Profil návštěvníka hradu Okoř

Profil návštěvníka hradu Okoř

Poděkování Ráda bych poděkovala panu RNDr. PaeDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za jeho ochotu, podporu a hlavně trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Dále bych poděkovala také starostovi obce Okoř, panu Petru Procházkovi, za umožnění provádění výzkumu na hradě Okoř a poskytnuté informace, a také pracovníkům hradu za ochotu a spolupráci. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat svému tatínkovi za podporu, pomoc s formulováním mých myšlenek a závěrečnou kontrolu správnosti mojí práce.

2

Profil návštěvníka hradu Okoř Bakalářská práce

Michaela Lubovská

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2012

3

4

Copyright © 2011 Michaela Lubovská

5

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

V Jihlavě dne 7. 5. 2012 ...................................................... Podpis

6

Abstrakt LUBOVSKÁ, Michaela: Profil návštěvníka hradu Okoř. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava.Vedoucí práce: RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 78 stran.

Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou obce a hradu Okoř a zmiňuje i některá města či vesnice v blízkém okolí (do 20km) a památky v nich. Tím se zabývá první, teoretická část. Druhá, experimentální část, se zabývá marketingovým výzkumem, kdy jsem vytvořila dotazník pro potřeby hradu Okoř. Jelikož je cílem této práce zjištění profilu typického návštěvníka hradu, dotazník obsahuje několik otázek ohledně osobních údajů. Většina otázek však byla zaměřena na hrad Okoř a návštěvníci mohli vyjádřit své pocity a názory, které mohou přinést hradu zlepšení. Konkrétní výsledky mi pomohly zjistit, proč návštěvníci přicestovali do obce, zda se v ní zdrží, kterých služeb zde využili, ale hlavně, zda se jim zde líbí, vrátí se a budou o hradu vyprávět. Součástí práce je i SWOT analýza a atraktivita turistické destinace. Zjištěné výsledky a z nich odvozené závěry by mohly sloužit správě hradu Okoř pro zvýšení návštěvnosti.

Klíčová slova: hrad Okoř, profil návštěvníka hradu, bakalářská práce, marketingový výzkum, vyhodnocení, okres Praha – západ, SWOT analýza, atraktivita turistické oblasti

7

Abstract LUBOVSKÁ, Michaela: The profile of castle visitor of Okoř. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc.. Level of professional qualification: Bachelor´s degree. Jihlava 2012. 78 pages.

This bachelor thesis deals with characteristic of village and castle Okoř and it mentions some towns or villages in near surroundings (till 20 km) and local sights. The first, teoretic part deals with this. The second one, experimental part, deals with marketing survey, when I made a questionnaire according to requirements of the castle. As the aim of this thesis is discovery of typical visitor´s profile of castle Okoř, the questionnaire also contains some questions about personal dates, but most of them was directed to castle Okoř and visitors could express their feelings and opinions, which can bring improvement for the castle. The concrete results helped me to survey, why visitors travelled to this village, if they stay there and what kind of services utilized there, but mainly, if they like this place, if they return there and if they will be speaking about the castle. The part of my thesis is also the SWOT analyze and atractivity of turistic destination. The surveyed results and conclusions derived from them could serve to administration of castle Okoř for rise of attendance.

Key words: castle Okoř, profile of visitor of castle Okoř, bachelor thesis, marketing survey, resulting, distrikt Prague – west, SWOT analyze, atractivity of turistic destination.

8

OBSAH ÚVOD

13

1 TEORETICKÁ ČÁST

14

1.1 Předpoklady CR v okolí

14

1.1.1 Kulturně-historické předpoklady CR

14

2.1.2 Přírodní předpoklady CR

20

1.2 Okoř

21

1.2.1 Obec Okoř

21

1.2.2 Historie hradu Okoř

23

1.2.3 Přehled majitelů hradu Okoř

26

1.2.4 Pověsti hradu Okoř

27

1.2.5 Otevírací doba a vstupné

28

1.2.6 Stravovací zařízení v obci

29

1.2.7 Ubytovací zařízení v obci

30

1.2.8 Jak do obce Okoř?

31

2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST

33

2.1 Metodika sběru primárních dat

33

2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření

34

2.3 Profil návštěvníka hradu Okoř

57

2.4 Vyhodnocení sběru dat pomocí metody prostého pozorování

58

2.5 Atraktivita hradu Okoř

58

2.6 SWOT analýza

60

2.7 Rady pro zvýšení návštěvnosti hradu

62

9

3 ZÁVĚR

65

4 PŘÍLOHY

67

5 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

72

10

Seznam ilustrací Obr. 1 Roztocký zámek

15

Obr. 2 Památník a muzeum Lidice

16

Obr. 3 Zoopark Zájezd

17

Obr. 4 Únětický pivovar

17

Obr. 5 Hornický skanzen Mayrau

18

Obr. 6 Zámek Kladno

19

Obr. 7 Přírodní park Okolí Okoře a Budče

20

Obr. 8 Obec Okoř

21

Obr. 9 Hrad Okoř

22

Obr. 10 Vystoupení na hradě

22

Obr. 11 Akce Bitva o hrad Okoř

23

Obr. 12 Podoba hradu (nejspíše 15. století)

24

Obr. 13 Hrad Okoř s rybníkem

24

Obr. 14 Hrad Okoř před zřícením věže

24

Obr. 15 Zřícenina hradu Okoř na kresbě Karla Hynka Máchy

25

Obr. 16 „Podhradí“ dnes

25

Obr. 17 Erb pánů z Martinic

26

Obr. 18 Bílá paní

27

Obr. 19 Family hotel Okoř

30

Obr. 20 Hrad Okoř (letecký pohled)

32

Seznam grafů Graf č. 1 Důvod k návštěvě obce Okoř

34

Graf č. 2 Jak se návštěvník dozvěděl o hradu Okoř

35

Graf č. 3 Důvod k návštěvě hradu Okoř

36

Graf č. 4 Četnost návštěv hradu

36

Graf č. 5 Podíl návštěv hradu v jednotlivých ročních obdobích

37

Graf č. 6 Typ prohlídky

38

Graf č. 7 Líbila se prohlídka

38

Graf č. 8 Spokojenost služeb

39

Graf č. 9 Srozumitelnost informací

40

11

Graf č. 10 Ochota a vstřícnost prodávajících vstupenky na hrad

40

Graf č. 11 Nabídka upomínkových předmětů

41

Graf č. 12 Čekací doba na prohlídku

42

Graf č. 13 Místo pro odpočinek

42

Graf č. 14 Odbornost a vstřícnost průvodkyně

43

Graf č. 15 Výše vstupného

44

Graf č. 16 Přístupnost hradu

44

Graf č. 17 Představení na hradě

45

Graf č. 18 Celkový dojem z atraktivity hradu

46

Graf č. 19 Celková spokojenost se službami

46

Graf č. 20 Doporučí návštěvník hrad Okoř svým známým?

47

Graf č. 21 Vrátí se návštěvník?

48

Graf č. 22 Návštěvnost restauračních zařízení v obci Okoř

49

Graf č. 23 Způsob dopravy do obce

50

Graf č. 24 S kým návštěvník cestuje

50

Graf č. 25 Organizace cesty

51

Graf č. 26 Délka pobytu v obci

51

Graf č. 27 Co se návštěvníkům nejvíce líbí v obci/na hradě Okoř

52

Graf č. 28 Připomínky a návrhy na zlepšení

53

Graf č. 29 Pohlaví

54

Graf č. 30 Věk

54

Graf č. 31 Nejvyšší dosažené vzdělání

55

Graf č. 32 Zaměstnání

55

Graf č. 33 Místo bydliště návštěvníka podle krajů

56

Graf č. 34 Místo bydliště návštěvníka –Praha x Středočeský kraj x ostatní kraje 56 Graf č. 35 Vzdálenost bydliště návštěvníka od obce Okoř

57

Tabulka č. 1 Vzdálenost bydliště od obce Okoř

59

Tabulka č. 2 Přehled otevřených dní za jednotlivé měsíce v roce 2011

59

Tabulka č. 3 Četnost návštěv hradu Okoř

60

12

ÚVOD Hrady a zámky v České republice jsou jedním z nejčastějších výletních cílů. Ročně je navštíví tisíce lidí, ať už Čechů nebo cizinců. Některé hrady jsou ozdobou naší země a všemožně hýčkány a opečovávány po generace. Ne všechny hrady však měly to štěstí a některé, podobně jako ten v mé práci, byly zanedbávány nebo ponechány svému osudu a teprve v posledních letech o ně lidé začali projevovat zájem. Jedná se především o historiky a různé kulturní instituce. Tyto hrady tak dostaly svou druhou šanci a nehrozí jim zánik ani jiný nepříjemný osud. Mohou předvést svou krásu, zapůsobit různými tajuplnými příběhy ze své historie i svou majestátností a odhalit architekturu, jež nás uchvacuje i po staletích. Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala „Profil návštěvníka hradu Okoř“, neboť moje rodina má v jeho blízkosti chatu, od dětství jsem tam trávila spoustu času a tak znám hrad velice dobře. Ve své práci uvádím stručnou charakteristiku oblasti, památky vyskytující se v blízkém okolí, praktické informace o obci a hradu Okoř. Vycházela jsem přitom ze svých vlastních zkušeností, rozhovorů s průvodkyní a pokladní hradu, různých článků na internetu, oficiálních i neoficiálních webových stránkách měst, informačních letáků a cedulí a samozřejmě tištěných zdrojů. Zjistila jsem, že hradem Okoř se zabývají pouze dvě knihy, přičemž jedna je z roku 1901 a díky tomu, že je psaná staročeštinou, je velmi těžká na čtení a snadno se v ní čtenář ztratí, ačkoli poskytuje celkem hodně informací o tom, jak hrad Okoř vypadal v čase autorovy návštěvy, tedy než byl ponechán svému osudu. Druhá kniha se zabývá více jeho historií než popisem, autor se však tolik vyžívá v propletenosti vztahů majitelů hradu mezi sebou nebo s historicky známými osobnostmi, že se též stává nepřehlednou. Našla jsem však i knihy, které se Okoři věnují pouze okrajově a které jsou přehledné. Hrad Okoř se objevuje i v knize, která se zabývá pověstmi Středočeského kraje, přičemž nesouhlasím se vším, co autor píše. Cílem mojí BP je zjištění profilu typického návštěvníka hradu a na základě nových poznatků přinést návrhy pro zvýšení jeho atraktivity a návštěvnosti. Tomu se zcela věnuji v praktické části, kde se nachází nejen moje poznatky, ale především názory návštěvníků hradu z roku 2011. Ráda bych touto cestou pomohla hradu Okoř a doufám, že se počet jeho návštěvníků bude postupně zvyšovat, aby se získaly prostředky na jeho další opravy. 13

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika území Středočeský kraj – okres Praha–západ Středočeský kraj je největším krajem v České republice svou velikostí, počtem obcí i obyvatel a zcela obklopuje hlavní město Prahu, kde má i své sídlo, čímž se liší od ostatních. Kraj má 12 okresů. [9, 10] Okres Praha-západ je se svou rozlohou 580,63 km² nejmenším okresem Středočeského kraje. Zahrnuje 79 obcí, z toho 9 měst, a hustota zalidnění byla k 26.3.2011 více než 200 obyvatel na 1 km². [11, 12] V kraji se nalézá několik významných památek, např. Lidice, Okoř nebo Středočeské muzeum v Roztockém zámku. Dále je zde 1 chráněná krajinná oblast, 7 přírodních památek, 2 národní přírodní památky a 3 přírodní parky .Krajem protékají řeky Vltava, Sázava a Berounka. [11,13]

1.2 Předpoklady CR v okolí obce Okoř 1.2.1 kulturně – historické předpoklady CR

Buštěhrad Buštěhrad se nachází 6 km od Okoře. K vidění je zde barokní zámek, v jehož areálu je i kostel Povýšení sv. Kříže. Z areálu bývalého hradu zbyly pouze fragmenty roztroušené v pozdější zástavbě. [28,29,31] Za prohlídku stojí také Stezka historií Buštěhradu, která vede po historicky zajímavých místech města a má celkem 25 zastavení. Začíná u autobusové zastávky, kde je možné zakoupit leták s plánem naučné stezky nebo brožuru. O víkendu je možné materiály zakoupit v Muzeu Oty Pavla u Rotta, které nabízí fotografie, dokumenty a předměty ze života slavného spisovatele. Muzeum je otevřené pouze o víkendech, ale je možné domluvit prohlídku i ve všední dny pro skupiny alespoň 10 lidí. Ve městě se nachází i známý útulek pro psy. [30, 32]

14

Roztoky Město Roztoky se nachází velmi blízko Prahy a asi 11 km od Okoře. Jeho rozloha je 844 hektarů a je tvořeno dvěma územími – Roztoky a Žalov. K 1.1.2011 zde žilo 7 669 obyvatel. [34, 72] K vidění je zde především Roztocký zámek z 15. století, již předtím na tomto místě existovala vodní věžová tvrz ze 13./14. století a opatský dům ze 13. století, ty však byly na konci 14. století zbourány a byl postaven palác, z nějž se dodnes zachoval arkýř gotického presbyteria s žebrovou klenbou, znakem a freskami evangelistů, bohužel silně poničenými. Od 18. století má zámek svou stálou podobu, ačkoli dlouho chátral. Ve 20. století prošel velkou rekonstrukcí po vzoru 18. století, byl zpřístupněn veřejnosti a dnes v něm sídlí Středočeské muzeum, které mělo ve své správě i hrad Okoř. V zámeckém parku jsou umístěny sochy Hedviky Zaorálkové, která z Roztok pochází. [35] Zámecký areál je od července 2011 opět v rekonstrukci, pro návštěvníky jsou však přístupné výstavní síně v bývalých hospodářských budovách a návštěvnické centrum. Otevírací doba je celoročně středa až neděle od 10:00 do 18:00. Vstupné je 50,- Kč pro dospělé, 30,- Kč pro žáky, studenty, důchodce a ZTP, rodiné vstupné stojí 130,- Kč a vstupné zdarma mají děti do šesti let, NPÚ, ICOM a novináři. [35] Středočeské muzeum nabízí stálou expozici Ateliér Zdenky Braunerové. Jedná se o českou malířku, grafičku, ilustrátorku a organizátorku uměleckého a kulturního dění žijící v letech 1858 – 1934. Výstava má navozovat atmosféru jejího ateliéru, který si sama navrhla a v němž se scházela spousta významných českých osobností české i evropské kulturní scény. Expozice je přístupná od dubna do října. Z důvodu rekonstrukce zámku byly od července 2011 pozastaveny tyto stále expozice: Historie a stavební vývoj zámku, Salon ve stylu Biedermeieru a Renesanční síň. Otevírací doba a výše vstupného jsou stejné jako u zbytku areálu, avšak ateliér je přístupný pouze od dubna do října. [36, 37]

15

Lidice Lidice se nacházejí necelých 7 km od Okoře, je tedy možné dostat se tam pěšky nebo autem. Z pražských Dejvic jezdí každých 20 minut autobusová linka Praha – Kladno a cesta trvá přibližně 20 minut.[72] Památník je otevřen celoročně od 9:00 do 17:00 hodin a vstupné činí 80,-Kč pro dospělé, 40,-Kč pro děti, studenty, důchodce, osoby ZTP apod. [39] Osud Lidic je známý z doby 2. světové války, kdy byla celá vesnice 10. června 1942 vypálena a srovnána se zemí, muži zabiti, ženy a děti poslány do koncentračních táborů, kde téměř všechny zemřely. Některé malé děti byly poněmčeny a převychovány. Stalo se tak kvůli pomstě za atentát na říšského protektora Heydricha, ačkoli s tím Lidice neměly nic společného (stačilo pouze najít záminku – neurčitý dopis). [38, 39, 40] Po válce se československá vláda rozhodla vybudovat nové Lidice nedaleko od těch původních, základní kámen byl položen roku 1947. 30.3.1962 byl areál Lidice prohlášen kulturní památkou. Po roce 1989 začal upadat v zapomnění, nedostával dotace od státu a nakonec musel být zrušen Růžový sad míru a přátelství, vybudovaný roku 1955. Památník Lidice byl 16.8.1995 prohlášen za národní kulturní památku. Je zde pomník dětským obětem, které zahynuly v koncentračním táboře v Chelmnu – 82 bronzových soch lidických dětí (dokončen roku 2000). [38, 39, 40] V areálu Lidic se nachází pomník, galerie a muzeum, kde jsou shromážděna fakta a dokumenty o lidické tragédy. Expozici doprovází promítání videodokumentu, který obsahuje historicky cenné záběry ničení Lidic. [38, 39]

Zákolany Obec Zákolany se nachází 13 km od Kladna a asi 6 km od Okoře. Žije zde téměř šest set obyvatel. Nachází se zde památné místo Budeč, zbytky hradiště spojené s památkou na knížete Václava. Jádro kostela sv. Petra a Pavla na Budči je nejstarší stojící budovou v České republice. Dále zde můžeme vidět kostel Narození Panny Marie z 10. století. Nachází se zde také rodný dům prezidenta Antonína Zápotockého. [41, 42, 43]

16

Zájezd Obec Zájezd se nachází 4,5 km od Okoře a 17 km od Prahy. Žije zde kolem 100 obyvatel. V této malé vesničce se nachází zoopark Zájezd o.p.s., který patří k nejmenším zoologickým zahradám v Česku. Expozice byla otevřena v roce 2010 a zahrnuje mnoho druhů chameleonů, malých druhů opic, želvy, ovce, kozy, lamy, karakaly, králíky, morčata, ptáky, velbloudy a další zvířata. Zoopark je přístupný každý den od května do září. Vstupné je dobrovolné. [44, 45, 46, 47, 48, 72]

Únětice Okolí obce bylo osídleno již v od roku 1900 před naším letopočtem, jak dokazují archeologické nálezy pohřebišť a bronzových předmětů po roku 1880. O Únětické kultuře jsou zmínky i v pozdějších letech a obec je historicky i kulturně jednou z nejstarších osad na území Čech. Roku 1648 byly stejně jako některé okolní obce vypáleny. [49, 50, 51]. Únětice se nacházejí 4 km od Prahy a 9,5 km od Okoře. K 1.1.2011 zde žilo 566 obyvatel. [50, 72] V obci se nachází také pivovar, první písemné zmínky o něm pocházejí z roku 1557, avšak základní pilíř ve sklepeních nese rok 1710, kdy byl nynější pivovar nejspíš založen. Výroba piva byla pozastavena během 2. světové války, v roce 1945 se na čtyři roky opět rozběhla. Roku 1949 byl pivovar vyvlastněn a přidán Smíchovskému pivovaru, který o malovýrobu neměl zájem a tak byl pivovar roku 1951 uzavřen. O 50 let později, 4. dubna 2011, se začalo s instalací nového zařízení, 15. května se zde uvařila 1. várka piva a 11. června 2011 byl pivovar znovu slavnostně otevřen. Únětické pivo (světlé i tmavé) je možné zakoupit čepované do vlastních nádob přímo v pivovaru, nebo v lahvích v krámku na návsi. Po dohodě je možná i prohlídka pivovaru. [49, 51]

17

Mlýny na Únětickém potoce Trojanův mlýn byl založen již ve 12. století a dlouho se v něm mlelo obilí. Je určitě nejzachovalejší. V minulém století zde byl natáčen seriál Byli jednou dva písaři. [52,53] Tůmův mlýn byl postaven roku 1730 a původně nesl jméno Zadní mlýn, neboť ho založili Jiří a Filip Trojanovi, kterým nestačil jejich první mlýn. Po roce 1800 koupil mlýn Josef Tůma a po něm nese jméno dodnes. Mlýn vyhořel a byl přestavěn na obytné stavení a Tůma založil nadaci ve prospěch nemajetných suchdolských dětí. Po 2. světové válce musela být stavba stržena a dnes je již velice zarostlá bujnou přírodou a lze kolem projít bez povšimnutí. Odkazuje na něj však cedule. [52, 53] Spálený mlýn byl postaven na konci 18. století, ale fungoval pouze několik měsíců, pak třikrát vyhořel – dvakrát z nezjištěných příčin a jednou po úderu blesku, a tak byl přestavěn na obytný dům. Nachází se u Roztockého Háje. [52, 53] Starý roztocký mlýn, též zvaný Malý, byl postaven kolem roku 1700 mezi prvními stavbami v Roztokách. Několikrát měnil majitele, několik let zde strávila i Zdenka Braunerová. V roce 1981 byl mlýn přidán pod správu Středočeského muzea, zrenovován a upraven pro jeho potřeby. [52, 53]

Hornický skanzen Mayrau Tento skanzen se nachází v obci Vinařice u Kladna na místě, kde původně stál uhelný důl Mayrau. Skanzen byl veřejnosti otevřen 19. srpna 1994 ještě před uzavřením dolu, v expozici zůstal zachován stav, jako by odtud dělníci odešli teprve včera. Zůstaly zde veškeré stroje a návštěvníci si mohou prohlédnout všechny prostory a představit veškerou práci, která zde byla vykonávána. Prohlídka zahrnuje trasu, kterou dělník za celý den absolvoval, prochází tedy cechovnou, řetízkovými

šatnami,

koupelemi,

lampovnou,

známkovnou a jámovými budovami. Průvodci jsou bývalí horníci. V roce 2002 zde vznikla galerie Mayrau, kde jsou k vidění sochy českých sochařů, konají se zde workshopy a výstavy na různá témata.

18

Otevřeno je zde denně od 9:00 do 17:00 v dubnu až říjnu, od 9:00 do 15:00 v listopadu až březnu a prohlídka trvá asi dvě hodiny. Vstupné je 40,-Kč pro dospělé, 20,-Kč pro děti, studenty a seniory a 10,-Kč pro děti předškolního věku. [54, 55, 56, 57, 58]

Kladno Kladno vzniklo nejspíše na počátku 14. století a stojí asi 25 km od Prahy a 13 km od Okoře. K vidění je zde zámek ze 16. století vystavěný z původní tvrze. V kapli sv. Vavřince se pořádají mše a svatební obřady, v budově sídlí také Zámecká galerie města a pobočka Městské knihovny Kladno.

V zámecké

zahradě

se

nachází medvědárium. [59, 60, 61, 72] Dále je zde novorenesanční radnice, budova arciděkanství a několik kostelů – Nanebevzetí Panny Marie, sv. Václava, Narození sv. Jana Křtitele či sv. Mikuláše, kaple sv. Floriána, bývalá židovská synagoga, za zmínku určitě stojí i Poldihaus – dům pro hosty s jednotným a funkčním zařízením, který je řazen mezi nejcennější památky Kladna, dále Bachrovna, budova reálného gymnázia nebo okresní dům. [59, 61] Nachází se zde též několik kulturních a sportovních zařízení. [59] . Kralupy nad Vltavou Toto město ležící po obou březích řeky Vltavy asi 20 km od Prahy a 14 km od Okoře má relativně malou rozlohu a velké množství lesů, skal a vodních ploch. Žije zde asi 18 tisíc obyvatel. [62,65, 72] Nachází se zde několik kostelů – kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava z 19. století, původně gotický středověký kostel sv. Jakuba staršího s prvky baroka, klasicismu a novorenesance a kostel Narození sv. Jana Křtitele. [62, 63, 64, 65] V městě se nachází koupaliště a několik sportovišť.

19

1.2.2 přírodní předpoklady Přírodní park Okolí Okoře Roku 1997 byl kolem obce Okoř Okresním úřadem Praha západ zřízen přírodní park Okolí Okoře, který zahrnuje 4 obce – Okoř, Libochovičky, Číčovice a Svrkyni. Jeho účel je prostý – zachování trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu a také urbanizace pro stabilizaci života a hospodaření v obcích zapadajících pod přírodní park. Jde o zachování rázu krajiny s významnými přírodními, estetickými i kulturně historickými hodnotami. [24] V minulosti zde bylo množství políček, pastvin, sadů a minimum lesních porostů, dnes je zde více ploch pokrytých lesy, půda se obdělává pouze na větších lánech a většina sadů zanikla nebo zpustla. Můžeme zde nalézt potoční luh, stepní trávníky, společenstva skalek a rybníky, které jsou spolu s rákosinami hnízdištěm mnoha druhů ptáků, jiných živočichů a rostlin. Díky zásahu člověka zde rostou i nepůvodní rostliny jako dub červený, borovice černá a hlavně akát a křídlatka japonská, které jsou díky své agresivitě a schopnosti rychlého šíření

nebezpečné

pro

původní

druhy.

Přírodním parkem protéká Zákolanský potok. [23, 24, 25] Přírodní park Okolí Okoře je jedinečným krajinotvorným prvkem, významným útočištěm původních druhů rostlin i živočichů a je nedílnou součástí regionálního systému ekologické stability. [21, 23, 24, 25, 72, 79] V roce 2011 byl vyhlášen nový přírodní park Okolí Okoře a Budče. K původním obcím se tak připojily Zákolany, Dřetovice, Koleč, Blevice, Slatina, Olovnice, Zeměchy, Otvovice, Holubice-Kozinec a Debrno. Park nijak neomezuje běžný život obyvatel obcí, cestovní ruch a dokonce ani stavbu domů, omezuje pouze stavění průmyslových továren, hal a rozsáhlých parkovišť. [21, 23, 24, 25, 72, 79]

20

Kovárské stráně Oblast Kovárské stráně byla roku 1987 vyhlášena přírodní památkou z důvodu ochrany teplomilných rostlin. Nachází se poblíž obce Zákolany po pravé straně Zákolanského potoka. Je přístupná po neznačených cestách nebo po červené trase, která protíná celou tuto přírodní památku. [66, 67, 68]

Roztocký háj – Tiché údolí V Tichém údolí se nacházejí tři památné stromy – buk lesní (červený) o výšce 31 m a obvodu 3,86 m, platan javorolistý o výšce 32 m obvodu kmene 4,10 m a vzácný jinan dvoulaločný o výšce 30 m a obvodu kmene 3,67 m. [69, 70, 71, 72, 73]

1.3 Okoř

1.3.1 Obec Okoř Obec Okoř se nachází nedaleko hlavního města v okrese Praha-západ, leží v nadmořské výšce 275 m.n.m. a její celková plocha je 213 hektarů, z toho téměř tři čtvrtiny zabírá orná půda a jednu desetinu lesy. [14, 17, 19, 20] V obci žije natrvalo 106 obyvatel (k březnu 2012), počet však roste, neboť k trvalému pobytu se zde přihlašují i někteří majitelé rekreačních zařízení z přilehlých chatových osad Colorado, Rafanda nebo Višňovka. [77] V obci se nenachází žádné zdravotnické zařízení, policie, pošta, škola, obchod, dokonce zde

chybí

i

kanalizace,

vodovod a plynovod, přesto má Okoř a žití v ní své kouzlo. [14, 17, 19, 20, 81]

21

Poblíž hradu se nachází tzv. Brána jednoho srdce, nazývaná též Brána Matky Země nebo Brána do jiného světa. Jedná se o kruh z kamenů, který byl vystavěn v roce 2010 skupinou lidí, kteří věří, že přišli na zem s „Plánem“, kterým je vytvoření „Brány Míru“. Také má být připomínkou proroctví kněžny Libuše o „městě velikém, jehož sláva se bude hvězd dotýkati“. Pokud prý někdo vstoupí do této brány od východu, stane se součástí „Kruhu srdcí“. Občas ke kamennému kruhu chodí skupina lidí v kápích a tancují tam. [78] Nejstarší památkou obce Okoř je však

hrad.

Ten

je

mimořádný

především díky faktu, že není vystavěn na kopci, ale v údolí mezi poli na malé skalce a pod úrovní okolních vrchů, což je v České republice výjimka. Tato poloha je velmi nevýhodná při obraně, proto musel v pozdější době projít stavebními úpravami na zajištění obranyschopnosti, přičemž mu pomáhal rozlehlý rybník. Nyní se rybník nachází při vjezdu do obce, tedy asi 400 m od hradu, a nedosahuje takových rozměrů jako kdysi. [14, 15, 16, 17, 18] Prohlídka hradu bývá někdy obohacena

o

doprovodný program, např. vystoupení skupiny historického

šermu.

Konají

se

tu

celodenní

programy, kdy hrad „ožije“ šermíři, šlechtici, šlechtičnami a kupci s historickými suvenýry či medovinou a je možno shlédnout různá představení jako šerm, tanec a dokonce i mučení. [14, 15, 81] Na hradě Okoři se konají svatební obřady, je tam pro tento účel speciální oddací místnost. [14] Další historicky doloženou stavbou je dvorec na návsi s klenutou bránou, kde dnes bydlí známý hudební český skladatel. V obci bydlí i několik dalších populárních osobností. [81]

22

Na louce pod hradem, jež je vysušeným dnem bývalého rybníka se nachází fotbalové hřiště, konají se zde různé historické jarmarky, vystoupení, koncerty a festivaly – z nichž nejznámější je „Okoř se šťávou“. Během hezkých dní je především pro děti otevřena malá pouť, kde je kolotoč se zvířátky, miniaquazorbing, houpačky, skákací hrad a střelnice. [14, 16, 20, 81] Dříve se zde každoročně konala velká „Bitva o hrad Okoř“, kdy po celý den byl na hradě bohatý program s různými historickými představeními, soutěžemi pro děti, stánky se suvenýry a občerstvením a odpoledne vše vyvrcholilo na louce pod hradem ohromnou bitvou, ve které vždy účinkovalo velké množství osob. Nakonec „hrad“ pravidelně lehl popelem. [81]

1.3.2 Historie hradu Okoř Podle dostupných zdrojů nechal hrad vystavit bohatý měšťan Starého města pražského František Rokycanský před rokem 1359, ale už ve 13. století stála na jeho místě tvrz s hlubokou studnou a mimořádnou kaplí, o jejíž výstavbě ani majiteli však neexistují žádné zmínky. František Rokycanský tedy pouze provedl rozsáhlé přestavby a přeměnil tvrz na hrad, který patřil k nejvýstavnějším v celé zemi a mohl se rovnat šlechtickým či panovnickým sídlům. Stará kaple se stala součástí mohutné obytné věže v čele hradu. Poblíž se nacházela dvě výstavná palácová křídla, vše doplňovala parkánová zeď a malé předhradí. Rod Rokycanských přišel o Okoř kolem roku 1390 z neznámých důvodů, poté se na hradě vystřídalo několik majitelů, kteří po sobě nezanechali žádné výrazné stopy. Za husitských válek byl hrad bez boje uchvácen husity a značně jimi poničen. Roku 1421 byl obsazen Pražany. Zdejším hejtmanem se stal Václav Carda z Petrovic. Od roku 1472 vlastnili hrad páni z Donína, kteří významně změnili jeho podobu. Zlepšili obytné prostory, postavili nové vnější opevnění se dvěma okrouhlými baštami, rozšířili podhradí, tudíž tam mohli přesunout provozní a hospodářské budovy, založili pivovar a zabezpečili protější výšiny za potokem mohutnou předsunutou baštou s širokým

23

příkopem vytesaným do skály. Ke zvýšení obranyschopnosti Okoře využili i rybníku, jenž

jej

obklopoval

ze

tří

stran.

V bývalém předhradí vznikl refektář a studniční

věž.

V této

době

byly

postaveny další dvě hradní brány – první vedle dodnes zachované bašty při vstupu do hradu, na které ještě koncem 18 století byl zřetelný znak pánů z Donína (jelení parohy a čeřen) s letopočtem 1494, později se však brána zřítila. Roku 1518 Jan z Donína prodal Okoř Hynkovi Bořitovi z Martinic. Za doby vlastnictví tohoto významného českého rodu prošel hrad renesančními úpravami. Posledním Martinicem byl Jaroslav Bořita, který byl známým horlivým katolíkem českého stavovského povstání. Během třicetileté války byl hrad Okoř, podobně

jako

spousta

jiných,

velice

zpustošen. Po bitvě na Bílé hoře se hradu opět ujal Jaroslav Bořita z Martinic, ale před svojí smrtí roku 1649 ho odkázal jezuitské koleji u Sv. Klimenta. Jezuité od 70. let 17. století začali s opravami škod po válce a poté hrad barokně upravovali. Roku 1675 byla kaple znovu vysvěcena prelátem Tomášem Pěšinou z Černorodu. Na začátku 18. století byl hrad konečně opravený a pohodlně obyvatelný a Jezuité tam mohli jezdit na prázdniny. Hrad byl za jejich držení velmi dobře udržován a začal prospívat. To se však změnilo poté, co Josef

II.

nechal jezuitský řád zrušit a zabavil veškerý jeho majetek. Správa hradu byla převedena na Studijní nadační fond v Tuchoměřicích, který se o něj však vůbec nestaral. Hrad Okoř byl tak ponechán svému osudu a začal chátrat. Roku 1787 se v hradní kapli přestaly

24

konat bohoslužby z důvodu havarijního stavu budovy, roku 1800 se dokonce zřítila klenba věže. Pustý objekt začal sloužit jako levný zdroj stavebního materiálu místním obyvatelům. Tehdejší tamní statkář dokonce rozkázal strhnout střechy a rozprodal materiál. V 19. století, v době romantismu, hrad Okoř navštívilo mnoho romantických umělců, mezi nimi i Karel Hynek Mácha. Malebná zřícenina hradu Okoř se jim stala inspirací a díky své působivé siluetě se stala jedním z nejčastěji zobrazovaných hradů. Rozpadají se Okoř znamenala pro své majitele stále větší přítěž, neboť drolící se stěny ohrožovaly vesnické domy v podhradí. To trvalo celé jedno století. Koncem 19. století byla na hradě nouzová obydlí pro chudinu. [1, 2, 3, 5, 6, 14, 20] Na začátku 20. století se hrad Okoř stal majetkem státu a díky Klubu českých turistů se situace obrátila k lepšímu. Na Okoři začaly probíhat nejnutnější opravy a zabezpečovací práce. To měl na starosti architekt E. Sochor. Později správu hradu dostalo na starost Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy a začalo s intenzivním archeologickým výzkumem a nákladnou restaurací objektu. Částečně byly obnoveny i místnosti paláce při jižní stěně. [2, 14, 20] Roku 1990 se správa hradu dostala pod zastupitelstvo hlavního města Prahy, ale pak o převedení majetku do vlastnictví požádala obec Okoř. Stalo se tak roku 1994. Hrad opět ožil záchranými pracemi i lidmi, začalo se zde pravidelně provázet a koncertovat. Ožilo i „podhradí“, kde se otevřela restaurace a později infocentrum. [14, 78, 79, 81] V současnosti

hrad

patří

k významným

památkám pražského regionu a ročně jej navštíví tisíce turistů. Bohužel záchranné práce již

nepokračují,

hrad

se

pouze

udržuje

v současném stavu, což je velká škoda, neboť již nyní je třetina hradu nepřístupná a muselo

25

být zrušeno pořádání svatebních obřadů v kapli pod věží. Žádná větší oprava však zatím naplánovaná není. [78, 81]

1.3.3 Přehled majitelů hradu Okoř [2] 1282 – 1356 Jan z Okoře 1356 – 1380 František Rokycanský 1380 – 1390 Jan starší Rokycanský 1391 – 1414 majitelé neznámí 1414 – 1416 Mikuláš z Prahy a Egrberku 1416

Jindřich Lefl z Lažan a Bechyně

1416 – 1421 Ludvík apatykář z Prahy, zvaný též Lojsa, syn Angela z Florencie 1421 – 1428 V. Carda z Petrovic 1428 – 1433 Jan, syn Ludvíka apatykáře, se ženou Dorotou, dcerou Mikuláše z Egrberku 1433 – 1460 Dorota, dcera Mikuláše z Prahy a Ergberku (1455 manžel Bořivoj) 1460 – 1472 Bořivoj ml. z Lochovic 1472 – 1500 Bořivoj z Donína 1500 – 1518 Jan z Donína 1518 – 1523 Hynek Bořita z Martinic, nejvyšší maršál královského dvora, nejvyšší sudí a místopurkrabí, hejtman Slanského kraje. 1523 – 1536 Volf a Jan, syn Jiříkův 1536 – 1551 Volf 1551 – 1590 Jan, syn Volfův 1590 – 1595 Anna z Vartenberka, manželka Janova

26

1595 – 1597 Jiřík Bořita z Martinic 1597 – 1649 Jaroslav Bořita z Martinic na Smečně, nejvyšší pražský purkrabí 1649 – 1773 jezuitská kolej u sv. Klimenta na Praze 1 1773 – 1920 Studijní nadační fond království českého v Tuchoměřicích 1920 – 1967 Klub českých turistů 1967 – 1990 Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy 1990 – 1994 zastupitelstvo hlavního města Prahy 1994 – dnes

obec Okoř

1.3.4 Pověsti hradu Okoř

Pověst o krásné Juliáně z Okoře – Bílé paní [4, 7, 8] Říká se, že jedním z majitelů byl i Sukorád, který měl překrásnou jedinou dceru Juliánu. Otec ji chtěl výhodně provdat, ona však o tom nechtěla ani slyšet a raději se celé dny proháněla po okolí na svém koni. Jednoho dne jela kolem mlýna a zamilovala se do mlynářova syna Vávry. I začala se s ním potají scházet. Po nějaké době to hradnímu pánovi nedalo a snažil se zjistit, proč se Juliána vrací ze svých projížděk vždy v dobré náladě a nechal ji sledovat. Sluhu velmi udivilo, když uviděl Juliánu zastavit nedaleko hradu a uvnitř mlýna objímat a hubičkovat mlynáře Vávru. I běžel rychle oznámit, co zjistil. Když se to hradní pán dozvěděl, velice se rozhněval. Jakmile se Juliána vrátila domů, uhodil na ni, že to musí skončiti a že do věže ji dá zavříti. Juliána plakala a prosila otce, ale ten ve svém vzteku neviděl, neslyšel. Zavřel ji do věže a nechal hlídat stráží. Pouze její chůva jí tam mohla nosit jídlo a chvilku si s ní popovídat.

27

Mladý Vávra nejdřív nechápal, proč už za ním Juliána nejezdí, avšak brzy se po vsi rozkřiklo, co se stalo. Vávra se rozhodl Juliánu zachránit a přemluvil chůvu, aby jí předala jeho vzkaz a lano. V noci o půlnoci se pak vydal pod věžní okno, kde čekal, až Juliána spustí lano, po kterém vyšplhal nahoru, vyrval mříže a snesl Juliánu dolů. Za hradbami již na ně čekali dva rychlí koně, na nichž odcválali pryč. Pár minut po jejich odjezdu byl celý hrad vzburcován. Když se hradní pán dozvěděl, že jeho dcera uprchla s mlynářem, rychle se oblékl a sám vyrazil v čele družiny, aby mladý pár dostihl. Stalo se tak v lese poblíž Tuchoměřic. Zamilovaní již zvolnili tempo a zastavili k přestávce, netušíc, že mají v patách celý jízdní oddíl. Když otec uviděl svou dceru v objetí obyčejného mlynáře, rozezlil se ještě více. Juliána se mu snažila vysvětlit, že se mají rádi, ale neposlouchal ji. Pozvedl svůj meč a rozmáchl se k mlynářovi. Juliána se však před svého milovaného postavila a meč jejího otce ji na místě usmrtil. Vávra chtěl pomstít svou milou, ale druhá rána srazila i jeho. Když se hradní pán podíval na své dílo, zachvátilo ho zoufalství. Nechápal, jak mohl něco takového udělat a plakal pro svou jedinou dceru. Na hrad se vrátil úplně zničený. Říká se, že ho každou noc strašil duch jeho mrtvé dcery, který obcházel hradby v bílých šatech. Rytíř Sukorád se vzdal hradu a odebral se do světa jako poustevník a konec svého života strávil v modlitbách za svoji dceru a za odpuštění hříchu, kterého se dopustil.

Pověst o založení hradu [4] Pověst praví, že místo daroval kníže Přemysl svému služebníku Okrsovi, který ho o pozemek požádal, když se vraceli z návštěvy Budče na Vyšehrad. Cestou přijeli na „přívrší mezi velkými stráněmi postavené“. Okrsovi se místo velice zalíbilo a chtěl si tu postavit opevněný hrad. Kníže mu dal svolení a brzy tam byl vystaven opevněný hrad, který dostal jméno podle svého majitele – Okrs, později přejmenovaný na odvozeninu Okoř. Na tuto pověst navazuje další, že Okrsův syn Mnohoslav měl za dceru krásnou a proradnou Šárku, která v době dívčí války nastrojila past na knížete Ctirada. V obou případech jde jen o pověst, kterou si vymyslel Václav Hájek z Libočan, neboť ačkoliv je hrad velmi starý, v dobách českých pověstí ještě zdaleka neexistoval.

28

1.3.5 Otevírací doba a vstupné Hrad Okoř je přístupný od dubna do listopadu v pěkných dnech. Za nepříznivého počasí, jako je např. déšť, silný vítr, sníh nebo náledí se na hradě neprovádí. Otevírací doba je vždy od 10:00 do 16:30, přičemž poslední prohlídka je v 16:00. Od 11:45 do 12:30 je polední pauza. V dubnu, květnu, říjnu a listopadu se provádí pouze o víkendech a prohlídku je možné si objednat i telefonicky. V červnu, červenci, srpnu a září je hrad přístupný každý den v týdnu mimo pondělí. Ve dnech, kdy není velká návštěvnost, je možno absolvovat prohlídku hradu bez průvodce, avšak v hlavní sezóně je to z praktických důvodů nemožné. Vstupné bez průvodce je 45,-Kč na osobu bez rozdílu, během představení na hradě se k základnímu vstupnému připočítává 25,-Kč (platí i pro děti do šesti let). [14, 78] Základní vstupné: Dospělí

65,- Kč

Studenti, důchodci

45,- Kč

Děti

40,- Kč

Děti do 6 let

zdarma

Rodinné vstupné (2+2)

170,- Kč

1.3.6 Stravovací zařízení v obci Přímo pod hradem se nachází restaurant Dělová Bašta, který nabízí plnohodnotná jídla, nicméně trochu dražší. Přesto díky své poloze (má společnou zeď s hradem a kdysi bylo toto místo součástí hradu) nemá o zákazníky nouzi. Bohužel odtud není výhled na hrad. O pár metrů dál se nachází pěkná rodinná cukrárna, vybudovaná z garáže jednoho rodinného domu. Nabízí zmrzlinu, zákusky, nápoje, kávu a nádherný výhled na hrad. Zejména v létě láká mnoho turistů.

29

Kousek od náměstí po cestě do místních osad, která je o cca 50 m vedle rovnoběžná s cestou z parkoviště na hrad, se nachází občerstvení Ella. Jde o klasický dřevěný stánek s posezením, které je z poloviny zastřešené. V odkryté části zahrady se nachází houpačky a pískoviště s hračkami pro děti. Nabízí studené i teplé nápoje, rychlé občerstvení (párek v rohlíku, klobásy), drobné občerstvení a zmrzlinu. Je velmi oblíbené místními i chataři, v sezóně je však přeplněné turisty. I odtud je výhled na hrad. Na parkovišti se nachází další občerstvení. Nabízí posezení uvnitř i venku, rychlé občerstvení, polévky, některá teplá jídla a nápoje. Výhled na hrad není možný kvůli vysokým stromům, ačkoli z parkoviště na něj vidět je. [81] Při vjezdu do obce směrem od Noutonic nebo Statenic kousek za rybníkem sídlí Family Hotel Okoř, který nabízí kromě plnohodnotných jídel a nápojů také ubytování . Jedná se o luxusnější záležitost, často se tu konají oslavy svateb (s obřadem přímo na hradě). Má vlastní malé parkoviště. Není odtud výhled na hrad. [26, 27]

1.3.7 Ubytovací zařízení v obci Jediné ubytovací zařízení v obci je Family Hotel Okoř, jedná se o dražší zařízení a jedna noc stojí 1 600,-Kč/noc/1 osoba, 2 osoby zaplatí za 1 noc 1 800,-Kč. [26, 27] Další možností je soukromé parkoviště camping vozidel u Dolského mlýna, které však nemá charakter autokempu. Je zde k dispozici přípojka 220V, voda, gril a ostraha (kamerový systém). K pronájmu jsou jednotlivá stání i celé parkoviště. Nachází se hned za hradním parkovištěm. [81] Během festivalů k ubytování slouží louka pod hradem, kde si návštěvníci mohou rozložit stany nebo spát pod širým nebem. [81]

30

1.3.8. Jak do obce Okoř? Do obce Okoř je možné se dostat několika způsoby.

Osobním automobilem Nejpohodlnější je asi vlastním autem, další velmi oblíbený dopravní prostředek je kolo (řidiči automobilů musí být tedy hodně opatrní, neboť cesta do obce se vlní a je úzká). Pokud návštěvníci zvolí cestu automobilem, mají několik možností. Nejjednodušší cesta z Prahy je asi po dálnici R7, kde se odbočí na šestém kilometru a do obce se přijede přes Číčovice, ale lze jet i přes Suchdol, Statenice – Černý Vůl a Lichoceves nebo přes Roztoky a Noutonice. Z Kladna lze jet přes Buštěhrad. [73, 81]

Autobusem Do obce se dá dostat také autobusem a to linkou č. 350 ze zastávky Dejvická, která jezdí na náměstí několikrát denně. Pouze je třeba si dát pozor, zda autobus nekončí svou jízdu předčasně v Noutonicích (v lepším případě) nebo ve Velkých Přílepech. Jízda trvá přibližně hodinu. [74, 75]

Vlakem Železniční dopravou je možné dojet do Noutonic přímo z pražského Masarykova nádraží. Cesta trvá zhruba hodinu. Odtud je nutno dojít do Okoře pěšky, jde pouze o 2 až 3 km. Z vlaku lze vystoupit také v dalších blízkých obcí, cesta pěšky je pak ale delší. [74, 75]

Na kole Obcí prochází také několik cyklistických stezek, např. Praha – Kladno, Praha – Zákolany a Budeč. Během pěkných dní tuto možnost využívá velké množství cyklistů. [73, 81]

31

Pěšky Pro náročnější turisty je možné zdolat trasu Praha – Okoř pěšky. Jedná se o 13 až 20 km dle zvolené cesty. Z Prahy se dá dojít od Suchdola nebo Roztok po modré turistické značce nebo z Dejvic do Horoměřic po zelené a odtud po červené turistické značce. Při procházce lesem mezi Horoměřicemi a Tuchoměřicemi je možné navštívit pomník krásné Juliány, kterou zde podle pověsti zabil vlastní otec a pán z Okoře, rytíř Sukorád. Velmi dobře značená je stezka Okoř – Zákolany, která většinou vede podle Zákolanského potoka, vytékajícího z okořského rybníka a posléze ústícího v Kralupech do Vltavy. Po návštěvě obce a hradu jde o pěknou procházku převážně lesem. [14, 73, 81]

Orientace v obci V obci pak není vůbec těžké hrad najít. Je totiž vidět téměř odevšad. Cestou od Zákolan či lesní cestou z Noutonic se prochází kolem hradní zdi, cestou od Prahy je vidět zdálky a to platí i ve směru od Čičovic či Libochoviček. Z parkoviště ukazuje směr k hradu šipka. Toto je ta známá „cesta jako žádná ze sta, roubená je stromama“, která vede kolem okořské louky, jež je dnem bývalého obranného rybníka. Většině lidí však nepřipadá ničím výjimečná. [81]

32

2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 2.1 Metodika sběru primárních dat K tomu, abych mohla dostát cíle své bakalářské práce, tedy získání profilu návštěvníka hradu Okoř a také vypracování doporučení pro zvýšení návštěvnosti hradu, bylo nutné provést marketingové šetření. K výzkumu jsem použila dvě metody . První metodou bylo prosté sledování a zapisování poznámek. Tuto metodu hodnotím příznivě z toho důvodu, že jsem měla možnost získat přehled o sestavě návštěvníků, ale na druhou stranu jsem o nich nezískala žádné bližší informace. Druhou a hlavní metodou byl dotazníkový průzkum prováděný v období od května do října 2011 mezi návštěvníky hradu Okoř. Dotazník byl připraven ve dvou jazycích – českém a anglickém. Osloveno bylo mnoho respondentů, ať už mnou, nebo mým „zástupcem“. Odpovědí jsem dostala pouze 198 v češtině a v anglickém provedení bohužel pouze 2, tudíž zde ani neuvádím anglickou kopii dotazníku a započítala jsem tyto odpovědi do vyhodnocení dotazníku českého. Dotazování probíhalo dvěma způsoby. Jednak jsem zanechala mnoho kopií na pokladně hradu, kde si je návštěvník mohl dobrovolně vzít a vyplnit, pomáhaly mi i některé pokladní a průvodkyně, které mým jménem žádaly návštěvníky o vyplnění. Druhým způsobem byl můj osobní kontakt s návštěvníky, kdy jsem se jich ptala a sama odpovědi zapisovala. Dotazník se skládá ze dvou částí, první část se zabývá hradem Okoř a druhá část se zabývá profilovými otázkami návštěvníka hradu. První část má 16 otázek, z toho 7 uzavřených otázek s výběrem z několika možností, jejichž počet se různě lišil, 7 polouzavřených otázek s výběrem z několika možností a možností přidat svou vlastní odpověď. Zcela otevřené otázky byly pouze dvě a návštěvníci zde měli prostor k vyjádření svého vlastního názoru. Jedna otázka byla v podobě tabulky s bodovým hodnocením, dotazovaní tak mohli u několika položek hodnotit svou spokojenost jako ve škole od jedné do pěti nebo zatržením možnosti „nemohu posoudit“. Druhá část obsahuje pouze 5 osobních otázek o návštěvníkovi, z toho všechny uzavřené kromě poslední otevřené otázky, která se ptá na místo bydliště a vzdálenost bydliště od Okoře.

33

2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření Tato část je věnována vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce a nachází se v přílohách (příloha č. 1). Nejdřív je zde napsaná otázka, pod ní se nachází graf, který je výsledkem vyhodnocených dat a ukazuje procenta jednotlivých odpovědí, přičemž v případě, kdy odpověď nebyla zaškrtnuta ani jedním návštěvníkem, se tato odpověď v grafu nevyskytuje z důvodu přehlednosti grafu. Výjimka je u otázky č. 8, kdy jsem použila jiné grafy – nejdříve na celkové znázornění odpovědí a poté na každý úsek otázky zvlášť opět koláčový graf.

1. část – hrad Okoř 1) Co Vás vedlo k návštěvě obce? Více jak polovina (zhruba 2/3) návštěvníků přijelo do obce za účelem navštívit hrad, nezanedbatelných je téměř 20 procent u návštěvy příbuzných či známých. Pouze zanedbatelné procento přijíždí do obce kvůli dovolené, zastaví zde cestou jinam nebo je zde kvůli jiné akci – festival, svatba. Nelze zapomenout ani na místní, jimž patří pět procent návštěvníků, což je na takovou malou obec velké procento. Z grafu je jasně vidět, že do obce návštěvníky opravdu láká hlavně hrad. Skvěle! Co Vás vedlo k návštěvě obce? návštěva příbuzných/známých dovolená/prázdniny

63,2%

návštěva kulturní akce pouze projíždím návštěva hradu

2,6% 5,3% 2,6%

2,6% 5,3%

jiné - svatba

18,4%

jiné - místní

Graf č.1 Důvod k návštěvě obce

34

2) Jak jste se dozvěděl/a o tomto hradu O hradu Okoři se lidé dozvídají zajímavými cestami – 40 procent jej zná z písničky „Na hradě Okoři“! Dalších 35 procent si myslí, že o hradu ví odjakživa, jsou místní nebo mají chatu v jedné z přilehlých rekreačních chatových osad. Přes pět procent jej zná díky každoročně opakovanému festivalu na louce pod hradem. Opravdu zajímavé je, že v dnešní moderní době existuje pouze 11 procent lidí, kteří se o Okoři dozvěděli na internetu nebo z knihy či brožury (8 procent z internetu a 3 procenta z knihy nebo brožury), a že o něm nikdo neslyšel v TV nebo radiu, i když není se co divit – zprávy o hradu se v médiích objevují pouze v době festivalu „Okoř se šťávou“. Jak jste se dozvěděl/a o hradu Okoř?

internet

42,1%

kniha, brožura od známého 10,6% 7,9%

7,9%

jinak - zná ho odjakživa jinak - festival

13,1% 7,9%

jinak - místní/chata jinak - z historie

2,6%

2,6%

z písničky

5,3%

jinak - už neví

Graf č.2 Jak se návštěvník dozvěděl o hradu Okoř

3) Co Vás vedlo k jeho návštěvě Téměř polovina návštěvníků se rozhodla navštívit hrad protože mají rádi historii a staré hrady, téměř 30 procent přivedla na hrad zvědavost (nejspíš kvůli zjištění, zda je písnička pravdivá), pouze šestina si výlet opakovala a zanedbatelné procento přijelo na doporučení někoho jiného.

35

Co Vás vedlo k návštěvě hradu? zvědavost 7,9%

2,0% vlastní zkušenost 29,1% doporučení mám rád/a historii, líbí se mi staré hrady

42,2%

jiné - výlet 3,0%

15,8% jiné - byl po cestě

Graf č. 3 Co návštěvníka vedlo k návštěvě hradu

4) Po kolikáté navštěvujete hrad? Polovina návštěvníků navštívila hrad poprvé, jedná se o velmi drtivé číslo vzhledem k tomu, že hrad funguje již 17 let. Přes 35 procent návštěvníků přijelo nejméně podruhé a spíše poněkolikáté. Pravidelně však přijíždí kolem 13 procent všech návštěvníků, což je škoda, protože pravidelní návštěvníci by mohli pomoci zvýšení návštěvnosti

Po kolikáté navštěvujete hrad?

13,1% 21,1%

poprvé podruhé již poněkolikáté 50,0%

15,8%

Graf č.4 Četnost návštěv hradu

36

pravidelně každý rok

5) V kterém ročním období sem zpravidla zavítáte? Zhruba 2/3 návštěvníků zavítají na hrad v létě, třetina na jaře a desetina na podzim, procento v zimních měsících je více než zanedbatelné. Někteří lidé však přijíždí jak na jaře, tak i v létě, příp. na podzim (v dotazníku mi spousta lidí zaškrtla více možností). Tento výsledek nijak nepřekvapí, neboť nejhezčí je Okoř na jaře, ale kvůli deštům může být hrad uzavřen, léto naopak nabízí spoustu slunečných dní a hezkého počasí a okolní příroda ještě úplně neztrácí svou krásu. Naopak zima je pro výlet na hrad velmi nevhodná – pro častou nepřízeň počasí hrad není zpřístupněn. V kterém ročním období sem zpravidla zavítáte?

8,8%

2,2%

31,1%

jaro léto podzim zima

57,9%

Graf č.5 Podíl návštěv hradu v jednotlivých ročních období

6) Zúčastnili jste se prohlídky Prohlídka s průvodcem či bez něj vychází téměř na půl, více prohlídek je však s průvodcem. Vychází to z jednoduchého faktu – v létě je mnohem více návštěvníků, pokladna je od brány vzdálena asi 30 metrů a nelze vpouštět každého nového příchozího jednotlivě. Proto se v létě v každou hodinu konají prohlídky s průvodcem – avšak uvnitř hradu už se každý, kdo si nechce vyslechnout výklad, může pohybovat podle svého, samozřejmě, mimo zakázané či zamčené prostory, a musí opustit hrad se skupinou s níž přišel. Na jaře, pokud není mnoho návštěvníků jako například o víkendech, lze navštívit hrad bez průvodce.

37

Dříve se na hradě konala spousta představení, v současnosti jich ubývá, jak ukazuje i výsledek dotazníků – pouze pět procent se účastnilo představení během prohlídky nebo představení bez prohlídky hradu.

Zúčastníli jste se prohlídky:

5,3% s průvodcem bez průvodce 52,6%

42,1%

s představením/během akce

Graf č.6 Typ prohlídky

7) Líbila se Vám prohlídka? Velice pozitivní je zjištění, že 4/5 lidí, kteří si hrad prohlédli byli spokojeni s prohlídkou hradu, necelá jedna pětina si tím nebyla jistá a nelíbila se pouze velice zanedbatelnému množství lidí. Líbila se Vám prohlídka?

18,4%

2,6%

ano nevím ne

79,0%

Graf č. 7 Líbila se prohlídka?

38

8) Jak jste byl/a spokojen/a se službami Na grafu s celkovým přehledem jednotlivých služeb hradu je vidět, že jde především o pozitivní hodnocení, ačkoli někde se objevuje hodnocení „4 – nic moc“ až nad deseti procenty. Spokojenost se službami 70 60 50 40 30 20

1 - výborné

2 - dobré

3 - průměrné

4 - nic moc

5 - hrozné

celková spokojenost se službami

celkový dojem z atraktivity

představení na hradě

přístupnost hrdu

výše vstupného

průvodce (odbornost, vstřícnost, apod.)

místo pro odpočinek

čekací doba na prohlídku

nabídka upomínkových předmětů

prodej vstupenek (ochota, vstřícnost)

0

srozumitelnost informací

10

Nemohu posoudit

Graf č.8 Spokojenost se službami

Srozumitelnost informací Co se srozumitelnosti informací týče, přes šedesát procent návštěvníků byla spokojená, avšak dalších třicet procent považuje srozumitelnost informací pouze za průměrnou. Jsou i tací, kterým připadaly informace nesrozumitelné nebo zmatené, jak se vyjádřili v otevřené otázce č. 17.

39

Srozumitelnost informací

32,6% 33,4%

1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 4 - nic moc

2,1% 2,6%

Nemohu posoudit 29,3%

Graf č.9 Srozumitelnost informací

Prodej vstupenek (ochota, vstřícnost) Celé tři čtvrtiny návštěvníků byly spokojeny s ochotnou a vstřícností prodávajících vstupenek na hrad, což je dobrý výsledek, ale možná by stálo za to zamyslet se nad tím, proč celá jedna pětina hodnotila negativně – 8 procent u známky 4 je přeci jen trochu moc. Prodej vstupenek (ochota, vstřícnost)

23,2% 1 - výborné 11,0%

2 - dobré 3 - průměrné 4 - nic moc

55,8%

7,4%

Nemohu posoudit

2,6%

Graf č.10 Ochota a vstřícnost prodávajících vstupenky na hrad

40

Nabídka upomínkových předmětů Vzhledem k velikosti hradu není nabídka příliš velká, přesto dokáže uspokojit. Zakoupit se zde dají různé magnetky, pohledy a další upomínkové předměty – vše s motivy hradu nebo obce Okoř. Kolem 80 procent spokojených zákazníků s upomínkovými předměty je velice uspokojivé zjištění. 12 procent si myslí, že nabídka je ucházející, ale mohla by být lepší a sedm procent není spokojeno. Nabídka upomínkových předmětů

43,7% 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 2,1% 3,2% 4,2%

4 - nic moc 34,7%

5 - hrozné Nemohu posoudit

12,1%

Graf č.11 Nabídka upomínkových předmětů

Čekací doba na prohlídku Téměř ¾ zákazníků hodnotí čekací dobu na prohlídku dobře. Aby ne, když buď jdou dovnitř ihned nebo čekají chvilku a pokud jim zrovna skupina „uteče“, mohou si dát něco dobrého ve vedlejší cukrárně Pod hradem nebo v restauraci Dělová Bašta. Výhoda je, že vstupenka se nekupuje na určitou hodinu, ale na ten den, tudíž každý může jít v čas, který mu zrovna vyhovuje. A pokud se rozhodne před prohlídkou občerstvit, nemusí se stresovat, že další prohlídku nestihne (nesmí se jednat o poslední prohlídku). Předpokládám, že téměř deset procent návštěvníků, kteří zaškrtli možnost „nemohu posoudit“, bylo na prohlídce bez průvodce a byli tedy do hradu vpuštěni ihned nebo měli to štěstí, že přišli pár minut před prohlídkou.

41

Čekací doba na prohlídku

35,3%

1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 4 - nic moc

35,8% 6,8%

12,6% 9,0%

5 - hrozné Nemohu posoudit

0,5%

Graf č.12 Čekací doba na prohlídku

Místo pro odpočinek Místa pro odpočinek přímo pod hradem opravdu moc není, ale vzhledem k prostorám by to ani nebylo možné. Návštěvníci si mohou odpočinout na dvorku před pokladnou, kde jsou tři stoly s lavicemi a nápojový automat, v cukrárně Pod hradem, v restauraci Dělová bašta nebo si sednout na skálu, na níž stojí hrad. U brány hradu je pouze jedna malá lavička. Dalšími místy k odpočinku jsou zbývající stravovací zařízení a louka. Dle grafu jsou tři pětiny návštěvníků více méně spokojeny s místem pro odpočinek, jedna pětina není úplně spokojena a pouze jedna desetina je nespokojena. Místo pro odpočinek

30%

1 - výborné 2 - dobré 3 -průměrné 4 - nic moc 33%

22%

5 - hrozné Nemohu posoudit

3%

4%

8%

Graf č.13 Místo pro odpočinek

42

Průvodce (odbornost, vstřícnost, ap) Dvě pětiny návštěvníků neměly šanci práci průvodce posoudit, zbylé tři pětiny hodnotily poměrně vyrovnaně – třetina z nich výborně, další třetina ani dobře, ani špatně a zbylá třetina nebyla spokojena, celkově tedy žádná sláva, je zde spousta prostoru pro zlepšování Průvodce (odbornost, vstřícnost, apod)

22,1% 37,4%

1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné

12,1%

4 - nic moc 5 - hrozné

4,7%

9,5%

Nemohu posoudit

14,2%

. Graf č.14 Odbornost a vstřícnost průvodce

Výše vstupného Ačkoliv výše vstupného není oproti jiným hradům nijak vysoká, pouze polovina návštěvníků byla velice spokojená s výší vstupného a dalších 45 procent s ním víceméně souhlasí. Necelým 4 procentům se zdá cena nepřiměřená, naštěstí má cena v podstatě 95% úspěch. Cena se rozhodně nemůže snižovat, neboť ani takto po odečtení všech nákladů spojených s provozem hradu a jeho zpřístupnění veřejnosti nezbývá dostatek financí na rekonstrukci hradu, která by byla zapotřebí.

43

Výše vstupného

23% 22%

1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné

3% 2%

4 - nic moc 5 - hrozné

50%

Graf č.15 Výše vstupného

Přístupnost hradu Přístupnost hradu je hodnocena kladně – kolem 90 %! Cesta od parkoviště či autobusu k hradu je cca 300 metrů a vede po rovině a je zasypaná kamínky, což vytváří horší podmínky pro cyklisty a kočárky, ale i tak jde o velice dobře přístupný hrad. Je přístupný všem věkovým kategoriím i svátečním turistům, neboť zde není žádný namáhavý výšlap (ano, za bránou hradu se musí do kopce, takže po obkroužení hradu se nakonec vyjde o max. 10 metrů výše). Šest procent hodnotí průměrně a necelá čtyři procenta nepřístupně. Přístupnost hradu

62%

1 - výborné 2 - dobré 28%

3 - průměrné 4 - nic moc

4%

6%

Graf č.16 Přístupnost hradu

44

Představení na hradě Vystoupení na hradě je hodnoceno kladně – jedna čtvrtina je velice dobré hodnocení, když se vezme v úvahu, že přes šedesát procent návštěvníků nemělo šanci zúčastnit se prohlídky s představením. Deset procent s hodnocením dvě beru jako pozitivní, zbývá totiž pouze šest procent s hodnocením 3 a podle celkového vyhodnocení dotazníku soudím, že takto hodnotili představení ti, kteří na něm nebyli, nezajímalo je nebo se jednalo o typ lidí, kterým se neustále něco nelíbí. Nikdo nehodnotil úplně špatně, je tedy vidět, že představení mají veliký úspěch a měla by být na hradě častěji. Představení na hradě 61,1% 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 24,2% 5,8%

Nemohu posoudit

8,9%

Graf č.17 Představení na hradě

Celkový dojem z atraktivity hradu Celková atraktivita je pro turistickou památku velice důležitá, pro téměř 30 procent návštěvníků je Okoř přitažlivá a pro další dvě třetiny také. Deset procent hodnotí atraktivitu průměrně a 4 procent podprůměrně. Nikdo nehodnotil jako úplně špatně, což je velice pozitivní zpráva.

45

Celkový dojem z atraktivity hradu 8,9%

4,2% 1 - výborné 27,9% 2 - dobré 3 - průměrné 4 - nic moc

59,0%

Graf č.18 Celkový dojem z atraktivity hradu

Celková spokojenost se službami Stejně důležitá je též spokojenost se službami, jež hrad Okoř nabízí. Přes osmdesát procent spokojených zákazníků mluví za vše. Dalších patnáct procent považuje služby za průměrné a opět nikdo nehodnotí negativně. Je tu sice prostor pro zlepšování (ostatně, to je vždy), ale není to nezbytně nutné. Velmi dobře! Celková spokojenost se službami

15%

2%

40%

1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 4 - nic moc

43%

Graf č.19 Celková spokojenost se službami

46

9) Doporučíte návštěvu hradu svým známým? Přes polovinu návštěvníků doporučí hrad svým známým a dalších 30 procent nejspíše také. Doporučení přitom je nejlepší reklama. Třináct procent zákazníků si není jisto a pouze necelá tři procenta spíš nedoporučí. Určitě by se to dalo změnit tak, aby bylo hodnocení pouze v kladné polovině, přesto výsledek není vůbec špatný. Doporučíte návštěvu hradu svým známým?

52,6%

určitě ano 31,6%

spíše ano nevím spíše ne

2,6%

13,2%

Graf č.20 Doporučí zákazník hrad Okoř svým známým?

10) Chtěl/a byste se sem někdy vrátit? Více jak tři třetiny návštěvníků by se chtěly na hrad Okoř vrátit a dalších třicet ještě neví. Necelá tři procenta se vrátit nechtějí. Nízké číslo, ale nebezpečné, obzvláště když je zde 30 procent návštěvníků, kteří by k nim mohly přiklonit. Mělo by se zkusit přilákat návštěvníky znovu a přesvědčit je, že opakovaná návštěva nebyla chyba.

47

Chtěl/a byste se sem někdy vrátit?

2,6%

31,6% ano nevím ne 65,8%

Graf č.21 Vrátí se návštěvník?

11) Navštívil/a jste nebo hodláte využít některé restaurační zařízení v obci Okoř? Návštěva zařízení poskytujících občerstvení je celkem vyrovnaná, avšak nejvíce navštěvovaná je bezpochyby cukrárna Pod hradem a není nic lepšího než si dát kávu, ledovou limonádu se zákuskem a být jen pár metrů od hradu, jehož obrazem se můžete těšit během občerstvování. Šestnáct procent pro restaurant Dělová Bašta nepřekvapí, neboť ačkoli je přímo pod hradem, má vyšší ceny, a v létě lidé na výletech utrácejí víc za zmrzliny, nápoje a rychlé levné občerstvení. Dalších 16 procent získává občerstvení Ella, které je také velmi oblíbené a v hlavní sezóně stále nabité, ale mimo cestu z parkoviště a nenachází se přímo pod hradem. Nižší návštěvnost má Family Hotel Okoř. Deset procent však není tak hrozné, uvážíme-li, že se nachází za rohem mimo cestu od autobusu i parkoviště na hrad. Nejmenší návštěvnost má občerstvení na parkovišti, což je pochopitelné hned z několika důvodů. Za prvé kromě návštěvníků parkoviště si ho moc lidí nevšimne, ačkoliv u hlavní cesty je směrovka, a za druhé při příjezdu je většinou na občerstvení moc brzy a při odjezdu už pozdě – občerstvení přímo u hradu přeci jenom láká více. Deset procent návštěvníků, kteří uvedli, že vyzkoušeli všechna uvedená občerstvení, patří z větší částí mezi místní, chataře nebo jejich známé.

48

Navštívil/a jste nebo hodláte využít některé restaurační zařízení v obci Okoř? 31,6%

restaurant Dělová Bašta cukrárna Pod hradem občerstvení Ella

15,8%

15,8%

Family Hotel Okoř jiné - občerstvení na parkovišti jiné - ještě se rozhodnu jiné - všechny

7,9% 10,5% 10,5%

ne

2,6% 5,3%

Graf č.22 Návštěvnost restauračních zařízení v obci Okoř

12) Jak jste se do obce Okoř dopravil/a? Ačkoliv je to neuvěřitelné, doba už je taková a více jak polovina návštěvníků přijíždí svým automobilem. Parkoviště je veliké, dobře značené a cesta k hradu přímá. Přesto je třeba počítat s tím, že pokud se na hradě či na louce pod ním koná nějaká akce, místa k zaparkování nejsou a vjezd do obce kromě hlavní silnice, která vede po jejím okraji, je zakázán Jedna pětina patří autobusu, který je nejpohodlnějším způsobem při dopravy z Prahy a další pětina patří cyklistům, kterých je opravdu hojně a v hlavní sezóně se jejich kola povalují všude možně po obci. Kombinaci vlaku a autobusu nikdo nepočítá, zatímco doprava do okolních vesnic a poté výlet pěšky na Okoř úplně odepsaný není.

49

Jak jste se do obce Okoř dopravil/a?

2,6%

18,4%

vlakem do jedné z okolních obcí a dále pěšky

23,7%

autobus automobil na kole 55,3%

Graf č.23 Způsob dopravy do obce

13) S kým cestujete? Nejvíce lidí, dvě pětiny, cestuje s přáteli, jedna třetina s partnerem a jedna čtvrtina s rodinou. To ukazuje i na to, že každý si cestu naplánoval se svými blízkými a nikdo nepřijel v organizované skupině.

S kým cestujete?

42,1%

s rodinou s přáteli s partnerem sám/sama 29,0% 26,3% 2,6%

Graf č.24 S kým návštěvník cestuje

50

14) Kdo organizoval Vaši cestu? Více jak čtyři pětiny si organizují výlet na Okoř sami a deset procent uvádí známé či rodinu. Dvě a půl procenta pro školní výlet jsou důležitá, neboť přeci jen se už jedná o organizovanou skupinu. Nikomu však výlet neorganizuje CK/CA nebo jiná podobná instituce. U takovéto památky to neudiví, přesto by organizované výlety, především ve dnech nízké návštěvnosti, např. na jaře a na podzim, mohly přispět k rozvoji hradu. Kdo organizoval Vaši cestu?

86,90%

individuálně jinak - škola jinak - známí/rodina

10,50%

2,60%

Graf č.25 Organizace cesty

15) Jak dlouho se zdržíte v obci? Téměř tři čtvrtiny návštěvníků se v obci zdrží pouhý den. Ti, co se zdrží 2 – 3 dny přenocují ve svém vlastním stanu během festivalu (5,2 %) nebo jsou ubytovaní u svých příbuzných / známých (13,2). Ti, co se zdrží více dní jsou místní a chataři. Jak dlouho se zdržíte v obci? 5,3%

5,3%

18,4%

pouze jeden den 2-3 dny 3-7 dní déle než týden

71,0%

Graf č.26 Délka pobytu v obci

51

16) Co se Vám nejvíce líbí v obci/na hradu Okoř? Dle následujícího grafu je zřejmé, že nejvíce se lidem líbí hrad, v těsném závěsu je klid v obci, nádherná příroda a cukrárna. Velká škoda, že 16 procent návštěvníků nechalo pole pro odpověď prázdné. Velké procento má i osada Colorado, ačkoliv si myslím, že tak hodnotili především chataři, jejich známí a možná místní, i když je pravda, že se jedná o krásnou osadu, kde se koná spousta především sportovních akcí. Tato osada si leros připomene 75. výročí založení. Další odpovědi jsou již dílem několika jednotlivců, jsou to však položky stejně důležité, neboť ukazují na věci, které běžně nikoho nenapadnou (např. husy v obci). Co se Vám nejvíce líbí v obci/na hradě Okoř? hrad 15,5%

1,4%

písnička "Na hradě Okoři"

12,2% 2,4%

příroda aquazorbing

14,6% 16,0%

klid a pohoda obecní úřad husy v obci osada Colorado

9,9%

4,8% 11,2%

10,7%

cukrárna

1,4%

je maličká neodpověděli

Graf č.27 Co se návštěvníkům nejvíce líbí v obci/na hradě Okoř

52

17) Máte nějaké připomínky k obci/hradu Okoř nebo nápady zlepšení či služby, které byste zde uvítal/a? Z grafu je zřejmé, že třetina návštěvníků nemá žádné připomínky, ani by nepřidávala žádnou službu navíc a další jedna třetina bohužel neodpověděla, to si však lze vykládat i tak, že nic víc není třeba. Ačkoli v otázce č. 8 spokojenost s místem k odpočinku a podle grafu č. 13 se zdálo, že jsou lidé více méně spokojeni, přesto by 13% návštěvníků uvítalo více odpočinkových míst. Velká pozornost by se měla věnovat i položkám, které dosáhly méně procent, ale jako připomínky mi přijdou závažné, např. že se 1. nádvoří neuklízí a je velmi zaneřáděno nebo že tištěný průvodce nebyl moc přehledný. Pět procent návštěvníků by si přálo, aby se mohli podívat do všech částí hradu, to však bohužel nejde kvůli nedostatku peněz na rekonstrukci a tudíž některá místa musela být z bezpečnostních důvodů uzavřena. Máte nějaké připomínky k obci/hradu Okoř nebo nápady na zlepšení či služby, které byste zde uvítal/a? 13,3%

více odpočinkových míst

4,7%

5,3%

tištěný průvodce je zvláštní/zmatený ne/nic více festivalů 34,0%

1. nádvoří v okolí podia velmi znečištěno - uklízet!! neodpovědělo

32,0%

4,2%

aby člověk mohl kamkoli bez omezení

6,4%

Graf č.28 Připomínky a návrhy k hradu/obci Okoř

53

2. část – údaje o návštěníkovi 18) Pohlaví Návštěvnost mužů a žen je téměř ve stejném procentu, avšak o maličko převažují muži. Pohlaví

48,9%

žena muž

51,1%

Graf č.29 Pohlaví návštěvníků

19) Věk Co se věku týče, nejčastěji hrad navštěvují mladí lidé ve věku od 16 do 35 let – dohromady mají přes padesát procent všech účastníků. Další následují lidé ve věku 45 – 59 let, o další příčky se dělí lidé od 36 do 45 let a starší 60 let. Věk

10,5%

7,9% do 15 let

18,5%

16 - 25 let 26,3%

26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 59 let

10,5%

60 a více let 26,3%

Graf č.30 Věk návštěvníka

54

20) Nejvyšší dosažené vzdělání Jako nejvyšší dosažené vzdělání uvádí přes čtyřicet procent vysokoškolské, třicet procent střední odborné s maturitou. O polovinu méně je návštěvníků s výučním listem a pouze osm procent základní vzdělání. Nejvyšší dosažené vzdělání

7,9%

15,8% základní střední odborné s vyučením střední odborné s maturitou vyšší odborné

31,6%

vysokoškolské

42,1% 2,6%

Graf č.31 Nejvyšší dosažené vzdělání návštěvníka

21) Povolání Nejčastěji jsou v pracovním poměru zařazeni zaměstnanci s odbornou prací se 31 procenty, o dvě procenta méně mají žáci a studenti, dále jsou to s téměř jedenácti procenty podnikatelé a důchodci. Osm procent mají zaměstnanci v administrativě, pět procent manuálně pracujících, a nejméně je žen v domácnosti či na mateřské dovolené. Nezaměstnaný nebyl žádný návštěvník. Povolání

5,3%

žák/student

31,6%

zaměstnanec - manuální práce zaměstnanec - odborná práce zaměstnanec - administrativa

29,0%

podnikatel/živnostník žena v domácnosti

7,9%

duchůdce 2,6%

10,5%

2,6%

na mateřské dovolené

10,5%

Graf č.32 Zaměstnání návštěvníka 55

22) Místo bydliště Co se krajů týče, tak jedna třetina náleží Praze, třetina Středočeskému kraji a třetina ostatním krajům, jak můžeme vidět v grafu č.33. Pokud vezmeme v úvahu všechny jednotlivé okresy, jak je tomu v grafu č.32, každý okres je zastoupen pouze malých procentem návštěvníků. Místo bydliště - okres

2% 4%

4% 5% 3%

3%

6%

Praha

1%

Praha - západ Kladno

8%

Vsetín Karviná

31%

Brno Havlíčkův Brod Brno - venkov Rokycany

33%

Plzeň mimo ČR

Graf č.32 Místo bydliště – okres

Místo bydliště - Praha x Středočeský kraj x ostatní kraje

31,10%

35,50%

Praha Středočeský kraj ostatní

33,40%

Graf č.33 Místo bydliště – Praha x Středočeský kraj x ostatní kraje

56

Vzdálenost bydliště od Okoře

5,25%

5,25% do 10 km

13,15%

do 25 km 7,90%

do 75 km do 200 km 52,65%

15,80%

do 400 km nad 400 km

Graf č.34 Vzdálenost bydliště návštěvníka od obce Okoř

2.3 Profil návštěvníka hradu Okoř Pokud budu vycházet z výsledků svého dotazníků, profil návštěvníka hradu by byl asi následující. Jde o muže nebo ženu, který vykonává práci odborného zaměstnance ve věku mezi 20 a 35 lety, má vysokoškolský titulem nebo ještě studuje. Tato osoba bydlí ve Středočeském kraji nebo v Praze. Návštěvník cestuje v létě, buď s přáteli nebo s rodinou a jedná se o jeho první návštěvu obce. Jako dopravní prostředek zvolil automobil. Cestu si zorganizoval sám s přispěním rodiny za účelem návštěvy hradu, o němž se dozvěděl z písničky „Na hradě Okoři“. V obci stráví pouze jeden, tudíž nevyužije ubytovacích služeb, pouze stravovacích, a to v cukrárně Pod hradem. Se službami hradu je víceméně spokojen, a ačkoli má určité výhrady, doporučí hrad svým známým.

57

2.4 Vyhodnocení sběru dat pomocí metody prostého sledování Dle mého pozorování jsem zjistila, že obec Okoř nejčastěji navštěvují lidé mezi 20 a 45 lety. Nejvíce mladých lidí se v obci vyskytovalo během festivalu. Velmi častými návštěvníky jsou též rodiny s dětmi, bohužel však nemají zájem vyplňovat dotazníky. Nejčastějším dopravním prostředkem je kolo, podhradí se jimi jen hemží a snad každý druhý až třetí návštěvník má cyklistický úbor nebo alespoň kolo. Ti, co přišli pěšky, většinou přišli z parkoviště.

2.5 Atraktivita hradu Okoř Atraktivita turistické destinace je také jedním z důležitých ukazatelů. Počítá se z průměrné vzdálenosti místa bydliště od destinace, průměrného počtu návštěvníků za den v destinaci a z četnosti návštěvy zámku. Jelikož nemám žádné statistické údaje o návštěvnosti hradu, pokusím se atraktivitu vypočítat z výsledků svého dotazníkového šetření. Hrad v roce 2011 navštívilo asi 20 000 lidí, budu tedy při výpočtu průměrného počtu návštěvníků za den vycházet z této hodnoty. [76]

Při výpočtu atraktivity turistické destinace se používá následující vzorec: ATD = d * n * f / 1000 d = průměrná vzdálenost bydliště od dané destinace, v mém případě obce Okoř. n = průměrný počet návštěvníků za den, většinou se počítá z posledních tří sezón, já se pro svůj výpočet musím spokojit s nepřesným číslem za rok 2011. V úvahu se berou pouze dny, kdy byl hrad přístupný návštěvníkům f = četnost návštěvnosti. Ukazuje, jak často se návštěvníci vrací a není to úplně přesné číslo.

58

Nejprve jsem si spočítala průměrnou vzdálenost bydliště, od 0 km do 1 000 km, jak ukazuje tabulka č. 1.

Vzdálenost v km

Počet návštěvníků v procentech

do 10 km

6%

11 - 25 km

52%

26 - 75 km

16%

75 - 200 km

8%

201 - 400 km

13%

400 - 1000 km

5%

Tabulka č.1 Vzdálenost bydliště od obce Okoř. d = 0,06 * 5 + 0,52 * 18 + 0,16 * 51 + 0,08 * 138 + 0,13 * 300 + 0,05 * 700 = 102,86

Poté jsem si spočítala počet dní, kdy byl hrad otevřený. Měsíční přehled zobrazuje tabulka č. 2. Měsíc

Počet dnů, kdy byl hrad otevřen

Duben

10

Květen

9

Červen

26

Červenec

27

Srpen

26

Září

26

Říjen

10

Listopad

8

Tabulka č.2 Přehled otevřených dní v jednotlivých měsících 10 + 9 + 26 + 27 + 26 + 26 + 10 + 8 = 142 Tento výsledek jsem vydělila celkový počtem návštěvníků. n = 20 000 / 142 = 149

59

Poté už stačí pouze vypočítat četnost návštěvy. Tu zobrazuje tabulka č.3. Četnost

Počet návštěvníků v procentech

1x

50%

2x

16%

3 x - 10 x

34%

Tabulka č.3 Četnost návštěv hradu Okoř

f = 0,5 * 1 + 0,16 * 2 + 0,34 * 7 = 3,2 Nyní už zbývá veškeré hodnoty zadat do vzorce ATD = 102,86 * 149 * 3,2 / 1 000 = 49

2.6 SWOT analýza Swot analýza je důležitou součástí mojí práce, neboť zde mohu porovnat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Mohu tak zjistit, co by se dalo změnit ve prospěch hradu.

Silné stránky příznivá cena vstupného návratnost turistů konání kulturních akcí konání svatebních obřadů za dobrého počasí na louce houpačky a kolotoč pro děti, aquazorbing a střelnice dobré jméno – známý díky festivalům, písničce a pověsti o Bílé paní.

60

Slabé stránky sezónní provoz málo míst pro odpočinek a absence koutku pro malé děti v bezprostřední blízkosti hradu slabá prezentace hradu nízká frekvence dopravního spojení téměř nulový podíl zahraničních turistů žádná spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami

Příležitosti zkvalitnění dostupnosti ve spolupráci s dopravními podniky zvýšení atraktivity lokality pro návštěvníky i mimo letní měsíce spolupráce s touroperátory množství zajímavých míst, přírodních a historických památek v blízkém okolí blízkost hlavního města

Hrozby finanční krize pokles poptávky po českých památkách postupné upadání hradu nebo jeho zřícení

61

2.7 Doporučení pro zvýšení návštěvnosti hradu Hrad Okoř má vzhledem ke své kapacitě celkem vysokou návštěvnost. Při průměrně 149 návštěvnících za den a 6 prohlídkách denně vychází na jednu prohlídku 25 osob. Přesto je zapotřebí provést některé změny, aby hrad mohl být zachován. Při vytváření doporučení jsem vycházela z názorů návštěvníků hradu, SWOT analýzy, znalosti jiných hradů a samozřejmě z možností hradu Okoř. Postup jsem zvolila takový, že nejprve napíšu název problému stylem malého nadpisu a poté jej rozeberu.

Místo k odpočinku Určitá místa k odpočinku v blízkosti hradu jsou, ale určitě by nebylo od věci dát více laviček před bránu do hradu. Někteří návštěvníci by uvítali dětský koutek. V blízkosti hradu sice není dostatek prostoru, ale malé pískoviště s hračkami nebo houpačka by se na dvůr před pokladnou určitě vešly.

Reklama a značení Většina návštěvníků se o hradu dovědí od svých známých, žijí poblíž nebo jej znají z písničky. Hrad má sice své internetové stránky, ale to je pasivní způsob, měl by se propagovat daleko aktivnějším a možná i agresivnějším způsobem, například v médiích formou vybízení k návštěvě. Další možností by mohlo být nabízení hradu jako kulisy pro různé akce typu reklamních spotů např. na automobily atd. Dále by bylo velmi vhodné investovat do kvalitních informačních a naváděcích tabulí, nejen v obci Okoř a na příjezdových cestách, ale především na hlavních silničních tazích i ve větších vzdálenostech. Úspěšným tahem bývají také letáky v turisticky atraktivních místech nebo třeba na benzinových stanicích v blízkém i vzdálenějším okolí. Praktický význam by mohl mít leták na možnost svatebního obřadu s ceníkem k dispozici na pokladně.

62

Návratnost návštěvníků Hrad je poměrně oblíbeným turistickým cílem, o čem svědčí i fakt, že asi polovina návštěvníků se vrací opakovaně. Pro zvýšení své atraktivity by hrad mohl zavést třeba odměny pro věrné zákazníky, např. každá třetí návštěva za polovinu (byla by potřeba vyrobit kartičky, kam by se dávala razítka při návštěvě). Dobrou volbou by byla i spolupráce s okolními podniky, např. každý desátý zákazník by dostal slevu 10% do jednoho ze stravovacích zařízení nebo by se na konci každé prohlídky vylosoval 1 návštěvník, který by dostal nějaký suvenýr.

Prohlídky Pokud by se podařilo zvýšit návštěvnost hradu, bylo by potřeba udělat i změny v otevírací době nebo četnosti prohlídek (např. ne každou hodinu, ale každých 45 minut). Prohlídky lze vylepšit i častějším programem (např. zavést pravidelné akce typu během poslední prohlídky rozloučení s hradem apod.) Nebylo by na škodu zavést i pravidelné noční prohlídky, kdy by každý návštěvník dostal do ruky svíčku nebo by návštěvníci měli možnost vidět na hradbách Bílou paní.

Stav hradu Je jasné, že stav hradu není zrovna nejlepší a bylo by zde zapotřebí mnoho oprav, prostředky však chybí. To by se dalo vyřešit např. veřejnou sbírkou, žádostí o dotaci od kraje nebo, v poslední řadě, mírným zvýšením vstupného. Jednou z dalších možností je zažádání o zařazení hradu Okoř do Programu záchrany architektonického dědictví. Návštěvníci, kteří se na hrad vracejí, by rádi viděli, že hrad nijak neupadá, ale naopak se opravuje a znovu se otevírají části hradu, jež jsou nyní znepřístupněny.

63

Málo zahraničních turistů Toto by se dalo vyřešit letáky v informačních centrech v Praze a vytištěním materiálů v angličtině a němčině, především výklad hradu, neboť u tohoto hradu se nevyplatí zavádět cizojazyčné prohlídky. Další možností je spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami, zejména incomingovými a zahraničními. V případě úspěšné spolupráce by už zcela jistě neměl být problém zajistit prohlídky alespoň v jednom cizím jazyce, přinejmenším na objednávku skupin.

Sezónnost Vzhledem k tomu, že během zimy zde není možné provádět, je tento problém neřešitelný. Dala by se však zařídit zvýšená návštěvnost na okraji sezóny, např. by hrad mohl sloužit jako cíl jarních či podzimních školních výletů (což je opět otázka kvalitní propagace).

Shrnutí Při aktuálním technickém stavu hradu a nemožnosti současného majitele – obce Okoř – investovat do oprav a údržby potřebné množství peněz, má před sebou hrad vcelku nepěkné vyhlídky. Proto je potřeba skutečně kreativně pracovat na způsobu zvýšení návštěvnosti a atraktivnosti

hradu, obce a okolí alespoň výše popsanými návrhy,

protože v současném stavu si hrad na sebe a své potřeby tzv. nevydělá.

64

3 Závěr Tato bakalářská práce charakterizuje profil návštěvníka hradu Okoř, jako svůj cíl jsem si však dala nejen toto zjištění, ale především jsem chtěla prozkoumat, zda a jak by se dala zvýšit návštěvnost hradu a jak mu pomoci, aby se prohlídkový okruh mohl opět rozšířit. Tento hrad byl na svém počátku velmi majestátní stavbou, bohužel jeho osud nebyl příliš šťastný, prošel několikrát fází chátrání a poté oprav, pak znovu, až se nakonec jeho část zřítila, a pokračoval v chátrání až do 20. století, kdy o něj byl opět projeven zájem a začalo se s jeho záchranou. V první, teoretické části jsem popsala historii, majitele i současnost hradu Okoř a stručně jej charakterizovala, poté jsem popsala i stejnojmennou obec, v níž se hrad nachází. Vypsala jsem i blízká turistická místa, která stojí za navštívení. Obec je velmi maličká a ačkoli se může zdát, že nemůže být cílem výletníků, druhá část dokazuje opak. V roce 2011 jsem dostala povolení provádět na hradě Okoř marketingový průzkum pomocí dotazníků. Průzkum probíhal od konce dubna do konce září, kdy jsem získala určitý rozmanitý vzorek návštěvníků ke zkoumání. Poté jsem veškeré výsledky musela přepsat do počítače, spočítat a nakonec vyhodnotit, což nebylo vůbec lehké, neboť dat bylo mnoho. Nakonec jsem měla spoustu tabulek, které jsem třídila a barevně označovala, než jsem mohla vše vyhodnotit. Rozhodla jsem se pro koláčové grafy, neboť tento typ se mi nejvíce líbil a zdál se mi přehledný. To, že není jednolitý dává prostor i pro viditelné zobrazení dílků s nízkými procenty. Když jsem měla vyhotovené grafy, musela jsem je ještě vyhodnotit slovně a řádně popsat. Snažila jsem se nepsat neustále to samé a rozvíjet český jazyk, tudíž jsem nad tím strávila hodně času, ale s výsledkem jsem spokojená. Experimentální část jsem doplnila ještě o SWOT analýzu, kde jsem se pokusila charakterizovat silné a slabé stránky, z nichž jsem vycházela v části 2.7 Doporučení pro zvýšení návštěvnosti hradu.

65

Dále jsem se pokusila o výpočet atraktivity popisované turistické destinace, ačkoliv jsem měla k dispozici pouze data ze svého dotazníkového šetření a jedno neurčité číslo celkové návštěvnosti za rok 2011. Zatímco probíhalo dotazníkové šetření na hradě, zkusila jsem si též metodu pozorování. Tím jsem zjistila „skutečné“ rozložení návštěvníků, kteří výletníci jsou ochotni dotazník vyplnit a kteří naopak zájem nemají jako jsou rodiny s dětmi, čímž se bohužel výsledky dotazníku poněkud zkreslují. Poté už jsem v kapitole 2.6 Profil návštěvníka hradu Okoř popsala profil typického návštěvníka na základně svého dotazníku, a to druhé části – otázek ohledně osobních údajů. Ačkoli znám profil typického návštěvníka hradu Okoř, ať už dle výsledků nebo svého pozorování, hrad je přístupný téměř všem věkovým kategoriím, osobám různého vzdělání i povolání. V každém případě výletník cestuje s rodinou nebo přáteli. Návštěvníci jsou nejčastěji z blízkého okolí. Nakonec jsem sepsala pár rad nebo tipů na zvýšení návštěvnosti hradu, které jsou dle mého názoru reálné. Věřím, že tato práce by mohla být pro správu hradu Okoř užitečná, především poslední část a doufám, že alespoň některé nápady budou využity.

66

4 Přílohy Seznam příloh Dotazník Program hradu Okoř na rok 2012

67

DOTAZNÍK pro návštěvníka hradu Okoř Vyplnění tohoto dotazníku je zcela anonymní, bude použit jako zdroj k BP studentce cestovního ruchu na VŠPJ a může sloužit ke zlepšení služeb na hradě.

Datum: 1. část – hrad Okoř 1) Co Vás vedlo k návštěvě obce? a) návštěva příbuzných/známých

b) dovolená/prázdniny

c) pouze projíždím

d) návštěva kulturní akce

e) návštěva hradu/výlet

f) jiné, .............................

2) Jak jste se dozvěděl/a o tomto hradu a) internet

b) TV, radio

c) kniha, brožura

e) od známého

f) písnička

g) jinak.........................

3) Co Vás vedlo k jeho návštěvě a) zvědavost

b) vlastní zkušenost

d) mám rád/a historii, líbí se mi staré hrady

c) doporučení e) jiné......................

4) Po kolikáté navštěvujete hrad? a) poprvé

b) podruhé

c) již poněkolikáté

d) pravidelně každý rok 5) V kterém ročním období sem zpravidla zavítáte? a) jaro

b) léto

c) podzim

d) zima

6) Zúčastnili jste se prohlídky a) s průvodcem

b) bez průvodce

c) s představením/ během akce

7) Líbila se Vám prohlídka? a) ano

b) nevím

c) ne

68

8) Jak jste byl/a spokojen/a se službami Srozumitelnost informací (značení ap) 1 Prodej vstupenek (ochota, vstřícnost) 1 Nabídka upomínkových předmětů 1 Čekací doba na prohlídku 1 Místo pro odpočinek 1 Průvodce (odbornost, vstřícnost, ap) 1 Výše vstupného 1 Přístupnost hradu 1 Vystoupení na hradě 1 Celkový dojem z atraktivity objektu 1 Celková spokojenost se službami 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

nemohu posoudit nemohu posoudit nemohu posoudit nemohu posoudit nemohu posoudit nemohu posoudit nemohu posoudit nemohu posoudit nemohu posoudit nemohu posoudit nemohu posoudit

* 1-nejlepší, 2-dobré, 3-průměrné, 4-nic moc, 5-hrozné, nemohu posoudit-v případě,že jste nevyužil/a této služby

9) Doporučíte návštěvu hradu svým známým? a) určitě ano

b) spíše ano

d) spíše ne

e) určitě ne

c) nevím

10) Chtěl/a byste se sem někdy vrátit? a) ano

b) nevím

c) ne

11) Navštívil/a jste nebo hodláte využít některé restaurační zařízení v obci Okoř? a) restaurant Dělová Bašta

b) cukrárna

c) občerstvení Ella

d) Family Hotel Okoř

e) jiné......................

f) ne

12) Jak jste se do obce Okoř dopravil/a? a) kombinací vlaku a autobusu

b) vlakem do jedné z okolních obcí a dále pěšky

c) autobusem

d) autem

e) na kole

f) pěšky 13) S kým cestujete? a) s rodinou

b) s přáteli

c) s partnerem

d) sám/sama

e) se skupinou

14) Kdo organizoval Vaši cestu? a) individuálně

b) organizace, CA/CK

69

c) jinak........................

15) Jak dlouho se zdržíte v obci? a) pouze jeden den

b) 2-3 dny, ubytování: .........................

c) 3-7 dní, ubytování....................

d) déle než týden, ubytování:.......................

16) Co se Vám nejvíce líbí v obci/na hradě Okoř? 17) Máte nějaké připomínky k obci/hradu Okoř nebo nápady zlepšení či služby, které byste zde uvítal/a?

2. část – údaje o Vás 18) Pohlaví a) žena

b) muž

19) Věk a) do 15 let

b) 16–26 let

c) 26–35 let

d) 36–45 let

e) 45–59 let

f) 60 a více

20) Nejvyšší dosažené vzdělání a) základní

b) střední odborné s vyučením c) střední odborné s maturitou

d) vyšší odborné

e) vysokoškolské

21) Povolání a) žák/student

b) zaměstnanec – manuální práce

c) zaměstnanec – odborná práce

d) zaměstnanec – administrativa

e) podnikatel/živnostník f) žena v domácnosti

g) na mateřské dovolené

h) důchodce

i) nezaměstnaný

22) Místo bydliště Okres: Město: Odhadnete vzdálenost Vašeho bydliště od tohoto místa?

Děkuji za Váš čas a ochotu pomoci a přeji příjemný den!! Michaela Lubovská, studentka VŠPJ

70

71

5 Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje 1.

Merlout, Cyrill: Hrad Okoř. Praha: vlastní náklad. 1901.

2.

Procházka st., V.J. Hrad Okoř. 19. publikace. Kralupy nad Vltavou: Nakladatelství Společnost krajinského musea.

3.

Durdík, Tomáš. Encyklopedia českých hradů. 9. publikace. Praha: Nakladatelství LIBRI, 1995. ISBN 80-901579-8-X.

4.

Bauer, Jan. Tajnosti českých hradů a zámků 3. 341. publikace. Třebíč: Vydavatelství Akcent, 2005. ISBN 80-7268-341-1

5.

Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze Království českého. 3. nezměněné vydání. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-7203-014-0.

6.

David, P., Hloušek, P., Soukup, V. a kol.: Okolí Prahy: Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku, svazek 1. 2. aktualizované vydání. Praha: Soukup & David,1999. ISBN 80-86050-41-6.

7.

Pavel, J.: Pověsti českých hradů a zámků. Praha: Hokr, 1934.

8.

Dvořák, O.: Neuvěřitelné jevy a podivuhodné bytosti. Praha: Nakladatelství XYZ, 2007. ISBN 978-80-7388-007-1.

Internetové zdroje 9.

kr-stredocesky.cz 2012 [cit. 2012-01-17]. Informace o Středočeském kraji. Dostupné z WWW http://www.kr-stredocesky.cz/portal/stredocesky-kraj/

10.

wikipedia.org 2012 [cit. 2012-01-17]. Informace o Středočeském kraji. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD_kraj

11.

statnisprava.cz 2011 [cit. 2011-10-18]. Informace o obcích ve Středočeském kraji. Dostupné z WWW http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/CZ020A

12.

wikipedia.org 2011 [cit. 2011-10-21]. Informace o okresu Praha-západ. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Praha-z%C3%A1pad

72

13.

wikipedia.org 2011 [cit. 2011-10-21]. Informace o přírodních památkách v okrese Praha-západ.

Dostupné

z WWW

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_%C3 %BAzem%C3%AD_v_okrese_Praha-z%C3%A1pad 14.

hrad-okor.cz 2011[cit. 2011-09-10]. Informace o obci a hradu Okoř. Dostupné z WWW http://www.hrad-okor.cz

15.

castles.cz 2012 [cit. 2012-01-25]. Informace o hradu Okoř. Dostupné z WWW http://www.castles.cz/hrad-okor/

16.

vyletnik.cz 2012 [cit. 2012-02-03]. Informace o hradu Okoř. Dostupné z WWW http://www.vyletnik.cz/hrady-a-zamky/stredni-cechy/okoli-prahy-zapad/455-okor/

17.

turistickyatlas.cz 2012 [cit. 2012-02-03]. Informace o obci a hradu Okoř. Dostupné z WWW http://turistickyatlas.cz/vse/misto/6312_okor.html

18.

atlasceska.cz 2012 [cit. 2012-02-04]. Informace o hradu Okoř. Dostupné z WWW http://www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/zricenina-hradu-okor/

19.

obce-mesta.cz 2011 [cit. 2011-11-21]. Informace o obci Okoř. Dostupné z WWW http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Okor-571334

20.

wikipedia.org 2011 [cit. 2011-09-10]. Informace o obci Okoř. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Oko%C5%99_%28hrad%29

21.

geologicke-mapy.cz 2012 [cit. 2012-03-12]. Informace o geologickém rozložení obce Okoř. Dostupné z WWW http://www.geologicke-mapy.cz/regiony/ku683817/

22.

regionservis.cz 2012 [cit. 2012-03-12]. Informace o obci Okoř. Dostupné z WWW http://www.regionservis.cz/databaze-mest-a-obci/obec/1081-okor

23.

infocesko.cz 2012 [cit. 2012-04-14]. Informace o přírodním parku Okolí Okoře. Dostupné z WWW http://zajimavosti.infocesko.cz/content/stredni-cechy-zapadprirodni-zajimavosti-chranena-uzemi-prirodni-park-okoli-okore.aspx

24.

ekolist.cz (online) 2012 [cit. 2012-04-14]. Informace o přírodním parku Okolí Okoře. Dostupné z WWW http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ve-strednichcechach-vznikl-novy-prirodni-park-okoli-okore-a-budce

73

25.

idnes.cz (online) 2012 [cit. 2011-09-05]. Informace o přírodním parku Okolí Okoře. Dostupné z WWW http://praha.idnes.cz/prirodni-park-kolem-okore-jevetsi-kraj-tim-brani-prumyslove-vystavbe-1z3-/prahazpravy.aspx?c=A110905_1646117_praha-zpravy_sfo

26.

az-hote.net (online) 2012 [cit. 2012-03-21]. Informace o Family hotelu Okoř. Dostupné z WWW http://www.family-hotel-okor-okor.az-hotel.net/

27.

hotelokor.com 2012 [cit. 2012-03-21]. Informace o Family hotelu Okoř. Dostupné z WWW http://www.hotelokor.com/_en/accomodation.html

28.

mestobustehrad.cz 2012 [cit. 2012-02-27]. Informace o historii města Buštěhrad. Dostupné z WWW http://www.mestobustehrad.cz/historie/historie.php

29.

mestobustehrad.cz 2012 [cit. 2012-02-27]. Informace o památkách Buštěhrad. Dostupné z WWW http://www.mestobustehrad.cz/historie/pamatky/

30.

mestobustehrad.cz

2012 [cit. 2012-02-27]. Informace o naučné

stezce

v Buštěhradu. Dostupné z WWW http://www.mestobustehrad.cz/stezka/ 31.

wikipedia.cz 2012 [cit. 2012-02-27]. Informace o městě Buštěhrad. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%A1t%C4%9Bhrad

32.

Bustehrad.cz 2012 [cit. 2012-02-27]. Informace o muzeu Oty Pavla v Buštěhradu. Dostupné z WWW http://www.bustehrad.cz/muzeum/

33.

hrady.cz 2012 [cit. 2012-02-28]. Informace o hradu města Buštěhrad. Dostupné z WWW http://www.hrady.cz/?OID=380

34.

roztoky.cz 2011 [cit. 2011-11-06]. Informace o městě Roztoky u Prahy. Dostupné z WWW http://www.roztoky.cz/o-meste

35.

roztoky.cz 2011 [cit. 2011-11-06]. Informace o Roztockém zámku. Dostupné z WWW http://www.roztoky.cz/roztocky-zamek

36.

muzeum-roztoky.cz 2011 [cit. 2011-11-06]. Informace o Středočeském muzeu. Dostupné z WWW http://www.muzeum-roztoky.cz/Panely/expozice.htm

37.

muzeum-roztoky.cz 2011 [cit. 2011-11-06]. Informace o Středočeském muzeu. Dostupné z WWW http://www.muzeum-roztoky.cz/index.html

74

38.

lidce.memorial.cz 2012 [cit. 2012-03-05]. Informace o památníku Lidice. Dostupné z WWW http://www.lidice-memorial.cz/

39.

lidice.info 2012 [cit. 2012-03-05]. Informace o památníku Lidice. Dostupné z WWW http://www.lidice.info/

40.

wikipedia.org 2012 [cit. 2012-03-06]. Informace o památníku Lidice. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Pam%C3%A1tn%C3%ADk_Lidice

41.

obec.cr 2012 [cit. 2012-03-29]. Informace o obci Zákolany. Dostupné z WWW http://www.obec.cr/zakolany/533092/

42.

zakolany.cz 2012 [cit. 2012-03-29]. Informace o obci Zákolany. Dostupné z WWW http://www.zakolany.cz/cz/obec-zakolany/zakolany/c122

43.

wikipedia.org 2012 [cit. 2012-03-29]. Informace o obci Zákolany. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kolany

44.

obec.cr 2012 [cit. 2012-03-28]. Informace o obci Zájezd. Dostupné z WWW http://www.obec.cr/zajezd/571598/

45.

wikipedia.org 2012 [cit. 2012-03-28]. Informace o obci Zájezd. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1jezd_(okres_Kladno)

46.

iprostor.cz 2012 [cit. 2012-03-28]. Informace o obci Zájezd. Dostupné z WWW http://obeczajezd.iprostor.cz/uvodni-stranka.htm

47.

wikipedia.org 2012 [cit. 2012-03-28]. Informace o zooparku v obci Zájezd. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Zoopark_Z%C3%A1jezd

48.

facebook.com (online) 2012 [cit. 2012-03-28]. Informace o zooparku v obci Zájezd. Dostupné z WWW http://www.facebook.com/zooparkzajezd

49.

unetice.cz 2011 [cit. 2011-08-25]. Informace o obci Únětice. Dostupné z WWW http://www.unetice.cz/unetice.asp?Menu=Urad

50.

wikipedia.org 2011 [cit. 2011-08-25]. Informace o obci Únětice. Dostupné z WWW

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9An%C4%9Btice_(okres_Praha-

z%C3%A1pad)

75

51.

unetickypivovar.cz 2011[cit. 2011-08-25]. Informace o Únětickém pivovaru. Dostupné z WWW http://www.unetickypivovar.cz/o-pivovaru.html

52.

roztoky.cz 2011 [cit. 2011-11-06]. Informace o Únětickém potoku. Dostupné z WWW http://www.roztoky.cz/uneticky-potok

53.

roztoky.cz 2011 [cit. 2011-11-06]. Informace o mlýnech na Únětickém potoce. Dostupné z WWW http://www.roztoky.cz/ctyri-mlyny

54.

mayrau.omk.cz 2012 [cit. 2012-04-17]. Informace o hornickém skanzenu Mayrau. Dostupné z WWW http://mayrau.omk.cz/

55.

itras.cz 2012 [cit. 2012-04-17]. Informace o hornickém skanzenu Mayrau. Dostupné z WWW http://itras.cz/hornicky-skanzen-mayrau/

56.

kudyznudy.cz 2012 [cit. 2012-04-18]. Informace o hornickém skanzenu Mayrau. Dostupné z WWW http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Hornickyskanzen-Mayrau-%E2%80%93-expozici-vas-provedou-by.aspx

57.

atlasceska.cz 2012 [cit. 2012-04-20]. Informace o hornickém skanzenu Mayrau. Dostupné z WWW http://www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/hornicky-skanzenmayrau-ve-vinaricich-u-kladna/

58.

wikipedia.org 2012 [cit. 2012-04-20]. Informace o hornickém skanzenu Mayrau. Dostupné

z WWW

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hornick%C3%BD_skanzen_Mayrau 59.

mestokladno.cz 2011 [cit. 2011-12-01]. Informace o městě Kladno. Dostupné z WWW

http://www.mestokladno.cz/zakladni-informace-o-kladne/d-

1401486/p1=2100017891 60.

wikipedia.org 2011 [cit. 2011-12-01]. Informace o městě Kladno. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kladno

61.

kladnominule.cz 2011 [cit. 2011-12-01]. Informace o historii města Kladno. Dostupné z WWW http://www.kladnominule.cz/pribehy

62.

mestokralupy.cz 2012 [cit. 2012-03-09]. Informace o Kralupech nad Vltavou. Dostupné

z WWW

http://www.mestokralupy.cz/Mesto/Historie/Kralupy/Default.aspx

76

63.

mestokralupy.cz 2012 [cit. 2012-03-09]. Informace o zajímavostech v Kralupech nad

Vltavou.

Dostupné

z WWW

http://www.mestokralupy.cz/Mesto/O-

meste/Zajimavosti/Default.aspx 64.

mestokralupy.cz 2012 [cit. 2012-03-09]. Informace o památkách v Kralupech nad Vltavou.

Dostupné

z WWW

http://www.mestokralupy.cz/Mesto/O-

meste/Pamatky/Default.aspx 65.

wikipedia.org 2012 [cit. 2012-03-09]. Informace o městě Kralupy nad Vltavou. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kralupy_nad_Vltavou

66.

zakolany.cz 2012 [cit. 2012-03-16]. Informace o Kovárských stráních. Dostupné z WWW http://www.zakolany.cz/cz/obec-zakolany/kovary/c120

67.

botany.cz 2012 [cit. 2011-03-16]. Informace o Kovárských stráních. Dostupné z WWW http://botany.cz/cs/kovarske-strane/

68.

wikipedia.org 2012 [cit. 2012-03-16]. Informace o Kovárských stráních. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kov%C3%A1rsk%C3%A9_str%C3%A1n%C4%9B

69.

prazskestezky.cz 2012 [cit. 2012-03-15]. Informace o přírodním parku Roztockém háji

–

Tichém

údolí.

Dostupné

z

WWW

http://www.prazskestezky.cz/unet/index.html 70.

infoglobe.cz 2012 [cit. 2012-03-15]. Informace o přírodním parku Roztocký háj – Tiché

údolí.

Dostupné

z WWW

http://www.infoglobe.cz/stredocesky-

kraj2/stezka-roztocky-haj-tiche-udoli/ 71.

wikipedia.org 2012 [cit. 2012-03-15]. Informace o Roztockém háji. Dostupné z WWW

http://cs.wikipedia.org/wiki/Roztock%C3%BD_h%C3%A1j_-

_Tich%C3%A9_%C3%BAdol%C3%AD 72.

roztoky.cz

2012

v Roztockém

[cit. háji

2012-103-15]. –

Tichém

http://www.roztoky.cz/pamatne-stromy

77

Informace údolí.

o

památných Dostupné

stromech z WWW

73.

mapy.cz 2012 [cit. 2012-05-02]. Informace o poloze obcí a vzdálenostech od Okoře

a

Prahy.

Dostupné

z WWW

http://www.mapy.cz/#q=Oko%C5%99&t=r&x=14.283948&y=50.162429&z=12 &d=muni_4273_1 74.

dpp.cz (online) 2012 [cit. 2012-04-24]. Informace o poloze obcí a vzdálenostech od Okoře a Prahy. Dostupné z WWW http://idos.dpp.cz/idos/ConnForm.aspx

75.

idos.cz (online) 2012 [cit. 2012-04-24]. Informace o poloze obcí a vzdálenostech od

Okoře

a

Prahy.

Dostupné

z WWW

http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/ 76.

cot.cz 2012 [cit. 2012-05-07]. Atraktivita turistické destinace. Dostupné z WWW http://www.cot.cz/data/cesky/06_07/c0706_p54-56_aktivita.pdf

Ostatní zdroje 77.

Pan Petr Procházka, starosta obce Okoř. 2012 [cit. 2012-05-06].

78.

Zaměstnankyně (pokladní, průvodkyně) hradu Okoř. 2011 [cit. 2011-09-16 a 2012-04-29].

79.

Podklady pro průvodkyni hradu Okoř. 2011 [cit. 2011-09-05 a 2012-04-29].

80.

Informační tabule „Přírodní park Okolí Okoře“

81.

Vlastní znalosti, zkušenosti a poznatky

78