Vybrané ekonomické efekty přítomnosti studentů v Brně

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Vybrané ekonomické efekty přítomnosti studentů v Brně Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Radka Redlichová, Ph.D

Bc. Sylva Kotoučková

Brno 2017

ZADÁNÍ

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem práci: Vybrané ekonomické efekty přítomnosti studentů v Brně vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:

Podpis: ............................................

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Radce Redlichové, Ph.D. za odborný dohled, cenné rady, připomínky a možnost odborných konzultací, kterými přispěla k vypracování této práce. Děkuji pracovníkům Kanceláře strategie města Brna Mgr. Janu Zvarovi, Ph.D. a Mgr. Romaně Jalůvkové za poskytnuté materiály a pomoc s distribucí dotazníků mezi studenty.

ABSTRAKT Cílem diplomové práce, který byl formulován ve spolupráci s pracovníky Kanceláře strategie města Brna, je zhodnotit vybrané ekonomické efekty přítomnosti studentů ve městě Brně. Zhodnocení vlivu studentů na ekonomiku a rozvoj města je provedeno prostřednictvím kvantitativního výzkumu, který zjišťuje preference studentů v oblasti bydlení a dopravy ve městě, využití volného času studentů a dále strukturu jejich příjmů a výdajů. Výsledky šetření jsou porovnávány s výzkumem provedeným v roce 2014. Bylo zjištěno, že se výsledky opakovaně provedeného výzkumu podobají, preference studentů, jejich výdaje ani příjmy se nijak zásadně nezměnily. Získaná data o studentech pomohou Magistrátu města Brna při práci na nové Strategii pro Brno 2050. KLÍČOVÁ SLOVA Studenti, ekonomické efekty, vysoké školy, vzdělání, Brno, ekonomika, rozvoj ABSTRACT The main aim of the thesis which was created in collaboration with City Strategy Office is analysing the economic contributions of students in Brno. The thesis includes quantitative research focusing on students’ preferences in the way of accommodation and transport in city, spending their free time and structure of their incomes and expenses. Information from the research is compared with research from 2014. It has been found out that the outcomes of repeatedly performed survey are similar, student’s preferences, their expenses and incomes haven’t been significantly changed. The results of this survey will be processed in cooperation with City Strategy Office and implied into new strategic plan for Brno 2050. KEY WORDS Students, economic impacts, universities, education, Brno, economy, development

OBSAH O B S A H .......................................................................................................................... 6 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 8

2

CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 9

3

METODIKA PRÁCE ............................................................................................. 10

4

SPOTŘEBITELSKÉ CHOVÁNÍ ........................................................................... 12

5

SOUČASNÝ STAV VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ .................................................... 14 5.1 5.1.1 5.2

6

7

Vysoké školství v Brně ................................................................................... 18 Spolupráce města a vysokých škol ............................................................. 23 Vliv vysokých škol na ekonomiku města ....................................................... 25

PODMÍNKY STUDIA PRO ZAHRANIČNÍ STUDENTY V ČR ........................ 30 6.1

Možnosti získání stipendia.............................................................................. 31

6.2

Struktura zahraničních studentů na českých vysokých školách ..................... 37

6.3

Výhody studia v ČR ........................................................................................ 42

EKONOMICKÉ EFEKTY PŘÍTOMNOSTI STUDENTŮ V BRNĚ .................... 44 7.1

Popisná statistika vzorku studentů zapojených do šetření .............................. 44

7.2

Bydlení studentů ............................................................................................. 47

7.2.1 7.3

Preference studentů dle lokality a typu zajištěného bydlení ....................... 47 Doprava studentů ............................................................................................ 55

7.3.1

Dojížďka studentů do Brna ......................................................................... 55

7.3.2

Pohyb studentů ve městě............................................................................. 57

7.4

Spotřební výdaje studentů v Brně ................................................................... 58

7.5

Struktura příjmů studentů ............................................................................... 67

7.6

Vztah mezi příjmy a výdaji studentů .............................................................. 71

7.7

Plány po ukončení studia na vysoké škole ...................................................... 72

7.8

Porovnání českých a zahraničních studentů ................................................... 73

8

DISKUZE ............................................................................................................... 78

9

ZÁVĚR ................................................................................................................... 82

Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 83 6

Seznam tabulek ............................................................................................................... 93 Seznam obrázků a grafů .................................................................................................. 94 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 95 Seznam příloh ................................................................................................................. 96

7

1   ÚVOD Brno je významným kulturním a vzdělávacím centrem České republiky již od 2. poloviny 19. století. Svým charakterem, bohatou nabídkou vysokých škol i kvalitním zázemím pro trávení volného času láká studenty nejen z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Počet zájemců o studium na vysokých školách neustále roste, za posledních deset let stoupl jejich počet téměř dvojnásobně. Vysokoškolské vzdělání můžeme chápat jako investici do lidského kapitálu, které je prospěšné nejen jednotlivci, ale zároveň celé společnosti. Vysoké školy se významně podílí na rozvoji a ekonomice města, zvyšují jeho atraktivitu, přímo i nepřímo se účastní na vytváření nových pracovních míst a snižují tak nezaměstnanost, patří mezi hlavní aktéry kulturního a sociálního života nejen Brna, ale celého Jihomoravského kraje. Přítomnost vysokých škol je velkým potenciálem pro oblast vědy, výzkumu a inovací a studenti se stali nedílnou součástí Brna, které si získalo prestiž oblíbeného univerzitního města. Hlavním cílem města Brna je využít tento potenciál a proměnit jej ve výhodné příležitosti. Snahou je výrazně prohloubit spolupráci mezi městem a univerzitami, propojit vědecká a výzkumná centra s praxí a udržet absolventy vysokých škol ve městě, neboť kvalifikovaná a odborná pracovní síla je nezbytným předpokladem pro úspěšnou činnost investorů. Díky výhodné poloze a dobré dopravní dostupnosti, kvalitnímu podnikatelskému prostředí, bohaté nabídce pracovních míst a vysokoškolských institucí sem denně dojíždí až 150 000 osob, z toho více než 70 tisíc mladých lidí za účelem studia na vysokých školách. Během studia zde studenti utratí velké množství finančních prostředků ať už za ubytování, dopravu ve městě, stravování nebo trávení volného času sportem, zábavou či kulturou a přispívají tak nezanedbatelnou částkou do ekonomiky města. Velkým trendem se v posledních letech stalo studium v zahraničí. Díky podpoře mobility ze strany nejen Evropské unie počet studentů vzdělávajících se v zahraničí neustále roste a i Česká republika se stává atraktivní zemí pro studenty z evropských i mimoevropských zemí. Navazování mezinárodních kontaktů a přilákání více zahraničních studentů do Brna může přinést městu další výhody. Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání jsou jednou z pěti hlavních priorit Brna spolu s image města, místním ekonomickým rozvojem, kvalitou života, dopravou a technickou infrastrukturou, které mají pro Brno stěžejní význam. Město si stanovuje postupy, pomocí kterých chce těchto vizí dosáhnout.

8

2   CÍL PRÁCE Cílem práce je zhodnotit vybrané ekonomické efekty přítomnosti studentů ve městě Brně. Výzkum se bude zabývat zjištěním dopadů vysokoškolských studentů na ekonomiku Brna se zaměřením na spotřební chování studentů ve městě. Práce se dále zaměřuje na porovnání příjmů a výdajů českých a zahraničních studentů studujících na brněnských vysokých školách. V návaznosti na cíl práce byly stanoveny následující výzkumné otázky. 1.   Jaké jsou spotřební preference studentů v roce 2016? Výzkumná otázka byla formulována ve spolupráci s Kanceláří strategie města Brna, jejímž cílem je pozorovat změny v chování studentů, jejich preference, strukturu jejich výdajů a příjmů. Odpověď na tuto otázku bude zjištěna vyhodnocením dotazníkového šetření a porovnáním odpovědí respondentů s výzkumem prováděným v roce 2014 Ing. Václavem Štěbrou. 2.   Liší se spotřební chování českých a zahraničních studentů? K odpovědi na druhou výzkumnou otázku je třeba zhodnotit spotřební chování českých a zahraničních studentů, porovnat příjmy a výdaje jednotlivých národností a následně vyvodit, kteří zahraniční studenti představují pro Brno největší potenciál a vyplatí se je nejvíce podporovat.

9

3   METODIKA PRÁCE První část práce je založena na rešerši odborné literatury, dostupných internetových zdrojů a zpracováním údajů poskytnutých Českým statistickým úřadem. Práce se věnuje teoretickému úvodu do problematiky, zabývá se historickým vývojem veřejných vysokých škol v Brně, analýzou současného stavu vysokého školství, vývojem počtu studentů, možnostmi studia pro zahraniční studenty a představuje jednotlivá stipendia, díky kterým je mezinárodním studentům umožněno studovat v České republice. Hlavní část práce je založena na výzkumu, který byl prováděn ve spolupráci s Kanceláří strategie města Brna. Pro zjištění dat byla zvolena nejznámější a nejčastěji používaná metoda kvantitativního výzkumu dotazování. Bylo použito elektronické dotazování prostřednictvím Google Forms, to se osvědčilo jako vhodná forma již při minulých výzkumech, které se zabývaly vysokoškolskými studenty a jejich vlivem na život ve městě Brně (Štěbra, 2012) a analýzou významu studentů vysokých škol pro rozvoj města Brna. (Štěbra, 2014) Mezi výhody elektronického dotazování patří snadná distribuce, údaje od většího počtu respondentů, nízká nákladnost, časová úspora, okamžitý přístup k odpovědím a snadnější zpracování výsledků. Anonymní forma může vést k větší otevřenosti a následné pravdivosti odpovědí. Nevýhodou je pak především nemožnost kontroly při vyplňování, nelze zkontrolovat, kdo dotazník skutečně vyplňoval, může dojít ke špatnému pochopení otázky a nepravdivým odpovědím, neboť dotázaný nemůže zažádat o vysvětlení otázky. (Surynek, 2001) Sběr dat byl realizován ve spolupráci s Kanceláří strategie města Brna. Dotazník byl s prosbou o rozšíření rozeslán pracovníkem Kanceláře Strategie města Brna panem Mgr. Janem Zvarou, PhD. na děkanáty vysokých škol, aby jej zveřejnily na informačních systémech a webových stránkách jednotlivých vysokých škol nebo přímo oslovily studenty emailem. Mimo to byly dotazníky umístěny také na facebookové stránky sdružující studenty tak, aby bylo dosaženo rovnoměrného zastoupení studentů všech vysokých škol v Brně, různých oborů, věkových skupin a pohlaví. Dotazník byl vytvořen ve dvou variantách, v jazyce českém a anglickém, a obě verze jsou přiloženy v závěru jako přílohy č. 1 a 2. Dotazník tvoří celkem 27 otázek a v průměru by měl respondentům zabrat přibližně 8 minut. V dotazníku se střídají uzavřené otázky s jednou či více možnými odpověďmi, polootevřené otázky s možnou vlastní odpovědí i otevřené otázky, které se objevují především u otázek na výdaje a příjmy studentů s cílem získat co nejpřesnější odpovědi. Při tvorbě dotazníků bylo 10

důležité otázky vytvořit tak, aby byly dobře formulované, jednoznačné a pochopitelné. Dotazník je rozdělen do 7 sekcí. První část je zaměřena na otázky o dojíždění do Brna a využívání městské hromadné dopravy v Brně, druhá část se zajímá o ubytovací a stravovací zvyklosti studentů, třetí část zjišťuje, jak studenti nakládají s volným časem, čtvrtá sekce se věnuje příjmům studentů, pátá výdajům, šestá je zaměřena na budoucnost studentů, v závěrečné sedmé sekci jsou identifikační otázky o respondentovi, jako je věk, pohlaví, bydliště, vysoká škola, studovaný obor atd. Otázky byly formulovány ve spolupráci se zaměstnanci Kanceláře strategie města Brna tak, aby bylo možné výsledky výzkumu porovnat s již proběhlým průzkumem Analýza významu studentů vysokých škol pro rozvoj města Brna. (Štěbra, 2014) Výzkum je opětovně prováděn po dvou letech. Cílem opakovaného šetření je zachytit zkoumaný jev v jeho vývoji, identifikovat vlastnosti sledované skupiny populace – studentů v Brně, případné změny a odlišnosti v chování

a preferencích v čase. Druhá část výzkumu se zabývá zjišťováním rozdílů

mezi českými a zahraničními studenty, zkoumá jejich chování, preference, výdaje a příjmy, které mají k dispozici. Zjištěná data byla porovnána s výsledky již zmíněných průzkumů aplikovaných v loňských letech a s národním šetřením prováděným v rámci evropského projektu EUROSTUDENT VI., který je podobně metodicky formulován. Výzkum byl realizován ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a zabývá se šetřením postojů a životních podmínek studentů vysokých škol v České republice. Šetření bylo zpracováno na jaře roku 2016 a výsledky byly publikovány v říjnu téhož roku. Část studie je zaměřena na životní podmínky studentů, způsob bydlení, výši a strukturu příjmu a výdajů a ekonomickou aktivitu studentů. (MŠMT, 2016) Pro zhodnocení získaných dat byl využit Microsoft Excel, kde byly údaje zpracovány do tabulek a grafů. Data o studentech jsou mimo jiné užitečná pro Magistrát města Brna, neboť pomáhají v dalším rozvoji města. Data z předešlých výzkumů byla významná pro tvorbu nových strategických dokumentů, jako je například Strategie a koncepce rozvoje univerzitního školství v Brně. Výsledky letošního výzkumu budou využity Kanceláří strategie města Brna při práci na nové Strategii pro Brno 2050.

11

4   SPOTŘEBITELSKÉ CHOVÁNÍ Ekonomika je založena na potřebách člověka, podnikatelé se snaží produkováním výrobků a služeb uspokojit poptávku. V této práci je pozornost zaměřena na specifickou skupinu celkové poptávky na trhu - studenty. Podíl vysokoškolských studentů na celkový počet obyvatel v Brně je přibližně 21,7 %. (ČSÚ, 2011) Je tedy zřejmé, že jsou studenti důležitou součástí města a významně se podílejí na ekonomice Brna. Součástí práce je výzkum, na základě kterého je možné zjistit, jak tato skupina ovlivňuje ekonomiku Brna, zda je pro obchodníky a investory podstatná a zajímavá. Tato část práce se proto věnuje teoretickému základu spotřebitelského chování a fungování trhu. Trh je mechanismus, jehož prostřednictvím dochází ke střetu nabídky a poptávky, tedy prodávajících a nakupujících, ti určují cenu a množství zboží, které bude nakoupeno a prodáno. Koordinátorem trhu je rovnovážná cena, „při které kupující chtějí koupit právě takové množství, které chtějí prodávající prodat.“ Pokud by byla cena stanovena příliš vysoko, docházelo by k převisu nabídky, naopak při nízké ceně by byla nabídka nedostatečná a poptávka by převyšovala nabídku. Aby bylo dosaženo tržní rovnováhy a podniky dosahovaly zisku, je třeba, aby si položily tři základní otázky: jaké statky a zboží budou vyrábět, jakým způsobem a pro koho. (Samuelson, Nordhaus 2007) Dle Macákové (1998) je nabídka souborem všech zamýšlených prodejů nabízených výrobci na trhu, která se zvyšujícími cenami statků a služeb roste. Poptávka je naopak charakterizována jako „souhrn všech zamýšlených koupí na trhu.“ Poptávka je určena objemem výrobků, které si chtějí kupující pořídit a cenami, za které jsou ochotni tyto výrobky koupit. Poptávková křivka má klesající trend, při rostoucích cenách statků a služeb poptávka klesá, kupující nakupují menší množství, naopak při poklesu cen poptávka vzroste. (Macáková, 1998) Na změnu poptávky mají vliv dva faktory. V první řadě je posun poptávkové křivky způsoben vlivem důchodového efektu, při jehož zvýšení si spotřebitel může nakoupit větší množství statků za stejné ceny, při jeho poklesu má naopak k dispozici menší reálný příjem a spotřebu těchto statků tak omezí. (Fuchs, 1998) V druhé řadě je změna poptávky vyvolána substitučním efektem, tedy pokud cena statku vzroste, spotřebitelé jej nahrazují jiným levnějším statkem. (Samuelson, Nordhaus 2007) Tržní rovnováhy je dosaženo tehdy, když se cena poptávaného množství rovná nabízenému, tedy kdy neklesá ani neroste a kdy nedochází k převisům ani nedostatku nabídky či poptávky. Tento stav je efektivní, jedná se o kompromis mezi kupujícími a prodávajícími. Účast na trhu je podněcována maximalizací užitku (spotřebitelé), zisku

12

(firmy) a všeobecného blahobytu (vládní agentury) s omezenými zdroji, které má každý účastník k dispozici. (Schiller, 2004) Hlavním cílem každého spotřebitele je uspokojení vlastní potřeby, pocitu nedostatku, se kterým vstupuje na trh. Každý člověk má jiné potřeby, které se mění, rostou a jsou ovlivněny okolím a společností. Zdrojem prostředků k uspokojování potřeb jsou statky. Potřeby lze rozdělit na ekonomické a neekonomické. Mezi ekonomické řadíme ty potřeby, které lze uspokojit spotřebou statků a služeb, které jsou výsledkem hospodářské činnosti, naopak neekonomickými rozumíme potřeby uspokojované jinou než hospodářskou činností. Záměrem spotřebitele je dosažení maximálního užitku a rovnováhy při co nejnižší oběti (ceně). Rovnováha je definována jako stav, kdy spotřebitel uskutečnil nejvýhodnější koupi, tedy nebylo již možné učinit lepší volbu. Rovnováha spotřebitele je ovlivňována především změnou ceny a změnou potřeby. (Fuchs, 1998) Macáková (1998) vymezuje užitek jako „subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.“ Užitek vyjadřuje, jak spotřebitelé hodnotí různé statky a služby, které spotřební statky nejvíce preferují. (Samuelson, Nordhaus 2007) Celkový užitek je měřitelný a je vyjádřen maximálním objemem peněžních prostředků, které je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup určitého množství zboží. Celkový užitek má subjektivní charakter a je ovlivněn vztahem spotřebitele ke zboží, které může jednomu přinést velký užitek, pro druhého je však neužitečné. Celkový užitek je vyjádřen mezním užitkem, který udává, o kolik vzroste celkový užitek, změní-li se množství spotřebovávaného zboží o jednotku. (Macáková, 1998). Mezní užitek má klesající tendenci, při větší spotřebě si daného statku ceníme méně, proto klesá a snižuje se tak i přírůstek celkového užitku. (Samuelson, Nordhaus (2007) Mezní užitek je dán peněžní částkou, kterou spotřebitel vydá na nákup další jednotky zboží. Rovnováhy spotřebitele je dosaženo tehdy, kdy se mezní užitek rovná ceně, tedy kdy se mezní užitky rovnají cenám spotřebovávaného zboží. (Macáková, 1998) Důležitým aspektem při uspokojování potřeb je důchod. Disponibilní důchod, tedy celkové množství peněz po zdanění, které jednotlivec obdrží během určitého časového období, rozděluje na úspory a spotřebu. (Jurečka, 2013) Důchod může být tvořen mzdou (pracovním výdělkem), vlastnickým důchodem, který zahrnuje úroky, rentu, dividendy, nebo příjmem plynoucím z transferových plateb (příjmy od vlády). (Macáková, 1998) Část důchodu, kterou jednotlivec nevydá na spotřebu, se nazývá úspora. Jedná se o odložení části své spotřeby do budoucnosti s cílem zvýšení jejich 13

budoucí spotřeby. Úspory jsou vyjádřeny vztahem důchod mínus spotřeba, přičemž lidé snadněji a ochotněji spoří při větším disponibilním důchodu. (Samuelson, Nordhaus 2007)

5   SOUČASNÝ STAV VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ České vysoké školství prošlo od minulosti markantními změnami. Tou nejvýraznější je dle Prudkého (2009) vysoký nárůst počtu studentů v krátkém časovém období a v důsledku toho přechod od elitního studia, kdy si jej mohli dovolit jen nejnadanější studenti, případně studenti z bohatých vrstev, přes masové až k univerzální podobě, kdy na vysokých školách studují více než dvě třetiny populačního ročníku. (Prudký, 2009) Kvantitativní expanze terciárního vzdělávání a velký počet studentů na vysokých školách má dle Kouckého (2009) negativní vliv na způsob a formu výuky a především na kvalitu vysokoškolského vzdělávání. Na vysoké školy odchází studovat až 60 % populačního ročníku a tato dynamika je nejvyšší ze všech rozvinutých zemí. Dle autora nelze tomuto tempu přizpůsobit kvalitní nabídku vzdělání a obává se blížící se inflaci titulu. (Koucký, 2009) Za účelem kontroly a zvyšování kvality vysokého školství byly ministerstvem stanoveny legislativní požadavky, na základě kterých získávají veřejné školy finanční prostředky. Ustavená Akreditační komise hodnotí publikační činnost, studentské mobility, zapojení do zahraničních výzkumů, bere v potaz výsledky soutěže vyhlašované MŠMT o celostátně nejlepší studenty zapsané v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech. (MŠMT, 2012) V první řadě však posuzuje kvalitu studijních programů, při negativním posudku nemá ministerstvo pravomoc vydat akreditaci, případně je nucen již udělenou akreditaci odebrat. Tato kontrola je pravidelná, povinná a je daná zákonem. (Závada a kol. 2006) Zvýšení kvality by se mělo projevit v aktualizaci obsahu výuky předmětů i programů, v přípravě nových pomůcek, zapojení se do výzkumných aktivit a projektů. “Vysoké školy v souladu se svými strategickými záměry určí prioritní obory („core business“), které budou představovat jejich konkurenční výhodu nejen v národním, ale i mezinárodním prostředí a zaslouží si trvalou pozornost (podporu), a zároveň přijmou rozhodnutí, jak přistoupí k oborům, které nepatří do této prioritní skupiny (malý zájem o absolventy na trhu práce, nedostatečné kapacity apod.).“ (MŠMT, 2012)

14

I přes kvantitativní nárůst terciárního vzdělávání je v České republice v porovnání se státy Evropské unie a zeměmi OECD poměrně málo vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Podíl osob s vysokoškolským titulem na celkové populaci jednotlivých zemí lze vyčíst z grafu č. 1.

60 50 40 30 20 10 0

22

32

33

Itálie Turecko Mexiko Chile Slovensko ČR Portugalsko Maďarsko Německo Polsko Japonsko   Řecko Slovinsko EU  průměr Francie OECD  průměr Nizozemí Španělsko Dánsko Nový  Zéland Belgie Island Estonsko Švédsko Švýcarsko Irsko Finsko Norsko Rakousko USA Korea Lucembursko Izrael Kanada

Podíl  VŠ  vzdělaných  na   celkové  populaci  (v  %)

Graf 1 - Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 25-64 let na celkové populaci (2014)

Zdroj: Vlastní zpracování dle OECD, 2016

V roce 2014 mělo podle údajů OECD vysokoškolské vzdělání v České republice 22 % obyvatel ve věku 25 – 64 let, přičemž průměr zemí Evropské unie je 32 % a průměr zemí OECD 33 %. Z evropských zemí má nejvíce vysokoškolsky vzdělaných obyvatel Lucembursko (téměř 50 %). Lépe než ČR si vede například Rakousko, Norsko a Finsko (42 %), Irsko a Švýcarsko (41 %), ale i Polsko a Německo (27 %). Menší počet vysokoškolsky vzdělaných má z evropských zemí pouze Slovensko (20 %) a Itálie (17 %), z mimoevropských pak například Turecko, Mexiko a Chile. Ze zemí OECD si nejlépe vede Kanada, která má více než 50 % vysokoškolsky vzdělaných lidí, s necelými 50 % pak Izrael a Korea. Korea dosahuje nejvyšších výsledků ve věkové skupině 25 – 34 let, kde má vysokoškolský titul téměř 70 %, v České republice je tento podíl 30%. (OECD, 2015) Mezi ostatními zeměmi v EU vynikáme počtem studentů se středoškolským vzděláním, které u nás mělo v roce 2014 91,6 % a nejmenším počtem osob se základním vzděláním – 8,4 %. V porovnání s ostatními zeměmi jich bylo nejvíce v Portugalsku – 61,6 %, ve Španělsku – 48 % a v Itálii 45,8 %. V rámci cíle Evropské unie byla stanovena hranice podílu osob s terciárním vzděláním do roku 2020 na 40 %, Česká republika si stanovila tento podíl na 32 %. (ČSÚ, Statistika a my 4/2016)

15

V posledních letech se ve školství začíná projevovat demografický propad, který způsobuje úbytek počtu studentů. Touto problematikou se zabývá strategický dokument MŠMT „Rámec rozvoje vysokého školství do roku 2020,“ který říká, že současným hlavním cílem je nejen vypořádání se s nadcházejícím prudkým poklesem studentů způsobeným demografickým propadem, ale také efektivní zajištění a zvyšování kvality všech činností vysokých škol. Strategie směřuje k tomu, že “v roce 2020 budou vysoké školy nabízet široké spektrum kvalitních studijních programů, které budou reflektovat potřeby a zájmy různorodé populace studentů a moderní inovativní ekonomiky. Ze vzdělávání nebudou vyloučeni sociálně znevýhodnění, uchazeči se speciálními potřebami ani jiní netradiční studenti. Prostředí na školách bude tvůrčí, inovativní, otevřené novým podnětům a obohaceno výrazným počtem mezinárodních studentů i zahraničních akademických pracovníků.“ (MŠMT, 2012) Demografický vývoj se postupně projevuje ve všech oblastech života. Promítá se ve zdravotnictví, sociální péči, ovlivňuje zaměstnanost, trh práce a v neposlední řadě taky vzdělání. (Hulík, Tesárková 2009) Změna demografického chování pozorovaná po roce 1989 se projevila nárůstem průměrného věku při prvním sňatku, poklesem počtu sňatků a především poklesem plodnosti a porodnosti. Mezi roky 2011 a 2016 došlo ke snížení populace devatenáctiletých studentů přibližně o 30 %. Počet maturantů se tedy snížil ze 131 tisíc na 92 tisíc. Nárůst této generace se předpokládá až po roce 2023. Všechny tyto změny zapůsobily na vzdělávací systém všech úrovní. Dle autorů se právě na úrovni terciárního vzdělávání dají nejsnadněji eliminovat. (Hulík, Tesárková 2009) Strategickým krokem k překonání demografického poklesu by mělo být posílení role vysokých škol jako center celoživotního vzdělávání. Vysoké školy by se měly orientovat na zdokonalení a rozšíření nabízených vzdělávacích kurzů, programů a přednášek tak, aby uspokojily poptávku a přilákaly nové zájemce z široké veřejnosti. (MŠMT, 2012) V souvislosti s požadavky EU jsou někteří pracovníci nuceni doplňovat své současné vzdělání (zdravotní sestry, učitelky mateřských škol,…), proto by se vysoké školy v době propadu počtu studentů denního studia, měly zaměřit na rozšíření nabídky dálkového studia a vyrovnat tak tento deficit. (Hulík, Tesárková) Zatímco v posledních letech docházelo k velkému kvantitativnímu nárůstu přijímaných studentů na vysoké školy, ke zvýšení počtu soukromých vysokých škol, vytváření nových oborů a studijních programů s cílem uspokojit zájem, během tohoto období, kdy dojde k úbytku počtu studentů z důvodu demografického propadu, by se školy měly naopak věnovat především již zmíněnému zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání. (MŠMT, 2012) 16

V grafu č. 2 je vidět vývoj počtu studentů od roku 2005, kdy počet studentů každoročně rostl, od roku 2011 se začíná projevovat demografický pokles. (MŠMT, 2012) Graf 2 - Vývoj počtu vysokoškolských studentů v České republice 450 000

Počet  studentů

400 000 350 000 300 000 250 000

289 455

316 777

343 941

368 048

389 044

396 047

392 047 368 304 381 272

347 339

200 000 150 000

Zdroj: Vlastní zpracování dle MŠMT, 2016

Dalším znakem současného vysokého školství je internacionalizace. Není novým fenoménem, ale její koncept se stal v posledních letech důležitou strategickou prioritou mnoha institucí. Internacionalizace vysokého školství je brána jako reakce jednotlivých zemí na globalizaci. Má pozitivní efekt na technologický vývoj a ekonomický růst, vede k většímu porozumění a poznání mezi národy. (Journal of Economic Info, 2014) Projevuje se navazováním vztahů se zahraničními univerzitami a akademickými institucemi a zřizováním poboček školních areálů v zahraničí. (Altbach, 2015) Dle Janebové (2009) by měla být internacionalizace součástí vize a strategického plánování vysokých škol, které by měly podpořit oboustranné mobility studentů i akademických pracovníků (Janebová, 2009), zvýšit nabídku studijních programů vyučovaných v cizím jazyce, zapojit se do organizace mezinárodních letních kurzů, zahraničních projektů a výzkumů. Tyto aktivity bude v následujícím období podporovat také MŠMT, a to nejen finančně, ale například začleněním se do relevantních mezinárodních institucí a pracovních skupin, díky kterým se české vysoké školy lépe zapojí do mezinárodní spolupráce a získají přístup k finančním zdrojům EU. (MŠMT, 2012)

17

Cílem je tedy prostřednictvím internacionalizace a vzájemného poznávání kultur zvyšovat konkurenceschopnost vysoké školy v mezinárodním měřítku. (Soukalová, 2012) Dalším úkolem pro MŠMT bude zvyšování atraktivity a prezentace České republiky jako vhodného místa pro studium, přispívání k rozvoji jazykových schopností a znalostí akademických pracovníků, pomoc při organizaci letních škol a jiných studijních programů v cizích jazycích a usnadňování působení zahraničních odborníků na vysokých školách. (MŠMT, 2012) Důležitou oblastí, na které se vysoké školy snaží v současné době zapracovat, je zapojení studentů do praxe a zvýšení tak jejich šancí na budoucí uplatnění. Ačkoliv není v silách většiny vysokých škol poskytnout praxi všem studentům, nabízí se několik variant spolupráce, mezi které řadíme například odborné exkurze, zapojení odborníků z praxe do výuky, nabídku praxe v zahraničí, zapojení se do výzkumných projektů, analýz a studií. Stále více podniků si uvědomuje potenciál vysokoškolských studentů a aktivně jim nabízí spolupráci s cílem najít vhodné kandidáty pro své pracovní pozice. V rámci zvýšení zájmu studentů o podnikání rozjelo MŠMT projekt pod názvem Výchova podnikání. (MŠMT, 2012)

5.1   Vysoké školství v Brně Brno je v současnosti druhým největším vysokoškolským střediskem po Praze. Možnosti studovat v Brně využívá ročně přes 70 000 studentů, kteří si mohou vybrat ze 14 vysokých škol1 s 34 fakultami, z nichž pět je veřejných, jedna státní a osm soukromých. Vysoké školy v Brně začaly vznikat v období 1. republiky, kdy studium vedlo především ke zvýšení sociálního postavení. Studenti byli povinni platit školné, které se pohybovalo okolo 160 Kč za semestr. Pro srovnání, průměrný zaměstnanec měl v roce 1919 mzdu ve výši 135 – 260 Kč za měsíc, horník si dle postavení mohl vydělat až 600 Kč měsíčně, stejně jako učitel (Woff, 2015) a úředník si měsíčně přišel až na 1 000 Kč. (Úřad vlády ČR, 2015) Vysoké školy byly většinou státní a pod správou Ministerstva školství a osvěty. Po vzniku Československa bylo v roce 1920 založeno 13 vysokých škol, z toho 5 v Brně. (ČSÚ, 2010)

1

Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Vysoké učení technické v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Univerzita obrany, NEWTON College, BIBS – vysoká škola, Akademie STING, Vysoká škola Karla Engliše v Brně, Vysoká škola obchodní a hotelová, Vysoká škola aplikovaného práva, Rašínova vysoká škola, Vysoká škola realitní – Institut Franka Dysona

18

Počátky vysokých škol v Brně nebyly jednoduché, školy byly sužovány problémy jako je nedostatek profesorů, studentů, prostor i financí. Zájem o studium se postupně zvyšoval, avšak nedostatek finančních prostředků bránil mnoha mladým v jejich rozvoji. Jednou z komplikací byla také absence studentských kolejí, kvůli čemuž bylo mnoha studentům studium odepřeno, neboť si nemohli dovolit bydlení v podnájmu. Za účelem podpory potřeb studentů bylo založeno několik institucí jako například Akademická menza, Sbor sociální péče o československé vysokoškolské studentstvo v Brně, Masarykův fond na podporu studentstva atd, neboť na základě výsledků sociálního šetření mezi třemi tisíci studenty z roku 1922 bylo zjištěno, že 35 % studentů bydlí ve špatných podmínkách a 27 % muselo být výdělečně činných, aby si studium mohlo dovolit. (Bednaříková, Jordán 1969) Za výstavbu studentských kolejí, které jsou využívány dodnes, vděčíme hraběti Václavu z Kounic, který škole věnoval prostory rozlehlého paláce, které sloužily jako základní kámen pro vybudování studentského bydlení. (Pernes, 2009) Vývoj vysokých škol od počátku vzniku komplikoval nedostatek prostor pro výuku. S tímto problémem se nejvíce potýkala Masarykova univerzita. Za velký úspěch je proto považována výstavba univerzitního kampusu v Bohunicích, jehož budování začalo v roce 2004 a o šest let později byl kampus slavnostně otevřen. Univerzitní kampus je označován za největší stavební projekt ve středoevropském vysokém školství, na jehož výstavbu bylo vynaloženo více než 5 miliard Kč. V budově sídlí fakulta lékařská, přírodovědecká, fakulta sportovních studií a výzkumné centrum CEITEC. Kampus poskytuje prostory pro 5 000 studentů a 1 500 zaměstnanců. (MUNI, 2016) Vysoké učení technické tuto záležitost vyřešilo rozšiřováním a budováním areálu Pod Palackého vrchem, kde v současnosti sídlí čtyři fakulty, vysokoškolské koleje, menzy a sportovní areál s víceúčelovou halou. Dalším společným znakem, kterým byly všechny vysoké školy negativně postihnuty, bylo období okupace, které skončilo uzavřením vysokých škol v roce 1939. Vysoké učení technické bylo pod vlivem komunistické strany dovedeno téměř k zániku. V roce 1951 byla vysoká škola přeměněna na Vojenskou technickou akademii, což prudce ohrozilo existenci české techniky. (Pernes, 2009) Z klinik Vysoké školy veterinární a farmaceutické obsazených německými vojsky se stala veterinární nemocnice, která sloužila nejen k vojenským, ale i civilním účelům. V areálu školy byl vytvořen zajatecký tábor a lazaret. (Večerek, 2008) Kounicovy koleje Masarykovy univerzity začaly fungovat jako vězení, kde bylo popraveno téměř 600 osob. K uvolnění 19

poměrů došlo během šedesátých let a až v druhé polovině devadesátých let dochází k opětovnému rozvoji. (Fasora, 1919 - 2009) Nejstarší vysokou školou v Brně je Vysoké učení technické, jehož počátky sledujeme už od roku 1849. Tehdy mělo charakter pouze technického učiliště a vyučovalo se zde ve dvou jazycích – češtině a němčině. Rokem 1899 se podpisem císaře Františka Josefa I. Česká vysoká škola technická stala první vysokou školou na Moravě. (Pernes, 2009) Za zakladatele veterinárního vzdělávání je považována Francie, kde první vysoká škola zvěrolékařská vznikla již v roce 1762 v Lyonu. Orientovala se především na onemocnění koní, kteří v té době byli využívání v armádě. U nás byla Vysoká škola zvěrolékařská založena po vzniku samostatného československého státu a výuku zahájila 17. listopadu 1919. O 17 let později byla škola přejmenována na Vysokou školu veterinární a zároveň se stala univerzitní vysokoškolskou institucí. (Večerek, 2008) V roce 1952 došlo ke zrušení veterinární fakulty a následně k jejímu přičlenění k Vysoké škole zemědělské v Brně. Veterinární fakulta bojovala téměř 20 let o navrácení samostatnosti, kterou získala zpět v roce 1969. (VFU, 2015) Mendelova univerzita začínala v roce 1919 jako Vysoká škola zemědělská se dvěma fakultami - lesnickou a hospodářskou a svým zaměřením je nejstarší vysokou školou v českých zemích. V roce 1995 dostala škola nové jméno po významném vědci genetiky Johannu Gregoru Mendelovi. Mendelova univerzita má dodnes důležité postavení univerzity s tradičními obory vyučovanými především na Agronomické, Lesnické a Dřevařské fakultě.

Mimo tradiční obory však nabízí také studium

ekonomického zaměření a v roce 2003 se škola rozrostla o Institut celoživotního vzdělávání. Nejmladší fakultou je Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií nabízející studijní programy také v anglickém jazyce. (Mikovcová, 2016) Nestarší brněnskou univerzitou je Masarykova univerzita, která byla původně založena v Olomouci. O jejím zřízení se vedly spory a diskuze trvající více než jedno století. Masarykova univerzita si tak prošla dlouhým a komplikovaným vývojem. Velkou zásluhu přisuzujeme Tomáši G. Masarykovi, který prosazoval potřebu založení druhé univerzity od 80. let 19. století a jež se na dlouhou dobu stala jedním z hlavních bodů jeho politické činnosti. Po několikaletých bojích, stávkách a hnutích vznikla Masarykova univerzita v roce 1919 se 4 fakultami: právnickou, lékařskou, filosofickou a přírodovědeckou. (Bednaříková, Jordán 1969)

20

Potřebu ustavení umělecké školy v Brně prosazoval skladatel Leoš Janáček, který většinu svého života působil v Brně. Částečně se mu to podařilo již v roce 1881 založením varhanní školy, která se v roce 1919 stala konzervatoří. Na území České republiky vznikla první vysoká umělecká škola v roce 1945 v Praze. O dva roky později se dočkalo i Brno a Janáčkova akademie s oborem hudebním a dramatickým byla založena. (JAMU, 2016) Možnost studovat v Brně vojenství na úrovni vysokoškolské vznikla v roce 1951 založením Vojenské technické akademie. Na počátku devadesátých let se objevila myšlenka, která reflektovala nutnost přeměny organizace vojenského školství. To souvisí se vstupem České republiky do Organizace Severoatlantické smlouvy v roce 1999 a se vstupem do EU v roce 2004, kdy bylo jasné, že je nezbytné reformovat české ozbrojené síly. (Ministerstvo obrany ČR, 1999) V roce 1989 existovalo v tehdejší Československé federativní republice 19 vojenských škol. K jistým krokům došlo v roce 2001, kdy se do do čela ministerstva obrany dostal Jaroslav Tvrdík, který zdůraznil potřebu vytvoření jednotné soustavy vojenských vysokých škol s cílem poskytnout kvalitní přípravu vojáků v souladu s potřebami Armády České republiky. Univerzita obrany vznikla v roce 2004 sloučením tří vojenských škol – Vojenskou akademií v Brně, Vysokou vojenskou školou pozemního vojska ve Vyškově a Vojenskou lékařskou akademií J. E. Purkyně v Hradci Králové, přičemž jednotlivé školy byly přeměněny na fakulty. Je jedinou státní vysokou školou v Brně, od veřejných vysokých škol se liší tím, že má omezenou samosprávu, neboť je organizační složkou Ministerstva obrany. (Ministerstvo obrany ČR, 2013) Přehled o aktuálním stavu vysokých škol a jejich fakultách podává obrázek č. 1. Nachází se zde 5 veřejných, 1 státní a 8 soukromých škol. Největší školou v Brně je Masarykova univerzita, která je počtem studentů zároveň 2. největší vysokou školou v České republice a nabízí studium na 9 fakultách. Univerzita vyniká vědeckou činností, intenzivně se zapojuje do aktivit v oblasti vědy a výzkumu, navazuje zahraniční kontakty a je významným aktérem na poli sociálního a kulturního života nejen Brna, ale celého jihomoravského regionu. (MUNI, 2016) Mezi nejžádanější obory brněnských vysokých škol patří dlouhodobě ekonomické obory a obory zabývající se managementem. Vzdělání v těchto oborech nabízí Ekonomicko-právní fakulta Masarykovy univerzity, Provozněekonomická fakulta Mendlovy univerzity a Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického. Nejprestižnějšími obory se díky dobrému uplatnění v poslední době stávají IT a informatické obory nabízené předně Vysokým učením technickým. Atraktivním oborem je stabilně medicína, kterou je možné studovat na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity

a

její

odnož

–

farmacii

na

fakultě

Farmaceutické

Veterinární 21

a farmaceutické univerzity. Ta má zároveň konkurenční výhodu, neboť jako jediná v České republice nabízí studium veterinární medicíny. Tradičně oblíbeným oborem je i právo, jehož studium nabízí fakulta Právnická na Masarykově univerzitě. (MŠMT, 2015) Obrázek 1 - Přehled vysokých škol v Brně

Zdroj: Vlastní zpracování 2016 (dle webových stránek jednotlivých VŠ)

V tabulce č. 1 sledujeme vývoj počtu studentů na veřejných vysokých školách v Brně za posledních 40 let. Počet studentů Masarykovy univerzity se od roku 1973 zvýšil až pětkrát. VUT a Mendelu má přírůstky trojnásobné. Od roku 2011 můžeme vidět pozvolné snižování stavů způsobené demografickým poklesem. V loňském roce studovalo na veřejných vysokých školách 68 742 studentů, což je dvakrát tolik než před dvaceti lety. Dle údajů v tabulce můžeme konstatovat, že téměř 50 % všech studentů ve městě studuje na Masarykově univerzitě. Studenti vysokých škol tvoří přibližně 20 % celkového počtu obyvatel města. 22

Tabulka 1 - Počet studentů veřejných vysokých škol v Brně v období 1973 - 2015 Rok

Počet studentů MUNI

1973

6 396

VUT 7 974

MENDELU

VFUB

JAMU

UNOB

CELKEM

3 214

611

195

-

18 390

1989

7 947

13 026

4 715

980

221

-

26 889

1993

11 554

10 934

3 670

1 180

430

-

27 768

1995

12 834

12 119

3 999

1 311

481

-

30 744

1998

17 101

14 920

5 127

1 534

508

-

39 190

2000

18 083

15 934

5 267

1 663

521

-

41 468

2001

19 771

14 208

5 670

1 710

517

-

41 876

2002

22 347

14 885

6 045

1 871

502

-

45 650

2003

25 084

16 710

6 687

1 988

538

-

51 007

2004

27 175

17 633

7 154

2 148

559

1 974

56 643

2005

29 255

19 380

7 747

2 340

587

1 385

60 694

2006

31 402

20 107

8 687

2 553

585

1 216

64 550

2007

34 090

20 889

9 356

2 706

626

1 309

68 976

2008

36 148

21 165

10 348

2 810

652

1 501

72 624

2009

38 132

21 692

10 615

2 885

697

1 767

75 788

2010

39 454

22 206

10 443

2 919

710

1 750

77 482

2011

39 684

22 294

10 562

3 090

703

1 921

78 254

2012

38 937

22 319

10 453

3 081

703

1 783

77 276

2013

37 308

22 046

10 663

2 968

667

1 818

75 470

2014

34 797

21 415

10 174

2 956

713

1 574

71 629

2015

32 950

20 741

9 669

2 945

746

1 691

68 742

*UNOB vznikla v roce 2004 sloučením tří samostatných vojenských škol

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016 (dle údajů ČSÚ)

5.1.1   Spolupráce města a vysokých škol Přítomnost studentů v Brně se projevuje ve všech oblastech každodenního života ve městě. Brno se snaží tento potenciál využít tak, aby z něj vytěžilo co nejvíce výhod a potlačilo negativní dopady. Cílem je propojit vysoké školy a město tak, aby mezi nimi vznikly provázané a koordinované vazby, zintenzivnit kooperaci mezi vysokými školami a potenciálními investory uvažujícími o založení firem či poboček ve městě. Mezi tradiční formy spolupráce patří odborné praxe na krajském úřadě, různé přednášky a publikační činnost zaměstnanců kraje a finanční podpora výměnných studijních pobytů. Prostřednictvím nejrůznějších aktivit přispívají k lepší spolupráci města ustavené organizace jako je například Jihomoravské inovační centrum, Kancelář Jihomoravského

23

kraje pro meziregionální spolupráci a Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu. (Strategie pro Brno, 2015) Kancelář Jihomoravského kraje se již od roku 2003 podílí na spolupráci s vybranými zahraničními regiony pomocí vzdělávacích a kulturních projektů v České republice, Srbsku, Chorvatsku a Bruselu. Poskytuje možnost absolvování studentských stáží, organizuje semináře, prezentace, kurzy češtiny pro studenty z partnerských zemí, navazuje kontakty s ostatními regiony a zajišťuje finanční podporu z evropských zdrojů. (Kancelář JMK, 2016) Podporou inovačního podnikání se zabývá Jihomoravské inovační centrum. Jeho posláním je zvýšit přínos výzkumu a vývoje nejen pro region, a to mimo jiné zintenzivněním spolupráce mezi vysokými školami, vědecko-výzkumnými institucemi a podniky. V důsledku toho dochází ke zvyšování konkurenceschopnosti a k vytváření nových kvalifikovaných pracovních míst v regionu. (JIC, 2016) Poslední zmíněnou organizací je Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, jedná se o sdružení právnických osob, jehož členy jsou Jihomoravský kraj, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno a Vysoké učení technické. Cílem tohoto sdružení je podpořit příliv nadaných českých i zahraničních studentů a vědců do regionu prostřednictvím nejrůznějších akcí a projektů. (JCMM, 2016) Dalším příkladem spolupráce je například Meziuniverzitní studentská soutěž organizovaná vysokými školami a Magistrátem města Brna, jejímž cílem je zapojit studenty do realizace projektů zaměřených na rozvoj Brna, využít tak jejich nápady a potenciál a zároveň jim poskytnout možnost aplikovat jejich znalosti v praxi a získat nové zkušenosti pro budoucí zaměstnání. Studenti jsou motivováni finanční odměnou 40 000 Kč, kterou získá vítězný tým

a jeho zpracovaný projekt. (MUNISS, 2016)

V roce 2010 byl vytvořen dokument Strategie pro Brno, který představuje konkrétní záměry, cíle a projekty týkající se budoucnosti a vize Brna. Oblast vědy, výzkumu, inovací a vzdělání je jednou z hlavních priorit, které mají pro Brno zásadní význam. Součástí dokumentu je SWOT analýza v oblasti výzkumu, vývoje, inovace a vzdělávání, která představuje hlavní silné a slabé stránky a odhaluje příležitosti a ohrožení (obrázek č. 2). Město se v blízké budoucnosti zaměří na analyzované faktory a prostřednictvím návrhů a opatření podpoří usazování vysokoškolských studentů, investuje do výzkumu, podpoří programy motivující studenty ze zahraničí a využije tento potenciál ve svůj prospěch. (Strategie pro Brno, 2010) 24

Obrázek 2 - SWOT ANALÝZA - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání SILNÉ STRÁNKY široké spektrum existence vědecko-výzkumných pracovišť široká základna vysokých škol a jejich prestiž lidský potenciál v absolventech vysokých škol

SLABÉ STRÁNKY dosud malé propojení výzkumu a praxe (aplikovaný výzkum) nedostatečná propagace města jako centra vědy, výzkumu a vzdělávání malá snaha o udržení vysoce kvalifikovaných lidí (elit) ve městě

infrastruktura pro podporu inovačního podnikání s vazbou na vysoké školy (Český technologický park s vazbou na VUT Brno)

nízká úroveň spolupráce vysokých škol a města

široká nabídka různých forem vzdělávání

nedostatečná vazba mezi požadavky trhu práce a studijními obory (programy)

celorepublikově nejvyšší podíl studentů vysokých škol vzhledem k trvale bydlícím obyvatelům

nedostatek mateřských, základních a navazujících škol vyučujících v angličtině

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

realizace (podpora vzniku) centra vědy a aplikovaného výzkumu využití národních a mezinárodních programů na podporu výzkumu a programu transferu technologií (poznatků) pro inovační pokrok v podnikání

odchod odborníků z města do Prahy nebo do zahraničí odchod absolventů VŠ za lepšími podmínkami (především bytovými)

rozšíření možnosti studia pro zahraniční studenty

nedostatky v systému využití výsledků výzkumu zejména v hospodářské sféře

podpora vědeckých pracovníků

spontánní vznik segregovaných tříd či škol

zapojení zahraničních firem aktivně působících v Brně do spolupráce na hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji města a jeho aglomerace maximální využití lidského potenciálu, především studentů VŠ spolupráce středních a vysokých škol s městem a soukromých sektorem udržení, resp. zvyšování podílu studentů VŠ motivace mimobrněnských a zahraničních studentů pro setrvání v Brně

Zdroj: Strategie pro Brno, 2010

5.2   Vliv vysokých škol na ekonomiku města Kodama a Branscomb (1999) na základě světových výzkumů konstatují, že jsou univerzity jedinečným zdrojem vitality, vědomostí a dovedností ve vyspělé společnosti. Podle Cohena (1999) jsou univerzity klíčovým zdrojem v „produkci“ talentu, znalostí a inovací. Podle Smith (2007) rozvoj znalostní společnosti závisí na růstu nových poznatků a vědomostí, jejich přenosu přes vzdělávání a školení, šíření přes informační a komunikační technologie a jejich využití v nových průmyslových odvětvích, procesech a ve službách. Sainsbury (2002) napsal, že univerzity jsou srdcem výrobní kapacity a hnacím motorem technologického pokroku. Umožňují ekonomický rozvoj na lokální i regionální úrovni a jsou producentem lidských znalostí a dovedností. Jsou středem

25

obchodních sítí a průmyslového odvětví znalostní ekonomiky. Podle Leifnera (2004) je konkurenceschopnost ekonomiky závislá na výkonu vysokoškolských institucí. Podle Smith (2007) jsou university v dnešní době vnímány jako jednotky, které se podílí na vytváření bohatství. Koucký (2012) definuje 6 základních funkcí vysokých škol, přičemž každá škola se na jejich plnění podílí jiným způsobem a jinou měrou, což se promítá v utváření jejich charakteru a vlivu na okolí. Studijní funkci definuje jako zaměření školy na magisterské a doktorské studijní programy ve srovnání s orientací na programy bakalářské. Mezinárodní funkce vyjadřuje míru internacionalizace vysoké školy, jak se zapojuje do mezinárodních aktivit a výměn studentů a kolik cizinců zde studuje. Zapojení se do vědecké, výzkumné, vývojové a umělecké činnosti popisuje funkce výzkumná. Čtvrtou funkci charakterizuje jako podnikatelskou, ta vypovídá o spolupráci školy s veřejným a podnikatelským sektorem. Regionální funkce vyjadřuje zájem školy o regionální problematiku a spolupráci s kraji a městy. Poslední úlohu školy vidí v dalším vzdělávání dospělých a seniorů, tuto funkci charakterizuje jako celoživotní. Russo (2003) rozděluje ekonomické dopady vysokých škol na město na přímé a nepřímé, mezi přímé řadí vytváření zisku a pracovních příležitostí, mezi nepřímé pak tvorbu lidského kapitálu předáváním znalostí, schopností a dovedností. Vysoké školy jsou v současnosti vnímány nejen jako instituce, které poskytují vzdělání, ale také jako významní aktéři na poli regionálního a místního rozvoje prostřednictvím interakcí s veřejným i soukromým sektorem. Mají vliv na množství aspektů v našem životě a ovlivňují tak fungování celé společnosti. Zabývají se výzkumem, mají vliv na výkonnost ekonomiky, podporují místní komunity a mají schopnost přilákat zahraniční investice. (Gallo – Rivera, 2010). Vzdělávání a výzkum Předním významem všech vysokých škol je samozřejmě vzdělávání a příprava studentů na jejich budoucí povolání. Prostřednictvím vzdělávání univerzity šíří znalosti a zvyšují zásobu lidského kapitálu. (Veugelers a kol., 2014) Vychovávají kvalifikované odborníky a další nezbytné profese jako jsou učitelé, podnikatele atd. (Universities UK, 2011) Matějů (2009) v publikaci Bílá kniha terciárního vzdělávání zdůrazňuje důležitost tří hlavní funkcí vysokoškolského vzdělávání. V první řadě jde o vzdělávací činnost, která je poskytovaná kvalitně, efektivně a nabízí rovné příležitosti. V druhé řadě apeluje na nezbytnost propojení vzdělávání, výzkumu a vývoje, které je hlavním zdrojem poznávání, 26

inovací a tvořivosti absolventů. Jako třetí zásadní funkci zdůrazňuje společenskou roli univerzit především v oblasti péče o kulturní dědictví a jeho rozvoj. Výzkumy, kterým se jednotlivé univerzity věnují, podporují sociální a hospodářský pokrok a zlepšují každodenní životy lidí. Nejnovější vědecké centrum v České republice bylo otevřeno v roce 2014 v Univerzitním kampusu Masarykovy univerzity v Brně – Bohunicích a v kampusu Vysokého učení technického pod Palackého vrchem a nese název CEITEC. Jeho činnost můžeme rozdělit do 7 spolupracujících výzkumných programů. Jedná so o Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, Pokročilé materiály, Strukturní biologie, Genomika a proteomika rostlinných systémů, Molekulární medicína, Výzkum mozku a lidské mysli, Molekulární veterinární medicína. Hlavním posláním centra je „je vybudování významného evropského střediska vědy a vzdělanosti se špičkovým zázemím a podmínkami pro nejlepší vědecké pracovníky v Brně.“ Aby mohlo být tohoto cíle dosaženo, je nezbytné získat nejlepší pracovníky v oboru a zajistit kvalitní přípravu studentů a motivovat je k jejich budoucímu uplatnění jako vědců, jejichž činnost je významná pro rozvoj nejen regionu, ale i celé České republiky. Do vědecké činnosti je zapojena Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR. (CEITEC, 2016) Právě v této oblasti zaznamenává Koucký (2012) největší pokrok. Za poslední dva roky lze pozorovat nárůst počtu vědeckých publikací autorů vysokých škol o 30 %, dvojnásobný nárůst prostředků na vědu a výzkum (především z fondů EU) a zvýšení výdajů na vysokoškolský výzkum a vývoj až o miliardu. Podpora místních komunit Univerzity vzdělávají lidi, na které spoléhá celá společnost, jedná se o doktory, zubaře, zdravotní sestry, učitele a další. Mimo to univerzity podporují místní komunity, vytvářejí zázemí, zapojují se do kulturního dění ve městě, sdílejí sportovní zařízení s veřejností, poskytují poradenství a konzultace pro místní obyvatele a podniky, pořádají veřejné kurzy a přednášky, přitahují nové investice, pomáhají utvářet místní politiky a strategie. (Siegfried, 2006)

27

Výkonnost a růst ekonomiky Univerzity se výrazně podílí na zajišťování výkonnosti ekonomiky a přispívají k jejímu růstu. Řídí ekonomiku prostřednictvím podpory investic a inovací. Vytvářejí pracovní příležitosti, posilují daňové příjmy a stimulují místní ekonomiku. (Siegfried, 2006) Studie zpracovaná v letech 2011-2012 pro univerzity ve Velké Británii (Kelly, McNicoll, White, 2011) vnímá vysoké školy jako významné podnikatelské subjekty, které svými výdaji ovlivňují chod ekonomiky a výrazně přispívají k tvorbě HDP. Vysokoškolské vzdělání je jednou z hlavních součástí národní ekonomické infrastruktury generující velké příjmy přispívající ke snižování nezaměstnanosti a podílející se velkou měrou na exportu a HDP. Vysokoškolské vzdělání poskytuje jednotlivcům lepší životní šance a příležitosti, ekonomii zásadní změny prostřednictvím inovací a dovedností a společnosti zvyšování znalostí díky výzkumným objevům, zvyšováním sociální mobility a soudržnosti. Dle provedených výzkumů ve Velké Británii jsou univerzity většími producenty výstupů než ostatní sektory a to včetně reklamy, marketingových výzkumů, průzkumů trhu, právních služeb a další. Zároveň také generují větší HDP než mnoho jiných sektorů a to včetně zdravotnictví, veřejné správy a stavebnictví. Na příkladu Velké Británie můžeme uvést, že prostřednictvím velkého množství aktivit přispívají více než 73 miliardami liber ročně do britské ekonomiky a vytvářejí více než 750 000 pracovních míst. (Universities UK, 2011) Vysoké školy patří často k největším zaměstnavatelům ve svých regionech. Nabízejí širokou škálu pracovních příležitostí a zároveň se podílejí na vytváření pracovních pozic v navazujících odvětvích v místní ekonomice. (Veugelers a kol., 2014) V Jihomoravském kraji je největším zaměstnavatelem Masarykova univerzita, v roce 2014 zaměstnávala 5 267 zaměstnanců, z toho 2 226 pedagogických pracovníků. (Evropská komise, 2016) Většina univerzit pochází z veřejných zdrojů, což se však ukazuje jako velmi výhodná investice, neboť mají vysokou návratnost. Podporují nové podniky, učí a podněcují studenty k vlastní podnikatelské činnosti. (Universities UK, 2011) Kromě vlastní produkce výstupů a zaměstnanosti vyvolávají univerzity multiplikační efekt, který se projevuje ve dvou typech hospodářské interakce. V podobě nepřímých účinků, kdy univerzity nakupují zboží a služby z jiných sektorů s cílem podpořit vlastní aktivitu a zároveň tak stimulují činnost v těchto odvětvích. V druhém případě jde pak o vyvolané (umělé) efekty, kdy univerzity vyplácejí mzdy svým zaměstnancům, kteří tento příjem utratí za nákup spotřebního zboží a služeb. To vytváří mzdové příjmy zaměstnanců v jiných odvětvích, kteří opět svůj příjem vynakládají na 28

nákup zboží a služeb v jiných odvětvích atd., hovoříme tedy o dominovém efektu ekonomiky. (Universities UK, 2011) Zahraniční investice Dalším pozitivním přínosem systému vysokých škol je jeho schopnost přilákat zahraniční investice. Dle již zmíněného průzkumu ve Velké Británii se v roce 2011/2012 vyšplhaly příjmy ze zahraničí na 10,7 miliard liber, z toho 3,8 miliard tvořily výdaje na ubytování a stravu ze strany zahraničních studentů a další 3,4 miliardy byly výdaje těchto studentů na nákup zboží a služeb. Bylo zjištěno, že téměř 20 % výstupu vytvořeného sektorem vysokého školství lze přičíst náboru studentů ze zahraničí. Do studie bylo zapojeno 162 vysokých škol, které zaměstnávají téměř 400 tisíc lidí a přispívají téměř 18 miliardami liber k HDP Spojeného království. V letech 2011 – 2012 přispívalo do ekonomiky Spojeného království 435 235 zahraničních studentů. V první řadě se jedná o poplatky přímo univerzitám, tedy školné a náklady na ubytování poskytované školou. V druhé řadě jde o výdaje mimo školní areál, tedy o nákupy potravin a spotřebního zboží, konzumace v restauracích, kavárnách, klubech a dalších zařízeních oblíbených studenty. Počet restaurací, kaváren a dalších pohostinských zařízení se v blízkosti univerzit neustále zvyšuje, podniků, jejichž zisky jsou závislé na studentech, neustále přibývá. (Universities UK, 2011) Studie Oxford Economics, která byla v roce 2014 vypracována pro Univerzitu v Shefflield, rozděluje přínosy z pobytu zahraničních studentů na přímé, kam se řadí výdaje na školné a životní potřeby, a nepřímé, které se týkají ekonomických aktivit řetězců spojených s nákupy studentů (logistika, velkoobchod, obchodní služby). (Oxford Economics, 2013) Kromě krátkodobých dopadů jako je školné a výdaje na živobytí, zdůrazňuje také dlouhodobé přínosy, které se mohou projevit nárůstem exportu. Vychází z toho, že si studenti během studia oblíbí určité lokální produkty a s jejich spotřebou budou pokračovat i po návratu zpět do své země. Další dlouhodobý přínos spatřuje ve zvýšení příjmů z turismu, přičemž předpokládá, že by se studenti do země, ve které studovali, mohli v budoucnu vracet. (Oxford Economics, 2013) Růst příjmů z cestovního ruchu popisuje ve své studii také Lopéz (2016), která vnímá studenty pobývající v hostitelské zemi krátkodobě, tedy ne déle než jeden rok, jako turisty, kteří do země zároveň přitahují další účastníky cestovního ruchu v podobě svých přátel a rodiny.

29

6   PODMÍNKY STUDIA PRO ZAHRANIČNÍ STUDENTY V ČR Jedním z hlavních trendů moderního vysokého školství v současnosti je internacionalizace, která se mimo jiné projevuje zvyšující se interakcí mezi vysokými školami jednotlivých států. (Altbach, 2016) Následující kapitola proto bude věnována tomu, jaké možnosti se pro zahraniční studenty nabízejí v České republice. Práva a povinnosti tykající se vstupu cizinců na území České republiky se řídí zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Cizince dle zákona definujeme jako „fyzickou osobu, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie.“ Cizinci ze zemí podléhající vízové povinnosti jsou povinni zažádat o povolení k pobytu. Pokud se cizinec rozhodne studovat v České republice po dobu kratší než 3 měsíce, podá si na zastupitelském úřadu žádost o krátkodobé vízum za účelem studia. Je-li předpokládaná doba studia delší než 3 měsíce, je cizinec povinen zažádat o dlouhodobé vízum. Platnost dlouhodobého víza je jeden rok, pro pobyt delší než jeden rok je cizinec oprávněn zažádat o povolení k dlouhodobému pobytu. Při příjezdu do ČR je nutné splnit ohlašovací povinnost (pokud tak neučiní ubytovatel) na cizinecké policii a hlásit veškeré změny týkající se změny bydliště, rodinného stavu či cestovního dokladu. (MVČR, 2015) Základní podmínky studia na českých vysokých školách a univerzitách upravuje zákon č.111/1998 Sb., o vysokých školách. Cizinci z EU mohou na českých vysokých školách studovat za stejných podmínek jako čeští studenti. Studium je bezplatně poskytováno v češtině, v takovém případě však musí cizinec doložit znalost českého jazyka, ať už splněním jazykového testu nebo pomocí mezinárodně uznávaného dokladu o vykonání jazykové zkoušky. Pokud se však rozhodnou studovat v jazyce jiném (nejčastěji anglickém), musí si své studium zaplatit dle podmínek stanovených jednotlivými vysokými školami. Dle § 58 zákona o vysokých školách platí stejné pravidlo pro české studenty, pokud chtějí studovat v jiném než rodném jazyce, svoje studium si musí uhradit sami. (vysokeskoly.cz 2010) Poplatky za studium se na jednotlivých univerzitách liší dle zvolené fakulty a oboru. Výše poplatků je stanovována děkanem na základě zákona o vysokých školách § 58, částka se počítá z aktuálního normativu, ekonomické náročnosti zvoleného studijního programu a částky, kterou univerzita získala na jednoho studenta. Studium na Masarykově univerzitě v cizím jazyce se pohybuje od 2 000 do 5 000 eur za akademický rok. Nejdražší jsou lékařské obory, kde se poplatek může vyšplhat až na 300 000 Kč za akademický rok. (MUNI, 2016)

30

6.1   Možnosti získání stipendia V následující kapitole budou představeny jednotlivé programy, které umožňují cizincům studovat na vysokých školách v České republice. Vládní stipendia Česká republika nabízí zahraničním studentům studium v rámci zahraniční rozvojové spolupráce nebo na základě mezinárodních smluv. Mezi hlavní cíle zahraniční rozvojové spolupráce České republiky řadíme podporu hospodářského a sociálního rozvoje rozvojových zemí, jejich postupné začleňování do světové ekonomiky, boj proti chudobě, upevnění demokracie a lidských práv. Mimo jiné je snahou také podpořit vzdělávání a to formou poskytování stipendií, díky kterým mohou cizinci z rozvojových zemí studovat na českých vysokých školách. (Exnerová a kol., 2012) Poskytování stipendií studentům rozvojových zemí má v České republice dlouhou tradici. Součástí vládního programu je již od roku 1950. Stipendia byla v první řadě přidělována studentům z Vietnamu, Severní Koreje, Kuby a Mongolska. Z důvodu velkého zájmu o studium, byla v roce 1961 založena Univerzita 17. listopadu, která byla zřízena pro studenty z Afriky, Asie a Latinské Ameriky a zajišťovala také organizační průběh studia. Tento koncept nebyl příliš úspěšný, ukázalo se, že československá společnost nebyla na tuto skutečnost připravena a nedokázala přijmout odlišnosti studentů ze třetího světa, v důsledku čehož docházelo k častým rasistickým útokům proti studentům z rozvojových zemí. (Němečková a kol., 2014) V 80. letech došlo k opětovnému rozvoji a zájem o stipendijní program se postupně zvyšoval, bylo udělováno přibližně 850 stipendií ročně. Na počátku 90. let úspěšně dokončilo studium na dvacet tisíc zahraničních studentů. (Exnerová a kol., 2012) Vládní stipendia jsou udělována na základě usnesení vlády České republiky ve společném projektu MŠMT a MZV. Stipendia jsou umožňována na standardní dobu studia v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech vyučovaných v českém jazyce a ke studiu v navazujících magisterských a doktorských studijních programech v anglickém jazyce. Studenti, kteří zvolí program v českém jazyce, se dále účastní ročního kurzu českého jazyka a odborné přípravy. O stipendium mohou zažádat cizinci na zastupitelském úřadě České republiky nebo přímo na odboru rozvojové spolupráce Ministerstva zahraničních věcí, kam do určitého termínu podávají přihlášky včetně potřebných dokumentů. “O stipendium se mohou přihlásit cizinci bez trvalého 31

pobytu na území České republiky, kteří jsou státními příslušníky cizího státu přijímajícího zahraniční rozvojovou pomoc České republiky a splňují podmínky stanovené Dispozicemi k přiznání stipendií vlády České republiky.” (DZS, 2015) Podle státního tajemníka MŠMT Jindřich Fryče se na podporu rozvojových zemí formou podpory studia zahraničních studentů v České republice vynaloží asi 90 milionů ročně. MZV ve spolupráci s MŠMT stanovuje každoročně určitý počet míst pro dané země, jejichž výběr je primárně založen na zahraničně – politických vztazích a zájmu ČR pomoci rozvojovým zemím. (MŠMT, 2015) V dubnu 2012 byla schválena Strategie poskytování vládních stipendií pro studenty z rozvojových zemí na období 2013 - 2018. Hlavním cílem strategie je umožnit vysokoškolské vzdělání studentům z rozvojových zemí, pro něž je nemožné studovat na vlastní náklady v jejich zemi a přispět tak k rozvoji dvoustranných vztahů mezi ČR a rozvojovými zeměmi s důrazem na vztahy ekonomické. Zároveň dochází k zatraktivnění České republiky jako volby pro studium ze strany platících občanů třetích zemí. Mezi hlavní aktéry programu patří Ministerstvo zahraničních věcí a jeho Odbor rozvoje spolupráce a humanitární pomoci, který se zabývá výběrem zemí a je zodpovědný za chod celého procesu. Do programu jsou dále zapojeny teritoriální odbory, které připravují doporučené studijní obory pro studenty, zastupitelské úřady, které mají zodpovědnost za výběr žadatelů dle požadovaných kritérií a vytvářejí vstupní testy. MŠMT spravuje agendu stipendií, jedná s vysokými školami, připravuje online formuláře elektronických přihlášek a online testů, stará se o finanční prostředky a jejich přiznání vysokým školám. V přímém kontaktu se studenty je pak Dům zahraniční spolupráce, a to nejen před přiznáním stipendia, ale i po celou dobu studia. Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze připravuje roční kurz českého jazyka, který má připravit studenty na přijímací zkoušky a studium za stejných podmínek, jako mají čeští studenti. O udělení víz a povolení k pobytu se stará Ministerstvo vnitra. Pro období let 2013-2018 je vyhrazeno 130 stipendijních míst ročně (z toho 90 míst v českém programu a 40 v anglickém), přičemž předpokládaná částka nebude přesahovat 123 mil. Kč. (MZV, 2012)

32

Vyšehradský fond Další možností je získat stipendium z Vyšehradského fondu (The International Visegrad Fund), který byl založen v roce 2000 a tvoří jej státy Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko. (studyin.cz 2015) Hlavním smyslem fondu je usnadnit a podpořit užší kooperaci mezi občany a institucemi v regionu, stejně tak jako mezi státy Vyšehradského fondu a dalšími zeměmi. Fond spravuje několik grantových projektů zejména v oblasti výměny mládeže, vědy a výzkumu, kultury, přeshraniční spolupráce a cestovního ruchu. V současnosti je možné vybírat ze 4 nabízených programů: Visegrad – Taiwan Scholarships, Visegrad Scholarships at Open Society Archives, Visegrad Scholarship Program - EaP, Visegrad Scholarship Program. (visegradfund.org 2016) Hlavním a nejžádanějším program je Visegrad Scholarship Program. Stipendium podporuje magisterské a doktorské studium, které může být realizováno v regionu V4, ale také v zemích západního Balkánu a v zemích patřících do Východního partnerství. Oprávněnými žadateli i hostitelskými zeměmi jsou tedy mimo země V4 Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Kosovo, Makedonie, Moldávie, Černá Hora, Rusko, Srbsko a Ukrajina. Žadatelé z těchto zemí mohou požádat o stipendium až na 4 semestry s podmínkou studia na vysoké škole v rámci regionu V4. Žadatelé ze zemí V4 mohou získat stipendium na 2 semestry do zemí V4, zemí západního Balkánu i Východního partnerství. Výše stipendia pro studenta je 2300 eur na semestr a 1500 eur pro hostitelskou zemi. (visegradfund.org 2016) Stipendia Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu nabízí stipendia pro zahraniční studenty ze zemí mimo Evropskou unii, podporuje především navazující magisterské a doktorské studium o oblasti přírodních a technických věd. (studyin.cz 2015) Účelem zájmového sdružení je podpořit přísun studentů a vědců do regionu a zlepšovat podmínky pro studium. Mezi hlavní cíle podpory patří „příliv zkušených vědců do regionu, podpora začínajícím vědcům v JMK, podpora přílivu zahraničních studentů a mladých vědců do regionu, podpora nadaných studentů na středních a vysokých školách v JMK.“ (jcmm.cz 2016) Jihomoravské inovační centrum se zaměřuje především na podporu studentů doktorských programů, neboť si uvědomuje, že jsou velmi efektivními nositeli nových myšlenek, znalostí a tudíž i významnými inovátory. (Koťátková a kol., 2013)

33

Stipendium ve výši 7 000 Kč měsíčně je nabízeno studentům ze zemí mimo EU se znalostí českého jazyka zejména se zaměřením na technické a přírodovědné obory. Od roku 2006/2007 bylo vydáno 216 stipendií. Graf č. 3 ukazuje vývoj počtu stipendistů v jednotlivých letech. Nejvíce stipendií bylo rozdáno v roce 2009/2010, šlo o 34 stipendií, v dalších letech se jejich počet pochybuje okolo 20. (jcmm.cz 2016)

Počet  studentů

Graf 3 - Vývoj počtu studentů 40 35 30 25 20 15 10 5 0

30 22

34 26

25

21

22

22

14

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, 2016

Dům zahraniční spolupráce Mezinárodní programy, díky kterým mohou studenti studovat v zahraničí, ale i další činnosti v oblasti podpory vzdělávání, má na starosti příspěvková organizace při MŠMT Dům zahraniční spolupráce. Více než třicet let zajišťuje studijní a výzkumné pobyty pro studenty, kteří získali stipendium, na základě mezinárodních smluv. Původně vystupovala organizace pod jménem Dům zahraničních služeb, v roce 2012 rozšířila svoji působnost o část činností Ústavu pro informace ve vzdělávání, který ukončil svoji činnost. V říjnu 2013 se k DZS připojily Národní agentura Mládež a Eurodesk a v roce 2013 získala svůj současný název – Dům zahraniční spolupráce. V minulosti proběhla řada úspěšných projektů, z nichž můžeme zmínit například CEEPUS, Středoevropský výměnný program pro střední školy. V roce 2007 se k organizaci připojila Národní agentura pro evropské vzdělávací programy a byl realizován Program celoživotního učení, který nahradil program Socrates a Lenoardo da Vinci. Dále budou představeny mezinárodní programy podpory vzdělávání, které má Dům zahraniční spolupráce pod kontrolou a prostřednictvím kterých mohou v České republice studovat zahraniční studenti. (DZS, 2016)

34

AKTION Česká Republika – Rakousko Jedná se o společný program ministerstva České republiky a Rakouska, který má podpořit vzájemnou spolupráci v oblasti vzdělávání. Hlavním řídícím jádrem programu je desetičlenná skupina složená ze zástupců ministerstev školství a vysokých škol obou zemí. Díky programu lze získat individuální stipendia ke studiu v druhé zemi, dále na letní jazykové i odborné školy. Druhou variantou je institucionální podpora, na základě které jsou finančně podporovány projekty vzdělávacích institucí České republiky i Rakouska. Mezi podporované aktivity patří například vědecké studentské exkurze, studentské vědecké akce (semináře,..), vědecká sympozia, kongresy a další projekty sloužící k trvalé spolupráci. (DZS, 2016) O stipendia na rok 2016/2017 si mohou žádat občané Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, kteří již studují v magisterském nebo doktorském programu. Jsou nabízeny 3 typy stipendií. Semestrální stipendia (přiznávána na 1 – 5 měsíců) a krátkodobá výzkumná stipendia (přiznávána na 1 – 3 měsíce) jsou nabízena studentům

magisterských/doktorských

studijních

programů

a

akademickým

pracovníkům a slouží pro přípravu diplomové nebo disertační práce. 2. typem jsou stipendia pro vysokoškolské učitele trvající 1 měsíc, posledním typem pak habilitační stipendia pro postdoktorandy na dobu 6 měsíců. (DZS, 2016) Letní jazykové školy jsou pořádány v Českých Budějovicích a Poděbradech každoročně celkem pro 54 stipendistů, kde se setkávají čeští i rakouští studenti a učí se paralelně jazyk druhé země. Přičemž jazyková výuka je obohacena o doplňkový program. (DZS, 2016) CEEPUS CEEPUS je středoevropským výměnným univerzitním programem zaměřeným na regionální spolupráci v rámci sítí univerzit. Do programu je zapojeno 15 zemí včetně České Republiky. Dalšími členy jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Moldavsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko. Na spolupráci se mimo jmenované podílí také univerzity Priština, Prizren a Peja v Kosovu. Právním základem pro CEEPUS jsou mezinárodní dohody uzavřené mezi členskými státy. Co se týče organizační struktury, v čele stojí Společný výbor ministrů, který se schází jednou ročně a přijímá veškerá strategická rozhodnutí. Každá země má vlastní kancelář CEEPUS, která se zabývá činnostmi na národní úrovni. Aktuálně je primárním cílem CEEPUS podpořit doktorské programy 35

a spolupráci v rámci EUSDR (Podunajské strategie). Z brněnských vysokých škol je zapojena Mendelova univerzita, Masarykova univerzita a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. (ceepus.info, 2015) Stipendia vyplácí hostitelská země a vztahují se na ubytování a stravování. Zahraniční stáž není věkově omezena, student však musí mít ukončen 2. semestr řádného studia. Minimální doba pobytu jsou tři měsíce, maximální 10 měsíců. (DZS, 2015) ERASMUS+ Vzdělávací program Erasmus+ na období 2014 – 2020 nahradil tehdejší program Erasmus, jenž byl součástí Programu celoživotního vzdělávání, Mládež v akci, Alfa, Tempus a další programy. Je velmi obsáhlý, neboť slučuje všechny své předchůdce a jako největší změnu můžeme zmínit, že se kromě studentů mohou zahraničních pobytů účastnit také učitelé, učni, vedoucí mládeže a další dobrovolníci či funkcionáři amatérských sportovních organizací. Nově se zaměřuje také na sport. Celkový rozpočet na sedmileté období je vyčíslen na necelých 15 miliard eur a možnost využít programu dostane více než 4 miliony Evropanů. (naerasmusplus.cz, 2016) Za realizaci programu odpovídá Evropská komise, která zadává jednotlivé úkoly národním agenturám, které se starají o realizaci projektu na národní úrovni. (ec.europa.eu, 2016) Do programu je zapojeno všech 28 zemí EU, členské státy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Turecko a Makedonie. Do některých programů se mohou zapojit i partnerské státy EU, jako jsou Arménie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldávie, Ukrajina, Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Lybie, Maroko, Palestina, Sýrie, Tunisko, Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Srbsko, Rusko. (naerasmusplus.cz, 2016) Hlavním cílem Erasmu+ je podpořit „spolupráci a mobilitu ve všech sférách vzdělávání, v odborné přípravě a v oblasti sportu a mládeže.“ (naerasmusplus.cz, 2016) Erasmus+ se snaží provázat a propojit vzdělání s pracovním trhem, proto chce předně posílit nadnárodní partnerství mezi institucemi zabývajícími se vzděláním, odbornou přípravou a mládeží. Mezi další cíle patří modernizace vzdělávání, odborné přípravy a práce s mládeží a také eliminace negativních jevů ve sportu jako je doping, ovlivňování výsledků a další. (ec.europa.eu, 2016) Evropská unie se neustále potýká s problémem vysoké nezaměstnanosti především u mladých lidí a s nejednotností a nesoudržností Evropské unie. Proto by měl tento program mimo jiné přispět k posílení sociální

36

integrace, porozumění mezi kulturami, podpoře základních hodnot EU a k „posílení sebevědomí mladých lidí a jejich schopnosti zapojit se aktivně do společnosti.“ (ec.europa.eu, 2016)

6.2   Struktura zahraničních studentů na českých vysokých školách Na území České republiky pobývá každoročně více než 400 tisíc cizinců. Z celkového počtu cizinců, přibližně 20 % pobývá na území města Brna. Necelých 60 % cizinců jsou obyvatelé třetích zemí. Největší zastoupení mají v České republice obyvatelé z Ukrajiny (105 153), Vietnamu (56 659) a Ruska (34 757). (ČSÚ, údaje k 30. 9. 2015) Od akademického roku 2003/2004 se neustále zvyšuje také počet zahraničních studentů na českých vysokých školách. Vývoj počtu zahraničních studentů uvádí tabulka č. 2. V roce 2014/2015 zde studovalo o 28 102 více zahraničních studentů. Podíl zahraničních studentů na všech studentech se v posledních letech pohybuje okolo 11 %. Největší zájem mají studenti o tříleté bakalářské studium. Obecně preferují prezenční studium před dálkovým studiem. (ČSÚ, 2015) Studování v zahraničí se stalo velkým trendem. Za jednu z hlavních příčin můžeme považovat podporu ze strany EU a jednotlivých států ve formě finanční, v nabízených programem a poskytovaných stipendií. Rozvojem internetových sítí došlo k zjednodušení formalit a to jak při samotném získávání víz, vyřizování potřebných dokladů, tak i při žádání o stipendia a vyhledávání informací o jednotlivých školách a nabízených programech. Ze strany studentů jde především o rostoucí zájem o vzdělání, cestování, poznávání nových lidí, kultur, zlepšení jazyka, osamostatnění se a zvýšení svých šancí na trhu práce. U krátkodobých studijních pobytů jako je například Erasmus+ jde spíše o nové zážitky než o získání vzdělání.

37

Tabulka 2 - Počet zahraničních studentů na českých VŠ dle typu studia Studenti dle formy studia

Studenti dle typu studia

Rok

Bakalářské studium

Magisterské studium

Navazující magisterské studium

Doktorské studium

Prezenční studium

Dálkové studium

Zahraniční studenti celkem

Podíl zahr. studentů (v %)

03/04

3 289

6 796

420

725

11 084

2 029

13 077

5,4

04/05

5 357

7 194

655

862

13 908

3 220

17 071

6,4

05/06

7 224

7 283

1 009

1 006

16 357

4 608

20 888

7,2

06/07

8 983

6 952

1 411

1 195

18 372

5 610

23 874

7,6

07/08

10 652

6 536

2 270

1 328

20 575

6 635

27 051

7,9

08/09

11 668

6 203

3 601

1 382

22 626

7 693

30 136

8,2

09/10

13 276

6 332

4 697

1 512

25 596

9 079

34 454

8,9

10/11

14 917

6 380

5 436

1 661

28 178

9 581

37 524

9,5

11/12

15 973

6 512

6 156

1 741

30 167

8 771

38 742

9,9

12/13

17 540

6 596

6 671

1 873

32 463

7 191

39 484

10,4

13/14

18 649

6 768

7 217

2 079

34 502

6 101

40 442

11,0

14/15

19 602

6 914

7 585

2 187

36 122

5 196

41 179

11,9

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů Českého statistického úřadu, 2016

Co se týče národnostního složení studentů, převažují Slováci, kterých zde každoročně studuje téměř 23 tisíc. Oproti jiným zahraničním studentům mají zvláštní podmínky na základě mezistátní dohody mezi Českou a Slovenskou republikou, díky které mohou mluvit u zkoušek a psát testy, seminární, bakalářské a diplomové práce ve svém mateřském jazyce. Studium v češtině je pro ně zdarma, tak jako pro ostatní zahraniční studenty, výhoda spočívá v podobnosti jazyků. Smlouva mezi státy je vzájemná, čeští studenti však možnosti studovat na Slovensku příliš nevyužívají, každoročně jich na Slovensko odjíždí kolem 400. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří studenti z Ruska, kterým je český jazyk bližší a nemají velký problém s jeho naučením. Podobně jsou na tom i Ukrajinci, neboť jim díky podobnosti slovanských jazyků stačí rychlokurz češtiny a lehce tak získají možnost studovat na prestižních školách zdarma. Ruští studenti jsou do Česka často posíláni proti své vůli. Jedná se o mladé lidi z bohatých rodin. Studium na vysoké škole v zahraničí je velmi uznáváno a zvyšuje prestiž nejen dětí, ale především jejich rodičů. (media4us.cz, 2012) Počet studentů z EU přesahuje 26 tisíc z celkového počtu 41 179.

38

Tabulka č. 3 uvádí informace o struktuře vybraných jednotlivých národností od roku 2003 do roku 2014. Tabulka 3 - Struktura zahraničních studentů na českých VŠ Státní občanství

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Počet studentů

13 077

17 071

20 888

23 874

27 051

30 136

34 454

37 524

38 742

39 484

40 442

41 179

Celkem EU

9 666

13 001

16 118

18 226

20 355

22 559

25 259

27 467

27 821

27 361

26 731

26 194

Ázerbájdžán

16

14

19

22

33

46

57

83

132

186

211

211

Bělorusko

183

197

249

308

348

381

461

516

517

565

613

636

Bulharsko

90

96

101

119

119

126

138

129

133

118

120

112

Čína

17

24

40

38

64

67

78

92

119

134

167

152

Francie

12

13

21

27

39

105

130

123

124

134

99

119

Indie

58

72

84

100

104

106

105

144

155

180

192

243

Izrael

89

129

151

183

167

143

137

133

125

118

136

168

Itálie

18

19

21

28

29

38

49

46

98

167

174

256

Kazachstán

75

103

139

224

314

477

650

802

962

1 157

1 366

1 427

Kypr

111

106

128

139

162

182

194

193

213

216

212

195

Německo

134

169

200

240

277

323

385

392

419

395

429

484

Norsko

92

138

196

236

256

246

275

266

283

330

358

361

Polsko

170

198

234

255

276

359

331

356

337

372

356

363

Portugalsko

41

99

158

266

367

404

443

480

467

442

412

384

Rakousko

19

15

16

19

23

36

56

72

68

84

108

115

Rusko

416

543

739

1 028

1 335

1 723

2 250

2 543

2 850

3 388

4 295

5 237

Řecko

131

99

112

131

152

226

319

378

395

381

353

310

Slovensko

8 465

11 633

14 443

16 237

18 099

19 866

22 231

24 329

24 558

24 051

23 388

22 680

Spojené státy

94

106

136

171

282

168

181

178

175

194

213

212

Španělsko

6

13

18

19

23

21

23

21

36

51

76

107

Švédsko

30

45

62

87

113

127

132

141

161

171

167

179 102

Turecko

17

22

37

34

54

62

70

67

78

82

102

UK

253

299

363

403

413

409

418

421

437

444

499

526

Ukrajina

458

534

626

703

820

1 020

1 366

1 463

1 621

1 750

1 983

2 256

Vietnam

178

305

364

545

608

631

711

717

753

865

985

916

Zdroj: Český statistický úřad, 2014

39

V tabulce č. 4 je uvedeno rozložení zahraničních studentů do jednotlivých měst v ČR dle největší četnosti. Tabulka zobrazuje top 12 měst, která si cizinci nejčastěji volí jako místo svého studia. Překvapením není, že se na prvním místě suverénně drží Praha, s počtem zahraničních studentů 20 279. Druhé místo pak zaujímá Brno se 12 467 studujícími cizinci. V ostatních městech pak studuje méně než dva tisíce cizinců. S výrazným odstupem se na třetím místě umístila Olomouc, kde v loňském roce studovalo 1 611 cizinců. V České republice studovalo v akademickém roce 2014/2015 celkem 306 188 studentů s českou národností a 41 179 s cizí národností. Tabulka 4 - Studenti VŠ podle města, ve kterém studují 2014/2015 Město

Čeští studenti

Studující cizinci

Podíl cizinců v %

Praha

109 754

20 279

15,6

Brno

59 260

12 467

17,4

Ostrava

25 053

1 537

5,8

Olomouc

19 862

1 611

7,5

České Budějovice

15 097

350

2,3

Plzeň

13 668

912

6,3

Hradec Králové

11 091

960

8,0

Pardubice

9 520

244

2,5

Zlín

7 931

738

8,5

Liberec

7 128

394

5,2

Karviná

2 770

323

10,4

Mladá Boleslav Celkem ČR

933 306 188

230 41 179

19,8 11,9

Zdroj: Český statistický úřad, 2015

40

Na veřejných vysokých školách v České republice studovalo loni 34 283 cizinců, na soukromých vysokých školách pak 6 964. Nejvíce oblíbenou školou mezi cizinci je Univerzita Karlova v Praze, kde studuje ročně více než 7 400 zahraničních studentů. Největší zájem je o lékařské a farmaceutické vědy, dále pak obory technické a ekonomické. Druhý největší počet cizinců studuje na Masarykově univerzitě v Brně, v akademickém roce 2014/2015 to bylo 6 678 cizinců. Tabulka 5 - Rozdělení studentů podle VŠ, kterou studují v akademickém roce 2014/2015 Čeští studenti

Zahraniční studenti

Podíl studentů (v %)

Univerzita Karlova v Praze

40 384

7 414

15,5

Masarykova univerzita

28 144

6 678

19,2

Univerzita Palackého v Olomouci

19 462

1 601

7,6

Česká zemědělská univerzita v Praze

18 752

1 686

8,2

České vysoké učení technické v Praze

18 205

2 661

12,8

Vysoké učení technické v Brně

17 969

3 447

16,1

Vysoká škola báňská - Ostrava

16 236

1 086

6,3

Vysoká škola ekonomická v Praze

13 306

3 079

18,8

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

9 399

768

7,6

Mendelova univerzita v Brně

8 914

1 269

12,5

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

2 270

686

23,2

590

123

17,3

32 498

6 964

17,6

Veřejné vysoké školy celkem

274 162

34 283

11,1

Vysoké školy v ČR celkem

306 188

41 179

11,9

Vysoké školy

JAMU v Brně Soukromé školy celkem

Zdroj: Český statistický úřad, 2015

41

6.3   Výhody studia v ČR V posledních letech vzrostl zájem ze strany zahraničních studentů o studium v České republice. Propagací českého vysokého školství se zabývá Dům zahraniční spolupráce prostřednictvím organizace Study in the Czech Republic od roku 2004. Informace se mohou zahraniční zájemci dozvědět na portálu studyin.cz a prostřednictvím facebookového profilu. Za účelem úspěšné propagace se Study in Czech účastní veletrhů vysokoškolského vzdělávání, vytváření a šíření nabídek a informačních materiálů pro zahraniční vysoké školy a studenty a spolupracuje s českými zastupitelskými úřady a českými centry v zahraničí. Study in the Czech Republic vydala doposud tři publikace, jejichž podstatou je představit cizincům systém českého vysokého školství a propagovat ČR jako ideální volbu pro jejich studijní pobyt. (DZS, 2016) Publikace Guide to Studying and Living in the Czech Republic podává základní informace o životě v České republice včetně geografických údajů, politickém systému a formalitách nutných k umožnění vstupu do ČR. Student si zde může udělat představu o cenách základních potravin, ubytování, kulturních a sportovních akcích, dozvídá se o významných místech České republiky, které stojí za návštěvu. V neposlední řadě je student seznámen s univerzitními městy, ve kterých má možnost studovat a především se systémem vzdělávání a podmínkami studia. Catalogue of higher education institutions in the Czech Republic informuje o systému vzdělávání v ČR, včetně poplatků, jak a kdy žádat, o stipendiích a podává základní přehled o fakultách a oborech na jednotlivých vysokých školách. Z názvu publikace Education System of the Czech Republic vyplývá, že se zabývá popisem vzdělávacího systému v ČR. V přehledném schématu popisuje stupně vzdělávání od mateřské školy až po vysoké školy s doktorským programem. (studyin.cz, 2014) Podle Study in Czech spočívá velká výhoda České republiky v její poloze v srdci Evropy. Je snadno dostupná a umožňuje jednoduše vycestovat do okolních států. S tím souvisí také bohatá historie a kulturní dědictví České republiky. Další výhodou jsou nízké náklady ve srovnání s ostatními státy Evropské unie, a to nejen přímo školné, ale i náklady na bydlení, jídlo, zábavu, dopravu a další. Velkým lákadlem je dlouholetá tradice kvalitního vzdělávání, zejména vědy, techniky a medicíny. Česká republika se pyšní nejstarší univerzitou ve střední Evropě, a to Univerzitou Karlovou založenou v roce 1348. Vysoké školy v Brně pak byly zakládány v letech 1918 – 1919. Pozitivem je také široká nabídka nejen tradičních ale i nově vznikajících oborů. (studyin.cz, 2015)

42

České vysokoškolské vzdělání plně odpovídá mezinárodní standardní klasifikaci ISCED (International Standard Classification of Education) s účinností od 1. ledna 2014, která se používá po celém světě za účelem získání jednotných a srovnatelných údajů a získané diplomy jsou platné ve většině zemí světa. Jak už bylo zmíněno, studium je pro cizince bezplatné v případě, že se rozhodnou studovat v českém jazyce, studium v jakémkoliv jiném jazyce je zpoplatněné. Na většině škol je nutné absolvování odborné praxe během studia, čímž studenti získávají šanci na lepší uplatnění na pracovním trhu po vystudování. (Czech Open Institute Prague, 2015) Naopak jedním z důvodů, proč řada studentů nemá zájem o studium v České republice, je právě český jazyk, který je pro cizince velmi obtížný. Pokud chtějí studovat v češtině, absolvují před nástupem na vysokou školu roční kurz, který by je měl připravit na studium na vysoké škole. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy upevňuje povědomí o českém kulturním dědictví, šíří český jazyk a kulturu za hranice České republiky v rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí na léta 2016 – 2020, a to prostřednictvím Krajanského vzdělávacího programu a Lektorátů českého jazyka a literatury. V roce 2015/2016 vyjelo ke krajanům 14 učitelů českého jazyka, kteří byli vysláni nejen do států Evropy, ale i do Jižní a Severní Ameriky a Austrálie. (MZV, 2016) Podpora výuky českého jazyka probíhá také prostřednictvím lektorátů zřízených při vzdělávacích institucích převážně univerzitního typu. Na rok 2016/2017 je zrealizováno 33 evropských lektorátů a 6 mimoevropských lektorátů v USA, Číně, Egyptě, Taiwanu, Indii a Gruzii. (DZS, 2016)

43

7   EKONOMICKÉ EFEKTY PŘÍTOMNOSTI STUDENTŮ V BRNĚ 7.1   Popisná statistika vzorku studentů zapojených do šetření Do průzkumu se zapojilo celkově 1 817 studentů, z toho 77 % studentů české národnosti 15 % studentů slovenské národnosti a 7 % studentů z ostatních zemí (viz graf 4). V rámci šetření byly osloveny všechny veřejné, státní i soukromé vysoké školy v Brně. Děkanáty veřejných vysokých škol byly požádány s prosbou o spolupráci panem Janem Zvarou z Kanceláře strategie města Brna, aby odkaz na dotazník rozeslaly do emailových schránek všech studentů, případně vyvěsily také na nástěnky, informační systémy atd. Dále byli studenti k vyplnění vyzváni prostřednictvím různých facebookových stránek sdružujících studenty. O pomoc s rozšířením dotazníků byly požádány i soukromé školy, kde však neproběhla žádná reakce, výzkumu se tedy zúčastnili pouze studenti veřejných vysokých škol. Jako nejefektivnější forma sběru dat se ukázala sociální síť facebook. Cílovou skupinou jsou studenti, tedy lidé ve věku přibližně 19 – 30 let, což je zároveň nejpočetnější věková skupina lidí využívající sociálních sítí. Sběr dat probíhal po dobu jednoho měsíce. Z šetření byly vyřazeny odpovědi tří českých studentů z důvodu nerelevantních odpovědí. Graf 4 - Národnostní složení respondentů

287 (15,8%)

135 (7,4%)

Česká Slovenská Ostatní 1 392 (76,8%)

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Do dotazníkového šetření se zapojilo všech 5 veřejných vysokých škol a Univerzita obrany. Zastoupení jednotlivých vysokých škol vyplývá z grafu č. 5. Největší podíl tvořili studenti Vysokého učení technického, kde dotazník vyplnilo 594 studentů. Výzkumu se zúčastnilo 518 studentů Masarykovy univerzity, 440 studentů Mendelovy univerzity a 217 studentů Veterinární a farmaceutické univerzity. Nejmenší zastoupení 44

v prováděném šetření mají studenti Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde odpovědělo pouze 7 studentů a dále studenti Univerzity obrany, kteří se na výzkumu podíleli 38 odpověďmi. Nerovnoměrnost zastoupení studentů jednotlivých vysokých škol je způsobena především neochotou některých fakult spolupracovat a rozšířit dotazníky mezi studenty. V porovnání s šetřením v roce 2014 můžeme opakovaně sledovat neaktivní přístup ze strany Univerzity obrany a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Zastoupení ostatních vysokých škol je oproti výzkumu v roce 2014, kde 64 % odpovědí pocházelo z Masarykovy univerzity, pouze 8 % studentů z Vysokého učení technického, 7 % z Veterinární a farmaceutické univerzity a 15 % studentů z Mendelovy univerzity, poměrně vyrovnané. Zastoupení jednotlivých vysokých škol v dotazníkovém šetření je uvedeno v grafu č. 5 Graf 5 - Zastoupení vysokých škol v dotazníkovém šetření 38 2,1%

7 0,4% 217 12,0%

594 32,7%

440 24,3%

Vysoké  učení  technické  v  Brně Masarykova  univerzita Mendelova  univerzita  Brno Veterinární  a  farmaceutická   univerzita  Brno Univerzita  obrany

518 28,6%

Janáčkova  akademie  múzických   umění  v  Brně

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

45

Do studie se zapojilo 59 % žen a 41 % mužů, což odráží celkové složení studentů v Brně, kde podle Českého statistického úřadu studuje 60 % žen a 40 % mužů. Šetření se zúčastnili studenti všech věkových kategorií, 84 % studentů bylo mladších 24 let. Bylo dosaženo poměrně rovnoměrného zastoupení jednotlivých ročníků, počet studentů z každého ročníku tvoří přibližně 20 %. Z grafu je patrné, že se na výzkumu z části podíleli i studenti starší 27 let, tedy studenti zaspáni především v doktorském programu. Graf 6 - Popisná statistika vzorku studentů zapojených do šetření: Pohlaví, věk, ročník studia a)   Pohlaví respondentů

b) věkové složení respondentů

99 193 5% 11%

Muž

749 41%

Žena

1065 59%

21  let  a   méně 776 43%

746 41%

22  -­‐ 24  let 25  -­‐ 26  let 27  let  a  více

c) ročník studia respondentů

334 18%

100 6%

I.

404 22%

II. III. IV.  /  I.  ročník  navazujícího  studia 310 17%

314 17%

V.  /  II.  ročník  navazujícího  studia doktorské  studium

352 19%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

46

7.2   Bydlení studentů První část dotazníku se zabývá možnostmi bydlení v Brně, zjišťuje, jaké bydlení studenti nejčastěji volí a jaké lokality ve městě preferují. 7.2.1   Preference studentů dle lokality a typu zajištěného bydlení Dle zjištěných údajů můžeme konstatovat, že 91 % studentů má v Brně zajištěno ubytování. Z dotazovaného vzorku 9 % studentů do Brna dojíždí a 9 % studentů má trvalé bydliště v Brně. Téměř 70 % studentů s trvalým bydlištěm v Brně bydlí u rodičů a 12 % z nich vlastní byt. V grafu č. 7 vidíme, jaký způsob bydlení studenti v Brně preferují. Možnost ubytování na kolejích volí 29 % studentů. Oproti roku 2014 toto číslo vzrostlo téměř dvojnásobně. V dotazníkovém šetření v roce 2014 uvedlo koleje jako způsob bydlení pouze 18 % studentů. Graf 7 - Způsob bydlení vysokoškolských studentů

528 29%

163 9%

Dojíždím,  nemám   zajištěné  bydlení Pronájem   bytu/pokoje U  rodičů/příbuzných

46 3%

163 9%

912 50%

Vlastnictví  bytu Vysokoškolské  koleje

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Jedním z důvodů, proč studenti preferují koleje před pronájmem bytu, může být vybavenost pokojů. Studenti bydlí v plně zařízených pokojích, mají k dispozici prádelnu s pračkami, sušičkami a žehličkami, studovnu, televizní místnost, automaty s občerstvením, na některých kolejích pak i saunu, solárium, stolní tenis, biliard, kolárnu, tělocvičnu či venkovní sportoviště. Studenti často volí koleje také ze společenských důvodů, neboť na kolejích je neustále množství lidí a večírků. To však může být zároveň nevýhodou, kdy je problém s udržováním nočního klidu. Další předností může být

47

konstantní výše nájmu, kdy se studenti nemusí bát doplatků za spotřebu energie. Jako hlavní nevýhodu můžeme zmínit omezené soukromí, často bývají společné kuchyňky na patře, v horším případě společné sociální zařízení. Výhodou pronájmu bytu je naopak větší soukromí, samostatnost a nezávislost. Často si jej však studenti musí sami vybavit, pronajímatelé také zneužívají situace a za cenu co největšího výdělku ubytovávají v bytě velké množství studentů a lákají je na nižší cenu nájmu. Pozitivním znakem kolejí je také vzdálenost od školy. V bezprostřední blízkosti školy leží například koleje Vysokého učení technického – Pod Palackého vrchem, koleje Akademie Mendelovy univerzity či koleje Vinařská Masarykovy univerzity. Dalším důvodem zvýšení zájmu o ubytování na kolejích mohou být nově rekonstruované pokoje kolejí, kdy mají pokoje podobu tzv. buněk. Každá buňka má dva pokoje po 2 osobách, společnou kuchyň a sociální zařízení. K dispozici jsou i dvoulůžkové apartmány. Rekonstrukce proběhla v letních měsících roku 2016 na kolejích Vinařská a kolejích Jana Ámose Komenského. O rok dříve proběhla přestavba v areálu Pod Palackého vrchem, kde polovina pokojů získala vlastní kuchyňku, WC a sprchový kout. Každá univerzita má k dispozici svoje ubytovací prostory. Největší kapacitou ubytovacích lůžek disponuje Vysoké učení technické, které nabízí v pěti areálech umístěných v Králově Poli více než 6 000 lůžek. Největším kolejním areálem VUT jsou koleje Pod Palackého vrchem s 2 754 lůžky. Všechny pokoje mají vlastní sociální zařízení a jsou vybaveny kuchyňským koutem s lednicí a indukční deskou. Studenti mohou dále využívat společné prostory, kde se nachází studovna, místnost s televizí a další služby jako je Menza, Pizzerie Mozzarella, Caffé Bar Piccolo, posilovna, nápojové automaty, obchod, lékař a kadeřník. Kolejní areál Purkyňovy koleje (s kapacitou 2 224 lůžek) a Listovy koleje (s kapacitou 1 000 lůžek) nabízí pouze pokoje se společným sociálním zařízením a společnou kuchyňkou vždy pro několik pokojů. Nejmenší jsou pak Mánesovy koleje, kde je k dispozici 88 jednolůžkových a 89 dvoulůžkových pokojů, přičemž dva pokoje mají vždy společné sociální zařízení a kuchyň na patře. (KaM VUT, 2016) Masarykova univerzita má celkem 12 objektů s 4 093 lůžky. Největší kapacitu mají Koleje Vinařská, které se nacházejí v areálu Ekonomicko – správní fakulty a pojmou 1 118 studentů. Kromě dvoulůžkových pokojů jsou nabízeny i pokoje čtyřlůžkové a 6 pokojů je bezbariérových. V centru města najdeme koleje Veveří a Tvrdého, v blízkosti pak koleje Kounicova, které využívají především studenti Právnické fakulty a Fakulty informatiky, pro které jsou dobře dostupné. Koleje náměstí Míru leží na Kraví hoře, 48

nedaleko pak koleje Klácelova. Nevýhodou kolejí Komárov, které se skládají ze tří budov – Koleje bratří Žurků, koleje Sladkého, koleje Lomená, je vzdálenost od centra. Výhodou může být naopak blízkost nákupních center Avion a Olympia a sportovní vyžití v podobě cyklostezky. (SKM, 2016) Mendelova univerzita nabízí ubytování na třech místech. Největší kapacitu lůžek mají koleje Jana Ámose Komenského v městské části Černé Pole. 1 711 lůžek je rozmístěno do čtyř samostatných budov s převážně dvoulůžkovými pokoji. Budova B a C poskytuje ubytování ve dvoulůžkových pokojích s umývadlem, přičemž na každém patře je k dispozici společná kuchyň a sociální zařízení. V budově D se nachází dvoulůžkové a třílůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením a kuchyňským koutem. V budově A pak najdeme tzv. buňky, tedy dva dvoulůžkové pokoje mají 1 společnou kuchyň a koupelnu. Ubytování mohou dále využívat posilovnu, kulečník, venkovní hřiště a bufet. Koleje Josefa Taufera s kapacitou 781 lůžek najdeme v Králově Poli. Nabízí ubytování v plně vybavených jedno, dvou a třílůžkových pokojích buňkového typu ve třech propojených budovách, kde je k dispozici studovna, ping pong, místnost s TV a nápojové automaty. V areálu se nachází také Centrum sportovních aktivit Mendelovy univerzity. V budově Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií v Černých Polích najdeme koleje Akademie, kde je možnost ubytování pro 283 studentů opět v jedno, dvou a třílůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Kuchyň je společná pro všechny pokoje na patře, na pokoji mají studenti k dispozici pouze ledničku. (SKM Mendelu, 2016) Veterinární a farmaceutická univerzita nabízí svým studentům ubytování v Kaunicových kolejích, které tvoří 449 lůžek a mohou si volit z pokojů s vlastním sociálním zařízením a kuchyňkou či levnější pokoje se společným zařízením. Studenti mají možnost využívat také Listovy koleje VUT. (VFU, 2016) Janáčkova akademie múzických umění a věd poskytuje ubytování ve středu města v Informačním, výukovém a ubytovacím centru Astorka pro 233 studentů v dvou a třílůžkových pokojích buňkového systému. Dále zde najdeme knihovnu, studovnu, cvičebny pro studenty hudební fakulty, ediční středisko a restauraci. (JAMU, 2016)

49

Tabulka číslo 6 shrnuje základní informace o kolejích nabízejících ubytování v Brně. Ceny za pokoj se liší dle druhu pokoje. Třílůžkový či čtyřlůžkový pokoj vyjde studenta přibližně na 49 až 79 Kč na osobu na noc. Cena dvoulůžkového pokoje se pohybuje kolem 100 Kč. Za jednolůžkový pokoj pak student zaplatí až 155 Kč za noc. Tabulka 6 - Vysokoškolské koleje v Brně Vysokoškolské koleje

Adresa

VUT

Kapacita

Cena/osobu na noc (v Kč)

6244

Koleje Pod Palackého vrchem

Královo Pole, Kolejní

2 754

109 - 155

Purkyňovy koleje

Královo Pole, Purkyňova

2 224

89 - 97

Listovy koleje

Královo Pole, Kounicova

1 000

93 - 99

Mánesovy koleje

Královo Pole, Mánesova

266

101 - 118

MUNI

4 093

Koleje Vinařská

Brno - střed, Vinařská

1 118

65 - 128

Koleje Veveří

Brno - střed, Veveří

74

73 - 107

Koleje Tvrdého

Brno - střed, Tvrdého

356

55 - 100

Koleje Klácelova

Brno - střed, Klácelova

313

49 - 88

Koleje Kounicova

Královo Pole, Kounicova

580

61 - 122

Koleje Mánesova

Královo Pole, Mánesova

346

55 - 99

Koleje náměstí Míru

Brno - střed, Náměstí Míru

248

49 - 110

Koleje Komárov

Brno - jih, bratří Žůrků

1 058

86 - 109

MENDELU

2 775

Koleje Jana Ámose Komenského

Černá Pole, Kohoutova

1 711

79 - 130

Koleje Josefa Taufera

Královo Pole, Jana Babáka

781

89 - 100

Kolej Akademie

Černá Pole, Třída Generála Píky

283

100 - 120

VFU Kaunicovy koleje

449 Žabovřesky, Králova

JAMU Astorka

449

73 - 123

233 Brno - střed, Novobranská

233

92 - 103

Zdroj: Vlastní zpracování 2016 dle webových stránek správ kolejí a menz jednotlivých vysokých škol

50

Z grafu č. 8 vyplývá, že ubytování na kolejích volí nejčastěji studenti 1. ročníku, kteří přijdou do nového a pokud dostanou přidělené pokoje, je to pro ně nejjednodušší. Nemusí se sami zabývat hledáním vhodného pronájmu. Graf 8 - Bydlení studentů dle ročníku studia

Počet  studentů

250 200

I. II.

150

III.

100

doktorské  studium

50 0

IV.  /  I.  ročník  navazujícího  studia V.  /  II.  ročník  navazujícího  studia

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

U studentů však stále převažuje větší zájem o soukromé pronájmy bytů. Vyhledávají je především díky klidu a soukromí. Velký vliv může mít i cena pronájmu. Zatímco na kolejích se cena dvoulůžkového pokoje s vlastní kuchyňkou a sociálním zařízením (často sdílené pro dva pokoje) vyšplhá na 3 500 – 4 000 Kč, cena za osobu v dvoulůžkovém pokoji se v bytě 2+1 pohybuje okolo 3 000 Kč. V bytech 3+1, kde může být ubytováno až 6 studentů, se cena snižuje pod 3 000 Kč. Dle šetření Kanceláře Strategie města, jehož výsledky jsou uvedeny na obrázku č. 3, se cena za 1 m2 v kategorii bytů 2+1 a 2+kk pohybuje od 175 Kč do 206 Kč. Nejdražší pronájmy jsou pak dle očekávání v oblasti Brno – Střed a Žabovřesky, dále pak Slatina, Líšeň, Královo Pole a další. U pronájmu bytu však bývá často požadována kauce ve výši jednoho či dvou nájmů, což může být pro studenta překážkou. Další nevýhodou může být nájem vyžadovaný v letních měsících, čemuž se student ubytovaný na kolejích vyhne. Na zvýšený zájem studentů o pronájem bytů místo kolejí zareagovala Masarykova univerzita výstavbou moderního bytového komplexu Campus residential area v těsné blízkosti univerzitního kampusu. K dispozici je 68 bytů 1+1 o velikosti 33 m2 a dva byty

51

3+kk o velikosti 67 m2. Jako výhodu můžeme jmenovat moderní vybavení a možnost využití nabízených služeb jako je prádelna, fitness centrum kavárna, banka. Dalším kladem je také blízkost školy a nákupního centra Campus. Záporem je naopak vyšší cena, za byt 1+ kk zaplatí student 8 500 Kč (v přepočtu 257 Kč/m2). Byt 3+kk je nabízen za cenu 12 500 Kč, což odpovídá cenám bytů o velikosti 2+1, bohužel jsou však v nabídce pouze 3. V ceně nejsou zahrnuty zálohy na elektrickou energii a odběr studené vody. (SKM MUNI, 2016) Obrázek 3 - Ceny pronájmu v Brně

Zdroj: Kancelář Strategie města Brna, 2016

52

Z grafu č. 9 jasně vyplývají nejvyhledávanější lokality studentů, dle předpokladu se jedná o Královo Pole a Brno střed. 33 % studentů z dotazovaného vzorku uvedlo jako místo přechodného bydliště Královo Pole, 25 % studentů pak Brno střed. Právě lokalita je pro studenty jedním z nejdůležitějších kritérií při hledání bytu. Preferují oblasti, které jsou blízko jejich vysokých škol, které jsou dobře dostupné do centra, v blízkosti nádraží, případně dobře dostupné městskou hromadnou dopravou.

Graf 9 - Preferované lokality bydlení studentů 600 500 300 200 100 0

Bohunice Bosonohy Brno  Jih Brno-­‐Sever Bystrc Černá  Pole Černovice Chrlice Husovice Ivanovice Jehnice Jih Jundrov Kníničky Kohoutovice Komín Královo  Pole Líšeň Maloměřice  a  Obřany Medlánky Novy  Liskovec Pisárky Řečkovice  a  Mokrá  … Sever Slatina Starý  Lískovec Střed Štýřice Tuřany Útěchov Vinohrady Žabovřesky Žebětín Židenice

Počet  studentů

400

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Obrázek č. 4 ukazuje rozmístění vysokoškolských kolejí v Brně. Červenou barvou jsou znázorněny koleje Masarykovy univerzity, modrou barvou koleje Vysokého učení technického, zelenou barvou koleje univerzity Mendlovy, fialovou koleje Veterinární a farmaceutické a hnědou koleje Janáčkovy akademie múzických umění a věd. Dle výzkumu studenti nejčastěji volí ubytování v Králově Poli, kde se mimo jiné nachází areál Vysokého učení technického, Veterinární a farmaceutická univerzita, dále v Brně střed, kde jsou umístěny koleje Masarykovy univerzity a většinu budov Masarykovy univerzity. Mezi preferované oblasti patří také městská část Žabovřesky sousedící s Královým Polem a Brnem – Střed, jenž je pro studenty dobře dopravně dostupná a kde se zároveň nachází oblíbené Kaunicovy a Tauferovy koleje. Téměř 10 % respondentů má zajištěné ubytování v oblasti Brno – sever, neboť v blízkosti leží budovy Mendelovy univerzity. Poměrně velký počet studentů se koncentruje také v oblasti Brno – Bohunice, kde se rozkládá budova univerzitního kampusu Masarykovy univerzity.

53

Obrázek 4 - Rozmístění vysokoškolských kolejí v Brně

Zdroj: Vlastní zpracování 2016 (v Google My Maps)

V porovnání s výzkumem v roce 2014 lze konstatovat, že preferované oblasti se nijak výrazně nemění. I v roce 2014 měli studenti přednostně zájem o ubytování v oblasti Královo Pole, Brno – Střed, Žabovřesky, Bohunice a Brno – Sever. Vliv na výběr místa bydlení má tedy především umístění vysokoškolské instituce, na kterou se student rozhodne nastoupit. Pro město je stěžejní znát preferované oblasti bydlení a pracovat na jejich rozmachu. Bydlení je neodmyslitelnou součástí každého města a hraje klíčovou roli v existenci a jeho rozvoji. Mezi hlavní úlohu města patří vytváření příznivých podmínek pro život, zvyšovaní kvality a úrovně a bydlení svých obyvatel. Toho si je Brno velmi dobře vědomo a již v roce 2001 vypracovalo dokument pod názvem Strategie bydlení, jehož vydání bylo aktualizováno v roce 2009 a koncept byl obnoven na rok 2016–2026. Cílem je vybudovat z Brna atraktivní a moderní místo, které bude čisté, bezpečné, vhodné pro všechny věkové kategorie a zároveň bude nabízet svůj potenciál pro investory, 54

návštěvníky a celou jižní Moravu. Tento strategický materiál se zabývá současným stavem oblasti bydlení, představuje ambice města, zmiňuje překážky rozvoje bydlení, stanovuje cíle a opatření k jejich dosažení. Jedním z cílů je podpora bydlení pro specifické skupiny obyvatel, což může být pro Brno velkou inovací. S cílem nabídnout vhodné bydlení a udržet ve městě mladou generaci jsou budovány startovací byty. V roce 2013 bylo k dispozici 44 startovacích bytů, v roce 2015 stouplo toto číslo na 61. Startovacím bytem rozumíme „byt v majetku města Brna nesvěřeného městské části, který byl rekonstruován či vybudován po 1. 1. 2010 a je určen pro bydlení maximálně čtyřčlenných rodin, u nichž je předpoklad, že si budou schopny nejpozději do 5 let od pronájmu startovacího bytu zajistit jiné bydlení.“ (Strategie pro Brno, 2014) Nájemní smlouva je uzavřena na dobu 3 let s možností prodloužení o dva roky a cena je stanovena na 50 Kč/m2 měsíčně. Studenti znamenají také příležitost pro realitní kanceláře, kterým se s příchodem vysokoškoláku, několikanásobně zvyšuje poptávka.

7.3   Doprava studentů Brno je významnou dopravní křižovatkou ležící ve směru mezi Prahou, Vídní a Bratislavou a je proto dobře dostupné nejen pro studenty z České republiky, ale i pro cizince. Ti mohou využít také služeb mezinárodního letiště Tuřany. Doprava je jedním z hlavních faktorů regionálního rozvoje a má významný vliv na rozvoj města. V dotazníkovém šetření bylo zjišťováno, z jakého okresu studenti nejčastěji do Brna dojíždějí, jaké dopravní prostředky preferují a jaká je frekvence jejich dojížďky, zda k pohybu po městě využívají služeb městské hromadné dopravy a jaké jsou jejich výdaje v této oblasti. Výsledky budou prezentovány v následujících podkapitolách. 7.3.1   Dojížďka studentů do Brna Pro dopravu do města využívají studenti kombinaci různých dopravních prostředků (graf č. 10). Do této otázky nebyli zahrnuti studenti s trvalým bydlištěm v Brně a zahraniční studenti pocházející z jiných zemí než Slovensko, neboť většinou cestují do svých rodných krajin pouze jedenkrát za semestr či méně často. Studenti se do Brna nejčastěji dopravují vlakem, následuje jízda autobusem a autem. Oproti výzkumu v roce 2014 můžeme pozorovat nárůst přepravy autem, která je pro studenty pohodlnější, rychlejší a díky spolujízdě často i cenově výhodnější. V roce 2014 využívalo k cestám do Brna auto 24 % studentů, v roce 2016 je to již 35 % studentů. Pozorujeme zde roční přírůstek 55

o 5,5 %. S dojížděním do Brna autem se pojí problematika nedostatku parkovacích míst, a to nejen v okolí školních budov, ale především na sídlištích. Město reaguje na tuto situaci zřizováním nových parkovacích míst a výstavbou parkovacích domů za pomoci soukromých investorů. Situace je obtížná, neboť počet automobilů na rodinu neustále roste. Dle údajů Centrálního registru vozidel a Českého statistického úřadů připadalo k 31. 12. 2011 v Jihomoravském kraji na 1 osobní automobil 2,42 obyvatele, k 31. 12. 2015 připadá na 1 osobní automobil 2,01 obyvatele. V případě studentů je situace horší, v bytě bydlí průměrně 4 – 6 studentů, a pokud každý přijede autem, nemá často kde zaparkovat nebo parkovací místo blokuje celý týden, neboť se po městě pohybuje městskou hromadnou dopravou. Graf 10 - Využití dopravních prostředků pro dojíždění do Brna v roce 2014 a 2016 2014

2016

Vlak Autobus Auto Ostatní 0

200

400

600

800

1000

Počet  studentů

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Brno je po Praze druhým největším centrem vysokoškolského vzdělávání v České republice. Za účelem studia se sjíždí do Brna především studenti z Moravy a Slezska. Největší zastoupení mají studenti z Jihomoravského kraje, a to konkrétně studenti s trvalým bydlištěm v Brně – městě, Brně – venkově a Hodoníně. Velký podíl tvoří také studenti z Vysočiny (14 %). Moravskoslezského (13 %), Zlínského (11 %) a Olomouckého kraje (8 %). Pro studenty z těchto krajů je Brno dobře dopravně dostupné a studenti převážně uváděli, že jezdí pravidelně každý týden do místa svého trvalého bydliště. Denně dojíždí studenti z okresů Brno – venkov, Blansko, Vyškov. Města v těchto okresech jsou součástí Integrovaného dopravního systému a nejsou vzdálena více než 60 km. Méně než 1x měsíčně jezdí domů především studenti ze Slovenské republiky a ostatních cizích zemí.

56

7.3.2   Pohyb studentů ve městě Brno má rozsáhlou dopravní infrastrukturu zajištěnou hustou sítí tramvajových, trolejbusových i autobusových linek, které jsou dobře organizované. Veřejná doprava je jedním z nejdůležitějších infrastrukturních systému pro město, Dopravní obslužnost je zajištěna 11 tramvajovými, 13 trolejbusovými a 37 autobusovými linkami. V nočních hodinách poskytuje dopravu 13 speciálních nočních autobusových linek. Na jeho údržbu a rozšiřování sítí a kvality padne ročně velký obnos financí z veřejného rozpočtu. Poskytovatelem městské hromadné dopravy v Brně je Dopravní podnik města Brna. Městská hromadná doprava je součástí Integrovaného dopravního systému, čímž rozumíme propojení městské a meziměstské dopravy, jejímž cílem je vytvoření funkčního systému založeném na spolupráci, jednotném tarifu a zjednodušení dopravních přesunů především z hlediska přestupů a návaznosti spojů. 90 % dotazovaných studentů využívá k pohybu po městě hromadnou dopravu. 43 % uvedlo, že se nejčastěji pohybuje pěšky. Pouze 7 % studentů uvedlo, že se po Brně přemisťují autem. To souvisí především s problematikou parkování a také se zácpami, které dopravu mohou komplikovat a prodlužovat. Porovnáme-li výsledky s průzkumem v roce 2014, můžeme vidět, že se preference nezměnily, studenti hojně využívají městskou hromadnou dopravu. Lze tedy konstatovat, že se studenti finančně významně podílejí na ekonomické činnosti dopravního podniku, jehož vlastníkem je město Brno. Graf 11 - Využívání dopravních prostředků studenty ve městě 2014

2016

MHD Pěšky Auto Kolo,   koloběžka 0

500

1000

1500

2000

2500

Počet  studentů

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

57

7.4   Spotřební výdaje studentů v Brně V této kapitole bude zmíněna struktura jednotlivých výdajů, tedy do jaké oblasti studenti nejvíce investují, kolik peněz utratí za běžný studijní týden ve městě a budou odhadnuty celkové průměrné výdaje studenta na život v Brně. a)   Výdaje studentů na dopravu V dotazníkovém šetření byly nejprve zjišťovány výdaje na městskou hromadnou dopravu ve městě. Co se týče jízdného, studenti z 80 % nakupují dlouhodobé předplatní jízdenky. Dle uvedené částky za městskou hromadnou dopravu usuzujeme, že studenti nejčastějí pořizují čtvrtletní jízdenku, za kterou student zaplatí 685 Kč, neboť 70 % odpovědí studentů, kteří využívají městskou hromadnou dopravu, můžeme najít v intervalu 190 – 300 Kč. Studenti s trvalým bydlištěm v Brně nejčastěji kupují roční jízdenku, která je pro ně výhodnější a vyjde studenta měsíčně na 197 Kč. Graf 12 - Výdaje studentů na městkou hromadnou dopravu 1127

1200 1000 800 600 400 200

186

144

207

0 méně  než  190

191  -­‐ 300

301  -­‐ 500

501  a  více

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Pouhých 6 % studentů využívá jednorázové papírové jízdenky a 4 % studentů nakupují jízdenky formou sms zprávy. Předpokládáme, že se jedná o studenty, kteří hromadnou dopravu využívají jen vyjímečně, ať už z důvodu preference jiného dopravního prostředku, blízké vzdálenosti vysoké školy od místa bydlení nebo proto, že tráví v Brně pouze jeden den. Tito studenti uváděli výdaje na dopravu nižší než 190 Kč. Průzkumu se zúčastnili i studenti doktorského studia, kteří však nemají nárok na zlevněné jízdné. Nákup čtvrteltní jízdenky je vyjde na 456 Kč měsíčně, výhodnější je pak nákup roční jízdenky, za kterou zaplatí 395 Kč měsíčně. U těchto studentů se předpokládá odpověď v intervalu 301 – 500 Kč. U částek vyšších než 500 Kč se odhaduje, že byla

58

uvedena celková cena za předplatní jízdenku, a nebyla přepočítána na měsíční výdaj, neboť se často objevovali sumy ve výši 685 Kč. Dle zjištěných údajů můžeme konstatovat, že student investuje do dopravy ve městě měsíčně průměrně 298 Kč. V další otázce byli studenti dotazováni na přibližnou výši jejich výdajů na dopravu do města. Odpovědi shrnuje graf č. 13. Výdaje studentů v této kategorii jsou závislé především na vzdálenosti z místa jejich trvalého bydliště a frekvenci dojížďky. Z dotazovaného vzorku studentů lze průměrnou hodnotu výdajů na dopravu do města určit ve výši 574 Kč, tedy přibližně 144 Kč týdně. Graf 13 - Výdaje studentů na meziměstskou dopravu v letech 2014 a 2016 2014

2016

250

Počet  studentů

200 150 100 50 0

Výdaje  na  dopravu  (v  Kč)

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Přestože zde pozorujeme vysokou variabilitu odpovědí, můžeme studenty rozdělit do několika skupin. Doprava tvoří velkou část výdajů především u studentů, kteří do Brna denně dojíždí. Jedná se převážně o studenty ze sousedních okresů – Brno venkov, Blansko, Vyškov, Hodonín, Břeclav, případně Žďár nad Sázavou. Výše výdajů se pohybuje od 1001 až 2000 Kč. Výdaje na dopravu v hodnotě vyšší než 2 500 Kč uváděli často studenti s trvalým bydlištěm v zahraničí a studenti ze vzdálenějších krajů, např. Libereckého, Jihočeského cestující do Brna každý týden a dále také studenti s vysokou frekvencí dojížďky, v bližší vzdálenosti, kteří k dopravě využívají osobní automobil. Jednou z nejčetnějších částek, kterou studenti v průzkumu uváděli v obou letech, je hodnota v intervalu 400–500 Kč. Skupina těchto studentů je charakteristická dojížděním do místa svého trvalého bydliště každý týden, případně 1x za 14 dní, a to autobusovou či vlakovou dopravou na Vysočinu, do Moravskoslezského, Zlínského 59

a Olomouckého kraje. Dle četnosti odpovědí sem řadíme i studenty Slovenské republiky cestující do své rodné země méně než 1x měsíčně. b)   Výdaje studentů na bydlení Nejen lokalita, ale především cena hraje velkou roli při rozhodování a výběru způsobu bydlení. Kapitola 9.2 se zabývala cenami pronájmu i kolejí, tato kapitola hodnotí výsledky výzkumu, kde byli studenti tázáni na jejich měsíční výdaje na bydlení včetně energií, internetu atd. 290 studentů z dotazovaných odpovědělo částkou 0. Ze 44 % se jednalo o studenty, kteří do Brna dojíždí a nemají zde zajištěné bydlení. 44 % studentů bydlí u rodičů či příbuzných a nájem v plné výši hradí rodiče, všichni tito studenti uvedli jako trvalé bydliště Brno. 8 % studentů je ubytovaných na internátu, který je provozován příspěvkovou organizací Armádní Servisní a poskytuje studentům Univerzity obrany ubytování zdarma. Na studenty Univerzity obrany se vztahuje zákon o vojácích z povolání (č. 221/1999 Sb.), jsou tedy ve služebním poměru, z čehož pro ně plyne řada benefitů, jako je například pravidelný plat, bezplatné ubytování a ošacení. Odpovědi byly rozděleny do jednotlivých intervalů a porovnány se získanými daty v roce 2014. Výsledky vyplývají z grafu č. 14. Nejčetnější odpovědí byla částka v rozmezí 2 500 Kč až 3000 Kč. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, jedná se o ceny, které student zaplatí v průměru za lůžko ve dvoulůžkovém pokoji, ať už na kolejích či v pronajatém bytě. Častou odpovědí byla i suma ve výši 3 000 – 4 000 Kč, předpokládá se, že se jedná o ubytování v novějších či moderně vybavených bytech, v bytech ležících v oblíbené lokalitě či v nově zrekonstruovaných pokojích na vysokoškolských kolejích či pokojích typu buňka, kde byly zjištěné ceny okolo 3500 až 4000 Kč za měsíc (viz tabulka č. 7). Poměrně vysoký počet odpovědí vidíme také v intervalu 2 000 až 2 500 Kč, lze usoudit, že se jedná o studenty, kteří sdílí pokoj s více lidmi za účelem snížení výdajů na bydlení či jsou ubytováni na kolejích ve tří a více lůžkových pokojích. Částky vyšší než 4 000 Kč často udávali starší studenti, domníváme se, že se jedná o pronájem samostatných pokojů, garsonek či bytů typu 1+kk a 1+1. Na základě získaných údajů lze vyvodit, že studenti, kteří mají výdaje za bydlení vyšší než 10 000 Kč, mají v pronájmu celý byt. Hodnoty nižší než 1500 Kč uváděli studenti, kteří nemají zajištěné stálé bydlení v Brně a částku vynakládají za občasné přespání na kolejích nebo v jiném ubytovacím zařízení. V porovnání s předloňským rokem se hodnoty příliš nezměnily, výdaje na bydlení jsou velmi podobné. Jednoznačně převažuje částka v rozmezí 2 500 Kč až 3 000 Kč 60

a i odpovědi v ostatních intervalech se téměř shodují. Lze tedy usoudit, že se ceny nájmu v posledních dvou letech příliš nezměnily. Větší počet odpovědí lze však pozorovat v intervalu 3 001 – 3 500 Kč, což může být způsobeno zvýšením míry inflace o 0,1 %. Průměrná míra inflace za rok 2014 dosáhla hodnoty 0,4 %. (ČSÚ, 2016) Graf 14 - Porovnání výdajů respondentů za bydlení v Brně v roce 2014 a 2016

Počet  studentů

2014

2016

700 600 500 400 300 200 100 0

Měsíční  výdaje  na  bydlení  (v  Kč)

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Z šetření vyplývá, že průměrně student zaplatí za ubytování 2 769 Kč měsíčně. U zahraničních studentů se průměrná částka vyšplhala na 5 723 Kč. To lze zdůvodnit vyšším stipendiem a vyšším obnosem finančních zdrojů, který mají zahraniční studenti k dispozici

a mohou si tak dovolit dražší bydlení, větší pokoje v lepším technickém

stavu s modernějším zařízením, v preferované lokalitě či samostatné pokoje. Příčinou může být i četné zastoupení výdělečně činných studentů doktorského studia mezi zahraničními studenty, u nichž předpokládáme vyšší výdaje, neboť preferují bydlení v samostatných pokojích či si pronajímají celé byty. V rámci evropského projektu EUROSTUDENT VI. prováděném ve spolupráci s Ministerstvem školstvím, mládeže a tělovýchovy, jehož výsledky byly publikovány v říjnu 2016, byl zjištěn průměrný výdaj studenta na bydlení ve výši 3 012 Kč, tedy o 243 Kč více než v našem průzkumu. Vyšší hodnotu lze vysvětlit tím, že se šetření zúčastnili studenti celé České republiky a je zřejmé, že ceny nájmů se odvíjí od toho, ve kterém městě se student nachází, nájmy v Brně jsou samozřejmě cenově přijatelnější než v Praze.

61

c)   Výdaje studentů na jídlo Část dotazníkového šetření se zabývala stravovacími zvyklostmi studentů, cílem bylo zjistit, zda využívají služeb místních restaurací a podniků, zda navštěvují školní menzu nebo zda si raději vaří doma. V průzkumu byli studenti dotázáni, jakou formu stravování nejčastěji volí. Bylo zjištěno, že si téměř 50 % studentů obvykle vaří doma samo, 32 % studentů navštěvuje menzu, 12 % studentů si vozí jídlo z domu a 7 % navštěvuje pravidelně restauraci. Z šetření vyplývá, že doma si častěji vaří ženy (68 %) než muži (32 %), naopak muži upřednostňují obědy v restauracích (62 %). Stravování studentů v prostorách škol zajišťuje správa kolejí a menz. Této možnosti využívá 32 % dotázaných studentů. Cena oběda vyjde studenta touto formou na 30 – 50 Kč. Přestože 50 % studentů odpovědělo, že si nejčastěji vaří doma, alespoň 1x týdně navštíví menzu 30 % dotázaných studentů, 23 % studentů sem dochází 3x až 4x týdně, 10 % studentů denně a 10 % příležitostně. Graf 15 - Stravovací zvyklosti studentů

212 12%

124 7%

Menza 590 32%

Vařím  si  sám Vozím  si  jídlo  z   domu Restaurace

904 49%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Na příkladu největší vysoké školy v Brně Masarykovy univerzity lze potvrdit výsledek výzkumu, na základě kterého byla určena 30% návštěvnost menzy. Správa kolejí a menz Masarykovy univerzity sestává celkem z 15 stravovacích provozů a dle výroční zprávy (2015) vydají dohromady až 9 100 porcí denně pouze pro studenty. V akademickém roce 2014/2015 studovalo na Masarykově univerzitě celkem 32 950 studentů, což odpovídá 28 %. S průměrnou částkou 40 Kč za oběd, utratí studenti v menzách Masarykovy univerzity celkem 364 000 Kč denně, tedy více než 7 milionů měsíčně. Ročně je studentům vydáno 1 101 477 porcí. Mendelova univerzita uvádí, že denně vydá více než 62

2 500 jídel. Za rok 2015 bylo studentům připraveno celkem 398 215 hlavních jídel. Vysoké učení technické prodalo za rok prostřednictvím 17 stravovacích zařízení 860 347 porcí. Tržby ze stravování studentů se vyšplhaly na 36 605 044 Kč. Dle odpovědí studentů lze říci, že za stravování mimo domov, konkrétně v restauracích a menzách utratí průměrně 316 Kč týdně. Nejčastěji vyskytující se hodnotou pak byla částka 200 Kč. Za nákup běžných potravin zaplatí studenti v průměru 441 Kč. Zde se nejčastěji vyskytovala částka 400. Celkové měsíční náklady za jídlo lze odhadnout ve výši 2 400 Kč. d)   Volný čas Brno je nejen významným vzdělávacím střediskem studentů, ale také kulturním a společenským centrem, které vytváří ideální zázemí pro trávení volného času. Město se pyšní bohatou nabídkou historických památek, kulturních zařízení, obchodních domů, pestrou škálou sportovních a jiných volnočasových aktivit. Studenti jsou významnou cílovou skupinou, ze které tyto podniky získávají profit. Studenti mají na výběr z mnoha možností, jak trávit volný čas. Město pořádá řadu nejrůznějších koncertů, výstav a jiných aktivit pro širokou veřejnost. S cílem zjistit, o jaké aktivity mají studenti největší zájem, byla do dotazníku zařazena otázka týkající se volného času studentů. Studenti odpovídali na škále 1 (nejméně) – 4 (nejvíce), kolik času tráví uvedenými aktivitami. Odpovědi na otázku „kolik svého volného času trávíte v Brně uvedenými aktivitami“ jsou uvedeny v grafu č. 16. Graf 16 - Trávení volného času studentů 50% 40% 30% 20% 10% 0% Kultura

Restaurace,  kavárny,   kluby,  diskotéky,.. nejméně

málo

Nakupování,   obchodní  centra mnoho

Sport

nejvíce

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

63

Jednou ze sledovaných aktivit, kterou studenti tráví poměrně mnoho času, byla návštěva pohostinských zařízení, kam byly zařazeny nejen restaurace, bary, kavárny, ale i nejrůznější kluby a diskotéky. Zábava neodmyslitelně patří ke studentskému životu a tyto podniky si dobře uvědomují přítomnost studentů v Brně a jejich potenciál, proto nabízí různé slevy, lákají studenty na přívětivé ceny, pořádají akce předně ve všední dny, kdy je v Brně nejvíce studentů. K reklamě často využívají sociální sítě, kde vyzývají studenty k zapojení se do různých soutěží o vstup zdarma, který často získávají i označováním stránek jako „to se mi líbí“ či pozváním více lidí na akci, dále zde inzerují akce k nejrůznějším příležitostem jako je zahájení semestru, půlení semestru, ukončení zkouškového období, helloweenské a mikulášské párty, hospodské kvízy a jiné tematické programy. Oblíbené jsou tzv. studentské středy, kdy kluby připravují speciální programy pro studenty. Slevu na studentskou kartu ISIC lze využít například v kavárně a restauraci Savoy, Lokál, Campus River či ve fastfoodech jako je KFC, McDonald’s, Burger King. Velmi populární se stala fasfoodová restaurace POE-POE v centru města, kde je možné pořídit kousek pizzy za 14 Kč či palačinku za 35 Kč. Mezi možnosti trávení volného času byly zařazeny také kulturní aktivity, tedy návštěva divadel, kin, knihoven, výstav, koncertů, muzeí a další. Největší slevu studentům poskytuje Národní divadlo Brno, student si může koupit vstupenku o 50 % levněji. Divadlo dále nabízí zvýhodněné vstupné za 50 Kč na představení, které si může student zakoupit půl hodiny před začátkem přestavení. Městské divadlo Brno poskytuje studentům slevu 33 %, Husa na provázku přibližně 30 %, Divadlo Bolka Polívky 10 %. Studenti uměleckých škol mají vstup do všech divadel za 50 Kč. Více než divadlo láká studenty návštěva kina. Cinema city najdeme v obchodním centru Velký Špalíček a Olympia, student zde může uplatnit slevu 30 Kč a vstupenka jej pak vyjde na 150 Kč. Oblíbené kino mezi studenty je Lucerna, které je sice menší, méně pohodlné, ale lístek zde studenta vyjde na 60 – 80 Kč. Další variantou je kino Art pověstné svojí atmosférou, které mimo klasické promítání filmů organizuje nejrůznější filmové festivaly, seriálové maratony, tematické večery a přednášky. Studentům je poskytnuta sleva 30 Kč z plné ceny, vstupenka pak vychází na 50 – 90 Kč. Univerzitní kino Scala bylo v roce 2011 městem uzavřeno, k jeho opětovnému provozu došlo v roce 2013 díky Masarykově univerzitě, která si tyto prostory pronajala a využívá je kromě promítání filmů k organizaci přednášek, konferencí a dalších kulturních událostí nejen pro studenty, ale i pro širokou veřejnost.

64

Velmi navštěvovaným místem studenty je také Moravská zemská knihovna, která kromě výpůjček knih slouží také jako studovna, internetová místnost a pořadatel různých přednášek, seminářů, výstav a jiných akcí. K tradičním akcím patří mimo jiné filmové čtvrtky. Jednou z největších akcí pořádaných nejen pro studenty je Brněnský Majáles. Největší studentský festival konaný každoročně na oslavu jara a mládí proběhne v květnu 2017 již po čtrnácté. Dalším oblíbeným způsobem trávení volného času je sport. Brno nabízí velice pestrou nabídku sportovních aktivit v různých fitness centrech, sportovních klubech, plaveckých bazénech, ale najde se zde také spoustu míst pro provozování venkovních aktivit. Mezi nejoblíbenější patří park Lužánky, Brněnská přehrada, cyklostezky kolem řeky Svratky, která je vhodná i pro milovníky in-line bruslí, víceúčelová hřiště na Kraví hoře a další. Sportovní aktivity jsou zajišťovány také přímo vysokými školami, kde jsou sportovní aktivity pro studenty zdarma, případně za malý poplatek. Lze si vybrat z široké nabídky klasických sportů, i těch méně obvyklých. Brněnská fitness centra a jiná sportovní zařízení poskytují studentům slevy ve výši 10 – 30 %. Sportování je ideálním způsobem odreagování po dni stráveném u počítače či v lavici ve škole. Trávení volnému času v nákupních centrech a nakupování se často věnuje 20 % studentů. Výhodou velkých obchodních center jako je Galerie Vaňkova, Nákupní centrum Olympia, Velký Špalíček, Avion Shopping park je koncentrace široké škály produktů na jednom místě. Mezi studenty jsou stále častěji oblíbené také seconhandy, outlety a bleší trhy. Za nákup oblečení a obuvi utratí student dle odpovědí v dotazníkovém šetření průměrně 500 Kč (medián) měsíčně. Co se týče běžných nákupů potravin a drogerie, utratí student přibližně 400 Kč (medián) týdně. Studenti jsou pro všechny uvedené podniky velkou příležitostí, stávají se důležitým segmentem trhu, tedy velkou skupinou potenciálních zákazníků jedné věkové kategorie s podobnými zájmy a názory, které mohou podniky oslovit a přizpůsobit jim svoje aktivity a nabízené služby. V grafu č. 17 je znázorněna struktura výdajů, které za jednotlivé aktivity průměrně student v průběhu běžného studijního týden utratí.

65

Graf 17 – Výdaje studentů na volnočasové aktivity

Počet  studentů

2000 1500 1000 500 0 0 Kultura

1  -­‐ 100

101  -­‐ 200

201  -­‐ 300

301  -­‐ 400

Restaurace,  kavárny,  kluby,  diskotéky,..

401  -­‐ 500

více  než   500

Sportovní  aktivity

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Tabulka 7 porovnává výdaje studentů na volnočasové aktivity v roce 2016 a 2014. Na základě těchto informací lze konstatovat, že se preference studentů v oblasti trávení volného času a výše jejich výdajů na tyto aktivity nemění. Průměrná hodnota financí plynoucí na běžné nákupy potravin vyšla v letošním roce o 35 Kč méně. Mediánové a modusové hodnoty vyšly v obou letech stejné. Nejnižší výdaje můžeme pozorovat u kultury a sportovních aktivit. Sportovní aktivity nabízené vysokými školami bývají často neplacené a student se může věnovat outdoorovým činnostem jako je například v poslední době velmi oblíbené běhání, za které student nic neutratí. Co se týče uvedených částek u výdajů na kulturu, lze předpokládat, že studenti využívají cenově výhodných nabídek kulturních zařízení, o kterých jsme se zmínili výše, a lze usoudit, že se jedná o příležitostní návštěvy těchto zařízení.

Za návštěvu restaurací, kaváren a jiných

gastronomických a zábavních podniků, průměrný student utratí týdně 321 Kč. Vyšší hodnotu oproti roku 2014 můžeme vysvětlit častější návštěvností těchto zařízení oproti roku 2014 či přítomností zahraničních studentů v šetření, kteří často utratí více peněz než čeští studenti. Příčinou může být také meziroční růst spotřebitelských cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák a v oddíle stravování. (ČSÚ, 2016) V obou výzkumech nejčastěji studenti uváděli týdenní útratu v těchto podnicích ve výši 200 Kč, tedy přibližně 800 Kč měsíčně.

66

Tabulka 7 – Porovnání výdajů studentů na volnočasové aktivity v letech 2014 a 2016 Průměr (v Kč)

Medián (v Kč)

Modus (v Kč)

2014

2016

2014

2016

2014

2016

Stravování a běžné nákupy (potraviny, hygiena, apod.)

476,9

441,7

400

400

500

500

Restaurace, kavárny, kluby, diskotéky

255,4

321,8

200

200

200

200

Kultura a sport

135,5

125,2

100

100

0

0

Další výdaje

167,9

308,7

100

100

0

0

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

7.5   Struktura příjmů studentů Cílem této části dotazníku bylo zjistit, jakými příjmy student disponuje a jaká je jejich struktura. Zjišťovalo se, zda si studenti během roku sami přispívají na studium výdělečnou činností nebo zda jsou plně podporováni ze strany rodičů, případně jiných členů rodiny, zda mají nárok na stipendium a v jaké výši se tento příspěvek pohybuje. a)   Podpora ze strany rodičů a vlády Graf č. 18 a 19 znázorňuje, kolik procent studentů je finančně podporováno ze strany rodičů a kolik procent studentů pobírá stipendium. Hlavním zdrojem financí jsou u 80 % dotázaných studentů rodiče či jiní členové rodiny. 20 % studentů si veškeré náklady spojené se studiem hradí samo. 40 % z těchto studentů je starších 25 let, tedy převážně studenti navazujícího a doktorského studia. Necelých 20 % jsou pak studenti zahraniční, kteří své výdaje financují především ze stipendií, případně z ostatních finančních zdrojů jako jsou studentské půjčky a další. 50 % studentů, kterým rodiče nepřispívají na živobytí, si vydělá měsíčně více než 10 000 Kč vlastní činností.

67

Graf 18 - Podpora studentů ze strany rodičů

Graf 19 - Nárok studentů na stipendium

378 21%

1436 79% Bez  příspěvku

698 38% 1116 62%

Bez  stipendia

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Stipendia jsou studentům přiznávána na základě rozhodnutí vysoké školy dle podmínek stipendijního řádu, který podléhá zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Peněžitá podpora pro studenty plyne ze státního rozpočtu v podobě dotací a příspěvků vysokým školám. Mezi nejčastěji přiznávaná stipendia patří stipendium ubytovací, tedy příspěvek na nájemné či kolejné pro studenty, kteří nemají trvalé bydliště v místě studia. Dále pak studium prospěchové za studijní výsledky, stipendium za vývojové a inovační výsledky a stipendia sociální, v případě tíživé situace studenta. Dle odpovědí studentů lze usoudit, že jsou zpravidla podporováni ubytovacím stipendiem, jehož výše se pohybuje okolo 500 Kč za měsíc. V případě, že pobírají více stipendií na jednou, pohybuje se průměrná částka v hodnotě nad 1 000 Kč. V tabulce číslo 8 jsou uvedené průměrné finanční částky příspěvků ke studiu, které byly porovnány s hodnotami z průzkumu prováděného v roce 2014 a s výsledky průzkumu EUROSTUDENT. Průměrná částka příspěvku od rodičů je dle odpovědí vybraného vzorku respondentů 3 797 Kč. V roce 2014 byla hodnota příspěvku vypočtena ve výši 4 696 Kč. Nejčastěji však uváděli studenti v obou letech finanční částku 5 000 Kč. Ve výzkumu EUROSTUDENT bylo zjištěno, že student od rodičů dostává průměrně 3 994 Kč. Studium je pro rodiče velkou finanční zátěží. Rodiče jsou ve většině případů dominantním plátcem studia, financují především náklady na ubytování, stravování a dopravu. V situaci, kdy chce student dosáhnout magisterského vzdělání a rodič mu po dobu 5 let přispívá 5 000 Kč 10 měsíců v roce, vyšplhá se investice do studia na čtvrt milionu korun.

68

Tabulka 8 – Výše příspěvků od rodičů a stipendia Příspěvek od rodičů (v Kč) Ukazatel Průměr Modus Medián

Stipendium (v Kč)

2016

2014

EUROSTUDENT (2016)

2016

2014

EUROSTUDENT (2016)

3 797 5 000 3 500

4 696 5 000 5 000

3 994 neuvedeno neuvedeno

1 264 500 500

1 336 500 600

1577 neuvedeno neuvedeno

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

b)   Ekonomická aktivita studentů Podle výstupů šetření si celoročně přivydělává 52 % studentů. 30 % studentů si práci hledá v období letních prázdnin a 18 % studentů si nepřivydělává vůbec. 56 % studentů si práci našlo v Brně, 44 % pracuje mimo Brno. Výsledky šetření EUROSTUDENT VI. vypovídají o tom, že 9, 3 % prezenčních studentů si pravidelně vydělává, 26, 9 % si vydělává příležitostně a 33,8 % si nevydělává. V našem dotazníkovém šetření máme větší podíl vydělávajících studentů, což lze vysvětlit větším zastoupením studentů doktorského studia, záleží také na studovaném oboru, bylo zjištěno, že nejméně často si u studia přivydělávají studenti lékařských a farmaceutických fakult. 64 % studentů, kteří odpověděli, že jsou finančně podporováni ze strany rodičů či jiných členů rodiny si navíc sami vydělávají. Graf 20 - Ekonomická aktivita studentů

537 30%

Ano,  celoročně 946 52%

331 18%

Ne Pouze  sezónně   (o  prázdninách)

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Graf č. 21 znázorňuje výši výdělku studentů během studia. Studenta, který si měsíčně vydělá více než 15 000 Kč měsíčně, můžeme profilovat jako osobu starší 23 let, často zapsanou v navazujícím či doktorském studiu bez příspěvku rodičů. Takto v našem

69

průzkumu odpovědělo 11 % studentů. Výsledky studie Eurostudent ukazují, že si student při studiu vydělá průměrně 3 446 Kč za měsíc. Tato částka se nachází v intervalu 1 000 – 5 000 Kč, do kterého v tomto průzkumu zapadá nejvíce odpovědí (42 %). 28 % studentů si vydělá 5 – 10 tisíc Kč měsíčně. 6 % studentů si vydělá méně než 1 000 Kč měsíčně, lze usoudit, že se jedná o příležitostní či jednorázové brigády. Pro studenta je nejvýhodnější měsíční výplata do výše 10 000 Kč na dohodu práce, neboť neplatí zdravotní ani sociální pojištění a má nižší zdanění.

Výše  výdělku  (v  Kč)

Graf 21 - Výše výdělku ze samostatné pracovní činnosti studentů

>  15  000  Kč 10  000  Kč  -­‐ 15  000  Kč 5  000  Kč  -­‐ 10  000  Kč 1  000  Kč  -­‐ 5000  Kč <  1000  Kč 0

100

200

300

400

500

600

Počet  studentů

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

70

7.6   Vztah mezi příjmy a výdaji studentů Celkové náklady na studium vyjádřené pomocí statistických ukazatelů jsou uvedeny v tabulce č. 9. Výsledky výzkumu ukazují, že průměrné měsíční náklady studenta se pohybují okolo 8 280 Kč. Tabulka 9 - Celkové měsíční výdaje studentů

Bydlení – nájem/kolejné Doprava do města Doprava ve městě Stravování mimo domov Běžné nákupy Zábava - restaurace, kluby Kultura Sport Oblečení

Průměr (v Kč) 2 769 574 298 1 264 1 908 1 284 540 460 563

Medián (v Kč) 3 000 450 230 800 1 600 800 400 100 500

Modus (v Kč) 3 000 0 200 800 2 000 800 0 0 0

Další výdaje Celkové výdaje

1 232 10 892

400 8 280

0 6 800

Měsíční výdaje

Podíl na celkových nákladech (v %) 36%   5%   3%   10%   19%   10%   5%   1%   6%   5%   100%    

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Z grafu č. 22 vyplývá, že největší část financí jde na ubytování, velký obnos peněz pak také na běžné nákupy potravin a hygienických potřeb. Nezanedbatelnou položku tvoří náklady na dopravu. Co se týče výdajů na volnočasové aktivity, nejvíce studenti utratí za návštěvu gastronomických podniků a zábavních podniků jako jsou různé kluby a diskotéky. Průměrně student utratí touto cestou 800 Kč měsíčně. Náklady na kulturu, sport a oblečení jsou spíše příležitostní. Graf 22 - Měsíční výdaje studentů další  výdaje oblečení sport kultura zábava  -­‐… běžné  nákupy stravování  mimo  … doprava  ve  městě doprava  do  města ubytování 0

500

1000

1500

2000

2500

3000

Měsíční  výdaje  studentů  (v  Kč)

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

71

Pomocí zjištěných údajů lze zhruba odhadnout přínos studentů do brněnské ekonomiky. Průměrně student měsíčně utratí za živobytí v Brně 8 280 Kč. Po odečtení výdajů na dopravu do města vyjdou celkové výdaje, které student vynaloží pouze ve městě, a to je 7 830 Kč. Pokud bude uvažován student, který se rozhodl vystudovat magisterský program a bude tedy v Brně po dobu 5 let vždy 10 měsíců (mimo letní prázdniny), utratí v Brně ročně 77 060 Kč, za celé studium pak 385 300 Kč. Ve školním roce 2014/2015 studovalo v Brně na veřejných školách a jedné státní celkem 68 742 studentů. V hrubých odhadech lze vypočítat, že za měsíc utratí studenti v Brně více než 5 miliard. V průzkumu EUROSTUDENT VI. bylo zjištěno, že průměrně student utratí 8 355 Kč měsíčně, tedy podobně jako v tomto šetření, podle kterého studenti utratí 8 280 Kč. Z uvedených informací dále vyplývá, že student průměrně disponuje 8 507 Kč měsíčně, přičemž z 60 % se jedná o podporu ze strany rodičů či stipendium a ze 40 % si student přispívá sám.

7.7   Plány po ukončení studia na vysoké škole V závěru byli studenti dotázáni, zda mají představu o jejich budoucnosti po vystudování vysoké školy, výsledky na tuto otázku zobrazuje graf č. 20. Cílem bylo zjistit, zda plánují studenti zůstat v Brně. 30 % studentů chce zůstat v Brně a najít si zde práci, naopak 25 % zde nemá v úmyslu ani bydlet ani pracovat. 25 % studentů se dosud nerozhodlo a 10 % se chystá odjet za prací do zahraničí. 9 % zamýšlí bydlet mimo město, ale dojíždět za prací do Brna. Často se objevovaly také názory, že mají studenti v úmyslu pracovat pár let v zahraničí a poté se vrátit do Brna nebo naopak nejprve bydlet v Brně a později se odstěhovat mimo Brno. Studenti také uváděli, že vliv na rozhodnutí o jejich budoucnosti budou mít nabídky práce. Plány do budoucna jsou ovlivněny věkem studentů, pouze 4 % studentů starších 24 let nemá představu o svých plánech. Překvapivé odpovědi byli u studentů slovenské národnosti, kde 32 % studentů odpovědělo, že chce zůstat v Brně a hledat si zde práci. Co se týče ostatních zahraničních studentů, pouze 10 % odpovědělo, že plánuje zůstat v Brně. Jedná se především o studenty, kteří zde studují již více let. 35 % studentů se chce vrátit do své rodné země, 25 % studentů chce pracovat v zahraničí a 30 % se dosud nerozhodlo.

72

Graf 23 - Budoucí plány studentů Najít  si  práci  v  zahraničí 438 25%

428 25%

178 10%

162 9%

531 30%

10 1%

Bydlet  mimo  Brno,  ale  pracovat  v   Brně. Bydlet  v  Brně  a  najít  si  zde  práci. Bydlet  v  Brně  ,  ale  pracovat  mimo   město. Nevím Neplánuji  bydlet  ani  pracovat  v   Brně

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

7.8   Porovnání českých a zahraničních studentů V této kapitole budou pozorovány rozdíly či podobnosti mezi českými a zahraničními studenty, budoucnost zahraničních studentů v Brně, proč si pro své studium zvolili právě Brno a bude zjišťována struktura a výše jejich příjmů a výdajů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 422 zahraničních studentů, což je 23 % z celkového souboru dotazovaných. Největší zastoupení měli studenti ze Slovenské republiky (287), 135 studentů pochází z ostatních zemí. Celkově se včetně Čechů a Slováků zúčastnilo 44 národností. Slovenští studenti mají oproti ostatním zahraničním studentům výhodu v podobnosti jazyka a na základě mezistátní dohody mezi Českou a Slovenskou republikou mohou mluvit u zkoušek a psát testy, seminární, bakalářské a diplomové práce ve svém mateřském jazyce. Cílem této kapitoly je zjistit případné odlišnosti v preferencích českých a zahraničních studentů, porovnat jejich výdaje a zjistit, studenti jakých národností mají největší výdaje a jsou tak pro Brno ekonomicky nejpřínosnější. Pro účely této práce budou slovenští studenti zařazeni mezi české, neboť je zde velmi vysoká podobnost. U zahraničních studentů můžeme pozorovat vysokou variabilitu, šetření se zúčastnilo 42 národností z evropských i mimoevropských zemí. V rámci průzkumu byly osloveny zahraniční studenti všech veřejných vysokých škol v Brně. 40 % studentů, kteří se zapojili do výzkumu, studuje na Masarykově univerzitě, 25 % na Veterinární a farmaceutické univerzitě, 18 % na Vysokém učení technickém a 16 % na Mendelově univerzitě. Co se týče bydlení, jsou preference shodné jako u českých studentů. Ubytování na vysokoškolských kolejích volí především studenti, kteří zůstávají v Brně pouze

73

krátkodobě, tedy na jeden až dva semestry. Ti, kteří studují celý program nebo se rozhodnou v Brně zůstat déle, volí pronájem bytu či pokoje. Řadí se sem také studenti, kteří už zde pobývají více let. Nejčastěji se objevovaly výdaje na bydlení ve výši 4 000 Kč. Průměrná částka výdajů za bydlení zahraničních studentů byla vypočítána na 5 744 Kč, což je ovlivněno přítomností extrémních hodnot, tedy především odpověďmi studentů, kteří si pravděpodobně pronajímají celé byty, neboť uváděli výdaje vyšší než 10 000 Kč. Obecně lze předpokládat, že si zahraniční studenti mohou dovolit dražší bydlení než čeští studenti. Logicky zahraniční studenti preferují stejné lokality jako čeští studenti, 75 % dotazovaných zahraničních studentů žije v Králově Poli nebo Brně střed. Dle očekávání mají zahraniční studenti stejné výdaje jako čeští studenti za dopravu ve městě. 94 % dotázaných studentů využívá služeb městské hromadné dopravy a 94 % si kupuje dlouhodobé předplatní jízdenky. Dle uvedených informací lze usoudit, že stejně jako čeští studenti upřednostňují nákup čtvrtletních jízdenek, neboť průměrná výše výdajů na dopravu vyšla na 252 Kč. Na otázku, zda jsou studenti finančně podporováni rodiči, odpovědělo kladně 55 % studentů. Zbývajících 45 % studentů nedostává příspěvek od rodičů, jedná se především o studenty doktorského studia a studenty, jejichž stipendia jsou vyšší než 10 000 Kč. Na základě dostupných informací lze konstatovat, že jsou čeští studenti podporování rodiči z 80 %. Z dotazovaného vzorku studentů byla průměrná částka příspěvku od rodičů vypočítána ve výši 10 063 Kč avšak s vysokou odchylkou (6 022 Kč). Nejčastější odpovědí byla částka 10 000 Kč, mediánová hodnota pak 9 300 Kč, tedy polovina studentů dostává od rodičů více a polovina méně peněz. Srovnání hodnot příspěvků od rodičů českých i zahraničních studentů uvádí tabulka 10. Lze odhadovat, že zahraniční studenti obvykle dostávají o polovinu více peněz než studenti čeští. Tabulka 10 - Porovnání příspěvků od rodičů českých a zahraničních studentů Ukazatel

Příspěvek od rodičů (v Kč) zahraniční studenti

Průměr

čeští studenti

10 064

3 797

6 022

4 163

Modus

10 000

5 000

Medián

9 300

3 500

Směrodatná odchylka

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

74

Co se týče stipendií, téměř 70 % studentů je podporováno stipendiem. Dle získaných informací lze usuzovat, že nejvyšší stipendia jsou přiznávána studentů ze zemí mimo Evropu, kteří uváděli částky zpravidla vyšší než 20 000 Kč. Vysoké částky byly pozorovány u studentů z Georgie (54 000), Ghany, Gambie a Libanonu (27 000), dále pak například Bhútán, Indie, Egypt (20 000). Stipendia studentů z evropských zemí se pohybují v rozmezí 6 – 30 tisíc. Největší četnost odpovědí pozorujeme v intervalu 10 – 15 tisíc, sem řadíme studenty ze Španělska, Portugalska, Řecka a severní Evropy. Častěji než čeští studenti uváděli zahraniční studenti jako zdroj financí další příjmy, kam byly zařazeny důchody, půjčky, naspořené finance atd. Přestože si 71 % zahraničních studentů nepřivydělává, jejich celkové příjmy znatelně převyšují příjmy českých studentů. Průměrná hodnota příjmů byla vyjádřena pomocí mediánu ve výši 15 531 Kč, nejčastěji se pak vyskytovala částka 15 000 Kč. Lze odhadnout, že zahraniční studenti disponují téměř dvakrát takovými příjmy než čeští studenti, kteří mají k dispozici průměrně 8 507 Kč. U příjmů je možné pozorovat vysokou variabilitu odpovědí s odchylkou 11 958 od průměru. Studenti, kteří si u studia přivydělávají, uváděli, že mají k dispozici měsíčně více než 30 tisíc Kč. Příjmy studentů rozdělené do intervalů uvádí graf č. 24. Graf 24 - Příjmy zahraničních studentů

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Pokud jde o trávení volného času, ze vzorku studentů lze usoudit, že mají zahraniční studenti větší zájem o kulturu, 84 % dotázaných studentů uvedlo, že tráví v kulturních zařízeních mnoho času. Stejně jako čeští studenti však tráví rádi volný čas v restauracích, barech, klubech a diskotékách. Podniky se snaží přizpůsobit a nabízet služby i cizincům a pořádají různé tematické akce jako je například Erasmus party apod. Každý týden se v Brně nejen pro cizince konají English meetings, tedy neformální 75

anglická setkání, kde se schází lidé z celého světa a obzvlášť pro cizince je to příležitost poznat nové lidi, pro podniky, kde se setkání pořádají, pak samozřejmě příležitost zisku. Tabulka 11 podává přehled o výdajích zahraničních studentů. Lze usoudit, že zahraniční studenti utratí více za nákup běžných potravin, častěji se také stravují v restauracích a menzách. Na základě tohoto vzorku lze předpokládat, že vynaloží více finančních prostředků v kulturních i zábavních zařízení, naopak méně peněz investují do sportu. Zahraniční studenti zde na rozdíl od českých studentů, kteří obvykle jezdí každý víkend do místa svého trvalého bydliště, tráví 7 dní v týdnu, což také ovlivňuje výši výdajů v Brně. Průměrné výdaje zahraničních studentů byly vypočítány ve výši 15 369 Kč, avšak s vysokou směrodatnou odchylkou ve výši 11 219 Kč, neboť studenti často uváděli výdaje vyšší než 20 000 Kč. Nejčastěji se objevovala částka 15 000 Kč. Největší výdaje lze pozorovat u studentů ze severní Evropy, konkrétně z Norska a Finska, a také studentů z mimoevropských zemí jako je Indie, Gruzie a Ghana. Z vysoké variability odpovědí a malého počtu vzorku studentů nelze dělat velké závěry, můžeme však předpokládat, že jsou výdaje zahraničních studentů dvakrát tak vysoké, než výdaje studentů českých. Tabulka 11 – Spotřební výdaje zahraničních studentů v Brně Spotřební výdaje

Průměr (v Kč)

Medián (v Kč)

Modus (v Kč)

Podíl na celkových nákladech (v %)

Bydlení - nájemné/kolejné

5 744

4 000

4 000

36 %

Doprava ve městě

252

250

250

2%

Stravování mimo domov

1 910

2 000

2 000

18 %

Běžné nákupy

2 462

2 140

4 000

19 %

Zábava - restaurace, kluby,..

1 920

1 200

800

11 %

Kultura

999

600

0

5%

Sport

676

60

0

1%

Oblečení

969

600

0

5%

Další výdaje

437

200

0

2%

Celkové výdaje

15 369

11 050

15 000

100 %

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Studenti, kteří přijedou studovat do Česka, si mohou zvolit z českých nebo anglických kurzů. Ti, kteří se rozhodnou studovat v angličtině, jsou povinni platit školné a jsou významným zdrojem příjmu pro vysoké školy. Ti, kteří se rozhodnout studovat v českém jazyce, mají stejné podmínky jako čeští studenti a studium je pro ně bezplatné. 76

Pro studenty je tato možnost lákavá, proto se často účastní přípravných kurzů českého jazyka a jsou následně schopni studovat v češtině. V našem vzorku reprezentujícím zahraniční studenty v Brně, odpovědělo 88 % studentů, že studuje v angličtině, zbylých 12 % zvolilo možnost studia v českém jazyce. Jedná se především o studenty s příbuznými jazyky, tedy studenti z Ruska, Běloruska, Ukrajiny, Polska a Kazachstánu. Cílem výzkumu bylo také zjistit, proč se zahraniční studenti rozhodli studovat právě v Brně. Ze získaných odpovědí vyplývá, že studenti oceňují vysokou kvalitu vzdělání v České republice, dobrou reputaci a dobré jméno univerzit, které poskytují lepší vzdělání než v jejich zemi, a také bohatou nabídku studijních programů v angličtině. U některých studentů bylo impulsem k rozhodnutí doporučení od známých. Jedním z podnětů, proč si studenti vybrali Českou republiku, byly také nízké náklady na živobytí v porovnání s ostatními zeměmi, bezpečnost místa a dobrá ekonomika, v případě studentů ze slovanských zemí pak podobnost jazyka a s tím možnost studovat zde zdarma. Dotazníkové šetření ukázalo, že jedním z důvodů byla také výhodná poloha České republiky ve střední Evropě a dobrá dopravní dostupnost. Především studenti z Evropy uváděli, že si místo vybrali, neboť chtěli studovat v zahraničí, ale zároveň ne příliš daleko od místa jejich trvalého bydliště. V neposlední řadě pak také nabídka a získání stipendia. Studenti doktorského studia udávali nejčastěji jako důvod téma projektu či dizertační práce a dobrou úroveň a infrastrukturu v oblasti výzkumu a vývoje.

77

8   DISKUZE Během studia se Brno stává pro studenty druhým domovem, kde nejen studují, ale tráví zde také svůj volný čas, ať už kulturou, sportem nebo zábavou. Přestože studenti nejsou nejbohatší vrstvou, utratí v Brně velké množství finančních prostředků a přispívají tak nezanedbatelnou částkou do příjmů obyvatel města a místních podnikatelů. Jsou významnou součástí celkové poptávky a podniky a firmy jim přizpůsobují svůj sortiment zboží a služeb. Výsledky výzkumu ukazují, že se průměrné měsíční výdaje studentů pohybují okolo 8 280 Kč, podle průzkumu EUROSTUDENT VI pak 8 355 Kč. Jako jeden z nejvýznamnějších ekonomických efektů lze označit využití bytového fondu. Až 90 % studentů má v Brně zajištěno bydlení, kde měsíčně zaplatí v průměru 3 000 Kč. Tato částka se nejčastěji vyskytovala v odpovědích i ve výzkumu v roce 2014. Data byla dále porovnávána s výzkumem EUROSTUDENT VI., kde byla zjištěna průměrná částka výdajů studentů na bydlení ve výši 3 012 Kč. Větší část těchto peněz plyne vlastníkům soukromých bytů, část plyne Správě kolejí a menz. Tyto výdělky mohou být znovu využity a investovány například do rekonstrukce studentského bydlení či výstavbě nového bydlení. Na základě dotazníkového šetření lze konstatovat, že studenti upřednostňují bydlení

v soukromí před ubytováním na vysokoškolských kolejích. Na to zareagovala

Masarykova univerzita výstavbou moderního bytového komplexu Campus residential pro studenty v těsné blízkosti univerzitního kampusu. Lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat a zájem studentů o ubytování v soukromí se bude zvyšovat. Bylo zjištěno, že náklady na ubytování tvoří největší podíl na celkových studentských výdajích a tato oblast se tak jeví jako výhodná investice. Této příležitosti se chopila například společnost Student-living Holding, která se zabývá bydlením pro studenty a v Brně vystavěla studentské komplexy již na osmi místech. Zakládají si na cenově dostupném bydlení, nevyžadují provizi jako realitní kanceláře a nabízejí plně vybavené byty. Značným ekonomickým efektem přítomnosti studentů ve městě je vytváření nových pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Významným zaměstnavatelem nabízejícím tisíce pracovních míst jsou přímo vysokoškolské instituce, ale nová pracovní místa vznikají také v navazujících odvětvích, jako jsou stravovací a kulturní zařízení, obchody a jiné firmy orientující své služby nejen na studenty. Kladným aspektem v důsledku působení vysokých škol v Brně je také rozvoj vědy a výzkumu a zvyšující se investice, které plynou do tohoto odvětví. Je nutné podporovat

78

výzkum a inovace, vytvářet kvalitní podnikatelské prostředí a nalákat tak budoucí sféru absolventů. Za jeden z nejvýznamnějších kroků lze považovat výstavbu univerzitního kampusu Masarykovy univerzity a vznik Středoevropského technologického institutu (CEITEC), který svými výsledky výrazně přispívá do oblasti vědy a výzkumu. Právě CEITEC se může stát příležitostí pro mladé vědce a napomoci při propojování teorie studentů s praxí. Studenti jsou významnou skupinou ve městě, která láká nové investory a pobízí k budování infrastruktury a realizaci nových projektů, které jsou prospěšné široké veřejnosti a díky kterým plynou do města finanční prostředky z Evropské Unie. Cílem města by mělo být nejen přilákat studenty do města, ale především tuto kvalifikovanou pracovní sílu s potenciálně významnými příjmy udržet ve městě. Naskýtá se tedy hlavní otázka, zda absolventi najdou uplatnění na trhu práce. Absolventi mají výhodu v tom, že přichází s novou energií, novými nápady, jsou flexibilní, orientují se v moderní technice, jsou přizpůsobiví a rychle učenliví, avšak zaměstnavatel často upřednostní osoby s dlouholetými zkušenostmi. Problémem jejich neuplatnění je tedy především nedostatečná praxe. Stále častěji proto firmy nabízejí bezplatné praxe a stáže, díky kterým si studenty zaučí a přizpůsobí požadovaným pozicím. Lze doporučit, že by tato provázanost měla být ještě větší a mělo by dojít k vytvoření užších vazeb mezi vysokými školami, jejich studenty a firmami ve městě. 30 % studentů v dotazníkovém šetření uvedlo (o 6 % méně než v průzkumu v roce 2014), že chtějí zůstat v Brně a hledat si zde práci. Práce je jedním z hlavních aspektů na základě, kterého se studenti rozhodují, zda ve městě zůstanou, proto je důležité zajistit studentům dostatečnou nabídku. Druhým aspektem, který má vliv na rozhodnutí studentů, zda v Brně zůstanou, je bydlení. Brno by se proto mělo zaměřit na tuto oblast, investovat do výstavby startovacích bytů a bydlení vhodného pro mladé lidi, kteří se po studiu postaví na vlastní nohy a osamostatní se, tedy takové, které bude cenově dostupné a nabídne kvalitní podmínky pro jejich „nový“ život v Brně. Brno se v současné době potýká s problémem suburbanizace, lidé se stěhují do okolních vesnic a do Brna dojíždí za prací, v důsledku toho dochází k zatěžování infrastruktury, ke znečišťování ovzduší a zvyšujícímu se hluku ve městě, proto je důležité, aby se Brno zaměřilo především na vytváření dobrých podmínek pro bydlení. Je tedy zásadní působit na studenty tak, aby nehledali bydlení a práci jinde a zůstali v Brně. V návaznosti na cíl práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla formulována ve spolupráci s Kanceláří strategie města, jejímž cílem je 79

sledovat změny v chování studentů, jejich preference a výdaje, ze kterých poté vyvozují závěry a přizpůsobují svoji strategii. Odpovědi byly porovnávány s výzkumem v roce 2014. Smyslem opakovaně prováděného šetření je mimo jiné posílit spolehlivost údajů, neboť je k dispozici vzorek studentů, na základě kterého se vyvozují zobecněné závěry. Opakovaně prováděným šetřením lze předpokládat zvýšenou spolehlivost údajů. Na základě získaných dat lze konstatovat, že se preference studentů, jejich výdaje ani příjmy nijak zásadně nezměnily. Lze pozorovat, že v otázce bydlení studenti v obou letech preferovali bydlení v pronájmu, co se týče preferencí lokalit bydlení, lze na základě odpovědí v obou šetřeních potvrdit, že si studenti nejčastěji pronajímají bydlení v městské části Brno – střed a Královo Pole. Je zřejmé, že upřednostňují blízkost do centra a ubytování v blízkosti svých vysokých škol. Co se týče dopravy po městě, studenti nadále z 90 % využívají městskou hromadnou dopravu, k dopravě do města pak kombinaci autobusů a vlaků. K dojíždění do Brna využívá stále více studentů auto. Zde je možné pozorovat nárůst tohoto trendu o 5,5 % ročně. S tím se pojí problém nedostatku parkovacích míst, který se město snaží vyřešit. Budují se nová parkovací místa a parkovací domy, o které však není příliš velký zájem, neboť jsou placená. Neustálé rozšiřování parkovacích míst má negativní vliv na ubývání zeleně ve městě a může vyúsťovat v konflikty s místními obyvateli, kterým studenti „blokují“ parkovací místa na sídlištích. Město by se mělo snažit působit na studenty pomocí projektů a pořádaných akcí na podporu ekologičtějších a efektivnějších druhů dopravy, případně vyšších slev a jiných výhod poskytovaných na ostatní druhy dopravy, díky kterým by k dopravě do školy omezili využívání automobilů. U studentů lze částečně pozorovat větší samostatnost, co se týče pokrytí výdajů na živobytí v Brně. Na otázku, zda jsou podporováni rodiči, odpovídalo kladně o 10 % míň studentů než ve výzkumu v roce 2014. Přestože nejčastěji uváděli částku, kterou dostávají od rodičů ve výši 5 000 (tak jako v roce 2014), průměrná suma byla o 900 Kč nižší než v roce 2014. Častěji si také sami přivydělávají, 52 % studentů má práci zajištěnou celoročně, 30 % alespoň sezónně. Po vyhodnocení odpovědí v obou dotazníkových šetřeních vyplývá, že studenti preferují trávení volného času v restauracích, klubech, diskotékách a barech. Poměrně dost času věnují i sportovním aktivitám. Na základě obou výzkumu lze vyvodit, že studenti průměrně v Brně včetně ubytování, dopravy, jídla a volnočasových aktivit utratí téměř 8 000 Kč měsíčně.

80

Druhou výzkumnou otázkou bylo zjišťováno, zda se spotřební chování českých a zahraničních studentů liší. Zahraniční studenti preferují stejné lokality bydlení, tak jako čeští studenti využívají k dopravě po městě převážně městskou hromadnou dopravu. Na základě odpovědí vzorku studentů lze předpokládat, že mají větší zájem o kulturu, avšak stejně jako čeští studenti, tráví rádi volný čas v restauracích, barech, klubech a diskotékách. K odpovědi na druhou výzkumnou otázku bylo třeba porovnat také výdaje a příjmy českých a zahraničních studentů a následně vyvodit, které zahraniční studenty se vyplatí nejvíce podporovat. Dotazování se zúčastnilo 42 národností. Dotazníkové šetření ukázalo, že výdaje zahraničních studentů jsou přibližně dvakrát tak vysoké, než výdaje studentů českých. Nejčastěji se objevovala částka 15 000 Kč. Největší výdaje lze pozorovat u studentů ze severní Evropy, konkrétně z Norska a Finska, kteří uváděli výdaje v rozmezí 20 – 30 tisíc. Na základě vysoké variability odpovědí a malého počtu vzorku zahraničních studentů nelze tento výrok zcela potvrdit, lze však předpokládat, že kdyby tu studentů této národnosti bylo v porovnání se studenty z ostatních zemí více, významně by přispěli k ekonomice Brna. Studenti z Norska i Finska mají k dispozici velké množství finančních prostředků, a to nejčastěji od rodičů, což lze zdůvodnit vysokými mzdami, které se v Norsku i Finsku řadí mezi nejvyšší ze všech zemí OECD. Pro studenty těchto zemí je život v ČR relativně levný. Ceny spotřebního zboží jsou u nás téměř třikrát nižší než v jejich zemi, proto si mohou dovolit více utrácet. Podpora zahraničních studentů přispívá také k dobrým, především obchodním vztahům, mezi Českou republikou a zahraničními státy. Zahraniční studenti nejčastěji uváděli jako důvod výběru České republiky dobrou polohu a vysokou kvalitu vzdělávání. Brno by se tak mohlo zaměřit na větší propagaci vzdělávání v České republice prostřednictvím přednášek na zahraničních univerzitách a účasti na různých mezinárodních veletrzích a šířit tak povědomí o České republice jako o ideálním místu ke studiu. Je však nutné vzít v potaz také výši výdajů spojených s propagací na těchto akcích a návratnost této investice.

81

9   ZÁVĚR Brno je díky vysoké koncentraci vysokoškolských institucí po Praze druhým největším univerzitním centrem České republiky. Společně s rozvojem společnosti rostly požadavky na vyšší vzdělání obyvatel a vysoké školy se tak staly přirozenou součástí města. Město si uvědomuje potenciál vysokých škol a jejich rozvoj výrazně podporuje, stejně jako vědecko –výzkumnou činnost. Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání jsou jednou z hlavních priorit města stanovených ve Strategii pro Brno, na kterých město pomocí opatření a nástrojů pracuje. Hlavním záměrem je vytvořit místo atraktivní pro podnikatele a investory, ale zároveň místo bezpečné, čisté a s kvalitními podmínkami pro život. Brno se nabízí díky své dobré poloze a dopravní dostupnosti, disponuje širokou nabídkou vzdělávacích institucí, dobrými pracovními možnostmi, bohatou nabídkou kulturního a sportovního vyžití. Brno je pro studenty mimo výše zmíněných důvodů atraktivní především širokou nabídkou oborů vyučovaných na 5 veřejných, 1 státní a 8 soukromých školách. Brno má oproti jiným městům v České republice velkou konkurenční výhodu v nabídce studijních programů, které jsou zde ojedinělé, jako je Univerzita obrany a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. V důsledku toho do města denně dojíždí přibližně 150 000 osob za prací a studiem. S tím se však pojí problematika suburbanizace, se kterou se Brno postupně potýká. Lidé se stěhují do okolních vesnic za lepšími podmínkami pro bydlení a do Brna dojíždí za prací. Zatěžuje se infrastruktura, životní prostředí v důsledku nadměrného užívání automobilové dopravy, zvyšuje se hluk a město přichází o peníze na daních. Brno by se proto mělo zaměřit především na vytváření dobrých podmínek pro bydlení a udržení kvalitní pracovní síly v podobě absolventů ve městě. Další možností může být také udržení zahraničních studentů po dostudování v Brně. Studenti v Brně během studia utratí velké množství finančních prostředků, přispívají tak nezanedbatelnou částkou do ekonomiky města a zároveň napomáhají k jeho rozvoji. Jsou tedy významnými spotřebiteli nabízeného zboží a služeb a lákají tak do města nové podnikatele a investory, čímž mimo jiné dochází také k tvorbě nových pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Výsledky práce, především data získaná dotazníkovým šetřením, budou využity Kanceláří strategie města při práci na nové Strategii pro Brno 2050. Informace z průzkumů v minulých letech se ukázaly jako velmi užitečné a pomohly při zpracování strategických dokumentů.

82

Seznam použitých zdrojů ALTBACH, Philip. Perspectives on Internationalizing Higher Education. [online]. Boston: International Higher Education, 27/2015. [cit. 2016-11-29]. ISSN: 2372-4501. Dostupné z: http://ejournals.bc.edu/ojs/index.php/ihe/article/view/6975 BEDNAŘÍKOVÁ, Marie a František JORDÁN. Dějiny university v Brně. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1969. BERMAN GROUP s.r.o. a DHV ČR spol. s.r.o. Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno. Strategie a koncepce rozvoje univerzitního školství v Brně - souhrnná analytická zpráva. Brno 2012. Číslo projektu: CZ.1.04/4.1.01/53.00084. BOOTH, G. Geoffrey; JARRETT, E. Jeffrey. The Identification and Estimation of a University's Economic Impacts. [online]. Ohio: The Journal of Higher Education. 5/1976. [cit. 2016-11-15]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/1979221?seq=1#page_scan_tab_contents CABICAROVÁ, Zuzana. Česká „nej“ v Evropské unii. Statistika a My. [online]. Praha: Český statistický úřad. 4/2016. [cit. 2016-10-30]. ISSN 1804-7149. Dostupné z: http://www.statistikaamy.cz/wp-content/uploads/2016/04/18041604.pdf CEEPUS. Ceepus at a glance. [online]. 2012. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://www.ceepus.info/default.aspx?CMSPage=65 CEITEC. Středoevropský technologický institut Brno. [online]. 2012. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://www.ceitec.cz/co-je-ceitec/t1107 CZECH OPEN INSTITUTE PRAGUE. České vysoké školy pro zahraniční studenty. [online]. 2012. [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: http://www.czechschool.com/cz/doc/info.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚRAD. Historie a vývoj vysokého školství 1919 – 2008. [online]. 2016. [cit. 2016-10-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/historie-avyvoj-vysokeho-skolstvi-n-i46po3jjgu

83

DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE. AKTION Česká republika - Rakousko [online]. 2016. [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: http://www.dzs.cz/cz/aktion-ceska-republikarakousko/ DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE. CEEPUS. [online]. 2016. [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: http://www.dzs.cz/cz/ceepus/studenti/ DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE. Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané, lektoři). [online]. 2016. [cit. 2016-12-13]. Dostupné z: http://www.dzs.cz/cz/program-podpory-ceskeho-kulturniho-dedictvi-v-zahranici/ DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE. Studium cizinců v ČR. [online]. 2015. [cit. 201601-29]. Dostupné z: http://www.dzs.cz/cz/studium-cizincu-v-cr/ DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE. Základní informace. [online]. 2016. [cit. 201601-29]. Dostupné z: http://www.dzs.cz/cz/o-dzs/ HAUSCHILDT, Kristina; GWOSC, Christoph; NETZ, Nicolai; MISHRA, Shweta. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe. EUROSTUDENT V 20122015 - Synopsis of indicators. [online]. Germany, DZHW: 2015. [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: goo.gl/49OzzW EC.EUROPA.EU. Erasmus+: Příručka k programu. [online]. 2016. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: goo.gl/3knyCc EURACTIV.CZ. ČSÚ: ČR má nedostatek vysokoškoláků a velký rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen. [online]. 2012. [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: goo.gl/JtasX4 EVROPSKÁ KOMISE. Erasmus+: Program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport. [online]. 2016. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: goo.gl/LmS86h EVROPSKÁ KOMISE. Evropský portál pracovní mobility. Informace o pracovním trhu – Jihomoravský kraj. [online]. 2016. [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: goo.gl/mu8yeE

84

EXNEROVÁ, Věra; HLAVIČKOVÁ, Zuzana; JELÍNEK, Petr; KAPLAN, Michal; PLEŠINGER, Jan; ZAČALOVÁ, Pavla. Rozvojovka. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR. [online]. 2012. [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: goo.gl/dzpB08 FASORA, Lukáš a Jiří HANUŠ. Masarykova univerzita v Brně: příběh vzdělání a vědy ve střední Evropě: [1919-2009]. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80210-4850-8. FISCHER, Jakub. VLTAVSKÁ, Kristýna a kol. EUROSTUDENT VI. Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studentů vysokých škol v České republice. [online]. 2016. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: goo.gl/DYlO10 py  short  URL  

FUCHS, Kamil. Základy mikroekonomie. Brno: Masarykova univerzita, 1998. ISBN 80-210-1218-8. GALLO – RIVERA, María Teresa; GARRIDO – YSERTE, Rubén. The impact of the university upon local economy: three methods to estimate demand-side effects. [online]. The Annals of Regional Science, 2010. [cit. 2016-11-10]. ISSN: 1432-0592 Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00168-008-0243-x HULÍK, Vladimír; TESÁRKOVÁ, Klára. Dopady demografického vývoje na vzdělávací soustavu v České republice. Orbis Scholae. [online]. Praha: Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická Fakulta. 3/2009. [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802 – 4637. Dostupné z: goo.gl/S3xI2j INTERNATIONAL VISEGRAD FUND. Scholarships. [online]. 2015. [cit. 2016-0402]. Dostupné z: http://visegradfund.org/scholarships/ JANEBOVÁ, Eva. Vedení internacionalizace vysokých škol. Studia Paedagogica. [online]. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. 14/2009. [cit. 2016-10-23]. ISSN 2336-4521. Dostupné z: goo.gl/70lWJa JIHOMORAVSKÉ CENTRUM PRO MEZINÁRODNÍ MOBILITU, Z.S.P.O. [online]. 2015. [cit. 2016-10-29]. Dostupné z: http://www.jcmm.cz

85

JIHOMORAVSKÉ INOVAČNÍ CENTRUM. Výroční zpráva 2015 – 2016. [online]. 2016. [cit. 2016-10-29]. Dostupné z: https://www.jic.cz/data/editor/Image/jic_vz_2016web.pdf JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4386-8. KANCELÁŘ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO MEZIREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCI. [online]. 2015. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.kjmk.eu/cz/brno/ KANCELÁŘ STRATEGIE MĚSTA. Indikátorová soustava strategie pro Brno – vyhodnocení výsledků měření. [online]. 2014. [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: goo.gl/eK2LV8 KANCELÁŘ STRATEGIE MĚSTA. Strategie pro Brno – profil. [online]. Brno: 2016. [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: goo.gl/An2BYu KOLEJE A MENZY VUT. Výroční zpráva za rok 2015. [online]. 2015. [cit. 2016-1112] Dostupné z: http://www.kam.vutbr.cz/skripty/doc.aspx?id=707 KOŤÁTKOVÁ STRÁNSKÁ Pavla, MAŤÁTKOVÁ Kateřina, STEJSKAL Jan. The Cost Benefit Analysis of the Regional Innovation System of the South Moravian Region. Scientific Papers of the University of Pardubice. [online]. Faculty of Economics and Administration. 3/2012. [cit. 2016-11-10]. ISSN 1804-8048. Dostupné z: goo.gl/t70DX3 KOUCKÝ, Jan. Cesta ke zvýšení kvality českého vysokého školství. [online]. 2009. [cit. 2016-12-01]. Dostupné z: goo.gl/6Rd6Os KOUCKÝ, Jan. Kolik máme vysokoškoláků? Expanze terciárního vzdělání v ČR ve vývojovém a srovnávacím pohledu. [online]. Expertizní studie. 2009. [cit. 2016-12-01]. Dostupné z: goo.gl/QYkGop KOUCKÝ, Jan. BARTUŠEK, Aleš. Funkce a profily veřejných vysokých škol v ČR 2012. [online]. Expertizní studie. Středisko vzdělávací politiky Praha: 2012. [cit. 201612-01]. Dostupné z: goo.gl/EkZD46 86

LOPÉZ, Pereira; FERNÁNDEZ, Melchor; INCERA, André. The economic impact of international students in a regional economy from a tourism perspective. [online]. Tourism Economics, Spain: 2016. [cit. 2016-12-01]. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.5367/te.2014.0414 MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie (základní kurs). 4. vydání. Slaný: Melandrium, 1998. ISBN 80-901801-2-4. MAGISTRÁT MĚSTA BRNA. Strategie bydlení města Brna – aktualizace 2009. [online]. 2014. [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/BO/stra tegie_2009.pdf MASARYKOVA UNIVERZITA. Historický přehled. [online]. 2015. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://www.muni.cz/history/summary MASARYKOVA UNIVERZITA. Poplatky spojené se studiem. [online]. 2015. [cit. 2016-09-30]. Dostupné z: http://www.muni.cz/study/attributes/tuition_fees/info?lang=cs MATĚJŮ, Petr. Bílá kniha terciárního vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2009. ISBN 978-80-254-4519-8. MEDIA4US. Ruští studenti na českých vysokých školách. [online]. [cit. 2016-02-08]. Dostupné z: http://media4us.cz/cz/clanky/rusti-studenti-na-ceskych-vysokych-skolach MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. [online]. 2015. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://mendelu.cz MIKOVCOVÁ, Alena. Historie Mendelovy univerzity v Brně v datech a obrazech: 1919-2014. V Brně: Mendelova univerzita, 2014. ISBN 978-80-7509-009-6. MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY. Univerzita obrany. 1. vyd. Praha: Vojenský historický ústav Praha, 2013. ISBN 978-80-7278-605-3.

87

MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY. The Brno Military Academy. Fakulta vojenských technologií Univerzity obrany. Praha: AVIS, 1999. ISBN 80-7278022-0. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Rámec rozvoje vysokého školství do roku 2020. [online]. 2014. [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: goo.gl/5twBW0 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Vysoké školství České republiky mezinárodním srovnání na základě OECD Education at a Glance 2015. [online]. 2015. [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/uploads/odbor_30/Jakub/Zprava_OECD_EAG_2015.pdf MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Zákon č. 111/1998 o vysokých školách. [online]. 2016. [cit. 2016-04-02].Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Informace pro cizince. [online]. 2015. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnostinformace-pro-cizince-informace-pro-cizince.aspx MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ. Možnosti studia v zahraničí. [online]. 2016. [cit. 2016-12-13]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/vyuka_ceskeho_jazyka_v_zahrani ci/moznosti_studia_cestiny_v_zahranici.html MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ. Strategie poskytování vládních rozvojových stipendií 2013 – 2018. [online]. 2012. [cit. 2016-10-25]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr /stipendia/strategie_poskytovani_vladnich.html MOHSIN, Asma; ZAMAN, Khalid. Internationalization of Universities: Emerging Trends, Challenges and Opportunities. Journal of Economic Info. [online]. 3/2014. [cit. 2016-12-08]. ISSN 2313 – 335X. Dostupné z: http://jei.readersinsight.net/index.php/jei/article/view/1/1

88

MUNISS. Meziuniverzitní studentská soutěž. [online]. 2016. [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://www.muniss.cz/#uvod NAERASMUS+.CZ. Erasmus+. [online]. 2016. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.naerasmusplus.cz/cz/ NĚMEČKOVÁ, Tereza. KRYLOVA, Petra. The Czech government scholarship programme for students from developing countries – Evaluation findings and policy reflections. Evaluation and Program Planning. [online]. Amsterdam: Elsevier. 43/ 2014. [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: goo.gl/TbcvBt OECD. Education at a Glance 2015. OECD Indicators. [online]. 2015. [cit. 2016-1010]. ISBN 978-92-64-24209-8 Dostupné z: goo.gl/29Tguw OXFORD ECONOMICS. The Economic Costs and Benefits of International Students. A Report for the University of Shefield. [online]. Oxford: 2013. [cit. 2016-12-01]. Dostupné z: https://www.sheffield.ac.uk/polopoly_fs/1.259052!/file/sheffieldinternational-students-report.pdf  

PERNES, Jiří. Kapitoly z dějin Vysokého učení technického v Brně: (cesta moravské techniky 20. stoletím). Brno: VUTIUM, 2009. ISBN 978-80-214-3376-2. PRUDKÝ, Libor, Petr PABIAN a Karel ŠIMA. České vysoké školství: na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989-2009. Praha: Grada, 2010. Sociologie. ISBN 978-80-247-3009-7. RUSSO, Antonio; VAN DEN BERG, Leo; LAVANGA, Mariangela. The Student City: Strategic Planning for Student Communities in EU Cities. [online]. Vienna, European Regional Science Association, 2003. [cit. 2016-12-03]. Dostupné z: https://www.jyu.fi/ersa2003/cdrom/papers/485.pdf RUSZELÁK, Josef, Ludvík KUNDERA a Miroslav PLEŠÁK. Vivat academia: padesát let Janáčkovy akademie múzických umění v Brně 1947-1997. [online]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 1997.

89

SAMUELSON, Paul Anthony a William D. NORDHAUS. Ekonomie. 18. vydání. Praha: NS Svoboda, 2007. ISBN 978-80-205-0590-3. SCHILLER, Bradley R. Mikroekonomie dnes. Brno: Computer Press, 2004. Business books. ISBN 80-251-0109-6. SIEGFRIED, John, SANDERSON, Allen, McHENRY, Peter. The economic impact of colleges and universities. [online]. Department of Economics Vanderbilt University Nashville: 2006. [cit. 2016-12-01]. Dostupné z: http://www.accessecon.com/pubs/VUECON/vu06-w12.pdf SMITH, HELEN LAWTON. Universities, Innovation and the Economy. [online]. New York: Routledge 2009. [cit. 2016-10-25]. Dostupné z: goo.gl/Vy3xhY SOUKALOVÁ, Radomila. Současná role komunikace vysoké školy s cílovými skupinami. Zlín, 2012. ISBN: 978-80-87500-14-9 SPRÁVA KOLEJÍ A MENZ MASARYKOVY UNIVERZITY. Ročenka Správy kolejí a menz Masarykovy univerzity. [online]. 2015. [cit. 2016-11-12] Dostupné z: https://www.skm.muni.cz/doc/prezentace/rocenka-skm-2015.pdf STUDENT-LIVING HOLDING. Chillhills Apartments. [online]. 2016. [cit. 2016-0412]. Dostupné z: http://www.chillhills.cz STUDY IN. Guide to studying and living in the Czech Republic. [online]. 2014. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.studyin.cz/products/guide-to-studying-and-livingin-the-czech-republic/ STUDY IN. Catalogue of higher education institutions in the Czech Republic. [online]. 2014. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.studyin.cz/products/catalogue-ofhigher-education-institutions-in-the-czech-republic/ STUDY IN. Education System of the Czech Republic. [online]. 2014. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.studyin.cz/products/the-education-system-of-the-czechrepublic/

90

SURYNEK, Alois, Růžena KOMÁRKOVÁ a Eva KAŠPAROVÁ. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-038-4. ŠTĚBRA, Václav. Analýza významu studentů vysokých škol pro rozvoj města Brna. [online]. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Dostupné z: http://theses.cz/id/kpnvlc/zaverecna_prace.pdf UNIVERZITA OBRANY. Historie univerzity obrany. [online]. 2013. [cit. 2016-10-05]. Dostupné z: http://www.unob.cz/univerzita/Stranky/Historie.aspx UNIVERSITIES UK. The Impact of Universities on the UK Economy. [online]. London: 2014. [cit. 2016-10-15]. ISBN: 978-1-84036-304-3. Dostupné z: http://dera.ioe.ac.uk/26214/1/TheImpactOfUniversitiesOnTheUkEconomy.pdf ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. Období první republiky 1918 – 1938. [online]. 2015. [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/Obdobi-prvnirepubliky-1918.pdf VEČEREK, Vladimír. 90 let Veterinární a farmaceutické univerzity Brno: 1918-2008. Vyd. 1. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, 2008. ISBN 978-80-7305-045-0. VEČEREK, Vladimír. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno: 1918-2008. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, 2008. ISBN 978-80-7305-047-4. VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO. [online]. 2016. [cit. 2016-10-08]. Dostupné z: http://www.vfu.cz/informace-o-univerzite/historieuniverzity.html VEUGELERS, Reinhilde; REY DEL, Elene. The contribution of universities to innovation, (regional) growth and employment. EENEE Analytical Report no. 18 prepared for the European Commission [online]. 2014. [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: http://www.eenee.de/dms/EENEE/Analytical_Reports/EENEE_AR18.pdf VITA UNIVERSITATIS. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. [online]. 4/2008. [cit. 2016-10-05]. ISSN 1803-3830. Dostupné z: http://www.vfu.cz/informaceo-univerzite/vita-universitatis/pdf/4_08_.pdf 91

VOJENSKÉ ŠKOLY. Historie vojenského školství. [online]. 2016. [cit. 2016-10-08]. Dostupné z: http://www.vojenskaskola.cz/Stranky/Historie.aspx VYSOKESKOLY.CZ. Podmínky studia na vysokých školách v České republice. [online]. 2010. [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: http://www.vysokeskoly.cz/clanek/podminky-studia-na-vysokych-skolach-v-ceskerepublice WOFF, Petr. 1. republika: kupní síla obyvatel ČSR. [online]. 2010. [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://kupnisila.cz/1-republika-csr-ceskoslovensko/ ZÁVADA, Jiří; ŠEBKOVÁ, Helena; MUNSTEROVÁ, M. Benchmarking v hodnocení kvality vysokých škol. [online]. 2006. [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: http://www.csvs.cz/projekty/2006_kvalita/publikace/08.pdf

92

Seznam tabulek Tabulka 1 - Počet studentů veřejných vysokých škol v Brně v období 1973 - 2015 ...... 23   Tabulka 2 - Počet zahraničních studentů na českých VŠ dle typu studia ....................... 38   Tabulka 3 - Struktura zahraničních studentů na českých VŠ ......................................... 39   Tabulka 4 - Studenti VŠ podle města, ve kterém studují 2014/2015.............................. 40   Tabulka 5 - Rozdělení studentů podle VŠ, kterou studují v akademickém roce 2014/2015 ............................................................................................................... 41   Tabulka 6 - Vysokoškolské koleje v Brně ...................................................................... 50   Tabulka 7 – Porovnání výdajů studentů na volnočasové aktivity v letech 2014 a 2016 67   Tabulka 8 – Výše příspěvků od rodičů a stipendia ......................................................... 69   Tabulka 9 - Celkové měsíční výdaje studentů ................................................................ 71   Tabulka 10 - Porovnání příspěvků od rodičů českých a zahraničních studentů ............. 74   Tabulka 11 – Spotřební výdaje zahraničních studentů v Brně ....................................... 76  

93

Seznam obrázků a grafů Obrázek 1 - Přehled vysokých škol v Brně ..................................................................... 22   Obrázek 2 - SWOT ANALÝZA - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání ..................... 25   Obrázek 3 - Ceny pronájmu v Brně ................................................................................ 52   Obrázek 4 - Rozmístění vysokoškolských kolejí v Brně ................................................ 54  

Graf 1 - Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 25-64 let na celkové populaci (2014) ...................................................................................................................... 15   Graf 2 - Vývoj počtu vysokoškolských studentů v České republice .............................. 17   Graf 3 - Vývoj počtu studentů ........................................................................................ 34   Graf 4 - Národnostní složení respondentů ...................................................................... 44   Graf 5 - Zastoupení vysokých škol v dotazníkovém šetření ........................................... 45   Graf 6 - Popisná statistika vzorku studentů zapojených do šetření: Pohlaví, věk, ročník studia ....................................................................................................................... 46   Graf 7 - Způsob bydlení vysokoškolských studentů ....................................................... 47   Graf 8 - Bydlení studentů dle ročníku studia .................................................................. 51   Graf 9 - Preferované lokality bydlení studentů ............................................................... 53   Graf 10 - Využití dopravních prostředků pro dojíždění do Brna v roce 2014 a 2016 .... 56   Graf 11 - Využívání dopravních prostředků studenty ve městě ..................................... 57   Graf 12 - Výdaje studentů na městkou hromadnou dopravu .......................................... 58   Graf 13 - Výdaje studentů na meziměstskou dopravu v letech 2014 a 2016 .................. 59   Graf 14 - Porovnání výdajů respondentů za bydlení v Brně v roce 2014 a 2016 ........... 61   Graf 15 - Stravovací zvyklosti studentů.......................................................................... 62   Graf 16 - Trávení volného času studentů ........................................................................ 63   Graf 17 – Výdaje studentů na volnočasové aktivity ....................................................... 66   Graf 18 - Podpora studentů ze strany rodičů, Graf 19 - Nárok studentů na stipendium . 68   Graf 20 - Ekonomická aktivita studentů ......................................................................... 69   Graf 21 - Výše výdělku ze samostatné pracovní činnosti studentů ................................ 70   Graf 22 - Měsíční výdaje studentů .................................................................................. 71   Graf 23 - Budoucí plány studentů ................................................................................... 73   Graf 24 - Příjmy zahraničních studentů .......................................................................... 75  

94

Seznam použitých zkratek CEITEC – Středoevropský technologický institut Brno ČSÚ – Český statistický úřad DZS – Dům zahraniční spolupráce EU – Evropská unie JAMU – Janáčkova akademie múzických umění v Brně JCMM – Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu JIC – Jihomoravské inovační centrum JMK – Jihomoravský kraj MENDELU – Mendelova univerzita v Brně MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MUNI – Masarykova univerzita MUNISS – Meziuniverzitní studentská soutěž MZK – Moravská zemská knihovna MZV – Ministerstvo zahraničních věcí MV – Ministerstvo vnitra OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj UNOB – Univerzita obrany VFUB – Veterinární a farmaceutická univerzita Brno VUT – Vysoké učení technické v Brně

95

Seznam příloh Příloha 1 - Dotazník v českém jazyce – Ekonomické efekty přítomnosti studentů v Brně Příloha 2 - Dotazník v anglickém jazyce – Impacts of students on economy in Brno

96

Příloha 1 - Dotazník v českém jazyce – Ekonomické efekty přítomnosti studentů v Brně

Příloha 2 - Dotazník v anglickém jazyce – Impacts of students on economy in Brno