VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Diplomatický protokol Francie

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Diplomatický protokol Francie (bakalářská práce)

Autor: Milena Tegzová Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, PhD.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Diplomatický protokol Francie“ vypracovala

samostatně.

Použitou

literaturu

a

podkladové

materiály

uvádím

v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 7. prosince 2009

………………… podpis studenta

2

Poděkování Tímto směrem bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Soně Gullové, PhD. za její cenné podněty a rady, které mi poskytla při zpracování této práce

3

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................................6 1

PŘEDMĚT DIPLOMATICKÉHO PROTOKOLU ........................................................................8 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8

2

PROTOKOL A PROTOKOLÁRNÍ CEREMONIÁLY FRANCIE .............................................16 2.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.4 2.5 2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.7 2.7.1 2.7.2 2.7.3 2.7.4

3

DIPLOMATICKÉ STYKY ...............................................................................................................10 AGRÉMENT.................................................................................................................................11 DIPLOMATICKÁ MISE..................................................................................................................11 STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST .................................................................................................................13 VÍCENÁSOBNÁ AKREDITACE ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATŮ ..........................................................13 OSOBA „NEŽÁDOUCÍ“ NEBO „NEPŘIJATELNÁ“ ............................................................................13 POSKYTOVANÉ VÝSADY A IMUNITY ...........................................................................................14 UKONČENÍ DIPLOMATICKÉ MISE.................................................................................................15

HISTORICKÝ VÝVOJ DIPLOMACIE VE FRANCII ............................................................................16 OFICIÁLNÍ NÁVŠTĚVY ................................................................................................................17 Uvítací ceremoniál hlavy státu .............................................................................................17 Uvítací ceremoniál vedoucího diplomatické mise ................................................................17 ORGANIZACE SPOLEČENSKÝCH AKCÍ .........................................................................................18 Pozvánka...............................................................................................................................18 Pravidla pro zasedací pořádek .............................................................................................19 Pravidla pro stolování ..........................................................................................................21 Projevy a přípitky .................................................................................................................24 Dárky ....................................................................................................................................25 PRAVIDLA PRO ODÍVÁNÍ DIPLOMATŮ .........................................................................................25 DIPLOMATICKÉ VIZITKY .............................................................................................................26 DIPLOMATICKÁ KORESPONDENCE ..............................................................................................27 Druhy diplomatické korespondence......................................................................................28 Pověřovací listiny .................................................................................................................28 Oslovení a zdvořilostní závěry v korespondenci ...................................................................28 PROTOKOLÁRNÍ POŘADÍ A SPOLEČENSKÉ PŘEDNOSTI .................................................................30 Protokolární pořadí vedoucích misí .....................................................................................30 Protokolární pořadí na zastupitelském úřadě.......................................................................30 Protokolární pořadí vedoucích misí a ostatních diplomatů..................................................31 Diplomatická listina .............................................................................................................31

STÁTNÍ PROTOKOL FRANCIE ..................................................................................................33 3.1 SYMBOLY FRANCIE ....................................................................................................................33 3.1.1 Státní vlajka ..........................................................................................................................33 3.1.2 Státní hymna .........................................................................................................................33 3.1.3 Státní znak ............................................................................................................................34 3.1.4 Velká francouzská pečeť .......................................................................................................34 3.1.5 Marianne ..............................................................................................................................35 3.1.6 Heslo „Volnost, rovnost, bratrství“ ......................................................................................36 3.1.7 Galský kohout .......................................................................................................................37 3.2 STÁTNÍ SVÁTKY .........................................................................................................................37 3.3 ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ..............................................................................................................39

ZÁVĚR ........................................................................................................................................................41 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ ...........................................................................42

4

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .......................................................................................................45 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ A PŘÍLOH ......................................................................46 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................48

5

Úvod Francie má široké spektrum politických názorů, sahá do rozprav kulturních a uměleckých a v neposlední řadě i filozofických. Řečnictví má ve Francii obrovskou tradici. Každá významná osobnost diplomatického protokolu ji bravurně ovládá. Francouzi jsou mistři v mluvení na veřejnosti a ví o sobě, že tuto vlastnost ovládají. Není tedy výjimkou, že obsah pokulhává, nicméně celkový dojem z projevu je vynikající. Francouzi jsou již od mládí pravidelně vyučování k vyjednávání na diplomatické úrovni a k vystupování na veřejnosti. Vedou rozsáhlé diskuze na nejrůznější témata, cvičí si situace, se kterými se v profesním životě mohou setkat a jsou tedy připraveni aktivně využít těchto znalostí v jakékoli životní situaci. K myšlence vybrat si téma bakalářské práce Diplomatický protokol Francie mě inspirovala má vlastní zkušenost s touto zemí. Měla jsem možnost být u jednání s francouzskými obchodními partnery a zejména mě k vypracování práce vedla samotná touha dozvědět se více o diplomatickém protokolu Francie, i o tom jak vypadá její využití v praxi. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat diplomatický protokol Francouzské republiky. Mým cílem je dále pokusit se přiblížit principy francouzského protokolu a ceremonií s ní spojenou na konkrétních příkladech. Bakalářská práce je rozvrhnuta do čtyř kapitol. První kapitola obsahuje vymezení protokolu, diplomacie a dalších diplomatických pojmů. Snažila jsem se využít co nejvíce možných zdrojů pro kompletní definici diplomatického protokolu a pojmů s ním spojených. Zároveň jsem se zaměřila na francouzské diplomaty, historiky, filozofy, či politické osobnosti z francouzských dějin, kteří nějakým způsobem ovlivnili průběh francouzské diplomacie, nebo se jen snažili o její porozumění a definování. Setkáme se tak s pojetím jednoho z nejvýznamnějších diplomatů francouzské historie a to kardinálem Armand Jean du Plessis, vévodou de Richelieu. Zároveň však nahlédneme do nedávných dějin zakládání Evropské Unie a vymezení diplomacie významnou osobnosti tohoto období Robertem Schumanem. Dále se již zaměřuji na konkrétní skladbu diplomacie, která je obecně platná pro většinu suverénních států a která se drží Vídeňské Úmluvy o diplomatických stycích. Soustředím se na tvorbu pravidel diplomatických styků, samotný průběh diplomatické

6

mise, jejího ukončení či zaměření se na práva a povinnosti přijímajícího a vysílajícího státu. V této kapitole jsem zejména čerpala z publikací zaměřených na diplomatický protokol a jeho všeobecných pravidel aplikovaných na suverénní státy. Druhá kapitola je již věnována uplatnění obecných pravidel diplomatického protokolu na konkrétní model, v této bakalářské práci na Francouzskou republiku. Kapitola je rozdělená do několika podkapitol, které se zaměřují například na diplomatické přijetí u hlavy státu, na etiketu stolování, s ní spojenou tvorbu pozvánek a jejich náležitostí, správného vytváření zasedacího pořádku, dále na konkrétní vymezení pravidel pro psaní diplomatické korespondence včetně přiložených typových dopisů, používání navštívenek a v neposlední řadě zaměření na procedury správné tvorby a použití diplomatické listiny, která nás informuje o protokolárním pořadí osob spjatých s diplomacií. Hlavním zdrojem pro vypracování této kapitoly byla pro mě kniha Manuel pratique de protocole od Jean Serres a publikace Velvyslancem u Eiffelovy věže, kterou napsal náš bývalý velvyslanec Jaroslav Šedivý. Jeho poznatky mi velmi pomohly ve zpracování a pochopení francouzského protokolu. Třetí kapitola přibližuje státní protokol Francie. Detailněji rozebírám symboly Francie, francouzská hrdost na tyto symboly je zřejmá nejen ve Francii, ale i ve světě. Dále se věnuji francouzským státním svátkům, popisuji detailněji tradici jejich oslav. Poslední podkapitola státního protokolu je věnována vyznamenáním a řádům, popisuji stručně historii vyznamenání a v příloze přikládám tabulku současného seznamu francouzských vyznamenání. V příloze bakalářské práce pak mimo jiné nalezneme přehled diplomatické korespondence, například pověřovací listiny, poděkování nebo pozvání na společenskou akci, dále text státní hymny Marseilleisa, přehled bilaterálních smluv České republiky s Francii, několik užitečných internetových adres a v neposlední řadě kompletní text Vídeňské Úmluvy o diplomatických stycích. Další zdroje, ze kterých jsem čerpala, jsou internetové stránky ministerstva zahraničních věcí Francie a České republiky. Velkým přínosem pro mě bylo navštěvování přednášek Společenského a diplomatického protokolu v českém i francouzském jazyce na Vysoké škole ekonomické.

7

1 Předmět diplomatického protokolu Definice diplomacie Slovo diplomacie je odvozeno z řeckého slova „diploma“. Kořen „diplo“ znamená „složený“, či „přeložený“, význam koncovky „ma“ je „něco“, či „objekt“. Dohromady tedy diplomacii chápeme jako složený dokument. Z historického hlediska se takto pojmenovávaly dokumenty, které obsahovaly smlouvy uzavřené mezi jednotlivými státy. Diplomacií v současném pojetí rozumíme prohlubování styků mezi jednotlivými státy, společné řešení problémů na mezinárodní úrovni. Důležitá je forma vyjednávání mezi státy, která je charakterizovaná snahou řešit konflikty mezi zeměmi mírovou cestou prostřednictvím smluv, dohod a jednání. Definice protokolu Protokol je odvozen od řeckého slova „protokolos“ neboli „po sobě jdoucí“.1 Význam tohoto slova můžeme chápat v diplomatickém pojetí jako odvíjení se jednoho diplomatického jednání za druhým až k dosažení určité mise či poslání. Protokol má v současné době více významů. V oblasti mezinárodních vztahů protokol chápeme jako prodloužení mezinárodní dohody, úpravu nebo změnu mezinárodní dohody, dokument navazující na předchozí dohodu, dodatek k existující dohodě, dokument nahrazující platný protokol, protokol jako technický dokument a druh smluvního dokumentu. V oblasti diplomacie rozlišujeme protokol státní, církevní, „business protocol“ a diplomatický.2 První z těchto zmíněných, státní protokol, upravuje hierarchické vztahy představitelů státu individuálně pro každou zemi. Státní protokol se zabývá oficiálním vnitrostátním ceremoniálem, který se řídí přísným dodržováním pořadí, a to vychází zásadně z hlediska funkcí osob. Dodržování ceremoniálu daného státu je výrazem úcty k danému pořádku státu.3 Církevní protokol představuje hierarchické uspořádání církevních představitelů. Business protokol definuje zásady společenského chování při obchodním jednání na podnikatelské či obchodní úrovni.4 1

GULLOVÁ S., MÜLLEROVÁ F.: Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. VŠE v Praze 2006. ISBN 80-245-1021-9, s. 162. 2 ŠRONĚK, I.: Diplomatický protokol a praktické otázky společenské etikety. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum 2005. ISBN 80-246-0247-4, s. 9-10. 3 BAYER, CSC., Doc. Ing. Alois, ŠRONĚK, CSC., Doc. Ing. Ivan. Společenský styk a diplomatický protokol. 1996. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-507-7, s. 33. 4 ŠRONĚK, I.: Diplomatický protokol a praktické otázky společenské etikety. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum 2005. ISBN 80-246-0247-4, s. 9-10.

8

Definice diplomatického protokolu Do diplomatického protokolu zahrnujeme také zásady společenského chování na diplomatické úrovni mezi představiteli cizích zemí. Zabývá se formální stránkou mezinárodních styků, nezahrnuje věcnou stránku. Součástí diplomatického protokolu jsou formální pravidla ve styku s diplomatickými představiteli jiných zemí, etiketa a ceremoniál, uplatňované ve styku s těmito představiteli.5 Diplomatický protokol také představuje označení pro odbor na ministerstvu zahraniční každého státu, který má na starosti formální styk mezi jednotlivými diplomatickými představiteli států a organizaci těchto setkání. Definice diplomata Diplomat je osoba, která je schopna jménem svého státu vyjednávat s cizími panovníky, státy, či mocnostmi. Jak uvádí Frank Naumann: „Diplomat je schopen citlivě jednat, nacházet kompromisy, kreativně hledat nová řešení, získávat nové spojence na svou stranu“.6 Charles-Marice de Talleyrand-Périgord dne 23. dubna 1800 zavádí sedmistupňovou hierarchii francouzské zahraniční služby. Aspirantem počínaje, velvyslancem konče. S tím, že pro zařazení do vyšší služby je nezbytné absolvování služby předchozí. Ostatní evropské země čerpaly z tohoto rozdělení a postupně jej dle tohoto vzoru zaváděly.7 Ve sbírce indických moudrostí a životních pravidel se od diplomata očekává následující. Sedm darů musí vyslanec míti. Ze vzácného rodu pocházeti, výmluvný, obratný a rozhodný k činu býti. Musí umět přívětivými slovy mluviti, přesně o tom co viděl zpravovatí a dobrou pamětí vládnouti. To je těch sedm darů.8 „Diplomaté se nerozčilují, dělají poznámky.“ Další z definic diplomata od Charles-Marice de Talleyrand-Périgord. Jeho princip zněl „ne příliš velká horlivost“.

5

Katedra politologie a mezinárodních vztahů, Fakulta filozofická, Západočeská Univerzita v Plzni NAUMANN, F.: Umění diplomatického jednání. Portál, 2005. ISBN 80-7178-897-X. 7 VON UTHMANN, Jörg. Diplomaté: státní aféry od dob faraonů po současnost. Brno: Brno: Books, 1998. ISBN 80-7242-000-3. s. 65. 8 VON UTHMANN, Jörg. Diplomaté: státní aféry od dob faraonů po současnost. Brno: Brno: Books, 1998. ISBN 80-7242-000-3. s. 71. 6

9

Označení z minulých století jsou stále aktuální. Není důležitý fyzický zjev, ačkoliv byl dříve i ten nezbytný, nyní se klade důraz zejména na vlastnosti diplomata, na umění vyjednávat a zachovat si vždy tvář. Moderní diplomat je asertivní, znalý a ambiciózní, ale zároveň přátelsky naladěný a vždy jedná s cílem dosáhnutí požadavků mírovou cestou. V dnešní době existují již instituce, které rekrutují diplomaty, ve francouzské prostředí je to historicky „École libre des Sciences politiques“ a „École nationale dÁdministration“, která vzdělává dnešní francouzské diplomaty. Pokud bychom definovali dnešního úspěšného diplomata, je nezbytné, aby měl diplomat odborné znalosti, to znamená perfektní znalost státu, od jeho geografie, přes politickou situaci, obchodní konkurenceschopnost a zahraniční politiku. Je také samozřejmostí, že diplomat ovládá znalosti i sousedních států. Dále je třeba, aby diplomat ovládal profesní schopnosti. Toto je již výše zmíněno, jedná se hlavně o vyjednávání, reprezentování, jazykovou způsobilost a také přizpůsobení se jiné kultuře a jejím zvyků. V neposlední řadě se také přihlíží na kladné osobní vlastnosti, tedy intelektuální zvídavost, manažerské schopnosti, osobní vřelost a přátelské naladění.9

1.1 Diplomatické styky Pro navázání diplomatických styků mezi státy je nutné uznání státu jako suverénního. Vnější suverenita spočívá v tom, že je stát rovným členem OSN – Organizace spojených národů. Navázání diplomatických styků zřizují státy na základě dohody. Po navázání těchto styků se obvykle vytvářejí tzv. stále diplomatické mise. Tyto mise státy ustanovují na základě oboustranné dohody. Při navázání diplomatických styků, státy zahajují i vztahy konzulární.10 Každý suverénní stát má právo vysílat a přijímat diplomatického zástupce, toto právo označujeme jako „právo legace“ (právo vyslanecké). Rozlišujeme vyslanecké právo aktivní a pasivní. Aktivní právo znamená jmenovat diplomatického zástupce v jiném státě, pasivní právo chápeme jako povinnost přijímat diplomatické zástupce jmenované cizím státem.11 Diplomatické styky vznikají po vzájemné dohodě suverénních států o funkcích, které budou diplomatické mise vykonávat. Mezi funkce patří zastupovat stát navenek, chránit jeho zájmy, vést jednání mírovou cestou, zjišťování podmínek v přijímací zemi, podporovat vztahy mezi zeměmi. 9

FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 44. ŠRONĚK, I.: Diplomatický protokol a praktické otázky společenské etikety. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum 2005. ISBN 80-246-0247-4, s. 14-15. 11 GULLOVÁ S., MÜLLEROVÁ F.: Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. VŠE v Praze 2006. ISBN 80-245-1021-9, s. 167. 10

10

Kromě těchto diplomatických funkcí mohou diplomatičtí pracovníci zastávat i funkce konzulární. K navázání diplomatických vztahů může dojít jakoukoli cestou přátelských kontaktů mezi jednotlivými státy. Oficiální diplomatický styk vzniká v momentě, kdy jsou navázány diplomatické vztahy.12 Po formálním navázání diplomatických styků dochází ke zřízení příslušných zástupců úřadů. Úřad vede velvyslanec, vyslanec nebo chargé dáffaires en pied, případně chargé dáffaires a. i. (ad interim), který je pověřen k plnění záležitostí na přechodnou dobu.13

1.2 Agrément Schválení vedoucího mise přijímacím státem nazýváme agrément. Po přijetí agrément vedoucí mise oficiálně zahájil svou diplomatickou misi. Většinou je udělován bez větších komplikací, avšak může nastat i případ, kdy přijímací stát označí vedoucího mise za nepřijatelnou osobu a agrément neudělí, blíže k problematice nepřijatelné osoby v kapitole 1.6 Osoba nežádoucí nebo nepřijatelná. Vedoucí mise nezahajuje svou diplomatickou misi příjezdem do přijímací země, ale v momentě, kdy vysílající země obdrží agrément od přijímací země. Vedoucí mise zasílá pověřovací listinu (lettre de créance), ve které se oficiálně hlásí do služby diplomatické mise. Pověřovací listina prokazuje pravost pověření.14 Současně je formální listinou odvolán stávající vedoucí mise.

1.3 Diplomatická mise První úprava vztahující se k diplomatickým misím je Vídeňský reglement o třídách diplomatických zástupců. Tento dokument prošel několika změnami v průběhu 19. a 20. století. V roce 1961 byla jednání o dokumentu dovršena a byl ustanoven dokument o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, který vstoupil v platnost v roce 1964. Tato úmluva se skládá ze dvou základních částí, z nichž první část se věnuje funkcím diplomatických misí a k jejich personálu, druhá část stanovuje výsady a imunity misí a personálu. Úmluva také specifikuje tři základní třídy vedoucích misí. Do první třídy patří velvyslanci nebo nunciové pověření u hlav států a jiní šéfové misí 12

FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 43-44. 13 BAYER, CSC., Doc. Ing. Alois, ŠRONĚK, CSC., Doc. Ing. Ivan. Společenský styk a diplomatický protokol. 1996. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-507-7, s. 34. 14 FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 43-44.

11

v rovnocenné hodnosti. Do druhé třídy patří vyslanec, ministr a internuncius, kteří jsou pověřeni u hlav států. Poslední třídou jsou chargé dáffaires pověření ministrem zahraničích věcí vysílajícího státu u ministra zahraničních věcí státu přijímajícího. Rozlišujeme chargé dáffaires en pied a chargé dáffaires a. i. Chargé dáffaires en pied je zástupce vybavený kabinetním listem, který obdržel od ministra zahraničí vysílajícího státu a akredituje se s ním u ministra zahraničí přijímajícího státu. Chargé dáffaires a. i. je prozatímní pracovník diplomatické mise, který zastává pozici za vedoucího mise, který nemůže vykonávat svou misi.15 Je-li v čele mise velvyslanec, je úřadem velvyslanectví, je-li v čele mise vyslanec, úřadem je vyslanectví, a v případě chargé dáffaires jde o velvyslanectví, nebo vyslanectví.16 Platí zásada, která nerozlišuje rozdíly mezi jednotlivými třídami, rozdělení se projeví pouze v pořadí na diplomatické listině a v etiketě. Je třeba dodržovat pořadí diplomatických zástupců, od velvyslance, vyslance, chargés dáffaires en pied a chargé dáffaires a. i. V čele diplomatického sboru je doyen, který je hodností a pořadím nejstarší diplomatický zástupce. Pořadí je důležité při různých příležitostech např. při rozsazení u stolu. O této problematice více v kapitole 2.3.2 Pravidla pro zasedací pořádek. V článku 3 Vídeňské Úmluvy se blíže specifikují funkce diplomatické mise. Jedná se o reprezentování vysílajícího státu ve státě přijímacím, ochrana státních zájmu vysílajícího

státu

a

jeho

státních

příslušníků

v přijatelném

rozsahu

v rámci

mezinárodního práva, dále vyjednávání s přijímacím státem, dalším bodem je informování vysílající stát o podmínkách a rozvoji státu přijímajícího a v neposlední řadě udržování přátelských vztahů mezi státem vysílajícím a přijímacím a zlepšování rozvoje v oblasti hospodářské, kulturní a vědecké. Dle Vídeňské úmluvy tvoří personál diplomatické mise: 17 − vedoucí mise (chef de mission), − členové mise (membre de la mission), − členové personální mise (membres du personnel de la mission),

15

ŠRONĚK, I.: Diplomatický protokol a praktické otázky společenské etikety. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum 2005. ISBN 80-246-0247-4, s. 20-21. 16 GULLOVÁ S., MÜLLEROVÁ F.: Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. VŠE v Praze 2006. ISBN 80-245-1021-9, s. 174. 17 FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 43-44.

12

− diplomatický personál – radové, tajemníci, atašé, konsul (membres du personnel diplomatique), − diplomatický zástupce (agent diplomatique), − členové administrativního a technického personálu (membres du personnel administratif et technique), − členové služebního personálu (membres du personnel de service), − soukromé služební osoby (domestiques privés). Jakmile se velvyslanec ujme své funkce v přijímacím státě, je nutné, aby se během relativně krátké doby, zpravidla deseti až dvaceti dnů, představil ministrům, vyšším úředníkům ministerstva zahraničních věcí, vedoucím ostatních misí a v neposlední řadě doyenu diplomatického sboru.

1.4 Státní příslušnost Státní příslušnost vedoucího mise je ve většině případů příslušnost státu, který zastupuje v přijímací zemi. Tento fakt však není nutnou podmínkou, je možné plnit diplomatickou misi státu i s jinou státní příslušností.

1.5 Vícenásobná akreditace zahraničních diplomatů Vedoucí mise může být akreditován i u více států. Zpravidla se jedná o sousední státy. Např. barmský velvyslanec v Praze v r. 1974 byl zároveň velvyslancem své země v Maďarsku a Rakousku.18

1.6 Osoba „nežádoucí“ nebo „nepřijatelná“ Přijímací stát má právo označit vedoucího mise, nebo některého z členů mise za nežádoucí osobu, neboli „persona non grata“. Po tomto prohlášení je mise osoby ukončena, tato osoba je odvolána ze své funkce a vláda vysílajícího státu je o tomto informována. Prohlášení je možné učinit před příjezdem diplomata do přijímacího státu, avšak je možné osobu odvolat i po jejím příjezdu. Není nutné jakéhokoli zdůvodnění k tomuto prohlášení. Důvody mohou být různé, nejčastěji se jedná o osobní nedostatky diplomata k výkonu mise, nebo dokonce nepřátelské jednání a chování diplomata vůči

18

BAYER, CSC., Doc. Ing. Alois, ŠRONĚK, CSC., Doc. Ing. Ivan. Společenský styk a diplomatický protokol. 1996. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-507-7, s. 34.

13

přijímacímu státu. V dnešní době se často setkáme s tím, že jakmile přijímací stát prohlásí diplomata za personu non grata, do čtyřicetiosmi hodin prohlásí vysílající stát za personu non grata jednoho z diplomatů státu přijímacího. Tato odveta je často velmi nespravedlivá, nicméně se s ní stále setkáváme. Přijímací stát se tedy k prohlášení osoby za nepřijatelnou ubírá opravdu jen v nejzazších případech.19

1.7 Poskytované výsady a imunity Přijímací stát je povinen vytvořit takové prostředí diplomatické misi, aby byla schopna plnit své poslání v zemi. Je povinen poskytnout členům mise diplomatické výsady a imunity. Vídeňská Úmluva o diplomatických stycích z roku 1961 definuje právě tyto výsady a imunity. Jedna z nich je nedotknutelnost a imunita místností a majetku mise. Tato výsada spočívá v povinnosti přijímacího státu chránit místnosti diplomatického sboru a zajistit dostatečný klid na práci na výkon diplomatické misi. Zejména však dovolit vstup do místnosti komukoli z přijímacího státu pouze se svolením vedoucího mise. Další výsadou je nedotknutelnost listin, dokumentů, korespondence a archivu, tato výsada platí kdykoli a kdekoli. Mezi další významnou výsadu patří svoboda a nedotknutelnost komunikace, jedná se zejména o komunikaci se svým státem a to v podobě jakékoli a přes jakéhokoli prostředníka, diplomatický sbor tedy může využít kurýrní diplomatické služby, či zasílat šifrované zprávy. Specifická výsada diplomatického sboru je diplomatické zavazadlo. To je třeba viditelně označit takovým způsobem, aby bylo jednoznačné, že se jedná o diplomatické zavazadlo obsahující pouze úřední předměty. Zásilka nemůže být nikde zdržována ani otevřena. Dle důležitosti obsahu zásilky je možné zařídit její doprovod. Zpravidla je využíván k doručení takového zavazadla speciální diplomatický kurýr, kterému je zajištěna imunita a nedotknutelnost. Významnou imunitou je pro diplomatickou misi vynětí z trestní jurisdikce. Jakékoli porušení zákonu přijímacího státu se tedy řeší pouze na administrativní úrovni. V případě závažného prohřešku písemným vyrozuměním vládě vysílacího státu. Ta

19

FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 21.

14

zpravidla rozhodne, jak dále postupovat. Vysílající stát může diplomata zbavit jeho výsad a imunit a umožnit tak přijímajícímu státu vést soudní řízení a vykonat rozsudek. Mezi další výsady a imunity patří vynětí ze zdanění, právo na dovoz zboží osvobozeného od cla, avšak za podmínky osobní potřeby. Nelze dovážet zboží za účelem dalšího prodeje či jeho šíření na území přijímacího státu. Výsady a imunity platí nejen pro členy diplomatické mise, ale i pro jejich rodinné příslušníky. Přijímající stát je povinen zajistit celkovou ochranu diplomatické mise včetně rodinných příslušníků a zajistit tak jejich bezpečnost a svobodu. Výsady a imunity začínají platit, jakmile diplomat vstoupí do přijímacího státu za vykonáním své činnosti. V momentě, kdy diplomat opustí zemi, končí také jeho výsady a imunity. V případě, že zemi neopustí ihned po skončení jeho mise, tak po uplynutí přiměřené doby.20

1.8 Ukončení diplomatické mise Krátce před tím, než vedoucí mise ukončí svou činnost, rozešle oznámení o odvolání ministrovi zahraničí a požádá o přijetí u hlavy státu. Toto předání je zpravidla soukromé a slouží k předání odvolávací listiny prezidentovi republiky. V dnešní době se setkáváme se spojením přijetí nového vedoucího mise s odvoláním toho předešlého.21

20

FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 62. 21 FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 42.

15

2 Protokol a protokolární ceremoniály Francie 2.1 Historický vývoj diplomacie ve Francii Historie diplomacie Francie sahá přibližně do 16. století, kdy se začalo vyvíjet francouzské ministerstvo zahraničí. První významnou osobností ministeria zahraničí byl kardinál Armand Jean du Plessis, vévoda de Richelieu, jinak známý jako kardinál Richelieu. Byl prvním ministrem francouzského krále Ludvíka XIII. Král nechával svého ministra za něj rozhodovat a kardinál takto získal velmi silný mocenský vliv. Povedlo se mu za jeho působení velmi pozvednout francouzský stát. Své působení na ministerstvu zahraničí zakládal na principu „raison d´état“, neboli na principu státního zájmu. Ačkoliv měl římskokatolické vyznání, víru a náboženství dával do pozadí právě státním zájmům. Tento nový způsob politiky byl na svou dobu převratný. Dále formuloval základní principy diplomacie. Jako hlavní motiv byly již zmíněné státní zájmy prosazované v zahraničí. Další významnou osobností francouzské diplomacie byl Francois de Calliéres, který čerpal své zkušenosti přímo jako francouzský diplomat a byl prvním, který prosazoval čestnost v diplomatickém jednání. Dalším

významným

francouzským

diplomatem

byl

Charles-Marice

de

Talleyrand-Périgord, který působil ve své funkci za vlády Napoleona. Tento diplomat byl u zrodu dílčího dokumentu v diplomatických vztazích, který byl přijat roku 1815 ve Vídni a jedná se o „Réglement de Vienne de 1815 sur le rang des agents diplomatiques“, neboli Vídeňský reglement o třídách diplomatických zástupců. Za vlády Napoleona zajišťoval Charles-Marice de Talleyard-Périgord mnohé diplomatické vztahy a jeho působení velmi pozitivně ovlivnilo Napoleonovo jednání při různých diplomatických setkáních. Francie za této vlády dosáhla velmi vysoké úrovně coby evropské velmoci, která vzkvétá a stává se zásadním hybatelem budoucího evropského vývoje. Je však nutné zdůraznit, že osobní vztahy Napoleona a Charles-Marice de Talleyard-Périgord byly velmi chladné. Pokud bychom hledali zásadního představitele diplomacie Francie minulého století, nepochybně je třeba zmínit Roberta Schumana. Francie byla po 2. světové válce politicky nestabilní, komunistická strana byla velmi silná a potýkala se se zpochybňováním koloniálních oblastí od ostatních států. Hlavní snahou Francie bylo

16

získat prestiž a vedení v západní Evropě. Sjednocování Evropy bylo právě pod vedením Francie, ta stála u zrodu prvního uskupení, které vedlo až k založení Evropské Unie. Robert Schuman oznámil 9. května 1950 svůj plán na vytvoření prvního společenství pro oblast uhlí a oceli, a nyní slavíme tento den jako Den Evropy.22

2.2 Oficiální návštěvy 2.2.1 Uvítací ceremoniál hlavy státu Uvítací ceremoniál prezidenta začíná již na letišti v Paříži. Vítání je s celou parádou, nastoupení vojáci ve slavnostních historických uniformách vzdávají hold přijíždějícímu prezidentovi. Jacques Chirac zavedl tradici vítání hlav států a diplomatického sboru na pařížské radnici. Celý ceremoniál je vždy stejný a má svůj striktní průběh. Za potlesku přichází manželka starosty, která uvádí manželku prezidenta či krále. Následuje vstup hostů a starosty na tribunu. Tribuna je rezervována pouze pro starostu, prezidenta a jeho nejbližší doprovod. Poté co se usadí hosté na tribuně, vojenská kapela spustí hymny obou států. Po zaznění posledních tonů hymny starosta Paříže promluví k hostům a zahájí ceremoniál svým pozdravným projevem. Ihned následuje odpověď hosta, tedy prezidenta. Projevy jsou předem napsány a přeloženy a během ceremoniálu výborně tlumočeny. Po této protokolární proceduře nastává představování diplomatického sboru. V malém salónku pak následuje přípitek s diplomatem.23

2.2.2 Uvítací ceremoniál vedoucího diplomatické mise Příjezd diplomata do přijímacího státu je předem ohlášen vedoucímu Diplomatického protokolu, nebo jeho zástupci a s ním se také diplomat setká bezprostředně po příjezdu do přijímacího státu. Toto setkání nemusí být zrealizováno, padne-li datum příjezdu diplomata na národní nebo náboženský svátek, či víkend. Případně když diplomat dorazí do přijímacího státu v příliš ranních hodinách, či naopak ve velmi pozdních večerních hodinách.24 V případě, že vedoucí mise má funkci chargé dáffaires hlásí se u ministra zahraničí, kterému také předá pověřovací listinu. Bude-li mít vedoucí mise hodnost velvyslance, bude následovat ceremoniál přijetí u prezidenta 22

GULLOVÁ S., MÜLLEROVÁ F.: Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. VŠE v Praze 2006. ISBN 80-245-1021-9, s. 161. 23 ŠEDIVÝ, Jaroslav. Velvyslancem u Eiffelovy věže: Praha - Paříž v zahraniční politice. Praha: Mladá Fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1716-9. 24 FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 40.

17

francouzské republiky. Tuto návštěvu zpravidla sjedná vedoucí Diplomatického protokolu.25 Uvítací ceremoniál při příležitosti předání pověřovací listiny je velkolepá událost, která se koná na nádvoří v Elysejském paláci. Národní garda vzdává čest, bubeníci bubnují a celá vojenská kapela předvádí velkolepou podívanou. S vojenským pobočníkem prezidenta republiky nový diplomat vystoupá po schodech Elysejského paláce do salónku, kde již stojí prezident republiky, spolu s ministrem zahraničí. Při takové protokolární proceduře je zvykem, že je za prezidentem Francie velká francouzská vlajka. Šéf protokolu pokyne novému diplomatovi, kam se má postavit, po obou stranách ho obklopují důstojníci gardy s tasenými šavlemi. Prezident republiky pronese krátký projev a předá slovo novému diplomatovi. Po tomto uvítacím ceremoniálu se ubírá prezident republiky, ministr zahraničí a nový diplomat do vedlejší místnosti k soukromému pracovnímu rozhovoru, která se zpravidla týká jeho diplomatické mise v zemi.26

2.3 Organizace společenských akcí27 Na hostinu zpravidla zveme přibližně osmdesát hostů, při výjimečných událostech, nebo slavnostech jako je oslava státního svátku můžeme pozvat až tři tisíce hostů. Při výběru hostů je vhodné oslovit pár významných osobností, ale zároveň pozvat i osobnosti z různých oblastí, jako jsou ředitelé bank, lidé z kultury, režiséři, publicisté, spisovatelé či filozofové. Měli bychom se vyhnout promíchání politických osobností s extrémním pravicovým smýšlením a osobnosti se smýšlením extrémně levicovým. Tímto bychom se mohli dopustit nepříjemnému průběhu večeře.

2.3.1 Pozvánka Pozvánku posíláme hostům přibližně 3 týdny před konáním akce. Při významné události, posíláme pozvánku i dříve. Pozvánka by měla obsahovat jméno hostitele, instituci a její logo, příležitost, ke které je setkání uskutečněno, jméno pozvaného hosta a jeho doprovod, přesná adresa, datum

a čas

setkání.

V dolním

rohu

25

pozvánky nalezneme zkratku

r.s.v.p.

FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 41. 26 ŠEDIVÝ, Jaroslav. Velvyslancem u Eiffelovy věže: Praha - Paříž v zahraniční politice. Praha: Mladá Fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1716-9. s 40-46. 27 SERRES, Jean. Manuel pratique de protocole. France: Éditions de la Bièvre, 1992. ISBN 2-905955-005. s 180-202.

18

z francouzského „répondez síl vous plaît“, neboli „Račte laskavě odpovědět“. Také se můžeme setkat s tím, že je tato zkratka přeškrtnuta a místo ní ručně napsáno p.m. z francouzského „pour mémoire“, neboli „pro připomenutí“. Takto poslaná pozvánka slouží pro připomenutí konání akce a je posílána těsně před uskutečněním události. V druhém dolním rohu pozvánky můžeme také naleznout informaci o vhodném oblečení na danou událost. Rozvržení jednotlivých informací může být na pozvánce různé, avšak je nezbytné, aby vždy obsahovaly všechna důležitá sdělení. Následující obrázek nám uvádí příklad pozvánky na slavnostní večeři. Obrázek 1: Pozvánka

Pramen: Soukromá pozvánka Benoît Chatard, profesora Společenského a diplomatického protokolu na Vysoké škole ekonomické

2.3.2 Pravidla pro zasedací pořádek Na pozvání na večeři bychom jako hosté měli odpovědět v co nejkratším možném termínu, ideálně do tří až čtyř dnů. Poté co získáme již přesný počet účastníků události, pustíme se do tvoření zasedacího pořádku. Vytvoříme si seznam hostů, rozdělíme muže a ženy do dvou sloupců a podle postavení je seřadíme. Zasedací pořádek je vždy podle postavení, a pak účelně. Ve Francii je první titulárně nejvýznamnější osobou prezident, druhou titulárně nejvyšší funkcí ve státě je prezident senátu.28 V případě, že se hostiny zúčastní pouze diplomaté, je jejich usazení snadné. Řídíme se protokolárním pořadím dle diplomatické listiny. Pořadí je dáno datem a časem, kdy diplomat odevzdal svou 28

ŠEDIVÝ, Jaroslav. Velvyslancem u Eiffelovy věže: Praha - Paříž v zahraniční politice. Praha: Mladá Fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1716-9.

19

pověřovací listinu.29 K problematice diplomatické listiny blíže v kapitole 2.7.4. Diplomatická listina. V případě, že se hostiny účastní muži i ženy, řídíme se protokolárním pořadím a usazujeme po pravé straně hostitelky nejvýznamnějšího hosta muže a vedle hostitele nejvýznamnějšího hosta ženu. Tento princip nám pomůže pochopit Graf 1. V případě, že máme na hostině pouze ženy, nebo pouze muže, protokolárně nejvýznamnějšího hosta usadíme

po

pravé

straně

hostitele,

či

hostitelky

a

protokolárně

druhého

nejvýznamnějšího hosta po levé straně. Dále je pro Francii charakteristickým znakem oddělování manželek od manželů. Tento zvyk sahá do doby Napoleona. Oddělování manželek je typické při každém přijetí na pařížské radnici, při slavnostech jako je 14. červenec, či při jakýchkoli oficiálních večeřích a recepcích.30 Francouzské uspořádání u stolu je zobrazeno na následujícím obrázku. Graf 1: Francouzské uspořádání u stolu

G

C

A

E

I

J

F

B

D

H

Pramen: vlastní graf

Kde A a B jsou hostitelé a C až J jsou hosté seřazeni dle protokolárního postavení. V případě, že není sudý počet hostů, nebo v případě, že některý z hostů nedorazí na slavnost, židle se upraví tak, aby mezeru za chybějícího hosta vyplnily. Můžeme se také setkat s variantou pro kulaté stoly. Graf 2: Francouzské uspořádání u stolu

A B

C

D

E Pramen: vlastní graf

29

FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 208. 30 ŠEDIVÝ, Jaroslav. Velvyslancem u Eiffelovy věže: Praha - Paříž v zahraniční politice. Praha: Mladá Fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1716-9.

20

Kde A je hostitel a B až E jsou hosté. V případě, že hostí pouze 1 osoba, naproti ní by neměl nikdo sedět, tak jak je to znázorněno na obrázku.

2.3.3 Pravidla pro stolování Ráno před konáním hostiny obsluha připraví prostírání. Vše musí být perfektně symetrické, rozmístění skleniček, talířů a příborů má svá pravidla a ty musí být za každých okolností dodržena. Toto je jedním z protokolárních procedur, kterou si každý dobře hlídá. Špatný pohled na velvyslanectví jako takové můžeme způsobit špatně prostřenými stoly. V lepším případě budeme „pouze“ terčem posměchu. Na následujícím obrázku vidíme francouzský model prostírání. Doplním, že sklenice na vodu se nachází vlevo nahoře od talíře a je to také největší sklenice. Dále platí, že sklenice na červené víno je větší než sklenice na víno bílé. Obrázek 2: Francouzský model prostírání

Pramen: www.google.fr

Kde „fourchette à salade“ je vidlička na salát, „fourchette“, pak vidlička, „verre à vin rouge“ sklenice na červené víno, „verre à vin blanc“ sklenice na bílé víno, „cuillère et fourchette à desert“ lžička a vidlička na desert, „assiette à salade“ talíř na salát, „grande assiette“ velký talíř, „couteau“ nůž a „cuillère à soupe“ lžíce na polévku. Vzdálenost je vždy stejná a to jeden centimetr mezi jednotlivými příbory. Tato vzdálenost platí také od talíře, vidličky, nože, lžíce a hrany stolu. Vzdálenost je striktně daná. Měříme ji například provázkem, nebo metrem. Protokolárním selháním by bylo,

21

kdybychom vzdálenost neměli všude stejnou, asymetrie je pak velmi viditelná a do oka bijící. Obrázek 3: Vzdálenost mezi jednotlivými příbory

Pramen: www.google.fr

Hosté jsou u vstupu přijati jednou až dvěma osobami. Ti mají za úkol uvítat hosty podáním ruky, říci pár zdvořilostních slov a pozvat je do salónku na aperitiv. Ti také převezmou od hostů dárky pro hostitele a přebírají kabáty, které ukládají do šatny. Jako aperitiv se zpravidla podávají dva druhy šampaňského, pomerančový džus a minerální voda. Často se setkáváme s mini rautem s malými kousky sandwichů se sýrem či šunkou. U vstupu do místnosti nalezneme malý plán zasedacího pořádku, je vhodné již během aperitivu naleznout svého souseda/sousedku a do místnosti již přicházet společně. Také se můžeme setkat s tím, že u vchodu do salónu nalezneme obálku se svým jménem, ve které je malý plán zasedacího pořádku s označením místa sezení dané osoby. U vstupu také můžeme dostat brožuru, kde je jmenný seznam hostů, seřazen dle abecedy a dle stolu u kterého sedí. Můžeme tak již předem zjistit, s kým budeme u stolu. Následující obrázek nám znázorňuje, jak takový přehled vypadá. Graf 3: Zasedací pořádek

Pramen: Benoît Chatard, profesor Společenského a diplomatického protokolu na Vysoké škole ekonomické

22

Při přípravě prostírání obsluha vloží před každý talíř malou cedulku se jménem a příjmením hosta. V krajním případě, kdy nedostaneme dopředu informaci, kde se máme usadit, tyto kartičky nám pomohou naleznout naše místo k sezení. Samotná hostina se zahajuje větou: „Madame/Monsieur est servi/e“, která je řečena hostitelkou, nebo hostitelem. Po této větě se hosté odebírají do hlavního sálu, kde se podává večeře. Muž vždy pomáhá ženě usednout na místo a nesedá si dříve, než jsou ženy u stolu usazeny. Muži tedy vyčkají na všechny ženy. Hostitel, či hostitelka zahajuje hostinu přípitkem, ve kterém stručně poděkuje hostům za přijmutí pozvání a představí všechny přítomné. Tento přípitek by neměl být příliš osobní, spíše formální, není tedy vhodné o hostech sdělovat příliš osobní záležitosti, např. jestliže se v nedávné době daná osoba rozvedla, či měla úmrtí v rodině. V momentě, kdy hostitelka začne jíst, večeře se zahájí a ostatní hosté se mohou dát do hodování. Personál nejdříve obslouží ženy a poté muže. Stůl si obsluha rozdělí například do čtyř zón a na každou jednotlivou zónu aplikuje pravidla obsloužit nejdříve ženy. Následující obrázek nám znázorňuje, jak může probíhat servírování. Graf 4: Servírování

3

5

2

4

1 6

Pramen: vlastní graf

Během večeře volně konverzujeme se svým sousedem. Platí nepsané pravidlo, které říká, že během předkrmu konverzuje hostitel se sousedem po levé ruce a během hlavního jídla se sousedem po pravé ruce. Hosté také postupují dle tohoto pravidla. Většinou se podávají typická francouzská jídla, nejsou však doporučeny speciality. Na hostinách se tedy výjimečně setkáme například s ústřicemi či šneky. Nepodává se také mezinárodní kuchyně. Zakázány jsou plody moře a nevhodné je také

23

podávat česneková jídla. Co se týče podávání nápojů, obvykle jsou na výběr dva druhy vína. Není vhodné servírovat příliš mnoho druhů vín a stejně tak není vhodné servírovat tvrdý alkohol. Obsluha si musí být vždy jista, že mají hosté dostatek vody a vína ve sklenicích a ihned dolévat bez vyzvání. Pokud bychom chtěli víno odmítnout, stačí naznačit rukou odmítavé gesto. Obsluha odebírá špinavý talíř zleva a nový talíř pokládá zprava. Víno je podáváno také zprava. Dojíst bychom měli v momentě, kdy dojídá náš soused. Je vhodné přizpůsobit tempo našemu sousedovi. V případě, že náš soused již dojídá a my máme stále většinu jídla na talíři, i my dále nejíme. V opačném případě, kdy náš soused jí velmi pomalu, je vhodné nechat alespoň pár soust na talíři a vyčkat na něj. V závěru hostiny pronáší poděkování jeden z pozvaných hostů. Ten poděkuje za všechny pozvané, vyjádří se kladně k podávanému jídlu a přidá osobní zážitek z večeře, čímž ozvláštní poděkování. Například pronese speciální poděkování za vynikající omáčku, či jak si výborně pohovořil s některým z hostů. Po hostině se zpravidla ještě u stolu podává káva, na kterou se případně přemístíme do salónku, kde byl aperitiv. Podává se káva, čaj a tisane, neboli teplá voda s bylinkami. Hovoříme s hosty, se kterými jsme neměli možnost během večeře promluvit. Čas odchodu není nijak striktní. Zpravidla osoba nejvíce důležitá odchází jako první, dále odcházejí ostatní hosté.

2.3.4 Projevy a přípitky Francie je proslulá svými vynikajícími řečníky. Každý Francouz je již od školy vyučován k vyjednávání a k výbornému proslovu. Na diplomatické úrovni se tak setkáváme s vynikajícími proslovy na velmi vysoké úrovni. Francie je tímto proslulá a málokdo má tu schopnost konkurovat takovému umění mluvit. Projevy se pronáší například při příležitosti předání pověřovací listiny nového diplomata, při slavnostních událostech, či při oslavách na státní úrovni. Jak již bylo zmíněno výše, přípitky slouží zejména pro přivítání hostů na večeři a pro představení všech přítomných. Jedná se o stručný proslov, který by neměl být příliš osobní. Hostitelka, či hostitel zmíní, při jaké příležitosti se hosté scházejí a vyjádří se k dané události. Může se také zmínit o průběhu a programu akce.

24

2.3.5 Dárky Dárky pro hostitelku, či hostitele jsou milým gestem, kterým vyjádříme svůj vděk za pozvání. Květiny jsou tradičním dárkem, který hostitelku vždy potěší. Personál by měl s dary tohoto charakteru počítat a mít v zásobě dostatek váz. Vhodné jsou taktéž typické dárky ze země, kterou velvyslanec zastupuje. Můžeme se tak například setkat s nejrůznějšími druhy alkoholu. V případě soukromé návštěvy volíme více osobní dárky. Pro velmi dobrého přítele můžeme vybrat například parfém.

2.4 Pravidla pro odívání diplomatů Odívání diplomatů se řídí tradicí a zvyky daného státu. Existují však obvyklé druhy oděvů, které nosí diplomaté určitých zemí. Mezi ně patří následující. Při příjezdu a odjezdu významných osobností muži nosí žaket (jaquette), který slouží pro oficiální příležitosti. Žaket se skládá z černého kabátu, černé vesty, černého cylindru pro slavnostní příležitosti, bílé košile, černých kalhot s bílými pruhy, tvrdého límce, šedé vázanky a černých bot. Pro méně slavnostní události vybíráme šedou vestu a šedý cylindr. V případě vojenských akcí nosíme na levé straně řády a vyznamenání v naturálních velikostech. Dalším oděvem diplomatů je frak (habit noir), ten využijeme pouze při večerních oficiálních akcích, jako jsou večeře, recepce, případně i slavnostní události během dne. Frak se skládá z dlouhého černého kabátu, bílé vesty, bílé košile, bílé vázanky, černých kalhot s dvojitým černým proužkem, černého cylindru, černých bot a dále jsou nezbytné miniatury vyznamenání a řádů. Frak využije zejména při velmi slavnostních událostech. Pro méně formální události a slavnostní používáme smoking (smoking), ten se skládá z černého saka, černých kalhot s jedním černým proužkem, bílé košile, černého motýlku a černých bot. Je možné i připojit řády a vyznamenání, avšak pouze je-li to výslovně uvedeno na pozvánce. Smoking využijeme zejména při méně slavnostních událostech jako je návštěva opery, plesů, recepce. Národní oděv (habit national) volíme při slavnostních událostech, ke kterým se takový oděv hodí. Jedná se zejména o slavnosti na oslavu státu jako takového, například při oslavě státních svátků. 31

31

FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 55.

25

2.5 Diplomatické vizitky Vizitka pochází z francouzského „visiter“, neboli navštěvovat. Vizitky jsou ve Francii velmi používané a slouží k osobnímu představení dané osoby, jejího postavení a kterou společnost či instituci reprezentuje. Běžně jsou také velmi používané jako způsob, kterým poděkujeme za pozvání, vyjádříme gratulace či kondolenci. Diplomatičtí pracovníci využívají diplomatických vizitek. Na těchto vizitkách nalezneme pouze jméno daného diplomata spolu s funkcí, kterou zastává a označení úřadu, který zastupuje. Další informace týkající se například adresy či telefonu na vizitkách nenajdeme.32 Na navštívenky často používáme francouzské zkratky, kterými vyjadřujeme důvod jejího zaslání. Tyto zkratky umístíme do levého dolního roku navštívenky. Patří mezi ně následující. Pro poděkování používáme zkratku p.r. „pour remercier“, chceme-li někoho představit, zasíláme vizitku se zkratkou p.p. „pour présentation“ spolu s vizitkou dané osoby, pro vyjádření blahopřání používáme zkratky p.f. „pour féliciter“. Pro vyjádření gratulace použijeme například následující formu „Monsieur XY vous adresse léxpression de ses très vives félicitations et ses coordiales souvenirs.“ Pro blahopřání k novému roku používáme p.f.N.A. „pour féliciter Nouvel An“, pro příležitost rozloučení se s někým, s kým již nemáme možnost se osobně setkat používáme p.p.c. „pour prendre congé“, pro vyjádření soustrasti pak používáme p.c. „pour condoléances“.33 Následující obrázek nám znázorňuje dvoujazyčnou vizitku. Obrázek 4: Vizitka

Pramen: Francouzsko-česká obchodní komora

32

GULLOVÁ S., MÜLLEROVÁ F.: Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. VŠE v Praze 2006. ISBN 80-245-1021-9, s. 29-30. 33 SERRES, Jean. Manuel pratique de protocole. France: Éditions de la Bièvre, 1992. ISBN 2-905955-005. s 202.

26

2.6 Diplomatická korespondence Diplomatickou korespondenci přijímá a odesílá hlava státu, předseda vlády, ministr zahraničí a dále zastupitelské úřady.34 Diplomatická korespondence se drží striktních pravidel. Diplomatický dopis je psán na bílý hlavičkový papír formátu A4, dopis píšeme vždy na počítači, případně na stroji a posíláme v obálce vytištěný. Obálka má stejnou podobu jako papír, tedy zpravidla bílá s logem velvyslanectví. Stránka by měla mít z levé strany třícentimetrový okraj, z pravé strany pak dvoucentimetrový okraj. Následující obrázek nám znázorňuje, jak správně by měl oficiální dopis vypadat. Graf 5: Diplomatická korespondence

Nom, adresse, téléphone, logo Nom et adresse du destinataire

Référence Lieu et date

Formule dáppel

Corps de la lettre

Formule de politesse

Signature Pramen: vlastní graf

Kde „nom, adresse, téléphone, logo“ je jméno, adresa, telefon a logo velvyslanectví, „nom, adresse du destinataire“ znamená jméno a adresa adresáta, „lieu et date“ je místo a datum, „corps de la lettre“ označuje tělo dopisu, „formule de politesse“ znamená zdvořilostní fráze, „référence“ je reference, „formule dáppel“ určuje oslovení 34

GULLOVÁ S., MÜLLEROVÁ F.: Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. VŠE v Praze 2006. ISBN 80-245-1021-9, s. 216.

27

a „signature“ pak podpis, který je jak tištěný, tak ručně podepsaný a přidáváme k němu také razítko velvyslanectví. Oslovení a zdvořilostní fráze budu blíže specifikovat v kapitole 2.6.3. Oslovení a zdvořilostní závěry v korespondenci.

2.6.1 Druhy diplomatické korespondence Rozlišujeme několik druhů diplomatické korespondence. Patří mezi ně formální nóta, kterou například adresuje vedoucí zastupitelského úřadu jinému vedoucímu zastupitelského úřadu, dále verbální nóta, zajímavostí této nóty je, že se nepodepisuje odesílatelem, ale parafuje se za textem a je také orazítkována. Dalším druhem je kolektivní nóta, kterou používá více zastupitelských úřadů pro rozesílání identického sdělení více zastupitelským úřadům, identická nóta je například sdělení jednoho zastupitelského úřadu pro jiné zastupitelské úřady. Cirkulární nóta je pak sdělení například ministerstva zahraničí pro všechny zastupitelské úřady, memorandum slouží k vyjádření argumentace k dané problematice. Dále Aide-memoire slouží jako záznam již řečeného, bout de papier je papír bez hlavičky, slouží k neoficiálním sdělením, nonpaper slouží k nezávaznému vyjádření k dané věci a v neposlední řadě protestní a ultimativní nóty, což jsou zvláštní druhy verbální nóty.35

2.6.2 Pověřovací listiny Pověřovací listina (lettre de créance) je dokument, který předává nový vedoucí zastupitelského úřadu hlavě přijímajícího státu, nebo ministrovi zahraničí. Pověřovací listinu zasílá vysílající stát za účelem oficiálně přihlásit nového vedoucího zastupitelského úřadu do služby diplomatické mise. Pověřovací listina prokazuje pravost pověření od vysílajícího státu. Příklad takovéto pověřovací listiny je k nahlédnutí v Příloze 2 Diplomatická korespondence.

2.6.3 Oslovení a zdvořilostní závěry v korespondenci Pro každou jednotlivou kategorii máme protokolární pravidla a je třeba se jimi držet. Rozlišujeme oslovení v úvodu dopisu, v těle dopisu, závěrečná zdvořilostní fráze a v neposlední řadě titul osoby na obálce.

35

GULLOVÁ S., MÜLLEROVÁ F.: Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. VŠE v Praze 2006. ISBN 80-245-1021-9, s. 217.

28

Pro panovníky a nejvyšší vládce v zemi máme následující zásady. Papeže oslovujeme „Très Saint Père“, v dopise pak používáme oslovení „Votre Sainteté“, toto oslovení je používáno výhradně pro papeže. Panovníky oslovujeme v úvodu dopisu „Sire“ v případě, že se jedná o muže krále a „Madame“ jedná-li se o ženu královnu. Oslovení „Madame“ použijeme také pro Komtesu Paříže. V textu pak oslovujeme krále i královnu „Votre Majesté“, případně „Votre Majesté Impériale“. Závěrečná zdvořilostní formule je pak pro krále i královnu podobná. Vyjadřujeme jim co největší možný respekt. Fráze pak pro krále může vypadat například následovně „Je prie Votre Majesté de vouloir bien agréer les assurances de mon plus profond respect.“, pro královnu pak takto „Je prie Votre Majesté de vouloir bien agréer l´hommage de mon plus profond respect.“ Oslovení prezidenta republiky je následující. V úvodu dopisu používáme „Monsieur le Président de la République“. V těle dopisu pak „Vous“, nebo „Votre Excellence“, toto oslovení v textu dopisu používáme i pro ministry a velvyslance. Závěrečná fráze pak pro prezidenta republiky může vypadat takto „Je prie Votre Excellence de vouloir bien agréer les assurances de mon plus profond respect.“ Stejně jako pro krále a královnu, vyjadřujeme prezidentovi republiky hluboký respekt. U oslovení prezidenta je třeba dbát zejména na upřesnění, že se jedná o prezidenta republiky. Nemůžeme se tak obracet na prezidenta státu pouze s oslovením „Monsieur le Président“. Takto bychom mohli oslovovat prezidenta jakékoli organizace. Co se týče oslovení členů panovnického rodu nebo vládnoucím osobnostem s titulem používáme v úvodu dopisu „Monseigneur“, v textu dopisu pak „Votre Altesse Impériale“, místo „Impériale“ můžeme použít také „Royale“ nebo „Sérénissime“. Závěrečná formule pak může vypadat následovně „Je prie Votre Altesse de vouloir bien agréer les assurances de ma plus respectueuse considération.“ Oslovujeme-li kněžny, v úvodu dopisu použijeme „Madame“, v případě neprovdané pak „Princesse“. V textu dopisu pak stejně jako členy panovnického rodu, tedy „Votre Altesse Royale, nebo Impériale“ a závěrečná zdvořilostní fráze pak vypadá například takto „Je prie Votre Altesse Royale de voloir bien agréer l´hommage de mon plus profond respect.“ V případě, že se obracíme na církevní hodnostáře, použijeme následujících oslovení. V úvodu dopisu oslovíme kardinála „Monsier le Cardinal“ nebo „Éminence“, v těle dopise pak používáme „Votre Éminence“. Zdvořilostní závěr pak použijeme například tento „Veuillez bien agréer, Eminence, l´hommage de mon respect.“ Pro 29

arcibiskupy volíme oslovení v úvodu dopisu „Monseigneur“ nebo „Monsieur lÁrchevêque“, v textu použijeme oslovení „Excellence“ a závěrečnou frázi pak například tuto „Veuillez bien agréer, Monsieur lÁrchevêque, les assurences de ma plus haute considération.“36 V případě, že se obracíme na ministry, v úvodu dopisu je oslovujeme „Monsieur le Ministre“, můžeme případně i doplnit název jeho ministerstva. V textu dopisu pak oslovíme ministra „Votre Excellence“, toto oslovení používáme i pro prezidenta republiky nebo pro velvyslance. Oslovujeme-li velvyslance, v úvodu dopisu se na něj obracíme následovně „Monsieur lÁmbassadeur“, v těle dopisu pak „Votre Excellence“.37 Kompletní přehled oslovení a zdvořilostních závěru nalezneme v Tabulce 1. Příklady diplomatické korespondence pak v Příloze 2.

2.7 Protokolární pořadí a společenské přednosti 2.7.1 Protokolární pořadí vedoucích misí Protokolární pořadí vedoucích diplomatických misí je určeno následovně: − velvyslanec, vysoký komisař nebo apoštolský nuncius, − mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr nebo internuncius, − chargé dáffaires en pied, nebo chargé dáffaires a.i.. Pořadí je uvnitř jednotlivých výše uvedených kategorií dáno datem, kdy se vedoucí mise ujal své funkce, tedy zpravidla předání pověřovací listiny prezidentovi republiky. V případě, že dva vedoucí mise předávají své pověřovací listiny ve stejný den, určí se pořadí buď abecedním pořadím jejich státu ve francouzském jazyce, nebo pořadím v jakém se daný den ohlásili prezidentovi republiky.38

2.7.2 Protokolární pořadí na zastupitelském úřadě Protokolární pořadí na zastupitelském úřadě je po vedoucím mise určeno následovně: − zplnomocněný ministr, 36

Diplomatická korespondence: jazyk francouzský. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 1958. SERRES, Jean. Manuel pratique de protocole. France: Éditions de la Bièvre, 1992. ISBN 2-905955-005. s 509-510. 38 FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 46. 37

30

− rada – vyslanec, − rada, − první tajemník, − druhý tajemník, − třetí tajemník. Přesné pořadí je stanoveno v diplomatické listině, kterou si sestavuje individuálně každý stát přijímající diplomatické zástupce.39 Více o diplomatické listině v kapitole 2.7.4 Diplomatická listina.

2.7.3 Protokolární pořadí vedoucích misí a ostatních diplomatů Protokolární pořadí vedoucích misí je určeno dle jejich hodnosti40: − apoštolský nuncius, − velvyslanec, vysoký komisař, apoštolský nuncius, − mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr, − chargé dáffaires en titre, − chargé dáffaires ad interim, − zplnomocněný ministr, − rada – vyslanec, − rada, − první tajemník, − druhý tajemník, − třetí tajemník.

2.7.4 Diplomatická listina Diplomatická listina je seznam jmen vedoucích zastupitelských úřadů s datem předání pověřovací listiny a s diplomatickými hodnostmi členů diplomatického personálu, dále je to také seznam dalších pracovníků s diplomatickými hodnostmi. V diplomatické listině najdeme kompletní adresář zastupitelských úřadů, rodinný stav diplomatů a informace o jejích rodinných příslušnících. V této listině přímo nalezneme

39

FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 46. 40 FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 46-47.

31

protokolární pořadí jmenovaných diplomatů, které využijeme například při sestavování zasedacího pořádku na hostině. Diplomatická listina také poskytuje informace o státních svátcích jednotlivých států. Státy jsou seřazeny abecedně dle jazyka státu, který diplomatickou listinu vydává, tedy v případě Francie, dle francouzské abecedy. Diplomatická listina je pravidelně aktualizována a revidována, není nijak utajována, je možné si ji i veřejně zakoupit. Zdarma ji mají všechny zastupitelské úřady akreditovány u dané přijímací země.41

41

FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. ISBN 80-86429-13-X. s. 47-48.

32

3 Státní protokol Francie 3.1 Symboly Francie 3.1.1 Státní vlajka Zrod vlajky Francouzské republiky sahá do doby Francouzské revoluce. Bíla barva značí krále, červená a modrá město Paříž. Vlajka zdobí veřejné budovy, dále se vyvěšuje při státních svátcích, či různých slavnostních akcích. Vlajce přísluší všeobecná úcta a vyvěšuje se při striktním dodržením protokolu. Kdykoliv prezident republiky mluví na veřejnosti, francouzská vlajka je vždy umístěna za ním. Dnes ji často vidíme spolu s vlajkou Evropské Unie, či vlajkou jiné země. První dny francouzské revoluce se nejdříve tři barvy představily pod kokardou. O pár let později byla trikolora přijata za národní vlajku Francouzské republiky. Dnes má podobu svislé trikolóry složené ze tří pruhů. Poměr stran je 2:3. Obrázek 5: Francouzská vlajka

Pramen: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_symboly_Francie Obrázek 6: Francouzská kokarda

Pramen: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_symboly_Francie

3.1.2 Státní hymna Ženijní důstojník Claude Joseph Rouget de Lisle složil přes noc z 25. na 26. dubna 1792 revoluční píseň. Nesla název „Bojová píseň rýnské armády“, ve francouzském originále „Chant de guerre pour l'Armée du Rhin“. Vznikla jako revoluční pochod pro francouzské vojáky hájící východní hranice proti nepříteli. Píseň se rychle šířila jako pochod po celé zemi a svůj současný název Marseilleisa získala poté, co za jejího zpěvu dorazili vojáci z Marseille do Paříže. 14. července 1795 byla 33

prohlášena za francouzskou hymnu. Za svůj revoluční text je dnes některými považována za brutální a nevhodnou, neboť se v ní zpívá o násilí, krutosti a krvi. Avšak význam státní hymny je v současné době natolik zásadní, že změna textu nepřichází vůbec v úvahu. V současné době hymnu zaslechneme při většině oficiálních manifestací. Hraje se pouze první sloka a refrén. Celý text státní hymny je v Příloze 4 Francouzská hymna. Obrázek 7: Francouzská hymna


3.1.3 Státní znak Na rozdíl od ostatních evropských států, jejichž státní znaky se skládají ze štítu a dalších heraldických prvků, státní znak Francie štít nemá a jedná se tedy o emblém. Obrázek 8: Státní znak


3.1.4 Velká francouzská pečeť Velká francouzská pečeť vyjadřuje autoritu státu. Používali ji nejrůznější mocnosti státu již od dob středověku. Používá se při slavnostních příležitostech, jako je podepsání Ústavy. Současnou podobu pečeť získala již roku 1848.

34

Obrázek 9: Francouzská pečeť


3.1.5 Marianne Prvně se setkáváme se symbolem Marianne v době francouzské revoluce. Marianne ztělesňuje bojovnici za svobodu. Není jednoznačné, jak vzniklo její jméno. Marie-Anne však reprezentuje francouzský lid. Každá část jejího ztělesnění má nějaký význam. Frygijský čepec značí pařížský lid, koruna označuje vládu, její nahé prso znázorňuje plodnost a nezávislost, kyrys značí nepřemožitelnost, lev pak nebojácnost a sílu lidu, hvězda vyjadřuje světlo, trojúhelník rovnost, rozlomená pouta pak volnost, překřížené ruce bratrství, svazek prutů vyjadřuje autoritu státu, váhy značí spravedlnost a roj práci. Marianne tedy také vyjadřuje slavné francouzské heslo Volnost, Rovnost, Bratrství neboli „Liberté, Égalité, Fraternité“. V současné době nalezneme bustu Marianne například na francouzských radnicích. Dále ji můžeme naleznout na francouzských euro mincích. Figuruje také na francouzských známkách. Na následujících obrázcích můžeme shlédnout jednu z jejích podob, která zdobí francouzské radnice, její zobrazení na francouzské euro minci a na známce. Obrázek 10: Busta Marianne

Pramen: http://www.elysee.fr/elysee/elysee.fr/francais_archives/les_symboles_de_la_republique/marianne/mariann e.21126.html

35

Obrázek 11: Francouzská euro mince

Pramen: http://cs.wikipedia.org/wiki/Francouzsk%C3%A9_euromince Obrázek 12: Marianne na francouzské známce

Pramen: http://www.elysee.fr/elysee/elysee.fr/francais_archives/les_symboles_de_la_republique/marianne/mariann e.21126.html

3.1.6 Heslo „Volnost, rovnost, bratrství“ Princip francouzské republiky “Volnost, Rovnost, Bratrství” neboli Liberté, Égalité, Fraternité“ byl definován v Ústavě z roku 1848. Toto heslo bylo prvně použito během francouzské revoluce. Dnes je zapsaná v Ústavě z roku 1958 a znázorňuje francouzské národní dědictví. Francouzský politik Maximilien Robespierre prosazoval v prosinci roku 1790, aby toto heslo bylo na francouzských uniformách a francouzské vlajce, ale bohužel se mu jeho záměr nepodařilo prosadit. V současnosti najdeme toto heslo například na francouzských známkách, či bankovkách.42 Obrázek 13: Heslo "Volnost, Rovnost, Bratrství"43

42

Palais de l\'Elysée : Les symboles de la République [online]. 2006, 22. 8. 2006 [cit. 2009-11-14]. Dostupný z WWW: . 43 Zdroj obrázku:

36

Pramen: http://www.cqcn.com/blog/archives/imgs/Libert%C3%A9,%20%C3%89galit%C3%A9,%20Fraternit%C3 %A9.jpg

3.1.7 Galský kohout Galský kohout byl prvně zobrazen na galských mincích. Byl symbolem Gálie a Gaulů. Latinského slovo „gallus“ označuje obyvatele Gálie. Zároveň je to však označení pro kohouta. Tento symbol ve středověku úplně vymizel, zase se navrací ve 14. století a spatříme ho pak zejména během francouzské revoluce. V současnosti figuruje na francouzské pečeti.44 Obrázek 14: Galský kohout


3.2 Státní svátky Francouzské státní svátky jsou v následujících dnech: 1. ledna, 1. května, 8. května, 14. července, 11. listopadu, 25. prosince. Ve Francii slavíme také pohyblivé svátky, mezi ně patří Velikonoční pondělí, Boží hod svatodušní, Nanebevstoupení, Nanebevzetí a svátek Všech svatých. Nový rok slaví diplomatický sbor a další významné osobnosti u přijetí prezidenta republiky v Elysejském paláci. Zpravidla se 1. ledna pořádá recepce. 8. květen je dnem osvobození od fašismu, neboli ukončení 2. světové války. Tento svátek slaví nejen Francouzi, ale i další evropské země včetně České republiky. U příležitosti tohoto významného výročí prezident francouzské republiky za přítomnosti diplomatického sboru klade věnec k hrobu Neznámého vojína. Tento hrob je umístěn pod Vítězným obloukem na Place de l´Étoile v Paříži.

44

Palais de l\'Elysée : Les symboles de la République [online]. 2006, 22. 8. 2006 [cit. 2009-11-14]. Dostupný z WWW: < http://www.elysee.fr/elysee/elysee.fr/francais_archives/les_symboles_de_la_republique/le_coq/le_coq.211 31.html>.

37

Obrázek 15: Pokládání věnce u hrobu Neznámého vojína

Pramen: http://images.google.com/imgres?imgurl=http://www.archives.premierministre.gouv.fr/villepin/IMG/jpg/8mai_mat_PC_080507_500_2.jpg

14. červenec je nejvýznamnější ze státních svátků Francie, a to zejména z důvodu jeho velkolepých oslav nejen v Paříži, ale po celé republice. 14. července 1789 byla dobyta Bastila a Francouzi si každoročně připomínají tento svátek. Velkolepou podívanou je vojenská přehlídka na Champs-Élysées v Paříži, která je pod dokonalou režií. Tribuna, ze které je vynikající výhled na přehlídku, je sestavena z pěti částí. Na kraji jsou vojenští přidělenci. Další část tvoří diplomatický sbor. Dále ve střední části nalezneme v dolní části dvě křesla, jedno z nich je vyšší a to patří prezidentovi republiky, nižší křeslo patří pařížskému starostovi. Nad těmito dvěma křesly je část, ve které jsou místa pro vládu, vybrané ministerské úředníky, představitele regionu a veřejného života. Další část tribuny je složena z vysokých důstojníků. Poslední a zpravidla ta nejvzdálenější část tribuny je určena pro manželky diplomatů a ministrů. O oddělování manželek jsem se již zmínila v kapitole 2.3.2 Pravidla pro zasedací pořádek. Tento zvyk je pro Francii typický. Vojenská přehlídka trvá zpravidla od deseti hodin do půl jedné. Od dvou hodin se koná recepce na pozvání prezidenta republiky v Elysejském paláci. Tato recepce je přibližně pro tři tisíce hostů, jsou zváni nejen osobnosti z politické a diplomatické sféry, ale mezi pozvané patří také lidé z kulturní oblasti, umělecké, či z řad veřejnosti. Obrázek 16: Vojenský průvod na Champs-Élysées

Pramen: http://www.elysee.fr/elysee/root/bank_objects/defile_AR0001.jpg

Ačkoliv tento svátek patří mezi ty nejvýznamnější události francouzského lidu. Ne všude se tento svátek slaví, svátek má charakter republikánské tradice a není všemi přijímán. Ve Francii stále existuje protirevoluční duch, který nemá takovou sílu, aby se

38

prosadil, nicméně je dostatečným důvodem pro to, aby lidé neslavili tento republikánský projev síly. 11. listopad je dnem ukončení 1. světové války roku 1918. Na rozdíl od 14. července tento den najdeme vzpomínkové slavnosti téměř po celé republice. Do dějin se zapsali i naši legionáři, kteří bojovali v 1. světové válce a mají svůj památník československých legionářů ve Vouziers.45 Obrázek 17: Pomník československých legionářů ve Vouziers

Pramen: http://pagesperso-orange.fr/champagne1418/circuit/circuitvouziers/monument/tchecoslovaque.jpg

3.3 Řády a vyznamenání První francouzská řádová dekorace sahá až do 15. století. Z této doby nám vznikl například Řád Svatého Michala (Ordre de Saint-Michel), Řád Svatého ducha (Ordre du Saint-Esprit) a Vojenský řád Svatého Ludvíka (Ordre de Saint-Louis). Tato řádová dekorace byla však zrušena po revoluci v 18. století a to z důvodu principu rovnosti. Velkou změnu však přinesl Napoleon Bonaparte, který obnovil udělování záslužných dekorací. V roce 1804 založil Řád čestné legie, který v sobě nese princip rovnosti, tímto vyznamenáním mohl být oceněn jakýkoli občan bez ohledu na jeho původ. Tento řád je také dosud označován jako nejvyšší a nejvýznamnější zásluha za císařství, království a republiky. V průběhu 19. a 20. století dochází k doplnění tohoto řádu dalšími řádovými dekoracemi. Dekorace nesou zásluhy v nejrůznějších oblastech působnosti. V druhé polovině 20. století však byla většina těchto dekorací zrušena a nahrazena jednotným Národním řádem zásluh. Řád čestné legie má nyní 5 tříd a je udělován nejen francouzským občanům, ale také občanům s cizí státní příslušností. Prezident Francouzské republiky má nejvyšší třídu.46 Na následujících obrázcích můžeme shlédnout Řády čestné legie. Mezi oceněné Řádem čestné legie patří také Češi, například Tomáš Garrigue Masaryk – prezident, 45

ŠEDIVÝ, Jaroslav. Velvyslancem u Eiffelovy věže: Praha - Paříž v zahraniční politice. Praha: Mladá Fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1716-9. 46 Krása evropské faleristiky: Vyznamenání členských zemí Evropské Unie [online]. 2009 [cit. 2009-1113]. Dostupný z WWW: .

39

Edvard Beneš – prezident, Miloš Forman - režisér, Milan Kundera - spisovatel, Jaroslav Šedivý – diplomat a historik či Václav Havel – prezident a spisovatel. Obrázek 18: Řád čestné legie – hodnost rytíř

Pramen: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cestn%C3%A1_legie Obrázek 19: Řád čestné legie – hodnost důstojník

Pramen: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cestn%C3%A1_legie

Seznam francouzských vyznamenání je v Příloze 3 Francouzská vyznamenání.

40

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zanalyzovat na konkrétních příkladech principy ceremonií a pravidel francouzského diplomatického protokolu. Tento cíl se mi podařilo dosáhnout a práce tak umožňuje čtenáři nahlédnout do pravidel správného chování na diplomatické úrovni. Hlavním přínosem je kapitola o etiketě stolování, kde detailně popisuji průběh slavnostní večeře se všemi jejími protokolárními nezbytnostmi. Tyto informace jsou tak přínosné nejen pro diplomaty, ale i pro jejich manželky a dále významné osobnosti z oblasti kultury, nebo obchodu. Pro tyto osoby je pak vhodné, aby dokázali přizpůsobit své kulturní zvyklosti těm francouzským na diplomatické úrovni. Rozšíření bakalářské práce vidím v objasnění pravidel pro konzulární spolupráci. Rozsah bakalářské práce by se jeho začleněním výrazně zvýšil, nicméně do diplomové práce by bylo zajímavé popsat i předmět pravidel na konzulární úrovni. Pozornost bychom dále mohli soustředit na porovnání diplomatického protokolu Francie s jinou zemí, například s Českou republikou. Vhodná země k porovnání se mi jeví i některá asijská země, kde je protokol výrazně odlišný od protokolu evropského a můžeme se tak setkat se zajímavým přínosem pro obchodní partnery, kteří jednají na vysoké úrovni právě s asijskými zeměmi. Při psaní mé bakalářské práce jsem se potýkala s nedostatkem vhodné literatury na dané téma v českém jazyce. Toto úskalí se mi podařilo překonat kontaktováním ministerstva zahraničních věci, kde mi tamější knihovna velmi pomohla s výběrem titulů v českém i francouzském jazyce. Poskytla mi také přehled nástrah, které může diplomatický protokol pro neobeznalého člověka přinést. Na českém trhu by tak metodologická příručka diplomatického protokolu Francie, případně i srovnání s českými zvyklostmi, jistě pomohla nejenom českým diplomatům, ale i českým obchodním partnerům, kteří jednají s těmi francouzskými. Na závěr mé bakalářské práce bych ráda použila výrok významného diplomata z francouzských dějin Armand Jean du Plessis, vévodu de Richelieu, který se o diplomacii vyjádřil jako o neustálém vyjednávání. Tento výrok tak vystihuje, jakým způsobem bychom měli postupovat při vyjednávání na diplomatické úrovni, je potřebné vše řešit mírovou cestou až k dosažení vhodných kompromisů.

41

Seznam literatury a použitých zdrojů Knižní zdroje 1

SERRES, Jean. Manuel pratique de protocole. France: Éditions de la Bièvre, 1992. 557 s. ISBN 2-905955-00-5.

2

ŠEDIVÝ, Jaroslav. Velvyslancem u Eiffelovy věže: Praha - Paříž v zahraniční politice. Praha: Mladá Fronta, 2008. 268 s. ISBN 978-80-204-1716-9.

3

NAUMANN, F.: Umění diplomatického jednání. Portál, 2005. 200 s. ISBN 807178-897-X.

4

GULLOVÁ,

Soňa,

MÜLLEROVÁ,

Františka.

Mezinárodní

obchodní

a

diplomatický protokol. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2006. 217 s. ISBN 80-245-0664-5. 5

GULLOVÁ, Soňa, MÜLLEROVÁ, Františka, ŠRONĚK, Ivan. Společenský styk a diplomatický protokol. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2004. 217 s. ISBN 80-245-0664-5.

6

GULLOVÁ, Soňa, MÜLLEROVÁ, Františka, ŠRONĚK, Ivan. Společenský styk a diplomatický protokol. Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 147 s. ISBN 80245-0115-5.

7

ZAMYKALOVÁ, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Professional Publishing, 2003. 171 s. ISBN 80-86419-28-2.

8

ŠRONĚK, I.: Diplomatický protokol a praktické otázky společenské etikety. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum 2005. 166 s. ISBN 80-2460247-4.

9

Diplomatická korespondence: jazyk francouzský. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 1958. 188 s.

10

BAYER, CSC., Doc. Ing. Alois, ŠRONĚK, CSC., Doc. Ing. Ivan. Společenský styk a diplomatický protokol. 1996. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. 45 s. ISBN 80-7079-507-7.

11

VON UTHMANN, Jörg. Diplomaté: státní aféry od dob faraonů po současnost. Brno: Brno: Books, 1998. 194 s. ISBN 80-7242-000-3.

12

FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Praha: Sociologické nakl., 2003. 262 s. ISBN 80-86429-13-X.

42

13

PERNAL, Ewa. Savoir-vivre na obchodních cestách: průvodce světem mezinárodních zvyklostí. Praha: Ekopress, s.r.o., 2003. 242 s. ISBN 80-86119-599.

14

GULLOVÁ, Soňa, et al. Aktuální otázky mezinárodního obchodu: Obchodní jednání v zemích EU. Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica, 2002. 82 s. ISBN 80-245-0444-8.

Internetové zdroje 1

http://www.google.fr

2

http://www.elysee.fr

3

http://www.mzv.cz

4

http://www.diplomatie.fr

5

http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_symboly_Francie

6

http://www.elysee.fr/elysee/elysee.fr/francais_archives/les_symboles_de_la_republ ique/marianne/marianne.21126.html

7

http://www.cqcn.com/blog/archives/imgs/Libert%C3%A9,%20%C3%89galit%C3 %A9,%20Fraternit%C3%A9.jpg

8

http://www.elysee.fr/elysee/elysee.fr/francais_archives/les_symboles_de_la_republ ique/le_coq/le_coq.21131.html

9

http://cs.wikipedia.org/wiki/Francouzsk%C3%A9_euromince

10

http://www.elysee.fr/elysee/elysee.fr/francais_archives/les_symboles_de_la_republ ique/marianne/marianne.21126.html

11

http://www.elysee.fr/elysee/elysee.fr/francais_archives/les_symboles_de_la_republ ique/liberte_egalite_fraternite/liberte_egalite_fraternite.21115.html

12

http://images.google.com/imgres?imgurl=http://www.archives.premierministre.gouv.fr/villepin/IMG/jpg/8mai_mat_PC_080507_500_2.jpg

13

http://www.elysee.fr/elysee/root/bank_objects/defile_AR0001.jpg

14

http://pagespersoorange.fr/champagne1418/circuit/circuitvouziers/monument/tchecoslovaque.jpg

15

http://faleristika.vlada.cz/flashcze/FaleristicBook.html>.

16

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cestn%C3%A1_legie

43

Další zdroje: 1

přednášky Společenského a diplomatického protokolu ve francouzštině na Vysoké škole ekonomické v Praze

44

Seznam použitých zkratek a. i.

Ad interim

r.s.v.p.

Répondez síl vous plaît

p.m.

Pour mémoire

p.r.

Pour rémercier

p.p.

Pour présentation

p.f.

Pour féliciter

p.f.n.a.

Pour féliciter Nouvel An

p.c.

Pour condoléance

p.p.c.

Pour prendre congé

45

Seznam obrázků, tabulek, grafů a příloh Obrázky: Obrázek 1: Pozvánka ........................................................................................................ 19 Obrázek 2: Francouzský model prostírání ........................................................................ 21 Obrázek 3: Vzdálenost mezi jednotlivými příbory........................................................... 22 Obrázek 4: Vizitka ............................................................................................................ 26 Obrázek 5: Francouzská vlajka......................................................................................... 33 Obrázek 6: Francouzská kokarda ..................................................................................... 33 Obrázek 7: Francouzská hymna ....................................................................................... 34 Obrázek 8: Státní znak...................................................................................................... 34 Obrázek 9: Francouzská pečeť ......................................................................................... 35 Obrázek 10: Busta Marianne ............................................................................................ 35 Obrázek 11: Francouzská euro mince .............................................................................. 36 Obrázek 12: Marianne na francouzské známce ................................................................ 36 Obrázek 13: Heslo "Volnost, Rovnost, Bratrství" ............................................................ 36 Obrázek 14: Galský kohout .............................................................................................. 37 Obrázek 15: Pokládání věnce u hrobu Neznámého vojína ............................................... 38 Obrázek 16: Vojenský průvod na Champs-Élysées ......................................................... 38 Obrázek 17: Pomník československých legionářů ve Vouziers ....................................... 39 Obrázek 18: Řád čestné legie – hodnost rytíř ................................................................... 40 Obrázek 19: Řád čestné legie – hodnost důstojník ........................................................... 40

Tabulky: Tabulka 1: Oslovení a zdvořilostní závěry v korespondenci ............................................ 48 Tabulka 2: Francouzská vyznamenání ............................................................................. 55

46

Grafy: Graf 1: Francouzské uspořádání u stolu ........................................................................... 20 Graf 2: Francouzské uspořádání u stolu ........................................................................... 20 Graf 3: Zasedací pořádek .................................................................................................. 22 Graf 4: Servírování ........................................................................................................... 23 Graf 5: Diplomatická korespondence ............................................................................... 27

Přílohy: Oslovení a zdvořilostní závěry v korespondenci .............................................................. 48 Diplomatická korespondence ........................................................................................... 49 Francouzská vyznamenání................................................................................................ 55 Státní hymna – Marseillaise ............................................................................................. 56 Adresy zastupitelských úřadů ........................................................................................... 59 Přehled bilaterálních smluv České republiky s Francií .................................................... 61 Užitečné adresy................................................................................................................. 66 Vídeňská Úmluva o diplomatických stycích .................................................................... 67

47

Přílohy Oslovení a zdvořilostní závěry v korespondenci Tabulka 1: Oslovení a zdvořilostní závěry v korespondenci47

Obálka Chef d´État

Oslovení

V těle dopisu

Roi Reine

Sire Madame

Votre Majesté Votre Majesté

Zdvořilostní závěr Je prie Votre Majesté dágréer léxpression de mon profond respect. Je prie Votre Altesse Royale (ou Sérénissime) dágréer léxpression de mon profond respect.

Le Grand Duc de Monsieur le Grand Luxembourg Duc Le Prince Rainier III Monseigneur de Monaco

Votre Altesse Royale Votre Altesse Sérénissime

Le Pape

Très Saint Père

Votre Sainteté

Je prie Votre Sainteté dágréer...

Président de la République

Monsieur le Président de la République

Vous

Je vou prie dágréer Monsieur le Président de la République léxpression de ma plus haute cosidération.

LÁrchiduc Otto dÁutriche

Monseigneur

Votre Altesse Impériale et Royale

Le Comte de Paris

Monseigneur

Monseigneur ou Le Prince

Pour la Comptesse de Paris

Madame

Princesse

Le Prince Napoléon

Monseigneur

Votre Altesse

Grand Maître de lÓrdre de Malte

Prince

Votre Altesse Éminentissime

Prétendants au trône

47

Je vous prie Votre Altesse Impériale et Royale. Je prie Monseigneur ou je prie Le Prince dágréer léxpression de mon profond respect. Je prie la Princesse dágréer léxpression de mes très respectueux hommages. Je pri Votre Altesse dágréer léxpression de mon profond respect. Je prie Votre Altesse Éminentissime dágréer léxpression de mon profond respect.

SERRES, Jean. Manuel pratique de protocole. France: Éditions de la Bièvre, 1992. ISBN 2-905955-005. s 510.

48

Diplomatická korespondence48 Pověřovací listina – lettre de créance Président de la République tchèque à son Excellence Monsieur ………………. Président de la République française Monsieur le Président de la République, Désireux déntretenir et de resserver les cordiales relations qui existent entre la République tchèque et la République françaisee, jái decidé dáccréditer auprès de Votre Excellence Monsieur ………………. en qualité dÉnvoyé Extraordinaire et Ministre Plénipotentiaire. Les qualités et les mérites de Monsieur ………………. me sont de sûrs garants du zèle quíl mettra à sácquitter de la mission qui lui incombe de manière à obtenir Votre confiance et à mériter par là-même mon approbation. Cést dans cette conviction que je prie Votre Excellence de vouloir bien lui réserver un accueil bien-veillant et dájouter foi et créance à toutes les communications quíl lui fera de ma part et au nom de la République tchèque. Je prie Votre Excellence dágréer les assurances de ma haute estime et de mon amitié auxquelles je joint personnel et pour la prospéritě du peuple français. Signé ………………. Contresigné ……………….

Fait à Praha, le ………………. Copie certifiée conforme à lóriginal. Le chef du Protocole: ……………….

48

Diplomatická korespondence: jazyk francouzský. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 1958.

49

Žádost vyslance o sjednání nástupní audience Monsieur le Ministre, Nommé auprès de ………………. en qualité dÉnvoyé Extraordinaire et Ministre Plénipotentiaire de la République Tchèque, jái l´honneur de mádresser à Votre Excellence pour solliciter de Ses bons offices une audience de ………………. pour la remise réglementaire de mes lettres de créance. Je me permets, dóres et déjà, de transmettre, sous ce pli, à Votre Excellence la copie de ces lettres ainsi que du discours que je me propose dádresser à ………………. Veuillez agréer, Monsieur le Ministre, les assurances de ma très haute considération. Son Excellence Monsieur ………………. Ministre des Affaires Etrangères de ………………. ……………….

50

Proslov vyslance při nástupní audienci Monsieur le Président de la République, Jái l´honneur de remettre à Votre Excellence les Lettres par lesquelles Monsieur le Président de ………………. A bien voulu máccréditer auprès dÉlle, en qualité dÉnvoyé Etraordinaire et Minsitre Plénipotentiaire de ………………., ainsi que les Lettres de rappel de mon prédécesseur. Persuadé que la haute bienveillance de Votre Excellence ainsi quo le concours précieux du Gouvernements de la République ………………. ne me feront pas défaut dans láccomplissement de ma mission, je me ferai un devon de consacrer tous mes efforts, non seulement pour consolider les rapports amicaux qui existent entre nos deux pays, mais encore, pour leur donner une plus grande extension, sans oublier de porter mon attention sur la nécessité de développer également nos rapports économiques, En terminant, je prie Votre Excellence de me permettre de Lui exprimer les voeux les plus sincères pour Son bonheur personnel et pour la prospérité du peuple ……………….

51

Oznámení o jmenování diplomatického pracovníka La Légation de la République Tchèque a l´honneur de porter à la connaissance du Ministère des Affaires Etrangères que Monsieur ………………. vient d´être affecté par le Ministère Tchéque des Affaires Etrangères au service auprès de cette Légation en qualité de Conseiller (dÁttaché de Légation etc) depuis le ………………. En le priant de vouloir bien prendre note de ce qui précède, la Légation saisait cette occasion pour renouveler au Ministère des Affaires Etrangères les assurances de sa haute considération. ………………., le .. ……………. 20.. Ministère des Affaires Etrangères à ……………….

52

Poděkování za pozvání LÁmbassadeur de la République Tchèque et Madame Joseph Novotný prient Monsieur le Président de la Chambre de Commcerce et Madame Henri Calais de leur faire le plaisir (l´honneur) dássister à la soirée musicale (dansante) donnée à lÁmbassade de la République Tchèque le vendredi 10 janvier à 21 heures. R.S.V.P.

Poděkování za pozvání LÁmbassadeur de la République Tchèque et Madame Joseph Novotný remercient vivement Son Excellence Monsieur lÁmbassadeur de Suède et Madame Jules Fergusson de leur aimable invitation à venir déjeuner chez eux mardi prochain, ils auront l´honneur et le plaisir de sý rendre.

53

Blahopřání k vyznamenání Monsiuer le Ministre, nebo Cher Monsieur, La presse du jour mápprend votre promotion au grade de ………………. Permettez-moi de vous adresser en cette circonstance mes biens sincères félicitations auxquelles je joint mes meilleures voeux de succès. Je vous prie dágréer, ………………., les assurances de ma haute considération.

Blahopřání k jmenování ………………., le .. Mars 20.. Cher Monsieur, Je mémpresse de vous exprimer en mon nom ainsi quén celui de ma femme nos félicitations les plus sincères à lóccasion de votre promotion. Ma femme, et moi-même, nous avons appris avec un grand plaisir la nouvelle de votre nomination à votre nouveau poste, bien quo nous regrettions beaucoup, en même temps, que cet avancement si bien mérité va nous priver de votre présence et de celle de votre femme. Présumant que votre départ pour votre nouveau poste náura pas encore lieu ces jours-ci, nous comptons que vous nous ferez, tous les deux, le plaisir de venir passer une soirée avec nous. Nous pourrions en fixer la date par téléphone. Avec mes hommages à Madame ………………., recevez, Cher Monsieur lássurance de mes sentiments les meilleurs. Monsieur ………………. à ……………….

54

Francouzská vyznamenání Tabulka 2: Francouzská vyznamenání49

Principales décorations officielles françaises

Légion d´Honneur

Croix de la Libération

Médaille militaire

Ordre national du Mérite

Croix de Guerre (1914-1918)

Croix de Guerre (1939-1945)

Croix de la Valeur militaire

Médaille de la Résistance

Palmes Académiques

Mérite Agricole

Mérite Maritime

Arts et Lettres

49

Grande Chancellerie de la Légion d´honneur [online]. 2009 [cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW: .

55

Státní hymna – Marseillaise50 1er couplet Allons enfants de la Patrie, Le jour de gloire est arrivé ! Contre nous de la tyrannie, L'étendard sanglant est levé, (bis) Entendez-vous dans les campagnes Mugir ces féroces soldats ? Ils viennent jusque dans vos bras Egorger vos fils, vos compagnes ! Refrain : Aux armes, citoyens, Formez vos bataillons, Marchons, marchons ! Qu'un sang impur Abreuve nos sillons ! 2 Que veut cette horde d'esclaves, De traîtres, de rois conjurés ? Pour qui ces ignobles entraves, Ces fers dès longtemps préparés ? (bis) Français, pour nous, ah ! quel outrage Quels transports il doit exciter ! C'est nous qu'on ose méditer De rendre à l'antique esclavage ! 3 Quoi ! des cohortes étrangères Feraient la loi dans nos foyers ! 50

Palais de l'Elysée : Les symboles de la République [online]. 2007, 2007-04-04 [cit. 2009-11-01]. Dostupný z WWW: .

56

Quoi ! ces phalanges mercenaires Terrasseraient nos fiers guerriers ! (bis) Grand Dieu ! par des mains enchaînées Nos fronts sous le joug se ploieraient De vils despotes deviendraient Les maîtres de nos destinées ! 4 Tremblez, tyrans et vous perfides L'opprobre de tous les partis, Tremblez ! vos projets parricides Vont enfin recevoir leurs prix ! (bis) Tout est soldat pour vous combattre, S'ils tombent, nos jeunes héros, La terre en produit de nouveaux, Contre vous tout prets à se battre ! 5 Français, en guerriers magnanimes, Portez ou retenez vos coups ! Epargnez ces tristes victimes, A regret s'armant contre nous. (bis) Mais ces despotes sanguinaires, Mais ces complices de Bouillé, Tous ces tigres qui, sans pitié, Déchirent le sein de leur mère ! 6 Amour sacré de la Patrie, Conduis, soutiens nos bras vengeurs Liberté, Liberté chérie, Combats avec tes défenseurs ! (bis) Sous nos drapeaux que la victoire Accoure à tes mâles accents,

57

Que tes ennemis expirants Voient ton triomphe et notre gloire ! 7 Nous entrerons dans la carrière Quand nos aînés n'y seront plus, Nous y trouverons leur poussière Et la trace de leurs vertus (bis) Bien moins jaloux de leur survivre Que de partager leur cercueil, Nous aurons le sublime orgueil De les venger ou de les suivre NB: le septième couplet, dont l'auteur reste à ce jour inconnu, a été ajouté en 1792.

58

Adresy zastupitelských úřadů51 ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD ZEMĚ V ČR Ambasáda francouzské republiky Velkopřevorské nám. 2, 118 01 Praha 1 tel: 251 171 711, fax: 251 171 720 e-mail: [email protected] web: http://www.france.cz konzulární oddělení: Nosticova 10, 118 00 Praha 1; tel: 251 171 711, fax: 251 171 720 ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ: Ambassade de la République Tchèque 15 avenue Charles Floquet, 75343 Paris Cedex 07, France tel.: 00331/40651300, fax: 00331/47835078 e-mail: [email protected] web: http://www.mzv.cz/paris Honorární konzulát Lille 7, rue des Vicaires, Lille 59000 tel: 0033/3/20428434, fax: 0033/3/20150657 e-mail: [email protected] působnost úřadu: území krajů Nord-Pas-de-Calais a Picardie Konzulární jednatelství Marseille Résidence Pierre et Vacances, City Prado, 46, rue des Mousses, Marseille 13008 tel: 0033/(0)4/91229704, 0033/(0)4/91229700 působnost úřadu: regiony Provence-Alpes-Cote dÁzur, Languedoc-Roussillon, MidiPyrénées a Korsika Honorární konzulát Nantes 13, allée des Tanneurs, Nantes B.P. 74018, 44040 tel: 00332/40472421, fax: 00332/40472487 e-mail: [email protected]

51

Dálky [online]. 2005 , 28. 12. 2005 [cit. 2009-11-15]. Dostupný z WWW: .

59

působnost úřadu: regiony Pays-de-la-Loire a Bretagne (departementy Cotes-dÁrmor, Finistere, Ille-et-Vilaine, Loire-Atlantique, Maine-et-Loire, Mayenne, Morbihan, Sarthe, Vendée) Honorární konzulát Lyon 4, bld Eugene Deruelle, Lyon 69427 tel: 00334/78622324, fax: 00334/78957398 e-mail: [email protected] působnost úřadu: region Rhone-Alpes (departmenty Ain, Ardeche, Drome, Isere, Loire, Rhone, Savoie, Haute-Savoie)

60

Přehled bilaterálních smluv České republiky s Francií Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu)52 a) Platné smlouvy 1. Dohoda mezi příslušnými úřady francouzskými a československými za účelem usnadnění připouštění volontérů /praktikantů/ do obou zemí (Praha, 22. 05. 1930) 2. Dohoda mezi Republikou Československou a Republikou Francouzskou o leteckých službách mezi jejich územími ve znění Ujednání podepsaného v Praze dne 8. dubna 1960 (Praha, 27. 07. 1946), č. 41/2006 Sb. m. s. 3. Dohoda o restitucích mezi Československem a Francií a Protokol podepsaný v Praze dne 15. února 1955 (Praha, 20. 11. 1946) 4.

Úmluva mezi Československou republikou a republikou Francouzskou o

zaopatřovacích platech pro případ úmrtí a invalidity přiznávaných obětem války za r. 1939-1945 (Paříž, 01. 12. 1947), č. 41/1950 Sb. 5. Dohoda o francouzských zájmech v československých znárodněných podnicích (Paříž, 06. 08. 1948) 6. Zvláštní dohoda mezi Československem a Francií o odškodnění francouzských zájmů dotčených znárodněním a konfiskací (Paříž, 06. 08. 1948) 7. Ujednání o změně Tabulky B Přílohy k Dohodě mezi Republikou Československou a Republikou Francouzskou o leteckých službách ze dne 27. července 1946 sjednané výměnou nót (Paříž, 07. 10. 1948), č. 41/2006 Sb. m. s. 8. Všeobecná úmluva o sociální bezpečnosti mezi Republikou československou a Republikou francouzskou s Dodatkovou dohodou, Zvláštním a Závěrečným protokolem (Paříž, 12. 10. 1948), č. 215/1949 Sb. 9. Dohoda mezi Československou republikou a Francouzskou republikou o uspokojení některých francouzských zájmů v Československu (Praha, 02. 06. 1950) 10. Protokol o úpravě některých finančních otázek mezi Československou republikou a Francouzskou republikou (Paříž, 06. 06. 1956)

52

Ministerstvo zahraničních věcí: Česko-francouzské vztahy [online]. 2002 [cit. 2009-11-04]. Dostupný z WWW: .

61

11. Dodatek k Dohodě mezi Československou republikou a Francouzskou republikou o uspokojení některých francouzských zájmů v Československu z 2. června 1950 (Paříž, 06. 06. 1956) 12. Protokol o úpravě československo-francouzských sporných otázek (Paříž, 16. 01. 1964) 13. Platební dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Francouzskou republikou (Paříž, 16. 01. 1964) 14. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o vědecké a technické spolupráci (Praha, 29. 06. 1965), č. 22/1966 Sb. 15. Veterinární úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (Paříž, 30. 05. 1967), č. 60/1968 Sb. 16.

Dodatková úmluva k Všeobecné úmluvě o sociální bezpečnosti mezi

Československem a Francií z 12. října 1948 (Paříž, 17. 10. 1967), č. 68/1970 Sb. 17. Doplněk k Dodatkové dohodě ke Všeobecné úmluvě ze dne 12. října 1948 mezi Československem a Francií o sociální bezpečnosti (Paříž, 17. 10. 1967), č. 68/1970 Sb. 18. Protokol o soustavě sociálního pojištění, která bude použita na československé studenty ve Francii a na francouzské studenty v Československu (Paříž, 17. 10. 1967), č. 68/1970 Sb. 19. Protokol o doplňkovém přídavku podle francouzského zákona z 30. června 1956 v platném znění (Paříž, 17. 10. 1967), č. 68/1970 Sb. 20. Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (Paříž, 26. 10. 1967), č. 59/1968 Sb. 21. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o koprodukci a výměně filmů (Paříž, 06. 03. 1968), č. 21/1969 Sb. 22. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o mezinárodní silniční dopravě (Praha, 21. 09. 1968), č. 96/1969 Sb. 23.

Konzulární

úmluva

mezi

Československou

socialistickou

republikou

a

Francouzskou republikou (Praha, 22. 01. 1969), č. 79/1971 Sb. 24. Správní ujednání č. 2 o podmínkách, za nichž se na pracovníky v dolech a v závodech jim na roveň postavených použije předpisů Všeobecné úmluvy a Dodatkové dohody, uzavřených mezi Československem a Francií dne 12. října 1948, změněných a doplněných Dodatkovými úmluvami ze dne 17. října 1967 (Praha, 30. 01. 1970) 25. Správní ujednání č. 1 o podmínkách provádění Všeobecné úmluvy o sociálním zabezpečení, uzavřené mezi Československem a Francií dne 12. října 1948, změněné a 62

doplněné Dodatkovou úmluvou ke Všeobecné úmluvě, podepsanou dne 17. října 1967, jakož i Dodatkové dohody z 12. října 1948, změněné a doplněné Dodatkovou úmluvou k této Dohodě, podepsanou dne 17. října 1967, o sociálním zabezpečení pracovníků v dolech a v závodech jim na roveň postavených (Praha, 30. 01. 1970) 26. Protokol o ochraně označení původu a ochranných známek /Československá republika - Francie/ (Praha, 23. 02. 1970) 27.

Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Francouzskou

republikou o hospodářské spolupráci v oblasti průmyslu (Praha, 23. 02. 1970) 28. Ujednání mezi Federálním ministerstvem spojů Československé socialistické republiky a Státním sekretariátem pošt a telekomunikací Francouzské republiky v oboru pošt a telekomunikací (Praha, 15. 09. 1977) 29. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (Paříž, 03. 05. 1978), č. 54/1979 Sb. 30. Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o právní pomoci, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských, rodinných a obchodních (Paříž, 10. 05. 1984), č. 83/1985 Sb. 31. Dlouhodobá dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (Praha, 23. 01. 1986), č. 32/1986 Sb. 32.

Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou

Francouzské republiky o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty sjednaná výměnou nót (Praha, 11. 07. 1990), č. 341/1990 Sb. 33. Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Francouzskou republikou (Praha, 13. 09. 1990), č. 453/1991 Sb. 34.


Francouzské republiky o zřízení a podmínkách činnosti kulturních středisek (Praha, 13. 09. 1990), č. 54/2009 Sb. m. s. 35.


Francouzské republiky o spolupráci v oblasti vzdělávání (Praha, 13. 09. 1990) 36. Protokol o spolupráci mezi federálním ministerstvem zahraničních věcí České a Slovenské Federativní Republiky a ministerstvem zahraničních věcí Francouzské republiky (Paříž, 07. 05. 1991)

63

37. Dohoda mezi Federálním výborem pro životní prostředí České a Slovenské Federativní Republiky a Ministerstvem životního prostředí Francouzské republiky o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí (Dobříš, 21. 06. 1991) 38. Smlouva o porozumění a přátelství mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Francouzskou republikou (Paříž, 01. 10. 1991), č. 502/1992 Sb. 39. Dohoda mezi ministerstvem vnitra České republiky, ministerstvem vnitra Slovenské republiky na straně jedné a ministerstvem vnitra Francouzské republiky na straně druhé o spolupráci směřující k podpoře demokratického rozvoje místní správy v České a Slovenské republice (Paříž, 05. 12. 1991) 40. Ujednání mezi federálním ministerstvem obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministerstvem obrany Francouzské republiky o dvoustranné spolupráci ve vojenské oblasti (Paříž, 03. 04. 1992) 41. Protokol o spolupráci mezi ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministerstvem školství a kultury Francouzské republiky a Státním tajemníkem Francouzské republiky pro technické vzdělávání (Paříž, 28. 01. 1993) 42. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o spolupráci a výměnách v oblastech mládeže a tělovýchovy a sportu (Praha, 12. 07. 1993), č. 29/1994 Sb. 43. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou nót (Paříž, 19. 06. 1995) 44. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemné administrativní spolupráci v oblasti předcházení, vyhledávání a stíhání celních podvodů (Praha, 13. 02. 1996), č. 204/1998 Sb. 45. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o spolupráci v oblasti policie, veřejného pořádku a veřejné správy (Praha, 02. 04. 1997) 46. Program dvoustranné spolupráce v oblasti vzdělávání mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky na léta 2000-2002 (Paříž, 09. 11. 1999) 47. Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a ministrem obrany Francouzské republiky o spolupráci v oblasti pohonných hmot a maziv (Paříž, 22. 11. 2000), č. 2/2001 Sb. m. s. 48. Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 28. 04. 2003), č. 79/2005 Sb. m. s.

64

49. Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Francouzské republiky o spolupráci v oblasti vojenské geografie (Praha, 29. 03. 2004), č. 54/2004 Sb. m. s. 50. Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Generálním ředitelstvím daní při Ministerstvu hospodářství, financí a průmyslu ve Francii (Praha, 14. 06. 2004), č. 84/2006 Sb. m. s. 51. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemném předávání a ochraně utajovaných skutečností (Paříž, 15. 02. 2005), č. 43/2005 Sb. m. s. 52.

Dodatek k Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi

Ministerstvem financí České republiky a Generálním ředitelstvím daní při Ministerstvu hospodářství, financí a průmyslu ve Francii (Paříž, 15. 06. 2006), č. 85/2006 Sb. m. s. 53.

Program dvoustranné spolupráce mezi vládou České republiky a vládou

Francouzské republiky v oblasti školství a jazykového vzdělávání na léta 2008-2010 (Praha, 15. 02. 2008), č. 17/2008 Sb. m. s. b) smlouvy, které doposud nevstoupily v platnost 1. Protokol o technické a administrativní spolupráci na úseku veterinárním mezi Ministerstvem zemědělství České republiky a Ministerstvem zemědělství, rybolovu a výživy Francouzské republiky (Brusel, 18. 03. 1997) 2. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o zpětném přebírání osob (Praha, 02. 04. 1997) 3. Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Francouzské republiky o spolupráci v oblasti obrany (Paříž, 14. 11. 1997) 4. Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o výměně údajů a spolupráci v oblasti pojistného a při potírání zneužívání dávek sociálního zabezpečení (Chantilly, 11. 07. 2008)

65

Užitečné adresy53 ministerstvo zahraničí

www.diplomatie.fr/

ministerstvo hospodářství, financí a průmyslu

www.minefi.gouv.fr/

ředitelství vnějších ekonomických vztahů

www.dree.org/

ředitelství cel (předpisy + statistiky)

www.finances.gouv.fr/douanes

ministerstvo zemědělství a rybolovu

www.agriculture.gouv.fr/

ministerstvo stavebnictví, dopravy a bytové politiky

www.equipement.gouv.fr/

ministerstvo územního plánování a životního prostředí

www.environnement.gouv.fr/

francouzská (národní) banka

www.banque-france.fr/

obchodního oddělení (poste déxpansion économique) franc. vv. v ČR

www.dree.org/reptcheque/

francouzské středisko pro zahraniční obchod (CFCE)

www.cfce.fr/

pojišťovna zahraničního obchodu (COFACE)

www.coface.fr/

shromáždění francouzských průmysl. a obch. komor

www.acfci.cci.fr/

ověření zápisu v obch.rejstříku a zákl.údajů o podniku

www.euridile.com/

francouzské předpisy a zákony (sbírka zákonů)

www.legifrance.gouv.fr/

francouzské "zlaté stránky"

www.pagesjaunes.fr/

jízdní řád železnic

www.voyages.sncf.fr/

Air France

www.airfrance.fr/

ekonomický list La Tribune

www.latribune.fr/

ekonomický list Les Echos

www.lesechos.fr/

týdeník Monitor mezinárodního obchodu (MOCI)

www.lemoci.com/

53

Ministerstvo zahraničních věcí: Česko-francouzské vztahy [online]. 2002 [cit. 2009-11-04]. Dostupný z WWW: .

66

Vídeňská Úmluva o diplomatických stycích54 Státy, které jsou stranami této Úmluvy, připomínajíce, že lid všech zemí uznával z dávných dob postavení diplomatických zástupců, majíce na zřeteli cíle a zásady Charty Spojených národů týkající se svrchované rovnosti států, udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a podpory přátelských vztahů mezi národy, věříce, že mezinárodní úmluva o diplomatických stycích, výsadách a imunitách přispěje k rozvoji přátelských vztahů mezi národy, bez ohledu na rozdílnosti v jejich ústavním a společenském zřízení, uvědomujíce si, že účelem takových výsad a imunit není prospěch jednotlivce, nýbrž zajištění účinného výkonu funkcí diplomatických misí představujících státy, potvrzujíce, že pravidla obyčejového mezinárodního práva budou i nadále řídit otázky, jež nejsou výslovně upraveny ustanoveními této Úmluvy, se dohodly o tomto: Článek 1 Pro účely této Úmluvy následující výrazy budou mít tento význam: a) "šéf mise" je osoba pověřená vysílajícím státem, aby vykonávala povinnosti spojené s touto funkcí; b) "členy mise" se rozumí šéf mise a členové personálu mise; c)

"členy

personálu

mise"

se

rozumí

členové

diplomatického

personálu,

administrativního a technického personálu, jakož i služebního personálu mise; d) "diplomatický personál" se skládá z členů personálu mise, kteří mají diplomatické hodnosti; e) "diplomatický zástupce" je šéf mise nebo člen diplomatického personálu mise; f) "členy administrativního a technického personálu" se rozumějí členové personálu mise, kteří jsou zaměstnání v administrativních nebo technických službách mise; g) "členy služebního personálu" se rozumí členové personálu mise, kteří jsou zaměstnání v domácích službách mise; h) "soukromá služebná osoba" je osoba, která je zaměstnána v domácích službách člen mise a která není zaměstnancem vysílajícího státu; 54

Ministerstvo zahraničních věcí: O ministerstvu [online]. 2002 [cit. 2009-09-31]. Dostupný z WWW: .

67

i) "místnostmi mise" se rozumí budovy nebo části budov a pozemky k nim přilehlé, bez ohledu na vlastnictví, jsou-li používány pro účely mise, včetně rezidence šéfa mise. Článek 2 Zřízení diplomatických styků mezi státy a stálých diplomatických misí se děje vzájemnou dohodou. Článek 3 1. Funkcí diplomatické mise je mimo jiné: a) zastupovat vysílající stát ve státě přijímajícím; b) chránit zájmy vysílajícího státu a jeho příslušníků ve státě přijímajícím v rozsahu dovoleném mezinárodním právem; c) vést jednání s vládou přijímajícího státu; d) zjišťovat všemi zákonnými prostředky podmínky a vývoj v přijímajícím státě a podávat o nich zprávy vládě vysílajícího státu; e) podporovat přátelské vztahy mezi vysílajícím a přijímajícím státem a rozvíjet jejich hospodářské, kulturní a vědecké styky. 2. Nic v této Úmluvě nebude vykládáno jako překážka pro výkon konzulárních funkcí ze strany diplomatické mise. Článek 4 1. Vysílající stát se musí ujistit, že přijímající stát udělil agrément osobě, kterou zamýšlí pověřit jako šéfa mise v tomto státě. 2. Přijímající stát není povinen sdělit vysílajícímu státu důvody, pro které odmítl udělit agrément. Článek 5 1. Vysílající stát může, poté když řádně uvědomil příslušné přijímající státy, podle okolností pověřit šéfa mise nebo jmenovat jakéhokoliv člena diplomatického personálu ve více než jednom státě, jestliže žádný z přijímajících států nevznese výslovné námitky. 2. Pověří-li vysílající stát téhož šéfa mise v jednom nebo více dalších státech, může v každém státě, kde šéf mise nemá své stálé sídlo, zřídit diplomatickou misi, řízenou chargé d'affaires ad interim. 3. Šéf mise nebo kterýkoliv člen diplomatického personálu mise může vystupovat jako zástupce vysílajícího státu při jakékoliv mezinárodní organizaci. Článek 6 Dva nebo více států může pověřit tutéž osobu jako šéfa mise v jiném státě, jestliže přijímající stát nevznese námitky. 68

Článek 7 S výhradou ustanovení článků 5, 8, 9 a 11 může vysílající stát volně jmenovat členy personální mise. V případě vojenských, námořních nebo leteckých přidělenců si může přijímající stát vyžádat jejich jméno předem ke schválení. Článek 8 1. Členové diplomatického personálu mise mají být v zásadě občany vysílajícího státu. 2. Členové diplomatického personálu míse nesmějí být jmenování z řad občanů přijímajícího státu, s výjimkou, kdy k tomu tento stát dá souhlas, jenž může být kdykoliv odvolán. 3. Přijímající stát si může vyhradit totéž právo ve vztahu k občanům třetího státu, kteří zároveň nejsou občany vysílajícího státu. Článek 9 1. Přijímající stát může kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí oznámit vysílajícímu státu, že šéf mise nebo kterýkoliv člen diplomatického personálu mise je persona non grata anebo že kterýkoliv jiný člen personálu mise je nepřijatelný. V takovém případě vysílající stát podle okolností buď odvolá tuto osobu anebo ukončí její funkce na misi. Osoba může být prohlášena za non grata nebo za nepřijatelnou předtím, než vstoupila na území přijímajícího státu. 2. Jestliže vysílající stát odmítne nebo opomine v rozumné době vyhovět povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku, přijímající stát může odmítnout uznat dotyčnou osobu za člena mise. Článek 10 1. Ministerstvo zahraničních věcí přijímajícího státu nebo takové jiné ministerstvo, o němž může být dohoda, bude uvědoměno o: a) jmenování členů mise, jejich příjezdu a konečném odjezdu nebo o ukončení jejich funkce na misi; b) příjezdu a konečném odjezdu osoby náležející k rodině člena mise, a případně o skutečnosti, že osoba se stala nebo přestala být příslušníkem rodiny člena mise; c) příjezdu a konečném odjezdu soukromých služebných osob, které jsou v zaměstnání osob uvedených v bodě a) tohoto odstavce, a případně o skutečnosti, že opouštějí zaměstnání těchto osob; d) najímání a propouštění osob, které jsou trvale usídleny v přijímajícím státě, jako členů mise nebo soukromých služebných osob oprávněných k výsadám a imunitám. 2. Podle možnosti bude dáváno předchozí oznámení o příjezdu a konečném odjezdu. 69

Článek 11 1. Není-li zvláštní dohody o počtu členů personálu mise, může přijímající stát požadovat, aby počet personálu mise byl udržován v hranicích, které on považuje za rozumné a obvyklé, se zřetelem k okolnostem a podmínkám v přijímajícím státě a k potřebám příslušné mise. 2. Přijímající stát může rovněž v těchto mezích a bez diskriminace odmítnout přijetí úředníků určité kategorie. Článek 12 Vysílající stát nemůže bez předchozího výslovného souhlasu přijímajícího státu zřídit úřadovny, jež jsou součástí mise, v jiných místech než těch, v nichž je sídlo mise. Článek 13 1. Má se za to, že šéf mise převzal své funkce v přijímajícím státě, buď jakmile odevzdal své pověřovací listiny, anebo jakmile notifikoval svůj příjezd ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu nebo takovému jinému ministerstvu, o němž může být dohoda, byla odevzdána ověřená kopie jeho pověřovacích listin ve shodě s praxí platnou v přijímajícím státě, což bude jednotně dodržováno. 2. Pořadí při odevzdávání pověřovacích listin nebo jejich ověřené kopie je určováno datem a dobou příjezdu šéfa mise. Článek 14 1. Šéfové misí jsou rozdělení do tří tříd a to: a) velvyslanci nebo nunciové pověření u hlav států, a jiní šéfové misí rovnocenné hodnosti; b) vyslanci, ministři a internunciové, pověření u hlav států; c) chargés d'affaires, pověření u ministrů zahraničních věcí. 2. S výjimkou pořadí a etikety se nebude činit žádné rozlišování mezi šéfy mise s ohledem na jejich zařazení do tříd. Článek 15 Státy se dohodnou o třídě, k níž budou náležet šéfové jejich misí. Článek 16 1. Šéfové misí budou mít pořadí ve svých třídách podle data a doby, kdy převzali své funkce v souladu s článkem 13. 2. Změna v pověřovacích listinách šéfa mise, která neznamená změnu třídy, nemá vliv na jeho pořadí.

70

3. Tento článek se nedotýká jakékoliv praxe prováděné přijímajícím státem, pokud jde o pořadí zástupce Vatikánu. Článek 17 Pořadí členů diplomatického personálu mise bude sděleno šéfem mise ministerstvu zahraničních věcí nebo takovému jinému ministerstvu, o němž může být dohoda. Článek 18 V každém státě bude zachováván jednotný postup při přijímání šéfů misí v každé třídě. Článek 19 1. Je-li místo šéfa mise uprázdněno nebo nemůže-li šéf mise vykonávat své funkce, bude jako šéf mise prozatímně vystupovat chargé d'affaires ad interim. Jméno chargé d'affaires ad interim bude notifikováno buď šéfem mise, nebo v případě, že tak nemůže učinit ministerstvem zahraničních věcí vysílajícího státu ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu nebo takovému jinému ministerstvu, o němž může být dohoda. 2. V případech, kdy v přijímajícím státě není přítomen žádný člen diplomatického personálu mise, může být vysílajícím státem se souhlasem přijímajícího státu určen člen administrativního a technického personálu, který bude pověřen vedením běžných administrativních záležitostí mise. Článek 20 Mise a její šéf mají právo vyvěšovat vlajku a státní znak vysílajícího státu na místnostech mise, čítajíc v to residenci šéfa mise, a na jeho dopravních prostředcích. Článek 21 1. Přijímající stát buď usnadní vysílajícímu státu získání místností potřebných pro misí na svém území, v souladu se svými zákony, anebo mu pomůže opatřit umístění mise jiným způsobem. 2. Rovněž pomůže misím, v případě nutnosti, opatřit vhodné ubytování pro jejich členy. Článek 22 1. Místnosti mise jsou nedotknutelné. Orgány přijímajícího státu do nich nesmí vstoupit, leda se svolením šéfa mise. 2. Přijímající stát má zvláštní povinnost učinit všechna vhodná opatření k ochraně místností mise před jakýmkoliv vniknutím nebo poškozením a k zabránění jakémukoliv rušení klidu mise nebo újmě na její důstojnosti. 3. Místnosti mise, jejich zařízení a jiný majetek v nich i dopravní prostředky mise nemohou být předmětem prohlídky, rekvizice, zabavení nebo exekuce. Článek 23 71

1. Vysílající stát a šéf mise jsou osvobozeni od všech daní a dávek, celostátních, oblastních nebo místních, pokud jde o místnosti mise, jejichž jsou vlastníky nebo nájemci, ledaže se jedná o poplatky představující úplatu za služby skutečně prokázané. 2. Vynětí ze zdanění uvedené v tomto článku se nevztahuje na takové daně a dávky, jež mají být podle zákonů přijímacího státu placeny osobami, vstupujícími do smluvního poměru s vysílajícím státem nebo šéfem mise. Článek 24 Archívy a písemnosti mise jsou nedotknutelné kdykoliv a kdekoliv se nalézají. Článek 25 Přijímající stát všemožně usnadní výkon funkcí mise. Článek 26 S výhradou zákonů a nařízení týkajících se oblastí, do nichž je přístup zakázán nebo upraven z důvodů státní bezpečnosti, zajistí přijímající stát všem členům mise svobodu pobytu a cestování na svém území. Článek 27 1. Přijímající stát povolí a bude chránit svobodné spojení mise ke všem oficiálním účelům. Při spojení s vládou, jakož i s ostatními misemi a konzuláty vysílajícího státu ať jsou kdekoliv, může mise použít všech vhodných sdělovacích prostředků, čítajíc v to diplomatické kurýry a kódované nebo šifrované zprávy. Mise však může zřídit a používat radiostanici pouze se souhlasem přijímajícího státu. 2. Úřední korespondence mise je nedotknutelná. Pod úřední korespondencí se rozumí veškerá korespondence mající vztah k misi a jejím funkcím. 3. Diplomatická pošta nesmí být otevřena ani zadržena. 4. Zásilky představující diplomatickou poštu musí být opatřeny zřetelným vnějším označením, že jde o diplomatickou poštu a mohou obsahovat pouze diplomatické písemnosti nebo předměty určené k úřednímu použití. 5. Diplomatický kurýr, který bude vybaven úředním dokumentem označujícím jeho postavení a počet zásilek představujících diplomatickou počtu, bude chráněn přijímajícím státem při výkonu svých funkcí. Požívá osobní nedotknutelnosti a nesmí být žádným způsobem zatčen ani zadržen. 6. Vysílající stát nebo mise mohou určovat diplomatické kurýry ad hoc. V takových případech bude rovněž použito ustanovení odstavce 5 tohoto článku s tím, že imunity v něm vyjmenované se přestanou aplikovat, jakmile takový kurýr odevzdal na místo určení svěřenou mu diplomatickou poštu. 72

7. Diplomatická pošta může být svěřena kapitánu civilního letadla přistávajícího na dovoleném vstupním letišti. Kapitán bude vybaven úředním dokumentem označujícím počet zásilek představujících diplomatickou poštu, avšak nebude považován za diplomatického kurýra. Mise může poslat jednoho ze svých členů, aby převzal přímo a volně diplomatickou poštu od kapitána letadla. Článek 28 Poplatky a dávky vybírané misí v rámci výkonu jejích úředních povinností jsou vyňaty ze zdanění. Článek 29 Osoba diplomatického zástupce je nedotknutelná. Diplomatický zástupce nesmí být žádným způsobem zatčen nebo zadržen. Přijímající stát s ním bude jednat s náležitou úctou a učiní všechna vhodná opatření, aby zabránil každému útoku proti jeho osobě, svobodě nebo důstojnosti. Článek 30 1. Soukromé obydlí diplomatického zástupce požívá stejné nedotknutelnosti a stejné ochrany jako místnosti mise. 2. Jeho písemnosti, korespondence a s výjimkou ustanovení odstavce 3 článku 31 i jeho majetek požívají rovněž nedotknutelnosti. Článek 31 1. Diplomatický zástupce je vyňat z trestní jurisdikce přijímajícího státu. Je rovněž vyňat z jeho jurisdikce civilní a správní, s výjimkou případů, že jde. a) o žalobu věcnou týkající se soukromé nemovitosti na území přijímajícího státu, ledaže ji vlastní v zastoupení vysílajícího státu pro účely mise; b) o žalobu týkající se dědictví, v němž je diplomatický zástupce vykonavatelem poslední vůle, správcem dědictví, dědicem nebo odkazovníkem jako soukromá osoba a nikoliv jako zmocněnec vysílajícího státu; c) o žalobu týkající se jakéhokoliv svobodného povolání nebo obchodní činnosti, jež diplomatický zástupce vykonává v přijímajícím státě vedle svých úředních funkcí. 2. Diplomatický zástupce není povinen vypovídat jako svědek. 3. Diplomatický zástupce nepodléhá exekučním opatřením, vyjma v případech uvedených pod písmeny a), b) a c) odstavce 1 tohoto článku, a jestliže exekuce může být provedena, aniž by byla porušena nedotknutelnost jeho osoby nebo jeho obydlí. 4. Vynětí diplomatického zástupce z jurisdikce přijímajícího státu neznamená jeho vynětí z jurisdikce státu vysílajícího. 73

Článek 32 1. Vysílající stát se může zříci vynětí z jurisdikce diplomatických zástupců a osob požívajících imunity podle článku 37. 2. Zřeknutí musí být vždy učiněno výslovně. 3. Zahájí-li řízení diplomatický zástupce nebo osoba požívající imunity podle článku 37, nemůže se dovolávat vynětí z jurisdikce, pokud jde o vstřícné pohledávky přímo souvisící s hlavní žalobou. 4. O zřeknutí se vynětí z jurisdikce ve věcech civilních nebo administrativních se nemá za to, že zahrnuje zřeknutí imunity co do exekučního výkonu rozsudku, pro nějž je nutné zvláštní zřeknutí se. Článek 33 1. S výhradou ustanovení odstavce 3 tohoto článku je diplomatický zástupce vyňat z ustanovení o sociálním zabezpečení, jež mohou platit v přijímajícím státě, pokud jde o služby vykonávané pro vysílající stát. 2. Vynětí stanovené v odstavci 1 tohoto článku se rovněž vztahuje na soukromé služebné osoby, zaměstnané výlučně diplomatickým zástupcem, za podmínky: a) že nejsou občany přijímajícího státu nebo v něm nejsou trvale usídlené; b) že jsou podrobeny ustanovením o sociálním zabezpečení, jež mohou platit ve vysílajícím státě nebo ve třetím státě. 3. Diplomatický zástupce, jenž zaměstnává osoby, na něž se nevztahuje vynětí stanovené v odstavci 2 tohoto článku, je povinen plnit povinnosti uložené zaměstnavatelům ustanoveními o sociálním zabezpečení přijímajícího státu. 4. Vynětí stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku nebrání v dobrovolné účasti na sociálním zabezpečení přijímajícího státu, pokud je taková účast tímto státem dovolena. 5. Ustanovení tohoto článku se nedotýkají dvoustranných nebo mnohostranných ujednání o sociálním zabezpečení dříve sjednaných a nebrání sjednání takových ujednání v budoucnu. Článek 34 Diplomatický zástupce je osvobozen od všech daní a dávek, osobních nebo věcných, celostátních, oblastních nebo místních, s výjimkou: a) nepřímých daní, jež bývají obvykle obsaženy v ceně zboží nebo služeb; b) daní a dávek ze soukromých nemovitostí na území přijímajícího státu, ledaže je vlastní v zastoupení vysílajícího státu pro účely mise;

74

c) pozůstalostních, nástupnických nebo dědických poplatků vybíraných přijímajícím státem s výhradou ustanovení odstavce 4 článku 39; d) daní a dávek ze soukromých příjmů, které mají svůj pramen na území přijímajícího státu, a kapitálových daní z investic vložených do obchodních podniků v přijímajícím státě; e) poplatků vybíraných jako úplata za zvláštní služby skutečně prokázané; f) registračních, soudních, hypotečních a kolkovacích poplatků v souvislosti s nemovitostmi, s výhradou ustanovení článku 23. Článek 35 Přijímající stát osvobodí diplomatické zástupce ode všech osobních služeb, ode všech veřejných služeb jakéhokoliv druhu a ode všech vojenských povinností takových, jako jsou povinnosti spojené s rekvizicemi, vojenskými příspěvky a ubytovací povinnosti. Článek 36 1. V souladu se zákony a předpisy, jež může vydat, přijímající stát dovolí dovézt a poskytne vynětí ze všech celních dávek, daní a souvisících s tím poplatků, jiných než poplatků za skladování, odvoz a podobné služby: a) u předmětů určených pro úřední potřebu mise; b) u předmětů určených k osobní potřebě diplomatického zástupce nebo členů jeho rodiny tvořících součást jeho domácnosti, čítajíc v to věci určené pro jeho zařízení. 2. Osobní zavazadlo diplomatického zástupce nepodléhá celní prohlídce, ledaže jsou vážné důvody k domněnce, že obsahuje předměty, které nepožívají osvobození uvedeného v odstavci 1 tohoto článku nebo předměty, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán zákony nebo upraven karanténními předpisy přijímajícího státu. Taková prohlídka bude provedena jen v přítomnosti diplomatického zástupce nebo jeho zmocněnce. Článek 37 1. Členové rodiny diplomatického zástupce, tvořící součást jeho domácnosti, požívají, nejsou-li občany přijímajícího státu, výsad a imunit zmíněných v článcích 29 až 36. 2. Členové administrativního a technického personálu, spolu se členy svých rodin, kteří tvoří součást jejich domácnosti, požívají, nejsou-li občany přijímajícího státu nebo nejsou-li v něm trvale usídleni, výsad a imunit zmíněných v článcích 29 až 35 s výjimkou, že vynětí z civilní a administrativní jurisdikce přijímajícího státu, zmíněné v odstavci 1 článku 31, se nebude vztahovat na činnost vykonávanou mimo rámec jejich

75

povinností. Požívají rovněž výsad zmíněných v článku 36, odstavce 1, pokud jde o předměty dovážené v době jejich prvního zařízení. 3. Členové služebního personálu mise, kteří nejsou občany přijímajícího státu nebo v něm trvale nesídlí, požívají imunity, pokud jde o činnost vykonávanou v rámci jejich povinností, jsou osvobozeni od daní a dávek z odměny, kterou dostávají z důvodu svého zaměstnání a požívají vynětí zmíněného v článku 33. 4. Soukromé služebné osoby ve službách členů mise, nejsou-li občany přijímajícího státu nebo nejsou-li v něm trvale usídleny, jsou osvobozeny od daní a dávek z odměny, kterou dostávají z důvodu svého zaměstnání. Avšak přijímající stát musí nad těmito osobami vykonávat svou jurisdikci tak, aby nedošlo k nevhodnému zasahování do výkonu funkcí mise. Článek 38 1. Kromě jiných výsad a imunit, jež mu mohou být poskytnuty přijímajícím státem, diplomatický zástupce, který je občanem tohoto státu nebo v něm trvale sídlí, požívá pouze vynětí z jurisdikce a nedotknutelnost, pokud jde o oficiální činnost vykonávanou při plnění jeho funkcí. 2. Ostatní členové personálu mise a soukromé služebné osoby, které jsou občany přijímajícího státu nebo v něm trvale sídlí, požívají výsad a imunit toliko v rozsahu, jejž připustí přijímající stát. Avšak přijímající stát musí vykonávat nad těmito osobami svou jurisdikci tak, aby nedošlo k nevhodnému zasahování do výkonu funkcí mise. Článek 39 1. Každá osoba, která má nárok na výsady a imunity, bude jich požívat, jakmile vstoupí na území přijímajícího státu, aby nastoupila své místo, anebo, je-li už na jeho území, jakmile její jmenování bude notifikováno ministerstvu zahraničních věcí nebo jinému ministerstvu, o kterém může být dohoda. 2. Když skončí funkce osoby požívající výsad a imunit, skončí tyto výsady a imunity obvykle v okamžiku, kdy tato osoba opustí zemi, anebo po uplynutí rozumné doby, ve které tak má učinit, avšak potrvají až do této doby i v případě ozbrojeného konfliktu. Imunita však trvá, pokud jde o činy, které tato osoba podnikla při výkonu svých funkcí jakožto člen komise. 3. V případě smrti člena mise, požívají členové jeho rodiny nadále výsad a imunit, k nimž jsou oprávněni, až do uplynutí rozumné doby, ve které mají opustit zemi. 4. Zemře-li člen mise, který není občanem přijímajícího státu nebo v něm trvale nesídlí, anebo člen jeho rodiny, který tvoří součást jeho domácnosti, povolí přijímající stát 76

odvezení movitého majetku zemřelého, s výjimkou majetku, který byl získán v zemi a jehož vývoz byl zakázán v době úmrtí. Pozůstalostní, nástupnické a dědické poplatky nebudou vybírány z movitého majetku, který byl na území přijímajícího státu pouze v důsledku přítomnosti zemřelého tam jakožto člena mise, nebo jakožto příslušníka rodiny člena mise. Článek 40 1. Projíždí-li diplomatický zástupce územím nebo je na území třetího státu, který mu poskytl vízum, v případě, že se vízum vyžaduje, aby nastoupil nebo se vrátil na své místo, nebo vrací-li se do své země, třetí stát mu zajistí nedotknutelnost a takové ostatní imunity, potřebné k zajištění jeho průjezdu nebo návratu. Totéž platí pro členy jeho rodiny požívající výsad a imunit, kteří doprovázejí diplomatického zástupce nebo cestují odděleně za ním anebo se vracejí do své země. 2. Při okolnostech podobných těm, které jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku, třetí státy nebudou bránit členům administrativního a technického nebo služebního personálu mise a členům jejich rodin v průjezdu svým územím. 3. Třetí státy poskytnou úřední korespondenci a jiným úředním sdělením, procházejícím jejich územím, včetně sdělení kódovaných nebo šifrovaných, stejnou volnost a ochranu, jaká je poskytována přijímajícím státem. Poskytnou diplomatickým kurýrům, jimž byla udělena víza, je-li jich zapotřebí, a diplomatické poště v průjezdu stejnou nedotknutelnost a ochranu jakou je povinen poskytnout přijímající stát. 4. Povinnosti třetích států uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku se vztahují také na osoby uvedené v těchto odstavcích a na úřední sdělení a diplomatickou poštu, jejichž přítomnost na území třetího státu je způsobena vyšší mocí. Článek 41 1. S výhradou svých výsad a imunit mají všechny osoby, požívající takových výsad a imunit, povinnost dbát zákonů a předpisů přijímajícího státu. Jsou rovněž povinny nevměšovat se do vnitřních záležitostí tohoto státu. 2. Všechna úřední jednání s přijímajícím státem, jimiž je mise pověřena státem vysílajícím, budou vedena s ministerstvem zahraničních věcí přijímajícího státu nebo jiným ministerstvem, o kterém může být dohoda, anebo jejich prostřednictvím. 3. Místností mise nesmí být používáno způsobem neslučitelným s funkcemi mise, jak jsou stanoveny touto Úmluvou nebo jinými pravidly obecného mezinárodního práva anebo zvláštními dohodami platnými mezi státem vysílajícím a přijímajícím. Článek 42 77

Diplomatický zástupce nebude v přijímajícím státě provozovat pro osobní prospěch žádné zaměstnání nebo obchodní činnosti. Článek 43 Funkce diplomatického zástupce končí mimo jiné: a) sdělením vysílajícího státu přijímacímu státu, že funkce diplomatického zástupce skončila; b) sdělením přijímajícího státu vysílajícímu státu, že podle odstavce 2 článku 9, odmítá uznávat diplomatického zástupce jako člena mise. Článek 44 Přijímající stát musí i v případě ozbrojeného konfliktu poskytnout osobám požívajícím výsad a imunit, pokud nejsou příslušníky přijímacího státu, a členům rodin těchto osob bez ohledu na jejich příslušnost, výhody umožňující jim odjet jak možno nejdříve. Zejména jim musí dát v případě potřeby k dispozici dopravní prostředky nutné pro jejich dopravu a dopravu jejich majetku. Článek 45 V případě přerušení diplomatických styků mezi dvěma státy, nebo byla-li mise trvale nebo dočasně odvolána: a) přijímající stát musí, i v případě ozbrojeného konfliktu, respektovat chránit místnosti mise spolu s jejím majetkem a archívy; b) vysílající stát může svěřit opatrování místností mise spolu s jejím majetkem a archívy třetímu státu, přijatelnému přijímacímu státu; c) vysílající stát může svěřit ochranu svých zájmů a zájmů svých příslušníků třetímu státu, přijatelnému přijímacímu státu. Článek 46 Vysílající stát může s předchozím souhlasem státu přijímacího a na žádost třetího státu, který nemá zastoupení v přijímajícím státě, převzít dočasnou ochranu zájmů třetího státu a jeho příslušníků. Článek 47 1. Při použití ustanovení této Úmluvy nebude přijímající stát činit rozdílu mezi jednotlivými státy. 2. Za diskriminace se však nepovažuje: a) jestliže přijímající stát aplikuje některé z ustanovení této Úmluvy omezené v důsledku omezené aplikace tohoto ustanovení vůči jeho misi ve vysílajícím státě;

78

b) jestliže na základě zvyklosti nebo dohody si státy vzájemně poskytují příznivější zacházení než je požadováno ustanoveními této Úmluvy. Článek 48 Tato Úmluva bude otevřena k podpisu všem členským státům Organizace spojených národů. nebo některé odborné organizace nebo účastníkům Statutu Mezinárodního soudního dvora, a jakémukoliv jinému státu, který bude vyzván Valným shromážděním Organizace spojených národů, aby se stal stranou Úmluvy, a to: do 31. října 1961 u Spolkového ministerstva zahraničních věcí Rakouska a poté, do 31. března 1962 v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. Článek 49 Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Článek 50 Tato Úmluva bude otevřena k přístupu kterémukoliv státu, jenž náleží do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 48. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Článek 51 1. Tato Úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po datu uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 2. Pro každý stát, který ratifikuje Úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí Úmluva v platnost třicátého dne po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. Článek 52 Generální tajemník Organizace spojených národů bude informovat všechny státy náležející do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 48: a) o podpisech této Úmluvy a o uložení ratifikačních listin a listin o přístupu podle článku 48, 49 a 50; b) o datu, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost podle článku 51. Článek 53 Originál této Úmluvy, jehož anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, jenž zašle její ověřené kopie všem státům, náležejícím do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 48.

79

Na důkaz čehož níže podepsaní zmocněnci, byvše k tomu řádně zmocněni svými vládami, podepsali tuto Úmluvu. Dáno ve Vídni dne osmnáctého dubna roku tisíc devět set šedesát jedna.

80

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Diplomatický protokol Francie

Recommend Documents