Tvoříme základy Mandantenbrief

Tvoříme základy Mandantenbrief

Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Únor 2016 · www.roedl.cz

> Podnikatelé mají vůči spotřebitelům nové povinnosti

Obsah: Právo aktuálně

Hans-Ulrich Theobald, Jan Pavlík Rödl & Partner Praha

> Podnikatelé mají vůči spotřebitelům nové povinnosti Úvodem > Právo krátce Daně aktuálně > Sleva na dani z titulu investičních pobídek > Legislativa > Judikatura

> P ro podnikatele vstupující do smluvních vztahů s nepodnikatelskými subjekty, tedy spotřebiteli, přináší novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ze dne 09.12.2015 nové povinnosti. Ty nejpodstatnější informace o novele zákona o ochraně spotřebitele a shrnutí nových povinností podnikatelů účinných k 1. únoru 2016 uvádíme v následujících řádcích.

> Daně krátce Ekonomika aktuálně > Čtyři kategorie účetních jednotek – která je ta Vaše? Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: únor–červen 2016

Zdroj: archiv Rödl & Partner

K datu 9. prosince 2015 doznal zásadní změny základní právní předpis upravující v České republice oblast ochrany osob s postavením spotřebitele ve smluvních vztazích, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Cílem novely vyhlášené ve Sbírce zákonů dne 28.12.2015 pod číslem 378/2015 je zajištění správné a úplné transpozice a implementace evropských předpisů – směrnice 2005/29/ ES ze dne 11.05.2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, směrnice 2013/11/ EU ze dne 21.05.2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 524/2013 ze dne 21.05.2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line. Cílem novely zákona o ochraně spotřebitele je rovněž posílení kontrolních pravomocí České obchodní inspekce při kontrole organizovaných akcí v zájmu zajištění potřebných důkazů v boji proti tzv. „šmejdům“. Pro podnikatele nejzásadnější novinky novely zákona o ochraně spotřebitele jsou obsaženy v ustanoveních § 14 a § 20d–20za. Jedná se o informační povinnost podnikatele o možnostech mimosoudního řešení sporů, ustanovení orgánů příslušných k mimosoudnímu řešení sporů mezi spotřebiteli a podnikateli, určení jejich procesního 1

Právo aktuálně postupu při mimosoudním řešení sporů mezi spotřebiteli a podnikateli a stanovení práv a povinností subjektů sporu. Informační povinnost podnikatele Až na výjimky (například poskytování služeb ve zdravotnictví) musí dle nového znění ustanovení § 14 zákona o ochraně spotřebitele každý podnikatel, který uzavírá se spotřebitelem jakoukoliv kupní smlouvu nebo jakoukoliv smlouvu o poskytování služeb, informovat spotřebitele jasným, srozumitelným a snadno dostupným způsobem o možnosti mimosoudního řešení sporu. Podnikatel je spotřebiteli také povinen sdělit, kdo je oprávněn k mimosoudnímu řešení sporů, včetně uvedení jeho internetové adresy. Výklad ustanovení o informační povinnosti podnikatele není zatím úplně jednoznačný, pokud se týká místa, kde všude mají být informace o možnosti alternativního mimosoudního řešení spotřebitelských sporů ze strany podnikatele uvedeny. Jeví se nám však z opatrnosti vhodné uvádět požadované informace na co nejvíce místech – například v potvrzení objednávky, v dodacím listu, na daňových dokladech (účtenkách), případně na informačních tabulích v provozovnách. Provozuje-li podnikatel internetové stránky, je povinen zveřejnit tyto informace také zde. Odkazuje-li smlouva uzavřená se spotřebitelem na obchodní podmínky, je nutné informace uvést i v těchto podmínkách, přičemž k úpravě obchodních podmínek ve smyslu nové informační povinnosti je podnikateli dána lhůta 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Výše uvedenou informační povinnost má podnikatel bez ohledu na to, zda je se zákazníkem ve sporu. Pokud ke sporu dojde, tedy typicky pokud podnikatel zamítne spotřebiteli reklamaci a spotřebitel vyjádří, že se s takovým vyřízením věci nesmíří, nastupuje opětovná informační povinnost podnikatele dle nového znění ustanovení § 14 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitelů, tedy povinnost poskytnout spotřebiteli informace o možnosti mimosoudního řešení sporu v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat (nepostačuje informovat spotřebitele e-mailem). Za problematické považujeme podmínění vzniku individuální informační povinnosti mezi podnikatelem a spotřebitelem vznikem a trváním sporu mezi nimi, neboť zjištění existence sporu může být v praxi velmi komplikované. Pokud spotřebitel jednoznačně nevyjádří svůj nesouhlas s podnikatelem daným řešením, pak si podnikatel nemusí být vědom vzniku jeho individuální informační povinnosti vůči konkrétnímu spotřebiteli dle nového znění ustanovení § 14 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitelů. Nesplnění zmíněných povinností se považuje za správní delikt a podnikateli může být uložena pokuta až do výše 1 milionu korun. 2

Oprávnění k řešení mimosoudních sporů Novela zákona o ochraně spotřebitele nabízí novou variantu řešení spotřebitelských sporů, která je údajně zamýšlena jako rychlejší a pro spotřebitele finančně méně náročná. Cílem novely v tomto směru je usnadnit spotřebitelům cestu k vymáhání jejich práv, neboť složitá a finančně náročná soudní řízení s nejistým výsledkem spotřebitele odrazují. Rovněž i další možnosti řešení spotřebitelských sporů, jako je mediace či rozhodčí řízení, jsou pro spotřebitele finančně náročné. K řešení spotřebitelských sporů je dle ustanovení § 20e zákona o ochraně spotřebitelů povolána Česká obchodní inspekce (ČOI) a v speciálních oblastech poskytování služeb též další orgány, kterými jsou například: > Finanční arbitr – v oblasti finančních služeb a v rozsahu působnosti stanoveném zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi > Český telekomunikační úřad – v oblasti elektronické komunikace a poštovních služeb a v rozsahu působnosti stanoveném zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) > Energetický regulační úřad – v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství a v rozsahu působnosti zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Dle nového ustanovení § 20f zákona o ochraně spotřebitele může Ministerstvo průmyslu a obchodu udělit pravomoc k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů další osobě, která splní stanovená kritéria a o pověření ministerstvo požádá. Nelze vyloučit, že se mohou objevit další subjekty, které se budou snažit novou úpravu využít k vytvoření nadstandardního tlaku na podnikatele za účelem prosazení dílčích zájmů. Lze proto doporučit věnovat případně pozornost i subjektu, na nějž se spotřebitel v konkrétním případě obrací. Průběh mimosoudního řešení u České obchodní inspekce Návrh na mimosoudní řešení sporu podává na základě ustanovení § 20n zákona na ochranu spotřebitelů pouze spotřebitel, a to až poté, co se mu spor s podnikatelem nepodařilo vyřešit smírně. Návrh na mimosoudní řešení sporů musí obsahovat identifikační údaje stran sporu, úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností, označení, čeho se navrhovatel domáhá, datum, kdy navrhovatel uplatnil své právo, které je předmětem sporu u prodávajícího (podnikatele), poprvé, prohlášení, že ve věci nerozhodl soud, nebyl vydán rozhodčí nález, nebyla uzavřena dohoda stran v rámci mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a žádné takové řízení ani nebylo zahájeno.

Právo aktuálně

Vydání: Únor 2016

Právo krátce Bez Vašeho souhlasu nemůže být telefonní hovor monitorován


Spotřebitel může podat návrh nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se na podnikatele v souvislosti se sporem obrátil, tedy kdy spotřebitel uplatnil u prodávajícího (podnikatele) své právo, které je předmětem sporu, poprvé. Pokud není návrh na zahájení mimosoudního řešení odmítnut, mohou jeho strany, tedy spotřebitel a prodávající (podnikatel) především vyjadřovat k věci svůj názor, nahlížet do dokumentace vztahující se k projednávanému sporu, pořizovat si kopie nebo opisy tvrzení, důkazů, dokumentů a skutečností předložených druhou stranou a vyjádřit se k nim. Pokud strany v průběhu řízení neuzavřou ve smyslu ustanovení § 20u zákona o ochraně spotřebitele dohodu nebo spotřebitel neučiní prohlášení o ukončení své účasti v „řízení“, mimosoudní řešení sporu skončí dle nového ustanovení § 20t zákona o ochraně spotřebitele automaticky uplynutím 90 dnů od zahájení. Orgán povolaný k řešení sporu však nerozhoduje autoritativně, mimosoudní řešení má pouze povahu mediace svého druhu. Je tedy na účastnících, zda se jim podaří spor vyřešit dohodou či nikoliv. Řízení není dle ustanovení § 20w zákona o ochraně spotřebitelů zpoplatněno, čímž se liší od „standardního“ mediačního řízení, avšak náklady vzniklé řešením tohoto sporu si nese každá strana sama. Spotřebitel není povinen využít mimosoudního řešení a může se obrátit přímo na soud. Stejně tak se kterákoli ze stran může na soud obrátit, a to i přes zahájené mimosoudní řešení sporu. Zatím se zdá, že je tato novela odbornou veřejností přijímána spíše rozpačitě, a teprve praxe ukáže, zda a jaký efekt do spotřebitelských vztahů, kromě jisté administrativní zátěže podnikatelů, přinese.

Rozvoj elektronických komunikací s sebou přinesl rozmach e-shopů a online rezervací, v rámci nichž provozovatelé poskytují svým zákazníkům také služby na poradenské telefonní lince. Uchovávat záznamy pořízené při takovém telefonním hovoru za účelem zvýšení kvality poskytování služeb je dle českého právního řádu možné za dodržení striktních zákonných podmínek, jelikož při nichž zpravidla dochází ke zpracování osobních údajů ve smyslu § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Pouhý odposlech telefonních záznamů bez jejich uchovávání není zpracováváním osobních údajů. Údaje pořízené při telefonních hovorech mohou mít charakter osobních údajů volajících tehdy, jakmile je možné volající osobu identifikovat na základě poskytnutých údajů. Provozovatel telefonní linky je zpravidla také správcem osobních údajů, který je oprávněn uchovávat záznamy pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování v souladu s ustanovením § 5 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů. Za maximálně přípustnou dobu zpracování osobních údajů z titulu zvýšení kvality služeb lze považovat jeden měsíc. Během této doby musí být nahrávky vyhodnoceny a následně zlikvidovány, neexistuje-li jiný právní titul pro jejich další uchovávání a zpracování. K pořízení a uchování záznamů telefonních hovorů za účelem zvýšení kvality služeb je potřeba, aby monitorovaná osoba udělila k takovému záznamu souhlas, který splňuje podmínky stanovené zákonem o ochraně osobních údajů. Za souhlas ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů nelze považovat pouze skutečnost, že volající pokračoval v telefonickém hovoru, ačkoliv na začátku obdržel informaci o tom, že je monitorován. Doporučuje se proto získat výslovný souhlas monitorované osoby již na začátku hovoru. Kontakt: [email protected]

Vaše kontaktní osoba: A zase ty e-maily

Hans-Ulrich Theobald advokát / Partner Tel.: +420 236 163 730 E-mail: [email protected]

Začátkem roku 2016 zaznamenala česká politická scéna aféru ohledně nabourání se do e-mailové schránky předsedy vlády. Ačkoli se tento aspekt v médiích nijak nezdůrazňoval, neznámý pachatel s největší pravděpodobností v ústavněprávní rovině porušil premiérovo právo na soukromí a dopustil se trestného činu.

3

Právo aktuálně

Téměř současně, 12. ledna 2016, vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek ve věci, kdy se zaměstnanec ohradil proti výpovědi dané mu zaměstnavatelem pro neplnění pracovních povinností na základě zjištění obsahu soukromé korespondence vedené zaměstnancem v pracovní době. Zaměstnanec v tomto spatřoval zmíněné porušení svého práva na soukromí. Evropský soud pro lidská práva však konstatoval, že zaměstnavatel má právo zjišťovat obsah soukromé korespondence zaměstnance za účelem kontroly plnění jeho povinností a nakládání s prostředky, které mu za tímto účelem byly svěřeny. Ačkoli tato zpráva v České republice proběhla i neodbornými internetovými médii, na která zřejmě působila překvapivě, nutno říci, že se z pohledu judikatury Nejvyššího soudu České republiky nejedná o žádnou revoluci. České soudy zaměstnavateli toto právo v odůvodněných případech přiznali již dříve. Zaměstnanec ovšem musí být na tuto možnost předem upozorněn. V zájmu zaměstnavatele je, aby upozornění bylo prokazatelné, tedy písemné. Kontakt: [email protected]

Uzavíráte smlouvu s obcí? Ověřte si splnění zákonných předpokladů Rozhodnete-li se uzavřít smlouvu s obcí, je nutné mít na paměti i některé další povinnosti stanovené veřejným právem, které je v procesu uzavírání některých typů smluv s obcí nutné dodržet. Jejich porušení může vést až k absolutní neplatnosti takové smlouvy. Typickým příkladem je situace, kdy se rozhodnete od obce najmout nebo koupit nemovitou věc, která je ve vlastnictví obce. Ještě před uzavřením samotné smlouvy musí obec podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, popřípadě zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, nejprve na úřední desce zveřejnit záměr, že hodlá danou nemovitou věc pronajmout nebo prodat, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Poté, co bude vybrán vhodný zájemce, musí být daná smlouva schválena příslušným orgánem obce, radou nebo zastupitelstvem. Pokud nejsou tyto povinnosti splněny, je smlouva od počátku absolutně neplatná. Nejvyšší soud České republiky navíc v judikátu sp. zn. 25 Cdo 1329/2014 ze dne 24. března 2015 zaujal stanovisko, že při uzavírání smlouvy s obcí má druhá smluvní strana obecnou prevenční povinnost si ověřit, že všechny zákonné předpoklady pro platné uzavření smlouvy byly splněny. Pokud tak druhá smluvní strana 4

neučiní, je jí možné přičítat určitou míru spoluzavinění na škodě vzniklé v důsledku neplatnosti dané smlouvy. Kontakt: [email protected]

Registr smluv – zajištění publicity státních zakázek nebo komplikace? Již v říjnu roku 2015 jsme Vás informovali o tom, že Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o registru smluv. Tento zákon byl v prosinci roku 2015 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 340/2015 Sb., a s účinností od 1. července 2016 tak budou veřejnoprávní instituce, jako je například Česká republika, územně samosprávné celky (obce, města, kraje), státní příspěvkové organizace, zdravotní pojišťovny a další, povinny zveřejňovat uzavřené smlouvy s hodnotou předmětu plnění převyšující 50 tisíc korun bez DPH v registru smluv, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Registr smluv je dostupný každému on-line na internetových stránkách: https://portal.gov.cz/portal/rejstriky/ data/10013/, spravován je Ministerstvem vnitra. Zákon dosud nenabyl účinnosti, ale již v současné době panuje mezi odbornou veřejností neshoda ohledně výkladu některých jeho ustanovení. Není například zřejmé, jaké údaje ze smluv budou muset být prostřednictvím registru zveřejňovány. V zákoně je pouze uvedeno, že v registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout podle zákona o svobodném přístupu k informacím a které podléhají obchodnímu tajemství. Panují obavy, že zveřejňování některých informací může mít v určitých sektorech za následek eliminaci konkurence. Jako problematické se rovněž jeví ustanovení týkající se účinnosti smluv, neboť smlouva nabude účinnosti teprve po jejím zveřejnění v registru smluv. V některých oblastech se může jevit tato podmínka při běžné činnosti jako obtížně splnitelná. Zákon sice obsahuje ustanovení, která stanoví, že při zvláštních případech se článek o účinnosti nepoužije, ovšem tato výjimka řeší pouze mimořádné, bezprostředně hrozící situace, nikoliv ty běžné. Zákonodárce při tvorbě tohoto zákona zřejmě nevzal v úvahu veškeré možné praktické dopady. Příkladem může být sektor zdravotnictví. Zákonem předvídané nabytí účinnosti písemné smlouvy až jejím zveřejněním je pro zdravotnictví těžko představitelné a může mít za následek, že pacienti budou čekat v nemocnicích na své léky delší dobu. Zákon se totiž týká mimo jiné také většiny nemocnic a může mít za následek vznik problémů s dodávkami léků. Léky jsou běžně do

Právo aktuálně / Daně aktuálně

nemocnic dodávány na základě objednávek realizovaných prostřednictvím webového portálu nebo telefonicky a domníváme se, že hodnota objednávek běžně přesahuje 50 tisíc korun. Takových objednávek může být denně i několik tisíc, což přinese obrovské administrativní zatížení a zvýšení nákladů pro zúčastněné strany. Domníváme se, že s ohledem na nezamýšlené praktické dopady, které registr smluv bude mít, a s ohledem na interpretační potíže lze doufat v novelizaci tohoto zákona, popřípadě ve vydání prováděcího nařízení vlády, které by zmiňované potíže odstranilo či alespoň zredukovalo. Kontakt: [email protected]

> Sleva na dani z titulu investičních pobídek Miroslav Kocman, Rödl & Partner Praha

Úvodem > O změnách týkajících se uplatnění slevy na dani u poplatníků, kteří čerpají investiční pobídky, informoval již článek v listopadovém vydání Mandantenbriefu. V tomto vydání se budeme věnovat otázce souvisejících přechodných ustanovení novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnosti k 1. květnu 2015.

Jednou z novinek, jež ve vztahu ke slevě na dani z titulu investičních pobídek novela přináší, je změna postupu v případě, kdy poplatník realizuje transakce s osobami uvedenými v ustanovení § 23 odst. 7 zákona, tedy kapitálově nebo personálně spojenými osobami, za ceny jiné než obvyklé. Důsledkem transakcí za cenu jinou než je cena obvyklá bylo v období do 30. dubna 2015 pozbytí nároku na slevu na dani z titulu investičních pobídek a poplatník byl povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, kdy slevu uplatnil. Od 1. května 2015 došlo k zásadní změně. Poplatník, který počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém splnil všeobecné podmínky podle zákona upravujícího investiční pobídky, zvýšil základ pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích s osobami uvedenými v ustanovení § 23 odst. 7 zákona způsobem neodpovídajícím ekonomickým


principům běžných obchodních vztahů, musí podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, kdy podmínku nedodržel. Toto ustanovení je pro nositele investičních pobídek, kterých se problematika obvyklých cen týká, příjemnou novinkou, protože při porušení podmínek týkajících se ceny obvyklé nepřijdou o celou slevu na dani z titulu investičních pobídek. Problémem je však rozhodnutí, jak postupovat ve vztahu ke zdaňovacímu období, které započalo před 1. květnem 2015. Jestliže poplatník obchodoval se spojenými osobami za cenu jinou než obvyklou, je pravděpodobné, že tak činil po celé zdaňovací období. Podle znění zákona platného do konce dubna 2015 měla tato skutečnost za důsledek ztrátu celého nároku na slevu na dani. Po novele, tedy v období od května 2015, pak korekce nesprávně nastavených cen obvyklých proběhne prostřednictvím dodatečných daňových přiznání a nárok na slevu na dani z titulu investičních pobídek zůstane zachován. Přechodná ustanovení k zákonu neobsahují informaci, zda má být pro zdaňovací období roku 2015 uplatněna úprava platná do 30. dubna 2015, nebo úprava platná od 1. května 2015. Hrozí tedy riziko, že při daňové kontrole na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2015, kdy správce daně zjistí, že nositel investiční pobídky obchodoval s osobami spojenými za ceny jiné než obvyklé, bude postupovat podle znění zákona platného do konce dubna 2015. Nedokonale zpracované přechodné ustanovení zákona tak přináší další právní nejistotu daňovým poplatníkům. Z řad pracovníků správce daně už zazněly názory, že vzhledem k absenci jednoznačné úpravy přechodných podmínek zákona doporučují postup podle znění zákona do konce dubna 2015. Obranu proti pro poplatníky tvrdému postupu nelze najít ani v zákoně, ani v důvodové zprávě k němu. Poplatníci, kteří v roce 2015 uplatňují slevu na dani z titulu investičních pobídek, jsou tak vystaveni významné právní nejistotě, jestli v případě doměření daně z titulu nedodržení obvyklých cen u transakcí se spojenými osobami pozbydou nárok na celou slevu na dani, nebo jim bude doměřen rozdíl oproti ceně obvyklé a sleva na dani zůstane zachována. Jako možné řešení lze doporučit individuální žádost o stanovisko Generálního finančního ředitelství v dané věci.

Vaše kontaktní osoba:

Ing. Miroslav Kocman, LL.M. daňový poradce / Associate Partner Tel.: +420 236 163 750 E-mail: [email protected] 5

Daně aktuálně Přenesení daňové povinnosti při dodání nemovité věci Pokud se prodávající rozhodne, že u dodání nemovité věci jinému plátci DPH po uplynutí pětileté (případně dřívější tříleté) osvobozovací lhůty uplatní DPH na výstupu, použije se nově režim přenesení daňové povinnosti. Podmínkou uplatnění DPH je předchozí souhlas kupujícího. Znovuzavedení rekolaudace pro účely posouzení 5letého osvobozovacího testu při dodání nemovité věci Zdroj: archiv Rödl & Partner

> Legislativa Alexander Novák, Martina Šotníková Rödl & Partner Praha Změna definice stavebního pozemku pro účely DPH Od roku 2016 dochází k rozšíření definice stavebního pozemku. Doposud byl za stavební pozemek považován pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba. Nově je stavebním pozemkem také pozemek, na kterém má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a který je nebo byl předmětem stavebních prací nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo pozemek, v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby. Generální finanční ředitelství vydalo na konci prosince 2015 informaci, která měla problematiku uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. lednu 2016 objasnit. I po jejím vydání však zůstává celá řada sporných otázek nezodpovězena. Podle informace GFŘ se stavebními pracemi rozumí i stavební úkony za účelem odstranění stávajících staveb, které vedou ke zhotovení stavby, zejména příprava staveniště, zpevnění příjezdové komunikace nebo pozemku, výstavba inženýrských sítí nebo odlesnění pozemku. Správními úkony majícími vliv na vznik stavebního pozemku jsou například i samotné podání návrhu na změnu územního plánu nebo zahájení řízení z moci úřední. Takové podání přitom dle názoru GFŘ může, ale nemusí obsahovat zřetelné umístění nebo základní parametry budoucí stavby. Naopak správním úkonem bez vlivu na vznik stavebního pozemku může být zejména politika územního rozvoje. Stavebním pozemkem podléhajícím dani tak může být pozemek dlouho před vydáním stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby. 6

Dojde-li po 1. lednu 2016 k vydání kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby, jednotky či inženýrské sítě, začíná znovu běžet 5letý časový test pro osvobození dodání nemovité věci. Povinná elektronická forma podání v oblasti DPH Od 1. ledna 2016 je možné podávat přiznání, hlášení a přihlášky k registraci včetně jejich příloh pouze elektronicky. Povinnost elektronického podání se týká všech plátců, nově tedy i všech fyzických osob. Elektronicky tak již musí být podáno i daňové přiznání za prosinec 2015 či 4. čtvrtletí 2015 a také dodatečná přiznání za minulá období podávaná po 1. lednu 2016. Výjimkou z elektronického podání jsou hlášení o dodání a pořízení nového dopravního prostředku a registrační tiskopisy pro skupinu, neboť správce daně nezveřejnil formát a strukturu pro elektronické podání. Z informace GFŘ dále vyplývá, že v oblasti DPH bude možné i nadále využívat elektronické podání přes portál daňové správy bez elektronického podpisu s následným potvrzením v papírové formě (e-tiskopis). U ostatních daní však tento postup již není možný, pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Zvýšení sazeb odvodu z loterií a jiných podobných her S účinností od 1. ledna 2016 se novelou zákona o loteriích č. 380/2015 Sb. zvyšují sazby odvodu z loterií a jiných podobných her. V případě loterií, kursových sázek, sázkových her v kasinu, karetních turnajových a hotovostních sázkových her a ostatních loterií a jiných podobných her (včetně tombol) činí sazba odvodu 23 procent (dříve 20). Pro výherní hrací přístroje a jiná technická herní zařízení platí sazba 28 procent (dříve 20) pro poměrnou část dílčího základu a 80 Kč (dříve 55 Kč) pro pevnou část dílčího základu. Další daňová podpora biopaliv Novela zákona o spotřebních daních č. 382/2015 Sb. upravuje další daňovou podporu biopaliv. Některé sazby daně u biopaliv se od roku 2016 zvyšují s tím, že od poloviny roku

Daně aktuálně 2017 zase klesnou. Novela dále mění legislativní úpravu daně z elektřiny a obnovuje osvobození elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterou si malovýrobci vyrobí pro svoji potřebu ve výrobnách, jejichž výkon nepřesáhne 30 kW. Původní osvobození zrušila novela energetického zákona. Tuzemské cestovní náhrady 2016 Vyhláška č. 385/2015 Sb. stanovuje pro rok 2016 sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravné a průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobního vozidla se zvyšuje na 3,80 Kč. K mírnému zvýšení dochází také u stravného, které pro rok 2016 činí: > 70 Kč při pracovní cestě v trvání 5 až 12 hodin (maximální limit pro osvobození od daně je 83 Kč) > 106 Kč při pracovní cestě delší než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (maximální limit pro osvobození od daně je 127 Kč) > 166 Kč při pracovní cestě delší než 18 hodin (maximální limit pro osvobození od daně je 198 Kč) Ke snížení naopak dochází u průměrné ceny pohonných hmot: > 29,70 Kč u automobilového benzinu 95 oktanů > 33,00 Kč u automobilového benzinu 98 oktanů > 29,50 Kč u nafty

> Judikatura Jakub Šotník, Rödl & Partner Praha Je absolutní neplatnost smlouvy důvodem pro neplacení daně z nemovitostí? Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda je možné vyměřit daňovému subjektu daň z nemovitosti pouze na základě zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí, přestože daňový subjekt od počátku daňového řízení namítal absolutní neplatnost smlouvy o převodu podniku, na jejímž základě předmětnou nemovitost nabyl. Předmětem sporu v posuzované věci tedy bylo, zda měl správce daně v rámci předběžné otázky zkoumat, kdo byl skutečným vlastníkem předmětných nemovitostí, nebo jestli se měl pouze spokojit s údaji uvedenými v katastru nemovitostí. Správce daně k tomu uvedl, že se nabytí vlastnického práva rozpadá do dvou fází, kdy samotnou smlouvou (první fáze) vlastnické právo ještě nevznikne, neboť to se stane až vkladem do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí katastrál-


ního úřadu (druhá fáze). Dle názoru správce daně je přitom katastr nemovitostí založen na právní domněnce správnosti jednotlivých zápisů, tj. pokud není předložen důkaz opaku, jsou v katastru nemovitostí obsažené informace v souladu se skutečností (princip materiální publicity). Navíc správce daně podpořil toto své tvrzení rovněž odkazem na nový občanský zákoník, který tento princip ještě více rozšiřuje. Správce daně proto uzavřel, že si o otázce vlastnictví nemovitosti nebyl v rámci daňového řízení oprávněn učinit úsudek sám, neboť zápisem vlastnického práva v katastru nemovitostí byla pro něj tato otázka vyřešena. Nejvyšší správní soud však ve svém rozhodnutí takový postup správce daně odmítl. Naopak uvedl, že správce daně může být v dobré víře v zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí pouze za situace, kdy lze soulad zápisu v katastru nemovitostí se skutečným stavem považovat za jednoznačný a nepochybný. Pokud naopak o vlastnictví nemovitosti vzniknou jakékoli pochybnosti, má správce daně posoudit otázku vlastnictví jako předběžnou otázku. Tato situace nastala dle Nejvyššího správního soudu v jím posuzovaném případu, neboť daňový subjekt na takový nesoulad mezi skutečností a zápisem vlastnického práva v katastru nemovitostí od počátku daňového řízení poukazoval. Pokud je totiž smlouva, na jejímž základě dochází k převodu vlastnického práva k nemovitosti, absolutně neplatná, nemůže na jejím základě vzniknout ani vlastnické právo nabyvatele, byť by bylo (nesprávně) zapsáno v katastru nemovitostí. Správce daně tudíž nemohl být v posuzovaném případě ve vztahu k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí v dobré víře. Do kdy se lze se domáhat vrácení úhrady daně z převodu nemovitostí na základě absolutně neplatného převodu? V daném případě došlo na základě kupní smlouvy k převodu nemovitosti, přičemž prodávající platnost této kupní smlouvy následně napadl. Civilní soudy, které se problematikou platnosti kupní smlouvy zabývaly, její neplatnost potvrdily. Na základě těchto rozsudků podal daňový subjekt (kupující) návrh na obnovu řízení a domáhal se vrácení uhrazené daně z převodu nemovitostí, kterou jako ručitel na výzvu správce daně uhradil. Odvolací finanční ředitelství však následně odvolací řízení zastavilo z důvodu uplynutí lhůty k podání návrhu na obnovu řízení. Věc se následně dostala až do rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, který rozhodl, že pokud nedošlo k převodu vlastnictví nemovitosti, neboť smlouva byla absolutně neplatná, ovšem přesto byla na základě tohoto neplatného převodu pravomocně vyměřena daň z převodu nemovitostí, bylo možno se domáhat obnovy řízení – a tedy i vrácení nezákonně uhrazené daně – nejpozději ve lhůtě pro vyměření daně (tj. ve lhůtě 3 let). Rozšířený senát svůj závěr zdůvodnil tím, že přestože byla daň z převodu nemovitosti vyměřena na základě absolutně neplatné kupní smlouvy, je platební výměr vydaný správcem 7

Daně aktuálně daně považován za správní akt, na který se vztahuje presumpce správnosti. Pokud jej tedy chce daňový subjekt změnit, respektive zrušit, musí tak jeho nezákonnost odstranit zákonem stanoveným způsobem (odvolání, obnova řízení apod.). Rozšířený senát k tomu dále uvedl, že je mu zřejmé, že lhůta, kterou zákon dává daňovému subjektu pro zahájení daňových řízení, na jejichž základě by mu byla v případech absolutně neplatných smluv vrácena jím uhrazená daňová povinnost, je tímto značně omezena, což v mnoha případech povede k nespravedlivé tvrdosti. Rozšířený senát dále uvedl, že úmyslem zákonodárce nebylo založení časově neomezené možnosti daňového subjektu domáhat se vrácení uhrazené daně v případě absolutně neplatné smlouvy. Dle rozšířeného senátu se může zdát takové časové omezení jako nespravedlivé, zohledňuje však zásadu stability a právní jistoty.

Daně krátce Lex GATCA Ministerstvo financí zveřejnilo předběžný seznam smluvních států a rozhodných dnů pro účely aplikace novely zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která nebyla k datu plánované účinnosti, tj. k 1. lednu 2016, schválena. Závazný seznam bude zveřejněn, jakmile bude novela schválena.

doplnění je povinné vykazování statistiky ze strany odpovědných orgánů. Nové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění Od roku 2016 budou prováděny nové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s Kolumbií, Lichtenštejnskem a Pákistánem. Dále se protokolem mění smlouva s Ukrajinou. Předmětem ratifikačního procesu jsou smlouvy s Íránem, Kazachstánem a Kosovem. Změny Českých účetních standardů V návaznosti na novelu zákona o účetnictví a jeho prováděcí vyhlášky dochází také ke změně účetních standardů. Nové znění standardů se použije poprvé v účetním období začínajícím 01.01.2016. Pro účetní období započaté v roce 2016 je vydán nový standard č. 24 Srovnatelné období za účetní období započaté v roce 2016. Součástí tohoto standardu je převodový můstek označení položek účetní závěrky platných k 31. prosinci 2015 a k 1. lednu 2016. Změny v umístění spisu na vybraných finančních úřadech

Uvedená novela má na základě požadavků EU sjednotit postupy při automatické výměně daňových informací podle globálních standardů (GATCA) a současně ruší zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech s USA pro účely správy daní (FATCA), a ustanovení § 38fa zákona o daních z příjmů týkající se platebního zprostředkovatele.

S účinností od 21. května 2016 dojde ke změně rozsahu poskytovaných služeb a provozu 23 územních pracovišť finančních úřadů (například Kraslice, Podbořany, Přelouč, Bohumín, Český Těšín). Na těchto vybraných územních pracovištích již nebudou umístěny spisy daňových poplatníků nebo jejich části. Ministerstvo financí zveřejnilo seznam územních pracovišť, kde budou spisy nově umístěny. V této věci se očekává nový pokyn GFŘ-D-23.

Sdělení GFŘ k uplatňování pojistného na soukromé životní pojištění

Kontakt: [email protected] [email protected]

GFŘ zveřejnilo nový možný vzor Potvrzení o zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění. Tento nový vzor zohledňuje novou podmínku pro uplatnění pojistného zaplaceného na soukromé životní pojištění, kdy od roku 2015 nesmí být v pojistné smlouvě umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik smlouvy. Změna Metodického pokynu pro podání oznámení o podezřelém obchodu Ministerstvo financí rozšířilo požadavky na uváděné identifikační údaje oznamovatele podezřelého obchodu. Nově se v oznámení podezřelého obchodu bude uvádět odkaz na příslušné ustanovení zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti odpovídající typu povinné osoby. Důvodem Zdroj: archiv Rödl & Partner

8

Ekonomika aktuálně



> Čtyři kategorie účetních jednotek – která je ta Vaše? Ivan Brož, Lukáš Vorel, Rödl & Partner Praha

Úvodem > N ovela zákona o účetnictví účinná od 1. ledna 2016 zavádí čtyři kategorie účetních jednotek. Každá účetní jednotka bude muset nalézt „svou“ kategorii, do které dle stanovených kritérií náleží. Jakým způsobem postupovat?

Novela zákona o účetnictví č. 221/2015 Sb. ze dne 12.08.2015 vnesla do českého účetnictví řadu změn. Těmto změnám jsme se již věnovali v minulých vydáních, dnešní článek se zaměřuje konkrétně na novinku týkající se zavedení čtyř kategorií účetních jednotek. Každá účetní jednotka musí od 1. ledna 2016 (v případě, že účetní období = kalendářní rok), respektive k pozdějšímu datu (v případě, že účetní období = hospodářský

rok) provést své zařazení do některé ze zákonem definovaných kategorií. Se zařazením účetní jednotky do dané kategorie souvisí řada dalších skutečností vyplývajících ze zákona o účetnictví a prováděcí vyhlášky pro podnikatele č. 500/2002 Sb., například povinnost sestavit rozvahu a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, možnost sestavit je ve zkráceném rozsahu, obsah informací zahrnutých do přílohy k účetní závěrce a podobně (blíže viz dřívější články). Pro účetní jednotky je proto velmi důležité umět jasně identifikovat, do které kategorie patří. Za normálních okolností nemusí se zařazením čekat (a to ani účetní jednotky s hodnotami na pomezí hraničních hodnot kritérií) až do konce účetního období započatého 1. lednem 2016 či později (například v případě hospodářského roku). Plně postačí okamžik schválení účetní závěrky za účetní období kalendářního roku 2015, respektive za účetní období, které započalo a neskončilo před 1. lednem 2016. Kritéria pro jednotlivé kategorie účetních jednotek Kritéria dle § 1b novelizovaného zákona o účetnictví si připomeňme v následující tabulce:

Kritéria (hraniční hodnoty) (nutno překročit alespoň 2 ze 3)

Podmínky k rozvahovému dni Kategorie účetní jednotky Mikro

Aktiva celkem

Roční úhrn čistého obratu

Průměrný počet zaměstnanců

nepřekračuje alespoň 2 kritéria

do 9 mil. Kč včetně


do 10 zaměstnanců včetně

A

B

N/A

Malá

není mikro





Střední

není mikro ani malá



do 1.000 mil. Kč včetně


překračuje alespoň 2 kritéria

nad 500 mil. Kč

nad 1.000 mil. Kč

nad 250 zaměstnanců

Velká

N/A

9

Ekonomika aktuálně Účetní jednotka musí pro zařazení do jedné z kategorií k rozvahovému dni splnit výše zmiňované podmínky současně, a sice vždy dvě ze tří. Pro úplnost ještě dodejme, že účetní jednotky, které jsou subjekty veřejného zájmu, a vybrané účetní jednotky se vždy považují za velkou účetní jednotku. Zařazení do kategorie účetních jednotek od 1. ledna 2016 Je podstatné zmínit skutečnost, že při prvním zařazení do zákonem stanovené kategorie účetních jednotek dle nového zákona, tj. pro období po 1. lednu 2016 (v případě, že účetní období = kalendářní rok), respektive k pozdějšímu datu (v případě, že účetní období = hospodářský rok) je pro vyhodnocení kritérií klíčová účetní závěrka sestavená k rozvahovému dni 31. prosince 2015 (v případě, že účetní období = kalendářní rok), případně k pozdějšímu datu (v případě, že účetní období = hospodářský rok končící po 31. prosinci 2015). Tato skutečnost je upravena v přechodných ustanoveních zákona o účetnictví, respektive v čl. II, bodě 4 zákona č. 221/2015 Sb., kterým byl zákon o účetnictví novelizován, a které zní: „V účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvaho-

vému dni bezprostředně předcházejícího účetního období.“ Pro odstranění jakýchkoliv případných nejistot připomínáme, že účetní jednotka by z této účetní závěrky měla vzít v úvahu pouze hodnoty za běžné účetní období, nikoliv též za minulé účetní období. Zařazení do kategorie účetních jednotek v následujících účetních obdobích V účetním období, které započne v roce 2016, provede účetní jednotka první zařazení do stanovené kategorie. V každém z následujících účetních období účetní jednotka porovná hodnoty z účetní závěrky s kritérii pro jednotlivé kategorie a zjistí, do jaké kategorie dle aktuálních hodnot patří. Ke změně kategorie účetní jednotky ovšem dojde teprve v okamžiku, kdy účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat dvě kritéria (hraniční hodnoty) dvakrát za sebou, což znamená, že účetní jednotka se přeřadí do jiné kategorie teprve od účetního období následujícího po dvou zmiňovaných účetních obdobích. Pokud účetní jednotka bude například dle hodnot roku 2015 zařazena mezi střední účetní jednotky a v roce 2016 a 2017 splní kritéria pro zařazení mezi velké účetní jednotky, přeřadí se mezi velké účetní jednotky teprve v roce 2018.


10

Ekonomika aktuálně / Rödl & Partner Intern Definice kritérií (hraničních hodnot) – změny Při zařazování účetních jednotek do jednotlivých kategorií používá zákon o účetnictví jako kritéria pojmy aktiva celkem, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců. I v definici těchto pojmů přináší novela změny, které stojí za to zmínit. Znění zákona o účetnictví platné do 31. prosince 2015 definovalo pojem aktiva celkem jako úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3 zákona o účetnictví (opravné položky a odpisy majetku), tj. aktiva brutto. Tato definice aktiv celkem ve znění zákona o účetnictví účinném od 1. ledna 2016 již není zahrnuta. Nově je pojem aktiva celkem v zákoně o účetnictví definován jako úhrn aktiv zjištěný z rozvahy, tedy jako aktiva netto. V případě samotné definice pojmu roční úhrn čistého obratu nedošlo v rámci novelizace zákona o účetnictví ke změně. Vliv na stanovení výše ročního úhrnu čistého obratu od 1. ledna 2016 má nicméně změna ve vykazování změny stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Tyto dvě položky výkazu zisku a ztráty byly dle znění vyhlášky č. 500/2002 Sb. pro podnikatele platného do 31. prosince 2015 vykazovány ve výnosech, zatímco novelizovaná vyhláška č. 500/2002 Sb. pro podnikatele přiřadila s účinností od 1. ledna 2016 obě položky mezi nákladové položky výkazu zisku a ztráty. Domníváme se, že jak novou definici pojmu aktiva celkem, tak změny ve vykazování změny stavu zásob vlastní činnosti a aktivace, respektive jejich vliv na výpočet výše ročního úhrnu čistého obratu, je třeba aplikovat již při prvním zařazování účetních jednotek do výše popsaných kategorií po 1. lednu 2016, které bude provedeno na základě hodnot k rozvahovému dni 31. prosince 2015 (v případě, že účetní období = kalendářní rok), případně pozdějšímu (v případě, že účetní období = hospodářský rok končící po 1. lednu 2016). Účetní jednotka by dle našeho názoru měla pracovat s hodnotou aktiva netto a přepočítat roční úhrn čistého obratu dle znění zákona o účetnictví a vyhlášky pro podnikatele účinných od 1. ledna 2016. Závěr Chceme-li vědět, do jaké kategorie „naše“ účetní jednotka po novelizaci účetních předpisů patří, není, ani v případě účetních jednotek na pomezí hraničních hodnot kritérií, třeba čekat do konce účetního období, které započalo 1. ledna 2016 či později (například u hospodářského roku). Stačí mít k dispozici schválenou účetní závěrku za účetní období končící k 31. prosinci 2015 či za účetní období, které započalo a neskončilo před 1. lednem 2016. Při hodnocení kritérií v této účetní závěrce však musíme zohlednit definice


pojmů již podle novelizovaného znění. Provedené zařazení účetní jednotky do jedné z kategorií nám pak vydrží nejméně po dvě účetní období.

Vaše kontaktní osoba:

Ing. Ivan Brož, FCCA auditor / Partner Tel.: +420 233 111 222 E-mail: [email protected]

> Akce / Připravujeme pro Vás: únor–červen 2016 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Únor Projektové školení zaměstnanců 24. února 2016, konferenční sál Rödl & Partner, Praha Přednáší: Alena Spilková, Olga Lošťáková Efektivní řízení územních samosprávných celků a jejich organizací 25. února 2016, Krajský úřad Kraje Vysočina, Jihlava Přednáší: Václav Vlk Březen Dotační příležitosti pro podnikatele v roce 2016 se zaměřením na dotační tituly pro velké podniky 30. března 2016, konferenční místnost Rödl & Partner Přednáší: Jana Hrubá Rypová a hosté Duben Novinky DPH a první zkušenosti s kontrolním hlášením 6. dubna 2016, konferenční místnost Rödl & Partner Praha Přednáší: Hana Procházková, Alexander Novák Jednatel s.r.o. – povinnosti a odpovědnost v souvislostech 7. dubna 2016, Konferenční centrum U Hájků, Praha Přednáší: Pavel Koukal, Jaroslav Dubský, Miroslav Kocman, Petr Tomeš, Alena Spilková Daňová konference 7. dubna 2016, Clarion Congress Hotel Prague Přednáší: bude upřesněno 11

Rödl & Partner Intern Mandantenbrief Pracovní doba a doba odpočinku 13. dubna 2016, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Václav Vlk, Eva Blechová

Co nového v Corporate Compliance 2016 25. května 2016, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Pavel Koukal a hosté

Přeshraniční zaměstnávání 27. dubna 2016, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Thomas Britz, Regina Huntley, Alena Spilková

Praktické zkušenosti s kontrolním hlášením 26. května 2016, hotel Holiday Inn, Brno Přednáší: Milan Mareš a tým

Květen

Červen

Novinky v českém účetnictví – sestavování Cash Flow, přílohy k účetní závěrce, další novinky z praxe 4. května 2016, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Jaroslav Dubský, Dušan Marek, Jan Čadílek

Jak se vyvarovat rizik v obchodních smlouvách – právní, daňový a účetní pohled 1. června 2016, konferenční centrum U Hájků, Praha Přednáší: Pavel Koukal, Jaroslav Dubský, Ivan Brož, Miroslav Kocman

Novinky v českém účetnictví – sestavování Cash Flow, přílohy k účetní závěrce, další novinky z praxe 11. května 2016, hotel Holiday Inn, Brno Přednáší: Jaroslav Dubský a tým

Více o programu a online přihlášky na http://www.roedl.com/cz/cz/akce/aktualni_akce.html Změna programu vyhrazena.

-jsd-

Zásoby – novinky a příklady z praxe 18. května 2016, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: David Trytko, Lenka Kudrnová

Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner

„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“

„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo také i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.

Castellers de Barcelona

Mandantenbrief Únor 2016, MK ČR E 16542 Vydavatel:

Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz

Redakce:

Ing. Jana Švédová – [email protected]

Layout/Sazba: Rödl & Partner – [email protected]

Tento newsletter je nezávaznou informační brožurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního poradenství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Partner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale převzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost informací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit poradenskou zakázkou. Rödl & Partner nepřejímá odpovědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků newsletteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.

Tvoříme základy Mandantenbrief

Recommend Documents