Projekt, prezentace, rétorika

Projekt, prezentace, rétorika Fakulta informačních technologií BIPPR, přednáška 9 Přednášející: Mgr. Monika Schmidtová FSv ČVUT, katedra společenských věd externě FIT © Monika Schmidtová 2011 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Monika Schmidtová. Přednáška PPR

1

Přednáška 9 Psychologické techniky vůči sobě a vůči posluchači. Tréma, uvolňování. Zdvořilostní lingvistické prostředky. Neurolingvistické programování.

Monika Schmidtová: Přednáška PPR

2

Psychologické techniky Řečník uplatňuje:  

 

vůči sám sobě vůči posluchači před komunikační situací během komunikační situace


3

Techniky uplatňované vůči posluchači jsou součástí řečnického umění

Použity k ovlivnění posluchače s dobrým úmyslem nejsou neetické.

Záměrná manipulace je neetická.


4

Techniky uplatňované vůči posluchači slouží k tomu, aby se řečníkovi podařilo naplnit cíl: ● informovat, ● změnit názor, ● pobavit, ● přimět k zamyšlení. Sdělované myšlenky ● jsou jimi podpořeny nebo ● jsou kvůli nim nepochopeny či nepřijaty.


5

Techniky uplatňované vůči sobě slouží k tomu, aby se řečníkovi podařilo naplnit cíl: nacházet se v dobrém duševním i tělesném stavu Řečník je schopen uplatňovat techniky vůči posluchači. Forma sdělovaných myšlenek je v souladu se záměrem řečníka.


6

Tréma ●

●



vnitřní rozechvění před veřejným vystoupením, významným jednáním nebo zkouškou, případně v jejich průběhu nepříjemný tísnivý prožitek stav úzkosti sociální a úzkosti z výkonu

Honzák, R.: Strach, tréma, úzkost a jak je zvládat. Praha, Maxdorf 1995


7

Strach, úzkost Strach: reakce na konkrétní nebezpečí. Má jasnou konkrétní příčinu ve vnějším světě. Úzkost: stav připravenosti na nebezpečí, kdy důvod není konkrétně znám. Příčina se nachází ● v myšlenkové rovině (společenské selhání), ● v reálném světě, ale je tak malicherná, že neodpovídá prožitku (úzkost ze tmy).


8

Tréma Očekávání důležité události působí na psychiku.

To vyvolává v těle celou řadu tělesných projevů. Z vnějších projevů posluchač trému odhalí.


9

Tréma Žádná – není předpokladem dobrého výkonu. Řečník zanedbává přípravu, je lhostejný. Nadměrná – není předpokladem dobrého výkonu. Řečník je ochromený nebo v křeči. Mírná – je užitečná. Působí motivačně. Řečník se zodpovědně připraví. Během projevu je ve stavu bojové pohotovosti.


10

Tréma úroveň výkonu velikost úzkosti Převzato z: Honzák, R.: Strach, tréma, úzkost a jak je zvládat. Praha, Maxdorf 1995


11

Protistresová opatření Kvalitní příprava: 

● 

vytvoření pomůcek a písemných podkladů ➔ jejich kontrola před vystoupením životospráva volba oděvu ➔ musí splňovat společenskoestetické normy ➔ nesmí bránit pohybu ani dýchání


12

Metody působení na psychiku: nejsou zcela jednoduché. Vyžadují předchozí ‒ často dlouhou ‒ přípravu nebo i spolupráci s odborníkem.


13

Metody působení na psychiku: Autosugesce ● překonání vnitřního rozporu mezi „musím“ a „nechci“ ● zlehčování očekávané události ve vlastních očích

Čerpání posily od posluchačů


14

Metody působení na fyzickou stránku jsou jednodušší než ovlivňování psychiky. Mnohé tělesné projevy lze vědomě řídit.

Uvedení těla do pohodového stavu napomáhá výrazně při navození psychické pohody.


15

Metody působení na fyzickou stránku Odstranění nežádoucího svalového napětí: ➔ navozuje pocit duševní pohody, ➔ uvolňuje bránici a umožňuje lépe dýchat a mluvit, ➔ vysílá navenek kladné nonverbální signály. Odstranění nežádoucího svalového napětí se hůře dosahuje vsedě než vestoje.


16

Metody působení na fyzickou stránku Navození klidové dechové frekvence: ➔ navozuje pocit duševní pohody, ➔ umožňuje lépe mluvit. Mýtus o odstraňování trémy: „Řečník se má před projevem několikrát zhluboka nadýchnout.“ Tím si způsobí fyziologickou nerovnováhu, která může mít další důsledky, například křeče. Úzkostný řečník nadechuje více vzduchu než potřebuje a neumí se jeho přebytku zbavit.


17

Vnější projevy trémy parazitická slova a zvuky ● adaptéry ●

Jejich výskyt se zvyšuje s mírou stresu. Záznam tréninku nemá výpovědní hodnotu. Spolehlivě je odhalí záznam projevu.


18

Odstraňování vnějších projevů trémy   

praxe působení řečníka vůči sobě zaměstnání se vhodnými fyzickými aktivitami během projevu (obsluha pomůcek, tzv. kotvítko, pohyb...)

Parazitická slůvka jsou velice úporná. Jejich odstraňování bývá dlouhodobý proces.


19

Jazykové zdvořilostní prostředky ovlivňují: ● posuzování řečníka posluchačem, ● vývoj vztahů mezi nimi. Zdvořilost je vnímána pozitivně. Často nelze striktně vyčlenit zdvořilost verbální. Způsob oslovování, uvítací rituály patří jak do kategorie společenského chování, tak do jazykové výbavy.


20

Verbální složka (doporučení pro projevy v češtině) ●

●

Pokyny rozkazy: ➔ imperativ změkčujeme slůvkem „prosím“, ➔ používáme opisné formy. Tykání, vykání: ➔ Dodržujeme společenské normy pro konkrétní situaci.


21

Verbální složka (doporučení pro projevy v češtině) 

●

Oslovování: ➔ Jména, tituly a funkce, které lze skloňovat, skloňujeme. ➔ Jména nekomolíme. Pochvala, kritika: ➔ Při pochvale oslovujeme adresně („Vy“, „ty“). ➔ Při kritice se adresnosti budeme vyhýbat. Můžeme též použít opisných způsobů. Monika Schmidtová: Přednáška PPR

22

Zvuková složka Vhodnost použitých prostředků posluchač hodnotí dle:   

norem v dané kultuře vztahů mezi ním a řečníkem okolností konkrétní situace


23

Zvuková složka ●

●

Příliš hlasitý projev může vzbudit dojem útočnosti. Při zvýšeném citovém zaujetí se síla řeči obvykle zvyšuje. Příliš tichý projev může vzbudit dojem nezájmu, u osob handicapovaných až pocit ponížení.

Sílu řeči volíme s ohledem na vzdálenost a s přihlédnutím ke konkrétní cílové skupině.


24

Zvuková složka ●

●

Příliš rychlé tempo s celkově nevýrazným projevem vzbuzuje dojem nezájmu mluvčího. Příliš rozvláčné tempo vzbuzuje dojem lhostejnosti nebo indispozice mluvčího.

Tempo řeči volíme dle obsahové náročnosti pro danou cílovou skupinu s ohledem na prostorové podmínky.


25

Nonverbální složka Vhodnost použitých prostředků posluchač hodnotí dle:   

norem v dané kultuře vztahů mezi ním a řečníkem okolností konkrétní situace


26

Nonverbální složka Proxemika: Určitým typům setkávání jsou vyhrazeny příslušné proxemické zóny. Tyto zóny neporušujeme.

●

●

Pohyb: Nehovoříme obráceni zády k posluchači.


27

Nonverbální složka ●



Haptika: V středoevropských podmínkách se fyzický kontakt omezuje na podání ruky. Zrakový kontakt: Udržujeme kontakt s posluchači. Ve společenské vzdálenosti závazně, ve veřejné vzdálenosti přiměřeně podmínkám.


28

Neurolingvistické programování NLP nauka o struktuře subjektivní zkušenosti Každý člověk preferuje určitý styl (kombinaci stylů) myšlení. Z nich vychází i preferovaný styl učení. Určení stylu myšlení  sebe sama  komunikačních partnerů pomáhá při komunikaci (včetně výuky) a při učení.


29

Typologie dle NLP Vizuální (zrakový) typ:  vnímá především v obrazech  vyžaduje vizuální pomůcky Auditivní (sluchový) typ:  vnímá především ve zvucích  vyžaduje texty ve zvukové podobě Kinestetický (pohybověpocitový) typ:  vnímá především skrze pocity a v pohybu  vyžaduje při přemýšlení pohyb a pohodlí


30

Využití NLP Napojování se na projevy komunikačního partnera Řečník účinně působí na posluchače: napojením se na jeho styl myšlení, užíváním výrazových prostředků, které posluchač preferuje.


31

Využití NLP Preference slov: Vizuální typ: podívat se, objasnit, odhalit, nahlédnout, vypadat, osvětlit Auditivní typ: slyšet, zaznít, prohovořit, diskutovat, dotazovat se, říkat Kinestetický typ: uchopit, vyhmátnout, držet, dotýkat se, kontaktovat, cítit


32

Typologie dle NLP Vizuální typ:   

mluví rychle dívá se vzhůru stojí vzpřímeně

Auditivní typ: 





mluví dynamicky dívá se jako za zvukem pohybuje se rytmicky


Kinestetický typ:   

mluví pomalu dívá se dolů pohybuje se uvolněně

33

Použitá literatura Honzák, R.: Strach, tréma, úzkost a jak je zvládat. Praha, Maxdorf 1995 Lukavský, R.: Stanislavského metoda herecké práce. Praha, SPN 1978 McDermott, I., O´Conor, J.: NeuroLingvistické Programování v manažerské praxi. Praha, Management Press 1999 Schmidtová, M.: Verbální komunikace. In: Sedláček, M. a kol.: Prezentace a komunikace. Praha, ČVUT 2006


34

Upozornění autorky Tyto učební materiály „Přednáška 9 z předmětu Projekt, prezentace, rétorika,“ jsou duševním vlastnictvím autorky. Proto při jejich eventuálním využívání respektujte prosím autorská práva. Vzor citace: Schmidtová, M.: Projekt, prezentace, rétorika (nepublikovaná přednáška). Praha, ČVUT 2011


35

Projekt, prezentace, rétorika

Recommend Documents