VE STÍNU HRADU KŘIVOKLÁTU

35 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 22. ŘÍJNA 2009, DATUM VYDÁNÍ: 30. ŘÍJNA 2009, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Finanční krize a finanční gramotnost (str. 2) z Rakousko: zatím bez výsledku (str. 3)

PŘÍLOHA – STR. I AŽ IV: z Kolektivní vyjednávání v roce 2010 z Daňová odpovědna

Ne, Karle! Když ty mi odevzdáš celou výplatu, tak to korupce není, ale když já ti dám stovku na pivo, tak to už korupce je…

Firma Permon v Roztokách u Křivoklátu nabízí bohatý sortiment od sbíjecích kladiv až po vzduchové lopaty

Poděkování z Visteonu

VE STÍNU HRADU KŘIVOKLÁTU

KOVÁCKÁ SOLIDARITA PŘINESLA DAR VE VÝŠI TÉMĚŘ 900 000 KČ

Od hraběcí hutě přes textilku až po sbíječky

Mít sídlo firmy poblíž proslaveného objektu je vždy určitou nevýhodou, asi jako být na slunci, anebo ve stínu. Obdobně na tom je s. r. o. PERMON v Roztokách u Křivoklátu, kterou klasický turista - návštěvník údolí Berounky - jaksi nebere na vědomí. A přesto má svou dlouholetou historii. Už v roce 1824 tu kníže Karl Egon von Fürstenberg pár kilometrů po proudu Berounky od proslaveného hradu vystavěl huť Marie-Anna, která ve své době patřila k nejmodernějším ve střední Evropě. Teprve anglická železářská konkurence koncem 19. století utluStačily necelé tři večerní mila její další slibný rozvoj.

Odborová organizace Visteon-Autopal Nový Jičín děkuje za ﬁnanční pomoc pro naše zaměstnance-odboráře, které postihla letošní povodeň. Tuto pomoc poskytli odborové organizace Odborového svazu KOVO i jednotlivci ve výši 875 980 Kč.

hodiny 24. června a život v Novém Jičíně a blízkém okolí byl těžce poznamenán povodní. Několikametrová vlna devastovala vše, co stálo v cestě. Celkem bylo postiženo 100 našich zaměstnanců, z toho 80 členů odborové organizaAntonín Majer ce. Vedení naší odborové organizace si plně uvědomuje, jaké dopady má povodeň na naše spolupracovníky a členy odborové organizace. Věříme, že vše, co jsme doposud udělali a stále děláme, pomůže zmírnit výši materiálních škod a dopadů, které lidé utrpěli při živelní pohromě. Přes tragédii povodně je potěšitelná skutečnost, že slovo solidarita není v OS KOVO vůbec prázdná fráze.

Kdo pomohl postiženým povodním? S potěšením zveřejňujeme ty, kteří pomohli: ZO OS KOVO ŠKODA-AUTO Mladá

(Pokračování na str. 3)

V roce 1905 firma změnila svého majitele a zcela se „přezbrojila“ na přádelnu a barvírnu textilu. Nová firma Stein se brzy ujala na trhu a zakrátko se řady zaměstnanců rozrostly z původních 300 na 700 lidí pracujících na dvě směny. Jaroslav Jirásek

Z textilu na bojové letouny

První světová válka rozkvětu firmy příliš neprospěla, ani následná světová krize ve 30. letech, avšak po jejím překonání přišel „zlatý věk“ existence, jenže pouze po dobu necelých deseti let. Počátkem roku 1941 byla firma árizována a v dalších letech byla zrekonstruována ve prospěch vojenského vyzbrojování . Víc než tisíc zaměstnanců firmy Junkers zde na tři směny vyrábělo přídavné nádrže pro letadla Focke–Wulf a následně vrtulové hlavy pro typy Messerschmidt. Na 500 „přespolních“ dělníků bylo ubytováno ve zdejších provizorních lágrech.

Zvítězila pneumatika Po skončení druhé světové války se již rodina Steinových z koncentračních táborů do Roztoků nevrátila, ani jejich textilní výrobní program, zato strojařina zde zapustila své hluboké kořeny. Firemní štíty se tu v průběhu poválečných let měnily od TOK přes Transportu a Nářadí až po dnešní Permon a spolu s tím i výrobní program přes nářadí a klíče až po stávající pneumatiku. V současnosti firma nabízí sbíjecí, sekací i bourací kladiva, ponorná vrtací kladiva, vzduchové lopaty, pěchovací i tunelovací kladiva, a to pro doly, lomy, stavebnictví a slévárenství, kamenolomy i studnaře. Některé nářadí je přiměřeně lehké, jiné, jako například bourací kladívka, váží až 40 kilogramů. Produkty Permonu šly ve čtyřiceti poválečných letech slušně na odbyt, takže firma mohla pro své zaměstnance postavit v Roztokách sídliště o patnácti panelových domech, což značně přispělo ke stabilizaci pracovních sil. Navíc došlo i k vybudování nového továrního areálu na kopci nad řekou, protože se (Pokračování na str. 2)

1

KOVÁK číslo 35 — 30. října 2009

FINANČNÍ KRIZE A FINANČNÍ GRAMOTNOST VE STÍNU HRADU…

Problém zadlužení domácností se stává zvláště nyní – v době ekonomické krize – stále palčivější. I když na tom Česká republika není v porovnání s dalšími zeměmi Evropské unie ani zdaleka nejhůř, přesto je i tak nárůst z posledního období alar-

mující. Pro ilustraci otiskujeme dva grafy, které celou situaci demonstrují. Zdroj: Finanční krize a finanční gramotnost, Eva Zamrazilová, členka bankovní rady ČNB, Litomyšl, 15. října 2009 (red.)

(Dokončení ze str. 1)

Zadlužení domácností bankovními úvěry

v jednu dobu začalo uvažovat o výstavbě údolní přehrady na Berounce a dosavadní areál by se ocitl pod přehradní hrází, což tehdy vedení podniku považovalo za rizikovou záležitost. V 80. letech, kdy byly v provozu oba areály – horní i dolní -, poskytoval podnik „denní chléb“ sedmi stovkám zaměstnancům.

140

Privatizací k rodinné firmě

v % HDP, konec 2008

130 120 110

země eurozóny

100

ostatní EU země

90 80

váž. průměr EU 54,8 %

70 60 50 40 30 20 10 0

CY ES PT IE LU NL DE MT FI FR AT GR BE IT SI SK

DK UK SE EE LV HU BG LT PL CZ RO

Zdroj:Eurostat, ECB

•

Zadlužení českých domácností prozatím relativně nízké, ale postupně se bude blížit vyspělým zemím

Zadluženost českých domácností 1000,0

2008 + 152 mld.

900,0 2007 + 185 mld.

800,0 700,0

2006 + 122 mld.

600,0

2005 + 101 mld.

500,0 2004 + 76 mld.

400,0 300,0 200,0

2003 + 56 mld.

100,0 VIII.00 XI.00 II.01 V.01 VIII.01 XI.01 II.02 V.02 VIII.02 XI.02 II.03 V.03 VIII.03 XI.03 II.04 V.04 VIII.04 XI.04 II.05 V.05 VIII.05 XI.05 II.06 V.06 VIII.06 XI.06 II.07 V.07 VIII.07 XI.07 II.08 V.08 VIII.08 XI.08 II.09 V.09 VIII.09

0,0

Úvěry domácnostem celkem (mld. Kč)

Úvěry na bydlení (mld. Kč)

Spotřební úvěry (mld. Kč)

Zdroj: ČNB Rychlý růst úvěrů domácnostem v letech 2005 – 2007 Zpomalení 2008 a 2009 v důsledku krize Po odeznění krize se dynamika obnoví

• • •

THYSSENKRUPP DÁLE PROPOUŠTÍ Přibližně o 15 000 až 20 000 osob snížil německý ocelářský koncern ThyssenKrupp do konce letošního obchodního roku, tj. do 30. září, počet svých zaměstnanců. Situace se dlouhodobě nevyvíjí příznivě, krize si vybírá svou daň. V minulém

2

obchodním roce koncern zrušil 12 000 pracovních míst. Oznámil to předseda představenstva koncernu Ekkehard Schulz. ThyssenKrupp zaměstnává na celém světě asi 180 000 pracovníků, uvedl rakouský deník Die Presse. (jh)

Předseda závodního výboru Jaroslav Jirásek o sobě prohlašuje, že je už firemním inventářem, protože do podniku nastoupil po maturitě na strojní průmyslovce před 25 lety a dnes je tu jakýmsi správcem všech firemních měřidel. Když se s příchodem 90. let začalo v Roztokách uvažovat o privatizaci firmy, vyhrál nakonec konkurz jeden ze zaměstnanců a firma se stala rodinným podnikem. Předseda Jirásek nehodnotí vzniklou situaci jednoznačně. „Je sice dobré, že v čele firmy stojí člověk, který ve fabrice odborně vyrostl a s nímž se tedy osobně známe, ale zejména teď v době krize si při kolektivním vyjednávání - kamarád nekamarád - občas vjedeme do vlasů. Do příchodu krize to tu byla ještě pohoda. Každoročně jsme si při kolektivním vyjednávání polepšili na platech o pět až deset procent, kdežto letos je všechno jinak. Hlubinné hornictví je dlouhodobě v procesu postupného útlumu, výstavba bytů se dostala vlivem krize do stagnace a slévárenství také prožívá hubená léta,“ posteskl si odborový předák. A tak zatímco horní i dolní provoz Permonu zaměstnával v době konjunktury celkem 500 lidí, loni už to bylo „nahoře“ jen 180 a letos ani 130. Předseda Jirásek vysvětluje, že se snažili spolu s vedením firmy řešit propouštění co nejcitlivěji. Začali u zaměstnanců v důchodovém věku, potom u lidí ve věku předdůchodovém, kteří mohli získat nárok na předčasný důchod, ale později ani to nestačilo. Přitom se stále snažili udržet ve firmě vysokou kvalifikaci pro roky pokrizové. Stav současné krize však nezávisí pouze na domácím odbytu, ale na světovém trhu, protože Permon vyváží svá pneumatická kladiva do USA, Německa, Ruska, Francie, Španělska, Polska, Turecka i sousedního Slovenska. „Krize nás postihla na platech velice citlivě,“ pokračuje dál předseda ZO OS KOVO. „Vzhledem k vysokému procentu vyučených soustružníků, frézařů a brusičů a práce na dvě směny jsme si v dělnických kategoriích vydělali ještě nedávno průměrně téměř 17 000 korun, k tomu 600 korun na životní pojištění a pátý týden dovolené navíc. Nyní jsme přišli o prémie, příplatky na odpolední, příplatek na pojištění a navíc jsme smluvně každý měsíc tři až čtyři dny doma zadarmo, takže máme v sáčku podstatně méně.“ Odbory si přitom příliš „vyskakovat“ nemůžou, protože po proudu i proti proudu Berounky žádná práce v regionu pro strojaře není. Na druhé straně zaměstnavatel stále ještě přispívá na sociální program, zejména sport, kulturu a dětskou rekreaci, což má také svou hodnotu.

Jaké světlo na konci tunelu? Předseda Jirásek je sice firemní patriot, ale 25leté působení za plotem firmy z něj zároveň uhnětlo realistu. Na závěr našeho rozhovoru mi už skoro ve dveřích prozradil jednu současnou realitu: zakázky už nemáme ani potřebný počet „Nedávno se u nás ozval jeden zahraniční zákazník s úctyhodnou zakázkou, která nás potěšila. Teď s napětím čekáme, zda dorazí i oficiální objednávka,a řešíme, jak zajistíme nákup potřebných surovin a jak se stávajícím počtem pracovníků stihneme případnou zakázku vyrobit. To už by byly starosti příjemnější. Takže se snažíme doufat, že už skutečně vidíme světýlko na konci tunelu,“ uzavřel náš rozhovor odborový předák Jaroslav Jirásek. Text a foto (rur)


RAKOUSKO: ZATÍM BEZ VÝSLEDKU Kováci trvají na růstu mezd alespoň o dvě procenta

Poděkování z Visteonu (Dokončení ze str. 1) Boleslav, ZO OS KOVO Continental Corpo-

Zatím bez výsledku probíhá vyjednávání mezi zaměstnavateli a odboráři v ra- ration Frenštát pod Radhoštěm, HELLA Aukouském strojírenství o nové kolektivní smlouvě. I po druhém kole, jež skončilo totechnik Mohelnice, ZO OSCH Barum Con16. října, zůstala stanoviska obou stran protichůdná. tinental Otrokovice, ZO OS KOVO Minerva Šéf Odborového svazu kovo Rainer Wimmer a jeho kolega Karl Proyer ze Svazu soukromých zaměstnanců (GPA) hájí zvýšení tarifních mezd alespoň o dvě procenta, zatímco zástupce zaměstnavatelů Hermann Haslauer trval na nulovém stavu, tj. ani o cent více. Jak argumentoval Wimmer, zastupující asi 170 000 kováků, i při případné úpravě mezd o dvě procenta si podnikatelé přijdou na dobré zisky. Nejnižší zvýšení mezd v tomto odvětví za posledních deset bylo v roce 2003 – 2,1 procenta, ale například v roce 2005 bylo 3,1, v roce 2007 činilo 3,6 a v minulém roce 3,9 procenta. Jak uvedl rakouský

list Kurier, současná prognóza inflace pro letošek je 0,5 procenta. Předmětem sváru mezi oběma stranami je rovněž požadavek zaměstnavatelů na větší flexibilizaci pracovní směny, jež by se měla rozšířit ze současných deseti na 12 hodin. Příznivější úpravy mezd než kováci si letos v létě vydobyli jejich kolegové-odboráři z elektroprůmyslu, kteří si jménem 50 000 pracujících vyjednali růst o 2,2 procenta. Přistoupili i na podmínku, že podniky, jež vykážou pokles obratu o 15 a více procent, budou moci krátit výši mezd na 1,4 procenta. JAN HÁLA

LOUČENÍ STANISLAVA TOMÁŠKA Dlouholetý předseda základní organizace OS KOVO Hutě Poldi Kladno a člen Předsednictva OS KOVO Stanislav Tomášek nyní odchází do důchodu. Otiskujeme jeho slova na rozloučenou a fotografii, na níž mu za práci v odborech děkuje předseda OS KOVO Josef Středula.

Boskovice, ZO OS KOVO IRISBUS –IVECO Vysoké Mýto, ZO OS KOVO Visteon-Autopal závod Rychvald, ZO OS KOVO FAB Rychnov nad Kněžnou, ZO OS KOVO Siemens Elektromotory Mohelnice, ZO OS KOVO Siemens Frenštát pod Radhoštěm, Krnovské opravy a strojírny Krnov, ZO OS KOVO Robert BOSCH České Budějovice, ZO OS KOVO BOSCH Diesel Jihlava, ZO OS KOVO Mariánské údolí Olomouc, Kabloenergo Vrchlabí, ZO OS KOVO Jihostroj Velešín, ZO OS KOVO Třinecké železárny Třinec, Jarka a Oldřich Svobodovi Mohelnice, ZO OS KOVO Elektrické stroje Brush SEM Plzeň, ZO OS KOVO Plzeňská Energetika Plzeň, ZO OS KOVO Buzuluk Komárov, ZO OS KOVO SAFT-FERAK Raškovice u Frýdku Místku, ZO OS KOVO Panav Senice na Hané a region Olomouc, ZO OS KOVO Ředitelství Vítkovic, ZO OS KOVO Adaco Jindřichův Hradec, ZO OS KOVO Wikov Gear Plzeň, Argowest Plzeň, ZO OS KOVO Plasty Chuchelná, ZO OS KOVO Železárny Hrádek u Rokycan, ZO OS KOVO Střední škola strojírenská dopravní Frýdek-Místek, Eva Francová, Vladimír Ukropec.

Přehled celkové pomoci

Předseda OS KOVO J. Středula poděkoval S. Tomáškovi za jeho práci v odborech na jednání Předsednictva OS KOVO 6.10. v Hradci Králové (snímek Martin Beneš)

Vážení kamarádi, kováci! Nastal čas, kdy se s Vámi loučím takřka po dvaceti letech práce v různých funkcích, a to jak v POLDI Kladno, tak v OS KOVO. Odcházím do důchodu. Snažil jsem se rozloučit na posledním zasedání Rady OS KOVO 8. října v Hradci Králové, ale věřte nebo nevěřte, nějak jsem nemohl. Chtěl bych Vám tedy touto cestou poděkovat za to, že jsem s Vámi mohl prožít velkou část svého života, získávat Vaše zkušenosti a snad Vám i nějaké předat. Doufám, že jsem svým jednáním nikoho neurazil, ani se ho nijak nedotkl, a pokud ano, tak věřte, že to nebyl můj záměr.

Práci pro lidi jsem měl a mám rád, a považuji odborovou činnost za velmi prospěšnou. Přeji všem, aby se Vám práce dařila a hlavně aby si více lidí v ČR uvědomilo, že odboráři vlastně pracují pro ně a že by se měli do tohoto dění také zapojit. Členům Předsednictva OS KOVO, Rady OS KOVO a vůbec všem funkcionářům pak přeji členskou základnu, která se pod jejich vedením bude umět za svoje práva a oprávněné požadavky také postavit a rozumnou formou svoje vedení podpořit. Tak tedy ještě jednou díky za spolupráci, za legraci i vážné chvíle prožité mezi Vámi. Ahoj STANDA TOMÁŠEK

z Od uvedených ZO OS KOVO a jednotlivců pomoc činila 875 980 Kč. Tato částka byla vyplacena odborářům ZO OS KOVO VisteonAutopal Nový Jičín. z Ze sociální výpomoci dle kolektivní smlouvy byla celkem vyplacená částka ve výši 2 415 000 Kč, z toho odborářům bylo vyplaceno 1 640 000 Kč. z Ze sociálně podpůrného fondu OS KOVO bylo odborářům, včetně žen na mateřské dovolené a našim bývalým zaměstnancům– odborářům seniorům, vyplaceno 1 025 000 Kč. z Z rozpočtu ZO OS KOVO Visteon-Autopal Nový Jičín bylo odborářům vyplaceno 300 000 Kč. z Celkem byla poskytnuta sociální výpomoc všem zaměstnancům ve výši 4 615 980 Kč, z toho členům naší organizace 3 840 980 Kč. Dovolte mi, jako předsedovi, abych nejen jménem svým, ale i jménem těch, kterým jste poskytli sociální výpomoc, poděkoval všem základním organizacím OS KOVO, předsedkyním a předsedům ZO OS KOVO a všem členům, kteří jakoukoliv formou pomohli našim kolegům a přispěli tak ke zmírnění následků povodně. Chtěl bych také poděkovat a ocenit spolupráci povodňové komise OS KOVO, kterou vedl místopředseda OS KOVO Jaromír Endlicher. Díky vám všem jsme zvládli a překonali celou řadu svízelných situací. ANTONÍN MAJER, předseda ZO OS KOVO Visteon-Autopal Nový Jičín

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotograﬁe a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


VEŠLI DO DĚJIN ČESKÉ TECHNIKY Medailonky předních osobností (VI.)

Český fyzik, technik, vynálezce a pedagog František Josef Gerstner, též rytíř, byl zakladatelem Českého stavovského polytechnického ústavu, na němž spolupracoval s Josefem Božkem a studovali u něj František a Romuald Božkovi (byli představeni v předchozích dílech). F. J. Gerstner se narodil 23. února 1756 v Chomutově v prostém domku s vysokou dřevěnou lomenicí. Jeho otec byl řemenářským mistrem; byl to muž rozšafný a spravedlivý, s nímž se často radili i místní radní páni, jak píše J. Streit ve své knize Božkové, osudy a práce rodiny vynálezců, 1953 (dále jen Božkové). První školní léta prožil bystrý řemeslníkův synek v chomutovské hlavní škole, kde se počty staly jeho koníčkem. Na přímluvu svého příbuzného, venkovského faráře, ovládajícího matematiku více než dřívější světský učitel, byl jako devítiletý chlapec (roku 1765) přijat na chomutovské jezuitské gymnázium, po jehož ukončení (roku 1772) odešel studovat filosofii na pražskou univerzitu. Gerstnerův otec však neměl dost prostředků, aby mohl financovat synova studia, proto se musel student postarat sám o sebe; po tři roky v klášteře sv. Bartoloměje denně opakoval s tamními chovanci matematiku a fyziku, za což dostával byt a stravu. Jinak se živil kondicemi a hrou na varhany v pražských kostelech, zvláště u sv. Kajetána na Malé Straně. Vedle běžného filosofického studia navštěvoval i přednášky o astronomii, vyšší matematice, teologii a věnoval se i řečtině a hebrejštině. Mezi jeho učitele patřili vynikající matematici jezuiti Vydra a Tesánek i českoněmecký matematik, fyzik a hvězdář Josef Stepling (hvězdářův pomník od sochaře I. Platzera z roku 1780 je dnes umístěný na čtvrtém nádvoří Klementina v Praze – poznámka autorky). Gerstner navštěvoval rovněž přednášky matematiky, fyziky a inženýrství u tehdejšího ředitele pražské Stavovské inženýrské školy (založené roku 1717) profesora Františka Antonína Leonarda Hergeta (encyklopedie Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV., 2004, dále jen Technické památky). Do praktického života vstoupil F. J. Gerstner jako inženýr u dvorní komise pro vyměřování lesů a pozemků, kde pracoval po tři roky; poté odjel do

KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Člověk má sice své meze, ale nikdy nemůže vědět, že to, nač ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je český skladatel, klavírista, spisovatel a pedagog Ilja Hurník (nar. 1922). Ač ostravský rodák, působil převážně v Praze. Jako pianista vystupoval hodně v zahraničí a zaujal především interpretací Clauda Debussyho a Leoše Janáčka. Nápady do svých skladeb čerpal z lidové slezské intonace, později také z antických a biblických námětů. Působil na pražské konzervatoři a Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Velký ohlas měl jeho cyklus Umění poslouchat hudbu. (jk) Vyluštění z Kováku č. 34/2009 (výrok L. Bloye): Kapka lásky stačí k tomu, aby ten odporný mok… vášní dostal jinou příchuť.

4

Vídně, aby se věnoval studiu medicíny, později však své plány změnil, medicíny zanechal a plně se oddal astronomii a matematice. Po tříletém působení na vídeňské univerzitní hvězdárně byl jmenován adjunktem (dobové označení úředníka po skončení předchozí čekatelské doby) na pražské hvězdárně; bylo mu 28 let, svobodně mohl bez omezení aplikovat své znalosti a podnikavost při řešení praktických otázek. Stal se respektovaným členem Učené společnosti nauk v Praze (zaožené roku 1784 a od roku 1790 nesoucí název Královská česká společnost nauk). Podílel se na veřejných pracích, například v komisi pro úpravu daní, kde dohlížel nad zeměměřičskými pracemi, přednášel na pražské univerzitě jako profesor matematiky a orientoval se na prosazování mechaniky do praxe. V letech 1798 a 1803 předložil návrhy re-

formy technického vzdělávání k povznesení domácího průmyslu; v roce 1803 byl podle Gerstnerova projektu založen a v říjnu 1806 otevřen tříletý Stavovský technický ústav, jehož prvním ředitelem se Gerstner stal (Technické památky). Současně byl od roku 1804 do roku 1821 ředitelem studií fyzicko-matematických na pražské univerzitě. Byl již tou dobou znám i za hranicemi jako vědecká kapacita evropského formátu. Gerstner tušil, že nadchází věk strojů, který přinese dalekosáhlé změny, a podle toho také vyvíjel své aktivity. Prohlásil, že „právě matematika a na ní založené učení o mechanice poslouží českému řemeslu a průmyslu nejvíce“ (Božkové). Za své počiny při rozvoji domácího průmyslu byl roku 1810 oceněn dědičným šlechtickým titulem (Technické památky). Vzhledem k velkým znalostem teoretickým a praktickým zkušenostem působil Gerstner často jako poradce průmyslových podniků, nešlo vždy jen o železárny, vysoké pece a válcovny, pomáhal radou či dobrozdáním drobným podnikatelům i pouhým řemeslníkům, považoval to za povinnost vysokoškolského pedagoga. Pro železářské hutě sestrojil několik strojů, například pro hořovické a zbirožské železárny, podílel se na stavbě nových vysokých pecí, navrhl a zkonstruoval těžní zařízení pro železorudný důl v Novém Jáchymově u Berouna; zde také spolupracoval na vybudování v Čechách vůbec první samotížné kolejnicové dráhy pro dopravu železné rudy z dolu na skládku a k vysokým pecím. Za asistence Josefa Božka postavil pokusný parní stroj – byl vůbec prvním parním strojem u nás i v celé monarchii -, používaný jako demonstrační pomůcka na pražské technice. Zasadil se také o uskutečnění projektu koněspřežné železnice České Budějovice – Linec, kterou v roce 1828 realizoval jeho syn František Antonín Gerstner. Bohatá byla i jeho publikační činnost, například autorsky zpracoval třídílnou soubornou příručku mechaniky (Handbuch der Mechanik), kterou vydal v roce 1832 syn František Antonín Gerstner (Technické památky, též Ottova encyklopedie, 2009). Ke konci života F. J. Gerstner onemocněl; když mu vypověděl službu zrak, vzdal se všech funkcí kromě profesury. V roce 1832 byl penzionován a 25. června 1832 v dožitých 76 letech zemřel na venkově u dcery Gabriely a jejího muže statkáře J. A. Pabstmanna v Mladějově u Jičína (Božkové, též Technické památky). Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KOVÁK číslo 35 — 30. října 2009/příloha

KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ V ROCE 2010 V NÁVAZNOSTI NA KRIZOVÝ ROK 2009 – NA CO PAMATOVAT VE MZDOVÉ OBLASTI Ing. JIŘÍ FRIML, specialista pro kolektivní vyjednávání a mzdy, Regionální pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem

V úvodu je potřeba říci, že dle vývoje ve světové i naší ekonomice bude i rok 2010 (především z hlediska dopadů na zaměstnance) krizový i přesto, že někteří politici proklamují, že krize je již zažehnána nebo na ústupu. Bohužel tomu tak není. Zaměstnavatelé mají snahu přenášet dopady krize především na zaměstnance – je to totiž rychlé, relativně efektivní (jak jsou chybně někteří zaměstnavatelé přesvědčeni) a nejméně náročné. Proto si musíme říci, jakými hlavními způsoby dosud zaměstnavatelé řešili a stále řeší pokles poptávky odbytu, omezování výroby, eliminaci snížení svých zisků a vzniku ztrát. Zdůrazňuji, že se zde budeme zabývat pouze aspekty, které se týkají vyjednávání části mzdové oblasti kolektivní smlouvy. Dalo by se říci, že je několik „fází“, kterými firmy procházejí, jestliže je krize zasáhne. Tyto fáze se prolínají (první čtyři) a použité způsoby ke zmírnění nebo odstranění dopadů krize jsou závislé na intenzitě, jakou je firma krizí postižena. Dále je nutné zdůraznit, že níže uvedené způsoby jsou samostatně používané velice zřídka. Téměř ve všech případech dochází k jejich různým kombinacím. Konečný výsledek pro nás (pro kolektivní vyjednávání) závisí na tom, jaké způsoby jsou použity, který nebo které převažují a jak dlouho působí (jsou používány).

Jaké hlavní způsoby se ve firmách používají a jaký je jejich dopad V první fázi zaměstnavatel: * omezuje přesčasovou práci, až ji úplně přestane využívat. To má za následek pokles individuálních nominálních mezd zaměstnanců, kterých se to týká, a pokles celkové průměrné mzdy ve firmě (nominální mzdu a průměrnou mzdu ve firmě – je třeba pro naše účely počítat podle ZP! (jako hrubý výdělek zaměstnanců a průměrný hrubý výdělek ve firmě)). * krátí, až úplně přestane vyplácet pohyblivé (nenárokové) složky mzdy (odměny, prémie, osobní ohodnocení a další). Následek je obdobný – další pokles nominálních mezd zaměstnanců a pokles průměrné mzdy ve firmě. Následuje druhá fáze, kdy zaměstnavatel: * nařizuje čerpání dovolených. To má za následek pokles nominálních mezd zaměstnanců, kterých se to týká, nikoli však pokles jejich příjmu. K poklesu průměrné mzdy ve firmě nedochází. * snaží se dohodnout nebo přesvědčit zaměstnance, aby „pomohli“ firmě svojí dočasnou pracovní neschopností nebo ošetřováním člena rodiny – jednoduše aby se tzv. „hodili marod“. To má za následek pokles nominálních mezd zaměstnanců, kterých se to týká, ale i jejich příjmů, nikoli však snížení průměrné mzdy ve firmě. * snaží se dohodnout nebo přesvědčit zaměstnance, aby čerpali pracovní volno bez náhrady mzdy (někteří zaměstnavatelé se dokonce pokoušejí toto výše uvedené volno zaměstnancům nařídit! I když dobře vědí, že to nelze – bohužel u některých neznalých zaměstnanců i uspějí). To má za následek pokles nominálních mezd zaměstnanců, kteří na to přistoupí, ne však pokles průměrné mzdy ve firmě. Zde je nutné upozornit na fakt, že zaměstnanec, který na to přistoupí, si musí sám uhradit sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti! Ve třetí fázi zaměstnavatel: * využívá § 209 zákoníku práce – jiné překážky na straně zaměstnavatele (omezení odbytu či poptávky – částečná nezaměstnanost). Zaměstnavatel sni-

žuje po dohodě s odborovou organizací náhradu mzdy za dobu, kdy zaměstnancům nemůže přidělovat práci. To má za následek pokles nominálních mezd příslušných zaměstnanců, ale nemusí to mít za následek pokles příjmů příslušných zaměstnanců, protože náhrada mzdy se vypočítává jako dohodnutý (existuje-li u zaměstnavatele odborová organizace) počet procent z průměrného výdělku zaměstnance, a ten je zpravidla vyšší než „aktuální“ nominální mzda. K poklesu průměrné mzdy ve firmě nedojde. * se snaží sjednat se zaměstnanci kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce (ZP). Důrazně upozorňuji na to, že jestliže k tomuto dojde, sjednání je nutné časově omezit, jinak se stane (nebo se může stát) nevratné - trvalé! To má za následek pokles nominálních mezd příslušných zaměstnanců a také pokles průměrného měsíčního (nikoli hodinového) výdělku zaměstnanců, ale k poklesu průměrné mzdy ve firmě nedojde. * zavádí konta pracovní doby. Tuto možnost zde rozebírat nebudeme, protože o využití a důsledcích tohoto způsobu rozvržení pracovní doby bylo od zlegalizování jejího používání zákoníkem práce publikováno mnoho a velice podrobně. Přichází čtvrtá fáze, kdy zaměstnavatel: * se snaží dohodnout se zaměstnanci, u kterých to připadá v úvahu, aby odešli do předčasného důchodu. To, že dojde ke snížení příjmů zaměstnanců, kteří odejdou do předčasného důchodu, je všeobecně známé. Ve firmě však může dojít ke snížení průměrné mzdy, průměrná mzda může zůstat přibližně stejná, ale může dojít i k jejímu nárůstu. Záleží to na tom, o kolik zaměstnanců se celkově jedná, z jaké výdělkové skupiny jsou a kolik jich z které výdělkové skupiny do předčasného důchodu odchází. Z praxe však víme, že tento způsob v drtivé většině průměrnou mzdu ve firmě moc neovlivní. * snižuje počty pracovníků a) agenturních „zaměstnanců“ – tímto se zabývat nebudeme (nemá to pro nás význam) b) tzv. kmenových zaměstnanců. Ke snižování tzv. kmenových zaměstnanců dochází u zaměstnanců s pracovní smlouvou na dobu určitou uplynutím sjednané doby a neuzavřením nové pracovní smlouvy a u zaměstnanců s pracovní smlouvou na dobu neurčitou výpovědí z organizačních důvodů nebo dohodou o rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů nebo dohodou o rozvázání pracovního poměru. Dopad na příjmy takto postižených zaměstnanců, i když je částečně zmírněn odstupným a případně podpůrným programem (je-li však s firmou dohodnut!), je jednoznačný. Ve firmě, tak jak bylo výše uvedeno, může dojít jak ke snížení, tak ke zvýšení, nebo nedojde k ovlivnění výše průměrné mzdy vůbec. Opět to záleží, z jaké výdělkové skupiny a kolika zaměstnanců se ukončení pracovního poměru týká. Z dostupných informací z praxe však již víme, že k žádnému enormnímu propadu průměrných mezd ve velké části firem nedošlo! Výše průměrných mezd byla zhruba zachována a v některých firmách došlo i k jejímu nárůstu. Pátá fáze je ta nejhorší: Je to úplné ukončení výroby ve firmě, propouštění všech zaměstnanců, konkurs, úplná likvidace = zánik firmy. Zde není již co dodat. Tato fáze se kolektivního vyjednávání již nedotkne. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jedním z nejdůležitějších podkladů (argumentů) pro vyjednávání ve mzdové oblasti jsou pravdivé informace ze mzdové oblasti (o mzdových nákladech, počtu zaměstnanců, průměrných mzdách, přesčasové práci apod.) za uplynulé(á) období.

I


Jaké jsou jejich zdroje? Jsou to podklady (informace) poskytnuté zaměstnavatelem. Při velmi dobrých vztazích ZO a zaměstnavatele jsou informace (podklady) nad rámcem povinnosti plynoucí z ustanovení ZP, což je bohužel v současné době velmi vzácné. Při dobrých nebo „normálních“ vztazích v rozsahu ZP a Výkazu o mzdách v OS KOVO. ZO, které pravidelně vyplňují „Výkaz“, mají velkou výhodu, protože převážnou část potřebných informací mají k dispozici pohromadě, a to navíc v dlouhé časové řadě. Při špatných vztazích zaměstnavatel podklady sice poskytne, ale maximálně v rozsahu ZP, a tyto informace jsou většinou neúplné nebo částečně zkreslené. Toto se však dá ošetřit a následně eliminovat. Při velmi špatných vztazích informace neposkytne vůbec. Bohužel ZP neobsahuje sankční opatření za nedodržení příslušných ustanovení.

A co v případech, kdy zaměstnavatel neposkytne informace?

Nezbývá než využít jiné zdroje, a to například ČSÚ, sbírku listin obchodního rejstříku. Zde musíme konstatovat, že ZO, které mají snahu, se k potřebným nebo alespoň k nějakým použitelným informacím dostanou. Bohužel jsou ZO, a není jich jen jako šafránu, které si myslí (a také tak dosud jednaly a jednají), že výkaz o mzdách v OS KOVO je zbytečný cár papíru, další papírování a byrokracie. V lepším případě jsou ZO, které tyto informace

doposud pro svou potřebu „nepotřebovaly“ – kolektivní vyjednávání probíhalo jako po másle, zaměstnavatel jim prostě splnil, co jim na očích viděl. Těmto ZO v žádném případě nepřeji, aby je potkal některý z výše uvedených důsledků krize, protože těm bez potřebných informací ani svěcená voda nepomůže a regionální pracoviště a OS KOVO jen s velikým úsilím a velmi těžce. ZO, které se k potřebným informacím nedostanou, jsou bohužel ve značné nevýhodě při kolektivním vyjednávání vůči zaměstnavateli.

A co říci závěrem? Všechny výše uvedené způsoby mají jediný cíl – snížit na co nejnižší úroveň náklady ve firmě! Univerzální návod jak postupovat při vyjednávání mzdového nárůstu zaměstnanců ve firmách neexistuje. Vždy je nutné důkladně posoudit a zvážit, jaké konkrétní způsoby a v jakém rozsahu byly ke zmírnění dopadu krize ve firmě použity. Lze však doporučit, aby pro základnu nárůstu mezd (mzdový vývoj) nebyly použity dosažené výsledky (hodnoty ukazatelů) - především nákladových - roku 2009, případně dalších krizových roků, nýbrž výsledky (hodnoty) roku 2008 nebo hodnot(y), jakých mělo být dosaženo v roce 2009 dle kolektivní smlouvy uzavřené na rok 2009. Tedy kromě případu, kdy dojde k použití ukazatele průměrné nominální (případně reálné) mzdy zaměstnanců a ukazatelů produktivity, a to jen v případě, že v roce 2009 došlo k jejich nárůstu proti předcházejícímu období (roku).

NÁHRADA MZDY PŘI DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI V KOLEKTIVNÍCH SMLOUVÁCH – VYHODNOCENÍ ROKU 2009 Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

V následujícím článku přináším vyhodnocení podnikových kolektivních smluv v OS KOVO na tento rok z hlediska poskytování náhrady mzdy práce neschopným zaměstnancům, které bylo zavedeno od 1. 1. 2009. Od 1. ledna 2009 vstoupily v účinnost paragrafy 192 až 194 zákoníku práce, které řeší poskytování náhrady mzdy práce neschopným zaměstnancům. Tato náhrada mzdy se poskytuje v období prvních čtrnácti kalendářních dní pracovní neschopnosti. Od patnáctého dne, pokud pracovní neschopnost trvá, je pak dále zaměstnanci poskytována dávka nemocenského pojištění. Pravidla pro poskytování náhrady mzdy jsou upravena v § 192 zákoníku práce. Náhradu mzdy poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci při splnění zákonných podmínek uvedených v zákoně o nemocenském pojištění za pracovní dny a dále za dny svátku, za které by jinak zaměstnanci náležela náhrada mzdy. Za první 3 takovéto dny náhrada mzdy náleží v nulové výši (karenční doba), od 4. dne náleží ze zákona náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, který je redukovaný obdobně jako vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění. Pravidla redukce průměrného výdělku jsou uvedena v zákoníku práce. V kolektivních smlouvách je možné výši poskytované náhrady mzdy, která je ve vztahu k výdělku zaměstnance poměrně nízká, navýšit. OS KOVO ve své Metodické pomůcce pro kolektivní vyjednávání v podnikové sféře na rok 2009 doporučuje svým ZO OS KOVO, aby se problematikou zabývaly a pokusily se zákonnou náhradu mzdy ujednáním v kolektivní smlouvě navýšit. Zvýšena může být jak náhrada poskytovaná od 4. pracovního dne pracovní neschopnosti, taktéž může být sjednána náhrada mzdy již za karenční dobu. Zákoník práce limituje maximální výši poskytované náhrady průměrným výdělkem zaměstnance, v rámci tohoto limitu je naprostá smluvní volnost.

Jaký je výsledek? Bohužel, z důvodu ekonomické krize, která v praxi nastupovala zároveň se zahájením podzimního kolektivního vyjednávání, se velmi snížila pravděpodobnost, že se podaří vyjednat pro zaměstnance lepší podmínky pro případ jejich nemoci. Jaký je tedy konkrétní výsledek?

II

Při pravidelném každoročním hodnocení podnikových kolektivních smluv bylo vyhodnocováno 562 podnikových kolektivních smluv (PKS), které byly uzavřeny v rámci OS KOVO s podnikatelskými subjekty a byly zaslány do konce pololetí na regionální pracoviště OS KOVO. Pouze v 8 PKS (1,4 %) byla oblast navýšení náhrady mzdy poskytované v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance sjednána. V 5 PKS bylo sjednáno poskytování náhrady mzdy v karenční době. * Ve 3 PKS bylo sjednáno poskytování náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku již od prvního dne nemoci. * V jedné smlouvě byla sjednána náhrada dokonce ve výši 100 procent. * K jinému řešení přistoupili v poslední z PKS – zaměstnancům je poskytována v karenční době částka 300 Kč/den, ale pouze při první nebo druhé pracovní neschopnosti v kalendářním roce. Navýšení náhrady mzdy poskytované od 4. pracovního dne nemoci je sjednáno ve 3 PKS. * Ve dvou PKS je zákonná náhrada zvýšena o 10 procentních bodů – ze 60 na 70 procent. * Ve zbývající smlouvě je k zákonné náhradě vyplácena další kompenzace v denní výši 100 Kč.

Nová úprava karenční doby od 24. 9. 2009 A na závěr jedna nová informace. Zákonem č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability byla upravena karenční doba. K úpravě došlo z toho důvodu, že do té doby platná úprava znevýhodňovala zaměstnance pracující v delších směnách. Zatímco zaměstnanec se směnami dlouhými 8 hodin přišel v karenční době o náhradu mzdy nejvýše za 24 hodin, zaměstnanec pracující ve 12hodinových směnách mohl přijít až o 36hodinovou náhradu mzdy. Proto výše uvedený zákon stanovil maximální limit pro karenční dobu právě na hodnotu 24 hodin. Účinnost této úpravy je od 24. září 2009, kdy výše uvedený zákon nabyl platnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů.


EKONOMICKÁ KRIZE – POHLED ODBORŮ Analýza dosavadního vývoje, prognóza roku 2010, návrhy opatření (Pokračování z minulého čísla) Pro úvahy o možném vývoji českého průmyslu ve druhé polovině letošního roku je rozhodujícím údajem především vývoj průmyslových zakázek. Z něho vyplývá, že sice dochází k mírnému zlepšení indexu, ale pokles zakázek je stále velmi výrazný – v průměru za pololetí se pohybuje kolem 25 % oproti minulému roku. Zlepšení indexu v závěru každého čtvrtletí je patrně nutno přisuzovat výkyvu spojenému s koncem čtvrtletí (pravděpodobně doplnění zásob). (Je nutno také dodat, že údaje o vývoji průmyslových zakázek jsou sledovány na základě podnikové konjunkturální statistiky a vyjadřují hodnotu objednaných výrobků a prací. Nejde tedy o natolik pevná data, jako je tomu při sledování výroby. Skutečnost se proto může od těchto dat významně lišit i směrem dolů. Jak totiž uvádějí představitelé podnikatelské sféry, nejsou často ochotni z důvodů obezřetnosti ani sdělovat, jak velký propad zakázek ve skutečnosti v jejich firmách nastává.) Tento vývoj pak má dopady i na úvahy o vývoji průmyslové výroby ve druhé polovině letošního roku. Dá se očekávat, že pokles průmyslové výroby se ve srovnání se stejným obdobím minulého roku zmírní. Půjde v podstatě o „optické“ zlepšení, vyvolané nižší základnou minulého roku. Připomeňme, že již ve druhém pololetí minulého roku došlo k poklesu průmyslové produkce v průměru o více než 5 %. Pokud srovnáme pokles produkce v prvním pololetí 2009 s prvním pololetím 2007 (a tedy vyloučíme již projevy krize v minulém roce), pak je průmyslová produkce v letošním roce zhruba o 20 % nižší než v prvním pololetí 2007. Pokud by i nadále ve druhém pololetí 2009 měla být výroba zhruba o 20 % nižší než v roce 2007, pak by se indexy průmyslové produkce musely pohybovat kolem úrovně 85. Musely by tedy být lepší než v prvním pololetí – a to zhruba o deset bodů. Tento schematický odhad slouží především k tomu, aby ukázal, že i přes očekávané zlepšení ukazatelů výroby v průmyslu nedojde fakticky ještě k podstatnému zlepšení situace v českém průmyslu. I za této situace bude o pětinu nižší výroba oproti roku 2007. Z toho pak vyplývají další souvislosti. V prvé řadě je nutno letos očekávat pokles průmyslové výroby na úrovni minimálně 15 % oproti roku 2008. Z toho potom také vyplývá i možný rozsah krizových jevů. Jestliže až dosud řada firem vyčkávala, zda se situace na trhu nezmění, a byla ochotna pracovat v prvním pololetí se ztrátami v očekávání zlepšení situace, pak další pokračování dosavadních tendencí je donutí přehodnotit dosavadní postup. Očekáváme proto, že po skončení letního období dojde k dalšímu kolu restrukturalizace firem s ohledem na vývoj situace na trhu a tedy k redukci kapacit a k další vlně snižování zaměstnanosti. O tom, že takový postup bude zvolen, je dostatek signálů z jednotlivých firem, a proto předpokládáme, že půjde o obecný jev vyvolaný zhoršujícími se ekonomickými výsledky. Právě na tyto výsledky je nakonec vázáno i financování firem, jejich úvěrování bankami atd., a nelze proto očekávat, že by bylo možné podobné kroky dále odkládat.

Již v závěru prvního pololetí byla navíc patrná tendence omezování, resp. plného zastavování výrob v některých nově vybudovaných provozech, které zde vznikly na základě investičních pobídek (známý je případ průmyslové zóny Stříbro nebo Hranice na Moravě). Naplňují se tak obavy, že firmy, které sem přišly na základě investičních pobídek a rozvinuly zde zpravidla kvalifikačně nenáročné výroby – náročné pouze na jednoduchou práci, tedy v podstatě montovny – budou po vyčerpání výhod, které jim byly poskytnuty, mít snahu odejít do dalších zemí ve východní Evropě. Tam, kde je ještě lacinější práce než v ČR a kde mohou čerpat další pobídky. Tento proces byl pravděpodobně probíhající krizí urychlen a dá se očekávat, že bude pokračovat. Může proto dojít k výrazným dopadům do zaměstnanosti v některých regionech. Na pozadí tohoto vymísťování výroby směrem na východ se však rozvíjí i opačná tendence. Byly zaregistrovány případy, kdy zahraniční majitelé ukončili výrobu v českých firmách s tím, že rozhodující výrobní linky, resp. stroje byly odvezeny do mateřských zemí těchto firem, a sice do západní Evropy. Dochází tedy k tomu, že tyto zpravidla menší specializované firmy se stahují do svých mateřských zemí, kde se snaží udržet zaměstnanost tím, že ji podporují technologií dovezenou z českých filiálek. A to i přesto, že jejich náklady práce budou oproti českým podmínkám několikrát vyšší. Pokračování stejné či podobné výroby v opuštěných prostorách v ČR je tak již do značné míry znemožněno. Je otázka, zda tyto areály bude možné navrátit výrobním účelům a jakým způsobem, resp. z jakých zdrojů to bude financováno, případně jak bude financována jejich sanace. Vývojové tendence v průmyslu tak zřetelně odsouvají do vzdálenější budoucnosti úvahy o možném oživení výroby. Jestliže na počátku roku bylo ještě možné se setkat s úvahami o oživení výroby do konce letošního roku, a dokonce s názory, že průmyslová výroba jako celek v letošním roce bude stagnovat, při nejhorším poklesne o 1–2 %, pak současné výsledky naznačují, že pokles výroby bude dlouhodobý. Dojde tedy k tomu, že objem průmyslové výroby se může delší dobu sice zvyšovat, ale předkrizové úrovně může v nepříznivých podmínkách dosáhnout až za tři či čtyři roky. V každém případě bude struktura průmyslové výroby jiná než před krizí. Některé firmy tuto krizi nepřežijí, nebo jen ve velmi omezeném rozsahu. Právě tento proces přizpůsobování rozsahu výroby reálné poptávce, očekávané v nejbližším roce či dvou, se v současné době začíná rozvíjet. Přitom je nutné počítat i s tím, že přizpůsobování kapacit očekávané poptávce může vést k dalšímu poklesu výroby, neboť potřebná redukce kapacit musí vycházet z úvahy o rentabilitě, a pokud – schematicky řečeno – dnes daná firma pracuje s poklesem výroby o 20 % (v očekávání zlepšení tržní situace), a to ji vede ke ztrátě, pak se k ziskovosti může vrátit, jestliže sníží výrobu ještě ve větším rozsahu, neboť si uvolní některé kapacity apod. (Pokračování příště)

Daňová odpovědna

Mají si odbory zřídit datové schránky? JINDRA PLESNÍKOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

Dočetli jsme se, že bude možné, aby právnické osoby komunikovaly s finančními úřady pouze prostřednictvím datových schránek, a to jak při podání daňového přiznání, tak i vyúčtování daně. Máme jako odbory povinnost si tyto datové schránky zřizovat? P. T., Jičín Od 1. 11. 2009 musí mít právnické osoby skutečně zřízeny datové schránky. Tato povinnost se ale netýká občanských sdružení, tzn. ani odborových organizací. Týká se právnických osob zapsaných v obchodním

rejstříku. Těm datovou schránku právnické osoby zřídí ministerstvo bezplatně. S ohledem na to, že je mnoho nejasností, byla zřízena infolinka datových schránek: 270 005 200.

III


ČINNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ V OBLASTI BOZP (III.) Mgr. MIROSLAV KOSINA, expert ČMKOS, Centrum BOZP a životního prostředí U stávajících provozoven byly kontroly na žádost subjektu provedeny například při modernizacích strojního vybavení, při změnách dispozičního řešení pracovišť nebo v souvislosti se změnou kategorie vykonávané práce.

Kontroly na žádost lékaře závodní preventivní péče V roce 2008 bylo provedeno celkem 19 kontrol na žádost lékařů závodní preventivní péče. Žádosti o kontrolu byly podány na základě upozornění zaměstnanců na nedostatky v ochraně zdraví při práci, která byla lékaři sdělena při preventivních prohlídkách nebo na základě výsledků vyšetření, jež deklarovaly podezření na nadlimitní expozici zaměstnance rizikovému faktoru. Například v Ústeckém kraji byla provedena kontrola na žádost lékaře závodní preventivní péče v keramickém závodě, kde jsou používány barvy s obsahem olova. K objektivizaci zdravotního rizika zde byly nařízeny mimořádné lékařské prohlídky, měření koncentrace prašného aerosolu a byla nařízena opatření k ochraně zdraví zaměstnanců. Výsledky biologických expozičních testů prokázaly u několika zaměstnanců překročení hygienických limitů, po realizaci nápravných opatření došlo k normalizaci nálezu.

Kontroly organizací, které nepodaly návrh na kategorizaci prací V roce 2008 bylo provedeno celkem 847 kontrol u subjektů, které nepodaly návrh na kategorizaci prací nebo neoznámily práce zařazené do druhé kategorie. Trvale probíhá cílené vyhledávání subjektů, které tuto povinnost nesplnily. Část těchto kontrol byla provedena v organizacích teprve zahajujících svou výrobní činnost.

Kontroly na žádost odborové organizace V roce 2008 bylo odborovými organizacemi podáno celkem 18 podnětů. Převážně se jednalo o podněty z velkých podniků v oblasti hornictví a hutnictví v Moravskoslezském kraji. Kontroly probíhaly ve spolupráci s inspekcí práce a byly zaměřeny na celkové dodržování požadavků právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Kontroly k ověření údajů v předložených návrzích na kategorizaci prací Tyto kontroly jsou prováděny za účelem ověření reálného stavu pracovních podmínek, kdy je pracovníky odboru mapován skutečný výskyt jednotlivých faktorů u prací v návrhu uvedených. Při těchto kontrolách byly zpravidla zpřesňovány jednotlivé dílčí pracovní výkony prováděné v rámci dané práce a jejich časové charakteristiky, někde byly doplňovány dílčí údaje, které v rozporu s § 37 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. návrh na zařazení prací do kategorie neobsahoval, což se nejčastěji týkalo směnnosti práce, opatření přijatých zaměstnavatelem k ochraně zdraví zaměstnanců, názvů a umístění pracovišť apod. V některých případech byl až na základě místního šetření upřesňován rozsah následně prováděných měření, která objektivizovala jednotlivé rozhodující parametry pracovních podmínek. Přestože se kategorizace prací provádí již od roku 2001, je úroveň zpracování návrhů ne vždy dobrá. Pokud je orgánu ochrany veřejného zdraví doručen návrh na zařazení prací do kategorií, který nemá všechny náležitosti a neobsahuje veškeré podklady rozhodné a nezbytné pro rozhodování o zařazení prací do kategorií, je provedení místního šetření nezbytným úkonem. I v roce 2008 musela být část řízení přerušena a zaměstnavatel byl vyzván k doplnění podkladů.

Účast na měření faktorů pracovních podmínek Pracovníci krajských hygienických stanic (KHS) provedli v roce 2008 přes 1000 měření faktorů pracovních podmínek, přičemž pracovník orgánu ochrany veřejného zdraví určoval na místě strategii a rozsah měření a dále způsob hodnocení expozice. Zjišťoval údaje podstatné pro toto hodnocení, jako je doba výkonu měřené pracovní činnosti, zajištění technických opatření na pracovišti - větrání, místní odsávání, vybavení pracovníků osobními ochrannými pracovními prostředky. Zároveň v řadě případů kromě účasti na měření kontroloval i požadavky na ochranu zdraví při práci stanovené právními předpisy a související požadavky na pracovní prostředí. (Pokračování příště)

REZOLUCE IMF Č. 7 Kriminalizovat korporační vraždy XXXII. světový kongres Mezinárodní federace kováků (IMF) ve Švédsku v Göteborgu ve dnech 24. – 28. května 2009 Vzhledem k tomu, že: 1. život a zdraví jsou lidskými právy, zakotvenými v Deklaraci lidských práv, a že naším jediným prostředkem k přežití jako pracujících je naše fyzická a intelektuální práce, je stav našeho zdraví naším jediným zdrojem, naším jediným kapitálem; 2. MOP odhaduje, že každý rok dva milióny lidí umírají v důsledku úrazů na pracovišti a chorob z povolání, zhruba 160 miliónů lidí trpí chorobami z povolání, 270 miliónů lidí je obětí smrtelných a jiných pracovních úrazů a že tyto úrazy a choroby způsobují nevyčíslitelné utrpení zaměstnancům a jejich rodinám; 3. MOP odhaduje, že ekonomické náklady úrazů a chorob na pracovišti se rovnají čtyřem procentům ročního globálního HDP; 4. zdraví a bezpečnost při práci chrání různé mezinárodní úmluvy MOP: úmluvy 115, 120, 139, 148, 152, 155, 161, 162, 170, 176, 184 a 187; 5. mnoho zaměstnavatelů se spoluúčastí některých vlád podporuje programy zdraví a bezpečnosti založené na ideologii zaměřené na „nebezpečných činech“. Zaměstnance nelze vinit z pracovních úrazů, oni jsou obětmi. Je zodpovědností

IV

zaměstnavatelů jako vlastníků výrobních prostředků, aby poskytli vhodné pracovní prostředí a vhodné pracovní podmínky. Pokud tak neučiní a z jejich přehlížení nebo nedbalosti dojde k fatálnímu úrazu, páchají korporační vraždu; 6. mnoho vlád netrestá zaměstnavatele, kteří jsou přímo zodpovědní za úmrtí a vysoký výskyt pracovních úrazů v závodech, kde jsou zaměstnány tisíce pracovníků. Kongres přijímá usnesení: 7. Všechny členské organizace vyzývají vlády ve svých zemích k zavedení trestného činu korporační vraždy pro vlastníky výrobních prostředků, kteří způsobí pracovní úraz a chorobu z povolání přehlížením nebo nedbalostí. A IMF bude koordinovat podporu těchto iniciativ prostřednictvím programů a projektů, které usilují o soulad s touto rezolucí. 8. IMF a její členské organizace budou vést statistické záznamy o smrtelných a dalších úrazech a chorobách. 9. Členské organizace IMF společně s MOP, dalšími globálními odborovými federacemi a Mezinárodní odborovou konfederací požadují, aby vlády ratifikovaly a plnily mezinárodní standardy obecně a standardy k BOZP obzvláště.

VE STÍNU HRADU KŘIVOKLÁTU

Recommend Documents