ÚZEMNÍ PLÁN Nerestce OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ÁST

1

PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav DAN K Husova 4, eské Bud jovice 370 01, telefon 387 311 238, mobil +420 605 277 998

ÚZEMNÍ PLÁN

Nerestce OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ÁST Prosinec 2011

Paré íslo:

1

……………….……..……………… ING. ARCH. JAROSLAV DAN K

ZÁZNAM O Ú INNOSTI íslo jednací:

SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ÚP VYDAL

PO IZOVATEL

ZASTUPITELSTVO OBCE NERESTCE

OBEC NERESTCE

starosta - VLADIMÍR MACOUN Datum vydání:

Datum nabytí ú innosti:

Razítko a podpis

ING. ARCH. JIND IŠKA KUPCOVÁ Oprávn ná osoba po izovatele Razítko a podpis

2

Obsah

a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah

v území, v etn souladu s územn

plánovací dokumentací vydanou krajem, .............................................................................................................. 3 b) údaje o spln ní zadání, v p ípad zpracování konceptu též údaje o spln ní pokyn pro zpracování návrhu, ............ 4 c) komplexní zd vodn ní p ijatého ešení a vybrané varianty, v etn vyhodnocení p edpokládaných d sledk tohoto ešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území, ............................................................... 4 d) informace o výsledcích vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv na životní prost edí, pop . zd vodn ní, pro toto stanovisko nebo jeho ást nebylo respektováno, ................................................................................................................... 15 f) údaje o po tu list od vodn ní územního plánu a po tu výkres k n mu p ipojené grafické ásti. ....................... 25

3

a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území, v etn souladu s územn plánovací dokumentací vydanou krajem, VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE R 2008 ÚP Nerestce není v rozporu s Politikou územního rozvoje (dále jen PÚR) R. Vláda R dne 20.7.2009 na svém jednání schválila usnesením . 929 návrh Politiky územního rozvoje R 2008 (celostátní nástroj územního plánování), který byl po ízen Ministerstvem pro místní rozvoj. Materiál byl p ipravován ve spolupráci s ostatními úst edními orgány státní správy a s kraji. Správního území obce Nerestce se týkají tyto zám ry z Politiky územního rozvoje R: ÚP Nerestce je dle PÚR dot eno zám rem R4 (úsek P íbram – Nová Hospoda), který byl na základ projektové dokumentace rychlostní silnice R4 v úseku Lety – imelice v ÚP Nerestce zp esn n. Ostatní zám ry hájené v PÚR se ešeného území nedotýkají, dále dle PÚR není správní území obce Nerestce sou ástí žádné rozvojové oblasti i osy. VYHODNOCENÍ S ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Zásady územního rozvoje Jiho eského kraje (dále jen ZÚR) byly vydány 13.10.2011 pod íslem usnesení 93/2011/ZK26. ÚP Nerestce není v rozporu se ZÚR Jiho eského kraje. Dále ZÚR J K stanovují v odst. 59 bodech a) - m) požadavky nadmístního významu na ešení a koordinaci v územn plánovací innosti konkrétních obcí, které se však žádným zp sobem nedotýkají území ešeného ÚP Nerestce. Návrh Územního plánu Nerestce byl se ZÚR J K posouzen s tímto výsledkem: Zásady územního rozvoje Jiho eského kraje pro ešené území up es uje Rozvojovou osu Severojižní – Pasovská nadmístního významu N-OS1, vodovod Severní Písecko V1, elektrifikaci železnice Písek - B eznice. ÚP Nerestce respektuje zásady a úkoly územního plánování, které byli zp esn ny dle pot eby obce i projektové dokumentace. N-OS1 – Rozvojová osa Severojižní – Pasovská nadmístního významu je vázána na dopravní koridory republikového významu R4 a S4 dle Politiky územního rozvoje R 2008, tvo ené navrhovanou rychlostní silnicí R4, v pokra ování jako kapacitní silnice I/4. ÚP Nerestce pln respektuje Rozvojovou osa Severojižní – Pasovská. V sou asné dob dochází k nár stu požadavk na bydlení, které je dáno p edevším nadpr rnou kvalitou životního prost edí. ešené území se nachází uvnit oblasti N-OS1, která je dle PÚR navržena jako rozvojová. Zásady územního rozvoje Jiho eského kraji její vymezení up es ují Zásady pro rozhodování o zm nách v území: - podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rozvojové ose a nové investice a aktivity sm ovat edevším do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na ve ejnou technickou infrastrukturu. ÚP Nerestce podporuje rozvoj socioekonomických aktivit navrženou dopravní infrastrukturou a navrženými plochami pro výrobu a skladování. - respektovat oblastn specifické p írodní a krajiná ské hodnoty v území krajinné památkové zóny - ÚP Nerestce chrání a zachovává venkovský ráz sídel a obytný charakter vyzna enou urbanistickou hodnotou, ve které není navržena žádná nová plocha. - podporovat ešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel a jejich p evážn obytný charakter, chránit pohledov významná panoramata sídel i krajiny. Úkoly pro územní plánování v navazujících územn plánovacích dokumentacích: ešit územní souvislosti up esn ného koridoru rychlostní silnice R4, kapacitní silnice I/4, s ohledem na polohu, a to zejména ve specifické oblasti Šumava, volit taková technická ešení staveb, která budou citlivá k p írodnímu prost edí. ÚP Nerestce up es uje v ešeném území dopravní koridor dle projektové dokumentace. i ešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na p írodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, v etn urbanistického, architektonického a archeologického d dictví, a to zejména na území specifické oblasti Šumava, p i ešení rozvojových ploch a koridor dbát na dostate né zastoupení zelen a ekodukt . - zp esnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridor na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy N-OS1 a stanovit pravidla pro jejich využití. D4 – Rychlostní silnice R4 – rychlostní silnice R4 spojující m sta na trase Praha – Milín – Mirotice – k ižovatka s I/20 Nová Hospoda je v celé délce pr chodu územím Jiho eského kraje územn stabilizována prost ednictvím d íve schváleného územního plánu velkého územního celku Orlická nádrž. Zám r je tedy p evzat bez v cné zm ny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona v etn západního obchvatu m sta imelice. Rychlostní silnice R4 je zabezpe ením jednoho z hlavních dopravních sm v rámci územního státu. ÚP Nerestce up es uje dopravní koridor rychlostní silnice R4 dle projektové dokumentace: „úsek Lety – imelice“ na který je vydáno územní rozhodnutí a je dokon ena dokumentace pro stavební povolení (DSP).

4 V1 – Vodovod Severní Písecko - koridor vymezený pro napojení obcí v severozápadní ásti kraje na jiho eskou vodárenskou soustavu. ÚP Nerestce up es uje vodovod Severní Písecko dle vodohospodá ského ešení pro obec Nerestce mimo zastav né území. D67 – Elektrifikace železnice Písek - B eznice - koridor pro elektrifikaci stávající trati vymezený kontinuáln na území Jiho eského kraje od nádraží v Písku po hranici se St edo eským krajem severn do Mirovic, ší e koridoru 120m. ÚP Nerestce up es uje elektrifikaci železnice Písek – B eznice po hranici plochy dopravní infrastruktury železnice. Základní typ krajiny podle zp sobu využívání Celé ešené území je za azeno do kategorie ObKR 2 – Mirovicko. ešené území je tvo eno krajinou lesopolní, kde se st ídá zem lská krajina s lesní krajinou. P i využívání t chto typ krajiny je nutno nelikvidovat vegeta ní prvky volné krajiny a udržet tak historicky prov enou strukturu zem lské krajiny, nepovolovat necitlivé umíst ní a vzhled nové zástavby s ohledem na okolní krajinu, zachovat historicky prov enou strukturu zem lské krajiny a nevnášet do prost edí nep vodní a cizí architektonické a urbaniza ní prvky. Celé ešené území se nachází v plochách vhodných k umis ování v trných a fotovoltaických elektráren. KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH V ÚZEMÍ ÚP Nerestce nekoliduje s územn plánovací dokumentací sousedních obcí. Všechny požadavky a návaznosti na využívání území z hlediska širších vztah v území zejména návaznosti na správní území sousedních obcí jsou zobrazeny ve výkrese širších vztah .

b) údaje o spln ní zadání, v p ípad zpracování konceptu též údaje o spln ní pokyn pro zpracování návrhu, Návrh ÚP Nerestce je v souladu se schváleným zadáním, které bylo schváleno usnesením zastupitelstva obce Nerestce a dle p ipomínek ob an obce k návrhu zadání ÚP Nerestce. Návrh ÚP je zpracován podle osnovy stanovené po izovatelem dle požadavk stavebního zákona a jeho provád cích vyhlášek . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti, a . 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

c) komplexní zd vodn ní p ijatého ešení a vybrané varianty, etn vyhodnocení p edpokládaných d sledk tohoto ešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území, V zadání územního plánu nebyl požadavek na ešení variant, ani na vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj. Z toho vodu byl zpracován p ímo návrh územního plánu. V sou asné dob dochází k nár stu požadavk na bydlení, které je dáno p edevším nadpr rnou kvalitou životního prost edí. ešené území se nachází uvnit oblasti N-OS1, která je dle ZÚR navržena jako vymezení rozvojových os nadmístního významu. Blízkost sídla k jádrovému m stu Písek dává obci všechny p edpoklady rozvoje jak bydlení, tak i v podnikání. Sídlo je navíc velmi dob e napojeno na dopravní a technickou infrastrukturu. Snaha vy lenit další pozemky pro bydlení vyplývá ze zájmu o bydlení v kvalitním, turisticky velmi atraktivním prost edí. Proto návrh ÚP Nerestce umož uje p edevším rozvoj bydlení a výroby a skladování z d vodu stabilizace místního obyvatelstva, event. migrace nového, jsou vytvo eny p edpoklady pro kvalitní bydlení. Snaha vy lenit další pozemky pro bydlení vyplývá ze zájmu o bydlení v kvalitním, turisticky velmi atraktivním prost edí. Proto návrh ÚP Nerestce umož uje p edevším rozvoj bydlení. Z d vodu stabilizace místního obyvatelstva, event. migrace nového, jsou vytvo eny p edpoklady pro kvalitní bydlení. Dále je v návrhu umožn no podnikání, zejména v oblasti výroby a výrobních služeb. V souvislosti s tímto rozvojem výroby a služeb s ní spojených m že dojít k nár stu pracovních míst. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p edpis Od vodn ní je zpracováno dle p ílohy . 7 vyhlášky 500/2006 Sb. Od vodn ní ÚP Nerestce je v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb. Grafická ást je zpracována dle vyhlášky 501/2006 Sb.

VYMEZENÍ EŠENÉHO A ZASTAV NÉHO ÚZEMÍ ešeným územím je obec Dolní Nerestce s hranicí katastrálního území Horní Nerestce. Zastav né území bylo vymezeno k datu 1. 6. 2011 dle § 58 stavebního zákona.

5 Sestává se z t chto díl ích zastav ných území: – vlastní sídlo Horní a Dolní Nerestce – plocha ob anské vybavenosti - západn od sídla Horní Nerestce. – plocha bydlení - jihovýchodn od obce Dolní Nerestce. – plocha technické infrastruktury - severozápadn od sídla Horní Nerestce Obec Nerestce sousedí s následujícími katastrálními území: – k. ú. Kakovice – k. ú. Mirovice – k. ú. Horosedly – k. ú. Lety – k. ú. Králova Lhota – k. ú. Lažišt – k. ú. Krsice – k. ú. Rakovice

ZD VODN NÍ OCHRANY HODNOT Hodnoty kulturní, architektonické a urbanistické Je t eba zachovat kulturní d dictví. Veškeré d je, innosti a za ízení musí respektovat kvalitu urbanistického, architektonického a p írodního prost edí. V plochách architektonicky a urbanisticky cenných musí stavby i zm ny staveb d sledn respektovat charakter, prostorové uspo ádání a m ítko dochované zástavby - zejména dodržení hmot a proporcí objekt vzhledem k stávajícím tradi ním sousedním stavbám (tj. charakteristický obdélníkový p dorys, výška ebene, výška ímsy, tvar a sklon st echy, štíty a jejich orientaci, historické architektonické detaily). Na stavbách, které jsou pohledovými dominantami a kulturními hodnotami území se nep ipouští stavební úpravy a zm ny pr elí a umis ování za ízení, které by narušily jejich vzhled a snížily jejich estetickou hodnotu (nap . dostavby garáží a sklad , instalace anténních systém a stožár pro p enos rádiových signál , parabolické antény, vzduchotechnická potrubí, reklamní za ízení a billboardy, reklamní nást nné malby apod.). Podstatné je uchování stávajícího uspo ádání cenných staveb v etn hospodá ských ástí (možnost rekonstrukce a p estavby nap . na bydlení). Rovn ž veškeré úpravy venkovních prostor a ploch musí být ešeny s ohledem na historické prost edí a krajinný ráz. Na plochách ve ejných prostranství není žádoucí p ipustit takové úpravy, které by znehodnocovaly dané prost edí, zejména architektonicky íznivé dominanty. Bezprost ední okolí jednotlivých architektonicky cenných staveb nesmí být znehodnoceno umis ováním nap . staveb a objekt pro reklamu, do asných staveb apod. D ležité je ešit p echod urbanizované ásti zastav ného území do neurbanizovaného území tak, aby nedošlo k vážnému narušení obrazu sídel. Výsadbou ochranné zelen je možné zmírnit negativní dopad m ítkem cizích zem lských a výrobních staveb na krajinný ráz. Hodnoty p írodní V ešeném území se nachází ada p írodních hodnot, které jsou legislativn chrán ny. Mezi p írodní hodnoty pat í írodní památka Nerestský lom a eka Skalice. Dále pak všechny významné krajinné prvky ze zákona (vodní plochy a toky, lesní plochy apod.). Ochrana les a vodních ploch a tok je již zajišt na (VKP ze zákona). Dále je navržena ochrana p írodních hodnot formou vymezení systému ÚSES. Další ochrana je navržena formou regulativ p íslušných funk ních ploch. Z hlediska ochrany a obnovy p írodních podmínek je nutné ochra ovat i zele rostoucí mimo les, up ednost ovat geograficky p vodní druhy d evin, podporovat len ní velkých zem lských pozemk , protierozních opat ení, chránit stávající zele v zem lské krajin , revitalizovat vodní toky s cílem obnovení istoty vody a irozeného vývoje dna a b eh se stabilizovanými vodními a pob ežními spole enstvy. V nezastav ném území jsou vytvo eny podmínky pro snižování nebezpe í ekologických a p írodních katastrof a pro odstra ování jejich d sledk , a to p írod blízkým zp sobem. Hodnoty civiliza ní Hodnoty civiliza ní v ešeném území p edstavuje silni ní most a záme ek, dále potom realizovaná ve ejná infrastruktura obce, to je napojení obce na elektrickou energii a dopravní napojení na okolí. Dále je to nadmístní technická infrastruktura. Ochrana hodnot spo ívá nesnižování stávající úrovn ve ejné i ostatní technické infrastruktury a zajišt ní jejího další rozvoje.

ZD VODN NÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH PLOCHY BYDLENÍ ÚP Nerestce umož uje rozvoj bydlení za ú elem zajišt ní podmínek pro bydlení v kvalitním prost edí, umož ující nerušený a bezpe ný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel a dále ÚP Nerestce umož uje rozvoj ve ejného prostranství za ú elem zajišt ní podmínek pro p im ené umíst ní, rozsah a dostupnost pozemk ve ejných prostranství (nap .: ve ejná zele , parky, h išt , ulice a další prostory p ístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání) v lokalitách s ozna ením: B 1, B 2, B 3, B 4, které se nacházejí ve východní a jihovýchodní ástí obce Dolní Nerestce. Návrhy jsou vhodné z vodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokality navazují na zastav né území a tím ucelují a

6 rozši ují sídlo. Na plochách, které jsou soust ed ny podél silnice III. t ídy a jsou zatíženy hlukem, bude možné bydlení za podmínky, že hluková zát ž bude odstran na i nebude p ekra ovat hygienické limity z hlediska hluku. V rámci následujících stavebních ízení je nutno posoudit toto p ípadné zasažení hlukem a na základ toho budou navržena i pot ebná technická opat ení. Všechny lokality budou prov eny územní studií. B 5, B 6, B 7, B 8, které se nacházejí v severní a v severozápadní ásti obce Dolní Nerestce. Návrhy jsou vhodné z vodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokality se nachází v zastav ném území nebo na n ímo navazují a tím ucelují obec Dolní Nerestce, nebo vypl ují proluku mezi stávající zástavbou. B 9, B 10, které se nacházejí v severní ásti sídla Horní Nerestce. Návrhy jsou vhodné z d vodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokality se nachází v zastav ném území nebo na n p ímo navazují a tím ucelují sídlo Horní Nerestce. Lokalita B 10 bude prov ena územní studií. B 11, B 12, které se nacházejí v jihozápadní ásti sídla Horní Nerestce. Lokality navazují na zastav né území a tím ucelují sídlo Horní Nerestce. PLOCHY OB ANSKÉHO VYBAVENÍ ÚP Nerestce umož uje rozvoj ob anského vybavení za ú elem zajišt ní podmínek pro p im ené umíst ní, dostupnost a využívání staveb ob anského vybavení a k zajišt ní podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich ú elem v lokalitách s ozna ením: OV 1, která se nachází jihovýchodn od obce Dolní Nerestce. Do územního plánu byly lokality za azeny na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk . Z hlediska velikosti navrhovaných ploch se jedná o zanedbatelné velikosti navržených zám . OV 2, která se nachází západn od obce Dolní Nerestce. Navržené lokality, které zasahují do záplavového území Q100 je stanovena podmínka, že nov navržené stavby v dalších stupních projektové dokumentace musí být ešeny s ohledem na záplavové území vodního toku Skalice. Veškeré stavby musí být ešeny technicky tak, aby nebyly ohroženy ípadnými záplavami a sou asn aby nezhoršovaly pr tokové pom ry v ešeném profilu toku, a musí být odsouhlaseny se správci povodí. Do územního plánu byly lokality za azeny na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk . Z hlediska velikosti navrhovaných ploch se jedná o zanedbatelné velikosti navržených zám . PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ V ÚP Nerestce jsou navrženy regulativy pro plochy výroby a skladování tak, aby umož ovaly variabilní využití areál nejen pro výrobu zem lskou, ale i další typy výroby a skladování a tím vytvo ily podmínky podnikatelských aktivit se zajišt ním nových pracovních míst. Rozvoj je však nutno sladit s požadavky hygieny a ochrany životního prost edí a zdravých podmínek pro život obyvatel. VS 1, VS 2, která se nachází v severní a severovýchodní ásti obce Dolní Nerestce. Lokality jsou situovány v návaznosti na zastav né území. Plocha je vhodná z hlediska hygienické zát že, provoz z výroby a skladování nebude zat žovat okolní zástavbu. VS 3, která se nachází východn od obce Dolní Nerestce. Lokalita je situována v návaznosti na zastav né území stejného funk ního využití, kde funkce bydlení není žádoucí a plochy jsou naopak velmi vhodné pro rozvoj. Plocha je vhodná z hlediska hygienické zát že, provoz z výroby a skladování nebude zat žovat okolní zástavbu. VS 4, která se nachází v severní ásti ešeného území u Nerestského lomu. Plocha je vhodná z hlediska hygienického, provoz z výroby a skladování nebude zat žovat p írodní památku a lokální biocentrum. Do územního plánu byly lokality za azeny na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk . Z hlediska velikosti navrhovaných ploch se jedná o zanedbatelné velikosti navržených zám . PLOCHY TECHNICKÉ VYBAVENOSTI ÚP Nerestce umož uje rozvoj technické infrastruktury, která podpo í rozvoj území. TI 1, v jihovýchodní ásti obce Dolní Nerestce, nenavazující na zastav né území a je ur ena k umis ování staveb a íslušných za ízení pro istírnu odpadních vod. Lokalita je vhodná k realizaci hlavn z d vodu dobrého technického a terénního hlediska. Jedná se o stavbu pro ve ejnou pot ebu, která podpo í rozvoj území. TI 2, v jižní ásti obce Dolní Nerestce, navazující na zastav né území. Do územního plánu byly lokality za azeny na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk . Z hlediska velikosti navrhovaných ploch se jedná o zanedbatelné velikosti navržených zám .

ZD VODN NÍ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ešeným územím prochází silnice: I/4 (Praha - Strakonice) Správní územím obce Nerestce prochází stávající silnice I/4. Silnice tvo í dopravní páte širšího spádového území. Hranice S K - Mirotice (Rakovické chalupy), západní obchvat imelic a Rakovic. Požadavky na výstavbu dálnic a rychlostních komunikací v eské republice, jejíž sou ástí je i stavba rychlostní silnice R4 v úseku Lety – imelice,

7 vychází z pot eby zajišt ní kvalitního dopravního spojení mezi jednotlivými sídelními aglomeracemi a st edisky samosprávných kraj na celém území eské republiky, s nezbytnou návazností na evropskou dopravní sí . Z hlediska rozvojových zám dopravní infrastruktury zasahuje do ešeného území koridor pro rychlostní silnici R4, který je zakotven ve chválených Zásadách územního rozvoje Jiho eského kraje. Stavba rychlostní komunikace R4 je sou ástí programu investi ní výstavby dálnic a rychlostních silnic. III/00420 (Dolní Nerestce - napojení na silnici I/4) III/00421 (Dolní Nerestce - napojení na silnici I/4) Z výše popsaných tras silnic, které propojují jednotlivá sídla, je patrné, že obslužnost sídel je z dopravního hlediska zabezpe ena dostate . Na pr tahu sídly jsou trasy silnic III. t ídy v dobrém stavu, chyb jí zde však tém ve všech ípadech chodníky. Silnice III. t ídy jsou dopln ny sítí místních a ú elových komunikací. Tyto jsou využívány jak pro provoz osobních vozidel, tak i pro zem lskou techniku. Trasy a charakter místních a ú elových komunikací jsou ejmé z grafické ásti. Tyto komunikace mají v sou asné dob z v tší ásti (alespo v zastav né ásti sídla) bezprašný povrch, ší ku vozovky 3 - 6m. V rozvojových plochách je umožn n vznik nových komunikací v ší kových parametrech v souladu s p íslušnými normami dle d vodu vzniku komunikace. V navržených plochách musí mít budované objekty svoji parkovací a garážovací pot ebu pokrytu na vlastním pozemku, a to již jako sou ást stavby. To platí i pro stavbu i estavbu objekt nabízejících ubytovací služby. Turistické trasy ervená turistická trasa: Myštice - Kožlí - Poho í - Slavkovice - Kakovice - Horosedly - Mirovice Cykloturistické trasy 1157: B eznice – Dobrá Voda – Nestrašovice – ete – Boješice – Milovice – Horosedly – Dolní Nerestce – Krsice – Lažišt – Probulov – Staré Sedlo – Orlík nad Vltavou. Západn od obce Dolní Nerestce je od plochy OV 2 navržena cykloturistická trasa, která se napojuje na stávající cykloturistickou trasu . 1157 z d vodu zlepšení cykloturistických tras v ešeném území. Ostatní sou asný systém turistických a cykloturistických tras z stane zachován a bude dále postupn rozvíjen.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Vodohospodá ské ešení ODTOKOVÉ POM RY, VODNÍ TOKY A NÁDRŽE Zájmové území pat í do povodí Skalice jako levostranného p ítoku Lomnice a Otavy (hydrologické povodí íslo 1-0804-060). Do západního okraje zájmového území zasahuje povodí Mišovického potoka (hydrologické povodí íslo 1-0804-059) a východního okraje zájmového území zasahuje povodí Zalužanského potoka (hydrologické povodí íslo 1-0804-061). Oba toky tvo í p ítok Skalice. V zájmovém území je n kolik menších rybní , v Dolních Nerestcích je požární nádrž. ešené území zahrnuje celé správní území obce Nerestce, které je odvod ováno drobnými vodními toky Mišovickým a Zalužanským potokem a významným vodním tokem Skalicí. Toky jsou ve správ Povodí Vltavy, státní podnik. Záplavové území významného vodního toku Skalice bylo stanoveno Krajským ú adem Jiho eského kraje.

ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Obec Dolní a Horní Nerestce (423–444–452 m n. m.) nemá vybudován vodovod pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé studny. Sklady a d evovýroba na východ obce mají jižn pod areálem vlastní studnu s pitnou vodou. Na jihovýchodním okraji obce na pravém b ehu Skalice je vybudována erpací stanice s výtla ným adem do vodojemu. Ta m la sloužit jako posílení zdroje surové vody pro m sto P íbram než bude realizován p ívod upravené vody z Vodárenské soustavy Jižní echy. V sou asné dob je erpací stanice zrušena a ad je mimo provoz. Mezi sídly Horní a Dolní Nerestce se nachází pozorovací vrt eského hydrometeorologického ústavu s ochranným pásmem. Navrhované ešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje. Plán rozvoje sice neuvažuje s výstavbou vodovodu pro ve ejnou pot ebu a navrhuje využívat stávající individuální zdroje pitné vody. V rámci zm ny však navrhuje vodovodní ad pro Zásobení Mirotic, imelic a Mirovic (V1) z Vodárenské soustavy Jižní echy a z toho vyplývá i možnost napojení Dolních a Horních Nerestc na Vodárenskou soustavu Jižní echy. V sídlech Dolní a Horní Nerestce se navrhuje výstavba vodovodu pro ve ejnou pot ebu v rámci stávající i navrhované zástavby. Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy. Pot eba vody: 70+22 trvale bydlících obyvatel á 120 l/os/den 50+15 p echodn bydlících obyvatel á 80 l/os/den 160 nár st trvale bydlících obyvatel á 120 l/os/den ob anská vybavenost 252 obyvatel á 15 l/os/den Celkem Qp

11 m3/den 5 m3/den 19 m3/den 4 m3/den 39 m3/den

8 Max. denní pot eba Qd p i kd = 1.5 59 m3/den = 0.7 l/s Max. hodinová pot eba Qh p i kh = 1.8 1.3 l/s Navrhovaná ešení jsou v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje.

ZDROJE ZNE IŠT NÍ, ODKANALIZOVÁNÍ A IŠT NÍ ODPADNÍCH VOD Obec Dolní a Horní Nerestce nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. V sídlech je pouze áste ná jednotná kanalizace, která odvádí vody n kolika stokami p ímo do recipientu (Skalice). Hlavním odpadními vodami sídel jsou splaškové vody z domácností a ob anské vybavenosti. Odpadní vody jsou zachycovány do bezodtokových jímek, odkud se vyvážejí na zem lsky využívané pozemky, nebo jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo do deš ové kanalizace. N které nemovitosti mají vlastní domovní istírny. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídá obvyklým hodnotám a není ovliv ováno jinými specifickými komponenty. Sklady a d evovýroba na východ obce jsou odkanalizovány do vlastní bezodtokové jímky na vyvážení. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk a jednotnou kanalizací do recipientu a budou tak odvád ny i v budoucnu. Kanalizace nemusí být ešena s ohledem na konfiguraci terénu jako gravita ní. Takto svedené odpadní vody budou išt ny na navrhované OV jihovýchodn pod zástavbou na levém b ehu Skalice. Navrhované ešení není v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje. Ten nep edpokládá výstavbu kanalizace pro ve ejnou pot ebu a centrální OV. Likvidace odpadních vod navrhuje i nadále individuální. Pokud ešené území není v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizace, m la by p íslušná obec zažádat o zm nu plánu rozvoje vodovod a kanalizace na území Jiho eského kraje.

Energetické ešení ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ ešeným územím prochází tato vedení VN: VN 22kV, VVN 110kV, ZVN 400kV. V ešeném území se nachází 3 trafostanice napájené ze sít VN 22kV. Stávající kmenové linky jsou v dobrém technickém stavu a mají rezervu výkonu. Vedení NN - vedení je trasováno p evážn po kabelech v zemi a po sloupech NN. V n kterých ástech bude nutná postupná rekonstrukce vedení. V prostoru výstavby nových objekt doporu ujeme kabelizaci do zem . Nutné bude také zokruhování kabelové sít NN po vybudování dalších trafostanic. Jednotlivé lokality budou napojeny z TS dle vyjád ení p íslušného distributora. Kabelizace bude podléhat zpracování projektu na sít NN dle požadavku. S ohledem na další ÚPD, kde budou ur ovány nové plochy pro výstavbu, budou TS posuzovány z hlediska dalšího zatížení a dalších odb . V p ípad , že nebudou TS vyhovovat, budou rozší eny pop . nahrazeny výkonn jším typem, eventueln dopln ny novými TS. Jejich výkon a umíst ní se provede v návrhu ÚP. Stávající sekundární sí vyhovuje pro dnešní zatížení a v návaznosti na novou výstavbu se bude postupn p izp sobovat, zejména ve vybraných úsecích nové výstavby kabelizovat do zem . Dimenzování této sít se provede s ohledem na druh topného média. Trafostanice: TS – T1 Severozápadní ást sídla Dolní Nerestce TS – T2 V jižní ásti sídla Dolní Nerestce TS – T3 V severovýchodní ásti od sídla Dolní Nerestce V návrhu jsou vymezeny plochy technické infrastruktury - el. vedení a trafostanice (E1): Návrh plochy pro el. vedení se nachází od stávající trafostanice T2 v jihovýchodní ásti Dolní Nerestce po jižní ást sídla Horní Nerestce, kde je ukon eno navrženou trafostanicí T4. U plochy výroby a skladování v jihovýchodní ásti obce Dolní Nerestce je navržena trafostanice T5. Eventuální p eložky el. vedení budou ešeny dle zákona . 458/2000 a sm rnicí E-ON - viz. ochranná pásma. Podmínkou napojení je i soub žn provád ná úprava a rekonstrukce sít NN. V p ípad , že nebudou TS vyhovovat, budou rozší eny pop . nahrazeny výkonn jším typem, eventueln dopln ny novými TS. Doporu ujeme typ TS do 630kVA. Stávající sekundární sí vyhovuje pro dnešní zatížení a v návaznosti na nov navržené plochy se bude postupn p izp sobovat, zejména ve vybraných úsecích nové výstavby kabelizovat do zem . Dimenzování této sít se provede s ohledem na druh topného média. Vzhledem k tomu, že sídla nemají provedenou plynofikaci, se v ešeném území uvažuje i s elektrickým vytáp ním nových objekt . Jako alternativní vytáp ní doporu ujeme kotle na d evo a evní odpad, vytáp ní zkapaln ným plynem a využívaní tepelných erpadel. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM V ešeném území Nerestce není provedena plynofikace, proto je nutno po ítat i s podílem elektrického vytáp ní. Do budoucna je nutná zásadní zm na ve využívání paliv. Postupná náhrada na el. energii a alternativní zdroje (bioplyn, zkapaln ný plyn, spalování d evního odpadu, tepelná erpadla v kombinaci s el. energií a kogenera ní jednotky) p inese výrazné zlepšení istoty ovzduší. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ešené území má potenciál ve využití obnovitelných zdroj energie (vyjma v trných elektráren). Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochran ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byly vytvo eny podmínky pro dodržení p ípustné úrovn zne išt ní ovzduší. Je možno doporu it pro

9 provozovatele n které dostupné systémy, které spl ují ekologické limity. Postupná náhrada tepelných zdroj p inese výrazné zlepšení istoty ovzduší. V území bude využíváno centrálních zdroj tepla, pop ípad alternativních zdroj energie formou využití biomasy, tepelných erpadel, solárních kolektor .

OD VODN NÍ VE EJN PROSP ŠNÝCH STAVEB VE EJN PROSP ŠNÉ STAVBY KÓD D1

D2

V1 K1 E1

EL A ZD VODN NÍ Návrh plochy pro rychlostní silnici R4 v úseku D4/1 - východn od obce Dolní Nerestce. Umíst ní vyplývá z elu stavby, jedná se o zám r rozvoje dopravní infrastruktury. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj dopravní infrastruktury. Návrh plochy pro elektrifikaci železnice Písek eznice - jihovýchodn od obce Dolní Nerestce po severozápadní ást a mimo ešené území. Umíst ní vyplývá z ú elu stavby, jedná se o zám r rozvoje železni ní infrastruktury v trase Písek - B eznice. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj železni ní infrastruktury Návrh plochy koridoru pro vodovod severní písecko ze ZÚR - od severní ásti ešeného území po jihozápadní ást ešeného území, koridor vymezený pro napojení obcí v severozápadní ásti kraje na jiho eskou vodárenskou soustavu. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obcí v severním Písecku. Návrh plochy pro výstavbu OV - v jihovýchodní ásti od obce Dolní Nerestce. V ejn technická stavba podporující rozvoj obce. Návrh pro energetické ešení - navržené plochy pro venkovní vedení VN 22kV a trafostanice T4 a T5 jižn od sídla Horní a Dolní Nerestce. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

VE EJN PROSP ŠNÁ OPAT ENÍ Nejsou navrhována žádná ve ejn prosp šná opat ení.

ODPADOVÉ HOSPODÁ STVÍ Sou asný stav nakládání s odpady je obecn charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové firmy obvykle zabezpe ují dané území komplexn , tj. vedle svozu net íd ného komunálního odpadu zajiš ují i separovaný sb r (nej ast ji sklo, plasty, pop . papír), sb r a svoz nebezpe ných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. Ob posledn jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recykla ních dvor a mobilního sb ru.

CIVILNÍ OCHRANA V p ípad vzniku mimo ádné situace bude postupováno podle Krizového, respektive Havarijního plánu Jiho eského kraje. Návrh ploch pro požadované pot eby: Ochrana území p ed pr chodem pr lomové vlny vzniklé zvláštní povodní, v blízkosti vodního díla. V ešeném území se neo ekává pr chod pr lomové vlny vzniklé zvláštní povodní, jejímž p vodcem m že být vodní dílo. zóny havarijního plánování. ešené území neleží v zón havarijního plánování. Podle analýzy možného vzniku mimo ádné události, která je sou ástí Havarijního plánu kraje, žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpe ných látek neohrožuje území ešené tímto územním plánem. ukrytí obyvatelstva v d sledku mimo ádné události. Ukrytí obyvatelstva zabezpe uje p íslušný obecní ú ad pouze p i vyhlášení vále ného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných ástech obytných dom a v provozních a výrobních objektech po jejich úprav na improvizované úkryty. Je možno po ítat s využitím ochranných prostor jednoduchého typu v budovách, které mají nejmenší dob hovou vzdálenost od místa ohrožení. V p ípad pot eby ukrytí obyvatel a návšt vník obce p i vzniku MU v dob míru zajiš uje obecní ú ad ochranu osob p ed kontaminací nebezpe nými látkami (pr myslová havárie, únik nebezpe né látky z havarovaného vozidla apod.) p edevším za využití ochranných prostor jednoduchého typu ve vhodných ástech obytných dom a provozních, výrobních a dalších objekt , kde budou improvizovan provád ny úpravy proti pronikání nebezpe ných látek. evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Zajišt ní evakuace organizuje obecní ú ad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez p íst eší je možný ve stávajících objektech jako nap . školských, v ubytovnách, penzionech, t locvi nách, kulturních domech apod. skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Toto opat ení bude dle pot eby zajiš ováno v dob po vzniku mimo ádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, p ípadn blízkého okolí. Skladování prost edk individuální ochrany pro zabezpe ované skupiny osob ve školských a zdravotnických za ízeních bude prozatímn ešeno v centrálních skladech mimo území obcí a m st. vyvezení a uskladn ní nebezpe ných látek mimo zastav ná území a zastavitelná území obce.

10 Na území obce se nenacházejí nebezpe né látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto zp sobem snižovat riziko spojené s p ípadnými haváriemi. záchranné, likvida ní a obnovovací práce pro odstran ní nebo snížení škodlivých ú ink kontaminace. Jako místo pro dekontaminaci osob, p ípadn pro dekontaminaci kolových vozidel je možno využít nap . za ízení umýváren, sprch, istíren, garáží v tších firem, napojených na kanalizaci a vodovod. Pro dekontamina ní plochy v podstat posta í zpevn ná, nejlépe betonová plocha s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany p íjezd a z druhé strany odjezd s p ívodem vody nebo páry. Záhrabovišt není v katastru obce vymezeno, nakažená zví ata budou likvidována v míst nákazy a odvezena do míst ur ených p íslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. ochrana p ed vlivy nebezpe ných látek skladovaných v území. Na ešeném území je možno využít ochranných vlastností budov - staveb, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminant (uzav ení a ut sn ní otvor , oken a dve í, v tracích za ízení) a do asn ukrývané osoby chránit improvizovaným zp sobem (ochrana dýchacích cest, o í a povrchu t la). nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude ešit obec a jejich orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plán pro p ípady mimo ádné situace. Zajišt ní varování a vyrozum ní o vzniklém ohrožení. Tato oblast bude v p ípad obce zajišt na spušt ním sirén a p edáním varovných informací ob an m cestou OÚ za využití rozhlas , pojízdných rozhlasových za ízení, p edání telefonických informací a dalších náhradních prvk varování.

ZATÍŽENÍ ÚZEMÍ HLUKEM Na p iložené tabulce a zákresem isofon v Koordina ním výkresu je kvantifikován hluk ze silni ní dopravy. Ve výpo tu je použito hodnot dopravního zatížení z celostátního s ítání dopravy p epo tených k roku 2025 za použití r stových koeficient SD R. Isofona LAEQ (m) ÍSLO ÚSEK KOMUNIKACE pohltivý terén (dB) R4 Tra ový úsek: .200

2-0210 K IŽ. HOROSEDLY – IMELICE ELEKTRIFIKACE ŽELEZNICE PÍSEK - B EZNICE

50 307 75

60 81 18

RADONOVÁ PROBLEMATIKA Mapa radonového rizika z geologického podloží

Mapa radonového rizika z geologického podloží byla sestavena na základ výsledk Radonového programu eské republiky. Podklad mapy vyjad uje radonové riziko klasifikované t emi základními kategoriemi (nízké, st ední a vysoké riziko) a jednou p echodnou kategorií (nízké až st ední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). P evažující radonové riziko v geologických jednotkách je stanoveno na základ statistického zhodnocení 8000 m ených ploch v terénu (v pr ru 15 bod na každé ploše). Kategorie radonového rizika z geologického podloží vyjad uje statisticky evažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky m ení radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, p edevším díky rozdíl m mezi regionální a lokální geologickou situací.

11

ELNÉ VYUŽITÍ ZASTAV NÉHO ÚZEMÍ A VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ÚP Nerestce uvažuje p edevším s opravami a rekonstrukcemi objekt s využitím pro bydlení a ob anské vybavení, které nenaruší obytnou funkci. V území vesnické památkové zón namísto b žných p estaveb a rekonstrukcí budou evažovat památkové opravy staveb s vylou ením nežádoucích stavebních úprav a opat ení. Rozvoj ostatního zastav ného území je ur en p evážn k p estavb , rekonstrukci, modernizaci a dostavb . Odstavení vozidel je situováno vždy na vlastním pozemku. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v tšinou po obvod sídla, ve volných prolukách a v návaznosti na zastav né území. Jedná se jak o plochy bydlení, tak plochy ob anského vybavení, výroby a skladování, rekreace i ve ejných prostranství. V návrhu jsou respektovány všechny hodnoty v území. Podmínky ochrany zjišt ných hodnot jsou zásadami pro innost správních ú ad a pro po izování navazující ÚPD.

VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚKOLY A CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán Nerestce vytvá í p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který spo ívá ve vyváženém vztahu podmínek pro p íznivé životní prost edí, pro hospodá ský rozvoj a pro soudržnost spole enství obyvatel území. ÚP Nerestce koordinuje ve ejné a soukromé zájmy na rozvoji území obce. ÚP je zpracován v souladu s požadavky na ochranu kulturních a civiliza ních hodnot, p edevším urbanistického, architektonického a archeologického d dictví územní plán památkov hodnotné stavby, návesní prostory a sídelní ráz, vymezuje a stanovuje podmínky pro využití urbanisticky hodnotných prost edí sídel, jako jsou návsi, další ve ejná prostranství, sídelní zele apod. Základním principem urbanistické koncepce, tzn. celkového prostorového uspo ádání stávající i nové zástavby, je zachování relativní celistvosti a kompaktnosti sídelního útvaru. P itom se respektuje ur itá uvoln nost zástavby odpovídající venkovskému prost edí a celkovému m ítku stávající zástavby. P i realizaci výstavby byt je nutné klást d raz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu, na využívání vnit ních rezerv zastav ných ástí a v rámci výstavby soukromých obytných objekt je t eba podporovat možnost z izování prostor pro ob anské vybavení, které nenaruší okolní bydlení. S požadavky na ochranu p írodních hodnot a nezastav ného území je územní plán též v souladu - návrh ešení respektuje významné krajinné prvky, krajinný ráz a systém ekologické stability krajiny. Podmínky pro umís ování staveb, za ízení a jiných opat ení v nezastav ném území jsou v souladu s § 18 odst. 5 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis .

VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ V návrhu jsou respektována všechna ochranná pásma vyskytující se v ešeném území a jsou zakreslena v Koordina ním výkresu. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁ SKÉ Významný krajinný prvek. PLOCHY LESNÍ Významný krajinný prvek. VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA Do území ešeného ÚP Nerestce zasahuje vzdálenost 50 m od okraje lesa. Ke stavbám a innostem ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesních pozemk , u nichž bude vylou eno alternativní ešení, bude vždy vydáno závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 lesního zákona, které bude závazným stanoviskem pro rozhodnutí podle zvláštních p edpis . OCHRANNÉ PÁSMO SILNICE A DRÁHY V ešeném území prochází silnice I. a III. t ídy a železni ní tra . Ochranné pásmo silnice I. t ídy iní 50 m od osy vozovky a silnice III. t ídy iní 15 m od osy vozovky nebo p ilehlého pásu, a to na každou stranu (mimo zastav né území). Ochranné pásmo dráhy je 60 m (mimo zastav né území) od osy krajní koleje. Jakákoliv stavební innost v ochranném pásmu je možná pouze se souhlasem Drážního ú adu a spln ní hygienických limit z hlediska hluku i vylou ení edpokládané hlukové zát že. VODNÍ ZDROJE A VRTY Vodní zdroje a vrty budou chrán ny dle zákona 130/1974 Sb (o vodách). V ešeném území se nacházejí n které vodní zdroje, které mají vyhlášené ochranné pásmo.

12 HRANICE ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ V ešeném území se nachází stanovená záplavová území Q100 a aktivní zóna záplavového území, které jsou zakresleny v grafické ásti. Veškeré nové stavby v hranici záplavy musí být ešeny technicky tak, aby nebyly ohroženy p ípadnými záplavami a sou asn aby nezhoršovaly pr tokové pom ry v ešeném profilu toku, a musí být odsouhlaseny se správci povodí. OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODNÍCH AD A KANALIZA NÍCH STOK Podle Zákona 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n kterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích) platí §23 Ochranná pásma vodovodních ad a kanaliza ních stok. K bezprost ední ochran vodovodních ad a kanaliza ních stok p ed poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních ad a kanaliza ních stok (dále jen "ochranná pásma"). Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprost ední blízkosti vodovodních ad a kanaliza ních stok ur ený k zajišt ní jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdroj podle zvláštního zákona 26) tímto nejsou dot ena. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vn jšího líce st ny potrubí nebo kanaliza ní stoky na každou stranu a) - u vodovodních ad a kanaliza ních stok do pr ru 500 mm v etn - 1,5 m, b) - u vodovodních ad a kanaliza ních stok nad pr r 500 mm - 2,5 m, c) - u vodovodních ad nebo kanaliza ních stok o pr ru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce v tší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vn jšího líce zvyšují o 1,0 m. OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO VEDENÍ i rekonstrukci sítí nebo výstavb nových tras vedení VN a TS je nutné soust edit liniové prvky krajiny tak, aby nedocházelo ke st et m funk ního využívání ploch (ochranná pásma jednotlivých za ízení, omezení inností nebo plánované výstavby apod.). Tento požadavek je nutno respektovat i u podzemních inženýrských sítí ve smyslu SN 73 6005. P i plánování nové výstavby, eventuáln p i provád ní r zných stavebn montážních nebo zemních prací je nutné respektovat v prostoru stávajících i nov navrhovaných tras energetických vedení a za ízení jejich ochranná pásma. Uživatel území v blízkosti energetických venkovních vedení je omezován ve své innosti ochrannými pásmy. Jsou dána novelizovaným Energetickým zákonem nabývajícím ú innosti dne 1. 1. 2001. Pro informaci uvádíme ší ky ochranných pásem vedení. Vzdálenost se vždy po ítá od kolmého pr tu krajního vodi e. U stávajících el. za ízení, vybudovaných p ed ú inností tohoto zákona, z stávají p vodní ochranná pásma: 22 kV = 10 m. VN: od 1kV do 35kV v etn 1. vodi e bez izolace - 7 m, od 1kV do 35kV v etn 2. vodi e s izolací základní - 2 m, od 1kV do 35kV v etn 3. záv sná kabel. vedení - 1 m. VVN: - nad 35 kV do 110 kV - 12 m, - nad 110 kV do 220 kV - 15 m. ZVN: - nad 400 kV 30 m. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elekt iny a elektrické stanice je zakázáno: -z izovat bez souhlasu vlastníka t chto za ízení stavby i umis ovat konstrukce a jiná podobná za ízení, jakož i usklad ovat výbušné a ho lavé látky, - provád t innosti ohrožující spolehlivost a bezpe nost provozu t chto za ízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob, - provád t bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, - provád t innosti, které by znemož ovaly nebo podstatn znesnad ovaly p ístup k t mto za ízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je dále zakázáno: - vysazovat chmelnice a nechat r st porosty nad výšku 3m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: - vysazovat trvalé porosty a p ejížd t vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: - u venkovních elektrických stanic a dále stanic s nap tím v tším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení i vn jšího líce obvodového zdiva, - u stožárových elektrických stanic s p evodem nap tí nad 1 kV a menším než 52 kV na úrove nízkého nap tí 7 m, u stanic budovaných do 31. 12. 1994 - 10 m, - u kompaktních a zd ných elektrických stanic s p evodem nap tí nad 1 kV a menším než 52 kV na úrove nízkého nap tí 2 m, - u vestavných elektrických stanic 1 m od obestav ní. Písemný souhlas s inností v ochranném pásmu, p ípadn výjimky z velikosti ochranného pásma, ud luje p íslušný provozovatel distribu ní i p enosové soustavy v p ípadech pokud to technické a bezpe nostní podmínky dovolují. Prostor ochranného pásma je ur en k zabezpe ení plynulého provozu energetického díla a k zajišt ní bezpe nosti osob a majetku. Tato zákonem stanovená OP energetických d l nelze uplat ovat z hlediska záboru p dního fondu, ale pouze jako omezující faktor z hlediska výstavby a n kterých inností podle Energetického zákona a navazujících p edpis . Ochranná pásma stanovená podle d ív jších p edpis , v . ud lených výjimek z ustanovení o ochranných pásmech, stávají zachována i po dob ú innosti tohoto zákona (viz. § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících elektrických za ízení je nutno respektovat d ív jší vymezení OP.

13 OCHRANNÁ PÁSMA TELEKOMUNIKA NÍCH ZA ÍZENÍ K ochran telekomunika ních za ízení se z izují ochranná pásma podle zákona .151/2000 Sb., § 92. Ochranné pásmo podzemních telekomunika ních vedení iní 1,5m po obou stranách krajního podzemního vedení. V OP podzemních telekomunika ních vedení je zakázáno: - provád t bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce, z izovat stavby i umís ovat konstrukce nebo jiná podobná za ízení a provád t innosti, které by znesnad ovaly p ístup k podzemnímu telekomunika nímu vedení, vysazovat trvalé porosty. Ochranná pásma ostatních telekomunika ních za ízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ochranná pásma nadzemních telekomunika ních vedení vznikají dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního p edpisu (zákon . 50/76 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis ) a je v nich zakázáno z izovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umís ovat je áby, vysazovat porosty, z izovat vysokofrekven ní za ízení anebo jinak zp sobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. OCHRANNÁ A BEZPE TNOSTÍ PÁSMA PLYNOVOD V ešeném území se nachází vysokotlaký plynovod. Pro zajišt ní bezpe nosti a spolehlivosti provozu plynovod je nutné p i provád ní zemních prací, výstavb objekt , inženýrských sítí, z izování skládek apod. respektovat ochranná a bezpe nostní pásma plynovodních potrubí, RS a dalších souvisejících podzemních i nadzemních za ízení ve smyslu Energetického zákona . 458/2000 Sb., § 68, 69, 98. Též je nutno respektovat ustanovení SN 73 6005, SN 38 64 10, SN 38 64 13. Ochranné a bezpe nostní pásmo je vymezeno vodorovnou vzdáleností od p dorysu za ízení (potrubí) na ob strany. Ochranné pásmo iní: - u NTL a STL plynovod a p ípojek, jimiž se rozvád jí plyny v zastav ném: - území obce - 1 m, - u ostatních plynovod a plynovodních p ípojek - 4 m, - u technologických objekt - 4 m. Bezpe nostní pásma u VTL plynovod iní: - do DN 100 - 15 m, - do DN 250 - 20 m, - nad DN 250 - 40 m. Veškeré stavební innosti, umís ování konstrukcí, zemní práce, z izování skládek a usklad ování materiál v OP a BP lze provád t pouze s p edchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz plynárenského za ízení. Souhlas není sou ástí stavebního ízení. Vysazování trvalých porost ko enících do v tší hloubky než 20cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu ve volném pruhu pozemk o ší ce 2m na ob strany od osy plynovodu. Ochranná pásma, stanovená podle d ív jších p edpis v etn ud lených výjimek z ustanovení o ochranných pásmech stávají zachována i po dob ú innosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících plynárenských za ízení je nutno respektovat d ív jší vymezení OP a BP. LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN V jihovýchodní ásti k. ú. je vymezeno ložisko nerostných surovin. Název Ciz_loz Subregistr žba imelice - Dolní 3065900 B C Nerestce Lety 3125900 B 3 DOBÝVACÍ PROSTOR V ešeném území se nachází dva dobývací prostory. Název ís_DP Organizace HASIT Šumavské vápenice a Nerestce 6/0342 omítkárny Wienerberger cihlá ský pr mysl, Lety 7/0809 a.s.

Surovina Kámen, Vápenec Cihlá ská surovina

Nerost Žulový porfyr, Polyroid, Vápenec Hlína

Stav. vyuz

Nerost

teze

vápenec

teze

cihlá ská surovina

ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY V ešeném území se nachází dv archeologické lokality. Po .SAS Název UAN Kategorie UAN 22-23-06/6 Horní Nerestce - intravilán. II 22-23-02/5 Záme ek p. 9. I Má-li se provád t stavební innost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby p ípravy stavby povinni tento zám r oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu a oprávn né organizaci provést na dot eném území záchranný archeologický výzkum. viz zákon . 20/1987 Sb. o státní památkové pé i, ve zn ní pozd jších zm n.

14 Pro p ípadné archeologické nálezy platí ohlašovací povinnost podle zákona O státní památkové pé i. PAMÁTKOV CHRÁN NÉ OBJEKTY V ešeném území se nachází dv nemovité kulturní památky: íslo rejst íku p. Památka 23019 / 3-2660 silni ní most 14770/3-2659 9 zámek - záme ek

Ulice, nám./umíst ní i Pasov. silnici, p es Skalici JV okraj vsi

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Umíst ní prvk ÚSES zobrazuje grafická ást. Bližší popis je uveden v tabulkové ásti, která je spolu se zákresem závaznou ástí ÚP. Zpracování místního územního systému ekologické stability (místního ÚSES) je nástrojem s vysokým právním zabezpe ením. Je povinným územn plánovacím podkladem. Zapracování do územního plánu je ÚSES v území trvale fixován. V pr hu dalšího postupu uplat ování místního systému ekologické stability a p i práci s podrobn jšími m ítky lze doporu it následující zásady: - Hranice navržených lokálních biocenter lze nepatrn up esnit tak, aby byly v lepším souladu s hranicemi pozemkových parcel nebo lesních odd lení. Umíst ní t chto biocenter je však nutno považovat za dané. P i up es ování okraj biocentra nesmí dojít k významnému zmenšení jeho plochy. - Lokální biokoridory mohou být up esn ny nap íklad s ohledem na pr h hranice pozemkových parcel (pokud by to nap íklad vyžadovaly vlastnické vztahy), nebo v p ípad následného požadavku propojení ze sousedního území. Také v pr hu vývoje lesních celk nelze p esnou polohu biokoridor považovat za dogma. Musí však vždy být zachováno trvalé propojení p íslušných biocenter. Biokoridory proto nesmí být p esm rovány tak, aby ztratily sv j charakter a tím i svou funkci. ÍRODNÍ PAMÁTKA V ešeném území se nachází p írodní památka (Nerestský Lom), která má ochranné pásmo 50 m.

ZD VODN NÍ P IJATÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

EŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO

Ekologický pilí Pro trvalou fyzickou udržitelnost vývoje fyzického životního prost edí musí toky materiálu a energie spl ovat t i podmínky: intenzita využívání obnovitelných zdroj nep esahuje rychlost jejich regenerace, intenzita využívání neobnovitelných zdroj nep esahuje rychlost, s níž jsou vyvíjeny jejich trvale udržitelné obnovitelné náhrady, intenzita zne iš ování nep esahuje asimila ní kapacitu životního prost edí. Sociální pilí K trvalé sociální udržitelnosti musí být kombinace populace, kapitálu a technologie ve spole nosti konfigurována tak, aby životní úrove každého jednotlivce byla adekvátní a bezpe ná. Ekonomický pilí Ekonomická stránka udržitelnosti je úzce propojena se stránkou sociální. Hlavní proud ekonomické v dy a zejména ekonomická praxe se zatím zabývá p edevším otázkou ekonomického r stu a hledá cesty, jak tohoto r stu pokud možno trvale dosahovat. Práv v oblasti ekonomiky je tedy nej ast ji rozvoj více mén automaticky ztotož ován s r stem. Za pozitivní z hlediska udržitelnosti v této souvislosti lze považovat, pokud se ekonomického r stu dosahuje intenzifikací, technologickou i organiza ní inovací a vyšší kvalitou a produktivitou lidské práce - nikoliv tedy další exploatací írodních zdroj . Rostoucí podíl na ekonomice zejména vysp lých zemí má vývoj a výroba technologií šetrných k životnímu prost edí, mén energeticky a surovinov náro ných a odstra ujících zne išt ní životního prost edí z minulosti. V tšina b žn užívaných ekonomických ukazatel odpovídá r stové orientaci hlavního proudu ekonomické dy a neuvažuje náklady, ztráty a poškozování p írodních zdroj . Problémové okruhy a témata spojovaná s udržitelností rozvoje funk ní využití sídel - kompaktní sídla o p im ené intenzit využití, s promísením funkcí umož ujícím snadnou dostupnost základního ob anského vybavení a pracoviš a efektivní fungování dopravních a technických infrastruktur; doprava - p íklon k energeticky mén náro ným a environmentáln málo zat žujícím zp sob m dopravy; omezování zbytné dopravy; ochrana a maximální zachování p írodních a p írod blízkých systém hospoda ení se zdroji a odpady - „uzav ený metabolismus“ - využívání obnovitelných zdroj , energie; recyklace území; užívání recyklovatelných materiál na stavby; environmentální spravedlnost a sociální rovnost - kvalitní životní prost edí pro všechny obyvatele; všeobecn dostupný, bezpe ný a kvalitní ve ejný prostor;

15 regionální soudržnost - vyvážený regionální rozvoj, rozmanitost ekonomických aktivit v regionu. Udržitelnost rozvoje venkova Posílení politiky územního plánování zam ené na ochranu ekologické rovnováhy, diverzifikaci pracovních p íležitostí, zm ny v zem lské výrob , zales ování, turistický ruch a ochranu p írody ochrana a zlepšování endogenních zdroj ve venkovských oblastech s úmyslem diverzifikovat ekonomickou základnu a mobilizovat místní populaci a ty, kte í mají n co spole ného s ekonomikou; podpora malých a st edních m st a velkých vesnic jako poskytovatel služeb pro venkovská zázemí a jako vhodných lokalit pro umis ování malých a st edních podnik ; zlepšování dostupnosti venkovských sídel, hlavn malých a st edních m st a velkých vesnic; zlepšování životních podmínek obyvatel venkova a zv tšování atraktivity venkova pro všechny skupiny obyvatel, jako nap . pro mladé i pro lidi v d chodovém v ku, náprava škod zp sobených na životním prost edí a vytvá ení adekvátní infrastruktury a nových služeb, p edevším v oblasti turistiky; zlepšování dodávek a marketingu vysoce kvalitních regionálních zem lských, lesnických a emeslných výrobk z venkova; podpora zem lc a lesník , aby svou praxi využití p dy p izp sobovali místním podmínkám a p ispívali tak k ochran a obnov biologické diverzity; je možné vyplácet kompenzace tam, kde se pot eby zem lství a lesnictví liší od pot eb ochrany p írody a krajiny; podpora vytvá ení vysoce kvalifikovaných pracovních p íležitostí jako sou ásti procesu ekonomické diverzifikace, hlavn v rozvíjení pracovních p íležitostí mimo oblast zem lství za pomoci nových informa ních a komunika ních technologií. Celkové hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ukázalo, že se na území správního obvodu ORP Písek nenacházejí obce ani extrémn vyvážené, ale zárove ani obce s velkými strukturálními problémy.

d) informace o výsledcích vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv na životní prost edí, pop . zd vodn ní, pro toto stanovisko nebo jeho ást nebylo respektováno, ešené území bylo vyhodnoceno z hlediska vliv na udržitelný rozvoj v Územn analytických podkladech. Podrobn jší vyhodnocení nebylo dot eným orgánem ŽP požadováno. Nejv tším zásahem z hlediska udržitelného rozvoje sídla je bezesporu návrh silnice I. t ídy v oblasti dopravní infrastruktury dle ZÚR Jiho eského kraje. Ostatní návrhy jsou spíše lokálního charakteru. Vyhodnocení z hlediska SEA nebylo požadováno.

e) vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa, ŽIVOTNÍ PROST EDÍ Negativní vlivy na jednotlivé složky životního prost edí jsou jednak celoplošn p sobící faktory (emise), jednak místn sobící faktory. Nejv tší vliv na životní prost edí na území obce má zem lství a zát ž v okolí tras dopravní infrastruktury. echodem na nové zp soby zem lské výroby a ešením dopravy se životní prost edí postupn zlepšuje. edpoklady p echodu na trvale udržitelný rozvoj obce jsou dobré - jedná se o uplat ování t chto klí ových zásad rozvoje: minimalizace využívání neobnovitelných zdroj p írody (fosilních paliv, nerostných surovin, p irozené produktivity krajiny) využívání obnovitelných zdroj jen v mezích regenera ní kapacity ( istota ovzduší, vod, t žba lesa apod.) bezpe né nakládání se zne iš ujícími látkami a odpady (minimalizace odpad , rizik) ochrana p írody a krajiny, v etn pohody a krásy s potenciálem pro obecnou pot chu a prosp ch zlepšení p dy a vodních zdroj jako obnovitelných zdroj , ochrana p ed nadm rným využíváním a zne išt ním udržení historických a kulturních zdroj - ochrana p ed ni ením, v etn tradi ního životního stylu, pé e o tyto neobnovitelné hodnoty zlepšování lokálního životního prost edí - kvalita prost edí pro bydlení, trávení volného asu a pracovní aktivity ochrana atmosféry - s dlouhodobou a dalekosáhlou vazbou na kvalitu vody, p dy a zdraví lov ka, d raz na ekologickou dopravu a zdroje energie rozvinutí výchovy, školení, zapojení ve ejnosti do rozhodování i veškeré této innosti v území je t eba respektovat ochranná pásma inženýrských sítí, dopravních tras, prvk ÚSES a p írodních hodnot.

16 ÚP Nová Ves umož uje rozvoj v ešeném území v souladu s p írodními hodnotami, s minimalizováním negativního dopadu na životní prost edí. OCHRANA OVZDUŠÍ V sou asné dob je v ešeném území narušováno ovzduší lokálními tepelnými zdroji na tuhá nekvalitní paliva. A to evážn v ásti kde není ud laná plynofikace. V ÚP je uvažováno s využitím zemního plynu, el. energie a netradi ních zdroj tepla. Jedná se o bioplyn, zkapaln ný plyn, spalování d evního odpadu, tepelná erpadla v kombinaci s el. energií a kogenera ní jednotky. To p inese výrazné zlepšení istoty ovzduší.

ZEM

LSKÝ P DNÍ FOND

ZP SOB IDENTIFIKACE LOKALIT ZÁBORU A ROZVOJOVÝCH LOKALIT V GRAFICKÉ ÁSTI DOKUMENTACE Vyhodnoceny jsou pouze rozvojové plochy ur ené návrhem územního plánu k zastav ní (zastavitelné plochy), zabírající zem lskou p du. Ozna eny jsou íseln a vyhodnoceny v tabulce. Podkladem pro ur ení kultur v jednotlivých lokalitách byla katastrální mapa. INVESTICE DO P DY V ešeném území Nerestce jsou provedeny meliorace pro odvodn ní pozemk . V návrhu ÚP Nerestce nebudou v zásad ovlivn ny hydrologické pom ry. BONITOVANÉ P DN EKOLOGICKÉ JEDNOTKY Výchozím podkladem ochrany zem lského p dního fondu pro územn plánovací innosti jsou bonitované p dn ekologické jednotky - BPEJ. BPEJ vyjad uje: klimatický region, hlavní p dní jednotku, íselnou kombinaci skeletovitosti a expozice p dy. Pomocí tohoto kódu se p azuje jednotlivým BPEJ stupe t ídy ochrany zem lské p dy. ÍKLAD KÓDU BPEJ : 5.26.11 5

klimatický region

26

hlavní p dní jednotka, charakterizovaná p dním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí v etn charakteru skeletovitosti, hloubky p dního profilu a vláhového režimu v p

11

íselná kombinace skeletovitosti, hloubky a expozice p dy

KLIMATICKÝ REGION V EŠENÉM ÚZEMÍ Kód regionu Symbol regionu: Charakteristika regionu: Suma teplot nad 100: Pr rná ro ní teplota ve 0C: Pr rný ro ní úhrn srážek v mm: Pravd podobnost suchých vegeta ních období: Vláhová jistota:

5 MT 2 mírn teplý, mírn vlhký 2200 - 2500 4 - 10 550 - 700 15 - 30 4 - 10

DNÍ JEDNOTKY V EŠENÉM ÚZEMÍ 15 23

26 27 28

29

32

Luvizem modální a hn dozem luvické, v etn oglejených variet na svahových hlínách s eolickou p ím sí, st edn t žké až t žké, až st edn skeletovité, vláhov p íznivé pouze s krátkodobým p evlh ením Regozem arenické a kambizem arenické, v obou p ípadech i slab oglejené na zahlin ných píscích a št rkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jíl , slín , flyše i tercierních jíl , vodní režim je zna kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrsty a mocnosti p ekryvu Kambizem modální eubazické a mezobazické na b idlicích, p evážn st edn t žké, až st edn skeletovité, s p íznivými vláhovými pom ry Kambizem modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostn lehké nebo st edn t žké leh í, s r znou skeletovitostí, p dy výsušné Kambizem modální eubazické, kambizem modální eutrofní na bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, p evážn st edn t žké, bez skeletu až st edn skeletovité, s p íznivými vlhkostními pom ry, st edn hluboké Kambizem modální eubazické až mezobazické v etn slab oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, pop ípad žulách, st edn t žké až st edn t žké leh í, bez skeletu až st edn skeletovité, s p evažujícími dobrými vláhovými pom ry Kambizem modální eubazické až mezobazické na hrubých zv tralinách, propustných, mineráln chudých

17

35

37

39 46 47 50

58 67

substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, mén ortorulách, st edn t žké leh í s vyšším obsahem grusu, vláhov p ízniv jší ve vlh ím klimatu Kambizem dystrické, kambizem modální mezobazické, kryptopodzoly modální v etn slab oglejených variet, na b idlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyv elých horninách a jejich svahovinách, st edn žké, až st edn skeletovité, vláhov p íznivé až mírn p evlh ené, v mírn chladném klimatickém regionu Kambizem litické, kambizem modální, kambizem rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorni í od 30 cm siln skeletovité nebo s pevnou horninou, slab až st edn skeletovité, v ornici st edn t žké leh í až lehké, p evážn výsušné, závislé na srážkách Litozem modální na substrátech bez rozlišení, s m lkým drnovým horizontem s výchozy pevných hornin, zpravidla 10 až 15 cm mocným, s nep íznivými vláhovými pom ry Hn dozem luvické oglejené, luvizem oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, st edn t žké, ve spodin t žší, bez skeletu až st edn skeletovité, se sklonem k do asnému zamok ení Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizem oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, st edn t žké, ve spodin t žší až st edn skeletovité, se sklonem k do asnému zamok ení Kambizem oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), st edn t žké leh í až st edn t žké, slab až st edn skeletovité, se sklonem k do asnému zamok ení Fluvizem glejové na nivních uloženinách, pop ípad s podložím teras, st edn t žké nebo st edn t žké leh í, pouze slab skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové pom ry po odvodn ní p íznivé Gleje modální na r zných substrátech asto vrstevnat uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celk , st edn t žké až t žké, p i vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, t žko odvodnitelné

CHARAKTERISTIKA T ÍD OCHRANY I. Do I. t ídy ochrany jsou za azeny bonitn nejcenn jší p dy v jednotlivých klimatických regionech, p evážn v plochách rovinných nebo jen mírn sklonitých, které je možno odejmout ze zem lského p dního fondu pouze výjime , a to p evážn na zám ry související s obnovou ekologické stability krajiny, p ípadn pro liniové stavby zásadního významu. II. Do II. t ídy ochrany jsou situovány zem lské p dy, které mají v rámci jednotlivých klimatických region nadpr rnou produk ní schopnost. Ve vztahu k ochran zem lského p dního fondu jde o p dy vysoce chrán né, jen podmín odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmín zastavitelné. III. Do III. t ídy ochrany jsou v jednotlivých klimatických regionech slou eny p dy s pr rnou produk ní schopností a st edním stupn m ochrany, které je možno územním plánováním využít pro p ípadnou výstavbu. IV. Do IV. t ídy ochrany jsou sdruženy p dy s p evážn podpr rnou produk ní schopností v rámci p íslušných klimatických region , s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V. Do V. t ídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované p dn ekologické jednotky, které p edstavují p edevším dy s velmi nízkou produk ní schopností v etn p d m lkých, velmi svažitých, hydroformních, št rkovitých až kamenitých a erozn nejvíce ohrožených. V tšinou jde o zem lské p dy pro zem lské ú ely postradatelné. U chto p d lze p edpokládat efektivn jší nezem lské využití. Jde v tšinou o p dy s nižším stupn m ochrany, s výjimkou vymezených pásem a chrán ných území a dalších zájm ochrany životního prost edí. Na základ kombinace klimatického regionu a hlavní p dní jednotky je stanovena základní sazba odvod za odn tí zem lské p dy ve smyslu zákona O ochran ZPF ve zn ní pozd jších p edpis .

18

VÝM RA DLE BPEJ

ÍDA OCHRANY ZPF

Orná p da, trvalý travní porost, ostatní plocha

0,23

0

0,23

0,02

5.26.11

III.

0,23

2,05

Orná p da, trvalý travní porost

2,05

0

2,05

0

5.26.11

III.

2,05

0,23


0,22

0

0,22

0,01

5.26.11

III.

0,22

0,75

Orná p da, trvalý travní porost

0,75

0

0,75

0

5.26.11

III.

0,75

Plocha bydlení

0,21

Trvalý travní porost

0,21

0

0,21

0

5.26.11

III.

0,21

Ve ejná prostranství

0,05


0,05

0

0,05

0

5.26.11

III.

0,05

Plocha bydlení

0,96

Orná p da

0,96

0

0,96

0

5.26.11

III.

0,96

0,06

Orná p da

0,06

0

0,06

0

5.26.11

III.

0,06

0,48

Orná p da, ostatní plocha

0,41

0

0,41

0,07

5.26.11

III.

0,41

0,88


0,81

0

0,81

0,07

5.26.11

III.

0,81

0,03

Orná p da

0,03

0

0,03

0

5.26.11

III.

0,03

0,61


0,58

0

0,58

0,03

5.26.11

III.

0,58

Plocha bydlení

0,44

Orná p da

0,44

0

0,44

0

5.27.11

IV.

0,44


0,17

Orná p da

0,17

0

0,17

0

5.27.11

IV.

0,17

0,07

Orná p da

0,07

0

0,07

0

5.27.11

IV.

0,07

0,18

Orná p da

0,18

0

0,18

0

5.27.11

IV.

0,18

0,31

Orná p da

0,31

0

0,31

0

5.27.11

IV.

0,31

Plocha bydlení 1 Ve ejná prostranství

BPEJ

0,25

CELKEM

VÝM RA NEZEM PLOCH

LSKÝCH

VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY

MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ

DRUH POZEMKU

V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ

NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ

VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM

ÍSLO LOKALITY

Tabulkové vyhodnocení jednotlivých lokalit

2

3 Ve ejná prostranství Plocha bydlení 4 Ve ejná prostranství

5

6 7

Plocha bydlení Plocha bydlení

8

0,39

Ostatní plocha

0,34

VÝM RA DLE BPEJ

ÍDA OCHRANY ZPF

BPEJ

LSKÝCH VÝM RA NEZEM PLOCH


VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ

DRUH POZEMKU

CELKEM



ÍSLO LOKALITY

19

0

0

0

0,39

-

-

0

Orná p da

0,34

0,34

0

0

5.27.11

IV.

0,34

5.58.00 5.47.10 5.47.10 5.28.14 5.39.39

II. III. III. IV. V.

0,02 0,11 0,12 0,31 0,43

Plocha bydlení

9

Plocha bydlení

0,23


0,13

0,04

0,09

0,10

10

Plocha bydlení

1,13


0,86

0

0,86

0,27

Plocha bydlení

0,36

Orná p da

0,35

0

0,35

0,01

5.50.11

III.

0,35

0,05

Ostatní plocha

0

0

0

0,05

-

-

0

0,03


0,02

0

0,02

0,01

III.

0,02

Plocha bydlení

0,21

Ostatní plocha

0

0

0

0,21

-

-

0


0,07

Ostatní plocha

0

0

0

0,07

-

-

0

1

Plocha ob anské vybavenosti

0,13


0,13

0

0,13

0

5.58.00

II.

0,13

2

Plocha ob anské vybavenosti

0,29

Ostatní plocha

0

0

0

0,29

-

-

0

1

Plocha technické infrastruktury

0,03

Ostatní plocha

0

0

0

0,03

-

-

0

2

Plocha technické infrastruktury

0,08

Ostatní plocha, orná p da

0,02

0

0,02

0,06

5.26.11

III.

0,02

Plocha výroby a skladování

2,86

Orná p da

2,86

0

2,86

0


0,23

Orná p da

0,23

0

0,23

0


8,53

Orná p da

8,53

0

8,53

0

5.26.11 5.27.11 5.26.11 5.27.11 5.26.11 5.26.01 5.32.11

III. IV. III. IV. III. III. IV.

1,39 1,47 0,22 0,01 7,03 0,91 0,51

11 Ve ejná prostranství

5.50.11

12

1

2

VÝM RA DLE BPEJ

ÍDA OCHRANY ZPF

BPEJ



VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ

DRUH POZEMKU

CELKEM



ÍSLO LOKALITY

20

5.27.11 5.26.11 5.26.01 5.32.11 5.27.11 5.48.11 5.26.11 5.32.11

IV. III. III. IV. IV. IV. III. IV.

0,08 0,85 0,09 0,06 0,10 0,01 1,38 0,15


1,11

Orná p da

1,11

0

1,11

0


1,53

Orná p da

1,53

0

1,53

0


0,26

Orná p da

0,26

0

0,26

0

5.26.11

III.

0,26

4


0,73

Orná p da

0,73

0

0,73

0

5.29.11 5.26.14

III. IV.

0,59 0,14

1

Plocha vodní a vodohospodá ská

0,24

Ostatní plocha

0

0

0

0,24

-

-

0

2


0,29

Zahrada

0,29

0

0,29

0

5.47.10

III.

0,29

3


0,48

Orná p da

0,48

0

0,48

0

5.58.00

II.

0,48

4


0,91

Orná p da

0,91

0

0,91

0

5.58.00

II.

0,91

5*


1,05


1,01

0

1,01

0,04

5,37


5,09

0

5,09

0,28

0,70

0

0,70

0,04

5.27.11 5.67.01 5.12.00 5.58.00 5.50.01 5.26.01 5.48.11 5.32.11 5.58.00 5.50.01 5.32.11

IV. V. I. II. III. III. IV. IV. II. III. IV.

0,18 0,83 0,23 0,36 0,53 1,74 0,37 1,86 0,27 0,23 0,20

3

1

Plocha dopravní infrastruktury

0,74

21

33,11

0,38

32,73

2,29

-

-

33,11

Celkem - zábor p dního fondu v ÚP

25,53

-

23,47

0,04

23,43

2,06

-

-

23,47

Celkem - zábor kde byl již proveden

9,87

-

9,64

0,34

9,3

0,23

-

-

9,64

VÝM RA DLE BPEJ

BPEJ


CELKEM

* ást lokalit se nachází na pozemku ur eném k pln ní funkcí lesa – viz PUPFL.

ÍDA OCHRANY ZPF

-


35,4


V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ

Celkem

ÍSLO LOKALITY


VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY

DRUH POZEMKU

22 Zábory p dy podle t íd ochrany – celkem ÍDA OCHRANY I. II. III. IV. V.

ZÁBOR V HA 0,23 1,90 14,43 5,65 1,26

0 0,27 8,06 1,31 0

0,98 8,10 61,48 24,07 5,37

0 2,80 83,61 13,59 0

23,47

9,64

100

100

CELKEM Nezem

ZÁBOR V %

33,11

-

0,64

-

ZÁBOR ZPF CELKEM V HA

ZÁBOR ZPF V %

lská p da

Zábory p dy pro funk ní využití celkem FUNK NÍ VYUŽITÍ Plochy bydlení Plochy ve ejného prostranství Plachy ob anského vybavení Plochy výroby a skladování Plochy technické infrastruktury Plochy vodní a vodohospodá ské Plochy dopravní infrastruktury

1,60 1,82 0,13 12,12 0,02 2,69 5,09

23,47 CELKEM

33,11

5,34 2,07 0 1,53 0 0 0,70

6,82 7,76 0,55 51,64 0,08 11,46 21,69

9,64

100

55,39 21,48 0 15,87 0 0 7,26

100 -

Zd vodn ní Lokalita B 1:

Plocha bydlení + ve ejná prostranství - v jihovýchodní ásti obce Dolní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do III. t ídy ochrany a ást plochy leží na nezem lské p . ást lokality byla již vyhodnocena ve schválené ÚPD. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na stávající místní komunikaci a silnici III. t ídy, dále pak z d vod možnosti napojení na technickou infrastrukturu a zastav ní velké proluky mezi stávající zástavbou. Lokalita bude prov ena územní studií.

Lokalita B 2:

Plocha bydlení + ve ejná prostranství - ve východní ásti obce Dolní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do III. t ídy ochrany. Lokalita byla již vyhodnocena ve schválené ÚPD. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na silnici III. t ídy, dále pak z d vod možnosti napojení na technickou infrastrukturu a zastav ní proluky mezi stávající zástavbou. Lokalita bude prov ena územní studií.

Lokalita B 3:

Plocha bydlení + ve ejná prostranství - v jihovýchodní ásti obce Dolní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do III. t ídy ochrany a ást plochy leží na nezem lské p . Lokalita byla již vyhodnocena ve schválené ÚPD. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na stávající místní komunikaci, dále pak z d vod možnosti napojení na technickou infrastrukturu a zastav ní velké proluky mezi stávající zástavbou. Lokalita bude prov ena územní studií.

Lokalita B 4:

Plocha bydlení + ve ejná prostranství - v jihovýchodní ásti obce Dolní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do III. t ídy ochrany a ást plochy leží na nezem lské p . Lokalita byla již vyhodnocena ve schválené ÚPD. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na stávající místní komunikaci, dále pak z d vod možnosti napojení na technickou

23 infrastrukturu a zastav ní velké proluky mezi stávající zástavbou. Lokalita bude prov ena územní studií. Lokalita B 5:

Plocha bydlení + ve ejná prostranství - v severní ásti obce Dolní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do IV. t ídy ochrany. ást lokality byla již vyhodnocena ve schválené ÚPD. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb edevším z d vodu možnosti napojení na silnici III. t ídy, dále pak z d vod možnosti napojení na technickou infrastrukturu a k ucelení kompaktnosti sídla.

Lokalita B 6:

Plocha bydlení - v severozápadní ásti obce Dolní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do IV. t ídy ochrany. ást lokality byla již vyhodnocena ve schválené ÚPD. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na silnici III. t ídy, dále pak z d vod možnosti napojení na technickou infrastrukturu a k ucelení kompaktnosti sídla.

Lokalita B 7:

Plocha bydlení - v severozápadní ásti obce Dolní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do IV. t ídy ochrany. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na stávající místní komunikaci, dále pak z d vod možnosti napojení na technickou infrastrukturu a k ucelení kompaktnosti sídla.

Lokalita B 8:

Plocha bydlení - v západní ásti obce Dolní Nerestce, lokalita vypl uje proluku. Lokalita je za azena do IV. t ídy ochrany a ást plochy leží na nezem lské p . ást lokality byla již vyhodnocena ve schválené ÚPD. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb edevším z d vodu možnosti napojení na stávající místní komunikaci, dále pak z d vod možnosti napojení na technickou infrastrukturu a zastav ní proluky mezi stávající zástavbou.

Lokalita B 9:

Plocha bydlení - v severní ásti obce Horní Nerestce, áste se nachází se v zastav ném území a áste navazuje na zastav né území. Lokalita je za azena z malé ásti do II. t ídy ochrany, zbytek plochy je za azen do IV. t ídy ochrany a ást plochy leží na nezem lské . Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na stávající místní komunikaci, dále pak z d vod možnosti napojení na technickou infrastrukturu a k ucelení kompaktnosti sídla.

Lokalita B 10:

Plocha bydlení - v severní ásti obce Horní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do III., IV. a V. t ídy ochrany a ást plochy leží na nezem lské p . Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na technickou infrastrukturu a k ucelení kompaktnosti sídla. Lokalita bude prov ena územní studií.

Lokalita B 11:

Plocha bydlení + ve ejná prostranství - jihozápadní ásti obce Horní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do III. t ídy ochrany a ást plochy leží na nezem lské p . Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na technickou infrastrukturu a k ucelení kompaktnosti sídla.

Lokalita B 12:

Plocha bydlení + ve ejná prostranství - v jihozápadní ásti obce Horní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do nezem lské p dy. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na technickou infrastrukturu a k ucelení kompaktnosti sídla.

Lokalita OV 1:

Plocha ob anské vybavenosti - jihovýchodn od obce Dolní Nerestce, nenavazující na zastav né území. Lokalita je za azena do II. t ídy ochrany. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu rozší ení ob anské vybavenosti, která v ešeném území zna chybí. Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk . Z hlediska velikosti navrhované plochy se jedná o zanedbatelnou velikost navržené plochy.

Lokalita OV 2:

Plocha ob anské vybavenosti - západn od obce Dolní Nerestce, nenavazující na zastav né území. Lokalita je za azena do nezem lské p dy. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu rozší ení ob anské vybavenosti, která v ešeném území zna chybí. Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a

24 ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk . Z hlediska velikosti navrhované plochy se jedná o zanedbatelnou velikost navržené plochy. Lokalita TI 1:

Plocha technické infrastruktury - v jihovýchodní ásti obce Dolní Nerestce, nenavazující na zastav né území. Lokalita je za azena do nezem lské p dy. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu rozší ení technické infrastruktury, která v ešeném území zna chybí. Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk . Z hlediska velikosti navrhované plochy se jedná o zanedbatelnou velikost navržené plochy.

Lokalita TI 2:

Plocha technické infrastruktury - v jižní ásti obce Dolní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do nezem lské p dy. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu rozší ení technické infrastruktury, která v ešeném území zna chybí a k ucelení kompaktnosti sídla. Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk . Z hlediska velikosti navrhované plochy se jedná o zanedbatelnou velikost navržené plochy.

Lokalita VS 1:

Plocha výroby a skladování + ve ejná prostranství - v severní ásti obce Dolní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do III. a IV. t ídy ochrany. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na silnici III. t ídy, dále pak z d vod možnosti napojení na technickou infrastrukturu a z d vodu rozší ení výroby a skladování, která zajistí v ešeném území volné pracovní nabídky, které v ešeném území zna chybí. Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk . Plocha je vhodná z hlediska hygienické zát že, provoz z výroby a skladování nebude zat žovat okolní zástavbu.

Lokalita VS 2:

Plocha výroby a skladování + ve ejná prostranství - v severovýchodní ásti obce Dolní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do IV. t ídy ochrany. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na silnici III. t ídy, dále pak z d vod možnosti napojení na technickou infrastrukturu a z d vodu rozší ení výroby a skladování, která zajistí v ešeném území volné pracovní nabídky, které v ešeném území zna chybí. Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk . Plocha je vhodná z hlediska hygienické zát že, provoz z výroby a skladování nebude zat žovat okolní zástavbu.

Lokalita VS 3:

Plocha výroby a skladování + ve ejná prostranství - ve východní ásti od obce Dolní Nerestce, navazující na zastav né území. Lokalita je za azena do III. a IV. t ídy ochrany. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu možnosti napojení na silnici III. t ídy a stávající místní komunikaci, dále pak z d vod možnosti napojení na technickou infrastrukturu a z d vodu rozší ení výroby a skladování, která zajistí v ešeném území volné pracovní nabídky, které v ešeném území zna chybí. Jedná se o rozší ení stávající plochy výroby a skladování. Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk . Plocha je vhodná z hlediska hygienické zát že, provoz z výroby a skladování nebude zat žovat okolní zástavbu.

Lokalita VS 4:

Plocha výroby a skladování - v severovýchodní ásti od obce Dolní Nerestce u p írodní památky Nerestský lom, nenavazující na zastav né území. Lokalita je za azena do III. a IV. ídy ochrany. Z urbanistického hlediska je tato lokalita vhodná k zástavb p edevším z d vodu rozší ení výroby a skladování, která zajistí v ešeném území volné pracovní nabídky, které v ešeném území zna chybí. Jedná se o rozší ení stávající plochy výroby a skladování. Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk . Plocha je vhodná z hlediska hygienické zát že, provoz z výroby a skladování nebude zat žovat okolní zástavbu. Z hlediska velikosti navrhovaných ploch se jedná o zanedbatelné velikosti navržených zám .

25 Lokalita DI 1:

Plocha dopravní infrastruktury - ve východní ásti ešeného území. Lokalita je za azena do I., II., III a IV. t ídy ochrany a ást plochy leží na nezem lské p . Návrh je p evzat ze Zásad Územního Rozvoje pro Jiho eský kraj a jedná se o vybudování nové rychlostní komunikace.

Lokalita V 1:

Plocha vodní a vodohospodá ská - v jihozápadní ásti obce Horní Nerestce. Lokalita je za azena do nezem lské p dy. Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk .

Lokalita V 2:

Plocha vodní a vodohospodá ská - v jižní ásti obce Horní Nerestce. Lokalita je za azena do III. t ídy ochrany. Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk .

Lokalita V 3:

Plocha vodní a vodohospodá ská - ve východní ásti od obce Dolní Nerestce. Lokalita je za azena do II. t ídy ochrany. Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk .

Lokalita V 4:

Plocha vodní a vodohospodá ská - v severovýchodní ásti od obce Dolní Nerestce u írodní památky Nerestský lom. Lokalita je za azena do II. t ídy ochrany. Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní sledky na vlastníky pozemk .

Lokalita V 5:

Plocha vodní a vodohospodá ská - ve východní ásti ešeného území. Lokalita je za azena do IV. a V. t ídy ochrany a ást plochy leží na nezem lské p . Do územního plánu byla lokalita za azena na žádost investor a p ípadné zrušení by mohlo mít negativní d sledky na vlastníky pozemk .

Záv r V návrhu ÚP Nerestce byly respektovány zásady ochrany zem lského p dního fondu. V p ípadech, kdy došlo nezbytnému odn tí p dy ze ZPF, bylo postupováno dle platných právních norem.

PLOCHY UR ENÉ K PLN NÍ FUNKCÍ LESA Cílovým úkolem je zvyšování podílu p vodních d evin v lesních porostech všech v kových skupin a zvýšení odolnosti porost . P i obnov porost by samoz ejm nem ly být používány nep vodní d eviny. Je na lesních hospodá ích upravit hospodá ské plány v souladu s doporu eními a respektovat tak zkvalitn ní životního prost edí. V ÚP Nerestce není uvažováno se záborem ploch ur ených k pln ní funkcí lesa, ani s plochami zasahují do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.

f) údaje o po tu list od vodn ní územního plánu a po tu výkres k n mu p ipojené grafické ásti. Od vodn ní územního plánu obsahuje: TEXTOVOU ÁST GRAFICKOU ÁST 4. Koordina ní výkres 5. Výkres p edpokládaných zábor p dního fondu 6. Výkres širších vztah

25 stran 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 50 000

ÚZEMNÍ PLÁN Nerestce OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ÁST

Recommend Documents