Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2014
Bc. Petra Jelínková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Analýza cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko
Autor diplomové práce: Vedoucí diplomové práce:
Bc. Petra Jelínková Ing. Michal Mervart, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Analýza cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 10. května 2014
Podpis
Název diplomové práce: Analýza cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko
Abstrakt: Cílem diplomové práce je analyzovat současný stav a rozvoj cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko. V první části práce je popsána cyklistická doprava, jsou zde vysvětleny základní pojmy a druhy cyklistické dopravy. Pozornost je věnována též Národní strategii cyklistické dopravy ČR a jiným vybraným projektům z oblasti cyklistické dopravy. Ve druhé části je popsán mikroregionu Lipensko a aktuální stav cyklistické dopravy, hustoty a kvality cyklistické sítě, včetně napojení mikroregionu na okolní oblasti, a doprovodných cyklistických služeb. V následující části práce jsou v rámci SWOT analýzy definovány silné stránky, slabé stránky, hrozby a příležitosti mikroregionu Lipensko v kontextu s cyklistickou dopravou. Pozornost je věnována aktuálním projektům k rozvoji mikroregionu a dalším návrhům k rozvoji příležitostí a k potlačení hrozeb. Závěrečné shrnutí
SWOT analýzy
ukazuje, že je mikroregion právem vyhledávanou cykloturistickou oblastí s velkým množstvím silných stránek a s velkým potenciálem k rozvoji.
Klíčová slova:
Cyklistická doprava, cykloturistika, cyklostezka, SWOT analýza, Lipensko
Title of the Master´s Thesis: Analysis of cycling in Lipno region
Abstract: The aim of diploma thesis is to analyze actual condition and development of cycling transport in the Lipno region. There is a description of cycling and the explanation of basic terms and types of cycling transport in the first part of diploma thesis. Next part is focused on National strategy of cycling in the Czech Republic and other projects of cycling. There is the description of the Lipno region, current conditions of cycling, density, quality and connectivity to other regions and other services in the following text. SWOT analysis defines strengths, weaknesses, opportunities and threats of the whole Lipno region in context with cycling. In the text, there are mentioned actual projects, ideas for progress, opportunities and reduction of threats. The SWOT analysis shows, that the Lipno region is a popular location for cyclists with many strong aspects and with great potential for development.
Key words: Cycling, cycle track, SWOT analysis, Lipno region
Obsah 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 9 2 CYKLISTICKÁ DOPRAVA ................................................................................................ 11 2.1 ZÁKLADNÍ POJMY .......................................................................................................... 11 2.2 DĚLENÍ CYKLISTICKÉ DOPRAVY .......................................................................................... 12 2.3 ZÁKLADNÍ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ SÍTĚ CYKLISTICKÝCH TRAS ...................................................... 14 2.4 POTENCIÁL CYKLISTICKÉ DOPRAVY V ČR .............................................................................. 14 2.5 NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY PRO LÉTA 2013-2020 ........ 15 2.5.1 ZAJIŠTĚNÍ FINANCOVÁNÍ CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY .............................................................. 16 2.5.2 ZVYŠOVÁNÍ BEZPEČNOSTI CYKLISTICKÉ DOPRAVY ....................................................................... 18 2.5.3 METODICKÁ PODPORA ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY VE MĚSTECH A PROJEKT CYKLISTICKÉ AKADEMIE . ........................................................................................................................................ 20 2.5.4 REALIZACE NÁRODNÍHO PRODUKTU ČESKO JEDE ....................................................................... 20 2.6 DALŠÍ VYBRANÉ PROJEKTY Z OBLASTI CYKLISTICKÉ DOPRAVY..................................................... 20 2.6.1 EURO-VELO ........................................................................................................................ 20 2.6.2 GREENWAYS ....................................................................................................................... 23 2.6.3 PROJEKT CYKLISTÉ VÍTÁNI...................................................................................................... 23 3 MIKROREGION LIPENSKO ............................................................................................. 28 3.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MIKROREGIONU LIPENSKO ..................................................................... 28 3.2 REKREAČNÍ POTENCIÁL KRAJINY VE VZTAHU K CYKLISTICKÉ DOPRAVĚ .......................................... 29 3.3 DRUHY CYKLISTICKÉ DOPRAVY V MIKROREGIONU LIPENSKO ..................................................... 30 3.3.1 DOPRAVNÍ CYKLISTIKA .......................................................................................................... 30 3.3.2 TURISTICKO-REKREAČNÍ CYKLISTIKA......................................................................................... 30 3.3.3 SPORTOVNÍ CYKLISTIKA ......................................................................................................... 31 3.4 PŘEPRAVA, ÚSCHOVA, SERVIS, PŮJČOVÁNÍ KOL V MIKROREGIONU LIPENSKO ............................... 31 3.4.1 PŘEPRAVA KOL .................................................................................................................... 31 3.4.2 PŮJČOVÁNÍ KOL A CYKLISTICKÉHO VYBAVENÍ ............................................................................. 32 3.4.3 SERVISNÍ SLUŽBY ................................................................................................................. 33 3.4.4 ÚSCHOVNA KOL................................................................................................................... 33 3.5 OSTATNÍ FORMY MOBILITY V MIKROREGIONU LIPENSKO ......................................................... 34 3.5.1 PĚŠÍ TURISTIKA .................................................................................................................... 34 3.5.2 IN-LINE BRUSLE ................................................................................................................... 34
3.5.3 HIPOTURISTIKA ................................................................................................................... 35 3.5.4 BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ .............................................................................................................. 35 3.6 SOUČASNÉ CYKLISTICKÉ TRASY V MIKROREGIONU LIPENSKO ..................................................... 35 3.6.1 TYPY KOMUNIKACÍ ZNAČENÝCH JAKO CYKLOTRASY ..................................................................... 35 3.6.2 POVRCH ZNAČENÝCH CYKLOTRAS ............................................................................................ 36 3.6.3 CYKLOTRASY DLE VHODNÉHO TYPU KOLA ................................................................................. 37 3.6.4 ČLENĚNÍ CYKLISTICKÝCH TRAS ................................................................................................ 38 3.6.5 ŠUMAVSKÁ MAGISTRÁLA....................................................................................................... 39 3.7 NAPOJENÍ CYKLOTRAS NA SOUSEDNÍ OBLASTI ....................................................................... 41 3.8 ZNAČENÍ CYKLOTRAS ...................................................................................................... 42 3.8.1 DALŠÍ DRUHY ZNAČENÍ TRAS NA LIPENSKU ............................................................................... 43 4 SWOT ANALÝZA CYKLISTICKÉ DOPRAVY V MIKROREGIONU LIPENSKO........................... 47 4.1 SILNÉ STRÁNKY ............................................................................................................. 48 4.1.1 ATRAKTIVNOST PROSTŘEDÍ .................................................................................................... 48 4.1.2 EXISTENCE STÁVAJÍCÍ CYKLISTICKÉ SÍTĚ A DOPROVODNÉ INFRASTRUKTURY ..................................... 50 4.1.3 PODPORA A PROPAGACE TURISTIKY......................................................................................... 50 4.1.4 ŽELEZNIČNÍ A AUTOBUSOVÉ SPOJENÍ ....................................................................................... 52 4.2 SLABÉ STRÁNKY ............................................................................................................ 52 4.2.1 PŘETÍŽENOST CYKLOSTEZEK ................................................................................................... 52 4.2.2 BEZPEČNOST CYKLISTŮ.......................................................................................................... 53 4.2.3 NEZPŘÍSTUPNĚNÍ ATRAKTIVNÍCH LOKALIT ................................................................................. 54 4.2.4 SEZÓNNOST CYKLISTICKÉ DOPRAVY ......................................................................................... 54 4.3 PŘÍLEŽITOSTI ................................................................................................................ 54 4.3.1 ROZŠÍŘENÍ STÁVAJÍCÍ CYKLISTICKÉ SÍTĚ ..................................................................................... 54 4.3.2 PROPOJENÍ MIKROREGIONU SE SOUSEDNÍMI STÁTY.................................................................... 57 4.3.3 PROPOJENÍ MIKROREGIONU SE SOUSEDNÍMI OBLASTMI ČESKÉ REPUBLIKY ..................................... 58 4.3.4 ZPŘÍSTUPNĚNÍ ATRAKTIVNÍCH LOKALIT..................................................................................... 59 4.3.5 ROZVOJ DOPRAVNÍ CYKLISTIKY ............................................................................................... 59 4.3.6 ROZVOJ CYKLISTICKÉHO MOBILIÁŘE......................................................................................... 60 4.3.7 INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM .......................................................................................... 61 4.4 HROZBY ...................................................................................................................... 65 4.4.1 DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................................................................................. 65 4.4.2 BEZPEČNOST CYKLISTŮ.......................................................................................................... 66
4.4.3 KOLAPS AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY ......................................................................................... 66 4.4.4 NEDOSTATEČNÁ NABÍDKA DOPROVODNÝCH SLUŽEB ................................................................... 67 4.5 SHRNUTÍ SWOT ANALÝZY ............................................................................................... 67 5 ZÁVĚR ......................................................................................................................... 69 6 ZDROJE........................................................................................................................ 71 7 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, GRAFŮ A PŘÍLOH ........................................................... 75 8 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 77
1 Úvod Téma mé diplomové práce Analýza cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko jsem zvolila z několika důvodu. Jednak pocházím z jižních Čech a oblast okolo Lipenského jezera je mi důvěrně známá. Lipensko vždy bylo cílem mých jak jednodenních, tak vícedenních výletů. Druhým neméně významným důvodem je, že cykloturistika je mým velkým koníčkem, ke kterému jsem byla vedena svými rodiči již od dětství. V neposlední řadě jsem si toto téma vybrala z důvodu, že v České republice patří cykloturistika mezi velmi oblíbené formy turistiky. Česká republika má pro cykloturistiku velmi dobré geografické podmínky a poměrně hustou síť jednotně značených cyklistických tras. Nesporné je, že jízda na kole je nejjednodušší, nejpřirozenější a nejzdravější způsob dopravy ihned po chůzi. Cílem mé diplomové práce je představit tuto cykloturisticky vyhledávanou oblast a detailně popsat aktuální stav cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko, v rámci SWOT analýzy definovat silné stránky, slabé stránky, hrozby a příležitosti, které se vyskytují v kontextu s cyklistickou dopravou v mikroregionu Lipensko. V teoretické části své diplomové práce se zabývám cyklistickou dopravou. Čtenáře seznámím se základními pojmy, dělením cyklistické dopravy a se zásadami plánování cyklistické dopravy. Věnuji se též potenciálu cyklistické dopravy v České republice a Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 20132020. V neposlední řadě představím velmi aktuální a důležité projekty pro rozvoj cyklistické dopravy nejen v mikroregionu Lipensko, jedná se o projekty Euro-Velo, Greenways a Projekt cyklisté vítáni. V praktické části diplomové práce se věnuji mikroregionu Lipensko. Můžeme zde najít základní údaje o mikroregionu a o cyklistické dopravě v oblasti. Popíši aktuální stav cyklistické sítě, kvalitu povrchu cyklostezek, hustotu cyklistické sítě a napojení mikroregionu na ostatní oblasti jak České republiky, tak Rakouska a Německa. Pozornost věnuji též doprovodným službám jako je úschova, servis, přeprava a půjčovna kol, značení cyklistických tras v mikroregionu Lipensko a ostatním formám mobility v oblasti.
9
V další části své diplomové práce sestavím SWOT analýzu cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko. Vymezím silné a slabé stránky mikroregionu ve vztahu k ostatním rekreačním oblastem České republiky. Definuji příležitosti k rozvoji mikroregionu, popíši plánované projekty a navrhnu další možnosti rozvoje oblasti. V neposlední řadě se věnuji též hrozbám a boji proti nim. Důležitou součástí diplomové práce jsou též přílohy, které obsahují tabulky s podrobnými informacemi a seznamy. Diplomová práce je zpracována na základě informací z odborné literatury, internetových zdrojů a především z oficiálních projektových dokumentů a brožur. V práci jsou též použity vlastní zkušenosti a poznatky.
10
2 Cyklistická doprava Jízdní kolo je ekologickým dopravním prostředkem vhodným především na krátké vzdálenosti. Nepochybnými přínosy cyklistické dopravy jsou ekologická šetrnost, malá prostorová a finanční náročnost a blahodárný vliv na lidské zdraví. Nevýhodou může být vyšší zranitelnost cyklistů a náročnost cyklistické dopravy na klimatické a sklonové podmínky. [33]
2.1 Základní pojmy Cyklostezka Pan Lubomír Zelený definuje cyklostezku následovně. „Cyklostezka (stezka pro cyklisty) je vyhrazená samostatná komunikace, speciálně vybudovaná pro cyklisty, oddělená od ostatní dopravy.“1 „Cyklostezka je vždy ohraničena na svém začátku a konci a je výhradně určena pouze pro cyklistickou dopravu. Pokud je souběžně vedena se silnicí, má cyklista povinnost tuto stezku využívat. Povrch je zpravidla zpevněný (asfalt, dlažba) o minimální šířce 2 metry.“2 Bližší parametry týkající se cyklostezek nalezneme v normě ČSN 736110 a způsob značení cyklostezek ve vyhlášce č. 30/2001. Cyklotrasa Cyklotrasa je trasa, která je vyznačená orientačním značením pro cyklisty. Může se jednat o obyčejné, málo frekventované komunikace, cyklostezku či samostatný jízdní pruh pro cyklisty oddělený vodorovným dopravním značením. [6] Jízdní pruh pro cyklisty, pás pro cyklisty Jízdní pruh pro cyklisty „je část komunikace určená pro jeden jízdní proud cyklistů jedoucích za sebou.“3 Více jízdních pruhů na pozemní komunikaci tvoří pás pro cyklisty. [33]
1
ZELENÝ, Lubomír. Osobní přeprava. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-266-2. Pojem cyklotrasa a cyklostezka [online]. 2010 [citováno 2014-03-22]. Dostupné z www: http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cyklopojmy.htm 3 EDIP S.R.O. Navrhování komunikací pro cyklisty: Technické podmínky. 2006. ISBN 80902527-3-7. Dostupné z: http://www.pjpk.cz/TP%20179.pdf 2
11
2.2 Dělení cyklistické dopravy 1. Dopravní cyklistika Dopravní cyklistika tedy cyklistika spadá do resortu dopravy a je alternativou k dalším druhům dopravy. Dopravní cyklistikou se rozumí přeprava k určitému konkrétnímu cíli. Především se jedná o přepravu do zaměstnání, do škol a za občanskou vybaveností. [33] Cyklistickou dopravu s cílem dojížďky do škol a zaměstnání můžeme pozorovat zejména ve větších městech a v oblastech kancelářských, průmyslových a obchodních zón. Lidé z venkova dojíždějící za prací většinou používají jiný druh dopravy, vyjímaje obyvatele bydlící do 10 km od svého zaměstnání či zastávky veřejné dopravy. Pro cyklistickou dopravu s cílem dojížďky do zaměstnání je typická pravidelnost dopravy i dopravních špiček. Mezi základní potřeby cyklisty dojíždějícího do školy či zaměstnání patří zejména u dětí bezpečná a sjízdná komunikace i za horších klimatických podmínek, kterými mohou být déšť či snížená viditelnost. Dále je neméně důležitá přímost spojení a možnost úschovy kol zejména v místě zastávky veřejné dopravy. [36] 2. Turisticko-rekreační cyklistika Turisticko-rekreační
cyklistika4
spadá
pod
resort
místního
rozvoje.
Cykloturistika je vnímána jako jedna z možností trávení volného času, obohacuje zážitky turistů při minimálním zatížení životního prostředí. [6] Cílem cykloturistiky je samotná jízda na kole. Zejména se jedná o jízdu mimo zastavěná území v turisticky atraktivním prostředí. Typickými znaky cykloturistiky jsou závislost na příznivém počasí a pohybování cyklistů ve větších či menších skupinách. Cykloturistice se věnují jak zkušení cyklisté jezdící krátké, střední či dlouhé vzdálenosti zpravidla bez zátěže, rodiny s malými dětmi, senioři či handicapovaní. Mezi základní potřeby zkušených cykloturistů řadíme bezpečnou komunikaci ideálně bez provozu motorové dopravy, atraktivní vedení cyklotras okolo hlavních turistických cílů, možnosti odpočinku a občerstvení cyklistů a zejména kvalitní značení cyklotras. Hustota sítě cyklotras by měla umožňovat výběr alternativních tras dle délky a náročnosti. Zejména rodiny s dětmi dále uvítají kvalitu a bezpečnost povrchu, 4
Dále jen cykloturistika
12
neexistenci nebezpečných míst, dětská hřiště a přiměřené převýšení cyklotras. Velmi důležitá je i možnost přepravy kol s využitím veřejné hromadné dopravy. [36] Do zvláštní skupiny bychom mohli zařadit cykloturisty jedoucí vícedenní či etapové jízdy. Tito turisté mimo jiné požadují možnosti ubytování jak v kempech, tak v penzionech a servisní místa v blízkosti cyklotras. [36] Zvláštní skupinu tvoří též terénní cyklisté vyznačující se nenáročností na kvalitu povrchu a na klimatické podmínky. Výhoda terénních tras spočívá v minimální finanční náročnosti na jejich budování a udržování. Mnohdy se jedná o trasy využívané též pro pěší turistiku. Zde mohou vznikat úskalí. Je nutné zajistit bezpečnost pěších turistů, popřípadě vést cyklostezky mimo intenzivně vyhledávané cesty pěšími turisty. Problémem při budování terénních cyklostezek je respektování ochrany přírody. Požadavky terénních cyklistů jsou hustá síť bez nutnosti přímého vyznačení v terénu, vedení tras v naprosté převaze po lesních a polních cestách a vizuální a pohybová pestrost, harmonické nasazení tras do krajiny. [36] 3. Sportovní cyklistika O sportovní cyklistice mluvíme v případě, že jízda na kole je primárně prostředkem ke zvyšování výkonnosti. Jedná se zejména o závodní silniční cyklistiku a technické cyklistické disciplíny, mezi které řadíme BMX5, cyklokros6, cross-country7, biketrial8 a downhill9. [36] Nezbytnou součástí všech typů cyklistické dopravy je rozvoj doprovodné cyklistické infrastruktury. Jedná se o vybudování husté sítě bezpečných cyklostezek ve městech i v přírodě. Vedle nezbytných cyklostezek je nutné vybudování systému doplňkových služeb. Mezi nejdůležitější doplňkové služby řadíme cyklistická parkoviště na pracovištích, u obchodů, úřadů, stanic a zastávek městské a příměstské dopravy, v centrech měst a budování systému půjčovny kol. Neméně důležité je propojování cyklistické dopravy s ostatními druhy dopravy. [6]
5
Bicycle Motorcross Cyklistické závody na okruzích o délce 2,5. 3,5 km 7 Vytrvalostní závod horských kol v přírodním terénu 8 Jezdci zdolávají různé překážky, aniž by se jakoukoliv částí svého těla dotkli země 9 Cyklistická disciplína zařazená mezi extrémní sporty, sjezd na trati s překážkami 6
13
2.3 Základní zásady navrhování sítě cyklistických tras Při navrhování cyklistických tras bychom měli vždy dodržet následující zásady: 1. Ucelenost sítě cyklistické sítě Síť cyklistických tras by měla vždy být souvislá a bezpečná. Vždy by měla obsahovat základní vybavení pro cyklisty jako například parkovací místa pro kola značení apod. „Síť má na území obce vytvářet plošný rastr tak, aby většina uživatelů mohla převážnou část své cesty uskutečnit po cyklistické trase.“10 2. Spojení zdrojů a cílů Síť cyklistických tras by měla vycházet z poptávky, tedy má být navržena tak, aby plnila jak dopravní, tak rekreační funkci v území. [33] 3. Atraktivita cyklistické sítě V první řadě by cyklistická síť měla splňovat určitý standart bezpečnosti z hlediska cyklisty. Jedná se jak o úplné oddělení od automobilové dopravy formou jízdních pruhů pro cyklisty, tak o omezení střetu cyklistů s chodci. V úvahu by se měla vzít též bezpečnost kriminální. Návrh cyklistické sítě by se měl vyvarovat odlehlým, neosvětleným nebo jinak nebezpečným místům. Délka cyklistické trasy by měla být přizpůsobena na co nejkratší a nejkomfortnější jízdu. [33] 4. Srozumitelnost cyklistické sítě Cyklistická síť by měla být navržena srozumitelně. Trasy by měly být vedeny logicky a plynule ke svému cíli tak, aby pokud možno sledovaly přirozené i umělé vodící linie, jako jsou například vodní toky, terénní hrany, urbanistické osy, hlavní uliční síť či trasy veřejné dopravy. [33]
2.4 Potenciál cyklistické dopravy v ČR V českých domácnostech je odhadem 4 000 000 jízdních kol, což je číslo srovnatelné s počtem registrovaných automobilů. Výrobci a distributoři jízdních kol uvádí na český trh nepřeberné množství druhů kol jak pro městský provoz, tak pro 10
EDIP S.R.O. Navrhování komunikací pro cyklisty: Technické podmínky. 2006. ISBN 80902527-3-7. Dostupné z: http://www.pjpk.cz/TP%20179.pdf
14
cykloturistiku. Roste též počet půjčoven kol. V současné době je podíl jízdního kola na přepravních výkonech 7% celorepublikového průměru, přičemž cílem je v roce 2020 dosáhnout 10%. [35]
2.5 Národní
strategie
rozvoje
cyklistické
dopravy
České
republiky pro léta 2013-2020 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 20132020
neboli Cyklostrategie je společný projekt Ministerstva dopravy a Centra
dopravního výzkumu. Cyklostrategie vychází z dokumentu Dopravní politika České republiky pro léta 2005-2013. „Základním globálním cílem Cyklostrategie je zpopularizovat jízdní kolo, aby se opět stalo rovnocennou, přirozenou a integrální součástí dopravního systému v městech „krátkých vzdáleností“, tj. ukázat, že cyklistická doprava je konkurenceschopná do vzdálenosti 5 km.“11 Globální cíl je též spojen s podporou rozvoje městské mobility, při které má individuální doprava, cyklistická doprava, veřejná doprava a pěší doprava stejné postavení. Splnění tohoto cíle by mělo přinést zlepšení mobility a zvýšení její bezpečnosti, celkový rozvoj cykloturistiky, zlepšení lidského zdraví a ochranu životního prostředí. [35] K naplnění globálního cíle je stanoveno několik strategických cílů ve dvou úrovních- národní a místní. [35] Strategické cíle na národní úrovni:
Zvýšit podíl cyklistiky na přepravních výkonech na 10 %
Snížit počet smrtelných nehod na 35 a počet těžce zraněných cyklistů o 150 osob oproti roku 2009
Podpořit
cyklistiku
s adekvátní
finanční
jako
jeden
podporou
z rovnocenných a
s adekvátními
druhů
dopravy
legislativními
podmínkami
Podpořit rozvoj cykloturistiky projektem Česko jede
11
MINISTERSTVO DOPRAVY. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky: pro léta 2013-2020. 2012. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/file/narodni-strategierozvoje-cyklisticke-dopravy-cr/
15
Strategické cíle na místní úrovni:
Zvýšit počet cyklistů v rovinatých městech na přepravních výkonech na 25%
Odstranit překážky bránící rozvoji cyklistické dopravy
Vytvořit bezpečné a bezbariérové trasy
Vytvořit zázemí pro cyklisty
Zefektivnit propagaci cyklistiky
Vytvořit zázemí pro odpočinek, cykloturistika v kontextu s volným časem
K dosažení těchto strategických cílů nám slouží čtyři specifické cíle, kterými jsou zajištění financování cyklistické infrastruktury, zvyšování bezpečnosti cyklistické dopravy, metodická podpora rozvoje cyklistické dopravy ve městech a projekt cyklistické akademie a realizace národního projektu Česko Jede. [35]
2.5.1 Zajištění financování cyklistické infrastruktury Státní fond dopravní infrastruktury Dosavadní výstavba a údržba cyklistických tras je financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury12. Jak je patrné z grafu č. 1 poprvé přispěl v roce 2001 fond na výstavbu cyklostezek částkou necelých 12 mil. Kč, přičemž podpořeno bylo 7 akcí. O 11 let později, tedy v roce 2012, bylo již z rozpočtu SFDI podpořeno 35 projektů v celkové výši 130 mil. Kč.
12
dále jen SFDI
16
Graf 1: Příspěvky z rozpočtu SFDI na výstavbu a údržbu cyklostezek
Zdroj: Finance: Státní fond dopravní infrastruktury. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/finance/statni-fonddopravni-infrastruktury
Státní fond dopravní infrastruktury nabízí dva dotační programy- Cyklistické cesty a Zvyšování bezpečnosti. Z dotačního programu Cyklistické stezky je možné podporovat pouze výstavbu a údržbu cyklostezek. Dotační program Zvyšování bezpečnosti podporuje programy na zvýšení bezpečnosti dopravy a zklidnění dopravy. [35] Výbor SFDI každý rok vydává nová pravidla pro poskytování příspěvků na výstavbu a udržování cyklistické sítě. Pro kalendářní rok 2014 platí následující pravidla:
V případě příspěvků z programů zaměřených na bezpečnost dopravy je možné poskytnout finanční příspěvek pouze na akce zaměřené na zvýšení bezpečnosti a zklidnění dopravy a na zpřístupnění osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.
Výše příspěvku nesmí překročit 85% celkových uznatelných nákladů stavební části akce realizované v roce 2014, výše maximálního možného příspěvku je též ohraničena částkou 10 mil. Kč, zároveň jeden žadatel nemůže získat více jak 20 mil. Kč na více akcí.
17
Příjemcem příspěvku může být organizační složka státu nebo státní či příspěvková organizace hospodařící s majetkem státu, kraje či obce. [37]
Vedle těchto základních pravidel se poskytování příspěvků řídí platnou legislativou a pravidly pro financování programů, staveb a akcí z rozpočtu SFDI. Příjemce příspěvku musí podat řádně vyplněnou a sepsanou žádost do 7. 1.2014. Konkrétní žádosti jsou výborem posuzovány jak z koncepčního a ekonomického hlediska, tak z bezpečnostního hlediska. Výbor v dubnu 2014 schválí poskytnutí příspěvku na vybrané akce, jeho limitní výši a procento účasti na celkových uznatelných nákladech akce. [37] Příjem SFDI tvoří výnosy ze silniční a spotřební daně, poplatky za užívání dálnic a rychlostních silnic, převody výnosů z mýtného a dotace ze státního rozpočtu. V roce 2014 by měly celkové příjmy dosáhnout sumy 43 mil. Kč. [38]
2.5.2 Zvyšování bezpečnosti cyklistické dopravy Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že čím víc je na silnicích cyklistů a chodců, tím jsou silnice bezpečnější, protože nárůst nehod mezi cyklisty a chodci je nižší než nárůst jejich počtu. Díky většímu počtu cyklistů na silnicích se zvyšuje jejich bezpečnost, protože ostatní účastníci dopravy jsou vůči nim pozornější. [35] Nadace partnerství Významnou roli v oblasti zvyšování bezpečnosti cyklistů hraje Nadace Partnerství. Nadace partnerství je jedna z nejdůležitějších nadací zabývajících se mnoha projekty z oblasti udržitelného rozvoje v celé České republice. Nadace pomáhá lidem pečovat o životní prostředí prostřednictvím grantů, odborných služeb, vzdělávání a inspirací v jejich Otevřené zahradě. Nadace se zabývá následujícími tématy: veřejné prostranství, zklidňování dopravy a bezpečné cesty do škol, zelené stavění, zeleň ve městě a v krajině, hospodaření s vodou, obnovitelné zdroje energie, šetrná turistika, cykloturistika a pěší doprava, ochrana přírody a kulturního dědictví, společenská odpovědnost, zapojování veřejnosti do rozhodování a vzdělávání. [27] Nadace partnerství se snaží „posilovat aktivní přístup v péči o životní prostředí a roli občanské společnosti, měnit hodnoty české populace k větší odpovědnosti za 18
budoucnost, dbát na dlouhodobé koncepce s mezinárodním kontextem, inspirovat k šetrnému chování jako každodenní záležitosti, prosazovat konkurenceschopnost ČR využíváním moderních šetrných technologií a obnovitelných zdrojů a efektivně spolupracovat na těchto vizích s našimi firemními partnery.“13 Mezi nejvýznamnější projekty Nadace partnerství týkající se cyklistické dopravy patří projekty Greenways, Euro-Velo a Cyklisté vítáni. Všechny tyto projekty se zabývají informovaností a bezpečností jak cyklistů, tak chodců. Podrobně se zmíněným projektům věnuji v kapitole č. 2. 6. [27] BESIP BESIP je samostatné oddělení Ministerstva dopravy ČR, které vzniklo již v roce 1967. BESIP se v převážné míře zabývá dopravně bezpečnostními kampaněmi a dopravní výchovou. Mezi nejznámější kampaně patří kampaň „Nemyslíš, zaplatíš“, v současné době probíhá již její druhé kolo. [7] Obrázek 1: Logo BESIP
Zdroj:
BESIP
Informace
o
činnosti.
[online].
2012
[cit.
2014-03-02].
Dostupné
z:
http://www.ibesip.cz/cz/besip/o-besip/informace-o-cinnosti
Aktuálně jsou připravovány další kampaně věnující se bezpečnosti chodců, cyklistů a motoristů. Kampaně týkající se cyklistů budou směřovány na všechny věkové kategorie cyklistů. Kampaň bude probíhat v rámci Týdne bezpečnosti silničního provozu a v rámci série dopravně bezpečnostních akcí ve spolupráci s Policií České republiky. Cyklistům budou poskytnuty detailní informace o chování v silničním provozu a o správném vybavení jízdního kola. Pozornost bude věnována též chování ostatních účastníků silničního provozu vůči cyklistům. [30] 13
O nás. Nadace partnerství: Lidé a příroda [online]. 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/O-nas,-Pro-media/O-nas
19
2.5.3 Metodická podpora rozvoje cyklistické dopravy ve městech a projekt cyklistické akademie Odpovědnost za budování cyklistické infrastruktury spadá na obce a města, kterým stát prostřednictvím svých rezortů poskytuje metodické zázemí k plánování a projektování cyklistické infrastruktury. Výukové programy o plánování a projektování cyklistické infrastruktury realizuje pracovní tým národního koordinátora rozvoje cyklistické dopravy v ČR z Centra dopravního výzkumu. [35]
2.5.4 Realizace národního produktu Česko Jede „Česko jede je projekt, který je zaměřen na komplexní podporu cykloturistiky a dalších sportů v ČR. Jeho cílem je zejména poskytnout přehledné a kvalitní informace českým a zahraničním cyklistům o možnostech cyklistiky ve všech regionech ČR.“14 Hlavním přínosem projektu je zřízení internetové stránky www.ceskojede.cz, která má za úkol viditelně nabízet ve spolupráci s portály krajů, turistických oblastí a místních turistických destinací na jednom místě cykloturistickou nabídku České republiky. Na webu je možné získat informace o cyklotrasách a o jejich značení s odkazy na cykloweby a cyklomapy. Najdeme zde i doporučení na tématické cyklotrasy týkající se historie či trasy vhodné pro děti. Cyklista získá na webu informace i o dostupném ubytování s možností úschovy či servisu kol a informace týkající se možnosti dopravy kol jak cyklobusy a vlaky, tak pomocí vodní dopravy. [14] V budoucnu se počítá s rozšířením portálu o další odvětví jako například pěší turistiku, in-line bruslení a terénní cyklistiku. [14]
2.6 Další vybrané projekty z oblasti cyklistické dopravy 2.6.1 Euro-Velo Euro-Velo je mezinárodní projekt Evropské cyklistické federace, v rámci kterého byla v roce 1997 navržena síť dálkových cyklistických tras. Návrh představuje 14
Českojede.cz. Česko jede [online]. 2011 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z:
http://www.ceskojede.cz/rubriky/cesko-jede/
20
14 mezinárodních dálkových cyklistických tras v celkové délce přes 70 000 km. V současné době je již v provozu 45 000 km cyklistických tras, zbytek tras má být zprovozněn do roku 2020. Trasy propojují 42 evropských zemí, jež se k projektu přihlásily. [18] Cílem celého projektu je „zajistit realizaci kvalitních evropských cyklotras ve všech evropských zemích s využitím nejlepších evropských zkušeností v přeshraniční spolupráci a při harmonizaci národních standardů, propagovat existenci těchto tras vůči rozhodujícím institucím a potenciálním uživatelům, a poskytovat důležité informace o cyklistice a cykloturistice v Evropě a motivovat co nejvíce Evropanů k jízdě na kole a propagovat změnu ke zdravějším a udržitelnějším způsobům dopravy ať už v každodenní přepravě či při cykloturistice.“15 Mezi základní pravidla vedení a značení Euro-velo tras patří:
Propojení hlavních měst států a regionů
Dostatek atraktivních míst na trase
Vedení tras mimo frekventované silnice
Dostatek služeb pro cyklisty podél tras
Propagace tras v cyklomapách, na webových stránkách apod.
Napojení tras na veřejnou dopravu [15]
Obrázek 2: Značení Euro-Velo tras
Zdroj: EuroVelo, evropská síť cyklotras. Českojede.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/obecne-informace/eurovelo/o-eurovelo/
15
EuroVelo, evropská síť cyklotras. Českojede.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/obecne-informace/eurovelo/o-eurovelo/
21
Trasy Euro-Velo mají jednotné značení. Jak je vidět z předchozího obrázku č. 2, trasy jsou označeny číslem a logem na modrém podkladu v kruhu 12 žlutých hvězd, názvem trasy v anglickém jazyce a názvem sítě Euro- Velo. [15] Podstatnou část Euro-velo tras tvoří národní, regionální či místní cyklotrasy. Implementaci tras mají na starosti koordinační centra v jednotlivých zemích, v České republice jsou tím pověřeny Nadace Partnerství a Centrum dopravního výzkumu. Značením tras jsou pak pověřeny jednotlivé kraje a obce. [15] Jak je patrné z následujícího obrázku č. 3, v současné době prochází přes území České republiky celkem 4 trasy Euro-Velo. Sluneční trasa je značena jako trasa č. 7 a je vedena napříč naší republikou od jihu k severu. Trasa č. 4, tedy Trasa střední Evropou, prochází napříč Českou republikou od západu k východu. Stezka železné opony vede, jak už název napovídá, podél jižních a jiho-západních hranic České republiky. Tato trasa je značena číslem 13. Trasa č. 9 je vedena od Baltu až po Jadran a v České republice prochází napříč Moravou od jihu k severu. Obrázek 3: Evropská síť dálkových tras Euro-Velo
Zdroj: MINISTERSTVO DOPRAVY. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky: pro léta 2013-2020. 2012. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/file/narodni-strategie-rozvojecyklisticke-dopravy-cr/
22
2.6.2 Greenways Dle European Greenways Association jsou Greenway „komunikace určené pro bezmotorovou dopravu, zejména pro pěší, cyklisty, koně, vozíčkáře, kolečkové bruslaře… Tyto cesty vedou částečně nebo úplně nevyužívanými dopravními liniemi, jako jsou opuštěné železnice, obslužné cesty podél kanálů a řek, lesní cesty, málo frekventované tiché silnice, poutní cesty a podobně.“.16 Program Zelené stezky Greenways je asistenční a grantový program Nadace Partnerství, který vznikl v 90. letech. Nadace poskytuje metodickou a finanční podporu na rozvoj projektů, které přispívají k místnímu a regionálnímu rozvoji, šetrné a bezpečné dopravě, šetrné turistice, ochraně životního prostředí a kulturního dědictví a ke zdravému životnímu stylu. Cílem projektu je rovněž vytvoření sítě organizací, které si mohou vzájemně pomáhat a vyměňovat zkušenosti. [16]
2.6.3 Projekt Cyklisté vítáni Projekt Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační projekt z řady projektů Nadace Partnerství. Projekt byl spuštěn v roce 2006 a byl první dva roky podporován ze strukturálních fondů Evropské unie v rámci Společného regionálního operačního programu. Cílem projektu je vytvořit certifikační systém garance určitého standardu nabídky a vybavenosti stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů z pohledu cyklistů. Zařízení, která byla certifikována, jsou označena logem Cyklisté vítáni, které je zobrazeno na obrázku č. 4. [8]
16
Greenways. Českojede.cz [online]. 2011 http://www.ceskojede.cz/rubriky/obecne-informace/greenways/
23
[cit.
2014-03-05].
Dostupné
z:
Obrázek 4: Logo Cyklisté vítáni
Zdroj: Certifikace služeb pro cyklisty. Cyklisté vítáni [online]. [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/images/Grafika/Loga/CV_2008.jpg
Každé zařízení usilující o značku Cyklisté vítáni musí splnit určitá kritéria, která jsou pro každý typ turistického zařízení zvlášť vymezena. [8] Mezi základní požadavky pro hotely, penziony, priváty a chaty patří:
možnost ubytování na jednu noc
nabídka energeticky vydatných snídaní
možnost vyprání a usušení oblečení
uzamykatelné boxy pro bezplatné uschování jízdních kol
poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol
možnost umytí kola
lékárnička
informační místo s aktuálními informacemi o službách pro cyklisty
Doplňková kritéria, z nichž je nutné splňovat alespoň 3 kritéria, jsou následující: zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, možnost zakoupení obědových balíčků, poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, prodej cyklistických a turistických map okolí, nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, seznam vhodných ubytovacích zařízení pro cyklisty v regionu, rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, přístup na internet a cizojazyčné informační materiály. Stravovací zařízení, mezi které řadíme restaurace, vinařské sklepy a pivnice, mají obdobné základní povinné požadavky jako hotely, penziony, priváty a chaty: 24
Nabídka nápojů rozšířená minimálně o jeden osvěžující nápoj vhodný pro cyklisty, jehož cena nesmí být vyšší než cena ostatních nealko nápojů a piva
Během celého dne je v nabídce alespoň jedno vegetariánské, nesmažené a méně tučné jídlo
Vyžadováno je též odstavné kolo pro kola a zavazadla v dohledu hosta či uzamykatelná místnost pro bezplatné uschování kol a zavazadel
Možnost zapůjčení základního nářadí na opravu kol
Lékárnička
Informační tabule Cyklisté vítáni
Doplňková kritéria jsou též velmi podobná jako u ubytovacích zařízení. Jedná se především o kritéria týkající se gastronomie- možnost zakoupení obědových balíčků, trojjazyčné jídelní lístky, nabídka místní gastronomické speciality a nabídka speciálního Cyklo Menu. Mezi další doplňková kritéria patří možnost usušení oblečení a výstroje, možnost umytí kola, možnost nákupu náhradních dílů na kola, cyklistických map a informačních materiálů ve více jazycích, přístup na internet a informace o ubytovacích zařízeních vhodných pro cyklisty v daném regionu. O certifikaci Cyklisté vítáni se mohou ucházet též kempy a chatové osady. Mezi jejich základní kritéria patří:
Oddělená stanová zóna pro nemotorizované hosty
Travnaté a hladké plochy na rovině pro stany
Možnost parkování jízdních kol v blízkosti stanů bez poplatku
Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje
Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol
Možnost umytí kola
Lékárnička
Informační tabule s aktualitami pro cyklisty
Výčet doplňkových kritérií obsahuje všechna doplňková kritéria pro hotely, penziony, priváty a chaty. Provozovatelé kempů mají navíc možnost výběrů z následujících kritérií: nabídka stolků, laviček v blízkosti stanů, možnost pronájmu
25
chatek či bungalovů, možnost vaření a nákupu nejnutnějších potravin v kempu a dostatečné osvětlení přístupových cest v areálu kempu. Základní kritéria pro provozovatele turistického cíle žádajícího o certifikát Cyklisté vítáni jsou následující:
Kvalitní nejlépe zastřešené místo pro kola a zavazadla či uzamykatelná místnost pro bezplatné uschování kol
Možnost poskytnutí nářadí pro opravu kol
Lékárnička
Informační tabule Cyklisté vítáni s aktuálními informacemi
Doplňková kritéria jsou obdobná jako u ostatních žadatelů o certifikát. Jedná se o možnost umytí kola možnost nákupu náhradních dílů pro kola, cyklistických a turistických map, seznam doporučení jednodenních výletů a ubytovacích možností v regionu, přístup na internet a cizojazyčné informační materiály. Požadovaná kritéria je nutné plnit důsledně a celoročně. Každý požadavek je podrobně specifikován, nechybí ani doporučení, jak by bylo možné poskytnuté služby co nejvhodněji zabezpečit. Jednotlivá zařízení musí splnit minimálně 3 z doplňkových kritérií vlastní volby. [8] V současné době působí v České republice 50 vyškolený hodnotitelů, kteří jsou nápomocni při plnění potřebných kritérií. Při splnění všech potřebných kritérií je uzavřena smlouva o licenci a certifikace mezi Nadací Partnerství a rekreačním zařízením. Při podepsání smlouvy o licenci a certifikaci se rekreační zařízení zavazuje k umožnění kontroly, k označení svého zařízení logem Cyklisté vítáni a k poskytnutí potřebných údajů o zařízení, které budou použity ke zveřejnění do propagačních materiálů. Poplatek za certifikaci činí 2 400 Kč. Z poplatku jsou hrazeny kontroly, hodnotitelé a propagace certifikace. Během roku je zařízení neohlášeně navštěvováno vyškolenými hodnotiteli, kteří dohlíží na plnění podmínek smlouvy. Kontroly se většinou uskutečňují jednou či dvakrát za dva roky. Smlouva o licenci a certifikace zaniká se změnou provozovatele. Pokud má nový majitel zájem o tuto certifikaci, musí uzavřít novou smlouvu. [8]
26
Výčet
všech
certifikovaných
zařízení
je
možný
najít
na
portálu
www.cyklistevitani.cz. Z tohoto portálu přebírají informace též další české a hlavně evropské cyklistické portály jako například biruto.eu nebo cyklotoulky.cz, což dopomáhá k propagaci v ostatních evropských zemích, zejména v Německu a Rakousku, kde funguje spolupráce prostřednictvím partnerů Evropské cyklistické federace. [8] V současné době probíhá spolupráce Nadace Partnerství s vydavatelstvím ShoCart, které vydává cyklistické mapy. V těchto mapách jsou vyznačena všechna rekreační zařízení certifikovaná Cyklisté vítáni. Navigační software SmartMaps též umožňuje přes GPS vyhledání rekreačních zařízení certifikovaných Cyklisté vítáni. Spolupráce funguje s cyklistickými časopisy Cyklopedie či Cykloturistika. Samotná Nadace Partnerství vydává každé dva roky katalog, ve kterém jsou k dohledání kontaktní údaje včetně GPS souřadnic všech certifikovaných zařízení. [8]
27
3 Mikroregion Lipensko 3.1 Základní údaje o mikroregionu Lipensko Oblast mikroregionu Lipensko se nachází na Šumavě a v Šumavském podhůří. Rozkládá se od obce Stožec až po obec Rožmberk nad Vltavou. Definované území zahrnuje katastr celkem 15 -ti obcí. Celá oblast mikroregionu Lipensko je zobrazena na obrázku č. 5. [36] Obrázek 5: Mapa Lipenska
Zdroj:
SEZNAM.CZ,
a.s.
Mapy.cz
[online].
2013
[cit.
2013-08-27].
Dostupné
z:
http://www.mapy.cz/#!x=14.810809&y=47.885433&z=7.
Nejvýše položené místo oblasti je vrchol Plechý (1378 m. n. m.), nejníže položené místo se nachází ve městě Rožmberk nad Vltavou (520 m. n. m.). Již z těchto údajů je patrné, že se mikroregion Lipensko potýká s velkými výškovými rozdíly, které je nutné zohlednit při plánování, budování a značení cyklostezek. [36] Severozápadní část mikroregionu je velmi hornatá s lesnatým porostem. Na jihovýchodě regionu okolo Lipenské přehrady se terén pomalu svažuje, oblasti jsou rovinaté a vhodné pro cyklistické výlety rodin s dětmi. Východně od Lipenského jezera najdeme oblast vrchovin s velmi členitým terénem. [36] 28
Lesy pokrývají téměř 52 % celkové rozlohy daného území. Nejvíce zalesněné jsou oblasti Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti, kde zalesnění dosahuje až 72 %. [36] Nejvýznamnějším vodním tokem v regionu je nejdelší česká řeka Vltava. Dominantou Lipenska je největší vodní nádrž v České republice Lipno. Vodní nádrž Lipno byla vybudována v 50. letech minulého století a je využívána především pro rekreační účely. Mimo to se u Vyššího Brodu nachází vodní nádrž Lipno II, která má primárně funkci vyrovnávací, tedy převážně ochranou. Nicméně součástí vodní nádrže Lipno II je i vodní elektrárna. Velmi atraktivním turistickým cílem je též jedno z pěti ledovcových jezer nacházejících se na Šumavě- Plešné jezero. [36] Mikroregion Lipensko zasahuje do oblasti Šumavy či Šumavského podhůří téměř všude v nadmořské výšce nad 800 m. n. m, čemuž odpovídá i obvyklé počasí. Pro tuto oblast jsou typické dlouhé a studené zimy s vysokou pokrývkou sněhu a mnoha dny se stupni celsia pod bodem mrazu. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 6 C, nejchladnějším měsícem je leden a nejteplejším červenec. Nejvýše položená místa dosahují roční průměrné teploty o několik stupňů nižší než je průměrná roční teplota v regionu. Z pohledu cykloturistiky je podnebí v mikroregionu Lipensko relativně příznivé. [36] Lipensko je charakteristické malou hustotou osídlení obyvatelstva. Celkem zde můžeme najít 15 měst a obcí s 12 500 obyvateli. Pro obyvatele daného mikroregionu je turistika jednou z klíčových možností obživy. Většinou významných obcí prochází turistické trasy. [36]
3.2 Rekreační potenciál krajiny ve vztahu k cyklistické dopravě Dle Cyklogenerelu Lipenska zahrnujeme mezi rozhodující prvky rekreačního potenciálu:
Lesní plochy a zeleň
Vodní toky a plochy
Historické a kulturní památky
Poutní a vyhlídková místa
29
Uměle vytvořené prvky, které splynuly s okolní krajinou, například aleje parky, vodní nádrže, opuštěné lomy apod.
Jiné návštěvnické cíle- muzea, skanzeny, přírodní amfiteátry, zábavní parky, aqvaparky, výstavní či sportovní areály apod.
Rekreační potenciál mikroregionu Lipensko je velmi vysoký, a proto je návštěvníky velmi vyhledávanou lokalitou. V mikroregionu Lipensko se nachází spousta atraktivních turistických cílů. Jedná se jak o člověkem vytvořené památky, tak o unikátní zachovalou přírodní krajinu s mnoha přírodními úkazy, která láká každoročně velké množství turistů. Mezi nejnavštěvovanější místa patří především Lipenské jezero. Vyhledávanými místy pro odpočinek jsou unikátní Schwarzenberský plavební kanál, mnohé naučné stezky- Stožecká skála, Medvědí stezka, Duch Pralesa a naučná stezka Adalberta Stiftera, vyhlídková či poutní místa-Stožecká skála, Stožecká kaple a pomník A. Stiftera nad Plešným jezerem, historické památky-Cisterciácký klášter a Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě, hrad Rožmberk a technické památky-elektrárna Lipno. Mezi nejnavštěvovanější místa bez pochyby patří též Plešné jezero a Čertova stěna. [36]
3.3 Druhy cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko 3.3.1 Dopravní cyklistika V mikroregionu Lipensko není obvyklé cestovat do práce či škol na kole. Je to dáno především dojezdovou vzdáleností, valná většina obyvatel dojíždí více jak 10 km. Velikou roli zde hraje i bezpečnost cyklistů, obzvláště dětí. Ve většině míst je propojování cyklostezek zajištěno zpravidla po silnicích. Často se jedná o náročné a nebezpečné úseky. Obecně se dá říct, že v mikroregionu Lipenska má dojížďka do škol a zaměstnání ve srovnání s ostatními druhy cyklistiky v podstatě zanedbatelný význam. Vzhledem k malé rozloze většiny lipenských měst a terénním podmínkám je mnohem častější formou dopravy k těmto cílům doprava pěší popřípadě automobilová. [36]
3.3.2 Turisticko-rekreační cyklistika V mikroregionu Lipenska jsou jedním z nejvýznamnějších segmentů víkendoví cyklisté, zejména pak celé rodiny s malými dětmi. Cykloturistickou síť je tedy nezbytné plánovat tak, aby bylo splněno co nejvíce uvedených vysokých nároků. Těmto nárokům 30
vyhoví jen malá hrstka cyklotras, a proto je nutné cyklotrasy vhodné pro rodiny s dětmi odlišit. Aktuální situace je též příznivá pro cyklisty jedoucí vícedenní etapy, kteří tvoří spíše doplňkovou skupinu. Vzhledem k tomu, že cílovou skupinou mikroregionu Lipenska je rodina s dětmi, je nabídka klasicky terénních cyklotras relativně omezena. Důvodem je též velké množství oblastí spadajících pod zvýšený stupeň ochrany přírody a krajiny. Zájem o tento druh cyklistiky je malý. [36]
3.3.3 Sportovní cyklistika V oblasti mikroregionu Lipensko nemá tento typ cyklistiky významnější zastoupení.
3.4 Přeprava, úschova, servis, půjčování kol v mikroregionu Lipensko 3.4.1 Přeprava kol Přepravu kol využívají především rekreační cyklisté, včetně rodin s dětmi. Přepravu kol nabízejí České dráhy, a.s., a to na většině stávajících vlakových spojů na tratích procházejících územím Lipenska. V hlavní části turistické sezony je též možné využít systém autobusových linek s přepravou jízdních kol Cyklotrans a v omezené míře i linky Zelených autobusů v Národním Parku Šumava. Přeprava kol vlaky ČD Přeprava kol ve vlacích Českých drah, a.s., je nejčastějším způsobem přepravy kol v hromadné dopravě. V mikroregionu Lipensko jezdí pouze osobní vlaky. V osobních vlacích se jízdní kola přepravují jako spoluzavazadla, což je velice pohodlné. Služba přepravy jízdních kol je poskytována všemi spoji téměř v jakoukoliv denní dobu zejména pak v období letní sezóny. Problémy související s omezenou kapacitou vlaku pro přepravu kol mohou nastat ve špičkách hlavní turistické sezóny, i když jsou tyto spoje posilovány samostatnými vagóny pro kola. [11]
31
Cyklobusy systému Cyklotrans Dopravní systém Cyklotrans je systém 8 -mi autobusových linek umožňující přepravu jízdních kol v rámci Jihočeského kraje.
Autobusy vyjíždějí v období od
června do září o víkendech, o letních prázdninách vyjíždějí autobusy i v pracovních dnech. [10] Na území Lipenska jezdí 2 autobusové linky tohoto systému. Jedná se o Červenou linku a Vltavskou linku. Červená linka jede z Českých Budějovic na Kvildu přes Český Krumlov, Černou v Pošumaví, Horní Planou, Želnavu, Novou Pec a Volary. Vltavská linka jede z Čekých Budějovic do Horní Plané přes Rožmberk nad Vltavou, Vyšší Brod, Loučovice, Lipno nad Vltavou, Frymburk a Černou v Pošumaví. [10] Zelené autobusy Zelené autobusy přepravují turisty zejména v oblasti Železnorudska a Kvildska. Jedná se o projekt prázdninových autobusových linek s finanční podporou Evropské unie, Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava. U většiny těchto linek je možná přeprava kol. V mikroregionu Lipensko najdeme pouze jednu relativně krátkou autobusovou linku z Nové Pece na Jelení Vrchy. [10]
3.4.2 Půjčování kol a cyklistického vybavení Služby půjčování kol a cyklistického vybavení jsou v turisticky atraktivních oblastech hojně využívány turisty, kteří kolo nemají, anebo je pro ně výhodnější či pohodlnější půjčit si kolo přímo v místě trávení dovolené. Půjčovny kol a cyklistického vybavení jsou často spojeny s prodejnami kol a dílů a s cykloservisy. Půjčovny kol Českých drah Společnost České Dráhy, a.s., provozuje půjčovny kol v hlavních železničních stanicích- Černá v Pošumaví, Horní Planá, Lipno nad Vltavou a Nová Pec. Na objednávku je možné zapůjčit kolo též ve stanici Nové Údolí. Ve stanici Vyšší Brod klášter je možné pouze vrácení kol. Výhodou Půjčovny Českých drah je bezplatná přeprava jízdních kol ve všech úsecích tratí v mikroregionu. Podmínky zapůjčení kol jsou obdobné jako v klasických komerčních půjčovnách. Celodenní půjčovné činí 180 Kč s vratnou zálohou 1 000 Kč. České Dráhy, a. s. vyžadují předložení dvou platných jízdních dokladů. [12] 32
Klasické komerční půjčovny kol Klasické komerční půjčovny kol najdeme na Lipensku zejména ve větších turistických centrech na levém břehu jezera. Velké půjčovny kol jsou kvalitně vybaveny, často kombinují cyklistickou nabídku s půjčováním dalšího sportovního vybavení, jako jsou in-line brusle, lyže či vodní sporty. Půjčování kol nabízejí i některá ubytovací zařízení. Jedná se zpravidla o velmi omezený počet nabízených kol. Často jde pouze o zprostředkování zapůjčení. Ceny za půjčení jízdních kol se pohybují v rozmezí 150- 300 Kč. Zákazník musí též počítat se zálohou 2 000- 3 000 Kč. [36] Přehled půjčoven kol v mikroregionu Lipensko najdeme v příloze této diplomové práce. [10]
3.4.3 Servisní služby Služby cykloservisů
jsou
k dispozici
převážně
v hlavních
turistických
destinacích na levém břehu Lipenské přehrady. Jedná se vesměs o provozovny větších půjčoven jízdních kol, které servisní služby nabízejí jako doplněk ke své hlavní činnosti.
3.4.4 Úschovna kol Služby úschovy kol jsou ve většině případů poskytovány zařízeními cestovního ruchu společně s jejich hlavní nabídkou. Často není samotná úschova kol zpoplatněna, ale je součástí ceny za služby daného zařízení- restaurace, hotely apod. Jedná se jak o samostatné zamykatelné místnosti pro kola, tak o uzamykatelné venkovní stojany na kola. Jízdní kola lze též uschovat v některých turistických informačních střediscích. Služba úschovny kol Českých drah, a.s. je poskytována v 6 –ti železničních stanicích. Bohužel žádna z těchto stanic neleží v mikroregionu Lipensko. [13]
33
3.5 Ostatní formy mobility v mikroregionu Lipensko 3.5.1 Pěší turistika Stěžejní potřeby pěších turistů lze do značné míry vnímat jako totožné s cykloturisty. Jedná se zejména o atraktivitu trasy, vedení kolem významných turistických zajímavostí, existenci občerstvení na trase, kvalitní značení, informační značení a úschovu zavazadel. Často dochází k užívání jedné komunikace jak pěšími turisty, tak cykloturisty. Úskalí této trasy jsou především v možnosti ohrožení bezpečnosti pěších turistů i cyklistů. Nejlepším, ale ne vždy možným řešením, je oddělení pěší stezky a cyklostezky. Častěji se setkáváme s odděleným provozemsamostatné pruhy pro pěší a cyklisty či v lepším případě oddělené typem povrchu. Pěší turistika je v mikroregionu Lipensko velmi vyhledávanou formou trávení dovolené, zejména pak v zalesněných oblastech Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Hustá síť značených turistických tras, z nichž některé vedou v souběhu se značenými cyklotrasami, nepředstavují pro cyklisty velký problém. Většina komunikací je z hlediska šířky a kvality povrchu relativně vyhovující pro obě formy mobilit bez většího rizika střetu mezi pěšími turisty a cykloturisty.
3.5.2 In-line brusle In-line bruslení je mladý sport, který v posledních letech zaznamenal velký nárůst na oblíbenosti a rozšířil se po celém světě Českou republiku a mikroregion Lipensko nevyjímaje. V současné době najdeme 3 vhodné trasy pro in-line brusle na Lipensku. Nutno podotknout, že všechny trasy jsou společné s cyklotrasami a v dnešní době při příznivém počasí plné lidí. Dle mého názoru nejsou vhodné pro začátečníky, některé úseky překonávají mírné převýšení. Dokončená je již trasa ze Stožce do Nové pece. Druhá trasa není oficiálně značená, ale pro zdatné bruslaře je již přístupná z Frymburka do Lipna nad Vltavou. Poslední trasa je nově vybudovaná cyklostezka z Lipna nad Vltavou do Přední Výtoně. Po dokončení celé cyklotrasy by měl vzniknout cyklo-in-line okruh z Frymburka do Frýdavy přes Lipno nad Vltavou a Přední Výtoň za použítí přívozu z Frýdavy do Frymburku. [36] 34
3.5.3 Hipoturistika Hipoturistiku
neboli jezdeckou turistiku vyhledává stále více turistů.
V mikroregionu Lipensko se nachází 4 zařízení specializující se na chov koní a hipoturistiku. Jejich seznam je součástí příloh této diplomové práce. Vzhledem k rozdílným požadavkům na povrch cest není vhodné spojovat cyklostezky s hipostezkami. Mohlo by docházet k ohrožení bezpečnosti jak jezdců na koních tak cyklistů. V mikroregionu Lipensko nejsou hipostezky a cyklostezky vedeny současně.
3.5.4 Běžecké lyžování V zimních obdobích se spousta šumavských cyklostezek přemění v běžecké lyžařské trasy. Údržba běžeckých tras je velmi finančně náročná, přesto zimní turisté svými útratami pomáhají přečkat provozovatelům rekreačních zařízení mimosezónní období, díky čemuž jsou v letních měsících cyklistům nabízeny plnohodnotné služby a dostatečný výběr z těchto zařízení. Zimní využití cyklostezek v podobě upravených běžeckých stop shledávám jako velmi důležité.
3.6 Současné cyklistické trasy v mikroregionu Lipensko Na 1 km2 území mikroregionu Lipensko připadá cca 490 m značených cyklotras. Velmi hustou síť cyklostezek můžeme najít na obou březích jezera a v okolí obcí Nová pec a Stožec. Méně oficiálně značených cyklostezek se pak nachází v okolí měst Hořice na Šumavě a Světlík. [36] Téměř celé území mikroregionu Lipensko je protkáno hustou sítí místních komunikací III. a IV. třídy, účelových komunikací i zpevněných cest, které nejsou značeny jako cyklostezky. Nicméně jsou velmi dobře a hojně využívané pro cykloturistiku.
3.6.1 Typy komunikací značených jako cyklotrasy Zhruba polovina cyklostezek nacházejících se v mikroregionu Lipensko vede po komunikacích s motorovou silniční dopravou. Téměř všechny tyto komunikace spadají 35
do III. a IV. třídy. Jedná se především o silnice s nízkým provozem automobilové dopravy. Jak vyplývá z grafu č. 2, 43% z celkové délky značených cyklotras je vedeno po komunikacích se zákazem vjezdu motorové dopravy. Jedná se o velmi bezpečné úseky cyklotras, nicméně velká část těchto stezek vede po účelových komunikacích sloužících především Vojenským lesům a statkům ČR, správě Národního parku Šumava17 a Chráněné krajinné oblasti18 Šumava či soukromým zemědělcům. Na těchto nenápadných komunikacích může dojít ke střetům cyklistů s lesnickou či zemědělskou technikou. Graf 2: Typy komunikací značených jako cyklotrasy
0,2%
1,4%
0,8%
Silnice I. třídy Silnice II. třídy
24,1% Silnice III. třídy
43,2%
Místní či účelová komunikace Stezka pro chodce a cyklisty se sloučeným provozem
27,5%
Komunikace se zákazem vjezdu motorových vozidel
2,8%
Zdroj: NADACE JIHOČESKÉ CYKLOSTEZKY. Cyklogenerel Lipenska. 2011. Dostupné z: http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/?page_id=1735
Velice pozitivně vnímám, že pouhá necelá 3 % značených tras pro cyklisty je totožných s trasami pro chodce. Malé procento cyklotras též vede po silnicích I. a II. třídy. Obě tyto skutečnosti vedou ke zvýšení bezpečnosti jak cyklistů a chodců, tak všech ostatních účastníků silničního provozu. [36]
3.6.2 Povrch značených cyklotras V grafu č. 3 můžeme vidět, že téměř 90% značených cyklotras v mikroregionu Lipensko má asfaltový povrch. Asfaltový povrch je jeden z nejbezpečnějších povrchů. 17 18
Dále jen NP Šumava Dále jen CHKO
36
Je oblíben především rekreačními cyklisty. Necelých 9 % značených cyklotras má nezpevněný povrch- především hlínu, písek či trávu. Minimum úseků cyklotras je s dlážděným povrchem. Tento povrch patří k jednomu z nejméně bezpečných povrchů pro cyklisty obzvláště při špatné viditelnosti, deštivém počasí a mokru. Tento povrch není v žádném případě vhodný pro cyklisty na silničním kole a malé děti. [36] Graf 3: Povrch značených cyklotras
2,1% 0,1% 0,5% 0,2%
8,9% Asfaltový povrch Dlážděný povrch
Nezpevněný povrch Štěrkový zpevněný povrch Jiný povrch Neuvedno
88,2%
Zdroj: NADACE JIHOČESKÉ CYKLOSTEZKY. Cyklogenerel Lipenska. 2011. Dostupné z: http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/?page_id=1735
3.6.3 Cyklotrasy dle vhodného typu kola Jak je vidět z následujícího grafu č. 4, většina cyklotras je vzhledem ke svému zpevněnému povrchu sjízdná klasickým silničním či trekkingovým kolem. Pouhé 1 % cyklotras je sjízdné z důvodu nevyhovující kvality povrchu pouze horským kolem. Bohužel se někdy jedná i o asfaltový povrch v havarijním stavu. [36]
37
Graf 4: Cyklotrasy dle typu kola
1,0%
33,2%
Horské kolo Trekkingové kolo Silniční kolo 65,8%
Zdroj: NADACE JIHOČESKÉ CYKLOSTEZKY. Cyklogenerel Lipenska. 2011. Dostupné z: http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/?page_id=1735
3.6.4 Členění cyklistických tras Cyklistické trasy členíme z hlediska významnosti do 5- ti hlavních skupin. Skupiny rozeznáváme dle rozdílného číslování cyklotras. Jednociferné značení má I. třída. Do této skupiny patří především hlavní cyklistické trasy mezinárodního či národního charakteru. II. třída má dvouciferné značení. Do této skupiny řadíme trasy národního či meziregionálního významu. III. třída se vyznačuje trojciferným značením. Do této skupiny patří vedlejší trasy zajišťující propojení cyklostezek národního či nadnárodního charakteru a trasy regionálního významu. Cyklotrasy IV. třídy jsou značeny čtyřciferně. Takto označené trasy bývají spojnicemi ostatních tras, lokálními trasami či okruhy. Většinou nepřekračují hranice daného regionu. [36] V mikroregionu Lipensko nalezneme 78 % tras IV. třídy s rozdílnými povrchy a obtížnostmi. Celková délka těchto cyklotras je 278 km. Trasy jsou rozprostřeny po celém mikroregionu. Celkový přehled cyklotras IV. třídy procházejících mikroregionem Lipensko najdeme v příloze této diplomové práce. [36]
38
3.6.5 Šumavská magistrála Jediná trasa II. kategorie- Šumavská magistrála č. 33 prochází napříč celou Šumavou. Trasa je vedena z Vyššího Brodu okolo Čertovy stěny do Lipna nad Vltavou. Dále pokračuje okolo vodní nádrže Lipno přes Frymburk, Černou v Pošumaví, Horní Planou do Nové Pece, dále pak do Stožce a Českých Žlebů. Šumavská magistrála je dlouhá 82 km. [36] Úsek Lipno nad Vltavou- Frymburk Úsek Lipno nad Vltavou- Frymburk je velmi vyhledávaným turistickým cílem a při pěkném počasí bývá často přetížený. Vzhledem k novému zpevněnému asfaltovému povrchu je tento úsek jako jeden z mála úseků vhodný pro in-line bruslaře a rodiny s malými dětmi. Na několika místech mezi městy Lipnem nad Vltavou a Frymburkem se nacházejí velmi prudká stoupání a klesání. Obezřetní a opatrní musí být zejména inline bruslaři a rodiče s malými dětmi. Nicméně cyklostezku bych doporučila především méně zdatným cyklistům a rodinám s dětmi, naopak si myslím, že zdatnější cyklisté by si měli vybrat méně frekventované úseky Šumavské magistrály. Cyklostezka vede z velké části obcemi a kempy. V tomto úseku je velký výběr jak ubytovacích, tak gastronomických zařízení, nechybí ani servisy a prodejny s náhradními díly pro kola a brusle. Mezi největší turistická lákadla tohoto úseku patří nepochybně Sportovní areál Lipno, který nabízí adrenalin a zábavu všem věkovým kategoriím. Nejnavštěvovanějšími atrakcemi Sportovního areálu Lipno jsou bezesporu aquapark, crossová dráha, bobová dráha, lanové centrum, Stezka v korunách stromů a vnitřní velké dětské hřiště Hopsárium. Velmi atraktivní je pro turisty lipenský převoz z Frymburka do Frýdavy, odkud se dá dostat po nově vybudované cyklostezce zpět na hráz Lipenské přehrady a tedy na Šumavskou magistrálu. Úsek Frymburk- Černá v Pošumaví Následující část cyklostezky mezi Frymburkem a Černou v Pošumaví se vzdaluje od břehu Lipenské přehrady. Některé úseky cyklostezky vedou po silnicích pro motorová vozidla. Povrch je zpevněný, ale kvalita neodpovídá požadavkům in-line
39
bruslařů. V tomto úseku cyklostezky překonávají cyklisté značné převýšení. Obzvláště nepříjemná stoupání a posléze klesání jsou v blízkosti obce Kovářov. Myslím si, že tento úsek cyklostezky není vhodný pro rodiny s malými dětmi, naopak je vhodný pro zdatné cyklisty. Úsek je méně frekventovaný. I v tomto úseku je možné využít lipenského přívozu z Dolní Vltavice na pravý břeh Lipna. Jedná se o nejdelší trasu přívozu v České republice, nejen proto je tento přívoz též hojně navštěvovaný. [36] Úsek Černá v Pošumaví- Horní Planá Následující úsek mezi Černou v Pošumaví a Horní Planou je v začátku veden po velmi frekventované silnici. Jedná se o 1,5 kilometrový úsek vedoucí přes most z Černé v Pošumaví do Hůrky. Dále je vybudována nová cyklostezka mimo frekventovanou silnici. Úskalí tohoto asi 12 km dlouhého úseku spočívají v tom, že cyklostezka lemuje hlavní silnici, po které si cyklisté rádi zkracují cestu. Silnice je velmi frekventovaná a úzká, jízda na kole po této silnici je velmi nebezpečná. . Místy je položen nový asfaltový povrch, jinde cyklostezka vede po místních komunikacích. I v tomto úseku je terén místy velmi zvlněn. Bohužel ani tato část cyklostezky není vhodná pro in-line bruslaře. V Horní Plané se nachází veškeré občanské vybavení včetně lékaře a lékárny. Turisty vyhledávaný je též rodný dům malíře a básníka Adalberta Stiftera v Horní Plané. I v Horní Plané najdeme velmi používaný přívoz jezdící na pravý břeh jezera na Bližší Lhotu. Velmi atraktivní se stalo zpřístupnění okrajových částí Vojenského výcvikového prostoru Boletice. Nové cyklostezky, které se napojují na Šumavskou magistrálu v Černé v Pošumaví, jsou aktuálně zpřístupněny pouze v sezóně o sobotách, nedělích a svátcích. Horní Planá- Nová Pec První dva kilometry úseku Horní Planá-Nová Pec jsou vedeny po hlavní silnici s velkým provozem. Poté se cyklostezka stočí na místní komunikace s omezeným provozem. Dle mého názoru se nachází velmi nebezpečné místo před vesnicí Pernek. Cyklostezka ústí na velmi nepřehledném úseku na hlavní silnici vedoucí okolo Lipna. Následující asi 300 m úsek po hlavní silnici má velmi prudké stoupání, které může 40
představovat problém pro méně zdatné cyklisty a především pro děti. Z Perneku vede dále cyklostezka okolo Lipna do Nové pece. Cyklostezka má krásný nový asfalt. V tomto úseku je zejména v sezóně několik možností občerstvení. Mimo sezónu je provoz některých zařízení velmi omezen. Úsek Nová Pec- Stožec Úsek mezi Novou Pecí a Stožcem je dle mého názoru jeden z nejhezčích úseků Šumavské magistrály. V těchto místech cyklostezka kopíruje horní tok řeky Vltavy a železniční trať mezi Novou Pecí a Novým Údolím. Cyklostezka má krásný nový asfaltový povrch, je jen mírně zvlněna, a nejen proto je velmi využívána in- line bruslaři a rodinami s malými dětmi. Vzhledem ke zvlněnému terénu a železničním přejezdům bych tento úsek doporučovala pouze pokročilým in-line bruslařům, naopak si myslím, že úsek je vhodný i pro nejmenší cyklisty. Výhodou tohoto asi 15 km úseku je možnost použití železniční dopravy. V tomto krátkém úseku najdeme 4 železniční zastávky. Téměř celý úsek prochází krásnou šumavskou neosídlenou krajinou, a proto je nutno počítat pouze s jedinou možností občerstvení v Černém Kříži. Ani v těchto místech Šumavy nechybí velká spousta turistických atrakcí. Mezi nejnavštěvovanější a nejvyhledávanější turistické cíle patří Geopark a Ekopark ve Stožci. Cyklostezka má návaznost v několika místech na místní velmi využívané cyklostezky vedoucí okolo Schwarzenberského kanálu k Plešnému jezeru a k Rosenaurově kapli. Stožec-České Žleby Poslední úsek Šumavské magistrály ze Stožce do Českých Žlebů je dle mého názoru nejméně využívaný. Cyklostezka vede po zpevněném povrchu, místy po silnici pro motorová vozidla. Ani v tomto úseku není nouze o gastronomická a ubytovací zařízení.
3.7 Napojení cyklotras na sousední oblasti Stávající síť cyklostezek se zdá být pro potřeby cykloturistů relativně postačující, samozřejmě existují více či méně frekventované úseky. I napojení na sousední oblasti jak v tuzemsku, tak v Německu a Rakousku má vždy několik variant.
41
Mikroregion Lipensko je napojen na Spolkovou republiku Německo 5- ti hraničními přechody. Pouhé dva hraniční přechody jsou určeny pro cyklisty, zbytek je vhodný pouze pro pěší turisty. Cyklistické trasy se napojují dále na cyklotrasy v sousedním Německu. Výčet hraničních přechodů se Spolkovou republikou Německo můžeme najít v příloze této diplomové práce. [36] Nedostatky shledávám okolo státní hranice s Rakouskem. Hlavními důvody jsou velmi obtížně sjízdné vrcholy Šumavy a omezení spojená s ochranou přírody v NP Šumava a CHKO Šumava. Napojení mikroregionu Lipensko na oblasti Horního Rakouska zajišťuje 14 hraničních přechodů. Výčet hraničních přechodů s Rakouskem můžeme najít v příloze této diplomové práce. [36] Jako ideální trasu pro překročení státní hranice vnímám trasu č. 1026 z Nové pece na Hraniční kámen- Holzschlag. Tato cyklotrasa slouží pouze pro pěší a cyklisty a je vedena překrásnou pohraniční šumavskou krajinou.
3.8 Značení cyklotras Oficiální značení tras provádí z pověření Ministerstva dopravy ČR a Ministerstva vnitra ČR Klub českých turistů. Klub českých turistů garantuje jednotné značení tras, též přiděluje evidenční čísla z celostátního registru. I v mikroregionu Lipensko zajišťují členové klubu přehledné značení tras. Častým problémem na Lipensku je výskyt neoficiálních variant značení bez souhlasu vlastníků pozemků. Původci tohoto značení jsou jak podnikatelé, tak zahraniční spolky turistů působící převážně v pohraničí. [21] V mikroregionu Lipensko najdeme tři základní cykloznačky- návěst před křižovatkou, směrová tabule, směrová tabulka. Jak je patrné z obrázku č. 6, na všech typech cykloznaček nalezneme symbol kola a číslo dané trasy. Směrové tabule nás navíc informují o kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Cykloznačky najdeme před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. [21]
42
Obrázek 6: Cykloznačení
Zdroj: Klub českých turistů: Vaše dobrá značka. KČT [online]. 2013 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct
Cyklostezky vedoucí po polních cestách či lesích mohou být značeny též pásovými značkami. Jak je patrné z obrázku č. 6, značky mají krajní pásy žluté barvy, prostřední pás je buď červený, modrý zelený nebo bílý. Tyto značky mohou být též doplněny šipkou. Značky mají rozměr přibližně 14 cm, jsou tedy dvakrát tak velké jak turistické značky. Pásové značení bývá doplněno směrovkami, které jsou oproti pěším značkám žluté. Bývá na nich často zaznamenáno číslo cyklotrasy. [21]
3.8.1 Další druhy značení tras na Lipensku V mikroregionu Lipensko najdeme hustou síť turistických značek pro pěší turisty. Nejčastěji se jedná o známé pásové značky, šipky, vícebarevné značky, turistické tabulky či turistické směrovky.
43
Obrázek 7: Značení pro pěší turistiku
Zdroj: Klub českých turistů: Vaše dobrá značka. KČT [online]. 2013 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct
Na obrázku č. 7 jsou znázorněny méně známé turistické značky sloužící nejen pěším turistům, ale i cyklistům. Jedná se o koncovou značku, odbočku k vrcholu nebo vyhlídce, odbočku ke studánce nebo prameni či odbočku k jinému zajímavému objektu. [21] Mimo klasických turistických tras se zřizují i naučné stezky sloužící jak pěším, tak cyklistům. Naučné stezky bývají doplněny o samostatně stojící informační tabule. Tento typ stezek zřizují jak Klub českých turistů, tak organizace ochránců přírody, obce a jiné různé zájmové organizace. V současné době není v mikroregionu Lipensko zřízeno speciální značení pro inline bruslaře. Hlavním důvodem je malé množství tras vyhovujících in-line bruslařům. V budoucnu se spolu s vybudováním nových cyklostezek počítá se zavedením tohoto značení. [36] Vedle výše zmiňovaných značení můžeme v mikroregionu Lipensko narazit též na hipoturistické značení. Zodpovědnost za tento druh značení má též Klub českých turistů. Jak je patrné z obrázku č. 8. jezdeckou značku tvoří čtverec s modrým či červeným kruhem pro hlavní trasy nebo zeleným pro trasy vedlejší či žlutým kruhem pro místní trasy. Hipoturistické trasy mohou být doplněny též o směrovky či rozcestníky. [21] 44
Obrázek 8: Značení hipostezky
Zdroj: Jižní čechy: Stezky pro koně. Jižní čechy [online]. 2013 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://jihoceskehipostezky.cz/
Úskalí a nepříjemnosti může cyklistům způsobit lyžařské značení. Jak si můžeme všimnout na následujícím obrázku č. 9, lyžařská směrovka i pásová značka mají oranžovou barvu a jsou vždy v záhlaví popsány „Lyžařská trasa KČT“. V mnoha případech bývá zejména pro zahraniční turisty poměrně obtížné rozlišit značení lyžařských tras od cyklotras. [21] Obrázek 9: Lyžařské značení
Zdroj: Klub českých turistů: Vaše dobrá značka. KČT [online]. 2013 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct
Cykloturista se též může setkat s orientačními tabulemi a značením Lesů České republiky. Tento typ značení má zejména informační charakter. Návštěvník lesa se může setkat s uvítacím značením, které nám pomocí piktogramů připomíná základní pravidla chování v lese. V příloze této seminární práce jsou zobrazeny základní piktogramy s vysvětlivkami. [21] Dále se pak návštěvník lesa může setkat se značkami informujícími pro koho je daná stezka přístupná. Důležité jsou též informační letáky umístěné v lesích. Tyto letáky často informují turisty o možném nebezpečí, změnách a úpravách. [21]
45
Na obrázku č. 11 je zobrazen typický informační leták o kalamitě v daném území, který zakazuje vstup do postižené oblasti a informuje turisty o zvýšeném výskytu dopravních a těžebních strojů. Obrázek 10: Informační leták-kalamita
Zdroj: Informační systém v lese. Lesy ČR [online]. 2012 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.lesycr.cz/volny-cas-v-lese/informacni-system-v-lese/Stranky/default.aspx
V neposlední řadě se turista setkává se speciálním značením. Jedná se především o tabule upozorňující na zvýšené nebezpečí pádu stromů, štítky na rozcestích označující spolupráci s Klubem českých turistů, tabule na stanicích pro handicapované živočichy a mnoho dalších. [21]
46
4 SWOT analýza cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko SWOT analýza je metoda analyzující vnitřní a vnější faktory ovlivňující zkoumaný objekt. Může se jednat jak o celou organizaci, tak o určitý projekt. „Metodu vytvořil Albert Humphrey, který vedl v 60. a 70. letech na Stanfordské univerzitě výzkumný projekt, jenž byl financovaný 500 největšími korporacemi v USA (Fortune 500) a jehož cílem bylo analyzovat nedostatky ve stávajícím plánování těchto společností a vytvořit pro ně nový systém řízení změn. V rámci své práce na Stanfordském výzkumném ústavu vytvořil týmovou metodu pro plánování, kterou pojmenoval SOFT analýza a později přepracoval na SWOT analýzu.“19 Název SWOT analýzy je zkratkou anglických slov:
Strenghts – silné stránky Weaknesses – slabé stránky Opportunities – příležitosti Threats – hrozby . Silné a slabé stránky se posuzují vzhledem ke konkurenci. Silné stránky jsou přednosti zkoumaného objektu, které zvyšují konkurenceschopnost. Slabé stránky definujeme jako nedostatky zkoumaného objektu tedy negativní vnitřní podmínky, které nepříznivě ovlivňují konkurenci. Příležitosti jsou současné či budoucí podmínky, které s sebou přináší zlepšení. Hrozby jsou opakem příležitostí, jsou to tedy současné či budoucí podmínky, které jsou nepříznivé. [1] Po bližším prostudování dostupných zdrojů a po několika návštěvách mikroregionu Lipensko a projetí většiny cyklistických tras jsem vytvořila SWOT analýzu na cyklistickou dopravu v mikroregionu Lipensko.
19
GRASSEOVÁ, M.: Analýza v rukou manažera: 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. Brno: Computer Press, 2010, 325 s. ISBN 978-80-251-2621-9.
47
Tabulka 1: SWOT analýza cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko
Silné stránky - Atraktivnost prostředí - Existence stávající cyklistické sítě a doprovodné infrastruktury - Podpora a propagace turistiky
Slabé stránky - Přetíženost cyklistické sítě - Bezpečnost cyklistů - Nezpřístupnění atraktivních lokalit - Sezónnost cyklistické dopravy
- Železniční a autobusové spojení Příležitosti - Rozšíření stávající cyklistické sítě - Propojení mikroregionu se sousedními státy
Hrozby - Dopad na životní prostředí - Bezpečnost cyklistů - Kolaps automobilové dopravy - Nedostatečná nabídka
- Propojení mikroregionu se
doprovodných služeb
sousedními oblastmi České republiky - Zpřístupnění atraktivních lokalit - Rozvoj dopravní cyklistiky - Rozvoj cyklistického mobiliáře - Integrovaný dopravní systém Zdroj: vlastní
4.1 Silné stránky Silnou stránkou mikroregionu Lipensko je jeho atraktivita. Najdeme zde jak přírodní, tak kulturní a historická lákadla. Jako silnou stránku mikroregionu Lipensko vnímám též velmi hustou a spravovanou síť cyklistických tras. Neméně důležitá je v regionu též fungující podpora a propagace cykloturistiky. Velmi pozitivně hodnotím železniční spojení v mikroregionu.
4.1.1 Atraktivnost prostředí Mikroregion Lipensko se nachází v malebné pohraniční krajině Šumavy a Šumavského podhůří. Zachovalá příroda láká každoročně stovky nejen českých turistů. Najdeme zde mnoho turistických cílů, které propojují jak pěší turistické trasy, tak 48
cyklotrasy. V současné době je klíčovou turistickou destinací levý břeh Lipenského jezera, na kterém najdeme aquapark, crossovou a bobovou dráhu, lanové centrum a mnoho dalšího. Jak už bylo řečeno, tak Sportovní areál Lipno nabízí adrenalin a zábavu všem věkovým kategoriím. Hojně navštěvovaná je i překrásná pohraniční příroda na Stožecku a Hornoplánsku. Roky nepřístupné pohraniční pásmo nabízí možnost návštěvy překrásné a člověkem nezničené přírody. Mikroregion Lipensko je velmi atraktivní cykloturistický cíl. Hovoří o tom i výsledky Cyklo a in-line průzkumu, který byl uskutečněn v roce 2011 ve spolupráci Agentury CzechTourism a týmu projektu Česko jede. Dle tohoto průzkumu se Lipensko stalo nejoblíbenějším cykloregionem v České republice. Jak je patrné z grafu č. 5 na cyklistické výlety mimo bydliště či chalupu jezdí opakovaně 23,6% dotázaných respondentů na Šumavu. Pouhých 15,6% respondentů odpovědělo, že jejich oblíbené cykloturistické místo je Pálava a Lednicko-Valtický areál a 15,2 % respondentů uvedlo Beskydy a Valašsko. [31] Graf 5: Oblíbené regiony na cyklovýlety
30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0%
České Švýcarsko
Moravský kras
Baťův kanál
Plzeňsko
Střední Morava
Česká Kanada
Vltavská stezka
Orlické hory a…
Moravské vinařské…
Jeseníky
Jizerské hory
Český ráj
Vysočina
Beskydy-Valašsko
Šumava
Jižní Čechy
0,0%
Pálava a Lednicko-…
5,0%
Zdroj: CZECH TOURISM, Česko jede. Cyklo a in-line průzkum: Závěrečná zpráva. Prosinec 2011. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/cyklo-a-in-line-pruzkum/
Obdobně dopadl i dotaz na bikové výlety. Na bikové výlety mimo bydliště a chalupu jezdí opakovaně 25,4 % respondentů na Šumavu. Na druhém místě se umístily Beskydy se 17,8 % a třetím nejvyhledávanějším regionem na bikové výlety se staly Jeseníky se 17,3%. [31] 49
4.1.2 Existence stávající cyklistické sítě a doprovodné infrastruktury V současné době je mikroregion Lipensko protkán cyklistickými trasami v celkové délce 360 km, z čehož 278 km tvoří cyklistické trasy IV. třídy. Bezesporu nejkrásnější trasa je páteřní trasa č. 33 v celkové délce 82 km. Trasa je vedena z Vyššího Brodu okolo Lipenského jezera a dále okolo Vltavy do Stožce a do Českých Žlebů. [36] Velice důležité pro atraktivitu regionu je propojení cyklotras se sousedními státy. V současné době je možné přejet státní hranice 5- ti hraničními přechody do Německa a 14- ti hraničními přechody do Rakouska. [36] Nejen délka tras, ale i jejich kvalita je pro cyklisty velmi důležitá. Velice pozitivně hodnotím, že 46 % cyklotras je vedených mimo silnice s motorovou dopravou a pouhá 2% po silnicích I. a II. třídy, přičemž většinou se jedná o velice krátké úseky. Povrch cyklistických tras je z 90 % asfaltový. [36] Velice důležitá pro cyklistu je též dobrá orientace v dané oblasti. Jak už bylo řečeno, značení cyklotras zajišťuje Klub českých turistů. Dle mé zkušenosti je značení provedeno velmi dobře. Pouze na některých křižovatkách je nutné dávat pozor, lyžařské značky jsou velmi podobné cyklistickým. Na všech cyklistických trasách najdeme odpočívadla. Často jsou doplněna i informační tabulí s přehlednými informacemi o trasách v okolí a o cyklistických službách. I v tomto ohledu hodnotím vybavenost mikroregionu Lipensko na velmi dobré úrovni.
4.1.3 Podpora a propagace turistiky Myslím si, že silnou stránkou mikroregionu je i podpora a propagace turistiky. Velice důležitý a navštěvovaný je portál Lipno baví, který je dostupný na internetových stránkách www.lipno.info.cz. Tento portál si klade za cíl nabídnout turistům kompletní informace o regionu. Jedná se zejména o nabídku ubytování s možností on-line rezervací, aktuální informace o počasí včetně webkamer a aktuální kalendář kulturních či sportovních akcí. Samozřejmostí je, že je tento informační portál dostupný v českém
50
a německém jazyce. Na obrázku č. 12 je zobrazeno velmi známé a na Šumavě často viděné logo portálu Lipno baví. [23] Obrázek 11: Logo Lipno baví
Zdroj: http://www.lipno.info/media/
Na tomto portálu najdeme též informace o kartě Lipno Card. Karta Lipno Card je slevová karta, která umožňuje získání slevy na různé druhy sportovních, zábavních, ubytovacích i gastronomických služeb nejen v mikroregionu Lipensko. Kartu můžete získat u 48 ubytovatelů k zapůjčení zdarma po dobu pobytu, nebo si ji můžete koupit za 79 Kč v některém z mnoha prodejných míst. [23] Spoustu dalších informací najdeme též na portálu www.npsumava.cz jež spravuje Ministerstvo životního prostředí. Oproti portálu Lipno baví je tento portál zaměřen především na oblast Národního parku Šumava. Další zajímavé informace nejen pro
cykloturisty
můžeme
najít
na
portálech
http://www.lipensko.org/.php,
http://www.lipnoservis.cz/ a na mnoha dalších. Propagaci mikroregionu Lipensko též pomáhá mezinárodní projekt Euro-Velo, který propaguje Stezku železné opony, která prochází napříč celým regionem. I Sluneční trasa Euro-velo č. 7 prochází částečně regionem. Myslím si, že tento mezinárodní projekt výrazně přispívá k propagaci mikroregionu v zahraničí. Stejně jako projekt Euro-velo propaguje region i program Zelené stezky Greenways. [14] Neméně důležitý je pro mikroregion Lipensko certifikační projekt Cyklisté vítáni. V současné době se na území mikroregionu Lipensko nachází celkem dvacet turistických zařízení certifikovaných značkou Cyklisté vítáni. Většina těchto zařízení se nachází v hlavních turistických centrech na levém břehu jezera. Výčet těchto zařízení najdeme v příloze této diplomové práce. [36] 51
Vedle webových portálů probíhají reklamní kampaně na Lipensko v místních rádiích a televizi. Většinou to jsou kampaně zaměřené na konkrétní komerční atrakci či webový portál, nicméně si myslím, že i tyto komerční kampaně jsou ku prospěchu celého mikroregionu Lipensko. Zejména v Jižních Čechách jsou reklamy velice patrné. Celkově hodnotím propagaci mikroregionu Lipensko velmi pozitivně. Jen o málokteré turistické oblasti najdeme tolik užitečných rad a informací na tolika internetových portálech.
4.1.4 Železniční a autobusové spojení Za výhodu mikroregionu považuji velmi dobré železniční spojení zejména v turistické sezóně. Železnicí se turisté dostanou z krajského města až do samotného srdce Šumavy. Železniční doprava je vedena i v místech se zákazem vjezdu motorových vozidel. Jedná se zejména o oblast NP Šumava. Přepravovat jízdní kolo je možné všemi spoji v jakoukoliv denní dobu, a proto není problém si svou cestu zkrátit pomocí vlaku. V hlavních železničních zastávkách je možné využít službu půjčovny kol Českých drah. [11] Vedle vlakového spojení je možné použít autobusy. Na území Lipenska jezdí 2 autobusové linky systému cyklotras a jedna autobusová linka Zelených autobusů. Tyto autobusy využívají zejména obyvatelé či turisté z celých Jižních Čech. Autobusová doprava podporuje zejména jednodenní cykloturistiku, která je pro mikroregion také velice důležitá. [10]
4.2 Slabé stránky Vedle silných stránek najdeme také mnoho slabých stránek, se kterými se mikroregion Lipensko musí vypořádat. Jedná se zejména o přetíženost cyklostezek a s tím související bezpečnost cyklistů. Slabou stránkou je i nepřístupnost některých atraktivních lokalit a sezónnost cyklistické dopravy.
4.2.1 Přetíženost cyklostezek Bohužel jak jsem již zmiňovala, některé úseky cyklostezek jsou velmi přetížené. Jedná se především o cyklostezky v blízkosti Lipenského jezera, kde je největší koncentrace turistů. Ačkoliv jsou zde cyklostezky neustále budovány a rozšiřovány, 52
stávající situace je zejména při pěkném počasí neúnosná. Na jedné cyklostezce se vedle cyklistů prohánějí in-line bruslaři, rodiče s malými dětmi či kočárky a psy.
4.2.2 Bezpečnost cyklistů S přetížeností cyklostezek jde ruku v ruce i bezpečnost cyklistů. Vedle množství lidí hraje v bezpečnosti velkou roli kvalita povrchu cyklostezek. Mezi kvalitou povrchu cyklostezek v mikroregionu Lipensko jsou značné rozdíly. Téměř 90 % cyklostezek disponuje asfaltovým povrchem, což bohužel není záruka pěkné a bezpečné jízdy. Místy jsou cyklostezky vedeny po starých silnicích, kde jsou velké díry či nános písku. Při rychle jízdě či jízdě v zatáčkách může lehce dojít k úrazu. [36] Myslím si, že bezpečnost na cyklostezkách je slabou stránkou mikroregionu Lipensko, nicméně bychom neměli zapomínat, že mnoha vážným úrazům se dá předejít správným a ohleduplným chováním, použitím helmy či dalších chráničů. Z již zmiňovaného Cyklo a in-line průzkumu vyšlo, že ochrannou přilbu používá 80% cyklistů, oproti tomu pouhých 40% in-line bruslařů používá helmu a chrániče. Toto číslo je velice zarážející i s ohledem na to, že zranění in-line bruslařů bývají daleko těžšího charakteru než zranění cyklistů. [31] Samozřejmě je důležitá bezpečnost turistů i mimo cyklostezky. Jedná se zejména o otázku kriminality. Dle Českého statistického úřadu20 připadá v okrese Český Krumlov 28,5 trestných činů na 1000 obyvatel, což je vyšší číslo, než je krajský průměr, který činí 26,2 trestných činů na 1000 obyvatel. Přibližně 36% všech trestních činů jsou prosté krádeže, pouze 8,5 % jsou násilné trestné činy. [32] Bohužel data pocházejí z roku 2005, aktuálnější data nejsou v současné době k dispozici. Kriminalita je problém celé České republiky mikroregion Lipensko nevyjímaje. Bohužel takto to vnímají i tuzemští a zahraniční turisté. Vypovídají o tom výsledky Cyklo a in-line průzkumu, z kterého vyplynulo, že 41,5% cykloturistů a 70 % bikerů by uvítalo bezpečnou úschovnu kol jako placenou službu v obcích. Dále se tomuto tématu věnuji v následující kapitole 4.3.6. [31]
20
Dále jen ČSÚ
53
4.2.3 Nezpřístupnění atraktivních lokalit Za slabou stránku mikroregionu Lipensko považuji znepřístupnění některých atraktivních lokalit. Jedná se zejména o bývalý Výcvikový vojenský prostor Boletice, jehož krásná příroda a poutavá minulost by přilákaly množství turistů. Spoustu krásných a pro cyklisty nepřístupných lokalit ukrývá též oblast Stožecka. Zde narážíme na problém s ochranou přírody. Myslím si, že není vhodné budovat nové asfaltové cyklostezky v Národním parku Šumava, na druhou stranu cykloturisté dle mého názoru neničí přírodu o tolik více než pěší turisté. V mnoha případech by postačilo doznačení cyklistických tras po již stávajících cestách.
4.2.4 Sezónnost cyklistické dopravy Velmi slabou stránkou je sezónnost cyklistické dopravy. Myslím si, že by bylo vhodné budovat cyklostezky, jejich značení a doprovodný mobiliář tak, aby v zimě mohl sloužit turistům zejména pak běžkařům.
4.3 Příležitosti Myslím si, že mikroregion Lipensko má velký potenciál k rozvoji. Velice důležitý pro cyklistiku je rozvoj nových a úprava stávajících cyklostezek. Velkou příležitost též vidím ve spojení mikroregionu se sousedními státy i se sousedními tuzemskými regiony. Zpřístupnění dalších atraktivních lokalit a rozvoj dopravní cyklistiky jsou nepochybně kroky dopředu. Spolu s těmito změnami je nutné vybudovat cyklistický mobiliář a další doprovodné služby v podobě integrovaného dopravního systému.
4.3.1 Rozšíření stávající cyklistické sítě Lipenská magistrála Lipenská magistrála, cyklostezka č. 33, prochází celým územím Lipenska, z Vyššího Brodu do Českých Žlebů. Trasa je místy vedena po komunikaci s motorovou dopravou. Jedná se o velmi rizikové úseky zejména pak v oblastech mezi Frymburkem a Černou v Pošumaví a v okolí Horní Plané. Zde vidím velký prostor pro pozitivní změny, výstavbu nových dostatečně širokých cyklostezek s co nejmenšími výškovými 54
rozdíly. Tyto cyklostezky by měly primárně sloužit cyklistům. Přesto si myslím, že by měly dosahovat takových kvalit a rozměrů, aby je mohli používat i in-line bruslaři. Na úseku mezi Frymburkem a Černou v Pošumaví se setkáváme se značnými výškovými rozdíly. Kopcovitý terén cyklotras je způsoben především tím, že se cyklostezka vzdaluje od břehu jezera. Zde vidím velký prostor pro zlepšení. Dle mého názoru by bylo vhodné vybudování cyklostezky, která by kopírovala břeh jezera. V současné době již existují plány na úpravu tohoto úseku. Navržená cyklostezka kopíruje břeh jezera z Černé v Pošumaví do Dolní Vltavice. Z Dolní Vltavice do Frymburku jsou připraveny 3 varianty možného řešení. Podle mě je nejvhodnější následující trasa. Cyklostezka by měla kopírovat břeh Lipna podél Lukavické zátoky. Jedná se sice o investičně náročnou stavbu, nicméně velmi turisticky atraktivní. Finanční náročnost tohoto úseku je dána především nutností vybudování náspů a přemostění, protože Lukavická zátoka patří do I. zóny CHKO, nicméně i toto by dodávalo danému úseku v délce 13,2 km na atraktivnosti. [36] Velmi důležitým krokem je též spojení hráze Lipna s Vyšším Brodem. Příjemná a bezpečná cyklostezka bez motorové dopravy končí na hrázy Lipna. Do Vyššího Brodu se cyklista dostane pouze po velmi frekventované a tím pádem nebezpečné silnici druhé třídy. V úseku je též několik nebezpečných železničních přechodů, kde je doporučeno kolo vést. V tomto úseku je již plánována výstavba 4,5 km úseku cyklostezky. Cyklostezka povede po pravém břehu Vltavy okolo Čertovy stěny do Vyššího Brodu. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi členitý terén, bude výstavba cyklostezky investičně náročná. Nicméně si myslím, že výstavba tohoto úseku cyklostezky je velmi důležitá, protože cyklisté a především rodiny s malými dětmi budou mít k dispozici další bezpečnou a zajímavou trasu. V důsledku otevření této nové trasy by se mohlo ulevit přetíženému úseku mezi Lipnem nad Vltavou a Frymburkem. [36] Dalším problémovým úsekem je již zmiňovaný úsek mezi Horní Planou a Pernekem, kde cyklisté musí po cyklostezce překonávat značné výškové rozdíly a často si tak krátí a zpohodlňují cestu jízdou po hlavní silnici. Řešením by byla výstavba nové cyklostezky podél břehu jezera. V současné době je plánována výstavba 5,8 km úseku, který kopíruje železniční trať. Nevím, zda je to úplně šikovné řešení. Na úseku mezi Novou Pecí a Stožcem cyklostezka také kopíruje železniční trať, ale bohužel tak nešťastně, že cyklista musí překonávat spoustu železničních přejezdů. V případě 55
plánování dalších cyklotras kopírujících železniční trať je nutné dbát na eliminaci železničních přejezdů. [36] Velice pozitivně vnímám, že plánované změny řeší většinu problémů, které se na dané cyklostezce vyskytují. Nicméně si myslím, že je důležité neustále tuto trasu rozšiřovat o alternativní možnosti jízdy na kole tak, aby bylo zachováno aktuální vedení cyklostezky. Budoucnost vidím ve vybudování nové velmi prostorné cyklostezky, na kterou se společně vejdou in-line bruslaři s rekreačními cyklisty, přičemž cyklisté budou mít možnost vyhnout se bruslařům po alternativních trasách i za cenu obtížného terénu a zhoršené kvality povrchu. Pravobřežní páteřní cyklotrasa podél Lipenského jezera V současné době měří cyklotrasa na pravém břehu Lipna 24 km. Cyklotrasa č. 1020 je vedena z Nové Pece na hráz Lipenského jezera. Tato cyklotrasa je vedena zejména mezi Novou Pecí a Přední Zvonkovou po silnici s motorovou dopravou. Trasa se značně vzdaluje od jezera a je tedy velmi kopcovitá. Některé úseky cyklotrasy jsou vedeny po značně rozbitých silnicích. [36] Myslím si, že zde se nachází velká příležitost pro zlepšení. Trasa by měla být vedena co nejblíže k břehu jezera v celé délce. Na této trase je možné na 3 místech použít přívoz, který tuto trasu propojuje s páteřní trasou č. 33. Předpokládám, že by tato trasa byla též hojně využívaná. Jednalo by se o možnou alternativu k trase č. 33, tudíž by tato trasa mohla též ulevit přetížené cyklotrase č. 33. V dnešní době je plánováno několik nových úseků na pravé straně Lipna. Jedná se o 6,3 km úsek z Nové Pece do Bližší Lhoty, který by měl zcela kopírovat břeh jezera. Druhý 2,2 km úsek by měl vést ze Zadních Hamrů k rozcestí u Kozího vrchu. Díky těmto dvěma úsekům by měla vzniknout celá pravobřežní páteřní cyklotrasa v celkové délce 35, 1 km. Oba tyto plánované úseky vnímám velmi pozitivně a vidím v nich příležitost k posílení turismu na pravém břehu jezera. [36] Páteřní trasy na Lipensku prochází celým jeho územím. Jedná se o nejvíce využívané cyklostezky, a proto si myslím, že by mělo docházet k neustálému rozšiřování těchto cyklotras.
56
Ostatní trasy Síť ostatních cyklistických tras na Lipensku je velmi hustá. Myslím si, že je důležité, aby tyto cyklotrasy bezpečně navazovaly na páteřní trasy Lipenska. Velkou příležitost vidím v úpravě a budování cyklotras na levém břehu jezera. Velmi přínosné by bylo vytvoření duplicitních tras k páteřní cyklostezce č. 33. Jak jsem již několikrát zmiňovala, trasa je při pěkném počasí přetížená. Zejména zdatní cyklisté by uvítali možnost jiné stezky, klidně i za cenu náročnější trasy na levém břehu jezera. Nejspíše by se jednalo o velmi kopcovitou trasu, která by procházela vesnicí Muckov. Velkým přínosem by bylo rozšíření cyklotras též v bývalém Vojenském prostoru Boletice. Těmto trasám se podrobně věnuji v kapitole č. 4.3.3.
4.3.2 Propojení mikroregionu se sousedními státy Jak je již uvedeno v kapitole č. 3.7, Rakousko je propojeno s Českou republikou 14- ti hraničními přechody. Čtyři hraniční přechody umožňují překročení hranice i motorovým vozidlům. Intenzita dopravy na těchto komunikacích je relativně nízká, a proto nehrozí žádné větší nebezpečí cyklistům ani dalším účastníkům silničního provozu, vyjma hraničního přechodu Zadní Zvonková. Tento počet je dostačující, nicméně si myslím, že i zde je příležitost ke zlepšení. Hraniční přechod Zadní Zvonková je velmi frekventovaný. Problémem tohoto hraničního přechodu je silniční doprava. V současné době neexistuje alternativa přechodu mimo komunikace s motorovou dopravou. Řešením problému by mělo být vybudování posledních úseků cyklostezky okolo Schwarzenberského plavebního kanálu. Jedná se o úsek z hraničního přechodu Pestřice ke stávající cyklostezce okolo Schwarzenberského plavebního kanálu. Z důvodu relativně krátkého úseku spojujícího Lipensko se sousedním Bavorskem shledávám stávající hraniční přechody jako dostačující. Vzhledem k tomu, že se přechody nacházejí v blízkosti turistických atrakcí, není plánované ani nutné jejich přesouvání či rozšiřování. Budování nových cyklotras a hraničních přechodů by bylo s ohledem na rozsáhlou oblast I. zóny21 ochrany přírody velice problematické.
21
Zákaz vstupu
57
4.3.3 Propojení mikroregionu se sousedními oblastmi České republiky Současné napojení mikroregionu Lipensko na Českokrumlovsko a Kaplicko je zajištěno stávajícími trasami č. 34, 1194 a 1188. I zde nacházím prostor pro změny. [36] Město Rožmberk nad Vltavou má záměr vybudovat cyklostezku okolo pravého břehu Vltavy směrem k Českému Krumlovu. Jednalo by se o část plánované cyklostezky vedoucí od pramene řeky Vltavy až po soutok s Labem. Tento úsek by byl dlouhý pouhých 3,5 km, ale vzhledem ke geomorfologickým podmínkám velmi finančně náročný. [36] Myslím si, že vybudování Vltavské cyklostezky od pramene Vltavy až k Mělníku, bude velmi prospěšné. Ostatně hojně vyhledávané cyklostezky okolo Dunaje či Rýnu nám mohou být vzorem. I tato cyklostezka by přilákala mnoho tuzemských i zahraničních turistů. Plánovaný úsek z Rožmberka nad Vltavou je relativně krátký. V brzkém budoucnu bych uvítala dokončení cyklostezky až do Českého Krumlova. Předpokládám, že tato cyklostezka bude hojně využívaná. Vybudování této cyklostezky by také přineslo další možnosti pro místní podnikatele. Mohlo by se například jednat o spojení celodenního cyklovýletu z Českého Krumlova do Rožmberka nad Vltavou s prohlídkou hradu a návratem na raftu po vodě zpět do Českého Krumlova. Severní napojení Hornoplánska je velmi problematické a to díky Vojenskému výcvikovému prostoru Boletice. Jak je uvedeno v předchozích kapitolách, v současné době jsou zpřístupněny pouze okrajové oblasti Vojenského výcvikového prostoru a to pouze o víkendech a svátcích. Již nyní je zpracován návrh na vedení cyklotras po již existujících komunikacích ve Vojenském výcvikovém prostoru Boletice. V současné době probíhají jednání s Vojenskými lesy a statky ČR, vyjádření jsou celkem pozitivní, nicméně konečné stanovisko bude záviset především na jednání s Újezdním úřadem vojenského újezdu Boletice. Nová cyklotrasa by vedla z Maňávky na sever podél západního úbočí Špičáku, dále do lokality Kokše a podél Uhlíkovského potoka, kde by se křížila se stávající trasou č. 1252, poté na západ od osady Slunečná. Plánovaná trasa by byla dlouhá 13 km. Zejména kvůli bezpečnosti cyklistů by byl vstup povolen pouze o víkendech a svátcích od května do září od 7 do 21 hodin. [36] 58
Dle mého názoru by vybudování této cyklotrasy bylo velmi prospěšné. Vojenský výcvikový prostor leží v krásné a nezničené části Šumavy v důsledku omezeného pohybu a činnosti lidí. Vzhledem k tomu, že je cyklotrasa plánována po stávajících komunikacích, neohrozilo by budování trasy, značení, či odpočívadel nepoznamenanou přírodu. Z důvodu omezeného vstupu do Vojenského výcvikového prostoru by byla trasa využívána zejména víkendovými turisty. Díky absenci motorové dopravy a délce trasy by byla vhodná i pro rodiny s dětmi. Napojení severního okraje mikroregionu Lipensko je velmi problematické. Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce chráněnou oblast- I. zóna NP Šumava, je v současné době propojení vedeno pouze jednou cyklostezkou č. 1055. V budoucnu se neplánuje budování jiné cyklostezky. Prakticky by to s ohledem na ochranu přírody ani nebylo možné. Nicméně i zde by byla vhodná příležitost k označení cyklotras na již existujících komunikacích a zpřístupnění některých okrajových vysoce chráněných oblastí. [36]
4.3.4 Zpřístupnění atraktivních lokalit Zpřístupnění atraktivních lokalit v mikroregionu Lipensko jde ruku v ruce s výstavbou či značením nových cyklostezek. Myslím si, že velice lákavou oblastí pro cykloturisty je Vojenský výcvikový prostor Boletice a zpřístupnění některých dalších oblastí Národního parku Šumava. Nicméně musím podotknout, že v současné době je většina atraktivních míst již cykloturistům zpřístupněna.
4.3.5 Rozvoj dopravní cyklistiky V současné době nemá dopravní cyklistika v mikroregionu Lipensko významné zastoupení. Důvodem je zejména členitý terén a velikost obcí. Myslím si, že se v mikroregionu nachází spousta osad a samot, které by dopravní cyklistiku využívat mohly. Důležitou součástí rozvoje dopravní cyklistiky je nejen přímé spojení obcí s osadami, ale i vybavení cyklistickým mobiliářem. Jedná se zejména o možnost bezpečné úschovy kol na vlakových zastávkách či před školami. Myslím si, že příhodným místem pro rozvoj dopravní cyklistiky je okolí Černé v Pošumaví. Jednalo by se zejména o spojení obce Bližná s osadou Jestřábí, Černou v Pošumaví a následně s železniční stanicí v Hůrce. Dopravní cyklistiku by bylo dobré 59
podpořit i v Horní Plané. Horní Planá je relativně rozlehlá obec, kde by dopravní cyklistika mohla ulevit zejména v letních měsících automobilové dopravě. Dopravní cyklistika je okrajovou oblastí cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko, nicméně si myslím, že bychom ji neměli opomíjet.
4.3.6 Rozvoj cyklistického mobiliáře Rozvoj cyklistického mobiliáře je důležitý pro všechny typy cyklistické dopravy.
Odpočívadla
a
stojany
na
kola
jsou
obvykle
umisťovány
na
nejfrekventovanějších místech. Často se jedná o křižovatky páteřních cyklotras s ostatními trasami. Mnohdy se setkáváme s odpočívadly, u kterých chybí stojany na kola či informační tabule s vyznačenými cyklotrasami. Dle mého názoru by každé odpočívadlo mělo být vybaveno lavičkami, stolem, odpadkovým košem, informační tabulí s vyznačenými cyklotrasami a základními informacemi o službách. Jednalo by se například o kontakt na nejbližší možný servis či telefonní číslo na horskou službu. Každé odpočívadlo by mělo disponovat dostatečnou kapacitou. Myslím si, že odpočívadla se 4 místy k sezení jsou často velmi nedostačující, zejména pak na páteřních cyklistických trasách. Dle mého názoru je počet těchto odpočívadel nedostačující, a proto i zde vidím příležitost ke zlepšení. Samotné stojany na kola má smysl umisťovat pouze u turisticky atraktivních objektů či v obcích a městech. Co se týče turisticky atraktivních míst, myslím si, že zde je počet stojanů na kola dostačující. Ve městech je důležité budovat stojany na kola zejména pro místní dopravní cyklistiku. Nicméně je důležité budovat stojany na kola tak, aby parametry stojanu odpovídaly většině druhů a velikosti kol. Kola i stojany musí být stabilní s možností zamknutí kol. Zajímavé zjištění ukázal též již zmiňovaný Cyklo-in line průzkum. 41,5% cykloturistů a 70 % bikerů by uvítalo bezpečnou úschovnu kol jako placenou službu v obcích, při návštěvě zajímavých turistických míst či v restauracích. Myslím si, že ve větších obcích jako je Frymburk, Horní Planá či Nová Pec by taková služba našla své zákazníky. [31] S výstavbou nových cyklostezek je velmi důležité zajistit adekvátní značení včetně instalací informačních tabulí. Informační tabule by dle mého názoru měly být 60
umisťovány na přehledných místech vedle odpočívadel či vedle informačních center. Myslím si, že by informační tabule neměla chybět v tak turisticky významném centru, jako je jachetní přístav Marina Lipno. Bohužel v současné době tam tabule chybí. Je zřejmé, že bychom našli spoustu dalších obcí či rozcestí, kde by informační tabule našli své uplatnění.
4.3.7 Integrovaný dopravní systém Příležitost pro rozvoj cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko též skýtá rozšíření integrované dopravy, kterou by mohli využívat i cyklisté. Myslím si, že by bylo dobré propojit celý mikroregion systémem integrované dopravy. Abychom zachovali ráz Šumavy, je potřeba preferovat hromadnou dopravu, zejména pak železniční. Bohužel vybudování železniční tratě je velmi nákladné, ačkoliv v lokalitách, kde chybí dostatečná silniční infrastruktura, což je i případ mikroregionu Lipnesko, je prosazení budování železnice jednodušší. Jak již bylo zmíněno v současné době vede částí mikroregionu železniční trať, která je v sezoně hojně využívaná. Bohužel trať vede pouze územím Hornoplánska a Stožecka. Druhá regionální železniční trať končí na okraji mikroregionu v Lipně nad Vltavou. Tyto dvě tratě vzdálené od sebe asi 30 km nejsou momentálně nijak propojené. V současné době je zpracován projekt výstavby Šumavské elektrické dráhy22. Šumavská elektrická dráha „Zásadním cílem celkové dopravní koncepce Šumavských elektrických drah, je zajištění kvalitní dopravní obsluhy moderními vozidly s rychlostmi konkurujícími automobilové dopravě a s takty zajišťujícími pravidelnost odpovídající potřebám obyvatel i návštěvníků, a to s minimem přestupů v trasách, resp. linkách spojujících osy osídlení a rekreace, zde pak hlavní osu podél Lipenského přehradního jezera s napojeními na hlavní trasy.“23 Mezi hlavní přínosy ŠED řadíme rychlé kapacitní a ekologické dopravy v podélném směru podél celé
oblasti Lipenska, která umožní přirozenou regulaci
22
Dále jen ŠED IKP CONSULTING ENGINEERS, s.r.o. Studie prodloužení regionální dráhy Rybník- Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví, II. etapa: Technická zpráva. 8/2011. Dostupné z: http://www.cernavposumavi.cz/index.php/ke-stazeni/category/12-hasii?download=547%3Astudie-er 23
61
individuální automobilové dopravy, napojení na koridorovou trať Praha- České Budějovice- Linz a vytvoření předpokladu pro další rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu, rekreace a sportu. Plánovaná trasa lemující břeh Lipna by měla navazovat na trať č. 195 vedoucí z Rybníku do Lipna nad Vltavou a na trať č. 194 z Českých Budějovic do Černého Kříže a dále do Volar či do Nového Údolí. [34] Obrázek 12: Schéma provozování tratě Rybník-Černá v Pošumaví
Zdroj: IKP CONSULTING ENGINEERS, s.r.o. Studie prodloužení regionální dráhy Rybník- Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví, II. etapa: Technická zpráva. 8/2011. Dostupné z: http://www.cernavposumavi.cz/index.php/ke-stazeni/category/12-hasii?download=547%3Astudie-er
V současné době jsou navrženy dvě možnosti vedení regionální dráhy Lipno nad Vltavou- Černá v Pošumaví. Modrá trasa je vedena podél břehu Lipna, tedy Lukavickou zátokou do Dolní Vltavice a Jestřábí. Červená trasa vede v úseku Kovářov- Černá v Pošumaví podél hlavní silnice. Z trasy pak vede odbočka železniční tratě na Dolní Vltavici. Modrá trasa splňuje cíl obslužnosti a není tak finančně náročná jako trasa červená. Nicméně modrá trasa je vedena CHKO Šumava. Schéma jednotlivých variant je zobrazeno na následujícím obrázku č. 14.
62
Obrázek 13: Schéma plánované trasy
Zdroj: IKP CONSULTING ENGINEERS, s.r.o. Studie prodloužení regionální dráhy Rybník- Lipno nad Vltavou
do
Černé
v
Pošumaví,
II.
etapa:
Technická
zpráva.
8/2011.
Dostupné
z:
http://www.cernavposumavi.cz/index.php/ke-stazeni/category/12-hasii?download=547%3Astudie-er
Při posuzování obou tras je třeba vzít v úvahu jejich obslužnost, cestovní dobu, investiční náročnost a ekologické dopady výstavby a provozování ŠED. Vliv na životní prostředí je zásadní pro porovnání variant, modrá trasa zasahuje do CHKO, ale ani červená trasa není ideální, průchod obcí Černá v Pošumaví je velmi komplikovaný. Investiční náročnost červené trasy včetně odbočky na Dolní Vltavici se pohybuje okolo 1 962 mil. Kč, modrá trasa je přibližně o 300 mil. Kč levnější. Cestovní doby jednotlivých variant jsou k porovnání v následující tabulce č. 2. [36] Tabulka 2: Porovnání cestovních dob
Zdroj: IKP CONSULTING ENGINEERS, s.r.o. Studie prodloužení regionální dráhy Rybník Lipno nad vltavou do Černé v Pošumaví, II. etapa: Technická zpráva. 8/2011. Dostupné z: http://www.cernavposumavi.cz/index.php/ke-stazeni/category/12hasii?download=547%3Astudie-er
Na celé trase mezi Lipnem na Vltavou a Horní Planou je počítán hodinový takt, nicméně v hlavní sezóně je počítáno s 30-ti minutovým intervalem. Maximální traťová rychlost je plánována na 100 km/hod, ale na mnoha úsecích bude zejména z bezpečnostních důvodů omezena na 50 km/hod. [36] Vzhledem k tomu, že se na nových tratích ŠED plánují sklony až 60%, je nutné tyto úseky elektrizovat. Plánován je lehký kolejový systém dopravy na principu 63
modifikovaného systému tram-train. Na následujícím obrázku č. 15 je ukázka vlaku, který by mohl jezdit po trati ŠED. Obrázek 14: Vozidlo systému tram-train
Zdroj: IKP CONSULTING ENGINEERS, s.r.o. Studie prodloužení regi onální dráhy RybníkLipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví, II. etapa: Technická zpráva. 8/2011. Dostupné z: http://www.cernavposumavi.cz/index.php/ke-stazeni/category/12-hasii?download=547%3Astudie-er
Vzhledem k nutnosti použití elektrických vozidel, se tato trať může zrealizovat až po elektrizaci trati České Budějovice- Český Krumlov- Volary. V současné době se na této úpravě trati pracuje. [36] Jediný železniční přechod v mikroregionu Lipensko byl v 50. letech v důsledku železné opony definitivně uzavřen. Železniční přechod se nacházel na trati č. 194, kde trať z Nového Údolí pokračovala do bavorského městečka Haidmühle a dále až do Pasova. Reálným cílem je též v současné době prodloužení trati pouze do městečka Haidmühle, nicméně i to by bylo významným krokem v rozvoji zejména příhraniční cykloturistiky. [36] Železnice je dnes velmi málo využívána pro pravidelnou dojížďku do zaměstnání. Myslím si, že i zde je příležitost ke zlepšení. ŠED by byla nejvíce využívána turisty, nicméně vzhledem k tomu, že i mimo hlavní turistickou sezónu budou vlaky jezdit každou hodinu, věřím, že budou hojně využívány i jako dopravní prostředek do zaměstnání a škol. Vedle železniční dopravy by bylo možné zavést i autobusovou integrovanou dopravu. Určitě by bylo dobré zavést další spoje cyklobusů v rámci integrované dopravy v mikroregionu Lipensko, zejména do míst, kde nevede železniční trať a kde je 64
zákaz vjezdu motorových vozidel. Nicméně v současné době se jako priorita jeví zřízení ŠED, zavedení nových autobusových linek není plánováno.
4.4
Hrozby Za největší hrozbu při rozvoji turismu považuji negativní dopad na životní
prostředí. Nutné je zabývat se též otázkou bezpečnosti cyklistů, jak při samotné jízdě na kole, tak při trávení celé dovolené. S rozvojem turizmu dochází k dalšímu možnému problému a to k přetížení stávajících komunikací. V neposlední řadě je potřeba zajistit pro nové turisty dostatečnou nabídku služeb v požadované kvalitě.
4.4.1 Dopad na životní prostředí Největší hrozbou při rozvoji cyklostezek je dopad na životní prostředí. Hrozbu v podobě poškození životního prostředí lze sledovat ze dvou úhlů pohledu. Na jedné straně se nachází výstavba infrastruktury potřebné k rozvoji turizmu, na druhé straně můžeme pozorovat chování samotných turistů. Mikroregion Lipensko se z velké části nachází na území CHKO. Na celém území se tedy nacházejí velmi cenné ekosystémy, které je potřeba chránit. Výstavba nových cyklostezek tyto ekosystémy narušuje. Nejen v CHKO se setkáváme s hrozbou zničení životního prostředí, každý zásah do přírody má následky. Důležité je udělat nutný kompromis mezi ochrannou životního prostředí a rozvojem turistické infrastruktury. Nutno podotknout, že nové cyklotrasy a ostatní infrastruktura jsou plánovány tak, aby co nejméně zasahovaly do místních ekosystémů. Samotné chování turistů též ohrožuje životní prostředí. Ne každý turista respektuje přírodu, chová se ohleduplně a dodržuje určitá pravidla a nařízení o ochraně přírody. Čím více turistů, tím více prohřešků. Nicméně dle mé zkušenosti je mikroregion Lipensko čisté místo, téměř bez viditelného vandalismu, doufám, že to tak zůstane i v budoucnu. Ochrana životního prostředí je velice závažné téma, kde se střetávají zájmy diametrálně odlišných skupin a najít kompromis je více než obtížné. Samotné tyto tahanice jsou hrozbou v podobě zdržení a následného prodražení staveb v rámci rozvoje cyklostezek a doprovodné infrastruktury. 65
4.4.2 Bezpečnost cyklistů Jak jsem již zmiňovala v současné době jsou některé úseky při pěkném počasí přetížené. Již dnes hrozí střet cyklistů s cyklisty, chodci či in-line bruslaři. Obávám se, že se tento problém bude prohlubovat. Je velice pravděpodobné, že s přibývajícím počtem turistů bude přibývat úseků, kde by mohla být bezpečnost v důsledku přetížení cyklostezek ohrožena. Mohlo by se jednat zejména o úseky, které vedou turistickými centry či okolo atraktivních turistických cílů. Samotná kvalita povrchu cyklostezek též ovlivňuje bezpečnost cyklistů. V současné době je spousta cyklostezek vedena po starých asfaltových silnicích místy s nánosy písku. Myslím si, že by toto ohrožení mohlo být díky výstavbě nových cyklostezek potlačeno či na některých úsecích zcela eliminováno. Vedle bezpečnosti cyklistů při jízdě je důležitá bezpečnost turistů v kontextu s kriminalitou. Již v dnešní době je kriminalita v mikroregionu Lipensko nad krajským průměrem. Bohužel s růstem turizmu lze předpokládat i růst kriminality. Mikroregion se stane lákavějším jak pro zloděje kol, tak aut. S rostoucím počtem turistů bude přibývat i počet večerních podniků, barů a diskoték a lze tedy předpokládat i nárůst vandalismu.
4.4.3 Kolaps automobilové dopravy Mikroregion Lipensko rok od roku vykazuje stoupající číslo návštěvnosti. S rostoucím turismem je potřeba zajistit též dostatečnou infrastrukturu v regionu. V minulosti se již udělalo několik kroků k pohodlnějšímu zpřístupnění mikroregionu. Velice důležitá byla oprava a výstavba několika úseků hlavní silnice mezi Českým Krumlovem a Černou v Pošumaví. Jedná se zejména o výstavbu nové silnice, která odklonila dopravu z obce Hořice na Šumavě. O několik let později byla tato nová přeložka prodloužena až do Černé v Pošumaví, čímž se doprava odklonila mimo obec Mokrá a stala se mnohem bezpečnější a rychlejší. Problematické je napojení mikroregionu též na mezistátní silnici E55. Nicméně i přímo v mikroregionu Lipensko se pořád nachází mnoho velmi frekventovaných silnic, které byly projektovány za minulého režimu s úplně jinými kapacitními a rychlostními požadavky, než jsou na ně kladeny nyní. Velmi nebezpečné úseky s mnoha horizonty a zatáčkami se nachází mezi Frymburkem a Černou 66
v Pošumaví a pak dále mezi Horní Planou a Novou Pecí. Obávám se, že tento problém bude do budoucna též sílit. V současné době se můžeme setkat s nedostatkem parkovacích ploch zejména ve větších obcích na břehu Lipna. Při pěkném počasí je téměř zcela nemožné nalézt parkovací místo v Černé v Pošumaví. Většina tamních parkovišť patří k penzionům a parkování je tedy dovoleno pouze ubytovaným hostům. Podobně jsou na tom i obce Lipno nad Vltavou, Frymburk a Horní Planá. V současné době se tento problém nemusí jevit jako zvlášť závažný s ohledem na sběrná parkoviště v turistických centrech, nicméně si myslím, že v budoucnu s rozvojem turismu by mohl být značný. Myslím si, že by automobilové dopravě mohlo pomoci jak výstavba a úprava silnic, tak vybudování již zmiňovaného dopravního integrovaného systému a ŠED.
4.4.4 Nedostatečná nabídka doprovodných služeb Společně ruku v ruce s rozvojem turismu v mikroregionu Lipensko musí docházet k rozvoji doprovodných služeb. Bohužel již dnes se setkáváme s problémy týkající se kapacity parkovišť, hotelů a gastronomických služeb. Již nyní můžeme v určitých místech sledovat nedostatečnou kapacitu restaurací či stravovacích zařízení. Jedná se zejména o odlehlejší místa Šumavy. Z vlastní zkušenosti vím, že při krásném počasí je téměř nemožné najít místo k sezení u restaurací a občerstvení. V případě, že má cyklista štěstí, najde i místo na bezpečné umístění kol. Fronty na nápoje a jídlo u některých občerstvení často znamenají desítky minut zdržení. Tento problém se týká celého území mikroregionu Lipensko. Bohužel se obávám, že s budováním dalších cyklotras a s rozvojem turismu bude tento problém narůstat.
4.5 Shrnutí SWOT analýzy Jak vyplývá z vytvořené SWOT analýzy, mikroregion Lipensko disponuje více silnými stránkami než slabými. Není tedy divu, že je tato oblast tak hojně navštěvována nejen tuzemskými cykloturisty a turisty. Díky své atraktivitě a již vytvořené infrastruktuře lze mikroregion Lipensko řadit mezi významná evropská turistická a cykloturistická střediska. 67
Velice pozitivně vnímám, že příležitosti, kterými mikroregion Lipensko disponuje, jsou v převaze nad hrozbami. Silné stránky jsou značné, přesto si myslím, že je důležité neusnout na vavřínech a neustále zlepšovat cykloturistickou infrastrukturu a doprovodné služby. S hrozbami, které byly ve SWOT analýze definovány, se setkáváme více méně v každém turistickém středisku a jsou velmi obtížně eliminovatelné. Nicméně si myslím, že je důležité si je uvědomit a pracovat s nimi v co největší míře.
68
5 Závěr V teoretické části své seminární práce jsem se věnovala teoretickému základu, definovala jsem základní pojmy a rozdělení cyklistické dopravy. Seznámila jsem čtenáře s Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 20132020 a popsala další vybrané projekty v oblasti cyklistické dopravy. V praktické části diplomové práce jsem popsala aktuální stav cyklistické dopravy a doprovodných služeb v mikroregionu Lipensko. V rámci vytvořené SWOT analýzy jsem definovala silné stránky, slabé stránky, hrozby a příležitosti mikroregionu Lipensko v kontextu s cyklistickou dopravou. Silnou stránkou dané oblasti je atraktivnost prostředí. Vypovídají o tom i výsledky Cyklo a in-line průzkumu, z kterého vyplývá, že nejvíce dotazovaných respondentů jezdí opakovaně na výlety mimo bydliště a chalupu na Šumavu. Silnou stránkou oblasti je též stávající cyklistická síť a infrastruktura. V současné době se můžeme projet po 360 km cyklistických tras. Neméně důležitou silnou stránkou je propagace mikroregionu Lipensko, o které svědčí velké množství informačních internetových portálů a stránek. V neposlední řadě považuji za silnou stránku dané oblasti železniční a autobusové spojení. Kromě dvou železničních tratí může cykloturista využít i spoje cyklobusů. Mezi slabé stránky mikroregionu Lipensko jsem zařadila přetíženost cyklostezek. Z vlastní zkušenosti vím, že některé úseky cyklistických tras jsou velmi přetížené. S přetížeností cyklostezek jde ruku v ruce bezpečnost cyklistů. Vedle bezpečnosti cyklistů na cyklostezkách je na pováženou i kriminalita v daném regionu. Dle údajů ČSÚ je kriminalita v okrese Český Krumlov nad krajským průměrem, a proto i bezpečnost cyklistů považuji za slabou stránku mikroregionu. Znepřístupnění atraktivních lokalit, zejména pak bývalého výcvikového vojenského prostoru Boletice, a sezónnost cyklistické dopravy jsou další slabé stránky, kterými se ve své diplomové práci zabývám. Mezi hlavní příležitosti mikroregionu Lipensko patří rozšíření stávající cyklistické sítě. Významné změny jsou plánovány především na páteřní cyklostezce č. 33, což by mělo vést především ke zvýšení pohodlí a bezpečnosti cyklistů. I na 69
ostatních trasách jsou plánované a navrhované další důležité změny. Velmi významné je i napojení mikroregionu Lipensko na okolní regiony. I v tomto ohledu je plánováno několik pozitivních změn, které by měli cyklistovi usnadnit přechod státní hranice či výlet do jiných oblastí České Republiky. Příležitost shledávám i v rozvoji dopravní cyklistiky v oblastech s větší hustotou osídlení. Dopravní cyklistika nemá významné zastoupení, a proto je i opomíjena. Ruku v ruce s jak dopravní cyklistikou, tak s cykloturistikou jde rozvoj cyklistického mobiliáře. Pro cyklistu jsou stejně důležité možnosti využití úschovy kol a odpočinkových zón jako samotné cyklostezky. I z již zmíněného Cyklo a in-line průzkumu vyplynulo, že by 41 % cykloturistů a 70 % cyklobikerů uvítalo bezpečnou úschovu kol jako placenou službu. V neposlední řadě shledávám velkou příležitost v rozvoji integrovaného dopravního systému. Za velmi významnou změnu považuji výstavbu Šumavské elektrické dráhy, která propojí stávající dvě železniční tratě a usnadní tak pohyb po mikroregionu nejen turistům, ale i místním obyvatelům. Za nejvýznamnější hrozbu pro mikroregion Lipensko považuji negativní dopad zvýšeného turismu na životní prostředí. V současné době se tyto negativní dopady snaží eliminovat CHKO a NP Šumava. Za hrozbu též považuji již zmíněnou bezpečnost cyklistů nejen na samotných cyklostezkách, ale i mimo ně, která dle mého názoru s počtem turistů klesá. Hrozbou pro mikroregion Lipensko je též kolaps automobilové dopravy, ačkoliv dochází k neustálému zlepšování hlavních silnice regionu. Tempo oprav a budování přeložek je v porovnání s tempem růstu dopravy pomalé. Nedostatečná nabídka doprovodných služeb pro turisty může být hrozbou zejména u nových úseků cyklostezek a na hlavních křižovatkách cyklotras, kde kapacity restaurací či parkovacích míst nevyhovují poptávce po těchto službách. Hlavním cílem diplomové práce bylo analyzovat současný stav cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko, který se podařilo splnit. Z vytvořené SWOT analýzy vyplývá, že mikroregion Lipensko disponuje více silnými než slabými stránkami, a že disponuje více příležitostmi než hrozbami.
70
6 Zdroje Knižní zdroje: [1] BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULEŘ, O.: Management. Olomouc: Rubico, 2001, 642 s. ISBN 80-85839-45-8. [2] GRASSEOVÁ, M.: Analýza v rukou manažera: 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. Brno: Computer Press, 2010, 325 s. ISBN 978-80-2512621-9. [3] MOUREK, D. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Vyd. 1. Praha: CzechTourism, 2011, 129 s. ISBN 978-80-87560-00-6. [4] PERNICA, P., NOVÁK R., ZELENÝ L., SVOBODA V., KAVALEC, K.: Doprava a zasílatelství. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2001, 479 s. ISBN 80-863-9513-8. [5] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ve spolupráci s Delegací Evropské komise v Praze a Centrem dopravního výzkumu v Olomouci.: Cyklistika pro města, informace pro zástupce měst a obcí. Praha: 2002, 80 s. ISBN 80-7212-387-4. [6] ZELENÝ, L.: Osobní přeprava. 1. vydání. Praha: ASPI, 2007, 352 s. ISBN 97880-7357-266-2. Internetové zdroje: [7] BESIP Informace o činnosti. [online]. 2012 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.ibesip.cz/cz/besip/o-besip/informace-o-cinnosti [8] Certifikace služeb pro cyklisty. Cyklisté vítáni [online]. [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/Podminky-certifikace/Ubytovacizarizeni/ubytovaci-kriteria.aspx [9] Cyklistika Krnov. Pojem cyklotrasa a cyklostezka [online]. 2010 [citováno 2014-03-. Dostupné z: http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cyklopojmy.htm
71
[10]
Cyklotrans: Dopravní systém pro turisty a cykloturisty. Autobusové linky
v NP Šumava [online]. 2013 [cit. 2013-09-02]. Dostupné z: http://www.cyklotrans.cz/pravidelne-linky/linky-np-sumava/ [11]
ČD. Přeprava kol [online]. 2013 [cit. 2013-09-02]. Dostupné z:
http://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/zavazadla-a-zvirata/preprava-kol/-3673/ [12]
ČD. Půjčovny kol [online]. 2013 [cit. 2013-09-02]. Dostupné z:
http://www.cd.cz/volny-cas/pujcovny-kol-cd/jihocesky-kraj/-5948/ [13]
ČD. Úschovna zavazadel [online]. 2013 [cit. 2013-09-02]. Dostupné z:
http://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/sluzby-na-nadrazi/uschovna-zavazadel/3717/ [14]
Českojede.cz. Česko jede [online]. 2011 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z:
http://www.ceskojede.cz/rubriky/cesko-jede/ [15]
Českojede.cz. EuroVelo, evropská síť cyklotras. [online]. 2011 [cit.
2014-03-05]. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/obecneinformace/eurovelo/o-eurovelo/ [16]
Českojede.cz. Greenways. [online]. 2011 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z:
http://www.ceskojede.cz/rubriky/obecne-informace/greenways/ [17]
Českojede.cz. Základní pravidla značení tras EuroVelo. [online]. 2011
[cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/obecneinformace/eurovelo/pravidla-znaceni-tras/ [18]
EUROVELO. Discover Europe by bike!. [online]. 2013 [cit. 2014-03-
05]. Dostupné z: http://www.eurovelo.com/en [19]
Finance: Státní fond dopravní infrastruktury. Národní strategie rozvoje
cyklistické dopravy [online]. 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/finance/statni-fond-dopravni-infrastruktury [20]
Jižní Čechy. Jižní Čechy: Stezky pro koně. [online]. 2013 [cit. 2013-08-
27]. Dostupné z: http://jihoceskehipostezky.cz/ [21]
KČT. Klub českých turistů: Vaše dobrá značka. [online]. 2013 [cit.
2013-08-27]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct
72
[22]
Lesy ČR. Informační systém v lese. [online]. 2012 [cit. 2013-08-27].
Dostupné z: http://www.lesycr.cz/volny-cas-v-lese/informacni-system-vlese/Stranky/default.aspx [23]
Lipno baví [online]. 2011 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:
http://www.lipno.info/media/ [24]
Lipno baví celou rodinu [online]. 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:
http://www.lipnoservis.cz/ [25]
Lipno-info [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:
http://www.lipno-info.cz/de/ [26]
Lipno - perla jižních Čech [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:
http://www.npsumava.cz/cz/ [27]
Nadace partnerství: Lidé a příroda. O nás. [online]. 2013 [cit. 2014-03-
02]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/O-nas,-Pro-media/O-nas [28]
SEZNAM.CZ, a.s. Mapy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z:
http://www.mapy.cz/#!x=14.810809&y=47.885433&z=7. [29]
Vítejte v národním parku Šumava [online]. 2008-2014 [cit. 2014-03-24].
Dostupné z: http://www.npsumava.cz/cz/ Dokumenty: [30]
BESIP. Plán činnosti: Samostatného oddělení BESIP. 2013. Dostupné z:
http://www.ibesip.cz/cz/besip/o-besip/informace-o-cinnosti [31]
CZECH TOURISM, Česko jede. Cyklo a in-line průzkum: Závěrečná
zpráva. Prosinec 2011. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/cyklo-a-inline-pruzkum/ [32]
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ V
ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Jihočeského kraje v letech 2001-2005. 2007. Dostupné z: http://www.cbudejovice.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/krajp/13-3106-06-xc [33]
EDIP S.R.O. Navrhování komunikací pro cyklisty: Technické podmínky.
2006. ISBN 80-902527-3-7. Dostupné z: http://www.pjpk.cz/TP%20179.pdf 73
[34]
IKP CONSULTING ENGINEERS, s.r.o. Studie prodloužení regionální
dráhy Rybník- Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví, II. etapa: Technická zpráva. 8/2011. Dostupné z: http://www.cernavposumavi.cz/index.php/kestazeni/category/12-hasii?download=547%3Astudie-er [35]
MINISTERSTVO DOPRAVY. Národní strategie rozvoje cyklistické
dopravy České republiky: pro léta 2013-2020. 2012. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/file/narodni-strategie-rozvoje-cyklisticke-dopravycr/ [36]
NADACE JIHOČESKÉ CYKLOSTEZKY. Cyklogenerel Lipenska.
2011. Dostupné z: http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/?page_id=1735 [37]
STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY. Pravidla pro
poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace pro rok 2014. 2013. Dostupné z: http://www.sfdi.cz/poskytovani-prispevku/cyklisticke-stezky [38]
STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY. Rozpočet Státního
fondu dopravní infrastruktury na rok 2014 a střednědobý výhled na roky 2015 a 2016. 2013. Dostupné z: http://www.sfdi.cz/soubory/obrazkyclanky/dokumenty-2013/2013_rozpocet2014.pdf
74
7 Seznam tabulek, obrázků, grafů a příloh Seznam obrázků Obrázek 1: Logo BESIP ...................................................................................... 19 Obrázek 2: Značení Euro-Velo tras ..................................................................... 21 Obrázek 3: Evropská síť dálkových tras Euro-Velo ........................................... 22 Obrázek 4: Logo Cyklisté vítáni ......................................................................... 24 Obrázek 5: Mapa Lipenska.................................................................................. 28 Obrázek 6: Cykloznačení .................................................................................... 43 Obrázek 7: Značení pro pěší turistiku ................................................................. 44 Obrázek 8: Značení hipostezky ........................................................................... 45 Obrázek 9: Lyžařské značení .............................................................................. 45 Obrázek 10: Informační leták-kalamita............................................................... 46 Obrázek 11: Logo Lipno baví ............................................................................. 51 Obrázek 12: Schéma provozování tratě Rybník-Černá v Pošumaví ................... 62 Obrázek 13: Schéma plánované trasy ................................................................. 63 Obrázek 14: Vozidlo systému tram-train ............................................................ 64 Seznam tabulek Tabulka 1: SWOT analýza cyklistické dopravy v mikroregionu Lipensko ........ 48 Tabulka 2: Porovnání cestovních dob ................................................................. 63 Seznam grafů Graf 1: Příspěvky z rozpočtu SFDI na výstavbu a údržbu cyklostezek .............. 17 Graf 2: Typy komunikací značených jako cyklotrasy ......................................... 36 Graf 3: Povrch značených cyklotras .................................................................... 37 Graf 4: Cyklotrasy dle typu kola ......................................................................... 38 Graf 5: Oblíbené regiony na cyklovýlety ............................................................ 49 Seznam příloh Příloha 1: Přehled půjčoven kol v mikroregionu Lipensko ................................. 77 Příloha 2: Přehled cykloservisů v mikroregionu Lipensko ................................. 78 Příloha 3: Zařízení specializující se na hipoturistiku .......................................... 78 Příloha 4: Přehled cyklotras IV. třídy.................................................................. 79 75
Příloha 5: Přehled hraničních přechodů s Německem......................................... 80 Příloha 6: Přehled hraničních přechodů s Rakouskem ........................................ 81 Příloha 7: Piktogramy.......................................................................................... 82 Příloha 8: Zařízení certifikovaná značkou Cyklisté vítáni .................................. 83
76
8 Přílohy Příloha 1: Přehled půjčoven kol v mikroregionu Lipensko Město
Zařízení
Černá v Pošumaví
Infocentrum Černá v Pošumaví
Černá v Pošumaví (Bližná)
Hotel Jestřábí
Černá v Pošumaví (Bližná)
Hotel Racek
Frymburk
Cestovní agentura OTRE
Frymburk
Lipno Centrum s.r.o., areál Wellness Hotelu Frymburk
Frymburk
Půjčovna sportovních potřeb - František Frantál
Frymburk
Sport - prodejna, půjčovna, servis - Josef Pušman
Horní Planá
C.A. ELANN
Horní Planá
Hotel Jenišov
Horní Planá
Pension Šejko
Horní Planá
Půjčovna AAA Taxi*)
Horní Planá
Půjčovna kol U Pešků
Lipno nad Vltavou
Nová Pec (Bělá)
Lipno Centrum s.r.o., areál Marina Půjčovna sportovního vybavení - Lipno Rent Marina Lipno Hotel Primula
Nová Pec (Nové Chalupy)
Hotel U Lišáka Nové Chalupy
Stožec
MONTY - půjčovna kol
Vyšší Brod
INGE TOUR - kemp Pod Hrází
Lipno nad Vltavou
Zdroj:
NADACE
JIHOČESKÉ
CYKLOSTEZKY.
Cyklogenerel
http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/?page_id=1735
77
Lipenska.
2011.
Dostupné
z:
Příloha 2: Přehled cykloservisů v mikroregionu Lipensko Město
Zařízení
Frymburk
Cestovní agentura OTRE
Frymburk
Lipno Centrum s.r.o., areál Wellness Hotelu Frymburk
Frymburk
Sport - prodejna, půjčovna, servis - Josef Pušman
Horní Planá
Opravna kol - Radek Ondřík
Lipno nad Vltavou
Lipno Centrum s.r.o., areál Marina Lipno
Lipno nad Vltavou
Půjčovna sportovního vybavení - Lipno Rent
Zdroj:
NADACE
JIHOČESKÉ
CYKLOSTEZKY.
Cyklogenerel
Lipenska.
2011.
Dostupné
z:
Lipenska.
2011.
Dostupné
z:
http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/?page_id=1735
Příloha 3: Zařízení specializující se na hipoturistiku Město
Zařízení
Horní Vltavice
Farma Zátoň
Horní planá
Ranč Daniela
Horní planá
Ranč u Kukačků
Horní planá
Jezdecký klub NOWA
Zdroj:
NADACE
JIHOČESKÉ
CYKLOSTEZKY.
Cyklogenerel
http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/?page_id=1735
78
Příloha 4: Přehled cyklotras IV. třídy Číslo trasy
Trasa cyklostezky na území Lipenska
délka v km
1019
Frýdava – U Mostu – Janova cesta – U Korandy – Pasečná, rozc. – Spáleniště – Přední Výtoň – Frýdava
1020 1021 1022
Nová Pec, Nové Chalupy – Bližší Lhota – Přední Zvonková
32,5 9,5 8 6,5
Frýdava, přívoz – Svatý Tomáš Černá v Pošumaví – Bližná – Dolní Vltavice, přívoz – Kyselov, rozc. – Kyselov / Aigen (CZ/A)
1023
Mlaka, Zl. stezka – Krásná Hora – V Podkově – Spálenec – Nové Údolí (CZ/D) – Nové Údolí – Špičácké sedlo – U Rosenauerovy nádrže – Stocký potok – U Oslice – Ministerská a Oslí cesta – Hučina – Schw. horní portál tunelu – Medvědí cesta – Jelení vrchy – Jelení vrchy, u Skluzu – Rosenauerova kaple – Jezerní smyk – Adolfova cesta – Rossbach – Raškov – Klápa
36
1024
Dobrá, rozc. – Křižovatka U potoka – U Lanovky – Stožecká luka – Stožec – U Křížku – Nové Údolí – Nové Údolí / Haidmühle (CZ/D)
11
1025
České Žleby – Kostelní cesta – Mlaka, Zl. stezka – České Žleby / Bischofsreuth (CZ/D)
4
1026
Nová Pec – Láz - Raškov - Rossbach – U Koňského potoka – Rakouská cesta, U Říjiště – Hraniční kámen I/X. (CZ/A)
9
1027
Černý Kříž – Hučina – Schw. horní portál tunelu – Jelení vrchy – Jelení vrchy, u Skluzu – Jelení údolí, lávka – Nová Pec
1028 1029
Hučina – U Stříšky – Jezerní stezka – Rakouská cesta, U Říjiště – Klápa
1030
Dobrá, rozc. – Křižovatka U Potoka – Dobrá – Lesní silnice – Pod Stožeckou skálou – Stožecká luka – U Mlýnů – České Žleby
1031
Pěkná – Pěkná, žst.
1033
Nová Pec – Nová Pec, U Kovárny – Nová Pec, Nové Chalupy – Klápa – Huťský Dvůr – Josefův Důl – Zadní Zvonková, Schwarzenberský kanál – Přední Zvonková – Horní Pestřice – Kyselov, rozc. – U Mostu – Janova cesta – Svatý Tomáš – Pasečná, rozc. – Spáleniště – Kapličky – Mnichovice – Vyšší Brod
13,5 9 13
Stožec – U Křížku – Ministerská a Oslí cesta – Hučina – U Stříšky – Plešné jezero
14,5 2 52
1033A
Zadní Zvonková, Schwarzenberský kanál – Zadní Zvonková / Schöneben (CZ/A)
2
1033B
Spáleniště – Přední Výtoň / Guglwald (CZ/A)
1
Hořice na Šumavě, žst. – Hořice na Šumavě – Mýtina – Muckov – Muckov, rozc. – Slavkovice – Černá v Pošumaví
1047 1188 1245 1252 1252A 1254 1255 Zdroj:
6 12,5 8,5 1 11 7
Rožmberk – Hrudkov – Vyšší Brod Muckov – Světlík – Suš – Svéráz, rozc. Černý les – Pernek Černý les – Záhvozdí Polná na Šumavě – Polečnice – Otice – Hodňov – Maňávka – Horní Planá Polná na Šumavě – Květušín – Olšina – Hodňov
NADACE
JIHOČESKÉ
CYKLOSTEZKY.
Cyklogenerel
http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/?page_id=1735
79
Lipenska.
8,5
2011.
Dostupné
z:
Příloha 5: Přehled hraničních přechodů s Německem Název hraničního přechodu České Žleby / Bischofsreuth
Typ dle způsobu dopravy pěší, cyklisté
Krásná HoraHorní cesta
pěší
v ČR vedení po pěší turistické stezce, V Německu cca. 500 m od hranice vedena cyklotrasa
Krásná HoraDolní cesta
pěší
v ČR vedení po pěší turistické stezce, na německé straně cca 200 m od hranice vedena cyklotrasa
pěší, cyklisté
Stožec – U Křížku – Nové Údolí – Nové Údolí / Haidmühle (CZ/D)
pěší
v ČR vedení po pěší turistické stezce, V německu až k hraničnímu přechodu vedena cyklotrasa
Nové Údolí / Haidmühle Nové ÚdolíTřístoličník / Dreisessel Zdroj:
NADACE
JIHOČESKÉ
Značení (trasy vedoucí k přechodu / procházející přechodem) České Žleby – Kostelní cesta – Mlaka, Zl. stezka – České Žleby / Bischofsreuth (CZ/D)
CYKLOSTEZKY.
Cyklogenerel
http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/?page_id=1735
80
Lipenska.
2011.
Dostupné
z:
Příloha 6: Přehled hraničních přechodů s Rakouskem Název hraničního přechodu
Typ dle způsobu dopravy
Značení (trasy vedoucí k přechodu / procházející přechodem)
Plešné jezero / Holzschlag
pěší, cyklisté
Nová Pec – Raškov – Rossbach – U Koňského potoka – Rakouská cesta, U Říjiště – Plešné jezero / Holzschlag (CZ/A)
U Tokaniště
pěší
v ČR vedení po pěší turistické stezce
Zadní Zvonková bez / Schöneben omezení
Bližší Lhota – Přední Zvonková – Zadní Zvonková, Schwarzenberský kanál – Zadní Zvonková / Schöneben (CZ/A)
Pestřice / Sonnenwald
v ČR vedení po pěší turistické stezce
pěší
bez omezení pěší, Ježová / Iglbach cyklisté Koranda / St. pěší, Oswald cyklisté
Dolní Vltavice, přívoz – Kyselov, rozc. – dále ke státní hranici cyklotrasa neznačená
Zoubek
pěší
neznačená
Pasečná / Hörleinsödt
pěší, cyklisté
nově vybudovaná cyklostezka k česko-rakouským hranicím dosud neznačená
Pod Pasečnou
pěší
neznačená
Přední Výtoň / Guglwald
bez omezení
Mnichovice / Dürnau
pěší, cyklisté
Studánky / Weigetschlag Radvanov / Rading
bez omezení pěší, cyklisté
v úseku Spáleniště – Přední Výtoň / Guglwald nevede značená cyklotrasa v úseku Mnichovice – Bombardiště – Hraniční potok – česko-rakouská státní hranice vedení po pěší turistické trase v úseku Vyšší Brod – Studánky / Weigetschlag nevede značená cyklotrasa
Kyselov / Aigen
Zdroj:
NADACE
JIHOČESKÉ
U Korandy – dále ke státní hranici cyklotrasa neznačená v ČR vedení po pěší turistické stezce
v ČR vedení po pěší turistické stezce
CYKLOSTEZKY.
Cyklogenerel
http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/?page_id=1735
81
Lipenska.
2011.
Dostupné
z:
Příloha 7: Piktogramy
Zdroj:
Informační
systém
v
lese.
Lesy
ČR
[online].
2012
[cit.
2013-08-27].
http://www.lesycr.cz/volny-cas-v-lese/informacni-system-v-lese/Stranky/default.aspx
82
Dostupné
z:
Příloha 8: Zařízení certifikovaná značkou Cyklisté vítáni Město
Zařízení
Černá v Pošumaví
Wizard´s club
Černá v Pošumaví
Hotel Racek
Frymburk
Pension a restaurace Florian
Frymburk
Penzion Vřesná
Frymburk
Wellness hotel Frymburk
Frymburk
Hotel Vltava
Frymburk
Hotel Maxant
Horní Planá
Hotel Na pláži
Horní Planá
Penzion U Méďů
Horní Planá
Hotel Jenišov
Horní Planá
Hotel Na Jezeře
Hořice na Šumavě
Menfis - rekreační zařízení
Lipno nad Vltavou
Camping Lipno Modřín
Lipno nad Vltavou
Chata Lanovka
Lipno nad Vltavou
Hotel a restaurant Admirál
Loučovice
Hotel Kilián
Nová Pec
Wellness hotel Marlin
Přední Výtoň
Penzion Hejrov
Rožmberk nad Vltavou Hotel Růže Rožmberk nad Vltavou Pension Royale Zdroj:
NADACE
JIHOČESKÉ
CYKLOSTEZKY.
Cyklogenerel
http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/?page_id=1735
83
Lipenska.
2011.
Dostupné
z:
