Tvoříme základy Mandantenbrief

Tvoříme základy Mandantenbrief

Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Říjen 2012 · www.roedl.cz

Obsah: Právo aktuálně > Prohlížení internetu – porušením pracovněprávních předpisů? Daně aktuálně > Očekávané změny v dani z přidané hodnoty od roku 2013 Ekonomika aktuálně > Ekonomika ve zkratce – Opravné položky k pohledávkám jako náklad snižující základ daně > Interní kontrolní systém, jeho kontrola a vyhodnocování Rödl & Partner Intern > Akce

Právo aktuálně Petra Budíková, Rödl & Partner Praha Nejvyšší soud ČR se v jednom ze svých nedávných rozhodnutí věnoval aktuální problematice používání internetu k soukromým účelům zaměstnance během pracovní doby, když tentokrát přisvědčil zaměstnavateli. Ve svém rozhodnutí z  16. srpna 2012 dospěl k  opodstatněnosti okamžitého zrušení pracovního poměru s  nadmíru „surfujícím“ zaměstnancem.

> Prohlížení internetu – porušením pracovněprávních předpisů? Žalovaný – zaměstnavatel v  dotčeném případě rozvázal pracovní poměr s žalobcem – zaměstnancem, a to formou okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, tedy na základě porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvláště hrubým způsobem. Toto ustano-

vení by mělo být užíváno ve výjimečných situacích, kdy by bylo neúnosné jeho trvání do uplynutí výpovědní doby. Jako modelové příklady těchto situací se nabízí například dlouhodobá neodůvodněná absence zaměstnance, jednání v  rozporu s  oprávněnými zájmy zaměstnavatele (provozováním výdělečné činnosti shodné s  předmětem činnosti zaměstnavatele bez jeho souhlasu či poškozováním jeho zájmů v  hospodářské soutěži), krádež jeho majetku či požívání návykových látek v  pracovní době. V tomto konkrétním případě se takového porušení žalobce (zaměstnanec) dopustil tím, že v  pracovní době strávil celkem 102,9 hodin z  celkových 168 pracovních hodin, tedy více než 60 procent pracovní doby, neefektivní prací na počítači. Rozhodnutím řešená problematika se dotýká zejména dvou otázek, jejichž zodpovězení má pro postup zaměstnavatele v podobných případech stěžejní význam. První otázkou je, zda a  v  jakém rozsahu je zaměstnanec vůbec oprávněn užívat internet pro soukromé účely během pracovní doby. Tato problematika je zákonem upravena v  § 316 odst. 1 zákoníku práce, který stanoví obecné pravidlo, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užít pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele (včetně výpočetní techniky) ani jeho telekomunikační zařízení. Vzhledem k povaze tohoto ustanovení je však možné se od něj odchýlit a upravit či dojednat odlišný režim pro užívání pracovních prostředků zaměstnavatele, respektive si vyžádat zaměstnavatelův souhlas, který může být udělen v libovolném rozsahu. Ve zmíněném případě byla dotčená oblast upravena vnitřní normou zaměstnavatele – pracovním řádem – který v příslušném ustanovení definoval povinnost zaměstnance „nepoužívat internetové stránky s pochybným či citlivým obsahem, nebo stránky typu on-line zpravodajství, sledování TV přes internet nebo poslech rozhlasu přes internet, které mohou nadměrně zatěžovat počítačovou síť a které nesouvisejí s výkonem sjednané práce“. Dodržování zákonem stanoveného zákazu, respektive režimu sjednaného stranami, je přitom zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat. Tím se 1

Mandantenbrief či listovních zásilek“. Dále Nejvyšší soud ČR uvedl, že „byl sledován pohyb žalobce na internetu a jiných stránkách, aniž byl monitorován a  zpracováván obsah e-mailových zpráv, obsah SMS či MMS“, a že „nebyly činěny záznamy projevů osobní povahy“. Nejvyšší soud ČR tedy jinými slovy neshledal, že by bylo nepřiměřeným způsobem zasahováno v takové situaci do soukromé sféry zaměstnance. Závěrem nutno dodat, že Nejvyšší soud ČR se ve svém rozhodnutí nevyjádřil k míře porušení povinností zaměstnance jak vzhledem k  ustanovením zákoníku práce, tak vzhledem ke znění interní normy zaměstnavatele. Ačkoliv zmíněný případ nenechává jakékoliv pochyby o opodstatněnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, v praxi je možné si představit řadu více „mezních“ případů, které si vyžádají individuální právní posouzení.

Kontakt pro další informace: dostáváme k otázce druhé, která cílí na metodu a rozsah kontroly, kterou může zaměstnavatel vykonávat. K úvaze se nabízí zejména výklad pojmu „přiměřená kontrola“, který není zákoníkem práce blíže vymezen a  zůstává tak neurčitým právním pojmem. Přiměřenost kontroly je přitom podmínkou její zákonnosti. V  této souvislosti lze dovodit, že charakter nepřiměřené kontroly by zejména měla taková kontrola, která by vedla k porušení ustanovení § 316 odst. 2 zákoníku práce, ve kterém je vyjádřen zákaz narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a  ve společných prostorách tím, že by jej zaměstnavatel bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele podroboval otevřenému či skrytému sledování, odposlechu či záznamu telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Dle § 316 odst. 3 zákoníku práce má pak zaměstnavatel, který přistoupí k  takovému sledování, povinnost o  takové kontrole zaměstnance informovat. Při provádění kontroly musí zaměstnavatel mít závažný důvod, který zavedení takových kontrolních mechanizmů odůvodňuje. Nestačí přitom pouze podezření, že je takový důvod dán. Absence takového důvodu by mohla znamenat komplikaci z  hlediska dokazování v  případném soudním sporu. Pokud by totiž zaměstnavatel jako účastník případného soudního řízení navrhl důkaz, který byl pořízen nebo jím opatřen v rozporu s obecně závaznými právními předpisy a jehož pořízením nebo opatřením by došlo k porušení práv jiné osoby, soud takový důkaz neprovede. V  daném konkrétním případě zaměstnavatel užil jako důkaz listinu, na níž bylo zachyceno shrnutí aktivit vztahujících se k činnostem zaměstnance na pracovním počítači pod jeho individuálními přihlašovacími údaji. Nejvyšší soud ČR se následně zabýval otázkou přípustnosti takového důkazu. Přípustnost takového důkazu nakonec uznal a  dovodil ji z  toho, že „v  případě předmětné kontroly práce na počítači nejde ani o  odposlech, ani o  záznam telefonních hovorů, nejde o  kontrolu elektronické pošty 2

JUDr. Petra Budíková, LL.M. Advokátka v trvalé spolupráci s Rödl & Partner Associate Partner Tel.: +420 236 163 730 E-mail: [email protected]

Daně aktuálně Romana Dejdarová, Rödl & Partner Brno Zákon o  dani z  přidané hodnoty a  chystané změny s novým rokem. Čeho se dotknou a jaká je jejich aktuální podoba?

> Očekávané změny v dani z přidané hodnoty od roku 2013 Nyní platná novela zákona č. 370/2011 by měla s účinností od 1. ledna 2013 zrušit základní a  sníženou sazbu daně a zavést jednotnou sazbu ve výši 17,5 procenta. Je však velmi pravděpodobné, že tato změna uplatněna nebude. Poslaneckou sněmovnou byl totiž již schválen vládní návrh zákona o změně daňových a pojistných zákonů v  souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, který sjednocení sazby DPH odsouvá až do roku 2016. Místo toho zavádí s  účinností od 1. ledna 2013 zvýšení základní sazby daně z 20 na 21 procent a zvýšení snížené sazby daně ze 14 na 15 procent.

Vydání: Říjen 2012

Tento zákon zároveň omezuje použití snížené sazby daně. Ze seznamu zboží podléhajícího snížené sazbě daně byly vyňaty dětské pleny a dále část zdravotnických prostředků, která nesplní nově definované podmínky zařazení do snížené sazby. Zákon také upravuje a upřesňuje některá ustanovení týkající se techniky výpočtu daně, například zaokrouhlování nebo výpočet základu daně, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním plnění. Další návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, jehož účinnost by měla nastat od 1. ledna následujícího roku, předložilo Ministerstvo financí v červenci. Její schválení lze tedy očekávat až závěrem letošního roku. Návrh zákona je předkládán především z důvodu povinné implementace Směrnic EU v  oblasti daně z  přidané hodnoty k  1. lednu 2013. Navrhované změny se týkají náležitostí a typů daňových dokladů, jejich vystavování a uchování a zrovnoprávnění daňových dokladů v elektronické a listinné podobě. Implementace směrnic EU nebyla jediným důvodem předložené novely. Novela obsahuje poměrně obsáhlé změny, které mají být novým nástrojem v  boji s  daňovými úniky v oblasti daně z přidané hodnoty.

> Plátci daně z  přidané hodnoty budou mít povinnost činit svá podání elektronicky, a to s výjimkou fyzických osob s obratem do 6 milionů korun. Tato povinnost by podle návrhu měla platit od 1. ledna 2014; > Pro nové plátce daně bude jako zdaňovací období povinně platit kalendářní měsíc. V  případě, že plátce splní zákonem stanovené podmínky, bude si moci, po uplynutí určité doby, jako zdaňovací období zvolit kalendářní čtvrtletí. Kontakt pro další informace:

Ing. Romana Dejdarová Daňová poradkyně ve spolupráci s Rödl & Partner Auditorka Senior Associate Tel.: +420 530 300 500 E-mail: [email protected]

Opatření > Novela zavádí nový institut nespolehlivého plátce. Bude se jednat o plátce daně z přidané hodnoty, který závažným způsobem neplní své povinnosti ve vztahu ke správě daně. V  případě, že rozhodnutí o  označení plátce daně z přidané hodnoty za nespolehlivého plátce nabude právní moci, zveřejní správce daně tuto skutečnost způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, že příjemce zdanitelného plnění bude od okamžiku zveřejnění této skutečnosti s  nespolehlivým plátcem obchodovat, vystavuje se riziku ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty z tohoto zdanitelného plnění; > Institut ručení za daň platný doposud u  DPH je nově stanoven pro oprávněného příjemce v  souvislosti se vznikem povinnosti přiznat a zaplatit spotřební daň; > Novela zavádí povinnost pro daňové subjekty uvádět v přihlášce k registraci své účty používané pro ekonomickou činnost s tím, že použití jiných účtů než těchto správci daně oznámených bude nově důvodem pro ručení příjemcem plnění za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění; > V oblasti vymezení a registrace plátců se zavádí institut identifikované osoby; > Významnou změnou týkající se daně z přidané hodnoty u nemovitostí je možnost volby zdaňovat převod nemovitostí po zákonem stanovené lhůtě. Současně je tato lhůta pro osvobození prodloužena ze tří na pět let;

Ekonomika aktuálně Ekonomika ve zkratce Opravné položky k pohledávkám jako náklad snižující základ daně Posuzování, které náklady vykázané v účetnictví lze zahrnout do daňových nákladů při sestavování přiznání k dani z příjmů, je součástí téměř každé daňové kontroly finančním úřadem. Ustanovení § 24 odstavce 1 zákona č. 586/1992 Sb., o  daních z  příjmů definuje tyto náklady všeobecně jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v poplatníkem prokázané výši. Musí se přitom jednat o  náklady, které mají přímou a bezprostřední souvislost s výnosy. Při daňové kontrole je důkazní břemeno na straně daňového poplatníka. Mezi náklady, které snižují základ daně, patří mimo jiné také tvorba opravných položek k  pohledávkám. Opravné položky k  pohledávkám snižují po přechodnou dobu hodnotu pohledávek. Daňové opravné položky lze tvořit dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách 3

Mandantenbrief Alena Lejsalová, Rödl & Partner Praha pro zjištění základu daně z příjmů. Zákonná tvorba daňových opravných položek k  pohledávkám je možný způsob, jak snížit základ daně, nikoliv však zákonná povinnost. Zákonné opravné položky k  pohledávkám lze tvořit v následujících případech: > opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 8) > opravné položky k  nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 (§ 8a) > opravné položky k  pohledávkám z  titulu ručení za celní dluh (§ 8b) > opravné položky dle § 8c (méně významné pohledávky do Kč 30.000,--) Zákon o rezervách podmiňuje tvorbu daňových opravných položek celou řadou podmínek. Jedná se o: > obecné principy, například průkazná existence pohledávky, tvorba pouze k  nepromlčeným pohledávkám, nelze tvořit k pohledávkám z titulu úvěru, půjčky, zálohy, smluvní sankce, nelze tvořit k pohledávkám vůči spojeným osobám vymezenými v § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů; > časová kritéria, kde je zapotřebí zkoumat lhůtu, která uplynula od konce sjednané lhůty splatnosti (6, 12, 18, 24, 30, 36 měsíců); > výši pohledávky zachycenou v rozvaze (Kč 200.000,-- , Kč 30.000,--); > způsob vymáhání pohledávky; dlužník je v  insolvenčním řízení, bylo zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník daně, respektive věřitel řádně účastní. Ve většině případech se podmínky v  různých kombinacích prolínají, respektive musí být splněny současně. Je tedy v zájmu každého věřitele věnovat správě svých splatných pohledávek pravidelnou a  řádnou pozornost, protože například u nepromlčených pohledávek přihlášených u insolvenčního soudu se zákonné opravné položky tvoří jednorázově. Základní podmínkou je přihlášení pohledávky ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku. Lhůta pro přihlášení pohledávek pro věřitele je v rozmezí mezi 30 dny až 2 měsíci.

Martin Růžička Daňový poradce/Partner E-mail: [email protected] 4

Většině společností je význam interního kontrolního systému velice dobře znám, přesto ne vždy kontrole jeho účinnosti a funkčnosti věnují dostatečnou pozornost. Již od nepaměti je kontrola neodmyslitelnou součástí každodenního řízení podniku. Je však nutné, aby byla efektivní; tedy aby výstupy a výsledky provedených kontrol vždy vedly k lepšímu stavu, než byl ten původní.

> Interní kontrolní systém, jeho kontrola a vyhodnocování Hlavním pilířem tvorby interního kontrolního systému v rámci podniku je stanovení otázek, na které je nutné získat odpověď. Otázky: Proč? Co? Kdo? Kdy? Jak? U otázky „proč“ se nabízí získat odpověď ohledně smyslu, účelu a funkce prováděné kontroly. Druhá otázka by měla odpovědět na to, „co“ by mělo být kontrolováno, tedy na samotný předmět kontroly. V  případě větších podniků je více oblastí, které podléhají kontrole, a tím pádem je nutné stanovit, „kdo“ bude tyto oblasti sledovat. Uvnitř větších společností jsou zpravidla jmenováni specializovaní pracovníci, nebo vytvářeny interní kontrolní útvary, které jsou kontrolní činností pověřeni. Otázkou „kdy“ je myšlen časový horizont kontroly – četnost prováděných kontrol. Zde je potřeba upozornit, že není nutné některé oblasti kontrolovat celé, stačí pouze namátkový výběr, který reprezentuje vybranou oblast. Poslední otázka „jak“ by pak měla odpovědět na metodu prováděné kontroly. Zda se bude jednat o běžnou vnitřní kontrolu prováděnou vedením společnosti či interní audit školenými zaměstnanci nebo automatickou kontrolu prováděnou informačním systémem. Interní kontrolní systém je nezbytný pro velké společnosti, ale na jeho podceňování doplatila již i řada menších společností. Nedostatky v  kontrolním systému vedou k  nehospodárnosti a nekvalitní práci, jež může způsobit ztrátu zákazníků a v neposlední řadě vytváří prostor pro podvody. Interní kontrolní systém by tedy měl být v  rámci podniku tvořen souhrnně a  být provázaný mezi jednotlivými oblastmi z důvodu eliminace absence nebo naopak duplicitní kontroly. Měl by být zaměřen především na stěžejní oblasti podniku, které dosahují největšího zisku, a jsou tak pro chod firmy nepostradatelné. Nelze ale opomenout ani ostatní oblasti, neboť právě v  nich jsou často zjišťována rizika a nedostatky. Definice kontrolního systému Všeobecně lze interní kontrolní systém označit za systém sloužící ke kontrole hospodářské a provozní činnosti podniku. Je vytvořen vedením firmy a  slouží k  efektivnímu způsobu dodržování stanovených pravidel. Kontrolní systém by měl směřovat od kontroly k prevenci; tedy od kontroly výstupů

Vydání: Říjen 2012

Velmi významnou součást kontrolního systému v  oblasti účetnictví tvoří dnes používaný účetní software a  manuál k  tomuto software, dále systém interních směrnic, a  to směrnic společnosti nebo koncernové směrnice.

přes kontrolu procesů, pomocí kterých bylo výsledků dosaženo. Na základě těchto zjištění by měla být přijata preventivní opatření sloužící k zamezení odhalených nedostatků. Zaměření kontrolního systému se liší podnik od podniku. Obecně se však jedná o odhalování a zabraňování podvodům, škodám, pokutám, dále o  respektování právních předpisů, správnosti výkaznictví a v neposlední řadě o stanovení určité jistoty týkající se plánovaných cílů či celkové efektivnosti. Vyhodnocení Následné vyhodnocení je podmíněno užitím hodnotících kritérií. Tato kritéria jsou rozdělena na obecné normy – legislativní předpisy, podnikové plány, směrnice či ekonomické veličiny, dále se jedná o srovnání v čase – běžně používaná doba pro srovnání sledovaného období je minulé období, konkurenční porovnání – sektorové analýzy či benchmarking a konečně na správné řídící a provozní praktiky. Tímto vyhodnocením by pak mělo být dosaženo konkrétního výsledku a to, zda jsou plněny přijaté koncepce a postupy, zda jsou dodržovány předepsané standardy, je-li využíváno stanovených zdrojů hospodárně, zda jsou vytyčené plány plněny efektivně a je-li celkově dosahováno cílů organizace. Podnikové účetnictví samostatnou oblastí kontrolního systému Relativně samostatnou oblastí interního kontrolního systému je oblast podnikového účetnictví. Tento systém shromažďuje ekonomické informace, informace zpracovává a  poskytuje dále pro vyhodnocování činnosti společnosti (podklady pro controling, plánování, daně, výkaznictví a podobně). Stále více klientů se na nás obrací s požadavkem na provedení kontroly fungování interního kontrolního systému právě v  oblasti účetnictví. Tato skutečnost dokumentuje, jak si vedení společností a  společníci začínají uvědomovat význam této oblasti interního kontrolního systému. Požadavek na provedení kontroly bývá zaměřen na některé konkrétní procesy – například problematiku plateb, a to jak bezhotovostních nebo přes pokladnu, účinnost objednávkového a schvalovacího systému u došlých faktur a podobně. Na základě zjištění z auditu zpravidla můžeme doporučit, na co kontrolu zaměřit. Důvodem, proč se na nás klienti obracejí, je riziko provozní slepoty v případě provádění kontroly vlastními pracovníky. Na základě našich znalostí a zkušeností z auditů známe některá obvyklá slabá místa, nejsme osobně zainteresováni na výsledku kontroly, ověřujeme například soulad praxe a  interních směrnic, prověřujeme možnosti odblokování nastavených kontrol, přístupová oprávnění …

Problémem je, že ne vždy existuje manuál, který by dokumentoval konkrétní a  specifická nastavení fungování software. Rovněž zpracování interních směrnic bývá často podceňováno. Ovšem správná znalost a  použití těchto směrnic a manuálu může vést k eliminaci mnohých nedorozumění plynoucích z předem nevytvořeného všeobecného postupu. Navíc jsou tyto směrnice pro účetní jednotky používající podvojné účetnictví ze zákona povinné. Jedná se o interní směrnice upravující například účtový rozvrh, systém zpracování účetnictví, schvalování, podpisové vzory, směrnice o dlouhodobém majetku a  jeho evidenci, odpisový plán, zásady pro časové rozlišení, zásady pro účtování dohadných položek, zásady pro účtování nákladů a výnosů, zásady pro oceňování majetku a závazků v cizí měně a kurzové rozdíly, zásady pro tvorbu a čerpání rezerv, inventarizace majetku a závazků, tvorba a čerpání opravných položek, úschova účetních záznamů a další. Tyto předpisy by měly být pravidelně aktualizovány, aby korespondovaly s případnými legislativními změnami či zahrnovaly nové poznatky plynoucí z jejich praktického užívání. Kontrola kontrolního systému pak vychází z  porovnání existujících pravidel, praktické realizace úkonů, zjištění rizik jak z  chybné úpravy (zastaralé směrnice, chybné nastavení v software) nebo chyb při aplikaci. Výsledkem kontroly může být definování oblastí, které nejsou řádně upraveny, kde například není kontrola „čtyř očí“ a je riziko zneužití pravomocí a tedy možného podvodu. Pojetí kontroly Není dobré, pokud je prováděná kontrola pojímána široce. Správné je, jak již bylo uvedeno, na začátku kontroly jednoznačně stanovit na co se zaměřit a  z  případných zjištění vyvodit závěr a přijmout odpovídající opatření. Dobře nastavený a  funkční kontrolní systém zcela jistě vede k  lepšímu fungování celé společnosti.

Kontakt pro další informace:

Ing. Alena Lejsalová Auditorka Associate Partner Tel.: +420 236 163 309 E-mail: [email protected] 5

Mandantenbrief 16. října 2012, 9.00 – 12.00 hod. Česko-německá obchodní a průmyslová komora Seminář s advokátkou Monikou Štýsovou a daňovým poradcem Miroslavem Kocmanem na téma Právní aspekty pohledávek včetně daňového pohledu 17. října 2012, 9.00 – 13.00 hod. hotel Angelo Praha Workshop s advokáty Pavlem Koukalem a Evou Blechovou na téma Co nového v Corporate Compliance (2012) Dále připravujeme

Rödl & Partner Intern Jana Švédová, Rödl & Partner Praha

> Akce

28. listopadu 2012 Daňová legislativa – shrnutí a výhled hotel Angelo Praha 11. prosince 2012 Na co si dát pozor při zpracování účetní závěrky Rödl & Partner Praha 11. prosince 2012 Certifikovaný compliance manager Institut for International Research Praha

Říjen 3. října 2012, 10.− 13.00 hod. konferenční sál Rödl & Partner Praha Setkání u kulatého stolu s daňovým poradcem Martinem Růžičkou na téma Metodika sestavení roční účetní závěrky

Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner

„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“



- jsv-

„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.

Castellers de Barcelona

Mandantenbrief Říjen 2012, MK ČR E 16542 Vydavatel:

Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz

Redakce:

Ing. Jana Švédová – [email protected]

Layout/Sazba: Rödl & Partner Ing. Tomáš F. Hanzl – [email protected]

Tento newsletter je nezávaznou informační bro­žurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního pora­denství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Part­­ner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale pře­vzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost in­for­­mací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit pora­dens­kou za­kázkou. Rödl & Partner nepřejímá od­povědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků news­letteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.