Profil návštěvníka hradu Roţmberk

Profil návštěvníka hradu Roţmberk

1

Profil návštěvníka hradu Roţmberk. Bakalářská práce

Veronika Peroutková

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu.

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář.

Jihlava 2009 2

Copyright© 2009 Veronika Peroutková 3

Abstrakt PEROUTKOVÁ, Veronika: Profil návštěvníka hradu Roţmberk. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 61 stran

V této bakalářské práci je obecně charakterizován státní hrad Roţmberk na základě získaných informací a dále je tato práce zaměřena na charakteristiku jeho významu jako kulturněhistorické památky. Provedením marketingového výzkumu a na základě zjištěných statistických údajů je hrad zkoumán z hlediska jeho vyuţitelnosti pro oblast cestovního ruchu. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat profil typického návštěvníka hradu na základě výsledků terénního výzkumu. Dalším cílem je zhodnotit za pomoci marketingových metod a shromáţděných informací vyuţitelnost hradu a pokusit se vypracovat návrhy na zvýšení návštěvnosti hradu. Marketingový výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření, které vychází z dotazníků určených pro návštěvníky státního hradu Roţmberk. Výsledky marketingového výzkumu poskytují důleţité informace o turistech, kteří navštěvují státní hrad Roţmberk a region, ve kterém se nachází. Vyhodnocení dotazníkového šetření umoţňuje zjistit důvod návštěvy regionu, motiv návštěvy hradu, informace o délce pobytu a ubytování v regionu, způsob dopravy a také výsledky ukazují spokojenost s kvalitou sluţeb v památkovém objektu. Dotazníkové šetření také poskytuje informace o osobních údajích turistů, např. o místě, vzdálenosti a počtu obyvatel trvalého bydliště, dále pohlaví, věku, vzdělání a zaměstnání. Informace získané vyhodnocením marketingového výzkumu by mohly být prospěšné pro správu hradu i pro místní poskytovatele sluţeb, kteří by mohli odstranit případné nedostatky a zlepšit tím tak svoje sluţby. Klíčová slova: Hrad Roţmberk, Roţmberk nad Vltavou, Hrady a zámky, Národní památkový ústav, NPÚ, Profil návštěvníka hradu.

4

Abstract PEROUTKOVÁ, Veronika: The profile of castle visitor of Roţmberk. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Leader of work Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2009. 61 sites In this bachelor work I´m generally talking about the state castle Roţmberk. The work is based on information which I have found and the work is intent on characteristics its sense as a social-historical sight. I have made a research based on dates which I have found out, the castle has been investigated how it could be used for a district of tourism. The aim of this bachelor work is to describe the profile of a typical visitor of a castle based on the results of a research in the terrain. The other aim is to valorize the advantage of the castle with help of market methods and my information and to try to work on the possibilities how to increase the visits of the castle. The market research has been carried out with help of market research which is based on questionnaires for visitors of a state castle Roţmberk. The results of this research provide important information about tourists who visit the state castle Roţmberk and also the region where i tis located. The results of the questionnaire enable to find out the reason of a visit of the region, means of transport and also the results show the satisfaction with the quality of service in the area of this sight. It also provides the information about personál dates of tourists , for example place, distance and number of inhabitants of permanent address, also the sex, age, education and job. The information from the research could be useful for management of the castle and also for other managers of the services who could remove contigent lacks and improve their service. Key words: Castle Roţmberk, Roţmberk nad Vltavou, Castle and chateau, National heritage institute, NPÚ, The profile of castle visitor.

5

Předmluva V této bakalářské práci je hlavním tématem státní hrad Roţmberk. Je zde charakterizován z pohledu historie i současného vyuţití. Práce také poskytuje informace o návštěvnících státního hradu a také o regionu, ve kterém se hrad nachází. Informace potřebné ke zpracování teoretické části, ve které je představeno město Roţmberk nad Vltavou, státní hrad Roţmberk a region Český Krumlov, jsem získala především z webových stránek regionu a státního hradu Roţmberk, dále z tištěného průvodce, průvodcovského textu hradu a z velké části z vlastních zkušeností, které jsem nasbírala za několik návštěv hradu i regionu. K vypracování experimentální části bylo potřeba provést marketingový výzkum, který byl praktikován formou dotazníkového šetření. Dotazovala jsem se osob, které absolvovaly některý z prohlídkových okruhů.

Výsledné

informace získané

vyhodnocením marketingového výzkumu by mohly poslouţit také správě hradu a poskytovatelům sluţeb v daném regionu, protoţe ukazují také moţné nedostatky kvality poskytovaných sluţeb. Téma bakalářské práce jsem si vybrala především proto, ţe je mi tento hrad velmi blízký, ráda ho navštěvuji a z tohoto důvodu jsem uvítala moţnost dozvědět se o něm více podrobných informací. Vzhledem k příbuzenskému vztahu s vedoucí správy hradu mi bylo umoţněno poznat státní hrad Roţmberk opravdu detailně. Dalším důvodem pro mě také byla moje zvědavost poznat i blízké okolí hradu, tedy region Český Krumlov. V tomto regionu se nachází velké mnoţství kulturněhistorických památek, které jsou z převáţné části udrţovány ve velmi dobrém stavu. Finanční náklady poskytované památkovým objektům na rekonstrukci pomáhají zachovat historii naší země. Podle mého mínění přispívá udrţování historických památek také k rozvoji cestovního ruchu v jednotlivých turistických regionech, protoţe právě tyto památkové objekty jsou mnohdy motivem návštěvy daného regionu. Jsem ráda, ţe i toto mohu sdělit prostřednictvím mojí bakalářské práce. Uvítala jsem i moţnost práce s lidmi při dotazníkovém šetření. Ráda bych poděkovala panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za spolupráci, zodpovídání otázek a ochotu při psaní této bakalářské práce. Další poděkování bych chtěla věnovat Mgr. Andree Čekanové, vedoucí správy státního hradu Roţmberk, za ochotu při získávání statistických údajů a jiných informací o hradě, které jsem vyuţila při zpracování mojí bakalářské práce. 6

Obsah ÚVOD .......................................................................................................... 8 1 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................ 9 1.1 Město Roţmberk nad Vltavou.......................................................... 9 1.1.1 Základní informace o městě ....................................................... 9 1.1.2 Vznik a historický vývoj města .................................................. 9 1.1.3 Pamětihodnosti města............................................................... 11 1.1.4 Kulturní akce v roce 2009 ........................................................ 12 1.2

Hrad Roţmberk ............................................................................. 13

1.2.1 Historie hradu .......................................................................... 13 1.2.2 Hrad v současnosti ................................................................... 14 1.2.3 Prohlídkové trasy hradu ........................................................... 15 1.2.4 Provozní doba hradu a vstupné ................................................. 17 1.2.5 Pověsti o hradu ........................................................................ 19 1.3

Českokrumlovský region ............................................................... 20

1.3.1 Základní informace o regionu................................................... 20 1.3.2 Turistické zajímavosti v regionu............................................... 21 1.3.3 Sportovní zařízení v regionu .................................................... 24 1.3.4 Ubytovací zařízení v regionu .................................................... 24 2

EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST ................................................................. 25 2.1 Sběr sekundárních dat .................................................................... 25 2.1.1 Statistiky návštěvnosti hradu za rok 2008 ................................. 25 2.1.2 Vývoj návštěvnosti v letech 2005-2008 .................................... 28 2.2

Sběr primárních dat ....................................................................... 28

2.2.1 Metodika marketingového výzkumu ........................................ 28 2.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu .................................. 29 3

SWOT ANALÝZA............................................................................... 48 3.1 Silné stránky .................................................................................. 48 3.2

Slabé stránky ................................................................................. 49

3.3

Příleţitosti ..................................................................................... 49

3.4

Ohroţení ........................................................................................ 50

4 Návrhy na zvýšení návštěvnosti hradu .................................................. 50 ZÁVĚR....................................................................................................... 52 SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ............................................... 53 Seznam obrázků a grafů .............................................................................. 54 PŘÍLOHY ................................................................................................... 56

7

ÚVOD V rámci této bakalářské práce jsem provedla marketingový výzkum dotazníkovým šetřením v areálu státního hradu Roţmberk. Oslovila jsem postupně 150 návštěvníků hradu a poţádala je o vyplnění dotazníku, který nese název Profil návštěvníka hradu Roţmberk. Téměř všichni dotazník s ochotou vyplnili a tím mi umoţnili zpracovat informace o typickém návštěvníku hradu Roţmberk. V mojí bakalářské práci sděluji informace o státním hradě Roţmberk i jeho okolí. Tyto obecné informace jsou doplněny o statistiky návštěvnosti tohoto památkového objektu, které jsem získala od vedoucí správy hradu. Práci také obohacují výsledky zmiňovaného marketingového výzkumu a tak se na následujících stránkách můţete dozvědět, jak takový typický návštěvník hradu Roţmberk vypadá. Součástí této práce je také SWOT analýza a návrhy na zvýšení návštěvnosti. To by mohlo přispět k zamyšlení nad moţnými nedostatky a jejich odstranění. Do práce jsem vloţila mnoho obrázků, grafů a tabulek, které mohou lépe přiblíţit danou oblast. Pokud u obrázků, grafů a tabulek není uvedený informační zdroj, jsou mojí samostatnou tvorbou.

8

1

TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Město Rožmberk nad Vltavou 1.1.1 Základní informace o městě Město Roţmberk nad Vltavou se nachází u východního okraje Šumavského podhůří a je ze tří stran obtékáno řekou Vltavou. Roţmberk leţí asi 20 kilometrů jiţně od Českého Krumlova, je pátou nejjiţnější obcí v České republice a zároveň je nejmenším městem Jihočeského kraje. Díky atraktivnímu umístění v hornaté krajině při řece Vltavě a velkému mnoţství památek ve městě patří Roţmberk nad Vltavou k turisticky nejatraktivnějším místům Českokrumlovského regionu. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Častými návštěvníky města jsou vodáci, protoţe Roţmberk se stal jedním z hlavních center vodáctví v České republice. Toto malebné městečko navštěvují také čeští i zahraniční turisté, kteří vyráţí na výlety po Českokrumlovském regionu a spojují Roţmberk s dalšími zajímavými místy v okolí.

1

K Roţmberku nad Vltavou patří také osada Přízeř, ve které ţije 123 obyvatel. Osada byla k městu připojena v roce 1950 a sídlí zde Dobrovolný hasičský sbor pro Roţmberk.

Obrázek 1- Pohled na město

www.czechtourism.com

1.1.2 Vznik a historický vývoj města Hrad Roţmberk byl zaloţen před polovinou 13. století Vokem z Prčice , vnukem zakladatele slavného Roţmberského rodu Vítka z Prčice. Hrad byl postaven kvůli ochraně obchodní stezky, která tudy procházela a přibliţně v této době vzniklo pod hradem i poddanské městečko. V roce 1262 získalo podhradí spojené s osadou městská práva. Městečko patřilo do panství, které bylo aţ do smrti Petra Voka velmi 9

důleţitou součástí roţmberského dominia. Po

Obrázek 2- Původní podoba Rožmberku

smrti Petra Voka připadlo panství jeho synovci Janu Zrinskému ze Serynu a později ho přebírá rod Švamberků, kteří byli příbuzným rodem pánů z Roţmberka. Ti však nevlastnili Roţmberk dlouho, protoţe jim byl v roce 1620 zkonfiskován za účast na stavovském povstání a tak Roţmberk přechází do vlastnictví

www.ckrumlov.cz

francouzského šlechtického rodu Buquoyoů, kteří ho vlastnili aţ do roku 1945. 2 V roce 1506 za vlády Petra IV. z Roţmberka byl povolen první cech se sídlem v Roţmberku, byl to cech tkalcovský. V roce 1553 vydal vladař Vilém z Roţmberka cechová práva i krejčím a pekařům. O rok později byl povolen cech i ševcům a v roce 1588 koţeluhům. Poslední privilegium roţmberského cechu bylo přiděleno řezníkům v roce 1597 Petrem Vokem z Roţmberka.

3

Jiţ od dob Roţmberků sídlila pod hradem na pravém břehu Vltavy početná ţidovská komunita, kterou dnes připomínají dva zdejší ţidovské hřbitovy. Roţmberk byl znám mezi Ţidy celého Rakousko- Uherska jako provinční město s rozšířenou ţidovskou komunitou. Části Roţmberku, kterou obývali Ţidé se říkalo „ Ţidovské 4

město.“

Kdyţ město Roţmberk po 2. světové válce opustili němečtí obyvatelé, zůstala kdysi téměř dvoutisícová obec zcela vylidněna. V současné době ţije ve městě kolem 350 obyvatel. Znakem Roţmberka nad Vltavou se stalo znamení pánů z Roţmberkačervená pětilistá růţe se zlatým středem a zelenými kališními lístky, která je umístěna na stříbrném štítě. Znak se pravděpodobně vyvinul z pečeti s panským erbem.

5 Obrázek 3- Znak Rožmberku nad Vltavou

Vývoj názvu obce : 1262 – Rosenberch 1369 - Rosenberg 1405 - Rosemberg 1420 - Rozmberg 1654 - Roţumbergk 1841 - Rosenberg, Roţmberk

6

www.rozmberk.cz

10

1.1.3 Pamětihodnosti města Kostel sv. Mikuláše Obrázek 4- Kostel sv. Mikuláše

Maličké roţmberské náměstí obklopuje řada historických domů, které byly postaveny v 16. a 17. století. Přímo na náměstí stojí pozdně gotický kostel sv. Mikuláše, který byl dobudován na konci 16. století a jeho stavba probíhala v několika etapách. Kostel je jednoduchá stavba s vysokým trojlodím, zaklenutými síťovými klenbami a čtyřbokou věţí. V presbytáři se nachází nejcennější část kostela, která pochází z 15. století- krouţená klenba, jejíţ ţebra se protínají ve sloţitých obrazcích.

www.jiznicechy.cz

7

Židovské Hřbitovy Asi 200 metrů jiţně od náměstí, na zahradě domu čp.103, se nachází pozůstatky Starého ţidovského hřbitova. Majetkem tohoto pozemku je stále ţidovská obec. U domu je zachována i část městských hradeb, za nimiţ se ţidovský hřbitov nacházel. První písemná zmíňka o hřbitovu je aţ z první čtvrtiny 18. století, ale existují spekulace, ţe byl hřbitov zaloţen uţ před rokem 1480. Asi jeden kilometr severně od Roţmberku nad Vltavou se nachází Nový ţidovský hřbitov, který byl zaloţen v roce 1883. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1950 a do současné doby zůstalo dochováno kolem stovky náhrobků.

8

Kaple a křížová cesta Studenec Obrázek 5- Kaple Panny Marie Bolestné

V roce 1670 poţádal roţmberský farář všechny věřící své farnosti, aby přispěli svými dary na výstavbu nové kaple. Ta měla stát u pramene, který zdejší

obyvatelé

nazývali

léčivým.

Lidem, kteří se v něm koupali nebo z něj pili, pomohl od mnoha zdravotních problémů. Poté, www.ckrumlov.cz

co

byla

kaple

postavena,

slouţila

jako

náboţenské poutní místo pro věřící z Čech i Rakouska. Od 18. století byla nazývána kaplí Panny Marie Bolestné nebo Kalvárie a slouţila i ke svatebím obřadům.

9

11

1.1.4 Kulturní akce v roce 2009 Všechny kulturní akce jsou pořádány na hradě Roţmberk 10 3.7.2009- Nevšední noc Petra Voka- Noční kostýmovaná představení, která budou probíhat po celé léto na hradě Roţmberk 7.7.2009- Skupina historického šermu Bratři z růţe- Představení skupiny historického šermu 9.7.2009- Asonance- Koncert 12.7.2009- Nezmaři- Koncert 15.7.2009- Jihočeské divadlo- Kytice- Představení Jihočeského divadla z Českých Budějovic 16.7.2009- Skupina historického šermu Bratři z růţe- Představení skupiny historického šermu 22.7.2009- Českokrumlovská divadelní scéna- Divadelní představení na hradě Roţmberk 26.7.2009- Nezmaři- Koncert 28.- 30.7.2009- ESENCE- Divadelní představení na hradě Roţmberk 5.8.2009- Nezmaři- Koncert 7.-8.8.2009- České hrady- Hudební festival s účastí předních interpretů české a slovenské hudební scény 11.8.2009- Skupina historického šermu Bratři z růţe- Představení skupiny historického šermu 26.8.- 1.9.2009- Arma floera- Zbraně kvetoucí- Květinové aranţmá v historickém interiéru hradu Letní kulturní festival České hrady Pátý ročník festivalu České hrady letos proběhne v pěti různých krajích v prostředí významných českých historických památek. V Jihočeském kraji se festival uskuteční ve dnech 7. a 8. srpna v prostorách fotbalového hřiště v Roţmberku nad Vltavou. Festival České hrady přispívá k rozvoji turistického ruchu v regionech a také ke zviditelnění českých historických památek. Účastníkům tato akce nabízí nezapomenutelný kulturní záţitek, protoţe nabízí nejen poslech nejlepších českých hudebních skupin, ale také netradiční atmosféru v těsné blízkosti krásných památek. V ceně vstupenky je zahrnuta i prohlídka hradů. 12

1.2 Hrad Rožmberk 1.2.1 Historie hradu Hrad Roţmberk, který byl poprvé písemně zmíněn v roce 1250, patří k nejstarším hradům v jiţních Čechách. Byl zaloţen Vokem z Prčice a stal se hospodářským i správním centrem celého jeho panství. Přestoţe byl hlavním sídlem Roţmberků hrad v Českém Krumlově, byl Roţmberk dále budován a rozšiřován, bylo vylepšeno i hradní opevnění a po roce 1310 za vlády Vokova vnuka Petra byl přistavěn „Dolní“ hrad. Hrady Horní i Dolní byly spojeny padacím mostem a vládli na nich čtyři Petrovi synové- Petr, Jošt, Oldřich a Jan. Nejdéle z bratrů ţil Oldřich a po jeho smrti zdědil Roţmberk jeho syn Jindřich a dále převzal hrad Jindřichům syn Oldřich. Ten byl kvůli obrovským výdajům za husitských válek nucen přistoupit k půjčce od zemského hejtmana Horních Rakous a do zástavy mu dal hrad Roţmberk i celé panství kolem něj. Zástavní drţení trvalo aţ do roku 1456, poté převzal hrad i panství zpět Jindřich z Roţmberka.

Obrázek 6- Kašna před hradem

V roce 1522 vznikl v poddanském městečku poţár a vyhořelo dvanáct městských domů, sýpky a pivovar. Poţár se však rozšířil i na Horní hrad a ten byl kromě věţe Jakobínky zcela zničen. Vilém z Roţmberka, který byl spolu s bratrem Petrem Vokem posledním vladařem roţmberského rodu, dal přestavět celý interiér hradu a venkovní fasádu nechal vyzdobit renesančními sgrafity. Při těchto úpravách

byla

před

hradem

také

renesanční kašna ztvárňující Petra Voka.

postavena www.wiki.mapy.cz

Hrad byl upravován i v 17. století za vlády Jana Zrinského, synovce Petra Voka. Na úpravě hradu v letech 1600 aţ 1612 se podílel stavitel J. Gillard (Billard) Vlach, zedník J. Rattenstain, tesař M. Finskhen, truhláři P. Preininger a B. Zauner a malíř J. Nayman. Po smrti Jana Zrinského připadl hrad i celé panství rodu Švamberků, ti ale kvůli účasti na stavovském povstání o roţmberské panství brzy přišli. Dalšími obyvateli hradu byli Buquoyové, kteří hrad jen udrţovali a neprováděli ţádné větší stavební změny. Velkou stavební změnu provedl aţ Jiří Jan Buquoy, který nechal Roţmberk přestavět v duchu romantizující gotiky. Významnou částí této přestavby bylo zvýšení věţe, která byla vybavena cimbuřím, dále bylo 13

vybudováno nové schodiště a přestaven Roţmberský pokoj. Stavební úpravy probíhaly aţ do roku 1870 a během nich bylo ještě přebudováno renesanční křídlo, aby lépe slouţilo potřebám hradních hostů. Po

dokončení

Obrázek 7- Zámecká zahrada

přestavby

hradu v pol. 19. století vznikl u Horního hradu malý neudrţovaný park, který nabízel krásné výhledy do romantického údolí řeky Vltavy. Během vladaření Jiřího II. Buquoye došlo

k vystavění

rokokového

www.ckrumlov.cz

glorietu v prostoru zahrady nad Horním hradem. V zahradě byl zřízen také skleník a došlo k rozšíření květinové i zeleninové části. Zakončením budování hradní zahrady byla stavba švýcarského domku, kde často a rád trávil čas hrabě se svojí chotí.

11

1.2.2 Hrad v současnosti Hrad Roţmberk je národní kulturní památka, která patří pod správu Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Návštěvníkům je přístupný Dolní hrad, kde jsou expozice rozmístěny do dvou pater. Dolní hrad se skládá z původního paláce, který se nachází na jiţní straně, celá severní strana je tvořena dlouhou místností Křiţácké galerie, východní strana je vstupem do hradu, který je tvořen z příčného traktu s jehlancovitou věţí. Dominantu celého hradu tvoří hranolovitá věţ s cimbuřím, která je součástí úzkého západního křídla. Křídla hradu tvoří uzavřené obdelníkové nádvoří, do kterého je přístup přes dlouhý most, který vede nad hradním příkopem. Obrázek 8- Dolní hrad a Nový zámek

www.fotoalpy.cz

14

Z původního Horního hradu byla po poţáru v roce 1522 dochována pouze gotická věţ Jakobínka. V místech, kde původně stával Horní hrad, byl v průběhu 19. století vybudován Nový zámek, který v současné době slouţí jako rekreační středisko České pošty. V prostoru hradního nádvoří se nachází pokladna, veřejné WC, kavárna, obchod se suvenýry a kancelář kastelánky.

1.2.3 Prohlídkové trasy hradu Hrad Roţmberk nabízí návštěvníkům dvě prohlídkové trasy: Interiéry hradu a Anglická věţ. Návštěvníci si mohou zakoupit vstupenku na prohlídku hradu spojenou s prohlídkou věţe, tento okruh se nazývá Grandtour. První prohlídková trasa- Interiéry hradu První trasa, která vede historickými interiéry

Obrázek 9- Vstupní hala

hradu, nabízí prohlídku dobového vybavení a sbírek. Prohlídka začíná ve vstupní hale, která byla přestavena v 19. Století a inspirací pro vzhled byla anglická

tudorská

gotika

a

severská

pozdní

renesance. Nachází se zde mohutné dřevěné schodiště, které prostupuje výši celé haly. Schodiště je bohatě zdobeno podle anglických předloh, zdobí ho řezané okřídlené figury draků a gryfů, které drţí v tlapách erby manţelek Buquoyů.

www.hrad-rozmberk.eu

Ze schodiště se vstupuje do Křiţácké galerie, která má typický interiér z období romantismu druhé poloviny 19. století. V této místnosti se nachází portréty fiktivních vůdců kříţových výprav, které namaloval v roce 1855 Fridrich Strobel podle originálů z Versailles. Další částí prohlídky je Roţmberská síň, zvaná také Komnata Bílé paní. Nápadným prvkem této místnosti je kazetový strop, na kterém je vymalováno pět růţí jednotlivých větví Vítkovců. Uprostřed je namalována červená růţe, která je znakem pánů z Roţmberka. V Roţmberské síni je umístěno také několik portrétů, ze kterých jsou nejvýznamnější dva obrazy- Portrét zakladatele hradu Petra Voka a velký portrét Perchty z Roţmberka. Z Roţmberské síně prohlídka pokračuje spojovací chodbou do kaple, která byla zasvěcena svatému Jiří. Z kaple se prochází do malé jídelny, která se nachází v 15

části renesančního obytného paláce. V prostoru jídelny je několik cenných obrazů, z nichţ nejcennějším je deska s názvem „Zázračné nasycení na hoře,“ která byla namalována v roce 1569. V jídelně si návštěvníci mohou prohlédnout také cínové nádobí ze 17. století, kameninovou servírovací soupravu nebo mosazné hodiny ze 17. století. Vedlejší místností je loţnice, ve které se nachází nádherný kazetový strop z dubového dřeva a výraznou částí místnosti je prosklený arkýř. Další zastávkou prohlídky je obrazárna, kde se nachází část cenné sbírky obrazů, které zde v 19. století shromáţdil Jiří Jan Jindřich Buquoy.

Obrázek 10- Hudební nika

Zajímavou částí prohlídky je Rytířský sál, který si dochoval původní podobu z počátku 17. století. Sál je vyzdoben výjimečnými malbamiv okenních špaletách je zobrazeno deset stádií lidského ţivota, v záklencích špalet jsou vyobrazeny alegorie pěti smyslů a strop zdobí malba okřídleného koně Pegase. Alegorickou malbou je vymalována tzv. Hudební nika, výklenek dříve slouţící jako místo pro hudebníky.

www.hrad-rozmberk.eu

V prohlídkové trase nechybí ani návštěva Zbrojnice, ve které je uloţena cenná sbírka zbraní, zbrojí a válečných předmětů. Vystavené zbraně jsou originály a zčásti také kopie. Posledními částmi prohlídky je Pokoj Karla Alberta, který byl vyzdoben na počátku 17. století v duchu holandské a italské pozdní renesance a dále Kníţecí pokoj, který má typický romantický interiér.

12

Druhá prohlídková trasa- Anglická věž Anglická věţ je vysoká asi padesát metrů a její vchod se nachází na hradním nádvoří. Pokud se návštěvníci chtějí pokochat nádherným pohledem na celý areál hradu a daleké okolí, který vrchol věţe nabízí, musí překonat výstup po dvě stě schodech. Během prohlídky je zastávka u modelu hradu, který vyobrazuje Roţmberk v dobách 14.-15. století.

13

16

1.2.4 Provozní doba hradu a vstupné Provozní doba Termín

Od- do

Poslední prohlídka

1.4.2009- 30.4.2009(So- Ne)

9:00- 16.15

15:30

1.5.2009- 31.5.2009(Út- Ne)

9:00- 16.15

15:30

1.6.2009- 30.6.2009(Út- Ne)

9:00- 17.15

16:30

1.7.2009- 31.8.2009(Út- Ne)

9:00- 17.45

17:00

1.9.2009- 30.8.2009(Út- Ne)

9:00- 16.15

15:30

1.10.2009- 31.10.2009(So- Ne)

9:00- 16.15

15:30

Vstupné a podmínky prohlídky Hrad interiéry

Cena

Prohlídka v češtině (děti 6 - 15let, studenti, ZTP - 50 Kč, -senioři 100 Kč nad 65 - 70Kč) Prohlídka s výkladem v cizím jazyce (děti 6 - 15let, studenti, ZTP - 180 Kč 100 Kč, senioři nad 65 let - 140 Kč) Rodinné vstupné (2 dospělí+ max. 3 děti)

260 Kč

Maximální počet návštěvníků na prohlídce: 37 Cizojazyčný výklad: němčina, angličtina Moţnost zapůjčení textů: čeština, němčina, angličtina, francouzština, italština, španělština, ruština, maďarština, holandština Anglická věţ

Cena

Jednotné vstupné

40 Kč

Cizojazyčný výklad

40 Kč

17

Grandtour(hrad+věţ)

Cena

Prohlídka s výkladem v češtině (děti, studenti, ZTP - 80 Kč, senioři nad 65 let -

130 Kč

90 Kč) Prohlídka s výkladem v cizím jazyce (děti, studenti, ZTP - 120 Kč, senioři nad

210 Kč

65 let - 160 Kč) Rodinné vstupné (2 dospělí+ max. 3 děti)

350 Kč

Maximální počet návštěvníků na prohlídce: 39 Cizojazyčný výklad: němčina, angličtina Moţnost zapůjčení textů: čeština, němčina, angličtina, francouzština, italština, španělština, ruština, maďarština, holandština Dětský okruh(pro školy)

Cena

Dospělá osoba

80 Kč

Děti

50 Kč

Tento okruh je kratší a přizpůsobený dětskému myšlení, prohlídky jsou pouze v češtině. Tato prohlídka bývá často spojena s návštěvou katovny, která se nachází na nádvoří hradu. Katovna

Cena

Jednotné vstupné

20 Kč

Katovnu má v nájmu soukromá osoba, která zodpovídá za její chod. Vstupné se neplatí v pokladně hradu, ale přímo u vstupu do katovny průvodci.

Všechny prohlídky lze objednat i mimo provozní dobu, vstupné se však zvyšuje o 100 procent. V měsíci dubnu a říjnu je moţno rezervovat prohlídku pro objednané skupiny také na úterý aţ pátek. Rezervace lze provést telefonicky, faxem, emailem nebo poštou. V objednávce je třeba uvést jméno a kontakt kvůli potvrzení objednávky, dále datum a čas prohlídky, přibliţný počet osob a poţadovaný jazyk prohlídky.

14

18

1.2.5 Pověsti o hradu Nejznámější pověstí, která je spjata

Obrázek 11- Perchta z Rožmberka

s hradem Roţmberk je pověst o Bílé paní. Podle

legendy

má

být

Bílou

Perchta

z Roţmberka, která se narodila v roce 1429 Kateřině Roţmberské z Vartenberka a jejím otcem byl Oldřich z Roţmberka. Perchta byla ve svých dvaceti letech proti své vůli provdána za Jana z Lichtenštejna. S tím proţila velmi nespokojený ţivot, manţel ji týral a nechoval se k ní téměř nikdy hezky. Před smrtí ţádal Jan Perchtu o odpuštění, ale ta ho tak nenáviděla za svůj útrpný a promarněný ţivot, ţe mu odpustit nedokázala.

www.ckrumlov.cz

A tak ji umírající Jan proklel se slovy „ Nechť ani v hrobě nemáš klidu!“ Perchta zemřela o tři roky později a začala se jako duch zjevovat na několika roţmberských hradech. Téměř vţdy byla oděna celá v bílém, pokud byla oděna do černého šatu, znamenalo to předzvěst velkého neštěstí, kdyţ byla spatřena v rudých šatech, varovala před blíţícím se poţárem. Znamení dávala i barvou svých rukaviček- pokud měla černé rukavičky, znamenalo to smrt. Podle vyprávění se s duchem Perchty setkalo uţ několik lidí. V roce 1944 měla na Roţmberku výcvikový tábor nacistická dívčí organizace Bund deutscher Mädel. Dvě z dívek šly brzy ráno pověsit na hradní věţ prapor zdobený hákovým kříţem. Kdyţ vystoupaly nahoru na věţ, ustrnuly strachem- nad nedalekou Jakobínskou věţí se vznášela ţenská postava oděná v bílém šatu a zlostně jim hrozila rukou. Vystrašené dívky utekly a prý uţ navţdy přišly o zdravý rozum. Kvůli této příhodě bylo ihned přivoláno gestapo, aby vyšetřilo, zda to nebyl provokativní čin českých vlastenců. Na nic ovšem nepřišli a tak nebyla tato příhoda nikdy objasněna. Spis, který byl gestapem sepsán, uţ po válce nebyl nalezen. O poslední setkání se Perchta postarala v roce 1996, kdy Roţmberk procházel rozsáhlými stavebními úpravami. Jeden ze zedníků, kteří na hradě pracovali, spatřil za oknem neznámou osobu, která se prochází po venkovním lešení. Za chvíli si však uvědomil, ţe na této stěně hradu uţ lešení není. Poté spatřil z okna Bílou paní.

15

19

1.3 Českokrumlovský region 1.3.1 Základní informace o regionu Region Český Krumlov je nejjiţnější částí Jihočeského kraje, leţí při hranicích s Rakouskem a sousedí také s Českobudějovickým a Prachatickým regionem. Nejsilnějším předpokladem pro cestovní ruch v Českokrumlovském regionu je velké mnoţství kulturněhistorických památek a krásná příroda, která si stále zachovává svůj přirozený ráz. Velkým kladem regionu je velmi dobrá úroveň čistoty ţivotního prostředí, Českokrumlovsko patří k nejčistším oblastem u nás a důkazem toho je také výskyt mnoha druhů chráněných rostlin i ţivočichů. Díky těmto vynikajícím podmínkám patří tento region mezi nejnavštěvovanější oblast v České republice. Tato oblast nabízí mnoho moţností pro trávení volného času- ve velké míře je zde rozšířena pěší turistika a cykloturistika, díky poloze regionu mají návštěvníci moţnost se pohybovat i po mezistátních trasách. Oblast Českokrumlovska nabízí i výborné podmínky pro vodní turistiku, od května do září se stává region centrem vodáctví, protoţe řeka Vltava nabízí plavení v krásné přírodě a díky četnosti historických památek mají vodáci mnoho příleţitostí k jejich navštívení. Oblíbené místo pro vodní turistiku je i přehrada Lipno, která vybízí nejen ke koupání ale i k provozování vodních sportů a rybaření. I v zimním období se turistům naskýtá řada příleţitostí pro vykonávání různých zimních sportů. Na

Českokrumlovsku

ţije

celkem

60 700

Obrázek 12- Český Krumlov

obyvatel a region se skládá ze 46 obcí- z toho je 6 měst, 3 městyse a 37 vsí. Správním i turistickým centrem je město Český Krumlov, které je od roku 1992 zapsáno na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Vzhledem k tomu, ţe je Český Krumlov nejlépe dochovávané středověké město u nás, obsazuje dlouhodobě druhé místo v ţebříčku návštěvnosti hned za Prahou.

16

Vývoj počtu obyvatel v regionu 17 Rok Počet obcí Počet obyvatel

1961 67 48 620

1970 49 49 940

www.czechtourism.com

1980 39 55 395

1991 45 57 398

2001 46 59 569

2007 46 60 708

20

1.3.2 Turistické zajímavosti v regionu Státní hrad a zámek Český Krumlov Státní hrad a zámek Český Krumlov patří mezi

nejnavštěvovanější

památky

Obrázek 13- Státní hrad a zámek Český Krumlov

v České

republice, kaţdý rok ho navštíví přes 340 tisíc návštěvníků. Sezona zde začíná v dubnu a končí v říjnu a návštěvníci zámku si mohou vybrat ze dvou prohlídkových tras. Českokrumlovský zámek je výjimečný tím, ţe má pět zámeckých nádvoří. Na nich si návštěvníci mohou prohlédnout krásný exteriér

zámku,

který

ohromuje

především

cennými renesančními a barokními freskami. Dalším velkým lákadlem je také velká zámecká zahrada, která zaujímá prostor deseti hektarů a

www.czechtourism.com

vykazuje prvky barokního stylu. Hlavním cílem návštěvy zámku je především prohlídka interiéru, který je opatřen historickými instalacemi 16.-19. století. Nejvýznamnější památkou celého zámeckého areálu je světově známé zámecké barokní divadlo, které patří k nejlépe dochovaným evropským divadelním scénám 18. století.

18

Klášter Vyšší Brod Klášter Vyšší Brod nechali postavit Roţmberkové v roce 1259 a hned po dostavění se do něj přesunuli cisterciáčtí mnichové z kláštera Wilhering, který se nacházel na rakouské straně hranic. Ve druhé polovině 19. století prodělal klášter stavební úpravy a byl zrestaurován podle novogotiky. V současné době klášter postupně opravují cisterciáci, kteří v něm ţijí. Návštěvníkům je nabízena prohlídka v česká i cizojazyčná prohlídka a zajímavostí je, ţe návštěvníci se mohou zúčastnit mši a chórové modlitby mnichů.

19

Klášter Zlatá Koruna Klášter Zlatá Koruna je národní kulturní památkou, která patří pod správu Památkového ústavu v Českých Budějovicích a je povaţován za velmi cennou gotickou ve střední Evropě. Klášter nabízí dvě prohlídkové trasy- prohlídku bývalého 21

kláštera a prohlídku stálé literární expozice. Klášter Zlatá Koruna je otevřen od dubna do října kaţdý den mimo pondělí.

20

Dívčí kámen Dívčí kámen je romantická zřícenina hradu, která se nachází zhruba 10 kilometrů severně od Českého Krumlova. Hrad nechali postavit v roce 1349 Roţmberkové, ti se ale v 16. století rozhodli hrad uţ dále neudrţovat. Zřícenina se nachází v údolí nad Kremţským potokem a je častým a oblíbeným cílem turistů.

21

Vítkův Hrádek Zakladatelem hradu byl pravděpodobně Vítek z Krumlova, který nechal hrad postavit v první polovině 13. století pravděpodobně kvůli ochraně zemské hranice. Od 18. století však hrad uţ nikdo neobýval ani neudrţoval, a proto se z něj stala zřícenina. O zříceninu se v současné době stará Občanské sdruţení Vítkův Hrádek, které hrad opravuje. Díky Občanskému sdruţení Vítkův Hrádek byla opravena rozhledna na zřícenině, která nyní láká turisty moţností výhledu na krásnou okolní šumavskou přírodu.

22

Žofínský prales Ţofínský

prales

je

národní

přírodní

Obrázek 14- Vchod do Žofínského pralesa

rezervace, která se nachází v Novohradských horách. Byla vyhlášena hrabětem Jiřím Buquoyem v roce 1838 a tím se stala jednou z nejstarších přírodních rezervací ve střední Evropě. Z celkových 99,8 hektarů tvoří 44 hektarů původní prales. Prales je převáţně bukový, dalšími častými dřevinami jsou smrky a jedle. Ţofínský prales byl po druhé světové válce velmi poškozen přemnoţením jelenů, proto byl později oplocen a pronikání zvěře se tak zabránilo. Veřejnosti je vstup do rezervace povolen pouze s doprovodem.

www.jiznicechy.org/cz

23

22

CHKO Blanský les Blanský les, jehoţ velká část území se nachází

na

Českokrumlovsku,

byl

Obrázek 15- Rozhledna Kleť

vyhlášen

chráněnou krajinnou oblastí 8. prosince 1989. Krajinný ráz oblasti i příroda Blanského lesa jsou velmi zachovalé, v zalesněných částech se nachází původní lesní společenstva. Vzácností oblasti je také velká druhová pestrost rostli, hmyzu a měkkýšů.

24

Nejvyšším vrcholem Blanského lesa je hora Kleť, na které se nachází také nejstarší kamenná rozhledna u nás. Rozhledna, zvaná téţ Josefovská věţ, pochází z 19. století a je postavena v novogotickém slohu.

www.ckrumlov.cz

V současnosti je v rozhledně umístěna výstavní expozice, díky které se návštěvníci mohou dozvědět mnoho informací nejen o historii rozhledny ale také o okolní přírodě a historii lesnictví v Blanském lese. Na vrchol hory vede sedačková lanovka a návštěvníci zde mohou navštívit také hvězdárnu.

25

Další turistické zajímavosti v regionu 26 Hrady, zámky a tvrze: Hrad Velešín, Hrádek Louzek, Hrádek Pořešín, Tvrz Chlum, Tvrz Chlumeček, Tvrz Benešov nad Černou, Tvrz Slavkov, Tvrz Tichá, Tvrz Kladenské Rovné, Tvrz Pasovary, Tvrz Štěkře, Zámeček Omlenička, Zámek Červený Dvůr Přírodní zajímavosti: jezera Plechý a Plešné, rybník Olšina, Ševcova hora, Vysoký kámen, Pláničský rybník, Běleňská lípa, Čertova stěna a Luč, Olšina v Novolhotském lese Sakrální architektura: Poutní kostel Svatý kámen, Kříţová cesta Vyšší Brod, Kříţová cesta ve Frymburku, Farní kostel sv. Bartoloměje ve Vyšším Brodě, Farní kostel sv. Michaela v Horním Dvořišti, hrad a klášter Kuklov, Kaplička v Kuří, Kostel sv. Mikuláše v Boleticích atd. Technické památky: vodní elektrárna Lipno, Muckovské vápencové doly, Schwarzenberský plavební kanál, Koněspřeţná dráha Vojenské památky: Památník obětem nacizmu, Památník obětem druhé světové války 23

1.3.3 Sportovní zařízení v regionu V regionu Český Krumlov se nachází mnoho moţností pro sportování a příjemné vyuţití volného času. Nabídka je velmi různorodá a to zaručuje, ţe snad kaţdý návštěvník regionu, nějakou sportovní variantu zvolí. Nejvíce sportovních zařízení je pro vodní turistiku, která je v tomto regionu turisty velmi oblíbena. Počty sportovních zařízení v regionu:

27

Pěší turistika

1

Bruslení

2

Cykloturistika

3

Motorsport

1

Vodní turistika

9

Atletika

1

Lyţařská turistika

1

Fotbal

2

Agroturistika

2

Hokej

1

Jezdectví

4

Košíková, odbíjená

2

Golf

2

Plavání, potápění

3

Tenis

2

Bowling, kuţelky

2

Bazén, koupaliště

4

Squash

1

Fitness

4

Badminton

2

1.3.4 Ubytovací zařízení v regionu V Českokrumlovském regionu je velký počet ubytovacích zařízení. Převáţná část se nachází v turistickém centru regionu, ve městě Český Krumlov. Nejvíce ubytovacích zařízení jsou typu privátního ubytování. Další početnou skupinou jsou penziony, poté následují apartmány a hotely. Jen malou část ze všech ubytovacích zařízení pokrývají ubytovny, chalupy, kempy, motely, hotely garni a chaty.

28

Počet ubytovacích zařízení v regionu Hotel

15

Motel

1

Hotel garni

2

Kemp

2

Penzion

51

Chalupa, statek

2

Apartmán

18

Chatová osada, chaty

1

Privátní ubytování

69

Hostel, ubytovna

3

Celkem ubytovacích zařízení

164 24

2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 2.1 Sběr sekundárních dat 2.1.1 Statistiky návštěvnosti hradu za rok 2008 V této části se věnuji zpracování dat, které jsem získala od vedoucí správy hradu Roţmberk. Jedná se o různé statistiky návštěvnosti za sezónu 2008, která trvala od dubna do konce října. Do statistiky jsou zahrnuty i počty návštěvníků mimo sezónu, tedy od listopadu do konce března, kdy hrad navštěvují pouze objednané skupiny. Prohlídkové trasy hradu navštívilo celkem 54 485 osob. Pokud v této části není uvedeno jinak, jsou grafy mojí vlastní tvorbou. 1) Vývoj návštěvnosti v roce 2008 Nejniţší počty návštěvníků jsou zaznamenány v měsících leden, únor, březen, listopad a prosinec, protoţe se jedná o mimosezónní návštěvy, které jsou moţné pouze pro objednané skupiny. V tomto případě vychází správa hradu návštěvníkům vstříc a nabízí tzv. zimní okruh, který je oproti běţné prohlídkové trase kratší. Od počátku dubna, kdy začíná hlavní sezóna, má návštěvnost vzrůstající tendenci. Nejvyšší počty osob navštívily hrad v červenci(16 400) a srpnu(16 782), coţ je dáno letními prázdninami a časem letních dovolených. Od počátku září návštěvnost prudce klesla a měla uţ jen sestupnou tendenci. Graf 1- Vývoj návštěvnosti v roce 2008

25

2) Podíl účastníků podle prohlídkových okruhů Více neţ polovina z celkových návštěvníků vyuţila prohlídky interiérů hradu. Poměrně velká část (28%) si zakoupila vstupenku na okruh Grandtour, který zahrnuje prohlídku hradu i věţe. Podíl 6 % má počet návštěvníků zimního okruhu, který je návštěvníkům nabízen pouze od počátku listopadu do konce března. Pouze malý podíl návštěvníků vyuţil samostatné prohlídky věţe. Noční prohlídky vyuţilo jen 5% osob, které navštívily hrad, coţ je dáno především tím, ţe Roţmberkem nad Vltavou většina turistů jen projíţdí a vyuţívá tak prohlídky raději v dopoledních nebo odpoledních hodinách. Jen zanedbatelnou část zaujímají návštěvníci s objednaným dětským okruhem. Graf 2- Podíl návštěvníků podle prohlídkových okruhů

3) Podíl návštěvníků českých prohlídek podle kategorie Tento graf znázorňuje podíl návštěvníků českých prohlídek podle zakoupených vstupenek. Ty jsou rozlišeny na tři typy- pro děti (studenty, ZTP), dospělé a seniory. Dvě třetiny návštěvníků zakoupily vstupenku za plnou cenou, coţ znamená, ţe hrad navštěvují nejčastěji dospělí lidé do 65 let. Návštěvníci s dětskou vstupenkou zaujímají podíl 28%. Jedná se o děti od 6 do 15 let, o studenty prokazující se platným studentským průkazem a také zdravotně postiţené. Nejméně navštěvují hrad senioři (nad 65 let). 26

Graf 3- Podíl návštěvníků českých prohlídek podle kategorie

4) Podíl návštěvníků cizojazyčných prohlídek podle kategorie Z tohoto grafu je zřejmé, ţe více neţ polovinu z celkových návštěvníků na cizojazyčných prohlídkách zaujímají dospělé osoby do 65 let. Druhé místo se 37% obsazují senioři, tedy osoby nad 65 let. To je dáno především organizovanými skupinovými zájezdy seniorů ze zahraničí. Nejméně (6%) cizojazyčné prohlídky navštěvují děti (studenti, ZTP). Graf 4- Podíl návštěvníků cizojazyčných prohlídek podle kategorie

27

2.1.2 Vývoj návštěvnosti v letech 2005-2008 Údaje o počtu návštěvníků za rok 2005, 2006 a 2007 jsem získala z internetových zdrojů. Údaje o počtu osob, které hrad navštívily v roce 2008, jsem dostala k dispozici od vedoucí správy hradu. Nejméně osob hrad navštívilo v roce 2005, nejvíce v roce 2007. Po roce 2007 měla návštěvnost sestupnou tendenci. Graf 5- Vývoj návštěvnosti v letech 2005-2008

2.2 Sběr primárních dat 2.2.1 Metodika marketingového výzkumu Cílem této bakalářské práce bylo získat informace o typických návštěvnících státního hradu Roţmberk, zjištěné výsledky vyhodnotit a zpracovat návrhy na zvýšení návštěvnosti státního hradu. Sběr informací o návštěvnících probíhal prostřednictvím marketingového výzkumu. Ten byl proveden přímo v areálu státního hradu Roţmberk formou dotazníkového šetření. Bylo nutné se dotazovat pouze návštěvníků, kteří jiţ absolvovali prohlídku hradu, aby mohli zhodnotit kvalitu všech poskytnutých sluţeb. Pokud by mi odpovídaly osoby, které si přišly státní hrad pouze prohlédnout, nedokázaly by zodpovědět otázku ohledně kvality sluţeb tohoto památkového objektu, která je pro výzkum klíčová. 28

Marketingový výzkum byl proveden ve dvou částech- na vrcholu sezóny 2008, v měsíci srpnu, kdy bylo vyplněno 60% dotazníků a dále v květnu 2009, kdy bylo vyplněno zbývajících 40% dotazníků. Dotazník vyplnilo celkem 150 návštěvníků, z nichţ bylo 16 osob ze zahraničí. Dotazování probíhalo ve všední den i o víkendu. Harmonogram marketingového výzkumu: Srpen 2008- 26.8. (Út) a 27.8. (St) a dále 30.8. (So) a 31.8. (Ne)- 60% dotazníků Květen 2009- 7.5. (Čt), 8.5. (Pá) a dále 9.5. (So) a 10.5. (Ne)- 40% dotazníků Většina dotazovaných vyplňovala dotazník samostatně a já jsem jim byla pouze nápomocna, pokud si nevěděli s něčím rady. Pouze u několika návštěvníků jsem musela přistoupit k metodě přímého dotazování, protoţe jim tento způsob přišel přijatelnější. Dotazník pro návštěvníky hradu byl k dispozici v českém, německém a anglickém jazyce a skládal se z devatenácti otázek. Většina otázek je uzavřených a polozavřených, často se nabízí moţnost doplnit vlastní odpověď. Pouze dvě otázky jsou otevřené. Prvních čtrnáct otázek se týkalo návštěvy státního hradu a také regionu, ve kterém se tento památkový objekt nachází. V patnácté otázce měli dotazovaní zhodnotit kvalitu sluţeb v památkovém objektu, k dispozici jim byla stupnice od jedné do pěti, a pokud nebyli schopni nějakou z poskytovaných sluţeb ohodnotit, měli k dispozici odpověď „nevím.“ Šestnáctá otázka zjišťuje celkový dojem z atraktivity památkového objektu, dotazovaní zde odpovídají, zda by návštěvu tohoto hradu doporučili svým známým. Poslední tři otázky zjišťují konkrétní informace o respondentech, tedy údaje o trvalém bydlišti, pohlaví, věku, vzdělání a zaměstnání. Téměř všichni dotazovaní měli k dotazování vstřícný přístup a dotazník s ochotou vyplnili.

2.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu Cílem marketingového výzkumu bylo charakterizovat profil typického návštěvníka státního hradu Roţmberk. Metodou dotazníkového šetření jsem provedla výzkum se 150 návštěvníky hradu. Z dotazovaných bylo 134 osob z České republiky a zbývajících 16 byli zahraniční turisté.

29

1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? V této otázce uvádí dotazovaní obecné důvody návštěvy regionu. Necelá polovina (48%) respondentů navštívilo region za účelem odpočinku a dovolené. Podíl 40% zaujímají osoby, které si vybraly region jako cíl výletu. Z těchto výsledků vyplývá, ţe je region turisticky atraktivní a nabízí vhodné moţnosti pro trávení dovolené i výletů. Třetí největší část tvoří osoby, které do regionu přijely z důvodu návštěvy příbuzných nebo známých. Nepatrné části dotazovaných odpověděla, ţe regionem pouze projíţdí nebo je zde na sluţební cestě. Graf 6- Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu?

2. Jak často navštěvujete tento hrad? Z tohoto grafu je vidět, ţe více neţ polovina (52%) dotázaných navštívila hrad poprvé. Velký podíl (24%) mají také turisté, kteří hrad navštívili jiţ podruhé. Počet osob, které navštívily hrad jiţ potřetí, zaujímá třetí místo se 13%. Nejméně dotázaných navštívilo hrad více neţ třikrát. Opakovanost návštěv však dokládá, ţe hrad je pro turisty atraktivní a rádi ho navštěvují znovu. V této otázce nastal velký rozdíl v odpovědích českých a zahraničních turistů. Ze zahraničních návštěvníků ani jeden nenavštívil hrad více neţ jednou.

30

Graf 7- Jak často navštěvujete tento hrad?

3. Jak je Vaše cesta organizována? Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, ţe převáţná většina turistů (81%)

si

zorganizovala svojí cestu individuálně. Druhý největší podíl obsazují turisté, kteří se na cestu vypravili se skupinovým zájezdem. Pouze malá část (2%) odpověděla, ţe cesta organizována formou sluţební cesty. Další moţnou odpovědí bylo, ţe byla cesta organizována CK nebo CA, tuto moţnost však nikdo nezvolil, proto jsem ji do grafu ani nezahrnula. Graf 8- 3. Jak je Vaše cesta organizována?

31

4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Z grafu je patrné, ţe 60% dotázaných navštěvuje region zpravidla v létě. Je to dáno především letními prázdninami a dovolenými. Na jaře navštěvuje region 39 dotázaných a na podzim 13 dotázaných. Nejmenší část odpověděla, ţe zpravidla navštěvuje region v zimě, tuto odpověď zvolila pouze 20% dotázaných. Graf 9- Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte?

5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? V této otázce odpovědělo 38% dotázaných, ţe se v regionu zdrţí v rozmezí od jednoho do tří dnů. Velký počet dotázaných (27%) uvedl, ţe v regionu stráví pouze několik hodin. Pravděpodobně se jedná o výletníky, kteří se poté vrací do místa svého trvalého bydliště. O něco méně dotázaných (21%) prozradilo, ţe v regionu stráví více neţ sedm dní. Podle mého mínění se jedná o osoby, které tráví v regionu dovolenou a navštěvují zdejší turistické zajímavosti. Nejméně turistů (14%) pobývá v regionu v délce 4-6 dní.

32

Graf 10- 5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu?

6. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice? Z tohoto grafu je patrné, ţe největší část (50%) zahraničních turistů plánuje pobyt v České republice na dobu delší neţ pět dní. Zbylé části grafu jsou shodné, obě tvoří 25%. Znamená to tedy, ţe stejné počty zahraničních návštěvníků bude trávit v České republice pouze několik hodin nebo jeden aţ čtyři dny. Graf 11- Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice?

33

7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? Z grafu je vidět, ţe převáţná část (63%) turistů, kteří chtějí v regionu přenocovat, budou ubytováni přímo v tomto regionu. Dalších 28% dotázaných bude ubytováno přímo v městě Roţmberk nad Vltavou. Někteří turisté mají zajištěno ubytování během svého pobytu na více místech. Pouze zanedbatelná část respondentů přenocuje v Praze. Graf 12- Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován?

8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu? Nejčastější motivací k návštěvě státního hradu Roţmberk je vlastní zkušenost, tuto odpověď uvedlo 53 z dotázaných. Na grafu je patrné, ţe druhou pozici v počtu odpovědí obsazují dvě moţnosti- motivace díky referenci známých a internet. Z toho vyplývá, ţe má mnoho lidí s hradem kladnou zkušenost a dále ho doporučují. Informace o hradu získali návštěvníci také prostřednictvím informačního centra (14%) a tištěného průvodce (11%). Jeden z návštěvníků také uvedl, ţe dovolenou plánovali společně s celou rodinou. Ani jeden dotazovaný neodpověděl, ţe by byl ovlivněn informacemi od CK nebo CA a nikoho téţ na hrad nenalákala televize ani rozhlas. U zahraničních turistů bylo nejčastější odpovědí získávání informací prostřednictvím tištěných průvodců a reference od známých.

34

Graf 13- Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu?

9. Kdy jste se rozhodl k návštěvě tohoto hradu? Z grafu je velmi zřetelně vidět, ţe více neţ polovina dotázaných odpověděla, ţe návštěvu hradu měla jiţ naplánovanou před zahájením pobytu nebo výletu v regionu. U zahraničních osob odpovědělo 100% procent, ţe návštěva hradu byla předem naplánována. Graf 14- Kdy jste se rozhodl k návštěvě tohoto hradu?

35

10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil? Do grafu jsem zanesla pouze atraktivity, které se opakovaly nejčastěji. Nejvíce turistů (93) navštívilo nebo hodlá navštívit Český Krumlov. Ten je turistickým centrem celého regionu. Druhou nejpočetnější odpovědí byl Vyšší Brod, kde se nachází cisterciácký klášter. V odpovědích se objevovaly i další turistické atraktivity např. Kratochvíle, Vítkův Hrádek apod. Graf 15- Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil?

11. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Na tuto otázku odpověděla přibliţná polovina dotázaných, ţe mají ubytování zajištěno v penzionu. Druhý největší podíl (13%) zaujímá ubytování u známých nebo příbuzných a nepatrně méně turistů (12%) odpovědělo, ţe bude ubytováno v soukromí. Čtvrtým nejčastějším ubytovacím zařízením je hotel a za ním následuje kemp nebo tábořiště. Z grafu je patrné, ţe ubytování v chatě nebo chalupě vyhovuje jen nepatrné části dotazovaných (4%).

36

Graf 16- Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?

12. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? V této otázce odpovídají dotazovaní na otázku, co pro ně bylo stěţejním při výběru regionu. Označit mohli i více odpovědí. Z grafu je poznat, ţe hlavní prioritou je pro turisty návštěva historických měst a památek, tuto odpověď zvolilo 84 dotázaných. Druhou nejdůleţitější prioritou je příroda, přesněji lesy a krajina (35 odpovědí). Dalšími nejčastějšími prioritami jsou vodní plochy a toky a čisté ţivotní prostředí. Z výsledků tedy vyplývá, ţe návštěvníci přijíţdí do regionu především kvůli kulturněhistorickým památkám a dále kvůli krásné přírodě. Mezi další časté odpovědi patří klidné prostředí bez hluku (19 odpovědí), rekreační sport a turistika (18 odpovědí), aktivní rekreace (14 odpovědí), kulturní akce a zábava (12 odpovědí) a dále také soukromé a pracovní důvody.

37

Graf 17- Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu?

13. S kým cestujete? Z tohoto grafu je zřejmé, ţe přibliţně polovina návštěvníků regionu cestuje se svojí rodinou. S kamarády nebo se známými přijíţdí 25% dotázaných. Podíl 17% zaujímají skupinové zájezdy, 5% osob cestuje samostatně a 4% uvedlo, ţe cestují s někým jiným, většinou měli na mysli partnera. Graf 18- S kým cestujete?

38

14. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? Z celkových 150 dotázaných odpovědělo na tuto otázku 100 respondentů, ţe přicestovali automobilem. Druhou nejčastější odpovědí je pouţití autobusu (21%). Třetí místo náleţí cyklistům (8%) a jen malá část (4%) zahrnuje cestu vlakem. Graf 19- Jaký dopravní prostředek jste použil(a)?

15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? V této otázce měli dotazovaní návštěvníci zhodnotit sluţby poskytované na státním hradě Roţmberk pomocí školní stupnice od 1 do 5, přičemţ stupeň 1 je nejlepší. Pokud nedokázili z jakéhokoliv důvodu nějakou sluţbu zhodnotit, měli k dispozici moţnost „nevím.“ Co se týče srozumitelnosti informací pro návštěvníky, hodnotilo 104 návštěvníků poskytnutou sluţbu nejlepší známkou. Dalších 38 dotázaných hodnotilo stupněm 2 a 8 turistů dalo stupeň 3.

39

Graf 20- Srozumitelnost informací pro návštěvníky

Hodnocení přístupu a vstřícnosti obsluhy v pokladně objektu dopadlo velmi dobře, 127 respondentů ze 150 ohodnotilo tuto sluţbu stupněm 1, 22 dotazovaných hodnotilo stupněm 2 a pouze tři návštěvníci hodnotili stupněm 3. Graf 21- Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu

V hodnocení nabídky zboţí v prodejně nedokázalo 13 dotazovaných otázku zhodnotit. Nejlepším stupněm hodnotilo 75 dotazovaných, stupeň 2 dalo 56 návštěvníků, stupeň 3 označilo 6 dotázaných a jeden návštěvník označil stupeň 4.

40

Graf 22- Nabídka zboží v prodejně

Velmi dobře hodnocenou sluţbou je úroveň průvodcovských sluţeb, zde hodnotilo 118 návštěvníků nejlepší známkou, 29 dotázaných hodnotilo stupněm 2, 3 označili stupeň 3 a pouze jeden návštěvník přidělil stupeň 4. Graf 23- Úroveň průvodcovských služeb

Asi nejhůře hodnocenou částí je výška vstupného, zde přidělilo 87 návštěvníků stupeň 1, 50 jich hodnotilo stupněm 2, 7 respondentů označilo stupeň 3 a 2 dotazovaní hodnotili stupněm 4. Pět osob nebylo schopno ohodnotit tuto sluţbu.

41

Graf 24- Výška vstupného

Moţnost výběru z více prohlídkových tras ohodnotilo 86 dotázaných nejlepším stupněm, 41 návštěvníků označilo tuto sluţbu stupněm 2, 12 dotázaných přidělilo stupeň 3 a 12 návštěvníků nedokázalo otázku zodpovědět.

Graf 25- Možnost výběru z více prohlídkových tras

Jak je patrné z grafu bylo místo pro odpočinek hodnoceno velmi dobře. Ze 150 dotázaných hodnotilo 106 nejlepším stupněm.

42

Graf 26- Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu

Celkově vyšel hrad z hodnocení velmi dobře. Při hodnocení celkového dojmu z atraktivity objektu označilo 121 návštěvníků nejlepší stupeň a pouze 5 dotázaných hodnotilo stupněm 3. Graf 27- Celkový dojem z atraktivity objektu

Celková spokojenost s úrovní sluţeb byla velmi dobrá, 115 dotázaných hodnotilo nejlepším stupněm, 29 návštěvníků přidělilo v této části stupeň 2 a pouze 7 jich hodnotilo úroveň sluţeb průměrně.

43

Graf 28- Celková spokojenost s úrovní služeb

16. Doporučil byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Z grafu je velmi patrně vidět, ţe převáţná většina návštěvníků hradu by návštěvu objektu doporučila určitě svým známým. Zbývající část dotazovaných odpověděla, ţe by návštěvu spíše doporučila. Odpovědi „spíše ne, určitě ne a nevím“ nikdo neoznačil. Graf 29- Doporučil byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu?

44

17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? Téměř všichni dotazovaní byli ochotni uvést nejméně kraj, kde se nachází jejich trvalé bydliště. Nejčastějšími městy byla Praha, České Budějovice, Tábor, Pardubice, Olomouc, Ostrava, Brno, Příbram, Jihlava, Plzeň, Hlinsko, Chrudim a Karviná. V dotaznících bylo uvedeno plno dalších míst, ale ty uţ nebyly zmiňovány vícekrát. Zahraniční turisté uváděli pouze stát, ze kterého pochází, deset z nich uvedlo i město, ze kterého všichni pocházeli, jednalo se o Salzburg. Ostatní zahraniční turisté pocházeli z Rakouska a z Nizozemí. 18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Nejčastější vzdálenost města Roţmberk nad Vltavou a místa trvalého bydliště návštěvníků je 201 aţ 400 km. Druhá nejčastěji zaznamenaná vzdálenost je 101 aţ 200 km. Nejvzdálenější místo je vzdáleno přibliţně 1000 km (Nizozemí). Graf 30- Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa?

19. Údaje o Vás: Pohlaví- z celkových 150 dotázaných návštěvníků bylo 60 muţů a 90 ţen Věk- nejpočetnější věkovou skupinou, která byla v dotazníkovém šetření zastoupena, byla skupina osob ve věku 36-45 let, druhou nejpočetnější skupinou byli lidé ve věku 26-35 let, 31 osob bylo ve věku 46-55 let, 20 osob ve věku 18-25 let, 11 osob nad 56 let a nejméně mezi dotazovanými bylo osob do 17 let

45

Vzdělání- nejvíce dotázaných mělo středoškolské vzdělání, dalších 37 návštěvníků bylo s vysokoškolským vzděláním a 15 dotazovaných mělo základní vzdělání nebo vyučení Zaměstnání- největší část tvořili zaměstnanci v soukromém sektoru (68), nejmenší část naopak osoby v domácnosti nebo na mateřské Počet obyvatel bydliště- nejčastějším rozmezí počtu obyvatel bylo 100 tis-1 mil, nejméně se objevovala města s počtem obyvatel nad 1 milion a také obce s počtem obyvatel do 3 tis Stát- ze 150 dotázaných bylo 134 Čechů a 16 cizinců, zahraniční hosté pocházeli z Rakouska a Nizozemí

Graf 31- Rozdělení podle věkových skupin

46

Graf 32- Rozdělení podle vzdělání

Graf 33- Rozdělení podle zaměstnání

47

3 SWOT ANALÝZA V této kapitole provádím SWOT analýzu, coţ znamená, ţe budu zkoumat silné a slabé stránky státního hradu Roţmberk a města Roţmberk nad Vltavou a dále budu rozebírat příleţitosti a ohroţení týkající se státního hradu i města. Ke zpracování analýzy mi poslouţí informace získané během teoretické části i výsledky z marketingového výzkumu.

3.1 Silné stránky Státní hrad Rožmberk Krásný exteriér zámku, který je vidět hned při příjezdu do města Poutavé prohlídky hradu Speciální prohlídky- noční kostýmované prohlídky Kulturní akce na nádvoří hradu Velmi dobrá úroveň průvodcovských sluţeb Příjemné čekání na prohlídku- kavárna na nádvoří Moţnost rezervací i mimo pracovní dobu Přehledné webové stránky hradu

Město Rožmberk nad Vltavou Velmi dobrá poloha v Ćeskokrumlovském regionu Oblíbené centrum vodáctví Krásná příroda v okolí Dobře propracované turistické a cyklistické stezky Výhodná poloha u hranic s Rakouskem

48

Velké mnoţství ubytovacích zařízení Velké mnoţství stravovacích zařízení V blízkosti se nachází různá sportovní zařízení

3.2 Slabé stránky Státní hrad Rožmberk Malý výběr prohlídkových tras Sezónní návštěvnost Málo zahraničních návštěvníků Málo reklamy pro veřejnost Úzký sortiment zboţí v obchůdku Malá spolupráce s jinými památkovými objekty

Město Rožmberk nad Vltavou Sezónní návštěvnost města Nízké vyuţití pro kulturní akce Málo kvalifikovaných pracovníků v oblasti cestovního ruchu Řídká dopravní infrastruktura- špatné autobusové i vlakové spojení

3.3 Příležitosti Navázání spolupráce s jinými památkovými objekty Propagace hradu v médiích

49

Navázání spolupráce s cestovními kancelářemi nebo agenturami- pořádání poznávacích zájezdů Zavedení nové prohlídkové trasy Více kulturních akcí v areálu hradu i města

3.4 Ohrožení Finanční krize- úbytek návštěvníků Nedostatek pracovních míst ve městě Pokles zájmu o tuto lokalitu Silná konkurence- Český Krumlov Absence finančních prostředků na restaurování hradního areálu

4 Návrhy na zvýšení návštěvnosti hradu Malý výběr prohlídkových tras Zavedení nové prohlídkové trasy hradu, propagace nové trasy v médiích, letáčcích a na informačních tabulích. Sezónní návštěvnost Pokusit se nalákat návštěvníky nějakou akcí v areálu hradu na počátku i na konci sezóny. Málo zahraničních návštěvníků Navazování spolupráce s rakouskými cestovními kancelářemi. Málo reklamy pro veřejnost Pokusit se hrad propagovat v regionálních novinách, na internetu, v rádiu. Úzký sortiment zboží v obchůdku Rozšířit sortiment prodávaných věcí, pokusit se drţet ceny co nejníţe. 50

Malá spolupráce s jinými památkovými objekty Pokusit se navázat bliţší spolupráci s památkovými objekty v okolí, moţnost vzájemné reklamy. Návrhy pro město Pořádání více kulturních i sportovních akcí ve městě, výhodné ceny za ubytování na větší počet dní, více informačních cedulí ve městě, lepší propagace města na internetu, rekvalifikace občanů města.

51

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce je obecně charakterizovat státní hrad Roţmberk a specifikovat profil jeho typického návštěvníka. Abych tento cíl splnila, provedla jsem marketingový výzkum formou dotazníkového šetření. Oslovovala jsem návštěvníky hradu, kteří jiţ absolvovali prohlídku, přímo v hradním areálu, konkrétně na nádvoří, a vţdy je slušně s několika vysvětlujícími informacemi poţádala o vyplnění dotazníku. Téměř ve všech případech vyplňovali návštěvníci dotazník samostatně a já jsem jim byla k dispozici, pokud měli problém s pochopením nějaké otázky nebo se chtěli na něco informovat. Celkem jsem se dotazovala 150 návštěvníků, přičemţ 134 bylo Čechů a 16 zahraničních turistů. První část dotazování jsem prováděla v srpnu 2008, kdy vrcholila hlavní sezóna. Druhou část výzkumu jsem uskutečnila na počátku května 2009, kdy začal počet návštěvníků narůstat. Vyplněné dotazníky jsem začala zpracovávat, coţ obnášelo velmi náročnou práci, protoţe dotazník obsahuje velké mnoţství údajů, které se musely spočítat. Ze získaných informací jsem sestavila tabulky, ze kterých jsem vytvořila jednotlivé grafy. Ty znázorňují výsledky jednotlivých otázek. Shrnutím výsledků otázek všech dotazníků jsem získala profil typického návštěvníka státního hradu Roţmberk. Typickým návštěvníkem hradu je ţena ve věku 36-45 let ţijící v České republice, která má středoškolské vzdělání a pracuje jako zaměstnanec v soukromém sektoru. Tato osoba má trvalé bydliště vzdálené v rozmezí 201 aţ 400 km od Roţmberku nad Vltavou a ţije ve městě, které obývá 100 tis-1 mil obyvatel. Do regionu cestuje v letním období se svojí rodinou, cestu organizuje individuálně a pouţitý dopravní prostředek je automobil. Hlavním motivem návštěvy regionu je návštěva historických měst a památek a dále krásná příroda nabízející klid. Hrad navštěvuje pravděpodobně poprvé a v regionu hodlá strávit 1-3 dny. Ubytování má zajištěno přímo v regionu v některém z četných penzionů. Určitě si nenechá ujít návštěvu Českého Krumlova, Vyššího Brodu, Hluboké a přehradní nádrţe Lipno. S kvalitou sluţeb poskytovaných památkovým objektem je velmi spokojena a tak určitě doporučí návštěvu hradu svým známým. Doufám, ţe návrhy na zvýšení návštěvnosti hradu vyvolají nejméně zamyšlení a snad i k něčemu pomohou.

52

SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ 1. www.wikipedia.cz dne 3. Února 2. Českokrumlovsko a Novohradské Hory, 1. Vydání. Praha, edice regionálních průvodců 2004 3. www.ckrumlov.cz dne 3. Února 4. Českokrumlovsko a Novohradské Hory, 1. Vydání. Praha, edice regionálních průvodců 2004 5. /www.rozmberk.cz dne 5. února 6. www.mestorozmberk.cz/ dne 5. Února 7. Českokrumlovsko a Novohradské Hory, 1. Vydání. Praha, edice regionálních průvodců 2004 8. www.zanikleobce.cz dne 8. února 9. www.ckrumlov.cz dne 8. února 10. www.hrad-rozmberk.eu dne 8. února 11. www.pruvodce.com dne 16. února 12. Průvodcovský text státního hradu Roţmberk 13. www.hrad-rozmberk.eu dne 16. února 14. www.hrad-rozmberk.eu dne 3. března 15. www.moskyt.net dne 3. března 16. www.ckrumlov.cz dne 3. března 17. www.wikipedia.cz dne 5. dubna 18. www.zamek-ceskykrumlov.eu dne 6. dubna 19. www.ckrumlov.cz dne 15 dubna 20. www.klaster-zlatakoruna.eu dne 15 dubna 21. www.zamky-hrady.cz dne 17. dubna 22. /www.vitkuvhradek.cz dne 17. dubna 23. www.jiznicechy.org/cz dne 2. května 24. www.blanskyles.ochranaprirody.cz dne 2. května 25. www.ckrumlov.cz dne 6. května 26. www.ckrumlov.cz dne 6. května 27. www.ckrumlov.cz dne 6. května 28. www.ckrumlov.cz dne 6. května

53

Seznam obrázků a grafů Seznam obrázků Obrázek 1- Pohled na město .......................................................................... 9 Obrázek 2- Původní podoba Roţmberku ..................................................... 10 Obrázek 3- Znak Roţmberku nad Vltavou .................................................. 10 Obrázek 4- Kostel sv. Mikuláše................................................................... 11 Obrázek 5- Kaple Panny Marie Bolestné ..................................................... 11 Obrázek 6- Kašna před hradem ................................................................... 13 Obrázek 7- Zámecká zahrada ...................................................................... 14 Obrázek 8- Dolní hrad a Nový zámek ......................................................... 14 Obrázek 9- Vstupní hala .............................................................................. 15 Obrázek 10- Hudební nika .......................................................................... 16 Obrázek 11- Perchta z Roţmberka .............................................................. 19 Obrázek 12- Český Krumlov ....................................................................... 20 Obrázek 13- Státní hrad a zámek Český Krumlov ....................................... 21 Obrázek 14- Vchod do Ţofínského pralesa .................................................. 22 Obrázek 15- Rozhledna Kleť ....................................................................... 23

Seznam grafů Graf 1- Vývoj návštěvnosti v roce 2008 ...................................................... 25 Graf 2- Podíl návštěvníků podle prohlídkových okruhů ............................... 26 Graf 3- Podíl návštěvníků českých prohlídek podle kategorie ...................... 27 Graf 4- Podíl návštěvníků cizojazyčných prohlídek podle kategorie ............ 27 Graf 5- Vývoj návštěvnosti v letech 2005-2008 ........................................... 28 Graf 6- Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? ..................... 30 Graf 7- Jak často navštěvujete tento hrad? ................................................... 31 Graf 8- 3. Jak je Vaše cesta organizována? .................................................. 31 Graf 9- Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? ..... 32 54

Graf 10- 5. Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto regionu? ....................... 33 Graf 11- Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v České republice? ........................ 33 Graf 12- Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? ............................. 34 Graf 13- Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu? ................................ 35 Graf 14- Kdy jste se rozhodl k návštěvě tohoto hradu? ................................ 35 Graf 15- Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste jiţ navštívil? ................................................................................................................... 36 Graf 16- Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? .... 37 Graf 17- Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? ....................... 38 Graf 18- S kým cestujete? ........................................................................... 38 Graf 19- Jaký dopravní prostředek jste pouţil(a)?....................................... 39 Graf 20- Srozumitelnost informací pro návštěvníky .................................... 40 Graf 21- Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu ............................ 40 Graf 22- Nabídka zboţí v prodejně .............................................................. 41 Graf 23- Úroveň průvodcovských sluţeb..................................................... 41 Graf 24- Výška vstupného ........................................................................... 42 Graf 25- Moţnost výběru z více prohlídkových tras .................................... 42 Graf 26- Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu .............................. 43 Graf 27- Celkový dojem z atraktivity objektu .............................................. 43 Graf 28- Celková spokojenost s úrovní sluţeb ............................................. 44 Graf 29- Doporučil byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? ................................................................................................................... 44 Graf 30- Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? ... 45 Graf 31- Rozdělení podle věkových skupin ................................................. 46 Graf 32- Rozdělení podle vzdělání .............................................................. 47 Graf 33- Rozdělení podle zaměstnání .......................................................... 47

55

PŘÍLOHY Seznam příloh Dotazník Profil návštěvníka hradu v češtině Dotazník Profil návštěvníka hradu v němčině

56