ÚZEMN ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD M STSKÉHO

Územn analytické podklady pro správní obvod m stského ú adu Krnov (ÚAP ORP Krnov) po ízené v roce 2008 byly spolufinancovány z prost edk Evropského fondu pro regionální rozvoj.

ÚZEMN ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD M STSKÉHO ADU KRNOV OBJEDNATEL PO IZOVATEL KRAJ DATUM

STO KRNOV STSKÝ Ú AD KRNOV - ODBOR REGIONÁLNÍHO : ROZVOJE : MORAVSKOSLEZSKÝ : ÍJEN 2011

ETAPA ZPRACOVÁNÍ DÍLA ÁST DÍLA

: AKTUALIZACE .1 : ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

VYPRACOVAL

:

SPOLUPRÁCE

:

STSKÝ Ú AD KRNOV - ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE : ING. ARCH. JAROSLAV HALUZA A KOL. SPOLUPRACOVNÍK

ZODPOV DNA OSOBA

: ING.ZDE KA SVOBODOVÁ

PODPIS

:

STRANA

2

OBSAH A TEXTOVÁ ÁST: A.1. A.2. A.2.1. A.2.2. A.2.3. A.2.4. A.2.5. A.2.6. A.2.7. A.2.8. A.2.9. A.2.10. A.3. A.4. A.4.1. A.4.2. A.4.2.1. A.4.2.2. A.4.2.3. A.4.2.4. A.4.3. A.4.4. A.4.5. A.5. A.6. A.6.1. A.6.2. A.6.3. A.6.4. A.6.5. A.6.6. A.6.7. A.6.8.

Úvod Rozbor jednotlivých témat Horninové prost edí a geologie Vodní režim Životní prost edí Ochrana p írody a krajiny Zem lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa Dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodá ské podmínky Vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území Ur ení problém k ešení v ÚPD Doporu ení v obecné poloze s významem pro celé ešené území Vyhodnocení zám na provád ní zm n v území a stanovení požadavk a pokyn pro ešení hlavních st et zájm a problém v území Vyhodnocení zám na provád ní zm n v území v oblasti územního rozvoje a ur ení problém k ešení Vyhodnocení zám na provád ní zm n v území v oblasti dopravní infrastruktury a ur ení problém k ešení Vyhodnocení zám na provád ní zm n v území v oblasti technické infrastruktury a ur ení problém k ešení Problémy v oblasti ešení územního systému ekologické stability Vztahy k Politice územního rozvoje (PÚR R) Vztahy k Zásadám územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) Vysv tlení použitých zkratek Záv re ná doporu ení Schémata, kartogramy Soudržnost obyvatel území - multikriteriální hodnocení Hospodá ské podmínky - multikriteriální hodnocení Životní prost edí - multikriteriální hodnocení edpoklady udržitelného rozvoje p i srovnání soudržnosti obyvatel a hospodá ského rozvoje edpoklady udržitelného rozvoje p i srovnání soudržnosti obyvatel, hospodá ského rozvoje a p írodních podmínek edpoklady udržitelného rozvoje p i srovnání soudržnosti obyvatel, hospodá ského rozvoje a kvality životního prost edí Vztah území obcí ORP Krnov podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Schéma problém v území nadmístního významu

B. GRAFICKÁ

4 4 4 4 5 5 6 6 8 8 9 9 10 17 17 18 18 28 34 39 40 42 48 48 50

ÁST:

Problémový výkres 1 : 25 000

STRANA

3

ÚZEMN ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD M STSKÉHO Ú ADU KRNOV - AKTUALIZACE

.1

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ÍLEŽITOSTI

HROZBY ne ešení st et s ochranou p írody znemožní budoucí využití ady perspektivních ložisek

A.1. ÚVOD Rozbor udržitelného rozvoje území správního obvodu m stského ú adu Krnov (dále v textu RÚRÚ, pop . RÚRÚ ORP Krnov = obce s rozší enou p sobností Krnov) navazuje po obsahové stránce na zpracování podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území. Vzhledem k podrobnému zpracování údaj zjiš ovaných v rámci podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území, se již v tato ást úkolu omezuje pouze na analýzy a záv ry vztahující se k celému území obce s rozší enou p sobností, pop . k jednotlivým obcím (pouze se zjišt nými výrazn jšími rozdíly). Problémové okruhy jsou len ny na nadmístního významu s grafickým znázorn ním ve schématu vloženém v záv ru textové ásti a po obcích s vyzna ením v problémovém výkresu. Schémata a kartogramy jsou vloženy v kapitole A.6.

A.2.2.

VODNÍ REŽIM

Swot analýza SILNÉ STRÁNKY nadbytek množství podzemních vod ve vazb na nároky jednotlivých spot ebiš výskyt rozsáhlých pramenných oblastí

A.2. ROZBOR JEDNOTLIVÝCH TÉMAT Rozbor jednotlivých témat se v souladu s vyhl. .500/2006 Sb. omezuje pouze na SWOT analýzu témat. Podrobn jší informace o jednotlivých tématech lze dohledat v ásti II. úkolu - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území. Vložený komentá v úvodu kapitol má za cíl pouze prohloubit, pop . doplnit podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území.

A.2.1.

HORNINOVÉ PROST EDÍ A GEOLOGIE

Vzhledem k tomu, že se rozchází aktuální údaje získané zpracovatelem, od údaj poskytnutých poskytovateli údaj , nebylo možné v rohodn zpracovat rozbor tohoto tématu. Vyhodnocení se omezilo pouze na poskytnuté (garantované) údaje. Swot analýza SILNÉ STRÁNKY možnost využití místních zdroj nerostných surovin zejména stavební kámen a št rkopísky (nevýhradní ložiska a prognózní zdroje nerostných surovin) dostate né zásoby stavebního kamene na ložisku Krásné Lou ky-Kobylí. Vy ešené st ety zájm . dostate né zásoby nerostných surovin - stavebního kamene pro místní pot ebu minimální omezení v území vyplývající z výskytu svahových deformací malé omezení v území ORP , vyplývající z ochrany ložisek nerostných surovin (podíl ploch dobývacích prostor a chrán ných ložiskových území ve vztahu k územím obcí)

SLABÉ STRÁNKY využití rezervního ložiska stavebního kameneHoš álkovy vyžaduje odstran ní st etu zájm (ochranné pásmo vodního zdroje, les, blízkost sídla, ÚSES) nevy ešené st ety u nevýhradních ložisek št rkopísk v Bohušov , Zátor -Lou ky (regionální ÚSES, lokální ÚSES, archeologická památka, les) u n kterých ložisek lze o ekávat odpor obcí vzhledem k blízkosti ložiska v i plochám bydlení (pop . rekreace) - prognózní ložisko Láryšov, LichnovLichnovský kopec (zde je navíc v blízkosti nadreg. ÚSES), prognózní zdroj Hol ovice-Komora, Petrovice, u n kterých ložisek nelze vylou it, že t žbou dojde k narušení krajinného rázu (Horní Povelice, Hyn ice, Brantice, Radim-Dubový vrch). ada ložisek je bu málo vydatná, nebo se nachází v odlehlých polohách v i státním silnicím (Dolní Povelice, Slezské Pavlovice, Lysá - Radim, Burkvíz)

ÍLEŽITOSTI zajišt ní p im ené protipovod ové ochrany obcí u horní Opavy po realizaci navržených soubor staveb a opat ení od Bruntálu-Kunova až po m sto Opavu etn vodní nádrže Nové He mínovy zvýšení reten ní schopnosti v povodí horní Opavy po realizaci navržených staveb a opat ení v ploše tohoto povodí

SLABÉ STRÁNKY nedostatek vodních ploch v krajin nedostatek vodních ploch vhodných ke koupání (stanovených jako koupací oblasti, kde je zajišt na odpovídající jakost vody - pouze Bohušovský rybník) výskyt záplav v povodí horní Opavy a nedosta ující protipovod ová ochrana sídel Krnov, Brantice, Zátor, Nové He mínovy soubory protipovod ových staveb a opat ení v povodí horní Opavy nejsou zapracovány v územních plánech obcí ne ešení problematiky odtokových pom na území sta Krnov (nedostate ná kapacita deš ové kanalizace) omezení ve využití území vyplývající z ochrany(výskytu) vodohospodá sky významných ploch na území obcí)(Krnov, T emešná, Liptá , Vysoká)

HROZBY povodn v povodí eky Opavy, odklad ešení protipovod ové ochrany v povodí horní Opavy – scházející finan ní prost edky na pokrytí náklad ne ešení protipovod ových opat ení v území komplexn a ve všech souvislostech(d sledn pojímat celé povodí toku) odpor obyvatel Nových He mínov k zám ru výstavby víceú elové vodní nádrže Nové He mínovy – vyvolá zm ny koncepce protipovod ové ochrany dot eného území obnovení t žby (pr zkumných prací) na výhradním rudním ložisku Zlaté Hory - jih ( narušení vodního režimu v krajin ) ohrožení vodních zdroj p i mimo ádných situacích (povod ové stavy, období sucha)

potenciální možnost vzniku zvláštních povodní po destrukci hrází vodních nádrží další zhoršování kvality podzemních vod v d sledku nerealizace investic do kanalizací a OV

STRANA

4


A.2.3.

ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

relativn nízká produkce emisí látek zne iš ujících ovzduší ve srovnání s Moravskoslezským krajem a R (malý výskyt významn jších zdroj zne išt ní na území ORP-nejvíce v Krnov , M st Albrechtice) dobrá imisní situace v pr hu celého roku v celém ešeném území s výjimkou centra Krnova relativn nízká produkce komunálních odpad dostupnost za ízení pro využívání odpad evažující západní a severozápadní sm r v tru není nositelem významného podílu dálkového zne išt ní ovzduší kvalitní životní prost edí, istota ovzduší, vysoký podíl zelen v zastav ných územích (zejména v obcích v západní polovin ešeného území ORP) kvalita pitné vody v rozhodujících vodních zdrojích je na dobré úrovni

ÍLEŽITOSTI možnost z izování dalších za ízení pro sb r, výkup a využívání odpad a stabilních sb rných dvor využití energetického potenciálu odpad z velkochov hospodá ských zví at, kal z OV, energeticky bohatých rostlin a biologicky rozložitelných komunálních odpad v bioplynových stanicích rozší ení využití dalších alternativních zdroj tepelné energie rozší ení území zásobovaného zemním plynem zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM10, benzo(a)pyren) omezením spalování tuhých paliv v malých zdrojích opat eními v doprav (zejména p eložky a obchvaty) lze soub žn snížit v sídlech zne išt ní ovzduší i hlukovou zát ž pod úrove limit (Krnov, M sto Albrechtice)


A.2.4.

Swot analýza SILNÉ STRÁNKY

.1

SLABÉ STRÁNKY nebudou dle Plánu oblasti povodí Odry spln ny k r.2015 cíle požadované kvality povrchových vod z hlediska ekologického stavu vycházejícího z výsledk všech hodnocených složek- biologických, fyzikáln chemických a hodnocení rybí fauny pro vodní toky ižina, Opava pod soutokem s Opavicí, Osoblaha s Hrozovou a Prudnik se Sádeckým potokem, které jsou vyhodnoceny k r.2015 jako potenciáln nevyhovující absence za ízení pro sb r, výkup a využívání autovrak nedostate ný po et za ízení pro využívání biologicky rozložitelných komunálních odpad chyb jící obchvat Krnova je p inou špatné imisní a hlukové situace ploch bydlení podél hlavních dopravních tras ve zna né ásti území je zajišt n pouze základní sb r a výkup velkoobjemového a nebezpe ného odpadu etn elektroodpadu 2x ro , což zvyšuje podíl nebezpe ných složek ve skládkovaném komunálním odpadu dochází k p ekra ování imisního limitu pro maximální 24-hodinové koncentrace PM10. Tento limit je ekra ován v okolí m st Krnov a Osoblaha. je p ekra ován cílový imisní limit pro benzo(a)pyren v okolí m sta Krnov

HROZBY postupný návrat k pevným paliv m ve venkovských oblastech regionu s následným zhoršením imisní situace díky vysokým cenám zemního plynu obtížné prosazování bioplynových stanic a jejich vysoká investi ní náro nost nár st pr jezdu kamionové dopravy p es plochy bydlení, pokud se zrealizuje nadzvednutí most pod žel.tratí v Jind ichov roste produkce sm sného komunálního odpadu

OCHRANA P ÍRODY A KRAJINY

Analýza vyhodnocuje záv ry a poznatky ze všech územn analytických podklad pro správní obvod stského ú adu Krnov, které se zabývají a zahrnují ochranu p írody, chrán ná území, Naturu 2000, ÚSES a krajinný ráz. Území ORP Krnov je velmi r znorodé, zahrnuje nestabilní a zem lsky hojn využívanou krajinu, zejména severovýchod území, ale také ekologicky stabiln jší krajinu s p evahou lesních a lu ních porost , které najdeme na severozápad a západ území ORP Krnov. Proto bylo stanovení SWOT analýzy v n kterých spole ných parametrech problematické a nesnadné. Do vyhodnocení ochrany p írody a krajiny byly za len ny i poznatky získané z poch zky po obcích v oblasti obrazu obce a za len ní obce do krajiny (krajinný ráz). Swot analýza SILNÉ STRÁNKY dostate ná pé e o stávající maloplošná chrán ná území (ZCHÚ) dostate ná pé e o památné stromy existence dvou Evropsky významných lokalit (EVL) (soustavy NATURA 2000) existence Pta í oblasti (soustavy NATURA 2000) (He manovice) stávající biologicky cenné vodní nádrže (Dív í Hrad, Slezské Pavlovice) zachovalé lesní p írodní biotopy soustavy Natura v n kterých ástech území (Vysoká, T emešná, Krnov, Hlinka) zachovalé komplexy druhov pestrých mezofilních a hygrofilních luk v n kterých ástech (He manovice, aková, Dlouhá Voda, Spálené) výstavba nových rybník a mok ad (Bohušov, Hlinka) realizace nových prvk ÚSES v n kterých ástech ORP (Bohušov, Koberno) v n kterých krajinných celcích dostatek rozptýlené zelen zvyšuje hodnoty krajinného rázu (Krasov, He manovice, Valštejn)

ÍLEŽITOSTI dopln ní sít maloplošných chrán ných území zvýšení biodiverzity krajiny v rámci realizace navržených prvk ÚSES

SLABÉ STRÁNKY nedostate ná pé e o n které hodnotné VKP a ekologicky významné segmenty nedostate ná pé e o populace chrán ných druh rostlin a živo ich ve volné krajin (mimo ZCHÚ ) regulace a stav n kterých potok (zanedbaná údržba), meliorace velké celky bez zachovalých p írodních biotop (Albrechtice, Linhartovy, Radim, Spálené) odvodn ní n kterých lesních celk (M stský les) zánik rybník (Mat jovice) výskyt velkých ekologicky nestabilních ploch – p dních blok , snižujících ekologickou stabilitu krajiny v n kterých krajinných celcích je nedostatek až absence rozptýlené zelen výrazn snižují hodnoty krajinného rázu (Hrozová, Koberno, Rusín) negativní obraz ady sídel a navazující krajiny v d sledku výstavby velkých areál živo išné výroby bývalých státních statk v bezprost ední blízkosti hodnotných ástí sídel a v cenných segmentech krajiny(horizonty), které se významn uplat ují v obrazu obce objemy svých objekt a asto i neupraveností areál . negativní obraz sídel v d sledku nevhodné panelové zástavby. Jsou to zejména velké bytové domy, z nichž ada je postavena v panelové technologii. Tyto objekty do tohoto prost edí nepat í objemem, tvarem, materiálem a snižují estetickou kvalitu prost edí nízká architektonická úrove staveb ob anské vybavenosti z druhé pol. 20. stol. a objekt chatové zástavby neodpovídající typologii staveb v daném území

HROZBY degradace dochovaných p írodních hodnot snižování druhové diverzity, zánik p írodních biotop vodní a v trná eroze, nízká ekologická stabilita krajiny

STRANA

5


výsadba prvk rozptýlené a doprovodné zelen s protierozní funkcí revitalizace tok , zajišt ní p irozených rozliv výstavba nových vodních nádrží a mok ad obnova urbanistické struktury sídel, obnova p vodního vzhledu objekt lidové architektury, dostavby s d razem na p vodní typologii staveb, oživení center obcí lepší využití stávajících p írodních hodnot k podpo e cestovního ruchu dopln ní sít EVL o další navrhovaná území v rámci tzv. eské Natury

A.2.5.

.1

další snížení ekologické stability a druhové diverzity krajinných celk další vysoušení krajiny a zvyšování intenzity p ísušk biologický a ekologický rozpad n kterých lesních komplex (druhotných smr in v nízkých polohách) všechna sídla jsou poznamenána úbytkem (v tším i menším) domovního fondu, což u mnohých výrazn zm nilo urbanistickou strukturu; dostatek „volných" ploch v zastav ném územ je v tšinou b žným jevem, jejich budoucí zástavba objekty netypickými v daném území je dalším ohrožením obrazu obce necitlivé zásahy do krajiny a osídlení – zám ry na trné parky, fotovoltaické elektrárny ( aková, Krasov, He manovice, Petrovice, Janov, Lipta , Dív í Hrad, aj.) neprostupnost atraktivní krajiny pro rekreaci v pasteveckých oblastech - obory, oplocování pozemk - He manovice, Hol ovice, Petrovice, Janov aj. (ohrady s elektrickými ohradníky) další intenzifikace zem lství snížení kvality p írodního prost edí nadm rným rozsahem nové obytné a jiné výstavby v extravilánech lokalizace nevhodné zástavby do pohledových horizont pohledové zne išt ní krajiny výstavbou v trných elektráren


vodních a stanovišti odpovídajících d evin rozvoj ekologického zem lství podpora extenzivních forem zem lského hospodaení v mén p íznivých podmínkách z dota ních titul EU

A.2.6.

DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Dopravní infrastruktura Swot analýza- automobilová doprava SILNÉ STRÁNKY relativn rozvinutá sí státních silnic a místních komunikací nabízející p ijatelný standard plošné obsluhy rozvinutá ve ejná autobusová doprava

ZEM LSKÝ P DNÍ FOND A POZEMKY UR ENÉ K PLN NÍ FUNKCÍ LESA

Swot analýza SILNÉ STRÁNKY kvalitní zem lská p da (zejména ve východní ásti ešeného území - Slezské Pavlovice, Osoblaha , Hlinka, Rusín, Bohušov) dobré podmínky pro zem lství, lesnickou výrobu, ovocná ství rozmanité p írodní podmínky - vhodné pro tradi ní zem lskou produkci i ekologické zem lství výrazn nadpr rn vysoký (v rámci R) podíl ekologického zem lství, zam eného zejména na chov skotu bez tržní produkce mléka tradice zem lského obhospoda ování p dy i v mén íznivých podmínkách

ÍLEŽITOSTI zvýšení vým ry ploch ur ených k pln ní funkce lesa a zvýšení podílu ploch trvale zatravn ných ploch zejména u obcí s vysokým podílem zem lské p dy z celkové vým ry (Hlinka, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice) zlepšení stavu stávajících lesních porost – preference

SLABÉ STRÁNKY obce s min. zastoupením lesních porost <15% (Hlinka, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice) nedostate ná pé e o stávající travní porosty

ÍLEŽITOSTI HROZBY kolize zám na novou výstavbu se zájmy ochrany zem lské p dy kolize zájm v oblasti protipovod ové ochrany území a zájm ochrany p dy zvýšené riziko vodní eroze zejména ve východní a

st ední ásti ešeného území zpomalení nebo zastavení realizace komplexních pozemkových úprav st plošných nárok na p stování energetických plodin na úkor jiných zem lských komodit

poloha kraje na tahu v tve B VI. multimodálního evropského dopravního koridoru je šancí pro rozvoj celého regionu, t.j. i Krnovska - rozvoj podnikání, p ísun zahrani ního kapitálu a p ístup na zahrani ní trhy zlepšení podmínek pro rozvoj venkova a cestovního ruchu, zlepšení dopravní obslužnosti území a snížení

SLABÉ STRÁNKY nevyhovující stav páte ní komunika ní sít sil.I/57 a I/45 neuspokojivý technický stav celostátních a regionálních tratí, nízká rychlost, chyb jící elektrifikace nevyhovující vybavení n kterých hrani ních p echod , íjezdové trasy vedené p es zastav né území, neumož ující zvýšení povolené tonáže nákladní dopravy nedostate ný po et hrani ních p echod provozovaných bez omezení, limitující rozvoj mezinárodní hospodá ské spolupráce v regionu chyb jící komunikace pro místní p eshrani ní vazby v oblasti Osoblažska nedosta ující dostupnost území ORP z dálnice D1 a rychlostní silnice R48 severovýchodní a západní ást území ORP je v nedosta ující dostupnosti ze sít silnic I. t ídy a II.t . nevyhovující dopravní dostupnost Krnova a jádrovou ást kraje(Ostravu) pro obce Slezské Pavlovice, Hlinka, Osoblaha, Bohušov, Rusín, Slezské Rudoltice, Dív í Hrad, Vysoká, Jind ichov, Janov, Petrovice, He manovice a Hol ovice nevyhovující parametry a stavební stav významných tah silnic I. t ídy, dopravní nehodovost exponovaných tah , zejména v Krnov nevyhovující stavební a technický stav silni ní sít zejména II. a III. t ídy, v . jejího vybavení, velká vnit ní zadluženost silni ní sít nedo ešené návaznosti silnic na území R a PR

HROZBY absence kvalitního napojení Krnovska na dálni ní sí , eské i Polské republiky nebezpe í nár stu individuální dopravy vlivem nekoordinované nabídky hromadné dopravy, nár st objemu silni ní nákladní dopravy zhoršení dopravní obslužnosti vlivem zhoršujícího se

STRANA

6


nehodovosti dopravy modernizace a dostavba I/57 v koridoru Ostrava Opava - Krnov - Bartultovice ("p íhrani ní trasa") a tahu I/45, spole né ešení problematiky ve spolupráci s hornoslezskou aglomerací v sousedním Polsku zkvalitn ní stávajících silni ních hrani ních p echod , . p íjezdových tras, nap . hrani ní p echod Krnov Pietrovice sil. I/45 (podmín no vybudováním obchvatu Krnova) otev ení železni ního p echodu Jind ichov ve Sl. Glucholazy pro osobní a nákladní p epravu

technického stavu dopravní infrastruktury ne ešení odstran ní nevyhovujících úsek silnic z d vodu nedostatku finan ních prost edk nedostate ná koordinovanost priorit a postupu výstavby dopravní infrastruktury v R s Polsku, stávající d lba automobilové a ve ejné osobní dopravy je na hranici její ekonomi nosti a další pokles kvality ve ejné dopravy by vedl k dalšímu nár stu individuální automobilové dopravy nebezpe í degradace n kterých oblastí, pokud nebude zajišt na dostupnost služeb a dopravní obslužnost, zejména oblast Osoblažska ekávané zvýšení mezinárodní silni ní dopravy a z toho vyplývající negativní vlivy na životní prost edí

Swot analýza- železni ní doprava SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

rozvinutá sí celostátních a regionálních železni ních tratí a vle ek. rozvinutá železni ní osobní doprava na celostátních a regionálních tratích historická úzkorozchodná tra T emešná – Osoblaha

ÍLEŽITOSTI

.1

morální a technická zastaralost železni ních tratí (spodek, p ejezdy, zabezpe ení, rychlost) nedo ešená privatizace regionálních železni ních tratí s d razem na perspektivu úzkorozchodné trat emešná – Osoblaha absence logistických center pro využití kombinované epravy a p ekladišt zboží. omezená návaznost koncových železni ních tratí na kolejovou sí Polska ( Osoblaha)

HROZBY

modernizace a zkvalitn ní osobní i nákladní dopravy, možnost využití kontejnerové dopravy zavedení integrovaného dopravního systému se zapojením modernizované železni ní dopravy do IDS event. i na bázi mezinárodní IDS pro vybrané dopravní vazby budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup p i ešení žké automobilové dopravy s Polskem modernizace a elektrifikace vybraných tratí, rekonstrukce a event. dostavba železni ních zastávek s razem na atraktivitu úzkorozchodné trat T emešná – Osoblaha rozvoj železnice pro každodenní i rekrea ní využití v íhrani ním území s rozší ením návazností na p ilehlou ást území a stávající kolejovou infrastrukturu Polska (Osoblaha)

nebezpe í útlumu provozu železni ních tratí v p ípad poklesu podílu ve ejné osobní dopravy na d lb epravní práce nebezpe í možného omezování provozu na železni ních tratích v p íhrani ní oblasti Polska (Glucholazy)


dopravní funkcí

ÍLEŽITOSTI

intravilánech m st

HROZBY

dostavba a zkvalitn ní vedení cykloturistických tras pro rozvoj turistického ruchu, z d razem na dálkové trasy výstavba sít cyklistických tras pro denní dojíž ku v zastav ných územích m st a návazném spádovém území možnosti využití menších letiš , nap . Krnov, pro celní a pasové odbavování mezinárodních let malých cestovních a sportovních letadel

nedostate ná koordinace rozvoje cyklistické dopravy se zám ry na Polském území

Technická infrastruktura Swot analýza- zásobování pitnou vodou, odvád ní a išt ní odpadních vod SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

vybudování skupinového vodovodu Osoblažsko napojeného na vrt TR4 v T emešné s dostate nou vydatností, umož ující napojení dalších sídel - Slezské Pavlovice, Bohušov - Dolní Povelice, Slezské Rudoltice-Koberno, M sto Albrechtice zásobení obyvatel pitnou vodou je z 95,5% z ve ejných vodovod (ze skupinových 78%, z lokálních 17,5%) a esahuje pr r Moravskoslezského kraje 93,6% obyvatel (dle Plánu rozvoje VaK na území kraje) napojení obyvatel na soustavnou kanalizaci svedenou na centrální istírnu v odpadních vod v 64,5% odpovídá pr ru Moravskoslezského kraje 65% obyvatel (dle Plánu rozvoje VaK na území kraje) v jediné aglomeraci nad 10 000 obyvatel, nacházející se na území ORP Krnov - Krnov je v souladu s požadavky EU zajišt na v OV technologie na odstra ování dusíku a fosforu z odpadních vod v jediné aglomeraci nad 2000 obyvatel nacházející se na území ORP Krnov- M st Albrechticích je vybudována mechanicko-biologická OV v souladu s požadavky EU

ÍLEŽITOSTI

zastaralý kanaliza ní systém ve v tšin sídel se soustavnou kanalizací nedostate ný rozsah kanaliza ních sítí v obcích s vybudovanými OV - M sto Albrechtice, Krnov, Osoblaha, Hoš álkovy, Jind ichov a Lichnov absence soustavných kanalizací a istíren odpadních vod v sídlech do 2000 obyvatel nevyhovující odkanalizování obcí v povodích vodních tok Osoblaha, Hrozová, Prudnik, Sádecký potok a ižina, které jsou dle Plánu oblasti povodí Odry vyhodnoceny s potenciáln nevyhovujícím ekologickým stavem dlouhodob vysoké ztráty vody z vodovod pro veejnou pot ebu

HROZBY

využití dostate né kapacity vodního zdroje TR4 v T emešné k rozší ení Skupinového vodovodu Osoblažsko a také pro další využití nap . pro výrobu balené vody apod. využití dostate né kapacity Skupinového vodovodu Bruntál pro napojení obce aková z Široké Nivy

nedostatek vlastních finan ních prost edk obcí na vybudování pot ebné infrastruktury ne ešení problematiky išt ní odpadních vod zejména v povodí tzv. lososových vod provozování ve ejných vodovod obecními ú ady a nekompetentními malými subjekty, v n kterých ípadech neschopnými provozovat sít v souladu s požadovanými p edpisy

Swot analýza- letecká, vodní a cyklistická doprava SILNÉ STRÁNKY vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s rekrea ní funkcí zejména tras podél vodních tok vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s

SLABÉ STRÁNKY stávající sí cyklistických tras využívá v p evážné mí e stávající komunikace nevyhovující podmínky pro cyklistickou dopravu v

Swot analýza- zásobování elektrickou energii SILNÉ STRÁNKY území je pln elektrifikováno

SLABÉ STRÁNKY nejednotná nap ová hladina distribu ní sít VN a

STRANA

7


.1

zastaralá kabelová sí 6 kV v centru Krnova ást distribu ní sít 22 kV v Krnov je na hranici své enosové schopnosti

ÍLEŽITOSTI provést p echod z 6 kV na 22 kV v obci Krnov a úpravy ke zkvalitn ní distribu ní sít posílit stávající distribu ní vedení 22 kV o nové vedení postupná obnova distribu ní sít 110 kV a 22 kV s vyššími parametry využití území pro výstavby výroben elektrické energie z obnovitelných zdroj orientace na využití energetického potenciálu biomasy i kombinované výrob elektrické energie a tepla

HROZBY realizace zám na výstavbu pr myslových zón, ve kterých budou umíst ny výroby s vysokou energetickou náro ností st ceny el. energie z d vodu deformace tržních podmínek dotacemi do obnovitelných zdroj a výkupu el. energie z t chto zdroj


A.2.7.

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Swot analýza SILNÉ STRÁNKY pom rn p íznivá v ková struktura obyvatel v SO ORP Krnov jako celku, zejména pak v obcích Hlinka, Vysoká, Lichnov, Slezské Rudoltice. stabilizace osídlení ve v tšin obcí (mimo vybrané obce Osoblažska), národnostní integrace obyvatel, rozsáhlá spolková innost v obcích, vznik místních iniciativ.

Swot analýza- služby v oblasti elektronických komunikací SILNÉ STRÁNKY zajišt ní služeb elektronických komunikací pomoci pevného p ipojení nebo mobilní komunika ní sít na tšin území

ÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY nekvalitní p íjem TV signál v n kterých obcích horší dostupnost elektronických komunikací a malá konkurence operátoru elektronických komunikací v okrajových ástech území

HROZBY

v rámci p echodu na digitální a rozhlasové vysílání vybudovat televizní a rozhlasové vysíla e a p evád e pro zajišt ní kvalitního p íjmu televize a rozhlasu na celém území rozvoj a zvyšování kapacity sítí elektronických komunikací, zejména pro vysokorychlostní p ístup k internetu zkvalit ování sou asné mobilní komunika ní sít všech operátor a výstavba nových mobilních komunika ních systému nové generace

Swot analýza-zásobování plynem a teplem SILNÉ STRÁNKY vysoký potenciál obnovitelných zdroj energie

ÍLEŽITOSTI rozší ení systému CZT ve m st Krnov a M st Albrechtice využití energetického potenciálu biomasy ve spalovacích zdrojích s výkonem 5 - 25 MW s kombinovanou výrobou el. energie a tepla, spolu s využitím biomasy, slune ní energie a tepelných erpadel pro otop a ípravu TUV v komunální sfé e a domácnostech, zejména na Osoblažsku, kde jsou nep íznivé podmínky pro plynofikaci.

ÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY omezená dostupnost zemního plynu – podíl spot eby 1,9% z celkové spot eby ZP v Moravskoslezském kraji severovýchodní ást (celý Osoblažský výb žek) a obce Jind ichov, Janov, He manovice, Hoš álkovy a Krasov nejsou napojeny na plyn

HROZBY st ceny zemního plynu omezuje možnosti jeho využití a další rozvoj plynofikace. odpojování domácností dnes napojených na zemní plyn z d vod zvyšování ceny ZP

nep íznivá v ková struktura obyvatel ve vybraných obcích – zejména obcí Rusín, Petrovice a Janov. . nep íznivý popula ní vývoj zejména v Krnov , relativní pokles je nejvyšší v obcích Hoš álkovy, He manovice, Rusín a Janov (po et obyvatel od r.2001 v t chto obcích klesl o více než 10%). obraz „vyko en ní" a opušt nosti“ ztráty kontinuity s historickým vývojem (nap . h bitovy, k ížová cesta v Bohušov , nápisy na budovách z p edvále ných dob, mecké památníky padlým); nedostate ná pé e o starší ob any, absence dom pro seniory, dom s pe ovatelskou službou nízká sídelní stabilita obyvatelstva

HROZBY

migrace obyvatel do regionu, zejména m sta Krnova a jeho okolí v d sledku zvýšení atraktivity bydlení. zlepšení podmínek zam stnanosti v celém regionu, hlavního p edpokladu stabilizace po tu obyvatel v území. rozvoj sociální pé e s podporou státu, kraje

A.2.8.

SLABÉ STRÁNKY

rychlé stárnutí populace, zejména v n kterých menších obcích. výrazný pokles po tu obyvatel m sta Krnova a kterých obcí (v He manovicích, Hol ovicích, Rusín , Bohušov , Slezských Pavlovicích), zejména v d sledku migrace, tj. vyst hování mladých rodin. dlouhodob vysoká úrove nezam stnanosti, nízká mzdová úrove promítající se do snížení soudržnosti obyvatel území. zhoršování ukazatel p irozené m ny obyvatelstva omezené možnosti rozvoje vzd lanosti na Osoblažsku

BYDLENÍ

Swot analýza SILNÉ STRÁNKY íznivý kvantitativní vývoj bydlení v období 1991-2001. zna ná atraktivita bydlení v Krnov a nejbližším okolí (Brantice, Úvalno), u druhého bydlení v obcích s vysokou rekrea ní atraktivitou (He manovice, Hol ovice, Petrovice). íznivé životní prost edí možnost využití neobydlených byt k rekrea ním el m – atraktivita území

SLABÉ STRÁNKY zna ný podíl bydlení mimo rodinné domy (v panelových domech) i v malých obcích, zejména na Osoblažsku. nízká intenzita nové bytové výstavby v SO ORP Krnov v období po r. 2001, cca 3 krát nižší než je pr r R. úplná absence nové bytové výstavby po r.2001 v obcích He manovice, Hlinka, Jind ichov, Rusín, Slezské Pavlovice a T emešná. problémy bydlení na panelových sídlištích, zejména v Krnov a menších obcích Osoblažska. zna né sociáln ekonomické problémy území ORP. malá velikost obcí a sídel determinující zejména jejich vybavenost (chyb jící dostupná vybavenost ve školství, zdravotnictví, službách, zejména na Osoblažsku). vyšší podíl starších byt (zejména Rusín, Liptá ,

STRANA

8


.1

Janov, Brantice, Lichnov, aková a Petrovice) extrémn malé obce v západní ásti kraje (obvody POÚ M sto Albrechtice a POÚ Osoblaha) vysoký podíl neobydlených byt zejména v obcích Vysoká, Liptá , Rusín, Janov, Petrovice, He manovice, Hol ovice a Krasov.

ÍLEŽITOSTI

HROZBY

zvýšení atraktivity bydlení, zejména u obcí (Rusín, Slezské Pavlovice, T emešná, Jind ichov, Dív í Hrad, Hlinka). posílení p im ené nabídky ploch pro bydlení. poloha u státní hranice s Polskem, rozší ení vazeb obcí a možností spolupráce. zna ný potenciál druhého bydlení a možnosti transformace na rekrea ní bydlení, zejména v rekrea atraktivních obcích.

A.2.9.

ne ešení problém velkých sídliš zejména v Krnov ((stárnutí obyvatel, sociální segregace, doprava, atd.). extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních, dopravních, ale i obslužných funkcí obcí, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení. dlouhodob vysoká úrove nezam stnanosti promítající se do poklesu atraktivity bydlení v regionu. chyb jící technická infrastruktura a p íprava pozemk pro bydlení. nízká intenzita bytové výstavby spole s poklesem po tu obyvatel u ady obcí zap iní snížení atraktivity pro vznik a udržení n kterých druh za ízení ob anské vybavenosti

REKREACE

Dle Rajonizace cestovního ruchu, aktualizované Terplanem v roce 1981, byla ást území sou ástí oblasti . 38, za azené do I. kategorie jako oblast s nejkvalitn jšími p írodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci. V souvislosti s Rajonizací cestovního ruchu SR bylo území Jeseník ešeno v samostatné územn plánovací dokumentaci - ÚPD VÚC Jeseníky, v jehož ešeném území se nachází ást území ORP Krnov, a to He manovice, které jsou sou ástí RKC Zlaté Hory a Hol ovice, vymezené jako samostatní rekrea ní krajinný celek. Rekrea krajinný celek (RKC) Hol ovice tvo í místní ásti Spálené, Komora, Jelení, Dlouhá Ves, ty i místní ásti m sta Albrechtice - eská Ves, Hyn ice, Valštejn, Dlouhá Voda a místní ást obce Hoš álkovy, kterou je osada K ížová. Obce v ORP Krnov, ležící v podh í Jeseník mají p íznivé podmínky pro rozvoj rekreace, obzvlášt pro agroturistiku, p ší turistiku, cykloturistiku, houba ení, myslivost, zimní sporty - b žecké a sjezdové lyžování, jejich význam z hlediska cestovního ruchu je celostátní až mezinárodní a pro rekrea ní využití jsou vhodné celoro . ást území ORP Krnov - Osoblažsko - pat í k okrajovým partiím oblasti CR . 38 - Jeseníky, pouze ásti jeho území (z obcí T emešná, Vysoká, Lipta , Dív í Hrad) jsou v „Generelu cestovního ruchu“ ozna eny jako „rekrea vhodné plochy“. Osoblažsko je využívané p edevším k individuální rekreaci.


Swot analýza SILNÉ STRÁNKY krajiná sky atraktivní území s možností rozvoje rekreace a cestovního ruchu (vysoký rekrea ní potenciál území) -zejména západní ást spádového území ORP Krnov dostatek p írodních zvláštností, kulturních a folklórních atraktivit rozmíst ných po celém území regionu hustá a dob e zna ená sí turistických stezek a cykloturistických tras po celém regionu podpora rozvoje cestovního ruchu ze strany obcí a st pozitivní obraz sídel (zejména Hol ovice, He manovice, ást obce M sto Albrechtice, Petrovice ve Sl., Krasov, aková, aj.) s p evládajícím využitím objekt lidové architektury pro chalupa ení, ve kterých jsou starší a vodní objekty udržované, upravované, obce si tak zachovaly p vodní ráz, jsou atraktivn jší pro další rozvoj rekreaci a CR vyšší po et kulturních památek - objekt lidové architektury, zámk , technických památek a dalších technických a pr myslových zajímavosti území íznivé podmínky pro rozvoj rekreace v území (o em sv í velký po et objekt individuální a hromadné rekreace v obcích He manovice, Hol ovice, Petrovice, Rusín a Hoš álkovy

ÍLEŽITOSTI

slab využitý potenciál cestovního ruchu nízká kvalita poskytovaných služeb, a informací pro astníky cestovního ruchu nedostate ná propagace regionu v zahrani í i v rámci republiky nízká úrove a nekomplexnost infrastruktury cestovního ruchu zejména na Osoblažsku zanedbanost ady obcí, absentuje pé e o istotu, údržbu a o vzhled obcí špatný stav místních komunikací, ve ejných prostranství špatný stavebn technický stav kulturních památek

HROZBY

využití potenciálu krajiny pro rozvoj cestovního ruchu a rekreaci rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky využití kapacit cestovního ruchu pro polské ob any hornoslezské aglomerace zpest ování pobytové nabídky návšt vník m kombinací atrakcí v rámci venkovské, m stské a pr myslové turistiky a láze ské lé by oživení muzejnictví a vzd lávacích akcí dostatek disponibilních ploch pro bydlení, chalupa ení, výstavbu objekt druhého bydlení chátrající a neobydlené domy využít k rekrea ní funkci (chalupa ení) cílená podpora obnovy a využití památek

A.2.10.

SLABÉ STRÁNKY

ne ešení negativního vlivu zem lských areálu na obraz obcí a krajinný ráz a vliv areál na životní prost edí neumožní výrazn jší rozvoj rekreace a cestovního ruchu podcen ní významu cestovního ruchu jako p edm tu podnikání a zdroje místních pracovních míst nízká podpora místního obyvatelstva k možnosti zvýšení turistického ruchu v obci (obava ze zvýšeného ílivu turist ) nedostate ná státní podpora rozvoji cestovního ruchu zejména v zaostalých a venkovských oblastech podcen ní lidského faktoru a profesionální p ípravy odborník v oblasti cestovního ruchu prohloubení dalšího chátrání památek, neinvestování do obnovy objekt , postupná degradace až po zánik

HOSPODÁ SKÉ PODMÍNKY

Swot analýza SILNÉ STRÁNKY širší zájem obcí a m st v regionu na ešení hospodá ských problém území a zejména vysoké

SLABÉ STRÁNKY dlouhodob vysoká úrove nezam stnanosti, zejména na Osoblažsku.

STRANA

9


nezam stnanosti. írodní p edpoklady území pro rekreaci, áste i zem lství a tradi ní místní pr mysl, emesla v návaznosti na zdroje a p edpoklady území. poloha v p íhrani ní oblasti umož ující poskytovat služby a rekrea ní využití vzájemn i pro ob any sousedního státu

ÍLEŽITOSTI využití širší polohy regionu, p eshrani ní spolupráce s Polskem - kooperace s podniky na území PR využití místních p írodních zdroj a p edpoklad SO ORP pro podnikání - rozvoj zpracovatelského pr myslu íprava pozemk pro podnikání ve vybraných dopravn dob e dostupných obcích s ohledem na jejich nejlepší možné využití (p i dodržení zásad urbanistické ekonomie a posílení soudržnosti obyvatel obce).

.1

nízká úrove mezd. podpr rná vzd lanost obyvatel, malá sociální mobilita obyvatel. omezená dopravní dostupnost a okrajová poloha ásti regionu, zejména Osoblažska. nízké da ové p íjmy, zejména nejmenších obcí. nedostate né využívaní ve ejných budov a hospodá ských objekt (spíše nevyužitelné objekty než nenapln né pot ebou vybavenosti i výroby) nedostatek pracovních p íležitostí výrazné rozdíly v rámci MS kraje mezi jádrovou JV ástí (Ostravsko, Opavsko, Beskydy) a okrajovou SZ ást (Bruntálsko, Osoblažsko), málo významn jších center vytvá ejících nabídku pracovních p íležitostí pro obce ve svém p irozeném spádovém území. nízká atraktivita území Osoblažského výb žku pro podnikání

HROZBY extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení. dlouhodob vysoká úrove nezam stnanosti promítající se do snížení soudržnosti obyvatel území v kombinaci s problémy v oblasti bydlení, procesy stárnutí obyvatel. ne ešení dopravní obsluhy SO ORP, zejména obcí Osoblažska.


Všechny t i rozm ry - pilí e rozvoje - se vzájemn ovliv ují. Vyváženost znamená, že žádný z t chto pilí nelze v dlouhodobém asovém horizontu up ednost ovat. Up ednostn ní ekonomického rozvoje zpravidla zp sobuje p etížení využití území, nár st objemu odpad a dopravní problémy. Tak nap íklad p ílišný rozvoj turistických oblastí m že vést až k jejich znehodnocení a následnému kolapsu. Up ednostn ní sociálního rozvoje m že ohrozit konkurenceschopnost v tvrdé ekonomické sout ži mezi regiony. Up ednostn ní environmentálních hledisek, nap íklad v p ehnan ochraná ském p ístupu k území, m že zp sobit ekonomické umrtvení, spojené s vylid ováním a stagnací regionu. V krátkodobém asovém horizontu je možno p ijímat operativní opat ení, up ednost ující n který z faktor pro ešení naléhavých ekonomických, sociálních i ekologických problém . Vždy je však nutno zvažovat dlouhodobé d sledky t chto opat ení. Udržitelný rozvoj svými cíli p esahuje do budoucnosti minimáln o jednu generaci. Vyváženost rozvoje v území lze zajiš ovat dv ma zp soby: – „nápravným" zp sobem, jehož podstatou je ( asto nákladné) odstra ování škod, zp sobených ekonomickým rozvojem – „proaktívním" zp sobem, jehož podstatou je vzájemná integrace a koordinace cíl , takže ke škodám v bec nedochází. Ideální je takový p ístup, p i kterém se jednotlivé faktory (ekonomický, sociální a environmentální) vzájemn posilují. Území pat í k nenahraditelným zdroj m a jeho znehodnocení má zpravidla dlouhodobé d sledky. Pr t do území umož uje územní koordinaci jednotlivých zám i koordinaci sektorových politik na lokální, regionální i národní úrovni. Proto má územní hledisko pro prosazování princip udržitelného rozvoje mimo ádný význam.

A.3.1. VYHODNOCENÍ VN JŠÍCH VLIV . Špatná dopravní dostupnost hospodá ských center a v tší vzdálenosti dané nižší hustotou osídlení vytvá ejí mén íznivé podmínky pro územní d lbu práce. Z hlediska da ových výnos se území p íliš neliší od ostatních ástí kraje. Výrazn slabší je však podnikatelská aktivita, vyjád ená po tem podnikatelských subjekt . D ív jší ekonomická základna tvo ená v tšinou zem lstvím a lesnictvím se v procesu ekonomické transformace podstatn oslabila. Výhledov má území ORP rozvojové edpoklady ve využití místních zdroj a p írodního potenciálu rozvoje rekreace a služeb cestovního ruchu.

A.3. VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Definice udržitelného rozvoje v území: Udržitelný rozvoj má t i rozm ry - ekonomický, sociální a environmentální. Z ekonomického hlediska jde o udržitelný hospodá ský rozvoj, spojený s rostoucími p íjmy obyvatel. Sociální rozvoj obsahuje pot ebu stojného života a rozvoje lidské osobnosti, zdraví, vzd lání, sociálního uznání, spravedlnosti, soudržnosti a rozvoje kultury. Toho lze dosáhnout dobrým fungováním rodiny, obcí, ob anské spole nosti a ve ejných institucí. Environmentální rozm r edstavuje nutnost zachovat dlouhodob na p ijatelné úrovni statky a služby, které lidské spole nosti poskytuje p íroda. Ty zahrnují energii, suroviny, prostor, kapacitu absorbovat odpady a zdravé podmínky pro život lidí.

Nejv tší slabou stránkou s logickým za azením až mezi indikátory ohrožující udržitelný rozvoj je poloha území ORP Krnov stranou významných komunika ních tepen a rozvojových os v rámci R i Moravskoslezského kraje. Toto ohrožení potvrzuje i návrh Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (viz kap. A. 5.). Je to dáno geomorfologickou polohou a tvarem území, které tvo í výb žek vklín ný do území Polské republiky. Na západní stran tvo í p irozenou bariéru Zlatohorská vrchovina a okraj Hrubého Jeseníku. Nejsiln jší urbanistické vazby jsou na urbaniza ní ose Ostrava – Opava - Krnov. Menší význam má urbaniza ní osa Krnov- Bruntál – Olomouc. Ostatní vazby jsou již mén významné a mají spíše lokální význam. Jde zejména o vazby na významná m sta na území Polské republiky (PR). Již zmín ná geografická poloha Osoblažského výb žku do zna né míry podmi uje intenzitu a formu vazeb v území. Dopravní spojení Krnova se zna nou ástí Osoblažska je realizováno díky otev ení hranic s PR i es území Polska. Perspektivní v dalším vývoji i nadále z stávají osy Krnov – Ostrava a Krnov – Bruntál - Olomouc. Na významu bude stoupat osa Krnov - M sto Albrechtice - Prudnik a po realizaci úprav na silni ní sítí v Krnov i vedlejší osa Bruntál – Krnov - Glubczyce. Limitující pro další rozvoj uvedených os je stav na silni ní sítí. Pro rozší ení dalších vazeb s Polskými regiony (rozvoj obchodu, služeb, podnikání i kulturního a spole enského života) bude limitující návaznost a srovnatelná kvalita dopravního spojení.

STRANA

10


.1

V následující tabulce jsou uvedeny základní údaje o po tu obyvatel sousedních okres v Polsku, další údaje jsou uvedeny za tzv. gminy – svým pojetím áste odpovídající spádovým obvod m pov ených ad . Po et obyvatel v regionech a významných sídlech v p íhrani ní oblasti Polska (r. 2007)


– zna ná atraktivita bydlení v Krnov a nejbližším okolí (Brantice, Úvalno), u druhého bydlení – – –

Spádový obvod (gmina)

okres G ubczyce Baborów Branice G ubczyce Kietrz okres Prudnik Bia a G ogówek Lubrza Prudnik

celkem 49818 6469 7597 23997 11755 59354 11475 14170 4418 29291

z toho m sto 22786 3136 13333 6317 31267 2598 5742 22927

Zdroj: Hlavní statistický ú ad, Polsko

Vztahy ve struktu e osídlení jsou zobrazeny ve schématu VI. 3. v ásti Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území.

– – – – –

– – –

Obecné možnosti spolupráce s PR jsou založeny p edevším na ekonomické výhodnosti spolupráce. Pro sousední polské regiony (okresy) je charakteristická podobná cenová i výd lková úrove , ekonomické základy tvo í p edevším intenzivní zem lská výroba. Pr mysl je soust ed n zejména v Prudniku, m stu velikostn srovnatelném s Krnovem. U m sta Prudnik jsou realizovány nové dopravní investice (obchvat). Glubczyce jsou centrem prosperujícího zem lského regionu, na polské pom ry vykazující zna nou koncentraci zem lské výroby. Míra nezam stnanosti obou polských region je mírn nadpr rná vzhledem k pr ru Opolského kraje, její hodnocení je však mén nep íznivé než nap . u Osoblažska. Míra nezam stnanosti zde v posledních letech poklesla. Z hlediska udržitelnosti rozvoje ešeného území lze vztahy se sousedními regiony za adit mezi p íležitost. Otev ení hranic, spole ný trh a v brzké dob i spole ná m na umožní zcela volný tok zboží, hospodá skou spolupráci a pohyb pracovní síly mezi regiony. Z hlediska dostupnosti ob anské vybavenosti již dnes uspokojuje pot eby obyvatel Osoblažska vybavenost p ilehlých m st v Polské republice (jde zejména o vybavenost v oblasti maloobchodních za ízení, která bu v území schází, nebo je obtížn dopravn ístupná).

A.3.2. SHRNUTÍ NEJVÝZNAMN JŠÍCH SILNÝCH STRÁNEK A HROZEB VYPLÝVAJÍCÍCH Z ROZBORU JEDNOTLIVÝCH TÉMAT

– – – – – – – – – – – –

– území Krnovska je pokryto schválenými ÚP VÚC, více jak 92 % ešeného území Krnovska je

– – –

pokryto schválenými ÚP obcí – stabilizace osídlení ve v tšin obcí (mimo vybrané obce Osoblažska), národnostní integrace obyvatel, rozsáhlá spolková innost v obcích, vznik místních iniciativ. – íznivý kvantitativní vývoj bydlení v období 1991-2001.

– – –

Nejvýznamn jší silné stránky pro udržitelný rozvoj území:

v obcích s vysokou rekrea ní atraktivitou (He manovice, Hol ovice, Petrovice). pom rn p íznivá v ková struktura obyvatel v SO ORP Krnov jako celku. širší zájem obcí a m st v regionu na ešení hospodá ských problém území a zejména vysoké nezam stnanosti. írodní p edpoklady území pro rekreaci, áste i zem lství a tradi ní místní pr mysl, emesla v návaznosti na zdroje a p edpoklady území. poloha v p íhrani ní oblasti umož ující poskytovat služby a rekrea ní využití vzájemn i pro ob any sousedního státu krajiná sky atraktivní území s možností rozvoje rekreace a cestovního ruchu (vysoký rekrea ní potenciál území) -zejména západní ást spádového území ORP Krnov dostatek p írodních zvláštností, kulturních a folklórních atraktivit rozmíst ných po celém území regionu hustá a dob e zna ená sí turistických stezek a cykloturistických tras po celém regionu pozitivní obraz sídel (zejména Hol ovice, He manovice, ást obce M sto Albrechtice, Petrovice ve Sl., Krasov, aková, aj.) s p evládajícím využitím objekt lidové architektury pro chalupa ení, ve kterých jsou starší a p vodní objekty udržované, upravované, obce si tak zachovaly p vodní ráz, jsou atraktivn jší pro další rozvoj rekreaci a CR vyšší po et kulturních památek - objekt lidové architektury, zámk , technických památek a dalších technických a pr myslových zajímavosti území relativn nízká produkce emisí látek zne iš ujících ovzduší ve srovnání s Moravskoslezským krajem a R dobrá imisní situace v pr hu celého roku v celém ešeném území s výjimkou centra Krnova evažující západní a severozápadní sm r v tru není nositelem významného podílu dálkového zne išt ní ovzduší kvalitní životní prost edí, istota ovzduší, vysoký podíl zelen v zastav ných územích (zejména v obcích v západní polovin ešeného území ORP) kvalita pitné vody v rozhodujících vodních zdrojích existence dvou Evropsky významných lokalit (EVL) stávající biologicky cenné vodní nádrže (Dív í Hrad, Slezské Pavlovice) zachovalé lesní p írodní biotopy soustavy Natura v n kterých ástech území (Vysoká, emešná, Krnov, Hlinka) zachovalé komplexy druhov pestrých mezofilních a hygrofilních luk v n kterých ástech území (He manovice, aková, Dlouhá Voda, Spálené) realizace nových prvk ÚSES (Bohušov, Koberno) v n kterých krajinných celcích dostatek rozptýlené zelen zvyšuje hodnoty krajinného rázu (Krasov, He manovice,Valštejn) dostate né zásoby stavebního kamene na ložisku Krásné Lou ky-Kobylí. Vy ešené st ety zájm . dostate né zásoby nerostných surovin - stavebního kamene pro místní pot ebu nadbytek množství podzemních vod ve vazb na nároky jednotlivých spot ebiš , rozsáhlé pramenné oblasti kvalitní zem lská p da (zejména ve východní ásti ešeného území) dobré podmínky pro zem lství, lesnickou výrobu, ovocná ství relativn rozvinutá sí státních silnic a místních komunikací nabízející p ijatelný standard plošné obsluhy rozvinutá ve ejná autobusová doprava rozvinutá sí celostátních a regionálních železni ních tratí a vle ek. historická úzkorozchodná tra T emešná – Osoblaha

STRANA

11


.1

– vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s rekrea ní funkcí – vybudování skupinového vodovodu Osoblažsko napojeného na vrt TR4 v T emešné s dostate nou vydatností, umož ující napojení dalších sídel - Slezské Pavlovice, Bohušov Dolní Povelice, Slezské Rudoltice-Koberno, M sto Albrechtice – zásobení obyvatel pitnou vodou z 95,5% z ve ejných vodovod (ze skupinových 78%, z lokálních 17,5%) p esahuje pr r Moravskoslezského kraje 93,6% obyvatel (dle Plánu rozvoje VaK na území kraje) – území je pln elektrifikováno – zajišt ní služeb elektronických komunikací pomoci pevného p ipojení nebo mobilní komunika ní sít na v tšin území – vysoký potenciál obnovitelných zdroj energie Ze silných stránek lze vyzvednout zejména: o stav životního prost edí o íznivá v ková struktura obyvatel o edpoklady území pro rekreaci o etnost kulturních památek o existence kapacitních zdroj pitné vody o írodní hodnoty o kvalitní zem lská p da Nejvýznamn jší ohrožení vyplývající z rozboru jednotlivých témat pro udržitelný rozvoj území:

– nep íznivý popula ní vývoj ve m stech, zejména v Krnov , relativní pokles je nejvyšší v

– –

– – –

– – – –

obcích Hoš álkovy, He manovice, Rusín a Janov (po et obyvatel od r. 2001 v t chto obcích klesl o více než 10%). dlouhodob vysoká úrove nezam stnanosti a nízká mzdová úrove promítající se do snížení soudržnosti obyvatel území - emigrace z území, pokles atraktivity území pro bydlení extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních, dopravních, ale i obslužných funkcí obcí, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení a využití pro rekreaci. rychlé stárnutí populace, zejména v n kterých menších obcích. nízká intenzita bytové výstavby spole s poklesem po tu obyvatel u ady obcí zap iní snížení atraktivity pro vznik a udržení n kterých druh za ízení ob anské vybavenosti ne ešení negativního vlivu zem lských areálu na obraz obcí a krajinný ráz a vliv areál na životní prost edí neumožní výrazn jší rozvoj rekreace a cestovního ruchu, snižuje atraktivitu pro bydlení prohloubení dalšího chátrání památek, neinvestování do obnovy objekt , postupná degradace až po zánik extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení. necitlivé zásahy do krajiny a osídlení – zám ry na v trné parky, fotovoltaické elektrárny aková, Krasov, He manovice, Petrovice, Janov,(Lipta , Dív í Hrad, Úvalno, aj.) neprostupnost atraktivní krajiny pro rekreaci v pasteveckých oblastech - obory, oplocování pozemk - He manovice, Hol ovice, Petrovice, Janov aj. (ohrady s elektrickými ohradníky)


– postupný návrat k pevným paliv m ve venkovských oblastech regionu s následným – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

zhoršením imisní situace díky vysokým cenám zemního plynu nár st pr jezdu kamionové dopravy p es plochy bydlení, pokud se zrealizuje nadzvednutí most pod žel. trati v Jind ichov povodn v povodí eky Opavy, odklad ešení protipovod ové ochrany v povodí horní Opavy – scházející finan ní prost edky na pokrytí náklad ne ešení protipovod ových opat ení v území komplexn a ve všech souvislostech (d sledn pojímat celé povodí toku) odpor obyvatel Nových He mínov k zám ru výstavby víceú elové vodní nádrže Nové He mínovy – vyvolá zm ny koncepce protipovod ové ochrany dot eného území soubory protipovod ových staveb a opat ení v povodí horní Opavy nejsou zapracovány v územních plánech obcí kolize zám na novou výstavbu a protipovod ová opat ení se zájmy ochrany zem lské dy (zejména ve východní ásti ešeného území) nízká ekologická stabilita východní ásti ešeného území další snížení druhové diverzity krajinných celk biologický a ekologický rozpad n kterých lesních komplex (druhotných smr in v nízkých polohách) zvýšené riziko vodní eroze zejména ve východní a st ední ásti ešeného území ne ešení odstran ní nevyhovujících úsek silnic z d vodu nedostatku finan ních prost edk nebezpe í útlumu provozu železni ních tratí v p ípad poklesu podílu ve ejné osobní dopravy na d lb p epravní práce zpož ování modernizace a dostavby páte ní komunika ní sít v d sledku omezených investi ních prost edk , nedostate ná koordinovanost priorit a postupu výstavby dopravní infrastruktury v R s Polskem, nebezpe í degradace n kterých oblastí, pokud nebude zajišt na dostupnost služeb a dopravní obslužnost, zejména oblast Osoblažska nebezpe í možného omezování provozu na železni ních tratích v p íhrani ní oblasti Polska (Glucholazy) ekávané zvýšení mezinárodní silni ní dopravy a z toho vyplývající negativní vlivy na životní prost edí nebezpe í nár stu individuální dopravy vlivem nekoordinované nabídky hromadné dopravy, nár st objemu silni ní nákladní dopravy zhoršení dopravní obslužnosti vlivem zhoršujícího se technického stavu dopravní infrastruktury chyb jící technická infrastruktura a p íprava pozemk pro bydlení. nedostatek vlastních finan ních prost edk obcí na vybudování pot ebné infrastruktury ne ešení problematiky išt ní odpadních vod zejména v povodí tzv. lososových vod st ceny zemního plynu omezuje možnosti jeho využití a další rozvoj plynofikace. Odpojování domácností dnes napojených na zemní plyn z d vod zvyšování ceny ZP ne ešení st et s ochranou p írody znemožní budoucí využití ady perspektivních ložisek

STRANA

12


.1

– obnovení t žby (pr zkumných prací) na výhradním rudním ložisku Zlaté Hory - jih (st ety s ochranou kulturních památek, ochranou p írody, narušení vodního režimu v krajin ) Z indikátor p edstavujících ohrožení pro udržitelný rozvoj lze uvést zejména: – území ORP Krnov leží stranou významných komunika ních tepen, rozvojových oblastí a rozvojových os – pokles po tu obyvatel, vysoká nezam stnanost a nízká mzdová úrove – stárnutí populace – nízká atraktivita pro rozvoj bydlení v severní a východní ásti území ORP Krnov a postupná em na ady sídel na rekrea ní osady s negativními dopady do struktury ob anské vybavenosti – zanedbaná údržba kulturních památek – ohrožení území povodn mi, návrh a realizace protipovod ových opat ení v území v rámci celého povodí – ne ešení nezbytných protipovod ových opat ení – nebezpe í degradace n kterých oblastí, pokud nebude zajišt na dostupnost služeb a dopravní obslužnost, zejména oblast Osoblažska (omezení hromadné dopravy osob po silnici a železnici) – zpož ování modernizace, dostavby a údržby páte ní komunika ní sít v d sledku omezených investi ních prost edk – chyb jící technická infrastruktura a p íprava pozemk pro bydlení, nedostatek vlastních finan ních prost edk obcí na vybudování pot ebné infrastruktury – ne ešení problematiky išt ní odpadních vod zejména v povodí tzv. lososových vod – další zhoršování stavu ovzduší vlivem p echodu domácností na spalování mén kvalitních paliv


Brantice

1

1

1

1

2

2

1,33

Býkov-Láryšov

4

4

2

2

3

2

2,83

aková

1

1

4

1

5

2

2,33

Dív í Hrad

1

2

1

1

5

4

2,33

He manovice

5

5

5

2

5

2

4,00

Hlinka

3

2

1

2

5

3

2,67

Hol ovice

1

4

1

1

4

2

2,17

Hoš álkovy

5

5

5

2

5

2

4,00

Janov

5

5

5

3

5

2

4,17

Jind ichov

4

4

1

1

5

3

3,00

Krasov

1

3

3

1

4

2

2,33

Krnov

3

3

3

1

5

4

3,17

Lichnov

1

3

1

1

5

2

2,17

Lipta

2

1

4

2

5

2

2,67

2

3

2

1

4

3

2,50

Osoblaha

2

3

1

1

5

4

2,67

Petrovice

5

4

5

5

5

2

4,33

Rusín

5

5

5

4

5

3

4,50

Slezské Pavlovice

5

1

5

4

5

3

3,83

Slezské Rudoltice

1

3

1

2

5

3

2,50

4

4

3

2

5

2

3,33

Úvalno

1

1

1

2

3

1

1,50

Vysoká

1

1

1

1

5

2

1,83

Zátor

1

1

1

1

5

2

1,83

sto Albrechtice

emešná

Z následující tabulky je patrné výrazn horší absolutní hodnocení hospodá ských podmínek-ukazatel v území SO ORP Krnov než u soudržnosti obyvatel území. Pro širší srovnání je v obou tabulkách uveden i pr r hodnocení R.

A.3.3. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Pro souhrnné vyhodnocení soudržnosti obyvatel, hospodá ských podmínek životního prost edí území byla vytvo ena p ehledná tabulka hodnotící vybrané základní ukazatele, s 5 bodovým hodnocením (1nejlepší, 5nejhorší), bez použití specifických vah jednotlivých faktor . Tato tabulka nep edstavuje „jediné možné a objektivní“ hodnocení obcí, poskytuje však hierarchické vyjád ení postavení konkrétní obce z hlediska zvolených ukazatel .

Soudržnost obyvatel území - spádový obvod ORP Krnov (multikriteriální hodnocení)

Územní jednotka název obce

bydlení

soudržnost obyvatel

1.1.2009

hospodá ské podmínky

vzd lání VŠ

rekrea ní podmínky

komunikace -poloha

2007

2001

2007

2007

2001

celkem

b

c

d

e

f

g

h

3

2

2

2

2

2

2,17

SO ORP

4

2

4

4

3

2

3,18

Bohušov

4

5

5

3

4

4

4,17

Brantice

4

3

5

3

1

4

3,33

Býkov-Láryšov

5

2

5

4

4

4

4,00

Územní jednotka název obce R

obyvatelstvo

% zam stn. -primér

technická infrastruktur a

a

Soudržnost obyvatel území - spádový obvod ORP Krnov (multikriteriální hodnocení)

míra nezam stna nosti

vývoj

vývoj

index stá í

vývoj

nové byty

byty v RD

1991-2010

2001-2010

1.1.2009

1991-2001

2001-2009

2001

celkem

aková

4

4

5

3

4

4

4,00

b

c

d

e

f

g

h

Dív í Hrad

5

3

5

3

4

4

4,00

1

1

2

2

1

3

1,67

SO ORP

2

3

2

1

5

3

2,67

He manovice

5

5

5

3

4

4

4,33

Bohušov

4

4

1

2

5

3

3,17

Hlinka

5

5

5

5

5

4

4,83

Hol ovice

4

4

5

3

4

4

4,00

a R

STRANA

13


Hoš álkovy

4

4

5

3

3

3

3,67

Janov

5

3

5

3

3

4

3,83

Jind ichov

4

3

5

4

3

3

3,67

Krasov

4

4

5

3

4

4

4,00

Krnov

4

1

3

4

1

1

2,33

Lichnov

5

3

5

4

4

3

4,00

Lipta

4

3

5

4

4

4

4,00

4

3

4

4

2

3

3,33

Osoblaha

4

3

5

5

5

3

4,17

Petrovice

3

3

4

2

4

4

3,33

Rusín

5

5

5

5

5

4

4,83

Slezské Pavlovice

5

5

5

5

5

4

4,83

Slezské Rudoltice

5

5

5

4

5

4

4,67

4

3

5

4

2

3

3,50

Úvalno

4

3

5

4

1

1

3,00

Vysoká

5

4

5

4

2

4

4,00

Zátor

4

3

4

3

2

3

3,17

sto Albrechtice

emešná

.1

U charakteristiky jednotlivých obcí je nutno vnímat zásadní moment hodnocení hospodá ského pilí e širšího regionu – nejen samotného SO ORP Krnov, ale i okresu Bruntál. I p es místní zlepšení situace v letech 2005-2008 je jeho hodnocení z hlediska pr rných-b žných pom R stále negativní. Možnosti ešení z hlediska aktivity obcí v posledních letech (nap . m sta Krnov), územního plánování jsou aktivn využívány což nelze íci o regionální hospodá ské politice zejména z úrovn R a nastavení makroekonomických nástroj . Tuto situaci potvrzují nap . nedostate né da ové p íjmy obcí SO ORP Krnov. Obecn je tak nutno konstatovat jako základní problém ešeného území - narušení vyváženosti rozvoje území SO ORP Krnov nep íznivým stavem hospodá ského pilí e, který se áste promítá i do soudržnosti obyvatel území (nep íznivé dopady nezam stnanosti a propadu úrovn p íjm do sociální situace obyvatel). Z územního hlediska je nutno vyd lit dva výrazn ji postižené regiony – spádové obvody obcí POÚ Osoblahy a M sta Albrechtice. Nep íznivý – nevyvážený z hlediska fungování osídlení je tento stav zejména ve vybraných obcích Osoblažska – Rusín, Hlinka, Slezské Pavlovice a Slezské Rudoltice (stav r. 2007) – do r. 2009 došlo pouze k mírnému p esunu v po adí nejproblémov jších obcí - Slezské Pavlovice, Rusín, Hlinka, Slezské Rudoltice. Tato tve ice obcí v okrajové poloze u státních Hranic vykazuje dlouhodob nejv tší omezení hospodá ského rozvoje. Soudržnost obyvatel území – její nep íznivý stav do zna né míry koreluje s hospodá skými podmínkami území. Výjimku p edstavuje zejména m sto Krnov, které vykazuje nep íznivý sociáln demografický vývoj, zejména u ásti sídliš m sta. Rozsáhlá migrace z regionu – v posledních letech zp sobuje p edevším úbytek mladých, vzd laných a sociáln mobilních, kooperativních obyvatel. Hlavní iny migrace a deformací soudržnosti obyvatel v regionu jsou hospodá ské, áste však i ve vzd lanosti obyvatel a v oblasti bydlení. Syntetické hodnocení životního prost edí je vždy složitým problémem, jeho interpretace omezená stupn m poznání i percepcí problému. Do zna né míry syntetickým ukazatelem je koeficient ekologické stability (viz. popis tohoto ukazatele a kartogram VI.13.1, je sou ástí II. etapy ÚAP). Od r.2007 do r.2009 jsou zm ny tohoto ukazatele minimální.


Z kartogramu je z ejmé, že nejvhodn jší p írodní podmínky jsou ve st ední a zejména v západní ásti ešeného území. T etí pilí udržitelného rozvoje neobsahuje pouze p írodní podmínky, ale m l by obsahovat i kvalitu životního prost edí ve všech jeho složkách. Zde již dochází k problém m p i zjišt ní rohodných, aktuálních a lokalizovaných dat. P evážná ást dat se zjiš ovala zpravidla za území okres , která data jsou pouze za území kraje. adu ukazatel kvality životního prost edí nelze vždy zodpov dn „osadit“ do ešeného území a stanovit takto i stav kvality nap . povrchové vod, ovzduší apod. V mnoha ípadech jsou data deformována dálkovým p enosem (vliv dálkového p enosu zne išt ní na ešené území a obrácen ešené území m že produkovat zne išt ní pro jiné oblasti mimo ešené území - nap . v oblasti zne išt ní povrchových vod). Stanovit jednozna né ukazatele - indikátory a metodou výb ru zastoupení nejvyšších hodnocení, pop . nejnižších hodnocení, pop . metodou multikriteriálního hodnocení sd lit, že je na tom území velmi dob e, nebo naopak velmi špatné, je p íliš odvážné a vzhledem k dostupným údaj m i nemožné. Výb r kritérií pro posouzení stavu životního prost edí byl tedy omezen na data dostupná, i když v mnoha ípadech i zna zastaralá (nap . z šet ení k roku 2001). D raz v hodnocení je kladen zejména na ovzduší a p írodní prost edí. Pro hodnocení ovzduší byly zám rn použity 2 r zné ukazatele, regionální a „místní“. istota ovzduší má velký vliv na vnímání kvality životního (obytného a rekrea ního) prost edí. U ukazatele kvality ovzduší (chápán jako regionální ukazatel) nebylo ešené území v r.2005 hodnocené jako území se zhoršenou kvalitou ovzduší. V r. 2006 - 2009 už ale na ásti území ano (podle HMÚ). Pro objektivizaci stavu ovzduší sehrává významnou roli v regionálním až místním m ítku použité palivo pro vytáp ní. Podíl byt vytáp ných uhlím, pop . plynem je chápán jako „místní“ ukazatel. Kombinace vysokého podílu vytáp ní byt uhlím, špatných rozptylových podmínek a zástavby s omezenou cirkulací ovzduší, vytvá í velmi nep íznivé podmínky pro bydlení z hlediska kvality ovzduší. Mnohdy se jedná pouze o ásti sídel podél údolí vodních tok (inverzní údolí), mnohdy i intenzivn zastav ných a navíc s dopravními zát žemi. Dále je použit ukazatel % podílu byt napojených na kanalizaci. istota vod se obvykle neprojevuje p ímo na vnímání kvality obytného prost edí, náklady na její ešení jsou velké a hodnocení m že být velmi prom nlivé i s ohledem na velikost sídel a druh zástavby. Kvalita životního prost edí by nem la být vnímána jen staticky - co se momentáln v ovzduší nachází bez zkoumání souvislostí. Obce by m ly být posuzovány i z hlediska chování k životnímu prost edí (i když to v okamžitém vnímání pro ob ana nep sobí vždy negativn ,protože splašky z jeho špatn fungujícího septiku „n kam“ odte ou, a kou z jeho kotle spalujícího nekvalitní uhlí a odpadky op t „n kam“ vítr odfouká), tzn., jestli se k prost edí ve kterém se nachází se chová šetrn i nikoliv. P enosem t chto škodlivin je zákonit ovliv ováno širší okolí. Z t chto vodu zpracovatele za adili mezi posuzované ukazatele i uvedené napojení byt na kanalizaci (zdali obec odpadní vody kontrolovan istí), na plyn a spalování uhlí. Auto i si jsou v domi, že k objektivnímu posouzení zejména t etího pilí e - životního prost edí ješt stále schází v rohodná a objektivní data. Z t chto d vod se doporu uje v ÚAP prohloubit tuto problematiku s cílem objektivizovat výsledné srovnání jednotlivých pilí . Je žádoucí se v novat i problematice hluku (schází v rohodné údaje), zastoupení centrálního vytáp ní s využitím biomasy, spalování bioplynu, produkce a likvidace domovního odpadu, apod. Dále uvedené výsledky nutno chápat jako p edb žné, poskytující základní informace. Životní prost edí (vybrané ukazatele) - spádový obvod ORP Krnov

STRANA

14


.1


aková

1

5

1

5

1

2,60

Dív í Hrad

3

4

1

5

1

2,80

He manovice

1

4

1

5

2

2,60

Hlinka

4

5

1

5

1

3,20

Hol ovice

1

3

1

5

3

2,60

5,69

Hoš álkovy

1

5

1

3

2

2,40

1%

3,97

Janov

1

4

1

5

2

2,60

1,00

8%

5,40

Jind ichov

2

4

1

5

1

2,60

74%

1,00

0%

3,02

Krasov

1

3

1

5

1

2,20

37%

1,00

8%

3,25

Krnov

3

1

4

1

3

2,40

2

3

1

5

1

2,40

3

5

1

5

2

3,20

1

2

2

3

2

2,00


koeficient ek. stability 2009

% podíl bytytopení uhlím 2001

% podíl byty napojené na plyn 2001

kvalita ovzduší 2006

% byty s kanalizací 2001

a

b

c

d

e

f

R

1,59

15%

3,00

75%

10,23

SO ORP

1,78

18%

2,00

29%

6,21

Bohušov

0,42

47%

1,00

1%

Brantice

1,94

42%

1,00

Býkov-Láryšov

4,12

64%

aková

5,02

Dív í Hrad

0,47

He manovice

16,82

48%

1,00

0%

5,75

Lichnov

Hlinka

0,23

74%

1,00

0%

1,94

Lipta

Hol ovice

12,09

27%

1,00

0%

11,92

Hoš álkovy

5,11

50%

1,00

31%

5,65

Osoblaha

3

4

2

2

1

2,40

Janov

17,60

48%

1,00

4%

6,63

Petrovice

1

4

1

5

2

2,60

Jind ichov

1,50

45%

1,00

10%

4,24

Rusín

4

5

1

5

2

3,40

Krasov

4,41

30%

1,00

0%

3,33

Slezské Pavlovice

4

5

1

5

1

3,20

Krnov

0,75

6%

4,00

89%

13,68

Slezské Rudoltice

3

4

1

5

1

2,80

1

3

1

5

2

2,40

sto Albrechtice

emešná

Lichnov

1,84

27%

1,00

1%

3,56

Lipta

0,95

61%

1,00

2%

9,04

Úvalno

3

2

1

1

1

1,60

3,16

18%

2,00

26%

6,53

Vysoká

3

5

1

5

2

3,20

Osoblaha

0,32

39%

2,00

76%

1,27

Zátor

2

5

2

4

2

3,00

Petrovice

24,03

43%

1,00

0%

7,41

Rusín

0,13

56%

1,00

7%

6,79

Slezské Pavlovice

0,13

79%

1,00

1%

1,96

Slezské Rudoltice

0,72

38%

1,00

1%

3,49

3,40

29%

1,00

6%

6,74

Úvalno

0,73

17%

1,00

81%

2,44

Vysoká

1,00

51%

1,00

4%

7,42

Zátor

2,33

55%

2,00

13%

5,03

sto Albrechtice

emešná

Celkov jsou podmínky životního prost edí p i zohledn ní uvedených ukazatel v ešeném území hodnoceny jako pr r až slabší pr r R. Na hodnocení se negativn projevuje zejména: – chyb jící infrastruktura (kanalizace a nep ímo scházející plynofikace obcí, promítající se do vysokého podílu byt vytáp ných uhlím), – pom rn velké zastoupení orné p dy (zejména Osoblažsko) a tím snížení koeficientu ekologické stability území. Celkové hodnocení udržitelného rozvoje - spádový obvod ORP Krnov (multikriteriální hodnocení)

Životní prost edí - spádový obvod ORP Krnov (multikriteriální hodnocení) % podíl bytytopení uhlím

% podíl byty napojené na plyn

kvalita ovzduší

% podíl byty s kanalizací

Kvalita životního prost edí

2007

2001

2001

2006

2001

celkem

b

c

d

e

f

g

2

2

3

2

3

2,40

SO ORP

SO ORP

2

2

2

3

2

2,20

Bohušov

3

4

1

5

2

3,00

Brantice

2

4

1

5

1

2,60

Býkov-Láryšov

1

5

1

5

2

2,80

Územní jednotka název obce a R

koeficient ekologické stability

Územní jednotka název obce a

Pr zkumy a rozbory pro ZÚR v rozsahu ÚAP (Atelier T-plan, s.r.o., 2007)

Celkové hodnocení 3 pilí hodnocení- r.2010

Po adí obce

celkem b

c

-

2,08

-

2,68

Úvalno

3,57

2,03

1

Brantice

2,86

2,42

2

2,62

2,61

3

2,62

2,63

4

R

sto Albrechtice Krnov

d

STRANA

15


Zátor

2,86

2,67

5

Krasov

2,86

2,84

6

Lichnov

3,33

2,86

7

Hol ovice

3,10

2,92

8

aková

3,33

2,98

9

Vysoká

3,81

3,01

10

Dív í Hrad

3,33

3,04

11

Osoblaha

3,57

3,08

12

emešná

2,86

3,08

13

Jind ichov

3,57

3,09

14

Býkov-Láryšov

3,57

3,21

15

Lipta

3,57

3,29

Slezské Rudoltice

3,57

Hoš álkovy

.1


Nov (v r. 2010) je za azena následující tabulka, která provádí souhrnnou kategorizace obcí v ešeném území na základ metodiky MMR (r. 2010). Nejlepší p íznivou hodnotu p edstavuje kategorie 1 (takto byla klasifikována v ešeném území pouze obec Úvalno), nejhorší nep íznivou kategorii 4 (Rusín a Slezské Pavlovice). Výsledné hodnocení kategorizace obcí z hlediska vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj (soudržnosti obyvatel území, hospodá ských podmínek a podmínek životního prost edí metodika RÚRU 2010, nov za azeno v r. 2010) ekologické podmínky

hospodá ské podmínky

soudržnost obyvatel

výsledná kategorie

rok

2010

2010

2010

2010

16

a

b

d

c

E

3,32

17

R

3,10

3,36

18

+

-

+

2b

Petrovice

3,57

3,42

19

Bohušov

+

-

-

3a

Bohušov

4,05

3,44

20

Brantice

+

-

+

2b

Janov

3,33

3,53

21

Býkov-Láryšov

+

-

+

2b

Hlinka

4,05

3,57

22

aková

+

-

+

2b

He manovice

2,86

3,64

23

Dív í Hrad

+

-

+

2b

Slezské Pavlovice

4,29

3,96

24

He manovice

+

-

-

3a

Rusín

4,29

4,24

25

Hlinka

-

-

+

3c

Hol ovice

+

-

+

2b

Hoš álkovy

+

-

-

3a

Janov

+

-

-

3a

Jind ichov

+

-

+

2b

Krasov

+

-

+

2b

Krnov

+

+

-

2a

Lichnov

+

-

+

2b

Lipta

-

-

+

3c

+

-

+

2b

Osoblaha

+

-

+

2b

Petrovice

+

-

-

3a

Rusín

-

-

-

4

Slezské Pavlovice

-

-

-

4

Slezské Rudoltice

+

-

+

2b

+

-

-

3a

Úvalno

+

+

+

1

Vysoká

-

-

+

3c

Zátor

+

-

+

2b

Výsledné hodnocení – nejlepší hodnocení obcí v okolí Krnova (Úvalno, Brantice) se odráží i v rozvoji t chto obcí, Na druhé stran m že být otázkou diskusí velmi dobrá pozice M sta Albrechtice a Krnova, tj. m st, u kterých dochází k úbytk m po tu obyvatel, migrují z nich zejména mladí a vzd laní obyvatelé. Tento vývoj z ejm hodnocení zachycuje pouze omezen . Na druhé stran hodnocení n kterých obcí „doplácí“ na zvolená kriteria nap . He manovice (vlivem kritéria zam stnanosti v I.sektoru, vzd lanosti obyvatel, poklesu obyvatel apod). Tuto skute nost je nutno vnímat i p i formulaci zadání územních a zpracování územních plán , dále prohlubující znalosti konkrétních podmínek, ale vnímající podmínky širších region . Pokud srovnáme toto hodnocení s Pr zkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje v rozsahu územn analytických podklad (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, 2007- zkrácen PR ÚAP MSK 2007), pak jsou patrné n které odlišností, zejména p i hodnocení „nejlepších“ obcí. Vymezení obcí s nejhoršími parametry jednotlivých pilí se zdá být jednozna jší (Rusín, Slezské Pavlovice, Hlinka). Tyto odlišnosti vyplývají zejména z rozdílné metodiky, použití odlišných indikátor stavu i vývoje. Nejv tší relativní celkové rozdíly (podhodnocení u Úvalna o 43% a Vysoké 21% v PR ÚAP MSK, r. 2007) a naopak (nadhodnocení He manovic o 28%) jsou zp sobeny zejména odlišným hodnocením pilí e životního prost edí.Všechny obce na spojnici Opava-Krnov jsou v PR ÚAP MSK hodnoceny z hlediska životního prost edí velmi negativn , což vyplývá p edevším z mechanického vnímání intenzivní zem lské krajiny, jako nevyhovující z hlediska životního prost edí (obce jsou hodnoceny podobn špatn , jako na území Karvinska). Toto pramení z astého hodnocení chyb jících les na území obcí jako velkého nedostatku, v návaznosti na definici koeficientu ekologické stability. Z hlediska obyvatel takovéto vnímání životního prost edí jako nedílné sou ástí obytné atraktivity vyvrací nadpr rný zájem o novou bytovou výstavbu v obci Úvalno. Naopak nadhodnocené He manovice vykazují podpr rnou intenzitu bytové výstavby a to z ejm z ásti i rekrea ního charakteru. Zásadní teoretické dilema stávajících hodnocení je, nakolik bude akcentováno „p írodní“ i „antropocentrické“ pojetí hodnocení území. Celkové hodnocení odlišnosti je možno u nezávislých hodnocení považovat za p ekvapiv malé, vzhledem k „po átk m multikriteriálních hodnocení“ v rámci ÚAP.


SO ORP

sto Albrechtice

emešná

expertní oprava

Pozornost bude žádoucí v novat a prohloubit poznání zejména u obcí vykazujících nep íznivé ukazatele jako nap . He manovice, Janov, Petrovice, Rusín a Slezské Pavlovice.

STRANA

16


.1

Auto i si neosobují právo sd lit jednozna , které obce jsou z hlediska vyváženosti všech t í pilí na tom jednozna nejh e a naopak které obce zase nejlíp. Grafické i tabulkové hodnocení m že být pro další úvahy dobrým vodítkem na co navázat a naopak eho se dále vyvarovat. Zvolená kritéria velmi (mnohdy i subjektivn ) ovliv ují výsledné hodnocení. N která fakta ale nelze skrýt a to zejména: a)v oblasti soudržnosti obyvatel: – úbytky po tu obyvatel n kterých obcí – nízká intenzita bytové výstavby – em na bytového fondu na nebytový – chyb jící ob anská a technická infrastruktura b)v oblasti hospodá ských podmínek: – vysoká míra nezam stnanosti – závislost na vyjíž ce za zam stnáním – nízké pr rné mzdy


– nedojde k prohloubení nevyváženosti jednotlivých pilí udržitelného rozvoje v území – budou navržena ešení vedoucí k zlepšení výchozího stavu v území (zejména v oblastech, ve kterých v rozboru udržitelného rozvoje území byly zjišt ny nejzávažn jší disproporce mezi jednotlivými pilí i a zárove byly zjišt ny nep íznivé ukazatele dokumentující nevyvážený stav v jednotlivých pilí ích)

A.4. UR ENÍ PROBLÉM

K EŠENÍ V ÚPD

A.4.1. DOPORU ENÍ V OBECNÉ POLOZE S VÝZNAMEM PRO

EŠENÉ ÚZEMÍ

i vypracování nového územního plánu, pop . p i zpracování jeho zm n se doporu uje p i zpracování návrhu zadání v novat pozornost: v oblasti návrhu nových ploch pro bydlení a vybavenost:

– vycházet z reálného vývoje po tu obyvatel. Velikost návrhových ploch by m la reflektovat Záv ry: ešené území vykazuje z hlediska vyváženosti vztahu podmínek území nep íznivý stav a v mnoha ípadech i ohrožení hospodá ského rozvoje (zejména z hlediska zam stnanosti obyvatel, rozvoje technické infrastruktury, dopravní dostupnosti). Toto ohrožení negativn ovliv uje i širší podmínky soudržnosti obyvatel ešeného území. Problémy hospodá ského rozvoje se koncentrují v severní a západní ásti SO ORP Krnov (Osoblažsko a v tšina spádového území M sta Albrechtice). Soudržnost obyvatel obcí je v sou asnosti ohrožována procesy úbytku a stárnutí obyvatel. Situace v jednotlivých obcích je výrazn diferencovaná. Pokles po tu obyvatel se výrazn projevuje zejména v Krnov a ad menších obcí, zejména Osoblažska (Rusín, Slezské Pavlovice). Jako spíše pr rné (z hlediska širších pom R) je možno hodnotit podmínky pro p íznivé životní prost edí. Problémy v jednotlivých sídlech vznikají zejména s chyb jící kanalizací, zp sobem p evažujícího vytáp ní (chyb jící napojení na plyn) a dopady intenzivního zem lského využití území v krajin . S ohledem na p evažující funkce, sídelní strukturu a p írodní podmínky je základním p edpokladem udržitelnosti rozvoje ešeného území posílení hospodá ských podmínek území, p i minimalizaci dopad v oblasti životního prost edí (zejména negativních vliv dopravy, zhoršení kvality ovzduší) i negativních dopad na rekrea ní potenciál ešeného území. Na základ t chto výsledk a pr zkumu v terénu je možno konstatovat, že v ešeném území existuje skupina obcí – Osoblažsko, jejichž hodnocení je výrazn nep íznivé. Na druhé stran existují i prosperující obce zejména v okolí Krnova, jejichž hodnocení, je nutno do zna né míry svazovat s m stem Krnovem a adou proces , které zde probíhají. Optimalizace funkcí ešeného území s ohledem na širší region, p íhrani ní vazby je p edpokladem stabilního rozvoje, který by však nem l p ekro it m ítka a limity jednotlivých obcí (jak z hlediska funkcí a tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i podmínek vybavenosti obce). Koncepce územního rozvoje v ešení nových územních plán jednotlivých obcí (pop . jejich významných koncep ních zm n) budou dle pot eby a požadavk dot ených orgán posuzovány z hlediska vliv na udržitelný rozvoj území. Posouzení nového ešení by m lo prokázat zejména, že: – nedojde novými koncep ními návrhy k zhoršení sou asného stavu

ekávanou poptávku po bydlení, ve které by m la být zohledn na cca 50-100 % rezerva ploch (odhad pot eb odvíjející se od po tu obyvatel a po tu byt je obsažen v kap. II.2.1. a II.2.2. Podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území) – v nabídce ploch pro bydlení by m ly zejména ve venkovských sídlech p evládat plochy pro rodinné domy – dbát na p im ené využití a urbanistické zefektivn ní stávající rozptýlené zástavby. – ob anskou vybavenost lokalizovat zejména v sídlech s dobrou dojíž kou, s koncentrovaným bydlením, reálným napojením na technickou infrastrukturu se sou asnými požadavky na zabezpe ení p im ených plochy ve ejných prostranství. Dbát na urbanistické uspo ádání ploch tak, aby se vzájemn provozn , esteticky a z hlediska vliv na životní prost edí nevylu ovaly (neopakovat zjišt né chyby v ÚP - lokalizace domov d chodc v odtržitých lokalitách v sídlech dopravn h e obsloužitelných, lokalizace nových ploch pro ob anskou vybavenost v sousedství areál zem lské výroby, návrh nadm rných ploch pro sídla ve kterých dlouhodob dochází k poklesu po tu obyvatel a dochází k p em trvalého bydlení na tzv. druhé bydlení, apod.). Hospodá ské podmínky území

– zam it se na max. využití nevyužitých, pop . extenzivn využitých ploch výroby. Optimáln využít potenciál ploch vhodných pro podnikání v ešeném území. – v návaznosti na p edpokládaný rozvoj bydlení navrhovat i vyvážený rozvoj ploch pro podnikání (pr myslových ploch) p i zachování p írodních a také i krajinných hodnot. Vyvarovat se sou asných chyb, kdy jsou umíst ny výrobní areály v centrech obcí v bezprost ední blízkosti významných ve ejných objekt a areál , pop . památkov chrán ných objekt celkov rušících obraz obce. Výstavba výrobních areál nevalné estetické hodnoty na pohledových horizontech a osách, výškov naprosto nevhodn konkurujících jiným esteticky zda ilejším a hodnotným objekt m (technologické v žovité objekty jako sila, senážní v že, komíny apod.) by se již nem la v obcích opakovat. Stávající nešvary neumoc ovat, ale hledat ešení k náprav chyb. Ochrana kulturních památek

STRANA

17


.1

Stav kulturních památek, nacházející se v obcích na území ORP Krnov, je z hlediska stavebn technického i srovnání s ostatními svazky obcí s rozší enou p sobností Moravskoslezského kraje nejhorší. Schází dlouholetá základní údržba, a to jak u objekt církevních, tak i v majetku státu a kraje, i soukromých. Sv í o tom jak zchátralé kostely (Hoš álkovy, Pelh imovy, Janov - ohradní ze s kaplemi, atd.), tak i zámky a stavby v jejich areálech (Slezské Rudoltice, Slezské Pavlovice, Dív í Hrad, Brantice, Hoš álkovy, Jind ichov). ÚP nem že ošet it problematiku údržby t chto památek, ale m že citlivým využitím ploch v jejich bezprost ední blízkosti vytvo it podmínky pro jejich budoucí zhodnocení v rámci obrazu obce a za len ní mezi místa hojn navšt vovaná v rámci turistického ruchu. Pokud je dále v textu navrženo vypracování územní studie, je to chápáno jako doporu ený podklad pro zpracování zm ny (pokud se bude vztahovat k p edm tné lokalit ), pop . nového územního plánu. Bude již na rozhodnutí obce a po izovatele nakolik vymezený problém po provedení dopl ujících pr zkum vyhodnotí jako závažný a studii po ídí.


A.4.2.1.Vyhodnocení zám na provád ní zm n v území v oblasti územního rozvoje a ur ení problém k ešení Bohušov Obec má sv j územní plán vypracován dle požadavk platné legislativy (zák. 183/2006 Sb. ve zn ní pozd jších zm n). Vzhledem k tomu, že obec neposkytla data vztahující se k platnému ÚP, nebylo možné aktualizovat zám ry a problémy k ešení. V ešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – soubor 4 náhrobk v kostele sv. Martina (náhrobník Jind icha Supa z Fulštejna, náhrobník Ekrika) – hrobka rodiny Gebauerových – kaple sv. Jana Nepomuckého, k. ú. Karlov u Bohušova

Brantice

A.4.2. VYHODNOCENÍ ZÁM NA PROVÁD NÍ ZM N V ÚZEMÍ A STANOVENÍ POŽADAVK A POKYN PRO EŠENÍ HLAVNÍCH ST ET ZÁJM A PROBLÉM V ÚZEMÍ, V rámci vymezení problém k ešení v ÚP : – nebyly vymezovány st ety zastavitelných ploch a jiných zám s technickou infrastrukturou (stávající i navrženou). Tyto problémy jsou ešitelné standardními zp soby v rámci zpracování ÚP. P eložky inženýrských sítí jsou obecn velmi drahou záležitostí a hradí je zpravidla ten, kdo je vyvolal - zde obec, pop . budoucí investor realizující vymezený zám r. V rámci ešení ÚP bude rozhodnuto, zdali bude inženýrská sí akceptována, nebo p eložena. – byly vyzna eny kolize zám s ochranou zem lské p dy (nejlepší dv t ídy ochrany zem lské p dy). Vzhledem k obecn zvyšujícím se tlak m na zastav ní krajiny se soub žn i zvyšuje rozsah trvale odnímané zem lské p dy. Stát p ipravuje opat ení ke snížení rozsahu odnímané p dy. Z t chto d vod je vhodné v t p i plánování územního rozvoje obcí, kde mohou nastat p i projednávání územního plánu obtíže s prosazením kterých zám . V problémovém výkresu byly problémy ozna eny písmenem a íslicí. Písmenem se odlišuje druh problém : U - problémy z oblasti územního rozvoje obcí, urbanistický problém D - problémy dopravní P - problémy v oblasti ekologie V - problémy v oblasti vodního režimu v krajin , vodního hospodá ství Dle druhu jsou i samostatn problémy popsány v následujících kapitolách. Graficky jsou problémy lokalizovány ve výkresu „Problémový výkres “. Vzhledem ke zna né kumulaci jev bylo p ikro eno k barevnému sjednocení všech zám a zastavitelných ploch (jasná r žová barva). Pro p esn jší odlišení jednotlivých skupin jev jsou k dispozici výkresy B.3. a B.2. z etapy Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území.

Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:

– – – – – –

plochy pro bydlení plochy pro výrobu a skladování plochy pro sport a rekreaci zám r na výstavbu poldru je ve st etu s ÚSES ( ešit ve zm , novém ÚP) velká ást zám je ve st etu s ochranou p dy ( ešit v rámci nového ÚP) ást zastavitelných plochy v Branticích je v záplavovém území (nutno ešit v novém ÚP, ve zm pop . úprav ÚP). – rozvoj v zastav ném území obce bude limitován stanoveným záplavovým územím a aktivní zónou stanoveného záplavového území. V rámci zpracování zm n ÚP stanovit podmínky pro plochy zasahující do záplavového území a vylou it novou zástavbu z aktivních zón stanoveného záplavového území. – zám r na realizaci velké zóny pro pr mysl a sklady p i západní okraji obce u silnice I.t ídy (Krnov - Bruntál) je plošn velmi rozsáhlý (21 ha). Bude vhodné prov it zám r z hlediska vlivu na krajinný ráz. Problémovou m že být zejména velikost zóny na jižních pohledov exponovaných svazích. Doporu uje se zvážit roz len ní na menší celky. Návrh nových zastavitelných ploch dle ÚP se jeví jako nadstandardní. Doporu uje se prov it reálné pot eby obce. Pokud by došlo k realizaci plánovaných zám , je žádoucí prov it pot ebné plochy a kapacity za ízení ob anské vybavenosti a návrh technické infrastruktury. Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– rekonstrukce (výstavba nového) mostu u hranic s Krnovem p es eku Opavu – ve zm nách územního plánu zohlednit p ipravovaná protipovod ová opat ení na ece Opav vyplývající ze zm ny velikosti vodní nádrže Nové He mínovy (protipovod ová opat ení-hráze a st ny). Problémy k ešení U40 - st et zám ru na výstavbu poldru s ÚSES ( ešit ve zm

, pop . novém ÚP)

STRANA

18


U41 - zám r je ve st etu s ochranou p dy ( ešit v rámci nového ÚP) U42 - zastavitelné plochy jsou v záplavovém území ( ešit v novém ÚP, pop . ve zm ÚP)

.1


– sm r rozvoje pro plochy rekreace v lokalit u Jeleního potoku pod Jakub ovickým kopcem, , pop . v úprav

Obecným problémem v obci je bezprost ední návaznost ploch výroby na plochy bydlení. V rámci ešení ÚP bude vhodné prov it možnosti vložení ochranných prvk (zele , smíšené plochy bydlení,aj.), pop . stanovit podmínky pro omezení rozvoje uvnit areálu sm rem k plochám bydlení. Rozvoj v zastav ném území obce bude limitován stanoveným záplavovým územím a aktivní zónou stanoveného záplavového území. V rámci zpracování nového ÚP, pop . zm n ÚP stanovit podmínky pro plochy zasahující do záplavového území a vylou it novou zástavbu z aktivních zón stanoveného záplavového území. Zám r na realizaci velké zóny pro pr mysl a sklady p i západní okraji obce u silnice I.t ídy (Krnov-Bruntál) bude vhodné prov it z hlediska vlivu na krajinný ráz. Problémovou m že být zejména velikost zóny na jižních pohledov exponovaných svazích. Doporu uje se zvážit roz len ní na menší celky. Ve zm nách územního plánu zohlednit p ipravovaná protipovod ová opat ení na ece Opav vyplývající ze zm ny velikosti vodní nádrže Nové He minovy. V ešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – kaple sv. Jana Nepomuckého, k. ú. Radim u Brantic

Býkov-Láryšov Obec nemá dosud platný územní plán. Z dosud nevydaného návrhu ÚP vyplývá, že limitujícím pro další rozvoj obce bude zajišt ní vhodného zásobování pitnou vodou (návrh na napojení na vodovod v Krnov ) a zajišt ní išt ní odpadních vod. Z podkladu pro rozbor udržitelného rozvoje území nevyplynuly žádné závažn jší st ety v území, které by nebyly v územním plánu ešitelné.

aková Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu a zm ny . 1 :

(další rozší ení pro ran a jezdecký areál je ve st etu s ochranou p dy. Doporu uje se prov it reálnost zám ru územní studii, do ÚP zapracovat dle výsledku projednání. – sm r rozvoje ploch technické infrastruktury pro vodojem v lokalit severn nad zastav ným územím (zabezpe ení vlastního zdroje vody). Zám r není v kolizi s limity využití území, lze zapracovat do ÚP. – sm r rozvoje ploch výroby - p emíst ní areálu farmy aková z centra obce mimo zastav né území. Zám r je ve st etu s ochranou p dy, ochranným pásmem lesa a dalším zám rem vybudováním vlastního zdroje vody pod navrženou plochou. Zám r nutno prov it v územní studii, sou asn zpracovat i architektonickou (hmotovou) studii, zam enou na eliminaci negativního dopadu p evýšených staveb v areálu farmy do prost edí obce, ob studie srovnat a reáln jší ešení zapracovat do územního plánu, pokud vzniknou nároky na nové plochy. Lze konstatovat, že tém všechny plochy navazující na zastav né území obce, vhodné k zástavb z hlediska urbanistického, konfigurace terénu a vazeb na technickou infrastrukturu jsou ve st etu s ochranou p dy. Územní rozvoj akové se nevyhne st etu s ochranou p dy. V sou asné dob nelze edjímat rozhodnutí orgánu ochrany zem lské p dy, vzhledem k velikosti sídla a zastavitelnému území je problém ešitelný. Navržené plochy se doporu uje zapracovat do územního plánu jako plochy územní rezervy chrán né pro budoucí rozvoj. Nutno upozornit na závažnou kolizi rekrea ního využití území a navržených v trných park , které v p ípad realizace výrazn sníží vysokou krajiná skou hodnotu. Problémy k ešení U1/1, U1/2 - u rozvojových zám pro plochy technické infrastruktury (2 v trné parky - východn a západn od zastav ného území) dochází ke st etu s ochranou p írody, krajinného rázu, u západní plochy p i hranici s k. ú. Krasov navíc ke st etu s ochranou p dy. U2 - sm r rozvoje ploch výroby - p emíst ní areálu farmy aková z centra obce mimo zastav né území. Zám r je ve st etu s ochranou p dy, ochranným pásmem lesa a dalším zám rem - vybudováním vlastního zdroje vody pod navrženou plochou. Zám r se doporu uje prov it v územní studii, sou asn zpracovat i architektonickou (hmotovou) studii, zam enou na eliminaci negativního dopadu evýšených staveb v areálu farmy do prost edí obce, ob studie srovnat a reáln jší ešení zapracovat do územního plánu, pokud vzniknou nároky na nové plochy.

– u rozvojových zám

pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné a plochy rekreace nedochází ke st etu s platnými limity krom dvou ploch bydlení na jihu k. ú. a ploch pod Jakub ovickým kopcem, které jsou ve st etu s ochranou p dy; – u rozvojových zám pro plochy technické infrastruktury (2 v trné parky - východn a západn od zastav ného území) dochází ke st etu s ochranou p írody, krajinného rázu, u západní plochy p i hranici s k. ú. Krasov navíc ke st etu s ochranou p dy). Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– sm ry rozvoje pro plochy bydlení nejsou v kolizi s limity využití území až na 2 plochy v dolní ásti obce jižn od sil. III. t . Zám ry lze zapracovat do ÚP, do ploch územní rezervy. Plochy v kolizi s limity využití území prov it územní studií a do ÚP zapracovat dle výsledku projednání.

Dív í Hrad Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu:

– nové plochy pro bydlení – plochy pro ob anskou vybavenost – bude žádoucí prov it zám r na realizaci skládky komunálního odpadu v jihozápadní ásti obce. Návrh nových zastavitelných ploch dle ÚP je p im ený velikosti a postavení sídla ve struktu e osídlení. Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

STRANA

19


.1


– rozší ení stávajícího areálu pro sport a rekreaci (v sou asném ÚP je plocha navržena pro

– sm r rozvoje pro plochy rekreace v lokalit pod Kostelním vrchem (rekrea ní areál, sjezdové

sady a zahrádká skou osadu). Zám r na rozší ení ploch pro sport a rekreaci je v aktivní zón stanoveného záplavového území a regionálním ÚSES. S tímto limitem je ve st etu i sou asný návrh využití p edm tné plochy v ÚP. – vzhledem k vyb ežování eky Osoblaha, je nutné navrhnout lokální protipovod ové opat ení k ochran zastav ného území nad mostem v centrální ásti obce. – zám r na v trný park, pop . fotovoltaickou elektrárnu v lokalit Pastvina. Zám r bude žádoucí posoudit z hlediska vliv na krajinný ráz. Zohlednit blízkost areálu zámku. tšina rozvojových zám se nachází v ploše vymezené pro regionální ÚSES. Nutno prov it soulad po vydání ZÚR MSK a provést p ípadnou zm nu v ÚP.

lyžování). Zám r lze zapracovat do ÚP, není v kolizi s limity využití území. – sm r rozvoje pro plochy rekreace v lokalit na Salaší, nad silnicí do Petrovic, (rekrea ní areál pro sjezdové lyžování). Zám r lze zapracovat do ÚP, není v kolizi s limity využití území. – problém v stávajícím areálu zem lské výroby na horním konci - betónový seník, který je nevhodnou dominantou, doporu uje se zpracovat studii úpravy této nevhodné stavby, zvážit návrh výsadeb pro eliminaci negativního vzhledu stavby a jeho dopadu do krajiny. Rozvojové zám ry je žádoucí p ednostn orientovat na podporu podnikání v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Problémy k ešení

Problémy k ešení U45 - vzhledem k vyb ežování vodní ho toku je nutné navrhnout lokální protipovod ové opat ení k ochran zastav ného území. U46- rozvojové zám ry se nacházejí v ploše vymezené pro regionální ÚSES. Nutno prov it soulad po vydání ZÚR MSK a provést p ípadnou zm nu v ÚP. Zám r na park v trných elektráren nutno posoudit z hlediska vliv na krajinný ráz. Zohlednit blízkost areálu zámku. U47-zám r na rozší ení ploch pro sport a rekreaci je v aktivní zón stanoveného záplavového území a regionálním ÚSES V územním plánu v novat pozornost vymezení plochy zem lské výroby (p i východním okraji zastav ného území) a stanovení podmínek pro další územní rozvoj. Ve spolupráci s po izovatelem ZÚR MSK ešit up esn ní vymezení regionálního ÚSES, který plošn zasahuje do všech zastav ných a zastavitelných ploch. Up esnit podmínky pro využití území.

He manovice Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:


pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné a plochy rekreace nedochází ke st etu s platnými limity, pouze zcela zanedbatelné procento z ploch se nachází ve st etu s ochranou p dy. Koordinovat rozvoj území a vymezení zastavitelných ploch se zám rem na realizaci vodní nádrže Spálené. Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– sm r rozvoje pro plochy bydlení v horní ásti obce jižn od silnice. Zám r lze zapracovat do ÚP, není v kolizi s limity využití území. – sm r rozvoje pro plochy bydlení v horní ásti obce, severn od silnice. Zám r lze zapracovat do ÚP jako plochu územní rezervy, není v kolizi s limity využití území, krom ochrany p dy, avšak vzhledem k lenitosti území a nedostatku pozemk vhodných k zástavb je vhodné plochu pro tento zám r chránit. – sm r rozvoje ploch rekreace - jezdecký areál (rozší ení stávajícího ran e) není v kolizi s limity využití území, lze zapracovat do územního plánu.

U3 - problém ve stávajícím areálu zem lské výroby na horním konci s nevhodnou dominantou (betonový seník). Dochází k narušení obrazu obce. Doporu uje se zpracovat studii, která navrhne opat ení ke snížení negativního vjemu (úprava nevhodné stavby, návrh výsadeb pro eliminaci negativního vzhledu stavby a jeho dopadu do krajiny, apod.) U4 - st et p eložky silnice s chrán ným územím (VPR), prov it územní studii, zvážit nezbytnost a reálnost zám ru V ešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – Švédská kaple – roubená chalupa .p. 45 – roubená chalupa .p. 77 – roubená chalupa .p. 99 – roubená chalupa v kožuchu .p. 228 – roubená chalupa .p. 231 – roubená chalupa .p. 264 – roubená chalupa .p. 335 – roubená chalupa .p. 367 – roubená chalupa .p. 419 – roubená chalupa .p. 458 se stodolou

Hlinka Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:

– plochy pro bydlení – zlepšení parametr místní komunikace propojující m. . Rylovka s hrani ním p echodem do Polské republiky (úprava komunikace na 3,5m + výhybny) Návrh nových zastavitelných ploch dle ÚP je p im ený velikosti a postavení sídla ve struktu e osídlení Problémy k ešení Rozvoj se nevyhne st etu s kvalitní p dou. Vzhledem k velikosti sídla a p edpokladu požadavku na zastavitelné plochy je v ÚP ešitelné.

STRANA

20


.1

Problémem je bezprost ední návaznost ploch výroby na plochy bydlení. V rámci ešení ÚP prov it možnosti vložení ochranných prvk (zele , smíšené plochy bydlení,aj.), pop . stanovit podmínky pro omezení rozvoje uvnit areálu sm rem k plochám bydlení.

Hol ovice Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:


pro plochy bydlení a plochy rekreace dochází ke st etu s ochranou dy, kterému se územní rozvoj sídla nevyhne, obzvlášt vzhledem k v tší lenitosti území. V sou asné dob nelze p edjímat rozhodnutí orgánu ochrany zem lské p dy, vzhledem k velikosti sídla a rozsahu zastavitelného území je problém ešitelný.

Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– sm r rozvoje pro plochy bydlení na volných plochách - zahušt ním p vodní zástavby v m. .

–

–

–

–

Komora a v m. . Spálené. Zám ry nutno prov it územními studiemi. Vzhledem k atraktivit území, jeho zcela jedine né charakteristice nutno novou výstavbu umístit tak, aby narušila urbanistickou strukturu sídla, ve studii se doporu uje stanovit regulativy, které zabezpe í uchování hodnot obou urbanisticky a krajiná sky velmi významných lokalit. zám r na rozší ení ploch rekreace nad navrženou plochou bydlení jižn od h bitova. Zám r je v severn jší ásti plochy ve st etu s ochranou p dy. Doporu uje se zp esnit konkrétní využití plochy a ešení prov it v územní studii. zám r na vybudování odpo inkového areálu v ploše mezi Opavicí a silnicí (severn od odbo ky na Karlovice. Lokalita se nachází se v zastav ném území, zám r v ploše mimo aktivní zónu záplavového území lze do územního plánu zapracovat. zám r vybudování rozhledny v sedle západn pod Špi ákem. Zám r je ve st etu s energetickým koridorem a ochranou p dy. Doporu uje se reálnost prov it územní studii, na základ projednání zapracovat následn do územního plánu. zám r na vybudování fotovoltaické elektrárny ve svahu severn od silnice do He manovic. Zám r je ve st etu s ochranou krajinného rázu, v kolizi s rekrea ním využitím území. Nutno prov it reálnost umíst ní v územní a krajiná ské studii.

Problémy k ešení U 5/1, U 5/2 - sm r rozvoje pro plochy bydlení na volných plochách - zahušt ním p vodní zástavby v m. . Komora a v m. . Spálené. Zám ry se doporu uje prov it územními studiemi. Vzhledem k atraktivit území, jeho zcela jedine né charakteristice nutno novou výstavbu umístit tak, aby nerušila urbanistickou strukturu sídla. Ve studii se doporu uje stanovit regulativy, které zabezpe í uchování hodnot obou urbanisticky a krajiná sky velmi významných lokalit. U6 - zám r vybudování rozhledny v sedle západn pod Špi ákem. Zám r je ve st etu s energetickým koridorem a ochranou p dy. Doporu uje se reálnost prov it územní studii, na základ projednání zapracovat následn do územního plánu. U7 - zám r na vybudování fotovoltaické elektrárny ve svahu severn od silnice do He manovic. Zám r je ve st etu s ochranou krajinného rázu, v kolizi s rekrea ním využitím území. Doporu uje se prov it reálnost umíst ní v územní a krajiná ské studii.


V ešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – chalupa .p. 15 – chalupa .p. 19 – chalupa .p. 40 – chalupa .p. 54 – chalupa .p. 172 – chalupa .p. 231 – chalupa .p. 234 – zd ný d m .p. 21, k. ú. Hejnov – chalupa .p. 7, k. ú. Komora – roubená chalupa v kožuchu, k. ú. Komora – chalupa .p. 4, k. ú. Spálené – chalupa .p. 118, k. ú. Spálené – chalupa .p. 174, k. ú. Spálené – chalupa .p. 186, k. ú. Spálené – chalupa .p. 191, k. ú. Spálené – chalupa .p. 194, k. ú. Spálené – chalupa .p. 196, k. ú. Spálené Vzhledem k velké kumulaci zjišt ných hodnot (cenný soubor lidové architektury) se doporu uje v : – místní ásti Spálené – místní ást Komora vymezit v územním plánu jako urbanisticky cenná území.

Hoš álkovy Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:


pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné a plochy rekreace nedochází ke st etu s platnými limity; – v územním plánu je v návaznosti na fotbalové h išt navržena víceú elová plocha pro sportovní a rekrea ní využití, s víceú elovou vodní nádrží, ur enou pro chov ryb, sportovní ryba ení, bruslení apod. Na ploše bývalého parku Míru je navržena výstavba malého h išt . – u rozvojových zám pro plochy výroby, navržené východn od zastav ného území se vzhledem ke st etu s ochranou krajinného rázu doporu uje p ehodnotit zám r, prov it vhodnost zástavby územní a krajiná skou studií, dle záv z projednání provést úpravu v územním plánu, v p ípad ponechání plochy regulativy stanovit využití plochy, výšku objekt a jejich zastín ní tak, aby se p ípadná zástavba neuplat ovala v dálkových pohledech a nesnižovala estetickou hodnotu prost edí na p íjezdech do obce od východu. Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– sm r rozvoje pro plochy bydlení v k. ú. Hoš álkovy u hasi ské louky a Kobylího potoka až po zastav né území Hoš álkovy. Zám r není ve st etu s limity využití území, lze jej zapracovat do územního plánu. – zám r na rozší ení ploch rekreace (zm na využití areálu koupališt , park, h išt ). Zám r není ve st etu s limity využití území, lze jej zapracovat do územního plánu.

STRANA

21


.1

– zám r na vybudování areálu pro sjezdové lyžování nad Starými Purkarticemi. Zám r není ve st etu s limity využití území, lze jej zapracovat do ÚP. – problém stávajícího areálu zem lské výroby, který t sn navazuje na zámek a velkokapacitním seníkem se uplat uje v obrazu obce v krajin , snižuje hodnotu prost edí, nep ímo i hodnotu nejvýznamn jšího objektu v obci - zámku. Doporu uje se areál zem lské výroby p emístit do lokalit pohledov krytých (severn od zámku v Hoš álkovech nebo jižn od areálu zem lské výroby v Starých Purkarticích), které nejsou ve st etu s limity využití území. Nezbytné je zpracovat krajiná ské studie vyhodnocující dopad zástavby v areálu do krajiny a ÚP zapracovat plochu, ve které se nový areál nebude uplat ovat v dálkových pohledech a nenaruší krajinný ráz. – zám r na výstavbu 3 v trných elektráren v k.ú. Vraclávek (výška tubusu 105-140m , celková výška 150-196m) v etn napojení na sí VN 22kV podzemním kabelovým vedením s využitím stávajících ú elových komunikací. Zám r je situován v pohledov exponované poloze. V ZÚR MSK je tato lokalita za azena mezi území se zvýšenou ochranou pohledového obrazu významných krajinných horizont regionálního významu. I když rozsudkem NSS .j. 7 Ao 2/2011-202 pozbyla platnost ást ZÚR MSK, která omezovala výstavbu v trných elektráren mimo jiné i v této lokalit , neznamená to, že tato ást území ztratila na svých krajinných hodnotách. Z rozsudku je z ejmé, že Moravskoslezský kraj nem že bránit situování v trných elektráren v hodnotných ástech území na základ podrobných podmínek vymezených v ZÚR MSK. Tímto, ale není up ena možnost rozhodnout o tom, zda-li zám r je v této lokalit vhodný, nebo není samosprávným orgán m a dot eným orgán m státní správy, v souladu s právními p edpisy. Rozhodnutím NSS není zpochybn na d ležitost a význam ochrany harmonického m ítka krajiny a pohledových obraz významných krajinných horizont v jednotlivých krajinných typech (zde lesní krajina v oblasti krajinného rázu Nízký Jeseník) vymezených a definovaných v platných ZÚR MSK.. Problémy k ešení U8 - u rozvojových zám pro plochy výroby, navržené východn od zastav ného území se vzhledem ke st etu s ochranou krajinného rázu doporu uje p ehodnotit zám r, prov it vhodnost zástavby územní a krajiná skou studií, dle záv z projednání provést úpravu v územním plánu, v p ípad ponechání plochy regulativy stanovit využití plochy, výšku objekt a jejich zastín ní tak, aby se p ípadná zástavba neuplat ovala v dálkových pohledech a nesnižovala estetickou hodnotu prost edí na íjezdech do obce od východu. U9 - problém stávajícího areálu zem lské výroby, který t sn navazuje na zámek a velkokapacitním seníkem se uplat uje v obrazu obce v krajin , snižuje hodnotu prost edí, nep ímo i hodnotu nejvýznamn jšího objektu v obci - zámku. Doporu uje se areál zem lské výroby postupn p emístit do lokalit pohledov krytých (severn od zámku v Hoš álkovech nebo jižn od areálu zem lské výroby v Starých Purkarticích), které nejsou ve st etu s limity využití území. Nezbytné je zpracovat krajiná ské studie vyhodnocující dopad zástavby v areálu do krajiny a v ÚP zapracovat plochu, ve které se nový areál nebude uplat ovat v dálkových pohledech a nenaruší krajinný ráz. Stávající areál by již nem l být zhodnocován a rozši ován. U48- zám r na výstavbu v trných elektráren se vzhledem k exponované poloze doporu uje posoudit z hlediska vlivu na životní prost edí a zejména vliv na krajinný ráz.


Janov Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:


pro plochy bydlení, plochy rekreace a výroby nedochází ke st etu

s platnými limity; Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– sm r rozvoje pro plochy bydlení za bývalou MŠ a východn od komunikace u fotbalového

– –

–

– –

–

išt . Zám r je v ásti plochy ve st etu s ochranou zem lské p dy. V sou asné dob nelze p edjímat rozhodnutí orgánu ochrany zem lské p dy, doporu uje se zám r prov it územní studií a zapracovat do územního plánu jako územní rezervu. sm r rozvoje pro plochy bydlení pod rybníky a oborou jižn od zastav ného území. Zám r není ve st etu s limity využití území, lze jej zapracovat do ÚP jako plochu územní rezervy. zám r na vybudování fotovoltaické elektrárny ve svahu pod oborou. Zám r je ve st etu s ochranou krajinného rázu, v kolizi s rekrea ním využitím území. Nutno prov it reálnost umíst ní v územní a krajiná ské studii. zám r dobudování úseku cyklostezky z Janova do Pokrzywné v Polsku (možnost využití írodního koupališt a umožn ní spole ného využívání vybavenosti v polském a eském íhrani ím (cca 200 m u hranice na trase z nám stí v Jind ichov ). Zám r není ve st etu s limity využití území, lze jej zapracovat do ÚP; zám r vybudování domu s pe ovatelskou službou v budov bývalého m stského ú adu, zám r nevyžaduje zm nu ÚP, je realizovatelný v souladu s regulativy stanovenými v ÚP; zám r zm ny využití plochy u bývalého areálu na odchov dr beže na plochu pro rekreaci (v ÚP navržena plocha pro výrobu). V souladu s budoucím využitím byl již zrekonstruován vodní objekt, zám r lze zapracovat do ÚP, není v kolizi v limity využití území. z ploch navržených pro výrobu se výrobní innost dále již nep edpokládá u plochy navržené v blízkosti bývalé odchovny dr beže. Tuto plochu nacházející se za potokem je zám r využít pro rekreaci. Další v ÚP navrženou plochou, jejíž využití je ale v souladu se sou asnými zám ry vlastníka a obce je lokalita navazující na stávající areál Snahy Opava.

Problémy k ešení U10 - zám r na vybudování fotovoltaické elektrárny ve svahu pod oborou. Zám r je ve st etu s ochranou krajinného rázu, v kolizi s rekrea ním využitím území. Doporu uje se prov it reálnost umíst ní v územní studii. Pro uchování hodnot nejvýznamn jší ásti m styse - historického jádra s nám stím se doporu uje zpracovat územní studii, pop . regula ní plán, ve kterém bude regulativy stanoven zp sob obnovy celého prostoru. U11 - uchování dominantního p sobení kostela, eliminovat st et s navrženou zástavbou ploch ve vazb na kostel prov ením v územní a krajiná ské studii, stanovit regulativy tak, aby zástavba nenarušila ráz stávající zástavby a dominantní uplatn ní kostela. V lokalit realizovat stavby po architektonické stránce odpovídající charakteristice jesenického domu, stanovit koeficient pro vyšší podíl zelen . U12 - uchování nejvýznamn jšího území historického jádra m styse, eliminovat st et s návrhem nových ploch prov ením v územní studii, resp. regula ním plánu. Stanovit zp sob obnovy daného území a

STRANA

22


.1

zástavbu navržených ploch tak, aby si zachovalo svou jedine nou urbanistickou a architektonickou hodnotu. V ešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – chalupa .p. 85

Jind ichov ve Slezsku Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:


pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné a plochy rekreace dochází tém ve všech p ípadech ke st etu s ochranou p dy; – u stávajících ploch výroby a rozvojových zám pro plochy výroby v lokalit u zámku a zámeckého parku dochází ke st etu s ochranou hodnot území, doporu uje se v území studii komplexn vyhodnotit dopad výrobní zóny, obzvlášt plochy v kontaktní poloze, stav i zám r uvést do souladu s významem území. Využití ploch navazujících na zámek ešit tak, aby negativn neovliv ovaly prost edí nejvýznamn jšího urbanistického celku v obci, sou asn nutno kultivovat výrobní areály a zvýšit architektonickou úrove všech staveb. Rozvoj výroby orientovat do polohy nenarušující prost edí kolem zámku a p ipravovaného relaxa ního centra. Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– sm r rozvoje pro plochy bydlení u Svinného potoka pod koupališt m. Zám r je ve st etu s ochranou p dy. – sm r rozvoje pro plochy bydlení uprost ed obce, severn od stávající zástavby. Zám r je ve st etu s ochranou p dy. U zám ve st etu s ochranou zem lské p dy nelze v sou asné dob p edjímat rozhodnutí orgánu ochrany zem lské p dy. Doporu uje se zám ry zapracovat do územního plánu jako územní rezervu. – sm r rozvoje pro plochy bydlení mezi stávající zástavbou a v trolamem. Zám r není v kolizi s limity územního rozvoje a lze jej zapracovat do územního plánu jako plochu územní rezervy. – sm r rozvoje pro rekreaci - 2 plochy ve vazb na pivovar. Zám r není v kolizi s limity územního rozvoje a lze jej zapracovat do územního plánu. – sm r rozvoje pro rekreaci - plocha pro jezdectví ve vazb stávající areál. Zám r není v kolizi s limity územního rozvoje a lze jej zapracovat do územního plánu. Problémy k ešení U13 - u stávajících ploch výroby a rozvojových zám pro plochy výroby v lokalit u zámku a zámeckého parku dochází ke st etu s ochranou hodnot území. Doporu uje se v územní studii komplexn vyhodnotit dopad výrobní zóny, obzvlášt plochy v kontaktní poloze a stav i zám r uvést do souladu s významem území. Využití ploch navazujících na zámek ešit tak, aby negativn neovliv ovaly prost edí nejvýznamn jšího urbanistického celku v obci. Rozvoj výroby orientovat do polohy nenarušující prost edí kolem zámku a p ipravovaného relaxa ního centra.


V ešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – areál bývalého pivovaru velkostatku

Krasov Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:


pro plochy bydlení a rekreace dochází ke st etu s ochranou PUPFL (50 m od lesa). V sou asné dob nelze p edjímat rozhodnutí p íslušného ú adu. Problém je ešitelný na základ konkrétních jednání p ed vydáním stavebního povolení. – areál mechaniza ního st ediska se dle ÚP navrhuje zapojit do nového centra obce, jako plochu p estavby se zm ným využitím. – nové plochy pro výrobu se v ÚP nenavrhují. Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– sm r rozvoje ploch pro rekreaci - areál pro b žecké a sjezdové lyžování a b žecké trasy ve východní ásti obce. Zám r lze zapracovat do ÚP za podmínky, že v severní ásti areálu bude respektován navržený LBC. Zám r není v kolizi v jinými limity využití území. – sm r rozvoje ploch pro rekreaci na vstupu do obce od akové - areál pro netradi ní sportovní a rekrea ní aktivity. Zám r lze zapracovat do ÚP, není v kolizi v limity využití území. – zám r na vybudování v trného parku na náhorní plošin mezi akovou a Krasovem je ve st etu s ochranou krajinného rázu. Jeho realizací by došlo k závažnému narušení p írodní, kulturní i historické charakteristiky území, harmonického m ítka a vztah v krajin . Zám r se nedoporu uje zapracovat do územního plánu. Problémy k ešení U14/1, U14/2 - zám r na vybudování v trného parku na náhorní plošin mezi akovou a Krasovem je ve st etu s ochranou krajinného rázu. Jeho realizací by došlo k závažnému narušení p írodní, kulturní i historické charakteristiky území, harmonického m ítka a vztah v krajin . Zám r se nedoporu uje zapracovat do územního plánu. U15 - zám r využití plochy mechaniza ního st ediska v centru ov it v územní studii U16 - st et areálu zem lské výroby s rekrea ním využitím zastav ného území obce a krajiny U17 - uchování dominantního p sobení kostela sv. Kate iny, eliminovat st et s navrženou zástavbu ploch ve vazb na kostel prov ením v územní a krajiná ské studii, stanovit regulativy tak, aby zástavba nenarušila ráz stávající zástavby a dominantní uplatn ní kostela. V ešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – hlavní budova býv. statku p. 114,

Krnov sto Krnov má vydán územní plán, který byl již zpracován dle zák. . 183/2006 Sb. Významn jší rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:

STRANA

23


.1

– zastavitelné plochy pro bydlení: o v m. . Ježník - Kabát v kopec o plochy pro bydlení na ul. Partyzán . o v lokalit Cvilín o v lokalit Petr v D l o podél ul. Petrovické o v m. . Krásné Lou ky – zastavitelné plochy pro ob anskou vybavenost o v m. . Chomýž - areál bývalé st elnice je navržen k využití pro rekrea ní ú ely o ul. Albrechtická o ul. Bruntálská, m. . Kostelec (v novat pozornost krajinnému rázu) o v centrální ásti m sta a území na n j navazujícím (dopln ní proluk, zm ny funkce) o u ul. Petrovické v návaznosti na p eložku sil.I/57 – zastavitelné plochy pro výrobu a sklady: o návrhy jsou soust ed ny zejména do severní(m. . Krásné Lou ky) a jihovýchodní ásti sta ( ervený Dv r). Ve výkresu B.3. jsou graficky znázorn ny zám ry vycházející z nového územního plánu. Nový územní plán již reaguje na protipovod ová opat ení vyvolaná zm nou velikosti vodní nádrže Nové He minovy. Zám ry vyplývající z platného ÚP VÚC: Jeseníky: – respektovat stávající a navrhované skladebné ásti nadregionálního a regionálního ÚSES a plochy vyzna ené jako územní rezervy pro jejich konkrétní vymezení v požadovaných minimálních plošných a ší kových parametrech a v rozsahu schválené ÚPD (v etn ÚPD obcí). – za azení letišt Krnov do sít záchranné letecké služby Severomoravského regionu akceptovat v rámci územního plánu m sta Krnova, v etn prodloužení VPD letišt – obchvat Krnova (na sil. I/45 a I/57) – rozší ení kanalizace a intenzifikaci OV (ochrana výhledového zdroje Úvalno, k zabezpe ení istoty toku Opavy jako hrani ního toku). vodohospodá ské stavby: – Krnov – Brantice, vodovodní ad a erpací stanice – rozší ení prameništ Kostelec na 50 l/s (event. úpravnou až 79 l/s – zabezpe ení rozvoje SV Krnov) – zajišt ní ochrany a využití prameništ Úvalno- ervený Dv r (zabezpe ení rozvoje SV Krnov) Všechny výše uvedené požadavky vyplývající z ÚP VÚC Jeseníky ve zn ní pozd jších zm n jsou v územním plánu respektovány. Problémy k ešení ada zastavitelných ploch je umíst na v záplavovém území (vzhledem k situování m sta u soutoku dvou významných vodních tok nelze tyto st ety do budoucna bezkolizn vy ešit, lze pouze zmírnit d sledky protipovod ovými opat eními). St et dopravního zám ru (p eložka sil./45) s ochranou PUPFL nelze vylou it. M sto nemá jinou možnost ešení p eložky v rámci svého správního území.


U30 - st et rozvojových zám s ochranou archeologické památky (bude žádoucí prov it správnost vymezení archeologické lokality. V r zných podkladech se objevují r zn velké a r zn situované lokality). Doporu uje se dále sledovat v aktualizacích ÚAP. U31 - zám r je s ohledem na reálné pot eby zastavitelných ploch nadm rný U35 - st et dopravního zám ru s ochranou PUPFL. U37- zastavitelné plochy jsou umíst ny v záplavovém území (vzhledem k situování m sta u soutoku dvou významných vodních tok nelze tyto st ety do budoucna bezkolizn vy ešit, lze pouze zmírnit sledky protipovod ovými opat eními) U38 - st et zastavitelných ploch se zám rem dopravním (viz problém dopravní D6). Zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – býv. p ádelna továrny na matracovou vlnu Otto Fiedler, Bruntálská 5 – býv. p ádelna J. Kudlich a synové (KARNOLA ), Na B lidle 2 – areál bývalé továrny na rostlinné oleje G. Gröger, Opavská 52

Lichnov Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:

– m s pe ovatelskou službou – plocha pro výrobu a skladování v JZ ásti obce – plochy pro bydlení (Lichnov a Dubnice) Velikost zastavitelných ploch je p im ená velikosti sídla a jeho postavení ve struktu e osídlení V dolní ásti obce ešit kolizi zastavitelné plochy s nadregionálním a lokálním ÚSES. Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– decentralizovaný systém išt ní odpadních vod Problémy k ešení Problémem je bezprost ední návaznost ploch výroby na plochy bydlení. V rámci ešení ÚP bude vhodné prov it možnosti vložení ochranných prvk (zele , smíšené plochy bydlení,aj.), pop . stanovit podmínky pro omezení rozvoje uvnit areálu sm rem k plochám bydlení. Rozvoj v zastav ném území obce bude limitován stanoveným záplavovým územím. V rámci zpracování zm n ÚP stanovit podmínky pro využití území zejména v dolní ásti obce. V dolní ásti obce ešit kolizi zastavitelné plochy s nadregionálním a lokálním ÚSES.

Lipta Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:

– plochy pro bydlení (centrum Liptan ), menší plochy v Horních Povelicích a Bu ávce – plochy pro výrobu u žel.stanice Lipta – zám r na sm rovou úpravu sil.I.t . je v kolizi s ochranou zdroj pitné vody (OP 2 st.). Doporu uje se navrženou trasu v ÚP dále hájit. Problém bude nutno prov it v rámci posouzení vliv stavby na životní prost edí (EIA).

STRANA

24


.1

– maloplošné h išt – prov it pot ebnost a z hlediska vliv na životní prost edí návrh skládky na hranici s obcí Dív í Hrad – areály pro sociální služby v Horních Povelicích a Bu ávce prov it z hlediska reálnosti a vhodnosti lokalizovat tento druh staveb v místních ástech Liptan . Velikost zastavitelných ploch je p im ená velikosti sídla a jeho postavení ve struktu e osídlení Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– plochy pro fotovoltaické elektrárny u úzkokolejné trati D T emešná - Osoblaha. Zám r je ve st etu s ochranou p dy a ovlivní krajinný ráz. Doporu uje se prov it územní studii. Problémy k ešení U43- zám r na sm rovou úpravu sil.I.t . je v kolizi s ochranou zdroj pitné vody (OP 2 st.). Doporu uje se navrženou trasu v ÚP dále hájit. Problém bude nutno prov it v rámci posouzení vliv stavby na životní prost edí (EIA). U41- zám r na realizaci fotovoltaických elektráren je ve st etu s ochranou p dy a ovlivní krajinný ráz. Doporu uje se prov it územní studii. V ešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – zd ný d m p. 24, k. ú. Bu ávka

sto Albrechtice Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:

– sm r rozvoje ploch pro bydlení, smíšených obytných, ploch rekreace a výroby je v kolizi s ochranou p dy; – v souvislosti s dopravním ešením navrženým v územním plánu (2 obchvaty - velký východn od m sta, malý západn od centra) nutno nezbytnost návrhu prov it na základ ítání dopravy. Pokud se prokáže, že obchvat je pot ebný a tranzitní dopravu nutno vést mimo m sto, doporu uje se zpracovat územní studii, prov it lokalizaci trasy obchvatu a dle záv z projednání studie upravit návrh dopravy v územním plánu. Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– sm r rozvoje ploch pro bydlení v k. ú. M sto Albrechtice u p eložky sil. I/57. Zám r ve st etu s ochranou p dy.

– sm r rozvoje ploch pro bydlení v m.

. Žáry severn a jižn od komunikace. Zám r lokalizovaný do plochy jižn od komunikace je ve st etu s ochranou p dy. – sm r rozvoje ploch pro bydlení v k. ú. M sto Albrechtice, v lokalit pod H rkou. Zám r je ve st etu s ochranou p dy. – sm r rozvoje ploch pro bydlení v k. ú. M sto Albrechtice v ploše stávajícího sportovního areálu. Zám r lze zapracovat do ÚP, není v kolizi v limity využití území. – sm r rozvoje ploch pro bydlení v k. ú. M sto Albrechtice - na vstupu u sil. I/57. Zám r je v ásti plochy ve st etu s ochranou p dy.


– sm r rozvoje ploch pro výrobu u sil. I/57 v k. ú. M sto Albrechtice ve vazb

na areál Škrobáren a Les R. Zám r je ve st etu s ochranou p dy, áste v územním plánu navrženou p eložkou sil. I. t ídy. Nutno prov it v územní studii, dle záv ru z projednání zapracovat do územního plánu. – zám r na vybudování ploch pro rekreaci v k. ú. M sto Albrechtice jižn od zastav ného území. Zám r je ve st etu s ochranou p dy a menší ást i s ochranou zdroj vody. Doporu uje se prov it v územní studii a dle záv ru z projednání zapracovat do územního plánu. U zám ve st etu s ochranou zem lské p dy nelze v sou asné dob p edjímat rozhodnutí orgánu ochrany zem lské p dy. Doporu uje se zám ry zapracovat do územního plánu jako územní rezervu. Problémy k ešení Možnosti rozvoje ploch pro výrobní aktivity jsou zejména v severní ásti m sta. M sto má zám r v rámci dalších zm n územního plánu p ipravit v t chto územích nové plochy pro výrobu. U18/1, U18/2 - v souvislosti s dopravním ešením navrženým v územním plánu (2 obchvaty - velký východn od m sta, malý západn od centra) nutno nezbytnost návrhu prov it na základ s ítání dopravy. Pokud se prokáže, že obchvat je pot ebný a tranzitní dopravu nutno vést mimo m sto, doporu uje se zpracovat územní studii. Prov it lokalizaci trasy obchvatu a dle záv z projednání studie upravit návrh dopravy v územním plánu.(další viz A.4.2.3.) U19 - sm r rozvoje ploch pro výrobu u sil. I/57 v k. ú. M sto Albrechtice ve vazb na areál Škrobáren a Les R. Zám r je ve st etu s ochranou p dy, áste v územním plánu navrženou p eložkou sil. I. t ídy. Doporu uje se prov it v územní studii, dle záv ru z projednání zapracovat do územního plánu. U20 - u stávajících ploch výroby a rozvojových zám pro plochy výroby ve vazb na areál bývalého pivovaru a starého zámku dochází ke st etu s ochranou hodnot území. Využití ploch do ešit v územní studii resp. regula ním plánu tak, aby negativn neovliv ovaly prost edí, uchovaly dominantu a sou asn navrhly možnosti kultivování stávajících výrobních areálu a zvýšení architektonické úrovn novodobých staveb s ohledem na dochovanou hodnotu. V ešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – areál bývalého velkostatku s pivovarem – chalupa p. 21, k. ú. Hyn ice u Krnova – chalupa p. 2, k.ú. Pisko ov – chalupa p. 7, k.ú. Pisko ov

Osoblaha Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:

– návrh ploch pro výrobu a skladování ve východní ásti obce – dostavby proluk a plochy v návaznosti na zastav né území plochy pro bydlení a ob anskou vybavenost

– zastavitelné plochy jsou v záplavovém území ( ešit v novém ÚP alt.jeho aktualizaci i úprav )

STRANA

25


.1

– zám r na realizaci golfového h išt (12ha) je ve st etu s ochranou p dy Zastavitelné plochy pro pr mysl se doporu uje prov it z hlediska reálné velikosti pot ebných ploch. Rozvoj se nevyhne st etu s kvalitní p dou. Vzhledem k velikosti sídla a p edpokladu požadavku na zastavitelné plochy je ešitelné. Velikost zastavitelných ploch je p im ená velikosti sídla a jeho postavení ve struktu e osídlení Ostatní zám ry na provedení zm n v území: Nebyly uplatn ny. Problémy k ešení U42- zastavitelné plochy pro bydlení a výrobu se nacházejí v záplavovém území ( ešit v novém ÚP, alt. jeho zm , nebo úprav ). U41-zám r na plochy pro sport a rekreaci je ve st etu s ochranou p dy Zastavitelné plochy pro pr mysl se doporu uje prov it z hlediska reálné velikosti pot ebných ploch. Územní rozvoj obce se nevyhne st etu s kvalitní p dou. Vzhledem k velikosti sídla a p edpokladu požadavku na zastavitelné plochy je problém ešitelný.


Problémy k ešení U21 - u rozvojových zám pro plochy výroby, které jsou navržené severn od centra obce v lokalit nad kostelem, nelze vylou it st et s ochranou hodnot území a ochranou krajinného rázu. Doporu uje se zám r prov it územní a krajiná skou studií, p ehodnotit využití v navržené ploše a pro plochu výroby vyhledat vhodn jší lokalitu. Zástavba ve stávajících a nov navržených plochách výroby by se nem la uplat ovat v dálkových a exponovaných pohledech, vzhledem k výraznému rekrea nímu využití obce. Nesmí snižovat hodnoty zastav ného a nezastavitelného - p írodního území. U22 - sm r rozvoje pro plochy rekreace v horní ásti obce (na Horní stráni) jižn od silnice. Vzhledem k trase vedení VN se doporu uje reálnost prov it územní studii. Dle výsledk projednání zapracovat do územního plánu. U23 - zám r na vybudování fotovoltaické elektrárny ve svahu severn od silnice je ve st etu s ochranou krajinného rázu a v kolizi s rekrea ním využitím území. Vzhledem k lokalizaci se nedoporu uje zapracovat do územního plánu.

Rusín Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:

– plochy pro bydlení v Rusín , Hrozové a Mat jovicích. P evažuje zde dostavba proluk pop . Petrovice

návrhy navazující na zastav né území

– plochy pro ob anskou vybavenost (m. . Hrozová) - zám r na areál sociální pé e se Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:


pro plochy bydlení a plochy rekreace nedochází ke st etu s platnými limity; – u rozvojových zám pro plochy výroby, navrženými severn od centra obce v lokalit nad kostelem nelze vylou it st et s ochranou hodnot území a ochranou krajinného rázu. Doporu uje se v zám r prov it územní a krajiná skou studií a p ehodnotit využití v navržené ploše. Pro plochu výroby vyhledat vhodn jší lokalitu. Zástavba ve stávajících a nov navržených plochách výroby by se nem la uplat ovat v dálkových a exponovaných pohledech, vzhledem k výraznému rekrea nímu využití obce a nesmí snižovat hodnoty zastav ného a zejména neurbanizovaného (p írodního) území. Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– sm r rozvoje pro plochy bydlení v centru (Pod Slune nou) západn od silnice. Zám r lze zapracovat do ÚP jako územní rezervu. Není v kolizi v limity využití území. – sm r rozvoje pro plochy rekreace v horní ásti obce (na Horní stráni) jižn od silnice. Vzhledem k trase vedení VN se doporu uje reálnost prov it územní studii a dle výsledk projednání zapracovat do územního plánu. – sm r rozvoje pro plochy rekreace - rozší ení lyža ského areálu pod áblovým kopcem, rekrea ní areál, sjezdové lyžování. Zám r lze zapracovat do ÚP, není v kolizi v limity využití území. – zám r na vybudování fotovoltaické elektrárny ve svahu severn od silnice je ve st etu s ochranou krajinného rázu a v kolizi s rekrea ním využitím území. Vzhledem k lokalizaci se nedoporu uje zapracovat do územního plánu.

doporu uje p ehodnotit. Prov it zám r v m. . Mat jovice u hranic s PR (je v platném ÚP) – plochy pro výrobu (jen m. . Rusín) – RBK ÚSES prochází p es zastav né území. Zastavitelné plochy zasahují do plochy biokoridoru. Pr chod RBK v rámci ešení ÚP up esnit a koordinovat se ZÚR MSK. – zám r na rekonstrukci silnice Hrozová > M. Albrechtice (zkrátí dojezd do Krnova) Velikost zastavitelných ploch je p im ená velikosti sídla a jeho postavení ve struktu e osídlení Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– rozší ení zem – rozší ení zem

lské výroby v Rusín -bioplynová stanice lské výroby v m. . Hrozová

Rozvoj se nevyhne st etu s kvalitní p dou, vzhledem k velikosti sídla a rozsahu požadavku na zastavitelné plochy je v ÚP ešitelné. Problémy k ešení U43 - RBK ÚSES prochází p es zastav né území. Zastavitelné plochy jsou v ploše biokoridoru. Pr chod RBK v rámci ešení ÚP up esnit a koordinovat se ZÚR MSK. Rozvoj obce se nevyhne st etu s kvalitní p dou. Vzhledem k velikosti sídla a rozsahu požadavk na zastavitelné plochy je v ÚP ešitelné. Problémem je bezprost ední návaznost ploch výroby na plochy bydlení. V rámci ešení ÚP prov it možnosti vložení ochranných prvk (zele , smíšené plochy bydlení,aj.), pop . stanovit podmínky pro omezení rozvoje uvnit areálu sm rem k plochám bydlení

STRANA

26


.1

Slezské Pavlovice Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:

– plochy pro bydlení - v prolukách a v návaznosti na zastav né území – plochy pro ob anskou vybavenost ve vazb na zámek (lé ebna,sanatorium,d m pro seniory) Velikost zastavitelných ploch je p im ená velikosti sídla a jeho postavení ve struktu e osídlení. V obci je snížený zájem o nové plochy pro výstavbu. Zastav né území poskytuje dostatek rezervních ploch pro rozvoj. Ostatní zám ry na provedení zm n v území: Zám r na dopravní propojení obce s obcí Dytmarów v Polské republice. PR zatím nepodporuje. Problémy k ešení Problémem je bezprost ední návaznost ploch výroby na plochy bydlení. V rámci ešení ÚP prov it možnosti vložení ochranných prvk (zele , smíšené plochy bydlení,aj.), pop . stanovit podmínky pro omezení rozvoje uvnit areálu sm rem k plochám bydlení. Vzhledem k absenci podklad o kvalit zem lské p dy se lze pouze domnívat, že na zastav né území navazuje kvalitní zem lská p da. Vzhledem k velikosti obce a reálným úvahám o územních nárocích pro nové zastavitelné plochy by m l být tento problém v ÚP ešitelný.


Problémem je bezprost ední návaznost ploch výroby na plochy bydlení. V rámci ešení ÚP prov it možnosti vložení ochranných prvk (zele , smíšené plochy bydlení,aj.), pop . stanovit podmínky pro omezení rozvoje uvnit areálu sm rem k plochám bydlení. V ÚP nutno navrhnout opat ení ke snížení vliv vodní eroze a splach z ploch orné p dy jižn od zastav ného území Slezských Rudoltic.

emešná Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu:


pro plochy bydlení a výroby v severní ásti k. ú. T emešná, u sil. I/57 dochází ke st etu s ochranou p dy; – v blízkosti základní školy se v územním plánu navrhují plochy pro nová h išt a sportovišt (tréninková plocha pro kopanou, h išt pro mí ové hry - košíková, volejbal a univerzální išt pro d tí, mládež, dosp lé). Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– sm r rozvoje pro plochy bydlení v lokalit Pod Damaškem. Zám r je ve st etu s ochranou dy; – zám r na plochy rekreace severn od m. . Rudíkovy, jižn zapracovat do ÚP, není v kolizi v limity využití území.

od rybníku. Zám r lze

Slezské Rudoltice Problémy k ešení Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:

– zám r na rozší ení výroby v bezprost ední blízkosti zámku není vhodné podporovat a doporu uje se p ehodnotit (ochrana hodnot) – lze podpo it zám r obce na zm nu funkce plochy výroby v bezprost ední blízkosti zámku. – plochy pro bydlení a podnikání (M stýs Rudoltice, Ves Rudoltice) Velikost zastavitelných ploch je p im ená velikosti sídla a jeho postavení ve struktu e osídlení Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– – – – –

obec upouští od výstavby OV zkvalitn ní p ístupových cest a vybudování dvou p echod do Polské republiky protierozní opat ení p i jižním okraji zastav ného území zám r navrhnout a realizovat plochy k zalesn ní (náhradní plochy na zalesn ní) zkvalitnit silni ní propojení s M stem Albrechtice (rozší ení silnice a zpevn ní povrchu)

Problémy k ešení Rozvoj obce se nevyhne st etu se záborem kvalitní p dy. Problém je vzhledem k velikosti sídla a rozsahu požadavku na zastavitelné plochy ešitelný. Rozvoj výroby v bezprost ední blízkosti zámku není vhodné podporovat a doporu uje se p ehodnotit (ochrana hodnot).

U24 - sm r rozvoje pro výrobu a sklady u nádraží. Zám r je ve st etu s ochranným pásmem dráhy, doporu uje se reálnost prov it územní studii, dle výsledku projednání zapracovat do územního plánu; U25 - problematické je stávajících využití plochy v centru obce v areálu st ediska mechanizace (garáže, dílny, sklady), jak z hlediska využití, tak i stavu. Vzhledem na polohu areálu v centru, v t sné blízkosti kostela, dochází ke st etu s ochranou hodnot území. Doporu uje se centrum obce komplexn do ešit v území studii, prov it možnost zm ny využití areálu, jeho kultivace a zvýšení architektonické úrovn všech staveb v souladu s významem daného území. V ešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – zd ný d m p. 107

Úvalno Obec má rozpracován územní plán dle zák. .183/2006 Sb. Zám ry na provedení zm n v území:

– zám r na nové plochy bydlení pod rozhlednou (st et s ochranou p dy) – dopln ní proluk v zastav ném území – rozší ení stávajících ploch výroby p i severovýchodním okraji zastav ného území (st et s ochranu p dy)

STRANA

27


.1

– je žádoucí koordinovat zám ry na další rozši ování ploch pro výrobu a skladování s ochranou vodních zdroj p i východním okraji zastav ného území obce. – zám r obce na realizaci fotovoltaické elektrárny na jižních svazích vrchu Strážišt nelze doporu it z hlediska velmi pravd podobných negativních vliv na krajinný ráz. P ed stanovením požadavku pro zapracování do územního plánu je vhodné prov it územní studii. Zohlednit zejména význam vrchu Stržišt s rozhlednou a rekrea ním využitím této ásti obce. Problémy k ešení U41 - zám r na nové plochy bydlení a rozší ení ploch výroby je ve st etu s ochranou p dy ( ešit v rámci nového ÚP) Bude žádoucí koordinovat zám ry na rozší ení ploch pro výrobu a skladování s ochranou vodních zdroj p i východním okraji zastav ného území obce.

Vysoká Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:

– plochy pro bydlení (m. . Vysoká a Bartultovice) – plochy pro podnikání (m. . Bartultovice) – plochy pro výrobu a skladování (´m. . Bartultovice). Zám r je ve st etu s ochranou p dy ešit v rámci nového ÚP) – zám r na sm rovou úpravu sil.I.t . je v kolizi s ochranou zdroj pitné vody (OP 2 st.). Doporu uje se navrženou trasu v ÚP dále hájit. Problém bude nutno prov it v rámci posouzení vliv stavby na životní prost edí (EIA). – zastavitelné plochy (technická infrastruktura a rekreace) jsou v záplavovém území ( ešit v novém ÚP alt.ve zm ÚP) – skládka Velikost zastavitelných ploch je p im ená velikosti sídla a jeho postavení ve struktu e osídlení Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– obec má zájem na postavení nové rozhledny v míst bývalé rozhledny na vrchu Vysoká. Rozvoj se nevyhne st etu s kvalitní p dou. Vzhledem k velikosti sídla a p edpokladu požadavku na zastavitelné plochy to je v ÚP ešitelné. Problémy k ešení U41-zám r na plochy pro pr mysl a skladování je ve st etu s ochranou p dy ( ešit v rámci nového ÚP) U43- zám r na sm rovou úpravu sil.I.t . je v kolizi s ochranou zdroj pitné vody (OP 2 st.). Doporu uje se navrženou trasu v ÚP dále hájit. Problém bude nutno prov it v rámci posouzení vliv stavby na životní prost edí (EIA). U42- zastavitelné plochy (technická infrastruktura a rekreace) jsou v záplavovém území ( ešit v novém ÚP alt.ve zm ÚP)


Zátor Rozvojové zám ry obce dle platného územního plánu jsou:

– u všech rozvojových zám

v k. ú. Krásné Lou ky u Zátoru dochází ke st etu s ochranou

dy;


v k. ú. Zátor pro plochy bydlení navazujících na ochranné pásmo dráhy dochází ke st etu s ochranou p dy, plochou prochází energetické trasy (VN ?, VTL ?). Území se doporu uje prov it územní studii a výstavbu usm rnit dle záv projednání. – u rozvojových zám ploch pro bydlení u jižní hranice k. ú. Zátor dochází v ásti plochy ke st etu s regionálním ÚSES. Koordinovat se ZÚR MSK. Ostatní zám ry na provedení zm n v území:

– sm r rozvoje ploch pro bydlení mezi zastav ným územím a železni ní tratí - zám r lze zapracovat do ÚP, není v kolizi v limity využití území; – sm r rozvoje ploch pro bydlení ve volné ploše mezi zastav ným územím a komunikací u evangelické kaple - zám r je ve st etu s ochranou p dy, plocha se nachází v záplavovém území. – zám r na vybudování ploch pro výrobu u sil. I/45, východn od areálu zem lské výroby. Zám r je ve st etu s ochranou p dy. Územní rozvoj sídla se nevyhne st etu s ochranou p dy. V sou asné dob nelze p edjímat rozhodnutí orgánu ochrany zem lské p dy. Vzhledem k velikosti sídla a zastavitelné území je problém v ÚP ešitelný. Problémy k ešení U26 - u rozvojových zám v k. ú. Zátor pro plochy bydlení navazující na ochranné pásmo dráhy dochází ke st etu s ochranou p dy, plochou prochází energetické trasy (VN a VVN). Území se doporu uje prov it územní studii. Výstavbu usm rnit dle záv projednání. U27 - u rozvojových zám ploch pro bydlení u jižní hranice k. ú. Zátor dochází v ásti plochy ke st etu s ÚSES (RBK). V rámci zm n (aktualizací) územního plánu bude nutné tuto kolizi ešit(nutno koordinovat s vydanými ZÚR MSK). U 28 - nevhodné využití areálu zem lské výroby v centru obce u základní školy, doporu uje se ehodnotit a uvést do souladu s významem území. V ešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – litinový k íž p ed kostelem Nejsv jší Trojice

A.4.2.2.Vyhodnocení zám na provád ní zm n infrastruktury a ur ení problém k ešení

v území

v oblasti

dopravní

Silni ní doprava Na obou dvou tazích silnic I.t ídy je sledována ada p eložek a sm rových úprav pro omezení dopad negativních vliv dopravy na obytné území a pro zlepšení parametr páte ní komunika ní sít . Na návazné sítí silnic II. a III. t íd p evládají lokální úpravy sledující pouze vylepšení stávajících sm rových parametr . Podrobn jší informace o zám rech na dostavbu a modernizaci komunika ní sít jsou obsahem následující

STRANA

28

.1


Rozvojové zám ry rekonstrukce a dostavby komunika ní sít

tabulky. íselné ozna ení staveb je ur eno pouze pro lepší orientaci v grafické p íloze, neozna uje po adí aktuálnosti.

MS Kraj Krnov, Brantice

4.

I/45

MS Kraj Krnov

5.

I/57

ÚP

Vysoká

6.

I/57

ÚP

Bartultovice

7.

I/57

ÚP

Vysoká, Pitárné

8.

I/57

9.

I/57

MS Kraj Pitárné, Lipta , emešná ÚP sto Albrechtice

10.

I/57

ÚP

11.

I/57

ÚP

Opavice, sto Albrechtice Opavice, sto Albrechtice

12.

I/57

MS Kraj Úvalno

13.

I/57

ÚP

14.

urbanizace

I/45

vstup do EU

3.

negativní vlivy

Brantice

parametry, bezpe nost

ÚP

1

0

0

0

0 úprava sm rového oblouku v kategorii MS8

20.

II/453

ÚP

Hyn ice, sm rová úprava sil. II/453, Hyn ice sto Albrechtice Petrovice ve sm rová úprava sil. II/457, Vysoká Slezsku

0

1

0

0

0

0 úprava sm rového oblouku v kategorii S7,5/60

0

1

0

0

0


0 výstavba komunikace v kategorii S11,5/80

21.

II/457

ÚP

0

1

0

0

0


22.

II/457

ÚP

0

1

0

0

0

eložka sil. I/45, západní obchvat, Krnov

1

1

1

0

0

0 výstavba komunikace

Petrovice ve sm rová úprava sil. II/457, Petrovice Slezsku Zlaté Hory


23.

II/457

ÚP

sm rová úprava sil. II/457, Janov

0

1

0

0

0

eložka sil. I/45, p íjezd k hrani nímu echodu, Krnov

0

1

1

0

0


Janov u Krnova

0 úprava sm rového oblouku, kategorie MO8

24.

II/457

ÚP

sm rová úprava sil. II/457, Janov

0

1

0

0

0

sm rová úprava sil. I/57, Vysoká

0

1

0

0

0


Janov u Krnova


25.

II/457

ÚP

0

1

0

0

0

rekonstrukce komunikace s rozší ením, Vysoká - Bartultovice

0

1

0

1

0


26.

II/457

ÚP

Jind ichov ve sm rová úprava sil. II/457, Jind ichov ve Slezsku Sl.

0

1

0

0

0


eložka sil. I/57, Pitárné - Vysoká

0

1

0

0

0

1 rekonstrukce komunikace pro zajišt ní funkce hrani . echodu do Polska 0 výstavba komunikace v kategorii S9,5/80

Jind ichov ve sm rová úprava sil. II/457, Jind ichov ve Slezsku Sl.

27.

II/457

ÚP

Arnultovice

sm rová úprava sil. II/457, Arnultovice

0

1

0

0

0


eložka sil. I/57, T emešná - Pitárné

0

1

0

0

0


28.

II/457

ÚP

Arnultovice


0

1

0

0

0

0 úprava sm rového oblouku MO8

eložka sil. I/57, M sto Albrechtice (západní – malý obchvat)

0

1

1

0

0

0 výstavba komunikace v kategorii S7,5/70, MS8

29.

II/457

ÚP

Arnultovice


0

1

0

0

0

0 úprava sm rového oblouku

sm rová úprava sil. I/57, M sto Albrechtice - Linhartovy

0

1

0

0

0


30.

II/457

ÚP

Vysoká ve Slezsku

sm rová úprava sil. II/457, Vysoká

0

1

0

0

0


Územní rezerva pro vedení p eložky sil. I/57 (východní – velký obchvat)

0

1

1

0

0

0 Návrh není koordinován s ipravovanou variantou obchvatu dle studie z roku 2006 0 výstavba komunikace v kategorii S11,5/80

31.

II/457

ÚP

Vysoká

sm rová úprava sil. II/457 s kolmým napojením na p el. sil. I/57, Vysoká

0

1

0

0

0

32.

II/457

ÚP

Vysoká

sm rová úprava sil. II/457, Dív í Hrad, Životice

0

1

0

0

0

0 úprava sm rového oblouku a k ižovatky se sil. I/57, v kategorii S7,5/60 0 úprava sm rového oblouku v kategorii S7,5/60

33.

II/457

MS Kraj Životice


0

1

0

0

0


34.

II/457


0

1

0

0

0

0 sm rová úprava dvou oblouk v kategorii S7,5/60

35.

II/457

MS Kraj Sádek u Dív ího Hradu MS Kraj Sádek u Dív ího Hradu

sm rová úprava sil. II/457 s kolmým napojením sil. III/45728, Dív í Hrad Osoblaha

0

1

0

0

0

kapacita sm rová úprava sil. I/45, Brantice

eložka sil. I/57, Úvalno - Skrochovice

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0


1

1

1

1

0


ostatní

0

Obec

0

Zdroj

0

eložka sil. I/45, Nové He mínovy - Zátor

ostatní

urbanizace

I/45

0

vstup do EU

2.

sm rová úprava sil. II/453, Hyn ice

negativní vlivy

aková, Lou ky

Hyn ice


MS Kraj

ÚP

1

Obec

Zdroj

Komunikace

íselné ozna ení stavby v grafické p íloze

I/45

II/453

0

Název a rozsah

1.

19.

Název a rozsah

Komunikace

charakteristika úprav

vody pro realizaci




vody pro realizaci

kapacita


sm rová úprava sil. I/57, Linhartovy

I/57

Opavice, sto Albrechtice MS Kraj Krnov

15.

I/57

MS Kraj Krnov

sm rová úprava stávající sil. I/57 a napojení na p eložku sil.I/57, Krnov

0

1

0

0

0


16.

I/57

MS Kraj

sto Albrechtice

eložka sil. I/57, M sto Albrechtice (západní – prodloužení malého obchvatu)

0

1

1

0

0

0 výstavba komunikace v kategorii S7,5/70, MS8

36.

II/457

ÚP

Osoblaha

sm rová úprava sil. II/457, Osoblaha Nová Ves

0

1

0

0

0

0 sm rová úprava komunikace v kategorii S7,5/60 a k ižovatky se sil. III/45728 0 úprava sm rového oblouku

17.

II/452

ÚP

0

1

0

0

0


37.

II/457

ÚP

Osoblaha

úprava k ížení sil. II/457 se sil. III/45729

0

1

0

0

0

0 výstavba okružní k ižovatky

18.

II/453

ÚP

eská Ves u sm rová úprava sil. II/452, Dlouhá Ves sta Hol ovice Albrechtic He manovice eložka sil. II/453, He manovice

0

1

0

0

0


38.

II/457

MS Kraj Petrovice

sm rová úprava sil. II/457, Petrovice Zlaté Hory

0

1

0

0

0

0 úprava sm rového oblouku, kategorie S9,5/60

eložka sil. I/57, severní obchvat, Krnov

STRANA

29


.1



Rozvojové zám ry rekonstrukce a dostavby komunika ní sít charakteristika úprav

60.

III/45720 ÚP

Lipta , Horní sm rová úprava sil. III/45720, Lipta Povelice Horní Povelice

0

1

0

0

0

40.

II/459

ÚP

Dubnice

sm rová úprava sil. II/459, Lichnov

0

1

0

0

0

0 zlepšení sm rových parametr

41.

II/459

ÚP

Lichnov


0

1

0

0

0


61.

III/45720 ÚP

Horní Povelice

sm rová úprava sil. III/45720, Lipta Horní Povelice

0

1

0

0

0

42.

II/459

ÚP

Lichnov


0

1

0

0

0


62.

III/45720 ÚP

Horní Povelice

sm rová úprava sil. III/45720, Lipta Horní Povelice

0

1

0

0

0


43.

II/459

ÚP

Lichnov


0

1

0

0

0

0 úprava sm rového oblouku v kategorii MO8/50

63.

III/45720 ÚP

Slezské Rudoltice

sm rová úprava sil. III/45720, Slezské Rudoltice

0

1

0

0

0

0 úprava sm rového oblouku v kategorii MO8

44.

II/459

MS Kraj Dubnice

sm rová úprava sil. II/459, Lichnov, Láryšov

0

1

0

0

0


64.

III/45721 ÚP

1

0

0

0

0

0


sm rová úprava sil. III/45720, Slezské Rudoltice

0

0

Slezské Rudoltice


45.

II/459

MS Kraj Krnov

sm rová úprava sil. II/459, Krnov

0

1

65.

III/45722 ÚP

Horní Povelice

0

1

0

0

0

0

0

0

0 sm rová úprava komunikace a k ižovatky se sil.I/57 0 úprava sm rového oblouku, kategorie MO7

66.

sm rová úprava sil. III/45722 se vst ícným napojením silnic III/45718 a III/45720, Horní Povelice sm rová úprava sil. III/45726, Dív í Hrad Hlinka

0

1

0

0

0

0 sm rová úprava komunikace a k ižovatky se sil. III. T ídy 0 úprava sm rového oblouku v kategorii S7,5/60

46.

II/460

MS Kraj Úvalno, Krnov

sm rová úprava sil. II/460 a napojení na sil. I/57, Krnov - Úvalno

0

1

sm rová úprava sil. III/45726, Dív í Hrad Hlinka

0

1

0

0

0


ostatní

0 úprava sm rového oblouku, kategorie S9,5/61

kapacita

urbanizace

0

Obec

vstup do EU

0

Zdroj

negativní vlivy

0

Komunikace


1

kapacita

0

Obec

sm rová úprava sil. II/457, Petrovice Zlaté Hory

Zdroj

urbanizace

MS Kraj Petrovice

Název a rozsah

Komunikace

vstup do EU

II/457


vody pro realizaci íselné ozna ení stavby v grafické p íloze

negativní vlivy

39.

Název a rozsah

ostatní



vody pro realizaci

0 úprava sm rového oblouku v kategorii S7,5/60 s úpravou k ižovatky se sil. III/45721 0 úprava s rového oblouku v kategorii S7,5/60

47.

III/45713 ÚP

Petrovice ve sm rová úprava sil. III/45713, Petrovice Slezsku

0

1

0

0

0

67.

III/45726 MS Kraj Sádek u Dív ího Hradu III/45726 ÚP Hlinka

48.

III/45713 ÚP

Petrovice ve sm rová úprava sil. III/45713, Petrovice Slezsku

0

1

0

0

0


68.

III/45726 ÚP

Hlinka

1

0

0

0

III/45714 ÚP

Jind ichov ve Slezsku

0

1

0

0

0


sm rová úprava sil. III/45726, Dív í Hrad Hlinka

0

49.


69.

III/45726 ÚP

0

0

0

Lipta

sm rová úprava sil. III/45714, Jind ichov ve 0 Sl. - T emešná

1

0

0

0


sm rová úprava sil. III/45726, Hlinka Nové Vrbno

1

III/45714 ÚP

Osoblaha, Hlinka

0

50.


70.

III/45729 ÚP

Osoblaha

sm rová úprava sil. III/45729, Osoblaha

0

1

0

0

0


51.

III/45714 ÚP

Lipta , emešná

sm rová úprava sil. III/45714, Jind ichov ve 0 Sl. - T emešná

1

0

0

0


71.

III/45732 ÚP

0

0

0

emešná

0

1

0

0

0


rekonstrukce komunikace, Osoblaha Studnice u Osoblahy

1

III/45714 ÚP

0 úprava komunikace v kategorii S7,5/60

53.

III/45714 ÚP

emešná

sm rová úprava sil. III/45714, T emešná

0

1

0

0

0


72.

III/45811 ÚP

sm rová úprava sil. III/45811, Burkvíz

0

1

0

0

0


54.

III/45714 ÚP

emešná

sm rová úprava sil. III/45714, T emešná

0

1

0

0

0


73.

III/45812 ÚP

Osoblaha, Studnice u Osoblahy Burkvíz, sto Albrechtice Žáry

0

52.

sm rová úprava sil. III/45812, eská Ves, Žáry

0

1

0

0

0


55.

III/45715 ÚP

sm rová úprava sil. III/45715, Pitárné

0

1

0

0

0


74.

III/45812 ÚP

Žáry

sm rová úprava sil. III/45812, Žáry

0

1

0

0

0


56.

sm rová úprava sil. III/45717, Dív í Hrad

0

1

0

0

0


75.

III/45812 ÚP

0

1

0

0

0

sm rová úprava sil. III/45717, Dív í Hrad

0

1

0

0

0


76.

III/45812 ÚP

sm rová úprava sil. III/45812, eská Ves

0

1

0

0

0

0 úprava sm rového oblouku v kategorii S7,5/60 a ižovatky se sil. II/452 0 úprava sm rového oblouku v kategorii S7,5/60

58.

III/45717 ÚP

emešná, Liptá

0

1

0

0

0

77.

III/45816 ÚP

rekonstrukce sil. III/45816, Rusín

1

1

0

0

0

0 ší ková úprava komunikace

59.

III/45720 ÚP

Lipta

0

1

0

0

0

0 výstavba komunikace v kategorii S7,5/60 s kolmým napojením na sil. I/57 0 úprava sm rového oblouku v kategorii S7,5/60

eská Ves u sta Albrechtic eská Ves u sta Albrechtic Rusín

sm rová úprava sil. III/45812 s napojením na sil. II/452, Dlouhá Ves

57.

III/45717 MS Kraj Sádek u Dív ího Hradu III/45717 MS Kraj Dív í Hrad

78.

III/45820 MS Kraj Krnov

komunika ní propojení sil.I/45 a III/4585 v trase prodl. ul. Partyzán jako prodl. sil.III/45820

0

1

1

0

0


Vysoká, Pitárné

eložka sil. III/45714, Jind ichov ve Sl.

eložka sil. III/45714, T emešná

eložka sil. III/45717, Lipta

sm rová úprava sil. III/45720, Lipta

STRANA

30


.1

Rozvojové zám ry rekonstrukce a dostavby komunika ní sít charakteristika úprav


negativní vlivy

vstup do EU

urbanizace


vody pro realizaci

79.

III/45821 ÚP

Mat jovice

sm rová úprava sil. III/45821, Mat jovice

0

1

0

0

0


80.

III/45822 ÚP

Mat jovice

rekonstrukce sil. III/45821, Mat jovice

0

1

0

0

0

0 sm rová a ší ková úprava komunikace

81.

III/45823 ÚP

Mat jovice

sm rová úprava sil. III/45821, Mat jovice

0

1

0

0

0


82.

III/45826 ÚP

Pitárné

0

1

0

0

0


83.

III/45826 ÚP

Pitárné


0

1

0

0

0


84.

III/45826 ÚP

Pitárné


0

1

0

0

0


85.

sm rová úprava sil. III/45826, Dív í Hrad Životice

0

1

0

0

0


86.

III/45826 MS Kraj Životice u Dív ího Hradu III/4585 ÚP Brantice

sm rová úprava sil. III/4585, Brantice

0

1

0

0

0


87.

III/4588

ÚP

Krasov

sm rová úprava sil. III/4588, Krasov

0

1

0

0

0


88

MK

O

Hrozová

Propojovací úseky ze sil. III/45814 na silni ní sí na polské území

0

0

0

1

0

89

MK

O

Hlinka

0

0

0

1

0

90

MK

O

0

0

0

1

0

1 Dobudování dvou propojovacích úsek na komunika ní sí na polském území nejen pro vazby do Polska, ale i pro vazby na Krnov 1 Rekonstrukce stávající komunikace, dopln ní výhyben 1 vybudování komunikace, s výhybnami, podmín no dobudováním komunikace i na polském území

eložka sil. III/45826, Pitárné

Rekonstrukce ú elové komunikace pro propojení ze sil.III/45726 na silni ní sí na polské území Sl. Pavlovice Rekonstrukce a výstavba ú elové komunikace pro propojení ze sil.III/45730 ze Slezských Pavlovic do Polska

Cílem této trasy je napojení specifického území osoblažského výb žku s možností pokra ování na polském území. Trasa z ásti sleduje úzkokolejnou unikátní železni ní tra , napojení na další trasy základní sít bude v M st Albrechticích. tší rozsah výstavby cyklistických tras na území jednotlivých sídel pro zajišt ní vnit ních vazeb je edpokládán v Krnov . ší doprava Nebyly zjišt ny zám ry.

ostatní

kapacita

Obec

Zdroj

Komunikace

Název a rozsah


Železni ní doprava Na obou celostátních tratích .292 a 310 se sleduje jejich modernizace a optimalizace, elektrizace je sledována pouze na trati 310 Opava východ-Krnov-Olomouc. Tyto rozvojové zám ry by m ly být ešeny v rámci stávajících drážních pozemk . Úzkorozchodnou tra .298 je možno považovat za stabilizovanou. Cyklistická doprava Severní p íhrani ní cyklotrasu . 55 je navrhováno upravit a v maximální možné mí e sledovat tok eky Opavy od m sta Opava až do Krnova, s úpravami konfliktních úsek trasy mezi Krnovem a M stem Albrechticemi. V dalším úseku sm rem na He manovice se jeví jako nejsch dn jší ponechání v dnešním koridoru, což však znamená v úseku Hyn ice – He manovice provést v celém úseku vymíst ní trasy ze silnice II. t ídy. Na tuto trasu by m la navázat trasa Osoblažsko: (Prudnik -) Osoblaha – M sto Albrechtice.

Hrani ní p echody K nejzásadn jším zám m pat í p eložka sil.I/45 na území Krnova pro p íjezd od p eložky sil.I/57 k hrani nímu p echodu Krnov – Pietrowice. Krom oprav stávajících p íjezdových komunikací k n kterým dalším hrani ním p echod m je v území sledováno i výhledové vybudování nového p echodu v lokalit Krnov – Bliszczyce. Letecká doprava Pro letišt v Krnov je sledován zám r na jeho rekonstrukci na vyšší parametry v etn prodloužení dráhy. Grafické znázorn ní zám z výkresu B.3.

v oblasti dopravní infrastruktury je patrné ze schémat VI.14 a VI.15 a

Problémy k ešení (ozn.D) Vybrané problémové okruhy za celé ešené území: – Kompletace východo-západního tahu silnic I/11 a I/57 - dostavba a modernizace významného tahu sledujícího esko-polské hranice v koridoru od hrani ního p echodu (hrani ní p echod Svr inovec / Mosty u Jablunkova - T inec – Ostrava – Opava) – Krnov – hrani ní p echod Bartultovice / Trzebina. Komunikace je sou ástí základního komunika ního motivu Moravskoslezského kraje, tzv.“Slezského k íže“. Cílem je zajišt ní vnitrostátních i mezinárodních vazeb v p íhrani ním pásu, zajišt ní podmínek pro hospodá ský r st regionu a omezení negativních vliv dopravy na životní prost edí. Diskutabilní se jeví dva navržené obchvaty M sta Albrechtic (západní a východní), novým prvkem je i p eložka sil.I/57 na vjezdu do Krnova od Opavy. Návrh ZÚR MSK nadále akceptuje sm rové úpravy na sil.I/57 mezi M stem Albrechtice a Bartultovicemi. – Zlepšení parametr p íjezdových komunikací na vybrané hrani ní p echody – týká se íjezdových komunikací na hrani ní p echody Krnov / Pietrowice (I/45), podmín no vybudováním obchvatu Krnova. Cílem by m lo být zajistit z p íhrani ního tahu sil. I/57, ve vzdálenostech cca 20km hrani ní p echody bez omezení provozu pro rozvíjení p íhrani ní spolupráce. – Dostavba a zkvalitn ní vedení cykloturistických tras – jako podpora rozvoje turistického ruchu s d razem na zna ené dálkové trasy, provázané s trasami nižších ád . Sí cyklotras že v p íhrani í vytvá et „žeb ík“ tras se vzájemn propojenými p kami, umož ujícími ístup k nejzajímav jším partiím. Cílem je zlepšení nabídky bezpe ných tras a podmínek pro aktivní sport a rekreaci s možným využitím i pro každodenní dopravní vazby. – Rekonstrukce železni ního propojení p es G ucho azy – organiza ní, legislativní a technická opat ení pro udržení a zkvalitn ní provozu na stávající trati p es území Polska, propojující

STRANA

31


.1


dva úseky trat D . 290 na území R. Polská strana údajn o možném zániku tohoto železni ního propojení p es G ucho azy v d sledku rušení nerentabilních tratí svého asu uvažovala. Navrhována je rekonstrukce trat a otev ení železni ních p echod Jind ichov ve Slezsku / G ucho azy a Mikulovice / G ucho azy (Olomoucký kraj) pro nákladní i osobní epravu. Cílem je rozší ení možností pro nákladní dopravu a podpora snižování negativních vliv silni ní dopravy na životní prost edí. – Využití menších letiš pro leteckou mezinárodní dopravu – v ešeném území se nalézá menší letišt v Krnov , které by po úpravách pro zavedení celního a pasového odbavování ohlášených mezinárodních let malých cestovních a sportovních letadel mohlo rozší it možnosti využití letecké dopravy. – Vybudování organiza ní formy pro provoz ve ejné osobní dopravy eská republika - Polsko ev. na bázi mezinárodní IDS - pro vybrané dopravní vazby prov ení možnosti zavedení ve ejné osobní dopravy pro vybrané p eshrani ní vazby (pro turistiku i pro cesty do zam stnání), nap . Bruntál – Krnov – Glubczyce, Krnov – Glucholazy – Nysa - Otmuchovská jezera). Cílem opat ení je nabídka ve ejné osobní dopravy jako alternativy individuální automobilové dopravy Problémy k ešení v oblasti dopravní infrastruktury na území jednotlivých obcí:

STRANA

32

íslo silnice i trat

ozna ení problému

dot ené obce


D1

Zátor, aková

I/45

D2

Krnov, Brantice

I/45

D3

Krnov

I/45

Název problému

popis problému

.1

ešení nástroji ÚP


ešení jinými nástroji státní správy

eložka sil.I/45

ínos ešení problému

v sou asné dob není jednozna definováno vedení stabilizace bude možná po definitivním eložky ve vztahu k vodní nádrži Nové He mínovy. rozhodnutí SaD R, které avizuje vydání Návrh ZÚR vymezuje koridor pro ešení dvou variant. tohoto rozhodnutí až v rámci prvních zm n ipravované ZÚR eložka sil. I/45, západní obchvat, ekonomická návratnost investice do p eložky sil.I/45, prov it územní studii optimální pr h v Krnov vysoký zábor pozemk ur ených k pln ní funkce lesa, území dopad na prvky ÚSES eložka sil. I/45, p íjezd k silni nímu s ohledem ekonomickou návratnost je realizace echodu, Krnov - Pietrowice vázána na p eložku sil. I/45, západní obchvat, Krnov

zlepšení vazeb páte ní sít , sil.I/45 zajiš ující vazby Krnovska na Olomouc zlepšení vazeb páte ní sít , sil.I/45 zajiš ující vazby Krnovska na Olomouc zlepšení vazeb páte ní sít , sil.I/45 zajiš ující vazby Krnovska na Polsko

D4

sto Albrechtice, emešná

I/57

Územní rezerva pro vedení p eložky sil. I/57 (východní – velký obchvat)

V sou asné dob byl projek up esn n západní obchvat, pro budování východního obchvatu není k dispozici žádný podrobn jší podklad s výjimkou ÚP obce. Budování dvou obchvat se jeví jako nadm rné. Návrh není koordinován se zpracovanou variantou prodloužení západního obchvatu dle studie z roku 2006, motiv není obsažen v nad azených dokumentech VÚC ani nebyl obsahem pr zkum a rozbor ZÚR.

Zapracování nebo vypušt ní zám ru z Projednání s orgány resortu dopravy zda je ÚPD na základ projednání orgán resortu tento motiv p estavby státní silni ní sít dopravy, zejména MD R, SaD R, KÚ akceptován. MSK

zlepšení vazeb páte ní sít za azené do "slezského íže", sil.I/57 zajiš ující vazby Krnovska na dálni ní sí eské a Polské republiky

D5

sto Albrechtice, emešná

I/57

eložka sil. I/57, M sto Albrechtice (západní – prodloužení malého obchvatu)

soub h dvou návrh obchvat m sta není reálný. Pokud bude dále sledován východní obchvat,bude žádoucí provést sm rovou úpravu na obchvatu západním. motiv není dosud zahrnut v nad azených dokumentech, je obsahem dokon ovaného konceptu ÚP obce

západní obchvat je za azen mezi zám ry evzaté bez v cné zm ny do ZÚR MSK


D6

Krnov

D7

emešná, Lipta , Dív í Hrad, Slezské Rudoltice, Bohušov, Osoblaha

D8

Dív í hrad, Vysoká

II/457

D9

sto Albrechtice, Slezské Rudoltice, Rusín

III/45814

D10

Slezské Pavelovice, Hlinka

D11

Rusín

D12

sto Albrechtice, II/453 He manovice, Hol ovice

I/57

.298

eložka sil.I/57, Krnov

rekonstrukce úzkorozchodné trat emešná ve Slezsku – Osoblaha.

zatím menší využití potenciálu úzkorozchodné trat pro rozvoj území, problematika její údržby.

nevyhovující parametry severní íhrani ní komunikace nevyhovující parametry jižní íhrani ní komunikace

nevyhovující ší kové uspo ádání a kvalita komunikací,za azené do sít sil. II. t . nevyhovující ší kové uspo ádání a kvalita komunikací

III/45726, III/45730

chyb jící vazby komunika ní sít do Polska na severní hranici Osoblažska

chyb jící místní vazby

III/45814

chyb jící vazby komunika ní sít do Polska na jižní hranici Osoblažska stabilizace vedení cyklistické trasy .55 v úseku M sto Albrechtice He manovice

rozhodnutí o akceptaci obou obchvat , pop . výb ru a sledování jen jednoho obchvatu. Rozhodnout zda je nutné zapracovat do ZÚR MSK (jde o lokální úpravu na nad azené silni ní síti). adekvátní využití území kolem trat a zastávek

projednání s orgány resortu dopravy zda je tento motiv p estavby státní silni ní sít akceptován.


pro výhled je doporu ováno s ohledem na existence úzkorozchodné trat je velkou šancí pro charakter trat a její využití hledat formu rozvoj turistického ruchu a všemi obcemi je vnímána provozování této trat zp sobem, p i n mž by jako nejv tší p íležitost pro budoucí rozvoj území. se na provozu trat mohly podílet p ímo obce. rekonstrukce a dostavba v parametrech odpovídajících reálným dopravním nárok m rekonstrukce a dostavba v parametrech odpovídajících reálným dopravním nárok m

zlepšení vazeb pro zam stnaneckou dopravu, cesty za službami, hospodá skou dopravu, turistiku zlepšení vazeb pro zam stnaneckou dopravu, cesty za službami, hospodá skou dopravu, turistiku

zapracování motiv do ÚP, projednání s polskou stranou

rekonstrukce a dostavba v parametrech odpovídajících reálným dopravním nárok m

chyb jící místní vazby

zapracování motiv do ÚP, projednání s polskou stranou

rekonstrukce a dostavba v parametrech odpovídajících reálným dopravním nárok m

pot eba prov ení reálné stopu pro vedení cyklistické trasy mimo profil komunikace sil.II/453

zapracování aktualizované trasy do ÚP

zlepšení vazeb pro zam stnaneckou dopravu, cesty za službami, hospodá skou dopravu, turistiku. Z hlediska vazeb je optimální napojení ze sil.III/45726, které nevyžaduje na polském území výstavbu nové komunikace. zlepšení vazeb pro zam stnaneckou dopravu, cesty za službami, hospodá skou dopravu, turistiku nejen do Polska, ale i do Krnova Zvýšení bezpe nosti a atraktivity dálkové trasy .55 sm r Jeseníky.

STRANA

33


.1


Vodní zdroj povrchové, podzemní vody v etn ochranných pásem Slezská magistrála (12) (Jeseník - ) Krnov - Opava - Hlu ín

Krnov

He manovice, Hol ovice, M sto Albrechtice, Krnov, Úvalno

Silni ní napojení Osoblažska na spádová sídelní centra s využitím území Polska Oblast Osoblažského výb žku (správní obvod POÚ Osoblaha) se dlouhodob vyzna uje extrémn slabou ekonomickou základnou a s tím souvisejícími nep íznivými hodnotami v tšiny základních socioekonomických a sociodemografických charakteristik. Z výsledk vyhodnocení dostupnosti dálni ní a silni ní sít je patrné, že v tšina obcí v této oblasti vykazuje nejen nedosta ující dostupnost nad azené silni ní sít , zajiš ující vazbu k jádrovému území kraje, ale také velmi špatnou dostupnost nejbližších spádových center (Krnov, Opava). Z t chto skute ností se odvíjí nám t na nové silni ní propojení Osoblažska a Krnova p es území Polska v ose Osoblaha - Bohušov - Krnov s možným využitím silnice I. t ídy Krnov - Gtubczyce v úseku Mokre (Polsko) - Pietrowice - Krnov. Pro posílení vazeb na centrální ást MS kraje lze doporu it k prov ení spojení v ose Osoblaha - Gtubczyce - Wtodzienin - Opava. Prov ení t chto nám je podmín no koordinací se zástupci polské strany. Silnou stránkou t chto nám je pom rn hustá silni ní a cestní sí na obou stranách státní hranice. Slabinou eské p íhrani ní ásti je velmi špatný technický stav v tšiny chto komunikací. Prodloužení úzkorozchodné trati Osoblaha - Raclawice Šlaskie / Scyborzice Male Nám t navazuje na již realizované a p ipravované aktivity na koncové „osoblažské" úzkorozchodné trati . 298 T emešná ve Slezsku - Osoblaha, jejímž provozovatelem jsou Slezské zemské dráhy. Známé zám ry jsou orientovány na rozší ení provozu a navýšení kapacity trat p edevším pro rekrea ní využití jako sou ást aktivit, jejichž cílem je ekonomické oživení Osoblažska rozvojem cestovního ruchu, založeným na zp ístupn ní a využívání p írodních a kulturn historických atraktivit tohoto prostoru. Nám t nebyl dosud podrobn ji prov en. Vyžaduje v koordinaci se zástupci polské strany prov ení z hlediska územních nárok a dopad i provozn technologických podmínek s možností napojení na kolejový systém Polska. Z hlediska sou asného uspo ádání železni ní sít na eské a polské stran státní hranice lze uvažovat o prov ení 2 variant možného propojení a to ve spojení Osoblaha - Raclawice Šlaskie, resp. Osoblaha - Scyborzice Male. Z hlediska využitelnosti a napojení na kolejový systém Polska se jeví spojení Osoblaha -Raclawice Šlaskie jako p ízniv jší, protože navazuje na železni ní uzel s možností napojení do více sm . Za hlavní možné p ínosy p ípadné realizace tohoto nám tu lze považovat: – vytvo ení podmínek a p edpoklad pro posílení atraktivity a vyšší využitelnosti úzkorozchodné trati s p esahem na polské území, – provázání kolejového systému na esko-polské hranici jako podpora pro rozvoj každodenní i rekrea ní dopravy v okrajové, hospodá sky oslabené oblasti Osoblažska a p ilehlé ásti Polska.

A.4.2.3.Vyhodnocení zám a ur ení problém k ešení

na provád ní zm n v území v oblasti technické infrastruktury

a) Technická infrastruktura - vodní hospodá ství Zám ry

Na území Krnova a Úvalna je vymezeno problémové území V6 (je zakresleno v problémovém výkresu), ve kterém je žádoucí vymezit podrobnou dokumentací ochranná pásma výhledového vodního zdroje Úvalnoervený Dv r (požadavek VÚC Jeseníky). Dle Plánu rozvoje vodovod a kanalizací na území MS kraje (PRVKUK) tento vodní zdroj není v nejbližší dob pro zásobování t chto 2 obcí pot ebný. Pot ebu pitné vody dle bilancí provedených v PRVKUK lze pokrýt z existujících zdroj . Vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod Zám ry na úpravy tok a návrhy dalších opat ení jsou popsány v ásti Objekt /za ízení protipovod ové ochrany. Zám ry na z ízení vodních nádrží jsou popsány v ásti Vodní nádrž a Objekt /za ízení protipovod ové ochrany. Vodní nádrž Na území ORP Krnov jsou dle ÚP VÚC Jeseníky navrženy a zakresleny ve výkresu B.3. a v Problémovém výkresu tyto lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod: – „velké“ Nové He mínovy na ece Opav s max. zátopou na kót 419,19 m n.m. – Spálené na ece Opavici s max. zátopou na kót 578,0 m n.m. a ploše 101,4 ha Tyto lokality a také lokalita Poche II na ižin , byly územn hájeny v souladu se Sm rným vodohospodá ským plánem - Vodní nádrže z r.1988. Dle Plánu oblasti povodí Odry schváleného v r.2008 a také dle usnesení vlády .444 z dubna r.2008 je navržena menší víceú elová nádrž Nové He mínovy s max. zátopou na kót 394,15 m n.m. a ploše 135 ha. Plán oblasti povodí je v sou asnosti v rozporu s ÚP VÚC Jeseníky. S ohledem na zvažované klimatické zm ny v budoucnosti, jsou v rozpracovaných Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje vybrány 2 lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod - Nové He mínovy (ve zmenšeném rozsahu) a Spálené. Krom t chto ploch vhodných pro akumulaci povrchových vod, je na území ORP navrženo a zakresleno ve výkresu B.3. n kolik suchých nádrží (jsou zahrnuté v ásti Objekt /za ízení protipovod ové ochrany). Dle územních plán obcí je navrženo n kolik malých rybník lokálního významu. Objekt / za ízení protipovod ové ochrany Oblast Horní Opavy je dle Plánu oblasti povodí Odry stanovena jako prioritní. Podél eky Opavy jsou nedostate chrán na sídla Nové He mínovy, Zátor, Brantice, Krnov, Brumovice a Holasovice. Jsou zde proto navržena protipovod ová opat ení a stavby zakreslené ve výkrese B.3. Je navržena víceú elová vodní nádrž Nové He mínovy s max. kótou zátopy 394,15 m n.m. v kombinaci s dalšími opat eními a stavbami v povodí horního toku eky Opavy od jezu v Bruntále m. . Kunov až po m sto Opavu: – ochranné hráze a op rné zdi pro ochranu zastav ného území podél toku Opavy – úpravy vodního toku Opava, obtoková koryta a opat ení v koryt toku – stavby nových most a lávek nad hladinou návrhové povodn – návrhy dalších reten ních prostor- 3 suché nádrže na území obce Lichnov u Bruntálu – kompenza ní revitalizace údolní nivy od hráze po m sto Krnov Protipovod ové stavby v údolní niv byly zakresleny dle digitálního podkladu poskytnutého Povodím Odry (vypracoval fy PÖYRY 2008). Nejsou dosud zahrnuty ve všech územních plánech dot ených obcí. Podél eky Opavice bylo dle Plánu oblasti povodí Odry lokálními úpravami po povodni r.1997 dosaženo standardní míry ochrany sídel podél toku p ed povodn mi a není nutno navrhovat další opat ení.

STRANA

34


.1

Ve výkresu B.3. byly zakresleny plochy pro suché nádrže navržené v projektu Obnova vodního režimu v krajin - projekt povodí Opavy a Opavice z r.2004 (fy EKOTOXA), navrhující kompletní ochranu a organizaci v ešených povodích v etn ochranných zatravn ní, zalesn ní, agrotechnických a biotechnických opat ení. Tyto návrhy by m ly být v p im eném rozsahu zapracovány do územních plán jednotlivých obcí. V územním plánu Lichnova a Krnova jsou navržené suché nádrže již zakresleny. Technologický objekt zásobování vodou v . ochranného pásma K nejd ležit jším objekt m vodovod v ORP Krnov pat í: ozna ení vodovodu SV Petrovice-Janov Jind ichov SV Osoblažsko

stávající 2 l/s

úpravna vody navržená

Vysoká - mimo provoz emešná 22 l/s

sto Albrechtice Rusín Hoš álkovy He manovice Hol ovice Krasov SV Bruntál

10 l/s

SV Krnov

Zlatá Opavice 100 l/s Kostelec 30 l/s,návrh 50 l/s

návrh 2 l/s 2,5 l/s

vodojem-stav [m3] 2 x 100 2 x 250 emešná-Damašek 250 Lipta 2 x 650 Stráž 250 Vysoká 2 x 100 Osoblaha 2 x 250 400 50 2 x 150

vodojem-návrh [ m3]

Lipta -Strážný vrch Hlinka 100 Sl. Rudoltice-Hrbisko 150 Dubová Hora 300 50 140

návrh 2 l/s 2 x 50 + 30 Lichnov 150 Zátor 100 Brantice 2 x 150 Radim 2 x 50 Krnov-Kostelec 800 Krnov-Bezru v vrch 2 x 1500 Krnov-Zl. Opavice 500 Krnov-Krásné Lou ky 3 x 40 Krnov-Cvilín 2 x 750 Krnov-Cvilín vrch 60 Ježník 150+100+10

aková 2 x 50 Krnov-Kostelec 800 Krnov-Bezru v vrch 1500 Brožíkova 750

SV= skupinový vodovod Výše uvedené zám ry jsou nezbytné pro další rozvoj obcí. Vodovodní sí v etn ochranného pásma V území ORP Krnov jsou navrženy tyto d ležité zám ry nezbytné pro další rozvoj obcí. – Bohušov o napojení na SV Osoblažsko o napojení sídla Dolní Povelice na SV Osoblažsko v Horních Povelicích – Brantice o dobudování stávajícího vodovodu v obci – aková o výstavba ve ejného vodovodu napojeného na SV Bruntál v Široké Niv – Dív í Hrad o napojení sídla Životice o dobudování stávající sít v Dív ím Hradu – He manovice


o výstavba ve ejného vodovodu napojeného na vodní zdroj Holý vrch Rudných dol – Hlinka o dobudování sít v obci – Hol ovice o vybudování ve ejného vodovodu napojeného na lokální zdroje v obci o napojení sídel Hejnov, Komora a Spálené – Hoš álkovy o napojit sídlo Vraclávek – Janov o dobudování sít v obci – Jind ichov o dobudování sít v Arnultovicích – Krasov o dobudování sít v obci – Krnov o dobudování sít ve m st – Lichnov o dobudování sít v obci – Lipta o napojení sídla Bu ávka na SV Osoblažsko – sto Albrechtice o dobudování sít ve m st o napojení na SV Osoblažsko z T emešné - Rudíkov – Osoblaha o dobudování sít v obci – Petrovice o dobudování sít v obci – Rusín o dobudování sít v obci o napojení sídla Hrozová o vybudování ve ejného vodovodu v sídle Mat jovice napojeného na lokální zdroj v sídle o napojit sídlo Koberno na SV Osoblažsko ze Slezských Rudoltic – Slezské Pavlovice o napojení na SV Osoblažsko jako rezerva v zásobování – Slezské Rudoltice o dobudování sít v obci – emešná o dobudování sít v obci – Vysoká o napojení sídla Pitárné – Zátor o dobudování sít v obci V územních plánech chybí tyto zám ry:

STRANA

35


.1

– sto Albrechtice - neobsahuje napojení na SV Osoblažsko – Bohušov - není napojení sídla Dolní Povelice na SV Osoblažsko z Horních Povelic Technologický objekt odvád ní a išt ní odpadních vod v . ochranného pásma V územních plánech tém všech obcí jsou navrženy plochy pro obecní OV(jsou zakresleny ve výkresu B.3.) V textové ásti jsou uvedeny pouze OV nad 1000 EO. – OV Jind ichov o jsou navrženy další 2. istírny na obou b ezích Osoblahy pro 1700 EO o napojit odpadní vody i z Petrovic a Janova – OV Lichnov pro 1270 EO – OV Krnov - intenzifikace na cca 70 000 EO pro napojení obcí Brantice, Zátor, aková Stoková sí v . ochranného pásma ednostn je zapot ebí dobudovat kanaliza ní sít v t chto obcích: – sto Albrechtice – Krnov s napojením Krásných Lou ek, Chomýže, Brantic, Zátoru a akové – Osoblaha – Hoš álkovy s napojením Vraclávku – Jind ichov s napojením Janova a Petrovic – Lichnov Grafické znázorn ní zám v oblasti vodního hospodá ství je patrné ze schémat VI.16 a VI.17 a z výkresu B.3.

Problémy k ešení (ozn.V) Problémy jsou v grafické ásti odlišeny od ostatních problém písmenem V a íslicí. Problémy v oblasti zásobování pitnou vodou. V4 - Rozší ení skupinového vodovodu Osoblažsko. Problémem jsou dot eny obce - T emešná, M sto Albrechtice, Bohušov. Nedostate né, nebo do budoucna málo zabezpe ené zásobování pitnou vodou v Bohušov - Dolních Povelicích, M st Albrechticích lze ešit napojením na skupinový vodovod využívající kvalitní vodní zdroj podzemní vody dostate né kapacity. Skupinový vodovod není provozován v souladu s platnými p edpisy. Napojení není zahrnuto v územních plánech obcí. Doporu uje se zapracovat návrh na rozší ení vodovodu do územních plán obcí. Mimo rámec územního plánování z stává pot eba zajistit provozování vodovodu v souladu s platnými p edpisy (vypracování pasport a provozních ád pot ebného rozsahu). V6 - Ochrana potenciálního vodního zdroje Úvalno- ervený Dv r. Problémem jsou dot eny obce Krnov a Úvalno s p esahem do území Polské Republiky Nejsou navržena ochranná pásma vodního zdroje pro budoucí možné využití pro m sto Krnov a sou asné využití na území Polska


Doporu uje se stanovit zónu vodohospodá ských zájm m sta, kde bude p edepsána zvýšená kontrola v rámci obecné ochrany vod a regulace hospodá ské innosti, do doby rozhodnutí o stanovení ochranných pásem vodního zdroje v souladu s platnými p edpisy V7 - propojení zdroje Úvalno se systémem zásobování pitnou vodou Krnova(vodojem Cvilín). Nutno do ešit rozpor mezi zájmy presentovanými v Plánu rozvoje vodovod a kanalizací na území MS kraje (PRVKUK), ÚP VÚC Jeseníky a zpracovanými ZÚR Moravskoslezského kraje. Ve VÚC Jeseníky je stanoven požadavek na propojení zdroje pitné vody s vodovodem na Cvilín a v dokumentech PRVKUK a ZÚR MSK již tento požadavek obsažen není. V8 - napojení obce Býkov-Láryšov na vodovodní systém Krnova. Obec Býkov-Láryšov je v sou asnosti zásobován z vlastních lokálních zdroj (studní). Pro další rozvoj je limitující vy ešení zásobování obce kvalitní pitnou vodou a to napojením na vodovod Krnova. Problémy v oblasti protipovod ové ochrany území V1 - Protipovod ová ochrana v povodí horní Opavy. Stávající protipovod ová ochrana sídel podél eky Opavy Nové He mínovy, Zátor, Brantice, Krnov, Brumovice a Holasovice je nevyhovující (problém je graficky vymezen ve schématu A.6.8. Schéma problém v území nadmístního významu). Problémem jsou dot eny obce - Úvalno, Býkov, Krnov, Brantice, Lichnov, Zátor, aková, Krasov, Hoš álkovy, Hol ovice, M sto Albrechtice, He manovice. Oblast horní Opavy je dle Plánu oblasti povodí Odry stanovena jako prioritní. Jsou zde proto navržena protipovod ová opat ení a stavby. Je navržena víceú elová vodní nádrž Nové He mínovy s max. kótou zátopy 394,15 m n.m. v kombinaci s dalšími opat eními a stavbami v povodí horního toku eky Opavy od jezu v Bruntále - Kunov až po m sto Opavu, dle studie fy PÖYRY Brno z r.2008. Studie navrhuje tato opat ení: – ochranné hráze a op rné zdi pro ochranu zastav ného území podél toku Opavy – úpravy vodního toku Opava, obtoková koryta a opat ení v koryt toku – stavby nových most a lávek nad hladinou návrhové povodn – návrhy dalších reten ních prostor- 3 suché nádrže na území obce Lichnov u Bruntálu – kompenza ní revitalizace údolní nivy od hráze po m sto Krnov Problémem odtokových pom v území se také zabývá studie spol. Ekotoxa Opava z r.2004, navrhující kompletní ochranu a organizaci v ešených povodích v etn ochranných zatravn ní, zalesn ní, agrotechnických a biotechnických opat ení v etn lokalit pro suché nádrže. Zám ry nejsou dosud zahrnuty ve všech územních plánech dot ených obcí. Doporu uje se zpracování podrobn jších dokumentací a zapracování v p im eném rozsahu do územních plán obcí. ešit spole s ORP Bruntál a ORP Opava. V2 - vodní nádrž Nové He mínovy. V územních plánech obcí a v platném ÚP VÚC Jeseníky je zatím zapracována vodní nádrž Nové He mínovy v p vodním „velkém“ rozsahu. Poslední rozhodnutí vlády R podporuje již jen výstavbu vodní nádrže v menším plošném rozsahu (problém je graficky vymezen ve schématu A.6.8. Schéma problém v území nadmístního významu a v Problémovém výkresu). Zásady územního rozvoje kraje nejsou dosud schváleny a pro rozhodování v území je stále závazný Územní plán VÚC Jeseníky který obsahuje „velkou“ vodní nádrž Nové He mínovy. Problémem jsou dot eny obce: Zátor a aková

STRANA

36


.1

Lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod Nové He minovy je dosud navrhována v t chto parametrech: – „velké“ Nové He mínovy s max. zátopou na kót 419,19 m n.m. – „malé“ Nové He mínovy s max. zátopou na kót 394,15 m n.m. a ploše 135 ha.


Doporu uje se zpracování podrobného Generelu odvodn ní m sta, kde je žádoucí vy ešit problematická území na základ podrobných podklad , zam ení a výpo . Dot enou obcí je pouze Krnov Grafické znázorn ní zám

„Velké“ Nové He mínovy jsou v území hájené v souladu se Sm rným vodohospodá ským plánem - Vodní nádrže z r.1988 a také s ÚPN VÚC Jeseníky. „Menší“ Nové He mínovy jsou v souladu s Plánem oblasti povodí Odry z r.2008 a také s usnesením vlády .444 z dubna r.2008. V návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje jsou zatím uvád ny ob varianty (malá i velká). V aktualizaci, pop . úpravách územních plán rozhodnutí o výb ru nejvhodn jší varianty zohlednit. V3 - lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod Spálené a Poche II. Tyto lokality jsou dosud v územn plánovací dokumentaci uvád né (byly navrženy jako plochy pro víceú elové nádrže v souladu se Sm rným vodohospodá ským plánem - Vodní nádrže z r.1988 - problém je graficky vymezen ve schématu A.6.7). Schéma problém v území nadmístního významu a v Problémovém výkresu). Dle Plánu oblasti povodí Odry z r.2008 se od hájení lokality Poche upouští. Lokalita Poche II již není zahrnuta v návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Lokalita Spálené je za azena mezi jevy p evzaté bez v cných zm n do návrhu ZÚR MSK. Hájení této lokality vyvolá: – ešení p eložek inženýrských sítí – ešení p eložky silnice II.t . – ešení lokálního ÚSES – zásah do stanovené památkové rezervace – demolice n kolika objekt Vzhledem k výše uvedeným problém m a také k: – argument m, že nádrž k protipovod ové ochran není pot eba – argument m, že pro zásobování pitnou vodou v p ípad klimatických zm n také není nezbytn nutné nádrž realizovat (deficit pitné vody lze doplnit z podzemního vrtu T emešná o velké nevyužívané vydatnosti cca 40 l/s a také ze zásobního objemu budoucí vodní nádrže Nové He mínovy lze prosazovat p i aktualizaci ÚPD (ZÚR MSK i ÚP obcí) vy azení této lokality z územního hájení. Problémem V3 jsou dot ené obce He manovice, Hol ovice-Spálené, Lichnov, Býkov a Úvalno. Doporu uje se dále sledovat projednání a vydání ZÚR MSK. V5 - nevyhovující odtokové pom ry ve m st Krnov, které zp sobují výrazné omezení rozvojových možnosti pro m sto. Je to zp sobeno nedostate nou kapacitou stávající jednotné kanalizace v koncových úsecích stávající sít , omezující možnost napojení nové výstavby. Výstavba v n kterých lokalitách je možná po vy ešení odvodn ní celého spádového území, v etn nezastav ného území v povodích nad t mito lokalitami. Jedná se o území, kde jsou odtokové pom ry plošn nevyhovující už v sou asnosti a výstavbou by se dále zhoršily.

v oblasti technické infrastruktury je patrné z výkresu B.3.

b) Technická infrastruktura-energetika, elektronické komunikace Zásobování elektrickou energií V oblasti výroby elektrické energie je zám rem státní energetické koncepce R zvýšit výrobu elekt iny z alternativních (obnovitelných) zdroj . Mezi obnovitelné zdroje pro výrobu elekt iny pat í: – vodní energie – slune ní energie – trná energie – biomasa – bioplyn – palivové lánky – geotermální energie Rozvoj využití obnovitelných zdroj energie k výrob elektrické energie je závislý na dostupném potenciál jednotlivých obnovitelných zdroj v dané lokalit . Na území ORP Krnov lze využit k výrob elektrické energie zejména vodní energii, slune ní energii, v trnou energii, biomasu a bioplyn. V n kterých obcích jsou již zpracované zám ry, nebo projektové dokumentace na p ípravu ploch (pop . obce zám ry p ipravují) pro budoucí výstavbu výroben elektrické energie z alternativních zdroj . Jedná se obce: – Úvalno – slune ní elektrárna (fotovoltaické lánky) – Liptá - slune ní elektrárna (fotovoltaické lánky) – Dív í Hrad – park v trných elektráren – Bohušov – park v trných elektráren a bioplynová stanice s výrobnou elektrické energie do výkonu 1 MW – Krasov - park v trných elektráren – aková – park v trných elektráren – Hol ovice – slune ní elektrárna (fotovoltaické lánky) – Petrovice - slune ní elektrárna (fotovoltaické lánky) – Zátor - slune ní elektrárna (fotovoltaické lánky) Provozovatel distribu ní soustavy 110 kV EZ Distribuce, a.s. nemá zám ry na zm nu, nebo posílení stávající distribu ní soustavy 110 kV na území ORP Krnov. Provozovatel distribu ní soustavy 22 kV EZ Distribuce, a.s. má zám ry na úpravu a rozší ení distribu ní soustavy 22 kV pouze v obci Krnov. Zám rem úpravy a rozší ení distribu ní soustavy 22 kV je zajišt ní kvalitní a spolehlivé dodávky elektrické energie. Jedná se o tyto zám ry: – v rámci plánované systémové zm ny nap ové hladiny distribu ní sít z 6 kV na 22 kV provést rekonstrukci stávající distribu ní sít 6 kV. V rámci rekonstrukce bude stávající kabelové vedení 6 kV nahrazeno kabelovým vedením 22 kV a distribu ní transforma ní stanice 6/0,4 kV rekonstruovány na transforma ní stanice 22/0,4 kV. Po rekonstrukci bude sto Krnov zásobováno z jednotné distribu ní sít 22 kV.

STRANA

37


.1

– pro posílení distribu ní sí 22 kV v severní a východní ásti m sta Krnova vybudovat nové vedení v trase stávajícího venkovního vedení distribu ní sít 22 kV . 33. Nové vedení bude odbo kou ze stávajícího venkovního vedení 22 kV . 262, které má dostate nou rezervu v p enosové schopnosti. Venkovní vedení . 33 bude rekonstruováno na vedení dvojité . 33 a odbo ku z vedení . 262, od bodu stávajícího rozdvojení obou vedení, až po stávající propojení vedení . 33 s venkovním vedením 22 kV . 374. – v rámci posílení stávající distribu ní sít 22 kV m sta Krnova jsou navržené úpravy stávající distribu ní sít 22 kV:

– propojení stávající distribu ní transforma ní stanice 22/0,4 kV Kaufland s DTS 2130 ní okruh kabelovým vedením 22 kV; – propojení stávající distribu ní transforma ní stanice 22/0,4 kV DTS 2173 Finan ní ad s kabelovým vedením 22 kV p ípojky DTS 80801 Teplárna kabelovým vedením 22 kV; – propojení stávající distribu ní transforma ní stanice 22/0,4 kV DTS 2146 Dvo ák v okruh s DTS 90827 kabelovým vedením 22 kV Elektronické komunikace Provoz, výstavbu a rozvoj ve ejných sítí elektronických komunikací zajiš ují operáto i komunika ních sítí. Rozvoj a zvyšování kapacity sítí elektronických komunikací je zajiš ován výstavbou nových širokopásmových sítí, zejména pro vysokorychlostní p ístup k internetu, výstavbou mobilních radiokomunika ních systému nových generací a digitalizaci televize. Koncepce zm n a rozvoje elektronických komunikací na území ORP Krnov jednotlivých operátoru nebyly edány a nejsou zpracovateli známé. V rámci celostátní koncepce p echodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání v eské republice je cílem vybudovat v co nejkratším ase komer ní provoz celoplošných vysílacích sítí digitální televize systému DVB-T a digitálního rozhlasu systému T-DAB, což p edpokládá výstavbu nových vysílacích rádiových za ízení pro pozemní digitální televizní a rozhlasové vysílání. Technologický objekt zásobování plynem v etn ochranného a bezpe nostního pásma Podle generelu plynárenství m sta Krnova se navrhuje vysokotlaká regula ní stanice pro zástavbu na Cvilín . Tento zám r je zapracován do nového návrhu územního plánu m sta. Pro plynofikaci obcí tzv. Osoblažského výb žku byl do územních plán obcí Dív í Hrad, Liptá , Rusín, Slezské Rudoltice a Vysoká p evzat zám r z generelu plynofikace oblasti Osoblažska z roku 1994, ve kterém je pro tuto oblast navržena dodávka plynu z Polské republiky do vtl/stl regula ní stanice RS 2500 m3/h situované na severním okraji obce Slezské Pavlovice. Zhodnocení tohoto zám ru je v následující kapitole. V územních plánech obcí Janov a Petrovice je navržena vtl/stl regula ní stanice RS 800 m3/h spole ná pro ob obce. Tento zám r se doporu uje prov it z hlediska možnosti využití kapacity existující regula ní stanice v Jind ichov . V územním plánu obce Hoš álkovy z roku 2002 je zásobování plynem této obce v . Vraclávku, Starých Purkartic a výhledov i K ížové navrhováno z regula ní stanice RS1500 m3/h umíst né v Krásných Lou kách. Generel plynofikace M sta Krnova z roku 2001 navrhuje napojení Krásných Lou ek na stl rozvodnou sí v Krnov - Chomýži. Opodstatn nost regula ní stanice v Krásných Lou kách je nutno prov it v širších souvislostech. Vedení plynovodu v etn ochranného a bezpe nostního pásma


Zám rem provozovatele plynovodu je sjednocení místní rozvodné sít v m st Krnov tj. postupná rekonstrukce nízkotlaké ástí plynovodní sít na st edotlakou. Rozvodná sí v Jind ichov spl uje technické parametry pro zvýšení provozního tlaku na hodnoty st edotlaku. Zám ry na plynofikaci jsou zahrnuty v návrzích územních plán obcí Dív í Hrad, He manovice, Hoš álkovy v . Vraclávku, Starých Purkartic a výhledov i K ížové, Janova, Liptán , Petrovic, Rusína, Slezských Rudoltic a Vysoké. Plynofikace obce He manovice je navrhována napojením na stl rozvodnou sí Vrbna pod Prad dem. Obec Hoš álkovy v . místních ásti Vraclávek, Staré Purkartice a výhledov i K ížové je navrhováno plynofikovat z regula ní stanice Krásné Lou ky. Plynofikace obcí Dív í Hrad, Liptá , Rusín, Slezské Rudoltice a Vysoká vychází z celkové koncepce zásobování plynem oblasti Osoblažska navržené v generelu, kde se p edpokládá dodávka plynu eshrani ním vysokotlakým plynovodem DN100 z rekonstruovaného plynovodu DN250 Szonov – Prudnik. do regula ní stanice u Slezských Pavlovic, ze které by se plyn st edotlakými plynovody rozvád l do obcí Osoblažského výb žku. Sou ástí návrhu je propojení se stl rozvodnou síti v T emešné. Alternativním ešením je pak napojení na vysokotlaký plynovod M sto Albrechtice – Jind ichov, za edpokladu, že plynovod bude rekonstruován. Pro obce Janov a Petrovice je navržena spole ná regula ní stanice napojena p ípojkou na vysokotlaký plynovod Jind ichov – Zlaté Hory. Zám r je rozpracován do stádia projektové dokumentace. Návrhy plynofikací v územních plánech vycházely p evážn ze starších generel plynofikace obcí a z generelu plynofikace oblasti Osoblažska z roku 1994. Návrh na plynofikaci oblasti Osoblažského výb žku nebyl akceptován v územních plánech Osoblahy, Slezských Pavlovic, Hlinky a Bohušova. V návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje v ásti zásobování plynem - hodnocení známých zám nefiguruje žádná stavba v ORP Krnov. Konstatuje se, že reálné, ekonomicky efektivní možnosti uplatn ní plošné plynofikace území Moravskoslezského kraje jsou tém vy erpány a lze o ekávat problematickou efektivnost dalšího rozvoje plynofikace nových sídel. Mezi urbanizovaná území bez dostupnosti zemního plynu je uvedena Osoblaha s celkovou pot ebou energie na úrovni 25 tis.GJ/rok. V územní energetické koncepci Moravskoslezského kraje z listopadu 2003 v regulativech pro stanovení zp sobu energetického zásobování území v ORP Krnov se zásobování plynem navrhuje, krom již plynofikovaných obcí i obcí Bohušov a Hoš álkovy. Technologický objekt zásobování teplem v etn ochranného a bezpe nostního pásma V oblasti tepelných zdroj se zám ry podporované legislativní mi opat eními orientují na jejich ekologizaci. V praxi to znamená nahrazovat fosilní pevná paliva ekologickými palivy a zdroji tepelné energie šetrnými k životnímu prost edí. Analýza stavu a návrh zm n a zám jsou podrobn rozpracovány v energetickém generelu m sta Krnova, územní energetické koncepci a ZÚR MSK. V návrhu územního plánu obce Bohušov je navrhována koncepce z ízení centrálního zásobování teplem z bioplynových stanic situovaných východn od st edu obce Bohušov a severn od st edu obce Dolní Povelice. Teplovod v etn ochranného a bezpe nostního pásma

STRANA

38


.1

V energetickém generelu m sta Krnova se navrhuje rozvoj a rozší ení SCZT. Rozvojová varianta edpokládá rozší ení SCZT do stávajících i nových oblastí m sta, u nichž je napojení na SCZT ekonomicky zd vodnitelné. To se týká p edevším oblasti Kostelce a pr myslové zóny ervený dv r. V územní energetické koncepcí Moravskoslezského kraje z listopadu 2003 v regulativech pro stanovení zp sobu energetického zásobování je pro územní jednotky ORP Krnov stanoveno: Obec

Bohušov Brantice Býkov-Láryšov aková Dív í Hrad He manovice Hlinka Hol ovice Hoš álkovy Janov Jind ichov Krasov Krnov Lichnov Liptá sto Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice emešná Úvalno Vysoká Zátor

U GJ 302 1582 109 183 94 386 158 780 0 361 1897 229 459141 1100 358 1656 823 144 111 311 535 1150 354

HU GJ 0 1212 83 140 72 295 121 598 0 277 1618 175 6586 843 274 1364 1081 110 85 221 409 821 272

KO GJ 0 2518 156 263 135 554 227 1121 801 519 3034 329 16391 1581 513 2399 4756 207 159 1230 768 2047 509

232 1627

178 1246

323 2960

Pot eba energie GJ/rok Biomasa ZP GJ GJ 5 1017 4960 6163 1 0 2 0 1 0 4 0 2 0 17 2265 12 2754 4 0 51 7954 3 0 16360 524103 47 9927 4 0 1751 66757 9428 0 2 0 1 0 119 0 6 0 35 6087 62 16764 3 36

0 3364

BP GJ 2146 3626 82 1293 962 2048 1201 2275 2319 1957 5262 1464 23089 2555 1944 3346 4204 1148 1023 1147 2604 2887 935

CZT GJ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 340222 0 0 0 3180 0 0 0 0 0 0

1726 4247

0 0

Vysv tlivky k tabulce U – erné uhlí, HU - hn dé uhlí, KO – koks, ZP –zemní plyn, BP – bioplyn, CZT – centrální zásobování teplem Žlut podbarvené bu ky p edstavují preferovaný zp sob energetického zásobování. Mezi p ípustné zp soby energetického zásobování ve všech územních jednotkách pat í: a) zásobení obnovitelnými zdroji energie na bázi geotermální a solární energie b) zásobování biomasou na bázi lokálních a objektových zdroj tepla c) zásobování teplem na bázi elektrické energie užívané v lokálních a objektových zdrojích tepla je podmín né p ípustné za podmínky dodržení Energetického zákona .458/2000 Sb.

A.4.2.4. Problémy v oblasti ešení územního systému ekologické stability (ozn.P) Vztahy k Zásadám územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Doporu uje se áste upravit trasu mezofilní hájové osy nadregionálního biokoridoru K 100 v úseku procházejícím k. ú. Zátor. V územním plánu Zátor p echází osa NRBK zastav né území obce jižn jším sm rem než byla stanovena v platném ÚP VÚC Jeseníky. Takové ešení umož uje snadn jší pr chod es zastav né území obce Zátor.


Ve spolupráci s po izovatelem ZÚR MSK up esnit vymezení nadregionálních a regionálních ÚSES zejména p i pr chodu zastav ným územím obcí. Stanovit podmínky pro území, kde bude ÚSES nadlokálního významu zasahovat do zastav ného území. Up esn ní vymezení provést zejména na území chto obcí: o Dív í Hrad o Bohušov (m. . Dolní Povelice) o Rusín (m. . Mat jovice) Stanovit pravidla pro koordinaci protipovod ových opat ení na ece Opav s nadregionálním biokoridorem vedoucím údolní nivou eky Opavy. Problémy v oblasti vymezení lokálního systému ekologické stability P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P 10 P 11 P 12 P 13 P 14 P 15 P 16 P 17 P 18 P 19 P 20 P 21 P 22 P 23 P 24 P 25 P 26 P 27 P 28 P 29 P 30 P 31

Zm nit funk nost lokálního biokoridoru - z funk ního na nefunk ní. Zm nit lokální biokoridor na nefunk ní. Zm nit funk ní lokální biocentrum na nefunk ní. Zm nit lokální biokoridor na nefunk ní. Zm nit lokální biokoridor na nefunk ní. Zm nit lokální biokoridor na nefunk ní. Zm nit funk ní lokální biocentrum na nefunk ní. Zm nit lokální biokoridor na nefunk ní. Zm nit funk ní lokální biocentrum na nefunk ní. Zm nit lokální biokoridor na nefunk ní. Zm nit lokální biokoridor na nefunk ní. Obec Bohušov má v dob zpracování ÚAP vydaný nový ÚP. Návaznosti ploch pro lokální ÚSES na sousední obce ešit v aktualizaci ÚAP. Doplnit ást již zrealizovaného LBK do územního plánu Slezských Rudoltic. Zm nit funk ní lokální biocentrum na nefunk ní. Sladit vymezení RK 918 (RK 917 – M stský les) i s vloženými lokálními biocentry po 700 m na hranicích katastr Hlinka a Sádek u Dív ího hradu. V ÚP Slezské Rudoltice zm nit trasu LBK a vymezit jihozápadn jším sm rem, aby došlo k napojení s LBK na sousedním katastru Hrozová. Rozší it lokální biokoridor severním sm rem, aby spl oval minimální ší ku 15 m. Do územního plánu Slezských Rudoltic doplnit ást lokálního biokoridoru, který je vymezen na sousedním katastru T emešné. V ÚP Vysoká a Dív í Hrad vymezený biokoridor jako regionální zm nit na biokoridor lokální a ponechat trasu i vložená LBC. Vymezit a zapracovat trasu spolu s vloženými biocentry do územního plánu Vysoké RK 916 Vysoká – st. hranice, tento RK by m l procházet jižn od Bartultovic. Vymezit trasu RK 915 St. hranice – Vysoká, jedná se o pom rn krátký úsek, ovšem pokud by byla p ekro ena délka 700 m, je t eba na n m vymezit vložené LBC. Vymezit LBK a napojit na LBK ze sousedního katastru Arnultovice u Jind ichova. Tuto ást LBK po ece Osoblaze vymezit širší, momentáln spl uje p edepsanou minimální ší ku na hran . Na k. ú. Pitárné doplnit chyb jící ást LBK ze sousedních katastr Jind ichov ve Slezsku a Lipta . Zv tšit LBC tak, aby velikost (bez vodní plochy) byla min. 3 ha. Napojit LBC u státní hranice jižn na lokální biokoridor. Nepatrn sladit návaznost lokálních biokoridor na hranicích katastr . Vymezit lokální biokoridor na sousedních katastrech a doplnit do ÚP Janova a Petrovic. Nepatrn sladit návaznost lokálních biokoridor na hranicích katastr . Tuto ást LBK vymezit širší, momentáln spl uje p edepsanou minimální ší ku na hran . Nepatrn sladit návaznost lokálních biokoridor na hranicích katastr .

STRANA

39


.1


P 32 Nepatrn sladit návaznost lokálních biokoridor na hranicích katastr . P 33 Nepatrn sladit návaznost lokálních biocenter na hranicích katastr . P 34 Vymezit a následn do územního plánu He manovic zapracovat mezofilní bu inou osu nadregionálního biokoridoru K 87 Hranice R – Smolný. Na ose musí být vložena lokální biocentra stejného charakteru jako má osa a to maximáln po 700 m, rovn ž je t eba v nárazníkové zón této osy zahustit sí lokálního ÚSES, pokud možno stejného charakteru jako má osa. P 35 Napojit lokální biokoridor na p esn ji a nov vymezenou osu K 87. P 36 Zv tšit lokální biocentrum a zm nu zapracovat do územního plánu. P 37 Napojit lokální biokoridor na p esn ji a nov vymezenou osu K 87, pop ípad na regionální biocentrum 351 Karlovice. P 38 P esn ji vymezit regionální biocentrum 351 Karlovice, dbát na hranice parcel, porost , ípadn stávající cesty. Vymezení v ÚTP NR-R ÚSES R je pouze orienta ní. P 39 Lokální biokoridor, který je vymezen po ece Opavici v územním plánu v intravilánu obce He manovice, nebude nikdy funk ní a zcela zbyte zasahuje do zastav ného území. Daleko výhodn jší ešení by bylo vymezit lu ní (pop ípad lesolu ní) biokoridor i s vloženými biocentry mimo zastav né území t chto obcí, který by již dnes byl funk ní nebo áste funk ní a zcela výjime by mohl dosáhnout délky i n kolika kilometr , pokud by se nov vymezil i na sousedním území obce Hol ovice (viz. problém 40). P 40 V úprav p ípadn zpracovaném novém ÚP Hol ovic by bylo vhodné nov vypracovat celý ÚSES. Sou asné vymezení v ÚP, zvlášt lokální prvky vedoucí zastav ným územím po zregulované ece Opavici, jsou a do budoucna budou zcela nefunk ní. Toto ešení úzce souvisí s problémem na území He manovic ( íslo 39). P 41 Na hranicích ORP Krnov a ORP Bruntál up esnit a sladit vymezení regionálního biokoridoru RK 920 Karlovice – Pod Milí em. Pravd podobn na území ORP Krnov nebude zasahovat bec nebo jen nepatrn a to na katastrálním území Jelení u Hol ovic a Dlouhá Ves. Toto up esn ní doplnit do ÚP p íslušných obcí. P 42 Dopracovat ÚSES na celé území katastru a doplnit do územního plánu Krasov, neopomenout na návaznost územního systému ekologické stability na sousední katastry. P 43 Vzhledem k tomu, že v blízkosti prochází n kolik os NRBK, je t eba v jejich nárazníkových zónách nahustit sí lokálního ÚSES. Zm ny by bylo vhodné doplnit do ÚP aková. P 44 Sjednotit návaznost a vymezení trasy lokálního biokoridoru. P 45 Sjednotit návaznost a vymezení trasy lokálního biokoridoru mezi k. ú. Linhartovy a k. ú. Krásné Lou ky. P 46 Posunout hranici lokálního biocentra až na hranici katastrální. P 47 Lokální biocentrum zv tšit a napojit biokoridorem do sít lokálního ÚSES. P 48 Zv tšit lokální biocentrum a zm nu zapracovat do územního plánu. P 49 Zv tšit lokální biocentrum na minimální velikost 3 ha, tato zm na bude vzhledem k zastav nému okolí velmi problematická. P 50 Zv tšit lokální biocentrum a zm nu zapracovat do územního plánu. P 51 Doplnit pokra ování lokálního biokoridoru ze sousedního katastru Lichnov u Bruntálu, zm nu zapracovat do ÚP Zátor. P 52 Sjednotit ší ku lokálního biokoridoru. P 53 Sjednotit návaznost lokálního biokoridoru. P 54 Zv tšit lokální biocentrum a zm nu zapracovat do územního plánu. P 55 Západní ást v územním plánu vymezené trasy RK 922 zm nit na biokoridor lokální, východní ást ponechat beze zm ny. Naopak lokální biokoridor vymezený po hranicích katastru se Zátorem zm nit na biokoridor regionální (RK 922 Velký Tet ev - Cvilín) a doplnit vložená LBC maximáln od sebe vzdálená 700 m. P 56 V územním plánu Lichnova chybí vymezení mezofilní bu iné osy K 88. P 57 Sjednotit návaznost lokálního biokoridoru, zm nu doplnit do ÚP Brantice. P 58 Býkov – Láryšov nemá platný územní plán, doporu uje se p evzít do ÚP již zpracovaný generel ÚSES (Bureš et al. 1994).

P 59 Úvalno nemá platný územní plán, doporu ujeme p evzít do ÚP již zpracovaný generel ÚSES (Bureš et al. 1994). P 60 Sjednotit návaznost na hranicích katastr a sjednotit vymezení katastrálních hranic mezi obcemi. P 61 Sjednotit návaznost lokálního biokoridoru na katastrálních hranicích. Uvedené problémy jsou graficky vyzna eny v Problémovém výkresu 1 :25 000. Vzhledem k tomu, že v sou asné dob se projednávají ZÚR MSK, doporu uje se po jejich vydání provést v rámci aktualizace ÚAP up esn ní vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES v souladu se ZÚR MSK. Úpravy p ípadn promítnout i do pr hu lokálního ÚSES.

A.4.3. VZTAHY K POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE (PÚR

R):

PÚR R 2008 byla schválena 20.7.2009 usnesením vlády R . 929. Jako koncep ní materiál je považována za výchozí pro další úvahy o územním rozvoji v ZÚR a ÚP. Vzhledem k tomu, že významným zp sobem neovliv uje s výjimkou stanovení republikových priorit územní rozvoj ORP Krnov, není v další textu již zmi ována.

Z PÚR R 2008 vyplývá zejména: – území ORP se nedotýká žádná rozvojová osa a není ani blízko rozvojové oblasti

STRANA

40


.1

– specifická oblast SOB3 Jeseníky – Králický Sn žník zasahuje do severozápadní ásti ORP Krnov (bez bližšího vymezení). ZÚR MSK up es ují ve svém ešení specifickou oblast SOB3 na celém území ORP Krnov s výjimkou obcí Krnov a Úvalno. Základní charakteristika a význam vymezení specifických oblastí: Specifické oblasti jsou vymezovány v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím R dlouhodob projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro p íznivé životní prost edí, pro hospodá ský rozvoj a pro soudržnost spole enství obyvatel území (uvedené v d vodech vymezení). P itom se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem p esahují území kraje. Specifické oblasti zahrnují obce, ve kterých je dle zjišt ných skute ností nejnaléhav jší pot eba ešení problém z hlediska udržitelného rozvoje území. Ú elem vymezení specifických oblastí je, aby v nich kraje, ministerstva a jiné úst ední správní ú ady v rámci svých p sobností vytvá ely podmínky pro odstran ní problém s cílem umožnit udržitelný rozvoj území a to v souladu s cíli a úkoly územního plánování definovanými stavebním zákonem a p i respektování republikových priorit územního plánování a ochrany írodních, kulturních a civiliza ních hodnot území. Kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území: i rozhodování a posuzování zám na zm ny území ve všech specifických oblastech je nutno sledovat: a) ešení stávajících st et a p edcházení potenciálním st et m r zných zájm ve využití území, b)ochranu specifických p írodních, kulturních a civiliza ních hodnot území, c) využití specifického potenciálu oblasti k jejímu rozvoji, d)zkvalitn ní ve ejné, zejména dopravní a technické infrastruktury, e)posílení a stabilizaci sociáln ekonomického rozvoje, f) umís ování investic d ležitých pro rozvoj oblasti.


a) Pot eba posílit zaostávající sociální a ekonomický rozvoj, který pat í k nejslabším v R a napravit strukturální postižení ekonomiky s mnohými stagnujícími odv tvími hospodá ství. Vzhledem k velkým zásobám d eva a klimatickým podmínkám, nevhodným pro intenzivní zem lství, je pot eba podpo it p edevším rozvoj lesního hospodá ství a zejména evozpracujícího pr myslu. b)Pot eba rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký potenciál p írodn cenné a spole ensky atraktivní oblasti Jeseník pro rekreaci a láze ství. c) Pot eba zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost v tšiny území. Kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území: i rozhodování a posuzování zám na zm ny v území p ednostn sledovat: a) rozvoj rekreace, b)rozvoj ekologického zem lství a d evozpracujícího pr myslu, c) zlepšení dopravní dostupnosti území. Úkoly pro územní plánování: V rámci územn plánovací innosti kraje a koordinace územn plánovací innosti obcí a) identifikovat hlavní póly a st ediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvá et zde územní podmínky pro zkvalitn ní a rozvoj dopravní, technické a ob anské infrastruktury b)vytvá et územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a p eshrani ních dopravních tah , zejména na Kladsko c) vytvá et územní podmínky pro rozvoj systému p ších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, koncep ního rozvoje systému dálkových tras d)vytvá et územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, d evozpracujícího pr myslu a ekologického zem lství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity e)vytvá et územní podmínky pro zem lskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatrav ování a pastviná ství

Úkoly územního plánování:

Úkoly pro ministerstva a jiné úst ední správní ú ady:

a) kraje v zásadách územního rozvoje dle pot eby up esní vymezení specifických oblastí v rozlišení podle území jednotlivých obcí, p i respektování d vod vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování jednotlivých specifických oblastí; up esn né specifické oblasti se mohou p ekrývat s up esn nými rozvojovými oblastmi nebo osami pouze výjime a jen ve zvlášt od vodn ných p ípadech, b) p íslušné kraje a obce postupují p i po izování územn plánovací dokumentace v souladu s kriterii a podmínkami pro rozhodování o zm nách v území, c) úkoly, stanovené pro jednotlivé specifické oblasti, musí být p evzaty do územn plánovací dokumentace kraj a obcí.

a) p i tvorb rezortních koncepcí zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat zejména restrukturalizaci ekonomiky, ekologické formy zem lství, rekreace, turistiky a cyklistiky, zpracování místních surovin, d evozpracující pr mysl a rozvoj emesel a lidové um lecké a emeslné výroby. Zodpovídá: Ministerstvo zem lství a Ministerstvo pr myslu a obchodu v sou innosti s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem životního prost edí Termín: po dobu platnosti PÚR R 2008

b)p i tvorb rezortních dokument zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat rozvoj ekologických forem dopravy, p edevším na území intenzivn využívaných ástí CHKO Jeseníky, zejména ve ejné hromadné dopravy pro rekrea ní využití oblasti, Zodpovídá: Ministerstvo dopravy v sou innosti s Ministerstvem životního prost edí Termín: po dobu platnosti PÚR R 2008

Pro SOB 3 Specifická oblast Jeseníky–Králický Sn žník vyplývá: Vymezení: Území obcí z ORP Bruntál (severní a jižní (severozápadní ást), Rýma ov, Šumperk.

ást), Jeseník (jižní

ást), Králíky, Krnov

vody vymezení (pouze ve vztahu k ORP Krnov):

STRANA

41


.1


A.4.4. VZTAHY K ZÁSADÁM ÚZEMNÍHO ROZVOJE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE (ZÚR MSK): Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje nebyly v období dokon ování aktualizace ÚAP .1 vydány. Bude žádoucí sledovat další postup projednání a vydání ZÚR MSK. (grafické ukázky z presentace návrhu ZÚR MSK ur eného k spole nému jednání, zve ejn né na stránkách Moravskoslezského kraje - listopad 2008)

STRANA

42


.1


STRANA

43


.1


STRANA

44


.1


STRANA

45


.1


STRANA

46


.1


STRANA

47


A.4.5. VYSV TLENÍ POUŽITÝCH ZKRATEK BPEJ CR CZT R D HMÚ OV DP DTR,DTS, TR DÚR EIA EU EVL HDP CHKO CHKOJ CHLÚ CHOPAV k.ú. KES KN KPZ LBC LBK LHP m. . Ú MCHÚ MMR MPR MPZ MSK NATURA 2000 NRBC NRBK NUTS ObÚ OP ORP PHO PHP POP POPD POÚ PP PR PR PR PRVKUC PUPFL PÚR R RBC RBK

bonitní p dn ekologické jednotky Cestovní ruch Centralizované zásobování teplem eská republika eské dráhy eský hydrometeorologický ústav istírna odpadních vod Dobývací prostory distribu ní trafostanice dokumentace k územnímu rozhodnutí Posuzování vliv zám na životní prost edí Evropská unie Evropsky významná lokalita Hrubý domácí produkt Chrán ná krajinná oblast chrán ná krajinná oblast Jeseníky Chrán ná ložisková území chrán ná oblast p irozené akumulace vod katastrální území koeficient ekologické stability Katastr nemovitostí Krajinná památková zóna lokální biocentrum lokální biokoridor Lesní hospodá ský plán místní ást obce stský ú ad maloplošné chrán né území Ministerstvo pro místní rozvoj stská památková rezervace stská památková zóna Moravskoslezský kraj Program ochrany p írody v evropském kontextu nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Územní jednotka definovaná pro statist. zjiš ování v systému NUTS v EU obecní ú ad Ochranné pásmo obec s rozší enou p sobností pásmo hygienické ochrany Plán hlavních povodí Plán oblastí povodí Plány otvírky, p ípravy a dobývání Pov ený obecní ú ad írodní park, p írodní památka írodní rezervace Polská republika Památková rezervace Program rozvoje vodovod a kanalizací územního celku pozemek ur ený pro pln ní funkcí lesa Politika územního rozvoje eské republiky regionální biocentrum Regionální biokoridor

.1


RD RKC RR RS RÚRÚ SD R SCZT SEA SOB SO STL SVP SWOT TEN TI TINA ÚAP ÚP ÚP VÚC ÚP VÚC JE ÚPD URÚ ÚS ÚSES VKP VN VPR VPS VPZ VTL VVN VVTL ZCHÚ ZPF ZSJ ZÚJ ZÚR ŽP

rodinný d m rekrea ní krajinné celky Radioreléové trasy Regula ní stanice Rozbor udržitelného rozvoje území editelství silnic a dálnic R systém centrálního zásobování teplem Posuzování vliv koncepcí na životní prost edí Specifická oblast spádový obvod rozvody plynu - st edotlak Sm rný vodohospodá ský plán Analýza silných a slabých stránek, p íležitostí, hrozeb Transevropské multimodální dopravní sít Technická infrastruktura Evropská dopravní sí Územn analytické podklady územní plán územní plán velkého územního celku Územní plán velkého územního celku Jeseníky Územn plánovací dokumentace Udržitelný rozvoj území Územní studie územní systém ekologické stability významný krajinný prvek el. vedení vysokého nap tí Vesnická památková rezervace Ve ejn prosp šná stavba Vesnická památková zóna rozvody plynu – vysokotlak Vedení velmi vysokého nap tí rozvody plynu - velmi vysoký tlak zvlášt chrán né území zem lský p dní fond Základní sídelní jednotka Základní územní jednotka Zásady územního rozvoje Životní prost edí

A.5. ZÁV RE NÁ DOPORU ENÍ – v další aktualizaci ÚAP je žádoucí se p ednostn

zam it (mimo záv ry a doporu ení

uvedené v etap II.) zejména na: o dopln ní v rohodných údaj o stavu životního prost edí a pr tu zjišt ní do vyhodnocení vyváženosti územních podmínek. o postupné up es ování topologie, dopl ování a aktualizaci garantovaných dat ve spolupráci s poskytovateli; o postupnému nahrazování negarantovaných dat, daty garantovanými o založení a údržbu systému poskytování (p edávání) dat (poskytovatelé-M Ú Krnov, Ú Krnov – MSK, M Ú Krnov zpracovatelé ÚPD a územních studii) o zapracovat nové poznatky z vydaných dokumentací s významem pro ÚAP : Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje

STRANA

48


.1


o zapracovat nové poznatky z aktualizovaných koncep ních podklad Moravskoslezského kraje vztahujících se k technické infrastruktu e( PRVKÚK, Generel dopravy, apod.) o pr žn soust ovat ze schválených územních plán nové nároky na zastavitelná území a vyhodnocovat jejich pr t do rozboru podmínek udržitelného rozvoje území. – sledovat vývoj projednávání, aktualizací ZÚR MSK a prosazovat nám ty k ešení nevyváženého stavu udržitelného rozvoje území ORP Krnov.

STRANA

49

ÚZEMN ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD M STSKÉHO

Recommend Documents