ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY Aktualizace 2014

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY Aktualizace 2014

A. 1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava

A.1 Průvodní zpráva

1



OBSAH 1

2 3

4

5 6 7

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ................................................................................................................................................. 3 1.1 ÚVOD .................................................................................................................................................................... 3 1.2 STRUKTURA POŘÍZENÍ ÚAP ........................................................................................................................... 3 1.3 OBSAH DOKUMENTACE .................................................................................................................................. 3 1.4 CÍL DOKUMENTACE ......................................................................................................................................... 3 1.5 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................................................... 3 1.6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ, NAŘÍZENÍ VLÁDY A VYHLÁŠEK .................................................................................................................................................................... 4 1.6.1 Použité zkratky ........................................................................................................................................ 4 1.6.2 Seznam zdrojů a použitá literatura .......................................................................................................... 5 1.7 VSTUPNÍ PODKLADY........................................................................................................................................ 5 1.7.1 Mapové podklady .................................................................................................................................... 5 1.7.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady ......................................................................... 5 1.7.3 Územně plánovací dokumentace obcí ..................................................................................................... 5 1.7.4 Údaje o území .......................................................................................................................................... 6 1.7.5 Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) ..................................................................... 6 ČLENĚNÍ ÚAP ......................................................................................................................................................... 7 PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ........................................... 9 3.1 GRAFICKÁ ČÁST ................................................................................................................................................ 9 3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území .......................................................................................................... 9 3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území ..................................................................................................................11 3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území .................................................................................11 3.2 VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ .....................................................................................................................15 3.2.1 Horninové prostředí a geologie– obsahuje jevy(57, 58, 59, 60, 61, 62, 63) ...........................................16 3.2.2 Vodní režim – obsahuje jevy (44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56) ...................................31 3.2.3 Hygiena životního prostředí - obsahuje jevy (4, 64, 65, 66, 85, 86, 87) .................................................42 3.2.4 Ochrana přírody a krajiny– obsahuje jevy (17,18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29,30, 31, 32, 33, 34, 35, 36,42) ................................................................................................................................................................56 3.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa - obsahuje jevy (37, 38, 39, 40, 41, 43) ................................................................................................................................................................82 3.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura – obsahuje jev (DI 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, TI 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, Ost. inf. 107, 110, 111, 112, 113, 114, 115) ........................................................................................................................85 3.2.7 Sociodemografické podmínky – obsahuje jev (3) ................................................................................128 3.2.8 Bydlení – obsahuje jev (116) ................................................................................................................140 3.2.9 Rekreace a kultura – obsahuje jevy (5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20) ...........................149 3.2.10 Hospodářské podmínky– obsahuje jevy (2)..........................................................................................176 3.2.11 Ostatní jevy - obsahuje jevy (1, 84, 105, 108, 109, 118 a 119) ............................................................186 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................................................................195 4.1 ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ ......................................................................................195 4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza ..........................................195 4.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK .....................................................211 4.2.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ......................................211 4.2.2 Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ......................................212 4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD .......................................................................................................................218 4.3.1 Problémy ze ZÚR MSK .......................................................................................................................221 4.3.2 Problémy obcí ORP Ostrava, které nelze zakreslit do grafické části ÚAP ORP Ostrava .....................222 Obsah jevů ..............................................................................................................................................................225 Obsah tabulek .........................................................................................................................................................228 Obsah obrázků ........................................................................................................................................................231

2



1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 ÚVOD Obec s rozšířenou působností Ostrava provedla aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) k prosinci 2014. Územně analytické podklady se zpracovávají podle zákona č. 183/2006 Sb. ., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) ve znění později vydaných předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS), v zásadě byl respektován datový model firmy T-Mapy poskytnutý pro zpracování Krajským úřadem Moravskoslezského kraje.

1.2 STRUKTURA POŘÍZENÍ ÚAP Pořizovatel:

Magistrát města Ostravy Odbor Útvar hlavního architekta a stavebního řádu Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava Ing. arch. Cyril Vltavský, vedoucí odboru

Zpracovatel:

Magistrát města Ostravy Odbor Útvar hlavního architekta a stavebního řádu Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava Ing. arch. Cyril Vltavský, vedoucí odboru

1.3 OBSAH DOKUMENTACE A. TEXTOVÁ ČÁST A.1. Průvodní zpráva B. GRAFICKÁ ČÁST Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres č. 2 - Hodnoty území Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Výkres č. 4 - Problémový výkres C. DIGITÁLNÍ DATA Tematická databáze (SHP) Textová část (formát PDF) Grafická část (formát PDF a TIF)

1.4 CÍL DOKUMENTACE Cílem dokumentace je v první řadě shromáždit aktuální podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. V další, analytické části dokumentace vyhodnocuje udržitelnost rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, podmínky demografické a sociální, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky. Na závěr vyhodnocuje vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. V poslední části dokumentace stanovuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

1.5 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava, zahrnuty jsou: • všechny městské obvody města Ostravy: Hošťákovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava – Jih, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice, • města: Klimkovice, Šenov, Vratimov, 3



• obce: Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Olbramice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Václavovice, Velká Polom, Vřesina, Zbyslavice. Uvedených 12 obcí kromě statutárního města Ostravy je tvořeno celkem 14 katastrálními územími. Výměra řešeného území je 331,51 km2.

1.6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, PŘEHLED ZÁKONŮ, NAŘÍZENÍ VLÁDY A VYHLÁŠEK 1.6.1

CITOVANÝCH

Použité zkratky

AGC AGTC AGN CZT ČR DP EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IAD JŘ ČD KES MD MMO MMR MPSV MSK MŽP NATURA NKP NP NPP NPR NRBC NRBK OP PPam PPar PR PUPFL PÚR RPDI ŘSD ČR SLDB SO ORP TEMMK TEN TERFN TI TINA TP TŽK ÚP ÚPO ÚPD VÚC ZÚR

Evropské dohody o hlavních železničních magistrálách Evropské dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu Centrální zásobování teplem Česká republika Dobývací prostor Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Individuální automobilová doprava Jízdní řád Českých drah Koeficient ekologické stability Ministerstvo dopravy Magistrát města Ostravy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Moravskoslezský kraj Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní kulturní památka Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo nemovité kulturní památky/souboru Přírodní památka Přírodní park Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Roční průměrná denní intenzita/intenzity/ Ředitelství silnic a dálnic České republiky Sčítání lidu domů a bytů Správní obvod obce s rozšířenou působností Transevropský multimodální koridor Transevropské multimodální dopravní sítě Transevropské železniční sítě nákladní dopravy Technická infrastruktura Posouzení potřeb dopravní infrastruktury (Transport Infrastructure Needs Assessment) Technická památka Tranzitní železniční koridor Územní plán Územní plán Ostravy Územně plánovací dokumentace Velký územní celek Zásady územního rozvoje

4


1.6.2


Seznam zdrojů a použitá literatura

• ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva • ČSÚ, Městská a obecní statistika • ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 • Faktografické listy Statutárního města Ostravy, 2013 • Maier, 2009 „Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2009/2009-05/30_IOP.pdf) • Malý lexikon obcí ČR 2013 • Metodický návod „Pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací“ - postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, vydaný ÚÚR, MMR, Odbor územního plánování v dubnu 2014 • MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení • MPSV, Rejstřík sociálních služeb • Nový komunitní plán města Ostravy 2011 - 2014 • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Moravskoslezského kraje • Politika územního rozvoje ČR 2008 • Program rozvoje Moravskoslezského kraje, duben 2010 • Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020 • Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz • Server mapy.cz • Stavební zákon „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.), • Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2006-2015 • Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta 2009 – 2015, Profil města Ostravy • Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Ostrava, 2012 • Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů • Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje – prosinec 2010 • aktualizované ÚAP MSK 2012

1.7 VSTUPNÍ PODKLADY 1.7.1

Mapové podklady

Aktualizace územně analytických podkladů byla zpracována na aktualizovaných digitálních mapových podkladech: • vektorové katastrální mapy (KMD, DKM) • vektorová účelová katastrální mapa (ÚKM),

1.7.2 • •

1.7.3

Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje 2010 aktualizované ÚAP MSK 2012

Územně plánovací dokumentace obcí

Hlavním podkladem pro urbanistickou část ÚAP byly územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Část územních plánů byla získána v digitální vektorové podobě, využití bylo však velmi problematické, zjm. pro nepřehlednost dat a mnohdy i jejich nevyhovující kvalitu. Tabulka 1: OBEC

Přehled územně plánovací dokumentace obcí

PLATNÝ VYDÁNO ÚP DNE

FÁZE ROZPRACO ROZPRACOV VANÝ ÚP ANOSTI

ZPRACOVAL

Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta, zodp. projektant: Ing. arch. Petr Vencelides Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., Čavisov ÚP Čavisov 4.4.2012 zodp. projektant: Ing. arch. Helena Salvetová Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., ÚP Dolní Dolní Lhota 29.6.2011 zodpovědný projektant: Ing. arch. Lhota Helena Salvetová

Ostrava

ÚP Ostravy 21.5.2014

5

ZPRAC.

-

-

-

_

_

_

_

_

_

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava OBEC Horní Lhota

PLATNÝ VYDÁNO ÚP DNE

ZPRACOVAL

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., ÚP obce 18.6.1999 zodpovědný projektant: Ing. arch. Horní Lhota Helena Večerková

ÚP města Klimkovice 18.4.2001 Klimkovice Olbramice

A.1 Průvodní zpráva FÁZE ROZPRACO ROZPRACOV VANÝ ÚP ANOSTI

ÚP obce Olbramice

8.10.2002

Stará Ves ÚP Stará Ves nad nad 12.5.2014 Ondřejnicí Ondřejnicí

Velká Polom

ÚP obce Šenov

Atelier ArchPlan Ostrava, zodp. projektant: Ing. arch. M. Hudák

5.3.2012

Vratimov ÚP Vratimov 23.4.2012 Vřesina Zbyslavice

1.7.4

ÚP Vřesina 24.9.2014

_

_

_

_

ÚP Šenov

zpracování návrhu ÚP

Atelier Urbi, spol. s.r.o., zodp. projektant: Ing. arch. J. Benešová

-

-

-

Ing. arch. Jaroslav Haluza

_

_

_

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Salvetová

_

_

_

Ing. arch. Jaroslav Haluza

-

-

-

_

_

_

5.12.1996

ÚP Velká Polom

_

projednávaný Ing. arch. Ludmila Konečná Ing. arch. Ludmila Konečná Urbanistická společnost, zodp. Urbanistická společnost, zodp. ÚP Klimkovice návrh ÚP - po projektant: Ing. arch. L. projektant: Ing. arch. L. Konečná společ. jednání Konečná projednávaný Ing. arch. Ludmila Konečná Urbanistická společnost, zodp. Ing. arch. Jaroslav Haluza ÚP Olbramice návrh ÚP - po projektant: Ing. arch. L. Konečná společ. jednání

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., zodpovědný projektant: Ing. arch. Jana Šimíčková Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., ÚP zodp. projektant: Ing. arch. H. Václavovice 8.10.2014 Václavovice Salvetová

Šenov

_

ZPRAC.

Ing. arch. Ludmila Konečná ÚP obce 14.10.1998 Urbanistická společnost, zodp. Zbyslavice projektant: Ing. arch. L. Konečná

Údaje o území

Základním a nejdůležitějším informačním zdrojem pro zpracování územně analytických podkladů jsou údaje o území dle ust. § 27, odst. 2), stavebního zákona. Údaje o současném stavu území, problémech v území a rozvojových záměrech byly získány od poskytovatelů údajů a statutárních zástupců měst a obcí. Aktualizované údaje o území předali poskytovatelé částečně v digitální, částečně v analogové podobě. Většina digitálních údajů byla poskytnuta v datovém formátu DGN (MicroStation), event. DWG či DWF, výjimku tvořila data předaná Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, která byla poskytnuta v datovém formátu shapefile ESRI. Data byla převedena do souborů SHP, vč. doplnění záznamů do tabulek popisných atributů (PAT, resp. AAT). Kvalita údajů o území města Ostravy je dostačující. Větší část je prakticky nepoužitelná pro zhotovení územně analytických podkladů, z důvodu neúplnosti údajů.

1.7.5

Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP)

Pro zpracování ÚAP byl použit datový model (autor T-Mapy, Hradec Králové). Výsledná data jsou vytvořena v DM verze 3, grafická data jsou uložena výhradně v shapefilech ESRI (SHP).

6



2 ČLENĚNÍ ÚAP Územně analytické podklady obsahují podle vyhlášky č. 500/2006 Sb.: • •

podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující: 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny: • textovou částí A.1 Průvodní zpráva – oddíl 3 – podkladová část • grafickou částí - Výkres č. 1 - Limity využití území - Výkres č. 2 - Hodnoty území - Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Rozbor udržitelného rozvoje území je tvořen • textovou částí A.1 Průvodní zpráva – oddíl 4 – analytická část • grafickou částí - Výkres č. 4 - Problémový výkres

7



8



3 PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Limity a hodnoty území a záměry v území jsou tvořeny textovou částí obsahující vývoj a stav území a jejich vyhodnocení a grafickou částí, znázorňující limity a hodnoty území a záměry na změny v území.

3.1 GRAFICKÁ ČÁST Pro znázornění polohopisu byla použita Účelová katastrální mapa (hranice parcel a jejich vnitřní kresba), doplněná správními hranicemi (hranice obcí a katastrálních území). V následujících kapitolách je popsán obsah jednotlivých výkresů, u každého z jevů je uvedeno jeho číslo dle Přílohy č. 1, část A) vyhlášky č. 500/2006 Sb.

3.1.1

Výkres č. 1 - Limity využití území

Výkres obsahuje: • limity využití území vyplývající z legislativních předpisů (např. památková ochrana, ochrana přírody, ochrana vodních zdrojů, záplavové území, ložiska nerostných surovin, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura), • další omezující jevy v území (např. sesuvná území, stará důlní díla, místa s ekologickou zátěží), • administrativní členění: -hranice správních obvodů -hranice katastrálních území -hranice zastavěného území měst a obcí v řešeném území. Ve výkrese je zakreslena také hranice zastavěného území. Ochranná pásma liniových jevů malých rozměrů nejsou ve výkresu zahrnuta, zobrazují se vlastním jevem (např. ochranné pásmo středotlakého plynovodu je nahrazeno trasou plynovodu, max. rozsah OP je uveden v legendě výkresu). Ochranná pásma plošných jevů malých rozměrů nejsou taktéž ve výkresu zahrnuta, zobrazují se bodovou značkou (např. ochranné pásmo vodního zdroje). Významným limitem využití území jsou také záměry schválené v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Tyto limity jsou zakresleny ve Výkres č.1 – Limity území a č. 3 - Záměry na provedení změn v území Tabulka 2: Číslo jevu Sledovaný jev 1. 6. 8. 9. 16 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21 21. 21. 22. 23 26. 27. 28. 29. 30. 31. 31 32.

Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev 34 35.

hranice zastavěného území městská památková zóna nem. kulturní památka/soubor včetně OP nem. národní kulturní památka/soubor včetně OP území s archeologickými nálezy nadregionální biocentrum – data ÚP nadregionální biokoridor– data ÚP regionální biocentrum – data ÚP regionální biokoridor– data ÚP místní biocentrum– data ÚP místní biokoridor– data ÚP interakční prvek– data ÚP nadregionální biokoridor - data ZÚR MSK nadregionální biocentrum - data ZÚR MSK regionální biokoridor - data ZÚR MSK regionální biocentrum - data ZÚR MSK významný krajinný prvek registrovaný významný krajinný prvek ze zákona chráněná krajinná oblast - Poodří národní přírodní rezervace (NPR) přírodní rezervace národní přírodní památka (NPP) přírodní park přírodní památka (PP) přírodní památka (PP) - bodová památný strom

36. 37 38. 39 40. 41. 41. 43. 43. 44. 44. 44. 44. 44 44 44 44 50. 51. 54. 55.

9

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblast výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50m od okraje lesa I. třída ochrany ZPF II. třída ochrany ZPF podrobné odvodňovací zařízení hlavní odvodňovací zařízení ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější zdroj přírodní pitné vody mělký vrt hluboký vrt ISPA/FS hluboký vrt pramen záplavové území stanovené - Q100 aktivní zóna záplavového území protipovodňová hráz ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I.stupně



Číslo jevu Sledovaný jev

Číslo jevu Sledovaný jev

62 62 62 62 63. 66 67 67 67. 67. 67 68. 68 68 68 68. 69. 69. 69 70. 70. 70. 70.

ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně přírodní léčivý zdroj vnitřní lázeňské území A a B DP - dobývací prostor chráněná ložisková území prognózní zdroj nerostných surovin výhradní bilancované ložisko nerostných surovin území s dlouhodobými anomálními projevy území s doznělými vlivy důlní činnosti území neovlivněné důlní činností sesuvné území aktivní sesuvné území potencionální sesuvné území stabilizované sesuvné území dočasně uklidněné sesuvné území aktivní - bodové sesuvné území potencionální - bodové sesuvné území stabilizované- bodové sesuvné území pohřbené - bodové sesuvné území dočasně uklidněné - bodové území s možnými nahodilými výstupy metanu na povrch území ohrožené výstupy metanu na povrch území s nebezpečnými výstupy – karbonské okno území s nebezpečnými výstupy metanu na povrch staré důlní dílo odval, výsypka, odkaliště, halda vodárenská čerpací stanice vodojem vodojem zemní vodojem věžový úpravna vody dálkový vodovodní řád hlavní řad místní vodovod vodovodní řad nerozlišeno vodovodní řád provozní vody ČOV - čistírna odpadních vod skupinová PČS - přečerpávací stanice odpadních vod ostatní zařízení stoka splaškové kanalizace stoka dešťové kanalizace stoka jednotné kanalizace kanalizační stoka nerozlišeno

70. 70. 71. 72. 72. 73. 73. 73. 73.

sběrač důlních vod potrubí průmyslové odpadní vody elektrárna venkovní stanice (rozvodna, transformovna) distribuční trafostanice venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV venkovní vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV kabelové vedení elektrické sítě VVN kabelové vedení elektrické sítě VN

55. 55. 56 57. 58. 60. 60. 61. 61. 61. 62. 62. 62. 62. 62. 62. 62. 62 62.

Tabulka 3: Položka ve výkresu hranice ORP Ostrava hranice katastrálních území hranice parcel

73. 74. 74. 74. 74 74 74 75. 75. 75. 75 80. 81. 81. 81. 81. 81.

ochranné pásmo vedení VVN a VN nebo objektů na těchto vedeních regulační/měřící stanice STL regulační/měřící stanice VTL regulační/měřící stanice VTL nad 4MPa odorizační stanice anoda vertikální stanice katodické ochrany plynovod VTL nad 4MPa plynovod VTL plynovod STL bezpečnostní pásmo plynovodu rozvod tepla zařízení rádiových směrových spojů základnová stanice telefonní ústředna vysílač blíže neurčená komunikační zařízení

81. 82.

ochranné pásmo vysílače komunikační vedení (OP 1,5 m)

82.

OP kom. vedení MO ČR pro nadzemní stavby přesahující 50m n.t.

82.

OP kom. vedení MO ČR pro podpovrchové stavby

82. 82.

OP komunikační vedení jiné radioreléová trasa objekt nebo zařízení s výskytem nebezp. chem. látky – skupina A objekt nebo zařízení s výskytem nebezp. chem. látky – skupina B dálnice rychlostní komunikace silnice I. třidy silnice II. třidy silnice III. třidy místní komunikace železniční trať celostátní ochranné pásmo železniční tratě celostátní OP vzletového (přibližovacího) prostoru a širšího okolí letiště osa vzletového a přibližovacího prostoru OP leteckých radiových zabezpečovacích zařízení MO (sektor A a B) heliport vodní cesta – průplavní spjení Dunaj - Odra – Labe (DOL) cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkových bruslích) objekty důležité pro obranu státu zóna havarijního plánování objekt požární ochrany

84 84 88. 89 90. 91. 92. 93 94. 94. 102 102 103 103. 104. 106. 107 109 111

Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad) Zdroj Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa

10


3.1.2


Výkres č. 2 - Hodnoty území

Výkres zobrazuje dopravní kostru území a dopravní zařízení, plošná zařízení technické infrastruktury, odvodněné pozemky, izolinie a kódy BPEJ apod. Zobrazeny jsou hodnoty území- chráněné prvky přírody, významné prvky vedení ÚSES, památkově chráněná území a stavby, významné vodní zdroje. Jsou vyznačeny urbanistické hodnoty – kulturní památky, stavební dominanty, architektonicky a historicky cenné stavby, rekreační areály, významné vyhlídkové body a další. Tabulka 4: Číslo jevu Sledovaný jev 6. 8. 9. 11. 13. 14. 15. 16. 20. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 22. 23. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.

Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev

městská památková zóna významná nemovitá kulturní památka nemovitá národní kulturní památka urbanistické hodnoty historicky významná stavba / soubor architektonicky cenná stavba významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy významný vyhlídkový bod nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor místní biocentrum místní biokoridor interakční prvek významný krajinný prvek registrovaný významný krajinný prvek ze zákona Chráněná krajinná oblast - Poodří národní přírodní rezervace (NPR) Přírodní rezervace (PR) národní přírodní památka (NPP) přírodní park přírodní památka (PP) – plošná, bodová památný strom

Tabulka 5: Položka ve výkresu hranice ORP Ostrava hranice katastrálních území hranice parcel

34. 35. 36. 37 38. 39 41. 41. 43. 43. 44. 44 44 44 44 55 88. 89 90. 91. 92. 93 94. 106.

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblast výskyt zvláště chráněných druhů rostlin živočichů Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Lesy hospodářské I. třída ochrany ZPF II. třída ochrany ZPF podrobné odvodňovací zařízení hlavní odvodňovací zařízení zdroj přírodní pitné vody mělký vrt hluboký vrt ISPA/FS hluboký vrt pramen přírodní léčivý zdroj dálnice rychlostní komunikace silnice I. třidy silnice II. třidy silnice III. třidy místní komunikace železniční trať celostátní cyklistická stezka (a pro jízdu na kol. bruslích)

a

Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad) Zdroj Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa

3.1.2.1 Hodnoty v obcích ORP Ostrava, zařazené do ÚAP ORP Ostrava na podnět obcí ( neobsaženo v grafické části) Město Klimkovice

Město Vratimov

Hodnoty krajinného rázu: výhled z lokality Mexiko.

Hodnoty krajinného rázu: Místní rybníček, Vlastní les – oddychové místo.

Obec Velká Polom Obec Vřesina

Hodnoty krajinného rázu: Kaskádovité rybníky, výhledy do okolí – cyklostezka (směr Krásné Pole), Boží muka.

3.1.3

Významná zeleň: Lípa – p.č. 1815, buk – p.č.1989, dub – p.č.1187/17 (bývalá mlýnská zahrada).

Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území

Zachycuje stav území na podkladě katastrální mapy, zobrazuje hlavní záměry Zásad územního rozvoje MSK, záměry na nová vedení technické a dopravní infrastruktury, ÚSES, vyznačeny jsou plochy k obnově nebo opětovnému využití

11



znehodnoceného území, výhledové záměry ve věci předpokládaných směrů rozvoje obce, záměry pro eliminaci důsledků územních bariér a dále rozvojové plochy dle jejich způsobu využití. Výkres záměrů obsahuje: VYBRANÉ ZÁMĚRY - ZÚR MSK 2010: • • • • •

• • • • •

zdvojení plynovodu VTL nad 4MPa, rozvodna ZVN/VVN, vedení ZVN 400kV, vysokorychlostní trať (VRT), vodní cestu – průplavní spojení Dunaj – Odra – Labe (DOL),

nadregionální biocentrum, regionální biocentrum, nadregionální biokoridor, regionální biokoridor, D117 - II/473 Kaňovice, přeložka (narovnání ul. Frýdecké (Šenov).

OSTATNÍ ZÁMĚRY: • plochy k obnově a opětovnému využití znehodnoceného území (z územních plánů, mapa brownfieldů 2010): o plochy přestavby, o brownfields, • záměry stabilizované v územních plánech: o rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti, o rozvojové plochy lehkého průmyslu a zemědělské výroby, o rozvojové plochy pro volný čas a sport, o vodní a vodohospodářské plochy, • výhledové záměry (z územních plánů): o předpokládané směry rozvoje obce, o eliminace důsledků územní bariéry, propojení území. Tabulka 6: Číslo jevu Sledovaný jev 4. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 73. 73 73 75. 90.

Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev

plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnocení území nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor místní biocentrum místní biokoridor vedení ZVN, 400kV vedení VVN 110kV kabelové vedení VVN 110kv zdvojení plynovod VTL nad 4MPa navrhované silnice

Tabulka 7:

94. 95 96 100 104. 106. 106. 118. 118 118 118 118

železniční trať regionální lehká kolejová doprava Vysokorychlostní trať (VRT) Navrhované tramvajové propojení Průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe cyklistické stezky dálkové a regionální cyklistické stezky městské jiné záměry Rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti Rozvojové plochy lehkého průmyslu a zemědělské výroby Rozvojové plochy pro volný čas a sport Navrhované vodní a vodohospodářské plochy

Záměry na provedení změn v území (mapový podklad)

Položka ve výkresu

Zdroj

les vodní plochy, vodní toky hranice ORP Ostrava hranice katastrálních území hranice parcel

Jev číslo 38 Jev číslo 47 Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa

3.1.3.1 Záměry obcí ORP Ostrava, které nelze zobrazit v grafické části ÚAP ORP Ostrava Obec Čavisov Záměr v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: Vybudovat nový obchod v lokalitě u kaple, u mateřské školy. Záměr v oblasti dopravní infrastruktury: Oprava a doplnění chodníků podél hlavních cest.

12



Obec Dolní Lhota Záměry v oblasti dopravní infrastruktury: vybudování systému záchytných parkovišť – problém centra obce, vybudování dopravní infrastruktury v návaznosti na nově vznikající plochy. Záměr v oblasti urbanismu: Realizace návsi, včetně parku. Obec Horní Lhota Záměry v oblasti technické infrastruktury: záměr podpory nové výstavby –vodovod, vodovod – chatoviště Horní Chýtoviště, Kyjovice. Záměr v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: Víceúčelové hřiště (vedle stávajícího fotbalového hřiště). Záměr v oblasti životního prostředí: Rekultivace skládky – louka/zalesnění. Město Klimkovice Záměr v oblasti dopravní a technické infrastruktury: vybudování nové dopravní a technické infrastruktury v návaznosti na nově vznikající plochy. Záměr v oblasti životního prostředí: záměr na výsadbu zeleně. Obec Olbramice Záměr v oblasti dopravní a technické infrastruktury: oprava na podporu bytové výstavby – (dle ÚP). Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Záměry v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: doplnění občanského vybavení: Rekonstrukce sokolovny, výstavba prodejny Hruška, rozšíření venkovního fitness u řeky, zařízení pro starší obyvatelstvo – studie na Dům veselého stáří, zámek – významná kult.památka – uchází se o grant na rehabilitaci střešní báně z r. 1945 (Norské zdroje). Záměry v oblasti životního prostředí: studie na nevyužitý brownfield – vojenský monoblok, projekt na revitalizaci řek – CHKO, NATURA 2000. Záměr v oblasti dopravní infrastruktury: cyklostezky – spojení na Krmelín, Proskovice, Košatka, stabilizace budoucí trasy silnice I/58 v návaznosti na schválený ÚPO, ÚP Stará Ves nad Ondřejnicí a ÚP Krmelín. Město Šenov Záměry v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: rekonstrukce ZŠ – více pater (zvýšení kapacity ZŠ), v zámeckém parku doplnit občanské vybavení a rozšířit. Záměry v oblasti dopravní infrastruktury: chodníky kolem ul. Václavovické, Škrbeňská, Petřvaldská, vyřešit návaznosti cyklostezek: o z Havířova podél Lučiny do Ostravy, o spojení V-Z, S-J, o u staré školy je navržena cyklostezka, o stará trať, která vede z Havířova, lesem přes náspy , hlukové stěny podél silnice I/11 (v oblasti kostela, staré školy a parku). Záměr v oblasti životního prostředí: revitalizace alejí – ul. Topolová, Šajarská.

13



Obec Václavovice Záměr v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: rekonstrukce úřadu + knihovna, rekonstrukce restaurace na společenský sál. V novém ÚP zakotveno: výstavba nového přírodního koupaliště (na místě původního), cvičné dopravní hřiště, nová točna pro BUS. Obec Velká Polom Záměry v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: vybudování nového občanského vybavení – ul. Opavská, ubytování, Nová náves, převzít vodojem – zrekonstruovat na rozhlednu, zřídit zařízení pro starší obyvatelstvo (DD Kyjovice, Háj ve Slezsku). Město Vratimov Záměr v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: studie na rekonstrukci ZŠ, včetně hřiště. Záměr v oblasti dopravní infrastruktury: v územním plánu vymezena nová parkoviště. Záměr v oblasti životního prostředí: doplnění zeleně kolem ul. Vratimovská, U Nádraží, slezský náhon – rekultivace. Obec Vřesina Zzáměry v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: vybudování nového společenského sálu, uvažují o bytech pro seniory, společně s okolními obcemi. Záměr v oblasti životního prostředí: záměr na urbanizování krajiny – vybráno asi 6lokalit. záměry v oblasti dopravní infrastruktury: doplnění chodníků kolem silnic III.třídy, vybudování cyklostezek: o Ze Skalky do Mexika (Klimkovice), o Z Vřesové ulice, o Propojení Poruby a Vřesiny. Obec Zbyslavice Záměr v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: rekonstrukce hasičárny na úřad, náměstí (stromy) – ze stávajícího úřadu (startovní byt, pečovatelský byt) plocha pro sběrné místo na bioodpad.

14



3.2 VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ Širší vztahy SO ORP Ostravy leží na SV okraji České republiky, v Moravskoslezském kraji. ORP Ostrava se rozkládá v prostoru mezi Podbeskydskou pahorkatinou a Nízkým Jeseníkem, v prostoru Ostravské pánve, která spolu s Moravskou bránou tvoří od pradávna významnou komunikační spojnici Moravy a Slezska. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka, později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchie – Severní dráha císaře Ferdinanda – spojující metropoli Vídeň s Haličí. Tato dvoukolejná elektrifikovaná trať, která je součástí VI. panevropského koridoru, byla v uplynulých letech rekonstruována v rámci 2. tranzitního železničního koridoru. Moravskou branou a Ostravskou pánví prochází také dálnice D1 (Praha – Brno – Ostrava – hranice Polska) a územní rezervy pro budoucí vysokorychlostní železniční trať a pro průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe. Základní charakteristika území Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava. Řešené území zahrnuje městské obvody statutárního města Ostravy, města a obce: Tabulka 8: Městský obvod

Statutární město Ostrava - městské obvody Rozloha (ha) Počet obyvatel (stav k 1.1.2014)

Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole Lhotka Mariánské Hory a Hulváky Martinov Michálkovice Moravská Ostrava a Přívoz Nová Bělá Nová Ves Ostrava-Jih Petřkovice Plesná Polanka nad Odrou Poruba Proskovice Pustkovec Radvanice a Bartovice Slezská Ostrava Stará Bělá Svinov Třebovice Vítkovice Celkem

Tabulka 9:

529,51 921,02 658,8 213,65 735,33 402,7 289,15 1 324,44 717,58 306,7 1 631,51 390,36 484,25 1 725,00 1 317,89 342,7 107,16 1 666,00 4 174,26 1 393,47 1 162,33 282,08 647,46 21 423,34

1 606 3 688 2 553 1 280 12 041 1 112 3 241 37 921 1 848 722 105 633 3 107 1 401 4 903 66 344 1 213 1 275 6 384 20 900 4 027 4 365 1 856 7 264 325 877

Města:

Obec

Rozloha (ha)

Klimkovice, Šenov Vratimov

Tabulka 10: Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota, Olbramice Stará Ves nad Ondřejnicí Václavovice Velká Polom Vřesina Zbyslavice

Počet obyvatel (stav k 1.1.2014)

1 463 1 663 1 414

4 372 6 188 7 079

Obce Rozloha (ha)

Počet obyvatel (stav k 1.1.2014)

411 536 484 539 1 880 567 1 166 865 740

524 1 437 801 655 2 737 1 931 2 031 2 826 612

15



Jevy, které jsou zapracovány v grafické části, jsou v textu označeny tučným písmem. Jevy, které nejsou zpracovány v grafické části, jsou označeny šedou kurzívou (pouze v nadpisu jevu).

3.2.1

Horninové prostředí a geologie– obsahuje jevy(57, 58, 59, 60, 61, 62, 63)

3.2.1.1 Geologické a geomorfologické poměry Převážná část ORP Ostrava leží v Ostravské pánvi, kterou tvoří sníženina mezi Karpatskou a Hercynskou soustavou. Mezi vodotečemi Odra, Ostravice a Lučina se zvedají plošiny říčních teras o průměrné nadmořské výšce 230-240 m n. m, široké nivy řek leží ve výšce 209 – 220 m n. m. Na levé straně údolí řeky Odry se zvedá členitá pahorkatina, na jejíž hranici s údolím Odry probíhá hranice pevninského zalednění se stopami periglaciální modelace. Pahorkatina zasahuje na k. ú. Koblov, Lhotka, Hošťálkovice, Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná a obce Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice, Velká Polom, Vřesina, Zbyslavice. Pravá strana údolí Odry je charakteristická prudkými svahy s navazujícími mírnými oblými hřbety. Tato část území náleží k pahorkatině Beskydského podhůří a zasahuje na k. ú. Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih (Výškovice). Geologicky patří řešené území ke dvěma soustavám – Karpatské (na východ od Odry) a Hercynské (na západ od Odry). Hranicí je široké údolí řeky Odry, které je budováno fluviálními písčitohlinitými holocenními sedimenty. Tyto jsou rozšířeny i podél řeky Ostravice, Opavy a Lučiny a dále vybíhají podél drobnějších toků hluboko mezi bloky sprašových hlín na jihovýchodě území a hradeckého souvrství na severozápadě. Největší část území pokrývají pleistocenní sprašové hlíny, pahorkatina Jesenického předhůří je pak budována výrazně odlišným hradeckým souvrstvím, tvořeným vrstvami drob, prachovců a břidlic. V prostoru Ostravské pánve a Moravské brány se až po hranici s pahorkatinou vyskytují sedimenty kontinentálního zalednění v podobě glaciflufiálních písků a štěrků na svazích údolnic drobných toků. 3.2.1.2 Dobývací prostory

JEV 57. DOBÝVACÍ PROSTOR Podklady:

Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého

Ve správním obvodu ORP Ostrava se nachází 15 dobývacích prostorů (DP) ve smyslu §§ 24 až 29 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 172/1992 Sb. o dobývacích prostorech, ve znění pozdějších předpisů.

číslo 40048 40039 40046 40041 40079 40063 40064 60184 40047 40066 40042 40043 40044 40048 40045

Tabulka 11: název

Dobývací prostory surovina

Heřmanice I Krmelín Mariánské Hory I Michálkovice I Paskov I Petřvald III Petřvald IV Polanka nad Odrou Přívoz I Radvanice I Slezská Ostrava IV Slezská Ostrava V Svinov I Vítkovice Vítkovice I

nerost

zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn písky sklářské a slévárenské, štěrkopísky zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn černé uhlí zemní plyn

zemní plyn vázaný na uh. sloje zemní plyn zemní plyn vázaný na uh. sloje hořlavý zemní plyn vázaný hořlavý zem. plyn váz. na uhlí hoř. zem. plyn váz. na uh. sl. hoř. zem. plyn váz. na uh. sl. písky pro vysoké pece zemní plyn vázaný na uh. sloje hoř. zem. plyn váz. na uh. sl. zemní plyn vázaný na uh. sloje zemní plyn vázaný na uh. sloje zemní plyn vázaný na uh. sloje černé uhlí zemní plyn vázaný na uh. sloje

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy zasahují všechny uvedené dobývací prostory Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves se nachází dobývací prostor Krmelín.

16



Město Šenov Na území města Šenov se nachází dobývací prostory Petřvald III, Radvanice I Město Vratimov Na území města Vratimov se nachází dobývací prostor Paskov I. Na území těchto obcí se dobývací prostor nenachází: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice

Obec Václavovice Obec Velká Polom Obec Vřesina Obec Zbyslavice

3.2.1.3 Chráněné ložisková území

JEV 58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ Ve správním obvodu ORP Ostrava se nachází 7 chráněných ložiskových území (CHLÚ) ve smyslu §§ 16-19 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích, ve znění pozdějších předpisů. Tabulka 12: číslo x 05220000 07100700 07170100 14300000 14400000 22460000

Chráněná ložisková území název

surovina

Polanka nad Odrou Šenov u Ostravy Rychvald Paskov Nová Bělá Česká část Hornoslezské pánve Krmelín

písek cihlářská surovina zemní plyn zemní plyn cihlářská surovina uhlí černé, zemní plyn zemní plyn

Poznámka: CHLÚ Polanka nad Odrou vzniklo ex lege ve smyslu § 43 odst.4 horního zákona. Hranice CHLÚ Polanka nad Odrou je totožná ze stanoveným dobývacím prostorem.

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy se nachází všechna uvedená CHLÚ, kromě Šenova u Ostravy a CHLÚ Řepiště I. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve a CHLÚ Krmelín. Město Šenov Na území obce Šenov zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve, CHLÚ Rychvald a CHLÚ Šenov u Ostravy. Obec Václavovice Na území obce Václavovice zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské. Město Vratimov Na území obce Vratimov zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve, CHLÚ Paskov a velmi okrajově zde zasahuje i CHLÚ Řepiště I. Na území těchto obcí se chráněné ložiskové území nenachází Obec Čavisov Obec Olbramice Obec Dolní Lhota Obec Velká Polom Obec Horní Lhota Obec Vřesina Město Klimkovice Obec Zbyslavice

17



JEV 59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY Podklady:

Česká geologická služba - Geofond

Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry není ve správním obvodu ORP Ostrava vymezeno. 3.2.1.4

Výhradní ložiska nerostných surovin

JEV 60. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin V řešeném území se nachází vymezená výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon). Na většině území města Ostravy, stejně jako v jeho širším okolí, se pod pokryvnými horninovými útvary nachází výhradní ložisko černého uhlí, jež bylo z důvodu jeho ochrany v minulosti vyhlášeno chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) „Česká část Hornoslezské pánve“. Hornoslezská pánev je na území ČR základními geologickotektonickými strukturami rozčleněna na dílčí pánve, a to na pánev ostravskou (ODP), pánev petřvaldskou (PDP), pánev karvinskou (KDP) a pánev jižní (JDP), přičemž všechny uvedené, až na pánev karvinskou, zasahují do území města Ostravy. Na ložisko černého uhlí je vázáno rovněž výhradní ložisko hořlavého zemního plynu.

číslo

Tabulka 13: název

Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin surovina nerost

3071026 3071026 3071026 3071222 3071521 3071521 3071526 3071700 3072200 3133121 3143000 3143900 3144100 3258500 3071701 3052200 3071100 3071100 3071226 3071227 3071522 3071528 3071221

Důl Odra, stř. J. Fučík Důl Odra, stř. J. Fučík Důl Odra, stř. J. Fučík Důl Odra, stř. Ostrava-Koblov Důl Odra, z. Ostrava 3 Důl Odra, z. Ostrava 3 Důl Odra, z. Ostrava 3 Důl Odra, stř. Paskov Věřňovice Důl Odra, z. Mariánské Hory Paskov Paskov-západ Příbor-sever Šilheřovice Důl Paskov Havířov-západ Důl Odra, stř. Heřmanice Důl Odra, stř. Heřmanice Důl Odra, stř. Ostrava-Přívoz Důl Odra, stř.Ostrava-Koblov Důl Odra, z. Ostrava 1 Důl Odra, z. Vítkovice Důl Odra, stř. Ostrava-Přívoz

3257600

Polanka nad Odrou

3071725 3072301 3133122 3266500 3071021 3071021 3071021 3071125 3071125 3071523 3071527 3072501 3133126 3133127

Důl Odra, stř. Paskov Václavovická elevace Důl Odra, z. Svinov Rychvald Důl Odra, stř. J. Fučík Důl Odra, stř. J. Fučík Důl Odra, stř .J. Fučík Důl Odra, stř. Heřmanice Důl Odra, stř. Heřmanice Důl Odra, z. Vítkovice Důl Odra, z. Ostrava 1 Zábřeh Důl Odra, z. Mariánské Hory Důl Odra, z. Svinov

uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé, zemní plyn uhlí černé, zemní plyn uhlí černé, zemní plyn uhlí černé uhlí černé uhlí černé, zemní plyn uhlí černé, zemní plyn cihlářská surovina uhlí černé uhlí černé, zemní plyn uhlí černé zemní plyn cihlářská surovina uhlí černé, zemní plyn uhlí černé, zemní plyn uhlí černé uhlí černé uhlí černé, zemní plyn uhlí černé uhlí černé, zemní plyn cihlářská surovina, písky sklář. a slévárenské štěrkopísky uhlí černé uhlí černé uhlí černé, zemní plyn zemní plyn uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé

18

černé uhlí černé uhlí černé uhlí antracit, černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí, zemní plyn černé uhlí jíl. sediment, spraš. hlína černé uhlí černé uhlí

sprašová hlína, spraš černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí antracit, černé uhlí hlína, písek, spraš černé uhlí černé uhlí antracit, černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí

těžba dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dosud netěženo dřívější hlubinná dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo současná z vrtu dosud netěženo dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější povrchová dřívější hlubinná dosud netěženo dřívější hlubinná současná z vrtu dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dosud netěženo dřívější hlubinná dřívější hlubinná

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Prognózní zdroje nerostných surovin V řešeném území se nachází jeden prognózní zdroj vyhrazených nerostů a jeden prognózní zdroj nevyhrazených nerostů.

číslo

Tabulka 14: Název

9008300

číslo

Hrabová-Bartovice

Tabulka 15: název

9332400

Prognózní zdroje vyhrazených nerostů surovina uhlí černé

Prognózní zdroje nevyhrazených nerostů surovina

Řepiště-sever, jih

těžba dosud netěženo

cihlářská surovina

způsob těžby dosud netěženo

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy se nacházejí téměř všechna uvedená ložiska nerostných surovin mimo následující: Havířov-západ (IČ 305220000), Příbor-sever (IČ 314410000) a Řepiště-sever, jih (IČ 933240002). Ložiska nerostných surovin zasahují do následujících katastrálních území: Antošovice, Bartovice, Dubina u Ostravy, Heřmanice, Horní Datyně, Hošťálkovice, Hrabová, Hrabůvka, Hrušov, Koblov, Košatka nad Odrou, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Michálkovice, Moravská Ostrava, Muglinov, Nová Bělá, Nová Ves u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Přívoz, Radvanice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí, Svinov, Šenov u Ostravy, Třebovice ve Slezsku, Václavovice u F-M, Vítkovice, Vratimov, Výškovice u Ostravy, Zábřeh – Hulváky, Zábřeh – VZ, Zábřeh nad Odrou. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves se nachází následující ložiska nerostných surovin: Paskov-západ (IČ 314390000) a Příbor-sever (IČ314410000). Město Šenov Na území města Šenova se nachází následující ložiska nerostných surovin: Havířov-západ (IČ 305220000), Důl Odra, stř. J. Fučík (IČ 307102602, IČ307102604, IČ 307102103, IČ 307102603, Václavovické elevace (IČ 307230100) a Hrabová-Bartovice (IČ 900830000). Obec Václavovice Na území obce Václavovice se nachází ložisko nerostných surovin Václavovické elevace (IČ 307230100). Město Vratimov Na území města Vratimova se nachází následující ložiska nerostných surovin: Důl Paskov (IČ 307170100), Důl Odra, stř. Paskov (IČ 307172500, IČ 307170000), Václavovické elevace (IČ 307230100) a Hrabová-Bartovice (IČ 900830000). Okrajově zde zasahuje také prognózní zdroj nevyhrazeného nerostu Řepiště-sever, jih (IČ°933240002), překryv na území Vratimova je tak malý, že není v grafické části ÚAP viditelný. Na území těchto obcí se ložiska nerostných surovin nenachází: Obec Čavisov Obec Olbramice Obec Dolní Lhota Obec Velká Polom Obec Horní Lhota Obec Vřesina Město Klimkovice Obec Zbyslavice 3.2.1.5 Nepříznivé inženýrskogeologické poměry

JEV 61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ Ve správním území ORP Ostrava se nachází 14 plošných poddolovaných území a 4 bodová poddolovaná území ve smyslu §13 a §17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

číslo 4516 4535 4541

Tabulka 16: název

Poddolovaná území - plošná surovina

Velká Polom Svinov Mariánské Hory

pyrit uhlí černé uhlí černé

19



číslo

název

surovina

4546 4547 4549 4554 4557 4561 4565 5450 5451 5452 5458

Vítkovice Slezská Ostrava I Paskov Přívoz Slezská Ostrava III Heřmanice Petřvald u Karviné Petřkovice u Ostravy 1 Michálkovice Radvanice Přívoz - DP Mariánské Hory

uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé

číslo 4507 4512 5457 5459

Tabulka 17: název

Poddolovaná území - bodová surovina

Olbramice Klimkovice Petřkovice - DP Mariánské Hory Lhotka - DP Petřkovice

neznámá neznámá uhlí černé uhlí černé

Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí České republiky, odboru výkonu státní správy IX, č.j. 580/263c/ENV/09, ze dne 3.7.2009 o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území České části Hornoslezské pánve, ve vymezené části Okres Ostrava-město, které mění podmínky pro výstavbu na území města Ostravy, vymezuje na území města Ostravy plochy s rozdílnými vlivy těžební činnosti následovně: • Plochy „P“ - území ovlivněné ukončeným dobýváním, kde nelze vyloučit dlouhodobé výraznější doznívání přímých důlních vlivů (linie slezskoostravského zlomu, pásmo bartovického zlomu). Podle ČSN 730039 se jedná o IV. skupinu stavenišť. Pro umisťování veškerých staveb v této ploše bude vydáno závazné stanovisko Krajského úřadu MSK, který si jako podklad vyžádá vyjádření Obvodního báňského úřadu. Projektová dokumentace bude obsahovat samostatnou část o zajištění stavby proti vlivům poddolování s ohledem na deformační parametry zadané výše uvedeným stanoviskem Krajského úřadu MSK. Ve stavebních povoleních budou stanoveny podmínky k zajištění stavby proti předpokládaným vlivům poddolování. • Plochy „M“ - území kde je možno považovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí se nepředpokládají deformace terénu. Pro výstavbu v plochách „M“ nebudou vydávány Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách. Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování. • Plochy „N“ - území mimo vlivy dobývání, kde se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí ložisek se nepředpokládají deformace terénu. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Do území statutárního města Ostravy zasahuje 13 ze 14 plošných poddolovaných území (všechna mimo poddolované území Velká Polom) a bodové poddolované území č. 5459 v k.ú. Lhotka a č. 5457 v k.ú. Petřkovice. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nachází 1 bodové poddolované území č. 4512 Klimkovice. Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nachází 1 bodové poddolované území č. 4507 Olbramice. Město Šenov Do území města Šenova zasahují 2 plošné poddolované území č. 4565 Petřvald u Karviné a č. 5452 Radvanice. Obec Velká Polom Do území obce Velká Polom zasahuje 1 plošné poddolované území č. 4516 Velká Polom.

20



Město Vratimov Do území města Vratimova zasahuje 1 plošné poddolované území č. 4549 Paskov. Na území těchto obcí se poddolovaná území nenachází: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Obec Václavovice u Frýdku – Místku Obec Vřesina Obec Zbyslavice

3.2.1.6 Sesuvná území

JEV 62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK Sesuvná území Ve správním území ORP Ostrava se nachází 32 bodových sesuvných území a 82 plošných sesuvných území, které ve smyslu §13 a §17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, poskytla Česká geologická služba (ČGS) v rámci aktualizace územně analytických podkladů. Sesuvy označené v následujících tabulkách ve sloupci „Číslo“ čtyřmístným kódem jsou převzaty z Registru sesuvů – Geofond. Sesuvy označené pěti- resp. šestimístným kódem pocházejí z Registru svahových nestabilit ČGS. První 4 číslice označují zkráceně list Základní mapy ČR 1:10 000, poslední jedna, resp. dvě číslice pořadí sesuvu v rámci mapového listu. Příklad: 44112 = označení 2. sesuvu identifikovaného na listu mapy 15-44-11. Tabulka 18: Sesuvná území bodová Číslo Lokalita Klasifikace

Stupeň aktivity

3561 3562 3563 3574 3604 5898 6334 6352 6592 6635 6985 7023 7024 7701 7703 8351 8353 43041 43051 43052 43054 43055 43056 43057 43058 43059 43101 43101 43181 43201 44112

Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Proskovice Šenov Michálkovice Hošťálkovice Michálkovice Vřesina u Bílovce Svinov Petřkovice Ostrava - Svinov Svinov Petřkovice Lhotka u Ostravy Dolní Lhota u Ostravy Poruba - sever Petřkovice u Ostravy Koblov Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Radvanice Slezská Ostrava Proskovice Vratimov Šenov u Ostravy

sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv proud sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv

potenciální potenciální potenciální stabilizované stabilizované pohřbené pohřbené aktivní stabilizované aktivní stabilizované potenciální stabilizované aktivní aktivní aktivní pohřbené aktivní aktivní dočasně uklidněné dočasně uklidněné dočasně uklidněné aktivní dočasně uklidněné aktivní aktivní aktivní dočasně uklidněné aktivní aktivní aktivní

44161

Horní Datyně

sesuv

aktivní

21

Rok revize 2008 1974 1974 1974 2006 2008 2008 2008 2008 2008 2003 2003 2009 2009 2006 2009 2009


Číslo


Tabulka 19: Sesuvná území plošná Lokalita Klasifikace

3531 3532 3533 3534 3535 3536 3538 3539 3543 3544 3545 3546 3556 3557 3558 3559 3560 3564 3565 3566 3567 3568 3569 3570 3571 3572 3573 3575 3576 3577 3578 3583 3584 3585 3587 3588 3594 3595 3601 3609 3610 3612 3613 3614 3696 4053 4054 4055 4056 4057 4058 4059 4060 4061 4062 4063 4064 4101 5789 5790 5791 5792

Ostrava-Přívoz Heřmanice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Heřmanice Heřmanice Petřkovice Koblov Koblov Hladnov Heřmanice Hladnov Polanka nad Odrou Zábřeh nad Odrou Zábřeh Výškovice Výškovice Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Výškovice Výškovice Proskovice Proskovice Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Polanka nad Odrou Stará Ves Stará Ves Stará Ves Krmelín Krmelín Petřvald Stará Ves Brušperk Šenov u Ostravy Dolní Datyně Šenov Šenov Šenov Lhotka Radvanice Radvanice Michálkovice Petřvald Slezská Ostrava Vratimov Horní Datyně Horní Datyně Radvanice Bartovice Bartovice Radvanice Řepiště Krásné Pole Krásné Pole Vřesina Vřesina

Stupeň aktivity

sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv

potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální stabilizované potenciální stabilizované potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální stabilizované stabilizované potenciální stabilizované stabilizované potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální stabilizované potenciální potenciální potenciální stabilizované potenciální potenciální potenciální aktivní potenciální potenciální potenciální potenciální

22

Rok revize 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1975 1979 1975 1974 2003 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 2007 1974 2008 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 2008 2010 2006 2006 2006 1974 2009 2009 2009 1979 2009 2009 2009 1979 2009 2009 2006 1979 2009 2009 2009 1985 1985


Číslo 6602 6610 6673 7025 7420 7702 7704 7772 43051 43053 43231 44111 44113 44162 44163 430510 430511 430512 430513 430514

Lokalita


Klasifikace

Slezská Ostrava Petřvald u Karviné Bartovice Polanka n. O. Lhotka u Ostravy Petřkovice u Ostravy Lhotka u Ostravy Zábřeh-Hulváky Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Stará Ves Radvanice Šenov u Ostravy Šenov u Ostravy Horní Datyně Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Heřmanice

Stupeň aktivity

sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv

stabilizované potenciální aktivní potenciální aktivní potenciální potenciální potenciální aktivní dočasný aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní dočasný dočasný dočasný aktivní dočasný

Rok revize 1999 2008 2009 2003 2009 2009 2009 2007

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Na území těchto obcí se vyskytují sesuvná území: Statutární město Ostrava Obec Dolní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov

Obec Václavovice u Frýdku – Místku Město Vratimov Obec Vřesina

Na území těchto obcí se sesuvná území nevyskytují: Obec Čavisov Obec Horní Lhota Město Klimkovice

Obec Olbramice Obec Velká Polom Obec Zbyslavice

Důlní plyny V důsledku zastavení provozu dolů v oblasti ostravské pánve a z části pánve petřvaldské, a s ním spojeným ukončením nuceného odvětrávání důlních prostor, vyvstal od poloviny 90. let 20. století problém nekontrolovatelného výstupu důlních plynů na povrch, zejména metanu jako jejich nejnebezpečnější složky, neboť tento v 4,5-15 % koncentraci ve směsi se vzduchem tvoří výbušnou směs. Výstup těchto plynů úzce souvisí s plynodajností karbonského souvrství, plynopropustností pokryvných hornin a s existencí komunikačních cest plynů vzniklých hornickou činností. Z tohoto důvodu lze za místa s největším rizikem výstupu důlních plynů na povrch považovat především nedostatečně zlikvidovaná stará důlní díla, karbonská okna, tj. výstupy plynonosných karbonských hornin na povrch, a tzv. minipánve, tedy výruby slojí dobývaných v malé hloubce pod povrchem. Výstupem důlních plynů, resp. metanu na povrch jsou na území města Ostravy nejvíce postiženy Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice, ve kterých je výše uvedeným ohroženo více než 20 % území, a dále Hrušov, Koblov, Hošťálkovice a Lhotka. Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa kategorizace území OKR, jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území: • s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu dobývacích prací (hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 44 %, • ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných útvarů, nacházející se uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů na povrch; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 5 %, • nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do hloubky 100 m pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř ploch území ohrožených nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou rovněž klasifikována všechna hlavní důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních pásem; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 3 %, • bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; bez nebezpečí výstupů důlních plynů je přibližně 48 % statutárního města Ostravy.

23



Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního výstupu důlních plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především v případech výstupu těchto plynů v blízkosti stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet k akumulaci výbušných koncentrací důlních plynů. Z tohoto pohledu je nutno zdůraznit také možnost šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím podpovrchových inženýrských sítí, čímž se tento může vyskytovat i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl. Dalším nebezpečím v důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné ztráty stability ústí těchto děl na povrchu. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Tabulka 20: Lokalizace výstupů důlních plynů na území statutárního města Ostravy počet zátěží Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%) Ostrava

21424,97

2241,70

10,46

86

Obec Dolní Lhota Tabulka 21: Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Dolní Lhota Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%) Dolní Lhota

535,24

0,00

0,00

počet zátěží 1

Obec Horní Lhota Tabulka 22: Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Horní Lhota Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%) Horní Lhota

481,04

0,00

0,00

počet zátěží 1

Město Klimkovice Tabulka 23: Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Klimkovice Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%) Klimkovice

1473,51

0,00

0,00

počet zátěží 2

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Tabulka 24:

Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí

Obec

Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%)

Stará Ves nad Ondřejnicí

1884,14

0,00

0,00

počet zátěží 2

Obec Velká Polom Tabulka 25: Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Velká Polom Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%) Velká Polom

1170,03

0,00

0,00

počet zátěží 1

Město Vratimov Tabulka 26: Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Vratimov Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%) Vratimov

1407,73

0,00

0,00

Na území těchto obcí se lokalizace výstupu důlních plynů nenachází: Obec Čavisov Obec Václavovice Obec Olbramice Obec Vřesina Město Šenov Obec Zbyslavice

24

počet zátěží 1



3.2.1.7 Stará důlní díla

JEV 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO Na území ORP Ostrava jsou evidována stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, ve znění pozdějších předpisů. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města Ostravy jsou evidovány stovky starých důlních děl. Všechna důlní díla v zastavěných oblastech, kromě několika málo, která jsou dosud v řešení, byla již odborně zajištěna. V okolí zajišťovaných starých důlních děl jsou vyhlašovány stavební uzávěry. Stavební uzávěry jsou stanovovány v bezpečnostním pásmu důlního díla, což znamená, že mají většinou tvar kruhu o poloměru 25 m kolem zajišťovaného důlního díla.

P.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42

Tabulka 27: číslo oznámení

Stará důlní díla označení

surovina

Oderský výd. 6 Jáma č. 2 Svinov Bedřich těž. Bedřich výd. Výdušná 3 jih Větrní vrt Hošťálkovice Šverma vtaž. 3/4 Šverma výd. 1 skip Těžní jáma Šverma č. 2 Výdušná jáma Šverma č. 2 Jáma Michálka těžní Odra výdušná jáma Odra těžní jáma Odra větrní díra Lidice větrní jáma Lidice těžní jáma Těžní jáma Přívoz OD2 Větrní jáma Jiří Těžní jáma Jiří Těžní jáma Jindřich Větrní jáma Jindřich Karolina větrní Šalamoun těžní Hlubina výd. stará 1 Hlubina 1 výd. Hlubina 2 těž. Vilém Jáma Zárubek Vodní jáma Zárubek Jakub 1 Jakub 2 Jan Maria výd. Jan Maria těž. Jáma I Sv. Anna Alexander 2 výd. Alexander 1 těž. Jeremenko větrní č. 2 Ludvík 3/2 Ludvík 3/1 Hedvika výd. 2 Těžní jáma Petr Cingr, Michal Jáme Petr

k.ú. Svinov Svinov Zábřeh-Hulváky Zábřeh-Hulváky Nová Ves u Ostravy Hošťálkovice Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Slezská Ostrava Přívoz Přívoz Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Přívoz Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Kunčičky Kunčičky Vítkovice Radvanice Radvanice Radvanice Michálkovice Michálkovice

25

rok zajištění


P.č. 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104

číslo oznámení

359 365 371 374 382 383 384 385 386 387 388 389 390 395 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 492 493 494 495 496 497 498 499 500


označení

surovina

Jáma Pavel Jáma Oskar Nová jáma Bezruč č. 2 Větrní jáma Bezruč, Terezie č. 1 Ida těžní jáma Hrušovský důl 1 výd. Větrní jáma Eduard Urx K4, Koblov IV Anselm III Urx 2 (K-1) Ida výd. 2 Vrbice (K-2) Kutací 12, starý Hubert Stachanov (H-2) výd. Těžní jáma Trojice č. 1 Trojice 2 výd. Trojice 3 pom. Jindřich (Maschinenschacht) Nová Bělá Jáma Burňa Výdušná jáma Heřmanice č. 3 Jáma Jan těžní Zwierzina č. II těžní, Josef Jáma Jan Nepomucký, Jana Údolní štola (severní ústí) světlík jaklovecké štoly č. 5 Bazaly štola Jan-PLK Nová jáma II Karolína těžní Muglinovská jáma Ferdinand Josef Leopoldina Františka Zwierzina VII Jaklovecká štola Schodová jáma Albert Jáma I-těžní Antonín Větrní XIII Vízina Jáma IV Josef Prokop Ema Lucie Bedřich Salma I-Ignát Jan-výdušná Salma VII-Eliška Salma VII-Hugo Neumann kutací jáma 10 větrní Antonín Kutací František větrní pro kutací jámu František (větrní 11) kutací jáma 8 kutací jáma 9 kutací jáma 4 kutací jáma 3 kutací jáma 3

26

uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé

k.ú. Michálkovice Heřmanice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Hrušov Koblov Koblov Koblov Hrušov Hrušov Hrušov Hrušov Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Nová Bělá Slezská Ostrava Heřmanice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Muglinov Moravská Ostrava Muglinov Michálkovice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Hrušov Moravská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Muglinov Muglinov Muglinov Hrušov Hrušov Hrušov Hrušov Muglinov

rok zajištění

2002 1998 2001 1998 1998-2005 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1999-2001 2002 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997-2001 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 2002 1999 1999 1999-2004 2003 1999 2004 1999 2003


P.č.

číslo oznámení

105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166

501 502 503 504 507 623 624 625 626 627 628 629 679 680 681 682 683 699 700 704 705 709 710 711 712 728 729 730 731 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802


označení

surovina

větrní do sloje 8 větrní do sloje 9 světlík 2 št. Barbora větrní vrt č. 4 Barbora-štolová patra (Dědičná štola sv. B.) Ostrava - Heřmanice - kutací jáma 2 Ostrava - Heřmanice - kutací jáma 13 Jáma 4 Jáma Barbora Kutací jáma Eleonora Kutací jáma U Eleonory August kutací jáma 16 Kutací jáma 21 Kutací jáma 22 kutací jáma 23 Kutací jáma 29 Kutací jáma Zwierzina č. 6 Kutací jáma kutací jáma č. I Jáma 27 vrtná jáma č. 9 vrtná jáma č. 3 Kutací jáma VII b Oskar 3 štola František Jáma č. V Jáma č. IX Jáma č. VII Kutací jáma Hladnov Kutací jáma č. 13 Větrní jáma č. 2 Kutací jáma č. 15 Kutací jáma č. 17 Větrní jáma č. 10 Kutací jáma č. 14 Kutací jáma č. 6 Kutací jáma č. Kunhuta Muzika Kutací jáma č. 1 Kutací jáma č. 9 Výdušná C Kutací jáma č. 10 Boční chodba Jaklovecké štoly Kutací jáma Písek Zwierzina č. 3 (III) Výdušná B Světlík Jaklovecké štoly č. 1 Světlík Jaklovecké štoly č. 2 Michálkovická Jáma Pavlína Hraniční Denní štola Kutací jáma Otto Jáma D Kutací jáma č. 24 Světlík č. 1 štoly sv. Barbora Štola Vilém Štola Arnošt Naneta Štola dovrchní-sever Štola Kleinpeter

27

uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé

k.ú. Hrušov Hrušov Hrušov Muglinov Hrušov Hrušov Hrušov Muglinov Muglinov Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Hrušov Přívoz Hrušov Hrušov Slezská Ostrava Slezská Ostrava Radvanice Přívoz Moravská Ostrava Moravská Ostrava Heřmanice Petřkovice u Ostravy Lhotka u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Hrušov Hrušov Muglinov Hrušov Muglinov Muglinov Slezská Ostrava Muglinov Muglinov Slezská Ostrava Muglinov Slezská Ostrava Muglinov Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Michálkovice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Muglinov Slezská Ostrava Hrušov Hrušov Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy

rok zajištění 2002 2002 2003 2002 2006 2000-2001 2000-2001 2000-2001 2000-2001 2000-2001 2000-2001 2000-2001 2002 2001 2002 2002 2002 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 1999-2005 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001-2005 2001 2001 2001 2001 2001


P.č.

číslo oznámení

167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228

803 804 805 806 807 808 809 811 812 813 814 847 848 849 850 851 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 875 876 877 973 974 975 976 977 978 979 981 982 983 991 992 993 994 995 996 997 1007 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023


označení

surovina

Světlík E Kutací jáma Kutací jáma č. 7 Kutací jáma č. V (5) Salm (N4) Kutací jáma Gustav (G2) Kutací jáma Hugo Šachtice Jáma Harrachova č. I Barbora Světlík Jaklovecké štoly č. 3 Kutací jáma č. 20 Kutací jáma č. 11 Štola u pěšiny na Zámostí Kutací jáma č. 14 Kutací jáma Matyáš Jáma Haber Jáma č. 4 (IV) Kutací jáma Terezie Žentourová jáma (Göpel) Jáma č. 6 (VI) Zwierzina (N2) Karel (Caroli) Kutací jáma č. 11 Kutací jáma č. 12 Štola Korunní princ vrchní Štola Korunní princ spodní Ke třem slabým slojím Fárací jáma Bedřich Josef, stará štola Štola Burňa Nová těžní štola Jáma č. 6 Kutací jáma č. 19 Bohatá slojemi Korunní princ (Stará šachta) Josefská dědičná štola Michálkovická vrtná Vrtná jáma XI Bruno - štola Hugo - štola Bruno - šachta Údolní štola (jižní ústí) Dovrchní jih Světlík I Větrní šachtice (Š1) Hugo - šachta Vrtná (Větrná) jáma XIV U Myslivny Výdušná Salm (N1) Kutací III Světlík JDŠ 4 Pěčonka Zámostní ulice č. p. 9 Jáma 15 (Vrtná jáma XV) Nadějná Salm (N6) Salm (N5) Salm (N3) Kutací u Zawadova domu Augustin

uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé

28

k.ú. Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Muglinov Muglinov Petřkovice u Ostravy Heřmanice Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Hrušov Muglinov Slezská Ostrava Muglinov Muglinov Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Hrušov Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Michálkovice Moravská Ostrava Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Moravská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Přívoz Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava

rok zajištění 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2007 2002 2003 2002 2003 2003 2004 2004 2004 2004 2002 2002 2003 2004 2004 2004 2004 2003 2004 2004 2003 2002 2007 2003 2004 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2003 2003 2004 2003 2005 2003 2004


P.č.

číslo oznámení

229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290

1024 1025 1026 1259 1260 1261 1262 1263 1299 1375 1376 1377 1385 1386 1387 1388 1389 1390 1391 1399 1400 1401 1402 1403 1404 1405 1406 1407 1408 1409 1410 1411 1412 1413 1414 1415 1416 1417 1418 1419 1420 1421 1422 1423 1424 1425 1426 1427 1428 1429 1430 1431 1432 1433 1434 1435 1436 1437 1438 1439 1440 1441


označení

surovina uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé

Haber Aloisie Vrtná III Vrt č. 15 Spodní Trahovinská štola Vrchní Trahovinská štola Hubert František Harrach III Jan Klementina (Hraniční) Nálezná (N2) Nálezná (N5) Údolní Údolní Větrní (V4) Větrní šachtice (V5) Větrní šachtice (V6) Kutací 18 Bedřich Berta David Emanuel Emma Filipína Ihme Jáma IX Jáma V Jáma VI Jáma VIII Jan Josef Juliána Karel Kinzer Kleinpeter Louise Marie Nálezná Neočekávaná Nová Pfeiler Pokusná Pokusná 1 Pokusná 2 Polli Poustevník Poustevník Průzkumná Příkopová Reuter Růžena Stroh Štolní Štolní Terezie Terezie Větrní (V7) Větrní (V8) Větrní I Větrní III Větrní šachtice

29

k.ú. Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Koblov Koblov Heřmanice Koblov Koblov Koblov Lhotka u Ostravy Lhotka u Ostravy Lhotka u Ostravy Lhotka u Ostravy Lhotka u Ostravy Lhotka u Ostravy Muglinov Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy

rok zajištění 2003 2006 2005 2003 2003 2003 2003 2003 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2004 2004 2005 2004 2005 2005 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2005 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2005 2005 2004 2004 2004 2005 2004 2004 2005 2005 2005 2005


P.č.

číslo oznámení

291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326

1442 1443 1444 1445 1449 1450 1451 1452 1453 1454 1455 1456 1457 1458 1459 1460 1461 1462 1463 1464 1465 1466 1467 1468 1469 1470 1471 1472 1473 1474 1475 1476 1882 1883 1884 1885


označení

surovina uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé

Větrní VII Vilemína Vilemína Žofie Eliška Grabina Kutací Kutací 5 Kutací (K1) Kutací (K2) Kutací (N1) Kutací (N2) Kutací (N3) Kutací 1 Kutací 10 Kutací 12 Kutací 9 Kutací II Kutací vých. od výd. j. Kutací, vých. od výd. j. Prokop Štola (Š1) Štola (Š2) Štola (Š3) Štola (Š4) U Adámkova údolí Výdušná A Zwierzina (N1) Zwierzina 1 Zwierzina 3 Zwierzina 4 Zwierzina 5 Kutací 7 Jáma III Josef Kutací 8

k.ú. Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Muglinov

rok zajištění 2005 2004 2005

2004 2004 2004 2004 2004

2001 2001 2001 2001

Vysvětlivky: P. č. – vlastní pořadové číslo, přiděleno zpracovatelem ÚAP. Pořadové číslo je použito k označení důlního díla ve výkresu limitů ve tvaru např. „DD 56“

Na území těchto obcí se stará důlní díla nevyskytují: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

3.2.1.8 Shrnutí - horninové prostředí a geologie V území se nachází ložiska nerostných surovin regionálního i nadregionálního významu. Nejvýznamnější jsou zahrnuta mezi chráněná ložisková území. Ložiska černého uhlí a zemního plynu vázaného na uhelné sloje jsou na území ORP Ostrava z převážné části vytěžena. Zásoby černého uhlí zůstaly v místech důlních ohradníků a v problematicky těžitelných slojích. Procento poddolovaných území je z hlediska celkové plochy ORP vysoké. Vliv těžby na povrch je již na většině území doznělý. Z důvodu zastavení provozu dolů a ukončení nuceného větrání důlních prostor vznikl problém nekontrolovaného výstupu důlních plynů na povrch. Místa s rizikem výstupu důlních plynů na povrch tvoří více než 20% území a jsou zejména v k. ú. Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice. Na území ORP Ostrava je velké množství starých důlních děl s vyhlášenou stavební uzávěrou, velký podíl jich je nezajištěných. Rozvoj těžby nerostných surovin ve větší míře na území ORP Ostrava v zásadě nepřichází v úvahu.

30


3.2.2


Vodní režim – obsahuje jevy (44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56)

3.2.2.1 Hydrologické poměry Páteří hydrologického systému Ostravska je řeka Odra se svými velkými přítoky Ostravicí, Opavou a Lučinou. Z hlediska vodní bilance je Ostravská pánev vodním uzlem. Odra Zachování přírodních podmínek a ponechání nivy Odry v původním stavu vytvořilo základ pro vyhlášení CHKO Poodří. Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami, rozptýlenou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a Koblovem je tokem s upraveným korytem a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih, Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter nížinné řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí. Rozsah záplavového území je výrazně omezen na dolním úseku Odry od Ostravy po soutok s Olší, v důsledku protipovodňových opatření, provedených v poslední době ohrázováním Odry a vedením dálnice D1 v souběhu s řekou. Opatření byla odezvou na katastrofální povodeň poslední doby z r. 1997. K nejvýznamnějším jezům na Odře patří pohyblivé jezy ve Lhotce (km 14,9) a Přívoze (km 11,8), které jsou součástí odběrných uzlů ostravského průmyslu. Ke stabilizaci podélného sklonu slouží i spádové objekty (stupně, balvanité skluzy, prahy). Jezy a stupně vesměs tvoří na toku migrační překážky pro živočichy, vázané na vodu. Pro jejich migrační prostupnost budou postupně vybavovány rybími přechody. Přímo na toku Odry není vybudována žádná nádrž, kromě jednoúčelové vojenské nádrže u Barnova. Pro akumulaci povrchových vod byl přijat ministerstvy zemědělství a životního prostředí ČR v září 2011 Generel chráněných území, který pro eventualitu budoucího dopadu klimatických změn hájí na horním toku Odry akumulační profil Spálov. Profil je na Odře situován v jejím km 92,5, objem činí 285 mil. m3 vody a plocha zátopy 830 ha. Největšími zdroji znečištění, které leží přímo na řece, jsou čistírny komunálních odpadních vod (ČOV) v Odrách a ve Studénce a především Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV) města Ostravy, která likviduje i odpadní vody některých průmyslových závodů. Z průmyslových závodů jsou největšími znečišťovateli BC MCHZ Ostrava a Železárny a drátovny Bohumín. Ostravice Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik drobných peřejí a větší diferenciaci dna koryta. Před výstavbou přehrad v povodí patřila Ostravice průtokově k nejrozkolísanějším tokům na území ČR a její vysoké kulminační průtoky byly příčinou zvláště katastrofálních průběhů povodní. Výstavbou přehrad v celém povodí, nejen přehradou Šance na Ostravici, ale i na jejich přítocích - Lučině s přehradou Žermanice, Morávce se stejnojmennou přehradou a Olešné s přehradou Olešná u Frýdku - Místku, došlo k výrazné stabilizaci průtoků, ačkoliv hlavním důvodem výstavby přehrad bylo zásobování vodou. Okolí toku v nivě je tak prakticky na celé délce chráněno na stoletou vodu. Ostravice je od ústí až po dnešní přehradu Šance upravena. Úpravy na dolním toku byly spojeny s protipovodňovým zabezpečením Moravské Ostravy a ochranou průmyslu v prostoru Přívozu, Hrušova a Muglinova. Při výstavbě centra Ostravy (včetně tzv. Nové radnice) byly vybudovány nábřežní zdi podél Ostravice z kyklopského zdiva, sloužící svému účelu dodnes. Doprovodné porosty Ostravice na území Ostravy jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně. Na Ostravici byla v minulosti vybudována řada jezů, které z většiny napájí i nadále náhony k využití vodní síly, slouží k zásobení průmyslových závodů, nebo regulují průtok přes zástavbu obcí. Většina jezů a stupňů, ale i samotná přehradní hráz vodního díla Šance tvoří migrační překážku pro živočichy vázané na vodu. Rybí přechody pro jejich překonání jsou vybudovány jen u tří z nich - u Hrabovského, Hodoňovického a Prženského jezu. Ze dna řeky je nutno odstraňovat z důvodu její štěrkonosnosti naplaveniny. Hlavní funkcí přehrady Šance na Ostravici je zásobování pitnou vodou a přehrada tak patří k jednomu z hlavních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, zásobujícího v komplexu spolu s nádržemi Kružberk a Morávka přibližně 1,2 mil. obyvatel severní Moravy a Slezska. Přímý vodárenský odběr z přehrady Šance vede asi 7,5 km dlouhým přívodním řadem do úpravny v Nové Vsi, která je situovaná na předměstí Frýdlantu nad Ostravicí. Jakost vody v nádrži je velmi dobrá a voda odebírána pro vodárenské účely nevyžaduje složitější úpravy. Na nádrži je z důvodu vodárenského využití zakázána jakákoliv rekreace. Ostravice se přímo dotýká Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy Do chráněné oblasti rovněž připadá i celý prostor zátopy vodního díla (VD) Šance. CHKO Beskydy je územně i hranicí totožná s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Z poměrně rozsáhlých rybničních soustav s vazbou na řeku Ostravici se na území Ostravy zachovaly pouze jejich sporadické zbytky, lze sem řadit vodní plochy po bývalých rybnících Pilík (u Paskova).

31



Kvalita vody v Ostravici je ovlivněna vypouštěnými odpadními vodami z městské čistírny odpadních vod Frýdek – Místek a z průmyslových podniků Válcovny plechu Frýdek – Místek, Biocel Paskov (0,29 m3/s) a ČEZ (Energetické služby Vítkovic - 0,085 m3/s). Anorganickým znečišťovatelem toku je vypouštění důlních slaných vod z Vodní jámy Jeremenko v Ostravě. Na dolním úseku Ostravice se kvalita vody zhoršuje, neboť se zde projevuje vliv vypouštěných odpadních vod jednak z Biocelu a.s. Paskov, a jednak i z kanalizačních výustí na území města Ostravy. Revitalizací Ostravice v Ostravě a realizací odpadovodu z Biocelu a.s. Paskov do řeky Odry dojde k zlepšení hodnot znečištění. V souběhu s Ostravicí probíhají úseky regionální cyklotrasy od Ostravy - Vítkovic po Vratimov a přes Frýdek Místek (trasa č. 562). Intenzivně pokračuje příprava propojení těchto cyklotras do souvislého úseku, jehož souběh s Ostravicí od Ostravy až po Frýdlant nad Ostravicí by měl činit celkem 31 km. Opava Řeka Opava přitéká ze severu z prostředí krystalinika České vysočiny a vlévá se do Odry. Tok je na území Ostravy veden velkými oblouky v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny (Hošťálkovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující. Řeku Opavu lze charakterizovat mnohem stabilnějšími poměry, než mají srovnatelné toky na protější beskydské straně povodí. Toku řeky Opavy se dotýká Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jeseníky, která je plošně shodná s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod téhož jména. K řece Opavě se vážou i maloplošná chráněná území. Na dolním toku to jsou rybník Štěpán, lokalita Turkov a Koutské a Zábřežské louky. Na řece Opavě byla vybudována celá řada jezů pro pohon mlýnů, pil a pro zásobování rybníků. Podstatná část jezů se zachovala dodnes a po četných přestavbách a rekonstrukcích nadále slouží ke vzdouvání vody. Jen poměrně malá část z nich poté, co vzdouvací účel zanikl, byla přeměněna na spádové stupně a plní dnes jen stabilizační funkci. V současné době je na řece Opavě funkčních 22 jezů. K nejvýznamnějším patří Třebovický jez (km 1,4), od nějž je zásobována provozní vodou elektrárna Třebovice, dále městské jezy v Opavě (km 39,5) a Krnově (km 70,9). Podstatná část jezů slouží k energetickému využití prostřednictvím malých vodních elektráren (MVE). Nejrozsáhlejším zásahem do morfologie koryta toku a do jeho odtokových poměrů byla regulace řeky v úseku Jilešovice - Děhylov (km 7,5 - 11,5). Zájem na vydobytí ložiska štěrkopísku v údolní nivě řeky v prostoru Hlučína vedl k přeložce řeky a k jejímu ohrázování, čímž se uvolnilo území pro dobývací prostor štěrkovny. Od soutoku s řekou Opavicí (km 69,0) směrem po vodě zůstávají na Opavě přes provedená i chystaná opatření poměrně rozsáhlé prostory inundačního území, které ve spodní třetině toku mezi Ostravou a Opavou dosahují šíře 1 - 2 km a vytvářejí přirozenou retenci, která nebude pro zachycování povodní do budoucna dotčena. Přímo na řece Opavě neexistuje v současnosti žádná významnější akumulace vody, která by přispívala k zachycování povodní a k tlumení povodňových průtoků. Údolní nádrže Kružberk a Slezská Harta leží na přítoku řeky Opavy, na Moravici, a tlumí povodňové stavy na Opavě jen nepřímo. Přirozené průtoky v řece Opavě jsou ovlivňovány užíváním vody. Voda Kružberské přehrady je převáděna mimo přirozenou říční síť trubními přivaděči do systému Ostravského oblastního vodovodu s těžištěm spotřeby mimo vlastní povodí Opavy. Z významnějších odběratelů vody přímo z řeky Opavy je možno na dolním toku jmenovat Ivax-Teva Opava, Hlučínské jezero a Elektrárnu Třebovice. Pod městem Opavou se projevuje vyšší znečištění vody. To pochází jak z vypouštěných odpadních vod z komunálních i průmyslových zdrojů města Opavy, tak z přítoků přivádějících vodu z okolních obcí. Jakost vody ovlivňují čistírny odpadních vod (ČOV) ve Vrbně p/P, v Krnově, Hlučíně, Opavě, Kravařích a Háji ve Slezsku a průmyslové závody Advanced Plasties–Husquarna ve Vrbně p/P, Ivax-Teva Opava-Komárov a Elektrárna Třebovice. Součástí Plánu dílčího povodí Horní Odry pro období do r. 2015, je i návrh opatření, jehož cílem je zlepšit celkový ekologický stav řeky a ochranu před extrémními vodními stavy. Jedná se zejména o dostavbu kanalizací a ČOV v okolních městech a obcích a o protipovodňovou ochranu především v oblasti horní Opavy, zejména o přípravu údolní nádrže Nové Heřminovy na řece Opavě. Výstavba nádrže by měla být realizována po r. 2015. Součástí opatření proti povodním na horní Opavě je i příprava šesti suchých nádrží. Údolní nivou Opavy je trasována od Krnova po Ostravu regionální cyklostezka, tzv. Slezská magistrála. V současné době je dobudována a zprovozněna pouze v několika úsecích: v prostoru Vávrovice, Palhance a°zčásti přes samotnou Opavu; na dolním úseku potom mezi Děhylovem a Ostravou – Třebovicemi. Lučina Lučina je podhorským beskydským tokem a její horní úsek má zřetelně bystřinný charakter. Je menším pravobřežním přítokem Ostravice, přitékajícím od východu (Havířov, Šenov). Přestože protéká industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku. Spád řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy. V některých úsecích jsou vyvinuty vyspělé a velmi hodnotné břehové porosty. I Lučina původně patřila k tokům se značně rozkolísaným odtokovým režimem, ten však je po výstavbě žermanické přehrady výrazně ovlivňován jejím vyrovnávacím efektem, posíleným převodem vody ze

32



sousedního povodí Morávky. Toku Lučiny se přímo dotýká Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy, do níž tok spadá svým horním úsekem. CHKO Beskydy je územně i hranicí totožná s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). První souvislejší úpravy koryta Lučiny byly provedeny od Hranečníku v Ostravě k Radvanicím. Průmyslová expanze a požadavky na bezpečnější zvládnutí odtokových poměrů vedly k postupné regulaci toku Lučiny na její spodní trati. Potřeba úpravy vyplynula rovněž z poklesů terénu vyvolaných důlní těžbou. Postupný rozvoj průmyslové aglomerace a celková urbanizaci okolního území včetně rozvoje komunikační sítě (trasy staré a nové silnice I/11 v souběhu s Lučinou po obou jejích březích, křížení silnice II/473 Šenov Havířov, atd.) vedly k postupné a souvislé úpravě řeky od ústí až po prostor Šenova. Ze stabilizačních důvodů byla na Lučině postupně vybudována v rámci uvedených úprav řada spádových objektů. Hlavní akumulací vody na řece Lučině je údolní nádrž Žermanice. Její výstavba sledovala především zásobení průmyslu Ostravska provozní vodou. Dalšími účely nádrže jsou ochrana před povodněmi, výroba elektrické energie a v neposlední řadě i rekreace u vody. V tomto smyslu přehrada patří k nejnavštěvovanějším údolním nádržím regionu. Údolní nádrž Žermanice je v letních měsících intenzivně rekreačně využívaná. Odběr vody pro komplex Arcelor Mittal (Nová Huť) v Kunčicích a Biocel Paskov se provádí přímým trubním odběrem přímo z nádrže Žermanice. Směrem po toku se kvalita vody v Lučině postupně zhoršuje, v profilu Slezská Ostrava se jedná o vodu znečištěnou. Uvedený stav je zapříčiněn znečištěním vodami z ČOV Havířov a D. Suchá a odpadními vodami z rozptýlené zástavby v přilehlém území. Přirozené průtokové poměry v Lučině jsou ovlivněny převodem vody z povodí řeky Morávky. I přes přímé odvádění vod z nádrže pro potřeby průmyslu není po profil zaústění ČOV Havířov nikde na Lučině zaznamenávám napjatý nebo pasivní bilanční stav. V Plánu dílčího povodí Horní Odry, do jehož celkového rámce Lučina spadá, byl sestaven pro nejbližší období (do r. 2015) návrh opatření jak zlepšit celkový ekologický stav řeky a i ochranu před extrémními povodňovými stavy. Jedná se o výstavbu kanalizace v obcích Dolní Domaslavice, Lučina, Šenov a na dolním toku v okrajových čtvrtích Ostravy, snížení znečištění vod z čistírny odpadních vod Arcelor Mittal, sanaci starých ekologických zátěží v areálu Arcelor Mittal a protipovodňovou ochranu - tzv. „humanizaci” výustní trati Lučiny v km 0,0 až 3,3. Porubka Potok Porubka je jedním z menších levostranných přítoků středního úseku Odry nad Ostravou. Je zaústěn do Odry v městské části Ostravy – Svinova. Zařazení Porubky mezi významné toky je důsledkem skutečnosti, že na dolním úseku teče okrajovými částmi města Ostravy. Nad Ostravou protéká okraji obcí Vřesiny a Dolní Lhoty. Porubka je svým charakterem tokem se stabilními sklonovými i směrovými poměry, provázenými v nezastavěné části meandrováním. Problémem je kapacitní nedostatečnost koryta na spodní třetině délky. Probíhá zde územím s hustým osídlením. Až v poslední době (2009 - 2011) došlo v dolní třetině toku (km 0,9 - 7,2) k úpravám, dílčím přeložkám, zkapacitněním a ohrázováním koryta, která zajišťují okolní zástavbě ochranu na dvacetiletou vodu (Q20). Tento stupeň zabezpečenosti, se může jevit časem jako nedostatečný. Přitom stísněné územní poměry neumožní míru povodňové zabezpečenosti dále zvýšit. Pro tento účel se proto jeví jako jediná možnost zřízení retenční nádrže výše v povodí, která by průběh povodňových vln zachytila a kulminační povodňové průtoky pod ní snížila. Zatím je tento záměr zkoumán pro lokalitu Vřesina na úrovni studie proveditelnosti. Z akumulací vody, které v povodí Porubky existují v současnosti, je třeba zmínit nově opravený tzv. Zámecký rybník na dolním konci staré Poruby. Je napojen odběrem vody na Porubku, která v jeho těsném souběhu protéká. Slouží k rybochovným a rekreačním účelům, na průběh povodňových průtoků však větší vliv nemá. Výustní trať Porubky je ovlivňována především zpětným vzdutím z řeky Odry. Ochrana levobřežního prostoru na soutoku Porubky s Odrou je stavebně připravena k řešení pomocí prodloužení a zvýšení oderské hráze, území na pravém břehu zůstane však i nadále ovlivňováno rozlivy. Z Porubky není mimo Zámecký rybník registrován žádný přímý odběr vody, na posledních jejích dvou stech metrech před ústím je určitým „bilanční přírůstkem” jen zaústění Mlýnky. Ta je hlavní páteří Polaneckojistebnických rybníků (s odběrem vody od jezu na Odře ve Studénce) a zbytkový průtok z jejich zásobení se vrací do Odry právě prostřednictvím Porubky těsně před jejím zaústěním. Do Porubky je výše po trase zaústěna i řada menších výustí, včetně místních kanalizačních sítí ze Staré Poruby, Vřesiny a Čavisova, které dosud nebyly napojeny na ÚČOV. Toto napojení se chystá v nejbližším plánovacím období. Kvalita vody na Porubce se směrem po toku postupně zhoršuje, v profilu jejího ústí do Odry je voda silně znečištěná. Tento stav je zapříčiněn tím, že voda v toku je stále zatížena zbytkem nedokonale čištěných splaškových odpadních vod z přilehlé zástavby. V Plánu dílčího povodí Horní Odry byl sestaven pro nejbližší období (do r. 2015) i návrh opatření, jak zlepšit celkový ekologický stav toků a zlepšit i situaci v některých lokalitách, pokud jde o ochranu před jejich extrémními povodňovými stavy. Z opatření, která by se měla přímo koryta nebo nivy Porubky dotýkat, se jedná o dostavbu kanalizace ve Vřesině s napojením na ÚČOV města Ostravy, výstavbu čistírny odpadních vod

33



a kanalizace ve Velké Polomi, dostavbu plošné kanalizace v rámci tzv. Projektu Ostrava, včetně rušení některých existujících výpustí do toků. Ostatní vodní toky Hlavní toky doplňuje síť drobných přítoků, často s přirozeným charakterem – Plesenský potok, Černý potok, který je upravenou vodotečí, avšak s rozvinutými břehovými porosty, Koblovský potok, Zábřežka, Mitrovický potok, Slezský mlýnský náhon, Výškovický potok, Antošovický potok, Polančice, Mexický Potok, Mlýnský náhon, Starobělský potok, Zyf, Ščučí, Oprechtický potok, Heřmanický potok, Lesní potok, Michálkovický potok, Ludgeřovický potok, Korunka, Bohumínská Stružka, Orlovská Stružka a další. Jedná se často drobné toky s vysokou energií toku, dobrou samočisticí schopností a kvalitními břehovými porosty. Mnohé z nich jsou po průtoku obcí velmi znečištěny splaškovými vodami a odpadem. Vodní plochy K hydrologickému systému Ostravska nedílně patří rybniční soustavy, napájené vodou z větších vodotečí. Za nejkvalitnější lze považovat rybníky v Poodří, Heřmanický rybník, dále rybníky v Polance, Porubě a drobnější soustavy v Bartovickém lese. Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy jsou částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji. Vznikl tak velmi hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru. 3.2.2.1.1 Povrchové, podzemní vody a jejich kvalita

JEV 44. VODNÍ ZDROJ OCHRANNÝCH PÁSEM Podklady:

POVRCHOVÉ,

PODZEMNÍ

VODY

VČETNĚ

SmVak, MMO

Povrchové zdroje Zásobování ORP Ostravy pitnou vodou je zajišťováno systémem Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní nádrže Šance, Kružberk a Slezská Harta. Podzemní zdroje Zdroje podzemní vody Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní zdroje Nová Ves a Dubí, Stará Bělá – Pešatek, Palesek, Bartovice – Ještěrka I., Ještěrka II., Zábřeh II. – vodovod, Důlňák ve Vratimově. Rezervu tvoří potencionální zdroj podzemní vody - lokalita Poodří. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Zdroje přírodní pitné vody a ochranná pásma vodního zdroje I. stupně: Nová Ves 3x Dubí Ještěrka 1 Ještěrka 2

3xZábřeh II. – vodovod Sýkorův důl Pešatek Stará Bělá Palesek

Ochranná pásma vodního zdroje II. stupně a vnitřní: Nová Ves Dubí Ještěrka 1 Ještěrka 2 Zábřeh II. – vodovod Sýkorův důl

Pešatek Stará Bělá Palesek Nová Ves Dubí Ještěrka 1 Zábřeh II. – vodovod

Ochranná pásma vodního zdroje II. stupně: Nová Ves – Dubí Ještěrka 1 Zábřeh II. – vodovod Zábřeh II. - vodovod

Zábřeh II. – vodovod Sýkorův důl Stará Bělá Palesek

34



Obec Velká Polom Na území obce se nachází zdroj přírodní pitné vody. Ochranné pásmo I. stupně. Město Vratimov Na území obce se nachází podzemní zdroj přírodní pitné vody Vratimov – Důlňák (zdroje Zimnice a Stará Datyně, včetně ochranných pásem I. a II. stupně). Obec Václavovice Zasahuje OP II. stupně zdroje přírodní pitné vody Vratimov - Důlňák Na území těchto obcí se nenachází zdroj přírodní pitné vody. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD Podklady: Výzkumný ústav vodohospodářský v.v.i. Na území správního obvodu ORP Ostrava se CHOPAV nevyskytuje.

JEV 46. ZRANITELNÁ OBLAST Podklady: www.mvcr.cz Dle § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou zranitelné oblasti území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda nařízením č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu stanovuje zranitelné oblasti, které jsou územně vymezeny katastrálními územími, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení a v nich upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (tzv.: akční program). Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města Ostravy je nařízením vlády vymezena zranitelná oblast v následujících k.ú.: Krásné Pole, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Stará Bělá, Svinov a Martinov. Ostatní k.ú. jsou mimo stanovenou zranitelnou oblast. Území těchto obcí jsou nařízením vlády vymezena jako zranitelná oblast: Obec Čavisov Obec Olbramice Obec Dolní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Horní Lhota Obec Velká Polom Město Klimkovice Obec Zbyslavice Území těchto obcí nejsou nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast: Město Šenov Město Vratimov Obec Václavovice Obec Vřesina

JEV 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD Podklady:

Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. Povodí Odry, s.p. www.pod.cz, www.pmo.cz

Vodní útvar je významné soustředění vod v určité oblasti. Definuje jej § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění. Dělí se na vodní útvar povrchový a podzemní. Do skupiny povrchových vod patří vody tekoucí a stojaté: jezera, vodní nádrže, potoky, řeky nebo kanály, popř. jejich části. 35



Podzemními vodami se rozumí vody vyskytující se pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami, ve kterém se voda pohybuje účinkem gravitačních sil. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na celém území města Ostravy se nachází tyto předmětné jevy - útvar povrchových vod tekoucích -Odra, Opava, Ostravice, Lučina, Porubka, Ščučí, Vrbická Stružka, Plesenský potok a Děhylovský potok. - útvar povrchových vod stojatých: • jezera: Vrbice, Mžíkovec, • rybníky: Štěpán, Heřmanický, Košťálovický, Volenský, Malý-Polní rybník, Velký-Polní rybník, • rybníky v meandrech řeky Odry: Pastevní, Nová Louka, Velký Budní, Velký Vaček, Kačírek. Obec Čavisov Na území obce se nenachází předmětné jevy. Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích – Porubka, Opusta.

Město Šenov Na území obce se nachází předmětné jevy: - útvar povrchových vod tekoucích: Lučina, Podleský potok, - útvar povrchových vod stojatých: Košťálovický rybník, Volenský rybník.

Obec Horní Lhota Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích-Opusta.

Obec Václavovice Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích: Frýdecký potok.

Město Klimkovice Na území obce se nachází předmětné jevy: - útvar povrchových vod tekoucích - Polančice. - útvar povrchových vod stojatých: Písečný rybník, Tisův rybník.

Obec Velká Polom Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích: Opusta. Město Vratimov Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích: západní hranice katastrálního území je tvořena řekou Ostravicí.

Obec Olbramice Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích - Polančice.

Obec Vřesina Na území obce se nachází tento předmětný jev: - úvar povrchových vod tekoucích: Porubka.

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích – Rakovec, Ondřejnice, Machůvka, v k.ú. Košatka- Lubina, Odra.

Obec Zbyslavice Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích: Sezina.

JEV 48. VODNÍ NÁDRŽ Podklady:

OKD, a.s. Povodí Odry, s.p.

Jako vodní nádrž se označuje prostor k dlouhodobějšímu zadržení vody. Vzniká přirozeně (přírodní vodní nádrž – např. jezero-řešeno v bodě JEV 47) nebo uměle, výstavbou přehradní hráze na vodním toku. Umělá vodní nádrž odpovídá definici vodního díla podle českého vodního zákona. Vodní nádrže bývají víceúčelové, s různou kombinací funkcí. Základními funkcemi umělých vodních nádrží je: • zásobní funkce – zdroj vody pro různé účely: o pitná voda (vodárenské nádrže), o Závlahová, o Technologická, o protipožární (jedná se obvykle o malé nádrže v menších obcích resp. ve vesnicích), • nadlepšování průtoků – zadrženou vodu je možno v sušších obdobích vypouštět a zachovávat tak níže po toku minimální průtok, • ochrana před povodňovými průtoky - v nádrži se transformuje povodňová vlna (transformovaný objem proteče nižšími průtoky za delší časový úsek), • zdroj elektrické energie z vodních elektráren, • dopravní – vzdutí nádrže a nadlepšené průtoky níže po toku přispívají ke splavnění, • rekreační, • rybochovná.

36



Na území ORP Ostrava jsou evidovány 4 vodní nádrže. Statutární město Ostrava Evidované vodní nádrže Označení Pilíky Nádrž na Michálkovickém potoce Dávkovací nádrž slaných vod Přírodní koupaliště Vřesina

Kategorie

Katastrální území

Poskytovatel

technologická protipovodňová přírodní rekreační

Hrabová Michálkovice Heřmanice Vřesina

OKD, a.s. Povodí Odry, s.p Povodí Odry, s.p. ÚPO 2014

V obcích a městech ORP Ostrava se nacházejí požární nádrže a menší umělé vodní plochy sloužící pro koupání obyvatel nebo sloužící pro chov ryb.

JEV 49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE Podklady: Český hydrometeorologický ústav www.pod.cz/atlas_toku/ Definice jevu: povodí je oblast odvodňovaná určitou říční soustavou, jež je proti sousední oblasti vymezena rozvodím. Povodí je přirozeným útvarem přírodním. Rozvodnice je linie vyznačující geografickou hranici mezi dvěma povodími. Celé území Statutárního města Ostravy včetně obcí a měst, pro které je Ostrava obcí s rozšířenou působností, náleží do povodí řeky Odry. 3.2.2.1.2 Ochrana území před povodněmi Ochrana před povodněmi je realizována preventivními a operativními opatřeními, přičemž preventivními opatřeními jsou především opatření legislativní, příprava povodňových plánů, péče o zařízení sloužící k ochraně před povodněmi, stavebně technická opatření na vodních tocích a opatření v ploše povodí. Operativními opatřeními v době povodně pak jsou zejména: hlásná a varovná služba, monitoring všech meteorologických a hydrologických veličin, využití předpovědních metod pro prognózu vývoje či ovlivnění povodňové situace.

JEV 50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Podklady:

Obecní úřad (ORP) Povodí Odry, s.p. Krajský úřad Moravskoslezského kraje Územní plán Ostravy z roku 2014 ÚAP Moravskoslezského kraje z roku 2013

Záplavová území jsou administrativně stanovená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah stanovuje na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Grafická znázornění stanovených záplavových území jsou uložena na příslušných vodoprávních úřadech. V územně plánovací dokumentaci a podkladech se zakreslují hranice záplavového území Q 100 (záplavová území s Q5 a Q20 jsou zakreslena v mapových podkladech správce povodí) Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Záplavové území s hodnotou Q100 se vyskytuje na níže uvedených tocích: Opava, Odra, Ostravice, Vrbická stružka, Michálkovický potok, Lučina, Ščučí, Porubka, Polančice. Obec Čavisov Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Porubka. Obec Dolní Lhota Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Porubka. Město Klimkovice Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Polančice. Obec Olbramice Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Polančice. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Odra a Ondřejnice. 37



Město Šenov Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Lučina. Město Vratimov Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Ostravice. Obec Vřesina Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Porubka. Záplavové území Q100 není vymezeno na území těchto obcí: Obec Velká Polom Obec Václavovice Obec Horní Lhota Obec Zbyslavice

JEV 51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Podklady:

Obecní úřad (ORP) Povodí Odry, Krajský úřad Moravskoslezského kraje Územní plán Ostravy z roku 2014

Aktivní zóny záplavových území jsou stanoveny spolu se záplavovým územím (v územně plánovací dokumentaci zakreslované většinou záplavové území s hodnotou Q 100) a jsou vymezeny pro ORP Ostrava u toků: Odra, Ostravice, Lučina, Opava, Porubka, Polančice, Vrbická stružka, Ščučí, Ondřejnice, Sezina a Michálkovický potok. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Aktivní zóna záplavového území je vymezena na níže uvedených tocích města Ostravy: Opava, Odra, Ostravice, Vrbická stružka, Michálkovický potok, Ščučí, Porubka, Lučina, Polančice. Obec Čavisov Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Porubka. Obec Dolní Lhota Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Porubka. Město Klimkovice Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Polančice. Obec Olbramice Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Polančice. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Odra a Ondřejnice. Město Šenov Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Lučina. Město Vratimov Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Ostravice. Obec Vřesina Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Porubka. Aktivní zóna záplavového území není vymezena na území obcí: Obec Velká Polom Obec Horní Lhota Obec Václavovice Obec Zbyslavice

JEV 52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ Podklady:

www.mzp.cz www.pod.cz

Území určená k rozlivům povodní mohou být dle charakteru přírodní a umělá. 38



-K přírodnímu území patří přirozené plochy, kde dochází k přirozenému rozlivu vodního toku při zvýšených průtocích, aniž by docházelo k ohrožení objektů určených pro bydlení, průmysl a občanskou vybavenost. Většinou se jedná o°plochy mimo intravilán obce. -Za území určená k řízeným rozlivům povodní se dle ust.§ 68 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, považují pozemky nezbytné pro vzdouvání, popř. akumulaci povrchových vod. Pro řízené rozlivy slouží veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi. Území určená k rozlivům povodní, jejichž využití bude omezeno ve smyslu zákona, a jeho vlastníkům budou za to příslušet náhrady, se budou týkat těch případů, kdy změny v jejich prostoru bude dosaženo technickými prostředky a zásahy (ty zůstávají stavbami). Jejich účelem je za povodňových stavů dosáhnout zvýšené retence vody v území a dosažení retardace odtoku vody z povodí. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Polanka nad Odrou - vodní tok Polančice – suchá nádrž Město Klimkovice vodní tok Polančice – suchá nádrž, dle ÚP Klimkovice Obec Olbramice vodní tok Polančice – suchá nádrž, dle návrhu ÚP Olbramice Obec Vřesina retenční nádrž na vodním toku Porubka pro zvýšení stupně ochrany západní části Ostravy na Q100 Území určené k rozlivům povodní není vymezeno na území těchto obcí: Obec Čavisov Město Vratimov Obec Dolní Lhota Obec Velká Polom Obec Horní Lhota Obec Václavovice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Zbyslavice Město Šenov

JEV 53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM Podklady:

Povodí Odry, s.p. FA PROCES www.mzp.cz

Zvláštní povodeň je způsobená poruchou či havárií vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle vyvolávající vznik mimořádné události pod vodním dílem. Rozeznávají se tři základní typy zvláštních povodní podle charakteru situace, která může nastat při stavbě nebo provozu vodního díla: a) zvláštní povodeň typu 1 – vzniká protržením hráze vodního díla, b) zvláštní povodeň typu 2 – vzniká poruchou hradicí konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (neřízený odtok vody), c) zvláštní povodeň typu 3 – vzniká nouzovým řešením kritické situace ohrožující bezpečnost vodního díla prostřednictvím nezbytného mimořádného vypouštění vody z vodního díla, zejména při nebezpečí havárie uzávěrů a hrazení bezpečnostních a výpustných zařízení nebo při nebezpečí protržení hráze vodního díla. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 16 259 ha. Jedná se o plochy pro vodní díla Šance, Morávka, Kružberk, Žermanice. Město Vratimov Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 378 ha. Jedná se o plochu pro vodní díla Morávka, Šance a Žermanice. Město Šenov Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 385 ha. Jedná se o plochu pro vodní dílo Žermanice. Na území těchto obcí se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota 39



Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Obec Václavovice Obec Velká Polom Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 54. OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY Podklady:

Povodí Odry, s.p.

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Statutární město Ostrava má zpracován povodňový plán města a je ustanovena povodňová komise města. Z pohledu povodňové ochrany města lze uvést, že k poslední revizi a k většímu upřesnění průběhu výškových úrovní hladin v°řekách došlo v roce 2002 (z významných úprav před tímto datem lze zmínit např. úpravy na řece Odře v letech 1960 až 1969, které byly vyvolány potřebou ochrany zástavby okrajových částí města Ostravy a ploch pro rozvoj průmyslu před pravidelnými povodněmi). V průběhu povodní v roce 1997 katastrofální průtok přesáhl kapacitu hrází podél Odry, takže došlo místně k jejich přelití a k zaplavení území některých městských obvodů Ostravy. Následná studie toku Odry na území Ostravy zpracovaná v roce 2000 prokázala, že oderské hráze sice výškově převedou stoletou povodeň, navrhla však jejich zvýšení v délce 5,7 km na jednotné převýšení 80 cm nad hladinou Q100. Toto zvyšování hrází podél Odry se dokončuje. Na území města se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. - Na řece Odra – ochranná hráz – v k.ú. Zábřeh nad Odrou (PRA) a k.ú. Svinov (LEV)- sanace hrází, Nová Ves u Ostravy (PRA), (PRA), Hrušov (PRA), Mariánské Hory (PRA), Přívoz (PRA), Koblov (LEV), - Na vodním toku Porubka – ochranná hráz – v k.ú. Svinov (LEV); - Na řece Opava – ochranná hráz – v k.ú. Hošťálkovice (LEV); - Na vodním toku Černý potok – ochranná hráz – v k.ú. Přívoz (PRA); - Na řece Ostravici – ochranná hráz – v k.ú. Hrabová (LEV), Hrabůvka (PRA), Kunčice nad Ostravicí (PRA Vítkovice (LEV), Moravská Ostrava (PRA-sanace hráze, LEV); Muglinov (PRA), Hrušov (PRA); revitalizace toku v úseku jez Vítkovice po jez Hrabová; - Na vodním toku Orlovská stružka – ochranná hráz – v k.ú. Heřmanice (LEV+PRA); - Na vodním toku Ščučí a Oprechtický potok – ochranná hráz – v k.ú. Hrabová (STŘ); Město Klimkovice Na území města jsou v současné době objekty (zařízení) protipovodňové ochrany v návrhu (součástí návrhu ÚP°Klimkovice). Obec Olbramice Na území obce jsou v současné době objekty (zařízení) protipovodňové ochrany v návrhu (součást návrhu ÚP°Olbramice). Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. - Na řece Lubina – ochranná hráz – v k.ú. Košatka nad Odrou (LEV+PRA); - Na řece Ondřejnice – ochranná hráz – v k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí, Košatka nad Odrou (LEV). Město Šenov Na území města se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. - Na řece Lučina – ochranná hráz – v k.ú. Šenov u Ostravy (LEV+PRA). Město Vratimov Na území města se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. Na řece Ostravice – ochranná hráz – v k.ú. Vratimov (LEV+PRA), Na území těchto obcí se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. Obec Čavisov Obec Velká Polom Obec Dolní Lhota Obec Vřesina Obec Horní Lhota Obec Zbyslavice Obec Václavovice

40



JEV 55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM Podklady:

Magistrát města Ostravy Webové stránky Sanatoria Klimkovice Územní plán Ostravy z roku 2014

Na území ORP Ostravy se nachází přírodní léčivé zdroje minerálních vod, které jsou využívány v lázních Nový Darkov v Klimkovicích. Jedná se o jodobromovou solanku, což je původem mořská přírodní léčivá minerální voda, která se vytvořila v období třetihorního vrásnění. Vyskytuje se v oblastech uhelných ložisek Ostravska, kde při bouřlivých pohybech zemských vrstev vznikly písčité sloje. V nich se zakonzervovala voda pravěkého moře, které se na území současného Ostravska vyskytovalo před 6,5 až 11 miliony let. V současnosti se jodobromová voda již netvoří, její podzemní zásoba je omezená, a je proto velmi cenná. Klimkovické lázně čerpají jodobromovou solanku ze čtyř vrtů o hloubce 400 až 500 m. Vrty se nacházejí v Polance nad Odrou, odkud se voda čerpá 11 kilometrů dlouhým potrubím do klimkovických lázní. Ochranná pásma léčivých zdrojů stanovuje ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Ochranná pásma jsou stanovena ve dvou stupních. Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu zdroje (kruh o poloměru 50 m). Ochranné pásmo II. stupně tvoří polygon zasahující do několika katastrů. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města Ostravy je evidováno 8 zdrojů přírodních léčivých vod. Dle výskytu: 5 zdrojů k.ú. Polanka nad O. (4 zdroje jsou vedeny jako osvědčené, mají vymezená OP 1. a 2. stupně) 1 zdroj k.ú. Proskovice 2 zdroje k.ú. Stará Bělá Ochranné pásmo II. stupně zasahuje do k.ú.: Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Svinov, Výškovice, Nová Bělá, Dubina. Město Klimkovice Do území města zasahuje ochranné pásmo II. stupně. Obec Olbramice Do území obce zasahuje ochranné pásmo II. stupně. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Do území obce zasahuje ochranné pásmo II. stupně. Na území těchto obcí se léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody, včetně ochranných pásem nenachází. Obec Čavisov Obec Velká Polom Obec Dolní Lhota Město Vratimov Obec Horní Lhota Obec Vřesina Město Šenov Obec Zbyslavice Obec Václavovice

JEV 56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA Podklady:

Ministerstvo zdravotnictví, Český inspektorát lázní a zřídel ÚAP Moravskoslezského kraje z roku 2013

V ORP Ostrava se nachází jedno lázeňské místo stanovené dle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o přírodní léčebné lázně s oficiálním názvem „Sanatoria Klimkovice“. Statut lázeňského místa „Nový Darkov – Klimkovice“ byl stanoven „nezbytným prozatímním ochranným opatřením MZ ČR č.j. ČIL-63-433-23.5.1997/2154 ze dne 18.6.1997“. Tímto statutem bylo vymezeno vnitřní a vnější území lázeňského místa v zájmu ochrany léčebného režimu a lázeňského prostředí. Vnitřní lázeňské území je dále děleno na území „A“ a „B“. Vnitřní lázeňské území „A“ – je v něm soustředěno zařízení, jež slouží bezprostředně lázeňskému provozu. Vnitřní lázeňské území „B“ – slouží k rodinnému bydlení obyvatel lázeňského místa, dále pro ubytování návštěvníků a lázeňských hostů, k umístění občanské vybavenosti sloužícím lázeňskému provozu.

41



Vnější lázeňské území – zahrnuje zbývající část k.ú. Klimkovice a části k.ú. Čavisov a Vřesina, do nichž zasahuje hranice vnitřního lázeňského území. Území lázeňského místa Výměra obce Obec (ha) Klimkovice Vřesina Čavisov Celkem

Výměra vnitřní lázeňské území „A“ (ha)

Výměra vnitřní lázeňské území „B“ (ha)

Výměra vnější lázeňské území (ha)

43,61 65,71 5,02 114,34

92,9 0 0 92,9

1327,16 65,71 5,02 1397,89

1463,67 865,29 410,45 ----

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Město Klimkovice Usnesením ze dne 3. února 1982 č. 27 stanovila vláda ČSR ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Nový Darkov v Klimkovicích. Přijetí tohoto usnesení bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů částka 13 z roku 1982. Lázeňským statutem je vymezeno vnitřní a vnější území lázeňského místa a stanoveno opatření související s výstavbou v lázeňském místě. Obec Čavisov Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje, ale do JV části obce okrajově zasahuje vnitřní lázeňské území A, které je zároveň i vnějším lázeňským územím. Obec Vřesina Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje, ale do J části obce zasahuje vnitřní lázeňské území A, které je zároveň i vnějším lázeňským územím. Na území těchto obcí se lázeňské místo nevyskytuje: Statutární město Ostrava Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Zbyslavice

3.2.2.2 Shrnutí - vodní režim V řešeném území jsou velké zásoby podzemních vod, které mají pro zásobování města Ostravy strategický význam. Vodní zdroje jsou chráněny ochranným pásmem. Většina území je napojena na veřejný vodovod. Řeky protékající územím ORP Ostrava mají nízkou vodnost, která vytváří problém při jejich splavnění. Kvalita vody ve vodních tocích stoupá. Využití vodních ploch a toků na území ORP Ostrava pro rekreaci a turistický ruch je však minimální. Podél řek Odry, Opavy, Ostravice, Lučiny a Porubky jsou vyhlášena záplavová území. Půdy na území ORP Ostrava mají sníženou retenční schopnost, což zvyšuje nebezpečí záplav. Většina odpadních vod je odvedena kanalizací na čistírny odpadních vod. Jsou připravovány další etapy budování kanalizační sítě a doplnění chybějících úseků veřejných vodovodů. Z hlediska další udržitelnosti vodního hospodářství je nutné zvýšit retenční potenciál krajiny, zaměřit se na protipovodňovou ochranu a další zvyšování kvality vod lepším čištěním odpadních vod a odstraněním ekologických zátěží kontaminujících podzemní vody. Na území ORP Ostrava jsou chráněné zdroje léčivých vod, které jsou používány pro balneoterapii v lázních Klimkovice.

3.2.3

Hygiena životního prostředí - obsahuje jevy (4, 64, 65, 66, 85, 86, 87)

3.2.3.1 Klimatické poměry Klimaticky náleží řešené území do mírně teplé oblasti Průměrná roční teplota: Průměrné roční srážky: Průměrná relativní vlhkost vzduchu

MT 10. 8°C 769 mm 75 %

Průběh atmosférických teplot ovlivňuje reliéf a koncentrace průmyslu s hustotou zástavby. Způsobují zvýšení průměrné roční teploty o 1 - 2 °C, než by odpovídalo příslušné nadmořské výšce. V zimě často dochází k tepelným inverzím s výskytem mlh. Abnormální množství srážek v oblasti Beskyd ovlivňuje jejich množství i na Ostravsku – dle koeficientu vláhové jistoty je Ostravsko řazeno mezi velmi vlhká území. 42



Během roku převládá vlhké proudění vzduchu ze západu (38,2 %). Otevřenost krajiny k S a SV se projevuje zvýšením počtu chladných zimních a jarních dnů vlivem proudění studeného a vlhkého vzduchu ze Severního moře. 3.2.3.2 Kvalita ovzduší Jako kvalitu vnějšího ovzduší označujeme úroveň znečištění vnějšího ovzduší, která může svými účinky ovlivňovat lidské zdraví, vegetaci, celé ekosystémy i materiály. Tato úroveň znečištění vnějšího ovzduší je způsobena vypouštěním znečišťujících látek z různých zdrojů v důsledku lidské činnost (např. doprava, spalování, průmyslová výroba, a další). Znečišťující látky jsou po vypuštění ze zdroje přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech. Základní právní normou upravující hodnocení a řízení kvality ovzduší je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. ORP Ostrava je charakteristické vysokou hustotou osídlení, dopravy a koncentrací průmyslu, především těžkého, což má za důsledek vysokou imisní zátěž města.

JEV 65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Podklady:

Ministerstvo životního prostředí

Celé správní území ORP Ostravy spadá do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO)‚ což jsou území v rámci zóny nebo aglomerace, kde jsou překračovány hodnoty imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Na celém území ORP Ostrava je překročen: • imisní limit (LV) alespoň jedné z následujících znečišťujících látek - SO2, CO, PM10, NO2, Pb, benzen, • cílový imisní limit (TV) – bez přízemního ozónu alespoň jedné z následujících znečišťujících látek - As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, • cílový imisní limit (TV) – včetně přízemního ozónu alespoň jedné z následujících znečišťujících látek - As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, O3 3.2.3.3 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

JEV 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ Podklady:

Úřad územního plánování schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) včetně schválených změn

tento jev je rozdělen na dvě části: A. plochy přestavby B. brownfieldy A. plochy přestavby Plochy přestavby jsou plochy v zastavěném území obce, na kterých ÚP navrhuje náhradu stávajícího způsobu využití novým způsobem využití, z urbanistického hlediska vhodnějším. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Tabulka 28: Plochy přestavby vymezené ÚPO Č. Katastrální Rozloha Využití území k r. 2011 plochy území (ha)

Navržený způsob využití

specifikace přestavby

PŘ1 PŘ2 PŘ4

Stará Plesná Stará Plesná Přívoz

2,99 3,45 38,51

Zemědělský výrobní areál Skladový areál Těžký průmysl - Koksovna

Bydlení v rodinných domech, Parky Bydlení v rodinných domech Lehký průmysl

PŘ5

Přívoz

5,63

PŘ6

Hrušov

34,44

Smíšené – bydlení a občanské vybavení Lehký průmysl

PŘ7 PŘ8

Hrušov Koblov

43,55 1,84

Sklady, drobná výroba, dopravní plochy, administrativa Zbořeniště po bydlení, plocha bývalých odkalovacích nádrží Zbořeniště po bydlení Skladový a výrobní areál

Změna využití území Změna využití území Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území

PŘ9

Muglinov

23,06

Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí, sklady, bydlení

Smíšené – bydlení a služby, Lehký průmysl

43

Lehký průmysl Krajinná zeleň

Změna využití území Změna využití území Asanace, Dekontaminace Změna využití území, Dekontaminace



Č. Katastrální Rozloha Využití území k r. 2011 plochy území (ha) PŘ10

Hrušov

32,93

PŘ11

Moravská Ostrava Heřmanice

2,72

Třebovice ve Slezsku Přívoz, Mariánské Hory Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Nová Ves u Ostravy Svinov

8,40

PŘ12 PŘ13 PŘ14

PŘ15 PŘ16 PŘ17 PŘ18 PŘ19 PŘ20 PŘ21

36,38

16,78

6,07 4,47 7,27 2,85 5,71 30,17

Zábřeh nad Odrou Zábřeh - VŽ

8,55

19,12

PŘ25

Vítkovice, Moravská Ostrava Vítkovice, Moravská Ostrava Kunčičky

PŘ26

Vítkovice

6,50

PŘ27

Zábřeh nad Odrou Slezská Ostrava

PŘ22 PŘ23

PŘ24

PŘ28

22,26

64,81

36,43

4,1 10,75

PŘ29

Slezská Ostrava

15,31

PŘ30

11,13

PŘ32

Slezská Ostrava Slezská Ostrava Kunčičky

PŘ33

Radvanice

7,51

PŔ34

Výškovice u Ostravy, Stará Bělá

2,69

PŘ31

13,04 36,34


specifikace přestavby

Zbořeniště po těžkém průmyslu – Smíšené – lehký průmysl a chemické výrobě občanské vybavení Bývalý sportovní areál Bydlení v bytových domech

Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území

Zbořeniště po těžbě a úpravě Lehký průmysl, Krajinná zeleň černého uhlí Zbořeniště po ČOV, sklady, Volný čas, Občanské vybavení objekt Policie Zbořeniště po těžkém průmyslu – Lehký průmysl, Krajinná zeleň chemické výrobě, sklady

Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území

Garáže, odstavné plochy, sklady, Smíšené - bydlení a občanské drobná výroba, vybavení Seřazovací nádraží, zeleň Lehký průmysl Garáže, odstavné plochy, sklady, Občanské vybavení drobná výroba, Zbořeniště po drobné výrobě, Občanské vybavení bydlení a skladech, autoservis Boxové garáže, drobná výroba Bydlení v RD, Lesy, Individuální rekreace –zahrady, Krajinná zeleň Zbořeniště po těžbě a úpravě Lehký průmysl, Krajinná zeleň černého uhlí, sklady, bydlení Částečně užívaný průmyslový Občanské vybavení, Lehký průmysl areál, sklady Zbořeniště po těžkém průmyslu – Lehký průmysl chemické výrobě, sklady Stavební dvůr, betonárna, výroba Smíšené - bydlení a občanské prefabrikátů, autobazary, vybavení, OV, Dopravní plochy, dopravní plochy Krajinná zeleň Zbořeniště po těžkém průmyslu – Lehký průmysl, Dopravní plochy, aglomeraci železných rud, výrobě Krajinná zeleň železa, sklady, zeleň Bývalé odkalovací nádrže, Lehký průmysl sklady, bydlení Plocha po těžbě a úpravě černého Lehký průmysl uhlí, sklady, bydlení Sportovní areál – fotbalové Volný čas hřiště, tribuny, zázemí Zbořeniště po těžbě a úpravě Smíšené - bydlení a občanské černého uhlí, drobná výroba, vybavení, techn. infrastruktura sklady Zbořeniště po těžbě, úpravě Bydlení v rodinných domech, černého uhlí a chemickém občanské vybavení, Krajinná zeleň průmyslu, sklady, garáže Dřeviště, zpracování a příprava Lehký průmysl řeziva pro šachty Zbořeniště po bydlení v hornické Lehký průmysl, Smíšené – bydlení kolonii a služby, Dopr. plocha Zbořeniště po těžkém průmyslu – Lehký průmysl cementárna, odkalovací nádrž Zbořeniště po těžbě a úpravě Lehký průmysl černého uhlí, drobná výroba, sklady Bydlení individuální, drobná Bydlení v bytových domech výroba, dopravní plocha, zeměděl. půda

Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území Změna využití území Změna využití území Změna využití území Změna využití území Změna využití území Změna využití území Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území Dekontaminace Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území Dekontaminace Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území Dekontaminace Změna využití území Dekontaminace Změna využití území Dekontaminace Změna využití území

Obec Čavisov Tabulka 29: Plochy přestavby vymezené ÚP Čavisov Č. Katastrální území Název Charakteristika plochy P1

Čavisov

Drůbežárna

SO – plochy smíšené obytné

44

Koef. zastavění pozemku 0,40

Výměra v ha 0,17



Obec Dolní Lhota Plochy přestavby se nevymezují. Obec Horní Lhota Plocha rekultivace – bývalá skládka zemin a sutí na krajinou zeleň Město Klimkovice • Plocha v centru Klimkovic (středisko Multip Moravia a. s.). Záměr na vymístění střediska a nové využití území pro občanskou vybavenost a bydlení. • bývalá městská skládka komunální odpadu s ukončeným využíváním. Navrhuje se její rekultivace na zemědělskou půdu s využitím pro nepotravinářskou výrobu, nejlépe na produkci biomasy (palivo), technických plodin, jako okrasná nebo lesnická školka apod. Obec Olbramice Mezi plochy k obnově nebo opětovnému využití lze zařadit plochu bývalého kluziště (určeno k rekonstrukci na sportovní areál) a plochy bývalé zemědělské výroby. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Plocha přestavby P1 o ploše 3,68 ha jihozápadně od centra Staré Vsi u silnice I/58 je určena pro smíšenou výrobu. Město Šenov • P14/2 plocha výrobních služeb, řemesel a podnikatelských aktivit – přestavba plochy v jihozápadní zóně průmyslu • P14/3 plocha smíšená – obytná, živnostenská venkovská – přestavba plochy zemědělské výroby v jihovýchodní části území Obec Václavovice Plochy vhodné pro přestavbu se v obci téměř nevyskytují, v územním plánu jsou vymezeny tři: • plocha bývalého koupaliště je navržena k přestavbě na sportovně-relaxační areál, • plocha zboru na ul. Lipkův Důl je navržena k přestavbě na plochy bydlení, • bývalá odstavná plocha pro kamiony na ulici Frýdecké je navržena k přestavbě na plochy bydlení. Obec Velká Polom Plocha SO-P1 – plocha smíšená obytná na ploše výroby a skladů Město Vratimov Tabulka 30: Č. Katastrální plochy území P1

Vratimov

P2

Vratimov

P3

Vratimov

P4

Vratimov

P5

Vratimov

P6

Vratimov

P7

Vratimov

P8 P9 P10

Vratimov Vratimov Vratimov

Plochy přestavby vymezené ÚP Vratimov Název Charakteristika Výrobní zóna Mourová IV. Výrobní zóna Mourová V. Výrobní zóna Mourová VI. Výrobní zóna Mourová VII. Výrobní zóna Mourová VIII. Výrobní zóna Nádražní II. Výrobní zóna Nádražní III. Centrum I. Centrum II. Sezónní IV:

Koef. zastavění pozemku

Výměra (ha)

VL – plochy výroby průmyslové – lehký průmysl

0,90

0,65


0,90

0,08


0,90

0,24


0,90

0,22


0,90

0,87


0,90

0,16


0,90

0,21

OK – plochy občanského vybavení komerčního typu 0,75 OK – plochy občanského vybavení komerčního typu 0,75 VL – plochy výroby průmyslové – lehký průmysl 0,75

0,51 0,24 0,18

Obec Vřesina Plocha přestavby se na území obce nevymezuje Obec Zbyslavice Plocha přestavby se na území obce nevymezuje

45



B. Brownfieldy Brownfield definujeme jako nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívána, zanedbána a případně i kontaminována, nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Na území ORP Ostrava lze nalézt celou řadu zajímavých příležitostí pro rozvoj aktivit investorů na pozemcích typu brownfield. Následující tabulka podává přehled brownfieldů dle evidence Magistrátu města Ostravy, stav k r. 2010.

P.č.

Tabulka 31: Objekt

Brownfieldy

2 5 7 8 9 10 11 41 86 93

Deza a.s. Valašské Meziříčí Důl Trojice Koksovna Trojice, OKD a.s., Ostravsko-karvinské koksovny Koksovna Trojice, OKD a.s., Ostravsko-karvinské koksovny Důl Hlubina, Vítkovice - Aglomerace, koksovna, vysoké pece Důl Jan Šverma Hrušovská chemická společnost s.r.o. Odval P. Cinger II. OSTRAMO - Vlček s.r.o. Hrušov

typ průmyslový brownfield průmyslový brownfield průmyslový brownfield průmyslový brownfield průmyslový brownfield průmyslový brownfield průmyslový brownfield průmyslový brownfield průmyslový brownfield sociální brownfield

3.2.3.4 Staré ekologické zátěže

JEV 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY Za starou ekologickou zátěž lze považovat závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika. Hlavním zdrojem těchto informací je evidence starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst, a to veřejně přístupná databáze Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM) – v této databázi lze získat mnoho doplňujících informací k jednotlivým lokalitám. Ve správním území ORP Ostrava je evidováno celkem 245 míst se starými zátěžemi území a kontaminovanými plochami. Z tohoto počtu je 237 na území statutárního města Ostravy a 8 v přidružených obcích. Přehled jednotlivých lokalit je zpracován tabelárně pro jednotlivá katastrální území dále v textu. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Tabulka 32: P.č. 1 2 3

Staré zátěže území a kontaminovaná místa Lokalita Popis

Antošovice-Loděnice-pískovna Arcelor Mittal Steel a.s., ČOV Lučina Arcelor Mittal Steel Ostrava a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s., ČOV Ostravice ArcelorMittal Ostrava a.s., komplex uložišť ArcelorMittal Ostrava a.s., odkaliště Rudná I, II, III ArcelorMittal Ostrava a.s., skládka Rudná ArcelorMittal Ostrava a.s., skládka Vratimovská

skládka zemin a sutě společnosti Nová Huť, v provozu 1988-1995 skládka zemin a sutě společnosti Nová Huť, v provozu 1994-1993

9

Areál bývalých kasáren na Janové

--

10

Areál Štěrkovny Benešov spol. s r.o.

11

Areál ZACHEMO

12 13

Areál železničních dílen Bartovice - U Důlňáku

4 5 6 7 8

K.ú.

neřízená skládka komunálních odpadů odkaliště čistírenských kalů kontaminovaný areál, hutnictví, slévárenství

Koblov Bartovice Kunčice n. O.

odkaliště čistírenských kalů

Kunčice n. O.

odkaliště elektrárenského popílku, uložiště suchých vysokopecních kalů a skládka ocelárenských kalů

Bartovice

komplex 3 odkališť pro ukládání vysokopecních kalů

Kunčičky Kunčice n. O. Kunčice n. O. Polanka nad Odrou

JZ od lagun Ostramo, kontaminace horninového prostředí ropnými produkty nacházela se zde rafinérie lihu a továrna a rafinérie terpentýnu, následně velkosklad chemikálií, nyní šrotiště oprava a výroba železničních vozů neřízená skládka komunálních odpadů

46

Mariánské Hory Mariánské Hory Přívoz Bartovice

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava P.č.

Lokalita

14

Bartovice - ul. Šenovská

15 16

Benzina s.r.o. ČSPHM Muglinov Benzina s.r.o. DSPHM Hrabová

17

BorsodChem MCHZ

18 19 20 21 22 23 24 25 26

42 43 44 45 46

Burňa, kutací j. č. 8 Bývalá armaturka Bývalá cihelna na ul. Cihelní Bývalá cihelna na ul. Sládkova Bývalá cihelna u pivovaru Bývalá hutní odbytová základna Bývalá chem. továrna Himmelbauer Bývalá parní cihelna DUTAG Bývalá strojírna Blahut Bývalá strojírna Elbertzhager Glassner Bývalá továrna a rafinerie terpentinu Bývalá továrna na dehtové výrobky August Luttnar Bývalá továrna na mýdlo Bývalá továrna na mýdlo SCHICHT Bývalá továrna na papír Bývalá továrna na zpracování kovů Bývalá továrna na zpracování mědi Bývalé cihelné závody, a.s. Bývalé depo Báňské dráhy Bývalé dřevařské závody Bývalé hliniště na ul. Várenská Bývalé keramické závody v Hrušově Bývalé seřaďovací nádraží Bývalé závody pro ústřední topení OSTRAK Bývalý Asbestolit Bývalý důl Albert Bývalý hliník na ul. Tomkova Bývalý sklad benzinu Cementárna Zábřeh (bývalá)

48

Centrální odval Zárubek

49

Centrální odval Jan Šverma

50

Černý potok

51

Čerpací stanice Vítkovice, a.s.

52

ČEZ Distribuce, a.s. Kunčice

53

ČEZ, a.s. Distribuce sklad MTZ

54

Čistírna odpadních vod Třebovice

55

Dalkia ČR, a.s. MOEL

56

Dalkia ČR, a.s. Třebovice

57

Depo kolejových vozidel

58

DEZA, a.s.

59 60 61

DIAMO s.p. Důl Zárubek DIAMO s.p. Odra Odval Ema DIAMO s.p. Odra Odval Hedvika

27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41

A.1 Průvodní zpráva Popis

bývalá neřízená skládka komunálních a průmyslových odpadů -bývalý distribuční sklad benzínu anorganická a organická chemická výroba, rozsáhlé znečištění podzemních vod zlikvidovaná jáma dnes obytná zástavba v minulosti těžba sprašových hlín a výroba cihel v současnosti panelová bytová zástavba -v místě dnešní Ferony výroba paraf. svíček a dodavatel surového parafínu -v současnosti bytová zástavba

K.ú. Bartovice Muglinov Hrabová Mariánské Hory Slezská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Zábřeh nad O. Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava

bývalá slévárna a kovárna

Moravská Ostrava

-nacházela se zde továrna na dehtové výrobky, v současné době je zde Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě --------dnes nákupní centrum Futurum a sportovní areál ---

Moravská Ostrava

Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Hrušov Moravská Ostrava

--

Moravská Ostrava

bývalá výroba asbesto-cementové krytiny (eternit) ukončený hlubinný důl ---ukládání důlní hlušiny, západní část odvalu byla v 80. letech rekultivována odval karbonské hlušiny z dolu Jan Šverma, bazény k ukládání odpadů z chemické výroby umělé vodní dílo k odvodnění staveniště koksovny a odvedení vod z poklesových kotlin po důlní těžbě, funkce kanalizačního sběrače odpadních vod z průmyslových objektů a z Ústřední ČOV areál čerpací stanice vítkovických železáren (využívána k odběru povrchových vod z Odry) areál rozvodny, v minulosti manipulace s transformátorovými oleji s obsahem PCB Od r. 1957 zde byla prováděna impregnace dřevěných sloupů, opravy izolátorů a hydraulika strojů, sklad MTZ

Moravská Ostrava Hrušov Moravská Ostrava Moravská Ostrava Zábřeh-VŽ

Moravská Ostrava

Slezská Ostrava Mariánské Hory

Přívoz Nová Ves u Ostravy Kunčice nad Ostravicí Moravská Ostrava

Třebovice ve Slezsku byla zde v provozu elektrárna, teplárna, odstávka v r. 1967. Moravská Kontaminace zemin a podzemních vod polyaromáty a kovy Ostrava Třebovice ve průmys. areál – výroba a distribuce elektrické energie a tepla Slezsku docházelo zde k pravidelnému nakládání s ropnými látkami Přívoz a jinými nebezpečnými látkami. Bývalý podnik anorganické chemie – destilace dehtů, Zábřeh-VŽ potvrzena masivní kontaminace zemin a podzemních vod ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava termicky aktivní odval Slezská Ostrava odval karbonské hlušiny Radvanice --

47



Lokalita

62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76

DIAMO s.p. Odra Odval Heřmanice DIAMO, s.p. - důl Heřmanice DIAMO, s.p. - důl Hlubina DIAMO, s.p. - důl Jan Šverma DIAMO, s.p. - důl Jeremenko DIAMO, s.p. - důl Koblov DIAMO, s.p. - důl Oderský DIAMO, s.p. - důl Přívoz DIAMO, s.p. - důl Trojice DIAMO, s.p. Důl Hrušov DIAMO, s.p. Důl Odra Alexandr DIAMO, s.p. Důl Odra Nová Bělá DIAMO, s.p. Důl Odra Svinov DIAMO, s.p. Důl Petr Bezruč DIAMO, s.p. Odkaliště Heřmanice

77

DIAMO, s.p. Odkaliště Hrušov

78 79

DIAMO, s.p. Odkaliště Jeremenko DIAMO, s.p. Odval Alexandr

80

DIAMO, s.p. OZ laguny OSTRAMO

81 82 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93

Družstevní cihelna na ul. Horymírově Dřeviště Salma Důl Antonín Důl Bedřich Důl Ema Lucie Důl Ferdinand Důl Františka Důl Hrušov I Důl Ida Důl Jakub Důl Jan Důl Jan Maria

94

Důl Jindřich

95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111

Důl Jiří Důl Josef Důl Josef (na Zámostí) Důl Lidice Důl Michálka Důl Neumann Důl Oderka Důl Petr a Pavel Důl Prokop Důl Salma I - Ignát Důl Salma II - Leopoldina Důl Strojní - Jindřich Důl Šalomoun Důl Vilém Důl Vizina Důl Zwierzina II - Josef Důl Zwierzina VII

112

EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.

114

Garáže ČSAD

115 117 118

Hlušinová navážka u Michálkovic Hošťálkovice Hrabová - Nádrže Pilíky 1, 2

119

Hrabová - Nádrže Pilíky 3, 4 a 5

Popis

K.ú.

komplex odvalů, 20 mil.m3 uloženého materiálu areál bývalého hlubinného dolu ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl, areál je i dále průmyslově využíván ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl několik odkališť v prostoru odvalu Heřmanice Komplex 3 (dnes již prázdných odkališť) – sloužili k ukládání uhelných kalů z úpravny uhlí, havarijní jímka k vypouštění fenolčpavkových vod komplex 10 dnes již prázdných odkališť, sloužily k ukládání odval karbonské hlušiny dolu Alexandr skládky olejových tekutých, kašovitých i tuhých odpadů z provozu rafinérie minerálních olejů těžba sprašových hlín a výroba cihel ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl, při dole provozována koksovna a briketárna ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl kontaminovaný areál – metalurgický kombinát, těžké strojírenství, dopravní a energetické strojírenství, skládka tandemových kalů a šrotiště bývalý areál Dopravního podniku Ostrava, provoz a údržba vozového parku, skladování olejů a pohonných hmot -bývalá skládka komunálních odpadů odkaliště, sloužilo k ukládání flotačních hlušin odkaliště, sloužilo k dočišťování vod z odkališť, složiště flotačních hlušin

Hrušov Heřmanice Moravská O. Mariánské Hory Vítkovice Koblov Svinov Přívoz Slezská Ostrava Hrušov Kunčičky Nová Bělá Svinov Slezská Ostrava Hrušov

48

Hrušov Kunčičky Kunčičky Mariánské Hory Zábřeh nad O. Slezská Ostrava Moravská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Michálkovice Slezská Ostrava Hrušov Hrušov Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Petřkovice u O. Slezská Ostrava Slezská Ostrava Přívoz Michálkovice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Moravská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Zábřeh-Hulváky Moravská Ostrava Slezská Ostrava Hošťálkovice Hrabová Hrabová

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava P.č. 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 136 137 138 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171


Lokalita

Popis

Hrabová - u Vítkovické haldy

neřízená skládka zemin, stavebních sutí, komun. odpadů kontaminovaný areál bývalého podniku anorganické chemie, H-Zone, a.s. - MCHZ Hrušov uvnitř areálu skládka nebezpečného odpadu Jáma Bedřiška ukončený hlubinný důl Jáma č. IV -Jáma I. - svatá Anna ukončený hlubinný důl V areálu se nacházely rizikové provozy typu skladů PHM, Kasárna Hranečník čerpací stanice PHM, dílny aj. Krásné Pole - Díly Skládka komunálních odpadů, zemin a stavební suti Kontaminovaný areál, v areálu probíhala výroba živičných Kunčice, obalovna směsí, současné využití nová obalovna s výkonem 240 t/hod Laguny Hrušov sloužily k ukládání průmyslových odpadů z MCHZ LUX továrna na žárovky (bývalá) -skládka zemin, stavební sutě a částečně komunálních Mar. Hory - U BauMaxu odpadů Mariánskohorské železárenské závody Nacházela se zde Strojírna M.A.F, nyní činnost dopravní (bývalé) společnosti (myčka nákl. vozidel, servis, garáže) Mlýnská strouha fungovala jako městská stoka, ve 30. letech zasypána Moravsko-slezská železářská dílny železárenské společnosti zabývající se výrobou mostů společnost Akmos (bývalá) Muglinovská větrní jáma ukončený hlubinný důl lokalita sloužila národnímu podniku Bytostav Ostrava jako Nad Porubkou sklady, skládky panelů, výroba, vozový park apod. Navážky u řeky Odry navážky důlní hlušiny, strusky a inertního materiálu Navážky ul. Na Náspu navážky důlní hlušiny o neznámé mocnosti Nová jáma II. -Nová sazovna (bývalá) bývala zde továrna na výrobu kanálových sazí Nová Ves - Náplavy neřízená skládka stavební suti, zemin a komunálních odpadů sedimentační nádrže, sloužili k ukládání uhelných kalů a Odkaliště Lhotka vypouštění fenolčpavkových vod z koksovny Odkaliště u Koksovny Svoboda odkaliště k ukládání popelovin Odval Cingr odval karbonské hlušiny Odval dolu Koblov u kasáren odval karbonské hlušiny z Dolu Koblov Odval dolu Paskov "B" docházelo zde k ukládání hlušiny z dolu Paskov Odval Eduard Urx komplex odvalů pro ukládání hlušin Odval Hrušov - Stachanov odval sloužil k ukládání karbonské hlušiny z otvírek Odval Jan Maria odval karbonské hlušiny Odval Jeremenko odval karbonské hlušiny halda karbonské hlušiny, z větší části přemístěna, na území Odval Jindřich se nyní nachází městská zástavba halda karbonské hlušiny, do roku 1997 sklad dusíkatých Odval Koblov hnojiv Odval Lidice odval karbonské hlušiny z dolu Lidice, Anselm, Urx I Odval Lučina odval karbonské hlušiny Odval Michálka odval karbonské hlušiny Odval Oderský odval karbonské hlušiny Odval Oskar odval hlušiny Odval Salma odval karbonské hlušiny Odval Svoboda odval karbonské hlušiny bývalého dolu František Odval u dolu Zárubek odval karbonské hlušiny ukládání hlušiny vyprané z uhlí, materiál postupně odvážen, Odvaly na Černé louce dnes výstaviště lokalita s tradicí koksárenské a navazující chemické výroby, OKD a.s. - Karolina hutnictví, dnes rekultivována a znovu zastavěna OKD OKK, a.s. Důl Anselm ukončený hlubinný důl OKD OKK, a.s. Důl Ludvík ukončený hlubinný důl OKD OKK, a.s. Důl Odra - Oskar výdušná jáma Oskar kontaminovaný areál, velká ohniska organické a OKD OKK, a.s. Koksovna Jan Šverma anorganické kontaminace OKD OKK, a.s. Koksovna Trojice kontaminovaný areál, provoz černouhelného dolu, koksovny OKD OKK, a.s. Odval Ludvík odval karbonské hlušiny OKD OKK, a.s. Skládka koksovny Jan skládka chemického odpadu koksovny Šverma OKD, a.s. Důl Odra - Petr Cingr ukončený hlubinný důl (dnes tech. památka Důl Michal)

49

K.ú. Hrabová Hrušov Zábřeh-Hulváky Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Krásné Pole Kunčice nad Ostravicí Hrušov Přívoz Mariánské Hory Mariánské Hory Přívoz Přívoz Muglinov Poruba Mariánské Hory Přívoz Muglinov Přívoz Nová Ves u O. Hošťálkovice Přívoz Slezská Ostrava Koblov Hrabová Petřkovice u O. Hrušov Slezská Ostrava Kunčice nad O. Moravská Ostrava Koblov Lhotka u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Svinov Heřmanice Slezská Ostrava Přívoz Slezská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Petřkovice u O. Radvanice Heřmanice Mariánské Hory Slezská Ostrava Radvanice Mariánské Hory Michálkovice


Lokalita

173

OKK Koksovny, a.s. Koksovna Svoboda Opavská - odval Šverma

174

OSTRAMO, VLČEK a spol., s.r.o.

175 176

178

Ostrava - Bělský les Ostrava Svinov - obalovna Ostrava-Heřmanice, nelegální skládky odpadů Poštulkova a Stožární Paskov - Odkaliště NP - 1

179

Petřkovice - skládka TKO

180

PHO vodního zdroje Ještěrka

182

Pískovna - ul. Psohlavců

183

Pískovna- konec ul. Na Pešatek

184

Pískovna nad ul. Dokoupilovou

185

Pískovna Polanka nad Odrou

186 187 188

172

177

189 190 191 192 193 194 195 196 198 199 200 201 202 203 204 205 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223

A.1 Průvodní zpráva Popis

průmyslový komplex s tepelnou elektrárnou a bývalým hlubinným dolem Odra, koksovna je stále činná na odvalu je vybudováno těleso dálnice D1 bývalá rafinérie minerálních olejů, kontaminace ropnými látkami, chlorovanými uhlovodíky a aromáty bývalá střelnice, vojenské výcvikové prostory --

K.ú. Přívoz Třebovice ve Sl. Přívoz Zábřeh nad O. Svinov

černé skládky komunálních odpadů

Heřmanice Hrabová Petřkovice u Ostravy

Podél ulice Na Pešatku Polanka, obalovna

odkaliště sloužilo k ukládání flotačních hlušin vytěžený prostor bývalé štěrkovny, zavážen komunálními odpady od 70. let 20.stol neřízené skládky komunálních odpadů v ochranném pásmu vodního zdroje neřízená skládka odpadů – KO, odpad ze zahrad Skládka ve staré pískovně – komunální odpad, zeminy, silniční suť Neřízená skládka ve staré pískovně – komunální odpad, odpad ze zahrad, stavební suť vytěžený prostor pískovny zavezený inertním odpadem, z části nekontrolované ukládání komunálního odpadu neřízená skládka, překrytá hlínou a popelem od r. 1995 nová obalovna – výroba a prodej živičných směsí

POROBETON Ostrava

--

pozemek p.č. 246/2 s navážkami strusky, důlní hlušiny a stavební sutě Průmyslová plocha - šrotiště plocha byla průmyslově využívána Přívoz Stará ČOV -Radvanice - areál koupaliště skládka komunálních odpadů v areálu bývalého koupaliště Radvanice - Lipina bývalá skládka komunálních odpadů dříve plynárna, 3 podzemní jímky dehtu a čpavkové vody, RWE GasNet, s.r.o. Ostrava dnes zastavěno Řadové garáže ul. Švermova - skládka areál řadových garáží, množství navršeného komun. odpadu Sediment. nádrž dolu Zárubek důlní výsypka do původního přirozeného terénu skládka MCHZ, Hrušov halda s odpady z chemické výroby Skládka MIÚ městská skládka inertních odpadů (stavební sutě) skládka Ostrava 4–Poruba -skládka Ostrava–Mariánské H. -skládka Ostrava–Přívoz stará skládka sloužila k ukládání komunálního odpadu skládka Paskov, Na rybnících -skládka Polanka -skládka Stará Plesná -Skládka TKO Hrušov -stará část v prostoru odvalu jámy Vrbice, bez izolačních prvků Skládka ul. Lihovarská Průmyslová skládka, uložiště čistírenských kalů z ČOV Slévárna a strojírna (bývalá) dnes bytová zástavba Slezskoostravská obecní elektrárna ukončila výrobu v r.1945 neřízená skládka ve svahu do bývalé pískovny – komunální St. Bělá - Bosákova ulice odpad, odpad ze zahrad St. Bělá - ul. Na Surdíku neřízená skládka – komunální odpad, odpad ze zahrad neřízená skládka ve svahu rokle bývalé pískovny – St. Bělá - ulice Pasičky komunální odpad, odpad ze zahrad, stavební suť St. Bělá-rokle u lesa Palesek neříz. skládka v lesní rokli – komun. odpad, odpad ze zahrad Stará městská skládka Ostrava - Přívoz -neřízená skládka u vjezdu do bývalé pískovny – komunální Stará pískovna - ul. Vinohrad odpad, odpad ze zahrad, elektroodpad vytěžený prostor od bývalé cihelny zavážený průmyslovým Stará skládka odpadů MCHZ Hrušov odpadem z chemičky Struskový odval VÍTKOVICE, a.s. odval vysokopecní strusky Světlík JDŠ č. 5 zlikvidovaná jáma Svinov, obalovna -Tažírny trub Svinov -Transkorenta (býv. Ostramo) bývalá rafinérie minerálních olejů Trojek (býv. Zachemo) bývalý distribuční velkosklad chemikálií, v souč. šrotiště Pozemek ul. Novoveská

50

Bartovice Svinov Stará Bělá Stará Bělá Polanka nad Odrou Stará Bělá Svinov Třebovice ve Slezsku Mariánské Hory Přívoz Přívoz Radvanice Heřmanice Moravská Ostrava Mariánské Hory Slezská Ostrava Muglinov Mariánské Hory Poruba Mariánské Hory Přívoz Hrabová Polanka nad O. Stará Plesná Hrušov Slezská Ostrava Mariánské Hory Slezská Ostrava Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Přívoz Stará Bělá Muglinov Hrabová Slezská Ostrava Svinov Svinov Moravská Ostrava Moravská Ostrava



Lokalita

224 225 226 227

Třebovice - Odkaliště U mostu Rudná - skládka U TESCO U točny trolejbusů - navážky

228

U železniční trati

229 230 231 232 233

Válcovny kovu akc. spol. (bývalé) Větrní jáma č. XIII Větrní jáma E. Urx Větrní jáma Ida Větrní Jáma Ignát

234

Větrní jáma Vrbice

235

Vítkovice a.s. Dolní oblast

236

Vítkovice a.s. Halda Hrabůvka

237 238

Vítkovice a.s. Štěrková kolej Vítkovice a.s. Usazovací nádrž

239

Vítkovice a.s., středisko 340

240

VÍTKOVICE, a.s. Pískové doly

241

Vítkovice, a.s. Horní oblast

242

VÍTKOVICE, a.s. Válcovna trub

243

vodní zdroj Stará Bělá

244 245

Zámečnické ústř. dílny OKR (bývalé) Zemědělské úložiště K Vydralinám

Popis

K.ú.

odkaliště k ukládání elektrárenského popílku průmyslová skládka antropogenní navážky neznámého původu pozemek s navážkami důlní hlušiny, škváry venkovní skladovací plocha s povrchem z navážek vysokopecní strusky a důlní hlušiny -zlikvidovaná jáma ukončený hlubinný důl -ukončený hlubinný důl Zasypána 1992, nyní slouží jako degazační stanice pro odsávání důlních plynů, provozovatelem OKD kontaminovaný areál – strojní a hutní výroba, koksovna, koksochemie, nyní vyhlášený kulturní památkou docházelo zde k navážení veškerých odpadů z vysokých pecí, hutí a válcoven, popeloviny z teplárny, stavební sutě koleje v Dolní oblasti Vítkovic více různorodých zdrojů kontaminace těžká kovárna vybudována v 50.letech 20.století, uvnitř areálu Mittal Steel a.s. Původně těžba slévárenských písků, štěrků a hlín, terénní deprese rekultivována různými materiály mimo jiné i průmyslové odpady, materiálem z odvalů, pravděpodobně i toxické materiály Kontaminovaný areál – metalurgický kombinát, těžké strojírenství, dopravní a energetické strojírenství -kontaminace ze složiště popelovin (odkaliště) a odvalu Dolu Paskov -uložiště hnoje a chlévské mrvy

Třebovice ve Sl. Svinov Třebovice ve Sl. Zábřeh-Hulváky Třebovice ve Slezsku Přívoz Slezská Ostrava Koblov Hrušov Nová Ves u O. Hrušov Vítkovice Hrabůvka Vítkovice Kunčičky Kunčice nad Ostravicí Zábřeh nad Odrou Vítkovice Vítkovice Stará Bělá Radvanice Polanka nad O.

Obec Dolní Lhota

Č.

Tabulka 33: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Dolní Lhota Katastrální území Lokalita Popis

135

Dolní Lhota u Ostravy

Na Úbedří

skládka KO v bývalém lomu

Obec Horní Lhota

Č.

Tabulka 34: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Horní Lhota Katastrální území Lokalita Popis

116

Horní Lhota u Ostravy

Horní Lhota

SV od obce skládka KO

Město Klimkovice

Č.

Tabulka 35: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území města Klimkovice Katastrální území Lokalita Popis

113 197

Klimkovice Klimkovice

Farské Doly skládka Klimkovice

bývalá skládka KO --

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Č.

Tabulka 36: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí Katastrální území Lokalita Popis

206

Stará Ves nad Ondřejnicí

skládka Stará Ves

skládka KO

Obec Velká Polom

Č.

Tabulka 37: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Velká Polom Katastrální území Lokalita Popis

181

Velká Polom

Pískové doly

skládka KO

51



Město Vratimov

Č.

Tabulka 38: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území města Vratimov Katastrální území Lokalita Popis

83 139

Horní Datyně Vratimov

DTS 6915 Horní Datyně - Kubínek neznámo

Na území těchto obcí se nenachází staré územní zátěže: Obec Čavisov Obec Olbramice Město Šenov

soubor distribučních trafostanic skládka TKO

Obec Václavovice u Frýdku – Místku Obec Vřesina Obec Zbyslavice

3.2.3.4.1 Odvaly, výsypky, odkaliště, halda

JEV 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA Podklady:

Ministerstvo životního prostředí Systém evidence kontaminovaných míst

Odval je násyp horninového odpadu lomu nebo dolu. (synonyma: halda, výsypka). Odkaliště je místo pro trvalé uložení sypkých odpadů z průmyslových provozů, které jsou často plaveny a usazovány za pomocí vody. Geotechnické vlastnosti náplní odkališť omezují výrazně možnosti jiného využití těchto ploch po ukončení provozu. Pokud nejsou již nepoužívané odkaliště uzavřeny překryvem, hrozí zde riziko roznosu prašnosti. Z pohledu možného nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod nereprezentují odkaliště významné riziko. Odvaly důlní hlušiny Odvaly karbonské důlní hlušiny jsou pozůstatkem dlouhodobého dolování černého uhlí, přičemž na území města Ostravy se nachází přibližně 50 hald různé velikosti (celková úhrnná plošná rozloha činí zhruba 600 ha, celková kubatura vytěžené důlní hlušiny činí zhruba 90 milionů m3). Obecně bývají odvaly v krajině vnímány jako negativní estetický prvek, většinou zarostlý náletovou vegetací. I přes rekultivaci některých z odvalů se jedná především o plochy s omezenými možnostmi dalšího využit. Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou problémem především hořící odvaly, přičemž na území města Ostravy se nachází tři aktivně hořící odvaly, konkrétně se jedná o odval Ema (cca 34 ha), odval Heřmanice a odval Hedvika. Dostatečný přehled o současném stavu odvalů není v současné době k dispozici. Vážnost situace navíc zvyšuje také skutečnost, že nevhodný zásah do starých odvalů může hoření iniciovat nebo zintenzívnit. Areály důlních odvalů byly v některých případech užívány k ukládání dalších druhů průmyslových odpadů, které mohou v rámci těchto lokalit reprezentovat samostatný zdroj ohrožení horninového prostředí další kontaminací odlišného charakteru. Příkladem může být halda Dolu Jan Šverma v Mariánských Horách, ve které se nacházejí chemické odpady z bývalých MCHZ nebo halda Heřmanice, na které se nachází uhelné odkaliště, do kterého byly vypouštěny fenol-čpavkové vody z koksovny. Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby Producenty odvalů a velkoobjemových odpadů z hutní výroby jsou, resp. byly hutní komplexy ArcelorMittal Ostrava, a. s. (dříve Nová huť), který využíval odval Lihovarská (cca 85 ha), a Vítkovice, které využívaly odval Hrabová (cca 98 ha). Na obou haldách se kromě strusek nacházejí i další odpady z hutní výroby, jako různé kaly a odprašky s vysokými obsahy těžkých kovů, přičemž se lze domnívat o nekontrolovatelném ukládání také dalších odpadů. Závěry monitoringu uvedených odvalů ukázaly, že tyto nereprezentují významné ohrožení povrchových toků, ani využívaných zdrojů podzemních vod. Oba tyto odvaly jsou v současné době přepracovávány ke komerčnímu sekundárnímu zhodnocení uložených odpadů. Problémem odvalů (stejně jako důlních hald) je heterogenita geotechnických vlastností jejich materiálu, stejně jako nevhodné tvarování jejich povrchu a siluety, což komplikuje jejich zpětné začlenění do krajiny a organismu města. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava

P.č.

Tabulka 39: Objekt

Odval, výsypka, odkaliště, halda

17 18 19 20 21 22 23

Kaliště Kunčičky Sedimentační kalová nádrž Dolu Zárubek Nádrže pro dočišťování důlních vod Složiště elektráren. popílku elektrárny Třebovice Skládka vysokopecních kalů Rudná III Skládka vysokopecních kalů na ul. Lihovarská Odkaliště čistírenských kalů ČOV Lučina

typ Rekultivované plochy Rekultivované plochy odkaliště odkaliště odkaliště Rekultivované plochy odkaliště

52



P.č.

Objekt

typ

24 25 26 27 28 29 30 32 33 35 36 37 38 39 40 42 44 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 69 70 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 84 88 91 92 214

Odkaliště vysokopecních kalů Rudná I Uložiště vysokopecních kalů Rudná II Odkaliště čistírenských kalů ČOV Ostravice Odkaliště elektrárenského popílku - Bartovice Lhotka Skládka Ostramo Složiště popelovin Ostrava - Kunčičky Skládka odpadních dehtů Skládka suchých vysokopecních kalů, Ostrava - Bartovice Pískovna Zábřeh Hrabůvka - Odval VŽ Halda Dolu Ostrava - závod Zárubek Halda Dolu Heřmanice Odval Petr Cinger Halda Dolu Heřmanice Halda Dolu Heřmanice Odval z hloubení Dolu J. Šverma Centrální odval J. Šverma Odval Dolu J. Fučík II Halda Dolu Odra - závod Eduard Urx Odval Heřmanice - komplex Halda Dolu Odra - závod Koblov Halda Dolu Odra - závod Eduard Urx Halda Dolu Odra - závod Lidice Halda Dolu Odra - závod Stachanov Halda Dolu Odra - závod 1 Halda Dolu Odra - závod Stachanov Odval Jan Maria Odval Dolu Eduard Urx Odval Jeremenko Halda Dolu Oskar Halda Dolu Ostrava Haldový komplex Dolu Ostrava (Důl P. Bezruč, Důl Heřmanice, koksovna Trojice) Halda Dolu Ostrava - závod Zárubek Halda Dolu Ostrava Halda Dolu Ostrava - závod Zárubek Halda Dolu Ostrava - závod Zárubek Halda Dolu Paskov Halda Dolu Paskov Halda Dolu Paskov se sedimentační nádrží Hrušovská chemická společnost s.r.o. Halda MCHZ v Hrušově Odval Lihovarská (tzv. studený odval), Ostrava - Kunčičky Odval Rudná, Ostrava - Kunčice Odval strusky a.s. Vítkovice v Ostravě - Hrabové Stará městská skládka Ostrava - Přívoz mezi Odrou a Černým potokem Skládka TKO, Mariánskohorská Skládka zeminy v ul. Vratimovské Skládka Polanka - pískovna Rekultivace Rudná - ČD Rekultivace Rudná - ČD Halda Dolu Ostrava - závod Zárubek Rekultivace u ul. Hlučínské Chemická halda MCHZ CHEMO Skládka nebezpečných odpadů Skládka komunálních odpadů Odval P. Cinger II.

odkaliště odkaliště odkaliště v procesu rekultivace Rekultivované plochy odkaliště odkaliště odkaliště v procesu rekultivace Rekultivované plochy v procesu rekultivace Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy v procesu rekultivace Rekultivované plochy Rekultivované plochy v procesu rekultivace Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy v procesu rekultivace Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy v procesu rekultivace v procesu rekultivace v procesu rekultivace Rekultivované plochy Rekultivované plochy v procesu rekultivace v procesu rekultivace v procesu rekultivace Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy v procesu rekultivace Rekultivované plochy Rekultivované plochy v procesu rekultivace Rekultivované plochy Rekultivované plochy Rekultivované plochy v procesu rekultivace Rekultivované plochy Rekultivované plochy

Na území těchto obcí se jev Odval, výsypka, odkaliště, halda nenachází. Obec Čavisov Město Šenov Obec Dolní Lhota Obec Václavovice Obec Horní Lhota Obec Velká Polom Město Klimkovice Město Vratimov Obec Olbramice Obec Vřesina Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Zbyslavice 53



3.2.3.5 Komunální odpady Produkce komunálních odpadů a odpadů jim podobných, při zahrnutí všech producentů odpadů, činí na území města Ostravy cca 125 - 135 tis. tun ročně. Z toho je procentuální zastoupení odpadu z domácností (komunální odpad města) cca 56 % a zbývající podíl odpadů, tj. cca 44 %, připadá na živnostníky (odpad podobný odpadu komunálnímu) a odpad z technické vybavenosti města, tj. z divadel, kin, obchodů aj. Největší podíl z komunálních odpadů zaujímá směsný komunální odpad (odpad z kontejnerů a popelových nádob). Ten je ukládán na skládku v k.ú. Hrušov statutárního města Ostravy. Tato skládka je lokalizována v prostoru bývalého odvalu důlních hlušin, kde bylo před cca 24 lety zahájeno ukládání odpadů, v té době označovaných jako tuhý komunální odpad. Přehled jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Statutární město využívá společnost OZO Ostrava s.r.o.

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o. Město Šenov Město využívá společnost OZO Ostrava s.r.o.

Obec Čavisov Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o. Obec Dolní Lhota Obec využívá společnost hospodářství, s.r.o.

Obec Václavovice Obec využívá společnost A.S.A., spol. s r.o. AVE

CZ

odpadové Obec Velká Polom Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o.

Obec Horní Lhota Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o.

Město Vratimov Město využívá společnost A.S.A., spol. s r.o.

Město Klimkovice Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o

Obec Vřesina Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o.

Obec Olbramice Obec využívá společnosti: • OZO Ostrava s.r.o • EKO-KOM a.s. – obalový odpad • ASEKOL a.s. - elektrozařízení

Obec Zbyslavice Obec využívá tyto společnosti: • OZO Ostrava s.r.o. • ASOMPO, a.s. – biologický odpad

3.2.3.5.1 Recyklace komunálního odpadu Občané se snaží komunální odpad třídit podle složek (papír, plasty, sklo, v některých místech i biologický odpad a odběr elektrozařízení) a odevzdávat je do míst k tomu určených vyhláškou měst a obcí. Množství vytříděných odpadů rok od roku roste. U nebezpečných odpadů byl zaznamenán pokles vytříděných složek, což je dáno přesměrováním zejména ledniček a televizorů do systému zpětného odběru elektrozařízení.

JEV 85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: vlastník Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Staré skládky komunálních odpadů se na rozloze města Ostravy podílí 50 až 100 ha, přičemž všechny již neprovozované skládky jsou v současné době rekultivovány. Využívání těchto ploch k jiným účelům však výrazně omezují nevhodné geotechnické vlastnosti jejich náplně. Ani tyto nereprezentují významné riziko nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod v rámci města. Město Ostrava má do budoucna zájem na vytvoření Krajského integrovaného centra nakládání s odpady pro jejich termické využití, přičemž v současné době podniká kroky k realizaci tohoto záměru. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Provozovatel skládky: • OKD Rekultivace, akciová společnost • BorsodChem MCHZ, s.r.o. • Hrušovská chemická společnost, spol. s r.o. • OZO Ostrava s.r.o. 54



Na území těchto obcí se nenachází skládka odpadů. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

Krajský úřad Moravskoslezského kraje - z podkladů provozovatele – původně SPOVO, a.s., v současné době je provozovatelem skupina SITA CZ, a.s.

Ochranné pásmo: dle legislativy o odpadech se ochranné pásmo nevymezuje Spalovna průmyslových odpadů se nachází v ORP Ostrava a je určena pro bezpečné odstraňování odpadů z průmyslových podniků. Umožňuje spalovat kapalné, kašovité, pastovité i pevné odpady. Zařízení je z hlediska obsahu škodlivin určeno, při dodržení určitých technologických podmínek, pro zneškodňování všech nebezpečných odpadů, včetně odpadů s obsahem chlóru, vysokým obsahem síry, těžkých kovů a vysoce stabilních organických látek (např. PCB, freonů). Kontakt: Spalovna průmyslových odpadů Ostrava, Slovenská 2084/102, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se nachází spalovna průmyslových odpadů v k.ú. Mariánské Hory. Na území těchto obcí se spalovna vč. OP nevyskytuje. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

JEV

87. ZAŘÍZENÍ NA OCHRANNÉHO PÁSMA


ODSTRAŇOVÁNÍ

NEBEZPEČNÉHO

ODPADU

VČETNĚ

Ochranné pásmo: dle legislativy o odpadech se ochranné pásmo nevymezuje. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu se nachází v ORP Ostrava a je určeno pro bezpečné odstraňování průmyslových nebezpečných odpadů, odpadů ze zdravotní a veterinární péče, chemikálií, odpadů PCB. Zařízení spaluje odpady, které jsou extrémně zatížené škodlivinami, bezpečně provádí spalování odpadů s vysokým obsahem PCB a freonů. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se nachází zařízení na odstraňování nebezpečných odpadů v k.ú. Mariánské Hory, ul. Slovenská 2084/102 (spalovna). Na území těchto obce se zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP nevyskytuje. Obec Čavisov Město Šenov Obec Dolní Lhota Obec Václavovice Obec Horní Lhota Obec Velká Polom Město Klimkovice Město Vratimov Obec Olbramice Obec Vřesina Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Zbyslavice 3.2.3.6 Shrnutí - hygiena životního prostředí Cca 90% odpadních vod z řešeného území je odvedeno kanalizační sítí na čistírny odpadních vod, pouze v některých obcích nebo jejich částech není veřejná kanalizace s čistírnou odpadních vod, což negativně přispívá ke kvalitě vodotečí. 55



Na území většiny obcí jsou evidovány staré ekologické zátěže, které jsou hrozbou pro zdraví obyvatel i životní prostředí. Nejmarkantnější je situace v Ostravě, která byla nejvíc vystavena vlivům těžby uhlí a návazného těžkého průmyslu. Jedná se o důlní i hutní odvaly a odkaliště, zpravidla kontaminované nebezpečnými odpady z chemické výroby nebo z technologických procesů při hutní nebo strojírenské výrobě, skládky chemického odpadu a území průmyslových areálů znečištěná úniky nebezpečných látek. Dalším potencionálním nebezpečím v území jsou skládky komunálního odpadu. V Ostravě je zavedeno třídění odpadu jeho producenty před svozem, třídění ve zpracovatelském závodě odvozce odpadu a následná recyklace vytříděných složek u smluvních výrobců. V menších obcích často chybí sběrny a sběrné dvory velkoobjemového a nebezpečného komunálního odpadu, což vyvolává nebezpečí vzniku „černých“ skládek a následnou kontaminaci životního prostředí. Většina obyvatel ORP Ostrava je zatížena emisemi z významných liniových a stacionárních zdrojů. Problémy se znečištěním ovzduší se koncentrují především do města Ostravy, kde se také negativně projevuje zvýšená hladina hluku z dopravy, především silniční. Průmyslové exhalace způsobily kontaminaci velké části ploch zemědělské půdy ORP Ostrava a nevhodnost jejího využití pro produkci potravin. Větší část zástavby v Ostravě je napojena na Centrální zásobování teplem, obce jsou plynofikovány. Tento potenciál však není často v okrajových částech Ostravy a v menších obcích dostatečně využíván vzhledem k vysoké ceně plynu, takže především v zimním období je ovzduší znečišťováno exhalacemi z lokálních topenišť. Z hlediska další udržitelnosti přijatelné hygieny životního prostředí je nezbytné odstranění nebo zneškodnění starých ekologických zátěží, další zvyšování kvality vod komplexním a kvalitnějším čištěním odpadních vod, snižování imisní zátěže území omezením emisí z velkých a středních zdrojů, důslednější třídění odpadů a jeho recyklace, významnější využívání alternativních zdrojů energie a další rozvoj sítě Centrálního zásobování teplem.

3.2.4

Ochrana přírody a krajiny– obsahuje jevy (17,18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29,30, 31, 32, 33, 34, 35, 36,42)

3.2.4.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí reliéf krajiny. Ten spolu s vegetací a vodstvem určuje základní charakter krajiny. Tento základní charakter krajiny zásadním způsobem ovlivňuje možnosti využívání krajiny člověkem. Druhová diverzita bioty je vázána na diverzitu přírodních podmínek. Řešené území je mozaikou přirozených, pozměněných a umělých společenstev, vyznačujících se různě vysokou diverzitou bioty. Obecně nejbohatšími systémy jsou vodní a lužní ekosystémy v CHKO Poodří, dále pak následují lesní ekosystémy listnatých a smíšených lesů v oblasti Krásného Pole, Plesné, Bartovic a Heřmanic. Zcela specifické složení bioty přináší ekosystémy starých hald a odvalů ve Slezské Ostravě a Hrušově. Dle Neuhauslové náleží řešené území do subprovincie Vněkarpatských sníženin, oddělující subprovincii KrkonošskoJesenickou a Vnější Západní Karpaty. Severozápadní část území náleží k subprovincii Krkonošsko-Jesenické. Potenciální vegetace Vněkarpatské sníženiny (Ostravská pánev + Moravská brána) je řazena mezi jilmové doubravy (Querco-Ulmetum) s dominujícím dubem letním a jasanem, doprovázeným jilmem, javorem babykou a v sušší variantě lípou a habrem. Měkký luh na kontaktu s vodními toky tvoří vrby a topol černý, spolu s olší. Nižší polohy na kontaktu s pahorkatinou Jesenického a Beskydského podhůří zaujímají stanoviště podmáčených dubových bučin, kde převládá dub s bukem (olší), v doprovodu osiky, břízy, lípy a habru, méně již jasanu. Vyšší polohy pak osídluje společenstvo s dominujícím bukem (místy dubem letním), habrem, břízou, jedlí. Z hlediska geobiocenologického zařazení náleží území k bioregionům Ostravská pánev, Moravská brána, Nízký Jeseník. Převládajícími společenstvy v nížinách luhy (měkký a tvrdý luh), v plochých územích říčních vyšších teras dubové bučiny s lípou a habrem, na vyšších svazích a temenech předhůří dubové bučiny a květnaté bučiny s příměsí lípy, jedle, na živnějších substrátech s javorem a jasanem, na kyselých s dubem zimním, břízou, jeřábem. Území je řazeno do 3.- 4. vegetačního stupně, převládají společenstva: 3B3-4 dubové bučiny typické 3-4BC4 javorové doubravy 3-4BC4-5 jasanové olšiny 3-4B3-4 bučiny typické, doprovázená společenstvy dubové bučiny 3-4 B3 bučiny typické 3-4AB3 kyselé dubové bučiny

56



Reprezentativními společenstvy jsou dubové bučiny (pahorkatina) a jasanové olšiny (údolí velkých řek), dále společenstva potočního luhu. Za unikátní jsou považována společenstva skalních výchozů (Petřkovice) a ostrůvkovitá společenstva kyselých bučin na břidlicích (Plesná, Krásné Pole). Z hlediska entropicky podmíněných společenstev vyšší ekologické hodnoty jsou mezi unikátní ekosystémy začleněny druhově bohaté luční porosty vlhkých a mezofilních luk. Územím s největší hustotou zástavby jsou bezesporu městské části Moravská Ostrava a Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory a Hulváky, Ostrava – Jih a zčásti Slezská Ostrava. Převládá městský charakter zástavby s malým podílem zeleně. Zastoupení přirozených ekosystémů je zde minimální, ve větší míře se vyskytují antropogenní útvary s různým stupněm sukcese (samovolný proces osídlování vegetací). Zelené plochy představují plochy parků a plochy většinou neudržovaných ruderalizovaných stanovišť v okolí industriálních komplexů. Periferní menší sídla původně venkovského charakteru získávají podobu městských satelitů s rodinnou zástavbou. Původní sídla se velmi lišila hustotou i typem rodinné zástavby: • Heřmanice, Bartovice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice jsou charakteristické menším jádrem s navazující rozvolněnou rodinnou zástavbou, je zde velký podíl zahrad, rozptýlené zeleně přirozeného charakteru a lesů, • Plesná, Martinov, Krásné Pole, Proskovice, Stará a Nová Bělá, Hošťálkovice, Lhotka, Koblov jsou typické sevřenou venkovskou zástavbou s navazující záhumenní strukturou polností a lesů, zeleň sídla je zastoupena zahradami, větší celky jsou situovány mimo sídlo. Pro vymezování a návrh ÚSES jsou v zájmovém území rozdílné podmínky, dané z velké části historicky podmíněným obrazem a strukturou jednotlivých částí města. Území Slezské části města s rozptýlenější zástavbou a lesními celky (Bartovice, Heřmanice, Michálkovice) je pro vymezení ÚSES relativně méně kolizní, než území s menšími koncentrovanými sídly, které svou zastavěnou částí často neumožňují průchod prvku ÚSES a zásadním způsobem přerušují přirozenou průchodnost krajiny. 3.2.4.2 Ekologická stabilita krajiny Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce: LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémy KES = -------------------------------------------- = --------------------------OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy Tabulka 40: Stabilní prvky LP – lesní půda VP – vodní plochy a tok TTP – trvalý travní porost Pa – pastviny Mo– mokřady Sa – sady Vi – vinice

Stabilita krajinotvorných prvků Nestabilní prvky OP – orná půda AP – antropogenizované plochy Ch – chmelnice

Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Tabulka 41: Hodnoty koeficientu ekologické stability Hodnota KES Charakteristika KES < 0,10 0,10 < KES < 0,30 0,30 < KES < 1,00 1,0 < KES < 3,00 KES > 3,00

Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem

57



Koeficient ekologické stability ORP Ostrava je roven 0,55, což znamená, že se jedná o území intenzívně využívané, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Tabulka 42: Obec

Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Ostrava Koeficient ekologické stability

Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava

2000

2008

2010

2013

1,33 0,95 1,05 0,27 0,38 0,43 0,70 1,04 1,08 0,65 0,86 0,71 1,29 0,52

1,42 0,96 1,12 0,27 0,38 0,44 0,76 1,15 1,20 0,67 0,90 0,71 1,34 0,55

1,42 0,96 1,12 0,26 0,38 0,45 0,76 1,15 1,21 0,67 0,90 0,70 1,34 0,55

1,42 0,96 1,12 0,26 0,39 0,45 0,76 1,17 1,20 0,67 0,89 0,70 1,34 0,55

Zdroj: webové stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz.

3.2.4.3 Zvláště chráněná území Z velkoplošných chráněných území zasahuje ORP Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří, zřízené za účelem ochrany unikátní oderské nivy. Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Jsou to například kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí, plavín štítnatý, mnoho druhů obojživelníků, více než 300 druhů ptáků, vydra říční a mnoho dalších druhů živočichů. Na území ORP Ostrava leží také další přírodní památky, jsou to PR°Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, PP°Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany.

Velkoplošná chráněná území (jev 25,26,33)

JEV 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://uap.nature.cz

Národní park se ve správním obvodu ORP Ostrava nenachází.

JEV 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN Chráněná krajinná oblast Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány mezi obcí Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem města Ostravy. Plošná výměra činí 81,5 km2. Území tvoří zachovalá údolní niva řeky Odry s pestrým mikroreliéfem. Poodří je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s°každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. V národním měřítku je významné charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy mrtvých ramen a tůní, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení, lužními lesy a v neposlední řadě rozlehlými rybničními soustavami. Oblast byla v roce 1993 zařazena k světově významným mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice a další). Území je místem výskytu řady ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů. Tabulka 43: Charakteristika CHKO Poodří 1991 Vyhlášení 81,5 km2 Rozloha Maloplošná zvláště chráněná NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Rákosina, PR Bažantula, PR Kotvice, PR Koryta, PR Bartošovický luh, PR Bařiny, PP Pusté nivy, PP Meandry staré Odry území v CHKO

58



Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: CHKO se nachází v těchto obcích: Statutární město Ostrava Obec Stará Ves nad Ondřejnicí CHKO se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Město Šenov

Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

Maloplošná chráněná území (jev 27, 28, 29, 31)

JEV 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz

Národní přírodní rezervace (NPR) Polanská Niva se rozkládá na ploše 122,3 ha, v katastrálním území Polanka nad Odrou (Ostrava). Jedná se o část polanecké rybniční soustavy. Vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů a vzácných společenstev. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se nachází NPR Polanská Niva NPR se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:


Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava PR Polanský les Přírodní rezervaci Polanský les tvoří původní lužní les s karpatskými prvky v údolní nivě řeky Odry. V oblasti lesa se nacházejí slepá ramena řeky Odry a několik tůní. Les je tvořen buky, duby, habry, topoly, javorem mléčem, klenem a babykou. V podrostu pod stromy se daří růstu chráněných druhů bylin. Můžeme tu vidět sněženku podsněžník, česnek medvědí, jaterník podléšku, lilii zlatohlávek, hvězdnatce čemeřicového, kyčelnici žláznatou či ostřici chlupatou. PR Přemyšov Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území přecházejí v mokřady s vodními plochami. Nachází se v katastrálním území Polanka nad Odrou a Svinov. Ojediněle zachovalá levobřežní říční terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí a vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje a vytváří mokřady s vodními plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše. V areálu přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů, místy v komplexu s mokřadními olšinami, bažinnými křovinami a s lipovými dubohabřinami. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky pro široké spektrum vodních rostlin jako je kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bílý (Nymphaea alba) a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů ptáků (z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke hnízdění datlovití a celá řada z řádu pěvců, např. hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), sluka lesní (Scolopax rusticola).

59



PR Rezavka Komplex lužního lesa kolem trvale zvodnělého slepého ramene Odry a rozsáhlé rákosiny Vrbenského rybníka ležící v katastrálním území Svinov. Stanoviště řady chráněných rostlin a živočichů. Území tvoří lesní komplex jilmových doubrav spolu s mokřadními olšinami. V podrostu se vyskytuje řada zvláště chráněných rostlin, které jsou zařazeny mezi druhy regionálně významné, např. kruštík polabský (Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Velká část území je porostlá společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Přírodní památka je pozoruhodná také z pohledu mykologického, konkrétně z důvodu výskytu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca) a šťavnatky narudlé (Hygrophorus leucophaeus). PR Štěpán Zachování velmi cenného území v údolní nivě řeky Opavy. Jedná s o rybník s přilehlým mokřadem patřící do bývalé jilešovicko - děhylovské rybniční soustavy (okres Opava). Cenologicky jde o velice pestré území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (kotvice plovoucí, rdest vzplývavý, nepukalka plovoucí, voďanka žabí ap.). Součástí rezervace je přirozeně vytvořená tůň s plovoucím stulíkem žlutým a voďankou žabí a se společenstvem šťovíku klubkatého. Vyskytuje se zde rovněž zvláště chráněné druhy ptáků, vzácné druhy obojživelníků, plazů a savců, které indikují vysokou hodnotu tohoto území. PR se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:


Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava NPP Landek Národní přírodní památka Landek patří k nejcennějším lokalitám svého druhu na Ostravsku. Nachází se na katastrálním území Petřkovice a Koblov. Landek tvoří nejvýchodnější výběžek Českého masívu a jeho odkryté sedimenty jsou součástí rozsáhlé Hornoslezské pánve. Ve skalním defilé o délce 1,2 km je vyvinuta svrchní část petřkovických a nejspodnější úsek hrušovských vrstev ostravského souvrství. Nejvyšší úsek petřkovických vrstev zahrnuje 8-12 sedimentačních cyklů. Opakují se zde polohy světlých pískovců, šedých, laminovaných prachovců, tmavošedých jílovců, které přecházejí v kořenové půdy a černouhelné sloje. V suti pod výchozy můžeme nalézt fosilní zbytky karbonských rostlin. Ve střední části skalních odkryvů, poblíž soutoku Odry s Ostravicí, vystupuje jedna z nejmocnějších a nejstálejších skupin mořských horizontů, skupina faunistických horizontů Nanety. Asi po 100 m se za soutokem Odry a Ostravice objevují strmě uložené vrstvy jílovců a pískovců, náležejících nejvyšší části petřkovických vrstev. Charakteristickým znakem uhelných slojí petřkovických a spodních hrušovských vrstev je vysoký stupeň prouhelnění a vysoká kvalita uhlí. Landek se nachází nad hlubinnými šachtami s dodnes aktivními důlními plyny. Povrch Landeku je vnitřně vyhříván a díky tomu se zde daří i teplomilnějším stepním druhům rostlin. Vyskytují se zde vzácné exempláře buků staré 150 a více let spolu s různými druhy vzácných živočichů. Lokalita je také významnou archeologickou památkou. Významný je unikátní nález Landecké Venuše známé také pod názvem Petřkovická Venuše. NPP se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


60



JEV 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady


Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava PP Heřmanický rybník Soustava pěti rybníků (Heřmanický, Záblatský, Lesník, Figura a Nový stav) s rozsáhlými porosty rákosin a přilehlými mokřadními loukami. Území je do dneška ovlivněno hlubinným dobýváním černého uhlí, které se od 60. let 20. století projevuje na povrchu poklesy terénu. Samotný Heřmanický rybník slouží od roku 1972 jako dávkovací nádrž slaných důlních vod, které doprovázejí uhelná ložiska v okolí Ostravy. Kromě vodních ploch jsou pro lokalitu rovněž typické navazující rozsáhlé porosty rákosin. Díky své poloze na jedné z hlavních migračních tras ptáků a díky zachovalému mokřadnímu ekosystému představuje lokalita významné zimoviště a shromaždiště nejméně 250 ptačích druhů a je významným jádrovým územím ptačí oblasti, která byla vyhlášena za účelem ochrany bukáčka malého (Ixobrychus minutus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a slavíka modráčka (Luscinia svecica). Kvalitní mokřadní biotopy poskytují také vhodné prostředí pro trvalý výskyt obojživelníků. Nejvýznamnějším z nich je čolek velký (Triturus cristatus). PP Kunčický bludný balvan Největší známý bludný balvan v ČR a současně jeden z největších balvanů, zachovaný v okrajové oblasti starších zalednění v Evropě. PP Meandry Lučiny Koryto s četnými nádržemi a výrazně členitým dnem je lemováno sérií rostlinných společenstev vodních toků, od iniciálních společenstev na náplavech řeky, přes lesní společenstva střemchových jasenin asociace Pruno-Fraxinetum, až po břehové porosty s druhy dubohabrových hájů. Terénní deprese a prameniště pravobřežní štěrkové terasy jsou porostlé mokřadními olšinami svazu Alnion glutinosae. Bylinné patro je nejpestřejší v jarním období, kdy nápadně kvete sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), křivatec žlutý (Gagea lutea), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a prvosenka vyšší (Primula elatior). V okolí toku a vodních ploch bylo zjištěno celkem 15 druhů vážek, mezi vzácnější patří šidélko znamenané (Erythromma viridulum) a vážka bělořitná (Orthetrum albistylum). Pestrá je rovněž ichtyofauna – bylo zjištěno 13 druhů ryb, mezi nimi ohrožený druh střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a ojediněle i kriticky ohrožená mihule potoční (Lampetra planeri). Mokřady jsou biotopem čolka obecného (Triturus vulgaris), ropuchy zelené (Bufo viridis), ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana zeleného (Rana esculenta). Dutiny starých stromů využívají strakapoud velký (Dendrocopos major), žluna zelená (Picus viridis) a šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla). PP Mokřad u Rondelu Území s mokřadními společenstvy na antropogenně vytvořeném terénu zahrnující cenná společenstva bývalého rybníka a mokřadní biotopy v různém stupni vegetační sukcese. Na místa s vysokou hladinou podzemní vody je vázána makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních vod stojatých vod a měkký luh nížinných řek. Tůně s bohatě vyvinutou vegetací a litorálním pásem tvořeným orobincem úzkolistým (Typha angustifolia) obývá čolek velký (Triturus cristatus). PP Porubský bludný balvan Tento bludný balvan leží na ulici Vřesinské v katastrálním území Poruba. Jedná se o druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou na území ČR. Byl vyzdvižen v roce 1928 z koryta potoka v místech zvaných "V dolech" v Porubě. Je tvořen horninou žulového charakteru (hrubozrnný porfyrický granit) a jeho výměra je 25 m3. Struktura horniny je porfyrická, s 1 -2 cm velkými vyrostlicemi růžových draselných živců. PP Rovninské balvany Tato památka se nachází v katastrálním území Moravská Ostrava. Jde o skupinu bludných balvanů, pro kterou je charakteristický vzorek velkých eratických bloků, transportovaných pevninským ledovcem. Byly objeveny při těžbě písků v Hlučíně - Rovninách a po uzavření a rekultivaci pískovny v první polovině šedesátých let byly balvany převezeny do Ostravy. Většina z nich je tvořena žulou s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva jsou tvořeny magmatickou horninou odlišného charakteru. Další dva, rozměrově menší, jsou tvořeny světle šedým jemnozrnným kvarcitem. PP Turkov Refugium ekosystému lužního lesa, v jihozápadní a východní části s hrázemi bývalých rybníků osázenými duby starými cca 200 let, rozprostírající se v katastrálním území Martinov ve Slezsku, Poruba-sever a Třebovice ve Slezsku. Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtoké kotliny a v důsledku kyslíkového deficitu uhynula velká část porostů, včetně olšin v bývalých rybnících. V bylinném podrostu přesto zůstaly některé zajímavé druhy, např. měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Území je bohatou mykologickou lokalitou s vzácnějšími druhy, k nimž patří pstřeň dubový (Fistulina hepatica) nebo čechratička (Ripartites helomorphus). 61



Obec Václavovice PP Václavovice – pískovna Přibližně v průběhu 60. let 20. století byla v území prováděna těžba písku, čímž vznikly vodní plochy (tůně), které byly kolonizovány obojživelníky včetně čolka velkého. Při ukončení těžby došlo k postupnému samovolnému zarůstání lokality dřevinami a velká část plochy pískovny byla využívána k ukládání zeminy a odpadu. V současné době tyto negativní vlivy v omezené míře přetrvávají a v území jsou vytvářeny nové černé skládky. Ve vegetačním období dochází k zarůstání tůní okřehkem (Lemna sp.). Území je bohaté na drobné prameniště. Z přirozených společenstev se v území vyskytují fragmenty dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae). Z dřevin převažuje zejména v okolí tůní olše lepkavá (Alnus glutinosa) a topol osika (Populus tremula). Vodní vegetace je většinou méně vyvinutá, převládají ostřice (Carex sp. div.), sítiny (Juncus sp. div.), místy zblochan vodní (Glyceria maxima). Místy se na ploše vyskytují invazní druhy rostlin – křídlatky (Reynoutria sp.). V území se vyskytuje čolek velký (Triturus cristatus), díky němuž bylo území zařazeno mezi evropsky významné lokality a další druhy obojživelníků – čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek horský (Mesotriton alpestris), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Pelophylax esculentus) a kuňka obecná (Bombina bombina). PP se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 33. BIOSFERICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. 3.2.4.4 Územní systém ekologické stability Širší vazby ÚSES ZÚR MSK vymezují na území ORP Ostrava plochy a koridory nadregionální a regionální úrovně. Tabulka 44: Označení

Nadregionální biocentra Cílové ekosystémy

91 Černý les mezofilní bučinné, mezofilní hájové a nivní 92 Oderská niva nivní, vodní a luční Pozn.: biocentrum 91 Černý les se nachází na severní hranici ORP Ostrava

Tabulka 45: Označení

Nadregionální biokoridory Typ osy Cílové ekosystémy

K 96 K 96 K 98 K 99 K 100 K 100 K 101 K 101

N V MH MH(MB) V N V N


nivní mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní hájové, příp. mezofilní bučinné vodní nivní vodní nivní

Regionální biocentra

101 Bělský Palesek 110 Bučina u Bartovic 125 Gurňák 126 Havířovská Lučina 129 Heřmanice-Záblatí 134 Horník 146 Klečkovce 148 Koblovská a Vrbická niva 156 Kunčická niva

Cílové ekosystémy mezofilní hájové, hygrofilní lesní mezofilní hájové, mezofilní bučinné mezofilní hájové, mezofilní bučinné nivní, vodní mezofilní hájové, nivní, vodní mezofilní bučinné mezofilní hájové nivní, vodní nivní, vodní

62



Označení

Cílové ekosystémy

158 Landek 161 Lipina u Oprechtic 208 Radvanická niva 234 Turkov 237 U Bravantic 239 U Dolu Paskov 241 U Havířovského rondelu 243 U Chabičova 245 U Janové 247 U Klimkovic 255 Údolí Polančice 269 Vratimovský les 276 Zaryje

mezofilní hájové, nivní, vodní mezofilní hájové, mezofilní bučinné nivní, hygrofilní nivní, vodní mezofilní hájové nivní, vodní nivní, vodní mezofilní hájové, hygrofilní lesní hygrofilní lesní, příp. luční mezofilní hájové mezofilní hájové, mezofilní bučinné mezofilní hájové, mezofilní bučinné mezofilní hájové, mezofilní bučinné


Regionální biokoridory Cílové ekosystémy

543 544 545 551 552 553 554 582 583 584 588 589 590 591 592 602 603 617 620 621 626 628

nivní, vodní mezofilní hájové, hygrofilní, hydrofilní, hygrofilní, mezofilní hájové mezofilní hájové, hygrofilní, mezofilní hájové, hygrofilní, mezofilní hájové, hygrofilní, mezofilní hájové, hygrofilní, hydrofilní nivní, vodní nivní, vodní nivní, vodní mezofilní hájové, mezofilní bučinné mezofilní hájové, mezofilní bučinné hydrofilní, mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní hájové, mezofilní bučinné mezofilní hájové, mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní hájové, mezofilní bučinné, hygrofilní mezofilní hájové mezofilní hájové, hygrofilní, hydrofilní mezofilní hájové, hygrofilní mezofilní hájové, hygrofilní, hydrofilní

Zásady vymezování územního systému ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je koncipován na principu ochrany nejzachovalejších ekosystémů v krajině, jež vzájemně propojeny vytváří ekologicky stabilní funkční síť. Pro dosažení tohoto cíle je nutno vymezit prostory, v nichž bude zajištěn vývoj ekologicky stabilnějších společenstev, a tyto prostory rozmístit tak, aby v jejich síti byly zastoupeny pokud možno všechny rozmanité typy společenstev, zahrnující druhové bohatství naší přírody. Protože vznik přirozených společenstev a jejich stabilizace přirozeným vývojem vyžaduje dlouhodobé časové rozpětí, musí být tato „biologická infrastruktura“ v území dlouhodobě fixována a respektována nejméně tak, jako síť osídlení a technické infrastruktury. Proto ÚSES patří mezi územní struktury zásadního významu a požadavky na jeho funkční zachování musí být při všech zásazích do území respektovány. (I. Míchal, Ekologická stabilita, 1992). Posláním ÚSES je tedy jednak zajistit podmínky pro zachování bohatého genofondu naší přírody a pro výměnu genetické informace biologických složek, jednak stabilizačním působením skladebných prvků na okolní méně stabilní ekosystémy zvýšit celkový ekologický potenciál krajiny a obnovit rovnováhu mezi jejími složkami. Skladebné prvky ÚSES Biocentrum - krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou existenci rostlinných a živočišných společenstev. Biocentra rozlišujeme dle různých hledisek, např. dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dle reprezentativnosti na reprezentativní (zahrnuje plošně převažující ekosystémy, typické pro danou jednotku) a unikátní (představuje zvláštní výjimečné typy ekosystémy), podle rozmanitosti zastoupených biocenóz na jednoduchá a kombinovaná (zahrnují společenstva různých formací), atd. Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat podmínky k trvalé existenci. 63



Biokoridory rozlišujeme dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dále dle typu formace (les, voda, mokřad…), podle podobnosti spojovaných biocenter na modální (spojuje biocentra se stejnými nebo podobnými společenstvy) a kontrastní (spojuje biocentra s rozdílnými společenstvy). Interakční prvek – drobný krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních skladebných prvků na méně stabilní ekosystémy. Hierarchické členění ÚSES V rámci ÚSES se rozlišují tři úrovně – nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální prvky mají zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES reprezentuje mozaiku typických společenstev daného krajinného typu, např. pahorkatiny, široké říční nivy, apod. Většinou se jedná o kontrastní prvek, zahrnující různá společenstva v různém stupni vývoje a pozměněna lidskou činností. Lokální úroveň zahrnuje i celý rozsah systémů vyšších, působení lokálních prvků ÚSES na krajinu se stává praktickým vyústěním celého procesu zabezpečování ekologické stability. Prostorové parametry ÚSES Pro jednotlivé prvky ÚSES všech úrovní byly stanoveny minimální parametry, jichž je třeba dosáhnout pro zajištění funkčnosti prvku: Nadregionální biocentrum: Nadregionální biokoridor: Regionální biocentrum: Regionální biokoridor: Lokální biocentrum: Lokální biokoridor:

1 000 ha šířka od osy min. 40 m, nárazníková zóna dle možností, do cca 2 km 30 ha (dle typu společenstva) šířka 40 m, délka max. 700 m, přerušení je možné do 150 m(pokračuje-li v parametrech lokálních) 3 ha, jádrové území 1 ha min. šířka 15 m, max. délka 2000 m, možnost přerušení na 80 m orná půda

Popis struktury ÚSES obcí SO ORP Ostrava

JEV 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Podklady:

Nadregionální –ZÚR MSK Regionální – krajský úřad MSK Místní ÚSES – územní plány obcí ORP Ostrava a sousedících obcí ze správních obvodů ORP Bílovec, Bohumín Frýdek-Místek, Havířov, Hlučín, Kopřivnice, Opava, Orlová

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava ÚSES je vymezen v Územním plánu Ostrava, vydaném 21.5.2014. Hlavní páteří ÚSES v Ostravě jsou dva nadregionální tahy, vedené po velkých řekách – Odře a Ostravici. K nim lze dále přiřadit nadregionální tah podél řeky Opavy, pokračující směrem na Opavsko, dále regionální tah podél Lučiny, směřující k Šenovu a Havířovu. Pro srovnání těchto hlavních os je možno uvést, že v celé délce nejkvalitněji plní svou funkci biokoridor podél Lučiny, ostatní tahy jsou funkční v menších úsecích svého toku. Jmenované regionální a nadregionální tahy reprezentují společenstva podmáčených stanovišť, jsou vymezeny na záplavových územích plochých niv velkých řek. Lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně normální hydrické řady reprezentují dva nadregionální tahy po hranicích řešeného území. Jedná se o nadregionální tah po mírných svazích a zalesněných plochých hřbetech v k. ú. Bartovice, Heřmanice a Michálkovice, dále pak o jižní část území na k. ú. Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice. Oba tahy jsou zastoupeny regionálním biocentrem a dále složeným biokoridorem. Na k. ú. Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná, Svinov a Polanka je veden regionální tah, zajišťující reprezentativní společenstva 3-4. vegetačního stupně v pahorkatině Nízkého Jeseníku na kontaktu s Ostravskou pánví a Moravskou bránou. Specifickým krátkým regionálním tahem je spojnice mezi Černým lesem za hranicí Ostravy a údolím Odry. Tento je reprezentován kvalitou i typem společenstev unikátním regionálním biocentrem Landek, napojeným regionálním biokoridorem na Černý les. Uvedené hlavní tahy doplňuje síť lokálních tras převážně reprezentativního charakteru, v oblasti Staré a Nové Plesné jsou zařazena i unikátní společenstva luk s rozptýlenou zelení.

64



Interakční prvky jsou vymezeny na stávajících krajinných strukturách většinou drobnějších rozměrů, v některých případech zahrnují unikátní společenstva kontrastního charakteru. Charakteristika jednotlivých tahů ÚSES Nadregionální ÚSES NRBC 1-1 Poodří (dle ZÚR BC 92 Oderská niva) a NRBK 1 (dle ZÚR K 100 – Odra) Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami, rozptýlenou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a hranicí území v Koblově je tokem s upraveným korytem a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih, Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter nížinné řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí. Navržené nadregionální biocentrum je součástí páteřního systému ÚSES. Biocentrum je mozaikou vodou ovlivněných společenstev starých říčních ramen, mokřadů, vlhkých luk a luhu. Za daného stavu je lze považovat za fungující. Jedná se o biocentrum reprezentativní pro bioregion 2.4. Pooderský. Jednoznačně je umístěné v údolní nivě Odry mezi Ostravou – Svinovem a střední části CHKO Poodří, převážně na území CHKO. Cílové ekosystémy jsou nivní, vodní a luční. Nadregionální biokoridor podél řeky Odry, vedoucí k severní hranici řešeného území, lze považovat za funkční pouze v kratším úseku, navazujícím na NRBK Poodří (k.ú. Polanky, Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih, částečně Svinov). Výše po toku řeky je funkce biokoridoru snížena regulací koryta s oboustrannými protipovodňovými hrázemi. Břehy jsou pokryty bylinným – často ruderalizovaným společenstvem s nízkým podílem stromové zeleně, souvislé břehové porosty se vyskytují pouze v oblasti Koblovských jezer. Zjištěn je rozsáhlý výskyt invazního neofytu křídlatky. Biokoridor i vložená biocentra jsou modálního charakteru, žádoucí je zajistit stabilitu lužních formací s přirozenou skladbou dřevin. Dle ZÚR MSK je navržena nivní osa (NRBK K100 – nivní osa) a vodní osa (NRBK 100 – vodní osa). Pro vodní osu platí jednoznačná lokalizace trasy bezprostřední vazbou na vodní prostředí v korytě Odry. Nivní osa je vedena souběžně s vodní osou s vazbou na stávající lužní porosty a doprovodné porosty vodního toku. Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy jsou částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji. Vznikl tak velmi hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru. V prostoru Koblovských jezer je navrženo nové regionální biocentrum, posilující celý nadregionální tah. NRBK 2 – Ostravice (dle ZÚR MSK K 101 – nivní osa a K 101 – vodní osa) Řeka Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik drobných peřejí a větší diferenciaci dna koryta. Spád je vyrovnáván několika jezy. Doprovodné porosty jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně. Navržený nadregionální tah ÚSES podél řeky Ostravice přirozeně propojuje Beskydy s Ostravskou pánví, je však po stránce funkčnosti velmi oslaben, mnohé úseky jsou dlouhodobě nefunkční. Uspokojivě biokoridor funguje na k.ú. Hrabová a Kunčice, průchod středem města je velmi problematický (sevření zástavbou a rekreačními plochami), zde není za daných podmínek možné dodržet parametry délky biokoridoru (max. 700m), není možno umístit místní biocentrum odpovídajícího charakteru. Za částečně funkční lze považovat úsek nad soutokem Ostravice s Odrou. Do biokoridoru jsou začleněna i unikátní biocentra, reprezentující mozaiku antropických stanovišť s jejich specifickou sukcesí (MBC na haldě Hrabůvka, Interakční prvek na Hrušovské haldě-téměř stepní charakter vegetace). Do NRBK je vloženo nové regionální biocentrum (v blízkosti haldy Hrabůvka) s velikostí dosahující minimálních parametrů. NRBK 3 – Opava (dle ZÚR MSK K 96 – nivní osa a K 96 – vodní osa) Řeka Opava přitéká ze severu a vlévá se do Odry. Přináší velké množství vody, tok je veden velkými oblouky v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny (Hošťákovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující. Nadregionální tah od soutoku řeky Opavy s Odrou po hranici města na k.ú. Martinov. Lze jej zčásti považovat za částečně funkční, tvořený funkční mozaikou luk, lužního lesa a rozptýlené stromové zeleně. Stávající agrocenózy je nutno do budoucna nahradit bylinnými formacemi a dále zvětšit podíl lesních ploch. Stávající zahrádkářská osada na břehu Opavy je z NRBK vyjmuta. Tah je reprezentován regionálním biocentrem Turkov, kvalitní lužní formací, zahrnující menší rozlohy mokřadů. NRBK 4 – Slezská Ostrava (dle ZÚR MSK K 98 – MH – MB) Nadregionální tah probíhá po severovýchodní hranici města, je vymezen převážně na stávajících lesních porostech. Problematičtější vedení po agrocenózách a prolukami v řídké zástavbě se vyskytuje v severní části při napojení na RBC Heřmanický rybník a na jižní hranici při přechodu přes nivu Lučiny (kolize s dopravním tahem „jižní tangenta“). Převedení biokoridoru přes nivu Odry v prostoru Vrbice a Koblova je velmi ztíženo výstavbou dálnice a navazující nové trasy hlavního tahu na Rychvald.

65



Biokoridor má zastoupeno reprezentativní funkční regionální biocentrum Bartovický les, regionální biocentrum Heřmanický rybník je unikátního charakteru a spíše navazuje na zamokřená stanoviště široké nivy Odry. Regionální tah je na ně navázán segmentem s výměrou místního biocentra, od něhož dále na severovýchod pokračuje větev regionálního biokoridoru (přes hranice města). Toto biocentrum je vymezeno na sušších stanovištích antropogenních navážek v návaznosti na Vrbickou stružku. Je považováno za nefunkční, do budoucna je třeba nahradit polní kultury a louku lesem. NRBK 5 – Jih (dle ZÚR MSK K 99 – MH – MB) Nadregionální tah, reprezentující společenstva Podbeskydské pahorkatiny, je vymezen po stávajících lesních komplexech. Zahrnuje dvě regionální biocentra mírně odlišného charakteru. RBC 5-10 zaujímá les na vlhčím a živnějším stanovišti, RBC 5-14 představuje celkově sušší stanoviště s vlhčími enklávami. Předchozí jmenované je lesním komplexem s místy přirozenější druhovou skladbou, u obou však výrazně převažují jehličnaté monokultury. Biokoridor je zčásti navržen po orné půdě, v jeho trase se nacházejí čtyři kolizní místa v bodech, kde jej protíná „jižní tangenta“. V prostoru průmyslové zóny je biokoridor veden pod Místeckou po trase zrušené trati, která prochází pod mostem dostatečně kapacitním propustkem pro úspěšné převedení biokoridoru. Původní trasa, procházející spolu s novou cestou pod zvednutou Místeckou (v návrhu), je považována za podpůrnou (silné zatížení daného prostoru ruchem dopravy). Regionální ÚSES Regionální biokoridor 10 - Lučina Menším pravobřežním přítokem Ostravice je Lučina, přitékající od východu (Havířov, Šenov). Přestože protéká industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku, v některých úsecích s vyspělými a velmi hodnotnými břehovými porosty. Spád řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy. Jedná se o převážně funkční tah, kde tok Lučiny prochází v obloucích nivou s vyspělými doprovodnými porosty. Na výše položených plošinách říční terasy se nacházejí antropogenní biotopy, místy začleněné jako unikátní a kontrastní prvky do trasy biokoridoru (např. MBC 10-2). Regionální biocentrum menších rozměrů je navrženo v oblouku hlavního dopravního tahu do Havířova. Regionální biokoridor 11 - Petřkovice Krátký úsek regionálního významu zahrnuje vysoce kvalitní reprezentativní regionální biocentrum 11-1 Landek, obsahující unikátní stanoviště výchozů horniny na kontaktu svahu pahorkatiny s nivou Odry. Kontrastní charakter obou celků (RBC Landek a NRBK Odra) zvyšuje význam uvedeného biocentra, které je poněkud nedostatečně napojeno na Černý les za hranicemi města. Propojení středem Petřkovic po náspu zrušené trati je již zčásti zastavěno, část pokrývají oplocené zahrady. Regionální biokoridor 12 – Poruba-jih Regionální tah je z větší části nefunkční, jádrem jsou regionální biocentrum 12-8 a místní biocentrum 12-12, vymezené na lesních porostech. Biokoridor a část místních biocenter jsou navrženy na orné půdě, prostup pod dálnicí směrem k Poodří je řešen pod estakádou ve Svinově. Regionální biokoridor 13 – Poruba-sever Za funkční lze považovat RBC 13 -1 s navazujícím biokoridorem směrem na Vřesinu a severně na Plesnou. Uvedené prvky jsou reprezentativními společenstvy sušších stanovišť Jesenického podhůří, vymezené na stávajících porostech. Porosty jsou zčásti jehličnatými monokulturami, zčásti kvalitním smíšeným či listnatým lesem. Spojující biokoridor je navržen na orné půdě o minimální šířce 50m. Regionální biokoridor 14 - Proskovice Částečně funkční spojovací biokoridor, propojující dva nadregionální tahy v migrační trase od Poodří do pahorkatiny Podbeskydí. Srázné svahy říční terasy Odry pokrývají listnaté lesy s dubem, bukem, javorem, habrem, které jsou kvalitní reprezentativní biocenózou. Regionální biokoridor 15 - Polanka Krátký úsek RBK, probíhající podél hranice města, fixuje významnou migrační trasu velkých savců z Nízkého Jeseníku směrem k Poodří a dále do Beskyd. Biokoridor je nefunkční, navržený většinou po orné půdě, na území Ostravy u hranice s Klimkovicemi je vymezen o minimální šířce 25m s tím, že stejná šířka bude vymezena i na území obce Klimkovice. Pro vedení biokoridoru je využita údolnice drobného toku a skupiny krajinné zeleně. Lokální ÚSES Místní trasa č. 100 Místní tah spojuje nivu Ostravice a Lučiny s lesním komplexem v Heřmanicích (RBC 4-7). Prochází většinou po stávajících porostech. Zdrojovým biocentrem je halda Ema s přilehlými porosty. 66



Místní trasa č. 200 Tento tah reprezentuje společenstva dubohabřin s lípou v prostoru mezi RBC 5-12 a Poodřím. Je zastoupen dvěma od sebe izolovanými tahy, většinou je vymezen na stávajících zelených liniích v zemědělské krajině k.ú. Stará Bělá a Proskovice. Místní trasa č. 300 Místní tah prochází zemědělskou krajinou v k.ú. Polanka, zčásti je navržen po orné půdě, větší část prvků je vymezena na stávajících porostech. Zdrojovými prvky jsou biocentra 303 a 307 (vysoká kvalita). Propojení obou větví přes Polanku je v jednom případě zrušeno, nad rybníkem je navrženo k zachování. Místní trasa č. 400 Původní krátká trasa s jedním biocentrem, která byla původně podpůrným tahem RBK 12, sevřeným průmyslovou zónou byla zrušena. Místní trasa č. 500 Probíhá po hranici města v k.ú. Krásné Pole. Zčásti vymezen na stávajících porostech, zčásti navržen po orné půdě. Reprezentativní tah Jesenické pahorkatiny. Místní trasa č. 600 Dvěma větvemi prochází katastrem Martinova, zahrnuje reprezentativní i unikátní společenstva luk s drobnou zelení v údolí Plesenského potoka, druhá větev prochází lesními komplexy k severní hranici města Ostravy s obcí Děhylov. Místní trasa č. 700 Prochází dvěma větvemi územím Hošťálkovic a Lhotky, spojuje nivu Odry a Opavy se zalesněným podhůřím. Vyskytují se zde unikátní společenstva mokřadů a na druhé straně suché a chudé stanoviště temen a svahů pahorkatiny. Tah je celkově kontrastně-modální. Místní trasa 800 Na základě doporučení dotčeného orgánu, OOŽP MMO byla severní větev místní trasy č. 800, která probíhá podél Černého potoka k MBC na odvalu bývalého dolu Šverma, zrušena. Zrušená severní větev místní trasy ÚSES č. 800 byla tvořena skladebnými prvky č. 800 až 806 a interakčním prvkem č. 0-14. Z trasy 800 byla zachována pouze její samostatná, prostorově oddělená, jižní větev, tvořená místním biocentrem MBC 807 a místním biokoridorem MBK 808. Rušená větev je v téměř celém průběhu nefunkční, sevřená mezi plochy průmyslu a plochy dopravy. Skladebné prvky ÚSES, které lze v rámci trasy považovat za alespoň částečně funkční jsou negativně ovlivněny přítomností starých ekologických zátěží (např. chemická skládka v místním biocentru MBC 805). Zásadní, nepřekročitelnou a trvalou překážkou pro fungování trasy je existující kolejiště Českých drah o šířce cca 150 m. Z těchto důvodů nelze předpokládat, že by rušená trasa mohla vůbec kdy splňovat kritéria uvedená v odst. 1), písm. a), § 3, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Místní trasa č. 900 Spojovací biokoridor, trasovaný podél cyklostezky, procházející od Koblovských jezer směrem k Černému lesu za hranicí řešeného území. Je ve většině délky částečně funkční (drobná rozptýlená zeleň, nová alej). Interakční prvky Interakční prvky jsou směrnou částí ÚSES, jejich role je významná. V rámci řešeného zemí je vymezeno 23 těchto prvků, většinou liniové povahy. Výjimku tvoří Hrušovská halda s unikátním společenstvem, připomínajícím lesostep s teplomilnými druhy bylin a dřevin. Čavisov ÚSES je vymezen v Územním plánu Čavisov, vydaném 4.12.2012. Nadregionální úroveň v řešeném území není zastoupena. Regionální úroveň zasahuje do území obce regionálním biocentrem 134 Horník a regionálním biocentrem 255 Údolí Polančice. Celková výměra navrženého biocentra 134 Horník dle ZÚR MSK je značně větší než minimálních 30 ha (dle ZÚR asi 98 ha). Jelikož se biocentrum nachází v území více obcí, je žádoucí zpracovat podrobný minimální nebo vhodný rozsah v rámci samostatné dokumentace a ten po schválení zapracovat do územních plánů dotčených obcí. Dále řešeným územím prochází regionální biokoridor 602, vedoucí ze Zbyslavic jižním okrajem Čavisova do regionálního biocentra 255 Údolí Polančice a regionální biokoridor 589, vedený územím Čavisova z RBC 255 do Vřesiny. Lokální úroveň ÚSES je vymezena od jihu z regionálního biokoridoru 602 z území Zbyslavic k severu (stanoviště středně živná a středně vlhká) a dále v údolní nivě Porubky podél hranic Čavisova s Horní a Dolní Lhotou (koridor převážně vedený údolnicemi na stanovištích obohacených a vlhčích). Vymezení v místech, kde neexistují dřevinné porosty, je provedeno v minimálních nutných rozlohách a šířkách dle metodiky. Další případné upřesnění prvků může být provedeno v rámci projektů ÚSES, při zapracování do lesního 67



hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy vymezením podle hranic trvalého rozdělení lesa, popř. po parcelách nebo jiných liniích, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést, v závislosti na způsobu hospodaření a v rámci komplexních nebo dílčích pozemkových úprav. Dolní Lhota ÚSES je vymezen v Územním plánu Dolní Lhota, vydaném 29.6.2011. Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter. V řešeném území jsou vymezeny biokoridory a biocentra lokální (místní) úrovně. Prvky ÚSES reprezentují bohaté půdy niv a pruhů kolem toků ovlivněné vodou – podél toku Porubky a toku Opusty, mimo údolnice toků pak středně živná stanoviště normální vlhkostní řady. Vymezení prvků ÚSES: – lokální biokoridory s biocentry podél toku Porubky a jejího levého přítoku Opusty; – lokální biokoridory s biocentry napříč protínající údolnicí Porubky a vedoucí dále k severu podél hranice s Horní Lhotou. Pro všechny prvky ÚSES, mimo vodní plochy a vodní toky zahrnuté do ploch ÚSES, je cílovou vegetační formací les. Horní Lhota ÚSES je vymezen v Územním plánu obce Horní Lhota, schváleném 18.6.1999. Základním prvkem je regionální biocentrum Horník, ležící v jižní části obce. ÚSES je doplněn prvky místního významu. Jedná se o místní biokoridor probíhající ve směru S – J z lesního komplexu Březí – Zátoky v k.ú. Hrabině směrem k říčce Porubce. Severní úsek biokoridoru je řešen variantně. V západní části obce je vymezeno místní biocentrum, z kterého vychází místní biokoridor jižním směrem do prostoru nivy říčky Porubky. Klimkovice ÚSES je vymezen v Územním plánu města Klimkovice, schváleném 18.4.2001 a rozpracovaném návrhu nového Územního plánu Klimkovice. Následující popis vychází z návrhu ÚP Klimkovice. Regionální ÚSES - biocentra - 247 "U Klimkovic". ÚP Klimkovice jednoznačně vymezuje plochy U / 9 P-US, U / 10 P-US, U / 11 P-US, U / 12 P-US, U / 13 P-US pro regionální biocentrum 247 "U Klimkovic". Koordinuje vymezení zastavitelné plochy Z / 34 VH-P (poldr P2) určené pro stavby na ochranu před povodněmi (vodní díla) s vymezením ploch pro regionální biocentrum v lokalitě "Kříbí". - 255 "Údolí Polančice". ÚP Klimkovice jednoznačně vymezuje plochy U / 27 P-US pro regionální biocentrum 255 "Údolí Polančice". Koordinuje vymezení zastavitelné plochy Z / 142 VH-P (poldr P1) určené pro stavby na ochranu před povodněmi (vodní díla) s vymezením ploch pro regionální biocentrum na hranicích k. ú. Klimkovice a k. ú. Olbramice. Regionální ÚSES - biokoridory - RBK 590 Regionální biokoridor 590 propojuje NRBC 92 "Oderská niva" z území Ostravy s RBC 247 "U Klimkovic" celé jednoznačně vymezené v k. ú. Klimkovice. V území Klimkovic regionální biokoridor 590 tvoří dvě biocentra vložená do složeného biokoridoru regionální úrovně a tři jednoduché biokoridory regionální úrovně. - RBK 628 Regionální biokoridor 628 propojuje regionální biocentrum 247 "U Klimkovic" (celé jednoznačně vymezené v k. ú. Klimkovice) s 255 "Údolí Polančice" na hranicích k. ú. Klimkovice a k. ú. Olbramice. V území Klimkovic regionální biokoridor 628 tvoří dvě biocentra vložená do složeného biokoridoru regionální úrovně a tři jednoduché biokoridory regionální úrovně. Místní úroveň ÚSES ÚP Klimkovice podle požadavků Města Klimkovice (na základě schválení plánu společných zařízení Zastupitelstvem města Klimkovice na 15. zasedání konaném dne 31. 8. 2005) po koordinaci s dalšími záměry změn území, vymezuje plochy pro ÚSES místní (lokální) úrovně: - Podél toku potoka Rakovec. Vychází z regionálního biokoridoru 589 a vede přes pramennou oblast Rakovce, kolem rybníka Mexiko, kříží dálnici D 1 a končí severně rybníků Písečný rybník, Tisův rybník, tj. nepokračuje dále podél toku Rakovce přes zastavěné území Klimkovic. 68



- Propojení lokálních biokoridorů. Propojuje podél dálnice místní (lokální) ÚSES vedený podél toku potoka Rakovec s místním ÚSES vedeným podlé toku "Mexický potok". - Podél toku "Mexický potok". Vychází z regionálního biokoridoru 589 a vede přes hranici povodí Porubky a Polančice k jihu, dále podél vodního toku (kříží dálnici D 1 a silnic II/478) k zástavbě Václavovic, kde u areálu čerpací stanice pohonných hmot se stáčí k východu přes zastavěné území do k. ú. Olbramice ÚSES je vymezen v Územním plánu obce Olbramice, schváleném 8.10.2002 a rozpracovaném návrhu nového Územního plánu Olbramice. Následující popis vychází z návrhu ÚP Olbramice. Nadregionální biocentra (NRBC) ani nadregionální biokoridory (NRBK) – do území nezasahují, zasahují do něj ovšem regionální prvky – dvě regionální biocentra (RBC Údolí Polančice a RBC U Bravantic) a tři regionální biokoridory (RBK 591, 592 a 628). Na místní úrovni ÚSES je vymezeno pět místních biocenter a jeden místní biokoridor. Stará Ves nad Ondřejnicí ÚSES je vymezen v Územním plánu Stará Ves nad Ondřejnicí, vydaném 28.5.2014. Nadregionální úroveň je na území obce zastoupena nadregionálním biocentrem Oderská niva. Regionální úroveň je zastoupena RBC 243 a regionálními biokoridory RBK 545, 551 a 554. Regionální biokoridory 545 a 551 jsou propojeny místním tahem se dvěma místními biocentry. Šenov ÚSES je vymezen v Územním plánu obce Šenov, schváleném 5.12.1996 a rozpracovaném návrhu nového Územního plánu Šenov. Následující popis vychází z návrhu ÚP Šenov. Nadregionální úroveň není na území obce zastoupena. Regionální úroveň je zastoupena RBC 110 a RBC 241 zasahujícími okrajově do území obce a regionálními biokoridory RBK 583 a 617. V RBK 583 vymezeném podél řeky Lučiny jsou vložena tři místní biocentra. V RBK 617, vycházejícího z RBC 110. jsou vložena rovněž tři místní biocentra. Místní úroveň je zastoupena místním biokoridorem s místními biocentry vedeném západovýchodním směrem ve střední části obce. Obec Václavovice ÚSES je vymezen v Územním plánu Václavovice, vydaném 8.10.2014. Na území obce Václavovice jsou vymezeny pouze prvky územního systému ekologické stability lokální úrovně – lokální biocentra a lokální biokoridory. Obec Velká Polom ÚSES je vymezen v Územním plánu Velká Polom, vydaném 5.3.2012. Nadregionální prvky ÚSES do řešeného území nezasahují. Do východní části řešeného území zasahuje regionální biokoridor RK 950 (v ZÚR MSK označen pořadovým číslem 588). Místní úroveň je zastoupena především dvěma tahy (podél hranice s Vřesinou a hranice s Ostravou). Vratimov ÚSES je vymezen v Územním plánu Vratimov, vydaném 23.4.2012. V řešeném území jsou vymezeny nadregionální, regionální a lokální prvky ÚSES. Nadregionální biokoridor K101 (N1, N2), vodní a nivní osa, je veden tokem Ostravice a podél něj. Do něj je v části trasy v území Vratimova vloženo regionální biocentrum č. 239 (N1). Dále pokračuje koridory vodním a nivním k severu (N2). Nadregionální biokoridor K 99, mezofilní hájový a mezofilní bučinný, prochází ze západu z území Paskova přes vložené regionální biocentrum č. 239 U Dolu Paskov (N1), dále klínem území Řepišť (N3) do vloženého regionálního biocentra č. 276 Zaryje a dále přes území Řepišť a pak Vratimova jako části (N5 až N15). Části (N5) až (N10) jsou vymezeny na zčásti existujících porotech v údolnici Datyňky – listnaté porosty přírodě blízkého druhového složení, 69



většinou různověké. V území Vratimova je do něj ještě vloženo regionální biocentrum č. 269 Vratimovský les, mezofilní bučinné a mezofilní hájové. Trasa lokálních biocenter a biokoridorů je vymezena od nadregionálního biokoridoru K99, (N8 LBC) k jihu (L4 LBK) do LBC na území Řepišť a z něj a) dále k jihu přes Vratimov (L5 LBK) na území Řepišť, b) k východu (L6) a (L8) do LBC na území Václavovic a odtud k jihu podél hranice Václavovic a Horních Datyní (L9 LBK) do LBC (L10). Dále pak pokračují k jihu po hranici mezi Sedlišti a Řepišti. Další trasa je vedena jako lokální z NRBK K99 (N10 LBC) k východu. Je tvořena lokálními biokoridory a lokálními biocentry (L1) až (L3) a dále pokračuje na území Šenova. Vřesina ÚSES je vymezen v Územním plánu Vřesina, vydaném 24.9.2014. Nadregionální prvky ÚSES na území obce nezasahují. K severovýchodní hranici obce zasahuje mezofilní hájové RBC 146 Klečkovce, ve větší vzdálenosti jihozápadně od území se nachází RBC 255. Z těchto RBC vycházejí RBK zasahující do území obce. Po jižní části k. ú. Vřesina u Bílovce je veden regionální biokoridor 589. V jihovýchodní části obce na tento RBK navazuje RBK 626, který má podle ZÚR MSK cílový charakter mezofilní hájový a hydrofilní. Podrobně zde byly vymezeny nejen plochy vlastních lesních částí obou RBK, ale i na nich vložená místní biocentra. Podél toku Porubky je vymezen místní tah ÚSES (v platném územním plánu klasifikovaný jako regionální). Zbyslavice ÚSES je vymezen v Územním plánu obce Zbyslavice, schváleném 14.10.1998. Nadregionální prvky ÚSES na území obce nezasahují. Podél společné hranice s Vřesinou, Čavisovem a Kunovicemi je vymezen regionální biokoridor RBK 603 s vloženými místními biocentry. Místní úroveň je zastoupena místními biokoridory a biocentry vymezenými po hranici s Bítovem a Těškovicemi. Místní –poskytnuto v nekompatibilních formátech, kromě statutárního města Ostravy 3.2.4.5 Významné krajinné prvky

JEV 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU Podklady:

PRVEK

REGISTROVANÝ,

POKUD

NENÍ

Pověřený obecní úřad Obec s rozšířenou působností (ORP) – Magistrát města Ostravy, Odbor ochrany životního prostředí

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města Ostravy je registrováno 136 významných krajinných prvků (podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.), dva VKP jsou registrovány v Klímkovicích, jeden v Šenově. Tabulka 48: Číslo 001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014

VKP registrované na území města Ostravy Datum Název Charakter území registrace

Hulvácký kopec - koupaliště Park na Hulváckém kopci a vodní plochy podél ul. Novoveská Sad Jožky Jabůrkové Hřbitov u Vítkovického nádraží Park mezi ul. 1. máje a Výstavní Sad Milady Horákové Husův sad „Tramvajová trať“ Hrabová – Nová Bělá Pustkovecké údolí Hřbitov v Ostravě-Zábřehu a okolí Park na křižovatce ul. Dolní a U Zámku Třebovický park a okolní hodnotné plochy Izolační zeleň podél ul. Železárenské Sad Družby

1993-08-24 1993-11-15 1993-05-26 1993-05-26 1993-06-08 1994-05-10 1993-06-08 1996-02-01 1993-12-02 1993-11-08 1994-01-27 1995-01-09 1994-04-28 1994-06-20

70

lesopark Lesopark, vodní plochy, mokřad park hřbitov park park park porost dřevin park Hřbitov, porost dřevin park park porost dřevin park

Městský obvod Nová Ves, MHaH Nová Ves, MHaH Vítkovice Vítkovice MHaH MOaP MOaP Nová Bělá, Hrabová Pustkovec, Poruba Ostrava-Jih Ostrava-Jih Třebovice MOaP Poruba

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava Číslo

Název

015 016 017 018 019 020 021 022 023 024 025

027

Porubský rybník Stromořadí mezi ul. Záhumenní a Rudnou Park u Porubského nábřeží Marxův sad Komenského sady Areál nemocnice v Ostravě-Zábřehu Zeleň mezi ul. Krokova a Plzeňská Bezručův sad Zeleň za garážemi u ul. Provozní Lesík na koutech – Poruba VII. obvod Park mezi ul. Ruská, Mostárenská a Kotkova Kamenec–zeleň mezi ul. Bohumínská, Na Mundlochu, Nad Ostravicí, Dědičná, Bukovanského Ústřední hřbitov

028

Park pod Ústředním hřbitovem

029 030 031 032 033 034

Hřbitov u kostela sv. Kateřiny v Hrabové Hřbitov na ul. Bažanově v Ostravě-Hrabové Hřbitov v Ostravě-Svinově Sad Čs. armády Zeleň u kostela v Kunčičkách Stromořadí u hřiště na ul. Stanislavského

035

Sad Míru v Ostravě-Svinově

036 037 038 039 040 041 042

Na Rybnících Lhotka - Slepičky Sad na ul. 30. dubna Lhotka – lesík na lokalitě Borky Hošťálkovice – Lhotka „Pod vysílačem“ Skupina jírovců na ul. Soukenické Lesík za Třebovickým parkem Zeleň u hřiště – ul. Na Valech a V Mešníku v Třebovicích Alej na ul. Pod Bažantnicí Park na ul. Frýdecké v Ostravě-Kunčicích Park na ul. Holvekova, Lihovarská (bývalá ZOO) Hřbitov Michálkovice Remízy nad Lamařem v Koblově Plochu ul. Pod Bažantnicí a řeky Lučiny Michalské náměstí Buk a jinan v předzahrádce na ul. Zámostní Sad Boženy Němcové Alej u statku na ul. Jelínkova Stromořadí ve statku u ul. Jelínkova Zeleň v areálu fakultní nemocnice v Porubě Protihlukový pás u VŠB Červenolistý buk na ul. Ruské Zbytek aleje u ul. U Důlňáku Náměstí Jana Nerudy v Porubě Izolační zeleň podél železniční trati v Bartovicích Parčík u školy na ul. U Statku Porost na terénním zlomu v lokalitě Podzámčí Prostřední důl Hřbitov u Babího dolu Alej podél ul. Bartovická Park u kulturního domu v Bartovicích Hřiště u ul. Bartovické a Těšínské Akátový porost u ul. Šporovnická Remíz – ul. Krušinova Zeleň za Moštárnou v Ostravě-Svinově Jírovce u sladovny ostravského pivovaru

026

043 044 045 046 047 048 049 050 051 052 053 054 055 056 057 058 059 060 061 062 063 064 065 066 067 069 070 071 072

A.1 Průvodní zpráva Datum registrace

Charakter území

Městský obvod

1994-06-10 1994-07-07 1994-07-11 1996-01-31 1994-06-02 1996-01-31 1995-08-01 1996-04-24 1994-05-27 1996-01-31 1995-02-22

porost dřevin stromořadí park zahrada park parková zeleň porost dřevin park porost dřevin parková zeleň park

Poruba Poruba Poruba Slezská Ostrava MOaP Vítkovice Ostrava-Jih MOaP Třebovice Poruba Vítkovice

1993-11-02

porost dřevin

Slezská Ostrava

1995-03-14 1996-03-06 1996-05-20 1995-07-31 1995-07-31 1995-03-06 1996-05-14 1998-11-19 1996-02-12 1995-03-03 1995-05-29 1994-10-31 1994-10-31 1995-02-10 1994-11-01 1994-12-14 1996-07-31 1995-01-12

hřbitov

Slezská Ostrava

park

Slezská Ostrava

hřbitov hřbitov hřbitov park porost dřevin stromořadí

Hrabová Hrabová Svinov Svinov Slezská Ostrava Svinov

park

Svinov

louky, rozptýlená zeleň porost dřevin, mokřad park porost dřevin porost dřevin, louky skupina dřevin porost dřevin

Hrabová Lhotka MOaP Lhotka Hošťálkovice, Lhotka MOaP Třebovice

1994-05-31

stromořadí

Třebovice

1996-03-20 1996-04-23 1996-04-23 1997-01-06 1999-12-09 Neregistr. 1997-07-29 1997-12-08 1997-11-04 1996-08-28 1996-10-23 1998-12-03 1996-09-19 1997-03-17 1996-06-19 1999-06-03 1996-07-25 1996-07-30 1996-06-14 1996-09-03 1996-08-01 1996-09-02 1996-08-29 1996-09-02 1996-06-14 Neregistr. 1996-02-28 1997-10-31

stromořadí park park hřbitov porost dřevin

Radvanice a Bartovice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Michálkovice Slezská Ostrava

parková zeleň solitérní dřeviny park stromořadí stromořadí parková zeleň porost dřevin solitérní dřevina stromořadí porost dřevin porost dřevin parková a izolační zeleň porost dřevin porost dřevin, mokřad hřbitov stromořadí parková zeleň porost dřevin porost dřevin

Michálkovice Slezská Ostrava MOaP Svinov Svinov Poruba Poruba Vítkovice Radvanice a Bartovice Poruba Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice

porost dřevin stromořadí

Svinov MOaP

71



Číslo

Název

073 074 075

1998-10-22 Neregistr. 1997-07-30

vodní plocha, porost dřevin Nová Ves hřbitov, parková zeleň

Radvanice a Bartovice

1997-07-25

parková zeleň

Radvanice a Bartovice

077 078 079 080 081

Novoveské rybníky za školním statkem Zeleň u ZŠ Radvanice Zeleň na hřbitově a u kostela v Radvanicích Parková úprava u bývalého kina „Odboj“ v Radvanicích Park na ul. Dalimilova Park Lipina Jírovce naproti pivovaru Dolca - Čechůvka Areál parku a kostela v Polance nad Odrou

1997-07-25 Neregistr. 1997-07-25 1999-03-11 1997-10-30

park

Radvanice a Bartovice MOaP Krásné pole Polanka nad Odrou

082

Zámecký rybník v Polance nad Odrou

1997-07-25

083 084 085 086 087 088 089

Zahrada u Sokolovny v Michálkovicích Zeleň u Michalského náměstí Svah nad ul. Souhradskou Hřbitov v Plesné Mez u ul. Akátové I Zeleň u kostela sv. Jakuba v Plesné Břehový porost v lokalitě Na Drahách

090

Údolí Končina v Plesné

údolí s vodotečí

Plesná

091 092 093

Údolí pod Žižkovem v Plesné Údolí v lokalitě Kostka v Plesné Zeleň u ul. Karla Svobody

údolí s vodotečí údolí s vodotečí parková zeleň, zahrada

Plesná Plesná Plesná

094

Hřiště TJ Sokol - Plesná

porost dřevin

Plesná

095 096 097 098 099 100 101 102 103 104 105 106 107

Havlíčkovo náměstí v Porubě Hřbitov na ul. Slovenské Náměstí gen. Svobody Buk na ul. Hybnerova Skupina dřevin na ul. Klečkova Zeleň u kostela sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé Starobělské jírovce na ul. Mitrovická Břehové porosty rybníka Na Zámčiskách Lesík na ul. Junácké Porost dřevin ve svahu nad ul. Potoky Dřeviny u ul. Mitrovické a Trňák Liniová zeleň podél ul. Mitrovická Porost dřevin u ul. Nábřežní Na Dvorském

110 111 112 113 114 115 116 117

Větrolam u ul. Za Humny Areál JDN v Ostravě-Petřkovicích Remíz u vodoteče v lokalitě U Fonovic Mez nad loukou a zahradou u ul. K Pile Zeleň u vodárny u ul. Za Humny Bývalé drážní těleso v Ostravě-Polance Zeleň podél ul. Staroveské Bývalá pískovna u ul. Včelařské

118

Údolí pod ul. Ve Svahu

1998-10-08

119

Remízy a louky u Fonovic

1998-10-08

120 121 122

Hřbitov v Nové Vsi Hřbitov v Kunčičkách Lesík u ul. Frankova v Proskovicích

123

Remíz v poli za vodárnou v Proskovicích

porost dřevin

Proskovice

124 125 126 127

Porost ve svahu u ul. Světlovské Hrabovský mokřad Platany u ul. Odborářské Porost na svahu nad Ludgeřovickým potokem

1998-12-04 1998-11-23 1999-03-09 1999-02-02 1999-07-23 1998-11-24 1999-04-07 1998-12-16 1999-04-07

parková zeleň porost dřevin parková zeleň solitérní strom porost dřevin parková zeleň skupina stromů porost dřevin porost dřevin porost dřevin porost dřevin stromořadí porost dřevin mokřad, louka, porosty dřevin stromořadí parková zeleň porost dřevin pastvina, porost dřevin porost dřevin porost dřevin, travní porosty zeleň podél komunikace porost dřevin porost dřevin, podmáčená louka Louky, porost dřevin, extenzivní sad hřbitov hřbitov porost dřevin

Poruba MOaP Ostrava-Jih Slezská Ostrava Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Polanka nad Odrou

109

1997-09-24 1997-08-04 1997-11-06 1997-12-04 1997-09-23 1997-08-04 1998-12-10 1998-10-07 1998-11-30 1997-12-04 1997-11-04 1997-11-06 1997-12-01 1997-12-08 1999-04-26 1997-10-06 1997-11-04 1998-07-27 1998-07-07 1998-12-03 1998-12-10 1998-07-08 1998-07-30 1998-07-30 1999-10-04 1998-08-07 1999-02-25 1998-08-12 1998-09-21 1998-08-17 1998-10-05 1998-08-20 1998-10-05 1998-10-05 1998-10-06 1999-09-03 1998-10-07

porost dřevin porosty dřevin, louky ap. parková zeleň vodní plochy, břehový porost parková zeleň parková zeleň porost dřevin hřbitov porost dřevin parková zeleň břehový porost

porost dřevin porost dřevin, mokřad stromořadí porost dřevin

Proskovice Hrabová Ostrava-Jih Petřkovice

076

72

Charakter území

Městský obvod

Polanka nad Odrou Michálkovice Michálkovice Plesná Plesná Plesná Plesná Stará Bělá

Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Petřkovice Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Proskovice Petřkovice Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Nová Ves Slezská Ostrava Proskovice

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava Číslo

Název

128 129 130 131 132 133 134 135

Náměstí V. Nováka v Porubě parková zeleň u ul. Oty Synka Remízy na Podlesí-Koblov Alej na Podlesí-Koblov Údolí u bývalé vlečky k dolu Oskar Park u Kulturního domu „Poklad“ Náměstí družby v Porubě Zeleň u ul. Klegova v Ostravě-Hrabůvce Bývalý hřbitov a navazující parková zeleň ve dvorním traktu ul. Jana Šoupala

137


Charakter území

1999-06-03 1999-09-06 2000-01-20 2000-01-17 2000-02-29 2002-03-28 2002-03-11 2006-01-26

parková zeleň parková zeleň porost dřevin stromořadí porost dřevin, vodní plocha parková zeleň parková zeleň parková zeleň

Poruba Poruba Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Poruba Poruba Ostrava-Jih

parková zeleň

Poruba-sever

Městský obvod

Město Klimkovice Tabulka 49: Číslo 136 137

VKP registrované na území města Klimkovice Název

Datum registrace

Charakter území

Lípová alej podél staré Opavské cesty Zámecký park v Klimkovicích

Katastrální území Klimkovice Klimkovice

Město Šenov Tabulka 50: Číslo 138

VKP registrované na území města Šenov Název

Datum registrace

Charakter území

Zámecký park Šenov

Katastrální území Šenov u Ostravy

Přírodní park se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU Podklady:

Pověřený obecní úřad Obec s rozšířenou působností (ORP) – Magistrát města Ostravy, Odbor ochrany životního prostředí

V území se nacházejí následující významné krajinné prvky (VKP) taxativně vyjmenované v § 3 odst. (1) písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Možnost přesné identifikace těchto obecně vyjmenovaných VKP ztěžuje absence jednoznačného legislativního výkladu pojmů údolní niva. Lesy Podrobné údaje o lesích jsou uvedeny v oddíle ZP. Zemědělský půdní fond a PUPFL Rybníky, jezera, vodní toky Pro vymezení rybníků a vodních toků byly využity data ZABAGED. Údolní nivy Vymezení VKP údolní niva bylo provedeno v r. 2011 (Ing. Iva Škrovová). Údolní nivy jsou rozděleny z hlediska současného využití krajiny na urbanizované (zastavěné), zemědělské a přírodní. Ve výkresu limitů je z důvodu velkého množství zobrazovaných jevů zakreslena pouze hranice údolních niv. 3.2.4.6 Ochrana krajinného rázu Důležitou obecně chráněnou hodnotou území z pohledu ochrany přírody a krajiny je jeho krajinný ráz. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

73



JEV 30. PŘÍRODNÍ PARK Podklady:

Krajský úřad Moravskoslezského kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz

Přírodní park Oderské vrchy Oderské vrchy jsou jihovýchodní část Nízkého Jeseníku. Pro své půvaby byly v roce 1994 úřadem v Novém Jičíně vyhlášeny přírodním parkem. Jehož posláním je zachování typického krajinného rázu Nízkého Jeseníku Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Město Klimkovice Na části území města se nachází přírodní park Oderské vrchy. Obec Olbramice Na části území obce se nachází přírodní park Oderské vrchy. Obec Zbyslavice Na části území obce se nachází přírodní park Oderské vrchy. Přírodní park se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Statutární město Ostrava Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Vřesina

JEV 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejich typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který může zahrnovat více míst krajinného rázu. Oblast je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. ZÚR MSK zařazuje ORP Ostravu do čtyř krajinných oblastí: Ostravsko-Karvinsko, Oderská brána, Opavsko a Nízký Jeseník, přičemž pro ORP Ostravu je dominantní oblast Ostravsko-Karvinsko s převládajícími typy krajin: krajina sídelní a krajina ovlivněná hlubinnou důlní činností. Další významnou krajinnou oblastí, která zasahuje na území SO ORP Ostravy je Oderská brána s převládajícími typy krajin: krajina polní, krajina s vyšším podílem vodních ploch a°krajina zemědělská harmonická. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Vstupním podkladem pro vymezení oblastí krajinného rázu v Územním plánu Ostrava byly Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které mohly být respektovány pouze částečně, protože vycházejí z odlišné metodiky vymezování oblastí krajinného rázu než ÚP Ostrava a jejich měřítko umožňuje spíše schématické zpracování problematiky. Zatímco v ZÚR MSK vycházejí vymezené oblasti krajinného rázu především z antropogenních znaků krajiny a jejich historických souvislostí, ÚP Ostrava vymezuje oblasti krajinného rázu především na základě geomorfologických znaků a přírodních charakteristik území. Dle ZÚR MSK spadá Statutární město Ostrava do těchto oblastí krajinného rázu: • Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko, • Krajinná oblast Oderská brána, • Krajinná oblast Opavsko, • Krajinná oblast Nízký Jeseník. Na území města jsou dle ÚP Ostrava vymezeny tyto oblasti krajinného rázu: • OKR Vítkovská vrchovina, • OKR Oderská brána, • OKR Ostravská pánev, • OKR Orlovská plošina, • OKR Hlučínská pahorkatina.

74



Pro jednotlivé oblasti krajinného rázu platí následující doporučení k ochraně krajinného rázu: OKR Vítkovská vrchovina • nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, zejména vertikálních, • chránit historické krajinné struktury, • respektovat charakteristiky vnějšího obrazu sídel a působení kulturních dominant (zejména sakrálních staveb), • chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území). • nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách, • chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, • podporovat odstraňování zástavby narušující obraz sídel, OKR Oderská brána • chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz údolní nivy Odry (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území), • chránit historické krajinné struktury, • nenarušovat významné pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, • nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách, neomezovat působení historických dominant, • nepřipouštět zahušťování zástavby v lokalitách určených pro rodinnou rekreaci, • chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty, • nesnižovat prostupnost krajiny, • podporovat realizaci půdoochranných a revitalizačních opatření v krajině (protierozní ochrana, prvky ÚSES, revitalizace vodních toků a nádrží), • vytvářet podmínky pro optimalizaci vodního režimu nivních krajinných segmentů a pro zajištění jejich retenční funkce, • chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, OKR Ostravská pánev • chránit historické krajinné struktury, • vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou černého uhlí nebo hutnictvím železa, • podporovat realizaci územních systémů ekologické stability, • chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty, • chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, OKR Orlovská plošina • chránit historické krajinné struktury, • nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, • vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou černého uhlí nebo hutnictvím železa, • chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, • podporovat realizaci územních systémů ekologické stability, OKR Hlučínská pahorkatina • chránit historické krajinné struktury, • chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území), • vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou černého uhlí nebo hutnictvím železa, • chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, • podporovat realizaci územních systémů ekologické stability. ÚPD ostatních obcí ORP Ostrava přebírají oblasti krajinného rázu ze ZÚR MSK: Obec Čavisov Krajinná oblast Nízký Jeseník

Obec Olbramice Krajinná oblast Oderská brána

Obec Dolní Lhota Krajinná oblast Nízký Jeseník

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Krajinná oblast Oderská brána

Obec Horní Lhota Krajinná oblast Nízký Jeseník

Město Šenov Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko

Město Klimkovice Krajinná oblast Oderská brána a krajinná oblast Nízký Jeseník

Obec Václavovice Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko 75



Obec Velká Polom Krajinná oblast Nízký Jeseník

Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko, krajinná oblast Opavsko a krajinná oblast Nízký Jeseník

Město Vratimov Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko

Obec Zbyslavice Krajinná oblast Nízký Jeseník

Obec Vřesina

JEV 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA Místo krajinného rázu – část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města jsou vymezena dvě místa krajinného rázu (MKR) • MKR Landek, • MKR Poodří. MKR Poodří • zachovat jedinečný krajinný ráz nivy řeky Odry s lužními lesy, přírodními vodními prvky, mokřady a nivními loukami, • rozvoj ve stávajících i nově vymezených lokalitách, které jsou uvnitř MKR Poodří, posuzovat s ohledem na jeho vizuální vliv na vnější obraz místa krajinného rázu a jeho přírodní dominanty, • nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci, ani zahušťování zástavby v těchto lokalitách, • nepřipustit takové činnosti v území, které by mohly narušit přirozený charakter vodních toků a břehových porostů, připouští se revitalizace regulovaných částí vodních toků, • umísťování nezbytných staveb v MKR Poodří (např. pro zabezpečení lesního hospodaření a zemědělství, vodohospodářské stavby a protipovodňová opatření, stavby dopravní a technické infrastruktury) a podmínky pro další činnosti, které by mohly ovlivnit hodnoty krajinného rázu (např. kácení a výsadby porostů, zemědělské, rybářské a lesní hospodaření, chov zvěře) je na území CHKO Poodří regulováno zvláštními právními předpisy, jejichž uplatňování je svěřeno příslušnému orgánu ochrany přírody. MKR Landek • chránit historické architektonické a urbanistické znaky MKR včetně jejich vnějšího obrazu, • rozvoj ve stávajících i nově vymezených lokalitách, které jsou uvnitř MKR Landek, posuzovat s ohledem na jeho vizuální vliv na vnější obraz místa krajinného rázu a jeho přírodní a kulturně – historické dominanty, • umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (vč. navazující dopravní a technické infrastruktury) posuzovat na základě vyhodnocení únosnosti krajiny. Krajinná oblast se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


3.2.4.7 Přechodně chráněné plochy

JEV 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA Podklady:

Obecní úřad ORP, správa NP, CHKO Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://uap.nature.cz

Na území ORP Ostrava se přechodně chráněné plochy nevyskytují. U přechodně chráněných ploch Studenec, Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula.

76



3.2.4.8 Památné stromy V řešeném území jsou vyhlášeny památné stromy ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Ve správním území ORP Ostrava je registrováno 41 památných stromů (resp. skupin stromů) k roku 2014. P.č. Kód ÚSOP Název Typ objektu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41

100161 100162 100163 100164 100165 100166 100167 100168 100169 100170 100171 100172 100173 100174 100175 100176 100177 100178 100179 100180 100181 100182 100184 100185 100186 100209 100283 100285 100323 100412 104743 104744 104745 104752 105559 105618 105697 105698 105714 105739 105750

Porubská metasekvoje Starobělský dub Jinan u zámečku na ul. Frýdecké Michalský buk Buk U Zámku Platan u fary na Mírovém náměstí Platan na ulici Poděbradova Jasan v Třebovickém parku Platan v Sokolské ulici Dub v Zábřehu Kaštanovník v Zábřehu nad Odrou Jerlín ve Vítkovicích Lípa na Podborčí Liliovník v Třebovicích Třebovický platan Třebovický buk Třebovický jinan Novoveská lípa 2 Jinan ve Slezské Ostravě Heřmanický dub Platan na Černé louce Platan v Ostravě Novoveská lípa Buky v Krásném Poli Platany ve Vítkovicích Lípa ve Velké Polomi Podchmelnický buk Lípy u Hýlovského památníku Olbramická lípa Datyňský hraniční dub Dub vzpomínkový Dub tolerance Lípa Na Příčnici Lípa vytrvalosti Jasan u Bártova statku Dub letní u ul. Hormistrů Buk lesní červenolistý na ul. 30. dubna Dub letní v Komenského sadech Lípa u Pokorných Dub letní u Porubského zámečku Vlastin dub

jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom skupina stromů skupina stromů jednotlivý strom jednotlivý strom skupina stromů jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom

Vysvětlivky: P.č. – vlastní pořadové číslo, přiděleno zpracovatelem ÚAP. Pořadové číslo je použito k označení památného stromu ve výkresu limitů ve tvaru např. „PS 12“

JEV 32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:


Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se nachází 32 památných stromů. č.

Kód

1 2 3 4 5 6

100161 100162 100163 100164 100165 100166

Název

Typ objektu

Porubská metasekvoje Starobělský dub Jinan u zámečku na ul. Frýdecké Michalský buk Buk U Zámku Platan u fary na Mírovém náměstí

77

Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom

Datum vyhlášení 27. 12. 1999 19. 2. 1999 3. 2. 1998 18. 7. 1997 27. 1. 1997 24. 1. 1997

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava č. 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

Kód 100167 100168 100169 100170 100171 100172 100173 100174 100175 100176 100177 100178 100179 100180 100181 100182 100184 100185 100186 105559 105618 105697 105698 105714 105739 105750


Název

Typ objektu

Platan na ulici Poděbradova Jasan v Třebovickém parku Platan v Sokolské ulici Dub v Zábřehu Kaštanovník v Zábřehu nad Odrou Jerlín ve Vítkovicích Lípa na Podpůrčí Liliovník v Třebovicích Třebovický platan Třebovický buk Třebovický jinan Novoveská lípa 2 Jinan ve Slezské Ostravě Heřmanický dub Platan na Černé louce Platan v Ostravě Novoveská lípa Buky v Krásném Poli Platan ve Vítkovicích Jasan u Bártova statku Dub letní u ul. Hormistrů Buk lesní červenolistý na ul. 30. dubna Dub letní v Komenského sadech Lípa u Pokorných Dub letní u Porubského zámečku Vlastin dub

Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Skupina stromů Skupina stromů Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom

Datum vyhlášení 24. 10. 1996 18. 9. 1996 24. 7. 1996 1. 1. 1990 1. 1. 1990 1. 1. 1990 1. 1. 1990 1. 1. 1990 1. 1. 1990 1. 1. 1990 1. 1. 1990 28. 11. 1981 28. 11. 1981 28. 11. 1981 1. 1. 1990 28. 11. 1981 1. 1. 1990 1. 1. 1990 28.11 1981 26. 4. 2010 1. 7. 2010 24. 12. 2010 24. 12. 2010 8. 1. 2011 20. 4. 2011 20. 5. 2011

Město Klimkovice Na území města se nachází 2 památné stromy. č.

Kód 1 2

100285 100283

Název

Typ objektu

Datum vyhlášení

Lípy u Hýlovského památníku Podchmelnický buk

Skupina stromů - 3 Jednotlivý strom

13.6.1980 29.11.2000

Typ objektu

Datum vyhlášení

Obec Olbramice Na území obce se nachází 1 památný strom. č.

Kód

1

100323

Název Olbramická lípa

Jednotlivý strom

13. 6. 1980

Obec Velká Polom Na území obce se nachází 1 památný strom. č.

Kód

1

100209

Název

Typ objektu

Lípa ve Velké Polomi

Jednotlivý strom

Datum vyhlášení 14. 1. 1972

Město Vratimov Na území města se nachází 5 památných stromů. č.

Kód

1 2 3 4 5

104752 100412 104745 104743 104744

Název

Typ objektu

Lípa vytrvalosti Datyňský hraniční dub Lípa Na Příčnici Dub vzpomínkový Dub tolerance

Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom

Na území těchto obcí se památný strom nenachází: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Obec Vřesina Obec Zbyslavice 78

Datum vyhlášení 8. 7. 2006 11. 6. 2002 27.6.2 006 14.6. 2006 28.6. 2006



JEV 36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM Podklady:


Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Město Šenov Na území města se nachází lokalita výskytu zvláště chráněných druhů živočichů s národním významem, jedná se o Košťálovický rybník. Na území těchto obcí se lokality zvláštně chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem nenachází: Statutární město Ostrava Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Čavisov Obec Václavovice Obec Dolní Lhota Obec Velká Polom Obec Horní Lhota Město Vratimov Město Klimkovice Obec Vřesina Obec Olbramice Obec Zbyslavice 3.2.4.9 Soustava Natura 2000 Na území ORP Ostrava se nacházejí dvě ptačí oblast (PO) a sedm evropsky významných lokalit (EVL).

JEV 34. NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA Podklady:


Tabulka 51: Kód Kód ÚSOP NATURA 3273

CZ0813439

3276

CZ0813444

3287

CZ0813455

3295 3296

CZ0813464 CZ0814092

3309

CZ0813475

Natura 2000 – evropsky významné lokality Název Děhylovský potok - Štěpán Heřmanický rybník Mokřad u Rondelu Pilíky Poodří

Předmět ochrany lokalita kuňky ohnivé, piskoře pruhovaného, vážky jasnoskvrnné lokalita čolka velkého lokalita čolka velkého lokalita hořavky duhové smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea; tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek; přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition; extenzivní sečené louky nížin až podhůří; dubohabřiny asociace Calio-Carpinetum; smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie; lokalita čolka velkého, kuňky ohnivé, ohniváčka černočárného, modráska bahenního, piskoře pruhovaného, svinutce tenkého, velevruba tupého

Václavovice lokalita čolka velkého pískovna

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava číslo

kód NATURA

1 2 3 4

CZ0813439 CZ0813444 CZ0813464 CZ0814092

Název Děhylovský potok - Štěpán Heřmanický rybník Pilíky Poodří

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí č.

kód NATURA

Název

1

CZ0814092

Poodří

79



Město Šenov č.

kód NATURA

1 2

CZ0813455 CZ0813475

Název Rondel Lučina Václavovice - pískovna

Obec Václavovice č. 1

kód NATURA CZ0813475

Název Václavovice - pískovna

Na území těchto obcí se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita: Obec Čavisov Obec Velká Polom Obec Dolní Lhota Město Vratimov Obec Horní Lhota Obec Vřesina Město Klimkovice Obec Zbyslavice Obec Olbramice

JEV 35. NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST Podklady:


Tabulka 52: Kód Kód ÚSOP NATURA 3412 2312

Natura 2000 – ptačí oblasti Název

Předmět ochrany

Heřmanský stav - Odra - Poolší populace bukáčka malého, ledňáčka říčního a slavíka modráčka a jejich biotopy CZ0811020 Poodří populace bukače velkého, motáka pochopa, ledňáčka říčního, kopřivky obecné a jejich biotopy CZ0811021

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava č.

Kód

kód NATURA

1 2

3412 2312

CZ0811021 CZ0811020

Název Heřmanský stav - Odra - Poolší Poodří

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí č.

Kód

kód NATURA

Název

1

2312

CZ0811020

Poodří

Na území těchto obcí se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. Obec Čavisov Obec Václavovice Obec Dolní Lhota Obec Velká Polom Obec Horní Lhota Město Vratimov Město Klimkovice Obec Vřesina Obec Olbramice Obec Zbyslavice Město Šenov 3.2.4.10 Fragmentace a prostupnost krajiny Fragmentace krajiny patří k nejvýznamnějším problémům, které negativně ovlivňují charakter krajiny a populace volně žijících živočichů. Jde o proces, při kterém dochází k rozdělení souvislých biotopů do menších a izolovanějších celků a zároveň ke tvorbě migračních bariér. Fragmentace krajiny provází celou historii lidstva. Tento jev se prohloubil s rozšířením těžby nerostných surovin, rozvojem průmyslu a železniční a silniční dopravy. Důvodem, proč je problematika fragmentace krajiny v současnosti tak aktuálním tématem, je extrémní nárůst antropogenních bariér v krajině v posledních několika desetiletích. Volná krajina s množstvím přírodních nebo přírodě blízkých biotopů, která dosud automaticky plnila funkci spojovacího článku mezi různými populacemi, tuto schopnost v současnosti ztrácí. V řadě případů se jedná o nevratný jev. Jako migrační bariéry jsou označovány přírodní a antropogenní struktury v krajině, které brání volnému pohybu živočichů. Z praktického hlediska jsou zásadní bariéry vytvořené lidskou činností. rozboru. Za základní typy krajinných bariér, které omezují migraci velkých savců, jsou považovány: 80

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava • • • • • •


silnice a dálnice, železnice, vodní toky a vodní plochy, ploty a ohradníky, osídlení, bezlesí.

Krajina, která obsahuje hustou síť hustých různých migračních bariér, se stává obtížně průchodnou a to i v případě, kdy jednotlivé bariéry nemají samy o sobě limitující charakter. Ve výkresu limitů jsou zobrazeny: • migračně významná území, • dálkové migrační koridory, • bariérová místa. Vymezení bylo zpracováno na základě dat vytvořených v rámci zpracování projektu MŽP VaV –SP/2D4/36/08 „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“. Migračně významná území (MVÚ) jsou široká území, která zahrnují oblasti, jak pro trvalý výskyt zájmových druhů, tak pro zajištění migrační propustnosti. V rámci MVÚ je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího celkového kontextu krajiny. Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí. Migrační bariery jsou přírodní a antropogenní struktury v krajině, které brání volnému pohybu živočichů. Z praktického hlediska jsou zásadní bariéry vytvořené lidskou činností.

JEV 42. HRANICE BIOCHOR Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR) Biochory jsou biogeografické jednotky s určitým uspořádáním typologických jednotek nižšího řádu, především skupin typů geobiocénů. Jednotlivé biochory jsou označeny kódem, který popisuje vegetační stupeň, kategorii georeliéfu, půdní substrát a jeho vlhkost. Řešené území spadá do těchto bioregionů: - Nízkojesenický (1.54) - Opavský (2.2) - Ostravský A (2.3a) - Podbeskydský (3.5)

-

Ostravský B (2.3b) Ostravský C (2.3c) Pooderský (2.4)

Tabulka 53: Typy biochor v řešeném území kód typu biochory Typy biochor 3AM 3BC 3BE 3BM 3BN 3Lh 3Nh 3PK 3RE 3Ro 3SM 3UM 4BE 4BM 4Do 4Nh 4Nk 4UM

Antropogenní reliéf převážně na drobách Erodované plošiny na slínitém flyši Erodované plošiny na spraších Erodované plošiny na drobách Erodované plošiny na zahliněných píscích Široké hlinité nivy Užší hlinité nivy Pahorkatiny na kyselém pískovcovém flyši Plošiny na spraších v suché oblasti Vlhké plošiny na kyselých horninách Svahy na drobách Výrazná údolí v drobách Erodované plošiny na spraších Erodované plošiny na drobách Podmáčené sníženiny na kyselých horninách Hlinité nivy Kamenité nivy Výrazná údolí v drobách

81



3.2.4.11 Shrnutí - ochrana přírody a krajiny Na území ORP Ostrava jsou vymezeny evropsky významné chráněné lokality soustavy NATURA 2000 a Ptačí oblasti NATURA 2000. Na území ORP Ostrava leží také velkoplošná a maloplošná chráněná území, která mají chránit především území říčních niv s lužními lesy. Z velkoplošných chráněných území se jedná o Chráněnou krajinnou oblast Poodří, zřízenou za účelem ochrany unikátní oderské nivy, z maloplošných chráněných území to jsou PR Rezavka, PR Přemyšov, PP°Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, NPP Polanská niva, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany. V současnosti je na území města Ostravy registrováno 26 památných stromů. Na území obcí Zbyslavice a Olbramice je vymezen přírodní park. Přírodně kvalitní oblasti se rozkládají především v okrajových částech území. Ve střední části území vytváří hodnotné přírodní prostředí niva řeky Odry a Opavy. V souvisle zastavěných územích centrální části Ostravy, Poruby a Jižního města není rozsah ploch kvalitní zeleně dostatečný. Jedná se především o absenci ploch parkové zeleně. Koeficient ekologické stability těchto území je velmi nízký. Na souvisle zastavěné plochy navazuje v jižním městě plocha Bělského lesa a niva řeky Odry, v Porubě plocha krásnopolského lesa. Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a přírodními prvky je nutno plochy vzrostlé i nízké zeleně chránit a rozvíjet a nepřipustit rozvojové záměry za cenu likvidace ploch zeleně. Důležité je postupně realizovat systém ekologické stability výkupem a výsadbami na plochách dnes nefunkčních navržených prvků ÚSES. Rovněž je nezbytné pro zachování porostů a zlepšení jejich zdravotního stavu snižovat imisní zatížení území omezením emisí především z velkých a středních zdrojů.

3.2.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa - obsahuje jevy (37, 38, 39, 40, 41, 43)

3.2.5.1 Zemědělský půdní fond

JEV 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA Podklady:

Ministerstvo zemědělství, Ústřední pozemkový úřad Praha Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Pedologické poměry se odvíjí od geologického složení a hydrologických podmínek (výskyt vysoké spodní vody, zaplavování). Z hlediska výskytu podobných typů půd lze na území charakterizovat a lokalizovat tři hlavní soubory půd: • oglejené hnědozemě a oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké, bez skeletu nebo středně skeletovité, špatně propustné, náchylné k zamokření (výskyt na rozsáhlých plochách na Slezské Ostravě, Koblově, Hošťálkovicích, Polance, Porubě a na jihu St. a N. Bělé, Hrabové, Proskovicích), • nivní půdy a nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, zamokřené (výskyt kolem velkých řek – Odra, Ostravice, Opava, Lučina, ale i v údolnicích ostatních toků – Porubka, Plevenský potok), • illimerizované půdy a hnědozemě na sprašových hlínách, středně těžké, mělčí, středně skeletovité a hnědé půdy s kyselou reakcí na břidlicích, středně těžké, obvykle štěrkovité (výskyt na plochých vrcholech a svazích v pahorkatině Nízkého Jeseníku (Plesná, Krásné Pole, Koblov, Hošťálkovice, i předhůří Beskyd – ostrůvkovitě St. Bělá a Proskovice). Celkově v řešeném území převažují půdy středně živné, dobře zásobené vodou, středně hluboké až hluboké, mělčí a lehčí půdy se vyskytují v malém měřítku. Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo 2. a 3. místo

4. místo 5. místo

klimatický region hlavní půdní jednotka - syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě kód kombinace sklonitosti a expozice kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy

Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 231/1999 Sb. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona č. 334/1992 Sb. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné.

82



Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkresech limitů a hodnot území. Podíl zemědělské půdy na území správního obvodu Ostrava zabrané pro výstavbu rodinných domů, tvoří v celkovém množství trvale odňaté půdy menšinu, přestože jsou tyto zábory nejčastější. Většinou se jedná o zábor zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmyslovou či dopravní výstavbu. Tabulka 54:

Změny rozlohy orné půdy v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2013 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna

Obec

2000

Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

SO ORP Ostrava

2013

2000

2013

Absolutní [ha]

Relativní [%]

149.6 222.5 190.7 972.7 350.3 5511.4 911.4 480.8 212.2 613.9 521.4 408.5 276.4

149 222 190 955 312 5 081 908 470 203 611 508 406 276

36.4 41.5 39.4 66.4 65.1 25.7 48.5 28.9 37.4 52.7 36.9 47.2 37.4

36.3 41.4 39.3 65.2 58.0 23.7 48.3 28.3 35.7 52.4 35.9 46.9 37.3

-0.6 -0.5 -0.7 -17.7 -38.3 -430.4 -3.4 -10.8 -9.2 -2.9 -13.4 -2.5 -0.4

-0.4 -0.2 -0.4 -1.8 -10.9 -7.8 -0.4 -2.2 -4.3 -0.5 -2.6 -0.6 -0.1

10821.6

10 292

32.6

31.0

-529.6

-4.9

JEV 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI Podklady: Povodí Odry, s.p. V území ORP Ostrava se vyskytují pouze meliorace (odvodnění) - hlavní a podrobná odvodňovacích zařízení. 3.2.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) na území ORP Ostrava činí 5385 ha. Tato plocha zaujímá 16,2% z celkové rozlohy ORP. Z hlediska imisního zatížení lesů na území ORP Ostrava se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C, přičemž z jednotlivých stupňů poškození lesních porostů A až D jsou A a B nejvyššími pásmy ohrožení. Do pásma ohrožení B spadají lesní porosty nacházející se na severovýchodě, východě a jihovýchodě území. Na kvalitu lesů mají vliv i další faktory, jako například kalamitní výskyt škůdců nebo nepříznivé klimatické výkyvy. Nadále se vyskytují houbové choroby (václavka, tracheomykóza). V posledních letech navíc vzrostl vliv abiotických faktorů, např. výskyt silných větrů v kombinaci s nahodilou těžbou lesa způsobuje velké problémy. V důsledku těžby se snižuje výměra smrkových porostů, takže dochází k pozvolnému snižování poškození těchto porostů kůrovci. Porostní směsi, kterými jsou osazovány vzniklé holiny, obsahují především listnaté dřeviny. Zlepšuje se druhová skladba obnovovaných lesních porostů a je snaha o její přiblížení přirozené druhové skladbě, jež odpovídá stanovištním podmínkám této oblasti. Tabulka 55: Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice

Změny rozlohy lesní půdy v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2013 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna 2000 186.1 179.0 177.5 101.1 96.7

2013 193 179 177 115 103

2000

2013

46.1 33.4 36.7 6.9 17.9

83

47.0 33.4 36.5 7.9 19.1

Absolutní [ha] 6.9 0.0 -0.5 13.9 6.3

Relativní [%] 3.7 0.0 -0.3 13.7 6.5

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava Obec Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

SO ORP Ostrava


Rozloha [ha]

Podíl z celku [%]

2000

2000

2013

2013

Změna Absolutní [ha]

Relativní [%]

2384.7 296.3 430.2 204.0 339.7 355.9 217.9 292.4

2 470 296 436 204 340 361 217 293

11.1 15.8 25.9 36.0 29.1 25.2 25.2 39.5

11.5 15.8 26.2 36.0 29.1 25.6 25.1 39.5

85.3 -0.3 5.8 0.0 0.3 5.1 -0.9 0.6

3.6 -0.1 1.3 0.0 0.1 1.4 -0.4 0.2

5261.5

5 385

15.9

16.2

123.5

2.3

Lesy v řešeném území se dělí na tři základní kategorie: • lesy ochranné • lesy zvláštního určení • lesy hospodářské

JEV 37. LESY OCHRANNÉ Podklady:

Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odb. životního prostředí - z podkladů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. http://www.uhul.cz

Lesy ochranné - jedná se o lesy podle § 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Do kategorie lesů ochranných se zařazují: • lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), • vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, • lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.

JEV 38. LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Podklady:


Lesy zvláštního určení - jsou lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Jedná se o lesy podle § 8 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, na území národních parků a národních přírodních rezervací Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Do kategorie lesů zvláštního určení se zařazují lesy: • v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, • lázeňské, • příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, • sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, • se zvýšenou funkcí půdoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, • potřebné pro zachování biologické různorodosti, • v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, • v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

84



JEV 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ Podklady:


Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.

JEV 40. VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA Podklady:

Mapový podklad www.ostrava.cz

Rozhodnutí o umístění stavby a o využití území ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesních pozemků lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu správy lesů (dle § 14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákona o lesích). V případě výstavby v tomto území musí být stavby umístěny co nejdále od porostních stěn lesa. Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytné nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa po projednání s vlastníky lesa v rozsahu stanoveném v rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 22 zákona o lesích. 3.2.5.3 Shrnutí - zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Na území města Ostravy zaujímá zemědělská půda cca 40% území, (z toho tvoří orná půda 62%, trvalé travní porosty asi 17%). Lesy se rozkládají na ploše cca 11,3% území. Podíl orné půdy se stále zmenšuje ve prospěch trvalých travních porostů a zastavěného území. Vysoké procento zemědělské půdy spadá do I. a II. třídy ochrany ZPF, situována je především v jižních a jihozápadních okrajových částí Ostravy. Orná půda trpí větrnou a vodní erozí, snižováním produkční kapacity a vyčerpáním. Snižování významu zemědělské půdy z hlediska obživy obyvatelstva, důvodem je i její kontaminace průmyslovými emisemi, vede k jejímu vyššímu využívání pro pěstování technických plodin, především pro výrobu biopaliv. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou rovněž kontaminovány průmyslovými imisemi a tím jsou náchylnější k poškození chorobami a škůdci. Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a zemědělským půdním fondem a pozemky určenými k plnění funkce lesa je nutno orné půdy především I. a II. třídy ochrany chránit a omezovat rozvojové záměry za cenu jejich likvidace. Rovněž je nezbytné pro zachování a zlepšení zdravotního stavu porostů lesů snižovat imisní zatížení území omezením emisí především z velkých a středních zdrojů.

3.2.6

Veřejná dopravní a technická infrastruktura – obsahuje jev (DI 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, TI 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, Ost. inf. 107, 110, 111, 112, 113, 114, 115)

3.2.6.1 Dopravní infrastruktura (88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106) Širší dopravní vazby ORP Ostrava Moravská brána a návazně Ostravská pánev, v níž se ORP Ostrava rozkládá, vytvořila svou morfologií předpoklady pro vedení nejen dálnice, ale též koridorové a vysokorychlostní tratě, průplavu, dálkové cyklistické trasy evropského významu a i pro umístění mezinárodního letiště. Dopravní význam obce je dán jeho polohou na větvi B VI. multimodálního dopravního koridoru (TEMMK), sestávajícího z železničního a silničního spojení. Dálnice D1 je součástí transevropské magistrály (TEM) zajišťující propojení severu Evropy přes střední Evropu na jih. Na polském území dálnice D1 navazuje na dálnici A1, kterou v oblasti Katowic kříží dálnice A4, zajišťující vazby východ - západ. Dálniční trasy D1, A1 a A4 tak společně vytváří "dálniční kříž" regionu Horního Slezska. Město je napojeno na síť silnic I. třídy, propojující významná města ostravské aglomerace a sousední regiony. Páteř železniční dopravy na území ORP Ostrava tvoří celostátní koridorová trať 270, jež byla zařazena do evropského železničního systému na území ČR a další dvě celostátní železniční tratě 321 a 323. Letecká doprava je zajištěna mezinárodním letištěm Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, poskytující vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Záměr napojení města na mezinárodní síť vodní dopravy je představován územní rezervou pro průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe.

85



Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. 3.2.6.1.1 Dálniční a silniční doprava Základní kostru silniční sítě na sledovaném území tvoří dálnice a síť silnic I. třídy. Územím SO ORP Ostrava prochází dálnice D1 (Praha – Brno – Ostrava – hranice Polska). Tento nejdůležitější dopravní tah, zajišťuje kvalitní napojení území na vnitrostátní i mezinárodní komunikační síť. Základní kostru silniční sítě na území ORP Ostrava doplňují následující silnice I. třídy: • I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava (I/46, I/56, I/57) – Ostrava (D1, I/58, I/56, I/59) – Havířov – Český Těšín (R48, I/67) – Třinec-Nebory (I/68) – Jablunkov – hranice Slovenska • I/56 Opava (I/11, I/46) – Hlučín – Ostrava (D1, I/11) – Frýdek-Místek (R48) – Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá (I/35) - (v úseku Ostrava – Frýdek-Místek je provoz v kategorii rychlostní silnice R 56) • I/58 Rožnov p. R. (I/35) – Příbor (R48) – Ostrava (I/11) • I/59 Ostrava (I/11) – Orlová – Karviná (I/67). Trasy dálnice a páteřní silniční sítě jsou znázorněny v následujícím obrázku. Obrázek 1

Silniční a dálniční síť na území správního obvodu ORP Ostrava

Zatížení silniční sítě Přehled o dopravním zatížení dálniční a silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy, které ŘSD ČR zabezpečuje v pětiletých intervalech. Uváděné dopravní zátěže jsou roční průměrné denní intenzity ve vozidel za 24 hodin (RPDI), který zohledňují variace hodnot intenzity v průběhu týdne i roku. Oproti RPDI dosahují skutečné hodnoty intenzit (v pracovních dnech mimo zimní období a prázdniny) o 10-15 % vyšší hodnoty.

86

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava Obrázek 2


Mapa sčítání ŘSD ČR 2010

Zdroj: ŘSD ČR

Na území města Ostravy provádějí každoroční sčítání intenzit dopravy Ostravské komunikace (OK). Jde o 16-ti hodinové sčítání v pracovních dnech v období jaro – podzim (mimo prázdnin). Obrázek 3

Mapa sčítání OK v roce 2013 – západní část města Ostravy

Zdroj: SMO – Informace o dopravě v Ostravě 2013

87

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava Obrázek 4


Mapa sčítání OK v roce 2013 – východní část města a detail centra


Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Ostrava Východiskem pro vymezení rozvoje páteřní dopravní infrastruktury na sledovaném území byl návrh ZÚR MSK (březen 2010), jenž vymezuje koridory pro záměry silniční dopravy mezinárodního a republikového významu. Koridory pro záměry silniční infrastruktury vymezené na území SO ORP Ostrava uvádí následující tabulka. Tabulka 56: Koridory pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního a republikového významu na území SO ORP Ostrava Ozn. Zdrojová Ozn.VPS ve Dotčené Katastrální Název stavby a její charakteristika zákresu ÚPD zdrojové ÚPD obce území D16

ZÚR MSK

D3

II/470 (Orlovská) - I/59 nová stavba, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy - návrh dvoupruh (územní rezerva – Ostrava rozšíření na čtyřpruh viz D516)

Heřmanice

Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010) Pozn.: Koridory jsou vymezeny o šířce 300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany.

Návrh ZÚR MSK dále přebírá bez věcné změny ze schválených územních plánů velkých územních celků a jejich změn 1 na území Moravskoslezského kraje plochy a koridory pro záměry silniční dopravy nadmístního významu. Záměry na území SO ORP Ostrava jsou vymezeny v následující tabulce. Tabulka 57: Ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu Dotčené Ozn. Zdrojová Ozn.VPS ve Název stavby a její charakteristika zákresu ÚPD zdrojové ÚPD obce

1

D34

ZÚR MSK

34

D77

ZÚR MSK

30

D150

ZÚR MSK

33

D29

ZÚR MSK

D4

D56

ZÚR MSK

D14

D57

ZÚR MSK

D13

I/11 Mokré Lazce - Vřesina, přeložka, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy I/58 Petřvald - Krmelín, nová stavba – jižní tangenta Ostravy, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy úsek I/56 - I/11 jižní tangenta Ostravy, nová stavba, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (vazba na D122 na území Ostravy) I/11 hranice okresu Opava – Rudná (prodloužená Rudná), přeložka, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy I/56 úsek III/01137 – Hlučín, přeložka, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy - návrh dvoupruh (územní rezerva –rozšíření na čtyřpruh viz D513.) D47 - III/01137, dálniční přivaděč; přeložka I/56,

V souladu s ust. § 187, odst. 2, zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

88


Vřesina u Bílovce Stará Ves nad Stará Ves nad Ondřejnicí Ondřejnicí

Vřesina

Vratimov

Vratimov

Ostrava

Poruba Krásné Pole Stará Plesná

Ostrava

Petřkovice u Ostravy

Ostrava

Petřkovice



Ozn. Zdrojová Ozn.VPS ve Název stavby a její charakteristika zákresu ÚPD zdrojové ÚPD

Dotčené obce

směrově dělený čtyřpruh D75

ZÚR MSK

D15

D122

ZÚR MSK

D30

D127

ZÚR MSK

D32

I/58 Krmelín, obchvat, čtyřpruhová směrově dělená Ostrava silnice I. třídy II/477 nadjezd nad tratí ČD č. 323 s přeložkou ve Vratimově, odstranění úrovňového křížení s tratí Ostrava ČD, dvoupruhová směrově nedělená silnice. (vazba na D150 na území Vratimova). II/478 úsek I/58 – I/56 (Ostrava – jižní tangenta), dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy Ostrava (územní rezerva – pro rozšíření na směrově dělený čtyřpruh- viz D515)

Katastrální území u Ostravy Přívoz Proskovice Stará Bělá Hrabová Kunčice nad Ostravicí

Nová Bělá

Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010)

Grafické znázornění vymezených koridorů pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního, republikového a nadmístního významu na území ORP je zobrazeno v následujícím obrázku. Obrázek 5

Plochy a koridory dopravní infrastruktury na území SO ORP Ostrava

Zdroj: ZÚR MSK – návrh projednaný dle § 37 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (březen 2010), výřez

89



Výše uvedené koridory jsou vymezeny v šířce: 300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany - pro komunikace rychlostního typu, 200 m od osy komunikace na obě strany – pro silnice I. a II. třídy a ostatní významné komunikace. Územní rezervy ZÚR stanovuje koridory územních rezerv za účelem prověření možnosti jejich budoucího využití pro záměry silniční dopravy republikového a nadmístního významu. Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu vymezené na území SO ORP Ostravy jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 58: Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu Územní rezervy pro záměry republikového významu Ozn. Zdrojová Dotčené Název stavby a její charakteristika Katastrální území zákresu ÚPD obce R67/kapacitní silnice I. třídy úsek II/470 (Orlovská) - I/59; dokončení přeložky čtyřpruhové směrově dělené silnice I. třídy - po r. 2015 Územní rezervy pro záměry nadmístního významu I/56 úsek III/01137 – Hlučín, dokončení přeložky čtyřpruhové D513 ZÚR MSK směrově dělené silnice I. třídy - po r. 2015 II/478 - úsek I/58 – I/11 (jižní tangenta města Ostravy) • rozšíření přeložky čtyřpruhové směrově dělené silnice II. třídy - po r. 2015 na k.ú. Nová Bělá(vazba na D127) D515 ZÚR MSK • přeložka dvoupruhové směrově nedělené silnice II. třídy na k.ú. Hrabová, Kunčice n. O. a Bartovice (vazba na D127 a D150) D524 ZÚR MSK I/58 Ostrava - Dubina – Krmelín, rozšíření na čtyřpruhovou směrově D516

ZÚR MSK

90

Ostrava

Heřmanice

Ostrava

Petřkovice u Ostravy

Ostrava

Ostrava

Stará Bělá Nová Bělá Hrabová Kunčice nad Ostravicí Bartovice Stará Bělá



Územní rezervy pro záměry republikového významu Ozn. Zdrojová Název stavby a její charakteristika zákresu ÚPD

Dotčené Katastrální území obce

dělenou silnice I. třídy

D525

ZÚR MSK

II/477 úsek Ostrava-Kunčice – Vratimov, rozšíření na čtyřpruhovou směrově dělenou silnice II. třídy Ostrava

Nová Bělá Dubina u Ostravy Kunčice nad Ostravicí Hrabůvka Hrabová


Uvedené koridory jsou vymezeny o šířce: • 300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany - pro komunikace rychlostního typu, • 200 m od osy komunikace na obě strany – pro silnice I. a II. třídy a ostatní významné komunikace.

JEV 88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

Ředitelství silnic a dálnic www.rsd.cz/Mapy

Ochranné pásmo dálnic Ochranné pásmo platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U dálnice je ochranné pásmo 100 m od osy přilehlého vozovkového pásu. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územím statutárního města Ostravy prochází dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – st. Hranice ČR - PL Město Klimkovice Územím města Klimkovice prochází dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – st. Hranice ČR - PL Obec Olbramice Územím obce Olbramice prochází dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – st. Hranice ČR - PL. Územím těchto obcí neprochází dálnice D1. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov


JEV 89. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:


Ochranné pásmo rychlostní komunikace Ochranné pásmo platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice pro motorová vozidla je ochranné pásmo 100m od osy přilehlého vozovkového pásu. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územím statutárního města Ostravy prochází rychlostní komunikace R56 – Ostrava - Frýdek – Místek. Územím těchto obcí neprochází rychlostní komunikace. Obec Čavisov Obec Olbramice Obec Dolní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Horní Lhota Město Šenov Město Klimkovice Obec Václavovice

91

Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice



JEV 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:


Ochranné pásmo silnice I. třídy Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice I. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 50 m (u čtyřpruhové směrově dělené silnice měřeno od osy přilehlého jízdního pásu, u ostatních silnic měřeno od osy). Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územím města procházejí silnice: I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Šumperk – Opava – Ostrava – Český Těšín –st. hranice ČR/SR I/56 Opava – Ostrava – Frýdek – Místek – Hlavatá I/58 Rožnov pod Radhoštěm – Příbor – Ostrava I/59 Ostrava – Orlová - Karviná Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Územím obce procházejí silnice: I/58 Rožnov pod Radhoštěm – Příbor - Ostrava Město Šenov Územím města procházejí silnice: I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Šumperk – Opava – Ostrava – Český Těšín –st. hranice ČR/SR Obec Velká Polom Územím obce procházejí silnice: I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Šumperk – Opava – Ostrava – Český Těšín –st. hranice ČR/SR Územím těchto obcí neprochází komunikace I. třídy. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice

Město Šenov Obec Václavovice Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

Ředitelství silnic a dálnic www.rsd.cz/Mapy Krajský úřad Moravskoslezského kraje

Ochranné pásmo silnice II. třídy Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice II. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 15m (u čtyřpruhové směrově dělené silnice měřeno od osy přilehlého jízdního pásu, u ostatních silnic měřeno od osy). Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územím města procházejí silnice: II/469 Ostrava- Poruba – Hlučín – Hať – st. hranice ČR/SR II/470 Ostrava(D1) – Ostrava-Muglinov - Rychvald - Orlová II/477 Ostrava-Muglinov – Frýdek – Místek - Baška II/478 Klimkovice – Nová Bělá – Hrabová - Šenov II/479 Poruba – Ostrava – Radvanice - Havířov II/647 Bravantice – Ostrava - Bohumín

92



Město Klimkovice Územím města procházejí silnice: II/478 Klimkovice – Ostrava-Nová Bělá – Vratimov – Šenov II/647 Bravantice – Ostrava – Bohumín Město Šenov Územím města procházejí silnice: II/473 Frýdek – Místek – Šenov - Petřvald II/478 Klimkovice – Nová Bělá – Hrabová - Šenov Obec Václavovice Územím obce prochází silnice II/473 Frýdek-Místek – Šenov – Petřvald Obec Velká Polom Územím obce prochází silnice II/465 Velká Polom – Kyjovice - Výškovice Město Vratimov Územím města procházejí silnice: II/477 Ostrava – Frýdek-Místek – Baška II/478 Klimkovice – Ostrava-Nová Bělá – Vratimov – Šenov Územím těchto obcí neprochází komunikace II. třídy. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Olbramice

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

Ředitelství silnic a dálnic www.rsd.cz/Mapy Krajský úřad Moravskoslezského kraje

Ochranné pásmo silnice III. třídy Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice III. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 15m (u čtyřpruhové směrově dělené silnice měřeno od osy přilehlého jízdního pásu, u ostatních silnic měřeno od osy). Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územím města procházejí silnice: III/01135 Petřkovice – Koblov – Hrušov III/01136 Koblov – Antošovice – Šilheřovice III/01137 Petřkovice – Hošťálkovice – Hlučín III/0581 Mariánské Hory – Přívoz III/46611 Hlučín – Ludgeřovice – Petřkovice III/46613 Velká Polom – Plesná III/46614 Plesná – Dobroslavice III/46615 Krásné Pole – Vřesina III/46620 Poruba – Třebovice – Martinov – Plesná III/4692 Poruba – Vřesina – Horní Lhota-Zátiší III/4703 Hranečník – Bartovice – Šenov III/4705 Hrabová – Paskov

III/4721 Slezská Ostrava – Michálkovice – Petřvald III/4723 Michálkovice – Heřmanice III/4724 Michálkovice – Rychvald III/4725 Michálkovice – Radvanice III/47811 Nová Bělá – Paskov III/4782 Klimkovice – Svinov III/4785 Polanka – Svinov III/4787 Zábřeh – Výškovice – Proskovice – Stará Ves n. O. III/4793 Ostrava – spojka Vítkovická, Na Karolině III/4803 Proskovice – Krmelín III/4692 Poruba – Vřesina – Horní Lhota-Zátiší

Obec Čavisov Územím obce prochází silnice: III/46612 Velká Polom – Zbyslavice V Obec Dolní Lhota Územím obce procházejí silnice: III/46612 Velká Polom – Zbyslavice

Obec Horní Lhota Územím obce procházejí silnice: III/4651 Horní Lhota - spojovací III/4692 Poruba – Vřesina – Horní Lhota-Zátiší

93



Město Klimkovice Územím města procházejí silnice: III/4654 Kyjovice – Olbramice – Klimkovice III/4655 Klimkovice – Hýlov III/4693 Vřesina – Klimkovice III/4782 Klimkovice – Svinov

Obec Václavovice Územím obce procházejí silnice: III/4701 Šenov – Václavovice III/47310 Václavovice – Horní Datyně III/4739 Václavovice – Dolní Datyně – Prostřední Bludovice

Obec Olbramice Územím obce procházejí silnice: III/46414 Bílovec – Lubojaty – Olbramice III/46416 Bravantice – Olbramice III/46417 Olbramice – Josefovice III/4654 Kyjovice – Olbramice – Klimkovice

Obec Velká Polom Územím obce procházejí silnice: III/46610 Chabičov – Velká Polom III/46612 Velká Polom – Zbyslavice III/46613 Velká Polom – Plesná Město Vratimov Územím města Vratimov neprochází žádná silnice III. třídy.

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Územím obce procházejí silnice: III/4787 Zábřeh – Výškovice – Proskovice – Stará Ves n. O. III/4804 Stará Ves n.O. – Košatka – Jistebník – Josefovice III/4805 Petřvald – Petřvaldík – Košatka III/4808 Skotnice –Mošnov –Petřvald – Stará Ves n.O. III/48615 Brušperk – Stará Ves n. O.

Obec Vřesina Územím obce procházejí silnice: III/4692 Poruba – Vřesina – Horní Lhota-Zátiší III/4693 Vřesina – Klimkovice Obec Zbyslavice Územím obce procházejí silnice: III/4654 Kyjovice – Olbramice – Klimkovice III/46612 Velká Polom – Zbyslavice

Město Šenov Územím města procházejí silnice: III/4701 Šenov – Václavovice III/4703 Hranečník – Bartovice – Šenov

JEV 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE Podklady: vlastní průzkum Na území SO ORP Ostrava síť místních komunikací v zastavěných územích jednotlivých obcí zajišťuje obsluhu veškerých zástaveb, které nejsou přímo obslouženy ze silničních průtahů. Účelové komunikace na území SO ORP Ostrava, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých polních, lesních event. Jiných soukromých pozemků a navazují na místní komunikace. 3.2.6.1.1.1 Shrnutí -veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava. Ostrava leží na nejvýznamnější české dálnici D1 Praha – Brno – Ostrava – Věřňovice, kde navazuje na polskou dálniční síť. Tato dálnice zabezpečuje vazby na hlavní hospodářská centra České republiky i okolních zemí. Další silnice I. třídy napojují Ostravu na významné hospodářské a turistické cíle Moravskoslezského kraje. 3.2.6.1.2 Železniční doprava Multimodální koridory Součástí větve VI. B multimodálního koridoru transevropské sítě TEN (Trans Europe Net), která probíhá správním územím SO ORP Ostrava, je i navržený koridor vysokorychlostní tratě (VRT) v rámci PÚR ČR 2006 a následně i PÚR ČR 2008. Koridory vysokorychlostní dopravy V rámci koncepce vysokorychlostních tratí (VRT) byla větev VI. B TEMMK posílena vymezením nové trasy VR1 Brno – Ostrava – hranice ČR – Polsko.

94


Obrázek 6


Koridory železniční dopravy mezinárodního a republikového významu

Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava

Koridory železniční sítě Na vybrané síti železničních tratí ČR byly orgány státní správy v souladu s evropskými dohodami specifikovány čtyři tranzitní železniční koridory (TŽK) procházející naší republikou. Shodně byly vymezeny i čtyři tranzitní koridory a tratě transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Územím SO ORP Ostrava probíhají II. a III. národní tranzitní železniční koridory. Jejich průběh na území ČR je následující: II. tranzitní železniční koridor: Břeclav - Přerov – Bohumín – Dětmarovice – Petrovice u Karviné – hranice Polska, odbočná větev v trase: Přerov – Olomouc – Česká Třebová, III. tranzitní železniční koridor v trase: hranice SRN – Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem. Obrázek 7

Tranzitní koridory

zdroj: mapy SŽDC

95



Železniční doprava Páteř železniční sítě na hodnoceném území SO ORP Ostrava tvoří celostátní trať ČD 270, jež byla zařazena do evropského železničního systému na území České republiky, a další dvě železniční tratě (ČD 321 a 323). Jejich průběh v území je znázorněn v následujícím obrázku. Jejich trasy jsou následující: • ČD 270 (Praha) - Česká Třebová – Olomouc – Přerov - Ostrava – Bohumín, • ČD 321 Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín, • ČD 323 Ostrava - Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí. Obrázek 8

Vedení železničních tratí na území ORP Ostrava

Zdroj: mapy SŽDC

JEV 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: SŽDC www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy.cz Celostátní železniční dráha plní úlohu pro dopravní obslužnost České republiky dálkovou dopravou a rovněž pro spojení České republiky se zahraničím. Ochranné pásmo železnice Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu dráhy). Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy se nacházejí celostátní železniční tratě: 270 (Praha) – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Bohumín, 321 Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín, 323 Ostrava, hlavní nádraží – Ostrava, Kunčice (od 7.4.2014 byla trať 323 v navazujícím úseku O. Kunčice – Valašské Meziříčí přeřazena do kategorie regionálních tratí). Město Šenov Územím města Šenov prochází celostátní železniční trať 321 Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín Město Vratimov Územím města Vratimova prochází celostátní železniční trať 321 Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín Na území těchto obcí se železniční dráha celostátní nenachází Obec Čavisov Obec Olbramice Obec Dolní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Horní Lhota Obec Václavovice Město Klimkovice Obec Velká Polom

96

Obec Vřesina Obec Zbyslavice



JEV 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

SŽDC www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy.cz.

Regionální železniční dráha doplňuje dráhu celostátní a je určena k zajištění dopravní obslužnosti regionů v oblastech, kde regionální doprava není zajišťována po dráze celostátní. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územím statutárního města Ostravy prochází regionální dráha 323 Ostrava, Kunčice – Valašské Meziříčí Město Vratimov Územím města Vratimova prochází regionální dráha 323 Ostrava, Kunčice – Valašské Meziříčí Na území těchto obcí se nenachází železniční dráha. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Václavovice Obec Velká Polom Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI Podklady: Ministerstvo dopravy Správním obvodem ORP Ostrava prochází koridor vysokorychlostní dopravy VR1( dle PÚR), D507 (dle ZÚR) Brno – Ostrava – hranice Polska. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území statutárního města se nachází koridor vysokorychlostní železniční trati Brno – Ostrava – hranice Polska. Na území těchto obcí se koridor vysokorychlostní trati nenachází. Obec Čavisov Město Šenov Obec Dolní Lhota Obec Václavovice Obec Horní Lhota Obec Velká Polom Město Klimkovice Město Vratimov Obec Olbramice Obec Vřesina Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Zbyslavice

JEV 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ochranné pásmo: Ochranné pásmo vlečky je 30 m od osy krajní koleje. Na území SO ORP Ostrava je rozsáhlá síť železničních vleček, které zabezpečují napojení průmyslových areálů na železniční síť. Následující schéma vleček AWT (s původním označením OKD-D) nezobrazuje vlečky v západní části SO ORP Ostrava - území Ostravských obvodů Martinova, Třebovic, Svinova a Polanky nad Odrou.

97


Obrázek 9


Schéma vlečkové sítě

Zdroj: AWT – schéma vlečkové sítě – Ostravsko

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města Ostravy se nacházejí železniční vlečky dopravců, kteří zabezpečují dopravní obsluhu rozsáhlých průmyslových areálů. Jedná se zejména o firmy AWT, Vítkovice-Doprava a ArcelorMittal Ostrava. Další vlečky napojují ostatní průmyslové zóny a jednotlivé firmy na železniční tratě. Město Vratimov Na území města Vratimov se nachází vlečka AWT Vratimov – Paskov – Staříč. Na území těchto obcí se vlečka nenachází. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Obec Velká Polom Obec Vřesina Obec Zbyslavice

3.2.6.2 Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území železniční přepravou je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Dle tohoto kritéria železniční doprava na území SO ORP Ostrava zajišťuje obslužnost území pouze v omezeném rozsahu včetně dostupnosti sídla ORP, avšak vysokým počtem stanic a zastávek na území městských částí statutárního města plní částečně i funkci městské hromadné dopravy a je přínosem jak pro pravidelně dojíždějící, tak i pro cestovní ruch. Tabulka 59: Číslo tratě dle JŘ ČD

Železniční stanice a zastávky na území SO ORP Ostrava Stanice/zastávky

270

Ostrava hl.n., Ostrava-Mariánské Hory, Ostrava-Svinov, Polanka nad Odrou Ostrava-Třebovice, Ostrava-Svinov, Ostrava hl.n., Ostrava-Stodolní, Ostrava-střed, Ostrava-Vítkovice, Ostrava-Kunčice, Ostrava-Bartovice, Šenov Ostrava hl.n., Ostrava-Stodolní, Ostrava-střed, Ostrava-Kunčičky, Ostrava - Kunčice, Vratimov

321 323 Zdroj: ČD (Jízdní řád ČD)

98



Hodnocení stavu železniční infrastruktury • Modernizace II. a III. tranzitního železničního koridoru (trať 270 - součást trasy multimodálního koridoru VI.B a páteřní sítě TINA) dle dohod AGC a AGTC pro traťovou rychlost do 160 km/hod. Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n. • Trať č. 321 v trase Ostrava – Český Těšín je trať s elektrickým provozem, v úseku Ostrava, Svinov – Opava, východ jde o jednokolejnou trať (modernizovanou a elektrizovanou v letech 2004-06), v úseku Ostrava – Český Těšín je trať dvoukolejná s elektrickým provozem. • Trať č. 323 v úseku Ostrava hl.n. – Ostrava, Kunčice je dvoukolejná s elektrickým provozem, která byla modernizovaná v letech 2005-07 (v navazujícím úseku po Vratimov je dvoukolejná, dále jednokolejná). Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Ostrava • Trať 270 – dokončení modernizace II. a III. tranzitního koridoru v prostoru stanice Ostrava hl. n. v období kolem roku 2020. • Trať 321 – optimalizace úseku Ostrava, Svinov – Ostrava, Kunčice – Český Těšín v období kolem roku 2020, – zdvoukolejnění úseku Ostrava, Svinov – Děhylov, – zdvoukolejnění Polanecké spojky v úseku Ostrava, Svinov – odbočka Odra, – doplnění spojky pro osobní dopravu Ostrava, střed –Ostrava, Vítkovice přes Dolní oblast Vítkovic, – doplnění železničních zastávek Ostrava-Zábřeh, Vítkovice-Dolní oblast a Nová huť- jižní brána. • Trať 323 – optimalizace úseku Ostrava, Kunčice – Frýdek-Místek se zdvoukolejněním a elektrizací kolem roku 2020. • Vlečky – přeložka Báňské dráhy AWT v úseku Ostrava, střed – Hranečník mimo území Karoliny, • – napojení průmyslové zóny Hrabová z vlečky AWT u dolu Paskov. • Lehká regionální trať (LRT) – Ostrava – Hlučín, – Ostrava – Havířov, – Ostrava – Orlová. Další výstavba se předpokládá po roce 2020 v souvislosti s dostavbou evropské sítě vysokorychlostních tratí. Na území SO ORP Ostrava se v budoucnosti předpokládá výstavba vysokorychlostní tratě VR1 Brno – Ostrava – Polsko. Návrh ZÚR MSK nevymezuje na území SO ORP koridory a plochy pro záměry železniční dopravy mezinárodního, republikového nebo nadmístního významu. Na sledovaném území je vymezen pouze koridor železniční vlečky. Tabulka 60: Ostatní plochy a koridory železniční dopravy nadmístního významu Označení Zdrojová Označení ve Dotčené Název stavby a její charakteristika zákresu ÚPD zdrojové ÚPD obce


D170a

Hrabová

ZÚR MSK D56

Vlečka, Paskov – průmyslová zóna Hrabová, jih

Ostrava


Koridory územních rezerv V souladu s ustanovením § 187, odst. 2, zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ZÚR přebírají bez věcné změny ze schválených územních plánů velkých územních celků a jejich změn na území Moravskoslezského kraje koridory územních rezerv za účelem prověření možnosti jejich budoucího využití pro záměry železniční dopravy republikového a nadmístního významu. Tabulka 61: Územní rezervy pro záměry mezinárodního a republikového významu Ozn. zákresu Zdrojová ÚPD Název stavby a její charakteristika Dotčené obce Katastrální území

D507

ZÚR MSK

Vysokorychlostní trať VRT (Studénka) – Ostrava Ostrava – Petrovice u Karviné


JEV 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ve správním obvodu ORP Ostrava se lanová dráha nenachází.

99

Polanka nad Odrou Svinov Třebovice ve Slezsku Nová Ves u Ostravy Mariánské Hory Přívoz Hrušov



JEV 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ve správním obvodu ORP Ostrava se speciální dráha nenachází. 3.2.6.2.1.1 Shrnutí -veřejná dopravní infrastruktura – železniční doprava. Ostrava je významný železniční uzel. V Ostravě je provozována dálková i příměstská železniční doprava, a to jak osobní, tak nákladní. Městem prochází několik důležitých tratí - celostátní trať 270, která je součástí trasy II. a III. tranzitního železničního koridoru (Rakousko – ČR – Polsko a Německo – ČR – Slovensko). Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n. Vazby na Opavu, Frýdek-Místek a Havířov zabezpečují další dvě tratě 321 a 323, u nichž je postupně prováděna jejich elektrizace a modernizace. Výrazné zkrácení jízdní doby přinese výhledová vysokorychlostní železniční trať Praha – Brno – Ostrava – Polsko, která zabezpečí i vazby na Bratislavu, Vídeň, Mnichov, Berlín a Varšavu a bude konkurovat dopravě silniční i letecké. Ostravský region má perspektivu v nákladní železniční dopravě, vznikají zde nové průmyslové zóny. Dosud však chybí kapacitní překladiště a terminály pro kombinovanou přepravu zboží. 3.2.6.2.2 Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob na území ORP Ostrava je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy, a.s. Provozní délka sítě MHD má cca 444 km. Provoz zajišťuje 16 tramvajových, 12 trolejbusových a 53 autobusových linek. Počet přepravených osob ve městě Ostrava stagnuje na hodnotě 89 milionů cestujících za rok, v okolních městech a obcích počet přepravených osob klesá. Jedná se již o dlouhodobější jev, kdy se zvedá podíl přepravených osob IAD na úkor MHD. Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, který je založen na jednotném tarifu, jednotných přepravních podmínkách, jednotném přístupu ke koordinaci jízdních řádů a koordinované nabídce více dopravců pro zajištění dopravní obsluhy na daném území.

JEV 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

Obrázek 10

Dopravní podnik Ostrava, a.s. zákon č. 266/1994 Sb., o drahách Schéma tramvajové dopravy ve statutárním městě Ostravě

Zdroj: Dopravní podnik Ostrava, a.s.

Ochranné pásmo tramvajové tratě: 30 m od osy krajní koleje.

100



Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Tramvajovou dopravu na území města Ostrava zajišťuje Dopravní podnik města Ostravy, a.s. 16 tramvajovými linkami o provozní délce sítě 55,4 km. Obec Dolní Lhota Územím obce Dolní Lhota prochází tramvajová trať linky č. 5 Vřesinská - Zátiší. Obec Horní Lhota Územím obce Horní Lhota prochází tramvajová trať linky č. 5 Vřesinská - Zátiší. Obec Vřesina Územím obce Vřesina prochází tramvajová trať linky č. 5 Vřesinská - Zátiší. Na území těchto obcí se nenachází tramvajová dráha. Obec Čavisov Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Město Vratimov Obec Zbyslavice

JEV 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

Obrázek 11

Dopravní podnik Ostrava, a.s. www.dpo.cz zákon č. 266/1994 Sb., o drahách Schéma trolejbusové dopravy v Ostravě

Zdroj: Dopravní podnik Ostrava, a.s.

Ochranné pásmo trolejbusové tratě: 30 m od krajního trolejového drátu – platí pouze pro komunikace, které jsou zřízeny výhradně pro jízdu trolejbusů.

101



Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Trolejbusovou dopravu na území města Ostrava zajišťuje Dopravní podnik města Ostravy, a.s. 11 trolejbusovými linkami o provozní délce sítě 30,8 km. Na území těchto obcí se nenachází trolejbusová dráha. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


3.2.6.2.2.1 Shrnutí -veřejná dopravní infrastruktura – hromadná doprava osob. Hromadná doprava osob je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy. Jedná se o provoz tramvají, trolejbusů a autobusů. Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje. Zkvalitnění příměstské dopravy by měly zabezpečit plánované trasy lehké kolejové dopravy z Ostravy do Havířova, Hlučína a Orlové. 3.2.6.2.3 Cyklistická doprava Na území SO ORP Ostrava byly v minulém období budovány a vyznačovány zejména trasy pro cykloturistiku. Délky cyklotras a cyklostezek na území jednotlivých obcí jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 62: Cyklotrasy na území obcí ve správním obvodu ORP Ostrava Cyklotrasa (km) Cyklostezka (km) Obec Cyklotrasa (km) Čavisov Šenov 5,3 11,9 Dolní Lhota Václavovice 3,5 3,2 Horní Lhota Velká Polom 5,8 9,3 Klimkovice Vratimov 7,7 11,7 Olbramice Vřesina 6,1 7,9 Ostrava Zbyslavice 209,0 62,0 6,7 Stará Ves nad ORP Celkem 0,2 302,1 14,0 Obec

Cyklostezka (km)

1,5 0,7 64,4

Ondřejnicí

Za základní nedostatky se zejména u cyklotras zpravidla uvádí vedení některých úseků po silnicích nižších tříd a rovněž nedostatečná provázanost jednotlivých úseků. V současné době jsou v realizaci a přípravě zejména chybějící úseky dálkové cyklotrasy Greenway Krakow – Morava – Vídeň podél řeky Odry a trasy podél ostatních řek Ostravice, Opavy a Lučiny. Síť cyklistických tras na sledovaném území je vymezen v následujícím obrázku:

102


Obrázek 12


Cyklotrasy na území SO ORP Ostrava

zdroj dat: Mapový server SMO – stav k 31.7.2014

JEV 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA Podklady: www.ostrava.cz Na území ORP Ostrava se nacházejí cyklistické trasy : Mezinárodní: Trasa 6109 Antošovice – Bohumín

Greenway: Krakow – Ostrava – Brno – Vídeň Dálkové: Trasa 5 Jantarová stezka Brno – Olomouc – nový Jičín – Ostrava – Hať – (Polsko)

Trasa 6134 Klokočov – Trnávka – Stará Ves nad Ondřejnicí Trasa 6135 Brušperk – Stará Ves nad Ondřejnicí

Trasa 59 Koblov – O. centrum – Vratimov – Frýdek-Místek – Ostravice

Trasa 6185 Hlučín – Petřkovice Trasa 6200 Velká Polom - Plesná – Dobroslavice

Místní: Trasa 6011 Studénka – Bílovec – Olbramice – Klimkovice – Polanka n. Odrou

Městské: Na území města Ostravy a v jeho okolí je vyznačeno 25 městských tras označených písmeny A až Z

Trasa 6064 Vratimov – Bartovice – Šenov – Havířov Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územím města prochází trasy: Greenway: Krakow – Ostrava – Brno – Vídeň

Trasa 5

103



Trasa 59 Trasa 6011 Trasa 6064 Trasa 6109

Trasa 6185 Trasa 6200 25 městských tras označených písmeny A až Z

Obec Čavisov Územím obce procházejí: Trasa 6140 Trasa 6199

Město Šenov Územím města procházejí: Trasa 6063 Trasa 6064 Trasa J (Ostrava)

Obec Dolní Lhota Územím obce procházejí: Trasa 6199 Trasa W (Ostrava)

Obec Václavovice Územím obce procházejí: Trasa 6063 Trasa 6064

Obec Horní Lhota Územím obce prochází: Trasa 6199

Obec Velká Polom Územím obce procházejí: Trasa 6200 Trasa W (Ostrava)

Město Klimkovice Územím města procházejí: Trasa 6011 Trasa 6140 Trasa 6199

Město Vratimov Územím města procházejí: Trasa 59 Trasa 6064 Trasa 6066

Obec Olbramice Územím obce procházejí: Trasa 6011 Trasa 6191

Obec Vřesina Územím obce procházejí: Trasa 6199 Trasa W (Ostrava)

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Územím obce procházejí: Greenway: Krakow – Ostrava – Brno – Vídeň Trasa 5 Trasa 6134 Trasa 6135 Trasa L (Ostrava)

Obec Zbyslavice Územím obce procházejí: Trasa 6191 Trasa 6192

3.2.6.2.3.1 Shrnutí -veřejná dopravní infrastruktura – cyklistická doprava. V Územním plánu města Ostravy je navrženo vybudování 330 km cyklistických tras. Z toho je v současné době v provozu cca 200 km. V současné době jsou v realizaci a přípravě zejména chybějící úseky dálkové cyklotrasy Greenway Krakow – Morava – Vídeň podél řeky Odry a trasy podél ostatních řek Ostravice, Opavy a Lučiny. Probíhá rovněž příprava ostatních tahů uvnitř města a do příměstských oblastí. 3.2.6.2.4 Letecká a vodní doprava Letecká doprava Na území SO ORP Ostrava se nenachází letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Leteckou přepravu pro sledované území zajišťuje nejbližší mezinárodní letištěm Leoše Janáčka v Ostravě - Mošnově, jež je vzdáleno pouze 20 km od centra města Ostravy. V současné době se realizuje jeho napojení elektrizovanou železniční tratí, která zabezpečí napojení letiště taktovou příměstskou dopravou v trase Havířov – Ostrava centrum – Svinov – Studénka – Mošnov. Kapacita letiště je více než milion přepravovaných osob ročně, parametry vzletové a přistávací dráhy jsou 3 500 x 63 m. Letiště zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety a je rovněž vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení.

JEV 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM Podklady: Ministerstvo dopravy Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází letiště, ale území ORP Ostrava se nachází v ochranné pásmu letiště Ostrava – Mošnov.

104



JEV 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM Podklady: Ministerstvo dopravy Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení je nutno respektovat podle § 37 zákona č . 49/ 1997 Sb. o°civilním letectví a o změně a doplnění zákona Č . 455/ 1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona Č . 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Z důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné respektovat níže uvedené podmínky pro jednotlivá zařízení. • OP přehledových systémů tj. plošným rozsahem shodná a vzájemně se překrývající ochranná pásma PSR a SSR (ochranná pásma dvou speciálních zařízení umístěných na jednom společném stanovišti): Na území ORP Ostrava se nenachází letecká stavba, ale území ORP Ostrava se nachází v ochranném pásmu leteckých radiových zabezpečovacích zařízení: V OP přehledových systémů (OP RLP - PSR. SSR) - v sektorech A a části sektoru B do 5km (pro zjednodušení se jedná o plochu kružnice se středem v ose antén radarů a poloměru 5 km) lze vydat územní rozhodnuti a povolit veškerou nadzemní výstavbu včetně výsadby do vzdálenosti 5km od stanoviště radaru jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. V tomto vymezeném území sektorů A a části sektoru B může být výstavba a výsadba omezena nebo zakázána. - v navazující části sektoru B do 30km (pro zjednodušení se jedná o plochu mezikruží se středem vose antén radarů a poloměrech 5 km a 30 km) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby): - větrných elektráren, - výškových staveb (i dominant v terénu), - venkovního vedení VVN a VN, - základnových stanic mobilních operátorů, - staveb, které jsou zdrojem elektromagnetických zařízení. V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškově omezena nebo zakázána.

JEV 104. VODNÍ CESTA Podklady: Ministerstvo dopravy Vodní cesta V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Trvá zde však územní ochrana oderské větve průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) na základě usnesení vlády ČR č. 635 z roku 1996. V souladu s koncepcí MD ČR je proto na území MSK dlouhodobě sledován koridor oderské větve průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe. Vodní cesta je součástí větve VI. B TEMMK a součástí evropské dohody AGN o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu, ke které ČR přistoupila v roce 1999. Územní rezerva V rámci ZÚR MSK byla vymezena v rámci „specifických ploch a koridorů“ územní rezerva koridoru oderské větve průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe následovně. Tabulka 63: Ozn. Zdrojová zákresu ÚPD

D517

Územní rezerva průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe na území SO ORP Ostrava Název stavby a její Dotčené Katastrální území charakteristika obce

Územní rezerva pro zabezpečení zájmů ZÚR MSK státu vplývajících z mezinárodních závazků

Antošovice Hošťálkovice Hrušov Koblov Lhotka u Ostravy Mariánské Hory Nová Ves u Ostravy

Ostrava


105

Petřkovice u Ostravy Proskovice Přívoz Stará Bělá Svinov Třebovice ve Slezsku Výškovice u Ostravy Zábřeh nad Odrou



Na území MSK je v návaznosti na průplavní spojení D-O-L dlouhodobě sledována vodní cesta na řece Ostravici. Záměr sleduje zpřístupnění opuštěného území v prostoru Vítkovic. Územní ochrana koridoru je stabilizovaná a převzata ze schválené ÚPD VÚC. Územní rezervu vodní cesty a dotčená katastrální území obcí na území SO ORP Ostrava vymezuje následující tabulka. Tabulka 64: Územní rezerva vodní cesty na území SO ORP Ostrava Ozn. zákresu Zdrojová ÚPD Název stavby a její charakteristika Dotčené obce Katastrální území

ZÚR MSK

D518

Vodní cesta na řece Ostravici po ústí Lučiny

Ostrava

Přívoz Hrušov Moravská Ostrava Muglinov Slezská Ostrava


3.2.6.2.4.1 Shrnutí - veřejná dopravní infrastruktura – Letecká a vodní doprava Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je největším regionálním letištěm v ČR s kapacitou více než milion přepravovaných osob ročně. Zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety, je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Letiště je dostupné silniční dopravou, včetně veřejné. V současné době je budováno navíc i železniční napojení letiště na II. železniční koridor. Na území ORP Ostrava je hájena územní rezerva pro oderskou větev (E 30) průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe. 3.2.6.2.5 Hluk z dopravy Lékařské studie dokazují nepříznivý vliv hluku na lidské zdraví. V důsledku hlukové zátěže organizmu dochází k takovým obtížím, jako je např. zvýšení krevního tlaku, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu nebo ztrátám hořčíku. Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi a zvyšuje riziko infarktu. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo úměrně vzrůstá s hlučností daného prostředí. Obrázek 13

Hlukové zatížení komunikací v Ostravě


Obytná území v ORP Ostrava jsou zatížena především hlukem ze silniční dopravy. Železniční tratě jsou situovány převážně v dostatečném odstupu od obytných zón – proto ovlivnění hlukem ze železniční dopravy je podstatně nižší.

106



3.2.6.3 Technická infrastruktura (67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83) Širší vazby technické infrastruktury Voda a kanalizace Zdroje vody Zásobování ORP Ostrava pitnou vodou je zajišťováno systémem Ostravského oblastního vodovodu a podzemními zdroji. Hlavní zdroje Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní nádrže Šance, Kružberk a Slezská Harta. Zdroje povrchové pitné vody nebude nutno v časovém horizontu 20 let doplňovat. Zdroje průmyslové vody jsou řeky Odra, Ostravice, Opava a vodní nádrž Žermanice. Kapacita těchto zdrojů je v současné době dostačující, nenavrhuje se jejich posílení. Páteřní řady pitné vody Tvoří je čtyři přivaděče pitné vody DN 800 - 1600, dopravující vodu z úpravny vody Podhradí do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín. Kanalizace a čištění odpadních vod Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem do Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě Přívoze, kde jsou čištěny splaškové, dešťové i průmyslové odpadní vody. Ústřední čistírna odpadních vod slouží pro území Moravské Ostravy, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova a rovněž pro části Vratimova, Staré Vsi nad Ondřejnicí, Klimkovic a Vřesiny. Elektrická energie Zdroje elektrické energie Nejvýznamnější elektrárnou, která dodává elektřinu pro území ORP Ostrava, je elektrárna Dětmarovice, která je největší elektrárnou na Moravě. Na území města vyrábí elektřinu elektrárna Třebovice a další energetické zdroje ve výrobních komplexech (Vítkovice, ArcelorMittal Ostrava). Vedení elektrické energie Zásobování elektrickou energií je v ORP Ostrava zajištěno ze soustavy VVN 110 kV, která zajišťuje přenos el. výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV a z elektráren, do napájecích bodů (transformační stanice VVN/VN). Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Dětmarovice, Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice. Novým důležitým uzlem nadřazené soustavy je trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice, která posílila přenos elektrického výkonu do Ostravy rekonstruovanými vedeními 110 kV. Ve východní části Ostravy vymezuje ZÚR MSK koridor pro vedení přenosové soustavy ZVN 400kV z rozvodny Dětmarovice do rozvodny Nošovice. Zásobování plynem Zásobování plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu VTL DN 700, PN63 (Štramberk, Děhylov) přes kompresorové a regulační stanice. Z těchto regulačních stanic je na území ORP Ostravy přiváděno několik VTL přívodů DN 300 - 500. Koridory nadmístního významu: PZ2 –VTL plynovod DN 1000, PN63 Příbor (Libhošť) - Děhylov Navrhovaný koridor pro zdvojení VTL plynovodu DN 1000, PN63 začíná v areálu nově navrhované kompresorové stanice Libhošť (viz PZ12) a v celém úseku až do Děhylova respektuje trasu stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN63. Koridor směřuje nejprve severním směrem, obchází obce Bartošovice a Studénku. Na území Bilova se lomí k východu, podchází silnici II/464 a za přechodem silnice III/46416 na území Bravantic se vrací do severního směru. Po zemědělské půdě a částečně lesním porostem obchází obce Olbramice, Zbyslavice a Dolní Lhotu. Po přechodu silnice I/11 na území Velké Polomi se prudce lomí k východu k areálu kompresorové stanice Děhylov. PZ10 - koridor propojovacího plynovodu VTL DN 1000, PN63 Děhylov - Hať - státní hranice ČR / Polsko Navrhovaný koridor má počátek v areálu kompresorové stanice Děhylov, mezi Děhylovem a Kozmicemi a pokračuje v souběhu se stávajícím VTL plynovodem DN 500 Děhylov – Kozmice směrem k silnici I/56. Za přechodem silnice I/56 v Kozmicích koridor opouští společnou trasu a lomí se východním směrem k samotě Vařešinky. Dále pokračuje na severovýchod, obchází západně obce Darkovice a Darkovičky a od obce Hať je veden severním směrem až ke státní hranici.

107



Centrální zásobování teplem Teplárenské zdroje soustavy centrálního zásobování teplem na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz, Výtopna Mariánské Hory (ve studené rezervě), městská plynová kotelna Jižní město, Teplárna Arcelor Mittal Ostrava a ČEZ - Energetické služby, s.r.o. ve Vítkovicích. Mimo území Ostravy dodává teplo společnost Teplo Vratimov, s.r.o., která využívá odpadní teplo z areálu Arcelor Mittal Ostrava a zásobuje teplem město Vratimov. 3.2.6.4 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování 3.2.6.4.1 Zásobování města pitnou vodou Území ORP Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, v přibližném rozsahu 65 - 70 %, a z podzemních zdrojů, v přibližném rozsahu 30 -35 %. Vodárenské nádrže Šance na řece Ostravici, Morávka na řece Morávce a Kružberk na řece Moravici tvoří hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod. Surová voda je přiváděna na jednotlivé úpravny vody nacházející se v Nové Vsi u Frýdlantu n. O., Vyšních Lhotách a Podhradí, kde je upravována a následně rozváděna čtyřmi přivaděči DN 800-1600 dopravujícími vodu do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3. Vodovodní síť na území ORP provozuje a spravuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. a Severomoravské vodárny a kanalizace. Na území SO ORP Ostrava se nacházejí zdroje podzemních vod, kde jsou rozhodnutími vodoprávního úřadu vyhlášena ochranná pásma (tato jsou postupně zaváděna do Katastru nemovitostí). Na území ORP Ostravy se nachází několik ochranných pásem vodních zdrojů a úpravny vody, přičemž těmito jsou: • Nová Ves a Dubí s úpravnou vody Nová Ves, • Zábřeh II. vodovod, • Ostrava-Bartovice, Ještěrka I. a Ještěrka II., • Stará Bělá - Palesek, Sýkorův důl, Pešatek. Dále do těchto zdrojů podzemních vod zásobujících obyvatele ORP Ostrava náleží i vodní zdroj Důlňák (části Les, Zimnice, Stará Datyně a Rakovec), který je dislokován v těsné blízkosti hranic města Ostravy na katastrálním území Vratimov, Horní Datyně a Rakovec. V lednu roku 2008 byly Nová Ves a Dubí vyhlášeny za strategické zdroje pitné vody. Podzemní zdroje představují pro ORP Ostravu, vzhledem k přepravním vzdálenostem, určitou provozní bezpečnost, a to i z hlediska zajištění pitné vody při mimořádných situacích nejrůznějšího druhu. Potřeba vody činí v Ostravě průměrně přibližně 35 mil. m3/rok. Vodovodní síť v délce cca 1 314 km, včetně vodovodních přípojek, dopravuje pitnou vodu pro cca 320 tis. obyvatel města Ostravy. Hlavní vodovodní síť na území města obsahuje přivaděče a zásobovací řady DN 500-1200 a vodojemy o celkovém objemu cca 40 000 m3. Na území správního obvodu Ostrava se rovněž nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Nový Darkov - Klimkovice. Tabulka 65:

Délka vodovodu v SO ORP Ostrava v roce 2010

Obec

Vodovod (km)

Obec

Vodovod (km)

Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí

4,24 14,95 4,84 35,87 9,03 1600,07 34,08

Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava

5,49 19,84 22,55 50,46 22,70 7,27 1831,41

Tabulka 66:

Plochy vodních zdrojů na území ORP Ostrava

Obec

Výměra obce (ha)

vodní zdroj - nádrž (ha)

vodní zdroj - nádrž (ha) (%)

Ostrava ORP Celkem

21424,97 33160,02

12,41 12,41

0,06 0,04

108


JEV 67. TECHNOLOGICKÝ OCHRANNÉHO PÁSMA


OBJEKT

ZÁSOBOVÁNÍ

VODOU

VČETNĚ

Definice jevu: úpravny a čistírny vody, vodojemy, vodárenské nádrže, studny, šachty, čerpací stanice Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se nachází 1 úpravna vody v Nové Vsi, 5 čerpacích stanic, 29 zemních vodojemů, 6 věžových vodojemů a 12 vodojemů nespecifikovaných. Obec Čavisov Na území obce se nachází čerpací stanice, automatická tlaková stanice Delfín a dva vodojemy. Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází dvě čerpací stanice a čtyři vodojemy. Obec Horní Lhota Na území obce se nachází vodojem. Město Klimkovice Na území města se nachází dvě automatické tlakové stanice Hýlov, další automatická tlaková stanice na hranici s obcí Vřesina a vodojem. Obec Olbramice Na území obce se nachází čerpací stanice a vodojem. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází dvě automatické tlakové stanice a dva vodojemy. V části obce Košatka nad Odrou se nenachází technologické objekty zásobování vodou. Město Šenov Na území města se nachází šest čerpacích stanic vody. Obec Václavovice Na území obce se nachází dva vodojemy. Obec Velká Polom Na území obce se nachází zrychlovací čerpací stanice a tři vodojemy, z nichž jeden vodojem je věžový. Město Vratimov Na území města se nachází jedna čerpací stanice a dva zemní vodojemy, v městské části Horní Datyně se nachází čerpací stanice. Obec Vřesina Na území obce se nachází na hranici s obcí Klimkovice automatická tlaková stanice a pět vodojemů, z nichž dva vodojemy jsou zemní. Obec Zbyslavice Na území obce se nachází automatická tlaková stanice a dva vodojemy. Ochranná pásma Ochranná pásma technologických objektů zásobování vodou stanovuje příslušný vodoprávní úřad podle § 104 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Tato ochranná pásma nejsou obsažena v údajích od poskytovatele dat.

JEV 68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se nachází síť dálkového vodovodního řádu, hlavního vodovodního řádu, a řádu místního vodovodu. Obec Čavisov Na území obce se nachází místní vodovodní řád.

109



Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází místní vodovodní řád. Obec Horní Lhota Na území obce se nachází místní vodovodní řád. Město Klimkovice Na území města se nachází dálkový vodovodní řád, hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád. Obec Olbramice Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád a místní vodovodní řád. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád a místní vodovodní řád. Město Šenov Na území města se nachází místní vodovodní řád. Obec Václavovice Na území obce se nachází místní vodovodní řád. Obec Velká Polom Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád a místní vodovodní řád. Město Vratimov Na území města se nachází hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád. Obec Vřesina Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád, hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád. Obec Zbyslavice Na území obce se nachází místní vodovodní řád. Ochranná pásma: Vodorovná vzdálenost od vnějšího líce potrubí na každou stranu: • vodovodní řády do ø 500 mm včetně je 1,5 m, • vodovodní řády nad ø 500 mm je 2,5 m, • u vodovodních řadů o průměru nad DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší, než 2,5 m se ochranné pásmo rozšiřuje o 1 m na každou stranu. 3.2.6.4.1.1 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura - zásobování města pitnou vodou Území statutárního města Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze 40% z podzemních zdrojů a z 60% ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod tvoří Vodárenské nádrže Šance, Morávka a Kružberk. Voda je přiváděna přes úpravny vody čtyřmi přivaděči do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3. Spotřeba pitné vody na území města Ostravy je v současné době stabilizována. Na území správního obvodu Ostrava se nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů – jodobromových vod. 3.2.6.4.2 Kanalizace a čištění odpadních vod Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. Oddílný kanalizační systém byl v minulosti vybudován na sídlištích Ostrava - Jih, v Hošťálkovicích, Lhotce a v oblasti Petřkovic. Ve městě se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány volnými výustmi do recipientů nebo jsou odpadní vody likvidovány přímo u nemovitostí v bezodtokých jímkách, tedy žumpách. Jedná se o městské obvody Slezská Ostrava (části Koblov, Antošovice, Kunčice a Kunčičky, Heřmanice), Plesná, Nová Bělá, Radvanice a Bartovice, Nová Ves a části městských obvodů Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Petřkovice. Čištění odpadních vod je zajišťováno mechanicko-biologickou Ústřední čistírnou odpadních vod v Ostravě - Přívoze, na kterou jsou přiváděny odpadní vody od obyvatelstva i z průmyslu. Zde jsou přiváděny odpadní vody z centra města, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova a rovněž odpadní vody z části Vratimova, Klimkovic a Vřesiny. Na území města Ostravy se dále nacházejí čistírny odpadních vod Heřmanice 1, Heřmanice 2 a Michálkovice. Společnost VÍTKOVICE HOLDING, a.s. spolu s ArcelorMittal Ostrava a.s. provozují vlastní ČOV.

110



V Ostravě funguje jednotná a oddílná kanalizační síť. Převážná část odpadních vod je odváděna jednotnou kanalizací (s odlehčením naředěných odpadních vod do řek) s čištěním v Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě - Přívoze. Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní kanalizační síť. Je připravována „Dostavba plošné kanalizace“ (DPK), která řeší odkanalizování lokalit stávající zástavby na území města Ostravy a převedení odpadních vod do stávající městské stokové sítě s následnou likvidací znečištěných odpadních vod na již vybudovaných čistírenských kapacitách.

JEV 69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: SmVak, OVaK Definice jevu: Ochranné pásmo zařízení kanalizační sítě (čistírna odpadních vod mechanická, ČOV mech.-biologická, ČOV mech.-biolog.-chem., přečerpávací stanice a další) Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se nachází 11 čistíren odpadních vod, 90 přečerpávacích stanic odpadních vod, dvě čerpací stanice průsakových vod a jeden odlehčovací objekt kanalizace. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází přečerpávací stanice odpadních vod. Město Šenov Na území města se nachází dvě čističky odpadních vod, šest přečerpávacích stanic odpadních vod a čtyři odlehčovací objekty kanalizace. Obec Václavovice Na území obce se nachází čistička odpadních vod, dva odlehčovací objekty a jeden výustní objekt kanalizace. Město Vratimov Na území města se nachází jedna přečerpávací stanice odpadních vod a sedm odlehčovacích objektů kanalizace. Na území těchto obcí se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod. Obec Čavisov Obec Olbramice Obec Dolní Lhota Obec Velká Polom Obec Horní Lhota Obec Vřesina Město Klimkovice Obec Zbyslavice Ochranná pásma: Ochranná pásma technologických objektů odvádění a čištění odpadních vod stanovuje příslušný vodoprávní úřad podle § 104 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Tato ochranná pásma nejsou obsažena v údajích od poskytovatele dat.

JEV 70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: SmVak, OVaK Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: splašková kanalizace, dešťová kanalizace, jednotná kanalizace, nerozlišené kanalizační stoky, sběrače důlních vod a stoky průmyslových odpadních vod. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: splašková kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky. Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta. Město Šenov Na území města se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: splašková kanalizace, jednotná kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky. Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta. 111



Obec Václavovice Na území obce se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových vod. Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta. Město Vratimov Na území města se nachází potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: stoka jednotné kanalizace. Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta. Obec Vřesina Na území obce se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: splašková kanalizace, dešťová kanalizace, jednotná kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky. Obec Zbyslavice Pro obec nebyla poskytnuta data. Pro tyto obce nebyla poskytnuta data: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota

Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Velká Polom

Ochranná pásma: Vodorovná vzdálenost od vnějšího líce kanalizační stoky na každou stranu: • kanalizační stoky do ø 500 mm včetně je 1,5 m, • kanalizační stoky nad ø 500 mm je 2,5 m. 3.2.6.4.2.1 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura - kanalizace a čištění odpadních vod Území ORP Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. V území se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány do recipientů nebo jsou odpadní vody shromažďovány v žumpách, často s přepady zaústěnými do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a trativodů, odkud odtékají spolu s ostatními vodami do recipientů. Dva průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní ČOV. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat kanalizační síť včetně čistíren odpadních vod a dále zkvalitňovat čištění odpadních vod. 3.2.6.5 Energetika a energetická zařízení 3.2.6.5.1 Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je zajištěno z distribuční soustavy VVN 110 kV, která zajišťuje přenos el. výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV a elektráren, pro napájecí body – transformační stanice VVN/VN, kde používané napětí VN je převážně 22 kV, méně pak 10 a 6 kV. Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice. Od roku 2009 je provozována nová rozvodna na křižovatce ulic Rudná a Plzeňská, která pokrývá požadavky na odběr energie v území Shopping parku a napájí oblast průmyslové zóny nad Porubkou. Od roku 2013 je provozována transformovna VVN/VN v průmyslové zóně Hrabová u ulice Místecká, která pokrývá stávající i výhledové potřeby el. energie v této rozvojové oblasti a přilehlém okolí. Od roku 2012 je v provozu také transformovna VVN/VN Poruba. Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení kapacit elektrické energie. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV na Fifejdách (předpoklad zprovoznění 2017), Slezské Ostravě a Hrušově. Základním výchozím podkladem byly podklady grafického informačního systému ČEZ Distribuce, a.s. a ČEPS, a.s. Sítě zvlášť vysokého napětí - vedení ZVN 400 kV Řešeným územím neprochází vedení zvlášť vysokého napětí ZVN 400 kV. Páteř distribuční sítě tvoří: • sítě velmi vysokého napětí - vedení 110 kV, • sítě vysokého napětí VN 22 kV. Součástí distribuční sítě jsou dále rozvodny a distribuční trafostanice. Stávající zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů, navrhovaná ve výkresu záměrů na provedení změn v území. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno: • zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky, 112

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava • • •


provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob, provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

JEV 71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

ČEPS, ČEZ

Statutární město Ostrava Na území města se nachází dvě tepelné elektrárny: Třebovice, Kunčice; šest malých vodních elektráren: na řece Odře Přívoz I, Přívoz II, Lhotka, na řece Ostravici Hrabová, Kunčice a Vítkovice; a dále dvě v datech nespecifikované elektrárny: Přívoz a Vítkovice. Výrobna elektřiny se na území těchto obcí nenachází: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Město Šenov

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

Ochranná pásma: Tepelné elektrárny v Třebovicích a Kunčicích se nacházejí v pásmu hygienické ochrany, vymezeném v 50.–70. letech na základě zkušenosti a bez technické možnosti měření parametrů. Vzhledem ke stáří a podmínkám vzniku tohoto vymezení se pásmo hygienické ochrany v územním řízení a stavebním řízení nezohledňuje. V poskytnutých údajích nejsou data k jiným ochranným pásmům výroben elektřiny.

JEV 72. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

ČEPS, ČEZ Distribuce

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se nachází 82 venkovních distribučních transformačních stanic (dále DTS), 458 vestavěných DTS, 527 kompaktních zděných nebo betonových DTS, 25 věžových DTS s venkovním převodem, 379 stožárových DTS a dalších 15 nerozlišených DTS. Obec Čavisov Na území obce se nachází tři stožárové DTS. Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a tři stožárové DTS. Obec Horní Lhota Na území obce se nachází dvě kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a tři stožárové DTS. Město Klimkovice Na území města se nachází 7 kompaktních zděných nebo betonových DTS, dvě věžové DTS s venkovním převodem a17 stožárových DTS. Obec Olbramice Na území obce se nachází pět stožárových DTS. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází dvě kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a 21 stožárových DTS.

113



Město Šenov Na území obce se nachází tři věžové DTS s venkovním převodem, pět vestavěných DTS a 34 stožárových DTS. Obec Václavovice Na území obce se nachází jedna věžová DTS s venkovním převodem a 7 stožárových DTS. Obec Velká Polom Na území obce se nachází tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a pět stožárových DTS. Město Vratimov Na území obce se nachází dvě venkovní DTS, jedna vestavěná DTS, tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, čtyři věžové DTS s venkovním převodem a 34 stožárových DTS. Obec Vřesina Na území obce se nachází dvě vestavěné DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a 11 stožárových DTS. Obec Zbyslavice Na území obce se nachází čtyři stožárové DTS. Ochranná pásma: Ochranné pásmo stožárové trafostanice – šíře 7m Ochranné pásmo kompaktní zděné trafostanice – šíře 2m Ochranné pásmo rozvodny transformovny VN - šíře 30m Ochranné pásmo rozvodny transformovny VVN - šíře 30m

JEV 73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

ČEPS, ČEZ, NET4GAS

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN, kabelové vedení VVN a VN, a svod (nadzemní vedení) el. sítě.

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN. Město Šenov Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VVN a VN.

Obec Čavisov Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN. Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN.

Obec Václavovice Okrajem území obce prochází venkovní vedení el. sítě ZVN, na území obce se dále nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN.

Obec Horní Lhota Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN.

Obec Velká Polom Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VN.

Město Klimkovice Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VN.

Město Vratimov Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě ZVN, VVN, VN a kabelové vedení VVN a VN. Obec Vřesina Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN, kabelové vedení VN a dále nerozlišené vedení el. sítě.

Obec Olbramice Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VN.

Obec Zbyslavice Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN. Tabulka 67:

Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB. Zařízení:

Nadzemní vedení: a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně

Ochranné pásmo [m] od krajních vodičů: § 19 7m 12 m

114

§ 45 10 m 15 m



Zařízení:

Ochranné pásmo [m] od krajních vodičů:

c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně e) u napětí nad 400 kV Podzemní (kabelové) vedení: do 110 kV vč. a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí nad 110 kV

15 m 20 m 30 m

20 m 25 m 35 m

1 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů. 3 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů.

Poznámka : § 19 – vedení postavené od 1.1.1995 do 1.1.2001 § 45 – vedení postavené před 1.1.1995

Tabulka 68:

Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46

a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV vč. 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní 3. pro závěsná kabelová vedení b) u napětí nad 35 kV do 110 kV vč. 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní c) u napětí nad 110 kV do 220 kV vč. d) u napětí nad 220 kV do 400 kV vč. e) u napětí nad 400 kV f) u závěsného kabelového vedení 110 kV g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence

7m 2m 1m 12 m 5m 15 m 20 m 30 m 2m 1m

3.2.6.5.1.1 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura – Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je zajištěno z jednotné celostátní sítě VVN 110 kV napájenou přímo z elektráren nebo přes nadřazenou přenosovou soustavu VVN 220 kV. Rozvodná distribuční síť VN je v městě provozována o hladinách 10 a 22 kV. Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení kapacit elektrické energie. Byla vybudována nová trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a jsou rekonstruována vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV na Fifejdách, Slezské Ostravě, Hrušově. 3.2.6.5.2 Zásobování plynem Dodávky a následnou distribuci zemního plynu na území města zajišťuje Severomoravská plynárenská, a. s., člen RWE Group. Zásobování zemním plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu přes jednotlivé regulační stanice VTL nad 4MPa /VTL (Štramberk, Děhylov). Z těchto regulačních stanic je do Ostravy přivedeno několik VTL přívodů DN 300-500. Zemní plyn je distribuován pomocí rozvodných sítí - vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých rozvodů.

JEV 74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA Podklady:

PLYNEM

VČETNĚ

Net4Gas

Ochranná pásma: U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranná pásma činí: • u technologických objektů - 4 m. Pro plynová zařízení jsou vymezována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy, provozního tlaku a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava anoda vertikální stanice katodové ochrany odorizační stanice NTL odorizační stanice STL

regulátor distribučních STL regulační měřící stanice STL regulační měřící stanice VTL

5 27 3 18 115

19 32 26

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava Obec Dolní Lhota stanice katodové ochrany Obec Horní Lhota odorizační stanice STL regulační měřící stanice VTL Obec Olbramice odorizační stanice STL regulační měřící stanice VTL Obec Stará Ves nad Ondřejnicí regulační měřící stanice VTL Město Šenov anoda vertikální stanice katodové ochrany odorizační stanice STL regulátor distribučních STL

A.1 Průvodní zpráva regulační měřící stanice VTL

2

Obec Václavovice odorizační stanice STL regulační měřící stanice VTL

1 1

Obec Velká Polom stanice katodové ochrany

1

Město Vratimov stanice katodové ochrany

1

Obec Vřesina stanice katodové ochrany odorizační stanice STL

1 2

Obec Zbyslavice stanice katodové ochrany

1

1 1 1 1 1 1 1 3 2 4

Na území těchto obcí nejsou žádné objekty zásobování plynem. Obec Čavisov Město Klimkovice Ochranná pásma slouží k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenských zařízení. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, které dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů činí u technologických objektů 4 m od půdorysu. Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení. Bezpečnostním pásmem se rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásma jsou stanovena přílohou zákona č. 458/2000 Sb.

JEV 75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA Ochranná pásma: U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranná pásma činí: • u plynovodů a přípojek o nad průměr 500 mm - 12 m, o od průměru 200 mm do 500 mm - 8 m, o do průměru 200 mm včetně - 4 m, • nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m, • středotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m, • u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu a nesmí se zde vysazovat porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu. Pro plynová zařízení jsou vymazována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle provozního tlaku a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 200 m. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava • plynovod VTL nad 4MPa vnitrostátní • plynovod VTL • plynovod STL • plynovod NTL

Obec Dolní Lhota • plynovod VTL nad 4MPa vnitrostátní • plynovod STL Obec Horní Lhota • plynovod VTL • plynovod STL

Obec Čavisov • plynovod VTL nad 4MPa vnitrostátní • plynovod STL

Město Klimkovice • plynovod VTL 116

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava •


plynovod STL

Obec Velká Polom • plynovod VTL nad 4MPa vnitrostátní • plynovod VTL • plynovod STL

Obec Olbramice • plynovod VTL nad 4MPa vnitrostátní • plynovod VTL • plynovod STL Obec Stará Ves nad Ondřejnicí • plynovod VTL • plynovod STL

Město Vratimov • plynovod VTL • plynovod STL • plynovod NTL

Město Šenov • plynovod VTL • plynovod STL

Obec Vřesina • plynovod VTL • plynovod STL

Obec Václavovice • plynovod VTL • plynovod STL

Obec Zbyslavice • plynovod VTL nad 4MPa vnitrostátní • plynovod STL

3.2.6.5.2.1 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura – zásobování plynem Ostravský region je zásobován z tranzitní soustavy RWE Transgas, a.s., která dodává zemní plyn do vysokotlakého systému RWE Severomoravské Plynárenské, a.s. Hlavními zdroji, které zásobují vysokotlaký systém ostravské aglomerace, jsou a ve výhledu budou nadále předávací stanice Štramberk o výkonu 250 tis. m3 h-1, Děhylov - 300 tis. m3 h-1, Paskov- 50 tis. m3 h-1. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat rozvodnou síť zemního plynu. 3.2.6.5.3 Centrální zásobování teplem Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která vytápí cca 99 tis. bj., s celkovou délkou primárního rozvodu 176 km a sekundéru 161 km. Od ledna 2007 došlo ke sloučení společnosti Dalkia Ostrava (bývalé Zásobování teplem Ostrava) se společností Dalkia Česká republika. V Ostravě Dalkia prodává cca 5,3 mil. GJ. Centrální teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice (ETB), Teplárna Přívoz (TPV), městská plynová kotelna Jižní město (MPKJM), závodní teplárna ArcelorMittal Ostrava. a ČEZ- Energetické služby, s.r.o. ve Vítkovicích. Celkově je na území města provozováno více než 400 km tras tepelných sítí, jak primárních, tak sekundárních, které dodávají teplo pro byty, vybavenost a podnikatelské aktivity. Dalším, menším dodavatelem tepla, je společnost Teplo Vratimov, s. r. o., která využívá odpadní teplo z Teplárny ArcelorMittal Ostrava a zásobuje místním rozvodem tepla město Vratimov.

JEV 79. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ochranná pásma: dle legislativy se nevymezuje Definice jevu: zařízení, v němž se využíváním paliv nebo jiných tipů energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava • Zdroje tepelné energie – ETB, TPV, MPKJM, závodní teplárna Arcelor Mittal a závodní teplárna ve Vítkovicích Na území těchto obcí se technologický objekt zásobování teplem nenachází. Obec Čavisov Město Šenov Obec Dolní Lhota Obec Václavovice Obec Horní Lhota Obec Velká Polom Město Klimkovice Město Vratimov Obec Olbramice Obec Vřesina Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Zbyslavice

117



JEV 80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ochranné pásmo: Šířka ochranného pásma rozvodného tepelného zařízení je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách tohoto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k obrysu zařízení a činí 2,5 metru. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Dálkový rozvod tepla Páteřními (hlavními) horkovodními napáječi jsou z ETB do Poruby 2x DN 650 a 2x DN 600, které jsou zokruhovány horkovodem 2x DN 500. Pro oblast Jižního města jsou páteřními horkovody 2x DN 500 ze závodní teplárny ArcelorMittal Ostrava a.s. a 2x DN 600 z ETB. Páteřní (hlavní) parní rozvod do městské části Moravská Ostrava a Přívoz je DN 700/250 z TPV do centra města, kde je zokruhován parovodem DN 500/200, který pokračuje do RVS Fifejdy a z centra do CVS Nová Karolína. V kolektorech centra města byla zahájena postupná náhrada parního rozvodu za horkovodní, čímž dojde k posílení a°zkvalitnění dodávek tepla. Také v oblasti Mariánských Hor se připravuje z jižního směru Mojmírovců, Nivnická rozšíření horkovodního rozvodu na úkor parního v dimenzi 2x DN 200, s předpokládaným ukončením stavby v r. 2015. Stávající parní rozvodné tepelné zařízení bude po ukončení stavby odpojeno. Místní rozvod tepla Město Vratimov Místní rozvod tepla Na území těchto obcí se rozvodné tepelné zařízení nenachází. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Obec Velká Polom Obec Vřesina Obec Zbyslavice

3.2.6.5.3.1 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura - centrální zásobování teplem Soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT) je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která zásobuje teplem a TUV cca 99 tis. bj., vybavenost a podnikatelské aktivity. V Ostravě Dalkia prodává zhruba 5,3 mil. GJ ročně. Základní teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz. Pro území Vratimova je dodáváno odpadní teplo z výroby firmy ArcelorMittal. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno podporovat rozvoj centralizovaného zásobování teplem, využívat zdrojů odpadního tepla z průmyslové výroby a alternativních zdrojů energie. 3.2.6.6 Spoje a spojová zařízení Provoz telekomunikační sítě zajišťují v Ostravě operátoři evidovaní v databázi ČTÚ (Český telekomunikační úřad) se specifikovaným územním rozsahem. Síť je digitalizovaná, kvalita a rychlost spojení je na úrovni Prahy a Brna. Město je kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů, z nichž dominantní jsou zde Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré. Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě. Velké části města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVA!!!CLOUD.net, a.s., prostřednictvím OVANET a.s. Ve městě působí také několik alternativních telekomunikač. operátorů. Pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností evidovaných v databázi ČTÚ. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL i°bezdrátovým připojením. Základní informace o stávajících spojích a spojových zařízeních jsou zakresleny ve výkrese limitů v rozlišení na kategorie: • komunikační vedení, • radioreléová trasa (vč. radiových stanic na trase), • retranslační stanice – převaděč, • telefonní ústředna, • základnová stanice, • ochranné pásmo RR trasy, • ochranné pásmo vysílače.

118



JEV 81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ochranná pásma: Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů stavební úřad formou územního rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje. Radiová stanice na rr trase Radioteleskop Tv vysílač

poloměr kruhu r = 500 – 1000 m poloměr kruhu r = 500 – 1000 m poloměr kruhu r = 500 – 1000 m

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava 64 základnových stanic 6 tv vysílačů 152 radiových stanic na rr trase 92 blíže neurčených komunikačních stanic

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí 1 základnová stanice 1 radioteleskop Město Šenov 4 radiová stanice na rr trase 1 blíže neurčené komunikační stanice

Obec Čavisov 1 radiová stanice na rr trase

Obec Václavovice 1 radiová stanice na rr trase

Obec Dolní Lhota 1 blíže neurčené komunikační stanice

Obec Velká Polom 1 základnová stanice 1 radioteleskop

Obec Horní Lhota Na území obce se tento jev nenachází. Město Klimkovice 2 radiová stanice na rr trase 1 blíže neurčené komunikační stanice

Město Vratimov 3 blíže neurčené komunikační stanice Obec Vřesina 1 radiová stanice na rr trase 1 blíže neurčené komunikační stanice

Obec Olbramice Na území obce se tento jev nenachází.

Obec Zbyslavice Na území obce se tento jev nenachází.

JEV 82. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Na území ORP Ostrava nejsou vyhlášená ochranná pásma nadzemních staveb 50 metrů nad terénem a podzem. staveb. Vysílače HOSK, OOVK, SVNX mají vyhlášené ochranné pásmo 500 m. 3.2.6.7 Vedení sítí Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické mimo souvislou zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova, Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Provozovatelem kolektorů jsou Ostravské komunikace, a.s. Například „kolektor Centrum“ je položen v hloubce cca 9 metrů. Jedna jeho část vede od Prokešova náměstí pod Sokolskou, dále pak pod ulicí 28. října a ústí do budoucího obchodního centra. Druhá část spojuje ulici Zámeckou, Nádražní kolem Elektry a Domu umění a končí ve stávajícím kolektoru pod ulicí Poděbradovou. V novém tunelu je zatím umístěno kolem 795 vodovodních přípojek do domů, kanál, síť Telefónica O2, síť Dalkia a ČEZu. Jinými slovy, kolektor je vybaven jednotnou kanalizací, horkovodním potrubím (horká větev i zpátečka), potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty.

JEV

76. TECHNOLOGICKÝ OCHRANNÉHO PÁSMA

OBJEKT

ZÁSOBOVÁNÍ

Na území SO ORP Ostrava se nenachází.

JEV 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Na území SO ORP se nenachází ropovod.

119

JINÝMI

PRODUKTY

VČETNĚ



JEV 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

OKD, a.s., ArcelorMittal, Ostrava a.s.

Na území ORP Ostrava se nachází dálkový produktovod – vratná voda a technická voda . Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Produktovod vratná voda vede z k.ú. Hrabová do obce Paskov Produktovod žermanický přivaděč technické vody 2x DN 900 do hutního komplexu ArcelorMittal Město Šenov Produktovod žermanický přivaděč technické vody 2x DN 900 do hutního komplexu ArcelorMittal Na území těchto obcí se produktovod nenachází. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází žádné jaderné zařízení. 3.2.6.7.1 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura - vedení sítí Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické mimo souvislou zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova, Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Kolektory v centrální části města jsou vybaveny jednotnou kanalizací, tepelným potrubím (SCZT), potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty. 3.2.6.8 Ostatní infrastruktura (107, 110, 111, 112, 113, 114, 115)

JEV 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa Brno

Na území ORP Ostravy eviduje Ministerstvo obrany 2 objekty důležité pro obranu státu. V zájmovém území, které je ministerstvem stanoveno na 50 m od hranic areálu lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací správy (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Objekty důležité pro obranu státu na území města Ostravy Číslo pasportu Typ objektu 142/2007-1 (2012) 141/2007-1 (2012)

Administrativní budova Krajské vojenské velitelství Ostrava

Lokalita Matiční 2, Moravská Ostrava - Přívoz Nádražní 119, 702 00 Moravská Ostrava - Přívoz

Na území těchto obcí se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu: Obec Čavisov Město Šenov Obec Dolní Lhota Obec Václavovice Obec Horní Lhota Obec Velká Polom Město Klimkovice Město Vratimov Obec Olbramice Obec Vřesina Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Zbyslavice

120



JEV 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY Podklady:

Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje

Stálé úkryty civilní ochrany slouží k ukrytí obyvatelstva při mimořádných událostech. Vlastník stálého úkrytu CO je podle § 23 odst. 2 písm. d) a § 25 odst. 2 písm. f) zákona o integrovaném záchranném systému povinen dbát při užívání této stavby, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany a přístup orgánům hasičského záchranného sboru nebo jiným zmocněným osobám. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje eviduje dle § 10 odst. 5 písm. i) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů stálé úkryty na území ORP Ostravy. Dle této evidence se na území statutárního města Ostravy nachází celkem 135 stálých úkrytů civilní obrany. V přidružených obcích ORP Ostrava nejsou žádné úkryty evidovány. Statutární město Ostrava Stále úkryty vedené v evidenci HZS MSK na území města Ostravy Místo dislokace SÚ Vlastník Evid. číslo k. ú. Ulice Č. o. Č. p. (název, adresa) 08070001 08070002 08070003 08070004 08070005 08070012 08070013 08070018

Moravská 28. října Ostrava Mariánsk Novinářská é Hory závod 5, budova Kunčice výtopny závod 5, budova Kunčice výtopny závod 10, objekt Kunčice bývalého ZÚNZ závod 3/82, soc. Kunčice budova závod 12, Kunčice přesýpací stanice závod 12, nová Kunčice soc. budova

08070019

Kunčice

závod 3/82, dílny

08070020

Kunčice

závod 3/39, dílny

08070021

Kunčice

08070022

Kunčice

08070026

Kunčice

08070027

Kunčice

08070028

Kunčice

08070029

Kunčice

08070030

Kunčice

08070031

Kunčice

08070037

152

3123

3

1113

Kunčice

závod 13, šrotoviště závod 3/83, soc. budova údržby závod 3/34, soc. budova závod 3/34, soc. budova závod 3/34, soc. budova závod 15, nová soc. budova závod 15, nová soc. budova závod 15, nová soc. budova Vratimovská ředitelství

689

08070038

Kunčice

Vratimovská ředitelství

689

08070039

Kunčice

08070040

Kunčice

08070041

Kunčice

08070042

Kunčice

08070044

Kunčice

výzkumný a zkušební ústav výzkumný a zkušební ústav výzkumný a zkušební ústav výzkumný a zkušební ústav závod 3, hlavní sociální budova

ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín IV., Teplická 874/8 SLUG, a.s., Mariánské Hory, Novinářská 1113/3 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská, č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice ,Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689

121

Správce (název, adresa) ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín IV., Teplická 874/8 SLUG, a.s., Mariánské Hory, Novinářská 1113/3 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava Kunčice, Vratimovská č.p. 689, ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689,

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava Evid. číslo

k. ú.


Místo dislokace SÚ Ulice Č. o. Č. p. závod 3, hlavní sociální budova závod 45, sociální budova závod 45, sociální budova závod 45, sociální budova závod 45, sociální budova závod 4, sociální budova závod 4, sociální budova staré elektrárny závod 14, hlavní sociální budova závod 14, hlavní sociální budova závod 14, sociální budova závod 14, sociální budova P-250 závod 14, sociální budova P-250 závod 2/20, sklad modelů závod 2/20, sklad modelů závod 2/20, sklad modelů závod 2/20, sklad modelů závod 2/23, soc. budova objektu 06 závod 2/23, soc. budova objektu 06 závod 5, soc. budova záv. Dopravy závod 5, soc. budova záv. Dopravy

08070045

Kunčice

08070046

Kunčice

08070047

Kunčice

08070048

Kunčice

08070049

Kunčice

08070051

Kunčice

08070052

Kunčice

08070057

Kunčice

08070058

Kunčice

08070060

Kunčice

08070061

Kunčice

08070062

Kunčice

08070069

Kunčice

08070070

Kunčice

08070071

Kunčice

08070072

Kunčice

08070074

Kunčice

08070075

Kunčice

08070076

Kunčice

08070077

Kunčice

08070079

Poruba

Stavební

08070080

Poruba

Opavská

08070144

Vlastník (název, adresa) ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689

PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689

ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689


ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689

ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689





ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 Hayes Lemmerz Autokola, a.s., Ostrava-Kunčice, Vratimovská ul., č.p. 707 Hayes Lemmerz Autokola, a.s., Ostrava-Kunčice, Vratimovská ul., č.p. 707

ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689





993

Rádio Čas s.r.o., Ostrava-Plesná, K. Svobody 130

6116

APRO MED s.r.o. Ostrava-Poruba, Opavská 6116

Hrabůvka Hasičská

49

Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA,

08070145


49


08070146


49


08070147


49


15

Správce (název, adresa)

122

ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689

Klient servis Ostrava, s.r.o.,Ostrava - Moravská Ostrava, Husova 1285/2, PSČ 70200 APRO MED s.r.o.Ostrava-Poruba, Opavská 6116 Střední škola technická, OstravaHrabůvka, příspěvková organizace., Hasičská 1003/49, Střední škola technická, OstravaHrabůvka, příspěvková organizace., Hasičská 1003/49, 705 00 Ostrava Hrabůvka Střední škola technická, OstravaHrabůvka, příspěvková organizace., Hasičská 1003/49, 705 00 Ostrava Hrabůvka Střední škola technická, OstravaHrabůvka, příspěvková organizace., Hasičská 1003/49, 705 00 Ostrava -


k. ú.

Místo dislokace SÚ Ulice Č. o. Č. p.

TCHAS, spol. s r.o., 28. října 216, O.-Mar. Hory, 15504158

1112

OKD, a.s., Ostrava-Moravská Ostrava, Prokešovo nám. 6/2020

OKD, a.s., Ostrava-Moravská Ostrava, Prokešovo nám. 6/2020

MADDOX-JM stav, s.r.o., Ostrava Heřmanice, Kubínova 441/51 Severomoravská plynárenská, a.s., Ostrava, Moravská Ostrava, Plynární 2748/6

MADDOX-JM stav, s.r.o., Ostrava Heřmanice, Kubínova 441/51 Severomoravská plynárenská, a.s., Ostrava, Moravská Ostrava, Plynární 2748/6

Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152



Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152,

3123

Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152 Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152 ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín IV., Teplická 874/8 Ostravské opravny a strojírny, s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 216 Ostravské opravny a strojírny, s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 21

1119


28

Ing. Milan Řeha, V Zálomu 2897/2, Ostrava-Zábřeh a Ing. Vítězslav Livečka, Dolní 782/65, OstravaZábřeh

Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152, Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152, ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín IV., Teplická 874/8 Ostravské opravny a strojírny, s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 21 Ostravské opravny a strojírny, s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 21 Střední škola telekomunikační, Ostrava, příspěvková organizace, Opavská 1119, O.-Poruba Ing. Milan Řeha, V Zálomu 2897/2, Ostrava-Zábřeh a Ing. Vítězslav Livečka, Dolní 782/65, OstravaZábřeh STAPRO SERVIS, a. s., Ostrava, Mariánské Hory, 28. října 1142/168 STAPRO SERVIS, a. s., Ostrava, Mariánské Hory, 28. října 1142/168 Základní a mateřská škola Ostrava, Ostrčilova 1, příspěvková organizace, Ostrčilova 1/2557, Ostrava Základní a mateřská škola Ostrava, Ostrčilova 1, příspěvková organizace, Ostrčilova 1/2557, Ostrava Základní škola, O.-Poruba, Dětská 915, příspěvková organizace, Dětská 915, O.-Poruba

117

2771

08070158

Hrabůvka Plavecká

873

4

117

2771

117

2771

117

2771

08070162 08070163 08070172

Hrušov

08070180 08070188 08070270

08070271

08070272

49

Místecká lokalita Jeremenko samostatně stojící

08070178 08070179

K šachtě

Mariánské U dvoru Hory Koksární Přívoz koksovna Svoboda Heřmanic Kubínova e

51

Moravská Plynární Ostrava

6

Elektrárenská Třebovice elektrárna stará spr. budova Elektrárenská Třebovice elektrárna správní budova

08070273

Třebovice Elektrárenská

08070277

Přívoz

08070279

Mariánské 28.října Hory

08070287

Přívoz

správní budova

08070288

Přívoz

kovárna

08070306

Poruba

Opavská

Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, Občanské sdružení nájemců bytů Plavecká 4, Ostrava-Hrabůvka, Plavecká 4 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, JR-elektro s.r.o., Ostrava-Hrušov, K Šachtě 49, PSČ 71100 DIAMO, státní podnik Stráž pod Ralskem, Máchova 201

1021

Křišťanova 152

U Studia

08070318

Zábřeh

08070320

Mariánské 28. října Hory

168

1142

AMIEN OSTRAVA, spol. s r.o., Ostrava-Moravská Ostrava, 28. října

08070321

Mariánské 28. října Hory

168

1142

AMIEN OSTRAVA, spol. s r.o., Ostrava-Moravská Ostrava, 28. října

08070329

Moravská Ostrčilova ZŠ Ostrava

1

2557

Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava

08070330

Moravská Ostrčilova ZŠ Ostrava

1

2557

Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava

08070339

Poruba

915

Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba

Dětská ZŠ


19

08070157

Moravská 28. října Ostrava Moravská 28. října Ostrava Moravská 28. října Ostrava

Vlastník (název, adresa)

Hrabůvka Moravskoslezský kraj, 28. října 117, OSTRAVA, Občanské sdružení nájemců bytů Plavecká 4, Ostrava-Hrabůvka, Plavecká 4 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, OSTRAVA, Moravskoslezský kraj, 28. října 117OSTRAVA, Moravskoslezský kraj, 28. října 117, OSTRAVA, JR-elektro s.r.o., Ostrava-Hrušov, K Šachtě 49 DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA, Ostrava-Vítkovice, Sirotčí 1145/7 TCHAS, spol. s r.o., 28. října 216 O.-Mar. Hory, 15504158

Moravská 28. října Ostrava

08070161


123


k. ú.




08070340

Poruba

Dětská ZŠ

915

Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba

08070341

Poruba

Čkalovova ZvŠ

942

Moravskoslezský kraj, 28.října 117, 702 18 OSTRAVA,

08070342

Poruba

Čkalovova ZvŠ

942

Moravskoslezský kraj, 28.října 117, 702 18 OSTRAVA,

08070352

Moravská Fráni Šrámka Ostrava

14

2438

08070353

Moravská Gajdošova Ostrava

8

2422

08070354

Mariánské 28.října Hory

202

1081

08070355

Mariánské Mariánské nám. Hory

3

1041

08070357

Mariánské Oblá Hory

9

1071

08070362

Moravská Slavíčkova Ostrava

8

2650

08070363

Moravská Výstavní Ostrava

4

2476

08070364

Moravská Zámecká Ostrava

7

2315

08070366

Moravská Zelená Ostrava

34

2504

08070367

Moravská Zelená Ostrava

72

2524

08070368

Mariánské Žákovská Hory

34

94

08070370

Hrabová

Obchodní

8

08070378

Hrabová

Viktora Huga

8

08070379

Hrabová

Viktora Huga

7

08070384

Hrabová

Příborská

27

08070387

Poruba

Opavská

768

08070390

Poruba

Opavská

985

Bytové družstvo Domů 984 a 985, Opavská 985, O.-Poruba,

08070394

Poruba

Čkalovova

848

Bytové družstvo Čkalovova 848, O.-Poruba,

Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63 Ostrava Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba

124

Správce (název, adresa) Základní škola, O.-Poruba, Dětská 915, příspěvková organizace, Dětská 915, Ostrava-Poruba Základní škola, Ostrava-Poruba, Čkalovova 942, příspěvková organizace, Čkalovova 942, Ostrava-Poruba Základní škola, Ostrava-Poruba, Čkalovova 942, příspěvková organizace, Čkalovova 942, Ostrava-Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/8, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/8, Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, Ostrava Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba


k. ú.


08070397

Poruba

Dětská

922

08070398

Poruba

Nálepkovo náměstí

927

08070400

Poruba

Čkalovova

879

08070407

Poruba

Čkalovova

909

08070408

Poruba

Ľudovita Štúra

1053

08070409

Poruba

Větrná

1056

08070410

Poruba

Resslova

1042

08070413

Poruba

Větrná

1087

08070414

Poruba

Porubská

944

08070415

Poruba

Zednická

949

08070416

Poruba

Zednická

953

08070417

Poruba

Čkalovova

917

08070420

Poruba

Havlíčkovo náměstí

728

08070421

Poruba

Havlíčkovo náměstí

730

08070422

Poruba

Opavská

08070423

Hrabová

Frýdecká

691

08070424

Poruba

Slepá

1096

08070427

Mariánské Strmá Hory

08070435

Moravská U parku Ostrava

08070438

Slezská Ostrava

Bohumínská

63

08070439

Poruba

Slepá

1097

08070441 08070443 08070444


4472

14

12

Mariánské Hudební Hory Martinovská Martinov chladírny masa Martinov Martinovská

76

2646

4

48

3168



Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba Statutární město Ostrava městský Bytové družstvo Oktáva, obvod Poruba, Klimkovická 28/55, Nálepkovo nám. 927, O.-Poruba O.-Poruba Statutární město Ostrava městský Bytové družstvo Čkalovova, obvod Poruba, Klimkovická 28/55, Čkalovova 879, O.-Poruba O.-Poruba Statutární město Ostrava městský Bytové družstvo DOMOV 1357, obvod Poruba, Klimkovická 28/55, Čkalovova 911, O.-Poruba O.-Poruba Statutární město Ostrava městský Bytové družstvo L. Štúra 1051-1053, obvod Poruba, Klimkovická 28/55, L. Štúra 1053, O.-Poruba O.-Poruba Bytové družstvo Větrník, Větrná SMO městský obvod Poruba, 1056, O.-Poruba Klimkovická 28/55, O.-Poruba Bytové družstvo Resslova, SMO městský obvod Poruba, Reslova 1042, O.-Poruba Klimkovická 28/55 O.-Poruba Statutární město Ostrava městský BD Větrná 1087, družstvo, obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba O.-Poruba Statutární město Ostrava městský Bytové družstvo Na Porubské, obvod Poruba, Klimkovická 28/55, Porubská 944, O.-Poruba O.-Poruba Statutární město Ostrava městský Bytové družstvo Zednická 949, obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 00 O.-Poruba O.-Poruba Statutární město Ostrava městský Bytové družstvo DZU, obvod Poruba, Klimkovická Zednická 953, O.-Poruba 28/55O.-Poruba Statutární město Ostrava městský Bytové družstvo Dům 917, obvod Poruba, Klimkovická 28/55, Čkalovova 917 O.-Poruba O.-Poruba Statutární město Ostrava městský Bytové družstvo Havlíčkovo náměstí obvod Poruba, Klimkovická 728, O.-Poruba 28/55O.-Poruba Statutární město Ostrava městský Bytové družstvo 730, Havlíčkovo obvod Poruba, Klimkovická 28/55, nám. 730, O.-Poruba O.-Poruba Statutární město Ostrava, Prokešovo Statutární město Ostrava, nám. 8, Moravská Ostrava Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava, Linde Gas a.s., Praha 9, U Linde Gas a.s., Praha 9, U Technoplynu 1324, Technoplynu 1324 HODER OLDŘICH - Investmen, HODER OLDŘICH - Investmen, Havířov-Město realitní kancelář, Havířov-Město realitní kancelář, Fibichova 21/227, Havířov-Město Fibichova 21/227,Havířov-Město Policie ČR Správa Policie ČR Správa Severomoravského kraje, 30.dubna Severomoravského kraje, 30.dubna 1682/24, Ostrava-Moravská 1682/24, Ostrava-Moravská Ostrava Ostrava 11 spoluvlastníků zapsaných na LV 11 spoluvlastníků zapsaných na LV 5445 k.ú. Moravská Ostrava a 5445 k.ú. Moravská Ostrava a Přívoz Přívoz Policie ČR Správa Policie ČR Správa Severomoravského kraje, 30.dubna Severomoravského kraje, 30.dubna 1682/24, Ostrava-Moravská 1682/24, Ostrava-Moravská Ostrava Ostrava Statutární město Ostrava městský Bytové družstvo Slepá 1097, obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba O.-Poruba KENTER Trading, spol. s r.o., KENTER Trading, spol. s r.o., Ostrava-Bělský les, Václavka 7 Ostrava-Bělský les, Václavka 7 Mlékárna Kunín a.s., Kunín 291, Mlékárna Kunín a.s., Kunín 291, PSČ 742 53 PSČ 742 53 Průmyslový areál Martinov, s.r.o. Průmyslový areál Martinov, s.r.o., Ostrava-Martinov, Martinovská ul. Ostrava-Martinov, Martinovská ul. 3168/48, 3168/48 Bytové družstvo DĚTSKÁ, Dětská 922, 708 00 O.-Poruba

125

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava Místo dislokace SÚ Ulice Č. o. Č. p.

Evid. číslo

k. ú.

08070445

Martinov

Martinovská masokombinát

08070446

Poruba

Porubská

08070451

Svinov

Polanecká

08070452

Poruba

l7.listopadu krevní centrum

08070454

Vítkovice

Nám. J. z Poděbrad

08070456

Poruba

Španielova

08070460

Poruba

Liptáňské náměstí

08070461 08070464 08070468 08070469 08070470 08070471 08070485


Moravská Slavíčkova Ostrava Hošťálkov Aleje , tel. ice vysílač Ostrava závod 14, soc. Kunčice budova závod 14, soc. Kunčice budova Mariánské Chemická Hory Mariánské Chemická Hory závod 4, vodní Kunčice hosp.

Vlastník (název, adresa) Průmyslový areál Martinov, s.r.o. Ostrava-Martinov, Martinovská ul. 3168/48

72

1013

Společenství vlastníků ČEJKA Porubská 1012, Ostrava-Poruba

803

Polanecká obchodní společnost a.s., Ostrava-Svinov, Polanecká 803/72,

833

Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava, 17. listopadu 1790, Ostrava

924 3

890

14

2491 407

1

Městská záchranná služba Ostrava, Varenská 5, Ostrava-Moravská Ostrava Stavební bytové družstvo Vítkovice, Ostrava-Mar. Hory, Daliborova 54 Stavební bytové družstvo, Ostrava, Poruba, Liptáňské nám. 890 Stavební bytové družstvo Hlubina, Ostrava-Zábřeh, Rudná č.70 RADIOKOMUNIKACE a.s., Praha 3, U nákladového nádraží č. 3144, ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, BorsodChem MCHZ, s.r.o., OstravaMariánské Hory,Chemická 1/2039 BorsodChem MCHZ, s.r.o., OstravaMariánské Hory, Chemická 1/2039 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689,

Správce (název, adresa) Průmyslový areál Martinov, s.r.o., Ostrava-Martinov, Martinovská ul. 3168/48 Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba Polanecká obchodní společnost a.s., Ostrava-Svinov, Polanecká 803/72, Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava, 17. listopadu 1790, Ostrava Městská záchranná služba Ostrava, Varenská 5, Ostrava-Moravská Ostrava, Stavební bytové družstvo Vítkovice, Stavební bytové družstvo, Ostrava, Poruba, Liptáňské nám. 890 Stavební bytové družstvo Hlubina, Ostrava-Zábřeh, Rudná č.70 RADIOKOMUNIKACE a.s., Praha 3, U nákladového nádraží č. 3144, ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 68 BorsodChem MCHZ, s.r.o., BorsodChem MCHZ, s.r.o., ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská

Na území těchto obcí není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany: Obec Čavisov Město Šenov Obec Dolní Lhota Obec Václavovice Obec Horní Lhota Obec Velká Polom Město Klimkovice Město Vratimov Obec Olbramice Obec Vřesina Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Zbyslavice

JEV 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY Podklady:

Internetové stránky Ministerstva vnitra – Generální ředitelství hasičského sboru ČR

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství hasičského sboru ČR eviduje na území ORP Ostravy 6 hasičských stanic viz níže. Zařízení dobrovolných hasičů přidružených obcí nejsou v ÚAP dokumentovány. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Tabulka 69: Objekty požární ochrany evidované Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR na území města Ostravy Místo dislokace OPO Evidenční Název číslo k.ú. Ulice JPO-816010 JPO-816011 JPO-816012 JPO-816013 JPO-816014 JPO-816015 V přípravě

Hasičská stanice Ostrava – Zábřeh Hasičská stanice Ostrava –Fifejdy Hasičská stanice Ostrava – Poruba Hasičská stanice Ostrava – Hrabůvka Integrované výjezdové centrum Slezská Ostrava Integrované výjezdové centrum Ostrava – Přívoz Integrované výjezdové centrum Ostrava – Dubina

126

Zábřeh Moravská Ostrava Poruba Hrabůvka Slezská Ostrava Přívoz Dubina

Výškovická 40 Ul. Odboje 8 Martinovská 36/1622 Hasičská 339/34 Čs. armády 1892/20a Slovenská 1149/5



Na území těchto obcí se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. Obec Čavisov Město Šenov Obec Dolní Lhota Obec Václavovice Obec Horní Lhota Obec Velká Polom Město Klimkovice Město Vratimov Obec Olbramice Obec Vřesina Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Zbyslavice

JEV 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Na území Moravskoslezského kraje, tj. i na území ORP Ostrava, je organizován záchranný systém integrovaně, spočívá ve spolupráci jednotlivých záchranných složek systému: hasičů, zdravotnické záchranné služby, policie ČR a°Městské policie Ostrava. Z integrovaného záchranného systému jsou předávány pokyny do všech stanic a sídel hasičů, záchranky a Policie ČR v kraji a Městské policie v Ostravě k výjezdu záchranných a zásahových jednotek. Ti k zásahům vyjíždějí ze svých výjezdových stanic. Statutární město Ostrava Na území Statutárního města Ostravy se nachází stanice PČR, MP Ostrava a tyto integrované záchranná centra: Integrované výjezdové centrum Slezská Ostrava Integrované výjezdové centrum Ostrava–Přívoz Integrované výjezdové centrum Ostrava–Dubina

Slezská Ostrava Přívoz Dubina

Čs. armády 1892/20a Slovenská 1149/5 -

Město Vratimov Na území města Vratimov se nachází policejní stanice PČR. Na území těchto obcí se nevyskytuje objekt důležitý pro plnění úkolů PČR: Obec Čavisov Město Šenov Obec Dolní Lhota Obec Václavovice Obec Horní Lhota Obec Velká Polom Město Klimkovice Obec Vřesina Obec Olbramice Obec Zbyslavice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

JEV 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA Podklady:

Územní plány, letecké snímky

Dle § 17 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se kolem veřejných pohřebišť zřizuje ochranné pásmo (OP) v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto OP zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Stávající hřbitovy a krematoria jsou vypsány v tomto bodě, o zřízení ochranného pásma hřbitova nebo krematoria nejsou informace. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Hřbitovy: Slezská Ostrava, Stará Plesná, Krásné Pole, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Hrabová (2x), Zábřeh nad Odrou, Vítkovice, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Hošťálkovice, Koblov, Heřmanice (2x), Třebovice ve Slezsku, Michálkovice, Muglinov, Kunčičky, Radvanice, Bartovice Krematorium: Slezská Ostrava Obec Čavisov hřbitov: ano

Obec Olbramice hřbitov: ano

Obec Velká Polom hřbitov: ano (2x)

Obec Dolní Lhota hřbitov: ano

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí hřbitov: ano

Město Vratimov hřbitov: ano (2x)

Obec Horní Lhota hřbitov: ano

Město Šenov hřbitov: ano (2x)

Obec Vřesina hřbitov: ano

Město Klimkovice hřbitov: ano (2x)

Obec Václavovice hřbitov: ano

Obec Zbyslavice hřbitov: ne

127



JEV 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA Ve správním obvodu ORP Ostrava nám nejsou známa jiná vyhlášena ochranná pásma.

JEV 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA V rámci správního obvodu ORP Ostrava není sledována.

3.2.7

Sociodemografické podmínky – obsahuje jev (3)

V následujícím textu je vše uvedeno s ohledem na dostupnost dat ČSÚ k 30.6. 2014. Soudržnost společenství obyvatel území, jako jednu ze tří hlavních podmínek udržitelného rozvoje území, odráží zejména sociodemografické podmínky území. Současně, však obyvatelstvo, jeho bydlení a zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území), tvoří vzájemně silně propojený systém osídlení, který se na základě vnějších a vnitřních vlivů neustále vyvíjí. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (do značné míry odrážející jejich prosperitu) je obvykle považována nabídka atraktivních pracovních příležitostí v obci a širším regionu. Z ostatních faktorů je to především vlastní vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen - prodejnost nemovitostí pro bydlení. SO ORP Ostrava patří v rámci Moravskoslezského kraje k méně výrazným hodnotovým pólům z hlediska bydlení, což je dále dokumentováno (viz Bydlení). Výchozím materiálem této kapitoly je základní poznání demografických a sociálně ekonomických podmínek území SO ORP (vznik účelného podkladu pro zpřesnění územně plánovací koncepce rozvoje obcí SO ORP) a vybilancovaného podkladu pro navazující stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel. Právě v rámci SO ORP je vyváženost dílčích analýz předpokladem reálnosti prognózy. Na tuto prognózu musí navazovat bilance potřeb bytové výstavby a její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení v rámci jednotlivých územních plánů. Z prognózy je tak vycházeno při stanovení potřeby – optimálního rozsahu návrhu nových ploch pro zástavbu, technickou infrastrukturu a sociální vybavenost. Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází z textu stavebního zákona – znění § 55 odst. 3 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. “Uvedený paragraf hovoří o změně územního plánu, je však logické, že ani výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu by neměl být proveden bez adekvátního odborného zdůvodnění - výhledové bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období předpokládané platnosti územního plánu. Uvedené výchozí přístupy vedly k formulaci: Hlavní cíl: • Zhodnotit možnosti vývoje počtu obyvatel obcí SO ORP během očekávané platnosti územích plánů (v územním plánu obce by měla být prognóza dále zpřesněna, prognóza slouží jako podklad pro reálnou bilanci bydlení v území a následně i stanovení potřeby ploch pro bydlení). Celkově je uvedená kapitola jedním ze zásadních podkladů pro hodnocení soudržnosti obyvatel území jednotlivých obcí. Vedlejší cíle: • Zhodnotit vývoj věkové struktury. • Zhodnotit občanskou vybavenost obce a vazby na okolí. • Zhodnotit sociálně demografická specifika obcí. Dostupná data: Definitivní data ze sčítání 2011, předběžná data ze sčítání 2011, evidence obyvatel obcí, údaje ČSÚ k 30.6.2014 (zejména podklady ČSÚ pro ÚAP). Kvalita dat: V současnosti jsou k dispozici 4 různé druhy údajů o vývoji počtu obyvatel: • Průběžná evidence obyvatel ČSÚ (korigovaná podle výsledků sčítání, zpracování bilance ČSÚ je založené na jiných dokladech než evidence obyvatel obcí, vedená podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a°rodných číslech, v platném znění. • Průběžné evidence obyvatel obcí (ministerstvo vnitra ČR - tzv. centrální evidence obyvatel) • Evidence obyvatel ČSÚ ze sčítání (definitivní výsledky podle obvyklého pobytu) • Evidence obyvatel ČSÚ ze sčítání (předběžné výsledky podle trvalého bydliště)

128



Průběžná evidence obyvatel ČSÚ a evidence obcí (ministerstva vnitra ČR) vykazují mírné rozdíly, které jsou předmětem dlouhodobých sporů. Zásadní je skutečnost, že počet obyvatel obce je nejvýznamnějším parametrem rozpočtového určení daní. Tj. počet obyvatel je většinou rozhodující pro daňové příjmy obcí. Diference údajů o počtu obyvatel v rozsahu 1-3% u obou evidencí je běžná a vyplývá především z metodických rozdílů obou druhů evidence obyvatel (legislativního prostředí determinujícího evidenci obyvatel). Dlouhodobě je cílem ČSÚ odstranění těchto diferencí, toto se však daří pouze velmi omezeně. Obecně je nutno říci, že data o obyvatelstvu i přes tato omezení jsou, však většinou nadprůměrně kvalitní ve srovnání s jinými typy a zdroji dat, evidencí – například bytů a zejména objektů druhého bydlení či rekreačních kapacit. V zásadě pak platí, že data o soudržnosti obyvatel jsou rozsáhlejší a kvalitnější než data o hospodářských podmínkách území a podmínkách životního prostředí. Údaje o počtu obyvatel podle evidovaného (trvalého) bydlení (v současnosti místa pobytu), dlouhodobě ztrácela svou vypovídací schopnost. Příčin je celá řada (rostoucího bydlení mimo byty, vyšší mobility obyvatel a klesající přesnosti vlastní evidence). Poslední sčítání v r. 2011 proto zahájilo přechod od evidence podle formálního administrativně evidovaného místa pobytu k deklarovanému obvyklému pobytu obyvatel (přitom jedním z hlavních impulsů změny byly i požadavky Eurostatu). Místo obvyklého pobytu je definováno (podle ČSÚ) jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti. Pro zahrnutí osoby do obvykle bydlícího obyvatelstva České republiky je rozhodující kritérium 12 měsíců pobytu na území ČR, příp. úmysl dlouhodobého pobytu. Pro odvození místa obvyklého pobytu osoby byla určující deklarace na sčítacím formuláři týkající se faktického bydliště osoby (bez ohledu na místo trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu); vyhodnocovány byly i další informace o faktickém bydlišti před rokem, údaje o místě trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu, a místě sečtení. Charakteristiky obyvatel podle administrativně evidovaného = trvalého bydliště a povolení k přechodnému pobytu cizinců byly podkladem pouze pro předběžné výsledky sčítání, podle deklarovaného obvyklého pobytu (bydliště) pak pro definitivní výsledky sčítání. U většiny obcí SO ORP Hlučín i Moravskoslezského kraje je obvyklý počet obyvatel podle definitivních dat nižší než podle předběžných výsledků (viz další text). U některých, zejména obcí s výraznou rekreační funkcí, je pak potřeba dále vnímat, že počet přítomných obyvatel výrazně kolísá v čase (například podle průběhu rekreační sezóny).. V případě evidence obyvatel obcí je pak nutno v současnosti vzít v úvahu i další skutečnost, že počet obyvatel, kteří nemají trvalé bydliště v bytech, již dosahuje několik procent z celkového počtu obyvatel obcí, zejména pak větších měst. V minulosti byl jejich podíl obvykle menší než 1%. Tito lidé mají trvalé bydliště obvykle hlášeno na adrese radnice a zkreslují tak pohled na rozmístění obyvatel na území obcí (v jednotlivých částech obce, základních sídelních jednotkách). Tuto skutečnost je nezbytné vnímat především při zpracování územních plánů větších měst. Místem trvalého pobytu přitom může být také adresa objektu určeného k bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním. Důvody hlášení se k trvalému pobytu na městském (obecním) úřadě je možné odhadovat: • bydlení v pronájmu bez nájemní smlouvy (majitelé bytů mají obavy z důsledků formalizace trvalého bydliště – horších podmínek ukončení nájemního vztahu, pronájem na černo je výhodnější i z hlediska daňového) • trvalé bydlení neposkytují často ani ubytovny či jiná ubytovací zařízení • občané, pro které je to výhodné z hlediska sociálních dávek (partneři formálně svobodných matek, ale i např. studenti) • vyhýbání se exekuci • bezdomovci - tvoří obvykle menšinu v rámci této skupiny • lidé v zahraničí – tvoří výraznou menšinu do 10%, jedná se však obvykle o mladé lidi • obyvatelé bydlící v dosud nezkolaudovaných bytech (nedokončených rodinných domech) a jiných prostorách – malá menšina Interpretace dat: Optimálním stavem je mírný růst či alespoň dlouhodobá stagnace počtu obyvatel obcí, tj. vývoj bez výraznějších zvratů. Nadměrný růst či pokles počtu obyvatel vyvolává tlak na občanské vybavení, efektivnost jeho využití či potřebu investic ve vazbě na veřejné zdroje. To se týká především školství. Vývoj věkové struktury obyvatel je pod obecným tlakem stárnutí populace v celé ČR a to v dlouhodobém trendu, podobně z dlouhodobého pohledu je pravděpodobný pokles počtu obyvatel ČR. Krátkodobé zlepšení demografického vývoje po r. 2000 bylo prvotně zapříčiněno vychýlenou věkovou strukturou a makroekonomickým vývojem (vysoké kladné saldo migrace ze zahraniční), nikoliv výraznější změnou populačního klimatu. Přesnost prognózy (projekce) počtu obyvatel na úrovni obcí je ovlivněna zejména velikosti obce a faktory migrace. Opomenutí migrace jako dominantního faktoru pro vývoj počtu obyvatel na úrovni obcí i SO ORP je zásadním nedostatkem z hlediska potřeb územního plánování (to omezuje například i využitelnost některých prognóz na úrovni kraje). ČSÚ (r. 2013) ve své poslední projekci počtu obyvatel do roku 2101 pracuje s migrací, podobně i na začátku 129



roku 2014 byla zveřejněna projekce pro Moravskoslezský kraj, uvažující s migrací a celkovým poklesem počtu obyvatel v kraji o 20% (do roku 2051). Tento pokles je nejvyšší ve srovnání s jinými kraji ČR, při průměru poklesu v rámci celé ČR o 5%. Dále je také potřeba vnímat rozdíl mezi územně plánovacími a jinými typy prognóz (projekcí). Územně plánovací prognózy jsou většinou „optimističtější“, podrobné projekce se v minulosti zpracovávaly maximálně na úroveň okresů a jsou i poměrně pracné. Územně plánovací prognóza v rámci ÚAP je tak chápána jako vybilancovaný expertní odhad, založený zejména na znalosti území obcí, vazeb v rámci regionu. Možnost došetření: Existují zejména u specifik sociálně kulturního života obcí, „image“ obce a to zejména při zpracování vlastních územních plánů (doplnění průzkumů). Vývoj počtu obyvatel V následující tabulce je provedeno srovnání počtu obyvatel podle definitivních (obvyklého bydliště) a předběžných výsledků sčítání (trvalého bydliště) z r. 2011. Tabulka 70: Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání Výsledky sčítání 26.3.2011 Rozdíl definitivní předběžné obyvatel relativní odchylka ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

10 436 560 1 205 833 326 018 514 1 376 770 4 165 644 296 222

10 562 214 1 236 028 332 433 516 1 376 746 4 170 645 302 456

-125 654 -30 195 -6 415 -2 0 24 -5 -1 -6 234

-1,20% -2,50% -1,97% -0,39% 0,00% 3,12% -0,12% -0,16% -2,10%

2 559

2 631

-72

-2,81%

6 013 1 860 1 861 6 742 2 693 599

5 976 1 818 1 872 6 890 2 751 586

37 42 -11 -148 -58 13

0,62% 2,26% -0,59% -2,20% -2,15% 2,17%

(zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r.2011, aktualizace r2012)

Předběžné výsledky sčítání uvádějí za celý Moravskoslezský kraj počet obyvatel 1,236 mil., definitivní 1,206 mil. rozdíl je tedy cca 30 tis. obyvatel, relativně výraznější než v průměru za ČR. V rámci samotného SO ORP Ostrava je rozdíl více než 6 tis. obyvatel, tj. blíží se 2%. Z absolutního pohledu se jedná o poměrně vysoké číslo, z relativního pohledu je pak odchylka vyšší než v průměru za ČR (1,2%). Vývoj počtu obyvatel v MSK a zejména SO ORP Ostrava byl po roce 1991 méně příznivý než v ČR. Zatímco ČR vykázala po poklesu počtu obyvatel v období 1991-2001 významný absolutní růst, v MSK i řešeném území pokračoval pokles. Jednoznačnou příčinou tohoto vývoje byl nepříznivý vývoj v městě Ostravě. Migrace mladých a vzdělaných lidí z Ostravy, často do jiných atraktivních měst (Praha, Brno) je výrazným trendem, který je doplněn suburbanizací v zázemí města i širším okolí (Podbeskydí). Demografický vývoj v ČR je pod tlakem: • Poklesu počtu obyvatel přirozenou měnou (od r. 1994 do r. 2005 vykazovala ČR úbytky počtu obyvatel přirozenou měnou, v roce 2013 vykázala ČR znovu pokles přirozenou měnou a poměrně neočekávaně i migrací). • Tendencí je tlak na opětovný pokles počtu obyvatel přirozenou měnou, vyplývající jak z nízké úrovně plodnosti žen, tak nerovnoměrnosti a vývoje věkové struktury obyvatel v minulosti. • Kladné saldo migrace kulminovalo v roce 2007 (do ČR se v tomto roce přistěhovalo o 84 tis. obyvatel více, než vystěhovalo), zahraniční migrace byla od r.1991 a ve výhledu dále bude rozhodujícím faktorem pro vývoj počtu obyvatel v ČR, zejména atraktivních měst. V těchto vnějších podmínkách není reálné, aby SO ORP Ostrava změnila dosavadní vývojové trendy, tj. zastavila celkový pokles počtu obyvatel, jehož dominantní příčinou je záporné saldo migrace města Ostravy

130



Následující hodnocení vývoje počtu obyvatel v posledních 10 letech v územních celcích jednoznačně identifikuje nepříznivý vývoj v městě Ostravě. V ostatních obcích SO ORP Ostrava je vývoj lepší než průměrný. Pro hodnocení vývoje byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK, aby byla zajištěna lepší porovnatelnost přístupů a hodnocení), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Tabulka 71: hodnocení

Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel 1 2 3 4

změna počtu větší než 120% obyvatel 2001-2011

110 až 119,9%

5

105 - 109,9% 100 - 104,9% 95 - 99,9%

6

7

90 - 94,9%

menší než 90%

Hodnocení bylo v rámci aktualizace v r. 2012 provedeno jak pro definitivní výsledky sčítání, tak pro předběžné. Dále bylo konstatováno: „Je potřeba vnímat, že definitivní výsledky, ač obecně vhodnější z hlediska přesnosti i potřeb územního plánování, nebudou k dispozici v intercenzálním období. Pro následující aktualizace ÚAP SO ORP tak bude nezbytné vycházet z průběžné evidence obyvatel, která se blíží spíše předběžným výsledkům (podle trvalého bydliště).“ Skutečnost v roce 2014 tento předpoklad potvrzuje, údaje o obyvatelstvu srovnatelné s definitivními výsledky nejsou k dispozici. Pro hodnocení vývoje v letech 2004-2013 byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK, aby byla zajištěna lepší porovnatelnost přístupů a hodnocení), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Ve srovnání s předchozím období byly mírně upraveny intervaly, východiskem změny byl posun vnímání průměrné hodnoty (i mírný pokles počtu obyvatel nemusí být hodnocen jako negativní vývoj). Tabulka 72: hodnocení změna počtu obyvatel v desetiletém období 2004-2013

Tabulka 73:

ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel 1 2 3 4 větší nebo rovno 15%

9% až 14,9%

3% až 8,9%

-3 až 2,9%

5

6

7

-9% až - 3,1%

-15% až -9,1%

menší než 15%

Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání Předchozí Změna počtu obyvatel 2004-2013 hodnocení expertní obyvatel % hodnocení 2001-2011 korekce

Rozdíl hodnocení r. 2012 a r.2014

2,98%

4

4

0

-3,90% 16,96% 9,71% 35,64% 15,67% 23,05% -5,57% 11,59% 13,29% 25,00% 27,49% 10,72% 18,59% 16,60%

5 1 2 1 1 1 5 2 2 1 1 2 1 1

5 1 2 1 1 1 5 2 2 1 1 2 1 2

303796 -13 250 76 127 211 592 124 -17 435 284 726 386 439 684 448 88

4 5 5 2 2 1 2 1 5 3 2 1 2 3 2 3

0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 1 1 2

(zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)

Nejpříznivější vývoj počtu obyvatel vykazují obce Horní Lhota, Olbramice a Václavovice, u nichž není vykazován rozdíl vzhledem k minulému hodnocení. Nejvyšší pozitivní posun v hodnocení vykázaly Zbyslavice, což však bylo do značné míry způsobeno výchozím rokem 2004, proto byla provedena expertní korekce hodnocení. Zatímco u Horní Lhoty a částečně i Olbramic se uplatňuje na migrační atraktivitě zejména kvalita životního prostředí a rekreační funkce území, u Václavovic je zřejmě významným faktorem i dostatek pozemků pro bydlení. Hodnocení města Ostravy se nemění, což je zásadní i pro neměnnost hodnocení celého SO ORP Ostrava. Věková struktura obyvatel Věková struktura obyvatel SO ORP Ostravy se dlouhodobě zhoršuje, podobně jak v celé ČR. Podíl dětí klesá a naopak roste podíl obyvatel nad 65 let. Tato skutečnost se promítá zejména do poklesu využití kapacit školských zařízení 131



a potřebu komunitního plánování, zejména na úrovni obcí. Růst potřeby kapacit mateřských škol v posledních letech je častěji krátkodobým výkyvem s lokálními dopady, než dlouhodobým trendem. Hodnocení vývoje věkové struktury obyvatel je v tomto podkladu založeno na střednědobém vývoji ukazatele indexu stáří, definovaného jako poměr poproduktivní a předproduktivní složky populace. U konečného hodnocení je současně přihlíženo ke stavu věkové struktury a příčinám jejího vychýlení. Při využití údajů ze sčítání je nezbytné opět rozlišovat mezi definitivními a předběžnými výsledky sčítání v r. 2011, pro konstrukci a hodnocení vývoje jsou vhodnější předběžné výsledky sčítání. Tabulka 74: Okres, obec

Věková struktura obyvatel (definitivní výsledky r. 2011) v tom ve věku Obyvatel 65 a více let včetně celkem 0 - 14 let 15 - 64 let nezjištěno 10 436 560 1 205 833 326 018 514 1 376 770 4 165 644 296 222 2 559 6 013 1 860 1 861 6 742 2 693 599

SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

1 488 928 173 492 45 158 76 200 107 632 107 40 636 371 914 290 328 992 409 96

7 267 169 839 584 226 806 374 960 562 2 871 452 206 351 1 789 4 096 1 288 1 240 4 592 1 804 427

Věková struktura 0 - 14 let 64+ let podíl podíl

1 644 836 188 956 52 717 62 211 100 653 84 47 960 394 1 000 279 291 1 140 467 76

14,3% 14,4% 13,9% 14,8% 14,5% 13,9% 15,2% 16,6% 13,7% 14,5% 15,2% 15,6% 17,6% 14,7% 15,2% 16,0%

15,8% 15,7% 16,2% 12,1% 15,3% 13,0% 15,7% 13,0% 16,2% 15,4% 16,6% 15,0% 15,6% 16,9% 17,3% 12,7%

(zdroj: ČSÚ, definitivní výsledky sčítání 2011)

Tabulka 75: Okres, obec SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

Věková struktura obyvatel (předběžné výsledky r. 2011) v tom ve věku Obyvatelstvo 65 a více let včetně 0 - 14 let 15 - 64 let celkem nezjištěno 332 433 516 1 376 746 4 170 645 302 456 2 631 5 976 1 818 1 872 6 890 2 751 586

47 042 77 192 99 636 107 42 527 383 880 284 331 1 016 422 88

231 397 374 967 553 2 881 454 210 787 1 849 4 085 1 254 1 250 4 679 1 844 420

Věková struktura-podíl 0 - 14 let 64+ let podíl podíl

53 994 65 217 94 653 84 49 142 399 1 011 280 291 1 195 485 78

14,2% 14,9% 14,0% 13,3% 15,3% 16,6% 14,1% 14,6% 14,7% 15,6% 17,7% 14,7% 15,3% 15,0%

16,2% 12,6% 15,8% 12,6% 15,7% 13,0% 16,2% 15,2% 16,9% 15,4% 15,5% 17,3% 17,6% 13,3%

(zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011)

Pro hodnocení vývoje indexu stáří byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR v období 2001-2010. V následující tabulce je provedeno hodnocení podle předběžných údajů i definitivních (pro srovnání). Tabulka 76: Použité parametry hodnocení věkové struktury obyvatel hodnocení 1 2 3 4 5 změna indexu stáří 2001-2011

menší než 90%

90 - 104,9%

105 - 119,9%

132

120 - 134,9%

135 - 149,9%

6

7

150 - 164,9%

165% a více

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava Tabulka 77:

ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice


Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání hodnocení změna 1991změna 3.3.1991 26.3.2011p 1.3.2001 2011 2001-2011 definitivní předběžné 109,6 107,2 114,8 84,4 113,0 94,9 102,7 78,5 115,6 104,2 114,9 98,6 87,9 117,6 114,9 88,6

85,4 72,1 78,9 66,7 106,2 73,4 78,3 34,2 77,4 81,1 106,8 92,8 103,4 113,5 98,1 120,5

60,2 49,6 55,5 40,9 67,5 63,0 63,7 48,0 54,4 63,9 80,1 83,8 52,9 77,7 65,9 70,7

128,3% 148,6% 145,5% 126,6% 106,4% 129,4% 131,2% 229,3% 149,2% 128,5% 107,6% 106,3% 85,0% 103,6% 117,2% 73,5%

182,0% 216,0% 206,9% 206,3% 167,5% 150,8% 161,2% 163,7% 212,5% 162,9% 143,5% 117,7% 166,1% 151,4% 174,4% 125,4%

4 6 5 4 2 4 4 7 6 4 2 2 1 2 3 1

4 5 5 4 3 4 4 7 5 4 3 3 1 2 3 1

(index stáří definován jako poměr počtu obyvatel 65+ /0-14 let, zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)

Výsledná tabulka uvádí hodnocení vývoje věkové struktury v letech 2001-2013 Tabulka 78: 2013)

Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání (období 2001Změna indexu stáří 2001-2013 (r.2001=100%)


IS r. 2013

IS r. 2001

změna %

hodnocení

115,73 116,04 122,09 82,67 108,22 90,18 104,18 93,14 123,73 116,63 117,63 93,15 76,11 115,92 121,58 88,46

85,4 72,1 78,9 66,7 106,2 73,4 78,3 34,2 77,4 81,1 106,8 92,8 103,4 113,5 98,1 120,5

135,5% 160,9% 154,8% 124,0% 101,9% 122,9% 133,1% 272,1% 159,8% 143,8% 110,2% 100,4% 73,6% 102,1% 124,0% 73,4%

5 6 6 4 2 4 4 7 6 5 3 2 1 2 4 1

expertní úprava 5 6 6 4 2 4 4 6 6 5 3 2 1 2 5 1

Předchozí hodnocení 2012 (2011p)* 4 5 5 4 3 4 4 7 5 4 3 3 1 2 3 1

Rozdíl hodnocení r.2012 a r. 2014 -1 -1 -1 0 1 0 0 0 -1 -1 0 -1 0 0 -1 0

(index stáří definován jako poměr počtu obyvatel 65+ /0-14 let, zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)

Zatímco u Olbramic je při podrobnějším rozboru možné hodnotit nepříznivý vývoj spíše jako náhodný výkyv, a věková struktura je v obci příznivá, což se promítlo do expertního hodnocení – nepříznivá pozice Ostravy odráží fundamentální demografické změny ve městě. U Vřesiny byl u expertní úpravy zohledněn druhý nejhorší stav indexu stáří v celém SO ORP Ostrava. Vývojové veličině před stavovou (hodnocení vlastního ukazatele indexu stáří) byla dána přednost pro její většinou menší zkreslení u menších obcí vznikající u stavové veličiny například lokací zařízení sociální péče s množstvím osob v poproduktivním věku z širšího okolí (domovy důchodců, DPS). Rozdíly hodnocení mezi definitivními a předběžnými výsledky jsou většinou pozitivní – Dolní Lhota, Šenov, Václavovice, u Ostravy negativní, přitom je však nezbytné vnímat dominantní váhu Ostravy v rámci celého SO ORP. Pro doplnění obrazu o diferenciaci věkové struktury je uveden i následující kartogram zobrazující podíl domácností jednotlivců – seniorů na celkovém počtu hospodařících domácností (r. 2011), dokumentující územní rozložení v rámci SO ORP ČR, stále ještě poměrně příznivé postavení SO ORP Ostrava jako celku.

133



Kartogram (zdroj: ČSÚ, sčítání r. 2011)

Demografická specifika SO ORP a obcí V rámci tvorby ÚAP není potřebná a ani možná podrobná analýza všech demografických podmínek území, které mají pro dané území různý význam. Na druhé straně by neměla být opomenuta významná specifika území, která mají na soudržnost společenství obyvatel zásadní vliv a která je nezbytné zahrnout do výsledného expertního hodnocení podmínek území. V rámci území SO ORP Rýmařov jsou monitorována tato specifika: - Vzdělanost - Volební účast - Střední délka života - Kriminalita Ad) Vzdělanost Obecně a dlouhodobě platí, že region MS kraje vykazuje nižší úroveň vzdělanosti obyvatel v rámci srovnatelných velikostních kategorií obcí. Z následující tabulky je patrné, že SO ORP Ostrava jako celek vykazuje vyšší zastoupení obyvatel s vysokoškolským vzděláním a to jak ve srovnání s ČR tak i MS krajem. Tento stav je způsobem započtením města Ostravy, kterou je však nutno srovnávat s podobnými městy. Například u města Brna je podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na populaci ve věku 15 a více let je 25,1%, Olomouce 21,5%, Opavy 14,8%, tj. u všech těchto měst je vyšší než u města Ostravy – 14,3%. Nejpříznivější vzdělanostní charakteristiku obyvatel v rámci SO ORP Ostrava vykazuje poměrně neobvykle obec – Vřesina. Město Ostrava zaujímá spíše středovou pozici, například i za Klimkovicemi. Suburbanizační atraktivita kvalita obytného prostředí je evidentně výrazným hodnotovým faktorem ovlivňujícím migraci vzdělanějších obyvatel. Horší vzdělanostní struktura obyvatel je negativním faktorem ovlivňujícím jak soudržnost obyvatel území, tak i nezaměstnanost v SO ORP Ostrava. Tabulka 79: Název územní jednotky Česká republika MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice

Vybrané charakteristiky vzdělanosti obyvatel obcí SO ORP Ostrava a širší srovnání Podíl osob se vzděláním Hodnocení podílu osob se zákl. Podíl osob s ukončeným základním (vč. vzděláním vysokoškolským neukončeného) na populaci vzděláním na populaci ve Expertní ve věku věku 15 a více let (%) korekce 15 a více let (%) 17,6 19,6 18,6 16,7 15,1 18,6 16,5 20,1 18,8 14,7 17,3 14,7

12,5 11,2 14,4 12,8 18,9 12,8 16,8 11,4 14,3 13,4 14,9 18,0

134

3 4 3 2 2 3 2 4 3 1 3 1

3 4 5 2 1 3 2 4 5 2 3 1


Název územní jednotky


Podíl osob se vzděláním základním (vč. neukončeného) na populaci ve věku 15 a více let (%)

Podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na populaci ve věku 15 a více let (%)

15,9 17,8 16,4 18,5

17,6 13,0 20,2 12,5

Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

Hodnocení podílu osob se zákl. vzděláním Expertní korekce 2 3 2 3

2 3 1 3

(zdroj: ČSÚ, SLDB 2011)

Pro hodnocení vzdělanosti z hlediska hospodářského pilíře byl při hodnocení kladen důraz na podíl osob se vzděláním základním (vč. neukončeného) na populaci ve věku 15 a více let, tj. osob obtížně uplatnitelných na trhu práce. Tabulka 80:

Použité parametry hodnocení vzdělanosti obyvatel

hodnocení

1

2

3

4

5

6

7

změna indexu stáří 2001-2011

menší než 15%

15,0 až 16,9%

17 až 18,9%

19 až 20,9%

21 až 22,9%

23 až 24,9%

25% a více

Z dat po korekci (po zohlednění velmi nízkého podílu Vš vzdělaných osob v Ostravě a váhy města na celkové populaci) je patrné, že vzdělanostní struktura SO ORP Ostrava jako celku zaostává, poměrně příznivá je v jednotlivých obcích, nejlepší u Vřesiny a Horní Lhoty. Ad) Střední délka života obyvatel Mezi sociodemografické ukazatele, ale i nepřímé ukazatele hygieny životního prostředí může být zařazen ukazatel střední délky života či přesněji naděje dožití mužů a žen, který je dostupný za správní obvody ORP. V letech 2007-2011 poskytuje srovnatelné údaje pro celou ČR. Naděje dožití (střední délka života) je ukazatel odvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje pravděpodobný počet let, který se dožije x letá osoba pokud se nezmění podmínky (řád) vymírání. Velmi silnou, obecně uznávanou hypotézou je tvrzení, že průměrná délka života (naděje dožití) místních populací je ovlivněna stavem životního prostředí. Dlouhodobě se vedou diskuze o významu jednotlivých faktorů. V zásadě se uvádějí tři hlavní skupiny faktorů – životní způsob (zejména vlastní životospráva, stravovací zvyklosti, pracovní činnost), zdravotní péče a genetické předpoklady a vliv vlastního životního prostředí. Význam životního prostředí jako faktoru je odhadován max. na 1/3, spíše však nižší. V ČR je obecně nižší naděje dožití v severních a severozápadních Čechách, nejvyšší na jižní Moravě a ve východních Čechách. Vyšší naději na dožití vykazují vzdělanější obyvatelé žijící v úplných rodinách a ve velkých městech (s dostupnější a kvalitnější zdravotní péčí). Pozice SO ORP Ostravy je z hlediska naděje dožití obyvatel nepříznivá až velmi nepříznivá. V rámci Moravskoslezského kraje se jedná o 179. místo v rámci 206 SO ORP v ČR. V následující tabulce jsou vybrané SO ORP a SO ORP s nejlepšími a nejhoršími hodnotami naděje na dožití, řazené podle průměrné hodnoty skupiny muži a ženy 0 let. Naděje na dožití mezi muži a ženami se přitom regionálně liší. Například SO ORP Kravaře zaujímá v Moravskoslezském kraji nejlepší pozici, lepší než rekreačně atraktivní území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (105. pozice). Z hlediska bydlení atraktivní Frýdlant nad Ostravicí – má výrazně podprůměrnou, nepříznivou 169. pozici, horší než např. SO ORP Havířov. Tabulka 81: Naděje dožití ve vybraných správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a Praze v období 2007-2011 SO ORP Muži Ženy Pořadí z 206 SO ORP 0 45 65 0 45 65 věk Nové Město nad Metují Kuřim Hradec Králové Praha Brno Bystřice pod Hostýnem Olomouc Kravaře Rožnov pod Radh. Frenštát pod Radh. Frýdek-Místek Opava

77,4 76,7 76,5 76,5 75,8 73,2 75,2 74,8 74,0 74,2 73,8 73,9

33,8 34,0 32,9 32,8 32,4 30,5 31,9 31,1 30,6 30,8 30,6 30,3

17,3 17,6 16,2 16,4 16,4 14,7 16,0 14,7 15,2 14,7 15,0 14,7

83,4 82,3 81,7 81,4 81,8 84,3 81,2 80,4 81,0 80,4 80,6 80,0

135

39,1 38,2 37,5 37,2 37,6 40,7 37,1 35,9 36,8 36,3 36,5 35,9

20,6 19,9 19,4 19,3 19,8 22,8 19,3 17,8 19,0 18,3 18,9 17,9

1 2 6 7 9 10 36 72 78 104 113 135

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava SO ORP věk Jablunkov Hlučín Ostrava Krnov Rýmařov Vítkov Karviná Bohumín Orlová Rumburk Kadaň Bílina


0

Muži 45

65

0

72,8 73,1 72,6 72,8 73,2 71,3 71,7 71,0 70,6 71,7 70,9 70,9

29,5 29,7 29,5 29,8 29,6 27,9 28,6 28,1 28,2 29,3 28,4 28,1

14,3 14,2 14,6 14,9 14,5 13,0 13,6 14,1 13,6 14,4 13,2 13,6

80,4 79,7 79,6 79,3 77,9 78,8 78,3 78,5 78,2 77,1 77,4 76,3

Ženy 45 36,2 35,7 35,7 35,5 34,5 35,1 34,6 34,8 34,4 33,7 34,0 32,9

65 18,2 18,3 18,5 18,0 17,5 17,5 17,5 17,6 17,1 16,8 16,6 15,7

Pořadí z 206 SO ORP 151 163 179 180 192 197 198 201 203 204 205 206

(zdroj: ČSÚ, pořadí určeno podle průměru muži a ženy 0 let)

Interpretace prezentovaných hodnot není zdaleka jednoduchá. Na první pohled se nabízí hypotéza, že nižší naděje na dožití je u SO ORP Ostravy je ovlivněna nepříznivým životním prostředím, částečně pak horší vzdělanostní strukturou obyvatel (tj. vlastními specifiky chování populace), dále pak nepříznivými pracovními podmínkami u části zaměstnanců. Je na škodu, že tyto cenné výstupy ČSÚ nejsou dále podrobněji odborně vyhodnocovány jak s ohledem na očištění například od vlivu vzdělanostní struktury, tak zejména nejsou v podrobnosti za obce. Podobně jako u řady dalších ukazatelů (zejména nezaměstnanosti) existuje potřeba prohloubení odborné interpretace, která by velmi pravděpodobně vedla k přesnějšímu vnímání těchto problémů v jednotlivých územích, lepší lokalizaci skutečně postižených území, identifikaci významu jednotlivých faktorů. Ad) Volební účast Volební účast občanů v jednotlivých druzích voleb a obcích je výrazně diferencovaná. Je otázkou, nakolik je odrazem soudržnosti obyvatel území, specifické sociální situace (například u větších měst) či lepšího kontaktu obecních zastupitelstev s občany u menších obcí. Tradičně vysoký zájem je o volby do poslanecké sněmovny, menší pak do obecních zastupitelstev, nejmenší do senátu. Výrazně nižší volební účast v obcích SO ORP Ostravy jako celku je z územního hlediska způsobená velmi nízkou volební účastí ve městech Ostravě a omezeně i Vratimově. Na druhé straně je patrná vysoká volební účast při volbách do obecních zastupitelstev například v Čavisově a u řady menších obcí. Tabulka 82: Volby Ukazatel Rok ČR Moravskoslezský kraj SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

Volební účast v obcích SO ORP Rýmařov a širší srovnání Do poslanecké sněmovny ČR r.2013 Do obecních zastupitelstev r. 2010 Hlasující voliči Účast voličů v % Hlasující voliči Účast voličů v % 2013 5 010 944 557 282 145 263 328 835 439 2 307 322 128 829 1 506 3 251 1 057 1 092 3 461 1 530 306

2013 59,48 55,48 54,05 77,00 71,37 65,92 64,59 61,45 52,91 67,81 64,56 68,11 69,47 59,88 67,49 61,94

2010 4 078 052 588 502 101 864 310 703 423 1 762 268 88 532 1 230 2 409 934 960 2 641 1 351 341

2010 48,50 58,19 37,10 75,98 62,71 69,80 52,13 53,82 35,39 57,02 49,55 64,02 64,95 46,10 60,94 72,09

(zdroj: ČSÚ)

Ad) Kriminalita Statistické údaje o úrovni kriminality v ČR jsou dostupné pouze za jednotlivé okresy nikoliv SO ORP nebo obce. O úrovni kriminality vypovídá zejména údaj o počtu zjištěných trestných činů spáchaných na 1000 obyvatel. Územní jednotkou s nejvyšší úrovní kriminality na 1000 obyvatel je dlouhodobě Praha (58 trestných činů/1000 obyvatel), následuje okres Ostrava (52 trestných činů/1000 obyvatel), s odstupem třetí je pak Brno (42 trestných činů/1000 obyvatel) - vše pro rok 2012. Zjevnou skutečností je, že významnou roli v úrovni kriminality hraje velikost města, jeho obslužné funkce, atraktivita. Kriminalita roste s urbanizací území. Současně je patrné, že okresy Ústeckého 136



a Moravskoslezského kraje s vysokou nezaměstnaností patří k okresům s vyšší úrovní kriminality. Nejnižší úroveň kriminality vykazují okresy Jihomoravského kraje, zejména okresy Uherské Hradiště a Hodonín (14 trestných činů/1000 obyvatel). Interpretace územní diferenciace kriminality je nesnadná, je však skutečností, kterou je potřeba vnímat při celkovém hodnocení soudržnosti obyvatel území. Sídelní struktura a vybavenost území Sídelní struktura regionu, druh a intenzita vazeb, dělba funkcí jednotlivých sídel do značné míry předurčují rozvoj celého regionu i jednotlivých obcí. Z hlediska sídelní struktury regionu je tak formován rozvojový potenciál sídel, obcí. Je otázkou nakolik stávající funkce sídel (obytná, obslužná, výrobně-podnikatelská, rekreační) využívají tento potenciál, jsou v souladu s vývojem potenciálu území (stavem základních pilířů – sociálního, hospodářského a životního prostředí). Pro sídelní strukturu celého SO ORP Ostrava, ale i okolních ORP je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními předpoklady (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). Značná část území je pokryta zbytky tradiční rozptýlené zástavby s vysokými nároky na infrastrukturu (nízkou urbanistickou efektivností zástavby). SO ORP Ostrava s hustotou zalidnění cca 1000 obyvatel/km2 je výrazně urbanizovaným - městským správním obvodem. V rámci širšího území však není ojedinělým územím – viz například SO ORP v okrese Karviná (zejména funkčně provázaný SO ORP Havířov). Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, výrobní, a obslužná (ve městech), dopravní, omezeně i rekreační. Otázkou je nakolik se projeví suburbanizační tendence měst (zejména Ostravy) v širším okolí v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (Nošovice, Mošnov). Tyto širší vazby na okolí vytvářejí další příležitosti jejich rozvoje, mnohdy však i omezení (přenos nezaměstnanost – z okresu Karviná, negativní vlivy na životní prostředí) Tabulka 83: Ukazatel SO ORP obcí

Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Ostrava a širší srovnání Počet obyvatel na katastry / výměra km2/ 2 katastrů částí obec km obec Obyvatel Obec část.o. km2

Ostrava Havířov Hlučín Kravaře Opava Bruntál Frýdek-Místek Krnov

13 5 15 9 41 31 37 25

53 13 18 9 85 52 54 67

MSK ČR

13,6 30,5

27,9 63,0

55 15 18 14 89 56 52 63

4,08 2,60 1,20 1,00 2,07 1,68 1,46 2,68

průměr ORP 28,3 2,3 73,0 2,5

332 88 165 101 567 630 480 574

25,50 17,64 11,02 11,18 13,83 20,31 12,98 22,98

328 323 92 319 40 224 21 324 101 758 38 013 110 532 41 680

25 256 18 464 2 682 2 369 2 482 1 226 2 987 1 667

5 970 6 155 2 235 1 523 1 143 679 2 126 662

990 1 047 243 212 179 60 230 73

246,7 382,3

19,2 15,4

55754,6 45216,3

4 089 1 682

1 972 698

226 133

(Zdroj: Malý lexikon obcí 2013, ČSÚ, data pro rok 2012, vlastní výpočty)

JEV 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Z následující tabulky je patrný dominantní význam města Ostravy pro celý správní obvod SO ORP. Spádová oblast města Ostravy z hlediska pohybu za prací a do škol je mnohem větší – přesahuje na většinu území okresu Karviná, dále pak do okresů Opava, Nový Jičín a Frýdek - Místek. Vymezení spádových regionů závisí jak na zvolených kritériích, tak i změnách v území (trasování dálnice) či jiných faktorech (rostoucí mobilita obyvatel a preference bydlení v kvalitním obytném prostředí). Pro vývoj jednotlivých obcí má značný význam jejich vybavení. Zejména pokrytí sítí základních škol je tradičně chápáno jako velmi významný faktor pro rozvoj sídla, jeho kulturně společenskou identitu. Z tohoto pohledu je zajímavé, že například Horní Lhota s chybějící základní vybaveností (škola, zdravotní zařízení, pošta) vykazuje dlouhodobě (od r. 1991) nejvyšší dynamiku růstu. V podmínkách SO ORP Ostrava s vysokou hustotou osídlení, malými vzdálenostmi mezi sídly se tak ukazuje, že vlastní vybavenost sídel nemusí být výraznějším omezením jejich rozvoje. Obce v suburbanizačním prstenci, zejména však v rámci SO ORP Ostravy vykazují velkou míru dělby funkcí se svým okolím. Tabulka 84: Sídelní struktura a vybavenost obcí Částí Katastrální Výměra Obyvatel Obyvatel obce území ha km2 Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice

1 1 1 4 2

1 1 1 1 1

411 536 484 1 464 538

523 1 429 788 4 319 664

OSTRAVA

37

39

21 422

297 421

127 266 163 295 123

obec obec obec město obec statutární 1 388 město

137

Pošta

Matrika

Škola

Zdravotní zařízení

0 1 0 1 0

0 0 0 1 0

0 * 0 1 *

1 1 1 1 0

20

10

18

21



Částí Katastrální Výměra Obyvatel Obyvatel obce území ha km2 Stará Ves nad O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

Pošta

Matrika

Škola

Zdravotní zařízení

2

2

1 879

2 707

144

obec

1

1

1

1

1 1 1 2 1 1

1 1 1 2 1 1

1 663 568 1 166 1 414 865 740

6 139 1 907 1 997 6 966 2 847 616

369 336 171 493 329 83

město obec obec město obec obec

1 0 1 1 1 0

1 1 1 1 1 0

1 * 1 1 * *

1 1 1 1 1 0

(Zdroj: Malý lexikon obcí 2013, ČSÚ)*Základní škola 1-5. ročník

Občanské vybavení, podle § 2 odst. 1 písm. k) bod 3. zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, zahrnuje stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Pod službami občanského vybavení v souladu se zněním stavebního zákona je tedy třeba rozumět služby poskytované subjekty, jako jsou např.: • školy všech typů včetně mateřských škol, • sportovní zařízení, tělovýchovné jednoty, • ústavy sociální péče včetně ústavů pro mládež, jesle, dětské domovy, • nemocnice, polikliniky, zdravotní zařízení a střediska, • kina, divadla, kulturní domy, výstavní síně, • správní úřady, pošty. Základní informace o jednotlivých druzích kapacit občanského vybavení poskytuje ČSÚ v rámci městské a obecní statistiky (MOS) http://vdb.czso.cz/mos/. Analýzu fungování a alokace těchto zařízení hodnotí oborové dokumenty, zejména pak komunitní plány obcí, prognózy vývoje školství, strategické rozvojové dokumenty obcí a měst. Tyto dokumenty je nezbytné přiměřeně promítat do ÚPD, územní plány a ani ÚAP je nemohou nahrazovat, zjednodušené názory na vybavenost obcí by mohly být značně zavádějící. Například prognózy vývoje potřeby kapacit se v jednodušších případech odvíjejí z postupových tabulek jednotlivých škol a počtu narozených dětí, z dlouhodobějšího hlediska pak i z úvah o vývoji počtu obyvatel v obcích a prognózy počtu narozených dětí s ohledem na věkovou strukturu obyvatel a korekce migrací. Potřeba kapacit byla v minulosti určována „směrnými čísly“, v současnosti jsou různé pomocné ukazatele užívány zejména v oblasti komunitního plánování obcí (potřeby sociálně zdravotních zařízení v obcích).. Většina rozhodnutí o potřebě kapacit je přijímána na politické úrovni, na základě odborných dokumentů. Pro kapacitní výhledy těchto zařízení jsou v obcích SO ORP Ostrava rozhodující 2 faktory: • tlak na pokles počtu obyvatel v budoucnosti, zejména dětí, promítající se do poklesu potřeby školských kapacit, nedostatek školek kulminoval v současnosti a jeho opakování je u větších obcí málo pravděpodobné, u obcí s růstem počtu obyvatel je nutno celou situaci ve školství odborně prověřit, • stárnutí obyvatel, promítající se diferencovaně do rostoucích potřeb komunitních a zdravotních systémů, zvýšené potřeby jsou patrné, zejména v zástavbě sídlišť s vysokou sociální individualizací života a absencí rodinného života. Rozsah občanského vybavení obcí SO ORP Ostrava je možno hodnotit jako dlouhodobě stabilizovaný, pod tlakem poklesu počtu obyvatel, procesů jeho stárnutí a individualizace rodinného života. Úplná absence základního občanského vybavení není v žádné obce ( základní škola však chybí u 2 obcí). To je jistě omezujícím faktorem rozvoje obce, který však plyne zejména z velikosti obce a obecného tlaku na efektivnost těchto zařízení (viz například tlak na rušení pošt v malých obcích). Situace je přitom výrazně lepší u obcí, kde jsou provozovány základní školy 1. až 5. ročník. V rámci zpracování ÚPD je vždy nezbytné prověřit aktuální situaci z dostupných zdrojů, zejména s ohledem na aktuální stav komunitního plánování v konkrétní obci, potřeby obce formulované politický či občanským zastoupením obyvatel obce. Komunitní plány zohledňují jak potřebu kapacit, tak i záměry jejich dalšího rozvoje. Praktickou otázkou je, kam má podpora občanského vybavení až sahat, zejména u smíšených systémů z hlediska podpory podnikání a rovnosti konkurenčních subjektů. Prognóza vývoje počtu obyvatel Z hlediska vlastního územního plánování je velmi potřebným podkladem stanovení reálných možností dalšího vývoje počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava. Z této prognózy je nezbytné vyjít při bilanci přiměřeného návrhu nových ploch pro obytnou zástavbu - bydlení, návrhu technického vybavení a posuzování vybavenosti obce. Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází především z konkrétního textu stavebního zákona – znění § 53 odst. 5 uvádějící, že součástí odůvodnění územního plánu je mimo jiné i vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch a dále § 55 odst. 3 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových 138



zastavitelných ploch.“ Výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu, jeho změny, nemůže být proveden bez vyhodnocení potřeby vymezení zastavěných ploch, kterou komplexně odráží bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období předpokládané platnosti územního plánu. Metodický pokyn MMR ČR (srpen 2008) řešící Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch v územním plánu uvádí rámcové řešení stanovení potřeby zastavitelných ploch, u kterého je předpokládáno využití dílčích odborných analýz. Jednou ze zásadních je analýza demografického vývoje a změn počtu domácností. Analýza demografického vývoje logicky vyúsťuje v prognózu vývoje počtu obyvatel. V následující tabulce je uvedena rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava ve výhledu cca 15 let (očekávané platnosti územních plánů), ve třech variantách. U menších obcí je možné předpokládat, že prognózy jsou vždy problematičtější – méně spolehlivé, ohroženy náhodnými vnitřními i vnějšími vlivy. Proto u menších obcí je možné předpokládat i uplatnění optimističtějších prognóz. Aplikace prognóz v praxi územního plánování je reálně omezena absencí vazeb vývoje počtu obyvatel a bytové výstavby na prahové hodnoty, zejména u infrastruktury. Vyvolané a podmiňující investice v území nevykazují lineární změnu nákladů a jejich posouzení z hlediska urbanistické ekonomie je stále málo časté a problematické. V případě jejich použití pro bilance v rámci územního plánu je nezbytné tyto prognózy dále aktualizovat a zpřesnit, zdůvodnit jejich výraznější změny. Počet obyvatel v roce 2012 a 2013 klesnul v průměru za celé SO ORP o více než 1500 za rok. Obecně vývoj směřuje spíše k pesimistické variantě, vývoj je však z hlediska jednotlivých obcí výrazně diferencovaný. Některé, zejména malé obce mohou překonat i optimistickou variantu (Horní Lhota, Olbramice). Aktualizace prognózy je doporučena v rámci aktualizace ÚAP v r.2016. V posledním sloupci je uvedena základní vývojová tendence obcí. U všech obcí mimo vlastní Ostravy je tendence příznivá. Na druhé stravě je však nezbytné vnímat, že váha Ostravy je tak velká, že se promítne do poklesu počtu obyvatel za celý SO ORP i v rámci MS kraje. Tabulka 85:

Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel Skutečnost Prognóza - rok 2027 26.3.2011p pesimistická reálná optimistická


10 562 214 1 236 028 332 433 516 1 376 746 4 170 645 302 456 2 631 5 976 1 818 1 872 6 890 2 751 586

10 645 000 1 229 000 319 000 540 1 410 790 4 270 680 288 000 2 680 6 120 1 900 1 940 7 000 2 850 600

10 728 000 1 222 000 322 000 560 1 450 830 4 370 710 290 000 2 720 6 260 1 980 2 010 7 110 2 960 610

10 894 000 1 207 000 325 000 600 1 520 910 4 570 780 292 000 2 810 6 550 2 140 2 140 7 320 3 170 630

Tendence mírný růst mírný pokles pokles růst růst růst růst růst výrazný pokles mírný růst mírný růst růst růst mírný růst růst mírný růst

(zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ)

Tabulka 86: výsledky ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov

Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel Obyvatel - SLDB 26.3.2011 Prognóza - rok 2027 předběžné definitivní předběžné definitivní 10 562 214 1 236 028 332 433 516 1 376 746 4 170 645 302 456 2 631 5 976 1 818 1 872 6 890

10 436 560 1 205 833 326 018 514 1 376 770 4 165 644 296 222 2 559 6 013 1 860 1 861 6 742

10 728 000 1 222 000 322 000 560 1 450 830 4 370 710 290 000 2 720 6 260 1 980 2 010 7 110

139

x 1 190 000 316 330 560 1 450 850 4 370 710 285 000 2 650 6 250 2 000 2 010 6 960

Tendence mírný růst mírný pokles pokles růst růst růst růst růst pokles mírný růst mírný růst růst růst mírný růst

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava výsledky


Obyvatel - SLDB 26.3.2011 předběžné definitivní

Vřesina Zbyslavice

2 751 586

Prognóza - rok 2027 předběžné definitivní

2 693 599

2 960 610

2 900 620

Tendence růst mírný růst


3.2.7.1 Shrnutí – demografické a sociální podmínky Vývoj počtu obyvatel je z dlouhodobého hlediska v SO ORP Ostrava jako celku nepříznivý. Tento nepříznivý vývoj pokračoval i v posledních dvou letech. Rozhodující vliv na tuto skutečnost má vývoj ve městě Ostravě, která se podílí na počtu obyvatel SO ORP Ostrava cca 90%. U zbylých obcí je vývoj počtu obyvatel příznivý, což je dáno zejména suburbanizačním tlaky města. Možnosti vývoje počtu obyvatel se dlouhodobě zhoršují, zejména vlivem přirozené měny (počet zemřelých je větší než počet narozených). U města Ostravy je reálné očekávat další pokles počtu obyvatel, růst u ostatních obcí je dále možný, avšak diferencovaně podle podmínek jednotlivých obcí, což je nezbytné zpřesnit v rámci zpracování a aktualizací ÚPN obcí. Diferencovaným problémem je zhoršování věkové struktury obyvatel jednotlivých obcí, nejhorší vývoj a stav je vykazován u města Ostravy a obce Vřesiny. Očekávaný vývoj – obecný trend stárnutí obyvatel je nezbytné promítat do ÚPN zejména v souladu s komunitním plánováním obcí. Občanské vybavení obcí v SO ORP jako celku je na dobré úrovni, blízkost města Ostravy a poměrně dobré dopravní podmínky většiny území umožňují využívat i vybavení tohoto města, které má mnohdy nadregionální charakter: Výrazným trendem alokace a rozvoje občanského vybavení je tlak na jeho ekonomickou efektivnost, přičemž u nekomerčního vybavení mají výrazný vliv politická rozhodnutí, především na úrovni obcí. Odborným podkladem pro tato rozhodnutí jsou obvykle specializované studie a koncepce, které je nezbytné přiměřeně promítat i v rámci systému územního plánování (například koncepce rozvoje školství). Školství hraje stále velmi důležitou roli při fungování především menších obcí. Nepříznivou skutečností s vazbou na kvalitu životního prostředí je nízká střední délka života v SO ORP Ostrava, která je však ovlivněna i mnoha dalšími faktory (např. nízkou úrovní vzdělanosti obyvatel, která determinuje životní styl) a jejíž interpretace je omezena i nedostatečným stavem podkladů v této oblasti. Nejvýraznějším problémem sociálního vývoje, s výraznými dopady do soudržnosti obyvatel území, je vznik vyloučených lokalit a problémy s provozem ubytoven, koncentrující se na území města Ostravy. Velmi vysokou úroveň vykazuje v rámci okresu Ostrava i kriminalita, která je do značné míry determinována velikostí města. Dlouhodobě a diferencovaně roste i počet obyvatel bydlících mimo byty. Řešení těchto problémů je v rámci systému územního plánování velmi omezené.

3.2.8

Bydlení – obsahuje jev (116)

Vývoj počtu bytů v území do značné míry odráží jeho rozvojové možnosti a široce pojatou atraktivitu z hlediska bydlení. Problémem je skutečnost, že tzv. trvale obydlené byty tvoří pouze část celého systému bydlení. Rozsah prvního (trvalého=obvyklého) a druhého bydlení je obvykle možné došetřit až při zpracování územního plánu. Hlavní cíl: • Stanovení přiměřené potřeby bytů - ploch pro bydlení v obcích (komponentní metodou – bilancující odpad bytů, pokles zalidněnosti bytů a změnu počtu obyvatel, zohledňující základní specifika obcí – například tradici rozptýlené zástavby). Vedlejší cíle: • vývoj bydlení (intenzita bytové výstavby a změna počtu bytů), • kvalita bydlení (struktura bydlení, podmíněno výsledky sčítání 2011), • ekonomická charakteristika bydlení (ceny pozemků a bytů), • úplná bilance systému bydlení v obcích (podmíněno výsledky sčítání 2011), • urbanistická ekonomie využití území. Dostupná data Částečně sčítání 2011 (ne všechny data byly v roce 2012 k dispozici v podobě definitivních údajů), dokončené byty včetně roku 2011 - průběžná evidence. Kvalita dat Kvalita dat je omezena celou řadou skutečností (v současnosti nelze plně rozlišit první=obvyklé=trvalé a druhé bydlení v řešeném území, v evidenci bytů existuje řada problémů, které jsou popsány i s ohledem na definitivní výsledky sčítání 2011) a zásadní změnu definování dat). Interpretace dat Značné problémy představuje zejména stanovení přiměřené rezervy ploch pro bydlení a interpretace cen pozemků, bydlení na úrovni obcí. V případě malých a atraktivních obcí by měly být plošné rezervy obecně vyšší, zejména u obcí v suburbanizačních územích měst.

140



Možnost došetření Cen pozemků a bytů – náročné na prostředky a interpretaci zjištěných dat. Závěry: Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat rámcový návrh potřeby ploch, který by pak na úrovni územních plánů byl upřesněn s ohledem na prohloubení znalosti o území. Dlouhodobý vývoj bydlení v SO ORP Ostrava Omezení využitelnosti dat je dáno novým charakterem předběžných a definitivních dat ve sčítání 2011, podobně jako v datech o obyvatelstvu. Definitivní výsledky sčítání vykazují výrazně vyšší počet obydlených bytů než předběžné, u počtu obyvatel je tomu obvykle naopak. To vede k naprosto odlišnému hodnocení vývoje zalidněnosti bytů. Pokud srovnáme relativní rozdíly u dat o obyvatelstvu a bytech, pak je patrná mnohem vyšší (několikanásobná) relativní odchylka dat o obydlených bytech v rámci ČR. Absolutní odchylka – 6287 bytů u města Ostravy (v rámci prvního bydlení podle předběžných a definitivních výsledků sčítání) již není malá, zanedbatelná v rámci bilancí. Největší relativní odchylka je vykazována u Horní Lhoty (-7,8%), avšak se jedná o zápornou odchylku, což je obtížně interpretovatelné. Tabulka 87: Srovnání počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání Výsledky sčítání 26.3.2011 Rozdíl definitivní předběžné bytů relativní odchylka ČR 4 104 635 MSK 480 158 SO ORP Ostrava 138 630 Čavisov 180 Dolní Lhota 516 Horní Lhota 244 Klimkovice 1 522 Olbramice 206 Ostrava 127 641 Stará Ves n. O. 979 Šenov 2 120 Václavovice 648 Velká Polom 669 Vratimov 2 724 Vřesina 966 Zbyslavice 215 (zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r. 2011, vlastní výpočty)

3 894 210 460 513 132 208 178 516 263 1 485 200 121 354 959 2 069 629 669 2 686 985 215

210 425 19 645 6 422 2 0 -19 37 6 6 287 20 51 19 0 38 -19 0

5,1% 4,1% 4,6% 1,1% 0,0% -7,8% 2,4% 2,9% 4,9% 2,0% 2,4% 2,9% 0,0% 1,4% -2,0% 0,0%

Poznání dlouhodobého vývoje bydlení je klíčem pro přesnější stanovení potřeby bytů v budoucnosti. I přes omezení přesnosti vstupních dat v oblasti bydlení je pro analýzu možné použít zejména relativní – změnové ukazatele k hodnocení vývoje bydlení v území SO ORP Ostrava. Následně jsou v textu kapitoly zařazeny dvě tabulky vývoje počtu obydlených bytů – první tabulka podle předběžných výsledků zachovává „kontinuitu“ obydlených bytů, druhá používá definitivní výsledky sčítání (obvykle obydlené byty). Obě jsou jednotně vyhodnoceny. Z první tabulky je patrné, že počet bytů od roku 2001 v MSK i SO ORP Ostrava klesá. Z druhé tabulky, že naopak roste. Druhá tabulka přináší mnohem reálnější pohled na vývoj systému bydlení. Toto tvrzení se opírá zejména o interpretaci následující tabulky vývoje zalidněnosti bytů. Pokud by byly věrohodné předběžné výsledky sčítání, znamenalo by to zastavení poklesu zalidněnosti bytů v ČR. Zalidněnost bytů je přitom základní dlouhodobou tendencí systému bydlení, právě tento argument zásadním způsobem omezuje využití těchto dat. Tabulka 88: sčítání ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov

Vývoj zalidněnosti bytů 3.3.1991 2,78 2,83 2,62 3,24 2,70 3,03 2,89 3,06 2,60 2,86 2,98

Zalidněnost bytů – obyvatel na byt 1.3.2001 26.3.2011p 2,67 2,70 2,49 3,16 2,59 2,94 2,80 2,94 2,47 2,76 2,86

141

2,71 2,68 2,51 2,90 2,67 2,84 2,81 3,23 2,49 2,74 2,89

26.3.2011d 2,54 2,51 2,35 2,86 2,67 3,16 2,74 3,13 2,32 2,61 2,84

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava sčítání

Zalidněnost bytů – obyvatel na byt 1.3.2001 26.3.2011p

3.3.1991

Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice


3,13 2,87 2,72 2,81 2,99

2,98 2,72 2,58 2,70 2,77

26.3.2011d

2,89 2,80 2,57 2,79 2,73

2,87 2,78 2,48 2,79 2,79


Přechod na metodiku sčítání obyvatel a bytů podle obvyklého bydliště představuje zásadní pozitivní inovací v oblasti bydlení z hlediska výstupů ČSÚ, kterou je nezbytné promítnout i územně plánovací praxe – především při tvorbě územních plánů. Příčiny poklesu velikosti zalidněnosti bytů: - Pokles průměrné velikostí domácností (hlavní faktor), především růst podílu jednočlenných domácností (starých osob, rozvedených osob ale stále častěji i samostatně bydlících jednotlivců – „singles“). Ve velkých evropských městech podíl jednočlenných domácností dosahuje 50% a dále roste, s podobným trendem je nutno uvažovat postupně i v ČR a řešeném území. I českým sídlištím "hrozí" v budoucnu situace, že každý druhý byt bude užíván pouze 1 osobou a to ne trvale, část těchto osob bude mít k dispozici více než 1 bydlení. - Tlak na pokles soužití cenzových domácností (cenzovou domácnost je možno zjednodušeně definovat jako jednotlivce nebo domácnost, která by měla mít nárok na samostatné bydlení). Posuzování vývoje tohoto ukazatele není v současnosti jednoznačné a je i otázkou, zda např. soužití jednočlenné a dvoučlenné domácnosti v bytě 3+1 je "nežádoucím" jevem. Soužití cenzových domácností kromě nevýhod má i své klady - např. posiluje sociální vazby ve společnosti a snižuje nároky na sociálně zdravotní služby. Pokles soužití domácností je tak spíše okrajovým faktorem, vycházející i z unikátní (pouze v ČR) konstrukce cenzových domácností, která se jeví jako překonaná. - Růst úrovně bydlení - i po r. 1989 dochází v ČR k dalšímu růstu úrovně bydlení. Přes mnohdy opačná tvrzení, roste v ČR i regionu kvalita bydlení a i ukazatele obytné plochy a celkové plochy bytů připadající na 1 obyvatele. Roste i počet bytů na 1000 obyvatel (ČR v tomto základním - nepříliš přesném ukazateli dosahuje nadprůměrné evropské úrovně), „neočekávaně“ roste i rozsah druhého bydlení (ČR zde dosahuje špičkové světové úroveň). V posledních letech je tento růst založen na rozsáhlém hypotéčním financování s výraznými sociálně ekonomickými riziky (pokles cen nemovitosti, které jsou pro většinu drobných vlastníků i formou úspor na stáří). - Vývoj sociálních dávek na bydlení (zejména příspěvku na nájemné, který v posledních letech roste v návaznosti na deregulaci nájemného) rozšiřuje vstup potencionálních nebydlících nízkopříjmových domácností do systému bydlení a vytváří novou poptávku po bydlení, po dalších bytech. Z předposlední tabulky pracující s definitivními výsledky sčítání je patrné, že přináší výrazně pozitivnější obraz vývoje systému bydlení v ČR v období let 2001-2011. Počet bytů mírně roste v SO ORP Ostrava i přes skutečnost, že počet obyvatel tohoto území poklesl o více než 17,5 tis. Pokles zalidněnosti bytů (růstu průměrné plošné úrovně bydlení) je tak stále hlavním vývojovým procesem systému bydlení a představuje základní parametr výhledových potřeb bytů i v obcích regionu. Pro hodnocení vývoje počtu obydlených bytů byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Expertní výsledná korekce nebyla použita u žádné obce. Tabulka 89: Hodnocení změna počtu bytů 2001-2011

Použité parametry hodnocení vývoje počtu obydlených bytů 1 2 3 4 5 20% a více*

10 až 19,9%

5 až 9,9%

0 až 4,9%

-4,9% až -0,1%

6

7

-9,9% až -5%

menší než -10%

*Nutno zvažovat zde růst není nadměrný, zejména u rekreačních, ale i příměstských obcí.

Tabulka 90: Sčítání ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice

Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání Obydlené byty Změna Hodnocení 26.3.2011d 26.3.2011p 1.3.2001 2001-2011p 2001-2011d předběžné definitivní 4 104 635 3 894 210 3 827 678 101,74% 107,24% 3 3 480 158 460 513 468 748 98,24% 102,43% 4 4 138 630 132 208 138 156 -4,31% 0,34% 5 4 180 178 138 28,99% 30,43% 1 1 516 516 474 8,86% 8,86% 3 3 244 263 199 32,16% 22,61% 1 1 1 522 1 485 1347 10,24% 12,99% 2 2 206 200 174 14,94% 18,39% 2 2 142

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava Sčítání Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice


Obydlené byty Změna 26.3.2011d 26.3.2011p 1.3.2001 2001-2011p 2001-2011d 127 641 121 354 128388 -5,48% -0,58% 979 959 888 8,00% 10,25% 2 120 2 069 1892 9,36% 12,05% 648 629 501 25,55% 29,34% 669 669 590 13,39% 13,39% 2 724 2 686 2505 7,23% 8,74% 966 985 865 13,87% 11,68% 215 215 195 10,26% 10,26%

Hodnocení předběžné definitivní 6 5 3 2 3 2 1 1 2 2 3 3 2 2 2 2


Pro hodnocení podílu nájemních bytů byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější, 4- průměrný, 7 velmi nepříznivý stav. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na stav v celé ČR. Expertní výsledná korekce hodnocení byla použita u Ostravy s ohledem na sociální problémy v oblasti bydlení. Tabulka 91: hodnocení Podíl nájemních bytů

Tabulka 92:

ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

Použité parametry hodnocení podílu nájemních bytů 1 2 3 4 menší než 15%

15 až 19,9%

20 až 24,9%

25 až 29,9%

5

30 až 34,9%

Podíl nájemních bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání Podíl nájemních Obydlené byty Nájemní byty Hodnocení bytů z 2011 2011 SLDB 2011 obydlených bytů 4 104 635 138 630 180 516 244 1 522 206 127 641 979 2 120 648 669 2 724 966 215

920 405

22,42%

43 834 4 8 11 116 4 43 069 40 145 8 21 371 29 8

4

31,62% 2,22% 1,55% 4,51% 7,62% 1,94% 33,74% 4,09% 6,84% 1,23% 3,14% 13,62% 3,00% 3,72%

5 1 1 1 1 1 5 1 1 1 1 1 1 1

6

7

35 až 39,9%

40% a více

Expertní úprava 2014 4 5 5 1 1 1 1 1 6 1 1 1 1 1 1 1

Po roce 1990 dlouhodobě roste podíl obyvatel - bydlení mimo byty. Toto bydlení má řadu podob. Od poměrně komfortního bydlení v některých zařízeních (penziony pro důchodce), mnohdy v zásadě standardního bydlení v rekreačních chalupách a chatách (mimo byty a zařízení), až po nekvalitní bydlení (ubytovny, holobyty, objekty nevhodné pro bydlení) a nejproblémovější formu - bezdomovectví. Definice bydlení mimo byty podle ČSÚ: Osoby v zařízeních jsou osoby s místem obvyklého pobytu ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízení sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby s místem obvyklého pobytu v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém prostoru). Bezdomovci jsou osoby, které jako osoby bez domova (nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší) identifikoval při sčítání v terénu sčítací komisař. „Bezdomovectví“ nebylo ve sčítání v r. 2011 zjišťováno prostřednictvím otázek na sčítacím formuláři. Za místo obvyklého pobytu je u bezdomovců, v souladu s mezinárodními doporučeními, považováno místo sečtení. V datových výstupech jsou bezdomovci zahrnuti územně v lokalitách, kde byli sečteni, pouze v údajích za osoby. Údaje o domácnostech se v případě bezdomovců nezjišťují. Tabulka 93: Bydlení mimo byty v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání Obyvatel SLDB 2011 Počet osob v bytech Počet osob mimo byty Podíl z počtu obyvatel ČR SO ORP Ostrava

10 436 560 326 018

10 144 961 315 491

143

291 599 10 527

2,79% 3,34%



Obyvatel SLDB 2011 Počet osob v bytech Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

514 1 375 770 4 165 643 296 224 2 559 6 013 1 860 1 861 6 742 2 693 599

Počet osob mimo byty

Podíl z počtu obyvatel

0 27 111 43 6 10 190 1 54 14 17 49 11 4

0,00% 2,00% 16,84% 1,04% 0,94% 3,56% 0,04% 0,91% 0,76% 0,92% 0,73% 0,41% 0,67%

514 1 348 659 4 122 637 286 034 2 558 5 959 1 846 1 844 6 693 2 682 595

(zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011)

Nejvyšší podíl bydlení mimo byty je podle výsledků sčítání 2011 vykazován v Horní Lhotě (většina zřejmě v rekreačních objektech), značný podíl i v Ostravě, absolutně nejvyšší počet – cca 10 200osob, kde je i nejvýraznějším sociálním problémem. Stále významnějším problémem SO ORP Ostrava se v posledních letech stává bydlení v ubytovnách s nadměrnou koncentrací osob. K rozvoji tohoto druhu bydlení vedl vývoj po r. 1990, kombinace faktorů: • nárůst nezaměstnanosti, zejména u osob s nedostatečným vzděláním, • pokles relativní úrovně mezd ve srovnání s jinými regiony ČR, • nastavení sociálního systému – doplatku a příspěvku na bydlení (zastropování výše příspěvku bylo provedeno), • způsob privatizace bytového fondu. Problémy se koncentrují zejména v místech lokace velkých ubytoven (Ostrava), které v minulosti sloužily především k ubytování jednotlivců, nikoliv početných rodin. Umístění v obytné (rezidenční) zástavbě pak do značné míry narušuje její charakter. Je často odmítáno obyvateli dotčených lokalit. Otázkou je regulace lokalizace a využití ubytovacích zařízení v území, se kterou chybí zkušenosti a velmi omezená je i legislativa. Tabulka 94: 2001 ČR MSK SO ORP Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

24758 1997 429 1 1 2 14 6 345 10 18 6 4 17 5 0

Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

2012

2013

27291 2297 426 3 8 0 12 10 328 15 15 5 4 19 6 1

29467 2698 648 3 3 4 26 1 498 16 27 14 15 31 9 1

25238 2404 443 2 2 3 17 1 323 7 34 8 9 27 10 0

27127 2078 331 1 6 5 3 3 287 8 2 2 3 6 5 0

32268 2004 300 0 0 2 6 1 243 12 1 0 0 23 9 3

32863 1924 405 4 5 8 10 1 272 19 31 18 2 28 5 2

30190 1637 370 1 3 4 20 3 264 8 12 16 2 28 6 3

41649 1958 362 4 5 4 22 3 219 9 25 10 8 31 20 2

38380 2484 550 3 5 9 22 3 391 11 9 9 24 50 11 3

38469 2984 742 0 8 3 25 1 546 12 37 20 12 46 30 2

36442 2 898 905 6 6 3 13 4 755 11 32 15 24 25 9 2

28630 2520 498 1 11 3 17 4 326 14 45 16 21 31 4 5

(zdroj: ČSÚ)

JEV 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ Podklady: krajský úřad Moravskoslezského kraje Tabulka 95: Vývoj počtu dokončených bytů a intenzity bytové výstavby v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání Dokončené byty v letech Intenzita bytové výstavby – Hodnocení pro období Ukazatel bytů/1000 obyvatel/rok* 2004-2013 2012-2013 2004-2013 2012-2013 2004-2013 2012-2013 Období ČR MS kraj

333596 23511

54705 5102

3,20 1,95

144

2,62 2,12

4 6

5 5

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava Dokončené byty v letech Ukazatel Období

2004-2013

2012-2013

5223 24 48 43 178 22 3837 119 253 126 117 320 113 23

941 3 13 6 34 5 649 21 79 24 30 58 14 5

SO ORP Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

A.1 Průvodní zpráva Intenzita bytové výstavby – bytů/1000 obyvatel/rok* 2004-2013 2012-2013 1,60 4,67 3,49 5,58 4,27 3,42 1,30 4,65 4,21 6,77 6,29 4,75 4,20 3,84

Hodnocení pro období 2004-2013

2012-2013

6 3 4 3 3 4 6 3 3 2 2 3 3 4

6 5 3 4 3 4 6 3 2 2 1 3 5 3

1,44 2,92 4,73 3,90 4,08 3,89 1,10 4,10 6,57 6,45 8,06 4,30 2,60 4,17

(zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)*přepočteno na 1000 obyvatel podle předběžných výsledků sčítání 2011

Z předchozí tabulky je možné vidět, že počet dokončených bytů na území SO ORP Ostrava v jednotlivých letech kolísá, ještě výraznější kolísání je pak patrné u jednotlivých obcí. To je také důvodem k přijetí dlouhodobějšího, než pouze dvouletého vyhodnocení vývoje počtu dokončených bytů (zejména u menších obcí zde působí velmi náhodné vlivy). Odvozovat z těchto výkyvů celkovou změnu ukazatele (indikátoru) by bylo nevhodné. Pro hodnocení intenzity bytové výstavby byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR. hodnocení Intenzita bytové výstavby – bytů/1000 obyvatel ročně

1

2

3

4

5

6

7

8 a větší

6 až 7,99

4 až 5,99

3 až 3,99

2 až 2,99

1 až 1,99

menší než 1

Tabulka 96: Byty podle období bytové výstavby nebo rekonstrukce v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu Podíl Obydlené byty Ukazatel 1919 a dříve 1920-1970 1971-1980 1981-2000 2001 - 2011 2001-2011 celkem ČR SO ORP Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

4 104 635

374 654

1 472 371

822 621

974 308

364 333

8,9%

138630 180 516 244 1522 206 127641 979 2120 648 669 2724 966 215

3779 3 19 12 90 21 3315 46 73 32 19 98 28 23

72574 50 192 78 496 45 67838 335 997 206 244 1647 364 82

24722 38 113 38 325 47 22815 187 286 93 132 368 235 45

28333 56 131 66 407 63 25968 285 483 155 158 307 212 42

7427 32 54 43 185 26 6034 118 252 152 107 287 114 23

5,4 17,8 10,5 17,6 12,2 12,6 4,7 12,1 11,9 23,5 16,0 10,5 11,8 10,7


Nízká intenzita bytové výstavby v SO ORP Ostrava do značné míry koreluje s údaji o věkové struktuře bytového fondu. Při posuzování bytové výstavby v SO ORP Rýmařov je nezbytné vnímat její obecné souvislosti. Pokud vezmeme v úvahu, že v intercenzálním období 2001-2011 bylo v ČR dokončeno nebo rekonstruováno 364 tis. bytů a celkový přírůstek byl 390 tis. bytů při výstavbě (dokončení) 330 tis. bytů (v letech 2001-2010), pak je zřejmé, že mezi údaji existují rozpory. Není logicky možné, aby celkový, tj. čistý přírůstek počtu bytů ve srovnatelném období byl vyšší, než byty dokončené nebo dokonce dokončené a rekonstruované, viz následující tabulka). V SO ORP Ostrava bylo dokončeno v letech 2001-2010 pouze 4820 bytů, přičemž čistý přírůstek počtu bytů byl 3120 bytů, z toho 145



obydlených 474 bytů, odvozený odpad 4820-3120=1700 bytů. Ve většině obcí je však odvozený odpad záporný (viz následující tabulka), což je zejména z technického hlediska průměrné životnosti staveb a bytů vyloučeno (z technického hlediska je předpokládána životnost staveb pro bydlení max. 100 až 200 let, tj. odpad bytů 0,5-1% ročně). Rozpory v evidenci bytů byly řešeny ČSÚ již v reakci na výsledky minulého sčítání v r. 2001. Po r. 1990 roste bytový fond celkově rychleji než by vyplývalo z evidence dokončených bytů. Příčiny jsou zřejmé, jak v nepřesnosti evidence bytů (chybějící registr nejlépe na úrovni katastru nemovitostí), tak i v neevidovaných přírůstcích bytů (dokončených bytů - obytných kapacit – jednotek bydlení). Příkladem je například „proměnlivý“ počet deklarovaných bytů v RD, je možné poměrně reálně předpokládat, že mnohými rekonstrukcemi (bez evidence stavebních úřadů) vznikají nové byty. Následující tabulka dokumentuje bilanci odvozeného odpadu bytů. Pokud je porovnán počet dokončených bytů a změna počtu bytů celkem (čistý přírůstek), pak rozdíl představuje odpad. Odpad by měl být vždy kladný, počet dokončených bytů by měl být vždy vyšší než čistý přírůstek počtu bytů. Pouze v Ostravě (s vysokým podílem bytů v bytových domech) a Olbramicích, však není vykazován „záporný“ odpad bytů. Právě u bytového fondu v bytových domech je velmi obtížné intenzifikovat využití stavebního fondu pro bydlení, evidence bytů je zde přesnější. U všech ostatních obcí, podobně jak v průměru v ČR, je počet dokončených bytů nižší než změna počtu bytů=čistý přírůstek bytů. Příčiny tohoto jevu v konkrétních obcích je obtížné stanovit. Při práci s daty o bydlení je však nezbytné tento jev uvažovat (věnovat pozornost zejména vlivu rekreační funkce území na fungování systému bydlení). Tabulka 97:

ČR MS kraj

Bilance odvozeného odpadu bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání

Změna počtu bytů celkem 2001-2011

Dokončené byty 20012010 (ČSÚ)

390 279 25 176

329 441 22 204

276 957 11 130

113 322 14 046

-60 838 -2972

-1,39% -0,59%

3 120 35 63 56 214 32 1 557

4 820 23 47 40 147 35 3 650

474 42 42 45 175 32 -747

2 646 -7 21 11 39 0 2304

1 700 -12 -16 -16 -67 3 2093

1,16% -7,32% -2,95% -6,96% -4,30% 1,42% 1,54%

123 311 165 88 307 142 27

115 182 101 83 273 106 18

91 228 147 79 219 101 20

32 83 18 9 88 41 7

-8 -129 -64 -5 -34 -36 -9

-0,78% -6,18% -11,33% -0,75% -1,24% -3,65% -3,80%

SO ORP Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

Změna počtu Odvozený Podíl odpadu Změna počtu obydlených bytů neobydlených bytů odpad bytů bytů vzhledem 2001-2011 2001-2011 2001-2011 k počtu bytů


Obecným - syntetickým ukazatelem atraktivity bydlení ve městech je tržní (obvyklá) cena bydlení. Poměrně spolehlivým údajem s největší vypovídací schopností jsou tržní (obvyklé) ceny starších bytů. Starší byty se v současnosti podílejí rozhodujícím způsobem na trhu bydlení v bytových domech (tj. ve městech). Po r. 2008 začaly ceny starších bytů klesat prakticky v celé ČR. Cenu staršího bytů je možné porovnávat zejména s nákladovou cenou nových bytů (cca 30 000 Kč/m2 podlahové plochy bytu). Z tohoto pohledu jsou ceny starších bytů v SO ORP Ostrava pod 50% nákladových cen, jsou níže než by odpovídalo jejich průměrnému opotřebení. Nízké tržní ceny korelují s nízkou intenzitou bytové výstavby. Tabulka 98: Město / rok Ostrava Opava Havířov Frenštát p. Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Zlín

Vývoj tržních cen starších bytů v tis. Kč obyvatel r. 2005 2003 2005

2008

2009

2010

310078 59426 84427

406 638 382

478 769 429

1347 1490 1209

1178 1354 1075

1087 1305 986

11201

502

644

1300

1117

1031

17129 78285

522 974

649 1058

1387 1738

1297 1604

1286 1486

146



obyvatel r. 2005

2003

2005

2009

2010

Brno Praha průměr ČR

366757 1181610 X

1192 1843 894

2080 2887 1555

Ostrava Opava Havířov Frenštát p. Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Zlín Brno Praha průměr ČR

X X X

45% 71% 43%

1142 2186 2156 1809 3268 3233 951 1766 1701 relativní srovnání s průměrem v ČR 50% 76% 69% 81% 84% 80% 45% 68% 63%

X

56%

68%

74%

66%

66%

X X x x x

58% 109% 133% 206% 100%

68% 111% 120% 190% 100%

79% 98% 124% 185% 100%

76% 94% 127% 190% 100%

83% 96% 134% 186% 100%

Město / rok

2008

70% 84% 63%

zdroj: IRI-Institut regionálních informací, spol. s r.o. Brno (standard IRI s.r.o. Brno, 68 m2, běžná poloha, po částečné rekonstrukci, panelová technologie)

Město Ostrava a řešené území patří v ČR k lokalitám, kde se tržní ceny starších bytů pohybují výrazně pod průměrem ČR (viz předchozí tabulka). Nejdražší bydlení je dlouhodobě v Praze, nejlevnější v neatraktivních obcích upadajících zemědělských, ale i průmyslových regionů (příkladem může být Šluknovský, či bližší Osoblažský výběžek na Bruntálsku). Rozdíl v ceně bytů – mezi maximem v Praze a těchto „zapadlých“ obcích byl vždy vyšší než desetinásobný, po r. 1990 se mírně zmenšuje. Tento rozdíl v ceně bytů není výrazněji způsoben rozdílem v cenách stavebních prací a materiálů v regionech ČR (ten je v řádu desítek procent), či místní kupní sílou obyvatel. Příčinou je především rozdílná atraktivita bydlení, která se promítá přes ceny bydlení do cen stavebních pozemků. Cena bydlení tak nakonec odráží jeho atraktivitu, tj. ochotu zaplatit požadovanou místní cenu („hlasování peněženkami“). Potřeba bytů a vymezení zastavitelných ploch V následující tabulce je provedeno orientační stanovení potřeby bytů ve vazbě na výsledky Analýzy socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů (2013), tento podklad vycházel z: • očekávaného rozsah odpadu obydlených bytů ve výši cca 0,25% ročně z výchozího počtu bytů v roce 2011. Intenzita odpadu bytů byla uvažována paušálně na nízké úrovni s ohledem na intenzifikační procesy v celém systému bydlení, • potřeby bytu pro zajištění „stagnace počtu obyvatel“, tedy potřeba bytů vznikající v důsledku poklesu průměrné velikosti bytových domácností (úvahy o chtěném soužití domácností, cenzových domácnostech jsou možným doplňkem, ale v zásadě neovlivní výrazněji celkové výsledky a mnohdy jsou spíše zavádějícím, historicky překonaným konceptem), • potřeby bytů pro změnu počtu obyvatel. V rámci změn územního plánu by měla být tato potřeba upřesněna, v uvedeném podkladu je uváděna pouze orientačně. Z uvedených čísel je patrné, že potřeba výstavby bytů pro stagnaci počtu obyvatel je např. u města Ostravy více než 700 bytů ročně. Pokud je toto číslo srovnáno s novou bytovou výstavbou – méně než 400 bytů ročně v posledních letech, pak je zřejmé, že růst počtu obyvatel při této intenzitě bytové výstavby není možný. I u dalších obcí vývoj počtu obyvatel do značné míry koreluje s rozsahem nové bytové výstavby, odchylky jsou však generovány zejména rozvojem druhého (rekreačního) bydlení. Tabulka 99:

Obec

SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava

Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP Ostrava Potřeba Celkem nové Potřeba bytů Zalidněnost Zalidněnost nových bytů byty do Obyvatel Obydlené vlivem odpadu bytů bytů do r.2025 r.2025 při v bytech byty bytů (0,25% z osob/byt osob/byt vlivem poklesu stagnaci bytů/rok) zalidněnosti počtu ob. 2011 2011 2011 2025 2011-2025 2011-2025 2011-2025 315491 514 1348 659 4122 637 286034

138630 180 516 244 1522 206 127641

2,86 2,61 2,70 2,71 3,09 2,24

2,66 2,44 2,52 2,53 2,88 2,09

147

7099 12 30 15 93 14 6436

5199 7 19 9 57 8 4787

12298 19 49 24 150 22 11223


Obec


Potřeba Celkem nové Potřeba bytů Zalidněnost Zalidněnost nových bytů byty do vlivem odpadu Obyvatel Obydlené bytů bytů do r.2025 r.2025 při byty bytů (0,25% z v bytech osob/byt osob/byt vlivem poklesu stagnaci bytů/rok) zalidněnosti počtu ob. 2011 2011 2011 2025 2011-2025 2011-2025 2011-2025

Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

2558 5959 1846 1844 6693 2682 595

979 2120 648 669 2724 966 215

2,61 2,81 2,85 2,76 2,46 2,78 2,77

2,44 2,62 2,66 2,57 2,29 2,59 2,58

58 134 42 41 151 60 13

37 80 24 25 102 36 8

95 214 66 66 253 96 21

(zdroj: SLDB 2011, vlastní výpočty)

Z předchozí tabulky je patrné, že zásadním faktorem potřeby bytů je pokles velikosti zalidněnosti bytů, jenž je obecným trendem vývoje. Při převodu potřeby bytů na potřebu návrhu ploch (v územních plánech) k bydlení je nezbytné zohlednit: • • • • • •

•

strukturu nové bytové výstavby v obci - jaký podíl budou tvořit byty v rodinných a bytových domech, potřebu bytů v bytových domech z hlediska komunitního plánování obcí (v mnoha případech spíše jako výhledové rezervy), průměrnou velikost parcely pro rodinný dům, potřebu hrubých a čistých ploch, hrubé plochy zahrnují potřebu ploch pro obslužné komunikace, zeleň apod., vliv druhého bydlení na potřebu bytů v jednotlivých obcích. Tato skutečnost je patrná zejména u menších atraktivních obcí, kde i část nové bytové výstavby fakticky slouží druhému bydlení, stanovení potřebných plošných rezerv, které je nejproblémovější položkou. Potřeba rezerv je ovlivněna reálných fungováním trhu se stavebními pozemky. K zástavbě je nabízena pouze malá část stavebních pozemků. Tlak ekonomických nástrojů na přiměřené využití pozemků je nízký. Nelze opomenout ani skutečnost, že v době zpracování územního plánu nemohou být zjištěny a odhadnuty všechny vlastnické a jiné územně technické podmínky, které omezí reálnou nabídku stavebních pozemků na trhu nemovitostí, podmínky, které omezí reálnou nabídku stavebních pozemků na trhu nemovitostí.

Druhé bydlení – rekreační transformace sídel Možnosti druhého (především) rekreačního bydlení domácností dosahují v ČR špičkové úrovně a to i přes skutečnost, že ČR má hrubý domácí produkt ve srovnání s jinými zeměmi s rozvinutým druhým bydlením výrazně nižší (Francie, Švédsko). Druhé bydlení je rozsáhlý fenomén, který se v ČR dotýká průměrně 20-25% domácností, koncentrováno je zejména u obyvatel velkých měst v Čechách (u měst nad 50 000 obyvatel). Situace v SO ORP Ostrava je spíše průměrná až podprůměrná. Pro přesnější hodnocení je rozhodující dostupnost údajů o tzv. neobydlených bytech za obce ze sčítání 2011 (dosud nebyly publikovány, pouze za celou ČR) a individuálních rekreačních objektech (není jisté, zda budou publikovány). Údaje ze sčítání z roku 2001 poskytovaly přehled o vlastnictví a využívání rekreačních objektů, nikoliv kolik rekreačních objektů v obci je lokalizováno. Tabulka 100: Srovnání průměrné dostupnosti rekreace rekreační objekt vlastní Podíl jiné možnosti využití rekreačního objektu ČR město Ostrava

432 901 13 571

11% 11%

293 589 11 987

podíl 8% 9%

(zdroj: ČSÚ, sčítání r.2001)

Výsledky průzkumů provedených v rámci územních plánů a výsledky anket potvrzují další expanzi - druhého rekreačního bydlení po r. 1989, pokračující i v současnosti. Předpovědi odklonu od druhého (rekreačního) bydlení po r. 1989 se zdaleka nenaplnily. Naopak výsledky sčítání v r. 2001 potvrdily mimořádný nárůst počtu i podílu tzv. neobydlených bytů - které zahrnují i byty (objekty) využívané k rekreaci. Vysoká stávající nasycenost rekreačními možnostmi (druhého bydlení) domácností nevylučuje předpoklad, že dlouhodobě dále poroste podíl domácností s druhým (většinou rekreačním) bydlením. Samostatnou otázkou je míra „rekreační“ transformace sídel, měřená podílem-významem rekreační obytné funkce k obytné funkci sídel. Tradiční hodnocení se opírá o spíše negativní hodnocení této transformace. Toto hodnocení je v současnosti překonané s rostoucím bohatstvím a životní úrovní společnosti. Rekreační bydlení je dominantní části druhého bydlení u většiny obcí. V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení odhadován na 10 – 15% z celkového počtu domácností, druhé bydlení celkem na 20 – 25% domácností. Druhé a rekreační bydlení je přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního 148



hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin). V ČR existují velmi rozsáhlé ubytovací kapacity individuální rekreace, které je v praxi poměrně obtížné separovat z celého systému druhého bydlení. Dále je obtížné podchytit podíl nové bytové výstavby rodinných domů nebo tzv. apartmánového bydlení, jež slouží k trvalému a druhému bydlení, přesněji rekreaci. I u města Ostravy je reálné předpokládat, že část nově dokončených bytů slouží reálně pro druhé bydlení. Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence druhého bydlení a odděleně i jednotek individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu i rekreační zátěže území. Doplnění bude provedeno v návaznosti na výstupy sčítání 2011. 3.2.8.1 Shrnutí - bydlení I přes značný pokles počtu obyvatel vykazuje SO ORP Ostrava mírný růst počtu obydlených bytů. Vývoj počtu obydlených bytů je dlouhodobě nejvýrazněji ovlivněn trendem poklesu zalidněnosti bytů, tj. projevem růstu plošné úrovně bydlení. Vývoj v jednotlivých obcích je výrazně diferencovaný, nejvyšší relativní růst počtu obydlených bytů vykazovaly obce Čavisov, Václavovice a Horní Lhota, tj. obce s výraznou atraktivitou bydlení. Intenzita nové bytové výstavby je v rámci SO ORP Ostrava dlouhodobě nízká, ve srovnání s průměrem ČR asi poloviční. Zásadní vliv na tuto skutečnost má nízká intenzita bytové výstavby ve městě Ostravě, která je determinovaná nízkými cenami bytů (nízkou poptávkou po vlastnickém bydlení, vyplývající z malého zájmu, zejména mladých lidí po bydlení ve městě Ostravě, přičemž rozhodujícím negativním faktorem jsou nepříznivé podmínky zaměstnanosti – malá nabídka atraktivních pracovních míst). U všech ostatních obcí je vlivem suburbanizace intenzita bytové výstavby vyšší než průměr ČR, nejvyšší úrovně dosahuje u obcí Václavovice, Velká polom a Horní Lhota. Podobně jako na většině území ČR je v řešeném území významným fenoménem růst počtu neobydlených bytů, v případě SO ORP Ostravy tvoří z celkového přírůstku 3120 bytů v období 2001-2011většinu – cca 2650 bytů. Mimo město Ostravu je u všech obcí vykazován vyšší přírůstek bytů, než by odpovídalo nové bytové výstavbě. Problémy evidence systému bydlení a interpretace jsou podrobně popsány v textu ÚAP, v rámci zpracování územních plánů je nelze ignorovat zejména s ohledem na potřebu stanovení přiměřených ploch pro bydlení. V rámci těchto ÚAP je uvedeno orientační stanovení potřeby bytů ve vazbě na výsledky Analýzy socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů (r. 2013) a zdůrazněna potřeba jejího upřesnění v rámci územních plánů obcí. Výchozím podkladem prognóz bydlení - bilancí reálného vývoje je prognóza vývoje obce (počtu obyvatel) a úplná bilance prvního a druhého bydlení (jehož nedílnou součástí je i rekreační bydlení). Přiměřené promítnutí potřeby bytů do potřeby ploch je dále podmíněno poznáním rozhodujících místních faktorů poptávky, zejména pak tradiční formy bytové výstavby v obci a fungování místního trhu s pozemky.

3.2.9

Rekreace a kultura – obsahuje jevy (5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20)

Rekreace a cestovní ruch (dále v textu je užíván zkráceně termín rekreace) se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do vývoje a fungování území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj struktury osídlení, tak antropogenní transformaci krajiny. Ve struktuře osídlení vytváří podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit, realizaci dopravních zařízení. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i s výrazným hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Zde je nutné připomenout omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou, nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod jednotlivých území ve vazbě na vlastní obec, region a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud módního“ odvětví. Na druhé straně je nezbytné spojovat rozvoj rekreace v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky území a životní prostředí. V rámci SO ORP Ostrava je základní daností omezení přírodních předpokladů rekreace antropogenní transformací krajiny, která sama o sobě generuje specifické zdroje rekreační atraktivity (např. technické památky). Hlavní výstup: • Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území. • Vyhodnocení zatížení území Vedlejší výstup: • Vyhodnocení vazeb - na úrovni ÚAP SO ORP – jsou hodnoceny zejména vazby v rámci SO ORP, ale i širší vazby na Beskydy a Jeseníky • Vazby na regionální a strategické plánování • Tendence (vývojové trendy, přesun poptávky po rekreaci, mobilita) • Vazby (funkce obce, ochrana přírody) 149



Dostupná data: • Pouze částečně ČSÚ, dostupná jednotlivě podle různorodé evidence obcí. Kvalita dat: • Kvalita dat je omezena, otázkou je, zda budou v průběhu zpracování publikována například data o počtu rekreačních objektů z roku 2011 (naposledy publikováno v roce 1991). Interpretace dat: Značné problémy představuje zejména stanovení únosné rekreační zátěže území, v rámci SO ORP Ostrava nelze předpokládat, že rekreační zátěž území na úrovni obcí je nadměrná (srovnatelná například s obcemi v CHKO Beskydy). Možnost došetření: • Možnosti došetření a zpřesnění dat existují zejména v rámci doplnění průzkumů při zpracování územních plánů, např. objektů individuální rekreace, ubytovacích kapacit. Závěry: • Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat zhodnocení potenciálu rozvoje rekreace a cestovního ruchu. • Na úrovni vlastních územních plánů by toto výchozí hodnocení mělo být dále upřesněno s ohledem na prohloubení znalosti území, identifikace rekreačních lokalit s nadměrnou zátěží. Potenciál rozvoje rekreačního využití území Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Systém cestovního ruchu v ČR je z územního hlediska tradičně dělen na oblasti (regiony) cestovního ruchu, rekreační krajinné celky a střediska cestovního ruchu. Z předpokladu homogenních regionů vycházela v ČR vzniklá Rajonizace cestovního ruchu a rekreace (Terplan, Praha, 1962, aktualizace 1981). Tento dokument není v současnosti závazný, tvoří však častý podklad pro územní hierarchizaci rekreační struktury území i v systému územního plánování. Existují další členění, které jsou především oborovými výstupy v oblasti cestovního ruchu či výzkumu (Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, MU Brno, Vystoupil J. a kol.). Podmínky a vymezení regionů rozvoje rekreace a cestovního ruchu na území SO ORP Ostrava popisuje například Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, obsahující i vyhodnocení koncepce – SEA. Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů (například geografie rekreace), tak i praktickým omezením zdrojových dat a možnostmi verifikace zvolených přístupů. Tabulka 101: Vyhodnocení předpokladů

potenciálu

rozvoje

rekreačního

využití

území

-

lokalizačních

Předpoklady – vliv Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

přírodní

kulturně municipální

infrastrukturní

2 2 2 4 3 6 5 5 4 4 5 4 3

4 4 4 2 3 3 4 4 4 4 4 4 4

4 4 3 2 5 3 5 5 5 5 6 4 5

Pozitivní specifika

celkem omezující faktory

2 3

6 5

6

3,3 3,3 3,0 2,5 3,7 4,2 4,7 4,8 4,3 4,3 5,3 4,0 4,0

(zdroj: Portál veřejné správy ČR, turistická mapa 1: 50 000, vlastní hodnocení)

Lokalizační předpoklady Přírodní předpoklady rekreace Přírodní podmínky území vytvářejí základní lokalizační předpoklady rekreace a cestovního ruchu. V rámci SO ORP Ostrava se přírodní podmínky na malém území výrazně diferencují. Význam má především geomorfologická členitostí

150



území, včetně antropogenních tvarů reliéfu (například halda Ema), reliéf kolem řeky Opavy, Ostravice, zalesněnější reliéf v západní části SO ORP (Čavisov, Dolní a Horní Lhota). Základní klasifikace přírodních podmínek je uvedena v předchozí tabulce. Pro hodnocení bylo uplatněno celkové expertní hodnocení jednotlivých obcí, nakolik tyto podmínky ovlivňují lokalizační předpoklady rekreace. Obecně je nutné vnímat odlišnost přístupu od hodnocení přírody, životního prostředí, zaměřující se především na stabilitu území, přírody, odrážející její jedinečnost, druhovou pestrost, ochranu. Z hlediska rekreace a cestovního ruchu jsou přírodní podmínky zdrojem atraktivity – například lokalizace lužního lesa je vnímáno svou atraktivitou, potencionální návštěvností, nikoliv jako místo výskytů jedinečných rostlinných a živočišných druhů. Zvolená kritéria: Příslušnost k CHKO Je hodnoceno, nakolik je území obce součástí CHKO Poodří, není však vnímána vlastní zonace, která má další kritéria svého vymezení, mnohdy je nutné ji vnímat i jako omezující prvek využití území, návštěvnosti. Přírodní atraktivity Výskyt přírodních atraktivit je hodnocen s ohledem na jejich rekreační atraktivitu. U některých obcí je možné diskutovat o hodnocení, zařazení do daného stupně – zejména u obcí v území pahorkatin. Většina obcí na svém území vykazuje nízkou přírodní atraktivitu – obvykle se jedná o původně zemědělská rovinatá území se silnou antropogenní transformací. Klimatické podmínky Jsou pozitivně hodnoceny zejména předpoklady letní rekreace, především z pohledu zařazení území obcí do klimatických oblastí (členění Quitt, 1971) do tří hlavních oblastí: teplé, mírně teplé a chladné (oblastí T4, T2, MT11, MT 9). Tyto podmínky SO ORP Ostrava předurčují k potenciálním lokalitám letní rekreace u vody. Vodní plochy, přírodní léčivé prameny V úvahu byly brány i antropogenně vzniklé vodní plochy, v SO ORP Ostrava tj. přehrady a rybníky. Většinou se jedná o lokality místního významu. Základní přírodní zdroje rekreační atraktivity s širším významem představují možnosti koupání „Porubského koupaliště“. Reliéf, jeskyně Jedinečné pohledově atraktivní tvary reliéfu (skalní města, skalní výchozy) jsou výrazným přírodním předpokladem rekreační atraktivity, jejich výskyt je v území omezený - Landek. Samostatně není uvedeno hodnocení čistoty ovzduší, kterou je nutno jako celek hodnotit v SO ORP Ostrava negativně (viz kapitola věnovaná hygienickým podmínkám životního prostředí). Do značné míry se však promítly do hodnocení omezujících faktorů (Ostrava, Vratimov a Šenov). Kulturně municipální předpoklady rekreace Kulturně municipální předpoklady představují lidmi vytvořené atraktivity, zejména lidové tradice, folklór, umění atd. V rámci SO ORP Ostrava jsou antropogenní předpoklady výrazně historicky ovlivněny, především průmyslovou revolucí XIX. století. V řadě sídel SO ORP existují rozsáhlé místní aktivity vázané zejména na fenomény doprovázející těžbu uhlí, působí také hlubší vlivy multikulturního vývoje města Ostravy destruovaného důsledky II. světové války. Významnou roli pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu mají informační střediska umístěná v Ostravě. Obecně je však nutné konstatovat, že propagace regionu stále zaostává, zejména se to týká území mimo město Ostravu. Realizační předpoklady rekreace Realizační předpoklady rekreace jsou obvykle děleny na infrastrukturní a vlastní ubytovací (stravovací) předpoklady. Realizační podmínky samotné mohou do značné míry vyvolávat rozsáhlé rekreační aktivity v území. Obecně jsou popis a hodnocení realizačních podmínek rekreace velmi problematické a to jak s ohledem na metodické přístupy, tak i nedostupnost dat. Infrastrukturní předpoklady rekreace Klasifikace infrastrukturních předpokladů je soustředěna na 5 oblastí. Pro hodnocení bylo uplatněno hodnocení jednotlivých obcí, jež se vztahuje k míře ovlivnění realizační možnosti rekreace těmito předpoklady. Na základě zkoumaných podkladů a znalostí byl formulován generalizovaný hodnotící výrok ve škále 1 až 7. Turistické trasy, cyklotrasy Bylo provedeno hodnocení napojení obcí z užšího dopravního hlediska a realizace rekreace v území, širší hledisko dopravní dostupnosti je uplatněno obcí v kapitole dopravy. Vleky, lanovky a rozhledny Jako specifický, atraktivní druh dopravní vybavenosti jsou hodnoceny vleky, lanovky, rozhledny (Ostrava). V rámci tohoto hodnocení je vnímána existence jediné sjezdovky v řešeném území (Horní Lhota, ski areál Vaňkův kopec). Památky, muzea Hodnocení památkových objektů (zejména kostelů, zámků) je prováděno s ohledem na jejich rekreační funkci, začlenění do systému rekreace a cestovního ruchu. Z toho pohledu existuje v území značný potenciál, realizační předpoklady rekreace jsou však touto vybaveností posíleny jen u relativně mála obcí (mnohé památky nejsou zpřístupněny, funkčně začleněny do systému rekreace a cestovního ruchu).

151



Lázně, koupaliště Otázkou zůstává, nakolik je možné přesně hodnotit význam této vybavenosti, například u lázní (Klimkovice). Na druhé straně i omezené možnosti koupání – v rybnících, podél řek, lomech, pískovnách jsou hodnoceny jako významný místní předpoklad rekreace. Sportoviště, agroturistika Jako vybavenost s místním významem byla hodnocena i existence hřišť u stávajících či bývalých škol a jiných zařízení, která u menších obcí představují významný předpoklad realizace rekreačních aktivit. Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné bilance ubytovacích kapacit. V ÚAP ORP Ostrava (aktualizace) 2010 bylo uvedeno že: „V roce 2009 bylo v SO ORP Ostrava evidováno 38 ubytovacích zařízení (oproti roku předešlému došlo tedy k navýšení o 4 ubytovací zařízení)“. S ohledem na zkušenost s neúplností podkladů ČSÚ dotýkajících se počtu a kapacit ubytovacích zařízení bylo provedeno vlastní došetření zařízení a jejich kapacit (zejména z internetových zdrojů). Faktografické listy (Ostrava, 2011) uvádějí přibližně dvojnásobný počet zařízení – pro město Ostravu 74 s kapacitou cca 5900 lůžek, podobně dopadá srovnání u dalších obcí. Tabulka 102:

Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice celkem

Ubytovací zařízení zařízení

lůžek

Turistická oblast

ČSÚ-zařízení 2013

0 0 1 8 0 74 1 3 0 1 3 4 1 96

0 0 50 581 0 5900 12 35 0 32 46 51 16 6723

Ostravsko Ostravsko Ostravsko Ostravsko Poodří-Moravské Kravařsko Ostravsko Beskydy-Valašsko Beskydy-Valašsko Beskydy-Valašsko Ostravsko Beskydy-Valašsko Ostravsko Poodří-Moravské Kravařsko Turistická oblast

. . 1 5 . 58 . 1 . 1 1 2 1 70/5297lůžek.

(zdroj: vlastní šetření)

Je možno předpokládat, že provozovatelé ubytovacích zařízení v některých případech oficiálně deklarují nižší kapacity, některá menší zařízení nejsou vůbec podchycena. V rámci územních plánů nelze s údaji ČSÚ pracovat, je nezbytné je došetřit. ČSÚ nově uvádí, že „Na základě výsledků projektu Ministerstva pro místní rozvoj "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" byl aktualizován Registr hromadných ubytovacích zařízení ČSÚ a došlo k revizi dat kapacit i návštěvnosti za roky 2012 a 2013. Z tohoto důvodu dochází k přerušení publikování dat v souvislé časové řadě. Nové srovnatelné časové řady jsou publikované od roku 2012. Nerevidované údaje za roky 2000 až 2013 jsou umístěny v archivu.“ Ubytovací kapacity zařízení jsou v SO ORP Ostrava koncentrována v Ostravě (cca 90% kapacit) a Klimkovicích. Problémem je nízké využití ubytovacích kapacit, které v letech (2006-2008) stagnovalo kolem jedné třetiny využití, hluboce pod průměrem České republiky. To do značné míry ukazuje i bariéry kapacitní (nikoliv kvalitativní) expanze těchto zařízení. Ubytovací zátěž území SO ORP Ostrava nedosahuje průměrných nebo extrémních hodnot v rámci ČR (dosahovaných v Krkonoších, v okolí Prahy a částečně i v Beskydech, kde činí i více než 150 lůžek na km2. Posuzování lokalizace kapacit druhého bydlení a rekreace je záležitostí komplexního hodnocení dopadů v rámci podmínek všech tří hlavních pilířů (tj. dopady hospodářské, urbanistické-soudržnosti obyvatel území až po ekologické) na úrovni územních plánů obcí. 3.2.9.1 Shrnutí – rekreace a kultura V rámci SO ORP Ostrava je základní daností omezení přírodních (lokalizačních) předpokladů rekreace antropogenní transformací krajiny, která však i sama o sobě generuje specifické zdroje rekreační atraktivity (např. technické památky). Z hlediska jednotlivých obcí je území výrazně diferencované, nejvyšší rekreační atraktivitu vykazují obce na západním okraji SO ORP Ostrava (Čavisov, Horní Lhota a Dolní Lhota), lázeňskou obcí jsou 152



Klimkovice. Ostrava výrazně posiluje své postavení zejména v kulturní oblasti a soustřeďuje se na změnu vnímání města i regionu, které je stále ovlivněno tradiční alokací cestovního ruchu v rámci celé ČR. Nepříznivou skutečností omezující rekreační atraktivitu řešeného území je nepříznivé vnímání životního prostředí založené především na špatném stavu ovzduší. Vnímání (percepci) životního prostředí je nezbytné odlišovat od jeho skutečného stavu, který se z dlouhodobého hlediska, zejména u samotného města Ostravy, významně zlepšil. V ČR existují velmi rozsáhlé ubytovací kapacity individuální rekreace, které je v praxi poměrně obtížné separovat z celého systému druhého bydlení, to je možné zejména na úrovni územních plánů obcí za účelem posouzení rekreační zátěže území . Ubytovací kapacity hromadných zařízení jsou v SO ORP Ostrava koncentrována v Ostravě (cca 90% kapacit) a Klimkovicích. Problémem je nízké využití ubytovacích kapacit, které ukazuje reálné tržní omezení expanze těchto zařízení. Ubytovací zátěž území SO ORP Ostrava nedosahuje průměrných hodnot v rámci ČR. Problémem by mohla být alokace apartmánového bydlení hromadných komerčních investorů u menších rekreačně atraktivních obcí. Posilování rekreační funkce SO ORP Ostrava je prvořadým cílem, přičemž však nelze zapomínat na potřebu koordinace záměrů a jejich reálné limity vyplývající zejména z lokalizačních předpokladů území jednotlivých obcí. 3.2.9.2 Kulturní a urbanistické hodnoty 3.2.9.2.1 Památková péče

JEV 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:

Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/monumnet.php

Na území Statutárního města Ostravy a obcí ORP se nenachází žádné území prohlášené za památkovou rezervaci.

JEV 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:


Na území statutárního města Ostravy se nacházejí čtyři MPZ: • MPZ Moravská Ostrava • MPZ Ostrava-Přívoz • MPZ Ostrava-Vítkovice • MPZ Ostrava-Poruba Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava MPZ Ostrava-Poruba MPZ Ostrava-Poruba prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1. 4. 2003 s účinností od 1. 9. 2003. Hranice začíná na křižovatce ulic Opavská a 17. listopadu, dále jde osou ulice Opavské p.p.č. 2966, přechází přes p.p.č. 2967/1 na osu ulice Porubské p.p.č. 1350, na tzv. rondelu se lomí východně a sleduje severní hranu Hlavní třídy p.p.č. 894/1. Přechází přes p.p.č. 894/1, lomí se na jih a na východní stranu p.p.č. 489 až na severní hranu ulice Dělnické p.p.č. 508, po ní se lomí k východu až na osu ulice Skautské p.p.č. 805. Tu sleduje až na osu ulice Dělnické p.p.č. 599, po ní se lomí k jihu až na jižní hranu ulice Nad Porubkou p.p.č. 2955, sleduje osu této ulice až ke křižovatce s ulicí Klimkovickou, kde se lomí k severu osou ulice Klimkovické p.p.č. 2646. Přechází ulici Nad Porubkou p.p.č. 2955 a jde opět osou této ulice Klimkovické p.p.č. 2624 až ke křižovatce s ulicí V Zahrádkách, kde se lomí na západ, jde osou ulice V Zahrádkách p.p.č. 2478 a lomí se na sever po východní straně p.p.č. 8, 24, obchází z jihu a východu p.p.č. 26, 25, 27 a lomí se na západ. Prochází osou ulice Nábřeží SPB p.p.č. 321 až na křižovatku s ulicí 17. listopadu p.p.č. 2964/1. Tuto ulici sleduje v její ose až k výchozímu bodu. Ochranné pásmo MPZ Ostrava-Poruba nemá. MPZ Moravská Ostrava MPZ Moravská Ostrava prohlášena vyhláškou č. 476/1992 ze dne 10.9.1992 Hranice památkové zóny začíná vnější hranicí v ulici 30. dubna parc.č. 3515/5, pokračuje vnější hranicí parc.č. 3515/6, přechází parc.č. 910/4, pokračuje po vnější hranici parc.č. 907/3, 905/5, 899/6, přechází parc.č. 3515/1, 980, dále pokračuje Horově parc.č. 991/2, ulici Sadové parc.č.1000, po hranici parc.č. 1036, po vnitřním okraji řeky Ostravice parc.č. 3652, po vnitřním okraji parc.č. 1519/21, 3372/1, přechází parc.č. 3372/4, pokračuje ulicí 28. října parc.č. 3582/1, parc.č. 3589/2, pokračuje vnější hranicí ulice Porážkové parc.č. 3576/1, hranicí parc.č. 1800/1, přechází ulicí Českobratrskou parc.č. 3506, pokračuje vnější hranicí parc.č. 1881/1, vnější hranicí ulice Žerotínovy parc.č. 3564,

153



přechází parc.č. 3560 a znovu po ulici Žerotínově parc.č.3558, vnější hranicí ulice Poděbradovy parc.č. 3559, hranicí parc.č. 1372/1, přechází ulici Nádražní parc.č. 3550/1 k parc.č. 3515/5, kde se hranice uzavírá. Ochranné pásmo MPZ Moravská Ostrava nemá. MPZ Ostrava-Přívoz MPZ Ostrava-Přívoz prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003. Hranice začíná v ulici Wattově, na severním rohu p.p.č. 394/1. Pokračuje po severovýchodní hraně tohoto pozemku a p.p.č. 394/2 k jeho jihozápadnímu rohu, odkud směřuje k severovýchodu po hraně p.p.č. 394/3, přechází ulici Wattovu p.p.č. 952 k jihozápadnímu rohu st. p.č. 291. Sleduje severozápadní hranu tohoto pozemku a st. p. č. 290/2, p.p.č. 41/2, st. p.č. 77/2, 77/1, kolmo přechází ulici Zákrejsovu p.p.č. 901. Sleduje její východní hranu ke křižovatce s ulicí Špálovou p.p.č. 904/1, sleduje její severní hranu a severní hranu komunikace p.č. 919/2, přechází ji a p.p.č. 15/9 k severnímu rohu st. p.č. 942. Sleduje severní hranu st. p.č. 942, 2294/1, 994, lomí se k jihu po hranách st. p.č. 994, p.p.č.15/8, 94/1, 94/2, 15/7, 919/4, 24/1, st. p.č. 944, p.p.č. 24/2, st. p.č. 1019. Přechází kolmo p.p.č. 904/1 a sleduje její jižní hranu na jihozápadní roh p.p.č. 904/4, přechází p.p.č. 904/1 na severovýchodní roh p.p.č. 904/3 a pokračuje po jihovýchodní straně p.p.č. 904/1, 414/2, přechází ulici Ostravskou p.p.č. 388/42 na jihovýchodní roh p.p.č. 950/1. Obchází tento pozemek po jihovýchodní a jihozápadní straně, pokračuje po hranicích p.p.č. 995, 950/1, st. p.č. 194/2 a přechází ulici Nádražní p.p.č. 949/1 k p.p.č. 411. Z jihozápadu obchází p.p.č. 411, st. p.č. 192, opět p.p.č. 411, lomí se k severovýchodu podél hran p.p.č. 411, st. p.č. 1155 a p.p.č. 349/1, kterou sleduje až k výchozímu bodu. Ochranné pásmo MPZ Ostrava-Přívoz nemá. MPZ Ostrava -Vítkovice MPZ Ostrava -Vítkovice - prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003. Hranice začíná na severu v k.ú. Moravská Ostrava od severního rohu p.p.č. 3220/12, kolmo přes p.p.č. 3372/1 východním směrem a po jejím vnějším okraji k p.p.č. 1051/74, kde přechází do k.ú. Vítkovice a dále v něm po vnějším okraji p.p.č. 1051/74 směrem k jihu k p.p.č. 1071/1, 1051/89, 1071/69, po jejím vnějším okraji dále k jihu a pak k západu přes p.p.č. 1071/80, 9/3, 1189/25, 1189/3 (ulice Místecká – Vítkovická), kterou přechází a pokračuje přes p.p.č. 853/1, kterou přechází po severním okraji mostu přes komunikaci. Dále pokračuje přes tento pozemek k p.p.č. 853/8 a 853/9, po jižním okraji p.p.č. 1240/1 (ulice Výstavní) a p.p.č. 848/3, kde se lomí na sever a pokračuje na východ přes p.p.č. 1240/6 a po jižním okraji p.p.č. 1222 (ulice Mírová), dále na jih po východním okraji p.p.č. 1228, 1221/7, 1227 (ulice Kutuzovova), přes p.p.č. 1220/1 (ulice Prokopa Velikého), po východním okraji p.p.č. 1226 (ulice Kutuzovova) směrem jižním. Přechází p.p.č. 1204/1 (ulice Halasova – bývalá La Passionarie), po jejím jižním okraji p.p.č. 1204/2 (ulice Halasova) pokračuje k p.p.č. 635 a po východním okraji tohoto pozemku p.p.č. 633/1 a 633/2, dále k jihu a západu po okraji p.p.č. 1212 (ulice Ocelářská), po jižním okraji p.p.č. 630/3 (ulice Kotěrova). Dále středem prochází p.p.č. 1206 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská) k jihovýchodu. Protíná p.p.č. 1200 (ulice Obránců míru), jde středem p.p.č. 1207 (ulice Tavičská), protíná p.p.č. 1197 (ulice Zengrova), jde středem p.p.č. 1208/1 (ulice Tavičská), kolmo přes p.p.č. 1192/28, 1192/5 a 1192/4 (ulice Rudná – Chodská), dále východním směrem po okraji p.p.č. 1192/1 a 233/25, na jih kolem p.p.č. 233/78, 233/25, 233/24, přes p.p.č. 1188/7, 1188/2 (ulice Sirotčí), po jihovýchodním okraji p.p.č. 224/4 (ulice Okružní), směrem západním po jižní hranici p.p.č. 223/1 (ulice Ocelářská), kolem jižního rohu p.p.č. 219/13 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská). Hranice pokračuje po jižním okraji p.p.č. 224/2, 208/4, 208/5, 208/2 a 208/3, dále po vnějším okraji p.p.č. 1188/2 a 1188/1 na jihovýchod k jižnímu rohu p.p.č. 1188/1 přes p.p.č. 1275/1, dále pokračuje po okraji p.p.č. 216/12, po jejím okraji nejprve na jihovýchod a poté na jihozápad. Dále prochází po okraji p.p.č. 126/13, 216/12, 216/16, 216/15, 215/1, 1187/1, 1390 a 1391 přes p.p.č. 1393 a po jejím západním okraji na severozápad, po okraji p.p.č. 1367/3 na severovýchod, dále po severním okraji p.p.č. 1275/1 (ulice Chodská), kterou přechází pod mostem (nadjezdem) k p.p.č. 233/35 (ulice Okružní). Pokračuje po okraji chodníku p.p.č. 233/35 na sever, přes p.p.č. 1293/1 (ulice Okružní), přechází tento pozemek a pokračuje po východním okraji p.p.č. 972/2 (hranice k.ú. Vítkovice – Zábřeh VŽ) na osu komunikace p.p.č. 1237/1 (ulice Ruská) a po její ose k východu. Lomí se k severu po okraji p.p.č. 946/11, 946/1 a 947/1 na osu komunikace p.č. 1244/1 a 1244/2 (ulice Mostárenská) a k severnímu okraji p.p.č. 3636/3 (ulice Pohraniční) vrací se zpět do k.ú. Moravská Ostrava. V něm po severním okraji p.p.č. 3636/3 a 3636/2 (ulice Pohraniční) k východu kolmo přes p.p.č. 2975/7 a 2643/1 (ulice Výstavní), pokračuje dále opět po vnějším okraji p.p.č. 3636/1, 3630/1, 3630/2, 3630/25 a 3630/23 (ulice Místecká-Vítkovická), podél této komunikace k severovýchodu po severovýchodních hranicích p.p.č. 3630/22, 3630/21 a po vnějším okraji p.p.č. 3220/12 k jejímu severnímu rohu do výchozího bodu. Ochranné pásmo MPZ Ostrava-Vítkovice nemá. Na území těchto obcí se nenachází památková zóna. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice V roce 2002 podán návrh na MPZ. Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


154



JEV 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA Podklady:


Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází.

JEV 8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady:


Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava HEŘMANICE k.ú.: Heřmanice 11285/8-3935

strojovna bývalého kamenouhelného dolu Ida (TP) Orlovská ul., parc.č. 1152 st.

Objekt na podélném půdoryse krytý segmentovou střechou. Velmi čistě architektonicky řešená stavba ocelové konstrukce s cihelnými vyzdívkami, postavena kolem roku 1915.

10589/38-8240

ventilátor s příslušenstvím (TP) Jáma Oskar, provoz Petr Cingr, Důl Heřmanice, parc.č.: 592

Ventilátor typu CAPELL, radiální (odstředivý) ventilátor z roku 1920.

HRABOVÁ 32601/8-232

farní kostel sv. Kateřiny Jestřábského ul., parc.č.: 916, stav.

Velmi významná jednolodní dřevěná lidová architektura asi z roku 1543, doklad výtvarné zdatnosti lidových stavebníků a vysoké úrovně jejich řemeslné práce v období renesance. Součást souboru slezských dřevěných kostelů. Kostel vyhořel 2. 4. 2002 a byl následně obnoven. Ochranné pásmo kostela bylo vyhlášeno rozhodnutím č.j.kult.1898/1/85/Prym ze dne 26.9.1985. Hranice OP je vedena po vnějším okraji parcel č. 751/2, 911/1, 912, 2583, 2557/1, 716/8, 717/2 a 751/2.

HRABŮVKA JUBILEJNÍ KOLONIE ochranné pásmo: Vyhlášeno kolem obytného souboru "Jubilejní kolonie" Úřadem města Ostravy, OK, č.j. kult. 1.203/1/91/Prym/Tá ze dne 15.1.1991. Ochranné pásmo je tvořeno vnějšími hranicemi parcel v ulicích Dvouletky, Zlepšovatelů, Závodní a Edisonova, parc.č.: 234/10, 243/9, 243/7, 243/4, 798/1, 223/5 st. Jubilejní kolonie z 30.let 20.století dokumentuje meziválečnou výstavbu, která je z hlediska životního prostředí jedinečnou ukázkou bydlení ve městě. Významný soubor obytné zástavby, postavený na paměť 100. výročí trvání Vítkovických železáren v letech 1921-1932, se 605-ti byty. Urbanistickým záměrem byla vnitřní osová komunikace uzavřená průchozími a průjezdnými objekty. Na hlavní ose, Jubilejní ulici, jsou seřazeny postupně různé prostorové útvary, jejichž vymezení tvoří různé typy schodišťových domů. Jsou zde tři hlavní prostorové útvary: segment, pravoúhlý prostor a půlkruhový prostor. Objekty jsou dvou nebo třípodlažní. Architektonicky jde o přehlídku několika stylů, z nichž převládá německý druh architektury 20. let - členění oken, vikýře, motivy v omítce. Do kolonie patří objekty: 51758 / 8-4061 51759 / 8-4061 51760 / 8-4061 51761 / 8-4061 51762 / 8-4061 51763 / 8-4061 51764 / 8-4061 51765 / 8-4061 51766 / 8-4061 51767 / 8-4061 51768 / 8-4061 51769 / 8-4061

36903/8-3090

společenský dům, čp.285 činžovní dům, čp.289 činžovní dům, čp.290 činžovní dům, čp.301 činžovní dům, čp.302 činžovní dům, čp.303 činžovní dům, čp.304 činžovní dům, čp.305 činžovní dům, čp.306 činžovní dům, čp.348 činžovní dům, čp.349 činžovní dům, čp.350

51770 / 8-4061 51771 / 8-4061 51772 / 8-4061 51773 / 8-4061 51774 / 8-4061 51775 / 8-4061 51776 / 8-4061 51777 / 8-4061 51778 / 8-4061 51779 / 8-4061 51780 / 8-4061

vila Kléglova 341 155

činžovní dům, čp.356 činžovní dům, čp.357 činžovní dům, čp.358 činžovní dům, čp.359 činžovní dům, čp.360 činžovní dům, čp.491 činžovní dům, čp.492 činžovní dům, čp.493 činžovní dům, čp.494 činžovní dům, čp.495 činžovní dům, čp.496



HRUŠOV 12579/8-3522

areál větrné jámy VRBICE (TP) parc.č.: 1073 - 1078

Areál mimořádně hodnotné kvalitní architektury z let 1911-13, pravděpodobně od arch. Fr. Fialy.

/1 těžní věž s těžní budovou parc.č.: 1075 - 1076, stav. Těžní věž a těžní budova tvoří jednotný stavební objekt. Celý komplex je krytý navzájem složitou soustavou proniků polo valbové střechy, mansardové střechy a organického tvaru střechy (přibližně oslí hřbet) těžní budovy. Z celkového komplexu je odvozeno i bohaté plastické členění objektu z režných cihel, pískovcového kamene a okenních otvorů. Stavba z roku 1913, pravděpodobně podle projektu Františka Fialy.

/2 strojovna těžního stroje parc.č.: 1073, stav. Částečně dvoupodlažní objekt z režného zdiva s plastickým členěním. Celá strojovna má kvalitní kachlíkový obklad se secezujícím dekorem v barvě hnědé, zelené, světle a tmavě modré. Stavba asi z roku 1911.

11285 / 8-3935 uhelný důl hlubinný Ida, z toho jen strojovna (TP) Objekt bývalého areálu černouhelného dolu, začleněn do plochy věznice Heřmanice.. 103905 kostel sv. Františka a sv. Viktora Kostel byl postaven v roce 1886 na místě původního dřevěného kostelíku sv. Máří Magdalény. Kostel je z režného zdiva v novogotickém slohu. KRÁSNÉ POLE 103010

kaplička Družební ul., parc. č. 2291/10

KUNČIČKY 25466/8-2752

rodinný dům čp. 158 Škrobálkova ul. č. 21, parc.č.: 196/1,2, stav.

Velmi zajímavý a pozoruhodný typ předměstského domu, který vznikl v roce 1899 podle projektu Šimona Žurka a dokládá vývojové tendence architektury z přelomu 19. a 20.století.

10423/8-3329

areál jámy Alexandr (TP)

Areál postavený podle jednotného urbanistického konceptu s "čestným dvorem" a středovou podélnou kompoziční osou s alejí a rybníčkem, včetně parkové úpravy. parc.č.: 672, 677, 690, 679, 695/1, 689, 694, 676, 686. Odeslán návrh OP jámy Alexander. Projednán, neschválen.

/1 těžní věž a šachetní budova parc.č.: 672, stav. Nejstarší těžní věž v Ostravsko-karvinském revíru z roku 1901, dochovaná v autentické podobě. Důl Alexandr tvoří významnou pohledovou dominantu na jihovýchodních přístupových cestách do Ostravy, spoluvytváří celkový charakter ostravské aglomerace.

/2 šachetní budova a těžní věž (věž dodatečně prohlášena rozhodnutím MKČR ze dne 24.9.2001 č.j. 9285/2001) parc.č.: 677, stav. Šachetní budova z roku 1896 vytváří spolu s šachetní budovou větérky, kotelnou a komínem hlavní kompoziční myšlenku "čestného dvora".

/3 administrativní budova parc.č.: 690, stav. Objekt z doby kolem roku 1900 tvoří z urbanistického hlediska hlavní kompoziční osu areálu.

/4 kompresorovna parc.č.: 679, stav. Objekt z let 1896-1898 je součástí areálu, který vymezuje na jižní straně.

/5 koupelny parc.č.: 695/1, stav. Velmi zajímavě řešený původní objekt areálu z let 1896-1898.

/6 kočárovna (konírny) parc.č.: 689, stav. Objekt z let 1896-1898 je původní součástí areálu a vymezuje hlavní komunikační osu.

/7 lampovna parc.č.: 694, stav. Z urbanistického hlediska jeden z hlavních objektů z roku 1896, vymezující hlavní urbanistickou kompozici areálu.

156



/8 kotelna a průmyslový komín parc.č.: 676, stav. Nejstarší průmyslový komín v revíru z roku 1896 s nejkvalitnější plastickou výzdobou.

/9 kovárna parc.č.: 686, stav. Objekt z let 1896-1898 tvoří urbanistickou součást areálu.

MARIÁNSKÉ HORY 47287/8-231

kostel P. Marie Královny Stojanovo nám.

34271/8-2446

fara Hozova, čp. 484

/2 budova ventilátoru, parc.č.84, stav. /3 strojovna, parc.č.109,stav.

12472/8-3486

uhelný důl hlubinný – větrná jáma č.3 (TP) , Důl Jan Šverma čp. 84 /1 šachetní budova a těžní věž

10617/8-3932

vila Nivnická, čp. 331

45052/8-2445

vila Tvorkovská, čp. 888

MARTINOV 52163/8-4086

socha sv. Floriána (u č.p. 26) parc.č. 3049, k.ú. Martinov ve Slezsku

MICHÁLKOVICE 10372/8-3519

areál dolu MICHAL (Petr Cingr)- TP stavební parc.č.: 86, 88, 89, 244/1, 244/2, 245,246,248,249,448

Mimořádně hodnotný autentický areál po stavební a technické stránce. Stavební část z let 1913 - 1915 projektoval architekt František Fiala, absolvent vídeňské Wagnerovy školy. NKP - nařízení vlády ze dne 16. srpna 1995. Ochranné pásmo vyhlášeno MKČR 8. 10. 1998. Změna nařízení vlády ze dne 16.8.1995 (č. 262/1995 Sb.) o prohlášení za NKP provedená nařízením vlády ze dne 19.6.2002 (č.336/2002 Sb.) – týká se výčtu parcel.

/1 těžní věž a těžní budova jámy Michal Dominanta a důležitá součást jámy Michal z let 1913-1915.

/2 objekt koupelny, cechovny, administrativy Velmi kvalitní důlní budova od arch. F. Fialy z let 1913-1915, autenticky zachovalá.

/3 objekt strojoven Hodnotný objekt je součástí areálu z let 1913 - 1915.

/4 mechanická dílna Objekt z let 1912-1915 tvoří jednu z dominant areálu a formuje celý vstupní prostor.

/5 stará kotelna s parním kotlem Breitfeld a Daněk Objekt z roku 1907 tvoří nedílnou součást areálu dolu Michal.

/6 uhelná třídírna Objekt na nepravidelném půdoryse, přibližně ve tvaru písmene T, železobetonová konstrukce s cihelnou vyzdívkou. Postaven v roce 1913, přestavba v roce 1927, dostavba asi v roce 1937.

MORAVSKÁ OSTRAVA

Významná trojlodní novorenesanční architektura postavená podle projektu Gustava Meretty v letech 1883 - 89. Ojedinělý doklad formálně čisté sakrální architektury.

trojlodí pochází z doby kolem roku 1539, kruchta byla vestavěna v roce 1603, spod. část věže pochází z počátku 15. století. Pravá boční kaple byla budována po roce 1689, levá boční kaple v roce 1762. V roce 1805 byla přestavěna věž, v letech 1814 -1816 přestavěna sakristie a okna.

35219/8–225

17232/8–2444

21994/8–227

katedrála Božského Spasitele nám. Msgr. Šrámka, parc.č. 479

fil.kostel sv. Václava se sochou sv. Jana Nepomuckého Kostelní nám., parc.č. 48, 3478/2 /1 filiální kostel sv. Václava parc.č. 48

evangelický kostel Českobratrská ul., parc.č. 830/2

Kvalitní doklad historizující architektury z režného zdiva, vystavěné podle projektu vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvika Faigla. Základní kámen položen 22.10.1905.

20957/8-226

Jedna z nejstarších sakrálních staveb v kraji. Presbytář a obvodové zdi orientovaného trojlodí pocházejí z první třetiny 14. století. Keramická síťová žebrová klenba halového

157

býv. radnice čp. Ostravské muzeum Masarykovo nám. č. 1

1

dnes



Poslední dochovaná městská veřejná budova z původní historické zástavby městského jádra z 16. století. Bývalá městská radnice byla upravována a přestavována postupně v letech 1689 a 1727 (věž), druhé patro a zadní část budovy byla vystavěna v roce 1889.

Technická památka. Mimořádný prostorový dojem z příhradové konstrukce, která vytváří sdružením segmentových štítů zajímavou kompozici. Vystavěna v roce 1907. Druhá hala přistavěna podle původního projektu pravděpodobně v roce 1921.

101420

31179/8-2866

Soubor věcí Nové radnice

Rozsáhlý administrativní komplex, s omezením: bez budovy čp. 1374 (Sokolská ul. č. 28) a parc. č. 947/7, 990/2, 988/2, 978/2, 943/3, 947/7.

těžní věž s budovou těžní věže jámy Jindřich ul. Nádražní, parc.č. 1261/1

Technická památka dokumentující způsob investování do důlní činnosti přímo ve městě. Jáma založena roku 1846 je jednou z nejstarších v Ostravě. Vlastní těžní budova postavena kolem roku 1910.

22072/8 - 3055

elektrocentrála Žofinské huti (dvojhala) býv. areál koksovny Karoliny, parc.č.: 3452, stav., (ul. 28. října)

12172/8-4048

městský dům Masarykovo nám., čp. 37

12152/8-3201


činžovní dům Poštovní, čp. 164

50858/8-4045

činžovní dům Jiráskovo nám., čp. 40

činžovní dům Zámecká, čp. 169

12156/8-3249

činžovní dům - kavárna Praha Zámecká, čp. 41

vila Sokolská, čp. 175

12186/8-3321

městský dům 28. října, čp. 49

činžovní dům 28. října, čp. 185

12185/8-3250



12138/8-3307

městský dům Velká, čp.52

obchodní dům Dlouhá, čp. 194

24141/8-2384

činžovní dům Havlíčkovo nábř., čp. 101

bankovní dům Nádražní čp.213

29910/8-3053


obchodní dům Brouk a Babka Smetanovo nám., čp. 222

12137/8-3251

činžovní dům Sokolská tř., čp. 104

banka 28. října, čp.241

102503

obchodní dům Ostravica 28. října, čp. 243

12161/8-3252

vila 28. října, Na Zapadlém, čp. 261

12130/8-3289

činžovní dům Přívozská, čp. 135

činžovní dům Milíčova, čp. 288

12127/8-3253

činžovní dům Dvořákova, čp. 138

společenský dům - Hornický Nádražní, čp. 305

20125/8-2382

divadlo Jiřího Myrona Československých legií, čp. 148

banka Anglo - československá Nádražní, čp. 308

12146/8-3292


banka Smetanovo nám., čp. 328

12165/8-3254

městský dům Nádražní, čp. 341

12171/8-3238 12178/8-3239 12144/8-3288 12170/8-3240 10604/8-3929 12169/8-3241 12180/8-3242 12189/8-3243 12123/8-3244 12177/8-3245


12140/8-3246

činžovní dům, část stojící a archeologické stopy 28. října, čp.106

12119/8-3306 50869/8-4024 17982/8-230 12147/8-3247

Poštovní, čp. 162

činžovní dům Přívozská, čp. 158 z toho jen: hmota objektu, fasády a tvar střechy 12148/8-3317

12181/8-3248 12149/8-3320

z toho jen: celková hmota a uliční fasáda


103505

činžovní dům Nádražní, čp. 344

103104


22581/8-2234

městský dům

činžovní dům 158

Textilia

-


12106/8-3255

12164/8-3256 12141/8-3293 18075/8-3054


Nádražní, čp. 449

12168/8-3305

městský dům - býv. obchodní dům Rozvoj Zámecká, čp. 488

městský dům, z toho jen: hmota objektu a fasáda Na hradbách, čp. 1111

50826/8-4023



12150/8-3268


činžovní dům Poštovní, čp. 1118

12142/8-3269

spořitelna nám. Dr.Beneše, Tyršova, čp.555

činžovní dům Živičná, čp. 1123, p.č. 1230/1

32228/8-3189

hotel Slavie Nároží ul. Hollarova Poděbradova, čp.1124

12132/8-3308

městský dům Kratochvílova, čp. 562

12187/8-3257


22996/8-2867

měšťanský dům S. K. Neumanna, čp. 610

100065

jiná správní stavba - ředitelství Báňské a hutní společnosti 30. dubna, čp.635

12160/8-3309

městský dům Sokolská, čp. 871

12117/8-3258


12131/8-3259

městský dům Kratochvílova, čp. 931

12118/8-3290


34209/8-2239

společenský dům tzv. Polský dům Poděbradova, čp. 1152

12143/8-3270

činžovní dům Žerotínova, čp. 1155

12124/8-3271


12113/8-3272

jiná správní stavba Dr. Šmerala, čp. 1181, p.č. 606/1

12134/8-3294

vysoká škola Českobratrská,čp.1182, p.č.921/1

12188/8-3273


fara Husovo nám., čp. 1188

12159/8-3274



12128/8-3275


základní škola "U hodin" Nádražní, čp. 1217

12184/8-3324

základní škola Poděbradova, čp.959, p.č.1916/1

činžovní dům Českobratrská, čp. 1229

103067

jiná správní stavba Smetanovo nám., čp. 979

městský dům Žerotínova, čp. 1230

40808/8-2491


vila Milíčova, čp. 1231

12135/8-3314

vila Dvořákova, čp. 1037

záložna občanská Čs. legií, čp. 1236

11491/8-3958


činžovní dům Poděbradova, čp. 1243

50828/8-4033

činžovní dům Dr. Šmerala, čp. 1081, p.č. 605


12111/8-3276


činžovní dům Dr. Šmerala, čp.1270, p.č. 629

12108/8-3277


činžovní dům Zahradní, čp. 1282

50185/8-4042

mateřská škola Poděbradova, čp.1103, p.č. 303

městský dům Čs. legií, čp. 1364

12136/8-3279

základní škola

z toho jen: hmota objektu a hlavní fasáda

12157/8-3260 12126/8-3261 12158/8-3262 12153/8-3310 50825/8-4025 50827/8-4037 12133/8-3264 12183/8-3265 12114/8-3311 12125/8-3312 12116/8-3266 12154/8-3313

a

159



30. dubna, čp.1435, p.č. 853/1

Partyzánské nám., čp. 1737

12182/8-3280


51064/8-4052

činžovní dům Partyzánské nám., čp. 1738

12139/8-3281


51065/8-4035

činžovní dům Pelclova, čp. 1739

12107/8-3282

městský dům Zahradní, Poštovní, čp. 1471

102887

12115/8-3315

hotel Reální, čp. 1476, p.č. 482/2

12129/8-3291

činžovní dům Milíčova, čp. 1484, p.č. 709

28462/8-2743

jiná správní stavba kancelářská budova a dva činžovní domy (Dům odborových služeb) Českobratrská, Husovo nám. Přívozská, čp. 1742 galerie Jurečkova, čp. 1750

strojírny Osvoboditelů, čp. 1545

16656/8-2744

obchodní dům Horník Zámecká, čp. 1936

vila Českobratrská, čp. 1579

103910

jiná spr. stavba - býv. Okresní sociální a zdravotní ústav Odboje čp.1941

102898

pojišťovna – býv. Nemocenská poj. soukromých úředníků a zřízenců v Praze Sokolská, Ostrčilova, čp. 1944

103214

jiná správní stavba - býv. Gen. řed. Sev. dráhy Ferdinandovy Prokešovo nám., čp. 2020

101234

společenský dům - Kulturní dům města Ostravy 28. října, čp. 2556

13136/8-3191

rozvodna - elektrocentrála koksovny (TP) Karolina

12190/8-3287

železniční stanice Báňské dráhy p.č. 1519/2,1800/1,1519/5

12155/8-3316 51117/8-4049 22662/8-2746

jiná stavba pro výzkum a vývoj Husova, čp. 1591

12109/8-3283

činžovní dům Tyršova, čp.1597, p.č. 464/3

12145/8-3284

jiná správní stavba Veleslavínova, čp.1598

12121/8-3325


29954/8-4041

vila Sokolská, čp. 1616

12112/8-3285

jiná správní stavba dr. Šmerala, čp. 1626, p.č. 616/1

12120/8-3322


12122/8-3323


z toho jen: výtopna, točna, vodárenská věž

51063/8-4034

činžovní dům Partyzánské nám., čp. 1645

10608/8-3931

12110/8-3286

činžovní dům Tyršova, čp. 1667, p.č. 717/1

104386 městské opevnění zbytky úseků hradební zdi za kostelem sv. Václava

14828/8-2383

banka státní Nádražní, čp.1698

104765

51059/8-4036

uhelný důl hlubinný Jiří (TP) Cihelní

městský dům čp. 489

bývalý obchodní a obytný dům, Puchmajerova ul. italské pojišťovny Riurione Adriatica di

Sicurta

činžovní dům - soubor 3 ob. Domů a obch. objektu

NOVÁ VES 30746/8-2447

filiální kostel sv. Bartoloměje ul. U Hrůbků, parc.č.: 50, stav.- Nová Ves

Bývalá hřbitovní kaple s pozdně gotickým presbytářem, k němuž byla na konci 18. století dostavěna loď a celek byl sjednocen barokní fasádou. V současnosti výrazná dominanta a působivý krajinotvorný prvek.

103105

areál vodárny – Nová Ves vodárna 28. října, Plzeňská Původně areál městské vodárny, architektonicky a urbanisticky cenný areál. PETŘKOVICE

Památkové ochranné pásmo 160



OP vyhl. rozhodnutím NVO OK č.j. kult. 2104/1/88/Prym ze dne 14.9.1988. Určuje OP pro soubor kulturních památek, areál Dolu Ed. Urx a Landek. Vymezení hranic: Rozsah památkového pásma je vymezen vnějšími hranicemi parcel č.: 1411, 1413, 1415, 1417, 1420, 1421, 1425, 1426, 1269, 1254, 1264, 1254, 1230, 446 (k.ú. Koblov), 447 (k.ú. Koblov), 446 (k.ú. Koblov), 440 (k.ú. Koblov), 1338, 1340, 1340/2, 1342, 1344, 1340/1, 2092, 2090, 2088, 1874, 1976, 1348, 1349/1, 1389/1, 1960/3, 1436/1, 1411. Kromě značených k.ú. Koblov, nachází se OP v k.ú. Petřkovice. 20286/8-1450

areál dvou archeologických lokalit

Landek, parc.č.: 1269, 1267, les Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického osídlení, slovanského osídlení 8. 11. století a zbytky středověkého hradu.

/1 tábořiště lovců mamutů, osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových polí, Landek, parc.č.: 1267, les Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení střední Evropy. Osada lidu s moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice aurignacien-gravettská, sídliště lidu popelnicových polí.

/2 slovanské hradisko, středověký hrad, Landek, parc.č.: 1269, les Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná o jedno z hradisek kmene Holasiců. Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny 13. století, zničen v 15.-16. století.

40362/8-2896

areál závodu II, dolu Eduard Urx (Odra) - TP parc.č.: 1304, 1305, 1314, 1323, stav.

Hodnotný areál technických památek, dříve jámy Anselm, založený roku 1835. Areál jámy je značně rozlehlý. Hlavní skupiny budov jsou soustředěny kolem vlastní těžní jámy. Druhá skupina - třídírna - při jižním okraji a kolejišti. Směrem na jihozápad byla napojena lanovka pro dopravu uhlí od jámy Urx. Jednotlivé objekty budou využity v rámci přípravy hornického muzea.

/1 budova těžní věže, objekt č.1 parc.č.: 1305, stav. Součást areálu z přelomu 19. a 20. století. Budova bude využita v rámci připravovaného muzea OKR. /2 tzv. budova těžního stroje, objekt č.2 parc.č.: 1304, stav. Průmyslová budova z režného zdiva, datovaná na štítové straně léty 1914-1915. Její výraz je ovlivněn technologií těžního stroje a dobovým architektonickým materiálem. Nedílná součást areálu, objekt bude využit v rámci připravovaného muzea OKR.

/3 tzv. kantýna, č. objektu 10 d parc.č.: 1314, stav. Volně stojící jednopatrová budova z režného zdiva z přelomu 19. - 20. století. Jedna z prvních budov postavených v areálu. Bývalá závodní kantýna bude využita v rámci připravovaného muzea OKR.

/4 správní budova, tzv. Misková vila parc.č.: 1323, stav. Volně stojící dvoupodlažní třítraktová budova s portikem a dvouramenným schodištěm, datovaná na štítě nad hlavním vstupem do roku 1919. Součást areálu dolu E. Urx, jedna z budov, které tvoří soubor staveb navrhovaného hornického skanzenu.

/5 kompresorovna, č.p. 31 parc.č.: 1309 Stavba zajímavé architektonické kompozice z režného zdiva. Rok výstavby 1906. Původní technologické zařízení nedochováno. Součást areálu dolu E. Urx.

/6 víceúčelová budova, č.p. 23, 36, 35 parc.č.: 1310 Stavba z režného zdiva na výrazném obdélníkovém půdorysu z roku 1898. Nedílná součást areálu dolu E. Urx.

/7 kotelna a komín, č.p. 29, 103 parc.č.:1306 Stavba z režného zdiva bez výrazného členění z roku 1912. Součást areálu dolu E. Urx.

/8 víceúčelová budova, čp. 12 (lampovna, maskovna, kanceláře, koupelny), parc.č.: 1311 Výrazná architektonická kompozice fasády s převýšeným štítem, ve kterém jsou umístěny hodiny. Interiér částečně dochován s příklady kvalitní truhlářské a tesařské práce (vstupní dveře, dveře do chodby ap.) Součást areálu dolu E. Urx.

10592 / 8-3927

uhelný důl hlubinný Oskar (TP) K Lidicím /1 šachetní budova, strojovna parc.č. 1518,st. /2 správní budova, koupelny parc.č.1517,st.

/3 dílny parc.č. 1520,st. /4 vrátnice parc.č. 1520,st.

PLESNÁ 14157/8-1457

farní kostel sv. Jakuba Staršího s areálem parc.č.: 587, stav. i o.p. 161



/1 farní kostel sv. Jakuba Staršího parc.č.: 587, stav. Velmi hodnotná, kvalitní klasicistní architektura z let 1783-1787, postavená ostravským stavitelem Venzelem Mükuschem.

27110 / 8-1458

/2 soubor 4 kapliček parc.č. 587, o.p. /3 ohradní zeď parc.č.587, o.p. kaplička Proti škole

Drobná empírová stavba z 1.pol.19.stol. Doplňuje areál farního kostela.

POLANKA NAD ODROU 49803/8-3976

farní kostel sv. Anny v centru obce, parc.č. 48

Novogotický jednolodní zděný omítaný kostel vybavený slohově jednotným mobiliářem tvoří výraznou dominantu obce a jejího okolí.

103524

19820 / 8-1651

křižovatka na ul. Hraničkya Anny socha sv. Jana Nepomuckého ul. 1. května, proti čp. 229

45418 / 8-1652

smírčí kříž po pravé straně cesty navazující na ul. K Vydralinám

krucifix Letenské

PORUBA 35954/8-236

zámek nábř. SPB 60

102896

činžovní dům - soubor domů tzv. "Oblouk" U Oblouku, čp.500 až čp.511

17. listopadu, čp. 593 102911

SŠ - Wichterlovo gymnázium Čs. exilu, čp. 669

103669

společenský dům - Dům kultury Poklad Matěje Kopeckého, čp. 675

101726

činžovní dům 17. listopadu, čp. 677

101727

činžovní dům Hlavní tř., čp. 678

102043

činžovní dům - soubor domů Hlavní tř., čp. 683

102875


101811

činžovní dům Porubská, čp. 549

101814


103201


103501


101721

činžovní dům Matěje Kopeckého, čp. 556

103244

102897

činžovní dům Hlavní tř., čp.557, č.o.87,89,91, 93, 95


103243


102873


103259


102874


103262


103260


101977

pošta Porubská, čp. 713

103261

činžovní dům

PROSKOVICE 38755/8- 697

Velmi kvalitní barokní kamenická práce z roku 1774.

kaple sv. Floriána Světlovská, parc.č.: 160

Doklad doznívajících barokních vlivů v lid. stavitelství z poč. 19. stol. Architektonicky významný prvek v zástavbě .

15954/8-2354

kříž kamenný Světlovská 122, parc.č.: 31. 162

103106

kaple na pozemku parc.č. 743

103001

kaple Na Smyčce, parc.č. 208/1



PŘÍVOZ 23371/8-2448

areál farního kostela s farou nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, 430, stav.

Nedílná součást urbanistického souboru Přívozu, který byl jako celek navržen v závěru 19. století arch. Camillem Sittem a realizován v letech 1895-1905.

/1 farní kostel Neposkvrněného Početí P. Marie nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, stav. Pozoruhodný doklad hodnotné a slohově čisté historizující jednolodní architektury postavené podle projektu Camilla Sitteho vletech 1896-1899. Slohová čistota je zdůrazněna i stejně řešeným interiérem. Významná dominanta městského urbanistického celku.

/2 fara čp.507 Náměstí Sv. Čecha 5, par.č. 430,stav. Součást areálu kostela.

32404/8-3041

městský dům Chopinova, Nádražní, čp. 427

15406/8-3052

městský dům Wattova, Špálova, čp. 430

47271/8-3042

41322/8-3037


35085/8-3046

městský dům Libušina, čp. 593

40637/8-2749

archív Špálova, čp. 450

45064/8-3047


34312/8-3031

městský dům nám. Sv. Čecha, čp. 516

29967/8-3032


30956/8-3034

městský dům nám. Sv. Čecha, Libušina, čp.518

15832/8-3050

městský dům U Tiskárny, čp. 607

19178/8-3044

městský dům Chopinova, čp. 523

28938/8-3051

městský dům Wattova, čp. 670

34260/8-3035

městský dům Nádražní, Mariánskohorská,čp.532

17442/8-3036


29685/8-3030


17224/8-3029

městský dům nám. Sv. Čecha,

47225/8-3048

spořitelna U Tiskárny, čp. 578 městský dům Hlávkova, Nádražní, čp. 592

Nádražní,

čp.732 17930/8-3049 35104/8-2203 44824/8-3033


29486/8-3039



40652/8-3045


12163/8-3267


městský dům - soubor dvou městských domů nám. Sv. Čecha, čp. 547

41959/8-3043

městský dům Chopinova, čp. 550

30019/8-3038


45144/8-3040

12167/8-3295 činžovní dům, z toho jen: uliční průčelí, celková hmota objektu Nádražní, čp. 1248

městský dům Chopinova, Nádražní, čp. 576

104492 silniční most, ev.č.56-015 Nachází se v k.ú. přívoz a k.ú. Petřkovice.

12166/8-3278

pojišťovna hasičská Nádražní, čp.1325

11284/8-3934

uhelný důl hlubinný Oderka/Odra (TP) Oderská ul.

SLEZSKÁ OSTRAVA 31916/2449

farní kostel sv. Josefa Těšínská, parc.č.: 196

Hodnotná barokní jednolodní stavba ovlivněná klasicismem, postavená v letech 1780-1783, s věží z 1. poloviny 20. století.

31760/8-2385

městská radnice čp. 138 Těšínská 35, parc.č.: 1/1

163



Volně stojící, kvalitní historizující stavba se zachovaným původním interiérem z roku 1911-1913, postavená podle návrhu Viktorina Šulce a projektu Jaroslava Volence a Fr. Doležela. Doklad reprezentativní, pohledově exponované, městské architektury.

10593/8-3928

areál bývalého kamenouhelného dolu Trojice (TP) /1 strojovna č. 1 parc. č. 161/3

Objekt na podélném půdoryse s halovým prostorem krytým segmentovou střechou nesenou příhradovými nosníky. Postaven z režného zdiva, členěn velkorozměrovými průmyslovými okny z let 1913 - 16.

/2 strojovna č. 2 parc.č. 163/1 Objekt na podélném půdoryse s halovou dispozicí, krytý sedlovou střechou. Fasáda z režného zdiva, architektonicky členěná. Postaveno v roce 1906.

/3 šatny, koupelny, lampovna, truhlárna parc.č. 163/1 Výškově členěný objekt na nepravidelném půdoryse, fasáda z režného zdiva, architektonicky členěná z let 1911 - 1913.

/6 terasy parc. č. 168/2 o.p. Opěrné zdi vymezující prostor terasy ve svahu o délce cca 150 m a šířce cca 20 m. Režné zdivo, koruna zakončena římsou. Z let 1906 - 11.

/7 kuželová halda dolu Trojice Emma Lucie parc. č. 510 o.p. Mezi dolem Petr Bezruč (Terezie, býv. dolem Trojice a Michálkovickou ulicí.) Dominantní kužel s prohořelou hlušinou bývalého dolu a koksovny Trojice. Představuje nejvyšší bod na území města - 311m n.m. Halda z let 1920 - 60, výrazná dominanta města, doklad historie dolování přímo ve městě.

12580/8-3523

areál jámy Terezie (důl Petr Bezruč)-TP parc.č.: 2371, 2370, 2368, stav. 2396/1, ost.pl.

Hodnotný areál technických památek s výraznou dominantou těžní věže z počátku 20.století.

/1 těžní věž s těžní budovou parc.č.: 2370 Těžní budova s tzv. srostlou dvojicí těžních věží z r. 1907 a r. 1917 tvoří jeden objekt. Konstrukce těžní věže je ocelová, příhradová. Jedna z nejstarších těžních věží Ostravy, tvoří nezastupitelnou dominantu na severovýchodním horizontu města. /3 strojovna těžního stroje č.1 Parc.č. 2368, stav. Budova z hrázděného zdiva, s těžní věží tvoří technologickou jednotku. /4 strojovna pomocného těžního stroje parc.č. 2371,stav.

37050/8-233

hrad Slezskoostravský, zřícenina U soutoku řek Ostravice a Lučiny

32552/8-2868

pomník obětem hornické stávky r. 1894 Těšínská ul.

101810

kaple Panny Marie Lurdské Keltičkova

41725/8-229

68678/8-2242

hrob - náhrobek Petra Cingra Ústřední hřbitov

pomník osvobození Rudou armádou (tank) Těšínská ul.

11883/8-3202

hrob a pomník zastřelených havířů ústřední hřbitov

vodárna čp.1844 (TP) Nejedlého, Jaklovec

11286/8-3936

pomník Miloše Sýkory Těšínská ul., pravý břeh Řeky Ostravice

uhelný důl hlubinný Ján – Mária (TP) Hranečník

10607/8-3930

uhelný důl hlubinný Michálka, (TP)

27106/8-234 38398/8-2490

z toho jen: strojovna, kompresorovna, koupelny, šatny

STARÁ BĚLÁ 20249/8-714

farní kostel sv. Jana Nepomuckého Blanická ul., parc.č.: 1

22148 / 8-2357

kříž Stařecká ul.

Pozdně barokní architektura z let 1776-1801, postavena příborským stavitelem Václavem Röhlichem.

SVINOV 23426/8-2756

kamenná sýpka čp. 1190 Nad Porubkou č. 36, parc.č.: 1566/2, stav.

Hodnotná památka dokládající vývoj obce. Sýpka z konce 18. století, obytná budova z počátku 19. století.

164

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava 51178/8 - 4046


městský dům čp. 370 (bývalá lékárna) Peterkova ul. 370, katastr. č. 988 st., k.ú. Poruba-jih

Urbanisticky hodnotná součást zástavby prostoru před nádražní halou v Ostravě Svinově. Postavena v letech 1924 až 1925 architektem Fr. Divíškem.

103000

49797/8-3977

soubor domů a vily obytné kolonie tažíren trub Bílovecká /1 obytný dům č. p. 118, parc. č. 243 /2 obytný dům č. p. 123, parc. č. 244 /3 obytný dům č. p. 138, parc. č. 245

/4 obytný dům č. p. 155, parc. č. 247 /5 vila č. p. 117, parc. č. 250/1 /6 obytný dům č. p. 115, parc. č. 252/1

výpravní budova železniční stanice Svinov parc.č. 3116, 3114

Poslední dochovaná původní výpravní budova v Ostravě. Jedno z nejvýznamnějších nádraží bývalé SDF. Autorem projektu První staniční budovy postavené v letech 1846 - 47 byl arch. Karel Hummel. V 70. letech byla zvětšena postranními rizality a přízemními křídly. V roce 1895 připojena na jižní straně nová patrová budova. Dnes se výpravní budova sestává ze dvou částí spojených krčkem.

102914

soubor věcí lihovaru ulice Luční, ulice Ryšových /1 lihovar (hlavní výrobní objekt, sklad, kanceláře) parc. č. 2717 /2 zámečnické dílny, kotelna a komín parc. č. 2718 /3 obytný dům čp. 172 parc. č. 2734

TŘEBOVICE 102943

socha sv. Jana Nepomuckého parc. č. 325/1

104263

kostel Nanebevzetí Panny Marie Ul. V Mešníku, areál hřbitova

Nejstarší barokní mariánský kostel na území města Ostravy.

VÍTKOVICE 23865/8-2753

hřbitov, skupina XX

zámek čp. 80 Výstavní 99, parc.č.: 1026

Jednopatrový empirový zámek z let 1846-47, významný doklad dějin Vítkovických železáren a zároveň doklad urbanistické koncepce města.

23608/8-2754

farní kostel sv. Pavla Mírové náměstí, parc.č.: 891

Významný doklad historizující novogot. architektury, postaven v letech 1880-86 podle plánů vídeňského architekta A. Kirsteina. Kostel s vodární věží tvoří dominantu města.

29124/8- 3057

radnice čp. 516 Mírové nám. 1, parc. č. 998 (část)

Jednopatrový objekt na obdélném půdoryse s převýšenou střední částí ukončenou věží, tvoří dominantu nám., postaven podle projektu architekta von Ferstela asi kolem roku 1907. Gotizujícími a romantickými prvky je přizpůsoben průmyslovému charakteru celkového urban. záměru.

68679/8-2244

hrob obětí zastřelených při hladových demonstracích v r. 1917 Vítkovice hřbitov, skupina VI

100992

společenský dům - Český dům Ostrava 3, Výstavní 113, čp.17

100647

vila Vítkovice, Ruská 11, čp.87

47178/8-3061

činžovní dům Mírová 24, čp.97

41596/8-3060

činžovní dům Mírová 18, čp.98

102951

vila Ruská 45, čp.153

46421/8-3062

fara čp.154

35279/8-3058

restaurace Společenský dům 1. máje 2, čp.160

32201/8-3059

tělocvična 1. máje 132, čp.346

15576/8-3064 areál Jeremenko Jedná se o bývalý odval, na kterém byly rekultivační práce zahájeny v r. 2002 s předpokladem ukončení v 12/2009. Na části plochy byly realizovány výsadby lesního porostu. V současné době probíhá doporučená údržba, která vyplývá ze znaleckého posudku a doporučení odboru ŽP MMO. Těžní budova s těžní věží

28623/8-2243 hrob - pomník a spol. hrob horníků zastřelených při stávce v r. 1890 165



50833/8-4026

mateřská škola Prokopa Velikého, čp.425

100715

jiná sociální stavba zaopatřovací ústav Lidická 55, čp.697

34137/8-3063

tržnice Jeremenkova 18, čp.1136

100908

jiná obytná stavba - budova bývalého domova řádových sester, nyní vrátnice Zálužanského, čp.1192

-

37089/8-3065

motorová elektrárna Vítkovice, záv. 08 VŽ, Ruská

11258/8-3933

rozvodna- ústředna- elektr. II. (TP), Vítkovická

10591/8-3926

plynojem (TP) La Passionare

10590/8-3924

uhelný důl hlubinný - vybavení jámy Louis (TP) Jeremenko

z toho jen: těžní stroj, kompresor, kotle - pohon roštu

ZÁBŘEH 101419

Soubor věcí bývalého zámku /1 budova čp. 42

17324 / 8-2450

/2 ohradní zeď pozemek st. parc. č. 65/1

20045 / 8-2755

krucifix Starobělská u čp. 61 pomník rudoarmějců Rudná

Obec Dolní Lhota 32266/8 - 2181

památník a hrob příslušníků 1. čs. tankové brigády místní hřbitov, parc.č.: 1/2, k. ú. Dolní Lhota u Ostravy Památka osvobozovacích bojů v r. 1945.

Město Klimkovice Celé katastrální území je tzv. lázeňským místem. Nachází se zde lázeňské a rehabilitační zařízení - Lázně Sanatoria Klimkovice (funkční neplodnost, gynekologická onemocnění, nemoci neurologické, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondice). 34281/8-1601

zámek s areálem parku parc.č. 1 st., 4, 5, 6, 7 o.p., k.ú. Klimkovice /1 zámek, čp. 1 parc.č. 1 st.

Renesanční architektura z 2. poloviny 16. století, přestavovaná a upravovaná po polovině 19. století.

/2 zámecký park (nyní sad P. Bezruče) parc.č. 4, 5, 6, 7 o.p. Přírodně krajinářský park sbírkového charakteru, součást areálu zámku. V současné době slouží jako veřejná městská zeleň.

28793/8-1602

farní kostel sv. Kateřiny s areálem Náměstí parc.č. 2, 3, st., 561 o.p

Areál gotického založení, tvořící kompoziční celek se sousedním renesančním areálem zámku.

/1 farní kostel sv. Kateřiny parc.č. 2, 3 st. Trojlodní architektura gotického založení ve 14. století s dochovaným gotickým jádrem. Upravována v 16. a počátkem 19. století. Na kostel navazuje centrální empírová kaple ze začátku 19. století. /2 socha sv. Šebestiána Parc.č. 561/1 o.p.( socha přemístěna z areálu kostela na náměstí) 3/ socha Panny Marie Parc.č. 561/1 o.p.( socha přemístěna, je nadále součástí areálu kostela)

23000/8-1603

hřbitovní kostel Nejsv. Trojice s areálem Hřbitov, parc.č. 200 st. /1 hřbitovní kostel Nejsv. Trojice parc.č. 200 st., k.ú. Klimkovice

Jednolodní architektura z konce 16. století, upravená v interiéru v 18. a ve 20. století. /2 socha Sv. Jana Nepomuckého parc.č.200, st. Kvalitní sochařská práce z roku 1736.

13937/8-1604

památník osvobození parc.č.7, o.p., vpravo od zámku

166



Obec Olbramice 39008/ 8-1648

farní kostel sv. Bartoloměje parc.č. 1 st., k.ú. Olbramice

Jednolodní kostel gotického založení, v interiéru upravený barokně. Exteriér upraven asi v roce 1865 v pseudorománském slohu.

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí 32377/8-715

zámek s areálem parku parc.č. 88, 91, 92, 90/1, 89, k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí /1 zámek čp. 1 parc.č. 88 st.

Čtyřkřídlá renesanční architektura z let 1560 - 1570. Doklad kvalitního feudálního sídla s arkádovým dvorem a fasádou zdobenou zlidovělým sgrafitem. Úpravy po požárech v 17. a 18. století, v roce 1945 zničena původní věž s bání a lucernou a nahrazena stanovou střechou.

/2 zámecký park parc.č. 91, 92, 90/1, 89 o.p. Současné uspořádání zámeckého parku vzniklo v 19. století v období romantismu. Přírodně krajinářský park.

27692 / 8-716

farní kostel sv. Jana Křtitele s budovou fary čp. 11 parc. čís. 1 st., 7 st.

Velmi hodnotná renesanční architektura z let 1587 - 1598 s charakteristickou síťovou klenbou a kvalitními kamennými dobovými články.

Město Šenov 20212/8-3996

zámecký park parc.č. 2/1,14/1, 1 o.p.

Přírodně krajinářský park, založený pravděpodobně na počátku 19. století za Skrbenských z hřiště. Součást veřejné zeleně v obci, jehož součástí je i stavba vrcholně barokního farního kostela Prozřetelnosti Boží.

37271/8-720

farní kostel Prozřetelnosti Boží s ohradní zdí parc.č. 11, 12 /1 farní kostel Prozřetelnosti Boží parc.č. 11 st.

Centralizující architektonicky významná pozdně barokní stavba, složité půdorysné koncepce z r. 1764 s kvalitní vnitřní výzdobou.

/2 ohradní zeď parc.č.2 Zbytek původní ohradní zdi z 19.stol., součást areálu kostela.

27018 / 8-2359

socha sv. Antonína Při škole

10346 / 8-3534

socha sv. Floriána u hlavní silnice při odbočce do ulice Pod lipami

31165 / 8-2358

socha sv. Jana Nepomuckého Při škole

Obec Václavovice 50518 / 8-4006

kaple u čp. 11 parc.č. 212

Obec Velká Polom 32551/8-1503 zřícenina tvrze se sýpkou /1 zřícenina tvrze čp. 50 parc.č. 600 Významná slezská renesanční tvrz z 2. poloviny 15. století, upravována v roce 1573. Kolem roku 1800 nebyla obydlena a byla přeměněna v sýpku.

/2 sýpka parc.č. 598 st. Patrová stavba z 2. poloviny 16. století, patrně součást přestavby tvrze v roce 1573. Součást areálu bývalé vodní tvrze.

34550/8–1504

farní kostel sv. Václava s areálem /1 farní kostel sv. Václava

167



parc.č. 1 st. Jednolodní renesanční stavba z roku 1589 se starším jádrem a barokními úpravami. /2 ohradní zeď se vstupní branou parc.č.2, st Ohradní zeď z lomového kamene vymezuje hranice areálu kostela.

103451

fara Osvoboditelů, čp.66

Obec Vřesina 33690 / 8-2116

kaple se zvoničkou u školy, parc.č. 2383/2

Příklad drobné sakrální stavby, tvořící doplněk návsi. Jako zvonice v současné době již neslouží. Provedeny novodobé úpravy. Na území těchto obcí se nemovité kulturní památky nenacházejí: Obec Čavisov Město Vratimov Obec Horní Lhota Obec Zbyslavice

JEV 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA. Podklady: Národní památkový ústav www.npu.cz - monumnet Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava č.

Č.rejst.

Název

Od roku

1 2 3 4

296 228 324 157

Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren Důl Michal v Ostravě Lískova vila v Ostravě Památník Rudé armády - mausoleum v Ostravě

2002 1995 2008 1978

1.Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren, rejstř.č.296 k.ú. Moravská Ostrava, Vítkovice Velmi hodnotný areál industriální architektury s nezastupitelnou dominantou těžní věže a vysokých pecí v interiéru města. prohlášeno Nařízením vlády č 337/2002 Sb. 1.a)10363/8-3520

uhelný důl hlubinný Hlubina se souborem technického vybavení Ul. Místecká k.ú. Moravská Ostrava členěním. Pravděpodobně jedna z nejstarších budov v areálu, kolem roku 1900.

/1 těžní věž a těžní budova parc.č. 3220/2, stav. Hodnotná industriální architektura z režného zdiva v ocelové konstrukci s dominantou těžní věže z 20. let 20. století.

/4 kotelna parc.č. 3220/3, stav. Železobetonový halový objekt z r. 1912 s cenným technickým zařízením.

/2 strojovna parc.č. 3212, stav. Halový objekt se segmentovou střechou, členěný na dvě samostatné strojovny, z režného zdiva v ocelové příhradové konstrukci z 20. let 20. století.

/5 stará třídírna /6 úpravna uhlí /7 komín kotelny

/3 koupelny

/8 koupelny mužstva nové

parc.č. 3207, stav. Na dvou podélných půdorysech se spojovacím krčkem postavena dvoupodlažní budova se sedlovými střechami, fasády v kombinaci režného zdiva s omítaným, bohatým

/9 kompresorovna

168


1.b)50336/8-4000


železárna - koksovna a vysoké pece Vítkovice se souborem technického vybavení Ul. Místecká, k.ú Vítkovice

Areál významný uceleností technologie toku zpracování uhlí. Koksárenství navazuje přímo na těžbu uhlí (areál jámy Hlubina) na jedné straně a zajišťuje koks pro hutě a železárny na straně druhé.

/1 vykládka uhlí z vagonů – parc.č.1051/1 /2 mlýnice uhlí včetně zásobníků a mlýnů – parc.č.1051/1 /3 budova zásobníků včetně dopravních mostů – parc.č.1051/1 /4 uhelná věž – parc.č.1051/1 /5 koksárenská baterie č.4 včetně sypného provozu, kolejí výtlač. a vodícího vozu a komín, parc. č. 1051/1 /6 koksárenská baterie č.5 včetně sypného provozu, kolejí výtlač. a vodícího vozu a komín, parc.č.1051/1 /7 dvě hasící věže – parc.č.1051/1 /8 hrubá třídírna koksu včetně třidičů - parc.č.1051/1 /9 jemná třídírna koksu včetně zařízení – parc.1051/1 /10 rozvodna – parc.č.3220/1-náleží do areálu Hlubina, k.ú. Mor. Ostrava /11 most aglomerace včetně přesýpací stanice – parc.č.1051/1 /12 starý rudný most včetně zásobníků surovin, tech. zařízení a dopravních mostů, parc.č.1051/1 /13 zavážení vys. pecí včetně výsypné jámy, zásobníků surovin, tech. zařízení a dopravních mostů, p.č.1051/1 /14 vysoká pec č.1, parc.č.1051/1 /15 vysoká pec č.4, parc.č.1051/1 /16 vysoká pec č.6, parc.č.1051/1 /17 plynojem, parc,č,1051/1 /18 energetická ústředna č.6, parc.č.1051/1 /19 výstavní pavilon, parc.č.1051/1-přemístěn k zámečku ochranné pásmo OPP vyhlášeno rozhodnutím Magistrátu města Ostravy, odborem kultury, č.j. kult /1713/ 94 ze dne 10. 4. 1995. Vymezení hranic: od cípu parcely č. 3220 / 12 přechází parc.č. 3372 / 1, po jejím vnějším okraji a po vnějším okraji parc.č. 1051/1, 1071 /1, po hranici zrušené vlečky na most, po vnějším okraji parc.č. 1071 /1, 1051 /1, 3691, 3641, 3220 /12. Přechody mezi k.ú. Vítkovice a Moravská Ostrava jsou v hranicích pásma mezi parc.č. 3372 /1 - 1051 /1 a parc. č. 1051 /1 - 3641.

2.Důl Michal v Ostravě, rejstř.č. 228 k.ú.: Michálkovice 10372/8-3519

areál dolu MICHAL (Petr Cingr)- TP stavební parc.č.: 86, 88, 89, 244/1, 244/2, 245,246,248,249,448

Mimořádně hodnotný autentický areál po stavební a technické stránce. Stavební část z let 1913 - 1915 projektoval architekt František Fiala, absolvent vídeňské Wagnerovy školy. NKP - nařízení vlády ze dne 16. srpna 1995. Ochranné pásmo vyhlášeno MKČR 8. 10. 1998. Změna nařízení vlády ze dne 16.8.1995 (č. 262/1995 Sb.) o prohlášení za NKP provedená nařízením vlády ze dne 19.6.2002 (č.336/2002 Sb.) – týká se výčtu parcel.

/1 těžní věž a těžní budova jámy Michal Dominanta a důležitá součást jámy Michal z let 1913-1915.

/2 objekt koupelny, cechovny, administrativy Velmi kvalitní důlní budova od arch. F. Fialy z let 1913-1915, autenticky zachovalá.

/3 objekt strojoven Hodnotný objekt je součástí areálu z let 1913 - 1915.

/4 mechanická dílna Objekt z let 1912-1915 tvoří jednu z dominant areálu a formuje celý vstupní prostor.

/5 stará kotelna s parním kotlem Breitfeld a Daněk Objekt z roku 1907 tvoří nedílnou součást areálu dolu Michal.

/6 uhelná třídírna Objekt na nepravidelném půdoryse, přibližně ve tvaru písmene T, železobetonová konstrukce s cihelnou vyzdívkou. Postaven v roce 1913, přestavba v roce 1927, dostavba asi v roce 1937.

3.Lískova vila v Ostravě, rejstř.č. 324 k.ú. Slezská Ostrava

169


19405/8-2750


vila Lískova Čedičova, čp.1406, č.o.8, parc.č. 1359 stav.

Volně stojící budova na nepravidelném půdorysu, příklad realizace architektonických tendencí 30. let na Ostravsku, osobité ztvárnění funkcionalismu ve výrazné formě. Autorem projektu z roku 1935 je arch. Lubomír Šlapeta, dům byl postaven v roce 1936. Prohlášeno Nařízením vlády č.170/2008 Sb.

4.Památník Rudé armády-mauzoleum, rejstř.č. 157 k.ú. Moravská Ostrava 8 - 2236 památník RA, mausoleum Komenského sady

parc.č. 1036, park

Památník osvobození Československa RA, vybudován v r. 1946, dílo arch. Jírovce, akad, sochařů Karla Vávry a Konráda Babraje. NKP vyhlášena usnesením vlády ČSR čís. 70/78 Sb. ze dne 24.2.1978 a Nařízením vlády č.147/1999 Sb. Ze dne 16.6.1999 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky..

ochranné pásmo OP vyhl. rozhodnutím NVO OK, čj. kult. 365/1/83/Mac/ Prym. ze dne 28.1.1983 pro Památník RA v Komenského sadech. Hranice vymezeny parc. 1036, 1036/1

Na území těchto obcí se nenachází nemovité národní kulturní památky. Obec Čavisov Obec Václavovice Obec Dolní Lhota Obec Velká Polom Obec Horní Lhota Město Vratimov Město Klimkovice Obec Vřesina Obec Olbramice Obec Zbyslavice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov

JEV 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Národní památkový ústav Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. 3.2.9.2.2 Architektonické a urbanistické hodnoty území

JEV 11. URBANISTICKÉ HODNOTY Podklady: vlastní průzkum Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Označ. plochy U1 U2 U3 U4 U5

název lokality

poznámka

Poruba Přívoz Centrum Moravské Ostravy Hrabůvka – Jubilejní kolonie Vítkovice – Štítová kolonie

Sorella Sitte Součást MPZ OP dělnická kolonie

Město Klimkovice Západně od zastavěného území města se nachází pro ostravský region významný lázeňský komplex-lázně Klimkovice. Obec Vřesina Systém vojenského opevněni z období 1.republiky a 2.světové války;

170



Na území těchto obcí se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Zbyslavice

JEV 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY Podklady:

odborná literatura

Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází.

JEV 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR Podklady:

průzkum území, odborná literatura

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Označ. plochy U1 U2 U3 U4 U5 U6

název lokality

poznámka

Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovic Petřkovice – Hornické muzeum Landek Michálkovice – Důl Michal Zábřeh – zámek s kostelem Vodárna Nová Ves Slezskoostravský hrad

NKP NKP TP nejstarší historická památka

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází zámek s areálem. Jedná se o kvalitní renesanční architekturu z 16.století, fasády jsou zdobeny zlidovělým sgrafitem. Obec Velká Polom Na území obce se nachází zřícenina renesanční vodní tvrze z 2.poloviny 15.století. V blízkosti se nachází objekt sýpky, který byl součástí tvrze. Na území těchto obcí se nenachází historicky významná stavba. Obec Čavisov Město Šenov Obec Dolní Lhota Obec Václavovice Obec Horní Lhota Město Vratimov Město Klimkovice Obec Vřesina Obec Olbramice Obec Zbyslavice

JEV 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR Podklady: průzkum území, odborná literatura Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Označ. stavby 1 2 3 4 5 6 7

název stavby

kat. území

Stará radnice Moravské Ostravy Radnice Slezské Ostravy Radnice Vítkovic Nová radnice Moravské Ostravy kostel sv. Václava katedrála Božského Spasitele kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

171

Moravská Ostrava Slezská Ostrava Vítkovice Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Přívoz


Označ. stavby 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19


název stavby

kat. území

evangelický kostel kostel Korunování Panny Marie kostel sv. Kateřiny kostel sv. Bartoloměje kostel sv. Jakuba Staršího kostel sv. Josefa kostel sv. Jana Nepomuckého kostel Nanebevzetí Panny Marie kostel sv. Pavla zámek Vítkovických železáren Elekrocentrála Žofinské huti nový kostel v Zábřehu

Moravská Ostrava Mariánské Hory Hrabová Nová Ves Stará Plesná Slezská Ostrava Stará Bělá Třebovice Vítkovice Vítkovice Moravská Ostrava Zábřeh nad Odrou

Město Klimkovice Zámek Klimkovice, Lázně Klimkovice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Nachází se zde renesanční zámek. Na území těchto obcí se nenachází architektonicky cenná stavba: Obec Čavisov Obec Václavovice Obec Dolní Lhota Obec Velká Polom Obec Horní Lhota Město Vratimov Obec Olbramice Obec Vřesina Město Šenov Obec Zbyslavice

JEV 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA Podklady: průzkum území Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Označ. stavby 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

název stavby

kat. území

věž Nové radnice Moravské Ostravy věž kostela sv. Václava věže katedrály Božského Spasitele věž evangelického kostela věže kostela Korunování Panny Marie věže kostela Neposkvrněného početí Panny Marie věž kostela sv. Pavla těžní věž Hlubina těžní věž Jindřich těžní věž Petr Bezruč těžní věž Michal Domov sester vysílač Hošťálkovice kostel sv. Mikuláše

Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Mariánské Hory Přívoz Vítkovice Moravská Ostrava Moravská Ostrava Slezská Ostrava Michálkovice Poruba Hošťálkovice Poruba

Obec Čavisov Označ. stavby 15

název stavby

kat. území Čavisov

vodojem

Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází významná stavební dominanta Kaple Sv. Cyrila a Metoděje.

172



Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází významná stavební dominanta. Město Klimkovice Na území města se nachází významná stavební dominanta Kostel Sv. Kateřiny s areálem. Obec Olbramice Na území obce se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Bartoloměje. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Jana Křtitele. Město Šenov Na území města se nenachází významná stavební dominanta Kostel Prozřetelnosti Boží Obec Václavovice Na území obce se nachází významná stavební dominanta Kostel sv. Václava. Jedná se o novostavbu z roku 2001. Obec Velká Polom Na území obce se nachází významná stavební dominanta farní kostel sv. Václava s areálem. Město Vratimov Na území města se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Jana Křtitele. Obec Vřesina Na území obce se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Viléma Aquilanskeho. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází významná stavební dominanta.

JEV 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI Podklady: průzkum území Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Ostrava – Vítkovice: 1829 vybudování Rudolfové huti Moravská Ostrava: 1847 zprovoznění Severní dráhy Ferdinandovy Ostrava – Petřkovice Nález sídliště lovců z období starší doby kamenné Město Šenov Rodiště malíře Viléma Wunsche. Na území těchto obcí se nenachází místo významné události. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

JEV 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD Podklady: vlastní průzkum Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP:

173




Statutární město Ostrava Označení

název

1 2 3 4


věž Nové radnice Moravské Ostravy halda dolu Trojice Emma Lucie terasa před smuteční síní ústředního hřbitova vyhlídková terasa ( nad stadionem Baníku)

Moravská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava

Na území těchto obcí se nenacházejí významné vyhlídkové body: Obec Čavisov Město Šenov Obec Dolní Lhota Obec Václavovice Obec Horní Lhota Obec Velká Polom Město Klimkovice Město Vratimov Obec Olbramice Obec Vřesina Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Zbyslavice 3.2.5.2 Území archeologického zájmu Landek Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického a slovanského osídlení z 8. - 11. století a zbytky středověkého hradu.

/1 tábořiště lovců mamutů, parc.č.: 1267, les Osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových polí Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení střední Evropy. Osada lidu s moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice aurignacien-gravettská, sídliště lidu popelnicových polí.

/2 slovanské hradisko, parc.č.: 1269, středověký hrad, les Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná o jedno z hradisek kmene Holasiců. Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny 13. století, zničen v 15.-16. století.

JEV 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY Podklady:

Národní památkový ústav, Státní archeologický seznam: http://twist.up.npu.cz/ost/archeologie/ISAD/seznam/free/

UAN – území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR (SAS ČR). UAN jsou rozdělena podle kategorií: UAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů; UAN II – území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100%; UAN III – území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch. nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů; UAN IV – území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů – veškerá vytěžená území – lomy, cihelny, pískovny apod. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN 15-41-18/2 15-43-03/2 15-43-03/3 15-43-04/1 15-43-04/2 15-43-04/3 15-43-05/1 15-43-05/2 15-43-05/3 15-43-05/4 15-43-07/1

Lokalizace

II II II I II II II II

Vřesina-středověké a novověké jádro obce Martinov -středověké a novověké jádro obce Stará Plesná-středověké a novověké jádro obce Landek, výšinné sídliště, zřícenina hradu Lhotka -středověké a novověké jádro obce Hošťálkovice-středověké a novověké jádro obce Přívoz-středověké a novověké jádro obce Hrušov-středověké a novověké jádro obce

II

Heřmanice-středověké a novověké jádro obce

II II

Muglinov-středověké a novověké jádro obce Krásné Pole-středověké a novověké jádro obce

174

Vřesina Cca 2 km V od Plesné Cca 2 km od Martinova Na zalesněném hřbetu V od Petřkovic Cca 1,5 km SV od Hošťálkovic Cca 1,5 km JZ od Lhotky V okolí Hlučínské ulice JV od soutoku Odry a Ostravice Podél Heřmanického potoka, cca 3 km V od Hrušova Cca 2 km JV od Hrušova 3 km JV od Velké Polomi



Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN 15-43-08/1 15-43-08/2 15-43-08/3 15-43-08/4 15-43-08/5

Poruba-zámek Poruba-Kostel sv. Mikuláše

II

Svinov-středověké a novověké jádro obce

I

Třebovice-bývalý zámek

II

Pustkovec-středověké a novověké jádro obce Mariánské Hory-Středověké a novověké jádro V okolí ulice Přemyslovců obce, dříve Čertova Lhotka Na pravém břehu Odry, 3 km JZ od Mariánských Nová Ves-středověké a novověké jádro obce Hor Moravská O.-středověké a novověké jádro města Na levém břehu Ostravice nad soutokem s Lučinou Na pravém břehu Ostravice, nad jejím soutokem Slezskoostravský hrad, zřícenina s Lučinou Polanka nad Odrou-středověké a novověké jádro Na levém břehu Odry, V od Klimkovic obce Výškovice-středověké a novověké jádro obce Cca 3 km JV od Zábřehu Zábřeh nad Odrou-zámek a kostel Navštívení Ve středu obce Panny Marie Vítkovice-středověké a novověké jádro obce V JV části katastru Vítkovic Kunčice-zámek Ve středu historického jádra Proskovice-středověké a novověké jádro obce Cca 1 km JZ od Staré Bělé Řečiště Odry-Polanka n/O, Proskovice, Stará Meandry Odry od soutoku s Ondřejnicí až po Bělá most přes řeku u Nádražního rybníka Stará Bělá -tvrziště na S okraji obce u hřbitova Nová bělá-ESA 111 – Zadní kouty, Lipina Cca 700 m JZ obce Hrabová-kostel sv. Kateřiny Na V okraji obce Michálkovice -středověké a novověké jádro obce Po obou březích Michálkovického potoka Radvanice-středověké a novověké jádro obce Cca 2,5 km SZ od Bartovic Bartovice-středověké a novověké jádro obce Na pr. břehu Lučiny, cca 2,5 km JV od Radvanic

II

15-43-09/1

II

15-43-09/2 15-43-10/1

I I

15-43-10/2

II

15-43-13/1 15-43-14/1

II I

15-43-14/2 15-43-15/1 15-43-15/2 15-43-18/1

II I II I

15-43-18/2 15-43-19/1 15-43-19/2 15-43-20/4 15-44-06/1 15-44-11/1 15-44-11/2

Lokalizace

I I

I I I II II II

Na SV okraji historického jádra obce Na S okraji historického jádra obce Cca 2,5 km JV od Poruby, po obou březích Porubky Na pravém břehu řeky Opavy, v SV části historického jádra Cca 2,5 km SZ od Třebovic

Obec Čavisov Číslo SAS ČR

Typ UAN Název UAN

15-43-07/4

II

Lokalizace

Čavisov - intravilán

1,8 km JJV od Dolní Lhoty

Obec Dolní Lhota Číslo SAS ČR

Typ UAN Název UAN

Lokalizace

15-43-07/3

II

2,5 km J od Velké Polomi

Dolní Lhota - intravilán

Obec Horní Lhota Číslo SAS ČR

Typ UAN Název UAN

Lokalizace

15-43-01/2

II

2 km JZ od Velké Polomi

Horní Lhota – intravilán

Město Klimkovice Číslo SAS ČR

Typ UAN Název UAN

Lokalizace

15-43-12/3 15-43-12/4 15-43-12/5 15-43-13/2

II I I I

Osada 2 km SZ od zámku v Klimkovicích Klimkovice-kostel Kostel, zámek Severně od Klimkovic

Středověké a novověké jádro obce Hýlov Klimkovice-kostel Sv. Kateřiny Klimkovice – kostel sv. Trojice a zámek Klimkovice – pravěké sídliště

Obec Olbramice Číslo SAS ČR

Typ UAN Název UAN

Lokalizace

15-43-12/2 15-43-12/6

II I

Intravilán Olbramic intravilán

Středověké a novověké jádro obce Pravěké sídliště

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Číslo SAS ČR

Typ UAN Název UAN

Lokalizace

15-43-23/1

II

Na říčce Ondřejnici, 4 km SZ od Brušperku

Středověké a novověké jádro obce

175



Město Šenov Na území města se území s archeologickými jevy nenachází. Obec Václavovice Na území obce se území s archeologickými jevy nenachází. Obec Velká Polom Číslo SAS ČR

Typ UAN

Název UAN

Lokalizace

15-43-02/1 15-43-02/2

I I

Velká Polom Velká Polom-vodní tvrz

9 km SSZ od Klimkovic v centru obce

Město Vratimov Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN 15-43-20/2 15-43-20/3

Lokalizace Mezi pravým břehem řeky Ostravice a sil. Č. 477 z Řepiště do Vratimova

I

Za lesem-hrádek

II

Vratimov-středověké a novověké jádro Vratimov obce

Obec Vřesina Číslo SAS ČR

Typ UAN

Název UAN

Lokalizace

15-43-07/2

II

Středověké a novověké jádro obce Vřesina

Intravilán obce Vřesina

Obec Zbyslavice Číslo SAS ČR

Typ UAN

Název UAN

Lokalizace

15-43-12/1

II

Středověké a novověké jádro obce Zbyslavice

intravilán

3.2.10

Hospodářské podmínky– obsahuje jevy (2)

Hlavní cíl: • Zhodnocení celkových hospodářských podmínek území • Zhodnocení potřeby a nabídky ploch pro podnikání v obcích s ohledem na rozvojový potenciál obce. Vedlejší cíl: • posouzení zaměstnanosti obyvatel (míry nezaměstnanosti jako nejvýznamnějšího dostupného hospodářského ukazatele) • infrastrukturních předpokladů (jako významného předpokladu území) Dostupná data: Sčítání 2011, nezaměstnanost - průběžná evidence MPSV v letech 2012 a 2013 nezveřejňovala údaje o nezaměstnanosti za obce, ČSÚ-hospodaření obcí. Zprávy z úřadu práce. Kvalita dat: Posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o HDP, přidané hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. V evidenci existuje řada problémů – například údaje o nezaměstnanosti obyvatel byly zkreslovány u obcí, kde se počet obyvatel výrazně mění. Tuto skutečnost odstranila nová definice ukazatele nezaměstnanosti (r.2013). Nově chybí údaje o zaměstnanosti u malých podniků. Interpretace dat: Je zatížena častou aplikací údajů, které nejsou adekvátní pro hodnocení hospodářské úrovně území – například podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva – je odvozován od věkové struktury obyvatel, zahrnuje v sobě i nezaměstnané osoby. Podobně podíl podnikajících fyzických osob – podnikatelů závisí na struktuře ekonomických subjektů v území, vysoký podíl „podnikatelů“ mají jak hospodářsky úspěšné, tak i neúspěšné obce. Tento ukazatel použitý v aktualizaci ÚAP 2010 je proto navržen k vyřazení. Možnost došetření: Obecně je hodnocení hospodaření obcí, jejich hospodářského potenciálu velmi nákladné (audity hospodaření) a většinou nezahrnuje „vnitřní zadluženost“ odvozenou z objektivního zhodnocení potřeb obce. Závěry: Pro jednotlivé obce by měly obsahovat zhodnocení přiměřenosti ploch, které by pak na úrovni územních plánů mělo být upřesněno, zejména s ohledem na funkci obce v sídelní struktuře regionu.

176



Zhodnocení celkových hospodářských podmínek území Jak již bylo naznačeno, posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o HDP, přidané hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. Hospodářsky výkon obcí, regionů (s výjimkou kraje) tak nelze v ČR přímo stanovit. Zásadní význam pro hodnocení hospodářských podmínek území mají tak údaje o nezaměstnanosti. Výchozí otázkou je i co je cílem hodnocení zhodnocení hospodářských podmínek území? Celkové hodnocení by nemělo sklouznout do dílčích analýz, tj. zejména hodnocení struktury zaměstnanosti. Velikost podniků a jejich odvětvová struktura je územně diferencovaná (zejména podle přírodních a dopravních předpokladů území – viz alokační teorie), přitom je však obtížné rozlišit co je přirozenou diferenciací a co slabou stránkou obcí. To platí zejména u malých obcí, kde alokace hospodářských aktivit byla přírodně či historicky determinovaná a fungují v rámci specifických regionů. Jako zavádějící je hodnocena daňová výtěžnost na obyvatele, která obvykle není determinována hospodářskou prosperitou území, či podnikatelskými úspěchy obcí (ty ovlivňují celkové příjmy, jedná se spíše o výjimky), ale rozpočtovým určením daní podle pravidel MF ČR, podle velikostních kategorií obcí (viz známé případy obcí, které chtěly „uměle“ překročit 100000 obyvatel). Hodnocení rozpočtů obcí provádí MF ČR, komentáře ke klasifikaci jsou poměrně „úsporné“, nelze je mechanicky přebírat a dále neodborně interpretovat. V žádném případě by nemělo být aspirací územního plánování vytvářet vlastní systém hodnocení hospodaření obcí, který by jistě trpěl neodborností a riziky mylného vyhodnocení jednotlivých obcí se všemi možnými dopady této odborně o časově náročné činnosti. Vnímání nedostatků stávajících ukazatelů a jejich interpretace, změn v dostupnosti dat, vedly k inovovanému návrhu ukazatelů (indikátorů) a postupu jejich vyhodnocení, navazující na změny v rámci aktualizace v r. 2012. Změny v oblasti evidence nezaměstnanosti Jedním z dobře dostupných údajů na úrovni obcí byly údaje o nezaměstnanosti, které byly prvotně dostupné z evidence ministerstva práce a sociálních věcí s měsíční periodicitou. V současnosti je nahrazují údaje o podílu nezaměstnaných. Menším nedostatkem míry nezaměstnanosti byla skutečnost, že na úrovni obcí byla vypočtena z aktuálního počtu nezaměstnaných a zastarávajícího počtu ekonomicky aktivních ze sčítání v roce 2001 po celé intercenzální období. U obcí, kde se počet obyvatel a tím i ekonomicky aktivních výrazně měnil, docházelo ke zkreslování výsledků. Zejména pak u obcí, kde počet obyvatel rostl o desítky procent. I přes tento nedostatek byly ukazatele míry nezaměstnanosti základním východiskem pro hodnocení hospodářského potenciálu obcí. Od ledna 2013 se přechází v ČR na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nový ukazatel je s původním ukazatelem míra nezaměstnanosti nesrovnatelný. Z následující tabulky je patrná diferenciace mezi oběma ukazateli, např. průměru podílu nezaměstnaných 6,9% za ČR odpovídá cca o ½ vyšší míra nezaměstnanosti – 9,8%. Nový ukazatel nezaměstnanosti ji „opticky“ zmenšuje.. Tabulka 103:

Podíl nezaměstnaných osob a míra nezaměstnanosti podle SLDB 2011

Obyvatel 15 - 64 let

Ekonomicky z toho aktivní zaměstnaní

Nezaměstna % podíl Míra ní (dopočet) nezaměstnaných nezaměstnanosti

ČR

7 267 169

5 080 573

4 580 714

499 859

6,9%

9,8%

MSK

839 584

575 689

504 301

71 388

8,5%

12,4%

SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

226806 374 960 562 2871 452 206351 1789 4096 1288 1240 4592 1804 427

156319 268 666 374 2058 309 141881 1228 2821 922 907 3288 1294 303

136935 253 614 342 1919 287 123645 1142 2539 855 832 3033 1191 283

19384 15 52 32 139 22 18 236 86 282 67 75 255 103 20

8,55% 4,01% 5,42% 5,69% 4,84% 4,87% 8,84% 4,81% 6,88% 5,20% 6,05% 5,55% 5,71% 4,68%

12,40% 5,60% 7,81% 8,56% 6,75% 7,12% 12,85% 7,00% 10,00% 7,27% 8,27% 7,76% 7,96% 6,60%

(zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty), Nová metodika – podíl nezaměstnaných = podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %), původní metodika – míra nezaměstnanosti = podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání k počtu ekonomicky aktivních)

Z předchozí tabulky je patrná velmi vysoká úroveň nezaměstnanosti v SO ORP Ostrava, měřená oběma způsoby. V úvahu je potřeba vzít skutečnost, že ani průměr ČR není možné považovat za optimální hodnotu (i když v rámci EU je úroveň nezaměstnanosti ČR pod jejím průměrem). V minulosti uvažované „přirozené“ míry nezaměstnanosti byly odhadovány na úrovni 3-5%. Velmi vysokých hodnot dosahuje nezaměstnanost v Ostravě a částečně v Šenově. 177



Zejména menší obce dosahují podprůměrné úrovně nezaměstnanosti (vzhledem k průměru ČR), což do značné míry ukazuje na vazbu nezaměstnanosti se vzdělaností a způsobem bydlení obyvatel.

Regionální ekonomika Ve srovnání s předchozí aktualizací v r.2012 je zcela nově vymezen pojem regionální ekonomika, tj. ve vlastní slova smyslu – tj. regionu. Absence údajů za regiony pohybu za prací však vede k použití údajů a charakteristik za okresy a SO ORP. Regionální nezaměstnanost Regionální nezaměstnanost představuje u mnoha obcí rozhodující faktor jejich rozvoje, svědčící o širších hospodářských podmínkách. Míra vlivu je dána jak přímo saldem pohybu za prací, tak i „přenosem“ nezaměstnanosti (vysoká nezaměstnanost snižuje možnosti pohybu za prací do okolí) včetně tlaku na pokles mzdové úroveň. Pro sledování vývoje nového ukazatele nezaměstnanosti je v současnosti k dispozici časová řada do úrovně okresů a to od roku 2005. Z této tabulky je patrné, že míra nezaměstnanosti okresu Ostrava do r. 2010 relativně stagnovala s mírnými poklesy v jednotlivých letech, což však vedlo k propadu okresu Ostrava v porovnání s jinými okresy (např. okresem Karviná). Vývoj v posledních letech 2011-2013 však byl velmi nepříznivý a okres Ostrava „ohrožoval“ okres Most na pozici okresu s nejvyšší nezaměstnaností v ČR. . Pro hodnocení regionální ekonomiky - úrovně nezaměstnanosti byly zvoleny dva ukazatele (indikátory) • hlavní ukazatel - podíl nezaměstnaných (pořadí v rámci 77 územních jednotek - okresů) – r. 2013 Hodnocení: 1 – nejpříznivější stav, 4 - průměrný, 7 nejméně příznivý stav. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR – 77 územních jednotek. Pro okres Ostrava jako celek je regionální úroveň nezaměstnanosti hodnocena v následující tabulce nejhorší hodnotou 7 . Tabulka 104:

Použité parametry hodnocení regionální úrovně nezaměstnanosti

Hodnocení

1

2

3

4

5

6

7

Pořadí podle podílu nezaměstnaných v okrese - r. 2012

1 - 10

11 - 20

21 - 30

31 ž 48

49 -58

59 - 68

69 - 77

Tabulka 105: Okres/rok

Podíl nezaměstnaných osob

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

*Pořadí r. 2013

Praha-východ Frýdek-Místek Nový Jičín Opava

2,25 9,06 8,11 7,84

1,64 8,25 7,30 7,64

1,52 6,49 5,16 6,45

1,33 4,45 3,79 5,08

2,24 6,10 7,99 6,77

3,01 6,65 8,51 7,47

2,92 5,98 6,96 7,45

2,87 6,11 6,61 7,31

3,37 7,06 7,60 8,10

Ostrava-město

Ústí nad Labem

11,54 11,35 13,12 9,68

10,07 10,20 12,45 9,57

8,16 8,36 10,71 8,47

6,15 6,95 8,61 7,01

7,94 8,72 9,97 8,61

8,71 10,46 10,46 9,96

8,51 10,52 10,21 10,46

8,96 10,34 10,32 10,99

10,87 11,18 11,81 12,15

1 28 37 44 71 72 74 75

Bruntál

11,00

10,11

8,21

6,90

10,03

11,08

11,39

11,92

13,02

76

Most

16,51

15,74

12,77

9,40

11,01

11,52

11,40

12,04

13,47

77

Celkem ČR

6,64

6,09

4,97

4,11

6,10

6,96

6,70

6,76

7,68

Variační koef.

0,40

0,41

0,42

0,39

0,29

0,26

0,27

0,28

0,26

Jeseník Karviná

(zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty)

Nová metodika -podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %) *Pořadí hodnoceno ze 77 územních jednotek (okresů), nejlepší – 1, nejhorší – 77 • jako vedlejší ukazatel 5letá změna vývoje relativní úrovně nezaměstnanosti vzhledem k průměru ČR (r. 2005-2013) – viz následující tabulka, jeden z podkladů pro expertní hodnocení regionální ekonomiky Tabulka 106:

Relativní podíl nezaměstnaných osob, průměr ČR=100%

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Okres/rok Praha-východ Frýdek-Místek Nový Jičín Opava

34% 137% 123% 119%

27% 135% 120% 125%

30% 130% 103% 129%

32% 109% 92% 124%

37% 100% 131% 111%

178

43% 95% 122% 107%

44% 89% 104% 111%

42% 90% 97% 108%

44% 92% 99% 105%

Průměr r. 20052013 37% 109% 110% 115%

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava 2005

2006

2007

A.1 Průvodní zpráva 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Okres/rok Ostrava-město Jeseník Karviná

Průměr r. 20052013

Ústí nad Labem

175% 172% 199% 147%

165% 167% 204% 157%

163% 167% 214% 169%

150% 170% 210% 171%

130% 143% 163% 141%

124% 149% 149% 142%

127% 157% 152% 156%

132% 152% 152% 162%

142% 146% 154% 158%

145% 158% 178% 156%

Bruntál

167%

166%

164%

168%

164%

158%

170%

175%

170%

167%

Most

250%

258%

255%

229%

180%

165%

170%

177%

175%

207%

Celkem ČR

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

0,40

0,41

0,42

0,39

0,29

0,26

0,27

0,28

0,26

Variační koef.

(zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty)

Expertní vyhodnocení: 1. Z tabulky uvádějící relativní podíly nezaměstnaných osob je patrný vývoj pozice okresu Ostrava v letech 20052013. V roce 2005 dosahovala nezaměstnanost v okrese Ostrava 175% průměrné úrovně ČR, v rámci MS kraje pouze okres Karviná vykazoval horší pozici. Do roku 2010 se situace okresu Ostrava relativně zlepšovala (nezaměstnanost poklesla na 124% průměrné úrovně ČR). V posledním období do roku 2013 však nastal opačný - negativní vývoj. Vnímat je potřeba i pokles variačního koeficientu, tj. územní diferenciace nezaměstnanosti mezi okresy ČR se v uvedeném období výrazně snížila, i když nezaměstnanost stoupla z 5% v r. 2007 na cca 7% v r. 2013. Je tedy možno konstatovat, že krize výrazněji postihla „úspěšné“ okresy ČR, neúspěšné si pozici spíše zlepšovaly, mezi nimi i Ostrava. Je otázkou, nakolik je uvedená skutečnost odrazem úspěšné regionální hospodářské politiky. 2. Pro hodnocení situace nezaměstnanosti byla jako podklad využita zejména ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V OKRESE OSTRAVA V ROCE 2013 A PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V ROCE 2014 (zpracovatel: ÚŘAD PRÁCE Ostrava, referát trhu práce). V úvodu této práce je konstatováno, že „ Ostravský region stále patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a vysoká strukturální nezaměstnanost.“ Tradiční dělení okresů na mikroregion z hlediska nezaměstnanosti je v tomto podkladu odmítnuto. Zajímavý je popis vysoké diferenciace nezaměstnanosti na území města Ostravy. Dále je uvedeno že „Od ledna 2009 jít OSSZ nevede přehled o vývoji počtu malých organizací a jejich pojištěnců (zaměstnanců u firem se stavem do 25 osob), ale sleduje tyto údaje za všechny zaměstnavatelské subjekty podle počtu pojistných vztahů. Úřad práce, který údaje o malých firmách pravidelně získával a využíval pro výpočet celkové zaměstnanosti v daném okrese, není tak nadále schopen pokračovat ve sledovaných časových řadách a může využívat pouze své interní údaje z monitoringu zaměstnavatelů s počtem 26 a více osob a k tomu údaje o počtu OSVČ z OSSZ. Pozice města Ostravy, ve srovnání s průměrem ČR je z hlediska úrovně nezaměstnanosti dlouhodobě velmi nepříznivá, prezentovaný výhled na délku 1 roku je pouze velmi mírně pozitivní. U průmyslové zóny v Ostravě Hrabové je očekáván nárůst zaměstnanosti v řádu cca 300 míst. Uvedené předchozí skutečnosti vedou k závěru (po zvážení možných pozitivních a negativních faktorů), že expertní korekce celkového hodnocení regionální ekonomiky lze uplatnit pro všechny obce SO ORP Ostrava na hodnotu 6 mimo město Ostravu, Vratimov a Šenov (zhoršující vazba na okres Karviná), kde je adekvátní ponechání hodnoty 7 (nejhorší). Region SO ORP Ostrava patří jednoznačně a dlouhodobě mezi 1/10 území SO ORP s největšími problémy hospodářského pilíře. Tabulka 107:

Území jednotka

Podíl nezaměstnaných osob Podíl nezam. Počet osob uchazečů o dosažitelných zaměstnání (%) ( 31.3.2014) 31.3. 2014 - dosažitelní

Počet uchazečů o zaměstnání ( 31.3.2014) - celkem

Počet uchazečů absolventi 31.3.2014

Počet Pořadí mezi uchazečů SO ORP evidence nad (1-nejlepší, 12 měsíců 205-nejhorší) 31.3.2014

ČR MSK

8,2 10,5

592643 89281

608262 91837

26917 3949

251571 43266

x x

Říčany Brandýs nad LabemStará Boleslav Mladá Boleslav Třinec Jablunkov Hlučín Opava Ostrava

3,1

1249

1306

50

241

1

4,2 4,6 6,5 6,8 7,0 9,2 11,6

2697 3474 2466 1077 1954 6440 26132

2829 3498 2547 1110 2037 6692 26889

126 144 202 98 167 375 922

527 1331 965 355 724 2637 13663

2 3 45 54 62 135 189

179


Území jednotka


Podíl nezam. osob dosažitelných (%) 31.3. 2014

Počet uchazečů o zaměstnání ( 31.3.2014) - dosažitelní

Počet uchazečů o zaměstnání ( 31.3.2014) - celkem

Počet uchazečů absolventi 31.3.2014

13,0 13,3 13,3 13,5 13,6 14,6 14,7 15,3

1472 5716 3724 1275 3899 3833 6977 4104

1542 5772 3934 1287 4027 3852 7116 4247

69 297 182 45 161 128 236 185

Rýmařov Hodonín Jeseník Vítkov Krnov Litvínov Karviná Bruntál

Počet Pořadí mezi SO ORP uchazečů evidence nad (1-nejlepší, 12 měsíců 205-nejhorší) 31.3.2014 731 2728 1189 702 1970 2160 4163 2173

198 199 200 201 202 203 204 205

(zdroj: ČSÚ podklady pro ÚAP, vlastní výpočty)

Pro vývoj po r. 1990 – při dlouhodobě rostoucí nezaměstnanosti, je však charakteristické, že pohyb za prací (stěhování obyvatel) je stále velmi malý. Nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale i situací před rokem 1991. Nezaměstnanost se stále ještě neprosadila jako jednoznačný migrační faktor(v současnosti nelze prokázat výraznou závislost mezi záporným saldem migrace - stěhováním za prací a nezaměstnaností, pouze mezi cenou bytu a nezaměstnaností). Jednou z hlavních příčin malého pohybu za prací byla regulace nájemného, zvyšující cenu bydlení na jediném reálně dostupném systému bydlen í- volném trhu bydlení. Právě změny situace v sociální podpoře bydlení otevírají stavidla migrace z Ostravska v posledních letech. Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni ( podpora úřadů práce v regionu, místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón). Místní ekonomika Hodnocení místní ekonomiky je z dlouhodobějšího pohledu ztíženo absencí údajů o nezaměstnanosti na úrovni obcí, jak je uvedeno v předchozím textu. Nové údaje o podíl nezaměstnaných jsou k dispozici v rámci podkladů ČSÚ pro zpracování ÚAP. Základem hodnocení je míra nezaměstnanosti v r. 2011 (podle sčítání), která je nejrobustnějším – nejkvalitnějším údajem, jejím nedostatkem je však vazba na sčítání. Tabulka 108:

Nezaměstnanost obcí SO ORP Ostrava a širší srovnání Nezaměstnaní

územní jednotka ČR SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

SLDB 2001 míra v počet % 486 937 29 161 26 61 38 214 35 27 715 120 300 64 65 410 73 40

9,30% 11,9% 9,6% 13,0% 11,5% 14,1% 17,3% 10,0% 11,8% 8,8% 8,4% 12,8% 11,7% 15,1% 14,9%

Hodnocení v roce

SLDB 2011 míra v počet %

MPSV 2014 podíl v počet %

499859 19 384 15 52 32 139 22 18 236 86 282 67 75 255 103 20

592643 26 132 22 58 44 176 30 24730 115 283 68 80 378 116 32

9,80% 12,4% 5,6% 7,8% 8,6% 6,8% 7,1% 12,9% 7,0% 10,0% 7,3% 8,3% 7,8% 8,0% 6,6%

2011

2014

5 6 3 4 4 3 4 6 4 5 4 4 4 4 3

5 x 3 3 4 3 4 7 4 4 3 4 4 4 4

8,2% 5,7% 5,9% 7,5% 6,0% 6,3% 12,1% 6,1% 6,9% 5,2% 6,1% 7,9% 6,1% 7,4%

Expertní korekce

5 6 3 4 4 3 4 6 4 5 3 4 4 4 4

Pro hodnocení stavu – míry nezaměstnanosti bylo vycházeno z průměru nezaměstnanosti ČR, z hodnot zjištěných v roce 2011, které nejsou zkresleny změnami počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Dále byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Expertní korekce hodnocení z roku 2011 byla provedena s ohledem na stav – podíl nezaměstnanosti v roce 2014 a další podmínky území (např. pohyb za prací). Tabulka 109: Hodnocení, rok 2011 Prům. míra nezaměstnanosti

Použité parametry hodnocení míry nezaměstnanosti 1

2

menší než 3% 3 až 4,9%

3

4

5

6

7

5 až 6,9%

7 až 8,9%

9 až 10,9%

11 až 14,9%

15% a více

180



Pro hodnocení stavu – podílu nezaměstnanosti v r. 2014 byl použit průměr nezaměstnanosti z hodnot zjištěných v době sčítání v roce 2001 a 2011, které nejsou zkresleny změnami počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Dále byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Tabulka 110:

Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnanosti

hodnocení Průměrný podíl nezaměstnanosti 2014

1

2

3

4

5

6

7

menší než 2%

2 - 3,9%

4 - 5,9%

6 - 7,9%

8 - 9,9%

10 - 11,9%

12% a více

Tabulka 111:

Pokles podílu obyvatel se základním vzděláním 2001-2011 změna 1.3.2001 3.3.1991 změna 2001-2011 26.3.2011p 1991-2011


17,4% 19,3% 18,5% 16,4% 14,5% 18,1% 16,1% 20,4% 18,7% 14,5% 16,9% 14,4% 15,6% 17,9% 16,3% 19,3%

23,0% 25,2% 23,9% 25,5% 20,8% 25,2% 21,9% 28,9% 24,0% 21,8% 22,5% 20,6% 23,5% 23,5% 21,8% 29,7%

33,1% 35,3% 33,6% 36,7% 36,5% 38,5% 31,7% 44,0% 33,5% 32,2% 35,8% 34,2% 34,1% 35,8% 34,1% 42,2%

75,7% 76,4% 77,4% 64,3% 70,0% 71,9% 73,6% 70,7% 77,9% 66,6% 75,4% 70,0% 66,6% 76,1% 74,6% 65,0%

Hodnocení-změna 2001-2011

52,6% 54,7% 55,0% 44,7% 39,8% 46,9% 50,8% 46,5% 55,8% 45,2% 47,4% 42,1% 45,8% 50,1% 47,8% 45,7%

3 3 3 6 5 4 4 4 3 5 3 5 5 3 4 5

Další tabulka vychází z průběžné evidence počtu zaměstnanců MFČR v rámci rozpočtového určení daní. Počet pracovních míst je k dispozici pouze z evidence ČSÚ v rámci jednotlivých sčítání. Tabulka 112:

Název obce ČR SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

Počet zaměstnanců v obci Počet Počet Počet obyvatel zaměstnanců zaměstnanců k 1. 1. 2012 k 1. 12. 2011 na obyvatele 10 503 477 329 961 518 1 405 751 4 238 650 299 622 2 649 6 029 1 834 1 936 6 935 2 780 614

4 530 314 200 453 71 93 146 917 72 195 116 303 1 223 81 354 1 853 114 110

0,43 0,61 0,14 0,07 0,19 0,22 0,11 0,65 0,11 0,20 0,04 0,18 0,27 0,04 0,18

Počet obyvatel k 1. 1. 2013 10 514 212 328 323 523 1 429 788 4 319 664 297 421 2 707 6 139 1 907 1 997 6 966 2 847 616

Počet zaměstnanců k 1. 12. 2012 4 634 475 203 333 91 83 142 851 77 197 814 275 1 174 79 358 2 098 163 128

Počet zaměstnanců na obyvatele 0,44 0,62 0,17 0,06 0,18 0,20 0,12 0,67 0,10 0,19 0,04 0,18 0,30 0,06 0,21

(zdroj: MF ČR)

Z předchozí tabulky je patrné, že průměrný počet zaměstnanců na obyvatele je v SO ORP Ostrava je výrazně vyšší než průměr ČR, což potvrzuje postavení města Ostravy jako velmi významného centra zaměstnanosti a to nejen pro vlastní okres – SO ORP Ostrava. Prognóza vývoje místní ekonomiky je jednoznačně svázána s prognózami vývojem třetího sektoru a zpracovatelského průmyslu, který má stále vysoký podíl na celkové zaměstnanosti . Tyto prognózy jsou z dlouhodobého hlediska velmi obtížné, neprovádí je pro období delší než rok ani úřady práce. Další tabulka dokumentuje rozsah pohybu za prací v intercenzálním období 2001-2011. Saldo pohybu za prací u všech obcí mimo města Ostravy je záporné, Celkově se kladné saldo vzhledem k roku 2001 zmenšilo, především v Ostravě. U mnoha obcí klesnul počet vyjíždějících, vývoj je však potřeba posuzovat i s ohledem na vývoj počtu 181



obyvatel obcí v produktivním věku a zejména pak s ohledem na menší spolehlivost dat ve sčítání v r. 2011 (menší ochotu obyvatel deklarovat některé údaje). I přes tyto skutečnosti, se zřejmě ukazuje obecná tendence poklesu pohybu za prací (mimo obce). Tento vývoj je pravděpodobně generován i rostoucím podílem služeb na zaměstnanosti, otázkou jsou překážky pohybu za prací, např. vývoj hromadné dopravy či vlastní ochota k pohybu, až po stěhování se za prací. O značném stěhování se za prací svědčí územní diference vývoje počtu obyvatel v ČR, nejrychleji rostoucí počet obyvatel vykazuje okolí Prahy s nejnižší nezaměstnaností v ČR, na druhé straně pak nejvyšší pokles vykazuje Moravskoslezský a Ústecký kraj s vysokou nezaměstnaností. Základní příčinou stěhování je nedostatek pracovních míst v rámci regionů denní dojížďky za prací. Tabulka 113: Saldo pohybu za prací, rok 2011 Počet Vyjíždějící (denně) Dojíždějících (denně) obyvatel za prací mimo obec do obce Název obce ČR SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

10 436 560 326018 514 1375 770 4165 643 296224 2559 6013 1860 1861 6742 2693 599

1137176 14493 114 272 162 797 121 8339 516 1375 532 351 1281 505 128

Saldo pohybu za prací (denní) 2011 2001

x 37384 7 17 9 190 11 35663 73 497 18 109 741 26 23

22891 -107 -255 -153 -607 -110 27324 -443 -878 -514 -242 -540 -479 -105

26389 -126 -413 -184 -471 -134 32145 -566 -945 -472 -306 -1267 -699 -173

(zdroj: ČSÚ, SLDB)

JEV 2. PLOCHY VÝROBY Podklady:

Úřad územního plánování schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) včetně schválených změn faktografické listy Ostrava 2013

Seznam stávajících nebo plánovaných ploch výroby ve správním obvodu ORP Ostrava: Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Plochy výroby a skladování dělí Územní plán Ostravy dle míry zatěžování území na „Lehký průmysl“ a „Těžký průmysl“. Plochy výroby: • Plochy zastavěné: - Východní průmyslová oblast – této oblasti dominuje areál firmy ArcelorMittal Ostrava a.s. (bývalá Nová Huť) zabývající se hutní výrobou a zpracováním kovů. Severně na něj navazují menší areály lehkého průmyslu. - Severní průmyslová oblast – pás podél Odry a železniční trati Přerov – Bohumín od Třebovické elektrárny k Hrušovu. Její lokalizace není z urbanistického hlediska, především vzhledem k přírodnímu charakteru koridoru řeky Odry a blízkosti obytné zástavby sídliště Fifejdy, vhodná. Velkou ekologickou zátěží této oblasti a celého města je nefunkční areál rafinerie bývalé firmy OSTRAMO, který je kontaminován zejména ropnými látkami. - Významným zdrojem znečištění ovzduší, především v centru města, je koksovna Svoboda, situovaná u soutoku řek Odry a Ostravice, v blízkosti národní přírodní památky Landek. Vzhledem k ukončené těžbě černého uhlí v ostravské části Hornoslezské pánve, je situování koksovny v tomto území nelogické a je nevhodné i z urbanistického hlediska. Dochází zde ke kontaktu funkčních ploch rozporného využití. Územní plán Ostravy proto navrhuje přestavbu tohoto areálu na lehký průmysl s výrazně nižší a zdravotně příznivější mírou imisní zátěže pro navazující obytné zóny. - Centrální průmyslová oblast – tato průmyslová oblast je charakteristická souborem jednotlivých územně rozptýlených závodů vklíněných do obytné zóny a zasahujících až do těžiště města. - Další areály výroby a skladů – na území města jsou rozmístěny areály lehkého průmyslu, navazující na obytné sektory (Třebovice, Martinov, Svinov, Mariánské Hory a Hulváky) nebo doprovázející významné železniční a silniční tahy (západně Místecké, podél Frýdecké, Orlovské). 182

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava •


Plochy zastavitelné:

č. plochy


Rozloha (ha)


P1 P3 P4 P6 P7 P8 P11 P12 P13 P15 P16 P18 P19 P20 P21 P25 P26 P27 P28 P29 P30 P31 P35 P36 P37 P38 P39 P41 P42 P43 P46 P47 P51 P52 P56 P60 P61 P62 P63 P64 P65

Krásné Pole Martinov ve Slezsku Mariánské Hory Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Přívoz Hrušov Heřmanice Heřmanice Poruba Poruba Svinov Svinov Svinov Svinov Hošťálkovice Hošťálkovice Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory Mariánské Hory Nová Ves u Ostravy Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory Mariánské Hory Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Slezská Ostrava Stará Bělá Dubina u O., Stará Bělá Nová Bělá Hrabová Hrabová Hrabová Hrabová Kunčice nad Ostravicí Svinov Slezská Ostrava Bartovice Bartovice Bartovice Bartovice

0,80 7,44 2,01 0,20 6,17 9,14 0,21 2,16 3,92 0,93 19,92 2,71 0,24 0,70 0,58 6,90 0,58 16,11 0,21 8,99 26,21 22,43 15,58 8,57 2,57 2,95 13,44 3,04 23,00 4,30 8,31 4,91 1,05 0,45 7,74 2,21 0,51 1,31 1,93 1,70 0,51

Lehký průmysl Lehký průmysl Těžký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Těžký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl

Čavisov Plochy výroby: • Plochy zastavěné: - Zemědělské družstvo Slezan (Klimkovice) – v současné době je areál prázdný, bez využití a je určen k prodeji. Výhledově je možné využití pro nezemědělské výrobní aktivity. - Objekt bývalé drůbežárny, v současné době je nevyužitý. • Zastavitelné plochy: - Zastavitelná plocha výroby a skladování VS (plocha č. Z 9) je navržena západně od zemědělského areálu Dolní Lhota Plochy výroby: • Plochy zastavěné: - stávající zemědělský výrobní areál, - výrobní areál v lokalitě Podjárky • Zastavitelné plochy: - plocha (Z17) v jihozápadní části Dolní Lhoty. Obec Horní Lhota Středisko zemědělské výroby firmy NOVA Územní rezerva pro případný rozvoj, lokalita Hájek

183



Město Klimkovice Plochy výroby: • Plochy zastavěné: - Zemědělské družstvo SLEZAN Klimkovice - výrobna nábytků Interiér Klimkovice • Zastavitelné plochy: - Lokalita na ul. Komenského Pro podnikatelské aktivity výrobního charakteru a služeb je nově navrhována plocha u silnice I/47 směrem na Bílovec. Provozy nezávadné z hlediska vlivu na životní prostředí bude možno realizovat i ve smíšené zóně. Obec Olbramice Pro podnikatelské aktivity výrobního charakteru a služeb budou využívány plochy u stávajícího výrobního areálu. Pro podnikatele v zemědělské malovýrobě nejsou stanoveny nové lokality, ale podmínky pro jejich případné umístění v zastavěné části obce. Plochy výroby: • Plochy zastavěné: - Slezan - Zemědělské družstvo Klimkovice, - Truhlářství. • Zastavitelné plochy: - č. plochy - 33, 35, 37, 40 a 42 – lokalita u vepřína…výroba, výrobní služby, sklady. Stará Ves nad Ondřejnicí Pro zajištění hospodářského rozvoje jsou rozšířeny možnosti podnikání a výrobních služeb v obytném území obce. Větší rozvoj průmyslové výroby není podporován. Plochy pro výrobu a skladování - stávající i navržené - jsou soustředěny podél silnice I/58. Plochy výroby: • Plochy zastavěné: zemědělská výroba zůstává zastoupena čtyřmi většími areály ležícími v blízkosti silnice III/48615 vedoucí do Brušperku a dvěma areály v Košatce nad Odrou. • Zastavitelné plochy: - Plocha Z43 (u silnice do Ostravy) - výroba, občanské vybavení, - Plocha Z44 (u silnice do Ostravy) - výroba, občanské vybavení, - Plocha Z45 (u silnice do Ostravy) - výroba, občanské vybavení. Město Šenov Plochy výroby se nachází podél ulice Těšínské směr Havířov a v lokalitě Volenství • Obchodně podnikatelský areál, lokalita „Linečník“ a „V Dědine“ • Plochy pro podnikatelské aktivity(nerušivé podnikání) – mezi ulicemi „U Mlýna“ a „Do Dědiny“ Václavovice Obec má charakter obytného satelitu sousedních měst Ostravy, Havířova a Frýdku-Místku a nepředpokládá se zde rozvoj výrobních aktivit. Plochy výroby: • Plochy zastavěné: - středisko živočišné výroby Družstvo VASE (ulice Zemědělská, využíváno různými podnikatelskými subjekty jako sklady a dílny) - bývalá cementárna (ulice Václavovická, v současné době stolařská dílna). • Zastavitelné plochy: - Nově navržena pro rozvoj výroby a skladování je zastavitelná plocha v severní části obce na ulici Lipkův Důl, v návaznosti na stávající výrobní areál (plocha č. Z56). - Drobné provozovny jsou umístěny v obytné zástavbě. Obec Velká Polom Plochy výroby: • Zastavitelné plochy: Označení plochy Způsob využití plochy V-Z1 VD-Z1 VD-Z2

Plocha výroby a skladování Plochy drobné výroby a výrobních služeb Plochy drobné výroby a výrobních služeb

184



Vratimov Plochy výroby průmyslové – těžký průmysl VT Zahrnují tzv. severní průmyslovou zónu a jsou určeny zejména pro těžký průmysl a energetiku. Plochy výroby průmyslové – lehký průmysl VL Zahrnují stávající i navržené areály průmyslové výroby – lehkého průmyslu. Plochy výroby drobné VD Součástí smíšených ploch Plochy výroby drobné – areál Horní Datyně VD1 Zahrnují stávající výrobní areál v Horních Datyních Plochy výroby: • Plochy zastavěné: - severní výrobní zóna, situovaná v prostoru bývalé Osady mladých budovatelů socialismu (mezi ulicemi Popinecká v lokalitě Popinec). - dvě lokality řadových garáží a část nevyužitých pozemků ve vlastnictví Města Vratimov, Arcelor Mittal a.s. a Stamag Trading s.r.o. Celý areál je v územním plánu vymezen jako plochy výroby průmyslové – těžký průmysl VT a je ponechán územně beze změny - centrální výrobní zóna, situovaná v prostoru bývalých Vratimovských papíren, východně železniční trati. V areálu sídlí řada firem, provozujících průmyslovou výrobu. Jižní část zóny (bývalá skládka materiálu Hutních staveb), v současné době využívaná pro zpracování kalů z ostravských ropných lagun, je v územním plánu vymezena jako plocha výroby drobné VD. - Areály výroby drobné VD jsou na Závodí a v Horních Datyních. Tyto areály se ponechávají beze změny. • Zastavitelné plochy: Zastavitelné plochy výroby průmyslové – lehký průmysl VL jsou vymezeny zejména v severozápadní části Vratimova, podél ulice Mourové a Nádražní (plochy č. Z1 - Z5), dále na Popinci, na ul. Sezónní (plochy č. Z11, Z12, Z13). - Z1 - Výrobní zóna Mourová I., - Z5 - Výrobní zóna, Nádražní I., - Z2 - Výrobní zóna Mourová II., - Z11 - Sezónní I., - Z3 - Výrobní zóna Mourová III., - Z12 - Sezónní II., - Z4 -U trati, - Z13 - Sezónní III. Obec Vřesina Plochy výroby: • Plochy zastavěné: - Zemědělské družstvo „Slezan“ Klimkovice - Menší areál zemědělské výroby, ul. Záhumenní - Lokalita Hájek – líheň krůťat • Zastavitelné plochy: - Jižně od areálu ZD, ul. Selská - Východní okraj obce - územní rezerva pro případné další výrobní a podnikatelské aktivity v prostoru mezi hranicí k.ú., silnicí I/11 a přeložkou silnice III/4692 Obec Zbyslavice Plochy výroby: • Plochy zastavěné: - ZD Slezan Klimkovice 3.2.10.1 Shrnutí - hospodářské podmínky Hospodářské podmínky území SO ORP Ostrava jsou zásadním limitujícím faktorem jeho dalšího rozvoje. Prvotním, dobře popsatelným faktorem, je vysoká úroveň nezaměstnanosti. Mnohem hůře popsatelným a méně vnímaným faktorem je pokles relativní úrovně mezd po r. 1990. Špatné podmínky zaměstnanosti tak jsou nejvýznamnějším faktorem generujícím záporné saldo migrace, zejména vystěhování mladých obyvatel z města Ostravy, které pouze omezeně tlumí vyšší ceny bydlení v atraktivních migračních pólech ČR (zejména Praha). Hodnocení hospodářského pilíře v těchto ÚAP je založeno na výběru validních a dostupných ukazatelů s odmítnutím řady ukazatelů, které jsou zavádějící (například daňové příjmy obcí plynoucí z rozpočtového určení daní) a jejich interpretace je velmi problematická. Nedostupnost údajů o příjmech obyvatel, hrubém domácím produktu, přidané hodnotě na území menším než krajů je významným problémem při hodnocení. Město Ostrava dlouhodobě vykazuje jednoznačnou roli nadregionálního centra zaměstnanosti, na které se přenášejí i°výrazné hospodářské problémy z širšího okolí (především okresu Karviná). Rozsah pohybu za prací (mezi obcemi) vzhledem k vývoji v intercenzálním období r. 2001 až r. 2011 zřejmě klesá, otázkou však zůstává i klesající spolehlivost dat o pohybu za prací. Vazby na okolí se pomalu zmenšují s rostoucím významem třetího sektoru, roste podíl pohybu za prací v rámci obcí. Míra nezaměstnanosti na úrovni obcí je výrazně diferencovaná, do značné míry podmíněna vzdělanostní úrovní obyvatel obcí. Velmi vysoká úroveň nezaměstnanosti je vykazována ve městě Ostravě, u ostatních obcí je však úroveň 185



nezaměstnanosti průměrná až podprůměrná, s výjimkou Šenova (nadprůměrná). Při práci s údaji o nezaměstnanosti je nezbytné vnímat zásadní metodické změny v jejich zjišťování v posledních letech, absence delších časových řad na úrovni obcí. Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni ( podpora úřadů práce v regionu, místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón). Návrh nových ploch pro podnikání v rámci územních plánů obcí je mnohdy problematický, zejména v případě existence ploch brownfieldů a ploch s nízkou intenzitou využitím. Podpora využití těchto stávajících ploch by měla být přednostní (děje se tak v prostředí absence ekonomických nástrojů zabezpečujících přiměřené využití ploch pro podnikání).

3.2.11 Ostatní jevy - obsahuje jevy (1, 84, 105, 108, 109, 118 a 119)

JEV 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ Podklady:

Úřad územního plánování schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) včetně schválených změn

Hranice zastavěného území je v rámci ORP Ostravy vymezena u některých obcí nově podle § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) v rámci nově pořizovaných územně plánovacích dokumentací, nebo samostatným vymezením zastavěného území. U obcí, kde nebylo zahájeno pořizování nového územního plánu, nebo neproběhlo vymezení postupem podle § 58 dle stavebního zákona, je hranice zastavěného území převzata z platných územně plánovacích dokumentací ve znění posledních změn. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územní plán vydán dne 21.5.2014 usnesením č. 2462/ZM1014/32 Zastupitelstva města Ostravy. Obec Čavisov Územní plán vydán dne 4.4.2012 usnesením č. X/114 Zastupitelstva obce Čavisov. Obec Dolní Lhota Územní plán vydán dne 29.6.2011 usnesením č. 69/5 Zastupitelstva obce Dolní Lhota. Obec Horní Lhota Územní plán schválen dne 18.6.1999 Obecním zastupitelstvem obce Horní Lhota Město Klimkovice Územní plán schválen dne 18.4.2001 usnesením č. 103.1 Zastupitelstva města Klimkovic. Obec Olbramice Územní plán schválen dne 8.10.2002 na 23. zasedání Zastupitelstva obce Olbramice. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Územní plán vydán dne 12.5.2014 usnesením č. 1/220514 Zastupitelstva obce Stará Ves nad Ondřejnicí. Město Šenov Územní plán schválen dne 5.12.1996 usnesením Zastupitelstva obce Šenov. Obec Václavovice u FM Územní plán byl vydán dne 8.10.2014 usnesením č. 21 Zastupitelstva obce Václavovice. Obec Velká Polom Územní plán vydán dne 5.3.2012 usnesením č. 26/7 Zastupitelstva obce Velká Polom. Město Vratimov Územní plán byl vydán dne 23.4.2012 usnesením č. 11/8.4 Zastupitelstva města Vratimova. Obec Vřesina Územní plán byl vydán dne 24.9.2014 usnesením č. 23-04.4. Zastupitelstva obce Vřesina. Obec Zbyslavice Územní plán schválen dne 14.10.1998 usnesením Zastupitelstva obce Zbyslavice

186



JEV 108. VOJENSKÝ ÚJEZD Na území SO ORP Ostrava se nenachází vojenský újezd.

JEV 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI Legislativa • Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. • Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky • Vyhl. č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování • Vyhl. č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky Co objekty zpracovávají: Objekty zařazené do skupiny A - bezpečnostní program - dokument, který stanoví systém řízení bezpečnosti v objektu Objekty zařazené do skupiny B - bezpečnostní zprávu - dokument, který obsahuje program s podrobným zpracováním hodnocení rizika závažné havárie, hodnocení rozsahu možných škod a popis preventivních bezpečnostních opatření v objektu - vnitřní havarijní plán - stanoví preventivní bezpečnostní opatření k minimalizaci následků závažné havárie. - podklady: a) pro stanovení zóny havarijního plánování b) pro vypracování vnějšího havarijního plánu Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Objekty nebo zařízení zařazeny do skupiny A • LINDE TECHNOPLYN a.s. • LINDE – VÍTKOVICE (býv. AGA) - kyslíkárna (Ostrava – Hulváky) - acetylénka (Ostrava-Vítkovice) • MG ODRA GAS s.r.o. (výroba acetylénu v areálu NH a.s.) • VÍTKOVICE, a.s. Ostrava • VÍTKOVICE STEEL, a.s. Objekty nebo zařízení zařazeny do skupiny B • BorsodChem MCHZ s.r.o. • OKD, Ostravsko-karvinské koksovny, a.s. - koksovna Svoboda - koksovna Jan Šverma • Nová huť, a.s. • Energetika Vítkovice a.s. Město Vratimov Tabulka 114: Evidovaný objekt zařazené do skupin A na území města Vratimova skupina provozovatel adresa sídla firmy adresa zařízení A

MG Odra Gas, spol. s r.o., kyslíkárna

Na Popinci 1088, 739 32 Vratimov

Na Popinci 1088, 739 32 Vratimov

Na území těchto obcí se nenachází objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami. Obec Olbramice Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Horní Lhota Město Šenov Město Klimkovice Obec Václavovice 187



Obec Velká Polom Obec Vřesina

Obec Zbyslavice

JEV 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ Podklady:

Krajský úřad - Moravskoslezský kraj

Zóna havarijního plánování je území v okolí provozovatelů zařazených do skupiny B, dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, v němž jsou uplatňovány požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. Zónu havarijního plánování stanovují krajské úřady (před rokem 2002 okresní úřady). Vnitřní hranicí zóny havarijního plánování tvoří areál objektu/zařízení provozovatele. Vnější hranice zóny havarijního plánování je stanovena dle vyhlášky MV č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. Zóny havarijního plánování se vymezují v okolí objektů nebo zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, životní prostředí a majetek. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Tabulka 115: Název

Zóny havarijního plánování na území města Ostravy Popis

výroba koksu (vysokoteplotní karbonizace uhlí v koksárenských OKD, OKK, a.s., bateriích), produkty koksování jsou koks, koksárenský plyn, koksovna Svoboda dehet, síran amonný, benzol, síra výroba koksu (vysokoteplotní karbonizace uhlí v koksárenských OKD, OKK, a.s., bateriích), produkty koksování jsou koks, koksárenský plyn, koksovna Šverma dehet, síran amonný, benzol, síra ArcelorMittal, a.s., výroba a zpracování surového železa, oceli a hutní druhovýroba, Ostrava nebezpečné látky: vysokopecní plyn, koksárenský plyn, benzol výroba technických chemikálií organické chemie, technických BorsodChem plynů a činnostmi, které jsou s jejich výrobou spojeny, MCHZ,s.r.o., Ostrava skladování a stáčení amoniaku

k.ú.

Přívoz

Mariánské Hory, Nová Ves Kunčice, Bartovice, Radvanice Mariánské Hory, Petřkovice, Lhotka, Hošťálkovice, Třebovice, Svinov, Nová Ves, Hulváky, Moravská Ostrava, Přívoz

Na území těchto obcí není vymezena zóna havarijního plánování: Obec Čavisov Město Šenov Obec Dolní Lhota Obec Václavovice Obec Horní Lhota Obec Velká Polom Město Klimkovice Město Vratimov Obec Olbramice Obec Vřesina Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Zbyslavice

JEV 105. HRANIČNÍ PŘECHOD Podklady: Ministerstvo vnitra Ve správním obvodu ORP Ostrava se hraniční přechod nenachází.

JEV 117. ZASTAVITELNÁ PLOCHA Podklady: Platná ÚPD včetně schválených změn Na území SO ORP Ostrava byly schválenou ÚPD a jejich schválenými změnami vymezeny zastavitelné plochy, které byly zakresleny do grafické části ÚAP. Nově vymezené zastavitelné plochy jsou rozvíjeny ve smyslu potřeb rozvoje obcí Potřeby vymezení nových zastavitelných ploch byly v souladu s ustanovením Hlavy 1 – Cíle a úkoly územního plánování, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Stanovení potřeby ploch pro bydlení vycházelo z podrobně zpracovaného demografického vyhodnocení předpokládaného vývoje populace a potřeby bytů na území SO ORP Ostrava včetně zakalkulované snahy o stabilizaci počtu obyvatel. Potřeba nových ploch pro bydlení je motivována především snahou vytvořit pro stávající i potenciální obyvatele SO ORP Ostrava co nejpříjemnější a nejkvalitnější podmínky pro bydlení s cílem stabilizovat počet obyvatel SO ORP Ostravy. 188



Využitelnost celého nezastavěného území byla prověřena z hlediska dopadů územních limitů. Do řešeného území byla promítnuta záplavová území, plochy velkoplošných a maloplošných chráněných území, významné krajinné prvky registrované i vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny, ochranná pásma významných dopravních staveb a°technické infrastruktury, sesuvná území, plochy I. a II. třídy ochrany ZPF a další limity vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Zastavitelné plochy jsou vymezovány tak, aby svým situováním neomezily možnost využití návazných pozemků jiného způsobu využití, aby svým provozem nadměrně nenarušily životní prostředí a bezpečný pobyt obyvatel a aby byla zajištěna dostupnost těchto ploch hromadnou i individuální dopravou.

JEV 118. JINÉ ZÁMĚRY ČEZ Distribuce Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení kapacit elektrické energie. Je vybudována nova trafostanice v Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a rekonstruována vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV na Fifejdách, Slezské Ostravě, Plesné a Hrušově. Povodí Odry Studie proveditelnosti protipovodňových opatření pro zástavbu Polanky nad Odrou Obecné informace Úroveň ochrany před povodněmi městského obvodu Polanka nad Odrou a města Klimkovice je v současné době relativně nízká a nevyhovující požadavkům platné legislativy. Kapacity koryt vodních toků v těchto obcích se pohybují mezi Q2 a Q5, lokálně je kapacita koryt i vyšší. Vymezení zájmového území Zájmové území se nachází v Moravskoslezském kraji v katastrálních územích Olbramice, Klimkovice a Polanka nad Odrou. Dle zadání studie měly být řešeny dále uvedené vodní toky: • • • •

Polančice Rakovec Mexický potok Křibí

cca 9,7 km; cca 2,2 km; cca 0,4 km; cca 0,1 km.

Dle informace správce povodí jsou Mexický potok a Křibí bezejmennými vodními toky a korektně by jejich názvy měly být uváděny takto: Mexický p. (bezejmenný tok) a Křibí (bezejmenný tok). Pro přehlednost textu i výkresových příloh jsou ve studii uváděny zkrácené názvy Mexický potok a Křibí. Cíle studie Cíle studie byly specifikovány SOD: • • •

stanovení stávající kapacity koryt řešených vodních toků; stanovení rozsahu záplavových území pro Q5, Q20 a Q100; provedení návrhu opatření na zvýšení úrovně ochrany před povodněmi.

SANAČNĚ – REKULTIVAČNÍ STAVBY Ve správě DIAMO, s.p., o.z. ODRA Tabulka 116: Název

Akce realizované k.ú.

Popis

Bývalé kalové nádrže flotačních hlušin, je Rekultiv. území nádrže NP 1 Hrabová prováděná technická úprava s následnou biologickou rekultivaci Bývalé kalové nádrže, jsou prováděny Sanace a rekultivace nádrží Stachanov Hrušov sanační práce, následně technická rekultivace s následnou biologickou rekultivací Zahlazení hornické činnosti bývalého Dolu Odvodnění pozemků Ščučí Hrabová Paskov, kolem potoka Ščučí Protierozní opatření Salma Radvanice budování ochranného valu, který zamezí

189

Plocha zahájeno ukončení 30,93 ha 11/2006

12/2024

9,97 ha

3/2008

12/2014

X

2/2009

12/2014

700 m2

12/2009

5/2015


Název

k.ú.

Rekultivace odvalu Jeremenko

Vítkovice

Rekultivace odkalových nádrží Jeremenko

Vítkovice

Rekultivace Lipina, plocha A

Radvanice

Rekultivace vodního toku Ráček Rekult. vod. toku Ráček, II.etapa

Bartovice Bartovice

Popis erozi v zájmovém území Bývalý odval, je dokončena technická rekultivace, probíhá zalesnění 2011dokončena technická rekultivace, probíhá 5ti-letí údržba Rekonstrukce jednotné kanalizace, zpevnění svahu a následné zalesnění Zajištění bezpečného odtku vod v korytě Zajištění stability břežních svahů toku Rekonstrukce kanalizace, úprava terénu včetně odvodnění (stabilizace svahu)

Rekultivace pozemku u ul.Kubečkova Radvanice

Tabulka 117: Název


Akce připravované k.ú.

Zkapacitnění odlehčovacího Hrabová kanálu Ščučí Rekultivace odvalu Urx Petřkovice u O. Úprava odtokových poměrů Hrabová, potoka Zyf Nová Bělá Odvodnění Ostrava Nová Ves Nová Ves sever Úprava odvodnění vodoteče Vítkovice Mlýnka Gravitační odvodnění Hrušova

Hrušov

Popis

Úprava spádu a kapacity kanálu

Plocha zahájeno ukončení 12/2015 06/2008

12/2015

0,97 ha

08/2012

2018

728m 175m

2012 2014

2017 2015

0,55 ha

10/2012

2018

Plocha zahájeno ukončení 2310 m

2015

2016

Rekultivace, záměr Hornického muzea

12 ha

2015

2022

Definitivní řešení odtokových poměrů

3 ha

2016

Řešení bezpečného odvedení havarijních vod při přelivu

2018

Odvod povrchových vod z okolního území

2016

Komplexní rekultivace území, zajištění opětovného využití celé lokality

Akce navržené Rekultivace u ulice Hlučínské Jedná se o území nacházející se mezi dálnicí D 47 a Černým potokem, které zbylo z původního zájmového území stavby. Část již byla zkolaudována a část s ohledem na připravovaný záměr vlastníka pozemků RPG RE Land, s.r.o. byla vyňata. Rekultivace území Vrbice Rekultivace území Vrbice zahlazuje vlivy hornické činnosti bývalého Dolu Heřmanice. Lokalita se nachází v území, které se díky výskytu vzácných a chráněných ptačích druhů řadí mezi nejznámější ornitologická území v ČR a je součástí významného ptačího území Heřmanský stav - Odra - Poolší. Poklesy na povrchu (maximum poklesů povrchu v dotčeném území činilo v letech 1961 – 1989 cca 200 cm a v 90. letech až do ukončení hornické činnosti cca 30 cm) vedly v minulosti k postupnému zamokřování území a z tohoto důvodu byly zahájeny havarijní skrývky zemin a z části zavážení poklesových kotlin, které byly pozastaveny s ohledem na následující útlum hornictví, omezení zemědělské výroby a změněný přístup k ochraně přírody. V souladu se současně platnými územními plány měst byl přehodnocen i původní záměr rekultivace. Konečným výsledkem provedené rekultivace je snaha o dotvoření již vzniklého krajinného rázu s ponecháním mokřadních biotopů, vodních ploch, trvalých travních porostů, provedení výsadby doprovodné zeleně, lesních porostů. Tímto budou předmětné pozemky postupně začleněny do okolního prostředí. Rekultivace odvalu Hedvika Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Radvanice a částečně v k. ú. Petřvald u Karviné. Odval byl průběžně od 60. - 80. let minulého století zalesňován a v některých místech je porost velmi kvalitní a zcela zapojen do okolní krajiny. V minulosti byl odval mnohokrát termicky aktivní a na části odvalu se projevuje termická aktivita i nyní. V současné době probíhá Dlouhodobý monitoring termické aktivity odvalu Hedvika s termínem ukončení v roce 2013. Termické procesy v dané lokalitě jsou nestabilizované, jak z hlediska intenzity, tak z hlediska lokalizace. Dochází k jejich migraci a to i mimo vlastní území odvalu na soukromé pozemky. V roce 2010 byla schválena dokumentace projektu Analýza rizika odvalů zasažených endogenním hořením (financován z větší části ze zdrojů SFŽP). Na základě výsledků prováděného monitoringu a závěrů Analýzy rizika bude stanoven další postup sanace území a následné rekultivace. V současné době probíhá na exponovaných plochách projekt zaměřený na měření termické aktivity. Jednou ročně (v zimním období) se provádí letecký termografický průzkum lokality. Plochu odvalu protínají trasy biokoridorů nadregionálního významu, které propojují rozsáhlé biocentrum radvanickobartovické s lesem Gurňák v Petřvaldě, což je další významné biocentrum regionálního významu. V průběhu zpracování projektové dokumentace bude toto plně respektováno.

190



Sanace u jámy Trojice Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Slezská Ostrava. V roce 2009 byly ukončeny terénní práce na projektu Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice. V současné době je již ukončena 1. fáze projektu, tj.°aktualizace Analýzy rizika kontaminovaného území. Před ukončením je 2. fáze, tj. provedení doprůzkumu a°zpracování prováděcí projektové dokumentace pro sanaci. Realizace vlastních sanačních prací je předmětem 3. fáze. Zájmová lokalita je mimo prvky ÚSES, zájmové území je součástí budoucí rekreační lokality, celé trojické údolí navazuje severovýchodně na lokální biocentrum dominanty odvalu Petr Bezruč. Rekultivace odvalu Heřmanice Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Heřmanice a k. ú. Hrušov. Severní část odvalu tvoří oblast bývalých usazovacích nádrží uhelných kalů Dolu Heřmanice, fenolčpavkových vod z Koksovny Svoboda a koksárenského odpadu. V současné době je tato oblast předmětem intenzivních jednání o budoucím využití. Východní část odvalu se odtěžuje. Při odtěžování dochází k obnažování lokálních ložisek endogenního požáru, jehož likvidace je prováděna vychlazováním s následným vymístěním. Termické procesy jsou nestabilní jak z hlediska intenzity, tak i z hlediska výskytu. Jednou ročně (v zimním období) se provádí letecký termografický průzkum lokality. Střední část odvalu je v současné době připravena k odtěžení hlušiny. Na západní části odvalu probíhá realizace záměru s názvem „Zpracování odvalu Heřmanice na suroviny pro další využití“. Zájmová lokalita stavby se nachází na ploše lokálního biocentra a biokoridoru lokálního významu. Sanace odvalu Ema Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Slezská Ostrava. V roce 2009 byl ukončen projekt Průzkum a monitoring termických procesů na odvale Ema. Z hlediska lokalizace a intenzity jsou termické procesy na odvale stabilizované. V roce 2010 byla schválena dokumentace projektu Analýzy rizika odvalů zasažených endogenním hořením (financován z větší části ze zdrojů SFŽP). Zájmová lokalita je součástí lokálního biocentra a budoucí rekreační zóny. Kuželový odval je součástí technickokulturní památky a je předmětem památkové ochrany. V průběhu zpracování projektové dokumentace je nutné návrh řešení průběžně konzultovat s Památkovým ústavem a MMO. V současné době probíhá na exponovaných plochách projekt zaměřený na měření termické aktivity. Jednou ročně (v zimním období) se provádí letecký termografický průzkum lokality. Rekultivace odvalu Koblov Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Koblov. Z jihovýchodní strany navazuje na zrušený důlní areál Koblov. Svahy odvalu byly již v minulosti zalesněny a temeno odvalu bylo rekultivováno na zemědělskou půdu – trvalý travní porost a do roku 1997 bylo využíváno Státním statkem Hlučín. V současné době je zeleň na svazích odvalu zapojena do okolní krajiny. Temeno odvalu je porostlé buření a začínají se objevovat náletové dřeviny. Návrh rekultivace spočívá v zalesnění temene odvalu s rekultivačním cílem les v souladu s územním plánem. Zájmová lokalita je mimo prvky ÚSES. Úprava Podleského potoka nad retenční nádrží bývalého Dolu Ludvík Zájmová lokalita je tvořena tokem Podleského potoka, který prochází k. ú. Bartovice, Radvanice a Petřvald u°Karviné. Prameniště Podleského potoka je v k. ú. Petřvald u Karviné, v blízkosti křižovatky ulice Závodní a°Šenovské. Po cca 1.460 m ústí potok do retenční nádrže bývalého Dolu Ludvík v k. ú. Bartovice. V místech kde potok kříží místní komunikace nebo železniční násep zrušené dráhy jsou instalovány betonové propustky, na vtoku i°výtoku opatřeny betonovými čely. Profil potoka je nezpevněný, podélný sklon toku je dle místního šetření velmi pozvolný, místy i nulový. V lesních porostech v blízkosti vtoku do retenční nádrže je trasa toku neuspořádána – tvořena meandry. V místech jednotlivých propustků, které jsou většinou ze 2/3 zanesené, dochází ke vzdouvání hladiny a v době větší srážek k rozlivu na přilehlé pozemky. Úprava Podleského potoka spočívá v rekonstrukci jednotlivých trubkových propustků v návaznosti na podélný sklon toku. Kapacita jednotlivých propustků by měla být taková, aby během přívalových srážek nedocházelo ke vzdouvání vodní hladiny a k zatápění přilehlých pozemků. Trasu toku se navrhuje pročistit. V úseku, který prochází lesními porosty budou zásahy do tvaru koryta minimalizovány. V rámci úpravy Podleského potoka se navrhuje vyřešit i úpravu odvodňovacího příkopu v k. ú. Petřvald u Karviné, který odvádí část povrchových vod z areálu firmy Diamo, s. p., o. z. Odra (bývalý areál Dolu Fučík). Profil příkopu je nutné rekonstruovat a výškově plynule napojit na tok Podleského potoka. Úprava vodotečí v Bučinském lese Zájmová lokalita je tvořena kaskádou vodních ploch, rybníkem v Bučinském lese a vodní plochou u odvalu Ludvík 3. Obě lokality jsou využívány jako rybářský revír. Jednotlivé vodní plochy jsou propojeny odtokovými příkopy. Za vodní plochou u odvalu Ludvík 3, je zájmová lokalita tvořena odtokovým příkopem, který ústí do místní bezejmenné

191



vodoteče v blízkosti násypu silnice I. třídy č. 59 na ulici Ostravské. Bezejmenná vodoteč je po cca 1.200 m vyústěna do řeky Lučina. Předmětem řešení bude úprava odtokových poměrů ze soustavy rybníků v úseku od rybníka v Bučinském lese až po zmíněnou komunikaci. Úprava odtokových poměrů bude řešena prostřednictvím rekonstrukce odtokových příkopů a rekonstrukce odtokových objektů z vodních ploch do odtokového příkopu. Oproti požadavku MěO Radvanice a Bartovice se navrhuje vypustit ze zájmové lokality plochu samotných rybníků, které nevyžadují zásah. Úprava odvodnění podél ulice Na Šancích Zájmová lokalita je tvořena zaniklým odvodňovacím příkopem vedoucím souběžně s asfaltovou komunikací ulice Na Šancích. Na severním konci je území vymezeno vyústěním stávajícího neudržovaného příkopu, na jihu končí příkop hranicí parcely 300/15. Celková délka zájmové lokality je cca 350,0 m. V důsledku proběhlých poklesů terénu se jedná o místní poklesovou kotlinu. Cílem navržené SRS budou terénní úpravy pozemku podél asfaltové komunikace, včetně rektifikace komunikace, za účelem vytvoření vhodných terénních podmínek pro odvodnění celé oblasti. V průběhu zpracování projektové dokumentace SRS (ve všech stupních zpracování projektové dokumentace) je nutná úzká spolupráce projektanta SRS a projektanta kanalizace, která je v této části území naplánována. Časovou posloupnost SRS je nutné koordinovat s realizací výstavby kanalizace Řešení povrchového odvodnění zájmové lokality bude v prvním stupni návrhu projektové dokumentace SRS řešeno variantně. Celkový plošný rozsah zájmového území SRS, vyplyne z místní morfologie terénu, která bude známa po důkladné zaměření zájmové lokality.

JEV 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE A) ministerstvo obrany – další dostupné informace Podklady: Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa Brno Číslo pasportu: 96/2012 Dotčené území: celá ORP Ostrava Na celém území ORP Ostravy lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby vždy jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací správy a stavební správy Brno. Jedná se o limit vycházející ze zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany státu, ve znění pozdějších předpisů a § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Zájmové stavby: • výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostní komunikací, silnic I., II., a III. třídy • výstavba s rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů • výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení • výstavba VN a VVN • výstavba větrných elektráren • výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice) • výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem • výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky) • výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny) B) ministerstvo vnitra – území pro zajištění bezpečnosti státu Podklady: Ministerstvo vnitra Číslo rozhodnutí: OSM-1433-5/09-2004 Dotčené území: parcely dle rozhodnutí v k.ú. Slezská Ostrava Ministerstvo vnitra vymezuje území na následujících parcelách: 1259, 1268, 1269, 1267, 1265, 1264, 1266, 1260/1,1260/2, 1261, 1263/1, 1263/2, 1257/2, 1256, 1257/1, 1221/1, 1275, 1270, 1272, 1273, 1274, 1271, 5595/5, 5595/25 k.ú. Slezská Ostrava (v území došlo ke změně parcelních čísel oproti vydanému rozhodnutí). V tomto území lze z důvodu zajištění bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen za souhlasu Ministerstva vnitra ČR. U staveb již zřízených v tomto zájmovém území si vyhrazuje Ministerstvo vnitra předchozí souhlas ke změnám těchto staveb.

192



C) Omezení pro nadzemní výstavbu Podklady: Úřad civilního letectví OP letiště Mošnově

OP s výškovým omezením staveb a) V prostoru OP s výškovým omezením staveb, konkrétně v OP přibližovacích prostorů a v OP přechodových ploch, nesmí nové stavby (objekty) přesahovat dále definovaná OP s výjimkou, že jsou stíněny stávající stavbou (objektem), resp. terénem, který OP již narušuje. b) Ostatní OP s výškovým omezením staveb, konkrétně OP vnitřní vodorovné plochy, kuželové plochy a vnější vodorovné plochy mohou být narušeny stavbami (objekty) i když nejsou stíněny stávající stavbou (objektem), resp. terénem OP již narušujícím, avšak pouze za předpokladu, že ÚCL na základě letecko-provozního posouzení shledá, že překážka neohrozí bezpečnost letového provozu. Takováto překážka musí být označena překážkovým značením dle požadavku předpisu L14. c) V OP s výškovým omezením není dovoleno zřizovat takové stavby nebo zařízení, nebo vysazovat porosty a umísťovat předměty, které by přesahovaly výšku určenou překážkovými rovinami OP. Poznámka : OP s výškovým omezením staveb jsou vztažena k těmto nadmořským výškám : • 407 m · OP vzletového prostoru RWY 04 · OP přibližovacího prostoru RWY 22 • 396 m · OP vzletového prostoru RWY 22 · OP přibližovacího prostoru RWY 04 • 296 m · OP vnitřní vodorovné plochy · OP kuželové plochy • 396 m · OP vnější vodorovné plochy

193



194



4 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Rozbor udržitelného rozvoje byl zpracován v členění podle § 4, odst. 1, písm. b), vyhl č. 500/2006 Sb. v požadovaných deseti kategoriích. V první řadě byla provedena analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Následovala souhrnná analýza, završená hodnocením tří pilířů udržitelného rozvoje. Závěrem je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek.

4.1 ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ 4.1.1

Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza

4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky

Slabé stránky

ložiska černého uhlí a zemního plynu ložisko slévárenských písků ložiska cihlářských hlín ložiska štěrkopísku

poddolované území většinou se slabým nebo doznívajícím vlivem na povrch sesuvná území omezené možnosti využití dobývacích prostorů zejména v centrální části města – důlní ohradník

Příležitosti

Hrozby

těžba černého uhlí a zemního plynu těžba slévárenských písků těžba cihlářských hlín těžba štěrkopísku

vliv těžby na povrch zvýšené zatížení životního prostředí dopravní zátěží spojenou s těžbou surovin v území, zvýšená prašnost, hluk omezení investičního rozvoje na poddolovaném území střety zájmů těžby surovin s limity využití území a dalšími hodnotami území výstup důlních plynů, zejména metanu na povrch

4.1.1.2 Vodní režim Silné stránky

Slabé stránky vyhlášené záplavové území řek Odry, Opavy, Ostravice, Lučiny a Porubky zasahuje části zastavěných území rychlý odtok povrchových vod z území přetvořená koryta vodních toků v zastavěném území podprůměrný rozsah vodních ploch absence vodní dopravy a nedořešené problémy při budování tzv. oderské cesty

existence strategických zdrojů pitné vody na území města dostatečné množství povrchových a podzemních zdrojů pitné vody napojení převážné většiny odpadních vod na kanalizační systém s odváděním vod na čistírny odpadních vod zlepšující se kvalita vody na vodních tocích Odra, Ostravice, Lučina, Opava existence vlastních vodních zdrojů a kanalizační sítě s následným čištěním odpadních vod u velkých podniků vodní plochy zadržující vodu v území síť monitorovacích vrtů podzemních vod (ČHMÚ)

Příležitosti

Hrozby

dobudování protipovodňových opatření, se současným využitím jako krajinotvorných prvků revitalizace vodních toků a rybníků významné zdroje pitné vody v území budování poldrů, obnova přirozených retenčních prostor v krajině citlivé využití prostorů podél vodních toků a vodních ploch pro rekreaci vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území ORP Ostrava čerpání finančních zdrojů na rozvoj technické infrastruktury ze strukturálních fondů EU

195

omezení rozvoje při nerealizaci protipovodňových opatření potenciální záplavy při vodních stavech vyšších než Q100 zhoršení záplav při nedostatečné údržbě toků (čištění koryta, údržba hrází (Povodí Odry) nebezpečí vylidňování území ohrožených povodněmi nebezpečí kontaminace a dalšího znečištění vodních zdrojů nedostatečná povodňová ochrana některých částí ORP Ostrava



4.1.1.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky v území není žádné úložiště jaderného odpadu v území není žádná jaderná elektrárna část obcí je napojena na ČOV napojení větší části Ostravy na CZT existence Strategické hlukové mapy pro hlavní pozemní komunikace zabezpečené komplexní nakládání s komunálním odpadem a růst množství vytříděných odpadů

Příležitosti rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné zeleně pokračování v sanacích ekologických zátěží, resp. lokalit znečištěných podniků, skládek, starých průmyslových podniků růst množství vytříděného komunálního i průmyslového odpadu a efektivity nakládání s tímto odpadem zavádění nových technologií zpracování a využívání odpadů využívání externích finančních zdrojů k řešení problémů životního prostředí na území ORP Ostrava podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků k životnímu prostředí podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků k životnímu prostředí rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování jejich spolupráce s jinými subjekty provedení kroků k výrazné podpoře veřejné hromadné dopravy na úkor individuální automobilové dopravy rozšíření využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie dobudovat systémy splaškové kanalizace a ČOV v obcích rozvoj plynofikace výhledové rozšiřování využití CZT

Slabé stránky velké stacionární zdroje znečištění ovzduší nedostatečné informace o kvalitě zemědělské půdy na území ORP rozvoj silniční dopravy, mj. jako největšího producenta hluku neřešení stavu některých lokalit starých zátěží a následné znemožnění jejich využití v souladu s potřebami a záměry obcí absence zodpovědné péče o chátrající areály s ukončeným provozem nedostatečné informace o množství a stavu ekologických zátěžích na území ORP Ostrava a rizik pro ŽP z nich vyplývajících špatná kvalita ovzduší, značné procento obyvatel je zatíženo nadlimitními hodnotami některé ze znečišťujících látek vzestupný trend v produkci komunálního odpadu domácnosti se vrací k vytápění méně kvalitními palivy – místní znečištění ovzduší využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není plynofikována některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél silnic I. – III. třídy

Hrozby výskyt civilizačních chorob v souvislosti se zhoršováním životního prostředí neřešení starých ekologických zátěží na území ORP Ostrava neřešení zátěže životního prostředí plynoucího z vysoké hustoty osídlení, dopravy, koncentrace průmyslu a dalších rizikových faktorů další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění nekvalitním uhlím, dřevem, atd. – místní znečištění ovzduší vznik nových velkých zdrojů znečištění ovzduší

4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky

Slabé stránky

NATURA 2000 - evropsky významné lokality NATURA 2000 - ptačí oblast zvláště chráněná území významné funkční části ÚSES množství ploch a linií rozptýlené krajinné zeleně významná rozloha lesů

koeficient ekologické stability (KES) území je nízký (nutné technické zásahy) hodnotné přírodní prvky se nachází pouze v okrajovém území ORP Ostrava a podél řeky Odry vysoké procento zastavěnosti některých údolních niv

Příležitosti

Hrozby

rekonstrukce a založení nových ploch veřejné zeleně nefunkční části ÚSES přeměnit na funkční využívání externích finančních zdrojů k řešení problémů životního prostředí na území ORP Ostrava podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků k životnímu prostředí rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování jejich spolupráce s jinými subjekty zpracování generelu ÚSES pro území ORP

196

problematická realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES likvidace kvalitních ploch zeleně rozvojem ploch výroby a bydlení likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch výroby a bydlení



4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Silné stránky

Slabé stránky

zemědělská půda tvoří 46,7 % rozlohy ORP Ostrava oglejené hnědozemě 1. a 2. třídy ochrany na rozsáhlých plochách v jižních oblastech Ostravy – Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice na části zemědělsky využívaných pozemků jsou vybudovány meliorační systémy

Příležitosti

zemědělská půda je obdělávána ve velkých lánech – je náchylnější k větrné a vodní erozi zemědělská půda je na mnoha lokalitách kontaminovaná průmyslovými imisemi (těžké kovy, arsen, polycyklické aromatické uhlovodíky, benzo(a)pyren) z hlediska imisního zatížení lesů se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C lesy se vyskytují pouze v okrajových částech území celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na území ORP činí 5385 ha, což je pouze 16,2 % z celkové rozlohy ORP

Hrozby

využití zemědělské půdy k produkci biopaliv a jiných průmyslových plodin obnova lužních lesů v záplavových oblastech

likvidace kvalitních ploch půd nejvyšší kvality I. a II. třídy ochrany rozvojem ploch výroby a bydlení likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch výroby a bydlení odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad na širší okolí, snížení retenční schopnosti lesa, změna mikroklimatu neobdělávání zemědělské půdy s její následnou degradací vysoká eroze zemědělských půd v záplavových oblastech, znemožnění investičního rozvoje v těchto územích zábory zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmysl a dopravní infrastrukturu

4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silné stránky

Příležitosti

vedení významného tahu VI. multimodálního koridoru - větev B, transevropské komunikační sítě TINA, dálnice D1, koridorová železniční trať (koridor II a III ), vysokorychlostní trať a průplavní spojení D-O-L, ekonomický potenciál kraje posiluje návazná Katowická aglomerace s cca 9 mil. obyvatel výhodná poloha města na dopravní křižovatce nejdůležitějších krajských tahů (motiv tzv. “slezského kříže”) s výhodnou pozicí pro vedení mezinárodní dopravy ve směru na Slovensko a Polsko dokončená modernizace II. tranzitního železničního koridoru Břeclav-Přerov-Bohumín-Petrovice u Karviné s výjimkou stanice Ostrava hl.n.

Slabé stránky

centrální poloha města na tahu větve B VI. multimodálního evropského dopravního koridoru je šancí pro rozvoj celého regionu - rozvoj podnikání, přísun zahraničního kapitálu a přístup na zahraniční trhy budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem

Hrozby / Rizika

nedokončená základní komunikační síť ORP Ostrava absence logistických center pro využití kombinované přepravy

pokles kvality příměstské veřejné dopravy by vedl k dalšímu nárůstu individuální automobilové dopravy

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – automobilová doprava Silné stránky Příležitosti rozvinutá síť dálnice, silnic I. a II.třídy a místních komunikací I.třídy nabízející dobrý standard plošné obsluhy rozvinutá síť městské a příměstské nekolejové dopravy

Slabé stránky

dostavba rozestavěných a připravovaných dálničních přivaděčů výstavba přeložky silnice I/11 v úseku Poruba – Mokré Lazce dokončení chybějících prvků páteřní sítě (zejména u trasy tzv. "Slezského kříže" – ulice Rudné v průjezdu Vítkovicemi

Hrozby / Rizika

nevyhovující stav páteřní silnice I/11 v průtahu Vítkovicemi a silnice I/56 ve směru na Opavu nevyhovující stavební a technický stav silnic III. Třídy a místních komunikací nedostatek parkovacích a odstavných stání v centru města a v obytných souborech Poruby a Jižního města

197

nebezpečí nárůstu individuální dopravy vlivem nekoordinované nabídky příměstské hromadné dopravy, nárůst objemu silniční nákladní dopravy zpožďování výstavby páteřní sítě v důsledku omezení investičních možností povede k ještě většímu přetížení sítě s negativními důsledky na životní prostředí a bezpečnost



DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – železniční doprava Silné stránky Příležitosti rozvinutá síť celostátních a regionálních železničních tratí a vleček rozvinutá železniční osobní doprava na celostátních a regionálních tratích probíhající rekonstrukce koridorových tratí, zajišťujících zvýšení kvality železniční dopravy zavedený integrovaný dopravní systém se zapojením železniční dopravy

Slabé stránky

modernizace a elektrifikace vybraných tratí, vytvoření systému P+R, rekonstrukce a dostavba železničních zastávek návrh tras lehké kolejové dopravy (vlakotramvaj) z Ostravy do Havířova, Hlučína a Orlové dopravní politika sledující podporu veřejné osobní dopravy a v odůvodněných případech potlačení individuální dopravy (např. v centru města) vybudování vysokorychlostní tratě se zastávkou v Ostravě pro zajištění vazeb osobní dopravy v evropském měřítku budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem a Slovenskem

Hrozby / Rizika

morální a technická zastaralost železniční tratí 321 (Svinov – Kunčice – Český Těšín) a 323 (Kunčice – Val. Meziříčí) nedostatečná kapacita trati 321 v úseku Děhylov – Svinov – odbočka Odra

zpožďování modernizace v důsledku omezených investičních prostředků

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – cyklistická doprava Silné stránky Příležitosti vhodná poloha Ostravy na soutoku 4 řek a z toho vyplývající možnost vedení cyklotras rekreačního charakteru podél nich a propojení s přilehlými rekreačními oblastmi např. Hlučínsko, Frýdecko-Místecko, Poodří ve městě již vybudováno více jak 65% délky plánovaných cyklotras

Slabé stránky

napojení Ostravy na Greenway Krakov - Morava - Vídeň podél řeky Odry při budování cyklotras nadměstského nebo nadregionálního významu možnost čerpat krajské nebo státní finanční prostředky případně využít prostředky fondů EU

Hrozby / Rizika

velké vzdálenosti jednotlivých částí Ostravy mezi sebou a z toho vyplývající finančně i technicky komplikované řešení jejich vzájemného propojení cyklotrasami např. PorubaCentrum přes Svinovské mosty, Jih-Centrum přes oblast Vysokých pecí

riziko možného zpoždění v budování cyklotras z důvodu nedostatku financí nebo jiných priorit pro jejich využití

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – letecká a vodní doprava Silné stránky Příležitosti letiště Mošnov s parametry pro mezinárodní provoz s perspektivou výrazného rozvoje. území je zabezpečeno leteckou záchrannou službou

Slabé stránky

rozvoj letiště Mošnov, dobudování železničního napojení letiště na koridorovou trať vybudování Oderské vodní cesty (vodní magistrála E30) s napojením na stávající mezinárodní síť vodních cest na Polském území (Kožle-Bohumín) a současně vybudování protipovodňových opatření

Hrozby / Rizika

nedostatečná nabídka leteckých linek z Mošnova chybějící vazba na přístavy evropské vodní sítě

konkurence letišť v Katowicích a Krakowě

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Silné stránky

Slabé stránky využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není plynofikována některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV některé obce nemají veřejný vodovod na celém území

napojení převážné většiny odpadních vod na kanalizační systém s odváděním vod na čistírny odpadních vod existence kanalizační sítě s následným čištěním odpadních vod u velkých podniků napojení větší části Ostravy na CZT

Příležitosti

Hrozby sankce obcím při nedokončení systémů kanalizace a ČOV další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění nekvalitním uhlím, dřevem, atd.

dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území ORP Ostrava dobudovat chybějící části veřejného vodovodu čerpání finančních zdrojů na rozvoj technické infrastruktury ze strukturálních fondů EU

4.1.1.7 Demografické a sociální podmínky Silné stránky

Slabé stránky

růst počtu obyvatel ve většině obcí SO ORP Ostrava plynoucí zejména ze suburbanizačních procesů

198

nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci České republiky nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel zejména



dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol, včetně škol vyučujících v angličtině existující potenciál v absolventech vysokých škol, zejména absolventů technických oborů spolupráce mezi organizacemi (existence silných hráčů zejména v Ostravě), rozvoj partnerství rostoucí vzdělanostní úroveň zaměstnanců i populace

v Ostravě a zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním relativně vysoký úbytek obyvatelstva v SO ORP Ostrava jako celku, zejména v Ostravě, především v důsledku migrace

Příležitosti

Hrozby

optimalizace sítě základního a středního školství, zejména z pohledu jejich struktury vůči potřebám trhu práce podpora zvyšování počtu obyvatel přirozenou měrou a aktivní podporou migrace využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů

růst marginálních skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, nezaměstnaní absolventi apod.) ohrožených sociální exkluzí a jejich nedostatečná integrace do společnosti problémy škol v souvislosti s demograficky pod míněným úbytkem dětí odchod zahraničních investorů stárnutí populace

4.1.1.8 Bydlení Silné stránky relativní dostatek bytů a rozvoj druhého bydlení dobrá technická vybavenost bytů rekonstrukce staršího bytového fondu městem Ostravou nižší ceny bytů ve srovnání s ČR

Příležitosti rekonstrukce staršího bytového fondu zvýšení atraktivity bydlení u panelových sídlišť s využitím koordinované státní a místní podpory regenerace

Slabé stránky nízká atraktivita bydlení, zejména ve městech neexistence jednotné strategie a koncepce bydlení u většiny obcí nízký počet bytů v rodinných domech napojených na kanalizaci nedostatek bytů zvláštního určení

Hrozby degradace panelových sídlišť a starších obytných oblastí, koncentrace sociálně slabých a nekooperativních obyvatel a růst etnizace problému bydlení

4.1.1.9 Rekreace, volný čas Silné stránky velká a stabilní nabídka volnočasových aktivit silná podpora města Ostravy široká divadelní a hudební scéna konání sportovních a kulturních událostí mezinárodní úrovně rostoucí zájem a prestiž některých akcí - Colours of Ostrava, Janáčkův máj apod. dostatečné množství sportovních zařízení dlouholetá sportovní tradice dostupnost významných rekreačních lokalit (Beskydy, Jeseníky) vhodné podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování, jezdectví strategický přístup kraje i města Ostravy k rozvoji cestovního ruchu zřízení uceleného rezervačního systému pro podporu cestovního ruchu založení „turistického klastru MS kraje“ vhodné propojení a návaznost technických památek na developerské projekty (např. Nová Karolina) a rozvoj jejich efektivního využití identifikované projekty pro rozvoj cestovního ruchu v centru Ostravy, zejména s využitím Integrovaného plánu rozvoje města

Příležitosti posílení image Ostravy jako kulturního a sportovního centra, doplnit zařízení pro nové druhy sportů a rozvoj stávajících sportovních areálů vybudování kulturního a sportovního zařízení s nadregionálním významem doplňovat zázemí pro rekreaci a turistiku (cyklotrasy, ubytování, stravování, služby) v územích vhodných pro rekreaci

Slabé stránky podprůměrné lokalizační předpoklady rekreace a cestovního ruchu na většině území SO ORP Ostrava volnočasové aktivity zaměřeny převážně na mladou generaci chudé kulturní dědictví minimum tradičních akcí absence sportovních zařízení regionálního významu absence kulturního zařízení nadregionálního významu (např. galerie) zastaralost některých sportovních zařízení a jejich nevyužití zastaralost většiny rekreačních zařízení v rekreačních lokalitách, nízká kvalita služeb cestovního ruchu

Hrozby nedostatečná komunikace významných regionálních aktérů přetrvávající negativní obraz města Ostravy v oblasti cestovního ruchu

199



lepší využití industriálního kulturního dědictví lepší využití městských parků výchova mladého publika

4.1.1.10 Hospodářské podmínky 1.

Silné stránky

potenciál technicky vzdělané pracovní síly koncentraci obyvatelstva a průmyslu v širším regionu a jejich rostoucí koupěschopnost geografická blízkost zahraničních trhů Ostrava jako ekonomické a obchodní centrum širšího regionu dobré jméno regionu mezi investory nabídka ploch pro podnikání možnost aplikace větších investičních pobídek pro strategické investory ve městě Ostravě velký potenciál pro vědu a výzkum, existence výzkumných pracovišť aplikovaného výzkumu dostatečná dopravní infrastruktura města (letiště, dálnice, železniční koridory, kvalitní veřejná doprava) blížící se termín napojení kraje na dálniční síť ČR

3.

Příležitosti

rozvoj spolupráce institucí umožňující komplexní a kvalitní nabídku služeb pro investory zájem investorů o město a region rozvoj a podpora využití výzkumných kapacit ve městě a regionu podpora kooperace místních subjektů a klastrových organizací, rozvoj partnerství rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou (např. přesné strojírenství, informatika a automatizace, materiálové inženýrství, životní prostředí, jaderná energetika, nanotechnologie)

2.

Slabé stránky

dlouhodobě velmi vysoká míra nezaměstnanosti, zejména ve městě Ostravě vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích (např. hutní průmysl, automobilový průmysl) strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, obzvláště v technických profesích nízký počet podnikatelských subjektů oproti ČR, zejména živnostníků a malých podniků, což do jisté míry omezuje rozvoj zaměstnanosti nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie, jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál města nízká míra spolupráce vysokých škol a podnikatelského sektoru, jak v oblasti aplikovaného výzkumu, tak samotného vzdělávání přetrvávající negativní image města

4.

Hrozby

recese na globálních trzích, pokles poptávky po produkci vyráběné v Ostravě pomalý růst vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostatečná podpora vědy a výzkumu

4.1.1.11 Vybrané charakteristiky obcí Čavisov Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 Přirozená měna Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí =narozenízemřelí 9 6 8 5 3 438 3 5 6 9 -2 444 2 4 17 6 -2 439 3 2 3 4 1 448 1 6 24 17 -5 448 4 2 11 3 2 450 3 2 15 12 1 460 3 3 10 1 0 464 4 5 6 7 -1 473 6 4 30 2 2 471 3 3 7 1 0 512 4 2 11 8 2 518 5 6 10 8 -1 523 524 4 4 12 6 0 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011

Tabulka 118: Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

200

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 3 -3 11 -1 7 8 3 9 -1 28 6 3 2 6

Změna celkem 6 -5 9 0 2 10 4 9 -2 30 6 5 1 6 11



SWOTT Téma-indikátor 7-změna počtu obyvatel 7- věková struktura

Silné stránky

8-nájemní bydlení 10-nezaměstnanost 10-vzdělanost 10-dopravní podm. 10-techn. infrastrukt.

slabá

rychlý růst počtu obyvatel

velmi slabá

8-vybavenost obce 8-bytová výstavba

Vazba ÚP

Slabé stránky

obec bez základní vybavenosti nadprůměrná intenzita bytové výstavby velmi nízký podíl nájemních bytů mírně příznivý stav nezaměstnanosti dobrá vzdělanost obyvatel podprůměrné dopravní podmínky špatná technická infrastruktura Příležitosti

Ohrožení velmi výrazný přenos nezaměstnanosti z regionu

10-nezaměstnanost

průměrná silná slabá slabá velmi slabá velmi silná silná velmi slabá velmi slabá

Dolní Lhota Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 Přirozená měna =narozeníStav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí zemřelí 11 15 32 18 -4 1 225 11 15 61 15 -4 1 235 12 8 55 28 4 1 277 17 11 44 18 6 1 308 17 13 41 28 4 1 340 14 14 34 22 0 1 357 9 14 25 30 -5 1 369 11 18 36 13 -7 1 359 12 12 23 20 0 1 375 8 5 34 23 3 1 378 11 21 49 22 -10 1 388 14 12 42 20 2 1 405 12 9 33 30 3 1 429 1 435 12 13 39 22 -1 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011

Tabulka 119: Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 14 46 27 26 13 12 -5 23 3 11 27 22 3 17

Změna celkem 10 42 31 32 17 12 -10 16 3 14 17 24 6 16 -4

SWOTT Téma-indikátor 7-změna počtu obyvatel 7- věková struktura 8-vybavenost obce 8-bytová výstavba 8-nájemní bydlení 10-nezaměstnanost 10-vzdělanost 10-dopravní podm. 10-techn. infrastrukt.

Silné stránky

Slabé stránky

slabá

nadprůměrný růst počtu obyvatel

velmi slabá

stabilizace věkové struktury obyvatel neúplná základní vybavenost obce velmi nízký podíl nájemních bytů stabilizovaný vývoj počtu obyvatel velmi dobrá vzdělanost obyvatel špatná technická infrastruktura

201

Vazba ÚP

průměrná silná slabá slabá velmi slabá velmi silná silná


Téma-indikátor


Silné stránky Příležitosti

Slabé stránky Ohrožení velmi výrazný přenos nezaměstnanosti z regionu

10-nezaměstnanost

Vazba ÚP velmi slabá velmi slabá

Horní Lhota Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 Přirozená měna =narozeníStav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí zemřelí 2 4 11 5 -2 584 2 6 14 7 -4 588 5 4 9 9 1 591 2 5 33 7 -3 592 5 8 25 14 -3 615 2 7 51 22 -5 623 2 5 44 6 -3 647 6 7 29 13 -1 682 10 7 31 5 3 697 5 4 19 12 1 726 6 7 33 18 -1 737 7 7 46 9 0 751 5 3 36 23 2 788 803 5 6 29 12 -1 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011

Tabulka 120: Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 6 7 0 26 11 29 38 16 26 7 15 37 13 17

Změna celkem 4 3 1 23 8 24 35 15 29 8 14 37 15 16 3

SWOTT Téma-indikátor 7-změna počtu obyvatel 7- věková struktura 8-vybavenost obce 8-bytová výstavba 8-nájemní bydlení 10-nezaměstnanost 10-vzdělanost 10-dopravní podm.

Silné stránky

Slabé stránky

Vazba ÚP slabá

rychlý růst počtu obyvatel obec bez základní vybavenosti nadprůměrná intenzita bytové výstavby velmi nízký podíl nájemních bytů stabilizovaný vývoj počtu obyvatel

podprůměrná technická infrastruktura Ohrožení velmi výrazný přenos nezaměstnanosti z regionu

10-techn. infrastrukt. Příležitosti 10-nezaměstnanost

velmi slabá průměrná silná slabá slabá velmi slabá velmi silná silná velmi slabá velmi slabá

Klimkovice Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 Přirozená měna Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí =narozenízemřelí 38 36 72 78 2 3 760 27 38 94 60 -11 3 756 30 37 87 80 -7 3 779 33 31 90 52 2 3 779 41 26 116 77 15 3 819

Tabulka 121: Rok 2001 2002 2003 2004 2005

202

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí -6 34 7 38 39

Změna celkem -4 23 0 40 54


Rok

Stav 1.1. Narození

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

3 873 3 917 3 995 4 059 4 108 4 154 4 238 4 319 4 371 Průměr

Zemřelí


Přistěhovalí Vystěhovalí

26 35 40 36 37 48 39 38

36 36 29 46 27 38 33 45

36

35 122 74 1 Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011

SWOTT Téma-indikátor 7-změna počtu obyvatel 7- věková struktura 8-vybavenost obce

134 162 128 137 125 152 146 147

80 83 75 78 58 78 71 88

Přirozená měna =narozenízemřelí -10 -1 11 -10 10 10 6 -7

Silné stránky

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 54 79 53 59 67 74 75 59 48

Slabé stránky

8-bytová výstavba 8-nájemní bydlení 9-rekreace 10-nezaměstnanost 10-vzdělanost 10-dopravní podm. 10-techn. infrastrukt.

10-nezaměstnanost

44 78 64 49 77 84 81 52 49 -31

Vazba ÚP slabá

rychlý růst počtu obyvatel dobrá vybavenost obce nadprůměrná intenzita bytové výstavby velmi nízký podíl nájemních bytů Lázeňská funkce obce mírně příznivý stav nezaměstnanosti dobrá vzdělanost obyvatel nadprůměrné dopravní podmínky nadprůměrná technická infrastruktura Příležitosti

Změna celkem

velmi slabá průměrná silná slabá slabá velmi slabá velmi silná silná Ohrožení velmi výrazný přenos nezaměstnanosti z regionu

velmi slabá velmi slabá

Olbramice Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001

Tabulka 122:

10 3 2 3 1 5 5 4 5 6 4 4 4

3 3 3 4 6 3 3 6 7 3 5 4 5

10 14 9 26 28 13 26 41 9 37 31 18 21

4 5 8 15 20 3 17 17 6 7 16 4 22

Přirozená měna =narozenízemřelí 7 0 -1 -1 -5 2 2 -2 -2 3 -1 0 -1

4

4

22

11

0

Rok

Stav 1.1. Narození

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

516 529 538 538 548 551 563 574 596 597 636 650 664 662 Průměr

Zemřelí


203

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 6 9 1 11 8 10 9 24 3 30 15 14 -1 11

Změna celkem 13 9 0 10 3 12 11 22 1 33 14 14 -2 11


Rok

Stav 1.1. Narození


Přirozená měna =narozenízemřelí Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011

Zemřelí


Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí

Změna celkem 6

SWOTT Téma-indikátor 7-změna počtu obyvatel

Silné stránky

Vazba ÚP slabá

velmi výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel neúplná základní vybavenost obce

velmi slabá

velmi rychlý růst počtu obyvatel

7- věková struktura 8-vybavenost obce 8-bytová výstavba 8-nájemní bydlení 10-nezaměstnanost 10-vzdělanost 10-dopravní podm. 10-techn. infrastrukt.

Slabé stránky

velmi nízký podíl nájemních bytů stabilizovaný vývoj počtu obyvatel

špatná technická infrastruktura Ohrožení velmi výrazný přenos nezaměstnanosti z regionu

Příležitosti 10-nezaměstnanost


Ostrava Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 Přirozená měna Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí =narozenízemřelí 2 867 3 410 3 257 3 972 -543 316 700 2 860 3 403 3 759 4 556 -543 315 442 3 010 3 393 4 018 4 649 -383 314 102 2 980 3 324 3 590 4 932 -344 313 088 3 269 3 393 3 513 4 713 -124 311 402 3 241 3 233 3 800 4 788 8 310 078 3 431 3 364 5 096 5 887 67 309 098 3 481 3 299 4 367 5 156 182 308 374 3 311 3 349 3 655 5 378 -38 307 767 3 307 3 410 3 475 5 769 -103 306 006 3 017 3 467 3 554 5 424 -450 301 942 2 932 3 341 3 858 5 650 -409 299 622 2 951 3 315 4 122 5 526 -364 297 421 295 653 3 127 3 362 3 851 5 108 -235 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011

Tabulka 123: Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí -715 -797 -631 -1 342 -1 200 -988 -791 -789 -1 723 -2 294 -1 870 -1 792 -1 404 -1 257

Změna celkem -1 258 -1 340 -1 014 -1 686 -1 324 -980 -724 -607 -1 761 -2 397 -2 320 -2 201 -1 768 -1 492 -1667

SWOTT Téma-indikátor 7-změna počtu obyvatel

Silné stránky

Slabé stránky výrazný pokles počtu obyvatel mírné zhoršení věkové struktury obyvatel

7- věková struktura 8-vybavenost obce 8-bytová výstavba

velmi dobrá vybavenost nízká intenzita bytové výstavby nadprůměrný podíl nájemních bytů špatný stav nezaměstnanosti

8-nájemní bydlení 10-nezaměstnanost

204

Vazba ÚP slabá velmi slabá průměrná silná slabá slabá


10-vzdělanost 10-dopravní podm. 10-techn. infrastrukt.


podprůměrný stav vzdělanosti nadprůměrné dopravní podmínky dobrá technická infrastruktura Příležitosti

10-nezaměstnanost

Ohrožení výrazný přenos nezaměstnanosti z regionu (Karvinsko)

velmi slabá velmi silná silná velmi slabá velmi slabá

Stará Ves nad Ondřejnicí Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001

Tabulka 124: Rok

Stav 1.1. Narození

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

2 444 2 441 2 438 2 450 2 495 2 535 2 562 2 574 2 591 2 625 2 613 2 649 2 707 2 734 Průměr

Zemřelí

Přistěhovalí Vystěhovalí 46 45 42 78 78 61 72 59 61 46 77 96 69

41 49 26 22 35 32 51 37 28 40 36 42 38

Přirozená měna =narození-zemřelí

19 20 21 11 24 25 18 26 26 25 21 26 20

27 19 25 22 27 27 27 31 25 25 26 22 24

-8 1 -4 -11 -3 -2 -9 -5 1 0 -5 4 -4

22

25 64 37 -3 Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 5 -4 16 56 43 29 21 22 33 6 41 54 31 27

Změna celkem -3 -3 12 45 40 27 12 17 34 6 36 58 27 24 -18

SWOTT Téma-indikátor 7-změna počtu obyvatel 7- věková struktura 8-vybavenost obce

Silné stránky

Slabé stránky

Vazba ÚP slabá


velmi slabá průměrná silná

úplná základní vybavenost obce nadprůměrná intenzita bytové výstavby velmi nízký podíl nájemních bytů stabilizovaný vývoj počtu obyvatel dobrá vzdělanost obyvatel

8-bytová výstavba 8-nájemní bydlení 10-nezaměstnanost 10-vzdělanost 10-dopravní podm. 10-techn. infrastrukt.

podprůměrná tech. infrastruktura Ohrožení velmi výrazný přenos nezaměstnanosti z regionu

Příležitosti 10-nezaměstnanost

slabá slabá velmi slabá velmi silná silná velmi slabá velmi slabá

Šenov Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001

Tabulka 125: Rok 2001 2002 2003 2004

Stav 1.1. Narození 5 399 5 437 5 421 5 462

39 53 43 51

Zemřelí 59 74 54 81

Přistěhovalí Vystěhovalí 149 127 145 165

91 122 93 119

205

Přirozená měna =narozenízemřelí


-20 -21 -11 -30

58 5 52 46

Změn a celke m 38 -16 41 16


Rok

Stav 1.1. Narození

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

5 478 5 522 5 583 5 658 5 747 5 840 5 957 6 029 6 139 6 188 Průměr

Zemřelí


Přistěhovalí Vystěhovalí 155 167 199 200 183 259 228 269 205

114 100 109 110 88 123 141 151 153

Přirozená měna =narozenízemřelí


3 -6 -15 -1 -2 1 -15 -8 -3

41 67 90 90 95 136 87 118 52

53 44 50 65 63 59 43 50 52

50 50 65 66 65 58 58 58 55

51


73

Změn a celke m 44 61 75 89 93 137 72 110 49 63 -20

SWOTT Téma-indikátor 7-změna počtu obyvatel 7- věková struktura 8-vybavenost obce 8-bytová výstavba 8-nájemní bydlení

Silné stránky

Slabé stránky


velmi slabá průměrná silná

stabilizace věkové struktury obyvatel úplná základní vybavenost obce nadprůměrná intenzita bytové výstavby velmi nízký podíl nájemních bytů

slabá slabá

podprůměrný stav nezaměstnanosti

10-nezaměstnanost 10-vzdělanost 10-dopravní podm. 10-techn. infrastrukt.

Vazba ÚP slabá

nadprůměrné dopravní podmínky Příležitosti


10-nezaměstnanost

velmi slabá velmi silná silná velmi slabá velmi slabá

Václavovice Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 Přirozená měna =narozeníStav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí zemřelí 10 17 47 23 -7 1 489 13 17 59 23 -4 1 506 10 25 41 20 -15 1 538 6 17 34 26 -11 1 544 8 18 61 24 -10 1 541 20 11 55 12 9 1 568 10 19 65 23 -9 1 620 21 13 101 27 8 1 653 19 21 89 39 -2 1 735 17 14 55 27 3 1 783 20 19 65 37 1 1 805 19 24 103 25 -5 1 834 15 16 63 39 -1 1 907 1 930 14 18 64 27 -4 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011

Tabulka 126: Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

206

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 24 36 21 8 37 43 42 74 50 28 28 78 24 37

Změna celkem 17 32 6 -3 27 52 33 82 48 31 29 73 23 33 -9



SWOTT Téma-indikátor 7-změna počtu obyvatel 7- věková struktura 8-vybavenost obce 8-bytová výstavba 8-nájemní bydlení 10-nezaměstnanost 10-vzdělanost 10-dopravní podm.

Silné stránky

Slabé stránky

Vazba ÚP slabá

velmi rychlý růst počtu obyvatel stabilizace věkové struktury obyvatel neúplné základní vybavení obce vysoká intenzita bytové výstavby velmi nízký podíl nájemních bytů mírně příznivý stav nezaměstnanosti velmi dobrá vzdělanost obyvatel podprůměrná technická infrastruktura Ohrožení velmi výrazný přenos nezaměstnanosti z regionu


velmi slabá průměrná silná slabá slabá velmi slabá velmi silná silná velmi slabá velmi slabá

Velká Polom Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 Přirozená měna Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí =narozenízemřelí 10 14 26 16 -4 1 599 14 18 31 44 -4 1 605 23 18 43 39 5 1 588 13 18 35 46 -5 1 597 24 20 28 21 4 1 581 24 9 47 32 15 1 592 18 12 55 25 6 1 622 19 18 78 19 1 1 658 22 16 70 18 6 1 718 37 16 103 24 21 1 776 26 17 95 23 9 1 855 18 19 90 28 -1 1 936 25 16 65 35 9 1 997 2 036 21 16 59 28 5 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011

Tabulka 127: Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 10 -13 4 -11 7 15 30 59 52 79 72 62 30 31

Změna celkem 6 -17 9 -16 11 30 36 60 58 100 81 61 39 36 -21


Silné stránky

Slabé stránky

velmi rychlý růst počtu obyvatel

velmi slabá

velmi příznivý vývoj věkové struktury obyvatel úplné základní vybavení obce vysoká intenzita bytové výstavby velmi nízký podíl nájemních bytů stabilizovaný vývoj počtu obyvatel dobrá vzdělanost obyvatel nadprůměrná tech. infrastruktura Příležitosti

10-nezaměstnanost

207

Vazba ÚP slabá





Vratimov Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 Přirozená měna =narozeníStav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí zemřelí 63 80 127 112 -17 6 433 59 72 121 141 -13 6 431 44 69 156 151 -25 6 398 60 63 194 105 -3 6 378 50 73 317 163 -23 6 464 63 74 285 157 -11 6 595 54 67 240 227 -13 6 712 58 75 219 107 -17 6 712 67 75 194 143 -8 6 807 73 97 198 122 -24 6 850 59 92 201 122 -33 6 889 60 87 223 165 -27 6 935 69 75 223 121 -6 6 966 7 062 60 77 208 141 -17 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011

Tabulka 128: Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 15 -20 5 89 154 128 13 112 51 76 79 58 102 67

Změna celkem -2 -33 -20 86 131 117 0 95 43 52 46 31 96 50 -13


Silné stránky

Slabé stránky


velmi slabá

příznivý vývoj věkové struktury obyvatel nadprůměrné vybavenost obce nadprůměrná intenzita bytové výstavby velmi nízký podíl nájemních bytů stabilizovaný vývoj počtu obyvatel

Příležitosti

průměrná silná


10-nezaměstnanost

Vazba ÚP slabá


Vřesina Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 Přirozená měna Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí =narozenízemřelí 11 22 70 28 -11 2 331 17 29 47 39 -12 2 362 21 25 88 32 -4 2 358 20 17 56 23 3 2 410 21 13 67 53 8 2 446 21 29 84 52 -8 2 468 21 27 123 57 -6 2 492 21 21 95 42 0 2 552 28 30 113 32 -2 2 605 19 23 88 24 -4 2 684 21 31 81 49 -10 2 758

Tabulka 129: Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

208

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 42 8 56 33 14 32 66 53 81 64 32

Změna celkem 31 -4 52 36 22 24 60 53 79 60 22


Rok

Stav 1.1. Narození

2012 2013 2014

2 780 2 847 2 858 Průměr

Zemřelí


Přistěhovalí Vystěhovalí 132 92

61 78

Přirozená měna =narozenízemřelí -4 -3

19 22

23 25

20


Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 71 14 43

Změna celkem 67 11 39 14


Silné stránky

Vazba ÚP

Slabé stránky

slabá

nadprůměrný růst počtu obyvatel stabilizace věkové struktury obyvatel

velmi slabá

úplná základní vybavenost obce nadprůměrná vysoká intenzita bytové výstavby velmi nízký podíl nájemních bytů stabilizovaný vývoj počtu obyvatel velmi dobrá vzdělanost obyvatel

průměrná silná

Příležitosti


10-nezaměstnanost


Zbyslavice Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 Přirozená měna =narozeníStav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí zemřelí 6 6 2 9 0 541 3 6 8 9 -3 534 4 4 9 9 0 530 2 8 10 5 -6 530 6 3 19 11 3 529 2 7 27 10 -5 540 6 8 13 7 -2 552 8 6 13 6 2 556 12 5 22 13 7 565 5 9 15 8 -4 581 9 3 41 12 6 579 3 6 14 9 -3 614 4 4 20 18 0 616 618 5 6 16 10 -1 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011

Tabulka 130: Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí -7 -1 0 5 8 17 6 7 9 7 29 5 2 6

Změna celkem -7 -4 0 -1 11 12 4 9 16 3 35 2 2 5 -5

SWOTT Téma-indikátor 7-změna počtu obyvatel 7- věková struktura

Silné stránky

Slabé stránky

stabilizovaný vývoj počtu obyvatel velmi příznivý vývoj věkové struktury

209

Vazba ÚP slabá velmi slabá


Téma-indikátor 8-vybavenost obce 8-bytová výstavba 8-nájemní bydlení 10-nezaměstnanost 10-vzdělanost 10-dopravní podm.


Silné stránky obyvatel

Slabé stránky

Vazba ÚP

neúplná základní vybavenost obce

průměrná silná slabá slabá velmi slabá velmi silná silná

velmi nízký podíl nájemních bytů stabilizovaný vývoj počtu obyvatel podprůměrné dopravní podmínky podprůměrná technická infrastruktura Ohrožení velmi výrazný přenos nezaměstnanosti z regionu


210

velmi slabá velmi slabá



4.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK 4.2.1

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

4.2.1.1 Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí najdeme především v západních a severních částech území ORP, v okrajových oblastech, ve kterých je dostatek lesních ploch a rozptýlené krajinné zeleně, například přírodní park v obcích Olbramice a°Zbyslavice. Výrazně zhoršené životní prostředí je především ve východní části území, kde se vlivem převládajících směrů větrů nejvíce uplatňuje vliv průmyslových emisí především z hutní a koksárenské výroby. Jde o oblast s velmi nízkým koeficientem ekologické stability. Dále je snížená kvalita životního prostředí v hustě zastavěném území města Ostravy, které je zejména za inverzních situací silně zatíženo emisemi ze silniční dopravy. Zhoršené životní prostředí je rovněž za inverzních situací v údolních polohách částí města Ostravy, kde se nepříznivě projevuje i vliv spalování tuhých paliv. 4.2.1.2 Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj území je závislý především na přírodních a antropogenních podmínkách tohoto území, a vazbách na okolí (zejména na jeho dopravní dostupnosti). Právě přírodní podmínky území (těžby uhlí) byly zásadním impulsem pro intenzivní antropogenní transformaci celého území, rozvoj města Ostravy s alokací navazujícího těžkého průmyslu v 19. století. Změny spojené se zánikem těžby uhlí a transformací průmyslu se promítly do současných hospodářských podmínek území, které již nemohou těžit z výhod místních zdrojů. Restrukturalizace průmyslu je v současnosti ztěžována řadou faktorů. Obecným faktorem byly dopady ekonomické krize po r. 2008 zejména v hutnickém průmyslu, místními faktory pak horší vzdělanostní struktura obyvatel a další relativní pokles mzdové úrovně v regionu. Významnou příznivou skutečností bylo zlepšení dopravního napojení pomocí dálnice D 47. Celkově je hospodářský vývoj v posledních dvou letech (v r.2012 a r. 2013) hodnocen nepříznivě, zejména pokud je měřen relativní úrovní nezaměstnanosti. Hospodářské podmínky území jsou tak limitujícím faktorem udržitelného rozvoje území SO ORP Ostrava. Samotné měření hospodářského vývoje na úrovni So ORP a obcí má přitom řadu omezení v malé dostupnosti a spolehlivosti dat. Z územního hlediska je hospodářská aktivita naprosto jednoznačně koncentrována do severní a východní části města Ostravy, kde se nachází i nejvíce podnikatelských ploch a ploch brownfields. I přes tuto skutečnost jsou však hospodářské podmínky města hodnoceny nepříznivě. Příznivě hodnocení menších obcí je do značné míry podmíněno situací v celém SO ORP s dominantním postavením města Ostravy. Řešené území představuje poměrně silný místní trh. Velký význam má i blízkost zahraničních trhů, Polska a°Slovenska. Ostrava, jako centrum regionu, má velký potenciál rozvojových ploch pro výrobu a související infrastrukturu. O region je velký zájem investorů, který je však v současné době z důvodu globální finanční krize poněkud v útlumu. 4.2.1.3 Soudržnost společenství obyvatel území Z dlouhodobějšího hlediska vykazuje SO ORP Ostrava značný pokles počtu obyvatel a mírný růst počtu obydlených bytů. Rozhodující vliv na tuto skutečnost má vývoj ve městě Ostravě, která se podílí na počtu obyvatel SO ORP Ostrava cca 90%. Nepříznivé hodnocení soudržnosti obyvatel v tomto městě je pak zásadní pro celé území SO ORP. Město dále vykazuje výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel a pokles zalidněnosti bytů. U zbylých obcí je vývoj počtu obyvatel příznivý, což je dáno zejména suburbanizačním tlaky města. Možnosti vývoje počtu obyvatel se dlouhodobě zhoršují, u města Ostravy je reálné očekávat další pokles počtu obyvatel, růst u ostatních obcí je dále možný při celkovém poklesu počtu obyvatel SO ORP Ostrava. Občanské vybavení obcí v SO ORP jako celku je na dobré úrovni a relativně dostupné. Podprůměrný je rekreační potenciál území, situaci do značné míry zlepšuje blízkost atraktivních rekreačních území. Nepříznivou skutečností s vazbou na kvalitu životního prostředí je nízká střední délka života v SO ORP Ostrava, která je však ovlivněna i mnoha dalšími faktory (např. nízkou úrovní vzdělanosti obyvatel, která determinuje životní styl) a jejíž interpretace je omezena i nedostatečným stavem podkladů v této oblasti. Nejvýraznějším problémem sociálního vývoje, s výraznými dopady do soudržnosti obyvatel území, je vznik vyloučených lokalit a problémy s provozem ubytoven, koncentrující se na území města Ostravy. Velmi vysokou úroveň vykazuje v rámci okresu Ostrava i kriminalita, která je do značné míry determinována velikostí města. Dlouhodobě a diferencovaně roste i počet obyvatel bydlících mimo byty. Řešení těchto problémů je v rámci systému územního plánování velmi omezené, vázané na systém komunálního plánování.

211



Intenzita nové bytové výstavby je v rámci SO ORP Ostrava dlouhodobě nízká, zásadní vliv na tuto skutečnost má nízká intenzita bytové výstavby ve městě Ostravě, která je determinovaná nízkými cenami bytů (nízkou poptávkou po vlastnickém bydlení, vyplývající z malého zájmu, zejména mladých lidí po bydlení ve městě Ostravě, přičemž rozhodujícím negativním faktorem jsou nepříznivé podmínky zaměstnanosti – malá nabídka atraktivních pracovních míst). U všech ostatních obcí je vlivem suburbanizace intenzita bytové výstavby vyšší než průměr ČR, nejvyšší úrovně dosahuje u obcí Václavovice, Velká Polom a Horní Lhota. Podobně jako na většině území ČR je v řešeném území významným fenoménem růst počtu neobydlených bytů. Mimo město Ostravu je u všech obcí vykazován vyšší přírůstek bytů, než by odpovídalo nové bytové výstavbě. Problémy evidence systému bydlení a interpretace jsou podrobně popsány v textu ÚAP.

4.2.2

Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj

Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj představuje základní výstup ÚAP indikující vyváženost všech tří pilířů obcí. Příčiny nevyváženosti (vnitřní, vnější) je potřeba odstraňovat a předcházet jim a to jak v rámci řešeného území, tak i širšího regionu. V následující tabulce je provedeno srovnání dosud zpracovaných vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek v základních pilířích udržitelného rozvoje v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava Tabulka 131: Obec pilíř

Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ÚAP MSK r. 2009 ÚAP MSK r. 2011 ÚAP MSK r. 2013 ENV HOSP SOC ENV HOSP SOC ENV HOSP SOC

Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Průměr SMODCH

3 3 3 7 4 7 5 7 6 5 6 5 3 4,92 1,54

5 3 3 1 6 1 2 2 4 3 2 3 7 3,23 1,76

4 1 3 1 4 2 1 1 1 2 2 1 6 2,23 1,53

2 3 3 6 4 7 4 7 5 4 6 4 2 4,38 1,64

5 4 4 1 5 1 2 2 5 1 2 2 6 3,08 1,73

3 2 2 1 4 2 1 1 1 1 1 1 5 1,92 1,27

3 5 3 5 6 7 5 6 4 7 6 4 4 5,00 1,30

1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1,23 0,58

3 3 3 2 3 1 3 3 2 2 3 3 4 2,69 0,72

( ÚAP MSK r. 2009 a r. 2011, 7 bodová škála: 1-nejlepší, 7-nejhorší, SMODCH-směrodatná odchylka)

Poslední dva řádky tabulky uvádějí hodnotu průměru a směrodatné odchylky (z matematického hlediska se jedná o°kvadratický průměr odchylek hodnot znaku od jejich aritmetického průměru souboru obcí SO ORP Ostrava. Červené označení poukazuje ne extrémní zvrat hodnot průměru i smodch v časové řadě v r. 2013 u hospodářského pilíře. Obecně platí, čím větší je směrodatná odchylka, tím jsou data „rozkolísanější“, tj. jednotlivé obce vykazují rozdílnější hodnocení pilíře, pokud by bylo hodnocení všech obcí stejné, pak smodch=0. Tabulka 132: Obec pilíř Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. Ondřejnicí Šenov Václavovice

Rozdíly kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj difer ÚAP MSK r. 2012difer ÚAP MSK r. 2014difer SO ORP r. 2014- SO SO ORP 2013 SO ORP 2013 ORP 2012 ENV* HOSP SOC ENV HOSP SOC ENV* HOSP SOC -

3 2,9 0,7 2,5 3,1 2,7

-0,1 -0,6 -0,2 0,8 0,1 4

3 3 2 3 4 5

0 0 0 0 0 5

3,1 3,1 3,2

0 0,1 0,3

3 4 3

0 0 0

212

-

0 0,1 1,3 0,5 0,9 2,3

0,1 0,6 0,2 -0,8 -0,1 1

-0,1 0,9 -0,2

0 -0,1 -0,3



difer ÚAP MSK r. 2012SO ORP 2013 ENV* HOSP SOC

Obec pilíř Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Průměr SMODCH

-

2,9 3,2 2,7 2,3 2,72 0,64

difer ÚAP MSK r. 2014SO ORP 2013 ENV HOSP SOC

0 -0,1 -0,6 -1,7 0,15 1,24

3 4 2 3 3,23 0,80

1 0 -1 -2 0,23 1,53

difer SO ORP r. 2014- SO ORP 2012 ENV* HOSP SOC -

0,1 0,8 -0,7 0,7 0,51 0,74

1 0,1 -0,4 -0,3 0,08 0,51

*pilíř nebyl v r. 2012 vyhodnocen v rámci 7 bodové stupnice

Z uvedených tabulek jsou patrné rozdíly ve výsledném hodnocení jednotlivých obcí, zejména při srovnání stávající aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava (r. 2014) s hodnocením ÚAP MSK v r. 2013. V případě hospodářského pilíře je výrazně lepší hodnocení ÚAP MS kraje (r. 2014) prakticky u všech obcí, u pilíře soudržnosti obyvatel u města Ostravy. Příčina odlišných výsledků hodnocení krajských ÚAP je obtížně popsatelná (zřejmě je však nevhodný nový přístup z r. 2013 – volba indikátorů a jejich mechanické vyhodnocení). Právě slabost hospodářského pilíře u části řešeného území je částečným následkem významných problémů celého regionu v sociálně ekonomické oblasti, které jsou obecně uznávány jak odbornou veřejností tak akcentovány politickým zastoupením obcí i regionu. Další zpřesnění vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek je v současné aktualizaci ÚAP řešeno: • zpřesněným návrhem hodnotících charakteristik (ukazatelů u pilířů soudržnosti obyvatel území a hospodářských podmínek území, viz následující tabulky), • hodnocením validity dat, • vnímání multikriteriálního hodnocení „pouze“ jako podkladu pro expertní hodnocení území (při spolupráci urbanistů a zpracovatelů jednotlivých okruhů), založeném na jeho komplexní znalosti a přiměřeném vnímání širších vazeb. Tabulka 133:

Pilíř příznivého životního prostředí – hodnotící ukazatele

(7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší)

Překročení Podíl obyvatel Zastavěné Plochy Koeficient imisní zátěže napojených na Lesnatost a ostatní ochrany ekologické PM10 kanalizační síť plochy přírody* stability (KES) Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7

6 5 2 2 4 1 7 3 2 4 2 2 7

1 2 1 5 4 4 4 2 1 2 2 2 1

2 2 2 3 3 7 2 4 2 2 4 3 2

4 5 4 6 3 4 4 5 6 6 5 5 2

3 4 3 6 5 5 4 3 3 5 4 5 3

Hodnoceníprostý průměr 3.83 4.17 3.17 4.83 4.33 4.67 4.67 4.00 3.50 4.33 4.00 4.00 3.67

*/ zvláště chráněná území, území NATURA, registrované VKP, přírodní park, funkční části ÚSES

V další tabulce je uvedena expertní úprava hodnocení, které zajišťuje přiměřené korekce výsledků multikriteriálního hodnocení založeného na „matematickém“ vyhodnocení jednotlivých ukazatelů (indikátorů). Z této tabulky je patrné, že hodnocení většiny obcí z hlediska pilíře příznivého životního prostředí pozitivní. Nejlepší u Horní Lhoty a Václavovic, kde jsou tyto podmínky hodnoceny jako nadprůměrné (hodnota 3 na 7 stupňové stupnici). Hodnocení Ostravy se vzhledem k nepříznivé kvalitě ovzduší a koncentraci dopravy zhoršilo o 1 bod, na hodnotu 6, tj. podmínky jsou zde hodnoceny jako špatné.

213



Tabulka 134: Pilíř příznivého životního prostředí – výsledné hodnocení (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší) Výsledné Hodnocení – Hodnocení hodnocení po prostý -metodika Zdůvodnění celkové expertní průměr MMR úpravě + Čavisov 3.83 4 + Dolní Lhota 4.17 4 + Horní Lhota 3.17 3 Klimkovice 4.83 5 + Olbramice 4.33 4 nepříznivé kvalita ovzduší, koncentrace dopravy Ostrava 4.67 6 malý rozsah zastavěných ploch + Stará Ves n.O. 4.67 4 blízkost velkých zdrojů znečištění ovzduší Šenov 4.00 5 + Václavovice 3.50 3 zátěž ze silniční dopravy Velká Polom 4.33 5 blízkost velkých zdrojů znečištění ovzduší Vratimov 4.00 5 + Vřesina 4.00 4 + Zbyslavice 3.67 4 Tabulka 135:

Pilíř soudržnosti obyvatel území – hodnotící ukazatele


Vývoj věkové Střednědobá struktury změna počtu obyvatel obyvatel (SLDB 2003 -2013 20012013) Intercenzální aktualizace ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

Tradice, specifika (volby)

Vývoj Bytová Podíl Vybave počtu výstavba Hodnocení nájemních nost obydlených bytů/1000 prostý bytů (SLDB obce bytů průměr obyv. (20112011) 2001-2011 2013)

Ano

Ne

Ano

Ne

Ano

Ne

Ne

Ano

4 5 5 1 2 1 1 1 5 2 2 1 1 2 1 2

5 6 6 4 2 4 4 6 6 5 3 2 1 2 5 1

4 3 4 1 2 1 1 1 4 3 3 1 1 2 2 1

4 4 2 7 5 7 2 5 1 4 4 5 4 3 4 5

3 4 4 1 3 1 2 2 5 2 2 1 2 3 2 2

4 6 6 3 4 3 3 4 6 3 3 2 2 3 3 4

4 5 5 1 1 1 1 1 6 1 1 1 1 1 1 1

4,00 4,71 4,57 2,57 2,71 2,57 2,00 2,86 4,71 2,86 2,57 1,86 1,71 2,29 2,57 2,29

V další tabulce je uvedena expertní úprava hodnocení, které zajišťuje přiměřené korekce výsledků multikriteriálního hodnocení založeného na „matematickém“ vyhodnocení jednotlivých ukazatelů (indikátorů). Z této tabulky je patrné, že hodnocení všech obcí s výjimkou města Ostravy z hlediska pilíře soudržnosti obyvatel území je pozitivní. Nejlepší u Klimkovic, Václavovic, Velké Polomi, Vřesiny a Zbyslavic, kde jsou tyto podmínky hodnoceny jako dobré (hodnota 2 na 7 stupňové stupnici), u zbytku obcí pak hodnotou 3 jako nadprůměrné. Hodnocení Ostravy se vzhledem k pokračujícím nepříznivým sociálně demografickým trendům ve vývoji města zhoršilo o 1 bod, na hodnotu 6, tj. podmínky soudržnosti obyvatel jsou zde hodnoceny jako špatné.

214


Tabulka 136:


Pilíř soudržnosti obyvatel území – výsledné hodnocení


Hodnocení – prostý průměr

Výsledné hodnocení po celkové expertní úpravě

Hodnocení -metodika MMR

Ano

Ano

Ano

2,57 2,71 2,57 2,00 2,86 4,71

3 3 3 2 3

+ + + + +

Intercenzální aktualizace Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom

2,86 2,57 1,86 1,71 2,29

Vratimov Vřesina Zbyslavice

Problémy města v sociálně ekonomickém rozvoji, zejména na sídlištích a u vyloučených lokalit.

+ + + + +

3 2 2

2,57 2,29

Tabulka 137:

-

6 3 3 2 2

Zdůvodnění

Problémy města v sociálně ekonomickém rozvoji, zejména na sídlištích.

+ +

Pilíř hospodářských podmínek území – hodnotící ukazatele


Regionální ekonomika sloupec intercenzální aktualizace ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

Místní Vzdělanost Dopravní ekonomika obyvatel napojení

Technická infrastruktura (bez dopravy)

Hodnocení- prostý průměr 6

1

2

3

4

5

Ano

Ano

Ne

Ano

Ano

5 6 6 6 6 6 6 6 7 6 7 6 6 7 6 6

5 6 6 3 4 4 3 4 6 4 5 3 4 4 4 4

3 4 5 2 1 3 2 4 5 2 3 1 2 3 1 3

4 4 3 5 4 5 3 4 3 4 3 4 4 4 4 5

4 4 4 5 5 5 4 6 3 4 4 4 5 4 4 5

4,20 4,80 4,80 4,20 4,00 4,60 3,60 4,80 4,80 4,00 4,40 3,60 4,20 4,40 3,80 4,60

Výsledné hodnocení předchozí tabulky je průměrem sloupců 1.2,3,4 a 5.

V další tabulce je uvedena expertní úprava hodnocení, které zajišťuje přiměřené korekce výsledků multikriteriálního hodnocení založeného na „matematickém“ vyhodnocení jednotlivých ukazatelů (indikátorů). Z této tabulky je patrné, že hodnocení u většiny obcí z hlediska hospodářského pilíře je pozitivní. Nejlepší u Klimkovic, Václavovic, Vřesiny. Negativně jsou hospodářské podmínky území hodnoceny u obcí Horní Lhota, Olbramice, Šenov, Vratimov, Zbyslavice – jako podprůměrné (hodnota 5). Hodnocení Ostravy je vzhledem k pokračujícím nepříznivým hospodářským trendům, dopadům krize, nejhorší - hodnota 6, tj. hospodářské podmínky jsou zde hodnoceny jako špatné. Toto hodnocení je zásadním způsobem v rozporu s hodnocením ÚAP MSK (r.2013).

215


Tabulka 138:


Pilíř hospodářských podmínek území – výsledné hodnocení


Hodnocení – prostý průměr

Výsledné hodnocení po celkové expertní úpravě

Hodnocení metodika MMR

Intercenzální aktualizace Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice

Ano

Ano

Ano

4,20 4,00 4,60 3,60 4,80

4 4 5 4 5

+ + + -

Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom

4,80 4,00 4,40 3,60 4,20

6 4 5 4 4

-

Vratimov Vřesina Zbyslavice

4,40 3,80 4,60

5 3 5

Zdůvodnění expertní úpravy

Přenos nezaměstnanosti, strukturální problémy průmyslu.

+ + + + -

Přenos nezaměstnanosti.

Přenos nezaměstnanosti, strukturální problémy průmyslu. Dobré možnosti dojížďky.

V následující tabulce je uvedeno výsledné hodnocení vycházející z předchozích tabulek. Pokud celkový průměr u obce překročil hodnotu 4, byly podmínky v obci hodnoceny jako špatné, tj. znaménkem "-". Pro každý pilíř udržitelného rozvoje území se souhrnný vyhovující stav územních podmínek označí znaménkem "+". Obdobně při nevyhovujícím souhrnném stavu územních podmínek se označí znaménkem "-". Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zapíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 139: Kategorie zařazení obce

Kategorizace území z hlediska územních podmínek Územní podmínky Vyváženost vztahu Pro příznivé Pro Pro soudržnost územních podmínek pro životní hospodářský společenství udržitelný rozvoj území prostředí rozvoj obyvatel území Z H S dobrý stav špatný stav

Vyjádření v kartogramu

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

Z, S

Z, S Z, H

3b

-

+

-

H

3c

-

-

+

S

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav, - špatný stav Tabulka 140: Kategorizace obcí ORP Ostrava podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

216



Kategorie zařazení obce

Územní podmínky OBEC

1 1 2b 2c 2b 4 1 3c 1 2c 3c 1 2b

Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

Z + + + + + + + +

H + + + + + + + -

pro sociální soudržnost obyvatel území S + + + + + + + + + + + +

Vyjádření v kartogramu

H Z H

ZH Z ZH H

Podle výše uvedené tabulky je vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněno v následujícím kartogramu. Obrázek 14 Kategorizace obcí ORP Ostrava podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Indexy kartogramu označují špatný stav územních podmínek pro udržitelný rozvoj Tabulka 141: obec pilíř Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava

Srovnání změn hodnocení v rámci aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava 2012 - 2014 ÚAP SO ORP Ostrava - akt. 2012 ÚAP SO ORP Ostrava - akt. 2014 ENV HOSP SOC kategorie ENV HOSP SOC kategorie + + + 1 1 + + + + + + 1 1 + + + + + + 1 2b + + + + + 1 2c + + + + 2b 2b + + + 3b 4 -

217


obec pilíř Stará Ves n. Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice


ÚAP SO ORP Ostrava - akt. 2012 ENV HOSP SOC kategorie + + + 1 + 3c + + 2b + + 2c + 3c + + + 1 + + 2b

ÚAP SO ORP Ostrava - akt. 2014 ENV HOSP SOC kategorie 1 + + + 3c + 1 + + + 2c + + 3c + 1 + + + 2b + +

Souhrn Aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava 2014 vedla k těmto hlavním závěrům: 1. k minimálním změnám dochází v hodnocení podmínek životního prostředí, pouze u obce Klimkovice bylo hodnocení zhoršeno z hodnoty + na -, 2. k negativnímu hodnocení dochází u hospodářského pilíře. U Horní Lhoty, Ostravy a Zbyslavice byly hospodářské podmínky území vyhodnoceny hůře než v předchozí aktualizaci v r. 2012, 3. hodnocení pilíře soudržnosti obyvatel území zůstává beze změn. Z předchozích tabulek jsou patrné rozdíly ve výsledném hodnocení jednotlivých obcí, zejména při srovnání stávající aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava (r. 2014) s hodnocením ÚAP MSK v r. 2013. Příčina odlišných výsledků hodnocení krajských ÚAP je obtížně popsatelná (zřejmě se však nevhodný nový přístup v r. 2013 – volba indikátorů a jejich mechanické vyhodnocení). Další zpřesnění vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek by mělo být řešeno: • přesnějším hodnocením validity dat, • vnímáním multikriteriálního hodnocení „pouze“ jako cenného podkladu pro expertní hodnocení území (při spolupráci urbanistů a zpracovatelů jednotlivých okruhů), založeném na jeho komplexní znalosti a přiměřeném vnímání širších vazeb. V rámci zpracování územních plánů obcí, zejména doplnění průzkumů a rozborů je potřeba předpokládat další zpřesnění hodnocení územních podmínek obcí, jak z hlediska podrobnosti zjištění, tak i aktuálnosti.

4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci jsou vyznačeny v problémovém výkresu. Výkres v pozadí zobrazuje vybrané limity využití území a hodnoty území. Tyto jevy mohou způsobovat v území problémy jak samy mezi sebou, tak v interakci s jinými jevy. Hodnoty a limity jsou překryty v popředí vybranými záměry na změny v území. Vybrané problémy jsou označeny plošnými symboly s pořadovým číslem. Tabulka 142: identifikace ZU01 ZU02 ZU03 ZU04 ZU05 ZU06 ZU07 ZU08

Obsah výkresu č. 4 – závady urbanistické popis problému lokalizace

bývalý zemědělský areál, v současné době využito pro podnikání, objekty vyžadují rekonstrukci Velká Polom Změna využití bývalého zemědělského areálu s ohledem na nedalekou obytnou zástavbu a koordinaci Horní Lhota s dopravní infrastrukturou změna využití území Čavisov Chybějící centrum obce Čavisov Změna využití areálu zemědělského družstva u ulice Vřesina Selská Chybějící centrum obce Olbramice Plocha bývalého areálu Vratimovských papíren Vratimov ÚP vymezená plocha přestavby po bývalém Šenov zemědělském družstvu vč. řešení jejího dalšího využití

Tabulka 143: identifikace

Obsah výkresu č. 4 – závady dopravní popis problému lokalizace

218

charakteristika Estetizace celého areálu změna využití bývalého zemědělského areálu nevyužitý areál zemědělské výroby lokalita s obec. úřadem a kostelem využití zemědělského areálu při ulici Selská lokalita s obec. úřadem a školou brownfield částečně využívaný plocha přestavby

charakteristika


identifikace ZD01 ZD02 ZD03 ZD04 ZD05 ZD06 ZD07 ZD08 ZD09 ZD10

popis problému

ZH02 ZH03 ZH04 ZH05 ZH06 ZH07 ZH08

ZH09 ZH10

Michálkovice Ostrava Kunčice Šenov Šenov, Havířov

charakteristika východní obvodová Jižní tangenta mezi městy Ostrava a Vratimov přesun železniční zastávky Šenov dopravní propojení rozvojových oblastí na Škrbni směrem k Havířovu

Zbyslavice, Bítov

směrová úprava silnice II/465 v Horní Lhotě propojení novou místní komunikací Zbyslavice - Bítov

Olbramice

nepřehledný dopravní úsek

Olbramice Čavisov

Změna stávající křižovatky dopravní řešení u ulice Bílovecká

Horní Lhota

Čavisov

ulice Záhumení

Obsah výkresu č. 4 – závady hygienické popis problému lokalizace

předpokládaná kontaminace půdy vlivem předchozí činnosti zemědělského družstva předpokládaná kontaminace půdy vlivem předchozí činnosti zemědělského družstva současné využití - kamionová přeprava, dopravní, hygienická a hluková zátěž pro stávající obytnou zástavbu předpokládaná kontaminace půdy vlivem předchozí činnosti zemědělského družstva vlivem činnosti došlo ke kontaminaci půdy, možnost ovlivnění přilehlého bydlení vysoká ekologická zátěž území možná kontaminace oleji a pohonnými hmotami v areálu ukládání sypkého materiálu na venkovních plochách, pozemky se nachází z části v meandrech řeky Lučiny. plocha dříve využívaná pro průmyslové využití, vlivem této činnosti se předpokládá kontaminace areálu Vyvěrání vody z nefunkčního vodojemu

Tabulka 145: Typ problému JAD MBC MBK NAV NBK RBK ZUR

lokalizace

posoudit potřebu sledování záměru východní obvodové v úseku Michálkovice – hranice Bohumína prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem prověřit možnost přesunu železniční zastávky Šenov k ulici Frýdecké prověřit možnost propojení rozvojové oblasti v Šenově – Škrbni do prostoru velké okružní křižovatky v Havířově prověřit možnost směrové úpravy silnice II/465 v severní části Horní Lhoty prověřit možnost propojení Zbyslavice – Bítov novou místní komunikací nepřehledný dopravní úsek, zúžená komunikace v místě kostela v Olbramicích směrem na Zbyslavice Hlavní křižovatko změnit na kruhový objezd nevyhovující průjezd částí území obce nevyhovující šířkové uspořádání stávající obousměrné komunikace

Tabulka 144: identifikace ZH01


charakteristika

Horní Lhota

zemědělský areál

Dolní Lhota

zemědělský areál

Zbyslavice

bývalý zemědělský areál

Olbramice

bývalý zemědělský areál, současné využití pro výrobu a služby

Olbramice

zemědělská farma - současné využití

Mariánské Hory a Hulváky

Laguny Ostrava

Šenov

ČSAD Havířov

Šenov

firma zabývající se prodejem stavebního zboží

Šenov

areál pro skladování a expedování kapacitních kontejnerů

Vřesina

lokalita ulice Hlavní

Kategorizace problému životní prostředí Popis

výměra jádrového území místního biocentra je menší než 1 ha výměra místního biocentra je menší než 3 ha délka místního biokoridoru je větší než 2000 m skladebné prvky ÚSES nejsou spojité délka nadregionálního biokoridoru (mezi biocentry) je větší než 700 m délka regionálního biokoridoru (mezi biocentry) je větší než 700 m ÚSES v ÚP obce je vymezen v rozporu se ZÚR MSK

Tabulka 146:

Obsah výkresu č. 4 – závady životního prostředí

219


Označení problému

Typ problému

ZZ-1 ZZ-2 ZZ-3 ZZ-4 ZZ-5 ZZ-6

NAV NAV NAV NAV NAV NAV

ZZ-7

NAV

ZZ-8

NAV

ZZ-9

NAV

ZZ-10

NAV

ZZ-11 ZZ-12 ZZ-13 ZZ-14 ZZ-15 ZZ-16 ZZ-17 ZZ-18 ZZ-19 ZZ-20 ZZ-21 ZZ-22 ZZ-23

NAV NAV NAV NAV NAV MBC NAV NAV NAV MBC MBC MBC MBC

ZZ-24

MBC

ZZ-25

MBC

ZZ-26 ZZ-27 ZZ-28 ZZ-29 ZZ-30 ZZ-31 ZZ-32 ZZ-33 ZZ-34 ZZ-35 ZZ-36 ZZ-37

MBC MBC JAD JAD JAD JAD JAD JAD JAD JAD JAD JAD

ZZ-38

JAD

ZZ-39 ZZ-40 ZZ-41

JAD JAD JAD

ZZ-42

JAD

ZZ-43 ZZ-44 ZZ-45 ZZ-46 ZZ-47 ZZ-48 ZZ-49 ZZ-50 ZZ-51 ZZ-52 ZZ-53 ZZ-54 ZZ-55

JAD JAD JAD JAD JAD JAD JAD MBK RBK RBK RBK RBK NBK


Popis problému

Dotčená obec

ZB_LBC 5 nenavazuje na ÚSES v Těškovicích Zbyslavice ZB_RBK 603 nenavazuje na ÚSES v Kyjovicích Zbyslavice MBC v Hrabyni nemá návaznost na území Horní Lhoty Horní Lhota VP_LBK K3 je přerušený, ani na území Háje ve Slezsku není propojen Velká Polom VP_LBC C5 nemá návaznost na území Dobroslavic Velká Polom OV_LBK 506 nemá návaznost na území Dobroslavic Ostrava výměra LBC 34 vymezeného v Děhylově je menší než 3ha, na území Ostrava Ostravy navazuje pouze MBK MBK L21 v Hlučíně nemá návaznost na území Ostravy, pokračuje Ostrava pouze interakčním prvkem OV_IAP 0-21 MBK v Ludgeřovicích nemá návaznost na území Ostravy Ostrava MBK vymezený na území Havířova je přerušený, chybí návaznost v Šenov Šenově OV_RBC 5-10 nenavazuje na NRBK v Paskově Ostrava SV_20 RBK 554 nemá návaznost na území Brušperku Stará Ves nad Ondřejnicí RBK nenavazuje na hranici obcí Čavisov a Zbyslavice Čavisov, Zbyslavice DL_LBK1 nemá návaznost na území Velké Polomi Dolní Lhota, Velká Polom DL_LBK10 nemá návaznost na území Velké Polomi Dolní Lhota, Velká Polom výměra MBC je menší než 3ha Klimkovice, Ostrava MBK je přerušený na hranicích Klimkovic a Ostravy Klimkovice, Ostrava KL_LBK b_V-K7 nemá návaznost na území Vřesiny Klimkovice, Vřesina VT_NBK N13 je přerušen zástavbou rodinných domů Vratimov výměra MBC je menší než 3ha Dolní Lhota výměra MBC je menší než 3ha Klimkovice, Ostrava výměra MBC je menší než 3ha Ostrava výměra MBC je menší než 3ha Stará Ves nad Ondřejnicí Ostrava, Stará Ves nad výměra MBC je menší než 3ha Ondřejnicí výměra MBC na území Ostravy je menší než 3ha, z ÚP Krmelín není Ostrava srozumitelná návaznost ÚSES výměra MBC je menší než 3ha Ostrava výměra MBC je menší než 3ha Václavovice, Vratimov výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Stará Ves nad Ondřejnicí výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Stará Ves nad Ondřejnicí výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Stará Ves nad Ondřejnicí výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Stará Ves nad Ondřejnicí výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Stará Ves nad Ondřejnicí výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Klimkovice výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Ostrava výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Olbramice výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Olbramice výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Ostrava Klimkovice, Ostrava, výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Vřesina výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Dolní Lhota, Ostrava výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Ostrava, Velká Polom výměra jádrového území MBC je menší než 1ha Ostrava výměra jádrového území MBC je menší než 1ha, v Děhylově MBC Ostrava nenavazuje, je zde vymezen MBK výměra MBC je menší než 3ha Šenov výměra MBC je menší než 3ha Klimkovice výměra MBC je menší než 3ha Šenov výměra MBC je menší než 3ha Šenov výměra MBC je menší než 3ha Klimkovice výměra MBC je menší než 3ha Vřesina výměra MBC je menší než 3ha Vřesina MBK je delší než 2000m Klimkovice, Ostrava RBK delší než 700m Zbyslavice RBK delší než 700m Vřesina RBK delší než 700m Ostrava RBK delší než 700m Klimkovice, Ostrava NBK delší než 700m Ostrava

220



Označení problému

Typ problému

Popis problému

Dotčená obec

ZZ-56 ZZ-57 ZZ-58 ZZ-59 ZZ-60 ZZ-61 ZZ-62 ZZ-63 ZZ-64 ZZ-65 ZZ-66 ZZ-67

RBK RBK NBK NBK NBK NBK NBK NBK NBK NAV NAV NAV

RBK delší než 700m RBK delší než 700m NBK delší než 700m NBK delší než 700m NBK delší než 700m NBK delší než 700m NBK delší než 700m NBK delší než 700m NBK delší než 700m OV_NRBK 4-1 nemá pokračování v Bohumíně, kde je vymezeno RBC OV_NRBK 4-3 nemá pokračování v Rychvaldu, kde je vymezeno RBC OV_LBK 4-8 nemá návaznost na území Rychvaldu

Ostrava Šenov Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava

Tabulka 147: identifikace S-01

S-02 S-03 S-04 S-05 S-06

Obsah výkresu č. 4 – střety záměrů s limity a hodnotami území popis problému

lokalizace

Střet předpokládaných rozvojových směrů s prvky ÚSES a stávající veřejnou technickou a Svinov, Polanka nad Odrou dopravní infrastrukturou a s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany, ochranným pásmem lesa 50 m Střet záměru vybraného ze ZÚR MSK(VRT) - dopravní infrastruktura s ÚSES, stávající Polanka nad Odrou veřejnou technickou infrastrukturou Střet předpokládaných rozvojových směrů s ÚSES, s veřejnou technickou infrastrukturou, s Stará Bělá, bonitně cennými zemědělskými pozemky I. a II. třídy ochrany Výškovice u Ostravy Střet rozvojových ploch bydlení s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany, Šenov s podrobným odvodňovacím zařízením, se stávající veřejnou technickou infrastrukturou Střet rozvojových ploch bydlení s podrobným odvodňovacím zařízením, se stávající Šenov technickou infrastrukturou, s ochranným pásmem lesa 50 m RBC 134 není na území Horní Lhoty vymezeno v rozsahu navrženém v ZÚR MSK Horní Lhota

Další problémy k řešení v územně plánovací činnosti z oblasti dopravy, které nejsou zakresleny v problémovém výkrese: Na území města Ostravy: - stabilizovat řešení dopravního uzlu 28.října/Plzeňská

4.3.1

Problémy ze ZÚR MSK

Statutární město Ostrava požádalo o vypuštění dopravních záměrů v aktualizaci ZÚR MSK. 1. Upřesnění trasy jižní tangenty + vypuštění železniční spojky Vratimov – Bartovice Sledovaná trasa jižní tangenty je na hranicích Vratimova a Bartovic v kolizi s koridorem elektrického vedení ZVN 400kV Vratimov – Dětmarovice a s nadregionálním biokoridorem K 99. V navazujícím úseku ve směru k ulici Frýdecké (silnice II/477) je trasa jižní tangenty v kolizi s obytnou zástavbou rodinných domů a průmyslovými areály na území Ostravy a Vratimova. Na základě požadavku ÚAP města Ostravy (aktualizace 2012) byla v návrhu nového územního plánu Ostravy prověřena možnost vedení trasy jižní tangenty v souběhu s železniční tratí, v prostoru koridoru vymezeného v ZÚR. Upravená trasa komunikace využila plochu pro železniční spojku a tak minimalizovala dopady na zástavbu v dotčeném území, potřebná dopravní plocha byla zkoordinována s koridorem vedení ZVN 400 kV a nadregionálním biokoridorem K 99. Nová trasa komunikace umožní efektivní využití rozvojových ploch a omezí negativní dopady na obytnou zástavbu. Z důvodu výrazně příznivějších vlivů této stavby na území požadujeme, aby byla v aktualizované ZÚR MSK trasa jižní tangenty upřesněna podle výše popsané změny. V úseku mezi ulicí Frýdeckou v Ostravě (silnice II/477) a místní komunikací Frýdecká ve Vratimově zařadit trasu jižní tangenty do návrhu, navazující úseky k ulici Místecké (R 56) a ulici Rudné (I/11) hájit územní rezervou. 2. Zrušení železniční vlečky z průmyslové zóny Hrabová Průmyslová zóna v Hrabové se dokončuje, o přímé napojení areálů železniční vlečkou nemá nikdo z uživatelů zájem. Původně zvažované rozšíření zóny již není sledováno. Trasa vlečky je v kolizi s chráněnými přírodními prvky mezi Hrabovou a Novou Bělou včetně Ptačí oblasti soustavy NATURA 2000. Proto požadujeme vypuštění tohoto záměru ze ZÚR MSK. 3. Východní obvodová komunikace

221



Tato komunikace v úseku od ulice Těšínské po ulici Orlovskou nemá charakter komunikace nadměstského významu, proto je požadováno její vypuštění ze ZÚR MSK. Vazby Bohumín – Ostrava směřují především do centra Ostravy a k velkým průmyslovým areálům. Tyto dopravní zátěže jsou převedeny trasou dálnice D1 a doprovodnou silnicí II/647 (ulice Bohumínská). Trasa východní obvodové by směřovala vozidla do oblasti Slezské Ostravy s převážně rodinnou zástavbou. 4. Vodní cesta na řece Ostravici po soutok s Lučinou - zrušení Původní záměr na obsluhu Aglomerace Vítkovic vodní dopravou je již překonán. Proto žádáme o vypuštění záměru splavnění řeky Ostravice ze ZÚR MSK. Územní plán města Ostravy sleduje využití řeky Ostravice pouze pro rekreační plavbu. 5. Vložení návrhu prodloužené Martinovské – obchvatu Děhylova Souhlasíme se znovuzařazením původního záměru prodloužené Martinovské – obchvatu Martinova a Děhylova do ZÚR MSK. Na území města Ostravy je trasa této komunikace sledována v platném i připravovaném územním plánu.

4.3.2

Problémy obcí ORP Ostrava, které nelze zakreslit do grafické části ÚAP ORP Ostrava

Obec Čavisov Problém z hlediska dopravní infrastruktury: Chybějící dostupnost pro chodce na MHD Obec Dolní Lhota Problém z hlediska urbanismu: Absence zařízení pro kulturní a sportovní akce Problém z hlediska technické infrastruktury: Riziková území – povodňové stavy na místních potocích Porubka a Opusta Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Špatný technický stav a přetížení silnic (kamiony), chybí přechody pro chodce u občanské vybavenosti Chybějící prostupnost území pro chodce a cyklisty (u Vodárny) Obec Horní Lhota Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Intenzita dopravy, hluk – kamiony na silnici II/465 Město Klimkovice Problémy z hlediska urbanismu: Nedostatek sportovních ploch Nevyužitý brownfield – bývalá dřevovýroba Negativní dominanty – dálnice, výhledově poldr Chybí společenský dům Absence za řízení pro straší obyvatelstvo Negativní vliv navrhované rozvojové plochy lehkého průmyslu a zemědělské výroby v blízkosti k.ú. Klimkovic (vnější lázeňské území). Tato plocha a dostavba „prodloužené Rudné“ může způsobit zvýšení nadměrné dopravní zátěže pro město Klimkovice. Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Nevyhovující šířka komunikací (Hýlov, centrum města) Chybí chodníky (Josefovice, Fonovice) Dálniční tunel – vliv podmočení, škodlivé vody ústí do vodoteče Problém z hlediska technické infrastruktury: Chybí kanalizace (Josefovice, Fonovice, Hýlov) a vodovod (Hýlov) Problém z hlediska životního prostředí: Potenciální kontaminace – stáje u bývalé hospodářské školy (ul. Komenského) Obec Olbramice Problém z hlediska urbanismu:Nová bytová výstavba – negativní vliv na krajinný ráz Problémy z hlediska dopravní infrastruktury:

222



Špatná šířka komunikací, chybí chodníky Dálnice D1 bez protihlukové stěny Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Problém z hlediska urbanismu: Zchátralá OV – náves Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Přetížení dopravou – I/58, chybí chodníky (Košatka, hlavní cesty) Koridor návrhu silnice I/58 blokuje území pro případné návrhy dalších zastavitelných ploch (blokuje rozvoj obce). Dopravní význam této tepny I/58 se díky výstavbě silnice D1 výrazně změnil i v návaznosti na letiště Mošnov. Většina úseků cyklotras vedena spolu s motorovou dopravou Problém z hlediska životního prostředí: Přívalové deště – volná krajina / zástavba Město Šenov Problémy z hlediska urbanismu: Nevyužité brownfieldy – Mlýny Negativní dominanty – Mlýny – silo, správní budova VOKD Zařízení pro starší obyvatelstvo - nedostatečná kapacita, soc.bydlení, startovací byty Problémy z hlediska životního prostředí: Eroze – Lučina u ČOV - ohrožení sil. I/11 Nevhodně upravené vodoteče – zatrubněny za Mlýny - nedostat. kapacita, vyčištění koryt vodních toků a odstranění nevh. břeh. porostů Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Nekvalitní DI, přetížená, špatná šířka (chybí chodníky) Cyklotrasy – střet se silnicí I/11, chybí návaznosti prověřit možnost přesunu žel. Zast. Šenov k ulici Frýdecké (vychází z optimalizace želez. koridoru Ostrava – Č. Těšín) Obec Václavovice Problémy z hlediska urbanismu: V návaznosti na novou výstavbu RD chybí veřejná infrastruktura Bývalé JZD, majitelka pozemků nečiní Chybí hřiště pro školku a fotbal, koupaliště Absence zařízení pro kulturu zachování místní lidové arch. (dřevěnice, mlýnky, boží muka, kaplička, kříž) Problém z hlediska dopravní infrastruktury: Silnice přetížené dopravou, cesty konstrukčně neodpovídají zátěži), chybí chodníky Obec Velká Polom Problém z hlediska urbanismu: zařízení pro starší obyvatelstvo

Problém z hlediska technické infrastruktury: Chybí ČOV

Problém z hlediska dopravní infrastruktury: Dopravní infrastruktura přetížená dopravou Město Vratimov Problémy z hlediska urbanismu: Deficit ve školství – ZŠ Absence zařízení pro starší(nemohoucí) obyvatelstvo (místo bývalých jeslí) Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Silnice přetížené dopravou – kamiony(hluk), špatný stav místních komunikací Cyklotrasy střet se silnicí Problém z hlediska technické infrastruktury: Chybí kanalizace v Horní Datyni (1.etapa bude dokončena v září 2015)

223



Obec Vřesina Problémy z hlediska urbanismu: Absence návsi/centra obce Deficit kulturního vybavení Místní potok zatrubněn, chtějí obnovit

Problém z hlediska dopravní infrastruktury: Nedostatečná kapacita parkování Problémy z hlediska životního prostředí: Revitalizace Štefanovi skály Polní hnojiště – nechráněná jímka na močůvku Sesuvná území kolem I/11 a ul. Hlubočická, Vřesová

Obec Zbyslavice Problém z hlediska urbanismu: Brownfield – JZD – kontaminace od kamionů Problém z hlediska dopravní infrastruktury: Hluk z dopravy Problém z hlediska technické infrastruktury: Stará dešťová kanalizace, vodovod, nemají kanalizaci - domovní čistírny

224



5 OBSAH JEVŮ Jevy, které jsou zapracovány v grafické části, jsou v textu označeny tučným písmem. Jevy, které nejsou zpracovány v grafické části, jsou označeny šedou kurzívou (pouze v nadpisu jevu). JEV 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ .......................................................................................................................................186 JEV 2. PLOCHY VÝROBY ..............................................................................................................................................182 JEV 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ .............................................................................................................137 JEV 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ .....................43 JEV 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA.................................................................153 JEV 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................153 JEV 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA .....................................................................................................................155 JEV 8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .155 JEV 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA. ..............................................................................................................................................................168 JEV 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA............................................................................170 JEV 11. URBANISTICKÉ HODNOTY ........................................................................................................................170 JEV 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY .............................................................................................................171 JEV 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR ......................................................................................171 JEV 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR ................................................................................171 JEV 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA .....................................................................................................172 JEV 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ...............................................................................................174 JEV 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA ......................................................................74 JEV 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA ......................................................................76 JEV 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI ....................................................................................................................173 JEV 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD ..............................................................................................................173 JEV 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY .........................................................................................64 JEV 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ................................................................................................................................................................70 JEV 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ..73 JEV 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA .............................................................................................................76 JEV 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................58 JEV 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN .....................................................................................58 JEV 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................59 JEV 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................59 JEV 29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA..................................................60 JEV 30. PŘÍRODNÍ PARK ..............................................................................................................................................74 JEV 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA......................................................................61 JEV 32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...........................................................................77 JEV 33. BIOSFERICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO ....................................................................62 JEV 34. NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA ...........................................................................79 JEV 35. NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST ...................................................................................................................80 JEV 36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM .........................................................................................................................................79 JEV 37. LESY OCHRANNÉ ...........................................................................................................................................84 JEV 38. LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ ..........................................................................................................................84 JEV 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ ....................................................................................................................................85 JEV 40. VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA .....................................................................................................85 JEV 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA ................................................................................82 JEV 42. HRANICE BIOCHOR .........................................................................................................................................81 JEV 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI .................................................83 JEV 44. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ....................34 JEV 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD .............................................................................35 JEV 46. ZRANITELNÁ OBLAST .....................................................................................................................................35 JEV 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD .........................................................................35 JEV 48. VODNÍ NÁDRŽ ..................................................................................................................................................36 JEV 49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE ...................................................................................................37 JEV 50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ.......................................................................................................................................37 JEV 51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ..................................................................................................38

225



JEV 52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ ...................................................................................................38 JEV 53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM ................................................................................39 JEV 54. OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ..........................................................................40 JEV 55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ................................................................................................................................................................41 JEV 56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA ...........................................41 JEV 57. DOBÝVACÍ PROSTOR ....................................................................................................................................16 JEV 58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................17 JEV 59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY .........................................................18 JEV 60. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN ............................................................................................................18 JEV 61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................................19 JEV 62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK ...........................................................21 JEV 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO ........................................................................................................................................25 JEV 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY ...........................................................................46 JEV 65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ........................................................................................43 JEV 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA.................................................................................................52 JEV 67. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............109 JEV 68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA.............................................................................109 JEV 69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..............................................................................................................................................111 JEV 70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................111 JEV 71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................113 JEV 72. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...............................................................113 JEV 73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..............................................................................................................................................................114 JEV 74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ......................................................................................................................................115 JEV 75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA .........................116 JEV 76. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA119 JEV 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................................119 JEV 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................................................120 JEV 79. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................117 JEV 80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................................118 JEV 81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................119 JEV 82. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..............................................................119 JEV 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ ......................................................................................................................................120 JEV 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI......................................................................................................................................187 JEV 85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA................................................................................................54 JEV 86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................................55 JEV 87. ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .....55 JEV 88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................................91 JEV 89. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................................91 JEV 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................92 JEV 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................92 JEV 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..........................................................................93 JEV 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE .........................................................................................................94 JEV 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA............................................96 JEV 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA............................................97 JEV 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI ......................................................................97 JEV 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..............................................................................................97 JEV 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................................................99 JEV 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................100 JEV 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................100 JEV 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................101 JEV 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ..........................................................................................104 JEV 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM .......................................................................105 JEV 104. VODNÍ CESTA...............................................................................................................................................105 JEV 105. HRANIČNÍ PŘECHOD ..................................................................................................................................188 JEV 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA ..................................103

226



JEV 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...........................120 JEV 108. VOJENSKÝ ÚJEZD ........................................................................................................................................187 JEV 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ ................................................................................188 JEV 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY .......................................................................................................................121 JEV 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY .................................................................................................................126 JEV 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY .........................................127 JEV 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA....................................................................................127 JEV 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA ...........................................................................................................................128 JEV 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA .................................................................................................128 JEV 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ ..................................................................................................................144 JEV 117. ZASTAVITELNÁ PLOCHA .........................................................................................................................188 JEV 118. JINÉ ZÁMĚRY ................................................................................................................................................189 JEV 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE ...............................................................................................................192

227



6 OBSAH TABULEK Tabulka 1: Tabulka 2: Tabulka 3: Tabulka 4: Tabulka 5: Tabulka 6: Tabulka 7: Tabulka 8: Tabulka 9: Tabulka 10: Tabulka 11: Tabulka 12: Tabulka 13: Tabulka 14: Tabulka 15: Tabulka 16: Tabulka 17: Tabulka 18: Tabulka 19: Tabulka 20: Tabulka 21: Tabulka 22: Tabulka 23: Tabulka 24: Tabulka 25: Tabulka 26: Tabulka 27: Tabulka 28: Tabulka 29: Tabulka 30: Tabulka 31: Tabulka 32: Tabulka 33: Tabulka 34: Tabulka 35: Tabulka 36: Tabulka 37: Tabulka 38: Tabulka 39: Tabulka 40: Tabulka 41: Tabulka 42: Tabulka 43: Tabulka 44: Tabulka 45: Tabulka 46: Tabulka 47: Tabulka 48: Tabulka 49: Tabulka 50: Tabulka 51: Tabulka 52: Tabulka 53: Tabulka 54: Tabulka 55: Tabulka 56: ORP Ostrava

Přehled územně plánovací dokumentace obcí ......................................................................................... 5 Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy) .................................................................. 9 Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad) ..............................................................10 Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy)..........................................................................11 Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad) .......................................................................11 Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) ..........................................12 Záměry na provedení změn v území (mapový podklad) ........................................................................12 Statutární město Ostrava - městské obvody............................................................................................15 Města: .....................................................................................................................................................15 Obce .......................................................................................................................................................15 Dobývací prostory ..................................................................................................................................16 Chráněná ložisková území ......................................................................................................................17 Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin .................................................................................18 Prognózní zdroje vyhrazených nerostů ...................................................................................................19 Prognózní zdroje nevyhrazených nerostů ...............................................................................................19 Poddolovaná území - plošná ...................................................................................................................19 Poddolovaná území - bodová .................................................................................................................20 Sesuvná území bodová ...........................................................................................................................21 Sesuvná území plošná.............................................................................................................................22 Lokalizace výstupů důlních plynů na území statutárního města Ostravy ...............................................24 Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Dolní Lhota ..............................................................24 Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Horní Lhota..............................................................24 Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Klimkovice.............................................................24 Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí .........................................24 Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Velká Polom ............................................................24 Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Vratimov ................................................................24 Stará důlní díla ........................................................................................................................................25 Plochy přestavby vymezené ÚPO ..........................................................................................................43 Plochy přestavby vymezené ÚP Čavisov ...............................................................................................44 Plochy přestavby vymezené ÚP Vratimov .............................................................................................45 Brownfieldy ............................................................................................................................................46 Staré zátěže území a kontaminovaná místa ............................................................................................46 Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Dolní Lhota ..............................................51 Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Horní Lhota ..............................................51 Staré zátěže území a kontaminované plochy na území města Klimkovice .............................................51 Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí .........................51 Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Velká Polom ............................................51 Staré zátěže území a kontaminované plochy na území města Vratimov ................................................52 Odval, výsypka, odkaliště, halda ............................................................................................................52 Stabilita krajinotvorných prvků ..............................................................................................................57 Hodnoty koeficientu ekologické stability ...............................................................................................57 Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Ostrava .......................................................58 Charakteristika CHKO Poodří ................................................................................................................58 Nadregionální biocentra .........................................................................................................................62 Nadregionální biokoridory .....................................................................................................................62 Regionální biocentra ...............................................................................................................................62 Regionální biokoridory ...........................................................................................................................63 VKP registrované na území města Ostravy ............................................................................................70 VKP registrované na území města Klimkovice ......................................................................................73 VKP registrované na území města Šenov ...............................................................................................73 Natura 2000 – evropsky významné lokality ...........................................................................................79 Natura 2000 – ptačí oblasti .....................................................................................................................80 Typy biochor v řešeném území ..............................................................................................................81 Změny rozlohy orné půdy v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2013 ........................................83 Změny rozlohy lesní půdy v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2013........................................83 Koridory pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního a republikového významu na území SO ................................................................................................................................................................88

228



Tabulka 57: Ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu ........................................................88 Tabulka 58: Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu .....................................................90 Tabulka 59: Železniční stanice a zastávky na území SO ORP Ostrava ......................................................................98 Tabulka 60: Ostatní plochy a koridory železniční dopravy nadmístního významu ....................................................99 Tabulka 61: Územní rezervy pro záměry mezinárodního a republikového významu ................................................99 Tabulka 62: Cyklotrasy na území obcí ve správním obvodu ORP Ostrava ..............................................................102 Tabulka 63: Územní rezerva průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe na území SO ORP Ostrava ...........................105 Tabulka 64: Územní rezerva vodní cesty na území SO ORP Ostrava ......................................................................106 Tabulka 65: Délka vodovodu v SO ORP Ostrava v roce 2010 .................................................................................108 Tabulka 66: Plochy vodních zdrojů na území ORP Ostrava ....................................................................................108 Tabulka 67: Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB. ......................................................114 Tabulka 68: Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 ..............................................115 Tabulka 69: Objekty požární ochrany evidované Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR na území města Ostravy ..............................................................................................................................................................126 Tabulka 70: Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání ..............................................................................................................................................................130 Tabulka 71: Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel ...........................................................................131 Tabulka 72: Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel ...........................................................................131 Tabulka 73: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ........................................................131 Tabulka 74: Věková struktura obyvatel (definitivní výsledky r. 2011) ....................................................................132 Tabulka 75: Věková struktura obyvatel (předběžné výsledky r. 2011) ....................................................................132 Tabulka 76: Použité parametry hodnocení věkové struktury obyvatel .....................................................................132 Tabulka 77: Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ..............................................133 Tabulka 78: Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání (období 2001-2013) .............133 Tabulka 79: Vybrané charakteristiky vzdělanosti obyvatel obcí SO ORP Ostrava a širší srovnání .........................134 Tabulka 80: Použité parametry hodnocení vzdělanosti obyvatel ..............................................................................135 Tabulka 81: Naděje dožití ve vybraných správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a Praze v období 2007-2011 .............................................................................................................................................................135 Tabulka 82: Volební účast v obcích SO ORP Rýmařov a širší srovnání ..................................................................136 Tabulka 83: Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Ostrava a širší srovnání ........................137 Tabulka 84: Sídelní struktura a vybavenost obcí ......................................................................................................137 Tabulka 85: Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel ..............................................................................139 Tabulka 86: Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel ..............................................................................139 Tabulka 87: Srovnání počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání ...........................................................................................................................................141 Tabulka 88: Vývoj zalidněnosti bytů ........................................................................................................................141 Tabulka 89: Použité parametry hodnocení vývoje počtu obydlených bytů ..............................................................142 Tabulka 90: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ...........................................142 Tabulka 91: Použité parametry hodnocení podílu nájemních bytů ...........................................................................143 Tabulka 92: Podíl nájemních bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ........................................................143 Tabulka 93: Bydlení mimo byty v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ...........................................................143 Tabulka 94: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ...........................................144 Tabulka 95: Vývoj počtu dokončených bytů a intenzity bytové výstavby v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání144 Tabulka 96: Byty podle období bytové výstavby nebo rekonstrukce v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ...145 Tabulka 97: Bilance odvozeného odpadu bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání .....................................146 Tabulka 98: Vývoj tržních cen starších bytů v tis. Kč ..............................................................................................146 Tabulka 99: Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP Ostrava .............................................................147 Tabulka 100: Srovnání průměrné dostupnosti rekreace..............................................................................................148 Tabulka 101: Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území - lokalizačních předpokladů ..................150 Tabulka 102: Ubytovací zařízení ................................................................................................................................152 Tabulka 103: Podíl nezaměstnaných osob a míra nezaměstnanosti podle SLDB 2011 ..............................................177 Tabulka 104: Použité parametry hodnocení regionální úrovně nezaměstnanosti .......................................................178 Tabulka 105: Podíl nezaměstnaných osob ..................................................................................................................178 Tabulka 106: Relativní podíl nezaměstnaných osob, průměr ČR=100% ...................................................................178 Tabulka 107: Podíl nezaměstnaných osob ..................................................................................................................179 Tabulka 108: Nezaměstnanost obcí SO ORP Ostrava a širší srovnání .......................................................................180 Tabulka 109: Použité parametry hodnocení míry nezaměstnanosti ............................................................................180 Tabulka 110: Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnanosti .........................................................................181 Tabulka 111: Pokles podílu obyvatel se základním vzděláním 2001-2011 ................................................................181 Tabulka 112: Počet zaměstnanců v obci .....................................................................................................................181

229


Tabulka 113: Tabulka 114: Tabulka 115: Tabulka 116: Tabulka 117: Tabulka 118: Tabulka 119: Tabulka 120: Tabulka 121: Tabulka 122: Tabulka 123: Tabulka 124: Tabulka 125: Tabulka 126: Tabulka 127: Tabulka 128: Tabulka 129: Tabulka 130: Tabulka 131: Tabulka 132: Tabulka 133: Tabulka 134: Tabulka 135: Tabulka 136: Tabulka 137: Tabulka 138: Tabulka 139: Tabulka 140: rozvoj území Tabulka 141: Tabulka 142: Tabulka 143: Tabulka 144: Tabulka 145: Tabulka 146: Tabulka 147:


Saldo pohybu za prací, rok 2011 ..........................................................................................................182 Evidovaný objekt zařazené do skupin A na území města Vratimova ...................................................187 Zóny havarijního plánování na území města Ostravy...........................................................................188 Akce realizované ..................................................................................................................................189 Akce připravované................................................................................................................................190 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................200 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................201 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................202 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................202 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................203 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................204 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................205 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................205 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................206 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................207 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................208 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................208 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................209 Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ......................................212 Rozdíly kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj .........................212 Pilíř příznivého životního prostředí – hodnotící ukazatele ...................................................................213 Pilíř příznivého životního prostředí – výsledné hodnocení ..................................................................214 Pilíř soudržnosti obyvatel území – hodnotící ukazatele .......................................................................214 Pilíř soudržnosti obyvatel území – výsledné hodnocení .......................................................................215 Pilíř hospodářských podmínek území – hodnotící ukazatele ................................................................215 Pilíř hospodářských podmínek území – výsledné hodnocení ...............................................................216 Kategorizace území z hlediska územních podmínek ............................................................................216 Kategorizace obcí ORP Ostrava podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný ..............................................................................................................................................................216 Srovnání změn hodnocení v rámci aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava 2012 - 2014 ...........................217 Obsah výkresu č. 4 – závady urbanistické ............................................................................................218 Obsah výkresu č. 4 – závady dopravní .................................................................................................218 Obsah výkresu č. 4 – závady hygienické ..............................................................................................219 Kategorizace problému životní prostředí..............................................................................................219 Obsah výkresu č. 4 – závady životního prostředí .................................................................................219 Obsah výkresu č. 4 – střety záměrů s limity a hodnotami území..........................................................221

230



7 OBSAH OBRÁZKŮ Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek 3 Obrázek 4 Obrázek 5 Obrázek 6 Obrázek 7 Obrázek 8 Obrázek 9 Obrázek 10 Obrázek 11 Obrázek 12 Obrázek 13 Obrázek 14 rozvoj území

Silniční a dálniční síť na území správního obvodu ORP Ostrava ...........................................................86 Mapa sčítání ŘSD ČR 2010....................................................................................................................87 Mapa sčítání OK v roce 2013 – západní část města Ostravy ..................................................................87 Mapa sčítání OK v roce 2013 – východní část města a detail centra ......................................................88 Plochy a koridory dopravní infrastruktury na území SO ORP Ostrava ..................................................89 Koridory železniční dopravy mezinárodního a republikového významu ...............................................95 Tranzitní koridory ...................................................................................................................................95 Vedení železničních tratí na území ORP Ostrava ...................................................................................96 Schéma vlečkové sítě .............................................................................................................................98 Schéma tramvajové dopravy ve statutárním městě Ostravě .................................................................100 Schéma trolejbusové dopravy v Ostravě ..............................................................................................101 Cyklotrasy na území SO ORP Ostrava .................................................................................................103 Hlukové zatížení komunikací v Ostravě ...............................................................................................106 Kategorizace obcí ORP Ostrava podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný ..............................................................................................................................................................217

231

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY Aktualizace 2014

Recommend Documents