Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Bc. Petra Krohová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Diplomová práce

2009

Bc. Petra Krohová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management

Název diplomové práce:

Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP

Vypracoval: Bc. Petra Krohová Vedoucí práce: Ing. Alena Plášková, CSc.

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Hodnocení společenské odpovědnosti podniku metodou KORP“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Písku dne 27. dubna 2009

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní ing. Pláškové za její pomoc, ochotu a cenné rady při vedení této diplomové práce a panu ing. Vincikovi z České spořitelny a.s. za jeho čas a poskytnutí informací k praktické části této práce. Mé poděkování patří také paní Můčkové z tiskového centra České spořitelny za poskytnutí informací pro hodnocení.


Petra Krohová

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 3 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 5 1

CHARAKTERISTIKA SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI PODNIKŮ ................ 5 1.1 KDO JSOU STAKEHOLDERS? ............................................................................................. 7 1.2 AKTIVITY SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH ORGANIZACÍ .................................................. 10 1.2.1 Nejběžnější způsoby podpory v České republice a ve světě.................................. 10 1.3 KOHLBERGŮV MODEL STÁDIÍ MORÁLNÍHO RŮSTU ......................................................... 13 1.4 MODEL PĚTI VÝVOJOVÝCH STUPŇŮ PODNIKŮ ................................................................ 14 1.5 SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM V RÁMCI OSN A EVROPSKÉ UNIE......................... 15 1.5.1 CSR v OSN ............................................................................................................ 16 1.5.2 CSR v Evropské unii ............................................................................................. 16 1.5.1 CSR v České republice.......................................................................................... 18 1.6 VÝHODY SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI ........................................................................ 23 1.7 KOMUNIKACE CSR........................................................................................................ 25

2

HODNOCENÍ SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI ................................................. 30 2.1 MĚŘENÍ SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI ......................................................................... 33

3

APLIKAČNÍ ČÁST........................................................................................................ 35 3.1 ČESKÁ SPOŘITELNA A.S. ................................................................................................ 35 3.2 INVESTUJEME PRO BUDOUCNOST ................................................................................... 37

4 HODNOCENÍ SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI ČESKÉ SPOŘITELNY A.S. METODOU KORP ................................................................................................................ 40 4.1 EKONOMIKA (EM) ......................................................................................................... 40 4.1.1 Management a organizační zabezpečení CSR (EM1) .......................................... 40 4.1.1.1 a) Část předpoklady – Témata ...................................................................... 40 4.1.1.2 B) Část Výsledky – Oblasti: NEPOUŽITO .................................................. 44 4.1.2 Ekonomická výkonnost (EM2) .............................................................................. 44 4.1.2.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 44 4.1.2.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 45 4.1.3 Přítomnost na trhu (EM3) .................................................................................... 47 4.1.3.1 a) Část předpoklady – Témata ...................................................................... 47 4.1.3.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 47 4.1.4 Nepřímé ekonomické vlivy (EM4)......................................................................... 48 4.1.4.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 48 4.1.4.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 49 4.2 ENVIRONMENT (ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) EG ..................................................................... 50 4.2.1 Personální zajištění ochrany životního prostředí, dobrovolné nástroje (EG1) ... 50 4.2.1.1 a) Část předpoklady – Témata ...................................................................... 50 4.2.1.2 b) Část – Výsledky ....................................................................................... 50 4.2.2 Shoda s legislativou (EG2) ................................................................................... 51 4.2.2.1 a) Část předpoklady – Témata ...................................................................... 51 4.2.2.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 51 4.2.3 Environmentální dopady spotřeby energií, zdrojů, látek (EG3) .......................... 52 4.2.3.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 52 4.2.3.2 b) Část – Oblasti ........................................................................................... 52 1


Petra Krohová

4.2.4 Environmentální dopady výroby a služeb (EG4).................................................. 53 4.2.4.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 53 4.2.4.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 53 4.2.5 Environmentální dopady výstupů (EG5) .............................................................. 53 4.2.5.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 53 4.2.5.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 54 4.3 SOCIÁLNÍ ODPOVĚDNOST (SO) ...................................................................................... 54 4.3.1 Lidská práva (SO1)............................................................................................... 54 4.3.1.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 54 4.3.1.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 55 4.3.2 Komunita, korupce, veřejná politika, konkurenční chování, shoda s legislativou (SO2) 57 4.3.2.1 a) Část Předpoklady - Témata ...................................................................... 57 4.3.2.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 58 4.3.3 Zaměstnání a přiměřená práce (SO3) .................................................................. 59 4.3.3.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 59 4.3.3.2 b) Část Výsledky .......................................................................................... 60 4.3.4 Ochrana spotřebitele (SO4) ................................................................................. 62 4.3.4.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 62 4.3.4.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 63 4.4 VYHODNOCENÍ METODY KORP .................................................................................... 64 4.4.1 Ekonomika (EM) ................................................................................................... 64 4.4.2 Environment (EG) ................................................................................................ 64 4.4.3 Sociální odpovědnost (SO) ................................................................................... 65 4.4.4 Celkové zhodnocení .............................................................................................. 66 4.5 DOTAZNÍK ..................................................................................................................... 68 4.6 ANALÝZA OTÁZEK ......................................................................................................... 69 4.7 SHRNUTÍ VÝZKUMU ....................................................................................................... 76 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 78 LITERATURA ....................................................................................................................... 79 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 81 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 82

2


Petra Krohová

Úvod Řada firem se stále především zaměřuje na ekonomické cíle. Tyto cíle však mnohdy vede k přílišnému snižování nákladů, nerespektování legislativy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti práce. V posledních letech se tu však objevil nový pojem – společenská odpovědnost organizací. Podniky, které zavedly CSR (Corporate Social Responsibility), se snaží pozitivně ovlivňovat své okolí a jejich strategie není jednosměrně zaměřená pouze na zisk, ovládnutí trhu či jiný ekonomický cíl. Koncept společenské odpovědnosti je podporován ze strany řady organizací tak i jednotlivých států a význam CSR se bude v nejbližších letech stále zvyšovat. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla věnovat se ve své diplomové práci právě pojmu společenská odpovědnost organizací. Cílem mé diplomové práce je popsat fungování společenské odpovědnosti podniku, nejprve obecně, poté konkrétně na vybraném podniku. Pro praktickou část jsem si vybrala Českou spořitelnu a.s. a její činnosti v oblasti společenské odpovědnosti zhodnotím pomocí metody KORP. V teoretické části se budu nejprve obecně zabývat pojmem společenská odpovědnost podniku, pokusím se uvést několik definic tohoto termínu a popíši tři roviny CSR ekonomickou, sociální a environmentální. Nejen pro oblast CSR, ale pro celé fungování firmy, jsou důležití stakeholdeři – zainteresované strany, proto jim a jejich zapojení do činností organizace bude věnována jedna část. Existuje mnoho aktivit v rámci společenské odpovědnosti, já se pokusím vyložit ty nejdůležitější a nejvíce používané v České republice. Společenská odpovědnost firem je celosvětovým tématem, proto se nemohu vyhnout pohledu OSN a Evropské unie na tuto oblast. Konkrétněji také popíši, jak se k tomuto tématu staví Česká republika a jakými možnými způsoby se snaží podpořit podniky v jejich společensky odpovědném chování. Neméně důležitým bodem CSR je správná komunikace, podnik by se měl snažit rozšířit povědomí o svých činnostech mezi všechny zainteresované strany. Jedním z možných komunikačních kanálů je tisková zpráva o CSR. Já ve své práci uvádím principy tvorby tiskové zprávy podle standardů GRI (Global Reporting Initiative – Globální iniciativa k podávání zpráv). V praktické části zhodnotím společenskou odpovědnost České spořitelny a provedu výzkum ohledně znalosti činností v oblasti CSR mezi jejími zaměstnanci. 3


Petra Krohová

Způsobů hodnocení CSR je velké množství, řada je jich mezinárodních, já jsem si však vybrala ryze českou metodu, metodu KORP. Metoda KORP má řadu kritérií, která jsou uspořádána do tří skupin podle pilířů CSR – ekonomie, životní prostředí a společenská odpovědnost. Každému kritériu budu přiřazovat body od 0 do 100 podle splnění jednotlivých kroků metody PDCA1. Na závěr provedu vyhodnocení společenské odpovědnosti České spořitelny za jednotlivé skupiny a za všechny dohromady. Abych si potvrdila, že Česká spořitelna opravdu provádí činnosti, které deklaruje ve své tiskové zprávě, provedu dotazníkové šetření mezi zaměstnanci jedné pobočky o jejich znalostech z oblasti CSR. Na závěr pomocí výsledků z hodnocení metodou KORP a z dotazníkového šetření se pokusím formulovat určitá doporučení do budoucnosti.

1

Plan-Do–Check-Act (Plánuj-Dělej-Kontroluj-Uskutečni)

4


Petra Krohová

Teoretická část 1 Charakteristika společenské odpovědnosti podniků Koncept společenské odpovědnosti podniků začal vznikat již v 1. polovině 20. století. Za podstatný můžeme považovat rok 1953, kdy byla vydána kniha „Social Responsibilities of the Businessman“, jejímž autorem byl Howard Bowen. Rozvoj CSR však nastal až v 70. letech 20. století. V této době se začalo o CSR debatovat na půdě OSN. Největší rozvoj a do povědomí lidí se CSR dostalo až v 90. letech 20. století, kdy také začaly vznikat první příručky a kodexy. Problém společenské odpovědnosti byl již nespočetněkrát popsán v různých publikacíách či dokumentech, ale jednotná definice zatím neexistuje. Společenská odpovědnost firem je založena na dobrovolnosti a týká se chování firem nad rámec legislativy. Její snahou je, aby firmy více myslely do budoucna, zaměřily se spíše na dlouhodobé než krátkodobé cíle a vyráběly na úrovni optimálního zisku. Podniky nejsou izolovány od světa, ale jsou součástí vnitřního i vnějšího okolí a podle toho by se také mělo vyvíjet jejich chování. V rámci své činnosti by měly přispívat k trvale udržitelnému rozvoji, k ochraně životního prostředí, podpoře zaměstnaneckých práv, boji proti diskriminaci, transparentnosti a celkovému zlepšení stavu společnosti. Tím podnik může dosáhnout zvýšení své reputace a zlepšení své důvěryhodnosti. Přesná definice pojmu CSR je obtížná, ale uvedu několik příkladů. CSR je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholdery. (Evropská unie, Zelená kniha 2001) CSR je způsob podnikání, který odpovídá či jde nad rámec etických, zákonných, komerčních a společenských očekávání. (Nevládní organizace Business for Social Responsibility) CSR je kontinuální závazek podniků chovat se eticky a přispívat k ekonomickému růstu a zároveň se zasazovat o zlepšování kvality života zaměstnanců a jejich rodin, stejně jako lokální komunity a společnosti jako celku. (World Business Council for Sustainable Development, 1997)

5


Petra Krohová

Firma provozující CSR stojí na třech pilířích (nazývané triple-bottom-line), jsou to ekonomická oblast, sociální oblast a environmentální oblast. Ekonomická oblast Etický kodex chování společnosti Transparentnost Odmítání korupce Uplatňování principů dobrého řízení Ochrana duševního vlastnictví Vztahy s investory (akcionáři) Chování k zákazníkům/spotřebitelům Chování k dodavatelům/odběratelům Kvalita a bezpečnost produktů a služeb Sociální oblast Firemní filantropie, firemní dobrovolnictví a sponsorství Komunikace se stakeholdery Zaměstnanecká politika, zdraví a bezpečnost zaměstnanců, vzdělání, rekvalifikace Zaměstnávání minoritních a ohrožených skupin obyvatelstva Rovné příležitosti pro muže i ženy Dodržování pracovních standardů, zákaz dětské práce Vyváženost pracovního a osobního života zaměstnanců Zajištění rekvalifikace pro propuštěné zaměstnance Jistota zaměstnání Lidská práva Angažmá v komunitě, mentoring a poradenství Environmentální oblast CSR Ekologická výroby, produkty a služby (např. standardy environmentálního managementu a auditu EMAS či řady ISO 14000, FSC – certifikace šetrného lesního hospodaření a pod.) Ekologická firemní politika (recyklace, používání ekologických produktů, snižování spotřeby energie) 6


Petra Krohová

Ochrana přírodních zdrojů Investice do ekologických technologií Zmenšování dopadů na životní prostředí2

1.1

Kdo jsou stakeholders? V definici CSR podle Zelené knihy Evropské unie se objevil pojem „stakeholdeři“.

Kdo to vlastně jsou? „Jako stakeholders jsou označovány všechny osoby, instituce či organizace, které mají

vliv na chod podniku

nebo jsou

fungováním

podniku

ovlivněni.“(Trnková, 2004). Za stakeholdery můžeme považovat akcionáře, zákazníky, obchodní partnery, zaměstnance, dodavatele, zástupce místní samosprávy, zájmové skupiny, odbory, média a mezinárodní organizace. Mezi akcionáře, které nazýváme stakoholders, patří nejen naši vlastní akcionáři, ale také akcionáři ostatních podniků v okolí, neboť my můžeme svou činností do značné míry ovlivňovat i je, např. dopad na životní prostředí. Zaměstnance zajímají pracovní podmínky ve firmě, zákazníky nejvíce zajímá kvalita našich výrobků či služeb. Podnik by se neměl zaměřovat pouze na cíle a přání jednoho stakeholdera, jako např. na akcionáře, a tím na maximalizaci zisku, ale měl by se pokusit skloubit zájmy všech zainteresovaných stran dohromady. Snaha o trvalou maximalizaci zisku je nedosažitelná. Orientací na všechny strany si podnik buduje potřebnou důvěru ve fungování firmy. Stakeholdery můžeme rozdělit na primární a sekundární. Toto dělení je podle jejich významnosti vzhledem k organizaci. Primární stakeholdeři Vlastníci a investoři Zaměstnanci Zákazníci (současní i budoucí) Obchodní partneři (především dodavatelé) Místní komunita Environmentální neziskové organizace a další mluvčí za životní prostředí

2

Trnková, J. Společenská odpovědnost firem - kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR Trnková, J.: Jednotlivé oblasti společenské odpovědnosti firem

7


Petra Krohová

Sekundární stakeholdeři Veřejnost Vládní instituce a samosprávní celky Konkurenti Média Lobbisté a různé nátlakové skupiny Občanská a obchodní sdružení Každá organizace nemusí mít všechny stakeholdery vyjmenované v předchozím odstavci, proto by jejím prvním krokem při zavádění CSR měla být právě jejich identifikace. Identifikace klíčových zainteresovaných stran pomůže organizaci ve správné volbě modelu CSR a jeho uplatnění. Zájmem podniku by neměla být nejen identifikace samotných stakeholderů, ale také zjištění jejich očekávání. Až po pochopení zájmů a očekávaní stakeholderů se může organizace pokusit naplnit je a tím přispět ke sladění zájmů celé organizace a širokého okolí. Jedna z možností, jak zjistit své stakeholdery, je tzv. analýza zainteresovaných stran. Každá organizace by si měla odpovědět na otázky: Kdo jsou její stakeholdeři? Jaký je vliv stakeholderů na chod firmy? Co od nás očekávají? Kteří ze stakeholderů jsou pro nás ti nejvýznamnější? Pro analýzu zainteresovaných stran můžeme použít matici, kde na osu „x“ vynášíme míru vlivu a na osu „y“ míru očekávání. Na ukázku uvedu několik příkladů očekávání jednotlivých stakeholderů. Vlastníci a investoři od podniku očekávají především dosažení co největšího zisku, růst hodnoty podniku či transparentnost. Očekávání zákazníků jsou kvalitní výrobky a služby, přiměřená cena produktu a kvalitní poprodejní servis. Obchodní partneři od nás očekávají včasné a bezproblémové plnění zakázek, kvalitu smluv a férové jednání. Mezi největší očekávání zaměstnanců patří přiměřená mzda za jejich odvedenou práci a nefinanční odměny, možnost profesního růstu a další vzdělávání, dobré pracovní podmínky a bezpečnost práce a možnost sladění profesního a soukromého života. Místní komunita očekává finanční a materiální podporu a možnost

získání poznatků a zkušeností od firemních dobrovolníků.

Environmentální organizace od nás budou vyžadovat ekologickou výrobu, minimální zátěž podniku na životní prostředí, úsporu energie a šetření s přírodními zdroji. Pochopení očekávání jednotlivých stran a positivní výsledky dialogu mezi organizací a stakeholdery může napomoci k šíření dobrých praktik, vzájemné inspiraci a motivaci. Velmi 8


Petra Krohová

účinně se může dialog projevit např. na dodavatelsko-odběratelských vztazích. Zde pokud obě strany vyžadují CSR, je to velmi účinná cesta k jeho dalšímu šíření. Proč zapojit stakeholdery? Pokud firma správně zapojí stakeholdery do své činnosti, může jí to přinést velké výhody. Pomocí stakeholderů se podnik může lépe orientovat v inovativním prostředí, pomůže odhalit nové trendy dříve než konkurence a flexibilně reagovat na změny trhu. Podnik si tak může vytvořit dlouhodobou kvalitní strategii. Kvalitní spolupráce a především komunikace může napomoci k odhalení případných problémů či rizik. Podnik by se neměl omezovat pouze na pozitivní stakeholdery, ale i na ty, kteří podnik vnímají negativně. Podnik by měl dbát na kladné a vstřícné vztahy se stakeholdery, toho může dosáhnout interní i externí komunikací, nejlepší je v tomto případě komunikace osobní. Stakeholdeři, kteří vidí podnik z jiného úhlu než management, mohou posloužit jako vhodní hodnotitelé výkonnosti podniku a na základě těchto informací může podnik nastavit odpovídající cíle, kterých chce dosáhnout. Celkově stakeholdeři znamenají pro podnik velmi cenný zdroj informací.

Graf 1

9


1.2

Petra Krohová

Aktivity společensky odpovědných organizací

1.2.1 Nejběžnější způsoby podpory v České republice a ve světě Dárcovství a sponzorství Dárcovství a sponzorství se věnuje čím dál větší skupina organizací. Dříve to byla doména spíše nadnárodních korporací, ale dnes se zapojuje i velké množství středních a malých podniků. Nejběžnější formou dárcovství je přímá podpora prostřednictvím finančního či věcného daru. V tomto případě podnik daruje peníze určitému veřejně prospěšnému projektu. Při darování firma neočekává přímé protiplnění od druhé strany, ale očekává zviditelnění svého dobrého jména. Dárce si může darovanou částku odečíst od základu daně. Oproti tomu sponzorství je spíše jeden z prvků marketingu. Organizace od druhé strany vyžaduje určité služby, např. vylepení reklamy či rozdávání letáčků při akcích organizovaných sponzorovanou stranou. Částka určená ke sponzorství je součástí nákladů firmy. Na sponzorství a dárcovství jsou každoročně vynaloženy mnohamiliónové částky, ale stále to nemůžeme považovat za skutečnou CSR, pokud k tomu firmy nepřidají další aktivity.

Graf 2Dárcovství a sponsoring firem v ČR (Median, 2004)

Podnikové nadace a nadační fondy Tyto nadace jsou samostatný právní subjekt a fungují jako kterékoli jiné nadace. Rozdíl spočívá v tom, že zakladateli jsou podniky a ty jsou také majoritními přispěvateli a realizátory veřejně prospěšných projektů. Firemní nadace mohou fungovat na dvou principech, buď jako majetkové – které mají velké nadační jmění, které každoročně rozdělují, nebo druhý způsob, kdy každoročně rozdělují finanční prostředky od mateřské organizace. 10


Petra Krohová

Zcela zvláštní způsob je, kdy firemní nadace získávají peněžní prostředky i od jiných podniků. Podnikové nadace nemusí být pouze nadace založené organizací, ale mohou to být i nadace, kterým podnik svěří peníze. Tento způsob podpory veřejně prospěšných akcí je lepší než dárcovství nebo sponzorství, neboť nadace mají zkušenosti a znalosti z dané oblasti a mohou peníze vhodně použít. Sociální marketing (Cause Related Marketing) V tomto případě dojde k propojení ekonomických zájmů firmy s podporou určitého projektu. Tento způsob spočívá v tom, že určité částka z prodeje každého prodaného kusu výrobku jde na určitý projekt. Př. při koupi jednoho balení plenek Pampers s logem UNICEF, poskytne Pampers finanční obnos na jednu vakcínu proti tetanu. Díky tomuto způsobu marketingu mohou podniky posílit svoji důvěryhodnost, firemní značku a vztah k zainteresovaným stranám. „Korporace v rámci strategie sociálního marketingu tedy používá marketingových principů a technik pro podporu změn chování cílových skupin s cílem skrze podporu budovat trhy výrobků nebo služeb.“( P.Franc, J. Nezhyba, C. Heydenreich, 2006) Podnik tím zvyšuje svoji konkurenceschopnost a prodejnost. Matchingový fond Matchingový fond funguje na spolupráci zaměstnanců a organizace. Zaměstnanci vyberou peníze na dobročinné účely a organizace jejich vklad znásobí nebo navýší. Dárcovství nepeněžní Tento způsob podpory funguje na principu win-win, přináší benefity jak neziskové organizaci, tak podniku. Podnik poskytne své výrobky či služby neziskové organizaci a tím podpoří dobrou věc a zároveň je to reklama pro jeho produkt. Podnik může také poskytnout poradenství (např. právní, účetní atd.), prostory, techniku, leasing, konzultace, bezplatnou práci zaměstnanců či projektovou plochu. Školení, vzdělávání a odborná pomoc Firmy poskytují zdarma nebo za sníženou cenu školení či odborné konzultace neziskovým organizacím. Pro neziskové organizace je to velice výhodné, neboť si tím zvyšují svoje znalosti, odbornost a profesionalizaci, zároveň s nízkými náklady. Firemní dobrovolnictví Firma zdarma zapůjčuje své zaměstnance nadaci na určité projekty. Nadace tak získává zdarma schopné a kvalifikované pracovníky. Firma tím pomáhá nejen nadaci, ale také

11


Petra Krohová

sama sobě, neboť si tím zlepšuje obraz u místní komunity. Pro pracovníky je to vhodná příležitost pro zlepšování týmové práce. Další formy dárcovství a podpory společnosti Může se jednat například o dlouhodobá partnerství, která uzavírají podniky s určitými nadacemi či jinými neziskovými organizacemi. Podnik pak pravidelně přispívá nadaci jak peněžními částkami, tak i nepeněžními dary a spolupracují na společných projektech. Další možnost může být účast ve správních radách a grantových komisích neziskových organizací. Dochází zde ke spolupráci při výběru a realizaci konkrétních projektů. Manažerům to přináší zkušenosti a dovednosti z prostředí sociální sféry a snižováním negativních společenských jevů. Naopak manažeři do neziskových organizací přinášejí efektivní fungování a osvědčené manažerské postupy. Společensky odpovědné investování Se vzrůstajícím zájmem o CSR v posledních letech začal růst zájem společensky odpovědné investování (Socially Responsible Investment – SRI). Při společensky odpovědném investování podnik nehodnotí investice pouze z ekonomické stránky, ale zaměřuje se také na sociální, etické, bezpečnostní a environmentální aspekty. Tato kritéria zaručují firmě dlouhodobou garanci bezpečnosti a dlouhodobou udržitelnost. Podle těchto kritérií může být také hodnoceno vedení a strategie dané firmy a díky této znalosti mohou firmy předcházet investování do vysoce rizikových projektů. K rozvoji společensky odpovědnému investování také přispěl krach několika velkých firem, které se do poslední chvíle zdály zdravé a prosperující. U těchto firem chyběla transparentnost a průhledné fungování. Společensky odpovědné investování není jen záležitostí několika málo firem, patří sem i jednotlivci a především nemocnice, university, nadace, pojišťovny, podílové fondy, penzijní fondy, neziskové organizace a církve. Především u penzijních fondů je důležité, aby podniky, do kterých investují, měly dlouhodobý a udržitelný vývoj. Společensky odpovědné investování penzijních fondů je v některých členských státech EU (Belgie, Německo, Francie, Velká Británie, Švédsko) určováno legislativou. Fondy musí předkládat, jakým způsobem hodnotí etická, environmentální a sociální kritéria. Společenské investování U společenského investování (Social Investment – SI) firmy neinvestují své prostředky do žádného podniku, ale investují do svého okolí, do komunity v blízkém okolí podniku. Za společenské investování můžeme považovat podpora vzdělávání, kultury či 12


Petra Krohová

sportovních aktivit. Podniky následně očekávají dlouhodobé výhody a přínosy, z tohoto důvodu se toto investování nazývá společenské.

1.3

Kohlbergův model stádií morálního růstu Problémem společenské odpovědnosti jedince se zabýval také psycholog Lawrence

Kohlberg, který vytvořil šest stupňů morálního růstu každého jedince. Rozdíl mezi jednotlivými stupni je tvořen odlišným způsobem chápání etických problémů. Každý vyšší stupeň vychází z myšlenek toho předchozího a něco přidává. Jedinec musí postupně procházet po jednotlivých stupních a přecházet na vyšší úroveň může vždy jen o jeden stupeň, nemůže žádný přeskočit. 1. stupeň: Odměna a trest V tomto stupni si jedinec uvědomuje legislativu a morálku společnosti. Je si vědom toho, co smí a co ne. Jedinec se snaží dosáhnout pouze svých vlastních cílů. Prioritou je pro něj vyhnout se jakémukoli trestu. Správné a špatné jednání je rozlišováno podle toho, zda je potrestáno či ne. Co není potrestáno, je považováno za dobré a žádoucí. 2. stupeň: Účelové myšlení V tomto stupni již jedinec nemyslí jen na sebe, ale myslí také na potřeby ostatních. Jedinec se snaží dosáhnout oboustranné shody a spokojenosti, už se nechová egocentricky. Jedinec nese odpovědnost za své závazky a dodržuje, k čemu se zavázal. 3. stupeň: Shoda s ostatními V tomto stádiu si jedinec nejen uvědomuje potřeby druhé strany, ale je schopen je také upřednostnit před svými vlastními zájmy. Charakteristiky, které nejlépe vystihují tento stupeň, jsou slušnost, přátelskost, zdvořilost a vstřícnost. Člověk se snaží vyhovět svým blízkým tím, že se zaměřuje na jejich mravní normy. 4. stupeň: Orientace na společnost Jedinec se nepodvoluje pouze cílům svých blízkých, ale cílům celé společnosti. Naplňovat společenské cíle chápe jedinec jako svou morální povinnost. Člověk je ztotožněn s morálními principy, zákony a etickými hodnotami a snaží se je bezezbytku naplňovat. Ze všech předchozích stupňů je zde sociální cítění největší. 5. stupeň: Sociální úmluva a individuální práva Jako charakteristické hodnoty pro tento stupeň můžeme uvézt např. demokracie, svoboda a spravedlnost. Jedinec své jednání zasazuje do celospolečenského kontextu a snaží 13


Petra Krohová

se jím naplnit celospolečenské hodnoty. Žádné z jeho jednání nesmí nijak omezit práva jiného jednotlivce. 6. stupeň: Etické principy V tomto stádiu již jedinec nevztahuje své jednání k osobním, skupinovým, národním, náboženským, politickým či dobovým principům, ale k univerzálním etickým principům lidstva a přírody. Stejná práva pro všechny, lidská důstojnost, humanita, posvátnost života, překonávání bariér v komunikaci, hledání společných hodnot lidstva to jsou motivy jednání charakteristické pro tento stupeň morálního růstu.(Rolný, Lacina 2001) Tento poslední stupeň bývá kritizován, neboť popírá individualitu každého jedince a přeměňuje jedince na morální princip.

Model pěti vývojových stupňů podniků

1.4

Na Kohlbergův model stádií morálního růstu každého jedince navázali Reidenbach a Robin, kteří vytvořili model pěti vývojových stupňů podniků. Jednotlivá stádia se liší zájmem organizace o zisk a podnikatelskou etiku. Stádia jsou seřazena tak, že na nejnižším stupni organizace více preferují svůj vlastní zisk a na vyšších stupních se více zajímají o celospolečenskou etiku a společenskou odpovědnost. 1. stupeň: Amorální V této fázi je vše podřízeno zisku. Za etické je považováno to, co není příslušnými orgány odhaleno a sankcionováno. Případné pokuty za porušení legislativy či jiných pravidel jsou brány jako součást podnikání. V tomto stupni se organizace neřídí žádnými etickými normami či kodexy. Autoři tento stupeň charakterizují: „Získej maximum, co můžeš, a prchni.“ 2. stupeň: Formálně právní I v této fázi je podnik zaměřen výhradně na ekonomické výsledky, pohybuje se však výhradně v rámci legislativy. Pokud však nalezne určité nedostatky v právním sytému, neváhá je využít ve svůj vlastní prospěch. Pokud se podnik dostane do problémů, řeší je vždy až nápravnými opatřeními a s veřejností komunikuje prostřednictvím svého mluvčího. Jediné morální zásady, které podnik vyžaduje, je loajalita svých zaměstnanců. 3. stupeň: Společensky odpovědný Zde se již podnik snaží jednat i nad rámec platné legislativy, projevuje se zde zájem o podnikatelskou etiku zaměřenou na širokou veřejnost. Vedení si uvědomuje, že být etický se 14


Petra Krohová

vyplácí, a projevuje se to i na ekonomickém zisku. Zájem o dosažení zisku je na stejné úrovni jako snaha o dodržení etických norem. Ještě zde neexistuje formálně ucelený systém společenské odpovědnosti, dodržování etických standardů je spíše otázkou zainteresovaného vedení než všech zaměstnanců organizace. 4. stupeň: Eticky se rodící Součástí podnikové kultury se stávají morální zásady a etické hodnoty. Podnik zveřejňuje svoji politiku, ve které představuje klíčové hodnoty podniku. Management firmy se již zabývá celospolečenskými problémy a snaží se přispět k jejich řešení. Veškeré rozhodnutí firmy jsou zvažována také z hlediska jejich morálního dopadu. Ani v tomto stupni nejsou však etické hodnoty pevně zaneseny do však standardů firmy, chybí zde opatření, která by zamezovala neetickému jednání jednotlivých zaměstnanců. Etika stále není pevným bodem při strategickém plánování, je však zohledňována při praktickém chodu společnosti. 5. stupeň: Etický V tomto stupni dosáhla organizace plného souladu mezi ekonomickými a etickými cíli. Etické otázky jsou již pevnou součástí strategického plánování a jsou zohledňovány při rozhodování mezi různými alternativami. Veškerá činnost organizace, včetně přijímání, školení, odměňování a propouštění zaměstnanců je založena na etických principech. S podnikovou etikou jsou seznámeni všichni zaměstnanci organizace a vyžaduje se od nich její dodržování. I tvorba všech norem a dokumentů v organizaci je podřízena přijatým etickým normám. Součástí podnikové struktury jsou zaměstnanci, či celé oddělení, které má na starosti řešení etických problémů. Těmito všemi stádii nemusí nutně projít veškeré organizace na trhu. Některé se nemusí dostat až na nejvyšší stupeň, mohou zakotvit na některém nižším stupni a některé organizace zase mohou přeskočit první vývojové stupně. U velkých podniků, s mnoha divizemi můžeme vypozorovat různý stupeň etického chování na jednotlivých opobočkách.

1.5

Společenská odpovědnost firem v rámci OSN a Evropské unie Společenskou odpovědnost firem se snaží podpořit jak OSN, tak Evropská unie. Na

její podporu vzniklo několik iniciativ, které se snaží rozšířit CSR mezi co nejvíce národních i globálních firem.

15


Petra Krohová

1.5.1 CSR v OSN Generální tajemník OSN Kofi Annan vyhlásil v červenci 2000 iniciativu Global Compact. V rámci této iniciativy jsou sdruženy agentury OSN, zástupci firem, nevládních organizací a dalších mezinárodních organizací. Hlavním úkolem Global Compact je prosazení a zavedení desíti základních principů podnikání. Principy jsou rozčleněny do tří částí: lidská práva, pracovní standardy a životní prostředí. Princip číslo 1 - Firmy by měly podporovat a respektovat ochranu základních lidských práv; Princip číslo 2 - zajistit, že se žádným způsobem nepodílí na jejich porušování. Pracovní standardy Princip číslo 3 - Firmy by měly respektovat svobodu sdružování a uznat právo na kolektivní vyjednávání; Princip číslo 4 - eliminovat jakékoliv formy nucené práce; Princip číslo 5 - nedovolit dětskou práci; Princip číslo 6 - eliminovat diskriminaci v zaměstnání. Životní prostředí Princip číslo 7 - Firmy by měly podporovat ochranu životního prostředí; Princip číslo 8 - podněcovat iniciativy propagující odpovědný přístup k životnímu prostředí; Princip číslo 9 - podporovat vývoj a šíření technologií ohleduplných k životnímu prostředí.(Trnková, 2004) Proti korupci Princip č. 10 - Podnik musí bojovat proti korupci ve všech jejích formách zahrnující vydírání a uplácení Jednou z velkých výhod Global Compact je jeho mezinárodní působnost a globální dopad. Celý systém je založen na spolupráci a komunikaci. Podnik se může přihlásit k této iniciativě prostřednictvím dopisu vrcholového managementu generálnímu tajemníkovi OSN.

1.5.2 CSR v Evropské unii Evropská unie se snaží o podporu CSR již od začátku devadesátých let. Důležitým rokem se však stal až rok 1996, kdy předseda Evropské komise Jacques Delors inicioval založení organizace CSR Europe. Tato organizace sdružuje jak podniky, tak společenské organizace, v současnosti je jejím členem 65 světových firem a 18 partnerských organizací. Z České republiky je zde pouze jeden zástupce – Business Leaders Forum. Hlavním úkolem CSR Europe je podporovat rozšiřování CSR mezi firmami, zprostředkovávat vzdělávání, 16


Petra Krohová

podporu a propagaci v oblasti CSR. Mezi další úkoly patří shromažďování informací, poznatků a konkrétních příkladů fungování CSR v praxi. Tato organizace se snaží vést firmy k CSR tím, že jim ukazuje výhody plynoucí ze společenské odpovědnosti. V březnu 2000 se konal v Lisabonu summit zaměřený na CSR. Na tomto summitu se sešli vrcholoví představitelé Evropské unie, kteří se shodli na tom, že je nutná podpora rozvoje CSR v celé Evropské unii. Na Lisabonském summitu byl vytyčen cíl „stát se do roku 2010 nejdynamičtější a konkurenčně nejzdatnější znalostní ekonomikou na světě, zajišťující stálý ekonomický růst s větším počtem a lepšími pracovními místy a vyšší sociální soudržností.“ (Trnková, 2004) A CSR je jeden z významných postupů, které mohou napomoci ke splnění tohoto cíle. Na tomto summitu Evropská rada poprvé veřejně působila na velké organizace a na jejich smysl pro společenskou odpovědnost. V návaznosti na Lisabonský summit vydala Evropská komise v červnu 2001 Zelenou knihu (Promoting a European Framework for Corporate Social Responsibility), v níž byla uveřejněna definice EU společenské odpovědnosti podniků. Jejím hlavním úkolem bylo vyvolat debatu na téma společenské odpovědnosti a určit strategii, jakým způsobem ji podporovat v celé Evropské unii, ale i na světě. Jednou z částí knihy je měření a vyhodnocování CSR u jednotlivých firem a tím potvrzení jejich veřejných prohlášení o podpoře CSR. Evropská unie se nechystá nijak firmám nařizovat povinnou účast na společenské odpovědnosti, pouze se snaží podporovat dobrovolné aktivity firem. Na Zelenou knihu v roce 2002 navázalo Sdělení Evropské komise, které stanovilo jasnou strategii Evropské unie pro rozvoj CSR. Toto sdělení zdůraznilo nutnost začlenění environmentálních a sociálních kritérií při každodenním rozhodování o chodu organizace. Byla potvrzena definice, že CSR je dobrovolné chování podniků a že tato činnost je prováděna nad rámec stanovený legislativou. Podniky by však měly zvažovat dlouhodobou společenskou odpovědnost, neboť ta je jedním z faktorů přispívajících k trvalému rozvoji a růstu podniku. Dále sdělení zdůraznilo, že zvažování společenské odpovědnosti by mělo být součástí všech podnikových aktivit. V listopadu 2001 byl zahájen v Aténách CSR Business Marathon, který byl podpořen Evropskou komisí. Do roku 2005 se v rámci tohoto projektu uskutečnilo více než 14 konferencí, které se konaly v různých členských či kandidátských státech Evropské unie. Hlavní tématikou těchto konferencí byla společenská odpovědnost podniků a snaha oslovit a zaujmout více než 500 000 představitelů národních i mezinárodních organizací.

17


Petra Krohová

V říjnu 2002 zahájilo svou činnost tzv. Multistakeholders Forum. Toto fórum sdružuje zástupce podnikatelských svazů, odborů, zaměstnaneckých svazů a nevládních organizací. Fórum umožňuje výměnu informací, zkušeností, sdružuje a monitoruje veškeré nástroje používané v CSR a tím se snaží dosáhnout větší transparentnosti a zavedení nových principů do CSR. Dalším z úkolů fóra je zajištění pomoci malým a středním podnikům při jejich implementaci CSR do struktury organizace. Jednání fóra trvalo dva roky, setkání se konala u kulatého stolu. Výsledky z jednání přispěly k tvorbě nové strategie CSR Evropské unie. Závěry jednání byly velkým zklamáním pro nevládní organizace, neboť se jim nepodařilo převést CSR z dobrovolné činnosti na povinnou činnost nařizovanou mezinárodními předpisy. 22. března 2006 následovalo druhé Sdělení Evropské komise, ketré obsahovalo novou strategii Evropské unie pro CSR, zároveň oznámilo vznik Evropské aliance pro sociální odpovědnost podniků. Členy této aliance jsou podniky, které se dobrovolně přiklánějí ke společenské odpovědnosti. Toto sdělení obsahovalo mnoho nedostatků, prvním z nich bylo, že bylo vydáno až dva roky po ukončení Multistakeholders Fóra a plně nerespektovalo závěry vytvořené fórem po dobu dvou let jeho konání. Evropská unie plně nevyužila znalosti a zkušenosti z oblasti společenské odpovědnosti a zanechalo tuto činnost stále jako dobrovolnou a nevytvořila žádný právní rámec, který by firmy donutil chovat se odpovědně. S tímto závěrem samozřejmě nebylo spokojeno velké množství nevládních organizací. CSR v jednotlivých zemích Evropské unie S rozvojem CSR se dostala otázka společenské odpovědnosti firem i do programu vlád evropských států. Nejlepší příklad positivního přístupu vlády ke společenské odpovědnosti můžeme najít ve Velké Británii. Veškeré projekty jsou koordinovány ministrem pro CSR, jeho hlavním úkolem je sledovat podniky v oblasti sociální, environmentální a ekonomické a snažit se o celkové zvýšení povědomí organizací a jejich zapojení do CSR.

1.5.1 CSR v České republice Podpora CSR Podpora CSR v České republice je spojena se spoluprací s mezinárodními organizacemi, především ILO (International Labour Organization – mezinárodní organizace práce) a OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development - Organizace pro 18


Petra Krohová

hospodářskou spolupráci a rozvoj). Na podporu CSR byly schváleny dva zákony, první Zákon o zaměstnanosti, který vstoupil v platnost v říjnu roku 2004 a nový Zákoník práce z roku 2006, který umožní ratifikovat posledních osm základních pravidel ILO. Zde jsou upravena pravidla a práva na pracovišti. Všechny tři strany tripartity se zavázaly dodržovat a prosazovat tyto pravidla. V roce 1996 byl založen Národní kontaktní bod (National Contact Point NPC) pro zavádění směrnic OECD pro nadnárodní společnosti, s právem monitorovat řízení těchto společností, rozhodovat možné spory především mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, kolektivní vyjednávání a ochrana spotřebitele. NPC uspořádala v roce 2006 seminář týkající se společenské odpovědnosti organizací. Ministerstvo práce a sociálních věci spustilo v roce 2007 webové stránky týkající se společenské odpovědnosti organizací. Na těchto stránkách ministerstvo informuje o konceptu CSR v Evropské unii, jsou zde také reference a názory na některé projekty a aktivity zaměřené na podporu CSR. Politika podporující CSR V srpnu 2003 byla založena Rada vlády pro udržitelný rozvoj jako trvalý poradní orgán vlády pro trvale udržitelný rozvoj a strategické řízení. Jeho hlavní náplní je zavedení dlouhodobého plánu pro trvale udržitelný rozvoj. Tento plán byl schválen vládou v prosinci 2004. Dohlíží nad dodržováním a používáním základních principů trvale udržitelného rozvoje.

Jeho

snahou

je

udržet

rovnováhu

mezi

ekonomickými,

sociálními

a

environmentálními stránkami. Ve své práci se prioritně zaměřuje na: Vypracování a obnovu plánu trvale udržitelného rozvoje v ČR Vypracování zpráv s ohodnocením ukazatelů týkajících se trvale udržitelného rozvoje Metodicky uspořádat koncepční dokumenty Hlavním úkolem Rady vlády pro udržitelný rozvoj je zajistit nejvyšší možnou životní úroveň pro naše obyvatele a zároveň zajistit dobré životní podmínky pro následující generace. Strategie vlády je zaměřena na usměrňování vývoje a jeho snahou je dosáhnout rovnováhy mezi sociálními, ekonomickými a environmentálními prvky trvale udržitelného rozvoje. Hlavním cílem je udržet nerostné suroviny a bohatství naší země na přijatelné úrovni. Dalším bodem ve strategii je snaha snížit znečištění životního prostředí, zušlechťovat a přetvářet krajinu a tím zlepšit kvalitu našeho života. Snahou tohoto programu je sladit rozvoj ekonomiky, vytváření nových pracovních míst a zároveň ochrana životního prostředí. 19


Petra Krohová

Úsilí o zvýšení sociální odpovědnosti podniků zahrnuje také program pro malé a střední podniky a program na podporu aktivit žen. Tyto programy jsou zaváděny především v oblastech s vyšší nezaměstnaností v průmyslu, obchodu a službách. Zahrnují mimo jiné poradní služby, která pomohou vytvořit podnikatelský plán a zajistit finanční podporu. 30. 10. 2006 se konalo veřejné Fórum pro udržitelný rozvoj, na němž se sešli zástupci státu, samosprávy, regionů a neziskového sektoru. Uveřejněná zpráva o strategii udržitelného rozvoje obsahovala mimo jiné informace o ochraně životního prostředí, emisích oxidu uhličitém a nezaměstnanosti. Zpráva z tohoto fóra ukazovala hlavní směry české ekonomiky a zdůraznila oblasti, ve kterých potřebujeme podporu ze strany Evropské unie, především finanční pomoc z evropských strukturálních fondů. Podpora společenské odpovědnosti podniku v České republice je zaměřena na tři hlavní pilíře podle definice CSR – ekonomickou, environmentální a sociální oblast.

Ekonomická oblast Politika obchodu a vývozu Národní kontaktní bod byl založen v souladu se směrnicí OECD pro nadnárodní podniky, aby dohlížel na chování nadnárodních společností a přeposílal spory vedené v České republice do OECD. Český Národní kontaktní bod je Ministerstvo financí. Hlavní spoluúčastníci jsou Český svaz průmyslu a obchodu a Českomoravská konfederace odborových svazů. Jejich setkání se účastní i jiní zástupci ministerstev a státní správy. Národní kontaktní bod je schvalován každý rok a současně se také koná jednání zúčastněných stran. Od počátku NPC přijala pět zadání, která se týkají jednotlivých oblastí směrnice OECD pro nadnárodní podniky. Všechny se vztahují k principům obsažených v bodě IV Zaměstnanost a pracovněprávní vztahy, především práva zaměstnanců být zastupováni odbory, uzavírání kolektivní smlouvy a celková spolupráce mezi zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců. Všechna tato zadání obdržely Českomoravská konfederace odborových svazů, Odborový svaz KOVO, Odborový svaz pracovníků železnic a Českomoravský odborový svaz pohostinství, hotelů a cestovního ruchu . Na šesti mimořádných setkáních byly řešeny tři problémy, urovnány spory mezi organizacemi a zlepšen styk mezi vedením organizací a zaměstnanci a odborovými svazy. Čtvrtý problém byl řešen na samostatném setkání. Na podporu kvality byl v České republice spuštěn program Česká kvalita, který zahrnuje řadu značek, zaručující kvalitu výrobků či služeb. Do tohoto programu patří tyto značky: APEK – certifikovaný obchod, Bezpečná a kvalitní hračka, Bezpečné hračky, 20


Petra Krohová

Certifikované služby IT, CG – Značka kvality výrobků pro plynárenství, CZECH MADE – ověřená kvalita, ČSN – TEST, Ekologicky šetrný výrobek/služba, ESČ, Kvalitní a bezpečná montáž, Metro Quality, Nábytek, Pečeť jakosti, Podporované zaměstnání, QZ – zaručená kvalita, SZUTEST- PRODUCT TESTED, Zdravotně nezávadná obuv – bota pro vaše dítě „Žirafa“.

Sociální oblast Public-private partnership Na podporu společenského dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnanci byla založena Rada hospodářské a sociální dohody. Jejím hlavním úkolem je dosáhnout shody v otázkách ekonomického a sociálního rozvoje a příprava potřebné legislativy. Struktura tripartity v regionech je výhodná pro vytváření řádných a odpovědných vztahů a společenské spolupráce. Vláda klade zvláštní důraz na dohled nad dodržováním zákonů a norem v zaměstnaneckých vztazích, na ochranu pracovního prostředí, životního prostředí a ochranu spotřebitele.

Environmentální oblast Politika životního prostředí Jedním z největších problémů při ochraně životního prostředí je zvýšit povědomí lidí o tomto problému a snažit se je angažovat. Toho lze dosáhnout výukou o životním prostředí, výchovou a osvětou a pomocí vhodně zvolených informačních nástrojů zvýšit spoluodpovědnost

veřejnosti.

V roce

2000

byl

vládou

schválen

Státní

program

environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. V roce 2003 vláda schválila program na roky 2004 až 2006, tento program je obnovován každé tři roky. V březnu 2004 vláda schválila Státní politiku životního prostředí pro Českou republiku na roky 2004 až 2010. Cílem čisté produkce je na jedné straně dosažení ekonomického zisku a na druhé straně zachování zdraví a bezpečnosti při práci a ochrana životního prostředí. Usnesením vlády č. 165/2000 ze dne 9. Února 2000 byl přijat Národní program čistší produkce. Vstup firem do tohoto programu je dobrovolný, přihlásily se do něj především firmy z oblasti lehkého a těžkého průmyslu, chemického průmyslu, textilního průmyslu, potravinářského průmyslu, přepravní podniky, zdravotní firmy a zemědělské lesnické podniky. Dne 5. Února 2002 byl schválen Zákon číslo 76/2002 Sb. Zákon o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Tento registr obsahuje informace o znečištění vzduchu, vody a půdy a o likvidaci odpadu. Systém je přístupný veřejnosti a může být 21


Petra Krohová

používán širokou škálou subjektů. Mohou využívat i jednotlivci, např. pro zjištění znečištění v jejich oblasti či pro získání informací o provozu některých podniků. V roce 1998 byla založena česká firma ESCO, která se věnuje rozvoji a zdokonalování služeb poradenství a realizace projektů v oboru hospodárného užití investic a provozních prostředků při hospodaření energií (http://www.esco-sro.cz/o_nas.htm ). Pomocí této firmy mohou ostatní podniky dosáhnout snížení spotřeby a nákladů na provoz. Největší důraz je kladen na efektivitu při výrobě a distribuci energie. Podstatná a rozhodující je spokojenost konečného zákazníka. Politika životního prostředí jednotlivých podniků je důležitá i při výběru a zadávání veřejných zakázek. Vyhláška č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, ve znění vyhlášky č. 137/2005 Sb. obsahuje jako jedno ze sub-kritérií dopad na životní prostředí. Značení Jednou z možností podpory CSR ze strany vlády je zavádění systému ekologického značení výrobků. Vznikl v dubnu v roce 1994. Vláda se tím snaží podpořit rozvoj výroby, prodeje a užívání výrobků s minimálními dopady na životní prostředí. Tento národní program se snaží vytvářet konkurenční prostředí na trhu statků se srovnatelnými kvalitativními parametry. Mezi tyto parametry patří předepsané environmentální požadavky na výrobek. Ekologické značení výrobků se snaží ovlivnit spotřebitele a jejich zvyklosti a tím zaručit trvale udržitelný rozvoj. Nestrannost při udělování ekologického značení je zajištěna tím, že výrobky jsou certifikovány třetí nezávislou stranou. Hlavním cílem tohoto programu je dát spotřebiteli státem zaručené informace o tom, že výrobek je šetrný k životnímu prostředí a že při jeho výrobě nedochází k plýtvání s přírodními zdroji. Systém se snaží vést spotřebitele k tomu, aby vědomě vyhledávali informace o ekologicky šetrných výrobcích a aby rozlišovali mezi jednotlivými značkami. To může pomoci ke zvýšení prodeje těchto výrobků. Tato politika nám ukazuje, že dosažení zdravého životního prostředí není jen otázkou techniky a technologie, ale že musíme především zapojit spotřebitele. Důležitým bodem je změnit spotřební návyky obyvatel. Toho můžeme docílit změnou jejich hodnot, životního stylu a osobních postojů. Současně se však musíme snažit zvýšit sociální odpovědnost jednotlivých organizací. Spolu se systémem ekologické značení se zaváděl systém trvale udržitelného turismu, který přispívá k rozšiřování myšlenek sociálně-ekonomické a environmentální odpovědnosti aktivit v oblasti turistiky. Existuje zde také dobrovolný program týkající se chemického průmyslu. Tento program zahrnuje minimalizaci rizika v chemických závodech, otevřenou komunikaci mezi 22


Petra Krohová

podniky a veřejnou správou a celkově zlepšuje bezpečnost chemického průmyslu. Významně přispívá k docílení integrovanému předcházení nebezpečných situací. Po vstupu České republiky do Evropské unie musela být naše legislativa přizpůsobena legislativě Evropské unie. To mělo kladný vliv na podporu CSR u nás. V roce 1998 zavedla Česká republika nařízení EU EMAS. Nařízení bylo upraveno v roce 2002 opatřením 761/2001. Jedním z požadavků EMAS je zlepšení chování firem vůči životnímu prostředí. Dnes je v systému EMAS zaregistrováno 333 podniků. Vedle systému EMAS existuje další systém certifikace organizací se zaměřením na životní prostředí – ISO 14 001. Normu ISO 14 001 zavedlo v současné době 16764 podniků.

1.6

Výhody společenské odpovědnosti Otázkou je, proč se vlastně podniky starají o společenskou odpovědnost. Jednou

z možných odpovědí je, že vlastníci a manažeři chápou odpovědnost za své okolí, za společnost a za celosvětový vývoj. Těchto osvícených manažerů je však velmi málo. Většinu firem přivede ke společenské odpovědnosti ekonomická podstata věci, touha zvýšit své investice, zvýšit svůj zisk. Společenská odpovědnost by neměla být jen jednostranným výdajem peněz na dobročinnost, mělo by to také firmě něco přinést. Mnoho firem si však tuto věc neuvědomuje a přispívá bezmyšlenkovitě na charitu či jiné neziskové projekty jenom proto, že je to prostě běžné. CSR by mělo podnikům přinášet určité výhody, např. spotřebitelé budou kupovat zboží od firem, které přispívají na charitu, používají ekologickou výrobu atd. Ve skutečnosti tomu tak není. Lidé si na jednu stranu přejí, aby podniky byly ke svému okolí zodpovědné a na druhé straně tuto otázku nezvažují při rozhodování o koupi určitého zboží. Proč tedy firmy přistupují k principu CSR? Odpovědí je stabilní prostředí. Součástí CSR je správné chování a jednání se zaměstnanci, zástupci státu, odběrateli, dodavateli a jinými subjekty. „Vypočítatelnost prostředí, v němž podniká, je podmínka nutná k rozvíjení jakékoliv podnikatelské činnosti.“(Napříč společenskou odpovědností firem, 2005) Většina manažerů raději pracuje ve stabilním prostředí, kde může jednání svých partnerů očekávat a kdy jednání jednotlivých stran nejsou nevypočitatelná. Zavedení CSR přináší další výhody pro podnik, a to je větší transparentnost, zlepšení reputace, lepší interní fungování, snížení rizik, větší loajalita zaměstnanců, větší přitažlivost 3 4

Zdroj www.cenia.cz – duben 2009 Zdroj www.npj.cz – duben 2009

23


Petra Krohová

pro investory, odlišení se na konkurenčním trhu, zvýšení produktivity práce, zvýšení tržeb, lepší kvalita produktů, snížení nákladů z důvodu zavedení ekologické výroby (ekologická daň) či zlepšení dodavatelsko-odběratelských vztahů. Společensky odpovědné firmy mohou získat důležitá ocenění od národních či mezinárodních organizací. To jim může pomoci při hledání nových investorů či kvalitních zaměstnanců. Deset hlavních přínosů CSR Server www.csrnetwork.com uvádí těchto deset hlavních přínosů společenské odpovědnosti. Jako první uvádí růst zisku. Tento fakt přímé závislosti společenské odpovědnosti a kladného finančního vývoje potvrzuje i několik akademických studií – např. studie university Harvard či DePaul. Druhá výhoda je přístup ke kapitálu. Díky zapojení do projektů společenské odpovědnosti mohou některé firmy získat přístup ke kapitálu, ke kterému by se jinak nikdy nedostaly. Stupeň společenské odpovědnosti je zohledňován např. v Dow Jones Group Sustainability Indexu, v FTSE4Good Indexu či BitC Corporate Responsibility Indexu. Tyto indexy využívají investoři, kteří se chtějí dozvědět o aktivitách CSR určitých podniků. Třetí výhodou CSR je zvýšení efektivity a snížení nákladů. Jednou z možností snížení nákladů je zavedení ekologicky šetrnějších postupů a systémů. Na počátku sice musí podnik vynaložit větší částku peněz, ale ta se mu začne později vracet v podobě snížení odpadů, možnosti recyklace a opětovného použití materiálu, menší spotřeba vody a energií. Zavedení těchto systémů přináší výhody jak místní komunitě, životnímu prostředí, tak ekonomické stránce organizace. Čtvrtou výhodou je zlepšení image a pověsti organizace. Dobrá pověst a důvěra stakeholderů je pro firmu velice důležitá, ale často obtížně dosahována. Jednou z možností je péče o životní prostředí a místní komunitu. Pro podnik je důležité snažit se minimalizovat, nejlépe však úplně eliminovat možnosti ekologických havárií. Pokud k nějaké takové nežádoucí situaci dojde, měla by na ni být firma patřičně připravena a poučit se z ní a zavést účinná nápravná a preventivní opatření. Růst prodejnosti a loajalita zákazníků je pátou výhodou. Jak už bylo uvedeno, lidé posuzují podniky i podle jejich přístupu k životnímu prostředí, sponzoringu či postoji k

24


Petra Krohová

zaměstnancům. Většina zákazníků hledí při koupi především na cenu a kvalitu, ale stále větší množství zohledňuje i jiné ukazatele. Za šestou výhodu považuje růst produktivity a kvality. Zlepšením pracovního prostředí, lepší péče o zaměstnance nebo růst podílu zaměstnanců na rozhodování může zvýšit jejich loajalitu, snížit fluktuaci a také zvýšit produktivitu jejich práce. Dalším efektem může být i snížení zmetkovitosti. Sedmá výhoda je lepší možnost získat a udržet si kvalitní zaměstnance. Tento bod souvisí s kvalitou pracovního prostředí, možností dalšího prohlubování či zvyšování kvalifikace a sdílení hodnot spolu s vedením organizace. Lidé raději pracují pro podnik, kterému mohou důvěřovat, sdílejí jeho názory a dokážou se s podnikem identifikovat. Osmá výhoda CSR může být větší shovívavost orgánů v případě nějakého pochybení. Pokud firma dává jasně navenek, že dodržování zákonů je pro ni samozřejmé minimum a provozuje i aktivity nad rámec zákona, může jí to pomoci např. při žádosti o určité povolení či při projednávání určitého problému. Orgány mohou být daleko shovívavější k organizaci, která se v minulosti vždy řídila legislativou a její činnost byla průhledná a transparentní. Jako devátá výhoda je uvedeno snížení rizika a růst řízení rizik. Zavedením systému společenské odpovědnosti může podnik výrazně přispět ke snížení obchodního rizika. Zničení dobré pověsti v médiích může podnik velice poškodit v jeho budoucích obchodních jednáních. Společnosti se snaží čím dál více zapojovat do svých tiskových zpráv informace o společenské odpovědnosti a tím dávají svým stakeholderům potřebné informace o dopadu řízení firmy na její okolí. Poslední výhodou je zvýšení konkurence schopnosti a odbytu. Státní správa, místní komunita i neziskové organizace očekávají od firem, že budou dodržovat veškerou legislativu a že jejich činnost nebude příliš zatěžovat životní prostředí i okolí podniku.

1.7

Komunikace CSR Podáváním zpráv o činnostech podniku v oblasti CSR se v dnešní době zabývají

především nadnárodní podniky, ale mělo by to být samozřejmostí o pro malé a střední podniky. Tyto komplexní zprávy jsou vydávány mimo rámec běžných výročních zpráv. Tyto zprávy informují o aktivitách podniku v oblastech životního prostředí, trvale udržitelného rozvoje a naplňování závazků CSR. Dále informují o hodnotách společnosti, výrobcích, 25


Petra Krohová

službách, odlišnostech od konkurence a dávají tím dobrý příklad ostatním podnikům. Informace jsou určeny jak vnitřnímu, tak i vnějšímu okolí podniku, jedná se především o zaměstnance, spolupracovníky a stakeholdery z vnějšího okolí. Komunikace s okolím se stala otázkou dobré reputace, prestiže, ukázka efektivního a uvědomělého řízení podniku. Uveřejněním zprávy o CSR dává podnik najevo, že se o tuto otázku vážně zajímá a bere ji vážně. Z tohoto důvodu je vhodné mít v organizaci osobu, která se společenskou odpovědností systematicky zabývá. Výhody komunikace CSR Pravidelné informování o CSR může přispět k větší transparentnosti, umožňuje srovnávat uveřejněné sliby organizace a jejich skutečné plnění a tím ukazuje slabá místa, dále posiluje zapojení stakeholderů při řízení podniku a podporuje spolupráci s ostatními podniky, státní správou a neziskovými organizacemi. Organizace si otevírá cestu k lepší spolupráci a lepším podmínkám při vedení obchodních jednání a navíc může být dobrým příkladem pro ostatní. Celkově může vést díky dobrým obchodním příležitostem k lepším ekonomickým výsledkům. Mezi další výhody můžeme zahrnout „vyšší úroveň spokojenosti a věrnosti zákazníků, zlepšení reputace společnosti, značky a výrobku, motivovanější a produktivnější zaměstnanci, lepší vztahy s okolním společenstvím a veřejnými orgány a větší úspory nákladů (Příručka pro efektivní komunikaci)“. Jak správně komunikovat Způsobů jak správně komunikovat je velké množství, vhodný výběr záleží především na tom, komu je zpráva určena – zaměstnancům, zákazníkům, dodavatelům či jiným stakeholderům. Mezi nejběžnější způsoby komunikace patří: pravidelné zprávy, obaly, informace na výrobcích, akce, plakáty, letáčky, prospekty, brožury, prezentace na webových stránkách, reklamy, informační tiskoviny, školení zaměstnanců, etické kodexy, dny otevřených dveří, produktové označení (BIO, ekologicky šetrný výrobek), sdílený marketing, získaná ocenění a jiné. Podnik se při své komunikaci zaměřuje na čtyři hlavní skupiny – trh, pracoviště, obec a životní prostředí. Do skupiny trh patří zákazníci, zaměstnanci, dodavatelé, spotřebitelské asociace, obchodní partneři a investoři. Mezi orgány zajímající se o pracovní prostředí řadíme především zaměstnance, odborové svazy, obec a ostatní veřejné orgány. Informace pro obec komunikuje organizace prostřednictvím zaměstnanců, místních organizací, škol, nemocnic, různých asociací, veřejných orgánů a neziskových organizací. O otázky životního prostředí se

26


Petra Krohová

zajímají zaměstnanci, neziskové organizace, obchodní partneři, spotřebitelé, okolní obce a veřejnoprávní orgány. V čem všem by měla organizace komunikovat navenek, závisí na tom, komu jsou informace určeny. Trh zajímá především to, jak podnik plní v praxi svá předsevzetí. V otázkách pracovního prostředí se organizace zaměřuje na nové inovativní systémy řízení, nové stroje, zlepšení podmínek na pracovištích, zvýšení mezd či vytvoření nových pracovních pozic. Pro obec jsou důležité dobrovolné činnosti managementu, příspěvky na charitu, dary, sponzorství a celková podpora společnosti. Sdělení ohledně životního prostředí jsou zaměřená především na ochranu životního prostředí, úsporu energií, neplýtvání zdroji, používání recyklovaných materiálů, snižování množství odpadů či zachování biodiverzity. Zpráva o CSR Zprávu o společenské odpovědnosti vydávají podniky obvykle jednou ročně a zahrnuje přehled o environmentálním, ekonomickém a sociálním dopadu firmy na společnost. Tato zpráva slouží jako komunikační nástroj a také jako podpůrný nástroj řízení organizace pro určování nových cílů a kontrola plnění cílů již stanovených. Při tvorbě zprávy by měla být splněna obsahová správnost, forma, důvěryhodnost a úplnost. Úplnost znamená, že zpráva se týká všech podnikových operací a že podává informace o všech dopadech podniku na své okolí. Veškerý popis politiky, odpovědnost HR, metoda sběru dat a stanovení cílů by mělo být důvěryhodné. Ke zvýšení důvěryhodnosti přispívá aktivní zapojení všech stakeholderů a možnost ověření reportu nezávislou třetí osobou. Při tvorbě by si podnik měl dávat pozor na formu zprávy, a to jak grafickou, tak i srozumitelnost a délku. Čtenář by se měl ve zprávě rychle a přehledně orientovat a měl by být schopen nalézt příslušnou pasáž, která ho zajímá. Zpráva by měla být přístupná co nejvíce lidem, toho dosáhneme, pokud ji uveřejníme jak v tištěné podobě, tak i elektronické, např. ve formě pdf na webových stránkách organizace. Pro větší přehlednost by měl být text doplněn i grafy, obrázky či diagramy. Standard GRI – Global Reporting Iniciative (Globální iniciativa k podávání zpráv) Mezinárodní instituce GRI byla založena v roce 2000 a jedná se o jeden z nejpoužívanějších standardů v oblasti reportingu. Sídlo GRI je v Amsterdamu. Od října 2006 je v účinnosti již třetí směrnice označená jako G3. Účelem směrnice je pomoci organizacím vytvořit report co nejobjektivněji vypovídající o výkonnosti dané organizace. Cílem instituce je naučit organizace vytvářet zprávy o ekonomických, environmentálních a sociálních otázkách.

27


Petra Krohová

Celá směrnice je rozdělena do třech částí – A, B a C. V části A je popsán cíl směrnice, co je to zpráva o trvalé udržitelnosti, vztah k dialogu se stakeholdery a návod pro správné užívání směrnice. Součástí části A je také návod ke struktuře reportu a vztah k dalším nástrojům trvale udržitelného řízení organizace. V části B jsou stanoveny pravidla pro podávání zpráv, mezi něž patří ověřitelnost, transparentnost, závažnost, neutralita, srozumitelnost, včasnost, porovnatelnost, kompletnost, výstižnost a úplnost. Jak má vypadat samotná zpráva, je popsáno v části směrnice C. Musí představit vyjádření vize, strategie korporace ve vztahu k trvalé udržitelnosti, popsat jednání podniku vztahující se k jednotlivým skupinám indikátorů. Tyto skupiny jsou sociální (24 indikátorů), environmentální (16 indikátorů) a ekonomická (10 indikátorů). Každá ze skupin je pro přehlednost rozčleněna do několika podskupin, které obsahují jednotlivé indikátory. Ve zprávě musí být uvedena také celková struktura vedení organizace a systém managementu. Pokud se organizace rozhodne vydat svou zprávu podle směrnice GRI, je povinna splnit všechny její požadavky, popřípadě odůvodnit, proč některé nemohla splnit. Směrnice GRI byla vytvořena nejprve pouze pro potřeby podnikatelských subjektů, ale později ji začaly používat i jiné organizace a instituce. Sestavení zprávy podle této směrnice se může podnikům zprvu zdát náročné, ale může jim to přinést mnohé výhody. Mezi něž patří komplexní pohled na organizaci jako celek, motivace manažerů nejen na ekonomické ukazatele, možnost inovací, možnost odhalení slabých článků řetězce, zvýšení efektivity, přístup investorů k informacím či zlepšení vztahů mezi stakeholdery. Podniky ze západní Evropy se neomezují pouze na vytváření zpráv o CSR, ale také vytvářejí speciální internetové rubriky zabývající se jednotlivými otázkami CSR. Některé organizace uveřejňují na svých stránkách kompletní prezentace zaměřené na společenskou odpovědnost. V těchto prezentacích mohou podniky uveřejňovat stejné informace o CSR jako v reportech. Komunikace probíhá také druhým směrem od stakeholderů k podniku. Na základě tohoto dialogu může podnik najít kompromis mezi aktivitami, které požaduje management podniku, a činnostmi, které upřednostňují zainteresované strany. Pro zlepšení informačních toků mezi podnikem a stakeholdery si podnik může vytvořit matici, do které zanáší klíčové stakeholdery a témata CSR, které je zajímají. Jednotlivá políčka matice znázorňují, jak se které strany zajímají o konkrétní témata. Matici jsem vyplnila již pro Českou spořitelnu a.s. 28


Petra Krohová

CSR témata

Klíčový stakeholdeři Investoři Zaměstnanci Zákazníci Dodavatelé Komunita Hodnoty a způsob řízení Transparentnost Pracovní podmínky Dopad produktů Sociální dopad Environmentální dopad silný zájem

slabý zájem Tabulka 1

29


Petra Krohová

2 Hodnocení společenské odpovědnosti Hodnotit společenskou odpovědnost mohou firmy jak interně, tak externě. Právě externí hodnocení třetí nezávislou stranou je velice důležité, neboť podává přesné a nezkreslené informace zainteresovaným stranám o společenské odpovědnosti dané firmy, poskytuje zpětnou vazbu pro podnik, pomáhá dodržovat celosvětové trendy, zvyšuje důvěru v organizaci a poskytuje užitečné informace pro benchmarking. Ověřování aktivit společenské odpovědnosti zvyšuje důvěryhodnost zpráv podávaných o CSR pro veřejnost. O tyto zprávy projevují zájem nejen samotné organizace a investoři, ale také nevládní organizace či odborové svazy. Systémem hodnocení společenské odpovědnosti se v České republice zabývá řada subjektů, např. Česká společnost pro jakost, Business Leaders Forum (BLF), Český normalizační institut (ISO 26000), Hospodářská komora ČR, Manažerský svazový fond, sdružení Korektní podnikání a Sdružení pro Cenu ČR za jakost. Každý z těchto subjektů se zaměřil na jinou část CSR, BLF se snaží o co největší rozšíření povědomí o CSR, Česká společnost pro jakost zabezpečuje vzdělávání v této oblasti a sdružení Korektní podnikání ve spolupráci se Sdružením pro Cenu ČR za jakost se zabývá hodnocením výsledků podniků v této oblasti. Systémů pro hodnocení společenské odpovědnosti je celá spousta, uvádím jen některé. OECD Guidelines for Multinational Enterprises (OECD) V roce 2000 vydala OECD zatím poslední verzi směrnic, které obsahují řadu rad a doporučení v oblasti CSR pro nadnárodní korporace. Tyto směrnice byly vytvořeny za přispění evropských vlád. „Mezi doporučovaná témata patří politika firmy, řízení firmy, transparentnost a otevřenost, zaměstnanecké vztahy, životní prostředí, boj proti korupci, výsledky hospodaření firmy, řízení rizik, konkurenční boj.“ (Společenská odpovědnost organizací (CSR) - Aplikace a hodnocení, 2008) AA 1000 AccountAbility/Assurance Standard (nezisková – Anglie) AA 1000 je norma, kterou mohou využít jak privátní, tak vládní organizace. Jejím hlavním úkolem je ověřovat pravdivost zpráv vydávaných jednotlivými podniky v oblasti společenské odpovědnosti, a to všech jejích tří pilířů – ekonomický, sociální i životní prostředí. Normu vydalo anglické sdružení Account Ability, jehož hlavním cílem je podpora férového podnikání. 30


Petra Krohová

SAN Ltd. (Social Audit Network, nezisková – Anglie) Tato nezisková organizace se sídlem v Anglii se zabývá prováděním sociálního auditu. Úkolem organizace je pomáhat podnikům získat informace týkající se dopadu jejich ekonomických, sociálních a environmentálních aktivit na jejich okolí a tyto informace dále předávat stakeholderům. Tyto informace mohou dále sloužit pro budoucí plánování a určování směru činnosti podniku. ETHIBEL (sociální audity) „Ethibel Quality Label“ (Belgie) Tato organizace se zabývá také sociálními audity, její sídlo je v Belgii. Při hodnocení se zaměřuje na splnění očekávání stakeholderů a na etické chování podniku při realizaci jejich produktů či při poskytování služeb. Podnik může poté získat značku „ETHIBEL Quality Label“. EFQM (Model excelence) Tento model je jeden z nástrojů zvyšování konkurenceschopnosti podniku a zlepšování veškerých činností v podniku, k tomu slouží systém sebehodnocení a benchmarking. Tento model obsahuje devět kritérií. Základním předpokladem modelu je splnění následujících požadavků: bezvadné řízení, zajištění zdrojů, strategie firmy, zvládnutí procesů a partnerství. Při hodnocení modelem EFQM se používá metodika RADAR5. SA 8000 – SAI – Social Accountability International – (nezisková – USA) – certifikační systém Tuto

certifikační

normu

vytvořila

americká

nezisková

organizace

Social

Accountability International. V normě jsou stanoveny požadavky na pracovní dobu, shromažďování, BOZP, délku pracovní doby, dětskou práci, nucenou práci, diskriminaci a systém managementu. Získání tohoto certifikátu má pro podnik velký význam, neboť tento certifikát je ve světě velmi prestižní. Získat certifikát mohou podniky pouze od speciálních certifikačních organizací, které jsou akreditovány organizací Social Accountability International. ISO 26000 – nově vznikající norma – bez certifikace Cílem této normy bude nabídnout návod všem organizacím pro kvalitní fungování společenské odpovědnosti firem. Pomůže organizacím identifikovat všechny klíčové stakeholdery, zvýšit spokojenost všech zákazníků a vnést důvěru v organizaci mezi všechny 5

Results (výsledky), Approach (přístup), Deployment (rozvoj), Assessment (hodnocení), Rewiew (přezkoumání) 31

Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP zainteresované

strany.

Všechny

tyto

činnosti

pomůžou

Petra Krohová

organizaci

zlepšit

její

konkurenceschopnost na trhu. Norma také zavede jednotnou terminologii pro CSR. Struktura a obsah normy by měla být kompaktní s dalšími kodexy a normami v oblasti CSR. Global Reporting Initiative (GRI) Tato organizace vytvořila soustavu ukazatelů, pomocí kterých můžeme porovnávat stupeň splnění CSR v jednotlivých organizacích. GRI také vytvořila návod pro uveřejnění zpráv o společenské odpovědnosti.(viz strana 28) Metoda KORP Metoda KORP je ryze český systém hodnocení společenské odpovědnosti podniku, jež vytvořilo sdružení Korektní podnikání ve spolupráci se Sdružením pro Cenu ČR za jakost jako národní metodiku pro hodnocení CSR. Tento systém se opírá o soustavu ukazatelů GRI (Sustainability Reporting Guideliness), model excelence EFQM – metodiku sebehodnocení a metodiku sebehodnocení modelu CAF 2006 (The Common Assessment Framework). Metodika GRI má určité nedostatky, které byly v tomto modelu odstraněny. Jedná se především o to, že GRI zohledňuje pouze výsledky a za druhé to, že model GRI procesy v podniku pouze monitoruje a nenavrhuje žádná řešení ani nevytváří prostor pro zlepšování. Právě z těchto důvodů byly do českého systému hodnocení zabudovány i prvky z modelu Excelence EFQM a systém sebehodnocení uplatňovaný v modelu CAF. Základní pravidla metody KORP (Společenská odpovědnost organizací (CSR) – aplikace a hodnocení-) 1. Zpráva o CSR (dále též jen Zpráva) organizace je zpracována dle metodiky (ukazatelů) GRI 2. Hodnocení Zprávy je prováděno dle metodiky KORP 3. Hodnocení zahrnuje všechna kritéria (pilíře) CSR (ekonomika, ekologie, sociální odpovědnost) 4. V rámci každého kritéria jsou hodnocena subkritéria převzatá z metodiky GRI 5. Pro každé subkritérium jsou hodnoceny samostatně předpoklady a výsledky 6. U každého subkritéria předpokladů je uvedena skupina témat, kterými by se měli hodnotitelé zabývat 7. U každého subkritéria výsledků je uvedena skupina oblastí, kterými by se měli hodnotitelé zabývat

32


Petra Krohová

8. Povinností a právem hodnotitelů je posoudit, která témata a oblasti nejsou pro hodnocenou organizaci relevantní. Těmi se dále nezabývají. 9. Seznam témat a oblastí, kterými by se hodnotitelé neměli nezabývat je se zdůvodněním uveden ve volné příloze „Zprávy o CSR“. Tato příloha je určena pro potřeby externích hodnotitelů a není zveřejňována. 10. Hodnotitelé (inspektoři) jsou kvalifikovaní a jejich postupy jsou harmonizovány 11. Hodnocení probíhá ve dvou fázích: hodnocení Zprávy o CSR organizace inspektorem (hodnotitelem) a následné hodnocení na místě u organizace 12. Výsledkem hodnocení je inspekční zpráva 13. Inspekční zpráva zdůrazňuje silné stránky organizace v oblasti CSR i náměty na zlepšování 14. Inspekční zpráva obsahuje i bodové hodnocení, kterého organizace dosáhla 15. Inspekční zpráva je podkladem pro: o Vydání „Osvědčení“ (vydává Sdružení korektní podnikání) o Umístění v soutěži nejlepší Zprávu o CSR vyhlašované Manažerským svazovým fondem a Radou ČR pro jakost.

2.1 Měření společenské odpovědnosti Dow Jones Sustainable Indexes Index trvalé udržitelnost Dow Jones je první index, který se snažil zaznamenat dlouhodobou finanční výkonnost nadnárodních korporací. Index vznikl v roce 1999. Index hodnotí propojení dosahování ekonomických ukazatelů a zájem o sociální politiku a životní prostředí. Poté vybírá firmy s největším předpokladem pro trvale udržitelný rozvoj, které jsou zařazeny do horních deseti procent nejlepších firem na celém světě. Ethibel Sustainability Index Index trvalé udržitelnosti Ethiebel je jeden z nejpřísnějších indexů měřících CSR. V Evropě je to jeden z nejpoužívanějších indexů. Tento index poskytuje komplexní pohled na finanční výkonnost největších světových podniků v rámci trvalé udržitelnosti pro investory, manažery a banky. Pro hodnocení si Ethiebel vytvořil vlastní metodologii, která je spojením dvou hlavních pojetí společenské odpovědnosti – trvale udržitelný rozvoj a zapojení zainteresovaných stran. 33


Petra Krohová

FTSE4Good Index series Tento systém indexů je majetkem The Financial Times a Londýnské burzy. Index byl vytvořen k měření výkonnosti podniků, které se přiklonily ke standardům společenské odpovědnosti a podpoře investic těchto podniků. FTSE4Good Index může být použit čtyřmi možnými způsoby – investice, výzkum, reference a benchmarking.

34


Petra Krohová

3 Aplikační část 3.1

Česká spořitelna a.s. Historii České spořitelny a.s. můžeme datovat už od roku 1825, kdy byla založena

Spořitelna česká, předchůdce dnešní České spořitelny a.s. V roce 1992 byla České spořitelna převedena na akciovou společnost. Do obchodního rejstříku byla zapsána Česká spořitelna akciová společnost dne 30. prosince 1991 a dne 27. ledna 1992 byl obchodní název změněn na Českou spořitelnu a.s. Sídlo společnosti je Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00. V roce 2000 se Česká spořitelna a.s. stala členem Erste Group. Erste bank nyní vlastní 98% akcií, 1,4% akcií vlastní města a obce a zbylých 0,4% akcií mají ve svém držení ostatní akcionáři. Skupina Erste Group působí v 8 evropských státech – v České republice, Chorvatsku, Maďarsku, Rakousku, Rumunsku, Slovensku, Srbsku a Ukrajině. Do této skupiny patří 13 dalších dceřiných společností6. Česká spořitelna a.s. má na území České republiky celkem 642 poboček, 14 hypotéčních center, 15 komerčních center, 9 developerských center a 1141 bankomatů. Česká spořitelna nabízí širokou škálu produktů a služeb v oblasti bankovnictví, a to jak pro fyzické osoby, tak pro města a obce, malé a střední podniky a velké podniky.

Pro fyzické osoby nabízí tyto služby: − Účty a karty o − Osobní účet o − Servis 24 (telefonní a internetové bankovnictví) o − Debetní a kreditní karty (karta Kredit+) − Úvěrové produkty o − Hypotéky (Ideální hypotéka) o − Spotřebitelské úvěry (Snadná půjčka) o − Úvěry ze stavebního spoření

6

Brokerjet České spořitelny, a.s., Consulting České spořitelny, a.s., Erste Corporate Finance, a.s., Factoring České spořitelny, a.s., Informatika České spořitelny, a.s., Investiční společnost České spořitelny, a.s., Penzijní fond České spořitelny, a.s., Pojišťovna České spořitelny, a.s., RAVEN EU Advisory, a.s., Realitní společnost České spořitelny, a.s., REICO investiční společnost České spořitelny, a.s., s Autoleasing, a.s., Stravební spořitelna České spořitelny, a.s.

35

Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP − Spořící a investiční produkty o − Termínované vklady (Zlatý vklad, prémiové vklady) o − Podílové fondy o − Stavební spoření o − Penzijní připojištění o − Životní pojištění Nabídka služeb pro podnikatele: − Platební služby o − Běžné účty a podnikatelské debetní a kreditní karty o − Business 24 Internetové bankovnictví o − Dokumentární platby o − Elektronická faktura (@FAKTURA 24) − Zajištění rizik (Hedging) o − Zajištění kurzových rizik o − Zajištění úrokových rizik − Úvěrové produkty o − Provozní financování o − Financování investic o − Financování zahraničního obchodu − Služby pro emitenty cenných papírů − Spořící a investiční produkty − Zaměstnanecké programy o − Životní pojištění pro zaměstnance o − Penzijní připojištění – korporátní programy − Poradenství a podpora Mezi produkty finančního trhu České spořitelny patří: − Správa financí (Treasury) o − Investiční produkty o − Produkty pro řízení kurzového rizika 36

Petra Krohová


Petra Krohová

o − Produkty pro řízení úrokového rizika − Investiční bankovnictví o − Obchodování s akciemi a dluhopisy o − Primární emise (domácí dluhopisy, eurobondy, cenné papíry) o − Podnikové finanční poradenství o − Soukromý kapitál, venture kapitál, financování akvizic a fúzí − Správa aktiv o − Investiční poradenství pro institucionální klienty a privátní klientelu o − Individuální správa portfolia − Výzkum/Poradenství − Úschova cenných papírů (Všeobecná prezentace o finanční skupině ČS)

3.2

Investujeme pro budoucnost „Investujeme pro budoucnost“ je název zprávy a zároveň strategie společenské

odpovědnosti České spořitelny a.s. pro rok 2007. Ve zprávě jsou uvedeny aktivity podniku v oblasti CSR, filantropie za rok 2007 a zároveň je čtenář seznámen se strategií společenské odpovědnosti na roky 2008 – 2010. Celá zpráva je rozdělena do sedmi částí – Naše společnost, Strategie společenské odpovědnosti: „Investujeme pro budoucnost“, Víc než zákon, Banka první volby pro všechny skupiny klientů, Zaměstnavatel první volby, Filantropie a Společensky odpovědný přístup v obchodním řešení. I. Naše společnost V části Naše společnost je uvedena mise České spořitelny a.s. – „Jsme poskytovatelem finančních služeb, který umožňuje všem klientům naplňovat jejich jedinečná přání a potřeby.“ Dále je zde uvedena vize společnosti a hodnoty společnosti – „Spolehlivost, vnímavost a vstřícnost a srozumitelnost.“ Jsou zde vyjmenováni všichni klienti banky, struktura zaměstnanců banky a členové finanční skupiny České spořitelny a.s. II. Strategie společenské odpovědnosti: „Investujeme pro budoucnost“ Tato část se věnuje určení klíčových stakeholderů a dialogu s nimi. Banka se zajímá o názor klíčových skupin na její politiku v oblasti CSR. Banka se všech stran zeptala na tyto tři otázky: 37


Petra Krohová

Jakou roli by strategie CSR měla pro Českou spořitelnu hrát? Jak hodnotíte současné aktivity banky v porovnání se stanovenými cíli? Jak vidíte CSR strategii České spořitelny v porovnání s její konkurencí? Jaké jsou tři oblasti, na které by se Česká spořitelna mohla zaměřit a které se shodují s výše uvedenými cíli? Tento průzkum pomohl bance určit její silné a slabé stránky. Za silnou stránku byla všemi dotazovanými stranami určena společenská oblast a charita. Mezi slabé stránky patří péče o seniory, podpora vzdělávání, péče o životní prostředí a podpora handicapovaných občanů. III.Víc než zákon Dodržování platné legislativy považuje banka za samozřejmost. Nad rámec legislativy odpovídá chování a jednání banky také etickým principům a principům OECD. Banka se veřejně hlásí k Etickému kodexu FSČS, Kodexu bankovních služeb ČS a Kodexu chování mezi bankami a klienty. Každý zaměstnanec je školen, aby mohl naplňovat pravidla Kodexu bankovních služeb. Česká spořitelna a.s. se snaží být transparentní bankou, svolává valnou hromadu prostřednictvím tisku dle zákona, seznamuje akcionáře s účetní závěrkou, zprávou o vztazích či návrhem změn stanov. Stále zveřejňuje čtvrtletní výsledky hospodaření, i když od roku 2002 není veřejně obchodovatelnou společností. Banka se snaží zapojit a ovlivňovat český finanční trh prostřednictvím členství v Bankovní asociaci, Burzovní komory či Porady při finanční tísni. IV. Banka první volby pro všechny skupiny klientů Česká spořitelna a.s. zřídila speciální tým ombudsmana, prostřednictvím kterého se snaží stále zvyšovat kvalitu svých služeb pro zákazníky. Na tento tým se může obrátit každý s jakoukoli připomínkou, stížností či nápadem pro zlepšení. Každé dva roky měří banka spokojenost prostřednictvím CSI (Customer Satisfaction Index). Na základě výsledků z průzkumu se snaží banka hledat nové příležitosti pro zlepšení a zvýšení spokojenosti klientů. Banka se snaží o co největší informovanost svých klientů v oblasti finančních a bankovních služeb, toho se snaží dosáhnout prostřednictvím webových stránek, tištěných materiálů na pobočkách či příruček.

38


Petra Krohová

Banka spolu se sdružením českých spotřebitelů pomohla ke vzniku Porady při finanční tísni. Tato organizace bezplatně, nestranně a diskrétně pomáhá lidem řešit problémy s jejich dluhy a snaží se o osvětu v oblasti zadluženosti. V. Zaměstnavatel první volby Banka se nestará pouze o spokojenost svých klientů, ale i o spokojenost svých zaměstnanců, chápe provázání obou stavů. Nabízí rovné příležitosti pro všechny, systém celoživotního vzdělávání, 16 benefitů a pro určité zaměstnance také přizpůsobuje dobu a místo pracovního výkonu. Banka zavedla několik speciálních vzdělávacích programů – Dynamický manažer, Trainee program, Talent management program či MBA v kostce. Vytvořen byl také trainee program přímo pro absolventy vysokých škol. Vedle těchto programů klade banka důraz na učení se a zdokonalování se v cizích jazycích. K základní mzdě dostává každý zaměstnanec také bonus v průměru 30% roční základní mzdy a možnost volby benefitů. Benefity jsou rozděleny do dvou oblastí – oblast rodiny, volného času a zdraví a oblast zajištění budoucnosti a životního komfortu. Banka se snaží o co největší možnou komunikaci mezi řadovými zaměstnanci a top managementem. Zaměstnanci tak mohou přednést své názory a náměty na zlepšení fungování banky. Jako prostředky komunikace slouží otevřená telefonní linka generálnímu řediteli, otevřená poštovní schránka či návštěvy členů představenstva. Do oblasti komunikace můžeme také zahrnout ROZA (rozhovor se zaměstnancem), který pomáhá najít zaměstnanci jeho silné a slabé stránky a možnosti pro rozvoj vědomostí a další zlepšování. VI. Filantropie V této oblasti se banka orientuje především na podporu vzdělávání, na udržitelný rozvoj a pomoc lidem v nouzi. Česká spořitelna podporuje tyto projekty: VŠE, Tranzit.cz, Fórum dárců, Charita ČR, Život 90, Nadační fond Klausových, Domov Palata, program Senioři vítáni, Sananim, Drop In a řada jiných. V roce 2002 založila banka svou vlastní nadaci – Nadace České spořitelny. Ta se zaměřuje na již zmíněné oblasti – pomoc lidem v nouzi (především seniory a drogově závislé), vzdělávání a ochranu životního prostředí. Nadace se snaží nejen poskytovat finanční prostředky, ale i aktivně zapojovat své zaměstnance a klienty. Klienti mohou přispívat svými body z Bonus programu, které sbírají při platbě debetní či kreditní kartou.

39


Petra Krohová

V roce 2006 byla Česká spořitelna druhým největším mecenášem v České republice – na dobročinné účely poskytla částku 59 033 154 Kč. VII.

Společensky odpovědný přístup v obchodním řešení.

V poslední části zprávy jsou zmíněny dva projekty – Energy team ČS a TOP Energy program. Energy Team pomáhá projektům na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Do této oblasti banka investovala v roce 2007 cca 1 mld. Kč. TOP Energy program poskytuje finanční prostředky na projekty v oblasti energetických úspor a obnovitelných zdrojů. Na počátku roku 2008 bylo z tohoto programu financováno celkem devět projektů v celkové hodnotě přes 1,1 mld. Kč.

4 Hodnocení společenské odpovědnosti České spořitelny a.s. metodou KORP 4.1

Ekonomika (EM)

4.1.1 Management a organizační zabezpečení CSR (EM1) 4.1.1.1 a) Část předpoklady – Témata EM1P1 Jmenování představitele CSR Ve zprávě o společenské odpovědnosti ani v žádném záznamu na internetu není zmínka o představiteli CSR, je zde pouze uveden tým pro filantropii. Počet bodů: 0 EM1P2 Jmenování týmu/týmů CSR V České spořitelně je jmenován tým pro filantropii, seznam členů a jejich funkcí však není veřejně dostupný. Dále byly vytvořeny dva speciální týmy pracovníků – Energy Team a TOP Energy. Členové Energy Teamu jsou zaměřeni na pomoc při realizaci projektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. A projekt TOP Energy slouží k financování záměrů v oblasti obnovitelných zdrojů a energetických úspor. Energy Team má celkem pět členů, všichni mají zkušenosti a znalosti jak z oblasti financí, tak z oblasti energetiky. Členové týmu ani způsob jejich jmenování nejsou ve zprávě popsán. Jako tým CSR může být nazývána i dozorčí a správní rada nadace ČS. Počet bodů: 60 40


Petra Krohová

EM1P3 Určení relevantních zainteresovaných stran Banka se snaží poznat všechny své stakeholdery a komunikovat s nimi a zabudovávat jejich názory a připomínky do svých dalších rozhodnutí. Jako své klíčoví skupiny uvádí: zaměstnance, klienty, akcionáře, média a neziskový sektor. Počet bodů: 90 EM1P4 Určení oblasti působnosti, strategie a cílů CSR v organizaci Banka určila svou strategii v oblasti CSR a shrnula ji sloganu „Investujeme pro budoucnost“. Tato strategie byla schválena na roky 2008 až 2010. Strategie byla vytvořena na základě komunikace a výzkumu u stakeholderů. V rámci strategie si banka určila i svou misi, vizi a své hodnoty. Mise: „Jsme poskytovatelem finančních služeb, který umožňuje všem klientům naplňovat jejich jedinečná přání a potřeby.“ Vize: Jsme bankou první volby pro všechny skupiny klientů: Díky prvotřídním výkonům našich zaměstnanců poskytujeme špičkové poradenství, podporu a služby Díky špičkovému partnerství, podpoře a službám zajišťujeme našim akcionářům nadprůměrné výnosy Díky

nadprůměrným

výnosům,

které

přinášíme

našim

akcionářům,

vytváříme

zaměstnancům podnětné a kvalitní pracovní podmínky“ Díky nadprůměrným výnosům pomáháme rozvíjet společnost, v níž působíme“ Hodnoty: „spolehlivost, vnímavost, vstřícnost a srozumitelnost“ (Investujeme pro budoucnost) Strategie je zaměřena na všechny klíčové skupiny a všem se snaží přinést positivní výsledky. Počet bodů: 95 EM1P5 Výcvik pracovníků v CSR a týmové práci Pracovníci nejsou školeni v oblasti CSR. Počet bodů: 0 EM1P6 Dokumenty o CSR Česká spořitelna vydala svou první zprávu o společenské odpovědnosti pro rok 2007. Dále o CSR informuje na svých webových stránkách, informace jsou totožné s obsahem zprávy. 41


Petra Krohová

Počet bodů: 45 EM1P7 Záznamy o CSR Česká spořitelna v loňském roce poprvé vydala tiskovou zprávu o CSR, ta se týkala činností České spořitelny z této oblasti za rok 2007. Jiné dokumenty nejsou veřejnosti přístupny. Dokumenty o charitativní činnosti vede Nadace ČS sama za sebe. Počet bodů: 25 EM1P8 Management (řízení) dokumentů a záznamů Česká spořitelna má svůj vlastní sytém řízení dokumentů. Každý dokument má v zápatí číslo. Dokumenty jsou rozděleny do určitých číselných řad, podle typů produktu. U každého dokumentu je i datum platnosti. Pro veškeré smlouvy, jsou vytvořeny šablony, aby dokumenty měly jednotnou podobu. Zaměstnanci mají přístup i ke starým verzím šablon, při vytváření nové smlouvy se jim vždy otevře platná verze. Všechny vytištěné dokumenty se skladují, některé na pobočkách některé na centrále v Praze. Česká spořitelna má také svůj vlastní archiv. Skartační lhůta pro smlouvy je 10 let. Počet bodů: 60 EM1P9 Provázání činností spojených s CSR s běžnými pracovními činnostmi Banka se snaží do činností v oblasti CSR zapojit své klienty i zaměstnance. Klienti mohou přispívat body z Bonus programu do Nadace ČS a zaměstnanci mohou dostat až 2 dny pracovního volna na práci pro charitu. Ve všech svých činnostech dbá banka nejen na dodržování platné legislativy, ale i na dodržování závazků plynoucích z Etického a hodnotového kodexu Finanční skupiny ČS, Kodexu bankovních služeb ČS, Kodexu chování mezi bankou a klienty a principy OECD. Počet bodů: 60 EM1P10 Organizační zabezpečení tvorby Zprávy CSR, přednostně jako hluboké sebehodnocení v organizaci Zpráva o CSR není pojatá jako sebehodnocení organizace. Jsou zde spíš vyjmenovány činnosti, které České spořitelna provádí v oblasti péče o zaměstnance, příspěvky na charitu a celkové pojetí společenské organizace podniku. Je zde zmíněn výzkum o pohledu zainteresovaných stran na činnosti České spořitelny v oblasti CSR, ale z výsledků nejsou vyvozeny žádné závěry a doporučení pro budoucnost. Jako odůvodnění mohu uvést, že se jedná o první tiskovou zprávu o CSR, a proto není zcela kompletní a řada věcí v ní chybí. Počet bodů: 15 42


Petra Krohová

EM1P11 Systém zlepšování – identifikace silných stránek, příležitostí ke zlepšování, projekty – preferována je integrovaná implementace společně se systémem zlepšování v dalších systémech managementu Banka se snaží o identifikaci silných a slabých stránek jak v oblasti CSR, tak v oblasti spokojenosti zákazníků a zaměstnanců. Pro zjištění silných a slabých stránek v oblasti CSR slouží bance dialog se třemi nejdůležitějšími skupinami stakeholderů – široká veřejnost, zaměstnanci a novináři. Všem byly položeny tři stejné otázky (viz. Str. 38). Pro identifikaci příležitostí ke zlepšení a celkové spokojenosti klientů slouží index klientské spokojenosti CSI (Customer Satisfaction Index) a tým ombudsmana. Na tým ombudsmana se klienti mohou obrátit nejen se svými stížnosti a připomínkami, ale i s nápady pro zlepšení služeb banky. Na základě přijatých námětů implementoval tým ombudsmana řadu opatření. Ve zprávě však není uvedeno jaká. Dialog mezi řadovými zaměstnanci a top managementem banky je uskutečňován prostřednictvím těchto komunikačních kanálů: otevřená telefonní linka generálnímu řediteli, otevřená poštovní schránka, návštěvy členů představenstva a ROZA (rozhovor se zaměstnancem). Jak jsou informace od zaměstnanců dále analyzovány a využívány zpráva neuvádí. Počet bodů: 65 EM1P12 Monitorování a měření – plán provádění Česká spořitelna monitoruje a měří spokojenost zákazníků pomocí CSI (Customer Satisfaction Index). Ve zprávě se dále uvádí finanční prostředky poskytnuté na jednotlivé projekty v oblasti filantropie. Dále je zde uvedeno počet bodů z Bonus programu, které klienti věnovali Nadaci ČS. Počet bodů: 55 EM1P13 Audit a systém hodnocení shody legislativou, regulativou a přijatými závazky O žádných auditech a systémech hodnocení shody s legislativou, regulativou a přijatými závazky se ve zprávě organizace nezmiňuje. Oblast dodržování legislativy má na starosti samostatné oddělení. Počet bodů: 0

43


Petra Krohová

4.1.1.2 B) Část Výsledky – Oblasti: NEPOUŽITO

4.1.2 Ekonomická výkonnost (EM2) 4.1.2.1 a) Část Předpoklady – Témata EM2P1 Viditelná systematická práce s položkami odpovídajícími rozvaze a výsledovce V tiskové zprávě ani ve veřejně dostupných zdrojích na internetu nejsou tyto údaje uvedeny. Jedná se o interní tajné informace a z tohoto důvodu toto kritérium vyřazuji z hodnocení. EM2P2 Management cash flow V tiskové zprávě ani ve veřejně dostupných zdrojích na internetu nejsou tyto údaje uvedeny. Jedná se o interní tajné informace a z tohoto důvodu toto kritérium vyřazuji z hodnocení. EM2P3 Plánování dobročinnosti a veřejně prospěšných aktivit O způsobu plánování dobročinnosti se Česká spořitelna nezmiňuje, pro tento účel založila samostatnou Nadaci ČS. Z tohoto důvodu kritérium vyřazuji z hodnocení. EM2P4 Management rizik – analýza a řízení Vzhledem ke svým činnostem je banka vystavena řadě rizik, a proto má také detailně vypracovaný systém řízení rizik. Rizika banka dělí na: úvěrové, tržní, operační a riziko likvidity. Celý management rizik zahrnuje řadu činností - identifikace rizik, monitorování a měření rizik, soustavy limitů a omezení. Strategie řízení rizik je schvalována představenstvem banky. Dále se na řízení rizik podílejí i tyto útvary: „úsek centrálního řízení rizik, který je zodpovědný především za tržní a operační rizika a za konsolidované řízení rizik celé Finanční skupiny České spořitelny, úsek řízení úvěrového rizika zodpovědný za úvěrové riziko celé skupiny, úsek řízení bilance finanční skupiny, který řídí riziko čistého úrokového příjmu bankovní knihy (investičního portfolia) a riziko likvidity na základě rozhodnutí výboru pro řízení aktiv a pasiv. Dále činnost těchto útvarů řízení rizik doplňují aktivity úseku bezpečnosti zodpovědného za řízení rizik v oblasti fyzické bezpečnosti, bezpečnosti IT, prevence praní špinavých peněz (Anti Money Laundering) a správy varovného systému,

44


Petra Krohová

úseku právní služby a compliance, zodpovědného za řízení compliance rizika. Rozhodovací pravomoc v oblasti řízení rizik mají kromě představenstva společnosti příslušné výbory: Výbor pro řízení aktiv a pasiv Úvěrový výbor představenstva České spořitelny, Výbor finančních trhů a řízení rizik, Výbor Compliance, operačních rizik a bezpečnosti (CORB) – orgán představenstva společnosti k rozhodování v oblasti řízení operačního rizika, rizika compliance a v oblasti bezpečnosti. (Výroční zpráva pro rok 2007)“ Počet bodů: 90 EM2P5 Plánování tržeb za produkty Česká spořitelna vytváří plány na jednotlivá čtvrtletí pro celou organizaci, poté je tento plán přerozdělen jednotlivým oblastním pobočkám a ty dále určují plán pro své jednotlivé pobočky. Plány jsou určovány v počtech produktů, které musí dané pobočky plnit. Za každý produkt (úvěr, účet, kreditní či debetní karta …) jsou pobočkám přidělovány body. Přesná metodika je však tajná interní informace a z tohoto důvodu nemohu toto kritérium objektivně posoudit. EM2P6 Plánování příjmů a výdajů souvisejících s hmotným majetkem Činnost banky je směřována do jiných oblastí než je obchodování s hmotným majetkem a z toho důvodu kritérium vyřazuji. EM2P7 Plánování příjmů a výdajů souvisejících s kapitálem a s nehmotným majetkem O tomto kritériu nejsou dostupné žádné informace, z tohoto důvodu kritérium vyřazuji. EM2P8 Management projektů O managementu projektů nejsou žádné informace. Počet bodů: 0

4.1.2.2 b) Část Výsledky – Oblasti EM2V1 Přímá ekonomická hodnota vytvářená a distribuovaná, včetně tržeb, provozních nákladů, plateb zaměstnancům, darů a dalších investic do komunity, zadržených příjmů a plateb poskytovatelům kapitálu a státu 45


Petra Krohová

Výnosy: Přijaté úrokové výnosy – 33 608 mil. Kč Přijaté poplatky a provize – 9 500 mil. Kč Rozdělená ekonomická hodnota: Provozní náklady: 14 861 mil. Kč Mzdy a benefity zaměstnanců: 6 458 mil. Kč Placené úrokové náklady: 11 602 mil. Kč - za závazky k bankám: 1 757 mil. Kč - za závazky ke klientům: 6 862 mil. Kč - za cenných papírů: 1 581 mil. Kč - ostatní úrokové náklady: 1 402 mil. Kč Platby státu: 2 515 mil. Kč (daň z příjmu)7 Investice do komunity: 59 033 154 Kč (údaj za rok 2006) Akumulovaná ekonomická hodnota: Zisk/(ztráta) před zdaněním: 12 264 mil. Kč Zisk/(ztráta) po zdanění: 9 749 mil. Kč Čistý zisk/(ztráta) za účetní období: 14 080 mil. Kč Počet bodů: 95 EM2V2 Finanční dopady a další rizika a příležitosti pro aktivity organizace, které vyplývají z klimatických změn Česká spořitelna bere na vědomí rizika vyplývající z klimatických změn a rizika vyplývající ze snižování množství neobnovitelných zdrojů energie. Proto byly také vytvořeny dva speciální týmy Energy Team ČS a TOP Energy program na podporu hledání cest výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a možností snižování celkové spotřeby energie. Udržitelný rozvoj je jedním ze tří klíčových bodů CSR. Banka podporuje produkty šetrné k životnímu prostředí, používání recyklovaného papíru, úsporu energie, recyklaci odpadů a projekty na podporu životního prostředí. Počet bodů: 85 EM2V3 Krytí závazků vyplývajících z organizací přijatého plánu podpor

7

Všechny údaje jsou k 30. 9. 2008

46


Petra Krohová

Česká spořitelna přispívá každému svému zaměstnanci na penzijní pojištění, pokud ho má uzavřené. Počet bodů: 15 EM2V4 Významná finanční pomoc přijatá od státu Banka v posledních letech nepřijala žádnou pomoc od státu, proto je toto kritérium vyřazené.

4.1.3 Přítomnost na trhu (EM3) 4.1.3.1 a) Část předpoklady – Témata EM3P1 Benchmarking mzdové úrovně na pracovním trhu O Benchmarkingu mzdové úrovně na pracovním trhu nejsou žádné informace. Počet bodů: 0 EM3P2 Definované přístupy k nakupování O přístupech k nakupování nejsou žádné informace. Počet bodů: 0 EM3P3 Definované přístupy k náboru pracovníků O přístupech k náboru pracovníků nejsou žádné informace. Počet bodů: 0

4.1.3.2 b) Část Výsledky – Oblasti EM3V1 Rozpětí poměrů standardních nástupních platů k minimální mzdě ve významných provozních místech O tomto kritériu trhu nejsou žádné informace. Počet bodů: 0 EM3V2 Politika, praxe a podíl nákupů u místních dodavatelů ve významných provozních místech O politice nákupů trhu nejsou žádné informace. Počet bodů: 0 EM3V3 Postupy místního náboru a podíl vrcholových manažerů přijatých lokálně ve významných provozních místech 47


Petra Krohová

O tomto kritériu nejsou žádné informace. Počet bodů: 0

4.1.4 Nepřímé ekonomické vlivy (EM4) 4.1.4.1 a) Část Předpoklady – Témata EM4P1 Mapování pozitivních i negativních vlivů na komunitu Česká spořitelna nemapuje svůj vliv na komunitu. Počet bodů: 0 EM4P2 Mapování potřeb komunity Banka zjišťuje potřeby komunity pomocí již dříve zmíněného dotazníku na CSR strategii. Jednou z dotazovaných stran byla veřejnost. Banka se snaží úzce spolupracovat s veřejnou správou, poskytuje bezplatné poradenství ve finanční oblasti a dále pomáhá při podávání žádostí o dotace, tyto činnost je však již zpoplatněna. Počet bodů: 40 EM4P3 Budování veřejných služeb, od kterých není očekáván přímý zisk Banka se snaží ovlivňovat dění na finančním trhu, proto se stala členem několika organizací – Bankovní asociace, Burzovní komory, Porada při finanční tísni či Kodex finančních služeb. Poradna při finanční tísni pomáhá lidem při jejich velkém zadlužení a snaží se jim pomoci řešit jejich situaci. Česká spořitelna se také podílela na projektu televizních pořadů s názvem „Nebojte se bankovnictví“, ve kterém informuje o jednotlivých bankovních tématech. Do konce roku 2007 uvedla banka do provozu celkem 52 bankomaty pro nevidomé a slabozraké občany. Počet bodů: 90 EM4P4 Mapování vlivu na rozvoj zaměstnanosti Banka nemapuje vliv na rozvoj zaměstnanosti. Počet bodů: 0 EM4P5 Mapování vlivu na šíření vzdělanosti a know-how, podpora školství, uvolňování pracovníků Banka se stará především o vzdělávání vlastních pracovníků, nabízí jim řadu programů - Dynamický manažer, Trainee program, Talent management program či MBA v kostce. 48


Petra Krohová

Vytvořili také trainee program přímo pro absolventy vysokých škol. Zaměstnanci mají také možnost účastnit se různých jazykových kurzů. Česká spořitelna podporuje všechny své zaměstnance v prohlubování jejich znalostí a poskytuje jim hmotné zabezpečení při studiu. Česká spořitelna je od roku 2002 generálním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze. Banka finančně podporuje studentské práce, publikační činnost, členství v mezinárodních organizacích a veletrhy. Banka je dále generálním partnerem Univerzity Hradec Králové, hlavním partnerem osmiletého česko-anglického gymnázia Nový PORG a založila Dámský investiční klub. Počet bodů: 65

4.1.4.2 b) Část Výsledky – Oblasti EM4V1 Rozvoj a vliv infrastruktury investic a služeb poskytovaných pro veřejný prospěch prostřednictvím angažmá komerčního, naturálního nebo ve prospěch příjemce V roce 2007 Nadace ČS a Česká spořitelna přerozdělila více než 60 mil. Kč. Peníze putovaly např. na pomoc po orkánu Kyrill (140 000 Kč). Celková finanční pomoc Nadace ČS právnickým osobám Rok Celková podpora v mil. Kč 2004 2005 2006 2007

14,1 19,6 25,9 24,6

Tabulka 2Celková finanční pomoc Nadace ČS právnickým osobám

Počet bodů: 75 EM4V2 Popis a vysvětlení důležitých nepřímých ekonomických vlivů, včetně dimenze těchto vlivů Nejsou zmapovány žádné nepřímé ekonomické vlivy na ČS. Počet bodů: 0

49


Petra Krohová

Environment (Životní prostředí) EG

4.2

4.2.1 Personální zajištění ochrany životního prostředí, dobrovolné nástroje (EG1) 4.2.1.1 a) Část předpoklady – Témata EG1P1 Personální zajištění ochrany životního prostředí Česká spořitelna jmenovala členy dvou týmů – Energy Team a TOP Energy. Dále byly řádně jmenovány osoby do funkcí, které stanovuje legislativa. Počet bodů: 70 EG1P2 Dobrovolné nástroje Jako dobrovolnou aktivitu v oblasti životního prostředí zvolila banka problém nedostatku neobnovitelných zdrojů, a proto založila dva týmy - Energy Team a TOP Energy. Prostřednictvím těchto projektů banka nejen finančně přispívá, ale i nabízí zabezpečení celého procesu a pomoc při získávání dotací z fondů Evropské unie.Dále banka přišla s projektem @FAKTURA24, prostřednictvím kterého si firmy mezi sebou mohou posílat faktury elektronicky, což nejen šetří čas, ale i spotřebu papíru. Počet bodů: 90

4.2.1.2 b) Část – Výsledky EG1V1 Odpovědnosti pro zajištění ochrany životního prostředí Vzhledem k předmětu činnosti banky, Česká spořitelna nemá osoby odpovědné pro nakládání s odpady, vodami či chemickými látkami. Z tohoto důvodu toto kritérium vyřazuji z hodnocení. EG1V2 Dobrovolné nástroje Environmentální politika je uvedena ve zprávě o společenské odpovědnosti a ta je volně ke stažení na webových stránkách banky (www.csas.cz). Jako environmentální cíl byla stanovena pomoc při prosazování obnovitelných zdrojů. Banka prostřednictvím TOP Energy investovala do různých projektů do konce ledna 2008 1 100 mil. Kč.

50


Petra Krohová

Typ projektu Objem investic (mil. Kč) Počet solární energie 243 4 větrná energie 342 2 bioplyn 115 2 bio paliva 400 1 Celkem 1100 9 Tabulka 3Statistika programu TOP Energy k 31.1.2008 (Investujeme pro budoucnost)

Počet bodů: 65

4.2.2 Shoda s legislativou (EG2) 4.2.2.1 a) Část předpoklady – Témata EG2P1 Dodržování legislativních požadavků Dodržování veškeré legislativy považuje banka za samozřejmé. Bylo vytvořeno samostatné oddělení, které má na starost shodu všech činností banky s platnou legislativou. Počet bodů: 85 EG2P2 Celkový pohled na ochranu životního prostředí Banka se snaží o zajištění trvale udržitelného rozvoje, mezi tyto činnosti patří recyklace odpadu, snaha o snížení spotřeby papíru (k tomu slouží @FAKTURA24, nápis u každého emailu: „Jste si jisti, že opravdu potřebujete vytisknout tuto zprávu a/nebo její přílohy? Myslete na přírodu“, oboustranný tisk) a snaha o snižování množství energií. V současné době je tříděn plastový odpad a papír ve 116 objektech ČS a do konce roku 2009 by to mělo být ve 450 objektech. Počet bodů: 60 EG2P3 Ekonomické ukazatele Evidence úhrad a poplatků za odběr vody či vypouštění odpadních vod je v České spořitelně vedena., ale údaje nejsou veřejně dostupné.

4.2.2.2 b) Část Výsledky – Oblasti EG1V1 Relevantní legislativní požadavky Identifikaci relevantních právních požadavků má za úkol samostatné oddělení k tomu určené a to má také zodpovědnost za plnění tohoto úkolu. Počet bodů: 75 EG2V2 Aplikace relevantních právních požadavků na činnost organizace 51


Petra Krohová

Česká spořitelna nenakládá s chemickými látkami ani neznečišťuje ovzduší. Na veškeré činnosti, které jsou upraveny legislativou, dohlíží samostatné oddělení, které má na starosti shodu veškerých činností banky s právními předpisy. Způsob činnosti tohoto oddělení není však nikde uveden. Počet bodů: 55 EG2V3 Poplatky a sankce Údaje o spotřebě vody, jsou tajné, a proto nemohu toto kritérium řádně ohodnotit.

4.2.3 Environmentální dopady spotřeby energií, zdrojů, látek (EG3) 4.2.3.1 a) Část Předpoklady – Témata EG3P1 Plánování environmentálních dopadů spotřeb energií Údaje o spotřebě energie, jsou tajné, a proto nemohu toto kritérium řádně ohodnotit. EG3P2 Plánování environmentálních dopadů spotřeb zdrojů a látek Údaje o spotřebě látek, jsou tajné, a proto nemohu toto kritérium řádně ohodnotit.

4.2.3.2 b) Část – Oblasti EG3V1 Aktivity související se snižováním spotřeby elektrické energie a plynu Banka se výrazně angažuje v oblasti snižování spotřeby elektrické energie z neobnovitelných zdrojů, k tomu slouží již dříve zmíněné projekty. Spotřeba energie v jednotlivých pobočkách není vzhledem k množství spotřeby nijak sledována a regulována. Zdroj energie k vytápění poboček je závislý na jednotlivých pobočkách. Počet bodů: 15 EG3V2 Aktivity spojené se snižováním množství a nebezpečnosti vstupujících materiálů a chemikálií, se snižováním množství vody Česká spořitelna neodebírá podzemní ani povrchovou vodu přímo, vodu odebírá pouze přímo z veřejného vodovodu. Banka používá vodu pouze ke komunálním účelům. Počet bodů: 0

52


Petra Krohová

4.2.4 Environmentální dopady výroby a služeb (EG4) 4.2.4.1 a) Část Předpoklady – Témata EG4P1 Sledování a řízení výroby Česká spořitelna není výrobní podnik, z tohoto důvodu toto kritérium vyřazuji z hodnocení. EG4P2 Sledování a řízení služeb při jejich provádění/využívání O sledování a řízení služeb z pohledu životního prostředí nejsou žádné informace. Počet bodů: 0

4.2.4.2 b) Část Výsledky – Oblasti EG4V1 Výrobní aktivity Banka se při svých aktivitách snaží i minimalizaci negativních dopadů své činnosti na životní prostředí. Snaží se o snížení spotřeby papírů, recyklaci a čerpání energie. Ke třídění odpadu na papír a plasty dochází již na pracovišti, ale nyní pouze jen na některých pobočkách. Plánuje se zvýšení počtu těchto míst. Podle údajů za rok 2007 banka jako celek vyprodukovala 2 437 tun odpadu, z toho 498 tun papíru a 19 tun plastu. Běžní zaměstnanci banky nepoužívají osobní ochranné pracovní pomůcky. Počet bodů: 50 EG4V2 Interní a externí služby V rámci poskytování podnikatelských úvěrů banka určila jedno z kritérií při hodnocení klienta certifikaci normou ISO 14 001 nebo EMAS. U svých klientů podporuje produkty šetrné k životnímu prostředí. Počet bodů: 10

4.2.5 Environmentální dopady výstupů (EG5) 4.2.5.1 a) Část Předpoklady – Témata EG5P1 Znečištění ovzduší, ozónová vrstva Země Česká spořitelna svou činností nijak výrazně neznečišťuje životní prostředí, z tohoto důvodu nehodnotí dopad svých činností na životní prostředí. Počet bodů: 0 53


Petra Krohová

EG5P2 Produkce odpadů Evidence množství odpadů není přístupná veřejnosti, z tohoto důvodu nemohu toto kritérium řádně ohodnotit. EG5P3 Znečištění vod Evidence znečištění vod není přístupná veřejnosti, z tohoto důvodu nemohu toto kritérium řádně ohodnotit. EG5P4 Evidence nehod a provozních událostí Pravděpodobnost vzniku ekologické havárie je u banky značně malá. Česká spořitelna má samozřejmě zabezpečeny všechny činnosti předepsané legislativou, jako únikové cesty apod. Počet bodů: 50

4.2.5.2 b) Část Výsledky – Oblasti EG5V1 Evidence a řízení ochrany ovzduší Způsob vytápění je závislý na možnostech jednotlivých poboček. Pro nedostatek informací vyřazuji toto kritérium z hodnocení. EG5V2 Nakládání s odpady Česká spořitelna vede evidenci odpadů. Množství vyprodukovaného odpadu je sledováno jako celek a zvlášť papír a plastový odpad. Banka se snaží o snižování odpadu, především papíru. Počet bodů: 20 EG5V3 Nakládání s vodami V jednotlivých pobočkách České spořitelny jsou odpadní vody vypouštěny do veřejné kanalizace, nejsou předem nijak čištěny vlastními prostředky. Další informace o nakládání s vodami nejsou veřejné. Pro nedostatek informací vyřazuji toto kritérium z hodnocení.

4.3

Sociální odpovědnost (SO)

4.3.1 Lidská práva (SO1) 4.3.1.1 a) Část Předpoklady – Témata SO1P1 Péče o lidská práva u dodavatelů a v kontrakci 54


Petra Krohová

Nejsou žádné informace o vyžadování ochrany lidských práv u dodavatelů. Počet bodů: 0 SO1P2 Vzdělávání zaměstnanců v oblasti lidských práv SO1P3 Viditelná antidiskriminační opatření, postupy, instrukce Česká spořitelna vytvořila samostatné oddělení, které má na starosti sledování shody aktivit banky se všemi legislativními předpisy. Dále se všichni zaměstnanci musí řídit Etickým a hodnotovým kodexem FSČS, kodexem bankovních služeb ČS a Kodexem mezi bankami a klienty. Celé řízení banky splňuje principy OECD. Počet bodů: 85 SO1P4 Evidence incidentů a stížností v oblasti lidských práv Stížnosti z oblasti porušování lidských práv mohou klienti banky adresovat týmu ombudsmana, kde také dochází k jejich evidenci a vyřizování. Samostatnou evidenci si banka nevede, do této doby nebyl zaznamenán případ diskriminace osob pro jejich pohlaví, náboženství, rasu či národnost. Počet bodů: 40 SO1P5 Kolektivní vyjednávání Kolektivní vyjednávání probíhá každý rok vždy 3 měsíce před jeho koncem. Na této čtrnáctidenní schůzi se projednává kolektivní smlouva na další rok. Schůze se účastní vždy 34 vyjednavači za odbory a 2 vyjednavači za Českou spořitelnu. Ze schůze je vždy utvořen zápis. Cílem vyjednávání je podepsat dodatek ke stávající kolektivní smlouvě nebo uzavřít novou smlouvu. Hlavními projednávanými otázkami je navyšování mezd a benefity. Návrhy předkládají vždy první odbory a poté na ně zástupci České spořitelny reagují. Počet bodů: 85

4.3.1.2 b) Část Výsledky – Oblasti SO1V1 Počet významných dodavatelů, u kterých smlouvy obsahují klauzule o lidských právech přijatá opatření Nejsou žádné informace o vyžadování ochrany lidských práv u dodavatelů. Počet bodů: 0 SO1V2 Počet zaměstnanců a hodin jejich výcviku ohledně politik a postupů týkajících se lidských práv v souvislosti s provozem organizace 55


Petra Krohová

Všichni zaměstnanci jsou povinni dodržovat Etický a hodnotový kodex FSČS. Počet hodin výcviku není znám. Počet bodů: 60 SO1V3 Aktivity organizace zabraňující všem formám diskriminace jak na pracovišti, tak při náboru nových zaměstnanců a přijatá opatření Jakékoli diskriminaci na pracovišti či při náboru zaměstnanců je zabráněno přísným dodržováním veškeré legislativy a Kodexu správy a řízení společnosti založeném na principech OECD. V České spořitelně funguje od roku 2004 interní ombudsman, který řeší především pracovněprávní stížnosti současných i bývalých zaměstnanců. Počet bodů: 70 SO1V4 Celkový počet případů diskriminace a přijatá opatření Interní ombudsman přijal v roce 2007 celkem 81 podání. Ve stejném roce řešil tým ombudsmana více než 5000 podání od klientů banky. Všechna tato podání se však nemusí týkat diskriminace. Počet podání ombudsmanovi od roku 2001 do roku 2007 stále stoupá. Tento trend však pravděpodobně není způsoben zhoršením služeb banky, ale spíše nárůstem informovanosti klientů a zvýšením jejich zájmu o kvalitu poskytovaných služeb. Počet řešených podání týmem ombudsmana stále kolísá. Počet bodů:75 SO1V5 Aktivity, při nichž může být vážně ohrožena realizace práva svobody sdružování nebo kolektivního vyjednávání. Opatření přijatá pro podporu těchto práv Nejsou známy žádné aktivity, při kterých by mohla být ohrožena realizace práva svobody sdružování nebo kolektivního vyjednávání. SO1V6 Činnosti, při nichž může být vážné riziko případů dětské práce, a opatření přijatá pro eliminaci dětské práce Při žádných činnostech banky nemůže dojít k případu dětské práce. Počet bodů: 99 SO1V7 Činnosti, při nichž může být vážné riziko případů nucené nebo nedobrovolné práce, a opatření přijatá pro eliminaci nucené nebo nedobrovolné práce Při žádných činnostech banky nemůže dojít k případu nucené či nedobrovolné práce. Počet bodů: 99

56


Petra Krohová

4.3.2 Komunita, korupce, veřejná politika, konkurenční chování, shoda s legislativou (SO2) 4.3.2.1 a) Část Předpoklady - Témata SO2P1 Kontakt s komunitou Banka se snaží o komunikaci s komunitou v obou směrech. Sama informuje veřejnost o svých činnostech, pravidelně čtvrtletně uveřejňuje výsledky svého hospodaření. Na druhou stranu se snaží získávat informace od druhé strany, např. výzkumem spokojenosti zákazníků či výzkumem silných a slabých stránek CSR. Banka spolupracuje s úřady místní samosprávy, zdarma poskytuje finanční poradenství a dále pomáhá při získávání grantů z fondů Evropské unie. Počet bodů: 50 SO2P2 Protikorupční politiky a postupy Protikorupční politika je zahrnuta v Etickém a hodnotovém kodexu FSČS, kodexu bankovních služeb ČS a Kodexu mezi bankami a klienty. Dále se všichni zaměstnanci musí řídit dvěma vnitřními předpisy, které upravují politiku střetu zájmů v ČS. První předpis je „Politika střetu zájmů v České spořitelně„, tento dokument je přístupný všem zaměstnancům na intranetu. Druhý předpis „Politiku střetu zájmů při poskytování investičních služeb„ je uveřejněn na internetových stránkách ČS. Počet bodů: 75 SO2P3 Všechny typy angažovanosti ve veřejném životě Banka se angažuje ve veřejném životě jak prostřednictvím filantropie, tak prostřednictvím ovlivňování finančního trhu. ČS je členem Bankovní asociace, Burzovní komory a Porady při finanční tísni. Peníze na dobročinné účely poskytuje buď přímo banka, nebo prostřednictvím své nadace. Banka se zaměřuje na tři oblasti pomoc lidem v nouzi, udržitelný rozvoj a vzdělávání. Prostřednictvím dvou týmů (Energy Team a TOP Energy) banka přispívá na projekty z oblasti úspory energií a využívání obnovitelných zdrojů. Počet bodů: 85 SO2P4 Sledování výdajů na veřejné aktivity a projekty Celkové finanční prostředky přerozdělené Nadací ČS od roku 2004 do roku 2006 rostly, v roce 2007 došlo k mírnému poklesu oproti roku 2006. 57


Petra Krohová

Počet bodů: 75

4.3.2.2 b) Část Výsledky – Oblasti SO2V1 Existence jakýchkoli programů a postupů, které vyhodnocují a řídí vliv činnosti organizace na komunitu Nejsou známy žádné programy ani postupy, které vyhodnocují nebo řídí vliv činnosti organizace na komunitu. Počet bodů: 0 SO2V2 Počet zaměstnanců, vycvičených v protikorupčních politikách a postupech organizace Pro všechny zaměstnance je povinný Etický a hodnotový kodex. Jeho znalost je proškolována pomocí elektronického kurzu. Počet bodů: 75 SO2V3 Opatření přijatá jako reakce na případy korupce SO2V4 Postoje (angažovanosti) vůči veřejnému životu, podíl na rozvoji veřejné politiky, lobbing Banka se angažuje ve veřejném životě prostřednictvím Bankovní asociace, Burzovní komory, Porady při finanční tísni a prostřednictvím Nadace ČS. Česká spořitelna také úzce spolupracuje s úřady místní samosprávy. Počet bodů: 70 SO2V5 Celková hodnota finančních a nefinančních příspěvků politickým stranám, politikům a souvisejícím institucím v zemi Česká spořitelna neposkytuje dary politickým stranám ani politikům, z tohoto důvodu toto kritérium vyřazuji. SO2V6 Celková hodnota finančních a nefinančních příspěvků na veřejné aktivity a projekty v zemi Celková hodnota finančních prostředků poskytnutých Nadací ČS právnickým osobám v roce 2007 byla 24,6 mil. Kč. Celková hodnota poskytnutá Českou spořitelnou na filantropii v roce 2008 byla 60 299 525Kč. Tato částka se kromě roku 2006 neustále zvyšuje. 2004

2005

2006

2007

2008

29 000 000 56 164 595 50 860 997 59 033 154 60 299 525 Tabulka 4 Výdaje na filantropii v Kč (www.donorsforum.cz)

Počet bodů: 90 58


Petra Krohová

SO2V7 Celkový počet zákonných opatření pro antikorupční chování, kartelové a monopolní praktiky a jejich dopad SO2V8 Peněžní hodnota významných pokut a celkový počet nefinančních sankcí za neshody se zákony a předpisy

4.3.3 Zaměstnání a přiměřená práce (SO3) 4.3.3.1 a) Část Předpoklady – Témata SO3P1 Existence vhodné personální politiky a postupů Česká spořitelna má vypracovanou vhodnou personální politiku zaměřenou na vytváření vhodného pracovního prostředí. V politice je zabezpečuje motivační prostředí, individuální přístup a rovné příležitosti pro všechny. Personální politika ČS byla oceněna Zaměstnavatel regionu Praha 2007 a Zaměstnavatel roku 2007 2. místo (AXA). Počet bodů: 85 SO3P2 Personalistika – evidence, analýzy, možnost konstruovat reporty podle zadaných parametrů SO3P3 Motivační programy Banka se snaží motivovat své zaměstnance svým přístupem rovných příležitostí a také systémem odměňování. Odměňování zaměstnanců je rozloženo do několika částí – mzda, bonusy, benefity a faktory v oblasti firemní kultury. Dále banka nabízí všem svým zaměstnancům možnost dalšího vzdělávání. Počet bodů: 55 SO3P4 Systém vzdělávání zaměstnanců Česká spořitelna nabízí svým zaměstnancům širokou nabídku možností dalšího vzdělávání. Jako nejdůležitější oblast ve vzdělávání považuje rozšiřování dovedností v interpersonální a obchodní oblasti. Zaměstnanci mohou navštěvovat interní, externí i elektronické kurzy. Těm zaměstnancům, kteří se rozhodnou doplnit si své vysokoškolské vzdělání, poskytuje banka peněžní výpomoc po dobu studia. Další významnou oblastí vzdělávání je výuka cizích jazyků. Zde jsou nabízeny lekce pro všechny úrovně od začátečníků až po velmi pokročilé. Pro určité funkce jsou zaváděny speciální vzdělávací programy, které poskytují účastníkům speciální znalosti potřebné pro výkon jejich povolání. Mezi tyto programy patří: 59


Petra Krohová

Dynamický manažer, Trainee program, Talent management program a MBA v kostce. Pro absolventy vysokých škol je připraven absolventský trainee program a pro zaměstnance, kteří pracují v ČS dobu kratší než 5 let Special trainee. Počet bodů: 90 SO3P5 Systém pro řešení stížností zaměstnanců Zaměstnanci mohou své stížnosti řešit pomocí systému otevřené komunikace, kdy mohou své stížnosti antonymně či neanonymně přednést nejvyššímu managementu. Tato otevřená komunikace funguje přes několik kanálů – otevřená telefonní linka generálního ředitele, otevřená poštovní schránka či návštěvy členů představenstva na jednotlivých pobočkách. Stížnostmi zaměstnanců se od října 2004 také zabývá interní ombudsman. Počet bodů: 75 SO3P6 Systém péče o BOZP V České spořitelně je za oblast BOZP, dodržování platné legislativy BOZP a realizaci odpovědný útvar úsek Bezpečnost. Při nástupu je nový zaměstnanec povinen absolvovat elearningový kurz BOZP zakončený testem a následně jeho přímý nadřízený provede seznámení s konkrétním zabezpečením a opatřeními BOZP na konkrétním pracovišti zaměstnance. Následně jsou zaměstnanci takto proškolování každé dva roky, nebo v případě změny pracoviště. Vedoucí zaměstnanci jsou v souladu se zákonem proškolováni úsekem Bezpečnost každé tři roky. Evidence je vedena centrálně, v elektronické formě. Počet bodů: 70

4.3.3.2 b) Část Výsledky SO3V1 Pracovní síla celkem počet zaměstnanců Finanční skupiny ČS počet zaměstnanců České spořitelny

2003 12 823 11 234

2004 11 805 11 019

2005 11 406 10 689

2006 10 809 10 097

2007 10 897 10 098

Tabulka 5 Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců jak celé Finanční skupiny ČS, tak samotné České spořitelny až do roku 2006 klesl, v roce 2007 došlo k mírnému nárůstu. Zde je vidět snaha o snižování nákladů. Počet bodů: 80 SO3V2 Celkové počty a podíl fluktuace podle věkové skupiny, pohlaví a regionu 60


Petra Krohová

Tyto údaje nejsou známy, proto toto kritérium nemohu vyhodnotit. Počet bodů: 0 SO3V3 Benefity poskytované zaměstnancům na plný úvazek Benefity v oblasti rodina, volný čas a péče o zdraví 25 dnů dovolené 5 dnů zdravotního volna Příspěvek na sport, kulturu a cestování Vyžití na sportovních a turistických akcích Možnost využívání rekreačních objektů Finanční příspěvek na tuzemskou či zahraniční rekreaci nebo příspěvek na dětské tábory Speciální volno na charitu, kdy každý zaměstnanec může během roku věnovat až dva pracovní dny na charitu Benefity v oblasti zajištění budoucnosti a životního komfortu Přípěvek na penzijní připojištění v maximální výši 1100 Kč měsíčně (při splnění podmínky stejně vysokého příspěvku zaměstnance) Příspěvek na životní pojištění v maximální výši 4 000 Kč ročně (při splnění podmínky stejně vysokého příspěvku zaměstnance) Poukázky na stravování v hodnotě 80 Kč za odpracovanou směnu s příspěvkem zaměstnavatele Poskytování bankovních a finančních produktů Finanční skupiny ČS za zvýhodněných podmínek Zvýhodněné podmínky nákupu akcií Erste Bank Slevy na produkty pojišťovny Kooperativa Výhody v rámci partnerské spolupráce s jinými společnostmi, zejména dodavateli Finanční skupiny ČS Faktory z oblasti firemní kultury přinášející rovné příležitosti Rovnoměrně rozložená pružná pracovní doba Práce z domova Zkrácený pracovní úvazek Posun pracovní doby 61


Petra Krohová

Neplacené pracovní volno (Investujeme pro budoucnost) Počet bodů: 80 SO3V4 Programy pro vzdělávání zaměstnanců, které podporují trvalou zaměstnanost zaměstnanců a pomáhají jim v zvládnutí ukončení kariéry ČS poskytuje jazykové kurzy, hmotné zajištění při studiu, speciální kurzy pro manažery, absolventské treainee program a další odborné kurzy. Počet bodů: 80 SO3V5 Počet hodin výcviku na zaměstnance za rok podle kategorie zaměstnance Tyto údaje nejsou známy, proto toto kritérium nemohu vyhodnotit. Počet bodů: 0 SO3V6 Sledování výkonnosti zaměstnanců a jejich kariérový rozvoj Česká spořitelna sleduje výkonnost tam, kde je měřitelná. Především se jedná o prodejce, kde je sledováno plnění stanovených prodejních plánů podle vnitřního předpisu. Počet bodů: 80 SO3V7 Řešení stížností zaměstnanců V roce 2007 využili zaměstnanci otevřenou telefonní linku celkem 34 krát. Do poštovní schránky umístili ve stejném roce 83 dotazů. Interní ombudsman řešil v roce 2007 celkem 81 stížností. Počet bodů: 70 SO3V8 Témata BOZP a počet zaměstnanců zapojených do sledování BOZP Oficiální komise, která se zabývá BOZP je úsek Bezpečnost. Všichni zaměstnanci jsou zapojeni do BOZP podle platné legislativy. Počet bodů: 85 SO3V9 Úrazovost, nemoci z povolání, dny nemocnost, absence, smrtelné nehody podle regionů

4.3.4 Ochrana spotřebitele (SO4) 4.3.4.1 a) Část Předpoklady – Témata SO4P4 Metodika měření spokojenosti zákazníků Česká spořitelna používá pro měření spokojenosti zákazníků index klientské spokojenosti CSI. Vždy každé dva roky banka zjišťuje změny v očekávání klientů 62


Petra Krohová

v poskytování finančních služeb. N naplňování těchto představ klienti hodnotí dvakrát ročně pomocí telefonického dotazování. Počet bodů: 85 SO4P5 Registr stížností, postup řešení stížností Své stížnosti mohou klienti banky řešit přes tým ombudsmana. Zde je také veden registr stížností. Počet bodů: 80

4.3.4.2 b) Část Výsledky – Oblasti SO4V1 Etapy životního cyklu, v nichž jsou hodnoceny bezpečnostní a zdravotní dopady hmotných výrobků a služeb z hlediska možného zlepšení. Vzhledem k charakteru služeb, které Česká spořitelna poskytuje, je toto kritérium vyřazeno z hodnocení. SO4V2 Celkový počet neshod s předpisy a závazky ohledně bezpečnostních a zdravotních dopadů hmotných výrobků a služeb v průběhu životního cyklu podle typu výstupů. Vzhledem k charakteru služeb, které Česká spořitelna poskytuje, je toto kritérium vyřazeno z hodnocení. SO4V3 Celkový počet případů neshod s předpisy a dobrovolnými závazky ohledně označování a informací o hmotných výrobcích a službách v průběhu jejich životního cyklu podle typu výstupu Vzhledem k charakteru služeb, které Česká spořitelna poskytuje, je toto kritérium vyřazeno z hodnocení. SO4V4 Postupy týkající se spokojenosti zákazníků včetně výsledků dotazníkového měření spokojenosti zákazníků Banka používá index klientské spokojenosti CSI. Telefonické šetření probíhá vždy dvakrát ročně. Výsledky nejsou přímo srovnatelné, neboť pro lepší porovnání s trhem došlo ke změně metodiky. I tak můžeme vidět rostoucí trend. spokojenost klientů

2003 73,39

2004 78,24

2005 77,5

2006 74,86

2007 76,55

Tabulka 6 Index CSI v bodech, průměr jaro-podzim (Investujeme pro budoucnost)

Počet bodů: 75 63


Petra Krohová

SO4V5 Programy pro dodržování zákonů, norem a závazků týkajících se marketingové komunikace včetně inzerce, propagace a sponzorování ČS má své vlastní oddělení, které má na starosti dohled všech činnosti a jejich shody s legislativou. Žádné další programy nejsou známy. Počet bodů: 50 SO4V6 Celkový počet případů neshod s předpisy a závazky ohledně marketingové komunikace včetně inzerce, propagace a sponzorování podle typu výstupu Vzhledem k nedostupnosti těchto dat, nemohu toto kritérium řádně vyhodnotit. SO4V7 Celkový počet opodstatněných stížností ohledně narušení soukromí zákazníka a ztráty jeho dat SO4V8 Peněžní hodnota významných pokut pro neshody se zákony a předpisy týkající se poskytování a používání hmotných výrobků a služeb

4.4

Vyhodnocení metody KORP

4.4.1 Ekonomika (EM) EM1 - průměr EM2 - průměr EM3 - průměr EM4 - průměr Celkový průměr EM

43,84615 57 0 38,57143 35,15625 Tabulka 7 Ekonomika

Průměrný počet bodů v oblasti ekonomiky je 35,15625 bodů, což je značně pod polovinou. Tuto hodnotu z velké části snižuje počet bodů přiřazený ve třetí skupině subkritérií z oblasti přítomnosti na trhu, kde ČS nedostala ani jeden bod. Organizace buď tyto činnosti vůbec nedělá, nebo o nich nejsou žádné záznamy nebo zmínky v tiskové zprávě. Nejvíce bodů obdržela banka ve druhé skupině kritérií – ekonomická výkonnost. Částečně však na tomto výsledku má vliv, že některá kritéria jsem musela vzhledem k nedostatku informací a jejich tajnosti vyřadit z hodnocení.

4.4.2 Environment (EG) EG1 - průměr EG2 - průměr

75 68,75

64


Petra Krohová

EG3 - průměr 7,5 EG4 - průměr 20 EG5 - průměr 23,33333 Celkový průměr EG 43 Tabulka 8 Environment

V průměru vychází hodnocení kritérií z oblasti životního prostředí lépe než ekonomická kritéria. Jsou zde však vidět značné výkyvy mezi jednotlivými subkritérii. Subkritéria personální zajištění ochrany životního prostředí a shoda s legislativou obdržely větší počet bodů – 75 a 68,75. Tyto výsledky pramení z toho, že ČS dodržuje veškerá nařízení daná legislativou a má k tomuto účelu zřízeno zvláštní oddělení. Oproti tomu subkritérium dopady spotřeby energií, zdrojů a látek obdrželo jen 7,5 a to jsem řadu kritérií musela vyřadit. Činnost České spořitelny je zaměřena na provádění finančních služeb, kde nedochází k takové spotřebě energií a znečišťování životního prostředí jako například u výrobních podniků. Z tohoto důvodu možná neklade banka na tuto oblast takový důraz. Druhý důvod vyřazení některých kritérií byl, že údaje o spotřebě vody, elektrické energie, tepla a plynu jsou tajné a tyto data mi nebyla poskytnuta. Česká spořitelna zaměřuje svou činnost v oblasti životního prostředí především na poskytování darů různým nadacím či organizacím z této oblasti a na podporu projektů z oblasti energetických úspor a obnovitelných zdrojů prostřednictvím programů Energy team ČS a TOP Energy program.

4.4.3 Sociální odpovědnost (SO) SO1 - průměr 61,3 SO2 - průměr 65 SO3 - průměr 61,5 SO4 - průměr 72,5 Celkový průměr SO 63,6875 Tabulka 9 Sociální odpovědnost

V oblasti sociální odpovědnosti získala Česká spořitelna ze všech tří oblastí největší počat bodů. Tyto údaje potvrzují, že celková koncepce ČS v oblasti společenské odpovědnosti je zaměřena především na pomoc okolí (hlavní tři pilíře jsou vzdělávání, pomoc lidem v nouzi a udržitelný rozvoj). Počty bodů v jednotlivých subkritériích jsou vyrovnané, nejsou zde žádné velké výkyvy. Česká spořitelna dbá o dodržování veškerých legislativních předpisů, k tomu má zřízeno samostatné oddělení, dále dobrovolně přistoupila ke standardům vyplývajících z Etického a hodnotového kodexu finanční skupiny ČS, Kodexu bankovních služeb ČS a Kodexu chování mezi bankami a klienty. 65


Petra Krohová

4.4.4 Celkové zhodnocení EM EG SO Celkový průměr

35,15625 43 63,6875 48,20253 Tabulka 10 Celkem

V celkovém hodnocení Česká spořitelna nedopadla příliš dobře, průměrný počet bodů ze všech bodovaných kritérií byl 48,20253, což je méně než polovina. Nad polovinu se Česká spořitelna dostala pouze u kritérií týkajících se sociální oblasti. Nejmenší počet bodů 35,15625 obdržela kritéria z oblasti ekonomie. Tento malý počet je pravděpodobně také způsoben tím, že řadu informací o svých činnostech banka nikde neuveřejňuje a neposkytuje. V činnostech, které banka provádí v oblasti CSR, povětšinou dostala velký počet bodů. Z toho je vidět, že na svých činnostech si banka dává záležet a provádí je pečlivě a kvalitně. Činnosti, na které se banka zaměřuje, jsou vcelku dopodrobna popsány v tiskové zprávě, jedná se o péči o zaměstnance, přispívání na charitu a dodržování etických kodexů. Zejména v oblasti charitativní banka dává nemalé prostředky na řadu projektů a přispívá velkému množství neziskových organizací. Z tiskové zprávy i z informací volně dostupných je vidět, že banka společenskou odpovědnost nebere jako komplexní činnost, ale spíše si pod tímto pojmem představuje přispívání na charitu a péči a vzdělávání svých zaměstnanců. V rámci CSR nezohledňuje oblast ekonomiky a managementu. Celé hodnocení může být zkreslené faktem, že některé činnosti banka možná provádí, ale nejsou o nich dostupné informace a nepodařilo se mi je získat ani na požádání, z tohoto důvodu jsem musela některá kritéria vyřadit z hodnocení a u některých kritérií hodnotit Českou spořitelnu 0 body. Řada těchto opomenutí může být zdůvodněna tím, že se jednalo o první tiskovou zprávu o Společenské odpovědnosti ČS. V úvodu zprávy je popsán celkový koncept CSR, motto a základní myšlenky společenské odpovědnosti, z toho je vidět, že se nejedná o nepromyšlenou činnost bez plánování. Česká spořitelna se jistě v dalších letech poučí z těchto nedostatků a další zprávy budou již obsahovat i jiné informace než výčet organizací, na které Nadace ČS přispívá, a uvědomí si, že CSR není jen poskytování darů nadacím. 66


Petra Krohová

Jako poslední připomínku mám tu, že ČS na začátku své tiskové zprávy vyzdvihuje transparentnost, ale já jsem často narazila na neochotu poskytovat určité údaje, o kterých si myslím, že by bance nijak neublížily, kdyby se dostaly na veřejnost (např. spotřeba vody).

Hodnocení pomocí metody KORP je využíváno při udílení Národní ceny za CSR (zkráceně cena CSR). Vyhlašovatelem tohoto programu je Rada kvality ČR. Tato cena bude poprvé udílena za rok 2009. Pokud by se Česká spořitelna chtěla ucházet o toto ocenění, musela mi provést řadu změn ve svých činnostech v oblasti CSR. První věcí, kterou by ČS musela změnit, by byla tisková zpráva o společenské odpovědnosti. Zpráva za rok 2007 se na první pohled zdá rozsáhlá a plná informací, ale při bližším přečtení jsem zjistila, že se zabývá omezeným množstvím témat, především těch, ve kterých Česká spořitelna vyniká. Ve zprávě by měla být více zmíněna environmentální oblast, především činnosti na ochranu životního prostředí. Dále bych do zprávy doporučila přidat jména představitele CSR, popřípadě celého týmu CSR. V oblasti ekonomie chybí pro hodnotitele řada informací, buď banka tyto činnosti vůbec neprovádí, nebo spíše o nich nejsou dostupné informace. Banka by se měla zaměřit na činnosti jako je management projektů, lépe provázat běžné činnosti s CSR a informovat o oblasti plánování, práci s položkami rozvahy a výsledovky a managementu cash flow. Velké mezery má také v oblasti náboru nových pracovníků, kde by si měla nechat provést benchmarking mzdové úrovně na pracovním trhu a přesně definovat přístupy k přijímání nových zaměstnanců. Tyto informace by neměly zůstat utajeny veřejnosti. Česká spořitelna se sice snaží pomáhat komunitě, ale nijak svou činnost nemapuje. Nejprve by měla zmapovat potřeby komunity, zjisti, jak ji ovlivňuje a jak by jí mohla ještě více prospět. Na základě těchto zjištění by měla vypracovat podrobný projekt na vztah s místní komunitou a její podporu. V oblasti životního prostředí by si Česká spořitelna měla uvědomit, že i když je pouze banka a nezatěžuje životní prostředí takovým způsobem jako některé výrobní podniky, stále má velké možnosti, jak zlepšit svůj environmentální dopad na společnost. Jako první by měla zavést jednotný registr spotřeby vody, plynu a elektrické energie. Tyto údaje analyzovat, porovnat mezi sebou jednotlivé pobočky s přihlédnutím k jejich velikosti a navrhnout možná opatření ke snížení spotřeby těchto zdrojů. Česká spořitelna by měla zavést třídění odpadu na plasty, papír a bio odpad ve všech svých pobočkách.

67


Petra Krohová

Jako jednu z možností šetření s papírem vidím možnost elektronických výpisů z účtů, tuto službu banka nabízí v rámci internetového bankovnictví Servis24, ale příliš ji mezi svými klienty nepropaguje. Tato možnost je oboustranně výhodná, banka šetří papír a klient ušetří na poplatcích. Tato možnost by měla být klientům doporučována. Klientům používajícím email by mohla banka zasílat reklamní sdělení elektronicky a ne poštou. V oblasti sociální odpovědnosti bych navrhla zavést souhrnnou dokumentaci všech stížností, pokud již tak Česká spořitelna neudělala. V této databázi by byly stížnosti zákazníků, stížnosti na porušení soukromí a ztráty dat, počty porušení předpisů či seznam udělených pokut. Banka by mohla analyzovat vývoj těchto ukazatelů a mohla by přijímat preventivní opatření do budoucnosti. U každého záznamu by bylo také uvedeno nápravné opatření, aby byla možnost je použít znovu, pokud by se nějaký problém opakoval. Při

zavedení

těchto

opatření

a

celkovém

zvýšení

informovanosti

všem

zainteresovaným stranám, by banka jistě v příštích letech jistě obdržela mnohem větší počet bodů ve všech třech bodovaných oblastech.

4.5

Dotazník Dalším krokem v hodnocení společenské odpovědnosti České spořitelny bylo zjistit,

jaké povědomí mají o CSR samotní zaměstnanci banky. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla provést výzkum přímo v jedné z jejich poboček. Nejprve jsem si stanovila hypotézu výzkumu, kterou jsem se svým výzkumem pokusila potvrdit, popřípadě vyvrátit. Hypotéza výzkumu: Zaměstnanci mají povědomí o některých činnostech banky v oblasti CSR, ale jejich znalosti nejsou úplné. Jako metodu sběru dat pro potvrzení této hypotézy jsem si zvolila dotazníkové šetření. Tato forma se mi zdála být v tomto případě jako nejvhodnější, neboť dotazník jsem mohla zaměstnancům osobně předat a oni ho mohli vyplnit podle svých časových možností. Jednotlivé otázky do dotazníku jsem tvořila podle tiskové zprávy ČS o společenské odpovědnosti. Celkový počet otázek v dotazníku byl deset, tento počet se mi zdál nejvhodnější vzhledem k tomu, že jsem zaměstnance nechtěla připravit o čas. Kdyby byl dotazník rozsáhlejší, pravděpodobně by některé zaměstnance odradila a ti by odmítli ho vyplnit.

68


Petra Krohová

U devíti otázek jsem volila formu uzavřených otázek, u některých byla pouze jedna odpověď správná, u některých více. Kde bylo možno zaškrtnout více odpovědí, dotazovaní na tuto možnost byli vždy upozorněni. Ještě před samotným výzkumem jsem provedla pretest dotazníku, aby byly odhaleny všechny možné chyby či nejasnosti. Dotazník jsem rozeslala prostřednictvím emailu několika svým spolužákům z VŠE a požádala jsem je o pomoc. Vyskytla se pouze jedna připomínka k hlavičce dotazníku. Samotné šetření jsem provedla osobně v pobočce ČS v Písku za pomoci ředitele ing. Miloše Vincika. Celkem jsem na pobočce rozdala 30 dotazníků, což byl také počet přítomných zaměstnanců. Všichni zaměstnanci byli ochotni dotazník vyplnit.

4.6 Analýza otázek Při analýze jsem postupovala následujícím způsobem: zjistila jsem četnosti všech odpovědí údaje jsem převedla do tabulek a následně do výsečových grafů nebo sloupcových grafů podle vhodnosti komentář

1. otázka V první otázce jsem se ptala, jaké heslo si zvolila Česká spořitelna pro svou strategii společenské odpovědnosti. Dala jsem na výběr 4 možnosti. Správně byla odpověď Investujeme pro budoucnost. Správně na tuto otázku odpovědělo 14 respondentů, což bylo 46,67%. Není příliš povzbudivé, že pouze necelá polovina dotázaných odpověděla správně.

69


Petra Krohová

Graf 3-1. otázka

2. otázka Ve druhé otázce jsem se ptala na tři nejdůležitější pilíře společenské odpovědnosti, které si banka sama stanovila. Správné odpovědi byly: vzdělávání, pomoc lidem v nouzi a udržitelný rozvoj. Vzdělávání za správnou odpověď označilo 25 osob (83,33%), pomoc lidem v nouzi 20 osob (66,67%) a udržitelný rozvoj 19 osob (63,33%). Všechny tři správné odpovědi se ocitly na prvních třech místech. Úplně správně na tuto otázku (označili všechny tři správné odpovědi) však odpovědělo pouze 11 respondentů.

Graf 4-5. otázka

3. otázka Ve třetí otázce mě zajímalo, jestli pracovníci ČS ví, kolik dnů pracovního volna si mohou vzít na práci na charitu. Správná odpověď byla 2 dny. Správně na tuto otázku 70


Petra Krohová

odpovědělo 26 dotazovaných (86,67%). Zde je vidět, že zaměstnanci znají celkem dobře své možnosti a benefity.

Graf 5-3. otázka

4. otázka Ve čtvrté otázce jsem se ptala, jakým z vyjmenovaných kodexů se neřídí činnost České spořitelny. Dala jsem na výběr 4 možnosti. Správně bylo pouze druhá odpověď Kodex OECD v bankovních službách, který neexistuje. Všemi zbývajícími kodexy (Etický a hodnotový kodex Finanční skupiny ČS, Kodex bankovních služeb ČS, Kodex chování mezi bankami a klienty). Tato otázka byla poměrně těžká a možná lehce zavádějící, neboť ČS samozřejmě dodržuje zásady OECD o správě a řízení společnosti. Zaměstnanci si s ní však poradili a celé dvě třetiny odpověděli správně. 13 respondentů odpovědělo, že se ĆS neřídí Kodexem chování mezi bankami a klienty. Součet nedává dohromady 30, neboť někteří zaměstnanci označili více možností. Vzhledem k tomu, že se všichni zaměstnanci musí těmito kodexy řídit, měla by dle mého názoru být 100% správných odpovědí.

71


Petra Krohová

Graf 6-4. otázka

5. otázka V páté otázce jsem se zajímala, zda zaměstnanci vědí, co znamená zkratka ROZA. Přesné vysvětlení zkratky podle tiskové zprávy je „rozhovor se zaměstnancem“. Takto také odpověděla přesná polovina respondentů. Avšak velký počet (43%) odpovědělo, že ROZA znamená „rozvoj zaměstnance“, není to sice přesné vysvětlení, ale také to nepovažuji za úplně špatnou odpověď, jelikož jedním z úkolů rozhovoru se zaměstnancem je i jeho rozvoj. Dvě osoby odpověděly, že nevědí.

Graf 7-5. otázka

6. otázka Šestá otázka byla zaměřena na možné způsoby komunikace zaměstnanců s vedením společnosti. Na výběr jsem dala čtyři možnosti: Dny otevřených dveří u generálního ředitele, 72


Petra Krohová

Otevřená telefonní linka generálního ředitele, Otevřená poštovní schránka, Návštěvy členů představenstva a Interní ombudsman. Špatná byla pouze první možnost (otevřených dveří u generálního ředitele). O tom, že existuje otevřená telefonní linka generálního ředitele, věděli všichni zaměstnanci až na jednoho. O otevřené poštovní schránce vědělo pouze 11 osob (36,67%), o návštěvách členů představenstva vědělo 17 osob (56,67%) a stejný počet zaškrtlo i možnost interního ombudsmana. 6 zaměstnanců si myslelo, že v České spořitelně fungují dny otevřených dveří u generálního ředitele. Z odpovědí na tuto otázku plyne, že zaměstnanci nejsou příliš informovaní nebo se nezajímají o svoje možnosti, jak ovlivnit chod společnosti a jak mohou komunikovat se svým vedením. Zde by se měla společnost více angažovat a prosazovat tyto komunikační kanály, aby se nevytratil jejich smysl.

Graf 8-6. otázka

7. otázka Jedním z pilířů CSR v České spořitelně je i vzdělávání, proto jsem se v sedmé otázce ptala, které z uvedených vysokých škol je Česká spořitelna partnerem. Na výběr byly 4 vysoké školy zaměřené na ekonomii. Správná odpověď byla Vysoká škola ekonomická. Tuto otázku správně zodpovědělo 13 zaměstnanců (43%). 9 osob si myslelo, že ČS je generálním parterem Bankovního institutu vysoké školy, 6 osob odpovědělo, že ČS je generálním partnerem Vysoké školy ekonomie a managementu a zbylé 3 osoby zaškrtly možnost Vysoká škola finanční a správní. Tuto otázku jsem nevybrala jen proto, že sama jsem studentkou vysoké školy ekonomická, ale i z toho důvodu, že je to uvedeno v tiskové zprávě o CSR. Počet správných odpovědí, skoro jedna polovina, mě vcelku překvapila. Nepočítala jsem, že by zaměstnanci znali takové informace. 73


Petra Krohová

Graf 9-7. otázka

8. otázka Česká spořitelna věnuje nemalé finanční prostředky na charitu. V osmé otázce jsem se ptala, které charitativní organizace podporuje. Na výběr jsem dala šest možností, z toho tři byly správné (Tříkrálová sbírka, Život 90 a Nadační fond Klausových). 19 osob (63,33%) vědělo, že ČS podporuje Tříkrálovou sbírku. O tom, že ČS podporuje Život 90, vědělo 16 respondentů a Nadační fond Klausových pouze 6 respondentů. Pro mnohé zaměstnance možná není důležité vědět, kam přispívá jejich zaměstnavatel, ale osobně si myslím, že by o těchto věcech měli být lépe informování. ČS má založenou vlastní nadaci a ročně přispívá v řádech desítek milionů, a proto je smutné, že ani vlastní zaměstnanci nevědí, kam tyto peníze směřují.

Graf 10-8. otázka

74


Petra Krohová

9. otázka Předposlední otázka byla také zaměřená na charitu a ptala jsem se, jakou pozici obsadila ČS v roce 2007 v žebříčku TOP 10 – největší mecenáši. Správně byla možnost druhé místo. Správně odpovědělo 16 osob (53%). Tato otázka se mi zdála obzvlášť obtížná a překvapilo mě, že to vědělo více než polovina osob.

Graf 11-9. otázka

10. otázka V poslední otázce jsem se zaměřila na další z pilířů CSR, a to na udržitelný rozvoj. Česká spořitelna spustila dva projekty zaměřené na oblast energetických úspor a obnovitelné zdroje. V desáté otázce jsem se na ně ptala, zaměstnanci dostali čtyři možnosti a z nich byly dvě správně (Energy team ČS a TOP Energy program). O existenci Energy teamu ČS vědělo 16 osob (53,33%) a o TOP Energy programu pouze 11 osob (36,67%). Nejvíce zaměstnanců (18) odpovědělo možnost Program ČS pro obnovitelné zdroje. Později jsem se dozvěděla, že o fungování Energy teamu ČS a TOP Energy programu vědí především privátní poradci, kteří v rámci těchto programů poskytují úvěry. Problémem těchto programů mohou být i jejich názvy, které nejsou lehce zapamatovatelné a nejsou uvedeny v českém jazyce. Z toho důvodu také nejvíce lidí zaškrtlo vymyšlený název Program ČS pro obnovitelné zdroje, který přesně vystihuje činnost a je srozumitelný. Úplně správně na tuto otázku odpovědělo pouze 7 osob.

75


Petra Krohová

Graf 12-10. Otázka

Shrnutí výzkumu

4.7

Pomocí dotazníkového šetření jsem se pokusila potvrdit Hypotézu výzkumu: Zaměstnanci mají povědomí o některých činnostech banky v oblasti CSR, ale jejich znalosti nejsou úplné. Ze získaných výsledků mohu tuto hypotézu potvrdit. Zaměstnanci opravdu mají povědomí o některých činnostech banky v oblasti CSR, ale převážně v těch, které se týkají jich samotných. Toto zjištění je vcelku pochopitelné. Avšak i v těchto znalostech vykazují značné mezery. To, že zaměstnanci nevědí, které vysoké školy ČS podporuje a na které charitativní projekty přispívá, není dle mého názoru takový problém, nijak je to neovlivňuje v jejich práci. Bylo by však nanejvýš vhodné, aby se i zde jejich znalosti prohloubily. Za mnohem větší nedostatky považuji, že někteří zaměstnanci neznají své možnosti, např. kolik dní pracovního volna si mohou vzít na práci pro charitu, i když v tomto případě to byli pouze 4 zaměstnanci. Také by všichni měli znát možnosti otevřené komunikace mezi zaměstnanci a vedením banky. Je také překvapující, že plná třetina zaměstnanců si myslí, že se banka neřídí Kodexem chování mezi bankami a klientem, i když se jím řídí. Nevím, jakým způsobem mohou být naplňovány jeho pravidla, i když o něm zaměstnanci ani nevědí. Pravděpodobně tito zaměstnanci všechna pravidla dodržují, jen nevědí, odkud pocházejí. Z celého šetření plyne, že by se banka mohla více zaměřit na šíření svých činností v oblasti CSR mezi svými zaměstnanci a ti by těmto otázkám měli věnovat větší pozornost. Zveřejněním tiskové zprávy na internetu jistě nedosáhnou příliš velké informovanosti mezi 76


Petra Krohová

svými zaměstnanci. Jak jsem se dozvěděla, zaměstnanci jsou ve svých emailových stránkách zahlceni přemírou všelijakých zpráv, proto ani cesta přes email není nejspíš tou nejvhodnější. Jako účinné by mohlo být viditelné zobrazení nejdůležitějších bodů CSR na spořitelním intranetu a možnost stažení tiskové zprávy pro ty, kteří se o tuto oblast více zajímají. Celkově výsledky výzkumu potvrzují závěry z hodnocení CSR metodou KORP, že společenská odpovědnost České spořitelny nemá ucelený koncept a že je zapotřebí na této oblasti dále pracovat. Velké mezery má ČS především v informování, a to jak svých zaměstnanců, tak i ostatních zainteresovaných stran pomocí tiskové zprávy uveřejněné na internetu.

77


Petra Krohová

Závěr Cílem mé diplomové práce bylo popsat jeden z rychle se vyvíjejících se nástrojů v řízení organizace – společenskou odpovědností. V úvodu jsem se pokusila blíže uvést historii CSR, její vývoj a hlavní význam. Podle jedné z definic stojí koncept společenské odpovědnosti na třech pilířích- ekonomický, sociální a environmentální. Každý z těchto pilířů zahrnuje řadu aktivit organizace. Dále jsem se v teoretické části věnovala stakeholderům a jejich významu pro organizaci. Zvlášť jsem rozčlenila stakeholdery na primární a sekundární a uvedla jsem různé možné způsoby jejich zapojení do činností organizace. V další části jsem se věnovala různým možným aktivitám v rámci CSR, uvedla jsem především ty nejpoužívanější v České republice. V posledních letech je čím dál více vyvíjen tlak na organizace, aby i oni při svých činnostech zohledňovaly i jiné parametry než ekonomické. Z tohoto důvodu se oblasti CSR věnují nejrůznější organizace i jednotlivé státy. Já jsem uvedla aktivity spojené se společenskou odpovědností, kterým se věnuje OSN, Evropská unie a Česká republika. V poslední kapitole teoretické části jsem se věnovala komunikaci CSR. Pospala jsem, jak by měl podnik správně komunikovat své činnosti v oblasti CSR všem zainteresovaným stranám, jaké jsou výhody správné komunikace a jak správně sestavit tiskovou zprávo o CSR podle GRI. V praktické části jsem se zaměřila na společensky odpovědné chování České spořitelny a na jeho zhodnocení pomocí metody KORP. CSR v České spořitelně jsem hodnotila ze tří pohledů ekonomického, environmentálního a sociálního. Všem kritériím jsem přidělovala body od 0 do 100, podle splnění jednotlivých kroků metody PDCA. Některá kritéria vzhledem jejich irelevantnosti nebo nedostatku informací jsem byla nucena vyřadit. Na základě získaných výsledků jsem celkově posoudila společenskou odpovědnost ČS a navrhla možné zlepšení do příštích let. Abych si potvrdila, že činnosti popsané v tiskové zprávě ČS jsou opravdu realizovány, provedla jsem výzkum mezi zaměstnanci písecké pobočky České spořitelny. Výzkum jsem provedla metodou dotazníku, kdy každý zaměstnanec odpověděl na 10 otázek ohledně činností ČS v oblasti CSR. Na základě výsledků jsem navrhla možná zlepšení pro větší informovanost zaměstnanců. 78


Petra Krohová

Literatura [1.] FRANC, Pavel, NEZHYBA, Jiří, HEYDENREICH, Cornelia. Když se bere společenská odpovědnost vážně. 1. vyd. Brno: Ekologický právní servis, 2006. 72 s. Dostupný z WWW: http://www.blf.sk/tmp/asset_cache/link/0000014002/Kdyz_se_bere_CSR_vazne.pdf. (říjen 2008) [2.] HORNÝ, Stanislav. Vizuální komunikace firem. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, nakladatelství Oeconomica, 2004. 134 s. ISBN 80-245-0762-5. [3.] Příručka pro efektivní komunikaci: Společenská odpovědnost podniků. Evropská společenství: Sociální zodpovědnost společnosti za malé a středně malé podniky: Dokumentační středisko, c2008. 16 s. Dostupný z WWW:. (říjen 2008) [4.] www.csr-online.cz (říjen 2008) [5.] TRNKOVÁ, Jana. Společenská odpovědnost firem: Kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR. 1. vyd. Praha: Business Leadres Forum, 2004. 58 s. Dostupný z WWW: . (říjen 2008) [6.] www.sof.cz [7.] Systém hodnocení společenské odpovědnosti organizací, Pavel Ryšánek, Jiří Zajíc, zdroj: HN [8.] http://www.epson.cz/content/CZ/cs_CZ/news_events/news/details/CZEnews_Dow_Jones_CZ.ilocal.htm (prosinec 2008) [9.] http://www.ethibel.org/subs_e/4_index/main.html (prosinec 2008) [10.]

Pavlína Kalousová, Zuzana Bartošová, 2.2.1. Standard odpovědná firma v ČR

měření účinků investic na veřejně prospěšné projekty.http://www.sof.cz/download/standard-odpovedna-firma.pdf) [11.]

TOP Firemní filantrop – žebříček odpovědných firem působících v ČR

www.donorsforum.cz (únor 2009) [12.]

Investujeme pro budoucnost – tisková zpráva české spořitelny o CSR

(dostupná na www.csas.cz) 79


Petra Krohová

[13.]

www.csas.cz (leden 2009)

[14.]

ROLNÝ Ivo, LACINA Lubor , Globalizace, etika, ekonomika, 1. Vydání,

Boskovice: Albert, 2001, 255 stran, ISBN 80-7326-000-X [15.]

www.csrnetwork.com (listopad 2008)

[16.]

STEINEROVÁ, Magdalena, Koncept CSR v praxi průvodce odpovědným

podnikáním dostupný na http://www.blf.cz/doc/brozura_CSR_web_CZ.pdf (prosinec 2008) [17.]

Společenská odpovědnost podniků-CSR dostupné na www.responsibility.cz

(říjen 2008) [18.]

SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM PRŮVODCE NEJEN PRO

MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY dostupné na http://www.csronline.cz/Page.aspx?pruvodce&pruvodce (říjen 2008) [19.]

TRNKOVÁ, Jana, Co je sof, dostupné na http://www.sof.cz/download/co-je-

sof.pdf (říjen 2008) [20.]

Napříč společenskou odpovědností firem, 2005, ISBN 80-239-61 11-X,

dostupné na http://www.donorsforum.cz/publikace-napric-spolecenskouodpovednosti-firem (říjen 2008) [21.]

http://www.csr-online.cz/Page.aspx?iso26000 (prosinec 2008)

[22.]

Společenská odpovědnost organizací (CSR) - Aplikace a hodnocení

[23.]

http://www.esco-sro.cz/o_nas.htm (říjen 2008)

[24.]

Všeobecná prezentace o finanční skupině ČS dostupná na www.csas.cz (leden

2009) [25.]

Výroční zpráva pro rok 2007 dostupná na www.csas.cz (leden 2009)

[26.]

ec.europa.eu/employment_social/emplweb/csr-

matrix/csr_countryfiche_en.cfm?id=36 (říjen 2008)

80


Petra Krohová

Seznam grafů GRAF 1 ........................................................................................................................................ 9 GRAF 2DÁRCOVSTVÍ A SPONSORING FIREM V ČR (MEDIAN, 2004) ............................................ 10 GRAF 3-1. OTÁZKA .................................................................................................................... 70 GRAF 4-5. OTÁZKA .................................................................................................................... 70 GRAF 5-3. OTÁZKA .................................................................................................................... 71 GRAF 6-4. OTÁZKA .................................................................................................................... 72 GRAF 7-5. OTÁZKA .................................................................................................................... 72 GRAF 8-6. OTÁZKA .................................................................................................................... 73 GRAF 9-7. OTÁZKA .................................................................................................................... 74 GRAF 10-8. OTÁZKA .................................................................................................................. 74 GRAF 11-9. OTÁZKA .................................................................................................................. 75 GRAF 12-10. OTÁZKA................................................................................................................ 76

81


Petra Krohová

Seznam tabulek TABULKA 1 ................................................................................................................................ 29 TABULKA 2CELKOVÁ FINANČNÍ POMOC NADACE ČS PRÁVNICKÝM OSOBÁM ........................... 49 TABULKA 3STATISTIKA PROGRAMU TOP ENERGY K 31.1.2008 (INVESTUJEME PRO BUDOUCNOST) .................................................................................................................... 51 TABULKA 4 VÝDAJE NA FILANTROPII V KČ (WWW.DONORSFORUM.CZ) ...................................... 58 TABULKA 5 POČET ZAMĚSTNANCŮ ............................................................................................ 60 TABULKA 6 INDEX CSI V BODECH, PRŮMĚR JARO-PODZIM (INVESTUJEME PRO BUDOUCNOST) ... 63 TABULKA 7 EKONOMIKA ........................................................................................................... 64 TABULKA 8 ENVIRONMENT ....................................................................................................... 65 TABULKA 9 SOCIÁLNÍ ODPOVĚDNOST ....................................................................................... 65 TABULKA 10 CELKEM ............................................................................................................... 66 TABULKA 11 - 1. OTÁZKA .......................................................................................................... 85 TABULKA 12 - 2. OTÁZKA .......................................................................................................... 85 TABULKA 13 - 3. OTÁZKA .......................................................................................................... 85 TABULKA 14 - 4. OTÁZKA .......................................................................................................... 85 TABULKA 15 - 5. OTÁZKA ......................................................................................................... 85 TABULKA 16 - 6. OTÁZKA .......................................................................................................... 86 TABULKA 17 - 7. OTÁZKA .......................................................................................................... 86 TABULKA 18 - 8. OTÁZKA .......................................................................................................... 86 TABULKA 19 - 9. OTÁZKA .......................................................................................................... 86 TABULKA 20 - 10. OTÁZKA ........................................................................................................ 86

82

Přílohy

Dotazník Dobrý den, právě jste dostali do rukou dotazník, jehož výsledky budou zpracovány pro účel mé diplomové práce na Vysoké školy ekonomické s názvem „Hodnocení společenské odpovědnosti organizace využitím metody KORP“. Dotazník se týká společenské odpovědnosti v České spořitelně a.s. a je anonymní. Vyplnění dotazníku zabere cca 10 minut. Tímto Vám chci poděkovat za jeho vyplnění a popřát Vám hezký den.

Petra Krohová

1. Jaké heslo zvolila ČS pro svou strategii společenské odpovědnosti? Myslíme na budoucnost Investujeme pro budoucnost Budujeme lepší budoucnost Vytváříme lepší budoucnost 2. Jaké jsou tři nejdůležitější pilíře společenské odpovědnosti ČS? Vzdělávání Podpora sportu Kultura Pomoc lidem v nouzi Udržitelný rozvoj 3. Kolik dnů pracovního volna si mohou vzít zaměstnanci ČS na práci pro charitu v jednom roce? 0

2

4

1

3

5

4. Kterým z těchto kodexů se neřídí ČS? Etický a hodnotový kodex Finanční skupiny ČS Kodex OECD v bankovních službách Kodex bankovních služeb ČS Kodex chování mezi bankami a klienty 5. Víte co znamená ROZA?

83

Přílohy 6. Jakými možnými způsoby funguje systém otevřené komunikace v ČS? (možno označit více odpovědí) Dny „otevřených dveří“ u generálního ředitele Otevřená telefonní linka generálního ředitele Otevřená poštovní schránka Návštěvy členů představenstva Interní ombudsman 7. ČS je partnerem jedné z těchto vysokých škol. Které? Vysoká škola finanční a správní Vysoká škola ekonomie a managementu Vysoká škola ekonomická Bankovní institut vysoká škola 8. Kterou z těchto charitativních organizací podporuje ČS? (možno označit více odpovědí) Pomozte dětem Tříkrálová sbírka Život 90 Liga proti rakovině Výbor dobré vůle nadace Olgy Havlové Nadační fond Klausových 9. Každý rok je sestavován žebříček TOP 10 – Největší mecenáši v ČR. Víte, jakou pozici obsadila ČS v roce 2007? 1

5

2

8

10. Které dva programy ČS se zaměřují na oblast energetických úspor a obnovitelných zdrojů? Energy team ČS Energie pro všechny TOP Energy program Program ČS pro obnovitelné zdroje

84

Přílohy

Výsledky dotazníku (správné odpovědi jsou zvýrazněny) 1. Myslíme na budoucnost Investujeme pro budoucnost Budujeme lepší budoucnost Vytváříme lepší budoucnost

4 14 2 10

13,33% 46,67% 6,67% 33,33%

Tabulka 11 - 1. otázka

2. Vzdělávání Podpora sportu Kultura Pomoc lidem v nouzi Udržitelný rozvoj

25 9 10 20 19

83,33% 30,00% 33,33% 66,67% 63,33% Tabulka 12 - 2. otázka

3. 0 1 2 3 4 5

0 1 26 1 0 2

0,00% 3,33% 86,67% 3,33% 0,00% 6,67% Tabulka 13 - 3. otázka

4. Etický a hodnotový kodex Finanční skupiny ČS Kodex OECD v bankovních službách Kodex bankovních služeb ČS Kodex chování mezi bankami a klienty

0 20 0 13


5. Rozhovor se zaměstnancem Rozvoj zaměstnance nevím

15 13 2

50,00% 43,33% 6,67% Tabulka 15 - 5. Otázka

85

0,00% 66,67% 0,00% 43,33%

Přílohy

6. Dny otevřených dveří u generálního ředitele Otevřená telefonní linka generálního ředitele Otevřená poštovní schránka Návštěvy členů představenstva Interní ombudsman

6 29 11 17 17

20,00% 96,67% 36,67% 56,67% 56,67%


7. Vysoká škola finanční a správní Vysoká škola ekonomie a managementu Vysoké škola ekonomická Bankovní institut vysoká škola

3 6 13 9

10,00% 20,00% 43,33% 30,00%


8. Pomozte dětem Tříkrálová sbírka Život 90 Liga proti rakovině Výbor dobré vůle nadace Olgy Havlové Nadační fond Klausových Nevím

11 19 16 7 1 6 1

36,67% 63,33% 53,33% 23,33% 3,33% 20,00% 3,33%


9. 1 2 5 8 Nevím

6 16 5 2 1

20,00% 53,33% 16,67% 6,67% 3,33% Tabulka 19 - 9. otázka

10. Energy team ČS Energie pro všechny TOP Energy program Program ČS pro obnovitelné zdroje Nevím

16 7 11 18 1

53,33% 23,33% 36,67% 60,00% 3,33%


86

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Bc. Petra Krohová

Recommend Documents