Tvoříme základy Mandantenbrief

Tvoříme základy Mandantenbrief

Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Červenec / Srpen 2016 · www.roedl.cz

Obsah:

> Jednatelé, při výplatě podílu na zisku buďte obezřetní (!)

Právo aktuálně

Petra Budíková, Karel Vlček, Rödl & Partner Praha

> Jednatelé, při výplatě podílu na zisku buďte obezřetní (!) > Právo krátce

Úvodem > C ílem naprosté většiny obchodních korporací je dosažení zisku. Bývá již pravidlem, že poté, co obchodní korporace určitého zisku dosáhne, chtějí na něm společníci participovat. Ne všichni společníci a členové statutárních orgánů obchodních korporací si však uvědomují, že o samotné výplatě (nikoli rozdělení) podílu na zisku nerozhodují společníci a ani nenastává automaticky. Rozhodují o něm členové statutárních orgánů a zákon je přitom svazuje řadou povinností.

Daně aktuálně > Elektronická evidence tržeb II > Legislativa > Daně krátce > Judikatura Ekonomika aktuálně > Kdy je správný okamžik pro zařazení dlouhodobého majetku do užívání?

Pro lepší ilustrativnost se v následujících řádcích zaměříme na výplatu podílu na zisku ve společnosti s ručením omezeným, která je v České republice mezi obchodními korporacemi nejrozšířenější.

Rödl & Partner Intern Proces rozdělení a výplaty podílu na zisku obecně > Akce / Připravujeme pro Vás: září–říjen 2016 Při dělení a výplatě podílu na zisku je nutné přísně rozlišovat mezi rozhodnutím o rozdělení zisku a rozhodnutím o vyplacení (již rozděleného zisku). Zatímco rozhodnutí o rozdělení zisku je plně v kompetenci valné hromady, o vyplacení rozděleného zisku rozhoduje jednatel. Proces rozdělení zisku a jeho výplaty lze pro zjednodušení rozdělit do několika základních kroků: > sestavení řádné nebo mimořádné účetní závěrky vykazující rozdělitelný zisk společnosti; > schválení účetní závěrky valnou hromadou společnosti; > rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku; > rozhodnutí jednatele o vyplacení podílu na zisku; > vyplacení podílu na zisku. Zdroj: archiv Rödl & Partner

1

Právo aktuálně rozhodnutí o rozdělení zisku nikoliv starší než šest měsíců nebo je možné rozhodnout jen o výplatě zálohy na podíl na zisku na základě mezitímní účetní závěrky. V praxi často dochází k tomu, že o schválení účetní závěrky, jakož i o rozdělení zisku, je rozhodováno v rámci jedné a té samé valné hromady. V této souvislosti upozorňujeme, že rozhodnutí o rozdělení zisku (naložení s hospodářským výsledkem) nesmí předcházet samotnému rozhodnutí o schválení účetní závěrky.

Zdroj: archiv Rödl & Partner

Role jednatele Podle zákona o obchodních korporacích rozhoduje o vyplacení zisku statutární orgán (jednatel). Jeho roli však nelze v žádném případě omezit na pouhé zadání příkazu k úhradě rozděleného zisku mezi společníky, případně další osoby, v elektronickém bankovnictví společnosti. Jednatel jako statutární orgán společnosti odpovídá za zájmy společnosti, a tedy i za to, že podíl na zisku bude vyplacen v souladu se zákonem o obchodních korporacích. Není-li tomu tak, zákon výslovně jednateli vyplacení podílu na zisku zakazuje, a to bez ohledu na to, jaké rozhodnutí o rozdělení zisku valná hromada přijala. Než tedy jednatel přistoupí k výplatě podílu na zisku, musí prvně přezkoumat samotné rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku, zejména pak zda byly při rozdělení zisku dodrženy všechny zákonem stanovené limity – dva (pravděpodobně) méně známé limity připomínáme níže. Dbát je však nutné i limitů ostatních, včetně těch stanovených ve společenské smlouvě společnosti. Pouhé schválení účetní závěrky ve lhůtě 6 měsíců nestačí Je obecně známo, že řádná účetní závěrka společnosti s ručením omezeným musí být schválena nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Co však bývá opomíjeno, je skutečnost, že ve stejné lhůtě musí být přijato i rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku. Dle judikatury Nejvyššího soudu České republiky použitelné i za účinnosti zákona o obchodních korporacích (srov. rozsudek sp. zn. 29 Cdo 4284/2007 ze dne 30. 9. 2009) musí být nejpozději (!) ve stejné lhůtě rozhodnuto i o rozdělení zisku. Po uplynutí této lhůty již není dle judikatury Nejvyššího soudu České republiky účetní závěrka schopna poskytnout společníkům reálný obraz účetnictví společnosti, na jehož základě mohou společníci kvalifikovaně rozhodnout o rozdělení zisku. Nedojdeli mezi společníky ve stanovené lhůtě ke shodě, jaká část zisku má být vyplacena, nebo vznikne-li požadavek na vyplacení části dosaženého zisku až po uplynutí této lhůty, je možné rozhodnutí o rozdělení zisku přijmout pouze na základě nově sestavené mimořádné účetní závěrky při přijetí 2

Tantiémy? Pouze, pokud tak stanoví společenská smlouva Rozhodne-li se společnost rozdělit část dosaženého zisku i mezi jednatele, případně další osoby, je takovýto postup možný pouze za předpokladu, že tak výslovně stanoví společenská smlouva. Není-li tomu tak, lze zisk dělit pouze mezi společníky. To však nebrání tomu, aby byli jednatelé odměněni za svou práci jiným způsobem, například ve formě poskytnutí bonusové složky odměny za výkon funkce. Podceňovaný test insolvence Byť by bylo valnou hromadou rozhodnuto o rozdělení zisku plně v souladu se zákonem a společenskou smlouvou společnosti, zákon o obchodních korporacích jednatelům zakazuje vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, či na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu (takzvaný test insolvence). Jiným právním předpisem, na který je odkazováno, je zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, jež rozlišuje dva druhy úpadku – platební neschopnost a předlužení. Jednatel je povinen před každým vyplacením podílu na zisku či zálohy na podíl na zisku provést oba dva zákonem předvídané úpadkové testy, tedy test platební neschopnosti (schopnost společnosti průběžně uhrazovat peněžité závazky, tak jak se budou stávat splatnými) a test předlužení (zda hodnota majetku společnosti převyšuje výši veškerých jejích dluhů, tedy i těch nesplatných, a to při zohlednění budoucího provozu závodu společnosti – takzvaný going concern). K výplatě podílu na zisku či zálohy na podíl na zisku může jednatel přistoupit pouze tehdy, pokud budou splněny oba úpadkové testy. Nestanoví-li společenská smlouva společnosti jinak, je podíl na zisku splatný do tří měsíců ode dne rozhodnutí o rozdělení zisku. Odpovědnost jednatele Jednatelům společností lze jen doporučit zkoumat zákonnost rozdělení zisku i provádět test insolvence velmi pečlivě – řečeno slovy zákonodárce – „s péčí řádného hospodáře“. V opačném případě se vystavují nemalému riziku odpovědnosti za případnou škodu, která může společnosti vzniknout. Jejich pozice je o to více ztížena, když zákon o obchodních korporacích automaticky předpokládá, že každý jednatel,

Právo aktuálně který s vyplacením podílu na zisku v rozporu se zákonem o obchodních korporacích souhlasil, nejednal s péčí řádného hospodáře. To prakticky znamená, že v případě soudního sporu by musel jednatel sám prokazovat, že při výplatě podílu na zisku péči řádného hospodáře neporušil a společnosti za vzniklou škodu neodpovídá (nikoliv naopak). Závěrem je nutné dodat, že na výše uvedených povinnostech jednatele nic nezmění skutečnost, že daná společnost má jediného společníka, který rozhoduje v působnosti valné hromady. Výše uvedené závěry jsou taktéž obdobně aplikovatelné i na statutární orgány akciových společností anebo družstev.

Vaše kontaktní osoba:

Vydání: Červenec / Srpen 2016

Kromě koordinovaného řízení má novela přinést sloučení územního řízení s procesem posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Nově by tak stavební úřad – pokud bude v řízení potřeba posouzení vlivu na životní prostředí – projednal žádost o vydání územního rozhodnutí též s úřadem příslušným k vyjádření se ke vlivu na životní prostředí. V neposlední řadě má novela přinést zkrácení lhůty pro podání návrhu na přezkum / zrušení opatření obecné povahy (územních plánů) na šest měsíců (současná lhůta je tři roky). K návrhu zákona bylo v mezirezortním připomínkovém řízení uplatněno přes dva tisíce připomínek, řešení připomínek tak realizaci novely z časového hlediska oproti původnímu plánu Ministerstva pro místní rozvoj protáhlo. Návrh novely v současné době projednává Legislativní rada vlády, během dlouhého legislativního procesu tak může ještě dojít k mnohým změnám. Co přinese chystaná novela občanského zákoníku?

JUDr. Petra Budíková, LL.M. advokátka / Associate Partner Tel.: +420 236 163 730 E-mail: [email protected]

Právo krátce Novela stavebního zákona: nejdříve v roce 2017? Chystaná novela zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), jejímž předmětem má být zejména zjednodušení a ulehčení povolování staveb a jejich realizace, měla podle původních záměrů Ministerstva pro místní rozvoj platit již od 1. července 2016; bude tomu však nejdříve od počátku roku 2017, pravděpodobněji však až od 1. července 2017. Jednou z klíčových novinek, kterou má připravovaná novela stavebního zákona přinést, je tzv. koordinované řízení. Povolování realizace stavebního projektu prochází dvěma do jisté míry nezávislými schvalovacími procesy: územním řízením (rozhodování zejména o umisťování staveb a o ochraně zájmů daného území) a stavebním řízením (o konkrétní podobě stavby). Dle současné právní úpravy je možnost společného územního a stavebního řízení omezena na případy, kdy je daný stavební úřad příslušný pro vedení obou řízení. Koordinované řízení umožní vedení jednoho řízení též v případě staveb, které jsou dle současné úpravy v působnosti několika stavebních úřadů (dráhy, pozemní komunikace a další stavby).

Občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) je účinný již od 1. ledna 2014. Ve své stávající podobě možná ale neoslaví ani tři roky. Dne 3. listopadu 2015 předložila Vláda ČR Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým by se občanský zákoník měl změnit. První čtení tohoto návrhu proběhlo v květnu letošního roku na 44. schůzi Poslanecké sněmovny. Některé zásahy zákonodárce jsou odůvodněny především snahou o odstranění stávajících výkladových problémů. Jde například o ustanovení § 441, odstavce 2 občanského zákoníku, které pro případy, kdy se pro právní jednání vyžaduje určitá zvláštní forma, zakotvuje požadavek této formy i pro plnou moc k těmto jednáním. To by ovšem znamenalo, že tam, kde má být právní jednání učiněno formou veřejné listiny (notářského zápisu), by bylo nutné udělit i plnou moc formou notářského zápisu. Tento příliš striktní výklad se ale v praxi neujal a legislativci nyní v návaznosti na stanovisko Nejvyššího soudu navrhují, aby zákon pro plnou moc výslovně stanovil písemnou formu s úředně ověřeným podpisem jako dostačující. Další pochybnosti by už neměly vznikat ani v otázce vztahu společného jmění manželů a podílu manžela v obchodních korporacích. Paragraf 709 ve svém odstavci 3 totiž zakotvuje pravidlo, podle kterého se součástí společného jmění stává také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel společníkem/členem v době trvání manželství (vyjma případů, kdy podíl nabyl do svého výlučného vlastnictví). Ve vztahu k druhému manželovi však nebylo zřejmé, zda se tento stává pouze oprávněným co do majetkové hodnoty tohoto podílu, nebo 3

Právo aktuálně

i společníkem/členem takové obchodní korporace. Novela zákona přináší výslovné ustanovení konformní i s předcházející právní úpravou (dle starého občanského a obchodního zákoníku), podle kterého tento případ účast druhého manžela v obchodní korporaci nezakládá (vyjma bytových družstev). Jednu z nejvýznamnějších a také nejvíce diskutovaných změn pak představuje návrh nové úpravy svěřenských fondů. Především na popud orgánů činných v trestním řízení s odkazem na možnost dosavadního zneužívání svěřenských fondů k legalizaci výnosů z trestné činnosti má totiž dojít ke zřízení centrální evidence těchto fondů a jejich obligatorní registraci. Zakladatelská smlouva jako zdroj relevantních informací dle předkladatele nepostačuje. U smluvně zřízených fondů by navíc tento zápis měl konstitutivní povahu – takové fondy by v právním slova smyslu vznikaly až okamžikem zápisu. Hlavní cíl této úpravy – odstranění anonymity původců svěřenského fondu – se zdá být i největším kamenem úrazu. Odpůrci této změny totiž hovoří o tom, že právě anonymita zakladatele i obmyšleného je někdy přímo pojmovým znakem svěřenského fondu. V praxi by pak uveřejnění některých údajů mohlo vytvořit i absurdní případy, kdy u svěřenského fondu zřízeného za účelem podpory studia zjistí takové údaje například spolužáci obmyšleného studenta. I to je důvodem, proč například ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier pokládá tuto změnu za zásadní a koncepční a byl by pro její vypuštění. Na otázku, zda vůbec a kdy se výše uvedených změn dočkáme, zatím není jednoduchá odpověď. Ze schůze Poslanecké sněmovny byl návrh postoupen k projednání parlamentním výborům. Ty jej 27. června 2016 s pozměňovacími návrhy poslancům vrátily. Druhé čtení bylo zařazeno na program 48. schůze Poslanecké sněmovny.

Pravděpodobnost, že v Německu dojde od 1. ledna 2017 ke zvýšení minimální mzdy o 34 centů, je vysoká Od 1. ledna 2017 bude poprvé dána možnost zvyšovat minimální mzdu. Možnost zvýšení minimální mzdy vyplývá ze samotného MiLoG. Poté bude možné upravovat výši minimální mzdy každé dva roky. Za úpravu minimální mzdy odpovídá komise pro minimální mzdu, takzvaná Mindestlohnkommission, skládající se z předsedy, šesti dalších stálých členů s hlasovacím právem a dále dvou členů z vědeckých kruhů bez hlasovacího práva (poradců). Komise pro minimální mzdu mohla o úpravě výše minimální mzdy poprvé rozhodnout do 30. června 2016 s účinností od 1. ledna 2017. Komise tak učinila a doporučila navýšení minimální mzdy o 34 centů. Pokud Spolkové ministerstvo práce a sociální věcí (BMAS) tomuto návrhu vyhoví, což lze předpokládat, zvýší se minimální mzda v Německu na 8,84 eur. Dopady / právní důsledky Do doby, než bude vyřešena otázka souladu MiLoG s evropským právem, nezbývá vzhledem k vysokým peněžním pokutám než doporučit, aby ustanovení MiLoG byla dodržována. Zaměstnanci vykonávající činnost na území Spolkové republiky Německo tak musí obdržet minimální mzdu v současné výši 8,50 eur, od ledna 2017 po jejím pravděpodobném zvýšení pak ve výši 8,84 eur. Dále je zapotřebí dodržovat informační, dokumentační a archivační povinnosti. Kontakt: [email protected]

Kontakt: [email protected]

Minimální mzda v Německu by měla stoupnout na 8,84 eur Komise pro minimální mzdu předložila na konci června návrh na zvýšení minimální mzdy o 34 centů, a to s účinností od 1. ledna 2017. Německý zákon o minimální mzdě Dne 1. ledna 2015 vstoupil v Německu v platnost zákon stanovující všeobecnou minimální mzdu (MiLoG). Tento zákon byl již předmětem bezpočtu diskusí a článků, a to nejen v Německu, ale i v zahraničí. Zdroj: archiv Rödl & Partner

4

Daně aktuálně


> Elektronická evidence tržeb II Jan Holeček, Rödl & Partner Praha

Úvodem > E lektronická evidence tržeb neboli EET je vedle kontrolního hlášení druhým nástrojem finanční správy, který je namířen na boj s šedou ekonomikou a daňovými úniky. Podle důvodové zprávy si finanční správa slibuje nárůst daňových výnosů až o 12 miliard korun. Zdroj: archiv Rödl & Partner

Co je EET? Na rozdíl od dřívějších registračních pokladen s fiskální pamětí se však veškerá evidence tržeb bude odehrávat v reálném čase online, přičemž systém EET je v principu jednoduchý. Příjemce tržby bude – až na výjimky v podobě zjednodušeného režimu nebo překročení doby odezvy – vždy povinen vystavit na přijatou hotovostní tržbu účtenku, která bude obsahovat i unikátní kód, který mu bude finanční správou vygenerován online (takzvaný FIK neboli fiskální identifikační kód). Jinými slovy, bez nahlášení tržby, v jejímž důsledku bude tento jedinečný kód vygenerován, nebude možné účtenku vygenerovat a tržby nahlásit. Kdo bude evidovat tržby? Subjektem evidence tržeb budou poplatníci daně z příjmů fyzických nebo právnických osob. Smyslem zákona je v první řadě snaha postihnout hotovostní a karetní transakce v rámci podnikatelské činnosti. Vedle podnikatelů, fyzických osob, klasických obchodních korporací typu společností s ručením omezeným a akciových společností spadají mezi dotčené subjekty i svěřenský fond či veřejně prospěšný poplatník, pokud provozují podnikatelskou činnost. V případě veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se příjem eviduje na úrovni společnosti, nikoliv u jednotlivých společníků, a to i přesto, že je tento příjem předmětem daně právě u těchto společníků. U komisionářských prodejů eviduje tržbu komisionář, který jedná jménem a na účet komitenta. Vedením evidence je také možné pověřit jiného poplatníka. Tuto takzvanou pověřenou osobu je možné určit i v případě, kdy jedna evidovaná tržba plyne více poplatníkům (například příjmy z majetku ve spoluvlastnictví apod.). Jak se přihlásit? Poplatník je povinen před přijetím první evidované tržby podat žádost o autentizační údaje. Jedná se o přihlašovací údaje (uživatelské jméno a heslo, popřípadě bude možné

rozšířit o verifikaci přes SMS) do elektronického systému finanční správy, které správce daně zašle poplatníkovi do datové schránky, pokud žádost podal elektronicky, nebo je poplatníkovi přidělí v rámci jednání, pokud poplatník žádost podal ústně do protokolu. Jiný způsob podání není možný. Po zadání autentizačních údajů a přihlášení na portál správce daně je nutné splnit zákonnou oznamovací povinnost o provozovnách poplatníka a následně na portále vygenerovat certifikát pro evidenci tržeb. Jak evidovat tržby? Po získání certifikátu může poplatník začít evidovat tržby. Zákon dělí způsob evidence na běžný a zjednodušený. Zjednodušený způsob evidence bude možné použít ze zákona v případě prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob nebo ve zcela výjimečných případech na žádost poplatníka. Jedná se o situace, kdy by evidování běžným způsobem znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou. Typicky se jako příklad uvádí provozování podnikatelské činnosti v oblasti bez signálu / internetového připojení. Zjednodušený režim spočívá v tom, že komunikace s finanční správou neprobíhá v reálném čase, nýbrž následně. Z toho důvodu na účtence nemusí a ani z výše uvedeného důvodu nemůže být uveden identifikační kód. Je však nutné, aby veškeré údaje byly finanční správě zaslány datovou zprávou do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby. Standardně se však tržby evidují běžným způsobem. To znamená, že poplatník nejprve pomocí datové zprávy, kterou opatří certifikátem, odešle na portál finanční správy údaje o evidované tržbě. Finanční správa poplatníkovi zašle potvrzení o přijetí s fiskálním identifikačním kódem, který poplatník následně uvede na účtence. Pokud by při elektronické komunikaci se správcem daně přeci jen došlo k přerušení spojení (zákon pro tyto účely definuje takzvanou dobu odezvy), je možné vystavit účtenku bez identifikačního kódu a tržbu nahlásit bezodkladně do 48 hodin. 5

Daně aktuálně Jaká je motivace k dodržování EET? Na tomto místě je třeba zmínit, že zatímco příjemce evidovaných tržeb je povinen účtenku vystavit, zákazník není povinen si ji vzít či ponechat. Na portále finanční správy si však bude moci ověřit, zda byly údaje o dané tržbě správci daně zaslány. Zdroj: archiv Rödl & Partner

Nevystavení účtenky, stejně jako nezaslání údajů o tržbách datovou zprávou, se považuje za správní delikt, za který je dle zákona možno udělit sankci až do výše 500 tisíc korun českých. Zjistí-li však orgán příslušný k prověřování plnění povinností při evidenci tržeb zvlášť závažné porušení povinnosti zasílat údaje o evidované tržbě nebo vydávat účtenky, je dle zákona oprávněn nařídit okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti, při které dochází k evidenci tržeb. Zákon výslovně pamatuje i na kontrolní nákupy, kdy pracovník finanční nebo celní správy zkoumá plnění povinností při evidenci tržeb.

S účinností od 1. května 2016 platí, že výše uvedené podání, které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné. V praxi to tedy znamená, že pokud bude například datovou schránkou odesláno daňové přiznání k DPH nebo kontrolní hlášení ve formátu xml, které bude obsahovat kritické nebo nepropustné chyby, bude se na ně hledět, jako by vůbec nebylo podáno. To s sebou nese u daňového přiznání riziko vzniku sankce za opožděné tvrzení daně dle daňového řádu ve výši 0,05 % denně, počínaje šestým dnem prodlení (nejvýše však 5 % stanovené daně nebo 300 tis. Kč), u kontrolního hlášení pak možnou pokutu, jejíž výše začíná na hodnotě 1 000 Kč.

Jako pozitivní motivaci zákon zavádí možnost takzvané účtenkové loterie o věcné nebo peněžní ceny, které se lze zúčastnit pouze na základě zaslání účtenky nebo údaje povinně uváděného na účtence.

Přestože by měl být plátce daně na neúčinnost jeho podání automatickou zprávou doručenou do datové schránky upozorněn, doporučujeme strukturu xml souborů před jejich odesláním kontrolovat prostřednictvím daňového portálu finanční správy.


Novela zákona o účetnictví V Poslanecké sněmovně je projednávána novela zákona o účetnictví s očekávanou účinností od 1. července 2017. Cílem novely je kromě jiného transpozice předpisů EU týkajících se uvádění nefinančních informací.

Ing. Jan Holeček daňový poradce / Senior Associate Tel.: +420 236 163 750 E-mail: [email protected]

Neúčinnost podání v oblasti DPH

Tyto jednotky budou uvádět nefinanční informace týkající se environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování a respektování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství. Auditor následně již pouze ověří, zda byly nefinanční informace uvedeny ve výroční (konsolidované) zprávě nebo v samostatné zprávě zveřejněné společně s výroční zprávou nebo publikovány na internetových stránkách v době, která nesmí překročit šest měsíců od rozvahového dne.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty (č. 113/2016 Sb.) přinesla mimo jiné i nenápadnou změnu v legislativní úpravě povinné elektronické formy podání řádného a dodatečného přiznání k DPH, kontrolního hlášení, souhrnného hlášení, přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů a souvisejících příloh.

Takovýmto subjektem veřejného zájmu je například účetní jednotka, která je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, pojišťovnou nebo zajišťovnou, penzijní společností nebo zdravotní pojišťovnou.

> Legislativa Alexander Novák, Martina Šotníková Rödl & Partner Praha

6

Povinnost uvádět nefinanční informace se bude týkat velkých účetních jednotek a konsolidujících účetních jednotek velkých skupin (více než 500 zaměstnanců), které jsou zároveň subjekty veřejného zájmu.

Daně aktuálně

Daně krátce Pokyn GFŘ D-28 k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu V návaznosti na v roce 2015 zavedenou oznamovací povinnost týkající se osvobozených příjmů (viz náš Mandantenbrief březen 2016) a související pokuty za neoznámení těchto příjmů vydalo Generální finanční ředitelství nový pokyn GFŘ D-28, který upravuje podmínky pro promíjení těchto pokut. Tento nový pokyn vychází z obecného pokynu GFŘ D-21 k promíjení příslušenství daně, přičemž podrobně uvádí formální požadavky a důvody prominutí pokuty. Žádost o prominutí pokuty podléhá správnímu poplatku. V případě pokuty přesahující 3 000 Kč činí poplatek 1 000 Kč. Žádost o prominutí částky do 3 000 Kč včetně správnímu poplatku nepodléhá. Nezdanění příjmů souvisejících s nedaňovými náklady Připravovaná novela zákona o daních z příjmů pro rok 2017 měla kromě jiného zahrnovat také úpravu ustanovení § 23 odst. 4 písm. e), které umožňuje nezahrnout do základu daně výnosy, pokud souvisí s nedaňovými náklady. Aplikace tohoto ustanovení měla být připravovanou novelou zúžena, respektive zpřísněna pouze na přeúčtování nedaňových nákladů nebo prodej majetku částečně užívaného k soukromým účelům. Mělo se jednat o obdobné zúžení jako je od roku 2015 platné pro ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc), které umožňuje posoudit nedaňové náklady jako daňové, pokud souvisí se zdanitelnými příjmy. Dle posledních informací bylo očekávané zúžení ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) z novely zákona o daních z příjmů pro rok 2017 vypuštěno. Samotná novela zákona o daních z příjmů nebyla doposud předložena Poslanecké sněmovně. Daň z hazardních her


u kterých lze při splnění dalších podmínek uplatnit například osvobození podílu na zisku nebo licenčních poplatků. Sdělení je účinné od 1. ledna 2016. Formulář Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti Pravidelné vyplňování Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, takzvaného růžového prohlášení, představuje pro zaměstnavatele zvýšenou administrativní zátěž. Dle informací zástupců finanční správy by dle novely zákona o daních z příjmů pro rok 2017 mělo být nově umožněno toto prohlášení podepisovat i elektronicky. Postačující by měl být podpis zaměstnance používaný v rámci vnitřního elektronického systému podniku. Předpokladem přitom je, že elektronický podpis je řádně zabezpečen a chráněn. K podpisu tak nebude třeba zaručený elektronický podpis. Novela zákona již byla předložena Poslanecké sněmovně. Již dnes přitom předpisy nijak neomezují určitá zjednodušení, jako například elektronické vyplnění prohlášení s následným podpisem zaměstnance, zatím však nikoliv elektronickým. Zelená nafta i pro živočišnou výrobu Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o spotřebních daních týkající se takzvané zelené nafty. Nárok na vrácení spotřební daně ve výši 4,38 Kč/l by měl vznikat nejen při spotřebě minerálních olejů v rostlinné výrobě, ale nově i při jejich spotřebě při vybraných činnostech živočišné výroby. Dle přechodných ustanovení by se měla vratka daně vztahovat i na minerální oleje spotřebované od 1. ledna 2016 do dne účinnosti novely (původně od 1. července 2016). Aktuality u elektronické evidence tržeb Vývoj v oblasti EET, jejíž první fáze má být dle zákona spuštěna již od 1. prosince 2016, je poměrně dynamický. Ministerstvo mimo jiné zvažuje odložení startu

S účinností od 1. ledna 2017 se zavádí nová daň, a to daň z hazardních her. Tato daň vychází z nové úpravy hazardních her, která od roku 2017 nahrazuje úpravu dle zákona o loteriích. Předmětem daně z hazardních her jsou kromě jiného také tomboly. Sdělení k § 19 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů Ministerstvo financí zveřejnilo aktuální seznam právních forem společností uvedených v předpisech Evropských společenství. Jedná se o právní formy společností, Zdroj: archiv Rödl & Partner

7

Daně aktuálně

EET až na počátek roku 2017. Dále bylo přislíbeno zjednodušení u dodávek na dobírku nebo u zadávání tržeb po výpadku systému. Připomínkové řízení k prováděcí vyhlášce, která má upravit kryptografické parametry systému EET a která je nutná pro technickou přípravu jednotlivých podkladních systémů, bylo ukončeno.

Vaše kontaktní osoby:

Ing. Alexander Novák, LL.M. daňový poradce / Senior Associate Tel.: +420 233 111 261 E-mail: [email protected]

způsobem dostatečně doložil zaúčtování pořízených nemovitostí do evidence majetku, neboť samotné účetní doklady, které s pořízením nemovitostí souvisí, již byly skartovány v souladu se skartačním řádem a účetními předpisy. Nadto daňový subjekt argumentoval tvrzením, že v průběhu let docházelo k obměně jeho zaměstnanců a z tohoto důvodu chybí kontinuita a „historická pamět“. NSS výše uvedenou argumentaci odmítl a uvedl, že se daňovému subjektu nepodařilo prokázat výši pořizovacích cen a jejich skutečné zaúčtování v jím uváděné výši. NSS přitom odkázal na svoji konstantní judikaturu, podle které je to primárně daňový subjekt, který prokazuje výši pořizovacích cen hmotného majetku, a pokud toho není schopen, není oprávněn uplatňovat odpisy. NSS přitom zdůraznil, že jde k tíži daňového subjektu, aby k podpoře svých nároků dohledal konkrétní důkazní prostředky a tyto předložil či je alespoň označil a navrhl správci daně jejich opatření. NSS rovněž odmítl tvrzení daňového subjektu, podle kterého byly důkazní prostředky skartovány v souladu s právními předpisy, neboť konstatoval, že pokud provede daňový subjekt skartaci důkazních prostředků, pak mu nezbývá než prokázat svá tvrzení jinými důkazními prostředky, pokud takové existují. Stejně tak NSS odmítl další z tvrzení daňového subjektu, podle kterého je běžné, že k doložení zůstatkové ceny prodaného majetku je dostatečná účetní evidence, a to inventární soupis nebo karta majetku, a že až v případě podezření na nesrovnalosti je ze strany správce daně vyžadován důkaz o nabývacím titulu.

Ing. Martina Šotníková daňová poradkyně Tel.: +420 233 111 261 E-mail: [email protected]

> Judikatura Jakub Šotník, Rödl & Partner Praha Povinnost doložit vstupní cenu tíží daňový subjekt bez časového omezení Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) se zabýval otázkou, zda je daňový subjekt povinen za účelem uplatnění daňových zůstatkových cen doložit v případě prodeje hmotného majetku (nemovitosti) také jeho vstupní cenu, a to přestože od jeho pořízení uplynula dlouhá doba (více než 18 let). V daném případě bylo zásadní, že k prokázání vstupní ceny nemovitostí chyběly prvotní doklady o nabytí daného majetku a původních cenách. Daňový subjekt přitom předložil takové dokumenty, které představovaly pouze inventurní soupis majetku, nikoliv však pořizovací cenu, respektive cenu zaúčtovanou. Daňový subjekt k tomu uvedl, že tímto 8

Krácení odpisů hmotného majetku v případě jeho neužívání Správce daně v tomto případě neuznal daňovému subjektu jeho daňové odpisy garáže a poměrnou část odpisů bytového domu, neboť garáž nebyla pronajímána z důvodu nevyhovujícího technického stavu a část bytů v bytovém domě nebyla pronajímána z důvodu jejich špatného technického stavu. Správce daně přitom argumentoval, že podmínkou pro plné uplatnění odpisů byl pronájem po celé kontrolované zdaňovací období. NSS se přiklonil na stranu daňového subjektu, když konstatoval, že pokud daňový poplatník svůj hmotný majetek nepoužívá k jiným účelům než k zajištění zdanitelných příjmů a pouze jeho část není z technických důvodů dočasně fakticky užívána, nejsou dány podmínky pro krácení odpisů. Dle NSS hraje při posouzení uplatněných odpisů hmotného majetku klíčovou roli způsob, jakým je hmotný majetek daňového poplatníka používán, přičemž zdůraznil, že způsob užívání hmotného majetku při uplatnění daňových odpisů musí být hodnocen primárně z toho hlediska, zda zajišťuje zdanitelný příjem, nikoli z toho hlediska, jak intenzivně (do jaké míry) daňový poplatník svůj majetek využívá

Daně aktuálně / Ekonomika aktuálně



k zajištění zdanitelných příjmů. NSS tudíž od sebe odlišuje situaci, kdy daňový poplatník užívá svůj hmotný majetek zčásti pro soukromé účely a zčásti k zajištění zdanitelného příjmu, od situace, kdy jej nepoužívá k soukromým (popřípadě jiným) účelům a používá jej (v různé intenzitě) jako celek pouze k zajištění zdanitelných příjmů. V posledně uvedeném případě nejsou dány podmínky pro krácení odpisů a daňový poplatník je oprávněn uplatnit daňové odpisy v celém rozsahu. Pokud majetek není užíván jiným způsobem než pro zajištění zdanitelných příjmů (typicky pro soukromé účely), pak dočasné (faktické) omezení využití hmotného majetku např. z technických důvodů bez dalšího neznamená, že tento majetek není jako celek využíván pouze k zajištění zdanitelných příjmů.


Mgr. Jakub Šotník advokát / Senior Associate Tel.: +420 233 111 261 E-mail: [email protected]

> Kdy je správný okamžik pro zařazení dlouhodobého majetku do užívání? Jana Kocurková, Hana Šišmová, Rödl & Partner Praha

Úvodem > P ři pořizování technologicky nebo finančně náročných investic musí účetní jednotka správně určit okamžik zařazení dlouhodobého majetku do užívání. Pokud účetní jednotka tento okamžik stanoví špatně, může dojít k nesprávnému stanovení hodnoty majetku ve výkazech, porušení zásady opatrnosti a zásady věcné a časové souvislosti výnosů a nákladů a tím i špatnému vyčíslení výsledku hospodaření nejen za běžné období, nýbrž i v obdobích následujících. Ke správnému rozhodnutí o určení okamžiku zařazení může účetní jednotce pomoci nová interpretace I-33, kterou vydala Národní účetní rada v lednu letošního roku.

V případě pořízení dlouhodobého hmotného majetku je důležité určit období, po které se majetek nachází ve fázi pořízení, a okamžik, kdy tato fáze končí a majetek je zařazen do užívání. Správné určení fáze pořízení je klíčové 9

Ekonomika aktuálně


pro správné vyčíslení nákladů spojených s pořizovaným majetkem pro potřeby určení pořizovací ceny majetku při jeho zařazení do užívání.

případě závislé na právním stavu). Příkladem ilustrujícím tento případ je auto či letadlo, které bude zařazeno do užívání až po získání příslušného osvědčení;

Aby bylo možné majetek uvést do stavu způsobilého k užívání, je potřeba splnit technicko-ekonomické (dokončení věci) a právní aspekty (získání osvědčení o způsobilosti k provozu). V tomto bodě může nastat problém, jelikož není přesně definováno, zdali způsobilost k provozu nastává okamžikem obdržení osvědčení od příslušné instituce, nebo již v okamžiku splnění všech podmínek, které jsou potřebné k vydání osvědčení. Tyto okamžiky se v praxi mohou často významně lišit a účetní jednotka musí vybrat ten nejsprávnější, přičemž volí postup respektující ekonomickou podstatu transakce a přitom nezastírající skutečný stav.

b) v případě, že osvědčení o způsobilosti k provozu má povahu následného nebo podmíněně následného ověření a majetek může být užíván před vydáním osvědčení (majetek může generovat výnosy), účetní jednotka zařadí majetek do užívání k okamžiku, kdy byl majetek uveden do stavu, aby mohl být využíván k zamýšlenému účelu;

Okamžik zařazení majetku do užívání Pokud se technicko-ekonomické hledisko odlišuje od okamžiku právního, musí účetní jednotka posoudit povahu naplnění podmínky způsobilosti k provozu: a) jestliže je uvedení pořizovaného majetku do užívání podmíněno vydáním osvědčení příslušnou veřejnou institucí, zařadí se majetek do užívání k datu, ke kterému nabylo účinnosti osvědčení o způsobilosti k provozu (ekonomické dokončení majetku je v tomto 10

c) pokud účetní jednotka obdrží osvědčení o způsobilosti k provozu před ekonomickým dokončením majetku, je majetek zařazen do užívání až k okamžiku, kdy je majetek ve stavu k zamýšlenému užívání. Je také důležité upozornit, že jestliže získání osvědčení o způsobilosti k provozu má charakter několika časově navazujících kroků, účetní jednotka by měla zvážit, zda daný krok odpovídá případu dle bodu a) či b). Při posuzování, zda jsou splněny podmínky pro získání osvědčení o způsobilosti k provozu pořizovaného majetku, musí účetní jednotka zohlednit veškeré informace, které jsou k okamžiku sestavení účetní závěrky dostupné, tj. vnitřní informace o splnění všech podmínek uložených právními předpisy, výsledky průběžných fází schvalovacího procesu

Ekonomika aktuálně


V praxi se také může objevit situace, kdy účetní jednotka sice začne užívat stroj, reklamuje však u dodavatele určité vady, nepodepsala tedy předávací protokol a po formální stránce se tedy ještě nestala vlastníkem. Pokud však na tomto stroji již začala vyrábět své výrobky, a tedy generuje výnosy, je důležité dát přednost ekonomické podstatě před formou a účetně se s touto situací vypořádat s ohledem na věcnou a časovou souvislost výnosů a nákladů, a to s pomocí opravných položek či mimořádných odpisů. V předchozím textu jsme se zabývali účetním řešením okamžiku zařazení majetku do užívání, upozorňujeme však také na možné daňové aspekty tohoto problému, které mohou být odlišné (například odlišný okamžik zařazení), a je potřeba je řádně zvážit při přípravě daňových odpisů pro uplatnění v základu daně z příjmů. V případě nejasností je vhodnější tento případ konzultovat s daňovými poradci. Zdroj: archiv Rödl & Partner

a případná dílčí vyjádření dotčených orgánů včetně událostí po rozvahovém dni. Například má-li při pořízení budovy, u které dotčené orgány nařídily zkušební provoz, účetní jednotka k dispozici indicie svědčící o vydání povolení k užívání stavby (účetní jednotka stejné stavby pořizovala i v minulosti a tyto stavby podmínky předepsané právními předpisy vždy splňovaly), zařadí budovu do užívání v okamžiku dokončení majetku (věci), a to i když zkušební provoz nebude ještě ukončen. Pokud tyto předchozí zkušenosti s obdobnou stavbou nemá, o případném zařazení majetku do užívání účetní jednotka rozhodne až na základě výsledků průběžných zkoušek v jednotlivých etapách zkušebního provozu a případných dílčích vyjádření dotčených orgánů. Účetní jednotka by měla zařadit majetek do užívání k okamžiku splnění podmínek způsobilosti k provozu vztahující se k hlavním funkčním charakteristikám pořizovaného majetku, a to v souladu s případem dle bodu a) nebo b) dle povahy osvědčení o způsobilosti k provozu. Účetní jednotka může totiž uspořádáním svých provozních aktivit zabezpečit stav, při kterém lze, v souladu s právními předpisy, pořízený majetek užívat a generovat z něj výnosy, i bez vydaného osvědčení o způsobilosti, které se vztahuje k vedlejším funkčním charakteristikám pořizovaného majetku. Případné chybějící osvědčení o způsobilosti k provozu vztahující se k vedlejším funkčním charakteristikám pořizovaného majetku nemá tedy vliv na určení okamžiku zařazení majetku do užívání. V případě, že získání osvědčení o způsobilosti k provozu má charakter několika časově navazujících kroků, je potřeba posoudit, zda daný krok odpovídá případu dle bodu a) či b). Pouze pokud později účetní jednotka shledá rozhodnutí o (ne)zařazení majetku za chybné, je nutné zpětně upravit účetní řešení (ne)zařazení majetku. Při rozhodování, zda se (ne)jedná o chybu, účetní jednotka postupuje podle Interpretace I-29.

Správné určení okamžiku zařazení dlouhodobého majetku do užívání je pro účetní jednotku důležité s ohledem na podání věrného a poctivého obrazu o předmětu účetnictví a finanční situaci. Špatné zařazení dlouhodobého majetku do užívání může vést až k podhodnocení/nadhodnocení majetku a špatnému vyčíslení hospodářského výsledku. Z tohoto důvodu se doporučuje účetní jednotce vytvořit vnitřní směrnici, která stanoví okamžik zahájení účtování nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku a bude také řešit speciální případy zařazení tohoto majetku do užívání.


Ing. Jana Kocurková auditorka / Senior Associate Tel.: +420 236 163 309 E-mail: [email protected]


11

Rödl & Partner Intern Mandantenbrief > Akce / Připravujeme pro Vás: září–říjen 2016 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha

Říjen Dvě komplikovaná témata – zásoby a rezervy 12. října 2016, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Rene Vazac, David Trytko, Lenka Kudrnová

Září Jak se vyvarovat rizik v obchodních smlouvách – právní, daňový a účetní pohled 14. září 2016, kopule DTIHK Praha Přednáší: Pavel Koukal, Ivan Brož, Miroslav Kocman Jak se vyvarovat rizik v obchodních smlouvách – právní, daňový a účetní pohled 20. září 2016, hotel Holiday Inn, Brno Přednáší: Pavel Koukal, Ivan Brož, Miroslav Kocman

Vybrané oblasti problematiky nemovitostí po rekodifikaci – právní, daňový a účetní pohled 19. října 2016, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Václav Vlk, Petr Koubovský, Pavel Kvietek Jak reagovat na přelomové změny v trestní odpovědnosti obchodních korporací 26. října 2016, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Pavel Koukal a hosté

Více o programu a online přihlášky na http://www.roedl.com/cz/cz/akce/aktualni_akce.html Změna programu vyhrazena.

Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner

„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“

-jsd-

„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo také i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.

Castellers de Barcelona

Mandantenbrief Červenec / Srpen 2016 , MK ČR E 16542 Vydavatel:

Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz

Redakce:

Ing. Jana Švédová – [email protected]

Layout/Sazba: Rödl & Partner – [email protected]

Tento newsletter je nezávaznou informační brožurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního poradenství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Partner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale převzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost informací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit poradenskou zakázkou. Rödl & Partner nepřejímá odpovědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků newsletteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.

Tvoříme základy Mandantenbrief

Recommend Documents