Tvoříme základy Mandantenbrief
Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Červenec/Srpen 2013 · www.roedl.cz
Obsah: Právo aktuálně > Koná se valná hromada v každé s.r.o.? > Řetězení pracovních poměrů na dobu určitou nově od 1. srpna Daně aktuálně > Povodně a daně Ekonomika aktuálně > Jak na opravy chyb minulých období v účetnictví? Rödl & Partner Intern > Lidé u Rödl & Partner
> Koná se valná hromada v každé s.r.o.? Václav Vlk, Rödl & Partner Praha
Úvodem > V následujícím textu se dozvíte, zda je valná hromada nejvyšším orgánem skutečně každé společnosti s ručením omezeným, zda musí jednatel jediného společníka pozvat na valnou hromadu a sepsat o takové valné hromadě zápis.
„Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti,“ stanoví pro společnost s ručením omezeným na první pohled vcelku jednoznačně první věta § 125 odst. 1 obchodního zákoníku. Pozorný čtenář, který si povšiml nadpisu tohoto příspěvku, však již jistě tuší, že věc nebude tak jednoduchá. Malou nápovědou může být samo označení valná hromada. Evokuje totiž, že se na valné hromadě shromáždí společníci. Ostatně, víte že podle českého práva může mít společnost s ručením omezeným až padesát společníků? Vedle společností s několika společníky nejsou však, jak dobře známo, žádnou výjimkou společnosti se společníkem jediným. Ani v takovém případě nedbáme na příbuznost slova „hromada“ se slovem „shromáždit se“ a necháme i jediného společníka účastnit se valné hromady? Odpověď nalezneme v § 132 obchodního zákoníku. Má-li společnost jediného společníka, valná hromada se nekoná a působnost valné hromady vykonává tento společník. Ačkoli je toto pravidlo obsaženo v obchodním zákoníku od samého počátku jeho účinnosti, praxe po celých více než dvacet let často chybuje. Jednatelé zvou jediného společníka na valnou hromadu a sepisují zápisy z valných hromad, kterých se účastnil právě jediný společník a tak dále. Pokud má společnost jediného společníka, lhostejno zda osobu fyzickou či právnickou, není na místě o valné hromadě v takové společnosti vůbec hovořit. Valná hromada v takových společnostech prostě není, nesvolává se, neschází se. Působnost valné hromady vykonává jediný společník. Zákon mu ukládá, aby svá rozhodnutí učinil v písemné formě. Je vhodné takový dokument nadepsat například „rozhodnutí jediného společníka“ či „rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady“. O valnou hromadu se však, opakujeme, nejedná. Tam, kde se ve vícečlenných společnostech o rozhodnutí valné hromady sepisuje notářský zápis (nejčastěji změna společenské smlouvy či zvýšení či snížení základního kapitálu), musí být pořízen i o rozhodnutí jediného společníka. 1
Právo aktuálně > Řetězení pracovních poměrů na dobu určitou nově od 1. srpna Eva Blechová, Rödl & Partner Praha
Úvodem
Zdroj: morguefile.com
Písemné rozhodnutí jediného společníka má být doručeno jednateli společnosti. Zákon počítá také s doručením takového rozhodnutí dozorčí radě, ale ta je, jak dobře víme, v českých společnostech s ručením omezeným úkazem vskutku raritním. Obchodní zákoník uvádí, že jediný společník je oprávněn vyžadovat, aby se rozhodování jediného společníka účastnil i jednatel společnosti. Jediný společník před tím, než rozhodnutí v předepsané písemné formě učiní, obvykle vyzve jednatele, aby se k předpokládanému rozhodnutí vyjádřil. Nic mu však nebrání, aby rozhodnutí učinil bez jakékoli konzultace se statutárním orgánem společnosti. Doplňme, že výše uvedené platí obdobně i pro akciovou společnost. Pokud má jediného akcionáře, nekoná se ani tam valná hromada a jediný společník rozhodne svým písemným rozhodnutím. Zákon o obchodních korporacích, který by měl být od 1. ledna 2014 jedním z nástupců současného obchodního zákoníku, sice přináší desítky velmi významných změn v oblasti práva obchodních společností, pravidlo, že působnost valné hromady v jednočlenné společnosti vykonává její společník, však nemění. I po Novém roce 2014 tak bude platit, že ve společnostech s ručením omezeným (a v akciových společnost rovněž), které mají jen jediného společníka, se valná hromada nekoná.
Kontakt pro další informace:
Mgr. Václav Vlk Advokát/Associate Partner Tel.: +420 236 163 720 E-mail:
[email protected] 2
> D ne 31. května 2013 podepsal prezident republiky zákon, kterým se mění zákoník práce č. 262/2006 Sb., ve znění dosavadních změn a doplňků (dál jen „zákoník práce“). Tímto krokem byl završen poměrně dlouho (více než 8 měsíců) trvající proces projednávání návrhu zákona, přestože se týkal prakticky jen jedné otázky a jednoho paragrafu, a to konkrétně uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou.
To platí i přesto, že okruh řešené problematiky se v průběhu projednávání rozšířil ještě o další bod, kterým je zkrácení doby nepřetržitého odpočinku pro zaměstnance od 18 let věku z dosavadních 12 hodin na 11 hodin. Jde však ve srovnání se shora uvedenou základní změnou o otázku nepodstatnou, a proto jí nebude v tomto článku věnována další pozornost. Schválený zákon, kterým se změnil zákoník práce v úpravě sjednávání pracovního poměru na dobu určitou, byl publikován v částce 70 Sbírky zákonů dne 21.06.2013 pod číslem 155/2013 Sb. Zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013. Změna úpravy doby určité byla netrpělivě očekávána nejen zaměstnavateli, kterým současný stav přinejmenším komplikoval přijímání zkušených a vyškolených zaměstnanců jen na dobu aktuální potřeby, a to zejména tehdy, jednalo-li se o sezónní práce, ale i občany, kteří z jakéhokoliv důvodu chtěli být zaměstnáni v pracovním poměru právě jen po určitou dobu v roce, ovšem opakovaně. Právní úprava pracovních poměrů na dobu určitou platná do 31. července 2013 Dřívější právní úprava (platná od ledna 2012 do konce července 2013) byla sice tehdy přijata se zdůvodněním, že je v zájmu zaměstnanců a jejich ochrany před nejistotou řetězení krátkodobých zaměstnání, ovšem jak to tak bývá, když se právní úprava provádí od stolu a jen s upnutím se na jeden cíl, nakonec se ukázalo, že nevyhovuje prakticky ani jednomu z účastníků pracovněprávního vztahu, tedy nejen zaměstnavatelům, ale ani mnohým zaměstnancům. Nezanedbatelná byla mimo jiné i skutečnost, že tato právní úprava ve svém důsledku snižovala zaměstnatelnost osob, jejichž práci/ službu zaměstnavatelé potřebují jen po určitou část roku (pár měsíců), ovšem pravidelně každý rok, tedy opakovaně jen po dobu určitou. Podle tehdejších pravidel však mohli tímto způsobem zaměstnavatelé pokrýt své potřeby nanejvýš
Právo aktuálně
3× 3 roky a pak byli nuceni hledat a opětovně vyškolovat a zaučovat „nové“ zaměstnance, s nimiž by v dalších nejvýše 3 letech opět uzavírali pracovní poměry na dobu určitou v trvání vždy jen pár měsíců. Připomeňme, že podle tehdejší právní úpravy, obsažené v § 39 zákoníku práce, nesměla sjednaná doba určitá trvání pracovního poměru přesáhnout 3 roky s tím, že u stejného zaměstnavatele mohla být doba určitá (a to i kratší než 3letá) opakovaně sjednávána nebo prodlužována celkem nejvýše 3× (tedy po prvním sjednání doby určité ještě nejvýše 2×). Další pracovní poměr na dobu určitou bylo možné pak uzavřít až po uplynutí 3 let ode dne, kdy skončil poslední pracovní poměr sjednaný na dobu určitou. Pro běžnou podnikatelskou sféru pak z uvedeného pravidla neplatila žádná výjimka. Problémy tak nastávaly nejen u sezónních prací (zejména v zemědělství nebo ve stavebnictví), ale i v dalších případech, jako jsou opakující se nebo navazující zástupy za rodiče čerpající mateřskou a/nebo rodičovskou dovolenou či za dlouhodobě nemocné zaměstnance. Tato právní úprava byla kritizována i z hlediska omezení konkurenceschopnosti našich podnikatelských subjektů, neboť jim bránila v tom, aby zaměstnávaly zaměstnance flexibilně, podle požadavků trhu. Jak vyplývá z důvodové zprávy k novele zákoníku práce, „nutí současná úprava zaměstnavatele v řadě případů bez racionálního důvodu k rozvázání pracovních poměrů, na jejichž trvání by měli zájem oba jeho účastníci. Tím dochází mj. k omezení konkurenceschopností českých podnikatelských subjektů.“ Varianta zaměstnávání agenturních zaměstnanců řešila problém jen částečně a mnohdy na úkor kmenových a tudíž kvalifikovaných zaměstnanců, nehledě na to, že agenturní zaměstnanci jsou pro zaměstnavatele zpravidla dražší. Pro úplnost je však třeba konstatovat, že nová úprava pracovních poměrů na dobu určitou se sjednávání pracovních smluv zaměstnanců s agenturami práce nijak nedotkne. Řetězení pracovních poměrů a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr V této souvislosti je vhodné zmínit možnost, kterou zaměstnavatelé mohli i při dřívější právní úpravě, kterou bylo omezeno řetězení pracovních poměrů na dobu určitou, využít (a budou ji moci využívat i poté, co vstoupila v účinnost shora uvedená poslední novela zákoníku práce). Touto možností je využití institutu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, to je dohody o pracovní činnosti a/nebo dohody o provedení práce (dál jen „dohody“), neboť omezující úprava v § 39 zákoníku práce se na tyto dohody nevztahuje. Konečně citované ustanovení § 39 výslovně hovoří „jen“ o pracovních poměrech. Nelze tedy ani považovat za nedovolenou a nezákonnou situaci, kdy zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem v průběhu až 3 let 3× pracovní poměr na dobu určitou a po skončení poslední ze sjednané doby určité trvání pracovního poměru
Vydání: Červenec/Srpen 2013
pak v době dalších 3 let se stejným zaměstnancem uzavře některou z dohod, a to v průběhu takového 3letého období opakovaně, ať již na dobu (jakkoli) určitou nebo neurčitou. Nic nebrání zaměstnavateli, aby po tomto 3letém období pokrytém řadou dohod se stejným zaměstnancem uzavřel opět pracovní poměry na dobu určitou (ve smyslu pravidel dle § 39 zákoníku práce). Ovšem i využívání dohod má svá pravidla spočívající zejména v omezení rozsahu, v jakém zaměstnanci mohou na obě dohody pro zaměstnavatele konat práci. Proto je třeba jen uvítat, že nová pravidla, která přinesla již schválená novela zákoníku práce, odstraní potíže, které zaměstnavatelům působí přikazující právní úprava, a to alespoň pro určité okruhy prací a zaměstnanců. Nová pravidla pracovního poměru na dobu určitou V čem tedy nová – částečně liberující – právní úprava konkrétně spočívá? Do § 39 byl vložen nový odstavec (označený číslem 4) tohoto znění: 4) Jsou-li u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmínky, že jiný postup bude těmto důvodům přiměřený a písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací upraví a) bližší vymezení těchto důvodů, b) pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou, c) okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat, d) dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá. Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace; vnitřní předpis musí obsahovat náležitosti uvedené ve větě první.“. V podstatě se do § 39 zákoníku práce „vrací“ právní úprava výjimek z obecné právní úpravy pracovního poměru na dobu určitou v případech vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo z důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce. Co musí učinit zaměstnavatel, aby mohl novou právní úpravu využít? Předně si uvědomit, že se „nová“ úprava týká výlučně případů, kdy jsou dány „vážné provozní důvody“ nebo „důvody spočívající ve zvláštní povaze práce“. Tyto vážné důvody, jakož i okruh zaměstnanců, kterých se v jejich důsledku zvláštní postup týká, musí být zaměstnavatel schopen vymezit, a to buď v kolektivní smlouvě uzavřené 3
Daně aktuálně
s odborovou organizací, která u něj působí, anebo ve vnitřním předpisu, pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí. Přijatá změna v citovaném § 39 zákoníku práce by měla představovat předně možnost zaměstnávat na „neomezenou“ dobu určitou sezónní zaměstnance, aniž by bylo nutné dodržovat dobu 3 let od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou. V úvahu však mohou přijít i další důvody a situace pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou, které budou spočívat v provozních důvodech zaměstnavatele nebo ve zvláštní povaze práce zaměstnance. Lze mít zato, že za vážným provozním důvodem by mohla být například i nutnost zajistit výkon určitých prací po dobu, kdy kmenoví zaměstnanci jsou dlouhodobě nepřítomni v práci pro překážku na jejich straně (například z důvodu mateřské/rodičovské dovolené nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti). V zájmu ochrany zaměstnanců citovaná úprava v § 39 zákoníku práce výslovně stanoví, že „nové“ podmínky může zaměstnavatel využít jen v případě, že půjde o „důvody, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby se zaměstnancem sjednal pracovní poměr na dobu neurčitou“ a dále určuje povinné náležitosti dohody zaměstnavatele a odborové organizace nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele (nepůsobí-li u něj odborová organizace) o vážných provozních důvodech. Těmito povinnými náležitostmi dohody/vnitřního předpisu konkrétně jsou: > bližší popis vážných důvodů umožňujících odchýlení se od obecné úpravy, > určení okruhu zaměstnanců, kterých se má jiný postup (zvláštní úprava) týkat, > popis jiného postupu zaměstnavatele při opakování pracovních poměrů na dobu určitou, > stanovení omezující podmínky, že jiný postup zaměstnavatele musí být přiměřený vážným důvodům na jeho straně, > doba, na kterou se dohoda uzavírá nebo vydává vnitřní předpis (resp. jeho účinnost). Ještě je třeba dodat, že i když podle našich zkušeností není obvyklé, aby zaměstnavatelé poskytovali zaměstnancům s pracovním poměrem na dobu určitou jiné, respektive menší výhody než těm, které zaměstnávají na dobu neurčitou, zdůrazňuje důvodová zpráva a komentáře vydávané k poslední novele zákoníku práce právě i nezbytnost poskytovat oběma skupinám zaměstnanců stejné benefity. Týká se to například prodloužení délky dovolené nad zákoníkem práce stanovený minimální rozsah nebo příspěvek zaměstnavatele na stravování a podobně. Věříme, že uvedenou změnu právní úpravy, která nesporně může přispět ke zpružnění trhu práce a konkurenceschopnosti, budou zaměstnavatelé využívat ke svému prospěchu a že tato úprava posílí rovněž ochranu a jistotu zaměstnanců a jejich odůvodněné zájmy. 4
Kontakt pro další informace:
JUDr. Eva Blechová Advokátka/Associate Partner Tel.: +420 236 163 760 E-mail:
[email protected]
> Povodně a daně Václav Olšanský, Rödl & Partner Praha
Úvodem > V souvislosti s nedávno proběhlými povodněmi ministr financí vydal v červnu 2013 rozhodnutí, kterým se snaží zmírnit dopady této události na daňové subjekty. Současně Generální finanční ředitelství vydalo informaci k dani darovací v případě poskytnutí bezúplatné pomoci osobám postiženým povodněmi.
Rozhodnutí ministra financí ke zmírnění dopadů povodní na daňové subjekty Ve snaze zmírnit dopady nedávno proběhlých povodní převážně na podnikatele ministerstvo financí připravilo několik opatření. Tato jsou realizována formou rozhodnutí ministra financí. Podle tohoto rozhodnutí je prominuto: 1. Úhrada daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých došlo k mimořádné události, a to ve výši odpovídající výši skutečné škody vzniklé na majetku poplatníka používaného k činnostem, z nichž plynou příjmy, které jsou předmětem daně, v důsledku mimořádné události na území, pro něž byl vyhlášen nouzový stav. Výše skutečné škody musí být doložena posudkem pojišťovny v případě, že je tento majetek pojištěn. Není-li tomu tak, musí být přiložen posudek znalce. Posudky poplatník předloží současně s podáním daňového přiznání; 2. Úhrada daně z příjmů fyzických osob poměrně připadající na dílčí základy daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu podle ustanovení § 7 a § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů"), nesnížené o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně za zdaňovací období nebo období, za které se podává
Ekonomika aktuálně
daňové přiznání, ve kterých došlo k mimořádné události, a to ve výši odpovídající výši skutečné škody vzniklé na majetku poplatníka používaného k činnostem, z nichž plynou příjmy podle ustanovení § 7 nebo § 9 zákona o daních z příjmů, v důsledku mimořádné události na území, pro něž byl vyhlášen nouzový stav. Výše skutečné škody musí být doložena posudkem pojišťovny v případě, že je tento majetek pojištěn, není-li pojištěn, posudkem znalce. Posudky poplatník předloží současně s daňovým přiznáním; 3. Příslušenství daně z příjmů fyzických osob vzniklé v důsledku pozdní úhrady zálohy na daň z příjmů fyzických osob podle ustanovení § 38a zákona o daních z příjmů, jejíž splatnost nastane ode dne vyhlášení nouzového stavu do 31. prosince 2013; 4. Příslušenství daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob vzniklé v důsledku pozdní úhrady daně z příjmů fyzických osob nebo daně z příjmů právnických osob, jejichž původní den splatnosti nastane ode dne vyhlášení nouzového stavu, je-li poplatníkovi povoleno posečkání úhrady této daně v důsledku mimořádné události a poplatník tuto daň zaplatí do 31. října 2013. Vzhledem k tomu, že úlevy stanovené v rozhodnutí jsou vázány na řadu podmínek, je nutné bez odkladu posoudit, zda daňový subjekt má na danou úlevu nárok a připravit potřebné dokumenty k doložení tohoto nároku, jsou-li vyžadovány. Poskytnutí bezúplatné pomoci osobám postiženým povodněmi Generální finanční ředitelství v souvislosti s povodněmi vydalo informaci k některým daňovým souvislostem poskytnutí bezúplatné pomoci těmto osobám postiženým povodněmi. Podle této informace bezúplatně poskytovaná materiální pomoc právnickými nebo fyzickými osobami, včetně poskytování služeb nebo zapůjčení techniky, je osvobozena od daně darovací, protože se jedná o poskytnutí majetku na humanitární nebo charitativní účel. Daňové přiznání k dani darovací se v tomto případě nepodává.
Vydání: Červenec/Srpen 2013
Zdroj: morguefile.com
> Jak na opravy chyb minulých období v účetnictví? Jaroslav Dubský, Jan Čadílek, Rödl & Partner Praha
Úvodem > Z měna právních předpisů upravujících účetnictví podnikatelů se dotýká mimo jiné i oprav významných chyb, kterých se účetní jednotka dopustila v minulých letech. Na tuto novelizaci je třeba správně reagovat.
S účinností od 1. ledna 2013 dochází v českých účetních předpisech ke změně v postupu oprav chyb minulých období. Tato změna má za následek to, že významné účetní chyby, kterých se účetní jednotka dopustila někdy v minulých letech, se již neúčtují a zároveň také nevykazují v rámci nákladů a výnosů běžného účetního období, ale o jejich výši se příslušně upraví výsledek hospodaření minulých let. Doposud se tedy významné opravy nákladů a výnosů minulých let zachycovaly na účtech 5. a 6. třídy, avšak od 1. ledna 2013 již pomocí zvláštního účtu ve skupině 42. Nový postup je možné využít pro účetní období, které započalo nejdříve 1. ledna 2013. Konkrétní právní úprava
Kontakt pro další informace:
Ing. Václav Olšanský Daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
Způsob opravy minulých let nově vymezuje § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb, který mimo jiné říká, že položka „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Nový postup účtování uvedených transakcí lze najít v novele Českých účetních standardů pro podnikatele (dále jen „ČÚS“), a to ČÚS č. 2, bod 2.1.4 (okamžik zaúčtování změn metod), ČÚS č. 3, bod 3.1. (první účtování o odložené dani), ČÚS č. 18, bod 3.1.10 (sledování jiného výsledku hospodaření minulých let na analytických účtech) a ČÚS č. 19, body 2.1, 3.10.2., 3.10.5., 4.7.2, 5
Ekonomika aktuálně
4.7.3 a 6.1.b. (nemožnost účtování důsledků významných oprav výnosů a nákladů a změn metod do nákladů a výnosů běžného období). Cílem níže uvedeného příkladu není jen ilustrovat uvedená ustanovení v praxi, ale také ustanovení § 4 odst. 5 citované vyhlášky, která požaduje úpravu srovnávacích údajů tak, aby tyto údaje byly srovnatelné s údaji vykazovanými v běžném období. Úpravy srovnávacích údajů nejsou zdaleka tak zřejmé, a to zejména proto, že konkrétnější úprava k tomuto požadavku chybí. Při účtování proti výsledku hospodaření minulých let (konkrétně jinému výsledku hospodaření minulých let) je třeba brát v potaz současně úpravu srovnávacích údajů v účetní závěrce. Tento postup se nazývá „retrospektivní“ účtování. V tomto případě však nepůjde o zásah do uzavřených účetních období a do schválených účetních závěrek. Veškeré účtování a úpravy budou provedeny v běžném období a v účetní závěrce za běžné období. Chyby a nedostatky účetnictví Jak bylo již zmíněno, k opravám minulých období přistoupí účetní jednotka pouze v případě, jedná-li se o chybu významnou. Jaká výše chyby je významná, se jednoznačně nedá vyčíst z žádné právní úpravy. Rozhodnutí o významnosti má v kompetenci pouze sama účetní jednotka. Ta by měla případnou zpětnou úpravu účetních zápisů pečlivě zvážit a v případě auditované účetní jednotky prodiskutovat též s auditorem, který vydal výrok k účetní závěrce, jež má být předmětem oprav. Každá chyba a opomenutí v účetní jednotce je individuální a nelze tedy taxativně vyjmenovat, co všechno může být v rámci chyb minulých období opravováno. Pro představu zde uvádíme alespoň některé možné chyby a opomenutí, u kterých je za předpokladu významnosti třeba provést úpravu. Jedná se například o následující situace: > zařazení a následné odepisování zatím nedokončené investice (např. stroje) do dokončených investic v případě, kdy ještě stroj není prakticky používán, > nezaúčtování nevyfakturované dodávky (např. služeb) na účet Dohadné účty pasivní a souvztažně do nákladů, > nevytvoření rezervy či nevyúčtování jejího čerpání, > nevytvoření či nerozpuštění opravných položek. Příklad na opravu chyby z roku 2012 Předpoklady situace: sazba daně z příjmů právnických osob je 20 %, účetní období je kalendářní rok. Výkazy i účtování jsou uvedeny v tisících Kč. Chybu považujeme za významnou. V druhé polovině roku 2013, po schválení účetní závěrky valnou hromadou, účetní jednotka zjistila opomenutí zaúčtování a zdanění tržeb z prodeje služeb ve výši 100 tis. Kč. 6
Pro ilustraci se nejprve podívejme na vybrané údaje z výkazů za rok 2012 a také na to, jak by vypadaly výkazy v roce 2013, kdyby chyba nebyla zjištěna: Výkaz zisku a ztráty 2012
Běžné období
Min. období
2 000
1 000
Tržby z prodeje služeb Daň z příjmů splatná
-400
-200
1 600
800
Běžné období
Min. období
30 000
20 000
Ner. zisk minulých let
5 000
4 200
Výsledek hospodaření běž. úč. obd.
1 600
800
400
200
Běžné období
Min. období
5 000
2 000
Zisk po zdanění
Rozvaha 2012 Pohledávky z obchodního styku
Daňový závazek
Výkaz zisku a ztráty 2013 Tržby z prodeje služeb Daň z příjmů splatná
-1 000
-400
4 000
1 600
Běžné období
Min. období
40 000
30 000
Ner. zisk minulých let
6 600
5 000
Výsledek hospodaření běž. úč. obd.
4 000
1 600
Daňový závazek
1 000
400
Zisk po zdanění
Rozvaha 2013 Pohledávky z obchodního styku
Řešení případu V situaci, kdy účetní jednotka zjistí v roce 2013 chybu, je třeba: > zaúčtovat opravu chyby, dodatečnou daň a související úrok z prodlení, > podat dodatečné daňové přiznání a zaplatit dodatečnou daň a také vyměřený úrok z prodlení, > vše správně zohlednit ve své účetní závěrce. Zaúčtování opravy chyb může vypadat následovně: Popis
Částka
Má dáti
Dal
Doúčtování výnosu roku 2012
100
311
428-2
Dodatečná daň z DPPO 2012
20
428-2
341
2
545
341
22
341
221
100
221
311
Předpis úroku z prodlení (ilustrativně) Platba dodatečné daně Úhrada pohledávky
Účet s označením 428-2 považujeme za „jiný výsledek hospodaření minulých let“, jež má svůj vlastní řádek v rozvaze. První dvě účetní operace je třeba zaúčtovat již k 1. lednu 2013 nebo k prvnímu dni měsíce následujícího po posledním uzavřeném měsíci (např. 01.07.2013), to znamená, že jdeme do minulosti tak daleko, jak je to jen možné. V podstatě se jedná o korekci počátečního zůstatku účtu nerozděleného zisku a příslušných protiúčtů.
Rödl & Partner Intern
Vydání: Červenec/Srpen 2013
Srovnatelnost údajů Po zaúčtování výše uvedených účetních operací však práce na opravě chyby nekončí. Je třeba splnit požadavek účetních předpisů a to, aby údaje uvedené ve sloupci minulé období byly srovnatelné s údaji běžného období. Musíme tedy upravit údaje minulého období tak, jako kdyby k účetní chybě vůbec nedošlo. Tržby z prodeje služeb jako údaj minulého období již nemůže mít hodnotu 2.000 tis. Kč, ale musí být upraven na správné číslo o 100 tis. Kč vyšší. Poté budou naplněny požadavky účetních předpisů, protože až teď je jasné, že meziroční nárůst výnosů byl 2.900 tis. Kč a nikoli 3.000 tis. Kč. Všechny ostatní položky je třeba opravit analogicky. Výjimku tvoří jiný výsledek hospodaření minulých let. Zde nebudeme upravovat nerozdělený zisk minulých let na výši odpovídající stavu, jako kdyby k chybě vůbec nedošlo, ale korekci provedeme separátně do jiného výsledku hospodaření minulých let v běžném období. Poté bude zřejmé, že se nejedná o nerozdělený zisk minulých let, kterým se zabývá valná hromada, ale že jde o položku, které se valná hromada ještě věnovat nemohla. V účetní závěrce za rok 2012, kterou valná hromada schvalovala, se totiž nic takového neobjevilo. Výkaz zisku a ztráty 2013
Běžné období
Min. období (upraveno)
5 000
2 100
Tržby z prodeje služeb Úrok z prodlení
-2
-
-1 000
-420
3 998
1 680
Běžné období
Min. období (upraveno)
40 000
30 100
6 600
5 000
Daň z příjmů splatná Zisk po zdanění
Rozvaha 2013 Pohledávky z obchodního styku Ner. zisk minulých let Jiný výsledek hospodaření minulých let
80
0
Výsledek hospodaření běž. úč. obd.
3 998
1 680
Daňový závazek
1 000
420
Při sestavování výkazů je zapotřebí sloupec minulého účetního období označit tak, aby bylo zřejmé, že obsahuje upravené údaje oproti údajům, které byly uvedeny v běžném období výkazů sestavených za rok 2012. Po úpravách výkazů platí analogický postup pro úpravu výkazu o změnách vlastního kapitálu. Opravu chyby bude v neposlední řadě nutné popsat v příloze účetní závěrky. Opravy chyb z let 2011 a starší Uvažujme situaci, že v průběhu roku 2013 jsme zjistili chybu jako v předchozím příkladu, vyjma toho, že tržba z prodeje služeb, která nebyla zaúčtována, se uskutečnila v roce 2011, popřípadě dříve. Postupy opravy chyby
budou analogické jako v předchozím případě. Korekce srovnávacích údajů se však bude lišit, protože se již nebude upravovat zisk roku 2012. Chyba z roku 2011, popřípadě dříve, bude mít vliv na jiný výsledek hospodaření minulých let, který uvádíme ve srovnávacím sloupci, jež představuje rok 2012. Ve výsledovce ve srovnávacích údajích za rok 2012 není však co opravovat. Opět je třeba upravit výkaz o změnách vlastního kapitálu a také opravu chyby popsat v příloze účetní závěrky.
Další použití položky „Jiný výsledek hospodaření minulých let“ Použití účtu „Jiný výsledek hospodaření minulých let“ k účelům jako je například vyplacení podílů na zisku, úhradě ztrát minulých let apod., je nutné stejně jako u ostatních položek skupiny účtů 42 schválení valnou hromadou účetní jednotky. Závěrem Provedení zaúčtování chyb minulých let, především opomenutých výnosů a nákladů (po jejich identifikaci a řádném odsouhlasení v rámci dané účetní jednotky) by nemělo činit v praxi větší problémy. Naproti tomu se jako daleko obtížnější jeví správná úprava srovnávacích údajů. Obecně však platí jednoduché pravidlo, které říká, že upravené srovnávací údaje by měly vypadat tak, jak by vypadaly předchozí účetní závěrky, kdyby k chybám vůbec nedošlo.
Kontakt pro další informace:
Ing. Jaroslav Dubský, FCCA Auditor/Associate Partner Tel.: +420 236 163 309 E-mail:
[email protected]
> Lidé u Rödl & Partner Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Společnost Rödl & Partner jmenovala nové associate partnery Jaroslav Dubský a Miroslav Kocman jsou novými associate partnery společnosti Rödl & Partner, kteří byli do těchto pozic jmenováni u příležitosti celosvětového setkání Rödl & Partner 7
Mandantenbrief Rödl & Partner Intern Forum Going Global 2013 konaném v červnu letošního roku v Norimberku.
v České republice,“ říká ke svému jmenování Miroslav Kocman.
Ing. Jaroslav Dubský, FCCA Auditor
Miroslav Kocman vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně a je absolventem postgraduálního programu mezinárodního daňového práva na Wirtschaftsuniversität Wien.
U společnosti Rödl & Partner působí jako vedoucí auditorského týmu, jež se specializuje na audity a prověrky účetních závěrek dle IFRS, HGB a českých účetních předpisů. Jeho významným zaměřením jsou mezinárodní účetní standardy IAS/IFRS. „Jmenování na pozici Associate Partner mne osobně velmi potěšilo, a to i s ohledem na mé poměrně krátké působení u Rödl & Partner. Ocenění vnímám jako výraz důvěry a zhodnocení mé práce v oblasti auditu a poradenství, současně jej však považuji za zavazující a jako velkou výzvu do budoucna. Poděkování za podporu patří i všem mým kolegům,“ hodnotí Jaroslav Dubský. Jaroslav Dubský je absolventem Vysoké školy ekonomické v oboru ekonomika zahraničního obchodu a držitelem titulu FCCA, který získal u britské Asociace certifikovaných účetních znalců.
V pozici Associate Partner je v současné době v pobočkách Rödl & Partner Česká republika čtrnáct poradců, a to zejména z řad právníků, auditorů, daňových a podnikových poradců. „Jmenování svých kolegů novými associate partnery chápu jako ocenění jejich profesních i osobních kvalit, jež jsou pro naši kancelář obrovským přínosem,“ uzavírá Petr Novotný, managing partner společnosti Rödl & Partner v České republice. Představujeme nové senior associate Rödl & Partner V červnu letošního roku byli jmenování noví senior associate společnosti Rödl & Partner. Z řad poradců Rödl & Partner Česká republika jmenovací dekret do této pozice přijali kolegové z pražské i brněnské pobočky:
Ing. Miroslav Kocman, LL.M. Miroslav Kocman působí ve společnosti Rödl & Partner od roku 2011, poslední rok jako týmový vedoucí. Věnuje se zejména přípravě daňových stanovisek v oblasti daně z příjmů a DPH, daňovým auditům, due diligence a daňové problematice přeshraničních obchodních transakcí. „Jmenování associate partnerem beru zejména jako uznání dosavadní práce celého našeho týmu. Spolupráce s kolegy, kteří odvádí každý den stoprocentní výkon, je pro mě velkou motivací v úsilí o to, aby daňové oddělení Rödl & Partner posílilo svou pozici mezi špičkovými poradenskými firmami
Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner
„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“
> Ing. Jiří Holcman, auditor, Rödl & Partner Brno > Ing. Zuzana Hošková, HR Manager, Rödl & Partner Praha > Mgr. Jitka Ivičičová, advokátka, Rödl & Partner Brno > Ing. Dita Kaválková (roz. Malíková), daňová poradkyně, Rödl & Partner Praha > Ing. Milan Mareš, daňový poradce a vedoucí daňového týmu, Rödl & Partner Brno > Dita Řezáčová, vedoucí finanční účtárny, Rödl & Partner Brno > Ing. Libor Šmejkal, auditor, Rödl & Partner Praha S novými kolegy se počet senior associate v České republice zvýšil na dvacet dva. -jsv-
„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.
Castellers de Barcelona
Mandantenbrief Červenec/Srpen 2013, MK ČR E 16542 Vydavatel:
Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz
Redakce:
Ing. Jana Švédová –
[email protected]
Layout/Sazba: Rödl & Partner –
[email protected]
Tento newsletter je nezávaznou informační brožurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního poradenství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Partner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale převzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost informací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit poradenskou zakázkou. Rödl & Partner nepřejímá odpovědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků newsletteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.