SOUDY EU A SOUDNÍ OCHRANA PRÁVA EU PREZENTACE 2015

SOUDY EU A SOUDNÍ OCHRANA PRÁVA EU

PREZENTACE

2015

UNIJNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ OCHRANU SOUDY EU  Předpisy

upravující evropské soudní

instituce  SEU a SFEU (čl. 220 – 225)  Statuty soudních institucí 



Protokol (č. 3) o statutu Soudního dvora EU připojeného ke Smlouvám (2012)

Procesní řády Jednací řád Soudního dvora ze dne 29. září 2012  Jednací řád soudu prvního stupně ES ze dne 2. května 1991 

SOUDNÍ SOUSTAVA EU PO LISABONSKÉ SMLOUVĚ 

V zásadě ţádné revoluční změny



Čl. 19 SEU: Soudní dvůr Evropské unie se skládá ze 1) Soudního dvora, 2) Tribunálu (angl. General Court) 3) specializovaných soudů



Přejmenovaní: Soudní dvůr (dříve Soudní dvůr ES), Tribunál je bývalý Soud prvního stupně, specializované senáty nově specializované soudy



Přidání jednoho generálního advokáta



Rozšíření jurisdikce – zrušení pilířové struktury EU (ale nadále výjimka v SZBP, čl. 276 SFEU)

JINÉ SOUDY V EVROPĚ 

V Evropě více soudů, pozor na záměny



Soudní dvůr EU: Lucemburk



Rada Evropy: Evropský soud pro lidská práva, Štrasburk



OSN: Mezinárodní soudní dvůr, Haag



SOUDNÍ DVŮR EU A TRIBUNÁL 

Soudní dvůr EU  Ţaloby privilegovaných ţalobců  Prejudiciální řízení  Posudky o slučitelnosti mezinárodních smluv s právem EU  Odvolání proti rozhodnutím Tribunálu



Tribunál  Ţaloby neprivilegovaných ţalobců  Hospodářská soutěţ  Nehmotné statky  Projednání opravných prostředků proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu

SDEU - PRAVOMOCI A PŮSOBNOST SDEU má více funkcí – působí jako 1. Ústavní

soud – legalita a platnost aktů 2. Správní soud – institucionální spory 3. Zprostředkovatel vztahu k členským státům (předběţné otázky) 4. Běžný soud – řešení sporů (politiky EU) 5. Arbitrážní orgán – moţnost zvolit si v rozhodčím řízení SDEU (nevyuţívá se) 6. „Trestní“ soud – nejváţnější personální otázky – odvolání a postih člena EK, odvolání ombudsmana, člena Účetního dvora, zbavení imunity soudců

SOUDY EU - DRUHY SOUDNÍCH ŘÍZENÍ  Soudní

dvůr rozhoduje spory  mezi orgány EU,  mezi orgány EU a členskými státy a  mezi členskými státy navzájem;  výjimečně můţe řízení zahájit i vnitrostátní subjekt (jednotlivec).

SLOŢENÍ SOUDNÍHO DVORA  Složení

(čl. 251 SFEU): jeden soudce z kaţdého členského státu EU (27 soudců)

 Zajímavost:

soudce nemusí být občanem toho členského státu, který ho navrhuje do funkce

 Soudci

voleni společnou dohodou vlád všech čl. států na 6 let

SOUDCI 

 

Vybíráni z osob, které (1) poskytují záruky nezávislosti a (2) splňují poţadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích, anebo jsou obecně uznávanými znalci práva Nevyţaduje se výslovná specializace na evropské právo Soudce nesmí vykonávat po dobu funkce ţádnou politickou, nebo administrativní činnost (můţe však přednášet a publikovat)

SOUDCI II 

Jmenováni na 6 let, moţné znovuzvolení



Absolutní imunita – nespadají pod pravomoc ţádného soudního ani správního orgánu

DALŠÍ STRUKTURA SOUDNÍHO DVORA 

Předsedové senátů – voleni soudci z jejich středu; na 3 roky u 5členných senátů, na 1 rok u 3členných



Generální advokáti, první generální advokát (viz dále)



Tajemník – administrativní a soudní funkce – stojí v čele administrativy Soudního dvora – odpovídá za průběh řízení, registruje procesní úkony a podání, zajišťuje vyhlašování potřebných informací v Úředním věstníku EU - stráţce pečeti, odpovídá za archivy

GENERÁLNÍ ADVOKÁTI 

Velmi specifická funkce – posuzují věc z hlediska skutkového a právního



Vypracují stanovisko k jejímu řešení a to prezentují v závěru ústního jednání, kdy i navrhnou rozhodnutí



Stanovisko = fundovaný, ryze právní rozbor s vyuţitím teoretických argumentů, oproštěn od politických aspektů



Stanovisko není pro soudce závazné, ale je významnou pomůckou pro jejich rozhodování

TRIBUNÁL 





Zřízen rozhodnutím Rady 88/581, z 24. října 1988 Rozhoduje o žalobách jednotlivců – odlehčuje SDEU, který se tak můţe soustředit na nejdůleţitější otázky (zejména řízení o předběţné otázce a ţaloby EK vůči členským státům) Pro ţaloby jednotlivců je tak vytvořen dvouinstanční systém – moţnost odvolání k Soudnímu dvoru

TRIBUNÁL - SLOŢENÍ 

Podobné jako u Soudního dvora – platí, ţe pokud není dána speciální úprava pro Tribunál, platí pravidla pro Soudní dvůr



27 soudců, ale tento počet můţe být rozšířen v případě potřeby



! Generální advokáti chybí (ale Statut můţe tento institut zavést)



Funkcionáři shodní se Soudním dvorem

TRIBUNÁL – ROZHODOVÁNÍ 

Rozhoduje podobně jako Soudní dvůr – senáty 3a 5-členné, velký senát, plénum



Taky samosoudce – vybrané případy



Moţnost vyžádat si 5-členný senát – pokud je věc přidělena 3-člennému senátu a poţádá o to členský stát, nebo instituce EU



Moţnost rozhodnout ve zkráceném řízení – zejména ekonomické spory (např. přípustnost státní podpory) – zkrácení procesních lhůt, trvá cca. 8 měsíců

DRUHY ŢALOB PŘED SOUDY EU  Přímé

ţaloby

Ţaloba na porušení smlouvy  Ţaloba na neplatnost  Ţaloba na nečinnost  Ţaloba na náhradu škody  Ţaloby zaměstnanecké 

 Nepřímé  

ţaloby

Námitka neaplikovatelnosti Řízení o předběţné otázce

ŢALOBA NA PORUŠENÍ POVINNOSTI (PORUŠENÍ PRÁVA EU) 

ţaloba směřuje proti členskému státu, který nesplnil některou svou povinnost (např. netransformoval směrnici v určené lhůůtě).



Aktivní legitimaci mají členský stát nebo Komise.  V praxi státy zřídkakdy  Výsada Komise EU 

1.fáze – „předsoudní“ řízení před Komisí 

 

před podáním ţaloby musí Komise porušení se státem konzultovat a vyzvat k nápravě („Kvalifikované stanovisko Komise“).

2.fáze – řízení před ESD

ESD v rozsudku můţe konstatovat porušení povinnosti. Stanoví lhůtu, v níţ je členský stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku

ŢALOBA NA PORUŠENÍ POVINNOSTI (PORUŠENÍ PRÁVA EU) V

případě, ţe členský stát EU nerespektuje rozsudek ESD, můţe mu ESD na návrh Komise uloţit sankci v podobě  paušální pokuty (jednorázová)  Penále (opakující se)  Červenec 2000 - ESD (rozsudek v případu Komise v. Řecko C-387/97) uloţil Řecku penále ve výši 20.000 EUR za kaţdý další den nerespektování rozsudku ESD z dubna 1992

ODPOVĚDNOST ČLENSKÝCH STÁTŮ  Odpovědnost

členských států za právní akty a za

nečinnost  Podmínky odpovědnosti   

Záměrem normy EU , která byla porušena, musí být propůjčení subjektivních práv jednotlivci Porušení musí být závaţné Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti státu a vznikem škody

 Posuzují

vnitrostátní soudy ( příp. ESD v řízení o předběţné otázce - Rozsudky ESD: Brasserie du Pecheur, Factortame, Francovic, Bonifaci,

POČET ŘÍZENÍ PRO PORUŠENÍ PRÁVA EU ZAHÁJENÝCH KOMISÍ

ŢALOBA NA NEPLATNOST LEGISLATIVNÍHO AKTU EU  ţalobou

lze napadnout legalitu aktů EU,  ţalující můţe tvrdit  nesplnění procedurálních pravidel nutných pro přijetí napadaného rozhodnutí,  překročení pravomocí orgánu, který akt přijal,  existenci formálních vad aktu (např. neexistenci povinného odůvodnění).  Aktivní legitimaci mají  

státy, orgány EU - Privilegovaní žalobci soukromé osoby - Neprivilegování žalobci -pokud je jim akt určen a pokud se jich bezprostředně a osobně dotýká.

ŢALOBA NA NEPLATNOST LEGISLATIVNÍHO AKTU EU  Soukromé

osoby musí svůj právní zájem

prokázat  Soud posoudí, dříve neţ zahájí řízení (ţaloby k Tribunálu)  ţalobu lze podat pouze do dvou měsíců od zveřejnění aktu v Úředním věstníku (nebo kdy se o něm adresát dozvěděl)  Soudní dvůr můţe prohlásit akt za neplatný

ŢALOBA NA NEPLATNOST LEGISLATIVNÍHO AKTU EU 

Akt prohlášen za neplatný  orgán, který ho vydal, musí přijmout veškerá opatření nezbytná ke splnění rozsudku ESD  Zpětně nutno napravit (konvalidovat) účinky tohoto aktu před prohlášením za neplatný  příklad judikátu - ESD prohlásil za neplatnou směrnici ES zakazující tabákovou reklamu (Německo v. EP a Radě EU , Case C-376/98)  Relativně časté téţ ţaloby na zrušení harmonizačních směrnic

ŢALOBA NA NEAPLIKOVATELNOST AKTU 





ţaloba můţe směřovat pouze proti aktu v podobě nařízení. Lze podat pouze v rámci jiného řízení před Soudním dvorem podobná žalobě na neplatnost aktu,  v tomto případě se nevyslovuje neplatnost aktu (nařízení nepřestane být součástí práva EU), ale jen jeho nepouţitelnost (neaplikovatelnost)  pak tento akt nepouţije v konkrétním případě.  podání ţaloby není omezeno dvouměsíční lhůtou (jako u ţaloby na neplatnost aktu)

ŢALOBA NA NEAPLIKOVATELNOST AKTU Rozdíl od žaloby na neplatnost  nařízení ES (můţe být napadeno ţalobou na neplatnost pouze orgány EU nebo členským státem)  je následně aplikováno ve vztahu ke konkrétní právnické nebo fyzické osobě vydáním individuálního aktu.  Adresát aktu – soukromá osoba - můţe poté napadnout tento individuální akt proto, ţe je zaloţen na protiprávním nařízení  ALE - Pokud se ţaloba úspěšná, dané nařízení se poté de facto přestane aplikovat

ŢALOBA NA NEČINNOST 







ţalobou lze napadnout nepřijetí rozhodnutí Komisí, Radou či Parlamentem pokud je nečinnost v rozporu se zřizovacími smlouvami Společenství (SFEU) Moţno podat aţ poté, co byla instituce nejprve vyzvána ke konání Aktivní legitimaci mají Jiné orgány EU (téţ Evropský parlament, Účetní dvůr a ECB)  soukromá osoba, pokud má být akt určen jí 

 

Soudní dvůr můţe pouze konstatovat nepřijetí aktu. V praxi ţaloba, se kterou je moţné jen velmi obtíţně uspět, a proto se velmi málo pouţívá

ŢALOBA O NÁHRADU ŠKODY (ŠKODA ZPŮSOBENÁ ORGÁNY EU) Smlouva čl. 235, čl. 288  Předmět ţaloby: stanovení odpovědnosti EU za škody způsobené občanům a podnikům 

orgány EU  zaměstnanci při výkonu jejich funkcí 

Ţalobce : poškozený  Škodu lze uplatňovat pouze v případě protiprávnosti tohoto jednání, nikoliv pokud byla někomu způsobena újma postupem v souladu s právem.  Ţalobu můţe podat kdokoliv  Rozsudek odsuzující k náhradě škody 

ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŢNÉ OTÁZCE (PREJUDICIÁLNÍ ŘÍZENÍ )  specifické

řízení velkého významu.  smyslem je zajistit jednotnou a správnou aplikaci norem EU vnitrostátními soudy členských států.  Vnitrostátní soudy se mohou, respektive v případech řízení, ve kterých má být vydáno rozhodnutí, proti kterému není řádného opravného prostředku musejí, obrátit na Soudní dvůr, pokud pro své rozhodnutí potřebují vyřešit otázku platnosti či výkladu aktů Společenství.

ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŢNÉ OTÁZCE (PREJUDICIÁLNÍ ŘÍZENÍ )  ESD

v nesporném řízení tuto otázku závazně rozhodne  poté vnitrostátní soud rozhodne ve věci samé.  POZOR ! Soudní dvůr není nadřízeným soudem soudů členských států.  Jeho působnost v řízení o předběţné otázce je striktně vymezena na otázky platnosti a výkladu práva Společenství,  nemůţe řešit otázky skutkového stavu

ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŢNÉ OTÁZCE (PREJUDICIÁLNÍ ŘÍZENÍ ) 

V případě, kdy vnitrostátní soud poruší své povinnosti v souvislosti se řízením o předběţné otázce, můţe dojít ke vzniku nároku jednotlivce na náhradu škody vůči členskému státu jehoţ soud takto pochybil soud je odpovědný za porušení práva EU („nepoloţení předběţné otázky“).

ŘÍZENÍ 

Řízení zahrnuje bez ohledu na povahu věci část písemnou a případně i část ústní, která je veřejná.  Je však nutné rozlišovat mezi řízením o předběţné otázce, a řízením o ostatních ţalobách (ţaloby přímé)



Zahájení řízení před Soudním dvorem a písemná část řízení  Přímé ţaloby zahájení řízení na základě ţaloby  Vedoucí soudní kanceláře zveřejní sdělení o ţalobě v Úředním věstníku EU  ţaloba doručena druhému účastníku řízení – 1 měsíc k podání ţalobní odpovědi  U obou druhů ţalob určí předseda soudce zpravodaje a první generální advokát generálního advokáta, kteří jsou pověřeni sledovat průběh věci. 

PŘÍPRAVNÁ OPATŘENÍ  Přípravná







opatření účastníci řízení po skončení písemné části řízení se mohou vyjádřit ve lhůtě tří týdnů, zda si přejí konání jednání ESD na základě návrhu soudce zpravodaje a generálního advokáta rozhodne, zda bude provedení důkazů datum jednání stanoví předseda.

VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ A STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA Koná –li se jednání, jsou přednášeny řeči na veřejném zasedání před kolegiem a generálním advokátem.  Soudci a generální advokát mohou klást účastníkům řízení otázky  Poté přednese generální advokát své stanovisko  Rozebírá zejména právní stránky sporu  navrhuje ESD, jak by měl být spor vyřešen  poté ústní část řízení skončena 

ROZSUDKY 

Porada soudců na základě návrhu rozsudku (soudce zpravodaj) 

kaţdý soudce kolegia můţe navrhnout změny

rozhodnutí přijímána většinou (menšinová stanoviska nejsou vyjadřována)  rozsudky podepisovány všemi soudci  výrok je vyhlášen na veřejném zasedání  Rozsudky a stanoviska generálních advokátů jsou k dispozici na internetu  Následně zveřejňovány ve Sbírce rozhodnutí. 

ZVLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ  Zjednodušené

je-li předběţná otázka shodná s otázkou, o které jiţ ESD rozhodl  Nelze o odpovědi na předběţnou otázku rozumně pochybovat  odpověď na předběţnou otázku můţe být jasně vyvozena z judikatury ESD můţe po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout usnesením  s odůvodněním, kterým odkazuje zejména na předchozí rozsudek o této otázce nebo na příslušnou judikaturu. 



řízení

ZVLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ  Zrychlené   



řízení

Zrychlené řízení umoţňuje Soudnímu dvoru rozhodnout rychle ve věcech velké naléhavosti zkracuje lhůty a dává věci absolutní přednost na ţádost účastníka řízení rozhodne předseda ESD, zda zvláštní naléhavost odůvodňuje pouţití zrychleného řízení v případě řízení o předběţné otázce - ţádost podána vnitrostátním soudem, který se obrací na ESD (musí uvést okolnosti zakládající mimořádnou naléhavost rozhodnutí )

ZVLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ 

Naléhavé řízení o předběţné otázce  umoţňuje Soudnímu dvoru ve zkrácené lhůtě projednat otázky týkající se policejní a justiční spolupráce v občanských a trestních věcech  oblasti víz, azylu, přistěhovalectví  jiné politiky spojené s volným pohybem osob 

Věci projednávané jsou svěřeny senátu sestávajícímu z pěti soudců  písemná část řízení převáţně v elektronické podobě ( je časově omezená)  většina stran se účastní ústní části řízení - je povinná. 

NÁKLADY ŘÍZENÍ A JAZYKOVÝ REŢIM 

Náklady řízení  Řízení nepodléhá poplatkům.  ESD nenahrazuje náklady vynaloţené na advokáta  účastník řízení můţe poţádat o poskytnutí bezplatné právní pomoci  přiloţeny veškeré nezbytné doklady prokazující ţadatelovu potřebnost.



Jazykový režim  řízení o přímé žalobě - jazyk, v němţ je sepsána ţaloba je jednacím jazykem ve věci  v něm bude řízení probíhat.  řízení o předběžné otázce - jednacím jazykem jazyk vnitrostátního soudu, který se na ESD obrací  Jednání konající se během ústní části řízení tlumočena podle potřeby  Porady soudců probíhají bez tlumočníka ve společném jazyce (tradičně francouzština)

VZTAHY ČLENSKÝCH STÁTŮ A EU

A. VZTAHY MEZI UNIÍ A ČLENSKÝMI STÁTY 







přenesení svrchovaných pravomocí na ES platí i pro EU jako právního nástupce delegované pravomoci nemohou být EU odňaty /rozhodnutí ESD Gewiese v. Mackenzie 24/83/ společenství respektuje „domaine réservé“ členských států Zásada solidarity státy jsou povinny:  

zajistit plnění smluvních závazků nečinit opatření, které by mohlo působit na „impotenci“ unijního práva 40

PRÁVNÍ POSTAVENÍ EU Zásada subsidiarity 

Maastrichtská smlouva - princip subsidiarity zakotvila jako základní zásadu evropského práva



EU je činná jen tam, kde národní úroveň nedostačuje pro dosaţení ţádoucích výsledků



Odůvodňuje se v preambuli kaţdého legislativního aktu EU

Zásada proporcionality 

přiměřenost – EU zasahuje do oblasti regulace národním právem jen do nutné míry 

např. tam kde stačí vydat směrnici nebude vydávat nařízení 41

ZÁSADA LOYALITY  (Článek  EU

4 SEU)

ctí

rovnost členských států národní identitu (politické a ústavní systémy, samospráva)  respektuje základní funkce státu  



státy ctí LOYÁLNÍ SPOLUPRÁCI pozitivní (učiní všechna opatření k plnění závazků z primárního i sekundárního práva)  negativní (zdrţí se všech opatření ohroţujících dosaţení cílů Unie) 

B. MEZINÁRODNĚ-PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA OKRUH PRÁV A POVINNOSTÍ 

zakládající smlouvy - smlouvy sjednané v plné formě



EU - subjekt mezinárodního práva 

charakter m.-p. subjektivity a) odvozenost

b) funkčnost 

důsledky ve vnějších vztazích (nejen) s členskými státy 1.

způsobilost uzavírat mezinárodní smlouvy

2.

výsady a imunity

3.

odpovědnost za jednání

4.

diplomatické zastoupení

43

AD 1)ZPŮSOBILOST EU UZAVÍRAT MEZINÁRODNÍ SMLOUVY 

Doktrína „implied powers“ - smlouvotvorná způsobilost se odvozuje z  vnitřní působnosti  funkcí EU

Dohody o přidružení /kandidátství/ 

přidruţení - zvláštní status státu



dvě formy :  s evropskými státy – s cílem budoucího členství  



4.10. 1993 podepsána Evropská dohoda mezi EU a ČR, platná od 1995 1997 - zahájení přístupových vyjednávání s ČR

se zámořskými zeměmi – cílem není budoucí členství 

většinou bývalé kolonie 44

ZPŮSOBILOST EU UZAVÍRAT MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Admisní dohody /dohody o členství/ 

hmotněprávní podmínky

Rozsah práv a povinností vyplývajících z unijního práva pro nový členský stát  Výjimky z aplikace unijního práva novým státem vůči EU 

 



přechodná období aplikace práva EU „starými státy“ vůči novému členu 



pro ČR omezení nabývání zemědělské půdy a lesů cizozemci - občany EU -5 let sníţená sazba DPH z produktů pěstitelského pálení - trvalá výjimka

vůči ČR omezení volného pohybu pracovních sil (max. do r. 2011 podrţelo jen Neměcko a Rakousko)

procesněprávní podmínky   

Schválení ze strany EU Schválení ze strany členských států Schválení novým státem - referendum 

ČR - červen 2003; „Přistoupíme k EU, nebo ne?“ – 77 % ano, 23 % ne; volební účast byla 55 %) 45

AD 2) VÝSADY A IMUNITY EU  Výsady

  

a imunity EU

Protokol o výsadách a imunitách EU obdoba diplomatických výsad a imunit Unie jako taková (orgány): nedotknutelnost uţívaných nemovitostí, archivů i movitého majetku, jakoţ i písemností a úřední korespondence  daňová imunita a osvobození od cel a jiných omezení pro předměty uţívané k úřední činnosti  cestovní doklady pro členy a zaměstnance orgánů Unie vydávají tyto orgány 

46

DALŠÍ DŮSLEDKY M.-P. SUBJEKTIVITY Ad 3) Mezinárodněprávní odpovědnost  Upraveno

v SFEU – ţalobní titul  předpoklady jednání přičitatelné EU  Protiprávnost 

Ad 4) Diplomatické styky  Úroveň

stálých zastupitelství (misí)  Pasivní - více neţ 160 států /první s VB roku 1952/  Aktivní - se státy, mezinárodními organizacemi (WTO) 47

HARMONIZACE PRÁVEM EU

48

HARMONIZACE NÁRODNÍCH PRÁVNÍCH ÚPRAV Význam harmonizace práva pro vnitřní trh EU  Právní úprava harmonizace podle Smlouvy o zaloţení ES (SES) 

do schválení Jednotného evropského aktu (JEA, 1978)  vliv judikatury ESD 



rozhodnutí Cassis de Dijon (1979)

Bílá kniha pro jednotný vnitřní trh (1985)  Právní úprava harmonizace na základě JEA (1987) a Maastrictské Smlouvy EU (1992)  Amsterdsmská smlouva (1997) 

49

HARMONIZACE NÁRODNÍCH PRÁVNÍCH ÚPRAV Cíl: Odstranit napětí pravidla společného vnitřního trhu x národní právní reţimy úpravy



veřejnoprávní – bezpečnost výrobků  Soukromoprávní – náleţitosti smluv (spotřebitelé) 



Směrnice ES k harmonizaci národního práva Oblasti:  

rovnocenný standard ochrany otevření národních trhů

50

METODY HARMONIZACE PRÁVA harmonizace minimální - členské státy mohou zachovat stávající nebo přijmout novou přísnější právní úpravu, která jde nad rámec úpravy v právu EU (např. ochrana spotřebitele)  harmonizace alternativní – norma EU nabízí alternativy pro přizpůsobení úpravy členskými státy, z nichţ kaţdý stát musí jednu zvolit (např. směrnice o značení výrobků a jejich sloţení )  harmonizace opční (zejm. pro technické normy) umoţňuje zachovat v platnosti či přijímat vnitrostátní právní předpisy odlišné (výrobek nemá přístup na trh EU) 

51

METODY HARMONIZACE PRÁVA  harmonizace

maximální - členské státy jsou povinny převzít ustanovení směrnice v plném rozsahu a nemohou se od nich odchýlit  Prakticky se rovná přímého účinku nařízení  Pouţívá se např. v oblasti spotřebitelských směrnic 52

METODY HARMONIZACE PRÁVA  metoda

odkazů na normy - závaznou povahu mají pouze kvalitativní standardy ( bezpečnosti, jakosti apod. - např. ve formě generálních klauzulí ), v podrobnostech odkaz na technické normy, 

Notifikační směrnice Rady EU (1998) vydávání národních technických norem avizuje stát 6 předem ostatním členským státům 53

VÝJIMKY Z POVINNOSTI HARMONIZOVAT musí být splněny hmotné i procesní podmínky A. hmotné podmínky pro zisk výjimky:  kvalifikovaný neekonomický důvod pro zbavení se povinnosti podřídit se jiţ přijatému opatření ve prospěch zachování existujícího národního omezení nebo přijetí nového národního omezení týkajících se ţivotního nebo pracovního prostředí  přiměřenost (proporcionalita) – národní opatření není nutné, pokud přesahuje potřeby sledovaného legitimního cíle  nejde o nástroj úmyslné diskriminace nebo skrytého omezení obchodu mezi členskými státy  nebrání fungování vnitřního trhu 

54

VÝJIMKY Z POVINNOSTI HARMONIZOVAT B. procesní podmínky výjimky povinnost okamţitě nahlásit Komisi zamýšlené opatření a zdůvodnit ho  Komise rozhodne do 6 měsíců, pokud nerozhodne, bere se to jako schválené  ţalobu k ESD mohou podat členský stát nebo Komise, pokud si myslí, ţe členský stát zneuţil výjimky nebo pokud ţádají zrušení rozhodnutí Komise 

55

DOKUMENTY PRO KONCEPCI HARMONIZACE  změna 

A. Bílá kniha Komise o „dokončení jednotného vnitřního trhu“ 



koncepce sbliţování práva 1985

návrhy harmonizačních opatření

B. Rozhodnutí Rady ES o nové koncepci v oblasti technické harmonizace a normalizace zásada flexibilních odkazu na normy evropských normalizačních institucí  Správní orgány členských států jsou povinny předpokládat, ţe při postupu výrobce podle normy je dodrţen soulad s poţadavky směrnice  Výrobce má sice právo volby vyrábět nikoli podle norem, nese pak ale důkazní břemeno slučitelnosti se směrnicí 

DOKUMENTY PRO KONCEPCI HARMONIZACE  změna

koncepce sbliţování práva 1985 (pokrač.) 

C. Sdělení Komise „Komunitární právo pro potraviny“ - „nový přístup“ pro oblast potravin  vzájemné uznávání funkčně rovnocenných národních úprav  opuštěna harmonizace způsobu přípravy výrobku (”zákony o recepturách”)  omezení harmonizace na ochranu podstatných veřejných zájmů

NÁSTROJE HARMONIZACE PRÁVA Změny právní úpravy harmonizace od Amsterodamské smlouvy (1997)  právní

akty Rady a Komise – nařízení, směrnice, rozhodnutí,  atypické právní formy („soft law“) – akční programy, hlavní směry  v současnosti platí cca 3000 nařízení a přes 2000 směrnic 58