z eských st edisek se mu dostalo odmítavé nebo v bec žádné odpov di. Zahrani ní informa ní centra i zástupci dalších subjekt cestovního ruchu byly podstatn sdíln jší a spolupráce s nimi byla snazší. Dalším problémem p i práci byly nap . velké rozdíly v úrovni ubytovacích za ízení za azených do stejné kategorie. eská st ediska zimních sport se v sou asné dob snaží hlavn vyrovnat s nep íznivou sezónou 2006/07 a na investice do rozvoje služeb nezbývá mnoho prost edk . Je t eba íct, že v posledních letech se mnohé zlepšilo, bylo vloženo mnoho prost edk do modernizace všech za ízení cestovního ruchu, nabídka služeb roste a zlepšuje se i jejich úrove . D ležité bude jestli dokáží eská centra udržet tento pozitivní trend i v letech s teplejší zimou, protože v tšina st edisek je zatím na turistech p ijížd jících za sjezdovým lyžováním existen n závislá. Zkvalitn ní by si jist zasloužilo i statistické sledování v jednotlivých st ediscích, nebo lepší p ehled o sou asném stavu by umožnil i lepší strategii do budoucna.

- 84 -

Seznam tabulek Tabulka 1; p epravní za ízení v Les Menuires podle druhu; zdroj: http://www.sevabel.com (12.4.2007) ________________________________________________________________________________22 Tabulka 2; p epravní za ízení v Zermattu podle druhu; zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (12.4.2007) ______________________________________________________________________33 Tabulka 3; marketingová úsp šnost infocentra Zermatt; zdroj: Výro ní zpráva Zermatt Tourismus 2006____________________________________________________________________________38 Tabulka 4; p epravní za ízení v Saalbachu – Hinterglemmu a Leogangu podle druhu; zdroj: http://www.lift.at (14.4.2007) ________________________________________________________44 Tabulka 5; srovnání st edisek ________________________________________________________83

- 85 -

Seznam obrázk Obrázek 1; Alpská st ediska zimních sport ve Francii; zdroj: http://www.bluebookski.com 12.4.2007________________________________________________________________________18 Obrázek 2; logo Les Menuires; zdroj: http://www.lesmenuires.com (12.4.2007) ________________19 Obrázek 3; kostel Notre Dame de la Vie; zdroj: http://www.lesmenuires.com (10.4.2007) ________21 Obrázek 4; d tské závody v Les Menuires; zdroj: www.esf.fr (2.4.2007) ______________________26 Obrázek 5; st ediska zimních sport ve Švýcarsku; zdroj: http://www.bluebookski.com (14.4.2007) 29 Obrázek 6; logo st ediska Zermatt; zdroj: http://www.zermatt.ch (14.4.2007) __________________30 Obrázek 7; kabinová lanovka v Zermattu, v pozadí Matterhorn; zdroj: http://photo.zermatt.ch (13.4.2007) ______________________________________________________________________31 Obrázek 8; zna ka vyzývající návšt vníky, aby neopoušt li zna ené trasy; zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (14.4.2007) _______________________________________________37 Obrázek 9; rakouská zimní st ediska; zdroj: http://www.bluebookski.com (14.4.2007) ___________41 Obrázek 10; logo st ediska Saalbach - Hinterglemm; zdroj: http://www.saalbach.at (14.4.2007) ____42 Obrázek 11; Saalbach – Hinterglemm; zdroj: http://www.saalbach.com (15.4.2007) _____________45 Obrázek 12; horská chata na svahu v Hinterglemmu; zdroj: http://www.saalbach.com (13.4.2007)__47 Obrázek 13; Norsko; zdroj: http://www.quality-rooms.com (8.4.2007)________________________52 Obrázek 14; logo st ediska Hemsedal; zdroj: www.hemsedal.com (14.4.2007) _________________53 Obrázek 15; freeridový park v Hemsedalu; zdroj: http://www.filegallery.net (14.4.2007) _________55 Obrázek 16; typické ubytování v Norsku; zdroj: http://www.lykkja.net (14.4.2007)______________56 Obrázek 17; eská republika; zdroj: http://www.ceskevylety.cz (17.4.2007) ___________________60 Obrázek 18; znak Špindlerova Mlýna; zdroj: http://www.mestospindleruvmlyn.cz (18.4.2007)_____62 Obrázek 19; sjezdovka Stoh - v okolí následky neuvážené t žby d eva, zdroj: http://www.olympic.cz (19.4.2007) ______________________________________________________________________64 Obrázek 20; certifikát ISO 140001, zdroj: http://www.skiareal.cz (22.4.2007) __________________66 Obrázek 21; lyža ský areál Campitello Matese; zdroj: http://www.alpitalia.net (20.4.2007) _______74 Obrázek 22; Luz Ardiden; zdroj: http://www.luz.org (20.4.2007) ____________________________77 Obrázek 23; Domov Santa Clause v Rovaniemi; zdroj: http://www.finpop.net (22.4.2007) ________79 Obrázek 24; lyža ská hala Bottrop; zdroj: http://photogallery.alpincenter.com (23.4.2007) ________81

- 86 -

Seznam p íloh P íloha

.1,

plán

http://www.sevabel.com

lyža ského

areálu

Les

Menuires/St.Martin

de

Belleville.

Zdroj:

(15.4.2007)____________________________________________92

P íloha .2, plán lyža ského areálu Matterhorn Ski Paradise. Zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (15.4.2007)_______________________________________________________________________93 P íloha

.3, plán lyža ského areálu Saalbach – Hinterglemm Leogang. Zdroj: http://www.lift.at

(15.4.2007)_______________________________________________________________________94 P íloha P íloha

.4, plán lyža ského areálu Hemsedal. Zdroj: http://www.skistar.com (15.4.2007)__95 .5,

plán

lyža ského

areálu

Špindler v

Mlýn.

Zdroj:

http://www.skiareal.cz

(15.4.2007)_______________________________________________________________________96

- 87 -

Použitá literatura Publikace: Dana Slámová, Olga Trnková: Území a cestovní ruch, VŠE v Praze 1993; ISBN 80-7079-123-3 Doc. RNDr. Václav Hrala, Csc.: Geografie cestovního ruchu, VŠE v Praze 2000; ISBN 80-245-0099X Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), VŠE v Praze 1999; ISBN 80-7079443-7 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch a Evropská unie (Vybrané kapitoly), VŠE v Praze 2000; ISBN 80-2450-084-1 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.a kolektiv: Základy cestovního ruchu, VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2000; ISBN 80-245-0439-1 Susan Horner, John Swarbrooke: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného asu, Grada Publishing 2003; ISBN 80-247-0202-9

Brožury a lánky: Datenblatt Skicircus 2006/07 (Tourismusverband Saalbach - Hinterglemm, listopad 2006) Hemsedal Ukeprogram (Hemsedal Turistkontor, únor 2007); Hemsedal Winter 06/07 (Hemsedal Turistkontor, únor 2007); Jahresbericht 2006 (Zermatt Tourismus, leden 2007); Kompendium statistik cestovního ruchu v eské republice 2005 (CzechTourism, kv ten 2006) Les Menuires Press File (Géraldine Débiolles, listopad 2006); Meeting Incentive (Zermatt Tourismus, leden 2007); Ministerstvo pro místní rozvoj – Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích za ízení eské republiky, vyhláška 137/1998 Sb. Winterinfo (Tourismusverband Saalbach - Hinterglemm, listopad 2006) Wintersport Alternativ (Tourismusverband Saalbach - Hinterglemm, listopad 2006)

Internetové zdroje: http://bergbahnen.zermatt.ch/d/bahnen/ (12.4.2007) http://bergbahnen.zermatt.ch/d/bahnen/wetter.html (13.4.2007) http://bergbahnen.zermatt.ch/d/peaks/kleinmatterhorn.html (14.4.2007) http://bergbahnen.zermatt.ch/d/skigebiet/ (13.4.2007)

- 88 -

http://cestovani.idnes.cz/strediska.asp (3.4.2007) http://cestovani.idnes.cz/zeme_info.asp?idregion=280 (3.4.2007) http://photo.zermatt.ch/ (14.4.2007) http://photogallery.alpincenter.com/Die%20laengste%20Skihalle%20der%20Welt/index.html (23.4.2007) http://quality-rooms.com/norway/norway.htm (8.4.2007) http://www.adriatica.net/ski/ski_list_cz__5q4l4t4r4q4hi3m3g3l3n3p2t3p__.htm (23.4.2007) http://www.alpitalia.net/siti.php?cat_id=4 (23.4.2007) http://www.austria.info/xxl/_site/cs/_area/424739/_subArea/424784/_subArea2/424839/index.html (3.12.2006) http://www.austria.info/xxl/_site/cs/_area/424739/_subArea/424784/_subArea2/424840/_aid/465491/h ome.html (3.12.2006) http://www.austria.info/xxl/_site/cs/_area/424739/_subArea/424784/_subArea2/424840/home.html (3.12.2006) http://www.bluebookski.com/bluebook9/Bluebook.htm (12.4.2007) http://www.ceskevylety.cz/oblasti.php (17.4.2007) http://www.czechtourism.cz/?mitem=006&show=035 (5.4.2007) http://www.czechtourism.cz/?show=002010 (5.4.2007) http://www.czechtourism.cz/?show=003006 (5.4.2007) http://www.czechtourism.cz/?show=003013 (5.4.2007) http://www.czechtourism.cz/?show=003020 (5.4.2007) http://www.esf-lesmenuires.fr/ski-school-menuires/les-menuires/alpine-ski/private-lessons (10.4.2007) http://www.esf-lesmenuires.fr/ski-school-menuires/saint-martin-de-belleville/?language=en (2.4.2007) http://www.finpop.net/feed (23.4.2007) http://www.hemsedal.com/index.jsp?c=1733&exp=1733 (14.4.2007) http://www.hemsedal.com/index.jsp?c=1738&exp=1738 (14.4.2007) http://www.hemsedal.com/index.jsp?c=1752&exp=1752 (14.4.2007) http://www.hemsedal.com/index.jsp?c=1872&exp=1872 (14.4.2007) http://www.lift.at/asp/winter/start.asp?mID=2 (15.4.2006)

- 89 -

http://www.luz.org/fr/hebergement (23.4.2007) http://www.lykkja.net/ (14.4.2007) http://www.mestospindleruvmlyn.cz/dotace.php3 (18.4.2007) http://www.mestospindleruvmlyn.cz/novinka.php3?typ=ROZPOCET&id_novinka=366 (18.4.2007) http://www.mestospindleruvmlyn.cz/rozpocet.php3 (18.4.2007) http://www.navychod.cz/?req=article&id=280 (23.4.2007) http://www.navychod.cz/?req=search&zeme=64&PHPSESSID=a6c1be7cee68bc5f78404734bfe66d4a (23.4.2007) http://www.olympic.cz/index.php?page=45&page2=45&jazyk=cz (19.4.2007) http://www.saalbach.com/Apres-Ski.82.0.html?&L=0 (15.4.2006) http://www.saalbach.com/Hottest-Pictures.76.0.html?&L=0&type=0 (15.4.2006) http://www.saalbach.com/Pistenplan.87.0.html?L=0 (15.4.2006) http://www.saalbach.com/Unterkunftsliste.763.0.html?L=0 (15.4.2006) http://www.saalbach.com/Wochen-Alternativprogramm.821.0.html?L=0 (15.4.2006) http://www.sevabel.com/ (12.4.2007) http://www.sevabel.com/-Prices- (12.4.2007) http://www.sevabel.com/-Ski-area- (12.4.2007) http://www.skiareal.cz/cenik.asp (18.4.2007) http://www.skiareal.cz/ospolecnosti.asp (18.4.2007) http://www.skiareal.cz/virtualniprohlidka.asp (18.4.2007) http://www.skistar.com/hemsedal/english/info/index.app (13.4.2007) http://www.skistar.com/hemsedal/english/info/services.app (13.4.2007) http://www.spindl.cz/ (18.4.2007) http://www.spindleruv-mlyn.com/cz/fotogalerie/ (19.4.2007) http://www.spindleruv-mlyn.com/cz/sluzby-servis/lyzovani/ (19.4.2007) http://www.spindleruv-mlyn.com/cz/ubytovani/ (19.4.2007) http://www.spindleruv-mlyn.cz/ContentClanek.aspx?type=SPINDL (19.4.2007) http://www.spindleruvmlyninfo.cz/index.php?akce=menusnowtubing (20.4.2007) http://www.spindleruvmlyninfo.cz/index.php?akce=menusystem (20.4.2007)

- 90 -

http://www.spindleruvmlyninfo.cz/index.php?what=apartman&akce=katalog&kdo=ub&lokalita=11 (20.4.2007) http://www.spmlyn.com/index.php?what=hotel&akce=katalog&kdo=ub&lokalita=11 (20.4.2007) http://www.ssb.no/english/subjects/09/01/turismesat_en/main.html (12.4.2007) http://www.st-martin-belleville.com/en/index.php (13.4.2007) http://www.st-martin-belleville.com/en/plan_your_stay/accommodation_hotels.html (11.4.2007) http://www.st-martin-belleville.com/en/resort_informations/photos.html (11.4.2007) http://www.st-martin-belleville.com/en/resort_informations/presentation.html (11.4.2007) http://www.st-martin-belleville.com/en/resort_informations/shops_search.html (11.4.2007) http://www.zermatt.ch/d/allgemeines/ (12.4.2007) http://www.zermatt.ch/d/anreise/auto.html (14.4.2007) http://www.zermatt.ch/d/events/special-events/ (13.4.2007) http://www.zermatt.ch/d/maps/ (14.4.2007) http://www.zermatt.ch/d/pauschal/ (14.4.2007) http://www.zermatt.ch/d/unterkunft/ (13.4.2007) http://www.zermatt.ch/hotels/ (13.4.2007) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/francie/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/francie/les-trois-vallees/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/nemecko/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/rakousko/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/rakousko/karnten/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/slovinsko/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/svycarsko/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/svycarsko/vallais-west-switzerland/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/lyzovani/ve-svycarsku/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/lyzovani/v-italii/ (12.11.2006)

- 91 -

P íloha

.1, plán lyža ského areálu Les Menuires/St.Martin de Belleville. Zdroj:

http://www.sevabel.com (15.4.2007)

- 92 -

P íloha

.2,

plán

lyža ského

areálu

Matterhorn

Ski

Paradise.

Zdroj:

http://bergbahnen.zermatt.ch (15.4.2007).

- 93 -

P íloha

.3,

plán

lyža ského

areálu

Saalbach

–

Hinterglemm

Leogang.

Zdroj:

http://www.lift.at (15.4.2007).

- 94 -

P íloha .4, plán lyža ského areálu Hemsedal. Zdroj: http://www.skistar.com (15.4.2007).

- 95 -

P íloha

.5, plán lyža ského areálu Špindler v Mlýn. Zdroj: http://www.skiareal.cz

(15.4.2007).

- 96 -

Vysoká škola ekonomická v Praze. Srovnávací analýza reprezentativních stedisek zimních sport R a zahranií

Recommend Documents