Projekt, prezentace, rétorika

Projekt, prezentace, rétorika Fakulta informačních technologií BIPPR, přednáška 10 Přednášející: Mgr. Monika Schmidtová FSv ČVUT, katedra společenských věd externě FIT © Monika Schmidtová 2011 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Monika Schmidtová: Přednáška PPR

1

Přednáška 10 Dialog. Typy dialogů. Dialog neřízený. Mechanismus střídání replik. Otázky jakožto určující činitel vedení dialogu.

Monika Schmidtová: Přednáška PPR

2

Dialog komunikační situace, při které se partneři střídají v rolích mluvčího (podavatele) a posluchače (příjemce) Dle odborníků je původní formou komunikace dialog. Monolog se vyvinul později. Každý monolog je někomu určen a je „skrytým dialogem“.


3

Vnitřní členění dialogu Replika souvislý úsek textu jednoho účastníka do doby, než je vystřídán jiným účastníkem 

Sekvence skupina replik, v nichž se řeší jeden komunikační úkol 

Tematické bloky vyšší tematické celky 


4

Typy dialogů Bezprostřední mluvené „tváří v tvář“ 

Zprostředkované (pomocí techniky) mluvené nebo písemné 

! U zprostředkovaných „online“ dialogů je rychlost střídání replik srovnatelná s rychlostí dialogů bezprostředních.


5

Typy dialogů Pracovní Týkají se profesního života. Odehrávají se většinou v pracovním prostředí. ➔ formální ➔ neformální 

Institucionální Odehrávají se na půdě určité instituce. Pro účastníka, který je jejím představitelem, jsou dialogy pracovními.  Mimopracovní Týkají se soukromého života. ●


6

Typy dialogů Počet účastníků: dva



více než dva ➔ malá skupina (do cca 15 lidí) ➔ větší počet lidí * 

*obvykle se jedná o dialogy zprostředkované


7

Typy dialogů Veřejné Jejich průběh mají možnost sledovat i osoby, které nejsou účastníky komunikační situace. nebo S jejich výsledkem je veřejnost seznámena v nejkratší možné době po ukončení dialogu. 

Neveřejné Odehrávají se s vyloučením veřejnosti. 

Veřejnost/neveřejnost ovlivňuje průběh dialogu.


8

Typy dialogů Řízené Existuje osoba, která vzhledem ke své sociální roli má za úkol průběh komunikační situace řídit. 

Neřízené (spontánní) Neexistuje řídící osoba. Střídání mluvčích se děje prostřednictvím zvláštních mechanismů – viz dále. 


9

Dialog o dvou účastnících Dialog řízený: Obvykle dialog institucionální. Řídící osoba organizuje průběh situace. Vede dialog pracovní. Pokud existují pravidla, je povinna jim dostát. Jejich vymahatelnost u laiků bývá někdy obtížná. více viz přednáška 11


10

Dialog institucionální V organizacích vojenského typu, při rituálech a obřadech bývají pravidla kodifikována na úrovni jednotlivých replik. Jejich dodržování je povinné pro všechny účastníky. Tyto dialogy jsou ve své podstatě těmito pravidly řízené.


11

Dialog o dvou účastnících Dialog neřízený: Pokud nikdo nedominuje: Partneři se obvykle střídají se ve výměně replik pravidelně. Pokud jeden z partnerů dominuje: Dochází k tzv. monologizaci dialogu.


12

Dialog o dvou účastnících Možné příčiny dominance v neřízeném dialogu: znalost tématu (odborník – laik)

●

vztahy mezi účastníky (nařízený – podřízený)

●

okolnosti dialogu (momentální indispozice)

●

vlastní komunikační schopnosti (znalost jazyka, osobnostní charakteristiky...) ●


13

Mechanismus neřízeného dialogu (o více než dvou účastnících) Pro střídání mluvčích v dialogu existují: momenty vhodné ukončení nebo předpokládané ukončení partnerovy repliky ●

momenty nevhodné uprostřed partnerovy repliky. ●


14

Mechanismus neřízeného dialogu (o více než dvou účastnících) Signály pro vhodné střídání replik:



gramatika a syntax



zvukové prostředky



řeč těla


15

Mechanismus neřízeného dialogu (o více než dvou účastnících) Pro hladký průběh dialogu je třeba, aby: řečník jasně vysílal signály o ukončení, respektive předpokládaném ukončení své repliky, ●

posluchači tyto signály pečlivě sledovali a respektovali. ●


16

Způsob výměny mluvčích Přímý pokyn předchozího řečníka



Vyzvaný je zavázán ujmout se slova.



Ostatní jsou zavázáni vyčkat slova vyzvaného.


17

Způsob výměny mluvčích Předchozí řečník nikoho nevyzval. Nastává okamžik volné soutěže. Kdokoli má právo ujmout se slova včetně předchozího řečníka.


18

Způsob výměny mluvčích Okamžik volné soutěže Obvykle se ujímá slova několik mluvčích naráz. Vítěz volné soutěže:  respektovaný účastník  účastník, který se prosadí  účastník, který zaujme


19

Způsob výměny mluvčích Vítěz volné soutěže: Nejdynamičtější řečník



Řečník, který dokázal strhnout pozornost.



Účinnou metodou je slovní návaznost na koncová slova předcházející repliky.


20

Přesah charakteristická vlastnost mluveného neřízeného dialogu



překrývání neplnovýznamových slov na švu replik



vstup několika mluvčích v okamžiku volné soutěže

poskytování zpětné vazby v přiměřeném rozsahu (posuzování přiměřenosti může být sporné) 


21

Přerušení neetický jev vstup do partnerovy repliky před očekávaným koncem („skočení do řeči“) 

poskytování zpětné vazby v nepřiměřeném rozsahu 


22

Otázky důležitý činitel v dialogu Způsob položení otázky vymezuje prostor pro odpověď. Otázky jsou tzv. přímé repliky. Vyvolávají aktivní reakci partnera.


23

Otázky uzavřené Nabízejí jednu variantu odpovědi. Užívají se, pokud tazatel potřebuje v co nejkratším čase přesnou odpověď. otázky zjišťovací  mnohé otázky doplňovací 

Hranici mezi zjišťovací a doplňovací otázkou či mezi otázkou uzavřenou určuje někdy dotazovaný pochopením a akceptováním záměru tazatele.


24

Otázky otevřené Odpověď není omezena, poskytují široký prostor. Užívají se, pokud tazatel potřebuje, aby se tázaný rozpovídal. Funkci otevřených otázek plní i pobídky a výzvy, které nejsou otázkami.


25

Otázky sugestivní Předem předjímají odpověď. Mají manipulativní charakter. Jsou neetické. V roli tázaného je třeba:  odhalit je,  bránit se jim.


26

Faktory ovlivňující průběh dialogu 

cíle účastníků



osobnostní charakteristiky účastníků



vztahy mezi účastníky



okolnosti dialogu

příprava účastníků na dialog (znalost tématu a komunikačních partnerů....) 

Tyto faktory působí v kombinaci.


27

Parafráze  

volné zpracování cizí předlohy vyjádření stejného děje nebo myšlenky jiným způsobem

Parafrázi je třeba odlišit od citace.


28

Využití parafrázování V monologu jím lze: zkrátit příliš dlouhé pasáže textu na nějž se odkazujeme, a vybrat z něj myšlenky důležité pro vlastní projev, upravit vybrané části původního textu pro jinou cílovou skupinu.


29

Využití parafrázování V dialogu jím lze: projevit zájem o komunikačního partnera a o nastolené téma, získat čas v konfliktních a nepředvídaných situacích, ověřit míru pochopení přijímaných informací a zabránit nedorozumění. 


30

Nevýhody parafrázování   



 

zkreslení nebo ztráta některých informací úmyslné (neetické) neúmyslné (nepochopení původního textu, stylistická neobratnost) vnášení informací, které obsahem původního sdělení nebyly úmyslné neúmyslné


31

Použitá literatura DeVito, J. A.: Základy mezilidské komunikace. Praha, Grada Publishing 2001 (2002, 2004, 2006 dotisk) Hoffmannová, J., Műllerová, O.: Kapitoly o dialogu. Praha, Pansofia 1994 Schmidtová, M.: Verbální komunikace. In: Sedláček, M. a kol.: Prezentace a komunikace. Praha, ČVUT 2006


32

Upozornění autorky Tyto učební materiály „Přednáška10 z předmětu Projekt, prezentace, rétorika“ jsou duševním vlastnictvím autorky. Proto při jejich eventuálním využívání respektujte prosím autorská práva. Vzor citace: Schmidtová, M.: Projev, prezentace, rétorika (nepublikovaná přednáška). Praha, ČVUT 2011


33

Projekt, prezentace, rétorika

Recommend Documents