VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Profil návštěvníka hradu Pernštejn Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.
Hana Dernerová
Jihlava 2009
Copyright © 2009 Hana Dernerová
Abstrakt DERNEROVÁ, Hana: Profil návštěvníka hradu Pernštejn. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 77 stran. Bakalářská práce pojednává o státním hradě Pernštejn. Objekt je charakterizován jako kulturně-historická památka. Je provedena analýza významu hradu pro oblast cestovního ruchu v rámci turistického regionu Jiţní Morava. Hlavním cílem práce je vytvořit profil návštěvníka hradu Pernštejn na základě dotazníkového šetření. Pro marketingový výzkum byla vyuţita metoda šetření formou dotazování prostřednictvím vytvořeného dotazníku. Nejprve byl výzkum vyhodnocen. Po analýze dat následovalo grafické zpracování jednotlivých otázek. V práci byla rovněţ vypočtena atraktivita hradu a vypracována SWOT analýza, která byla následována podáním vlastního řešení. Marketingový výzkum byl nápomocný pro vytvoření vlastního řešení. Vypracovaný návrh má přispět ke zvýšení návštěvnosti hradu. Dotazníkové šetření můţe být pouţito jako zdroj informací pro správu hradu Pernštejn. Klíčová slova: Hrad Pernštejn. Státní hrad. Hradní sýpka. Jiţní Morava. Rod Pernštejnů. Národní památkový ústav. Územní odborné pracoviště Brno. Atraktivita hradu. Inspirativní turistický program.
Abstract DERNEROVÁ, Hana: The Profile of Pernštejn Castle visitor. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.. Specialist Qualification Grade: bachelor. Jihlava 2009. 77 pages. The theme of this bachelor thesis treats of the Pernštejn Castle. The object is defined as a historic landmark. There is another point of view, the analysis of situation of the castle in the tourist trade. The situation is specified for South Moravian Region where the castle is located. The principal aim of the bachelor thesis is to create the profile of a Pernštejn Castle visitor by means of questionnaires. Particular questions has been analysed with graphs. The calculation of a visitor´s perceptions of the attractive castle and SWOT analysis have been following procedures. The analysis is used to evaluate the Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats. The final step has been the solution. It should increase a visit rate of the castle and also improve services providing there. Results of marketing research should be useful as information source for the management of the castle. Key words: The Pernštejn Castle. The state castle. Granary. South Moravian Region. The Lords of Pernštejn. National Heritage Institute. Local branch in the City of Brno. Perception of the attractive castle. The inspirational tourist programme.
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Profil návštěvníka hradu Pernštejn“ vypracovala samostatně na základě vlastních poznatků a za odborného vedení vedoucího bakalářské práce doc. RNDr. Jiřího Vaníčka, CSc. Veškerá pouţitá literatura a jiné materiály jsou uvedeny v přehledu pouţitých zdrojů.
V Jihlavě, dne 22. 5. 2009
…………………………. Hana Dernerová
Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odbornou spolupráci a ochotu při vedení mé bakalářské práce. Děkuji rovněţ všem, kteří mi ochotně poskytli uţitečné informace a podíleli se tím na úspěšném vypracování bakalářské práce.
Obsah Úvod........................................................................................................................ 10 Historie hradu Pernštejn.......................................................................................... 11 2.1 Rod Pernštejnů ................................................................................................. 11 2.2 Pozdější majitelé hradu Pernštejn .................................................................... 14 3 Stavební vývoj hradu .............................................................................................. 16 4 Lokalizace hradu Pernštejn ..................................................................................... 17 4.1 Charakteristika Jihomoravského kraje a regionu Jiţní Morava ....................... 18 5 Kulturně-historický potenciál v okolí SH Pernštejn ............................................... 19 5.1 Mikroregion Bystřicko ..................................................................................... 19 5.2 Region Jiţní Morava ........................................................................................ 19 5.3 Turistický region Východní Čechy .................................................................. 20 6 Současné dění na hradě Pernštejně ......................................................................... 22 6.1 Poskytované sluţby na SH Pernštejn ............................................................... 22 6.1.1 Hradní restaurant starého pana Viléma ..................................................... 23 6.1.2 Parkoviště.................................................................................................. 23 6.2 Personální zajištění........................................................................................... 23 6.3 Organizace prohlídek interiérů objektu ............................................................ 23 6.3.1 Prohlídkové trasy ...................................................................................... 24 6.3.2 Ceník vstupného ....................................................................................... 25 6.3.3 Otevírací doba ........................................................................................... 25 6.3.4 Rezervace prohlídek ................................................................................. 26 6.4 Propagace objektu ............................................................................................ 26 6.5 Zajímavosti hradního areálu ............................................................................. 27 6.6 Zajímavosti pro dětské návštěvníky ................................................................. 28 7 Kulturně-správní předpoklady ................................................................................ 30 7.1 Kulturní akce .................................................................................................... 30 8 Informační sluţby ................................................................................................... 31 9 Materiálně-technické předpoklady ......................................................................... 33 9.1 Ubytovací sluţby.............................................................................................. 33 9.1.1 Struktura ubytovacích zařízení v okolí SH Pernštejn ............................... 33 9.2 Stravovací sluţby ............................................................................................. 34 9.2.1 Struktura stravovacích zařízení v okolí SH Pernštejn .............................. 34 10 Dopravní předpoklady ............................................................................................ 36 11 Sběr sekundárních dat ............................................................................................. 37 11.1 Statistiky regionu Jiţní Morava .................................................................... 37 11.2 Návštěvnost SH Pernštejn ............................................................................ 39 12 Sběr primárních dat ................................................................................................. 44 12.1 Metodika marketingového výzkumu ............................................................ 44 12.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření na SH Pernštejn .................................. 45 13 Atraktivita SH Pernštejn ......................................................................................... 63 14 SWOT analýza SH Pernštejn .................................................................................. 64 15 Navrhované řešení zvýšení návštěvnosti objektu ................................................... 66 15.1 Projekt „Po stopách pánů z Pernštejna“ ....................................................... 66 15.1.1 Tvorba produktu ....................................................................................... 67 15.1.2 Navrhovaný harmonogram turistického programu ................................... 68 15.1.3 Plavba parníkem „Arnošt“ ........................................................................ 69 15.1.4 Zajištění sluţeb cestovního ruchu ............................................................. 69 15.1.5 Propagace produktu .................................................................................. 70 15.1.6 Mapa oblasti .............................................................................................. 71 1 2
16 17 18
Závěr ....................................................................................................................... 72 Soupis bibliografických citací ................................................................................ 75 Přílohy..................................................................................................................... 77
Seznam obrázků Obrázek 1: Hrad Pernštejn .............................................................................................. 16 Obrázek 2: Znak městyse Nedvědice.............................................................................. 17 Obrázek 3: Zámek Litomyšl ........................................................................................... 20 Obrázek 4: Město Pardubice ........................................................................................... 21 Obrázek 5: Hrad Pernštejn .............................................................................................. 29 Obrázek 6: Trasa Bystřice nad Pernštejnem – Litomyšl – Pardubice............................. 71
Seznam grafů Graf 1: Návštěvnost objektů ve správě NPÚ Brno v roce 2008 ..................................... 40 Graf 2: Návštěvnost SH Peršntejn, 1995-2008 ............................................................... 41 Graf 3: Návštěvnost SH Pernštejn v roce 2008 .............................................................. 42 Graf 4: Návštěvnost SH Pernštejn a SZ Telč .................................................................. 43 Graf 5: Stát bydliště návštěvníků .................................................................................... 45 Graf 6: Otázka č. 1 .......................................................................................................... 47 Graf 7: Otázka č. 2 .......................................................................................................... 48 Graf 8: Otázka č. 3 .......................................................................................................... 49 Graf 9: Otázka č. 4 .......................................................................................................... 50 Graf 10: Otázka č. 5 ........................................................................................................ 50 Graf 11: Otázka č. 5.1 ..................................................................................................... 51 Graf 12: Otázka č. 6 ........................................................................................................ 52 Graf 13: Otázka č. 7 ........................................................................................................ 53 Graf 14: Otázka č. 8 ........................................................................................................ 53 Graf 15: Otázka č. 9 ........................................................................................................ 54 Graf 16: Otázka č. 10 ...................................................................................................... 55 Graf 17: Otázka č. 11 ...................................................................................................... 55 Graf 18: Otázka č. 12 - navštívené regiony .................................................................... 56 Graf 19: Otázka č. 12 - navštívená místa v regionu........................................................ 57 Graf 20: Otázka č. 13 ...................................................................................................... 57 Graf 21: Otázka č. 14 ...................................................................................................... 58 Graf 22: Otázka č. 15 ...................................................................................................... 59 Graf 23: Otázka č. 16 ...................................................................................................... 59 Graf 24: Otázka č. 18 ...................................................................................................... 61 Graf 25: Otázka č. 19 ...................................................................................................... 61
Seznam tabulek Tabulka 1: Otevírací doba SZ Litomyšl ......................................................................... 20 Tabulka 2: Ceník vstupného hradu Pernštejn ................................................................. 25 Tabulka 3: Otevírací doba SH Pernštejn......................................................................... 25 Tabulka 4: Kapacita HUZ, Jiţní Morava v roce 2008 .................................................... 37 Tabulka 5: Počet hostů v HUZ CR ................................................................................. 37 Tabulka 6: Počet přenocování v HUZ CR ...................................................................... 38 Tabulka 7: Návštěvnost SH Pernštejn a SZ Telč v roce 2008 ........................................ 43 Tabulka 8: Přehled sociodemografických údajů ............................................................. 46 Tabulka 9: Hodnocení kvality sluţeb na SH Pernštejn................................................... 60 Tabulka 10: Vzdálenost z místa bydliště na SH Pernštejn ............................................. 62 Tabulka 11: Harmonogram projektu "Po stopách pánů z Pernštejna" ............................ 68
1 Úvod Cestovní ruch1 je definován jako soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a to zpravidla ve volném čase. Účelem můţe být zotavení, poznání, společenské důvody, kulturní a společenské vyţití, lázeňské léčení či pracovní cesty. Historie cestovního ruchu2 sahá do doby antické, kdy staří Římané jezdili do termálních lázní, existovaly první psané cestovní příručky. Z hlediska cestovního ruchu jsou nejen v České republice turisticky atraktivní hrady a zámky, které návštěvníka zavedou do dob minulých, seznámí ho s historií či informace doplní. V České republice se nachází velké mnoţství hradů a zámků, některé z nich jsou vlastněny soukromými majiteli, některé jsou pod správou příslušných územních odborných pracovišť Národního památkového ústavu. Tato bakalářská práce je specifikována na Státní hrad Pernštejn. Hrad Pernštejn je ve správě Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště Brno. Cílem práce je vytvořit profil návštěvníka hradu Pernštejn na základě marketingového výzkumu. Práce má za úkol charakterizovat hrad Pernštejn z hlediska významu jako kulturně-historické památky, analyzovat vyuţití hradu pro oblast cestovního ruchu. Práce podává informace o současnosti objektu, zahrnuty jsou informace týkající se provozu hradu, moţnosti prohlídkových tras, ale také dopravní dostupnost. Součástí práce je návrh opatření, která pomohou zvýšit návštěvnost hradu a s tím související atraktivitu hradu. Autorka se v této části práce věnuje především kulturněpoznávací formě cestovního ruchu, jejíţ součástí je návštěva kulturně-historických památek.
1
ORIEŠKA, J. Technika sluţeb cestovního ruchu, s. 5. RUX, J. – RUXOVÁ A. Příručka průvodce cestovního ruchu. Jihlava: Vyšší odborná škola Jihla. Obor Cestovní ruch, 2000. Skripta, s. 4–5. 2
10
2 Historie hradu Pernštejn „Sta výletníků přicházejí kaţdoročně ze všech končin, aby se potěšili prohlídkou skvělého pamětníka minulosti naší vlasti, hradu Pernštýna3. A věru plnou měrou zasluhuje Pernštýn, aby znám byl po vší vlasti naší i za hranicí její, a ještě dosud návštěva jeho neodpovídá významu, jaký má po stránce historické i umělecké.“ 4 Nejstarší zmínka o hradu se datuje kolem roku 1285. V publikaci Zprávy státního památkového ústavu v Brně je uváděno datum 15. února 12855. Hrad se nachází na Českomoravské vrchovině, na území při horním toku řeky Svratky a jejích přítocích Nedvědičce a Bystřičce. Název Pernštejn je odvozen od německého Bärnstein. Bärn v překladu znamená medvěd, stein je kámen či skála. Celý název v překladu tedy zní Medvědí kámen (hrad).6
2.1 Rod Pernštejnů7 Štěpán I. z Medlova (asi 1208–1228)8 Prvním historicky doloţeným členem rodu byl Štěpán z Medlova, purkrabí hradu Děvíčky na jiţní Moravě. Predikát je odvozen podle obce Medlov u Pohořelic na jiţní Moravě. Prameny uvádí rozdílné datum počátku pernštejnského rodu. V publikaci Státního památkového ústavu Brno je se Štěpánem I. z Medlova spjatý rok 1218. Ovšem historik PhDr. Petr Vorel ve své knize Páni z Pernštejna uvádí rok 1208 jako počátek historie rodu Pernštejnů. Do tohoto roku také spadá nejstarší pramen související se Štěpánem z Medlova, listina datovaná do období 25. září 1208.
3
Jazyková úprava v době národního obrození. Dobový zvykem bylo počešťovat staré německé názvy do tehdejšího spisovného českého jazyka. Klasicky můţeme uvést na příkladu názvu Pernštejn z německého Bärnstein na pojmenování Pernštýn. Nejčastější výskyt je ve východních Čechách, např. Pernštýnské náměstí v Pardubicích. 4 CIGÁNEK, E. Pernštýn a Nedvědice - otisk z „Průvodce po Ţďárských horách.“, s. 3. 5 SEDLÁČEK, P. A KOL. Zprávy Státního památkového ústavu v Brně 4/2000, s. 8. 6 Více informací podává publikace Kolektiv autorů: Pernštejn, středověký hrad na Moravě, s. 7. 7 Informace o historii rodu Pernštejnů byly čerpány z knihy VOREL, P. Páni z Pernštejna- Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Publikace Kolektiv autorů: Pernštejn, středověký hrad na Moravě 8 Letopočet podle rodokmenu M.Plačka (1995) v knize VOREL, P. Páni z Pernštejna- Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy.
11
Štěpán z Medlova nechal vybudovat na přelomu 20. a 30. let ţenský klášter v Doubravníku při kostele sv. Kříţe. Hlavním účelem kláštera bylo rodové pohřebiště. Klášter zůstal rodovým církevním ústavem pánů z Pernštejna aţ do svého zániku za husitských válek. Klášter byl pravděpodobně zničen vojsky Albrechta Habsburského, se kterým měli páni z Pernštejna nepřátelské vztahy. Štěpánův vnuk, nositel stejného jména, tedy Štěpán III. (1270–1285), můţe být povaţován za hlavního stavebníka hradu Pernštejn, který byl vybudován jako nové rodové sídlo. Vilém II. z Pernštejna (1438–1521) Vilém II. patří mezi nejvýznamnější osobnosti českých dějin jagellonského období. Po smrti Jana z Pernštejna se Vilém stal správcem pernštejnského majetku. K majetku pánů z Pernštejna tehdy patřilo panství na horním toku řeky Svratky, rodový hrad Pernštejn s městečkem Nedvědicí a okolními vesnicemi, hrady a panství Mitrov, Křiţanov, Pyšolec, město Bystřice nad Pernštejnem, Auersperk, Zubštejn, Jimramov, včetně získaného majetku zaniklého kláštera v Doubravníku. Vilém II. z Pernštejna získal na přelomu let 1474 a 1475 konglomerát panství na severní Moravě podél řeky Bečvy. Jejich správním centrem byl hrad Helfštejn, jedna z nejvýznamnějších pevností druhé poloviny 15. století v zemích Koruny české. Vilém II. rozdělil zděděný majetek po zemřelém otci. Jeho bratři Jan a Vratislav zdědili hrad Pernštejn a okolní panství. Vilém dále spravoval polovinu pernštejnského panství, ke kterému patřil hrad Zubštejn. Po smrti Jana zdědil jeho část hradu Pernštejn bratr Vratislav. Roku 1490 umírá král Matyáš Korvín. Mění se situace nejen pro české země, ale také pro rod pánů z Pernštejna, jejichţ moc se rozšiřuje za hranice Moravy. Vilém II. získává východočeské panství Kunětická Hora a jihočeské panství Hluboká. V rozmezí let 1491–1521 Vilém získává další panství a územní celky. Mezi nimi byly také Pardubice, které se staly novou rodovou rezidencí, zároveň také společenským a hospodářským centrem východních Čech. Vilém se rovněţ soustředil na rozvoj rybníkářství. Jeho jméno je spojeno se vznikem dvou hlavních rybníkářských oblastí – jihočeská rybniční pánev a střední Polabí.
12
Vilém II. rozšířil působení svého rodu aţ za hranice Moravy – jsou známy dvě větve Pernštejnů – česká i moravská. Vilém sehrál klíčovou roli v dějinách Čech a Moravy jagellonské doby. Jeho ţivotu se věnoval František Palacký9 (1798–1876), historik povaţovaný za zakladatele moderního českého dějepisectví, nazývaný téţ otec národa. Za Viléma II. se Pernštejnové stali nejbohatšími příslušníky vyšší šlechty ve střední Evropě. Jan II. z Pernštejna zv. Bohatý (1487–1548) Se jménem Jana II. je spjato město Vratislav10, kde pravděpodobně Jan II. strávil své mládí. Jméno nese město zřejmě po českém kníţeti Vratislavovi I., za jehoţ vlády náleţelo území Slezska k českému státu. Během 16. století byla Vratislav nejdůleţitějším obchodním městem zemí Koruny české. Jan II. z Pernštejna byl prvorozeným synem Viléma II. Po smrti Viléma II. převzal jemu náleţející část dědictví na Moravě a uţíval tradiční přídomek „na Helfštejně“. Ovšem hlavním moravským sídlem Pernštejnů se stal Prostějov. Jan II. byl povaţovaný za nejmajetnějšího muţe své doby, proto získal přídomek Bohatý. Jan II. se dostal do majetkových problémů, které začal po roce 1543 řešit. Uchýlil se k prodeji několika velkých panství v Čechách i na Moravě. Dominanta rodu, hrad Pernštejn, jiţ nebyl v polovině 16. století trvale obydlen. Jan II. před svou smrtí pronesl památnou větu svým synům: „…A poněvadţ nám pán Bůh, ţe sme tak velikého panství došli, dopustiti a pomoci ráčil, Pernštejna nikdy, aby prodán byl, nedopúštějte, nýbrţ ať se na Pernštejně vţdycky staví. Nebude-li se jmíti co na něm stavěti, nechť se něco boří a zase staví…“11 V této době dochází k obnově kláštera v Doubravníku. Klášter zanikl v období husitských válek, ale jako místo pohřbu byl pro pány z Pernštejna uţíván stále. Stavba trvala v rozmezí let 1535–1557. Vratislav II. zv. Nádherný (1530–1582) Vratislav je povaţovaný za posledního z významných Pernštejnů. Významným mezníkem je Vratislavův sňatek se španělskou šlechtičnou Marií Manrique de Lara y
9
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org [cit. 2009-02-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org [cit. 2009-02-23]. 11 VOREL, P. Páni z Pernštejna- Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. S. 176 10
13
Mendoza 14. září 1555 ve Vídni. Roku 1555 byl v Antverpách slavnostně přijat mezi rytíře řádu Zlatého rouna12. Při rozdělování majetku mezi Janovy tři syny, získal Vratislav mimo jiné část pernštejnského panství včetně městečka Doubravník s rodovým pohřebištěm. Ovšem z důvodu nákladného ţivota a dluhů roku 1555 začal statky rozprodávat. Autorku zajímá především osud hradu Pernštejn. Ten Vratislav směnil za Křiţanov s bratrem Vojtěchem. Vratislav roku 1561 po smrti svého bratra Vojtěcha získal znovu panství Pernštejn a Plumlov s Prostějovem, kam dočasně přenesl své hlavní sídlo. Po smrti Ferdinanda Habsburského roku 1564 nastupuje na trůn jeho syn Maxmilián. Ten jmenuje Vratislava z Pernštejna nejvyšším kancléřem Království českého roku 1566. Roku 1567 Maxmilián rovněţ postoupil Vratislavovi na 20 let do zástavy východočeské panství Litomyšl. Zde začal Vratislav budovat nový rozsáhlý zámecký komplex. Vratislav byl posledním Pernštejnem, který byl pohřben v rodové hrobce v Doubravníku. Jeho manţelka Marie de Lara po roce nechala jeho ostatky převézt do chrámu sv. Víta na Praţský hrad.
2.2 Pozdější majitelé hradu Pernštejn13 Úplný rozklad dominia nastal po smrti Vratislava II. Roku 1596 odkoupil hrad Pernštejn purkrabí a místodrţící nejvyššího písařství Pavel Katharýn z Katharu. Po smrti Pavla z Katharu roku 1600 získal hrad Pernštejn o dva roky později Jan Vanecký (moţná Rájecký) z Mírova. Roku 1604 je jako majitelka pernštejnského panství zapsána Estera Rájecká z Mírova, rozená z Šenfeldu. Ta ustanovila za spoluvlastníka svého druhého manţela Adama Lva Licka z Rýznburka. Kdyţ Estera opět ovdověla, provdala se roku 1623 za Kryštofa Pavla hraběte z LichtenštejnaKastelkornu, komorníka císaře a rakouského arcikníţete Leopolda. Do období Lichtenštejnského spadá zejména statečná obrana hradu proti Švédům za třicetileté
12
Toto vysoké vyznamenání uděloval španělský král jen výjimečně nejvýznamnějším aristokratům, obvykle katolíkům, kteří se výrazně zaslouţili o zájmy krále a o šíření víry. Více informací v knize VOREL, P. Páni z Pernštejna- Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. S. 244 13 Informace byly čerpány z publikace Kolektiv autorů: Pernštejn, středověký hrad na Moravě, s. 7.
14
války, kdy hrad naposledy uspěl jako pevnost, kdyţ odolal ostřelování, které Švédové započali 12. května 1645. K další změně vlastníků pernštejnského panství došlo roku 1710, kdy je koupil rod Stockhammerů. Po nich se stává novým majitelem svobodný pán Ignác František Schröffel z Mansberka. Schröffelové hrad vlastnili na přelomu 18. a 19. století. Po smrti Ignáce Schröffela připadl majetek dcerám Antoníně a Josefě. Antonína se provdala do Uher za hraběte Esterházyho, Josefa za Viléma Mitrovského. Ten roku 1828 koupil i díl náleţející Antoníně. Mitrovští měli hlavní sídlo v blízké Roţínce a jiţ od poloviny 18. století jim patřila Bystřice nad Pernštejnem. Po druhé světové válce byl roku 1945, na základě dekretu prezidenta republiky, Mitrovským všechen majetek zkonfiskován ve prospěch státu. Veřejnosti byl hrad zpřístupněn jiţ v roce 1929.
15
3 Stavební vývoj hradu14 Původní raně gotický hrad byl stavebně upravován. Nejstarší hrad, dobudovaný koncem 13. století, měl protáhlý půdorys. Jeho areál vymezovala mohutná hradební zeď. V severozápadním nároţí stála válcová věţ s břitem obráceným proti přístupové cestě. Věţ zvaná bergfrit se jmenuje Barborka. V jiţní části areálu se nacházel dvoutraktový hradní palác. Obytné plochy hradu byly rozšířeny v první polovině 14. století východním palácem. Ve druhé polovině 15. století a první polovině 16. století za Viléma z Pernštejna a jeho synů výrazně přestavěn a rozšířen. Z této doby pochází pozdně gotické opevnění a členitý
systém
hradeb
s předsunutou
věţí. Obrázek 1: Hrad Pernštejn
K největší přestavbě hradu došlo za Jana I. z Pernštejna. Jan II. pokračoval se stavbou třetího patra. Významným mezníkem v období přestaveb byl poţár hradu kolem roku 1460. V 16. století byl hrad doplněn o renesanční palác. Za Jana II. v druhé polovině 15. století docházelo k rozšiřování hradu i mimo stávající Zdroj: http://www.kudyznudy.cz půdorys.
V roce 1716 byla dokončena barokní
výmalba kaple Obrácení sv. Pavla. Hrad se podařilo dochovat do dnešní doby v jeho goticko-renesanční podobě, i přesto, ţe byla plánovaná romantická přestavba, ke které nedošlo. Cílem přestavby mělo být navrácení hradu do jeho středověké podoby. Autorem návrhů byl architekt August Prokop15 (1838–1915).
14
JURMAN, H. Bystřicko: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím, s. 298 DAVID, P. - SOUKUP, V. 888 hradů, zámků a tvrzí České republiky, s. 220–221 Kolektiv autorů: Pernštejn, středověký hrad na Moravě, s. 29–44. 15 Prokop byl ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Brně a profesor brněnské a vídeňské techniky. Více v publikaci Kolektiv autorů: Pernštejn, středověký hrad na Moravě, s. 43.
16
4 Lokalizace hradu Pernštejn16 Z hlediska regionální úrovně je hrad Pernštejn součástí
Obrázek
2: městyse Nedvědice
turistického regionu Jiţní Morava. Co se týče správního rozdělení, Znak hrad Pernštejn je situován v Jihomoravském kraji. Do 1. ledna 2005 byl SH Pernštejn spolu s městysem Nedvědice součástí kraje Vysočina, ve správním obvodu Bystřice nad Pernštejnem. Nedvědice je od roku 2007 součástí Mikroregionu Pernštejn,
Bystřice nad Pernštejnem součástí Mikroregionu Bystřicko. Hranice Zdroj: http://cs.wikipedi
turistického regionu nejsou totoţné s hranicemi krajů. Turistický a.org/ region Jiţní Morava zabírá území Jihomoravského kraje.
V dokumentu Podpora rozvoje CR Jihomoravského kraje pro období 2007–2013 je uvedeno, ţe turistický region přesahuje také do Zlínského kraje, a to turistickou oblastí Slovácko. Pro účely této práce bude nadále hrad Pernštejn situován do turistického regionu Jiţní Morava. Hrad Pernštejn se nachází v nadmořské výšce 436 m n. m., ve východní části Českomoravské vrchoviny. Je vzdálen 36 km SSZ od Brna, asi 15 km od Bystřice nad Pernštejnem, 30 km od města Ţďáru nad Sázavou. Nejblíţe hradu se nachází městys Nedvědice, na soutoku řeky Svratky a jejího přítoku Nedvědičky, přímo v podhradí hradu Pernštejna. Hrad je situován na návrší nad řekou Nedvědičkou. V blízkosti protéká řeka Svratka. Na Vysočině mezi obcemi Cikháj a Jimramov tvoří Svratka část historické zemské hranice Čech a Moravy.17
16 17
Zdrojem informací je vlastní terénní šetření autorky. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org [cit. 2009-03-07].
17
4.1 Charakteristika Jihomoravského kraje a regionu Jižní Morava18 Kraj se nachází v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Hlavní město kraje je Brno, které je zdrojovou oblastí návštěvníků z hlediska cestovního ruchu. Na území kraje je 20 národních kulturních památek, 3 městské památkové rezervace, městské památkové zóny, vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny. K významným atraktivitám patří hrady a zámky – národní kulturní památky Bítov, Špilberk a Pernštejn a zřícenina hradu Nový Hrádek, dále zámky Vranov nad Dyjí, Lednice, Rájec nad Svitavou, Kunštát, Lysice, Slavkov u Brna a Bučovice. Součástí jsou také poutní místa s církevními památkami (připomeňme Křtiny a Rajhrad). Specifickou atraktivitou a formou cestovního ruchu je na jiţní Moravě vinařství a vinařská turistika. Území nyní autorka charakterizuje jako turistický region. Turistický region Jiţní Morava zahrnuje následující turistické oblasti: Moravský kras a okolí, Brno a okolí, Znojemsko a Podyjí, Pálava a Lednicko-Valtický areál, Slovácko Hrad Pernštejn je součástí turistické oblasti Brno a okolí. Čtyři lokality Jiţní Moravy jsou zapsány na Seznamech světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, nabídku doplňuje přitaţlivá folklorní a vinařská turistika. Na Seznamu biosférických rezervací UNESCO je zapsána chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty (od roku 1996) a Pálava (od roku 1986). Na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je vila Tugendhat (od roku 2001) a Lednicko-valtický areál19 (od roku 1996). Stráţnice-Slovácký verbuňk20 je mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva UNESCO.
18
Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007–2013. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz [cit. 2009-03-07]. http://www.bilekarpaty.cz [cit. 2009-02-27]. http://www.palava.ochranaprirody.cz [cit. 2009-02-27]. http://www.unesco-czech.cz [cit. 2009-02-27]. 19 Lednicko-valtický areál je se svými historickými objekty, zahradní architekturou, rybníky a sítí cyklistických tras povaţován za nejrozsáhlejší, člověkem uměle vytvořené území Evropy. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz/; http://www.unesco-czech.cz [cit. 2009-02-27]. 20 Jedná se o muţský improvizovaný tanec skočného typu. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz [cit. 2009-02-27].
18
5 Kulturně-historický potenciál v okolí SH Pernštejn V okolí hradu Pernštejn se nachází mnoho zajímavých míst a kulturně-historických památek pro návštěvníky. Autorka podává informaci o městech, místech a památkách v rámci projektu „Po stopách pánů z Pernštejna“ jakoţto navrhovaného řešení této práce. Tato kapitola obsahuje stručnou charakteristiku míst a objektů v rámci programu, je zaměřena především na historii související s rodem Pernštejnů.
5.1 Mikroregion Bystřicko Bystřice nad Pernštejnem21 Jméno město se odvíjí od říčky Bystřice, na níţ leţí. Bystřice byla zaloţena ve 13. století jako správní středisko kolonizovaného kraje. Na městečko byla povýšena před rokem 1348. Od počátku 15. století aţ do roku 1588 patřila Pernštejnům. V roce 1580 povýšil Bystřici na město císař Rudolf II. na přímluvu Vratislava z Pernštejna. Rozvoj Bystřice je spojen se zavedením ţeleznice do města v červnu 1905 a s rozmachem uranového průmyslu v blízkém okolí od konce 50. let. Bystřice je členem Mikroregionu Bystřicko a zároveň centrem oblasti.
5.2 Region Jižní Morava Maria Laube22 Altánek téţ zvaný Mariino loubí se nachází nedaleko hradu Pernštejn. Podle dostupných informací nechal postavit na tomto místě původní altán hrabě Vladimír II. Mitrovský (1864–1930) a pojmenoval jej po své druhé manţelce. Altán postupně chátral, koncem 20. století zde byly uţ jen zbytky dřevěné konstrukce. Majitel okolních lesů Lesy České republiky, s. p. financoval v roce 2000 stavbu nového altánu.
21
Informace čerpány z publikace JURMAN, H. Bystřicko: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Dostupné z: http://www.bystricenp.cz [cit. 2009-03-29]. 22 Dostupné z: http://www.nedvedice.cz [cit. 2009-03-29].
19
5.3 Turistický region Východní Čechy23 Zámek Litomyšl Litomyšl byla hlavním východočeským sídlem rodu Kostků z Postupic, koncem 15. století také jedním z významných center Jednoty bratrské. Od Kostků pak přešla Litomyšl do vlastnictví Pernštejnů. V letech 1568–1581 nechal Vratislav, tehdy nejvyšší kancléř, vybudovat nové reprezentativní sídlo na Olivetské hoře. Projekt vznikal podle italských vzorů a představuje jednu z nejvýznamnějších zámeckých renesančních staveb v Čechách. Litomyšl se stala hlavním venkovským sídlem rodu Pernštejnů. Obrázek 3: Zámek Litomyšl
Zdroj: http://images.google.cz
Historické jádro města si uchovalo původní středověký půdorys a bylo vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci. Zámecký areál je od roku 1999 zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Tabulka 1: Otevírací doba SZ Litomyšl Měsíc
Hodiny
Září, říjen, duben
09.00–16.00
Květen, červen, září
09.00–16.00
Červenec a srpen
09.00–17.00
Zdroj: http://www.litomysl.cz/zamek [cit. 2009-04-06]. Pozn.: Uvedená otevírací doba platí pro sezonu 2009. Duben a říjen: otevřeno v sobotu, neděli a ve svátcích. Květen-září: otevřeno úterý-neděle.
Toulovcovy Maštale24
23
Pokud není uvedeno jinak, v následujících kapitolách čerpáno z publikace DAVID, P. - SOUKUP, V. 888 hradů, zámků a tvrzí České republiky. DAVID, P. - SOUKUP, V. 444 historických měst a městeček České republiky. 24 Dostupné z: http://www.litomysl.cz [cit. 2009-04-06].
20
Jedná se o chráněný přírodní výtvor 15 km vzdálený od Litomyšle. Skály jsou tvořeny pískovci mořského původu. V důsledku větrné a vodní eroze došlo k vytvoření hluboko zaříznutých roklí a postupným zvětráváním k vytvoření skal a kaňonů bizardních tvarů. Oblast je spojena s pověstí o loupeţivém rytíři Vavřinci Toulovcovi, který se zde ukrýval ve skalních slojích se svojí druţinou. Pardubice Město je srdcem východočeské části Polabí. Původní Obrázek 4: Město Pardubice osídlení není totoţné s dnešním historickým jádrem. V roce 1340 zaloţil Arnošt z Hostyně, předek pánů z Pardubic, na čtvercovém půdorysu nové město. Pardubice jsou s Pernštejny spojeny s rokem 1491, kdy panství získal Vilém II. z Pernštejna. Vilém se věnoval rybničnímu hospodaření a budoval Pardubice jako nové hlavní rodové centrum. Zahájil goticko-renesanční přestavbu
hradu
na
pohodlné
šlechtické
Zdroj: http://images.google.cz
sídlo
s vypracovaným obranným systémem. Po Vilémově smrti dokončili přestavbu města i zámku jeho synové Vojtěch a Jan. Od roku 1964 jsou Pardubice městskou památkovou rezervací. Centrem města je Pernštýnské náměstí s pozdně gotickými, renesančními a barokními měšťanskými domy. Kunětická Hora Hradní zřícenina stojí na osamocené čedičové kupě (307 m) nedaleko Pardubic. Hrad byl zaloţen pravděpodobně na konci 13. století. Vystřídalo se zde několik majitelů, mezi nimi Vilém II. z Pernštejna roku 1491. Za Pernštejnů byl hrad goticky přestavěn. Sídelním objektem Pernštejnů se ale staly Pardubice, a tak po roce 1560 ztratil hrad význam. V roce 1645 byl pobořen a vypálen Švédy.
21
6 Současné dění na hradě Pernštejně25 SH Pernštejn byl roku 199526 prohlášen za národní kulturní památku. Je pod správou Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště Brno. Národní památkový ústav27 (dále jen NPÚ) funguje jako státní příspěvková organizace s celostátní působností. Člení se na ústřední pracoviště se sídlem v Praze a na jednotlivá územní odborná pracoviště (dále jen ú. o. p.), kterých je v roce 2009 celkem čtrnáct. Pracoviště NPÚ vznikla 1. 1. 2003 z původních samostatných ústavů.
6.1 Poskytované služby na SH Pernštejn Z hlediska marketingu je hlavní činností poskytování sluţeb návštěvníkům. Sluţby jsou součástí terciárního sektoru národního hospodářství. Jedná se o poskytování průvodcovských sluţeb a s tím souvisejících informačních sluţeb, tzn. informace týkající se prohlídek hradu, rezervace prohlídek, prodej doplňkového sortimentu. Návštěvníci si mohou zakoupit tištěné průvodce, pohlednice a jiné publikace přímo v pokladně či v prodejně suvenýrů. V hradním areálu se nachází dvě prodejny suvenýrů. Mezi další poskytované sluţby patří stravovací sluţby, které zajišťuje restaurační zařízení na prvním hradním nádvoří. V bývalé Obřadní síni hradu mohou zájemci shlédnout příleţitostné výstavy. Dříve se zde konaly svatební obřady. Dnes mají zájemci moţnost vstoupit do svazku manţelského ve zrekonstruované budově bývalé hradní sýpky na čtvrtém hradním nádvoří. Pro svatebčany je moţno rezervovat prohlídku hradu. Samozřejmou sluţbou pro návštěvníky je sociální zázemí na prvním hradním nádvoří (WC) a placené parkoviště přímo u hradu. Pro zájemce o ucelený záţitek z hradu Pernštejna i jeho krásného okolí je moţnost parkování v obci Nedvědice a odtud procházkou po historické cestě zvané „Kamenice“ na hrad.
25
Pokud není uvedeno jinak, informace byly získány vlastním terénním šetřením autorky. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz [cit. 2009-03-06]. 27 Dostupné z: http://www.npu.cz [cit. 2009-02-26]. 26
22
6.1.1 Hradní restaurant starého pana Viléma Návštěvníkům je zajištěno občerstvení v této restauraci situované na prvním nádvoří za parkovištěm. Posezení je moţné jak v interiéru restaurace, tak na letní zahrádce. Kapacita vnitřních prostor restaurace je 80 míst. Restaurant je moţné vyuţít pro firemní akce, rauty s programem, školení či oslavy. Restaurace se nachází v samotné budově, která je součástí hradního areálu a je pronajatá soukromému nájemci. Občerstvení nabízí také bufet vedle restaurace.28 6.1.2 Parkoviště Před areálem hradu je k dispozici placené parkoviště. Nachází se v blízkosti samotného objektu, zhruba ve vzdálenosti 150 m. Provozovatelem parkoviště je městys Nedvědice. Je moţné zaparkovat také v Nedvědici, která se nachází pod hradem ve vzdálenosti asi 1,5 km a k hradu dojít pěšky po tzv. kamenici. Trasa se řídí ţlutou turistickou značkou. Ze staré cesty do údolí a k vlaku si návštěvníci mohou prohlédnout prastarý tis. Tis se stal stromem roku 2005. Na starobylou cestu ústí Brána na „Kamenici“. Je prolomena v renesančním bastionu z 16. století.
6.2 Personální zajištění Vedoucím objektu je Mgr. Zdeněk Škrabal. Mezi další zaměstnance patří dva údrţbáři objektu, dvě uklízečky, jeden provozně technický pracovník, jeden stálý průvodce a správkyně depozitáře. Celkem má tedy hrad osm zaměstnanců. Od dubna do října jsou na hradě zaměstnáni sezónní průvodci. Jejich počet se odvíjí podle potřeb správy hradu během sezóny. Počet průvodců v prázdninových měsících je vyšší neţ v měsících okrajových, v nichţ jsou víkendy případně svátky posilovány praktikanty z řad středních škol zaměřených na obor cestovní ruch.
6.3 Organizace prohlídek interiérů objektu Návštěvníkům jsou k dispozici čtyři prohlídkové trasy. Základní trasa je dostupná v rámci otevírací doby, rezervace tedy není nutná pro účast na prohlídce. Maximální počet návštěvníků v jedné skupině na prohlídku hradního paláce činí 45. 28
Více informací dostupných na http://www.nahrade.eu
23
Na výběrové trasy B, C, D je nutná předchozí rezervace. Rezervace je moţná přímo v pokladně umístěné na nádvoří za čtvrtou branou, telefonicky nebo prostřednictvím emailu. Výhodou výběrových tras je menší počet návštěvníků ve skupině, coţ průvodci umoţňuje navázat více osobní kontakt z psychologického hlediska. To ovlivňuje průběh celé prohlídky. Za příplatek je moţné rezervovat cizojazyčnou prohlídku pro zahraniční klientelu. Příplatek činí 50 Kč k ceně základní vstupenky, podmínkou je rezervace pro skupinu minimálně 25 osob. Průvodce podá výklad v jazyce anglickém, francouzském či německém. V případě, ţe se zahraniční návštěvník účastní české prohlídky, obdrţí v pokladně cizojazyčný text s výkladem a potřebnými instrukcemi. 6.3.1 Prohlídkové trasy Základní trasa A podává základní informace o hradě. Jedná se o kompletní průřez dějinami hradu Pernštejn, informace o stavebním vývoji, včetně ukázky mobiliáře. Doba trvání této základní prohlídky je přibliţně 60 minut. Na rozdíl od základní trasy A, která je pro návštěvníka zásadní z hlediska základních informací, jsou výběrové trasy chápány jako forma odbornějšího dodatku, které trasu A nezahrnují. Výběrové trasy B, C, D jsou tematicky koncipovány (viz následující informace v této kapitole). Výběrová trasa B se podrobněji věnuje 19. století na hradě a jeho posledním majitelům – rodu Mitrovských. Maximální počet je deset návštěvníků ve skupině, prohlídka je přístupná pro návštěvníky od 10 let věku. Prohlídka trvá zhruba 90 minut, je fyzicky náročnější (zahrnuje časté výstupy a sestupy po schodech). Průvodce na výběrové trase C poskytne doplňující informace o stavebněhistorickém vývoji. Součástí této trasy je prohlídka hradních sklepů a krovů. Prohlídka trvá zhruba 90 minut, je přístupná pro maximálně deset osob ve skupině, minimální počet je pět osob. Prohlídka je přístupná návštěvníkům od 15 let. Výběrová trasa D zahrnuje prohlídku kaple, sakristie a hodinové věţe. Délka prohlídky je přibliţně 40 minut. Ve skupině můţe být maximální počet pět návštěvníků od 15 let. Tato prohlídka je vhodná pro fyzicky zdatné a zdravé osoby vzhledem k její náročnosti.
24
6.3.2 Ceník vstupného Na hradě Pernštejn se vybírá dvojí vstupné. Vybírání vstupného zajišťuje pokladna I. situovaná v blízkosti barbakánu za prvním nádvořím a pokladna II. za čtvrtou branou. Na pokladně I. návštěvník zaplatí vstupné do areálu hradu, v rámci kterého se mu nabízí moţnost procházky po jednotlivých částech s několika individuálními prohlídkami. Navštívit můţe bývalou Obřadní síň, kde se příleţitostně konají různé výstavy, kapli Obrácení sv. Pavla, prodejny suvenýrů. V budově, kde je umístěna pokladna II., je připravena ukázka dětského pokoje z 19. století. Hradní nádvoří s lavičkami a dvorek u pokladny s posezením vybízí k příjemnému relaxování před prohlídkou hradního paláce. Na posledním nádvoří je volně pro veřejnost přístupná Hladomorna ve spodní části Hranolové věţe. Tabulka 2: Ceník vstupného hradu Pernštejn Název trasy
Vstupné za 1 osobu (v Kč)
Trasa A
90
Trasa B
200
Trasa C
200
Trasa D
200
Zdroj: Terénní šetření autorky. Pozn.: Uvedené ceny vstupného jsou platné pro sezónu 2009.
6.3.3 Otevírací doba Sezóna na hradě Pernštejně probíhá od dubna do října. V dubnu a říjnu je hrad otevřen v sobotu, neděli a ve svátcích. V květnu, červnu a září je provoz zajištěn jiţ kaţdý den mimo pondělí. V letních měsících červenec a srpen je sezóna v plném proudu, tradičně se očekává největší příliv návštěvníků, hrad je téţ otevřen denně mimo pondělí. V prosinci bývají v hradním areálu vánoční trhy. V tabulce je uvedena konkrétní otevírací doba pro kaţdý měsíc. Tabulka 3: Otevírací doba SH Pernštejn Měsíc
Hodiny
Duben a říjen
09.00–15.00
Květen, červen, září
09.00–16.00
25
Červenec a srpen
09.00–17.00
Zdroj: Vlastní terénní šetření autorky Pozn.: Uvedená otevírací doba platí pro sezonu 2009. Duben a říjen: otevřeno v sobotu, neděli a ve svátcích, květen – září: otevřeno úterý – neděle.
6.3.4 Rezervace prohlídek Rezervace je moţná dvěma způsoby, a to telefonicky29 či přes internet. Hrad nemá vlastní internetové stránky, proto se potenciálním návštěvníkům nabízí dvě moţnosti – emailová adresa přímo na správu hradu30 či na Národní památkový ústav, ú. o. p. Brno31.
6.4 Propagace objektu Národní památkový ústav (dále jen NPÚ) vydává propagační prospekt s mapkou objektu a popisem areálu. Vydávány jsou rovněţ broţury. Hrad Pernštejn nemá vlastní internetové stránky, přesto se nabízí několik variant, kde jsou informace k nalezení. První z nich jsou oficiální internetové stránky Národního památkového ústavu. Na stránkách jsou poskytnuty veškeré základní informace o objektu a také kontaktní e-mail. U ostatních serverů je třeba kontrolovat aktuálnost údajů. Autorka doporučuje webovou prezentaci městyse Nedvědice32, kde se návštěvník také můţe dočíst základní informace o hradu. Další moţností je server hrady.cz, kde jsou dostupné informace o historii hradu, prohlídkových okruzích, dopravní dostupnosti a rovněţ mapa oblasti. Tyto adresy se objeví při zadání hesla hrad Pernštejn do internetového vyhledávače. Ostatní servery nemají aktualizované informace ohledně vstupného případně otevírací doby. Propagovány také bývají kulturní akce, ovšem v malé míře. Jedná se o plakáty či inzeráty v místním tisku. Další formou propagace je prezentace na veletrzích cestovního ruchu. Hrad jako takový prezentuje NPÚ na veletrzích GO a REGION TOUR. Hrad se rovněţ prezentoval v roce 2006 prostřednictvím vlastního stánku po vyhoření bývalé hradní
29
Telefonní číslo na pokladnu objektu je 566 566 101.
[email protected] 31 Emailové adresy:
[email protected] 32 Více na http://www.nedvedice.cz 30
26
sýpky v roce 2005, a to v rámci veletrhu GO a REGION TOUR. Místo pro prezentování SH Pernštejn bylo sponzorováno BVV Veletrhy Brno.
6.5 Zajímavosti hradního areálu33 Při vstupu do objektu se návštěvníkům nabízí moţnost samostatné prohlídky hradního areálu. Autorka uvádí výčet jednotlivých zajímavostí. Kašna Nachází se na prvním nádvoří. Jedná se o mramorovou kašnu se sochou sv. Jana Nepomuckého. Je vyústěním hradního vodovodu z obce Smrček. První zmínka o kašně je z konce 18. století. Barbakán Jedná se o opevněný objekt brány, zalamující cestu a umoţňující aktivní obranu palnými zbraněmi. Nad branou jsou erby Adama Lva Licka z Rýznburka a jeho manţelky Estery Zejdlicové, majitelů hradu na počátku 17. století. Koridor se střílnami Po vybudování barbakánu byla cesta znovu vystavěna přes příkop. Střílny s příčkami pro hákovnice umoţňovaly aktivní obranu. Bývalá Obřadní síň Je uzpůsobena pro pořádání příleţitostných výstav. Tzv. Schröffelova zahrádka Nachází se na terasovitě upraveném svahu. V souladu s poţadavky renesanční a barokní doby byly na terasách zřízeny zahrady, počátkem 19. století skleníky.34 Čtvrtá brána Na levé straně rámu portálu je otisk po dělové kouli z dob obléhání hradu Švédy roku 1645. Nad portálem jsou vsazeny do zdi kamenné desky s nápisy a rodovými znaky Viléma Mitrovského z Nemyšle a Mitrovic a jeho manţelky Josefy, rozené Schröffelové. Nápisy a erby jsou datovány rokem 1828. Čtvrtou bránou se nabízí detailní pohled na hradní palác a hranolovou věţ. Sýpka 33
Vlastní terénní šetření autorky a propagační leták Státní hrad Pernštejn, vydal NPÚ, ú. o. p. v Brně Kolektiv autorů: Pernštejn, středověký hrad na Moravě, s. 23.
34
27
Vznikla krátce po roce 1460 sjednocením a přestavbou starších budov po poţáru. Roku 2005 poţár sýpku znovu zasáhl poţár, který zničil dřevěné konstrukce. Budova byla opravována pro další vyuţití. V roce 2008 byl v prvním patře sýpky zpřístupněn nový společenský sál. Sýpka do té doby slouţila jako depozitář, nově zrekonstruovaný prostor bude vyuţíván za účelem společensko-kulturních akcí. Černá kuchyně a byt Ve spodním patře sýpky vznikaly od konce 18. století byty personálu se zázemím. Kaple Kaple se nachází na posledním hradním nádvoří u samotného vstupu do hradního paláce. V tomto prostoru je od druhé poloviny 16. století. Před rokem 1716 byla kaple barokně upravena. Vybavena je jiţ barokním mobiliářem, výmalba byla provedena v roce 1716 F. G. I. Ecksteinem. Hlavní oltář je zasvěcen Obrácení sv. Pavla, pobočné sv. Františkovi z Assisi a sv. Barboře, patronce hradu.
6.6 Zajímavosti pro dětské návštěvníky Častými návštěvníky jsou také rodiny s dětmi či skupiny dětí v období školních výletů nebo letních táborů. Dá se říci, ţe se jedná o speciální segment trhu. Kulturní památky nenabízí takové atrakce pro děti jako například zábavní areály, přesto jsou téţ návštěvníky těchto památek. V takovém případě bývá pro průvodce mnohdy nelehkým úkolem udrţet si pozornost dětí vzhledem k ostatním účastníkům prohlídky. Autorka nabízí několik moţností, čerpaných z vlastní zkušenosti povolání průvodce. Jednou z moţností jsou pověsti, kterých se k hradu Pernštejn vztahuje několik. Nejznámější je pověst o zakladateli rodu. Tím je uhlíř Věňava, který ulovil mohutného zubra a za svoji udatnost byl odměněn tím, ţe mu byla přidělena půda a jako erb získal zubří hlavu s houţví v nozdrách. Autor Petr Vorel popisuje další verze pověsti. Ty se liší jednak místem děje, ale i různými jmény hlavního hrdiny.35
35
Více informací o pověsti v knize VOREL, P. Páni z Pernštejna- Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. S. 7 – 15.
28
Nejstarší známé ztvárnění pernštejnského erbu36 si návštěvníci mohou prohlédnout na středověkém mramorovém reliéfu, zazděném druhotně (podle historika Petra Vorla nejspíš aţ v roce 1668) v úrovni třetího patra hranolové věţe hradu. Nejen děti zaujme pověst o pernštejnském tisu. Říká se, ţe osud hradu Pernštejn je spjatý právě s tímto stromem. Stane-li se něco tomuto stromu, hrozí nějaké neštěstí i hradu. O pověstech pojednává kniha Z kraje od Pernštejna k Veveří: Pověsti a příběhy. Jsou zde i další pověsti týkající se hradu a okolí. Například je to pověst O praotci pánů z Pernštejna, O původu Nedvědice, Největší poklad Viléma z Pernštejna, Pernštejnská bílá paní aj.37 Další atrakcí je návštěva hradní hladomorny. Nachází se v suterénu Věţe čtyř ročních období38. Hladomorna je přístupná pouze otvorem v klenbě. Obrázek 5: Hrad Pernštejn
Zdroj: http://images.google.cz
36
Erb byl symbolem šlechtického rodu. Původně šlo o znamení na štítě a přilbici středověkého rytíře. Erb se dědil v přímé biologické posloupnosti potomků muţského pohlaví. Více informací podává kniha VOREL, P. Páni z Pernštejna- Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. S. 7 – 8. 37 Více informací je obsaţeno v knize Z kraje od Pernštejna k Veveří: Pověsti a příběhy. Uspořádal Karel Fic. 38 Věţ čtyř ročních období pochází zřejmě z doby Viléma I. z Pernštejna a původně byla niţší. V souvislosti s přestavbou koncem 15. století byla zvýšena o dvě patra a do obleţení hradu švédským vojskem měla ještě další patro. Více informací o věţi podává publikace Kolektiv autorů: Pernštejn, středověký hrad na Moravě, s. 29.
29
7 Kulturně-správní předpoklady Pro návštěvníky jsou připraveny kulturní akce v průběhu konání sezóny i po jejím skončení (například vánoční trhy). Z hlediska marketingové činnosti a propagace objektu i celého regionu autorka hodnotí akce jako přínosné, především z hlediska zvýšení atraktivity objektu, opakovaných návštěv, vyuţití ubytovacích a stravovacích sluţeb v regionu.
7.1 Kulturní akce39 Slavnosti pernštejnského panství Konají se kaţdoročně na začátku července. Pro návštěvníky jsou připraveny stánky s uměleckými předměty, ukázky řemesel, občerstvení, rytířská představení a samozřejmě prohlídky hradního paláce. Z hlediska propagace jsou vyvěšeny plakáty, v tisku umístěny inzeráty na tuto akci. Návštěvnost v roce 2008 byla 6 946 návštěvníků, kteří si zakoupili vstupné pouze do areálu hradu. Vstupné do areálu činilo 50 Kč pro dospělého a 20 Kč pro školní děti (tzn. děti od 6 let věku). Dny hasičů na Pernštejně Akce byla poprvé konána v roce 2006 v souvislosti s poţárem bývalé hradní sýpky. V roce 2008 se tato akce nepořádala. Byla ustanovena dohoda, ţe akce bude organizována jednou za dva roky. Dny hasičů na Pernštejně pořádá Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně a Státní hrad Pernštejn ve spolupráci s Hasičskými záchrannými sbory Jihomoravského kraje, územním odborem Brno a se sbory dobrovolných hasičů.40 Program pro návštěvníky bývá připraven na celý víkend, od roku 2006 se tato akce koná v srpnu. V roce 2007 akci shlédlo 3 500 návštěvníků. Podzim na Pernštejně
39
Informace o návštěvnosti jednotlivých akcí byly zjištěny ze statistik SH Pernštejn a vlastním terénním šetřením autorky. 40 Dostupné z: http://www.katastrofy.com [cit. 2009-05-11].
30
Závěr sezóny je ve znamení výstavy aranţmá podzimních plodů a květů v interiérech paláce. V roce 2008 výstavu zhlédlo 2 938 návštěvníků. Současně se zahájením výstavy se koná podzimní jarmark potřebných s výrobky klientů stacionáře a ústavu sociální péče pro handicapované děti a mládeţ. V době konání výstavy květin je návštěvníkům povoleno fotografování hradních interiérů po zakoupení legitimace. Vánoční trhy na Pernštejně Trhy se konají v měsíci prosinci v délce trvání jednoho víkendu.41 Pro účastníky jsou připraveny stánky s nabídkou vánočních dárků a dekorace, výstava betlému v hradní kapli. Doprovodný program je realizován formou pěveckých představení, vystoupení divadelních souborů apod. Z hlediska cestovního ruchu autorka hodnotí tuto akci jako přínosnou pro zvýšení atraktivity hradu Pernštejn v mimosezonním období. V roce 2008 si vstupné do areálu pro návštěvu akce zakoupilo celkem 190 návštěvníků. Koncerty a výstavy Během letních měsíců slouţí první hradní nádvoří jako místo konání rozličných hudebních koncertů či divadelních představení. V hradním paláci se vyuţívá místnost zvaná Rytířský sál pro konání Mezinárodního hudebního festivalu 13 měst Concentus Moraviae. V obřadní síni jsou pořádány tematické výstavy. Velikonoce na hradě Překvapením pro mnoho návštěvníků jsou zajisté akce pořádané v rámci Velikonoc a to především v dubnu 2009. Při vstupu do hradního areálu návštěvníci mohli navštívit výstavu v Obřadní síni s velikonoční tématikou či v budově bývalé sýpky dětskou dílnu a prodej velikonočních a dalších předmětů.
8 Informační služby42 Informační sluţby zajišťují turistická informační centra (dále jen TIC). Jedná se o účelové zařízení poskytující v oblasti svého působení (město, turistická oblast, region) komplexní informace o všech sluţbách souvisejících s cestovním ruchem. TIC je 41 42
Zdrojem informací je vlastní terénní šetření autorky. Informace zjištěny vlastním terénním šetřením autorky.
31
otevřeno po celý rok či v sezóně, otevírací doba činí minimálně 5 dnů v týdnu a poskytuje bezplatné verbální informace minimálně v jednom světovém jazyce. Jednotné značení má podobu bílého "i" na zeleném podkladu, v základní velikosti 50 x 50 cm na označení vlastní provozovny.43 V okolí hradu Pernštejn mohou návštěvníci vyuţít sluţby Turistického informačního centra v Bystřici nad Pernštejnem sídlící na Masarykově náměstí. Provoz je zajištěn po celý rok od pondělí do pátku 08.30–17.00 hod, v sobotu a neděli 09.00–13.00 hod. V měsících květen – září je otevírací doba v sobotu a neděli prodlouţena 09.00–16.00. Návštěvníci si mohou zakoupit v Turistickém informačním centru v Bystřici nad Pernštejnem katalog Ubytování a Výlety autem, na kole i pěšky. Tyto publikace podávají informace o ubytování v Mikroregionu Bystřicko, včetně nápadů a tras pro výlety. 44 V Nedvědici je návštěvníkům k dispozici Informační centrum Mikroregionu Pernštejn. Otevírací doba mimo sezónu je od pondělí do pátku 08.00–16.00 hod, v sezóně od úterý do neděle 09.00–16.00 hod.45
43
Dostupné z: http://www.czecot.com [cit. 2009-03-12]. Více na http://www.info.bystricenp.cz 45 Více na http://www.nedvedice.cz 44
32
9 Materiálně-technické předpoklady46 Materiálně-technické předpoklady autorka dělí na ubytovací a stravovací sluţby, které patří k hlavním sluţbám v cestovním ruchu (dále jen CR). Sluţby CR uspokojují dvě skupiny potřeb – primární potřeby, coţ jsou cílové potřeby účastníků CR (například potřeba poznávání historických pozoruhodností, společenské komunikace apod.) a sekundární potřeby, nazývané téţ realizační (potřeba výţivy, dopravit se na dané místo, apod). Sekundární potřeby podmiňují uspokojování cílových potřeb. Ubytovací a stravovací sluţby uspokojují právě sekundární potřeby. V rámci zkoumaného objektu SH Pernštejn je podána analýza ubytovacích kapacit a stravovacích zařízení v sousedním mikroregionu Bystřicko a v městyse Nedvědice.
9.1 Ubytovací služby Podle autora Jána Oriešky jsou ubytovací sluţby významným předpokladem rozvoje cestovního ruchu.47 Ubytovací zařízení jsou rozdělena podle kategorií v rámci mikroregionu Bystřicko a okolí hradu Pernštejn, specifikováno na městys Nedvědici a okolí. 9.1.1 Struktura ubytovacích zařízení v okolí SH Pernštejn Následující ubytovací zařízení jsou rozdělená podle kategorií. Mikroregion Bystřicko a okolí 5 hotelů (ve městě Bystřice nad Pernštejnem a v obci Chlébské, Lísek, Vojtěchov a Zvole nad Pernštejnem) 9 penzionů (ve městě Bystřice nad Pernštejnem a obcích Domanín, Hluboké, Hodonín, Mitrov, Ujčov, Unčín, Zvole nad Pernštejnem) 4 ubytovny (ve městě Bystřice nad Pernštejnem a obci Vír)
46
Pokud není uvedeno jinak, zdrojem informací jsou: Informační broţura Mikroregion Bystřicko: Ubytování. Vydalo Město Bystřice nad Pernštejnem, 2008. http://www.nedvedice.cz [cit. 2009-03-15]. Vlastní terénní šetření autorky. 47 ORIEŠKA, J. Technika sluţeb cestovního ruchu, s. 45
33
5 auto kempů, kempů či chatek (Domanínský rybník nedaleko Bystřice nad Pernštejnem, auto kemp mezi Bystřicí n. P. a Vírem, v obcích Mitrov, Vojtěchov a Zvole) 21 objektů poskytujících ubytování v soukromí (ve městě Bystřice nad Pernštejnem, v obcích Dalečín, Horní Roţínka, Jimramov, Jimramovské Pavlovice, Karasín, Lísek, Lískovec, Rozsochy, Štěpánov nad Svratkou, Věcov, Věţná, Vojtěchov) Městys Nedvědice48 3 penziony 2 hotely 1 objekt poskytujících ubytování v soukromí
9.2 Stravovací služby Stravovací sluţby umoţňují uspokojování základních potřeb výţivy účastníků CR, jsou tedy podmínkou rozvoje CR. Také stravovací sluţby uspokojují sekundární potřeby účastníků CR.49 9.2.1 Struktura stravovacích zařízení v okolí SH Pernštejn Bystřice nad Pernštejnem Stravovací sluţby jsou zabezpečovány jak samostatnými zařízeními, tak v rámci ubytovacích zařízení, buď pro ubytované hosty, nebo také pro veřejnost. V Bystřici nad Pernštejnem nabízí stravovací sluţby: bar nabízející minutkovou kuchyni bistro s denním menu bufet s grilovanými specialitami občerstvení s denním menu rychlé občerstvení na autobusovém nádraţí penzion s denním menu a nabídkou minutkových jídel 2 restaurace 48 49
Vlastní terénní šetření autorky. ORIEŠKA, J. Technika sluţeb cestovního ruchu, s. 57
34
vinárna lákající na speciality minutkové kuchyně Kromě těchto stravovacích zařízení je moţno navštívit restaurace a občerstvení v rámci ubytovacích zařízení uvedených v předchozí kapitole. Nedvědice V areálu hradu Pernštejn se nachází restaurace na prvním nádvoří. V podhradí stravovací sluţby zajišťují následující stravovací zařízení: penzion 2 restaurace bistro bufet
35
10 Dopravní předpoklady50 Automobilová doprava Z Brna se návštěvníci vydají směrem na město Kuřim, dále pokračují do obce Čebína, přes Hradčany, Tišnov, Předklášteří, Štěpánovice, Borač, Doubravník, Nedvědice, Pernštejn. Z dálnice od Prahy se vyjede na výjezdu Velké Meziříčí, poté směrem Křiţanov, Moravec, Stráţek, Dolní Roţínka, Roţná, Nedvědice. Další moţnost je na výjezdu Velká Bíteš, poté směr na město Tišnov. Trasa je stejná jako při cestě z Brna. Moţná je rovněţ trasa po silnici č. 19 ze směru od Ţďáru nad Sázavou přes Bystřici nad Pernštejnem. Autobusová doprava Autobusové spojení je z Brna směr Bystřice nad Pernštejnem (včetně opačného směru z Bystřice n. P.), zastávka „Pernštejn hrad“ u hradního parkoviště, hrad je vzdálený zhruba 100 m pěšky, případně návštěvníci mohou vyuţít některých spojů do Nedvědice, odkud hrad je vzdálen asi 1,5 km pěšky. Ţelezniční doprava Cestujícím vlakem vyuţijí zastávku v Nedvědici na trati č. 251. Přestup na ni je z trati č. 250 buď v Tišnově při cestě směrem od Brna, nebo ve Ţďáru nad Sázavou směrem od Prahy. Hrad je od nádraţí vzdálen přibliţně 1,5 km.
50
Dostupné z: http://www.mapy.cz [cit. 2009-03-12] a vlastní terénní šetření autorky.
36
11 Sběr sekundárních dat 11.1 Statistiky regionu Jižní Morava51 Pro zpracování kapitoly byly vybrány statistiky hromadných ubytovacích zařízení (dále jen HUZ) regionu Jiţní Morava. Sledovanými ukazateli je kapacita HUZ a počet hostů a přenocování v HUZ v roce 2007 a 2008. V tabulce jsou uvedeny statistiky regionu Jiţní Morava ve srovnání s celkovým počtem v České republice. Z celkového počtu je vyčíslen podíl zahraničních a domácích hostů. Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v regionu Jiţní Morava Následující tabulka podává přehled kapacity hromadných ubytovacích zařízení v České republice ve srovnání s regionem Jiţní Morava. Tabulka 4: Kapacita HUZ, Jižní Morava v roce 2008 Kapacita HUZ
Česká republika
Počet zařízení
Jižní Morava
7 705
676
Počet pokojů
180 162
17 242
Počet lůţek
466 832
42 492
53 118
5 709
Počet míst pro stany a karavany Pozn.: Údaje za rok 2008 Zdroj: ČSÚ
Počet hostů a počet přenocování v regionu Jiţní Morava Tabulka 5: Počet hostů v HUZ CR Česká republika Rok
Jižní Morava
Celkem
Zahraniční hosté
Domácí hosté
Celkem
Zahraniční hosté
Domácí hosté
2007
12 960 921
6 679 704
6 281 217
1 449 249
479 120
970 129
2008
12 837 971
6 653 053
6 184 918
1 441 085
493 126
947 959
Pozn.: Údaje za rok 2007 a 2008. Zdroj.: ČSÚ
Z tabulky je patrné, ţe se celkový počet hostů v HUZ CR v regionu Jiţní Morava v roce 2008 sníţil oproti roku 2007 o 8 164 hostů. V obou letech převaţoval podíl 51
Dostupné z: www.czso.cz [cit. 2009-03-11].
37
domácích hostů nad zahraničními o zhruba 470 000 hostů. V roce 2008 zaznamenáváme nárůst 14 006 zahraničních hostů. Celkový podíl počtu hostů v regionu Jiţní Morava v rámci všech turistických regionů v České republice se v roce 2007 a 2008 pohybuje kolem 11 %. Tabulka 6: Počet přenocování v HUZ CR Česká republika Rok
Jižní Morava
Celkem
Zahraniční hosté
Domácí hosté
Celkem
Zahraniční hosté
Domácí hosté
2007
40 831 072
20 610 186
20 220 886
3 477 106
949 976
2 527 130
2008
39 264 924
20 000 462
19 264 462
3 344 267
915 054
2 429 213
Pozn.: Údaje za rok 2007 a 2008. Zdroj: ČSÚ
Statistiky počtu přenocování zahrnují dle ČSÚ celkový počet přenocování (strávených nocí) hostů ubytovaných v ubytovacích zařízeních ve sledovaném období. V regionu Jiţní Morava došlo v roce 2008 k poklesu o 132 839 přenocování. Pokles je patrný i u podílu zahraničních hostů o 34 922, u domácích hostů je pokles o 97 917 přenocování. V obou letech je však v regionu vyšší podíl domácích hostů, tzn. hostů z České republiky.
38
11.2 Návštěvnost SH Pernštejn Pojem návštěvnost52 definuje Výkladový slovník CR jako počet lidí, kteří za určitý časový interval navštívili danou atraktivitu cestovního ruchu, tedy v tomto případě hrad Pernštejn. Následující tabulky a grafy podávají přehled o návštěvnosti SH Pernštejn za jednotlivé roky a to od roku 1995 do roku 2008. Statistika zahrnuje počet návštěvníků, kteří si zakoupili vstupenku alespoň na jednu prohlídku. Od roku 2007 je do statistiky zahrnuto i vstupné do areálu hradu. Vstupné do areálu53 bylo zavedeno v roce 2005 jako příspěvek na obnovu hradní sýpky. V dalších sezónách vzhledem k členitosti areálu a spoustě nově otevřených prostor a výstav se vstupné do areálu stává běţným poplatkem pro návštěvníky. Návštěvnost objektů ve správě územního odborného pracoviště Brno v roce 2008 Pod správu NPÚ ú. o. p. Brno spadá celkem 13 objektů. Největší návštěvnost v roce 2008 měl státní zámek Lednice, po něm se umístil hrad Pernštejn. Na třetím místě je státní hrad Bítov. Srovnatelný počet návštěvníků evidují státní zámek Valtice, Veveří a Vranov nad Dyjí. Nejmenší návštěvnost v roce 2008 byla na státním zámku Uherčice. Celková návštěvnost všech objektů pod správou NPÚ Brno v roce 2008 činila 835 396 návštěvníků.
52 53
PÁSKOVÁ M. – ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. S. 191. Informace získány na základě rozhovoru s pracovníky hradu.
39
331 013
Graf 1: Návštěvnost objektů ve správě NPÚ Brno v roce 2008 350 000
2 777
6 533
6 902
100 000 7 402
20 590
22 761
150 000 32 859
55 611
64 883
65 802
200 000 82 592
135 671
250 000
Počet návštěvníků
300 000
50 000 0
Zdroj: Informace poskytla pracovnice NPÚ Silvie Konečná, investiční oddělení (odbor státních hradů a zámků), ú. o. p. Brno
Návštěvnost SH Pernštejn v letech 1995-2008 Podle grafu je patrné, ţe v roce 2007 a 2008 je největší nárůst návštěvnosti oproti ostatním rokům, kdy se návštěvnost pohybovala kolem 70 000 návštěvníků za rok. Do statistiky je totiţ od roku 2007 započítáno kromě návštěvníků na prohlídkách i vstupné do areálů. Z grafu je patrné, ţe propad návštěvnosti nastal v roce 1997, dále v roce 2001 a v roce 2005. Důvodem poklesu návštěvnosti v roce 2005 mohl být poţár hradní sýpky 15. dubna 2005, přestoţe mnoho lidí mohla právě tato nešťastná událost na hrad přilákat. Prostory bývalé sýpky slouţily jako depozitář, nyní jsou jiţ zrekonstruovány.
40
135 671
80 334
63 242
70 939
76 258
72 048
69 075
77 046
83 096
75 070
59 218
67 283
77 374
Počet návštěvníků
Návštěvnost SH Pernštejn v letech 1995-2008
146 446
Graf 2: Návštěvnost SH Peršntejn, 1995-2008
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: Informace poskytla pracovnice NPÚ Silvie Konečná, investiční oddělení (odbor státních hradů a zámků), ú. o. p. Brno
Návštěvnost SH Pernštejn v roce 2008 Celková návštěvnost SH Pernštejn za rok 2008 činila 135 671 návštěvníků. Jedná se o statistiky za měsíce duben – říjen, kdy je hrad otevřen veřejnosti a dále vstupné do areálu v prosinci v rámci akce Vánoční trhy na Pernštejně. V následujícím grafu není zahrnuta statistika za prosinec. Hrad navštívilo na tuto akci 190 návštěvníků. Graf podává přehled o návštěvnosti v jednotlivých měsících. Nejvíce návštěvníků na hrad tradičně zavítá v období letní sezóny, tedy v červenci a srpnu. Tyto dva měsíce jsou v grafu barevně odlišeny. Nejvyšší návštěvnost byla v červenci, kdy se také na hradě a v sousední Nedvědici konají Slavnosti pernštejnského panství (v roce 2008 návštěvnost 41 007 návštěvníků na Slavnostech). Nejniţší návštěvnost vykazují měsíce duben a říjen, coţ je logické, neboť hrad má v této době otevřeno pouze o víkendech.
41
Graf 3: Návštěvnost SH Pernštejn v roce 2008 Návštěvnost SH Pernštejn v roce2008
Počet návštěvníků
41007
17165
38632
15941
5684
12667 4385
Zdroj: Statistiky SH Pernštejn.
Porovnání návštěvnosti SH Pernštejn se SZ Telč za rok 2008 Kapitola podává srovnání návštěvnosti Státního zámku Telč a Státního hradu Pernštejn, jelikoţ oba objekty jsou ve svých regionech hojně navštěvované a turisticky atraktivní. Státní zámek Telč otevírá sezónu jiţ v březnu. V následujícím grafu jsou pouţity pouze statistiky za měsíce duben – říjen. V tabulce je uveden měsíc březen u SZ Telč a dále prosinec u SH Pernštejn, kdy se v hradním areálu konají jiţ zmiňované vánoční trhy. Ve statistikách SH Pernštejn je zahrnuto také vstupné do areálu, díky čemuţ celková návštěvnost narůstá. Oba objekty mají ve statistice zahrnuty veškeré prohlídkové trasy. V případě SZ Telč je to prohlídková trasa A, B. SH Pernštejn disponuje celkem čtyřmi prohlídkovými trasami (A, B, C, D). Celková návštěvnost SH Pernštejn činí 135 671 a návštěvnost SZ Telč je 58 010 tedy o 77 661 návštěvníků méně.
42
Tabulka 7: Návštěvnost SH Pernštejn a SZ Telč v roce 2008 SH Pernštejn Měsíc
SZ Telč
Počet návštěvníků
Březen
-
Měsíc
Počet návštěvníků
Březen
49
Duben
5 684
Duben
3 142
Květen
17 165
Květen
7 128
Červen
15 941
Červen
8 669
Červenec
41 007
Červenec
13 435
Srpen
38 632
Srpen
15 770
Září
12 667
Září
6 613
Říjen
4 385
Říjen
3 204
Prosinec
190
Celkem
135 671
Prosinec
-
Celkem
58 010
Zdroj: Statistiky SH Pernštejn; Bakalářská práce Veselá, Hana: Profil návštěvníka zámku Telč.
Graf 4: Návštěvnost SH Pernštejn a SZ Telč Návštěvnost SH Pernštejn a SZ Telč v roce 2008 Počet návštěvníků 0 Duben Květen Červen
5000
10000 15000 20000 25000 30000 35000 40000 45000 5684 3142
8669
Červenec
15941 13435
Srpen
15770
Září
6613
Říjen
4385 3204
Legenda
17165
7128
SZ Pernštejn
41007 38632
12667
SZ Telč
Zdroj: Statistiky SH Pernštejn; Bakalářská práce Veselá, Hana: Profil návštěvníka zámku Telč.
43
12 Sběr primárních dat 12.1 Metodika marketingového výzkumu Cílem dotazníkového šetření je zmapovat profil návštěvníka hradu Pernštejn v návaznosti na sběr sekundárních dat, identifikovat příleţitosti a vyvíjet nová navrhovaná řešení, která by napomohla zvýšení návštěvnosti objektu či zkvalitnění sluţeb dosavadních. Od cíle práce se také odvíjela struktura dotazníku. Při shromaţďování primárních dat byla vyuţita metoda šetření formou dotazování na základě vytvořeného dotazníku. Dotazník byl také přeloţen do anglického a německého jazyka pro zahraniční návštěvníky. Výzkum byl prováděn formou osobního dotazování, které spočívalo v rozhovoru mezi tazatelem a respondentem. Preferován byl náhodný výběr s cílem získat reprezentativní vzorek návštěvníků SH Pernštejn. Dotazování bylo rozděleno mezi jednotlivá roční období v závislosti na provozní době objektu. Výzkum byl prováděn ve všedních dnech i o víkendu, všední dny v květnu, červnu, červenci, srpnu a září (mimo pondělí), víkendy v téţe měsících a také v dubnu a září. Rozvrţení dotazování do jednotlivých měsíců: část výzkumu (20 %) - duben a květen 2008 část výzkumu (40 %) - červen a červenec 2008 část výzkumu (40 %) - srpen a září 2008 Průběţně bylo prováděno terénní šetření a také rozhovory s pracovníky hradu pro získání dalších informací. Dotazník byl speciálně pro hrad Pernštejn doplněn o dvě otázky týkající se výběrových tras. Cílem bylo zjistit, jaká je jejich návštěvnost u reprezentativního vzorku a také jak jsou návštěvníci o této sluţbě informováni. Celkový počet respondentů byl 180. Z toho je 39 zahraničních návštěvníků a 141 domácích návštěvníků. Doplněné otázky o výběrových trasách byly zjišťovány pouze u českých a slovenských návštěvníků. Z vlastní autorčiny zkušenosti tyto trasy nejsou provázeny v cizím jazyce mimo základní trasu A, kde tato moţnost je. Po získání potřebných dat byla provedena analýza a interpretace dat a následná prezentace dat v grafické či tabulkové podobě.
44
12.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření na SH Pernštejn Cílem bakalářské práce je získat profil návštěvníka SH Pernštejn. Dotazování byli domácí i zahraniční návštěvníci, jejichţ počet byl při dotazování rozvrţen. Přestoţe je otázka týkající se státu bydliště poloţena v závěru dotazníků, grafické znázornění původu respondentů je uvedeno na začátku vyhodnocení pro přehled domácích a zahraničních návštěvníků a jejich země původu. Celkem bylo dotazováno 180 respondentů. 141 respondentů (78 %) má trvalé bydliště v České republice, 39 respondentů (22 %) v zahraničí. Zastoupení jednotlivých států se pohybuje okolo 2 % s výjimkou Velké Británie, kde se jedná o 8 % respondentů s trvalým bydlištěm v této zemi. Graf 5: Stát bydliště návštěvníků Stát bydliště Polsko Rakousko Německo 1% 3% 2% Holandsko 2%
Velká Británie 8%
Francie 2%
Slovenská republika 2%
Česká republika 78%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
Sociodemografické údaje jsou následně zpracovány do tabulky. Pro přehlednost vybraného vzorku respondentů jsou údaje zařazeny na začátku této kapitoly, přestoţe v dotazníku jsou na konci. Z hlediska pohlaví respondentů byli poměrně rovnoměrně zastoupeni muţi i ţeny. Muţských respondentů bylo 88 (49 %) a 92 ţen (51 %). Nejčastějšími návštěvníky byly ţeny s trvalým bydlištěm v České republice, pocházející z kraje Vysočina, ve věku 18– 25 let, se středoškolským vzděláním, pracující v soukromém sektoru.
45
Tabulka 8: Přehled sociodemografických údajů Pohlaví Muţ
49 %
Ţena
51 % Vzdělání
Základní/vyučen
6%
Střední
67 %
Vysokoškolské
27 % Zaměstnání
Zaměstnanec veřejné sluţby
18 %
Zaměstnanec soukromý sektor
43 %
Podnikatel/ţivnostník
9%
V domácnosti/mateřská
2%
Důchodce
3%
Student
25 %
Nezaměstnaný
1%
Počet obyvatel bydliště
Věk
Do 3 tis
17 %
Do 17 let
0%
3–10 tis
14 %
18–25 let
31 %
10–50 tis
36 %
26–35 let
37 %
50–100 tis
17 %
36–45 let
19 %
100–1 mil
14 %
46–55 let
9%
Nad 1 mil
2%
56 a vice let
4%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? Z celkového počtu 180 respondentů, který zahrnuje domácí i zahraniční návštěvníky, byl nejčastějším důvodem návštěvy u 98 respondentů výlet (54 %) a dále u 60 respondentů dovolená či odpočinek (33 %). Ostatní důvody vybírali pouze domácí návštěvníci, kdy návštěvu příbuzných a známých zvolilo 6 % respondentů, 4 % respondentů regionem pouze projíţdí, 1 % respondentů zde bylo na sluţební cestě či na zdravotním pobytu (léčení, lázně).
46
Graf 6: Otázka č. 1 Důvod návštěvy v tomto regionu u všech dotázaných respondentů projíždí 4%
služební cesta 1%
zdravotní pobyt 1%
výlet 54%
návštěva příbuzných známých 6%
dovolená, odpočinek 33%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
Zajímavé je následující rozdělení na zahraniční a domácí návštěvníky v poměru 141 domácích (78 %) a 39 zahraničních návštěvníků (22 %). Pro obě skupiny jsou zvlášť vyhotoveny grafy. U všech dotázaných zahraničních návštěvníků byla důvodem návštěvy buď dovolená a odpočinek nebo výlet. Graf 3: Otázka č. 1 - zahraniční návštěvníci Důvod návštěvy u zahraničních návštěvníků (podle země původu) 0% Slovenská repulika
10% 5%
20%
10%
Holandsko
10%
Německo
10%
dovolená,odpočinek výlet
5%
Rakousko Velká Británie
40%
5%
Francie
Polsko
30%
15% 3%
36%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
47
U domácích návštěvníků byl na prvním místě výlet (59 %), poté dovolená a odpočinek (26 %). Nejméně respondentů uvedlo jako důvod návštěvu příbuzných či známých (8%), pouze projíţdění oblastí (6 %). Sluţební cesta a zdravotní pobyt získali stejnou hodnotu (1 %). Graf 4: Otázka č. 1 - domácí návštěvníci Důvod návštěvy u domácích návštěvníků služební cesta 1%
pouze projíždím 6% návštěva příbuzných ,známých 8%
zdravotní pobyt,léče ní,lázně 1% dovolená,o dpočinek 26%
výlet 59%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
Z výsledků tedy můţeme usoudit, ţe region Jiţní Morava je místem především pro rekreaci, nabízí mnoţství kulturních a přírodních atraktivit. 2. Jak často navštěvujete tento hrad? 94 respondentů odpovídalo, ţe hrad navštívilo poprvé (52 %), důvodem návštěvy u většiny z nich byl výlet. Z vícečetných návštěv 34 dotázaných navštívilo hrad jiţ dvakrát (19 %), 14 dotázaných bylo na hradě potřetí (8 %) a 38 dotázaných jiţ hrad navštívilo vícekrát. Graf 7: Otázka č. 2 Jak často navštěvujete hrad Pernštejn?
potřetí 8% 0%
10%
poprvé 52%
vícekrát 21% podruhé 19%
20%
30%
40%
50%
60%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
48
3. Jak je Vaše cesta organizována? Ze 180 respondentů si 167 dotázaných organizovalo cestu individuálně (93 %), po té následovalo 8 dotázaných, kteří se účastnili skupinového zájezdu (4 %), 3 dotázaní se účastnili sluţební cesty (2 %) a pouze 2 dotázaní cestují prostřednictvím CK či CA (1 %). Z těch, kteří cestují individuálně, jich většina pouţila automobil pro dopravu. Graf 8: Otázka č. 3 Jak je Vaše cesta organizována? služební cesta 2% s CK či CA 1%
skupinový zájezd 4%
individuál ně 93%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Tato otázka byla poloţena pouze respondentům, kteří odpověděli, ţe hrad navštívili vícekrát. Jedná se 86 respondentů (48 %). Nejvíce dotázaných přijíţdí v létě (55 %), následuje podzim (31 %) a jaro (14 %). Ţádný z respondentů neuvedl zimu, není tedy v grafu promítnuta. Frekvence návštěv v různých ročních obdobích se specifikací na SH Pernštejn můţe být ovlivněna konáním kulturních akcí na hradě Pernštejně, jedná se především o letní Slavnosti pernštejnského panství a dále na podzim výstava květin a plodů v interiérech hradního paláce zvaná Podzim na Pernštejně.
49
Graf 9: Otázka č. 4 Návštěvnost SH Pernštejn v jednotlivých ročních obdobích
podzim 31%
jaro 14%
léto 55%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
5. Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto regionu? Mezi 180 respondenty bylo 80 jednodenních návštěvníků54 (44 %) a 100 turistů55 (56 %). Průměrný počet hodin strávených v regionu u jednodenních návštěvníků je 3,75 hod. Průměrný počet dní u turistů s přenocováním činí 3,77 dní. Graf 10: Otázka č. 5 Délka pobytu návštěvníků
Několik hodin 44% 0%
20%
Několik dní 56%
40%
60%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
5.1 Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v České republice? Tato otázka byla poloţena pouze zahraničním návštěvníkům. Celkový počet zahraničních návštěvníků je 39 ze 180 respondentů, tedy 22 %. Průměrný počet dní strávených v České republice je 5,54 dní. Nejdéle zde pobývali Holanďané a to 14 dní. 54
Jednodenní návštěvník - nepřespí v dané zemi nebo v navštívené turistické destinaci v ubytovacím zařízení. 55 Turista - cestující, který se zdrţí v navštíveném místě alespoň 24 hodin za účelem vyuţití volného času a v tomto místě téţ přespí v ubytovacím zařízení. Informace čerpány z publikace PÁSKOVÁ M. – ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. S. 124 a 295.
50
Nejkratší dobu v České republice strávili Rakušané (2 dny). To se také můţe odvíjet od vzdálenosti místa bydliště. Graf 11: Otázka č. 5.1 Počet dní strávených v České republice (zahraniční návštěvníci) Velká Británie
5%
21%
13%
Rakousko
15%
Polsko
5%
Německo
10%
Holandsko
3%
10 dní 14 dní 2 dny 3 dny
8%
Francie
5 dní
10%
Slovenská republika
7 dní
5% 0%
20%
5% 40%
60%
80%
8 dní 100%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
6. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován (a)? 77 respondentů odpovědělo, ţe ubytováni nejsou nikde, jedná se tedy o formu jednodenního výletu (43 %). V případě ubytovaných návštěvníků byl nejčastější odpovědí region Jiţní Morava, který se nechalo ubytovat 68 dotázaných (38 %). Ubytování v místě, za coţ je povaţovaný městys Nedvědice, bylo ubytováno 6 návštěvníků (3%). Nedvědice nabízí výborné podmínky pro ubytování, více informací je poskytnuto v kapitole 9. 1. Mimo region bylo ubytováno 11 návštěvníků (6 %) a to v ubytovacích zařízeních regionu Vysočina a 18 návštěvníků (10 %) bylo ubytováno na více místech. Ţádný z dotazovaných nebyl ubytovaný v Praze.
51
Graf 12: Otázka č. 6 Typ ubytování nikde 43% v tomto regionu 38%
na více místech 10% region Vysočina 6% v tomto místě 3% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
7. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu? Z této otázky můţeme usuzovat o formách propagace SH Pernštejn. V dnešní době je hojně pouţívaný internet, co by zdroj informací. Informace o hradu si na internetu vyhledalo 55 dotázaných (31 %). Po něm následovala vlastní zkušenost dotázaných, kteří jiţ hrad v minulosti navštívili a rádi se sem vracejí. Takto odpovědělo 54 dotázaných (30 %). 42 respondentů dostalo reference od známých (23 %). Tištěné informace, za které můţeme povaţovat prospekty, plakáty na kulturní akce na hradě a jiné nalákalo k návštěvě 12 respondentů, coţ představuje 7 %. Ostatní odpovědi mají výskyt okolo 2 %, jejich celkový součet je 9 % a zahrnují cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, rozhlas nebo televizi, turistické informační centrum, náhodný výběr návštěvy hradu, či vlastní zájem jako motivace návštěvy.
52
Graf 13: Otázka č. 7 Motivace k návštěvě hradu Pernštejn náhodný výběr 1%
vlastní zájem 2%
internet 31% turistické informační centrum 2%
reference odznámých 23% informace od CK, CA 3% tištěné informace vlastní 7% zkušenost 30%
rozhlas, televize 1% Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
8. Kdy jste se rozhodl (a) k návštěvě tohoto hradu? Rozhodnutí o návštěvě hradu můţe být spojeno s propagací objektu a informovaností potencionálních návštěvníků. Většina respondentů plánovala návštěvu před zahájením pobytu (výletu), jedná se o 140 dotázaných (78 %), 40 dotázaných se k návštěvě rozhodlo aţ po příjezdu do regionu či městyse Nedvědice, v jehoţ blízkosti se SH Pernštejn nachází. Graf 14: Otázka č. 8 Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě hradu Pernštejn? Po příjezdu do tohoto regionu 22%
Před zahájením tohoto pobytu (výletu) 78%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
9. Vyuţil (a) jste moţnosti navštívit výběrové trasy mimo základní trasu A?
53
Otázka byla poloţena s cílem zjistit návštěvnost u reprezentativního vzorku respondentů. Dotazováno bylo 145 respondentů ze 180 a jedná se o respondenty s trvalým bydlištěm v České nebo Slovenské republice. Pro zahraniční návštěvníky se nenabízí moţnost navštívit prohlídku výběrové trasy s cizojazyčným překladem, proto do výzkumu nebyli zahrnuti. Celkem 129 dotázaných (89 %) o této moţnosti věděli, přičemţ 45 dotázaných (31 %) navštívilo některou z výběrových tras, 84 dotázaných (58 %) výběrovou trasu nenavštívilo. 16 dotázaných (11 %) o této moţnosti vůbec nevědělo. Graf 15: Otázka č. 9 Využil(a) jste možnosti navštívit výběrové trasy mimo základní trasu A? Nevěděl(a) jsem o této možnosti 11% Ne 58% Ano 31%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
10. V případě odpovědi „ano“ - jakou výběrovou trasu jste navštívil (a)? Na tuto otázku odpovídalo 43 respondentů, kteří se zúčastnili některé z výběrových tras. Z těchto respondentů 51 % navštívilo výběrovou trasu B, 27 % respondentů si vybralo výběrovou trasu C a 22 % respondentů zvolilo výběrovou trasu D.
54
Graf 16: Otázka č. 10 Jakou výběrovou trasu jste navštivil(a)? Trasa D 22%
Trasa C 27%
Trasa B 51%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
11. Myslíte si, ţe jsou návštěvníci dostatečně informováni o moţnosti navštívit výběrové trasy mimo trasu základní? Ze 180 respondentů 149 dotazovaných (82 %) o výběrových trasách informováni jsou, ovšem 60 ze 149 dotazovaných (33 %) si myslí, ţe všeobecně turisté nejsou o výběrových trasách informováni dostatečně. 89 respondentů (49 %) je naopak s informovaností o výběrových trasách spokojeno. Ostatních 31 respondentů (17 %) o výběrových trasách vůbec nevěděli. Graf 17: Otázka č. 11 Informovanost o výběrových trasách
Vím pouze o základní prohlídkové trase 17%
Ne, myslím, že turisté nejsou informováni dostatečně 33%
Ano, informaci jsem si sám (sama) vyhledal(a) v propagačních materiálech 49%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
12. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste jiţ navštívil (a)?
55
U této otázky jsou uvedeny dva grafy. Nejprve je zobrazen podíl návštěvy jednotlivých regionů, které respondenti uváděli. Do výzkumu jsou tyto regiony zahrnuty z toho důvodu, ţe mnoho respondentů uvádělo jako místo další návštěvy především region Vysočina (23 % dotázaných). Nejvíce získal samotný region Jiţní Morava (66 %), 1 % respondentů navštívilo region Střední Morava. Graf 18: Otázka č. 12 - navštívené regiony Navštívené regiony Nikde 10%
Vysočina 23% Jižní Morava 66%
Střední Morava 1%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
Nyní je uveden procentuelní podíl jednotlivých míst na Jiţní Moravě, která respondenti během svého výletu (pobytu) navštívili. Nejvíce je to nedaleký Doubravník (21 %), kde se nachází kostel s hrobkou Pernštejnů, zakladatelů hradu Pernštejn, a pozdějších majitelů Mitrovských a dále Předklášteří (18 %) se známým klášterem Porta Coeli.
56
Graf 19: Otázka č. 12 - navštívená místa v regionu Navštívená místa v regionu Jižní Morava Vyškov 1%
Ivančice Čebín 1% 0%
Znojmo 1%
Pálava 11%
Brno 9%
Hrad Veveří 6%
Tišnov 12% Slavkov u Brna 6% Lysice Křtiny 1% 1%
Boskovice 0% Kunštát 1% Mikulov 3% Moravský Kras 2%
Předklášteří 18% Doubravník 21%
Rájec-Jestřebí Dívčí hrady 3% 3%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
13. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří vyuţili sluţeb ubytovacích zařízení, coţ bylo 56 % respondentů. Nejvíce respondentů zvolilo ubytování v penzionu (36 %), s 22 % následuje kempink či tábořiště, 14 % respondentů pro ubytování zvolilo chatu či chalupu a 13 % respondentů bylo ubytováno u známých či příbuzných. Hotel zvolilo 11 % respondentů. Mezi další varianty patřil školní internát (4 %) a ubytování v soukromí (1 %). Graf 20: Otázka č. 13 školní internát 4% u známých/pří buzných 13% kempink, tábořiště 22%
Přehled ubytovacích zařízení
hotel 11%
ubytování v chata, soukromí 1% chalupa 14% penzion 36%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
57
14. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? Většina respondentů navštívila region ze soukromých důvodů (96 %). Z hlediska přírody byly největší prioritou lesy a krajina (42 %). Z kultury převládala historická města a památky (68 %) a u sportu a pohybu rekreační sport a turistika (87 %). Výkonnostní sport, který označilo 1 % respondentů, není v grafu vzhledem k nízkému výskytu (1 %) zaznamenán. Graf 21: Otázka č. 14
Kultura
Sport, Ostatní pohyb důvody
Priority při výběru regionu Jižní Morava soukromé důvody pracovní důvody
96% 4%
aktivní rekreace rekreační sport,turistika
87% 12%
historická města a památky
68%
kulturní akce a zábava dobře vybavená zařízení pro turisty
27% 5%
Příroda
lesy,krajina čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku vodní plochy a toky
42% 24% 21% 13%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
15. S kým cestujete? 91 dotázaných návštěvníků cestovalo s kamarády či se známými (51 %), druhou častou variantou byla rodina (39 %), následovalo cestování se zájezdem či jinou skupinou (6 %) a 4 % respondentů cestovalo samo.
58
Graf 22: Otázka č. 15 Spolucestující
se skupinou/záje zdem 6%
sám/sama 4%
s kamarády/zn ámými 51%
s rodinou 39%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
16. Jaký dopravní prostředek jste pouţil (a) při dopravě do tohoto místa? Automobil byl nejvyuţívanějším dopravním prostředkem, pouţilo ho 134 respondentů (74 %). Další dopravní prostředky, kterými se respondenti dopravili na SH Pernštejn, byli vlak (11 %) a autobus (8 %) díky dobrému dopravnímu spojení. Ostatní pozice obsadilo kolo (3 %), pěší chůze (2 %) a motocykl (1 %). Graf 23: Otázka č. 16 Použitý dopravní prostředek autobus vlak 8% 11%
pěšky 2%
kolo 3% motocykl 1%
automobil 74%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
17. Můţete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu sluţeb na SH Pernštejn? Z následující tabulky je patrné, ţe nejhorší průměrné hodnocení má výška vstupného. Hodnocení můţe být ovlivněno názorem na placení vstupného do areálu
59
hradu, které činí 10 Kč na osobu.56 Celkový dojem z atraktivity objektu v porovnání s celkovou spokojeností s úrovní sluţeb je na přibliţně stejné úrovni, průměrné hodnocení činí 1,40 a 1,60. Co se týče úrovně průvodcovských sluţeb, co by hlavní poskytované sluţby, průměrná známka je 1,44. Ovšem u zahraničních návštěvníků byla častou poznámkou špatná orientace v cizojazyčném textu, který mají k dispozici na prohlídku. Řešením by mohlo být doplnění obrázků k jednotlivým úsekům během prohlídky. Tabulka 9: Hodnocení kvality služeb na SH Pernštejn Hodnocení Nabídka zboţí v prodejně Celkový dojem z atraktivity objektu
Průměrná známka 1,39 1,40
Úroveň průvodcovských sluţeb
1,44
Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu
1,47
Moţnost výběru z více prohlídkových tras
1,49
Celková spokojenost s úrovní sluţeb
1,60
Srozumitelnost informací pro návštěvníky
1,76
Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu
1,84
Výška vstupného
2,09
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
18. Doporučil (a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Většina respondentů by hrad doporučila, takto odpovědělo celkem 177 dotázaných, coţ dohromady představuje 98 %. 3 respondenti (2 %) by hrad spíše nedoporučili. Zcela negativní reakce se zamítavým doporučením se u nikoho nevyskytla.
56
Vstupné neplatí pouze děti do 6 let. Ostatní slevy na vstupné do hradu jsou uplatněny v hlavní pokladně.
60
Graf 24: Otázka č. 18 Doporučení návštěvy SH Pernštejn Spíše ano 10%
Spíše ne 2%
Určitě ano 88%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
19. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? Tato otázka byla specifikována na kraje, v případě cizinců je uváděn pouze stát, který je graficky znázorněn v části sociodemografických údajů. Bylo dotázáno 141 domácích návštěvníků (78 %) a 39 zahraničních návštěvníků (22 %). Z domácích byl srovnatelný počet 40 respondentů (28 %) z kraje Vysočina, 41 respondentů (29 %) z Jihomoravského kraje, kde je situován také SH Pernštejn. Jedná se o sousední kraje. Graf 25: Otázka č. 19 Návštěvníci SH Pernštejn podle kraje (Česká republika) Vysočina Olomoucký Jihočeský Moravskoslezský Královéhradecký Pardubický Ústecký Praha Zlínský Jižní Čechy Celkem Středočeský
28% 9% 6% 6% 6% 5% 4% 3% 1% 1% 1% 1% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
20. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa?
61
Nejvíce dotázaných mělo vzdálenost v rozmezí 11–50 km (30 %) a dále 101–200 km (26 %). Výpočet průměrné vzdálenosti z místa trvalého bydliště návštěvníků SH Pernštejn (d): d = (0,02*5) + (0,30*30) + (0,15*75) + (0,26*150) + (0,08*300) + (0,02*600) + (0,07*1200) + (0,03*1800) + (0,07*2500) = 408,35 km. Průměrně ujede návštěvník SH Pernštejn 408,35 km z místa svého trvalého bydliště. Tabulka 10: Vzdálenost z místa bydliště na SH Pernštejn Počet kilometrů
Hodnota v %
Počet kilometrů
Hodnota v %
Do 10 km
2%
401–800 km
2%
11–50 km
30 %
1201–1600 km
7%
51–100 km
15 %
1601–2000 km
3%
101–200 km
26 %
2001–3000 km
7%
201–400 km
8%
3001–5000 km
0%
Zdroj: Vlastní marketingový výzkum
62
13 Atraktivita SH Pernštejn Atraktivita57 objektu je počítaná pomocí vzorce pro výpočet atraktivity turistické destinace (ATD). V tomto případě se jedná o výpočet atraktivity hradu Pernštejn. K výpočtu byly vyuţity dostupné statistiky návštěvnosti hradu a vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně četnosti návštěv na hradě. Vzorec58: ATD = d * n * f / 1000 d = průměrná vzdálenost místa bydliště od hradu n = průměrný počet návštěvníků za den f = průměrná četnost návštěvy hradu (představuje, jak často se na hrad návštěvníci vracejí) Výpočet: ATD = (408,35 * 779 * 2,4)/1000 = 763 d = 408,35 km podrobný výpočet uveden v kapitole 15 Vyhodnocení dotazníkového šetření na SH Pernštejn n = 779 návštěvníků/den podrobný výpočet: (∑ počtu návštěvníků květen-září/počet měsíců celkem) / průměrný počet dní za měsíc59: (125 412/5) / 27 = 929 (∑ počtu návštěvníků duben a říjen/počet měsíců celkem) / průměrný počet dní : (10 069/2) / 8 = 629 n = (929+629) / 2 = 779 f = 2,4 průměrná četnost návštěvy f = (0,52*1) + (0,19*2) + (0,08*3) + (0,21*6) = 2,4
57
VANÍČEK, J. Destinační management a marketing, spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Vzdělávací modul č. 3. S. 28 58 Bakalářská práce Kolínková, Alena: Profil návštěvníka hradu Špilberk, uloţeno na katedře cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, Jihlava 2009. 59 Tzn. dny v rámci otevírací doby hradu pro veřejnost
63
14 SWOT analýza SH Pernštejn SWOT analýza pomáhá danému objektu, coţ je v tomto případě hrad, odhalit vnitřní prostředí. Zkoumány jsou silné a slabé stránky, tedy analýza vnitřní situace objektu a rovněţ příleţitosti a hrozby, které zkoumají vnější prostředí. Silné stránky (Strengths) průměrně druhý nejnavštěvovanější objekt pod správou Národního památkového ústavu Brno základní trasa a čtyři výběrové trasy cizojazyčné prohlídky hradního paláce rezervace pro firemní akce kulturní akce v areálu hradu hradní nádvoří poskytující mnoţství atraktivit s moţností individuální návštěvy rekonstrukce hradní sýpky s moţností vyuţití pro kulturní akce či doprovodný program (např. během svátků) Slabé stránky (Weaknesses) hrad nemá vlastní internetové stránky špatná informovanost o rezervaci výběrových tras propagace objektu propagace kulturních akcí v hradním areálu chybí více cizojazyčných nápisů v areálu hradu s hlavními informacemi pro zahraniční návštěvníky Příleţitosti (Opportunities) prezentace hradu na internetu on-line rezervace prohlídek vytvoření propagačních letáků a prospektů na kulturní akce turistické inspirativní programy zaměřené na historické památky spojené s rozsáhlou historií rodu Pernštejnů
64
tematické prohlídky hradního paláce (např. dobové kostýmy pro průvodce, hudební doprovod během prohlídky, krátká divadelní představení seznamující s historií hradu) spolupráce s cestovními kancelářemi pro skupinové zájezdy Hrozby (Threats) potencionální
konkurence
představovaná
moderní
formou
dovolené
(adrenalinové sporty, nevšední záţitky, objevování neobjeveného) ekonomická krize, která můţe způsobit sníţení návštěvnosti zvýšení ceny pohonných hmot v důsledku ekonomické krize navýšení cen sluţeb (vstupné, stravovací sluţby)
65
15 Navrhované řešení zvýšení návštěvnosti objektu Cílem bakalářské práce je navrhnout řešení s výsledkem přispění ke zvýšení návštěvnosti SH Pernštejn. Navýšení atraktivity hradu můţe být spojeno s posílením návštěvnosti celého regionu, v němţ se hrad nachází. V této kapitole je vytvořen návrh na regionální podporu rozvoje cestovního ruchu (dále jen CR). Autorka podává řešení formou propracování destinačního managementu zaloţeného na spolupráci dvou krajů. Vytyčena je oblast Jihomoravského a Pardubického kraje. Inspirací a zdrojem některých údajů při vytváření navrhovaného projektu byl dokument Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007–2013 a Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy 2003–2007 (je stále v platnosti, byla zahájena aktualizace programu v kompetenci Destinační společnosti Východní Čechy s plánovaným termínem dokončení v červnu 2009). Navrhovaný projekt by mohl být zařazen k jiţ existujícím turistickým programům CR. Vytváření a zkvalitňování turistických produktů je předmětem obou programů, coţ je také uvedeno v Prioritě 2 Programu rozvoje CR Jihomoravského kraje a v Rozvojové prioritě 2 Programu rozvoje CR Východních Čech. Jednou ze slabých stránek Pardubického kraje, respektive turistického regionu Východní Čechy, je absence kvalitních obchodovatelných turistických produktů.
15.1 Projekt „Po stopách pánů z Pernštejna“ Hlavní cílem je vytvoření produktu CR, kterému by vévodila společná myšlenka propojení návštěvy jednotlivých kulturně-historických památek v příslušných dvou krajích s tématikou působení pernštejnského rodu. Jedná se o kulturně-poznávací formu CR60 koncipovanou formou inspirativního turistického programu. Trasa navrhovaného zájezdu je specifikována jak na rodinné sídlo rodu Pernštejnů, hrad Pernštejn, tak především na Východní Čechy, kde jsou situovány další objekty spojené s rodem pánů z Pernštejna. Program je zaměřen na konkrétní segment trhu získaný na základě vlastního dotazníkového šetření. Cílovým trhem pro specifický produkt CR se stávají návštěvníci, 60
Členění cestovního ruchu dle slovníku PÁSKOVÁ M. – ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. S. 89.
66
kteří se účastnili základní prohlídkové trasy nebo také absolvovali některou z výběrových tras. Potencionální návštěvníci chtějí získat ucelenou informaci o působení rodu pánů z Pernštejna. Jejich hlavním důvodem návštěvy v regionu je výlet a prioritou při výběru regionu kultura, především historická města a památky. Při plánování výletu (pobytu) preferují vyuţití ubytovacích sluţeb, tedy formu vícedenního výletu. 15.1.1 Tvorba produktu Produkt CR „Po stopách Pernštejnů“ je organizovaný jako inspirativní turistický program, vyznačující se konceptem tematického dvoudenního výletu zahrnujícího jedno přenocování ve vybrané ubytovací kapacitě. Připuštěna je rovněţ varianta zájezdu na tři dny v případě prodlouţeného víkendu (například v období Velikonoc či květnových svátků). Zájemci o daný program si také mohou vybrat pouze jednodenní výlet a spojit ho s podrobnější návštěvou daného města či oblasti, ve které se jimi vybraný objekt nachází. Jednodenní výlet je vhodný především pro variantu návštěvy města Litomyšl. Litomyšl je vzdálena od hradu Pernštejn, respektive od Bystřice nad Pernštejnem, která je v této práci výchozím bodem pro cestování z hradu Pernštejn, zhruba 40 km. Doprava je realizována individuálně kaţdým účastníkem.
67
15.1.2 Navrhovaný harmonogram turistického programu V následující tabulce je vypracovaný třídenní harmonogram, který je variabilní podle zvoleného počtu dní. Podrobné informace o jednotlivých atraktivitách jsou uvedeny v kapitole 5. Do programu je také vloţen fakultativní výlet do Toulovcových Maštalí. Tabulka 11: Harmonogram projektu "Po stopách pánů z Pernštejna" 1. den Lokalita Hrad Pernštejn (Nedvědice)
Program Návštěva hradu, pěší výlet na altánek Maria Laube, občerstvení v hradní restauraci, nákup suvenýrů na hradním nádvoří. Odjezd do Bystřice n. P. Moţnost vyuţít kulturní akce na hradě (Slavnosti pernštejnského panství, koncerty atd.)
Bystřice nad Pernštejnem
Oběd, prohlídka města (Muzeum, kostel Sv. Vavřince, náměstí T. G. Masaryka, socha T. G. Masaryka). Odjezd do Litomyšle.
Toulovcovy Maštale
Procházka po značených cestách.
Litomyšl
Příjezd do města, ubytování. V případě objednávky stravování v hotelu večeře, volný program. Moţnost návštěvy některého sportovního zařízení či kulturní akce podle programu ve městě v daném měsíci.
2. den Lokalita
Program
Litomyšl
Po snídani prohlídka města a zámeckého areálu (Smetanovo náměstí, Radniční věţ, Smetanův dům, Chrám Nalezení sv. Kříţe, Klášterní zahrady, Kostel Povýšení sv. Kříţe). Oběd ve městě, poté odjezd do Pardubic.
Pardubice
Prohlídka města a zámku. S variantou prodlouţeného víkendu nocleh v Pardubicích.
3. den Lokalita
Program
Kunětická Hora
Prohlídka hradu. Moţnost navštívit různá kulturní představení na hradě, šermířská vystoupení, ukázky sokolnictví atd. Viz aktuální program a přehled akcí pro aktuální sezónu.
Nabízená varianta
a) Pěší turistická trasa Pardubice - Kunětická Hora (asi 7 km) b) Plavba parníkem Arnošt z Pardubic do Kunětic, poté asi 3 km pěšky
Zdroj: Dílo autorky.
68
15.1.3 Plavba parníkem „Arnošt“ Jedná se o unikátní moţnost, jak se dostat z Pardubic na Kunětickou Horu. Parník pluje z Pardubic do Kunětic, poté se jde zhruba 3 km pěšky na hrad. Do Kunětic loď pluje kaţdou sobotu a neděli podle letního jízdního řádu pro rok 2009, ovšem je třeba sledovat aktuální rozpis pro kaţdý týden. Zahájení sezóny v roce 2009 připadlo na 19. 4. 2009. Nutná je předchozí rezervace. Provozovatelem sluţby je Pardubická plavební, a. s.61 15.1.4 Zajištění služeb cestovního ruchu Stravovací sluţby: Doporučena je Vinárna Rozhledna v Bystřici nad Pernštejnem, která se nachází na Masarykově náměstí. V létě nabízí posezení na letní terase, interiér disponuje kapacitou 28 míst. Parkování je moţné přímo před vinárnou. Ostatní stravovací zařízení v Bystřici nad Pernštejnem: Masarykovo náměstí: Bistro V pasáţi, Hotel Angela, Občerstvení Švestková Zhruba 5–10 min od centra: Penzion Hotelovka, Restaurace Club Ubytování v Litomyšli: Je moţno se ubytovat v Hotelu Dalibor, který je situován na Komenského náměstí. K dispozici jsou dvou či trojlůţkové pokoje se snídaní či polopenzí. Parkoviště je zajištěno přímo před hotelem. Adresa hotelu: Komenského náměstí 1053, Litomyšl Telefonický kontakt: 461 619 006, 461 619 007 Kulturní akce v Litomyšli: Volný čas či večerní program mohou vyplnit některé z mnoha kulturních akcí či návštěva galerie, muzea apod. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl – koná se kaţdoročně na přelomu června a července na zámku Mladá Smetanova Litomyšl 61
Jízdní řád a ceník dostupný z: http://www.lod.cz/
69
Toulovcovy prázdninové pátky – pohádková představení a folkové koncerty na Toulovcově náměstí, které se konají kaţdý pátek o prázdninách Kulturní zařízení v Litomyšli: Dům U Rytířů – Městská galerie Litomyšl, Muzeum antického sochařství a architektury, Portmoneum – Museum Josefa Váchala, Regionální muzeum v Litomyšli, Zámecké divadélko Ubytování v Pardubicích: Vybrán je Hotel Arnošt Garni. Hotel se nachází v centru Pardubic. Nabízí ubytování ve dvou, troj a čtyřlůţkových pokojích, moţnost podávání snídaní, ostatní stravování je individuální. Na pokoji je k dispozici vybavená kuchyňka. Parkovné je za poplatek v areálu hotelu. Adresa hotelu: Arnošta z Pardubic 676, Pardubice Telefonický kontakt: 466 054 211 15.1.5 Propagace produktu Existují rozlišné metody propagace, které se v souhrnu nazývají marketingová komunikace. Podstatou propagace je seznámit veřejnost s produktem cestovního ruchu, vyvolat zájem o daný produkt. Produkt by byl umístěn na internetových stránkách turistických portálů daného kraje či turistického regionu. Konkrétně se jedná se o turistický portál Jihomoravského kraje a portál turistického regionu Východní Čechy. V rámci hradu Pernštejn, který je v této práci chápán jako výchozí místo pro další výlety, by byly vyuţity také jednotlivé formy reklamy. Reklama je nepřímou formou komunikace. Ve fázi zavedení produktu na trh mohou být vyuţity tištěné reklamní prostředky, především prospekt, plakát a inzerát. Ty mohou být k dispozici na pokladně hradu Pernštejn, v turistických informačních centrech (v Bystřici nad Pernštejnem, v Litomyšli a Pardubicích, ale také v Poličce, která se nachází na trase Bystřice n. P. – Litomyšl). Plakáty mohou být vyvěšeny na frekventovaných místech (autobusové a vlakové nádraţí v destinaci, veřejná plakátovací plocha aj.).
70
15.1.6 Mapa oblasti Obrázek 6: Trasa Bystřice nad Pernštejnem – Litomyšl – Pardubice
Zdroj mapy: http://www.mapy.cz Zdroj obrázků: http://maps.google.cz, http://www.bystricenp.cz
71
16 Závěr Práce se zabývá vytvořením profilu návštěvníka hradu Pernštejn. Na základě toho bylo provedeno dotazníkové šetření mezi návštěvníky hradu, kteří se zúčastnili některé prohlídkové trasy. Celkem bylo osloveno 180 respondentů, z nichţ 22 % byli zahraniční návštěvníci a 78 % domácí návštěvníci. Ze zahraničních zemí převaţovali návštěvníci s trvalým bydlištěm ve Velké Británii (38 % ze všech zahraničních návštěvníků), následovali návštěvníci ze sousední Slovenské republiky a Rakouska, Francie, Holandska, Německa a Polska. Návštěvnost u těchto zemí se shodně pohybovala kolem 10 %. Profil návštěvníků byl zkoumán také z hlediska délky pobytu v regionu a u cizinců délky pobytu v České republice. Výsledkem je typologie návštěvníka, zda se jedná o jednodenního návštěvníka či turistu. Zjištěno bylo rovnoměrné rozdělení obou typů. Analyzována byla rovněţ poloha hradu v rámci turistického regionu Jiţní Morava. Z hlediska správního rozdělení je hrad Pernštejn situován na pomezí hranic dvou krajů, a to Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Z hlediska návštěvy dalších míst to byla právě Vysočina, která se stala cílem návštěvy pro 23 % dotázaných. Přestoţe měla být uváděna místa v regionu Jiţní Morava, ve vyhodnocení byl rovněţ graficky vyobrazen i region Vysočina vzhledem k tomu, ţe se umístil na druhé příčce po Jiţní Moravě. Jiţní Morava disponuje mnoţstvím přírodních zajímavostí i kulturně-historických památek. Lesy a krajina spolu s historickými městy a památkami jsou hlavními prioritami při výběru regionu Jiţní Morava. Hojně navštěvovanými místy kromě hradu Pernštejn byly mezi respondenty obce Doubravník a Předklášteří, které se nacházejí nedaleko hradu a je zde moţnost prohlídky kostela zaloţeného Pernštejny v Doubravníku a cisterciáckého kláštera Porta coeli v Předklášteří. Z hlediska dopravní dostupnosti se v regionu Jiţní Morava nachází dálnice, rychlostní komunikace a hlavní silnice (Praha–Brno–Břeclav, Brno–Mikulov, Znojmo– Mikulov–Břeclav), vysokorychlostní ţelezniční koridory a hustí síť regionálních ţelezničních tratí. Většina respondentů pouţila automobil jako dopravní prostředek pro cestování na hrad Pernštejn (74 %), ostatní druhy dopravních prostředků jsou jiţ méně
72
vyuţívány, druhý nejuţívanější byl vlak (11 %). V Nedvědici se nachází přímo vlaková zastávka, coţ vybízí k příjemnému výletu bez starosti o vozidlo a jeho řízení. Co se týče hradu Pernštejn jako takového, průměrná známka hodnocení celkové atraktivity objektu respondenty činila 1,40. Vypočtená atraktivita dle příslušného vzorce je 763. Díky tomu můţeme porovnávat atraktivitu jednotlivých hradů a zámků v České republice. Názorným příkladem je atraktivita zámku Telč, která je 246. Návštěvnost zámku Telč byla v práci srovnána s hradem Pernštejn. Celkový počet návštěvníků hradu Pernštejn převyšoval zámek Telč o 77 661 návštěvníků. Nabídka čtyř prohlídkových tras je návštěvníky hojně vyuţívána. Nejvíce je to trasa A, kde je návštěvníkům podán výklad o základních informacích týkajících se hradu. Z výběrových tras byla mezi dotazovanými nejvíce navštěvovaná trasa B (51 %). Hodnocení, jak jsou turisté informováni o moţnosti navštívit výběrové trasy, je rovnoměrné. Tedy zda jsou informováni dostatečně o výběrových trasách či si myslí, ţe návštěvníci obecně informováni nejsou nebo vůbec o této moţnosti nevědí. Nejvíce respondentů během dotazování odpovědělo, ţe hrad navštívili poprvé (52 %), z vícečetných návštěv převaţovali návštěvníci, kteří hrad navštívili jiţ vícekrát 21 % (tedy více neţ třikrát). Oblíbenost a vysokou návštěvnost objektu dokládají také statistiky v rámci porovnání všech objektů pod Národním památkovým ústavem, územní odborné pracoviště Brno. Hrad Pernštejn zaujímá druhou pozici. Hrad Pernštejn se podle autorčina názoru snaţí nalákat návštěvníky a udrţet stávající návštěvnost tím, ţe i nadále pořádá kulturní akce. V roce 2008 byla zrekonstruována budova bývalé hradní sýpky, kterou správa hradu hodlá vyuţívat pro kulturní a společenské účely a také pro výstavy. To se osvědčilo i v letošním roce 2009 na Velikonoce, kdy pro návštěvníky bylo připraveno velké mnoţství doprovodného programu v areálu hradu. Větší pozornost by měla být věnována propagaci objektu a cizojazyčným nápisům v areálu hradu. Obnoveny by měly být cizojazyčné texty pro cizince, které jsou ve špatném stavu, v některých textech dokonce jsou i vypadlé stránky. Cizinci se v textech špatně orientují, proto by bylo přínosné do textu vloţit obrázky místností v interiéru paláce. Je třeba však návštěvníky stimulovat a nabídnout jim nevšední záţitky, které mohou získat díky návštěvě historických objektů. Příkladem jak toho dosáhnout je navrhovaný
73
turistický program „Po stopách Pernštejnů“. Nejedná se o zájezd v pravém slova smyslu, ale spíše o inspiraci na výlet s nástinem ubytovacích a stravovacích sluţeb v dané oblasti. Cílem programu je nabádat k návštěvě dalších míst, v tomto případě vztahujících se k rodu pánů z Pernštejna a přiblíţit tak návštěvníkům dějiny tohoto mocného rodu, který by při návštěvě nejen hradu Pernštejna neměl být opomenut.
74
17 Soupis bibliografických citací Kniţní publikace: CIGÁNEK, E. Pernštýn a Nedvědice - otisk z „Průvodce po Ţďárských horách.“ Nové Město na Moravě: F. ŠAŠEK - Knihtiskárna, 1908. S. 40. DAVID, P. - SOUKUP, V. 444 historických měst a městeček České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2004. 224 s. ISBN 80–7011–741–9. DAVID, P. – SOUKUP, V. 888 hradů, zámků a tvrzí České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2002. 335 s. ISBN 80–7011–709–5. JURMAN, H. Bystřicko: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 2. vyd. Tišnov: SURSUM, 2000. 318 s. ISBN 80–55799–53–7. Kolektiv autorů: Pernštejn, středověký hrad na Moravě. 1. vyd. Brno: Památkový ústav v Brně, 1996. 71 s. ISBN 80–85032–51–1. KŘESŤAN, V. – VAŠÍČEK, M. Marketing. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomie a managementu, 2005. Skripta ORIEŠKA, J. Technika sluţeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. 244 s. ISBN 80–85970–27–9. PÁSKOVÁ M. – ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. RUX, J. – RUXOVÁ A. Příručka průvodce cestovního ruchu. Jihlava: Vyšší odborná škola Jihla. Obor Cestovní ruch, 2000. Skripta SEDLÁČEK, P. A KOL. Zprávy Státního památkového ústavu v Brně 4/2000. Brno: Státní památkový ústav v Brně, 2000. 174 s. ISSN 1213–2802 VOREL, P. Páni z Pernštejna: Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80–86182–24–X.
75
Z kraje od Pernštejna k Veveří: Pověsti a příběhy. Uspořádal Karel Fic. 2. vyd. Tišnov: BOREK, 1996. 82 s. Bakalářské práce: Kolínková, Alena: Profil návštěvníka hradu Špilberk. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu, 2009. 60 s. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Veselá, Hana: Profil návštěvníka zámku Telč. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu, 2009. 71 s. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org http://www.npu.cz http://www.czso.cz http://www.mapy.cz http://www.bilekarpaty.cz http://www.info.bystricenp.cz http://www.bystricenp.cz http://www.litomysl.cz http://www.nahrade.eu http://www.nedvedice.cz http://www.czecot.com http://www.lidova-architektura.cz http://monumnet.npu.cz http://www.Jizni-Morava.cz http://projekty.vychodni-cechy.info http://www.unesco-czech.cz http://www.kr-jihomoravsky.cz http://www.palava.ochranaprirody.cz
76
http://www.lod.cz http://www.kudyznudy.cz http://images.google.cz Ostatní zdroje: Informační broţura Mikroregion Bystřicko: Ubytování. Vydalo Město Bystřice nad Pernštejnem, 2008. Propagační leták Státní hrad Pernštejn, vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007–2013 (http:// www.kr-jihomoravsky.cz)
18 Přílohy Příloha A Dotazník – česká verze Příloha B Dotazník – anglická verze Příloha C Dotazník – německá verze Příloha D Mapa turistické oblasti Brno a okolí
77