TEXTOVÁ ÁST OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Územní plán Dobrá Voda u HoĜic - OdĤvodnČní

II.1.

TEXTOVÁ ÁST ODVODNNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

29


II.1.a) Postup poízení územního plánu Poízení nového ÚP schválilo zastupitelstvo obce Dobrá Voda u Hoic na svém zasedání dne 16. 7. 2009 a urilo starostku obce paní Mgr. Janu Nmekovou pro spolupráci s poizovatelem podle § 47 - 55 SZ. O zajištní poízení byl požádán úad územního plánování Hoice (dále jen poizovatel) dopisem ze dne 20. ervence 2009. Zastupitelstvo obce rovnž vybralo a schválilo zpracovatele ÚP, a to firmu SURPMO, a.s., Projektové stedisko Hradec Králové (dále jen zpracovatel). Návrh zadání, vypracovaný ve spolupráci s poveným zastupitelem, byl zpracován souladu s pílohou . 6 vyhlášky 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zpsobu evidence územn plánovací innosti, ve znní pozdjších pedpis (dále jen vyhláška). V souladu s ustanovením § 47 odst. 2 SZ jej poizovatel zaslal doteným orgánm, sousedním obcím a KÚ. Vyhláška o možnosti nahlédnout do návrhu zadání byla vyvšena od 4. 10. 2010 – do 6. 11. 2010 na úední desce Obce Dobrá Voda u Hoic i MÚ Hoice. Výsledky projednání byly vyhodnoceny a následn do zadání zapracovány. Upravené zadání schválilo zastupitelstvo 15. 12. 2010 vetn pokyn pro zpracovatele. Na základ stanoviska KÚ Královéhradeckého kraje - odbor životního prostedí posouzení vlivu na životní prostedí byla uzavena smlouva s firmou EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové, která vypracovala Posouzení návrhu územního plánu Dobrá Voda u Hoic z hlediska vliv na životní prostedí dle zákona . 100/2001 Sb., v platném znní. Na základ schváleného zadání a pokyn pro zpracovatele vypracoval zpracovatel (zastoupený autorizovaným projektantem Ing. arch. Alenou Koutovou, KA 00750) návrh ÚP. Návrh ÚP byl vypracován v souladu s § 50 odst. 1 a v souladu s pílohou . 7 vyhlášky. Projednání návrhu ÚP poizovatel oznámil podle § 50 odst. 2 SZ, spolené jednání se konalo 18. 10 2011 na MÚ v Hoicích. Dotené orgány zaslaly v termínu své pipomínky. Jejich pipomínky byly zapracovány. Ve smyslu ustanovení § 51 SZ byla dne 12. 1. 2012 zaslána na KÚ Královéhradeckého kraje žádost o sdlení stanoviska. Dne 15. 2. 2012 bylo sdleno zamítavé stanovisko s požadavkem k odstranní nedostatk. Dne 14. 9. 2012 byla zaslána opakovaná žádost o posouzení návrhu ÚP a dne bylo sdleno 8. 10. 2012 optovn záporné stanovisko. Na základ zpesnných metodik, byla zaslána 23. 11. 2012 nová žádost o stanovisko. Dne 20. 12. 2012 bylo požádáno o doplnní zprávy a dne 8. ledna 2013 bylo potvrzeno odstranní nedostatk a nebyly shledány takové nedostatky, které by neumož ovaly pistoupit k ízení o ÚP. V souladu s ustanovením § 52 SZ bylo zahájeno ízení o vydání ÚP. Veejné projednání o upraveném a posouzeném návrhu ÚP se konalo 8. 3. 2013, bylo oznámeno doteným orgánm, sousedním obcím a obci Dobrá Voda u Hoic dopisem ze dne 28. 1. 2013 a veejnosti veejnou vyhláškou na úední desce MÚ Hoice a Obce Dobrá Voda u Hoic (tj. 30. 1. 2013). Do upraveného a posouzeného návrhu ÚP a vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj v území bylo možné nahlédnout, po dobu nejmén 31 dn od vyvšení oznámení veejného projednání, u poizovatele MÚ Hoice - odbor stavební, oddlení územního plánování a regionálního rozvoje, nám. Jiího z Podbrad 342, Hoice (dále i na http://www.horice.org/cz/urad-uzemniho-planovani/navrhy/ nebo na Obecním úad Dobrá Voda u Hoic (dále i na www.dobravodauhoric.cz) V prbhu veejného projednání byly vzneseny 2 námitky a žádná pipomínka. V zákonné lht do 7 dn ode dne veejného projednání nebyly uplatnny další námitky ani pipomínky. Byl zpracován návrh rozhodnutí o námitkách, který byl v souladu s ustanovení § 53 odst. 1 SZ doteným orgánm a KÚ. Dotené orgány souhlasily nebo neuplatnily stanoviska ve lht 30 dn po obdržení. KÚ doporuil provést zpes ující úpravu a doplnit pouení o právech a povinnostech. Dále bylo konstatováno, že návrh ÚP bude upraven v souladu s námitkami, kterým bylo vyhovno a vzhledem k tomu, že se nejedná o podstatné úpravy návrhu ÚP, bude možno po dopracování poizovatelem a zpracovatelem pedložit Zastupitelstvu obce Dobrá Voda u Hoic ÚP k vydání. 30


II.1.b) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ Obec Dobrá Voda u Hoic se nalézá v Královéhradeckém kraji, v SO ORP Hoice. Sousedí na severovýchod s Hoicemi, na severu s obcí Bílsko u Hoic, na severozápad s obcí Holovousy, na západ s obcemi Ostrom a Lískovice, na jihu s obcí Bašnice, na jihovýchod s obcí Milovice a na východ s obcí Tebnouševes. ešené území obce se nachází pi severním okraji Východolabské tabule. Jde o plochou pahorkatinu na svrchnokídových jílovcích, slínovcích a spongilitech a kvartérních sedimentech íních teras, spraší a vátých písk, která je zemdlsky intenzivn využívaná. Reliéf je mírn zvlnný, tvoený plochými kopci s táhlými, vtšinou mírn sklonnými svahy všech svtových orientací. Od severu k jihu protéká obcí Chlumský potok, který je respektován. Nad obcí Bašnice se vlévá jako levostranný pítok do Bašnického potoka a nad Nechanicemi ústí jako pravostranný pítok do Bystice. Ta se severn Chlumce nad Cidlinou vlévá do Cidliny a posléze východn Podbrad do eky Labe. V západní ásti prochází územím v ZÚR KHK vymezený biokoridor RK 733, který byl v ešeném území zpesnn a je omezen funkní. Prostorov je propojen s obcí Ostrom, kde je teba v procesu poízení nového ÚP Ostrom respektovat napojovací bod z tohoto ÚP. Smrem k obci Lískovice byl dopesnn tak, aby i v tomto území bylo umožnno dopesnní nefunkní ásti prvku. Tato spojnice od Bašnického potoka k lesnímu okraji byla zpesnna dle hranic pozemk a vymezena jako VPO VU1. Do území zasahuje okraj Bašnického a Lískovického lesa. RBC 989 Bašnický a Lískovický les se na jihozápad pouze dotýká hranice území obce. Pi poizování nového ÚP Lískovice je teba respektovat napojovací bod RK 733 z tohoto ÚP a zárove zpesnit hranici RBC na hranici obce. Prvky ÚSES místní úrovn ležící na spolené hranici (biocentrum) a smující vn ešeného území (biokoridory) jsou s obcemi Bílsko u Hoic (LK1), Hoice (LC1), Bašnice (LK5) funkn napojitelné. Pi poizování nových ÚP tchto obcí a msta Hoice je nutno respektovat napojovací body z tohoto ÚP. Do obcí Holovousy, Ostrom, Lískovice, Milovice, Tebnouševes nejsou místní prvky vedeny. Celé území leží dle ZÚR KHK v Cidlinském bioregionu a v oblasti krajinného rázu Cidlinsko s typem krajiny zemdlské a lesozemdlské, který je ešením koncepce uspoádání krajiny respektován. Z hlediska širších dopravních vztah leží území obce v prostoru, který je obsluhován prostednictvím respektovaných vedení silnic III. tídy. Severn a východn od tohoto území prochází trasa silnice I/35, která je souástí mezinárodního tahu E442, a je tedy na ni kladen znaný podíl tžké tranzitní dopravy. Na východním okraji území je vymezena plocha dopravní infrastruktury silniní pro rychlostní silnici R35 (Z28), která byla zpesnna v rámci koridoru DS2, vymezeného v ZÚR KHK. Návaznost na sousední území je nutno zajistit v rámci procesu poízení nových ÚP Hoice, Tebnouševes a Milovice, ve kterých je teba akceptovat napojovací body z tohoto ÚP. V rámci koridoru DS2 je v ZÚR KHK vymezen koridor DS52 pro doprovodnou komunikaci II/635. Plocha pro tuto komunikaci je souástí plochy Z28 (na hranicích s obcemi Milovice a Tebnouševes) a severn pechází do stabilizované plochy dopravní infrastruktury silniní (ve vazb na msto Hoice). Pi poizování ÚP obcí Milovice a Tebnouševes a msta Hoice je teba akceptovat napojovací body tchto ploch. Z komunikace I/35 vychází silnice II/326 smr Nový Bydžov, tvoící jihovýchodní hranici území obce. Napí ešeným územím ve smru východ - západ je vedena železniní tra . 041 Jiín - Hradec Králové, která je respektována. Nejbližší veejné vnitrostátní letišt je v Hoicích. Jeho OP jsou respektována. Realizovaný vodovod má zdroje pitné vody v Bílsku u Hoic a je propojen se skupinovým vodovodem Hoice. Z Dobré Vody u Hoic je veden zásobní vodovodní ad 31


západním smrem do obce Lískovice. Vodovodní sí dle PRVK Kk bude prodloužena jižním smrem do obcí Bašnice, Bíšany a Sukorady (bez grafického vyjádení ve Výkrese širších vztah). Zásobování ešeného území elektrickou energií je zajištno z napájecího bodu TR 110/35 kV Nový Bydžov. V pípad mimoádných situací je zásobování zajištno z propojeného systému VN v návaznosti na další TR 110/35 kV. POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ESKÉ REPUBLIKY Z republikových priorit územního plánování pro zajištní udržitelného rozvoje území stanovených PÚR R, schválené usnesením vlády R . 929 ze dne 20. ervence 2009 jsou relevantní priority dle Zadání v míe odpovídající úrovni územního plánu pimen takto napl ovány: (14) Ve veĜejném zájmu chránit a rozvíjet pĜírodní, civilizaþní a kulturní hodnoty území, vþetnČ urbanistického, architektonického a archeologického dČdictví. Zachovat ráz jedineþné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedineþné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají znaþnou hodnotu, napĜ. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by mČla být provázána s potĜebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V nČkterých pĜípadech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných pĜípadech je tĜeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v þase promČnným celkem, který vyžaduje tvĤrþí, avšak citlivý pĜístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stČžejní kulturní, pĜírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako dĤsledku nedostatku lidských zásahĤ. ÚP navazuje na stávající stabilizované plochy a rozvojové plochy umisuje a navrhuje je k využití tak, aby byla zajištna ochrana pírodních, kulturních a civilizaních hodnot území, a to s ohledem na urbanistický a architektonický ráz obce a s ohledem na archeologické ddictví místa. (15) PĜedcházet pĜi zmČnách nebo vytváĜení urbánního prostĜedí prostorovČ sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální dĤsledky a navrhovat pĜi územnČ plánovací þinnosti Ĝešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovnČ. ÚP nevytváí v urbánním prostedí plochy, které by negativn ovliv ovaly sociální soudržnost obyvatel nebo vedly prostorov k sociální segregaci. (16) PĜi stanovování zpĤsobu využití území v územnČ plánovací dokumentaci dávat pĜednost komplexním Ĝešením pĜed uplatĖováním jednostranných hledisek a požadavkĤ, které ve svých dĤsledcích zhoršují stav i hodnoty území. PĜi Ĝešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledĖovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodáĜského rozvoje území. Výsledné ešení ÚP vychází z komplexního ešení dle Zadání ÚP a požadavk vznesených v prbhu zpracování ÚP, a to na základ odborných podklad a konzultací s erudovanými specialisty. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. VytváĜet pĜedpoklady pro posílení partnerství mezi mČstskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. ÚP ve svém výsledku stabilizuje území jako polycentrické nadále odrážející historický vývoj.

32


(19) VytváĜet pĜedpoklady pro polyfunkþní využívání opuštČných areálĤ a ploch (tzv. brownfi elds prĤmyslového, zemČdČlského, vojenského a jiného pĤvodu). HospodárnČ využívat zastavČné území (podpora pĜestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavČného území (zejména zemČdČlské a lesní pĤdy) a zachování veĜejné zelenČ, vþetnČ minimalizace její fragmentace. Pro snížení zábor volné krajiny ÚP navrhuje plochu pestavby (P1) s novým využitím jako plocha smíšená obytná – venkovská. (20) Rozvojové zámČry, které mohou významnČ ovlivnit charakter krajiny, umísĢovat do co nejménČ konfliktních lokalit a následnČ podporovat potĜebná kompenzaþní opatĜení. S ohledem na to pĜi územnČ plánovací þinnosti, pokud je to možné a odĤvodnČné, respektovat veĜejné zájmy napĜ. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostĜedí, zejména formou dĤsledné ochrany zvláštČ chránČných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokĜadĤ, ochranných pásem vodních zdrojĤ, chránČné oblasti pĜirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemČdČlského a lesního pĤdního fondu. VytváĜet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémĤ ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištČní ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajinČ a pro ochranu krajinných prvkĤ pĜírodního charakteru v zastavČných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územnČ plánovací þinnosti vytváĜet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytváĜet podmínky pro využití pĜírodních zdrojĤ. ÚP nenavrhuje negativní zásahy do VKP, dopl uje a zpes uje prvky ÚSES. ÚP vychází ze zjištného stavu v území a požadavk na jeho využití, které byly vyhodnoceny a komplexn zpracovány do této výsledné dokumentace. V obecné rovin umož uje výsadby krajinné zelen a revitalizaci vodních ploch a tok. Využití rozvojových ploch je navrženo tak, aby nedocházelo k výraznému ohrožení krajinného rázu a dále zstala zachována charakteristika a typ krajiny a zárove nebylo omezeno využití pírodních zdroj. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, aby nedocházelo ke snížení biologické rozmanitosti a funknosti ekosystém s ohledem na trvale udržitelné žití. Respektují se a posilují VKP (návrh plochy lesní). Pro posílení retenní schopnosti krajiny vymezuje územní rezervy pro vodní plochu a suché poldry. (22) VytváĜet podmínky pro rozvoj a využití pĜedpokladĤ území pro rĤzné formy cestovního ruchu (napĜ. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), pĜi zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožĖují celoroþní využití pro rĤzné formy turistiky (napĜ. pČší, cyklo, lyžaĜská, hipo). ÚP stabilizuje plochy dopravní infrastruktury, které lze využít pro rzné formy cestovního ruchu a dopl uje cyklotrasu. (23) Podle místních podmínek vytváĜet pĜedpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnČní dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. PĜi umísĢování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z tČchto hledisek úþelné, umísĢovat tato zaĜízení soubČžnČ. Pro zlepšení dopravní prostupnosti územím z hlediska širších vztah vymezuje ÚP plochu pro rychlostní komunikaci R35. Pi tomto návrhu nedochází k výrazné fragmentaci krajiny. Navrhuje se posílení elektrických rozvod do území prmyslové zóny, které mže podpoit diferenciace výrob v tchto plochách. Z dalších úkol pro územní plánování se ešeného území týká ochrana a zpesnní plánovaného koridoru pro kapacitní silnici (R35b) ve východní ásti území, který je ÚP splnn vymezením zpesnné plochy dopravní infrastruktury Z28 vetn zaazení mezi VPS (viz Odvodnní ad I.1.d).

33


ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Území obce Dobrá Voda u Hoic je souástí území ešeného v ZÚR KHK, které byly vydány Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8. záí 2011 a nabyly úinnosti dne 16. listopadu 2011. ÚP splní úkoly dané pro územní plánování v území dle vydaných ZÚR KHK vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdroj pedevším ve vazb na zastavné území obcí. Rozvojové plochy umisuje do vymezeného zastavného území nebo na nj tsn navazují a pevažuje v nich jako hlavní zpsob využití bydlení doplnné dalšími funkcemi. Cílen tak podporuje polyfunknost celého území a diferenciaci ploch v krajin. Nadále se tak Dobrá Voda bude rozvíjet jako sídlo nabízející kvalitní bydlení v dosahu vtších sídelních aglomerací a v blízkosti pírod blízkých ploch. ÚP níže popsaným zpsobem pispívá k naplnní pro území obce relevantních priorit pro územní plánování stanovených v ZÚR KHK: ad 1) ÚP vytváí podmínky pro rozvoj ekonomického potenciálu návrhem nových ploch smíšených a ploch pestavby pro tuto funkci, ad 2) ÚP vytváí podmínky pro obanské vybavení, kde pipouští obanské vybavení jež svým významem podporuje ekonomickou prosperitu kraje, pedevším ve form služeb pro krátkodobou rekreaci. ad 3) ÚP vytváí územní podmínky pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu, a to zpesnním plochy pro umístní rychlostní komunikace R35. ad 5) ÚP vytváí podmínky pro kvalitní bydlení a pro zlepšení vzhledu sídla navrhuje pro plochy s chátrající a dožilou zástavbou pestavby a znovuvyužíti pro rzné funkce, ad 6) ÚP stabilizací a návrhy ploch veejné zelen a plochy tlovýchovného a sportovního zaízení podporuje soudržnost obyvatel, a tak vytváí pedpoklady pro prevenci prostorové sociální segregace. ad 7) ÚP vytváí územní podmínky pro doplnní obanského vybavení, a to návrhem ploch obanského vybavení a pípustným využitím v dalších vhodných typech ploch, pedevším v plochách bydlení. ad 8) ÚP chrání plochy ZPF a dsledn chrání PUPFL jako významný potenciál území, minimalizuje návrhy rozvojových ploch na ZPF a neodnímá PUPFL. Nkteré plochy navrhuje k pevodu do PUPFL. Celková koncepce nemní krajinný ráz ani stávající rozvržení a krajinnou matrici danou pevážn strukturou ZPF. ad 9) ÚP vytváí územní podmínky pro zlepšení dopravní prostupnosti územím návrhem ploch dopravní infrastruktury.

34


ad 10) ÚP navrhuje plochu s dožitým využitím a chátrajícími objekty k pestavb a využití pro novou funkci. ad 11) ÚP pipouští v plochách smíšených výrobních aktivity, které mohou být využity i pro recyklaci odpadových surovin a stanovuje i základní podmínky pro takovou innost. ad 12) ÚP vyváí podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a rekreaních aktivit využívajících pírodního potenciálu území, a to pedevším respektováním stávajících sítí znaených cest a tras, nerušením neznaených úelových komunikací, jež je možno využít k dalšímu zkvalitnní prostupnosti území a návrhem ploch obanského vybavení a ploch rekreace. ad 14) ÚP výrazn snížil poet požadavk na využití ploch v místech s pravidelnými rozlivy vod. ad 15) ÚP vyhodnotil vstupní požadavky na rozvojové plochy v území, a to i s ohledem na možná pírodní rizika (katastrofy) s cílem minimalizovat rozsah pípadn vzniklých škod a navrhl ke zvýšení ochrany území plochy rezerv urených pro suché poldry. ad 16) ÚP podporuje protierozní a retenní schopnosti krajiny, a to konkrétními návrhy ploch smíšených nezastavného území plochami rezerv pro suché poldry a komplexem opatení v krajin spoívající v ochran stabilních struktur a návrhem ploch PUPFL a ochranou prvk ÚSES. ad 17) ÚP stanovuje hlavní využití ploch ZPF a PUPFL a pipouští jejich využití tak, aby byla zajištna jejich maximální ochrana. ad 19) ÚP chrání prvky ÚSES regionálního charakteru, navrhuje opatení ke zvýšení biologické propustnosti krajiny, a to nejen na základ poskytnutých vstupních informací, ale i na základ výsledk terénních przkum a odborných znalostí. ad 20) ÚP respektuje souasné uspoádání sídla a v nich zachované stavby dokládající vývoj stavitelství, vetn ochrany stávajících kulturních dominant. Stanovuje regulativy pro využití ploch s ohledem na ochranu tchto stavebních hodnot. Ve vydaných ZÚR KHK je ešené území zaazeno do nadmístní rozvojové osy NOS1 rozvojová osa Hoice – Jiín – Liberecký kraj, ze které vyplývají tyto úkoly pro územní plánování: vymezováním ploch a koridor pro dopravní infrastrukturu vytváet územní podmínky pro optimální dopravní dostupnost msta Jiín jako polyfunkního stediska z území OB4 Hradec Králové/Pardubice a z území Libereckého kraje (v návaznosti na rozvojovou osu vymezenou Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje - ROS 2), vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdroj, pedevším ve vazb na zastavné území obcí; pro tyto úely pednostn nov využívat území ploch pestavby, zpesnní ploch a koridor, vymezených v rámci NOS1 provádt s ohledem na principy a podmínky stanovené ve vyhodnocení vliv tchto zásad na životní prostedí

35


vetn navrhovaných opatení pro pedcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištných nebo pedpokládaných závažných záporných vliv na životní prostedí. Tyto úkoly byly v ÚP splnny takto: ÚP vymezuje zpesnnou plochu dopravní infrastruktury silniní Z28 pro rychlostní silnici R35 vetn souvisejících staveb a zaízení. ÚP pro podporu ekonomického rozvoje vymezuje zastavitelné plochy a plochy územních rezerv jako plochy smíšené výrobní, umož ující i podporu rozvoje lidských zdroj. ÚP pi zpes ování koridor vymezených v rámci NOS1 zohled uje principy a podmínky stanovené ve Vyhodnocení vliv ZÚR KHK na životní prostedí, pedevším v kapitole 7.

Ve vydaných ZÚR KHK jsou pro ešené území stanoveny úkoly pro zpesnní koridor dopravní infrastruktury, a to: Silniní doprava – DS2, DS45, DS52: - koordinovat upesnní koridor s ostatními zájmy nadmístního významu v území, - koordinovat návaznosti koridor a ploch na hranicích obcí, - zpesnní ploch koridor bude provádno s ohledem na eliminaci negativních dsledk dopravy na životní prostedí a veejné zdraví. Tyto úkoly byly v ÚP splnny takto: Plocha Z28 (DS) je zpesnna v rámci koridoru DS2 dle navazující podrobnjší dokumentace pi koordinaci s ostatními zájmy v území. Plocha Z28 (DS) je koordinována na hranicích sousedního msta a obcí práv na základ navazující podrobnjší dokumentace. Dotení území obce Dobrá Voda u Hoic koridorem DS45 se na základ posouzení zámru v podrobnjším mítku a na základ ovení terénním przkumem nepedpokládá, není proto vymezována zpesnná plocha pro tento zámr. Koridor DS52 (pro doprovodnou komunikaci k R35) je zpesnn z ásti v rámci plochy Z28, z ásti v rozsahu stabilizované plochy DS (dnešní I/35). Eliminace negativních dsledk na životní prostedí a veejné zdraví vychází z faktu, že navazující podrobnjší dokumentace byla kladn posouzena v procesu EIA. Ve vydaných ZÚR KHK jsou vymezeny prvky ÚSES, konkrétn pro ešené území jsou to regionální biocentrum 989 Bašnický a Lískovický les a regionální biokoridor RK 733. Z úkol pro územní plánování jsou pro ešené území relevantní následující: - respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální úrovní jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny, - pi zpes ování vymezených skladebných ástí budou respektována následující základní pravidla (výbr) - v pípadech zásadnjších zmn polohy a vymezení jednotlivých skladebných ástí regionálního významu dsledn zvážit vlivy na fungování jako celku, - v pípadech stet s jinými zájmy na využití území individuáln odborn posoudit vlivy eventuálních ústupk ve vymezení ÚSES na celkovou funknost systému. ÚP zpesnil regionální biocentrum 989 Bašnický a Lískovický les na hranici katastrálních území tak, že již leží jen v sousedním k. ú. Drobné zmenšení nemá vliv na

36


funknost tohoto biocentra a naopak jeho zmenšení mže pinést kladné odezvy nejen pi plánování zkvalitnní funknosti tohoto biocentra, ale i efektivitu pi jednání o jeho ochran. ÚP zpesnil vedení regionálního biokoridoru RK 733, a jeho nefunkní ásti byly navrženy jako VPO. Nefunkní ást ležící mezi letištm a železniní tratí je prostorov napojena na obec Ostrom. Nefunkní ást mezi železnicí a okrajem obce Lískovice je zpesnna tak, aby nefunkní ást byla minimalizována a do doby její plné funknosti byl chránn a využíván úsek podél Bašnického potoka, který je alespo z ásti funkní (travnaté svahy toku se sporadickou keovou a stromovou zelení. Vedení biokoridoru je zpesnno k lomm a hranicím parcel a je zohlednno i jeho upesnní v k.ú. Lískovice. Výše uvedené zmny nebudou mít negativní vliv na funknost ÚSES jako celku, a tím byly úkoly v ÚP splnny.

II.1.c) Vyhodnocení splnní požadavk zadání Zpracování ÚP vychází ze Zadání ÚP Dobrá Voda u Hoic, které bylo projednáno a schváleno zastupitelstvem obce dne 26. 1. 2011 usnesením . 1/2011 a pokyn poizovatele a ureného zastupitele pro úpravu po spoleném jednání. Zadání a pipomínky byly jako celek splnny, jak je dále v Komentái uvedeno. Dílí úpravy pi formulování ÚP byly prbžn dohadovány s poizovatelem a s ureným zastupitelem, kterým byla usnesením zastupitelstva obce ze dne 10. 11. 2010 stanovena Mgr. Jana Nmeková, starostka obce. O tchto krocích byl informován poizovatel. Komentá ke splnní jednotlivých bod Zadání: A. Požadavky vyplývající z PÚR R, ÚPD vydané krajem a dalších širších územních vztah. ÚP zohled uje dotení ešeného území koridorem dopravní infrastruktury, vymezeným v PÚR R, který upes uje v návaznosti na koridor vymezený v ZÚR KHK. Stabilizuje a rozšiuje plochy smíšené výrobní (vetn územních rezerv) s funkcí smíšenou výrobní, kam lze umístit nejen regionální, ale i mezinárodní aktivity. Zpsob naplnní priorit územního plánování, stanovených v PÚR R, blíže specifikovaných v ZÚR KHK, a citovaných pro zpracování ÚP v této ásti Zadání, je popsán v kap. II.1.b) tohoto Odvodnní, stejn jako požadavky vyplývající z dalších širších územních vztah. B. Požadavky na ešení vyplývající z ÚAP. ÚP reaguje na ÚAP a posiluje nejslabší pilí udržitelného rozvoje obce, tj. environmentální. V plochách zmn v krajin navrhuje k provení nové plochy vodní a vodohospodáské (rybník a 2 poldry), vymezuje plochu lesní a plochy smíšené nezastavného území. Na plochách s využitím pro zbylé dva pilíe (hospodáský a sociální) jako pípustné využití pro podporu nejslabšího pilíe (zele apod). Velkým posílením environmentálního pilíe bude zbudování oddílné kanalizace zakonené OV. C. Požadavky na rozvoj území obce. ÚP vymezuje plochy pro rozvoj bydlení, jež vycházejí z požadavk vznesených v prbhu jeho píprav, a dále vymezuje plochy pro obanskou vybavenost a výrobu vetn plochy technické a dopravní infrastruktury v návaznosti na nov vymezené plochy. Navrhuje se realizace oddílné kanalizace a centrální OV a doplnní vodovodní sít. Nov se navrhují plochy veejné zelen, plocha lesní a rezerva pro plochy vodní a vodohospodáské.

37


D. Požadavky na plošné a prostorové uspoádání území. Pro zachování krajinného rázu Dobré Vody u Hoic, charakterizované jako venkovské sídlo v pevážn zemdlském typu krajiny, navrhuje ÚP nové rozvojové plochy spojené s plošnou výstavbou do proluk mezi zastavnými územími (v centru obce) nebo do ploch nov zastavitelných bezprostedn navazující na stávající ZÚ. Zárove uchovává a posiluje propojení sídla s okolní krajinou (plochy dopravní infrastruktury, prvky ÚSES, vodní toky). Pro novou zástavbu a pestavby stanovuje základní plošné a výškové regulativy, v obecné rovin pak i respektování souasné zástavby. Pro polyfunkní využití krajiny se nov navrhují trasy pro mkkou turistiku a plocha k rekreaci bez zástavby. Ostatní funkce krajiny jsou zachovány a ÚP by ml vést ke zvýšení KES. ÚP respektuje stávající pírodní hodnoty území a posiluje je. Využívá stávajících a nov navržených pírodních ploch k posílení ekostabilizaních funkcí krajiny, vetn posílení retenních schopností. Nenavrhuje nové výškové a plošn rozsáhlé dominanty v krajin. E. Požadavky na ešení veejné infrastruktury. ÚP respektuje koncepci zásobování vodou a ochranu vodních zdroj a navrhuje komplexní ešení likvidace odpadních vod zbudováním oddílné kanalizace se zakonením na OV. Respektuje stávající rozvodný systém VN a dopl uje ho pro posílení dodávky elektrické energie. Telekomunikaní rozvody jsou respektovány a je upozornno na vedení dálkového kabelu. V rámci zpracování ÚP nevzešel požadavek ze strany obce na zmnu ešení koncepce odpadového hospodáství ani návrh na sbr bioodpadu, i sbrný dvr. Zpracovatel navrhoval pi jednáních s obcí možnosti ešení, obci ale souasný systém vyhovuje. F. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území. ÚP vymezil pro posílení ochrany ásti Dobrovodského rybníka (Nový) do jeho plochy biocentrum LC3, pro zvýšení rozlohy vodních ploch a soustavy stávajících rybník je na Bašnickém potoce navržena k provení územní rezerva pro novou vodní plochu - rybník. Pro zvýšení biodiverzity území (vetn ornitofauny) navrhuje v nevyužívané ásti Bašnického rybníka (Cukrovarský) plochu lesní. ÚP zpesnil prvky ÚSES (které jsou pevážn funkní) do propojeného systému s identifikací k hranici parcel nebo jejich lomovým bodm. Pro zlepšení funknosti regionálního prvku ÚSES se jeho nefunkní ásti navrhují do VPO. ÚP respektuje stávající prvky krajinného rázu, pedevším liniovou a plošnou zele , plochy vodní a lesní. Rozvojové plochy jsou navrženy v prolukách a v návaznosti na ZÚ. Nenavrhuje se žádné nové sídlo ani izolovaná skupinová i individuální zástavba. Nenavrhuje se zábor PUPFL. G. Požadavky na veejn prospšné stavby, veejn prospšná opatení a asanace. ÚP vymezil VPS pro poteby dopravní infrastruktury silniní a VPO pro zajištní funknosti ÚSES. H. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních pedpis (napíklad požadavky na ochranu veejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpenosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany ped povodnmi a jinými rizikovými pírodními jevy). V ÚP nejsou navrženy plochy pro zaízení a innosti, které by snižovaly kvalitu životního prostedí jako celku. Pro zvýšení retenní schopnosti krajiny jsou navrženy plochy územních rezerv pro dva suché poldry a jednu vodní plochu, dále se vymezují plocha lesní a plochy smíšené nezastavného území, které by jednak samostatn, ale pedevším polyfunkním dopadem mly výrazn pispt k retenci vody v krajin a snížení povod ových rizik. Nové plochy jsou navrženy tak, aby doplnily stávající ZÚ nebo na nj bezprostedn navazují. Jejich umístní a tvar nevytváejí pekážky pro efektivní a ekologické obhospodaování ZPF. Pro zvýšení lesnatosti obce Dobrá Voda u Hoic se navrhuje plocha lesní v západní ásti zazemnného Bašnického (Cukrovarského) rybníka, který je v souasné dob zarostlý pevážn rákosem a náletovými devinami. Obnovení vodní plochy

38


je technicky nároné a ekologicky problematické. Je zdraznno, že celé ešené území je považováno za místo s archeologickými nálezy. I. Požadavky a pokyny pro ešení hlavních stet zájm a problém v území. ÚP dopl uje vodovodní sí o plochy vedoucí k nov navrženým plochám. Nov navrhuje zbudování oddílné kanalizace se zakonením splaškových vod do centrální OV. Dopl uje rozvody elektrické energie s cílem posílit zásobování centra obce a prmyslové zóny. Byly proveny stávající prvky ÚSES, bylo provedeno jejich vyhodnocení a dopesnní. Pro zvýšení ekostabilizaních funkcí krajiny byly navrženy k provení územní rezervy pro suché poldry a pro vodní plochu, a dále je navržena plocha lesní a plochy smíšené nezastavného území. V obecné rovin (bez pesné lokalizace) je doporuena výsadba liniové a skupinové zelen. J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch pestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose. ÚP respektuje dle PÚR R a vydaných ZÚR KHK vedení koridoru dopravní infrastruktury R35 a upes uje vymezení (plocha Z28). K. Požadavky na vymezení ploch a koridor, ve kterých bude uloženo provení zmn jejich využití územní studií. ÚP vymezuje plochy, kde by mla být pro provení zmn zpracována územní studie (plochy Z8, Z38 a Z40). L. požadavky na vymezení ploch a koridor, pro které budou podmínky pro rozhodování o zmnách jejich využití stanoveny regulaním plánem. ÚP v souladu se schváleným Zadáním ÚP nevymezuje plochy, pro nž by bylo nutno stanovit využití regulaním plánem. M. Požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostedí a udržitelný rozvoj území, pokud dotený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vliv na životní prostedí nebo pokud nevylouil významný vliv na evropsky významnou lokalitu i ptaí oblast ÚP zohlednil, na základ stanoviska KÚ Královéhradeckého kraje ze dne 25. 10. 2010 vydaného pod j. 20264/ŽP/2010, závry vyhodnocení vliv na životní prostedí (SEA), které byly zapracovány do VVURÚ. N. Požadavky na zpracování konceptu, vetn požadavku na zpracování variant. ÚP je zpracován invariantn. O. Požadavky na uspoádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspoádání jejich odvodnní s ohledem na charakter území a problémy k ešení, vetn mítek výkres a potu vyhotovení. ÚP je zpracován dle pílohy . 7 k vyhlášce . 500/2006 Sb. ve znní pozdjších pedpis, a to jak v textové, tak grafické ásti - v souladu s MINIS ve verzi platné k datu schválení Zadání ÚP (zmna oznaení MK a MC na LK a LC v koncepci ÚSES byla provedena na základ požadavku KÚ KHK v souvislosti s náležitostmi, které vyplývají ze skutenosti, že obci je poskytnut grant z KHK).

39


II.1.d) Výet záležitostí nadmístního významu, které nejsou ešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odvodnním poteby jejich vymezení Z dosavadního prbhu procesu poízení ÚP Dobrá Voda u Hoic záležitosti tohoto charakteru nevyplynuly.

II.1.e) Vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na zemdlský pdní fond a pozemky urené k plnní funkcí lesa Pro rozvoj Dobré Vody u Hoic se pedpokládá využití pedevším volných ploch v ZÚ. Plochy mimo ZÚ jsou navrhovány pro rozvoj tam, kde bude jejich novým využitím co nejmén negativn doten ZPF a PUPFL, krajinný ráz a kvalita životního prostedí. V prbhu zpracování ÚP byly jednotlivé rozvojové plochy pehodnoceny i s ohledem na ochranu ZPF a ochranu pd vyšších tíd. I pes tuto snahu však ást rozvojových ploch leží nevyhnutn na pdách I. a II. tídy ochrany, protože obec Dobrou Vodu u Hoic není možné dále rozvíjet, aniž by k dotení tchto tíd nedošlo, vzhledem k jejich rozložení a zastoupení v území. Vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na ZPF V návrhu ploch pro rozvoj obce byl respektován zákon . 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, zákon . 14/1992 Sb., o životním prostedí, zákon . 334/1992 Sb., o ochran ZPF, zákon . 98/1999 Sb., kterým se mní zákon . 334/1992 Sb., o ochran ZPF, ve znní zákona . 10/1993 Sb., vyhláška MŽP . 13/1994 Sb., kterou se upravují nkteré podrobnosti ochrany ZPF, všechny ve znní pozdjších pedpis a vyhláška MŽP . 48/2011 Sb., o stanovení tíd ochrany. Do vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy pro ÚSES. Plochy ÚSES zstávají v ZPF s tím, že se na nich upraví hospodaení v souladu s typem prvku ÚSES a po dohod s orgánem ochrany pírody. Do vyhodnocení nejsou zahrnuty, protože nevyžadují zábor ZPF, ani další plochy, a to: - plocha K8 (plocha rekreace na ploše pírodního charakteru), protože jejím využitím není trvale znemožnno její užívání k hospodaení, - plochy K5 – K7, K10 – K12, K13, K14 (plochy smíšené nezastavného území – pírodní), kde je teba zachovat pírod blízký zpsob využití ploch. Zábory v lenní dle funkcí a jednotlivých lokalit jsou zakresleny v samostatném výkresu a podrobn vyhodnoceny v tabulkách. Uvedené výmry zábor jsou maximální a vyjadují celou rozlohu návrhových zastavitelných ploch (i ploch zmn v krajin). Pi navazujících ízeních mže být odata nejvýše ást odpovídající míe využití (zastavní), stanovené pro každý typ plochy s rozdílným zpsobem využití v kapitole I.1.f) ÚP.

40


Vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na PUPFL ÚP nenavrhuje rozvojové plochy na pozemcích PUPFL a naopak navrhuje plochu K4 pro zalesnní. Tabulkové vyhodnocení zábor ZPF Dotení ploch ZPF je zpracováno do tabulek. Tabulka . 1. uvádí souhrn všech ploch na ZPF navržených pro rozvoj, a to pro každé katastrální území samostatn, vetn kódu využití. Tabulka . 2. podává souhrnný pehled ploch ZPF zabíraných pro zmny v krajin, vetn oznaení navržené funkce. Do tabulky byly zaazeny plochy s druhem pozemku odpovídajícím zemdlskému využití (dle mapy KN), a kód BPEJ je uveden pro jiný druh (dle dat z ÚAP). Výmry jsou uvádny v hektarech a jsou maximální. Skutený zábor (a ástka odvodu) bude stanoven až pi realizaci konkrétního zámru podle skuten zabírané plochy. Tídy ochrany jsou pevzaty z poskytnutých údaj ÚAP a v souladu s vyhláškou MŽP . 48/2011 Sb.

41


Tabulka . 1 Plochy ZPF zabírané pro rozvoj obce (v hektarech) Oznaení Kód Celkový Kód Tída plochy využití zábor BPEJ ochrany

V ZÚ

k.ú. Dolní Dobrá Voda I. V. 0,42 II. 0,17 II. 0,36 0,45 II. 0,62 I. I. -

Druh pozemku

Mimo ZÚ

Druh pozemku

0 orná 0 TTP orná -

2,53 -

orná -

0,35 0,22 0,07 0,23 0,29 2,63 0,15 0,06 9,00 9,26 0,13 0,17 0,06 0,02 25,17

orná orná zahrada sad orná orná voda TTP orná orná zahrada TTP TTP orná -

-

-

Z8 Z14 Z16 Z17

SV SV SV SV

2,53 0,42 0,17 0,81

30900 36811 31400 31400

Z18 Z40 Z39

SV OM OH

0,62 0,35 0,29

31400 30900 31000

Z20

VS

0,52

31400

II.

-

-

Z21 Z22 Z27 Z28

VS VZ DS DS

2,63 0,15 0,06 18,26

Z36 Z23

DS TI

0,13 0,23

II. V. II. III. I. V.

-

-

Z38

ZV

0,06

31400 99 36811 31400 31410 31000 36811 99 30900 36811

I. V.

0,02 0,01 0,01 2,06

zahrada TTP TTP

0,46 0,10 0,47 0,05 0,08 0,01

orná orná zahrada zahrada zahrada zahrada

CELKEM v k.ú. Z1 Z2 Z3 Z5 Z6 Z7

27,23 SV SV SV SV SV SV

0,46 0,10 0,47 0,05 0,08 0,12

31000 30900 30900 30900 30900 36811

k.ú. Horní Dobrá Voda I. I. I. I. I. V.

42


Oznaení plochy

Kód využití

Celkový zábor

Kód BPEJ

Tída ochrany

Z8

SV

2,98

30900

I.

Z9 Z10

SV SV

0,72 0,63

31400 31400 36811

II. II. V.

Z11 Z12 Z13 Z4

SV SV SV OS

0,31 0,07 0,41 1,09

36811 36811 36811 30900 36701

V. V. V. I. V.

Z19

VS

0,43

30900 31000 31400 31400 36811

I. I. II. II. V.

Z26 Z30

DS DS

0,01 1,30

Z33 Z34 Z35

DS DS DS

0,03 0,04 0,02

30900 30900 30900

I. I. I.

Z38

ZV

0,27

ZP

0,06

30900 36811 36701

I. V. V.

Z37

CELKEM v k.ú.

9,65

V ZÚ

Druh pozemku

0,11 0,18 0,12 0,3 0,22 0,04 0,07 0,31 0,07 0,41 0,09 0,24 0,19 0,01 0,01

TTP orná orná 0 orná 0 orná TTP orná TTP TTP orná orná zahrada zahrada orná TTP 0 zahrada orná orná orná voda

0,03 0,04 0,01 0,01 0,12 0,09 0,05 0,01 3,89

Mimo ZÚ

Druh pozemku

2,60 0,20 0,60 0,39 0,16 0,04 0,41 0,9 0,04 0,06 0,29 0,01 0,04 0,02 5,76

orná zahrada orná orná TTP orná TTP orná orná zahrada TTP voda zahrada TTP -

43


Tabulka . 2 Plochy ZPF zabírané pro zalesnní (v hektarech) Oznaení plochy

Kód využití

K4 CELKEM ZPF

NL

Kód Tída ochrany BPEJ k.ú. Dolní Dobrá Voda 36300 IV.

Mimo ZÚ

Druh Pozemku

0,58 0,58

voda

44


II.1.f) Výsledek pezkoumání souladu územního plánu podle § 53 odst. 4 stavebního zákona: 1. s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem 2. s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavného území 3. s požadavky tohoto zákona a jeho provádcích právních pedpis 4. s požadavky zvláštních právních pedpis a se stanovisky dotených orgán podle zvláštních právních pedpis, popípad s výsledkem ešení rozpor 1. s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem, Soulad s politikou územního rozvoje PÚR R 2008 byla schválena usnesením vlády eské republiky . 929 ze dne 20. 7. 2009. Dle tohoto dokumentu nevyplývají konkrétní požadavky. Obec leží mimo rozvojové osy, ale v blízkosti plánovaného koridoru rychlostní silnice R35, který mže pinést propojením s rozvojovými oblastmi pimené impulzy rozvoje. Na úrovni ÚP jsou rozvíjeny Republikové priority pro zajištní udržitelného rozvoje, pedevším l. 14,15,16,18,19,20,21 a 22. Soulad územn plánovací dokumentací vydanou krajem ZÚR KHK byly vydány Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8. záí 2011 a nabyly úinnosti dne 16. listopadu 2011. Z platných ZÚR KHK se v ÚP odrážejí následující body: nadmístní rozvojová osa NOS 1 dopravní infrastruktura – DS 45, DS 52, DS 2 regionální biocentrum 989 Bašnický a Lískovický les a regionální biokoridor RK 733 2. s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavného území, ÚP je zpracováván v souladu s potebami obce a zárove tak, aby byly chránny hlavní složky životního prostedí a nedošlo k narušení pírodních i urbanistických hodnot ešeného území. Koncepce ešení ÚP se ve své podstat zamuje na základní požadavky a to minimalizovat píiny negativních vliv na kvalitu života v ešeném území a napomoci rozvoji hodnotných prvk v území. 3. s požadavky tohoto zákona a jeho provádcích právních pedpis, Veškeré kroky pi zpracování, poizování a projednávání ÚP probíhaly v souladu se zákonem .183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu, ve znní pozdjších pedpis (SZ) a vyhláškou .500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zpsobu evidence územn plánovací innosti – viz. kapitola a) „Postup pi poízení územního plánu“. Zárove obsah zadání i obsah ÚP jsou v souladu s požadavky tchto právních pedpis. 45


4. s požadavky zvláštních právních pedpis a se stanovisky dotených orgán podle zvláštních právních pedpis, popípad s výsledkem ešení rozpor V procesu poizování územn plánovací dokumentace chrání veejné zájmy podle zvláštních právních pedpis dotené orgány. Pro postupy podle SZ, které nejsou správním ízením, vydávají dotené orgány stanoviska, která jsou závazným podkladem pro opatení obecné povahy vydávaná podle SZ, s tím, že dle ustanovení § 2 odst. 2 správního ádu dotený orgán uplat uje svou pravomoc pouze k tm úelm, k nimž mu byla zákonem nebo na základ zákona svena, a v rozsahu, v jakém mu byla svena. V souladu s ustanovením § 50 odst.2 SZ bylo projednání návrhu ÚP oznámeno jednotliv všem doteným orgánm, jichž se ešení ÚP týká. Uplatnná stanoviska: Ministerstvo dopravy a spoj R, Nábeží L. Svobody 12, Praha 1 upozornČní na pravdČpodobnost zasažení nČkterých lokalit hlukem s upozornČním, že veškerá protihluková ochrana nebude hrazena z prostĜedkĤ ěSD Ministerstvo prmyslu a obchodu – Odbor surovinové politiky, Na Františku 32, 110 15 Praha bez pĜipomínek Ministerstvo zdravotnictví, Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2 bez pĜipomínek Ministerstvo životního prostedí R, Územní odbor pro HK, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové bez pĜipomínek Obvodní bá ský úad, Lomní 357, 541 11 Trutnov bez pĜipomínek Státní energetická inspekce pro R, Sušilova 1337, 500 02 Hradec Králové bez pĜipomínek Hasiský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, Územní odbor Jiín, Dlnická 162, 506 01 Jiín požadavek na regulativ a podmínky smČĜující k dalšímu stupni rozhodování v území a upozornČní na právní normy Krajská hygienická stanice, Územní pracovišt Jiín, Revoluní 1076, 506 15 Jiín bez pĜipomínek Mstský úad Hoice - Oddlení školství a kultury, Jiího z Podbrad 342, 508 19 Hoice bez pĜipomínek Úad pro civilní letectví, územní inspektorát, letišt Ruzyn, 160 08 Praha 6 bez pĜipomínek Krajský úad Královéhradeckého kraje, Pivovarské nám. 124, oddlení EIA a IPC, 500 03 Hradec Králové souhlasné stanovisko Krajský úad Královéhradeckého kraje, Pivovarské nám. 124, oddlení zemdlství, 500 03 Hradec Králové souhlasné stanovisko- lesní hospodáĜství, ochrana pĜírody a krajiny, posuzování vlivu na životní prostĜedí, technická ochrana životního prostĜedí Krajský úad Královéhradeckého kraje, Pivovarské nám. 124, oddlení EIA a IPC, 500 03 Hradec Králové požadavky na úpravu dokumentace – ochrana zemČdČlského pĤdního fondu Krajského úadu Královéhradeckého kraje, Pivovarské nám. 124, oddlení územního plánování, 500 03 Hradec Králové v návrhu Územního plánu Dobrá Voda u HoĜice se zjištČnými nedostatky k odstranČní- upraveno, nahrazeno nový souhlasným vyjádĜením Ministerstvo zemdlství – Pozemkový úad, Havlíkova 56, 506 14 Jiín umožnČní umístČní spoleþných zaĜízení v pĜípadČ provedení pozemkových úprav Vojenská ubytovací a stavební správa, Pardubice, Teplého 1897, 530 59 požadavky na regulativy

ÚP byl upraven na základ vyhodnocení stanovisek dotených orgán a je v souladu s požadavky zvláštních právních pedpis.

46


II.1.g) Zpráva o vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení vetn výsledk vyhodnocení vliv na životní prostedí Pedmtem zpracování bylo posouzení Návrhu ÚP Dobrá Voda u Hoic z hlediska vlivu na životní prostedí, dle platné legislativy (tzv. SEA). Tento požadavek vyplynul ze závr zjišovacího ízení k návrhu Zadání ÚP Dobrá Voda u Hoic na základ Stanoviska Krajského úadu Královéhradeckého kraje ze dne 25. 10. 2010. Vliv na lokality soustavy Natura 2000 byl orgánem ochrany pírody vylouen. Zpracovaný posudek firmou EMPLA AG, spol. s r.o. (autorizovaná osoba ing. Vladimír Plachý – odb. zpsobilost . 182/OPV/93 z 21. 1. 1993) vyhodnocuje zpracovaný Návrh ÚP z hlediska dopadu na ŽP. V kapitole 7. tohoto posudku posuzovatel doporuuje opatení pro pedcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištných nebo pedpokládaných závažných záporných vliv na životní prostedí. Navrhovaná opatení (v souladu s VVURÚ vetn SEA) jsou zapracována do pedkládaného ÚP, jeho textové ásti – kapitoly I.1.c) a I.1.f) následovn:

Navržené opatení pro plochy smíšené obytné – venkovské (Z8, Z14)

V závazné ásti ÚP je obecná podmínka pro zadržení srážkové vody v ploše pozemku. Pro plochu Z14 je pak podmínka stanovena v prostorovém uspoádání.

Navržená opatení pro plochy smíšené výrobní (Z19, Z21, R1 a R2)

Pro opatení na tchto plochách týkající se zadržení vody je opt v obecných podmínkách využití ploch a jejich konkretizaci a zpsob musí ešit navazující projektová dokumentace. Podmínkou prostorového uspoádání ploch Z19 a Z21 je minimální plocha 10 % ve prospch zelen, stejn jako v pípad provování ploch R1 a R2. Její pesné umístní, a tím i využití jejího efektu ve vztahu k okolí je nutno ešit v navazující projektové dokumentaci. Pro plochu Z19 nestanovuje druh výroby, ale v hlavním využití uvádí výrobu a skladování, jejíž negativní vliv nad mez pro sousední plochy pípustnou nepekrauje hranici vymezené plochy.

Navržená opatení pro plochu dopravní infrastruktury (Z28)

Opatení v této ploše týkající se zmírnní dopadu stavby na krajinný ráz (podmínka vydaného souhlasného stanoviska k zámru výstavby silnice R 35), tj. výsadba zelen, je respektováno, nebo v pípustném využití plochy dopravní infrastruktury je zele stanovena.

Navržená opatení pro plochu výroby a skladování – zemdlská výroba (VZ)

Pro opatení tohoto zpsobu využití, resp. konkretizované pro plochu Z22 je v hlavním využití uvedeno – v ploše Z22 chov ryb, jehož negativní vliv nenaruší biotop živoich žijících na pilehlém Bašnickém potoce.

47


II.1.h) Stanovisko krajského úadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona

48


49


II.1.i) Sdlení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohlednno, s uvedením závažných dvod, pokud nkteré požadavky nebo podmínky zohlednny nebyly V souladu s § 22 písm. prostedí a o zmn nkterých prostedí, ve znní pozdjších k vyhodnocení vliv návrhu ÚP podmínky.

e) zákona . 100/2001 Sb, o posuzování vliv na životní souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní pedpis (zákon EIA) bylo vydáno souhlasné stanovisko na ŽP, ve kterém nebyly stanoveny žádné požadavky ani

II.1.j) Komplexní zdvodnní pijatého ešení vetn vybrané varianty Hranice ešeného území je vymezena hranicemi katastrálních území Dolní Dobrá Voda a Horní Dobrá Voda. ÚP je zpracován v souladu s platnou legislativou na úseku územního plánování, zejména se zákonem . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (SZ), vyhláškou . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentací a zpsobu evidence územn plánovací innosti a vyhláškou . 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vše ve znní pozdjších pedpis. ÚP respektuje limity využití území vycházející z platných právních pedpis, vydaných správních rozhodnutí a vlastností území. Graficky vyjáditelné limity jsou znázornny v Koordinaním výkresu v mítku 1:5 000. Vtšina limit i nositel limit využití území je zárove považována za hodnoty území, a to jak pírodní i kulturní, tak i civilizaní. Za civilizaní hodnotu je považováno rovnž ZÚ, a to pedevším plochy obanského vybavení, smíšené obytné venkovské, smíšené výrobní a výroby a skladování. Jako podklad pro identifikaci jev v území byly využity jak ÚAP, tak dopl ující P + R. ešení ÚP je v souladu se Zadáním invariantní. Zdvodnní pijatého ešení je zejmé z následujícího textu. ad I.1.a) VYMEZENÍ ZASTAVNÉHO ÚZEMÍ Pi vymezení ZÚ bylo vycházeno z hranice souasn zastavného území obsaženého v dosud platné územn plánovací dokumentaci obce. Hranice byla doplnna na základ údaj katastru nemovitostí a skuteností zjištných przkumem území ve smyslu aktuální právní úpravy (§ 58 SZ) a koordinována s údaji z ÚAP, a to ke dni 15. 8. 2012. ad I.1.b) ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE Základní rozvojová koncepce vychází z nutnosti respektování souasného využití ploch v území s nezbytným doplnním pro zabezpeení všech potebných funkcí obce tak, aby byly zabezpeeny územní pedpoklady pro komplexní rozvoj. Tím je sledováno

50


dosažení stabilizace a následného nárstu potu obyvatel obce, zohled ujícího lokalizaci obce v rozvojové ose nadmístního významu. Nejsou navrhovány zmny funkního využití ploch v takové skladb a rozsahu, aby vedly ke zmn významu nebo funkce obce ve struktue osídlení správního obvodu msta Hoice. ešení pijaté v ÚP bylo pedloženo k posouzení z hlediska vliv ÚP na ŽP. Následn bylo zpracováno Vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území. Závry, z tohoto materiálu byly pak zapracovány do kapitol I.1.c), I.1.f) a II.1.g). ešení je koordinováno z hlediska vazeb na území sousedních obcí a mst a respektuje souasné požadavky obyvatel. Plochy pro rozvoj obce jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného ešení byly minimalizovány. Všechny plochy navrhované pro rozvoj obce jsou navrženy pedevším ve vazb na ZÚ. Využívá se tak možnosti jednoduchého napojení na infrastrukturu obce (bez nutnosti dalších vyvolaných zábor ploch), v nkterých pípadech se navrhovaným ešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v ZÚ s využitím proluk.

OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ OBCE ÚP respektuje a vytváí podmínky k ochran všech pírodních, a civilizaních hodnot v území, jež v zásad respektuje a je s nimi koordinován.

kulturních

Pro zpracování ÚP byly použity informace z P + R a aktualizovaná data z ÚAP poskytnutá poizovatelem v prbhu zpracování ÚP. Pi zpracování ÚP byly jednotlivé rozvojové zámry odborn posouzeny a vyhodnoceny tak, aby byly minimalizovány stety s limity využití území a s jeho hodnotami. PÍRODNÍ HODNOTY ešené území leží dle ZÚR KHK v oblasti krajinného rázu 6 – Cidlinsko s výrazným zastoupením zemdlského typu krajiny. Do jižní ásti území zasahuje lesozemdlský typ krajiny. Pírodní hodnoty v ešeném území pln odpovídají charakteristice zastoupených krajinných typ, geologickým a geomorfologickým podmínkám a dlouhodobému osídlení doloženého archeologickými nálezy. Z Koncepce ochrany pírody a krajiny Královéhradeckého kraje nevyplývá pro obec žádné specifické opatení. Neleží zde ani sem nezasahuje žádné ZCHÚ ve smyslu zákona . 114/1992 Sb. ani zde není žádná EVL i lokalita výskytu celostátn chránných druh živoich a rostlin. Krajina jako celek odpovídá svým povrchovým utváením dlouhodobému denudanímu procesu, který je typický pro období konce terciéru, a pedevším období kvartéru, kdy došlo k zarovnání povrchu na mkích podložích. Podloží je zde tvoeno mezozoickými (druhohorními) usazeninami kídového stáí. Výrazným geomorfologickým útvarem je v rovinatém území kóta Švehlv vrch, která se svou nadmoskou výškou 294 m je zárove nejvyšším bodem v ešeném území. Nejnižší bod se nachází u toku Bašnického potoka v jižní ásti ešeného území a je 270 m nad moem. Lesnatost v ešeném území je dle údaj eského statistického úadu pouze 0,2 % a je tak hluboko pod prmrem eské republiky (33,4 %). Lesy v území patí do pírodní oblasti 17 – Polabí. Lesy jsou zde zastoupeny malými plochami v jižní ásti ešeného území. Veškerá výmra lesních porost je zaazena do kategorie lesa hospodáského. Výrazný

51


lesní porost „Lískovec“ zasahuje do území jen okrajovými výbžky. Pírodní hodnotou jsou vodní toky. Koryta tchto tok jsou oproti pírodnímu charakteru znan pozmnna (narovnána), avšak nadále plní svoje pírodní funkce. Pedevším se jedná o prchodnost vodních a mokadních organism krajinou a se svým behovým porostem, vetn travnatých okraj, jsou uritým naviganím bodem a refugiem zbytk pírodních složek v agrokulturách. Významným krajinným prvkem jsou v ešeném území rybníky, které jsou soustedny v jižní ásti území. Bašnický (Cukrovarský) rybník byl ješt v nedávné dob domovem raí kolonie, avšak zmnou hospodaení zde vymizela i ada dalších druh. Biologicky mnohem zajímavjší je horní ást Dobrovodského (Nového) rybníka. Ta je spolu s doprovodným litorálním pásmem a devinnými behovými porosty významným refugiem vodních a mokadních živoich a rostlin, vetn druh lovné zve a druh zvlášt chránných. Oba rybníky jsou i významnou tahovou zastávkou pro tažné druhy pták v širším okolí Hoicka. Krajináskou hodnotou jsou liniové a plošné prvky ÚSES, které jsou respektovány, chránny a doplnny s cílem posílení jejich ekostabilizaní, prostorové a migraní funkce. Vysokou hodnotu má rozptýlená krajinná zele , která se vyskytuje v území v podob solitérního, skupinového i liniového uspoádání. S ohledem na polohu ešeného území v Královéhradeckém kraji, k dlouhodobému osídlení a chybjícím výrazným pírodním hodnotám, nejsou navrhovány k registraci významné krajinné prvky, ale v ÚP jsou respektovány významné krajinné prvky, definované v § 3 zákona . 114/1992 Sb. Konkrétn se v ešeném území jedná o lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivu.

KULTURNÍ HODNOTY Historie: Nejstarší písemná listina zmi uje obec v roce 1395 jako souást odúmrti Kubína z Tebnouševse. O dva roky pozdji je pipomínána v souvislosti s kostelem v Chomuticích. Jména pán z Dobré Vody se objevují také roku 1415 na listin eských a moravských pán, která byla odeslána do Kostnice a v níž šlechtici protestovali proti upálení Mistra Jana Husa. Na pelomu 15. a 16. století sídlil v Dobré Vod rod Král. Jeho lenem byl i Mikuláš Král z Dobré Vody, který roku 1448 pomáhal dobývat Prahu ve vojsku Jiího z Podbrad. Šestnácté století pineslo rozdlení panství na Horní a Dolní Dobrou Vodu; rozdlili si ho brati Jan a Václav z Dobré Vody (v nmeckých textech jsou ob nové ásti jmenovány Unter Gutwasser a Ober Gutwasser). Práv v této dob (podle Augustina Sedláka) vznikla i v Horní Dobré Vod tvrz. Držitelkou Dolní Dobré Vody se stala Markéta, která tak držela ves, poplužní dvr i pvodní tvrz. Po ní se postupn stídali majitelé, mezi nimiž byli i Silvárové z Pilníkova, od kterých majetek odkoupil roku 1623 Albrecht z Valdštejna. Ješt pedtím zažádal jeden z majitel, Kryštof Zilvár z Pilníkova, dne 5. dubna 1557 o povýšení Dolní Dobré Vody na msteko (mstys). Žádosti bylo vyhovno a msteko dostalo znak odvozený od vrchnosti, tj. erný štít a v nm od spodku do polovice štítu ervený klín obrácený špicí nahoru. V Horní Dobré Vod nadále sídlili lenové rodu Král z Dobré Vody. Po druhé polovin 16. století i zde dochází k astému stídání majitel. Jedním z nich byl na poátku ticetileté války Jan Král z Dobré Vody, který se postavil na stranu eských stav, bojujících proti králi Ferdinandovi II. a podporoval zvolení Fridricha Falckého eským králem. Následkem toho byl 9. listopadu 1622 odsouzen k manství – tzn. statek, tvrz a poplužní dvr v Dolejších Plotištích musel pijmout v léno. Tvrz a ves Dobrou Vodu a ves Chlum pak zakoupil Albrecht z Valdštejna. Královy dti tu mohly zstat a po Valdštejnov smrti jim byl majetek po vyplacení penechán v ddiném nájmu. Roku 1642 od nich statek zakoupila hrabnka z Valdštejna, rozená Kinecká.

52


Ke slouení Horní a Dolní Dobré Vody došlo roku 1685, kdy se majitelkou obou ástí stala Marie Kateina, hrabnka Strozzi, rozená Khevenhuller. Statky získané i se dvorem v Mlázovicích byly závtí odkázány nadaci zízené jejím manželem. Po smrti Kateiny Strozzi 1. ledna 1714 tak vešel jako titulární ddic v držení jménem Strozziovské nadace pražský arcibiskup, a od té doby zstaly ob Dobré Vody spojeny s panstvím Hoickým. V 18. století byly na základ tzv. raabizace zdejší panské pozemky rozparcelovány. Zdejší poplužní dvr tak zanikl roku 1778. Dolní a Horní Dobrá Voda patily roku 1850 k hoickému okresu, po roce 1903 pak k nov zízenému okresnímu hejtmanství v Nové Pace a od roku 1935 opt k Hoicím. Už v 19. století je zde uvádna dvoutídní škola, stával zde také mlýn a cukrovar (hoický, ale na pozemcích Dolní Dobré Vody). K roku 1843 mla Dolní Dobrá Voda 36 dom a 228 obyvatel, roku 1890 již 53 domy a 414 obyvatel. I Horní Dobrá Voda mla mlýn a samotu Ohrada. Roku 1843 zde stálo 46 dom a žilo 326 obyvatel, v roce 1890 to bylo 59 dom s 360 obyvateli. Roku 1881 se pes Dolní Dobrou Vodu zaala stavt železnice z Hradce Králové do Hoic. Zprovoznna byla ješt poátkem listopadu téhož roku. Druhá polovina 19. století znamenala rozvoj podnikání; v polovin 70. let zde napíklad vystavl kruhovou cihelnu Josef Dušek, roku 1881 ji vystídala cihelna parní. Zrušena byla až roku 1939, kdy byla nahrazena konzervárnou ovoce a zeleniny. V obci psobila i sušárna a pražírna cikorky Františka Kubáta, roku 1950 pestavná na hospodáské družstvo pro výkup veškerého obilí a jeho uskladnní. V menší budov byla konzervárna okurek a kyselého zelí. Po skonení 2. svtové války poklesl poet obyvatel, protože se mnozí odsthovali do pohranií. V roce 1949 se ob dosud samostatné obce slouily v jednu s názvem Dobrá Voda u Hoic. Archeologie Prostor se nachází na území s archeologickými nálezy. Investor je povinen dle § 22 odst. 2 zákona . 20/1987 Sb. o státní památkové péi, ve znní pozdjších pedpis, oznámit zámr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávnné organizaci na doteném území provést archeologický výzkum. Archeologický ústav a organizace jsou povinny uzavít s vlastníkem nemovitosti dohodu o provedení záchranného archeologického výzkumu v rozsahu nutném pro zajištní ochrany a záchrany archeologických památek.

CIVILIZANÍ HODNOTY Civilizaní hodnoty spoívají pedevším ve stabilizovaných plochách zastavného území. V obci jsou zastoupeny všechny základní funkce (bydlení, obanské vybavení, výroba, dopravní a technická infrastruktura), které tvoí základní kostru civilizaních hodnot v území. V ÚP jsou respektovány a rozvíjeny vymezením nových ploch (viz Odvodnní ad I.1.c). Podmínky v oblasti bydlení Ve struktue osídlení je obec Dobrá Voda u Hoic historicky stabilním útvarem, první písemná zmínka byla zaznamenána v roce 1395. Vývoj potu dom v obci od poátku století, dle SLDB v níže uvedených letech, dokumentuje následující grafické vyjádení. Do roku 1950 se sledoval poet dom jako souet potu obydlených i neobydlených dom (poet dom, které mly popisné íslo), od roku 1961 se jedná o domy trvale obydlené (domy využívané k rekreaci byly vylenny z domovního fondu). Poet dom od roku 1910 do roku 1950 stoupal, mezi lety 1950 a 1991 mírn klesal, mezi lety 1991 a 2001 poet mírn stoupl, což bylo zejm zpsobeno nižší 53


výstavbou a pevodem stávajícího bytového fondu pro rekreaní úely. Celkov se mezi lety 1900 a 2001 poet trvale obydlených dom zvýšil o 27,1 %. Vývoj potu dom v obci v letech 1900 až 2001 180 160 140

Poet dom

120 100 80 60 40 20 0 1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Rok

V obci se dle SLDB 2001 (v souasné dob nejsou k dispozici jiná než tato již zastaralá data) nacházelo 196 dom z toho 155 trvale obydlených. Na území obce pevažuje bydlení v rodinných domech - z 95,4 %. V obci bylo 148 rodinných dom a 5 bytových dom. Byt bylo v obci 239, z toho 188 trvale obydleno a 51 neobydleno - z toho podle dvodu 4 obydleny pechodn a 14 slouží k rekreaci. V roce 2008 byl dokonen jeden byt v rodinném dom (dle podklad z SÚ). Dle podklad poskytnutých obecním úadem bylo v obci k 8. 4. 2011 celkem 218 dom, z toho trvale obydlených dom 174, neobydlených dom 34, objekt individuální rekreace 1, trvale obydlených byt v bytových domech bylo 26, z toho byly 2 byty obecní. Sociální byty ve vlastnictví obce nejsou. Podíl dom podle období výstavby na potu trvale obydlených dom ukazuje následující grafické znázornní. Nejvyšší podíl mají domy postavené v období let 1946 1990 – 57,6 %. Tento údaj poukazuje na znané stáí domovního fondu, a tím i potebu stávající domovní fond opravovat a modernizovat. Podíl dom podle období výstavby

9% 29%

62%

postavených do roku 1945

postavených mezi roky 1946 - 1990

postavených mezi roky 1991 - 2001

54


Kvalitu bydlení v Dobré Vod u Hoic dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické vyjádení. Ze 188 trvale obydlených byt je 99,6 % zásobovaných pitnou vodou (510 obyvatel), 34,4 % má plyn zavedený do bytu (176 obyvatel) a 41,8 % je napojených na kanalizaci (214 obyvatel). Prmrná obytná plocha na byt (v m2/ob.) je 59,5 m2, na osobu je 21,73 m2. Prmrný poet osob na byt je 2,72. Poet a podíl obyvatel v trvale obydlených bytech 600

510 99,6 %

500 400 300

214 41,8 %

176 34,4 %

200 100 0

zásobovaných pitnou s plynem zavedeným vodu z vodovodu do bytu

napojených na kanalizaci

Obanské vybavení V následujícím grafickém vyjádení je uvedena nabídka základního obanského vybavení v obci.

Základní obanská vybavenost

obchod - potraviny, smíšené zboží

pošta

mateská škola

základní škola 1. - 5. roník

ordinace praktického lékae

obecní knihovna - internet

kulturní dm

hospoda

sportovní areál - fotbalové hišt

ubytovací zaízení

55


Podnikatelská innost, výroba a výrobní služby Nejvýznamnjším ekonomickým subjektem v obci jsou Zemdlské družstvo Podchlumí s cca 46 zamstnanci. Dalším dležitým zamstnavatelem je Základní a mateská škola, poet zamstnanc je 11. Ostatní firmy mají nejvýše 5 zamstnanc. Velmi siln je zastoupena kategorie pracujících na vlastní úet, tj. firem bez jediného zamstnance - 76 % podnikatelských subjekt. V obci se nachází 115 podnikatelských subjekt k 8. 4. 2011. Podle pevažující innosti se jedná zejména o obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotebního zboží a pohostinství; stavebnictví, zemdlství, lesnictví, rybolov. Všechny podnikatelské subjekty lze zaadit do kategorie malého a stedního podnikání. Právní forma -

Poet zamstnanc 6

ZD Podchlumí

-

46

Autoklempíství Meník – zemdlská výroba

-

1 5

Název firmy Výrobna trubiek

Pedmt innosti výroba potravin zemdlská výroba, výroba potravin opravy aut rostlinná výroba

Zdroj: OÚ Dobrá Voda

Dle podklad z OÚ bylo v obci 338 ekonomicky aktivních obyvatel a 57 pracovních míst (40 míst v ZD, 11 míst v MŠ a ZŠ, 5 míst ve výrobn trubiek a 1 místo na OÚ) k 31. 12. 2008. Dlouhodob se míra nezamstnanosti v obci udržuje mírn nad prmrem za ORP Hoice i nad prmrem v kraji i R. Za prací denn vyjíždí cca 50 % obyvatel. ad I.1.c) URBANISTICKÁ KONCEPCE Tvar obce je tvoen lokalitami kompaktní zástavby, rozmístnými podél komunikaní sít, tvoící uzavený systém s propojkami i vybíhajícími komunikacemi na Hoice, Bašnici, Lískovice a Bílsko. Tento ojedinlý tvar zástavby (tém uzavený se zemdlskou pdou uprosted) vznikl z vtší ásti spojením dvou na sebe navazujících obcí. Zástavbu v obci možno charakterizovat jako smíšenou. Znamená to, že jsou zde jak objekty drobnjší (starší obytná stavení), tak i nkdejší hospodáství a vtší objekty zemdlské výroby (správní budova ZD, kulturní dm, kruhárna zelí apod.). Výšková hladina zástavby obce se pohybuje v rozmezí 2 – 3 podlaží. Stavební stav objekt je pochopiteln rzný – od výborného stavu nap. nových rodinných dom až po objekty stavebn špatné. Pitom ovšem nezáleží jen na stáí objektu, ale pedevším na kvalit, resp. existenci údržbáských nebo rekonstrukních prací. V prmru lze stavební stav objekt v Dobré Vod u Hoic charakterizovat jako dobrý, v uritých ástech i velmi dobrý. Pestože je Dobrá Voda u Hoic obec pomrn velká i co do rozlohy, typickou náves postrádá. Jakýsi prostor menší rozlohy možno registrovat naproti kulturnímu domu s Obecním úadem. Je zajímavé, že ani jedna z obou pvodních obcí nepociovala v historii potebu návsi. Na úseku obanské vybavenosti je situace (i eventuální plány na její doplnní) zcela evidentn ovlivnna nedalekým mstem Hoice, které vyšší vybavenost a služby zajišuje i pro obyvatele pímstské oblasti. V obci je sídlo Obecního úadu, kulturní dm, knihovna, pohostinství, požární zbrojnice, základní škola (1. – 5. roník), mateská škola, prodejna potravin a smíšeného zboží (Jednota), soukromá prodejna potravin, pošta, spoitelna a sportovišt.

56


Urbanistická koncepce obce Dobrá Voda u Hoic vychází ze stávajícího stavu území a sídel, které je odrazem historického vývoje obce a jejích ástí s pevažujícím venkovským typem. Ten byl necitliv poznamenán ve 2. polovin minulého století výstavbou zemdlského areálu a jeho víceúelové budovy, která tvoí významnou dominantu zastavné ásti obce. V poslední tvrtin 20. stol. se v obci objevilo nkolik rodinných dom neodpovídajících svým výrazem venkovským stavbám. I pesto si obec uchovala svj cenný venkovský ráz s dostatkem ploch zelen a zachovalými stavbami pro bydlení a obanské vybavení (škola). Území obce se dlí na dv ásti, které se svým charakterem a pdorysným založením výrazn od sebe neliší. Významným východiskem pro stanovení základní urbanistické koncepce jsou sociodemografické podmínky, požadavky obce, oban a požadavky vyplývající z nadazených dokumentací, tzv. vyšší zájmy deklarované v PÚR R a v ZÚR KHK. Vývoj potu obyvatel, dle statistických šetení (SLDB 2001 a k 31. 12. 2008) v níže uvedených letech ukazuje následující grafické vyjádení. Na zaátku sledovaného období poet trvale žijících obyvatel mírn klesal, poté vlivem válených a poválených událostí klesl výraznji, od roku 1950 do roku 1970 poet mírn stoupl, mezi lety 1970 a 2001 poet obyvatel opt klesal. Mezi lety 2001 a k 31. 12. 2008 se poet zvýšil o 10 %. Celkov mezi lety 1900 a k 31. 12. 2008 poet obyvatel klesl o 24,6 % (o 185). K 31. 12. 2008, dle údaj z obecního úadu, žilo v obci 565 obyvatel. Vývoj potu obyvatel v obci v letech 1900 až 2008 800 Poet obyvatel

700 600 500 400 300 200 100

20 01 31 .1 2. 20 08

19 91

19 80

19 70

19 61

19 50

19 30

19 21

19 10

19 00

0

Rok

Poet obyvatel k 31.12. mezi lety 2000 – 2008 pedstavuje následující tabulka. Mezi tmito lety poet obyvatel kolísal, na konci období byl ale vyšší než na zaátku - 569 trvale bydlících obyvatel. Poet/Rok Poet obyvatel celkem z toho muži z toho ženy v tom ve vku 0 až 14 let v tom ve vku 15 až 64 let v tom ve vku 65 a více let Index stáí

2000 540

2001 514

2002 523

2003 519

2004 520

2005 527

2006 553

2007 574

2008 569

257 283 97

246 268 90

249 274 92

246 273 88

248 272 78

249 278 88

259 294 95

273 301 98

274 295 97

372

351

354

360

371

367

383

398

389

71

73

77

71

71

72

75

78

83

73,1

81,1

83,6

80,6

91,0

81,8

78,9

79,6

85,5

Zdroj: SÚ

57


V obci žije relativn mladé obyvatelstvo, k obmn obyvatel dochází prozatím pirozenou mnou a není zde tak patrný, jako ve vtšin mst a obcí ORP i R, proces demografického stárnutí, pi nmž se postupn mní struktura obyvatel takovým zpsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let a snižuje podíl osob mladších 15 let, tj. starší vkové skupiny rostou poetn rychleji, než populace jako celek. Proces demografického stárnutí lze vyjádit mimo jiné také indexem stáí. Hodnota indexu stáí v této obci je píznivá i v porovnání s údaji za kraj a celou eskou republiku, i když zde ve sledovaném období došlo k mírnému zvýšení indexu o 12,4 bodu k 31. 12. 2008. V obci na 100 obyvatel ve vku 0-14 let žilo 85,5 obyvatel ve vku 65 a více let (index stáí pedstavuje podíl osob ve vku 65 a více let na 100 obyvatel ve vku 0 - 14 let). Poet obyvatel v pedproduktivním vku (0 14 let) se nezmnil, v produktivním vku (15 - 64 let) a v poproduktivním vku (65 a více let) se mírn zvýšil. Vková struktura obyvatel obce vykazuje píznivý stav i v porovnání s vkovou strukturou kraje i celé eské republiky. Prmrný vk k 1. 1. 2009 je také píznivý - celkem 39,3, muži 38,2, ženy 40,3. Vkovou strukturu v obci k 31.12. roku 2001 a 2008 ukazuje následující grafické vyjádení. Poet obyvatel podle vku v obci 600 Poet obyvatel

500 400 300 31.12.2001

200

31.12.2008

100 0 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let

celkem obyvatel

Vková skupina

Populaní vývoj v roce 2008 (dle podklad z SÚ) znázor uje následující grafické vyjádení. Celkov došlo v obci k úbytku potu obyvatel o 5. Pohyb trvale žijících obyvatel v obci v roce 2008 40

35

35 30 23

25 20 15 10 5

11 7 4

0 -5 -10

-5

58


Populaní vývoj je výsledkem pirozené obnovy populace (rozením a vymíráním – pirozený pírstek) a zárove migrace (pírstek i úbytek potu obyvatel sthováním). Pi sledování populaního vývoje mezi lety 1971 až 2008 je možno vysledovat nap. to, že k nejvyššímu pirozenému pírstku došlo v roce 1975 (+ 12 obyvatel), k nejnižšímu došlo v letech 1985 a 1990 (- 6 obyvatel), k nejvyššímu migranímu pírstku došlo v roce 2006 (+ 25 obyvatel), k nejnižšímu v roce 1978 (- 33 obyvatel) a celkový pírstek byl nejvyšší v roce 2003 (+ 26 obyvatel) a nejnižší v roce 1978 (- 35 obyvatel). V tchto dvou letech (1971 a 2008) byl celkový a migraní pírstek potu obyvatel v roce 2008 záporný (v roce 1971 kladný), pirozený pírstek ovšem v roce 2008 kladný (v roce 1971 záporný). Nejvíce žilo v obci obyvatel v roce 1971 - 705. V obci žije 5 % obyvatel s jinou než eskou národností. Vtšina obyvatel je bez vyznání, jen 20 % obyvatel je vících (pevažuje píslušenství k ímskokatolické církvi). Vzdlanostní strukturu dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické vyjádení. V obci žilo 421 obyvatel 15 letých a starších. Bez vzdlání a se základním vzdláním vetn neukoneného bylo 21 % obyvatel, vyuených a stedn odborn vzdlaných bez maturity bylo v obci 49 % obyvatel, úplnou stední školu s maturitou mlo v obci 22 % obyvatel a vyšší odborné a vysokoškolské vzdlání 8 % obyvatel. Obyvatelstvo podle stupn vzdlání

vysokoškolské 5% vyšší odborné a nástavbové studium 3%

úplné stední s maturitou 22%

k 1.3. 2001

nezjištné vzdlání bez vzdlání 0% 1%

základní v. neukoneného 21% vyuení a st. odborné bez maturity 48%

59


V následujícím grafickém vyjádení je znázornna denní dojíž ka a vyjíž ka dle SLDB 2001. Poet obyvatel celkem byl 512. Poet ekonomicky aktivních obyvatel byl 273. Denn z obce vyjíždlo 49,5 % obyvatel za zamstnáním z celkového potu ekonomicky aktivních a 8,8 % obyvatel za vzdláním z celkového potu obyvatel. Dle podklad z obecního úadu žilo v obci 338 ekonomicky aktivních obyvatel k 31.12. 2008. Denní dojíž ka a vyjíž ka 135

140

120

100

91

80

60 45 40

28

20

0 Dojíždjící do zamstnání do

Vyjíždjící do zamstnání

obce

mimo obec

Dojíždjící do škol do obce

Vyjíždjící do škol mimo obec

V následujícím obrázku jsou uvedeny smry dojíž ky a vyjíž ky v obci Dobrá Voda u Hoic.

Smry dojíž ky a vyjíž ky Obec Dobrá Voda u Hoic

za prací z: nap. Hoic a okolních obcí

-

za prací do: Hoic, Jiína, Hradce Králové do základní školy: do Hoic na stední školy: nap. do Hoic, Jiína, Nové Paky, Hradce Králové na vyšší a vysoké školy: do Hradce Králové, Prahy, Brna za nákupy: Hoic, Jiína, Hradce Králové

Z údaj v ÚAP vyplývá pro obec Dobrá Voda u Hoic v této oblasti následující: obec je potem trvale žijících obyvatel 7. nejvtší obcí v ORP; v obci jsou píznivé: vková struktura i index stáí; Dobrá Voda u Hoic je obcí, kde žije vyšší podíl obyvatel se SŠ vzdláním bez maturity než v ORP, nižší podíl než v ORP žije v obci obyvatel bez vzdlání, se SŠ vzdláním s maturitou a také s vysokoškolským a vyšším odborným vzdláním; z obce více student denn vyjíždí než do ní za vzdláním dojíždí, v obci je mateská a základní škola pro 1.- 5. roník);

60


-

z dotazníkového przkumu vyplývá, že v obci došlo ke zlepšení mezilidských vztah a spoleenského života oproti minulosti; rozvoj bytové výstavby by mohl zlepšit nepíznivou vkovou strukturu obyvatelstva; v dlouhodobém výhledu je dležité poítat s potenciálem rstu poptávky po sociálních službách.

Šetení v sociodemografické oblasti bylo provedeno podrobn v rámci dopl ujících przkum a rozbor, které sloužily jako podklad pro zpracování Zadání. Z tchto závr bylo vycházeno pi zpracování urbanistické koncepce ÚP. V rámci prbžného ovování byl na OÚ (k 30. 6. 2012) zjištn celkový poet obyvatel, který mírn roste a v souasné dob to je 576 obyvatel. Dle údaj ÚAP (k 31. 12. 2009) je udáván poet 582 obyvatel. Tato tendence je pro obec píznivá a proto je teba v rámci koncepce ÚP vytvoit podmínky jak pro stabilizaci, tak pro možný další rozvoj obce. Obec je totiž v jedné z nejvýhodnjších poloh ve vztahu k spádovému stedisku – mstu Hoice. Zárove územn písluší ve ZÚR KHK do Nadmístní rozvojové osy Hoice – Jiín – Liberecký kraj (NOS 1) zmi ované i v PÚR R. V obou ástech obce jsou zastoupeny stabilizované plochy bydlení charakteru ploch smíšených obytných venkovských, ve kterých je i menším podílem zastoupena rekreaní funkce. Horní Dobré Vod dominuje v oblasti výroby zemdlský areál, Dolní Dobré Vod rozvíjející se prmyslová zóna se zastoupením výroby se skladováním. Stabilizované plochy jsou charakteru zemdlské výroby (vazba na tradiní zelináství) a jsou v rámci koncepce dopl ovány plochami charakteru smíšeného výrobního. Využívá se pedevším vazba na železniní dopravu (vetn vleky) a dobrá dopravní dostupnost s pedpokladem napojení na navrženou dopravní infrastrukturu. Již zmínné plochy bydlení jsou koncepcí ÚP rovnomrn doplnny, resp. vymezeny v obou ástech obce, a to ve vazb na zastavné území s využitím proluk. Pedevším se jedná o posílení centra obce, a to jak v oblasti bydlení, tak v oblasti obanského vybavení. Nov vymezené plochy Z8, Z38 a Z40, které jako celek tvoí nejvtší zastavitelné území vypl ující prostor mezi Horní a Dolní Dobrou Vodou, mají navržen režim, který podmi uje jejich využití (rozhodování v území) zpracováním územní studie. Pi celkovém zhodnocení navržené urbanistické koncepce byla potvrzena kontinuita návrh ešení v jednotlivých podkladech a dokumentacích, které novému územnímu plánu pedcházely. Dosavadní vývoj ukázal, že i po pehodnocení dosud platné ÚPD (ÚPSÚ vetn dvou jeho zmn) se potvrzují základní tendence rozvoje území. Jednak doplnní zastavitelných ploch pro bydlení v obou ástech obce s drazem na posílení, identifikaci a intenzifikaci dosud nevyužité proluky v centrální ásti obce v prostoru na hranicích obou k. ú. Dále rozvoj sportovních aktivit v severní ásti a rozvoj rekreace v jižní ásti. Stejn tak je Koncepcí ÚP potvrzena kontinuita v oblasti dopravní a technické infrastruktury vetn stabilizace plochy dopravní infrastruktury pro rychlostní silnici R 35 se všemi souvisejícími stavbami. Koncepce uspoádání krajiny, která vychází pedevším z respektování souasných pírodních hodnot (rybniní soustava s doprovodnou zelení) a kvalitní ZPF (viz Odvodnní ad I.1.e).

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Pi zpracování koncepce ÚP byly vyhodnocovány možnosti lokalizace rozvojových ploch jak z hlediska širších územních vazeb, tak i poteb obce a pedkladatel zámr na zmny využití území. ešení pijaté v pedkládaném ÚP bylo proveno v rámci pracovních jednání a vychází z dosud platné ÚPD, przkum a rozbor, ze schváleného Zadání a výsledk VVURÚ (viz Odvodnní – ást Urbanistická koncepce).

61


Vzhledem k situování obce v atraktivním území se poítá s nárstem obyvatel, a tím i s rozsáhlejší výstavbou, kterou si obec tohoto charakteru zasluhuje. V souasné dob všeobecn narstá zájem o stavební parcely. Plochy pro rozvoj obce jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného ešení byly minimální. Všechny plochy navrhované pro rozvoj obce jsou navrženy pedevším v tsné vazb na ZÚ. Využívá se tak možností jednoduchého napojení na infrastrukturu obce (bez nutnosti dalších vyvolaných zábor ploch), v nkterých pípadech se navrhovaným ešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v ZÚ. Na základ výsledk ady zmínných pracovních jednání a konfrontací v terénu byla celková koncepce ešení i urbanistické koncepce dovedena do uceleného invariantního ešení. Zastavitelné plochy jsou vymezeny pro rozvoj bydlení a rekreace formou ploch smíšených obytných – venkovských (SV). Tyto jsou rovnomrn doplnny v obou ástech obce s posílením stedu (nové centrum obce) ve vazb na souasné stabilizované plochy. Zárove se využívá ideální dostupnosti základního obanského vybavení, resp. obanského vybavení charakteru veejné infrastruktury. Zastavitelné plochy obanského vybavení se dopl ují jak v oblasti komerních zaízení malých a stedních (OM) s pípustným využitím veejné infrastruktury (v k.ú. Dolní Dobrá Voda), tak v oblasti tlovýchovných a sportovních zaízení (OS) ve vazb na již fungující sportovní areál (v k.ú. Horní Dobrá Voda). Tato poloha je výhodná jak z hlediska dobré dostupnosti, tak vazby na víceúelový objekt s tlocvinou. Nov se vymezuje plocha obanského vybavení – hbitov (OH), který v obci chybí. Zastavitelné plochy pro rozvoj výroby jsou vymezeny pedevším formou ploch smíšených výrobních (VS), a to v obou k.ú. Jednou plochou (Z22) se dopl uje zemdlská výroba (VZ), která má sloužit pro úely rozvoje chovu ryb. Rozvoj obce je nemyslitelný bez dopl ování, resp. zlepšování situace na úseku dopravní a technické infrastruktury. Na k.ú. Dolní Dobrá Voda se vymezuje plocha technické infrastruktury - inženýrské sít (TI) pro umístní OV (Z23) s doprovodnou komunikací (Z27). Dopravní infrastruktura – silniní (DS) se na obecní úrovni dopl uje pedevším ve vazb na vymezení ploch dopravní infrastruktury pro místní komunikace ve stedu obce (Z33, Z34, Z35) a v severní ásti obce (Z26). Dopravní vybavenost (parkovišt) je doplnna v prostoru plánovaného hbitova (Z36). Plocha Z25 vymezená pro odstavnou plochu byla z ÚP po veejném projednání (na základ uplatnné námitky, které bylo vyhovno) vypuštna a pirazena do stabilizovaných ploch smíšených obytných v rámci ZÚ. Na krajské úrovni (silnice III. tídy) je vymezena plocha pro peložku III/3267 (Z30) v návaznosit na silnici III/3269. Na republikové, resp. mezinárodní úrovni je požadováno v ÚP respektovat zámr R 35, který je v k.ú. Dolní Dobrá Voda vymezen formou plochy dopravní infrastruktury – silniní (Z28) vetn všech doprovodných staveb. Systém zastavitelných ploch pro rozvoj obce dopl ují plochy veejných prostranství. V ÚP je vymezena plocha Z38 (zasahující do obou k.ú.), která má charakter veejné zelen (ZV) a váže na novou zastavitelnou plochu Z8 ve stedu obce. Zastavitelné plochy pro ochranu obyvatelstva vymezeny nejsou z dvodu, že nebyly uplatnny požadavky na vymezení ploch pro zabezpeení civilní ochrany ve smyslu vyhlášky MV R . 380/2002 Sb. (v rámci projednání návrhu Zadání). VYMEZENÍ PLOCH PESTAVBY Základním dvodem pro vymezení plochy pestavby byla poteba obnovy a optovného využití v souasné dob dožitého stavebního fondu, a to pro plochu smíšenou obytnou - venkovskou. Tato plocha, vymezená jako plocha pestavby P1, byla z ÚP po veejném projednání (na základ uplatnné námitky, které bylo vyhovno) vypuštna a zstává zde zachována stabilizovaná plocha smíšená výrobní.

62


VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELEN ÚP hájí stávající plochy veejné zelen (ZV), která je souástí sídelní struktury a spoluvytváí jeho estetickou a krajináskou hodnotu. Nov je vymezena plocha podél Chlumského potoka, která je z ásti tvoena vzrostlými stromy a v souasné dob tak již psobí jako krajinná dominanta a zjem ující prvek k návrhu plochy pro výstavbu rodinných dom a zárove bude plnit funkci veejného prostranství (Z38). Systém sídelní zelen dopl ují plochy zelen pírodního charakteru (ZP), které jsou stabilizovány a doplnny malou plochou (Z37) v severní ásti obce ve vazb na plánované rozšíení sportovních aktivit (Z4). Na tento systém pak navazuje systém zelen v plochách smíšených nezastavného území (NS) jak v tsné vazb na ZÚ a zastavitelné plochy, tak i dále v krajin ( - viz Koncepce uspoádání krajiny). VYMEZENÍ PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV Plochy územních rezerv se vymezují pro provení budoucího uvažovaného využití ásti obce pro plochy smíšené výrobní ve vazb jak na souasný areál (R1), tak na vymezené plochy Z21 a Z20 (R2). Dvodem je nabídnout pohled na rozvoj obce v širších souvislostech s výhledem do budoucna ve vazb na aktivity vyplývající (možné) z polohy obce v rámci NOS 1. Pro provení možností vodohospodáského využití území na Bašnickém potoce se vymezuje plocha územní rezervy (R3) pro rybník, pro provení možnosti protipovod ové ochrany ZÚ se vymezují plochy územních rezerv (R4, R5) pro poldry na Chlumském a Chvalinském potoce. Podmínky pro provení budoucího využití jsou stanoveny pedevším s ohledem na nutnou koordinaci hodnot v území (vodní režim, ZPF, krajinný ráz apod.) pi zhodnocení pínosu nových aktivit vstupujících do území pro udržitelný rozvoj území. Pedpokladem, resp. další podmínkou, je i hygienická nezávadnost a vymezení dostatených ploch zelen v rámci budoucích areál, a to min. v rozsahu 10 %, jak vyplývá ze závr SEA, resp. VVURÚ. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDOR, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POÍZENÍ A PIMENÉ LHTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMN PLÁNOVACÍ INNOSTI ÚP na základ terénních P + R a probhlých jednání navrhuje pro plochy Z8, Z38 (zasahující do obou k.ú.) a plochu Z40 (v k.ú. Dolní Dobrá Voda) jako podmínku pro rozhodování provení zmn jejich využití územními studiemi. Zárove navrhl tyto studie vložit do evidence do 5 let od vydání nového ÚP. Stanovené podmínky vycházejí z nutnosti v pedmtných územích navrhnout podrobnjší urbanistickou koncepci vetn nezbytné dopravní a technické infrastruktury, aby nedošla k znehodnocení území jak z hlediska urbanistického, tak z hlediska ekonomického. Podrobnjší zohlednní pírodních, kulturních a civilizaních hodnot, vetn ZPF, vychází z poteby minimalizace jejich dotení s cílem zachování kvalitního životního prostedí. Hranice zástavby a podmínky prostorového uspoádání je teba podrobn vyjádit a sjednotit pro koordinovaný postup navazujících správních ízení. Na základ pedchozích provení je pak teprve možné ešit poadí zmn v území (resp. etapizací). Její stanovení v rámci ešení ÚP bez podrobného aktuálního ovení všech souvislostí by bylo pedasné.

63


ad I.1.d.) KONCEPCE VEEJNÉ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniní sí Koncepce nadazené dopravní infrastruktury silniní vychází z PÚR R týkající se vymezení koridoru silnice R 35 – koridor kapacitní silnice R 35b (105) úsek Úlibice – Hradec Králové (E 442) z dvodu zkvalitnní silniního spojení Hradec Králové – Liberec (souást TEN – T). Tento koridor je zpesnn v ZÚR KHK jako DS2 a veden jako veejn prospšná stavba. Návrh dopravní koncepce je pln v souladu i s koncepcí krajskou, která je reprezentována GSD KHK (úprava 2011). Zásadním zásahem do celého širšího území z hlediska silniní dopravy je navrhovaná trasa rychlostní silnice R35. Její navrhované vedení se však dotýká ešeného území pouze okrajov a nemá vliv na dopravní vazby a zatížení silnic III. tídy vedoucích tímto územím. Vymezená plocha dopravní infrastruktury silniní pro koridor trasy rychlostní silnice R35 (DS2) zahrnuje i ešení vedení doprovodných komunikací (DS52) jako souvisejících staveb. Šíe koridoru je vymezena šíkou budoucího ochranného pásma rychlostní silnice, tedy 100 metr na ob strany pilehlého jízdního pásu dle zpracované dokumentace (DÚR) silnice R35 v úseku Hoice - Sadová (SUDOP Praha, a.s. 11/2010) s doplnním aktuálních údaj od SD R prostednictvím zpracovatele doteného úseku (08/2011, s ovením 08/2012). Po jihovýchodní hranici je vedena stabilizovaná silnice II/326 smr Nový Bydžov, která bude v míst napojení na silnici I/35 upravena jako stavba související se stavbou R35. Koridor ZÚR KHK DS45 pro peložku této silnice mimo ZÚ Bašnice po zpesnní nezasahuje území obce Dobrá Voda. Koncepce ÚP v souladu s požadavky obce poítá s následnou úpravou dopravního znaení omezujícího prjezd obcí pro nákladní dopravu (vyjma cílové dopravy v Dobré Vod u Hoic). Souasné vedení silnic III. tídy v ešeném území odpovídá jejich dopravnímu významu a ani v dlouhodobém výhledu nelze pedpokládat významnjších peložek i smrových úprav tchto silnic, a jejich vedení je tedy možno považovat za dlouhodob stabilizované. Pouze u silnice III/3267 je navrhována peložka v severovýchodní ásti území napimující její souasné vedení v pímé návaznosti na silnici III/3269. Výhledov se u tchto silnic dále pedpokládá pouze s postupnými úpravami jejich šíkového uspoádání na výhledovou kategorii S 6,5/50 a na prtahu obce s postupným dopl ováním chybjících úsek chodník. Intenzity silniní dopravy a kategorizace silnic Obecn je základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy celostátní sítání dopravy provedené editelstvím silnic a dálnic Praha. Jedinými údaji z celostátního sítání dopravy jsou údaje z úseku na silnici I/35. Silnice

Stanovišt

Úsek

I/35

5-0390

X s MK (Husova) - X s II/326

I2000

I2005

13737

12837

Pozn.: X = kižovatka Dopravní zatížení na silnicích III. tídy nebylo v celostátním sítání podchyceno, a tak souasnou hladinu intenzit lze pouze odhadovat. Vzhledem k jejich dopravnímu významu však lze konstatovat, že jejich dopravní zatížení nepesahuje hodnotu 500 vozidel za prmrný den roku a ani ke konci návrhového období se nepedpokládá výraznjší nárst. Výhledové kategorie silnic I. a II. tídy jsou stanoveny na základ schválené „Kategorizace silniní a dálniní sít do roku 2030“. Silnice I/35 je uvažována v kategorii 64


rychlostní silnice R 25,5/100. U silnic III. tídy je nutné vycházet z jejich dopravního zatížení, emuž odpovídá šíkové uspoádání S 6,5/50 pi pedpokládané intenzit provozu do 1000 vozidel/24hod. Sí místních a ostatních komunikací Vedení stávajících komunikací je v území stabilizováno a jsou vymezeny pedevším v souvislosti s rozsáhlejší plánovanou výstavbou ve stedu obce. Jedná se o návrh místních komunikací Z33 – Z35 (všechny v k.ú. Horní Dobrá Voda). Pro zpístupnní vymezené zastavitelné plochy Z23 pro OV se vymezuje nová menší komunikace Z24 v k.ú. Dolní Dobrá Voda. Všechny tyi komunikace jsou v souladu s požadavky obce vymezeny jako veejn prospšné stavby. Mimo tyto se dále vymezuje plocha Z26 z dvodu zajištní pístupu k vymezené ploše smíšené obytné – venkovské (Z9). Ostatní komunikace jsou uvažovány v rámci pípustného využití ostatních ploch s rozdílným zpsobem využití. Zajištní pístupových komunikací pro vozidla HZS je nutné ešit dle SN 730802. Odstavná a parkovací stání Odstavná stání u stávající i navrhované zástavby musí být i nadále zásadn ešena v rámci vlastních ploch nebo vlastních objekt. Stejn tak i parkovací nároky jednotlivých podnik a objekt vybavenosti. Samostatn se vymezuje plocha parkovišt (Z36) v pímé vazb na vymezenou plochu obanského vybavení – hbitov (Z39). Hromadná doprava Obsluha území hromadnou dopravou je zajišována nejen železniní, ale i autobusovou dopravou. Území je obsluhováno linkou . 630074 Jiín – Lužany – Chomutice – Hoice. V obci se nacházejí ti zastávky, které svými docházkovými vzdálenostmi (500 m) pln pokrývají zastavné území obce. V oblasti hromadné dopravy se nepedpokládá významnjší rozvoj. Vedení linek a rozmístní zastávek zatím odpovídá souasným potebám. Doprovodná zaízení silniní dopravy Doprovodná zaízení silniní dopravy nejsou v území situována. Pší a cyklistické trasy ešeným územím prochází cykloturistická trasa 4140, která je do území pivedena od Hoic v trase silnice III/3267 a pokrauje dále v trase silnice III/28054 a silnice III/32749 na Domoslavice. V rámci pipravované realizace výstavby rychlostní silnice R35 se pedpokládá na území Hoic vybudování podchodu pibližn v míst kížení stávající silnice III/3267 s navrhovanou trasou R35. V jihozápadní ásti území jsou pro místní poteby vyznaeny další možnosti vedení cyklotras, a to s využitím stávajících a pvodních cest. Železniní doprava V ešeném území je zastoupena železniní doprava celostátní železniní tratí . 041 Hradec Králové - Jiín - Turnov se zastávkou umístnou pi východním okraji zástavby obce, tedy s dobrou docházkovou vzdáleností.

65


Vedení železniní trat je zatím možno považovat za stabilizované, pestože se poítá s modernizací této železniní trat dle „Studie proveditelnosti železniního spojení Euroregionu Nisa s Hradcem Králové“ zpracované v roce 2005 firmou Arteca, která byla zpracována variantn. Výbr výsledného ešení musí vycházet ze širších hledisek, a tak je nutno koridor plánované modernizaci trati nejprve vymezit v ZÚR KHK. Dle sdlení SŽDC, s.o., se v souasnosti pipravuje upesnní vedení trasy koordinované s trasou R 35. Požadavek na zanesení trasy jako územní rezervy bude píslušným DO uplatnn v rámci aktualizace ZÚR KHK. Ochranná pásma V ÚP jsou respektována OP silnic I., II. a III. tídy mimo zastavné území, která podle zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znní pozdjších pedpis dosahují vzdálenosti 50 metr (I. tída) a 15 metr (II. a III. tída), od osy vozovky. U navrhované trasy silnice R35 dosahuje její ochranné pásmo do vzdálenosti 100 metr od osy vozovky pilehlého jízdního pásu. Dále jsou respektována OP železniní trat, která podle zákona . 266/1994 Sb., o drahách ve znní pozdjších pedpis, zasahují do vzdálenosti 60 metr od osy krajní koleje a dále do území zasahují ochranná pásma vzletových a pibližovacích prostor veejného vnitrostátního letišt Hoice a OP letecké stavby (radiolokaní zaízení Nepolisy), která jsou též respektována.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdrojem pitné vody je vrt B1 v Bílsku o pvodní vydatnosti 3 l/s, doplnno ze skupinového vodovodu Hoice (mimo ešené území). Na vodním zdroji byla stanovena OP, ale vodohospodáským orgánem. Hloubka vrtu B 1 je 20 m.

nejsou

vyhlášena

píslušným

Na západní hranici obce Dobrá Voda u Hoic byla ochranná pásma pvodního zdroje pro obec Lískovice. Po napojení této obce na vodovodní systém Dobré Vody u Hoic, zdroj vody-studna byl zasypán, erpací stanice odstranna, ochranná pásma byla zrušena. Pro novou požární nádrž byl proveden vrt s možností doplnní odbru povrchové vody z potoka. Technologickým objektem je vodojem, který se nachází severn mimo území obce v prostoru Bílsko. Vodojem je objemu 150 m3 s kótami 322,50 / 320,30 m n. m. OP vodojemu je oplocení, nebo pata svahu zemního obsypu. Hlavní zásobní ad z vodojemu je DN 160 mm, další vodovodní ady v obci jsou DN 110 mm. V jižní ásti obce je vodovodní ad prodloužen za tra D a v souasné dob je prodloužen již mimo ešené území k obalovn COLAF. Západním smrem z obce Dobrá Voda u Hoic je proveden vodovodní ad do obce Lískovice. Hydrostatický tlak ve vodovodní síti se pohybuje v rozmezí 0,42 – 0,50 Mpa (42 – 50 m vodního sloupce, nebo 4,2 – 5,0 atm). Tlakové pomry pro zásobování pitnou vodou Dobré Vody u Hoic vyhovují. V ÚP je uvažováno s doplnním vodovodní sít v lokalitách nové navrhované zástavby, vodovodní sí dle PRVK Kk bude prodloužena jižním smrem do obcí Bašnice, Bíšany a Sukorady. Souasná délka vodovodní sít je dle PRVK Kk 5,03 km. Vlastníkem vodovodu je obec Dobrá Voda u Hoic, provoz zajišuje V.O.S., a.s., Jiín.

66


Ochranná pásma Dle zákona . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu, a o zmn nkterých zákon ve znní pozdjších pedpis je v Hlav VI, § 23, odst.3 uvedeno u potrubí do 500 mm prmru vetn ochranné pásmo vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnjšího líce stny potrubí 1,5 m, u potrubí nad prmr 500 mm 2,5 m. Poznámka: Výjimku z OP mže povolit v odvodnných pípadech vodoprávní úad. Zásobování pitnou vodou v Dobré Vod u Hoic vyhovuje vzhledem k dostateným zdrojm skupinového vodovodu Hoice a realizované vodovodní síti s dostatenou akumulací ve vodojemu Bílsko. Doplnní vodovodní sít pro navrhovanou zástavbu lze provést prodloužením stávajících vodovodních ad. Zásobování požární vodou Zásobování požární vodou bude zabezpeeno ze souasné a navrhované vodovodní sít, z místních vodních ploch (požární nádrže a rybník) a vodních tok. Požární ochrana Dle SN 730873 Požární bezpenost staveb – Zásobování požární vodou z ervna 2003 iní: Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odbru vody a obsahu nádrže. Objekt

potrubí DN mm

1.Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2

odbr Q l/s pro v= 0,8 m/s

odbr Q l/s pro v= 1,5 m/s

obsah nádrže m3

80

4

7,5

14

2.Nevýrobní objekty 120 – 1500 m2 výr. objekty a sklady do 500 m2

100

6

12

22

3.Nevýrobní objekty vtší 1500 m2 Výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otev. tech. za. do 1500 m2

125

9,5

18

4. Výr.objekty, sklady a otev. tech. za. do 1500 m2

150

14

25

45

5. Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením vtší 2500 m2

200

25

40

72

35

Plocha v m2 pedstavuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úsek je dána soutem ploch užitných podlaží).

67


Pokud není zízena vodovodní sí, požární ochrana je zajištna zízením odbrných míst na vodním toku nebo vodní nádrži dle SN 752411 Zdroje požární vody z dubna 2004. Nejmenší odbr musí být zajištn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Nejvtší vzdálenosti vnjších odbrných míst (v metrech) - od objektu / mezi sebou íslo položky

hydrant

výtokový stojan

1 2 3 4 5

200/400 150/300 120/240 100/200 80/160

600/1200 400/800 300/600 200/400 120/240

plnicí místo

3000 / 5000 2500 / 5000 2000 / 4000 1500 / 3000 1000 / 2000

vodní tok nebo nádrž 600 400 300 200 150

U položek se nemusí k požárnímu zatížení pihlížet. Potebné množství vody ve vyhovujícím tlaku pro zásobování obyvatel lze dodat ze stávajícího vodovodu. Požární voda je zajištna pomocí požárních hydrant osazených na vodovodní síti a dále lze využít jako zdroj požární vody místních vodních tok a ploch. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Zdroje pitné vody vodovodu Dobrá Voda u Hoic jsou dostaten kapacitní. Pi vyazení celého vodovodu v krizové situaci budou obyvatelé zásobeni pitnou vodou pomocí cisteren ze zdroj Hoice nebo dovozem vody balené. U nemovitostí s domovními studnami bude možné vodu z nich používat jako užitkovou. ZNEŠKOD OVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Dobrá Voda u Hoic má provedenu jednotnou kanalizaní soustavu, vedenou spíše jako kanalizace dešová. Stoky jsou vyústny do místních vodoteí, tj. do Chlumského potoka a Chvalinského potoka. Odpadní vody jsou zneškod ovány v septicích a jímkách na vyvážení (žumpách). Stávající jednotná kanalizaní sí má stoky rzných profil DN 300 – 500 mm, v celkové délce 1,9 km. Firmou P – AQUA, s.r.o., Hradec Králové byla v kvtnu 2006 zpracována dokumentace pro územní ízení „Kanalizace a istírna odpadních vod Dobrá Voda u Hoic“ pro realizaci nové splaškové kanalizace vetn výstavby istírny odpadních vod typu AS VARIO comp 550. S OV je dle zpracované ÚPD uvažována jižn stávající a i nov navrhovaná zástavba na pravém behu Chlumského potoka poblíž železniní trat D. V roce 2011 byla firmou P – AQUA, s.r.o., zpracována dokumentace pro stavební povolení a po doplnní bude pedána ORP Hoice k projednání. V této dokumentaci se jedná o další doplnní splaškové kanalizaní sít s OV typu dle pvodního zámru dokumentace pro územní rozhodnutí. V souasné dob je vydáno územní rozhodnutí stavebním úadem MÚ Hoice j.MUHC-SU/6177/2011/VA, a to veejnou vyhláškou ze dne 1. 6. 2011. MÚ Hoice, stavební úad, již vydal Veejnou vyhláškou územní rozhodnutí pod .j.: MUHC-SU/6177/2011/VA dne 1. 6. 2011 rozhodnutí o umístní stavby „Dobrá Voda u Hoic – kanalizace a istírna odpadních vod“. Základní technické parametry OV VARIO comp 550

68


Výpoet pro 550 EO Q24 = 80 m3/den, tj. 0,9 l/s Qmax = 3,6 l/s Zatížení v BSK5 = 550 x 60 = 33,0 kg/den BSK5 Zatížení v NL = 550 x 55 = 30,3 kg/den NL Hodnoty vyištných odpadních vod udává výrobce následující: Koncentrace zneištní na odtoku: „p“

„m“

BSK5

25 mg/l

50 mg/l

CHSK

100 mg/l

130 mg/l

NL

25 mg/l

40 mg/l

Uvedené hodnoty vyhoví vládnímu naízení . 61/2003 o vypouštní odpadních vod dle pílohy 1 pro OV od 500 – 2000 obyvatel. OV VARIO comp 550 je dodávána jako kontejnerová stavebnice ze 4 plastových nádrží od výrobce ASIO, s.r.o., Brno. Ve zpracované dokumentaci je obsaženo posouzení vlivu vypouštných ištných vod na vodote Chlumský potok. Q355 = 1,8 l/s, Q364 = 1,0 l/s Kvalita vody ve vodotei – pedpoklad do 10 mg/l BSK5 Výsledná hodnota dle smšovacího výpotu je BSK5 = 15 mg/l Z uvedeného výpotu vyplývá, že kvalita toku pi dané vodnatosti toku bude ásten ovlivnna. Množství vypouštného zneištní: V BSK5 = 0,45 t/rok V CHSK = 1,8 t/rok NL = 0,45 t/rok Kal z OV bude usklad ován v kalové nádrži, kde bude zahuštn a podle kvality vyvážen k zemdlskému využití nebo k likvidaci na nejbližší vtší OV. Pvodn bylo uvažováno s etapizací s reálnou variantou nejdíve pro 350 – 400 obyvatel (327 EO ) a následn s maximální variantou pro 600 obyvatel (550 EO) s možností další intenzifikace. Dle PRVK Kk a ÚPD je uvažováno se 700 EO. Po konzultaci s Krajským úadem, odborem životního prostedí, zpracovaná dokumentace DÚR vyhoví i pro návrh vetn možnosti další intenzifikace. Objekt OV bude oplocen, vzhledem k osazení OV do podzemí postaí minimální pásmo hygienické ochrany do vzdálenosti 15 m od vlastních podzemních nádrží. Celková délka navrhované splaškové kanalizace je 5 075 m profil DN 250, 300,400. Toto ešení odpovídá žádosti o zmnu PRVK Kk ke koncepci odkanalizování a ištní odpadních vod obce Dobrá Voda u Hoic. Bylo schváleno dle § 4 odst. 3 zákona . 274/2001 Sb., Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje na jeho 16. zasedání konaném 4.11.2010. Ke schválení této zmny bylo MZe R vydáno stanovisko, z nhož vyjímáme: MZe R nemá zásadní pipomínky pouze v pípad, že hrazení náklad na vybudování nových pípojek a pepojení stávajících pípojek a úpravy na stávajících vnitních kanalizacích bude souhlasn projednáno s odbrateli služeb na stávající kanalizaci již v rámci ízení pro vydání územních rozhodnutí staveb kanalizace k odvádní odpadních vod a nových kanalizaních pípojek podle § 85 SZ, ve znní pozdjších pedpis. Tyto vci musí být následn projednány i v rámci ízení o zmn ízení o povolení staveb kanalizace k odvádní

69


odpadních vod a v ízeních o zmn úelu staveb jednotné kanalizace. Vzhledem k pedpokládanému uplatnní žádosti o dataci je teba v pedstihu ešit zmi ované náklady v souvislosti se zmnou úelu stavby. Stávající jednotná – dešová kanalizace bude odvádt pouze vody povrchové, dešové ze zpevnných ploch. Kde to bude možné, dešové vody ze stech vyúsovat do terénu k vsakování. Cílem je nezvyšování odtokových pomr z ešeného území a vlivu na prtonost stávajících vodních tok. V návrhu je doplnní této kanalizace prodloužením stávajících stok v místech kde dosud není a i v místech navrhované nové zástavby a v jižní ásti prodloužení dešové kanalizace se zaústním do Chlumského potoka až pod budoucí OV. Dle zákona . 274/2001 Sb., HLAVA VI Ochrana vodovodních ad a kanalizaních stok, § 23 Ochranná pásma vodovodních ad a kanalizaních stok, odstavec 3a – u vodovodních ad a kanalizaních stok od vnjšího líce potrubí vodorovnou vzdáleností do prmru potrubí 500 mm vetn 1,5 m, odstavec 3b – nad prmr 500 mm 2,5 m. Zneškod ování odpadních vod je v ÚP ešeno realizací nové splaškové kanalizace vetn centrální OV. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Provozovatelem energetického systému VN a NN je EZ Distribuce, a.s., Dín. Zásobování ešeného území elektrickou energií je ešeno z pti el. stanic (TS) 35/0,4 kV s instalovaným transformaním výkonem 2220 kVA. TS 425 (letišt) se nachází na severozápadním okraji katastrálního území obce a nezasahuje do zásobování ešeného území, instalovaný transformaní výkon TS 425 není zahrnut do celkového a výhledového soutu. Na zásobování obyvatelstva a služeb elektrickou energií se podílí i stanice TS 691, která z vlastnického hlediska není majetkem provozovatele energetického systému EZ, a.s. íslo název druh rok TS TS výstavby 2 Horní Dobrá Voda 3sl.-bet. 1964 3 Dolní Dobrá Voda píhradová 1975 99 Dobrá Voda - ZD 2sl.-bet. 1991 615 Dobrá Voda - zelárna píhradová 1981 691 Dobrá Voda - bytovky 2sl.-bet. 1988 425 Domoslavice - letišt 2sl.-bet. 1983 celkový instalovaný transformaní výkon v kVA

transformátor (kVA) instalovaný výhledový 400 630 400 400 630 630 160 400 630 630 250 630 1430/790 1660/1030

majitel EZ EZ cizí cizí EZ/cizí EZ EZ/cizí

OP je stanoveno obecn platným pedpisem. Rozvod systému VN Rozvodný systém VN zásobující ešené území je provozován naptím 35 kV, odbokami z vedení VN 490 z procházejícího nadzemního vedení 2x35 kV, (VN 490-1). Stávající rozvodný systém VN, který je v ešeném území realizován, je v celém rozsahu proveden nadzemním vedením. Mimo prchod nadzemního vedení 2x35 kV a odboek k uvedeným elektrickým stanicím neprochází ešeným územím žádná další vedení VN ani VVN. Z hlediska výhledového rozvoje systému VN bude souasný stav sít VN zachován. V ÚP je zvážena možnost využití kabelového rozvodu VN. Pi navrhovaném rozvoji obce je nutno respektovat stávající rozvodná zaízení a dodržet ochranná pásma stanovené zákonem . 458/2000 Sb., § 46. Rozvodný systém sít NN je provozován normalizovanou napovou soustavou 3+PEN, 400/230 V, AC, TN-C. Stávající vedení NN je provedeno z podstatné ásti nadzemní sítí, která je ešena vodii AlFe 3x70+50 mm2 a 3x50+35 mm2. Z hlediska

70


zásobovací situace je stávající rozvod NN mechanicky i penosov pln vyhovující. Zemní kabelový rozvod je realizován u nové bytové výstavby. Stanovení souasného píkonu ešeného území je ešeno odhadem vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici mení o maximálním zatížení v jednotlivých TS. Souasný píkon odbru obyvatelstva a služeb je odvozen z bytového fondu s využitím podklad provozovatele energetického systému, stanovující souasný odbr el. výkonu ve výši 2,2 kW/byt a 0,35 kW/byt pro služby. Podnikatelský odbr je reprezentován zemdlským družstvem výkonov zajištným z vlastních stanic TS 99 a 615. celkový píkon ešeného území Dobrá Voda

obyvatelstvo 420 kW

služby 70 kW

celkem 490 kW

Maximální nesoudobý odbr elektrického výkonu obyvatelstva a služeb je odhadován na cca 500 kW. Výše uvedený nesoudobý elektrický píkon je bez odbru zemdlského družstva. S ohledem na technické možnosti stávající sít NN lze souasné výkonové požadavky stávající zástavby a drobných podnikatelských aktivit zásobovaných ze sít NN zajistit ze stávajících elektrických stanic. Souasný rozvod systému NN, který byl v roce 1983 rekonstruován, pln vyhovuje souasným požadavkm odbru elektrické energie. Výhledov je nutné výkonov zajistit prostor mezi stávajícími stanicemi TS 2 a TS 3 (vzájemná vzdálenost 1,2 km). Koncepce zásobování nadzemním systémem 35 kV je perspektivní a zstane i ve výhledu zachována. Kabelizace VN systému se ani výhledov nepedpokládá. Návrh rozvoje ešeného území je zamen pedevším na posílení bytové výstavby a vytvoení plochy podnikatelského rozvoje v jižní ásti obce. Vzhledem k tomu, že pedložený návrh bytové výstavby nestanovuje poet nových rodinných dom, je zásobování elektrickou energií zameno na zajištní zpsobu zásobování a rozvoji energetického systému, pípadn na stanovení omezujících požadavk v souvislostí s platností zákona . 458/2000 Sb., § 46. Z hlediska výhledové poteby elektrické energie je rozhodující zpsob vytápní. Vzhledem k tomu, že v ešeném území je proveden rozvod zemního plynu, lze u nové bytové výstavby pedpokládat malé uplatnní el. vytápní. Zásobování obce el. energií zstane i ve výhledu nezmnno, tj. systémem 35 kV z vedení VN 490, výkonov zajištného z TR 110/35 kV Nový Bydžov. Navrhovaný rozvoj RD je soustedn do volného prostoru ve stední ásti obce. Vzhledem k tomu, že území je mimo dosah stávající rozvodné sít, vyžádá si zásobování el. energií realizaci samostatné el. stanice. S ohledem na charakter zastavní a pístupnost systému VN se navrhuje kabelová stanice (T1) 35/0,4 kV do 630 kVA, vetn kabelového pívodního vedení VN. Situování TS-T1 bude úkolem územní studie. Z hlediska provozovatele energetického systému se vyžaduje volný pístup k TS. Napojení na systém VN bude ešeno ze stávající VN pípojky pro TS 691 v prostoru zlomu VN vedení u parcely . kat 108/2. Navrhované napojení na vedení VN uvolní parcelu . kat. 108/2 k pípadné výstavb. Upozor ujeme, že prostorem budoucí výstavby RD prochází dálkový telekomunikaní kabel. Vymezené podnikatelské plochy (plochy smíšené výrobní), které jsou situovány ve východní ásti obce do prostoru mezi drážní tleso D a nadzemní vedení 2x35 kV (VN 490-1) nejsou blíže specifikovány. Vzhledem k tomu, že zajištní el. výkonu si vyžádá vlastní el. stanici (T2), bude napojení na systém VN ešeno odbokou ze stávající VN pípojky vedené ku stávající TS 3. Situování TS - T2 v rámci nového podniku bude upesnno navazující dokumentací. Rozšíení nadzemního vedení VN bude pro ob výhledové lokality minimálního rozsahu.

71


Rozvod systému NN V souladu s požadavky provozní složky energetického systému budou pi realizaci nové výstavby dodržována následující pravidla: - napojení nových ojedinlých RD bude ešeno ze stávající NN sít i za pedpokladu její úpravy, - napojení odbr s vtší energetickou nároností (vtší poet RD) bude provedeno z nových nebo ze stávajících TS po jejich pípadné technologické úprav, - pi zpracování projektové dokumentace u nov budovaných lokalit bude v otázce zásobování el. energií rozhodujícím partnerem provozní složka provozovatele energetického systému, která stanoví bližší podmínky pipojení, pípadn další upes ující požadavky s ohledem na zmny zpsobené asovým odstupem mezi tímto závrem a vlastní realizací na výše uvedených lokalitách. U nové výstavby je pepokládán zemní kabelový rozvod NN. Rovnž obnova stávajícího systému NN by mla upednost ovat zemní kabelový rozvod, pokud to umožní konfigurace zástavby. Tento závr vyplývá i z doporuení R – Státní energetické inspekce, územní inspektorát pro KHK v Hradci Králové. Ochranná pásma Dle zákona . 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o zmn nkterých zákon (energetický zákon) ve znní pozdjších pedpis, § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních pedpis urujících OP dle zákona . 79/1957 a zákona . 222/1994 Sb., § 19 jsou pro zaízení v elektroenergetice platná následující OP: Zaízení

nadzemní vedení do 35 kV- vodie bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV,v. micí a zabezpeovací techniky stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona . 79/1957 10

Dle zákona . 222/1994 Sb. 7

Dle zákona . 458/2000 Sb. 7

1 10

1 7

1 7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodie u nadzemních vedení na ob strany. V lesních prsecích udržuje provozovatel penosové soustavy nebo píslušné distribuní soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemku o šíce 4 m po jedné stran základ podprných bod nadzemního vedení. OP pro podzemní vedení elektrizaní soustavy do 110 kV vetn vedení ídící, micí a zabezpeovací techniky iní 1 m po obou stranách krajního kabelu. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Východní ástí jsou vedeny stabilizované VTL plynovody zásobující VTL/STL regulaní stanici na území sousední obce, ze které je po obci rozvedena stabilizovaná sí STL plynovodu, na kterou je možno napojit i nové zastavitelné plochy. Tyto VTL a STL plynovody jsou chránny bezpenostními ochrannými pásmy dle píslušné právní úpravy. Ochranná pásma Pro plynárenská zaízení jsou v zákon . 458/2000 Sb. stanovena OP, která je nutné respektovat: - u stedotlakých plynovod a plynovodních pípojek v zastavném území msta na ob strany od osy plynovodu............................................................1 m

72


- u stedotlakých plynovod a plynovodních pípojek mimo zastavné území msta na ob strany od osy plynovodu............................................................................................4 m - u technologických objekt na všechny strany od pdorysu.....................................4 m - v lesních prsecích jsou provozovatelé pepravní sít nebo distribuní soustavy povinni udržovat volný pruh pozemk na ob strany od osy plynovodu v šíce......................2 m. Pi umísování stavebních objekt je nutno respektovat OP STL plynovod a pípojek dle zákona . 458/2000 Sb. Dále je nutné dodržet pi budování inženýrských sítí ve vztahu k plynovodm normu SN 73 6005.

TELEKOMUNIKACE Dálkové kabely Dle ÚAP procházejí ešeným územím dálkové telekomunikaní kabely podél silnice Hoice – Dobrá Voda u Hoic – Hradec Králové a dále v trase Domoslavice – Bašnice, která protíná stední zastavnou ást obce. Prbh kabelové trasy se dotýká lokality navrhovaného rozvoje bytové výstavby. Zákon . 127/2005 Sb. uruje OP pro dálková kabelová vedení, které je stanoveno 1,5 m na ob strany od krajních vedení. Vymezené ochranné pásmo je nutno respektovat. Ped zahájením všech zemních prací je nutné si vyžádat stanovisko od provozovatele Telefónica O2 Czech Republic, a.s., (dokumentace liniových staveb sítí). V obci je situována telefonní ústedna Telefónica O2. Telefonní sí Místní telefonní systém byl pln obnoven v celém rozsahu obce. Provedená obnova spojových cest zahrnuje úplnou digitalizaci telefonního zaízení. Kapacitn pln vykrývá poteby obyvatelstva i podnikatelské sféry. OP a povinnost respektovat stávající trasy telekomunikaního vedení jsou shodné s podmínkami uvedenými v odstavci Dálkové kabely. Z dalších radiokomunikaních služeb sít GMS, které jsou v souasné dob v ešeném území uplatnny, jsou provozovatelé T-Mobile a Vodafone. Území je plošn pokryto signálem sítí mobilních operátor. OP je stanoveno obecn platným pedpisem. Radiokomunikace ešeným územím v severovýchodní ásti prochází pátení radioreléová trasa. Provozovatelem rr trasy je Telefonica O2, a.s. Praha. Prbh rr trasy nad ešeným územím neovliv uje rozvoj obce. Píjem TV, který zajišují Radiokomunikace, a.s., Praha, je vyhovující. V souasné dob se prosazuje satelitní píjem TV. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Ze schváleného Plánu odpadového hospodáství Královéhradeckého kraje nevyplývají pro obec konkrétní opatení. Obecná opatení ze závazné ásti tohoto plánu obec plní. ÚP pln respektuje systém sbru a tídní odpadu v obci. Obec nemá na svém území skládku TKO, ani nemá registrovány staré ekologické zátže. Sbr a tídní odpadu je v obci usmrnn. Poplatky za jeho svoz jsou pravideln aktualizovány (poslední aktualizace vyhláškou . 2/2010). Obec má svoz odpadu zajištn dodavatelsky na skládku ležící mimo ešené území. Bioodpad je likvidován individuáln.

73


OBANSKÉ VYBAVENÍ Obanské vybavení charakteru veejné infrastruktury je v území obce místního významu a je situováno jak ve stabilizovaných plochách tohoto charakteru, tak i v rámci pípustného využití v plochách urených pevážn pro smíšené využití s bydlením. Plocha zmny (Z40) pro obanské vybavení (charakteru komerního s pípustným využitím veejné infrastruktury) je vymezena s cílem posílení socioekonomického pilíe, zkvalitnní podmínek pro soudržnost spoleenství obyvatel území i pro podporu rozvoje cestovního ruchu ve vazb na nejrozsáhlejší pedpokládaný rozvoj ploch pro bydlení ve stedu obce. Velikost sídla i funkce ve struktue osídlení ovliv uje také stávající skladbu i rozsah obanského vybavení a služeb. Doplnní rozboru situace v oboru obanského vybavení je popsán v následujícím textu: Veejná infrastruktura Správa a ízení v obci:

obecní úad; pošta, spoitelna; hasiská zbrojnice Sboru dobrovolných hasi;

dojíž ka:

matrika – Hoice; finanní úad – Hoice; stavební úad – Hoice; katastrální úad – Jiín; Policie R, obvodní oddlení – Hoice; hasiský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, hasiská zbrojnice – Hoice.

Školství v obci: dojíž ka:

mateská škola (pro dti ve vku 3-6 let, 42 míst), základní škola (1. - 5. roník); základní škola (6. - 9. roník) – Hoice; základní umlecká škola – Hoice (hudební,výtvarné a pvecké kroužky); víceleté gymnázium – Hoice; stední a u ovské školy – studenti dojíždjí pevážn do Hradce Králové, Jiína, Hoic a Nové Paky; vyšší a vysoké školy – studenti dojíždjí do Hradce Králové, Prahy a Brna.

Zdravotní pée dojíž ka:

praktický léka pro dosplé – Hoice; praktický léka pro dti a mladistvé – Hoice; stomatologická ordinace – Hoice; poliklinika, ordinace specializovaných léka – Hoice; nemocnice, pohotovostní služba – Oblastní nemocnice Jiín, Fakultní nemocnice Hradec Králové; sídlo rychlé záchranné pomoci (RZP) – Jiín; letecká záchranná služba – Hradec Králové.

Sociální pée vaení pro dchodce (odbr obd ve výdejn Zemdlského družstva); obané, kteí potebují sociální péi odchází do Domova dchodc v Hoicích; penžní sociální dávky (vypláceny Mstským úadem Hoice). Hlavním nedostatkem v zajištní sociální pée pro obany (dle údaj z OÚ) je velká nákladnost - tém nemožnost zízení peovatelské služby, která by ale byla potebná. Tuto problematiku nelze ÚP vyešit.

74


Kultura veejná knihovna (v budov kulturního domu); kulturní dm (slouží jako tlocvina a sál); hbitov a kostel v obci není (nejbližší v Hoicích). ÚP vymezuje plochu pro hbitov. Za dalšími kulturními zaízeními (nap. divadlo, kino aj.) dojíždjí obané nap. do Hoic, Jiína, Nové Paky, Hradce Králové. Spolková innost Sbor dobrovolných hasi; myslivecké sdružení Lovna. innost spolk v obci se významn podílí na sounáležitosti obyvatel s daným územím, pispívá ke zvýšení vzdlanosti, nabízí širokou škálu volnoasových a sportovních aktivit atd. Obecní úad jako jednu z hlavních priorit pro rozvoj obce uvedl i podporu rozvoje a spoleenský život v obci nap. poádání tradiních akcí: plesy, vepové hody, den dtí, výstavy i poádání akcí k piblížení tradic (nap. advent, Velikonoce, Vánoce aj.), sportovní aktivity aj. I spoleenský život je v obci velmi dležitý a pispívá k sounáležitosti obyvatel, jejich vzdlání, odpoinku a relaxaci. Komerní zaízení malá a stední Služby obchody se smíšeným zbožím; dalšími podnikatelskými subjekty jsou z oborového hlediska: opravy motorových vozidel, stavební emesla. Nabídka služeb v obci není dostaující. Za dalšími službami a nákupními možnostmi dojíždjí obané pedevším do Hoic, dále také do Jiína, Hradce Králové atd. Spádovým centrem s vyšší nabídkou nákupních možností, služeb a finanních služeb je msto Hoice. ÚP vymezuje plochu Z40 pro rozvoj obanského vybavení charakteru komerního s pípustným využitím i veejné infrastruktury. Ubytování a stravování Stravování: pohostinství. Ubytování: ubytovna – Zemdlské družstvo (30 lžek). Tlovýchovná a sportovní zaízení tlocvina (ve škole); sportovní areál – fotbalové hišt; tenisové kurty; pírodní koupališt – rybník; umlé koupališt – požární nádrž. Obec postrádá ubytovací zaízení. Pro tyto úely je možné zvážit umístní pimeného zaízení v rámci vymezení plochy Z4 v k.ú. Horní Dobrá Voda. Za dalšími zaízeními pro rekreaní vyžití, tlovýchovu a sport vyjíždjí obyvatelé obce do okolních obcí i do vtších center osídlení – nap. do Hoic, Ostrome, Jiína, Hradce Králové aj.

75


Další rozvoj obanské vybavenosti a služeb je koncepcí ÚP umožnn v rámci ploch s rozdílným zpsobem využití (ve stabilizovaných i plochách zmn) v souladu s pípustným využitím dané plochy.

VEEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veejná prostranství jsou funkní ve smyslu píslušných legislativních pedpis a jsou vymezena jako souást ostatních ploch s rozdílným funkním využitím. V zastavitelných plochách je teba rezervovat vhodné prostory i pro rozvoj tchto funkních ploch v míe nezbytné pro vytvoení jejich optimálního životního prostedí, tedy v rozsahu minimáln 5 % plochy (krom dopravních ploch), v souladu se zákonem. Samostatn jsou vymezeny plochy veejných prostranství charakteru veejné zelen, a to jak stabilizované, tak plochy zmn. Tyto jsou souástí systému sídelní zelen (viz Odvodnní ad I.1.c).

ad I.1.e) USPOÁDÁNÍ KRAJINY ÚP vychází pi uspoádání krajiny z dochovalosti území, poteb udržitelného rozvoje, poteb místních oban a podnikatel. Zárove zohled uje historický vývoj sídel a okolní krajinu. Vše je pak zasazeno do rámce existujících územn analytických podklad a právních norem. Pro uspoádání krajiny jsou to pedevším § 12 zákona . 114/1992 Sb., § 18 odst. 4 SZ, a vydané ZÚR KHK. Krajinný ráz, dle zákona . 114/1992 Sb., je zejména pírodní, kulturní a historická charakteristika uritého místa i oblasti a je chránn ped inností snižující jeho estetickou a pírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisování a povolování staveb, mohou být provádny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvk, zvlášt chránných území, kulturních dominant krajiny, harmonického mítka a vztah v krajin. Územní plánování, dle SZ., ve veejném zájmu chrání a rozvíjí pírodní, kulturní a civilizaní hodnoty území, vetn urbanistického, architektonického a archeologického ddictví. Pitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostedí života obyvatel a základ jejich totožnosti. ÚP respektuje prostorové uspoádání území, které vzniklo historickým vývojem. V návrhu využití území jsou respektována mítka krajiny i jednotlivých staveb. ÚP nesnižuje estetickou hodnotu krajiny jako celku. Zachovává psobení dominant v krajin a snižuje negativní psobení nových staveb ochranou stávající a návrhy nové zelen a lesních ploch.

76


V následujícím grafu je znázornn podíl zastoupení jednotlivých ploch v celkové rozloze obce (dle SÚ).

Podíl ploch (v % ) v celkové rozloze obce 0,2% 7,4% 10,1% ZPF Zastavné plochy Vodní plochy PUPFL 82,3%

Z výše uvedeného grafu je zejmé, že KES je pro danou obec nízký a vykazuje hodnotu pouze 0,24. Území s takto nízkým íslem je oznaováno jako území nadprmrn využívané, se zetelným narušením pírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavn nahrazovány technickými zásahy. Na nízkém KES se podílí i zastoupení stabilních a nestabilních ploch zastoupených na plochách ZPF. Tento podíl je znázornn v grafu v ásti Plochy zemdlské. V jižní ásti k.ú. Dolní Dobrá Voda se nachází pozorovací vrt HMÚ vedený pod . VP 7412, s kruhovým ochranným pásmem o polomru 500 m, kde je ovlivnna innost a zmny v krajin (Podmínky innosti v OP – viz P+R sledované jevy . 114 – jiná OP). Plochy vodní a vodohospodáské Vodní toky V území obce je hlavním tokem Chlumský potok s levostranným pítokem Chvalinský potok. Potoky, bezejmenný zatrubnný potok a hlavní melioraní zaízení byly ve správ ZVHS Jiín do 31. 12. 2010. V souasné dob pevzaly správu po ZVHS Povodí Labe, s.p., a Lesy R, s.p. Západn a jihozápadn protéká Bašnický potok. Ten je ve správ Povodí Labe, s.p., Hradec Králové. ísla hydrologického poadí vodních tok: Bašnický potok Chlumský potok

1 – 04 – 03 – 012, plocha povodí 9,444 km2 1 – 04 – 03 – 013, plocha povodí 16,669 km2

77


Vodní toky jsou upraveny na prtoky dvou až ptileté vody, bude nutné provést bžnou údržbu s odstranním nános v koryt, které snižují prtonou kapacitu potok. Prmrné roní hodnoty: Srážky Odtok Odtokový souinitel Specifický odtok

625 mm 165 mm 0,25 4,28 l/s.km2

Dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon (vodní zákon), ve znní pozdjších pedpis, § 49 Oprávnní pi správ vodních tok odstavec 2 c, je nutné u vodních tok ponechat volný manipulaní pruh nejvýše v šíce do 6 m od behové áry pro možnost pístupu správce vodních tok. Veškeré stavby a innost z hlediska vodohospodáskému souhlasu dle vodního zákona.

vodohospodáského

podléhají

Vodní plochy a nádrže Jižn za tratí D jsou 2 rybníky - na Chlumském potoce Cukrovarský, na Bašnickém potoce Dobrovodský. V tomto prostoru se nacházejí i odkalovací jímky, které zde zstaly od provozu bývalého cukrovaru. V severní ásti vedle OÚ se nachází pvodní požární nádrž s novou realizovanou požární nádrží. Zemdlské družstvo Podchlumí má ve svém areálu menší požární nádrž. V souasné dob jsou užívány názvy rybník Bašnický (Cukrovarský) a Dobrovodský (ve vodohospodáských mapách uvádn jako Nový). Bašnický (Cukrovarský) rybník, plocha 11 ha, objem vody 120 tis. m3, hloubka vody u hráze 2 m. Dobrovodský rybník (Nový), plocha 19,4 ha, objem vody 250 tis. m3, hloubka vody u hráze 5 m. Bašnický rybník je v soukromém majetku, majitel má povolení k chovu ryb, je však nutné odbahnní rybníka. Dobrovodský rybník má dv ásti, vtší je rybáským revírem obce Dobrá Voda u Hoic, menší ást je chránnou oblastí, kde se chovají i kachny (Myslivecké sdružení Lovna Dobrá Voda u Hoic). Pvodní požární nádrž byla rozšíena o novou požární nádrž. Na Bašnickém potoce nad stávajícími rybníky je navrhována plocha rezervy pro realizaci nového rybníka s cílem obohacení rybniního hospodáství obce (plocha R3). Západní ást plochy Bašnického rybníka je dnes zazemnna a z ekologických, ekonomických a krajináských dvod je navržena pro zalesnní (plocha K4). Z publikace „Krajinné inženýrství“ uvádíme k zásadám revitalizace krajiny a vodních tok: V oblasti vodního hospodáství se posuzuje jednak vzájemné psobení vodního toku a okolního území, jednak stabilita vodního režimu vetn bilance zdroj a poteby vody. Cílem zadržení vody v krajin je obnova stability vodního režimu snížením rozdíl mezi minimálními a maximálními prtoky a zajištní vody pro obyvatelstvo, prmysl, zemdlství a poteby ochrany pírody. Tchto cíl je možno dosáhnout zachycováním a zpomalováním odtoku povrchové vody (revitalizace vodních tok, ochranné vegetaní infiltraní pásy, zizování mokad, malé vodní nádrže, suché poldry, pemna ásti orné

78


pdy na trvalé travní porosty, zvtšení plochy lesa). Tato opatení zvýší dotace mlkých podzemních vod, zpomalování odtoku, zvýšení infiltrace vody z tok, zvýšení infiltrace srážkové a inundované vody zatravnním a zvýšením dotace hlubinných podzemních vod. Úinky úprav potoních a bystinných koryt, provedených pouze s ohledem na vodohospodáské požadavky, se vtšinou projevují negativn v ekologické stabilit území. Náprava je úkolem revitalizací vodních tok. Hlavním cílem je zpomalení odtoku vody z povodí, snížení kulminaních prtok velkých vod (protipovod ová opatení), zvýšení minimálních prtok a zlepšení protierozní ochrany v celém území. Plochy zemdlské ZPF tvoí 82,3 % rozlohy obce a je tak dominantní v utváení rázu krajiny. Pevážnou ást ZPF (85,7 %) pokrývá orná pda. Ta je z ásti využívána k pstování náronjších plodin – zelí a z ásti jsou zde pstovány plodiny nezbytné pro živoišnou výrobu – kukuice. Živoišná výroba je soustedna do areálu na západním okraji obce, kde je soustedno okolo 600 ks dobytka. Areál je ve stabilizované ploše a v rámci této plochy jsou umožnny pestavby a výstavby vedoucí k efektivizaci a ekologizaci provozu. ÚP odnímá zemdlské pozemky pouze v nezbytné míe pro rozvojové plochy, a to bezprostedn navazující na ZÚ a neohrožující efektivní využívání sousedních ploch moderní zemdlskou technikou (pojezdová vzdálenost, šíka honu, styná plocha se ZÚ atd.). Pro funknost prvk ÚSES, zvýšení retence krajiny a zvýšení KES se navrhuje pevod nkterých pozemk z kategorie orná do kategorie TTP (blíže viz. nap. tabulka ÚSES Dobrá Voda u Hoic).

Využití ZPF (v % ) 0,6% 3,5% 10,2% Orná TTP Zahrady Ovocné sady

85,7%

Plochy lesní Rozloha lesních ploch, dle RURÚ, tvoí 1 ha a na rozloze obce se podílí jen 0,2 % (tzv. lesnatost). Lesnatost obce Dobrá Voda u Hoic je tak hluboko pod celostátním prmrem (33,4 %) a v rámci ORP je tetí nejnižší, z ehož dv obce na svém území les nemají vbec. PUPFL v obci tvoí okrajové výbžky lesního porostu „Lískovec“ a menší lesní plocha západn od Dobrovodského rybníka. V lesním porostu jsou zastoupeny listnaté deviny, pevládá dub a olše. Na základ Zadání, vlastního terénního przkumu a jednání s urenou zastupitelkou byla vytipována jedna plocha (K4) jižn od železnice. Tato plocha je navržena do zazemnné ásti Bašnického (Cukrovarského) rybníka. V souasné dob je

79


v této ploše (díve využívané k provozu cukrovaru Bašnice) pevažující porost terestrické rákosiny se sporadickou keovou a stromovou zelení. Od vlastní plochy rybníka je tato plocha oddlena tokem Chlumského potoka. Pi hodnocení využití této lokality byly vzaty v úvahu ekonomické, ekologické a krajináské aspekty. Plochy smíšené nezastavného území Stávající plochy tohoto charakteru jsou mimo zastavné území v místech obtížn zemdlsky obdlávatelných (tzv. „nulky“), asto již s porostem stromové a keové zelen. Jejich význam pro biodiverzitu a krajinný vjem je zejmý. Jsou refugiem pro mnohé druhy a umož ují jim expanzi do okolní krajiny a zárove jsou z ásti souástí prvk ÚSES. Z krajinotvorného hlediska pedstavují „milosrdnou“ zele vznikající pirozenou cestou v místech bez trvalého obdlávání lovkem a postupn vypl ující volnou niku v prostoru. Pro posílení diverzity krajiny, zjemnní pechodu z antropocenozy sídla do volné krajiny se navrhují nové plochy na okraji ZÚ a jako doprovodná zele podél Chvalinského potoka (plochy K5 – K7 a K10 – K14). Návrhy zmn v uspoádání krajiny vycházejí ze Zadání, krajských koncepcí Královéhradeckého kraje, RURÚ pro správní obvod ORP, vlastních terénních przkum a jednání s urenou zastupitelkou. Ve volné krajin se navrhují plochy (pro zalesnní, pírodní, vodní plochy, suché poldry), které se spolupodílejí na zvyšování hodnoty KES i na zvýšení ekostabilizaních funkcí krajiny. Mimo tchto vymezených ploch obsahuje ÚP doporuení v obecné rovin, plochy neumístné v území, které zvýší estetické a krajináské hodnoty a pispjí k diverzifikaci krajiny. Jedná se pedevším o možnost výsadby liniové a skupinové zelen, revitalizaci vodních ploch a vodních tok. Nov navržené plochy zmn v krajin pispjí k posílení zemdlského a lesozemdlského typu krajiny. Plochy pírodní navržené v okraji ZÚ pispjí k plynulejšími pechodu urbanizovaných ploch a ploch zemdlských, nadto pispjí i rozrznnosti krajiny, podpoe biodiverzity a v neposlední ad budou plnit funkci protierozní a fytonicidní. Podmínky pro zmny využití ploch v krajin Pro využití jednotlivých ploch s rozdílným zpsobem využití se stanovují základní podmínky s ohledem na souasný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice sídel a zachování krajinného rázu. Pro základní druhy ploch je ureno jak hlavní (pevažující) využití, tak využití pípustné (bez podmínek). V nkterých pípadech se uruje i využití podmínn pípustné spolu s podmínkami, za kterých lze takové využití povolit. Tomu odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspoádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu. Pro zachování krajinného rázu je nutno velmi citliv pistupovat ke všem zámrm, které se dotýkají zmn struktury ploch ZPF a PUPFL. Obecn se vyluuje snižování rozsahu ploch PUPFL. Zvtšování ploch PUPFL je možné jen tak, aby k významné zmn krajinného rázu nedošlo (v souladu s KPÚ i návrhem ploch zmn v krajin obsaženým v ÚPD obce). Zmny na ZPF jsou navrhovány tak, aby umož ovaly zvyšování KES a zárove umož ovaly budovat protipovod ová opatení a v maximální možné míe se mohl prosazovat ekologický pístup k tvorb a využívání krajiny s minimalizováním nových povinností pro vlastníky pozemk. Z hlediska ochrany krajinného rázu vychází ÚP ze souasného uspoádání území pi respektování jeho dominant.

80


Mírn zvlnná krajina Dobré Vody u Hoic vzniklá na geologickém podklad tvoeného druhohorními usazeninami má v ešeném území tyto výrazné pírodní a krajinné dominanty: 1. Švehlv vrch (294 m n. m.) západn od obce 2. Dobrovodský rybník, Cukrovarský rybník 3. Vodní toky – Chlumský, Chvalinský a Bašnický potok 4. Liniová zele podél tok a komunikací 5. Luní enklávy pi tocích a plochy v obci 6. Plošn rozsáhlé hony orné pdy 7. Lesní okraje a lesní remízky na jih od obce K výrazným krajinným dominantám antropogenního charakteru patí: 1. Zemdlský areál na západním okraji obce, pedevším pak administrativní budova 2. Výrobní a skladovací haly na východním okraji obce 3. Železniní tra – pedevším v místech vedení po umlých náspech 4. Nkteré stavby individuálních dom pevyšující mítka stávající v rovinatém terénu (vícepodlažní, barevnost fasád, kubistické tvary apod.).

zástavby

K ochran krajinného rázu byly stanoveny obecné podmínky dávající možnost jejich dopesnní a konkretizování v dané ploše v dalších stupních ÚPD. Pro zajištní využití alternativních zdroj energie byla stanovena základní omezující podmínka pro umisování zaízení do ploch antropogenních, resp. ploch zastavných (stechy a zdi staveb, plochy nádvoí a dalších zastavných míst v ZÚ). Touto podmínkou by ml být dostaten chránn prostor mimo ZÚ ped nevhodnými antropogenními zásahy (fotovoltaické parky, geotermální pole apod.). ÚSES Skladebné prvky ÚSES byly v ešeném území pevzaty z platné ÚPD a v souladu se zadáním, doporuenými metodikami a vlastním terénním przkumem byly dopesnny. Pi dopes ování bylo také pihlédnuto ke správnímu uspoádání území a hranicím pozemk, vetn pedpokládaného rozvoje území. V ÚP tak byly jednotlivé skladebné prvky zpesnny a jejich oznaení je totožné textov i výkresov. Pi vymezování bylo postupováno v souladu s platnou metodikou ÚSES (prostorové vymezení) a obecnými principy nadazenosti dokumentací – prvky regionální úrovn jsou v oznaení pevzaty, prvky místní (lokální) jsou znaeny posloupn od jedniky výše. Celý ÚSES je v ešeném území plošn propojen a v pevážné míe jsou skladební prvky funkní nebo alespo omezen funkní a navazující na sousední k.ú. Pro dosažení jeho plné funknosti je teba realizovat doplnní chybjících úsek jednotlivých prvk. V dalším období je pro udržení jeho funknosti nezbytná prbžná kontrola jednotlivých skladebných prvk a v pípad nutnosti jejich údržba. Tu je nutno provádt v období nejvhodnjším pro jednotlivé typy skladebných prvk a jejich poslání a po dohod s orgánem ochrany pírody. Zaplocování pozemk v prvcích ÚSES je možné jen pro období nezbytn nutné (ochrana kultur, pasení, apod.), a to vždy tak, aby jednotlivé typy ochrany umož ovaly prchod druh, které neohrozí úel oplocení (nap. pastvinu neoplocovat až k pevné zemi oproti oplocení zabra ujícímu okusu vysázených strom).

81


Skladebné prvky ÚSES Do ešeného území zasahuje na jihozápadní stran regionální biokoridor RK 733 vycházející z regionálního biocentra 989 Bašnický a Lískovický les, které po zpesnní dle mapy KN hranií na jihozápad s územím obce Dobrá Voda. Trasa biokoridoru byla dopesnna na základ vlastních przkum, dle dostupných podklad a dle údaj KN a z ásti je zcela nefunkní (plocha orné pdy mezi okrajem území a tokem Bašnického potoka až po železniní tra a v ásti podél trati u letišt). V tomto úseku je teba zrealizovat minimáln pevod orné pdy na TTP a pro zlepšení funknosti jej doplnit o rozptýlenou stromovou a keovou zele . Stejná opatení je teba provést i v ásti koridoru vedoucího podél trati jižn od letišt. Ob tyto ásti byly zaazeny do VPO (VU1, VU2). Doplnní rozptýlené a skupinové zelen je žádoucí i do zbytku funkní ásti koridoru, a to s cílem podpory druhové diverzifikace a zatraktivnní migraní prostupnosti. Místní skladebné prvky ÚSES jsou složeny z biocenter a biokoridor. Jejich spoleným jmenovatelem je pítomnost vody, jako významné složky daného biotopu. Ve vtšin prvk se jedná o tok Chlumského a Bašnického potoka. Pi hranicích k.ú. Horní Dobrá Voda a Bílsko u Hoic vstupuje do území koridor místního významu LK1, jehož osu tvoí Chlumský potok. Tento prvek je z vtší ásti nefunkní, tvoený ornou pdou. Luní porosty jsou pouze v bezprostedním okolí vlastního toku (svah a mez). Souástí plochy je vodní tok. Pro zvýšení funknosti je nezbytná výsadba liniové nebo skupinové zelen a pevod orné pdy do TTP, a to v šíi minimáln 10 m od stedu koryta toku. Na spolené hranici k.ú. Horní Dobrá Voda, Hoice a Bílsko u Hoic leží biocentrum místního významu LC1. Je z pevážné ásti nefunkní tvoené plochou orné pdy. Zbytky ekologicky stabilnjších míst tvoí luní porosty se sporadickým porostem ke ležící podél toku (na svazích a mezi). Zárove je nutné dsledn dbát využití pozemk pro kulturu, jež je zde stanovena (TTP). Pro posílení funknosti tohoto biocentra je nezbytný pevod orné pdy do TTP a dosadba liniové nebo skupinové zelen. Z LC1 vybíhá jižním smrem koridor LK2. Ten je v ásti plochy vedoucí k ZÚ omezen funkní a pro tuto ást platí stejné charakteristiky jako pro LK1. Zbývající ást LK2 vede zastavným územím obce a je vymezen do plochy vodního toku, kde je biologicky funkní, avšak plošn znan omezený. Vzhledem k typu zástavby, vlastnickým vztahm a zaplocení pozemk nelze pedpokládat plošné zvýšení. ást druh však ke své migraci (což je jedním z poslání biokoridor – umožnní migrace) bude využívat i pilehlých ploch piléhajících k vymezenému koridoru, a to druhy terestrické, aktivn se pohybující vtšina druh hmyzu, obojživelníci, ptáci a drobní savci. Vlastní tok mohou využít k migraci menší druhy ryb vázané na pomalu proudící tok, obojživelníci a nkteré druhy savc. Zárove je využíván jako potravinová základna a napajedlo. Trasa LK2 je zakonena v LC2. Toto LC je plošn dovymezeno. Biologicky je tém nefunkní (funkní je pouze vlastní tok a pilehlý pás travních porost s linií vzrostlých strom) . Celá vymezená plocha je dle katastru nemovitostí v kultue louka, avšak v prbhu píprav ÚP bylo zjištno, že jsou využívány jako orná pda. Je tedy nezbytné dsledn dbát využití pozemk pro úel, jež je dle KN stanoven a pro zvýšení funknosti doplnit plochu o liniovou, skupinovou a individuální zele . Z LC2 vybíhá jižním smrem LK3. Tento koridor je funkní, v menší ásti ZÚ plošn omezený. Pro tuto ást platí stejné charakteristiky jako pro plochu LK2 vedoucí zástavbou. Pevážná ást koridoru vede mimo ZÚ a je funkní. Zárove byla prostorov dovymezena. V této ásti se aktivn do biologické funknosti zapojuje vedle bylinného patra jak patro keové (stemcha, vrba, bez erný aj.), tak patro stromové (topol, vrba, olše, jasan). Pi ústí Chvalinského potoka do Bašnického potoka (na hranici k.ú. Dolní Dobrá Voda a k.ú. Bašnice) mní tento koridor smr k západu, kde vede po pravém behu Dobrovodského (Nového) rybníka a koní v LC3. V tomto západním smru je souástí koridoru podmáené pásmo rybníka s kei vrb, olšinou a typickým jarním aspektem s blatouchem, orsejí a v litorálním pásmu s rákosem a osticemi. V tomto koridoru se projevuje bohatost druh vázaných na vtší nabídku potravy a hnízdních podmínek. V keovém pate dominuje pnice ernohlavá, ervenka, pvuška modrá, v menším potu slavík obecný a pnice slavíková.

82


Rákosiny a pilehlé porosty jsou domovem rákosník a hnízdištm vodních pták (kachna divoká, lyska erná). Z hmyzu jsou na vodní prostedí vázány vážky, šídla a šidélka. Pro uchování bohatosti vodních a mokadních organism v prvcích ÚSES bylo upesnno biocentrum místního významu LC3. To zahrnuje celou západní ást Dobrovodského rybníka s pilehlými podmáenými loukami a lesním porostem (pevážn tvoený olší, jasanem, vrbou a vtroušen dubem). Tento biotop hostí i další rostlinné a živoišné druhy, typické pro toto stanovišt. Z nápadných druh jarního aspektu se jedná o orsej, kivatec, prvosenku a nkteré druhy ostic. Pi okrajích podmáených ploch pak kostival a v mokadech je pomnnka a rákos, který pokrývá litorální pásmo. V pozdn jarním a letním aspektu pak jednoznan pevládá kopiva. Západním smrem vybíhá z LC3 koridor místního významu LK4. Ten je luního charakteru a je funkní. Do jeho trasy se pro zvýšení retence vody v krajin a z ásti i pro posílení biologické rozmanitosti navrhuje vodní plocha – rybník. Koridor LK4 navazuje na koridor regionálního významu RK 733. Na tento koridor je umístno biocentrum místního významu LC4, které bylo plošn dopesnno. Jedná se o nefunkní biocentrum pevážn na orné pd. Pouze malá ást je luního charakteru. Pro dosažení funknosti je nezbytný pevod z orné pdy do TTP a doplnní o rozptýlenou a skupinovou zele . Nejmenším segmentem celé soustavy ÚSES místní úrovn je LK 5, který propojuje LK3 od západního behu Dobrovodského rybníka s RBC 989 Bašnický a Lískovický les, které zasahuje po hranici ešeného území. Tento koridor je plošn dopesnn a je funkní. V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé segmenty ÚSES obce Dobrá Voda u Hoic. Tab. ÚSES obce Dobrá Voda u Hoic Segment Úrove a typ ÚSES

Funknost

RK 733

Omezená

LC1 LC2 LC3 LC4 LK1 LK2 LK3 LK4 LK 5 x)

Regionální biokoridor Místní biocentrum Místní biocentrum Místní biocentrum Místní biocentrum Místní biokoridor Místní biokoridor Místní biokoridor Místní biokoridor Místní biokoridor

Celková rozloha (v ha) 2,18

Rozloha nefunkní ásti (v ha) 2,08

Plocha pro pevod (v ha) 1,69 ha

Katastrální x) území HDV

Pevážn nefunkní Nefunkní

1,73

1,12

1,12

HDV

3,16

3,05

0

Funkní

8,06

0

0

DDV 0,85 ha HDV 2,31 ha DDV

Pevážn nefunkní Pevážn nefunkní Z ásti nefunkní Funkní

3,89

3,78

3,78

HDV

0,31

0,27

0,27

HDV

0,55

0,39

0,39

HDV

6,67

0

0

DDV

Funkní

3,01

0

0

Funkní

0,16

0

0

DDV 0,65 ha HDV 2,36 ha DDV

DDV – Dolní Dobrá Voda HDV – Horní Dobrá Voda

83


PROSTUPNOST KRAJINY Dopravní prostupnost krajiny (vetn nemotoristické) je zabezpeena systémem silnic, místních a ostatních silnic v rámci ploch dopravní infrastruktury silniní vetn jejich doplnní v návaznosti na zastavné území i v rámci zastavitelných ploch. Tento systém je doplnn sítí stabilizovaných úelových komunikací v rámci ploch s rozdílným zpsobem využitím. Systém je doplnn vymezením nových úsek pro silniní dopravu a rozšíením o nové úseky cyklotras. K dopravní prostupnosti se adí i železniní doprava reprezentovaná železniní tratí se zastávkou v tsné návaznosti na zástavbu obce. Celkov lze prostupnost hodnotit kladn a ÚP poítá se zachováním tohoto trendu i do budoucna. Biologická prostupnost terestrické krajiny je omezená. Její zvyšování je podmínno realizací opatení v prvcích ÚSES a postupným osazováním volné krajiny liniovou a skupinovou zelení. Ta bude psobit nejen jako krajinotvorný prvek a migraní koridor, ale také jako orientaní bod v krajin, nabídka možnosti úkrytu, odpoinku, ástené obživy a v neposlední ad i možnosti posedu a rozhledu. Pro zvýšení prostupnosti vodních organism je nezbytná pravidelná údržba tok, pedevším odstra ování migraních pekážek a technických bariér (nap. vpravo od mostku pes Chvalinský potok).

PROTIEROZNÍ OPATENÍ ÚP tato opatení nenavrhuje samostatn. Toto opatení plní v rzné míe plochy jiných funkcí, pi jejichž stanovování se pihlíželo k jejich multifunknímu poslání, vetn protierozního. Tuto funkci plní pedevším ást ploch ÚSES a plochy smíšené nezastavného území. Znaný vliv na vznik eroze mají pratotechnická opatení a aplikace zásad správného hospodáe, které mohou znan snížit riziko erozních projev bez vtší ekonomické náronosti. Tato opatení však nemohou být vymáhána prostednictvím územního plánu. Jedná se pedevším o pstování rozliných typ plodin na sousedních pozemcích, osevní postup vetn smru, hlouby a období orby, ponechání mezí mezi jednotlivými pozemky, ponechání ásti rozptýlené zelen apod. OCHRANA PED POVODNMI Dle RURÚ SO ORP Hoice v tabulce . 3. 2. 2. Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí není uvádna. Na Bašnickém potoce pi vtším pívalovém dešti dochází k záplavovému území, které nebylo vodohospodáským orgánem vyhlášeno. Zákres je odvozen z pvodního územního plánu a odpovídá zákresu dle základní vodohospodáské mapy . 13 – 21 Hoice. ásten dochází ke vzdutí do Chlumského potoka. Dle podklad Povodí Labe, s.p., Hradec Králové, bylo zjištno, že je stanoveno a vyhlášeno záplavové území na Bašnickém potoce jižn území Dobré Vody u Hoic v úseku ústí do Bystice po obec Bašnice ze dne 28. 4. 2008 Krajským úadem Královéhradeckého kraje, odborem životního prostedí pod j. 5408/ZP/2008. Vyhlášené záplavové území nezasahuje do území Dobré Vody u Hoic. V ÚP jsou navrženy rezervy R4 a R5 pro možnou realizaci dvou poldr - suchých nádrží. Jeden na Chlumském potoce v prostoru nad požární nádrží (plocha R4), druhý na Chvalinském potoce v míst nad stávající zástavbou (plocha R5). Cílem je protipovod ová ochrana zástavby Dobré Vody u Hoic. Tato navrhovaná opatení by mla být v souladu s možnou revitalizací vodních tok jak v ešeném k.ú. Dobrá Voda u Hoic, tak i v povodí nad obcí.

84


REKREACE Území obce je situováno v rámci ORP do území mén atraktivního z hlediska cestovního ruchu. Snahou obce promítnuté do ÚP je tento stav eliminovat nabídkou ploch pro krátkodobou rekreaci, které by využívali nejen místní obyvatelé, ale i krátkodobé návštvy. Pedevším se jedná o plochu K8 urenou jako plocha rekreace na plochách pírodního charakteru umístnou severn od Dobrovodského rybníka. Pro rekreaní sporty je navržena plocha obanského vybavení - tlovýchovná a sportovní zaízení Z4, která navazuje na souasný sportovní areál a zárove je umístna v blízkosti stabilizované plochy veejné infrastruktury (kulturní dm). DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Plochy pro dobývání nerost a hornin se v ešeném území nevyskytují. ÚP žádné nové plochy nevymezuje. V území se nevyskytují žádná ložiska nerostných surovin a nebylo zde stanoveno ani chránné ložiskové území ani dobývací prostor. OCHRANA OBYVATELSTVA, OBRANA A BEZPENOST STÁTU Souasný systém civilní ochrany obyvatelstva je stabilizován. V souladu s koncepcí ÚP budou ešeny požadavky ochrany dle § 20 vyhlášky . 380/2002 Sb., k píprav a provádní úkol ochrany obyvatelstva v tch bodech, které danému území písluší dle havarijního plánu a krizovému plánu Královéhradeckého kraje. Všeobecn pro územní a stavební innost v ešeném území platí, že pedem bude s Vojenskou ubytovací a stavební správou Pardubice, Teplého 1899, projednána výstavba: Vymezená území – celé správní území se nachází v OP radiolokaního prostedku Nepolisy. Vymezeným územím MO ve smyslu § 175 SZ, v nmž lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základ závazného stanoviska Ministerstva obrany, je ást ešeného území v OP komunikaního nadzemního vedení, a to pro tyto druhy výstavby: • stavby vyšší než 15 m nad terénem; • výstavba nebytových objekt (továrny, haly, skladové a obchodní komplexy, rozsáhlé stavby s kovovou konstrukcí apod.); • stavby vyzaující elektromagnetickou energii (ZS radiooperátor, mobilních telefon, vtrných elektráren apod.); • stavby dálkových kabelových vedení (el. energie NN, VN, VVN, trasy všech druh telefonních kabel) a dalších inženýrských sítí; • zmny využití území; • nové trasy pozemních komunikací, jejich peložky, rekonstrukce, výstavba, rekonstrukce a rušení objekt na nich vetn silniních most, erpacích stanic PHM; • nové dobývací prostory vetn rozšíení pvodních; • výstavba nových letiš, rekonstrukce ploch a letištních objekt, zmna jejich kapacity; • zizování vodních dl (pehrady, rybníky); • vodní toky – výstavba a rekonstrukce objekt na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke zmnám pomr vodní hladiny; • íní pístavy – výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulaních ploch nebo jejich rušení; • železniní trat, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objekt na nich; • železniní stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, zmna zaízení apod.; • veškerá výstavba dotýkající se pozemk s nimiž písluší hospodait MO. Vojenská správa si vyhrazuje právo zmnit pokyny pro civilní výstavbu, pokud si to vyžádají zájmy resortu MO.

85


ad I.1.f) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPSOBEM VYUŽITÍ Pro využití jednotlivých typ ploch s rozdílným zpsobem využití se stanovuje s ohledem na souasný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice sídla hlavní (pevažující) využití a pípustné využití. Pro toto využití se nestanovují obecn žádné podmínky. Neuvedené využití je obecn považováno za nepípustné (tzv. pozitivní vymezení). V ÚP stanovené podmínky využití jednotlivých typ ploch s rozdílným zpsobem využití upes ují a dopl ují podmínky obsažené v píslušných ustanoveních vyhlášky . 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a vyhlášky . 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ob v platném znní. Jednotlivým typm ploch odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspoádání s ohledem na požadavek respektování dosavadního charakteru a struktury zástavby území obce, vetn základních podmínek ochrany krajinného rázu, které jsou ešeny obecn pro celé území obce pro zachování souasného charakteru a struktury krajiny (viz Odvodnní ad I.1.e). Výšková regulace zástavby akceptuje historickým vývojem dosaženou souasnou hladinu zástavby, kterou dotváí s cílem respektování charakteru zástavby území a jeho souasných dominant. To je i dvod pro konkretizaci požadavku v ploše Z22. Intenzita využití stavebních pozemk je stanovena na základ souasného skuteného stavu v ZÚ, charakteristického pro zástavbu území obce, a to v lenní dle zpsob využití ploch. Cílem je nezahušování souasné urbanistické kompozice obce, její doplnní a rozvoj pi zachování dosavadní struktury zástavby. Stanovení specifických požadavk na charakter a strukturu zástavby i na rozmezí výmry pro vymezování stavebních pozemk nevyplynulo ze Zadání ÚP ani z prbhu procesu poízení tohoto ÚP, proto nejsou v ÚP konkrétn obsaženy. Z požadavku vzešlého z poteby zachování charakteru a struktury krajiny však vyplynuly bhem procesu poízení ÚP dopl ující podmínky ochrany krajinného rázu, které budou pispívat i k zachování souasného charakteru a struktury zástavby. To je i dvod pro konkretizaci požadavk v ploše Z22. Požadavek pro plochu Z14 vychází z posouzení SEA. Dopl ující podmínky pro využití vybraných ploch s rozdílným zpsobem využití vycházejí pedevším z uplatnných stanovisek píslušných dotených orgán, a to jak v oblasti vodního hospodáství, lesního hospodáství i ochrany veejného zdraví. Z výsledku projednání ÚP nevyplynula poteba vylouení umísování žádných staveb, zaízení i jiných opatení pro úely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona. V plochách s funkním využitím pro bydlení a jiných, pokud v nich mohou teoreticky vznikat chránné prostory, ležící v hlukem zasaženém území, bude vyloueno umístní staveb pro bydlení a ostatních staveb obnášejících chránné prostory, pokud nebude prokázán soulad s požadavky právních pedpis na ochranu zdraví ped hlukem v souladu s požadavky zákona . 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis. Hygienické limity hluku pro chránný venkovní prostor a chránný venkovní prostor staveb upravuje § 11 Naízení vlády . 148/2006 Sb., o ochran zdraví ped nepíznivými úinky hluku a vibrací v souladu s § 30 zákona . 258/2000 Sb. Pro zachování krajinného rázu je nutno velmi citliv pistupovat ke všem zámrm, které se dotýkají zmn struktury ploch ZPF a PUPFL. Obecn se vyluuje snižování rozsahu ploch PUPFL. Zvtšování ploch PUPFL je nadále možné jen tak, aby k významné zmn krajinného rázu nedošlo (v souladu s KPÚ, nebo vydaným ÚP).

86


ad I.1.g,h) VYMEZENÍ VEEJN PROSPŠNÝCH STAVEB, VEEJN PROSPŠNÝCH OPATENÍ, STAVEB A OPATENÍ K ZAJIŠOVÁNÍ OBRANY A BEZPENOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKM A STAVBÁM VYVLASTNIT A VYMEZENÍ VEEJN PROSPŠNÝCH STAVEB A VEEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PEDKUPNÍ PRÁVO Pro zajištní možnosti realizace staveb a opatení ve veejném zájmu v oblasti dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability se tyto stavby a opatení vymezují jako veejn prospšné ve smyslu píslušných ustanovení SZ ve prospch státu, kraje i obce § 170). V ÚP jsou vymezeny VPS pro dopravní infrastrukturu – silniní, technickou infrastrukturu – inženýrské sít (OV) a VPO pro ÚSES. Požadavek na vymezení rychlostní silnice R35, vetn souvisejících staveb a zaízení jako VPS (VD1) je vyvolán požadavkem státu (v souladu s PÚR R – koridor kapacitní silnice R35b a zpesnný vydanými ZÚR KHK – koridor rychlostní silnice DS2 a doprovodné komunikace DS52). Požadavek na vymezení vybraných staveb místních komunikací vyplynul z požadavk Obce Dobrá Voda u Hoic (VD2 – VD5), stejn tak jako požadavek na VPS pro stavbu OV (VT1). Požadavek na vymezení VPO pro ÚSES regionální úrovn (VU1, VU2) vyplývá z vydaných ZÚR KHK, protože v obou pípadech se jedná o doplnní nefunkních ástí regionálního prvku RK 733. Dle závr spoleného jednání s DO bylo vymezení VPS a VPO upraveno. Ve všech pípadech bylo upuštno od možnosti uplatnní pedkupního práva – u VD1 pro dosavadní neujasnnost rozsahu dotených parcel, jak v jeho sdlení upozornil i investor stavby (SD R, zn. 782/2012/36100-u ze dne 29. 2. 2012); u VD2 – VD5 na základ rozhodnutí orgán obce, které institut pedkupního práva v daných pípadech považují za nadbytený, stejn jako v pípad VT1. Na základ metodického zpesnní RK 733 pes plochu LC4 byl vymezen jako VPO druhý návrhový nefunkní úsek RK 733. V souladu se sdlením KÚ KHK bylo upuštno od možnosti uplatnní pedkupního práva pro prvky regionálního ÚSES. Prvky místního ÚSES nejsou na základ pokynu orgánu obce vymezovány jako VPO. Stavby a opatení k zajištní obrany a bezpenosti státu ani plochy pro asanaci nejsou vymezeny, nebo jejich poteba z prbhu zpracování ÚP nevyplynula.

ad I.1.i) STANOVENÍ KOMPENZANÍCH OPATENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA Krajský úad jako orgán ochrany pírody vylouil vliv na území soustavy Natura 2000 dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona . 114/1992 Sb. stanoviskem k návrhu Zadání ÚP ze dne 25. 10. 2010 vydaným pod .j. 20264/ZP/2010, což bylo potvrzeno stanoviskem k návrhu ÚP ze dne 14. 11. 2011 vydaným pod .j. 20976/ZP/2011, a tak ÚP nestanovuje žádná kompenzaní opatení.

87


II.1.k) Vyhodnocení úelného využití zastavného a vyhodnocení poteby vymezení zastavitelných ploch

území

VYHODNOCENÍ ÚELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ZÚ Dobré Vody u Hoic vymezená dosud platnou ÚPD obce jsou v pevážné míe dlouhodob využívána úeln a intenzivn v souladu s touto dokumentací. V dosud platné ÚPD obce jsou vymezeny zastavitelné plochy pedevším pro bydlení, obanské vybavení vetn tlovýchovy a sportu a výrobu. Na základ požadavku na pijetí nového ÚP bylo provedeno vyhodnocení využitelnosti stávajících ploch. Z tohoto vyhodnocení a následn provedených analýz demografického vývoje a geografických souvislostí byly navrženy nové rozvojové plochy s cílem optimálního využití ZÚ, zkvalitnní životního prostedí a minimalizace dopad (zábor) na okolní krajinné prostedí ZÚ ástí obce. Plochy bydlení Lokalita v dosud platné ÚPD ÚPSÚ Zmna . 1 Zmna . 2 N1 N2 N3 N4 N5 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13 N14 N15

5 36 8 9 12 13

4 6 16 18 19 2 3 14 17 28 29 32

2/1

Míra naplnní 100 % 100 % 20 % 50 % 0 0 100 % 0 100 % 100 % 0 0 100 % 100 % 0 0 0 0 0 10 % 0 0

Zpsob zapracování do ÚP Plocha Z11 Plocha Z12 Plocha Z6 Plocha Z2 Plocha Z8 Plocha Z10 Plocha Z13 Plocha Z16 Plocha Z9 Plocha Z8 Plocha Z14 Plocha Z1 Plocha Z18 Plocha Z5

Ze všech zastavitelných ploch pro bydlení, vymezených dosud platnou ÚPD, zbývá k využití 12 ploch ve stávající rozloze a dv plochy zmenšené o již využitou ást. Celková rozloha tchto ploch je 6,56 ha. Tyto nenaplnné plochy jsou pevzaty a plošn doplnny do nového ÚP (viz tab. výše). Celková plocha pro tento typ využití bydlení (SV) je na území obce 10,95 ha, což pi prmrné velikosti plochy 1 500 m2 pro 1 RD (vetn komunikací a veejných prostranství) umož uje výstavbu cca 70 RD. Tento poet se zdá na první pohled nadsazený, avšak pi bližším vyhodnocení demografického vývoje (mladý vkový prmr) a geografické polohy sídla (v rozvojové ose nadmístního významu NOS1, v dosahu vtších mst s prmyslem a službami) se mže blížit realit – návrhový horizont ÚP 2027.

88


Plochy obanského vybavení Zastavitelné plochy pro obanské vybavení charakteru veejné infrastruktury i charakteru komerního, vetn ploch tlovýchovy a sportu, vymezené dosud platnou ÚPD obce, jsou v ÚP pehodnoceny a z ásti redukovány. Na základ demografické analýzy a geografické polohy lze konstatovat, že obec má odpovídající návrh veejné infrastruktury, kterou je teba v rámci vymezených ploch pedevším dopl ovat a zkvalit ovat. Lokalita dle Zmny . 1 1a 1b 15

Míra naplnní 0 0 0

Zpsob zapracování do ÚP Vypuštna Plocha Z4 Plocha Z40

Plochy pro výrobu Zastavitelné plochy výroby, vymezené platnou ÚPD obce, jsou pehodnoceny. Lokalita v dosud platné ÚPD ÚPSÚ Zmna . 1 Zmna . 2 N16 23 N17 22 28 2/1

Míra naplnní

Zpsob zapracování do ÚP

0 0 0

Plocha rezerv R1 Plocha Z21 Pevod na jiný zpsob využití (Z1) v souladu se Zmnou . 2

Pro tento zpsob využití se dále nov navrhují plochy Z19, Z20 a plocha rezerv R2. Nov se vymezuje plocha zemdlské výroby Z22. Plochy pro dopravní a technickou infrastrukturu Rozsah ploch pro dopravní infrastrukturu se oproti dosud platné ÚPD mní. Zpesnila se plocha koridoru rychlostní komunikace Z28 a rezerva pro napojení obce ve smru od Hoic je pevedena do plochy Z30. Odborný odhad poteby zastavitelných ploch pro bydlení Návrhový horizont ÚP pro stanovení kapacit ploch – rok 2027. V následujících 15 letech se tedy oekávají: -

požadavky vyplývající z demografického vývoje požadavky vyplývající z nechtného soužití požadavky vyplývající z polohy obce (v rozvojové ose nadmístního významu) požadavky vyplývající z kvality ŽP a pírodních hodnot území msta

27 b.j. 8 b.j. 21 b.j. 12 b.j.

Celkem

68 b.j.

Odhad poteb ploch pro bydlení je podložen dílími odbornými analýzami, pedpokladem velikosti cenzovní domácnosti v uvažovaném období 2,5 a pedpokladem mírn podprmrné rozvodovosti se zájmem o setrvání v míst.

89


Závr: Pro obec je vypotena oekávaná celková poteba 102 000 m2 zastavitelných ploch pro bydlení v rodinných domech. Celková rozloha zastavitelných ploch bydlení v rodinných domech – venkovských, vymezených v ÚP iní cca 109 500 m2, což pokrývá více než 106 % vypotené poteby. S ohledem na stanovenou míru využití (zastavní) ploch pro bydlení (SV – 40 %) je oekáván celkový, ÚP pedpokládaný maximální zábor ZPF nižší – pouze 43 800 m2. Celkový rozsah zastavitelných ploch všech zpsob využití (vetn technické infrastruktury, ploch vodohospodáských, zelen atd.) iní 36,94 ha. Tyto zastavitelné plochy iní cca 6,3 % z celkové rozlohy území obce.

90


II.1.l) Rozhodnutí o námitkách uplatnných k návrhu územního plánu a jejich odvodnní Veejné projednání se konalo dne 8. 3. 2013. Úastníci veejného projednání byli v souladu s ustanovením § 52 odst. 3 SZ poueni o možnosti že, nejpozdji do 7 dn ode dne veejného projednání mže každý uplatnit své pipomínky a dotené osoby podle odstavce 2 (výše uvedeného paragrafu tj. vlastníci pozemk a staveb dotených návrhem ešení, oprávnný investor a zástupce veejnosti) námitky, ve kterých musí uvést odvodnní, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotená práva a vymezit území dotené námitkou. V prbhu veejného projednání byly vlastníky pozemk (totožnost a vlastnická práva skutenosti známé správnímu orgánu z pedchozí innosti dle § 50 zákona 500/2004 Sb. správní ád ve znní pozdjších pedpis) uplatnny 2 dále uvedené námitky: Námitka þ.1: pan Šnajdr Roman – spolumajitel pozemku st.p.. 84 a majitel pozemk p.p.. 176/3 a 177/1 v k.ú. Horní Dobrá Voda, žádá plochu Z25 (tvoenou pozemkem p.. 177/1 v v k.ú. Horní Dobrá Voda) pipojit k ploše smíšené obytné – stabilizované – venkovské. Nesouhlasí se zaazením plochy Z25 (tvoené pozemkem p.. 177/1 v v k.ú. Horní Dobrá Voda) do plochy dopravní infrastruktury - plocha zmny silniní. Ve své žádosti v pípravné fázi tvorby ÚP neúpln a nepesn popsal zámr budoucího využití. Zámr využití byl tedy myln pochopen. Nejedná se o možnost výstavby pro dopravu, ale území tvoí zázemí rodinného domku a tak má být i využíváno. Výrok: Námitce se vyhovuje. OdĤvodnČní námitky þ.1 Poizovatel v souinnosti s ureným zastupitelem námitku pezkoumal a z hlediska jejího obsahu (nesouhlasí zaazení plochy Z25 tvoené pozemkem p.. 177/1 v k.ú. Horní Dobrá Voda do plochy dopravní infrastruktury - plocha zmny silniní) dospl k názoru, že námitka je oprávnná. Plocha Z25 je plochou zmny silniní a byla takto navržena na základ nepesné formulace žádosti majitele v pípravné fázi. Plocha se nachází uvnitĜ zastavČného území a její pĜipojení k ploše smíšení obytné – stabilizované – venkovské je v souladu se zájmy obce. Pouení: Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani nelze podat rozklad, rozhodnutí o uplatnných námitkách mže být pedmtem pezkumného ízení zahájeného z moci úední podle ustanovení § 94 správního ádu. Rozhodnutí o námitkách je možné též napadnout žalobou podle ustanovení § 2 a § 4 ve vazb na ustanovení § 101a zákona . 150/2002 Sb., soudní ád správní, ve znní pozdjších pedpis. Námitka þ.2 pan Menik Richard – spolumajitel pozemk st.p.. 68/1 ,68/2 a p.p.. 345 v k.ú. Dolní Dobrá Voda, žádá zachování pvodního využití území plochy P1 (tvoené pozemky st.p.. 68/3 a p.p..345/3) výroba. Nesouhlasí se zaazením plochy P1 (tvoené pozemky st.p.. 68/3 a p.p..345/3) do plochy s rozdílným využitím území – plochy smíšené obytné – plochy zmČn – venkovské. Výše uvedená plocha P1 je vklínna mezi pozemky s využitím VZ – plochy výroby a skladování – stabilizovaný stav a navazující Z 21 - VS plochy výroby a skladováníplocha zmČn. Jedná se stabilizované plochy, na kterých je provozována výrobní innost. Pozemky v ploše s oznaením P1 byly pvodn také souást výrobního areálu. Plocha Z21 je rozvojovou plochou pro výrobu a skladování v obci. Plochy VS a VZ mají v pípustném využití bydlení v rámci staveb hlavního využití pípadn bydlení vlastníka nebo správce. Zmna plochy P1 (smíšená obytná) by výrazným zpsobem omezila výrobní aktivity na

91


okolních plochách (nap. ve vazb na limity hluku, prašnosti apod.). Zachování pvodního využití území výroba, neomezuje vlastníka objektu, který jej ásten využívá pro bydlení. Výrok: Námitce se vyhovuje OdĤvodnČní námitky þ.2 V této námitce jsou uvedeny dvody (plánované využití pozemku, možné výrazné omezení navazujících ploch, výrazný zásah do stabilizovaného území), na základ kterých vlastník pozemk nesouhlasí s plochou P1 – plochy smíšené obytné – plochy zmn – venkovské. Poizovatel a povený zastupitel v rámci provedené úvahy vycházeli ze skutenosti, že plocha P1 je tvoena pozemkem p.. 345/5 v k.ú. Dolní Dobrá Voda (dle katastru nemovitostí ostatní plocha – manipulaní plocha) a dále pozemkem st.p.. 68/3 v k.ú. Dolní Dobrá Voda (dle katastru nemovitostí zastavná plocha a nádvoí). Na pozemku st.p.. 68/3 v k.ú. Dolní Dobrá Voda se nachází objekt .p. 83 – budova s íslem popisným – prmyslový objekt. Ve výše uvedeném objektu se nachází bytová jednotka. Dále bylo vycházeno ze skutenosti známých z úední innosti, že bytová jednotka je v souasné dob využívána rodinnými píslušníky majitele. Souasný stav toto umož uje. Je-li plocha urena jako plocha smíšená obytná – venkovská, je jejím hlavním využitím bydlení v rodinných domech a rodinná rekreace. Takováto plocha požívá zvýšené ochrany z hlediska zajištní pohody bydlení, tj. je jí poskytována nap. zvýšená ochrana s ohledem na hlunost, prašnost, zápachy a vibrace. Ochrana je vztažena k venkovním i k vnitním prostorm objekt. Plocha s tímto zpsoben využití významným zpsobem ovlivní innosti a zpsob využití sousedních ploch, které byly souasnou ÚPD ureny pro výrobu a v pedloženém návrhu ÚP jsou vedeny jako plochy výroby a skladování – zemČdČlská výroba a dále jako plochy smíšené výrobní – plocha zmČn, tj. rozvojové území pro výrobu a podnikání obce. Oba zpsoby využití ploch mají jako pípustné využití bydlení v rámci staveb hlavního využití, pípadn bydlení vlastníka nebo správce. Zmna stávajícího stavu z plochy výroby na plochu smíšené obytné – venkovské (tj. bydlení) by mohla vyvolávat komplikace s využíváním stávající výroby (oprava, modernizace, zmna technologií)a to s ohledem na blízkost obytné plochy. Poizovatel s poveným zastupitelem posoudili výše uvedené skutenosti a shledali námitku za oprávnnou a ponechávají plochu s oznaením P1 tvoenou pozemky p.. 345/5 a st.p.. 68/3 v k.ú. Dolní Dobrá Voda v ploše s rozdílným zpsobem využití – plocha smíšená výrobní (VS). Pouení: Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani nelze podat rozklad, rozhodnutí o uplatnných námitkách mže být pedmtem pezkumného ízení zahájeného z moci úední podle ustanovení § 94 správního ádu. Rozhodnutí o námitkách je možné též napadnout žalobou podle ustanovení § 2 a § 4 ve vazb na ustanovení § 101a zákona . 150/2002 Sb., soudní ád správní, ve znní pozdjších pedpis

II.1.m) Vyhodnocení územního plánu

pipomínek

uplatnných

k návrhu

Nebyly uplatnny žádné pipomínky.

92


Seznam zkratek a symbol

BPEJ BSK5 D EZ,a.s. OV SÚ R SN DN DO DÚR el. EO EVL GSD KHK HZS CHSK KES KN KPÚ KÚ k.ú. kV kVA kW LC LK MO Mpa MŠ MÚ MV MZe MŽP Natura 2000 NL NN NOS 1 OB4 OP ORP OÚ OŽP p.. P+R PRVK Kk PUPFL PÚR R RD RK ROS 2

bonitovaná pdn ekologická jednotka biochemická spoteba kyslíku po 5 dnech eské dráhy eské energetické závody,a.s. istírna odpadních vod eský statistický úad eská republika eská státní norma diametr nominál dotený orgán(y) dokumentace k územnímu ízení elektrický ekvivalent obyvatel evropsky významná lokalita Generel silniní dopravy Královéhradeckého kraje hasiský záchranný sbor chemická spoteba kyslíku koeficient ekologické stability katastr nemovitostí komplexní pozemkové úpravy krajský úad katastrální území kilovolt kilovoltampér kilowat místní lokální biocentrum místní lokální biokoridor ministerstvo obrany mega pascal mateská škola mstský úad Ministerstvo vnitra Ministerstvo zemdlství Ministerstvo životního prostedí soustava chránných území evropského významu nerozpuštné látky nízké naptí Nadmístní rozvojová osa Hoice – Jiín – Liberecký kraj Rozvojová oblast mezinárodního a republikového významu Hradec Králové/Pardubice ochranné pásmo obec s rozšíenou psobností obecní úad odbor životního prostedí parcelní íslo przkumy a rozbory Plán rozvoje vodovod a kanalizací Královéhradeckého kraje pozemky urené k plnní funkcí lesa Politika územního rozvoje eské republiky rodinný dm regionální biokoridor rozvojová osa

93


rr RURÚ SD R SEA SLDB STG STL SZ SŽDC, s.o. TKO TR TS TTO TTP TV ÚAP ÚSES ÚP ÚPD ÚPSÚ ÚS VKP VN v.o.s. VPO VPS VVURÚ VVN VTL ZPF ZE ZCHÚ ZŠ ZÚ ZÚR KHK ZVHS ŽP

radioreléová rozbor udržitelného rozvoje území editelství silnic a dálnic eské republiky posuzování vliv koncepcí na životní prostedí sítání lidu, dom a byt skupina typ geobiocén stedotlaký stavební zákon Správa železniní dopravní cesty, státní organizace tuhý komunální odpad transformovna 110/35 kV elektrická stanice pro transformaci VN/NN tranzitní telefonní obvod trvalý travní porost televizní signál Územn analytické podklady pro území správního obvodu obce s rozšíenou psobností Hoice 2008, aktualizace 2010 územní systém ekologické stability územní plán územn plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru územní studie významný krajinný prvek vysoké naptí veejná obchodní spolenost veejn prospšná opatení veejn prospšné stavby vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území velmi vysoké naptí vysokotlaký zemdlský pdní fond zjednodušená evidence zvlášt chránné území základní škola zastavné území Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje zemdlská vodohospodáská správa životní prostedí

94

TEXTOVÁ ÁST OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents