Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Bc. Petra Borská

Vysoká škola ekonomická v Praze

Diplomová práce

2011

Bc. Petra Borská

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management

Název diplomové práce:

Podnikatelský plán

Autor diplomové práce:

Bc. Petra Borská

Vedoucí diplomové práce:

doc. Ing. Jitka Srpová, CSc.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Podnikatelský plán“ vypracovala samostatně s vyuţitím literatury a informací, na něţ odkazuji.

V Praze dne 29. srpna 2011

Podpis

Poděkování Ráda bych vyjádřila své poděkování a vděčnost všem, kteří přispěli svými radami a podporou k mé diplomové práci. Jmenovitě děkuju své vedoucí diplomové práce doc. Ing. Jitce Srpové, CSc. a svým rodičům.

Název diplomové práce: Podnikatelský plán

Abstrakt: Cílem této diplomové práce je zpracovat podnikatelský plán pálenice pro pěstitelské pálení ovoce na Slovensku. Práce má slouţit potenciálnímu zakladateli pálenice jako podklad k rozhodování o tom, zda podnikatelský záměr realizovat, a zároveň jako interní nástroj pro zlepšení výkonnosti pálenice. V první části práce jsou popsány teoretická východiska ţivnostenského podnikání na Slovensku a metody zpracování podnikatelského plánu. V praktické části jsou tyto poznatky uplatněny v samotném podnikatelském plánu. Plán popisuje potřebné vnitřní a vnější náleţitosti podnikáni pěstitelské pálenice: podnik a vedení, finanční plán, analýzu trhu a konkurence, marketingovou strategii, sluţby a výrobu a dodavatele. Ze zpracovaného plánu vyplynulo, ţe je moţné dosáhnout podnikového cíle návratnost investice do dvanácti let, je ale potřeba počítat s mnoha rizikovými faktory, které návratnost mohou prodlouţit i o několik let.

Klíčová slova: Podnikatelský plán, Slovensko, pálenice

Title of the Master´s Thesis: Business Plan

Abstract: The purpose of this Master’s Thesis is to create the business plan of a distillery for gardeners in Slovakia. The plan will serve the potential future founder as a decision tool for approval or rejection of the business incentive, and as a tool for performance enhancement. In the first section of the thesis, I describe the theory behind trading of sole traders in Slovakia, and the methods for creating a business plan. The theoretical knowledge is applied in second section, which is the business plan of a distillery for gardeners. The plan describes all the vital parts of business: business and management, financial forecasts, markets and competitors, competitive business strategy, services and service supply. The findings of the business plan show that the business goal to achieve a twelve year payback period is possible, but there are many risk factors that can change this.

Key words: Business plan, distillery, Slovakia

Obsah

1

ÚVOD ...................................................................................................................................................... 1

2

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................................... 2 2.1 ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ NA SLOVENSKU.......................................................................................................... 2 2.1.1 Podnikání na Slovensku.................................................................................................................. 2 2.1.2 Živnostenský zákon ........................................................................................................................ 3 2.1.3 Sedm kroků potřebných k získání živnostenského oprávnění ........................................................ 5 2.1.4 Další zákony a předpisy .................................................................................................................. 6 2.2 PODNIKATELSKÝ PLÁN ..................................................................................................................................... 9 2.2.1 Co je to podnikatelský plán ............................................................................................................ 9 2.2.2 Účel podnikatelského plánu ........................................................................................................... 9 2.2.3 Deset kroků pro vytvoření dobrého podnikatelského plánu ........................................................ 10 2.2.4 Zásady zpracování podnikatelského plánu .................................................................................. 11 2.2.5 Struktura ...................................................................................................................................... 11 2.2.6 Shrnutí (Executive summary) ....................................................................................................... 12 2.2.7 Podnik a vedení ............................................................................................................................ 13 2.2.8 Finanční plán ................................................................................................................................ 14 2.2.9 Požadované financování .............................................................................................................. 16 2.2.10 Analýza trhu a konkurence .......................................................................................................... 17 2.2.11 Konkurenční strategie .................................................................................................................. 19 2.2.12 Popis výrobku nebo služby ........................................................................................................... 22 2.2.13 Výroba a dodavatelé .................................................................................................................... 23

3

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................................... 24 3.1 SHRNUTÍ .................................................................................................................................................... 25 3.2 PODNIK A MANAGEMENT .............................................................................................................................. 26 3.2.1 Základní informace ...................................................................................................................... 26 3.2.2 Poslání a cíle ................................................................................................................................ 27 3.2.3 Klíčové osobnosti ......................................................................................................................... 27 3.3 FINANČNÍ PLÁN ........................................................................................................................................... 28 3.3.1 Potřebné zdroje ............................................................................................................................ 28 3.3.2 Náklady ........................................................................................................................................ 29 3.3.3 Plánové výkazy zisků a ztrát a Cash Flow .................................................................................... 31 3.3.4 Plánové rozvahy ........................................................................................................................... 34 3.3.5 Analýza bodu zvratu .................................................................................................................... 35 3.3.6 Návratnost investice .................................................................................................................... 35 3.3.7 Rentabilita tržeb .......................................................................................................................... 37 3.3.8 Předpoklady ................................................................................................................................. 37 3.3.9 Analýza citlivosti .......................................................................................................................... 38 3.4 ANALÝZA TRHU A KONKURENCE ...................................................................................................................... 40 3.4.1 Trend vývoje trhu a jeho budoucí odhad...................................................................................... 40 3.4.2 Plánované tržby ........................................................................................................................... 42 3.4.3 Stálí a potenciální zákazníci ......................................................................................................... 43 3.4.4 Analýza konkurence ..................................................................................................................... 46 3.5 KONKURENČNÍ STRATEGIE.............................................................................................................................. 49 3.5.1 PEST – analýza okolí..................................................................................................................... 49

3.5.2 SWOT analýza .............................................................................................................................. 52 3.5.3 Kontingenční plány ...................................................................................................................... 53 3.5.4 Marketingová strategie ............................................................................................................... 53 3.6 VÝROBKY A SLUŽBY....................................................................................................................................... 56 3.6.1 Popis............................................................................................................................................. 56 3.6.2 Přínos pro zákazníka .................................................................................................................... 57 3.6.3 Porovnání s konkurencí ................................................................................................................ 57 3.7 VÝROBA A DODAVATELÉ ................................................................................................................................ 59 3.7.1 Výrobní proces ............................................................................................................................. 59 3.7.2 Prostory a zařízení ....................................................................................................................... 59 3.7.3 Plánování výrobní kapacity .......................................................................................................... 61 3.7.4 Kontrola kvality ............................................................................................................................ 62 3.7.5 Dodavatelé ................................................................................................................................... 62 4

ZÁVĚR ................................................................................................................................................... 63

SEZNAM LITERATURY ..................................................................................................................................... 65 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 67 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................................... 68 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................................................. 69 PŘÍLOHY ......................................................................................................................................................... 70

1 ÚVOD „Kdyţ lidé mluví o budoucnosti, Bohové se smějí.“ (Čínské přísloví) Podnikání je lákadlo, které pro mnoho lidí neznamená jenom moţnost výdělku, ale i dobrodruţství. Před tím, neţ se člověk do takového dobrodruţství pustí, měl by svůj záměr důkladně promyslet, protoţe kaţdé velké dobrodruţství přináší rizika. Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala podnikatelský plán, protoţe jsem si chtěla ověřit alespoň na papíře, co podnikání obnáší. Pro podnikatelský plán pálenice jsem se rozhodla, protoţe se jedná o skutečný, zatím nerealizovaný, podnikatelský záměr z mého okolí, a výsledky mé diplomové práce tedy mají reálné vyuţití v praxi. Pálenici pro pěstitelské pálení ovoce by jako potenciální podnikatelský záměr chtěl realizovat Ing. Martin Černý. Pan Černý je zkušený podnikatel v oboru chemických specialit a mít pěstitelskou pálenici je jeho dlouholetý sen. Pěstitelská pálenice poskytuje zahradkářům sluţbu vypálení lihu z jejich vlastního ovoce, čím vzniká produkt, který má na Slovensku velkou tradici – domácí pálenka. Pálenice je navíc místem pohody a dobré nálady. Zaloţit pálenici však není úplně jednoduché. Toto podnikání je státem regulované, protoţe se jedná o výrobu alkoholu, na který se uplatňuje spotřební daň z lihu. Podnik a zařízení musí splňovat zákonem stanovené poţadavky, aby nedocházelo k únikům na spotřební dani, a aby byla dodrţena bezpečnost. Podnikatel potřebuje odborné vzdělání a destilační zařízení představuje vysokou vstupní investici. Nabízí se také otázka, kdyţ jsou pěstitelské pálenice tradicí, zda nejsou také minulostí a jejich zákazníků neubývá. Cílem diplomové práce je vypracovat podnikatelský plán pěstitelské pálenice, který pomůţe zmapovat všechny podstatné okolnosti zmíněného podnikatelského záměru tak, aby podnikatel mohl učinit kvalifikované rozhodnutí o tom, zda záměr realizovat nebo od něj upustit. Práce si dává za cíl udělat kvalitní analýzu trhu, aby bylo moţné odhadnout plánované trţby. Dále je cílem práce vypracovat finanční plán, na základě kterého bude moţné vyhodnotit návratnost investice. Neméně důleţité bude zmapovat rizikové faktory, které by mohly podnik zasáhnout, a zhodnotit, jak by ovlivnily výkonnost podniku. Diplomová práce se kromě úvodu skládá ze tří částí. V první části jsou popsány teoretická východiska pro ţivnostenské podnikání na Slovensku a metody zpracování podnikatelského plánu. V druhé části jsou tyto poznatky aplikovány v samotném podnikatelském plánu pěstitelské pálenice. Na závěr zhodnotím výsledky podnikatelského plánu. Rozhodnutí, zda podnikatelský záměr realizovat, ponechávám na podnikateli, protoţe ne všechny cíle podniku se dají kvantifikovat v podnikatelském plánu. 1

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 ŢIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ NA SLOVENSKU 2.1.1 PODNIKÁNÍ NA SLOVENSKU Na Slovensku můţe osoba podnikat dvěma způsoby: 

jako fyzická osoba (občan) na základě Ţivnostenského zákona,



jako právnická osoba (firma) na základě Obchodního zákoníku.

Podnikání podle Ţivnostenského zákona spočívá v tom, ţe občan svým jménem poţádá Ţivnostenský úřad o vydání Ţivnostenského oprávnění. Úřad mu oprávnění vydá, přidělí mu IČO a občan můţe podnikat. Musí si však vybavit průvodní povinnosti: 

registrace na daňovém úřadě, který mu přidělí daňové registrační číslo,



přihlášení do Zdravotní pojišťovny,



přihlášení do Sociální pojišťovny.

Tyhle povinnosti dnes za ţivnostníka vybaví na poţádání Ţivnostenský úřad. V případě, ţe subjekt bude plátcem DPH, nebo některé ze spotřebních daní, registraci si ţivnostník vybavuje sám. V ţádosti o ţivnostenské oprávnění je nutné uvést druh poţadované ţivnosti. Ty jsou buď: 

volné,



nebo vázané.

Seznam vázaných ţivností je v zákoně přesně specifikován a ţadatel u nich musí prokázat příslušnou odbornou způsobilost, vyučení v oboru, školu atd. Seznam volných ţivností je také uveden v zákoně, ale jenom indikativně. Osoba můţe poţádat i o ţivnost v zákoně neuvedenou, musí ale odpovídat charakteru ţivnosti a nesmí být výslovně uvedena jako ţivnost vázaná. Jedná se pak automaticky o ţivnost volnou. Podnikatelské činnosti, které nejsou ţivnostmi jsou kupříkladu advokáti, soukromí lékaři, notáři, lékárníci, daňoví poradci atd. Ti podnikají podle zákonů jim speciálně určených. Osoba podnikající podle Ţivnostenského zákona ručí vůči svým věřitelům celým svým majetkem evidovaným v ţivnosti i osobním majetkem. Ţivnostník vede jednoduché účetnictví. Podnikání podle Obchodního zákoníku můţe mít formu: 

veřejné obchodní společnosti (v.o.s), 2



společnosti s ručeným omezeným (s.r.o.),



akciové společnosti (a.s.),



druţstva.

Ve veřejné obchodní společnosti společníci ručí celým svým majetkem, tedy majetkem firmy i osobním majetkem. V společnosti s ručením omezeným firma ručí jenom majetkem firmy a v případě, ţe společníci nemají splacen celý svůj povinný vklad do společnosti, tak ručí osobním majetkem do výše svého nesplaceného vkladu. Kdyţ vklad splatí, osobně jiţ ničím neručí. Při zakládání firmy taktéţ musí být nejdřív vybavena na Ţivnostenském úřadě příslušná ţivnost, ale samozřejmě na společnost. Následně se firma zaregistruje v obchodním rejstříku a můţe zahájit své podnikání. Také si musí splnit povinnosti vůči Daňovému úřadu a pojišťovnám. Jestli osoba podniká jako ţivnostník, nebo společnost, a jeho podnikatelská činnost je vázaná na konkrétní místo, musí si vybavit na Ţivnostenském úřadě zřízení provozovny. Nezáleţí na tom, jestli se jedná o kancelář, dílnu nebo celý průmyslový areál. U této ţádosti je potřeba prokázat vztah k nemovitosti, vlastnictví nebo pronájem, a způsobilost stavby dle poţadavků daného typu podnikání. Způsobilost stavby se ve většině případů prokazuje kolaudačním rozhodnutím, ve kterém je uveden účel stavby, případně listem vlastnictví, ve kterém je účel stavby uveden také. Ţivnostenský úřad vydá potvrzení o zřízení provozovny a přidělí inspekční knihu. Ta se vţdy musí nacházet v prostorech provozovny. Následně v provozovně můţe být zahájena povolená podnikatelská činnost.

2.1.2 ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON 2.1.2.1 Definice ţivnosti Ţivnostenské podnikání v Slovenské republice upravuje Zákon č. 455/1991 Sb. o ţivnostenském podnikání v znění pozdějších předpisů. Ţivnost je v něm definována stejně jako v České republice jako „soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“1 Ţivností ale není činnost při výkonu povolání lékaře, psychologa, advokáta, znalce, tlumočníka a dalších. 2.1.2.2 Ţivnostenské oprávnění Oprávnění k ţivnostenskému podnikání se od 1. 6. 2010 prokazuje Osvědčením o ţivnostenském oprávnění a ne ţivnostenským listem, jak tomu bylo v minulosti. Také se

1

http://www.minv.sk/?zivnostenske-podnikanie

3

uţ nevydávají zvlášť ţivnostenské listy na kaţdý předmět podnikání, ale všechny předměty se uvádějí na jednom osvědčení. Platí se však i nadále za kaţdý předmět podnikání. „Oprávnění provozovat ţivnost vzniká dnem ohlášení ţivnosti, nebo je-li v ohlášení uvedeno pozdější datum zahájení ţivnosti, tímto dnem. Za den ohlášení se povaţuje den, kterým ohlášení splňuje všechny náleţitosti.“2 Průkazem ţivnostenského oprávnění je osvědčení o ţivnostenském oprávnění, nebo výpis ze ţivnostenského rejstříku. 2.1.2.3 Podmínky získání ţivnostenského oprávnění TABULKA 1 PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI

Podmínky

Kategorie Obecné

Osobité

1

Dosaţení věku 18 let

2

Způsobilost k právním úkonům

3

Bezúhonnost

1

Odborná nebo jiná způsobilost stanovená Ţivnostenským zákonem nebo jiným předpisem

Zdroj: vlastní zpracování K získání ţivnostenského oprávnění je potřeba splnit podmínky obecné a osobité. Obecné podmínky jsou dosaţení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Za bezúhonného se nepovaţuje člověk „právoplatně odsouzen za trestný čin hospodářský, trestný čin proti majetku nebo jiný trestný čin spáchán úmyslně, jehoţ skutková podstata souvisí s předmětem podnikání.“3 Osobitou podmínkou provozování ţivnosti se rozumí odborná nebo jiná způsobilost. 2.1.2.4 Odpovědný zástupce Jestliţe fyzická osoba (ţivnostník) nesplňuje osobité podmínky provozování ţivnosti, tj. odbornou způsobilost, musí určit odpovědného zástupce. „Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, prostřednictvím které podnikatel zabezpečuje odborné vykonávání činnosti při provozování ţivnosti. Odpovědný zástupce musí být při provozování ţivnosti v pracovním poměru k podnikateli.“4 Právnická osoba pochopitelně sama o sobě poţadavky na odbornou způsobilost také nesplňuje, a proto jestliţe provozuje řemeslnou nebo vázanou ţivnost, je povinná ustanovit odpovědného zástupce.

2


3


4


4

2.1.2.5 Druhy ţivností Od 1. června 2010 existují na Slovensku jenom ţivnosti ohlašovací, které se dále dělí na ţivnosti řemeslné, vázané a volné. Koncesované ţivnosti byly sloučeny s ţivnostmi vázanými. Řemeslné ţivnosti jsou uvedeny v příloze č. 1 Ţivnostenského zákona. Podmínkou jejich provozování je odborná způsobilost získaná vyučením v oboru. Odborná způsobilost se prokazuje výučním listem nebo jiným dokladem o ukončení studijního oboru a dokladem o absolvování nejméně tříroční praxe v oboru TABULKA 2 DRUHY ŢIVNOSTÍ

Ţivnosti

Druh

Podmínka provozování

Ohlašovací

Řemeslné

Odborná způsobilost vyučením v oboru

získaná V příloze č. 1 Ţivnostenského zákona

Vázané

Odborná jinak

získaná V příloze č. 2 Ţivnostenského zákona

Volné

Není ustanovena

způsobilost

Seznam ţivností

Ţivnosti, které přílohách č. 1 a 2

nejsou

v

Zdroj: vlastní zpracování

2.1.3 SEDM KROKŮ POTŘEBNÝCH K ZÍSKÁNÍ ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ5 1. Zvolit předmět nebo předměty podnikání. 2. Ověřit předpoklady k výkonu zvolené ţivnosti (vzdělání, praxe a podobně). Jestli si provozování ţivnosti vyţaduje osobité osvědčení, musí být doloţeno. Informace o podmínkách provozování jednotlivých ţivností poskytují místní obory ţivnostenského podnikání. 3. Prokázat vlastnický nebo nájemní vztah k nemovitosti, ve které se bude nacházet místo podnikání a případné provozovny. Vztah se prokazuje Listem vlastnictví nebo nájemní smlouvou. Akceptovatelnou formou je také písemný souhlas vlastníka nemovitosti s provozováním dané ţivnosti. 4. Ohlásit ţivnost Ţivnostenskému úřadu místně příslušnému podle sídla právnické osoby nebo bydliště fyzické osoby. 5. Autorizovat si inspekční knihu, kterou je moţné zakoupit v prodejnách s kancelářskými potřebami, jestliţe jste si zřídili provozovnu podle zákona o inspekčních knihách. 6. Zaregistrovat se u příslušného správce daně.

5

http://portal.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=17&etype=1&eventid=863

5

7. Do 8 dní po zaloţení ţivnosti se u své zdravotní pojišťovny přihlásit jako osoba samostatně výdělečně činná. V Sociální pojišťovně pak nahlásit začátek podnikání. Sociální pojištění v prvním roku je dobrovolné.

2.1.4 DALŠÍ ZÁKONY A PŘEDPISY 2.1.4.1 Zákon o dani z příjmů Zákon č. 595/2003 Sb. o dani z příjmů. Aktuální znění je platné od 1. 5. 2011. Tento zákon stanovuje rovnou daň z příjmů pro fyzické i právnické osoby ve výši 19 % ze základu daně. Předmět daně z příjmů fyzických osob tvoří příjmy:6 

ze závislé činnosti,



z podnikání,



z kapitálového majetku,



ostatní příjmy.

Základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji, který se zvýší o daňově neuznatelné výdaje a sníţí o daňově neuznatelné příjmy. Nezdanitelná část základu daně na daňového poplatníka v roce 2010 byla 4 025,70 €, jestliţe byl základ daně rovný nebo niţší neţ 15 387,12 €. Zákon dále určuje povinnost podat daňové přiznání osobám, kterých zdanitelné příjmy přesáhly 50 % sumy odpovídající 19,2násobku ţivotního minima platného k 1. 1. zdaňovacího období.7 Daňové přiznání za rok 2010 tedy musely podat osoby, kterých zdanitelné příjmy přesáhly 2 012,85 €. Přiznání se podává do 31. 3. v roce následujícím zdaňovacímu období, na poţádání můţe být termín podání prodlouţen do 30.6. Důleţitou částí zákona o dani z příjmů je úprava odpisů hmotného a nehmotného majetku. Dle zákona se odpisují budovy a samostatné movité věci, kterých vstupní cena je vyšší neţ 1700 € a doba pouţití delší neţ jeden rok. Pozemky jsou z odpisování vyloučeny. Zákon definuje 4 odpisové skupiny. Hmotný majetek patřící do jednotlivých skupin je vyjmenován v příloze č. 1 zákona. Daňový poplatník v prvním roce odpisování zařadí majetek do skupin podle přílohy a rozhodne se pro metodu odpisování – rovnoměrnou nebo zrychlenou.

6

http://www.finance.sk/dane/informacie/dan-z-prijmu-fo/dan-z-prijmu-fo/

7

http://www.finance.sk/dane/informacie/dan-z-prijmu-fo/kto-podava-danove-priznanie/

6

TABULKA 3 ODPISOVÉ SKUPINY

Odpisová skupina Doba odpisování 1

4 roky

2

6 let

3

12 let

4

20 let

Zdroj: http://www.porada.sk/t6023-zakon-o-dani-z-prijmov-od-01-05-2011-a.html#26 2.1.4.2 Zákon o dani z přidané hodnoty (DPH) Zákon č. 222/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty v aktuálním znění platném od 1. 1. 2011 stanovuje povinnost registrovat se k dani osobě, jejíţ obrat za 12 kalendářních měsíců přesáhl 49 790 €. Pro pěstitelské pálenice je důleţité, ţe do obratu se nezapočítává odvedená spotřební daň z lihu. 2.1.4.3 Odvody do sociální a zdravotní pojišťovny (SZP) Ţivnostníci mají povinnost platit odvody do sociální a zdravotní pojišťovny. Tyto povinnosti upravuje zákon č. 580/2004 Sb. o zdravotním pojištění a zákon č. 461/2003 Sb. o sociálním pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) je povinna přihlásit se na nemocenské a důchodové pojištění nejpozději do osmi dnů od zaloţení ţivnosti. V prvním roce podnikání ţivnostník nemusí platit odvody do sociální pojišťovny, a to aţ do července následujícího roku. Odvody do zdravotní pojišťovny však začínající ţivnostník platit musí, a to v minimální výši. Po prvním ročním zúčtování od července pak ţivnostník platí zdravotní pojištění ve výši, která vychází v ročním zúčtování. „Výška odvodů závisí od příjmů SZČO v předcházejícím roce. Výše odvodů ţivnostníka se vypočte z jeho vyměřovacího základu: 

Základ daně z příjmů se vydělí počtem měsíců podnikání v daném roce.



Výsledek se vydělí dvěma.“8

8

http://www.podnikajte.sk/prevadzka-firmy/category/dane-a-odvody/article/odvodyzivnostnikov-do-socialnej-poistovne-od-1-7-2011.xhtml 7

TABULKA 4 ODVODY ŢIVNOSTNÍKŮ DO SZP OD 1. 7. 2011

Sazba

Min. vyměř. základ

Max. vyměř. základ

Minimální odvody

Maximální odvody

Starobní

18,00%

329,06 €

2 978,00 €

59,23 €

536,04 €

Invalidní

6,00%

329,06 €

2 978,00 €

19,74 €

178,68 €

Rezervní fond solidarity

4,75%

329,06 €

2 978,00 €

15,63 €

141,45 €

Nemocenské

4,40%

329,06 €

1 116,75 €

14,47 €

49,13 €

2,00%

329,06 €

2 978,00 €

6,58 €

59,56 €

Odvody do sociální pojišťovny celkem

33,15%

-

-

109,07 €

905,30 €

Odvody do zdravotní pojišťovny

14,00%

329,06 €

2233,50 €

46,06 €

312,69 €

Odvody do sociální a zdravotní pojišťovny celkem

47,15%

-

-

155,13 €

1217,99 €

Pojištění

V nezaměstnanosti (dobrovolné)

Zdroj: http://www.podnikajte.sk/prevadzka-firmy/category/dane-a-odvody/article/odvodyzivnostnikov-do-socialnej-poistovne-od-1-7-2011.xhtml 2.1.4.4 Zákony platné pro pěstitelské pálenice Pro podnikání pěstitelských pálenic platí zákony nad rámec běţné podnikatelské aktivity z toho důvodu, ţe stát si na některé komodity a činnosti vyhrazuje právo na jejich regulaci a zdaňování nad rámec běţného zdanění. Spotřebu určitých komodit stát zdaňuje navíc spotřební daní. Do této skupiny komodit patří cigarety, alkohol, víno, pivo a minerální oleje. Produktem pálenice je alkohol, který podléhá spotřební dani z lihu. Správcem spotřební daně z lihu je celní úřad. V zákonu je pálenice definovaná jako „lihovarnický závod na pěstitelské pálení ovoce“, zkráceně pěstitelská pálenice. Na její uvedení do provozu je potřebné povolení v smyslu zákona č. 467/2002 Sb. o výrobě a uvádění lihu na trh. Vydává ho Ministerstvo zemědělství. Dále je potřebná registrace v smyslu zákona č. 105/2004 o spotřební dani z lihu u správce spotřební daně z lihu, kterým je celní úřad. Pro pěstitelské pálení ovoce platí v Slovenské republice ještě z dob ČSSR ale i první ČSR speciální legislativa, která zná dvě sazby spotřební daně z lihu.

8

TABULKA 5 SAZBA SPOTŘEBNÍ DANĚ Z LIHU

SPD z lihu

Základní sazba

Sníţená sazba

Litr 100% alkoholu

9,3938 €

4,6969 €

Zdroj: vlastni tvorba Aby zákazník mohl platit sníţenou poloviční daň, musí být líh vyroben v pěstitelské pálenici a daný občan si můţe nechat vydestilovat nejvýš 43 litrů absolutního (100%) alkoholu pro sebe a svou domácnost za jedno výrobní období, tj. od 1. 7. do 30. 6. následujícího roku. Kdyţ toto mnoţství přesáhne, platí za kaţdý další litr základní sazbu platnou pro všechny ostatní lihoviny. Alkohol, na který byla uplatněna sníţená sazba daně, nesmí být předmětem prodeje ani daru, je určen jenom pro vlastní spotřebu dané domácnosti.

2.2 PODNIKATELSKÝ PLÁN 2.2.1 CO JE TO PODNIKATELSKÝ PLÁN Studie Cranfieldské univerzity ve Velké Británii z roku 1990 ukázala, ţe 75% podniků v prvním roce své existence nemělo podnikatelský plán. Procento neúspěchu v této skupině bylo přibliţně 40%. V skupině podniků, které fungovaly déle neţ pět let však mělo podnikatelský plán aţ 95%.9 Míra neúspěchu v této skupiny byla odhadnuta na 5%. Plán je detailní návrh toho, jak něco udělat nebo dosáhnout. Podnikatelský plán je dokument obsahující detailní popis toho, jak budou dosaţeny podnikové cíle. Měl by definovat: 

cíle podnikání,



jak a kdy budou cíle dosaţeny,



potřebné zdroje,



důkazy podporující jeho předpoklady.

Měl by pokrýt alespoň období nutné k dosaţení podnikových cílů, coţ můţe být dvanáct měsíců, dva roky, tři roky, nebo víc.

2.2.2 ÚČEL PODNIKATELSKÉHO PLÁNU Podnikatelé vypracovávají podnikatelský plán často protoţe musí – ţádají o externí financování a potenciální investor nebo banka podnikatelský plán poţaduje. Podnikatelský 9

Barrow, The Best-Laid Business Plans, str. 7

9

plán by si však měli vypracovat všichni podnikatelé. Proces přípravy podnikatelského plánu dává moţnost udělat chyby na papíře ještě před tím, neţ se udělají ve skutečnosti. „Malé organizace (včetně podnikatelských jednotek ţivnostenského charakteru) si na základě zpracovaného podnikatelského plánu mohou udělat střízlivý odhad své budoucí pozice. Podnikatelský plán slouţí jako cenný materiál pro rozhodování o činnosti organizace v budoucím období. U podnikatelských subjektů má dát odpověď na otázku, zda se vyplatí podnikání i v dalších letech, jaké významné investiční aktivity si můţe organizace dovolit, aniţ by ohrozila svou existenci.“10 Nejčastější důvody pro vypracování podnikatelského plánu jsou: 

Získání financování. Cílem je přesvědčit investory, ţe podnikatelský záměr je poloţen na zdravém základě a všechny půjčky budou splaceny včas. Tento plán musí být velmi srozumitelný a pokrýt všechny oblasti podniku.



Získání schválení postupu. Můţe být pouţit uvnitř firmy k získání souhlasu například dozorčí rady. Připravuje ho podnikový management.



Zlepšení výkonnosti. Není určen k získání financování. Jeho skutečným cílem je podrobně popsat navrţené podnikové cíle a na základě finančního plánu ukázat, jak mohou být dosaţeny.



Získání externí podpory. Podnik se můţe ucházet o úvěr od svých dodavatelů, obchod s velkou společností, nebo o nájem od perspektivního nájemce. V takovém případě se druhá strana chce ujistit o důvěryhodnosti podniku a její budoucí perspektivě. Zde můţe postačovat plán dlouhý jednu aţ pět stran.

2.2.3 DESET KROKŮ PRO VYTVOŘENÍ DOBRÉHO PODNIKATELSKÉHO PLÁNU Paul Barrow navrhuje těchto deset kroků k vytvoření podnikatelského plánu.11 Jejich splnění by mělo zajistit, ţe náš podnikatelský nápad je dobře promyšlen a zdokumentován: 1. Poloţte si otázku, proč potřebujete podnikatelský plán a komu jej budete prezentovat. 2. Objasněte svůj podnikatelský nápad a Vaše dosavadní úspěchy. 3. Definujte své cíle a způsoby jejich dosaţení. 4. Ukaţte, jak jste na tom s čísly – ziskovost, cash flow, financování. 5. Prokaţte znalost trhu, konkurence a Vašich výrobků a sluţeb. 6. Identifikujte zdroje potřebné k tomu, abyste dosáhli svých cílů – zaměstnance, zařízení atd. 7. Pracujte s faktorem rizika a udělejte plán odolný recesi a dalším hrozbám.

10

Veber, Management : základy, moderní manaţerské přístupy, výkonnost a prosperita, str. 464

11


10

8. Objasněte, jak hodláte plán uskutečnit a jak budete podnik kontrolovat. 9. Projděte si podrobně plán znovu, abyste se ujistili, ţe jste nic neopomenuli. 10. Plán zrealizujte, a kdyţ se okolnosti změní, začněte proces plánování znovu.

2.2.4 ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO PLÁNU Při zpracování podnikatelského plánu bychom se měli drţet těchto zásad: 

„Orientace plánu na trh. V podnikatelském plánu je potřeba věnovat víc prostoru tomu, jak a komu budeme výrobky nebo sluţby prodávat, neţ jejich technickému popisu. Musíme mít i představu o tom, na kterém trhu se nacházejí potenciální zákazníci daného výrobku, nebo sluţby, a jak je tento trh velký.“12



Inovativnost. „Musíme prokázat, ţe přinášíme unikátní přidanou hodnotu pro zákazníka, ţe náš výrobek nebo sluţba bude uspokojovat potřeby zákazníků lépe neţ dosud a také lépe neţ naše konkurence.“13



„Věrohodnost a průkaznost předpokladů. Všechny předpoklady, cíle a závěry uvedené v podnikatelském plánu musí být reálné a zrealizovatelné. Výsledkem by mělo být, ţe kaţdá skutečnost uvedená v plánu je zdůvodněna objektivními údaji.“14



Práce s rizikem. V kaţdém podnikání existuje hrozba výskytu nepředpokládaných událostí. Nesnaţme se tyto hrozby zakrýt, ale naopak ukaţme, ţe je známe a máme připravená řešení.



Srozumitelnost a stručnost. „Při sestavování podnikatelského plánu se vyjadřujme jednoduše, neprezentujme zbytečně mnoho myšlenek v jedné větě, přídavná jména vybíráme opatrně, není třeba s jejich počtem plýtvat.“15 Mějme na paměti, ţe investoři čtou několik podnikatelských plánů, ne jenom ten náš.

2.2.5 STRUKTURA Neexistuje jeden univerzální podnikatelský plán. Obsah a struktura jednotlivých podnikatelských plánů se liší podle jejich účelu a podle toho, pro koho jsou určeny. Jitka Srpová doporučuje tuto orientační strukturu podnikatelského plánu:16 1. Shrnutí. 2. Popis podnikatelského záměru. 12

Veber, Management : základy, moderní manaţerské přístupy, výkonnost a prosperita ,str. 467

13

Srpová, Řehoř a kol., Základy podnikání, str. 60

14


15


16


11

3. Popis produktu. 4. Okolí firmy. 5. Analýza zákazníků. 6. Analýza konkurence. 7. Informace o firmě. 8. Klíčové osobnosti. 9. Marketing a prodej. 10. Výroba, provozní činnosti. 11. Finanční plán. 12. Projektový plán. 13. Analýza rizik. 14. Příloha. Paul Barrow navrhuje podobnou základní strukturu. V podnikatelských plánech slouţících k vnitřním účelům můţeme některé kapitoly a podkapitoly i úplně vypustit nebo zkrátit, protoţe čtenář je s nimi obeznámen. Struktura plánu podle Paula Barrowa:17 1. Shrnutí (Executive Summary). 2. Podnik a management. 3. Finanční prognózy. 4. Poţadované financování (potřebné zdroje). 5. Trhy a konkurence. 6. Konkurenční strategie. 7. Výrobky a sluţby. 8. Dodavatelské zajištění výroby nebo sluţby. 9. Lidé. 10. Podnikové řízení a kontrola. 11. Přílohy.

2.2.6 SHRNUTÍ (EXECUTIVE SUMMARY ) “Shrnutí nesmí být chápáno jako úvod, ale jako zhuštěná informace o tom, co je na následujících stránkách popsáno podrobněji. Po přečtení shrnutí se má v čtenáři vzbudit zvědavost a zájem přečíst si i zbytek plánu a zabývat se podrobnostmi.”18 „Doporučujeme, 17


18


12

aby v rámci shrnutí byla uvedena přehledná tabulka se základními informacemi. Shrnutí by mělo obsahovat tyto informace: 

Podnikatelský záměr.



Faktory úspěchu.



Podnikové cíle.



Ekonomické cílové veličiny a potřeba kapitálu.“19

2.2.7 PODNIK A VEDENÍ V této části čitateli představíme podnik čtenáři. Jako první uvedeme základní informace o podniku: 

název podniku,



právní forma,



sídlo společnosti,



identifikační číslo organizace (IČO),



odborní poradci.

Následuje definice poslání podniku a podnikových cílů. Poslání podniku je prohlášení, které charakterizuje účel nebo raison d’être organizace. Popisuje, proč podnik existuje.20 Cíle organizace jsou vyjádřením hlavních směru/záměru činnosti organizace.21 Dále uvedeme informace o vedení podniku. V očích investorů jsou lidé nejdůleţitějším kapitálem, důleţitějším neţ je samotný produkt. „Doporučujeme uvést, kdo podnik povede a jaké má management odborné a podnikatelské know-how. Přitom je dobré vyzvednout schopnosti, které jsou důleţité pro realizaci daného podnikatelského záměru. Profesní zkušenost, znalost oboru, dosavadní úspěchy a sociální kompetence většinou znamenají pro poskytovatele kapitálu více neţ akademický titul.“22 V další části bychom měli popsat organizační strukturu podniku a popis doplnit o nákres organizačního grafu. Pokud děláme podnikatelský jiţ fungujícího podniku, zmíníme se o tom, jak si podnik vedl v minulosti: 

kdy byl podnik zaloţen,



proč byl zaloţen,

19

Srpová, Podnikatelský plán, str. 12

20


21


22


13



klíčové úspěchy a neúspěchy,



finanční výsledky.

2.2.8 FINANČNÍ PLÁN „Finanční plán prokazuje reálnost podnikatelského záměru z finančního hlediska.“23 Tato kapitola ukáţe, jak ziskový je (nebo není) podnikatelský návrh, jak generuje hotovost, kdy a kolik dodatečných zdrojů bude potřebných a na co budou zdroje podnikatele a investorů pouţity. „V prvním roce děláme propočty pro jednotlivé měsíce, případně čtvrtletí. V dalších letech pracujeme s ročními údaji.“24 Kapitola by měla obsahovat tyto části: 

Prognózy zisků a ztrát.



Prognózy Cash flow.



Plánované rozvahy.



Analýza bodu zvratu.



Základní ukazatele výkonnosti.



Předpoklady.



Analýza citlivosti.

„Plánovaný výkaz zisků a ztrát vyčísluje výnosy, náklady a hospodářský výsledek v jednotlivých letech.“25 „Podle principu akruálního účetnictví se za výnosy povaţují peněţní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Náklady pak představují peněţní částky, které podnik v daném účetním období účelně vynaloţil na získání výnosů, i kdyţ k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít. Z výše uvedených definic vyplývá důleţitý závěr, ţe nákladové a výnosové poloţky se neopírají o skutečné hotovostní toky – příjmy a výdaje.“26 Plán peněţních toků (Cash flow) zobrazuje skutečný pohyb peněţních prostředků. „Koncepce cash flow je zaloţena na příjmech a výdajích, resp. na skutečných hotovostních tocích,“27 na rozdíl od zisku, který je účetní veličinou. Plánování cash flow je důleţité, protoţe praxe ukazuje, ţe i ziskový podnik můţe mít problém s hotovostí a se splácením svých závazků. Plán pomůţe odhalit, kdy bude podnik potřebovat dodatečnou hotovost 23


24


25


26

Kislingerová, Manaţerské finance, str. 51

27


14

a v jaké výši. Pouţívají se dvě metody výpočtu peněţních toků – přímá a nepřímá. Přímá metoda vykazuje peněţní příjmy a peněţní výdaje. Nepřímá metoda upravuje hospodářský výsledek o nepeněţní operace, mezi které patří například odpisy. „Plánovaná rozvaha informuje čtenáře o struktuře majetku a plánování jeho obnovy. Stejně tak informuje o zdrojích financování při zahájení podnikatelské činnosti, o předpokládaném průběhu splácení cizích zdrojů, plánovaném systému akumulace zdrojů prostřednictvím nerozděleného zisku atd.“28 Analýza bodu zvratu odhaluje, při jakém objemu produkce se podnik stává ziskový a dává tak podnikateli důleţitou informaci o tom, jaké má být minimální vyuţití výrobní kapacity. Bod zvratu je bod, ve kterém trţby přesně pokryjí všechny náklady. Je zaloţen principu dělení nákladů na fixní a variabilní. Zatímco fixní náklady se s objemem produkce nemění (např. odpisy), variabilní náklady jsou přímo závislé na prodejích (materiál, přímé mzdy atd.). Bod zvratu = Fixní náklady/(Cena – Variabilní náklady na kus výrobku) Základní ukazatele výkonnosti analyzují finanční zdraví podniku. Dávají do poměru hodnoty jak z výsledovky tak z rozvahy, proto se nazývají také ukazatele poměrové. Jsou to kategorie ukazatelů: 

rentability,



likvidity,



aktivity,



zadluţenosti,



kapitálového trhu.

Mezi základní ukazatele výkonnosti patří:

28



Růst trţeb = (Trţby běţného období – Trţby předešlého období)/Trţby předešlého období,



Rentabilita trţeb = Čistý zisk/Trţby,



Rentabilita aktiv = (Zisk před zdaněním + Nákladové úroky)/Aktiva,



Úrokové krytí = (Zisk před zdaněním + Nákladové úroky)/Nákladové úroky,



Běţná likvidita = Oběţná aktiva/Krátkodobé závazky,



Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky/(Trţba/360).

Podnikatelský plán, Jitka Srpová, str. 28

15

Předpoklady finančních plánů odpovídají na to, jak se autor podnikatelského plánu dopracoval k plánovým výsledkům a pomáhají tak předcházet mnoţství potenciálních otázek čitatele. Je podnik plátcem DPH? Jaká je předpokládaná splatnost pohledávek? Na jakém základě byly stanoveny trţby? Tyhle a další otázky můţou mít velký vliv na finanční výkazy. Citlivostní analýza měří citlivost hospodářského výsledku na změnu nejrůznějších faktorů, jako jsou trţby, náklady, sazba daně atd. Ukazuje, o kolik se změní výsledek, změní-li se proměnná o 1 %. Graficky se dá zobrazit pomocí tornádo diagramu nebo pavoučího grafu. Tato analýza pomáhá odhalovat rizikové faktory podnikání, protoţe ukazuje míru jejich dopadu na zisk.

2.2.9 POŽADOVANÉ FINANCOVÁNÍ V ţivotě kaţdého podniku, i toho úspěšného a ziskového, můţe nastat situace, kdy potřebuje dodatečné zdroje financování. Existuje několik moţných scénářů:29 

  

Podnik je ziskový a má dobré cash flow, ale není schopný financovat další růst. Je to běţná situace, kdy podnik potřebuje dodatečné zdroje k financování pracovního kapitálu. Podnik je ziskový, má dobré cash flow, ale nemá dostatek financí na kapitálové investice potřebné pro rozvoj podniku. Podnik není ziskový, má špatné cash flow a jiţ nějakou dobu se nachází ve fázi zotavování. Takový podnik potřebuje zdroje k financování pracovního kapitálu. Podnik je nový, má potenciál růstu a ziskovosti, ale nemá dostatečnou hotovost a záruky. Takový podnik potřebuje profinancovat vysoké investice do kapitálu.

Jestliţe podnik potřebuje externí financování, v podnikatelském plánu by mělo být uvedeno, kolik prostředků bude potřeba a kdy, jaký je jejich účel a jaký výnos za poskytnuté zdroje podnik nabízí. Moţností financování je několik. Měli bychom se drţet zlatého bilančního pravidla, které říká, ţe dlouhodobé aktiva by měla být financována z dlouhodobých zdrojů a krátkodobá aktiva z krátkodobých zdrojů. Kapitálové investice bychom tedy měli financovat vlastními zdroji a dlouhodobými půjčkami - půjčkami s dobou splatnosti delší neţ jeden rok. Pracovní kapitál bychom měli financovat z krátkodobých zdrojů. Mezi vlastní externí zdroje patří vklady vlastníků. Nemáme-li dostatek prostředků k podnikání, můţeme se pokusit najít společníka. V USA nebo ve Velké Británii je běţné financování formou vydání akcií. Dnes se u nás můţeme stále častěji setkat také s tzv. business angels, coţ jsou movití jedinci ochotní poskytnout kapitál do začínajících podniků, samozřejmě za nemalý výnos. Je nutné mít na paměti, ţe vlastní zdroje jsou draţší neţ zdroje 29


16

cizí. Vlastník poţaduje výnos (podíl na zisku nebo dividendu) a ten na rozdíl od úroků z cizích zdrojů není nákladem, takţe nesniţuje daňový základ. Musíme také počítat s tím, ţe společník bude chtít o podniku rozhodovat. Z cizích zdrojů můţeme vyuţít zejména úvěry, obchodní nebo bankovní. Jejich nákladem je úrok. Abychom získali úvěr od banky, budeme jí muset poskytnout finanční výkazy a splnit další podmínky. Pro začínající podnik je proto téměř nemoţné dostat úvěr od banky. Výhodou je, ţe úroky jsou pro podnik nákladem. Skutečným nákladem cizího kapitálu tedy není úroková sazba ale: Úroková sazba*(1 – Sazba daně). Časté je vyuţití finančního leasingu. „Leasing (nájem) umoţňuje uţívání stálých aktiv bez jejich nákupu, tj. bez potřebné hotovosti. Nájemce a pronajímatel uzavřou smlouvu, ve které jsou upřesněna práva nájemce na uţívání a jeho povinnosti hrazení plateb v souvislosti uţíváním pronajatého majetku.“30 Leasing je vhodný k financování automobilů nebo zařízení. Podnik platí leasingové splátky a vlastnictví předmětu na něj přechází po zaplacení poslední splátky. Leasingová splátka je také daňově uznatelným nákladem.

2.2.10 ANALÝZA TRHU A KONKURENCE Analýza trhu a konkurence je velmi důleţitou částí podnikatelského plánu. Důkladný průzkum trhu je předpokladem realistického prognózování trţeb. Obzvlášť u nových podniků bez historie jsou tyto podklady důleţité. Čitateli musíme ukázat, ţe náš plán není zaloţen na domněnkách, ale na informacích podloţených fakty. „Po důkladné analýze oboru a trhu je nutné prokázat značný potenciál, který daný cílový trh nabízí. K prokázání těchto skutečností slouţí údaje o velikosti trhu, o obvyklé oborové výnosnosti, o překáţkách vstupu na trh, o konkurentech, stejně tak i o zákaznících a distribučních cestách.“31 V podnikatelském plánu uvedeme informace o celkovém a cílovém trhu. Cílový trh na rozdíl od celkového zahrnuje jenom ty zákazníky, kteří jsou skutečné schopní a ochotní výrobek nebo sluţbu koupit. Důleţité je vědět, v jaké fázi z hlediska výrobkového cyklu se trh nachází. Analyzujeme trend vývoje trhu, zdali roste, klesá, nebo stagnuje.

30


31


17

OBRÁZEK 1 ŢIVOTNÍ CYKLUS VÝROBKU

Zdroj: http://managementmania.com/index.php/zakladni-pojmy/84-zivotni-cyklus K získání potřebných informací potřebujeme udělat průzkum trhu. Pro průzkum trhu si můţeme najmout profesionální firmu, levnější je udělat si průzkum s vlastní pomocí. Můţeme se například zeptat přímo zákazníků, nebo vyuţít další zdroje: 

internet,



statistický úřad (Slovenský statistický úřad, Eurostat),



úřady, které na Slovensku poskytují informace na základě zákona o svobodném přístupu k informacím,



odborná literatura,



Obchodní rejstřík,



oborové svazy a sdruţení.

Aby byl podnik úspěšný, musí porozumět svým zákazníkům a jejich potřebám. Jací jsou naší stálí a potenciální zákazníci? Naše produkty nebo sluţby musí uspokojovat jejich potřeby. Ty jsou podle Maslowa rozděleny na potřeby fyziologické, potřeby bezpečí, společenské, sebeúcty a seberealizace. „Nevyplácí se však přizpůsobovat výrobek nebo reklamu kaţdému jednotlivému zákazníkovi. Proto je nutné rozdělit potenciální zákazníky podle zvolených kritérií do skupin, tzn. trh segmentovat. Trh lze segmentovat např. podle oblastí pouţití, podle poţadavků zákazníků na cenu a jakost, podle oboru, podle regionů, podle nákupních motivů atd.“32 Mezi námi a potenciálními zákazníky stojí naši konkurenti. Je nutné důkladněji je poznat, abychom mohli udělat správné kroky v podnikání. Prvním krokem analýzy konkurence je určení podniků, které „působí na stejných cílových trzích a prodávají ty samé nebo podobné

32


18

produkty.“33 Kolik jich je? Jaká je jejich velikost? Jak jsou ziskoví? Jaké nabízejí produkty? Abychom zhodnotili jejich sílu, je dobré podívat se na jejich finanční výsledky. To však není moţné u ţivnostníků, kteří nemají povinnost zveřejňovat účetní závěrky. TABULKA 6 INFORMACE O KONKURENCI

Oblast

Co je třeba zkoumat

Výrobky

Výrobní program, sortiment Jakost výrobků, technologie, design Věková struktura výrobků

Výroba

Struktura provozu, zařízeni Řízení výroby, plánování

Výzkum a vývoj

Vývojové aktivity, patenty, know how

Prodej

Cílové skupiny Organizace prodeje, reklama, sluţby, cena

Zaměstnanci

Struktura, vzdělání, motivace

Finance

Vlastní kapitál Moţnost získání cizích zdrojů

Všeobecná informace o konkurenci

Sídlo, právní forma Obrat Podíl na trhu

Zdroj: Srpová, Podnikatelský plán, str. 20

2.2.11 KONKURENČNÍ STRATEGIE „V této části musíme přesvědčit čitatele, ţe na našem podniku je něco jedinečného a ţe víme přesně, jak hodláme uspokojit zákazníky s naším výrobkem nebo sluţbou. Říkáme tomu mít konkurenční podnikovou strategii. Ta určuje, co dělá náš podnik jiný od ostatních a proč uspěje. Jak se ujistíme, ţe naši zákazníci o nás budou vědět a budou chtít od nás nakupovat?“34 Analýza trhu nám pomůţe vytvořit marketingovou strategii. Marketingová strategie je promítnuta v marketingovém mixu a finanční prognózy jsou očekávané výsledky marketingové strategie.

33


34


19

Analýza PEST nám pomůţe odhalit důleţité trendy vycházející z okolí podniku. Je to zkratka pro čtyři externí faktory, které ovlivňují výkonnost podniku – politické, ekonomické, společenské a technologické. Mezi politické faktory patří například postoj vlády k podnikání, předpokládané legislativní změny týkající se ekologie nebo zdraví a bezpečnosti při práci. Mezi důleţité ekonomické faktory patří fáze hospodářského cyklu. Jaký je předpokládaný růst ekonomiky? Ze současných společenských tlaků můţe podnik ovlivnit měnící se demografická struktura obyvatelstva a nové technologie dnes mění komunikační a distribuční cesty podniků. Při sestavování marketingové strategie pomůţe také SWOT analýza. Tato analýza kombinuje interní a externí analýzu. Silné a slabé stránky (strengths and weaknesses) hodnotí podnik zevnitř, zatímco příleţitosti a hrozby (opportunities and threats) monitorují okolí. Marketingová strategie by měla vyuţít silné stránky podniku, slabé stránky poukazují na oblasti, které bychom měli vylepšit. Hrozby je třeba hledat důkladně, abychom mohli vytvořit plány pro případ jejich výskytu. „Marketing bychom neměli zuţovat pouze na reklamu nebo jiné aktivity, které mají za úkol získat kupujícího zákazníka. Marketing bychom měli chápat spíše jako nástroj, který nám v trţním prostředí pomáhá řešit situaci, kdy se nadbytek konkurentů na straně nabídky uchází o přízeň nedostatečného mnoţství zákazníků. S touto situací se musí vyrovnat téměř kaţdý zakladatel firmy.“35 Podnik musí stanovit svou marketingovou strategii a cíle. „Doporučujeme uvést odpovědi na následující otázky: 

Jaké bude naše postavení na trhu, o který usilujeme?



O jaké obraty a podíly na trhu budeme usilovat v příštích letech?



Jaké růstové cíle sledujeme?“36

Známe tři základní přístupy marketingové strategie: 

Cenové vůdcovství. Většinou se jedná o produkty s nízkou ziskovou marţí. Protoţe tyto podniky ale fungují velmi efektivně, vytvářejí překáţky vstupu do odvětví nízkou cenou.



Diferenciace. Většinou jsou to jedinečné produkty s vysokými ziskovými marţemi. Podniky se snaţí vybudovat si u zákazníků věrnost díky designu, kvalitě a image produktu.



Nika. Podnik se zaměřuje jenom na jeden malý trh. Dělá to efektivně s nízkými náklady a vysokými marţemi. Snaţí se získat pověst u zákazníků a vytvořit překáţky vstupu do odvětví kvůli malé velikosti trhu.

35


36


20

Prvním prvkem marketingového mixu je cena výrobku. Kolik si máme za výrobek nebo sluţbu účtovat? Univerzální metoda na určení optimální ceny neexistuje. „Základem určování cen jsou především náklady, poptávka a ceny konkurence. Podle toho, na které z těchto faktorů se stanovení ceny převáţně orientuje, jsou v ekonomické teorii a praxi uplatňovány tři všeobecné přístupy k určování cen: 

přístup zaloţený na nákladech;



přístup zaloţený na poptávce;



přístup zaloţený na konkurenci.“37

V rámci nákladového přístupu se často pouţívá metoda tvorby ceny pomocí přiráţky zisku k nákladům. Nejdřív vypočteme celkové náklady výrobku včetně reţie a k těm pak připočteme ziskovou přiráţku jako určité procento z nákladů. Přístup zaloţený na poptávce a přístup zaloţený na konkurenci jsou ve své podstatě trţní přístupy. Uděláme trţní průzkum, abychom zjistili, kolik jsou zákazníci ochotni za produkt zaplatit a za kolik naši konkurenti prodávají podobné výrobky a sluţby. Porovnáme pak znaky a přínosy a stanovíme cenu. Problematické u těchto přístupů je to, ţe nám nemusí zůstat prostor pro zisk. Většinou se proto cena určuje kombinací všech třech přístupů. Propagace a reklama je určena k tomu, aby vzbudila zájem zákazníků. Obzvlášť u nových produktů či začínajících firem je třeba produkty dokonale představit.38 Letáky a broţury jsou relativně levné a můţe je vyrobit téměř kaţdý. Pokud chceme udělat dojem, měli bychom při jejich výrobě vyhledat profesionální pomoc. Můţeme se zúčastňovat výstav a soutěţí, nebo pouţít Public Relations, coţ je vyuţití médií k tomu, aby prezentovala náš podnik v dobrém světle. Nejznámější formou propagace je reklama, například inzeráty v regionálním tisku nebo televizi. Aby však byla reklama úspěšná, měli bychom se drţet těchto vodítek: 

„Jaké jsou naše cíle – co přesně se má stát?



Kolik jsme ochotní zaplatit, abychom dosáhli poţadovaných výsledků? Neplaťme víc, neţ jaké jsou přínosy.



Ujistěme se, ţe zpráva je efektivní a přímo odkazuje na náš podnik a výrobek. Zábavná reklama, kterou si kaţdý pamatuje, ale nikdo si nevzpomene na produkt, který reklamuje, je k ničemu.

37


38

Veber, Srpová, Podnikání malé a střední firmy, str. 103

21



Pouţívejte správná média. Reklama pro Vás vůbec nemusí být to pravé. V takovém případě vyzkoušejte jiné formy propagace.“39

Dalším prvkem marketingového mixu je místo. Správné místo je určujícím faktorem podnikání například pro maloobchodníky. Při jeho výběru bychom se měli rozhodovat podle toho, kde jsou naši zákazníci, kde je pracovní síla, kde jsou dodavatelé, kde je naše konkurence, jakou chceme docílit image a jaké jsou náklady daného místa. Je nutné mít vyřešené majetkoprávní vztahy, které mohou tvořit i samostatnou část podnikatelského plánu. „Pro sídlo společnosti a zvláště pro případ provozovny musí podnikatel disponovat uţívacím nebo vlastnickým právem k pozemkům a podnikatelským prostorům.“40 Kromě vyřešení otázky, zdali prostory koupit nebo pronajmout se musíme ujistit, ţe daný objekt splňuje podmínky pro daný typ podnikání, jako je povolený účel stavby, poţadavky na bezpečnost a zdraví při práci nebo poţární bezpečnost. S místem úzce souvisí distribuční cesty. „Volba, jakým způsobem budeme svoje produkty dodávat zákazníkovi, není lehká a je třeba v ní zohlednit účinnost kaţdé formy, preference zákazníka směrem ke konkrétní formě prodeje a také hledisko nákladů. Ze základních moţností prodeje můţeme zvolit obchodního zástupce, buď našeho, nebo expertního, prodávat můţeme do sítě velkoobchodů nebo jiným odběratelům. Dále můţeme vyuţít prodej zprostředkovatelům, servisním organizacím aj.“41

2.2.12 POPIS VÝROBKU NEBO SLUŽBY V této části je podrobněji popsán nabízený výrobek nebo sluţba. Začneme tedy popisem. „Pokud budeme nabízet výrobek, je třeba jej popsat, objasnit, jaké bude mít vlastnosti a k čemu bude slouţit. Pokud je nabízena sluţba, mělo by být uvedeno, v čem spočívá a jak funguje. Je nutno objasnit, jak bude tato sluţba poskytována a která zařízení nebo jaké vybavení je k tomu potřeba.“42 „Častou chybou podnikatelských plánů je, ţe u popisu výrobků a sluţeb zacházejí příliš do technických podrobností.“43 Je třeba mít na paměti, čitatelé, ať uţ jsou to zaměstnanci firmy nebo investoři, nejsou technici a nevyznají se v oboru. Jestli je třeba, technické detaily uvedeme aţ v příloze. Důleţitý je popis z hlediska zákazníka. V další části se proto zaměříme na uţitek pro zákazníka. „Podnikatelský plán můţe být úspěšný pouze tehdy, jestliţe náš produkt přinese 39


40

Srpoá, Podnikatelský plán, str. 14

41

Veber, Srpová, Podnikání malé a střední firmy, str. 103

42


43


22

uţitek pro zákazníka.“44 „Některé přínosy pro zákazníka jsou zřejmé a měřitelné (rychlejší, levnější atd.), jiné můţou být psychologické (hrdost, dobrý pocit, status).“45 Uţitek musí být přínos vnímaný zákazníkem, jinak se jedná o zbytečný znak produktu, který pravděpodobně jenom zvyšuje jeho náklady Některými přínosy se můţou chlubit všichni dodavatelé daného výrobku, a tedy i naši konkurenti, jinými přínosy se ale můţe chlubit jenom náš produkt. Je potřeba zdůraznit, v čem jsou naše výrobky lepší neţ výrobky konkurence a proč budou zákazníci kupovat právě od nás. Tyto výhody uvedeme v porovnání s výrobky konkurence. Při porovnávání se snaţme být co nejobjektivnější, snaţme se zapojit víc lidí včetně zákazníků.

2.2.13 VÝROBA A DODAVATELÉ Zde vypracujeme popis výroby a opět dbáme na to, abychom čtenáře nezahltili technickými podrobnostmi. Technické detaily pro odborníky můţeme uvést v příloze. „Je vhodné srozumitelně popsat jednotlivé fáze výrobního procesu a jemu odpovídající výrobní stroje a zařízení. Také doporučujeme uvést, kdy se zařízení koupí, kolik bude stát a kdy bude uvedeno do provozu.“46 Uvedeme, jaká je výrobní kapacita zařízení, aby měl čtenář přehled o tom, jaká kapacita zůstává volná pro případný růst trţeb. Důleţitá je také kontrola kvality. Jak kontrolujeme kvalitu výrobku a plánujeme získat certifikáty ISO? Výrobní podniky a distributoři si musí promyslet politiku řízení zásob. Podnikatelský plán by měl dále vysvětlit, jaké klíčové materiály a sluţby podnik bude potřebovat a od koho. Jak a proč jsme si vybrali klíčové dodavatele a máme připravené řešení pro případ jejich výpadku?

44


45


46


23

3 PRAKTICKÁ ČÁST Podnikatelský plán

Pálenice Koš

VYPRACOVALA BC. PETRA BORSKÁ 29. 8. 2011

Tento podnikatelský plán obsahuje důvěrné obchodní informace. Šíření jeho částí nebo celého obsahu je zakázáno.

PÁLENICE KOŠ, KUKUČÍNOVA, 972 41 KOŠ 540 123 456, www.palenicakos.sk 24

3.1 SHRNUTÍ Tento plán byl vypracován pro vnitřní potřebu Ing. Martina Černého jako podklad pro rozhodování o tom, zda realizovat podnikatelský záměr Pálenice Koš, a zároveň jako plánovací nástroj k zlepšení výkonnosti jeho případného budoucího podnikání. Obchodní jméno:

Ing. Martin Černý Pálenica Koš

Právní forma:

Fyzická osoba podnikající dle ţivnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku

Sídlo:

Kukučínova, 972 41 Koš, Slovensko

Zaloţení:

září 2012

Poslání:

Poskytovat zahrádkářům moderní a pohodlné sluţby vypálení vysoce kvalitní ovocné pálenky z domácích surovin, za podmínek výhodných jak pro ně tak i pro stát.

Cíle:

Dosáhnout vedoucí postavení v Prievidzském okrese do tří let a návratnost investice do dvanácti let.

Potřebné zdroje:

174 909 €

Průměrný ČZ:

4 029 €

Průměrné CF:

14 186 €

Doba návratnosti:

12 let a 1 měsíc

Pálenice Koš bude zákazníkům poskytovat sluţbu vypálení ovocného destilátu z kvasu, který si sami doma vyrobili z vlastního ovoce. Bude zaloţena jako fyzická osoba v roce 2012. Jejím zakladatelem bude zkušený podnikatel Ing. Martin Černý, který dlouhá léta podniká spolu s dalšími společníky na trhu chemických specialit. Má technické a právnické vzdělání a na odborném školení získal potřebné osvědčení od Ministerstva zemědělství o provozu lihovarnického závodu. Pálenice bude vyţadovat vysoké investiční výdaje do budovy a zařízení. Výše zdrojů potřebných k zahájení podnikání je 174 909 €. Předpokládaná doba návratnosti je 12 let a 1 měsíc. Po tuto dobu bude pálenice v průměru ročně generovat peněţní tok 14 186 €. Velikost trhu pěstitelských pálenic v okrese Prievidza byla v posledních šesti letech průměrně 99 224 litrů 52% destilátu, co je podle našich odhadů 193 049 €. Konzumace tvrdého alkoholu na Slovensku je dlouhodobě stabilní aţ mírně růstová. Trend vývoje trhu pěstitelských pálenic na Slovensku je taktéţ mírně růstový. V současnosti na relevantním trhu působí čtyři konkurenti, ze kterých všichni pouţívají starou dvoukotlovou technologii.

25

Potenciálními zákazníky Pálenice Koš jsou současní zákazníci konkurence ale i zahrádkáři z okolí, kteří pro svou potřebu vyrábí alkohol nelegálně. Jsou to zahrádkáři z okresu Prievidza, kteří chtějí zuţitkovat své ovoce tradičním způsobem a proměnit jej v kvalitní domácí pálenku. Hledají pálenici, která jim poskytne odborné sluţby a garantuje kvalitní destilát, kterým se bude moţné chlubit před známými. Dalšími rozhodujícími faktory je kromě kvality komfort sluţby a dostupnost pálenice autem. Pálenice Koš bude jako první na místním trhu poskytovat sluţbu vypálení destilátu s novou moderní technologií s rekfitikací, která má vyšší vstupní náklady, ale garantuje vysokou kvalitu pálenky, šetří čas a energii. Sluţba je navíc díky automatizovanému zařízeni pro zákazníky mnohem pohodlnější a čistší neţ u konkurenčních pálenic, které pouţívají starou dvoukotlovou technologii. Zákazníci budou obslouţeni v nové hezké budově pálenice, která se nachází jenom 10 minut jízdy autem od okresního města Prievidza. Marketingovou strategií pálenice bude zdůrazňovat své výhody a nasadit konkurenční cenu. Pálenice Koš bude propagovat své výhody v místním tisku a formou letáků, které budou distribuovány přímo v zahrádkářských osadách (“Pálenice Koš – to nejlepší pro Vaše ovoce!”). Pálenice bude v rámci budování vztahů se zákazníky pořádat kaţdoročně losovací soutěţ: “Přijeďte k nám a získejte vypálení destilátu úplně zdarma!”

3.2 PODNIK A MANAGEMENT Obchodní jméno:

Ing. Martin Černý Pálenica Koš

Právní forma:

Fyzická osoba podnikající dle ţivnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku

Sídlo:

Kukučínova, 972 41 Koš, Slovensko

Zaloţení:

září 2012

Poslání:

Poskytovat zahrádkářům moderní a pohodlné sluţby vypálení vysoce kvalitní ovocné pálenky z domácích surovin, za podmínek výhodných jak pro ně tak i pro stát.

Cíle:

Dosáhnout vedoucí postavení v Prievidzském okrese do tří let a návratnost investice do dvanácti let.

3.2.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Pěstitelská pálenice s obchodním jménem Ing. Martin Černý Pálenica Koš bude zaloţena v roce 2012 jako fyzická osoba podnikající dle ţivnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku. Tento podnik, který je dle zákona č. 467/2002 Sb. o výrobě a uvádění lihu na trh klasifikován jako lihovarnický závod pro pěstitelské pálení ovoce, bude zaloţen 26

podnikatelem Ing. Martinem Černým, který vlastní potřebné osvědčení o provozu lihovarnického závodu a bude vedoucím pracovníkem pálenice. Jako volná ţivnost neuvedená v přílohách ţivnostenského zákona bude Pálenice Koš dle doporučení Ministerstva vnitra podnikat v těchto předmětech: 

zprostředkování obchodu, sluţeb, výroby;



maloobchod se smíšeným zboţím v rozsahu volné ţivnosti.

Pálenice bude sídlit v obci Koš nedaleko okresního města Prievidza. Provoz a zároveň prostor pro zákazníky se bude nacházet v nově postavené budově v zahrádkářské oblasti. Budova bude situována v hezkém prostředí ovocného sadu a bude disponovat vším potřebným vybavením včetně moderní technologie a míst k parkování. Prostory i zařízení byly naprojektovány tak, aby vyhovovali všem poţadavkům pro provoz lihovarnického závodu dle zákona č. 105/2004 o spotřební dani z lihu a dalších předpisů.

3.2.2 POSLÁNÍ A CÍLE Poslání: Poskytovat zahrádkářům moderní a pohodlné sluţby vypálení vysoce kvalitní ovocné pálenky z domácích surovin, za podmínek výhodných jak pro ně tak i pro stát. Cíle: Dosáhnout vedoucí postavení na trhu Prievidzského okresu do tří let a návratnost investice do dvanácti let.

3.2.3 KLÍČOVÉ OSOBNOSTI Ţivnostník Ing. Martin Černý bude majitelem a zároveň řídícím pracovníkem pěstitelské pálenice. V roce 2010 absolvoval odborné školení o provozu lihovarnického závodu a od Ministerstva zemědělství získal osvědčení dle zákona č. 467/2002 Sb. potřebné k provozu lihovarnického závodu. Ing. Černý má vysokoškolské vzdělání, titul inţenýr získal v oboru stavebnictví na Technické univerzitě v Bratislavě. Získal také právnické minimum na Univerzitě Matěje Bela v Banské Bystrici. S podnikáním má dlouholeté zkušenosti. V roce 1992 zaloţil se třemi společníky společnost zabývající se vývojem a výrobou chemických specialit, která úspěšně funguje do dnes. Pět let se podílí na řízení společnosti jako jednatel. Praxi má zejména v projektovém řízení investiční výstavby, v právních záleţitostech podnikání a v řízení pohledávek. Ing. Černý má také dlouholeté zkušenosti s vedením týmu pracovníků výroby. Budoucí vedoucí pálenice, pan

27

Černý, se jako dlouholetý zákazník velice dobře vyzná v místním trhu pěstitelských pálenic a detailně ovládá proces pálení i náleţitosti podnikání v tomto oboru. V pálenici budou kromě pana Černého pracovat na směny dva další zaměstnanci, kteří budou zabezpečovat výrobu a pečovat o zákazníky, a kteří budou mít také osvědčení o provozu lihovaru. Účetnictví bude vést manţelka pana Černého, pani Ľuba Černá, která pracuje jako účetní. Na internetových stránkách bude pracovat známý pana Černého, softwarový inţenýr pan Maciej Rakowicz.

3.3 FINANČNÍ PLÁN 3.3.1 POTŘEBNÉ ZDROJE TABULKA 7 POTŘEBNÉ ZDROJE

Potřebné zdroje

Částka

Investiční výdaje (budova a technologie)

168 270 €

Zařízení

2 430 €

Další výdaje 1. období

1 597 €

Rezerva

2 612 €

Celkem

174 909 €

Zdroj: vlastní zpracování TABULKA 8 INVESTIČNÍ VÝDAJE

Dlouhodobý majetek Budova pálenice

Částka 100 000 €

Destilační zařízeni KPD 150

32 190 €

Destilační zařízeni KPD 300

36 081 €

Celkem

168 270 €

Zdroj: projektový plán budovy; cenová nabídka společnosti Destila, s.r.o., Brno TABULKA 9 ZAŘÍZENÍ – NÁKLADY PRVNÍHO OBDOBÍ

Drobný majetek

Detail

Částka

Zařízení kanceláře

Počítač se software Tiskárna

80,00 €

Mobilní telefon Zařízení výrobní místnosti

500,00 € zdarma k paušálu

Stůl, ţidle, polička

300,00 €

Stůl

100,00 €

28

Drobný majetek

Detail

Částka

Zařízení místnosti pro zákazníky

Lavice, stůl

300,00 €

Zařízení místnosti pro zaměstnance Skříňky

500,00 €

Kuchyňka

v ceně budovy

Specializovaný software

Malá pálenice

400,00 €

Pomůcky BOZP

Hasicí přístroj 5 ks + lékárnička

250,00 €

Cestní poutače

Cestní poutač 3 ks

500,00 € 2 430,00 €

Celkem

Zdroj: vlastní zpracování TABULKA 10 DALŠÍ VÝDAJE

Další výdaje 1. období

Částka

Pojištění budovy

100,00 €

BOZP, poţární ochrana

60,00 €

Marketingové výdaje

145,33 €

Elektřina, voda

1 059,60 €

Telefon, internet

20,00 €

Kancelářské a úklidové prostředky

50,00 €

Zálohy na SZP

162,00 €

Celkem další výdaje

1 597,00 €


3.3.2 NÁKLADY 3.3.2.1 Fixní náklady TABULKA 11 ROČNÍ FIXNÍ NÁKLADY

Fixní náklady

Detail

Částka/rok

Odpisy

Budova

5 000,00 €

KPD 300

3 006,73 €

KPD 150

2 682,46 € 10 689,19 €

Odpisy celkem Marketing

Inzeráty v týdeníku Prieboj Inzeráty v týdeníku Prievidzsko

96,00 € 150,00 €

Letáky

40,00 €

Internetová doména + hosting + email

50,00 €

Cena soutěţe

147,00 €

29

Fixní náklady

Částka/rok

Detail

Další

Marketing celkem

483,00 €

Telefon, internet

240,00 €

Pojištění budovy

100,00 €

BOZP, poţární ochrana

60,00 €

Další náklady celkem

400,00 €

Fixní náklady celkem

11 572,19 €

Zdroj: vlastní zpracování 3.3.2.2 Variabilní náklady TABULKA 12 VARIABILNÍ NÁKLADY

Jednotka

Variabilní náklady

Částka

Měsíc provozu

Elektřina, voda v budově

30,00 €

Kancelářské a úklidové prostředky

50,00 €

Celkem var. nákl. na měsíc

80,00 € 3,50 €

Hodina provozu Mzdy

Litr 52% lihu

Celkem var. nákl. na hodinu

3,50 €

Voda

0,20 €

Odpad

0,17 €

Dřevo

0,13 €

Elektřina

0,13 €

Celkem var. nákl. na litr

0,63 €

Zdroj: výpočty Ing. Černého provedeny na základě technických parametrů zařízení

30

3.3.3 PLÁNOVÉ VÝKAZY ZISKŮ A ZTRÁT A CASH FLOW TABULKA 13 PLÁNOVÝ VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT V PRVNÍM ROCE

Eur

9 4337 4337 4641

10 4987 4987 2456

11 4554 4554 2259

12 Celkem 2673 16551 2673 16551 1311 10667

-304 792

2532 886

2294 823

1361 550

5883 3051

2672 160

2672

2672

2672

10689 160

Provozní výsledek hospodaření

-3928

-1027

-1201

-1861

-8017

Finanční výsledek hospodaření

0

0

0

0

0

Daň z příjmů za běţnou činnost

-746

-195

-228

-354

-1523

-3182

-832

-973

-1507

-6494

Výkony Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Ostatní provozní náklady

Výsledek hospodaření za běţnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/)

-3182

-832

-973

-1507

-6494

Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)

-3928

-1027

-1201

-1861

-8017

0

Zdroj: vlastní zpracování TABULKA 14 PLÁNOVANÉ CASH FLOW V PRVNÍM ROCE

Eur Peněţní prostředky na začátku období Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) + Odpisy - Daň Cash flow Peněţní prostředky na konci období

9 6639

10 5383

11 7028

12 8499

-3928 2672

-1027 2672

-1201 2672

-1861 2672

-1256 5383

1645 7028

1471 8499

811 9311


31

Celkem 6639 -8017 10689 0 2672 9311

TABULKA 15 PLÁNOVÝ VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT V DRUHÉM ROCE

Eur Výkony

1 4770

2 4337

3 1248

Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb

4770

4337

Výkonová spotřeba

2262

Přidaná hodnota

4

5

6

7

8

0

0

0

0

0

9 4337

1248

0

0

0

0

0

4337

4987

4554

3903

28136

2213

666

20

20

20

20

20

2211

2456

2259

1869

14035

2508

2124

582

-20

-20

-20

-20

-20

2126

2532

2294

2034

14101

Osobní náklady

855

792

344

162

162

162

162

162

792

886

823

729

6029

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

891

891

891

891

891

891

891

891

891

891

891

891

10689

Ostatní provozní náklady

10 4987

11 4554

12 Celkem 3903 28136

160


763

442


0

0

0

0

0

0

0


145

84

-124

-204

-204

-204

Výsledek hospodaření za běţnou činnost

618

358

-528

-869

-869

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

618

358

-528

-869

-869


763

442

-652 -1072 -1072 -1072 -1072 -1072

160

283

755

580

415

-2777

0

0

0

0

0

0

-204

-204

54

143

110

79

-528

-869

-869

-869

230

611

470

336

-2249

-869

-869

-869

230

611

470

336

-2249

-652 -1072 -1072 -1072 -1072 -1072

283

755

580

415

-2777

Zdroj: vlastní zpracování TABULKA 16 PLÁNOVANÉ CASH FLOW V DRUHÉM ROCE

Eur Peněţní prostředky na začátku období Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) + Odpisy - Daň Cash flow Peněţní prostředky na konci období

1 9311 763 891

2 10964 442 891

3 12297 -652 891

4 12536 -1072 891

5 12354 -1072 891

6 12172 -1072 891

7 11991 -1072 891

8 11809 -1072 891

9 11627 283 891

10 12801 755 891

11 14447 580 891

1654 10964

1332 12297

239 12536

-182 12354

-182 12172

-182 11991

-182 11809

-182 11627

1174 12801

1645 14447

1471 15918

Zdroj: vlastní zpracování 32

12 Celkem 15918 9311 415 -2777 891 10689 0 1305 7912 17223 17223

TABULKA 17 PLÁNOVÝ VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT NA DVANÁCT LET

Eur

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

2024 Celkem

Výkony

16551 28136 33004

36590

40309

44160 46597 49113 51711 54393 55482 56591 57723 570360


16551 28136 33004

36590

40309

44160 46597 49113 51711 54393 55482 56591 57723 570360


10667 14035 16322

18027

19712

21378 22562 23703 24800 26096 26589 27092 27605 278591

Přidaná hodnota

5883 14101 16682

18563

20596

22782 24034 25410 26911 28297 28892 29499 30118 291770

Osobní náklady

3051

6736

7257

7243

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 10689 10689 10689

10689

10689


6029

160


8213

8559

8916

9175

9550

9791 10034 10195 104749

10689 10689 10689 10689 10689 10689 10689

160

160

160

160

160

160

160

160

160

160

-8017 -2777

-902

457

2504

3720

4626

5645

6886

7898

8252

160

5000 133270 160

2080

8615 14762

51671


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


-1523

-528

-171

87

476

707

879

1073

1308

1501

1568

1637

2805

9817


-6494 -2249

-731

370

2028

3014

3747

4572

5578

6398

6684

6979 11957

41853


-6494 -2249

-731

370

2028

3014

3747

4572

5578

6398

6684

6979 11957

41853


-8017 -2777

-902

457

2504

3720

4626

5645

6886

7898

8252

8615 14762

51671

Zdroj: vlastní zpracování TABULKA 18 PLÁNOVANÉ CASH FLOW NA DVANÁCT LET

Eur

2012

2013


-8017

-2777

-902

457

2504

3720

4626

5645

6886

7898

8252

8615

+ Odpisy

10689

10689

10689

10689

10689

10689

10689

10689

10689

10689

10689

10689

0

0

0

-87

-476

-707

-879

-1073

-1308

-1501

-1568

-1637

-2805

2672

7912

9787

11059

12717

13703

14436

15262

16267

17087

17373

17668

16957 172901

- Daň Cash flow

2014

2015

2016


33

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

2024 14762

Celkem 51671

5000 133270 -12040

3.3.4 PLÁNOVÉ ROZVAHY TABULKA 19 ZAHAJOVACÍ ROZVAHA

AKTIVA v Eur

PASIVA v Eur

Aktiva celkem

174909

Pasiva celkem

174909

Dlouhodobý majetek

168270

Vlastní kapitál

174909

Dlouhodobý hmotný majetek

168270

Základní kapitál

174909

Stavby

100000

Výsledek hospodaření minulých let

Technologie

68270

Výsledek hospodaření období (+/-)

Oběţná aktiva

6639

Cizí zdroje

Krátkodobý finanční majetek

6639

Dlouhodobé závazky

Peníze

1660

Krátkodobé závazky

Účty v bankách

4979

Bankovní úvěry a výpomoci

běţného

úč.

Zdroj: vlastní zpracování TABULKA 20 ROZVAHA PO PRVNÍM ROCE´

AKTIVA v Eur

Brutto

Korekce Netto

PASIVA v Eur

Aktiva celkem

174909

10689

166892 Pasiva celkem

166892

Dlouhodobý majetek

168270

10689

157581 Vlastní kapitál

166892


168270

10689

157581 Základní kapitál

174909

Stavby

100000

5000

68270

5689

Technologie Oběţná aktiva

95000 Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného úč. 62581 období (+/-)

6639

9311 Cizí zdroje

Krátkodobý finanční majetek

6639

9311

Peníze

1660

1660

Účty v bankách

3319

7651

0 -8017 0

Zásoby Krátkodobé pohledávky

Zdroj: vlastní zpracování TABULKA 21 ROZVAHA PO DRUHÉM ROCE

AKTIVA v Eur

Brutto

Korekce

Netto

PASIVA v Eur

Aktiva celkem

177581

21378

164115 Pasiva celkem

164115

Dlouhodobý majetek

168270

21378

146892 Vlastní kapitál

164115


168270

21378

146892 Základní kapitál

174909

Stavby

100000

10000

68270

11378

Technologie Oběţná aktiva

90000 Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného úč. 56892 období (+/-) 17223 Cizí zdroje

9311

Zásoby

Odloţená daň z příjmů

34

-8017 -2777

AKTIVA v Eur

Brutto

Korekce

Netto

PASIVA v Eur

Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

9311

17223

Peníze

1660

1660

Účty v bankách

7651

15563


3.3.5 ANALÝZA BODU ZVRATU Při splnění předpokladů uvedených v tomto plánu Pálenice Koš dosáhne bod zvratu při objemu produkce 25 015 litrů 52 % destilátu. Při tomto objemu produkce bude pálenice v provozu 10 hodin denně sedm měsíců v roce z maximálních devět. Vycházíme-li z průměrné velikosti trhu od roku 2005 do roku 2010, dosáhnout bod zvratu znamená získat 25% podíl na trhu. Dle plánu trţeb (viz. tabulka 30) se bod zvratu podaří dosáhnout po třech letech fungování pálenice. V roce, kdy podnik dosáhne bod zvratu, se cash flow rovná ročním odpisům, tj. 10 689 €. TABULKA 22 VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT PŘI BODU ZVRATU

Eur Výkony

Celkem 34771


34771


17042

Přidaná hodnota

17728

Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

6879 10689


160


0


0


0


0

Mimořádný výsledek hospodaření

0


0


0


3.3.6 NÁVRATNOST INVESTICE Pálenice znamená počáteční investiční výdaj ve výši 168 270 Eur do budovy a destilačního zařízení. Tato investice se vrátí v podobě kumulovaného peněţního toku v září 2014, tedy po 35

12 letech a 1 měsíci. Průměrná procentní výnosnost je 7,9%. To znamená, ţe ročně se v průměru vrátí v podobě peněţního toku 7,9% investičního výdaje. TABULKA 23 NÁVRATNOST INVESTICE

Eur

2012 2013

Cash flow

2672

2014

7912

2015

2016

2017

2018

2019

9787 11059 12717 13703 14436 15262

2020 16267

2021 17087

2022 17373

Kumulované Cash Flow 2672 10584 20371 31431 44148 57851 72287 87549 103816 120903 138276

Eur

2023

Cash flow

17668

2024 16957

Kumulované Cash Flow 155944 172901

Zdroj: vlastní zpracování GRAF 1 KUMULOVANÉ CASH FLOW

200000 180000 160000 140000 120000 Kumulované Cash flow

100000

Investiční výdaj

80000 60000 40000 20000 0 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024


36

3.3.7 RENTABILITA TRŽEB Rentabilita trţeb byla vypočtena z čistého zisku, její vývoj zobrazuje tabulka 24. V prvních letech pálenice dosahuje zápornou rentabilitu, protoţe nebyl dosaţen bod zvratu 26 936 € TABULKA 24 RENTABILITA TRŢEB

Ukazatel 2012 ROS

-39,2%

Ukazatel 2023 ROS

2013 -8,0%

2014 -2,2%

2015 1,0%

2016 5,0%

2017 6,8%

2018 8,0%

2019 9,3%

2020 10,8%

2021 11,8%

2022 12,0%

2024

12,33% 20,72%


3.3.8 PŘEDPOKLADY Předpoklady finančních plánů jsou všechny údaje uvedené v jednotlivých částech tohoto dokumentu: kalkulace ceny, kalkulace nákladů, marketingový plán, výkon zařízení a zejména odhady velikosti trhu, růstu trhu a podílu na trhu. Předpokládáme, ţe trh pěstitelských pálenic bude v sledovaném období růst o 2 % ročně. Minimální délka sezony je 5 měsíců, maximální 9 měsíců. Pracovat se bude pouze v pracovní dny. Délka denního provozu je osm, deset, nebo dvanáct hodin. Jedna hodina kaţdý den je určena pro údrţbu. U volby délky provozu není rozhodující minimalizace nákladů (tj. minimalizace počtu dnů provozu), ale maximalizace počtu otevřených dní. Pálenice od začátku není plátcem DPH. Podle platného zákonu o dani z přidané hodnoty by se však v roce 2020 musela k dani zaregistrovat, protoţe překročí stanovený limit příjmů. Cena sluţby ani náklady vstupů po celou dobu plánu nebudou reálně růst. Dalším předpokladem je, ţe budova ani technologie nejsou odepsány. Budova bude zařazena do odpisové skupiny 4, technologie do odpisové skupiny 3, zvoleny jsou lineární odpisy. V roce 2024 bude technologie plně odepsána. Ţivnostník Ing. Černý nebude v pálenici pracovat. Pálenici budou obsluhovat dva zaměstnanci důchodci, kterých hrubá hodinová mzda bude 3,50 Eur. Náklady jiţ zahrnují odvody do sociální a zdravotní pojišťovny a SZČO platí i dobrovolné pojištění v nezaměstnanosti. Zálohy na sociální a zdravotní pojištění jsou daňově uznatelnými náklady a jejich výše byla zvolena tak, ţe na konci období podnikateli nevzniká přeplatek ani nedoplatek. Vzniklá daňová ztráta se nedá odečíst z daňového základu v následujících letech.

37

3.3.9 ANALÝZA CITLIVOSTI Vliv rizikových faktorů na čistý zisk GRAF 2 TORNÁDO DIAGRAM

Cena Přímé náklady bez mezd Počet l 52% a. Výkon zařízení Náklady na vodu Hrubá mzda Pořizovací cena technologie Náklady na odpad Pořizovací cena budovy Náklady na elektřinu Náklady na dřevo Odvody Délka denního provozu (hod) Daň z příjmů -150,0%

-100,0%

-50,0%

pokles faktoru o 10% růst faktoru o 10%

0,0%

50,0%

100,0%

150,0%

Dopad na čistý zisk

Zdroj: vlastní zpracování TABULKA 25 VLIV RIZIKOVÝCH FAKTORŮ NA ROČNÍ ČISTÝ ZISK

Faktor Cena

+ 10% 117,4%

- 10% -118,7%

-53,8%

53,8%

Počet l 52% a.

45,9%

-53,6%

Výkon zařízení

15,3%

-20,9%

Náklady na vodu

-17,1%

17,1%

Hrubá mzda

-16,9%

16,8%

Pořizovací cena technologie

-15,3%

15,3%

Náklady na odpad

-14,5%

14,5%

Pořizovací cena budovy

-13,5%

13,4%

Náklady na dřevo

-11,1%

11,1%

Náklady na elektřinu

-11,1%

11,1%

-5,2%

5,2%

Přímé náklady bez mezd

Odvody

38

Faktor Délka denního provozu (hod)

+ 10% 1,4%

- 10% -3,8%

Daň z příjmů

-2,4%

2,3%

Roční výdaje na marketing

-1,3%

1,3%

Zdroj: vlastní zpracování Vliv rizikových faktorů na cash flow TABULKA 26 VLIV RIZIKOVÝCH FAKTORŮ NA CASH FLOW

Faktor

+ 10%

Cena Počet l 52% a. Přímé náklady bez mezd

25,8% 10,1% -11,8%

- 10% -26,1% -11,8% 11,8%

3,4%

-4,6%

Náklady na vodu Hrubá mzda

-3,8% -3,7%

3,8% 3,7%

Náklady na odpad

-3,2%

3,2%

Náklady na dřevo

-2,4%

2,4%

Náklady na elektřinu

-2,4%

2,4%

Odvody

-1,1%

1,1%

Délka denního provozu (hod)

0,3%

-0,8%

Pořizovací cena technologie

0,8%

-0,8%

Pořizovací cena budovy

0,7%

-0,7%

Daň z příjmů

-0,5%

0,5%

Roční výdaje na marketing

-0,3%

0,3%

Výkon zařízení

Zdroj: vlastní zpracování Vliv rizikových faktorů na návratnost investice TABULKA 27 VLIV RIZIKOVÝCH FAKTORŮ NA NÁVRATNOST INVESTICE

Rizikový faktor Růst trhu 0% Pokles trhu 2% ročně

Doba návratnosti investice 14 let 16 let

Růst investičních výdajů o 10%

13 let

Pokles trhu v jednom roce z deseti o 50%

13 let

Pokles trhu v jednom roce z pěti o 50%

13 let

Podíl na trhu se zastaví na 25%

14 let

Růst variabilních nákladů o 10%

13 let


39

3.4 ANALÝZA TRHU A KONKURENCE 3.4.1 TREND VÝVOJE TRHU A JEHO BUDOUCÍ ODHAD GRAF 3 VÝVOJ SPOTŘEBY TVRDÉHO ALKOHOLU NA SLOVENSKU

12 10 8 6

litry 100% alkoholu na občana

4

litry 52% alkoholu na občana

2

1961 1964 1967 1970 1973 1976 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997 2000 2003 2006

0

Zdroj: http://apps.who.int/ghodata/ Průměrně kaţdý občan Slovenska od roku 1997 do roku 2006 ročně spotřeboval 8,9 litrů tvrdého (52%) alkoholu. Tyto statistiky zahrnují jenom tvrdý alkohol vyrobený nebo dovezený legálně. Spotřeba tvrdého alkoholu byla v uvedených letech relativně stabilní, coţ dokládá variační koeficient 0,1. Můţeme tedy očekávat, ţe konzumace alkoholu se v nejbliţším desetiletí výrazně nesníţí. 3.4.1.1 Trh pěstitelských pálenic na Slovensku

Pěstitelské pálenice vyprodukovaly v letech 2005 aţ 2010 průměrně 2,23 mil. litrů 52% pálenky. Vývoj jejich produkce vidíme na grafu 4. Korelační koeficient ukázal velmi slabou závislost trhu na reálném HDP47 Slovenské republiky, coţ znamená, ţe se jedná o trh neutrální. Například v roce 2009, kdy HDP oproti roku 2008 reálně kleslo o 2 %, produkce pěstitelských pálenic vzrostla o 93 %. Faktory, které to způsobily, byly dobré počasí a s ním související vysoce nadprůměrná úroda ovoce. Pálenice se tedy nemusí obávat působení hospodářského cyklu, více je závislá na faktoru počasí, který je značně nepředvídatelný.

47

Zdroj: vlastní výpočty

40

GRAF 4 PRODUKCE PĚSTITELSKÝCH PÁLENIC NA SLOVENSKU V LITRECH 52% PÁLENKY

4 000 000

3 587 204

3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 349 699

2 222 231

2 006 476

1 855 715

2 000 000

Litry 52% pálenky 1 369 751

1 500 000 1 000 000 500 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Celní správa Slovenské republiky TABULKA 28 VÝVOJ TRHU PÁLENIC NA SLOVENSKU

Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Průměr

Počet pálenic

135

135

137

141

143

144

139

Produkce na 1 pálenici (v l 52% pálenky)

17 405

10 146

16 221

13 161

25 085

13 934

15 992

Zdroj: zpřístupněno na základě ţádosti o informaci; http://www.colnasprava.sk/wps/portal/!ut/p/.cmd/cs/.ce/7_0_A/.s/7_0_VV/_th/J_0_9D/_s.7_0 _A/7_0_19B/_me/7_0_VP/_s.7_0_A/7_0_VV Počet pálenic pro drobné pěstitele na Slovensku pomalu roste a pohybuje se kolem 140. V České republice, která má přibliţně dvakrát více obyvatel neţ Slovensko, je počet pálenic aţ 3krát vyšší48. Protoţe podmínky pro pěstitele jsou v obou zemích podobné, můţeme usuzovat, ţe trh na Slovensku není ještě nasycen. Slovenský trh je neobsazen nejvíc na východě krajiny, kde se nachází méně pálenic neţ na západě a v centrální části země, a je tu tudíţ vyšší předpoklad výskytu nelegálního pálení alkoholu doma. 3.4.1.2 Trh pěstitelských pálenic v okrese Prievidza

V tabulce 29 a na grafu 5 vidíme vývoj trhu pěstitelských pálenic v okrese Prievidza, na kterém bude Pálenice Koš působit. Vývoj lokálního trhu koreluje s vývojem národního trhu, nejvyšší produkci a tedy i trţby zaznamenaly pálenice v roce 2009, kdy byla vysoká úroda

48

http://www.schimansky.cz/navody/zprav_0206.pdf

41

ovoce. Produkce jedné pálenice v litrech destilátu je o 55% vyšší neţ je národní průměr, coţ dává Prievidzským pálenicím větší prostor na trhu. K výpočtu odhadovaných trţeb byl pouţitý váţený průměr cen všech čtyř pěstitelských pálenic v okrese Prievidza. Váhy byly stanoveny na základě subjektivního odhadu trţního podílu pálenic. GRAF 5 PRODUKCE PĚSTITELSKÝCH PÁLENIC V OKRESE PRIEVIDZA

180000 155172

160000 140000 120000

117729

115531

100000

84627 52% pálenka v l

80000

61859

60428

60000 40000 20000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: zpřístupněno na základě ţádosti o informaci; http://www.colnasprava.sk/wps/portal/!ut/p/.cmd/cs/.ce/7_0_A/.s/7_0_VV/_th/J_0_9D/_s.7_0 _A/7_0_19B/_me/7_0_VP/_s.7_0_A/7_0_VV TABULKA 29 VÝVOJ TRHU PĚSTITELSKÝCH PÁLENIC V OKRESE PRIEVIDZA

Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Průměr

Trh v l 52% alk.

115 531

61 859

117 729

84 627

155 172

60 428

99 224

Počet pálenic

4

4

4

4

4

4

4

l 52% alk./pálenice

28 883

15 465

29 432

21 157

38 793

15 107

24 806

Trh v Eur (odhad)

213 132

114 117

217 187

156 120

286 261

111 478

183 049

Trţby/pálenice v Eur (odhad)

53 283

28 529

54 297

39 030

71 565

27 869

45 762


3.4.2 PLÁNOVANÉ TRŽBY Výpočet odhadovaných trţeb vychází ze statistických údajů Celního úřadu Trenčín o produkci pěstitelských pálenic v okrese Prievidza v naturálních jednotkách. Velikost trhu kolísá, a proto byla ve výpočtech v prvním roce pouţitá průměrná velikost trhu 99 224 litrů 52% alkoholu. V prvním roce provozu Pálenice Koš předpokládá, ţe dosáhne podíl na trhu 12%, 42

protoţe svůj provoz zahájí v září a bude otevřena o něco déle neţ polovinu sezony. V dalších letech předpokládáme růst trţního podílu, který bude pomalu zpomalovat a zastaví se na 33 %. Předpokládáme růst trhu 2 % ročně. TABULKA 30 PLÁNOVANÉ TRŢBY

Odhad

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Velikost trhu v tis. l 52% a. 99,224 101,208 103,233 105,297 107,403 109,551 111,742 Podíl na trhu v %

12,0%

20,0%

23,0%

25,0%

27,0%

29,0%

30,0%

Podíl na trhu v tis. l 52% a.

11,907 20,242

23,744

26,324

28,999

31,770

33,523

Trţby v tis. Eur

16,551 28,136

33,003

36,591

40,308

44,160

46,597

Odhad

2019

2021

2022

2023

2024

2020

Velikost trhu v tis. l 52% a. 113,977 116,257 118,582 120,954 123,373 125,840 Podíl na trhu v %

31,0%

32,0%

33,0%

33,0%

33,0%

33,0%

Podíl na trhu v tis. l 52% a.

35,333

37,202

39,132

39,915

40,713

41,527

Trţby v tis. Eur

49,113

51,711

54,394

55,481

56,591

57,723


3.4.3 STÁLÍ A POTENCIÁLNÍ ZÁKAZNÍCI Pálenice Koš teprve zahájí svůj provoz, a proto v současné době nemá ţádné stálé zákazníky. Jejími potenciálními zákazníky jsou současní zákazníci konkurence. Pálenice se bude snaţit navázat na tradici pěstitelské pálenice Carpathia, která působila v blízkém okresním městě Prievidza víc neţ 80 let. Jejími zákazníky byli obyvatelé Prievidze, ve které se nachází i hodně rodinných domů. Pálenice ukončila svůj provoz v roce 1995, kdy Carpathii převzala nadnárodní společnost Nestlé, která se nezabývá výrobou lihovin. Tito zákazníci se pak rozptýlili do konkurenčních pálenic, pálenice v Koši však pro ně bude mít nejvýhodnější polohu. Dalšími potenciálními zákazníky jsou zahrádkáři z blízkého okolí, kteří v současnosti vyrábí alkohol nelegálně doma. 3.4.3.1 Typický zákazník Typickým zákazníkem pěstitelské pálenice je muţ z vesnice ve věku 40 aţ 60 let, ze střední nebo niţší příjmové skupiny, který má zahradu s ovocnými stromy. Nejčastěji z jablek nebo ze švestek zpracuje asi 300 l kvasu, který pak přiváţí v sudech do pálenice autem. Do pálenice přichází s rodinným příslušníkem nebo se známým, který můţe být taky zákazníkem pálenice. V pálenici obvykle sedí a čeká i několik hodin na výsledný produkt – ovocný destilát. Čas si krátí povídáním se svým společníkem nebo s jiným zákazníkem, čtením časopisů, sledováním televize a samozřejmě dohlíţením na proces pálení. Tématem rozhovoru bývá kromě jiného kvalita sezony a očekávaná kvalita pálenky. Zákazník má 43

moţnost ochutnat výsledný produkt jiných zákazníků, kteří byli obslouţeni v době jeho čekání. Typický zákazník si nakonec z pálenice po 3 hodinách čekání odváţí přibliţně 30 litrů 52% pálenky – nejčastěji jablkovici nebo slivovici.

3.4.3.2 Zahrady v okrese Prievidza Rozlišují se dva základní druhy soukromých zahrad – zahrady u rodinných domů a zahrady v zahrádkářských osadách. Zahrady při rodinných domech se nacházejí hlavně ve vesnicích a z 90% jsou osazeny stromy. Většina zákazníků pálenice vlastní právě takovou zahradu. Zahrady v zahrádkářských osadách vlastní lidé z měst, kteří ţijí v bytech, ale chtějí se také věnovat zahrádkaření. Zahrádkářské osady se nacházejí na kraji měst nebo v jejich blízkosti. Největší osady v okresním městě Prievidza jsou: 

Zahrádkářská osada Slovenského národního povstání.



Zahrádkářská osada “šesťstoročnice“.



Zahrádkářská osada při výjezdu na město Handlová.

Zahrádkáři z příměstských zahrad (v osadách) jsou povinně členy Okresního svazu zahrádkářů Prievidza, naproti tomu majitelé zahrad při rodinných domech vstupují do svazu dobrovolně a jejich organizovanost je nízká. Dle informací od Okresního svazu zahrádkářů se v okrese Prievidza nachází 2320 příměstských zahrad. Ve svazu je dále 550 dobrovolných členů se zahradou u rodinného domu, celkový počet těchto zahrad se však ze zmiňovaných důvodů nedá vyčíslit. Velikost příměstské zahrady přibliţně 2 aţ 4 ary a je na ní osazeno 10 aţ 12 ovocných stromů. Pěstují se z 50 % jablka, pak švestky, hrušky a meruňky. K výrobě dostatečného mnoţství kvasu je potřebné nasbírat přebytky ovoce z přibliţně 20 stromů. Hodně však záleţí na počasí, úrodě a na velikosti a stáří stromu. Protoţe na průměrné příměstské zahradě se obvykle neurodí dostatek ovoce na kvas, ovoce k pálení vyuţívají často lidé, kteří se svolením ostatních sbírají ovoce v celé osadě. Trend je takový, ţe se příměstské zahrady, hlavně, kdyţ je zdědí mladí lidé, mění v zahrady rekreační a okrasné. Značně ustupuje pěstování zeleniny a částečně i ovoce. Počet stromů v příměstských zahradách stagnuje. Zahrady při rodinných domech se mění pomaleji a i tradice ovocnářství zde přetrvává silněji.

3.4.3.3 Motivy ke koupi Zákazníci vyuţívají sluţeb pěstitelské pálenice z několika důvodů. Pálenice poskytuje moţnost zpracovat nadbytky ovoce ze zahrady. Zákazník si připravuje kvas sám a je přítomný při procesu pálení, coţ mu dává moţnost kontroly kvality alkoholu. Na alkohol vypálený 44

v pěstitelské pálenici se vztahuje poloviční spotřební daň z lihu, a tudíţ má ovocná pálenka z pálenice niţší cenu neţ ovocný destilát v obchodě. Pro srovnání, kvalitní 50 % hruškovice nebo slivovice značky Jelínek stojí přibliţně 20 Eur za litr, zatímco v pěstitelské pálenici Koš bude stát litr 52 % destilátu 4,198 Eur. V ceně obchodního destilátu je samozřejmě kromě vyšší spotřební daně započtena i cena ovoce a lahve. Výroba a konzumace domácí pálenky je na Slovensku tradicí. Domácí destilát hostitel nabízí návštěvám, pije se při oslavách, svatbách a dává hostiteli moţnost sebereprezentace. Ovocná pálenka se odjakţiva vyráběla a vyrábí i načerno doma, protoţe nabízí moţnost zpracování nadbytků ovoce. Podle odhadů Svazu pěstitelských pálenic na Slovensku na jednu obec připadá v průměru deset nelegálních domácích pálenic49. To by znamenalo, ţe v Prievidzském okrese operuje aţ 520 nelegálních pálenic. U svépomocné výroby pálenky však hrozí moţnost výbuchu, otravy z nekvalitního alkoholu a v neposlední řade i vysoká pokuta v případě odhalení. Celníci se na odhalování nelegální výroby alkoholu zaměřují a časté je i udání sousedy. Všem těmto hrozbám se zahrádkář vyvaruje, vydá-li se svým kvasem do pěstitelské pálenice. 3.4.3.4 Segmentace zákazníků Segmentace podle typu zahrady 

Zahrada u rodinného domu.



Příměstská zahrada (v zahrádkářské osadě).

Segmentace podle mnoţství vyrobené pálenky TABULKA 31 SEGMENTACE ZÁKAZNÍKŮ PODLE VELIKOSTI

Zákazník

Mnoţství 52% alkoholu

Menší zákazník

12 – 13 litrů

Průměrný zákazník 30 – 40 litrů Větší zákazník

80 litrů

Zdroj: vlastní zpracování Segmentace podle hlavního motivu ke koupi 

Kvalita/sebeprezentace.



Cena/kvantita.

Geografická segmentace 

49

Zákazníci s bydlištěm do 15 minut jízdy autem od pálenice Koš.

http://www.tvtip.sk/zaujimave/tema/475-lavorovica-stale-laka.html

45



Zákazníci s bydlištěm v okrese Prievidza 16 aţ 35 min. jízdy autem do pálenice Koš.

3.4.3.5 Faktory rozhodování Při svém rozhodování zákazníci zvaţují tyto faktory: 

Dostupnost / vzdálenost pálenice.



Cena, akční nabídky.



Kvalita pálení (spolehlivost zařízení a kompetentnost obsluhy).



Typ topení v destilačním zařízení.



Objem kotlů destilačního zařízení a mnoţství vlastního kvasu.



Obsazenost pálenice (volný termín).



Nutnost manipulace při obsluze – komfort a čistota.

3.4.4 ANALÝZA KONKURENCE OBRÁZEK 2 MAPA KONKURENCE V OKRESE PRIEVIDZA

Zdroj: http://www.google.com/maps 46

Protoţe pro zákazníka představuje dostupnost jeden z nejvýznamnějších faktorů rozhodování o koupi, relevantní konkurencí pro Pálenici Koš jsou všechny pěstitelské pálenice v okrese Prievidza. Okres Prievidza je zobrazen na obrázku 2. Pálenici Koš představuje zelený domeček a konkurenční pěstitelské pálenice představují barevné ikony. Relevantní konkurence se nachází uvnitř okresu. Pálenice Nedoţery-Brezany – růţová na obrázku 2 Obchodní jméno:

Ing. Roman Solnica

Právní forma:

Podnikatel – fyzická osoba

Sídlo:

Nedoţery - Brezany, Kukučínova 50

Podíl na trhu:

40%

Tato pálenice se nachází ve vesnici Nedoţery-Brezany (2100 obyvatel) v přístavbě rodinného domu poblíţ hlavní cesty z Prievidze do Nitrianskeho Pravna. Prostory jsou zastaralé. Otvírací doba je přibliţně od 6:00 do 18:00 (podle objednávek). Má starou dvoukotlovou technologii s objemem kotlů 250 a 400 litrů. Velikost kotlů nedovoluje obslouţit malé zákazníky s méně neţ 200 litry kvasu. V zařízení se topí vlastním dřevem zákazníka. Pálenice sama sebe nijak nepropaguje. V okresním 50tisícovém městě Prievidza působila před mnoha lety druţstevní pálenice Carpathia, kterou vyuţívali Prievidţané a po jejím zrušení její zákazníky převzala právě pěstitelská pálenice Nedoţery-Brezany. Zákazníci pálenice Nedoţery dále pocházejí samozřejmě z Nedoţer-Brezan, Kanianky, Kľačna. Její podíl na trhu odhadujeme na 40%, čím se radí na první místo, a to i při nejvyšší ceně na trhu. Je to díky poloze blízko okresního města Prievidza. Náš předpoklad největšího podílu na trhu podporuje fakt, ţe jako jediná v okrese je plátcem DPH. Pěstitelská pálenice Diviaky nad Nitricou – ţlutá na obrázku 2 Obchodní jméno:

Ing. Vladimír Iliaš Výrobňa pletiva a pestovateľská pálenica

Právní forma:


Sídlo:

Diviaky nad Nitricou 48/5

Podíl na trhu:

25%

Nachází se v malé vesnici s 1800 obyvateli. Jako všechny pálenice v okrese Prievidza pouţívá starou dvoukotlovou technologii. Má jeden kotel o obsahu 350 litrů, coţ znamená, ţe nemůţe obslouţit menší zákazníky. Jako ve všech pálenicích v okrese, i v této se topí 47

vlastním dřevem zákazníka. Není plátcem DPH, a tudíţ nabízí své sluţby za niţší cenu neţ pěstitelská pálenice v Nedoţerech-Brezanech. Pěstitelská pálenice Kamenec pod Vtáčnikom – zelená na obrázku 2 Obchodní jméno:

AGROGAST, s.r.o.

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Sídlo:

Kamenec p/Vtáčnikom, Dolnokamenčianska 277/24

Podíl na trhu:

25%

Nachází se ve slepé vesnici s 1800 obyvateli, ze které uţ nevede dál komunikace. Pálenice není označena a špatně se hledá. Je to samostatná budova ve dvoře rodinného domu. Pouţívá starou dvoukotlovou technologii. Objem kotlů je 250 a 350 litrů. Topí se vlastním dřevem zákazníka. Poskytuje sluţbu dodání dřeva za příplatek 5 € za kotel. Není plátcem DPH. Doba pálení je 3 hodiny, stejně jako v jiných dvoukotlových zařízeních. Pěstitelská pálenice Oslany – modrá na obrázku 2 Obchodní jméno:

Ing. Eduard Hýrošš Pálenica

Právní forma:


Sídlo:

Oslany, Druţstevná 612/33

Podíl na trhu:

10%

Nachází se ve vesnici o velikosti 2400 obyvatel u cesty z Prievidze na Partizánske. Je to samostatná, velice jednoduchá aţ zastaralá budova v areálu druţstva. Tak jako všechny pálenice v okrese pouţívá dvoukotlovou technologii – objem kotlů je 250 a 300 litrů. Topí se vlastním dřevem zákazníka. Doba pálení je 3 hodiny. Pálenice není plátcem DPH. Zákazníci pocházejí z Oslan, Novák, Zemianských Kostolan, Čereňan a i z Prievidze, kdyţ kvůli obsazenosti neseţenou termín v Nedoţerech-Brezanech. Pěstitelská pálenice Biskupice - oranţová na obrázku 2 Obchodní jméno:

Miroslav Kozinka

Právní forma:


Sídlo:

Bánovce nad Bebravou, Biskupice č. 150

Podíl na trhu:

Nerelevantní 48

Tato pálenice se nachází mimo okres Prievidza, 34 minut jízdy autem od Prievidze. Do konkurence byla zařazena, protoţe sem chodí i několik zákazníků z okresu Prievidza. Je to díky vzdálenosti jen 13 km od hranice okresu a především díky moderní jednokotlové technologii, kterou bude pouţívat i Pálenice Koš. Pálenice se nachází v relativně nové, samostatné budově na zahradě. Pouţívá moderní jednokotlovou technologii o dvou soupravách s objemem kotlů 150 a 300 litrů. Menší 150 litrový kotel můţe obslouţit i menšího zákazníka bez potřeby spájení dvou zákazníků a míchání jejich kvasů dohromady, při kterém můţou vznikat rozpory kvůli kvalitě a mnoţství výsledného alkoholu jednotlivých zákazníků. V zařízení se topí plynem, který je asi 3,5 – 4krát draţší neţ dřevo. Díky moderní technologii je manipulace s kvasem pro zákazníka méně namáhavá a čistší. Je to pro něj tudíţ pohodlnější a tolik se neušpiní. Pálenice Biskupice má reklamu v tisku a pořádá pro své zákazníky soutěţe. Na konci sezony je vylosován jeden zákazník, kterému je vrácen celý poplatek za sluţbu. Pálenice není plátcem DPH. Jejími zákazníky jsou lidé z Bánovec nad Bebravou a okolí.

3.5 KONKURENČNÍ STRATEGIE 3.5.1 PEST – ANALÝZA OKOLÍ 3.5.1.1 Politicko-legislativní faktory Pěstitelské pálenice reagují na zvyšování sazby spotřební daně (SPD) z alkoholu. Slovenští politici jsou v této otázce prozatím opatrní, protoţe zkušenosti z jiných států ukázaly, ţe zvyšování daně zvyšuje spotřebu levnějšího alkoholu dovezeného nebo vyrobeného nelegálně. I navzdory finanční krizi se tedy neobáváme zvýšení SPD z alkoholu. Z rozpočtových důvodů byla dočasně zvýšená sazba DPH o 1 % na 20 %, coţ nepatrně zvýšilo ceny materiálu. Slovenský parlament ale nepřijal jiné zákony, které by měli výrazně ovlivnit podnikání na Slovensku. Politická situace je pro podniky stabilní. Důleţitý je i fakt, ţe rovná daň z příjmů ve výši 19% zůstává nezměněna od roku 2004.

49

3.5.1.2 Ekonomické faktory TABULKA 32 VÝVOJ HDP SLOVENSKA

Reál. růst HDP v %

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Slovensko

4,6

4,8

5,1

6,7

8,5

10,5

5,8

-4,8

4,0

3,5

4,4

Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pco de=tsieb020 TABULKA 33 INFLACE

HICP v %

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Slovensko

12,2

7,2

3,5

8,4

7,5

2,8

4,3

1,9

3,9

0,9

0,7

Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tsieb060&table Selection=1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1 Jako malá otevřená ekonomika Slovensko reaguje citlivě na celosvětový ekonomický vývoj. Světová finanční krize zasáhla Slovensko v roce 2009, kdy po létech růstu klesl reálný hrubý domácí produkt, a to o 5 %. Od roku 2010 hrubý domácí produkt roste. Prognóza na rok 2011 je růst o 3,5 % a na rok 2012 o další 4,4 %. Pro pálenici důleţitější neţ vývoj HDP je však vývoj výdajů domácností. Pokles HDP byl doprovázen zpomalením inflace, která se pohybuje pod 1 %. Ceny materiálů tedy nebudou výrazně růst a stejně tak neočekáváme růst cen konkurence. TABULKA 34 NEZAMĚSTNANOST

Nezaměstnanost v %

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Slovensko

18,8

19,3

18,7

17,6

18,2

16,3

13,4

11,1

9,5

12,0

14,4

Trenčínský kraj

15,1

13,6

11,4

9,2

8,6

8,1

7,1

5,7

4,5

7,2

-

Zdroj: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do TABULKA 35 PRŮMĚRNÁ MZDA ZAMĚSTNANCŮ

Prům. mzda v Eur 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Slovensko

379

410

449

477

525

573

623

669

723

744

769

Trenčínský kraj

345

371

404

423

462

502

544

583

630

635

657

Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=1802 Nezaměstnanost od roku 2009 roste, její výše v roce 2010 byla 14 %. Nezaměstnanost v Trenčínském kraji je dlouhodobě niţší zhruba o 5 % neţ nezaměstnanost v republice. 50

Relativně nízká nezaměstnanost je pozitivní z hlediska disponibilního důchodů obyvatel kraje. Mzdy zaměstnanců v krizi neklesly, ale jejich růst se téměř zastavil. V roce 2010 byla průměrná výše hrubé mzdy v Trenčínském kraji 657 € měsíčně. I kdyţ HDP Slovenska v roce 2010 vzrostlo o 4 %, mzdy se zvýšily o 3 % a ekonomické prognózy na roky 2011 a 2012 jsou pozitivní, finanční krize ovlivnila přemýšlení lidí a jejich přístup k utrácení. Výdaje domácností podle Slovenského statistického úřadu v roce 2010 mírně klesly50 a rovněţ tomu bylo v prvním čtvrtletí roku 201151. Objem produkce pěstitelských pálenic v litrech sice nekoreluje s vývojem hospodářství a domácnosti nebudou kvůli krizi konzumovat méně litrů pálenky, je ale pravděpodobné, ţe dají přednost levnější pálenici. 3.5.1.3 Společenské faktory Konzumace alkoholu a domácí výroba pálenky mají hluboce zakotvenou tradici ve slovenské společnosti. Na grafu spotřeby tvrdého alkoholu jsme viděli, ţe spotřeba tvrdého alkoholu dlouhodobě neklesá a rovněţ dlouhodobě neklesá výroba pálenky v pěstitelských pálenicích. Společenskými faktory, které ovlivňují pěstitelské pálenice, v současnosti jsou trend zdravé ţivotosprávy, móda regionálních potravin, měnící se podoba zahrad a nelegální pálení alkoholu doma. Nový trend zdravé ţivotosprávy by mohl způsobit posun od konzumace tvrdého alkoholu ke konzumaci méně škodlivého vína nebo piva. Na druhé straně se do módy dostaly regionální potraviny, potraviny vyrobené z domácích surovin tradičním způsobem a biopotraviny. Protoţe domácí pálenka splňuje tyto atributy, můţe se stát módní. Pokud jde o zahrádkaření, zahrady se pomalu mění z pěstitelských na rekreační, coţ můţe ve vzdálené budoucnosti negativně ovlivnit trh pálenic. Ve společnosti je stále rozšířeno nelegální pálení alkoholu doma. Počet nelegálních pálenic není úřadům známý, ale odhaduje se na 10 pálenic na obec. Je předpoklad, ţe počet nelegálních pálenic klesá. Je to díky aktivitě Celní správy při odhalování těchto případů, výši pokut, častější medializaci těchto případů, ale i díky vyššímu povědomí ve společnosti o významu bezpečnosti. Při svépomocné výrobě alkoholu hrozí exploze nebo také můţe být vznik zdraví škodlivého alkoholu.

50

http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=5550

51

http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=36234

51

3.5.1.4 Technologické faktory Tradičně pálenice pouţívají dvoukotlové zařízení. Dvoukotlová technologie se dá dnes nahradit jednokotlovou technologií s rektifikací. Netopí se pod dvěma kotli, ale jenom pod jedním. Pálenka není destilována dvakrát, ale lihové páry cirkulují v rektifikační koloně, kde jsou opakovaně kondenzovány a destilovány. Při rektifikaci „dochází k účinnějšímu rozdělení směsi kapalin neţ při destilaci. Rektifikaci si lze představit jako sériové zapojení mnoha jednotlivých destilačních stupňů nad sebou.“52 Tradiční forma topení pod kotlem je dřevo a intenzitu topení a chlazení reguluje manuálně personál. Nové technologie přinesly nové formy topení – plyn nebo elektřinu. Manuální obsluhu nahradila automatická zařízení. Například kvas se uţ nemusí nalévat do kotle ručně, ale je moţné jej elektronickým zařízením do kotle nasát ještě před budovou pálenice. Téměř celý proces pálení je dnes moţné řídit elektronicky. „Veškerý vlastní automatizační proces – nahřívání kotle, zaplavení komor, odběr úkapů, destilace, probíhá bez jakéhokoliv zásahu obsluhy. Obsluha pouze při startu destilace naplní kotel příp. zásobník pro následnou destilaci, zvolí typ kvasu a stiskne tlačítko „Start“53 Výrobci moderních pálenic uvádějí, ţe pálenka v nich vyrobená má vyšší kvalitu, silnější aroma, větší výtěţnost a proces pálení je rychlejší, úspornější na čas, obsluhu a vodu. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena a časově náročnější údrţba. Pálenice dnes mohou nabízet i různé doplňkové sluţby - staření pálenky ultrazvukem, prodej kvasinek a enzymů pro lepší vedení kvasů, měření cukernatosti ručním refraktometrem, drcení peckového ovoce, nebo výrobu a pasteraci moštu.

3.5.2 SWOT ANALÝZA TABULKA 36 SWOT ANALÝZA

S - Silné stránky

W - Slabé stránky

Nová technologie

Počet zákazníků spíš stagnuje

Dobrý poměr kvalita/cena

Nevybudovaná síť zákazníků

Hezké prostředí

Nezkušenost v marketingu

Vyšší pohodlí pro zákazníka

Sezónnost sluţby

Dobrá dostupnost z okresního města

Malá diverzifikace výroby

52

http://cs.wikipedia.org/wiki/Destilace#Rektifikace

53

http://www.destila.cz/doplnujici-zarizeni

52

O - Příleţitosti

T - Hrozby

Zánik druţstevní pálenice v okresním městě

Vstup nového konkurenta na trh

Módnost regionálních a tradičních produktů

Nepředvídatelnost klíčového faktoru počasí

Moţnost rozšíření pěstitelské pálenice na lihovar

Stagnace/úbytek ovocných stromů


3.5.3 KONTINGENČNÍ PLÁNY Ze SWOT analýzy vyplynulo, ţe Pálenice Koš přichází sice s inovovaným produktem, ale na jiţ rozdělený trh, který bude růst spíš pomaleji, nebo stagnovat, a který je závislý na nepředvídatelném faktoru počasí. Průměrné roční trţby jedné pálenice v okrese od roku 2005 do roku 2010 ve výši 45 762 € jsou pro ţivnostníka hezké, pálenice je ale v provozu jenom 5 aţ 9 měsíců a po zbytek roku je její kapacita nevyuţita. V případě, ţe by se plány trţeb nenaplnili a pálenice Koš by nebyla schopna naplnit své finanční cíle, jsou v záloze tyto kontingenční plány: 

Prodat pálenici nebo její části. Dům, ve kterém bude provoz pálenice, je naprojektován jako rodinný dům a nachází se v hezké lokalitě blízko okresního města. Stavba domu bude dokončena v roce 2012, takţe dům bude relativně nový. Jeho cena bude podle projektu 99 582 € a předpokládáme, ţe jeho cena neklesne. Stejně tak by bylo prodáno destilační zařízení KPD, jeho prodejní cena by však byla vzhledem k opotřebení niţší neţ cena pořízení.



Druhou, upřednostňovanou variantou je proměna pěstitelské pálenice v malý lihovar. Pálenice jiţ v době svého zaloţení v roce 2012 bude splňovat podstatné náleţitosti provozování lihovaru. V měsících, kdy není vyuţita kapacita pro pěstitele, by se v pálenici vyráběl alkohol k volnému prodeji na trh. Alkohol z obilovin se můţe vyrábět po celý rok. Tato varianta je zajímavá, ale náročná na marketing.

3.5.4 MARKETINGOVÁ STRATEGIE Marketingovou strategií Pálenice Koš bude přinášet zákazníkovi lepší a modernější sluţby neţ konkurence, a to za výhodnou cenu. Pálenice bude investovat do propagace a pracovat na budování vztahů se zákazníky. Bude kráčet s dobou a své sluţby inovovat. Na rozdíl od konkurence bude vyuţívat i moderní informační kanál, kterým je internet. Zřídí si internetové stránky, na kterých se zákazník vše dozví a na kterých si bude moct objednat termín pálení. Kromě samotného vypálení destilátu pálenice plánuje v budoucnu nabízet i doplňkovou sluţbu staření destilátu ultrazvukem. Pálenice bude časem své sluţby zlepšovat a rozšiřovat.

53

3.5.4.1 Cena Cena sluţby v Pálenici Koš byla stanovena na základě ceny Pálenice v Biskupicích, která není v přímé konkurenci k Pálenici Koš, ale pouţívá identické zařízení. Náklady na materiál a energie byly vypočteny na základě technických parametrů zařízení. Cena 4,20 € v Pálenici Koš je niţší neţ 4,58 € v pálenici v Biskupicích, protoţe v Biskupicích se topí plynem, který je započten v ceně, zatímco v Koši se bude topit levnějším dřevem. Většina zákazníků má vlastní dřevo a pro ty je cena ještě niţší – 4,07 € za litr 52% destilátu. Cena je výhodná i vzhledem k přímé konkurenci. Koš nabízí jako jediný moderní technologii a jeho cena je niţší neţ cena vůdce na trhu – pálenice v Nedoţerech-Brezanech. TABULKA 37 CENOVÁ KALKULACE 1 LITRU 52% DESTILÁTU

Poloţka

Zákazník s dřevem Podíl

Zákazník bez dřeva Podíl

Voda

0,20 €

5%

0,20 €

5%

Odpad

0,17 €

4%

0,17 €

4%

Dřevo

0,13 €

3%

-

-

Elektřina

0,13 €

3%

0,13 €

3%

Přímé mzdy

0,18 €

4%

0,18 €

4%

Přímé náklady

0,81 €

19%

0,68 €

17%

Reţie a zisk

0,58 €

14%

0,58 €

14%

Cena celkem

1,39 €

33%

1,26 €

31%

SPD z lihu

2,81 €

67%

2,81 €

69%

Cena pro zákazníka

4,20 €

100%

4,07 €

100%

Zdroj: vlastní zpracování TABULKA 38 CENY KONKURENCE

Pálenice

Cena 52% destilátu

Topení

Plátce DPH

Koš

4,20 €

dřevo zákazníka

ne

Nedoţery - Brezany

4,74 €

dřevo zákazníka

ano

Diviaky nad Nitricou

3,85 €

dřevo zákazníka

ne

Kamenec p/Vtáčnikom

3,85 €

dřevo zákazníka

ne

Oslany

3,85 €

dřevo zákazníka

ne

Biskupice

4,58 €

plyn

ne


54

3.5.4.2 Propagace Protoţe pálenice v Koši teprve vstoupí na trh, bude důleţité informovat potenciální zákazníky o tom, co nabízí a dobře ji propagovat. Sloganem pálenice bude „Pálenice Koš – pálenice pro Vaše ovoce!“ Konkurenční pálenice do propagace téměř neinvestují, málokdy se objeví inzerát v místním tisku, ale modernější pálenice v Biskupicích do reklam investuje. Pálenice Koš bude propagovat sama sebe jiţ před otevřením. Investuje do cestních poutačů u hlavního tahu z Prievidze na Nováky, bude inzerovat v místních týdenících Prieboj a Prievidzsko a bude vyvěšovat tištěné inzeráty v zahrádkářských koloniích a na dalších místech. Po zahájení provozu bude pálenice inzerovat v těchto médiích pravidelně. Dále se bude v rámci budování vztahů se zákazníky pořádat kaţdoročně losovací soutěţ. Pálenice bude mít také internetové stránky, které budou zákazníkům poskytovat potřebné informace. TABULKA 39 PLÁN PROPAGACE

Poloţka

Detail/frekvence

Kdy

Cestní poutače

3 ks/jednorázově

Jednorázově

Inzeráty v regionálním týdenníku Prieboj

5 vydání/sezona

Září, říjen, listopad

Inzeráty v regionálním týdenníku Prievidzsko

5 vydání/sezona

Září, říjen, listopad

Letáky na vývěskách

500 ks/sezona

Po celou sezonu

Internetová doména + hosting + email

Ročně

Obnova po celý rok

Cena soutěţe (vrácení poplatku za pálení)

1/sezona

Na konci sezony

Zdroj: vlastní zpracování S propagací se začne vţdy před začátkem sezony v srpnu, kdy si první zákazníci rezervují termín v pálenici. Těsně před zahájením provozu budou instalovány 3 cestní poutače. Jeden bude na hlavním tahu z Prievidze do Novák a další dva budou navádět zákazníky v samotné obci Koš. Dodavatelem značení bude www.znaceni.sk. Pět týdnů se budou inzeráty objevovat v týdenníku Prieboj a pět týdnů v týdenníku Prievidzsko. Jejich podoba bude: „Přijeďte se podívat na novou moderní pálenici v obci Koš. Cena 4,20 € za litr 52 % pálenky a soutěţ o vypálení zdarma!“ Na pracovní tiskárně budou vytištěny letáky velikosti A4 a menší A5, které budou informovat o otevření pálenice, o jejich vlastnostech, výhodách, cenách, lokalitě a bude na nich uveden kontakt na internetové stránky a telefonický kontakt. Pálenice Koš si zřídí internetové stránky na www.superhosting.sk. Doména bude mít název www.palenicakos.sk. Stránka bude poskytovat veškeré informace o pálenici a bude prezentovat její přednosti, tj. moderní technologii, pohodlí pro zákazníka, vysokou kvalitu destilátu, moţnost obsluhy větších i menších zákazníků a moţnost zakoupit si doplňkovou sluţbu staření pálenky. Na hlavní stránce bude kromě popisu pálenice výrazné okno s informací o soutěţi: „Na konci sezony losování o vypálení úplně zdarma!“ Kromě fotogalerie budou na stránkách uţitečné informace a rady pro zákazníky, jako návod na 55

výrobu kvasu, výtěţnost jednotlivých druhů ovoce, výše spotřební daně atd. Na stránkách budou výrazně zobrazené telefonický a emailový kontakt pro rezervaci termínu. 3.5.4.3 Distribuce Hlavním distribučním kanálem bude přímý prodej zákazníkovi. Zákazník přijde do pálenice autem a destilát si nechá vyrobit na počkání. Výrobek bude okamţitě k odebrání a platba se uskuteční hotově a na místě. Tato distribuční cesta je vzhledem k povaze sluţby nejvhodnější. Nabízí se i moţnost vyzvednout kvas v domě u zákazníka a následně mu jej dodat osobním autem ţivnostníka pana Černého. Předpokládaný zájem o tuto sluţbu je však nízký vzhledem k tomu, ţe „pálenica je místem setkávání a dobré pohody“54 a zákazník do pálenice rád přijde sám. Zákazníci si budou moct objednat sluţbu osobně, telefonicky nebo emailem.

3.6 VÝROBKY A SLUŢBY 3.6.1 POPIS Pálenice Koš bude pro své zákazníky poskytovat sluţbu spočívající ve vypálení ovocné pálenky z vlastního kvasu zákazníka. Samotnému poskytnutí sluţby v pálenici předchází příprava kvasu zákazníkem u něj doma. Zákazník sesbírá ovoce, odpeckuje jej, případně nakrájí na menší kusy a v sudu nechá čtyři aţ šest týdnů kvasit, čím se z cukru vytváří páry obsahující alkohol. Takhle připravený kvas zákazník doveze do pálenice, kde je z něj procesem destilace vyrobena ovocná pálenka. Podle druhu pouţitého ovoce je výsledným produktem slivovice, třešňovice, hruškovice atd. Ovocná pálenka se dá vyrobit z mnoha druhů ovoce, ne však ze všech, ovoce musí obsahovat náleţité mnoţství cukru. V samotné pálenici poskytnutí sluţby probíhá bez větší námahy zákazníka. Po obdrţení kvasu ještě před budovou pálenice zaměstnanec nasaje pomocí zařízení kvas do nádrţe na kvas uvnitř pálenice. Pak spustí automatické destilační zařízení, které vykonává proces destilace a zároveň ho řídí. Zákazník čeká na výsledný produkt zhruba dvě aţ čtyři hodiny podle mnoţství kvasu. Zaměstnanec přikládá dřevo do ohně, reguluje intenzitu ohně a kontroluje proces pálení. Při destilaci zákazník nemusí být přítomný, většinou však rád čeká uvnitř pálenice a sleduje destilaci. Kontroluje kvalitu sluţby a také se jedná o druh společenské akce, které se mohou účastnit i další členové rodiny nebo známí. Po destilaci je pálenka přelita do demiţonu nebo jiné nádoby zákazníka a zákazník si jí pak odváţí spolu s prázdnou nádobou na kvas. Platí se okamţitě po poskytnutí sluţby, za sluţbu a spotřební daň z lihu, která se odvádí státu. Zákazník po zaplacení obdrţí vyskladňovací 54

http://www.obec-hovezi.cz/web/content/palenica-je-misto-setkavani-dobre-pohody

56

lístek, na kterém je uvedeno mnoţství výsledné pálenky, její cena, výše spotřební daně z lihu, datum, jméno a adresa pálenice.

3.6.2 PŘÍNOS PRO ZÁKAZNÍKA Pálenice Koš přináší pro své zákazníky přínos charakteristický pro všechny pěstitelské pálenice: 

Ekonomický. Pálenice poskytuje moţnost zpracování přebytků ovoce. Na alkohol vyrobený v pěstitelské pálenici se vztahuje poloviční spotřební daň z lihu v porovnání s alkoholem kupovaným v obchodě.



Vysoká kvalita. Zákazník má moţnost kontroly kvality konzumovaného alkoholu. Alkohol je „domácí“.



Tradice. Pití domácí pálenky je na Slovensku tradicí. Vyuţívá se při oslavách, svatbách atd.



Bezpečnost. Pěstitelské pálenice se vyznačují vyšší bezpečností provozu oproti svépomocné výrobě alkoholu doma. Zákazník se navíc vyhne případné pokutě za nelegální výrobu alkoholu.



Sebeprezentace. Vlastní pálenka dává moţnost prezentace při návštěvách před rodinou nebo známými.



Seberealizace. Zahrádkaření je pro mnoho zákazníků koníček.

3.6.3 POROVNÁNÍ S KONKURENCÍ Navíc Pálenice Koš přináší v porovnání s konkurencí další specifický přínos pro zákazníka: 

Kvalitnější a aromatičtější výrobek.



Úspora času díky modernější technologii.



Úspora energie a peněz za energii.



Vyšší pohodlí. Zákazník nemusí tolik manipulovat s kvasem. Kvas se nasaje automaticky před pálenicí. Pro zákazníka to znamená i vyšší čistotu.



Hezké prostředí v nově postavené budově pálenice.



Komplexnější sluţbu. Zákazník si nemusí dovést své vlastní dřevo, ale má moţnost dostat jej za příplatek.

57

TABULKA 40 POROVNÁNÍ S KONKURENCÍ

NedoţeryBrezany


Kamenec p/Vtáčnikom

Oslany

Biskupice

Koš

Dostupnost

*****

****

****

**

*

****

Technologie

stará

stará

stará

stará

nová

nová

2

1

2

2

2

2

Objem 1. kotle v litrech

250

350

250

250

150

150

Objem 2. kotle v litrech

400

-

300

300

300

300

Obsluţnost zákazníků podle mnoţství kvasu

85%

48%

81%

81%

83%

83%

dřevo zákazníka

dřevo zákazníka

dřevo zákazníka

dřevo zákazníka

plyn

dřevo zákazníka

ano

ne

ano

ne

-

ano

4,74 €

3,85 €

3,85 €

3,85 €

4,58 €

4,20 €

Odhadovaný podíl na trhu

40%

25%

25%

10%

zlomek

Pohodlí pro zákazníka

horší

horší

horší

horší

dobré

Kritérium

Počet souprav

Forma topení Poskytuje sluţbu dodání dřeva Cena 52% destilátu


58

dobré

3.7 VÝROBA A DODAVATELÉ 3.7.1 VÝROBNÍ PROCES Před výrobou zaměstnanec ráno do kotle napustí vodu a zatopí dřevem pod kotlem. Po zatopení v kotli technologickou vodu vypustí ven. Zákazník nalije kvas do odměrné nádoby (podle velikosti kotle 150 nebo 300 l) s tolerancí -20% aţ + 5 %, čím zároveň zkontroluje poţadovaný objem. Zaměstnanec automaticky spustí čerpadlo. Následně je kvas pomocí vývěvy přečerpán do nádrţe na kvas. Zaměstnanec vpustí kvas z nádrţe na kvas do kotle. Kvas se ohřívá a lihové páry stoupají do rektifikační kolony, kde kondenzují a přechodem do deflagmátoře se koncentrují. Po dosaţení poţadované koncentrace lihu cca. 80% na začátku procesu je líh propuštěn do lihového měřidla, ze kterého vytéká do přistavené nádoby zákazníka. Celý proces probíhá cca. 2 aţ 2,5 hodiny, během kterých je z kvasu oddestilován všechen líh. Zároveň se předehřívá kvas následujícího zákazníka, čím je vyuţito odpadové teplo (sníţení nákladu na otop a zkrácení destilační doby). Zaměstnanec vypouští úkap do odpadu (alkohol s vyšším obsahem metylalkoholu a s obsahem nevhodných senzorických látek o objemu cca. 1,5 l). A na konci vypouští líh menší kvality do odpadu (dokap). Jádro zůstává zákazníkovi.

3.7.2 PROSTORY A ZAŘÍZENÍ Přízemí: 

Výrobní místnost (1.03) o velikosti 4,0 x 6,97 m s dláţděnou podlahou a stěnami vydláţděnými do výšky 2,1 m. V místnosti se bude nacházet výrobní zařízení KPD 150 a KPD 300, lihové měřidla a pracovní stůl pro zaměstnance.



Místnost pro zákazníky (1.02) se stolem a lavicemi pro 6 lidí.



Toaleta pro zákazníky (1.06) a předsíň s umyvadlem (1.05).



Kancelář pro zaměstnance (1.04) vybavena kancelářským nábytkem a počítačem k administrativní práci.

První patro: 

Šatna pro zaměstnance.



Toaleta, umyvadlo a sprcha pro zaměstnance.



Kuchyňka pro zaměstnance určena ke konzumaci jídla s lednicí, lékárnička.

59

OBRÁZEK 3 PŮDORYS PŘÍZEMÍ

Zdroj: vlastní zpracování V pálenici Koš bude destilace probíhat ve dvou následujících soupravách od firmy Destila Brno: 

destilační přístroj s rektifikační kolonou pro pěstitelské pálenice typ KPD 150,



destilační přístroj s rektifikační kolonou pro pěstitelské pálenice typ KPD 300.

Hlavní části zařízení jsou kotel s rektifikační kolonou, nádrţ na kvas, bezpečnostní nádrţ, vývěva, potrubí a lihové měřidlo. Hlavní předností zařízení KPD je fakt, ţe se jedná o novou a jedinečnou technologii české společnosti Destila chráněnou průmyslovým vzorem. Na rozdíl od tradičních pálenic má jenom jeden kotel, díky čemu dochází k úspoře energie, prostoru a zkrácení doby pálení. Dalším rozdílem oproti tradičnímu zařízení je rektifikační kolona s deflagmátorem, která umoţňuje lepší řízení a kontrolu kvality procesu pálení. Celé zařízení je navíc plně automatizováno a vyţaduje minimální obsluhu. Výkon celého zařízení je při průměrné výtěţnosti kvasu 19,5 litrů 50-70% destilátu za hodinu.

60

TABULKA 41 TECHNOLOGIE A JEJÍ VÝKON

Popis

KPD 150 KPD 300 Celkem

Jmenovitý objem kotle (l)

150,0

300,0

450,0

Minimální objem kvasu (l)

240,0

120,0

360,0

Maximální objem kvasu (l)

157,5

210,0

367,5

2,0

2,5

-

15,0

30,0

45,0

7,5

12,0

19,5

Doba vydestilování náplně (hod) Předpokládané mnoţství destilátu 50-70% obj. et. (l) Výkon (l/hod)

Zdroj: http://www.destila.cz/se-surovinovym-kotlem-a-rektifikacni-kolonou-typ-kpd

3.7.3 PLÁNOVÁNÍ VÝROBNÍ KAPACITY Trh pěstitelských pálenic se vyznačuje sezónností, protoţe kvas z ovoce se nedá dlouho skladovat. Délka sezony je v závislosti od úrody ovoce 5 aţ 9 měsíců. Maximální moţná doba provozu je od září do května. TABULKA 42 DÉLKY SEZON

Sezona

Měsíc

Podprůměrná

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Průměrná

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Nadprůměrná

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Zdroj: vlastní zpracování Vzhledem k sezónnosti musí být provoz pálenice flexibilní a přizpůsobit se mnoţství objednávek. Jsou tři základní varianty doby provozu – 8hodinová, 10hodinová a 12hodinový. Tabulka 43 znázorňuje výrobní kapacitu těchto variant při maximální délce sezony. Při 12hodinovém provozu pálenice dosahuje výrobní kapacitu 40 tisíc litrů 52% destilátu za sezonu. Pálenice ale dle potřeby běţně pracují i v soboty. Po započtení sobot a svátků se tedy výrobní kapacita zvětšuje. Připomeňme, ţe největší plánovaný objem produkce je 41 527 litrů pálenky.

61

TABULKA 43 VÝROBNÍ KAPACITA V LITRECH 52% DESTILÁTU

Měsíc

Pracovních dnů

8hodinový provoz

10hodinový provoz

12hodinový provoz

I

22

3 432

4 290

5 148

II

20

3 120

3 900

4 680

III

20

3 120

3 900

4 680

IV

21

3 276

4 095

4 914

V

21

3 276

4 095

4 914

IX

20

3 120

3 900

4 680

X

23

3 588

4 485

5 382

XI

21

3 276

4 095

4 914

XII

18

2 808

3 510

4 212

Celkem

186

29 016

36 270

43 524


3.7.4 KONTROLA KVALITY Zárukou kvality je samotné zařízení, které je z velké části automatizované a které splňuje náročné regulační poţadavky celního úřadu. Zařízení má povinně kontrolní lihové měřidlo pro kontrolu stupňovitosti alkoholu a další lihoměr pro kontrolu destilátu při výrobním procesu. Přepouštěcí armatura slouţí k oddělení nekvalitního úkapu a dokapů od jádra destilátu. Správné řízení výroby a kvality bude navíc zajišťovat specializovaný software Malé pálenice od dodavatele www.palenice.net. Zaměstnanec na konci provádí senzorickou kontrolu hotového výrobku se zákazníkem. Pro účely sledování spokojenosti zákazníků bude slouţit kniha stíţností a kontakty na webových stránkách

3.7.5 DODAVATELÉ Výrobní zařízení:

Destila, s.r.o., Brno

Stavba:

Domystav, s.r.o., Prievidza

Energie:

Stredoslovenská energetika, a.s., Ţilina

Voda:

Stredoslovenská vodárenská prevázdková spoločnosť, a.s., B. Bystrica

Dřevo:

Lesy Slovenskej republiky, š.p., Banská Bystrica

62

4 ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo vypracovat podnikatelský plán pěstitelské pálenice na Slovensku, který pomůţe zmapovat všechny podstatné okolnosti tak, aby podnikatel mohl učinit kvalifikované rozhodnutí o tom, zda záměr realizovat nebo od něj upustit. Pálenice pro pěstitelské pálení ovoce (pěstitelská pálenice) by měla být zaloţena v obci Koš na Slovensku jako fyzická osoba – ţivnostník. Jejím posláním by bylo poskytovat místním zahrádkářům moderní a pohodlné sluţby vypálení vysoce kvalitní ovocné pálenky z jejich vlastních, domácích surovin, a to za podmínek výhodných jak pro ně tak i pro stát. Cílem pálenice je dosáhnout vedoucí postavení na místním trhu do tří let a návratnost investice do dvanácti let. Průzkum trhu ukázal, ţe spotřeba tvrdého alkoholu na Slovensku byla v posledních třiceti letech stabilní. Relevantním trhem pálenice je místní trh v okrese Prievidza. Trh pěstitelských pálenic na Slovensku od roku 2005 mírně roste, zatímco relevantní trh (trh pálenic v okrese Prievidza) spíš stagnoval. Velikost relevantního trhu jsme odhadli na 183 049 € ročně a v současnosti na něm působí čtyři konkurenční pálenice. Vedoucí konkurenční pálenice má odhadovaný trţní podíl 40%. Trh pěstitelských pálenic není velmi ovlivňován hospodářským cyklem, ale hodně na něj působí faktor počasí, který je vysoce nepředvídatelný. Pěstitelská pálenice představuje vysokou vstupní investici do budovy a destilačního zařízení ve výši 174 909 €. Následkem vysokých ročních odpisů 10 690 € pálenice dosahuje průměrný roční čistý zisk 4 029 €, zatímco roční peněţní tok je mnohem vyšší – 14 186 €. Investiční výdaj se podle plánů vrátí v září 2024, tedy po dvanácti letech a jednom měsíci. TABULKA 44 ČISTÝ ZISK A CASH FLOW

20 000,00 €

ČZ, Cash flow

15 000,00 € 10 000,00 € Čistý zisk

5 000,00 €

Cash flow - € 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 -5 000,00 € -10 000,00 €

Rok


Protoţe pálenice bude nová na trhu, důleţitá bude marketingová strategie, díky které se ji podaří dosáhnout plánovaných podílů na trhu, které nejsou skromné. Pálenice má za cíl do tří let získat trţní podíl 25% a do šesti let podíl 30%. Pálenice se bude snaţit díky nové moderní technologii, kterou nedisponuje ţádná pálenice v okrese, poskytovat kvalitnější a pohodlnější sluţby neţ konkurence. Cenová politika bude vůči zákazníkům vstřícná. Hlavně v prvním roce, kdy zákazníci o pálenici ještě nebudou vědět, bude důleţité investovat do propagace. Na závěr chci upozornit na rizikové faktory, které můţou výsledky pálenice ovlivnit. Jedním si můţeme být jistí, a to, ţe vţdy nastanou nepředvídané okolnosti. Nejvíc by pálenici zasáhl pokles trhu. Pokles 2% ročně by znamenal, ţe návratnost investice by se prodlouţila na 16 let. Dále pak kombinace dvou rizikových situací, stagnace trhu (růst trhu 0%) a příchod nového konkurenta (maximální trţní podíl 25%) by znamenal prodlouţení návratnosti investice na 17 let. Tento podnikatelský plán počítá s variantou, ţe v pálenici budou pracovat dva zaměstnanci. Peněţní toky z pálenice by se však pro ţivnostníka výrazně zlepšily, kdyby v ní sám pracoval. TABULKA 45 VLIV RIZIKOVÝCH FAKTORŮ NA NÁVRATNOST INVESTICE

Rizikový faktor Růst trhu 0% Pokles trhu 2% ročně

Doba návratnosti investice 14 let 16 let

Růst investičních výdajů o 10%

13 let

Pokles trhu v jednom roce z deseti o 50%

13 let

Pokles trhu v jednom roce z pěti o 50%

13 let

Podíl na trhu se zastaví na 25%

14 let

Růst variabilních nákladů o 10%

13 let


64

SEZNAM LITERATURY 

Barrow, Paul. 2001. The Best-Laid Business Plans. Londýn : Virgin Books Ltd, 2001. ISBN 978 0 7535 0963 0.



Colná správa Slovenskej republiky. Informačný servis. Colná správa Slovenskej republiky. [Online] [Citace: 5. září 2010.] http://www.colnasprava.sk/wps/portal/!ut/p/.cmd/cs/.ce/7_0_A/.s/7_0_VV/_th/J_0_9D /_s.7_0_A/7_0_19B/_me/7_0_VP/_s.7_0_A/7_0_VV.



Daň z príjmu FO. finance.sk. [Online] Finance media a.s. [Citace: 20. červenec 2011.] http://www.finance.sk/dane/informacie/dan-z-prijmu-fo/dan-z-prijmu-fo/.



Destila s.r.o. 2011. Pěstitelské pálenice. Destila. [Online] e-BRÁNA s.ro., 2011. [Citace: 15. říjen 2010.] http://www.destila.cz/se-surovinovym-kotlem-a-rektifikacnikolonou-typ-kpd.



2011. Destilace. Wikipedia. [Online] 7. srpen 2011. [Dátum: 8. srpen 2011.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Destilace#Rektifikace.



Eurostat. Tables, graphs and maps. Eurostat home page. [Online] [Citace: 20. červen 2011.] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/.



Kislingerová, Eva. 2007. Manažerské finance. Praha : C. H. Beck, 2007. ISBN 978 80 7179 903 0.



Ministerstvo financií SR. Ţivnosť - ako začať a čo potrebujem. Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky. [Online] [Citace: 10. Únor 2011.] http://portal.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=17&etype=1&eventid=863.



Ministerstvo pôdohospodárstva SR. Dokumenty. Ministerstvo pôdohospodárstva. [Online] [Citace: 17. květen 2011.] http://www.mpsr.sk/sk/index.php?navID=692&navID2=692&sID=40&id=337.



Ministerstvo vnútra SR. Ţivnostenské podnikanie. Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky. [Online] Elet s.r.o. [Citace: 25. červenec 2011.] http://www.minv.sk/?zivnostenske-podnikanie.



Občianske zdruţenie GIMMA. Dane a odvody. podnikajte.sk. [Online] [Citace: 10. červen 2011.] http://www.podnikajte.sk/prevadzka-firmy/category/dane-aodvody/article/odvody-zivnostnikov-do-socialnej-poistovne-od-1-7-2011.xhtml. ISSN 1338-2187. 65



Schimansky s.r.o. 2006. Zpravodaj pěstitelského pálení číslo 2/2006. Pěstitelské pálení. [Online] únor 2006. [Citace: 23. červenec 2011.] http://www.schimansky.cz/navody/zprav_0206.pdf.



Srpová, Jitka a Řehoř, Václav. 2010. Základy podnikání. Praha : Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 978 80 247 3339 5.



Srpová, Jitka. 2007. Podnikatelský plán. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2007. ISBN 978 80 245 1263.



Štatistický úrad SR. 2011. Priemerná mesačná mzda. Štatistický úrad Slovenskej republiky. [Online] Softec, 20. duben 2011. [Citace: 30. červenec 2011.] http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=1802.



Tóth, Tibor. Lavórovica stále láka. Mojcasopis.sk. [Online] [Citace: 10. září 2010.] http://www.tvtip.sk/zaujimave/tema/475-lavorovica-stale-laka.html.



Urubek, Miroslav a Orálková, Lenka. 2010. Pálenica je místem setkání a dobré pohody. Obec Hovězí. [Online] 5. říjen 2010. [Citace: 8. červen 2011.] http://www.obec-hovezi.cz/web/content/palenica-je-misto-setkavani-dobre-pohody.



Veber, Jaromír a Srpová, Jitka. 2008. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978 80 247 2409 6.



Veber, Jaromír. 2009. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Praha : Management Press, 2009. ISBN 978 80 7261 200 0.



WHO. Quantity, Recorded adult per capita consumption, from 1961, Spirits. World Health Organization. [Online] [Citace: 10. září 2010.] http://apps.who.int/ghodata/.



Zákon o dani z príjmov. drak.porada.sk. [Online] [Citace: 6. červen 2011.] http://www.porada.sk/t6023-zakon-o-dani-z-prijmov-od-01-05-2011-a.html#26.

66

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Podmínky provozování ţivnosti ................................................................................ 4 Tabulka 2 Druhy ţivností ........................................................................................................... 5 Tabulka 3 Odpisové skupiny ...................................................................................................... 7 Tabulka 4 Odvody ţivnostníků do SZP od 1. 7. 2011 ............................................................... 8 Tabulka 5 Sazba spotřební daně z lihu ....................................................................................... 9 Tabulka 6 Informace o konkurenci .......................................................................................... 19 Tabulka 7 Potřebné zdroje........................................................................................................ 28 Tabulka 8 Investiční výdaje ..................................................................................................... 28 Tabulka 9 Zařízení – náklady prvního období ......................................................................... 28 Tabulka 10 Další výdaje ........................................................................................................... 29 Tabulka 11 Roční fixní náklady ............................................................................................... 29 Tabulka 12 Variabilní náklady ................................................................................................. 30 Tabulka 13 Plánový výkaz zisků a ztrát v prvním roce ........................................................... 31 Tabulka 14 Plánované Cash Flow v prvním roce .................................................................... 31 Tabulka 15 Plánový výkaz zisků a ztrát v druhém roce ........................................................... 32 Tabulka 16 Plánované Cash Flow v druhém roce .................................................................... 32 Tabulka 17 Plánový výkaz zisků a ztrát na dvanáct let ............................................................ 33 Tabulka 18 Plánované Cash Flow na dvanáct let ..................................................................... 33 Tabulka 19 Zahajovací rozvaha ............................................................................................... 34 Tabulka 20 Rozvaha po prvním roce´ ...................................................................................... 34 Tabulka 21 Rozvaha po druhém roce ....................................................................................... 34 Tabulka 22 Výkaz zisků a ztrát při bodu zvratu....................................................................... 35 Tabulka 23 Návratnost investice .............................................................................................. 36 Tabulka 24 Rentabilita trţeb .................................................................................................... 37 Tabulka 25 Vliv rizikových faktorů na roční čistý zisk ........................................................... 38 Tabulka 26 Vliv rizikových faktorů na Cash flow ................................................................... 39 Tabulka 27 Vliv rizikových faktorů na návratnost investice ................................................... 39 Tabulka 28 Vývoj trhu pálenic na Slovensku .......................................................................... 41 Tabulka 29 Vývoj trhu pěstitelských pálenic v okrese Prievidza ............................................ 42 Tabulka 30 Plánované trţby ..................................................................................................... 43 Tabulka 31 Segmentace zákazníků podle velikosti.................................................................. 45 Tabulka 32 Vývoj HDP Slovenska .......................................................................................... 50 67

Tabulka 33 Inflace .................................................................................................................... 50 Tabulka 34 Nezaměstnanost..................................................................................................... 50 Tabulka 35 Průměrná mzda zaměstnanců ................................................................................ 50 Tabulka 36 SWOT analýza ...................................................................................................... 52 Tabulka 37 Cenová kalkulace 1 litru 52% destilátu ................................................................. 54 Tabulka 38 Ceny konkurence ................................................................................................... 54 Tabulka 39 Plán propagace ...................................................................................................... 55 Tabulka 40 Porovnání s konkurencí ......................................................................................... 58 Tabulka 41 Technologie a její výkon ....................................................................................... 61 Tabulka 42 Délky sezon ........................................................................................................... 61 Tabulka 43 Výrobní kapacita v litrech 52% destilátu .............................................................. 62 Tabulka 44 Čistý zisk a cash flow ............................................................................................ 63 Tabulka 45 Vliv rizikových faktorů na návratnost investice ................................................... 64

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Ţivotní cyklus výrobku ........................................................................................... 18 Obrázek 2 Mapa konkurence v okrese Prievidza ..................................................................... 46 Obrázek 3 Půdorys přízemí ...................................................................................................... 60

68

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Seznam konkurence .................................................................................................. 70 Příloha 2 Zákazníci vzdálení 15 minut jízdy autem ................................................................. 70 Příloha 3 Zákazníci vzdálení 16 aţ 35 minut jízdy autem ....................................................... 71 Příloha 4 Statistická analýza trhu pálenic v okrese Prievidza č.1 ............................................ 72 Příloha 5 Statistická analýza trhu pálenic v okrese Prievidza č.2 ............................................ 73 Příloha 6 Plošný nákres technologie KPD ............................................................................... 74 Příloha 7 Odpisy dlouhodobého majetku ................................................................................. 75 Příloha 8 Detailní struktura podnikatelského plánu podle jeho účelu ...................................... 76

69

PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1 SEZNAM KONKURENCE

Č.

Vznik

Obchodní jméno

Sídlo provozu

1

2006

Ing. Roman Solnica

Nedoţery - Brezany, Kukučínova 50

2

2003

Ing. Vladimír Iliaš Výrobňa pletiva Diviaky nad Nitricou 48/5 a petovateľská pálenica

3

2003

AGROGAST, s.r.o.

Kamenec 277/24

4

2003

Ing. Eduard Hýrošš Pálenica

Oslany, Druţstevná 612/33

5

2006

Miroslav Kozinka

Bánovce nad Bebravou, Biskupice č. 150

p/Vtáčnikom,Dolnokamenčianska

Zdroj: http://www.mpsr.sk/sk/index.php?navID=692&navID2=692&sID=40&id=337 PŘÍLOHA 2 ZÁKAZNÍCI VZDÁLENÍ 15 MINUT JÍZDY AUTEM

Název Obce

Vzdálenost v min. jízdy autem

Vzdálenost v km

Počet obyvatel

Koš

0

0

1 100

Opatovce nad Nitrou

3

2,5

1 400

Nováky

6

4

4 400

Kocúrany

7

5

400

Bojnice

8

5

5 000

Sebedraţie

9

4

1 700

Zemianské Kostoľany

10

8

1 700

Prievidza

11

5

50 000

Lehota pod Vtáčnikom

11

10

3 900

Nitrianske Sučany

13

10

1 200

Diviacká Nová Ves

14

11

1 300

Nitrica

14

13

1 200

Cígeľ

14

7

1 100

Šútovce

14

10

400

Bystričany

15

11,5

Horné Vestenice

15

13

600

Veľká Čausa

15

10

500

Celkem

1 800

77 700


PŘÍLOHA 3 ZÁKAZNÍCI VZDÁLENÍ 16 AŢ 35 MINUT JÍZDY AUTEM

Název Obce

Vzdálenost v min. jízdy autem Vzdálenost v km Počet obyvatel

Kanianka

16

10

4 100

Nedoţery-Brezany

16

11

2 100

Kamenec pod Vtáčnikom

16

11

1 800


16

13

1 800

Podhradie

16

13

300

Dolné Vestenice

17

15

2 600

Čereňany

17

14

1 800

Chrenovec

17

12,5

1 400

Jalovec

17

14

600

Nitrianske Rudno

18

16

2 000

Ráztočno

18

15

1 300

Malá Čausa

18

13

700

Oslany

19

16

2 400

Lazany

19

12

1 600

Kostolná Ves

20

16

500

Poruba

21

12

1 300

Liešťany

21

20

1 200

Rudnianská Lehota

21

18

700

Poluvsie

21

14

600

Nitrianske Pravno

23

17

3 200

Seč

23

18

400

Handlová

24

20

8 600

Horná Ves

25

20

1 600

Malinová

25

17

900

Nevidzany

25

22

300

Pravenec

28

19

1 300

Tuţina

28

20

1 200

Radobica

28

23

500

Temeš

28

26

300

Kľačno

30

22

1 100

Čavoj

31

29

500

Valaská Belá

32

31

2 200

Chvojnica

34

24

200

Celkem

51 100


71

PŘÍLOHA 4 STATISTICKÁ ANALÝZA TRHU PÁLENIC V OKRESE PRIEVIDZA Č.1

Crystal Ball Report - Forecasts Simulation started on 6/9/2011 at 11:18 PM Simulation stopped on 6/9/2011 at 11:22 PM Statistics: Trials Base Case

Forecast values 1 000 0,00

Mean

98 920,56

Median

93 686,62

Mode Standard Deviation Variance

--34 441,91 1 186 245 218,42

Skewness

1,48

Kurtosis

8,04

Coeff. of Variability

0,3482

Minimum

36 506,63

Maximum

341 155,46

Range Width

304 648,83

Mean Std. Error

1 089,15

Forecast: Trh (cont'd) Percentiles:

Forecast values

0%

36 506,63

10%

62 457,41

20%

71 089,28

30%

78 907,33

40%

85 898,70

50%

93 683,36

60%

101 215,74

70%

110 429,31

80%

123 029,60

90%

141 566,69

100%

341 155,46

End of Forecasts


PŘÍLOHA 5 STATISTICKÁ ANALÝZA TRHU PÁLENIC V OKRESE PRIEVIDZA Č.2


73

PŘÍLOHA 6 PLOŠNÝ NÁKRES TECHNOLOGIE KPD

Zdroj: http://www.destila.cz/produkty/pestitelske-palenice/se-surovinovym-kotlem-arektifikacni-kolonou-typ-kpd.html

74

PŘÍLOHA 7 ODPISY DLOUHODOBÉHO MAJETKU

Poloţka

Popis

Cena pořízení

Odpis. skupina

Doba odepis. (roky)

Měsíční odpis

Roční odpis

Stavba

Prostory pálenice

100 000 €

4

20

417 €

5 000 €

KPD 150

Destilační zařízení s objemem kotle 150 l

32 190 €

3

12

224 €

2 682 €

KPD 300

Destilační zařízení s objemem kotle 300 l

36 081 €

3

12

251 €

3 007 €


75

PŘÍLOHA 8 DETAILNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU PODLE JEHO ÚČELU

Název části

Obsah

Externí – Interní – Interní – získání zlepšení schválení peněz výkonnosti vedením

Shrnutí

Účel plánu

Ano

Ano

Ano

(Executive summary)

Sumarizuje návrh

Ano

Ne

Ano

Popisuje odměnu

Ano

Ne

Ano

Poslání a cíle

Ano

Ne

Ano

Ano

Ne

Ano

Ano

Ano

klíčoví Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Ne

Ano

Ne

Ne

Prognózy zisků a ztrát

Ano

Ano

Ano

Prognózy Cash flow

Ano

Ano

Ano

Plánované rozvahy

Ano

Ano

Ne

Analýza bodu zvratu

Ano

Ano

Ano

Základní ukazatele výkonnosti

Ano

Ano

Ano

Předpoklady

Ano

Ano

Ano

Analýza citlivosti

Ano

Ano

Ano

Účel

Ano

Ne

Ano

Výše poţadovaného financování, Ano druh a časové rozvrţení

Ne

Ano

Podnik a management

Kdy byl podnik zaloţen a jak si Ano vedl Současné poslání a cíle Manaţerský zaměstnanci

tým,

Právní forma a klíčoví podílníci Odborní poradci Finanční plán

Poţadované financování

Trhy a konkurence

Konkurenční strategie

Výrobky a sluţby

Nabízený výnos/návratnost

Ano

Ne

Ano

Trend vývoje trhu a jeho odhad

Ano

Ano

Ne

Odhadované trţby

Ano

Ano

Ano

Stálí a potenciální zákazníci

Ano

Ano

Ne

Analýza konkurence

Ano

Ano

Ne

PEST – analýza okolí

Ano

Ano

Ano

SWOT analýza

Ano

Ano

Ano

Kontingenční plány

Ano

Ano

Ne

Marketingová strategie

Ano

Ano

Ne

Cena, propagace, distribuce

Ano

Ano

Ne

Distribuční cesty

Ano

Ano

Ne

Popis

Ano

Ano

Ano

76

Znaky a přínos (uţitek)

Ano

Ano

Ano

Porovnání s konkurencí

Ano

Ano

Ano

Záruky

Ano

Ano

Ano

Patenty, obchodní známky atd

Ano

Ano

Ano

Nové výrobky

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Kontrola kvality

Ano

Ano

Ano

Dodavatelé

Ano

Ano

Ano

Poţadavky na pracovníky včetně Ano náboru a jejich udrţení

Ano

Poţadavky

Pojištění

Ano

Ano

Ne

řízení Finanční systémy

Ano

Ano

Ne

Další systémy

Ano

Ano

Ne

Akční plány

Ano

Ano

Moţná

Výrobní proces/zajištění sluţby Dodavatelské zajištění výroby Potřebné prostory a zařízení nebo sluţby Plánování výrobní kapacity

Lidé

Podnikové a kontrola

Přílohy

Detailní akční plány Ţivotopisy manaţerského týmu Ověřené finanční uzávěrky Podrobné prognózy Detailní průzkum výrobků, trhů, konkurence atd Organizační schéma

Zdroj: Barrow, Best-Laid Business Plans, str. 30

77

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Bc. Petra Borská

Recommend Documents