Projekt, prezentace, rétorika

Projekt, prezentace, rétorika Fakulta informačních technologií BIPPR, přednáška 6 Přednášející: Mgr. Monika Schmidtová FSv ČVUT, katedra společenských věd externě FIT © Monika Schmidtová 2011 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Monika Schmidtová: Přednáška PPR

1

Přednáška 6 Mluvený projev bezprostřední a zprostředkovaný. Verbální a paralingvistická složka. Zákonitosti sluchového vnímání. Specifika bezprostředních projevů. Specifika zprostředkovaných projevů.


2

Složky mluveného projevu 





Verbální (slovní) samotná slova, pojmy vyjádřené slovy Paralingvistická (zvuková) zvuková stránka (síla a tempo řeči, intonace, způsob frázování......) Nonverbální (řeč těla)


3

Verbální složka mluveného projevu Přítomna: vždy. Sděluje: především informaci – působí na rozum. Skrze konotace však volba slovní zásoby vypovídá i o řečníkovi samotném a jeho postoji k tématu i posluchačům – působí i na city. Pro porozumění je třeba:  ovládat jazyk  případně ovládat slovní zásobu užší sociální skupiny (profesní mluvu, slang....)


4

Paralingvistická složka Přítomna: vždy. U zprostředkovaných projevů závisí kvalita i na médiu. Sděluje: především postoje a emoce – působí na city. V některých případech rozhoduje užití o smyslu výpovědi – působí i na rozum. Pro správnou interpretaci je třeba:  znát daný sociálněkulturní kontext  znát osobnostní charakteristiky řečníka Pro interpretaci je výhodné:  dobře ovládat jazyk


5

Nonverbální složka mluveného projevu Přítomna: u bezprostředních a některých částečně zprostředkovaných projevů. (Všude kde je řečníka vidět.) Sděluje: především postoje a emoce – působí na city. V některých případech nahrazuje slovní sdělení – působí i na rozum. Pro správnou interpretaci je třeba:  znát daný sociálněkulturní kontext  znát osobnostní charakteristiky řečníka


6

Mýty o složkách mluveného projevu „V mluveném projevu vždy působí sdělení na posluchače jen ze 7% slovní složkou, z 38% zvukovou a z 55% nonverbální složkou“. Tato konkrétní čísla jsou přebírána z výzkumu A. Mehrabiana (1972). Nelze je nekriticky vztahovat ke všem komunikačním situacím. Lépe: „Účinek mimoverbálních složek projevu na posluchače bývá obvykle nedoceňován.“


7

Charakteristické vlastnosti mluveného projevu 



vnímání sluchem bezprostřednost (platí pro většinu mluvených projevů)


8

Zákonitosti sluchového vnímání v praxi Soustředěný poslech textu je pro posluchače obtížný. Hlavní důvody: netypická priorita zdroje vjemu  omezená možnost řídit přijímání textu  krátká sluchová paměť 


9

Netypická priorita zdroje vjemu Zdravý člověk v běžných životních situacích:  vnímá všemi smysly,  vjemy získané různými smysly v souvislostech vyhodnocuje,  největší objem informací získá zrakem. Projevy s absencí zrakového vjemu jsou posluchačsky nejnáročnější.


10

Omezená možnost řídit přijímání textu Čtenář obvykle má možnost: 



přizpůsobit rychlost čtení aktuálním podmínkám (únava, obtížnost textu, špatná kvalita tisku...), přerušovat četbu nebo se v textu vracet.

Posluchač obvykle nemá možnost: 

ovlivnit řečníka ve způsobu projevu.

Posluchač obvykle musí přijmout projev:  

v reálném čase, způsobem, který volí řečník. Monika Schmidtová: Přednáška PPR

11

Krátká sluchová paměť „OKO“



„UCHO“





 

pojme naráz relativně velký úsek textu, má k dispozici interpunkci a grafiku písemného projevu. pojme naráz relativně malý úsek textu, má krátkou paměť, spojuje slova, která slyší pohromadě.

Zvukové prostředky užité řečníkem pomáhají posluchači v interpretaci sdělení obdobně jako interpunkce a grafika v písemném projevu.


12

Mluvený bezprostřední projev Charakteristické rysy:       

užívání kontaktních prostředků využívání zpětné vazby, interaktivita částečná improvizace využívání řeči těla a vizuálních pomůcek přesun části sdělení do mimoverbálních složek větší volnost stylistiky využívání charizmatu


13

Mluvené zprostředkované projevy chrakteristické rysy

zprostředkující médium

absence jednotlivých komunikačních složek a prostředků


14

Řeč Na tvorbě řeči se podílí ústrojí dýchací

hlasové

artikulační

Je v těle primárně pro tvorbu řeči. Měli bychom o ně pečovat. Nejsou v těle primárně pro tvorbu řeči. Tréninkem lze docílit zlepšení mluveného projevu.


15

Dýchání Řeč se tvoří pomocí výdechového proudu vzduchu. Dýchání  je reflexní děj,  do jisté míry je lze usměrňovat vůlí. Nácvik vědomě řízeného dýchání je základem řečových technik. Nádech nesmí přerušit myšlenkový celek.


16

Artikulace 

 

vytváření jednotlivých hlásek různým postavením mluvních orgánů vyslovování přestavování mluvních orgánů z jednoho postavení do jiného

Špatnou artikulaci způsobuje:   

nesprávný návyk výslovnosti jednotlivých hlásek, nedbalost, pohodlnost a rychlost mluvy, patologická anatomie. Monika Schmidtová: Přednáška PPR

17

Nedokonalá artikulace příčina neporozumění na úrovni jednotlivých slov a slovních spojení politovat – poletovat jejich – jejích raci – racci poopravit – popravit má mámu – mám mámu je tam lékárna – je tam mlékárna zápas Spojených států – západ Spojených států


18

Samohlásky nositelky estetického vyznění řeči Z hlediska artikulace: hlásky objektivně snadno vyslovitelné. Výdechovému proudu vzduchu se nestaví do cesty žádná překážka. Při výslovnosti samohlásek záleží na:  poloze jazyka  tvaru rtů


19

Český samohláskový trojúhelník sleduje polohu jazyka v ústech při artikulaci

poloha vysoká středová

přední

středová

i / í

u / ú e / é

nízká

zadní

o / ó a / á


20

Tvar rtů při artikulaci i /í

u / ú

o / ó

e / é

zaostřování

a / á


v zaokrouhlo ání

21

Zvukové prostředky 





Frázování členění vět a celé promluvy na kratší úseky Intonace střídání výšky hlasu v průběhu promluvy Přízvuk větný



Síla hlasu



Tempo řeči


22

Frázování prakticky – uplatňování pauz v toku řeči.  



Pomáhá vnímat text po částech. U složitějších větných struktur umožňuje správnou (nebo zapříčiňuje špatnou) interpretaci textu. Skrze tzv. psychologické pauzy působí na emoce (vytváří napětí, umocňuje kontrasty).


23

Frázování Při špatném frázování dochází k :  roztržení tzv. těsného spojení,  vzniku tzv. falešného sřetězení. To vše vám nabízí // v srpnu 2004 nově upravený // hotel Prezident. To vše vám nabízí v srpnu 2004 // nově upravený hotel Prezident. Hlavním vodítkem pro frázování není interpunkce.


24

Intonace střídání výšky hlasu v průběhu řeči V koncových úsecích větných vyznačuje:  

zda věta/souvětí byla/bylo dokončena/dokončeno, druh věty.

Vyjadřuje emocionální zaujetí a postoj řečníka.


25

Intonace Nejčastější prohřešky v intonaci koncových úseků větných:





Intonace zcela nevýrazná, nelze určit, zda věta skončila. Špatná intonace vět doplňovacích, „zvukové ztvárnění otazníku“.


26

Větný přízvuk Vyznačuje jádro výpovědi. Poskytujeli verbální složka několik možností výkladu, určuje užití větného přízvuku smysl výpovědi. Nejčastěji bývá jádro výpovědi umístěno na konci věty. Není to však pravidlem. Při umístění jádra výpovědi na netypickou pozici ve větě je třeba vyznačit větný přízvuk výrazně.


27

Větný přízvuk Já vás nechápu. – Vy mne nechápete? Já vás nechápu. – Vy mne nechápete? Já vás nechápu. – Vy mne nechápete? Já vás nechápu. – Vy mne nechápete? Já vás nechápu. – Vy mne nechápete? Já vás nechápu. – Vy mne nechápete? Já vás nechápu. – Vy mne nechápete? Já vás nechápu. – Vy mne nechápete? Já vás nechápu. – Vy mne nechápete?


28

Síla hlasu Střídání síly hlasu během projevu: 

 

pomáhá zdůraznit zvukovými prostředky obsah sdělení vypovídá o citovém zaujetí řečníka udržuje pozornost posluchače


29

Tempo řeči Střídání tempa řeči během projevu: 

 

pomáhá zdůraznit zvukovými prostředky obsah sdělení vypovídá o citovém zaujetí řečníka udržuje pozornost posluchače


30

Síla hlasu a tempo řeči Skladatel Zach, jehož výročí si připomínáme, se narodil v Čelákovicích. Skladatel Zach, jehož výročí si připomínáme, se narodil v Čelákovicích. Skladatel Zach (jehož výročí si připomínáme) se narodil v Čelákovicích. Skladatel Zach, jehož výročí si připomínáme, se narodil v Čelákovicích.


31

Zvukové prostředky 





Působí v kombinaci ve vzájemných souvislostech. Pomáhají posluchači správně interpretovat smysl sdělení a záměr řečníka. Udržují pozornost.

Jejich volba záleží na:  konkrétních okolnostech mluveného projevu  komunikační kompetenci řečníka


32

Použitá literatura Buchtová, B.,: Rétorika. Praha, Grada Publishing 2006 Hůrková, J.: Česká výslovnostní norma. Praha, Scientia 1995 Schmidtová, M.: Rétorika. Cvičení. Praha, ČVUT 2005 Svobodová, M.: Mluv,mluv, zajímáš mě… Praha, Pragoeduca 2002


33

Upozornění autorky Tyto učební materiály „Přednáška 6 z předmětu Projekt, prezentace, rétorika“ jsou duševním vlastnictvím autorky. Proto při jejich eventuálním využívání respektujte prosím autorská práva. Vzor citace: Schmidtová, M.: Projekt, prezentace, rétorika (nepublikovaná přednáška). Praha, ČVUT 2011


34

Projekt, prezentace, rétorika

Recommend Documents