Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Prachatice

Listopad

2008

Územně analytické podklady pro správní obvod

ORP Prachatice Textová část

Tento projekt byl financován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu České republiky.

Obsah B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO

ROZVOJE ÚZEMÍ ORP PRACHATICE.............................................3

I. Vyhodnocení SWOT..............................................................................................................4 Souhrnná analýza SWOT .................................................................................................23 II. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI .................................................................................26 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území....................................26 III. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích obcí ...........................31 IV. Indikátory .........................................................................................................................32 V. Soupis použitých zkratek....................................................................................................33 VI. Použité podklady ..........................................................................................................36 VII. Zadavatel, zpracovatel .................................................................................................37 VIII. Kartogramy ..................................................................................................................38

Stránka 2 z 38

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP PRACHATICE

Stránka 3 z 38

I. Vyhodnocení SWOT Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím SWOT analýzy 1. Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY  geologicky stabilní území (bez sesuvných území) SLABÉ STRÁNKY  relativně nižší geologické prozkoumaní území  chudé území z hlediska výskytu ložisek nerostných surovin  na území ORP Prachatice se nacházíložiska nerostných surovin zejména těžby lomového kamene.  málo prognózních ložisek  celé území je většinou závislé na dovozu stavebních surovin (kámen, štěrkopísek) vyjma lomového kamene  v některých částech jsou oblasti s výskytem radonu  omezení pro novou těžbu na území CHKO PŘÍLEŽITOSTI  existence řady dříve těžených drobných lomů, těžeben a písníků, jde o místní zdroje pro údržbu cest a drobné stavební opravy HROZBY  dovozní závislost celé oblasti na základních stavebních surovinách odjinud  importované stavební materiály (například pro údržbu a opravy účelových komunikací) představují cizorodé horninové typy (granulity) pro cenné partie CHKO Šumava, které se v tomto prostoru nevyskytují  otevření nových těžebních lokalit a následné snížení atraktivity území

2. Vodní režim SILNÉ STRÁNKY  celkový dostatek zdrojů podzemní vody  dostatek zdrojů povrchové vody  vysoká kvalita podzemních vod SLABÉ STRÁNKY  bilanční napjatost zdrojů povrchové vody a jejich vydatnost

Stránka 4 z 38

PŘÍLEŽITOSTI  uvažované hájené lokality pro vznik nových vodních nádrží  zabezpečení zdrojů povrchové vody, protipovodňová ochrana  využití zadržovací schopnosti lesa HROZBY  pasivní bilance zdrojů povrchové vody  vznik holin (polomy, kůrovec) vedoucí k prudkému snížení retenční schopnosti krajiny  nekontrolovaná likvidace splaškových odpadních vod z koncentrovaných chatových lokalit a z toho vyplývající znečištění vodních ploch a toků  povodně

3. Hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY  většina území s velmi nízkou akustickou zátěží  jedno z nejméně imisně zatížených území z hlediska většiny hlavních škodlivin v ovzduší (žádné zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší, málo velkých zdrojů)  území bez skládek nebezpečných odpadů  žádné objekty nebo zařízení s nebezpečnými látkami zařazené do skupiny A, B v řešeném území  nejsou zde staré ekologické zátěže, problémové lokality již sanovány SLABÉ STRÁNKY  hluková zátěž v sídlech v blízkém okolí silnic II. třídy  hluková zátěž v sídlech v okolí železnice  vysoké koncentrace troposférického ozónu v ovzduší s negativním vlivem na zdraví lidí i na vegetaci a ekosystémy  zhoršující se kvalita ovzduší v obcích v důsledku vytápění pevnými palivy a narůstajícího automobilismu  obtížná (ekonomicky i provozně) likvidace odpadů v řídce osídlených oblastech při vysokých nárocích na čistotu a kvalitu životního prostředí PŘÍLEŽITOSTI  snížení hlukové a imisní zátěže v sídlech prostřednictvím modernizace, elektrifikace a dostavby železnic, zavedení integrovaného dopravního systému a budování protihlukových opatření vrámci řešení rekonstrukce silnic II. třídy  využívání technologií s nízkou produkcí emisí při obnově zdrojů vytápění (tepelná čerpadla, vysoce účinné spalování dřeva a biomasy, plynofikace)  využití místních zdrojů (dřevo, biomasa)  maximální míra třídění při likvidaci odpadů, možnost biologicky rozložitelný odpad likvidovat v místě (kompostování) HROZBY  zvyšování hluku v centrech obcí v okolí silnic II. třídy zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy Stránka 5 z 38

   

riziko rušení fauny hlukem při rozšiřování rekreačních aktivit do přírodně cenných oblastí zvyšování koncentrací benzo(a)pyrenu a prachu (PM10) v ovzduší v obcích s vytápěním domácností pevnými palivy a s větší intenzitou dopravy vznik nových průmyslových komplexů nárůst autodopravy

4. Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY  plošně rozsáhlá a územně ucelená ochrana přírody a krajiny (CHKO je 3. největší z 25 CHKO)  významné dochované přírodní plochy  dochované čitelné znaky kulturní krajiny  mezinárodní význam chráněných území  výskyt a existence některých vzácných druhů živočichů a rostlin  vysoký koeficient ekologické stability na většině území v porovnání s Jihočeským krajem  hustá síť nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů  vymezení ploch s režimem samovolného vývoje přírodních ekosystémů SLABÉ STRÁNKY  na části území přerušená kontinuita osídlení, přerušený vztah, soužití s krajinou  časté změny koncepce řízení ochrany v chráněných územích  dočasné, ale dlouhodobé narušení krajinného rázu PŘÍLEŽITOSTI  více se otevřít veřejnosti a ukázat na hodnoty území tím, že bude možné se na ně fakticky podívat – osvěta poznáním, možnost nahlédnout do divoké přírody, identifikace návštěvních míst pro určení významných cílů a tím usměrnění pohybu návštěvníků, přírodní cestovní ruch (natural-based tourism)  vytvoření rozsáhlého a ve střední Evropě jedinečného přírodního území  návrat původních druhů  zachování vysoké druhové rozmanitosti (genetická banka) HROZBY  přehnaná restrikce při rozhodování v území  kulturní krajina bez lidí, ochranářská Šumava  zhoršení podmínek k vzájemnému jednání (averze mezi Správou a samosprávami, nechuť hledat východiska a kompromisy)  zhoršení pověsti a image Šumavy  znemožnění prosazení i smysluplných záměrů  tlak na takovou rozvolněnost zástavby, která by neumožňovala její efektivní zajištění veřejnou infrastrukturou  přehnaná benevolence při rozhodování v území  neodpovídající nárůst plochy zastavěného a zastavitelného území Stránka 6 z 38

    

snížení estetické hodnoty krajiny nevratné poškození přírodních hodnot v území kvůli neřízenému a nesystémovému rozvoji urbanizovaného území necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice, železnice, větrné a solární elektrárny apod.) výhledové vodní nádrže intenzivní exploataci přírodních zdrojů

5. ZPF a PUPFL SILNÉ STRÁNKY  čisté prostředí vytvářející dobrou image zemědělské produkce (bioprodukty)  atraktivní krajina – vyvážený poměr ploch lesů a volných ploch  ochranný, protierozní efekt současného vysokého podílu travních porostů  vysoká vláhová jistota (v kontextu dlouhodobého poklesu průměrných ročních srážkových úhrnů v ČR)  dostatek travní píce z trvalých travních porostů  vysoká lesnatost území  dlouhodobě se zvyšující podíl lesů na území  vysoký průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů  lesní porosty v území výrazně plnící mimoprodukční funkce  atraktivní a jedinečné lesní porosty v rámci ČR  unikátní scenérie přirozeně a samovolně se vyvíjejícího lesa v ČR  velmi vysoká produkční potence dřevní hmoty  dřevo jako obnovitelný zdroj paliva  lesy jako zázemí pro myslivost SLABÉ STRÁNKY  chladné podhorské a horské, silně humidní klima (relativně krátké vegetační období omezuje spektrum plodin využitelných pro zemědělské hospodaření v posuzované oblasti)  nízká přirozená úrodnost půdy (kyselé, minerálně chudé, převážně jsou zde ruly, žuly, amfibolity a svory, svažité pozemky, vysoký podíl skeletovitých půd a půd se sníženou hloubkou půdního profilu)  zranitelnost půd na svazích vodní erozí  nedostatečně rozvinutá soustava menších zemědělských podniků (farem) s citlivým přístupem k půdě a krajině a se starými zkušenými hospodáři, majícími úzké osobní vazby k půdě a krajině  odliv práceschopné, kvalifikované (a ochotné pracovat) pracovní síly ze zemědělství v dané oblasti  obtížná dostupnost řady pozemků v ZPF pro zemědělskou mechanizaci díky špatnému stavu silniční a cestní sítě  nárůst podílu neobhospodařovaných ploch  zásahy do managementu zemědělských ploch (doby sečení, apod.) ze strany orgánů ochrany ŽP

Stránka 7 z 38

      

problematické vypořádání restitučních nároků (rozpor mezi formou privatizace půdy a zájmem na obnově farem, majetková držba, nárůst podílu cizích vlastníků bez vztahu k regionu) nevhodná dotační politika státu (neumožňující efektivní vznik či obnovu přirozených a udržitelných malých rodinných farem, nefunkční politika dotací na údržbu krajiny, apod.) nedostatek přiměřeně malé a přitom dostatečně výkonné horské mechanizace stále ještě vysoké zastoupení smrku v současné druhové skladbě (současná skladba 80,7%, přirozená skladba 41,9%) nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů útlum nebo zánik malých regionálních dřevozpracujících kapacit ponechávání příliš velkého množství kvalitní dřevní hmoty k zetlení na území NP

PŘÍLEŽITOSTI  možnost vytvářet rozsáhlé pastevní areály  sílící poptávka po bioproduktech  agroturistika (ubytovací kapacity, místní speciality)  využití ploch trvalých travních porostů, extenzivní (levnější) způsoby chovu skotu (horská plemena skotu, bizoni, vysoká zvěř, apod.)  dotace do zemědělství, resp. na trvale travní porosty (většina katastrů je řazena do LFA)  kontrolovaný chov vysoké zvěře (v prostorných uzavřených areálech)  chov pstruhů  další posílení unikátnosti přírodního lesního prostředí v rámci celé ČR  ovlivnění skladby lesa na plochách po polomech směrem k vyššímu zastoupení listnatých dřevin a jedle HROZBY  eroze  poškozování těžkou technickou  tendence k dalšímu okyselování půd (zranitelnost rozpouštěním a vymýváním vápníku a hořčíku, neprovádění vápnění půdy)  opouštění zemědělské půdy (ukončení hospodářské činnosti, týká se zejména lokalit odlehlých, obtížně přístupných, následuje nastartování prvních sukcesních stadií, rozšiřování náletu dřevin, ve výsledku ztráta kulturního charakteru krajiny)  zanedbání a devastace vybudovaných melioračních staveb  zábory lokálně kvalitní zemědělské půdy, které je v území velmi málo, pro budování údolních nádrží, případně pro zástavbu podél cest  zvyšující se rozkolísanost charakteru počasí (přívalové deště, vichřice a orkány, rozkolísanost srážek, apod.), zvětšující pravděpodobnost hospodářských ztrát na pěstovaných plodinách  zorňování trvalých travních porostů (pro pěstování obilí a energetických plodin)  necitlivá koncentrace všeho druhu, v zemědělství zejména chovu skotu a skladovacích kapacit  velmi vysoké početní stavy volně žijící vysoké zvěře  nárůst podílu vlastníků se sídlem mimo region bez hlubšího vztahu k lokalitě, kde vlastní zemědělské pozemky

Stránka 8 z 38

        

rozšíření bezzásahového managementu nad únosnou hranici (konkrétní hrozby níže) polomy a následné kůrovcové kalamity (pokud nebude kůrovec stabilizován) rozsáhlé holiny a dlouhodobá nestabilita nových lesních kultur (pokud bude kůrovec stabilizován příliš intenzivně) nedostatek dispoziční dřevní hmoty (včetně palivového dřeva) na území NP Šumava při nadměrném rozšíření ploch s bezzásahovým managementem další rozpad vlastnické držby lesa a tím vyvolané problémy účinné ochrany v krizových situacích pokračování nepřirozeně příliš rychlého člověkem ovlivněného rozpadu současných smrkových porostů na zvláště chráněných územích ochrany přírody s bezzásahovým managementem nezájem o dřevo jako palivo (návrat, resp. setrvání u uhlí, jako levnějšího a dostupnějšího topného média) neúměrně vysoký tlak na hospodářské využívání lesních ploch a pro účely zatraktivnění území pro cestovní ruch nevyvážený a příliš striktní přístup orgánů ochrany životního prostředí k lesnímu hospodářství

6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY  výhodná poloha oblasti s ohledem na evropské dopravní trasy R4/I-4) a sousedství s bohatými regiony EU (Bavorsko)  základní silniční a železniční síť zpřístupňující území  stabilizovaná síť silnic II. a III. třídy odpovídající současné struktuře osídlení  zavedené systémy pro rekreační obsluhu území (skibusy, cyklobusy z jihočeských aglomerací)  vysoký podíl obyvatel napojených na čistírny odpadních vod a kanalizaci na území NP a CHKO SLABÉ STRÁNKY  nízká hustota cyklotras a existence úseků cyklostezek  území neprotíná žádná mezinárodní železnice  špatná dopravní dostupnost na centra celostátního a krajského významu  špatné parametry místních komunikací  špatný stav dílčích úseků silnic, řada bodových závad, problémy s údržbou, pomalé zkvalitňování parametrů  špatný stav železničních tratí v území (špatný stav tratí, chybějící elektrizace, nevhodná kolejová vozidla, nízká cestovní rychlost) a stagnace, resp. zhoršování tohoto stavu  problematická dopravní obslužnost některých obcí nedosahující standardy kraje  sezónnost cestovního ruchu přinášející velké výkyvy v požadavcích na dopravní obslužnost  vysoké nároky na kapacitu silniční nákladní dopravy (dřevní hmota, stavebniny, jako důsledek potřeby tyto komodity do území dovážet a nevýhodných přepravních podmínek ze strany železničního dopravce) Stránka 9 z 38

             

ochranný režim NP a CHKO omezující další aktivity cestovního ruchu (např. pěší turistika, vyhlídkové lety) problematická sjízdnost silnic v zimním období (málo techniky, zákaz solení silnic v zimě, hodně sněhu) nedostatek parkovišť chybí atraktivní okruh pro cyklisty absence mezinárodní česko-německé příhraniční cyklotrasy špatné značení cyklotras, chybějící úseky cyklostezek, lokální souběhy a konflikty cyklistů s turisty a cyklistů s automobily nedostatečné zdroje pitné vody v některých oblastech, lokální soustavy a zdroje pitné vody na hranici kapacity stále nedostatečná likvidace splašků v celém území v letní sezóně, nenapojení izolovaných enkláv, chatových osad, kempů na kanalizaci a ČOV (vysoký podíl obyvatel napojených na ČOV je dán také malým počtem trvale bydlících) různá kvalita a stáří existujících kanalizačních a vodovodních řadů chybějící technická infrastruktura v malých sídlech z hlediska požární ochrany dojížďkové vzdálenosti neodpovídají potřebám v území časté výpadky elektrické energie (vítr, polomy, časté opravy) nedostatečné zokruhování vedení VN a NN. nepropojenost informačních systémů

PŘÍLEŽITOSTI  Husinec -přeložka silnice II/145 včetně křižovatky s II/144 (směr Vlach.Březí)  Němčice - přeložka silnice II/145  Nová Pec - rozšíření silnice III/1632 Nové Chalupy-Nová Pec (D1)  přeložka silnice III/1632 Bělá (D5)  přeložka silnice I/39 (D6)  Prachatice přeložka komunikace II/141 v celé trase včetně mimoúrovňového křížení se silnicí III/122 59 a křížení s komunikací II/145  úprava silnice II/141 Libínské Sedlo  možnost rozvoje integrovaného dopravního systému (včetně návaznosti na obdobné systémy v Dolním Bavorsku)  Strunkovice nad Blanicí přeložka silnice II/141 (Žíchovec) a její úprava do šířkové kategorie S 9,5/60 v celé trase  přeložka silnice III/14126-III/14418 včetně mimoúrovňového křížení a nepřímého napojení na silnici II/141  Těšovice - přeložka silnice II/145 Běleč-Husinec  koridor silnice II/141 východně Těšovic  Újezdec - cyklostezka D1  jednostranný chodník podél silnice II/144  Vlachovo Březí - přeložka silnice III/14410 směr Horní Nakvasovice  Želnava - přeložka silnice I/39  propojení páteřních cyklotras a turistických tras na Šumavě do sousedních regionů v návaznosti na mezinárodní trasy Eurovelo 7 a E 10 (pěší trasa) procházející Jihočeským krajem  modernizace železničních tratí Strakonice – Volary (optimalizace traťových poměrů, nasazení moderních vozidel)

Stránka 10 z 38

        

zvýšení atraktivity oblasti pro rozvoj cestovního ruchu výstavbou nových malých lyžařských vleků výstavba odstavných stání pro automobily vytváření podmínek a budování infrastruktury umožňující preferenci ekologicky příznivých druhů osobní dopravy (železniční, vodní, pěší, cyklistická, in-line brusle, apod.) vytvoření podmínek pro zvýšení podílu nákladní železniční dopravy a omezení kamionové přepravy v oblasti (zejména přepravy dřevní hmoty) zlepšení stavu a značení cyklistických tras a turistických stezek podmínění povolování nových investic (bydlení, cestovní ruch) vyřešením zásobování pitnou vodou, plynofikace, likvidace odpadů a splaškových vod (např. prostřednictvím územně plánovacích smluv) stanovení velmi vysokých nároků na kvalitu vyčištěné splaškové vody, centrální způsob čištění odpadních vod, napojení také chatových osad na ČOV podpora projektů využívající místní zdroje energií (biomasa, pelety, tep. čerpadla) pro nová zařízení (bydlení, občanská vybavenost, zařízení cestovního ruchu) další rozvoj ICT, vyšší penetrace obyvatel i v řídce osídlených oblastech (bezdrátový internet, WAP, digitální TV, apod.), vytvoření společného informačního systému v regionu pro místní obyvatele i návštěvníky

Babice fotovoltaická elektrárna Zvěřetice napojení vodovodu na soustavu JVS kanalizace a ČOV Babice Budkov - kanalizace a ČOV Budkov - záchytný příkop - protipovodňová opatření (V) Bušanovice - kanalizace a ČOV Bušanovice - kanalizace a ČOV Dolní Nakvasovice - fotovoltaická elektrárna Bušanovice Husinec - přeložka trasy vedení VN 22kV Husinec - jih (překládka stáv. vedení VN 22 kV) Chroboly - kanalizace a ČOV Chroboly - kanalizace a ČOV Leptáč Kratušín - kanalizace a ČOV Kratušín - kanalizace a ČOV Chlístov - záchytná stoka a propustek PV1 Kratušín Křišťanov - kanalizace a ČOV Křišťanov - kanalizace a ČOV Arnoštov - založení prvků ÚSES - LBK 17 Lenora - ČOV Lenora KAN 1 - ČOV Zátoň KAN 6 - VTL plynovod Lenora – Strážný P6 Stránka 11 z 38

- VTL plynovod Vlčí Jámy-Horní Vltavice P7 Lhenice - obnovení vodovodního přivaděče V4 z Vadkova do vodojemů Lhenice - společná kanalizace a ČOV Hoříkovice-Třebanice V14 - kanalizace a ČOV Horní Chrášťany V15 - kanalizace a ČOV Dolní Chrášťany - společná kanalizace a ČOV Třešňový Újezdec-Vodice V16 - kanalizace a ČOV Vadkov V17 - kanalizace a ČOV Hrbov V18 - protipovodňová revitalizační opatření v povodí Bezdrevského potoka VO.1 - protipovodňová revitalizační opatření v povodí Babického potoka VO.2 - protipovodňová revitalizační opatření v povodí vodního toku Melhutka VO.3 Mahouš - kanalizace a ČOV Mahouš - vodovod Mahouš Malovice - STL plynovod Setuň, Krtely, Holečkov, Rábín, Malovice, Malovičky, Hradiště, Podeřiště, - kanalizace a ČOV Krtely, Holečkov, Malovice, Malovičky, Hradiště, Podeřiště, Nebahovy - plochy pro trafostanici, včetně venkovní přípojky VN Nebahovy – jih (E2) - plochy pro trafostanici, včetně venkovní přípojky VN–Nebahovy -Paseky–sever (E3) - plochy pro trafostanici, včetně venkovní přípojky VN - Nebahovy -východ (E4) - kanalizace a ČOV Nebahovy (K1) - kanalizace a ČOV Zdenice (K2) - založení prvků ÚSES - LBK 2 Němčice - přeložka silnice II/145 Nová Pec - kanalizace a ČOV Nové Chalupy (K9) - kanalizace a ČOV Bělá (K10) - kanalizace a ČOV Pěkná (K 12) Pěčnov - revitalizace vodního toku - založení prvků ÚSES – LBK2 Prachatice - ČOV Staré Prachatice Strunkovice nad Blanicí - záchytný příkop P1 včetně kanalizace pro odvedení vody do Blanice (P3 a P4) - retenční nádrž (suchý poldr) P2 Těšovice - kanalizace a ČOV Těšovice - kanalizace a ČOV Mlýn - kanalizace a ČOV Bělečská Lhota - protizáplavová nádrž a odvodňovací příkop Těšovice Újezdec - kanalizační sběrač Konopiště-Újezdec Stránka 12 z 38

- kanalizace a ČOV - založení prvků ÚSES – LBK5, LBK7 Vitějovice - retenční nádrž Vlachovo Březí - vodovodní přivaděč Římov - kanalizace a ČOV Uhřice - kanalizace a ČOV Mojkov - kanalizace a ČOV Horní Kožlí - kanalizace a ČOV Dolní Kožlí - kanalizace a ČOV Dáchov - kanalizace a ČOV Chocholatá Lhota Volary - kanalizace a ČOV - výstavba FVE Želnava - kanalizace a ČOV Želnava - kanalizace a ČOV Slunečná - kanalizace a ČOV Záhvozdí HROZBY  nedostatek finančních prostředků na výstavu ČOV !  nedostatek finančních zdrojů (EU, státní fond dopravní infrastruktury, rozpočet státu a kraje) pro realizaci větších infrastrukturních projektů v oblasti  nepovolování výstavby nové infrastruktury z důvodů striktní ochrany životního prostředí (režim ve zvláště chráněných územích, ÚSES, krajinný ráz apod.)  přistoupení na takové kompromisy (z důvodu ochrany životního prostředí, kulturních hodnot, obyvatelstva) u nových záměrů infrastruktury, v jejichž důsledku se stanou provozně nerentabilní  nárůst dopravy obecně při zvyšování počtu obyvatel a rozvoji cestovního ruchu  nárůst individuální automobilové dopravy na úkor rozvoje veřejné dopravy  další útlum veřejné dopravy (nedostatek financí na podporu prodělečných linek, málo linek, špatné spojení, málo obyvatel, málo pasažérů)  nárůst nákladní automobilové dopravy při nevybudování železničních alternativ  západní část území je limitována současným stavem technické infrastruktury neumožňujícím bez potřebných investic další rozvoj cestovního ruchu  nedostatek prostor pro nové skládky TKO, nutnost likvidace odpadů mimo řešené území, prodražení likvidace odpadů  rostoucí deficit pitné vody (zvláště v letní sezóně)  nekontrolovatelná výstavba slunečních a větrných elektráren (podlehnutí tlaku investorů vyvolaného deformovaným tržním prostředím)

7. Sociodemografické podmínky  

SILNÉ STRÁNKY dlouhodobě kladná bilance přirozené měny obyvatelstva oproti ČR celkový počet obyvatel lze označit za vzrůstrající Stránka 13 z 38

                        

      

relativně nízký věkový průměr populace ve srovnání s Jihočeským krajem i ČR kvalitní životní prostředí nemocnice v přijatelné dojížďkové vzdálenosti (Vimperk, Prachatice, Pasov) stabilizovaný systém základního školství a sociální péče SLABÉ STRÁNKY je zde patrný mírný odliv obyvatelstva do vnitrozemí kraje (LEL) perifernost oblasti, špatná dopravní dostupnost narušení přirozené kontinuity vývoje a hierarchie osídlení po 2. světové válce, fyzický zánik nebo zanedbanost řady sídel (v historii trojí odsun obyvatelstva z regionu) mimořádně nízká hustota zalidnění a vysoký počet malých vesnic celorepublikový trend vylidňování venkova mimo Vimperka velké sezónní kolísání počtu trvalého a přechodného obyvatelstva (sezóny jsou dosti krátké) kromě podhůří velký podíl nepůvodního obyvatelstva a jeho slabší identifikace s regionem (absence původních vztahů a vazeb ke svému rodišti, bydlišti, majetku, apod.) pestrá národnostní i sociální skladba populace, která má segregační tendence (Romové, Vietnamci, fenomén Nizozemců) obecně nižší adaptabilita a aktivita místního obyvatelstva (z důvodů níže uvedených) nedostatek středního školství (zejména chybí hotelová škola a zařízení vychovávající odborný personál pro služby v cestovním ruchu) nízká průměrná mzda, nižší dynamika jejího růstu ve srovnání s krajskou nebo národní úrovní nižší kupní síla obyvatelstva nedostatek kvalifikované pracovní síly migrační ztráty obyvatelstva (zejména vzdělanějšího) vysoká zaměstnanost v primární sféře lokálně vysoká nezaměstnanost sezónní kolísání míry nezaměstnanosti – sezónní práce problematické udržení základního školství vysoký počet obyvatel dojíždějící za prací nedostatečná péče o seniory (zejména chybí domy s pečovatelskou službou) dlouhé dojíždění za prací, občanskou vybaveností, sociálními službami a komplexním zdravotnictvím PŘÍLEŽITOSTI příliv nových obyvatel střední a vyšší vrstvy z ČR zkrácení časů dojížďky za prací a vyšší občanskou vybaveností díky investicím do dopravní infrastruktury přeshraniční spolupráce ve školství a následné uplatnění generace mající dostatečné jazykové znalosti a neovlivněné „železnou oponou“ postupný, ikdyž pomalý, nárůst vzdělanosti obyvatelstva rozvoj středního školství, orientovaného zejména na cestovní ruch a služby vytvoření podmínek pro seberealizaci mladých, aktivních, podnikavých intenzivnější spolkový život Stránka 14 z 38

  

HROZBY pokračování a akcelerace sociální i prostorové segmentace obyvatelstva s tendencí k segregaci jednotlivých vrstev a skupin obyvatel pokračující odchod vzdělaných, aktivních a podnikavých lidí z důvodů nemožnosti uplatnit se stagnace oblasti a zvyšování podílů obyvatel spoléhajících se na paternalismus veřejné a státní správy výměnou za omezení vyplývajících ze zvýšené ochrany životního prostředí

8. Bydlení SILNÉ STRÁNKY  image čisté Šumavy  nižší stáří bytového fondu  zájem o trvalé bydlení (vč. tzv. druhého bydlení) ze strany bohatých občanů ČR, zájem o trvalé bydlení ze strany občanů vyspělých států EU (v souvislosti s jevy jako je stárnutí populace, migrace, hospodářské recese, důsledky změny klimatu, obavy se zvýšení hladiny oceánů v Holandsku apod.) SLABÉ STRÁNKY  nízká kvalita domovního fondu mimo hlavní a atraktivní střediska  vysoké procento bytového fondu zvláště v podhůří je využíváno pro rekreaci, nikoliv pro trvalé bydlení  obtížná dostupnost občanského vybavení zvláště v zimním období  dlouhá dojížďková vzdálenost sociální péče a komplexní péče  nevyvážená struktura vybavenosti regionálních a mikroregionálních center



PŘÍLEŽITOSTI pokračující růst zájmu o trvalé bydlení ze strany bohatých občanů ČR a občanů vyspělých států EU v regionu zájem o trvalé bydlení (po napojení na letiště a nadřazenou dopravní síť) ze strany bohatých vrstev z Ruska, příp. i Ukrajiny a Polska trend vlastnit druhé bydlení v turisticky velmi atraktivní lokalitě na „dobré adrese“ zvyšující se počet bohaté vrstvy obyvatel v ČR, kteří si mohou dovolit druhé bydlení v rekreačně atraktivní lokalitě uměřená obnova zaniklých sídel zlepšování dopravní, technické a občanské infrastruktury v regionu zvýšené potřeby, nároky a podnikatelské aktivity nové „bohaté“ vrstvy vyvolají poptávku po dalších pracovních místech (zejména ve službách a občanské vybavenosti) a tím vytvoří podmínky pro příchod dalších nových obyvatel a potřebu staveb bydlení pro ně přeshraniční školství a výuka ve více jazycích



HROZBY poškození image čisté Šumavy nekoordinovaným rozvojem (urban sprawl)

      

Stránka 15 z 38

   

tlak investorů do nového bydlení v nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) a lokalitách neuvážená a živelná obnova zaniklých sídel přírodní kalamity (polomy, kůrovec, eutrofizace vodní nádrže Lipno) dlouhodobě snižující atraktivitu a image Šumavy a Lipenska pro bydlení zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení atraktivity a image regionu

9. Rekreace SILNÉ STRÁNKY  image čisté Šumavy (neobydlené rozsáhlé přírodní prostředí národního parku, ostrov nedotčené přírody, myslivost, klid)  navazující oblast Vimperska má vyvážený rozvoj celoroční rekreace (na české poměry výborné podmínky pro zimní sporty Zadov, Churáňov, v létě turistika, cykloturistika)  mimořádná atraktivita cyklotras, cyklistika je zde nejžádanější aktivita  atraktivita tratí bežkařských tratí  předpoklady pro rozvoj zařízení cestovního ruchu pro nejnáročnější klientelu (image čistoty, ticha, unikátní lesy, možnosti myslivosti, rybolovu, golfu, lyžování apod.)  množství přírodních a kulturních atraktivit, zachovalá venkovská urbanistická i architektonická struktura v řadě sídel  vysoká kapacita ubytovacích zařízení a služeb cestovního ruchu  vysoké procento bytového fondu je využíváno pro rekreaci  existující ubytovací zařízení pro celoroční využití SLABÉ STRÁNKY  krátká délka sezóny (v součtu zimní i letní) – v závislosti na počasí  nevyváženost letní a zimní sezóny v některých oblastech (výrazná sezónnost rekreace, nevyužité kapacity mimo hlavní sezóny, nezvládnutý nápor množství turistů ve špičkách letní sezóny)  nerovnoměrná a nedostatečná turistická infrastruktura (rozsah nabídky služeb pro turisty, nevyhovující standard a kvalita ubytování a stravování, špatný servis a služby pro cyklisty a lyžaře, chybějící nabídka aktivit v odpoledních a večerních hodinách a v případě špatného počasí)  chybějící atraktivita a poznávací aktivity pro zážitkovou turistiku  nedostatečná hustota propojení cyklostezek na české straně s bavorskými, lokální přetížení exitujících přeshraničních propojení, málo pěších stezek pro turisty, pěší nejsou často odděleni od cykloturistů  nedostatečný marketing a propagace, ne zcela využitý rekreační potenciál  malá spolupráce informačních středisek mezi sebou a s podnikateli v cestovním ruchu  sílící trend jednodenní návštěvnosti  zaniklá lázeňská tradice PŘÍLEŽITOSTI

Stránka 16 z 38

                  

prodloužení sezóny, vyrovnání rozdílů mezi letní a zimní sezónou, zkrácení mezidobí na minimum prodloužení doby pobytu návštěvníků zpřístupnění bývalého vojenského újezdu dovybavit sídla vybaveností dle funkce ve struktuře osídlení růst zájmu o rekreaci v atraktivních částech Šumavy, důraz na kulturní a architektonická specifika území malé sjezdovky u stávajících sídel a drobné vybavení pro rekreační aktivity poznávací aktivity pro návštěvníky (zooparky, geologie, hydrologie) typu návštěvnického centra rekonstrukce Libínské rozhledny regenerace střediska cestovního ruchu Prachatice a Volary další zahuštění sítě cyklostezek, turistických tras, tras pro in-line brusle, zejména v podhůří využití lesních cest pro turistické trasy rozvoj nových sportovních aktivit identifikace a vybavení nástupních míst, dobudování obsluhy turistických cest vč. sociálního zařízení a občerstvení v dostatečné blízkosti i pro rodiny s dětmi a seniory (po 2-3 hod. chůze) změnit strukturu ubytovacích zařízení (počet ubytovacích kapacit bude růst, zároveň ale budou zanikat ubytovací kapacity pro letní sezónu nízkého standardu ubytovacích služeb) vznik zařízení středního, vyššího a vysokého standardu poskytovaných služeb obnovit tradici lázní vznik wellness hotelů a zařízení cílená státní podpora cestovního ruchu a využití fondů EU využít potenciál pro rozvoj rekreačních aktivit i pro klienty vyhledávající a oceňující čisté ovzduší a tiché prostředí

HROZBY  úbytek turistů a návštěvníků  poškození image čisté nekoordinovaným rozvojem (urban sprawl) rekreačních aktivit a zástavby do dosud neobydlené krajiny  vytlačení a znemožnění rekreačních aktivit příliš striktní ochranou životního prostředí  změna rázu sídel výstavbou neadresných, unifikovaných, hotelových komplexů  málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a sociální infrastruktury  absence jasně formulovaných pravidel pro rozvoj a ochranu oblasti  přírodní kalamity (polomy, kůrovec)  ztráta konkurenceschopnosti oblasti vůči jiným regionům v ČR

10. Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY 

Západní část řešeného území v podmínkách střední Evropy jedinečně zachované přírodní prostředí Stránka 17 z 38

    

      

přírodní zdroje v území (voda a lesní porosty jako obnovitelné zdroje energie, dřevo jako surovina) image čisté Šumavy se zachovalým životním prostředím a s tradičními kulturními hodnotami jako základna pro nabídku bydlení a rekreace v duchu zdravého životního stylu stále ještě levná pracovní síla kompenzující zvýšené náklady na dopravu surovin a zboží vysoké procento bytového fondu je využíváno pro rekreaci a vlastníkům tím generuje druhý příjem ve východní části jsou naopak příhodné podmínky pro rozvoj průmyslu a podnikání s dostatečnou pracovní silou a technickým zainvestováním Východní část řešeného území dostatečný počet pracovní síly existující významnější centera pracovních příležitostí (Prachatice, Vlachovo Březí, Netolice, Volary) dobrá dostupnost zákazníků pro místní výrobce průměrná hustota zalidnění dostatečně kvalifikovaná pracovní síla větší jistota jistota a důvěra investorů vstupovat s projekty do území větší jistota bank vkládat finance do východní části regionu

SLABÉ STRÁNKY             

Západní část řešeného území omezené spektrum pracovních příležitostí neexistence významnějších center pracovních příležitostí extrémně špatná dostupnost zákazníků pro místní výrobce velmi nízká hustota zalidnění a u toho vyplývající malá koncentrace zákazníků pro obchod a služby v okruhu dostupnosti zátěž většiny území limity využití území vyplývajícími ze zvláštní ochrany přírody ústup tradičních ekonomických aktivit po roce 1990 (sklárny, pily, papírna, dřevařské závody, mlékárna, další malé provozy) nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla, nevyvážená struktura pracovní síly, chybějící profese („černá řemesla“, kuchaři), nepřipravenost pracovní síly na transformaci na služby cestovnímu ruchu podprůměrná úroveň příjmů v zemědělství a lesnictví ve srovnání s oblastí služeb, obchodu, ale i ve srovnání s úrovní příjmů v týchž oborech v jiných oblastech ČR nejisté podnikatelské prostředí (sezónnost ve stavebnictví a v cestovním ruchu) nezpoplatňované aktivity v cestovním ruchu (běžecké stopy, naučné stezky, expozice v informačních střediscích atd.), kdy náklady nesou většinou obce nejistota a nedůvěra investorů vstupovat s projekty do území obava bank vkládat finance do regionu s přísnou a striktní ochranou životního prostředí prodražování staveb (ochrana životního prostředí, nároky na techickou infrastrukturu, dovoz stavebních surovin, získání úvěrů, nároky na architektonickou kvalitu staveb, zateplení apod.) Stránka 18 z 38

 

neexistující nebo nedostatečné finanční kompenzace pro obce a podnikatele z důvodu nadprůměrných omezení vyplývajících z ochrany životního prostředí stále existující formy šedé ekonomiky v území

PŘÍLEŽITOSTI 

  

 

   

Západní část řešeného území další integrace ČR v rámci EU (lepší využití a další posílení aktivní spolupráce se sousedními regiony v Bavorsku, participace na rozvojových projektech EU a využití na ně navazující státní dotační politiky, rostoucího ekonomického potenciálu některých skupin obyvatel EU (zejména seniorů), oceňujících kvalitní přírodní prostředí, jako zdroje kvalifikovaných pracovních příležitostí v cestovním ruchu, spolupráce ve službách s Bavorskem) rostoucí hodnota (vzácnost) nepoškozeného přírodního prostředí a přírodních zdrojů v Evropě i v celosvětovém měřítku nová pracovní místa zejména v cestovním ruchu, ale i v dalších ekonomických odvětvích regionální politika a strategicky orientovaná dotační politika státu systematicky podporující obnovu a zavádění nových výrobních aktivit s vysokou přidanou hodnotou využívajících místních zdrojů (zpracování dřeva, sklářství) a vzdělanost místních obyvatel zejména prostřednictvím dostupnosti středoškolského vzdělávání v regionu projekty zlepšující možnost dopravní obsluhy v páteřovém koridoru řešeného území a tím napojení regionu na vyšší centra mimo řešené území větší a nové potřeby, nároky a podnikatelské aktivity nové „bohaté“ vrstvy vyvolávájí poptávku po dalších pracovních místech (zejména ve službách a občanské vybavenosti) Východní část řešeného území rozvoj podnikání a průmyslu vnik nových pracovních míst rozvoj vyšší občanské vybavenosti v návaznosti na rozvoj podnikání

HROZBY  podvázání hospodářského rozvoje přílišným důrazem na environmentální pilíř udržitelného rozvoje  zničení image čisté Šumavy přílišným rozvojem aktivit do volné krajiny (devastace krajiny, urban sprawl, lyžařské areály, necitlivé dopravní a technické stavby, ztráta krajinného rázu)  kompromisy (z důvodu ochrany životního prostředí, kulturních hodnot, obyvatelstva) u nových projektů vedoucí ve výsledku k jejich provozní nerentabilitě  syndrom závislosti na dotacích a vnější podpoře  zdražování pracovní síly v ČR (postupné vyrovnání s Německem a Rakouskem)  další zplošťování spektra ekonomických aktivit  odchod mladých, podnikavých, aktivních obyvatel za uplatněním mimo Šumavu

Stránka 19 z 38

 

diference mezi představami o možnostech obživy v území (výši příjmů) a reálné výši (pracovní místa v odvětvích typických pro region, tj. cestovní ruch, zemědělství, lesnictví, jsou a budou podprůměrně placena) sílící konkurence mezi regiony českými i přeshraničními

11. Kulturní a architektonické hodnoty SILNÉ STRÁNKY  genius loci regionu jihočeské části Šumavy  vazba sídel na kulturní krajinu a výjimečný přírodní rámec (zachovalý kulturní ráz krajiny, zachované technické a kulturní památky v přírodním prostředí  autenticita dochovaného historického stavebního fondu  absence naddimenzovaných rekreačních zařízení  existence městských památkových zón  velké množství památek a pamětihodností SLABÉ STRÁNKY  faktická i estetická devastace sídel (zaniklá sídla, narušení urbanistické struktury sídel díky likvidaci objektů, hospodářské budovy socialistického zemědělství, nová výstavba, nevhodné stavební úpravy, špatný stav některých historických objektů)  četné případy nevhodného umístění i členění rozvojových ploch v územně plánovací dokumentaci obcí bez vazby na existující urbanistickou strukturu a její měřítko  nová zástavba nerespektující regionální odlišnosti (implementace pokleslých forem „obecného šumavského domu“, unifikované stavby zejména „paneláky v sídlišti“ a pro cestovní ruch)  formálně i materiálově nevhodně řešený veřejný prostor (používání městských prvků parteru)  absence vzorů a příkladů dochovaného historického stavebního fondu  neexistence odborné architektonické a urbanistické poradenské služby pomáhající správním orgánům, obcím i investorům při územně plánovacích procesech a při územních a stavebních řízeních (předcházení konfliktům)  nedostatečná osvěta a vzdělávání veřejnosti (tiskoviny, poradenství) v oblasti urbanistických a architektonických zásad pro novou výstavbu i stavební úpravy ve vazbě na regionální specifika Šumavy  chybějící vztah některých skupin obyvatel k místu bydliště PŘÍLEŽITOSTI  stále velký potenciál obnovy živých sídelních celků s kvalitní architekturou i veřejným prostorem přímo závislý na pochopení nezbytnosti přísnějších podmínek pro sídelní rozvoj v chráněných oblastech Šumavy a jejich respektování  nabídka genia loci šumavských sídel, která se u německých a rakouských sousedů postupně vytratila modernizací, unifikací veřejných prostorů a nevhodnými formami nové zástavby  rehabilitace prvků lidové architektury, historických a kulturních památek  obnovování tradic, kulturních a společenských aktivit  vznik architektonické a urbanistické poradenské služby Stránka 20 z 38

HROZBY  kulturní krajina bez lidí v případě příliš striktní ochrany životní prostředí  při nadhodnocení důležitosti turistického ruchu hrozba ztráty přitažlivosti pro současné i potenciální trvalé rezidenty, Šumava jako místo pro zábavu a ne místo pro život  malý prostor pro vytváření komunitních vazeb a budování kořenů  nevratné zásahy rozvojových ploch obcí do krajinného rázu Šumavy  dlouhodobě narušení podoby kulturní krajiny tvořené v 18. a 19. století zakládanými hospodářskými lesy v důsledku negativních průvodních jevů bezzásahového managementu (polomy, kůrovcová kalamita apod.)

12. Veřejná správa SILNÉ STRÁNKY  vysoká aktivita kraje, spolupráce Euroregionu, svazků obcí i jednotlivých obcí při aktivním ovlivňování rozvoje infrastruktury území, připravené záměry a projekty SLABÉ STRÁNKY  koordinace aktivit (LEL)  rozsáhlost území v oblasti (CHKO), jehož správa nepřísluší do kompetence kraje či obcí a omezuje různé formy plánování (pořízení územních plánů, dopravní plánování apod.)  nevyvážené pravomoci (státní správa vysoké úrovně pravomocí, samospráva velmi malých obcí slabá, sdružení obcí nemá pravomoci na úrovni ostatních správců)  omezování výkonu jiných správců v území (správa silnic a komunikací - zimní údržba, zkvalitňování parametrů silnic, samospráva - schvalování ÚPD, stanoviska k rozvojovým projektům, stavebním projektům) stanovisky vydávanými orgány ochrany ŽP bez nutnosti hledání kompromisu a racionálního konsensu  neexistuje „celospolečenská dohoda“ nad mírou ochrany přírody na území NP a CHKO Šumava zajišťující předvídatelný přístup k ochraně ŽP v území, chybí strukturování a hierarchizace zájmů, pohledů na území a možnosti jeho ochrany, řešení, využití  mnohovrstevnatá a příliš komplikovaná ochrana přírody a krajiny (CHKO, maloplošně zvláště chráněná území, ÚSES), kdy se navíc jednotlivé prvky nekryjí, překrývají, či jen částečně překrývají  neexistuje správce cestovního ruchu pro celý region, dobře fungující destinační agentura  státem regulované a nízké ubytovací a rekreační poplatky  malé rozpočty obcí mimo oblast soustředěné rekreace  nevyvážené pravomoci při územním a stavebním řízení, vztah mezi stavebními úřady a Správou CHKO Šumava  potřebnost podrobnější regulace citlivých ploch formou regulačních plánů nebo územních studií jako podmínek pro rozhodování v území (dodatečné náklady pro investory nebo obce a zdržení) PŘÍLEŽITOSTI Stránka 21 z 38

    

zlepšování managementu obcí a manažerské kapacity jejich správy zlepšování kvality výkonu státní správy a přeneseného výkonu státní správy, zlepšování odbornosti příslušných úředníků další zkvalitnění přeshraniční spolupráce a intensivnější partnerství s bavorskými sousedy úpravy hranic (s ohledem na hranice parcely v KN) a sjednocení hranic různých režimů ochrany přírody a krajiny nalezení „celospolečenské dohody“ na vyváženém konceptu ochrany specifických přírodních a krajinných hodnot na Šumavě, přesvědčit samosprávu a místní obyvatele o možnosti (a nutnosti) aktivního soužití s ochranou ŽP

HROZBY  nedostatek komunikace a neschopnost spolupráce mezi státními institucemi (zejména ochranou přírody), ekonomickými subjekty v území a územní veřejnou správou  neustálé změny koncepce ochrany životního prostředí (nejasná koncepce NP Šumava)

Stránka 22 z 38

Souhrnná analýza SWOT Silné stránky (S) přírodní podmínky Západní část řešeného území  vysoké přírodní hodnoty:  území s vysoce kvalitními hygienickými parametry životního prostředí – zejména čisté  

ovzduší, obecně nízká akustická zátěž prostředí geologicky stabilní území území s kvalitními přírodními zdroji

společnost, hospodářství, kultura a infrastruktury Východní část řešeného území  stabilní a tradiční sociální struktury v podhůří  silniční síť odpovídající současné struktuře osídlení a železniční síť zpřístupňující území  významná rekreační oblast společnost, hospodářství a infrastruktury – především východní část Východní část řešeného území  možnosti dopravního napojení významnějších rozvojových ploch  dostatečně silná infrastruktura pro rozvoj podnikání a výroby  možnosti rozvojových ploch řešených v ÚPD

Slabé stránky (W) přírodní podmínky Západní část řešeného území  obtížná dostupnost některých částí území  nepříznivé přírodní (klimatické, půdní, morfologické) podmínky pro konkurenceschopné konvenční formy zemědělské výroby – v jihozápadní části

společnost, hospodářství a infrastruktury Západní část řešeného území  kolektivizace zemědělství, restituce a privatizace státní půdy - vliv na strukturu osídlení;  

vztah člověka a krajiny, obhospodařování zemědělské půdy a konkurenceschopnost místních výrob; velký podíl nepůvodního obyvatelstva nízká hustota zalidnění, malá sídla, sezónní kolísání počtu lidí v nich – v jihozápadní části průměrná vzdělanost a nedostatek kvalifikované pracovní síly

Stránka 23 z 38

     

narušené sociální struktury a segregační tendence národnostních a sociálních skupin kromě podůří omezené spektrum pracovních přílžitostí a neexistence významějších pracovištních center v řešeném území vysoká závislost území na vnějších zdrojích a infrastrukturách – například zásobování stavebními materiály, ukládání a likvidace tuhých odpadů, střední školství špatná dostupnost veřejné infrastruktury (například dlouhé zásahové časy rychlé zdravotní pomoci, požární ochrany, obecně obtížná a časově náročná dosažitelnost nadmístních zařízení občanského vybavení) obce s velmi malými rozpočty a s minimem pracovních příležitostí (hlavně v podhůří) špatný stav pozemních komunikací a nevýkonnost železnice, nevyhovující napojení na prostor multimodálního severojižního koridoru v prostoru Horní / Dolní Dvořiště

institucionální podmínky a ochrana hodnot  problémy ve vzájemné komunikaci o správě území mezi orgány ochrany přírody na jedné  

straně a orgány samosprávy na straně druhé; neprovázanost mezi jejich kompetencemi a odpovědnostmi rozporný (protikladný) přístup k rozvoji cestovního ruchu nevyváženost pilířů udržitelného rozvoje

Příležitosti (O) využití přírodních podmínek, přírodního bohatství a kulturního odkazu na jedné straně – v jihozápadní části řešeného území,  přírodní zdroje jako obnovitelné zdroje energie: – voda; lesní porosty  všestranné využití pro rekreaci respektující lokální podmínky, využití probíhajících trendů a změn v poptávce,  rostoucí hodnota / vzácnost zdravého životního prostředí v Evropě i v celosvětovém    

měřítku ve spojení s image „čisté“ Šumavy jako obchodní značkou sílící poptávka evropského trhu po zemědělských „bioproduktech“ vznikajících v neznečištěném prostředí růst ekonomického potenciálu některých skupin obyvatel oceňujících kvalitní přírodní prostředí zájem o trvalé bydlení v relativně bezpečném, obávanými změnami a riziky málo dotčeném prostředí využití změn vyplývajících z integrace do EU a globální ekonomiky,

hospodářství a infrastruktura 



zpřístupnění a lepší propojení území investicemi především do modernizace, zkvalitnění a doplnění dopravní infrastruktury regionálního řádu při preferenci ekologicky přijatelných dopravních modů (elektrické dráhy, silniční komunikace regionálního významu, cyklistická infrastruktura) cílenou podporu rozvoje drobného a středního podnikání využívajícího a zpracovávajícího místní přírodní bohatství s vysokou přidanou hodnotou

Stránka 24 z 38

    

rozšíření spektra činností zemědělců (údržba kulturní krajiny, produkce biopotravin, agroturistika) a podpora uplatnění ekologicky „čisté“ zemědělské produkce se „šumavskou identitou“ na evropském trhu projekty rozkládající nabídku rekreace a cestovního ruchu po celém území, rozvoj infrastruktur cestovního ruchu odpovídající očekávaným trendům využívání technologie s nízkou produkcí emisí při obnově místních zdrojů vytápění lokální recyklace odpadů v místě produkce (například kompostace bioodpadů) a maximální míra třídění ostatních tuhých odpadů

Hrozby (T)   

      

nepřirozeně rychlý, antropicky ovlivněný rozpad současných starých smrkových porostů; polomy a následné kůrovcové kalamity, s důsledky na atraktivitu dotčených lokalit pro rekreaci i bydlení zvyšování cen energií zhorší ekonomickou konkurenceschopnost území neschopnost spolupráce mezi ochranou přírody a územní veřejnou správou a samosprávou způsobí blokování investic, neřešení stávajících střetů využívání území, omezí předcházení budoucím konfliktům a způsobí obtížné využítí evropských fondů pro zlepšení životních podmínek obyvatel výstavba nových průmyslových komplexů bez zabezpečení kvalifikovaných pracovníků výstavba velkého množství neprodejných bytů ztráta malebnosti současného prostředí výstavbou městské kobercové zástavby příliš přísné regulativy pro výstavbu (% zastavění, velikost pozemků…) povedou k nadprůměrné ceně za zainvestované území a nové byty – neprodejnost, zmrazení rozvoje území neúměrný tlak na ekologicky a sociálně kontroverzní využívání území způsobí ztrátu autenticity sídel, narušení či dokonce ohrožení existence přirozených a přírodě blízkých společenstev změnami půdních poměrů, nadměrným automobilovým zatížením území prosazování neúměrně vysokých požadavků na ochranu přírody působící vylidňování sídel, neúměrné zmenšování rozsahu zemědělské půdy, nepřiměřenou koncentraci cestovního ruchu a znemožňující realizovat záměry v rozvoji kolejové dopravy orientace na krátkodobé ekonomické efekty a na projekty s malým přínosem pro rozvoj území

Stránka 25 z 38

II. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Vyhodnocení vyváženosti představuje závěr zjištění a rozboru témat vodního režimu v území, ochrany přírody, hygieny životního prostředí, ochrany ZPF a PUPFL, geologie, osídlení, bydlení, veřejné infrastruktury, rekreace a hospodářských podmínek. Pilíř přírodních podmínek Ekologická stabilita území Za představitele vyváženosti přírodního pilíře lze použít hodnocení míry ekologické stability území. Pro řešené území však nebylo vhodné použít koeficient ekologické stability – dále KES (viz podrobně kpt. ochrany přírody), který je pro účel posouzení vyváženosti daného území málo diferenciovaný. Celé řešené území totiž splňuje stupeň KES s nadprůměrnými hodnotami. Hodnocení ekologické stability odpovídá nadprůměrnému podílu velkoplošných chráněných území přírody (dále VCHÚP). Plochy považované za stabilní jsou v území rozloženy rovnoměrně kromě urbanizovaného území města. Šumavské podhůří, které leží mimo velkoplošná chráněná území, patří rovněž k nadprůměrně hodnocenému území, použijeme-li hodnocení dle koeficientu ekologické stability AOPK v kontextu celé ČR. Pro grafické zobrazení představitele reprezentující míru vyváženosti přírodního pilíře bylo použito vícesložkové posouzení řešeného území využitím maloplošných chráněných území přírody a ÚSES, která podrobněji strukturuje míru ekologické stability Pro posouzení vyváženosti přírodního pilíře byly použitty jevy: maloplošná chráněná území , ÚSES, zonace NP a CHKO.

Stránka 26 z 38

Stránka 27 z 38

Vyváženost přírodního pilíře legenda stupeň 5 stupeň 4 stupeň 3 stupeň 2 stupeň 1

charakteristika ekologická stabilita nejvyššího stupně ekologická stabilita nejvyššího stupně s částmi ojedinělých urbanizovaných míst, nebo zaniklých míst území ekologicky stabilní narušené pouze částmi ojedinělých urbanizovaných míst, nebo zaniklých míst, zemědělskou nebo lesní výrobou území vyvážené, ekologicky stabilní narušené venkovskou zástavbou malých sídel, kulturní zemědělská krajina území (krajina) relativně vyvážené, narušené ( odpovídá KES ≥ 3) urbanizovanými celky kompaktní venkovské, ojediněle městské zástavby, kulturní zemědělská krajina

Na území byly SWOT analýzou a vyhodnocením stavu a vývoje jednotlivých tématických oblastí přírodního pilíře v území identifikovány pouze 3 významné problémy, které se týkají přírodního pilíře • nepříznivé přírodní (klimatické, půdní, morfologické) podmínky pro konkurenceschopné konvenční formy zemědělské výroby • vysoké zastoupení smrku v současné druhové skladbě lesa (současný podíl je zhruba dvojnásobný, než by odpovídalo přirozenému stavu) • bilanční napjatost zdrojů povrchové vody na Teplé Vltavě v profilu Chlum – Volary •

žádný z těchto problémů nemá územní průmět, který by byl řešitelný v ÚPD

Sociální pilíř

Stránka 28 z 38

a zdravotnictví, školství a kultury. Ukazatelem pro hodnocení vyváženosti v oblasti sociální je stav a vývoj veřejné infrastruktury, tj. stavu občanského vybavení ve veřejném zájmu základního (školství, zdravotnictví a sociální péče), občanského vybavení nadmístního (centra osídlení), spád do škol a zaměstnání a z pohledu technické infrastruktury hodnocení zainvestovanosti obcí (viz kapitola „Veřejná infrastruktura a občanská vybavenost“). Struktura osídlení, která vyjadřuje postavení sídla v řešeném území, charakterizuje současně vyváženost sociálního pilíře. rozmezí centra osídlení

ostatní sídla

charakteristika Prachatice, Volary, Netolice území s relativně vysokou hospodářsko-sociální stabilitou, sídlo nadmístní občanské vybavenosti a místo dojížďky do škol a zaměstnání území s nízkou sociální stabilitou z důvodu vysoké závislosti na dominantní funkci v cestovním ruchu

Struktura osídlení v řešeném území se vyznačuje rozdílnou hustotou zalidnění. V západní části se vyznačuje, malými sídly (vyjma Volar) a sezónním kolísáním počtu lidí v nich, podprůměrnou vzdělaností, vysokou závislostí území na vnějších zdrojích, vybavenosti (střední školství) a infrastrukturách – například zásobování stavebními materiály, ukládání a likvidace tuhých odpadů. Ve východní části, je struktura osídlení průměrná, častěji zastoupená většími sídly, s hustější sítí komunikací a lepší technickou vybaveností. Hospodářský pilíř Vyváženost hospodářského pilíře lze posuzovat na podkladu dat Projektu INTERREG IIIB – RePUS, který vymezil na základě údajů o pracovních místech a o dojížďce za prací v České republice pracovištní centra v obcích s alespoň 1000 evidovanými pracovními místy. V souladu s metodikou projektu EU ESPON se území, z něhož převážná část ekonomicky aktivních obyvatel dojíždí do těchto pracovištních center, se označují jako funkční urbanizovaná území (FUA, functional urban areas) a území spádující do těchto center jako lokální pracovištní systémy (LLS, local labour systems) – viz kpt.hospodářské podmínky. Provedená analýza na úrovni obcí (viz část Hospodářské podmínky) ukazuje, že řešné území lze rozdělit na dvě části, samotné Prachatice – poměrně stabilní a zbývající část sídel - hospodářsky nestabilní vzhledem k jeho periferní poloze vůči funkčnímu urbanizovanému území Prachatic. Vyváženost hospodářského rozvoje lze indikovat pomocí následujících ukazatelů:  četnost a vyváženost zastoupení jednotlivých oborů ekonomické činnosti v měřítku lokálních pracovištních systémů  disparity místního pracovního trhu a vyjížďka za prací  kapacita municipální ekonomiky (relativní objemy obecních rozpočtů)

Stránka 29 z 38

Závěr ORP Prachatice lze zařadit jako relativně vyvážené území udržitelného rozvoje všech třech pilířů. Nadprůměrný je přírodní pilíř, který je především v západní části řešeného území nadprůměrný z hlediska ekologické stability. Ve východní části řešeného území je naopak mírně nadprůměrný pilíř sociální a hospodářský. Jako za mírně nevyvážené území se jeví z hlediska sociálního a hospodářského pilíře drobná sídla především v západní části řešeného území. Zásadními problémy vyváženého sociálního a ekonomického rozvoje v území jsou (vedle těch identifikovaných v analýze SWOT) tyto jevy, na jejichž řešení se může podílet činnost územního plánování: problém

možná účast územního plánování na jeho řešení

nevyvážená struktura pracovních příležitostí v měřítku mikroregionu

cílevědomá spolupráce a koordinovaný postup územního plánování a regionálního rozvoje orientovaná na rozšíření spektra pracovních příležitostí (vzdělávací instituce, pracovištní areály vzniklé rekonverzí, orientace na formy cestovního ruchu s potřebou kvalifikovaných pracovních sil (wellness) atp.

disparitní vývoj ekonomiky obcí v regionu

podpora rozvoje rekreačních aktivit s důrazem na „měkký“cestovní ruch v dosud turisticky opomíjených částech

obecně velmi špatná dostupnost malých sídel

zlepšení dostupnosti (rychlost, kvalita, frekvence, spolehlivost dopravy, zejména HD) alespoň v hlavním směru do Prachatic návrh obslužných infrastruktur nadmístního významu využívajících možností kooperace v koridoru Strážný – Volary – Prachatice – Vodňany, Prachatice - Netolice

Cílem těchto navrhovaných opatření je posílit stabilitu center základní obsluhy, strukturovat stabilizovaná místa jasnými pravidly pro rozvoj a posílení hospodářské výkonnosti.

Stránka 30 z 38

III. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích obcí Velikost zastavitelných ploch. Významným, často se opakujícím, jevem ve zpracovaných územních plánech je nadsazený rozsah zastavitelných ploch, který v řadě případů překračuje stávající počet obyvatel sídla o 30 – 100%. Čištění odpadních vod. V návrzích územních plánů jsou velmi často řešeny čistírny odpadních vod pro sídla velikosti 10 – 100 obyvatel, s velmi nereálným předpokladem realizace s přihlédnutím k efektivnosti vynaložených investic. Dopravní závady. Zkreslením jednotlivých jevů do katastrálních map, se současným promítnutím do ortofoto map bylo zjištěno, že řada místních komunikací je ve skutečnosti vedena zcela mimo své katastrální hranice. Řada dopravních závad v malých sídlech zůstala i přes schválení nových ÚP nevyřešena. Nerespektování limitů. V územních plánech se stále častěji objevují problémy s ochrannými pásmy zemědělských areálů. Do dnešní doby nemají stále některé zemědělské areály vyhlášená ochranná pásma. Okolní obyvatelstvo se dožaduje bytové výstavby v pásmu předpokládaného vlivu ze zemědělské výroby. Ochrana krajinného rázu. Nedostatečná výsadba nových alejí a stromů. Nedostatečná údržba a dosadba alejí. V územních plánech krajina zpravidla není řešena. Ohrožení území (např. povodněmi nebo jinými rizikovými přírodními jevy). Stále nedostatečným způsobem je řešena revitalizace toků. Stejně nedůsledně (především z důvodů financí) je řešena ochrana proti povodním a přívalovým dešťům. Vybavenost obcí Vlivem postupné výstavby supermarketů dochází k postupné likvidaci sítě malých sídelních prodejen potravin a smíšeného zboží.

Stránka 31 z 38

IV. Indikátory Indikátory navržené ke sledování vývoje řešeného území Jako doporučující výstup kapitoly „Rozbor udržitelného rozvoje“ navrhujeme pořizovateli skupinu klíčových indikátorů, které by měly být sledovány v rámci průběžného vyhodnocování stavu řešeného území. Indikátory rozdělujeme do tří pilířů.

Pilíř sociální 1 2 3 4 5

Stav obyvatelstva, přirozená a migrační měna, dle obcí ročně, dle ZSJ podle SLDB jednou za 10 let, zdroj – ČSÚ Počet obyvatel dle základních věkových skupin (0-14, 15 – 64, 65 a více), dtto, ČSÚ Počet bytů dokončených bytů (podle typu budovy), dle obcí ročně, ČSÚ Dopravní obslužnost – např. počet spojů (párů) veřejné dopravy do sídla ORP ve všední den – bez přestupu / s 1 přestupem Počet disponibilních míst v základních školách; počet disponibilních míst v zařízeních sociální péče – ročně, podle obcí a řeš. území celkem, zdroj - ČSÚ a vlastní došetřování

Pilíř ekonomický 1 2 3 4 5

Registrovaná nezaměstnanost celková, příp. dlouhodobá, mladistvých aj. – ročně podle obcí, zdroj – MPSV, resp. ČSÚ Bilance pracovních sil – podíl počtu ekonomicky aktivních a pracovních příležitostí – vždy po SLDB pro celé řeš. území, případně pro ad hoc vymezené mikroregiony nebo pro ORP, zdroj – ČSÚ Daňová výtěžnost + zadluženost obecních rozpočtů, ročně, po obcích, zdroj – MF, resp. ČSÚ Podnikatelská aktivita – podíl samostatně činných atd. na 1000 obyvatel, ročně, po obcích, zdroj – Registr ekon. subjektů, ČSÚ , Počet lůžek v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, ročně, dle obcí, lépe dle sídel, zdroj – Registr ubyt. zařízení ČSÚ + vlastní došetření

Pilíř enviromentální 1

Celková výměra dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu větším než 100 km2 (limity fragmentace jsou silnice s intenzitou dopravy vyšší než 1 000 vozidel/den a vícekolejné železniční tratě, stav a navrhovaný stav v ÚPD

2

Míra separace (%) a materiálového využití odpadů

3

Počet stávajících starých ekologických zátěží

4

Míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody

5

Míra růstu zastavěného území (podíl zastavitelných ploch a zastavěných ploch)

Stránka 32 z 38

V. Soupis použitých zkratek 1) (Přírodní, Hospodářský, Sociální) 2) Jedná se o limity využití území, které vyplývají z platných právních předpisů dle příručky Vladimír Hyvnar a kolektiv: Limity využití území III. vydání. Brno: Ústav územního rozvoje, 2007 na podkladu Metodického návodu č. 1 A. U jevů A067 až A070 byly atributy upraveny oproti metodice. 3) Zapsány jsou pouze vrstvy, které se vdaném souboru aktivně nacházejí s popisem jejich významu. 4) (zákon, vyhláška, rozhodnutí, …) 5) (schválení, nabytí účinnosti, …) 6) (jméno, adresa, kontaktní osoba, …) 7) (datum zpracování – pokud neexistuje, datum podepsání pasportu – pokud ani ten neexistuje, datum vložení do datového modelu a jméno osoby nebo organizace, která data garantuje, …) 8) Informace o tom zda jsou data předána a potvrzena poskytovatelem (ANO) nebo byla opatřena vlastním průzkumem území (NE).

A – B Landbridge AOT 40 AGC AGTC BD BR BSK BPEJ CR CCHU ČHMÚ čhp ČOV ČR ČSÚ ČÚZK D DP EECONET ELLA EO ESPON EuroVelo FKOLI GEPARDI HS CHKO CHLU CHOPAV CHSKCr

Adriatic-Baltic Landbridge Expoziční index pro ozón Mezinárodní dohoda o hlavních železničních magistrálách Mezinárodní dohoda o o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy bytové domy Biosférická rezervace biochemická spotřeba kyslíku (pětidenní) Bonitované půdně ekologické jednotky cestovní ruch Kód měřící lokality Churáňov Český hydrometorologický ústav číslo hydrologického povodí čistička odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální dálnice Dobývací prostor European Ecological Network Projekt ELLA (Elbe - Labe), Preventivní opatření k ochraně před povodněmi pomocí nástrojů přeshraničního územního plánování ekvivalentní obyvatelé Monitorovací síť pro evropské územní plánování síť cyklistických stezek, kterou organizuje Evropská cyklistická federace termotolerantní koliformní bakterie Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury hospodářský soubor chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod chemická spotřeba kyslíku (stanovení dichromanem draselným)

Stránka 33 z 38

CHSKMn ICT INTERREG IIIB KES KRNAP k.ú. KÚ LFA LHO LHP LT LVS MD MCHÚP MV ČR MŽP NATURA 2000 NN NP NPP NPR NR (např.biocentrum, biokoridor) NV op OPRL ORP OV OZKO PLO POPD PP PR PUPFL R4 R (např. biokoridor, biocentrum, ÚSES) REPUS REZZO RD RRAS RU ŘSD SLDB SLT SWOT ŠED TEN-T TER TKO TTP TŽK ÚHDP ÚHUL ÚAP ORP

chemická spotřeba kyslíku (stanovení manganistanem) Počítače a informační technologie iniciativy EU pro Středoevropské, Jadranské, Podunajské a Jihovýchodní evropské území. koeficient ekologické stability Krkonošský národní park katastrální území Krajský úřad (Less Favoured Areas) méně příznivé oblasti pro zemědělské hospodaření lesní hospodářská osnova lesní hospodářský plán lesní typ lesní vegatační stupeň Ministerstvo dopravy maloplošné chráněné území přírody Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo životního prostředí soustava chráněných území evropského významu nízké napětí národní park národní přírodní památka národní přírodní rezervace nadregionální nařízení vlády ochranné pásmo oblastní plán rozvoje lesa obce s rozšířenou působností občanské vybavení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblasti Plán otvírky, přípravy a dobývání přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkce lesa Rychlostní komunikcae regionální Regional Polycentric Urban System registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší rodinné domy Regionální rozvojová agentura Šumava řešené území Ředitelství silnic a dálnic Sčítání lidu, domů a bytů soubor lesních typů typ analýzy (z angličtiny S=strengths =silné stránky; W=weaknesses =slabé stránky; O=opportunities =příležitosti; T=threats =hrozby Šumavská elektrická dráha Trans-European Network for Transport Program Program transevropské dopravní sitě Trans-European Railway Tuhý komunální odpad trvalý travní porost Tranzitní železniční koridor úhrnné hodnoty druhů pozemků Ústav pro hospodářskou úpravu lesů územně analytické podklady obce s rozšířenou pravomocí

Stránka 34 z 38

UL UNESCO ÚPD ÚP ÚSES ÚÚP VPCHÚ VÚC VN VVN WAP ZABAGED ZCHÚ ZPF ZSJ ZUR

ultra light Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu územně plánovací dokumentace územní plán územní systém ekologické stability Úřad územního plánování velkoplošná chráněná území velký územní celek Vysoké napětí Velmi vysoké napětí Wireless Application Protocol software zvláště chráněné území zemědělský půdní fond základní sídelní jednotky Zásady územního rozvoje

Stránka 35 z 38

VI. Použité podklady Pro zpracování dokumentace byly využity tyto podklady : - internetové stránky města Prachatice - statistické údaje - podklady DOSS - podklady dodané CHKO a NP Šumava - podklady ZÚR JK KÚ - požadavky, náměty a problémy dodané Městským úřadem Prachatice - údaje ze současně platného Územního plánu města Prachatice - údaje v současné době dostupné z rozpracovaných ÚAP ORP Prachatice - Územní studie Šumava včetně podkladů použitých pro zpracování této studie

Stránka 36 z 38

VII. Zadavatel, zpracovatel Název zakázky Stupeň Číslo zakázky Datum

ÚAP PRO ORP PRACHATICE ÚAP 19_2008 Září 2008, Prosinec 2008

Zadavatel

Město Prachatice, zastoupené starostou Ing. Janem Bauerem Velké náměstí 3 Prachatice 383 01 IČO 00 250 627 Tel.: 388 607 111

Projektant Sídlo firmy Adresa ateliéru IČO DIČ Bankovní spojení –

PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Hosín 165, Hluboká nad Vltavou, 373 41 Husova 4, České Budějovice, 370 01 25194771 CZ25194771 HVB a.s. České Budějovice, číslo účtu

č.účtu Vypracovali

31778-800/2700 Ing. Petra Jungvirtová, Lukáš Holemý, Lenka Šindelářová, Tereza Škrletová, DiS., Marcela Fenclová, Jaroslav Pudil, Bohumír Hlaváč,Ing. arch. Jindřiška Kupcová, Naděžda Platilová, Ing. Marcela Pávková, Pavel Kouba, Dana Štanhanzlová, Ing. Martin Karel, Tereza Štěpánová DiS., Ing. Jan Dudík, Ing. Marcela Pávková PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing.arch. Jaroslav Daněk číslo autorizace 00279

Urbanistická koncepce

Stránka 37 z 38

Stránka 38 z 38