UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sport

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sport

Roční tréninkový cyklus ve freestyle lyžování

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

PhDr. Matouš Jindra

Fric David

Praha, duben 2015

Prohlašuji, ze jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze, dne:

podpis diplomanta: 2  

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno a příjmení:

Fakulta/katedra:

Podpis: 3  

Datum vypůjčení:

Poděkování Rád bych poděkoval svému vedoucímu PhDr. Matouši Jindrovi za pomoc a trpělivost s tvorbou mé bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval Markovi Skálovi za jeho čas a poskytnutí informací a materiálů, které významně přispěli ke vzniku této práce. 4  

Abstrakt Název práce: Roční tréninkový cyklus ve freestyle lyžování Cíle práce: Cílem práce je primárně zaznamenání ročního tréninkového cyklu českého reprezentanta ve freestyle lyžování Marka Skály za období 2013-2014. Na základě získaných informací periodizovat jednotlivá období ročního tréninkového cyklu a strukturovaně pospsat všechny uskutečněné tréninkové a závodní aktivity. Dalším cílem je komparovat tyto informace s tréninkem předních zahraničních jezdců a zaměřit se na změny v tréninkovém procesu Marka Skály, které by zvýšili jeho úroveň trénovanosti. Metoda: Pro získání informací, které vedli k zmapování výše uvedeného tréninkového cyklu byly použity metody pozorování a polostrukturovaného rozhovoru, dále poté autor pracoval s analýzou odborné literatury. Výsledky: Tato práce potvrdila stanovené hypotézy a dále doporučila změny v tréninkovém procesu, které by zvýšili úroveň trénovanosti Marka Skály a následně přispěly ke zlepšení soutěžních výsledků. Klíčová slova: Roční tréninkový cyklus, Marek Skála, freestyle lyžování, trénink.

5  

Abstract Title: Annual training cycle in freestyle skiing Goals: The main goal of this bachelor thesis is to monitor the annual training cycle in season 2013/2014 of Czech representative in freestyle skiing Marek Skala. Subsequently, the annual training cycle is divided based on gathered information into individual periods and all realized training and competition activities are described in greater detail. Consequently, the thesis progresses into comparison of conducted research against the training activities of the most respected and successful foreign riders. Based on the research and comparison, the work progresses to recommendations for training process improvement, as well as, higher level of representative’s competitive skills. Method: For monitoring of the training cycle this thesis applied several methods. These were primarily observation, halfstructured interviews, and analysis of specialized literature through secondary sources. The method applied for gathering information that would result For the monitoring of the information, which are mapping above mentioned cycle, this thesis mainly used method‘s of observation and halfstructured interview. Subsequently this thesis has been working with analysis of specialized literature. Results: This bachelor thesis confirmed setted hypothesis and subsequently recommended changes in training process, which would increase level of representative’s competitive skills. Key words: Annual training cycle, Marek Skala, freestyle skiing, training.

6  

OBSAH Abstrakt ....................................................................................................................................5 Abstract .....................................................................................................................................6   1.   Úvod....................................................................................................................................8   2.   Teoretická část .............................................................................................................. 10   2.1   Disciplíny............................................................................................................................... 10   2.1.1   Big air .............................................................................................................................................. 10   2.1.2   Halfpipe........................................................................................................................................... 11   2.1.3   Jibbing ............................................................................................................................................. 12   2.1.4   Slopestyle ....................................................................................................................................... 12   2.1.5   Qarterpipe....................................................................................................................................... 13   2.2   Snowpark .............................................................................................................................. 13   2.2.1   Základní dělení překážek ve snowparku .............................................................................. 15   2.3   Pohybové dovednosti ve freestyle lyžování – triky....................................................... 18   2.3.1   Základní dovednosti.................................................................................................................... 18   2.3.2   Rotace obecně ............................................................................................................................... 19   2.3.3   Horizontální rotace...................................................................................................................... 19   2.3.4   Vertikální rotace........................................................................................................................... 20   2.3.5   Vyosené rotace (Off Axes) ....................................................................................................... 20   2.3.6   Grab.................................................................................................................................................. 22   2.4   Využití teorie sportovního tréninku ve freestyle lyžování.......................................... 23   2.4.1   Sportovní trénink charakteristika ........................................................................................... 23   2.4.2   Roční tréninkový cyklus............................................................................................................ 24   2.4.3   Kondiční příprava ........................................................................................................................ 25   2.4.4   Technická příprava...................................................................................................................... 27   2.4.5   Taktická příprava ......................................................................................................................... 28   2.4.6   Psychologická příprava.............................................................................................................. 29   3.   Metodologie.................................................................................................................... 31   3.1   Cíl práce ................................................................................................................................ 31   3.2   Úkoly práce........................................................................................................................... 31   3.3   Hypotézy................................................................................................................................ 31   3.4   Metodika výzkumu ............................................................................................................. 32   3.5   Metody získání dat .............................................................................................................. 33   4.   Výsledky ......................................................................................................................... 34   4.1   Profil Reprezentanta........................................................................................................... 34   4.2   Přípravné období od 1.6 do do 30.7 2013 ....................................................................... 35   4.3   Přípravné období od 1.8 do 30.9.2013............................................................................. 37   4.4   Předzávodní období od 1.10. 2013 do 10.12.2013 ......................................................... 39   4.5   Závodní období od 1.12.2013 do 6.4.2014 ...................................................................... 41   4.6   Přechodné období od 7.4. do 30.5. ................................................................................... 46   5.   Diskuze............................................................................................................................ 48   6.   Závěr ............................................................................................................................... 51   Zdroje/Reference.................................................................................................................. 53  

7  

1.

Úvod

Hlavním tématem této bakalářské práce je roční tréninkový cyklus ve freestyle lyžování. Tato práce je rozdělena do šesti kapitol. Z toho stěžejními kapitolami jsou kapitola druhá zabývající se teoretickou částí, kapitola třetí zahrnující metodologii, kapitola čtvrtá zabývající se praktickou částí. Nelze opomenout také diskusi. Jelikož se jedná o poměrně novodobý sport v teoretické části se zaměřuje hlavně na seznámení s freestyle lyžováním jako takovým. Práce zde charakterizuje jednotlivé disciplíny a informuje o jejich specifičnostech, následně podává základní informace o místech, kde se tento sport odehrává. Dále konkretizuje a diferencuje překážky se kterými je možné se v tomto odvětví lyžování setkat a uvádí podrobnější informace o jednotlivých pohybových dovednostech, které se zejména označují jako triky. V závěru této kapitoly předkládá teoretická východiska zaměřující se zejména na využití sportovního tréninku ve freestyle lyžování, teprve následně se zaměřuje na hlavní praktickou část, kde mapuje roční tréninkovou přípravu profesionálního freestyle lyžaře. V závěrečné diskusi se práce věnuje zejména řešení stanovených hypotéz. Jak už je výše uvedeno, tato bakalářská práce je zaměřena na roční tréninkový cyklus ve freestyle lyžování, je to zejména z důvodu blízkého vztahu autora k tomuto sportu. Autor sám tento sport provozuje řadu let a je pro něj jeden z oblíbených. Další aspekt, který přispěl k zaměření se na tento sport byl fakt, že minulý rok, tedy 2014, byl tento sport oficiální sportovní disciplínou na olympijských hrách v Soči. I když je freeskiing v důsledku součastných událostí považován mnohými jako relativně nový sport, jeho kořeny sahají až do 70.let. Koncem 70.let bylo freestyle lyžování zařazeno jako sportovní disciplína do mezinárodní lyžařské federace (FIS), avšak v této době byly přijaty regule, které zahrnovali omezení vyosených rotací a počtu flipů v letu, což značně zpomalovalo vývoj tohoto sportu. Tyto regule vyústili v nový styl ježdění tzv. „newschool“ , který byl propagován jezdci nespokojenými s pravidly FIS. I přes úsilí freestyle lyžařů první závod bez omezení se uskutečnil až po 20 letech v americkém Vail a byl jím US Freeskiing Open (AFP, 2015).

8  

Tento závod byl také specifický tím, že během předávání cen, Salomon představil jejich prototyp lyže 1080. Toto bylo poprvé kdy veřejnost spatřila opravdové twin-tipové lyže, které umožňují jezdci se rozjížděn na překážky pozadu (AFP, 2015). Tímto aktem ve freeskiingu nastala éra rozkvětu, která příznivcům tohoto sportu otevřela stejné možnosti jako snowboardistům. Následující rok 1999 byla přidána freeski disciplína Big air do programu X games, kde si jezdci mohli poprvé zazávodit na stejně vysoké úrovni jako snowboardisté. To mělo za následek to, že lyžaři začali jezdit a natáčet videa ve snowparcích, které byly v minulosti určené pouze pro snowboardisty, což přispělo k novým trikům. Roku 2002 se součástí X games stávají i disciplíny half-pipe a slopestyle. Velkým mezníkem je také rok 2007, kdy byla vytvořena AFP (Association of Freeskiing Professionals), která vytváří světový hodnotící systém pro všechny lyžaře jak v lokálním tak mezinárodním měřítku, za účelem identifikovat ty nejlepší jezdce tohoto sportu. Nyní je tento systém hodnocení hlavním rozhodujícím faktorem, kdo se zúčastní X-games nebo jiných světových freeskiingových závodů (Jerard, 2015).

9  

2.

Teoretická část

Cílem této kapitoly je přiblížení freestyle lyžování jako sportu a zaměření se na teoretické a technické aspekty tohoto nového olympijského sportu. Z tohoto důvodu se zde práce zabývá zejména jednotlivými disciplínami a pohybovými dovednostmi, které se výrazně liší od jiných lyžařských odvětví. V závěru se věnuje sportovnímu tréninku, kde blíže charakterizuje roční tréninkový cyklus a dále specifikuje využití jednotlivých složek sportovní přípravy ve freestyle lyžování.

2.1

Disciplíny

Soutěžní disciplíny ve freestyle lyžování (dále také freeskiingu) jsou takové disciplíny, ve kterých se mezi sebou utkávají jednotlivý jezdci, a jsou členěny do několika skupina dle toho na jakých platformách se uskutečňují. Mezi nejznámější disciplíny patří big air, half-pipe a slopestyle, jelikož jsou součástí nejprestižnějších světových závodů. 2.1.1

Big air

Big Air, do češtiny přeloženo jako velký skok, je specifická soutěž založená na skocích provedených ve vzduchu, odehrávající se jen na jednom speciálním odrazovém můstku viz obrázek č. 1. Mezi kritéria hodnocení patří obtížnost prováděného triku, provedení, styl, výška a dopad (odjezd).

Obrázek č. 1, Big Air (Zdroj: Symms, 2012)

10  

2.1.2

Halfpipe

Tato disciplína se odehrává ve speciálně vytvořeném korytě, které jezdcům umožňuje provádět hned několik triků v rychlosti za sebou. Triky se odehrávají ve vzduchu a to díky dvěma proti sobě lehlým rádiusům koryta, které závodníkům umožňují vyskočit na jedné straně a poté hned pomocí rychlosti získané z dopadu plynule navázat výskokem na straně druhé, viz obrázek č. 2.

Obrázek č. 2, Halfpipe (Zdroj: Lightcap, 2012)

Při pohledu na technické parametry má klasická U rampa po spádnici sklon mezi 20-25 stupni. Celková délka se pohybuje okolo 70 až 100m a výška okolo 4-4,5m. V nejlépe uzpůsobených světových snowparcích je možné spatřit i vyšší a delší U-rampy, které se označují jako ,,superpipe“, ty jsou až 5,5m vysoké a dlouhé až 150m (Mikula, Volák, 2009). Tato disciplína je zařazená do programu zimních olympijských her od roku 2014 a mezi její hlavní kritéria hodnocení patří obtížnost zvolených triků, výška a počet jednotlivých skoků, kvalita a styl provedení.

11  

2.1.3

Jibbing

Jibbing je forma klouzání se na lyžích po jakýchkoliv nesněhových překážkách, toto freeskiingové odvětví je velice otevřené, jelikož klouzaní na lyžích je realizovatelné v podstatě na čemkoliv, ať už je to zábradlí, spadlý kmen od stromu, či lano od lanovky. Příklad jibbingu je zobrazen na obrázku č. 4. Jibbing se dále rozděluje na jibbing na uměle vytvořených překážkách ve snowparku, nebo na (street jibbing) ježdění na jakýchkoliv pouličních platformách, nejčastěji na zábradlích či zdech.

Obrázek č. 3, Jibbing (Zdroj: ESPN, 2015)

Oficiální soutěže se odehrávají na uměle vytvořených překážkách ve snowparku, kde se hodnotí zejména obtížnost triku, kvalita provedení, styl, a dopad či odjezd z překážky. 2.1.4

Slopestyle

Toto odvětví je kombinací big airu a jibbingu, jedná se o nejrozšířenější a nejnáročnější disciplínu freestyle lyžování, jelikož zde jezdci předvádějí všechny dovednosti freestyle lyžování v řadě za sebou. Soutěží se na speciálně upravené trati, kde jsou jibbovací platformy v kombinaci s několika odrazovými můstky, počet a tvar překážek není přesně stanovený regulemi, což dělá každý slopestylový závod specifickým. Tato disciplína je zařazena do programu ZOH od roku 2014. Poprvé se konala v Ruské Sochi sklidila mnoho pozitivních ohlasů. Mezi hlavní kritéria hodnocení patří zejména obtížnost zvolených překážek, obtížnost triků, dopad, kvalita a styl provedení.

12  

2.1.5

Qarterpipe

Jde o poslední freestylovou disciplínu, kdy je sněhový rádius postavený přímo naproti rozjezdu, jezdec se rozjíždí přímo proti rádiusu a dopadá skoro na stejné místo (Louka, Večerka, 2007). Zde se soutěží zejména o dosažení největší výšky, rekord drží Američan Simon Dumont, který dosáhl výšky 10,6 m. (ESPN, 2011)

Obrázek č. 4, Quaterpipe (Zdroj: 303 magazine, 2012)

2.2

Snowpark

Tato kapitola se zabývá zejména lokalitami, v kterých se jednotlivé disciplíny uskutečňují. Touto lokalitou je snowpark, což je hlavní místo, kde probíhá veškerá aktivita ve freestyle lyžování a snowboardingu odehrávající se přímo na sněhu. Snowpark může být definován jako speciálně upravená část sjezdovky, která se skládá z jednotlivých překážek určených k provádění freestylových triků. Tyto překážky se dělí na skoky, rampy a jiby. O úpravu snowparku se stará tzv. Shaper1. Kvalita snowparku závisí zejména na úrovni úpravy a to proto, že i kvalitně vyrobené překážky nebudou zábavné ani bezpečné bez dobře postaveného odrazu, náskoku a dopadu (Mikula, Volák, 2009).

                                                                                                                1  Shaper je zaměstnanec lyžařského střediska, který má na starost každý den upravovat nájezdy a dopady, případně přestavovat snowpark.

13  

Obrázek č. 2, Snowpark (Zdroj: Krzychu, 2015)

Dalším aspektem kvality parku je množství a rozmístění jednotlivých překážek. Nejlepší světové parky jsou koncipovány tak, aby jezdec mohl během jedné jízdy absolvovat co nejvíce překážek. Důležité je, aby překážky byly takto seřazené do linie několika skoků a jibů v řadě za sebou a park tak mohl navozovat podmínky světových závodů, kde bývají v horní části jiby a pod nimi tři nebo čtyři skoky v řadě. Linie jednotlivých překážek v řadě se označují jako ,,line‘‘ a jsou rozděleny podle obtížností, aby každý freestylový jezdec věděl, kam podle svých možností a schopností má jet. Linie, nebo-li line, se dělí do tří stupňů obtížnosti. Tyto jsou vzestupně identifikovány níže. a) b) c)

beginner line medium line pro line

14  

2.2.1

Základní dělení překážek ve snowparku

Mezi překážkami, které vypadají na první pohled podobně, mohou být v praxi velké rozdíly ať už se jedná o skok, rampu či jib. Záleží zejména na tom, jak jsou překážky postaveny či umístěny do terénu. Skok neboli Big Air Tuto speciální platformu je možné označit za jednu z nejzákladnějších, jedná se o překážku postavenou ze sněhu, která se skládá z několika částí. Její součástí je odraz, table a dopad. Jako table se označuje část mezi místem odrazu a začátkem dopadu, jezdec se jí snaží přeletět (Mikula, Volák, 2009). Jednotlivé skoky se diferencují podle délky tablu, která začíná u skoků pro začátečníky na 2-5m zatímco u profesionálů končí až u 25m. Dále se skoky rozdělují na dva typy podle sklonu tablu vůči odrazu: a) Step down – skok jehož table je vodorovný nebo lehce z kopce. Lyžař zde přistává na dopad z větší výšky viz. obrázek č. 5.

Obrázek č. 5 (Zdroj: Silence, 2007)

b) Step up – skok s tablem směřujícím do kopce. Jezdec zde dopadá z menší výšky, což výrazně přispívá k bezpečnosti díky menšímu nárazu při přistání. Viz. obrázek č. 6.

Obrázek č. 6 (Zdroj: Clarey, 2010)

15  

Rampy Rampy jsou dalším typem uměle vytvořené sněhové překážky. Jsou charakteristické rádiusem 90°, a dělí se na: a) U-rampu, b) Quarter pipe, c) Corner (viz obrázek č.7)

Obrázek č. 7, Corner (Zdroj: QParks, 2013)

Jiby Také označovány jako raily nebo-li zábradlí jsou uměle vytvořené překážky, jejichž pojezdové části jsou tvořené z trubek, hranolů nebo boxů viz. obrázek č. 8. Navzájem se odlišují zejména tvarem a druhem materiálu, dále pak typem náskoku na překážku a také sklonem samotné překážky.

16  

Obrázek č. 8, Jiby (Zdroj: SnowparkLAAX, 2015)

Jiby jsou dle základního dělení děleny na: •

Bedny (boxy) – tyto překážky jsou vhodné pro začátečníky, jelikož na jejich širší pojezdové ploše má jezdec lepší rovnováhu. Vyrábí se několik odlišných tvarů, nejčastěji rovné, lomené či zahnuté boxy. Zahnuté boxy mohou mít tvar písmene C, nebo S označovány taky jako C-box, či S box.

•

Rail - je překážka konstruovaná do různých druhů zábradlí určených pro pokročilé jezdce, má úzkou pojezdovou plochu na které je obtížnější udržet rovnováhu. Ve snowparku je možné vidět tyto překážky rovné, zahnuté či lomené. Lomený rail se označuje jako ,,king rail“. Např. double king rail, je temín značící dvakrát zalomený rail.

•

Wall ride - je dřevěná nebo plastová překážka imitující zeď, je postavená ze dvou stejných kusů ve tvaru obdélníku. Na vrcholu je spojena trubkou. Oba dva kusy mají stejnou délku a jsou postavené tak, aby držely určitý tvar a úhel nájezdu.

•

Bong – překážka, která většinou bývá umístěna na vyvýšeném tablu pod skokem tak, aby jí jezdec mohl při letu tzv. bongnout, to znamená dotknout se jí, nebo do ní přímo klepnout lyžemi.

17  

Jiby jsou dále děleny podle typu náskoku na: •

Rovný náskok - náskok umožňující nájezd a následný náskok z pozice přímo proti překážce.

•

Street náskok - náskok koncipovaný pro nájezd a následný náskok ze strany překážky.

A podle sklonu na:

2.3

•

Rovný – překážka postavená v rovině

•

Speed – překážka postavená z kopce

Pohybové dovednosti ve freestyle lyžování – triky

Specifické pohybové dovednosti, jinak označovány také jako triky, jsou smyslem tohoto lyžařského odvětví. Jednotlivé triky by měly vypadat hravě, originálně, elegantně a měly by být prováděny s akrobatickou lehkostí, aby celý estetický dojem působil jednoduše a plynule. Jednoduše působící triky však nejsou zdaleka tak jednoduché jak vypadají a pokud si alespoň některé z triků vyzkouší v tomto odvětví nezkušený lyžař zjistí, že i freestyle lyžování vyžaduje důkladnou tréninkovou přípravu. Většina triků ve freeskiingu vychází z freestyle snowboardingu, zejména druhy rotací lze považovat za velmi podobné. Obtížnost jednotlivých skoků či triků je dána kromě výšky a elegance provedení především rotací a graby. 2.3.1

Základní dovednosti

Mezi základní dovednosti freestyle lyžování patří několik stěžejních prvků, které by každý měl dokonale zvládnout než se pustí do těžších dovedností jako je skákání skoků nebo ježdění na jibech. V první řadě by jezdec měl dobře ovládat sjezdové lyžování. Základní lyžařský postoj, rovnováha, správné brždění a další dovednosti, které se uplatňují při běžném ježdění po sjezdovce jsou nedílnou součástí freeskiingu. Mezi další nejzákladnější prvky patří ollie neboli pouhé povyskočení s lyžemi ať už na místě, nebo za jízdy. Ollie je vstupní dovedností pro všechny pokročilejší triky na skokách, jibech nebo v U – rampě. Dále by začínající freestyle lyžař měl umět s olliem pracovat, například zvládnout povyskočit a provést otočku o 180° do jízdy na switch.

18  

Otočka ať už na místě nebo za jízdy o 180° je základní průpravné cvičení pro náskok na box, nebo jakýkoliv jiný jib. Důležité je také neopomíjet jízdu na switch, získání rovnováhy a absolutní kontroly při jízdě vzad je důležitou součástí pro budoucí odrážení se a dopadaní na switch. Další základní dovedností u skákání je rovný skok. Pokud jezdec nezvládá kontrolovaně provádět tento prvek, neměl by zkoušet další triky. U skákání jakýchkoliv odrazových můstku je nejdůležitější najíždět správnou rychlostí, nejlépe takovou, aby jezdec dopadl kousek za hranu dopadu do tzv. sweet spotu2. Dopad na table skoku, nebo nakonec dopadu není bezpečný a může dojít k úrazu. Pokud jezdec kontrolovatelně skáče a cítí se ve vzduchu koordinovaně, může do rovného letu přidávat níže zmíněné graby, nebo zkoušet rotovat o 180°, 360°. 2.3.2

Rotace obecně

Rotaci je možné označit jako počet otoček kolem svislé osy těla, které se vyjadřují ve stupních. Ve freestyle lyžování je možné rozlišit různé druhy rotací podle způsobu odrazu na hraně skoku či náskoku. V základu se dělí na rotace horizontální, vertikální a vyosené, které je možné rotovat na čtyři různé způsoby: •

natural (rotace na svojí přirozenou stranu z jízdy popředu)

•

unatural (rotace na svojí nepřirozenou stranu z jízdy popředu)

•

switch (rotace na svojí přirozenou stranu z jízdy pozadu)

•

switch unnatural (rotace na svojí nepřirozenou stranu z jízdy pozadu)

Horní hranice rotace se v soutěžích freestyle lyžování zatím ustálila na 1620°, avšak na letošních X Games 2015 se švýcarský jezdec Elias Ambühl pokusil tuto hranici posunout, když skákal rotaci o 1800°, bohužel nebyla čistě odjeta (Ambühl, 2015). 2.3.3

Horizontální rotace

Horizontální rotace jsou definovány jako nevyosené rotace o 180°, 360°, 540°, 720°, 900°, 1080°, 1260° atd., při kterých tělo jezdce tvoří svislou osu, kdy hlava je nahoře a tělo dole (FIS, 2012).

                                                                                                                2  optimální místo dopadu, kde jezdec absolvuje co nejmenší náraz 19  

2.3.4

Vertikální rotace

Jedná se o rotace kdy se hlava vždy dostává pod úroveň nohou, salto vpřed (frontflip) a salto vzad (backflip), salto bokem (side flip či lincoln). Podle počtu otoček kolem své osy lze určit zda se jedná o single, double nebo triple flip. 2.3.5

Vyosené rotace (Off Axes)

Tento typ rotací je ve většině případů možné pozorovat jen u freestylových sportů. ,,Řadíme sem všechny rotace, při kterých se tělo jezdce dostává mimo horizontální nebo vertikální osu a při dopadu se vrací zpět“. (Mikula, Volák, 2009 str. 48). Tento typ rotací je možné dále rozlišit na konkrétní triky, které lze určit podle polohy hlavy a nohou vůči zemi, či odrazu skoku. Opět se určují podle počtu otáček těla kolem své osy zda se jedná o single, double nebo triple flip. Základní triky vycházející z vyosených rotací: •

Cork – Vychází spíše z vertikální rotace, poloha hlavy se nedostává pod úroveň nohou. Jezdec rotuje nohama napřed (tedy hlavou k můstku). Při ideální ose tohoto triku, by se tělo jezdce mělo dostat do vodorovné polohy se zemí. Viz. obrázek č. 11.

Obrázek č. 11, Cork 720°critical grab (Blanc, 2014)

•

D-spin, Underflip, Rodeo – Vychází spíše z horizontální rotace, poloha hlavy se dostává pod úroveň nohou. Jezdec rotuje nohama napřed (hlavou k můstku). Viz. obrázek č. 12.

20  

Obrázek č. 12, D-spin 720°tailgrab (Zdroj: Jansen, 2013)

•

Flat spin, bio cork – Přibližuje se spíše vertikálním rotacím, hlava se nedostává pod úroveň nohou. Jezdec rotuje hlavou napřed (nohama k můstku). U flat spinu se hlava dostává níže než u bio corku. Viz. obrázek č. 13.

Obrázek č. 13, Flat spin 540 (Zdroj: Maloney, 2010)

•

Misty flip –Vychází spíše z horizontální rotace, poloha hlavy se dostává pod úroveň nohou, jezdec rotuje hlavou napřed (nohama k můstku). Viz. obrázek č. 14.

Obrázek č. 14, Misty flip 720 (Zdroj: MATiO FreeSkiing.cz(.sk), 2011)

21  

2.3.6

Grab

Vycházejí ze slova grab neboli česky uchopit. Grab je jakékoliv uchopení lyže v letové fázi a právě díky nim, je freeskiing nejvíce odlišný od klasického akrobatického lyžování. Výrazně přidávají na variabilitě a kreativitě tohoto sportu, jelikož každou rotaci je možné skočit s jiným úchopem a tak pokaždé provést úplně odlišný trik. Grab přidává jednotlivým trikům styl a některé úchopy lyží zároveň urychlují rotaci, protože jezdec je při jejich provádění více zabalený. Mnohdy však nejde jen o provedení co největší rotace, ale právě o uvolněnost a celkový estetický dojem z provedeného prvku. Často se trik o malé rotaci, kdy jezdec provádí dokonale protažený grab stává pohlednějším, než na poslední chvíli dotočený double flip. Ve freestyle lyžování je oproti snowboardingu obrovské množství různých úchopů, zejména díky dvěma lyžím, které jezdec může jakkoliv křížit, pokrčovat či protahovat do různých poloh. Tyto úchopy jsou velmi variabilní a i v dnešní době neustále vznikají nové. V základu se úchopy lyží dělí podle vzájemné polohy dolních a horních končetin na safety, mute, tail, criticle, japan, hook, octo, guitar, seatbelt, stalefish, truckdriver , nose a bow and arrow viz. obrázek č. 15. Některé z nich je možné při uchopení oběma rukama označit jako double grab. Jedná se zejména o mute, tail, japan a nose.

Obrázek č. 15. Bow and arrow grab (Zdroj: Tschoni, 2015)

22  

2.4

Využití teorie sportovního tréninku ve freestyle lyžování

Cílem této kapitoly je zejména informovat o využití teorie sportovního tréninku ve freestyle lyžování. Práce zde charakterizuje sportovní trénink a interpretuje roční tréninkový cyklus, kde specifičtěji popisuje jeho jednotlivá období. Dále se věnuje jednotlivým složkám tréninku, konkrétně kondiční, technické, taktické a psychologické přípravě. 2.4.1

Sportovní trénink charakteristika

Sportovní trénink je definován jako proces sportovního zdokonalování, řízeného podle vědeckých či pedagogických poznatků. Plánovitě a systematicky rozvíjí vrozené a získané schopnosti za účelem dosažení co možná nejvyšší sportovní výkonnosti v konkrétním sportovním odvětví nebo disciplíně (Harre, 1971). Jeho cílem je dosažení možná co nejvyšší sportovní výkonnosti na základě celkového rozvoje sportovce. Struktura sportovního výkonu se skládá z komplexu faktorů různého obsahu. Mezi tyto faktory patří somatické, kondiční, technické, taktické a psychické faktory, které sportovní výkon vytvářejí a podmiňují (Dovalil, 2002). Dalším elementem sportovního tréninku jsou úkoly zahrnující tělesný, psychický a sociální rozvoj. Tento rozvoj má několik aspektů. Prvním aspektem je osvojování sportovních dovedností, které se skládající z technické a taktické stránky. Druhým aspektem je rozvíjení kondice sportovců, tedy ovlivnění jejich pohybových schopností. Třetím aspektem je formování osobnosti sportovců v jak užším tak i širším smyslu. Užším smyslem jsou myšleny specifické požadavky sportovního odvětví zatímco širším smyslem jsou specifické požadavky občanské. Výše identifikované úkoly jsou v celku i individuálně řešeny v rámci jednotlivých složek tréninku. Těmito složkami se rozumí kondiční příprava, technická příprava, taktická příprava, psychologická příprava (Dovalil, 2002). Nedílnou součástí sportovního tréninku pro dosažení maximální výkonu je kompenzace a regenerace. Bez těchto dvou elementů může dojít i přes sebekvalitnější trénink k snížení výkonu a zmaření sportovních úspěchů. Proto je toto téma adresováno níže.

23  

2.4.2

Roční tréninkový cyklus

Roční tréninkový cyklus je nejtypičtější makrocyklus, který se všeobecně považuje jako základní

jednotka

dlouhotrvající

organizované

tréninkové

činnosti.

Vychází

z kalendářní časové periodicity roku, od které se dále odvíjí jeho specifická období (Dovalil, Jansa, 2007). Období ve kterém se pro jedince vyskytuje nejvyšší četnost nejdůležitějších závodů můžeme označit jako závodní (Dick, 2002). Ve freestyle lyžování je mnoho výjimek, kdy se některé světové závody odehrávají i v průběhu léta na ledovcích, kdy podle časového rozložení ročního tréninkového cyklu probíhá přípravné období. V těchto situacích je nutné vstoupit do dlouhodobé koncepce tréninku a v období závodu zařadit do tréninkového procesu předzávodní, závodní a zotavný mezocyklus. Délka jednotlivých mezocyklů se pohybuje v týdnech, zejména v průběhu přípravného období se využívají pravidelné čtyřdenní mezocykly (Dovalil, 2002). Hlavní období ročního tréninkového cyklu se rozlišuje na: •

Přípravné – „Období má vytvořit základy budoucího výkonu, zajistit předpoklady pro další růst výkonnosti. Jeho zásadní úkol spočívá ve zvyšování trénovanosti“ (Dovalil, Jansa, 2009 s. 185).

•

Předzávodní – Zásadním úkolem je dosáhnout vysoké sportovní formy, zejména jde o ladění sportovní formy (Dovalil, Jansa, 2009).

•

Závodní – Hlavním cílem tohoto období je co nejvíce rozvinout a stabilizovat závodní výkon (Dick, 2002).

•

Přechodné - Jedná se o období ve kterém je důležité vystřídat náročnou činnost odpočinkem a regenerací a tak sportovce připravit na budoucí tréninkovou aktivitu v začátku nadcházejícího přípravného období (Dick, 2002)

24  

2.4.3

Kondiční příprava

Kondiční příprava se zaměřuje na ovlivňování pohybových schopností, v první řadě zejména na vytvoření rozsáhlé základy pohybových schopností, která následně slouží jako výchozí bod pro rozvoj speciálních pohybových schopností. Ty v souladu s technicko-taktickými dovednostmi zajišťují provedení sportovního výkonu na vyžadované úrovni (Dovalil, Jansa, 2009). Základem pohybových dovedností ve freestyle lyžování jsou specifické výbušné pohyby, které jsou spojeny s vysokou psychickou zátěží. Kvalita provedení jednotlivých pohybových dovedností je také efektivně ovlivněna vyšší mírou pohyblivosti. V těchto ohledech je důležité rozvíjet zejména dynamickou sílu a flexibilitu. Vyšší míra flexibility značně ulehčuje chytání těžších grabů a zároveň jezdci umožňuje protahovat veškeré graby do maximálních poloh a tím výrazně přispět k lepšímu stylu ježdění. Dále slouží jako prevence proti úrazům, které se v tomto extrémním sportu vyskytují velmi často. Flexibilitu je možné zlepšovat kombinací uvolňujících, protahovacích a posilovacích cvičení. Mezi nejjednodušší uvolňovací cvičení patří uvolněné pohyby končetin a trupu. Těmito jsou zejména kývání, kroužení, komíhání, protřepávání, a vlastní pohyby i za pomoci partnera ve dvojicích. Tyto cviky by měli být správně spojeny s klidným a plynulým dýcháním. Kromě takového cvičení působí příznivě na flexibilitu také masáž a plavání (Dovalil, 2002). Další prvek, který přispívá k zlepšení flexibility je protahování svalů, a to pouze tehdy, když dosáhnou maximální polohy v příslušných kloubech. Pouze za tohoto předpokladu dojde v protažení k zlepšení flexibility. Dostupná literatura identifikuje několik způsobů svalového protahování. Mezi tyto způsoby patří metody aktivního a pasivního cvičení, které se dále dělí na dynamická a statická cvičení, například klasický strečink je možné označit jako pasivní statické cvičení (Hohman, Lames, Letzelter, 2010). Dynamické protahování je charakterizováno jako protažení švihové, zatímco statické protažení je označováno jako strečink. Strečink je možné označit jako nejdůležitější metodu tréninku pohyblivosti (Hohman, Lames, Letzelter, 2010).

25  

Z výše uvedeného vyplývá, že zlepšování míry pohyblivosti by mělo být nedílnou součástí tréninku a optimálně by se mělo uskutečňovat před a po technické přípravě, která se skládá zejména z ježdění na sněhu a další tréninkové aktivity jako je skákání na vodních rampách, či skákání na trampolíně. Dynamická síla freestyle lyžaři slouží zejména k provedení rychlého intenzivního odrazu spojenému s uvedením těla do rotace a následně k čistě zašlápnutému dopadu tzv. afterbang3. Freestyle lyžování využívá dynamické síly, konkrétně excentrické a koncentrické svalové kontrakce, u kterých je zřejmý mechanický pohyb, mění se délka svalu a napětí zůstává přibližně stejné. Odrazy a dopady vyžadují výbušně tonickou, nebo-li explozivní sílu, která je charakteristická vysokou akcelerací a nízkým odporem. Tato síla je dále definována jako „schopnost dosáhnout maximálního zrychlení v závěrečné fázi pohybu“ (Lenhert a kol., 2010 s.168). K jejímu rozvoji dochází pomocí odrazových a švihových cvičení. Mezi takováto cvičení patří zejména přeskoky, výskoky, odhody apod. Dynamická síla se dále rozvíjí kombinací silových a obratnostních cvičení za využití různých pomůcek. Mezi tyto pomůcky patří například medicinbaly, expandery a jiné podobné náčiní. V tréninku je možné využít tří základních metod, mezi kterými je metoda rychlostní, metoda plyometrická a metoda izokinetická (Perič, Dovalil, 2010). Je nutné brát na vědomí, že freestyle lyžování je vysoce rizikový sport a aby jezdci dosahovali nejvyšší světové úrovně, je podstatné eliminovat úrazy, které by mohli dlouhodobě přerušit tréninkovou aktivitu. Proto je důležité do tréninku zahrnout cvičení pro posílení vnitřního stabilizačního systému. Jedná se zejména o cvičení k posílení vnitřního svalstva okolo koleních a rameních kloubů, které eliminují riziko zranění těchto partií. Dále by v celém tréninkovém procesu neměla chybět regenerace, jelikož jezdci jsou při ježdění neustále vystaveni nárazům a otřesům, které jsou velkou zátěží pro celý pohybový aparát. Průběh zotavných procesů ovlivňuje i samotný trénink, jeho obsah, stavbu a podmínky v nichž se uskutečňuje (Dovalil, 2002).                                                                                                                 3  Moment kdy při dopadu freestyle lyžař nohama intenzivně šlápne do země a čistě ze skoku případně překážky odjede.

26  

Nelze opomenout například i pasivní a aktivní odpočinek či strečink. Dále se doporučuje návštěva sauny, páry, regeneračních bazénů nebo využití sportovních masáží. 2.4.4

Technická příprava

Technická příprava je tréninkový proces zaměřující se na osvojování a zdokonalování sportovních dovedností, které jsou stěžejní pro budoucí výkon sportovce ve složitých soutěžních podmínkách (Choutka, Dovalil, 1987). Za dovednosti se považují získané předpoklady sportovce, které efektivně řeší pohybové úkoly dané specializace (Dovalil 2002). U freestyle lyžování tvoří nejdůležitější složku celého tréninku, jelikož každý trik je odlišná pohybová dovednost bez které toto sportovní odvětví nelze realizovat. Sportovní dovednosti se podle odlišných tréninkových metod dělí na dovednosti ve formě skoků a na jibbing. U skoků je důležitým faktorem odraz a dopad, u kterého jak již bylo zmíněno výše hraje roli dynamická síla, nicméně pro správné provedení triku má nejdůležitější roli přesná orientace ve vzduchu. Pro nejefektivnější naučení nového triku, nebo-li nové pohybové dovednosti, je ve většině případů nejlepší začít tréninkem na trampolíně. Trénink na trampolíně slouží jako průpravné cvičení k získání orientace ve vzduchu při provádění jednotlivých freestylových triků. Jedná se o jediný relativně bezpečný způsob tréninku nových skokanských pohybových dovedností, kde lze využít kromě komplexního postupu také analyticko-syntetický, který by se v jiném tréninkovém prostředí z důvodu bezpečnosti neměl provádět. Získané dovednosti z tréninku na trampolíně jsou nejlepším startovním krokem pro provádění triků přímo na skoku s lyžemi (Siracusa, 2011). Po získání přehledu a orientace v jednotlivých skocích na trampolíně je vhodné přenést trénink na nejrealističtější imitaci skoků na sněhu, kterými jsou vodní rampy nebo skoky do airbagů a nově také speciální umělé imitace snowparků s měkkými dopady. Zde jezdci bezpečně zdokonalují a neustále opakují již naučené triky z trampolíny přímo s lyžemi. V momentě když jsou schopni soustavně správně technicky provádět jednotlivé pohybové dovednosti na výše zmíněných skocích, přechází do reálných podmínek, tedy snowparků, kde triky uskutečňují přímo na sněhu. 27  

Dovednosti v oblasti jibbingu se často trénují přímo na sněhu. V případě, že sníh není k dispozici je nahrazen kartáčovými rozjezdy, nebo materiálem snow-flex. Pro nejbezpečnější získávání pohybových dovedností se v této oblasti využívají širší jibbovací platformy, které nemají ostré hrany a tím eliminují možnost úrazu. Nácvik je také jako u skoků založen na neustálém opakování. Začíná se komplexním postupem, kde se nejdříve začíná pouhým přejížděním překážky a poté se přechází k složitějším pohybovým dovednostem, například několik rotací za sebou na jibbovací platformě. V takovém to případě je uplatněn analyticko-syntetický postup, kde se nejdříve jedinec učí jednu rotaci a poté přechází na druhou a následně vše propojuje do jednoho triku. 2.4.5

Taktická příprava

Taktickou přípravu je možné označit jako systém plánů jednání a rozhodovacích pravidel, díky kterým je možné regulovat tréninkové a soutěžní jednání tak, že je možné docílit optimálního sportovního úspěchu (Hohman, Lames, Letzelter, 2010). I když se na první pohled může zdát, že freestyle lyžování není příliš taktickým sportem, tento typ přípravy je nedílnou součástí dobrých soutěžních výsledků. Každý závod se skládá z několika jízd, které je potřebné před samotným závodem dobře naplánovat v souvislosti s aktuálním stavem přírodních podmínek. Řešení výše uvedených náležitostí je možné označit jako strategii. Strategie je předem vybudovaný plán, který prostřednictvím určitých poznatků vede k dosažení nejlepšího nebo plánovaného výsledku koncepce sportovního boje (Bompa, Haff, 2009). Ve freestyle lyžování se kvalifikace stejně jako finále skládá ze dvou závodních jízd. V obou případech se vždy počítá jízda, která je lépe bodově ohodnocena. Výchozím faktorem pro získání vysokého počtu bodů je jízda uskutečněná bez pádu (U.S. Ski Team, 2015). Proto je strategické, když jezdci uskutečňují první jízdu dle svých kompetencí tzv. na jistotu s cílem získat dobré výchozí ohodnocení. V druhé jízdě si poté s ohledem na jejich průběžné pořadí můžou dovolit případně zariskovat. Jak už bylo výše zmíněno, při plánování závodních jízd se musí brát ohled i na aktuální přírodní podmínky.

28  

Například když fouká silný vítr a je špatná viditelnost, je vhodné volit obě jízdy tzv. na jistotu aby se eliminovalo nebezpečí úrazů a následná neschopnost účasti na dalších soutěžích. 2.4.6

Psychologická příprava

Psychologická příprava tvoří další nepostradatelnou složkou sportovního tréninku. Tato příprava využívá psychologických poznatků, které zlepšují schopnost sportovce využívat jeho mysl efektivněji a pohotověji v průběhu dosahování jeho sportovních cílů (Elliott, 1998). Při rozvíjení psychické odolnosti sportovce je možné uplatnit různé metody a efektivní principy. Při freestyle lyžování na jedince působí vlivy jak z vnitřního tak z vnějšího prostředí, krátkodobě či dlouhodobě s odlišnou intenzitou. Z časového hlediska lze rozlišit dva typy přípravy, které jsou na sobě závislé a navzájem se ovlivňují, jde o krátkodobou a dlouhodobou přípravu. Dlouhodobá příprava se prolíná do všech tréninkových jednotek v průběhu celého roku, kde zvyšuje úroveň celkové odolnosti, motivace, soutěživosti a morálky což výrazně přispívá k větší efektivnosti tréninku. Krátkodobá příprava se zabývá regulací aktuálních psychických stavů. Jednou z nejdůležitějších částí psychologické přípravy je právě kontrola a regulace předstartovních a startovních stavů. Jedná se o aktuální stav psychiky, který představuje pohotovostní mobilizaci organismu, která je potřebná pro překonání nastávající zátěže. Mezi hlavní druhy předsoutěžních stavů patří: •

Nadměrná aktivační úroveň (sportovní horečka) – vysoká úroveň motivace, emoční negativita, svalový třes, špatná koordinace. Je vhodné ji regulovat komunikací, kde se odvádí pozornost od rozptylujících podnětů, humorem, rozcvičením či vhodným dechovým cvičením (Stackeová, 2011).

•

Příliš nízká aktivační úroveň (apatie) - příliš nízká úroveň motivace, ochablost, malátnost, špatná úroveň koordinace. Efektivně se ovlivňuje soustředěním se na činnost, přiměřeným zvyšováním odpovědnosti za výkon, přesvědčováním a rozumovou argumentací případně lze využít ideomotorický trénink (Stackeová, 2011).

•

Optimálně zvýšená aktivace – soutěžní pohotovost, optimální vnitřní stav, pozitivní napětí, vysoká pohotovost k reakci (Stackeová, 2011). 29  

Každý trenér využívá svých specifických metod, jak své svěřence nejlépe připravit na soutěž. Regulace předsoutěžních stavů se dá zejména ovlivnit správným rozcvičením, dechovým cvičením, komunikací s trenérem nebo také hudbou. Právě ve freestyle lyžování a to i v olympijských měřítkách si jezdci snaží navozovat optimálně zvýšenou aktivační úroveň právě hudbou, kterou poslouchají ze sluchátek přímo na startu a i v průběhu celé jízdy.

30  

3.

Metodologie

3.1

Cíl práce

Cílem práce je podrobně zaznamenat roční tréninkový cyklus českého reprezentanta ve freestyle lyžování Marka Skály za období 2013-2014. Na základě získaných informací periodizovat jednotlivá období ročního tréninkového cyklu a strukturovaně popsat všechny uskutečněné tréninkové a závodní aktivity. Dalším cílem je komparovat tyto informace s tréninkem zahraničních jezdců a upozornit na změny v tréninkovém procesu, které by zvýšili úroveň trénovanosti.

3.2

Úkoly práce

Na základě formulovaného cíle a s ohledem na zvolené metody práce byly stanoveny následující úkoly:

3.3

•

Osobně pozorovat co nejvíce tréninkových jednotek Marka Skály na území České republiky a dokumentovat periodizaci ročního tréninkového cyklu.

•

Udržovat neustálý kontakt s reprezentantem a aktivně zaznamenávat informace o tréninkovém a závodním působení mimo Českou republiku a zaznamenat obsah tréninkových jednotek v období RTC.

•

Periodizovat jednotlivá období ročního tréninkového cyklu a strukturovaně popsat všechny uskutečněné tréninkové a závodní aktivity.

•

Porovnat celkovou tréninkovou aktivitu se zahraničními jezdci a upozornit na změny, které by zvýšili úroveň trénovanosti.

Hypotézy

1. Obsah tréninkové aktivity v průběhu roku se výrazně liší od tréninkové aktivity zahraničních jezdců? 2. K dosažení lepších výsledků je nutné zařadit do tréninkové činnosti více tréninkových jednotek na trampolíně a vodních rampách?

31  

3.4

Metodika výzkumu

Mapování ročního tréninkového cyklu, vyžaduje kromě neustále kooperace se sledovanou skupinou či jedincem také aktivní sledování co nejvyššího počtu tréninkových jednotek a následné zpracovávání a vyhodnocování nastřádaných dat. Tato práce mapuje roční tréninkový cyklus Marka Skály, který je členem české reprezentace akrobatického lyžování. Zaznamenávání tréninkového cyklu probíhalo pomocí níže uvedených kvalitativních metod v závislosti na přítomnosti či nepřítomnosti autora u tréninkových a závodních činností Na většině tréninkových aktivit uskutečňovaných v České republice byl přítomen sám autor práce, který přímo sledoval veškerou tréninkovou aktivitu či v ní sám participoval. Následně docházelo k písemnému zaznamenávání získaných informací. Na trénincích mimo Českou republiku, kde autor nemohl být přímo přítomen, bylo nutné aktivně spolupracovat přímo s Markem Skálou. Po vyhodnocení zaznamenaných dat, došlo k časové periodizaci jednotlivých období ročního tréninkového cyklu a následně k strukturovanému popisu všech uskutečněných tréninkových a závodních aktivit. V závěru byly prozkoumány všechny tréninkové aktivity, které byly na základě dostupné literatury komparovány s tréninkem předních světových jezdců a podle získaných informací bylo upozorněno na změny v tréninkovém procesu, které by zvýšili úroveň trénovanosti.

32  

3.5

Metody získání dat

Tato práce pracovala zejména s kvalitativními výzkumnými metodami, mezi které patří analýza odborné literatury, metoda pozorování, dotazování a rozhovoru. Analýza odborné literatury Analýza odborné literatury z oblasti freestyle lyžování a z oblasti sportovního tréninku poskytuje teoretická východiska k řešení výše uvedené problematiky. Některé ze závodních výsledků byly dále podloženy informacemi z elektronických zdrojů zaměřujících se na zpravodajství z této sportovní oblasti. Dále práci výrazně usnadnily zahraniční elektronické zdroje poskytující informace o tréninku nejúspěšnějších jedinců. Na základě těchto informací byla uskutečněna komparace tréninkových aktivit a doporučeny tréninkové změny, které by vedli k vyšší úrovni trénovanosti. Metoda pozorování Metoda pozorování je metoda subjektivní, výsledky závisí na osobě pozorovatele (Fialová, Rychtecký, 1998). Metoda pozorování byla využívána zejména k mapování ročního tréninkového cyklu a dále ke konkrétnějšímu nahlédnutí do jednotlivých tréninkových aktivit. Pozorování bylo prováděno přímo autorem práce, který následně provedl záznam o pozorování. Předmětem pozorování byla veškerá tréninková aktivita reprezentačního jezdce Marka Skály. Metoda rozhovoru Pro tuto metodu byly využity zejména polostrukturované kvalitativní rozhovory, které poskytovaly informace o zahraničních tréninkových aktivitách na kterých nemohl být autor práce přímo přítomen. Pro uskutečňování výše zmíněné metody bylo nutné neustále spolupracovat přímo s reprezentantem, neosobní získávání informací probíhalo telefonicky či prostřednictvím sociálních sítí, osobní dále schůzkami přímo se sledovaným jedincem. Pomocí uskutečňovaní těchto rozhovorů autor intenzivně zaznamenával konkrétní informace o zahraniční tréninkové a závodní aktivitě v průběhu celého roku.

33  

4.

Výsledky

Na základě získaných informací, je konkretizován profil reprezentanta se soutěžními výsledky a dále jsou zde časově periodizovány jednotlivá období ročního tréninkového cyklu, ve kterých je strukturovaně zaznamenána kompletní tréninková a závodní činnost. Výsledky dále podávají výchozí informace pro komparaci tréninkové aktivity Marka Skály se světovou špičkou.

4.1

Profil Reprezentanta

Marek Skála se narodil 25.10. 1989 a freestyle lyžování začal věnovat teprve ve svých 17 let. V akrobatické reprezentaci Českého svazu lyžařů aktivně působí od roku 2010 pod hlavním trenérem Romanem Daleckým. Dále je členem klubu freestylového lyžování Most o.s. Mezi jeho oblíbené triky patří natural cork 360° a cork 900° tail grab a přirozenou (natural) rotaci má za levou rukou. Mezi jeho sponzory patří APO skis, BIG shock, Audi a Quiksilver V sezóně 2013/2014 dosáhl mezi českou reprezentací akrobatického lyžování nejlepších výsledků v rámci světových pohárů FIS. Svými výsledky splnil vstupní kritéria pro postup na olympijské hry 2014 v Ruské Soči a stal se tak prvním českým reprezentantem, který se zúčastnil akrobatického lyžování ve slopestylu na olympijské úrovni. V reprezentační kategorii mužů včetně Marka Skály dále figuruje Robin Holub, Josef Kalenský a Šimon Bartík, kteří svými výsledky nesplnili vstupní kritéria na OH. Níže uvedená tabulka představuje výsledky Marka Skály ve sledovaném období. Datum závodu

místo

region

kategorie

Disciplína

pozice

FIS body

13-02-2014

Rosa Khutor

RUS

Zimní OH

Slopestyle

26

50.00

26-01-2014

Mayrhofen

AUT

Evropský pohár

Slopestyle

5

22.50

18-01-2014

Gstaad

SUI

Světový pohár

Slopestyle

46

16.70

17-01-2014

Gstaad

SUI

Kvalifikace

Slopestyle

18

10-01-2014

Breckenridge

USA

Světový pohár

Slopestyle

58

08-01-2014

Breckenridge

USA

Kvalifikace

Slopestyle

17

21-12-2013

Copper Mountain

USA

Světový pohár

Slopestyle

62

18-12-2013

Copper Mountain

USA

Kvalifikace

Slopestyle

19

25-08-2013

Cardrona

NZL

Světový pohár

Slopestyle

30

23-08-2013

Cardrona

NZL

Kvalifikace

Slopestyle

10

13.10

11.90 32.00

Tabulka č. 1, Soutěžní výsledky Marka Skály za období 1.6.2013 - 1.6.2014 (Zdroj: FIS, 2015)

34  

4.2

Přípravné období od 1.6 do do 30.7 2013

Tato podkapitola zaznamenává Skálův trénink situovaný v České republice. Převážně mapuje tréninkové aktivity na trampolíně a vodních rampách. Jednotlivé tréninkové jednotky jsou díky pravidelném průběhu zobrazeny v týdenních režimech. Začátek června je pro Marka obdobím, kdy prakticky nejezdí na sněhu. Je to zejména z důvodu, že v Evropě není mnoho středisek, kde je možné v letních měsících trénovat na sněhových podmínkách. První tři týdny v červnu se proto věnoval zejména kondiční přípravě ve fitness centru a tréninku na trampolíně. Kondiční příprava byla primárně zaměřená na rozvoj dynamické síly, kde jeho tréninková jednotka obsahovala kombinaci obratnostních a posilovacích cvičení. V tréninkové jednotce se také okrajově věnoval jízdě na rotopedu, či běhání na běžeckém pásu. Při tréninku na trampolíně celková aktivita spočívala především v zdokonalování, již naučených pohybových dovedností. Jednalo se o osvojené rotace do kterých se snažil přidávat nové graby. Jednalo se zejména o vyosené rotace jako je cork 360°, 720°, flatspin 360°, 540° a dále o horizontální rotace do 720°. Jednotlivé triky byly opakovaně prováděny na obě dvě strany unnatural a natural. Tréninková jednotka na trampolíně probíhala v časovém rozsahu 90 minut. Týdenní režim v prvních třech týdnech přípravného období: Podělí

-

Kondiční příprava

Úterý

-

TVO4

Středa

-

TVO

Čtvrtek

-

Tréninková příprava na trampolíně

Pátek

-

TVO

Sobota

-

Kondiční příprava

Neděle

-

TVO

                                                                                                                4  TVO – tréninkové volno 35  

Následující týden se Skála zúčastnil pětidenního reprezentační soustředění, které probíhalo od 22.6 do 27.6.2013. Soustředění se odehrávalo v tréninkovém středisku Acrobat park, které se nachází na Moravě v obci Štíty. Každodenní náplní byl dvoufázový trénink pod vedením reprezentačního trenéra Romana Daleckého. Dopolední fáze obsahovala úvodní rozcvičení, následně krátký trénink na trampolíně a poté intenzivní skákání na vodních rampách. V odpolední fázi bylo zařazené krátké skákání na trampolíně a následně trénink na vodních rampách, kde jezdci strávili až několik hodin. Součástí tréninku byla video dokumentace jednotlivých skoků prováděná hlavním instruktorem, který následně upozorňoval na nedostatky, které by vedli k lepšímu provedení. Skála zde trénoval především jeho závodní triky, kterými jsou double cork 1080° mute grab, switch 900° tail grab a unatural 900° tail grab. Dále po dobu soustředění zkoušel i double cork 720°, 1260° a 1440°, unnatural cork 1080° nebo unatural flatspin 900°. Ve volnějších chvílích se věnoval ježdění pro zábavu a skákal jednodušší single triky, jako jsou různé variace single corků nebo flatspinů. Po zbytek první části přípravného období se trénink přesunul do jiné lokality, kterou je vodní rampa s názvem: ,,freejump“ situovaná v Mlékojedech u Prahy. Zde aktivně trénoval skoky do vody v průběhu celého července s cílem si osvojit co nejvíce nových triků před následným odjezdem na Nový Zéland, kde ho mimo tréninkové ježdění na sněhu čekal také Světový pohár v Cardroně. Týdenní režim po zbytek první části přípravného období. Pondělí

-

Skákání na vodních rampách

Úterý

-

TVO

Středa

-

TVO

Čtvrtek

-

TVO

Pátek

-

Skákání na vodních rampách

Sobota

-

Skákání na vodních rampách

Neděle

-

Skákání na vodních rampách

36  

Nelze přesně identifikovat, které pohybové dovednosti byly prováděny konkrétní dny tréninku. Ze získaných informací je však zřejmé, že reprezentant je schopen provést až okolo 50 skoků během jednoho dnu. Zaznamenané informace zde identifikují jezdcův progres v průběhu měsíce, kde se naučil bio cork 1080° a unnatural bio cork 900° a zdokonalil triky jako je unnatural cork 540° nebo ploché unnatural rotace do 1080°.

4.3

Přípravné období od 1.8 do 30.9.2013

Tato podkapitola zaznamenává tréninkovou a závodní aktivitu na Novém Zélandu a dále soustředění v Rakousku. Díky nepravidelnému tréninkovému plánu zde nejsou podávány informace jen v rámci týdenních tréninkových režimů, ale jsou zde i blíže konkretizovány jednotlivé dny. První dny druhé části přípravného období se tedy týkají přesunu na Nový Zéland, konkrétně do lyžařského střediska Cardrona. Podle Skály se snowpark Cardrona řadí mezi nejlepší parky na světě. Kromě velkého množství jibbovacích překážek má tento park tři platfomy s velkými skoky typu step-up, které je možné jezdit v řadě za sebou. Díky těmto faktorům park vytváří optimální podmínky pro trénink a uskutečňování světových závodů. Skála zde začíná na sněhu aktivně trénovat od 4.8 v rámci dalšího reprezentačního soustředění. Počátečním úkolem soustředění je zvyknutí si na sněhové podmínky a dále zařazení předzávodního, závodního a zotavného mezocyklu do dlouhodobé koncepce tréninku, kvůli účasti české reprezentace na světovém poháru, který se odehrává 23.8 v této lokalitě. Náš reprezentant má zde za úkol trénovat hlavně skoky, jelikož skoky patří mezi stěžejní pohybové dovednosti pro získání kvalitního bodového ohodnocení v soutěži. Markův trénink na sněhu v rámci soustředění zde není nijak konkrétněji organizovaný a triky, které bude provádět si určuje podle svého momentálního rozpoložení. Bohužel díky špatnému počasí, zejména nepřijatelným povětrnostním podmínkám se trénink nedrží výše zmíněných mezocyklů podle plánu. Souvislý trénink na sněhu probíhá jen první tři dny, kdy jde spíše o rozježdění a poté musí být od skákání díky výše zmíněným podmínkám uskutečněna dvoutýdenní pauza. V této pauze Skála přehodnocuje trénink a věnuje se kondiční přípravě na suchu, případně při zlepšení meteorologických podmínek příležitostnému jibbingu. Kondiční příprava na suchu se zaměřuje především na rozvoj dynamické síly a flexibility. Plnohodnotný trénink na sněhu probíhá až dva dny před samotným závodem. 37  

Předzávodní mezocyklus je zkrácen na dva dny, tyto dny tráví Skála na sněhu od osmi ráno do čtyř hodin odpoledne. V tréninku neustále opakuje svoji závodní jízdu s cílem získat maximální jistotu v jejím provedení a poté ji dokonale uskutečnit v závodě. Tato jízda obsahuje náskok o 270° na rail s seskokem na switch a dále switch náskok na rail se seskokem o 270° ven a dále skokanské triky unnatural 900° tail grab do switch 900° tail grab a double cork 1080° mute grab. Díky opětovně špatným povětrnostním podmínkám je v den světového poháru závodní jízda z bezpečnostních důvodů přehodnocena na jízdu jednoduššího charakteru. Náš reprezentant jede v rámci kvalifikace dvě jízdy a v obou provádí náskok o 270° na rail s seskokem na switch a dále switch náskok na rail se seskokem o 270° ven do cork 360° do unnatural 540° tail grab a switch cork 720° tail grab. Díky bezchybnému a plynulému provedení končí ve své kvalifikační skupině na 10. místě, postupuje do finále, kde provádí totožné jízdy a celkově se umisťuje na 30. místě. Po Světovém šampionátu následuje přechodný mezocyklus, ve kterém je třídenní tréninkové volno. Od 26.8. nastávají optimální podmínky pro ježdění a reprezentanti včetně Skály tráví na sněhu většinu týdne do samotného odjezdu z Nového Zélandu, který je 11.9. Týdenní tréninkový režim od 26.8 do 10.9. Pondělí

-

Trénink na sněhu

Úterý

-

Trénink na sněhu

Středa

-

TVO

Čtvrtek

-

Trénink na sněhu

Pátek

-

Trénink na sněhu

Sobota

-

Trénink na sněhu

Neděle

-

Trénink na sněhu

Během posledních dvou týdnů na sněhu se Skála posunul zas o krok dál a triky které měl osvojené na vodních rampách provedl poprvé přímo na sněhu. Jedná se zejména o triky jako je double cork 1260° mute grab, bio cork 1080° mute grab, cork 1080° tail grab a unnatural bio cork 900° japan. Dále následuje několikadenní tréninkové volno, během kterého se trénink přesouvá na rakouský ledovec Hintertux, kde se od 16.9 účastní dvoutýdenního reprezentačního soustředění. V této lokalitě se nacházejí dva 18m skoky v řadě na kterých se větší část soustředění zaměřuje převážně na zdokonalení double corků s různými graby. 38  

Ve volnějších chvílích se věnuje jibbingu a dokonale naučeným trikům, které předvádí zejména pro foto a video dokumentaci sloužící jako reklamní materiál sponzorům. Z uplynulých čtrnácti dní nejezdí na sněhu jen tři dny, kdy je nepříznivé počasí. V těchto dnech se věnuje regeneraci, v rámci které navštěvuje bazén a wellness centrum.

4.4

Předzávodní období od 1.10. 2013 do 10.12.2013

Tato podkapitola mapuje tréninkovou aktivitu spočívající v ladění sportovní formy, která se odehrává na rakouských ledovcích Hintertux a Stubai. Dále zaznamenává big air contest v rámci ,,Vienna fridge festival” a počátek tréninkové činnosti v amerických snowparcích Keystone a Breckenridge. Díky nepravidelným tréninkovým jednotkám zde opět není záznam aktivity jen v rámci týdenních režimů, ale jsou zde zmíněny i konkrétní datumy od kdy do kdy trénink probíhal. Po posledním soustředění v rámci přípravného období náš reprezentant absolvuje kratší tréninkové volno, které tráví odpočinkem v Praze. 3.10 se opět odebírá na Hintertux, kde setrvává až do 19.10. Díky výborným podmínkám pro ježdění zde tráví na sněhu každý den, orientačně od 9:00 do 14:00 po dobu 14 dní. První týden se zaměřuje na zdokonalení triků z jízdy na switch rotovaných na natural i unnatural. Takto jedná zejména proto, že stěžejním kritériem pro získání vysokého hodnocení v závodech, je během jedné jízdy provést rotace na co nejvíce odlišných stran, například první skok rotovat doleva, druhý doprava a třetí z jízdy pozadu doprava či doleva. Za týden zde dokonale provádí jízdy jako je switch 1080° mute grab do switch unnatural 540° safety, nebo switch bio 720° japan do switch cork 900° tail grab. Nutno podotknout, že v rámci rozježdění, které slouží také jako testování optimální rychlosti na skoky zde provádí jeho zkušební triky, kterými jsou cork 360° bez grabu nebo switch cork 540° bow and arrow. Druhý týden se snaží do jedné jízdy zakomponovat naučené triky z jízdy switch a double cork. Pro zvyšování psychické odolnosti, Skálovi výrazně přispívá občasná video dokumentace jednotlivých jízd. V momentě kdy je natáčený si uvědomuje, že nejezdí jen sám pro sebe, ale také pro záběr, kterých nebude uskutečněno mnoho. V těchto chvílích proto musí danou jízdu provést co nejdokonaleji na první pokus, což výrazně simuluje závodní podmínky. Mimo trénink skoků se zde věnuje i jibbingu, kde se učí náskok o 270° na speed rail a seskok o 270° ven, totožný trik provádí i z jízdy na switch, dále trénuje seskok z railu o 450° na obě dvě strany. 39  

Ke konci druhého týdne ježdění na Hintertuxu provádí tyto triky bezchybně. Dále následuje pětidenní tréninkové volno ve kterém se věnuje regeneraci ve formě odpočinku a návštěvy bazénu. 23.10 odjíždí do střediska Stubai Gleitcher, kde se nachází snowpark Stubai Zoo. Tento park je speciálně upravený pro trénink před olympijskými hrami v Soči a trénuje zde většina nejlepších Světových závodníků. Park má čtyři platformy skoků v řadě v čele s největším prvním skokem, který má table okolo 25m. Tento skok je optimalizován zejména pro nácvik triple flipů. Bohužel Skála na této speciálně upravené linii skoků může trénovat až od 13:00, jelikož do té doby zde probíhá tzv ,,Stubai prime session“, které se může účastnit jen jezdec, který zaplatil speciální vstupní poplatky do této tréninkové zóny. Náš reprezentant zde dopoledne jezdí menší linii skoků a jiby, odpoledne se přesouvá na výše zmíněné skoky. Zde tráví svůj čas až do 18.11., kde trénuje své stávající závodní jízdy a zároveň se snaží poskládat nové. Během této doby kvůli intenzivnímu sněžení netrénuje na sněhu jen 6 dní ve kterých se věnuje regeneraci způsobem návštěvy lokálního welness centra, kde využívá vířivku, saunu a bazén. Nutné je brát na vědomí, že tréninkový plán ve freestyle lyžování se neustále přizpůsobuje přírodním podmínkám. Proto je těžké stanovit přesný týdenní tréninkový režim a nepříznivé podmínky pro ježdění se zejména využívají k regeneraci nebo kondiční přípravě. Po dobu působení na Stubaii Skála dovedl k dokonalosti jízdu, kterou již trénoval na Světový pohár v Cardroně, konkrétně unnatural 900° tail grab do switch 900° tail grab a double cork 1080° mute grab. V této jízdě vylepšil zejména provedení grabů, které jsou protažené do maximální poloh. Dále se naučil switch 1080° mute grab do switch cork 900° tail grab do unnatural bio cork 900°mute grab. Na největším skoku dále prováděl double cork 1080° s guitar grabem a nebo své oblíbené triky cork 360° a 540°. Dostavilo se i zlepšení v jibbingu, kde se naučil rotaci o 650° ven z railu, nebo náskok o 450° na rail. Na nadcházející big air contest v rámci Vienna fridge festivalu, který se koná 23.11. se na Stubaii nijak výrazně nepřipravoval, účastní se tohoto závodu spíše tréninkově v rámci své vlastní zábavy. Jako v předchozích případech po návratu s intenzivního tréninkového období na sněhu následuje opětovný několikadenní regenerační 40  

odpočinek. 21.11. se účastní prvních tréninkových jízd na uměle postaveném skoku v rámci Vídeňského festivalu, kde uskutečňuje veškeré triky zakomponované ve výše zmíněných jízdách z poslední návštěvy rakouského ledovce. V kvalifikaci během třech jízd pokaždé provádí bezchybný double cork 1080° mute grab, nepostupuje do finále a umisťuje se na 16. příčce (Swissfreeski, 2013). Po návratu z Big air contestu nastává tréninkové volno, které přetrvává až do začátku závodního období. 28.11 se s reprezentačním týmem přesouvá do zimních středisek v blízkosti Colorada, kde ho mimo trénink čekají také dva světové šampionáty.

4.5

Závodní období od 1.12.2013 do 6.4.2014

Tato podkapitola mapuje veškeré hlavní soutěže ve kterých se Skála participoval. Zaznamenává reprezentantovu závodní aktivitu na Světových pohárech v USA a Švýcarsku, dále se věnuje závodům v Rakousku v rámci Evropského poháru a olympijským hrám v Soči. Průběžně také informuje o tréninkové přípravě související s výše zmíněným soutěžemi. 1.12. Skála začíná tréninkovou činností v rámci dvoutýdenního reprezentačního soustředění v USA, konkrétně v zimním středisku Keystone. Výše zmíněné soustředění má sloužit k udržení, případně vyladění vysoké sportovní formy. Ve zkratce má jezdce připravit na budoucí Světový pohár, který se koná 18.12 v Copper Mountain. Během soustředění se reprezentant snaží strávit co nejvíce času ježděním na sněhu a to i přes nepříjemné meteorologické podmínky, především mrazy okolo -20°C. Ježdění ve snowparku Keystone využívá na maximum, zejména díky optimálnímu uskupení překážek, které dokonale imituje závodní prostředí. Každodenní ježdění ve snowparku probíhá od 10:00 do16:00, v této době se Skála věnuje skokům a jibbingu, kde opakuje všechny doposud naučené triky z působení na Stubaii. Ze 14 dnů, se nevěnuje ježdění na sněhu jen dva dny, během kterých v dopoledních hodinách relaxuje a odpoledne navštěvuje sportovní centrum Woodward, kde se věnuje tréninku na trampolíně, kde provádí jen single flipy. 17.12 se v rámci Světového poháru v Copper Mountain účastní čtyřhodinového předzávodního tréninku. Trať je složená z tří jibbovacích platforem a tří skoků v řadě. Díky zmrzlému stavu trati, zde Skála jezdí spíše opatrně a snaží se testovat správnou rychlost. Na jibbovacích platformách zde provádí náskoky ze switche, nebo seskoky o 450° ven z railu. Na skocích poté provádí jízdy jako je switch cork 540° bow and arrow 41  

do cork 700° truck driver do cork 360° s safety grabem nebo switch cork 540° safety do double corku 1080° mute grab do cork 720° tail grab. Tyto dvě jízdy Skála provádí i během dvou kvalifikačních kol v samotném závodě, který se koná o den později 18.12. Nepostupuje do finále a celkově se umisťuje na 62. místě. Po závodech nastává týdenní tréninkové volno, ve kterém se Skála věnuje regeneraci. Od 26.12 je Skála opět na sněhu, tentokrát ve snowparku střediska Breckenridge, kde se připravuje se na další Světový pohár, který se zde koná 9.1. Z důvodu intenzivního sněžení trénuje Skála ve snowparku jen 7 dní, mimo ježdění se věnuje převážně odpočinku. Během dní strávených ve snowparku se věnuje z větší části jibbingu, zejména kvůli špatné viditelnosti, která výrazně komplikuje ježdění na skocích. Během této tréninkové činnosti náš reprezentant dbá převážně na bezpečnost, to znamená, že se neučí nové triky a na skocích neprovádí složitější rotace. Takto jedná zejména kvůli světovému poháru, na kterém je jeho účast zcela stěžejní k získání bodů vedoucích k postupu na olympijské hry v Soči. Od 7.1. se Skála účastní tréninku v rámci světového šampionátu, který se koná na závodní trati. Součástí trati jsou 3 platformy railů a čtyři skoky (Vránek, 2014). Během tréninku bohužel opětovně panují špatné meteorologické podmínky a z důvodu bezpečnosti se většina jezdců, včetně Skály věnuje jibbingu či skákání jednodušších rotací. Skála zde většinu času provádí jízdu ve které na skocích uskutečňuje cork 360° do flat spin 540° bow and arow do switch cork 540° do unnatural corku 720° tail grab a na jibbech provádí náskok o 270° do seskoku o 270° ven a switch náskok s rotací 450° ven z railu.V den závodu 9.1. podmínky pro ježdění komplikuje sněžení a je problém s rychlostí. Skála i přesto čistě provádí výše zmíněnou tréninkovou jízdu a umisťuje se na 17. místě v rámci kvalifikační skupiny a 50. celkově. Po světovém poháru následuje pětidenní tréninkové volno ve kterém se Skála věnuje zejména odpočinku a přesunu do Švýcarska, kde se 17.1. koná Světový pohár v Gstaadu. Skálova další příprava začíná až 15.1. v rámci dvoudenního předzávodního tréninku na výše zmíněném šampionátu. Oba dva dny trénuje na závodní trati od 9:00 do 12:00, tato trať se skládá z dvou jibbovacích platforem a tří skoků. Během prvního tréninkového dnu se Skála dlouhou dobu věnuje testovacím jízdám, zejména proto, že není spokojen s uzpůsobením trati. Postupně si zvyká a ke konci tréninku opakovaně provádí náskok o 270° na rail do seskoku rovně a rovný náskok na 42  

rail se seskokem o 450° ven do switch cork 900° tailgrab do dub cork 1080° mute grab do unnatural cork 720° tail grab. Druhý den se mimo jiné věnuje stejné jízdě, kterou dokonale uskutečnuje i následující den v závodě. V kvalifikační skupině obsazuje 18. pozici a celkově končí na 46. místě. Obdržuje důležité body, které budou rozhodovat o postupu na olympijské hry. Jako po každém světovém poháru má Skála několikadenní odpočinkové tréninkové volno, během kterého se přesouvá do rakouského střediska Mayrhofen, aby se zúčastnil závodu Evropského poháru s názvem Mayrhofen freeski Open 2014, které se koná 26.1. V této lokalitě jezdí od 21.1. a o den později se účastní prvních oficiálních předzávodních tréninků. Závodní trať se skládá z dvou jibbovacích platforem a dvou skoků v řadě. Na závodní trati jezdí každý den v několikahodinovém časovém úseku, po zbytek času se věnuje ježdění v části snowparku určené pro veřejnost. Zde se věnuje převážně jibbingu, při kterém neprovádí žádné nové triky. Tréninková aktivita se opakuje až do výše zmíněných závodů, během této činnosti Skála provádí mnoho různých jízd. Většina jízd je složená z kombinace triků, které měl již zakomponovány v jízdách na světových pohárech. V posledních trénincích před samotným závodem jízdu ustálil na switch cork 900° tail grab do double corku 1080° mute grab do rotace o 270° z railu doprava do rotace o 270° z railu doleva. Tuto jízdu plynule předvádí i v den samotných závodů a umisťuje se na 5. příčce (FRedakce, 2014). Totožný den se ke Skálovi dostává informace, že díky výsledkům na světových pohárech, splnil vstupní kritéria pro účast ve slopestylu na olympijských hrách v Soči 2014. Po závodech v Rakousku nastává několikadenní tréninkové volno ve kterém se věnuje přesunům do Ruské Soči. První trénink začíná od 3.2 přímo na závodní slopestylové trati v areálu Rosa Khutor. Trať začíná čtyřmi platformy jibů, na čtvrté platformě je možné volit místo jibu skok přes siluetu matriošky, poté následují tři skoky v řadě. Trénink na trati probíhá dvoufázově, vždy po dvou hodinách, dopoledne od 10:00-12:00 a poté od 14:00 do 16:00. Tato tréninková činnost se uskutečňuje prakticky každý den až do nadcházející kvalifikace 13.2. Každý den se Skálovi věnuje reprezentační fyzioterapeut, který mu pomáhá s občasnými bolestmi zad. Na doporučení fyzioterapeuta se Skála věnuje každodenním rehabilitačním cvičením v rozsahu jedné hodiny.

43  

Olympijský tréninkový režim od 3.2 do 12.2. 3.2.

-

Dvoufázový trénink na sněhu

4.2.

-

Dvoufázový trénink na sněhu

5.2.

-

Dvoufázový trénink na sněhu

6.2

-

Dvoufázový trénink na sněhu

7.2

-

Dvoufázový trénink na sněhu

8.2.

-

TVO

9.2.

-

TVO

10.2

-

Dvoufázový trénink na sněhu

11.2.

-

TVO

12.2.

-

Dvoufázový trénink na sněhu

Během tréninku na slopestylové trati je hlavním úkolem sestavit vhodnou kvalifikační jízdu. Během prvních tréninků Skála testuje všechny překážky, jízdy konzultuje se svým trenérem Romanem Daleckým a snaží se v jeho kompetencích sestavit tu nejlepší možnou jízdu. Během tréninku jsou hlavním problémem Skály jibbovací překážky, konkrétně mu nevyhovují dlouhé náskoky a velká výška jednotlivých railů, jelikož tyto faktory značně komplikují bezpečný trénink. Podle Skály tyto překážky nevyhovují i ostatním jezdcům. Během jednotlivých tréninků přechází od jednodušších triků k složitějším, zkouší zde všechny doposud osvojené triky od corků 360° až po dlouhé double corky 1080°. V posledních dvou dnech tréninku se kromě skoků v rámci testování optimální rychlosti věnuje už jen závodní jízdě, která se skládá z náskoku na rail o 270° do seskoku o 270° ven do jízdy na switch, poté switch náskok na rail a rotace o 450° ven rovně do seskoku z dalšího railu o 270°, natural následuje cork 360° přes matriošku a dále unnatural 900° tailgrab do switch cork 900° tail grab do double cork 1080° mute grab. Totožnou jízdu skála uskutečňuje v obou kvalifikačních jízdách, i přes bezchybné provedení však nepostupuje do finále a celkově se umisťuje na 26. Příčce. Po olympijský hrách nastává delší tréninkové volno až do konce února. Během tohoto volna se Skála věnuje hlavně regeneraci kvůli problémům ze zády. 1.3. Odjíždí opět do střediska Mayrhofen, kde je převážně kvůli video dokumentaci jeho triků a ježdění pro zábavu. Zde přebývá až do 11.3. kdy odlítá do Japonska, konkrétně do resortů okolo města Niseko. 44  

Díky výborným sněhovým podmínkám se v této lokalitě věnuje každodennímu ježdění ve volném terénu a to až do 19.3. Občasné freeride ježdění lze ve freestyle lyžování považovat jako doplňující kondiční cvičení pro posílení dolních končetin. Po návratu z Japonska se Skála nevyskytuje na sněhu jen do 21.3. od kdy se věnuje tréninku ve švýcarském středisku Laax až do 6.4. Skála ve snowpark Laax jezdí poprvé a podle jeho referencí má tento park jedny z nejlepších podmínek pro trénink ve freestyle lyžování. Skála se zde během každodenního ježdění opětovně věnuje video dokumentaci. Nejvíce času věnuje skákání, při kterém provádí corky do rotace o 900° na natural i unnatural s různými graby. U Skály je zde znatelně vidět pokrok v celkovém ježdění na skocích, skoky provádí s dokonale protaženými graby, čistými dopady a maximální jistotou. Vše potvrzuje tím, že během působení v Laaxu na lyžích ani jednou nepadá. V posledních dnech své aktivity v této lokalitě provádí bezchybně nové triky jako cork 900° stalefish grab nebo dlouhý switch cork 900° double japan.

45  

4.6

Přechodné období od 7.4. do 30.5.

Poslední podkapitola ročního tréninkového cyklu se věnuje přechodnému období. Tento časový úsek zaznamenává přibližně dvouměsíční Skálovu aktivitu, ve které se věnuje zejména regeneraci a méně intenzivnímu ježdění na sněhu. Zmiňuje zde jeho účast na foto dokumentaci v italském Livignu a dále tréninkové působení na rakouských ledovcích. Skála se ze švýcarského Laaxu 6.4 přesouvá do italského Livigna, kde je pozván na fotodokumentaci ve snowparku Carosello. Zde se účastní několikadenního ježdění na Big air skoku, kde tráví každý den okolo tří hodin. Pro vytvoření kvalitních fotografií provádí převážně triky o menších rotacích s důkladně protaženými graby. Například cork 360°, 540° tail grab. switch cork 540° revers mute grab, flatspin 540° bow and arrow nebo cork 720° stale fish grab. 13.4. se vrací z Itálie do České republiky a na dva týdny vynechává ježdění na sněhu, které nahrazuje regeneračním obdobím. Během této doby se kromě tréninkového volna věnuje plavání v bazénu a návštěvám wellness centra, kde využívá sauny či vířivé vany. Týdenní tréninkový režim od 13.4 do 27.4. Pondělí

-

TVO

Úterý

-

Bazén

Středa

-

TVO

Čtvrtek

-

Wellness

Pátek

-

Bazén

Sobota

-

TVO

Neděle

-

Bazén

28.4. se opět přesouvá za sněhovými tréninkovými podmínkami, konkrétně do prostředí rakouských ledovců Stubai a Hintertux, kde je až do 15.5. Během této doby využívá ježdění ve výše zmíněných resortech, které střídá podle aktuálních meteorologických podmínek. Během ježdění se věnuje tréninku nových triků v oblasti jibbingu a na skocích převážně opakuje nově naučené triky mezi které patří cork 900° stalefish grab nebo switch cork 900° double japan.

46  

16.5. se Skála vrací do České republiky, kde ho čeká opětovné dvoutýdenní tréninkové volno spojené s regenerací. Během této doby se opětovně zaměřuje na regeneraci, v rámci které navštěvuje bazén a wellness centrum s cílem ulevit pohybovému aparátu po velké zátěži během ježdění na sněhu. Týdenní tréninkový režim od 16.5 do 30.5 Pondělí

-

TVO

Úterý

-

Bazén

Středa

-

TVO

Čtvrtek

-

Wellness

Pátek

-

Bazén

Sobota

-

TVO

Neděle

-

Bazén

47  

5.

Diskuze

Pro řešení výše uvedené problematiky této práce, bylo zásadní zejména zaznamenání ročního tréninkového cyklu Marka Skály a následně porovnání těchto informací s tréninkovou činností úspěšných zahraničních jezdců. Dále je třeba upozornit, že na základě zjištěných skutečností bylo upozorněno na změny v Skálovém tréninkovém procesu, které by přispěli k vyšší úrovni jeho trénovanosti. Při zaznamenávání informací o tréninkové a závodní aktivitě byl autor nucen z důvodu nedostatku odborné i neodborné literatury spolupracovat přímo s reprezentantem České republiky Markem Skálou. Je třeba brát na vědomí, že bez této spolupráce by zrealizování této práce bylo velmi obtížné, možná i nerealizovatelné. Náplní této spolupráce bylo zejména zdokumentování veškeré tréninkové a závodní aktivity v sezóně

2013/2014.

Pro

získání

konkrétních

informací

musel

být

autor

s reprezentantem v neustálém kontaktu. Autor celkově strávil okolo 20 dní pozorováním tréninkových jednotek na sněhu a minimálně tři týdny sledoval reprezentantův trénink na vodních rampách. Neosobní získávání informací dále probíhalo intenzivním kontaktem přímo s reprezentantem, o kterém jsou podány bližší informace ve výše zmíněné metodologii. Při aktuálním řešení problematiky autor dospěl k níže uvedeným závěrům. Při pohledu na závodní období je možné zaznamenat, že Skálovi soutěžní jízdy jsou bezchybně technicky provedené, ale i přes to zejména na světových šampionátech nedosahuje vysokých bodových ohodnocení. Je nutné brát v úvahu, že hlavním kritériem pro získání většího počtu bodů je provedení více obtížných skokanských triků, nejlépe double flipů na odlišné strany v jednotlivé jízdě (Freestyle/FreeskiingCompetition Guide, 2015). Skálovi závodní jízdy obsahují jen jeden double flip, zatímco například jízda výherce olympijského slopestylu Josse Christensena se skládala z dvou double flipů a jednoho triple flipu provedených na odlišné strany (Olympics 2014). Nejen při komparaci těchto dvou konkrétních jízd je možné pozorovat velké rozdíly mezi úrovní trénovanosti Skály a nejlepších zahraničních jezdců. Tyto rozdíly jsou způsobené zejména odlišně probíhající tréninkovou aktivitou v průběhu celého roku. 48  

Jak vyplývá ze zaznamenané tréninkové aktivity, Skála v průběhu roku celkově absolvoval jen deset tréninkových jednotek na trampolíně a zhruba 21 dní strávil tréninkem na vodních rampách, dále většinu času trávil ježděním na sněhu a odpočinkem, či občasnou kondiční přípravou. Tréninková aktivita nejlepších zahraničních jezdců se nejvíce liší v čase stráveném v prostředí trampolín a vodních ramp, jezdci narozdíl od Skály věnují těmto činnostem maximum volného času, který netráví tréninkem na sněhu (U.S. Ski Team, 2014). Uskutečňují tak proto, jelikož skákání na trampolíně je jednou ze stěžejních příprav pro freestyle lyžování vůbec (Carberry, 2015). Například při pohledu na jednoho z nejúspěšnějších jezdců tohoto odvětví, kterým je Bobby Brown je možné pozorovat, že intenzivní činností na trampolínách natrénuje různé variace double flipů, které uskutečňuje v prostředí vodních ramp a poté tyto triky provádí přímo na sněhu (Siracusa, 2011). Z toho vyplývá, že pokud jezdec nemá natrénované výše zmíněné dovednosti v prostředí trampolín a vodních ramp, těžce je bude uskutečňovat během jedné jízdy přímo na sněhu. Na základě získaných poznatků, by tato práce Skálovi doporučila výrazně pozměnit tréninkovou aktivitu v první části přípravného období a zároveň zařadit další tréninkové jednotky místo tréninkového volna, které se uskutečňuje v průběhu celého roku. Na začátku přípravného období by zejména bylo vhodné do tréninkové aktivity zařadit maximum tréninkových jednotek na trampolíně, optimálně v rozsahu 5x – 6x týdně. Během těchto lekcí by se měl zejména zaměřit na nácvik doublu flipů na natural a unatural, jelikož podle zaznamenaných informací je schopen v tomto prostředí provádět jen single flipy. Výše uvedenou aktivitu by bylo žádoucí intenzivně uskutečňovat i během tréninkového volna dle reprezentantových možností. V těchto časových periodách, by bylo optimální stejně postupovat i s tréninkem na vodních rampách, kde by se pokračovalo v tréninku výše zmíněných double flipů osvojených z prostředí trampolín, nejlépe na strany natural a unatural a dále switch natural. V případě, že by reprezentant byl schopen čistě provádět tyto double flipy ve výše zmíněných podmínkách je možné začít s prováděním těchto triků přímo na sněhu. Po osvojení těchto dovedností během jednotlivých skoků ve snowparku je možné tyto double flipy postupně poskládat do jednotlivých jízd, což výrazně zvýší úroveň trénovanosti a následně přispěje k lepším soutěžním výsledkům. 49  

Z výše uvedených informací je možné konstatovat, že práce potvrdila hypotézu, která předpokládá, že se obsah tréninkové aktivity Skály v průběhu roku výrazně liší od aktivity předních zahraničních jezdců. Na základě řešení problematiky první hypotézy, bylo vypozorováno, že tréninková aktivita zahraničních jezdců s nejlepšími výsledky se v průběhu roku liší zejména ve vyšší četnosti tréninkových jednotek na trampolíně a vodních rampách, což následně potvrzuje i druhou hypotézu této práce. Konkrétně hypotézu která uvádí, že k dosažení lepších výsledků je nutné do tréninkové činnosti zařadit více tréninkových jednotek na trampolíně a vodních rampách.

50  

6.

Závěr

Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zaznamenání ročního tréninkového cyklu Marka Skály a jeho následná komparace s předními zahraničními jezdci, která následně vedla k doporučením, která by vedla k zvýšení Skálovi úrovně trénovanosti. Tato práce nejdříve identifikovala teoretická východiska, která se primárně zaměřovala na základní informace o freestyle lyžování, jež sloužila k přiblížení tohoto nového olympijského sportu. Pro lepší pochopení praktické části se tato práce zaměřila na charakteristiku jednotlivých disciplín, terminologii triků a stěžejní pohybové dovednosti v tomto odvětví. Následně se zaměřila na využí sportovního tréninku, který poskytuje informace o využití jednotlivých složek sportovní přípravy v daném odvětví, a který dále slouží jako stěžejní prvek pro určení periodizace ročního tréninkového cyklu. Roční tréninkový cyklus, jak už bylo výše uvedeno je hlavním předmětem praktické části této práce, se skládá ze čtyř období, které jsou následně aplikovány na roční tréninkový cyklus Marka Skály. Těmito jsou přípravné, předzávodní, závodní a přechodné období. Druhá část této práce se zaměřila na metodologii, která byla uplatněná v této práci. Představila cíle, úkoly, hypotézy a metodiku. Mezi hlavními použítimi metodami byly zejména pozorování, rozhovor a analýza dostupné odborné literatury. Byly použity jak primární tak sekundární zdroje. První dvě metody byly aplikovány z důvodu blízkého vztahu autora a reprezentanta, který měl významnou roli při výběru tématu této bakalářské práce. Bez použití těchto metod by realizace tohoto tématu byla komplikovaná nebo i nerealizovatelná. Praktická část je stěžejní částí této bakalářské práce, která se zabývala tréninkovou aktivitou Marka Skály, která byla zastřešena ročním tréninkovým cyklem. Nejdříve byl představen profil reprezentanta Marka Skály zahrnující jeho soutěžními úspěchy. Následně tato kapitola představila detailní informace o Skálově sportovní aktivitě, která zahrnovala zejména informace, které byly rozděleny na tréninkovou a soutěžní aktivitu. Informace v rámci tréninkové aktivity se zabývali zejména tím kde, kdy a jaké triky trénoval. Zatímco soutěžní aktivita představila informace o tom kde, kdy závodil, jaké jízdy prováděl a na jakém místě se umístil.

51  

Závěrečná diskuze představila na základě poznatků získaných v praktické části komparace s předními zahraničními jezdci, které sloužili k potvrzení či vyvrácení výše zmíněných hypotéz. Tato komparace byla možná z důvodu dostupných zahraničních zdrojů, které se zabývají tréninkovými aktivitami freestyle lyžařů. Z této literatury je patrné, že jezdci z mnohem větší části aplikují tréninkové aktivity na trampolíně a vodních rampách do svého tréninku než je tomu u našeho reprezentanta. Na základě těchto výsledků doporučuje tato práce zakomponování většího množství těchto tréninkových jednotek do tréninkové činnosti českého reprezentanta. Jelikož, na základě dostupných poznatků, by tyto změny vedli k vyšší úrovni trénovanosti a následně k dosažení lepších soutěžních výsledků.

52  

Zdroje/Reference 1.

AFP, History of Freeskiing Interview Responses [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.afpworldtour.com/rfs/clients/afp/resources/HistoryofFreeskiing_Inte rviewResponses.pdf

2.

AMBÜHL, E. What  a  crazy  Big  Air. [online]. c2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: https://www.facebook.com/video.php?v=10153297177061509&pnref=story

3.

BLANC, J. Tweaked Cork 7 // Sampo Vallotton [online]. c2014 [cit. 2015-0301]. Dostupné z: http://www.newschoolers.com/memberphoto/703208.0/Tweaked-Cork-7---Sampo-Vallotton?s=161686&o=8

4.

BOMPA, O. T.; HAFF, G. G. PERIODIZATION: Theory and Methodology of Training. 5. vyd. Champaign : Human Kinetics, 2009. ISBN 13: 978-0-73607483-4.

5.

CARBERRY, J. Flight School: Freestyle skier Gus Kenworthy's art of becoming inverted [online]. c2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.si.com/edge/2015/03/06/gus-kenworthy-freestyle-skiing-jumps

6.

CHOUTKA, M.; DOVALIL J. Sportovní trénink. 1. vyd. Praha : Olympia, 1987. ISBN 80-7033-099-6.

7.

CLAREY, Freeski stars Bobby Brown, Russ Henshaw impress early at ‘One Hit Wonder’ big air [online]. c2010 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.theskichannel.com/news/20100915/freeski-stars-bobby-brown-russhenshaw-impress-early-at-one-hit-wonder-big-air/

8.

DICK, F. W. Sports training principles. 4. vyd. London : A&C Black, 2002. ISBN 0-7136-5865-7.

9.

DOVALIL, J. Výkon a trénink ve sportu. 1. vyd. Praha : Olympia, 2002. ISBN 978-80-7376-130-1.

10.

ELLIOTT, B. Training in Sport: Applying Sport Science. 1. vyd. New York : WILEY, 1999. ISBN 10- 0471978701. 53  

11.

ESPN, 2015 Off to Camp [online]. c2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://a4.espncdn.com/photo/2014/0723/as_1--Woodward-Copper--Erik-Olsontail-presses-resized.jpg

12.

ESPN, Broken record [online]. c2011 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://xgames.espn.go.com/skiing/article/3342691/simon-dumont-quarter-pipeworld-record

13.

FIS, Athlete : SKALA Marek [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://data.fis-ski.com/dynamic/athletebiography.html?sector=FS&competitorid=172187&type=result

14.

FIS, SKING BASIC DICTIONARY [online]. c2012 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.freestyleski.com/wpcontent/uploads/2012/09/SKIINGBASICDICTI ONARY.pdf

15.

FRedakce, Mayrhofen Freeski Open 2014 powered by Nordica Freeskiers [online]. c2014, [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.freeride.cz/ski/clanky/report/mayrhofen-freeski-open-2014powered-by-nordica-freeskiers--19238/

16.

HARRE, D. a kol. Nauka o sportovním tréninku. 1. vyd. Berlin : Sportverlag,1971.

17.

HOHMAN; LAMES; LETZELTER. Úvod do sportovního tréninku 1. vyd. Wiebelsheim : Limpert Verlag GmbH, 2001. ISBN 978-80-254-9254-3.

18.

JANSA, P.; DOVALIL, J. Sportovní příprava: vybrané kinantropologické obory k podpoře aktivního životního stylu. 2. vyd. Praha : Q-art, 2009. ISBN 978-80903280-9-9.

19.

JANSEN J. Mees sequence [online]. c2013 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.meesvanlierop.nl/?attachment_id=131

20.

JERARD, C. History of AFP [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.afpworldtour.com/history/

21.

KRZYCHU, Jak snowpark to Laax! [online]. c2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://lifeinmotion.pl/?p=770

54  

22.

LEHNERT, M. Trénink kondice ve sportu. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-802-4426-143.

23.

LIGHTCAP, S. Danny Davis, Elena Hight ride northstar Califronia’s Superpipe [online]. c2012 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.tetongravity.com/story/snowboard/Danny-Davis-Elena-Hight-RideNorthstar-California%E2%80%99s-Superpipe-5721030

24.

LOUKA, O.; VECERKA, M. Snowboarding. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1378-6.

25.

MALONEY, R. West Coast Session 4 Wrap-Up [online]. c2010 [cit. 2015-0306]. Dostupné z: http://www.newschoolers.com/news/read/West-Coast-Session4-Wrap-Up

26.

MATiO Freeskiing.cz(.sk), _DSC1337-sekvence [online]. c2011 [cit. 2015-0229]. Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/matio/5419022628/

27.

Olympics, Freestyle Skiing - Men's Ski Slopestyle - Joss Christensen Wins Gold | Sochi 2014 Winter Olympics [online]. c2014 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=pYfK9bdB2uo

28.

PERIČ, T.; DOVALIL, J. Sportovní trénink. 1. vyd. Praha : Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2118-7.

29.

QParks, Snowpark Dachstein West: Freeski Spring around the Corner [online]. c2013 [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: https//vimeo.com/61723724

30.

RYCHTECKÝ, A.; FIALOVÁ, L. Didaktika školní tělesné výchovy. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-659-7.

31.

SIRACUSA, M. Freestyle Skier Bobby Brown Ready to Win More X Games Gold [online]. c2011 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.stack.com/2011/01/27/freestyle-skier-bobby-brown-ready-for-xgames-gold/

32.

SnowparkLAAX, Snowpark Curnius 2015 [online]. c2015 [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: https://www.facebook.com/SnowparkLAAX/photos/pb.114906565241853.2207520000.1426615983./830453387020497/?type=3&theater

55  

33.

STACKEOVÁ, D. Relaxační techniky ve sportu 1. vyd. Praha : Grada, 2011. ISBN-978-80-247-3646-4.

34.

Swissfreeski, Fridge Vienna Festival – Veni, vidi, vici [online]. c2013 [cit. 201503-13]. Dostupné z: www.Swissfreeski.ch/fridge-vienna-festival-veni-vidi-vici/

35.

SYMMS, J. Sammy Carlson invitational coming up [online]. c2012 [cit. 201503-01]. Dostupné z: http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://a4.espncdn.com/media/motion/2010 /0706/action100707sammytriple.jpg&imgrefurl=http://xgames.espn.go.com/skii ng/article/7715251/sammy-carlson-invitational-coming-mt-bachelormay&h=324&w=576&tbnid=E811qKjfIbnuAM:&zoom=1&docid=uxPv7j_StH veVM&ei=uw0TVZnFKtHtaLqggZgB&tbm=isch&ved=0CE8QMygpMCk

36.

Tschoni, BOW N ARROW [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.newschoolers.com/photo/759083.0/bow-n-arrow?c=1

37.

U.S. Ski Team, Freestyle/Freeskiing-Competition Guide [online]. c2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: https://usskiteam.com/sites/default/files/documents/athletics/freestyle/201415/documents/2015%20Freestyle%20Comp%20Guide.pdf

38.

U.S. Ski Team, Freestyle training system [online]. c2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://alpine.usskiteam.com/sites/default/files/documents/athletics/alpine/201112/documents/fts-matrix-web.pdf

39.

VOLÁK, J.; MIKULA, L. Freeskiing newschool lyžování. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2837-7.

40.

VRÁNEK, M. Startuje svěťák v Breckenridge s Máriem a Robholem [online]. c2015, [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.freeride.cz/ski/novinky/startuje-svetak-v-breckenridge-s-mariem-arobholem--19040/

41.

303 Magazine, Out of Bounds: Simon Dumont [online]. c2012 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.lakewanaka.co.nz/content/images/798/640x480normal/slide_001.jpg

56