ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY A1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Ostrava, červen 2010

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY

A1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Ostrava, červen 2010

Projekt POŘÍZENÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ pro správní obvod Statutárního města Ostravy byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj

OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .......................................................................................................................................….6 1.1. ÚVOD .............................................................................................................................................................6 1.2. ZPRACOVATEL ............................................................................................................................................6 1.3. OBSAH DOKUMENTACE............................................................................................................................6 1.4. CÍL DOKUMENTACE...................................................................................................................................7 1.5. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ.................................................................................................................7 1.6. VSTUPNÍ PODKLADY .................................................................................................................................7 1.6.1. Mapové podklady......................................................................................................................................7 1.6.2. Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady ...........................................................................8 1.6.3. Územně plánovací dokumentace obcí.......................................................................................................8 1.6.4. Údaje o území ...........................................................................................................................................8 1.6.5. Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) ......................................................................9 1.6.6. Legendy výkresů.......................................................................................................................................9 2. ČLENĚNÍ ÚAP...............................................................................................................................................….10 3. PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ .....................................11 3.1 GRAFICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................11 3.1.1. Výkres č. 1 - Limity využití území .........................................................................................................11 3.1.2. Výkres č. 2 - Hodnoty území ..................................................................................................................14 3.1.3. Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území..................................................................................18 3.2. VÝVOJ A STAV ÚZEMÍ A JEJICH VYHODNOCENÍ..............................................................................20 3.2.1. Základní charakteristika území ...............................................................................................................20 3.2.1.1. Aktuální stav krajiny, vegetační kryt................................................................................................21 3.2.1.2. Ekologická stabilita krajiny..............................................................................................................22 3.2.1.3. Geologické a geomorfologické poměry ...........................................................................................24 3.2.1.4. Klimatické poměry ...........................................................................................................................25 3.2.1.5. Hydrologické poměry.......................................................................................................................25 3.2.1.6. Zemědělská půda..............................................................................................................................26 3.2.1.7. Lesy ..................................................................................................................................................27 3.2.1.8. Ostatní hodnotná zeleň .....................................................................................................................27 3.2.2. Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................................................28 3.2.2.1. Zvláště chráněná území ....................................................................................................................28 3.2.2.2. Územní systém ekologické stability .................................................................................................30 3.2.2.3. Významné krajinné prvky ................................................................................................................35 3.2.2.5. Ochrana krajinného rázu...................................................................................................................40 3.2.2.6. Přechodně chráněné plochy..............................................................................................................40 3.2.2.7. Památné stromy ................................................................................................................................40 3.2.2.8. Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů..................................................41 3.2.2.9. Natura 2000 ......................................................................................................................................41 3.2.3. Využití horninového prostředí ................................................................................................................41 3.2.3.1. Dobývací prostory ............................................................................................................................41 3.2.3.2. Chráněná ložisková území................................................................................................................42 3.2.3.3. Výhradní ložiska nerostných surovin ...............................................................................................42 3.2.3.4. Prognózní zdroje nerostných surovin ...............................................................................................43 3.2.3.5. Poddolovaná území ..........................................................................................................................43 3.2.3.6. Sesuvná území..................................................................................................................................44 3.2.3.7. Stará důlní díla..................................................................................................................................44 3.2.4. Kulturní hodnoty území ..........................................................................................................................44 3.2.4.1. Památková péče ............................................................................................................................44 3.2.4.2. Území archeologického zájmu......................................................................................................59 3.2.5. Demografické údaje ................................................................................................................................60 3.2.5.1. Populační vývoj v Ostravě................................................................................................................60 3.2.5.2. Přirozený pohyb - úmrtí a narození ..................................................................................................61 3.2.5.3. Migrace.............................................................................................................................................61 3.2.5.4. Struktura obyvatelstva ......................................................................................................................62 3.2.5.4.1. Struktura podle věku ..................................................................................................................62 3.2.5.4.2. Struktura podle vzdělání ............................................................................................................66 3.2.5.4.3. Národnostní struktura obyvatel Ostravy a cizinci v Ostravě......................................................66 3.2.5.5. Bydlení .............................................................................................................................................66

A.1 Průvodní zpráva

Územně analytické podklady – ORP Ostrava

3.2.5.6. Občanská vybavenost .......................................................................................................................67 3.2.5.6.1. Zdravotnictví..............................................................................................................................67 3.2.5.6.2. Sociální služby...........................................................................................................................68 3.2.5.6.3. Kulturní zařízení ........................................................................................................................69 3.2.5.6.5. Turistická zařízení......................................................................................................................71 3.2.5.7. Bezpečnost .......................................................................................................................................72 3.2.5.7.1. Kriminalita v Ostravě.................................................................................................................72 3.2.5.7.2. Dopravní nehody........................................................................................................................72 3.2.5.7.3. Protidrogová prevence ...............................................................................................................73 3.2.6. Antropogenní složka ...............................................................................................................................74 3.2.6.1. Historický vývoj ...............................................................................................................................74 3.2.6.2. Trh práce a zaměstnanost .................................................................................................................75 3.2.6.2.1. Zaměstnanost .............................................................................................................................75 3.2.6.2.2. Nezaměstnanost .........................................................................................................................76 3.2.6.2.3. Volná pracovní místa .................................................................................................................76 3.2.6.2.4. Předpokládaný vývoj .................................................................................................................76 3.2.7. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ...........................................................................................77 3.2.7.1 Doprava a dopravní zařízení.............................................................................................................77 3.2.7.1.1 Silniční doprava ..........................................................................................................................77 3.2.7.1.2 Železniční doprava......................................................................................................................78 3.2.7.1.3 Hromadná doprava osob .............................................................................................................78 3.2.7.1.4 Cyklistická doprava ....................................................................................................................78 3.2.7.1.5 Letecká a vodní doprava .............................................................................................................78 3.2.7.1.6 Ochranná pásma dopravní infrastruktury....................................................................................79 3.2.7.1.7 Hluk z dopravy............................................................................................................................79 3.2.7.2 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování ......................................................................................80 3.2.7.2.1. Zásobování města pitnou vodou ................................................................................................80 3.2.7.2.2. Kanalizace a čištění odpadních vod ...........................................................................................81 3.2.7.2.3. Povrchové vody a jejich kvalita .................................................................................................82 3.2.7.2.4. Podzemní vody ..........................................................................................................................83 3.2.7.2.5. Ochrana území před povodněmi ................................................................................................83 3.2.7.3 Energetika a energetická zařízení ..................................................................................................84 3.2.7.3.1 Elektrická energie .......................................................................................................................84 3.2.7.3.2 Zásobování plynem.....................................................................................................................86 3.2.7.3.3 Centrální zásobování teplem.......................................................................................................87 3.2.7.4. Spoje a spojová zařízení ...................................................................................................................87 3.2.7.5. Vedení sítí.....................................................................................................................................88 3.2.8. Hospodářský rozvoj ................................................................................................................................88 3.2.8.1. Struktura podnikatelského prostředí.................................................................................................88 3.2.8.2. Růstové obory...................................................................................................................................90 3.2.8.3. Významné subjekty v Ostravě..........................................................................................................90 3.2.8.4. Úloha malého a středního podnikání ................................................................................................92 3.2.8.5. Prostory pro podnikání a podnikatelská infrastruktura.....................................................................93 3.2.8.6. Brownfieldy......................................................................................................................................96 3.2.9. Územní zátěže.........................................................................................................................................97 3.2.9.1. Staré zátěže na území města Ostravy ...............................................................................................97 3.2.9.1.1. Provozované průmyslové podniky.............................................................................................97 3.2.9.1.2. Průmyslové areály s ukončeným provozem...............................................................................98 3.2.9.1.3. Odvaly důlní hlušiny..................................................................................................................99 3.2.9.1.4. Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby .....................................................99 3.2.9.1.5. Odkaliště ..................................................................................................................................100 3.2.9.1.6. Skládky komunálních odpadů..................................................................................................100 3.2.9.2. Plochy k obnově nebo opětovného využití znehodnoceného území...............................................100 3.2.9.3. Ovzduší...........................................................................................................................................102 3.2.9.3.1. Polétavý prach (PM10) ............................................................................................................102 3.2.9.3.2. Polycyklické aromatické uhlovodíky, benzen, arzen ...............................................................103 3.2.9.3.3. Oxid siřičitý a oxidy dusíku.....................................................................................................103 3.2.9.3.4. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší .................................................................................103 3.2.9.3.5. Mobilní zdroje znečišťování ovzduší.......................................................................................103 3.2.9.4. Komunální odpady .........................................................................................................................104 3.2.9.4.1. Komunální odpady města ........................................................................................................104 3.2.9.4.2. Recyklace komunálních odpadů ..............................................................................................104 3.2.9.4.3 Ukládání komunálních odpadů .................................................................................................104

4



4. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ............................................................................................105 4.1. ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ ...........................................................................105 4.1.1. Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb - SWOT analýza ...........................................105 4.1.1.1. Horninové prostředí a geologie ......................................................................................................105 4.1.1.2. Vodní režim....................................................................................................................................106 4.1.1.3. Hygiena životního prostředí ...........................................................................................................107 4.1.1.4. Ochrana přírody a krajiny...............................................................................................................108 4.1.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ...................................................109 4.1.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura...................................................................................110 4.1.1.7. Demografické a sociální podmínky................................................................................................114 4.1.1.8. Bydlení ...........................................................................................................................................115 4.1.1.9. Rekreace .........................................................................................................................................116 4.1.1.10. Hospodářské podmínky ................................................................................................................117 4.1.2 Souhrnná analýza ...................................................................................................................................119 4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie .......................................................................................................119 4.1.2.2 Vodní režim.....................................................................................................................................119 4.1.2.3 Hygiena životního prostředí ............................................................................................................119 4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny................................................................................................................120 4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ....................................................120 4.1.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura....................................................................................121 4.1.2.6.1. Veřejná dopravní infrastruktura - širší vztahy. ............................................................................121 4.1.2.6.2. Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava. ....................................................................121 4.1.2.6.3. Veřejná dopravní infrastruktura – železniční doprava.................................................................121 4.1.2.6.4. Veřejná dopravní infrastruktura – hromadná doprava osob. .......................................................121 4.1.2.6.5. Veřejná dopravní infrastruktura – cyklistická doprava................................................................121 4.1.2.6.6. Veřejná dopravní infrastruktura – Letecká a vodní doprava .......................................................122 4.1.2.6.7. Veřejná technická infrastruktura - zásobování města pitnou vodou ............................................122 4.1.2.6.8. Veřejná technická infrastruktura - kanalizace a čištění odpadních vod.......................................122 4.1.2.6.9. Veřejná technická infrastruktura – Elektrická energie.................................................................122 4.1.2.6.10. Veřejná technická infrastruktura – zásobování plynem.............................................................122 4.1.2.6.11. Veřejná technická infrastruktura - centrální zásobování teplem................................................123 4.1.2.6.12. Veřejná technická infrastruktura - spoje a spojová zařízení ......................................................123 4.1.2.6.12. Veřejná technická infrastruktura - vedení sítí............................................................................123 4.1.2.7 Demografické a sociální podmínky.................................................................................................123 4.1.2.8 Bydlení................................................................................................................................................124 4.1.2.9 Rekreace ..........................................................................................................................................124 4.1.2.10 Hospodářské podmínky .................................................................................................................124 4.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK..........................................126 4.3. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD ............................................................................................................128 SEZNAM TABULEK............................................................................................................................................134

5



1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.1. ÚVOD Obec s rozšířenou působností Ostrava v současné době poprvé pořizuje územně analytické podklady (dále jen ÚAP). Územně analytické podklady se zpracovávají podle zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb. (O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti). Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS), v zásadě byl respektován datový model firmy T-Mapy poskytnutý pro zpracování Krajským úřadem Moravskoslezského kraje.

1.2. ZPRACOVATEL Pořizovatel:

Magistrát města Ostravy Odbor Útvar hlavního architekta Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava Ing. arch. Jaroslav Sedlecký, vedoucí odboru

Zpracovatel:

DIGIS, spol. s r.o. Gen. Sochora 6176/6A 708 00 Ostrava – Poruba

Spolupráce:

Magistrát města Ostravy Odbor Útvar hlavního architekta Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava Ing. arch. Jaroslav Sedlecký, vedoucí odboru

1.3. OBSAH DOKUMENTACE A. TEXTOVÁ ČÁST A.1 A.2.

Průvodní zpráva Tématická databáze – popis dat

B. GRAFICKÁ ČÁST Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres č. 2 - Hodnoty území Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Výkres č. 4 - Problémový výkres C. DIGITÁLNÍ DATA 6



Tématická databáze (SHP) Textová část (formát DOC a PDF) Grafická část (formát PDF a JPG)

1.4. CÍL DOKUMENTACE Cílem dokumentace je v první řadě shromáždit aktuální podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. V další, analytické části dokumentace vyhodnocuje udržitelnost rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, podmínky demografické a sociální, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky. Na závěr vyhodnocuje vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. V poslední části dokumentace stanovuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

1.5. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava, zahrnuty jsou všechny městské obvody města Ostravy: Hošťákovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava – Jih, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice a obce: Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice, Šenov, Stará Ves nad Ondřejnicí, Václavovice, Velká Polom, Vratimov, Vřesina, Zbyslavice. Uvedených 12 obcí je tvořeno celkem 14 katastrálními územími. Výměra řešeného území je 331,51 km2.

1.6. VSTUPNÍ PODKLADY 1.6.1 Mapové podklady Digitální mapové podklady pro územně analytické podklady byly dodány objednatelem dokumentace  vektorové katastrální mapy (KMD, DKM)  vektorová účelová katastrální mapa (ÚKM),  ortofoto. Výkresová část dokumentace byla zpracována nad mapovým podkladem tvořeným polohopisem (ÚKM).

7



1.6.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady  Územní plán velkého územního celku Ostrava – Karviná (Urbanistické středisko Ostrava s.r.o.)  Územní plán velkého územního celku Beskydy (T- plan Praha s.r.o.)  Územní plán velkého územního celku Opava

1.6.3 Územně plánovací dokumentace obcí Hlavním podkladem pro urbanistickou část ÚAP byly územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Část územních plánů byla získána v digitální vektorové podobě, využití bylo však velmi problematické, zjm. pro nepřehlednost dat a mnohdy i jejich nevyhovující kvalitu. Tabulka 1 Přehled územně plánovací dokumentace obcí Obec

Textová část ÚPD

Ostrava

ÚP města Ostravy

Dolní Lhota

ÚP obce Dolní Lhota

Horní Lhota

ÚP obce Horní Lhota

Vratimov

ÚP města Vratimov

Čavisov Velká Polom

ÚP obce Čavisov ÚP obce Velká Polom

Olbramice

ÚP obce Olbramice

Zbyslavice

ÚP obce Zbyslavice

Klimkovice

ÚP města Klimkovice

Vřesina

ÚP obce Vřesina

Šenov

ÚP obce Šenov

Zpracovatel Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta Zodpovědný projektant: Ing. arch. Petr Májek Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková Ing. arch. Jaroslav Haluza Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Jana Šimíčková

Pro obec Stará Ves nad Ondřejnicí a Václavovice nebyla zpracována územně plánovací dokumentace.

1.6.4 Údaje o území Základním a nejdůležitějším informačním zdrojem pro zpracování územně analytických podkladů jsou údaje o území dle ust. § 27, odst. 3), stavebního zákona. Údaje o území poskytl objednatel, částečně v digitální, částečně v analogové podobě. Většina digitálních údajů byla poskytnuta v datovém formátu DWG (MicroStation), event. DGN či DWF, výjimku tvořila data předaná Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, která byla poskytnuta v datovém formátu shapefile ESRI. 8



Data byla převedena do souborů SHP, vč. doplnění záznamů do tabulek popisných atributů (PAT, resp. AAT). Kvalita údajů o území města Ostravy je dostačující. Pro obce ve správním území ORP Ostrava je však nevyhovující. Větší část je prakticky nepoužitelná pro zhotovení územně analytických podkladů a to především z následujících důvodů :  údaje jsou neúplné,  údaje jsou chybné (polohové chyby),  údaje jsou nepřesné – nejsou v měřítku katastrální mapy.

1.6.5 Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) Pro zpracování ÚAP byl objednatelem poskytnut datový model (autor T-Mapy, Hradec Králové). Výsledná data jsou vytvořena v DM verze 2 (březen 2008), grafická data jsou uložena výhradně v shapefilech ESRI (SHP).

1.6.6 Legendy výkresů Pro vytvoření legend výkresové části ÚAP byl využit jako podklad model Sjednocení digitálního zpracování ÚPD (autor T-Mapy, Hradec Králové), předaný objednatelem.

9



2. ČLENĚNÍ ÚAP Územně analytické podklady obsahují podle vyhlášky č. 500/2006 Sb.:  

podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny:  textovou částí A.1 Průvodní zpráva – oddíl 3 – podkladová část  grafickou částí - Výkres č. 1 - Limity využití území - Výkres č. 2 - Hodnoty území - Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Rozbor udržitelného rozvoje území je tvořen  textovou částí A.1 Průvodní zpráva – oddíl 4 – analytická část  grafickou částí - Výkres č. 4 - Problémový výkres Nedílnou součástí dokumentace ÚAP je digitální Tématická databáze pro vedení všech geografických podkladů RURÚ a pravidla, jak s takto uspořádanými informacemi pracovat (viz textová část A.2 Tématická databáze - popis dat).

10



3. PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Limity hodnoty a záměry v území jsou tvořeny textovou částí obsahující vývoj a stav území a jejich vyhodnocení a grafickou částí, znázorňující limity a hodnoty území a záměry na změny v území.

3.1 GRAFICKÁ ČÁST Pro vytvoření legend výkresové části ÚAP byl využit jako podklad model Sjednocení digitálního zpracování ÚPD (autor T-Mapy, Hradec Králové), předaný objednatelem. Grafické značky byly v případě potřeby přizpůsobeny měřítku výkresů, event. doplněny vlastními. Pro znázornění polohopisu byla použita Účelová katastrální mapa (hranice parcel a jejich vnitřní kresba), doplněná správními hranicemi (hranice obcí a katastrálních území). V následujících kapitolách je popsán obsah jednotlivých výkresů, u každého z jevů je uvedeno jeho číslo dle Přílohy č. 1, část A) vyhlášky č. 500/2006 Sb.

3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres obsahuje  limity využití území vyplývající z legislativních předpisů (např. památková ochrana, ochrana přírody, ochrana vodních zdrojů, záplavové území, ložiska nerostných surovin, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura,  další omezující jevy v území (např. sesuvná území, stará důlní díla). Ochranná pásma liniových jevů malých rozměrů nejsou ve výkresu zahrnuta, zobrazují se vlastním jevem (např. ochranné pásmo středotlakého plynovodu je nahrazeno trasou plynovodu, max. rozsah OP je uveden v legendě výkresu). Ochranná pásma plošných jevů malých rozměrů nejsou taktéž ve výkresu zahrnuta, zobrazují se bodovou značkou (např. ochranné pásmo vodního zdroje). Významným limitem využití území jsou také záměry schválené v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Tyto limity jsou zakresleny ve Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území. Ve výkresu limitů nejsou obsaženy z důvodu velkého množství zobrazovaných limitů. Tabulka 2 Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy) Číslo jevu 1. 6. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21.

Sledovaný jev hranice zastavěného území ochranné pásmo památkové zóny nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor místní (lokální) biocentrum místní (lokální) biokoridor interakční prvek 11



21. 21. 21. 21. 22. 26. 26. 26. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 34. 35. 36. 38. 40. 41. 41. 43. 43. 44. 44. 44. 44. 47. 50. 51. 54. 55. 55. 55. 57. 58. 60. 60. 61. 61. 61. 61. 61. 62. 62.

nadregionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava regionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava regionální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava lokální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava významný krajinný prvek registrovaný I. zóna CHKO II. zóna CHKO III. zóna CHKO IV. zóna CHKO národní přírodní rezervace (NPR) zvláště chráněné území národní přírodní památka (NPP) přírodní park přírodní památka (PP) památný strom NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblast výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů les ochranné pásmo lesa (50m) I. třída ochrany II. třída ochrany podrobné odvodňovací zařízení hlavní odvodňovací zařízení ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější zdroj přírodní pitné vody voda záplavové území stanovené - Q100 aktivní zóna záplavového území protipovodňová hráz ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I.stupně ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně přírodní léčivý zdroj DP - dobývací prostor chráněná ložisková území prognózní zdroj nerostných surovin výhradní bilancované ložisko nerostných surovin území s dlouhodobými anomálními projevy území s doznívajícími vlivy důlních činností území ve vlivu důlních podmínek území dotčené vlivy důlních činností území neovlivněné důlní činností sesuvné území bodové sesuvné území 12



63. 64. 67. 67. 68. 68. 69. 69. 70. 70. 70. 70. 70. 70. 71. 72. 72. 73. 73. 73. 73. 73. 74. 75. 75. 79. 80. 81. 81. 81. 81. 82. 82. 82. 88. 89. 90. 94. 94. 103. 104. 106. 114.

staré důlní dílo území ekologických rizik vodojem zemní vodojem věžový vodovod vodovodní řád provozní vody ČOV - čistírna odpadních vod skupinová PČS - přečerpávací stanice odpadních vod stoka splaškové kanalizace stoka dešťové kanalizace stoka jednotné kanalizace stoka tlakové kanalizace sběrač důlních vod poturbí průmyslové odpadní vody elektrárna rozvodna distribuční trafostanice venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV venkovní vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV kabelové vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kV ochranné pásmo vedení VVN nebo objektů na těchto vedeních regulační stanice plynu VTL plynovod VTL plynovod STL výtopna teplovod radiová stanice na RR trase základnová stanice rádiová stanice na RR trase ochranné pásmo vysílače komunikační vedení (OP 1,5 m) ochranné pásmo komunikačního vedení MO ČR radioreléová trasa dálnice silnice I. třidy - rychlostní silnice I. třídy železniční trať celostátní ochranné pásmo železniční tratě celostátní heliport vodní cesta Dunaj - Odra - Labe - návrh cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkový bruslích) ochranné pásmo zařízení ČHMÚ

13



Tabulka 3 Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj hranice ORP Ostrava Účelová katastrální mapa hranice katastrálních území Účelová katastrální mapa hranice parcel Účelová katastrální mapa vnitřní kresba parcel Účelová katastrální mapa

3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území Zobrazeny jsou hodnoty území – areály a objekty s památkovou ochranou, další historické, architektonické a urbanistické hodnoty, přírodní a krajinářské hodnoty apod. Tabulka 4 Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy) Číslo jevu 6. 8. 13. 14. 15. 16. 17. 20. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 22. 24. 26. 26. 26. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.

Sledovaný jev památková zóna významná nemovitá kulturní památka historicky a urbanisticky významný soubor architektonicky cenná stavba významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy - Landek území se zvýšenou ochrannou krajinného rázu významný vyhlídkový bod nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor místní (lokální) biocentrum místní (lokální) biokoridor interakční prvek nadregionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava regionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava regionální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava lokální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava významný krajinný prvek registrovaný přechodně chráněná plocha I. zóna CHKO II. zóna CHKO III. zóna CHKO IV. zóna CHKO národní přírodní rezervace (NPR) zvláště chráněné území národní přírodní památka (NPP) přírodní park přírodní památka (PP) památný strom 14



34. 35. 36. 38. 41. 41. 42. 43. 43. 47. 58. 60. 60. 88. 89. 90. 94. 106.

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblast výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů les I. třída ochrany II. třída ochrany hranice biochory podrobné odvodňovací zařízení hlavní odvodňovací zařízení voda chráněná ložisková území prognózní zdroj nerostných surovin výhradní bilancované ložisko nerostných surovin dálnice silnice I. třidy - rychlostní silnice I. třídy železniční trať celostátní cyklistická stezka (a pro jízdu na kol. bruslích)

V následujících tabulkách jsou uvedeny prvky vybraných jevů zobrazené ve výkrese hodnot území. Tabulka 5 Významné nemovité kulturní památky Číslo jevu 8 Označ. stavby 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

název jevu Významné nemovité kulturní památky název stavby kat.území Stará radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava Radnice Slezské Ostravy Slezská Ostrava Radnice Vítkovic Vítkovice Nová radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava kostel sv. Václava Moravská Ostrava katedrála Božského Spasitele Moravská Ostrava kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Přívoz evangelický kostel Moravská Ostrava kostel Korunování Panny Marie Mariánské Hory kostel sv. Kateřiny Hrabová kostel sv. Bartoloměje Nová Ves kostel sv. Jakuba Staršího Stará Plesná kostel sv. Josefa Slezská Ostrava kostel sv. Jana Nepomuckého Stará Bělá kostel Nanebevzetí Panny Marie Třebovice kostel sv. Pavla Vítkovice zámek Vítkovických železáren Vítkovice 15



18

Elekrocentrála Žofinské huti

Moravská Ostrava

Tabulka 6 Historicky a urbanisticky významný soubor Číslo jevu název jevu 11, 13 Historicky a urbanisticky významný soubor Označ. plochy název lokality poznámka U1 Poruba Sorella U2 Přívoz Sitte U3 Centrum Moravské Ostravy U4 Hrabůvka – Jubilejní kolonie U5 Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovic U6 Petřkovice – Hornické muzeum Landek U7 Michálkovice – Důl Michal U8 Zábřeh – zámek s kostelem U9 Vodárna Nová Ves

Tabulka 7 Architektonicky cenná stavba Číslo jevu 14 Označ. stavby 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

název jevu Architektonicky cenná stavba název stavby kat. území Stará radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava Radnice Slezské Ostravy Slezská Ostrava Radnice Vítkovic Vítkovice Nová radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava kostel sv. Václava Moravská Ostrava katedrála Božského Spasitele Moravská Ostrava kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Přívoz evangelický kostel Moravská Ostrava kostel Korunování Panny Marie Mariánské Hory kostel sv. Kateřiny Hrabová kostel sv. Bartoloměje Nová Ves kostel sv. Jakuba Staršího Stará Plesná kostel sv. Josefa Slezská Ostrava kostel sv. Jana Nepomuckého Stará Bělá kostel Nanebevzetí Panny Marie Třebovice kostel sv. Pavla Vítkovice zámek Vítkovických železáren Vítkovice Elekrocentrála Žofinské huti Moravská Ostrava nový kostel v Zábřehu Zábřeh nad Odrou

16



Tabulka 8 Významná stavební dominanta Číslo jevu 15 Označ. stavby 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

název jevu Významná stavební dominanta název stavby kat. území věž Nové radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava věž kostela sv. Václava Moravská Ostrava věže katedrály Božského Spasitele Moravská Ostrava věž evangelického kostela Moravská Ostrava věže kostela Korunování Panny Marie Mariánské Hory věže kostela Neposkvrněného početí Panny Přívoz Marie věž kostela sv. Pavla Vítkovice těžní věž Hlubina Moravská Ostrava těžní věž Jindřich Moravská Ostrava těžní věž Petr Bezruč Slezská Ostrava těžní věž Michal Michálkovice Domov sester Poruba vysílač Hošťálkovice Hošťálkovice kostel sv. Mikuláše Poruba

Tabulka 9 Území s archeologickými nálezy Číslo jevu 16 Označ. plochy

*

Landek

název jevu Území s archeologickými nálezy název území funkční využití Lesy

Tabulka 10 Významný vyhlídkový bod Číslo jevu 20 Označení 1 2 3

název jevu Významný vyhlídkový bod název věž Nové radnice Moravské Ostravy halda dolu Trojice Emma Lucie smuteční síň ústředního hřbitova

17

kat. území Moravská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava



Tabulka 11 Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad) Položka ve výkresu hranice ORP Ostrava hranice katastrálních území hranice parcel vnitřní kresba

Zdroj Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa

3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území A – záměry stabilizované v Územním plánu města Ostravy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Nová Karolina Dostavba proluk v centru města – Černá Louka, nám. Dr. E. Beneše, Seidlerovo nábřeží Ovocný sad v Hošťálkovicích Rekultivace centrálního odvalu Zárubek – postupné ukončení skládkování Asanace území lagun Ostramo Asanace a odvodnění území Hrušov Asanace a dekontaminace území bývalých Urxových závodů Asanace a dekontaminace území „Dolní oblasti Vítkovic“ Asanace a zatraktivnění území Trojického území

B – záměry ověřované – studie, změna ÚPlMO 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Rozšíření Vědeckotechnologického parku Vznik rekreačního areálu v Antošovicích Rozšíření průmyslové zóny Hrabová Asanace a zatraktivnění plochy haldy v Hrabivce Zatraktivnění ploch v okolí Slezskoostravského hradu Rekreační využití niv řek

C – výhledové záměry – předpokládané směry rozvoje obce Zobrazeny jsou záměry z nadřazené dokumentace (VÚC Ostrava - Karviná) a také další vybrané záměry - např. dostavba proluk, výstavba na významných rozvojových plochách, využití kontaminovaných ploch, požadavky na změnu funkčního využití ploch apod. Tabulka 12 Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) Číslo jevu 2. 3. 4. 6. 21. 21. 21. 21. 21.

Sledovaný jev plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnocení území ochranné pásmo památkové zóny nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor lokální biocentrum 18



21. 21. 67. 90. 90. 94. 104. 106. 118.

lokální biokoridor interakční prvek vodojem zemní navrhované silnice navrhované mimoúrovňové křižovatky železniční trať celostátní vodní cesta Dunaj - Odra - Labe - návrh navrhované cyklostezky jiné záměry

Tabulka 13 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Číslo jevu 4 Číslo plochy 1 2 3 4 5 6

název jevu Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území název území funkční využití Nová Karolina Jádrové území Dolní oblast Vítkovice Lehký průmysl Urxovy závody Lehký průmysl Hrušov Lehký průmysl Halda Hrabůvka Volnočasové aktivity Trojické údolí Jádrové území

Tabulka 14 Záměry na provedení změn v území (mapový podklad) Položka ve výkresu nadregionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava regionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava regionální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava lokální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava les voda hranice ORP Ostrava hranice katastrálních území hranice parcel vnitřní kresba

19

Zdroj Jev číslo 21 Jev číslo 21 Jev číslo 21 Jev číslo 21 Jev číslo 38 Jev číslo 47 Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa



3.2 VÝVOJ A STAV ÚZEMÍ A JEJICH VYHODNOCENÍ Následující kapitoly obsahují údaje o stavu a vývoji území, včetně jejich vyhodnocení.

3.2.1 Základní charakteristika území Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava. Řešené území zahrnuje městské obvody: Městský obvod Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole Lhotka Mariánské Hory a Hulváky Martinov Michálkovice Moravská Ostrava a Přívoz Nová Bělá Nová Ves Ostrava-Jih Petřkovice Plesná Polanka nad Odrou Poruba Proskovice Pustkovec Radvanice a Bartovice Slezská Ostrava Stará Bělá Svinov Třebovice Vítkovice Celkem

Rozloha (ha) 529,51 921,02 658,8 213,65 735,33 402,7 289,15 1 324,44 717,58 306,7 1 631,51 390,36 484,25 1 725,00 1 317,89 342,7 107,16 1 666,00 4 174,26 1 393,47 1 162,33 282,08 647,46 21 423,34

Počet obyvatel (stav k 31.3. 2008) 1 572 3 779 2 448 1 142 13 165 1 126 3 126 42 538 1 702 676 116 945 2 960 1 222 4 603 71 788 1 199 1 216 6 755 21 349 3 623 4 516 1 836 7 798 317 086

Rozloha (ha) 411 536 484 1 463 539 1 880 1 663 567

Počet obyvatel (stav k 31.12.2007) 464 1359 682 3995 574 2574 5658 1653

a obce: Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice

20



Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

1 166 1 414 865 740

1658 6712 2552 556

Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí reliéf krajiny.Ten spolu s vegetací a vodstvem určuje základní charakter krajiny. Tento základní charakter krajiny zásadním způsobem ovlivňuje možnosti využívání krajiny člověkem. 3.2.1.1. Aktuální stav krajiny, vegetační kryt Druhová diverzita bioty je vázána na diverzitu přírodních podmínek. Řešené území je mozaikou přirozených, pozměněných a umělých společenstev, vyznačujících se různě vysokou diverzitou bioty. Obecně nejbohatšími systémy jsou vodní a lužní ekosystémy v CHKO Poodří, dále pak následují lesní ekosystémy listnatých a smíšených lesů v oblasti Krásného Pole, Plesné, Bartovic a Heřmanic. Zcela specifické složení bioty přináší ekosystémy starých hald a odvalů na Slezské Ostravě a Hrušově. Dle Neuhauslové náleží řešené území do subprovincie Vněkarpatských sníženin, oddělující subprovincii Krkonošsko-Jesenickou a Vnější Západní Karpaty. Severozápadní část území náleží k subprovincii Krkonošsko-Jesenické. Potenciální vegetace Vněkarpatské sníženiny (Ostravská pánev + Moravská brána) je řazena mezi jilmové doubravy (Querco-Ulmetum) s dominujícím dubem letním a jasanem, doprovázeným jilmem, babykou a v sušší variantě lípou a habrem. Měkký luh na kontaktu s vodními toky tvoří vrby a topol černý, spolu s olší. Nižší polohy na kontaktu s pahorkatinou Jesenického a Beskydského podhůří zaujímají stanoviště podmáčených dubových bučin, kde převládá dub s bukem (olší), v doprovodu osiky, břízy, lípy a habru, méně již jasanu. Vyšší polohy pak osídluje společenstvo s dominujícím bukem (místy dubem letním), habrem, břízou, jedlí. Z hlediska geobiocenologického zařazení náleží území k bioregionům Ostravská pánev, Moravská brána, Nízký Jeseník. Převládajícími společenstvy v nížinách luhy (měkký a tvrdý luh), v plochých územích říčních vyšších teras dubové bučiny s lípou a habrem, na vyšších svazích a temenech předhůří dubové bučiny a květnaté bučiny s příměsí lípy, jedle, na živnějších substrátech s javorem a jasanem, na kyselých s dubem zimním, břízou, jeřábem. Území je řazeno do 3.- 4. vegetačního stupně, převládají společenstva: 3B3-4 3-4BC4 3-4BC4-5 3-4B3-4 3-4 B3 3-4AB3

dubové bučiny typické javorové doubravy jasanové olšiny bučiny typické, dubové bučiny doprovázená společenstvy bučiny typické kyselé dubové bučiny

Reprezentativními společenstvy jsou dubové bučiny (pahorkatina) a jasanové olšiny (údolí velkých řek), dále společenstva potočního luhu. Za unikátní jsou považována společenstva skalních 21



výchozů (Petřkovice) a ostrůvkovitá společenstva kyselých bučin na břidlicích (Plesná, Krásné Pole). Z hlediska entropicky podmíněných společenstev vyšší ekologické hodnoty jsou mezi unikátní ekosystémy začleněny druhově bohaté luční porosty vlhkých a mezofilních luk. Územím s největší hustotou zástavby jsou bezesporu městské části Moravská Ostrava a Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory a Hulváky, Ostrava – Jih a zčásti Slezská Ostrava. Převládá městský charakter zástavby s malým podílem zeleně. Zastoupení přirozených ekosystémů je zde minimální, ve větší míře se vyskytují antropogenní útvary s různým stupněm sukcese (samovolný proces osídlování vegetací). Zelené plochy představují plochy parků a plochy většinou neudržovaných ruderalizovaných stanovišť v okolí industriálních komplexů. Periferní menší sídla původně venkovského charakteru získávají podobu městských satelitů s rodinnou zástavbou. Původní sídla se velmi lišila hustotou i typem rodinné zástavby: – Heřmanice, Bartovice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice jsou charakteristické menším jádrem s navazující rozvolněnou rodinnou zástavbou, je zde velký podíl zahrad, rozptýlené zeleně přirozeného charakteru a lesů. – Plesná, Martinov, Krásné Pole, Proskovice, Stará a Nová Bělá, Hošťálkovice, Lhotka, Koblov jsou typické sevřenou venkovskou zástavbou s navazující záhumenní strukturou polností a lesů, zeleň sídla je zastoupena zahradami, větší celky jsou situovány mimo sídlo. Pro vymezování a navrhování ÚSES jsou tedy velmi rozdílné podmínky, dané z velké části historicky podmíněným obrazem a strukturou jednotlivých částí města. Z výše uvedeného vyvozeno: – území Slezské části města s více rozptýlenou zástavbou a lesními celky (Bartovice, Heřmanice, Michálkovice…) je pro vymezení ÚSES relativně méně kolizní, než území s menšími koncentrovanými sídly, které svou zastavěnou částí často neumožňují průchod prvku ÚSES a zásadním způsobem přerušují přirozenou průchodnost krajiny (Polanka, Plesná, Stará a Nová Bělá). – tato premisa však přestává platit v souvislosti s návrhem intenzivního zahuštění ploch rodinné zástavby Slezské části města, kdy bude postupně vytvořena velkoplošná bariéra průchodnosti územím pro přírodní složky. 3.2.1.2 Ekologická stabilita krajiny Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce : LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémy KES = -------------------------------------------- = --------------------------OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy

22



Tabulka 15 Stabilita krajinotvorných prvků stabilní prvky LP – lesní půda VP – vodní plochy a tok TTP – trvalý travní porost Pa – pastviny Mo– mokřady Sa – sady Vi – vinice

nestabilní prvky OP – orná půda AP – antropogenizované plochy Ch – chmelnice

Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků.

23



Tabulka 16 Hodnoty koeficientu ekologické stability Hodnota KES KES < 0,10 0,10 < KES < 0,30 0,30 < KES < 1,00 1,0 < KES < 3,00 KES > 3,00

Charakteristika Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové eneregie Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem

Zdrojem pro získání hodnot KES jsou webové stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz. Koeficient ekologické stability je roven 0,44, což znamená, že se jedná o území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. 3.2.1.3 Geologické a geomorfologické poměry Převážná část města leží v Ostravské pánvi, tvořené sníženinou mezi Karpatskou a Hercynskou soustavou. Mezi řekou Odrou, Ostravicí a Lučinou se zvedají plošiny říčních teras o průměrné nadmořské výšce 230-240 m n.m, široké nivy řek leží ve výšce 209 – 220 m n.m. Na levé straně údolí řeky Odry se zvedá členitá pahorkatina po jejíž hranici s údolím Odry probíhá hranice pevninského zalednění se stopami periglaciální modelace. Pahorkatina zasahuje na k.ú. Koblov, Lhotka, Hošťálkovice, Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná. Zde leží i nejvyšší bod řešeného území, 330 m n.m. (k.ú. Krásné Pole v blízkosti ulice Opavské). Pravá strana údolí Odry je charakteristická prudkými svahy s navazujícími mírnými oblými hřbety. Tato část území náleží k pahorkatině Beskydského podhůří a zasahuje na k.ú. Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih (Výškovice). Geologicky patří řešené území ke dvěma soustavám – Karpatské (na východ od Odry) a Hercynské (na západ od Odry). Hranicí je široké údolí řeky Odry, které je budováno fluviálními písčitohlinitými holocénními sedimenty. Tyto jsou rozšířeny i podél řeky Ostravice, Opavy a Lučiny a dále vybíhají podél drobnějších toků hluboko mezi bloky sprašových hlín na jihovýchodě území a hradeckého souvrství na severozápadě. Největší část území pokrývají pleistocénní sprašové hlíny, pahorkatina Jesenického předhůří je pak budována výrazně odlišným hradeckým souvrstvím, tvořeným vrstvami drob, prachovců a břidlic. V prostoru Ostravské pánve a Moravské brány se až po hranici s pahorkatinou vyskytují sedimenty kontinentálního zalednění v podobě glaciflufiálních písků a štěrků na svazích údolnic drobných toků.

24



3.2.1.4 Klimatické poměry Klimaticky náleží řešené území do mírně teplé oblasti MT 10. Průměrná roční teplota: 8°C Průměrné roční srážky: 769 mm Průměrná relativní vlhkost vzduchu 75 % Průběh atmosférických teplot ovlivňuje reliéf a koncentrace průmyslu s hustotou zástavby. Způsobují zvýšení průměrné roční teploty o 1 - 2 °C, než by odpovídalo příslušné nadmořské výšce. V zimě často dochází k tepelným inverzím s výskytem mlh. Abnormální množství srážek v oblasti Beskyd ovlivňuje jejich množství i na Ostravsku – dle koeficientu vláhové jistoty je Ostravsko řazeno mezi velmi vlhká území. Během roku převládá vlhké proudění vzduchu ze západu (38,2 %). Otevřenost krajiny k S a SV se projevuje zvýšením počtu chladných zimních a jarních dnů vlivem proudění studeného a vlhkého vzduchu ze Severního moře. 3.2.1.5 Hydrologické poměry Páteří hydrologického systému Ostravska je řeka Odra se svými velkými přítoky Ostravicí, Opavou a Lučinou. Z hlediska vodní bilance je Ostravská pánev vodním uzlem. Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami, rozptýlenou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a hranicí území v Koblově je tokem s upraveným korytem a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih, Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter nížinné řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí. Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik drobných peřejí a větší diferenciaci dna koryta. Spád je vyrovnáván několika jezy. Doprovodné porosty jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně. Řeka Opava přitéká ze severu a po krátkém průtoku Martinovým se vlévá do Odry. Přináší velké množství vody, tok je regulován do velkých oblouků v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny (Hošťálkovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující. Menším pravobřežním přítokem Ostravice je Lučina, přitékající od východu (Havířov, Šenov). Přestože protéká industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku, v některých úsecích s vyspělými a velmi hodnotnými břehovými porosty. Spád řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy. Hlavní toky doplňuje síť drobných přítoků, často s přirozeným charakterem – Porubka, Plesenský potok. Černý potok je upravenou vodotečí, avšak s rozvinutými břehovými porosty. Jejich přítoky jsou často drobné toky s vysokou energií toku, dobrou samočisticí schopností a kvalitními břehovými porosty. Mnohé z nich jsou po průtoku obcí velmi znečištěny splaškovými vodami a odpadem. K hydrologickému systému Ostravska nedílně patří rybniční soustavy, napájené vodou z větších vodotečí. Za nejkvalitnější lze považovat rybníky v Poodří, Heřmanický rybník, dále rybníky v Polance, Porubě a drobnější soustavy v Bartovickém lese.

25



Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy jsou částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji. Vznikl tak velmi hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru. 3.2.1.6 Zemědělská půda Pedologické poměry se odvíjí od geologického složení a hydrologických podmínek (výskyt vysoké spodní vody, zaplavování). Z hlediska výskytu podobných typů půd lze na území charakterizovat a lokalizovat tři hlavní soubory půd: – oglejené hnědozemě a oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké, bez skeletu nebo středně skeletovité, špatně propustné,náchylné k zamokření (výskyt na rozsáhlých plochách na Slezské Ostravě, Koblově, Hošťálkovicích, Polance, Porubě a na jihu St. a N. Bělé, Hrabové, Proskovicích), –

nivní půdy a nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, zamokřené (výskyt kolem velkých řek – Odra, Ostravice, Opava, Lučina, ale i v údolnicích ostatních toků – Porubka, Plevenský potok),

–

illimerizované půdy a hnědozemě na sprašových hlínách, středně těžké, mělčí, středně skeletovité a hnědé půdy s kyselou reakcí na břidlicích, středně těžké, obvykle štěrkovité (výskyt na plochých vrcholech a svazích v pahorkatině Nízkého Jeseníku ( Plesná, Krásné Pole, Koblov, Hošťálkovice, i předhůří Beskyd – ostrůvkovitě St. Bělá a Proskovice).

Celkově v řešeném území převažují půdy středně živné, dobře zásobené vodou, středně hluboké až hluboké, mělčí a lehčí půdy se vyskytují v malém měřítku. Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo 2. a 3. místo 4. místo 5. místo

klimatický region hlavní půdní jednotka - syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě kód kombinace sklonitosti a expozice kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy

Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. 26



Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkresech limitů a hodnot území. Zemědělská půda tvoří 40 % rozlohy statutárního města Ostravy, přičemž snahou je její zachování a zabránění jejímu úbytku. Podíl zemědělské půdy na území správního obvodu Ostrava zabrané pro výstavbu rodinných domů, tvoří v celkovém množství trvale odňaté půdy menšinu, přestože jsou tyto zábory nejčastější. Většinou se jedná o zábor zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmyslovou či dopravní výstavbu. V roce 2004 bylo z výměru zemědělské půdy trvale odňato 24,9 ha a to kvůli výstavby průmyslového parku Hrabová. Roku 2005 bylo celkem trvale odňato 62 ha, z toho 43 ha pro výstavbu silnice 1/11 prodloužená Rudná a dále pro výstavbu průmyslového parku Hrabová. V následujícím roce 2006 bylo odňato 16 ha za účelem výstavby průmyslového parku Hrabová a výstavby silnice 1/47 severní spoj. Roku 2007 bylo trvale odňato 61,5 ha, z toho 3 ha pro IKEA, průmyslový park Hrabová, logistické centrum v Hošťálkovicích a dále pro ředitelství silnic a dálnic. 3.2.1.7 Lesy Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na území města Ostravy činí 2 441,68 ha. Tato plocha zaujímá 11,4 % z celkové rozlohy města. Z hlediska imisního zatížení lesů na území města Ostravy se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C, přičemž z jednotlivých stupňů poškození lesních porostů A až D jsou A a B nejvyššími pásmy ohrožení. Do pásma ohrožení B spadají lesní porosty nacházející se na severovýchodě, východě a jihovýchodě města, tj. katastrální území Slezská Ostrava, Michálkovice, Heřmanice, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Radvanice, Bartovice a Petřkovice u Ostravy. Do nejnižšího pásma ohrožení D zasahují lesy v katastrálních území Polanka nad Odrou, Proskovice, Nová Plesná a na částech katastrálních území Svinov, Stará Bělá, Krásné Pole a Stará Plesná. Na kvalitu lesů mají vliv i další faktory, jako například kalamitní výskyt škůdců nebo nepříznivé klimatické výkyvy. Nadále se vyskytují houbové choroby (václavka, tracheomykóza). V posledních letech navíc vzrostl vliv abiotických faktorů, např. výskyt silných větrů v kombinaci s nahodilou těžbou lesa způsobuje velké problémy. V důsledku těžby se snižuje výměra smrkových porostů, takže dochází k pozvolnému snižování poškození těchto porostů kůrovci. Porostní směsi, kterými jsou osazovány vzniklé holiny obsahují především listnaté dřeviny. Zlepšuje se druhová skladba obnovovaných lesních porostů a je snaha o její přiblížení přirozené druhové skladbě, jež odpovídá stanovištním podmínkám této oblasti. 3.2.1.8 Ostatní hodnotná zeleň Parky, veřejná zeleň Prvkem nezbytným pro fungování městského organismu jsou plochy veřejné zeleně, které v řešeném území nabývají rozmanitých forem. Setkáme se s plochami s převažujícím estetickým významem, kdy zeleň vhodně doplňuje okolí veřejných staveb, méně důležité jsou zde ostatní funkce, jako je např. rekreační. Ta naopak nabývá významu u větších parkově upravených ploch se vzrostlými stromy, tyto plochy zeleně také velmi výrazně pozitivně ovlivňují mikroklima (stín, vyšší vlhkost apod.). Význam parkových ploch vzrůstá v horkých letních dnech, kontrast mezi rozpálenou plochou ulic a příjemným prostředím parků ocení mnoho obyvatel i návštěvníků města. 27



Rozloha zmapované veřejné zeleně podle Pasportu zeleně k 1.6. 2008 na území města Ostravy činí 1 702,48 ha. V posledních letech došlo k významným rekonstrukcím veřejné zeleně na Fifejdách (regenerace sídlištní zeleně), v Porubě (Hlavní třída a navazující lokality) a v Třebovicích (rekonstrukce parku). V současnosti vznikají nové plochy veřejné zeleně v Hrabové kolem průmyslové zóny a v Pustkovci kolem Vědecko-technologického parku. Podle Pasportu zeleně jsou na území města parky v rozloze 132,11 ha. Rozloha parkově upravených ploch představuje 113,56 ha. Plocha sídlištní zeleně zaujímá 499,39 ha. U výše uvedených čísel se jedná o plochy zeleně, které jsou v majetku města Ostravy.

3.2.2 Ochrana přírody a krajiny V této kapitole se zabýváme jednou z nejvýraznějších skupin limitů omezujících využití území – jevy a územími chráněnými podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 3.2.2.1 Zvláště chráněná území Velkoplošná a maloplošná chráněná území Z velkoplošných chráněných území zasahuje Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří, zřízené za účelem ochrany unikátní oderské nivy. Na území Ostravy leží také maloplošná chráněná území, která mají chránit především území říčních niv s lužními lesy, významné archeologické naleziště a mokřady. Jsou to PR Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek , PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, NPP Polanská niva, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany. Stručná charakteristika maloplošných chráněných území: PR Rezavka Komplex lužního lesa kolem trvale zvodnělého slepého ramene Odry a rozsáhlé rákosiny Vrbenského rybníka ležící v katastrálním území Svinov. Stanoviště řady chráněných rostlin a živočichů. Území tvoří lesní komplex jilmových doubrav spolu s mokřadními olšinami. V podrostu se vyskytuje řada zvláště chráněných rostlin, které jsou zařazeny mezi druhy regionálně významné, např. kruštík polabský (Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Velká část území je porostlá společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Přírodní památka je pozoruhodná také z pohledu mykologického, konkrétně z důvodu výskytu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca) a šťavnatky narudlé (Hygrophorus leucophaeus). PR Přemyšov Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území přecházejí v mokřady s vodními plochami. Nachází se v katastrálním území Polanka nad Odrou a Svinov. Ojediněle zachovalá levobřežní říční terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí a vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje a vytváří mokřady s vodními plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše. V areálu přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů, místy v komplexu s mokřadními olšinami, bažinnými křovinami a s lipovými dubohabřinami. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky pro široké spektrum vodních rostlin jako je kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bílý (Nymphaea alba) a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů ptáků (z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke hnízdění datlovití a celá řada z řádu pěvců, např. hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), sluka lesní (Scolopax rusticola). 28



PP Turkov Refugium ekosystému lužního lesa, v jihozápadní a východní části s hrázemi bývalých rybníků osázenými duby starými cca 200 let, rozprostírající se v katastrálním území Martinov ve Slezsku, Poruba -sever a Třebovice ve Slezsku. Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtoké kotliny a v důsledku kyslíkového deficitu uhynula velká část porostů, včetně olšin v bývalých rybnících. V bylinném podrostu přesto zůstaly některé zajímavé druhy, např. měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Území je bohatou mykologickou lokalitou s vzácnějšími druhy, k nimž patří pstřeň dubový (Fistulina hepatica) nebo čechratička (Ripartites helomorphus). NPP Landek Národní přírodní památka Landek patří k nejcennějším lokalitám svého druhu na Ostravsku. Nachází se na katastrálním území Petřkovice a Koblov. Landek tvoří nejvýchodnější výběžek Českého masívu a jeho odkryté sedimenty jsou součástí rozsáhlé Hornoslezské pánve. Ve skalním defilé o délce 1,2 km je vyvinuta svrchní část petřkovických a nejspodnější úsek hrušovských vrstev ostravského souvrství. Nejvyšší úsek petřkovických vrstev zahrnuje 8-12 sedimentačních cyklů. Opakují se zde polohy světlých pískovců, šedých, laminovaných prachovců, tmavošedých jílovců, které přecházejí v kořenové půdy a černouhelné sloje. V suti pod výchozy můžeme nalézt fosilní zbytky karbonských rostlin. Ve střední části skalních odkryvů, poblíž soutoku Odry s Ostravicí, vystupuje jedna z nejmocnějších a nejstálejších skupin mořských horizontů, skupina faunistických horizontů Nanety. Asi po 100 m se za soutokem Odry a Ostravice objevují strmě uložené vrstvy jílovců a pískovců, náležejících nejvyšší části petřkovických vrstev. Charakteristickým znakem uhelných slojí petřkovických a spodních hrušovských vrstev je vysoký stupeň prouhelnění a vysoká kvalita uhlí. Landek se nachází nad hlubinnými šachtami s dodnes aktivními důlními plyny. Povrch Landeku je vnitřně vyhříván a díky tomu se zde daří i teplomilnějším stepním druhům rostlin. Vyskytují se zde vzácné exempláře buků staré 150 a více let spolu s různými druhy vzácných živočichů. Lokalita je také významnou archeologickou památkou. Významný je unikátní nález Landecké Venuše známé také pod názvem Petřkovická Venuše. NPP Polanská Niva Národní přírodní rezervace Polanská Niva se rozkládá na území 122,3 ha, v katastrálním území Polanka nad Odrou. Jedná se o část polanecké rybniční soustavy. Vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů a vzácných společenstev. PP Porubský bludný balvan Tento bludný balvan leží na ulici Vřesinské v katastrálním území Poruba. Jedná se o druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou na území ČR. Byl vyzdvižen v roce 1928 z koryta potoka v místech zvaných "V dolech" v Porubě. Je tvořen horninou žulového charakteru (hrubozrnný porfyrický granit) a jeho výměra je 25 m3. Struktura horniny je porfyrická, s 1 -2 cm velkými vyrostlicemi růžových draselných živců. PP Rovninské balvany Tato památka se nachází v katastrálním území Moravská Ostrava. Jde o skupinu bludných balvanů, pro kterou je charakteristický vzorek velkých eratických bloků, transportovaných pevninským ledovcem. Byly objeveny při těžbě písků v Hlučíně - Rovninách a po uzavření a rekultivaci pískovny v první polovině šedesátých let byly balvany převezeny do Ostravy. Většina z nich je tvořena žulou s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva jsou tvořeny magmatickou horninou odlišného charakteru. Další dva, rozměrově menší, jsou tvořeny světle šedým jemnozrnným kvarcitem. Kromě uvedeného je v současnosti na území města registrováno 26 památných stromů, nejsou vyhlášeny žádné přechodně chráněné plochy a u přechodně chráněných ploch Studenec, Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula. 29



Některé z lokalit na území města Ostravy spadají do soustavy NATURA 2000, konkrétně se jedná o lokality Poodří, Heřmanský rybník a Pilíky. Od 1.6. 2008 nabývá účinnosti také nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra -Poolší. 3.2.2.2 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je koncipován na principu ochrany nejzachovalejších ekosystémů v krajině, jež vzájemně propojeny vytváří ekologicky stabilní funkční síť. Pro dosažení tohoto cíle je nutno vymezit prostory, v nichž bude zajištěn vývoj ekologicky stabilnějších společenstev, a tyto prostory rozmístit tak, aby v jejich síti byly zastoupeny pokud možno všechny rozmanité typy společenstev, zahrnující druhové bohatství naší přírody. Protože vznik přirozených společenstev a jejich stabilizace přirozeným vývojem vyžaduje dlouhodobé časové rozpětí, musí být tato „biologická infrastruktura“ v území dlouhodobě fixována a respektována nejméně tak, jako síť osídlení a technické infrastruktury. Proto ÚSES patří mezi územní struktury zásadního významu a požadavky na jeho funkční zachování musí být při všech zásazích do území respektovány. (I. Míchal, Ekologická stabilita, 1992) Posláním ÚSES je tedy jednak zajistit podmínky pro zachování bohatého genofondu naší přírody a pro výměnu genetické informace biologických složek, jednak stabilizačním působením skladebných prvků na okolní méně stabilní ekosystémy zvýšit celkový ekologický potenciál krajiny a obnovit rovnováhu mezi jejími složkami. Skladebné prvky ÚSES Biocentrum - krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou existenci rostlinných a živočišných společenstev. Biocentra rozlišujeme dle různých hledisek, např. dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dle reprezentativnosti na reprezentativní (zahrnuje plošně převažující ekosystémy, typické pro danou jednotku) a unikátní (představuje zvláštní výjimečné typy ekosystémy), podle rozmanitosti zastoupených biocenóz na jednoduchá a kombinovaná (zahrnují společenstva různých formací), atd. Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat podmínky k trvalé existenci. Biokoridory rozlišujeme dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dále dle typu formace (les, voda, mokřad…), podle podobnosti spojovaných biocenter na modální (spojuje biocentra se stejnými nebo podobnými společenstvy) a kontrastní (spojuje biocentra s rozdílnými společenstvy). Interakční prvek – drobný krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních skladebných prvků na méně stabilní ekosystémy. Hierarchické členění ÚSES V rámci ÚSES se rozlišují tři úrovně – nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální prvky mají zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES reprezentuje mozaiku typických společenstev daného krajinného typu, např. pahorkatiny, široké říční nivy, apod. Většinou se jedná o kontrastní prvek, zahrnující různá společenstva v různém stupni vývoje a pozměnění lidskou činností. 30



Lokální úroveň zahrnuje i celý rozsah systémů vyšších, působení lokálních prvků ÚSES na krajinu se stává praktickým vyústěním celého procesu zabezpečování ekologické stability. Parametry ÚSES Pro jednotlivé prvky ÚSES všech úrovní byly stanoveny minimální parametry, jichž je třeba dosáhnout pro zajištění funkčnosti prvku: Nadregionální biocentrum: 1 000 ha Nadregionální biokoridor:

šířka od osy min. 40 m, nárazníková zóny dle možností, do cca 2 km

Regionální biocentrum:

30 ha (dle typu společenstva)

Regionální biokoridor:

šířka 40 m, délka max. 700 m, přerušení je možné do 150 m(pokračuje-li v parametrech lokálních)

Lokální biocentrum:

3 ha

Lokální biokoridor:

min.šířka 15 m, max. délka 2000 m, možnost přerušení na 80 m orná půda

Popis struktury ÚSES Hlavní páteří ÚSES v Ostravě jsou dva nadregionální tahy, vedené po velkých řekách – Odře a Ostravici. K nim lze dále přiřadit nadregionální tah podél řeky Opavy, pokračující směrem na Opavsko, dále regionální tah podél Lučiny, směřující k Šenovu a Havířovu. Pro srovnání těchto hlavních os je možno uvést, že v celé délce nejkvalitněji plní svou funkci biokoridor podél Lučiny, ostatní tahy jsou funkční v menších úsecích svého toku. Jmenované regionální a nadregionální tahy reprezentují společenstva podmáčených stanovišť, jsou vymezeny na záplavových územích plochých niv velkých řek. Lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně normální hydrické řady reprezentují dva nadregionální tahy po hranicích řešeného území. Jedná se o nadregionální tah po mírných svazích a zalesněných plochých hřbetech v k.ú. Bartovice, Heřmanice a Michálkovice, dále pak o jižní část území na k.ú. Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice. Oba tahy jsou zastoupeny regionálním biocentrem a dále složeným biokoridorem. Na k.ú. Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná, Svinov a Polanka je veden regionální tah, zajišťující reprezentativní společenstva 3-4. vegetačního stupně v pahorkatině Nízkého Jeseníku na kontaktu s Ostravskou pánví a Moravskou bránou. Specifickým krátkým regionálním tahem je spojnice mezi Černým lesem za hranicí Ostravy a údolím Odry. Tento je reprezentován kvalitou i typem společenstev unikátním regionálním biocentrem Landek, napojeným regionálním biokoridorem na Černý les. Uvedené hlavní tahy doplňuje síť lokálních tras převážně reprezentativního charakteru, v oblasti Staré a Nové Plesné jsou zařazena i unikátní společenstva luk s rozptýlenou zelení. Interakční prvky jsou vymezeny na stávajících krajinných strukturách většinou drobnějších rozměrů, v některých případech zahrnují unikátní společenstva kontrastního charakteru.

31



Charakteristika jednotlivých tahů ÚSES Nadregionální ÚSES NRBC 1-1 Poodří a NRBK 1 - Odra Páteřní systém, biocentrum je mozaikou vodou ovlivněných společenstev starých říčních ramen, mokřadů, vlhkých luk a luhu. Za daného stavu je lze považovat za fungující. Nadregionální biokoridor podél řeky Odry, vedoucí k severní hranici řešeného území, lze považovat za funkční pouze v kratším úseku, navazujícím na NRBK Poodří (k.ú. Polanky, Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih, částečně Svinov). Výše po toku řeky je funkce biokoridoru snížena regulací koryta s oboustrannými protipovodňovými hrázemi. Břehy jsou pokryty bylinným – často ruderalizovaným společenstvem s nízkým podílem stromové zeleně, souvislé břehové porosty se vyskytují pouze v oblasti Koblovských jezer. Zjištěn je rozsáhlý výskyt invazního neofytu křídlatky. Biokoridor i vložená biocentra jsou modálního charakteru, žádoucí je zajistit stabilitu lužních formací s přirozenou skladbou dřevin. V prostoru Koblovských jezer je navrženo nové regionální biocentrum, posilující celý nadregionální tah. NRBK 2 – Ostravice Nadregionální tah podél řeky Ostravice přirozeně propojuje Beskydy s Ostravskou pánví, je však po stránce funkčnosti velmi oslaben, mnohé úseky jsou dlouhodobě nefunkční. Uspokojivě biokoridor funguje na k.ú. Hrabová a Kunčice, průchod středem města je velmi problematický (sevření zástavbou a rekreačními plochami), zde není za daných podmínek možné dodržet parametry délky biokoridoru (max.700m), není možno umístit lokální biocentrum odpovídajícího charakteru. Za částečně funkční lze považovat úsek nad soutokem Ostravice s Odrou. Do biokoridoru jsou začleněna i unikátní biocentra, reprezentující mozaiku antropických stanovišť s jejich specifickou sukcesí (LBC na haldě Hrabůvka, interakční prvek na Hrušovské haldě-téměř stepní charakter vegetace). Do NRBK je vloženo nové regionální biocentrum (v blízkosti haldy Hrabůvka) s velikostí ztěží dosahující minimálních parametrů. NRBK 3 - Opava Nadregionální tah od soutoku řeky Opavy s Odrou po hranici města na k.ú. Martinov. Lze jej zčásti považovat za částečně funkční, tvořený funkční mozaikou luk, lužního lesa a rozptýlené stromové zeleně. Stávající agrocenózy je nutno do budoucna nahradit bylinnými formacemi a dále zvětšit podíl lesních ploch. Stávající zahrádkářská osada na břehu Opavy je z NRBK vyjmuta. Tah je reprezentován regionálním biocentrem Turkov, kvalitní lužní formací, zahrnující menší rozlohy mokřadů. NRBK 4 – Slezská Ostrava Nadregionální tah probíhá po severovýchodní hranici města, je vymezen převážně na stávajících lesních porostech. Problematičtější vedení po agrocenózách a prolukami v řídké zástavbě se vyskytuje v severní části při napojení na RBC Heřmanický rybník a na jižní hranici při přechodu přes nivu Lučiny (kolize s dopravním tahem „jižní tangenta“). Převedení biokoridoru přes nivu Odry v prostoru Vrbice a Koblova je velmi ztíženo výstavbou dálnice a navazující nové trasy hlavního tahu na Rychvald. Biokoridor má zastoupeno reprezentativní funkční regionální biocentrum Bartovický les, regionální biocentrum Heřmanický rybník je unikátního charakteru a spíše navazuje na zamokřená stanoviště široké nivy Odry. Regionální tah je na ně navázán segmentem s výměrou lokálního biocentra, od něhož dále na severovýchod pokračuje větev regionálního biokoridoru (přes hranice města). Toto biocentrum je vymezeno na sušších stanovištích antropogenních navážek v návaznosti 32



na Vrbickou stružku. Je považováno za nefunkční, do budoucna je třeba nahradit polní kultury a louku lesem. NRBK 5 - Jih Nadregionální tah, reprezentující společenstva Podbeskydské pahorkatiny, je vymezen po stávajících lesních komplexech. Zahrnuje dvě regionální biocentra mírně odlišného charakteru. RBC 5-10 zaujímá les na vlhčím a živnějším stanovišti, RBC 5-14 představuje celkově sušší stanoviště s vlhčími enklávami. Předchozí jmenované je lesním komplexem s místy přirozenější druhovou skladbou, u obou však výrazně převažují jehličnaté monokultury. Biokoridor je zčásti navržen po orné půdě, v jeho trase se nacházejí čtyři kolizní místa v bodech, kde jej protíná „jižní tangenta“. V prostoru průmyslové zóny je biokoridor veden pod Místeckou po trase zrušené trati, která prochází pod mostem dostatečně kapacitním pro úspěšné převedení biokoridoru. Původní trasa, procházející spolu s novou cestou pod zvednutou Místeckou (v návrhu), je považována za podpůrnou (silné zatížení daného prostoru ruchem dopravy). Regionální ÚSES Regionální biokoridor 10 - Lučina Jedná se o převážně funkční tah, kde tok Lučiny prochází v obloucích nivou s vyspělými doprovodnými porosty. Na výše položených plošinách říční terasy se nacházejí antropogenní biotopy, místy začleněné jako unikátní a kontrastní prvky do trasy biokoridoru (např. LBC 10-2). Regionální biocentrum menších rozměrů je navrženo v oblouku hlavního dopravního tahu do Havířova. Regionální biokoridor 11 - Petřkovice Krátký úsek regionálního významu zahrnuje vysoce kvalitní reprezentativní regionální biocentrum 11-1 Landek, obsahující unikátní stanoviště výchozů horniny na kontaktu svahu pahorkatiny s nivou Odry. Kontrastní charakter obou celků (RBC Landek a NRBK Odra) zvyšuje význam uvedeného biocentra, které je poněkud nedostatečně napojeno na Černý les za hranicemi města. Propojení středem Petřkovic po náspu zrušené trati je již zčásti zastavěno, část pokrývají oplocené zahrady. Regionální biokoridor 12 – Poruba-jih Regionální tah je z větší části nefunkční, jádrem jsou regionální biocentrum 12-8 a lokální biocentrum 12-12, vymezené na lesních porostech. Biokoridor a část lokálních biocenter jsou navrženy na orné půdě, prostup pod dálnicí směrem k Poodří je možný pod estakádou ve Svinově. Regionální biokoridor 13 – Poruba-sever Za funkční lze považovat RBC 13 -1 a navazujícím biokoridorem směrem na Vřesinu a severně na Plesnou. Uvedené prvky jsou reprezentativními společenstvy sušších stanovišť Jesenického podhůří, vymezené na stávajících porostech. Porosty jsou zčásti jehličnatými monokulturami, zčásti kvalitním smíšeným či listnatým lesem. Spojující biokoridor je navržen na orné půdě a je nutno zajistit dostatečnou šířku (50m) pro jeho fungování. Regionální biokoridor 14 - Proskovice Částečně funkční spojovací biokoridor, propojující dva nadregionální tahy v migrační trase od Poodří do pahorkatiny Podbeskydí. Srázné svahy říční terasy Odry pokrývají listnaté lesy s dubem, bukemjavorem, habrem, které jsou kvalitní reprezentativní biocenózou. 33



Regionální biokoridor 15 - Polanka Krátký úsek RBK, probíhající podél hranice města, fixuje významnou migrační trasu velkých savců z Nízkého Jeseníku směrem k Poodří a dále do Beskyd. Biokoridor je nefunkční, navržený po orné půdě, použita je údolnice drobného toku. Lokální ÚSES Lokální trasa č. 100 Lokální tah spojuje nivu Ostravice a Lučiny s lesním komplexem v Heřmanicích a RBC Heřmanický rybník. Prochází většinou po stávajících porostech, problematický je prostup přes areál Slezskoostravského hradu, kde je veden okrajem těsně pod náspem silnice Frýdecké směrem k Lučině. Zdrojovými biocentry je ZOO s kvalitními buko-dubovými porosty a halda EMA s přilehlými porosty. Lokální trasa č. 200 Tento tah reprezentuje společenstva dubohabřin s lípou v prostoru mezi RBC 5-12 a Poodřím. Je zastoupen dvěma od sebe izolovanými tahy, většinou je vymezen na stávajících zelených liniích v zemědělské krajině k.ú. Stará bělá a Proskovice. Lokální trasa č.300 Lokální tah prochází zemědělskou krajinou v k.ú. Polanka, zčásti je navržen po orné půdě, větší část prvků je vymezena na stávajících porostech. Zdrojovými prvky jsou biocentra 303 a 307 (vysoká kvalita). Propojení obou větví přes Polanku je v jednom případě zrušeno, nad rybníkem je doporučeno k zachování. Lokální trasa č. 400 Krátká trasa s jedním biocentrem je podpůrným tahem RBK 12, sevřeným průmyslovou zónou. Je vymezen po stávající linii v terénu (hranice k.ú.) avšak považován za nefunkční. Lokální trasa č. 500 Probíhá po hranici města v k.ú. Krásné Pole. Zčásti vymezen na stávajících porostech, zčásti navržen po orné půdě. Reprezentativní tah Jesenické pahorkatiny. Lokální trasa č. 600 Dvěma větvemi prochází katastrem Martinova, zahrnuje reprezentativní i unikátní společenstva luk s drobnou zelení v údolí Plevenského potoka, druhá větev prochází lesními komplexy k severní hranice k.ú. Lokální trasa č. 700 Prochází dvěma větvemi územím Hošťálkovic a Lhotky, spojuje nivu Odry a Opavy se zalesněným podhůřím. Vyskytují se unikátní společenstva mokřadů a na druhé straně suchých a chudých stanovišť temen a svahů pahorkatiny. Tah je celkově kontrastně-modální. Lokální tah 800 Probíhá podél Černého potoka k LBC, vymezenému na rekultivovaném zarůstajícím odvalu. Podél Černého potoka a na porostlých svazích odvalu je možno jej považovat za funkční. Tah je přerušen kolejištěm nádraží a za ním pokračuje unikátním biocentrem a biokoridorem na antropogenních stanovištích s rozvíjející se sukcesí. Napojuje se na Poodří v Nové Vsi.

34



Lokální BK č. 900 Spojovací biokoridor, trasovaný podél cyklostezky, procházející od Koblovských jezer směrem k Černému lesu za hranicí řešeného území. Je částečně funkční, ve většině délky částečně (drobná rozptýlená zeleň, nová alej). Interakční prvky Interakční prvky jsou směrnou částí ÚSES, avšak jejich role je nezastupitelná. V rámci řešeného zemí je vymezeno 20 těchto prvků, většinou liniové povahy. Výjimku tvoří Hrušovská halda s unikátním společenstvem, připomínajícím lesostep s teplomilnými druhy bylin a dřevin. 3.2.2.3 Významné krajinné prvky V území se nacházejí následující významné krajinné prvky (VKP) taxativně vyjmenované v § 3 odst. (1) písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Možnost přesné identifikace těchto obecně vyjmenovaných VKP ztěžuje absence jednoznačného legislativního výkladu pojmů les a údolní niva. Údajů o území vymezující výše uvedené VKP nebyly poskytovatelem předány. Pro účely této práce jsme tedy museli přistoupit k náhradnímu způsobu vymezení VKP. Lesy Pro vymezení lesů (resp. pozemků určených pro plnění funkce lesa – PUFL) jsme měli k dispozici dva informační zdroje :  shapefile ZFP_zakladni_funkce_plocha_p.shp s vymezením některých základních funkčních ploch (zdroj KÚ OK),  účelová katastrální mapa (ÚKM). Ani jeden ze zdrojů nebyl zcela vyhovující. Základní funkční plochy především z důvodu zpracování nad mapou malého měřítka, ÚKM z důvodu věcných chyb, vzniklých pravděpodobně chybami při spojení grafického podkladu se Souborem popisných informací (SPI). Oba zdroje mají společnou chybu metodickou, neboť zatímco v katastru nemovitostí jsou jako PUFL vedeny i pozemky dočasně odlesněné, z hlediska zákona č. 114/1992 Sb. tyto pozemky nejsou považovány za VKP. Pro vymezení lesů – VKP – byl využit soubor základních funkčních ploch. Rybníky, vodní toky Pro vymezení rybníků a vodních toků byly využity data účelové katastrální mapy. Údolní nivy Vymezení této kategorie VKP je nejsložitější, především proto, že panuje značná nejednotnost výkladů co vlastně údolní niva (jako významný krajinný prvek) je. Po konzultaci s orgány ochrany přírody byla zvolena metodika vymezující údolní nivu v rozsahu biokoridorů s omezením v místech, kdy biokoridor obsahuje netypické stanoviště (např. důlní i hutnické haldy). Registrované významné krajiné prvky V řešeném území jsou registrovány následující VKP (podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.)

35



Tabulka 17 Registrované VKP Číslo

Název

Datum registrace

Charakter území Městský obvod

1993-08-24

lesopark

001

Hulvácký kopec - koupaliště

002

Park na Hulváckém kopci a vodní 1993-11-15 plochy podél ul. Novoveská

003 004 005 006 007 008

Sad Jožky Jabůrkové 1993-05-26 Hřbitov u Vítkovického nádraží 1993-05-26 Park mezi ul. 1. máje a Výstavní 1993-06-08 Sad Milady Horákové 1994-05-10 Husův sad 1993-06-08 „Tramvajová trať“ Hrabová – 1996-02-01 Nová Bělá

lesopark vodní plochy mokřad park hřbitov park park park porost dřevin

Nová Ves, MHaH Nová Ves, MHaH Vítkovice Vítkovice MHaH MOaP MOaP Nová Bělá Hrabová Pustkovec, Poruba

009

Pustkovecké údolí

1993-12-02

park

010

Hřbitov v Ostravě-Zábřehu a okolí

1993-11-08

hřbitov porost dřevin

Ostrava-Jih

1994-01-27

park

Ostrava-Jih

1995-01-09

park

Třebovice

1994-04-28

porost dřevin

MOaP

1994-06-20 1994-06-10

park porost dřevin

Poruba Poruba

1994-07-07

stromořadí

Poruba

1994-07-11 1996-01-31 1994-06-02

park zahrada park

Poruba Slezská Ostrava MOaP

1996-01-31

parková zeleň

Vítkovice

1995-08-01 1996-04-24 1994-05-27

porost dřevin park porost dřevin

Ostrava-Jih MOaP Třebovice

1996-01-31

parková zeleň

Poruba

1995-02-22

park

Vítkovice

1993-11-02

porost dřevin

Slezská Ostrava

1995-03-14 1996-03-06 1996-05-20

hřbitov

Slezská Ostrava

park

Slezská Ostrava

hřbitov

Hrabová

027

Park na křižovatce ul. Dolní a U Zámku Třebovický park a okolní hodnotné plochy Izolační zeleň podél ul. Železárenské Sad Družby Porubský rybník Stromořadí mezi ul. Záhumenní a Rudnou Park u Porubského nábřeží Marxův sad Komenského sady Areál nemocnice v Ostravě-Zábřehu Zeleň mezi ul. Krokova a Plzeňská Bezručův sad Zeleň za garážemi u ul. Provozní Lesík na koutech – Poruba VII. obvod Park mezi ul. Ruská, Mostárenská a Kotkova Kamenec – zeleň mezi ul. Bohumínská, Na Mundlochu, Nad Ostravicí, Dědičná, Bukovanského Ústřední hřbitov

028

Park pod Ústředním hřbitovem

011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023 024 025 026

029

Hřbitov u kostela sv. Kateřiny v 1995-07-31 Hrabové 36



Hřbitov na ul. Bažanově v Ostravě-Hrabové Hřbitov v Ostravě-Svinově Sad Čs. armády Zeleň u kostela v Kunčičkách Stromořadí u hřiště na ul. Stanislavského

1995-07-31

hřbitov

Hrabová

1995-03-06 1996-05-14 1998-11-19

hřbitov park porost dřevin

Svinov Svinov Slezská Ostrava

1996-02-12

stromořadí

Svinov

035

Sad Míru v Ostravě-Svinově

1995-03-03 1995-05-29

park

Svinov

036

Na Rybnících

1994-10-31

037

Lhotka - Slepičky

1994-10-31

038 039

Sad na ul. 30. dubna Lhotka – lesík na lokalitě Borky Hošťálkovice – Lhotka „Pod vysílačem“ Skupina jírovců na ul. Soukenické Lesík za Třebovickým parkem Zeleň u hřiště – ul. Na Valech a V Mešníku v Třebovicích

1995-02-10 1994-11-01

030 031 032 033 034

040 041 042 043 044

Alej na ul. Pod Bažantnicí

1996-07-31 1995-01-12

louky, rozptýlená zeleň porost dřevin, mokřad park porost dřevin porost dřevin, louky skupina dřevin porost dřevin

MOaP Lhotka Hošťálkovice Lhotka MOaP Třebovice

1994-05-31

stromořadí

Třebovice

1996-03-20

stromořadí

Radvanice Bartovice

1996-04-23

park

Slezská Ostrava

1996-04-23

park

Slezská Ostrava

1997-01-06 1999-12-09 neregistrová no 1997-07-29

hřbitov porost dřevin

Michálkovice Slezská Ostrava

parková zeleň

Michálkovice

1997-12-08

soliterní dřeviny

Slezská Ostrava

1997-11-04 1996-08-28

park stromořadí

MOaP Svinov

1996-10-23

stromořadí

Svinov

1998-12-03

parková zeleň

Poruba

1996-09-19 1997-03-17

porost dřevin soliterní dřevina

1996-06-19

stromořadí

Poruba Vítkovice Radvanice Bartovice Poruba Radvanice Bartovice Radvanice Bartovice

1994-12-14

056 057

Park na ul. Frýdecké v OstravěKunčicích Park na ul. Holvekova, Lihovarská (bývalá ZOO) Hřbitov Michálkovice Remízy nad Lamařem v Koblově Plochu ul. Pod Bažantnicí a řeky Lučiny Michalské náměstí Buk a jinan v předzahrádce na ul. Zámostní Sad Boženy Němcové Alej u statku na ul. Jelínkova Stromořadí ve statku u ul. Jelínkova Zeleň v areálu fakultní nemocnice v Porubě Protihlukový pás u VŠB Červenolistý buk na ul. Ruské

058

Zbytek aleje u ul. U Důlňáku

059

Náměstí Jana Nerudy v Porubě 1999-06-03 Izolační zeleň podél železniční 1996-07-25 trati v Bartovicích

045 046 047 048 049 050 051 052 053 054 055

060 061

Parčík u školy na ul. U Statku

1996-07-30 37

porost dřevin porost dřevin parková a izolační zeleň

Hrabová Lhotka

a

a

a a



062

Porost na terénním v lokalitě Podzámčí

063

Prostřední důl

1996-09-03

064

Hřbitov u Babího dolu

1996-08-01

065

Alej podél ul. Bartovická

1996-09-02

066

Park u kulturního Bartovicích

067

Hřiště u ul. Bartovické a Těšínské

1996-09-02

069

Akátový porost u ul. Šporovnická

1996-06-14

070

Remíz – ul. Krušinova

neregistrová no

071 072 073 074 075 076

zlomu

domu

v

1996-06-14

1996-08-29

Zeleň za Moštárnou v Ostravě1996-02-28 Svinově Jírovce u sladovny ostravského 1997-10-31 pivovaru Novoveské rybníky za školním 1998-10-22 statkem neregistrová Zeleň u ZŠ Radvanice no Zeleň na hřbitově a u kostela v 1997-07-30 Radvanicích Parková úprava u bývalého kina 1997-07-25 „Odboj“ v Radvanicích

077

Park na ul. Dalimilova

078

Park Lipina

079

Jírovce naproti pivovaru

neregistrová no 1997-07-25

080

Dolca - Čechůvka

1999-03-11

081 082 083 084 085 086 087 088 089 090

Areál parku a kostela v Polance nad Odrou Zámecký rybník v Polance nad Odrou Zahrada u Sokolovny v Michálkovicích Zeleň u Michalského náměstí Svah nad ul. Souhradskou Hřbitov v Plesné Mez u ul. Akátové I Zeleň u kostela sv. Jakuba v Plesné Břehový porost v lokalitě Na Drahách Údolí Končina v Plesné

1997-07-25

1997-10-30 1997-07-25

Radvanice Bartovice porost dřevin, Radvanice mokřad Bartovice Radvanice hřbitov Bartovice Radvanice stromořadí Bartovice Radvanice parková zeleň Bartovice Radvanice porost dřevin Bartovice Radvanice porost dřevin Bartovice porost dřevin

porost dřevin

Svinov

stromořadí

MOaP

a a a a a a

vodní plocha, Nová Ves porost dřevin hřbitov, parková Radvanice zeleň Bartovice Radvanice parková zeleň Bartovice Radvanice park Bartovice

a a a

porost dřevin MOaP porosty dřevin, Krásné pole louky ap. Polanka nad parková zeleň Odrou vodní plochy, Polanka nad břehový porost Odrou

1997-09-24

parková zeleň

Michálkovice

1997-08-04 1997-11-06 1997-12-04 1997-09-23

parková zeleň porost dřevin hřbitov porost dřevin

Michálkovice Plesná Plesná Plesná

1997-08-04

parková zeleň

Plesná

1998-12-10

břehový porost

Stará Bělá

1998-10-07 1998-11-30

údolí s vodotečí

Plesná

38

a



091 092

Údolí pod Žižkovem v Plesné Údolí v lokalitě Kostka v Plesné

1997-12-04 1997-11-04

093

Zeleň u ul. Karla Svobody

1997-11-06

094

Hřiště TJ Sokol - Plesná

095 096 097 098 099

105 106

Havlíčkovo náměstí v Porubě Hřbitov na ul. Slovenské Náměstí gen. Svobody Buk na ul. Hybnerova Skupina dřevin na ul. Klečkova Zeleň u kostela sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé Starobělské jírovce na ul. Mitrovická Břehové porosty rybníka Na Zámčiskách Lesík na ul. Junácké Porost dřevin ve svahu nad ul. Potoky Dřeviny u ul. Mitrovické a Trňák Liniová zeleň podél ul. Mitrovická

107

Porost dřevin u ul. Nábřežní

108

Máchův sad

109

Na Dvorském

110

Větrolam u ul. Za Humny

1998-08-17

111

Areál JDN v Ostravě-Petřkovicích Remíz u vodoteče v lokalitě U Fonovic Mez nad loukou a zahradou u ul. K Pile

1998-10-05

100 101 102 103 104

112 113

1997-12-01 1997-12-08 1999-04-26 1997-10-06 1997-11-04 1998-07-27 1998-07-07

údolí s vodotečí Plesná údolí s vodotečí Plesná parková zeleň, Plesná zahrada porost dřevin

Plesná

parková zeleň porost dřevin parková zeleň solitérní strom porost dřevin

Poruba MOaP Ostrava-Jih Slezská Ostrava Stará Bělá

1998-12-03

parková zeleň

Stará Bělá

1998-12-10

skupina stromů

Stará Bělá

1998-07-08

porost dřevin

Stará Bělá

1998-07-30

porost dřevin

Stará Bělá

1998-07-30

porost dřevin

Stará Bělá

1999-10-04 1998-08-07

porost dřevin stromořadí

1999-02-25

porost dřevin

Stará Bělá Stará Bělá Polanka Odrou

1998-08-11 1998-09-22 1998-08-12 1998-09-21

1998-08-20 1998-10-05

114

Zeleň u vodárny u ul. Za Humny

1998-10-05

115

Bývalé drážní těleso v Ostravě1998-10-06 Polance

116

Zeleň podél ul. Staroveské

1999-09-03

117

Bývalá pískovna u ul. Včelařské

1998-10-07

118

Údolí pod ul. Ve Svahu

1998-10-08

119

Remízy a louky u Fonovic

1998-10-08

120 121

Hřbitov v Nové Vsi Hřbitov v Kunčičkách

1998-12-04 1998-11-23 39

porost dřevin

nad

Slezská Ostrava

mokřad, louka, Polanka nad porosty dřevin Odrou Polanka nad stromořadí Odrou parková zeleň Petřkovice Polanka nad porost dřevin Odrou pastvina, Polanka nad porost dřevin Odrou Polanka nad porost dřevin Odrou porost dřevin, Polanka nad travní porosty Odrou zeleň podél Proskovice komunikace porost dřevin Petřkovice porost dřevin, Polanka nad podmáčená louka Odrou Louky, porost Polanka nad dřevin, extenzivní Odrou sad hřbitov Nová Ves hřbitov Slezská Ostrava



124

Lesík u ul. Frankova v 1999-03-09 Proskovicích Remíz v poli za vodárnou v 1999-02-02 Proskovicích 1999-07-23 Porost ve svahu u ul. Světlovské 1998-11-24

125

Hrabovský mokřad

1999-04-07

126

Platany u ul. Odborářské Porost na svahu nad Ludgeřovickým potokem Náměstí V. Nováka v Porubě parková zeleň u ul. Oty Synka Remízy na Podlesí-Koblov Alej na Podlesí-Koblov Údolí u bývalé vlečky k dolu Oskar Park u Kulturního domu „Poklad“ Náměstí družby v Porubě Zeleň u ul. Klegova v OstravěHrabůvce

1998-12-16

porost dřevin Proskovice porost dřevin, Hrabová mokřad stromořadí Ostrava-Jih

1999-04-07

porost dřevin

Petřkovice

1999-06-03 1999-09-06 2000-01-20 2000-01-17

Poruba Poruba Slezská Ostrava Slezská Ostrava

2002-03-28 2002-03-11

parková zeleň parková zeleň porost dřevin stromořadí porost dřevin, vodní plocha parková zeleň parková zeleň

2006-01-26

parková zeleň

Ostrava-Jih

122 123

127 128 129 130 131 132 133 134 135

2000-02-29

porost dřevin

Proskovice

porost dřevin

Proskovice

Slezská Ostrava Poruba Poruba

3.2.2.4 Ochrana krajinného rázu Důležitou obecně chráněnou hodnotou území z pohledu ochrany přírody a krajiny je jeho krajinný ráz. Údaje o území (místa a oblasti krajinného rázu) nezbytné pro zpracování územně analytických podkladů dosud příslušný orgán ochrany přírody nemá k dispozici. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K hodnocení krajinného rázu řešeného území je příslušným orgánem ochrany přírody Odbor ochrany vod a půdy Magistrátu města Ostravy. 3.2.2.5 Přechodně chráněné plochy Na území ORP Ostrava se přechodně chráněné plochy nevyskytují. U přechodně chráněných ploch Studenec, Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula. 3.2.2.6 Památné stromy V řešeném území jsou vyhlášeny památné stromy ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Na území města je registrováno 26 památných stromů.

40



3.2.2.7 Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Nejsou k dispozici žádné informace o lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ve smyslu ust. § 48, zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 3.2.2.8 Natura 2000 Některé z lokalit na území města Ostravy spadají do soustavy NATURA 2000, konkrétně se jedná o lokality Poodří, Heřmanský rybník a Pilíky. Od 1.6. 2008 nabývá účinnosti také nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra -Poolší.

3.2.3. Využití horninového prostředí 3.2.3.1 Dobývací prostory V řešeném území je stanoveno čtrnáct dobývacích prostorů (DP) ve smyslu §§ 24-28 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 172/1992 Sb. o dobývacích prostorech v platném znění. Tabulka 18 Dobývací prostory Název Heřmanice I

Nerost zemní plyn vázaný na uhelné sloje, černé uhlí

Mariánské Hory I

zemní plyn vázaný na uhelné sloje hořlavý zemní plyn Michálkovice I vázaný hořlavý zemní plyn Petřvald III vázaný na uhelné sloje zemní plyn vázaný na Petřvald IV uhelné sloje, černé uhlí Polanka nad písky pro vysoké pece Odrou zemní plyn vázaný na Přívoz I uhelné sloje, černé uhlí hořlavý zemní plyn Radvanice I v uhelných slojích Slezská zemní plyn vázaný na Ostrava IV uhelné sloje Slezská zemní plyn vázaný na Ostrava V uhelné sloje zemní plyn vázaný na Svinov I uhelné sloje Vítkovice I Krmelín Paskov I

zemní plyn vázaný na uhelné sloje, černé uhlí zemní plyn hořlavý zemní plyn vázaný na uhlí

Katastr Koblov, Hrušov, Muglinov, Heřmanice Třebovice ve Slezsku, Přívoz, Hošťálkovice, Moravská Ostrava, Mariánské Hory, Zábřeh - Hulváky, Zábřeh nad Odrou, Nová Ves u Ostravy, Svinov Heřmanice, Slezská Ostrava, Michálkovice, Radvanice Šenov u Ostravy, Radvanice, Michálkovice Michálkovice Polanka nad Odrou Petřkovice u Ostravy, Koblov, Přívoz, Moravská Ostrava, Muglinov, Hrušov Radvanice, Bartovice, Šenov u Ostravy Slezská Ostrava, Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí, Radvanice Moravská Ostrava, Muglinov, Heřmanice, Slezská Ostrava Svinov, Poruba, Polanka nad Odrou, Nová Ves u Ostravy, Zábřeh nad Odrou Hrabová, Hrabůvka, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Vítkovice, Moravská Ostrava, Mariánské Hory, Zábřeh - Hulváky, Zábřeh - VZ, Zábřeh nad Odrou Nová Bělá, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí Nová Bělá, Hrabová, Vratimov 41



3.2.3.2 Chráněná ložisková území V řešeném území je stanoveno šest chráněných ložiskových území (CHLÚ) ve smyslu §§ 16-19 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích. Tabulka 19 Chráněná ložisková území Název Šenov u Ostravy Česká část Hornoslezské pánve Rychvald Paskov Krmelín Nová Bělá

Surovina Cihlářská surovina Uhlí černé, zemní plyn Zemní plyn Zemní plyn Zemní plyn Cihlářská surovina

Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí České republiky, odboru výkonu státní správy IX, č.j. 580/263c/ENV/09, ze dne 3.7.2009 o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve, ve vymezené části Okres Ostrava-město“, které mění podmínky pro výstavbu na území města Ostravy, vymezuje na území města Ostravy plochy s rozdílnými vlivy těžební činnosti následovně : Jsou vymezeny plochy „P“ - území ovlivněné ukončeným dobýváním, kde nelze vyloučit dlouhodobé výraznější doznívání přímých důlních vlivů (linie slezskoostravského zlomu, pásmo bartovického zlomu). Podle ČSN 730039 se jedná o IV. skupinu stavenišť. Pro umisťování veškerých staveb v této ploše bude vydáno závazné stanovisko Krajského úřadu MSK, který si jako podklad vyžádá vyjádření Obvodního báňského úřadu. Projektová dokumentace bude obsahovat samostatnou část o zajištění stavby proti vlivům poddolování s ohledem na deformační parametry zadané výše uvedeným stanoviskem Krajského úřadu MSK. Ve stavebních povoleních budou stanoveny podmínky k zajištění stavby proti předpokládaným vlivům poddolování. Jsou vymezeny plochy „M“ - území kde je možno považovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí se nepředpokládají deformace terénu. Pro výstavbu v plochách „M“ nebudou vydávány Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách. Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování. Jsou vymezeny plochy „N“ - území mimo vlivy dobývání, kde se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí ložisek se nepředpokládají deformace terénu. Pro výstavbu v plochách „N“ nebudou vydávány Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky pro umístění a 42



provedení staveb v těchto plochách. Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování. 3.2.3.3 Výhradní ložiska nerostných surovin V řešeném území se nachází vymezené výhradní bilancované ložisko nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon). Na většině území města Ostravy, stejně jako v jeho širším okolí, se pod pokryvnými horninovými útvary nachází výhradní ložisko černého uhlí, jež bylo z důvodu jeho ochrany v minulosti vyhlášeno chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) „Česká část Hornoslezské pánve“. Hornoslezská pánev je na území ČR základními geologicko-tektonickými strukturami rozčleněna na dílčí pánve, a to na pánev ostravskou (ODP), pánev petřvaldskou (PDP), pánev karvinskou (KDP) a pánev jižní (JDP), přičemž všechny uvedené, až na pánev karvinskou, zasahují do území města Ostravy. Výhradní ložisko černého uhlí se nachází na katastrálních územích: Antošovice, Bartovice, Dubina u Ostravy, Heřmanice, Horní Datyně, Hošťálkovice, Hrabová, Hrabůvka, Hrušov, Koblov, Košatka nad Odrou, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Michálkovice, Moravská Ostrava, Muglinov, Nová Bělá, Nová Ves u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Přívoz, Radvance, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí, Svinov, Šenov u Ostravy, Třebovice ve Slezsku, Václavovice u F-M, Vítkovice, Vratimov, Výškovice u Ostravy, Zábřeh – Hulváky, Zábřeh – VZ, Zábřeh nad Odrou. Na ložisko černého uhlí je vázáno rovněž výhradní ložisko hořlavého zemního plynu. Metan V důsledku zastavení provozu dolů v oblasti ostravské pánve a z části pánve petřvaldské, a s ním spojeným ukončením nuceného odvětrávání důlních prostor, vyvstal od poloviny 90. let 20. století problém nekontrolovatelného výstupu důlních plynů na povrch, zejména metanu jako jejich nejnebezpečnější složky, neboť tento v 4,5-15 % koncentraci ve směsi se vzduchem tvoří výbušnou směs. Výstup těchto plynů úzce souvisí s plynodajností karbonského souvrství, plynopropustností pokryvných hornin a s existencí komunikačních cest plynů vzniklých hornickou činností. Z tohoto důvodu lze za místa s největším rizikem výstupu důlních plynů na povrch považovat především nedostatečně zlikvidovaná stará důlní díla, karbonská okna, tj. výstupy plynonosných karbonských hornin na povrch, a tzv. minipánve, tedy výruby slojí dobývaných v malé houbce pod povrchem. Výstupem důlních plynů, resp. metanu na povrch jsou na území města Ostravy nejvíce postiženy Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice, ve kterých je výše uvedeným ohroženo více než 20 % území, a dále Hrušov, Koblov, Hošťálkovice a Lhotka. Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa kategorizace území OKR, jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území:  s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu dobývacích prací (hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 44 %,  ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných útvarů, nacházející se uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů na povrch; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 5 %,  nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do hloubky 100 m pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř ploch území ohrožených nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou rovněž klasifikována všechna hlavní důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních pásem; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 3 %,  bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; bez nebezpečí výstupů důlních plynů je přibližně 48 % statutárního města Ostravy. 43



Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního výstupu důlních plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především v případech výstupu těchto plynů v blízkosti stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet k akumulaci výbušných koncentrací důlních plynů. Z tohoto pohledu je nutno zdůraznit také možnost šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím podpovrchových inženýrských sítí, čímž se tento může vyskytovat i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl. Dalším nebezpečím v důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné ztráty stability ústí těchto děl na povrchu. 3.2.3.4 Prognózní zdroje nerostných surovin V řešeném území se nachází prognózní zdroj s názvem Hrabová – Bartovice na katastrálním území Hrabová, Bartovice, Vratimov, Kunčice nad Ostravicí, Hrabůvka. 3.2.3.5 Poddolovaná území V území je evidována Geofondem ČR čtrnáct plošně vyznačených poddolovaných území. Tabulka 20 Poddolovaná území Název Velká Polom Svinov

Mariánské Hory Vítkovice Slezská Ostrava I Paskov Přívoz Slezská Ostrava III Heřmanice Petřvald u Karviné Petřkovice u Ostravy 1 Michálkovice Radvanice Přívoz - DP Mariánské Hory

Surovina Katastrální území Neruda Velká Polom Paliva Svinov, Poruba, Nová Ves u Ostravy Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Přívoz, Hošťálkovice, Třebovice ve Slezsku, Svinov, Nová Ves u Ostravy, Zábřeh - Hulváky, Zábřeh - VZ, Zábřeh nad Paliva Odrou Vítkovice, Hrabůvka, Moravská Ostrava, Zábřeh - VZ, Zábřeh - Hulváky, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Paliva Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí, Slezská Ostrava, Paliva Radvanice Paliva Nová Bělá, Hrabová, Vratimov Moravská Ostrava, Přívoz, Petřkovice u Ostravy, Paliva Koblov, Hrušov, Muglinov Paliva Slezská Ostrava, Heřmanice, Muglinov Paliva Heřmanice, Hrušov, Muglinov Paliva Michálkovice, Radvanice, Šenov u Ostravy Paliva Petřkovice u Ostravy, Lhotka u Ostravy Paliva Michálkovice, Slezská Ostrava, Heřmanice, Radvanice Paliva Radvanice, Bartovice, Šenov u Ostravy Paliva Přívoz

44



3.2.3.6. Sesuvná území Geofond ČR eviduje v řešeném území plošně vyznačená sesuvná území na katastrech: Koblov, Lhotka u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Přívoz, Heřmanice, Michálkovice, Slezská Ostrava, Radvanice, Bartovice, Šenov u Ostravy, Václavovice u FM, Horní Datyně, Zábřeh – Hulváky, Výškovice u Ostravy, Svinov, Stará Bělá, Polanka nad Odrou, Proskovice, Vřesina u Bílovce, Stará Ves nad Ondřejnicí, Zábřeh nad Odrou, Vratimov. Sesuvná území bodová se nachází v řešeném území na katastrech: Antošovice, Hošťálkovice, Krásné Pole, Michálkovice, Proskovice, Stará Bělá. 3.2.3.7. Stará důlní díla V území jsou evidována stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru v platném znění. Na území města Ostravy je celkem registrováno 356 starých a opuštěných důlních děl, přičemž 216 z nich se nachází v zastavěné oblasti. Všechna důlní díla v zastavěných oblastech, kromě několika málo, která jsou dosud v řešení, byla již odborně zajištěna. Ve spojitosti s nebezpečím výstupů důlních plynů na povrch jsou, v souladu s báňskou legislativou, konkrétně požadavky na zajištění bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, v okolí zajišťovaných starých důlních děl vyhlašovány stavební uzávěry. Stavební uzávěry jsou stanovovány v bezpečnostním pásmu důlního díla, což znamená, že mají většinou tvar kruhu o poloměru 25 m kolem zajišťovaného důlního díla. Tyto stavební uzávěry byly na území města Ostravy zatím vyhlášeny v případě 198 likvidovaných důlních děl.

3.2.4. Kulturní hodnoty území 3.2.4. 1. Památková péče Památkově chráněné soubory a významné stavby MORAVSKÁ OSTRAVA k.ú.: Moravská Ostrava kód k.ú.: 380700102 č-FSÚ: 7013520 č. ZSJ: 11344 - 11367 Město vzniklo v první polovině 13. století na rovinatém nábřeží řeky Ostravice v blízkosti jejího soutoku s řekou Lučinou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1279. Uprostřed oválné půdorysné dispozice je situováno velké obdélné náměstí, jemuž vévodí renesanční věž, dřívější radnice. Na zvláštním prostoru je umístěn kostel sv. Václava, který je v jádru gotický. Měšťanská zástavba prošla řadou stavebních etap, přičemž nejrozsáhlejší probíhala ke konci 19. a na počátku 20. století, kdy vrcholící rozvoj průmyslu na Ostravsku a s ním příliv finančního kapitálu umožnil přestavbu celého města. Výsledkem toho je ustálená výšková hladina budov, uliční síť, plochy náměstí a zeleně. Zvláštností, typickou pro Ostravsko je soubor jedinečných technických památek areálů dolů s dominantními těžními věžemi, místy s dochovaným původním vnitřním vybavením. Městská památková zóna Moravská Ostrava prohlášena Vyhláškou MK ČR ze dne 10. září 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, publikovanou ve Sbírce zákonů č. 476/1992. 45



Hranice památkové zóny začíná vnější hranicí v ulici 30. dubna parc.č. 3515/5, pokračuje vnější hranicí parc.č. 3515/6, přechází parc.č. 910/4, pokračuje po vnější hranici parc.č. 907/3, 905/5, 899/6, přechází parc.č. 3515/1, 980, dále pokračuje Horově parc.č. 991/2, ulici Sadové parc.č.1000, po hranici parc.č. 1036, po vnitřním okraji řekay Ostravice parc.č. 3652, po vnitřním okraji parc.č. 1519/21, 3372/1, přechází parc.č. 3372/4, pokračuje ulicí 28. října parc.č. 3582/1, parc.č. 3589/2, pokračuje vnější hranicí ulice Porážkové parc.č. 3576/1, hranicí parc.č. 1800/1, přechází ulicí Českobratrskou parc.č. 3506, pokračuje vnější hranicí parc.č. 1881/1, vnější hranicí ulice Žerotínovy parc.č. 3564, přechází parc.č. 3560 a znovu po ulivi Žerotínově parc.č.3558, vnější hranicí ulice Poděbradovy parc.č. 3559, hranicí parc.č. 1372/1, přechází ulici Nádražní parc.č. 3550/1 k parc.č. 3515/5, kde se hranice uzavírá. 21994/8–227 katedrála Božského Spasitele nám. Msgr. Šrámka, parc.č. 479, stav. Významná trojlodní novorenesanční architektura postavená podle projektu Gustava Meretty v letech 1883 - 89. Ojedinělý doklad formálně čisté sakrální architektury. 35219/8–225 fil.kostel sv. Václava se sochou sv. Jana Nepomuckého Kostelní nám., parc.č. 48, 3478/2 /1 filiální kostel sv. Václava parc.č. 48 stav. Jedna z nejstarších sakrálních staveb v kraji. Presbytář a obvodové zdi orientovaného trojlodí pocházejí z první třetiny 14. století. Keramická síťová žebrová klenba halového trojlodí pochází z doby kolem roku 1539, kruchta byla vestavěna v roce 1603, spod. část věže pochází z počátku 15. století. Pravá boční kaple byla budována po roce 1689, levá boční kaple v roce 1762. V roce 1805 byla přestavěna věž, v letech 1814 -1816 přestavěna sakristie a okna. 17232/8–2444 evangelický kostel Českobratrská ul., parc.č. 830/2, stav. Kvalitní doklad historizující architektury z režného zdiva, vystavěné podle projektu vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvika Faigla. Základní kámen položen 22.10.1905. 20957/8-226 býv. radnice čp. 1 dnes Ostravské muzeum Masarykovo nám. č. 1 Poslední dochovaná městská veřejná budova z původní historické zástavby městského jádra ze 16. století. Bývalá městská radnice byla upravována a přestavována postupně v letech 1689 a 1727 (věž), druhé patro a zadní část budovy byla vystavěna v roce 1889.

46



101420 Soubor věcí Nové radnice /1 kancelářská budova Prokešovo nám. č. 7/ čp. 1800, parc.č. 990/2 /2 kancelářská budova Prokešovo nám. č. 8/ čp. 1803, parc.č. 988/2 /3 kancelářská budova Prokešovo nám. č. 9/ čp. 1802, parc.č. 978/2 /4 kancelářská budova Sokolská č. 30/ čp. 1801, parc.č. 943/3 22072/8 - 3055 elektrocentrála Žofinské huti (dvojhala) býv. areál koksovny Karoliny, parc.č.: 3452, stav., (ul. 28. října) Technická památka. Mimořádný prostorový dojem z příhradové konstrukce, která vytváří sdružením segmentových štítů zajímavou kompozici. Vystavěna v roce 1907. Druhá hala přistavěna podle původního projektu pravděpodobně v roce 1921. 31179/8-2866 těžní věž s budovou těžní věže jámy Jindřich ul. Nádražní, parc.č. 1261/1, stav. Technická památka dokumentující způsob investování do důlní činnosti přímo ve městě. Jáma založena roku 1846 je jednou z nejstarších v Ostravě. Vlastní těžní budova postavena kolem roku 1910. 10363/8-3520 areál dolu Hlubina Důl Hlubina a vysoké pece a koksovny Vítkovických železáren prohlášeny za NKP – nařízením vlády č.337/2002 Sb. ze dne 19.6.2002 s účinností od 1.8.2002. parc.č. 3207 , 3220/3, 3220/2, 3212, stav. Velmi hodnotný areál industriální architektury s nezastupitelnou dominantou v interiéru města. /1 těžní věž a těžní budova parc.č. 3220/2, stav. Hodnotná industriální architektura z režného zdiva v ocelové konstrukci s dominantou těžní věže z 20. let 20. století. /2 strojovna parc.č. 3212, stav. Halový objekt se segmentovou střechou, členěný na dvě samostatné strojovny, z režného zdiva v ocelové příhradové konstrukci z 20. let 20. století. /3 koupelny parc.č. 3207, stav. Na dvou podélných půdorysech se spojovacím krčkem postavena dvoupodlažní budova se sedlovými střechami, fasády v kombinaci režného zdiva s omítaným, bohatým členěním. Pravděpodobně jedna z nejstarších budov v areálu, kolem roku 1900. /4 kotelna parc.č. 3220/3, stav. Železobetonový halový objekt z r. 1912 s cenným technickým zařízením. /5 úpravna uhlí parc.č. 3211 st. /6 stará třídírna, nakládací stanice uhlí parc.č. 3214 st. /7 komín kotelny parc.č. 3220/1 st. /8 koupelny mužstva nové 47



parc.č . 3226/1 st., 3226/2 st., 3226/3 st. /9 kompresorovna parc.č. 3209 st. /10 rozvodna parc.č. 3220/1 st. (chybně uvedena v Rozhodnutí o prohlášení areálu koksovny a vysokých pecí Vítkovice) 10363/8-3520 v roce 2008 doprohlášeno: /11 budova ventilátoru č. 1 na pozemku parc. č. 3220/1 /12 budova ventilátoru č. 2 na pozemku parc. č. 3220/1 /13 budova výdušné jámy na pozemku parc. č. 3220/1 /14 ředitelská vila, na pozemku parc. č. 3239/1 /15 správní budova ( závodní škola práce) č. p. 1708 na pozemku parc. č. 3241 /16 stolárna na pozemku parc. č. 3219 a pozemky parc. č. 3239/1, 3241 a 3219 Návrh odeslán 30.3.2005. Prohlášeno rozhodnutím MK ČR ze dne 19. 5. 2008, č. j. 1903/2005; rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 6. 2008. PŘÍVOZ k.ú.: Přívoz kód k.ú.: 380700105 č. FSÚ: 713767 č. ZSJ: 11376 Jako vesnice poprvé zmiňován v roce 1377, do městské po doby se začal utvářet až v návaznosti na výstavbu ostravského hlavního nádraží ve 2.polovině 19. století. Podkladem pro výstavbu městského souboru byl regulační plán Camilla Sitteho, který navrhoval i některé objekty - kostel a radnici. Kompoziční princip vychází z uzavřených bloků, umístěných kolem hlavní komunikace k nádraží, v centrální části je velké obdélníkové náměstí s dominujícím dvouvěžím farního kostela. Zástavba byla realizována ve velmi krátkém časovém období na přelomu 19. a 20. století při aplikaci historizujícího a secesního tvarosloví. V roce 1900 byl Přívoz povýšen na město a roku 1924 připojen k Moravské Ostravě. Také tato urbanistická lokalita patří mezi nejhodnotnější na území Ostravy. MPZ Ostrava-Přívoz MPZ Ostrava-Přívoz prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003. Hranice začíná v ulici Wattově, na severním rohu p.p.č. 394/1. Pokračuje po severovýchodní hraně tohoto pozemku a p.p.č. 394/2 k jeho jihozápadnímu rohu, odkud směřuje k severovýchodu po hraně p.p.č. 394/3, přechází ulici Wattovu p.p.č. 952 k jihozápadnímu rohu st. p.č. 291. Sleduje severozápadní hranu tohoto pozemku a st. p. č. 290/2, p.p.č. 41/2, st.p.č. 77/2, 77/1, kolmo přechází ulici Zákrejsovu p.p.č. 901. Sleduje její východní hranu ke křižovatce s ulicí Špálovou p.p.č. 904/1, sleduje její severní hranu a severní hranu komunikace p.č. 919/2, přechází ji a p.p.č. 15/9 48



k severnímu rohu st.p.č. 942. Sleduje severní hranu st.p.č. 942, 2294/1, 994, lomí se k jihu po hranách st. p.č. 994, p.p.č.15/8, 94/1, 94/2, 15/7, 919/4, 24/1, st.p.č. 944, p.p.č. 24/2, st.p.č. 1019. Přechází kolmo p.p.č. 904/1 a sleduje její jižní hranu na jihozápadní roh p.p.č. 904/4, přechází p.p.č. 904/1 na severovýchodní roh p.p.č. 904/3 a pokračuje po jihovýchodní straně p.p.č. 904/1, 414/2, přechází ulici Ostravskou p.p.č. 388/42 na jihovýchodní roh p.p.č. 950/1. Obchází tento pozemek po jihovýchodní a jihozápadní straně, pokračuje po hranicích p.p.č. 995, 950/1, st.p.č. 194/2 a přechází ulici Nádražní p.p.č. 949/1 k p.p.č. 411. Z jihozápadu obchází p.p.č. 411, st.p.č. 192, opět p.p.č. 411, lomí se k severovýchodu podél hran p.p.č. 411, st.p.č. 1155 a p.p.č. 349/1, kterou sleduje až k výchozímu bodu. 23371/8-2448 areál farního kostela s farou nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, 430, stav. Nedílná součást urbanistického souboru Přívozu, který byl jako celek navržen v závěru 19. století arch. Camillem Sittem a realizován v letech 1895-1905. /1 farní kostel Neposkvrněného Početí P.Marie nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, stav. Pozoruhodný doklad hodnotné a slohově čisté historizující jednolodní architektury postavené podle projektu Camilla Sitteho vletech 1896-1899. Slohová čistota je zdůrazněna i stejně řešeným interiérem.Významná dominanta městského urbanistického celku. HRABOVÁ k.ú.: Hrabová kód k.ú.: 380700301 č. FSÚ: 714534 č. ZSJ: 11453 Ves Hrabová vznikla asi v polovině 13. století ještě před Brunovou kolonizací moravské části dnešního Ostravska. Kromě zemědělství se Hrabovští zabývali též rybnikářstvím. Již od konce 16. století se rozprostírala od horního konce Paskova až k Hrabůvce souvislá řada panských a selských rybníků, které sloužily k chovu ryb až do počátku první republiky. Kapitalistická industrializace obcí ostravské průmyslové oblasti pochopitelně nezůstala bez vlivu na zdejší zemědělskou ves. I když na katastru obce nedošlo k výstavbě žádných průmyslových závodů, stala se Hrabová příměstskou obcí, kde zdrojem obživy převážné části obyvatelstva nebylo již zemědělství, ale průmysl a doly. 32601/8-232 farní kostel sv. Kateřiny Jestřábského ul., parc.č.: 916, stav. Velmi významná jednolodní dřevěná lidová architektura asi z roku 1543, doklad výtvarné zdatnosti lidových stavebníků a vysoké úrovně jejich řemeslné práce v období renesance. Součást souboru slezských dřevěných kostelů. Kostel vyhořel 2. 4. 2002 a byl následně obnoven. HRABŮVKA k.ú.: Hrabůvka kód k.ú.: 380700302 č. FSÚ: 714585 č. ZSJ: 11458

49



JUBILEJNÍ KOLONIE ochranné pásmo: Vyhlášeno kolem obytného souboru "Jubilejní kolonie" Úřadem města Ostravy, OK, č.j. kult. 1.203/1/91/Prym/Tá ze dne 15.1.1991. Ochranné pásmo je tvořeno vnějšími hranicemi parcel v ulicích Dvouletky, Zlepšovatelů, Závodní a Edisonova, parc.č.: 234/10, 243/9, 243/7, 243/4, 798/1, 223/5 st. Jubilejní kolonie z 30.let 20.století dokumentuje meziválečnou výstavbu, která je z hlediska životního prostředí jedinečnou ukázkou bydlení ve městě. Významný soubor obytné zástavby, postavený na paměť 100. výročí trvání Vítkovických železáren v letech 1921-1932 se 605-ti byty. Urbanistickým záměrem byla vnitřní osová komunikace uzavřená průchozími a průjezdnými objekty. Na hlavní ose, Jubilejní ulici, jsou seřazeny postupně různé prostorové útvary, jejichž vymezení tvoří různé typy schodišťových domů. Jsou zde tři hlavní prostorové útvary: segment, pravoúhlý prostor a půlkruhový prostor. Objekty jsou dvou nebo třípodlažní. Architektonicky jde o přehlídku několika stylů, z nichž převládá německý druh architektury 20. let - členění oken, vikýře, motivy v omítce. KLIMKOVICE (dříve okres Nový Jičín) V roce 2002 podán návrh na MPZ. 34281/8-1601 zámek s areálem parku parc.čís. 1 st., 4, 5, 6, 7 o.p., k.ú. Klimkovice /1 zámek čp. 1 parc.čís. 1 st. Renesanční architektura z 2. poloviny 16. století, přestavovaná a upravovaná po polovině 19. století. /2 zámecký park (nyní sad P. Bezruče) parc.čís. 4, 5, 6, 7 o.p. Přírodně krajinářský park sbírkového charakteru, součást areálu zámku. V současné době slouží jako veřejná městská zeleň. 28793/8-1602 farní kostel sv. Kateřiny s areálem náměstí parc.čís. 2, 3, st., 561 o.p., k.ú. Klimkovice Areál gotického založení, tvořící kompoziční celek se sousedním renesančním areálem zámku. /1 farní kostel sv. Kateřiny parc.čís. 2, 3 st. Trojlodní architektura gotického založení ve 14. století s dochovaným gotickým jádrem. Upravována v 16. a počátkem 19. století. Na kostel navazuje centrální empírová kaple ze začátku 19. století. 23000/8-1603 hřbitovní kostel Nejsv. Trojice s areálem Hřbitov, parc.čís. 200 st., k.ú. Klimkovice /1 hřbitovní kostel Nejsv. Trojice parc.čís. 200 st., k.ú. Klimkovice Jednolodní architektura z konce 16. století, upravená v interiéru v 18. a ve 20. století.

50



MARIÁNSKÉ HORY k.ú.: Mariánské Hory kód k.ú.: 380700101 č. FSÚ: 713830 č. ZSJ: 11383 Ves Mariánské Hory (původně zvaná Čertova Lhotka) vznikla v době kolonizační, na přelomu 13. a 14. století. První písemnou zprávu o ní máme z roku 1367. Byla poddanskou vsí města Ostravy až do zrušení poddanství. Za hájení těžby uhlí v sousední Moravské Ostravě ve čtyřicátých letech minulého století bylo podnětem k hledání uhlí i na katastru zdejší obce. S těžbou uhlí vzniklo v obci i několik menších průmyslových závodů, což podstat ně ovlivnilo dosavadní hospodářský a společenský život obce. Původně chudá zemědělská ves se poměrně rychle přeměňovala na průmyslové město. V roce 1907 byla obec povýšena na město a roku 1924 bylo město Mariánské Hory připojeno k Moravské Ostravě jako čtvrť. 47287/8-231 farní kostel Korunování P.Marie Myslivečkovo náměstí – Mar. Hory, parc.č.: 369, stav. Významná novobarokní dvouvěžová trojlodní architektura z let 1905-1908 s použitím secesní ornamentiky. Vystavěn dle projektu arch. Otokara Béma (in lit.) stavební firmou B. Židlického a firmou Grossmann a Fiala. Vnitřní úpravy od arch. Ant. Blažka. Působivá urbanistická dominanta. MICHÁLKOVICE k.ú.: Michálkovice kód k.ú.: 380700206 č. FSÚ: 714747 10372/8-3519 areál dolu MICHAL (Petr Cingr) stavební parc.č.: 86, 88, 89, 244/1, 244/2, 245,246,248,249,448 Mimořádně hodnotný autentický areál po stavební a technické stránce. Stavební část z let 1913 1915 projektoval architekt František Fiala, absolvent vídeňské Wagnerovy školy. NKP - nařízení vlády ze dne 16. srpna 1995. Ochranné pásmo vyhlášeno MKČR 8. 10. 1998. Změna nařízení vlády ze dne 16.8.1995 (č. 262/1995 Sb.) o prohlášení za NKP provedená nařízením vlády ze dne 19.6.2002 (č.336/2002 Sb.) – týká se výčtu parcel. /1 těžní věž a těžní budova jámy Michal Dominanta a důležitá součást jámy Michal z let 1913-1915. /2 objekt koupelny, cechovny, administrativy Velmi kvalitní důlní budova od arch. F.Fialy z let 1913-1915, autenticky zachovalá. /3 objekt strojoven Hodnotný objekt je součástí areálu z let 1913 - 1915. /4 mechanická dílna Objekt z let 1912-1915 tvoří jednu z dominant areálu a formuje celý vstupní prostor. /5 stará kotelna s parním kotlem Breitfeld a Daněk Objekt z roku 1907 tvoří nedílnou součást areálu dolu Michal. /6 uhelná třídírna Objekt na nepravidelném půdoryse, přibližně ve tvaru písmene T, železobetonová konstrukce s cihelnou vyzdívkou. Postaven v roce 1913, přestavba v roce 1927, dostavba asi v roce 1937.

51



10372/8-3519 část souboru věcí dolu Michal čp. 413 a 714 /7 stará vrátnice /8 stará rozvodna /9 stolárna a sklad potravin /10 stavební pozemky parcelní čísla 86, 88, 89, 238, 243, 244/1, 244/2, 245, 246, 248, 249, 448, 824, 825, 826 a pozemky parcelní čísla 17/18, 19. Prohlášeno rozhodnutím MK ČR ze dne 14.6.2005, č. j. 14570/2001. NOVÁ VES k.ú. Nová Ves u Ostravy kód k.ú.: 380700103 č.FSÚ: 713937 č. ZSJ: 11393 První zprávu o Nové Vsi máme až z roku 1584. Od svého založení byla poddanskou vsí města Ostravy. Kapitalistická industrializace sousedních obcí ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století zasáhla hluboce do života obce. Zdrojem obživy zdejšího obyvatelstva nebylo již výhradně zemědělství, ale též průmysl a hornictví. Do Nové Vsi rovněž od 90.let minulého století nastal příliv nových obyvatel. K městu Moravská Ostrava byla Nová Ves připojena v roce 1924. 30746/8-2447 filiální kostel sv. Bartoloměje ul. U Hrůbků , parc.č.: 50, stav.- Nová Ves Bývalá hřbitovní kaple s pozdně gotickým presbytářem, k němuž byla na konci 18. století dostavěna loď a celek byl sjednocen barokní fasádou. V současnosti výrazná dominanta a působivý krajinotvorný prvek. Návrh

areál vodárny – Nová Ves /1 správní budova /2 strojovna vodárny /3 dílny /4 pomocný objekt /5 obytný dům /6 odkyselovací stanice

OLBRAMICE (dříve okres Nový Jičín) 39008/ 8-1648 farní kostel sv. Bartoloměje parc.čís. 1 st., k.ú. Olbramice Jednolodní kostel gotického založení, v interiéru upravený barokně. Exteriér upraven asi v roce 1865 v pseudorománském slohu. PETŘKOVICE k.ú.: Petřkovice u Ostravy kód k.ú.: 380700104 č.FSÚ: 720470 č.ZSJ: 12047

52



Ves Petřkovice je především známá svým kopcem Landekem, kde na jihozápadním výběžku bylo nalezeno sídliště z období starší doby kamenné a na vrchu stál středověký hrad, který byl za česko-uherských válek rozbořen. První zmínka o vsi Petřkovice je doložena z roku 1377. Obcí procházela důležitá stezka z Opavy do Těšína a dále do Krakova. Již v roce 1780 se v Petřkovicích začíná těžit uhlí. I když nedochází v obci k výstavbě velkých průmyslových závodů, stávají se Petřkovice příměstskou obcí, jejíž obyvatelstvo nachází obživu v ostravském průmyslu a dolech. Památkové ochranné pásmo OP vyhl. rozhodnutím NVO OK č.j. kult. 2104/1/88/Prym ze dne 14.9.1988. Určuje OP pro soubor kulturních památek, areál Dolu Ed. Urx a Landek. Vymezení hranic: Rozsah památkového pásma je vymezen vnějšími hranicemi parcel č.: 1411, 1413, 1415, 1417, 1420, 1421, 1425, 1426, 1269, 1254, 1264, 1254, 1230, 446 (k.ú. Koblov), 447 (k.ú. Koblov), 446 (k.ú. Koblov), 440 (k.ú. Koblov), 1338, 1340, 1340/2, 1342, 1344, 1340/1, 2092, 2090, 2088, 1874, 1976, 1348, 1349/1, 1389/1, 1960/3, 1436/1, 1411. Kromě značených k.ú. Koblov, nachází se OP v k.ú. Petřkovice. 20286/8-1450 areál dvou archeologických lokalit Landek, parc.č.: 1269, 1267, les Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického osídlení, slovanského osídlení 8. - 11. století a zbytky středověkého hradu. /1 tábořiště lovců mamutů, osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových polí, Landek, parc.č.: 1267, les Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení střední Evropy. Osada lidu s moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice aurignacien-gravettská, sídliště lidu popelnicových polí. /2 slovanské hradisko, středověký hrad, Landek, parc.č.: 1269, les Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná o jedno z hradisek kmene Holasiců. Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny 13. století, zničen v 15.-16. století. 40362/8-2896 areál závodu II, dolu Eduard Urx (Odra) parc.č.: 1304, 1305, 1314, 1323, stav. Hodnotný areál technických památek, dříve jámy Anselm, založený roku 1835. Areál jámy je značně rozlehlý. Hlavní skupiny budov jsou soustředěny kolem vlastní těžní jámy. Druhá skupina třídírna - při jižním okraji a kolejišti. Směrem na jihozápad byla napojena lanovka pro dopravu uhlí od jámy Oskar-Urx. Jednotlivé objekty budou využity v rámci přípravy hornického muzea. /1 budova těžní věže, objekt č.1 parc.č.: 1305, stav. Součást areálu z přelomu 19. a 20. století. Budova bude využita v rámci připravovaného muzea OKR. /2 tzv. budova těžního stroje, objekt č.2 parc.č.: 1304, stav. Průmyslová budova z režného zdiva, datovaná na štítové straně léty 1914-1915. Její výraz je ovlivněn technologií těžního stroje a dobovým architektonickým materiálem. Nedílná součást areálu, objekt bude využit v rámci připravovaného muzea OKR. /3 tzv. kantýna, č. objektu 10 d parc.č.: 1314, stav. 53



Volně stojící jednopatrová budova z režného zdiva z přelomu 19. - 20. století. Jedna z prvních budov postavených v areálu. Bývalá závodní kantýna bude využita v rámci připravovaného muzea OKR. /4 správní budova, tzv. Miskova vila parc.č.: 1323, stav. Volně stojící dvoupodlažní třítraktová budova s portikem a dvouramenným schodištěm, datovaná na štítě nad hlavním vstupem do roku 1919. Součást areálu dolu E.Urx, jedna z budov, které tvoří soubor staveb navrhovaného hornického skanzenu. /5 kompresorovna, č.p. 31 parc.č.: 1309 Stavba zajímavé architektonické kompozice z režného zdiva. Rok výstavby 1906. Původní technologické zařízení nedochováno. Součást areálu dolu E.Urx. /6 víceúčelová budova, č.p. 23, 36, 35 parc.č.: 1310 Stavba z režného zdiva na výrazném obdélníkovém půdorysu z roku 1898. Nedílná součást areálu dolu E.Urx. /7 kotelna a komín, č.p. 29, 103 parc.č.:1306 Stavba z režného zdiva bez výrazného členění z roku 1912. Součást areálu dolu E.Urx. /8 víceúčelová budova, čp. 12 (lampovna, maskovna, kanceláře, koupelny), parc.č.: 1311 Výrazná architektonická kompozice fasády s převýšeným štítem, ve kterém jsou umístěny hodiny. Interiér částečně dochován s příklady kvalitní truhlářské a tesařské práce (vstupní dveře, dveře do chodby ap.) Součást areálu dolu E.Urx. (následujícím šesti objektům bylo původně přiděleno chybné reg. číslo 51482/8-4058) /9 vrátnice /10 správní budova /11 sklad hořlavin /12 kaplička sv. Barbory /13 stolárna /14 provozní budova PLESNÁ k.ú.: Stará Plesná kód k.ú.: 380700406 č. FSÚ: 753661 č. ZSJ: 12168 Plesná se skládá ze dvou vsí Nové a Staré Plesné. Nová Plesná byla založena v roce 1762 a o Staré Plesné máme písemnou zprávu již z roku 1255. 14157/8-1457 farní kostel sv. Jakuba Staršího s areálem parc.č.: 587, stav. i o.p. /1 farní kostel sv. Jakuba Staršího parc.č.: 587, stav. Velmi hodnotná, kvalitní klasicistní architektura z let 1783-1787, postavená ostravským stavitelem Venzelem Mükuschem.

54



POLANKA nad Odrou k.ú.: Polanka nad Odrou kód k.ú.: 380700407 č. FSÚ: 725081 č. ZSJ: 12508 49803/8-3976 farní kostel sv. Anny v centru obce, parc.č. 48 st. pl. Novogotický jednolodní zděný omítaný kostel vybavený slohově jednotným mobiliářem tvoří výraznou dominantu obce a jejího okolí. PORUBA k.ú.: Poruba kód k.ú.: 380700401 č. FSÚ: 715174 č. ZSJ: 11552 První zmínka o vsi Poruba je z roku 1377, kdy náležela k Třebovicím, avšak její počátky můžeme klást několik desetiletí nazpět. Obyvatelstvo Poruby se živilo výhradně zemědělstvím. Průmyslový rozmach Moravské Ostravy a jejich okolních obcí v druhé polovině 19. a na počátku 20. století však podstatně neovlivnil život zdejší obce. Významným předělem v dějinách obce je rok 1951, kdy byla Poruba pro svou významnou polohu blízko průmyslového centra Ostravy určena za místo budoucího velkoměsta pro více jak 100 000 obyvatel. V roce 1957 byly s Porubou sloučeny obce Třebovice a Pustkovec a současně byla tato nová obec připojena jako nový správní obvod k městu Ostravě. MPZ Ostrava-Poruba MPZ Ostrava-Poruba prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003. Hranice začíná na křižovatce ulic Opavská a 17. listopadu, dále jde osou ulice Opavské p.p.č. 2966, přechází přes p.p.č. 2967/1 na osu ulice Porubské p.p.č. 1350, na tzv. rondelu se lomí východně a sleduje severní hranu Hlavní třídy p.p.č. 894/1. Přechází přes p.p.č. 894/1, lomí se na jih a na východní stranu p.p.č. 489 až na severní hranu ulice Dělnické p.p.č. 508, po ní se lomí k východu až na osu ulice Skautské p.p.č. 805. Tu sleduje až na osu ulice Dělnické p.p.č. 599, po ní se lomí k jihu až na jižní hranu ulice Nad Porubkou p.p.č. 2955, sleduje osu této ulice až ke křižovatce s ulicí Klimkovickou, kde se lomí k severu osou ulice Klimkovické p.p.č. 2646. Přechází ulici Nad Porubkou p.p.č. 2955 a jde opět osou této ulice Klimkovické p.p.č. 2624 až ke křižovatce s ulicí V Zahrádkách, kde se lomí na západ, jde osou ulice V Zahrádkách p.p.č. 2478 a lomí se na sever po východní straně p.p.č. 8, 24, obchází z jihu a východu p.p.č. 26, 25, 27 a lomí se na západ. Prochází osou ulice Nábřeží SPB p.p.č. 321 až na křižovatku s ulicí 17. listopadu p.p.č. 2964/1. Tuto ulici sleduje v její ose až k výchozímu bodu. SLEZSKÁ OSTRAVA název k.ú.: Slezská Ostrava kód k.ú.: 380700209 č.FSÚ: 714828 č.ZSJ: 11480 První doklad o existenci Slezské Ostravy máme z roku 1229. Vedle vsi vznikl na soutoku Lučiny a Ostravice hraniční hrad, jehož význam však po připojení Slezska k zemím koruny české poklesl. Mezníkem v historii Slezské Ostravy byl nález uhlí v polovině 18. století a pře devším vlastní rozvoj těžby v souvislosti se založením Rudolfovy huti ve Vítkovicích a vybudování 55



železnice z Vídně do Krakova, která spojila Ostravu se světem. Z původně zemědělských obcí Polské Ostravy a přilehlé vsi Zámostí vznikla hornická obec. V roce 1879 byla obec povýšena na městys a v roce 1920 na město. 31916/2449

farní kostel sv. Josefa Těšínská ul., parc.č.: 196, stav. Hodnotná barokní jednolodní stavba ovlivněná klasicismem, postavená v letech 1780-1783, s věží z 1. poloviny 20. století. 31760/8-2385 městská radnice čp. 138 Těšínská ul.č. 35, parc.č.: 1/1, stav. Volně stojící, kvalitní historizující stavba se zachovaným původním interiérem z roku 19111913, postavená podle návrhu Viktorina Šulce a projektu Jaroslava Volence a Fr. Doležela. Doklad reprezentativní, pohledově exponované, městské architektury.

10593/8-3928 areál bývalého kamenouhelného dolu Trojice /1 strojovna č. 1 parc. č. 161/3 stav. Objekt na podélném půdoryse s halovým prostorem krytým segmentovou střechou nesenou příhradovými nosníky. Postaven z režného zdiva, členěn velkorozměrovými průmyslovými okny z let 1913 - 16. /2 strojovna č. 2 parc.č. 163/1 stav. Objekt na podélném půdoryse s halovou dispozicí, krytý sedlovou střechou. Fasáda z režného zdiva, architektonicky členěná. Postaveno v roce 1906. /3 šatny, koupelny, lampovna, truhlárna parc.č. 163/1 stav. Výškově členěný objekt na nepravidelném půdoryse, fasáda z režného zdiva, architektonicky členěná z let 1911 - 1913. /6 terasy parc. č. 168/2 o.p. Opěrné zdi vymezující prostor terasy ve svahu o délce cca 150 m a šířce cca 20 m. Režné zdivo, koruna zakončena římsou. Z let 1906 - 11. /7 kuželová halda dolu Trojice Emma Lucie parc. č. 510 o.p. Mezi dolem Petr Bezruč (Terezie, býv. dolem Trojice a Michálkovickou ulicí.) Dominantní kužel s prohořelou hlušinou bývalého dolu a koksovny Trojice. Představuje nejvyšší bod na území města - 311m n.m. Halda z let 1920 - 60, výrazná dominanta města,doklad historie dolování přímo ve městě. 12580/8-3523 areál jámy Terezie (důl Petr Bezruč) parc.č.: 2371, 2370, 2368, 2374, stav. 2396/1, ost.pl. Hodnotný areál technických památek s výraznou dominantou těžní věže z počátku 20. století. /1 těžní věž s těžní budovou parc.č.: 2370, stav. Těžní budova s tzv. srostlou dvojicí těžních věží z r. 1907 a r. 1917 tvoří jeden objekt. Konstrukce těžní věže je ocelová, příhradová. Jedna z nejstarších těžních věží Ostravy, tvoří nezastupitelnou dominantu na severovýchodním horizontu města.

56



STARÁ BĚLÁ k.ú.: Stará Bělá kód k.ú.: 380700303 č. FSÚ: 753661 č. ZSJ: 15366 Stará Bělá pravděpodobně vznikla ještě před velkou kolonizací olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, snad již na počátku 13. století, ne-li dříve. Bělá byla součástí statků olomouckého biskupa. V přímém držení biskupa byla do roku 1272, kdy ji biskup udělil v léno. Docházelo k častým změnám držitelů, což vedlo ke zhoršování postavení poddaného lidu. Samostatnou obcí Stará Bělá byla do roku 1941, kdy byla připojena jako městský obvod k Moravské Ostravě. V roce 1954 se opět osamostatnila, avšak v souvislosti s výstavbou jižního města byla opět připojena v roce 1975 k Ostravě. 20249/8-714 farní kostel sv. Jana Nepomuckého Blanická ul., parc.č.: 1, stav. Pozdně barokní architektura z let 1776-1801, postavena příborským stavitelem Václavem Röhlichem. STARÁ VES NAD ONDŘEJNICÍ (dříve okres Frýdek – Místek) 32377/8-715 zámek s areálem parku parc.čís. 88, 91, 92, 90/1, 89, k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí /1 zámek čp. 1 parc.čís. 88 st. Čtyřkřídlá renesanční architektura z let 1560 - 1570. Doklad kvalitního feudálního sídla s arkádovým dvorem a fasádou zdobenou zlidovělým sgrafitem. Úpravy po požárech v 17. a 18. století, v roce 1945 zničena původní věž s bání a lucernou a nahrazena stanovou střechou. /2 zámecký park parc.čís. 91, 92, 90/1, 89 o.p. Současné uspořádání zámeckého parku vzniklo v 19. století v období romantismu. Přírodně krajinářský park. 8-716

farní kostel sv. Jana Křtitele s budovou fary čp. 10 parc. čís. 1 st., 7 st., k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí

18373/8-716/1 farní kostel sv. Jana Křtitele parc.čís. 1 st. Velmi hodnotná renesanční architektura z let 1587 - 1598 s charakteristickou síťovou klenbou a kvalitními kamennými dobovými články. ŠENOV (dříve okres Frýdek – Místek) 20212/8-3996 zámecký park parc.čís. 2/1,14/1, 1 o.p., k.ú. Šenov u Ostravy Přírodně krajinářský park, založený pravděpodobně na počátku 19. století za Skrbenských z Hříště. Součást veřejné zeleně v obci, jehož součástí je i stavba vrcholně barokního farního kostela Prozřetelnosti Boží.

57



37271/8-720 farní kostel Prozřetelnosti Boží s ohradní zdí parc.čís. 11, 12, k.ú. Šenov u Ostravy /1 farní kostel Prozřetelnosti Boží parc.čís. 11 st. Centralizující architektonicky významná pozdně barokní stavba složité půdorysné koncepce z roku 1764 s kvalitní vnitřní výzdobou. TŘEBOVICE Návrh

soubor kostela Nanebevzetí Panny Marie / 1 – kostel Nanebevzetí Panny Marie s pozemkem parc. č.1, k. ú. Třebovice ve Slezsku / 2 – socha sv. Jana Nepomuckého na pozemku parc. č. 325/1, k. ú. Třebovice ve Slezsku / 3 – brána se sochařskou výzdobou, na pozemku parc. č. 2/1, k. ú. Třebovice ve Slezsku Návrh odeslán dne 17. 9. 2008. VELKÁ POLOM (dříve okres Opava) 32551/8-1503 zřícenina tvrze se sýpkou /1 zřícenina tvrze čp. 50 v obci, parc.č. 600 st. Významná slezská renesanční tvrz z 2. poloviny 15. století, upravována v roce 1573. Kolem roku 1800 nebyla obydlena a byla přeměněna v sýpku. /2 sýpka parc.č. 598 st. Patrová stavba z 2. poloviny 16. století, patrně součást přestavby tvrze v roce 1573. Součást areálu bývalé vodní tvrze. 34550/8–1504 farní kostel sv. Václava s areálem /1 farní kostel sv. Václava v obci, parc.č. 1 st. Jednolodní renesanční stavba z roku 1589 se starším jádrem a barokními úpravami. VÍTKOVICE k.ú.: Vítkovice kód k.ú.: 380700304 č. FSÚ: 714071 č. ZSJ: 11402 Poprvé se uvádí ves Vítkovice v listině bratří Petra a Jana z Paskova z roku 1357. Výhodná poloha vsi Vítkovic, blízkost bohatých kamenouhelných ložisek, dostatek vodní energie z řeky Ostravice a železné rudy v Pobeskydí rozhodly o tom, že olomoucký arcibiskup započal ve Vítkovicích v roce 1828 s výstavbou pudlovací pece, první toho druhu v rakouské monarchii. Založení Vítkovických železáren způsobilo převratné změny v hospodářském a společenském životě dosud chudé zemědělské vesničky, z níž postupně vyrůstalo průmyslové město. Nárůst obyvatel vyvolal potřebu rozsáhlé výstavby. V letech 1876 až 1901 vzniklo ve Vítkovicích průmyslové město na zelené louce podle velkorysých urbanistických koncepcí, které byly součástí stejně velkorysých koncepcí a reforem společenských a sociálních. Prostorový koncept je založen na principu volné zástavby v zeleni, ovšem s tradičními městotvornými prvky, jako je náměstí a ulice. 58



Přesto, že v posledních desetiletích došlo některými dostavbami k určitému znehodnocení původní urbanistické i prostorové kompozice, patří tento městský soubor mezi nejhodnotnější na území Ostravy. MPZ Ostrava-Vítkovice MPZ Ostrava-Vítkovice prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003. Hranice začíná na severu v k.ú. Moravská Ostrava od severního rohu p.p.č. 3220/12, kolmo přes p.p.č. 3372/1 východním směrem a po jejím vnějším okraji k p.p.č. 1051/74, kde přechází do k.ú. Vítkovice a dále v něm po vnějším okraji p.p.č. 1051/74 směrem k jihu k p.p.č. 1071/1, 1051/89, 1071/69, po jejím vnějším okraji dále k jihu a pak k západu přes p.p.č. 1071/80, 9/3, 1189/25, 1189/3 (ulice Místecká – Vítkovická), kterou přechází a pokračuje přes p.p.č. 853/1, kterou přechází po severním okraji mostu přes komunikaci.Dále pokračuje přes tento pozemek k p.p.č. 853/8 a 853/9, po jižním okraji p.p.č. 1240/1 (ulice Výstavní) a p.p.č. 848/3, kde se lomí na sever a pokračuje na východ přes p.p.č. 1240/6 a po jižním okraji p.p.č. 1222 (ulice Mírová), dále na jih po východním okraji p.p.č. 1228, 1221/7, 1227 (ulice Kutuzovova), přes p.p.č. 1220/1 (ulice Prokopa Velikého), po východním okraji p.p.č. 1226 (ulice Kutuzovova) směrem jižním. Přechází p.p.č. 1204/1 (ulice Halasova – bývalá La Passionarie), po jejím jižním okraji p.p.č. 1204/2 (ulice Halasova) pokračuje k p.p.č. 635 a po východním okraji tohoto pozemku p.p.č. 633/1 a 633/2, dále k jihu a západu po okraji p.p.č. 1212 (ulice Ocelářská), po jižním okraji p.p.č. 630/3 (ulice Kotěrova). Dále středem prochází p.p.č. 1206 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská) k jihovýchodu. Protíná p.p.č. 1200 (ulice Obránců míru), jde středem p.p.č. 1207 (ulice Tavičská), protíná p.p.č. 1197 (ulice Zengrova), jde středem p.p.č. 1208/1 (ulice Tavičská), kolmo přes p.p.č. 1192/28, 1192/5 a 1192/4 (ulice Rudná – Chodská), dále východním směrem po okraji p.p.č. 1192/1 a 233/25, na jih kolem p.p.č. 233/78, 233/25, 233/24, přes p.p.č. 1188/7, 1188/2 (ulice Sirotčí), po jihovýchodním okraji p.p.č. 224/4 (ulice Okružní), směrem západním po jižní hranici p.p.č. 223/1 (ulice Ocelářská), kolem jižního rohu p.p.č. 219/13 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská). Hranice pokračuje po jižním okraji p.p.č. 224/2, 208/4, 208/5, 208/2 a 208/3, dále po vnějším okraji p.p.č. 1188/2 a 1188/1 na jihovýchod k jižnímu rohu p.p.č. 1188/1 přes p.p.č. 1275/1, dále pokračuje po okraji p.p.č. 216/12, po jejím okraji nejprve na jihovýchod a poté na jihozápad. Dále prochází po okraji p.p.č. 126/13, 216/12, 216/16, 216/15, 215/1, 1187/1, 1390 a 1391 přes p.p.č. 1393 a po jejím západním okraji na severozápad, po okraji p.p.č. 1367/3 na severovýchod, dále po severním okraji p.p.č. 1275/1 (ulice Chodská), kterou přechází pod mostem (nadjezdem) k p.p.č. 233/35 (ulice Okružní). Pokračuje po okraji chodníku p.p.č. 233/35 na sever, přes p.p.č. 1293/1 (ulice Okružní), přechází tento pozemek a pokračuje po východním okraji p.p.č. 972/2 (hranice k.ú. Vítkovice – Zábřeh VŽ) na osu komunikace p.p.č. 1237/1 (ulice Ruská) a po její ose k východu. Lomí se k severu po okraji p.p.č. 946/11, 946/1 a 947/1 na osu komunikace p.č. 1244/1 a 1244/2 (ulice Mostárenská) a k severnímu okraji p.p.č. 3636/3 (ulice Pohraniční) vrací se zpět do k.ú. Moravská Ostrava. V něm po severním okraji p.p.č. 3636/3 a 3636/2 (ulice Pohraniční) k východu kolmo přes p.p.č. 2975/7 a 2643/1 (ulice Výstavní), pokračuje dále opět po vnějším okraji p.p.č. 3636/1, 3630/1, 3630/2, 3630/25 a 3630/23 (ulice Místecká-Vítkovická), podél této komunikace k severovýchodu po severovýchodních hranicích p.p.č. 3630/22, 3630/21 a po vnějším okraji p.p.č. 3220/12 k jejímu severnímu rohu do výchozího bodu. 23865/8-2753 zámek čp. 80 Výstavní 99, parc.č.: 1026, stav. Jednopatrový empirový zámek z let 1846-47, významný doklad dějin Vítkovických železáren a zároveň doklad urbanistické koncepce města. 23608/8-2754 farní kostel sv. Pavla Mírové náměstí, parc.č.: 891, stav. Významný doklad historizující novogotické architektury, postaven v letech 1880-86 podle plánů vídeňského architekta Aloise Kirsteina. Kostel s vodární věží tvoří dominantu města. 59



29124/8- 3057 radnice čp. 516 Mírové náměstí č.o. 1, na pozemku parc.č. 998 (část), k. ú. Vítkovice. Jednopatrový objekt na obdélném půdoryse s převýšenou střední částí ukončenou věží, tvoří dominantu náměstí, postaven podle projektu architekta von Ferstela asi kolem roku 1907. Gotizujícími a romantickými prvky je přizpůsoben průmyslovému charakteru celkového urbanistického záměru. ZÁBŘEH k.ú.: Zábřeh nad Odrou kód k.ú.: 380700306 č. FSÚ: 714305 č. ZSJ: 11431 Ves Zábřeh vznikla pravděpodobně v době kolonizační v polovině 13. století. V archivních pramenech se nejprve objevuje v roce 1288. Zábřeh byl zemědělskou vsí, v jejímž okolí bylo hodně rybníků. Výstavba železáren v sousedních Vítkovicích a rozvoj těžby uhlí v okolních obcích nezůstal bez vlivů na život zdejší dosud zemědělské obce. Vlastní industrializace obce a rozšíření Vítkovické železárny na katastru obce jen podtrhl další rozvoj Zábřehu. V roce 1924 byl Zábřeh připojen k městu Moravská Ostrava jako městská čtvrť. 101419

Soubor věcí bývalého zámku čp. 42 /1 budova čp. 42 /2 ohradní zeď a pozemek st. parc. č. 65/1 Návrh odeslán 24.2.2005. Prohlášeno rozhodnutím MK ČR ze dne 25.2.2005.

3.2.4.2. Území archeologického zájmu areál dvou archeologických lokalit Landek, parc.č.: 1269, 1267, les Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického osídlení, slovanského osídlení 8. - 11. století a zbytky středověkého hradu. /1 tábořiště lovců mamutů, osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových polí Landek, parc.č.: 1267, les Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení střední Evropy. Osada lidu s moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice aurignacien-gravettská, sídliště lidu popelnicových polí. /2 slovanské hradisko, středověký hrad, Landek, parc.č.: 1269, les Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná o jedno z hradisek kmene Holasiců. Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny 13. století, zničen v 15.-16. století.

60



3.2.5. Demografické údaje Vývoj ostravské populace je, podobně jako v celé České republice, v posledních letech (přibližně od počátku devadesátých let) modelován řadou vlivů, např. hospodářskými a sociálními podmínkami či evropským kontextem. Projevuje se především populační stagnace, která je patrná ve všech evropských zemích. Pro další vývoj města bude určující zejména nepříznivý úbytek populace migrací a stárnutí ostravského obyvatelstva. 3.2.5.1. Populační vývoj v Ostravě Ostrava je třetím největším městem České republiky a přirozeným centrem Moravskoslezského kraje, který měl k 31. 12. 2008 celkem 1 250 255 obyvatel. Počet občanů Ostravy činil dle statistik odboru vnitřních věcí Magistrátu města Ostravy (MMO) k 31. 3. 2009 celkem 305 188. Z toho žen bylo 157 705. Hustota osídlení představovala 1 476 obyvatel/km2, což je nejvyšší hustota osídlení v celém kraji a třetí největší v republice (za Prahou a Brnem). Pokud k počtu občanů Ostravy připočteme 10 713 cizinců přihlášených k pobytu na území statutárního města Ostravy, dostáváme se k celkovému počtu 315 901 obyvatel. Od 1.1.2007 nabyla účinnosti nová vyhláška č. 513/2006 Sb., vymezující nové hranice okresů, na jejímž základě došlo k přesunům několika obcí v rámci všech okresů Moravskoslezského kraje okresu Ostrava bylo přiřazeno dvanáct obcí z okresů Frýdek-Místek (Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Vratimov), Nový Jičín (Klimkovice, Olbramice, Vřesina, Zbyslavice) a Opava (Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Velká Polom). K 31.12.2007 žilo v okrese Ostrava celkem 337 197 trvale bydlících obyvatel, z toho 51,7 % žen. Na 1 km2 nyní připadá 1 015,7 osob. Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku zvýšil o 27 119, což je ale způsobeno především připojením již zmiňovaných obcí. Na celkovém nárůstu se nejvíce podíleli obyvatelé v produktivním věku (+18 828 osob) a občané starší 65 let (+5 559 osob). Mladých lidí ve věku do 14 let přibylo celkově o 2 732 osob a jejich podílové zastoupení na počtu obyvatel okresu Ostrava se během roku zmenšilo o 0,3 procentního bodu. V „produktivním věku“ (15 -64 let) bylo 218 852 (71,1 %) lidí, počet občanů ve věku 65 let a více stoupl na 45 913 a na celkovém stavu trvale bydlících obyvatel okresu Ostrava se podíleli 14,9 %. Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Ostrava se nezastavil ani v tomto sledovaném období a vzrostl na 40,1 roku, z toho u mužů na 38,4 a u žen na 41,7 roku. Tabulka 21 Ukazatel populačního vývoje v Ostravě od roku 1990 (absolutní hodnoty)

Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí celkem Kojenecká úmrtnost Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek

1990 3 138 1 245 4 516 4 498 3 970 62 546 -299 247

1995 1 794 1 182 3 098 2 099 3 627 36 -529 -328 -857

2000 1 692 1 241 2 853 1 527 3 342 17 -489 -733 -1 222 61

2005 1 653 1 224 3 269 1 225 3 393 16 -124 -1 200 -1 324

2006 1 652 1 193 3 241 1 197 3 233 10 8 -988 -980

2007 1 896* 1 208* 3 431 1 366* 3 364 9* 67 -791 -724



Rok 1990 byl předposledním rokem, kdy v Ostravě existoval ještě celkový přírůstek obyvatel. Od roku 1992 začalo obyvatel v Ostravě ubývat a tento úbytek se postupně zvětšoval (s drobnými výkyvy v letech 1994, 1997 a 1999). V roce 2004 dosáhl maxima (-1686 obyvatel) a poslední tři roky se už zmenšuje. Obyvatel Ostravy tedy od roku 1992 nepřetržitě ubývá. Tento úbytek způsobuje především pasivní migrační saldo, které svého vrcholu dosáhlo rovněž v roce 2004 (-1342 obyvatel) a poslední tři roky dosahuje postupně menších záporných hodnot. V průběhu posledních deseti let se jeho stav snížil o více než 14 tisíc obyvatel (-4,5 %) osob. 3.2.5.2. Přirozený pohyb -úmrtí a narození Také v Ostravě se promítl celorepublikový trend -nárůst počtu živě narozených, který měl po dlouhé době za následek kladné hodnoty přirozeného přírůstku, který v roce 2007 činil v Ostravě 67 osob (v roce 2006 to bylo 8 osob). Porodnost je v Ostravě průměrná a nijak významně se na ní neprojevuje populační boom posledních let. V roce 2007 se narodilo o 421 dětí více než v roce předcházejícím, kdy se ale narodilo oproti roku 1995 naopak o 160 dětí méně Počet potratů dlouhodobě klesá a to i přes to, že v roce 2007 (údaj za nový okres Ostrava-město) jich bylo o 169 více než v roce 2006. Úmrtnost je v Ostravě ve sledovaném období poměrně konstantní s lehce klesající tendencí (maximum v roce 1990 -3970 osob, minimum v roce 2006 -3233 osob). Statisticky prokazatelnější klesající tendenci má úmrtnost v Ostravě ve věkové kategorii nad 65 let, což je typickým znakem stárnutí populace. Kojenecká úmrtnost jednoznačně klesá. V roce 2007 je v porovnání s rokem 1990 sedmkrát nižší (údaj za nový okres Ostrava-město). 3.2.5.3. Migrace Migrační saldo (rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých) v okrese Ostrava za posledních deset let pravidelně vykazovalo záporné hodnoty a v budoucnu lze očekávat podobný vývoj, který však bude kompenzovaný vyšší imigrací z východoevropských států. Díky sílícímu ekonomickému rozvoji Moravskoslezského kraje v posledních letech, poklesu míry nezaměstnanosti a rostoucí snahy zlepšovat životní prostředí v Ostravě lze předpokládat, že tento „odliv mozků“ bude slábnout. Z prezentovaných dat vyplývá, že za celé sledované období migrační saldo v Ostravě nikdy nedosáhlo kladné hodnoty

62



Tabulka 22 Migrace v Ostravě Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj: ČSÚ.

Přistěhovalí 4808 4495 4416 3551 3157 3014 2881 3007 3058 3055 2601 3257 3759 4018 3590 3513 3800 5096

Vystěhovalí 5107 4887 4933 4550 3638 3342 3304 3220 3462 3450 3334 3972 4556 4649 4932 4713 4788 5887

Přírůstek stěhováním -299 -392 -517 -999 -481 -328 -423 -213 -404 -395 -733 -715 -797 -631 -1342 -1200 -988 -791

Stále se projevuje vyšší míra vystěhovávání mladých vzdělaných lidí, většinou do ekonomicky atraktivnějších částí ČR, která má vliv na zhoršování vzdělanostní struktury města Ostravy („odliv mozků“, příliv nekvalifikovaných lidí a přistěhovalců z chudších zemí), ale také na stárnutí populace. 3.2.5.4. Struktura obyvatelstva 3.2.5.4.1. Struktura podle věku Změny ve věkové struktuře obyvatel Ostravy jsou určovány do značné míry změnami ve věkové struktuře celé České republiky. Změny věkové struktury ČR v devadesátých letech 20. století a v prvním desetiletí 21. století jsou podmíněné především předchozím vývojem porodnosti a úmrtnosti. Silná generace 70. let zaujímá v tomto sledovaném období výsadní postavení. Jsou to vlastně děti rodičů, kteří patřili k natalitní vlně po 2. světové válce (v roce 1946 se živě narodilo 210,5 tisíc a v roce 1947 -206,7 tisíc dětí). Tito lidé (narození po 2. světové válce) tvoří dnes druhou nejpočetnější generaci šedesátníků. Natalitní vlnu po druhé světové válce však neovlivnil pouze samotný konec války, ale především také natalitní vlna s vysokým počtem narozených dětí po 1. světové válce (nejvíce to bylo v roce 1921 - celkem 257,3 tisíc živě narozených dětí, od roku 1921 až do roku 1930 vždy nad 200 tisíc živě narozených dětí každý rok), která se právě po konci 2. světové války dostala do plodných let. Právě tato generace sekundárně ovlivnila počet narozených v 70. letech a terciálně se promítá v současné době (dnes je to už odcházející generace lidí starších 85 let). Nejsilnější současná generace je tedy generací třicátníků (v roce 1974 se živě narodilo 194,2 tisíc dětí a v roce 1975 191,8 tisíc dětí). 63



Natalitní vliv současné nejsilnější generace 70. let se však neprojevil v druhé polovině 90. let, jak se původně očekávalo, ale projevuje se až nyní, především poslední 3 až 4 roky (v roce 2005 se živě narodilo 102,2 tisíc dětí, v roce 2006 105,8 tisíc dětí a v roce 2007 dokonce 114,6 tisíc dětí). Ve sledovaném období populace ČR celkově zestárla. Proces stárnutí způsobuje především postupný pokles úmrtnosti, prodlužování střední délky života a nízká porodnost (v roce 2007 vzrostla naděje na dožití už na 73,7 let u mužů a 79,9 roku u žen). Za celé sledované období postupně klesal podíl dětské složky obyvatelstva, až ji v roce 2007 poprvé převýšil podíl obyvatel starších 65 let. Jen nepatrně se do věkové struktury obyvatel ČR promítlo působení migrace. I když se imigrace v devadesátých letech zvýšila, počet a věk cizinců (v roce 2007 tvořili cizinci 3,8 % obyvatel ČR) věkovou strukturu obyvatel ČR zatím podstatně neovlivnil. Změny ve věkové struktuře obyvatel Ostravy jsou za sledované období podobné jako výše popsané změny ve věkové struktuře obyvatel ČR. Také v Ostravě se projevuje dominantní vliv silné generace 70. let -v současné době nejpočetnější věkové skupiny (v roce 1974 se v Ostravě živě narodilo 5 654 dětí a v roce 1975 to bylo 5 594 dětí). Natalitní vliv generace 70. let, který se projevuje až v současné době, není v Ostravě tak výrazný, jako v celorepublikovém měřítku (v roce 2005 vykazuje Ostrava 3 269 živě narozených dětí, v roce 2006 dokonce o 28 méně, tedy 3 241 živě narozených dětí a v roce 2007 celkem 3 431 živě narozených dětí). Populační stárnutí se za sledované období projevuje v Ostravě ještě markantněji než v celkové populaci ČR díky nižší úmrtnosti, vyšší potratovosti a v posledním roce i díky nižší porodnosti. Rovněž podíl dětské složky po celé sledované období v Ostravě klesal. V roce 1990 tvořili obyvatelé Ostravy ve věku 0 až 14 let 21,1 % ostravské populace, v roce 1995 18,3 %, v roce 2000 16,3 % a v roce 2005 14,6 % populace Ostravy. Věkovou strukturu Ostravy však na rozdíl od věkové struktury ČR negativně ovlivnila také migrace. Od roku 1990 do roku 2007 (včetně) odešlo z Ostravy 76 724 původních obyvatel. Za stejnou dobu se jich do Ostravy přistěhovalo pouze 65 076. Od roku 1990 tedy pouze stěhováním ubylo v Ostravě 11 648 obyvatel. A protože z Ostravy odcházejí lidé především mladí (převážně ženy), je také negativní migrační saldo jednou z příčin stárnutí ostravské populace. Tabulka 23 Věková struktura obyvatel Ostravy k 31.12.2008

Věk Předproduktivní (0-14 let) Produktivní (15-64 let) Poproduktivní (65 +) Zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel absolutně relativně (%) 43 002 14,0 218 852 71,1 45 913 14,9

Přestože se počty narozených dětí od roku 1999 mírně zvyšovaly, počet a podíl dětí do věku 15 let je velmi nízký. Podíl obyvatel ve věku 0-14 let a obyvatel starších 65 let se tak postupně vyrovnával a v roce 2007 došlo poprvé k převýšení (byť jen nepatrnému) skupiny 65 a víceletých nad dětmi do věku 15 let. 64



Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v Ostravě do roku 2050 (dle střední varianty vývoje) značné míry kopíruje vývoj struktury obyvatel ČR. Níže uvedená tabulka 2.8 názorně dokumentuje postupné stárnutí obyvatel Ostravy. Zatímco lidí v nejnižších věkových kategoriích bude pomalu ubývat, počet lidí v nejvyšších věkových kategoriích naopak dramaticky poroste. Pro odhad budoucího vývoje počtu a struktury obyvatel Ostravy je nesmírně důležité srovnání počtu lidí v nejmladších a v nejstarších věkových kategoriích, zjednodušeně řečeno srovnání budoucího počtu dětí a důchodců.

65



Tabulka 24 Prognóza věkového složení obyvatel Ostravy podle pětiletých věkových skupin 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 0 až 4 14401 14047 13426 12551 11900 11808 11874 5 až 9 13938 14387 14033 13413 12538 11888 11796 10 až 14 13242 13929 14377 14024 13404 12530 11881 15 až 19 17067 13350 14037 14485 14133 13515 12642 20 až 24 19720 17427 13721 14407 14856 14506 13889 25 až 29 21119 20214 17928 14236 14920 15367 15019 30 až 34 25983 21539 20639 18362 14683 15366 15813 35 až 39 26039 26340 21920 21027 18762 15102 15784 40 až 44 20881 26330 26634 22253 21373 19126 15494 45 až 49 20765 21091 26490 26802 22487 21629 19414 50 až 54 20232 20791 21132 26455 26778 22567 21744 55 až 59 22609 19736 20321 20683 25890 26230 22168 60 až 64 21984 21425 18750 19374 19768 24814 25181 65 až 69 16283 20259 19837 17426 18095 18528 23346 70 až 74 11178 14365 17987 17740 15675 16402 16887 75 až 79 9033 9145 11913 15077 15048 13424 14219 80 až 84 6640 6435 6723 8960 11545 11748 10646 85 až 89 3472 3737 3776 4154 5748 7635 8024 90 a více 820 1425 1787 2021 2438 3540 5094 Celkem 305406 305969 305433 303451 300042 295725 290915 Pozn.: Šedě je označena silná generace 70. let. Zdroj: Solanský, O. Sociodemografická struktura Ostravy, Ostrava 2008

2045 2050 11706 11289 11862 11694 11789 11855 11994 11902 13020 12374 14405 13539 15466 14855 16230 15886 16176 16623 15827 16511 19579 16064 21394 19302 21331 20628 23749 20182 21406 21855 14765 18888 11500 12106 7466 8333 6117 6431 285781 280319

Situace v Ostravě bude ve srovnání s vývojem v ČR problematičtější, a to zvláště tehdy, nepodaří-li se výrazně změnit migrační saldo, které je zatím pro Ostravu stále negativní. Zvláště citelné je opouštění Ostravy mladými ženami, které by jinak mohly ovlivnit nárůst natality. Převratnější změny v postojích k rodičovství se u mladé generace lidí v Ostravě nedají předpokládat, zvláště pak tehdy, nedojde-li k výraznému oživení ekonomiky a její restrukturalizaci tak, aby mladí lidé našli pracovní uplatnění a naplnění svých profesních ambicí v Ostravě a blízkém okolí. Samozřejmě, že pracovní uplatnění mladých lidí a dostatek bytů pro mladé rodiny nejsou jedinými podmínkami pro nárůst natality, nicméně, jsou to podmínky základní. Silná generace 70. let bude do roku 2050 stejně jako v ČR nejvýraznější věkovou skupinou obyvatel Ostravy a bude tedy ovlivňovat věkové složení obyvatelstva. Tento fakt se projeví v postupném stárnutí obyvatel a v růstu průměrného věku. 

 

Uvedené o vývoji obyvatel Ostravy v průběhu let 2010 -2050 lze shrnout takto: Současné dvě nejpočetnější věkové kategorie (30 až 34 let a 35 až 39 let) zůstanou v produktivním věku přibližně do roku 2040. Poté se situace velmi dramaticky změní a nedojde-li do té doby k podstatným a převratným změnám pozitivních hodnot migračního salda, bude v Ostravě citelný nedostatek osob v produktivním věku. Děti silných ročníků žen ze 70. let nebudou mít podstatný vliv na zvýšení porodnosti v Ostravě. Podíl lidí ve všech postproduktivních kategoriích vůči ostatní populaci v Ostravě bude během celého sledovaného období neustále stoupat. Je to způsobeno přirozeným rolováním věkové 66





kategorie početné poválečné generace a od roku 2040 také nejpočetnější generace 70. let. K tomu bude přispívat také předpokládaná snižující se mortalita a prodlužující se naděje na dožití. Problémem, který může být v budoucnu v Ostravě velmi vážný, je snižující se počet mladých lidí, a to nikoliv pouze díky nízké porodnosti, ale také díky migraci těchto lidí (především mladých žen), kteří Ostravu opouštějí.

3.2.5.4.2. Struktura podle vzdělání Úroveň vzdělanosti obyvatelstva se v současné etapě hospodářského rozvoje, charakterizované přesunem těžiště ekonomických aktivit do terciéru a kvartéru, stává jedním z rozhodujících předpokladů rozvoje území. Město Ostrava patří k územním jednotkám, pro které je charakteristická nižší míra vzdělanosti. Index vzdělanosti zde dosahuje hodnoty jen 48,46 % a řadí tak Ostravu až na poslední místo mezi sledovanými městy. Podíl osob starších 15 let s vysokoškolským vzděláním ale postupně narůstá a dynamika tohoto růstu řadí Ostravu mezi přední města v tomto ukazateli. 3.2.5.4.3. Národnostní struktura obyvatel Ostravy a cizinci v Ostravě Z hlediska národnostní struktury je Ostrava srovnatelná s jinými městy a celorepublikovým průměrem, pro které je příznačná národnostní homogenita. Relativní podíl cizinců v Ostravě představuje 2,6 % celkové populace (k 31. 12. 2006 to bylo 7912 osob, z toho 63,6 % mužů). Nejpočetnější skupinou cizích státních příslušníků v Ostravě jsou Vietnamci a občané Slovenské republiky, následují Ukrajinci, Poláci a Rusové. Podle posledních čísel Magistrátu města Ostravy bylo k pobytu v Ostravě přihlášeno k 31. 3. 2008 celkem 9 495 cizinců. 3.2.5.5. Bydlení Poslední sčítání domů a bytů proběhlo v Ostravě k 1. 3. 2001. Bylo zjištěno 140 848 cenzových domácností. Jedná se o 5% nárůst oproti roku 1991. Ve městě se snížila průměrná velikost jedné cenzové domácnosti. V roce 2001 žilo v jedné domácnosti v průměru pouze 2,25 obyvatele, tedy o něco méně než v České republice (zde ukazatel činil 2,40 obyvatele). V průměru největší domácnosti mají městské okrajové obvody na jihu Ostravy -Proskovice a Nová Bělá s více než 2,5 osobami v jedné cenzové domácnosti. Ještě více obyvatel na jednu cenzovou domácnost připadá ve 2 městských částech v rámci obvodu Ostrava - Jih, a to Bělský les a zejména Dubina (zde žije 2,8 obyvatel v jedné domácnosti), neboť se jedná zároveň o části s nejmladším obyvatelstvem ve městě. Během sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo evidováno v Ostravě 22 481 trvale obydlených domů, z toho 14 509 (necelé dvě třetiny) trvale obydlených rodinných domů. Asi „nejméně obydleným“ urbanistickým obvodem je „Lešetínská“ v Kunčicích, kde bylo 27 domů (42 % celkového počtu), v nichž nikdo neměl trvalé bydliště. V úhrnu Ostravy připadalo na 100 cenzových domácností 49,3 % úplných rodin (rodiče a děti), 14,9 % neúplných rodin, 33,9 % domácností jednotlivců a 1,9 % nerodinných domácností; mezi jednotlivými částmi města však existují i zde poměrně značné rozdíly. Velikostní skladby bytů Ostravy v rodinných ani bytových domech se příliš neodlišují od celostátních údajů. Průměrný počet obytných místností na 1 byt byl v Ostravě v rodinných domech 3,26 zatímco v bytových domech připadalo na 1 byt v průměru 2,27 místností. Co se týče vybavení bytů po technické stránce, je na tom Ostrava poměrně dobře. Většina bytů v bytových domech i rodinných domech je vybavena vodovodem, bytové domy mají přípoj na 67



veřejnou kanalizaci. V bytových domech má zaveden plyn v bytě asi 9 bytů z 10, obdobný podíl bytů je první kategorie. U rodinných domů je přibližně 90 % bytů 1. kategorie, ale 20 % bytů nemá zaveden v bytě plyn. Méně příznivé je pouze procento bytů v rodinných domech, které jsou napojeny na veřejnou kanalizaci, kdy více než polovina bytů není připojena. Z hlediska připojení na vodovod není na území Ostravy žádná problematická část. S růstem životní úrovně a zejména se změnou způsobu života a práce i v Ostravě rostou nároky na standard bydlení. Poptávku po bytech ovlivňuje snaha mladých lidí bydlet mimo domácnost rodičů a s tím spojený nárůst cenzových domácností. Přes snahy státu o uvolnění regulovaných nájmů, nájemních bytů spíše ubývá než přibývá, což výrazně snižuje mobilitu pracovního trhu. V roce 1991 město vlastnilo celkem 45 476 bytů. V roce 2008 to bylo již jen 16 581 městských nájemních bytů. K 31. 12. 2008 město vlastnilo již 1 643 domů a 16 581 bytů. Tento počet je důsledkem jak fyzického úbytku bytů (demolice, změna užívání), tak prodeje bytů do osobního vlastnictví fyzických a právnických osob. V důsledku tohoto trendu se stále snižuje poměr nájemního bydlení k jiným formám vlastnictví. Z příjmů z prodeje domů a bytů ve vlastnictví města a dalších finančních zdrojů se hradí investiční záměry a příprava dokumentace, nová bytová výstavba, opravy panelových domů, regenerace panelových sídlišť, příspěvky a půjčky do investic v oblasti bydlení jednotlivým městským obvodům, popř. neziskovým bytovým družstvům. V posledních letech město hledá svou pozici v oblasti bydlení. Soustřeďuje se převážně na rekonstrukce a obnovu staršího bytového fondu, výstavbu domů s pečovatelskou službou a regeneraci ploch na sídlištích. Formou nabídky volných pozemků města podporuje výstavbu bytů, což zvyšuje cenu tržního nájemného. V rámci dotačního programu Regenerace panelových sídlišť realizuje ve spolupráci s městskými obvody úpravy dílčích částí okolí panelových domů v sídlištích s více než 150 byty v lokalitě (podmínka dotace). Ostatní projekty oprav a rekonstrukcí městských bytových domů jsou plně v kompetenci příslušných městských obvodů. Nová bytová výstavba nájemních bytů probíhá od roku 2007 v městském obvodu Poruba, kde se na ul. Průběžná staví 80 bytů v tzv. domech s pečovatelskou službou za finanční spoluúčasti Státního fondu rozvoje bydlení. Obecní nájemní byty jsou tvořeny z 94,00 % běžnými byty, z 5,25 % byty v domech s pečovatelskou službou, z 0,56 % byty zvláštního určení, tj. bezbariérovými byty, a z 0, 19 % byty služebními. 3.2.5.6. Občanská vybavenost 3.2.5.6.1. Zdravotnictví Sociální oblast a oblast zdravotnictví mají citelný vliv na život občanů města Ostravy a jeho kvalitu. Na území města Ostravy je dobrá dostupnost jak ambulantní tak lůžkové zdravotní péče a v mnoha případech je specializovaná zdravotní péče na špičkové úrovni. Statutární město Ostrava nabízí svým obyvatelům pomoc a podporu prostřednictvím odboru sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města a zřízených příspěvkových organizací sociálního a zdravotnického charakteru. Při zajišťování zdravotnických služeb spolupracuje s jednotlivými městskými obvody a také z nestátními neziskovými organizacemi i fyzickými osobami. Na území města Ostravy působí:  3 nemocnice s celkovým počtem lůžek cca 2 700, konkrétně se jedná o:  Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava, zřízená Ministerstvem zdravotnictví (1 373 lůžek),  Městská nemocnice Ostrava, přísp. org., zřízená statutárním městem Ostrava (862 lůžek), 68







Vítkovická nemocnice a.s. (privátní, vznikla spojením Vítkovické nemocnice a Nemocnice Ostrava-Jih), cca 900 dalších zdravotnických zařízení, z toho:  178 praktických lékařů pro dospělé,  68 praktických lékařů pro děti,  223 stomatologů,  81 lékáren.

3.2.5.6.2. Sociální služby Sociální služby jsou poskytovány jednotlivým občanům nebo jejich rodinám, pokud se ocitnou v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc při jejím zvládání. Sociální služby se mohou občanům poskytovat v jejich domácím prostředí jako tzv. terénní služby, ambulantně (uživatel dochází do zařízení) nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. V Ostravě je více než 100 zařízení poskytujících služby v oblasti sociální péče. Jejich zřizovatelem je město Ostrava, městské obvody, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby. V Ostravě je největší prostor věnován službám ambulantním. Poskytuje je 59,5 % zařízení. Terénní služby nabízí 42,3 % zařízení, pobytové 36,9 % zařízení. Poskytovatelé tyto formy nabízí vesměs kombinovaně. Můžeme říci, že jednotlivé formy sociálních služeb jsou zastoupeny poměrně vyváženě. Statutární město Ostrava zřizuje k zabezpečování sociálních služeb 10 příspěvkových organizací a 1 pobytové zařízení poskytující sociální služby v Městské nemocnici Ostrava. Platí, že v Ostravě jsou zastoupeny všechny typy zařízení sociálních služeb, byť některé jen okrajově (pracoviště rané péče, terapeutické komunity, domy na půl cesty, sociálně terapeutické dílny, noclehárny, chráněné bydlení a týdenní stacionáře). Nejčastějším typem zařízení sociálních služeb jsou v Ostravě sociální poradny (33 %), za nimiž následují centra denních služeb (19,8 %). Méně často jsou zastoupena zařízení pro krizovou pomoc (13,2 %), domovy pro seniory (12,3 %) a centra sociálně rehabilitačních služeb (12,3 %). Centra denních služeb, sociální poradny a zařízení pro krizovou pomoc častěji provozují občanská sdružení. Chráněné bydlení, nízkoprahová denní centra a centra sociálně rehabilitačních služeb a terapeutické komunity provozují obecně prospěšné společnosti. Denní stacionáře často provozují fyzické osoby, týdenní stacionáře příspěvkové organizace města Ostravy, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy pro seniory příspěvkové organizace města Ostravy a městské obvody, azylové domy a domy na půl cesty organizační složky města Ostravy. Příjemci těchto služeb jsou senioři, občané s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi, občané s kombinovaným tělesným a mentálním postižením, občané se zrakovým postižením, občané se sluchovým postižením, občané s civilizačním onemocněním, děti a rodiny a občané ohroženi sociálním vyloučením, včetně romské komunity. Z vyhodnocení vývoje obyvatelstva a jeho věkové skladby je zřejmé, že problémy se stárnutím populace budou nesporně hlavním problémem, jehož řešení je nastoleno před orgány města. Jak již bylo uvedeno, dojde v Ostravě k podstatnému stárnutí obyvatelstva. Podle vývoje počtu obyvatel přirozenou měnou se počet obyvatel ve věku 60 a více let bude vyvíjet přibližně následovně: v roce 2005 bylo těchto občanů 60,6 tis. a již v roce 2010 by jejich počet měl vzrůst na 68,5 tis.; v následujících letech bude jejich počet nadále stoupat na 75,8 tis. v roce 2015 a na 78,7 tis. v roce 2020. Z uvedené prognózy nárůstu počtu starších osob je patrné, jak se bude vyvíjet problém péče o starší občany a jak náročný bude nejen na prostředky, ale i na celkovou organizaci jednotlivých druhů zařízení. 69



Ústavní péče Pobytové služby pro seniory a osoby s mentálním postižením byly v roce 2007 zajišťovány prostřednictvím 9 příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je SMO, z toho 8 domovů pro seniory s kapacitou 1572 míst a 1 centra pro osoby se zdravotním postižením s kapacitou 330 míst. Služby pro další cílové skupiny, jako např. matky s dětmi, občané vracející se z výkonu trestu, lidé v krizi, zajišťuje Centrum sociálních služeb Ostrava, příspěvková organizace, poskytuje pobytové sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení pro 66 uživatelů. Terénní sociální péče Záměrem terénní péče je orientovat se na péči poskytovanou lidem v jejich vlastním sociálním prostředí. Hlavním zájmem je ulehčit uživateli v jeho postižení, pomoci mu k uzdravení nebo zabránit jeho osamocení. Jedna ze služeb terénní sociální péče je pečovatelská služba, která je poskytována občanům v jejich domácnostech včetně domácností v domech s pečovatelskou službou, případně v zařízeních pečovatelské služby. Pečovatelská služba byla v roce 2006 poskytnuta celkem 5 532 osobám. Při úřadech městských obvodů SMO je pečovatelská služba poskytována na osmi místech. Pro občany, kteří jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu a potřebují pomoc pečovatelské služby, jsou zřizovány domy s pečovatelskou službou. Přidělování bytů provádějí úřady městských obvodů na základě žádosti občana, naléhavosti situace a sociální situace občana. Na území města Ostravy se v současné sobě nachází 49 bytů v domech s pečovatelskou službou. Nestátní neziskové organizace a další rozvoj sociálních služeb Nestátní neziskové organizace jsou na území města významnými poskytovateli sociálních služeb a realizátory dalších aktivit. V SMO působí přes 100 neziskových organizací. V oblasti pobytových služeb pro seniory spíše doplňují služby poskytované příspěvkovými organizacemi, v celé řadě služeb jsou však výhradními poskytovateli služeb, zejména služeb terénních a ambulantních. 3.2.5.6.3. Kulturní vybavení Pro Ostravu je rozvoj kulturních a sportovních aktivit významnou součástí její identity. Město podporuje a propaguje kulturní a sportovní akce všeho druhu, a tím dává svým občanům velkou nabídku volnočasových aktivit, láká do města nové návštěvníky a také zlepšuje jeho image. Většina volnočasových akcí je stále zaměřena na mladší generaci a širší nabídka pro další cílové skupiny stále ještě chybí. Ostrava je však vnímána jako město s významnou divadelní a hudební (nejen klubovou) scénou, která nabízí široké spektrum aktivního trávení volného času. Nabídka kulturních služeb v Ostravě pokrývá všechny hlavní oblasti a obory kultury a zcela odpovídá velikosti a charakteru města. Nabídka kulturních akcí je zaměřena primárně na obyvatele města Ostravy a regionu. Akce oslovují převážně užší publikum, motivované k účasti odborným zájmem, osobními kontakty nebo lokálním patriotismem.Ve srovnání s jinými městy je kulturní dědictví města relativně chudé na kulturní památky pozitivně vnímané veřejností, např. hrady, zámky, sakrální památky. Naopak kulturní dědictví industriální povahy je v Ostravě mimořádných kvalit. V Ostravě existuje několik desítek galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění. Galerie výtvarného umění spravuje významné sbírky českého i světového umění století 19. a 20. i díla regionálních umělců. Expozice a výstavy Ostravského muzea dobře dokumentují historii města. Hornické muzeum OKD a Národní kulturní památka Důl Michal mapují vývoj hornictví na Ostravsku. Dalšími muzei na území města Ostravy jsou Hasičské muzeum či Citerové kulturní centrum, kde si lidé mohou prohlédnout neméně zajímavé exponáty. Město má 6 kin, jedno z nich -Multikino Cinestar - nabízí v několika klimatizovaných sálech desítky filmových představení denně. Dalšími kiny jsou kino AFK Vesmír, kino Art, kino Polanka, 70



Minikino a kino Luna. Oblast filmu v Ostravě dále rozšiřuje několik pravidelně se opakujících festivalů a přehlídek (např. Febiofest, Ostravský koníček, Jeden svět, Festival outdoorových filmů). Město Ostrava má velice rozvinutou divadelní scénu. Národní divadlo moravskoslezské, které se zde nachází, patří ke čtyřsouborovým divadlům. Ve dvou budovách - v Divadle Antonína Dvořáka a Divadle Jiřího Myrona - působí opera, činohra, balet a opereta. Další divadelní scény jako Divadelní společnost Petra Bezruče a Komorní scéna Aréna jsou činoherními soubory. Pro děti v Ostravě funguje Divadlo loutek Ostrava. Od r. 1995 pořádá toto divadlo každý lichý rok mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interese Ostrava a od roku 2000 každé sudé roky Divadelní pouť bez bariér. V oblasti divadla je nabídka reprezentována produkcí profesionálních i neprofesionálních divadel, velmi často zde zavítají i hostující profesionální či amatérské soubory. Soudě podle dramaturgie a ohlasu v odborném tisku je nabídka kvalitní a žánrově i inscenačně diferencovaná. Janáčkova filharmonie Ostrava je mezinárodně uznávaným hudebním tělesem. Mezinárodní festival Janáčkův máj patří k velice vyhledávaným akcím. Pestrými žánry láká mladé lidi z mnoha zemí Evropy letní hudební festival Colours of Ostrava, na kterém každým rokem vystoupí stovky domácích i zahraničních kapel. Skladby současných autorů zní na Festivalu nové hudby v rámci bienále Ostravských dnů. Kromě uvedeného je v oblasti hudby nepřehlédnutelné zejména působení několika pěveckých sborů (Mužský pěvecký sbor Vítkovice, Pěvecké sdružení Slezská Ostrava, Moravský komorní sbor), které se liší složením, věkem členů, dramaturgií i uměleckou úrovní. I pro děti, jako nejmladší návštěvníky je určena řada atrakcí. Na výstavišti Černá louka si mohou prohlédnout Sklep strašidel s bájnými postavami, mořské akvárium a v areálu Miniuni modely významných světových staveb. V prostorech Slezskoostravského hradu se konají nejrůznější akce, nádvoří slouží koncertům divadelním představením či jarmarkům. Nachází se zde také expozice pohádkových bytostí, akvária sladkovodních ryb i muzeum středověkého práva útrpného. Zoologická zahrada Ostrava chová jako jedna z největších v republice okolo 200 druhů zvířat, mezi nimi i velmi vzácné a ohrožené druhy. Návštěvníci mohou vidět komentované krmení, odpočinout si v dětském zookoutku nebo se zúčastnit večerní projížďky speciálním vláčkem a poslechnout si výklad průvodce. Na území města Ostravy najdeme také planetárium. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Porubě připravuje nejen sledování noční hvězdné oblohy, ale i besedy, naučné programy a koncerty. Jako zásadní problém kulturního života v Ostravě se odborné veřejnosti jeví existence velmi početné skupiny populace s minimálními kulturními potřebami, připisovaný především industriální minulosti města. Město disponuje infrastrukturou, která v podstatě odpovídá současným a budoucím potřebám kulturního života. Dle odborné veřejnosti chybí pouze kvalitní a na současné úrovni vybavený koncertní sál, odpovídající prostor pro realizaci velkých výstav výtvarného umění (městská galerie), moderní budova knihovny a cenově dostupné prostory pro zájmovou uměleckou i mimouměleckou činnost občanů (ateliéry, zkušebny, dílny, klubovny atp.), zejména dětí a mládeže. Problémem však je morální zastaralost vybavení kulturních domů, které vyžadují modernizaci. S tím koresponduje častý požadavek na vybudování moderního multižánrového centra kultury a zábavy (spojovaného s využitím industriálních kulturních památek v areálu Dolních Vítkovic). Tradičních akcí, jejichž nabídka je schopna sehrát významnější úlohu v kulturní turistice, je minimum, a to i přes zjevný multiplikační efekt těchto akcí, neboť návštěvníci využívají také jiné 71



nabízené služby v rámci města, kterými jsou ubytování, stravování, městská hromadná doprava, a využívají možností dalšího kulturního vyžití (např. návštěvy muzea, galerie, knihovny či nákup zboží kulturní povahy, jakými jsou publikace, katalogy, prospekty, zvukové či obrazové nosiče, pohlednice, upomínkové předměty apod.). Nabídka tradičních kulturních akcí je navíc nerovnoměrně rozložena v čase; nejméně tradičních akcí je pořádáno v období hlavní turistické sezony, tj. v období června až srpnu. Pozitivním rysem tradičních kulturních akcí v Ostravě je poměrně vysoké využití lokálního kulturního potenciálu, především interpretů působících ve městě případně v regionu. Minimum tradičních kulturních akcí se váže k nejvýraznějšímu, pro Ostravu významnému, ale z hlediska praktického využití velmi komplikovanému prvku kulturního potencionálu – industriálnímu kulturnímu dědictví. 3.2.5.6.4. Sportovní zařízení Sport je důležitou součástí života v Ostravě. Ať už se jedná o řadu úspěšných vrcholových sportovních klubů, které reprezentují region v nejvyšších národních soutěžích nebo o akce hostované v měřítku mezinárodních klání, navíc nelze samozřejmě opomenout pestré volnočasové sportovní vyžití Ostravanů a návštěvníků města. V minulosti se Ostrava úspěšně zhostila pořádání evropských nebo světových šampionátů (například v ledním hokeji, házené, volejbale, krasobruslení, futsalu atd.), utkání v tenisovém Davisově poháru nebo Poháru mistrů evropských zemí ve florbalu. Nezbytným faktorem pro různorodé sportovní aktivity jsou moderní sportovní zařízení, která nabízejí odpovídající služby a reagují na vývoj poptávky a na změny v kvalitě zázemí pro sportovní vyžití na všech úrovních (vrcholové i rekreační). Zařízení pro sport a rekreaci ve vlastnictví města Ostravy jsou spravována společností Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o., která byla založena v roce 1997. Zakladatelem a jediným vlastníkem společnosti je Statutární město Ostrava. Pro společnost se vžilo zkrácené pojmenování SAREZA a tento název je od roku 2003 registrován jako ochranná známka. SAREZA spravuje zimní stadion, krytý bazén, letní koupaliště a sportovní areál v Ostravě Porubě, dále pak sportovní halu v Ostravě - Přívoze, lázně v centru Ostravy, vodní areál v Ostravě Zábřehu, ozdravné centrum Ještěrka v obvodu Radvanice a Bartovice a sportovní areál Volgogradská v Ostravě - Zábřehu. Významnou organizací z pohledu sportovních středisek v Ostravě je taktéž společnost VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. Svými podnikatelskými aktivitami navázala na činnost bývalého Paláce kultury a sportu a rozšířila je o další. V současné době vlastní akciová společnost VÍTKOVICE ARÉNA čtyři střediska - ČEZ ARÉNU, Městský stadion, Multifunkční halu a Hotel Puls. Na území města Ostravy vyvíjí svoje aktivity rovněž množství sportovních klubů a tělovýchovných jednot, které tradičně vychovávají úspěšné vrcholové sportovce a týmy. Ostravské sportovní kluby mají stálé zastoupení v nejvyšších národních soutěžích a extraligách a pravidelně bojují o přední příčky. Mezi nejznámější patří například fotbalisté FC Baníku Ostrava, hokejisté HC Vítkovice Steel, basketbalisté BK NH Ostrava, volejbalisté z Volejbalového klubu DHL, floorbalisté FBC Ostrava a 1. SC SSK Vítkovice nebo basebalisté Arrows Ostrava. Velice oblíbenou oddychově rekreační aktivitou Ostravanů se v posledních letech staly „cyklovýlety“ nebo vyjížďky na kolečkových bruslích. Od roku 1990 se ve městě začínají budovat cyklistické stezky nebo značené trasy a ke konci roku 2007 bylo v provozu zhruba 189 km cyklistických tras. Jednou z priorit vedení města je napojení Ostravy na tzv. Greenway Krakov Morava - Vídeň, kde se počítá s budováním severní trasy podél řeky Odry. V nejbližší době se připravuje výstavba stezky na nábřeží Ostravice ve Slezské Ostravě a dořešení části mezi 72



Martinovem a Třebovicemi na Jantarové stezce. V přípravě jsou například projekty cyklistických stezek ve Staré Bělé, Proskovicích a na ul. Frýdecké nebo značení cyklistických pruhů na části ulic Michálkovické a Polanecké. 3.2.5.6.5. Turistická zařízení Obecným problémem je nedostupnost některých statistických údajů v sektoru cestovního ruchu za nižší úroveň než krajskou. Proto jsou níže uvedená data zpracována za Moravskoslezský kraj a referenční regiony, což však vzhledem k úzké provázanosti cestovního ruchu v rámci města a celého regionu nijak nesnižuje jeho vypovídací hodnotu. Ze stejného důvodu je počet a vývoj turistů v jednotlivých oblastech aproximován počtem hostů hromadných ubytovacích zařízení. Při sledování počtu turistů, kteří navštívili Moravskoslezský kraj je třeba konstatovat, že tento byl v předešlých letech (léta 2004 - 2006) stagnující. V roce 2007 pak došlo k výraznému nárůstu počtu turistů v tomto kraji. Oproti celorepublikovému průměrnému nárůstu počtu turistů o 1,9 % byl v Moravskoslezském kraji zaznamenán nárůst o 5,5 %. Tento nárůst byl podpořen zejména výrazným přílivem zahraničních turistů (o 17,2 % více než v roce 2006). Potenciál města Ostravy v oblasti cestovního ruchu spočívá zejména v jeho strategické poloze centra s dobrou dostupností širokého spektra atraktivit v oblasti památek, lázeňství i volnočasových aktivit a sportu dostupných v Moravskoslezském kraji. Mezi nejvýznamnější turistické, volnočasové a zábavní atraktivity Moravskoslezského kraje patří:  lyžařská střediska Severní Moravy a Slezska - Beskydy a Valašsko, Těšínské Slezsko, Jeseníky (odhad 500 tis. návštěvníků ročně),  Stodolní ulice (odhad cca 350 tis. návštěvníků ročně),  ZOO Ostrava (cca 330 tis. návštěvníků),  Valašské muzeum v přírodě - Rožnov pod Radhoštěm (cca 328 tis. návštěvníků ročně),  Slezské zemské muzeum, Opava (cca 174 tis. návštěvníků ročně) - zahrnuje také Památník Petra Bezruče, Arboretum v Novém Dvoře u Opavy, Slezský ústav, Památník II. světové války v Hrabyni, Areál čs. opevnění v Hlučíně - Darkovičkách a Ústřední knihovnu SZM,  Muzeum Bruntál (cca 114 tis. návštěvníků ročně) - včetně expozice mlýnského náhonu, středověkého hradu Sovinec a objektu bývalé kasárny v Karlovicích ve Slezsku, Technické muzeum Tatra Kopřivnice (cca 82 tis. návštěvníků ročně),  hrad Hukvaldy (cca 80 tis. návštěvníků ročně),  Muzeum Novojičínska (cca 80 tis. návštěvníků ročně),  Hornické muzeum OKD Ostrava (cca 67 tis. návštěvníků ročně),  zámky Hradec nad Moravicí a Raduň (cca dohromady 50 tis. návštěvníků ročně). Současně se v blízkém okolí města Ostravy nachází lázeňská a rehabilitační zařízení v Klimkovicích Lázně Sanatoria Klimkovice (funkční neplodnost, gynekologická onemocnění, nemoci neurologické, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondice), Karviné – Lázně Darkov (nemoci pohybového a oběhového ústrojí, kožní a neurologické nemoci), Karlově Studánce na Bruntálsku (nemoci dýchacího ústrojí, onkologické případy bez známek recidivy, hypertenze, funkční poruchy cév), Čeladné -Beskydské rehabilitační centrum Čeladná (nemoci pohybového ústrojí, oběhového ústrojí, nemoci nervové). 3.2.5.7. Bezpečnost 3.2.5.7.1. Kriminalita v Ostravě Město Ostrava stále patří mezi nejzatíženější města kriminalitou v ČR. Jednou z nejzatíženějších oblastí je městská část Ostrava-Jih, která je typicky zanedbanou panelovou 73



zástavbou, v níž se vyskytuje široké spektrem sociálně patologických jevů souvisejících s vysokou nezaměstnaností a chudobou (ze sociálních dávek zde žije cca 3000 rodin s nezaopatřenými dětmi). Dle údajů Policie ČR Ostrava - město tvoří v Ostravě největší podíl trestné činnosti krádeže prosté (51 %), dále krádeže vloupáním (12 %). Nejčastějším objektem zájmu zlodějů jsou byty, obchody a restaurace. Nejméně se vyskytuje činů mravnostních (0 %) a násilných trestních činů (7 %). Nejvíce zastoupenými činy v této skupině trestných činů jsou úmyslná ublížení na zdraví a loupeže. Největší počet mravnostních činů (cca 30 ze 76) byl spáchán v oblasti Ostrava - Jih. Z hlediska celkové kriminality tvořila skupina prostých krádeží přibližně polovinu (cca 51 %) celkového počtu všech trestných činů, které byly v roce 2007 ostravskou policií vyšetřovány. Největší zastoupení prostých krádeží tvořily krádeže věcí z vozidel a kapesní krádeže. Z tohoto pohledu na významu nabývají také preventivní aktivity v rámci města Ostravy. Tyto aktivity, resp. jejich zaměření a cíle lze vyjádřit jejich zaměřením se na:  děti a mládež, sociálně vyloučené, věkově a zdravotně handicapované skupiny a komunity, oběti trestných činů, včetně obětí domácího násilí,  eliminaci zejména majetkové a násilné kriminality, kriminality s rasistickým a extrémistickým podtextem, včetně recidivy,  snížení kriminogenních faktorů plynoucích z dlouhodobé nezaměstnanosti,  snižování diváckého násilí,  snížení kriminality související s drogovou kriminalitou,  vytváření podmínek pro realizaci alternativních trestů,  zvyšování bezpečnosti silničního provozu. 3.2.5.7.2. Dopravní nehody Policisté zaznamenali od počátku letošního roku k 19. 6. 2008 na území města Ostravy celkem 2 105 dopravních nehod. Zemřely při nich 2 osoby, 12 osob bylo zraněno těžce a 222 osob lehce. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesl počet dopravních nehod (-291), počet osob usmrcených (-8) a těžce zraněných (-12). Naopak vzrostl počet osob lehce zraněných (+14). Policisté zjistili požití alkoholických nápojů u viníků dopravních nehod v 68 případech. Mezi hlavní příčiny dopravních nehod patří zejména nesprávný způsob jízdy (1 374 nehod), nedání přednosti v jízdě (403 nehod) a nepřiměřená rychlost (200 nehod). 3.2.5.7.3. Protidrogová prevence Problematika protidrogové prevence a jiných závislostí je ve městě Ostrava řešena na třech rovinách, a to primární prevence (předcházení problému), sekundární prevence (léčba nemocí) a terciární prevence (mírnění škod). Služby v rámci péče o drogově závislé osoby jsou zajišťovány různými neziskovými organizacemi, zejména je to městem zřízená společnost Renarkon, o.p.s. Další z organizací je firma FAUST, o.s. V této oblasti statutární město Ostrava spolupracuje s řadou jiných institucí, jako například Policie ČR, městská policie, Krajská hygienická stanice, Věznice - Heřmanice, Diagnostický ústav pro mládež aj. Ostravě narůstá obliba experimentálního a rekreačního užívání konopných drog. Pravděpodobný počet uživatelů je odhadován na cca 15 000 -16 000 osob, což je již několik let stabilizovaný stav. Z celkového počtu evidovaných problémových uživatelů drog je 78 % mužů (2006/70,8 %). Detoxikační centrum pro drogově závislé osoby je zařízeno ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Kapacita je 12 lůžek, z toho 2 dětská. Centrum nezajišťuje služby pro akutní případy. 74



3.2.6. Antropogenní složka 3.2.6.1. Historický vývoj Důkazy prvního osídlení území dnešního města Ostravy, kterými jsou nálezy pazourkových nástrojů, spadají do doby před 300 000 lety. Z pozdější doby, přibližně před 25 000 lety, pak pochází nejvýznamnější pravěký archeologický nález Ostravska, kterým je Petřkovická Venuše. Od 8. století našeho letopočtu přichází do této oblasti první Slované a o století později dochází na kopci Landeku k vybudování hradiště kmene Holasiců. V průběhu následujících čtyř století došlo v souvislosti s rozvojem obchodu k vytvoření tržní osady na obchodní stezce z Opavy do Těšína a Krakova, která mezi lety 1267 -1279 získala statut města. První písemnou zmínku o městě Ostravě, dnešní Moravské Ostravě, lze nalézt v listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z roku 1267. První písemná zmínka o Slezské Ostravě se datuje již do roku 1229. Město s necelým tisícem obyvatel se postupně stávalo významným trhovým a řemeslnickým střediskem, což dokládá např. udělení práva konání výročního trhu Karlem IV. v roce 1362. Město bylo vybudováno jako centrum biskupských vesnic z blízkého okolí, přičemž městské jádro tvořilo pravidelné čtyřúhelníkové náměstí (dnešní Masarykovo) obklopené přízemními dřevěnými měšťanskými domy. V blízkosti se nachází kostel sv. Václava, který byl jedinou kamennou stavbou. Městské hradby byly budovány až ve druhé polovině 14. století. V letech 1830 až 1839 byly hradby postupně bourány, zmizely také městské brány. Rozvoj města je pak spojen zejména se jménem olomouckého biskupa Stanislava Thurza v 16. století, kdy dochází k rozkvětu řemeslné výroby, především soukenictví, tkalcovství a krejčovství, a město obhospodařuje řadu vlastních rybníků. V roce 1533 se Ostrava rozrůstá o sousední ves Čertovu Lhotu, což je původní název Mariánských Hor, a v roce 1555 o Přívoz. Z této doby, konkrétně z roku 1539, pochází také první písemná zmínka o moravsko - ostravské radnici. (Rozvoj slezsko - ostravského panství na počátku 16. století je pak spojováno se jménem zemského hejtmana těšínského knížectví Jana Sedlnického z Choltic.) Tento pozitivní vývoj města byl v následném období přerušen sledem zničujících událostí, z nich lze uvést např. požár města z roku 1556, který ochromil zcela život města a toto se s jeho důsledky vyrovnávalo dalších 10 let, nástup kardinála Františka z Ditrichštejna na biskupský stolec v roce 1599, který roku 1617 hukvaldské panství s městem Ostravou pronajal městu Příboru, obsazení města a jeho vyplenění polskými kozáky v roce 1620, epidemie morové nákazy v roce 1625, které podlehla polovina obyvatel města, obsazení města dánským vojskem roku 1626 a roku 1642 pak vojskem švédským, opakované povodně v následujících letech a další zničující požár roku 1675, druhá morová rána z roku 1715 a následně další velký požár v roce 1763. V důsledku těchto událostí se z Moravské Ostravy stalo nevýznamné městečko hukvaldského panství. Renesanci Ostravy přinesl až objev černého uhlí roku 1763, resp. počátek jeho těžby v roce 1787. Roku 1829 byla ve Vítkovicích u Ostravy postavena první huť, která byla dalším impulzem rozvoje města Ostravy. Ostrava se postupně stávala průmyslovým městem, ve kterém převládaly těžařský, hutnický, koksárenský, strojírenský, stavební a chemický průmysl. Dalším impulzem pak byla výstavba železničního spojení mezi Vídní a Krakovem, kdy byla v roce 1847 zprovozněna Severní dráha Ferdinandova, konkrétně úsek mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohumínem, který podpořil stavbu tratí místních. Důsledkem překotného rozvoje města bylo kromě výrazného nárůstu počtu obyvatel (počet obyvatel Moravské Ostravy se během 50 let více než zosminásobil) také neřízená, resp. bezplánovitá výstavba, kdy se vzájemně prolínaly průmyslové a obytné čtvrti, doly a dělnické kolonie, a nárůst kriminality, alkoholismu a znečištění města. Po vzniku ČSR si Moravská Ostrava nadále uchovala své významné hospodářské postavení. Roku 1924 došlo k vytvoření „Velké Ostravy“ spojením Moravské Ostravy s Přívozem, Mariánskými Horami, Vítkovicemi, Hrabůvkou, Zábřehem a Novou Vsí, takže počet obyvatel města dosáhl 100 000. Další rozvoj města se pak vedl v duchu výstavby bytů, obchodních domů, bank, úřadů, sociálních a zdravotních zařízení, kulturních zařízení apod. Růst města zabrzdila až hospodářská krize v 30. letech 20. století. V průběhu druhé světové války, konkrétně roku 1941, 75



došlo k dalšímu rozšíření Ostravy o Slezskou Ostravu, Heřmanice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice, Kunčice, Kunčičky, Výškovice, Starou Bělou, Novou Bělou a Hrabovou. Vzhledem ke svému potenciálu těžkého průmyslu se Ostrava stala v letech 1944 -1945 terčem více než 30 náletů, které poničily průmyslové i obytné části města. Po osvobození byla Moravská Ostrava roku 1946 přejmenována na Ostravu a v témže roku se stala univerzitním městem, neboť zde začala působit Vysoká škola báňská. Následující vývoj posiloval průmyslovou úlohu města, neboť docházelo ke zvyšování těžby uhlí a produkce železa, zároveň však také ke zvyšujícímu se poškozování životního prostředí. Stavební rozvoj města se zaměřil zejména na výstavbu nových průmyslových objektů a nových sídlišť v okrajových částech města, což se negativně projevilo na zanedbání centra města. V průběhu let 1957 až 1976 byly připojeny zbývající části města (Poruba, Pustkovec, Svinov, Třebovice, Bartovice, Hrabová, Martinov, Výškovice, Nová Bělá, Stará Bělá, Proskovice, Antošovice, Hošťálkovice, Koblov, Krásné Pole, Lhotka, Petřkovice, Plesná a Polanka nad Odrou), čímž počet obyvatel Ostravy dosáhl počtu 330 000. Útlum těžkého a těžebního průmyslu v období po roce 1989 znamenal pro město nejen pokles jeho významu na národní úrovni, ale zejména ekonomické těžkosti spojené s nutnou restrukturalizací jeho hospodářství od těchto tradičních odvětví směrem k odvětvím dříve podceňovaným nebo odvětvím novým. Po letech hospodářského propadu prochází město Ostrava vlnou výrazného ekonomického rozvoje a stává se tak opět významným hospodářským centrem země, které se může prezentovat nejen jako moderní průmyslové město, ale také jako město vzdělání, kultury a sportu. 3.2.6.2. Trh práce a zaměstnanost Situaci na trhu práce a zaměstnanosti v okrese Ostrava monitoruje a analyzuje úřad práce. Údaje z jeho komplexní analýzy byly využity jako základ Profilu města Ostravy pro oblast lidských zdrojů, v části trh práce a zaměstnanost v minulosti i nyní. Jelikož od 1. 1. 2007 došlo k rozšíření ostravského okresu o 12 obcí z okolních okresů, lze zaznamenat také - vzhledem k minulým statistikám - jisté posuny (zvláště při komparaci údajů za jednotlivé roky). Přesto jsou analýzy za okres Ostrava nadále relevantním informačním zdrojem. Popisované trendy v rámci okresu jsou obdobné trendům v rámci samotného města. Pro zpřesnění jsou údaje za okres v některých případech doplňovány údaji pouze za město Ostravu. 3.2.6.2.1. Zaměstnanost Celková zaměstnanost v okrese Ostrava se v průběhu roku 2007 zvýšila a její stav byl ke konci prosince nejvyšší od června 2001. Hlavním důvodem tohoto nárůstu bylo od ledna 2007 přiřazení do ostravského okresu 12 obcí z okolních okresů (viz poznámka v kapitole 2.1 Pohyb obyvatelstva). Touto změnou v územní příslušnosti došlo ke zvýšení u všech základních ukazatelů, které jsou v oblasti zaměstnanosti sledovány. K pozitivnímu vývoji ale současně přispěly i další faktory:  celkový dobrý výkon národního hospodářství, který se podle dostupných statistických a ekonomických informací i v uplynulém roce stále držel na vysokých hodnotách (meziroční přírůstek HDP v třetím čtvrtletí 2007 dosáhl 6,0 %),  pokračující ekonomický růst umožňoval ostravským zaměstnavatelům zvýšenou tvorbu nových pracovních příležitostí, převážně v kvalifikovaných profesích,  postupné rozšiřování výrobních kapacit investorů působících v průmyslových zónách s následným náborem nových zaměstnanců,  příchod zahraničních investorů z odvětví automobilového průmyslu, kteří mají zájem o spolupráci s jihokorejskou automobilkou Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., jenž zahájila na jaře roku 2007 výstavbu svého závodu v průmyslové zóně Nošovice v okrese Frýdek-Místek, 76





nezvykle teplé počasí v zimních měsících, které umožnilo pokračovat v sezónních pracích (obzvlášť pak v odvětví stavebnictví), atd.

Obecně lze konstatovat, že k trendu růstu zaměstnanosti u ostravských zaměstnavatelských subjektů přispívá zejména příznivě se vyvíjející hospodářská situace v ČR. Na celkovém zvýšení zaměstnaných osob se nejvíce podílejí malé firmy se stavem do 25 zaměstnanců. K velmi dobrému vývoji na ostravském trhu práce napomáhají i aktivity zahraničních firem začínajících realizovat, převážně v průmyslových zónách, své investiční záměry, ale i těch, které již zahájily výrobu, vytvořily nová pracovní místa a dále se rozšiřují a zvyšují počty svých zaměstnanců. 3.2.6.2.2. Nezaměstnanost Negativní trend vývoje ostravského trhu práce z předchozích let se v polovině prvního desetiletí 21. století zastavil (nejhorší situace byla v únoru 2004, kdy nezaměstnanost dosahovala 19,0 %). V roce 2007 byla nejpříznivější situace od roku 1992. Tento mimořádně pozitivní vývoj v roce 2007 byl ovlivněn především pokračujícím dobrým výkonem české ekonomiky, ale také například zpřísněním legislativy v sociální oblasti nebo příznivými klimatickými podmínkami především v zimním období. Pozitivně přispěl i rozvoj průmyslových zón v okrese Ostrava. Míra registrované nezaměstnanosti v Ostravě v červnu 2008 činila 8,3 % (za okres Ostrava to bylo 8,1 %). Hodnota tohoto ukazatele však neustále převyšuje celorepublikový průměr, který v tu samou dobu činil 5,0 %. 3.2.6.2.3. Volná pracovní místa Situace na poptávkové straně trhu práce v ostravském okrese se během roku 2007 vyvíjela velice dobře. V meziročním srovnání počty volných pracovních míst převyšovaly hodnoty z roku 2006 a ve třech měsících roku 2007 dokonce překročily čtyřtisícovou hranici. V závěru června 2008 měli zájemci a uchazeči o zaměstnání k dispozici dokonce 6 624 volných pracovních míst. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se firmy v okrese Ostrava v roce 2007 podílely přibližně 3 %. Oproti předchozím letům se výrazně zlepšuje situace, kdy se (už od devadesátých let) v Ostravě nedařilo výrazněji oživit tvorbu nových pracovních míst a zároveň slábnul zájem zaměstnavatelů o nové pracovní síly. Ekonomické oživení v regionu lze sledovat také díky významnému poklesu počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo, což je jeden z nejvýznamnějších ukazatelů charakterizujících stav na pracovním trhu. O jedno volné pracovní místo se mohlo koncem června 2008 v okrese Ostrava teoreticky ucházet 2,3 osob. Tento ukazatel je na velice nízké úrovni a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je jeho stav o 5,0 osob nižší. 3.2.6.2.4. Předpokládaný vývoj Další vývoj trhu práce v okrese Ostrava budou ovlivňovat nejen makroekonomické faktory, které působí na celorepublikové úrovni, ale také „místní“ vlivy. Okres Ostrava i celý MSK stále patří k hospodářsky nejvíce postiženým oblastem, neboť vlivem jednostranné orientace na těžký průmysl a jeho restrukturalizace v minulých letech jsou zde nakumulovány ekonomické, ale zejména hluboké sociální a ekologické problémy, které nelze vyřešit v krátkém časovém horizontu. Předpokládá se, že průměrná míra registrované nezaměstnanosti bude také v příštích letech v okrese Ostrava z celé ČR stále jedna z nejvyšších. Přesto by měl počet nezaměstnaných osob nadále se sezónními výkyvy klesat, především vlivem dobrého výkonu ekonomiky, přísnějšího a důslednějšího přístupu úřadů práce při zprostředkování zaměstnání, realizace programů aktivní politiky zaměstnanosti, dobíhajících projektů spolufinancovaných ESF OP RLZ a nových projektů OP LZZ, ale i vlivem legislativních změn. 77



Nadále bude přetrvávat kvalifikační nesoulad v nabídce a poptávce po pracovní síle. Tyto rozdíly by se však vzhledem k diferencované podpoře tvorby pracovních příležitostí i aktivnímu přístupu úřadů práce zvětšovat neměly. Přestože se trh práce vyvíjí velice dobře, tzn. snižuje se nezaměstnanost a roste celkový počet zaměstnaných osob, přetrvávají nadále mnohé problémy jako např. dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost ohrožených skupin uchazečů o zaměstnání, diskriminace starších pracovníků, nízká regionální mobilita a nedostatečná sladěnost systému vzdělávání s měnícími se požadavky trhu práce a u některých uchazečů o zaměstnání déle trvající nedostatek motivace živit se vlastní prací. Mezi nejzávažnější problémy lze tedy stále řadit:  dlouhodobou a opakovanou nezaměstnanost,  růst podílu věkově starších uchazečů o zaměstnání,  kumulace handicapů omezujících vstup ohrožených skupin obyvatelstva na trh práce,  nesoulad mezi strukturou kvalifikace uchazečů a požadavky zaměstnavatelů, který může znamenat snižování výkonnosti regionální ekonomiky, odliv „mozků“, ale také frustrace obyvatelstva a prohlubování sociální exkluze určitých skupin obyvatelstva s doprovodnými sociálně patologickými jevy.

3.2.7. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 3.2.7.1. Doprava a dopravní zařízení - širší vztahy Z hlediska silniční a železniční dopravy představuje Ostrava významný dopravní uzel nejen pro Moravskoslezský kraj, ale taktéž představuje důležitou spojnici v rámci evropského multimodálního koridoru TEN. Město Ostrava leží na trase VI. evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České republiky ve směru sever - jih, od hranic Polska přes Ostravu, Moravskou branou a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska, a je tvořen z železniční koridorové tratě, dálnice D47 a cyklistické trasy Eurovelo a dále zamýšlené vysokorychlostní tratě a vodní cesty Dunaj-Odra-Labe. Město se rovněž nachází v blízkosti mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, které hraje stále důležitější roli v dopravní dostupnosti Ostravy, neboť zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety. 3.2.7.1.1. Silniční doprava Ostrava leží na křižovatce základních dopravních tahů (motiv tzv. „slezského kříže“). Město je napojeno na hustou síť silnic I. třídy:  I/11: Hradec Králové - Opava - Hrabyně - Ostrava - Havířov - Český Těšín - (Žilina) 

I/47: Ostrava - Bílovec - Bělotín - Přerov



I/56: Opava - Hlučín - Ostrava - Frýdek-Místek - Beskydy



I/58: Bohumín - Ostrava - Příbor - Rožnov pod Radhoštěm



I/59: Ostrava - Orlová - Karviná

Současnou hustou silniční síť dále vylepší již částečně vybudovaná dálnice D47/D1, která vede ve směru od napojení na stávající evropskou dálniční síť u Brna, přes Ostravu a dále naváže hraničním přechodem Veřňovice -Gorzyczki na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk (Helsinki). Dálniční úsek v délce 15 km, v trase Ostrava – Rudná - Bohumín, byl zprovozněn 02. 12. 2007. Další úsek v délce 12 km, trasa Bílovec – Ostrava - Rudná, byl zprovozněn k 06. 05. 2008. Předpokladem do roku 2010 je postupné zprovoznění celé trasy Lipník n. Bečvou - st. hranice ČR/Polsko.

78



3.2.7.1.2. Železniční doprava Ostrava je významný železniční uzel. Je zde dálková i příměstská železniční doprava, a to jak osobní, tak nákladní. Městem prochází několik důležitých tratí:  ČD 270: Praha - Česká Třebová - Olomouc (Přerov) – Bohumín; dvoukolejná trať s elektrickým provozem je součástí trasy II. a III. tranzitního železničního koridoru (Rakousko - Břeclav - Přerov- Bohumín - Polsko, Německo - Cheb - Praha - Olomouc - Bohumín Slovensko). Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n. (předpokládaný termín 2014). 

ČD 316: Ostrava - Svinov - Opava-východ; jednokolejná trať s elektrickým provozem, která byla modernizovaná v letech 2004-06.



ČD 321: Ostrava - Svinov - Český Těšín; dvoukolejná trať s elektrickým provozem, předpokládaná optimalizace kolem roku 2017.



ČD 323: Ostrava hl.n. – Ostrava - Kunčice - Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí; v úseku Ostrava hl.n. – O.Kunčice dvoukolejná trať s elektrickým provozem (modernizovaná v letech 2005-07), v navazujícím úseku po Valašské Meziříčí připravovaná optimalizace s elektrizací v letech 2010-14.

Výrazné zkrácení jízdní doby mezi Prahou, Brnem a Ostravou přinese vybudování vysokorychlostní železniční tratě mezi těmito městy, přičemž tato by byla schopná konkurovat nejen dopravě silniční, ale také letecké. Výstavba těchto tratí v rámci České republiky by mohla být zahájena kolem roku 2020. Ostravský region má v nákladní železniční dopravě perspektivu. Je zde velký potenciál, protože zde vznikají nové průmyslové zóny. Bohužel zde chybí překladiště a terminály pro kombinovanou přepravu zboží. 3.2.7.1.3. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob po Ostravě je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy, a.s. Provozní délka sítě MHD má cca 476 km. Provoz zajišťuje 16 tramvajových, 10 trolejbusových a 67 autobusových linek. Ve srovnání s předchozími lety počet přepravených osob klesl. Jedná se již o dlouhodobější jev, kdy se zvedá podíl přepravených osob IAD na úkor MHD. Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, který je založen na jednotném tarifu, jednotných přepravních podmínkách, jednotném přístupu ke koordinaci jízdních řádů a koordinované nabídce více dopravců pro zajištění dopravní obsluhy na daném území. 3.2.7.1.4. Cyklistická doprava V Územním plánu města Ostravy je navrženo vybudování 330 km cyklistických tras. Z toho je v současné době v provozu cca 190 km. Prioritou pro následující období je především napojení Ostravy na Greenway Krakov – Morava - Vídeň, tzn. vybudování ostravského úseku podél řeky Odry. Probíhá rovněž příprava ostatních tahů podél ostatních řek Ostravice, Opavy a Lučiny. Neméně důležité je rovněž dobudování chybějících (nebo dnes jen etapových) vazeb uvnitř města a do příměstských oblastí. 3.2.7.1.5. Letecká a vodní doprava Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je vzdáleno 20 km od centra Ostravy. Je největším regionálním letištěm v ČR, se vzletovou a přistávací dráhou s parametry 3 500 x 63 m a kapacitou více než milionu ročně přepravovaných osob. Zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety (pravidelné linky do Prahy, Vídně a Moskvy, charterové lety do oblasti Středomoří) a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Letiště je dobře dostupné silniční 79



dopravou, včetně veřejné. Do roku 2009 by mělo být vybudováno navíc i železniční napojení letiště s přilehlou průmyslovou zónou na II. železniční koridor a tím bude také umožněno velmi rychlé spojení s městem Ostravou. Na území Ostravska je hájena územní rezerva pro oderskou větev (E 30) průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe v souladu s usnesením vlády ČR č. 635 z roku 1966. 3.2.7.1.6 Ochranná pásma dopravní infrastruktury Ochranné pásmo silnic Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Pro silnice I. třídy mimo zastavěné území obce je ochranné pásmo 50 m oboustranně od osy silnice, pro silnice II. a III. třídy 15 m. Ochranné pásmo železnice Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu dráhy), ochranné pásmo železniční vlečky je 30 m od osy krajní koleje. 3.2.7.1.7 Hluk z dopravy Lékařské studie dokazují nepříznivý vliv hluku na lidské zdraví. V důsledku hlukové zátěže organizmu dochází k takovým obtížím, jako je např. zvýšení krevního tlaku, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu nebo ztrátám hořčíku. Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi a zvyšuje riziko infarktu. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo úměrně vzrůstá s hlučností daného prostředí. Strategická hluková mapa aglomerace Ostrava Na území aglomerace Ostravy, jehož se strategie hlukové mapy (SHM) dotýká, žije 317 385 obyvatel. Vyhodnocení hlukem dotčené populace ve specifických hlukových pásmech jsou zpracovány podle územních městských obvodů a také pro celé hodnocené území. Výsledkem analýzy SHM jsou také počty školských zařízení, nemocnic a obytných staveb zasažených nadměrným hlukem. Na území aglomerace Ostravy byly na tratích ČD pro strategické hlukové mapování vybrány úseky v celkové délce 71,9 km, konkrétně se jednalo o úseky:  Havířov - Ostrava Svinov (23,4 km),  Jistebník - Bohumín (24,8 km),  Ostrava hl. n. - Paskov (15,1 km),  Ostrava Svinov - Děhylov (8,6 km). Pro výpočet hluku ze silniční dopravy sloužily výsledky předchozích dopravních průzkumů v Ostravě z databáze Ostravských komunikací a UDI MORAVA s.r.o., aktualizační průzkumy dopravy provedené v rámci této dokumentace, včetně sčítání na křižovatkách s rameny ústícími do výhradně obytných území. Data o intenzitě tramvajové dopravy byla získána z podkladů odboru dopravy Magistrátu města Ostravy v aktuálním grafikonu a pro zpracování zdrojů hluku z průmyslových zdrojů byly použity podklady Krajského úřadu Moravskoslezského kraje z databáze IPPC. Zdrojem pro stanovení počtu lidí dotčených hlukem byla data ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 ČSÚ. Počet lidí na území města Ostravy, kteří jsou vystaveni nadlimitnímu hluku, činí pro ukazatel celodenního obtěžování hlukem (Ldvn -ukazatel pro den-večer-noc) 27 800 osob. Z hlediska ukazatele celodenního obtěžování hlukem (Ldvn) bylo zjištěno, že na úrovni hlukové zátěže nad 75 dB žije na území města Ostravy 2 700 osob. Při přepočtu na celkový počet obyvatel žije nad mezními hodnotami hluku 10,8 % obyvatel města Ostravy. 80



Dobrou zprávou je, že v tzv. „černé desítce“, tedy seznamu deseti obcí a měst na území ČR s extrémní hlukovou zátěží nad 70 dB v nočních hodinách, město Ostrava nefiguruje. Podrobnější výsledky pro město Ostravu obsahuje následující přehled: Železniční doprava Nad mezními hodnotami pro ukazatele Ldvn a Ln (ukazatel pro noc) z železniční dopravy nežije na území města Ostravy žádná osoba. (Mezní hodnota Ldvn – 70 dB; Ln – 65dB.) Integrovaná zařízení Nad mezní hodnotou hlukové zátěže Ldvn z integrovaných zařízení žije na území města 500 osob a nad mezní hodnotou Ln 1000 osob. (Mezní hodnota Ldvn – 50 dB; Ln – 40 dB.) Silniční doprava Celodenní obtěžování hlukem nad mezní hodnotou ze silniční dopravy pro ukazatele Ldvn se dotýká 27 800 osob a pro ukazatele Ln 33 300 osob. (Mezní hodnota Ldvn – 70 dB; Ln – 60 dB.) Stavby pro bydlení, školská a zdravotnická zařízení V hodnoceném území se nachází celkem 190 školských zařízení, 9 nemocnic a 21 868 staveb pro bydlení. Podle ukazatele Ldvn se nad úrovní hlukové zátěže 75 dB nachází 200 obytných domů a 3 školská zařízení. Pro ukazatel Ln se u těchto objektů nevyskytuje žádný z výše uvedených nad úrovní hlukové zátěže. Hlukové mapování odhalilo, že největším producentem hluku je silniční doprava. Přibližně 85 90 % veškerého hluku pochází z tohoto zdroje. Naopak doprava železniční se na hlukové zátěži podílí zcela minimálně. 3.2.7.2. Zásobování pitnou vodou a odkanalizování 3.2.7.2.1. Zásobování města pitnou vodou Území statutárního města Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, v přibližném rozsahu 65 - 70 %, a z podzemních zdrojů, v přibližném rozsahu 30 -35 %. Vodárenské nádrže Šance na řece Ostravici, Morávka na řece Morávce a Kružberk na řece Moravici tvoří hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod. Surová voda je přiváděna na jednotlivé úpravny vody nacházející se v Nové Vsi u Frýdlantu n.O., Vyšních Lhotách a Podhradí, kde je upravována a následně rozváděna čtyřmi přivaděči DN 800-1600 dopravujícími vodu do 3 vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m . Vodovodní síť na území města provozuje a spravuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Na území statutárního města Ostravy se nacházejí vodní zdroje podzemních vod, kde jsou rozhodnutími vodoprávního úřadu vyhlášena ochranná pásma (tato jsou postupně zaváděna do Katastru nemovitostí). Na území města Ostravy se nachází několik ochranných pásem vodních zdrojů a úpravny vody, přičemž těmito jsou: Nová Ves a Dubí (úpravna vody Dubí byla od 31.5. 2006 odstavena z provozu; prameniště Dubí zůstává nadále v provozu), Zábřeh II. vodovod, Ostrava-Bartovice, Ještěrka I. a Ještěrka II., Stará Bělá - Palesek, Sýkorův důl, Pešatek, Nová Plesná (vodní zdroj není v současnosti využíván, ale je chráněn pro budoucí využití). Dále do těchto zdrojů podzemních vod zásobujících obyvatele města náleží i vodní zdroj Důlňák (části Les, Zimnice, Stará Datyně a Rakovec), který je dislokován v těsné blízkosti hranic 81



města Ostravy na katastrálním území Vratimov, Horní Datyně a Rakovec. V lednu roku 2008 byly Nová Ves a Dubí vyhlášeny za strategické zdroje pitné vody. Od měsíce února roku 2007 bylo zprovozněno čerpání části vyráběné pitné vody z úpravny vody Nová Ves směrem do vodojemu Záhumenice a následně do části Ostravy Poruby. Tímto krokem byla nahrazena možnost částečného zásobení Ostravy z vodních zdrojů do této lokality po trvalém odstavení úpravny vody Dubí z provozu. Společnost OVAK a.s. zajišťuje provoz hydraulické bariéry v areálu tzv. lokalitě Deza, která slouží k ochraně podzemních vod prameniště Nová Ves před pronikajícím znečištěním z bývalé průmyslové činnosti v této lokalitě. Koncem roku 2007 byly vybudovány a uvedeny do provozu tři náhradní sanační vrty. V současné době se na ochranu prameniště Nová Ves před přítokem kontaminované vody z Dezy realizuje v lokalitě Hůrka také výstavba záchytných drenů. Podzemní zdroje představují pro statutární město Ostravu, vzhledem k přepravním vzdálenostem, určitou provozní bezpečnost, a to i z hlediska zajištění pitné vody při mimořádných situacích nejrůznějšího druhu. Z vlastních podzemních zdrojů (Nová Ves, Ještěrka, Palesek, Pešatek, II. vodovod) bylo v roce 2007 dodáno do vodovodní sítě celkem 33,2 % pitné vody z celkové spotřeby ve spotřebišti provozovaném OVAK a.s. Průměrná spotřeba pitné vody na území města Ostravy v 90. letech klesala, v současné době je stabilizována. V roce 2007 bylo spotřebitelům dodáno právním subjektem Ostravské vodárny a kanalizace a.s. celkem 18 719 000 m3 pitné vody (pro srovnání v roce 2002 to bylo 20 863 000 m3). Domácnostem bylo dodáno 12 606 000 m3 (v roce rok 2002 to bylo 14 124 000 m3), což odpovídá 109 litrů na osobu a den (v roce 2002 to bylo 122 litrů). S rostoucí kupní silou obyvatel a následným využíváním moderních spotřebičů dochází ke snižování spotřeby vody v domácnostech. Spotřeba pitné vody nevzrůstá ani ve výrobě. Velké průmyslové podniky mají k dispozici vlastní zdroje, např. ArcelorMittal Ostrava a.s. Potřeba vody činí v Ostravě průměrně přibližně 35 mil. m3/rok. Vodovodní síť v délce cca 1 314 km, včetně vodovodních přípojek, dopravuje pitnou vodu pro 317 839 obyvatel města Ostravy. Hlavní vodovodní síť na území města obsahuje přivaděče a zásobovací řady DN 500-1200 a vodojemy o celkovém objemu cca 40 000 m3. Na území správního obvodu Ostrava se rovněž nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Nový Darkov - Klimkovice. 3.2.7.2.2. Kanalizace a čištění odpadních vod Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. Oddílný kanalizační systém byl v minulosti

vybudován na sídlištích Ostrava - Jih, v Hošťálkovicích, Lhotce a v současné době je budován v oblasti Petřkovic. Ve městě se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány volnými výustmi do recipientů nebo jsou odpadní vody likvidovány přímo u nemovitostí v bezodtokých jímkách, tedy žumpách. Jedná se o městské obvody Slezská Ostrava (části Koblov, Antošovice, Kunčice a Kunčičky, Heřmanice), Plesná, Nová Bělá, Radvanice a Bartovice, Nová Ves a části městských obvodů Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Petřkovice. Čištění odpadních vod je zajišťováno mechanicko-biologickou Ústřední čistírnou odpadních vod v Ostravě - Přívoze, na kterou jsou přiváděny odpadní vody od obyvatelstva i z průmyslu. Zde jsou přiváděny odpadní vody z centra města, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, 82



Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova a rovněž odpadní vody z části Vratimova, Klimkovic a Vřesiny. Na území města se dále nacházejí čistírny odpadních vod Heřmanice 1, Heřmanice 2 a Michálkovice, která byla donedávna ve zkušebním provozu; v současné době funguje v běžném plném provozu. Společnost VÍTKOVICE HOLDING, a.s. spolu s ArcelorMittal Ostrava a.s. provozují vlastní ČOV. V Ostravě funguje jednotná a oddílná kanalizační síť. Převážná část odpadních vod je odváděna jednotnou kanalizací (s odlehčením naředěných odpadních vod do řek) s čištěním v Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě - Přívoze. Mechanicko-biologickým čištěním na čističkách odpadních vod projde 90 % odpadních vod. Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. Projekt „Dostavba plošné kanalizace“ (DPK) řeší odkanalizování lokalit stávající zástavby na území města Ostravy a převedení odpadních vod do stávající městské stokové sítě s následnou likvidací znečištěných odpadních vod na již vybudovaných čistírenských kapacitách – ústřední čistírna odpadních vod v Přívoze (ÚČOV). V jednotlivých řešených oblastech jsou vybudovány pouze lokální stokové systémy, které jsou bez jakéhokoliv čištění vyústěny do recipientu (Odra, Ostravice), resp. část zástavby nemá vůbec vyřešeno systematické odkanalizování odpadních vod z jednotlivých objektů a tyto jsou likvidovány v septicích či žumpách, které mají přepady zaústěny do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a trativodů, jež odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu. Součástí projektu je také rekonstrukce ÚČOV Ostrava, která sice má dostatečnou látkovou i hydraulickou kapacitu, ale vyčištěné odpadní vody nesplňují požadované parametry kvality v ukazateli celkový dusík. 3.2.7.2.3. Povrchové vody a jejich kvalita Městem Ostravou protéká řeka Odra s jejími největšími přítoky, tj. řekou Opavou a řekou Ostravicí s přítokem Lučinou. Dále se na území města nachází desítky drobných vodních toků. Celková délka vodních toků na území města je 320 km, z toho 238 km významných vodních toků ve správě Povodí Odry (těmito jsou Odra, Ostravice, Opava, Lučina, Porubka). Drobné vodní toky, jako např. Polančice, Plesenský potok, Ludgeřovický potok, Starobělský potok nebo bezejmenný potok, který je přítokem Plesenského potoka, Porubky a Starobělského potoka spravují převážně ČR-Zemědělská vodohospodářská správa a Lesy České republiky s.p. Jiné drobné vodní toky spravují městské obvody statutárního města Ostravy a společnosti OKD, a.s., Ostravské vodárny a kanalizace a ArcelorMittal Ostrava a.s. Na území statutárního města Ostravy se nacházejí rovněž vodní nádrže. Jedná se o umělé nádrže, zejména rybníky, které jsou využívány např. pro chov ryb. Tyto se nacházejí na území městských obvodů Polanka nad Odrou a Svinov a jsou obhospodařovány Českým rybářským svazem. Mezi právní subjekty zabývající se chovem ryb v těchto lokalitách patří společnost Chov ryb Jistebník s.r.o. a RYBASPOL A&V spol. s r.o. Dále se nacházejí na území města taktéž zatopené štěrkovny a pískovny. Celkově je na území města 530 ha vodních ploch, 60 vodních nádrží má rozlohu nad 1 ha, z toho největší je Heřmanický rybník (103 ha), který je ve správě společnosti Green Gas DPB, a.s. Hydrologická situace, která je charakteristická malou vodností toků a rozkolísaností průtoků v průběhu roku, spolu s velkou hustotou osídlení a průmyslu má významný vliv na kvalitu vod na území města. Z hlediska vývoje kvality vody v tocích, měřeno v profilech na území města Ostravy podle vybraných ukazatelů, je možno na všech čtyřech tocích - Odra, Ostravice, Lučina, Opava konstatovat zlepšení. Oproti roku 2004, kdy byly všechny tyto toky, podle vybraných ukazatelů BSK5, CHSKCr, N-NH4, N-NO3, Pc zařazeny do jakostní třídy IV, která charakterizuje silně 83



znečištěnou vodu (Lučina v lokalitě Slezská Ostrava dokonce do jakostní třídy V), jsou tyto toky v roce 2006 charakterizovány jakostní skupinou III. 3.2.7.2.4. Podzemní vody Na území města Ostravy se nacházejí podzemní vody tzv. mělké a podzemní vody hlubšího oběhu. U mělkých podzemních vod lze hydrogeologické struktury rozdělit na:  podzemní vody údolních niv větších vodotečí,  podzemní vody vyšších akumulačních plošin, budovaných vyššími říčními terasami glaciálními sedimenty,  podzemní vody zvětralinového pláště a přípovrchové zóny předkvartérního podloží. Specifickou skupinu představují mělké podzemní vody antropogenních navážek. Z hlediska ochrany podzemních vod by měla být pozornost soustředěna zejména na:  zamezení vzniku nových zdrojů znečišťování podzemních vod,  eliminaci, popř. alespoň redukci nejmasivnějších a nejzávažnějších zdrojů kontaminace podzemních vod ze starých zátěží,  zachování vyhovující kvality vod a využitelnosti existujících jímacích území s prioritou ochrany zdrojů Nová Ves a Dubí,  zachování kvality podzemních vod údolní nivy Odry v oblasti CHKO Poodří. V důsledku rozšířeného průmyslu na území města docházelo k dlouhodobému působení průmyslových zdrojů kontaminace a skládek, úniků z netěsných kanalizací a uvolňování síranů z četných odvalů a velkoplošných navážek na kvalitu vody mělkých podzemních vod, která je díky tomu snížena. Na území města existují také tři významné hlubší hydrogeologické systémy, kterými jsou:  podzemní vody karbonu,  podzemní vody pelitické facie spodního badenu,  podzemní vody bazálních klastik spodního badenu, přičemž první z uvedených vod se čerpají v zájmu udržení nízkých přítoků vod do dolů v karvinské části revíru, podzemní vody pelitické facie spodního badenu využívají lázně v Klímkovicích a poslední uvedený typ hydrogeologického systému je pro svoji mineralizaci vodohospodářsky nevyužitelný, a to ani jako vody minerální (jeho využití spočívá jako zdroje tepelné energie). 3.2.7.2.5. Ochrana území před povodněmi Ochrana před povodněmi je realizována preventivními a operativními opatřeními, přičemž preventivními opatřeními jsou především opatření legislativní, příprava povodňových plánů, péče o zařízení sloužící k ochraně před povodněmi, stavebně technická opatření na vodních tocích a opatření v ploše povodí. Operativními opatřeními v době povodně pak jsou zejména: hlásná a varovná služba, monitoring všech meteorologických a hydrologických veličin, využití předpovědních metod pro prognózu vývoje či ovlivnění povodňové situace. Na území statutárního města Ostravy jsou stanovena opatřeními Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (resp. někde i opatřeními dřívějších vodohospodářských orgánů) záplavová území vodních toků, v některých místech včetně vymezení jejich aktivní a pasivní zóny. Jedná se o tato záplavová území:  záplavové území vodního toku Ostravice ř.km 0,00 -14,00 (se změnou aktivní zóny v ř.km 6,3 - 7,5),  záplavové území vodního toku Porubka ř.km 0,00 - 12,0,  záplavové území vodního toku Odra ř.km 0,00 - 10,4, ř.km 10,40 -28,5 a ř. km 28,5 až okraj města, 84



  

záplavové území vodního toku Lučina ř.km 0,0 - 9,1, záplavové území vodního toku Opava ř.km 0,00 až k okraji města, záplavové území vodního toku Michálkovický potok v ř. km 0,0 - 4,7.

Statutární město Ostrava má rovněž zpracován povodňový plán města a je ustanovena povodňová komise města. Z pohledu povodňové ochrany města lze uvést, že k poslední revizi a k většímu upřesnění průběhu výškových úrovní hladin v řekách došlo v roce 2002 (z významných úprav před tímto datem lze zmínit např. úpravy na řece Odře v letech 1960 až 1969, které byly vyvolány potřebou ochrany zástavby okrajových částí města Ostravy a ploch pro rozvoj průmyslu před pravidelnými povodněmi). V průběhu povodní v roce 1997 katastrofální průtok přesáhl kapacitu hrází podél Odry, takže došlo místně k jejich přelití a k zaplavení území některých městských obvodů Ostravy. Následná studie toku Odry na území Ostravy zpracovaná v roce 2000 prokázala, že oderské hráze sice výškově převedou stoletou povodeň, navrhla však jejich zvýšení v délce 5,7 km na jednotné převýšení 80 cm nad hladinou Q100. Toto zvyšování hrází podél Odry se dokončuje. Pod soutokem Odry s Opavou je na levém břehu ve Lhotce ohrožováno několik osamocených domů vodou padesátiletou a vyšší. Přívoz je ohrožen od průtoku padesátileté vody z Černého příkopu, jehož pravý břeh je nízký. Antošovice jsou dnes ohrožovány vodou dvacetiletou a Koblov je ohrožován již vodou desetiletou. Podél vodního toku Porubka se rozkládá zástavba městských obvodů Krásné Pole, Poruba a Svinov. Dnešní povodňová ochrana obytné zástavby Poruby a Svinova, která je místy chráněna jen na Q5, je jednoznačně nedostatečná. Povodňová ochrana podél výustní trati řeky Opavy je taková, že chatová osada v Martinově má zajištěnou povodňovou ochranu pouze kolem Q5 a vody vyšší ji ohrožují zaplavením. Tento stav v uvedené lokalitě byl důvodem pro vyhlášení stavební uzávěry. Městská část Třebovic je chráněna náspem trati ČD až na místa podjezdů, kterými proniká velká voda do padesátileté četnosti. Nejproblematičtějším místem podél vodního toku Ostravice je z hlediska povodňové ochrany na území města Ostravy městský obvod Hrabová. Jeho území je zaplavováno již od dvacetileté vody potokem Ščuči, který je přítokem Ostravice. Území podél vodního toku Lučina je zabezpečeno na bezpečné převedení stoleté vody. 3.2.7.3. Energetika a energetická zařízení 3.2.7.3.1. Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je zajištěno z jednotné celostátní sítě VVN 110 kV napájenou přímo z elektráren nebo přes nadřazenou přenosovou soustavu VVN 220 a 400 kV. Výrobu elektrické energie a její dodávku do rozvodných sítí zajišťuje několik firem. Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice. Do roku 2009 by měla stát nová rozvodna na křižovatce ulic Rudná a Plzeňská, která umožní pokrýt stále rostoucí požadavky na odběr energie z rozvoje území v okolí stávajícího Shopping parku a umožní napájení v oblasti průmyslové zóny nad Porubkou. Na území města je několik elektráren. Rozvodná distribuční síť VN je v městě provozována o hladinách 6, 10 a 22 kV. Distribuční rozvodná síť NN -380/220V, 50 Hz. Potřeba Ostravy je kryta ze 35 % z místních zdrojů a zbytek z celostátní rozvodné sítě. Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení kapacit elektrické energie. Prioritou je vybudování nové trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a přivedení nových vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV v Porubě, Fifejdách, Slezské Ostravě, Hrušově a Hrabové. Od října 2007 přestala existovat společnost Severomoravská energetika, která byla dříve hlavním distributorem elektrické energie pro území Ostravy, a její závazky na sebe převzala společnost ČEZ, a. s. Nejvýznamnější elektrárnou, která dodává elektřinu pro území Ostravy je Elektrárna Dětmarovice. Se svým výkonem 800 MW je největší klasickou elektrárnou na Moravě. 85



Základním výchozím podkladem byly podklady grafického informačního systému ČEZ Distribuce, a.s. a ČEPS. Sítě velmi vysokého napětí - vedení ZVN 400 kV Řešeným územím neprochází vedení velmi vysokého napětí ZVN 400 kV.

Páteř distribuční sítě tvoří  sítě velmi vysokého napětí - vedení 110 kV  sítě vysokého napětí VN 22 kV Součástí distribuční sítě jsou dále rozvodny a distribuční trafostanice. Stávající zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů, navrhovaná ve výkresu záměrů na provedení změn v území. Ochranná pásma Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení, které je nutno respektovat. Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče. Tabulka 25 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB. Ochranné pásmo [m] od krajních Zařízení: vodičů: Nadzemní vedení: § 19 § 45 a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 7m 10 m b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m 15 m c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m 20 m d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m 25 m e) u napětí nad 400 kV 30 m 35 m Podzemní (kabelové) vedení: do 110 kV vč. a vedení řídicí, měřicí a 1 m od povrchu vedení po obou stranách zabezpečovací techniky činí krajních kabelů. nad 110 kV 3 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů. Poznámka : § 19 – vedení postavené od 1.1.1995 do 1.1.2001 § 45 – vedení postavené před 1.1.1995

86



Tabulka 26 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV vč. 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní 3. pro závěsná kabelová vedení b) u napětí nad 35 kV do 110 kV vč. 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní c) u napětí nad 110 kV do 220 kV vč. d) u napětí nad 220 kV do 400 kV vč. e) u napětí nad 400 kV f) u závěsného kabelového vedení 110 kV g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence

7m 2m 1m 12 m 5m 15 m 20 m 30 m 2m 1m

Ochranné pásmo elektrické stanice: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo vnějšího líce obvodního zdiva; b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí NN 7 m; c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň NN 2 m; d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:  zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,  provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob,  provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,  provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m, V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. 3.2.7.3.2. Zásobování plynem Dodávky a následnou distribuci zemního plynu na území města zajišťuje Severomoravská plynárenská, a. s., člen RWE Group. Zásobování zemním plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu přes jednotlivé regulační stanice VVTL/VTL (Štramberk, Děhylov). Z těchto regulačních stanic je do Ostravy přivedeno několik VTL přívodů DN 300-500. Zemní plyn je distribuován pomocí rozvodných sítí - vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých rozvodů. Zásobování řešeného území zemním plynem je řešeno rozvody vysokotlakých (VTL) a středotlakých (STL) plynovodů. Součástí distribuční sítě jsou regulační stanice a ostatní zařízení zpracování a distribuce plynu. 87



Ochranná pásma dle zákona č. 458/2000 Sb., § 68, jsou:  u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, činí ochranné pásmo 1 m na obě strany od půdorysu,  u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek činí ochranné pásmo 4 m na obě strany od půdorysu,  u technologických objektů činí ochranné pásmo 4 m na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení jsou stanovena zákonem č. 458/2000 Sb., § 69 a § 98 odst. 3. Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, která činí pro: Vysokotlaké plynovody (VTL): – VTL do DN 100 – VTL do DN 250 – VTL nad DN 250 – regulační stanice vysokotlaké

15 m 20 m 40 m 10 m

3.2.7.3.3. Centrální zásobování teplem Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která vytápí více než 85 tisíc domácností. Od ledna tohoto roku došlo ke sloučení společnosti Dalkia Ostrava (bývalé Zásobování teplem Ostrava) se společností Dalkia Česká republika. V Ostravě Dalkia prodává zhruba 6,5 mil. GJ. Teplo se dodává do nejrozsáhlejší sítě centralizovaného zásobování teplem ve střední Evropě. Základní teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz a Výtopna Mariánské Hory. Celkově je na území města provozováno více než 400 km tras tepelných sítí, jak primárních, tak sekundárních, které dodávají teplo pro byty, vybavenost a podnikatelské aktivity. 3.2.7.4. Spoje a spojová zařízení Provoz telekomunikační sítě zajišťuje v Ostravě Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Síť je digitalizovaná, kvalita a rychlost spojení je na úrovni Prahy a Brna. Město je kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Tohoto pokrytí dosahuje téměř 100% obyvatelstva. Pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré. Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě. Velké části města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVANET a.s. Ve městě působí také několik alternativních telekomunikačních operátorů. Pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností GTS Novera, Broadnet Czech, Star 21, Ha-vel, Poda s.r.o. a další. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL i bezdrátovým připojením. Základní informace o stávajících spojích a spojových zařízeních jsou zakresleny ve výkrese limitů v rozlišení na kategorie  komunikační vedení  radioreléová trasa (vč. radiových stanic na trase)  retranslační stanice – převaděč  telefonní ústředna  základnová stanice  ochranné pásmo RR trasy 88





ochranné pásmo vysílače

3.2.7.5. Vedení sítí Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické mimo souvislou zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova, Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Provozovatelem kolektorů jsou Ostravské komunikace, a.s. Například „kolektor Centrum“ je položen v hloubce cca 9 metrů. Jedna jeho část vede od Prokešova náměstí pod Sokolskou, dále pak pod ulicí 28. října a ústí do budoucího obchodního centra. Druhá část spojuje ulici Zámeckou, Nádražní kolem Elektry a Domu umění a končí ve stávajícím kolektoru pod ulicí Poděbradovou. V novém tunelu je zatím umístěno kolem 795 vodovodních přípojek do domů, kanál, síť Telefónica O2, síť Dalkie a ČEZu. Jinými slovy, kolektor je vybaven jednotnou kanalizací, horkovodním potrubím (horká větev i zpátečka), potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty.

3.2.8. Hospodářský rozvoj 3.2.8.1 Struktura podnikatelského prostředí Podnikatelská struktura ve statutárním městě Ostravě prošla v minulých letech postupnou restrukturalizací, která byla charakteristická výraznou redukcí počtu zaměstnanců v tradičních odvětvích. Vzhledem k významnému postavení těchto odvětví v rámci lokální ekonomiky se v důsledku uvedeného Ostrava (a její okolí) stala jednou ze strukturálně nejpostiženějších oblastí České republiky. Situace se však od roku 2004 postupně začala měnit, a to zejména díky zvyšujícímu se růstu českého národního hospodářství a rostoucí globální poptávky po produkci typické v tomto regionu. Spolu s rozšiřováním a zvyšováním efektivity výrobních kapacit v tradičních odvětvích, začalo město Ostrava a celý okolní region výrazně využívat svůj růstový potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní sílu, rozvíjející se dopravní infrastrukturu apod. Výsledkem je současný ekonomický boom regionu spojený s masivním přílivem investic do průmyslových zón a výrazným nárůstem počtu developerských projektů v rámci podnikatelské, občanské a turistické vybavenosti. V současnosti je hospodářství města a jeho okolí zaměřeno převážně na průmyslové činnosti s postupně se rozvíjejícími službami (IT, vývojová centra), kde své investiční záměry realizuje mnoho světových společností - např. Hyundai, ArcelorMittal, TietoEnator, Multi Development, CTP Invest, ASUS Czech, SungWoo Hitech, Briggs & Stratton, Bang & Olufsen a mnoho dalších špičkových firem v oblastech IT, strojírenství, automobilového průmyslu apod. V roce 2006 dosahoval ukazatel HDP na obyvatele v Moravskoslezském kraji hodnoty přes 270 tisíc Kč, což představovalo oproti roku 2005 růst o 6,8 procenta. Při porovnání s výsledky ostatních krajů ČR se však jedná o hodnotu průměrnou (7. místo v rámci ČR), která představuje cca 86 % národního průměru a 68 % průměru členských zemí EU v HDP na obyvatele. Při porovnání ukazatele HDP na zaměstnance přitom dosahuje Moravskoslezský kraj třetí nejlepší hodnoty mezi kraji v ČR (za Prahou a Středočeským krajem). Obdobně dopadl Moravskoslezský kraj v roce 2006 také při srovnání investic do fixního kapitálu na obyvatele -6. místo mezi kraji v ČR, avšak s nárůstem oproti roku 2005 o více než 32 %. Mezi nejvýznamnější odvětví v Ostravě z hlediska zaměstnanosti patří zejména zpracovatelský průmysl, následované odvětvími vzdělávání a dopravy. V rámci zpracovatelského průmyslu lze identifikovat následující dominantní obory: 89



Hutnictví

a navazující výroba

Toto odvětví pokrývá zejména obory výroby kovů vč. hutního zpracování (dále jen „hutnictví“) a výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Právě hutnictví dominuje ekonomické struktuře města a regionu již po velmi dlouhou dobu a ani proces restrukturalizace a privatizace velkých podniků, která byla ukončena v roce 2003, tento trend nezměnily. Stále se nic nemění na skutečnosti, že na jedno pracovní místo v hutnictví připadají další tři až čtyři pracovní místa v navazujících oborech – a to nejen v tradičních odvětvích české ekonomiky, jako je např. strojírenství či stavebnictví, ale také v odvětví pro ostravský region více než aktuálním v automobilovém průmyslu. Odvětví je charakteristické stálým poklesem počtu zaměstnanců, kdy od roku 2002 do roku 2007 klesl celkový počet zaměstnanců v okrese Ostrava o více než 20 %, (v posledním roce však došlo k meziročnímu zvýšení o 2,5 %) při stále rostoucím objemu tržeb – mezi roky 2004 a 2006 o cca 7,5 %. V souladu se stále vysokou globální poptávkou po hutních výrobcích lze očekávat pokračující růst tohoto odvětví, avšak již bez významného snižování zaměstnanosti. Výhodou oboru je, že má silné a rostoucí zázemí ve vývoji a výzkumu, a to jak u jednotlivých podniků, tak díky činnosti Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Přímo navazující odvětví výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků na sebe dále váže velkou část pracovní síly, kvalifikačních dovedností a počtu podnikatelských subjektů. Podle statistik představuje odvětví v Moravskoslezském kraji cca 46 % všech tržeb v průmyslu, resp. více než 42 % národní odvětvové produkce (údaj za rok 2006, poz.: firmy nad 100 zaměstnanců) a z hlediska trhu práce zaměstnává cca 18 % pracovníků v rámci okresu Ostrava (firmy nad 25 zaměstnanců). Strojírenství V okrese Ostrava je ve strojírenství zaměstnáno přibližně 5,5 % zaměstnanců (firmy nad 25 zaměstnanců) a obor vytváří přibližně 11 % z celkových tržeb v průmyslových odvětvích v Moravskoslezském kraji. Dominantní síla Ostravy je zejména v těžkém strojírenství pro dodávku velkých investičních celků a při výrobě kolejových vozidel. Současně stále roste poptávka po přesném strojírenství. Klíčovým aspektem dalšího rozvoje strojírenského a dalších navazujících odvětví je zejména příchod velkého investora z oblasti automobilového průmyslu - společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. Tato investiční akce v rozsahu přes 34 mld. Kč významně ovlivní podnikatelské prostředí v rámci celého Moravskoslezského kraje a zejména v rámci města Ostravy, centra regionu. Podle autorů „Studie dopadů investice Hyundai na Moravskoslezský kraj“ z července 2007 budou v roce 2011 (plná produkce) na jedno vytvořené místo připadat 3 nově vytvořená pracovní místa v navazujících a dodavatelských odvětvích. Ostravský region, resp. celý Moravskoslezský kraj je v porovnání s dalšími kraji v ČR charakteristický nízkým podílem soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel (180 podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel v Ostravě v porovnání s 213 podnikateli na 1000 obyvatel v ČR). Tato skutečnost je dána především faktem, že v ekonomice města i regionu stále dominují tradiční podniky s velkým počtem zaměstnanců na úkor menších subjektů (fyzických osob).

90



3.2.8.2. Růstové obory Analýza nejvíce se rozvíjejících oborů na území města se obecně potýká s nedostatkem vstupních dat. Jsou sice k dispozici údaje např. o vývoji počtu zaměstnanců v jednotlivých oborech, ale tyto údaje jsou statisticky podchycovány hlavně u větších podniků (nad 20 zaměstnanců) a stav zaměstnanosti u menších firem je zatížen velkou nepřesností. Na druhou stranu chybí na úrovni města údaje o vývoji celkových tržeb nebo vývoji produktivity v jednotlivých oborech. Z tohoto důvodu byl zvolen přístup, který zachycuje vývoj počtu podnikatelských subjektů v jednotlivých odvětvích podle jejich vzniku, a to:  podílu nově vzniklých subjektů (2004-2006) na celkovém počtu subjektů v jednotlivých odvětvích  podílu nově vzniklých subjektů (2004-2006) v jednotlivých odvětvích na celkovém počtu nově vzniklých subjektů Pro zvýšení vypovídací hodnoty těchto ukazatelů a v souladu s cílem získat informace o růstových oborech je počítáno s čistými přírůstky (tzn. počet vzniklých subjektů snížený o počet subjektů zaniklých). Na základě analýzy těchto údajů lze konstatovat, že v letech 2004 - 2006 dosáhl čistý přírůstek počtu nově vzniklých subjektů v okrese Ostrava hodnoty 2 529, což představuje necelé 4 % všech subjektů s registrovaným sídlem v tomto okrese (celkem v tomto období vzniklo 7 498 subjektů a současně zaniklo 4 969 subjektů). Odvětví, která zaznamenala v tomto období nejvyšší růst jsou tato: činnost v oblasti nemovitosti a pronájmu; podnikatelské činnosti, ostatní veřejné, sociální a osobní služby, stavebnictví, obchod (vč. oprav); ubytování a stravování, ale také vzdělávání. 3.2.8.3 Významné subjekty v Ostravě Zdrojem údajů jsou faktografické listy města Ostravy, které jsou každoročně aktualizovány odborem ekonomického rozvoje MMO a které čerpají informace z Úřadu práce v Ostravě, a dále vybrané údaje z databáze podnikatelských subjektů. Tabulka 27 Firmy bez zahraničního kapitálu (k 31. 12. 2008) Zaměstnavatel TCHAS, spol. s.r.o. VOKD, a.s. ODS – Dopravní stavby Ostrava, a.s.

Zaměstnanců celkem 962 658 554

91

Zaměstnanců v okr. Ostrava 671 262 502



Tabulka 28 Firmy se zahraničním kapitálem Zaměstnavatel

Předmět činnosti

ArcelorMittal Ostrava a.s.

hutní prvovýroba, výroba hutních finálních výrobků a strojírenská výroba koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej TietoEnator Czech s.r.o. poskytování software, zpracování dat, služby databank, správa sítí ASUS Czech, s.r.o. výroba, instalace a opravy elektronických zařízení SUNGWOO HITECH výroba automobilových karosérií s.r.o. Dalkia Česká republika, výroba a rozvod elektřiny, plynu a a.s. tepelné energie Tesco Stores ČR a.s. koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej GE Money Multiservis, finanční zprostředkování a.s. Telefónica O2 Czech telekomunikační činnost Republic, a.s. Trefil & Schomberg s.r.o. výroba zboží z plastů Ahold Czech Republic, maloobchod se smíšeným zbožím a.s.

Počet zaměstnanců 7 462

Vlastnictví

1 395

Finsko

1 530

Taiwan

1 267

Korea

828

Francie

590

Velká Británie

618

USA

537

Španělsko

518 418

Německo Nizozemsko

Švýcarsko

Tabulka 29 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců Zaměstnavatel ArcelorMittal Ostrava a.s.

Předmět činnosti Počet zaměstnanců hutní prvovýroba, výroba hutních 7 462 finálních výrobků a strojírenská výroba VÍTKOVICE HOLDING strojírenská a hutní výroba 7 040 Fakultní nemocnice Ostrava poskytování zdravotní péče 3 050 Dopravní podnik Ostrava a.s. městská, příměstská, pozemní osobní 2 380 doprava Vysoká škola báňská -Technická vysokoškolské vzdělávání 2 260 univerzita Ostrava Městská nemocnice Ostrava poskytování zdravotní péče 1 759 EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. výroba kovů, hutní zpracování 1 634 Česká pošta, s.p., Odštěpný závod poštovní kurýrní činnost 1 430 Severní Morava ČD Cargo, a.s. -složky s pracovišti železniční nákladní doprava 1 466 v okr. Ostrava HRUŠKA, spol. s r.o. koupě zboží za účelem jeho dalšího 1 292 prodeje a prodej, zpracování ovoce, zeleniny a okopanin

92



V poslední době došlo k výraznému posunu v oblasti přílivu zahraničních investic. Podle údajů zveřejňovaných Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest byla v období do roku 2004 na území města Ostravy podpořena pouze jedna investiční akce (Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o. v roce 1998) a bylo tedy konstatováno podprůměrné zastoupení zahraničního kapitálu v rámci Moravskoslezského kraje. V současnosti již však při komparaci s realizovanými investicemi v rámci celé ČR lze konstatovat, že investiční projekty podpořené agenturou CzechInvest a realizované v okrese Ostrava představují 4 % všech podpořených investičních projektů, přes 2 % umístěných investic a cca 3 % generovaných pracovních míst v rámci celé České republiky. 3.2.8.4. Úloha malého a středního podnikání Malé a střední podniky (MSP) hrají v regionálním rozvoji velice důležitou úlohu a mezi MSP a regionální ekonomickou strukturou existuje významné vzájemné působení. Zejména ta část MSP, které patří do sektoru služeb (maloobchod, hotelnictví, osobní služby a převážná část stavebnictví) závisí ve valné míře na místní a regionální poptávce. Malé a střední podniky (MSP) jsou ve všech vyspělých ekonomikách důležitým faktorem tvorby HDP, exportu, zaměstnanosti a inovací. Vysoká míra nezaměstnanosti ve většině zemí je jedním z hlavních důvodů pro stimulaci podpory a rozvoje MSP. V ČR byl v r. 2006 podíl sektoru MSP na:  výkonech ekonomiky 51,45 %  v účetní přidané hodnotě 52,62 %  exportu 43,50 %  dovozu 54,60 %  zaměstnanosti 61,38 %  celkovém počtu podniků 99,85 %

93



Hlavní přínosy MSP pro ekonomiku lze shrnout do následujících charakteristik:  vytváří nové pracovní příležitosti -hlavní tvůrci pracovních míst;  rozvíjí konkurenceschopnost -zvětšují konkurenční tlak, čímž podněcují trh ke zvyšování produktivity zlepšením účinností nebo aplikací inovací;  zmírňují negativní důsledky strukturálních změn -relativní pružnost, rychlost odezvy (vč. vzniku a zániku firmy) na změny podmínek;  rychleji se adaptují na požadavky a výkyvy trhu a vyplňují okrajové oblasti trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé, působí jako subdodavatelé velkých podniků;  relativně rychle inovují, zavádějí nové technologie a operativně se přizpůsobují požadavkům spotřebitelů;  napomáhají rychlejšímu rozvoji regionů, měst a obcí  malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky,  ne vždy „čistá“ konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů,  omezená výrobní kapacita zvyšuje náklady při vývozu hotových výrobků do zahraničí,  konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami,  slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky,  platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost,  vysoké administrativní zatížení. 3.2.8.5. Prostory pro podnikání a podnikatelská infrastruktura Oproti situaci v roce 2003 - 2004, kdy byl konstatován nedostatek vhodných ploch pro potřeby místních MSP se situace výrazně posunula. Ostrava v současnosti zažívá stavební rozmach, který byl spuštěn příchodem významného investora do Moravskoslezského kraje - automobilky Hyundai. Ohlášená investice významně zvýšila zájem dalších investorů, ale zejména také způsobila příchod developerských společností připravených realizovat projekty výstavby administrativních, logistických, hotelových a rezidenčních komplexů. Zdrojem údajů je zejména publikace REAL ESTATE REPORT (červenec 2010) zpracovaný odborem ekonomického rozvoje MMO, webové stránky města Ostravy, Moravskoslezského kraje i jednotlivých developerů a monitoring tisku. Průmyslové a podnikatelské zóny  Průmyslová zóna Ostrava -Hrabová (vč. CTPark) Rozloha: 110 ha celková rozloha včetně infrastruktury K dispozici: 141 000 m2 kancelářských a výrobních ploch Současný stav: zóna dokončena, možnost pronájmu prostor – CTP Invest, s. r.o. • • • • •

Hlavní průmyslová zóna v Ostravě. Zóna je umístěna na okraji obydlené městské části s více než 100 000 obyvateli. Strategická poloha vedle rychlostní silniční komunikace. V blízkosti zóny je zastávka autobusu městské hromadné dopravy. Mezinárodní letiště Ostrava - Mošnov vzdálené 15 km od místa.

 Vědecko-technologický park Ostrava, a.s. Rozloha: 10 ha (4,5 ha zastavěno budovami) K dispozici: 5 400 m2 kancelářských a výrobních ploch Současný stav: možnost pronájmu kancelářských, laboratorních, společenských a prezentačních prostor v rámci víceúčelových budov PIANO a TANDEM. 94



Park umístněn v areálu VŠB -Technické univerzity v Ostravě. VTP - přední regionální firma podporující začínající podnikatele (start-ups) a rozvoj spin-offs projektů. Preferované technologie pro vstup do parku: • Výzkumné, vývojové a projekční činnosti, zvláště vítána je spolupráce s regionálními univerzitami • Biotechnologie • Nanotechnologie • Vývoj a výroba laboratorní, měřicí a zkušební techniky • Vývoj SW, vývoj, výroba a instalace IT technologií • Technologicky orientovaná kusová nebo malosériová výroba • Centra zákaznické podpory • Centra sdílených služeb • Expertní a řešitelská centra • Technologická centra • High – tech opravárenská centra • Vysoká úroveň nabízených kanceláří a laboratoří za vysoce konkurenční ceny. • Lokalita začleněna do ostravského integrovaného dopravního systému.  Rozvojová zóna Ostrava-Hrušov Typ projektu: průmyslová zóna Developer: S.P.I.Holdings, a.s. Stav připravenosti: přípravná fáze výstavba 2012 - 2015 Velikost území: 33 ha Využití: lehký průmysl, sklady, drobná výroba  Zóna lehkého průmyslu „Nad Porubkou“ Typ projektu: průmyslová zóna Developer: Statutární město Ostrava, Městský obvod Poruba Stav připravenosti: průběžně pokračuje výstavba Velikost území: 10 ha Využití: lehký průmysl Významné multifunkční a administrativní komplexy a budovy  Varenská Office Center Typ projektu: administrativní budova Developer: ECM Stav připravenosti: dokončeno Využití: 8 000 m2 kancelářských prostor  Centrum pokrokových inovačních technologií, VŠB – TU Ostrava Typ projektu: průmyslová zóna Developer: OHL ŽS, TCHAS, HOCHTIEF CZ Stav připravenosti: dokončeno 2007 Využití: 6 144 m2 CPIT a 3 300 m2 podnikatelská inkubátor  Nová Karolina Typ projektu: rozvojová zóna Developer: Multi Development

95



Stav připravenosti:

Velikost území: Využití:

zahájena příprava 1. etapy (plánovaný termín dokončení 2010), 2. etapa – dokončení 2012, 3. etapa – dokončení – 2014, 4. etapa – dokončení 2016 32 ha 97 000 m2 obchodních ploch, 67 000 m2 kancelářských prostor, 78 000 m2 ploch pro bydlení, 3.500 parkovacích míst 1. etapa – výstavba obchodně zábavního centra s plochou 56 000 m2, administrativního komplexu s plochou cca 23 000 m2, bytový dům s 200 byty, podzemní parkoviště, rekonstruovány dva historické objekty Elektrocentrály a Ústředny elektrocentrály (tzv. dvojhalí) - využití pro koncerty, výstavy a další kulturní a sociální účely; případně návrh Ostravského muzea hromadné dopravy

 Oblast Dolních Vítkovic -„Nové Vítkovice“ Typ projektu: rozvojová zóna Developer: VÍTKOVICE HOLDING Stav připravenosti: přípravná fáze (záměry a studie) – plán dokončení stěžejních částí 2015 Velikost území: 253 ha Využití: vysokoškolské, vědecko-výzkumné a vývojové centrum včetně kapacit pro bydlení a ubytování odborníků i studentů, cestovní ruch - tématicky zaměřené muzeum (hornictví, ocelářství, strojírenství), sport (golfové hřiště) průmyslová zóna, inovační centrum

 Nordica Ostrava Typ projektu: administrativní budova Developer: Skanska Property Stav připravenosti: dokončeno 2008 Využití: 11 500 m2 kancelářských prostor  Axis Office Park Typ projektu: administrativní komplex budov (součást Průmyslové zóny Ostrava - Hrabová) Developer: CTP invest Stav připravenosti: dokončeno 2008 Využití: 32 500 m2 kancelářských prostor

3.2.8.6. Brownfieldy Na území Statutárního města Ostrava lze nalézt celou řadu zajímavých příležitostí pro rozvoj aktivit investorů na pozemcích typu brownfield, přičemž odhad celkové rozlohy území pokrývaného pozemky charakteru brownfields je 1 800 ha (cca 8 % rozlohy města Ostravy). Dvě hlavní oblasti, Karolina a Dolní oblast Vítkovic, pozůstatky zlaté éry těžkého průmyslu, již mají své majitele, kteří již začínají realizovat aktivity k jejich rozvoji. Třetí oblast, rozvojové území Ostrava-Hrušov, která představuje oproti výše uvedeným oblastem spíše území s charakterem "sociálního brownfieldu" (nebyla zde totiž soustředěna samotná výroba, ale budovy, které se zde vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních podniků), je v současné době ve fázi počátečních příprav využití území. Dle údajů z Národní databáze brownfieldů (viz. http://www.brownfieldy.cz/) se na území města Ostravy nachází dále těchto 5 nejvýznamnějších brownfieldů (území identifikovaná v rámci „Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů“ v letech 2005-2007 agenturou CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady): 96



 Areál Oderský-závod služeb Dolu Jan Šverma Typ lokality: pozemek (plocha bez objektů) Stávající využití: není Předchozí využití lokality: průmysl Rozloha lokality: 101 000 m2  Areál u dálnice, Ostrava - Svinov Typ lokality: areál (plocha s budovami) Připravenost lokality k regeneraci: lokalita je připravená, je možná regenerace celé lokality Stávající využití: bez využití Předchozí využití lokality: průmysl, závod lihovaru Rozloha lokality: 47 000 m2  CEMOS Ostrava Typ lokality: Stávající využití: Předchozí využití lokality: Rozloha lokality:

areál (plocha s budovami) částečné využití nájemci k podnikatelským aktivitám průmysl, cementárna 173 000 m2

 Bývalé Urxovy závody, Deza, nyní Lahos, Zábřeh - VŽ, Ostrava Typ lokality: areál (plocha s budovami) Připravenost lokality k regeneraci: lokalita je připravená k dekontaminaci Stávající využití: částečně využito Předchozí využití lokality: průmysl, chemický průmysl Rozloha lokality: 207 000 m2  Území bývalého odvalu Dolu Jana Šverma, Ostrava Typ lokality: pozemek (plocha bez objektů) Připravenost lokality k regeneraci: probíhají přípravné práce pro recyklaci kontaminovaného materiálu, která bude probíhat zhruba 10 let. Následně bude provedena biologická rekultivace - ozelenění a výsadba stromů Stávající využití: probíhají přípravné práce pro recyklaci kontaminovaného materiálu, která bude probíhat zhruba 10 let Předchozí využití: jiné, skládka chemických závodů a černouhelného dolu Rozloha lokality: 168 000 m2

3.2.9. Územní zátěže 3.2.9.1. Staré zátěže na území města Ostravy Obecná charakteristika lokalit starých zátěží Staré zátěže lze charakterizovat jako lokality s přetrvávajícím znečištěním horninového prostředí, tedy zemin a podzemních vod, jež bylo způsobeno úniky škodlivin z primárních zdrojů při výrobě, skladování a dalších manipulacích. Takovéto znečištění skrývá potenciál ohrožení životního prostředí, ekosystémů a zdraví obyvatel ještě dlouho po odstranění dotace z primárních zdrojů znečištění a zároveň může znamenat omezení ve způsobech možného využívání dané lokality. Úplná eliminace lokalit starých zátěží, vzhledem k jejím extrémním nákladům, není možná. Z toho důvodu bývá uplatňován princip redukce rizik z existence těchto zátěží pouze na definovanou akceptovatelnou úroveň, princip volby priorit, příp. zavedení omezení na charakter 97



dalšího funkčního využívání lokalit, vždy v závislosti na závažnosti reálných či potenciálních rizik pro životní prostředí, zdraví obyvatel a ekosystémy. V případě značné části lokalit starých zátěží probíhá nebo bude probíhat jejich řešení v rámci sanačního programu Fondu národního majetku ČR. Mnohé lokality, mezi nimi též některé velmi významné, však nenaplňují příslušná formální kritéria k jejich zařazení do tohoto programu. Kromě uvedeného je nutno poznamenat, že sanační program FNM ČR je primárně zaměřen na redukci humánních zdravotních rizik ze staré kontaminace. Výsledkem tohoto je neřešení stavu některých lokalit starých zátěží, ačkoli jejich stav a zůstatková kontaminace znemožňují jejich další využívání v souladu s potřebami a záměry města. 3.2.9.1.1. Provozované průmyslové podniky Do této kategorie spadají rozsáhlé areály velkých hutních, strojírenských či chemických komplexů, koksovny, energetické zdroje a velká řada areálů menších podniků a provozů různého zaměření. Bez ohledu na charakter výroby lze prakticky ve všech areálech očekávat přinejmenším lokální znečištění horninového prostředí ropnými látkami a velmi často též chlorovanými uhlovodíky, přičemž konkrétní charakter výroby pak zpravidla přináší ještě specifický typ a rozsah kontaminace. Problémové, vzhledem k možnému vlivu znečištění na své okolí, především na podzemní vody a povrchové toky, jsou ve městě Ostravě následující podniky:  OKD, OKK, a.s., koksovna Jan Šverma s masivní kontaminací horninového prostředí typickou pro koksárenské provozy (polyaromatické a aromatické uhlovodíky, fenoly, sírany, amonné ionty), jež potenciálně ohrožují vodní zdroj Nová Ves; financování sanace zajištěno,  BC MCHZ, s.r.o. s masivní kontaminací především amonnými ionty z provozů anorganické chemie, potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves; financování sanace dosud nezajištěno,  VÍTKOVICE, a.s. s rozsáhlým znečištěním chlorovanými uhlovodíky v části podniku v Mariánských Horách, potenciálně ohrožující vodní zdroj Nová Ves; financování sanace zajištěno,  bývalý areál ROMO (východní část bývalého areálu DEZA) s indikovanavou, průzkumně nedostatečně ověřenou kontaminací chlorovanými a zřejmě i jinými uhlovodíky, přispívající ke znečištění v areálu Vítkovice - Horní oblast, potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves; financování sanace nezajištěno. 3.2.9.1.2. Průmyslové areály s ukončeným provozem Problémy se znečištěním průmyslových areálů s ukončeným provozem jsou v podstatě totožné s problémy podniků fungujících, jelikož také zde se vyskytuje lokální znečištění horninového prostředí ropnými látkami, velmi často doprovázeno znečištěním chlorovanými uhlovodíky. K tomu se přidává také specifické znečištění dle charakteru výroby. Specifickým problémem těchto areálů, v porovnání s areály fungujícími, je však navíc absence zodpovědné péče o tyto areály a jejich chátrání. Z nejvýznamnějších lokalit, resp. areálů s ukončeným provozem, ve městě Ostravě lze zmínit především:  areál Karolina (cca 60 ha) - tato lokalita původního koksárenského provozu byla již plně dekontaminována (dekontaminační práce probíhaly téměř 10 let) a území tak již nepředstavuje ekologickou hrozbu, ale naopak potenciál dalšího rozvoje (v roce 2008 byla zahájena výstavba nové moderní čtvrti Nová Karolina, kde zhruba za 15 miliard korun vzniknou v následujících osmi letech nové byty, kancelářské, obchodní a společenské objekty,  lokalita DEZA, nyní LAHOS (cca 26 ha) - bývalý chemický podnik s masivní kontaminací horninového prostředí polyaromáty, aromáty a amonnými ionty, přičemž zdroje dalšího znečišťování byly již odstraněny; znečištění areálu ohrožuje vodní zdroj Nová Ves; financování sanace nezajištěno, 98




 






areál bývalých Hrušovských chemických závodů Hrušov (cca 38 ha) – objekty vesměs v dezolátním stavu, dosud se zde nacházejí různé chemikálie a nádrže s kapalinami, skládka; dominantní je zřejmě anorganická kontaminace horninového prostředí, nízká prozkoumanost, migrace škodlivin ve směru k nivě Odry neověřena, financování sanace dosud plně zajištěno (většinu pozemků vlastní společnost S.P.I. Holdings, část vlastní rovněž město Ostrava; záměrem je připravit toto území pro další využití, zejména průmyslovou výrobu – předpokládané náklady na sanaci a přípravu budou dosahovat cca 900 mil. Kč), areál CHEMO (cca 3 ha) - kontaminace chlorovanými uhlovodíky, interference s kontaminací přilehlých lagun DIAMO, riziko migrace dále do údolní nivy Odry, financování sanace nezajištěno, bývalá rafinérie minerálních olejů Ostramo - Vlček a spol. (cca 10 ha) - masivní kontaminace oleji, v menší míře též chlorovanými uhlovodíky, riziko migrace dále do údolní nivy Odry (jedná se o jednu z nejzávažnějších ekologických zátěží v Moravskoslezském kraji); započaty sanační práce sdružení firem Čistá Ostrava v celkové hodnotě cca 2,5 mld Kč (kaly budou čištěny, neutralizovány vápnem, následně smíchány s uhlím a jako alternativní palivo by je měly odebírat např. elektrárna Dětmarovice a několik cementáren), Vítkovice, tzv. Dolní oblast (cca 150 ha) - hutní část komplexu VÍTKOVICE s ukončeným provozem a masivní kontaminací v areálu bývalé koksovny s rizikem migrace k areálu Karolina (vyskytuje se zde řada menších ohnisek kontaminace zejména ropnými látkami a ve značné části území pak plošná kontaminace těžkými kovy); na tomto území se připravuje velký regenerační projekt za zhruba 60 mld Kč, kde by do r. 2015 měly vzniknout vzdělávací, vědecké a výzkumné centrum, kongresové a kulturní centrum, ubytování pro studenty a nové byty, přičemž tento projekt bude mimo jiné vyžadovat změnu územního plánu, údolí Trojice (cca 15 ha) - areál bývalé koksovny s odpovídající typickou kontaminací a přilehlý areál bývalého dolu s nízkým rizikem migrace znečištění do okolí, avšak s omezením využitelnosti polohou cenné lokality; dalším komplikujícím faktorem je přilehlá doutnající halda Emma, financování sanace potenciálně zajištěno prostředky z OKD, DIAMO a FNM ČR.

3.2.9.1.3. Odvaly důlní hlušiny Odvaly karbonské důlní hlušiny jsou pozůstatkem dlouhodobého dolování černého uhlí, přičemž na území města Ostravy se nachází přibližně 50 hald různé velikosti (celková úhrnná plošná rozloha činí zhruba 600 ha, celková kubatura vytěžené důlní hlušiny činí zhruba 90 milionů m3). Obecně bývají odvaly v krajině vnímány jako negativní estetický prvek, většinou zarostlý náletovou vegetací. I přes rekultivaci některých z odvalů jsou tyto stále plochami s omezenými možnostmi dalšího využití. Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou problémem především hořící odvaly, přičemž na území města Ostravy se nachází přinejmenším jeden aktivně hořící odval, konkrétně se jedná o odval Emma (cca 34 ha). Dostatečný přehled o současném stavu odvalů není v současné době k dispozici. Vážnost situace navíc zvyšuje také skutečnost, že nevhodný zásah do starých odvalů může hoření iniciovat nebo zintenzívnit. Odvaly jsou navíc zdrojem masivního a dlouhodobého uvolňování síranů do podzemních vod v důsledku oxidace sulfidů, které karbonská hlušina obsahuje, přičemž vzhledem k velkému objemu hlušiny je omezování síranové kontaminace prakticky neřešitelným problémem. Situaci navíc komplikuje také rozsáhlé využívání hlušiny z odvalů k velkoplošným úpravám terénu, k rekultivaci území dotčených vlivy poddolování, k násypům při výstavbě komunikací apod., čímž dochází k nekontrolovatelnému rozptylu tohoto ohrožení podzemních vod. Je tedy žádoucí uvedené využívání odvalů omezovat a v případě jejich použití se zaměřit zejména na odvaly, jež reprezentují ohrožení využívaných vodních zdrojů. Areály důlních odvalů byly v některých případech užívány k ukládání dalších druhů průmyslových odpadů, které mohou v rámci těchto lokalit reprezentovat samostatný zdroj ohrožení horninového prostředí další kontaminací odlišného charakteru (příkladem může být halda Dolu Jan 99



Šverma v Mariánských Horách, ve které se nacházejí chemické odpady z bývalých MCHZ nebo halda Heřmanice, na které se nachází uhelné odkaliště, do kterého byly vypouštěny k čištění fenolčpavkové vody z koksovny). O případném sanačním zásahu na haldě Heřmanice bude rozhodnuto na základě probíhajícího monitoringu kvality podzemních vod v jejím okolí, pro haldu Šverma není sběr dat pro takové rozhodování zajištěn. Možný výskyt jiných odpadů na dalších odvarech v Ostravě není v úplnosti prověřen. Sanace problémových odvalů po těžbě uhlí je potenciálně zajištěna z prostředků FNM v rámci programu realizovaného podnikem DIAMO. 3.2.9.1.4. Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby Producenty odvalů a velkoobjemových odpadů z hutní výroby jsou, resp. byly hutní komplexy ArcelorMittal Ostrava, a. s. (dříve Nová huť), který využíval odval Lihovarská (cca 85 ha), a Vítkovice, které využívaly odval Hrabová (cca 98 ha). Na obou haldách se kromě strusek nacházejí i další odpady z hutní výroby, jako různé kaly a odprašky s vysokými obsahy těžkých kovů, přičemž se lze domnívat o nekontrolovatelném ukládání také dalších odpadů. Závěry monitoringu uvedených odvalů ukázaly, že tyto nereprezentují významné ohrožení povrchových toků, ani využívaných zdrojů podzemních vod. Oba tyto odvaly jsou v současné době přepracovávány ke komerčnímu sekundárnímu zhodnocení uložených odpadů, přičemž následně by měla být provedena rekultivace obou těchto lokalit. Likvidace odvalu Hrabová je v současné době ve vysokém stupni rozpracovanosti, přičemž cílem prováděných prací je rekultivace území. Z ostatních odvalů lze zmínit situaci odvalu Hrabůvka, kde probíhá postupná rekultivace na les, či odval Rudná, který není provozován, avšak ani rekultivován. Problémem odvalů (stejně jako důlních hald) je heterogenita geotechnických vlastností jejich materiálu, stejně jako nevhodné tvarování jejich povrchu a siluety, což komplikuje jejich zpětné začlenění do krajiny a organismu města. Řešení případných problémů s negativními vlivy v důsledku migrace škodlivin z těchto odvalů je potenciálně zajištěno FNM ČR. 3.2.9.1.5. Odkaliště Odkaliště se na území města Ostravy podílejí rozlohou přibližně 150 ha, přičemž se jedná zejména o několik již nepoužívaných odkališť pro kaly z úpraven uhlí podniku OKD a.s, dosud provozován je systém Dolu Paskov. Některá odkaliště jsou umístěna na uhelných odvalech, příkladem je halda Heřmanice či halda Stachanov. Pro popeloviny z energetiky existují odkaliště Kunčičky (Energetika Vítkovice), Bartovice (ArcelorMittal Ostrava) a elektrárny Třebovice. Sanováno již bylo odkaliště Lhotka (cca 40 ha), jež bylo využíváno k čištění fenol-čpavkových vod z koksovny KJŠ. ArcelorMittal Ostrava patří několik odkališť hutní výroby, kontrétně Rudná II, Rudná III a Bartovice, jež kromě popelovin obsahují také ocelárenské a vysokopecní kaly; jedno z uvedených odkališť se nachází v tělese hutního odvalu Rudná I. Odkaliště hutního podniku Vítkovice byla umístěna v tělese odvalu Hrabová a sloužila i k ukládání jiných odpadů. Další odkaliště na území města slouží, resp. sloužila k ukládání kalů z čistíren odpadních vod (odkaliště z ČOV HN Ostravice, odkaliště Lučina ze staré ÚČOV Ostrava). Geotechnické vlastnosti náplní odkališť omezují výrazně možnosti jiného využití těchto ploch po ukončení provozu. Pokud nejsou již nepoužívané odkaliště uzavřeny překrytem, hrozí zde riziko roznosu prašnosti. Z pohledu možného nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod nereprezentují odkaliště významné riziko. Sanace problémových lokalit je zajištěna z prostředků FNM ČR. 3.2.9.1.6. Skládky komunálních odpadů Staré skládky komunálních odpadů se na rozloze města Ostravy podílí 50 až 100 ha, přičemž všechny již neprovozované skládky jsou v současné době rekultivovány. Využívání těchto ploch k 100



jiným účelům však výrazně omezují nevhodné geotechnické vlastnosti jejich náplně. Ani tyto nereprezentují významné riziko nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod v rámci města. Kromě uvedených skládek komunálního odpadu se na území města nachází velký počet drobných divokých skládek odpadů, které svým charakterem patří taktéž ke skládkám komunálním. Jejich odstraňování je záležitostí jednotlivých obvodů města, přičemž prioritně jsou odstraňovány ty, které mají potenciál k negativnímu ovlivnění kvality vodních zdrojů. Statutární město Ostrava každoročně vyčleňuje za tímto účelem finanční zdroje v rámci svého rozpočtu. Město Ostrava má do budoucna zájem na vytvoření Krajského intergrovaného centra nakládání s odpady pro jejich termické využití, přičemž v současné době podniká kroky k realizaci tohoto záměru. V případě nutnosti vybudování nové skládky komunálního odpadu se jako možná lokalita pro její realizaci jeví odval dolu Heřmanice. 3.2.9.2. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Nová Karolina Plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostravy je určena Územním plánem města Ostravy pro funkční využití „Jádrové území“, „Areály volného času“ a „Parky, parkově upravená zeleň“. Výstavba na ploše Nové Karoliny má rozšířit území centra města Ostravy a doplnit centrum o nové moderní stavby občanské vybavenosti, bydlení a volného času. Plocha byla náročně dekontaminována od znečištění těžkou průmyslovou výrobou vázanou na těžbu uhlí (koksovny, uhelná chemie). V současné době jsou na části této plochy rozestavěné stavby 1. etapy výstavby Nové Karoliny včetně staveb technické infrastruktury. Stavby dalších etap byly připraveny pouze v podobě studií a z důvodu celosvětové finanční krize lze předpokládat posun termínů jejich realizace nebo dokonce přehodnocení původních záměrů. Dolní oblast Vítkovice Plocha o rozsahu cca 40 ha, vymezená na jihu ulicí Rudnou, na západě ulicí Místeckou, na severu Horní oblastí a na východě řekou Ostravicí je určena Územním plánem města Ostravy pro funkci „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. Jedná se o atraktivní území situované v exponované poloze v blízkosti centra města u rychlostních komunikací Rudné a Místecké. V současné době je však území velmi špatně dopravně dostupné. Plocha je kontaminovaná dřívější průmyslovou činností (aglomerace, rozmrazovna, úložiště rud a slévárna barevných kovů). Plocha je od průmyslových objektů převážně uvolněná. Sanace plochy by měla být provedena odtěžením znečištěných zemin. Urxovy závody Plocha vymezená na jihu ulicí U Cementárny, na západě ulicí Plzeňskou, na severu vlečkou na západě stávajícím průmyslovým areálem je Územním plánem města Ostravy určena pro funkci „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. Jedná se o atraktivní území situované u významné páteřní městské komunikace ulice Plzeňské. Území je poznamenáno dlouhotrvajícím využíváním pro těžký průmysl silnou kontaminaci podzemních vod. Toto znečištění ohrožuje strategický zdroj pitné vody v Nové Vsi. Vzhledem k tomu, že současní vlastníci nemají zájem tuto problematiku řešit, přistoupilo město k vyhlášení asanačního území, formou změny územního plánu. Snahou je řešit problematiku i přes nečinnost vlastníků i za cenu omezení jejich vlastnických práv. Hrušov Plocha vymezená na jihu železniční tratí, na západě a severu ulicí Bohumínskou a na východě skládkou komunálního odpadu je Územním plánem města Ostravy určena pro funkci „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. 101



Jedná se o atraktivní území situované u dálnice D47. Při povodních v roce 1997 bylo toto území dlouhodobě zaplaveno, stávající zástavba výrazně poškozena a na území vydáno rozhodnutí o stavební uzávěře. Následně byla v územním plánu města provedena změna funkce území na „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba“. Aby však bylo možno území v souladu s touto funkcí využívat, je ho třeba výškovým tvarováním terénu odvodnit. Pro usnadnění realizace terénních úprav bylo území změnou územního plánu vyhlášeno za asanační, což umožní omezit vlastnická práva k pozemkům. Halda Hrabůvka Plocha vymezená na jihu ulicí Belojanisova, na západě ulicí Místeckou, na severu areálem lehkého průmyslu a na východě řekou Ostravicí je Územním plánem města Ostravy určena pro funkci „Lesy“. Území bylo dlouhodobě využíváno jako odval, úložiště a střeliště firmy Vítkovice. V severní části odvalu jsou umístěny objekty firmy Simat. Po ukončení činnosti měla být halda v souladu s územním plánem lesnicky rekultivována s tím, že v její ploše bude chráněna rezerva pro situování prodloužené ulice Dr. Martínka. V současné době je projednávána změna Územního plánu města Ostravy, která spočívá ve změně funkčního využití území z „Lesy“ na „Sportovní areály“. Trojické údolí Plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostrovy je určena Územním plánem města Ostravy pro funkční využití „Občanská vybavenost“ a „Parky, parkově upravená zeleň“. Plocha je zčásti kontaminovaná dřívější průmyslovou činností. V území jsou umístěny památkově chráněné stavby bývalého dolu Trojice a jeho kuželová halda Emma – Lucie, která je technickou památkou a vytváří významnou dominantu s vyhlídkovým bodem v blízkosti centra města. Plocha umístěná v blízkosti centra Ostravy je dlouhodobě sledovaná pro volnočasové využití s rozhlednou na vrcholu haldy. Zařízení pro volný čas budou doplněna vhodnými zařízeními občanské vybavenosti. 3.2.9.3. Ovzduší Město Ostrava je charakteristické vysokou hustotou osídlení, dopravy a koncentrací průmyslu, především těžkého, což má za důsledek vysokou imisní zátěž města. Na území města je situace stavu ovzduší monitorována měřícími stanicemi provozovanými ČHMU a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, který provozuje MS Radvanice a MS Mariánské Hory. Tyto 2 stanice byly v roce 2005 zřízeny na náklady města; stejně tak i jejich provoz je hrazen z jeho rozpočtu. Jejich cílem je monitorovat čistotu ovzduší v oblastech, kde se nacházejí největší zdroje znečištění na území města, kterými jsou ArcelorMittal Ostrava a.s., EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. AMS Fifejdy, spolu s AMS Zábřeh (ČHMU) plošně reprezentují kvalitu čistoty ovzduší v Ostravě. Údaje těchto dvou stanic jsou přenášeny na informační panel statutárního města Ostrava, který je umístněn v Informačním centru na Nádražní ulici. 3.2.9.3.1. Polétavý prach (PM10) Emise TZL, resp. imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 jsou z hlediska ochrany ovzduší a lidského zdraví nejvýznamnějším problémem. Z tohoto důvodu je sledován počet a rozsah překročení imisních limitů, jež jsou vyhlašovány z důvodu ochrany lidského zdraví. Zdravotními výzkumy je prokázáno, že dlouhodobě zvýšené imisní koncentrace mají negativní vliv na lidské zdraví, zvyšují výskyt respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, a že částice 102



polétavého prachu a na ně navázané látky (např. benzo(a)pyren) mají karcinogenní účinky. Mezi nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva patří malé děti a těhotné matky, kdy dlouhodobě zvýšené imisní koncentrace polétavého prachu zvyšují riziko poškození zárodku. Po významném snížení koncentrací těchto látek v průběhu devadesátých let začala situace stagnovat, případně dochází k mírnému zhoršení situace. Imisní limit pro 24 hodinové koncentrace PM10 (50 µg.m3) je překračován po výrazně více dnů v roce, než je povoleno. Nejhorší bývá situace během zimního období, kdy často dochází vlivem déletrvajících teplotních inverzí a zvýšené spotřebě paliv určené k vytápění k překračování limitu v delších časových úsecích. Přestože se, kromě naměřených hodnot v případě měřící stanice Radvanice, počet dnů s překročením denního imisního limitu v roce 2007 snížil, stále je hodnota pro maximální povolené překročení počtu dnů v roce 2 až 3 vyšší než povoluje norma. V imisním zatížení jednotlivých částí města nedošlo k podstatným změnám. Neuspokojivá situace nadále přetrvává zejména v celé východní polovině území města. Nejzatíženějším městským obvodem zůstávají Radvanice a Bartovice, především ty části městského obvodu, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti areálu ArcelorMittal Ostrava a.s., to dokazují měření ZÚ v Radvanicích, kde počty dnů přesahující povolené překročení denního limitu jsou dvakrát vyšší než v ostatních částech města, kde probíhalo měření ovzduší. V roce 2007 nebyl na AMS Fifejdy a Zábřeh limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 překročen. Naproti tomu na jiných místech měření, např. v Ostravě Přívoze a na ulici Českobratrské, v Radvanicích a Mariánských Horách, byla průměrná roční koncentrace PM10 stejně jako v předešlých letech vyšší, než je povolený limit. 3.2.9.3.2. Polycyklické aromatické uhlovodíky, benzen, arsen Ke špatnému stavu ovzduší na území města Ostravy přispívají hutní průmysl a koksárenství, které způsobují zvýšené koncentrace řady škodlivých látek v ovzduší, např. polycyklické aromatické uhlovodíky a arsen. Z těchto škodlivin vyskytujících se v nadlimitní míře jsou významné benzen a benzo(a)pyren, který může být také vázán na tuhé částice, převážně frakci PM10. Polycyklické aromatické uhlovodíky vznikají v rámci spalovacích procesů jakýchkoliv materiálů obsahujících uhlík, pokud není spalování dokonalé. Mezi antropogenní zdroje emisí se řadí již zmíněné spalovací procesy, koksárenství, výroba hliníku aj. Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou toxické pro celou řadu živých organismů, jsou karcinogenní, snižují plodnost mužů a ohrožují zdravý vývoj plodu. V případě průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu došlo v roce 2007, ve srovnání s lety 2005 a 2006, (na daných měřících stanicích) k mírnému zlepšení. Přesto jsou dané imisní hodnoty vysoko nad povolenou normou, v případě Ostravy-Bartovice až 8x. Průměrné roční imisní hodnoty benzenu zaznamenaly od roku 2005 do roku 2007 (na daných měřících stanicích) pokles, kromě měřící stanice Ostrava - Přívoz, kde stále přesahují roční imisní limit pro benzen. U arsenu dosahují průměrné roční hodnoty někde až 11,2 µg.m3, přičemž roční imisní limit pro uvedená léta je 6,0 µg.m3. 3.2.9.3.3. Oxid siřičitý a oxidy dusíku Z hlediska imisního zatížení oxidem siřičitým a oxidy dusíku (imisní limity) představují oba polutanty na území města ve vztahu k tuhým znečišťujícím látkám, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a arsenu méně významný problém, což platí především pro oxid siřičitý. U oxidů dusíku přesahují naměřené hodnoty za léta 2005 až 2007 (daných měřících stanic) roční imisní limit vyhlášený pro ochranu ekosystémů a vegetace. 103



3.2.9.3.4. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší Většina zvláště velkých a velkých zdrojů znečištění ovzduší, tj. zdroje s tepelným výkonem nad 5MW a některé druhy technologií, se nachází ve třech hlavních průmyslových zónách města. V jihovýchodní průmyslové zóně má při znečišťování ovzduší dominantní vliv ArcelorMittal Ostrava a.s., v centrální průmyslové zóně má dominantní vliv EVRAZ VÍTKOVICE STEEEL, a.s. a Energetika Vítkovice, a.s., v severní průmyslové zóně v pooderském koridoru má pak při znečišťování ovzduší dominantní vliv OKD, OKK a.s., Borsodchem MCHZ, s.r.o. a Dalkia Česká republika, a.s. Pro úplnost lze uvést, že z celkového emitovaného množství tuhých znečišťujících látek (TZL) produkuje 80 % emisí společnost ArcelorMittal Ostrava a.s. Moravskoslezský kraj se na celkovém emitovaném množství TZL v ČR v roce 2006 podílel 34,8 %. Skupina středních zdrojů znečišťování ovzduší, tj. zdroje s tepelným výkonem od 0,2 do 5 MW, je mezi ostatními skupinami znečišťovatelů nejméně významnou. Z plošného hlediska je však tato skupina rozptýlenější než je tomu u velkých zdrojů znečištění. Většina těchto zdrojů se rozprostírá především na území městských obvodů Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Mariánské Hory a Hulváky a Ostrava - Jih. 3.2.9.3.5. Mobilní zdroje znečišťování ovzduší Významnou roli při znečišťování ovzduší hraje automobilová doprava, která se díky vzestupné tendenci stává ve městech vážným problém, a to jak v oblasti znečištění ovzduší, tak i v oblasti hlukového zatížení. Podstatným faktem u tohoto zdroje znečištění je skutečnost, že jsou jeho emise vypouštěny přímo v respirační zóně obyvatel. Pokud se k tomu přidají i zhoršené rozptylové podmínky je jejich rozptyl v obytných částech města značně omezen. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu vozidel, a tím zvyšujícímu se provozu na komunikacích, lze předpokládat zvýšenou expozici obyvatelstva škodlivinám z automobilové dopravy. K omezení tohoto trendu bude zapotřebí provádět na základě monitorování kvality ovzduší celou řadu opatření. 3.2.9.4. Komunální odpady Produkce komunálních odpadů a odpadů jim podobných, při zahrnutí všech producentů odpadů, činí na území města Ostravy cca 125 - 135 tis. tun ročně. Z toho je procentuální zastoupení odpadu z domácností (komunální odpad města) cca 56 % a zbývající podíl odpadů, tj. cca 44 %, připadá na živnostníky (odpad podobný odpadu komunálnímu) a odpad z technické vybavenosti města, tj. z divadel, kin, obchodů aj. 3.2.9.4.1. Komunální odpady města Tento druh odpadu pochází z produkce domácností (jedná se především o směs obalových materiálů, organických odpadů, dále nebezpečný, objemný a stavební odpad). Produkce komunálních odpadů, tj. odpadů domácností, se každým rokem zvyšuje. V roce 2007 bylo občany okresu Ostrava - město vyprodukováno 80 471 tun komunálních odpadů. Na celkové tvorbě odpadů vyprodukovaných v Moravskoslezském kraji se v roce 2006 okres Ostrava - město, kde bylo vyprodukováno 80 754 tun komunálního odpadu, podílel cca 22 %. Největší podíl z komunálních odpadů zaujímá směsný komunální odpad (odpad z kontejnerů a popelových nádob). Ten je ukládán na skládku v k.ú. Hrušov. Tato skládka je lokalizována v prostoru bývalého odvalu důlních hlušin, kde bylo před cca 24 lety zahájeno ukládání odpadů, v té době označovaných jako tuhý komunální odpad.

104



3.2.9.4.2. Recyklace komunálního odpadu Občané se snaží komunální odpad třídit podle složek a odevzdávat je do míst k tomu určených vyhláškou města. Množství vytříděných odpadů rok od roku roste a v roce 2006 se využívalo cca 15 % z celkové produkce komunálních odpadů. U nebezpečných odpadů byl zaznamenám pokles vytříděných složek, což je dáno přesměrováním zejména ledniček a televizorů do systému zpětného odběru elektrozařízení. 3.2.9.4.3. Ukládání komunálního odpadu Jsou navrženy 3 varianty řešení nakládání s odpadem na území SMO, kterými jsou:   

vybudování skládky TKO v prostorách odvalu Heřmanice, rozšiřování skládky TKO společnosti OZO Ostrava s.r.o. v Ostravě-Hrušově, nalezení jiné vhodné lokality na území města Ostravy pro skládku TKO.

105



4. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Rozbor udržitelného rozvoje byl proveden v členění podle § 4, odst. 1, písm. b), vyhl č. 500/2006 Sb. v požadovaných deseti kategoriích. V první řadě byla provedena analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Následovala souhrnná analýza, završená hodnocením tří pilířů udržitelného rozvoje. Závěrem je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek.

4.1. ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ 4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza 4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky ložiska černého uhlí a zemního plynu ložisko slévárenských písků ložiska cihlářských hlín ložiska štěrkopísku Příležitosti těžba černého uhlí a zemního plynu těžba slévárenských písků těžba cihlářských hlín těžba štěrkopísku

Slabé stránky poddolované území většinou se slabým nebo doznívajícím vlivem na povrch sesuvná území omezené možnosti využití dobývacích prostorů zejména v centrální části města – důlní ohradník Hrozby vliv těžby na povrch zvýšené zatížení životního prostředí dopravní zátěží spojenou s těžbou surovin v území, zvýšená prašnost, hluk omezení investičního rozvoje na poddolovaném území střety zájmů těžby surovin s limity využití území a dalšími hodnotami území

106



4.1.1.2 Vodní režim Silné stránky existence strategických zdrojů pitné vody na území města dostatečné množství povrchových a podzemních zdrojů pitné vody napojení převážné většiny odpadních vod na kanalizační systém s odváděním vod na čistírny odpadních vod zlepšující se kvalita vody na vodních tocích Odra, Ostravice, Lučina, Opava existence vlastních vodních zdrojů a kanalizační sítě s následným čištěním odpadních vod u velkých podniků vodní plochy zadržující vodu v území síť monitorovacích vrtů podzemních vod (ČHMÚ) Příležitosti dobudování protipovodňových opatření, se současným využitím jako krajinotvorných prvků revitalizace vodních toků a rybníků významné zdroje pitné vody v území budování poldrů, obnova přirozených retenčních prostor v krajině citlivé využití prostorů podél vodních toků a vodních ploch pro rekreaci vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území ORP Ostrava čerpání finančních zdrojů na rozvoj technické infrastruktury ze strukturálních fondů EU

Slabé stránky vyhlášené záplavové území řek Odry, Opavy, Ostravice, Lučiny a Porubky zasahuje části zastavěných území rychlý odtok povrchových vod z území přetvořená koryta vodních toků v zastavěném území podprůměrný rozsah vodních ploch absence vodní dopravy a nedořešené problémy při budování tzv. oderské cesty existence lokalit nenapojených na ČOV (zejména okrajové části města)

Hrozby případné nedostatečné využití plánovaného kanálu Dunaj-Odra-Labe, při finanční náročnosti tohoto projektu a možných dopadech na životní prostředí omezení rozvoje při nerealizaci protipovodňových opatření potenciální záplavy při vodních stavech vyšších než Q100 zhoršení záplav při nedostatečné údržbě toků (čištění koryta, údržba hrází (Povodí Odry) nebezpečí vylidňování území ohrožených povodněmi vysoká eroze zemědělských půd v záplavových oblastech, znemožnění investičního rozvoje v těchto územích nebezpečí kontaminace a dalšího znečištění vodních zdrojů nedostatečná povodňová ochrana některých částí města

107



4.1.1.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky Slabé stránky v území není žádné úložiště jaderného velké stacionární zdroje znečištění ovzduší odpadu zábory zemědělské půdy pro výstavbu obchodních v území není žádná jaderná elektrárna areálů, průmysl a dopravní infrastrukturu část obcí je napojena na ČOV nedostatečné informace o kvalitě zemědělské půdy napojení větší části Ostravy na CZT na území města existence Strategické hlukové mapy pro rozvoj silniční dopravy, mj. jako největšího hlavní pozemní komunikace producenta hluku zabezpečené komplexní nakládání neřešení stavu některých lokalit starých zátěží a s komunálním odpadem v rámci města a růst následné znemožnění jejich využití v souladu množství vytříděných odpadů do cca r. 2015 s potřebami a záměry města environmentální vzdělávání, výchova a absence zodpovědné péče o chátrající areály s osvěta je ve většině případů součástí výuky ukončeným provozem nedostatečné informace o množství a stavu v MŠ, ZŠ, SŠ ekologických zátěžích na území města a rizik pro životní prostředí z nich vyplývajících špatná kvalita ovzduší, značné procento obyvatel je zatíženo nadlimitními hodnotami některé ze znečišťujících látek vzestupný trend v produkci komunálního odpadu domácnosti se vrací k vytápění méně kvalitními palivy – místní znečištění ovzduší využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není plynofikována některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél silnic I. – III. třídy Příležitosti Hrozby rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné výstup důlních plynů, zejména metanu na povrch výskyt civilizačních chorob v souvislosti se zeleně pokračování v sanacích ekologických zátěží, zhoršováním životního prostředí resp. lokalit znečištěných podniků, skládek, neřešení starých ekologických zátěží na území starých průmyslových podniků města růst množství vytříděného komunálního i neřešení zátěže životního prostředí plynoucího z průmyslového odpadu a efektivity nakládání vysoké hustoty osídlení, dopravy, koncentrace průmyslu a dalších rizikových faktorů s tímto odpadem zavádění nových technologií zpracování a další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění nekvalitním uhlím, dřevem, atd. – místní využívání odpadů využívání externích finančních zdrojů znečištění ovzduší k řešení problémů životního prostředí na vznik nových velkých zdrojů znečištění ovzduší území města Ostravy podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků k životnímu prostředí rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování jejich spolupráce s jinými subjekty provedení kroků k výrazné podpoře veřejné hromadné dopravy na úkor individuální automobilové dopravy 108



rozšíření využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie dobudovat systémy splaškové kanalizace a ČOV v obcích rozvoj plynofikace výhledové rozšiřování využití CZT 4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky NATURA 2000 - evropsky významné lokality NATURA 2000 - ptačí oblast zvláště chráněná území významné funkční části ÚSES množství ploch a linií rozptýlené krajinné zeleně významná rozloha lesů environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je ve většině případů součástí výuky v MŠ, ZŠ, SŠ Příležitosti rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné zeleně vybudovat nefunkční prvky, resp. nefunkční části ÚSES využívání externích finančních zdrojů k řešení problémů životního prostředí na území města Ostravy podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků k životnímu prostředí rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování jejich spolupráce s jinými subjekty

Slabé stránky koeficient ekologické stability (KES) území je nízký (nutné technické zásahy) hodnotné přírodní prvky se nachází pouze na západním a severním okraji území a podél řeky Odry není dosud zpracováno preventivní hodnocení krajinného rázu vysoké procento zastavěnosti údolních niv

Hrozby problematická realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES likvidace kvalitních ploch zeleně rozvojem ploch výroby a bydlení likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch výroby a bydlení

109



4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Silné stránky zemědělská půda tvoří 40 % rozlohy statutárního města Ostravy oglejené hnědozemě 1. a 2. třídy ochrany na rozsáhlých plochách v jižních oblastech Ostravy – Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice na části zemědělsky využívaných pozemků jsou vybudovány meliorační systémy celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na území města Ostravy činí 2 442 ha. Tato plocha zaujímá 11,4 % z celkové rozlohy města. Příležitosti využití zemědělské půdy k produkci biopaliv a jiných průmyslových plodin obnova lužních lesů v záplavových oblastech

Slabé stránky zemědělská půda je obdělávána ve velkých lánech – je náchylnější k větrné a vodní erozi zemědělská půda je na mnoha lokalitách kontaminovaná průmyslovými imisemi (těžké kovy, arsen, polycyklické aromatické uhlovodíky, benzo(a)pyren) z hlediska imisního zatížení lesů na území města Ostravy se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C lesy se vyskytují pouze v okrajových částech území Hrozby likvidace kvalitních ploch půd nejvyšší kvality I. a II. třídy ochrany rozvojem ploch výroby a bydlení likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch výroby a bydlení odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad na širší okolí, snížení retenční schopnosti lesa, změna mikroklimatu neobdělávání zemědělské půdy s její následnou degradací

110



4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Silné stránky vedení významného tahu VI. multimodálního koridoru - větev B, transevropské komunikační sítě TINA dálnice D47, koridorová železniční trať (koridor II a III ), vysokorychlostní trať a vodní cesta D-O-L, ekonomický potenciál kraje posiluje návazná Katowická aglomerace s cca 9 mil. obyvatel výhodná poloha města na dopravní křižovatce nejdůležitějších krajských tahů (motiv tzv. “slezského kříže”) s výhodnou pozicí pro vedení mezinárodní dopravy ve směru na Slovensko a Polsko dokončená modernizace II. tranzitního železničního koridoru Břeclav-PřerovBohumín-Petrovice u Karviné s výjimkou stanice Ostrava hl.n. Příležitosti centrální poloha města na tahu větve B VI. multimodálního evropského dopravního koridoru je šancí pro rozvoj celého regionu rozvoj podnikání, přísun zahraničního kapitálu a přístup na zahraniční trhy budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem

Slabé stránky nevyhovující stav páteřních silnic I/11 a I/56 ve směru na Opavu absence logistických center pro využití kombinované přepravy

Hrozby zpožďování modernizace a dostavby páteřní komunikační sítě ve směru na Opavu v důsledku omezených investičních prostředků pokles kvality příměstské veřejné dopravy by vedl k dalšímu nárůstu individuální automobilové dopravy stávající počet automobilů v kraji na úrovni 60-80% republikového průměru bude příčinou dalšího nárůstu intenzit silniční dopravy.

111



Dopravní infrastruktura – automobilová doprava Silné stránky relativně rozvinutá síť státních silnic a místních komunikací nabízející dobrý standard plošné obsluhy rozvinutá síť městské a příměstské nekolejové dopravy

Slabé stránky nevyhovující stavební a technický stav silniční sítě (zejména II. a III. třídy) a místních komunikací nedostatek parkovacích a odstavných stání v centru města a v obytných souborech Poruby a Jižního města

Příležitosti dostavba rozestavěných a připravovaných dálničních přivaděčů dokončení chybějících prvků páteřní sítě (zejména u trasy tzv. "Slezského kříže" – ulice Rudné v průjezdu Vítkovicemi

Hrozby nebezpečí nárůstu individuální dopravy vlivem nekoordinované nabídky příměstské hromadné dopravy, nárůst objemu silniční nákladní dopravy zpožďování výstavby páteřní sítě v důsledku omezení investičních možností povede k ještě většímu přetížení sítě s negativními důsledky na životní prostředí a bezpečnost

Dopravní infrastruktura – železniční doprava Silné stránky rozvinutá síť celostátních a regionálních železničních tratí a vleček rozvinutá železniční osobní doprava na celostátních a regionálních tratích probíhající rekonstrukce koridorových tratí, zajišťujících zvýšení kvality železniční dopravy zavedený integrovaný dopravní systém se zapojením železniční dopravy Příležitosti modernizace a elektrifikace vybraných tratí, vytvoření systému P+R, rekonstrukce a dostavba železničních zastávek dopravní politika sledující podporu veřejné osobní dopravy a v odůvodněných případech potlačení individuální dopravy (např. v centru města) vlečkové propojení přístavu Bohumín a Ostravy-Kunčic jako alternativa hutního přístavu na Ostravici vybudování vysokorychlostní tratě se zastávkou v Ostravě pro zajištění vazeb osobní dopravy v evropském měřítku budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem a Slovenskem

Slabé stránky morální a technická zastaralost železniční tratě ČD 321 (spodek, zabezpečení, rychlost)

Hrozby zpožďování modernizace v důsledku omezených investičních prostředků

112



Dopravní infrastruktura – cyklistická doprava Silné stránky vhodná poloha Ostravy na soutoku 4 řek a z toho vyplývající možnost vedení cyklotras rekreačního charakteru podél nich a propojení s přilehlými rekreačními oblastmi např. Hlučínsko, Frýdecko-Místecko, Poodří ve městě již vybudováno více jak 50% délky plánovaných cyklotras Příležitosti napojení Ostravy na Greenway Krakov Morava - Vídeň podél řeky Odry při budování cyklotras nadměstského nebo nadregionálního významu možnost čerpat krajské nebo státní finanční prostředky případně využít prostředky fondů EU

Slabé stránky velké vzdálenosti jednotlivých částí Ostravy mezi sebou a z toho vyplývající finančně i technicky komplikované řešení jejich vzájemného propojení cyklotrasami např. Poruba-Centrum přes Svinovské mosty, Jih-Centrum přes oblast Vysokých pecí Hrozby riziko možného zpoždění v budování cyklotras z důvodu nedostatku financí nebo jiných priorit pro jejich využití

Dopravní infrastruktura – letecká a vodní doprava Silné stránky letiště Mošnov s parametry pro mezinárodní provoz s perspektivou výrazného rozvoje. území je zabezpečeno leteckou záchrannou službou Příležitosti rozvoj letiště Mošnov vč.vybudování kvalitního silničního a železničního napojení letiště na nadřazené dopravní tahy vybudování Oderské vodní cesty ( vodní magistrála E30 ) s napojením na stávající mezinárodní síť vodních cest na Polském území (Kožle-Bohumín) a současně vybudování protipovodňových opatření

Slabé stránky nekvalitní komunikační napojení letiště Mošnov a chybějící železniční napojení chybějící vazba na přístavy evropské vodní sítě Hrozby konkurence letišť v Katowicích a Krakowě

113



4.1.1.7 Demografické a sociální podmínky Silné stránky existující potenciál lidských zdrojů (dostupnost pracovní síly), avšak především v málo kvalifikovaných profesích relativně vysoká dynamika tvorby volných pracovních míst u malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců) dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol, včetně škol vyučujících v angličtině silný potenciál vysokého školství, vědy a výzkumu existující potenciál v absolventech vysokých škol, zejména absolventů technických oborů spolupráce mezi organizacemi (existence silných hráčů), rozvoj partnerství rostoucí vzdělanostní úroveň zaměstnanců i populace Příležitosti zaměření se na rozvoj klíčových kompetencí a funkční gramotnosti nejen v průběhu školní a profesní přípravy, ale v také v rámci celoživotního vzdělávání pravidelné analýzy trhu práce (sektorové studie a analýzy jednotlivých odvětví na regionální úrovni, průběžné monitorování potřeb podnikatelů ve vztahu k lidským zdrojům, sdílení získaných informací z průzkumů a analýz) zvýšení motivace mladých lidí a jejich rodičů k přípravě na požadované kvalifikace udržení a přilákání absolventů vysokých škol a kvalifikované pracovní síly z jiných částí České republiky i ze zahraničí zdokonalení servisu pro zaměstnavatele a investory (informace o trhu práce, struktuře pracovních sil, kvalifikovaný výběr zaměstnanců z data bází úřadů práce apod.) cílevědomá podpora malého a středního podnikání (poradenství, prostory pro podnikání, financování, zjednodušení procedur při založení firmy apod.) příprava vhodných programů pro specifické skupiny obtížně zaměstnatelných uchazečů, zvýšení motivace k dalšímu rozvoji zlepšovat přístup ke vzdělávání znevýhodněným skupinám ohrožených marginalizací a sociální exkluzí

Slabé stránky nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci České republiky vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi uchazeči o zaměstnání nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním nedostatečně rozvinuté způsobilosti (funkční gramotnost, klíčové kompetence, jazykové znalosti) u absolventů, především výučních oborů nízká podnikatelská aktivita stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje, slabé propojení s komerční sférou nedostatečné provázání vztahu počátečního a dalšího vzdělávání relativně vysoký úbytek obyvatelstva, zejména v důsledku migrace Hrozby prodlužování délky doby nezaměstnanosti a zvyšování počtu dlouhodobě nezaměstnaných zvyšující se počet nezaměstnaných v rizikových skupinách růst marginálních skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, nezaměstnaní absolventi apod.) ohrožených sociální exkluzí a jejich nedostatečná integrace do společnosti neřešení či lhostejný přístup k bariérám v podnikání ekonomická recese zvyšující nezaměstnanost pokračující odliv kvalifikované pracovní síly („odliv mozků“), zejména absolventů VŠ a odborníků nedostatečné propojení studijních programů a požadavků trhu práce problémy škol v souvislosti s demograficky pod míněným úbytkem dětí odchod zahraničních investorů stárnutí populace mezigenerační a interkulturní střety, sociálně nezvládnutá zahraniční imigrace

114



zlepšení vazeb mezi vzdělávacím systémem, veřejným sektorem, zaměstnanci a soukromou sférou (princip partnerství na regionální i místní úrovni) optimalizace sítě základního a středního školství, zejména z pohledu jejich struktury vůči potřebám trhu práce optimalizace struktury nabízených oborů a ekonomických a kapacitních možností vysokých škol motivační a osvětové programy na zvýšení zájmu o celoživotní vzdělávání a osobní rozvoj podpora zvyšování počtu obyvatel přirozenou měrou a aktivní podporou migrace využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů vytvoření podmínek pro nové druhy zaměstnanosti a větší pružnost trhu práce (např. formou krátkodobých výpomocí) využití mezinárodních a národních programů na podporu výzkumu, vývoje a inovací zvýšení informovanosti o souvislostech vzdělávací nabídky a uplatnění absolventů na trhu práce zvýšení úrovně spolupráce institucí školského systému se zaměstnavateli zvýšení úrovně spolupráce vysokých škol s městem a podnikatelskými subjekty

115



4.1.1.8 Bydlení Silné stránky Slabé stránky relativní dostatek bytů neexistence jednotné strategie a koncepce bydlení dobrá technická vybavenost bytů nízký počet bytů v rodinných domech napojených nová výstavba a rekonstrukce staršího na kanalizaci bytového fondu městem nedostatek bytů zvláštního určení nižší ceny bytů ve srovnání s ČR nedostatek bytů v domech s pečovatelskou službou Příležitosti rozsáhlejší revitalizace sídlišť rekonstrukce staršího bytového fondu zvýšení atraktivity bydlení u panelových sídlišť s využitím koordinované státní a místní podpory regenerace

Hrozby úbytek nájemních bytů posilování výstavby rodinných domů vede k extenzivnímu využívání území a k větší suburbanizaci degradace panelových sídlišť a starších obytných oblastí, koncentrace sociálně slabých a nekooperativních obyvatel a růst etnizace problému bydlení

116



4.1.1.9 Rekreace, volný čas Silné stránky Slabé stránky velká a stabilní nabídka volnočasových volnočasové aktivity zaměřeny převážně na mladou generaci aktivit chudé kulturní dědictví silná podpora města minimum tradičních akcí široká divadelní a hudební scéna konání sportovních a kulturních událostí absence sportovních zařízení regionálního významu absence kulturního zařízení nadregionálního mezinárodní úrovně rostoucí zájem a prestiž některých akcí - významu (např. galerie) absence zásadních projektů, které by přilákaly Colours of Ostrava, Janáčkův máj apod. pozornost širší veřejnosti dostatečné množství sportovních zařízení zastaralost některých sportovních zařízení a jejich dlouholetá sportovní tradice nevyužití silné divácké zázemí dostupnost významných rekreačních lokalit zastaralost většiny rekreačních zařízení v (Beskydy, Jeseníky) vhodné podmínky pro rekreačních lokalitách, nízká kvalita služeb pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování, cestovního ruchu nízká kvalifikace zaměstnanců v oblasti cestovního jezdectví strategický přístup kraje i města k rozvoji ruchu cestovního ruchu nedostatečné ubytovací a stravovací kapacity rostoucí zájem obyvatel ČR o domácí v odpovídající kvalitativní struktuře, chybějící turistiku (zaměření se na tuto cílovou zejména v obdobích velkých sportovních a skupinu) kulturních akcí zřízení uceleného rezervačního systému pro podporu cestovního ruchu založení „turistického klastru MS kraje“ vhodné propojení a návaznost technických památek na developerské projekty (např. Nová Karolina) a rozvoj jejich efektivního využití identifikované projekty pro rozvoj cestovního ruchu v centru Ostravy, zejména s využitím Integrovaného plánu rozvoje města Příležitosti Hrozby posílení image Ostravy jako kulturního a nedostatečná komunikace významných sportovního centra, doplnit zařízení pro nové regionálních aktérů druhy sportů a rozvoj stávajících sportovních přetrvávající negativní obraz města, nízká areálů atraktivita města v oblasti cestovního ruchu vybudování kulturního a sportovního zařízení s nadregionálním významem doplňovat zázemí pro rekreaci a turistiku (cyklotrasy, ubytování, stravování, služby) v územích vhodných pro rekreaci lepší využití industriálního kulturního dědictví lepší využití městských parků výchova mladého publika

117



4.1.1.10 Hospodářské podmínky Silné stránky potenciál technicky vzdělané pracovní síly dostatečné množství zákazníků i odběratelů díky velké koncentraci obyvatelstva a průmyslu v širším regionu a jejich rostoucí koupěschopnost geografická blízkost zahraničních trhů Ostrava jako ekonomické a obchodní centrum regionu dobré jméno regionu mezi investory spolupráce mezi organizacemi, rozvoj partnerství (existence silných hráčů) možnost aplikace větších investičních pobídek pro strategické investory ve městě velký potenciál pro vědu a výzkum, existence výzkumných pracovišť aplikovaného výzkumu dostatečná dopravní infrastruktura města (letiště, dokončovaná dálnice, železniční koridory, kvalitní veřejná doprava) blížící se termín napojení kraje na dálniční síť ČR Příležitosti rozvoj spolupráce institucí umožňující komplexní a kvalitní nabídku služeb pro investory možnost zvýšení počtu dodavatelů v rámci města a regionu velký zájem investorů o město a region mohutný boom developerských projektů (residenční bydlení, administrativní komplexy, hotely) komunikace s investory za účelem rozvoje oblastí hi-tech produkce a hlavně hi-tech služeb rozvoj a podpora využití výzkumných kapacit ve městě a regionu podpora kooperace místních subjektů a klastrových organizací, rozvoj partnerství rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou (např. přesné strojírenství, informatika a automatizace, materiálové inženýrství, životní prostředí, jaderná energetika, nanotechnologie) využití multiplikačních efektů potenciálních strategických investic (možnost subdodávek atd.)

Slabé stránky vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích (např. hutní průmysl, automobilový průmysl) strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, obzvláště v technických profesích nízký počet podnikatelských subjektů oproti ČR, zejména živnostníků a malých podniků, což do jisté míry omezuje rozvoj zaměstnanosti nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie, jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál města obtížně dostupné financování pro malé a střední podniky nízká míra spolupráce vysokých škol a podnikatelského sektoru, jak v oblasti aplikovaného výzkumu, tak samotného vzdělávání přetrvávající negativní image města malá provázanost s jinými nabídkami v regionu

Hrozby recese na globálních trzích, pokles poptávky po produkci vyráběné v Ostravě odchod zahraničních investorů snížení flexibility a diverzity ekonomických činností v rámci města, jež povedou ke snížení přizpůsobivosti ekonomiky vůči ekonomických šokům pomalý růst vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostatečná podpora vědy a výzkumu

118



4.1.2 Souhrnná analýza 4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie V území se nachází ložiska nerostných surovin regionálního i nadregionálního významu. Nejvýznamnější jsou zahrnuta mezi chráněná ložisková území. Ložiska černého uhlí a zemního plynu vázaného na uhelné sloje jsou na území ORP Ostrava z převážné části vytěžena. Zásoby černého uhlí zůstaly v místech důlních ohradníků a v problematicky těžitelných slojích. Procento poddolovaných území je z hlediska celkové plochy ORP vysoké. Vliv těžby na povrch je na většině území slabý nebo doznívající. Z důvodu zastavení provozu dolů a ukončení nuceného větrání důlních prostor vznikl problém nekontrolovaného výstupu důlních plynů na povrch. Místa s rizikem výstupu důlních plynů na povrch tvoří více než 20 % území a jsou zejména v k.ú. Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice. Na území ORP Ostrava je velké množství starých důlních děl s vyhlášenou stavební uzávěrou, velký podíl jich je nezajištěných. Rozvoj těžby nerostných surovin ve větší míře na území ORP Ostrava v zásadě nepřichází v úvahu. 4.1.2.2 Vodní režim V řešeném území jsou velké zásoby podzemních vod, které mají pro zásobování města Ostravy strategický význam. Vodní zdroje jsou chráněny ochranným pásmem. Většina území je napojena na veřejný vodovod. Na území města Ostravy je cca 530 ha vodních ploch a relativní dostatek vodních toků. Řeky protékající Ostravou mají nízkou vodnost, která vytváří problém při jejich splavnění. Kvalita vody ve vodních tocích stoupá. Využití vodních ploch a toků na území ORP Ostrava pro rekreaci a turistický ruch je však minimální. Podél řek Odry, Opavy, Ostravice Lučiny a Porubky jsou vyhlášena záplavová území. Půdy na území ORP Ostrava mají sníženou retenční schopnost, což zvyšuje nebezpečí záplav. Většina odpadních vod je odvedena kanalizací na čistírny odpadních vod. Jsou připravovány další etapy budování kanalizační sítě a doplnění chybějících úseků veřejných vodovodů. Z hlediska další udržitelnosti vodního hospodářství je nutné zvýšit retenční potenciál krajiny, zaměřit se na protipovodňovou ochranu a další zvyšování kvality vod lepším čištěním odpadních vod a odstraněním ekologických zátěží kontaminujících podzemní vody. Na území ORP Ostrava jsou chráněné zdroje léčivých vod, které jsou používány pro balneoterapii v lázních Klimkovice. 4.1.2.3 Hygiena životního prostředí Cca 90 % odpadních vod z řešeného území je odvedeno kanalizační sítí na čistírny odpadních vod, pouze v některých obcích nebo jejich částech není veřejná kanalizace s čistírnou odpadních vod, což negativně přispívá ke kvalitě vodotečí. V Ústřední čistírně odpadních vod Ostrava je připravována rekonstrukce technologie, která zlepší kvalitu vypouštěných vod, zejména v hodnotách celkového dusíku. Na území většiny obcí jsou evidovány staré ekologické zátěže, které jsou hrozbou pro zdraví obyvatel i životní prostředí. Nejmarkantnější je situace v Ostravě, která byla nejvíc vystavena vlivům těžby uhlí a návazného těžkého průmyslu. Jedná se o důlní i hutní odvaly a odkaliště, zpravidla kontaminované nebezpečnými odpady z chemické výroby nebo z technologických procesů při hutní nebo strojírenské výrobě, skládky chemického odpadu a území průmyslových areálů znečištěná úniky nebezpečných látek. Dalším potencionálním nebezpečím v území jsou skládky komunálního odpadu. V Ostravě je zavedeno třídění odpadu jeho producenty před svozem, třídění ve zpracovatelském závodě odvozce 119



odpadu a následná recyklace vytříděných složek u smluvních výrobců. V menších obcích často chybí sběrny a sběrné dvory velkoobjemového a nebezpečného komunálního odpadu, což vyvolává nebezpečí vzniku „černých“ skládek a následnou kontaminaci životního prostředí. Většina obyvatel ORP Ostrava je zatížena emisemi z významných liniových a stacionárních zdrojů. Problémy se znečištěním ovzduší se koncentrují především do města Ostravy, kde se také negativně projevuje zvýšená hladina hluku z dopravy, především silniční. Průmyslové exhalace způsobily kontaminaci velké části ploch zemědělské půdy ORP Ostrava a nevhodnost jejího využití pro produkci potravin. Větší část zástavby v Ostravě je napojena na Centrální zásobování teplem, většina obcí je plynofikována. Tento potenciál však není často v okrajových částech Ostravy a v menších obcích dostatečně využíván vzhledem k vysoké ceně plynu, takže především v zimním období je ovzduší znečišťováno exhalacemi z lokálních topenišť. Z hlediska další udržitelnosti přijatelné hygieny životního prostředí je nezbytné odstranění nebo zneškodnění starých ekologických zátěží, další zvyšování kvality vod komplexním a kvalitnějším čištěním odpadních vod, snižování imisní zátěže území omezením emisí z velkých a středních zdrojů, důslednější třídění odpadů a jeho recyklace, významnější využívání alternativních zdrojů energie a další rozvoj sítě Centrálního zásobování teplem. 4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny Na území ORP Ostrava jsou vymezeny evropsky významné chráněné lokality soustavy NATURA 2000 a Ptačí oblasti NATURA 2000. Na území ORP Ostrava leží také velkoplošná a maloplošná chráněná území, která mají chránit především území říčních niv s lužními lesy. Z velkoplošných chráněných území se jedná o Chráněnou krajinnou oblast Poodří, zřízenou za účelem ochrany unikátní oderské nivy, z malooplošných chráněných území to jsou PR Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, NPP Polanská niva, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany. V současnosti je na území města Ostravy registrováno 26 památných stromů. Na území obcí Zbyslavice a Olbramice je vymezen přírodní park. Přírodně kvalitní oblasti se rozkládají především v okrajových částech území. Ve střední části území vytváří hodnotné přírodní prostředí niva řeky Odry a Opavy. V souvisle zastavěných územích centrální části Ostravy, Poruby a Jižního města není rozsah ploch kvalitní zeleně dostatečný. Jedná se především o absenci ploch parkové zeleně. Koeficient ekologické stability těchto území je velmi nízký. Na souvisle zastavěné plochy navazuje v jižním městě plocha Bělského lesa a niva řeky Odry, v Porubě plocha krásnopolského lesa. Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a přírodními prvky je nutno plochy vzrostlé i nízké zeleně chránit a rozvíjet a nepřipustit rozvojové záměry za cenu likvidace ploch zeleně. Důležité je postupně realizovat systém ekologické stability výkupem a výsadbami na plochách dnes nefunkčních navržených prvků ÚSES. Rovněž je nezbytné pro zachování porostů a zlepšení jejich zdravotního stavu snižovat imisní zatížení území omezením emisí především z velkých a středních zdrojů. 4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Na území města Ostravy zaujímá zemědělská půda cca 40 % území, (z toho tvoří orná půda 62 %, trvalé travní porosty asi 17 %). Lesy se rozkládají na ploše cca 11,3 % území. Podíl orné půdy se stále zmenšuje ve prospěch trvalých travních porostů a zastavěného území. Vysoké procento zemědělské půdy spadá do I. a II. třídy ochrany ZPF, situována je především v jižních a jihozápadních okrajových částí Ostravy. Orná půda trpí větrnou a vodní erozí, snižováním produkční kapacity a vyčerpáním. Snižování významu zemědělské půdy z hlediska obživy obyvatelstva, důvodem je i její kontaminace 120



průmyslovými emisemi, vede k jejímu vyššímu využívání pro pěstování technických plodin, především pro výrobu biopaliv. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou rovněž kontaminovány průmyslovými imisemi a tím jsou náchylnější k poškození chorobami a škůdci. Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a zemědělským půdním fondem a pozemky určenými k plnění funkce lesa je nutno orné půdy především I. a II. třídy ochrany chránit a omezovat rozvojové záměry za cenu jejich likvidace. Rovněž je nezbytné pro zachování a zlepšení zdravotního stavu porostů lesů snižovat imisní zatížení území omezením emisí především z velkých a středních zdrojů. 4.1.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura 4.1.2.6.1. Veřejná dopravní infrastruktura - širší vztahy. Z hlediska silniční a železniční dopravy představuje Ostrava celostátně významný dopravní uzel a důležitou spojnici v rámci evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České republiky ve směru sever - jih, od hranic Polska přes Ostravu, Moravskou branou a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska, a je tvořen z železniční koridorové tratě, dálnice D1 a cyklistické trasy Eurovelo a dále zamýšlené vysokorychlostní tratě a vodní cesty Dunaj-OdraLabe. Město se nachází v blízkosti mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově. 4.1.2.6.2. Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava. Ostrava leží na křižovatce základních dopravních tahů (motiv tzv. „slezského kříže“). Město je napojeno silnicemi I. třídy v osmi směrech na významné cíle v aglomeraci. Současnou silniční síť vylepší již částečně vybudovaná dálnice D1, která vede od Brna, přes Ostravu a naváže na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk (Helsinky). Předpokladem do roku 2010 je postupné zprovoznění celé trasy Lipník n. Bečvou - st. hranice ČR/Polsko. 4.1.2.6.3. Veřejná dopravní infrastruktura – železniční doprava. Ostrava je významný železniční uzel. V Ostravě je provozována dálková i příměstská železniční doprava, a to jak osobní, tak nákladní. Městem prochází několik důležitých tratí: trať ČD 270 je součástí trasy II. a III. tranzitního železničního koridoru (Rakousko – ČR – Polsko a Německo – ČR – Slovensko). Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n. Vazby na Opavu, Frýdek-Místek a Havířov zabezpečují další tři celostátní tratě u nichž je postupně prováděna jejich elektrizace a modernizace. Výrazné zkrácení jízdní doby mezi Prahou, Brnem a Ostravou přinese výhledová vysokorychlostní železniční trať, která bude konkurovat dopravě silniční i letecké. Ostravský region má perspektivu v nákladní železniční dopravě, vznikají zde nové průmyslové zóny. Dosud však chybí překladiště a terminály pro kombinovanou přepravu zboží. 4.1.2.6.4. Veřejná dopravní infrastruktura – hromadná doprava osob. Hromadná doprava osob je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy. Jedná se o provoz tramvají, trolejbusů a autobusů. Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje. 4.1.2.6.5. Veřejná dopravní infrastruktura – cyklistická doprava. V Územním plánu města Ostravy je navrženo vybudování 330 km cyklistických tras. Z toho je v současné době v provozu cca 190 km. Prioritou pro následující období je především napojení 121



Ostravy na Greenway Krakov-Morava-Vídeň vybudováním úseku podél řeky Odry. Probíhá rovněž příprava ostatních tahů podél ostatních řek Ostravice, Opavy a Lučiny. Neméně důležité je rovněž dobudování chybějících vazeb uvnitř města a do příměstských oblastí. 4.1.2.6.6. Veřejná dopravní infrastruktura – Letecká a vodní doprava Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je největším regionálním letištěm v ČR s kapacitou více než milion přepravovaných osob ročně. Zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety, je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Letiště je dostupné silniční dopravou, včetně veřejné. Do roku 2010 by mělo být vybudováno navíc i železniční napojení letiště na II. železniční koridor. Na území ORP Ostrava je hájena územní rezerva pro oderskou větev (E 30) průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe. 4.1.2.6.7. Veřejná technická infrastruktura - zásobování města pitnou vodou Území statutárního města Ostravy je zásobováno pitnou vodou z 1/3 z podzemních zdrojů a ze 2/3 ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod tvoří Vodárenské nádrže Šance, Morávka a Kružberk. Voda je přiváděna přes úpravny vody čtyřmi přivaděči do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3. Spotřeba pitné vody na území města Ostravy je v současné době stabilizována. Domácnostem bylo v roce 2007 dodáno 12 606 000 m3, což odpovídá 109 litrů na osobu a den. Na území správního obvodu Ostrava se nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů – jodobromových vod. 4.1.2.6.8. Veřejná technická infrastruktura - kanalizace a čištění odpadních vod Území ORP Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. V území se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány do recipientů nebo jsou odpadní vody shromažďovány v žumpách, často s přepady zaústěnými do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a trativodů, odkud odtékají spolu s ostatními vodami do recipientů. Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní ČOV. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat kanalizační síť včetně čistíren odpadních vod a dále zkvalitňovat čištění odpadních vod. 4.1.2.6.9. Veřejná technická infrastruktura – Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je zajištěno z jednotné celostátní sítě VVN 110 kV napájenou přímo z elektráren nebo přes nadřazenou přenosovou soustavu VVN 220 kV. Rozvodná distribuční síť VN je v městě provozována o hladinách 6, 10 a 22 kV. Potřeba Ostravy je kryta ze 35 % z místních zdrojů a zbytek z celostátní rozvodné sítě. Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení kapacit elektrické energie. Prioritou je vybudování nové trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a přivedení nových vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV v Porubě, Fifejdách, Slezské Ostravě, Hrušově a Hrabové. 4.1.2.6.10. Veřejná technická infrastruktura – zásobování plynem Zásobování zemním plynem na území ORP Ostrava zajišťuje Severomoravská plynárenská, a. s., člen RWE Group z tranzitního plynovodu přes jednotlivé regulační stanice VVTL/VTL (Štramberk, Děhylov). Z těchto regulačních stanic je do Ostravy přivedeno několik VTL přívodů. Zemní plyn je distribuován pomocí rozvodných sítí - vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat rozvodnou síť zemního plynu. 122



4.1.2.6.11. Veřejná technická infrastruktura - centrální zásobování teplem Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která vytápí více než 85 tisíc domácností, vybavenost a podnikatelské aktivity. V Ostravě Dalkia prodává zhruba 6,5 mil. GJ ročně. Teplo se dodává do nejrozsáhlejší sítě centralizovaného zásobování teplem ve střední Evropě. Základní teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz a Výtopna Mariánské Hory. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno podporovat rozvoj centralizovaného zásobování teplem, využívat zdrojů odpadního tepla z průmyslové výroby a alternativních zdrojů energie. 4.1.2.6.12. Veřejná technická infrastruktura - spoje a spojová zařízení Provoz telekomunikační sítě zajišťuje v Ostravě Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Síť je digitalizovaná. Město je kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Tohoto pokrytí dosahuje téměř 100 % obyvatelstva. Pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré. Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě. Velké části města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVANET a.s. Ve městě působí také několik alternativních telekomunikačních operátorů. Pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností GTS Novera, Broadnet Czech, Star 21, Ha-vel, Poda s.r.o. a další. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL i bezdrátovým připojením. 4.1.2.6.12. Veřejná technická infrastruktura - vedení sítí Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické mimo souvislou zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova, Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Kolektor „Centrum“ je vybaven jednotnou kanalizací, horkovodním potrubím včetně zpátečky, potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty. 4.1.2.7 Demografické a sociální podmínky V řešeném území je silný potenciál lidských zdrojů, rozvinuté školství včetně vysokých škol, zejména technického zaměření. V území je patrný dlouhodobý mírný pokles obyvatel, související i s vysokou mírou nezaměstnanosti. I přes poměrně vysokou dynamiku tvorby nových pracovních míst (malé a střední podniky), vzniká nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky. Zejména vzniká výrazný nedostatek absolventů mnoha výučních oborů. V území je nízký podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel. Dochází k odchodu schopných mladých absolventů z Ostravska do ciziny nebo do hlavního města. Podíl aplikovaného výzkumu a vývoje je nízký, projevuje se nedostatečné propojení výzkumu s komerční sférou. Podnikatelská aktivita obyvatel ORP Ostrava je nízká. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno podporovat malé a střední podnikání, zjednodušovat procesy při zakládání a vedení firmy, posilovat vazby vědy, výzkumu, vysokého školství a komerční sféry. Je nutno posilovat zájem o výuční obory, při průběžném monitorování trhu práce vhodně motivovat žáky končící základní školní docházku, provádět nábory a iniciovat podporu učňů při studiu (bydlení, stravování, sport, rekreace, kultura, finanční zajištění). Je nutno udržet v území kvalifikované pracovní síly a snažit se jejich řady rozšířit. Pro posílení zaměstnanosti je možno čerpat finance ze strukturálních fondů EU.

123



4.1.2.8 Bydlení Sídelní struktura území města Ostravy je poměrně mladá. Rozvoj souvisel s těžbou černého uhlí a hutnického, koksárenského, strojírenského, stavebního a chemického průmyslu. Důsledkem překotného rozvoje města byla také bezplánovitá výstavba, kdy se vzájemně prolínaly průmyslové a obytné čtvrti, doly a dělnické kolonie. Po vzniku ČSR další rozvoj města vedl k výstavbě bytů, obchodních domů, bank, úřadů, sociálních a zdravotních zařízení, kulturních zařízení apod. Růst města zabrzdila až hospodářská krize v 30. letech 20. století. Vzhledem ke svému potenciálu těžkého průmyslu se Ostrava stala v letech 1944 - 1945 terčem více než 30 náletů, které poničily průmyslové i obytné části města. Po roce 1945 se stavební rozvoj města zaměřil zejména na výstavbu nových průmyslových objektů a nových sídlišť v okrajových částech města, Poruby a Jižního města, což se negativně projevilo na stavu centra města. V Ostravě je relativní dostatek bytů s dobrou technickou vybaveností, probíhá výstavba nových bytů a rekonstrukce staršího bytového fondu, zejména v panelových domech. Ceny bytů v Ostravě jsou poměrně příznivé. V území panuje značná územní diferenciace sídelní struktury – centrální část města, novější obytné soubory Poruby a Jižního města a okrajové městské obvody a přiřazené obce. Ohrožením systému bydlení může být degradace panelových sídlišť a specifických obytných oblastí se zastaralým bytovým fondem, což bývá spojené především s koncentrací sociálně slabých a nepřizpůsobivých obyvatel a s růstem etnizace bydlení. Udržení trvalého rozvoje vyžaduje posílení nové bytové výstavby a zvýšení atraktivity bydlení v panelových sídlištích s využitím koordinované podpory regenerace. Dále je nutno podporovat výstavbu bytů v domech s pečovatelskou službou a bytů zvláštního určení. 4.1.2.9 Rekreace V území není dostatek přírodních předpokladů pro víkendovou a vícedenní rekreaci. Je nutno vyjíždět do lokalit Beskyd a Jeseníků. Stav rekreačních zařízení pro cestovní ruch však neodpovídá požadavkům na dopravní dostupnost rekreačních lokalit a úrovní jejich vybavenosti. Nízký podíl vodních ploch rovněž neumožňuje rozvoj vodních sportů, s výjimkou vodáckých. Denní rekreace obyvatel je v Ostravě zajištěna poměrně širokou nabídkou volnočasových aktivit jak v oblasti sportu, tak i kultury. V Ostravě se pořádají již tradiční akce nadmístního významu. Problémem je zastaralost některých kulturních i sportovních zařízení, mnohdy nízká kvalita poskytovaných služeb, nekvalitní a mnohdy nekvalifikovaný personál. Pro udržení trvalého rozvoje je nezbytné podporovat rozvoj rekreačních a volnočasových zařízení a zkvalitnění poskytovaných služeb. Je žádoucí zatraktivnit technické památky a podpořit jejich smysluplné využití (kultura, sport, ubytování, stravování , školství atd.) 4.1.2.10 Hospodářské podmínky Podnikatelská struktura v městě Ostravě prošla v minulých letech postupnou restrukturalizací s výraznou redukcí počtu zaměstnanců v tradičních odvětvích. Vzhledem k významnému postavení těchto odvětví v rámci lokální ekonomiky se Ostrava a její okolí stala jednou ze strukturálně nejpostiženějších oblastí České republiky. Situace se však od roku 2004 začala měnit, a to zejména díky zvyšujícímu se růstu českého národního hospodářství a rostoucí poptávce po místní produkci. Spolu se zvyšováním efektivity výroby v tradičních odvětvích, začalo město Ostrava a celý okolní region výrazně využívat svůj potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní sílu, rozvíjející se dopravní a technickou infrastrukturu apod. 124



V území je poměrně silný místní trh. Velký význam má i blízkost zahraničních trhů, Polsko a Slovensko. Ostrava, jako centrum regionu, má velký potenciál rozvojových ploch pro výrobu a související infrastrukturu. O region je velký zájem investorů, který je však v současné době z důvodu globální finanční krize poněkud v útlumu. Pozitivem je trvalá tendence snižování nezaměstnanosti v posledních letech, výrazným kladem je stále nízká cena práce. Přesto však je míra nezaměstnanosti stále poměrně vysoká. Pro udržení trvalého rozvoje je nezbytné podporovat rozvoj nových odvětví hospodářství s vysokou přidanou hodnotou a vysokým podílem vysoce kvalifikované práce. Nezbytná je inovace a podpora vědy a výzkumu a jejich vazeb s komerčním sektorem. Pro zamezení výrazného vlivu problémů na globálních trzích je nutno podporovat flexibilitu výroby. Je potřebné podporovat rozvoj druhů výroby relativně energeticky nenáročné, nebo využívající obnovitelné nebo alternativní zdroje energie.

125



4.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí najdeme především v západních a severních částech území, v okrajových oblastech, ve kterých je dostatek lesní plochy a rozptýlené krajinné zeleně, například přírodní park v obcích Olbramice a Zbyslavice. Výrazně zhoršené životní prostředí je především ve východní části území, kde se vlivem převládajících směrů větrů nejvíce uplatňuje vliv průmyslových emisí především z hutní a koksárenské výroby. Jde o oblast s velmi nízkým koeficientem ekologické stability. Dále je postižena kvalita životního prostředí v hustě zastavěném území města Ostravy, které je zejména za inverzních situacích silně zatíženo emisemi ze silniční dopravy. Zhoršené životní prostředí je rovněž za inverzních situacích v údolních polohách částí města Ostravy a přiřazených obcích, kde se nepříznivě projevuje i vliv spalování tuhých paliv. Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj území je závislý především na potencionálech sídla, zejména na jeho dopravní dostupnosti. Z tohoto pohledu je území rozděleno do dvou výrazně odlišných oblastí. Hustě osídlená a relativně dobře dostupná oblast Moravské Ostravy, Přívozu, Mariánských hor, Vítkovic, Poruby, Kunčic a Jižního města a zbytek území. Ve městě Ostravě se zvyšuje efektivita výroby zejména v tradičních odvětvích, město Ostrava a celý okolní region výrazně využívá svůj potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní sílu, rozvíjející se dopravní a technickou infrastrukturu apod. Dobré napojení na silniční a železniční síť pomáhá dosáhnout dobré ekonomické úrovně hospodářství. To se však netýká odlehlejších městských obvodů a menších obcí, kde se projevuje útlum zemědělství spojený s útlumem průmyslu a výroby. V území je poměrně silný místní trh. Velký význam má i blízkost zahraničních trhů, Polska a Slovenska. Ostrava, jako centrum regionu, má velký potenciál rozvojových ploch pro výrobu a související infrastrukturu. O region je velký zájem investorů, který je však v současné době z důvodu globální finanční krize poněkud v útlumu. Soudržnost společenství obyvatel území Podstatná část území je tvořena statutárním městem Ostravy, kde zejména v hustě osídlených částech bydlí a pracuje podstatná část obyvatel ORP Ostrava. V řešeném území je silný potenciál lidských zdrojů, rozvinuté školství včetně vysokých škol, zejména technického zaměření. V území je patrný dlouhodobý mírný pokles obyvatel, související i s vysokou mírou nezaměstnanosti. Vzniká nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky. Zejména se projevuje výrazný nedostatek absolventů mnoha výučních oborů. V území je nízký podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel a navíc ještě dochází k odchodu schopných mladých absolventů z Ostravska do ciziny nebo do hlavního města. Projevuje se nedostatečné propojení výzkumu s komerční sférou. Podnikatelská aktivita obyvatel ORP Ostrava je nízká. V Ostravě je relativní dostatek bytů s dobrou technickou vybaveností, probíhá výstavba nových bytů a rekonstrukce staršího bytového fondu, zejména v panelových domech. Ceny bytů v Ostravě jsou poměrně příznivé. V území panuje značná územní diferenciace sídelní struktury – centrální část města, novější obytné soubory Poruby a Jižního města a okrajové městské obvody a přiřazené obce. Ohrožením systému bydlení může být degradace panelových sídlišť a specifických obytných oblastí se zastaralým bytovým fondem, což bývá spojené především s koncentrací sociálně slabých a nepřizpůsobivých obyvatel a s růstem etnizace bydlení. V území není dostatek přírodních předpokladů pro víkendovou a vícedenní rekreaci. 126



Je nutno vyjíždět do lokalit Beskyd a Jeseníků. Stav rekreačních zařízení pro cestovní ruch však neodpovídá požadavkům na dopravní dostupnost rekreačních lokalit a úrovni jejich vybavenosti. Denní rekreace obyvatel je v Ostravě zajištěna poměrně širokou nabídkou volnočasových aktivit jak v oblasti sportu, tak i kultury. V Ostravě se pořádají již tradiční akce nadmístního významu. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Při provádění souhrnného hodnocení je nezbytné přiřadit váhy jednotlivým charakteristickým částem území, což spadá spíše do sféry politických a osobních preferencí. Věcně vzato není možné všem třem oblastem přiřknout stejný význam už proto, že by obě spíše demografické a sociální kritéria příliš v souhrnu převažovala nad kvalitou životního prostředí. Území ORP Ostrava se vyznačuje velmi nízkou úrovní udržitelného rozvoje. Hlavními nedostatky jsou: převažující druhy výroby energeticky velmi náročné, s výrazným negativním vlivem na životní prostředí, flexibilita výroby je velmi nízká, výrazně se projevuje vliv problémů na globálních trzích, vysoká nezaměstnanost, sociální problémy soustředěné do velkých panelových sídlišť a specifických obytných oblastí se zastaralým bytovým fondem. Hlavními pozitivy jsou: silný potenciál lidských zdrojů, relativní dostatek bytů s dobrou technickou vybaveností, probíhající výstavba nových bytů a rekonstrukce staršího bytového fondu, zejména v panelových domech, poměrně příznivé ceny bytů, rozvinuté školství včetně vysokých škol, zejména technického zaměření, rozvinutá veřejná dopravní a technická infrastruktura, zachované plochy lesní i krajinné zeleně včetně významných chráněných území. Hospodářský rozvoj území bude podpořen budováním dálnice D1, která vede od Brna, přes Ostravu a naváže na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk. Vyváženost vztahů územních podmínek je nutno v ORP Ostrava soustavně sledovat a pozitivně ovlivňovat. Zejména je nutno chránit a rozvíjet zachované přírodní prvky v území, iniciovat odstranění ekologických zátěží území, vytvářet tlak na snížení imisního zatížení území a podporovat rozvoj nových odvětví hospodářství s vysokou přidanou hodnotou a vysokým podílem vysoce kvalifikované práce. Nezbytná je podpora inovace, vědy a výzkumu, inovačních technologií a jejich vazeb s komerčním sektorem. Pro zamezení výrazného vlivu problémů na globálních trzích je nutno podporovat flexibilitu výroby a rozvoj energeticky nenáročných druhů výroby a technologií využívajících obnovitelné nebo alternativní zdroje energie.

127



4.3. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci jsou vyznačeny v problémovém výkresu. Výkres v pozadí zobrazuje vybrané limity využití území a hodnoty území. Tyto jevy mohou způsobovat v území problémy jak samy mezi sebou, tak v interakci s jinými jevy. Hodnoty a limity jsou překryty v popředí vybranými záměry na změny v území. Vybrané problémy jsou označeny plošnými symboly s pořadovým číslem. Popis problémů je uveden v tabulce č. 32. Tabulka 30 Obsah výkresu č. 4 – limity využití území, hodnoty území Číslo jevu 1. 6. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 22. 26. 26. 26. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 34. 35. 36. 38. 40. 41. 41. 43. 43. 44.

Sledovaný jev hranice zastavěného území ochranné pásmo památkové zóny nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor místní (lokální) biocentrum místní (lokální) biokoridor interakční prvek nadregionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava regionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava regionální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava lokální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava významný krajinný prvek registrovaný I. zóna CHKO II. zóna CHKO III. zóna CHKO IV. zóna CHKO národní přírodní rezervace (NPR) zvláště chráněné území národní přírodní památka (NPP) přírodní park přírodní památka (PP) památný strom NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblast výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů les ochranné pásmo lesa (50m) I. třída ochrany II. třída ochrany podrobné odvodňovací zařízení hlavní odvodňovací zařízení ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně 128



44. 44. 44. 47. 50. 51. 54. 55. 55. 55. 57. 58. 60. 60. 61. 61. 61. 61. 61. 62. 62. 63. 64. 67. 67. 68. 68. 69. 69. 70. 70. 70. 70. 70. 70. 71. 72. 72. 73. 73. 73. 73. 73. 74. 75. 75.

ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější zdroj přírodní pitné vody voda záplavové území stanovené - Q100 aktivní zóna záplavového území protipovodňová hráz ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I.stupně ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně přírodní léčivý zdroj DP - dobývací prostor chráněná ložisková území prognózní zdroj nerostných surovin výhradní bilancované ložisko nerostných surovin území s dlouhodobými anomálními projevy území s doznívajícími vlivy důlních činností území ve vlivu důlních podmínek území dotčené vlivy důlních činností území neovlivněné důlní činností sesuvné území bodové sesuvné území staré důlní dílo území ekologických rizik vodojem zemní vodojem věžový vodovod vodovodní řád provozní vody ČOV - čistírna odpadních vod skupinová PČS - přečerpávací stanice odpadních vod stoka splaškové kanalizace stoka dešťové kanalizace stoka jednotné kanalizace stoka tlakové kanalizace sběrač důlních vod potrubí průmyslové odpadní vody elektrárna rozvodna distribuční trafostanice venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV venkovní vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV kabelové vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kV ochranné pásmo vedení VVN nebo objektů na těchto vedeních regulační stanice plynu VTL plynovod VTL plynovod STL 129



79. 80. 81. 81. 81. 81. 82. 82. 82. 88. 89. 90. 94. 94. 103. 104. 106. 114.

výtopna teplovod radiová stanice na RR trase základnová stanice rádiová stanice na RR trase ochranné pásmo vysílače komunikační vedení (OP 1,5 m) ochranné pásmo komunikačního vedení MO ČR radioreléová trasa dálnice silnice I. třidy - rychlostní silnice I. třídy železniční trať celostátní ochranné pásmo železniční tratě celostátní heliport vodní cesta Dunaj - Odra - Labe - návrh cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkový bruslích) ochranné pásmo zařízení ČHMÚ

Tabulka 31 Obsah výkresu č. 4 – záměry na provedení změn v území Číslo jevu 2. 3. 4. 6. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 67. 90. 90. 94. 104. 106. 118.

Sledovaný jev plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnocení území ochranné pásmo památkové zóny nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor lokální biocentrum lokální biokoridor interakční prvek vodojem zemní navrhované silnice navrhované mimoúrovňové křižovatky železniční trať celostátní vodní cesta Dunaj - Odra - Labe - návrh navrhované cyklostezky jiné záměry

130



Tabulka 32 Obsah výkresu č. 4 – vybrané problémy k řešení Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Popis problému střet rozvojové plochy pro bydlení a občanskou vybavenost s ochranným pásmem dálnice, zatížení hlukem a emisemi z dálnice střet rozvojové plochy pro lehký průmysl s přírodním parkem a zemědělskou půdou II. třídy ochrany střet rozvojové plochy pro lehký průmysl s ochranným pásmem lesa střet rozvojové plochy s ochranným pásmem železnice a s trasou vedení VVN střet rozvojové plochy s ochranným pásmem železnice a s trasou vedení VVN a ochranným pásmem lesa střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem, ÚSES a meliorovanou zemědělskou půdou II. třídy ochrany střet rozvojové plochy pro volný čas se zájmy ochrany přírody a ÚSES střet rozvojové plochy s ÚSES, lesem a jeho ochranným pásmem, s meliorovanou zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany, s dálnicí a jejím ochranným pásmem, ochranným pásmem vysílače a s trasou vedení VVN střet rozvojové plochy pro volný čas s ÚSES střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem střet rozvojové plochy s ÚSES, ochranným pásmem lesa, záplavovým územím Q 100, trasou VN, významným krajinným prvkem a památným stromem střet rozvojové plochy s ochranným pásmem lesa a ÚSES, území ohrožené ekologickými zátěžemi střet rozvojové plochy pro lehký průmysl s ÚSES, lesem a jeho ochranným pásmem, s meliorovanou zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany, trasou vodovodního přivaděče a s trasou vedení VN střet rozvojové plochy pro volný čas s ochranným pásmem železnice a s trasou vedení VN a ÚSES střet rozvojové plochy s ÚSES, významným krajinným prvkem, ochranným pásmem lesa, s ochranným pásmem železnice, s ochranným pásmem dálnice, vrty ČHMÚ a s trasou vedení VVN a VTL plynu, území ohrožené ekologickými zátěžemi střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem, s meliorovanou zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany, s komunikací I. třídy a ochranným pásmem léčivého zdroje II. stupně střet rozvojové plochy s meliorovanou zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany, trasou vodovodního přivaděče a s trasou vedení VVN a VN střet rozvojové plochy s meliorovanou zemědělskou půdou I. třídy ochrany a železniční tratí, zatížení hlukem a emisemi z průmyslové výroby střet rozvojové plochy s meliorovanou zemědělskou půdou I. třídy ochrany, s trasou vedení VN, zatížení emisemi z průmyslové výroby střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem a s meliorovanou zemědělskou půdou II. třídy ochrany střet rozvojové plochy s trasou vedení VN, zatížení hlukem ze silniční dopravy střet rozvojové plochy s trasou vedení VN střet rozvojové plochy se zemědělskou půdou II. třídy ochrany střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem a se zemědělskou půdou II. třídy ochrany střet rozvojové plochy s meliorovanou zemědělskou půdou II. třídy ochrany a s trasou vedení VN střet rozvojové plochy se zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany 131



27

33

střet rozvojové plochy s meliorovanou zemědělskou půdou II. třídy ochrany a s trasou vedení VVN střet rozvojové plochy s trasou vedení VN, VTL plynu a vodovodu střet rozvojové plochy s přírodním parkem, trasou VTL plynu a vodovodu střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem a se zemědělskou půdou II. třídy ochrany střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem a s meliorovanou zemědělskou půdou II. třídy ochrany střet rozvojové plochy se zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany, s trasou vedení VN a ochranným pásmem léčivého zdroje II. stupně chybějící silniční propojení mimo obytnou zástavbu

34

střet navržené tramvajové trati s rozvojem území

35


36

střet rozvoje obce se stávající vzrostlou zelení

37

rozsáhlý zábor území při křížení trasy VRT se stávající železniční tratí

38

střet dopravního záměru se zástavbou území a rozvojovou plochou

39

střet dopravních záměrů se zástavbou území

40


41

střet pěších vazeb v území s komunikací

42

úrovňové křížení železniční spojky s vlečkou

43

střet pěších vazeb v území se železniční tratí a komunikací

44

rozpor VÚC a ÚPlMO při sledování vodní cesty v Ostravici

45

malá vzdálenost okružních křižovatek

28 29 30 31 32

Další problémy k řešení v územně plánovací činnosti z oblasti dopravy, které nejsou zakresleny v problémovém výkrese: Na území města Ostravy:  stabilizovat trasu Severního spoje v úseku mezi dálnicí D1 a ulicí Martinovskou  dořešit dopravní skelet v prostoru Karoliny a Dolní oblasti Vítkovic  promítnout do ÚP upřesnění trasy silnice R 56 v Petřkovicích  doplnit do ÚP napojení trasy vlakotramvaje od Orlové  posoudit možnosti doplnění chybějících cyklotras podél Odry, Ostravice, Opavy a Porubky  prověřit možnost úpravy MÚK (mimoúrovňové křižovatky) ulice Orlovské s trasou R67 s cílem umožnění lepší etapizace její výstavby  posoudit potřebu sledování záměru východní obvodové v úseku Michálkovická – hranice Bohumína  řešit s orgány ochrany přírody průchodnost přeložky silnice I/58 v obchvatu Krmelína 132



 

posoudit potřebu sledování záměrů obchvatu Polanky a Koblova prověřit možnosti jižního dopravního napojení oblasti Svinova – Dubí.

Na zbývajícím území ORP Ostrava:  prověřit možnost SZ obchvatu Velké Polomi  prověřit možnost směrové úpravy silnice II/465 v severní části Horní Lhoty  promítnout změnu trasy přeložky silnice III/4692 (Poruba – Kyjovice) do ÚP Vřesiny,  prověřit možnosti úpravy navazujícího úseku ve směru na Kyjovice (návrh na přeřazení do silnic II. třídy)  prověřit možnost propojení Zbyslavice – Bítov novou místní komunikací prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem do těsného souběhu s železniční tratí  posoudit potřebu přeložky silnice II/477 v úseku Vratimov – Řepiště  prověřit možnost přesunu železniční zastávky Šenov k ulici Frýdecké  prověřit možnost propojení rozvojové oblasti v Šenově-Skrbni do prostoru velké okružní křižovatky v Havířově.

133



SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Přehled územně plánovací dokumentace obcí ....................................................................8 Tabulka 2 Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy)...........................................11 Tabulka 3 Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad)........................................14 Tabulka 4 Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy)....................................................14 Tabulka 5 Významné nemovité kulturní památky .............................................................................15 Tabulka 6 Historicky a urbanisticky významný soubor.....................................................................16 Tabulka 7 Architektonicky cenná stavba ...........................................................................................16 Tabulka 8 Významná stavební dominanta .........................................................................................17 Tabulka 9 Území s archeologickými nálezy ......................................................................................17 Tabulka 10 Významný vyhlídkový bod .............................................................................................17 Tabulka 11 Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad)................................................18 Tabulka 12 Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy)..................18 Tabulka 13 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území..............................19 Tabulka 14 Záměry na provedení změn v území (mapový podklad).................................................19 Tabulka 15 Stabilita krajinotvorných prvků.......................................................................................23 Tabulka 16 Hodnoty koeficientu ekologické stability .......................................................................24 Tabulka 17 Registrované VKP...........................................................................................................36 Tabulka 18 Dobývací prostory...........................................................................................................41 Tabulka 19 Chráněná ložisková území ..............................................................................................42 Tabulka 20 Poddolovaná území .........................................................................................................44 Tabulka 21 Ukazatel populačního vývoje v Ostravě od roku 1990 (absolutní hodnoty)...................61 Tabulka 22 Migrace v Ostravě ...........................................................................................................63 Tabulka 23 Věková struktura obyvatel Ostravy k 31.12.2007...........................................................64 Tabulka 24 Prognóza věkového složení obyvatel Ostravy podle pětiletých věkových skupin .........66 Tabulka 25 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB..................................86 Tabulka 26 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 ........................87 Tabulka 27 Firmy bez zahraničního kapitálu.....................................................................................91 Tabulka 28 Firmy se zahraničním kapitálem .....................................................................................92 Tabulka 29 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců.........92 Tabulka 30 Obsah výkresu č. 4 – limity využití území, hodnoty území..........................................128 Tabulka 31 Obsah výkresu č. 4 – záměry na provedení změn v území ...........................................130 Tabulka 32 Obsah výkresu č. 4 – vybrané problémy k řešení .........................................................131

134

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY A1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Ostrava, červen 2010

Recommend Documents