VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH DIPLOMOVÁ PRÁCE Petra Pavelková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2006

Petra Pavelková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztah Hlavní specializace: Mezinárodní obchod

Sv tová produkce a trh kávy

Diplomová práce Vypracovala: Petra Pavelková Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela Hitzgerová, CSc.

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Sv tová produkce a trh kávy“ vypracovala samostatn . Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.

V Praze dne ………..

………………….. Podpis

3

Obsah Úvod ...........................................................................................................................................6 1 Produkce kávy ..................................................................................................................9 1.1 Káva jako komodita....................................................................................................9 1.1.1 D jiny „ erného zlata“........................................................................................9 1.1.1.1 Objev a p vod „daru z nebes“ ........................................................................9 1.1.1.2 Pou „ke e št stí z Moky“ kolem sv ta ........................................................10 1.1.1.3 První kavárny................................................................................................13 1.1.2 Význam komodity v mezinárodním obchod ...................................................15 1.1.2.1 Kávová krize.................................................................................................18 1.2 P stování ušlechtilých ke ......................................................................................20 1.2.1 Kouzelné zrnko.................................................................................................20 1.2.2 P edpoklady a náklady p stování .....................................................................22 1.3 Zpracování kávy a cesta ke spot ebiteli....................................................................27 1.3.1 Sklize a technologické zpracování kávových zrn...........................................27 1.3.2 Uvedení na trh v produk ní zemi .....................................................................30 1.3.2.1 Vliv národní a mezinárodní politiky na ceny kávy.......................................31 1.3.2.2 Kooperace producent jako prost edek cenové stabilizace..........................32 1.3.3 Jako pasažér první t ídy p es Atlantik ..............................................................33 1.3.4 Importní cla a dan ...........................................................................................36 1.4 P stitelské oblasti - významní producenti ................................................................37 1.4.1 Královna kávového trhu - Brazílie ...................................................................40 1.4.2 Velký hrá na trhu kávy - Vietnam ..................................................................45 1.4.3 Café de Colombia - „the richest coffee in the world“ ......................................48 2 Sv tový trh kávy .............................................................................................................52 2.1 Organizace trhu a formování cen..............................................................................52 2.1.1 Termínová burza a cenový barometr ................................................................53 2.1.2 Sv tová tržní cena kávy....................................................................................55 2.1.3 Konkurence a struktura obchodu kávou ...........................................................59 2.2 Situace na trhu kávy .................................................................................................61 2.2.1 Cenový vývoj....................................................................................................61 2.2.2 Nabídka.............................................................................................................64 2.2.2.1 Produkce .......................................................................................................65 2.2.2.2 Domácí spot eba producent ........................................................................67 2.2.2.3 Export ...........................................................................................................69 2.2.2.4 Zásoby producent .......................................................................................72 2.2.3 Poptávka ...........................................................................................................73 2.2.3.1 Spot eba v dovozních zemích.......................................................................75 2.2.3.2 Zásoby v dovozních zemích .........................................................................79 2.2.3.3 Poptávka po jednotlivých formách kávy ......................................................79 2.2.4 Rovnováha na trhu............................................................................................80 2.3 Významní konzumenti..............................................................................................82 2.3.1 Spojené státy.....................................................................................................83 2.3.2 Evropský trh a N mecko ..................................................................................85 2.3.3 Japonsko ...........................................................................................................87 2.4 Kávová politika - trendy na trhu...............................................................................87 2.4.1 Káva p stovaná ve stínu ...................................................................................88 2.4.2 Organická káva .................................................................................................89 2.4.3 Fair Trade .........................................................................................................90 4

2.4.4 Utz Kapeh a Rainforest Alliance ......................................................................91 2.4.5 „Common Code for the Coffee Community“...................................................92 Záv r ........................................................................................................................................94 Literatura ................................................................................................................................97 Seznam zkratek.......................................................................................................................98 P ílohy .....................................................................................................................................99

5

Úvod Jedním z nejv tších konzument kávy v historii prý byl Honoré de Balzac, který p i své intenzivní literární innosti údajn vypil až 60 šálk tohoto nápoje za den. Tento velký francouzský spisovatel tvrdil, že káva je „motorem myšlenek“ a prameny uvád jí, že za celý sv j život vypil 50 tis. šálk kávy. Francouzský filozof Voltaire pil denn až 50 šálk silné kávy a velkým milovníkem kávy byl i skladatel Ludwig van Beethoven. Káva je po vod a aji jedním z nejoblíben jších nápoj na sv t . Ro n se jí vypije p ibližn 400 mld. šálk . Káva však není považována pouze za ernou tekutinu. Už od svého po átku byla spojována s požitkem, zábavou a um ním. Stala se fenoménem moderní doby, synonymem spole enských setkání doma i v zam stnání. A nejen to. Káva nám pomáhá snadn ji p ekonávat naši p epracovanost, únavu a spánek. Hlavn pro tyto, ale i další blahodárné vlastnosti, ji pije sedm z deseti Evropan . P edstavy, že se po vypití šálku kávy dob e cítíme, duševn i t lesn , jsou už na sv t velmi dlouho a byly literárn vyjád eny v próze i verších. Není žádných pochybností o tom, že pití kávy pat í mezi naše ušlechtilé ne esti. Lidé ji konzumují hlavn pro její specifickou chu a pozitivní vliv na psychiku lov ka. Podobn jako alkohol a nikotin, i tato velmi rozší ená potraviná ská pochutina je považována za „tolerovanou drogu“. Nikdo p esn neví, pro všechny tyto ú inky káva má. Podle odborník bude trvat dalších patnáct až dvacet let, než se tajemství tohoto nápoje poda í zcela odhalit. Jsem velice ráda, že jsem mohla pro svou diplomovou práci zvolit téma „Sv tová produkce a trh kávou“. Problematice kávy se v nuji již delší dobu a už na gymnáziu jsem napsala n kolik seminárních prací zam ených na toto téma. Již od této doby mi také bylo umožn no sezónn pracovat ve spole nosti, která se zabývá prodejem kávy, aje a kakaa pro gastronomické provozy. Poslední rok studia mi sice nedovoluje pracovat v této spole nosti i nadále, ale díky neustálému kontaktu s jejím vedením mám možnost sledovat vývoj v oboru kávy na eském trhu. Tato práce mi pomohla rozší it své znalosti a získat možnost absolvovat praxi v oboru kávy v N mecku po ukon ení studia. Mým cílem je vytvo it plastický obraz produkce a trhu kávou a postihnout tendence vývoje v odv tví kávy. Ten, kdo ráno popíjí vonící šálek kávy, neuvažuje nad tím, odkud vlastn kávová zrna, ze kterých se káva p ipravuje, pochází. Myslím si však, že je zajímavé podívat se na pozoruhodnou cestu kávového zrna, z plantáže až do našeho šálku, protože káva má obrovský význam pro ekonomiky produk ních zemí a je jednou z nejobchodovan jších komodit v mezinárodním obchod .

6

Celá problematika je rozd lena do dvou velkých ástí - produkce kávy a sv tový trh kávy. Na úvod první ásti - produkce kávy - je za azena kapitola, která pojednává o káv jako komodit . Ta je dále roz len na na dv

subkapitoly - d jiny kávy a význam kávy

v mezinárodním obchod . D jiny kávy objas ují historický p vod této plodiny, její vstup do mezinárodního obchodu a postupné rozší ení do celého sv ta, v etn vzniku prvních kaváren. Následuje subkapitola, která dokládá význam obchodu s kávou pro ekonomiky jednotlivých produk ních zemí a pro mezinárodní obchod. Tato ást zahrnuje také problematiku proslulé kávové krize a pokus o identifikaci jejích p í in, projev

a d sledk

pro odv tví kávy.

Následuje kapitola o p stování kávovník . Její první subkapitola - kouzelné zrnko - pojednává o botanickém za azení a ekonomicky významných odr dách kávovník . Druhá subkapitola p edpoklady a náklady p stování - popisuje faktory d ležité pro r st kávovník , zabývá se nezbytnou pé í o tyto rostliny, náklady jejich p stování a dalšími otázkami spojenými s provozováním kávových farem. Další kapitola - zpracování a cesta ke spot ebiteli - je rozd lena na ty i subkapitoly, které se zabývají metodami sklizn a zpracování kávových zrn, jejich uvedením na trh, dopravou do odb ratelské zem a tarifními p ekážkami obchodu. Poslední kapitola - p stitelské oblasti - p edstavuje nejvýznamn jší producenty kávy sou asnosti podle objemu sklizn , tedy Brazílii, Vietnam a Kolumbii. Druhá ást - sv tový trh kávy - za íná kapitolou, která vysv tluje organizaci trhu a formování cen kávy. Popisuje mechanismus fungování kávových burz, aspekty týkající se sv tové tržní ceny kávy, konkurenci a strukturu obchodu kávou. Druhá kapitola se zabývá sou asnou situací na trhu kávy. Postihuje základní tendence vývoje cen, nabídky, poptávky a celkové tržní rovnováhy. Následující kapitola p edstavuje nejvýznamn jší spot ebitele kávy podle hlediska celkové spot eby - tedy Spojené státy, N mecko a Japonsko. Jako poslední je za azena kapitola pojednávající o sou asných trendech na trhu kávy. Jde o programy udržitelného p stování kávy, korektního obchodu, zajišt ní ur itých životních standard pro producenty a ochrany životního prost edí a zdraví. Ke zpracování problematiky jsem použila n kolik metod. V kapitolách vztahujících se k d jinám kávy a dále zvlášt k postihnutí ur itého vývoje jsem použila metodu logickohistorickou. Zejména v kapitolách charakterizujících jednotlivé produk ní a spot ebitelské oblasti a jejich podíly na sv tové produkci a mezinárodním obchodu jsem aplikovala teritoriální analýzu. asto jsem také využívala metodu popisnou, hlavn k p iblížení procesu zpracování kávy a systému fungování mezinárodních kávových burz. Zvolila jsem také v cný p ístup a metodu analýzy a syntézy.

7

V textu jsou za jednotlivými odstavci nebo kapitolami a také p ílohami umíst né odvolávky na použitou literaturu v hranatých závorkách, kde první íslo se shoduje s íselným ozna ením zdroje v seznamu literatury a další

ísla udávají stranu. V záv ru uvádím

o íslovaný, abecedn uspo ádaný seznam použité literatury, který jsem pro v tší p ehlednost roz lenila na knižní publikace, periodika a internetové zdroje. Uvád ná literatura by m la posloužit p ípadným zájemc m o hlubší studium této velice zajímavé problematiky. V kapitolách o d jinách a zpracování kávy jsem použila p evážn

eské knižní publikace. Pro

nedostatek eských zdroj o jednotlivých produk ních a spot ebitelských zemích, organizaci trhu kávy, tržní situaci a trendech na trhu jsem tyto údaje erpala ze zdroj cizojazy ných, zejména z informací od Mezinárodní kávové organizace, N mecké kávové asociace a Mezinárodního obchodního centra. Pro informace o trendech na trhu jsem nahlédla do r zných asopis , zejména Vending & Caffé a Coffee Shop. V tšina tabulek pochází od ICO nebo N mecké kávové asociace, zdrojem p vodních dat je však v tšinou ICO. Obrázky jsem p evzala p evážn od N mecké kávové asociace. Jednotlivé tabulky a vybrané obrázky jsou pro maximální názornost za azené p ímo v textu. U cizojazy ných tabulek a schémat je pod odkazem na zdroj dat uveden p eklad nezbytných výraz do eštiny. V záv ru práce je také umíst n seznam veškerých p íloh graf , obrázk a tabulek. Kv li velkému množství r zných zkratek použitých v textu, jsem na konec práce pro p ehlednost umístila rovn ž seznam zkratek.

8

1 Produkce kávy „Dokud š astný ke kávovníku bude r st, dokud zrnka budou pukat a mlýny budou mlet, dokud lesk nazlátlého dýmu bude na zrnkách vzkvétat, dokud mo ský p íliv bude ínské b ehy omývat, dokud káva bude britským nymfám lahodit, dokud proudy slasti hlavu skleslou budou ovívat a sladká horkost plamen chuti zjem ovat, tak dlouho bude její jméno a sláva dlouho žít.“ (Alexandr Pope)

1.1 Káva jako komodita „Káva je pro lov ka zlatem. A jako zlato i káva dává každému lov ku pocit p epychu a noblesnosti.“ (Abd-al-Kadir, Chvála kávy, 1587)

1.1.1 D jiny „ erného zlata“ Lidé odjakživa zkoumali, co to jen v té káv je, že podn cuje družnost a žoviálnost i v t ch nejrezervovan jších lidech. Jedna strana prohlašuje, že káva je ábl v nápoj, nebo vzrušuje krev a zp sobuje, že lidská mysl se nechá p íliš zavád t do politických polemik. Jiní však vidí v „ erném elixíru“ starov kých Spar an stimulující nápoj, který oslabuje jazyk, duši a dokonce i morálku. Podle starých Turk musí být káva erná jako peklo, silná jako smrt a sladká jako láska. Také se však íká, že káva je zdrojem vysoce vyvinutého smyslu pro pospolitost. Už od svého po átku bylo popíjení kávy spole enskou událostí. Káva byla vždy dostupná v každém obch dku na hlu ných bazarech Blízkého východu. Mezi náro nými recita ními modlitbami v muslimských mešitách byla nabízena, aby potla ovala ospalost a únavu. Stala se alternativním nápojem evropských obchodník a intelektuál , a nakonec už od známého „bostonského pití aje“ si ji oblíbila i Amerika. [5, s.5]

1.1.1.1 Objev a p vod „daru z nebes“ Badatelé, kte í se zabývají p vodem a historií kávy, došli za posledních dv st let k n kterým pozoruhodným záv r m. Nap íklad se usuzuje, že kávovník existoval již v Homérových dobách a že káva se pila už v Tróji. Byl to prý onen úžasný nápoj, který si Helena vzala s sebou ze Sparty do Tróje. Jiní auto i se domnívají, že králi Davidovi ji podávala Abigail a že kávu pili i Ezau a Rút. [1, s.95]

9

Slovo „káva“ je odvozeno z arabského výrazu „gahwah“, který znamená sílu a vzrušení, a kterým Arabové p vodn ozna ovali víno. Ti kávová zrna nejprve žvýkali a teprve pozd ji objevili, že je možné zrna rozdrtit, pova it ve vod a p ipravit tak výborný nápoj. Nikdo neví, kdy a kde se káva za ala pít, ale p edpokládá se, že jako první ji ochutnali muslimští mystici súfové. [4, s.6] Historie kávy je velice zajímavá díky mnoha r zným legendám, které odhalují, jak byly ú inky kávy objeveny. Podle jedné z nich, která se traduje od 15. století, je poprvé objevil arabský pastý koz Chaldim. Ten si kolem roku 850 v Horním Egypt (nebo na náhorních planinách Etiopie) povšiml, že jeho kozy jsou n jak p íliš živé a energické. Stávalo se to vždy, když se napásly nedalekých ke . Chaldi se pozorn podíval na zdroj jejich rozkoše a objevil kávová zrna, která sám vyzkoušel a poznal netušenou energii, jenž mu pomáhala odolávat únav za dlouhých nocí. O podivné prom n jeho chování se brzy dozv d l opat z nedalekého kláštera. Tak jako mnozí skeptici po n m, i on si zpo átku myslel, že rostlina je dílem samotného

ábla. Kávová zrna pro jistotu vyhodil do ohn , ale práv

tento projev opatovy ned v ry byl klí em k tajemství a kouzlu kávy. Ohe v zrnech uvolnil v ni, která se ší ila do okolí. Jakmile ji opat ucítil, sp šn vyhrabal zrna z ohn a p estal se na n dívat jako na výtvor Satan v, ale jako na novou užite nou plodinu. Brzy objevil myšlenku rozmíchat zrna ve vod , uva it je a pít jako likér. Tento nový nápoj m l nakonec pozoruhodné stimulující ú inky. Jako ješt žádný jiný, dokázal udržet boží následovníky v bd lém stavu, což jim umož ovalo neúnavn recitovat dlouhé a zbožné modlitby. Byl to zp sob, jak ochránit klášter a mnichy proti jakémukoliv zlu a ábelství. [1, s.91-92] I když jsou legendy a mýty o p vodu kávy okouzlující, asi nikdy z nich nebudou v decky ov ené zprávy. Na co však m žeme spoléhat je fakt, že káva pochází z dnešního Jemenu a Etiopie, kde byla rozši ována místními nomádskými ko ovníky a obchodníky. První písemné záznamy o káv jsou p isuzovány arabskému léka i, Rhazemu, který žil v desátém století. Jeho kniha podporuje názor, který je v dnešní dob nejrozší en jší, a sice že rodišt m kávy je Etiopie - Africký roh. Etiopská národní plodina se vyskytovala na vysoké náhorní plošin podél jezera Tana, ale bylo ji možno nalézt také v Angole, Konžské pánvi, Kamerunu, Sierra Leone, Libérii a Pob eží slonoviny. [5, s.16]

1.1.1.2 Pou „ke e št stí z Moky“ kolem sv ta Jak tedy etiopská rostlina ovládla sv t? Kávovník sice pochází z východního pob eží Afriky - z Etiopie a mysu Guardufui v Somálsku, kde ješt dosud plan roste, ale jeho kultivace zapo ala v dnešním Jemenu, d ív jší Arábii. Tehdy byl Jemen s p ístavním m stem 10

Mocha jedním z nejrušn jších sv tových obchodních st edisek. Podle n kterých pramen se v Jemenu za al kávovník p stovat již v roce 575 a v 15. století, kdy už byl velice rozší en, se káva vydala na své vít zné tažení sv tem. Arabové však st ežili svou kávu stejn žárliv jako í ané aj. Sm la se proto vyvážet pouze ve stádiu, které neumož ovalo klí ení. Zp sob, jakým se káva dostala z Arábie, byl podobný tomu, jímž podle pov sti do Arábie p išla. Historie popisuje p esun erných súdánských otrok , kte í s sebou nesli jako potravu zásoby kávy, p es Etiopii do Arábie. A kávová zrna m li mít v zavazadlech rovn ž poutníci, cestující do posvátného m sta islámu, Mekky. Podle legendy vyváželi Arabové už v roce 1505 kávu na Srí Lanku a indická pov st íká, že jistý Baba Budan n kdy v 17. století zavedl p stování kávy na východ , potom co se vrátil z Mekky s hrstí klí ivých kávových zrn. [6, s.8] Obrázek 1: Transport kávy do holandských kolonií

Na

po átku

17.

století

soupe ili

obchodníci

z N mecka, Francie, Itálie a Holandska o to, kdo zavede p stování

„božských

plod “

ve

svých

zámo ských

koloniích. V tomto závodu zvít zili v roce 1616 Holan ané, kterým se poda ilo propašovat n kolik rostlin kávovníku p es Mochu do Nizozemska a roku 1658 zavedli p stování kávovník na Srí Lance. V roce 1670 se hrstka optimist ve Francii pokusila neúsp šn

z ídit kávovníkovou plantáž

z n kolika získaných rostlin poblíž Dijonu. Klí ovou postavou v d jinách kávy je starosta Amsterdamu, Nicolaas Witson, který naléhal na guvernéra z Malabaru, aby za al p stovat kávu na Jáv , tehdejší holandské kolonii. Kávovníky na plantáži Kedawoeng v Batávii byly sice nanešt stí p i zátopách vyplaveny, ale v roce 1699 se Henricu Zwaaydecroonovi poda ilo na Jávu p epravit a úsp šn

zde rozmnožit jiné rostliny z Malabaru. V roce 1706 do

Amsterdamu dorazily první vzorky javanské kávy a n kolik rostlin, které pe liv ošet ovala botanická zahrada. Holan ané dále rozší ili p stování kávovník

na Sumatru a Celebes

v Malajském souostroví a Indonésie se stala hlavním sv tovým vývozcem kávy. Roku 1714 darovalo m sto Amsterdam 1,5 m vysoký stromek Ludvíku XIV., jenž se stal prokazateln základem prvních kávovník

ve francouzských koloniích v Jižní a St ední Americe a

v Karibiku. [6, s.8-9] Velice zajímává je historka od francouzského kapitána Gabriela Mathieu de Clieu na Martiniku, který si v Pa íži obstaral n kolik rostlin kávovníku a cht l jednu z nich dopravit na Martinik. Jeho lo

vyplouvající z Nantes m la tehdy na palub nejproslulejší a nejlépe

st eženou rostlinu všech dob, která byla umíst na pod sklem a tak chrán na p ed vodní p nou 11

a chladem. Deníkové záznamy hovo í o nep íteli na palub , který cht l rostlinu zni it a dokonce z ní ulomil v tev. Obrázek 2: Gabriel Mathieu de Clieu

Ke konci plavby nastalo bezv t í, zásoby vody docházely, ale De Clieu se s drahocenným nákladem ob tav d lil o sv j p íd l vody. D stojník nakonec bez újmy p istál na Martiniku a zasadil kávovník v Prechearu, kde obklopen trnitým k ovím a neustále st ežen otroky nádhern rostl. První káva z n ho byla sklizena v roce 1726 a v roce 1777 na Martiniku rostlo již 19 mil. kávovník , které se odtud ší ily dále na Haiti, Santo Domingo a Guadeloupe. V roce 1918 byl v botanické zahrad na Martiniku odhalen pomník Gabriela Mathieu de Clieu. [6, s.10-11] V roce 1718, když Holan ané p epravili kávovníky na Surinam (kdysi Holandská Guayana), severní pob eží Jižní Ameriky, se rostlina ocitla na území, které se m lo brzy stát centrem produkce kávy a v roce 1727 byly v brazilském m st Para z ízeny první plantáže s kávovníky z Francouzské Guayany. [6, s.11] V okolí Rio de Janeira, kde byla úrodná p da a velká pracovní síla otrok , se pozd ji za ala p stovat odr da z Goa. Za sto let se ale p da vy erpala, kávovníky byly napadeny nemocemi, otroctví bylo zrušeno a centrum produkce kávy se p esunulo do Sao Paula s p ízniv jší nadmo skou výškou. [4, s.12-13] Rok 1730, kdy se za ala p stovat káva na Jamajce, je po átkem fascinující historie proslulé jamajské kávy Blue Mountain. V Guatemale za ala kultivace kávy v období 1750 až 1760. V roce 1779 p epravil don Francisco Xavier Navarro kávovníky z Kuby do Kostariky a od roku 1790 se káva p stuje i v Mexiku. Roku 1825 darovala Anglie kávovník havajskému králi Kamehamenahovi II. „Kona“ dnes na Havaji výborn prospívá na sope ných svazích Mauna Loa a Hualalai, i když systematické p stování kony na plantážích tu probíhá pom rn krátce. V roce 1878 se historie tém

vrátila do svého výchozího bodu, když britští osadníci

dopravili kávovníky do Britské Východní Afriky a položili základní kámen ke ského kávového pr myslu. Uzav ela se tak pou kávy kolem sv ta, jež trvala šest století. V roce 1887 z ídili Francouzi kávovníkovou plantáž v Tonkinu (dnešním Vietnamu) a roku 1896 byly kávovníky zasazeny také v australském Queenslandu. [6, s.11] Tak káva procestovala sv t a nápoj známý více než tisíc let dnes pijí lidé na celém sv t

bez ohledu na ro ní období. Její historická dramata a bitvy však nekon í.

Všudyp ítomná oblaka nevlídného po así, mafie a kolísající m ny každý den ovliv ují trh s kávou. P estože se t žišt hlavních hrá

ve h e o kávu p esunulo z Blízkého východu do 12

Vietnamu a Latinské Ameriky, káva nadále z stává nápojem p átelství, který posiluje lidské i obchodní vztahy tém

v každé zemi sv ta. [5, s.17-18]

1.1.1.3 První kavárny Máš-li starosti nebo špatnou náladu, pak jdi do kavárny. (Peter Altenberg, rakouský spisovatel) Arabský v decký záznam z let 900 až 1000 n.l. se zmi uje o nápoji „buchnam“, kterým mohla být práv káva. Podle autor tento nápoj p ízniv p sobí na t lesné orgány a k ži a „dodává výte nou v ni celému t lu“. Vždy i dnes je káva ozna ována za „krále všech parfém “ a „plod, jenž všechno uzdraví“. První kavárny - „Kaveh Kanes“, které vznikly v Mekce, sice p vodn sloužily náboženským ú el m, ale rychle se staly centry zábavy. Další kavárny byly z ízeny v Adenu, Medin a Káhi e. Po dobytí Egypta Salimem I. pak káva pronikla i do Konstantinopole, odkud se následn ší ila dál. Roku 1532 se za ala pít také v Aleppu a Damašku, v kavárn Cesta ke št stí a R žové kavárn . Kavárny se postupn staly místem pro spole enská a pracovní setkání, politické diskuze a sch zky jinov rc . Pití kávy bylo v historii asto zakazováno a p ípadní h íšníci byli dokonce zašíváni do kožených pytl a házeni do Bosporu. [6, s.12-13] [1, s.106-107] V roce 1615 italský cestovatel Pietro della Valle popsal kávu jako horký erný nápoj, který v lét osv žuje, v zim zah ívá a který Turci pomalu popíjejí se svými spole níky. Jmenoval se „cahve“ a va il se z plod nebo semen stromu rostoucího v Arábii. [4, s.8] Prost ednictvím benátských kupc dorazila káva roku 1615 do Evropy, a to o n kolik let pozd ji než aj, který se tu objevil poprvé v roce 1610, a o mnoho let pozd ji než kakao, které p ivezli Špan lé z Nového sv ta již roku 1520. Když se objevily první kavárny v Itálii, cht li n kte í horliví kn ží erný

ábelský nápoj zakázat. Papeži Klimentu VIII. však šálek

kávy natolik zachutnal, že se naopak rozhodl tento bohulibý nápoj pok tít. Z po átku byla káva jako lék p íslušn drahá. První evropská kavárna - Bottega del caffe – byla otev ena v Benátkách roku 1683 nebo 1645. Caffe Florian, snad nejproslulejší kavárnu na sv t , otev el roku 1720 Florian Francesconi. Kavárny se rychle rozší ily po celé Itálii, nejvíce jich však bylo v Benátkách – Caffé Quadri, Duce di Toscania, Imperatore Imperatrice della Russia, Tamerlano, Fantae di Diana, Dame Venete, Pace a Arabo-Piastrelle. V Pa íži za aly první kavárny vznikat od roku 1686. Francois Procope, který tu otev el p epychovou velkom stskou kavárnu, m l stovky následovník . Ve Vídni i Budapešti se kavárny objevily

13

rychle díky zvyk m z dob turecké nadvlády. První kavárna v Anglii byla otev ena roku 1650 v Oxfordu a v Londýn zahájila provoz první kavárna roku 1652 v St. Michael's v Alley v Cornhillu, která byla p íkladem pro pozd jší kavárny. V roce 1675 se sice král Karel II. pokoušel zakázat „tato místa, kde se shromaž ují nep átelské osoby, které rozvracejí klid a mír národa“, ale kavárny m ly velký vliv na politické a obchodní d ní. Vznikly v nich banky, burza, noviny a stávaly se centrem politického, obchodního, spole enského a kulturního života. Roku 1688 byla Edwardem Lloydem otev ena nejznám jší londýnská kavárna, která existuje dodnes. Sloužila jako místo setkávání

elních lo a

a obchodník , kte í zde

projednávali záležitosti námo ního obchodu v etn pojiš ovnictví. [6, s.13-15] [1, s.112-116] První zmínka o kavárn

v Severní Americe pochází z roku 1668.

Pr kopníky

v Bostonu byly London Coffee House a Gutteridge Coffee House, ob otev ené v roce 1691. Nejznám jší kavárnou však byla Green Dragon. Boston se tehdy podle p íkladu londýnského Lloyda v roce 1808 stal také sídlem nejv tší a nejdražší kávové burzy sv ta. V New Yorku byl v roce 1683 založen trh surové kávy a první kavárnou v City byla v roce 1696 otev ená King's Arms. V roce 1730 vznikla kavárna Exchange Coffee House na Broad Street, která se postupn stala nejvýznamn jším obchodním centrem, ale byla zastín na Merchant's Coffee House, kde byla roku 1784 otev ena newyorská banka a roku 1790 prodávány první cenné papíry. Tontine, na rohu Wall Street a Water Street, byla po deset let sídlem newyorské burzy. V tehdy t etím nejv tším americkém m st - Filadelfii, byla otev ena první kavárna - Ye Coffee House - v roce 1700 a konkurovala jí London Coffee House. Americké kavárny narozdíl od svých evropských prot jšk p itahovaly spíše než radikály konzervativce a asto sloužily také jako místo zasedání soudu a jednání m stských rad. [6, s.15-16] V echách byla první kavárna otev ena v Praze roku 1714, pravd podobn v dom u Zlatého hada na nároží ulic Karlovy a Liliové. Jejím majitelem m l být Armén - Georgius Deodatus Damascenus, který pozd ji otev el další kavárnu na Malé Stran , v dom U T í pštros . O prvenství se však uchází i Brno, kde údajn první kavárnu z ídil pok t ný Turek Ahmed v roce 1702. [6, s.16] Ve dvacátých letech, obzvlášt v Evrop , byly kavárny salonem um ní, literatury a vyjas ování politických názor . Za druhé sv tové války však ztratily svou n kdejší slávu. V 50. letech p inesla beatová generace novou kavárenskou tradici, p edstavovanou výbornou kávou, skv lým jazzem a diskutabilní poezií. Generace Pepsi poté odsunula kávu do pozadí, dokud se na trhu neobjevily speciální druhy kávy. I když kavárny v minulosti zaznamenávaly výrazné skoky v popularit , jsou nyní jednozna n op t na vzestupu. [5, s.6] 14

1.1.2 Význam komodity v mezinárodním obchod Obrázek 3: Bankovka z Kostariky

„Káva, to je realistický sen o zlat “, ekl jistý

kolumbijský

básník.

Pro

desítky

zemí t etího sv ta je významným zdrojem p íjm , existence.

pro

n které

Káva

je

dokonce globální

základem komoditou

s nep ehlédnutelným významem ve sv tové ekonomice, obchodovanou na hlavních termínových a komoditních burzách. Je jedním z nejcenn jších primárních produkt v mezinárodním obchod . S celkovými hodnotami mezi 5 a 14 mld. USD ro n se v posledních deseti letech umís uje v žeb í ku celosv tov nejobchodovan jších surovin na druhém míst

za ropou. Káva je také mezinárodním

produktem. Její p stování, zpracování, obchodování, doprava, marketing a spot eba spojují miliony lidí na celém sv t , kterým odv tví kávy poskytuje zam stnání. Káva je d ležitým devizovým garantem pro zem d lsky orientované produk ní zem a rozhodujícím initelem pro ekonomiku a politiku mnoha rozvojových zemí. Její význam se odráží také na bankovkách a poštovních známkách, jako nap íklad v Kostarice. [11] Káva se p stuje ve více než 80 státech a hraje velkou roli mezi plantážními kulturami, což jsou víceleté tropické stromové a ke ové kultury, jako je káva, kakao, aj, banány, kau uk, juta, palmový olej, kokosový olej, kopra a cukr, které se p stují jak na malých farmách, tak i velkoplošn . A koli tyto kultury s asi 130 mil. ha osevních ploch vyžadují jen nepatrnou ást (8 %) celosv tov kultivované plochy 1 532 mil. ha 1, poskytují nadmíru d ležité exportní zboží pro producentské zem a zabezpe ují velký po et pracovních míst. Práv rozvojové zem se obzvláš vysoce podílí na exportech t chto produkt a s výjimkou cukru pokrývají p es 90 % sv tových vývoz . Pro sociální strukturu, rozvoj a p ímo pro životní úrove mnohých rodin v zemích t etího sv ta má káva velký význam a je tak motorem ekonomického rozvoje. Mimo to váže p stování kávy lidi k venkovu. Exportem kávy nahospoda í p stitelské zem d ležitou ást jejich devizových výnos , které mohou vložit do dovozu pot ebných investi ních a spot ebních statk nebo do dluhové služby. V n kterých "nejmén rozvinutých zemích" se exporty kávy podílejí na devizových výnosech rozhodující m rou, nap íklad v Burundi je to více než 80 %. Jak nebezpe ná m že být absolutní závislost na jediném produktu a jaké problémy m že potom p inést nadprodukce, se ukázalo ve 1

Zdroj: FAO, 2001

15

30. letech, kdy Brazílie ve snaze zabránit cenovému kolapsu svou kávu v obrovských množstvích ni ila. Ovšem oproti minulosti dnes p íjmy z vývozu kávy p ispívají k exportním tržbám menším podílem, což je zp sobeno jak hospodá ským vývojem, tak také vzr stající diverzifikací, které u inily exporty rozmanit jšími, a rovn ž nízké ceny p isp ly k poklesu tržeb. [11] [13, s.14,17] Na celém sv t se na asi 10,9 mil. ha p dy sklízí káva z p ibližn 15 mld. kávovník . Kultivace kávy je velice náro ná na práci, protože lidé jsou sou ástí každého kroku, který káva urazí na své cest do šálku. Odhaduje se, že ve sfé e kávy v p stitelských zemích pracuje 25 mil. rodin, které jsou zcela závislé na úrod kávy jako jediném zdroji p íjm . Celosv tov , v producentských i spot ebitelských zemích, je však na káv závislé živobytí asi 100 mil. lidí. Zatímco globální kávový pr mysl vyd lává 60 mld. USD ro n , farmá i vyd lávají za ru n sbíranou kávu jen asi 4 US centy/lb a p itom jeden kávovník poskytne ro n mén než 1 lb kávy. Pro transport ro ní spot eby kávy 117,5 mil. žok v roce 2005 bylo zapot ebí 340 tis. kamion (kontejner ), což odpovídá zácp dlouhé asi 6 tis. km (Düsseldorf - New York). Š rka navléknutá z t chto 31 700 tis. kávových zrn, by byla dlouhá 380 mil. km, což p edstavuje vzdálenost Zem od M síce násobenou íslem 990. Toto množství kávy by pokrylo plochu o velikosti asi 3 041 km2 , která je srovnatelná s plochou 475 tis. fotbalových stadion . [11] [12, s.8] Asi t i tvrtiny vyprodukované kávy vstupuje do exportu, z toho 95 % je vyváženo v surovém stavu, zbývajících 5 % p ipadá na vývozy zpracovaných produkt jako je pražená a instantní káva. Silné kolísání cen, zanechává z etelné stopy v platební bilanci produk ních zemí. V roce 1986 dosáhly p íjmy z exportu kávy ve sv t rekordních 14 mld. USD. Od roku 1985 do roku 1992 to bylo pr m rn 8,5 mld. ro n , což je dvakrát více než vynesly oba konkuren ní tropické produkty kakao a aj (2,5 mld. a 1,6 mld. USD ro n ). V roce 1993 klesly devizové výnosy u kávy pod 6 mld. USD, ímž se káva do asn propadla z druhé na osmou pozici v seznamu hlavních exportních komodit rozvojových zemí. Zvyšování cen surové kávy od roku 1994 vedlo k r stu exportních p íjm na 12 mld. USD, ímž mohl produkt znovu dobýt svou silnou pozici v celosv tové exportní bilanci. Od roku 1999 ovšem klesaly tržby op t na sotva 10 mld. USD a v kávovém roce 2001/2002 byly ješt na pouhých 4,9 mld. USD. „Program zlepšení kvality", který byl uveden v platnost v íjnu 2002, je považován za hlavní nástroj ke zlepšení situace na trhu kávy. M la by se zlepšit kvalita obchodované kávy a díky následnému dlouhodobému zvýšení sv tové tržní ceny surové kávy dojde k r stu devizových výnos . [11]

16

Obrázek 4: International Coffee Organization

Rok od roku je kvalita sklizn stále nepravidelná a nestabilní. Krom

fluktuací zp sobovaných klimatem,

objemem vyprodukované kávy a její cenou, jsou výkyvy ur ovány také obchodn politickými zájmy producent a spot ebitelských zemí. K udržení ur ité kontroly a k minimalizaci kolísání produkce zem p stující a kupující kávu pravideln obnovují "dohodu o káv " s cílem stabilizovat tržní cenu, i když zatím byly zaznamenány jen skromné úsp chy. V roce 1962 hlavní producenti a spot ebitelé kávy uzav eli první dohodu ke stabilizaci pom r mezi nabídkou a poptávkou. Všechny dohody o káv byly pod kontrolou International Coffee Organisation (ICO), založené v Londýn v roce 1962, a jejich základem byly regulovatelné exportní kvóty. Ve vrcholné dob se dohody ú astnilo 51 p stitelských zemí (99 % nabídky) a 20 spot ebitelských zemí (90 % poptávky). V roce 1989 byly ovšem všechny dohody rozpušt ny kv li rozpor m mezi producenty a spot ebiteli a od té doby je káva voln obchodovanou komoditou. V sou asnosti existuje dohoda o káv , která má však jen administrativní význam, protože ceny ur uje trh. Nejd íve byl zcela volný trh mnohými producentskými zem mi vítán, nebo o ekávaly hladký odbyt produkt . Velice brzy jim však pokles cen trvající ty i roky od poloviny roku 1989 zp sobil velké starosti. Mrazy v Brazílii v polovin roku 1994 zap í inily cenovou explozi, po které však následoval nový pokles cen zp sobený restrukturalizací na trhu kávy i rostoucí dominancí Brazílie a Vietnamu v produkci kávy, což vedlo k vytla ení tradi ních p stitel . Nyní ceny op t rostou i díky zvýšené vlastní spot eb producent a dodate nému odbytu na východních trzích. Mimo to se zvyšují výrobní náklady kv li vysokým energetickým náklad m a na rop závislým náklad m na hnojiva, které se zdvojnásobily. Výrazn také vzrostly dopravní náklady a navíc je surová káva módním p edm tem spekulace na burze. A koli se dá o ekávat, že spot ebitelé budou mít z nízkých cen prosp ch, tohle není p ípad kávy. Spot ebitelé sice profitovali z nep etržit klesajících spot ebitelských cen kávy mezi lety 1999 a 2004, ale dlouhodob jsou také z pohledu spot ebitelských zemí p íliš nízké ceny surové kávy nep íznivé jak pro další vývoj producentských zemí t etího sv ta, tak i pro nabídku a kvalitu kávy.

ástka p ipadající

z maloobchodní ceny šálku kávy na farmá e je pravd podobn menší než 2 %, nep im en nízké ceny vedou obecn k nižší kvalit produkované kávy a podíl vysoce cen né prané arabiky ve sm sích se snižuje. [13, s.14] [15, s.3]

17

1.1.2.1 Kávová krize O období 1998/99 - 2002/03 se hovo í jako o globální „kávové krizi“, která dosáhla svého vrcholu v roce 2002. A koli kávový pr mysl v rozvinutých spot ebitelských zemích tehdy vzkvétal, velmi nízké ceny kávy zp sobovaly obrovské problémy zemím, ve kterých je káva klí ovou ekonomickou aktivitou, i farmá m, kte í ji produkují. Zatímco na po átku 90. let byl p íjem producent kávy na úrovni 10 - 12 mld. USD a hodnota maloobchodních prodej kávy, v tšinou vytvo ená v pr myslových zemích, byla asi 30 mld. USD, v tomto období hodnota maloobchodních prodej sice p ekro ila 70 mld. USD, ale p stitelské zem obdržely jen 5,5 mld. USD. Ceny na sv tových trzích, které v 80. letech dosahovaly pr m rn kolem 120 US cent /lb, byly tehdy na nejnižší úrovni za posledních sto let (50 US cent ). Nerovnováha na trhu kávy b hem krize je ilustrována na grafu 1. Následný pokles p íjm byl zvlášt krutý pro zem jako Uganda, kde káva vytvá í více než polovinu exportních výnos . Graf 1 Nerovnováha na trhu kávy b hem kávové krize (tis. žok )

Zdroj: www.ico.org, cit.:10.7.2006 World stocks = sv tové zásoby World supply = sv tová nabídka World demand = sv tová poptávka

Kávová krize byla zp sobena nerovnováhou mezi poptávkou a nabídkou na trhu kávy. Zatímco celková produkce v „kávovém roce“ 2001/02 ( íjen - zá í) byla odhadována na asi 113 mil. žok , sv tová spot eba byla pouze 106 mil. žok a navíc sv tové zásoby inily 40 mil. žok . Produkce kávy rostla pr m rn o 3,6 % ro n , ale poptávka se zvyšovala jen o 1,5 %. P í inou tohoto nadbytku kávy p itom byla prudká expanze produkce ve Vietnamu a na nových plantážích v Brazílii, kde byla sklizena rekordní úroda. Protože káva je víceletou plodinou, není pro farmá e snadné, p ejít v p ípad velmi nízkých cen na alternativní plodinu. D sledky kávové krize se v jednotlivých zemích lišily, ale v mnoha p ípadech ceny dokonce 18

nepokryly ani náklady produkce. V zemích, kde byly náklady produkce nízké, technologie dob e vyvinuté a pohyb m nových kurz zvýhod oval exporty, si kávoví farmá i byli ješt schopni zabezpe it živobytí, což je p ípad velké ásti Brazílie, ale dokonce i zde m ly nízké výnosy nep íznivý vliv na ekonomiku. Rostla nezam stnanost, byl nedostatek financí na výdaje na léky a vzd lání, což je p ípad mnoha afrických a asijských zemí. V regionech, kde jsou farmá i velkou m rou závislí na p íjmu z kávy, se p stitelé t žce zadlužili, museli zanechat hospoda ení na farm

nebo se p eorientovat na alternativní plodiny v etn

zakázaných drog jako koka. Ve Vietnamu farmá i prodávali majetek, aby uspokojili v itele, v Guatemale byla pro sklize 2001/02 redukována pracovní síla z 500 tis. na 250 tis. a v Kolumbii lze i nyní nalézt plantáže koky v kávových oblastech. Kávoví farmá i z Mexika umírali, když se pokoušeli po opušt ní svých farem vstoupit ilegáln do USA, a zadlužení p stitelé kávy v Indii páchali sebevraždy. Celkov

vzato, krize zp sobila sociální,

ekonomické i ekologické problémy. Stimulovala emigraci do m st a pr myslových zemí, zvýšila chudobu, sociální neklid, podn ty k p stování drog, zadluženost a nezam stnanost na venkov . Redukovala exportní p íjmy, vedla k nedostatku financí pro vzd lání a zdravotní pé i. N kolik zemí uvedlo, že krize byla pro jejich ekonomiky zni ující. ICO vytvo ila mnoho iniciativ k nalezení vhodných ešení kávové krize. Je t eba snížit závislost chudých zemí na n kolika málo komoditách a povzbuzovat

leny k rozvoji

udržitelné kávové ekonomiky, zahrnující dimenzi ekonomickou, sociální i environmentální. Není pochyb o tom, že hromadný odchod z venkovských oblastí a zvýšená chudoba v oblastech produkujících kávu, zp sobené cenovou krizí, p inesly skute nou a dalekosáhlou hrozbu pro udržitelný rozvoj. V rámci mezinárodní dohody o káv 2001 identifikovala ICO n kolik cest na stran nabídky i poptávky, kterými m že být kávová krize ešena p es mezinárodní spolupráci k vytvo ení zdrav jší tržní rovnováhy bez regulace samotného trhu. Na stran nabídky se jednalo o globální „Program zlepšení kvality kávy“ zavedený v únoru 2002, který nastavil minimální standardy jakosti pro exporty kávy, ímž m ly být také zmenšeny p ebytky producent . Dále byly podporovány akce k diverzifikaci p ílišné závislosti farmá

na káv

podporováním alternativních aktivit. Bylo také zavedeno

monitorování produkce, kdy ICO m la p sobit jako centrum pro informace o programech produkce lenských zemí. Na stran poptávky šlo o podporu efektivní propagace na nových trzích jako ína a Rusko, dále o podporu spot eby kávy zvlášt ve spolupráci se soukromým sektorem v produk ních zemích, na nových a existujících trzích. V rámci jednání WTO bude ICO usilovat o eliminaci tarifních a jiných p ekážek obchodu kávou i t ch, které ovliv ují všechny zem d lské produkty z rozvojových zemích. [15] [16] [17] 19

1.2 P stování ušlechtilých ke Jako stále zelený opasek bíle kvetoucích kávovník se zá iv

ervenými plody se

podél celého rovníku rozprostírají oblasti, ve kterých se da í káv . S postupn nar stající spot ebou kávy, se p stování kávovníku rozší ilo tém

do všech oblastí, kde byly alespo

minimální podmínky pro jeho r st, což vedlo ke vzniku nových, vyšlecht ných odr d. [1]

1.2.1 Kouzelné zrnko Obrázek 5: Coffea Arabica

Naše káva byla pojmenována po latinském ozna ení rostlinného rodu Coffea, který pat í do eledi mo enovitých, Rubiaceae, stejn jako více než 500 rod

a 6 tis. druh

p evážn tropických strom a ke . Švédský p írodopisec Carl von Linné sice popsal rod, ale na p esné klasifikaci se botanici dodnes neshodli. Pravd podobn tento rod zahrnuje nejmén 25 hlavních druh pocházejících z tropické Afriky a ostrov

v Indickém oceánu. Všechny druhy Coffea jsou

d eviny, od malých ke ík po 10 m vysoké stromy, s barvou list p echázející od nažloutlé k purpurové. [6, s.17] Kávovník je ke em subtropického a tropického podnebného pásma. Roste p edevším v hornatých oblastech a vyžaduje teplé a vlhké podnebí se stálými teplotami mezi 18 a 22 °C. Ekonomicky nejvýznamn jší jsou odr dy kávovníku arabského a dále kávovník robusta a liberijský, p i emž podíl arabiky a robusty na sv tové produkci je 99 %. Protože jde o p vodn pralesn vegetující ke , jsou v oblastech se silnými v try nebo nadm rným osv tlením kávovníkové plantáže chrán ny jinými rostlinami (banánovníky, kuku ice aj.), které chrání dozrávající plody, zadržují vlhkost v p d a regulují výnos. Moderní technika sice používá zavod ovací soustavy a hnojiva, ale ty p ipadají v úvahu jen u velkých plantáží. Obrázek 6: Kv t kávovníku

Ke íky kávovníku se p edp stují v bavln ných obalech a po dosažení výšky 30 - 50 cm jsou vysazovány na slab kyselé, hlinité pís ité p dy. Kvetou bílými vo avými a jasmínu podobnými kv ty, jež se rychle m ní v zárodky plod . Ty v závislosti na odr d a poloze plantáže dozrávají 6 až 9 m síc po odkv tu, 20

p i emž vznikají kulaté i oválné plodnice, podobající se t ešni (kávové bobule). Zelené plody zpo átku žloutnou, ervenají a kone n se zabarvují do jemn fialové barvy. Obrázek 7: Plod kávovníku

Skládají se z povrchové kožovité slupky, nasládlé š avnaté dužniny a pergamenovité slupky, obalující dv kávová zrna (semena). N kdy se vyvine pouze jedno zrno vej itého tvaru (perlová káva). Každé semeno je obaleno volným osemením (st íb itá blanka). Ke e arabiky a robusty plodí podle podmínek r stu a poskytované pé e 20 - 30 let, poté musí být kávovníky nahrazeny novými. [21] Kávovník arabika je 3 m vysoký ke s tmavozelenými oválnými listy, který kvete a zraje sou asn . Vejcovité plody zpravidla obsahují dv zplošt lá semena a zrají až 9 m síc . Za p íznivých podmínek dává arabika první plody po 3 letech, ale p im ené výnosy lze o ekávat od 6. roku po výsadb . Úrodu pak poskytuje 25 - 35 let podle odr dy a p dn klimatických podmínek. P stuje se ve výškách 1 000 - 1 800 m. n. m. a sklízí se dvakrát až t ikrát ro n v tšinou manuáln , což je velmi nákladné. Arabika tvo í asi 60 % sv tové produkce kávy, ale pouze 1/5 objemu její produkce jsou velmi kvalitní zrna (v 1 kg je 2 200 v tších semen). Ostatní úroda vykazuje ur ité vady zrna. Ze dvou nejznám jších odr d druhu Coffea Arabica - Typica a Bourbon - se vyvinulo mnoho dalších. Nap íklad Caturra (Brazílie, Kolumbie), Mundo Novo (Brazílie), Tico (St ední Amerika), San Ramon (zakrslá odr da) a jamajská Blue Mountain. Jednotlivé odr dy kávovníku arabského se p stují v r zných produk ních oblastech podle p stitelských a historických podmínek a liší se p edevším vzr stem ke e a tvarem list a kv t . Také barva, velikost a tvar kávových bobulí jsou r zné. Káva má výraznou, velmi variabilní chu a je mén ho ká. Pojem robusta je tém

identický s nejvíce p stovaným druhem Coffea Canephora. Jde

o odolnou m lkoko ennou d evinu s kulatými plody, které zrají asi 11 m síc . Robusta se p stuje v západní a st ední Africe, jižní Asii a místy také v Brazílii, kde se nazývá Conilon, a to ve výškách 500 - 900 m. n. m. První úrodu poskytuje již 2 roky po výsadb a plody uzrávají pr b žn po celý rok. Je zna n odolná proti nižším teplotám a nemocem, které postihují kávovníkové plantáže, ale kávová zrna jsou mén kvalitní než zrna arabiky, jsou menší (v 1 kg je 3 300 semen) a oproti arabice obsahují 2 - 3násobné množství kofeinu. Zejména v Africe a jihovýchodní Asii je preferováno p stování robusty kv li menší náro nosti na kvalitu p dy a vyšší úrodnosti. Robusta je vysazována i na d ív jší plantáže arabiky, které byly poni eny chorobou i mrazem. Káva se sklízí strojov a je více ho ká. 21

V sou asné dob p edstavuje sklize této kávy asi 40 % sv tové produkce a její podíl stále roste, což je zp sobeno i vyššími výnosy a odolností t chto kávovník

ve srovnání

s arabikou. Kávovníky Coffea Liberica jsou silné a mohutné d eviny, dor stající výše až 18 metr . Mají velké kožovité listy a plody s velkými zrny. P stují se pouze v Malajsii a západní Africe, a to jen v omezeném množství, protože kv li specifické chuti je poptávka po této káv malá a velká, naho klá zrna se používají p evážn do sm sí. V decké instituce ve sv t se v poslední dob snaží o vyvinutí nejvhodn jších a optimálních forem mutant

kávovníku, a už z hlediska p stování (zvyšování úrodnosti,

odolnosti), ale i využitím nejmodern jších biologických metod, jakými jsou ú elové a p edem cílené genetické manipulace. [1, s.126-133] [6, s.17,18]

1.2.2 P edpoklady a náklady p stování Pro kvalitu svých kávových bobulí musí p stitel vynaložit mnoho asu a pé e, ale nadto pot ebuje ješt št stí. Žádný jiný p írodní produkt nevyžaduje tolik pé e, a navíc tak intenzivní, jako káva. R st a výnosnost kávovníku rozhodujícím zp sobem ovliv uje teplota, vodní srážky, kvalita p dy a nadmo ská výška. Nezanedbatelná je však také p íprava sazenic, hnojení a ochrana rostlin. Káva je sice relativn nenáro ná na prostor, ale vyžaduje vyšší pracovní nasazení. Sv tové tržní ceny regulují p stování kávy a vyšší ceny lze dosáhnout díky kvalit . Kávovník klade na své okolí vysoké požadavky a proto zem pisné podmínky, teplota, slune ní svit, srážky, pov trnostní podmínky i složení p dy musí být zcela ur itým zp sobem vzájemn slad ny pro dosažení vysokých výnos a jakosti, p i emž ob odr dy - arabika a robusta - mají rozdílné nároky. Arabika prospívá nejlépe v klimatu s ro ním rozmezím teplot 15 - 24 °C, zatímco robusta dává p ednost tropickým podmínkám se stálými teplotami 24 - 29 °C. U arabiky nesmí teplota p esáhnout 30 a klesnout pod 13 °C. Robusta je p izp sobiv jší a snese vyšší teploty, ale p i nedostate né vlhkosti vzduchu také reaguje na vyšší teploty citliv . P edn jsou ovšem kávovníky vysoce citlivé na velké mrazy. I lehký mráz asn ráno m že mít ni ivé d sledky pro sou asnou i budoucí sklize , protože m že vést k poškození kv t a k výpadku ve sklizni. Kávovníky milují pokud možno vyvážené podnebí. Aby se rostlin da ilo, je také d ležité množství pr m rných srážek, jejich rozložení v ase, a stupe vlhkosti vzduchu. Každý kávovník pot ebuje 250 až 300 mm vody na m2 ro n , které erpá z ro ního množství srážek 1 500 - 2 000 mm. Již p i ro ním pr m ru kolem 22

1 000 mm je nutné um lé zavlažování a kávovník se nevysazuje p i ro ním pr m ru srážek menším než 800 mm. Na rozdíl od arabiky up ednost uje robusta oblasti bohatší na srážky s ro ním pr m rem okolo 2 000 mm. Zatímco robusta vyšší vlhkost vzduchu toleruje, arabika reaguje citliv a vlhký vzduch u ní podporuje nemoci list . P emíra v tru a slune ního zá ení káv škodí. Silný vítr m že polámat v tve nebo uvolnit ko eny a nep etržité oslun ní vede k osychání list

a pupen . Proto se provádí

výsadba planých a stínících strom , které mají kávovníky p ed t mito nep íznivými faktory chránit. Kávovník má vysoké požadavky i na p du, která musí být kyprá, propustná a s neutrální až lehce kyselou hodnotou pH. Z organických látek je nutný dusík, kyselina fosfore ná a draslík. Horní vrstva zeminy má mít vyšší obsah humusu pro zásobu živných látek, zachování vlhkosti a k zamezení vyplavování p dy. P edpoklady pro p stování kávového ke e jsou jen v rovníkovém pásu. Mnoho oblastí p stování arabiky leží v nadmo ské výšce 600 - 1 200 m, ale nejhodnotn jší jsou „horské kávy“, výlu n arabiky, s nízkou kyselostí a skv lou chutí. Pro p stování arabiky existují dv optimální klimata. Prvním jsou subtropické regiony mezi 16 - 24° zem pisné ší ky s nadmo skou výškou 549 - 1 097 m, obdobími sucha a deš , jediným vegeta ním obdobím a jediným obdobím zrání obvykle v nejchladn jší ásti podzimu. Tyto klimatické podmínky jsou v Mexiku, na Jamajce, v S. Paulu a Minas Gerais v Brazílii a Zimbabwe. Druhým optimálním klimatem je rovníkový region v zem pisných ší kách nižších než 10° s nadmo skou výškou 1 097 - 1 920 m, kde jsou asté srážky p í inou tém

kontinuálního

kvetení a dvou sklizní, kdy období nejv tších srážek ur uje hlavní období sklizn , zatímco období sucha determinuje druhou sklize . Káva se zde suší mechanicky, protože srážky neumož ují sušení na slunci. Toto klima má nap íklad Ke a, Kolumbie a Etiopie. Robust se da í lépe v nadmo ských výškách mezi 300 a 800 m, v oblasti 10° severn a jižn od rovníku. Obrázek 8: Sazenice kávovníku

Kávovníky mohou být rozmnožovány výsadbou, sazenicemi nebo roubováním. Nejužívan jší metodou je výsadba pe liv vybraných a p ipravených zrnek nejlépe 8 týdn

starých, jejichž klí ivost je velmi krátká.

K vyklí ení jsou zrna bez pergamenové slupky vtla ena do speciálních záhon a když se za 5 - 6 týdn vyvinou první listy malé rostliny, p esadí se silné sazenice do jednotlivých

23

nádob

v lehce

stinných

rostlinných

školkách, kde jsou pe liv hnojeny a zavlažovány. Po osmi m sících jsou rostliny natolik vyvinuté, že mohou být kone n vysázeny na kávovníkovou plantáž. Stálým o ezem si kávovníky udržují výšku 1,5 - 2 m, která je ideální pro výnosy a práci p i sklizni. Po 3 - 5 letech p inášejí optimální sklize a 10 - 20 dalších let produkují maximální výnosy. P da kolem rostlin se pravideln odpleveluje, hnojí, zavlažuje a nevýnosné kávovníky se nahrazují novými. Protože jsou kávovníky v rovníkovém pásu vystaveny velkému množství šk dc a chorob, musí se také provád t p im ená ochrana rostlin zahrnující biologická, chemická a p stitelsko-technická opat ení. P stováním druh odolných v i šk dc m a nemocem lze omezit používání p ípravk ohrožujících životní prost edí. P stování kávy požaduje jen nepatrný prostor asi 1 500 mil. ha celosv tov kultivované p dy. Tato nenáro nost n kolikaletých kultur na plochu, je ale v silném rozporu s jejich sociáln -ekonomickým významem. „Plantážní kultury“ jsou d ležitou exportní komoditou a významným zam stnavatelem. Mezi t mito kulturami má káva po aji nejvyšší pot ebu práce na plošnou jednotku. Intenzifikace systém p stování kávy v n kolika zemích nezvýšila jen výnosy, ale i množství pot ebné pracovní síly. V nových p stitelských oblastech Brazílie se siln mechanizovanou produkcí naopak pot eba pracovních sil klesá. Vzestup globální produkce kávy v uplynulých desetiletích byl spojen s jen podpr m rným rozší ením kávovníkových plantáží. Zatímco produkce kávy v období 1971 - 1981 vzrostla o 36 %, produktivita plochy se zvýšila o 22 %, ale plošná rozloha vzrostla jen o 14 %. Obrázek 9: Kávovníkové plantáže v Kolumbii

Hektarové

výnosy

ve

sv t jsou pr m rn 680 kg kávy, p i emž se pohybují od 33 kg v Angole, p es 169 kg na Pob eží slonoviny, 425 kg v Mexiku, 820 kg v Kolumbii, 1 010 kg v Brazílii, 1 465 kg ve Vietnamu, až po 1 620 kg v Kostarice. V brazilském stát založeny

nové

Bahia byly plantáže,

na

kterých bude možné sklízet 4 200 kg kávy na hektar. K napln ní jednoho pytle (60 kg) kávy, musí být sklizeno asi 100 dob e plodících ke

arabiky, nebo více než 0,5 - 1 kg surové kávy

za rok jednotlivý kávovník nedodá. Produkce kávy je dnes stále intenzivn jší. Výnosn jší druhy, vyšší pracovní nasazení, pé e a ochrana rostlin p inášejí lepší hektarové výsledky. 24

Avšak rostoucí produkce má negativní vliv na sv tovou tržní cenu. S rostoucí nabídkou klesá cena a producenti kávy již nemohou financovat nákladn jší produkci. Následkem jsou silné poklesy výnos i možnost naprostého zhroucení produkce. Údaje amerického ministerstva zem d lství o hektarových výnosech ukazují, že ty letá fáze velmi nízkých cen od poloviny roku 1989 do poloviny roku 1993 v mnoha produk ních zemích z eteln snížila hektarové výnosy, takže úrove sv tové produkce po átkem 90. let klesla oproti p edcházejícímu období o 10 %. Od po átku 90. let vzrostla celosv tová osevní plocha o více než 800 tis. ha, zatímco ceny surové kávy, až na krátké zotavení mezi lety 1994 a 1997, nep etržit klesaly. Nízké ceny surové kávy od roku 1997 vedly ovšem v mnoha zemích ke snížení podílu sklízených ploch. Zatímco nejrozsáhlejší kávovníkové plantáže jsou v Brazílii (2 615 tis. ha), Pob eží slonoviny (1 215 tis. ha) a Indonésii (1 110 tis. ha), nejvyššími hektarovými výnosy se pyšní Kostarika (1 566 kg na hektar) a Vietnam (1 350 kg na hektar). Káva se dá p stovat prakticky všude, nejen na obrovských plantážích, ale i na malých mýtinách v lesích. V Brazílii a Guatemale existuje mnoho velkých kávovníkových plantáží a p edevším v Brazílii se sklize stále více mechanizuje. Velké plantáže sice garantují vysoké výnosy, ale p íslušn vysoké je zde i množství vynaložené práce a celkové náklady. Malí producenti kávy mají sice nižší výnosy, ale i p ízniv jší náklady. Nejv tší prom nnou složkou p i p stování kávy jsou náklady na pracovní sílu a p du. Vyšší cen práce lze elit moderními pracovními metodami, k nimž pat í využívání hnojiv, herbicid a pesticid , mechanizace a zavod ování. Náklady produkce kávy je možné rozd lit na náklady zahájení produkce, variabilní a fixní náklady. Velká po áte ní investice zahrnuje p ípravu p dy, nákup mladých rostlin, zavedení plantáže, zavlažovacího systému, atd. K tomu p ichází náklady spojené s provozem až od první sklizn . P edpokládá se, že tyto náklady na uvedení do provozu se amortizují do 20 let. Variabilní náklady pokrývají o ezy strom , p ihnojování, opat ení na ochranu rostlin, odplevelování, sklize a zpracování. Nezávisle na jednotlivých sklizních vznikají každý rok fixní náklady zahrnující nap íklad výdaje na p du, budovy, mzdy aj. P stitelé kávy se orientují podle svých ro ních p íjm a výdaj . Po áte ní investi ní náklady kávovníkové plantáže i b žné ro ní náklady jsou ur ovány odr dou kávy, zp sobem p stování, metodou sklizn a zpracování. Protože u arabiky je náro n jší nejen p stování, ale i zpracování, jsou její výrobní náklady z eteln vyšší než u robusty. Chování plantážníka vyplývá z pom ru mezi b žnými ro ními náklady a tržbami, který ur uje, jestli p stitel vysází více strom , nebo bude nucen p stování omezit. Tento ekonomický princip ale nefunguje všude. N kte í plantážníci v dobách nižších tržeb rozši ují p stování, aby kompenzovali

25

nízkou cenu kávy v tším množstvím. P stitel m asto nezbývá, než kávu p stovat, protože jim chybí know-how a prost edky k p eorientování na jiné pr myslové plodiny. Od jaké ceny se vyplatí kávu p stovat? Provést odhad pr m rných náklad produkce kávy je t žké. Nejenže se dají pozorovat velké rozdíly mezi jednotlivými zem mi, ale ur ující faktory, jako velikost farmy, stupe mechanizace a technologie, materiál, pracovní náklady, náklady financování, stupe zadlužení a státní poplatky, zp sobují, že také v jednotlivých zemích jsou náklady p stování kávy velmi rozdílné. Výhodu mají producenti v zemích s nízkou mzdovou úrovní, mechanizovanou produkcí, dostupn jšími úv ry a podporou státu. Znevýhodn ni jsou naopak zadlužení p stitelé s omezenými možnostmi financování, kte í kv li nep íznivým sm nným kurz m musí financovat dražší dovozy pro vstupy své farmy (hnojivo atd.). V roce 2002 stála plantážníka v Mexiku produkce 454 g kávy 50 - 80 US cent . V Nikaragui to bylo 45 - 50 US cent a v El Salvadoru 40 - 45 US cent . Producenti robusty ve Vietnamu m li nap íklad výrobní náklady 15 - 28 US cent a p stitelé v Ugand 20 US cent . Zohledníme-li, že vývojové náklady jsou 10 - 20 US cent , musely by spot ebitelské ceny dosahovat 30 - 50 US cent za robustu a 50 - 100 US cent za arabiku, aby produkce kryla náklady. Potom je jasné, že mnoho výrobc po roce 1998 v d sledku nízké ceny kávy na sv tovém trhu pracovalo se ztrátami. Pro producenty nesmírn výhodné ceny kávy od roku 1994 do roku 1998 vedly ve velké

ásti sv ta ke vzniku p íliš výnosných nových plantáží. Mladý producent kávy,

Vietnam, se stále lépe umís uje s objemy produkce v tšími než 15 mil. pytl a také nejv tší sv tový producent kávy, Brazílie, je od konce 90. let spolehlivým garantem velkých sklizní. Nerovnováha nabídky a poptávky, která se na trhu kávy objevuje od roku 1997 zp sobila, že ve všech p stitelských zemích, které mají vysoké výrobní náklady a provozují málo efektivní p stování kávy, se dramaticky zhoršila situace všech ú astník

výrobního procesu, což

vyžaduje hledání nových ešení na sv tovém trhu kávy, která vytvo í vize pro perspektivy budoucí generace kávového spole enství. Heslo „Perspektivy pro budoucí generace" vedlo ke konceptu udržitelnosti, p edstavující trvalý rozvoj, který odpovídá pot ebám sou asné generace, bez ohrožení generace budoucí, s ohledem na rozm r sociální, ekologický i ekonomický. Bohužel tyto vítané iniciativy, jako nap íklad aktivity Fair Trade a p stování biologické a ekologicky vyráb né kávy, nejsou použitelné pro hlavní toky kávy, které p edstavují asi 95 % sv tové sklizn kávy. [1, s.134-138] [6, s.20] [11]

26

1.3 Zpracování kávy a cesta ke spot ebiteli 1.3.1 Sklize a technologické zpracování kávových zrn Zatímco bobule arabiky dozrávají po 6 - 8 m sících, u robusty je to 9- 11 m síc , což je p í inou pouze jednoho sb ru do roka. I když v zemích, kde období sucha a deš

nejsou

jasn ohrani ená jako v Kolumbii a Keni, m že kávovník kvést dvakrát za rok, což umož uje sbírat hlavní a vedlejší úrodu. Období sklizn se dále liší podle zem pisné polohy. Severn od rovníku, nap íklad v Etiopii a St ední Americe, sb r probíhá od zá í do prosince, zatímco jižn od rovníku, nap íklad v Brazílii a Zimbabwe, je hlavní sb r v dubnu nebo kv tnu a m že trvat až do srpna. V rovníkových zemích jako je Uganda nebo Kolumbie, se bobule kávovník sbírají celoro n , zvlášt pokud plantáže leží v r zných nadmo ských výškách. Obrázek 10: Sklize plod kávovníku

Vlastní sb r kávovníkových bobulí je možné provést jen v období optimální zralosti a to dv ma zp soby. P i „pásovém“ esání je celá úroda sklizena jedním p echodem p es plantáž. Druhou metodou je „selektivní“

esání

vyžadující n kolik p echod v intervalech 8 - 10 dní, kdy se sbírají jen ervené, dozrálé plody. Výb rový sb r je o ividn nákladn jší a používá se hlavn p i sb ru arabiky ur ené pro mokré zpracování. Množství natrhaných bobulí ur uje zejména velikost strom

a poloha farmy, resp. plantáže.

Sb ra na st edn velké farm otrhá 50 - 100 kg peckovic, resp. asi 10 - 20 kg zrn a trvá mu 3 - 6 dní než naplní pytel o obsahu 45 nebo 60 kg. Náklady sklizn p edstavují asi polovinu celkových náklad plantáže nebo farmy. V Brazílii se ve snaze snížit náklady používá stále více mechanických esacích stroj , které p i projížd jí mezi kávovníky pot ásají v tvemi, dokud zralé plody nenapadají do násypného trychtý e. Tyto stroje jsou ovšem vhodné pouze na nenáro ný terén, vyžadují p edem plánovanou výsadbu kávovník v pravidelných adách a takto nasbíraná úroda se musí d kladn prosévat, aby se odstranily listy a v tve. P evážná v tšina bobulí se proto sklízí ru n , což vyžaduje namáhavou intenzivní sezónní práci sb ra

dbajících na to, aby nesbírali

nezralé, napadené nebo p ezrálé plody, které snižují kvalitu úrody. V zemích s málo rozvinutou produkcí kávy se plody obvykle st ásají na zem nebo do p ipravené plachty, v Arábii se ponechávají na ke ích dokud sami neopadají na podložené rohože, ale ve v tšin zemí se trhají ru n p ímo do koš . [1, s.139-141] [6, s.21-23] 27

Bezprost edn

po sb ru se z plod

získávají zelená zrnka. Existují dv

metody

zpracování ovliv ující zásadn cenu a kvalitu produktu. Levn jší, jednodušší a tradi ní je suchá metoda (východoindické zpracování) používaná pro mén kvalitní zrna, která poskytuje nepranou kávu. Na druhé stran mokrý (západoindický) zp sob zpracování využívaný pro kvalitn jší zrna (v tšina arabiky) poskytuje kávu pranou. Obrázek 11: Sušení kávovníkových bobulí na slunci

P i suchém zpracování se sklizené plody nejprve zbaví ne istot a suší se na betonových,

cihlových

nebo

kamenných

podlahách nebo rohožích. P i nep ízni po así se p ikrývají a pravideln

prohrabávají. Po

ty ech týdnech klesne vlhkost v bobulích na 12 % a bobule jsou suché. U p esušených zrn hrozí poškození p i vylupování, naopak nedostate n vyschlá zrna rychle napadají plísn . Zelené bobule jsou ješt ur itou dobu skladovány v silech, aby ztratily více vlhkosti. Suchá metoda je mén nákladná, ale asov náro n jší. Používá se zejména v produk ních oblastech Brazílie, Arábie a v n kterých zemích St ední Ameriky. Obrázek 12: Vylupovací stroj

Mokrý postup je sice ekonomicky náro n jší, ale mén

poškozuje zrna a dokáže lépe odd lit nezralé a

poškozené plody. Hlavní rozdíl mezi ob ma metodami spo ívá v tom, že p i mokrém zpracování se zárove odstra uje oplodí, zatímco p i suché metod se peckovice nejprve dosušují. Plody se nejd íve zbavují kontaminant plavením ve velkých nádržích, poté jsou proudem vody unášeny do vylupovacích stroj , které oplodí odtrhnou nebo rozdrtí a vn jší slupka a oplodí peckovice jsou vyplaveny proudem vody. Celou operaci je t eba provést co nejd íve po sklizni ideáln nejpozd ji do 12 h, jinak hrozí poškození zrn. Vyplavovací kanály slouží k odd lení leh ích, nevyzrálých a seschlých zrn. Je možné použít také Aagard v t ídící stroj, kde se zrna prosívají p ímo do nádrže s vodou. V tší a t žší zrna klesnou ke dnu, zatímco ty leh í unáší proud. Recyklace vody p itom m že výrazn snížit náklady, zejména p i nedostatku vodních zdroj . Dalším stupn m mokrého zpracování je fermentace (kvašení), p i které dochází 28

k odd lení lepkavé vrstvy kolem oplodí. Semena jsou proto uložena na 12 - 36 h do kvasných nádrží. Dobu fermentace ur uje teplota okolí, hloubka zbytkové vrstvy a množství mikroorganism . B hem procesu je nezbytné pr b žn kontrolovat kvalitu, aby nevzniklo zapáchající hnijící zrno (káva s liškou). Fermenta ní za ízení jsou také denn

išt na, aby

v n m nebyly kontaminanty. Po skon ení fermentace jsou zrna na omak drsná. Obrázek 13: Sušení kávovníkových zrn

Dalším

d ležitým

krokem

je

proces sušení zrn zpracovaných suchou i mokrou metodou, která mají stále pergamenový obal a obsahují asi 50 % vlhkosti. Ta musí být snížena na 11 %, aby bylo možné zrna skladovat. Zrna se rozkládají na betonové plochy nebo stoly, suší se na slunci, pravideln

obracejí,

p ípadn zakrývají. Na velkých plantážích nebo v oblastech s trvalými dešti se používají mechanické suši e. Celý proces sušení trvá 12 až 15 dní. Takto zpracovaná „pergamentová káva“ ideáln z stává v tomto stavu až do expedice. Protože producenti musí kávu vyvážet celoro n , skladuje se pergamentová káva ve stálém ovzduší, s vlhkostí vzduchu nep ekra ující 70 %. Proto se zrna pokud možno neskladují p ímo na farmách, ale m la by být uložena v nadmo ské výšce plantáže, ze které pochází. Arabika by takto nem la být skladována déle než 1 rok, robustu lze skladovat déle. T sn p ed exportem se kávovníkové zrno “ošet í“ mletím. Odstraní se pergamenová slupka (šoupání, vylupování zrn) a káv se dodá trvanlivost. Tento proces je u prané kávy mnohem složit jší než u neprané a proto se používají loupací stroje - t ecí (typy Engelberg, Africa, Smout) nebo nárazové. Zrna jsou následn lešt na, aby se odstranila st íbrná blanka a uhladil povrch. Existuje však také názor, že p íliš silná rafinace poškozuje kvalitu kávy. Zrna se dále t ídí podle velikosti a tlouš ky. Až na dv výjimky (ováln jší „perlová zrna“, „ob í“ zrna maragogipe) mají všechna zrna stejnou velikost a proporce. Velikost kávových zrn se ur uje na stupnici od 10 do 20, ale n kte í producenti používají odpovídající kvalitativní stupnici. Zrna se t ídí proséváním p es síta, k odd lení nežádoucích zrn slouží gravitace (gravimetrické separátory) a vzduch (pneumatická metoda). V dalším kroku se zrna ru n p ebírají, aby se odstranila zapáchající, zkažená, nevyloupaná, nevyzrálá, polámaná a jinak závadná zrna. N kdy se využívá elektronické barevné t íd ní a biochromatické metody využívající sv tlo. P ed prodejem se káva ochutnává a zkouší. [1, s.142-152] [6, s.24-31] 29

1.3.2 Uvedení na trh v produk ní zemi Zp sob uvedení kávy na trh v jednotlivých produk ních zemích závisí na historických, sociálních, politických a geografických faktorech. Podle odr dy kávy, rozm r a zp sobu p stování a zpracování, se uplat ují r zné cesty prodeje. Uvedení kávy na trh se mohou ú astnit p stitelé, družstva, zpracovatelé, obchodníci i exporté i a podle okolností mohou tyto lánky p evzít jednu nebo n kolik funkcí. Zpracovat a p ipravit kávu pro export nap íklad m že farmá nebo vývozce, pokud disponuje pot ebným investi ní za ízením.

ím jsou

kávovníkové farmy menší, tím delší jsou v tšinou cesty uvedení na trh. Doba, kdy káva pocházela zejména z velkých plantáží a byla prodávána p ímo mezinárodním obchodník m, je historií. Rostoucí množství malých farem, význam p stování kávy pro stabilizaci venkovských struktur a export kávy jako nositel deviz, vedly ke vzniku komplexních systém uvedení na trh. U volného uvedení na trh, které se prosadilo proti kontrolovanému zp sobu, rozhoduje výrobce, kdy, co, kolik a komu by cht l prodávat. P stitelé, družstva, zpracovatelé a obchodníci p ipravují kávu pro export, zatímco státní nebo polostátní instituce se omezují na podporu, poradenství, koordinaci a dohled. Od p elomu 80. a 90. let bylo tém

ve všech

produk ních zemích uvedení na trh liberalizováno. Státní nebo polostátní instituce v kontrolovaných systémech se ukázaly být neefektivní, drahé a málo konkurenceschopné. V minulosti tyto instituce ur ovaly výkupní ceny surové kávy a vystupovaly z ásti jako jediný kupující a prodávající/vývozce. Nap íklad „Marketing Boards" kontrolovaly proces uvedení na trh v anglicky mluvících produk ních zemích Afriky, kdy byl producent kávy zaplacen na základ pr m rných tržeb. Ve frankofonních zemích Afriky stanovovala „Caisse de Stabilisation" cenu pro p stitele a regulovala výši prodejních a dopravních náklad až po nalod ní kávy. Ve St ední a Jižní Americe spoluorganizovaly výkup surové kávy polostátní svazy p stitel a instituty, kdy nejmenší výkupní ceny pro p stitele mohly být ur eny, ale další cenová tvorba byla p enechána d ní na trhu. Výrobce mohl zvolit, zda kávu prodá soukromým firmám nebo p íslušným institut m, které nabízely množství služeb, jako nap íklad konzultace, pé i o kvalitu, technickou pomoc, úv ry, výzkum, skladové kapacity, programy op tovného vysazování a diverzifika ní programy. Dnes se v této form podílí na tržním d ní pouze „Federacion Nacional de Cafeteros" v Kolumbii, ale i její význam již klesá. Základem všech systém , které zahrnovaly minimálními výkupní ceny, byla funkce vyrovnávání mezi siln kolísavými kotacemi sv tového trhu a pevnými cenami placenými producent m, a už ur itým erpáním nebo subvencemi. [11] 30

1.3.2.1 Vliv národní a mezinárodní politiky na ceny kávy Protože káva je jednou z nejd ležit jších zem d lských komodit exportovaných rozvojovými zem mi, každý cenový pohyb u kávy ovliv uje exportní tržby a tím p ímo zasahuje do socio-ekonomického vývoje produk ní zem , bude na politické rovin vždy existovat snaha zasahovat do cenové tvorby a zbožových tok , nebo p stování a export kávy se vyzna ují nestabilitou a kv li tendenci k nadvýrob také cenovou slabostí. Již velmi brzy tu byla snaha ovlivnit tržními zásahy nabídku a poptávku tak, aby se ceny vyvíjely kontinuáln a zvýšila se jejich úrove . Z myšlenky um lého zmenšení nabídky k cenové stabilizaci vznikly nejen programy národní produkce kávy a jejího uvedení na trh, ale také jednostranné kartely producent a dohody o káv mezi producenty a konzumenty. Národní kávová politika v produk ní zemi m že nap íklad zahrnovat ízení investic k ovlivn ní objemu produkce, technickou pomoc, finan ní prost edky, státní skladování a služby uvedení na trh pro malop stitele. Do pop edí se dostává kvalita a stanovení minimálních výkupních cen se týká p evážn

minulosti. Exportní dan

jsou d ležitým

zdrojem státních p íjm , mohou urychlit hospodá ský rozvoj zem , umožnit pln ní dluhové služby, financování agrárních diversifika ních program

nebo rozvoj infrastruktury pro

efektivní kávovou ekonomiku. Rovn ž da z p íjmu lidí inných v sektoru kávy a další dan placené z produkce a distribuce kávy p ispívají do státního rozpo tu. Národní kávová politika producent je však ovliv ována mezinárodními dohodami o káv . Již koncem 50. let došlo k rozhovor m mezi dovozci a vývozci o možnosti spole né podpory cen. V roce 1963 byla podepsána první Mezinárodní dohoda o káv (ICA), která byla následována dalšími v letech 1968, 1976, 1983 a 1994. K 10.03.2004 m la Mezinárodní dohoda o káv 2001 (platná do roku 2007) 58 len , a to 16 na stran dovozc a 42 na stran exportér . Cílem dohod bylo vyvážit nabídku a poptávku, zamezit nadm rnému kolísání v množství a cen , zajistit zam stnání a p íjmy v produk ních zemích a nahospoda it významné devizové výnosy k posílení kupní síly exportér . Mimo to má být podporována celosv tová spot eba kávy a zintenzivn ní mezinárodní spolupráce. Exportními kvótami (hospodá skými dodatky), které byly až do roku 1983 jádrem dohod, bylo podle ur itého klí e stanoveno exportované množství vyvážejících len k udržení stabilních cen kávy uvnit požadovaného rozp tí. P i p íliš nízkých cenách bylo exportované množství len sníženo a pokud ceny p ekro ily ur itou horní mez, exportované množství jednotlivých zemí se zvýšilo. P íliš vysoké ceny však zavinily vysazení kvótní regulace. Ú inky t chto dohod byly rozdíln posuzovány. A koli ceny byly po dlouhá období stabilizované, hospodá ské výhody dohody

31

zpochyb ovali samotní producenti. Systém exportních kvót byl málo flexibilní, nezjednal poptávkou žádané výrobní struktury a znemožnil adaptaci produkce kávy na pot eby trhu. Exportní kvóty podporovaly nadm rné zdražení žádané jakostní kávy, zatímco laciné mén kvalitní kávy byl nadbytek. Rozšt pení trhu na leny a ne leny zp sobilo, že ne leni ICO nakupovali kávu za diskontní ceny, zatímco

lenové za ni museli zaplatit i více než

dvojnásobek. Všechna snaha z ídit po roce 1989 novou dohodu o káv s interven ními možnostmi do tržního d ní z stala bezvýsledná a producenti založili vlastní organizaci ACPC (Association of Coffee Producing Countries). Díky zachování ICO jako fóra pro organizovaný dialog o káv se len m poda ilo uzav ít novou „Mezinárodní dohodu o káv 1994", kterou následovala další dohoda z roku 2001. Exportní kvóty však nejsou sou ástí žádné z nich. Úlohou ICO je sb r a zpracování statistik a rozši ování informací o káv . Mimo to má funkci navrhovatele v i „Common Fund for Commodities", vládní instituci, která poskytuje rozvojovou pomoc pro surovinové projekty. ICO také plní d ležitou roli jako základna pro vým nu názor mezi producenty a spot ebiteli a m že sloužit jako základ pro pozd jší posílení spolupráce všech ú astník sv tového obchodu. [11]

1.3.2.2 Kooperace producent jako prost edek cenové stabilizace Dohody mezi producenty o snížení export kávy existují také již více než 50 let. Po ztroskotání rozhovor o ICA a propadu cen v roce 1956 podepsalo 7 latinskoamerických stát program exportních kvót známý pod názvem „Mexico-City-Agreement" a roku 1958 vznikla „Latin American Coffee Agreement" (LACA), na jejímž základ

15 nejvýznamn jších

producent kávy tohoto kontinentu kontrolovalo své vývozy. V Africe roku 1960 zahájila innost „Inter African Coffee Organization" (IACO) zahrnují tém

všechny africké

producenty kávy, jejímž cílem je koordinace zájm , podpora kvality produktu, uvedení na trh a znalostí p stitel . Ve stejném roce se slou ily „African and Malagasy Coffee Organization" (OAMCAF), které jsou pro leny spojením produkce a exportu kávy a sou asn jejich p edstavitelem na mezinárodních grémiích o káv . D íve než existovaly dohody o káv a exportní kvóty, vznikaly ad-hoc kooperace producent , s cílem ovlivnit ceny kávy. Producenti spole n intervenovaly nap íklad v roce 1966 na newyorském trhu. 21 p stitel p edstavujících 90 % sv tových export kávy, kte í podepsali „Geneva-Agreement", se v roce 1973 pokusilo zadržet 10 % svých vývoz . Roku 1973 zorganizovali zadržování zásob také ty i v tší producenti a vytvo ili „Buffer-StockPlan", který je známý jako „Café Mondial". Dalšími milníky na dlouhé cest ke stabilizaci cen kávy byly v roce 1974 19 lenná kooperace producent z Caracasu, v roce 1978 Bogotská 32

skupina a od roku 1980 PANCAFE. Tyto iniciativy se pokoušely zvýšit ceny kávy koordinací exportu, operacemi se stavem zásob a intervencemi na termínových trzích. Nadnárodní firma obchodující kávou PANCAFE (Productores de Café Asociados S.A.) sledovala tržní zájmy kávových institucí z Brazílie, Kostariky, El Salvadoru, Guatemaly, Hondurasu, Kolumbie, Mexika a Venezuely. Tato spole nost, která vznikla z Bogotské skupiny, disponovala na po átku asi 480 mil. USD, které vložila do výkupu a uskladn ní kávy. Aktivity ke zvýšení cen však nebyly p íliš úsp šné a na konci roku 1980 byly zastaveny. Na velký pokles cen kávy v roce 1989 a neúsp šná jednání o nové dohod o káv s ekonomickými doložkami v rámci ICO, reagovaly od podzimu 1993 Kostarika, El Salvador, Guatemala a Nikaragua, pozd ji také Brazílie a Kolumbie, zadržením 20 % svých export . P ipojením afrických a indonéských producent k tomuto úsilí vznikla „Association of Coffee Producing Countries" (ACPC), k níž pat ilo 14 plnoprávných len

kontrolujících 75 %

2

sv tové produkce kávy , kte í uzav ely na vládní úrovni dohodu, že se s pomocí „retention" (zadržování) pokusí ceny surové kávy stabilizovat na vyšší úrovni. Podle cenového vývoje pak bylo zadržované množství kávy vráceno na trh. Organizace m la svou centrálu v Londýn , ale na ja e 2002 svou innost ukon ila. [11]

1.3.3 Jako pasažér první t ídy p es Atlantik Na celém sv t se ro n vyprodukuje pr m rn 5 - 6 mil. t surové kávy, která se vydává na svou pou z plantáže za konzumentem na soumarech. Než dorazí ke spot ebiteli, urazí dlouhou cestu z h e dostupných plantáží pomocí nosných zví at na shromaždišt sklad , p ekládek a odtud dále po ekách, mo ích, silnicích, železnici i leteckou dopravou. Obvykle se jedná o p epravu kombinovanou. Dokud kávová zrna nejsou p ipravena na prodej a export, p epravují se a uchovávají v pergamentových slupkách, což zvyšuje jejich objem a tím i náklady skladování a dopravy, ale sou asn chrání zrna p ed poškozením. Zelená zrna se tradi n balí do hrubovláknitých pytl (žok ) vyrobených z juty nebo sisálu se standardním obsahem 60 kg. Nap íklad na Havaji se ale používají pytle o 45 kg kv li snazší manipulaci, v Kolumbii up ednost ují obsah 68 kg a v Portoriku dokonce n kdy používají pytle o 90 kg. Žoky se zna í údaji o t íd , zemi p vodu, metod zpracování, a p epravují se v kontejnerech, které pojmou asi 250 typizovaných žok , n kdy se ovšem

2

Angola, Brazílie, Kostarika, Pob eží Slonoviny, El Salvador, Indie, Indonésie, Ke a, Kolumbie, Demokratická republika Kongo, Tanzanie, Togo, Uganda a Venezuela

33

p epravují na d ev ných paletách. Podle odhad je do p epravy kávových zrn zapojena velká flotila asi 2 250 lodí po celém sv t . Obrázek 14: P eprava kávových zrn v žocích

B hem p epravy mohou nastat vážné problémy p i kontaminaci

kávy

mikroskopickými

houbami

nebo

hnilobnými bakteriemi, které vyhledávají vlhké prost edí (voda a lodní pot), jenž samo o sob negativn p sobí na p epravovaná zrna. Nezanedbatelný je i problém výskytu hlodavc

ve skladových a lodních prostorách (docích),

kte í mohou zrna p ímo kontaminovat. Cesta p es oceán trvá nap íklad z Jižní Ameriky do nejvýznamn jšího kávového terminálu Hamburku asi t i týdny. T i týdny b hem nichž je káva opatrována jako pasažér první t ídy. Dalšími významnými p ístavy v Evrop jsou Rotterdam, Marseille, Janov, Terst a Neapol. Obrázek 15: Kontejnerová p eprava kávových zrn

Zpo átku byla káva nalo ována v d ev ných sudech. Celá století pak nastupovala svou cestu v pytlích a navršena v nitrech konven ních lodí p eplouvala po celé týdny sv tová mo e. P ed více než 25 lety byly první pytle kávy naloženy do kontejner , které d íve napln né exportním zbožím dorazily do zem p vodu. S celosv tovým triumfem kontejner a odpovídajícího uspo ádání transportní infrastruktury se tato forma dopravy prosadila a dnes se káva transportuje stále ast ji v sypké form v kontejnerech (jako bulkware). První zkušenosti s tímto zp sobem transportu byly získány se speciálními bulkcontainery, napl ovanými otvory v ploše st echy, které jsou však drahé a neflexibilní ve využití. Práv tak byly nasazeny standardní kontejnery „bigbags“ z polyetylenu chránící kávu p ed možnou kontaminací. Po áte ní starosti týkající se kvality, vlhkosti, teplotního vývoje a etnosti škod, se ukázaly být neod vodn né. Tento dopravní systém mimoto nabízí ekonomické výhody, jako je lepší využití objemu kontejneru, z eteln mén nákladná manipulace a snížení náklad i zne iš ování životního prost edí díky úspo e pytl . Hromadná doprava tak už dávno opustila testovací fázi a standardní kontejner se jako p epravní jednotka prokázal jako ekonomicky optimální. Produk ní i spot ebitelské zem vybavily svou infrastrukturu odpovídajícím za ízením pro kontejnerovou hromadnou 34

dopravu. Velké požadavky klade nový zp sob dopravy na spolehlivost plni

kontejner

v zemi p vodu, kte í musí garantovat dokonalý stav zboží. Zatímco v minulosti rejda ství potvrzovalo stav zboží, dnes transportuje uzav ený a zaplombovaný kontejner, aniž by spat ilo jeho obsah. Když zelená kávová zrna dorazí na místo ur ení, transportují se z p ekladiš do sklad , mezisklad nebo se zasílají p ímo do pražíren. Obrázek 16: Skladování kávových zrn

Dovozci kupují kávu p es t i r zné kanály: nákupem provád ným na míst , lodní zásilkou nebo termínovým obchodem. "Spot coffee" je káva, která již dorazila do p ístavu a je uložena ve skladišti. Nákup lodní zásilkou znamená, že je kupována káva, která bude nalod na v ur itém okamžiku, a termínové obchody jsou kontrakty obchodované p es termínovou burzu. Zelená zrna, pokud jsou správn

uskladn na, mají dlouhou trvanlivost, ale

s každým dalším krokem zpracování se krátí „životnost“ kávy, která ztrácí chu a v ni. Zelená zrna se skladují ve zpracovatelských závodech voln ve speciálních silech nebo v p vodních pytlích na d ev ných paletách, a to v místnostech suchých, istých, pr m rn chladných a dob e v traných. Pražená zrna kladou v tší nároky na skladovatelnost, protože velmi snadno pohlcují vn jší cizorodé, nežádoucí pachy, rychle vlhnou a tak snadno podléhají nákazám. Délka trvanlivosti je závislá na kvalit upražených zrn, druhu obalového materiálu a zp sobu uskladn ní. Dob e fungující distribu ní sí a moderní typy obal garantují, že až dorazí ke spot ebiteli, bude káva aromatická. Obchodníci s kávou se snaží praženou kávu ochránit p ed faktory, které zhoršují její chu , jako je p sobení vzduchu, horka, sv tla a vlhkosti. Stejn jako v Evrop , také ve Spojených státech se stalo balení kávy problémem. Nejen kv li p ísným p edpis m o používání recyklovatelných materiál , ale mnohé lenské státy Evropské unie vydávají sm rnice i k druhu užívaných materiál . Pražírny vynakládají mnoho

asu a úsilí, aby revidovaly svou obalovou politiku, protože nadbyte né balení

zp sobuje škody hospodá ství a životnímu prost edí, což si uv domují i spot ebitelé. Používání povrchov upravovaných balicích materiál snižuje navíc náklady na dopravu. Na po átku byla káva „odr dov plantáží. Rozvoj obchodních styk

istým“ originálem a pocházela výlu n z ur itých

však vedl k míchání zrn r zného p vodu, a a koliv

nejlepší káva z ur itých oblastí se mohla pít „pur“, je dnes káva tém zrn. Podle mnohých labužník

vždy sm sí r zných

teprve kompozice jednotlivých zvláštních odr d vytvá í 35

skute n dobrou kávu. Bývaly doby, kdy míchání kávy bylo um ním, ale dnes k n mu dochází p evážn z komer ních d vod . Káva robusta se tak míchá s arabikou, protože tím lze snížit cenu prodávané arabiky. Všechny velké firmy v oboru usilují o kávu s trvalou kvalitou a zavedenou chutí. [11] [1, s.150-152, 216-219] [3, s.94,95,108-112] [6, s.32]

1.3.4 Importní cla a dan Významného pokroku ve snižování tarif a daní z dovozu kávy do spot ebitelských zemí, které jsou považovány za sou ást zákonných, politických a administrativních p ekážek spot eby kávy, bylo dosaženo díky jednání GATT a WTO. Zatímco v tšina tarif pro obchod zelenou kávou již byla odstran na, dovozy zpracované kávy do spot ebitelských zemí jsou stále ješt omezovány tarifními p ekážkami a také kvantitativní omezení a vnit ní dan nadále limitují spot ebu. Tabulka 1: Nep ímé dan z kávy v Evrop

Dovozní cla na surovou kávu obsahující kofein nejsou nap íklad vybírána v USA, Japonsku, Kanad , na Novém Zélandu a od 1. ervence 2000 také v rámci EU. Ale Brazílie, Mexiko, Paraguay, Kuba, Vietnam, Indonésie, Indie, Filipíny, Thajsko, Srí Lanka a Malajsie jsou ješt zatíženy dovozními cly na surovou kávu zbavenou kofeinu, praženou a rozpustnou kávu dováženou do EU. Jen v n kolika pr myslových zemích existuje speciální spot ební da na kávu. Sv j po átek má tento poplatek v koloniálních dobách. Zdroj: Deutscher Kaffee-Verband, ECF; p evzato: [11, cit.: 10.7.2006] Stav 2004, * stav 1.1.2003, ** stav 2000, *** plus speciální národní poplatky Mehrwertsteuersatz = sazba dan z p idané hodnoty Rohkaffee = surová káva Röstkaffee = pražená káva Löslicherkaffee = rozpustná káva keine Steuer = nezdan no Lebensmittelsteuer = da z potravin Forschungssteuer = da z výzkumu

36

Tehdy byla káva luxusním statkem a t mito p íjmy byla pln na státní pokladna, anebo vyšší poplatky zabra ovaly nežádoucímu úniku deviz. Da z kávy je dnes v Evrop vybírána jen ješt v N mecku, Belgii a Dánsku. Da ová sazba na kávu v N mecku iní na 1 kg pražené kávy 2,19 EUR a na 1 kg rozpustné kávy 4,78 EUR, navíc je v N mecku zdan no také zboží obsahující kávu. V celé Evrop je velké rozp tí procentní sazby u dan z obratu kávy. Nejvyšší sazbu dan z p idané hodnoty má Dánsko (25 %), Norsko (24 %), Rakousko a Itálie (20 %) a Finsko (17 %). V N mecku iní da z p idané hodnoty 7 % a ve Velké Británii a Irsku není tato da vybírána v bec. Ze spot ebitelské ceny kávy v N mecku podle situace na trhu p ipadne celá t etina na poplatky státu. Tabulka 1 zachycuje stav nep ímých daních z kávy vybíraných v Evrop . [11] [19]

1.4 P stitelské oblasti - významní producenti Obrázek 17: Mapa kávy

P stování kávy se v nují zem ležící v pásu mezi obratníkem Raka a Kozoroha, od St ední a Jižní Ameriky p es Afriku, Arábii, Indii až po Indonésii a Oceánii. Zatímco arabika se p evážn p stuje ve St ední a Jižní Americe, v Africe je její produkce podstatn menší a asijské zem p stují tém

výhradn robustu. Význam jednotlivých producent

kávy se

v pr b hu asu m ní. N kte í jsou vyhlášenými sv tovými vývozci, zatímco z n kterých zemí se káva v bec neexportuje. Chu a v n kávy je v každé zemi specifická v závislosti na klimatických a geografických podmínkách p stování kávovník . Nejznám jším kávovým kontinentem, který vytvá í 2/3 celosv tové produkce, je Latinská Amerika. Oblasti p stování kávy tu tém

odpovídají horským pásm m, která sm ují od svah a náhorních plošin Sierra

Madre do Guatemaly a dále po úzkých horských masívech St ední Ameriky až na jih, kde na západ , od Kolumbie p es Ekvádor, Peru, Bolívii až do Paraguaye, lemují plantáže majestátné Kordillery. Na východ rostou kávovníky v horských oblastech Venezuely a Guyany

a

kone n v Brazílii plantáže p ipomínají rozsáhlou sí stále zelených skvrn kam až jen zrak dohlédne. Obrázek 18 zachycuje nejvýznamn jší producenty kávy v Latinské Americe.

37

Obrázek 18: Nejvýznamn jší produk ní oblasti v Americe

Dalším sv tadílem,

kde

nacházejí

souvislé,

stále

zelené

se pásy

kávovník , je Afrika. V kolébce kávovníku na západ

Afriky a

v Etiopii, je nalezneme tém

všude.

Zdroj: ICO, informace z obchodu; p evzato: [11, cit.: 10.7.2006] Anteil = podíl

P stuje se také v ostatních tropických státech, jako je Ke a, Súdán, Tanzanie, Uganda, Burundi i Jihoafrická republika a zajímavá káva pochází z ostrova Madagaskar. I když je Afrika pravlastí kávovník , produkuje se káva na erném kontinent až od první sv tové války. V porovnání s produk ními oblastmi Latinské Ameriky je tu význam kávového zrna menší, i když produkce p esahuje 1/4 celkové sv tové spot eby. S výjimkou Etiopie mají afri tí producenti kávy nízkou vlastní spot ebu a tém

celá produkce se vyváží.

Z geografického hlediska je tento kontinent neoby ejn rozmanitý a kávovníkové plantáže se tu rozprostírají v rozsáhlých oblastech severn i jižn od rovníku, jak situaci zachycuje obrázek 19. Obrázek 19: Nejvýznamn jší produk ní oblasti v Africe

Kávovník

se

p stuje i v arabských oblastech a Asii. Do Asie a dále do oblasti Pacifiku se tento ke rozší il

z arabského

poloostrova,

d ív jší

Arábie. Zdroj: ICO, informace z obchodu; p evzato: [11, cit.: 10.7.2006] Anteil = podíl

Na Blízkém východ m žeme objevit kávu s jemnou chutí a nepostižitelnou ostrostí. Na jihu Indie p stují kávu, která byla po n kolik týdn vystavena monzunovým v tr m a dešti. Nejznám jší druhy kávy na sv t pochází z Indonéské oblasti, z ostrov Jáva a Sumatra, kde se kávovník p stuje snad na všech významn jších ostrovech. A nakonec o kousek dále, 38

v Oceánii, oce ují znalci havajskou kávu, nejpodivuhodn jší kávu na sv t . Obrázek 20 zachycuje nejvýznamn jší producenty kávy v této oblasti. Obrázek 20: Nejvýznamn jší produk ní oblasti v Asii a Oceánii

Káva se p stuje v 70 až 80 státech na celém sv t , ale pouze 50 p stitelských zemí produkuje ekonomicky významné

množství

kávových zrn. Zdroj: ICO, informace z obchodu; p evzato: [11, cit.: 10.7.2006] Anteil = podíl

Podle FAO leží nejrozsáhlejší kávovníkové plantáže se 4 mil. ha v Jižní Americe, v Africe se produkuje káva na 2 mil. ha, v Severní a St ední Americe na 1,9 mil. ha a v Asii a Oceánii na 3 mil. ha. Sv tová produkce kávy vzrostla v posledních deseti letech z 90 mil. žok na více než 100 mil. žok , jak ukazuje tabulka 2, p i emž St ední a Jižní Amerika v etn Karibiku vyprodukuje 70 % objemu sv tové sklizn , Afrika 10 % a Asie 20 %. Tabulka 2: Vývoj sv tové produkce kávy (vztaženo na roky sklizn ) v tis. žok (60 kg)

V tšina kávy na sv t tedy pochází z Latinské Ameriky a zvlášt z Brazílie, která dominuje sv tové produkci od roku 1840 a v

sou asnosti

je

nejv tším

sv tovým p stitelem a prodejcem kávy. Zdroj: ICO; p evzato: [11, cit.: 10.7.2006] * vorläufig = p edb žn

Vietnam, který rychle rozší il produkci b hem 90. let, je nyní na druhé pozici, t etí místo zaujímá Kolumbie a

tvrtá se umís uje Indonésie. Podíl robusty na celosv tové

produkci kávy je asi 40 %, p i emž u zemí, které produkují arabiku i robustu, odpovídá zpravidla procentuální podíl obou druh na exportu jejich podílu na produkci. V Brazílii jsou ovšem kv li relativn vysoké vlastní spot eb tyto podíly lehce posunuté, podíl arabiky na exportu je tu si 84 %, podíl exportované robusty dosahuje 16 %. [1, s.134,135] [11] [21]

39

1.4.1 Královna kávového trhu - Brazílie Obrázek 21: Brazilské kávovníkové plantáže

V Brazílii,

nejv tším

stát

jihoamerického kontinentu, je kávovník hlavní zem d lskou kulturou a kávová zrna hlavním exportním produktem. Tato zem má mimo ádn

p íznivé podmínky pro

p stování kávovníku. P stuje se hlavn arabika ve variantách bourbon, maragogip a botucato, rozši uje se však také p stování odoln jší robusty. Brazilské odv tví kávy je velice r znorodé. Vzhledem k rozlehlosti zem a množství odr d kávy p stovaných v r zných oblastech, není možné mluvit o typické brazilské káv . P evzato: [6]

Oblast na severním pob eží nap íklad produkuje kávu s p íchutí slané vody, exportovanou do severní Afriky, na St ední východ a do východní Evropy. Podle mnohých znalc je nejlepší odr dou káva Santos z oblasti Sao Paulo. P íb h kávy v Brazílii za al romancí, když v roce 1727 hrab nka d'Orvilliers, manželka guvernéra Francouzské Guayany, dala n kolik kávových bobulí svému obdivovateli, seržantu Franciscu de Melo Palheta. Káva tehdy již byla módním nápojem po celé Evrop a francouzský král Louis XV. plánoval vytvo ení monopolu p stováním kávy výlu n ve francouzských koloniích. Ale Palheta, který byl na ú ední misi u guvernéra, dostal od hrab nky šálek kávy a byl kávou tak nadšen, že se cht l dozv d t o této rostlin více. Hrab nka ho tedy pozvala na návšt vu kávovníkové plantáže, kde mu dala drahocenný dar, kávové bobule. Se svým darem a tisíci semeny se Palheta vrátil do své vlasti, kde kávovník našel sv j p irozený domov a od té doby se p stování kávovník v Brazílii velice rozvinulo. Až do roku 1990 podléhalo odv tví kávy p ísné kontrole s interven ními a cenovými opat eními, kdy stát vykupoval p ebytky p stitel

za minimální ceny. Když se p ebytek

nabídky p ed druhou sv tovou válkou zvýšil na 78 mil. žok , dal brazilský stát v rámci „valorizace“ nadbyte nou kávu spálit nebo vhodit do mo e. Tím, že ICO a Brazilský institut kávy (IBC) zavedly kvóty na dovoz a vývoz kávy, poskytly ochranu n kolika producent m, ale zárove

zavinily rapidní pokles kvality brazilské kávy. Aby producenti dosáhli 40

požadovaného množství ve stanovených cenách, mísili jakostní kávu s mén

kvalitními

druhy, které pak nazývali Santos 1, Santos 2, atd. Na po átku 90. let nová vláda zrušila kvóty a ochranné zákony pro odv tví kávy a následn ukon il innost IBC, což vedlo k revoluci ve zp sobu exportování kávy a k reform p stování, zpracování a manipulace s kávou. V této dob se projevila podivuhodná rozmanitost brazilských káv. Od roku 1990 existuje pro kávu volný trh, IBC byl nahrazen Secretaria Nacional de Economia bez interven ních pravomocí a producenti kávy nyní sjednávají ceny p ímo s vývozci. Aktivity exportér však stát kontroluje a vede registr autorizovaných vývozc . Od doby zhroucení IBC a p íd lového systému se zvýšil vývoz, ovšem také spot eba v samotné Brazílii. Brazilská ekonomika je dnes mén závislá na káv než kdysi, nebo tato komodita vytvá í jen 8 – 10 % HDP. P ed druhou sv tovou válkou se Brazílie podílela více než 50 % na sv tové produkci. Dnes je to sice mén , ale vliv Brazílie na trh kávy se zachoval, což se projevilo na r stu cen kávy po zni ujících mrazech v roce 1994. Brazílie je v sou asnosti nejv tším producentem i exportérem kávy na sv t

a

brazilská úroda a obrovská lokální spot eba jsou klí ovými faktory globální nabídky a poptávky po káv . V zemi se produkují p evážn odr dy vhodné pro sm si. S kávovníkovými plantážemi o 4 mil. kávovník je Brazílie právem nazývána gigantem kávového trhu. P itom zhruba 75 % brazilské produkce kávy pochází z farem nep esahujících 10 ha. Podle Diagnóstico da Cafeicultura em Minas Gerais je dále 25 % farem menších než 50 ha a pouze 4 % farem jsou v tší než 50 ha. V tší farmy jsou od roku 1994 dob e vybavené kapitálem díky tehdejším vysokým cenám. Brazilské kávovníkové farmy „Fazendas“ mohou zahrnovat malé vesnice, kde vlastník má vlastní usedlost, podobnou americkým plantážím na starém jihu a vedle ní se rozkládá vesnice, kde žijí pracovníci farmy a jejich rodiny. V té je asto také škola pro d ti, kostel, nemocnice, rekrea ní a zábavní st edisko. I když tyto vesnice nejsou honosné, poskytují pracovník m dobrý životní standard, který je v mnoha zemích t etího sv ta nedosažitelný. Pracovní síly jsou dále intenzifikovány migrací práce b hem období sklizn . A koliv se kávovníky p stují v 17 z 26 stát brazilské federace, jen ty i z nich3 se podílí až 98 % na celkové produkci, p i emž stát Paraná zabezpe uje neuv itelných 50 %. Samotná Brazílie je po USA druhým nejv tším konzumentem kávy na sv t a proto se ze zem mnohá ušlechtilá kávová zrna nevyvážejí a z stávají na domácím trhu. Brazílie vyváží i robustu ve standardní konzumní kvalit , která se prodává hlavn v supermarketech pod ozna ením Conillon. I když byla Brazílie vždy považována za dodavatele arabiky, robusta 3

Paraná, Sao Paulo, Minas Gerais a Espírito Santo

41

nyní reprezentuje tém

25 % produkce. Od poloviny 90. let velká ást nov vysazovaných

kávovník , zejména v nových oblastech p stování kávy, byla robusta, a proto m žeme o ekávat, že se vstupem t chto kávovník do plné produkce podíl robusty ješt více vzroste. Hlavní období kv tu kávovníku je v Brazílii od srpna do zá í, sekundární potom od listopadu do prosince, které nastane v p ípad velkého sucha p ed obdobím kv tu. Sklize pak probíhá od kv tna do listopadu. Zpracování se používá ru ní i strojové, káva se v tšinou nemyje, suší se na slunci a t ídí mechanicky nebo elektronicky. Velká v tšina kávy se ješt zpracovává suchým zp sobem, protože Brazílie je jednou z mála zemí na sv t , která k tomu má vhodné podnebí. Kv li odlišným suchým a vlhkým obdobím je v této zemi stejnorodé období kv tu a zrání bobulí, což umož uje sklízet kávu metodou stahování nebo mechanicky. Tém

industriální koncept mnoha v tších farem a p ístupný terén umož uje sklízet kávu

mechanicky na moderních plantážích. Existují dva typy stroj , jeden podobný stroji ke sklízení oliv, který t ese stromem a druhý je stahovací stroj, který kompletn stahuje v tve i s nezralými bobulemi, listy a v tévkami. Tato metoda napodobuje ru ní sb r, zatímco v jiných zemích jsou sbírány jen zralé bobule a jeden strom se navšt vuje n kolikrát. Brazílie je tak jednou z velmi mála zemí, kde jsou bobule spíše stáhnuty z v tví než sbírány, což umož uje jeden z nejpokro ilejších a nejpe liv jších systém zpracování kávy. I když je suchý zp sob zpracování kávy náro n jší, zem

investovala mnoho

asu a prost edk

k rozvoji nových systém sušení, aby se p edešlo kvašení. Mokré zpracování kávy je tu relativn novou metodou a provádí se v malé proporci v porovnání se suchým zp sobem, ale dává brazilské káv

istší a jasn jší dimenzi. I p es nedostatek zkušeností s její p ípravou,

nedostate nou nadmo skou výšku a absenci fermentace tu roste úsilí vyvíjet pranou kávu. Káva je nalo ována od ervna do kv tna, a to v expedi ních p ístavech Santos (53 %), Vitorio (30 %), Rio de Janeiro (15 %), mén významné jsou p ístavy Paranagua a Salvador. Krom Paranaguy a Salvadoru se 2/3 transitních dn káva dopravuje do Evropy, u posledních jmenovaných p evažuje p eprava do USA. Káva se z Brazílie exportuje p edevším do N mecka, USA, Itálie, Belgie, Francie, Japonska, Slovinska a Špan lska. Santos je v sou asnosti nejv tším a nejmodern jším p ístavem pro vývoz kávových zrn v Jižní Americe i na sv t

4

a jeho význam ješt roste díky modernizaci a privatizaci. Má ovšem problémy se

zne išt ním, které vytvá í riziko zamo ení kávy zápachem b hem p epravního procesu, zvlášt pokud káva z stává v p ístavu déle. Káva balená v suchých p ístavech jako Varginha, je také exportována p es p ístav Santos. I když tyto exporty reprezentují dnes jen 5 % 4

Obchodovaný objem v roce 2000: 43,08 mil. t

42

celkového vývozu kávy, rychle rostou. Používá se klasifikace podle defekt , regionu, velikosti, chuti, a brazilská káva se obchoduje na londýnské kávové burze. V tšina exportér v Brazílii agresivn nabízí forwardové kontrakty, což vede k astému boji o požadované objemy kávy p ímo od producent . Vysoká domácí spot eba, vliv reálné ceny a lokální burza kávy (Bolsa) vytvá ejí domácí trh, který vede sv j vlastní život. D ív jší dv 5

exportní

6

asociace ABECAFé a FEBEC jsou nyní spojeny do Cecafe. Podle kávové encyklopedie Supremo byla poslední celková úroda (od dubna 2004 do kv tna 2005) 39 mil. pytl , z toho 27 mil. bylo exportováno a 16 mil. spot ebováno v zemi. Nová úroda (od kv tna 2005 do dubna 2006) je odhadována na 35 mil. pytl , z ehož 10 mil. tvo í conillon robusta. Z domácí spot eby, která se tu pohybuje kolem 15 mil. pytl , je asi 50 % conillon. Protože asi 20 % sklizn arabiky v Brazílii není vhodných pro export, ze sklizn 2005/06 bylo exportováno pouze 13 mil. pytl , kdežto exporty v posledních letech dosáhly pr m ru 2 mil. pytl za m síc. P evedené zásoby ovšem nejsou dosta ující, aby udržely takové objemy exportu. O ekává se, že úroda 2006/07 bude 41 - 46 mil. pytl kávy. Celková produkce, lokální spot eba i export kávy rostou. Jak ukazuje tabulka 3, zejména celková produkce roste dramaticky a brzy dosáhne 50 % sv tové produkce. Tabulka 3: Vývoj produkce, export a lokální spot eby v Brazílii Sklize

Produkce

Export

Lokální spot eba

1999/00

30 800 000

20 164 000

12 800 000

2000/01

34 100 000

19 676 000

13 100 000

2001/02

35 100 000

24 795 000

13 700 000

2002/03

53 600 000

29 396 000

13 500 000

2003/04

32 000 000

24 920 000

14 400 000

2004/05

42 400 000

27 280 000

15 300 000

2005/06

36 500 000

26 130 000

16 000 000

Zdroj: [20, cit.: 10.7.2006]

V Brazílii existuje n kolik kávových region , z nichž každý je dost velký, aby mohl být samostatným státem a dost odlišný, aby mohl být považován za samostatnou oblast p stování kávy. Jednotlivé regiony mají totiž vlastní charakteristické rysy díky rozmanitosti p dy, podnebí a zp sobu zpracování. Nejb žn ji se užívají oblastní ozna ení Cerrado, Santos, Sul de Minas, Parana, Pocos de Caldas, Mogiana, Bahia a Rio/Minas. Jednotlivé kávové

5 6

Association of Brasilian Coffee Exporters Federation of Brasilian Coffee Exporters

43

regiony jsou: Minas Gerais, Sao Paulo, Espirito Santo, Parana, Bahia, Ceara and Pernambuco, Mato Grosso a Rondonia. Nejv tší oblast produkující kávu, Minas Gerais, hornatý, vnitrozemský a nejlidnat jší stát Brazílie tvo í 4 regiony. V mezinárodním obchodním styku se kávová zrna z tohoto státu ozna ují „Minas gerais“. Sul de Minas je region s malými farmami, který produkuje 8 - 10 mil. pytl horské kávy. Disponuje dobrou nadmo skou výškou, drsnou krajinou a p íznivým klimatem pro p stování kávy s dešti koncentrovanými v m sících, kdy se plody vyvíjí a se suchým po asím v m sících sklizn . Káva sklízená v regionu Savanna je vít zstvím pro brazilskou technologii kávy. Jde o rozptýlenou oblast s velkými kávovníkovými plantážemi, které používají vysp lou technologii. Díky klimatu vysoké roviny s dob e ohrani enými obdobími sucha a dešt , zrají plody rovnom rn a b hem sklizn prakticky neprší. Káva z této oblasti je zpracovávána p irozeným zp sobem a objevuje se trend loupaných kávových bobulí. Region Minas Gerais Mountains s velmi r znorodými ekosystémy, je nejstarším produk ním regionem v zemi a jeho nejvyšší oblasti jsou ideální pro produkování loupané kávy. Malý severní region Minas Chapada produkuje rovn ž vysoce kvalitní loupanou kávu. Sao Paulo pat í k nejv tším produk ním oblastem kávy v celé Brazílii. Kávovníky sem byly p ivezeny v roce 1797 guvernérem Castro Mendonca, který za al s výsadbou této kultury v oblasti Jundiahy a Campinas, která je dodnes považovaná za jednu z hlavních p stitelských oblastí. P stují se tu odr dy arabiky a celá produkce p ichází na sv tový trh pod ozna ením „Santos“. Region Sao Paulo zahrnuje dv produk ní oblasti. Kávové plantáže v oblasti Mogiana jsou rozprost eny mezi pastvinami a jinými plodinami. Žije tu mnoho rodin p stujících kávu, bu na velkých tradi ních farmách nebo na malých modern jších. Spojení moderní technologie a horské kávy vytvá í loupanou kávu nejvyšší kvality. Produkce kávy v oblasti Center-West probíhá na velkých farmách s použitím tradi ních metod. P es klesající produkci roste zájem o produkci loupané kávy lepší kvality. Stát Espirito Santo je rozd len na dva regiony. Severní produkuje robustu (conillon capixaba) a jižní v okolí eky Paraiby produkuje typickou horskou kávu v tšinou na malých farmách. Od roku 1815 je tu káva nejvýnosn jším vývozním produktem, vyváží se pod ozna ením „Vitória“, a to jak z moderního p ístavu Vitória, tak i z blízkého Ria de Janeira. Tento druh kávy je na sv tových trzích hodnocený jako mén kvalitní a velká ást produkce se zpracovává na instantní kávu.

44

Stát Paraná, který byl nejv tším producentem kávy v Brazílii, je p ímo ským státem s klidným mírným podnebím, ideálním pro p stování kávovník . Má vlastní technologii produkce, kdy po zni ení n kolika sklizní mrazy zdejší producenti vyvinuli nový uzav ený systém p stování kávy. S v tším množstvím rostlin na hektar je zajišt na ochrana ke

p ed

chladnými v try, ale také pravideln jší sklize produkce, která se vyváží z p ístavu Paranguá pod ozna ením „Parana“. Bahia je velký stát s r znorodým klimatem, kde se kávovník za al p stovat ve druhé polovin 18. století a který produkuje kávu ve t ech r zných subregionech. Sul da Bahia p stuje hlavn robustu na velkých farmách, Chapada je region v centru Bahia produkující ru n sbíranou loupanou arabiku a Bahia Savanna ležící na západ oblasti je považována za nový obzor p stování kávy v Brazílii. Moderní technologie jsou tu široce používány pro zavlažování i sklízení. Hlavním vývozním p ístavem a zárove

hlavním

m stem státu Bahia je Salvador, nejstarší m sto Brazílie. Kvalita zrn bahia je zna n kolísavá a závisí na produk ní oblasti. Regiony Ceara a Pernambuco produkují kvalitní arabiku v horských mikroklimatech, p stitelé kávy v oblasti Mato Grosso p stují arabiku i robustu a stát Rondonia produkuje hlavn robustu. [1, s.261-266] [6, s.127-130] [10] [20]

1.4.2 Velký hrá na trhu kávy - Vietnam Obrázek 22: Vietnamské kávovníkové plantáže

První

rostliny

arabiky

p ivezli

do

Vietnamu

francouzští misioná i. V letech 1865 až 1876 bylo kolem Tonkinu vysázeno více než 400 tis. stromk , v tšinou z Jávy nebo Bourbonu (Réunion). Za mnoha novými výsadbami kávovníku p itom stál japonský kapitál. P stování kávy je koncentrováno v centrální vyso in , v provinciích Dak Lak, Dong Nay, Lam Dong a Gialai Kontum, kde se p stuje robusta na ploše 100 tis. ha. Arabika našla velice vhodnou p du a terén v severních provinciích Lanson, Coaban, Hoabinh, Sonla, Laichan, Nghean a Quangtri. P estože se káva p stuje ve Vietnamu již více než sto let, až od 80. let je využíván její plný potenciál. P evzato:[6]

Dbá se na intenzifikaci produkce robusty a rozši ování arabiky na severu zem . Klí ovými faktory expanze Vietnamu jako producenta a exportéra kávy od 80. let p itom byly reorganizace práce, zahrani ní spolupráce a ziskovost p stování kávy. Do privatizace 45

zem d lství v polovin 70. let byla káva produkována hlavn velkými plantážemi. V této dob došlo k p esídlení rodin migrant z p elidn ných severních oblastí na malé ásti zem , kde byla v období 1983 - 1989 instalována velká v tšina produk ní kapacity, díky finan ní pomoci z východní Evropy a SSSR. Proto dnes 96 % produkce kávy pochází z malých soukromých plantáží o 1 - 2 ha. Zbývající podíl produkují státní farmy o pr m rné velikosti 1 000 ha, které jsou pod dohledem národní kávové agentury VINACAFE. I když p es 90 % vietnamské kávy je robusta, vláda podporuje rozši ování arabiky v severním hornatém regionu a francouzská rozvojová agentura pomáhá rozši ovat tento areál o 40 tis. ha. Vietnam je zemí, jejíž produkce kávy v posledním desetiletí nejrychleji roste a nyní je druhým nejv tším producentem kávy na sv t . Supremo odhaduje poslední sklize (od íjna 2004 do zá í 2005) na 15 mil. pytl kávy, z ehož 14,1 mil. bylo exportováno a 700 tis. pytl spot ebováno ve Vietnamu. Nová sklize se odhaduje na 11,7 mil. pytl kávy. Hlavní období kv tu je od listopadu do února, sklize pak probíhá od zá í do b ezna. Co se týká zpracování, p i sb ru se používá stahování nebo selektivní sb r, obojí ru n . P evažuje suchá metoda využívající stroje lokáln vyrobené a obsluhované manuáln . V tšina arabiky se suší na slunci a t íd ní je ru ní. Nalo uje se od listopadu do zá í v expedi ních p ístavech Saigon (85 %), Nha Trang (5 %) a Haiphong (10 %), v nichž p evažuje transit do USA. Exporty kávy nyní iní 6 - 12 % celkové hodnoty vietnamského exportu,

ímž se káva stává druhou

nejvýznamn jší exportní plodinou po rýži. Vietnamská káva se exportuje do 54 zemí sv ta, v etn USA, N mecka, Itálie, Špan lska, Belgie, Francie, Polska, Velké Británie, Japonska, Rakouska, Koreje, Kanady a Nizozemí. Klasifikuje se podle defekt , velikosti a stejn jako brazilská káva se obchoduje v Londýn . Celková produkce a export jsou v sou asnosti stabilní, jak ukazuje tabulka 4 a lokální spot eba roste. Tabulka 4: Vývoj produkce, export a lokální spot eby ve Vietnamu Sklize

Produkce

Export

Lokální spot eba

1999/00

11 010 000

11 433 000

350 000

2000/01

15 333 000

14 667 000

417 000

2001/02

12 833 000

12 000 000

500 000

2002/03

11 167 000

11 176 000

500 000

2003/04

15 000 000

14 483 000

533 000

2004/05

14 167 000

13 333 000

667 000

2005/06

12 167 000

11 667 000

750 000

Zdroj: [20, cit.: 10.7.2006]

46

Produkce kávy je soust ed na v centrální vyso in (80 %) a na jihovýchod (16 %). Provincie Dac Lac produkuje sama asi 58 % národního výstupu, provincie Dong Nai a Lam Dong p ispívají každá 13 - 16 %. Intenzivní metody p stování vytvá í vysoké výnosy, hlavn na malých farmách. Pr m rný výnos je 1,8 - 2 t na ha, ale jsou tu regionální rozdíly. Nap íklad výnosy v centrální vyso in

a na jihovýchod

jsou 1,9 t na ha v porovnání

s výnosem menším než 1,1 t v jiných regionech. K zavlažování se využívají velké p ehrady a impozantní systém kanál . Kávové bobule suší a loupou farmá i a poté je prodávají nákupním stanicím v dané oblasti k dalšímu zpracování. Zpracovávající závody nakupují zrna p es tyto prodejní stanice nebo p ímo z plantáží, s kterými mají vazby. V tšina zpracovávajících závod

je však zastaralá, vyžaduje modernizaci a nespl uje sv tové standardy, zejména

v ohledu na stále v tší množství kávy, které je t eba zpracovat. Mnoho operací je p i zpracování provád no manuáln . Velice málo producent má vybavení pro mokré zpracování a t m asto chybí zkušenosti a know-how. Mnoho státních farem sice používá k sušení dvory z pálených cihel a n kte í farmá i investovali do dvor

nebo plastikového bedn ní, ale

celková kapacita je omezená. Vietnam má pouze 0,8 ha vhodné p dy k sušení na 100 ha produkce, ve srovnání s optimální úrovní 3 ha na 100 ha kávy. Zbytek produkce se suší na zemi nebo na silnicích, ímž se do kávy dostávají cizí p edm ty, jejichž odstran ní je nákladné. Kávová zrna se prodávají u bran farem a dopravují se do ve ejného systému skladiš koncentrovaných v produk ních oblastech a exportních p ístavech. V minulosti, tém

všechna káva pocházející z Vietnamu byla robusta p stovaná

p evážn na státních farmách. Sklizené bobule se po usušení dodávaly do zpracujících závod státních farem s kapacitou asi 3 000 t. Zelená zrna dále putovala do p ístav k exportu na základ vládních kontrakt . Dnes jsou však marketingové kanály mnohem komplexn jší. Farmá i p idružení ke státní farm prodávají svoji produkci zpracujícímu závodu státní farmy, a koli mají možnost prodat ást kávy jinde, s podmínkou, že splní své finan ní závazky ke státní farm . Nezávislí farmá i mohou prodat vysušené bobule soukromému obchodníkovi, agentovi zpracujícího závodu nebo p ímo tomuto závodu. Stále ast ji také soukromí farmá i kupují malý, lokáln vyrobený procesor pro loupání suchých bobulí s kapacitou menší než 1 000 t ro n . Mnoho z nich je mobilních, což umož uje jejich p esouvání mezi produk ními oblastmi b hem období sklizn . Výsledná zrna sice nejsou p íliš istá a vyžadují další zpracování, ale mohou být skladována až dva roky, což dává farmá i možnost držet kávu v p ípad o ekávání vyšší ceny. Tyto malé procesory redukují váhu kávy o 40 - 44 %, ímž snižují náklady transportu do v tší zpracující kapacity. Odhaduje se, že asi polovina veškeré kávy se zpracuje tímto zp sobem. Zelená zrna se dále prodávají obchodník m nebo agent m 47

v tší zpracující továrny. Státním podnik m se zpracujícími závody, státním farmám a specializovaným zpracujícím exportér m je dovoleno vyvážet kávu p ímo. Obrázek 23: Vicofa logo

VINACAFE, dominantní

len VICOFA7, ovládá nejv tší podíl

kávového trhu od p stování, zpracování, až po výzkum, vývoj a export. Pod kávovou organizaci VINACAFE pat í 35 státních farem, 2 kávová showroom centra (Hanoi, Ho Chi Minh City), kávový výzkumný institut (EAKMAT), centrum kontroly kvality (Nha Trang), 2 moderní zpracující továrny (Ho Chi Minh city, Daklak), továrna na instantní kávu (Bien Hoa City) a 6 exportních spole ností (Hanoi, Nha Trang, Daklak, Ho Chi Minh City). S odstra ováním centráln plánované ekonomiky byla zem vrácena farmá m. Vybavení pro produkci jim bylo dáno na úv r, který progresivn splatí s ástí své sklizn b hem 5 let. VINACAFE a provin ní obchodní spole nosti také zásobují malé p stitele sazenicemi, hnojivy a jinými prost edky. Tento nový p ístup je jedním ze základních faktor stálého r stu výnosu z kávy na hektar. Lidé mají smysl pro kolektivní odpov dnost a to zajiš uje, že se o kávovníkové plantáže dob e starají, investují více kapitálu a zem je kultivována k plnému potenciálu. [1, s.299-300] [6, s.181] [10] [20]

1.4.3 Café de Colombia - „the richest coffee in the world“ Obrázek 24: Kolumbijské kávovníkové plantáže

Kolumbie je jedním z nejstarších producent

a dodavatel

Charakteristické

jsou

„ erného zlata“. pro

ni

Andy

dosahující výše až 5 500 m a tropické pralesy na východ . První kávovníky, které p inesl do Kolumbie jistý misioná v roce 1808

z Francouzských

Antil,

byly

p stovány v okolí Cucuty a pozd ji se rozší ily i na jih zem . Plantáže se rozprostírají na strmých svazích mezi výb žky

And

v nadmo ské

výšce

1 300 - 1 800 m, které tvo í t i horská pásma soub žn sm ující od severu k jihu. P evzato: [6] 7

Vietnam Coffee and Cocoa association

48

Kombinace hornatého terénu Kordiller s rozmanitostí krajiny, mírn

vlhkým

podnebím a vlivy Karibského mo e, Pacifiku a Amazonie vytvá í v zemi velmi rozdílné mikroklima. Díky tomu m že sklize probíhat tém

po celý rok, protože plody kávovníku

dozrávají v odlišném ase, a nejsou ani ohroženy mrazem. Navíc tyto rozdílné ekosystémy dávají kolumbijské káv zcela specifické vlastnosti. Obrázek 25: Obchodní zna ka "Juan Valdez"

Kolumbie je s 15% podílem na celosv tové produkci t etím nejv tším producentem kávy a je považována za nejv tšího sv tového producenta jakostních kávových zrn. Význam kávy pro národní ekonomiku se projevuje nap íklad tím, že všechna dovezená auta jsou okamžit

dezinfikována, aby se do zem

nezavlekly

choroby, které by mohly napadnout kávovníky. V sou asnosti jde také o nejv tší produk ní zemi arabiky a nejv tšího vývozce prané surové kávy. Sv j kávový pr mysl Kolumbie budovala se znalostí v ci a pomáhaly jí také vhodné geografické a klimatické podmínky. Na úrodné p d z ásti vulkanického p vodu se tu p stuje káva, kterou si znalci cení p edevším pro její harmonickou a plnou chu a pro velmi jemné a elegantní zrno. Hlavní produk ní oblasti zem

leží v centrálních a východních Kordillerách.

Nejd ležit jší plantáže se rozprostírají v oblasti známé pod zkratkou „MAM“ - v Medellínu, Armenii a Manizales, odkud pochází podstatná

ást kolumbijské špi kové kávy.

Nejvýznamn jší oblasti p stování kávy ve východních Kordillerách, ležící u Bogoty a dál severn u Bucaramangy, produkují kávu sice mén kyselou než je medellínská, ale stejn ušlechtilou. Dalšími produk ními centry jsou Caldas, Quindio, Risaralda, Cucuta, Cauca, Huila, Cundinamarca, Santander, Valle, Narina, Magdalena, Choco a další. Z celkového po tu zhruba 2,7 mil. kávovník v zemi jich asi 66 % roste na moderních plantážních, zbytek vlastní malá rodinná hospodá ství. P estože je pro Kolumbijce kávové zrno národním symbolem, nedostatek pracovních sil se i tak stává problémem, zejména b hem období nízkých tržních cen, kdy m že být pracovní síla snadno zlákána prospívajícím odv tvím koky a marihuany. Hektarové výnosy vzrostly z 600 kg za átkem 60. let na dnešních 900 kg a výjime n bylo dosaženo i 2 500 kg na ha. Hlavní období kv tu je od ledna do b ezna a sekundární od dubna do ervna. Sbírají se tak 2 zvláštní úrody: hlavní sklize a Mitaca, p i emž káva z hlavní sklizn se považuje za kvalitn jší. Úroda se sklízí od zá í do prosince, sekundárn potom od dubna do zá í a to ru n . V posledních letech ohrožoval kolumbijskou produkci šk dce. Byly proto zavedeny pracovn náro né a nákladné kontrolní metody jako kontinuální sklize

zralých zrn, sb r zrn spadlých na zem a chov malých 49

afrických vos, které se tímto šk dcem živí. Díky dostatku vodních tok se zrna zpracovávají z 90 % mokrou metodou, v tšinou strojov . Z poloh, kde je nedostatek vody, jsou zrna dopravována v pergamenových obalech do st edisek, kde se zpracovávají až t sn p ed jejich nalod ním. Sušení probíhá na zemi nebo na podlahách a t íd ní je elektronické. Káva se klasifikuje podle defekt , regionu, velikosti a podle zákona. V zemi se p stuje arabika v n kolika variantách (bourbon, typica, catura a margogip) a káva se balí do žok po 70 kg. Supremo odhaduje poslední sklize (od íjna 2004 do zá í 2005) na 11,43 mil. pytl (60 kg), z toho bylo 11,034 mil. pytl exportováno a 1,2 mil. inila lokální spot eba. Nová sklize (od íjna 2005 do zá í 2006) je odhadována na 12 mil. pytl . Produkce, exporty i lokální spot eba jsou v sou asnosti stabilní, jak ukazuje tabulka 5. P estože FNCC8 o ekává, že produkce bude v dalších letech r st díky lepším výnos m a velké snaze zakládat nové plantáže, se dosud neprojevily žádné hmatatelné výsledky této p edpov di. Zatímco Kolumbie d íve disponovala obrovskými p evoditelnými zásobami, které v polovin 80. let dosáhly 9 mil. žok , v sou asnosti jsou na úrovni asi 1 mil. žok . Tabulka 5: Vývoj produkce, export a lokální spot eby v Kolumbii Sklize

Produkce

Export

Lokální spot eba

1999/00

9 512 000

9 060 000

1 530 000

2000/01

10 500 000

9 460 000

1 530 000

2001/02

11 950 000

10 665 000

1 590 000

2002/03

11 712 000

10 478 000

1 260 000

2003/04

11 053 000

10 154 000

1 255 000

2004/05

11 500 000

10 420 000

1 260 000

2005/06

11 600 000

10 520 000

1 260 000

Zdroj: [20, cit.: 10.7.2006]

Kolumbie je jedinou jihoamerickou zemí s p ístavy na pob eží Atlantského i Tichého oceánu, což p ispívá k udržení nízkých dopravních náklad . Káva se exportuje v pr b hu celého roku z p ístav Buenaventura (58 %), Cartagena (21 %), Santa Marta (18 %) a Barranquilla (2 %). Produkce z okolí Cucuty se vyváží z venezuelského p ístavu Maracaibo. U všech jmenovaných p ístav p evažuje transit do Evropy. Káva se exportuje p edevším do USA, N mecka, Japonska, Belgie, Francie, Itálie, Špan lska, Švýcarka, Velké Británie a Nizozemí a je obchodována na newyorské kávové burze. Evropa bývala v minulosti nejv tším odbytišt m pro kolumbijskou kávu, ale to už dnes neplatí, protože evropský pr mysl 8

Federación Nacional de Cafeteros de Colombia

50

redukoval podíl této kávy ve sm sích, v tšinou kv li cen . N mecko dováží 25 % kolumbijského exportu kávy, jejíž kvalita se klasifikuje jako Supremo, Excelso a UGQ9, a pochází od producent , kte í jsou díky moderním metodám schopni dodávat kávu ve stálé kvalit . Kolumbijská káva pat í mezi isté odr dové kávy, které se prodávají pod tímto ozna ením po celém sv t , je asto popisována jako sametová a má velice vyváženou chu a výrazné aroma. Mnoho pražíren považuje kolumbijskou kávu za jednu z nejobtížn ji nahraditelných komponent ve sm sích. Veškerá káva byla v Kolumbii tradi n prodávána jako Armenia/Medellin Excelso, ale už n kolik let se uvádí na trh ast ji podle regionu, kdy nejvíce poptávanými regiony jsou Popayan, Bucaramanga, Huila, Tolima, Medellin a Nariño. Udržování kvality je hlavním cílem kolumbijského odv tví kávy. Farmá i se tu už v roce 1927 sdružili do FNCC, která i když je soukromou organizací, úzce spolupracuje s vládou. Federaci kontroluje Colombia's coffee farmers (Cafeteros), která sdružuje více než 500 tis. p stitel

kávy. FNCC hraje v odv tví kávy klí ovou roli, p sobí jako regulátor

i exportér. P stitelé mohou celou úrodu odprodat federaci za minimální p ejímací ceny nebo vývozc m. Vývoz do Evropy má tato organizace pevn v rukách, zatímco dodávky do USA uskute ují v tšinou soukromí exporté i, kte í jsou povinni platit p stitel m zaru ené ceny (reintegro cafetero). Soukromí vývozci (nap . Asociace kooperujících p stitel ) musí veškerý vývoz registrovat u federace. Rozdíl mezi cenou placenou p stiteli a exportní cenou pokrývá kalkulace vývozc , ale i r zné dan a p ísp vky. Jde o vysoce komplexní a extrémn regulovaný cenový systém. D íve byly farmá m federací garantovány minimální výkupní ceny pro stanovenou standardní jakost, které byly p izp sobovány tržním okolnostem. Dnes existuje maximální subvence a lokální ceny kolísají podle mezinárodních trh . Politiku finan n

ídí Fondo Nacional Del Cafe, který užívá infrastrukturu FNCC k distribuci fond

p stitel m. Od roku 2002 platí da z kávy producent a cena placená farmá m se denn m ní s cenami na burze v New Yorku. Federace prodává kávu pouze registrovaným kupujícím (dealholders) a má 30% podíl na celkových exportech. Vedle marketingové funkce provozuje mnoho velkých zpracujících kapacit, sklad a kontroluje jakost každého exportovaného žoku. Federace také postavila jedno z nejvážen jších výzkumných center pro kávu v Chinchina. Podporuje zdravotnictví a školství, financuje výstavbu silnic a poskytuje poradenství. Užívá moderní marketing k propagaci kolumbijské kávy na celém sv t . Obchodní zna ka "Juan Valdez" se stala d v rn známou lidem z celého sv ta a vytvo ila jméno Kolumbie coby sv tové volby pro kvalitní kávu. [1, s.268-269] [6, s.131-134] [10] [20] 9

unusual good quality

51

2 Sv tový trh kávy Sv tový trh kávy usm r uje International Coffee Organisation (ICO), jejímiž leny jsou tém

všechny zem produkující a dovážející kávu. Tato organizace je uspo ádána do

skupin producentských zemí, které jsou si podobné v ohledu na typ a kvalitu kávy, a podílí se rozhodujícím zp sobem na sv tovém obchodu kávou. Usiluje o zvýšení globální spot eby kávy a regulaci cen k omezení nadm rných fluktuací b hem období nadprodukce nebo chudých sklizní. Práv trh kávy a jeho r zné elementy jsou hnací silou odv tví kávy.

2.1 Organizace trhu a formování cen Na po átku je t eba rozlišit dva paralelní trhy kávy - hotovostní a termínovaný. Na hotovostním trhu kávy ú astníci kupují a prodávají fyzickou zelenou kávu r zné kvality k okamžité dodávce. Tato hotovostní transakce vyžaduje p evod vlastnictví specifického množství a konkrétní kvality fyzické kávy, a cena za hotové pro fyzickou kávu je aktuální lokální cenou pro specifický produkt k okamžité dodávce. Je d ležité povšimnout si, že prodeje fyzické zelené kávy pro budoucí doru ení (forwardové kontrakty), se liší od termínovaných kontrakt nazývaných futures. Na termínovaném trhu kávou je obchodována standardní jakost kávy za ur itou cenu. Jádrem termínové transakce (futures) je obchod na základ smlouvy o termínovém obchod (futures contract), která je založena na fyzické káv (nebo jejím hotovostním ekvivalentu). Ceny termínových obchod

jsou ceny o ekávané k n jakému budoucímu datu (pozice

kontraktu), které slouží jako orienta ní bod pro odv tví kávy a vznikají na trzích termínových kávových burz. Obchodníci na t chto trzích se primárn zajímají o hedging nebo spekulaci. A koli se dodávka fyzické kávy m že uskute nit za podmínek termínové smlouvy, jen málo kontrakt ve skute nosti vyústí ve fyzickou dodávku a namísto toho jsou nákupy obvykle vyrovnány kompenzací prodeje a naopak. Krom funkce tvorby ceny, termínovaný trh kávou navíc slouží k ustanovení standard kvality, což umož uje ú astník m trhu soust edit se na cenu a volbu kontraktního m síce. Termínové burzy kávy byly p vodn vytvo eny, aby p inesly po ádek do procesu cenové tvorby a obchodování kávou, a zmenšily riziko spojené s podmínkami chaotických hotovostních trh , které se vyzna ují cenovou nestálostí, nep etržitým cenovým rizikem na všech úrovních marketingového et zu, množstvím tržních ú astník

s konkuren ními cenovými cíli a kvantifikovatelnou komoditou s b žnými

charakteristikami, které mohou být standardizovány. Termínová burza je organizovaný trh,

52

který poskytuje a obsluhuje prost edky k obchodování, stanovuje, monitoruje a prosazuje pravidla obchodu, a st eží a rozši uje obchodní data. Ceny termínových obchod

jsou determinovány hedgery a investory na trzích

termínových kávových burz otev eným auk ním systémem vyvolávání. „Odhalením ceny“, kdy se kupující a prodávající vzájemn

shodnou na cen , je cena v daném okamžiku

zafixována. Základem je rozdíl mezi dnešní cenou a cenou termínových obchod pro nejbližší dodávku. Nap íklad kupec zakoupí kávu v kv tnu za prémii 5 cent nad cenou ervencových termínových obchod . T chto extra 5 cent se nazývá báze a je využívána pro platby za uskladn ní a pojišt ní b hem dvou m síc p ed dodávkou. Jak se blíží ervenec budoucí cena a nyn jší hotovostní tržní cena se sbíhají. Cena také závisí na tom, kam je káva dopravována. Zatímco newyorská expedice je na pari s cenou CSCE10 pro daný m síc, New Orleans a Miami požadují slevu 1,25 cent /lb. Také kvalita kávy ovliv uje její cenu. Existuje p t t íd kávy: speciální káva, prémiová jakost, burzovní jakost (kvalita obchodovaná na CSCE), menší než standardní jakost a káva bez jakosti. Zatímco t ídy 1 a 2 požadují prémii k cen , t ídy 4 a 5 jsou obchodovány se slevou. Rovn ž produk ní zem ur uje placenou diferenci. Kostarika, El Salvador, Guatemala, Ke a, Mexiko, Nová Guinea, Nikaragua, Panama, Tanzanie a Uganda jsou na pari. Kolumbie má diferenci plus 200 bod (2 centy/lb). Burundi, Indie a Rwanda dodávají se slevou 300 bod a Dominikánská republika, Ekvádor a Peru za mínus 400 bod . [10] [19]

2.1.1 Termínová burza a cenový barometr Extrémní nestálost cen kávy p ináší drastické cenové zm ny b hem m síc , týdn nebo b hem jediného obchodního dne. Vyhlídky na úrodu se m ní kv li nep edvídatelným událostem, jako je sucho, mráz nebo nákazy. Vysoké ceny kávy povzbuzují r st produkce, zatímco nízké ceny mají za následek pokles výstupu. Rovnováha na trhu tedy podléhá mnoha nejistotám, které ovliv ují cenové trendy, a proto p edstavují cenové riziko pro všechny úrovn odv tví kávy. Vrtkavost cen kávy m že být spat ovaná ve velikosti i neo ekávanosti cenového pohybu. V dubnu 1994 byly nap íklad „C-kontrakty“ (coffee contract) newyorské burzy na 85 cent /lb, ale po mrazech v Brazílii se cena vyšplhala na 248 cent , což je tém 300% r st za 3 m síce. Posléze ceny klesly na 90 cent , ale do kv tna 1997 p esáhly dokonce 300 cent . V polovin roku 2001 klesly na 30leté minimum (50 cent ), a to pouze 4 roky po dosaženém maximu v roce 1997. Koncem roku 2005 ceny znovu p esáhly 100 cent . 10

Coffee, Sugar and Cocoa Exchange

53

Zbožové termínové trhy nejenže chrání zú astn né strany mezinárodního obchodu fyzickými surovinami p ed negativními následky silného kolísání cen a umož ují lepší plánování zásob, ale také vytvá í výkonný mechanismus nalezení ceny. P vodní obchodní domy, které kávu na bázi vzork prodávaly pražírn , siln ztratily na významu. Dnes nakupují pražírny a výrobci rozpustné kávy surovou kávu m síce, ale i rok p edem. U termínovaného obchodu pln ní smlouvy následuje k datu v budoucnu za podmínek dohodnutých v den uzav ení smlouvy a jako termínové zboží jsou schváleny pouze prvot ídní jakosti ur itého sv tov obchodovaného zboží. Obchodují se termínové kontrakty („papírová káva“), které nahrazují fyzickou p ítomnost zboží a upravují vlastnická práva na toto zboží. Nejvýznamn jší termínové trhy jsou v New Yorku a Londýn . Mnohem menší význam má kávová burza v Sao Paulu pro obchod arabikou a v Tokiu pro arabiku i robustu. V Hamburku už od roku 1956 burza neexistuje. The New York Board of Trade (NYBOT), která byla ustanovena v roce 1998, je mate skou spole ností Coffee, Sugar and Cocoa Exchange (CSCE) a New York Cotton Exchange (NYCE). P vodní Coffee Exchange of the City of New York byla založena v roce 1882 k obchodování termínových kontrakt na brazilskou arabiku. Dnešní "C-kontrakt" (NYKC), kotovaný na CSCE, pokrývá jemnou arabiku a v sou asnosti umož uje dodávky kávy z 19 producentských zemí. N které z t chto káv jsou obchodovány za základní cenu, jiné v diferencích nad nebo pod touto bází. The London International Financial Futures and Options Exchange (LIFFE) je od roku 2002 sou ástí skupiny Euronext. Po zrušení devizových kontrol ve Velké Británii roku 1982 byla založena, aby nabízela ú astník m trhu lepší prost edky k ízení projev nestability devizových kurs a úrokových m r. V roce 1992 se LIFFE slou ila s London Traded Options Market a v roce 1996 s London Commodity Exchange (LCE), ímž byly k finan nímu portfoliu p ipojeny kontrakty na nestálé a zem d lské komodity. V sou asnosti se obchodují kontrakty na kakao, kávu robustu, bílý cukr, pšenici, je men a brambory. Po zakoupení LIFFE skupinou Euronext byla burza p ejmenována na Euronext.liffe, a koli je ješt uvád na jako LIFFE. Komoditní termínové obchody mají v Londýn

dlouhou historii. Nyn jší

kontrakt na robustu se obchoduje od roku 1958, ale jeho nejnov jší verze je z února 2001, kdy byly provedeny menší dodatky. P vodn se obchod uskute oval v lib e šterlink , ale od dubna 1992 se termínové obchody robustou kotují v USD. V porovnání se siln expandující newyorskou kávovou burzou Londýn pon kud ztratil na významu. V aktivních dobách se v New Yorku obchodovalo denn 6 mil. žok kávy, zatímco v Londýn pouze 760 tis. žok . Tomu odpovídají i ro ní obchodované objemy, kdy 54

v New Yorku byly nap íklad v roce 2003 prodány kontrakty na více než 1,6 mld. žok kávy, kdežto v Londýn to bylo t sn p es 400 mil. pytl . Skute ný objem exportu kávy byl pro srovnání v roce 2002/2003 na úrovni pouhých 87 mil. pytl . Firmy podílející se na obchodu fyzickou kávou jsou také nejd ležit jšími ú astníky na termínových burzách kávy. Na newyorském trhu se ú astní producenti, obchod a kávový pr mysl na asi 45 % d ní. Dalších 30 % objem uskute ují „Locals", což jsou maklé i p ipušt ní na burzu k obchodování na vlastní ú et, a 25 % realizují fondy a jiní investo i. Ob poslední skupiny, které se oby ejn ozna ují za kulisu nebo spekulativní stranu, jsou ovšem pro funk nost burzy životn

d ležité. P ináší totiž nutnou dodate nou likviditu. Když

profesionálové v obchodu kávou cht jí na základ tržního vývoje prodat kávový kontrakt, pot ebují protistranu, která je ze spekula ního zájmu ochotna tento kontrakt koupit. Kotování na burze je dnes všeobecn cenovým barometrem pro uzavírání fyzických kontrakt u kávy. Protože burzovní cena se vztahuje jen na definovanou jakost, musí kupující a prodávající zhodnotit ve vyjednávání odchylky konkrétního zboží od této standardní jakosti. Po uskute n ní obchodu mají oba smluvní partne i možnost pojistit se v následující dob proti vzniku cenového rizika. Cenový pohyb nahoru znamená pro kupujícího zisk, pro prodávajícího ztrátu a pohyb dol má opa né d sledky. K eliminaci tohoto rizika se na burze provádí hedgová operace neboli pojistný obchod. To znamená, že paraleln s fyzickou transakcí se sou asn provádí protiobchod na burze. Proti koupi surové kávy stojí prodej stejného množství na burze, takže jakýkoliv vývoj cen kompenzuje ztrátu z jednoho obchodu ziskem z druhého. Kv li snaze pojistit se, je tak každý fyzický žok kávy p inejmenším jednou obchodován na burze. [10] [11] [19]

2.1.2 Sv tová tržní cena kávy Cena každé jednotlivé zásilky závisí na kvalit surové kávy, na nabídce a poptávce i na výši a manipulaci zásob v produk ních a spot ebních zemích. K tomu p ichází krátkodobé vlivy jako cyklické chování výnos u surové kávy, spekulace na termínovém trhu kávy, cenová elasticita p i produkci a spot eb a sezónní faktory spot eby kávy. Tvorba cen také závisí na období sklizn v produk ních zemích, na technologickém pokroku v p stování, sklizni a obchodních praktikách. „Cena kávy“ tedy neexistuje. K dispozici jsou pouze indikátory, jejichž pomocí lze vypátrat cenový trend, jako jsou nap íklad kávová burza pro arabiku v New Yorku a pro robustu v Londýn .

55

ICO ustanovila systém cenových indikátor v roce 1965 s cílem poskytnout spolehlivý a konzistentní postup pro zaznamenávání cen r zných druh

kávy, a složené (vážené

pr m rné) ceny, která odráží úhrnné denní pohyby ceny kávy. Systém je založen na ty ech odd lených cenových skupinách: kolumbijské prané arabiky, jiné prané arabiky, brazilské a jiné p írodní arabiky, a robusty. Nyn jší „složený cenový indikátor“ je kalkulován jako pr m r z cenových ukazatel pro tyto ty i skupiny, vážený jejich podíly na mezinárodním obchod . Tato metoda kalkulace byla p ijata v íjnu 2000, ale d íve byl tento ukazatel po ítán jako p ímý pr m r z cenových ukazatel

skupin jiné prané arabiky a robusty. Denní

aritmetický pr m r je vzatý jako ceny okamžité expedice pro každou produkci na každém trhu odd len , poté je vážen a p evažování skupin probíhá každé dva roky. Tabulka 6 zachycuje podrobný postup p i kalkulaci tohoto složeného cenového ukazatele. Tabulka 6: Kalkulace složeného cenového indikátoru ICO Kolumbijské prané arabiky New York Bremen/Hamburg Váhy Jiné prané arabiky New York Bremen/Hamburg Váhy Brazilské a jiné p írodní arabiky New York Bremen/Hamburg Váhy Robusty New York Le Havre/Marseilles Váhy ICO složený indikátor Složení a váhy:

Colombian Excelso UGQ screen size 14 Colombian Excelso European Preparation screen 15 New York 40% Germany 60% Costa Rica Hard bean, El Salvador Central Standard, Guatemala Prime Washed, Mexico Prime Washed. Costa Rica Hard bean, El Salvador Strictly High Grown, Guatemala Hard Bean, Nicaragua Strictly High Grown New York 50% Germany 50% Brazil Santos 4 Brazil Santos 2/3 screen size 17/18 New York 20% Germany 80% Cote d’Ivoire Grade 2, Indonesian EK Grade 4, Uganda Standard, Viet Nam Grade 2 Cameroon Grade 1, Cote d’Ivoire Grade 2, Indonesian EK Grade 4, Uganda Standard, Viet Nam Grade 2 New York 20% France 80%

Kolumbijské prané arabiky: 13 % Jiné prané arabiky: 27 % Brazilské a jiné p írodní arabiky: 25 % Robusty: 35 % P evzato: [19, cit.: 10.7.2006]

Pokud by káva byla homogenním produktem, všichni producenti by dostali stejnou cenu. Ale každý žok kávy je jedine ný vzhledem k jeho charakteristickým rys m, kvalit a proto má r znou cenu. Káva je p esto tradi n pokládána za stejnorodé zboží a oce ována proti úrovni stanovené v jednom z hlavních terminál nebo na termínovaných trzích. P evážná ást obchodu kávou je tak vedena jako „cenová diference“ nebo „cena k fixaci“ (PTBF - price to be fixed). P i nákupu a prodeji kávy je tedy cena vyjád ena jako rozdíl od ceny na 56

termínovém trhu, obvykle na bázi FOB v dané zemi. Ale ne všechny druhy kávy jsou oce ovány tímto zp sobem. Nap íklad cena ke ské kávy je stanovená národním auk ním systémem, a koli v maloobchod se objevuje sklon k oce ování na bázi diferencí. P estože je podstatný rozdíl mezi fyzickým a termínovým trhem kávy, jsou oba trhy t sn spojené a oba hrají d ležitou roli v ur ování ceny kávy. Ceny na termínových trzích odráží o ekávání o budoucích událostech a jsou v podstat spekulativní, zatímco ceny stanovené na fyzickém trhu odrážejí krátkodobou dostupnost zvlášt blízkých substitut . Na své cest z produk ní zem ke spot ebiteli projde káva mnoha stanicemi. Jako první dorazí od plantážníka k obchodníkovi nebo zpracovateli v producentské zemi, asto pomocí maklé

nebo státem kontrolovaných kancelá í pro uvedení na trh. P es další

obchodní stupn p ichází káva do pražírny, která prodává hotový výrobek na odbytový kanál nebo jej nabízí p es vlastní filiálky a od maloobchodu potom získává produkt kone ný zákazník. Ne vždy je však tato klasická d lba úkol dodržena a výrobce integruje ve své nabídce služeb n kolik funkcí. S každým stupn m uvedení na trh, zpracování, transportu a distribuce, jak v zemi p vodu tak i ve spot ební zemi, roste cena kávy. Tabulka 7: Ceny pro p stitele kávy v US centech/lb

Cena kávy placená p stitel m, se v jednotlivých zemích liší, v závislosti na politických vlivech, da ových opat eních a zp sobu uvedení na trh. V tabulce 7 jsou uvedeny ceny pro p stitele jednotlivých skupin kávy v producentských zemích. Od liberalizace trh v zemích p vodu hledají p stitelé trendy na sv tovém trhu mnohem ast ji než v dobách kontrolovaných výkupních systém . Cena p stitele musí být normáln

nižší než vývozní cena,

protože kalkulace ješt nezahrnuje národní da ové

a

fondové

výdaje,

náklady

zpracování, klasifikace, balení, transportu, skladování,

pojišt ní,

obchodní marži. Zdroj: ICO; p evzato: [11, cit.: 10.7.2006]

57

financování

a

V kupní smlouv mezi vývozcem v zemi p vodu a dovozcem ve spot ební zemi je hodnota kávy vyjád ena sjednanou cenou. Tato cena m že být na bázi FOB (vyplacen lo ), CIF (náklady, pojišt ní, dopravné), nebo CFR (výlohy a dopravné placeno), podle toho, kdo p ebírá jaké náklady a rizika. Cena na bázi FOB vyjad uje hodnotu zboží k okamžiku p echodu na lo . Další náklady dopravy a pojišt ní pro b žnou námo ní dopravu ze zem p vodu do spot ební zem p ejímá kupující. Na základ CIF, p ebírá náklady pojišt ní a námo ní dopravy prodávající, u ceny CFR nese prodávající náklady transportu a dovozci p ebírají náklady pojišt ní. Jaká cena bude nakonec sjednána závisí na mnoha faktorech. U velkých množství nap íklad p evládá obchodování na FOB bázi, protože kupující m že sám s rejda stvím a pojiš ovnou vyjednat pro n j p íznivé podmínky. Rejda ství jsou spojena do konferencí lodních dopravc a vyjednávají spole n sazby za námo ní p epravu, které se podle oblasti mohou lišit. Roli také hraje, zda je káva nalod na sypká nebo v žocích. Uskladn ní surové kávy v dovozní zemi zp sobuje další náklady, které se zahrnují do po izovací ceny surového produktu ve spot ební zemi. Podle okolností p ipadnou ješt celní a p ístavní poplatky, náklady kontroly jakosti, manipulace a transportu. Obrázek 26: Nákladová kalkulace na balení pražené kávy

Po upražení ze surové kávy vzniká produkt prodávaný v r zných formách zákazníkovi. Výroba i distribuce kone ného produktu ve spot ební zemi p ináší rozhodující zhodnocení kávy. Rozdíl mezi maloobchodní prodejní cenou a po izovací cenou surové kávy u pražírny tvo í náklady zpracování surové kávy, uskladn ní, transportu, financování, uvedení na trh, reklamy a distribuce, da ové výdaje, marže pražíren a r zných odbytových stup

. Rozp tí

mezi nákupní cenou surové kávy a maloobchodní cenou je v každé zemi velice rozdílné. V N mecku se nap íklad rozhodující m rou na tvorb cen podílí stát, protože z 500gramového balení surové kávy se vedle 7% DPH odvádí ješt da z kávy 1,10 EUR. Zdroj: [11, cit.: 10.7.2006] Mehrwertsteuer =da z p idané hodnoty Logistik = logistika Kaffeesteuer = da z kávy Herstellungskosten = výrobní náklady Einzelhandel/Großhandel/Röster = Maloobchod/velkoobchod/pražírny Produktionsländer = produk ní zem

58

P esto jsou díky silné konkurenci n mecké spot ebitelské ceny v mezinárodním srovnání velice p íznivé. V Japonsku udržuje vysoké spot ebitelské ceny drahý odbytový systém. Ze spot ebitelských cen p ipadne globáln asi 25 % na p stitele a 75 % na skladování, obchodníky, pražírny, distributory a stát v zemi spot eby. Obrázek 26 zachycuje kalkulaci náklad na balení pražené kávy. [11] [19]

2.1.3 Konkurence a struktura obchodu kávou Konkurence mezi firmami v oboru kávy ve spot ebních zemích je velká. S demokratizací a popularizací požitku z kávy b hem 20. století se obchod, produk ní a podnikové struktury v pr myslových zemích zm nily. Zatímco v 50. letech bylo v N mecku n kolik tisíc pražíren a obchodník se surovou kávou, dnes je to asi 150 - 200 pražíren a 12 obchodník . Mezinárodní obchod surovou kávou, výroba pražené a instantní kávy i distribuce finálních výrobk

mají srovnatelnou oligopolistickou strukturu, kdy trhu

dominuje n kolik velkých firem. Proces koncentrace se urychlil v polovin

70. let se

zdražením surové kávy a pokra oval až do 80. let. Mnoho malých a st edních firem tehdy zaniklo nebo byly p evzaty siln jšími podniky. Rizika zvlášt v obchod kávou se dále zvýšila se zrušením kvótní regulace v rámci ICA v polovin roku 1989 a s následným rozkolísáním cen kávy. 4 nejv tší podniky v oboru surové kávy realizují 46 % celosv tového obchodu a na stran zpracování kávy 4 globální firmy zabezpe ují 37 % odbytu pražené a instantní kávy. Tento vývoj lze vypozorovat v mnoha pr myslových státech. V deseti nejvýznamn jších spot ebních zemích je sou asný tržní podíl 4 nejv tších pražíren 50 - 90 % s t žišt m od 70 do 80 % a v tržním segmentu rozpustných káv je stupe koncentrace ješt vyšší. Od 90. let v n kterých zemích roste po et drobných pražíren a obchod s kávou. Nap íklad v USA dosahuje jejich podíl na trhu již 12 %, ale v N mecku se obchody s kávou na spot eb podílejí jen 1 %. V sektoru kávy sice p sobí velké mezinárodní domy, ale neovládají trh. P ízna né pro takovou tržní strukturu je, že sice každý konkurent má velký vliv na trhu, ale stále musí sledovat chování rival , zvlášt když se jedná o homogenní produkt. Musí následovat snížení cen konkurentem a p i zvýšení cen musí pozorovat, zda ho ostatní firmy budou doopravdy následovat, protože jinak mu hrozí ztráta tržního podílu. Struktura obchodu kávou je v Severní Americe, v tšin západní Evropy a v Japonsku velmi podobná. Káva je nakupována z exportní zem mezinárodními maklé skými domy, dealery a obchodníky. Nejv tší pražírny v Evrop také mají vlastní vnitropodnikové nákupní spole nosti, které jednají p ímo se zemí p vodu. Pražírny p esto mají sklon k nákupu kávy od 59

mezinárodních maklé ských dom

nebo od specializovaných dovozních agent , kte í

reprezentují specifické vývozce v zemích produkce. Mezinárodní obchod hraje zásadní roli v celosv tovém marketingu a distribuci kávy. Káva je obecn prodávána na bázi FOB (vyplacen lo ), ale mnoho pražíren, zvlášt v USA, dává p ednost nákupu na bázi ex-dock (z p ístavišt ) a malé pražírny

asto up ednost ují nákup v malém množství v režimu

delivered in store (s dodáním na sklad) nebo ex store (ze skladu). Tato praxe vytvá í velký prostor pro r zné prost edníky v obchodu kávou, i když rostoucí koncentrace v oboru pražení kávy vedla ke zna nému snížení jejich po tu. V podstat

obchod kávou napomáhá toku kávy ze zem

vývozu do pražírny.

Obchodníci a deale i nabízí pražírnám množství fyzické kávy pro expedici 1 - 18 m síc v budoucnu a provádí všechna nezbytná opat ení k doru ení kávy do pražírny. N které pražírny používají pro každou dodávku díl í smlouvu, zatímco jiné mají jeden kontrakt i pro 6 zásilek nap íklad od ervence do prosince. Prodávající tak nese zna né riziko, protože n kdy káva dokonce nemusí být ješt sklizena. Pro snížení svého rizika obchodníci n kdy nabízejí dodávky koše p ijatelné kávy spíše než závazek k jednotlivé produkci. Tato praxe je dnes už mén

b žná než v minulosti, ale v mnoha zemích z stává významným rysem

obchodu. Tyto koše obsahují druhy kávy, které spl ují stejný ú el v mnoha sm sích pražené kávy a obchodníci mohou splnit své dodávkové povinnosti poskytnutím jedné ze specifikovaných produkcí. Každá zásilka p esto ješt podléhá schválení kvality pražírnou. Pražírny nyní disponují pokro ilými technologiemi míchání a mohou relativn

snadno

nahradit ve svých sm sích jednu kávu za jinou. P i problémech s nabídkou nebo cenou se tak pro n blízký substitut stává atraktivn jším a nemusí nutn udržovat skupinové složení sm sí. Silná konkurence je navíc nutí k hledání nejlepší kvality za nejnižší cenu. Struktura obchodu je sice v jednotlivých dovozních zemích velice podobná, ale p irozen

existují odlišnosti. Nap íklad ve skandinávských zemích nejsou žádní hlavní

obchodníci nebo dovozci, ale množství pražíren a maklé . Ve východní Evrop dovozci dováží p ímo nebo stále více p es mezinárodní maklé ské domy v hlavních centrech kávy v Hamburku, Antverpách, Le Havre a Trieste. Maloobchodní prodeje kávy v hlavních dovozních zemích jsou uskute ovány kombinací maloobchodních prodejen vlastn ných pražírnami,

jejich

vlastních

prodejc

zásobujících

supermarkety

a

hypermarkety,

velkoobchodník a potravinových maklé . Supermarkety a jejich vlastní zna ky dnes mají v maloobchodním prodeji kávy mnohem v tší význam než v minulosti. Pražená káva se prodává v mleté form nebo jako celá zrna, balená v r zných typech a velikostech obal .

60

Rozpustná káva se v tšinou prodává ve sklenici nebo v populárních sá cích. Rychle roste trh pro „ready-to-drink“ tekuté kávové nápoje v plechovkách nebo láhvích. Pražírny obsluhují dva odlišné tržní segmenty - maloobchodní a cateringový, kterým je ur en široký výrobní sortiment. Na maloobchodním trhu je káva ve velkém množství nakupována pro domácí spot ebu. Institucionální (cateringový) trh zahrnuje spot ebu kávy mimo domov, v restauracích, obchodech s kávou, barech, nemocnicích, kancelá ích a prodejních automatech. Procentuální podíl t chto segment je v každé zemi odlišný, ale maloobchodní prodeje pro domácí spot ebu p edstavují asi 70 - 80 % celkového trhu. Výjimkou jsou zem s vysoce rozvinutým cateringovým trhem a s národní tradicí stravování mimo domov jako v Itálii, Špan lsku a

ecku. V tšina malých pražíren se specializuje na jeden segment,

zatímco v tší a zvlášt

multinacionální pražírny obvykle obsluhují oba segmenty.

Významn jší ást maloobchodního trhu kontroluje n kolik obrovských multinacionálních pražíren. Stupe koncentrace se dále zvyšuje, i když byl tento trend do asn zastaven rostoucí specializací obchodu, díky pokra ujícím akvizicím malých specializovaných pražíren multinacionálními. [11] [19]

2.2 Situace na trhu kávy Už adu let ur uje volná hra tržních sil cenovou úrove surové kávy. Pom r nabídky a poptávky je p itom ur ujícím faktorem pro pohyb cen kávy sm rem vzh ru nebo dol .

2.2.1 Cenový vývoj Krize v sektoru kávy exportujících zemí se b hem kávového roku 2004/05 díky zna nému zvýšení cen pon kud uklidnila. Pr m rný ICO složený cenový indikátor pro období 2004/05 vzrostl o 47,65 % ve srovnání s obdobím 2003/04. Zvýšení cen bylo významn jší u arabik než u robust, které zaznamenaly r st jen o 26,62 %. Graf 2 zachycuje vývoj cen surové kávy v jednotlivých skupinách. Diference mezi skupinami jiné prané arabiky a robusty se zvýšila z 37,14 US cent /lb v roce 2003/04 na 65,17 US cent v roce 2004/05. U skupiny jiné prané arabiky byla nejvyšší cenová úrove zaznamenána v m sí ním pr m ru v b eznu 2005 a inila 135,03 US cent /lb. Nejnižší hodnota dosáhla 99,49 US cent v zá í 2005. U kotace surové kávy skupiny robusty bylo za rok 2005 zaznamenáno velké kolísání (62 %). Vážený pr m r ICO cenových indikátor pro robustu byl v roce 2005 mezi minimem 36,96 a maximem 60,02 US cent /lb.

61

Graf 2: ICO cenové indikátory, m sí ní pr m ry leden 2003 - kv ten 2005, v US centy/lb

P evzato: [14, cit.: 10.7.2006] Composite indicator price = složený cenový ukazatel Colombian milds = praná kolumbijská arabika Other milds = jiná praná arabika Brazilian arabicas = brazilská arabika Robustas = robusta

Navzdory korekcím u in ným b hem posledních dvou m síc kávového roku, jako výsledku intenzivních aktivit investi ních fond , byly tržní základy pro tento rostoucí trend v cenách p íznivé. Tabulka 8 zobrazuje vývoj cenových indikátor a cen na termínových trzích za posledních 10 let. Tabulka 8: Cenové indikátory a ceny na termínových burzách, US centy/lb, období 1996/97 - 2004/05

P evzato: [18, cit.: 10.7.2006] ICO composite = složený cenový indikátor ICO Colombian milds = praná kolumbijská arabika Other milds = jiná praná arabika Brazilian naturals = brazilská p írodní arabika Robustas = robusta

62

Tyto pr m rné ceny jsou však pouze indikátorem všeobecného cenového vývoje celosv tov obchodovaných odr d kávy. Podle kvalitativní kategorie se odchylují ceny na sv tovém trhu obchodovaných odr d kávy od cenové úrovn indikátoru. Ceny prémiových praných arabik dosahují dvojnásobku až trojnásobku pr m rné ceny a u vzácných specialit m že být cenová tvorba sm rem nahoru otev ená. Významný podíl na spot ebitelských cenách kávy mají náklady na surovou kávu, které kolísají podle tržních podmínek, ale i podle vývoje sm nných kurz , protože káva je p evážn obchodována v USD. Snižování cen surové kávy a/nebo pokles USD na tvrd konkuren ním trhu rychle vyús ují do klesajících spot ebitelských cen, zatímco konkuren n podmín ná zdražování se zpravidla jen pomalu p edávají dále. Dalším d ležitým faktorem jsou státní poplatky, zvlášt dan , které nap íklad v N mecku tvo í 1/3 kone né ceny. Protože sami zpracovatelé musí ješt zapo ítat náklady na pražení, mzdy, uvedení na trh a také DPH, je jejich zisk na libru pražené kávy nebo sklenici rozpustné kávy relativn

malý. Kv li

prom nlivosti faktor , které ur ují kone né ceny spot ebitel , cena kávy v posledních letech zna n kolísá. Graf 3 zachycuje vývoj spot ebitelských cen v N mecku. Graf 3: Vývoj spot ebitelských cen kávy (pražená káva v EUR/500 g)

P evzato: [11, cit.: 10.7.2006]

Zrušení kvótního systému v polovin

roku 1989 vedlo ke z etelnému poklesu

spot ebitelských cen. Od roku 1994 káva op t zdražila v d sledku mraz a napjaté nabídkové situaci v zemích p vodu. Po roce 1998 cena op t klesla a v roce 2004 byla na úrovni 2,91 EUR za 500gramové balení. Na za átku roku 2005 nastal obrat a v ervnu 2005 byla pr m rná cena 500gramového balení 3,78 EUR. K vyd lání pen z na libru kávy musel v roce 1985 pr myslový d lník v N mecku pracovat ješt jednu hodinu, zatímco dnes tuto ástku vyd lá do necelých 15 minut. [11] [12] [13] [14] [18]

63

2.2.2 Nabídka Nabídka je definována jako úhrn produkce v daném kávovém roce plus zásoby z p edchozího roku. Exportuschopná produkce je potom nabídka zmenšená o domácí spot ebu a pracovní zásoby, což je objem kávy požadovaný k trvalému udržování stabilního a plánovaného toku export . Lze si je p edstavit jako množství kávy ve stavu zrodu v exportující zemi v daném okamžiku. Protože se zp soby sklizn a vývozu liší v každé zemi, je i výše pracovních zásob v každé zemi r zná a nelze je vymezit jako fixní procento z produkce nebo exportu. Kalkulace pracovních zásob je obecn založena na historických datech pro danou zemi. Exportuschopná produkce je tedy celková ro ní produkce zmenšená o domácí spot ebu v produkující zemi. Dostupnost pro vývoz je rovna p evodu zásob z minulého roku plus exportuschopné produkci v b žném roce. Jakýkoliv rozdíl mezi exportuschopnou produkcí a skute nými exporty má za následek p evedení zásob do následujícího roku. Jak již bylo zmín no, ICO rozd luje produkci kávy do 4 skupin na základ p evládajícího typu kávy produkované každou lenskou zemí. Káva má sezónní úrodu a tyto sezóny se liší v každé zemi, kdy za ínají a kon í v r zném ase v roce, což velice zt žuje vytvá ení statistik sv tové ro ní produkce. Aby bylo možné porovnávat nabídkové agregáty a nabídku s poptávkou, p evádí se data, pokud je to možné, z ro ní sklizn na „kávový rok“, který b ží od íjna do zá í. Tabulka 9 zobrazuje vývoj sv tové zásobovací situace u surové kávy. Tabulka 9: Nabídka surové kávy v mil. žok

Celková

sklize

v období

2005/06

108

žok .

mil.

30,5 mil. žok producenti. produkce

inila Z

toho

spot ebovali

Exportuschopná byla

78 mil. žok

na

úrovni

a zásoby ICO

exportér byly 23,3 mil. žok . Zdroj: ICO; p evzato: [12, cit.: 10.7.2006] Erntejahr = rok sklizn Gesamt-Ernte = celková sklize Inlandskonsum = domácí spot eba Exportfähige Produktion = exportuschopná produkce Lageranfangsbestände in ICO-Exportländer = zásoby ICO exportér

64

2.2.2.1 Produkce Ro ní objem celosv tov

vyprodukované surové kávy za al po letech stoupající

tendence a následné stagnace klesat. P itom dochází v tšinou na základ nep íznivých vliv po así k p íležitostným propad m ve sklizni. Takový mrazem a suchem podmín ný pokles produkce p ineslo v Brazílii období 1995/96. Od období 1998/99 je ro ní úrove produkce nad sv tovou poptávkou. Graf 4 zachycuje vývoj celkové produkce za poslední desetiletí. Graf 4: Celková produkce 1994/95 - 2005/06 v mil. žok

Produkce pro období sklizn

2004/05 byla kolem

112,6 mil. žok , což znamená 8,52% nár st ve srovnání s obdobím 2003/04. Africká produkce

se

z 13,68 mil. žok

zvýšila v roce

2003/04 na 14,34 mil. žok v

roce

2004/05

díky

zna nému objemu produkce v Etiopii. Zdroj: USDA; p evzato: [13, cit.: 10.7.2006] *odhad

Produkce vzrostla také v Jižní Americe s objemem 55,85 mil. žok v roce 2004/05 ve srovnání s 44,33 mil. žok v roce 2003/04. Jiné dva geografické regiony registrovaly v období sklizn 2004/05 snížení produkce. Produkce v regionu Mexika a zemí St ední Ameriky byla 15,19 mil. žok v roce 2004/05 ve srovnání se 17,04 mil. žoky v roce 2003/04, což znamená pád o 10,56 %. V Asii a Oceánii byla produkce v roce 2004/05 o 5,14 % nižší (27,28 mil.) ve srovnání s 28,76 mil. žok v roce 2003/04. Nejvýznamn jšími produk ními zem mi jsou dnes Brazílie a Vietnam, zatímco Kolumbie se propadla na t etí pozici. Dohromady p edstavují sklizn t chto zemí mezi 50 a 60 % globáln

vyprodukovaného množství kávy za rok. Podíl samotné Brazílie je za

normálních okolností tém

30 %. Špatná sklize v této nejd ležit jší produk ní zemi má

ihned rozsáhlé d sledky pro trh surové kávy, i když se Brazílie stala velmi stabilním dodavatelem. Na základ oficiálních údaj

a zpráv spolupracovník

v zahrani í zjiš uje

ministerstvo zem d lství USA množství vyprodukované kávy pro jednotlivé zem . Sklizn kávy ve vybraných zemích zachycuje tabulka 10. 65

Tabulka 10: Sklizn kávy podle jednotlivých kontinent a zemí v tis. žok

Zdroj: USDA; p evzato: [13, cit.: 10.7.2006] *odhad

98 % celosv tov

vyprodukované surové kávy dodávají dv

hospodá sky

nejvýznamn jší odr dy: arabika (10 mld. rostlin) a robusta (4 mld. rostlin). Ve sv tovém obchodu je praná arabika ozna ována jako „Milds", a sice podle p vodu bu

„Colombian

Milds" nebo „Other Milds". Suchou metodou zpracovaná arabika se ozna uje „Brazilian & Other Arabicas". Robusta zpracovávaná v tšinou suchou metodou se adí do spodního rozmezí cenové škály na sv tovém trhu. Podíl robusty na sv tové produkci se v posledních 40 letech tém

zdvojnásobil.

Graf 5: Podíly odr d na produkci kávy

Podle

N meckého

kávového

spolku

dosáhl v roce 2004/05 34 % a v období 2005/06 by to m lo být 36 %. ICO uvádí, že z hlediska skupin kávy, produkce arabiky v roce 2004/05 tvo ila 77,05 mil. žok ve srovnání s 64,89 mil. v p edchozím roce, zatímco produkce robusty klesla o 8,51 % z 38,92 mil. žok v roce 2003/04 na 35,60 mil. žok v roce 2004/05. Zdroj: ICO; p evzato: [12, cit.: 10.7.2006]

66

Tabulka 11: Celková produkce podle skupin kávy, období 2001/02 - 2004/05, v tis. žok

Následkem toho se podíl robusty na sv tové produkci snížil z 37,49 % v roce 2003/04 na 31,61 % v roce 2004/05, zatímco podíl arabiky se ve stejném období zvýšil z 62,51 % na 68,39 %. Vývoj celkové produkce

podle

skupin

kávy dokumentuje graf 5 a tabulka 11. Zdroj: [18, cit.: 10.7.2006] Colombian Milds = kolumbijské prané arabiky Other Milds = jiné prané arabiky Brazilian Naturals = brazilská p írodní arabika Robustas = robusty

2.2.2.2 Domácí spot eba producent I když je káva v první ad vývozním zbožím, tak se také v mnoha producentských zemích spot ebovává. Pr m rn 30 mil. žok ro n vyprodukované kávy, tedy asi 25 % sv tové produkce, dnes požadují producenti ke krytí jejich vlastní spot eby. Spot eba kávy jak ve vývozních tak i v dovozních zemích až na výjimky od roku 1961 rostla. P í inami tohoto r stu jsou p ír stek obyvatelstva hlavn v produk ních zemích t etího sv ta a pozitivní hospodá ský rozvoj d ležitých producent . V zemích jako Brazílie, Kolumbie, Venezuela, Mexiko i v dalších st edoamerických státech má spot eba kávy velkou váhu. V Brazílii iní podle odhad vlastní spot eba kávy již skoro 15 mil. žok . Na Filipínách je káva tak oblíbená, že musí být dokonce dovážena a na Kub a Haiti se zkonzumuje p es 80 % sklizn . V produk ních zemích se nespot ebovává vždy nejkvalitn jší káva, protože m že být na sv tovém trhu prodána výhodn ji. Z této, z evropského pohledu zdánliv mén hodnotné kávy, se jiným zp sobem pražení a p ípravy stává typický nápoj dané zem . Všeobecn platí také pro produk ní zem , že se spot eba kávy vyvíjí v závislosti na celkové životní úrovni a na stupni industrializace zem . Se zlepšujícími se hospodá skými rámcovými podmínkami se zvyšuje spot eba kávy a rostou požadavky na kvalitu. Tabulka 12 zobrazuje producentské zem s nejvyšší domácí spot ebou kávy.

67

Tabulka 12: Producenti s vysokou spot ebou kávy, pr m r sklizní 2001 - 2003, v % produkce/ tis. žok

Zdroj: ICO; p evzato: [11, cit.: 10.7.2006]

Domácí spot eba producent podle odhad vzrostla z 23 mil. pytl v roce 1995/96 na tém

29 mil. v sou asnosti, což bylo z velké ásti zp sobeno r stem vnit ního brazilského

trhu, který p edstavuje tém

polovinu celkové domácí spot eby zemí produkujících kávu.

Podle pr myslových zdroj jsou d ležitými faktory tohoto vývoje v Brazílii r st istých p íjm a politika používání kvalitn jší kávy pro vnit ní trh. Jinde v Latinské Americe spot ebu brzdí relativn nízká úrove p íjm , a koli byl zaznamenán ur itý nár st v Mexiku a zna ná je i spot eba v Kolumbii. V Africe je spot eba kávy zanedbatelná s výjimkou Etiopie, která má dlouhou tradici pití kávy. V Asii je celková spot eba vysoká v Indii, Indonésii a na Filipínách, ale spot eba na hlavu je na relativn nízké úrovni. Spot ebu kávy ve vybraných producentských zemích a podle kontinent zachycuje tabulka 13. Tabulka 13: Domácí spot eba v zemích produkujících kávu 2004/2005 Afrika Z toho

Asie a Pacifik Z toho

Pob eží slonoviny Etiopie India Indonésie Filipíny Vietnam

Latinská Amerika Z toho

3,253 317 1,833 5,083 1,134 2,000 917 500 20,287

Brazílie

14,250

Kolumbie

1,400

Mexiko

1,500

Venezuela

690

Celkem

28,623

Zdroj: [19, cit.: 10.7.2006] Odhad

68

2.2.2.3 Export Ne veškeré množství surové kávy, které má producent k dispozici po ode tení vlastní spot eby, je také skute n exportováno. Jednak závisí export na poptávce a jednak byl vývoz lenských zemí ICO po mnoho let omezen exportními kvótami v rámci ICA. Káva, která není exportována, tvo í zásoby v produk ních zemích a slouží mimo jiné jako rezerva pro doby špatných sklizní. Exporty kávy produk ních zemí inily v období sklizn 1997/98 bezmála 78 mil. pytl a zvyšovaly se až na 88,6 mil. pytl v období 2002/2003. P íslušný objem exportu závisí na cenové úrovni, nabídce, skladové disponibilit , exportní regulaci i na chování spot ebitel . Vývozy pražené a rozpustné kávy se zahrnují do statistik po p evodu na bázi surové kávy. Zatímco podíl arabiky byl v období 1960/61 ješt 80 %, dnes klesl na asi 66 %. Objem export kávy se výrazn zv tšil po druhé sv tové válce. V 60. letech bylo pr m rn

exportováno 40 mil. žok

ro n . 70. léta p inesla pr m rnou výši vývozu

60 mil. žok , zatímco k uspokojení pot eby dovozních zemí bylo zapot ebí i 89 mil. žok surové kávy ro n . Celkové vývozy v posledních dvou kávových letech z staly na relativn nezm n né úrovni, a to na 88,95 mil. žok v kávovém roce 2004/05 ve srovnání s 88,74 mil. žok v roce 2003/04, tedy vzrostly jen o 0,24 %. Exporty robusty klesly o 3,64 %, zatímco exporty arabiky vzrostly o 2,34 %. Nicmén exporty jiných praných arabik klesly o 5,92 %, ale exporty kolumbijských praných a brazilských p írodních arabik se zvýšily o 6,79 % a 7,18 %. V tabulce 14 je zachycen vývoj exportu u jednotlivých skupin kávy. Tabulka 14: Celkové exporty v mil. žok podle skupin kávy

Zdroj: [18, cit.: 10.7.2006] Colombian Milds = kolumbijské prané arabiky Other Milds = jiné prané arabiky Brazilian Naturals = brazilské p írodní arabiky Robustas = robusty

V mnoha zemích mají tržby z export kávy významný vliv na platební bilanci a v sedmi státech p ispívají p íjmy z export kávy více než 25 % k celkovým exportním tržbám. V n kterých p ípadech vývoz kávy zajistí více než 80 % devizových p íjm . Všeobecn se ovšem závislost na káv jako nositeli deviz v posledních letech zredukovala. Po roce 1986, 69

kdy byla exportována káva za rekordních 14 mld. USD, se v letech 1987 - 1989 pr m rné devizové výnosy snížily na 10 mld. USD a v letech 1992 a 1993 dosáhly pouhých 6 mld. USD. V roce 1995 se ovšem p íjmy op t z eteln zlepšily a v letech 1997 a 1998 byly exportní tržby na úrovni 12,8 resp. 11,4 mld. USD. V roce 2002 klesly zp t na 5,2 mld. USD, ale díky zvýšeným cenám surové kávy v kávovém roce 2003/2004 vzrostly na 6,3 mld. USD. Tabulka 15: Hodnota export v mld.USD

Zdroj: [18, cit.: 10.7.2006] Colombian Milds = kolumbijské prané arabiky Other Milds = jiné prané arabiky Brazilian Naturals = brazilské p írodní arabiky Robustas = robusty *odhad

Nominální a reálné devizové výnosy dosahované p ed zvratem nabídkov poptávkových pom r v kávovém roce 1996/1997, klesly kv li nízkým cenám surové kávy v období 2004/2005 nomináln o 28 % na 8,9 mld. USD a reáln o 32 % na 7,5 mld. USD. Tabulka 16: Nominální a reálné devizové výnosy z exportu kávy v mld. USD

Proti roku 2003/2004 však díky cenovému zotavení na sv tových trzích p íjmy z exportu všech forem kávy v období 2004/05 dosáhly 9 mld. USD za celkový objem 88,95 mil. žok , ve srovnání s 6,44 mld. USD v roce 2003/04 za objem 88,74 mil. žok . Tržby tak vzrostly nomináln

o 2,5 mld. USD

(39 %) a reáln o 1,9 mld. USD (34 %). V tabulce 15 a 16 je uvedena hodnota exportu za jednotlivé skupiny kávy a nominální a reálné devizové výnosy. Zdroj: ICO; p evzato: [12, cit.: 10.7.2006] * váženo cenovým indexem pro pr myslové zboží 1989

70

Tabulka 17: Exporty vybraných producent v mil. žok

Hlavními

exportéry

kávy

jsou Brazílie, Vietnam a Kolumbie, kte í mohou pokrýt až 57 % sv tového

vývozu.

Dalšími

d ležitými vývozci jsou Indonésie, Guatemala, Indie, Uganda, Peru, Honduras, Mexiko,

Pob eží Etiopie,

slonoviny, Kostarika,

El Salvador a Papua Nová Guinea. T chto 12 stát realizuje asi 31 % sv tových

vývoz

kávy,

spolu

s Brazílií, Vietnamem a Kolumbií je to dokonce 92 %. Tabulka 17 zachycuje vývoj export vybraných producent kávy. Zdroj: ICO; p evzato: [12, cit.: 10.7.2006] Gesamt = celkem Colombian Milds = kolumbijské prané arabiky Other Milds = jiné prané arabiky Brazilian Naturals = brazilské p írodní arabiky Robustas = robusty Vorläufig = p edb žn

Káva se ze zemí p vodu exportuje p evážn v surové form . Jen asi 6 % celkových vývoz p ipadá na rozpustnou kávu a 0,12 % na praženou kávu. Finální výrobky se podle mezinárodních pravidel p epo ítávají na bázi surové kávy11. Exporty rozpustné kávy n kolik let klesaly, až došlo k obratu, zejména v exportech z Brazílie, a v roce 2002/3 byly zaznamenány nejvyšší exporty rozpustné kávy, a koli p edstavují pouze 6,5 % sv tového exportu kávy. Nejd ležit jšími producenty a exportéry rozpustné kávy jsou Brazílie, která pokrývá polovinu celkových vývoz , následuje Indie, Kolumbie, Mexiko a Pob eží slonoviny. U exportu pražené kávy ze zemí p vodu je na prvním míst s 50% podílem rovn ž Brazílie, následována Mexikem, Kostarikou, Kolumbií a Vietnamem. Vedle exportních tok

ze zemí p vodu zaznamenává mezinárodní statistika

zahrani ního obchodu zna né toky kávy také z dovozních zemí. Tyto reexporty iní ro n asi 20 mil. pytl surové kávy a probíhají z více než 2/3 mezi zem mi Evropského spole enství.

11

1 díl rozpustné kávy = 2,60 díl surové kávy; 1 díl pražené kávy = 1,19 díl surové kávy

71

Producentské zem exportují z p evážné ásti surovou kávu místo zpracovaných kávových produkt ,

protože

mohou

st ží

konkurovat

efektivnímu

kávovému

pr myslu

ve

spot ebitelských zemích. Chybí jim výrobky vhodné pro trh, moderní technika, efektivní uvedení na trh, ale p ístup na trh jim zt žuje také tržní vzdálenost, chyb jící prost edky na reklamu a výzkum trhu, vysoké náklady na výkonnou pražící a obalovou techniku i logistické problémy. Poptávka po erstv upražené a optimáln zabalené káv s dlouhou trvanlivostí tak m že být producenty uspokojena jen nedostate n . Protože pražená káva je b žn sm sí r zných p vod , musely by produk ní zem dovážet kávu, aby tento standard mohly nabízet. Dobré tržní p íležitosti mají ovšem „single-origin-produkty", speciální kávy z ur ité p vodní oblasti se sv tovým v hlasem, bio-kávy i Fair-Trade káva. Tabulka 18 uvádí vývoj sv tových export podle vybraných zemí a druh kávy v etn pražené a rozpustné kávy. Tabulka 18: Sv tové exporty podle druhu kávy 1998/99 - 2003/04 (v tis. žok ) Kávové roky Arabika Brazil Colombia Other Latin America Africa Asia & the Pacific Robusta Brazil Other Latin America Vietnam Indonesia Other Asia & Pacific Cote d’Ivoire Uganda Other Africa Pražená káva Rozpustná káva Brazil Other Latin America Africa Asia Podíly (%) Arabika Robusta Pražená káva Rozpustná káva

1998/99 55,088 18,902 9,780 19,121 4,448 2,819 24,627 2,236 399 6,658 4,679 2,826 1,858 3,266 2,705 157 3,970 1,787 1,111 413 659

1999/00 54,362 15,829 8,430 21,851 5,083 3,169 29,887 969 271 10,903 4,352 3,548 5,227 2,397 2,220 102 4,601 2,006 1,229 451 802

2000/01 53,175 18,386 8,839 18,362 4,732 2,856 31,439 738 204 14,430 4,490 3,051 3,866 2,616 2,044 50 5,301 2,475 1,469 408 949

2001/02 53,479 20,085 10,003 16,034 4,581 2,776 27,640 3,535 131 11,896 3,415 1,663 2,909 2,724 1,367 147 5,406 2,455 1,388 489 1,074

2002/03 54,806 21,100 9,906 15,954 5,270 2,576 27,534 3,667 180 11,524 3,895 1,871 2,198 2,350 1,849 116 5,636 2,802 1,510 419 905

2003/04 53,953 21,222 9,542 15,134 5,301 2,754 27,867 940 182 14,457 3,978 2,308 2,358 1,968 1,676 110 5,735 3,203 1,436 252 844

65.70 29.38 0.19 4.73

60.92 33.50 0.12 5.16

59.11 34.95 0.06 5.89

61.70 31.89 0.17 6.24

62.21 31.26 0.13 6.40

61.55 31.79 0.12 6.54

Zdroj: [19, cit.: 10.7.2006]

2.2.2.4 Zásoby producent Údaje producent o stavu zásob asto neodrážejí skute nou dostupnost. N kdy ú ední odhady držená množství podce ují, protože není možné zaznamenat celkový objem držený v privátních rukách, jindy dochází k p ece ování. V minulosti úrove zásob ur ovala kvótu producenta v ICO, takže bylo výhodné zaznamenávat nejvyšší možné údaje. Od zrušení kvót v roce 1989 jsou údaje založené na národních odhadech a není možná žádná nezávislá úprava. 72

Na konci období sklizn

2004/05 byly kone né zásoby ve vývozních zemích

odhadovány na 23 mil. žok ve srovnání s 28,15 mil. na konci sklizn 2003/04. Brazilské zásoby se p itom snížily o více než 34 %. Uvážíme-li propad produkce v roce 2005/06, je pravd podobné, že výše zásob ve vývozních zemích ješt klesne. Naproti tomu zásoby v dovozních zemích v etn svobodných p ístav vzrostly z 21,7 mil. žok na konci zá í 2004 na 22,2 mil. žok na konci zá í 2005. Podíl robusty na celkovém množství se zvyšoval rok od roku a v roce 2002/03 p edstavoval více než 1/4 všech zásob producent . Tabulka 19 uvádí vývoj zásob vybraných producent podle druh kávy. [11] [12] [13] [14] [18] [19] Tabulka 19: Zásoby producent podle druhu kávy, období sklizn 1999/2000 - 2004/05 (v tis. žok ) 1999/00 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 23,402 21,758 21,092 19,499 22,080 17,433 Sv t 18,329 16,299 15,353 13,759 14,530 12,627 Arabika Brazil 10,279 8,589 8,523 6,309 7,767 6,529 Colombia 3,132 2,100 1,790 1,764 1,775 1,418 Other Latin America 1,629 2,186 2,527 2,891 2,366 2,915 Africa 2,798 3,061 2,338 2,468 2,118 1,554 Asia & the Pacific 491 363 175 327 504 211 5,073 5,459 5,739 5,740 7,550 4,806 Robusta Brazil 1,536 1,636 2,131 1,779 3,489 1,735 Other Latin America 40 53 25 15 15 6 Vietnam 283 667 500 1,167 667 500 Indonesia 1,080 555 258 158 797 540 Other Asia & Pacific 1,310 1,229 1,237 1,324 1,081 939 Cote d’Ivoire 115 552 811 702 921 689 Uganda 396 450 454 325 258 130 Other Africa 313 317 323 270 322 267 Podíly (%) Arabika 78.4 74.9 72.8 70.6 65.8 72.4 Robusta 21.6 25.1 27.2 29.4 34.2 27.6 Zdroj: [19, cit.: 10.7.2006]

2.2.3 Poptávka V posledních letech je pozorována tendence ke zvyšování celosv tové poptávky po káv , hlavn díky nár stu sv tového obyvatelstva a rostoucí spot eb na hlavu. Také objevení nových odbytiš

kávy (Japonska, jihovýchodní Asie, i st ední a východní Evropy) a

vzr stající spot eba v d ležitých producentských zemích p isp ly ke zvýšení celosv tových dovoz kávy. Obrázek 27 zobrazuje vývoj spot eby kávy ve sv t . Globáln bylo v roce 2005 podle odhad ICO spot ebováno 117,5 mil. žok kávy, o 1,3 % více než v roce 2004. Celková spot eba v dovozních zemích dosáhla 87 mil. pytl surové kávy, o 1 % více než v roce 2004. Pozitivn se vyvíjela vlastní spot eba zemí produkujících kávu, která byla v roce 2005 odhadována na 30,5 mil. pytl ( 2,3% nár st oproti 2004). Práv prost ednictvím zvýšení spot eby vývozc by mohlo být dosaženo nár stu 73

sv tové spot eby kávy. Pozoruhodný je stále vysoký stav zásob (19,9 mil. pytl ) surové kávy v dovozních zemích a svobodných p ístavech na konci roku 2005. Obrázek 27: Vývoj sv tové spot eby surové kávy v posledních 250 letech (v mil. žok )

Zdroj: [11, cit.: 10.7.2006]

Tabulka 20: Sv tová spot eba a skladové zásoby v mil. žok

Spot eba

v

dovozních

zemích se po ítá z ICO istých import (hrubé dovozy zmenšené o

reexporty)

a

v

zemích

a

zm n

zásob

svobodných

p ístavech. Údaje se vztahují na kalendá ní

rok.

Tabulka

20

zachycuje vývoj sv tové spot eby a skladových zásob kávy.

Zdroj: ICO; p evzato: [12, cit.: 10.7.2006] Konsum ICO-Mitglieder = spot eba len ICO Konsum Nicht-Mitglieder = spot eba ne len Gesamtkonsum Importländer = celková spot eba v dovozních zemích Konsum Produktionsländer = spot eba produk ních zemí Weltkonsum = sv tová spot eba Lageranfangsbestände ICO-Importländer und Freihäfen = zásoby ICO dovozc a svobodných p ístav *odhad **data nebyla k dispozici

74

P íjem je d ležitým faktorem ovliv ujícím poptávku po káv . Spot eba kávy je vysoce závislá nejen na absolutní úrovni p íjm , ale také na zm nách v úrovni reálného p íjmu. V zemích s historií pití kávy existuje p ímý vztah mezi úrovní p íjmu a úrovní spot eby kávy. Nap íklad nejvyšší spot eba na hlavu je ve Skandinávii, Nizozemí a Rakousku, což jsou zem , které mají historii pití kávy a relativn

vysoký p íjem na hlavu. Zvyk a tradice hrají

významnou roli v ur ování celkové úrovn spot eby v zemi, ale existují také zem , které mají tradici pití kávy, ale mnohem nižší p íjem na hlavu jako Špan lsko, Portugalsko a

ecko a

dosahují podstatn nižší úrovn spot eby. Protože je káva v mnoha spot ebních zemích ješt považována za luxusní zboží, zm ny v reálných p íjmech mají v tší ú inek na spot ebu v nízkop íjmových zemích než ve vysokop íjmových. Nap íklad Špan lsko v posledních letech dosahovalo relativn rychlého tempa r stu spot eby na hlavu a má také vysoké tempo r stu celkového reálného disponibilního p íjmu na hlavu, kdežto v mnoha skandinávských zemích spot eba bu

stagnuje nebo klesá, a koli reálné p íjmy pokra ovaly v r stu. I když

cena a p íjmy hrají nejvýznamn jší roli v ur ování poptávky po káv , nelze ignorovat vliv dalších faktor jako je konkurence alternativních nápoj , nep íznivá publicita kv li r zným zdravotním studiím, reklama nebo životní styl. Káva, nehled

na její tradi ní roli

každodenního stimulujícího nápoje, je také považována za nástroj socializace.

2.2.3.1 Spot eba v dovozních zemích Tabulka 21: Spot eba podle kontinent a vybraných dovozc , káva ve všech formách, v tis. žok

V tšina

statistik

o

trendech

v dovozech, reexportech a spot eb kávy ve sv t

je vyjád ena v kalendá ních

letech. Souhrnná data v „kávových letech“

však

usnad ují

srovnání

s nabídkovými daty. P ímé srovnání mezi dv ma soubory dat není možné, protože

asová

zpožd ní

vytvá ejí

rozdíly mezi základními a celkovými ísly. Žádný jednotlivý soubor statistik o spot eb nedává celý obraz.

Zdroj: [13, cit.: 10.7.2006] Báze surová káva

75

Dovozní statistiky nap íklad nejsou spolehlivým ukazatelem spot eby, protože neberou v úvahu reexporty nebo zm ny v úrovni zásob držených v dovozních zemích. Navíc není možné zachytit neoznámené zm ny v úrovni zásob držené obchodníky, pražírnami a maloobchodníky. Pro zem , které jsou leny ICO a pro n kolik ne len , kde pot ebné statistiky existují, data zahrnují výše zmín né reexporty a zm ny zásob, ale pro ostatní zem se vážou k istým dovoz m. T žišt spot eby je v Evrop , Severní Americe a Asii. Zatímco v Japonsku spot eba stále ješt roste, Evropa spole n dosáhla jen lehkého vzestupu a v USA je po letech poklesu spot eby op t pozorován vzestup. Tabulky 21 a 22 zachycují spot ebu kávy podle kontinent a vybraných zemí. Spot eba rostla od po átku 80. let pr m rným tempem 1,2 % ro n . Tabulka 22: Spot eba podle kontinent a vybraných zemí, káva ve všech formách, v tis. žok

Nejv tší nár st, 3,5 % ro n ,

byl

v Japonsku,

zaznamenán

kde

tento

trend

pokra oval i v roce 2003/04 s r stem 6,8 % a Japonsko je nyní t etím nejv tším dovozcem kávy na sv t . R st spot eby kávy v Evrop

byl

5

velmi

letech

v

posledních pomalý,

se

spot ebou v roce 2003/04 nižší než

v roce 1998/99. Situace je

mírn lepší v USA, kde celková spot eba,

navzdory

v sektoru

specialit,

tém

nezm n né

rozmachu za íná

po

úrovni

od

po átku 80. let vykazovat pomalý r st.

P evzato: [13, cit.: 10.7.2006] Báze surová káva *Vlastní spot eba produk ních zemí není zahrnuta **Zdroj: ICO statistiky o káv , prosinec 2004 ***Odhad - zdroj: ICO zpráva o trhu, erven 2005 Pro r zné zem byly isté importy p iblíženy odhad m spot eby

76

Podle jednotlivých národních dat dochází v ne lenských zemích ICO k ne ekan velkému vzestupu ve spot eb od p elomu století, navzdory stagnaci na konci 90. let, které p edcházel relativn silný r st spot eby kolem 2,5 % - 3,0 % ro n . Tato ísla je však t eba íst s opatrností, stejn jako u export , i proto, že po celá 80. léta byla spot ební data v t chto zemích zkreslená existencí vývozních kvót ICO a proto pravd podobn p ehnaná. Ke kalkulaci spot eby kávy na osobu, se isté importy surové kávy dané zem d lí po tem jejích obyvatel. Údaje vztahující se k surové káv se proto uvád jí v kg a kv li p epo ítávacím faktor m nejsou zcela srovnatelné s údaji v litrech nebo šálcích. Vedle evropských spot ebitelských zemí, mezi nimiž jsou zem s celosv tov nejvyšší spot ebou na hlavu jako Finsko, Dánsko a Norsko, jsou velkými spot ebiteli USA (4,2 kg) a Japonsko (3,3 kg). Každý ob an N mecka v roce 2004 spot eboval podle statistik asi 6,4 kg surové kávy, tedy asi 151 l. Tabulka 23 uvádí spot ebu surové kávy na hlavu ve vybraných zemích. Tabulka 23: Spot eba surové kávy na hlavu ve vybraných zemích, v kg

Zdroj: ICO, UN, N mecký kávový spolek; p evzato: [12, cit. 10.7.2006] Základem výpo t je v tšinou množství kávy vyplývající z rozdílu mezi dovozy a vývozy kávy. Zm ny zásob jsou zohledn ny. N které údaje jsou však p ímým odhadem spot eby. *Rakouský kávový a ajový spolek

I když jsou v jednotlivých dovozních zemích spot ební návyky a také výše spot eby velmi rozdílné, vykazují sousední zem

asto podobné spot ební chování. Složení sm sí,

stupe pražení a zp sob p ípravy kávy se ovšem v každé zemi liší. Roli p itom hrají také tradi ní vztahy ur itých spot ebitelských zemí k n kterým producent m, které mají p vod v koloniální dob .

77

Tabulka 24: isté importy v tis. žok

V západní a jihozápadní Evrop má nap íklad ve sm sích velký význam chu robusty, skandinávské zem a Itálie si ve sm sích zakládají na vysokém podílu brazilské kávy, st edoevropské státy používají prané i neprané arabiky. Internacionalizace

chuti

a

inovativní

zp sob pražení zvyšují význam robusty, kdy zvlášt ve st ední a východní Evrop dominují cenov p íznivé a drsn jší druhy robusty.

Zdroj: ICO; p evzato: [12, cit.: 10.7.2006]

Tabulka 25: Procentuální rozložení import surové kávy podle typ , 2004

V ele zemí importujících kávu stojí

jednozna n

Spojené

státy, N mecko a Japonsko, jejichž importy tvo í ze 70 % arabika. Tabulky 24 a 25 uvád jí vývoj istých dovozc import kávy zemích.

Zdroj: ECF, F. O. Licht; p evzato: [13, cit.: 10.7.2006] *Káva, které nemohl být p irazen žádný p vod

78

import

jednotlivých

a procentuální rozložení surové kávy podle druh v jednotlivých

dovozních

2.2.3.2 Zásoby v dovozních zemích Zásoby v dovozních zemích mají p i nižších cenách tendenci r st a p i cenách vyšších klesají, i když tento vztah není lineární. Zásoby dovozních zemí byly v 80. letech relativn stabilní, ale v roce 1989 se zrušením kvót a propadem cen dramaticky vzrostly. Po následném poklesu za aly op t r st s cenovým kolapsem v letech 2000/01 a v zá í 2004 zásoby dosáhly nejvyšší zaznamenané úrovn 21,5 mil. pytl , která by pokryla 14týdenní spot ebitelskou poptávku. I v tomto p ípad však data nemusí pln odrážet skute nost, protože ást zásob není zve ejn ná a ást také tvo í pracovní zásoby. Zatímco v minulosti se po ítalo s požadavkem 8 mil. pytl jako pracovních zásob, p ijetí Just in time systému ízení zásob nejvýznamn jšími sv tovými pražírnami a zlepšení logistiky vedlo ke snížení tohoto požadavku na 4 mil. pytl .

2.2.3.3 Poptávka po jednotlivých formách kávy Káva je jedním z nejpopulárn jších sv tových nápoj . Hrubé dovozy všech druh kávy vzrostly z 27,6 mil. pytl v roce 1947 až na 113,3 mil. pytl v roce 2004. Tyto údaje však neberou v úvahu reexporty, na které v roce 2004 p ipadlo 28,8 mil. pytl . isté dovozy vyjad ují, co je ve skute nosti zkonzumováno v zemi dovozu plus jakýkoliv p ebytek, který p echází do zásob. Surová káva p edstavovala v roce 2003 78,9 % hrubých dovoz , zatímco podíl pražené a rozpustné kávy byl 7,4 % a 13,7 %. Dovoz zpracované kávy ale rostl rychleji než dovoz surové kávy. Hrubé dovozy pražené kávy, které byly dlouho relativn stabilní, za aly výrazn r st, ale jen velmi malý podíl t chto dovoz pochází ze zemí produkce. Navzdory nepatrnému poklesu v roce 2001 rostly ro ní hrubé dovozy pražené kávy za posledních 5 let pr m rn o 7 % ro n , tedy více než dvakrát rychleji než hrubé dovozy celkové. Dovozy rozpustné kávy také rostly mnohem rychleji o 8,5 % ro n , zatímco ro ní tempo r stu hrubých dovoz surové kávy bylo na úrovni 1,5 %. Podle odhad

tvo í pražená a mletá káva 77 % (87 mil. pytl ) celkové sv tové

spot eby. V dovozních zemích má asi 75% podíl na spot eb , z toho 88 % je praženo v zemi a zbytek je dovážen ze zemí produkce nebo jiných zemí. V n kterých regionech rychle roste zahrani ní obchod kávou, která je pražena samotnými spot ebiteli. Tento obchod ovládá EU s 86% podílem na sv tových exportech pražené kávy v roce 2003. Podíl zemí produkujících kávu byl jen 1,5 % a zbývajících 12,5 % p ipadá na USA a další zem . Trh pražené a mleté kávy ovládají velké multinacionální spole nosti (Kraft Foods, Sara Lee/DE, Nestlé), i když v mnoha zemích došlo k oživení malých, lokálních pražíren. P evážná ást pražené a mleté kávy zkonzumované v dovozních zemích jsou sm si, což zvyšuje flexibilitu pražíren snížením jejich závislosti na jednom nákupním zdroji. 79

Sv tová spot eba rozpustné kávy po n kolika letech stagnace relativn siln vzrostla z 23,2 mil. pytl (GBE12) v roce 1999 na 28 mil. pytl v roce 2004. V Evrop byl r st poptávky v posledních letech jen asi 0,2 % ro n , tedy zna n pomalejší než celkový r st spot eby všech druh

kávy. Ve Velké Británii, kde rozpustná káva tvo í 80 % celkové

spot eby, poptávka stagnuje a za íná klesat. Jinde v Evrop m la tato káva úsp ch na n kolika tradi ních trzích pražené a mleté kávy jako v N mecku, kde roste obliba nových specialit z instantní kávy. N mecký kávový svaz odhaduje, že podíl poptávky po instantní káv vzrostl v N mecku mezi lety 1998 a 2003 z 6,2 % na 7,6 %. Velký podíl na r stu spot eby rozpustné kávy má velký vzestup poptávky ve východní Evrop , Rusku a na Dálném východ , kde má tato káva velký podíl na trhu a zvlášt na Dálném východ je patrný velký nár st poptávky po produktu „3 v 1“. Dochází k významnému zvýšení podílu produk ních zemí na trhu rozpustné kávy v dovozních zemích. V roce 2003 bylo 81 % rozpustné kávy zkonzumované v dovozních zemích v t chto zemích také zpracováno, zatímco v roce 2000 to bylo ješt 83 %. Spot eba instantní kávy se v jednotlivých produk ních zemích zna n liší. Na Filipínách a v Thajsku instantní káva p edstavuje 95 % spot eby, kdežto v Brazílii, nejv tším vývozci rozpustné kávy, domácí spot eba instantní kávy iní jen 4 % celkové spot eby kávy. Také Indie je významným exportérem rozpustné kávy, a koli instantní káva tu tvo í 30 % místní spot eby. V Mexiku to je asi 55 %. Globáln Nestlé a Kraft Foods ovládají p ibližn 75 % sv tového trhu, p i emž Nestlé pokrývá více než 1/2 sv tové poptávky po instantní káv . Káva bez kofeinu vznikla v Evrop , ale sv j první velký úsp ch slavila na trhu USA v 50. letech. Sv tová spot eba kávy bez kofeinu je obtížn

m itelná kv li nedostatku

separovaných dat o tomto druhu kávy v mnoha dovozních zemích. Ve Spojených státech spot eba kávy bez kofeinu, která m la po n kolik let relativn stálý podíl 8 % - 9 % hlavního proudu prodeje a asi 20 % z prodeje speciální kávy, se v posledních dvou letech zdvojnásobila a dosáhla 18 % denní spot eby kávy. Jinde spot eba kávy bez kofeinu byla v poslední dekád statická, i když v t chto údajích nebyly zahrnuty nové kávové produkty s minimem kofeinu („lehká káva“), které jsou bu

sm sí regulérní kávy a kávy bez kofeinu nebo sm sí káv

s p irozen nízkým obsahem kofeinu. [11] [12] [13] [14] [18] [19]

2.2.4 Rovnováha na trhu Tržní vývoj v kávovém roce 2004/05 signalizuje, že nejhorší zlo krize zp sobené nízkými cenami kávy je za námi. Nicmén je t eba pokra ovat v úsilí za ú elem dosažení 12

GBE = green bean equivalent, báze surové kávy

80

udržitelné rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou v kontextu volného trhu a ke zvládání efekt cenové nestálosti. Snaha o zlepšování kvality na všech stupních et zu a iniciativy na propagaci spot eby ve vývozních zemích i na nových trzích by mohly pomoci redukovat negativní tlaky na sv tovém trhu kávy ve st edním a dlouhém období. Graf 6: Nabídka a poptávka od roku 1996, v mil. žok

Sv tová poptávka po káv

se

v

minulých

desetiletích výrazn zvýšila. Jestliže bylo v roce 1980 celosv tov

spot ebováno

79,2 mil. žok , tak v roce 2004 to bylo již 113,4 mil., tedy o 43 % více. Nabídka na

druhé

stran

siln

kolísala. Roky s vysokými p ebytky úrody jako 1981 (15,9 mil. pytl

p ebytek),

1983 (8,2 mil. pytl ) a 1987 (18,1 mil. pytl ) následovaly doby se z eteln deficitním krytím,

které

vyst ídány

byly

op t

obdobím

nadprodukce. Zdroj: ICO; p evzato: [12, cit.: 10.7.2006] Kaffeenachfrage = poptávka po káv Kaffeeproduktion = produkce kávy

V letech 1993 - 1997 byly sklizn trvale op t pod úrovní poptávky a deficit dosáhl tém

30 mil. pytl . Od roku 1998 do roku 2002 byly dosaženy z etelné produk ní p ebytky,

ale od roku 2003 se sklizn nachází op t pod úrovní poptávky. Graf 6 zachycuje vývoj nabídky a poptávky na sv tovém trhu kávy. ICO ceny surové kávy pokra ovaly v lo ském roce ve svém r stu a v pr m ru roku 2005 byly kotovány u jiných praných arabik na 114,86 US cent za libru. Ceny robusty rovn ž stoupaly a byly kotovány na 50,55 US cent /lb ve váženém pr m ru. V kv tnu 2005 byl m sí ní pr m r složeného cenového indikátoru ICO 99,78 cent /lb, což p edstavovalo 140% nár st ve srovnání s nejnižším m sí ním pr m rem v posledních letech, který byl 81

dosažen v zá í 2001 s hodnotou 41,17 cent /lb. Nár st byl nejvýrazn jší pro arabiky, zatímco ceny robusty rostly pomaleji, ale od ledna 2005 se ceny robusty zna n zvýšily a v kv tnu 2005 byla zaznamenána jejich nejvyšší úrove za posledních 5 let. V prvním tvrtletí roku 2006 se kotace robusty z eteln zvyšovaly a v b eznu 2006 byly na úrovni 59,60 US cent /lb. Ceny jiných praných arabik ke konci roku klesaly, ovšem v prvním tvrtletí 2006 se zotavily a v b eznu 2006 dosáhly úrovn 113,66 US cent /lb. Po extrémn nízkých cenách roku 1999 vane nyní na trhu op t erstvý vzduch a vyšší ceny surové kávy nevyhnuteln vyústily do zvýšení maloobchodních cen pražené a rozpustné kávy. R st ceny surové kávy je stále pohán n globální produkcí, která bude v roce 2005/2006 podle o ekávání pod úrovní globální spot eby. ICO odhaduje sv tovou sklize

kávy pro období 2005/2006 na p ibližn

108 mil. žok , což je o 7 % mén než 114 mil. žok v období 2004/2005. Tyto údaje je t eba porovnat s ro ní globální spot ebou kolem 117 mil. žok , která se vztahuje na zvýšenou vlastní spot ebu producent . Prozatím m že být schodek snadno pokryt ze zásob. V období 2006/2007 se však pravd podobn budou nadále rozevírat n žky mezi sv tovou produkcí a poptávkou. Proti sklizni, která je odhadována na 120 mil. pytl , bude stát sv tová spot eba kávy podle odhadu 118,68 mil. pytl

v roce 2006 a 120,46 mil. pytl

O ekávanými d sledky jsou mezery v zásobování a vyšší kotace. minulých let je pry . Již

v roce 2007.

as nízkých cen kávy

adu let nutným a v prvním pololetí 2005 provedeným

p izp sobením cen, bude v budoucnu zajišt na kvalita a s cenou šálku od 5 do 6 cent z stane káva jako poživatina stále ješt

velmi výhodná. Vyšší ceny vytvá í prostor pro lepší

hospodá ství sklizn a obnovu zanedbané p dy. Bude však skute n d ležité zajistit, aby vyšší ceny nevyústily v další období nadm rné nabídky a nízkých cen. Je t eba zvážit tržní situaci a aplikovat politiky pro vyváženou nabídku a poptávku, i když pro zem d lský produkt jako je káva, jejíž objem produkce je ovliv ován klimatickými podmínkami, se perfektní rovnováha stává nedosažitelnou. Ztlumení výkyv

by však bylo užite né pro

producenty i spot ebitele. Hlavním cílem druhé sv tové konference o káv konané v Brazílii v zá í 2005 pod záštitou ICO bylo vyhnout se v budoucnu opakování velmi nízkých cen, za ú elem zabezpe it udržitelnou budoucnost pro kávovou ekonomiku. [12] [13] [14] [18]

2.3 Významní konzumenti Káva je dnes ve všech pr myslových zemích západního ražení každodenním nápojem, který v oblíbenosti asto poráží konkurenty jako je pivo, softdrinky nebo minerální vody. Spot eba kávy je v t chto kulturách hluboce zako en ná. D íve privilegovaný nápoj a lé ebný 82

prost edek se stal denním pr vodcem, životabudi em a komunikativním nápojem. Také v mnoha státech st ední a východní Evropy, stejn jako v Asii a n kolika jiných oblastech má káva velice slibnou budoucnost. Pro zdejší obyvatele, kte í se snaží orientovat na západní životní styl, je káva synonymem pro dynamiku a pokrok. V zemích s malou kávovou tradicí je moderním nápojem a žádoucím požitkem.

2.3.1 Spojené státy Kávová revoluce za ala v 70. letech 20. stol. v Seattlu. Starbucks se tu stal po Boeingu druhým nejv tším vývozcem. Podnik, který roku 1970 založili Gordon Bowker, Jerry Baldwin a Zev Siegl, byl pojmenován po prvním d stojníkovi velrybá ské lodi Pequod z románu Hermana Melvilla Bílá velryba (Moby Dick). V roce 1972 byly otev eny t i další provozovny Starbucks a tvrtým spole níkem se stal Jim Reynolds. S r stem podniku firma p emístila své sídlo za hranice m sta a z ídila nové obchody v Denveru, Chicagu a Washingtonu. V roce 1992 byl podnik p em n n na akciovou spole nost s vloženým kapitálem 110 mil. USD, jejíž obrat v roce 1997 dosáhl 1,3 mld. USD a která v roce 2000 m la 25 tis. zam stnanc . Spojené státy p edstavují s trhem o velikosti 300 mil. obyvatel nejv tšího spot ebitele kávy. Spot eba na hlavu byla v roce 2004 na úrovni 4,26 kg kávy ve srovnání s 3,98 kg v roce 1995. V roce 2004 m ly USA 19,7% podíl na sv tových hrubých dovozech. Ve stejném roce zem dovezla 20,7 mil. žok surové kávy, která tvo ila v tšinu celkových hrubých dovoz kávy (23,2 mil. pytl ). Hlavními dodavateli surové kávy jsou Brazílie 21 %, Kolumbie 18 %, Vietnam 14 %, Indonésie 8 %, Guatemala 8 % a Mexiko 6 %.

Kostarika, Ekvádor,

El Salvador, Honduras, Nikaragua a Peru poskytly dalších 16 %. 845 tis. pytl surové kávy bylo také dovezeno z Evropy, a to tém

výhradn z N mecka. Arabika se na dovozech

surové kávy z produk ních zemí podílela 77 %, robusta tvo ila 23 %. Dovozy zpracované kávy inily 2 645 tis. pytl , z toho asi 23 % pocházelo z Mexika, 23 % z Kanady, 21 % z EU a 20 % z Brazílie. Zem vyvezla 1 715 tis. pytl zpracované kávy, z toho 71 % do Kanady. Odhady spole ného tržního podílu Kraft Foods, Sara Lee/DE, Procter & Gamble, Starbucks a Nestlé se pohybovaly od 75 % do 80 %. I p es nár st spot eby speciální kávy se p vodní mix dovážené surové kávy v posledních 10 letech p íliš nezm nil. V roce 1990 61 % dovoz surové kávy do USA z producentských zemí p edstavovala kolumbijská a jiná praná káva, zatímco v roce 2004 to bylo jen 50 %. Dovozy z Brazílie se každoro n m ní a v roce 2004 klesly na 20 % dovoz surové kávy z 25 % v roce 2003, zatímco dovozy robusty (v etn 83

odhadovaného dovozu robusty z Brazílie) vzrostly z 22 % v roce 2003 na 23 % v roce 2004. Pokra ující nár st používání robusty odráží v tší spot ebu sm sí na espreso a

ast jší

používání levn jších káv ve sm sích, takže se konkuruje více cenou než kvalitou. Jen mén než 2/3 všech prodej kávy p edstavuje pražená a mletá káva prodávaná p es supermarkety. P es 70 % prodej kávy pro domácí spot ebu (66 % celkové spot eby) tvo í pražená a mletá káva prodávaná v plechovkách nebo vakuových balících. Sektor speciální kávy zlepšil obraz kávy v o ích amerického spot ebitele. Podle odhad

v roce 1991 existovalo jen

500 labužnických a speciálních kaváren, zatímco v roce 2004 byl tento po et odhadován na 10 tis. a více. V tomto ísle navíc nejsou zahrnuty kávové kiosky, prodejní automaty a levné restaurace v knihkupectvích, sportovních areálech a dopravních za ízeních, které také zažily boom. P esto pražená káva z stává nejpopulárn jším typem kávy v USA, když se jí spot ebuje 68 z každé stovky šálk kávy. Rozpustnou kávou je napln no 7 šálk a dalších 25 šálk ze sta obsahuje speciální kávové nápoje a kávu pro gurmány. Obrázek 28: Káva Blue Mountain

V poslední dob se chu na kávu u spot ebitel na celém sv t zna n m ní, nejrychleji však práv v USA. Producenti kávy doufají, že evropské zem budou tento nový, americký módní trend následovat a konzumovat sortimentn

isté a originální odr dy

kávy. V Evrop se nabízí káva v tšinou jako hotová sm s nebo jako káva ur ité provenience. Tyto sm si sice garantují trvalou kvalitu, ale podle mnoha odborník se nemohou srovnávat se šálkem pravé Blue Mountain (obrázek 28) nebo Kona (obrázek 29). Obrázek 29: Káva Kona

Proto mají tyto kávové rarity a speciality p ed sebou velkou budoucnost. A koliv severoameri tí spot ebitelé kávy nejsou náro ní na kvalitu, rychle tu roste trh specializovaný na kávu pro znalce. Ješt v 60. letech byl však americký trh nasycen kávou nižší kvality. Nej ast ji nabízenou kávou je espresso, což se projevuje zejména v Kalifornii neustálým r stem po tu mobilních prodejen s nízkými provozními náklady a rychlým servisem. Stále roste obliba chu ov výrazné kávy a espressa ze 100% arabiky. P edpokládá se, že se bude zvyšovat poptávka po káv pro labužníky, poroste význam rarit z ur itých plantáží a tržní podíl aromatizované kávy. Nadále má r st i po et espressobar

a kaváren. Na havajských

plantážích na pob eží distriktu Kona roste jediná káva amerického p vodu, která proslula 84

svou jedine nou chutí a aroma. První kávovníky byly na Konu dovezeny roku 1828 a výborn se jim zde da ilo. Káva se brzy stala významnou exportní komoditou. Kávovníkový pás dlouhý 32 km pat il díky ideálním podmínkám pro r st kávovníku k nejlepším produk ním oblastem kávy na sv t . P ijetí do svazku USA roku 1959 jako by znamenalo konec hrdé tradice. V roce 1979 se tu káva p stovala na 600 plantážích o rozloze 810 ha. Sektor kávy pro labužníky však dal havajské káv nový impuls. [6, s.90-94] [19]

2.3.2 Evropský trh a N mecko Od roku 2004 má EU 25 lenských zemí s odhadovaným po tem obyvatel 455 mil. Podle Evropské komise bude EU nejv tším bezbariérovým trhem na sv t , v tším než je USA, Kanada a Mexiko spole n , s vyhlídkami na další r st. V rámci jednotného trhu EU neexistuje žádný dovoz nebo vývoz, jen pohyb zboží. V praxi to znamená, že v tšina dovoz je deklarována v míst p íchodu do EU a ne v míst ur ení, ímž dochází ke zvyšování ísel hrubých dovoz u zemí s významn jšími p ístavy. Také již neexistují d ív jší dokumentární požadavky pro p eshrani ní dopravu, která musí být oznámena statistickým orgán m jen nad jistou hodnotou a/nebo objemem. Eurostat sice vyvinul modely k zachycení celkového intra-EU pohybu zboží na základ oznámených dat, ale ty mají svá omezení. Proto jsou data o pohybu surové a zpracované kávy uvnit EU mén p esná a také existují rozdíly mezi statistikami EU a ICO. Po ode tení intra-EU obchodu, istý celkový dovoz surové kávy do EU v roce 2004 inil asi 43 mil. pytl . Hlavními dodavateli byly Brazílie (28,7 %), Vietnam (18,8 %), Kolumbie (8,1 %), Indonésie (4,7 %) a Indie (4,3 %). Dovozy surové kávy jsou identifikované podle zem p vodu, ale ne všechna káva je dovážená p ímo z producentských zemí. Zdrojem v tšiny dat o dovozu a vývozu kávy pro zem EU 25 a pro Norsko a Švýcarsko je Evropská kávová federace, která vychází z dat poskytovaných Eurostatem a lenskými asociacemi. Další data pocházejí z ICO a jiných obchodních statistik. Údaje pro východoevropské zem jsou v tšinou získávány z F.O.Licht-ovy mezinárodní zprávy o káv a ICO. Od roku 2003 evropský pr mysl pracuje na konceptu „Common Code for the Coffee Community“, který usiluje o zlepšování spole enských, ekologických a ekonomických princip v produkci, zpracování a obchodu hlavními toky kávy, které p edstavují asi 90 % veškerého obchodu kávou. Za poslední desetiletí mezi evropskými zem mi výrazn vzrostl p eshrani ní obchod se zpracovanou kávou. Po vytvo ení jednotného trhu v roce 1992 se trhy a odv tví kávy 85

jednotlivých len EU dále sblížily, což ješt více zt žuje rozlišení díl ích trh . V N mecku nap íklad reexporty zpracované kávy (pražené i rozpustné) vzrostly z 45 tis. pytl v roce 1964 až na 2,4 mil. pytl v roce 2004, z nichž velká ást sm ovala do zemí EU. Zem také exportovala 1,8 mil. pytl surové kávy zbavené kofeinu. Podobn v Itálii vzrostly reexporty zpracované kávy z 20 tis. pytl na 1,25 mil. pytl a také Belgie a Lucembursko zaznamenaly velké zvýšení reexport . Sm si, metody p ípravy a konzumace kávy se v západní Evrop liší v každé zemi a ovliv ují je zvyky, tradice, chu i historické vazby. Až do poloviny 70. let byla zejména africká robusta hlavní složkou v tšiny sm sí kávy v Belgii, Lucembursku, Francii, Portugalsku a Spojeném království. V tšina sm sí nabízených ve skandinávských zemích, Rakousku, Švýcarsku, N mecku, Itálii a Špan lsku naopak obsahovala v tší podíl arabiky. V posledních letech dovozní statistiky ukazují, že se zvýšením dostupnosti levných robust znateln roste podíl této kávy v mnoha sm sích. Regionální odlišnosti se v Evrop stírají a kávové sm si se stávají více univerzálními. V posledních letech také mezi evropskými spot ebiteli roste obliba kávových specialit. V celkové spot eb je N mecko druhým nejv tším sv tovým konzumentem kávy. Ve spot eb na hlavu je však až na 8. míst a tím ješt p ed USA. Pr m rný N mec vypije každý den tém

4 šálky kávy. Trend r stu spot eby kávy tu pokra uje i p es tradici z dob Friedricha

Velkého, který vedl neúnavnou, ale jak se ukázalo neú innou kampa proti konzumaci kávy a obchodník m s tímto „ ábelským nápojem“. Jeho Veli enstvo dokonce z ídilo úderné jednotky „Kaffee Schnufflers“, které m ly nekompromisn bojovat proti zpracovatel m a pašerák m kávovníkových zrn. Jeho snažení však bylo neúsp šné. V roce 2004 spot eboval podle ICO každý N mec 7,39 kg kávy. Jacobs Kaffee, podnik založený roku 1885 v Brémách, a v roce 1970 do Interfoodu slou ené firmy Suchard a Tobler se roku 1982 spojily do Jacobs Suchard. Od roku 1990 pat í tento podnik americkému Multi General Foods, dce inné firm Philip Morris. Poté prodal Klaus J. Jacobs sv j podíl ve spole nosti Jacobs Suchard firm Kraft. Koncern Kraft Jacobs Suchard (KJS) je po Nestlé a Unilever t etím nejv tším potraviná ským koncernem N mecka. Na n meckém kávovém trhu p sobí dále spole nosti Tchibo, Aldi, Eduscho, Melitta, jejichž výrobky se prodávají tém

v celé Evrop , a dále firmy Dallmayer a Darboven. Pražírny Kraft

Foods a Tchibo ovládají 55 % trhu. Na n mecký trh s 82,5 mil. obyvateli bylo v roce 2004 dovezeno asi 16 mil. pytl surové kávy. Z toho 27 % pocházelo z Brazílie, která spolu s Vietnamem, Kolumbií, Indonésií 86

a Peru zajistila 67 % t chto dovoz . Odhadovaný podíl arabiky na dovozech byl 72 % a robusta tvo ila 28 %. Dovozy zpracované kávy inily 1,025 mil. pytl . Exportováno bylo 4,138 mil. pytl , z toho 1,771 mil. pytl tvo ila surová káva zbavená kofeinu. Dále byly zaznamenány reexporty ve výši 1,913 mil. pytl surové kávy. Espresso káva, jejíž obliba roste, je v tšinou dovážená z Itálie. Káva bez kofeinu má asi 10% podíl na trhu. Stále v tší popularitu si také získávají instantních nápoje jako cappuccino. [1, s.308-310] [6, s.83] [19]

2.3.3 Japonsko V Japonsku se údajn pije nejdražší káva na celém sv t . V Tokiu m že šálek kávy stát v p epo tu až 1 600 CZK. Káva Blue Mountain je velice drahá, bývá asto dárkem k Novému roku. Japonsko je také po Francii druhou zemí na sv t , která slaví Den kávy a to 1. íjna. Espresso se zde tém

nepije, Japonci preferují kávu sv tle praženou. Zájem

o cappuccino je velmi nízký, protože mlé né výrobky jsou zde mén oblíbené než v Evrop . Velice žádaná je káva konzervovaná, teplá nebo studená. Jednou z nejprodávan jších zna ek je Kilimandžáro, nápoj vyrobený z tanzanijské kávy. V letech 1992 a 1993 byla v Japonsku prodána konzervovaná káva za asi 5,6 mld. USD. Na trh se 127 mil. obyvatel bylo v roce 2004 dovezeno 6,68 mil. žok surové kávy. Dovozy pražené a rozpustné kávy inily 586 tis. žok . Celkový import byl tedy na úrovni 7,27 mil. žok a reexporty zpracované kávy tvo ily 97 tis. žok . Hlavními dodavateli byly Brazílie 26 %, Kolumbie 22 %, Indonésie 14 %, Etiopie 9 %, Guatemala 6 % a Vietnam 6 %. Odhadované podíly odr d na dovozu zelené kávy jsou 67 % arabika, 22 % robusta. Spot eba na hlavu v roce 2004 byla na úrovni 3,32 kg a konzumenti vypili v pr m ru 10,43 šálk kávy týdn . Japonská poptávka rostla v posledním desetiletí pr m rn o 1,7 % ro n . Vedoucími pražírnami jsou Nestlé, Ajinomoto General Foods (AGF), UCC, KEY a ART. Trh instantní kávy ovládají Nestlé a AGF. Instantní káva má 28% podíl na trhu, 41 % tvo í pražená káva a 31 % káva hotová ("ready-to-drink") a tekutá. Dovážená rozpustná káva všech forem p edstavuje asi 7 % hrubých dovoz . Jejími hlavními dodavateli jsou Brazílie, Kolumbie, EU a Malajsie. Významný podíl na t chto dovozech má kávový extrakt. [1, s.313] [6, s.87] [19]

2.4 Kávová politika - trendy na trhu Debata o socio-ekonomických aspektech produkce kávy se vede již celá desetiletí. Zvlášt v období nízkých cen kávy nebo politických nepokoj v oblastech produkujících kávu jsou pracovní a životní podmínky farmá 87

a d lník

na kávovníkových plantážích

pravidelným tématem. Pouhé zastavení se na cappuccino na cest do práce m že ovlivnit životy kávových farmá

na druhé stran sv ta. Proto pražírny kávy a maloobchodníci pracují

na zlepšení životních podmínek p stitel kávy a jejich rodin v zemích p vodu a podn cují neziskové organizace k podpo e sociálních a environmentálních zm n. Jejich cíle sahají od poskytování vzd lání a zdravotní pé e rodinám v produk ních regionech, k ochran domorodých zp vných pták a zlepšení p ístupu k isté vod . Odv tví kávy dnes stoupající m rou p ijímá odpov dnost za podmínky, ve kterých je káva produkována. Spolu s rostoucím zájmem o environmentální problémy v dovozních zemích to vedlo k zavedení termín jako "environment-friendly" nebo environmentáln udržitelá káva. Neexistuje žádná p esná definice udržitelné farmy. Platí, že udržitelná káva je káva p stovaná jaksi p átelsky v i životnímu prost edí a jeho lidem. Udržitelná farma vrací zemi a lidem tolik, kolik p ijímá. Hledá nezávislost na neobnovitelných zdrojích, minimalizuje zne iš ování, pe uje o životní prost edí a o své zam stnance. Nap íklad používá slupky z kávovníkových bobulí jako topivo, místo kácení eukalyptových porost . Provozuje solární suši e kávy nezne iš ující životní prost edí, minimalizuje spot ebu vody a

istí vodu

použitou. Voda z fermenta ních tank se nevrací do ek nebo jezer, ale je p irozen filtrována p es p du a poté použita k zavlažování. Udržitelná farma nahrazuje p irozené živiny zem používáním hnojiv a organických hmot (kompostovaná dužina kávy), což zvyšuje výnosy a udržuje p irozený obsah minerál v zemi. Provozuje stín né p stování, biodiverzifikaci a organické hospoda ení. Podporuje vzd lávací programy, poskytuje léka skou pé i, slušné mzdy a pracovní podmínky pro své zam stnance. [10]

2.4.1 Káva p stovaná ve stínu Káva p stovaná ve stínu ochra uje populace ptactva, snižuje pot ebu um lých hnojiv, herbicid a podporuje biodiverzitu. Produkce farmy p stující kávu ve stínu je ale bohužel pouze t etinová ve srovnání s produkcí nezastín né farmy. Na farmách p stujících kávu ve stínu žije p ibližn 150 druh pták , zatímco nezastín né plantáže jsou domovem pouze 20 - 50 druh . Mezi lety 1980 a 1994 byly velmi diskutované p í iny neustálého snižování populace zp vných pták . Mimo výhod, které stín m že poskytnout st hovavým pták m, má tato káva také lepší chu , protože stín má na kávu podobný ú inek jako p stování kávy ve vysokých polohách - zpomaluje r st kávy. Existuje n kolik typ kávy p stované ve stínu. Kávovníky mohou být zasazeny v již existujícím lese, nebo je do kávovníkové plantáže za le ováno r zné množství stinných d evin. Další metodou je specializovaný stín. [10] 88

2.4.2 Organická káva Organická káva je káva produkovaná bez použití pesticid nebo herbicid , což je výhodné pro výrobce i spot ebitele. Nicmén neorganické kávy jsou výnosn jší, protože jde v tšinou o nezastín nou kávu. Systém organické produkce je založen na principu, že hodnota odpovídající hodnot

sklizené by m la být vrácena p d , což vylu uje používání

agro-chemikálií. D raz je kladen na recyklaci, kompostování, zdraví zeminy a ochranu životního prost edí. Jde o d ležité aspekty udržitelnosti, které jsou nákladov efektivní i sociáln

odpov dné. Organické systémy produkce jsou založeny na specifických

standardech produkce, zpracování a manipulace. Usilují o dosažení optimálních, sociáln , ekologicky a ekonomicky udržitelných agro-ekosystém . Sou ástí identifikace, ozna ení a požadavk na organicky produkované plodiny není jen produkt sám o sob , ale také výrobní procedury. Zastánci organického zem d lství v í, že tradi ní zem d lství používající chemické vstupy není v dlouhém období udržitelné, protože vede k degradaci p dy, zne iš ování životního prost edí a vytvá í zdravotní rizika pro spot ebitele i producenty. Proto organické zem d lství nahrazuje tyto chemické prost edky p irozeným kompostem, biologickým hubením šk dc

a p stováním stinných d evin. Základní standardy pro

organické produkty stanovila IFOAM13 založená v roce 1972. Obchodování organickou kávou upravují komplexní, dob e definované podmínky a rozsáhlá legislativa. Organická káva musí být osv d ená uznávanou organizací nebo certifikátorem, což je založeno na pravidelné inspekci všech stup

produkce, zpracování, transportu a pražení kávy. Nejb žn jším

certifikátorem je Organic Crop Improvement Association, která si za certifikaci ú tuje 350 USD. Pro malovýrobce, kte í vyd lají jen 1 tis. USD ro n , jde o nákladnou záležitost. První kultivace organické kávy byla zaznamenána ve Finca Irlanda v Chiapas v Mexiku (1967) a první organická káva dovezená do Evropy od družstva malých farmá pocházela z družstva UCIRI v Oaxaca v Mexiku (1985), které svou kávu zpracovávalo a uvád lo na trh za pomoci joint ventures s nizozemskou komer ní pražírnou Simon Lévelt/Haarlem a GEPA14, n meckou nevládní organizací zam enou na alternativní obchod. Spot ebitelé kupují organickou kávu, protože je zdrav jší, protože roste poptávka po speciální káv , která zahrnuje i stále kvalitn jší kávu organickou, a také se jedná o environmentální zájmy. Producenti jsou navíc motivováni realizací prémie, která závisí na poptávce po organické káv a na dodate ných nákladech spojených s organickou produkcí. [10] [11] [19] 13 14

International Federation of Organic Agriculture Movements Gesellschaft fur Partnerschaft mit der Dritten Welt

89

2.4.3 Fair Trade Obrázek 30: FAIRTRADE logo

Káva je jen jedním z produkt , se kterými se obchoduje v rámci nespravedlivého mezinárodního obchodu. Na zlepšení situace na trhu s kávou je dnes kladen velký d raz. Fair Trade znamená korektní obchod. Tento systém si ve spole nosti získává stále více p íznivc . P ispívá k rozvoji p ímých, dlouhodobých obchodních vztah dovozc a pražíren se skupinami producent a p ináší v tší stabilitu do extrémn nestabilního trhu. Fair Trade káva je káva, která je obchodována bez prost ednictví obchodníka s kávou a proto poskytuje výrobci (a kupujícímu) vyšší zisky. Fair Trade kávu lze identifikovat pomocí pe et TransFair. Cílem tohoto sdružení na podporu korektního obchodu se t etím sv tem je podporovat znevýhodn né producenty v Africe, Asii a Latinské Americe, zlepšit jejich životní a pracovní podmínky a zaplatit producent m kvalitních produkt poctivou odm nu za jejich tvrdou práci. Pe e TransFair byla zavedena v roce 1993 v N mecku nejprve pro kávu a od listopadu 1994 také pro aj. V sou asnosti se tato zna ka využívá i pro obchodování s kakaem, medem, banány, vínem, rýží, ale nap íklad také fotbalovými mí i. Káva s touto zna kou je nyní plošn nabízena v supermarketech i jednotlivých obchodech, poptávána miliony spot ebitel

a také po et

velkoodb ratel stále roste. Za zna kou stojí certifikace FLO15, zast ešující organizace, do které se v roce 1997 spojilo 20 národních iniciativ a stanovilo jednotná kritéria pro korektní obchod. V mnoha zemích Evropy, ale i v Japonsku a Severní Americe existují

etné

iniciativy, které se ídí stejnými sm rnicemi a se sdružením TransFair úzce spolupracují. Káva s pe etí TransFair pochází výhradn od drobných p stitel

sdružených do

nezávislých spole enství. T mto malozem d lc m, kte í vlastní sotva 3 ha p dy, korektní obchod p ináší výhody z více hledisek. Káva se nakupuje p ímo od t chto spole enství (družstev) a na p ání se p edem 60 % zaplatí. Tím jsou místní zprost edkovatelé obchod vy azeni a drobní p stitelé již nejsou ob tí spekulant a v itel . Dlouhodobé záruky odb ru umož ují plánovat do budoucna, p stitelé mají zaru eny minimální ceny a profitují také p i krátkodobých výkyvech kurz

na mezinárodních burzách kávy sm rem vzh ru.

lenové

družstev rozhodují o p id lení dodate ných p íjm od TransFair jednotlivým producent m a o investování do spole ných vývojových zám r , jako je nap íklad výstavba místního 15

Fairtrade Labelling Organization International

90

zásobování pitnou vodou, programy podporující innost žen, stavba vesnické školy, koup nákladního vozidla, projekty p stování a uvád ní nových produkt na místní a regionální trhy. V roce

2005

zaznamenal

TransFair

40%

nár st

obchodu.

Bylo

prodáno

9 tis. t produkt v hodnot asi 72 mil. EUR, což p edstavuje 25% nár st oproti minulému roku. Hlavní roli p itom hrála káva, když se prodalo asi 3,3 tis. t pražené kávy a jiných kávových specialit. Ve srovnání s minulým rokem se prodeje zvýšily o 10 %. Mezinárodní odbyt Fair Trade kávy v roce 2004 tvo il 22 % (24 tis. t) pražené kávy. Prosazuje se také trend k bioprodukt m a 64 % Fairtrade-produkt je biologicky certifikováno. [7] [10] [11] [19]

2.4.4 Utz Kapeh a Rainforest Alliance Obrázek 31: UTZ KAPEH logo

Utz Kapeh znamená v guatemalském jazyce Maya „dobrá káva“. Jde o celosv tový, tržn

orientovaný, certifika ní program pro

zodpov dnou produkci kávy, který je chápán jako „pomoc ke svépomoci“. Usiluje o zvýšení konkurenceschopnosti producent na trhu a o posílení významu sociálních a ekologických kritérií. Podporuje profesionální management farem a budování pot ebných tržních struktur. Na rozdíl od Fair Trade tu neexistuje garance minimálních cen, ale první odb ratel platí p stiteli kávy prémii v závislosti na kvalit . Oproti jiným organizacím je Utz Kapeh také otev ená všem producent m spl ujícím podmínky a nejen družstv m. Certifikuje se podle vlastního kodexu chování a základem jsou sm rnice evropských „gap“ (good agriculture practice) používané jako standardy pro maloobchod ovocem a zeleninou, dodate n

rozší ené o sociální

standardy. Krom produk ních metod je d ležitou otázkou také p vod kávy. Pro zajišt ní maximální transparentnosti od p stování po pražení, m že být každý kilogram kávy p es internet zp tn vysledován až k p stiteli. I když UTZ Kapeh funguje teprve 5 let, prodal v roce 2005 29 tis. t certifikované kávy a produk ním cílem pro tento rok je 188 tis. t. [7] [19] Obrázek 32: Certifikace Rainforest Alliance

U této aliance stojí ve st edu zájmu životní prost edí. Usiluje o zachování deštných les a rozmanitosti druh , ale stanovuje také sociální standardy jako národní minimální mzdy. Díky lepší kvalit by tímto programem také m la být posílena tržní pozice p stitel . Na rozdíl od UTZ Kapeh certifikuje tato organizace skupiny producent . Podle vlastních údaj pochází od Rainforest Alliance 14 % celosv tov

certifikované kávy. V roce 2005 bylo takto vyprodukováno

30 tis. t kávy a Kraft Foods odebral 6,4 tis. t. V roce 2006 by to m lo být až 10 tis. t. [7] [19] 91

2.4.5 „Common Code for the Coffee Community“ Obrázek 33: CCCC logo

Na konci roku 1998 iniciovalo hnutí Fair Trade a další skupiny akci pro zlepšení sociálních podmínek pracovník na kávovníkových plantážích. Vznikla tak neformální pracovní skupina pro etické otázky v rámci ECF a také v poradním výboru pro soukromý sektor v ICO. V reakci na vývojové trendy na trhu kávy a sv tový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 se za alo jednat o zp sobu aplikace princip udržitelného rozvoje v sektoru kávy. Stále více významných spole ností vyvíjí politiku "korpora ní sociální odpov dnosti" a také rostoucí po et potravinových maloobchodních et zc požaduje od svých dodavatel

záruku, že jejich zboží je produkované zodpov dn . A koliv

v zem d lském sektoru celkov

i v odv tví kávy již existuje mnoho r zných projekt

"pravidel chování" nebo "sociálních standard ", v tšina t chto specifických systém není použitelná pro hlavní proud pr myslu. Velký po et známek m že navíc spot ebitele mást. V roce 2003 n mecká kávová asociace a n mecká agentura pro technickou spolupráci (GTZ) iniciovaly vytvo ení jednotného komplexního konceptu udržitelnosti pro hlavní proud kávy: „the Common Code for the Coffee Community“ (4C). Projekt usiluje o zlepšování sociálních, ekologických a ekonomických princip v produkci, zpracování a obchodování kávy. Tato pravidla chování mohou být aplikována pr myslem hlavního proudu, producenty a všemi produk ními systémy kávy na celém sv t . Koncept 4C je považován za základ nového chápání

kvality

v odv tví

kávy:

kvality

samotného

produktu,

ale

i

sociálních,

environmentálních a ekonomických podmínek. Do dvouletého vývojového programu konzultací a jednání byli zapojeni p edstavitelé r zných zájmových skupin v sektoru kávy. V roce 2005 bylo dosaženo velkého pokroku. Více než 70 zástupc obchodník

s kávou, zpracovatel , nepolitických organizací a odbor

producent ,

spole n vytvo ilo

kodex chování, který se dostal do testovací fáze. Dohodu podepsaly z producent Brazílie, Kolumbie, Vietnam, Ke a, Indonésie a hlavní st edoameri tí vývozci. Ú ast velkých zpracovatelských koncern jako Nestlé, Tchibo, Sara Lee a Kraft Foods zvyšuje šance na dodržování kodexu. Spole ný kodex pro kávový sektor, který reaguje na tlak skupin spot ebitel , maloobchodník a nevládních organizací, obsahuje základní sociální, ekologické a ekonomické standardy pro zajišt ní udržitelnosti p i p stování, zpracování a obchodování kávou. Usiluje o efektivn jší hospoda ení, zlepšení životních podmínek producent , eliminaci otrocké nebo nucené práce i práce d tí. Žádá lepší ubytování pro sezónní pracovníky, p ístup 92

ke vzd lávání a zdravotní pé i. Zahrnuje používání šetrných zem d lských chemikálií, lepší zacházení s odpadními vodami a ochranu tropických deštných les . Káva produkovaná podle t chto norem ponese p íslušný certifikát. Zpracovatelé se sice nezavázali, že budou tuto „mravnou kávu“ kupovat, slíbili však, že „zintenzivní podnikatelské vztahy s producenty dobré kvality“. Obsah tohoto kávového kodexu se nyní dostává do praxe. Nejd íve se za íná uplat ovat v regionech Afriky, Asie a Latinské Ameriky. V zemích jako Etiopie, Uganda, Vietnam a El Salvador již tyto plány realizují. Podle Dr. Uschi Eid, parlamentní státní sekretá ky spolkového ministerstva pro hospodá skou spolupráci a rozvoj, m že kávový kodex dlouhodob zajistit zlepšení podmínek pro p stitele kávy. Výhoda kodexu spo ívá v tom, že je nabídkou pro celý trh kávy, byl vytvo en producenty i zpracovateli a m že mít širokou p sobnost. Annemieke Wijn, len výboru n meckého kávového spolku, zodpov dný za udržitelnost program u Kraft Foods Inc., ekl: „Naši konzumenti si cht jí být jisti tím, že jejich káva nejen dob e chutná, ale byla i vytvo ena v dobrých podmínkách. Proto pro nás bylo d ležité ujmout se této iniciativy. Jsme hrdí, že s tímto obsahem Common Code byl dosažen první cíl, ale pevn v íme, že kávová spole nost sv ta bude tuto zm nu úsp šn realizovat.“ Jestliže by dohodu uplat ovaly všechny zú astn né strany, pokrývala by asi 80 % sv tového trhu kávy. Podle zástupc odv tví však dosažení takto vysokého pokrytí m že trvat i adu let. V sou asnosti zažíváme velký boom r zných mezinárodních program podporujících udržitelné p stování kávy.

asto se používají hesla jako poctivý obchod, životní prost edí,

transparence nebo dobrá kvalita a také obchod s biopotravinami neustále roste. Udržitelnost tedy hraje také u produkce kávy stále významn jší roli. I když v každém programu má udržitelnost trochu jiný význam, ve skute nosti jde vždy o stanovení ur itých životních standard pro producenty, korektní tržní podmínky, ochranu životního prost edí a zdraví. Pouze udržitelná produkce kávy m že zabezpe it stálou vysokou kvalitu. [8] [9] [11] [19]

93

Záv r Když za ala na konci 50. let kv li snižovaní cen levn jšími producenty postihovat první v tší kávová krize také Kolumbii, napadlo Národní kolumbijskou federaci kávy vytvo it pro exportovanou kolumbijskou kávu zna ku, která by zaru ovala kvalitu a ší ila dobré jméno Kolumbie. Tak se zrodil snad nejslavn jší velvyslanec Kolumbie. P ed lety v anket ve Spojených státech o nejznám jší osobnosti Latinské Ameriky skon il t etí, za Pelém a Fidelem Castrem, muž s kloboukem a s mulou na pozadí dvou vrcholk hor - Juan Valdéz. Symbol p stitel

té nejkvalitn jší kávy na sv t , která roste na svazích kolumbijských

Kordiller. P vodním domovem kávy je však Arábie, kde byla objevena místními pastevci. V 16. století se stala na Blízkém východ

oblíbeným nápojem. Muslimové, kte í mají

koránem zakázáno pití alkoholu, ji popíjeli místo vína a libovali si v povzbuzujících až omamných ú incích kávy. Vždy dodnes se káv

íká „arabské víno“ nebo také „víno

islámu“. Tento démonizovaný nápoj se brzy rozší il také do Evropy. Na své nelehké cest musela káva asto p ekonávat náboženské i politické p edsudky, ale zvít zila a vydobyla si své místo ve spole nosti. Od samého za átku m la hluboký vliv na náš zp sob života. V kavárnách, které vznikaly v evropských m stech, se vedly dlouhé diskuze o um ní, divadle a literatu e, politice a obchodu. Dnes jsou kavárny považovány za stejn samoz ejmé jako knihy, noviny, politická hnutí a obchodní instituce, které vznikaly práv v kavárnách. V 17. století se káva stala významnou sou ástí sv tového obchodu a od té doby také neodmysliteln

pat í do evropské kultury stolování a hraje významnou roli v našem

každodenním život . Dodává nám energii, povznáší ducha, ale p edevším vypráví o exotických místech a ší í v ni do celého sv ta. Kávové zrno je jedním z p írodních produkt , který úzce navazuje na moderní civilizaci. Je známo, že sv tový trh s touto potraviná skou komoditou se svou hodnotou za azuje mezi nejv tší a je srovnatelný s tak významnými komoditami jako je nap íklad ropa, zemní plyn, obilí, krmiva nebo nerostné suroviny. Kávovníkové plantáže je dnes možné nalézt v 76 zemích a samostatných teritoriích. V n kterých státech je produkce a vývoz kávy rozhodujícím ekonomickým odv tvím, hlavním garantem devizových p íjm a klí ovým faktorem ekonomického rozvoje s vysokým podílem na tvorb hrubého domácího produktu a zam stnanosti. V jiných zemích sklize sta í pouze na pokrytí místní spot eby nebo je její objem pro sv tový obchod bezvýznamný.

94

Ke e kávovníku se rozší ily do celého tropického sv ta a zelené koberce plantáží se dnes rozprostírají v Africe, Arábii, jižní a jihovýchodní Asii, ve st ední a jižní Americe. A práv latinskoamerický kontinent se nyní podílí na celosv tové produkci ze dvou t etin. V jižní Americe leží dv

nejznám jší „kávové“ mocnosti - Brazílie a Kolumbie.

Nejvýznamn jším vývozcem kávy je Brazílie a na druhém míst je v sou asnosti Vietnam, což je pom rn nový a velmi pr bojný konkurent pro tradi ní oblasti, tedy státy st ední a jižní Ameriky i východní Afriky. Ekonomicky nejvýznamn jšími odr dami kávovníku jsou arabika a robusta. A koli má arabika v tší podíl na produkci i exportu, podíl robusty se v posledních letech rychle zvyšuje, z d vodu vyšší výnosnosti a odolnosti této odr dy. Tento vývoj lze o ekávat i do budoucna také z d vodu vstupu nov vysazovaných ke

robusty do

období maximální výnosnosti. D íve, než kávová zrna doputují na náš st l a my budeme moci vychutnat šálek dobré kávy, musí urazit velmi dlouhou a nesnadnou cestu. Pokud se budou p stitelé kávy o kávovníky pe liv starat a budou mít št stí a klimatické podmínky budou p íznivé, aby se mohly urodit kávovníkové bobule, není ješt vyhráno. Následuje složitý výrobní proces, p i kterém se káva m že velice snadno znehodnotit. Velký vliv na její kvalitu má i malá muška okusující lístky kávovníku. Další nebezpe í pro kávu p edstavuje doprava do pražírny, její další zpracování a kone n cesta ke spot ebiteli. Všechny tyto faktory mají vliv na kvalitu a cenu výsledného šálku kávy. Pro mnoho zemí t etího sv ta je káva významným zdrojem p íjm , pro n které základem samotné existence. Jde o globální komoditu s nep ehlédnutelným významem ve sv tové ekonomice, obchodovanou na hlavních termínových a komoditních burzách. Narozdíl od siln expandující newyorské kávové burzy, význam Londýna v posledních letech klesá. Káva je jedním z nejcenn jším primárních produkt v mezinárodním obchod . Její p stování, zpracování, obchodování, doprava, marketing a spot eba vytvá í pracovní místa pro miliony lidí na celém sv t . Káva je významným devizovým garantem pro zem d lsky orientované produk ní zem a rozhodujícím initelem pro ekonomiku a politiku mnoha rozvojových zemí. Pro sociální strukturu, rozvoj a p ímo pro životní úrove mnohých rodin v zemích t etího sv ta má káva velký význam. I když se díky hospodá skému vývoji a rostoucí diverzifikaci závislost producentských zemí na exportu kávy snižuje, pro mnoho rozvojových ekonomik je odv tví kávy stále ješt rozhodující. Na celém sv t na káv závisí živobytí 100 mil. lidí, z toho v producentských zemích pracuje v odv tví kávy 25 mil. rodin.

95

Sv tový trh kávy usm r uje Mezinárodní organizace kávy, jejímiž leny jsou tém všechny zem produkující a dovážející kávu. Káva je v sou asnosti voln obchodovanou komoditou. Ke stabilizaci pom ru mezi nabídkou a poptávkou a k udržení ur ité kontroly nad tržní cenou producentské a spot ebitelské zem pravideln obnovují dohodu o káv , která má však dnes pouze administrativní význam a ceny ur uje trh. B hem globální kávové krize na po átku nového tisíciletí tržní nerovnováha vyústila do velmi nízkých cen kávy, které zp sobily obrovské ekonomické, sociální i ekologické problémy producent m závislým na exportu kávy. P í inou nadbytku kávy tehdy byla expanze Vietnamu a rekordní úroda v Brazílii. V rámci snahy najít ešení krize a vytvo it p edpoklady pro zamezení vzniku další situace velmi nízkých cen v budoucnosti ICO vytvo ila n kolik iniciativ jako Program zlepšení kvality kávy, akce k diverzifikaci závislosti farmá

na káv , propagace na nových

trzích a celosv tová podpora spot eby kávy, úsilí o snižování tarifních a jiných p ekážek obchodu kávou v rámci jednání WTO, které mají p isp t k vytvo ení zdravé tržní rovnováhy. Krize v sektoru kávy se v sou asnosti díky zna nému zvýšení cen uklidnila. Tento trend rostoucích cen je d sledkem zvýšené vlastní spot eby producent , dodate ného odbytu na východních trzích, r stu výrobních a dopravních náklad . V budoucnu je t eba pokra ovat v úsilí za ú elem dosažení udržitelné rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou v kontextu volného trhu a ke zvládání efekt cenové nestálosti. Od roku 2003 se sklizn nachází op t pod úrovní sv tové poptávky. Vyšší ceny surové kávy nevyhnuteln

vyústily do zvýšení

maloobchodních cen. R st ceny surové kávy je stále pohán n globální produkcí, která bude podle o ekávání i v následujícím období pod úrovní sv tové spot eby a dále se budou rozevírat n žky mezi nabídkou a poptávkou. V posledních letech je pozorována tendence ke zvyšování celosv tové poptávky po káv , hlavn

díky nár stu sv tového obyvatelstva,

rostoucí spot eb na hlavu, objevení nových odbytiš kávy a rostoucí spot eb producent . Tento trend lze o ekávat i do budoucna. Hlavními dovozci kávy jsou Spojené státy, N mecko a Japonsko, ale ve spot eb kávy na hlavu výrazn vynikají severské zem . as nízkých cen kávy minulých let je již dávno pry . Vyšší ceny vytvá í prostor pro lepší hospodá ství sklizn a obnovu zanedbané p dy. Bude však d ležité zajistit, aby vyšší ceny nevyústily v další období nadm rné nabídky a nízkých cen. Cílem je zabezpe it udržitelnou budoucnost pro kávovou ekonomiku. V budoucnu také bude spolu s rostoucím d razem na sociální odpov dnost pokra ovat trend r zných program na podporu udržitelného p stování kávy. Nezapome te, že pití kávy je ob ad. Tak jako život. (Tomáš Janovic) 96

Literatura Knižní publikace 1. Augustín, Jozef: Povídání o káv , Fontána 2003, ISBN 80-7336-040-3 2. Dufek, Old ich: aj nebo Kávu?, 1. vyd., Zem d lské nakladatelství Brázda 1992, ISBN 80209-0228-7 3. International Institute of Coffee Tasters: Espresso Tasting, 2nd reprint, Centro Studi E Formazione Assaggiatori Sep. 1996 4. Normanová, Jill: Káva, 2. vyd., Slovart 2004, ISBN 80-7209-514-5 5. Rosen, Diana: Rádce milovníka kávy, Pragma 1999, ISBN 80-7205-685-9 6. Thorn, Jon: Káva, 1. vyd., Fortuna Print 2000, ISBN 80-86144-64-X Periodika 7. Facettenreiche Nachhaltigkeit, Coffee Shop, 4/2006, ervenec/srpen, ISSN 1860-7810, s. 30-35 8. Kodex chování pro globální kávové hospodá ství, Vending & Caffé (Gastronom), 2005, únor/b ezen, s. 26 9. Producenti kávy se dohodli na pracovních a ekologických normách, Vending & Caffé (Gastronom), 2004, listopad/prosinec, s. 16 Internetové zdroje 10. Coffee Research Institute, URL: http://www.coffeeresearch.org. P ístup z internetu: 10.7.2006 11. Deutscher Kaffeeverband: Kaffeebibliothek, Neuauflage 2004, URL: http://www.kaffeeverband.de/534.htm. P ístup z internetu: 10.7.2006 12. Deutscher Kaffeeverband: Kaffee-Bericht 2005, URL: http://www.kaffeeverband.de/pdf/jahresbericht_2005.pdf. P ístup z internetu: 10.7.2006 13. Deutscher Kaffeeverband: Kaffee Digest 1 - 2005, URL: http://www.kaffeeverband.de/pdf/digest1_2005.pdf. P ístup z iternetu: 10.7.2006 14. European Coffee Federation: The european coffee report 2004, URL: http://www.ecf-coffee.org/files/ECR2005.pdf. P ístup z internetu: 10.7.2006 15. International Coffee Organization: The global coffee crisis: A threat to sustainable development, 21 August 2002, URL: http://www.ico.org/documents/globalcrisise.pdf. P ístup z internetu: 10.7.2006 16. International Coffee Organization: Action to adress the coffee crisis, 27 May 2003, URL: http://dev.ico.org/documents/g8e.pdf. P ístup z internetu: 10.7.2006 17. International Coffee Organization: Impact of the coffee crisis on poverty in producing countries, 11 September 2003, URL: http://www.ico.org/documents/icc89-5r1e.pdf. P ístup z internetu: 10.7.2006 18. International coffee organization: Annual Review 2004/2005, URL: http://dev.ico.org/documents/review6e.pdf. P ístup z internetu: 10.7.2006 19. International Trade Center UNCTAD/WTO: The Coffee Guide, URL: http://www.thecoffeeguide.org/. P ístup z internetu: 10.7.2006 20. Supremo - The Coffee Origins' Encyclopedia, URL: http://www.supremo.be/home.nsf/Supremo?OpenForm. P ístup z internetu: 10.7.2006 21. Sv t kávy, URL: http://www.svetkavy.cz/. P ístup z internetu: 10.7.2006

97

Seznam zkratek ABECAFé ACPC Cafeteros CSCE ECF FAO FEBEC FLO FNCC GATT GEPA IACO IBC ICA ICO IFOAM LACA LCE LIFFE NYBOT NYCE OAMCAF PANCAFE USDA VICOFA WTO

Association of Brasilian Coffee Exporters Asociace brazilských exportér kávy Association of Coffee Producing Countries Asociace zemí produkujících kávu Colombia's coffee farmers Kolumbijští kávoví farmá i Coffee, Sugar and Cocoa Exchange Burza kávy, cukru a kakaa European Coffee Federation Evropská kávová federace Food and Agricultural Organization Organizace OSN pro výživu a zem d lství Federation of Brasilian Coffee Exporters Federace brazilských exportér kávy Fairtrade Labelling Organization International Fairtrade mezinárodní certifika ní organizace Federación Nacional de Cafeteros de Colombia Národní federace kolumbijských kávových farmá General Agreement on Tarrifs and Trade Všeobecná dohoda o clech a obchodu Gesellschaft fur Partnerschaft mit der Dritten Welt Spolek pro partnerství se t etím sv tem Inter African Coffee Organization Mezi-africká kávová organizace Brazilian Institute do Café Brazilský institut kávy International Coffee Agreement Mezinárodní dohoda o káv International Coffee Organization Mezinárodní kávová organizace International Federation of Organic Agriculture Movements Mezinárodní federace organického zem d lství Latin American Coffee Agreement Latinskoamerická dohoda o káv London Commodity Exchange Londýnská komoditní burza London International Financial Futures and Options Exchange Londýnská mezinárodní burza finan ních termínových obchod a opcí The New York Board of Trade Newyorská obchodní komora New York Cotton Exchange Newyorská burza bavlny African and Malagasy Coffee Organization Africká a malagijská kávová organizace Productores de Café Asociados S.A. Asociace producent kávy United States Department of Agriculture Ministerstvo zem d lství USA Vietnam Coffee and Cocoa association Vietnamská asociace kávy a kakaa World Trade Organization Sv tová obchodní organizace

98

P ílohy Seznam p íloh

Graf 1 Nerovnováha na trhu kávy b hem kávové krize (tis. žok )..........................................18 Graf 2: ICO cenové indikátory, m sí ní pr m ry leden 2003 - kv ten 2005, v US centy/lb ..62 Graf 3: Vývoj spot ebitelských cen kávy (pražená káva v EUR/500 g) ..................................63 Graf 4: Celková produkce 1994/95 - 2005/06 v mil. žok .......................................................65 Graf 5: Podíly odr d na produkci kávy ....................................................................................66 Graf 6: Nabídka a poptávka od roku 1996, v mil. žok ...........................................................81 Obrázek 1: Transport kávy do holandských kolonií.................................................................11 Obrázek 2: Gabriel Mathieu de Clieu.......................................................................................12 Obrázek 3: Bankovka z Kostariky............................................................................................15 Obrázek 4: International Coffee Organization .........................................................................17 Obrázek 5: Coffea Arabica .......................................................................................................20 Obrázek 6: Kv t kávovníku......................................................................................................20 Obrázek 7: Plod kávovníku ......................................................................................................21 Obrázek 8: Sazenice kávovníku ...............................................................................................23 Obrázek 9: Kávovníkové plantáže v Kolumbii ........................................................................24 Obrázek 10: Sklize plod kávovníku......................................................................................27 Obrázek 11: Sušení kávovníkových bobulí na slunci...............................................................28 Obrázek 12: Vylupovací stroj...................................................................................................28 Obrázek 13: Sušení kávovníkových zrn ...................................................................................29 Obrázek 14: P eprava kávových zrn v žocích ..........................................................................34 Obrázek 15: Kontejnerová p eprava kávových zrn ..................................................................34 Obrázek 16: Skladování kávových zrn.....................................................................................35 Obrázek 17: Mapa kávy............................................................................................................37 Obrázek 18: Nejvýznamn jší produk ní oblasti v Americe.....................................................38 Obrázek 19: Nejvýznamn jší produk ní oblasti v Africe ........................................................38 Obrázek 20: Nejvýznamn jší produk ní oblasti v Asii a Oceánii............................................39 Obrázek 21: Brazilské kávovníkové plantáže ..........................................................................40 Obrázek 22: Vietnamské kávovníkové plantáže ......................................................................45 Obrázek 23: Vicofa logo ..........................................................................................................48 Obrázek 24: Kolumbijské kávovníkové plantáže.....................................................................48 Obrázek 25: Obchodní zna ka "Juan Valdez"..........................................................................49 Obrázek 26: Nákladová kalkulace na balení pražené kávy ......................................................58 Obrázek 27: Vývoj sv tové spot eby surové kávy v posledních 250 letech (v mil. žok ) ......74 Obrázek 28: Káva Blue Mountain ............................................................................................84 Obrázek 29: Káva Kona ...........................................................................................................84 Obrázek 30: FAIRTRADE logo ...............................................................................................90 Obrázek 31: UTZ KAPEH logo ...............................................................................................91 Obrázek 32: Certifikace Rainforest Alliance............................................................................91 Obrázek 33: CCCC logo...........................................................................................................92 Tabulka 1: Nep ímé dan z kávy v Evrop ..............................................................................36 Tabulka 2: Vývoj sv tové produkce kávy (vztaženo na roky sklizn ) v tis. žok (60 kg).......39 Tabulka 3: Vývoj produkce, export a lokální spot eby v Brazílii ..........................................43 Tabulka 4: Vývoj produkce, export a lokální spot eby ve Vietnamu.....................................46 99

Tabulka 5: Vývoj produkce, export a lokální spot eby v Kolumbii.......................................50 Tabulka 6: Kalkulace složeného cenového indikátoru ICO .....................................................56 Tabulka 7: Ceny pro p stitele kávy v US centech/lb................................................................57 Tabulka 8: Cenové indikátory a ceny na termínových burzách období 1996/97 - 2004/05.....62 Tabulka 9: Nabídka surové kávy v mil. žok ...........................................................................64 Tabulka 10: Sklizn kávy podle jednotlivých kontinent a zemí v tis. žok ...........................66 Tabulka 11: Celková produkce podle skupin kávy, období 2001/02 - 2004/05, v tis. žok ....67 Tabulka 12: Producenti s vysokou spot ebou kávy, pr m r sklizní 2001 - 2003 ....................68 Tabulka 13: Domácí spot eba v zemích produkujících kávu 2004/2005 .................................68 Tabulka 14: Celkové exporty v mil. žok podle skupin kávy ..................................................69 Tabulka 15: Hodnota export v mld.USD................................................................................70 Tabulka 16: Nominální a reálné devizové výnosy z exportu kávy v mld. USD ......................70 Tabulka 17: Exporty vybraných producent v mil. žok .........................................................71 Tabulka 18: Sv tové exporty podle druhu kávy 1998/99 - 2003/04 (v tis. žok ) ....................72 Tabulka 19: Zásoby producent podle druhu kávy, období sklizn 1999/2000 - 2004/05 ......73 Tabulka 20: Sv tová spot eba a skladové zásoby v mil. žok .................................................74 Tabulka 21: Spot eba podle kontinent a vybraných dovozc , káva ve všech formách.........75 Tabulka 22: Spot eba podle kontinent a vybraných zemí, káva ve všech formách................76 Tabulka 23: Spot eba surové kávy na hlavu ve vybraných zemích, v kg ................................77 Tabulka 24: isté importy v tis. žok ......................................................................................78 Tabulka 25: Procentuální rozložení import surové kávy podle typ , 2004...........................78

100

Dokumenta ní záznam Autor

Petra Pavelková

Název práce

Sv tová produkce a trh kávy

Fakulta

Mezinárodních vztah

Specializace

Mezinárodní obchod

vedlejší

Cestovní ruch

Rok obhajoby

2007

Po et stran

100

Po et p íloh

64

Vedoucí práce

Ing. Gabriela Hitzgerová, CSc.

Zadavatel

Katedra sv tové ekonomiky

Období

2006

Anotace

Klí ová slova

Cílem práce je vytvo it plastický obraz produkce a trhu kávou. Obsahuje nástin d jin kávy a kaváren, zabývá se významem kávy v mezinárodním obchod a kávovou krizí. Popisuje aspekty p stování, zpracování kávy a jejího uvedení na trh v produk ní zemi v etn transportu do odb ratelských zemí. Zahrnuje vý et hlavních p stitelských oblastí a charakteristiku nejvýznamn jších producent kávy. Je zde vysv tlena organizace trhu, formování cen kávy, zachycen sou asný stav a základní vývojové tendence na trhu. V práci jsou také p edstaveni nejvýznamn jší spot ebitelé kávy a nastín ny sou asné trendy na trhu v oblasti kávové politiky. území: sv t zem : komodita: káva zna ka: firma: osoba: tematické skupiny: d jiny kávy, mezinárodní obchod kávou, p stování kávy, zpracování kávy, uvedení kávy na trh, p eprava kávy, p stitelské oblasti kávy, významní producenti kávy, organizace trhu kávy, situace na trhu kávy, vývoj cen kávy, nabídka kávy, produkce kávy, export kávy, poptávka po káv , spot eba kávy, rovnováha na trhu kávy, významní konzumenti kávy, trendy na trhu kávy Místo uložení Signatura Známka

101